Vysoká škola ekonómie a manažmentu verejnej správy
v Bratislave
Zborník príspevkov
z medzinárodnej vedeckej internetovej
konferencie
„Mladá veda VŠEMVS 2012“
Bratislava, 14. – 25. 5. 2012
School of Economics and Management in Public
Administration in Bratislava
Conference proceedings
from international scientific internet
conference
„Young Science 2012“
Bratislava, 14. – 25. 5. 2012
Usporiadateľ medzinárodnej vedeckej internetovej konferencie:
Vysoká škola ekonómie a manažmentu verejnej správy v Bratislave
Vedecký výbor konferencie:
prof. Ing. Viera Cibáková, CSc. – predsedníčka vedeckého výboru, rekorka VŠEMVS
doc. Ing. Marta Hamalová, CSc. – podpredsedníčka vedeckého výboru, riaditeľka Ústavu pre verejnú
správu
doc. Ing. Stanislav Filip, PhD. – prorektor pre zahraničné vzťahy a PR
doc. Ing. Anna Kachaňáková, CSc. – prorektorka pre vzdelávaciu činnosť pre denné štúdium
doc. Ing. Judita Táncošová, CSc. – prorektorka pre vzdelávaciu činnosť pre externé štúdium
doc. PhDr. Zoltán Rózsa, PhD. – prorektor pre kvalitu a podnikateľské aktivity
Dr. h.c. prof. mpx.h.c. prof. Ing. Vladimír Gozora, PhD. – riaditeľ Ústavu pre ekonómiu a manažment
doc. Ing. Michal Oláh, PhD. – predseda akdemického senátu a vedúci Katedry verejnej správy
doc. Ing. Monika Hudáková, PhD. – vedúca Katedry malého a stredného podnikania
doc. Ing. Anna Belajová, PhD.
doc. Ing. Irina Bondareva, CSc.
Recenzenti:
doc. Ing. Anna Belajová, PhD.
doc. Ing. Irina Bondareva, CSc.
doc. Ing. Stanislav Filip, PhD
doc. Ing. Marta Hamalová, CSc.
Ing. Michal Fabuš, PhD.
Ing. Silvia Švecová, PhD.
Organizačný výbor:
Ing. Milena Majorošová – predsedníčka
Ing. Marián Kováč – podpredseda
doc. PhDr. Zoltán Rózsa, PhD.
Ing. Michal Fabuš, PhD.
PhDr. Miroslav Kohuťár
Mgr. Ivana Kovácsová
PhDr. Agneša Vighová, PhD.
Za obsahovú a jazykovú stránku príspevkov zodpovedajú autori.
Vydal:
Inštitút aplikovaného manažmentu
Jesenského 2, 911 01 Trenčín
www.crr.sk
Tlač:
IAM press
ISBN: 978-80-89600-04-5
Organizator of International Scientific Internet Conference:
School of Economics and Management in Public Administration in Bratislava
Scientific Committee:
prof. Ing. Viera Cibáková, CSc. – Chairwomen of the scientific committee, Rector of School of
Economics and Management in Public Administration
doc. Ing. Marta Hamalová, CSc. – Vice­‑Chairwomen of the scientific committee, Director of Public
Administration Instutute
doc. Ing. Stanislav Filip, PhD. – Vice­‑Rector for International Relations and PR
doc. Ing. Anna Kachaňáková, CSc. – Vice­‑Rector for Education for fulltime study
doc. Ing. Judita Táncošová, CSc. – Vice­‑Rector for Education for external study
doc. PhDr. Zoltán Rózsa, PhD. – Vice­‑Rector for Quality and Entrepreneurial Activities
Dr. h.c. prof. mpx.h.c. prof. Ing. Vladimír Gozora, PhD. – Director of Economics and Management
Institute
doc. Ing. Michal Oláh, PhD. – Chairman of Academic Senate, Head of Public Administration
Department
doc. Ing. Monika Hudáková, PhD. – Head of Department of Small and Medium Sized Enterprises
doc. Ing. Anna Belajová, PhD.
doc. Ing. Irina Bondareva, CSc.
Reviewers:
doc. Ing. Anna Belajová, PhD.
doc. Ing. Irina Bondareva, CSc.
doc. Ing. Stanislav Filip, PhD
doc. Ing. Marta Hamalová, CSc.
Ing. Michal Fabuš, PhD.
Ing. Silvia Švecová, PhD.
Organisational Committee:
Ing. Milena Majorošová – president
Ing. Marián Kováč – vice-president
doc. PhDr. Zoltán Rózsa, PhD.
Ing. Michal Fabuš, PhD.
PhDr. Miroslav Kohuťár
Mgr. Ivana Kovácsová
PhDr. Agneša Vighová, PhD.
Authors are responsible for content of articles.
Publisher:
Inštitút aplikovaného manažmentu
Jesenského 2, 911 01 Trenčín
www.crr.sk
Press:
IAM press
ISBN: 978-80-89600-04-5
Obsah / Content
MODERNIZATION OF PUBLIC GOVERNANCE
12
Andrijauskaitė Laura
PROGRAMOVÉ ROZPOČTOVANIE AKO NÁSTROJ NPM A JEHO VYUŽITIE
V PODMIENKACH SLOVENSKA
22
Bajusová Dana
ECOLOGY: ITS ROLE IN SUSTAINABLE HANDICRAFT SECTOR DEVELOPMENT28
Buteniene Vilija
CEZHRANIČNÁ SPOLUPRÁCA SLOVENSKO-ČESKO - ŠANCA PRE ROZVOJ
REGIÓNOV A INVESTÍCIE
33
Kalužáková Hana
ETICKÁ DIMENZIA VO VÝBEROVOM PROCESE NOVÝCH PRACOVNÍKOV
V ORGANIZÁCIÁCH SO ZAHRANIČNOU ÚČASŤOU V KOMPARÁCIÍ VO VEREJNEJ
SPRÁVE
38
Kohuťár Miroslav
ROLA BEZPEČNOSTI PRI ZVYŠOVANÍ KVALITY ŽIVOTA
43
Kováč Marián
K ANALÝZE INVESTÍCIÍ DO OCHRANY OSÔB A MAJETKU V MIESTNYCH
SAMOSPRÁVACH
49
Madara Milan
THE IMPACT OF CONTINGENT TAX ON
CURRENT BUDGETING MUNICIPALITIES SR
THE REVENUE
OF
THE
54
Majorošová Milena, Kovácsová Ivana
DOKUMENTÁRNÍ AKREDITIV JAKO NÁSTROJ SNÍŽENÍ EXPORTNÍHO RIZIKA 61
Melichar Ondřej
7
ALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU (PPP PROJEKTY
A JEJICH ANALÝZA)
65
Melichar Ondřej
POSILNENIE FINANČNEJ SILY REGIÓNOV ZVÝŠENÍM DAŇOVÝCH PRÍJMOV CEZ
ŠIRŠIE PORTFÓLIO PRIAMYCH DANÍ
70
Neupauerová Zuzana
ZKVALITNĚNÍ KRIZOVÉHO MANAGEMETNU VEŘEJNÉ SPRÁVY PODLE MODELU
HEXAGON VEŘEJNÉ SPRÁVY
75
Peterková Andrea
POZITÍVA A NEGATÍVA VYUŽÍVANIA MANAŽÉROV
V SLOVENSKOM PODNIKATEĽSKOM PROSTREDÍ
EXPATRIOTOV
83
Rusnák Ján
NOVÉ TRENDY V LOKÁLNOM ROZVOJI
89
Špesová Mária
VLIV EKONOMICKÉ KRIZE NA ODVĚTVÍ CESTOVNÍHO RUCHU
95
Šrámková Dana
THE SUSTAINABLE DEVELOPMENT IDEA IN THE LOCAL GOVERNMENT
ACTIVITY
100
Stasiak-Betlejewska Renata
FORMALIZACE DRS/TRS PROSTŘEDNICTVÍM KONCEPTUALIZACE PROSTOROVÉ
GIS VIZUALIZACE PRO VYUŽITÍ V MANAGEMENTU VEŘEJNÉ SPRÁVY
V MIKROREGIONECH
105
Jeřábek Tomáš, Falk Kateřina, Trojan Jakub
PERCEPCE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE VENKOVSKÉHO ZÁZEMÍ MIKROREGIONU
ZLÍNA POHLEDEM VEŘEJNÉ SPRÁVY A LOKÁLNÍCH KOMUNIT V OBDOBÍ PŘED
DOPADY GLOBÁLNÍ EKONOMICKÉ RECESE
112
Trojan Jakub
8
INTEGRATED MANAGEMENT SYSTEM AUDITING PROBLEMS IN THE GRAIN
ELEVATOR
118
Tulabaitė Inga
ZABEZPEČENÍ KONTINUITY ZNALOSTÍ JAKO PODPORA BUSINESS CONTINUITY
MANAGEMENTU
123
Urbancová Hana
SELFMARKETING ON LABOUR MARKET: CV TIPS
130
Zablotska Iryna
DAŇOVÉ PODVODY, PRÍČINY ICH VZNIKU A ICH DOPAD NA VEREJNÚ SPRÁVU
135
Zánický Pavol
9
PREDSLOV REKTORKY VYSOKEJ ŠKOLY EKONÓMIE
A MANAŽMENTU VEREJNEJ SPRÁVY V BRATISLAVE
Vážený čitateľ/ka,
Súkromná Vysoká škola ekonómie a manažmentu verejnej správy v Bratislave pova‑
žuje vedecko­‑výskumnú činnosť za integrálnu súčasť výchovno­‑vzdelávacieho procesu. Pri‑
ority výskumu sú položené do oblastí, v ktorých naša vysoká škola poskytuje vysokoškolské
vzdelanie v prvom i druhom stupni. Vedecko­‑výskumná činnosť je dôležitým predpokladom
neustáleho rozvoja odbornej úrovne vzdelávania aj rozvoja spoločenskej praxe. VŠEMvs re‑
alizuje celý rad medzinárodných aj vlastných výskumných úloh, ktorých výstupy sú zapracú‑
vané do učebných textov a záverečných prác študentov. Výmena poznatkov z výskumu part‑
nerských zahraničných aj domácich vysokých škôl a inštitúcií patrí medzi hlavné oblasti
bilaterálnej spolupráce VŠEMvs.
Jednou z príležitostí poskytovať priestor mladým vedeckým a pedagogickým pracov‑
níkom VŠEMvs a partnerských inštitúcií je virtuálna vedecká konferencia.
Publikácia, ktorá sa Vám dostáva do rúk predstavuje výsledok takejto konferencie
„Mladá veda VŠEMvs 2012“. Zborník vedeckých príspevkov sa zameriava na aktuálne ob‑
lasti aplikácie nového manažmentu vo verejnej správe, na otázky súvisiace s decentralizá‑
ciou verejnej správy, na riešenie problémov krízového manažmentu vo verejnej správe, ale
aj na problematiku podnikateľských subjektov a ich pôsobenia na regionálny rozvoj. Zbor‑
ník prináša príspevky aj na mnohé iné témy.
Publikácia vytvára priestor pre rozvoj mladých vedeckých a pedagogických pracovní‑
kov vo vzťahu k ich odbornému rastu, ale aj osobnostnému vývoju. Príspevky sú aj odrazom
ich skúseností a schopností formovať názory na vybrané problémy súčasnej doby.
Touto cestou sa chcem poďakovať organizátorom virtuálnej konferencie „Mladá veda
VŠEMvs 2012“ a rovnako aj všetkým účastníkom konferencie, že svojimi článkami prispeli
k tvorbe zborníka. Zároveň chcem vyjadriť nádej, že na druhom ročníku konferencie „Mla‑
dá veda VŠEMvs 2012“ sa zúčastní ešte viac mladých pedagógov a vedeckých pracovníkov,
ktorí nepochybne vyššou kvalitou svojich článkov budú mať podiel na rozvoji vedy a výsku‑
mu.
prof. Ing. Viera Cibáková, CSc.
Rektorka Vysokej školy ekonómie a manažmentu verejnej správy
10
PROLOGUE OF THE RECTOR OF SCHOOL OF ECONOMICS AND
MANAGEMENT IN PUBLIC ADMINISTRATION IN BRATISLAVA
Dear Readers,
Private School of Economics and Management in Public Administration in Bratislava
considers scientific and research work as an integral part of educational process. The priori‑
ties of the research are given into those areas where our school provides higher education in
first and second level. The scientific and research work is an important presumption for con‑
tinual development of educational level as well as development of social practice. School of
Economics and Management in Public Administration implements a number of internatio‑
nal and national scientific tasks, outputs of which are incorporated into educational materials
and used by students in their theses. An exchange of knowledge from scientific researches of
partnership foreign and home higher educational institutions is one of the main areas of bi‑
lateral and multilateral cooperation of School of Economics and Management in Public Ad‑
ministration. One of the opportunities to provide space for young scientists and educators of
School of Economics and Management in Public Administration and partner cooperating in‑
stitutions, is virtual scientific conference.
Publication which you are reading now is a result of such kind of conference called
„Young Science 2012“. The textbook of scientific abstracts is focused on actual areas of new
public management application, on questions regarding to the decentralisation of public ad‑
ministration, on solving crisis management problematics in public administration, as well as
on problematic of entrepreneurial subjects and their role onto regional development. The tex‑
tbook brings articles also on many other themes. This publication creates a space for deve‑
lopment of young scientists and educators in relation to their scientific as well as individual
growth. These articles are reflections of their experiences and skills to shape opinions on se‑
lected problems of nowadays.
In this way I would like to thank to the organisation committee of this virtual confe‑
rence „Young Science 2012“ and as well to thank to all participants of the conference, that
they have contributed with their articles to the creation of this textbook. Also I would like to
express my hope, that in second annual conference more young scientists and educators will
participate and contribute on development of science and research thank to the high quality
of their works.
prof. Ing. Viera Cibáková, CSc.
Rector of School of Economics and Management in Public Administration
11
MODERNIZATION OF PUBLIC GOVERNANCE
Andrijauskaitė Laura1
ABSTRACT
In recent decades governance reforms have been carried out in the public sector aimed at ensuring the
public sector efficiency perceived as the modernization of public governance based on theoretical premises of the new public governance and the new public management. Organizational assurance of the
governance modernization process is quite problematic, as not only political will, administrative capacities and support, but also scientific reasoning of the process are necessary for the performance of modernization activities. Thus, governance modernization is much more than the transfer of governance
methods from the private sector to the public sector; it is also an issue of a particular political direction or a specific theoretical method of modernizing the public governance most suitable for a specific
situation.
JEL CLASSIFICÁTION: H84 D74
INTRODUCTION
In a number of countries, the twentieth century was a period of development and rea‑
lization of public governance reforms, since the country’s economic situation, image, oppor‑
tunities of using the assistance of the world’s political and financial institutions depended on
the capacity of public institutions to plan, to prepare and to take decisions in an efficient way,
as well as to coordinate their implementation by concentrating the resources.2 Frequently, the
traditional public administration model may no longer justify the challenges for public go‑
vernance created by globalization; state governance is not able to respond to changes in the
environment in a flexible and expeditious way; organized under the hierarchic principles go‑
vernance structures become expensive and inefficient, therefore political and economic re‑
forms of the public sector are introduced basically geared towards the search of public sector
efficiency, saving of funds, equality, and justice. The improvement of public administration
through modernization is especially important and relevant for the Eastern and Central Euro‑
pean countries that undergo very complicated and controversial processes of political, social,
economic and other type reforms manifesting fundamental changes not only in different sys‑
tems of the public sector, but also in society and state structures in general.
As the ultimate goal of reforms, the search for a state as a state of results and achie‑
1
2
Laura Andrijauskaitė, PhD student, Mykolas Romeris university, Valakupių 5, LT-10101 Vilnius, Lithuania; tel.:867174513,
[email protected]
RAIPA, A. 2002. Viešoji politika ir viešasis administravimas: raida, struktūra sąveika, Viešoji politika ir administravimas,
2002. 14 p.
12
vements could be identified. Thus, the direction of public administration development under
the impact of globalization is: 1) the efforts of public institutions in search of efficiency; 2)
the relation of public institutions with democratic values and traditions; 3) the trend of inno‑
vations and modernization in the public sector.
The latter one is also an object of investigation of this article. Shortcomings of traditio‑
nal public administration are solved through the use of different public governance methods
and public governance reforms the implementation whereof is a sophisticated, long and not
always successful process. Therefore, it is very important to assess, to analyze, and to define
the conception of public governance modernization, as well as to review the modernization
of public governance in terms of the new public management and the new public governance.
CONCEPTION AND CONTENT OF MODERNIZING THE PUBLIC GOVERNANCE
In different countries, different scope and nature initiatives of public governance re‑
forms have been implemented, as well as different methods and instruments have been em‑
ployed. These reforms are frequently defined with the terms “modernization of public go‑
vernance” (or administration), “improvement of public governance (or administration),
“innovation of public governance” or “innovative public management”.
In research literature, these terms are used as synonyms aimed at describing public
governance reforms in corpore. After analyzing the meaning of these terms however, an as‑
sumption may be made that they do not denote the identical processes. A dictionary of in‑
ternational words defines the term to modernize [French moderniser < moderne — modern,
new] as a change according to present-day requirements, or replacement of the old one with
the new, more efficient one; and, probably, the term to change closely relates to the term “to
modernize”, what means the replacement of the old one with a new, better one. An impro‑
vement process covers somewhat other processes, i.e. the advancement of particular achie‑
vements, behavior into a higher level without denying what has been suitable, and without
relinquishing what has not been quite good, a process of improvement, as if a peculiar evo‑
lution, whereas modernization (or change) would be closer to a revolution. Bearing in mind
the content of these terms, it is rather difficult to decide guided by particular theoretical con‑
cepts whether public governance is improved or modernized. In the author’s opinion, this is
an object requiring a deeper analysis and reasoning. In this article the author will use the no‑
tion of modernization, because the application of governance methods of the private busine‑
ss in the public sector was an innovative and revolutionary solution, irrespective of the fact it
has been approached in an evolutionary way.
13
A discussion about modernization in the public sector, first of all, about the practice
of modernization in public governance, is more focused on the issues of kinds and methods
of implementing tasks in particular public institutions, and, especially, on the implementation
of modern management methods. Organizational assurance of the governance modernization
process is rather problematic, as not only political will, administrative capacities and support,
but also scientific reasoning of the process are necessary for the performance of moderniza‑
tion activities. Thus, governance modernization is much more than a mere transfer of gover‑
nance methods from the private sector to the public sector, but also a choice of a political po‑
sition in a particular political direction.3
Governance modernization raises great challenges, i.e. to conceptualize, to simulate,
to integrate, and simultaneously to optimize what is new. Apart from limited possibilities for
the assessment of greater efficiency, it is important to draw attention to the fact that the pos‑
sibilities of enhancing and optimizing the state activities through cooperation and mutual re‑
lations among different state governance levels – both, vertical and horizontal ones, are gi‑
ven too little emphasis. Thus, an essential condition for modernizing the governance system
is the enhancement of governance efficiency in different links of the public sector. The sear‑
ch for governance efficiency enhancement in the public sector as well as proper use and de‑
velopment thereof should be perceived as a relevant direction of improving the governance
systems.
A point of reference of the need for governance modernization should be an analy‑
sis of problems, research that should point out that the current/existing system is inadequa‑
te, and is not the wishes, motivation, etc of reform initiators. With the establishment of the
opposite situation, without scientific analysis, experience is adopted from foreign countries
in blindly, without adapting it for a respective state/sector or field, i.e. a peculiar conceptu‑
ality vacuum is formed which establishes the premises for non-systemic actions, non-com‑
plex methods, etc.4
The main discussions are held about the fact whether it is expedient that the new pub‑
lic administration forms were implemented in the whole world in the same way. It is probable
that in the 21st century, due to globalization the new governance models, based on manage‑
ment governance methods, will be more frequently and strongly reflected in the practical po‑
3
4
SCHEDLER, K. 2005. Denkanstösse zur Wirkungsorientierten Verwaltungsführung. 10 Jahre New public Managament in
der Schweiz, 3 p.
SCHEDLER, K. 2005. Denkanstösse zur Wirkungsorientierten Verwaltungsführung. 10 Jahre New public Managament in
der Schweiz, 4 p.
14
licy of a number of countries.5 Thus, globalization processes fundamentally change the con‑
ception of modern governance; therefore it is expedient to properly assess possible directions
in the modernization of public governance, their theoretical premises and impact on indivi‑
dual fields of the state life.
PUBLIC GOVERNANCE MODERNIZATION: NEW PUBLIC MANAGEMENT AND
NEW PUBLIC GOVERNANCE
It is universally agreed that reforms in the public sector governance are to be linked
with post-bureaucratic governance systems, i.e. the new public governance forms having
some features of the “global” governance style and associating the formation of modern pub‑
lic governance with the values of traditional public governance.
The change of public administration paradigms determined by the needs of gover‑
nance modernization the may be divided into the following stages: 1. classical or traditional
public governance; 2. public management; 3the new public management, 4the new public
governance.6 Significant transformations taken place in public administration during recent
decades are mostly based on the principles of the new public management. The new public
management had to be one of the alternatives for the solution of traditional public administra‑
tion problems, i.e. it had to enhance the efficiency of the public sector, to improve the quali‑
ty of services, to cut down expenses, to advance professional competences, etc. The NPM, as
a normative and prescriptive model, has been first suggested by D.Osborne and co-authors.7
Developers and supporters of the public choice theory, e.g. W.A. Niskanen, P. Buchanan, etc.
had a great effect on the formation and development of the prescriptive model of the new
public management.
The following may be assigned to the typical goals of the NPM:
• focus on the impact/ result, including the revision of goals and the control of impact;
• focus on the client, including the philosophy of services provision and legitimatiza‑
tion of the criterion of client satisfaction with the services provision;
• focus on expenditure of governance activities through the correlation of achievements
with resources (budget liability);
• focus on the product: production of public goods through the prism of the business
5
6
7
DOMARKAS, V. 2004. Naujieji viešojo administravimo raidos akcentai, Viešoji politika ir administravimas, 24 p.
DOMARKAS, V. 2011.Viešojo administravimo paradigmos kaitos atspindžiai dešimtmečio pabaigos publikacijose, 10.
TUMĖNAS, A. 2010. Valstybinių organizacijų reformų ir pokyčių teorinė analizė, Daktaro disertacija.
15
philosophy.
Typical means with the help whereof these NPM goals may be achieved are as fol‑
lows:
• change of rules and standards by agreements and arrangements (regulation is chan‑
ged into contracting);
• development of strategic and operational (executive) competences, i.e. task separa‑
tion from its implementation;
• delegation of responsibility seeking to expand the space of activities and to develop
the creative potential;
• organization of administrative governance based on business models with decentrali‑
zed autonomic governance units;
• striving towards efficiency and global budgeting;
• development of motivation systems geared towards enhancing employee efficiency
and rewarding;
• governance using the competition elements.8
“Let the managers manage!” – this slogan has sounded in the rhetoric of number of
protectors and reform executors of the new public management in New Zealand, Great Brita‑
in, Australia and the USA9. The new public management, as the main principle of governan‑
ce modernization, has been introduced in a number of states by failing to assess in a complex
way the specificity of a particular field of governance, although, for example, the moderniza‑
tion of governance in social security could also be carried out by using the new public gover‑
nance – this is a governance model focused on sociability, and this way it differs from the in‑
dividualistic approach of the new public management.
Thus, a process of implementing the NPM-based public governance reforms en‑
counters a great number of different type risks, ranging from the social-cultural and poli‑
tical contexts to the choice of necessary reforms, choosing of their implementation instru‑
ments, formation of the necessary personnel skills, measurement of results, adjustment of
reform implementation methods, etc. Seeking to reduce risks of the governance moderniza‑
tion process within the NPM context, a table of the process of learning how to carry gover‑
nance modernization consisting of the key words and accompanying actions suggested by
8
9
SCHEDLER, K. 2005. Denkanstösse zur Wirkungsorientierten Verwaltungsführung. 10 Jahre New public Managament in
der Schweiz., 4 p.
SCHEDLER, K. 2000, Gewährleistungsstaat - eine Konzeption für den Staat im New Public Management.
16
prof. K.Schedler may be invoked. The suggested scheme is sufficiently universal and adap‑
table to both, the learning how to carry out reforms in a specific country, and how to imple‑
ment a specific field or reform.
Table 1: Learning examples of the NPM policy
The object of learning the reform policy
Examples of reforms that have to be argued out and possibly
adopted
Political goals
- focus on the effect of government activity/focus on the effect of
administrative trade;- governance orientation towards costs and
achievements;- governance orientation towards the quality of services;
Structure and content
- pilot governance projects focused on action;- quality policies and
global budgeting;- cost-result assessment;
Governance techniques
- definition of product;- definition of indicators;- control (of achievements and finance);
Ideology
-management instead of governance;- market instead of hierarchal
structure;
Ideas, value attitudes and concepts
- agreements ensure better results than regulation;- “allowing the
managers to govern”
Negative experiences
- difficulties due to taxation through indicators;- difficulties due to the
introduction of market mechanisms into particular fields of politics,
e.g. education or health care.
Source: drawn up after K.Schedler, 2000
Nevertheless, the initiatives of modernizing the public sector are not limited only to
the introduction of the new public management principles, especially bearing in mind the cri‑
ticism of the new public management and the revealed shortcomings that have been analy‑
zed by M.Burzelay, J.E.Lane. Being aware of the shortcomings of the new public manage‑
ment, incompleteness of the theory, and with the development of the new public governance
as a theory supplementing or even replacing the new public management, it is expedient to
emphasize that transition to the post period
10
of the new public management has been go‑
ing on recently, i.e. modernization of the public sector also covers the introduction of the new
public governance methods. The new public governance contradistinguishes (or probably su‑
pplements it) openness, transparency, absence of corruption, active activities of non-govern‑
mental organizations from “cost-efficiency” and “consumerism” of the new public manage‑
ment. J.Alford and O. Hughes perceive the new public governance not as a new normative
paradigm, but as the best method of governance solutions.
Thus, before starting to implement reforms of the modernization of public governan‑
ce, it is necessary to assess the appropriateness and soundness of the theoretical model on
10
DOMARKAS, V. 2011. Viešojo administravimo paradigmos kaitos atspindžiai dešimtmečio pabaigos publikacijose, 11.
17
which basis the reforms are carried out, e.g. social policy and social security were developing
in national states practically throughout the whole 20th century. Under impact of globaliza‑
tion, the modernization of public governance must be carried out by not necessarily introdu‑
cing the very same reforms, as for example, in the United Kingdom or New Zealand, becau‑
se cultural differences, public administration different tradition may have a crucial effect on
the ultimate results of reforms under implementation.
It is obvious that characteristics of the new public management are not distinguished
for the idea of a neo-liberal state - a “night guard”, or ideas of a “welfare state”11, but is so‑
mewhere between them. Therefore, the task of the nearest period shall be the search for an
ideological footing and the preparation of public governance for new challenges, i.e. globa‑
lization with all consequences thereof, IT development, active and expressed society partici‑
pation, transformations of organizational structures and other manifestations of leadership12,
as well as the search for the ways of formation, etc.
CONCLUSIONS
1. The practice of public governance modernization is more focused on the issues of
kinds and methods of implementing tasks in particular government institutions and
on the implementation of modern management methods. Organizational assurance of
the governance modernization process is rather problematic, as not only political will,
administrative capacities and support, but also scientific reasoning of the process are
necessary for the performance of modernization activities.
2. Public governance reforms are generalized using the term of modernization and co‑
ver the adoption and adaptation of such concepts of modern public administration, as
the new public administration, the new public governance or their variations: colla‑
borative governance, good governance and similar methods, as “the good practice”
examples, in public governance of a specific state, frequently failing to assess the so‑
cial-cultural, political and economic context of a country. In order to eliminate the ac‑
tual shortcomings of public governance, one should speak about its innovation, i.e.
the search for new ideas and methods for the solution of problems in public governan‑
ce and the application thereof.
11
12
SCHEDLER, K. 2000. Gewährleistungsstaat - eine Konzeption für den Staat im New Public Management.
DOMARKAS, V. 2011. Viešojo administravimo paradigmos kaitos atspindžiai dešimtmečio pabaigos publikacijose, 14 p.
18
REFERENCES
[1] AUGUSTINAITIS, A. 2003. Valdymo komunikacija: žinių visuomenės įtaka viešajam
administravimui, Informacijos mokslai, 2003. (27), p. 9 - 22.
[2] BALTUŠKIENĖ, J. 2009. Viešojo valdymo sistemos decentralizacija: turinys, pranašu‑
mai ir trukumai, Viešoji politika ir administravimas, 2009. Nr. 27, 79 - 89. ISSN 16482603
[3] BERGER, H. 2001. Zusammenwirken von Verwaltung und Politik im New Public Man‑
agement, Ferrari Org. 2002.
[4] DOMARKAS, V. 2005. Viešasis administravimas akademinių programų raidos aspek‑
tu, Viešoji politika ir administravimas, 2002. Nr. 1, 21 - 32 p. ISSN 1648-2603.
[5] DOMARKAS, V. 2005. Viešojo administravimo raidos aktualijos, Viešoji politika ir
administravimas, 2005. Nr. 13, 7 - 14 p. ISSN 1648-2603.
[6] DOMARKAS, V. 2004. Naujieji viešojo administravimo raidos akcentai, Viešoji poli‑
tika ir administravimas, 2004. Nr. 7 - 15 p. ISSN 1648-2603.
[7] DOMARKAS, V. 2011.Viešojo administravimo paradigmos kaitos atspindžiai dešimt‑
mečio pabaigos publikacijose, Viešoji politika ir administravimas, 2011. Nr. 1, 9 - 16
p. ISSN 2029-2872.
[8] DOMARKAS, V. - MASIONYTĖ, R. 2005. Viešojo administravimo modernizavimo
galimybės globalizacijos sąlygomis, 2005. Nr. 11, 16 - 25 p. ISSN 1648-2603.
[9] DOMARKAS, V. - JUKNEVIČIENĖ, V. 2010. Inovacijų vaidmuo viešojo adminis‑
travimo organizacijų veikloje absorbcinio gebėjimo aspektu, Viešoji politika ir admin‑
istravimas, 2010. Nr. 31, 77 - 90 p. ISSN 1648-2603.
[10] DOMARKAS, V. - JUKNEVIČIENĖ, J. 2007. Viešojo administravimo paradigmos
kaitos iššūkiai šio sektoriaus žmogiškųjų išteklių raidai, 2007. Nr. 19, 25 - 32 p. ISSN
1648-2603.
[11] GALVANAUSKAITĖ, E. - JURALAVIČIENĖ, J. 2007. Teoriniai ir praktiniai viešojo
administravimo politizacijos aspektai, viešoji politika ir administravimas, 2007. Nr. 19,
98 - 108 p. ISSN 1648-2603.
[12] GARUCKAS, R. - KAZILIŪNAS, A. 2008. E. valdžios ir viešojo sektoriaus sveikos
Lietuvoje analizė, Viešoji politika ir administravimas, 2008. Nr. 23, 59 - 67 p. ISSN
1648-2603.
[13] GUDELIS, D. - GUOGIS, A. 2003. Pilietinė visuomenė ir socialinė politika: Naujosi‑
os viešosios vadybos galimybės, Filosofija, Sociologija, 2003. Nr. 4. ISSN 0235-7186.
[14] GUDELIS, D. - GUOGIS, A. 2003. Naujosios viešosios vadybos taikymo teoriniai ir
praktiniai aspektai,Viešoji politika ir administravimas, 2003. Nr. 4, 26 - 34 p. ISSN
1648-2603.
[15] GUOGIS, A. 2004. Globalizacijos poveikis socialinei apsaugai ir socialinei atskirčiai,
Politologija, 2004. 4 (36), 078 - 109 p. ISSN 1392-1681.
19
[16] HELD, D. - MCGREW, A. - GOLDBLATT, D. ir PERRATON, J. 2002. Globaliniai
pokyčiai: politika, ekonomika ir kultūra, Vilnius: Margi raštai, 2002.
[17] KETTL, D. F. 2000. The Global Public Management Revoliution. A raport on the Trans‑
formation of Governance, Washington: Brookings Institution Press, 2000.
[18] PARSONS, W. 2001. Viešoji politika, Vilnius: Eugrimas, 2001.
[19] PETERS, B. 2002. Biurokratijos politika, Vilnius: Pradai, 2002.
[20] PIVORAS, S. - VISOCKYTĖ, E. 2011. Viešojo valdymo koncepcijos ir jų taikymas
tiriant valstybės tarnybos reformas, Viešoji politika ir administravimas, 2011. Nr. 1, 27
- 40 p. ISSN 2029-2872.
[21] PUPŠIENĖ, P. 2010. Viešojo sektoriaus reformos poveikis žmogiškųjų išteklių vady‑
bai, Managment theory and studys for rural buisiness and infrastructure development.
2010. Nr. 20(1). Reserch papers.
[22] PUŠKORIUS, S. - RAIPA, A. 2002. Teoriniai viešojo sektoriaus veiklos modernizavi‑
mo aspektai, Viešoji politika ir administravimas, 2002. Nr. 2, 9 - 17 p. ISSN 1648-2603.
[23] RADIN, B. A. 2003. The Instrument of Intergivernmental Management. In peters, G.B.
in Pierre J. (Eds.) Handbook of Public Administration. London: SAGE Publications,
2003.
[24] RAIPA, A. 2002. Viešoji politika ir viešasis administravimas: raida, struktūra sąveika,
Viešoji politika ir administravimas, 2002. Nr. 1, 11 - 20 p. ISSN 1648-2603.
[25] RAIPA, A. 2001. Socialiniai pokyciai ir modernus viešasis administravimas, Filosofija,
sociologija, 2001. Nr. 2, 54 - 62 p. ISSN 0235-7186.
[26] RAIPA, A. 2009. Šiuolaikinio viešojo valdymo pokyčių kryptys ir tendencijos, Viešoji
politika ir administravimas, 2009. 22-32 p. ISSN 2029-2872.
[27] SCHEDLER, K. 2005. Denkanstösse zur Wirkungsorientierten Verwaltungsführung.
10 Jahre New public Managament in der Schweiz, 2005. 223 - 235 p. Bern: Paul Haupt:
ISBN 3-258-06872-0.
[28] SCHEDLER, K. 2000. Gewährleistungsstaat - eine Konzeption für den Staat im New
Public Management, Berliner Debatte INITIAL, 11(3), 5 - 18. ISSN 0863-4564.
[29] SMALSKYS, V. 2002. Kontinentinės Europos viešojo administravimo genezė, Viešoji
politika ir administravimas, 2002. Nr. 1, 55 - 60 p. ISSN 1648-2603.
[30] SMALSKYS, V. 2005. “Gerovės valstybės“ ir socialinės viešosios politikos krypčių
teoriniai aspektai, Viešoji politika ir administravimas, 2005. Nr. 11, 86 - 94 p. ISSN
1648-2603.
[31] SMALSKYS, V. - Skietrys, E. 2008. Viešojo valdymo modernizavimo aspektai ir
įgyvendinimo problemos, Viešoji politika ir administravimas, 2008. Nr. 24. ISSN 16482603.
[32] STAPONKIENĖ, J. 2005. Naujosios viešosios vadybos elementu identifikavimas,
20
Viešoji politika ir administravimas, 2005. Nr. 15, 83 - 91 p. ISSN 1648-2603.
[33] TUMĖNAS, A. 2008. Naujoji viešoji vadyba ir jos mitai, Viešoji politika ir adminis‑
travimas, 2008. Nr. 25, 38 - 49 p. ISSN 1648-2603.
[34] TUMĖNAS, A. 2010. Valstybinių organizacijų reformų ir pokyčių teorinė analizė, Da‑
ktaro disertacija, 2010. MRU p. 302.
[35] VANAGAS, R. 2006. Naujosios viešosios vadybos taikymo galimybės šalies vietos sa‑
vivaldos sistemoje esant dabartinei teisinei bazei, Ekonomika ir vadyba: aktualijos ir
perspektyvos, 2006. 2 (7) 160 - 169 p. ISSN 1648-9098.
[36] ŽIDONIS, Ž. - JASKŪNAITĖ, N. 2011. Lietuvos viešojo valdymo reformų retorika,
Viešoji politika ir administravimas, 2011. Nr. 3, 451 - 462 p. ISSN 2029-2872.
21
PROGRAMOVÉ ROZPOČTOVANIE AKO NÁSTROJ NPM A JEHO
VYUŽITIE V PODMIENKACH SLOVENSKA
Bajusová Dana1
ABSTRACT
In public sector the emphasis is on effectiveness, efficiency and transparency of public spending. Budgeting is an important part in the financial management, so it is often the subject of public administration reform as it was in the case of Slovakia. In the paper is performance budgeting introduced as a tool
of NPM. In the second part of the paper is performance budgeting analyzed in municipalities with 30
000 - 50 000 inhabitants.
JEL KLASIFIKÁCIA: H7
ÚVOD
Problematika hospodárnosti, efektívnosti, účelnosti a transparentnosti je stále otázkou,
na ktorú je potrebné klásť dôraz. V rámci finančného manažmentu zostavovanie rozpočtov je
dôležitou časťou, preto je často aj predmetom reforiem verejnej správy. Na Slovensku sme
prešli od inkrementálneho rozpočtovania k zostavovaniu programového rozpočtu, čo patrí
k jedným z najdrahších spôsobov, no na druhej strane poskytuje aj najlepší prehľad o vyna‑
kladaných zdrojoch. V predkladanom príspevku sa zameriame práve na programové rozpoč‑
tovanie, pričom sa predovšetkým pozrieme na merateľnosť ukazovateľov, ktoré by mali indi‑
kovať ne/splnenie stanovených cieľov, pozrieme sa aj na štruktúru programových rozpočtov.
Uvedené časti budeme skúmať na obciach s počtom obyvateľov od 30 000 do 50 000, pri‑
čom budeme vychádzať z dokumentov zverejnených na ich internetových stránkach. V prvej
časti sa v stručnosti budeme venovať programovému rozpočtu ako nástroju NPM, druhá je
zamraná na analýzu programových rozpočtov samospráv.
1 PROGRAMOVÉ ROZPOČTOVANIE
Plytvaniu s obmedzenými zdrojmi možno predchádzať systematickým hodnotením
verejných výdavkových programov, ktoré sú súčasťou metódy programového rozpočtova‑
nia. Pri implementácii NPM do verejnej správy je táto metóda využívaná pri zvyšovaní efek‑
tívnosti vynakladania zdrojov. V slovenských podmienkach ju orgány územnej samosprávy
museli implementovať od roku 2009. Wright (2003, s. 98) uvádza, že programové rozpočto‑
1
Dana Bajusová, Ing., Katedra verejnej správy a regionálneho rozvoja, Dolnozemská cesta 1, 852 35 Bratislava, 02/67291443,
[email protected]
22
vanie štrukturalizuje plánované výdavky podľa výstupov alebo ich prínosu k naplneniu cie‑
ľov. Upozorňuje, že každé oddelenie by malo vykonávať svoje funkcie tak, aby prispievalo
k naplneniu daných cieľov samosprávy. Peková (2008, s. 218) chápe programové rozpočto‑
vanie ako systém vychádzajúci z plánovania výdavkov podľa plánovaných výstupov a tie zas
odrážajú ciele činnosti samosprávy. Definícia programového rozpočtovania podľa Pošvanca
(2009, s. 6) je akýmsi prienikom vyššie uvedených definícií a teda ide o „systém, ktorý hľa‑
dá súvislosť medzi verejnými výdavkami a výstupmi, výsledkami práce územnej samosprá‑
vy, čím umožňuje identifikovať zmysel používania verejných zdrojov a merať úspešnosť sa‑
mosprávy pri napĺňaní deklarovaných cieľov a zámerov“.
Programový spôsob rozpočtovania alokuje výdavky do jednotlivých programov, ktoré
sú vytvorené v rámci programovej štruktúry, ktorá podľa Ministerstva financií SR, je logic‑
kou, hierarchicky usporiadanou štruktúrou a je účelne vytváraná k zámerom a cieľom samo‑
správy. Možno do nej zahrnúť programy, podprogramy, prvky ako aj ciele a merateľné uka‑
zovatele, ktorými sa hodnotí naplnenie zámerov programu. Tento manažérsky nástroj by mal
prinášať viac transparentnosti, názornejšie spájanie cieľov a verejných zdrojov, vyšší pre‑
hľad o tom, koľko zabezpečovanie služieb stojí, zvyšuje zainteresovanosť všetkých útvarov
do vytvárania rozpočtu, čím sa zamestnanci budú vo väčšej miere spolupodieľať na napĺňa‑
ní strategických cieľov, identifikuje oblasti, do ktorých sa vkladá väčšie množstvo zdrojov
a neprinášajú želateľné výsledky (napr. administratíva), či naopak identifikuje oblasti, kam
je potrebné investovať vyšší objem prostriedkov. Inými slovami, programové rozpočtovanie
prináša prehľadné zobrazenie financovania oblastí v činnosti samospráv. Takýto postup vy‑
tvárania rozpočtov je síce náročný na implementáciu, no zabezpečuje vyššiu efektivitu vyna‑
kladania zdrojov a môže výrazne zvýšiť „Value for Money“ vynakladaných výdavkov.2
Pri dôslednom implementovaní tejto techniky NPM sú zamestnanci a manažéri pria‑
mo zodpovední za výkon. V takom prípade je možné zamestnancov odmeňovať, ale aj po‑
stihovať za ich prácu. Pri takomto prístupe k rozpočtovaniu sa kladie dôraz na výsledky, je
sledovaná alokačná efektívnosť a plnenie priorít. Do fungovania verejného sektora sa im‑
plementujú prvky manažérskeho účtovníctva, teda ide o kalkuláciu nákladov a výkonov
na jednotlivé útvary. Tu je možné sledovať účel vynaloženia prostriedkov, či boli prostried‑
ky vynaložené ekonomicky racionálne a v súlade so stanovenými cieľmi, kde náklady vznik‑
li a taktiež je možné sledovať, akú hodnotu resp. kvalitu služieb sme získali za vynaložené
zdroje. V takýchto podmienkach dokáže efektívne fungovať aj útvar auditu, ktorý má všetky
2
Nemec (2010) upozornil na nedostatočné výsledky pri implementovaní programového financovania systémom „zhora –
nadol“. V praxi opätovne sa vyskytujú nemerateľné ciele programov, čím dochádza k znefunkčneniu metódy a navýšeniu
zdrojov potrebných na vypracovanie programového rozpočtu.
23
predpoklady k vykonaniu nie len auditu ex-post, ale aj ex-ante. (Ochrana, 2003) Možno po‑
vedať, že metóda je krokom vpred v oblasti rozpočtovania, strategického plánovania, hodno‑
tenia a ponúka aj možnosť odmeňovania zamestnancov na základe výsledkov.
2 PROGRAMOVÉ ROZPOČTY SLOVENSKÝCH MIEST
V druhej časti príspevku podrobíme analýze programové rozpočty vybraných samo‑
správ na rok 2012. Zamerali sme sa na obce vo veľkostnej kategórii 30 000 do 50 000, pri‑
čom našim cieľom bolo zistiť, či si obce splnili zákonnú povinnosť zostavovania rozpočtu
v programoch. Predmetom nášho skúmania bola aj štruktúra programových rozpočtov a naj‑
mä spôsob merania stanovených cieľov, teda stanovenie merateľných ukazovateľov.
V nami stanovenej veľkostnej kategórii sa nachádza 9 obcí (pozri tab. 1).
Tab. 1: Analyzované obce
Obec
Počet obyvateľov k 31.12.2010
počet programov
Zvolen
42,206
9
Považská Bystrica
41,510
10
Michalovce
39,322
15
Spišská Nová Ves
37,887
13
Komárno
35,664
9?
Levice
34,872
17
Humenné
34,620
8
Bardejov
33,362
13
Liptovský Mikuláš
32,284
18
Zdroj: Vlastné spracovanie na základe údajov Štatistického úradu SR
Nami sledované obce mali na svojich stránkach zverejnené rozpočty na rok 2012.
Všetky obce zostavili rozpočet v strednodobom horizonte, teda na rok 2012 s výhľadom
na roky 2013 a 2014, avšak rozpočet v programoch zostavilo osem z nich. Mesto Komárno
v rozpočte nevzužilo členenie na podprogramy a absentovali ciele a ukazovatele merateľnos‑
ti dosiahnutých výsledkov ako aj určenie zodpovednosti za jednotlivé programy. O vytýčení
jednotlivých programov je tiež možné diskutovať, keďže jednotlivé skupiny výdavkov nema‑
li uvedený názov programu, len poradové číslo. Možno teda tvrdiť, že Komárno nezostavu‑
je svoj rozpočet programovo.
V prípade Považskej Bystrice bol síce rozpočet zoradený v programoch, ktoré obsa‑
hovali podprogramy, ktoré boli ďalej rozdelené do položiek, zámery a ciele boli tiež obsiah‑
24
nuté v rozpočte. Chýbalo však určenie zodpovedného predstaviteľa alebo oddelenia a taktiež
ukazovatele, ktoré by mali hovoriť o ne/splnení stanovených cieľov. Overiť, či hodnotenie
naplnenia cieľov je súčasťou záverečných účtoch obce sa nám nepodarilo, keďže tie nie sú
zverejnené na obecných stránkach.
Mesto Humenné rozpočet zostavilo v strednodobom rámci, ale len v tabuľkovej čas‑
ti rozpočtu. Textová časť, s ktorou sme ďalej pracovali, obsahovala rozpočet len na rok 2012
a pripomínala programovú štruktúru. Jednotlivé programy boli členené priamo na aktivity
(nie na podprogramy a prvky), ktoré mali vymedzený zámer a taktiež ciele, ku ktorým boli
pridelené ukazovatele a hodnota ich splnenia (zväčša v kvantitatívnom vyjadrení). Hodnote‑
nie splnenia jednotlivých ukazovateľov z predchádzajúcich období neboli súčasťou progra‑
mového rozpočtu, no boli hodnotené v záverečnom účte, čo neprispieva k sprehľadneniu vy‑
nakladania zdrojov. Aj v prípade Humenného sme sa stretli so zaujímavou aktivitou rozpočtu,
podpora miestnej zamestnanosti, na ktorú neboli rozpočtované žiadne finančné prostriedky
v tomto ani v nasledujúcich rokoch, no boli stanovené ciele a merateľné ukazovatele s hod‑
notou 0. Podľa nášho názoru je nadbytočné takéto položky vôbec uvádzať.
Ostatné analyzované mestá svoj rozpočet zostavili v programoch, ich počet bol roz‑
dielny (pozri tab. 1) no náplňou si boli veľmi podobné. Programy boli ďalej členené na pod‑
programy a prvky, príp. aktivity. Jednotlivé časti mali stanovené aj oddelenie (alebo konkrét‑
nu osobu), ktoré bolo zodpovedné za naplnenie cieľov. Ukazovatele boli stanovené zväčša
kvantitatívne, čo zabezpečuje merateľnosť splnenia cieľov, no na druhej strane v úzadí zo‑
stáva kvalitatívne stanovenie cieľov, ktoré by indikovalo spokojnosť obyvateľov so služba‑
mi, či ich zlepšenie.
V ďalšom texte upozorníme len na odlišnosti v jednotlivých rozpočtoch. V programo‑
vom rozpočte mesta Liptovský Mikuláš sa uvádzajú ukazovatele pre rok 2012 s výhľadom
na nasledujúce 2 roky, v niektorých prípadoch je zverejnený aj údaj za rok 2011, nie však
stupeň jeho naplnenia. Hodnotenie výstupných údajov je súčasťou záverečného účtu, ale len
za skúmaný rok. Chýba hodnotenie predchádzajúcich období, čo by prispelo k prehľadnosti.
Mesto Bardejov využíva prevažne kvanitatívne stanovenie merateľných ukazovate‑
ľov, avšak nájdu sa aj ukazovatele, ktoré sú hodnotené časticami „áno/nie“. V niektorých prí‑
padoch však takéto hodnotenie nie je vhodné3. Kvalitatívne hodnotenie ukazovateľov v roz‑
počte nie je využívané.
3
Napr. v prípade podprogramu záujmových združení SR, keď si za cieľ zvolili včasné zaplatenie poplatku a aktívnu účasť,
pričom merateľný ukazovateľ je charakterizovaný ako počet hlásení ročne a plánovaná výstupná hodnota „áno“.
25
V rozpočte mesta Levice chýbalo porovnanie splnenia ukazovateľov z predchádzajú‑
cich období, či takéto zhodnotenie bude súčasťou záverečného účtu nemožno posúdiť, keď‑
že tie neboli na stánkach obce. Na druhej strane objavili sa aj snahy o meranie aj výstupov
kvalitatívne.4 V Michalovciach sa v programe školstva teiž objavili náznaky aj o kvalita‑
tívne meranie výstupov5, našli sa však aj nezmyselne stanovené ukazovatele, kde by sa na‑
miesto hodnotenia „áno“ viac hodila číselná hodnota6. V rozpočte nájdeme hodnoty mera‑
teľných ukazovateľov od roku 2009 plánované aj skutočné, čo prispieva k sprehľadneniu
a okamžitému zhodnoteniu, či sa mestu darí alebo nedarí plniť stanovené ciele. Aj vo Zvo‑
lene v programovom rozpočte ponechali údaje o merateľných ukazovateľoch od roku 2009.
Programy majú viacero cieľov, ktoré sú hodnotené vyšším počtom prevažne kvantitatívnych
ukazovateľov. Členenie na podprogramy a prvky v rozpočte nie je využité.
Spišská Nová Ves svoj programový rozpočet zverejnila na svojich internetových
stránkach v oddelených dokumentoch po programoch, čo pre občana znižuje komfort, keďže
sa musí viackrát „preklikávať“. Pri analýze dokumentov sme si všimli, že nie všetky progra‑
my majú pridelené merateľné ukazovatele. Aj keď sa jedná len o zlomok podprogramov, od‑
porúčame tento nedostatok napraviť. Skutočné a namerané hodnoty predchádzajúcich rokov
sú súčasťou jednotlivých programov, čo prispieva k prehľadnosti dosahovania cieľov.
ZÁVER
V príspevku sme sa zamerali na programové rozpočtovanie ako nástroj NPM a pod‑
robili sme analýze programové rozpočty vybraných obcí. Zistili sme, že aj napriek povinnos‑
ti zostavovať rozpočty programovo nie všetky samosprávy to spĺňajú. Ukazovatele merateľ‑
nosti sa skôr stanovujú s ohľadom na kvantitu, pričom merateľné ukazovatele odzrkadľujúce
kvalitu služby sú v úzadí. Malé výnimky sú v prípade školstva, kde sa samosprávy začí‑
najú zaoberať aj prospechom žiakov, či ich účasťou na olympiádach a iných súťažiach (napr.
v mestách Levice a Michalovce). Stretli sme sa aj s nelogickou formuláciou cieľov, ktoré na‑
miesto číselnej hodnoty hodnotili splnenie cieľa len na základe častíc „áno/nie“. Sledovanie
spokojnosti občanov s poskytovanými službami sa v rozpočtoch nenachádza.
Príspevok je súčasťou projektu VEGA č.1/1319/12 Optimálna samosprávna jednotka
– kompetentný aktér.
4
5
6
Napr. ukazovateľ „počet žiakov s najvyšším umiestnením v celoslovenských predmetových olympiádach a sútažiach“.
Počet žiakov s dosiahnutým prospechom do 1,5, či počet učiteľov zúčastnených na školeniach a vzdelávaniach za rok.
V podprograme kontrola bol ukazovateľ stanovený nasledovne „pravidelne vykonávané kontroly plnenia úloh a sťažnosti
vybavené do 30 dní“, kde by sa viac hodilo namiesto hodnotenia „áno“ konkretizovať frekvenciu kontrol, či percento vy‑
bavených sťažností v zákonnej lehote.
26
LITERATÚRA
[1] KNEŽOVÁ, J. 2009. Prínosy a obmedzenie programového rozpočtovania v územnej
samospráve na Slovensku [cit. 2012-04-15]. Dostupné na internete: <http://is.muni.cz/
do/1456/soubory/katedry/kres/4884317/Sbornik_2009.pdf>.
[2] NEMEC, J. 2010. New public management and its implementation in the CEE: What
do we know and where do we go? 2010. [cit. 2012-04-15]. Dostupné na internete:
<http://www.fu.uni-lj.si/uprava/en/aktualna.asp#4>.
[3] PEKOVÁ, J. - PILNÝ, J. - JETMAR, M. 2008. Veřejná správa a finance veřejného se‑
ktoru, 3. přepracované vydání. Praha: ASPI, 2008. 712 s. ISBN 978-80-7357-351-5.
[4] POŠVANC, M. 2009. Programové rozpočtovanie v praxi. [cit. 2012-04-15]. Dostupné
na internete: <http://www.osf.sk/Documents/Programove-rozpoctovanie-v-praxi.pdf>.
[5] Rozpočet mesta Bardejov [cit. 2012-04-15]. Dostupné na internete: <http://www.
bardejov.sk/msu/images/stories/hospodarenie_mesta/rozpocet/2012/Programov_
rozpocet_2012_2013_2014_uznesenie.pdf>.
[6] Rozpočet mesta Humenné [cit. 2012-04-15]. Dostupné na internete: <http://www.hu‑
menne.sk/Samosprava-mesta/Hospodarenie-mesta/>.
[7] Rozpočet mesta Komárno [cit. 2012-04-15]. Dostupné na internete: <http://komarno.
sk/content/file/varos/Rozpo%C4%8Det%202012.pdf>.
[8] Rozpočet mesta Levice [cit. 2012-04-15]. Dostupné na internete: <http://www.levice.
sk/?id_menu=0&module_action__175716__id_ci=16582>.
[9] Rozpočet mesta Liptovský Mikuláš [cit. 2012-04-15]. Dostupné na internete: <http://
www.mikulas.sk/files/Image/uradna_tabula/_2011/schvaleny_rozpocet_2012.pdf>.
[10] Rozpočet mesta Michalovce [cit. 2012-04-15]. Dostupné na internete: <http://www.
michalovce.sk/files/6c73f8827380af8888ccd7ad7d15c49a.pdf>.
[11] Rozpočet mesta Považská Bystrica [cit. 2012-04-15]. Dostupné na internete: <http://
www.povazska-bystrica.sk/?id_menu=21960&limited_level=1&stop_menu=18375>.
[12] Rozpočet mesta Spišská Nová Ves [cit. 2012-04-15]. Dostupné na internete: <http://
www.spisskanovaves.eu/spisska_nova_ves/samosprava/financne_hospodarenie_mes‑
ta/rozpocet_mesta/index.html?graphic=on%20and>.
[13] Rozpočet mesta Zvolen [cit. 2012-04-15]. Dostupné na internete: <http://mesto.zvolen.
sk/rozpocet-mesta.phtml?id3=63345>.
[14] WRIGHT, G. - NEMEC, J. 2003. Management veřejné správy. Teorie a praxe. Zkušenos‑
ti z transformace veřejné správy ze zemí střední a východní Evropy. Praha: Ekopress,
2003. 419 s. ISBN 80-86119-70-X.
[15] Zákon č. 523/2004 Z.z. o rozpočtových pravidlách verejnej správy.
27
ECOLOGY: ITS ROLE IN SUSTAINABLE HANDICRAFT SECTOR
DEVELOPMENT
Buteniene Vilija1
ABSTRACT
The economic benefits of handicraft sector are mostly sensed by subjects working in the sector. Though this sector is also significant to the local community because of the cultural, social and mental functions. Representatives of handicraft sector have weak entrepreneurship skills, and organizations that are
closely related with each other do not follow common strategies. While the social responsibility ideas
are spreading fast in the other fields of business, in this article it was aimed to determine handicraft sector representatives‘approach to ecology, as a factor which ensures sustainable handicraft development.
JEL CLASSIFICÁTION: Q01, Q56, Q57
INTRODUCTION
In Lithuania the handicraft business is most often set up by persons that want their
hobby or craft to turn to business, therefore they mostly focus on production and fast sales
instead of business development and taking advantage of ecological ideas. In the global con‑
text the relevance of ecology in the handicraft sector highlighted when the market globaliza‑
tion started, resources were improved, and consumer awareness was increased. Considering
ecology as a factor that ensures handicraft sector development is important because different
organizations are related with each other: craft galleries, craft fairs organizers, arts and crafts
shops, crafts supplies‘ shops, crafts magazines, articles, books publishers, crafters‘ associa‑
tions.
The handicraft business is a small business in which economic benefit is mostly sen‑
sed by crafters and local community which buys handicrafts or sells raw materials. The han‑
dicrafts are often used at home, the traditional handicrafts are bought during annual fairs, so
sustainable consumption and sense of community could be encouraged by ecology in han‑
dicraft sector. Ecological handicrafts could create a higher added value for local community,
as well as for crafters. The article is aimed at analyzing the role of ecology in a sustainable
handicraft sector development.
1
Vilija Buteniene, master of Management and Business Administration, Politics and Management Faculty of Mykolas Ro‑
meris university, Valakupių str. 5, Vilnius, Lithuania, [email protected]
28
The objectives of the article are the following:
1. to overview the scientific literature which investigates the principles of ecology in
a business;
2. to analyze survey results evaluating an existing handicraft sector representatives‘
approach to ecology and its principles in a practice;
3. to formulate reasoned recommendations which could help develop the handicraft sec‑
tor based on principles of ecology.
While preparing this article the following methods of research were used: the scienti‑
fic literature analysis, questionnaire, and semi-structured interview.
1 OPPORTUNITIES OF APPLYING PRINCIPLES OF ECOLOGY IN THE HANDICRAFT
SECTOR
1.1 HANDICRAFT SECTOR SUBJECTS AND THEIR ROLE IN DEVELOPMENT OF
ECOLOGY IDEAS
An amount of the handicraft sector organizations determines various directions of the
spread of ecology ideas. Crafters can sell ecological handicrafts in tourist areas. Craft galle‑
ries can determine an ecology as a handicraft selection criteria; crafters can pay more atten‑
tion to product new ecological handicrafts. Craft fairs organizers are close to handicraft sec‑
tor as well: crafters have an opportunity to introduce ecological handicrafts, find others that
have the same approach to ecology and successfully develop ecological ideas in handicraft
sector, craft fairs organizers get a high customer flow, so the local community is encouraged
to consume responsibily. Crafts supplies‘ shops supply ecological materials to the crafters.
Crafters‘ associations help crafters to develop business, to unite producers of ecological han‑
dicrafts and to build relationships with other organizations that are interested in manufactu‑
ring ecological handicrafts.
1.2 THEORETICAL SUBSTANTIATION OF APPLYING PRINCIPLES OF ECOLOGY IN
THE BUSINESS
The ecology in handicraft sector is examined based on holistic management phi‑
losophy and social responsibility ideas.
Savory and Butterfield2 argue that in a long-term perspective coordination of orga‑
2
SAVORY, A. - BUTTERFIELD, J. 1999. Holistic management: a new framework decision making. p. 16.
29
nizations activities encourages organizations to pay attention and adapt to the changing envi‑
ronmental conditions, to keep up with the progress and innovations. The process of holistic
management is also associated with the identification of consumers and community interests,
predictability and satisfying by profitable, consistent and sustainable manner.3 Strategic solu‑
tions in ecology field of handicraft sector organizations could help to adapt to the demanding
needs of today‘s consumers and to develop ideas of sustainable consumption, maintaining the
mutually useful interaction. While relationships between organizations and their stakeholders
are significantly related, responsibility is taken by the both sides.4 The consumers choose the
products responsibly giving the priority to socially responsible organizations.
Social responsibility includes not only the organizations activities but the environ‑
ment in which it operates, the supply chain as well.5 Crafters that pay attention to the ecolo‑
gical material and demand the same from the other value chain participants, support the idea
of sustainable consumption and further strengthen it.
2 LITHUANIAN HANDICRAFT SECTOR DEVELOPMENT OPPORTUNITIES
2.1 SURVEY OF LITHUANIAN HANDICRAFT SECTOR REPRESENTATIVES
78 organizations operate in the Lithuanian handicraft sector. Survey had been atten‑
ded by 12 organizations: 2 crafter companies, 2 craft supplies shops, handicraft club, asso‑
ciation, 6 craft galleries, salons and shops. Organizational interaction had been rated by the
representatives in a questionnaire using the Likert scale (response choices: 1 – completely
uncharacteristic, 5 – very characteristic).
According to representatives the main benefit from the organizational interaction is
the possibility to create a better product or service (4.8 points), the opportunity to establish
new business relations (4.4 points), the increase of income and competitive advantage – both
4 points. Therefore increasing the crafter community and improving its member’s relations
between each other would help develop this sector. It would be a source of income for the
local community thus it would not be necessary to go to the larger cities from more remo‑
te locations resulting in less air pollution because of the smaller car traffic. If ecology would
be considered a measure of the handicraft quality more crafters would take this factor into
account and the handicraft buyer community would start consuming more responsibly by
3
4
5
PEATTIE, K., - CHARTE, M. 2003. Green marketing. p. 727.
GOODSTEIN, J. D. - WICKS, A. C. 2007. Corporate and Stakeholder Responsibility: Making Business Ethics a Two-Way
Conversation.
KOTLER, Ph., LEE, N. 2005. Corporate social responsibility– doing the most good for your company and your cause.
30
buying ecological handicrafts.
Representatives of the handicraft sector had rated the ecology of their production
assortment this way: crafter companies (4 points), craft galleries and shops (3.3 points), craft
supplies shops (3 points). Crafters care about the handicraft ecology the most and offer such
handicrafts but craft supplies shops indicate that ecology is not specific to their production –
the significance of ecology in the supply chain is valued differently and it is harder to main‑
tain a mutually beneficial interaction.
Problems associated with strategic agenda which are relevant to the handicraft sector:
different objectives and interests of the handicraft sector organizations associated with orga‑
nizational interaction. 50 percent of the representatives had indicated this factor as the largest
disturbance for development of the organizational interaction. Different organizational objec‑
tives prevent purposeful development of the handicraft sector.
A joint effort to solve ecological problems would help concentrate different subjects
and incorporate the community into the organizations activity.
2.2 SEMI-STRUCTURED INTERVIEW OF THE LITHUANIAN HANDICRAFT SECTOR
REPRESENTATIVES
Two organizations had been selected for the interview based on the selections criteria
which would ensure representativeness of the received data. A crafter association and a craft
gallery had been selected.
Fine crafts association of Vilnius finds benefits of organizational interaction in the
handicraft sector like “fresh ideas for handicrafts, their realization, innovative ideas for
handicraft advertising”. When selecting crafters to interact with gallery “Aukso avis” sets
requirements for quality and originality: all articles are made from natural fiber by following
socially responsible practice in the product area.
The representatives of handicraft sector organizations evaluate organizational interac‑
tion by the economic approach: the benefits of interaction are visible in the areas of finance
and marketing. While mutual organizational interaction ensures better results in these areas,
the significance of ecology is not mentioned.
31
CONCLUSION
Efficiency of the existing Lithuanian handicraft sector‘s relationships with other or‑
ganizations is grounded on economic approach. This way falling behind of the organizational
interaction in the context of social responsibility, proposed by scientists. The criteria for se‑
lecting organizations to interact with are only partially based on one of the social responsibi‑
lity aspects – product ecology.
The handicraft sector organizations’ view on ecology and its significance conforms
only partially thus different organizational objectives interfere with purposeful development
of the handicraft sector based on principals of ecology which would also be beneficial to the
local community.
In order to effectively improve the conditions for handicraft sector development, the
main focus should be on the compatibility of objectives, beneficial exchange for all interac‑
ting parties and common values of the society.
REFERENCES
[1] GOODSTEIN, J. D., WICKS, A. C. 2007. Corporate and Stakeholder Responsibility:
Making Business Ethics a Two-Way Conversation. Business Ethics Quarterly, 2007.
vol. 17, issue 3. p. 375 - 398.
[2] KOTLER, Ph., LEE, N. 2005. Corporate social responsibility– doing the most good
for your company and your cause. John Wiley and Sons, 2005. 307 p. ISBN 9780-471476-115.
[3] PEATTIE, K., CHARTE, M. 2003. Green marketing. Butterworth-Heinemann, 2003.
p. 726 - 756. ISBN 0-750-65536-4.
[4] SAVORY, A., BUTTERFIELD, J. 1999. Holistic management: a new framework deci‑
sion making. Island press, 1999. 616 p. ISBN 9781-55-963-488-5.
32
CEZHRANIČNÁ SPOLUPRÁCA SLOVENSKO-ČESKO - ŠANCA PRE
ROZVOJ REGIÓNOV A INVESTÍCIE
Kalužáková Hana1
ABSTRACT
Cross-border cooperation within the European Union is a political instrument, that aims for economic, social
and cultural cooperation. It is a key priority in the context of European cooperation because of promoting development in border areas and „people to people cooperation“. The article analyses first: the development of such
politics within the, second describes real policies that support cross border cooperation within the EU. Third, it
examinates cooperation between the Czech and Slovak cross border cooperation and finally it concludes by good
examples and realized projects from the practice. Key words: cross-border co-operation, border, regions, Czech
Republic, Slovak Republic, the European Union
JEL KLASIFIKÁCIA: R58, R11
ÚVOD
Problematika cezhraničnej spolupráce je v rámci Európskej únie stále aktuálna, naj‑
mä z dôvodu hľadania nových možností spolupráce a zlepšovania kvality života v prihra‑
ničných regiónoch2. Európska komisia takúto spoluprácu (Cross-boder Cooperation) defi‑
nuje ako tzv. „vypĺňanie medzier“, ktorá sa aplikuje prostredníctvom spoločnej stratégie cez
52 cezhraničných programov. Významná je podpora malých a stredných podnikov, podpo‑
ra cestovného ruchu, kultúry a cezhraničného obchodu; taktiež zlepšenie spoločného ma‑
nažmentu prírodných zdrojov; a v neposlednej rade podpora zamestnanosti a rovnosti príle‑
žitostí na miestnej úrovni.3
METÓDY A CIEĽ PRÁCE
Cieľom článku je zhodnotiť Cezhraničnú spoluprácu Slovensko - Česko najmä cez kri‑
térium rozvoja regiónov a možnosti nových investícií a pracovných miest. Článok sa opiera
o historický vývoj v rámci cezhraničnej spolupráce, zhodnotenie programovacieho obdobia
2004-2006 a 2007-2013 a v závere uvádza praktické príklady dobrej spolupráce. Na dosiah‑
nutie stanoveného cieľa bude využité najmä štúdium odbornej literatúry, analýza a kompa‑
1
2
3
Ing. Hana Kalužáková, Ministerstvo Vnitra České republiky, Jindřišská 34, 110 00 Praha, [email protected]
EK, 2007: Politika súdržnosti 2007 - 2013. [cit. 2012-4-30]. Brussel,s 2012, 1 strana:URL:http://ec.europa.eu/regional_po‑
licy/sources/docoffic/official/ regulation/pdf/2007/ publications/guide2007_sk.pdf.
EK, 2012: Co-operation across borders. [cit. 2012-4-30]. Brussel,s 2012, 1strana URL: <http://ec.europa.eu/regional_poli‑
cy/cooperate/ cooperation/crossborder/ index_en.cfm>.
33
rácia štatistických údajov, ktoré sú predpokladom podrobného preskúmania danej problema‑
tiky.
1.1 EURÓPSKA CEZHRANIČNÁ SPOLUPRÁCA
Z historického hľadiska možno konštatovať, že problematika hraničných regiónov
ako periférnych oblastí, ktoré v dôsledku svojej polohy trpia mnohými problémami sa začala
intenzívnejšie formovať v 50. rokoch. Práve po 2. svetovej vojne začali politickí predstavi‑
telia presadzovať myšlienku odstránenia hraničných bariér, ktoré predstavovali brzdu v regi‑
onálnom rozvoji.4 Cezhraničná spolupráca bolo podporovaná Radou Európy, ktorá iniciova‑
la vznik Asociácie európskych hraničných regiónov a v roku 1981 pripravila právny rámec
cezhraničnej spolupráce tzv. „Európsku rámcovú dohodu o cezhraničnej spolupráci“. V 70.
a 80. rokoch sa EÚ rozšírila o nových členov a cezhraničná a regionálna politika získala nové
smerovanie.
V roku 1974 vznikol Európsky fond regionálneho rozvoja, ktorý bol považovaný
za nástroj regionálnej politiky, ktorý mal za cieľ znižovať rozdiely v Európe. V roku 1990
sa zaviedli podporné programy ako Interreg, Phare, ktoré urýchlili a zintenzívnili cezhranič‑
nú spoluprácu medzi členskými krajinami EÚ ale i s kandidátskymi.5 Interreg ako iniciatíva
nadväzuje a zároveň nahrádza predvstupový program cezhraničnej spolupráce PHARE CBC,
ktorý vytváral podmienky pre zbližovanie ľudí na základe spoločných projektov v prihranič‑
ných oblastiach.6 Neskôr sa objavil problém chýbajúcej jednotnej politiky, ktorá by zastre‑
šovala rôznorodé programy v rámci cezhraničnej spolupráce. Po Interreg I, Interreg II až In‑
terreg III, priniesol reformu a zjednotenie politík avšak výrazný posun sa docielil až období
2007 – 2013. Ako uvádza Európska Komisia, územná spolupráca ako celok zmenila svoj šta‑
tút a presunula sa na úroveň samostatného cieľa, čo zvyšuje jej viditeľnosť a dodáva jej vý‑
znamnejší právny základ. Spoluprácu s vonkajšími krajinami Európskej únie už nepodporujú
Štrukturálne fondy, ale patrí do oblasti dvoch nových podpôr: Európskeho nástroja susedstva
a partnerstva a Nástroja na predvstupovú pomoc. Cezhraničná spolupráca stanovila širšie ze‑
mepisné pokrytie ako bývalý Interreg.7
4
5
6
7
KRAMSCH, M. – HOOPER B. 2004. Cross-Border governance in the European Union. Routledge, 2004. 236 s. ISBN
1134376367.
FALŤAN, Ľ., 2004. Regionálny rozvoj Slovenska v európskych integračných kontextoch. [cit. 2012-4-29]. Brussel, 2012.
103 s. :URL:< http://www.sociologia.sav.sk/old/dokument/Regionalny-rozvoj-UNESCO.pdf >.
MVaRR SR, 2005. Iniciatíva Spoločenstva Interreg III A. [cit. 2012-4-26]. Bratislava, 2005. 1 s. URL: <http://www.build.
gov.sk/mvrrsr/index.php?id=1&cat=135.
EK, 2012. Co-operation across borders. [cit. 2012-4-30]. Brussel, 2012. 1 s. URL: <http://ec.europa.eu/regional_policy/co‑
operate/cooperation/crossborder/index_en.cfm.
34
2.1 CEZHRANIČNÁ SPOLUPRÁCA SLOVENSKO-ČESKO
Česko-slovenská cezhraničná spolupráca je špecifická najmä dôvodu spoločnej mi‑
nulosti, historických väzieb, podobnosti jazyka a kultúry, ale taktiež vďaka dlhoročnej spo‑
lupráci. Po roku 1993 bola táto spolupráca mierne oslabená z dôvodu rozdelenia federácie
na dva samostatné štáty. Po vstupe oboch krajín do EÚ v roku 2004 sa však táto spolupráca
opäť zintenzívnila. Cieľom cezhraničnej spolupráce medzi Slovensko a Českom je podpora
spoločensko-kultúrneho a hospodárskeho rozvoja cezhraničného regiónu a spolupráce a pod‑
pora dostupnosti cezhraničného územia a životného prostredia. Podporované sú projekty re‑
alizované na území Trnavského, Trenčianskeho a Žilinského samosprávneho kraja. V Českej
republike ide o územia Juhomoravského, Zlínskeho a Moravskosliezskeho kraja.8
Ak chceme zhodnotiť vplyv úspešných projektov na rozvoj daného regiónu a investí‑
cií musíme zhodnotiť i základné charakteristiky daného územia. Na takúto analýzu sa vyu‑
žíva SWOT analýza, ktorú pripravilo Ministerstvo výstavby a regionálneho rozvoja. Mož‑
no skonštatovať, že jednotlivé charakteristiky a problémy v jednotlivých regiónoch Česka
a Slovenska sú si veľmi podobné. Demografické hľadisko ukazuje, že sa tu nachádza nad‑
priemerný podiel obyvateľstva v predproduktívnom veku v severnej časti slovenského regió‑
nu a veková štruktúra je relatívne priaznivá. V oblasti ekonomiky prevažujú slabé stránky
ako napríklad: nepriaznivá ekonomická štruktúra daná historickým vývojom - silná koncen‑
trácia útlmových priemyselných odvetví, málo rozvinuté služby pre podporu malého a stred‑
ného podnikania, úpadok tradičných remeselných výrob. Čo sa týka trhu práce obe územia
oplývajú kvalifikovanou pracovnou silou avšak na českej strane je stále relatívne vysoká mie‑
ra nezamestnanosti. Na to nadväzuje oblasť vzdelávania, kde je nedostatočný rozvoj vedy,
výskumu a IT inštitúcií. Technická aj dopravná infraštruktúra je dostatočne rozvinutá a tak‑
tiež poloha regiónov sa nachádza vo významnom európskom koridore, čo je prínosom pre in‑
vestičné projekty, napriek tomu vidiecke oblasti výrazne zaostávajú najmä v technickej vy‑
bavenosti. Z hľadiska kultúry a turizmu majú oba prihraničné regióny čo ponúknuť napríklad
z histórie, kultúrneho dedičstva, vidieckeho turizmu, cyklotrás, kúpeľníctva na druhej strane
je však nevyhnuté zachovávať a rozvíjať takéto danosti územia.9
Všetky vyššie spomenuté charakteristiky majú významný vplyv na to, ako sa bude
daný región rozvíjať, ako priláka nových investorov, ktorí daný rozvoj najmä tvorbou no‑
8
9
MPaRV SR, 2008. Program cezhraničnej spolupráce: Slovenská republika, Česká republika. [cit. 2012-4-24]. Bratislava,
2008. 1 s. URL: <http://www.sk-cz.eu/sk/uvodna-stranka/o-programe-2007-2013/>.
MVaRR SR, 2007. Operačný program cezhraničnej spolupráce Slovenská republika – Česká repulika [cit. 2012-4-27]. Bra‑
tislava, 2007. 88 s. URL: <ww..build.gov.sk>.
35
vých pracovných miest ešte viac podporia. Ak chceme zhodnotiť Cezhraničnú spoluprácu
Slovensko – Česká republika v programovacom období 2004-2006 a 2007 – 2013 a jej vplyv
na rozvoj regiónov a investície možno zhodnotiť na základe výročnej správy o tomto progra‑
me nasledovné.10 V období 2004-2006 podpora cezhraničnej spolupráce smerovala najmä
k menším cezhraničným projektom na miestnej úrovni, k projektom orientovaným na aktivi‑
ty rozvíjajúce ľudské zdroje, cestovný ruch a životné prostredie v prihraničných oblastiach.
Úspešne podporených bolo viac ako 300 projektov . Čo sa týka súčasného programovacie‑
ho obdobia 2007 – 2013 k 31. decembru 2011, riadiaci orgán evidoval: 177 schválených žia‑
dostí o FP vo výške 78,3 mil. EUR (za zdroj ERDF) . Výška žiadaných finančných príspev‑
kov z ERDF : 53 751 793,42 EUR . Indikatívny zostatok alokácie z ERDF 14 950 320 EUR.
Priaznivý vplyv na rozvoj regiónov a investície v regiónoch možno zhodnotiť
na praktických príkladoch dobrej spolupráce realizovaných projektov. V programovacom
období 2004-2006 realizovali mesto Veselí nad Moravou a mesto Skalica spoločný projekt
„Deti a tradície otvárajú hranice“, ktorý prispel k zintenzívneniu formálnych i neformálnych
stykov medzi mestami. Projekt podporil cestovný ruch, tradičné remeslá a výrobcov regio‑
nálnych produktov. Iný projekt zameraný na investície do vzdelania medzi mestami Čadca
a Frýdek Místek mal za cieľ zvýšiť spoluprácu medzi vzdelávacími inštitúciami a tým zvýšiť
kvalitu a konkurencieschopnosť pracovnej sily na pracovnom trhu. Vďaka projektom „Baťov
kanál“ a „Čistá Vlára od ústia k prameňu“ sa výrazne zlepšilo životné prostredie a podmien‑
ky pre rozvoj cestovného ruchu . Projekt v programovacom období 2007-2013 „Česko-Slo‑
venský pohyblivý Betlém Horní Lideč“ má za cieľ okrem iného podporiť a vytvárať priaz‑
nivé podmienky pre malých a stredných podnikateľov, podnikateľov pôsobiacich v sektore
služieb, tradičných remesiel a podporovať nové pracovné miesta.
3.1 ZÁVER
Program cezhraničnej spolupráce priniesol Slovenskej i Českej republike nové mož‑
nosti, v oblasti obnovy sociálnych, kultúrnych, spoločenských i ekonomických väzieb. Tak‑
tiež vytvorila priestor pre diskusiu na tému ochrany životného prostredia a posilnila aj ekono‑
mický rozvoj vďaka vytvoreniu nových pracovných miest vo viacerých odvetviach. Program
cezhraničnej spolupráce podporil vznik a fungovanie viac ako trom stovkám českých a slo‑
venských projektov, ktoré pokrývali širokú škálu ekonomických aktivít. Ľudia v prihranič‑
ných regiónoch tak mohli zaznamenať priaznivý vplyv a celkové zvýšenie životnej úrovne
10
MPaRV SR, 2008. Program cezhraničnej spolupráce: Slovenská republika, Česká republika. [cit. 2012-4-24]. Bratislava,
2008. 1 s. URL: <http://www.sk-cz.eu/sk/uvodna-stranka/o-programe-2007-2013/>.
36
vďaka jednotlivým aktivitám projektu.
LITERATÚRA
[1] EK, 2007. Politika súdržnosti 2007 - 2013. [cit. 2012-4-30]. Brussel, 2012. 1 s.
URL:<http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docoffic/official/regulation/
pdf/2007/ publications/guide2007_sk.pdf >.
[2] EK, 2012. Co-operation across borders. [cit. 2012-4-30]. Brussel, 2012. 1 s. URL:
<http://ec.europa.eu/regional_policy/cooperate/cooperation/crossborder/index_
en.cfm>.
[3] FALŤAN, Ľ. 2004. Regionálny rozvoj Slovenska v európskych integračných kontex‑
toch. [cit. 2012-4-29]. Brussel, 2012. 103 s. URL:< http://www.sociologia.sav.sk/old/
dokument/Regionalny-rozvoj-UNESCO.pdf >.
[4] KRAMSCH, M. – HOOPER, B. 2004. Cross-Border governance in the European Un‑
ion. Routledge, 2004. 236 s. ISBN 1134376367
[5] MPaRV SR, 2008. Program cezhraničnej spolupráce: Slovenská republika, Česká re‑
publika. [cit. 2012-4-24]. Bratislava, 2008. 1 s. URL: <http://www.sk-cz.eu/sk/uvodnastranka/o-programe-2007-2013/>.
[6] MV SR, 2008. Cezhraničná spolupráca . [cit. 2012-4-25]. Bratislava, 2008. 1 s. URL:
<http://www.minv.sk/?cezhranicna-spolupraca >.
[7] MVaRR SR, 2005. Iniciatíva Spoločenstva Interreg III A. [cit. 2012-4-26]. Bratislava,
2005. 1 s. URL: <http://www.build.gov.sk/mvrrsr/index.php?id=1&cat=135.
[8] MVaRR SR, 2007. Operačný program cezhraničnej spolupráce Slovenská republika
– Česká repulika [cit. 2012-4-27]. Bratislava, 2007. 88 s. URL: : <ww..build.gov.sk>.
37
ETICKÁ DIMENZIA VO VÝBEROVOM PROCESE NOVÝCH
PRACOVNÍKOV V ORGANIZÁCIÁCH SO ZAHRANIČNOU ÚČASŤOU
V KOMPARÁCIÍ VO VEREJNEJ SPRÁVE
Kohuťár Miroslav1
ABSTRAKT
Public and civil servants are mandated by the State or other public entity to perform a range of tasks, or
to carry out the decisions of the entity that appointed them. In addition, however, these employees also
enjoy certain rights, especially when they are entitled to decide on some things.
Moreover, we must not forget that the public and civil servants not manipulating its own resources (not
to the ownership of them), but with the resources entrusted to them. I therefore very important that the
public positions and civil servants were recruited so candidates whose characteristics comply with the
strictest ethical standards. Unfortunately, even the most complex way of testing candidates to positions
of civil servants or public employees provide one hundred percent guarantee that those who succeed, are
able to withstand the potential „pitfalls“ in the form of bribes offered, favoring their own acquaintances
or prejudice against any group of clients. Coverage of employees in various areas of public administration is not only places high demands on preparation and selection of employees, but also the very performance of their duties. Very often it is against the liberal democratic system and objected that this system only emphasizes individual rights, and neglecting his duties. People insist on their rights and forget their responsibilities.
JEL KLASIFIKÁCIA: E24
ÚVOD
Každý deň musia obyvatelia i firmy využívať služby poskytované rôznymi orgán‑
mi verejnej správy, ktorej pôsobeniu sa nedá vyhnúť (napríklad dodržiavanie zákonov štá‑
tu). Na pracoviská verejnej správy prichádzame dobrovoľne s rôznymi potrebami. Každý,
kto prichádza do inštitúcie verejnej správy má v úmysle byť vhodne vybavený a chce, aby
jeho potreby boli uspokojené v rámci právnych predpisov. Často počas bezprostredného kon‑
taktu s úradníkmi, ktorí sú jednou z mnohých súčastí orgánov verejnej správy posudzujeme
prácu celej inštitúcie. Niekedy sme s ich prácou spokojní, inokedy nie. Mnoho krát počuje‑
me, že sme pre nich najdôležitejšími klientmi, inokedy sa cítime ako nepozvaný hosť. Stáva
sa, že v mechanizme správy pociťujeme svoju bezmocnosť. My máme právo vyjadriť svoje
subjektívne pocity ohľadom kompetencií pracovníkov a kvality ich práce, ale túto možnosť
často nevyužívame. Nemôžeme sa zbaviť pochybností, či v konkrétnej situácii bude skutoč‑
ne naša mienka pôsobiť stimulačne na akékoľvek kladné zmeny, hlavne preto, že niektoré ob‑
1
PhDr. Miroslav Kohuťár, Katedra malého a stredného podnikania, Vysoká škola ekonómie a manažmentu verejnej správy,
Železničná 14, 821 07 Bratislava, email: [email protected]
38
lasti pôsobenia verejnej správy vykazujú znaky nepravidelnosti, špecifickosti. Žiaľ, ani ten
najkomplexnejší spôsob testovania uchádzačov do pozícií štátnych alebo verejných zamest‑
nancov neposkytuje stopercentnú záruku, že tí, ktorí uspejú, dokážu odolávať možným „ná‑
strahám“ v podobe ponúkaných úplatkov, uprednostňovania vlastných známych alebo pred‑
sudkov voči nejakej skupine klientov.
Pôsobenie zamestnancov v rôznych oblastiach verejnej správy totiž kladie vysoké ná‑
roky nielen na prípravu a výber týchto zamestnancov, ale aj na samotný výkon ich povinnos‑
tí. Veľmi často je proti liberálnemu a demokratickému systému vznesená námietka, že ten‑
to systém zdôrazňuje iba práva jednotlivca, a že zanedbáva jeho povinnosti. Ľudia trvajú
na svojich právach a zabúdajú na svoje povinnosti.
Základný rozdiel medzi individuálnou a sociálnou etikou potom spočíva v tom, že
kým individuálna etika sa zameriava na prvky, ktoré ovplyvňujú, respektíve pôsobia na mo‑
rálku jednotlivca (najmä na morálne kvality jeho vnútorného prežívania – svedomie), tak so‑
ciálna etika zameriava svoju pozornosť na tie prvky, ktoré ovplyvňujú, respektíve pôsobia
na vytváranie mravov v rámci spoločnosti. Tieto mravy predstavujú základné kritérium pre
určenie toho, do akej miery možno konanie indivídua, alebo celej skupiny považovať za mo‑
rálne, prípadne do akej miery možno toto konanie považovať za nemorálne.2
Platí tu priama úmera – čím viac konanie zodpovedá existujúcim mravom, tým mo‑
rálnejší charakter mu možno prisúdiť, a naopak, čím viac konanie odporuje existujúcim mra‑
vom, tým nemorálnejších charakter má.
Ak hovoríme o klasifikácii etiky, nemôžeme obísť ani problematiku takzvanej apliko‑
vanej etiky. Aplikovaná etika (ako príklad možno uviesť etiku práce, medicínsku etiku, eko‑
logickú etiku a podobne) v sebe spája podoby deskriptívnej i preskriptívnej etiky, pretože sa
snaží nielen sledovať normy, hodnoty či ďalšie etické prvky v rámci rôznych oblastí (naprí‑
klad v oblasti práce, medicíny, ekológie a tak ďalej), ale zároveň prijíma odporúčania, kto‑
ré by mali viesť k zlepšeniu fungovania rôznych mechanizmov v týchto oblastiach. Do sféry
aplikovanej etiky začleňujeme aj profesijnú etiku.
Najkomplexnejšie súhrny etických noriem je možné nájsť v etických kódexoch. Etic‑
ký kódex predstavuje normatívny systém vyznačujúci sa vnútornou koordinovanosťou a pres‑
nou štruktúrou. Spravidla upravuje vzájomné práva a povinnosti odborníka (napríklad úrad‑
níka) a klienta, vzťahy k takzvaným tretím osobám, k spoločnosti a tak ďalej. Etický kódex
2
FORET, M. 2003. Marketingová komunikace. 1. vydanie. Brno: Computer Press, a. s., 2003. 275 s.
39
býva formulovaný tak, aby slúžil ako inšpiratívny sprievodca pre členov profesie a zároveň
ako základ pre potenciálne disciplinárne konanie.3
Tu sa dostávame k procesu, ktorý je vo verejnej správe pomerne zložitý a to je výber
pracovníkov, ktorému predchádza nábor - pred výber, čiže screening.
Na základe rozhodnutia vedenia je poverené oddelenie ľudských zdrojov, prípadne
synonymicky nazývané oddelenie zamestnaneckých záležitostí, prípadne oddelenie rozvoja
ľudských zdrojov výberovým procesom na konkrétnu pracovnú pozíciu z katalógu pracov‑
ných pozícií, podľa nového je to design pracovných pozícií s akým sa stretneme v súčasnos‑
ti v zahraničných spoločnostiach, ale aj tento názov preberajú domáce spoločnosti aby bolo
„trendy“. V mnohých spoločnostiach hlavne so zahraničnou účasťou ako napríklad u teleko‑
munikačného operátora, ktorý poskytuje hlasové aj dátové služby pre klientov je možnosť
sa prihlásiť do výberového procesu na vypísanú pracovnú pozíciu aj zamestnancom, ktorí sú
už internými zamestnancami. Vo verejnej správe prebieha pomerne zložitý výberový proces
na základe presne stanovených pravidiel v zmysle zákona vo verejnom záujme.4
METÓDA PRÁCE
Metóda pozorovania, interview, zážitkového poznania. Metódou pozorovania a účas‑
ťou na jednotlivých kolách vo výberovom procese sa autor článku priamo zúčastňuje, kde je
možnosť zistiť okrem iných skutočností často krát sa objavujúce mobbing správanie vedúce‑
ho zamestnanca pri prezentácií zručností a návykov u interného zamestnanca, ktorý sa zapo‑
jil do výberového procesu vypísaného spoločnosťou.
CIEĽ PRÁCE
Mtódou pozorovania, interview a metódou analýzy zistiť kvalitatívnym prieskumom
objektívnosť správania sa HR manažérov pri výberovom procese vo vzťahu k interným za‑
mestnancov, či sa potvrdia znaky mobbingu oproti novým uchádzačom vo výberovom pro‑
cese.
3
4
LUKÁČ, M., FRK V., FRK B. 2004. Základy personálneho a sociálneho riadenia v organizácii. Prešov: Akcent print, 2004.
180 s.
KOHUŤÁR, M. – FABUŠ, M. 2010. Ľudské zdroje v praxi. In Hodnota duševnej práce pre organizáciu a spoločnosť. Ko‑
šice: Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach, 2010.
40
VLASTNÁ PRÁCA
Pri výberovom procese v 1. a 2. kole ako som už uviedol sa zúčastňujem ako odbor‑
ník z praxe vo výberovom procese pri výbere nových pracovníkov u jedeného telekomuni‑
kačného operátora, kde výberový proces spočíva z niektorého štandardného, stupňovitého,
prípadne hybridného výberového procesu, ktorý sa odvíja od designu pracovnej pozície ako
aj od voľby procesu HR manažéra, ktorý vedie takýto proces, ktorému predchádza pred vý‑
ber, čiže screening.
Pri absolvovaní výberových procesov na základe časového rozlíšenia, čiže od mesia‑
ca február 2012 do konca apríla 2012 bolo výberových procesov kde som bol účastný v poč‑
te 36. Z toho potenciálnych nových pracovníkov bolo 29 a 7 interných zamestnancov sa zú‑
častnilo z celkového uvádzaného počtu výberových procesov.
Výberové procesy, ktorých bolo 36 na nové pracovné pozície sa mobbing správanie
potvrdilo zo 7 interných zamestnancov, ktorí sa zúčastnili vo výberovom procese v rámci ka‑
riérneho rebríka v 5 prípadoch, čo zodpovedá 80 % realizovaných výberových procesov, tak
aby sa na nové pracovné pozície nedostal interný zamestnanec. HR sa nepriamo vyjadrili
v interview po výberovom procese, že mnoho krát cítia ohrozenie svojej pozície, preto uchá‑
dzač nie je posunutý do vyššieho kola, aby nadriadený zamestnanec, nezistil kvalitatívne lep‑
šie osvojené pracovné návyky a zručnosti interného zamestnanca, ktorý sa uchádza o vyššiu
pozíciu.5
Výskyt mobbingových aktivít počas výberových procesov : nadriadený obmedzo‑
val danú osobu vo vyjadrovaní, prerušoval komunikačný prejav interného zamestnanca, keď
chcel reagovať zamestnanec na otázku HR manažéra, kritika práce na minulých projektoch,
informácie zo súkromného života interného zamestnanca, nenadväzovanie očného kontaktu
face to face, posmešné podprahové informácie na prácu interného zamestnanca, výklad záve‑
rov neúspešného projektu interného zamestnanca.6
Tieto mobbingové aktivity vlastne frustrovali interných zamestnancov, preto som pre‑
javil záujem o oboznámenie sa s hodnotiacim hárkom interných zamestnancov, aby som zis‑
til či sú kladené primerané požiadavky a úlohy na interného zamestnanca v jeho osobnom
pláne, kde a prečo vlastne vzniká mobbingová situácia. Problém prečo vzniká mobbing sprá‑
vanie je mnoho krát nesprávne nastavená podniková (firemná) kultúra v organizácií. Existuje
5
6
KOHUŤÁR, M. – FABUŠ, M. 2010. Ľudské zdroje v praxi. In Hodnota duševnej práce pre organizáciu a spoločnosť. Ko‑
šice: Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach, 2010.
REMIŠOVÁ, A. 2011. Etika a ekonomika. Bratislava: Kaligram, 2011. 307 s.
41
5 mobbingových aktivít : útoky na obmedzovanie komunikácie s ostatnými – sociálna izolá‑
cia, na sociálne vzťahy, na sociálny status, na kvalitu pracovných zručností, na zdravie za‑
mestnanca.
ZÁVER
Záverom je možné zhodnotiť, že výberový proces, kde sa uchádza záujemca o prá‑
cu a verí v objektivitu zhodnotenia svojich pracovných zručností a návykov, je dôsledok ria‑
denia štruktúry v organizácií, ako aj nesprávne nastavenej podnikovej kultúry, kde riadiace
väzby nefungujú optimálne tak, aby eliminovali riziko neobjektívneho rozhodovania pracov‑
níkov personálnych útvarov. Ako možnosť likvidácie takýchto negatívnych prejavov je aby
skupina, ktorá sa realizuje výberový proces mala väčší počet odborných pracovníkov, ktorí
sa vyjadrujú k výberu nového pracovníka.
LITERATÚRA
[1] FORET, M. 2003. Marketingová komunikace. 1. vydanie. Brno: Computer Press, a. s.,
2003. 275 s. ISBN 80-7226-811-2.
[2] KOHUŤÁR, M. – FABUŠ, M. 2010. Ľudské zdroje v praxi. In Hodnota duševnej práce
pre organizáciu a spoločnosť. Košice: Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach,
2010. 181 - 188 s. ISBN 978-80-7097-847-4.
[3] LUKÁČ, M. - FRK, V. - FRK, B. 2004. Základy personálneho a sociálneho riadenia
v organizácii. Prešov: Akcent print, 2004. 180 s. ISBN 80-969274-0-X.
[4] REMIŠOVÁ, A. 2011. Etika a ekonomika. Bratislava: Kaligram, 2011. 307 s. ISBN:
978-808101-402.
42
ROLA BEZPEČNOSTI PRI ZVYŠOVANÍ KVALITY ŽIVOTA
Kováč Marián1
ABSTRACT
In nowadays society, there exist such striking business and society changes, so there should be specific influenced factors. The environment which is all around us is not without risks. Security is one of
the most important indicators of human life quality as well as business and social development. According to the growing level of democracy in countries and cultures all over the world, apprehension of security is changing. Nowadays it does not mean only the strategic position of country‚s defence forces,
but is understood depending on security sectors – military, political, economic, social and environmental. Personal security index is a specific tool which can be used as a result of various social indicators.
Knowing the actual level of security based on comparable index is a key to the effective management of
business, public and individual risks.
JEL KLASIFIKÁCIA: F52, H56
ÚVOD
Základným motívom konania človeka sú jeho životné potreby. Potreba sa vymedzuje
ako stav, keď nedostatok alebo prebytok niečoho si vyžaduje určité konanie. Ide teda o stav
jednotlivca, ktorý sa odchyľuje od jeho životného optima. Zakladateľ humanistickej (perso‑
nalistickej) psychológie, americký psychológ Abraham Harold Maslow zaradil bezpečnosť
v rámci pyramídy životných potrieb človeka na druhú priečku, čím zdôraznil dôležitosť po‑
treby bezpečia pre človeka. Podľa psychológie osobnosti je každý človek samostatnou osob‑
nosťou, ktorá sa vyvíja a dosahuje úspechy, až kým ju nenarušia vonkajšie vplyvy. Pre člo‑
veka je vonkajším vplyvom všetko to, čo ho obklopuje bez ohľadu na pôvod. Prostredie,
v ktorom človek žije a rozvíja sa nie je deterministické. Vytvára ho príroda, ľudské vynálezy
a samotné sociálne zoskupenia. Takéto prostredie nie je bez rizík.
Práve preto možno konštatovať, že vo vzťahu k bezpečnosti ľudstva sa stierajú roz‑
diely medzi vonkajšou a vnútornou bezpečnosťou, keďže obe pôsobia, majú vplyv na člove‑
ka. Avšak jedny bezpečnostné hrozby sú na strategickej úrovni a ovplyvňujú aj strategické
dokumenty na úrovni bezpečnostnej politiky. Iné sa vyskytujú naopak na úrovni operatívnej,
a často sú to práve ony, ktorých prejavy človek viac vníma a je nimi priamo ovplyvňovaný.
1
Ing. Marián Kováč, Vysoká škola ekonómie a manažmentu verejnej správy v Bratislave, Železničná 14, 821 07
Bratislava, [email protected]
43
HUMAN SECURITY
Ak sa chceme priblížiť k skúmaniu, či dokonca pokusu o meranie bezpečnosti, je nut‑
né presunúť sa na úroveň operatívnu, čiže ďalej od strategických štúdií, bližšie k občanovi.
V rámci koncepcie „human security“ nemožno akceptovať tvrdenie, že: „Kvalitu ži‑
vota nemožno spájať s bezpečnostnými štúdiami“. Jan Stejskal v článku „Human Securi‑
ty v kontextu rozšířeného pojetí bezpečnosti“ vyjadrujú kategorický názor, že nemá zmysle
zaraďovať témy ako ľudské práva, ľudský rozvoj, kvalita života, udržateľný rozvoj do bez‑
pečnostnej agendy.2 Iste by bolo nežiaduce, keby sa každá mimovoľná odchýlka od určité‑
ho rovnovážneho stavu riešila na strategickej bezpečnostnej úrovni, najmä vo vzťahu k strate
prehľadnosti riešenia problematiky, či k nejasnosti kompetencií. Okrem strategickej úrovne
však existuje aj úroveň operatívna, na ktorej dochádza k mimoriadnym javom na každoden‑
nej báze a tam je potrebné tieto súčasti aj riešiť. Uvedené neznamená, že bezpečnosť sa rov‑
ná kvalite života, ale na druhej strane túto kvalitu v rozhodujúcej miere ovplyvňuje. Preto‑
že občan, ale aj rezident, ktorý sa zdržiava na území istého štátu vnímajú bezpečnosť nie tak
vo vzťahu k strategickým výzvam a hrozbám, ako skôr vo vzťahu priamom voči sebe, svoj‑
mu majetku, svojej rodine. Uvedené však neznamená snahu o zaznávanie strategickej úrov‑
ne, ktorá je nevyhnutná práve pre ochranu pred existenčnými hrozbami.
Za zdroj prvej ucelenej definície koncepcie „human security“ sa považuje správa
programu UNDP pod názvom Human Development report v roku 1994. Práve tu sa spomí‑
na myšlienka bezpečnosti nielen pre štát, ale aj pre ľudí. Avšak už skôr sa vyskytli tendencie
zaoberať sa bezpečnosťou vo vzťahu ku kvalite života. Koncepcie human security sa zaobe‑
rá predovšetkým vymedzením bezpečnosti vo vzťahu k dvom hlavným aspektom.3 Jednak sa
jedná o chronické hrozby akými sú hlad, útlak a choroby. Ďalej tiež pokrýva bezpečnosť vo
vzťahu k mimoriadnym udalostiam, ktoré postihujú občanov, ako napríklad živelné pohromy,
či havárie a dopad, ktorý majú na človeka – jeho život, majetok, zdravie.
Napriek uvedenému trvalo takmer ďalšiu dekádu než sa pristúpilo k skúmaniu bez‑
pečnosti ľudstva na úrovni pravidelných prieskumov. V súčasnosti existuje niekoľko štúdií
ktoré v sebe zahŕňajú koncepciu „human security“. Celkovo možno povedať, že sa prístupy
inšpirované spomínanou správou o ľudskom rozvoji vo vzťahu k bezpečnosti ľudstva rozde‑
ľujú na dva hlavné prúdy.
2
Stejskal, J. 2005. Human Security v kontextu rozšířeného pojetí bezpečnosti, In Bezpečnostní budoucnost České
republiky. Praha. 2005.
3
UNDP. 1994. Human Development report 1994. Oxford : Oxford University Press. ISBN 0-19-509169-8.
44
HUMAN SECURITY REPORT
Jedným z nich je „Human Security Report Project“ (HSRP), ktorý sa zameriava pre‑
dovšetkým na oblasť ľudsko­‑právnu vo vzťahu k štátnym zoskupeniam s nedemokratickým
usporiadaním, či s regionálnymi alebo etnickými konfliktami. S tými súvisia aj také riziká
ako zlyhávajúce štáty, hlad, mučenie, šírenie chorôb. Spomínaný „Human Security Report“
je produkovaný Centrom pre bezpečnosť ľudstva (Human Security Centre), ktoré bolo vytvo‑
rené v roku 2002 na Liu Institute for Global Issues. Pravidelne každý rok je od roku 2005 vy‑
tváraná publikácia „Human Security Report“, ktorá je dostupná online prostredníctvom „Hu‑
man Security Gateway“. Ďalšími publikáciami v tomto rozmedzí sú „Human Security News“
a „Human Security Research“.
Bezpečnosť ľudstva je možné skúmať aj na úrovni širšieho ponímania, keď bezpeč‑
nosť ľudstva zahŕňa výskum v oblasti ochrany pred hladom, chorobami a prírodnými ka‑
tastrofami spolu s ochranou pred násilím, ktoré často majú za následok viac mŕtvych než ná‑
sledky vojen, či genocíd. Avšak „Human Security Report“ je založený na úzkom koncepte
bezpečnosti ľudstva, ktorý ja zameraný predovšetkým na násilie a ochranu pred ním. Pre‑
dovšetkým opierajúc sa o výrok Kofiho Annana, predchádzajúceho generálneho tajomníka
OSN: „Ochrana komunít a jednotlivcov pred vnútorným násilím“.4 Dôvodom je predovšet‑
kým snaha vyhnúť sa zbytočnej duplicite, keďže oblasti ako chudoba, výskyt chorôb, pod‑
výživa a ekologické hrozby sú zahrnuté do mnohých iných správ a prieskumov. Práve v uve‑
denom úzkom ponímaní bezpečnosti ľudstva je uvedené zameranie sa na celosvetové násilie
majúce pôvod vo vnútri štátov, ktoré je jedinečné. Časť dát používaných pre vytvorenie tejto
správy na ročnej báze pochádza zo zdroja Uppsala Conflict Data Programme, ktorý predsta‑
vuje register dát o politických konfliktoch po celom svete, vytvorený Univerzitou v Uppsale,
Oddelením pre výskum mieru a konfliktu. Uvedená databáza je rozsiahla a ucelená, každo‑
ročne aktualizovaná. Obsahuje len konflikty na úrovni medzištátnej a štát verzus rebelujúca
skupina. Vo vzťahu k HSRP je ešte doplňovaná o konflikty vo vnútri štátu, či už štátom za‑
príčinené, alebo bez jeho pričinenia ako aj útoky na samotných civilistov akým bol napríklad
konflikt v Rwande v roku 1994.
Ak sa pozrieme či už na databázu konfliktov univerzity v Uppsale alebo na výsledky
HSRP, môžeme vidieť, že valná väčšina týchto konfliktov a z nich vyplývajúcich rizík, či na‑
rušení bezpečnosti ľudstva sa týka krajín mimo Európy.
4
HUMAN SECURITY CENTRE. 2005. Human Security Report 2005: War and Peace in the 21st Century. New
York: Oxford University Press, 2005.
45
HUMAN SECURITY INDEX
Human Security Index voľne preložiteľný ako Index bezpečnosti ľudstva (HSI) sa vy‑
vinul z Indexu ľudského rozvoja (Human Development Index, HDI), pričom prvý koncept
rozvoja vo vzťahu k človeku, či spoločnosti sa objavil už v roku 1974.
Definíciu trvalo udržateľného rozvoja môžeme nájsť v dokumente schválenom Vlá‑
dou SR v roku 2001 pod názvom „Národná stratégia trvalo udržateľného rozvoja“ „Trvalo
udržateľným rozvojom sa rozumie cielený, dlhodobý (priebežný), komplexný a synergický
proces, ovplyvňujúci podmienky a všetky aspekty života (kultúrne, sociálne, ekonomické,
environmentálne a inštitucionálne), na všetkých úrovniach (lokálnej, regionálnej, globálnej)
a smerujúci k takému funkčnému modelu určitého spoločenstva (miestnej a regionálnej ko‑
munity, krajiny, medzinárodného spoločenstva), ktorý kvalitne uspokojuje biologické, ma‑
teriálne, duchovné a sociálne potreby a záujmy ľudí, pričom eliminuje alebo výrazne obme‑
dzuje zásahy ohrozujúce, poškodzujúce alebo ničiace podmienky a formy života, nezaťažuje
krajinu nad únosnú mieru, rozumne využíva jej zdroje a chráni kultúrne a prírodné dedič‑
stvo“.5
Všeobecne tak môžeme zhrnúť, že trvalo udržateľný rozvoj predstavuje také využíva‑
nie krajiny, ktoré myslí aj na budúce generácie a zachováva biodiverzitu a nezaťažuje kraji‑
nu. Na 98 valnom zhromaždení OSN v roku 1987 sa objavuje pojem trvalo udržateľný rozvoj
ako taký rozvoj, ktorý smeruje k uspokojeniu potrieb v súčasnosti bez vytvárania prostre‑
dia ústupkov voči schopnosti budúcich generácií uspokojovať ich vlastné potreby.6 Uvedené
viedlo k prijatiu stratégie trvalo udržateľného rozvoja, ktorá sa vyvíjala vo viacerých oblas‑
tiach ľudského života, kde dávala do súladu rozvoj hospodársky, spoločenský ako aj zacho‑
vanie životného prostredia.
Prvá ucelená publikácia zaoberajúca sa Indexom bezpečnosti ľudstva bola vyda‑
ná v roku 2009 ako výsledok prvého pokusu o jej meranie, prezentovaný na konferencii
„Towards a Sustainable and Creative Humanosphere“. V súvislosti s trvalo­‑udržateľným roz‑
vojom sa vyvíjali aj rôzne snahy o definíciu práve danej udržateľnosti. Tieto snahy sa ustáli‑
li na vymedzení aspektov ekonomických, environmentálnych (či ekologických) a spoločen‑
ských. Ich prienikom je daná udržateľnosť.
Hĺbkovejšie problematiku objasňuje nasledovná schéma
5
Národná stratégia trvalo udržateľného rozvoja SR schválená uznesením vlády SR č. 978/2001
United Nations. 1987. Report of the World Commision
6
46
Obrázok 1: Prekrývajúce sa oblasti záujmov v slabej interpretácii udržateľného rozvoja reprezentované
ekologickou modernizáciou
Udržateľný rozvoj
Ekonomický rozvoj
Konzervatizmus
* Ekonomický rast
* Súkromný profit
* Trhová expanzia
* Externalizované náklady
SpoločenskoEkonomický
rozvoj
Hĺbková
ekológia
Spoločenský rozvoj
Ekologický
rozvoj
* Miestna sebestačnosť
* Základné ľudské potreby
Spravodlivosť
* Participácia
* Spoločenská
zodpovednosť
Vhodná technológia
* Únosná zaťažiteľnosť
* Zachovanie zdrojov
* Efektnosť
Zdroj: Vlastné spracovanie podľa Jackson, T. – Roberts, P. 2000. A review of indicators of sustainable
development. Dostupne na: http://www.trp.dundee.ac.uk/library/pubs/set.html
Podľa vyššie uvedenej schémy tak piliermi trvalo udržateľného rozvoja sú ekonomic‑
ký rast, ochrana životného prostredia a sociálny rozvoj. V tejto súvislosti sa začali objavo‑
vať názory, že „Gross Domestic Product“ nemôže byť jediným indikátorom rozvoja. O uve‑
denom pojednáva nielen dokument autora HSI, D.A. Hastingsa, ale aj správa, ktorú v roku
2009 na podnet francúzskeho prezidenta vypracovala odborná skupina pod vedením profeso‑
ra J.E Stiglitza, pod názvom „Report by the Commission on the Measurement of Economic
Performance and Human Progress“7.
ZÁVER
V súčasnosti Slovenská republika predstavuje samostatný legitímny štát s rozvinu‑
tou demokraciou, je členským štátom nielen EÚ, ale aj mnohých nadnárodných a regionál‑
nych zoskupení zaisťujúcich jej štatút kolektívnej bezpečnosti. Môžeme prvý z uvádzaných
vymedzení „Human Security Report“ považovať za prekonaný a v súčasnosti poskytujúci in‑
7
STIGLITZ, J.E. a kol. 2008. Report by the Commission on the Measurement of Economic Performance and So‑
cial Progress. Dostupné na: http://www.stiglitz­‑sen­‑fitoussi.fr/documents/rapport_anglais.pdf
47
formácie pre meranie ako aj, a to predovšetkým pre zlepšovanie na úrovni rozvojových kra‑
jín. Druhý zo spomínaných, HSI, ktorý sa postupne vyvíjal z HDI je ovplyvniteľný výrazne
na úrovni nadnárodnej a národnej. Domnievam sa preto, že je nevyhnutné zaoberať sa bez‑
pečnosťou vo vzťahu nielen k človeku ako hlavnému referenčnému objektu na úrovni obča‑
na, či rezidenta v istom štáte, ale aj v rámci sub­‑štruktúr štátu, vo vzťahu k územnému cel‑
ku, či orgánu verejnej správy.
Slovenská republika v rámci Ministerstva vnútra Slovenskej republiky, Odboru krízo‑
vého manažmentu Sekcie civilnej ochrany a krízového manažmentu vypracováva každé dva
roky dokument „Analýza tendencií vývoja vnútornej bezpečnosti a znej vyplývajúcich rizík
a ohrození SR“. Na základe uvedeného môžeme vidieť, že aj samotný štát si uvedomuje dô‑
ležitosť skúmania bezpečnosti vo vzťahu k vnútorným štruktúram štátu. Prílohou uvedeného
dokumentu je „Prehľad zdrojov rizík a ohrození nevojenského charakteru“. Snáď jednou zo
slabých stránok uvedeného dokumentu je jeho jednostranná orientácia na tie oblasti vnútor‑
nej bezpečnosti, ktoré patria do pôsobnosti Ministerstva vnútra SR. Uvedené však ani nebolo
cieľom daného dokumentu. V SR tak chýba ucelený dokument dávajúc do súvislosti súčasné
tendencie vývoja bezpečnosti občana v rámci rôznych jej sektorov.
LITERATÚRA
[1] STEJSKAL, J. 2005. Human Security v kontextu rozšířeného pojetí bezpečnosti, In
Bezpečnostní budoucnost České republiky. Praha. 2005.
[2] UNDP. 1994. Human Development report 1994. Oxford : Oxford University Press.
ISBN 0-19-509169-8.
[3] HUMAN SECURITY CENTRE. 2005. Human Security Report 2005: War and Peace in
the 21st Century. New York: Oxford University Press, 2005.
[4] Národná stratégia trvalo udržateľného rozvoja SR schválená uznesením vlády SR
č. 978/2001
[5] United Nations. 1987. Report of the World Commision
[6] STIGLITZ, J.E. a kol. 2008. Report by the Commission on the Measurement of Eco‑
nomic Performance and Social Progress. Dostupné na: http://www.stiglitz­‑sen­‑fitoussi.
fr/documents/rapport_anglais.pdf
48
K ANALÝZE INVESTÍCIÍ DO OCHRANY OSÔB A MAJETKU V
MIESTNYCH SAMOSPRÁVACH
Madara Milan1
ABSTRACT
This article analyzes how and how much selected cities of the Slovak Republic invest in formation and
maintenance of order and security in its territory, to effectively and efficiently protect their citizens, private and public property. The aim of this paper is to show how in the local governments - particularly in
cities the area of security is funded by budgeting.
JEL KLASIFIKÁCIA: R51
ÚVOD
V súčasnosti existuje veľa rizík a ohrození, ktoré narúšajú bezpečnosť osôb a ich ma‑
jetok. Dochádza k nárastu kriminality a jej negatívnych dôsledkov, čím dochádza ku zvyšo‑
vaniu potreby riešiť túto situáciu čo najúčinnejšie a najefektívnejšie prostredníctvom rôz‑
nych prostriedkov ochrany, preventívnych aktivít a projektov. Výnimkou nie sú ani miestne
(územné) samosprávy ako napr. obce (mestá), ktoré sú zodpovedné za poriadok a bezpeč‑
nosť na svojom území. Zriaďujú si obecné (mestské) polície, investujú do technických pro‑
striedkov ochrany (napr. kamerový systém mesta), podporujú požiarnu ochranu, atď., čo re‑
alizujú na základe každoročne zostaveného rozpočtu. Jednou z týchto financovaných oblastí
je i program bezpečnosti, na ktorý sa podrobnejšie v tomto článku zameriame.
Cieľom článku je kvantifikovať a porovnať veľkosť, štruktúru a vývoj investícií (bež‑
ných a kapitálových výdavkov) do ochrany osôb a majetku na základe spracovania a analýzy
údajov o výdavkoch rozpočtov vybraných miest v období 2009-2014.
1 INVESTÍCIE DO OBLASTI BEZPEČNOSTI A ROZPOČET MESTA
Pod pojmom investície do oblasti bezpečnosti budeme chápať súhrnné výdavky –
bežné a kapitálové, ktoré v tejto oblasti (programe) vznikli (v rozpočte uvádzané ako plne‑
nie) alebo ide o ich návrh (očakávané výdavky v budúcnosti). V teórii i praxi sú za skutočné
investície považované kapitálové výdavky (investičné výdavky). V jednotlivých programoch
mesta prevládajú bežné výdavky. Výnimkou nie je ani oblasť bezpečnosti. Keďže tieto sú
1
Milan Madara, Ing., Katedra bezpečnostného manažmentu, Fakulta špeciálneho inžinierstva, Žilinská univerzita, Ul. 1.
mája, 010 26 Žilina, e-mail: [email protected]
49
pre vytvorenie a udržanie bezpečného prostredia rovnako veľmi dôležité a vzájomne pre‑
pojené s kapitálovými, je vhodné (primerané) ich považovať za súčasť celkových investícií
do ochrany osôb a majetku v meste.
Rozpočet mesta (obce) je základom finančného hospodárenia mesta a zostavuje sa
na obdobie jedného kalendárneho roka. Obsahuje príjmy a výdavky spojené s činnosťou sa‑
mosprávy, finančné vzťahy k štátnemu rozpočtu, k rozpočtu samosprávneho kraja a finančné
vzťahy k právnickým osobám a fyzickým osobám.2
Rozpočet mesta (obce) sa vnútorne člení3 na bežné príjmy a bežné výdavky, kapitálo‑
vé príjmy a kapitálové výdavky a finančné operácie (príjmové a výdavkové) ktoré nie sú sú‑
časťou príjmov a výdavkov rozpočtu mesta (obce).4
2 ZÁKLADNÁ CHRAKTERISTIKA VYBRANÝCH MIEST SEVEROZÁPADNÉHO
SLOVENSKA
V rámci analýzy investícií do ochrany osôb a majetku sa zameriame na štyri vý‑
znamné mestá na severozápadnom Slovensku a ich výdavky do oblasti bezpečnosti v období
2009-14. Ide o dve mestá Žilinského kraja (Žilina a Martin) a dve mestá Trenčianskeho kraja
(Trenčín a Považská Bystrica).
Na severozápadnom Slovensku je najväčším mestom Žilina – centrum severozápad‑
ného Slovenska, hlavné (krajské) mesto Žilinského kraja a zároveň jedno z najväčších miest
SR s počtom obyvateľov 85 129 k 31.12.2010 (tabuľka 1). Medzi ďalšie významné mestá
tejto oblasti SR možno zaradiť okresné mesto Martin – centrum národnej kultúry Slovákov,
Trenčín – hlavné (krajské) mesto Trenčianskeho kraja a okresné mesto Považská Bystrica.
Tabuľka 1: Základná charakteristika vybraných miest severozápadného Slovenska5
Mesto
2
3
4
5
Výmera územia mesta
v km2
Počet obyvateľov (k 31.12.2010)
Hustota obyvateľstva
na km2
Martin
57 987
67,736
856
Považská Bystrica
41 510
90,555
458
Trenčín
56 403
81,996
688
Zákon NR SR č. 583/2004 Z. z. o rozpočtových pravidlách územnej samosprávy.
ŠTOFKO, S. et al. 2011. Manažment verejnej správy. Žilinská univerzita v Žiline: EDIS, 2011. 206 s. ISBN 978-80-5540406-6.
Zákon NR SR č. 583/2004 Z. z. o rozpočtových pravidlách územnej samosprávy.
Štatistický úrad Slovenskej republiky. Databáza Mestskej a obecnej štatistiky. Dostupné na: http://app.statistics.sk/mosmis/
sk/run.html.
50
Mesto
Počet obyvateľov (k 31.12.2010)
Výmera územia mesta
v km2
Hustota obyvateľstva
na km2
85 129
80,028
1064
Žilina
Zo štyroch vybraných miest je z hľadiska počtu obyvateľov a hustoty obyvateľstva
najväčším mesto Žilina. Naopak najmenej obyvateľov má mesto Považská Bystrica, ktoré je
zároveň najrozľahlejším zo štyroch miest.
Na investície do oblasti bezpečnosti – na ich celkový objem i štruktúru má vplyv
mnoho faktorov, ktoré treba brať do úvahy. Okrem celkového počtu obyvateľov či výmery
územia mesta to môže byť napr. prítomnosť mnohých národnostných menšín, vzdelanostná
úroveň, miera nezamestnanosti, hospodárska situácia daného mesta (obce), ako aj prístup sa‑
mosprávy mesta k riešeniu bezpečnosti v meste a k samotnému procesu a spôsobu rozpočto‑
vania jeho očakávaných výdavkov v budúcnosti.
3 ANALÝZA INVESTÍCIÍ DO OBLASTI BEZPEČNOSTI VO VYBRANÝCH MESTÁCH
V OBDOBÍ 2009-2014
V prvej polovici obdobia – t.j. 2009-11 ide o údaje o realizovaných investíciách (sku‑
točné plnenie rozpočtu), v druhej polovici obdobia ide zasa o návrh – aký objem výdavkov sa
očakáva v jednotlivých rokoch 2012-14. Pri údajoch o výdavkoch Považskej Bystrice a Tren‑
čína ide v roku 2011 len o návrh (z dôvodu doterajšieho nespracovania údajov o skutočnom
plnení za rok 2011)
Graf 1 zobrazuje výšku a vývoj celkových investícií (výdavkov) do oblasti bezpeč‑
nosti vo vybraných mestách severozápadného Slovenska v období 2009-14. Najvyššie celko‑
vé investície do oblasti bezpečnosti realizovalo 2009-11 a v najbližších rokoch 2012-14 plá‑
nuje mesto Trenčín, kde sa dané investície pohybujú v prvých štyroch rokoch okolo 2,7-2,8
mil. €. V ďalších rokoch 2013-14 dochádza k ich poklesu na úroveň asi 1,7 mil. €. Spomedzi
všetkých štyroch vybraných miest má najvyrovnanejšie investície (t.j. s najnižšími výkyvmi)
do programu Bezpečnosť počas celého sledovaného obdobia najmä mesto Považská Bystrica
– okolo 1,0 mil. € a mesto Žilina v intervale približne 1,7-1,8 mil. €. Najvyššie priemerné in‑
vestície 2,42 mil. € v sledovanom období má mesto Trenčín, Žilina 1,745 mil. €, Martin 1,14
mil. € a najmenej Považská Bystrica 1,01 mil. €.
51
Graf 1: Investície do oblasti bezpečnosti vo vybraných mestách v období 2009-14
3,500,000 €
3,000,000 €
2,500,000 €
2,000,000 €
1,500,000 €
1,000,000 €
500,000 €
0€
2009
2010
Žilina
2011
Martin
2012
Trenčín
2013
2014
Považská Bystrica
Zdroj: Spracované autorom na základe údajov o rozpočtoch miest
Pokiaľ ide o podiel investícií do oblasti bezpečnosti na celkových výdavkoch jednot‑
livých vybraných miest, tak najvyšší podiel dosahuje mesto Trenčín (v priemere 7,44% roč‑
ne), naopak najmenší priemerný ročný podiel 3,59% mesto Žilina. Mestá Martin a Považská
Bystrica investujú do bezpečnosti z celkových výdavkov ročne asi 4,3%.
Jednotlivé mestá rozlišujú v rámci programu bezpečnosť, ako jedného zo základných
programov rozpočtu mesta, rôzne podprogramy, ktoré vychádzajú z bezpečnostných potrieb
mesta, jeho súčasnej situácie a charakteru jeho hospodárenia. Kým mestá Martin a Žilina
rozlišujú v rámci programu Bezpečnosť tri základné podprogramy, mesto Trenčín má vo vý‑
davkovej časti rozpočtu v rámci programu Bezpečnosť ďalšie dva podprogramy – Kamero‑
vý systém mesta a Verejné osvetlenie, do ktorých investuje značné množstvo peňažných pro‑
striedkov za účelom podpory základných podprogramov (policajné služby, civilná a požiarna
ochrana) a tým i celkovej bezpečnosti a ochrany osôb a majetku v meste.
Pokiaľ ide o analýzu investícií do bezpečnosti vo vybraných mestách z hľadiska cha‑
rakteru výdavkov, bežné výdavky tvoria z týchto celkových investícií takmer u všetkých
miest viac ako 90%. Výnimkou je mesto Trenčín, kde v rokoch 2009-12 predstavujú približ‑
ne 56%. Je to spôsobené najmä vysokými kapitálovými výdavkami na rekonštrukciu verej‑
ného osvetlenia v meste.
52
ZÁVER
Každé mesto si na základe vlastných podmienok a potrieb vytvára v rámci svojho roz‑
počtu program Bezpečnosť, prispôsobuje si ho tak, aby čo najúčinnejšie a najefektívnejšie
dokázalo vytvoriť bezpečné prostredie, zabezpečiť poriadok a kvalitnú ochranu osôb a ma‑
jetku na svojom území. Z týchto dôvodov mestá vo všeobecnosti investujú a pristupujú k rie‑
šeniu problematiky bezpečnosti podobne. K odlišnostiam a ku vzniku rozdielov v oblasti in‑
vestícií do bezpečnosti dochádza pri zohľadnení špecifických bezpečnostných podmienok
mesta, jeho zámerov a cieľov v budúcnosti, ktoré významne ovplyvňujú ďalší vývoj, štruktú‑
ru a objem investícií do ochrany osôb a majetku v týchto samosprávach.
Článok je publikovaný v rámci riešenia projektu VEGA 1/0743/11 Podpora bezpeč‑
nosti osôb a majetku na miestnej úrovni a IGP Analýza investícií do ochrany osôb a majetku
v miestnych samosprávach.
LITERATÚRA
[1] Rozpočet a základné informácie mesta Martin. Dostupné na: www.martin.sk/.
[2] Rozpočet a základné informácie mesta Považská Bystrica. Dostupné na: www.povazs‑
ka-bystrica.sk/.
[3] Rozpočet a základné informácie mesta Trenčín. Dostupné na: www.trencin.sk/.
[4] Rozpočet a základné informácie mesta Žilina. Dostupné na: www.zilina.sk/.
[5] Štatistický úrad Slovenskej republiky. Databáza Mestskej a obecnej štatistiky. Dos‑
tupné na: http://app.statistics.sk/mosmis/sk/run.html.
[6] ŠTOFKO, S. et al. 2011. Manažment verejnej správy. Žilinská univerzita v Žiline:
EDIS, 2011. 206 s. ISBN 978-80-554-0406-6.
[7] Zákon NR SR č. 583/2004 Z. z. o rozpočtových pravidlách územnej samosprávy.
53
THE IMPACT OF CONTINGENT TAX ON THE REVENUE OF THE
CURRENT BUDGETING MUNICIPALITIES SR
Majorošová Milena1, Kovácsová Ivana2
ABSTRACT
Within the process reform of public administration have been necessity for the transmission of competencies became fiscal decentralization, which made the most important part of current revenue budgets
municipality became a shareholder income tax, through which the municipality began to provide for
the exercise of original competences. The Slovak Government tried to introduce a fundamental change
in the financing of local authorities so called mix of taxes. The aim of this paper is to show the proportionate impact of taxes and the expected impact of the so-called mix of taxes on the revenue of the current municipal budgets.
JEL CLASSIFICATION: H83
INTRODUCE
Public administration in the Slovak republic has undergone an extensive reform sin‑
ce 1989. Public administration reform is a process of dynamic change fundamental aspects
of public administration, organizational structures, their mutual relations and functions,
methods, management, and finance. Significantly it changes character of public administra‑
tion on central, regional and local level. The Slovak Government in the reform of public ad‑
ministration by Act No. SNR 369/1990 Coll. of Municipalities has developed alongside the
traditional system of territorial government system local government represented the muni‑
cipalities. Self – government, however, did not have sufficient level of administration and fi‑
nancial independent contribute public matters administration. Decentralization competencies
became a key tool for further of changes. In process of decentralization, executive of pub‑
lic administration is gradually moving to self – government which is the best at identifying
of local needs. In the second stage of public administration reform the Slovak republic tried
to bring the process of decentralization to municipality and turn then to a key element of the
public administration. This was supported by assignment of competencies to self – govern‑
ment. This was in from 2002 – 2004. The municipality have become competent and relative‑
ly autonomous executive subject of public administration. Relocations of competencies were
carried out in alignments with the Act. 416/2001 Z. z. the transfer of some competencies from
1
2
Majorošová Milena, Ing., Katedra verejnej správy, Vysoká škola ekonómie a manažmentu verejnej správy v Bratislave, Že‑
lezničná 14, 821 07 Bratislava, [email protected]
Kovácsová Ivana, Mgr., Katedra verejnej správy, Vysoká škola ekonómie a manažmentu verejnej správy v Bratislave, Že‑
lezničná 14, 821 07 Bratislava, [email protected]
54
state administration to municipalities and higher territorial units. Act provides that munici‑
palities ensure the implementation of the original tasks from their own budgets, and transfer‑
red performance of state administration by financing purpose subsidies from the state budget,
which decides the central parliament. The process of fiscal decentralization kicks of reinfor‑
cement of financial sufficiency of Slovak municipality. A fiscal decentralization in the wor‑
ld stands for reinforcement of own income of municipality. This income is providing by the
right to set tax level, especially, mining a local tax and tax surcharges. A local principal is an
essential the taxes restive. The self-government, witch inhabitants pay taxes too, becomes re‑
ceiver of taxes and surcharges.
CONTINGENT TAX IN LOCAL LEVEL SELF – GOVERNMENT ADMINISTRATION
BUDGETS
Within in process of fiscal decentralization became the Act on local taxes, the law on
budgetary determination of income tax revenue, government regulation on the distribution
and remittance of income tax personal income and local government law on budgetary rules
of territorial government. These acts became effective in 1.1.2005. Decentralization of finan‑
cial brought a new system of financing. The process showed in income of common budget of
municipality. It means a change in the flow of contingent tax into the municipalities’ budget.
A single contingent tax was phased in for stability and a growth of municipalities’ income. Its
share was fixed at 70.3% of the total proceeds of this tax. The tax is redistributed to the gene‑
ral budget by a complex mechanism, according to several criteria, namely:
• 23% based on number of residents in the municipality, of which 44% is the coefficient
calculated altitude of the municipality centrum,
• 32% by number of residents in the municipality calculated by the coefficient size ca‑
tegory (large variety of municipalities),
• 40% of the number of primary and music schools and school facilities to the munici‑
pality in its scope,
• 4.5% of the populations who are aged 62 years and have a permanent residence in the
municipality.3
Fiscal decentralization has brought about increased taxing powers of local govern‑
ments in managing local taxes. The municipal council may increase and decrease tax rate
through a generally binding regulation on land, buildings, residential and business premises.
3
HAMALOVÁ, M. – BELAJOVÁ, A. - ŠEBOVÁ M. 2010. Komunálna ekonomika a politika. Bratislava: Merkury, 160 s.
ISBN 978-80-89458-11-0.
55
This has created conditions for the local government to make its own tax policy. There has
been a change in local taxes, which are transformed into specific taxes. While their rate of
pay or forgiveness can determine the discretion of the government. Overview of tax revenue
and the share of taxes on personal income accruing to local government budgets in Between
2005 - 2010, see the following table.
Tab. no. 1: Share of taxes on personal income taxes in the thousands euros
Indicator
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Taxes revenues
1 210 018
1 354 113
1 442 110
1 685 255
1 620 306
1 421 927
Income tax on individuals
879 772
1 001 195
1 077 740
1 291 974
1 206 767
995 163
Share of tax on personal
income tax
72,70 %
73,93
74,73
76,66
74,47
69,98
Source: own processing under the State Ministry of Finance Reporting
Taxes revenue for the period 2005 - 2010 grew most in 2008. The reason was the
economic development of the country, which brought with it not only the increase of em‑
ployment but also wage growth. After 2008the situation deteriorated. Due to the financial
and economic crisis, the personal income tax has been significantly reduced. Failure of the
tax on personal income was due to a decline in economic growth in Slovakia. While in 2008,
revenue from personal income tax reached 1,291,974thousand euros, in 2009there were only
1,206,767thousand euros. The decrease was more pronounced in 2010 when revenue reached
995 163thousand euros only. This fact is also reflected in the item of total tax revenue, as we
can see, also has significantly been decreasing since 2008.
A PROPOSAL OF A NEW SYSTEM OF FINANCING ORIGINAL POWERS BY
MUNICIPALITIES
Political leaders in the financial and economic changes took place in a number of ru‑
les and principles enacted by fiscal decentralization. The first change in the rules, laid down
by a fiscal decentralization, has been changed by enactment of Government no. 668/2004 Z.
z. on the distribution of income tax in local governments. The Amendment Regulation was
adopted on 15.12.2010. The coefficients for calculating the share of income tax of individu‑
als got unified. These coefficients include primary art school, kindergarten, language schools
and school facilities for their operations and pay employees. For schools and facilities in its
scope of community, churches, individuals and legal entities share in the income tax perso‑
nal income will provide the same level. The coefficients for the elementary school and faci‑
56
lities, which have so far benefited over church and private schools and facilities for this pur‑
pose shall be reduced by 12% (for capital expenditure).4
Another change was exempt municipalities abolished by law from paying income tax
on the sale and rental of their property. Amendment to Act no. 564/2004 Z. z. on budgeta‑
ry determination of local governments income tax and amending certain laws, 38/2011 Z. z.
with effect from 1 March 2011 modified the criteria for allocating the tax on personal inco‑
me.5
Important and most controversial was the change, which consisted in the adoption of
the draft amendment on budgetary determination of income tax of territorial self-government
and the amendment of certain laws, which would substantially change the structure of tax re‑
venues to the budgets of municipalities and higher territorial units. The amendment would
have changed the structure of funding flowing into the municipal budget, and income from
one income tax from various taxes. This means that municipalities would receive income
from not one tax, but several. The original 70.3% tax on personal income would be changed
to 12.97% of all income taxes. Consequently, a so called mix of taxes would enter into force,
which is made up by four items:
• Share of income taxes of individuals
• Share of taxes on corporate income tax
• The share of VAT
• The share of excise duty
Development of the income tax of individuals responses to the economic development
extremely sensitively. Therefore, the main objective of this change is to create a stable fun‑
ding system for local governments. Partial goals Act can be summarized as follows:
Modification of the general government deficit in 2012 by increasing the state bud‑
get revenues:
• greater fairness in the redistribution of taxes,
• setting a new mechanism for shared taxes will be achieved in 2013 and income taxes
of local government units will grow at the same rate as the tax revenues,
• greater income stability of self-government,
4
5
Nariadenie vlády č. 668/2004 Z. z. o rozdeľovaní výnosu dane z príjmov územnej samospráve.
Zákon č. 583/2004 Z. z. o rozpočtových pravidlách územnej samosprávy.
57
• revenue bond for the development of total tax revenue government brings greater sta‑
bility. Since a change in personal income tax (due to economic development or legis‑
lation) currently proportionally affects the income of territorial self-government,
• in the new system, the impact of changes is reduced since the weight of taxation is
lower.6
For comparison of revenue development of taxes on personal income and the propo‑
sed mix, see the following table.
Table no. 2: Forecast comparison of revenue from taxes on personal income and “taxes mix”
Forecast
In one thousand euros
2012
2013
2014
Revenue from personal income tax, July 2011
1 411 083
1 537 622
1 690 542
Revenue from the tax mix
1 215 191
1 333 949
1 404 826
195 892
203 673
716
The difference in yield municipalities (total 685 million euros)
Source: Mrva, J. The 2011th Changes in the financing of municipalities In: Economic and social development of
Slovakia.
According to analyst forecasts, the tax mix should deliver 3% increase in tax revenues
to the budgets of local governments as the original tax on personal income this year. In times
of economic recession, the increase shall be considered adequate.
Deputies of the representatives of towns and municipalities expect that the proposal
to the mix of taxes will cause a significant shortfall in funding package, which is approved in
their budget. The proposed change is likely to generate from 1.1.2012 - year revenue growth
of towns and municipalities by 3%, the original system with unprecedented mutual tax, wo‑
uld increase by nearly 19%. In addition, the draft law will increase municipal coffers by 50
€ per capita. The proposal is considered to be claimed and will jeopardize the delivery of ba‑
sic services to citizens.
Expected impact of the mix of taxes to local and municipal governments can be sum‑
marized as follows:
• represents a significant change of the system of financing municipalities, altering the
status of municipalities in the system of government and change the principle of fiscal
decentralization that resulted from a broad societal agreement after intensive. nego‑
6
MRVA, J. 2011. Zmeny v systéme financovania obcí online [citované dňa 27.11.2011], dostupné na http://www.zmos.sk/
mimoriadny-22-snem-zdruzenia-miest-a-obci-slovenska.phtml?id3=0&module_action__58615__id_art=18388.
58
tiations between the state and local government and within local government,
• supports existing efforts to centralize decision-making and financing of the original
performance by municipalities through economic instruments and targeted directly to
the criteria laid down by law,
• radical change in the system of financing municipal from share of income taxes as fol‑
lows:
a) extending the range of shared taxes in one tax (individual income tax) to the mix
of taxes,
b) the decision power to decide on the conditions of allocation of shared taxes to fi‑
nance the original powers of municipalities in the hands of the Ministry of Finan‑
ce respectively is centralized. Government (instead of hearing only),
c) the draft law submitted without the consent of the local government.
• a goal proposed law is not a systemic solution for the financing of municipalities due
to enormous increase in their competencies and tasks (remains an unresolved exam‑
ple. funding impact of the social services,
• the goal is only transfer of funds from municipalities and from inhabitants for cove‑
ring their increased expenses of state budget and cover of expenditure for the imple‑
ment fiscally - trimmed reforms,
• reduction in tax revenue from cities and municipalities of their inhabitants in a vo‑
lume of 685 million euros in the years 2012 - 2014 together with the impact of the af‑
orementioned laws will have a serious impact on the performance of the Constitution
guaranteed citizens’ fundamental rights,
• it is understood effort of government about consolidate public finances. This effort
cannot by realized at the expense of municipalities and their residents already oppo‑
sed to the State contributed to the consolidation of public finances radical inquiry into
its current expenditure in the years 2009 - 2011.7
CONCLUSION
The process of fiscal decentralization contributed to an increase in municipal tax re‑
venue and increased their financial autonomy. The most important revenue for financing mu‑
nicipal budgets original competencies became tax on personal income.
7
Mix daní berie budúcnosť fungovania samospráv online [citované dňa 27.11.2011], dostupné na samosprav.ph‑
tml?id3=26594&module_action__141462__id_art=18261.
59
In the past there has been a long growing tendency proportionate tax. At present, due
to financial and economic crisis there is a significant decrease in taxable personal income.
Ambition of this government was to replace the shortfall in the draft Act on budgetary de‑
termination of income tax revenue to local governments. Would is a changed the structure
of funding flowing into the municipal budget, and income from one tax on revenue from va‑
rious taxes called mix tax. This proposal would cause significant loss to municipalities fun‑
ding package approved in its budget. A significant difference would occur even in revenue
year over year growth of towns and municipalities. In the case mix of tax by only 3%, while
the original system unchanged tax, would increase by nearly 19%. A new proposal of law on
budgetary determination of income tax revenue was not approved. As a result of negative re‑
actions, and many representatives of those negotiations and space communities and the Go‑
vernment of the Slovak Republic or a new law on budgetary determination of income tax
revenue to local governments approved. Mix of taxes was not entered into force; exercise ori‑
ginal powers will continue to secure stable and dynamic tax personal income.
REFERENCES
[1] HAMALOVÁ, M. 2007. Teória, riadenie a organizácia verejnej správy. 1. časť: Teória
verejnej správy. 1. vyd. Bratislava: Merkury, 2007. s. 83. ISBN 978-80-89143-58-0.
[2] HAMALOVÁ, M. – BELAJOVÁ A. – FILIP, S. – MAJOROŠOVÁ, M. – KOVÁCSOVÁ,
I. Konsolidácia sídelnej štruktúry na základe dobrovoľného zlučovania obcí prípadová
štúdia I. online [citované dňa 27.11.2011] dostupné na http://is.muni.cz/do/1456/soubo‑
ry/katedry/kres/4884317/26454062/Majorosovaakol.pdf.
[3] BELIČKOVÁ, K. - NEUBAUEROVÁ, E. 2005. Nástroje ekonomiky verejného sekto‑
ra. Bratislava: Merkury s.r.o., 2005. ISBN 80-89143-26-1.
[4] HAMALOVÁ, M. – BELAJOVÁ, A. - ŠEBOVÁ, M. 2010. Komunálna ekonomika
a politika. Bratislava: Merkury s.r.o., 2010. 160 s. ISBN 978-80-89458-11-0.
[5] MRVA, J. 2011. Zmeny v systéme financovania obcí online [citované dňa 27.11.2011],
dostupné na http://www.zmos.sk/mimoriadny-22-snem-zdruzenia-miest-a-obci- slov‑
enska.phtml?id3=0&module_action__58615__id_art=18388.
[6] Mix daní berie budúcnosť fungovania samospráv online [citované dňa 27.11.2011],
dostupné
na http://www.zmos.sk/mix-dani-berie-buducnost-fungovania-samosprav.
phtml?id3=26594&module_action__141462__id_art=18261.
[7] Nariadenie vlády č. 668/2004 Z. z. o rozdeľovaní výnosu dane z príjmov územnej
samospráve.
[8] Zákon č. 583/2004 Z. z. o rozpočtových pravidlách územnej samosprávy.
60
DOKUMENTÁRNÍ AKREDITIV JAKO NÁSTROJ SNÍŽENÍ EXPORTNÍHO
RIZIKA
Melichar Ondřej1
ABSTRACT
Export a exportní chování podniku jsou častými tématy nejen v ekonomické, ale také v právní literatuře. Důvodem je pozitivní vliv exportu na národní ekonomiku jako celek a na růst jednotlivých podniků. Export je označován za nejběžnější formu vstupu na zahraniční trhy. Je to především díky jeho nenáročnosti na zdroje ve srovnání s ostatními formami vstupu, nákladové efektivnosti, rychlosti a flexibilitě. Přes výše uvedené výhody, které může export podnikům přinést, není zahájení exportu jednoduchou
záležitostí. Mezi nejvýznamnější problémy, které souvisí s exportem, patří složitost realizace exportního případu a předpokládané potíže s úhradou kupní ceny (kupující odmítne kupní cenu zaplatit nebo ji
uhradí se zpožděním). Jednu z možností, jak snížit budoucí riziko související s nezaplacením kupní ceny,
přestavuje dokumentární akreditiv.
JEL KLASIFIKACE: F10
ÚVOD
Dokumentární akreditiv je podle Janatky2 jedním z nejbezpečnějších a nejvíce použí‑
vaných platebních nástrojů používaných v mezinárodním obchodě. Jeho použití přináší jis‑
totu nejen prodávajícímu (beneficientovi, oprávněnému, exportérovi), ale také kupujícímu
(příkazci akreditivu, importérovi). Prodávající získává při použití akreditivu jistotu, že do‑
stane zaplaceno, pokud splní akreditivem požadované podmínky. Naopak kupující má jisto‑
tu, že platba bude provedena až po splnění akreditivních podmínek. Dokumentární akreditiv
představuje jednu z možností, které mají podniky pro přesun rizika na jiné subjekty, v tomto
případě na banky. K dalším nástrojům vhodným pro přesun rizika řadí Smejkal a Rais3 vedle
dokumentárního akreditivu také faktoring, forfaiting, akontaci, bankovní záruku, dokumen‑
tární inkaso a využití zprostředkovatelů. Historie dokumentárního akreditivu jako takové‑
ho sahá do 12století, do období, kdy se začíná formovat lex mercatoria. I místo vzniku do‑
kumentárního akreditivu je stejné jako místo, kde vzniklo lex mercatoria - Itálie4. Současnou
podobu získal dokumentární akreditiv v druhé polovině 19století ve Velké Británii. Rozvoj
1
2
3
4
Ing. Ondřej Melichar, Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity, Lipová 41a, 602 000 Brno, [email protected]
cz
JANATKA, F. 2003. Dovozní obchodní případ: doklady pro vývoz a dovoz. 2 vyd. 2003. Praha: Institut mezinárodního ob‑
chodu, dopravy a spedice, 2003. 132 s., s. 82.
SMEJKAL, V. - RAIS, K. 2006. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 2. vyd. Praha: Grada, 2006. 300 s. ISBN
8024716674, s. 116.
V Itálii ve 12. století vznikl také další nástroj, který je neodmyslitelnou součástí mezinárodního obchodu a vede ke sníže‑
ní rizika- zajištění. Zajištění je možné zjednodušeně definovat jako pojištění pojištění nebo jako druhé pojištění.
61
použití dokumentárního akreditivu v tomto období souvisí s rozmachem mezinárodního ob‑
chodu (s rozvojem obchodu se zaoceánskými koloniemi) a jedněmi z prvních snah o libera‑
lizaci mezinárodního obchodu (Cobden-Chevalierova smlouva mezi Velkou Británií a Fran‑
cií z roku 1860). Uplatnění nenachází dokumentární akreditiv jen v mezinárodním obchodě,
ale je možné jej využívat také v obchodě tuzemském. Podle Smejkala a Raise5 je vhodné jeho
použití při obchodování s neznámými tuzemskými partnery nebo partnery, o jejichž solvent‑
nosti existují pochyby.
VÝHODY A NEVÝHODY DOKUMENTÁRNÍHO AKREDITIVU
Machková6 uvádí, že dokumentární akreditiv je výhodnější pro exportéra a méně vý‑
hodný pro importéra. K výhodám dokumentárního akreditivu patří:7
• exportér získává neodvolatelný závazek banky zaplatit, pokud budou splněny dohod‑
nuté podmínky,
• pokud jsou splněny stanovené podmínky, kupující nemá vliv na placení kupní ceny
bankou,
• importér platí až v okamžiku, kdy jsou splněny podmínky,
• dokumentární akreditiv je standardním bankovním produktem,
• banky mají přehled o tom, co financují- z tohoto důvodu ochotněji financují doku‑
mentární akreditiv.
Nevýhody dokumentárního akreditivu uvádí Dvořák:8
• placení akreditivem může být zdlouhavé,
• předávané dokumenty nemusí odpovídat dodávanému zboží,
• náklady- otevření akreditivu je relativně drahé.
Další výhodou dokumentárního akreditivu je podle autora velké množství typů doku‑
mentárních akreditivů. Z tohoto množství si smluvní strany mohou vybrat ten typ dokumen‑
tárního akreditivu, který nejlépe vyhovuje charakteru a podmínkám dané obchodní transak‑
ce.
5
6
7
8
SMEJKAL, V. - RAIS, K. 2006. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 2. vyd. Praha: Grada, 2006. 300 s. ISBN
8024716674. s. 121.
MACHKOVÁ, H. 2010. Mezinárodní obchodní operace. 5. vyd. Praha: Grada, 2010. 240 s. ISBN 9788024732374. s. 83
a 87.
ANDRLE, P. 2011. Dokumentární akreditiv v praxi. 5. vyd. Praha: Grada, 2011. 184 s. ISBN 9788024740171, s. 20.
DVOŘÁK, P. 2005. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. vyd. 2005. Praha: Linde, 2005. 681 s. ISBN 807201515X. s.
401.
62
Dokumentární akreditiv poskytuje oběma stranám díky závazku banky vysokou míru
jistoty. Vysoká míra jistoty je ale na druhé straně „vykoupena“ složitostí a vyššími náklady
na realizaci. Náročnost a složitost použití dokumentárního akreditivu je doložena také násle‑
dujícím údajem9: až 70 % dokumentů předložených v rámci první prezentace bývá odmítnu‑
to kvůli nesrovnalostem v dokumentech. Složitost dokumentárního akreditivu vede ve svém
důsledku k delšímu času potřebnému na realizaci akreditivní operace.
Pro podniky, které nemají zkušenosti s exportem, může být právě složitost realizace
dokumentárního akreditivu důvodem, proč se rozhodnou pro použití jiné platební podmínky.
Jedním z důležitých kritérií, podle kterého se podniky rozhodují při volbě platební podmín‑
ky, jsou náklady na realizaci. Ze sazebníku Komerční banky10 vyplývá, že exportní doku‑
mentární akreditiv není nejlevnější platební podmínkou11: s realizací dokumentárního akre‑
ditivu souvisí velké množství úkonů ze strany banky, které nemají horní strop. Z celé řady
úkonů a poplatků za jejich realizaci budou uvedeny pouze následující poplatky: avizování:
0,2 %, minimálně 1 000 Kč, kontrola dokladů a výplata akreditivu: 0,3 % z vyplacené část‑
ky, minimálně 1 000 Kč, převod akreditivu: 0,15 % z převedené částky, minimálně 2 000 Kč.
Před vlastní volbou platební podmínky je tedy nutné pečlivě zvážit všechny okolnosti
konkrétního obchodního případu a přihlédnout k řadě faktorů, které výběr platební podmín‑
ky podstatným způsobem ovlivňují. K těmto faktorům patří především cílová exportní země
a stabilita místních poměrů, solventnost kupujícího a především vztah rozhodovatele k rizi‑
ku a jeho zkušenosti. V neposlední řadě je při volbě platební podmínky nutné také zohlednit
požadavky odběratele.
ZÁVĚR
Dokumentární akreditiv představuje platební nástroj, který je rozšířený především
v mezinárodním obchodě. Při realizaci mezinárodních obchodních transakcí poskytuje řadu
výhod jak prodávajícímu, tak kupujícímu. Platí, že dokumentární akreditiv je výhodnější pro
prodávajícího a méně výhodný pro kupujícího. Právní úpravu dokumentárního akreditivu je
možné v českém právním řádu najít v obchodním zákoníku. Z paragrafů, které se týkají do‑
kumentárního akreditivu, má kogentní povahu pouze Základní ustanovení, tj. § 682. Ostat‑
9
10
11
Jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární akreditivy: revize 2007: účinná od 1. července 2007. Praha: Národní vý‑
bor Mezinárodní obchodní komory v ČR, 2007. 120 s, s. 16.
Komerční banka byla vybrána jako modelová banka na základě vítězství v anketě Banka roku 2011. Cílem uvedení ban‑
kovních poplatků pouze jedné banky je ilustrovat rozdíl v nákladech dokumentárního akreditivu a dokumentárního inkasa
a ne provádět srovnání poplatků více bank.
Sazebník je dostupný z <http://www.sazebnik-kb.cz/cs/podniky/uvery/dokumentarni-platby.html>.
63
ní paragrafy jsou paragrafy dispozitivními. To znamená, že se strany mohou dohodnout od‑
lišně od znění těchto paragrafů. Výhodou dokumentárního akreditivu je, že pro jejich použití
existují mezinárodně uznávaná pravidla, která vytváří Mezinárodní obchodní komora. Tato
pravidla bývají ICC v určitých časových intervalech revidována a vhodně doplňují obchod‑
ní zákoník. Nová revize pravidel také vždy reaguje na aktuální potřeby a problémy spojené
s používáním předchozí revize. Výhodou dokumentárního akreditivu je, že existuje celá řada
typů dokumentárního akreditivu. Smluvní stany tak mají možnost vybrat si ten typ, který jim
bude pro danou transakci nejvíce vyhovovat. Použití dokumentárního akreditivu přináší ne‑
jen výhody, ale také některé nevýhody. Při rozhodování o použití konkrétní platební podmín‑
ky je nutné zohlednit okolnosti konkrétního obchodního případu a celou řadu dalších faktorů,
především pak rizikovost transakce, vztah rozhodovatele k riziku a jeho zkušenosti.
LITERATURA
[1] ANDRLE, P. 2011. Dokumentární akreditiv v praxi. 2011. 5. vyd. Praha: Grada, 2011.
184 s. ISBN 9788024740171.
[2] DVOŘÁK, P. 2005. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 2005. 3. vyd. Praha: Linde,
2005. 681 s. ISBN 807201515X.
[3] JANATKA, F. 2003. Dovozní obchodní případ: doklady pro vývoz a dovoz. 2003. 2
vyd. Praha: Institut mezinárodního obchodu, dopravy a spedice, 2003. 132 s.
[4] Jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární akreditivy: revize 2007: účinná od 1.
července 2007. Praha: Národní výbor Mezinárodní obchodní komory v ČR, 2007. 120
s.
[5] MACHKOVÁ, H. 2010. Mezinárodní obchodní operace. 5. vyd. Praha: Grada, 2010.
240 s. ISBN 9788024732374.
[6] Sazebník a úrokové sazby Komerční banky [online]. [cit. 2012-3-28]. Dostupné z
<http://www.sazebnik-kb.cz/cs/podniky/uvery/dokumentarni-platby.html>.
[7] SMEJKAL, V. - RAIS, K. 2006. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 2. vyd.
Praha: Grada, 2006. 300 s. ISBN 8024716674.
64
ALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU (PPP
PROJEKTY A JEJICH ANALÝZA)
Melichar Ondřej1
ABSTRACT
Partnerství veřejného a soukromého sektoru představuje jednu z možností, jak překonat rozpor mezi dostupnými veřejnými prostředky a náklady na realizaci zvoleného projektu. Podstatou partnerství veřejného a soukromého sektoru je zapojení soukromých prostředků, respektive subjektů do financování
veřejných projektů. Počátky partnerství veřejného a soukromého sektoru je možné najít v 80. letech
20století ve Velké Británii. Postupně se myšlenka partnerství veřejného a soukromého sektoru rozšířila
do celého světa. Dnes jsou v rámci PPP projektů budovány například státní střední školy (Velká Británie) nebo dálnice (Polsko, Finsko).
JEL KLASIFIKACE: H40
ÚVOD
Partnerství veřejného a soukromého sektoru se uplatňuje v těch případech, kdy do‑
stupné veřejné prostředky neodpovídají nákladům na realizaci daného projektu. Nedosta‑
tek finančních zdrojů je překonán zapojením soukromých subjektů do financování veřejných
projektů. Partnerství veřejného a soukromého sektoru umožňuje realizaci potřebných pro‑
jektů i v dobách zhoršené hospodářské situace a přestavuje tak alternativu k vydávání spe‑
ciálních dluhopisů. Počátky PPP je možné najít ve Velké Británii v 80. letech 20století. V té
době byla ministerskou předsedkyní Margaret Thatcherová, která se musela vypořádat s ce‑
lou řadou problémů, např. s rostoucí inflací, strukturálními potížemi a celkovým poklesem
ekonomické úrovně. V rámci řady přijatých a provedených reforem došlo k vytvoření kon‑
ceptu PPP. K výraznému rozšíření PPP však v 80. letech nedošlo. Změna nastala ve Velké
Británii až v roce 1992, kdy vznikl program Public Finance Initiative (PFI). Public Finan‑
ce Initiative představuje vládní program zaměřený na využívání soukromých zdrojů při po‑
skytování veřejných investic a služeb. V roce 1992 s tímto programem přišli britští konzer‑
vativci. Cílem bylo vyřešit nedostatek investic v řadě oborů britské ekonomiky. Program byl
reálně spuštěn v roce 1997 a je možné jej považovat za úspěšný. V letech 2005-2006 se PFI
projekty podílely na celkových investicích do veřejných služeb z 10-15 %. Partnerství veřej‑
ného a soukromého sektoru je jedním z nástrojů hospodářské politiky a jeho použití je závis‑
lé na politické a ekonomické orientaci vlády, které mohou podstatně ovlivnit úspěšnost rea‑
1
Ing. Ondřej Melichar, Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity, Lipová 41a, 602 000 Brno, [email protected]
cz
65
lizace konkrétního PPP projektu. Politická a ekonomická orientace vlády je zvláště výrazným
faktorem ovlivňujícím partnerství veřejného a soukromého sektoru, protože délka realiza‑
ce PPP projektů se pohybuje v řádu desítek let, naproti tomu politický cyklus trvá jen něko‑
lik let. Dalším nezbytným předpokladem úspěšné realizace je stabilní, detailní a jasná právní
úprava PPP projektů. Tento požadavek je možné opět zdůvodnit délkou trvání PPP projektů.
1 DEFINICE PARTNERSTVÍ VEŘEJNÉHO A SOUKROMÉHO SEKTORU
Přesto, že je partnerství veřejného a soukromého sektoru relativně nový a v České re‑
publice neznámy pojem, existuje celá řada definic tohoto vztahu. Jak uvádí Ostřížek2, spo‑
lečným rysem nejrůznějších definic partnerství veřejného a soukromého sektoru je, že se jed‑
ná o spolupráci veřejného a soukromého sektoru, která byla navázána za účelem výstavby,
renovace, údržby a správy veřejné infrastruktury nebo poskytování veřejných služeb. Jako
projekty, které je možné a vhodné realizovat v rámci partnerství veřejného a soukromého
sektoru, jsou uváděny například3: provoz nemocnic, provoz škol, provoz vodovodů a kana‑
lizací, výstavba a provoz obecních bytů, výstavba a provoz plaveckých bazénů. Účastníky
PPP projektů jsou zadavatelé a konsorcia, která projekty realizují. Zadavateli jsou subjekty,
které jsou odpovědní za nakládání s veřejnými prostředky. K zadavatelům patří4: stát, orga‑
nizační složky státu, příspěvkové organizace, kraje, města. Za účelem realizace PPP projektů
vznikají konsorcia, která jsou tvořena poskytovateli služeb. Poskytovateli služeb mohou být
developerské společnosti, investoři nebo stavební společnosti. Tato konsorcia financují, bu‑
dují a provozují příslušná zařízení na základě dlouhodobé smlouvy s konkrétním subjektem
veřejného sektoru. Složení konsorcia musí odpovídat nejen finančním požadavkům projektu,
ale také požadavkům na odbornost.
2 VÝHODY A NEVÝHODY PPP
Mezi výhody, které může spolupráce veřejného a soukromého sektoru přinést, patří
především5:
• mobilizace soukromého kapitálu. Tato výhodou je podstatou PPP projektů a spočívá
v zapojení soukromého kapitálu.
2
3
4
5
OSTŘÍŽEK, J. 2007. Public Private Partnership: příležitosti a výzva. 2007. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007. 284 s. ISBN
9788071797449. s. 2.
Internetové stránky PFI [online]. [cit. 2012-4-5]. Dostupné z <http://www.pfi.cz/ppp/index.php/>.
STŘELIČKA, J. 2012. PPP projekty v ČR zatím ztěžuje legislativa i další překážky [online]. [cit. 2012-4-5]. Dostupné
z <http://www.silnice-zeleznice.cz/clanek/ppp-projekty-v-cr-zatim-ztezuje-legislativa-i-dalsi-prekazky>.
OSTŘÍŽEK, J. 2007. Public Private Partnership: příležitosti a výzva. 2007. 1. vyd. Praha: C. H. Beck. 284 s. ISBN
9788071797449. s. 36 - 40.
66
• rychlejší realizace. Vzhledem k tomu, že konsorcium realizují PPP projekt dostává
platbu až za poskytované služby, je v PPP projektu implicitně obsažen požadavek
rychlé realizace.
• snížení nákladů po dobu životnosti projektu.
• snížení nákladů po dobu životnosti projektu. Tato výhoda je principiálně obdobná
rychlosti realizace a souvisí se snahou konsorcia maximalizovat svůj zisk.
• lepší rozložení rizika. V PPP projektech je riziko přenášeno na tu stranu, které je
schopná riziko zvládnout lépe. Za tuto stranu bývá považován soukromý sektor, který
má s realizací velkých projektů. Na soukromý sektor však nejsou přenášena všechna
rizika, některá lépe zvládne veřejný sektor (např. inflační riziko).
• motivace ke zvýšení/zlepšení výkonů. K plné úhradě plateb dochází až v okamžiku,
kdy jsou služby poskytovány průběžně a bezezbytku.
• zvyšování výkonů. Kvalita služeb poskytovaných v rámci PPP projektů je často vyš‑
ší než v případě služeb poskytovaných pouze veřejným sektorem.
• posilování veřejného řízení. Pokud je zodpovědnost za poskytování veřejných služeb
přenesena na konsorcium, dochází k intenzivnějšímu zapojení dodavatele do procesu
poskytování veřejných služeb.
• umožnění kreativních a inovativních řešení. V PPP projektech jsou detailně defino‑
vány požadované výstupy, naproti tomu vstupy a technologie nejsou tak precizně vy‑
mezeny. To vede k tomu, že konsorcium má dostatečný prostor pro vytvoření a pou‑
žití nových řešení.
• přilákání většího počtu zájemců o realizaci projektu. S růstem počtu a velikosti pro‑
jektů dochází k nárůstu zájmu ze strany soukromých investorů. Nárůst počtu zájemců
o realizaci vede k intenzivnější konkurenci na straně nabídky a veřejný sektor díky
tomu získá lepší podmínky.
• přístup k dovednostem, zkušenostem a technologiím. Předpokládá se, že soukromý
sektor má k dispozici adekvátní dovednosti, zkušenosti a moderní technologie.
S PPP projekty však souvisí také celá řada nevýhod6:
• vyšší cena PPP projektů. Vyšší cena PPP projektů je dána tím, že soukromý sektor
se snaží dosáhnout zisku, o který je nutné zvýšit cenu PPP projektů.
6
OSTŘÍŽEK, J. 2007. Public Private Partnership: příležitosti a výzva. 2007. 1. vyd. Praha: C. H. Beck. 284 s. ISBN
9788071797449. s. 41 - 44.
67
• konflikt kvality a zisku. Tato nevýhoda je založena na předpokladu, že snaha o dosa‑
žení zisku povede soukromý sektor ke snaze snížit kvalitu služeb a tím ušetřit nákla‑
dy. Řešením je smluvně přesně upravit požadovanou kvalitu a stanovit sankce za její
nedodržení.
• morální hazard. Morální hazard souvisí se vztahem principál-agent a snahou obou
subjektů získat mimořádné výhody. U PPP projektů je možné setkat se s morálním
hazardem především u politiků, kteří jsou k tomuto chování zvláště ochotní.
• privátní sektor nemá odpovědnost vůči veřejnosti. V souvislosti s touto nevýhodou
je třeba opět připomenout smluvní základ PPP projektů a smluvně danou specifika‑
ci výstupů.
• omezená dispozice s majetkem. Veřejný sektor má po dobu platnosti smlouvy omeze‑
né možnosti jak disponovat s vybudovanými kapacitami.
ZÁVĚR
PPP projekty představují zajímavou alternativu získávání finančních prostředků na fi‑
nancování veřejných potřeb. Jejich podstatou je vytvoření spolupráce veřejného a soukromé‑
ho sektoru. Přesto, že oba tyto subjekty vstupují do projektu s rozdílnou motivací, je mož‑
né dosáhnout díky smluvnímu zajištění parametrů projektu odpovídajících výsledků. Kromě
toho, že PPP projekty umožňují financovat projekty, na které veřejný sektor nemá dostatek
prostředků, souvisí s realizací projektů celá řada nevýhod. K základním nevýhodám je tře‑
ba přiřadit velké požadavky na odbornost, a to jak na straně zadavatele, tak na straně reali‑
zátora projektu. Vzhledem k tomu, že PPP projekty jsou koncipovány na dobu řádově desí‑
tek let, je potřeba věnovat zvýšenou pozornost každému detailu, především pak cash-flow
na straně zadavatele. V podmínkách České republiky je použití PPP projektů teprve v počát‑
cích a jeho dosavadní vývojové tendence se ubírají jiným směrem než je tomu ve světě, kde
většina PPP projektů souvisí s budováním infrastruktury. Pokud jde o právní úpravu PPP pro‑
jektů, je možné ji považovat (i přes některé výše uvedené nedostatky) za dostatečnou a vhod‑
nou. Jinými slovy- právní úprava PPP projektů není překážkou jejich rozvoji. Význam PPP
projektů pro Českou republiku dokládá usnesení vlády České republiky, ve kterém vláda de‑
klaruje zájem na rozvoji PPP projektů. V návaznosti na usnesení vlády České republiky bylo
založeno PPP Centrum, které se zabývá implementací PPP projektů.
68
LITERATURA
[1] Internetové stránky Ministertva financí České republiky [online]. [cit. 2012-4-5]. Dos‑
tupné z <http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/pub_priv_part.html>.
[2] Internetové stránky PFI [online]. [cit. 2012-4-5]. Dostupné z <http://www.pfi.cz/ppp/
index.php/>.
[3] Internetové stránky PPP Centra [online]. [cit. 2012-4-5]. Dostupné z <http:/http://www.
pppcentrum.cz/>.
[4] OSTŘÍŽEK, J. 2007. Public Private Partnership: příležitosti a výzva. 2007. 1. vyd. Pra‑
ha: C. H. Beck, 2007. 284 s. ISBN 9788071797449.
[5] STŘELIČKA, J. 2012. PPP projekty v ČR zatím ztěžuje legislativa i další překážky
[online]. [cit. 2012-4-5]. Dostupné z <http://www.silnice-zeleznice.cz/clanek/ppp-pro‑
jekty-v-cr-zatim-ztezuje-legislativa-i-dalsi-prekazky>.
69
POSILNENIE FINANČNEJ SILY REGIÓNOV ZVÝŠENÍM DAŇOVÝCH
PRÍJMOV CEZ ŠIRŠIE PORTFÓLIO PRIAMYCH DANÍ
Neupauerová Zuzana1
ABSTRACT
The main objective of the present proposal for a framework of changes in the present system of financing is the contribution of the territorial self­‑government, by increasing its financial strength through
the financial instruments of fiscal policy Proposals of measures aimed at strengthening of own revenue
of the local government, the effort is to alleviate the strong dependence of the income on income tax
yields page budgets of municipalities, individuals and gradually strengthen the position of local taxes.
All data are processed in the form of tables, graphs, and diagrams, so as to achieve a clearly arranged
form of their presentation.
JEL KLASIFIKÁCIA: E62, H71, H74
ÚVOD DO PROBLEMATIKY
Daňové príjmy slovenskej miestnej samosprávy tvoria najmä výnos dane z príjmu fy‑
zických osôb, ktorý v roku 2010 bolo takmer 76 %. Druhým najväčším daňovým príjmom je
výnos daní z nehnuteľností, takmer 15%. Výnos daní z príjmu za špecifické služby tvorí pri‑
bližne 9,3% , pričom z nich 66% tvorí poplatok za komunálny odpad a drobný stavený od‑
pad. Výhodou prerozdeľovania podielových daní, v našom prípade výnosu dane z príjmu fy‑
zických osôb, je relatívne lacný spôsob zabezpečovania daňových príjmov pre nižšie stupne
samosprávy. Na druhej strane nevýhodou je, že miestne samosprávy nemôžu stanoviť vlast‑
né sadzby, t.j. neumožňuje sa prepojenie medzi rozhodovaním o príjmoch a rozhodovaním
o výdavkoch, keďže zvýšenie výdavkov v konkrétnej obci, VÚC, nemá priamy dopad na výš‑
ku daní na jej území.
1 METÓDY A CIEĽ PRÍSPEVKU
Hlavným cieľom príspevku je posilnenie finančnej sily regiónov zvýšením daňových
príjmov cez širšie portfólio priamych daní, t.j. stanovením podielu jednotlivých úrovní sa‑
mosprávy na dani z príjmov právnických osôb. Na výnosoch podielových daní by sa potom
podieľali jednotne nastavenými percentami ako štátny rozpočet, tak rozpočty obcí a vyšších
územných celkov. Nasledovná schéma znázorňuje navrhovaný model nového rozpočtového
určenia daní.
1
Zuzana Neupauerová, Ing. PhD., Katedra financií, Národohospodárska fakulta Ekonomická univerzita, Dolnozemská 1,
852 35 Bratislava, email: [email protected]
70
DPFO zo záavislej činnosti
DzP vyberaná zrážkou
DPH
Spotrebné dane
Dane z medzinárodného obchodu a transakcií
stanovené percento vo výške X
Štátny rozpočet
Daň z úhrad za
dobývací priestor
Celoštátny výnos
podielových daní
DPFO
Daň z motorových vozidiel
Rozpočet VÚC
stanovené percento vo výške Y
DPPO
Daň z nehnuteľností
Ostatné miestne dane a poplatky
Rozpočet obcí
stanovené percento vo výške Z
Tento model je navrhovaný hlavne pre svoju schopnosť trvalo zabezpečiť rovnakú dy‑
namiku zmien príjmov štátneho rozpočtu, rozpočtov obcí a samosprávnych krajov. Pri stano‑
vovaní veľkosti podielu pripadajúceho na jednotlivé rozpočty sme vychádzali z predpoklada‑
ných daňových výnosov v roku 2010, ktoré uvádzame v nasledovnej tabuľke 1.
Tabuľka 1: Očakávané daňové príjmy verejných rozpočtov v roku 2010 (tis. EUR)
DAŇ
Daň z príjmov fyzických osôb
Štátny
rozpočet
%
Rozpočty
VÚC
%
Rozpočty
obcí
%
Celoštátny
výnos
332608
26,5%
994993
70,3%
1474530
146929
6,2%
Daň z príjmov právnických
osôb
1336638
100%
1336638
Daň z pridanej hodnoty
4394858
100%
4394858
Spotrebné dane
1950791
100%
1950791
Daň z nehnuteľnosti
267555
100%
267555
Dane za špecifické služby
166007
100%
166007
Daň z motorových vozidiel
Daň z úhrad za dobývací
priestor
Daňové príjmy spolu
116856
104
7829320
100%
20%
116856
420
449464
80%
1428975
524
9707759
Zdroj: vlastné spracovanie (údaje MF SR)
2 STANOVENIE KRITÉRIÍ, PODSTATA A POPIS NAVRHOVANÝCH ZMIEN
Pri definovaní percentuálneho podielu jednotlivých úrovní verejnej správy na dani
z príjmov právnických osôb, by mala platiť zásada posilnenia podielu miestnych a regionál‑
nych rozpočtov. Dôvodom je čo najväčšie previazanie príjmovej stránky rozpočtu samosprá‑
vy s podnikateľskou činnosťou, ktorá sa vykonáva na území, ktoré spravujú. Kritériá dele‑
nia podielu medzi jednotlivé samosprávne kraje, mestá a obce navrhuje model nasledovne:
• počet obyvateľov („upravený“), ako v súčasnosti pri podielovej dani DPFO,
71
• počet zamestnaných v obci, meste ( náhrada za sídlo daňovníka),
• počet právnických osôb v danom regióne.
Navrhovaná zmena vychádza z úvahy, že v minulosti, t.j. pred rokom 2005, platné kri‑
térium (sídlo daňovníka) nezohľadňovalo existenciu detašovaných výrob, firiem, mimo síd‑
la, kde bola právnická osoba registrovaná. Obce, mestá, ktoré sú sídlami týchto detašovaných
pracovísk napriek tomu znášajú súvisiacu záťaž, bez toho, aby táto bola zohľadnená v príj‑
movej stránke ich rozpočtu. Okrem toho každá obec, mesto, kde vznikajú nové pracovné prí‑
ležitosti, prispieva nielen k tvorbe HDP, ale participuje aj na rozvoji zamestnanosti v rám‑
ci štátu.
3 ZHODNOTENIE DOPADOV JEDNOTLIVÝCH NÁVRHOV ZMIEN
Pre rok 2010 boli podiely participácie verejných rozpočtov na celoštátnom výnose po‑
dielových daní stanovené autormi nasledovne: 83,13% pre štátny rozpočet, 4,04% pre regi‑
onálne rozpočty a 12,83% pre rozpočty obcí a miest. Stanovené percentuálne váhy nám vy‑
plynuli z tabuľky 1, ako konečné percentuálne podiely všetkých troch zložiek na celoštátnom
výnose. Porovnanie vývoja jednotlivých daňových príjmov podľa navrhovaného modelu pri‑
náša nasledovná tabuľka, v ktorej autorka prezentuje dopady zavedenia novej podielovej dani
do súčasného systému financovania územnej samosprávy. Cieľom je minimalizovať rozdiely
v celkovom objeme finančných prostriedkov medzi aktuálnym modelom a modelom snovou
podielovou daňou za obdobie 2011 – 2013.
Výsledkom predkladaného modelu je, aby celoštátny výnos daňových príjmov bol
rovnaký so súčasným. V rámci jednotlivých rokov sú badateľné značné rozdiely, čo je vý‑
sledkom súčasného nerovnomerného vývoja. V prípade, že by sa od roku 2011 zaviedol nový
systém podielových daní s navrhovaným prerozdelením v pomere 83,13% pre štátny roz‑
počet, 4,04% pre regionálne rozpočty a 12,83% pre rozpočty obcí a miest, by obce, vyššie
územné celky a štát mali nasledovné príjmy z daní.
Tabuľka 2: Konštrukcia podielov participácie verejných rozpočtov na celoštátnom výnose daní v rokoch 2011
až 2013 (tis. EUR)
ROK
Štátny rozpočet
2011
10156953
Rozpočty VÚC
Rozpočty obcí
Celoštátny výnos
Súčasný model financovania územnej správy
529563
1679783
12366299
2012
10913759
603965
1914313
13432037
2013
11704999
650359
2065876
14421234
Daňové príjmy spolu
32775711
1783887
5659972
40219570
72
ROK
Štátny rozpočet
Rozpočty VÚC
Rozpočty obcí
Celoštátny výnos
Navrhovaný model zapojením novej podielovej dane
2011
9875313
597010
1893977
12366299
2012
10595170
680260
2156607
13432037
2013
11337301
738415
2345518
14421234
Daňové príjmy spolu
31807784
2015685
6396102
40219570
Rozdiel
2011
-281640
67447
214194
0
2012
-318589
76295
242294
0
2013
-367698
88056
279642
0
Daňové príjmy spolu
-967927
231798
736130
0
Zdroj: vlastné spracovanie
ZÁVER
Prínos rozšírenia podielových daní o daň z príjmov právnických osôb a rozdeľova‑
nie daňových príjmov medzi štátny rozpočet, rozpočty obcí a samosprávnych krajov pod‑
ľa nastavených percent spočíva v posilnení a sprehľadnení systému financovania, príspevok
k jeho trvalejšiemu fungovaniu v nemennej podobe a ďalej potom v dynamickosti uvedené‑
ho systému. V prípade akýchkoľvek úprav daňových sadzieb podielových daní by tieto zme‑
ny mali zhodné dôsledky na všetky typy verejných rozpočtov. Cieľom je minimalizovať roz‑
diely v celkovom objeme finančných prostriedkov medzi aktuálnym modelom a modelom
snovou podielovou daňou za obdobie rokov 2011 – 2013. Ak by nastali uvedené zmeny pod‑
ľa odporúčaného návrhu, mohlo by dôjsť k zvýšeniu príjmov rozpočtov jednotlivých stup‑
ňov územnej samosprávy. Je nutné, aby bol štátu ponechaný dostatočný objem finančných
prostriedkov, aby mohol aj naďalej plniť funkciu makroekonomickej stabilizačnej politiky.
A v prípadoch prekračovania kritických limitov pri zvyšovaní disparít medzi obcami a re‑
giónmi, mohol tieto nežiaduce javy korigovať príslušnými nástrojmi hospodárskej politiky.
LITERATÚRA
[1] BELIČKOVÁ, K. a kol. 2010: Rozpočtová teória, politika a prax . 1.vyd. Bratislava :
IURA Edition. 342 s. ISBN 978-80-8078-335-8.
[2] MINISTERSTVO FINANCIÍ SR. 2010: Rozpočet verejnej správy na roky 2011 - 2013.
Ministerstvo financií SR - webová lokalita. [On­‑line] (citované 2011-03-15).
[3] NEUBAUEROVÁ, E. 2003: Finančné aspekty decentralizácie verejnej správy. Brati‑
slava: Ekonóm. 170 s. ISBN 80-225-1711-9.
[4] NEUPAUEROVÁ, Z. 2011: Riešenie regionálnych disparít vo vybraných krajinách.
Dizertačná práca. Ekonomická univerzita v Bratislave, Národohospodárska fakulta Katedra financií.
73
[5] NIŽŇANSKÝ, V. 2009: Posilnenie finančnej autonómie miest a obcí. Pracovné ma‑
teriály, MESA 10. Bratislava. [On­‑line] (citované 2010-03-18). Dostupné na: <http://
www.mesa10.sk/subory/STUDIEKASZSE/01_Posilnenie_financnej_autonomie_mi‑
est_a_obci.pdf> ISBN: 978-80-89177-15-8.
[6] Zákon č 564/2004 Z. z., o rozpočtovom určení výnosu dane z príjmov územnej samos‑
právy a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení platných predpisov.
[7] Zákon č 583/2004 Z. z., o rozpočtových pravidlách územnej samosprávy v znení plat‑
ných predpisov.
[8] Záverečné účty Bratislavského samosprávneho kraja za rok 2005, 2006, 2007, 2008
a 2009.
[9] Záverečné účty Banskobystrický samosprávneho kraja za rok 2005, 2006, 2007, 2008
a 2009.
[10] Záverečné účty Košického samosprávneho kraja za rok 2005, 2006, 2007, 2008 a 2009.
[11] Záverečné účty Nitrianskeho samosprávneho kraja za rok 2005, 2006, 2007, 2008
a 2009.
[12] Záverečné účty Prešovského samosprávneho kraja za rok 2005, 2006, 2007, 2008
a 2009.
[13] Záverečné účty Trenčianskeho samosprávneho kraja za rok 2005, 2006, 2007, 2008
a 2009.
[14] Záverečné účty Trnavského samosprávneho kraja za rok 2005, 2006, 2007, 2008 a 2009.
[15] Záverečné účty Žilinského samosprávneho kraja za rok 2005, 2006, 2007, 2008 a 2009.
74
ZKVALITNĚNÍ KRIZOVÉHO MANAGEMETNU VEŘEJNÉ SPRÁVY PODLE
MODELU HEXAGON VEŘEJNÉ SPRÁVY
Peterková Andrea1
ABSTRACT
The article describes the problems of public administration in the area of crisis management. It is approached hexagon model of public administration, its features and links. The article will learn how the model could be to improve the crisis management of public rights.
JEL KLASIFIKÁCIA: R50
ÚVOD
Klimatické změny, změny společnosti, technologický vývoj a další jevy ovlivňují roz‑
sah a množství mimořádných událostí. Mimořádnou události se rozumí škodlivé působení
sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují ži‑
vot, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních
prací. Další dopady, které může mimořádná událost vyvolat, jsou např. ohrožení bezpečnos‑
ti obyvatel, psychické strádání, narušení chodu podniků apod. Proto je nutné zavádět preven‑
tivní opatření a řešit krizové situace ještě před jejich vznikem, dříve než dojde k působení ni‑
čivých účinků na systém a okolí.
Nenahraditelnou roli při prevenci, přípravě a reakci na mimořádné situace mají orgá‑
ny státní správy a samosprávy. Efektivita jejich práce vyplývá z funkční struktury, právní‑
ho zabezpečení a adekvátní připravenosti a kompetentnosti jednotlivých subjektu krizového
managementu.
1 KRIZOVÝ MANAGEMENT VEŘEJNÉ SPRÁVY
„Krizový management je interdisciplinární vědní obor, který se zabývá řízením jako
cílevědomou činností lidí a jeho posláním je vytvořit metodologii řízení s důrazem na dosá‑
hnutí efektivnosti této činnosti ve vztahu k vytýčeným cílům, tj. ochrana lidského společen‑
ství, materiálních hodnot před účinky krizi a během jejich překonávání“ (Šimák, 2004).
Krizový management plní funkce a činnosti stejně jako všeobecný management, av‑
1
Andrea Peterková, Ing., Fakulta špeciálneho inžinierstva, Katedra krízového manažmentu, Žilinská univerzita v Žilině, ul.
1. mája 32, 010 26 Žilina, e-mail: [email protected]
75
šak je ovlivňován jinými vnitřními a vnějšími faktory prostředí a i jeho cíle jsou odlišné.
Za hlavní činnosti krizového managementu můžeme považovat uplatňování účinných komu‑
nikačních a informačních prostředků v procesu plánování, organizování, personalistiky, ve‑
dení a kontroly. Krizový management musí neustále zkvalitňovat svou činnost s cílem dosá‑
hnutí odpovídající úrovně bezpečnosti společnosti (Obr. 1).
Obr. 1: Funkce a činností krizového managementu (Šimák, 2004)
VNĚJŠÍ PROSTŘEDÍ
Manažerské dovednosti a schopnosti
Strategie, koncepce a úlohy KM
Využití z vnejšího prostředí
Zkvalitňování
krizového
managementu:
• uplatňování
výsledků
analýzy krizí,
• zohledňování
změn prostředí,
• zvýšení
finančních
vstupů
Plánování
Organizování
Personalistika
Vedení
Kontrolování
Komunikační
a informační
prostředky KM:
• mobilní komunikace,
• monitorování,
• varování
a vyrozumění,
• naplňovaní databází
aktuálními údaji,
• IS KM
• KŠIS.
V
N
Ě
J
Š
Í
P
R
O
S
T
Ř
E
D
Í
Výsledný výstup: dosáhnutá úroveň
komplexní bezpečnosti společnosti
VNĚJŠÍ PROSTŘEDÍ
1.1 Úkoly veřejné správy v krizovém managementu
Právní úprava řešení krizových situací v Slovenské republice vyplývá z Ústavy SR.
Důležité místo v právním systému Slovenské republiky zaujímají i právní normy regulující
oblast bezpečnosti státu a v rámci něj i systém řešení krizových situací. Právní normy na úse‑
ku krizového řízení se zabývají působností orgánů státní správy a samosprávy, určují jejich
povinnosti, popisují vztahy a vazby mezi prvky krizového řízení územních obvodů.
76
Mezi nejdůležitější právní předpisy SR na úseku krizového řízení patří:
• ústavní zákon č. 227/2002 Z. z. o bezpečnosti štátu v čase vojny, vojnového stavu,
výnimočného a núdzového stavu,
• zákon NR SR č. 387/2002 Z. z. o riadení štátu v krízových situácích mimo času voj‑
ny a vojnového stavu,
• zákon NR SR č. 42/1994 Z. z. o civilnej ochrane,
• zákon NR SR č. 369/1990 Z. z. o obecném zriadení,
• zákon NR SR č. 222/1996 Z. z. o organizácii miestnej štátnej správy,
• zákon NR SR č. 302/2001 Z.z o samospráve vyšších územných celkov.
Úkoly veřejné správy na úseku krizového řízení jsou definovány ve výše uvedených
právních normách. Konkrétně v zákoně NR SR č. 42/1994 Z. z. o civilnej ochrane obyva‑
teľstva v znení neskorších predpisov v § 14 jsou vyjmenovány působnosti obvodního úřadu:
• předkládá návrhy obvodnímu úřadu v sídle kraje na vypracování plánu ochrany oby‑
vatel,
• zpracovává a vede dokumentaci civilní ochrany,
• provádí preventivně-výchovnou činnost v oblasti civilní ochrany,
• poskytuje pomoc obcím při plnění úloh v civilní ochraně a koordinuje jejich činnosti
spojené s civilní ochranou (zákon NR SR č. 42/1994 Z. z.).
V § 15 jsou definovány povinnosti obce v oblasti civilní ochrany:
• zpracovává plány ochrany obyvatel, obeznamuje se s havarijními plány podniků
a provozů na území obce, informuje obyvatele o postupech při vzniku mimořádných
událostí,
• koordinuje plnění úloh ve spolupráci s právnickými osobami,
• zpravuje prostředky individuální ochrany,
• varuje a vyrozumívá osoby na území obce o mimořádné události,
• zabezpečuje a řídí evakuaci osob, vede evidenci evakuovaných osob,
• hospodaří s přidělenými finančními prostředky (zákon NR SR č. 42/1994 Z. z.).
77
1.2 PROBLÉMY OVLIVŇUJÍCÍ KRIZOVÝ MANAGEMENT VEŘEJNÉ SPRÁVY
Po reorganizací veřejné správy získali podstatnou roli v systému řešení krizových si‑
tuací nižší úrovně veřejné správy – obvodní úřady, samosprávné kraje, obce. Z reorganizace
vyplývají některé podstatné závěry:
• vytvořily se podmínky pro jednotný systém krizového řízení,
• vybudovaly se odbory krizového řízení a civilní ochrany s komplexními pravomoce‑
mi,
• specifické problémy jsou zabezpečené konkrétními rezorty a ústředními orgány stát‑
ní správy,
• upravili se právní normy (Šimák, 2009).
Analýza rizik území je důležitou součástí krizového řízení územního obvodu, proto je
důležité jí věnovat dostatek pozornosti. Pokud by analýza rizik nebyla provedena odborně,
mohlo by to vést k falešnému pocitu bezpečí a následná reakce na vzniklou krizovou situa‑
ci by mohla být neodborná a nedostatečná a mohlo by dojít k větším negativním následkům.
Důležitou úlohu v krizovém řízení, resp. analýze rizik sehrává obec, neboť reprezen‑
tuje konečný bod veřejné správy a zároveň se prostřednictví obce uskutečňuje kontakt s ob‑
čany. Ostatní orgány se podílejí na řešení krizového situace jen krátkodobě a nemají vztah
k danému území. Jejich působení se opírá o profesionální základ, avšak úkoly s obnovou da‑
ného území stále zůstávají na správě dané lokality.
Bohužel ze zkušenosti z nedávných krizových jevů se dá říct, že obec je i nejslabším
prvkem v bezpečnostním systému. Mohou za to hlavně zástupci obcí (resp. starostové), kteří
nedokážou adekvátně reagovat na vzniklé krizové jevy, podceňují prevenci a připravenost
obce na řešení mimořádných událostí, chybí odborná připravenost a další vlastnosti kompe‑
tentního krizového manažera. Proto by bylo dobré, kdyby měl na obecním úřadě své místo
i profesionální krizový manažer, který by působil jako poradce starosty obce a byl by scho‑
pen vytvářet opatření na redukci rizika vzniku krizového jevu a v určených situacích by pře‑
bíral zodpovědnost a přispíval k lepší koordinaci subjektů podílejících se na řešení krizových
situací.
2 MODEL HEXAGON VEŘEJNÉ SPRÁVY
V minulosti bylo prezentováno mnoho reformních a modernizačních plánů a aktivit
v oblasti veřejné správy. Nedostatkem těchto aktivit, jejichž úspěch byl často značně limi‑
78
tován, byl izolovaný přístup vždy pouze k jednomu aspektu veřejné správy, nikoliv přístup
systematický. Pokud se má veřejná správa úspěšně zefektivnit, je důležité ke zkvalitňování
přistupovat komplexně a systematicky. Toto umožňuje model hexagon veřejné právy.
Hexagon veřejné správy je komplexní, koordinovaný a systematický přístup k orga‑
nizaci a řízení veřejné správy. Modle představuje ucelený systém, pomocí kterého by kaž‑
dý, kdo bude do veřejné správy zasahovat (vláda, zákonodárné sbory i místní orgány), by
měl rozhodovat s vědomím, že zohledňuje všech šest aspektů, které veřejná správa obsahuje:
• právní normy,
• občan,
• finance,
• úředník,
• technologie,
• organizace.
Všechny jednotlivé vrcholy modelu jsou vzájemně propojeny, což naznačuje, že
se jednotlivé aspekty modelu ovlivňují a existují mezi nimi vazby. Tento přístup je znázor‑
něn na obrázku (Obr. 2).
Obr. 2: Model hexagonu veřejné správy (podle Ješuta)
y
orm
Ob
čan
n
ní
v
Prá
h
Tec
no
Organizace
Finance
Efektivní
správa
ík
dn
ie
log
Úře
79
Tab. 1: Aspekty modelu hexagon veřejné správy
Právní normy
Právní normy jsou hlavní nástroj, který vláda používá k ochraně základních společenských hodnot
a k ovlivňování jak fyzických tak i právnických osob. Právní normy odstraňují nadbytečnou administrativní a regulační zátěž ve veřejné správě a určuje úkoly jednotlivých orgánů veřejné správy. Při
aplikaci právních norem je důležité zhodnotit ekonomické, sociální i enviromentální dopady legislativních návrhů.
Občan
Občas je nejdůležitějším prvkem hexagonu a je důležité dosáhnout zapojení veřejnosti na procesu
přípravy dokumentů pro orgány veřejné správy a usilovat o možnostech připomínkování zásadních
materiálů.
Finance
Při poskytování financí je potřebné zavést integrovaný systém správy veřejných financí a dokázat
účinně vyhodnocovat a ovlivňovat nakládání s veřejnými prostředky. Veškeré finanční agendy v rámci
veřejné správy je třeba přezkoumávat z hlediska nákladové efektivnosti.
Úředník
Úředník by měl vyhovět požadavkům odborné zdatnosti, bezúhonnosti a morálního kreditu. Toto by
měly upravovat právní normy.
Technologie
Je důležité neustále zavádět nové technologie, zrovnoprávnit elektronickou komunikaci s "papírovou",
využívat centrální registry dat a další elektronizace správních agend a životních situací apod.
Organizace
Pod aspektem organizace se rozumí hledat rovnováhu mezi maximálním přiblížením výkonu veřejné
správy občanovi a efektivním vynakládáním veřejných prostředků a zároveň, aby bylo možné vyřídit
více agendy na jednom místě.
3 APLIKACE HEXAGONU VEŘEJNÉ SPRÁVY NA ZKVALITNĚNÍ KRIZOVÉHO
MANAGEMENTU VEŘEJNÉ SPRÁVY
Model hexagonu lze aplikovat na všech úrovních a ve všech oblastech veřejné správy.
Pokud bychom chtěli pomocí modelu zkvalitnit krizový management veřejné správy, musí‑
me si uvědomit propojenost a vazby mezi jednotlivými vrcholy modelu a podle toho také na‑
vrhovat možnosti zkvalitnění.
Návrhy na zefektivnění krizového managementu veřejné správy na nižší úrovni veřej‑
né správy:
Právní normy
Občan
Vzdělávání krizových manažerů a zástupců obcí v oblasti krizového managementu.
Stanovení tvorby metodiky na řešení krizových situací.
Pomoc při prevenci a přípravě na krizové situace.
Poskytnutí sil a prostředků na řešení krizových situací.
Finance
Využívání strukturálních fondu EÚ a jiných finančních prostředků na preventivní opatření.
Úředník
Získání adekvátních odborných znalostí, zkušeností z praxe.
Technologie
Využití moderních komunikačních technologií na zlepšení informovanosti občanů (např. informace
o krizové situaci přes SMS zprávy).
Organizace
Integrace příbuzných oborů na stejných místech.
ZÁVĚR
V rámci své disertační práce se zabývám témou „Komplexní model posuzování rizik
ohrožujících bezpečnost regionů SR“. Myslím si, že kvalitní veřejná správa je důležitým prv‑
kem při zajišťování bezpečnosti územních obvodů.
80
Jak již bylo výše napsáno, velkou úlohu v posuzování rizik sehrává obec. Bohužel, je
obec i nejslabším článkem. Důvodem je skutečnost, že na vedoucích pozicích obce jsou často
lidé, kteří neovládají problematiku krizového řízení a proto i reakce na vzniklou krizovou si‑
tuaci není mnohdy adekvátní. Aby byla zajištěna efektivita práce krizových manažerů či zá‑
stupců územních obvodů je důležité dobré zvládnutí metodologie a analýzy krizových situa‑
cí a následné využívání a uplatňování zásad krizového managementu.
Úkoly a problémy, kterými se zabývá veřejná správa v oblasti krizového řízení, jsou
složité a komplexní a měly by být vykonávány jen pracovníky, kteří jsou na to adekvátně od‑
borně vzdělání. Vzdělávání krizových manažerů pak nemůže být statické, ale musí včas re‑
agovat na nové formy krizových situací a na jejich následné řešení a musí brát ohled na stav
příslušné právních norem.
Všechny změny, které by vedly ke zkvalitnění veřejné správy by však měly být pro‑
váděny podle modelu hexagonu. Jen tak budou zahrnuty všechny aspekty a zkvalitnění pove‑
de k lepšímu plnění úkolů spojených s řešením krizových situací.
LITERATURA
[1] Bezpečnostná stratégia Slovenskej republiky [on-line]. [cit.24.11.2011]. Dostupné
na: http://www.mosr.sk/data/files/833.pdf.
[2] Hexagon veřejné správy. online. [20.11.2011]. Dostupné na: http://www.dvs.cz/ clanek.
asp?id=6268300.
[3] Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby. online. [12.4.2012]. Dostupné na:
www.smocr.cz/data/files/cinnost-informatika/schvalena-strategie.doc.
[4] FILIP, S. - ŠIMÁK, L. 2006. Manažerstvo rizík a krízových situácií vo verejnej správe.
Vysoká škola ekonomie a manažmentu verejnej správy v Bratislave, 2006. ISBN 97880-89143-43-6 208.
[5] JEŠUTA, M. 2011. Analýza problematiky eGovu ve strategických dokumentech ČR.
online. [20.11.2011]. Dostupné na: http://www.czrestart.cz/egovernment/analyza-prob‑
lematiky-egovu-ve-strategickych-dokumentech-cr.
[6] LUKAŠOVÁ, E. - TOMAŠTÍK, M. 2012. Využití aktivizujících metod při přípravě kri‑
zových manažerů pro veřejnou správu. online. [28.4.2012]. Dostupné na: http://www.
logistickecentrum.com/userfiles/file/Sbornik_workshop.pdf#page=44.
[7] ŠIMÁK, L. 2004. Krízový manažment vo verejnej správe. Studijní materiál. Žilina: FŠI
ŽU, 2004.
[8] ŠIMÁK, L. 2005. Legislatíva krizových situácií. Studijní materiál. Žilina: FŠI ŽU,
2005.
81
[9] ŠIMÁK, L. 2006. Manažment rizik. Studijní materiál. Žilina: FŠI ŽU, 2006. 116 s.
[10] ŠIMÁK, L. - MÍKA V. T. 2009. Kompetencie krízových manažerov v orgánoch územnej
samosprávy. In: Verejná správa a regionálny rozvoj. Bratislava: Vysoká škola ekonómie
a manažmentu Verejnej správy v Bratislave, 2009. ISSN 1337-2955.
[11] TRNKA, D. 2011. Modernizace veřejné správy. online. [20.11.2011]. Dostupné na:
http://www.mvcr.cz/clanek/modernizace-verejne-spravy
49614.aspx?q=Y2hudW‑
09Mg%3D%3D.
82
POZITÍVA A NEGATÍVA VYUŽÍVANIA MANAŽÉROV EXPATRIOTOV
V SLOVENSKOM PODNIKATEĽSKOM PROSTREDÍ
Rusnák Ján1
ABSTRACT
Managers expatriates are fundamental manifestation of the international human resource management
in multinational companies. After the transition to a market economy in Slovakia, they started coming
to Slovakia together with the inflow of capital. Their primary benefit is managing the company according to the vision from multinational company’s headquarters. According to the Slovak employees, managers expatriates bring different habits, thereby reviving the corporate culture and improve employee
motivation. Negatives are mainly related to the existence of cultural barriers, for example language barrier. However, overall activity of expatriate managers in Slovakia is rated as beneficial with respect to
impact on training of future local managers.
JEL KLASIFIKÁCIA: M12, M14, M16
ÚVOD
Zintenzívnenie pohybu kapitálu vo svetovom priestore v období globalizácie sa preja‑
vuje aj vo využívaní pracovníkov mimo ich domovskej krajiny. Špeciálne postavenie v rámci
tzv. expatriotizmu majú manažérski pracovníci, ktorí sú využívaní aj na Slovensku s cieľom
zabezpečiť chod firiem podľa predstáv centrál sídliacich v zahraničí.
Cieľom článku je poukázať na základné pozitívne a negatívne stránky využívania ma‑
nažérov expatriotov od odborníkov na ľudské zdroje a doplniť ich o vlastné zistenia, ktoré
vzišli z prieskumu realizovanom medzi zamestnancami nadnárodných spoločností.
Zber dát dotazníkového prieskumu sme uskutočnili počas rokov 2008 až 2009.
Do prieskumu sa zapojilo 118 respondentov. Výsledok prieskumu síce nie je reprezentatív‑
ny, avšak vzhľadom na absenciu dát v oblasti skúmania problematiky pôsobenia manažérov
expatriotov na Slovensku považujeme jeho výsledky veľmi cenné, keďže ukazujú základný
stav názorov slovenských zamestnancov k otázke expatriotizácie.
1 MANAŽÉRI EXPATRIOTI AKO SÚČASŤ MEDZINÁRODNÉHO MANAŽMENTU
ĽUDSKÝCH ZDROJOV
Manažment ľudských zdrojov, ktorý dostal v globalizovanom svete prívlastok „me‑
1
Ing. Ján Rusnák, externý doktorand Fakulty managementu Univerzity Komenského v Bratislave, Odbojárov 10, P, O. Box
95, 820 05, Bratislava 25, [email protected]
83
dzinárodný“, so zameraním na riadenie internacionálneho pohybu pracovnej sily v nadná‑
rodných spoločnostiach, môžeme definovať podľa Ľ. Bajzíkovej2 ako „proces zamestnáva‑
nia a rozvoja pracovníkov v medzinárodných organizáciách, ktoré pôsobia v Európe alebo
globálne, celosvetovo.“ Torrington3 vymedzuje medzinárodný manažment ľudských zdrojov
podľa 7K, resp. v angličtine 7C: kultúra, kosmopolitizmus, kompetencia, konzultácia, koor‑
dinácia, kompenzácia, komunikácia. Úlohou medzinárodného manažmentu ľudských zdro‑
jov je strategicky vyriešiť týchto 7K.
Nadnárodná spoločnosť môže podľa Harzingovej4 fyzicky (ako alternatívu k virtu‑
álnym kontaktom bez nutnosti cestovania) riešiť pracovnú mobilitu krátkodobými stážami
pracovníkov s trvaním do jedného roka inpatriotizáciou (vyslanie lokálnych pracovníkov
do centrály), či využívaním expatriotov, čo je zamestnanec vyslaný do zahraničia na ob‑
medzenú dobu, aby vykonal úlohu alebo naplnil cieľ organizácie. Napriek globálnej rece‑
sii podľa výsledkov prieskumu v 220 nadnárodných spoločnostiach5 stúpol za posledné dva
roky počet vyslaných pracovníkov do zahraničia o štyri percentá, pričom rastie záujem naj‑
mä o krátkodobé stáže.
Práve využívanie expatriotov je aj na Slovensku bežným prejavom medzinárodné‑
ho manažmentu ľudských zdrojov. Pre investorov je využívanie manažérov, ktorých pozna‑
jú, akýmsi prvotným stabilizačným prvkom, prostredníctvom ktorého chcú mať čo najlepšiu
kontrolu nad svojou investíciou v zahraničí. Aby manažér expatriot svoju úlohu dokázal na‑
plniť, musí dokázať pracovať s rozličnosťou a musí byť pripravený na nový pohľad na veci,
ktoré v jeho tradičnom prostredí fungovali inak.
Dôvody využívania manažérov expatriotov a teda aj ich základné prínosy pre spoloč‑
nosť môžu byť rôzne a súvisia s rôznymi štádiami rozvoja podnikania v zahraničí. V úvodnej
fáze je charakteristické, že firma chce zabezpečiť základný chod spoločnosti a manažéri ex‑
patrioti majú priniesť potrebný know-how a zastúpiť miesto nepripraveného domáceho ma‑
nažmentu. Následne po zastabilizovaní sa nadnárodná spoločnosť snaží priblížiť fungovanie
dcérskej spoločnosti na úroveň centrály. Podľa M. Fenwicka6 „expatrioti neslúžia iba k trans‑
feru znalostí a skúseností, ale tiež ako kontrolný článok a nástroj prenosu firemnej kultúry
2
3
4
5
6
BAJZÍKOVÁ, Ľ. et al. 2004. Manažment ľudských zdrojov. Univerzita Komenského v Bratislave, 2004. s. 188. ISBN 80223-1910-4.
DASWANI, K. 2009. ’7C’s of International HRM, [online] 29. 7.2009. [cit. 20.4.2012] Dostupné z <http://karishmadaswa‑
ni.com/karishmadaswani/index.php/2009/07/7cs-of-international-hrm/>.
LAŠÁKOVÁ, A. 2010. Vedenie ľudí v globálnom prostredí, In: Bajzíková et al. Manažment v globálnom prostredí. Uni‑
verzita Komenského v Bratislave, 2010. s. 209 – 212. ISBN: 978-80-89037-28-5.
Mercer International Assignments Survey 2010. In: Intranet Erste Group [cit. 30. 10. 2010].
ŠTRACH, P. 2009. Mezinárodní management. Grada Publishing, 2009. s. 81. ISBN 978-80-247-2987-9.
84
a firemných cieľov do dcérskych zahraničných spoločností.“ Po úvodnej adaptačnej fáze na‑
sleduje fáza dlhodobého rozvoja, keď je prínosom manažérov expatriotov, že mentorujú do‑
máci manažment a prispievajú k výchove budúcej generácie manažérov. Nielen z hľadiska
úspory nákladov, ale aj s ohľadom na napredovanie v znalosti lokálneho prostredia, je kľúčo‑
vé zabezpečiť výchovu miestnych manažérov, ktorí zvládnu prebrať úlohy po pôvodnom ma‑
nažmente zloženom z expatriotov.
2 PRÍNOSY A NEGATÍVA MANAŽÉROV EXPATRIOTOV NA SLOVENSKU
Hlavným rozdielom medzi vývojom slovenského hospodárstva a západných ekono‑
mík je to, že kým západ sa vyvíjal vplyvom trhových zmien, Slovensko, vtedy súčasť Čes‑
koslovenskej socialistickej republiky, podliehalo v podnikovej sfére rozhodnutiam štátnych
autorít. Slovensko nabralo v porovnaní so západom v otázke vyspelosti hospodárstva sklz
niekoľko desaťročí. Tu môžeme vidieť príčinu využívania manažérov expatriotov na Sloven‑
sku po príchode zahraničných investorov, ktorí sa stretli s nepripravenosťou domácich mana‑
žérov, ktorí nemali dostatok skúsenosti s trhovým hospodárstvom a naplnenie predstáv ma‑
nažmentu nadnárodných spoločností tým bolo ohrozené.
Prví manažéri expatrioti sa na Slovensku začali objavovať už začiatkom deväťdesia‑
tych rokov (napr. KOOPERATIVA poisťovňa, Tatra banka). K zlomu vo využívaní zahranič‑
ných manažérov došlo súčasne s nárastom objemu zahraničných investícií na prelome sto‑
ročí, čo súviselo s privatizáciou bánk (napr. Slovenská sporiteľňa, VÚB banka), spoločností
v energetike a v sieťových odvetviach (napr. Slovenské elektrárne, SPP) a s budovaním pro‑
jektov na zelenej lúke (napr. KIA Motors Slovakia, PCA Slovakia).
Pozitíva manažérov expatriotov pre slovenské hospodárske prostredie môžeme vi‑
dieť v obohacovaní prostredia firiem o znalosti, inovácie a postupy zo zahraničia a v mentor‑
skom príspevku k napredovaniu slovenských zamestnancov aj manažérov cez odovzdávanie
know-how. Prinášajú tiež poznatky iných prístupov k manažmentu vrátane východného (ju‑
hokórejské firmy). Pozitívom je aj menšia ovplyvniteľnosť korupciou a prínos k zlepšeniu
firemnej kultúry na Slovensku.7 Aby bolo pôsobenie expatriota na Slovensku úspešné, je po‑
trebné, aby bol na inakosť pripravený: „Manažéri, ktorí sem prichádzajú, by mali mať dosta‑
tok informácií o krajine a ľuďoch, ktorí tu žijú, o ich zvykoch a hodnotách. A, samozrejme,
aj manažéri na Slovensku majú mať základné vedomosti o ľuďoch a krajine, odkiaľ firma po‑
chádza... Nároky na porozumenie, akceptovanie tradície, rituálov a hodnôt by, pochopiteľne,
7
KARLUBÍKOVÁ, J. 2007. Nekonečný príbeh. [online] 18. 7. 2007. [cit. 20. 4. 2012] Dostupné z <http://www.etrend.sk/
podnikanie/riadenie-a-kariera/nekonecny-pribeh/106240.html>
85
nemali mať len Slováci na zahraničných manažérov, ale platiť to musí aj naopak.8
“V prieskume medzi zamestnancami nadnárodných spoločností sme zistili, že oslo‑
vení slovenskí respondenti si uvedomujú silné stránky manažérov expatriotov a nazdáva‑
jú sa, že sú lepší ako slovenskí manažéri a sú vo firmách na Slovensku potrební. S výrokom
„Slovenskí manažéri sa vyrovnajú zahraničným kolegom, a preto zahraniční manažéri nie sú
na Slovensku potrební,“ nesúhlasila viac ako polovica (zhruba 55 %) slovenských pracovní‑
kov v nadnárodných spoločnostiach. Súhlasilo s ním 20 % opýtaných.
Z konkrétnych pozitív vnímajú slovenskí zamestnanci najvýraznejšie, že manažéri
expatrioti prinášajú iné zvyky, čím oživujú firemnú kultúru a zvyšujú motiváciu zamestnan‑
cov. Pri otázke „V čom sú lepší manažéri zo zahraničia v porovnaní so slovenskými manažé‑
rmi?“ sa táto odpoveď vyskytovala takmer u dvoch tretín účastníkov prieskumu. Bola to sú‑
časne jediná dominantná odpoveď. Štvrtina respondentov konštatovala, že prínosom je viac
inovatívnych myšlienok a 20 % si myslí, že ich prednosťou sú väčšie skúsenosti v porovna‑
ní s domácimi manažérmi. Tretina respondentov si myslí, že nie sú lepší ako slovenskí ma‑
nažéri.
Medzi základnými negatívami manažérov expatriotov na Slovensku vnímajú exper‑
ti ich nižšiu kvalitu s ohľadom na celkovú kvalitu manažérov v zahraničí, čo môže súvisieť
s dôležitosťou nášho trhu pre celú nadnárodnú spoločnosť. „Ľudia, ktorí prichádzajú na Slo‑
vensko, sú predovšetkým manažéri tretej až štvrtej kategórie. Skutočne kvalitní tvoria desa‑
tinu, možno pätinu všetkých manažérov, ktorí prišli na Slovensko. Stáva sa, že šéfom fabri‑
ky v strednej a východnej Európe sa stane človek, ktorý dovtedy v Nemecku iba kontroloval
náklady.“9 Potenciálnym negatívom je aj podceňovanie Slovenska a ľudí na Slovensku, kto‑
ré nie je hospodársky rozvinuté ako krajiny, odkiaľ manažéri expatrioti prichádzajú, z čoho
môže vyplývať nedostatok rešpektu ku kolegom. „Nevýhody a problémy vznikajú, ak si ma‑
nažér myslí, že jeho prístup a názor je jediný správny. A navyše neberie do úvahy, že žije ako
hosť - návštevník v neznámej krajine, a preto musí rešpektovať okolnosti a zákony danej kra‑
jiny.“10
Z prieskumu medzi respondentmi vyplynulo, že medzi negatívami pri porovnaní do‑
mácich a zahraničných manažérov najviac rezonujú jazykové a kultúrne bariéry. Pri otázke:
8
9
10
ZAČKOVÁ, K. 2003. Členov medzinárodných tímov treba na rozdiely pripraviť. [online] 9. 5. 2003. [cit. 20. 4. 2012]
Dostupné z <http://www.etrend.sk/podnikanie/riadenie-a-kariera/clenov-medzinarodnych-timov-treba-na-rozdiely-pripra‑
vit/24818.html>.
KANTORÍK, J. 2005. Otto: Na Východ idú väčšinou slabí manažéri. In: Pravda. Roč. 2005. 12. 8. 2005. s. 16.
VOJTÉNYIOVÁ, V. 2003. R. Ovesny-Straka: Máme tendencie brať kritiku osobne. In: Hospodárske noviny, roč. 2003. 26.
6. 2003. s. 17.
86
„Aké sú hlavné nedostatky manažérov zo zahraničia v porovnaní so slovenskými manažér‑
mi?“ boli najviac zastúpené práve tieto odpovede. Za hlavný nedostatok manažérov expatrio‑
tov považuje 51 % respondentov neznalosť slovenského jazyka a 49 % pôvod v inej kultúre
a neznalosť špecifík slovenskej kultúry. Treťou slabinou, už výrazne menej zastúpenou s po‑
dielom 29 %, bol odstup, ktorý si manažéri expatrioti udržiavajú od podriadených.
S rozvojom slovenského hospodárstva a skvalitňovaním slovenského manažmentu
klesá potreba uprednostňovania manažérov expatriotov pred slovenskými manažérmi. Tento
trend by mal pokračovať s napredovaním hospodárstva pokračovať aj naďalej a skôr môžeme
očakávať využívanie slovenského manažmentu vo väčšej miere v úlohe expatriotov v zahra‑
ničí. V tomto procese je kľúčová aj úloha manažérov expatriotov, ktorí vplývajú na výchovu
domácich manažérov, ktorí sa stávajú ich nasledovníkmi.
ZÁVER
Pôsobenie manažérov expatriotov je slovenskými zamestnancami vnímané pozitív‑
ne. Sú obohacujúcim prvkom v slovenskom hospodárskom priestore. Ich prínos bol viditeľ‑
ný najmä v počiatkoch pôsobenia nadnárodných spoločností na Slovensku, keď domáci ma‑
nažment ešte nebol pripravený na riadenie významných investícií. Zaznamenané negatíva
súvisia najmä s kultúrnymi bariérami, ktoré sú prekonateľné a ich vplyv postupne slabne.
S postupnou výchovou slovenských manažérov očakávame úbytok manažérov expatriotov
a významnejšie využívanie lokálneho manažmentu.
LITERATÚRA
[1] BAJZÍKOVÁ, Ľ et al. 2004. Manažment ľudských zdrojov. Univerzita Komenského
v Bratislave, 2004. 213 s. ISBN 80-223-1910-4.
[2] DASWANI, K. 2009. ’7C’s of International HRM, [online] 29. 7.2009. [cit.
20.4.2012]
Dostupné
z <http://karishmadaswani.com/karishmadaswani/index.
php/2009/07/7cs-of-international-hrm/>.
[3] KANTORÍK, J. 2005. Otto: Na Východ idú väčšinou slabí manažéri. In: Pravda. Roč.
2005, 12. 8. 2005. s. 16.
[4] KARLUBÍKOVÁ, J. 2007. Nekonečný príbeh. [online] 18. 7. 2007. [cit. 20. 4.
2012] Dostupné z <http://www.etrend.sk/podnikanie/riadenie-a-kariera/nekonec‑
ny-pribeh/106240.html>.
[5] LAŠÁKOVÁ, A. 2010. Vedenie ľudí v globálnom prostredí, In: Bajzíková et al. Manaž‑
ment v globálnom prostredí. Univerzita Komenského v Bratislave, 2010. 238 s. ISBN:
978-80-89037-28-5.
87
[6] Mercer International Assignments Survey 2010. In: Intranet Erste Group [cit. 30. 10.
2010].
[7] ŠTRACH, P. 2009. Mezinárodní management. Grada Publishing, 2009. 167 s. ISBN
978-80-247-2987-9.
[8] VOJTÉNYIOVÁ, V. 2003. R. Ovesny-Straka: Máme tendencie brať kritiku osobne. In:
Hospodárske noviny, roč. 2003. 26. 6. 2003. s. 17.
[9] ZAČKOVÁ, K. 2003. Členov medzinárodných tímov treba na rozdiely pripraviť. [on‑
line] 9. 5. 2003. [cit. 20. 4. 2012] Dostupné z <http://www.etrend.sk/podnikanie/riade‑
nie-a-kariera/clenov-medzinarodnych-timov-treba-na-rozdiely-pripravit/24818.html>.
88
NOVÉ TRENDY V LOKÁLNOM ROZVOJI
Špesová Mária1
ABSTRACT
Článok sumarizuje tematiku lokálneho rozvoja vo svetle aktuálnych teoretických poznatkov a koncepcií. Na pozadí prebiehajúcich zmien v ekonomike vyzdvihuje potrebu prehodnotenia stratégií lokálneho
rozvoja schopné naštartovať potrebnú reštrukturalizáciu. Okrem pojmov znalostnej spoločnosti, inovácií a šetrnosti k prírodným zdrojom sa venujeme aj menej známemu a relatívne novému pojmu v ekonomickom rozvoji, ktorou je kreativita.
JEL KLASIFIKÁCIA: R58, R11
ÚVOD
V turbulentných spoločenských a ekonomických časoch sa ekonomický rast a rozvoj
stávajú výzvou pre stratégie na rôznych úrovniach vlád či už miestnych, regionálnych, cen‑
trálnych ale aj nadnárodných. Ekonomický rast a jeho motory sa v poslednej dobe radikálne
zmenili od materiálnej masovej výroby a priority prvovýroby a spracovateľského priemyslu
po vzostup sektora služieb, hnacím motorom sa stali odvetvia náročné na znalosti, ktoré sú
schopné pre ekonomiku tak podstatné inovácie. Zdá sa však, že podnetmi pre generovanie
inovácií je samotná kreativita ktorá je naviazaná na diverzitu a rôznorodosť kultúr. V tomto
kontexte vám predkladáme nasledovný článok o najnovších poznatkoch v oblasti trendov lo‑
kálneho rozvoja a jeho stratégií.
METÓDY A CIEĽ ČLÁNKU
Cieľom príspevku je oboznámenie sa s najnovšími poznatkami v oblasti lokálneho
rozvoja – konceptov a stratégií. Metódou jeho zhotovenia je spracovanie dostupnej literatúry
k danej problematike. Článok sa v úvode venuje celkovému načrtnutiu diania vo svete a pod‑
mienkam v akých ekonomika funguje. Poukazuje na dôležitosť miestnych a regionálnych ak‑
térov – samosprávy a možností ladenia ich stratégií. Podrobnejšie sa venujeme najnovšej
problematike ekonomického rozvoja a tou je kreativita ako nový typ konkurenčnej výhody.
1
Mária Špesová, Ing., Dolnozemská cesta 1, 852 35 Bratislava, 02/6729 1443, [email protected]
89
1 EKONOMICKÝ ROZVOJ
Neoklasický pohľad na rast sa vymedzuje na otázky rastu HDP, rastu produktivity,
daňového základu, výnosov, zamestnanosti atď. Avšak v 60-tych a 70-tych rokoch sa začí‑
na objavovať kritika takéhoto neoklasického pohľadu na ekonomiku a do popredia sa tak do‑
stávajú alternatívne ekonomické stratégie najmä vo Veľkej Británii a USA. Tieto stratégie sú
obsahovo orientované viac sociálne. Pojem rast bol nahradený pojmom ucelenejším a tým je
rozvoj. Tým sa starý pojem rozšíril o témy sociálne, ekologické, politické a kultúrne.2 Čo sa
týka územia ide o stratégie iniciované a realizované viac lokálne, dokonca siahajú až po úro‑
veň komunít. Takéto „širšie porozumenie poskytuje nové príležitosti porozmýšľať a nanovo
zadefinovať lokálny a regionálny rozvoj. Čím je regionálny a lokálny rozvoj teraz, čím môže
(alebo by mohol) byť z hľadiska budúcnosti; a z normatívneho pohľadu, čím by mala byť
v zmysle ľudí (obyvateľov konkrétnych regiónov a lokalít) a ich názorov založených na ich
hodnotách a podľa nich zvážili vhodnosť priorít pre rozvoj ich lokalít a regiónov.“3
Blakely4 vo svojej najnovšej publikácií upozorňuje lokálne stratégie na riziko naras‑
tajúceho problému nerovnosti a prebiehajúce klimatické zmeny a ich dosah na problematiku
udržateľnosti. Pojem udržateľnosti sa všeobecne integroval do strategických plánov rozvoja
na všetkých úrovniach.
Friedman5 veľmi názorne poukazuje na vývoj globalizácie a jej skutočných aktérov.
Kým v globalizácii 1.0 boli hlavnými aktérmi jednotlivé krajiny v druhej etape globalizácii
2.0 to už boli veľké firmy. Avšak momentálne sa nachádzame v ére globalizácie 3.0, ktorá už
nestojí na pozíciách krajín ani na pozíciách dôležitých firiem. Ako hovorí Friedman „indiví‑
duá sa globalizujú sami“. Aj lokálne (samo)správy vybavené dostatočným množstvom kom‑
petencií na základe prebiehajúcemu trendu decentralizácie majú možnosť uchádzať sa o svo‑
je miesto v globalizácií. Ako indivíduá majú dostatočné množstvo „hracej plochy“ a taktiež
majú možnosť využitia mnohých nástrojov na podporu ich konkurencieschopnosti a rozvoja.
Aj keď tento vývoj v podmienkach globalizácie nahráva lokálnym aktérom, existujú neustále
viac aj jej narastajúce riziká. Tým že sa lokálny aktéri navzájom stávajú konkurentmi existuje
tu aj riziko neúspechu v tomto boji. Najviac úderné sú momenty, keď sa lokálny hráč rozhod‑
2
3
4
5
GEDDES and NEWMAN in PIKE, A. - RODRÍGUEZ-POSE, A. - TOMANEY, J. 2007. What Kind of Local and Regio‑
nal Development and for Whom? In Regional Studies, Vol. 41.9, Routledge, 2007. s. 1253 – 1269.
PIKE, A. - RODRÍGUEZ-POSE, A. - TOMANEY, J. 2007. What Kind of Local and Regional Development and for
Whom? In Regional Studies, Vol. 41.9, Routledge, 2007. s. 1253 – 1269.
BLAKELY, E. - LEIGH, N. G. 2010, Planning local economic development Theory and Practice. Sage Publications, 2010.
s. 446. ISBN 978-1-4129-6093-9.
FRIEDMAN, T. 2005. The world is flat. Farrar, Straus and Giroux, 2005. 488. ISBN 0-374-29288-4.
90
ne premiestniť svoje ekonomické aktivity na iné miesto. Ak je miestna ekonomika na tomto
hráčovi v značnej miere závislá predstavuje to často pre ňu samotnú „smrteľný úder“ (zvýše‑
nie nezamestnanosti, zníženie príjmu, zvýšenie nárokov na sociálne programy atď).
2 STRATÉGIE LOKÁLNEHO EKONOMICKÉHO ROZVOJA
Pre potrebu obnovy a opätovného naštartovania socioekonomického rozvoja je potreb‑
ná ich reštrukturalizácia. Leigh6 zosumarizovala a dáva do povedomia nasledovné 4stratégie
lokálneho ekonomického rozvoja, ktoré majú podľa nej schopnosť podporiť tieto štrukturál‑
ne zmeny a môžu sa stať zásadnými v otázke plánovania lokálneho ekonomického rozvoja:
Podnikateľská stratégia – táto stratégia sa zameriava na formovanie lokálneho pod‑
nikateľského prostredia a tvorbu pracovných miest zvnútra lokálnej ekonomiky. Vyžaduje
určitú kritickú masu podnikateľov, silné podporné siete (networks) a komunitu pripravenú
na zmeny, hľadajúcu inovácie a ochotná podstúpiť riziko. Stratégia sa opiera o tvorbu soci‑
álnych a profesionálnych sietí, ktoré spájajú vlastníkov podnikov s poskytovateľmi služieb
a taktiež umožňujú prístup k zdrojom, materiálom, pracovnej triede, financiám, a novým tr‑
hom.
„Zelené“ stratégie (Green strategies) – je veľa prvkov, ktoré je možné nájsť a začleniť
do tejto stratégie. Ide o otázky ekologického nakladania s odpadom a s tým spojené nové for‑
my podnikania, obnova starých priemyselných areálov (brownfield), ekoturizmus, rozvoj ze‑
lených plôch. Tieto prvky predstavujú podnety pre vznik nových firiem a tvorbu nových pra‑
covných miest, vytvárajú dopyt po inováciách a snažia sa vyhľadávať a prilákať tých, ktorí
uprednostňujú myšlienku udržateľnosti.
Culturally adaptive strategies (stratégia zameraná na využití kultúrneho bohatstva) –
táto stratégia hľadá spôsob, ako využiť umenie a kultúru ako vhodný nástroj ekonomického
rozvoja.
Stratégie založené na znalostiach (Knowledge-based strategies) – vychádza z koncep‑
tu o znalostnej spoločnosti, kde sú znalosti hlavnou „surovinou“.
6
BLAKELY, E. - LEIGH, N. G. 2010. Planning local economic development Theory and Practice. Sage Publications, 2010.
s. 446. ISBN 978-1-4129-6093-9.
91
3 KONCEPT KREATIVITY V LOKÁLNOM ROZVOJI
Pozrime sa bližšie na tematicky „najhorúcejšiu“ problematiku v riešení podpory eko‑
nomického rastu, ktorým je pojem kreativita.
Ekonomický rast je podľa najnovších koncepcií postavený na inováciách. Politika
a rozvojové stratégie sú teda nasmerované a usilujú sa o podporu ich tvorby. Ako dôležitý as‑
pekt, ktorý vedie k tvorbe a vzniku samotných inovácií sa identifikovala a zadefinovala po‑
treba kreativity ako dôležitého impulzu a vstupu v inovačnom procese. Avšak nejedná sa tu
len o samotnú identifikáciu dôležitého aspektu tvorby inovácií a tým aj impulzu pre ekono‑
mický rozvoj. Zaoberanie sa kreativitou a jej vplyvom na ekonomický rozvoj taktiež identifi‑
kácia a preukázanie jej relevantnosti ba priam signifikantného dopadu na ekonomický rozvoj
množstvom autorov vyústilo k zadefinovaniu tzv. kreatívnej ekonomiky. V ponímaní kreati‑
vity intenzity jej využitia v konceptoch tu už môžeme hovoriť ako o novej ekonomickej pa‑
radigme. Na zdôraznenie jej dynamiky a potenciálu môžeme napríklad spomenúť fakt, že
v období rokov 2000 – 2005 vzrástol obchod s tovarom a službami súvisiaci s kreativitou
na svetovej úrovni takmer o 9%.7 Nositeľmi tohto kreatívneho potenciálu sú práve kreatív‑
ny jedinci – pracovníci vysoko kreatívnych profesií ako umelci, architekti, inžinieri, dizaj‑
néri, zabávači a výskumníci. Tí tvoria Floridom8 zadefinovanú kreatívnu triedu, ktorá hľadá
vysokú kvalitu života.
Využívanie konceptu kreativity z mnohých uhlov pohľadu aj v problematike urbánne‑
ho plánovania viedlo k vzniku pojmu „kreatívne mesto“ (creative city). Costa zosumarizoval
rôzne prístupy ku konceptu kreatívneho mesta do 3 skupín:9
Kreatívne mesto ako nástroj mestského rozvoja
Kreatívne mesto zamerané na kreatívne aktivity
Kreatívne mesto založené na možnosti prilákania kreatívnych ľudských zdrojov (cre‑
ative human resources)
Jeden z prvých autorov konceptu kreatívnych miest - Landry10, predstavuje koncept
7
8
9
10
Zelená kniha – uvoľnenie potenciálu kultúrneho a kreatívneho priemyslu. [online]. European Commission. [cit. 2012-0110]. Dostupné na internete: < http://ec.europa.eu/culture/documents/greenpaper_creative_industries_en.pdf >.
FLORIDA, R. 2002. The Rise of the Creative Class: And how it´s Transforming Work, Leisure and everyday Life. New
York: Basic Books. 424 s. ISBN-13: 978-1864032567.
COSTA, P. et all 2007. A discussion on the governance of ´Creative Cities´: Some insights for policy action. Norsk Geo‑
grafisk Tidsskrift – Norwegian Journal of Geography, č. 61, s. 122 - 132, Oslo, 2007, ISSN 0029-1951.
Koncept kreatívnych miest bol zadefinovaný Laundrym v neskorých 80-tych rokoch.
92
kreatívneho mesta, ako nástroj mestského rozvoja; rozpracoval ho vo svojej knihe The Ce‑
rative City: A toolkit for Urban Innovators. Tvrdí, že „mestá by mali svoje politiky plánova‑
nia hospodárskeho rozvoja pretvoriť, za cieľom stať sa kreatívnymi“; avšak využitie kultúry
a kreativity má sledovať cieľ nie ich samotnej podpory, avšak pre účely dosiahnutia predo‑
všetkým ekonomických cieľov. Prínosom jeho rozpracovanej koncepcie je práve perspektí‑
va plánovania. Jadrom definície je „nachádzať inovatívne riešenia pre novodobé problémy
miest“. Využitie konceptu ako nástroja plánovania a inovovania v mestách predkladá kľúčo‑
vé faktory jeho úspechu, ktorými sú v prvom rade vytváranie kreatívneho prostredia a udr‑
žiavanie kreatívnych procesov v mestskom manažmente.
Druhý prístup zameraný na kreatívne aktivity, vychádza z vymedzenia kreatívnych
odvetví11. Východiskom je spätosť mesta s kreatívnym odvetvím vytvárajúcim produkty.
Kreatívne mesto sa tak zameriava na podporu a vytváranie tzv. kultúrneho produktu. Tento
prístup je jeden z najviac rozšírených, využívaných a implementovaných do konečných po‑
litík miest. Cieľovými bodmi podpory kreativity sú teda kultúrne produkty a služby (cultural
goods and services). Dôraz je kladený na návrh opatrení a priaznivých podmienok pre zís‑
kanie a rozvoj tvorivých podnikov ako zdroja pracovných miest a bohatstva, ako sú dotácie
a daňové úľavy.
Posledný prístup vychádza hlavne z práce Floridu, ktorý v práci The Rise of the Cre‑
ative Class vymedzil už vyššie spomínaný pojem kreatívnej triedy, ktorá predstavuje vysoko
kvalifikované a inovatívne ľudské zdroje. Mestá sa v tomto prípade snažia o prilákanie pred‑
staviteľov tejto triedy, čím sa mestá navzájom stávajú konkurentmi v tomto „boji“. Formulu‑
je tvrdenie, že oni tvoria základ konkurencieschopnosti jedných z najdynamickejších súčas‑
ných mestských oblastí. Spája ideu byť kreatívnym a inovatívnym so schopnosťou udržať si
a prilákať nové sociálne triedy (social class) vybavené znalosťami a zručnosťami potrebnými
pre kreatívny sektor, ktorý má vysoký podiel na raste a konkurencieschopnosti súčasnej eko‑
nomiky. Prakticky povedané ide o proces zahrňujúci zlepšovanie kvality miest ako nástroja
na prilákanie talentov, ktorý následne vyvoláva ďalšie investície do spoločnosti a vznik no‑
vých podnikov, rast zamestnanosti, rast príjmov a inovácií.
ZÁVER
Kritika neoklasického prístupu k ekonomickému rastu vyústil do zavedenia oveľa šir‑
šie zadefinovaného pojmu „rozvoj“. Ten v sebe zahŕňa ciele nielen ekonomické, ale aj soci‑
11
Kreatívne odvetvia vymedzilo ako prvé Ministerstvo kultúry, médií a športu vo Veľkej Británii.
93
álne, politické, kultúrne, ekologické atď. Taktiež nové zadefinovanie našej spoločnosti, ktorá
dostala prívlastok znalostná a identifikácia nových tzv. ťahačov a tvorcov konkurenčnej vý‑
hody ekonomiky akými sú znalosti, inovácie, „zelená“ technológia, kultúrna diverzita a kre‑
ativita vyúsťuje do obrovskej palety možností vyhotovenia (nielen) lokálnych stratégií miest‑
nych a regionálnych autorít.
LITERATÚRA
[1] BLAKELY, E., LEIGH, N. G. 2010, Planning local economic development Theory and
Practice. Sage Publications, 2010. s. 446. ISBN 978-1-4129-6093-9.
[2] COSTA, P. et all 2007. A discussion on the governance of ´Creative Cities´: Some in‑
sights for policy action. Norsk Geografisk Tidsskrift – Norwegian Journal of Geogra‑
phy, č. 61, s. 122 - 132, Oslo, 2007. ISSN 0029-1951.
[3] FLORIDA, R. 2002. The Rise of the Creative Class: And how it´s Transforming Work,
Leisure and everyday Life. New York: Basic Books, 424 s. ISBN-13: 978-1864032567.
[4] FRIEDMAN, T. 2005. The world is flat. Farrar, Straus and Giroux, 2005. 488. ISBN
0-374-29288-4.
[5] LANDRY, Ch. 2008. The Creative City: A Toolkit for Urban Innovators. Earthscan
Publications Ltd. ISBN-13: 978-1844075980.
[6] PIKE, A. - RODRÍGUEZ-POSE, A. - TOMANEY, J. 2007. What Kind of Local and Re‑
gional Development and for Whom? In Regional Studies, Vol. 41.9, Routledge, 2007.
s. 1253 – 1269.
[7] Zelená kniha – uvoľnenie potenciálu kultúrneho a kreatívneho priemyslu. [online].
[8] European Commission. [cit. 2012-01-10]. Dostupné na internete: < http://ec.europa.eu/
culture/documents/greenpaper_creative_industries_en.pdf >.
94
VLIV EKONOMICKÉ KRIZE NA ODVĚTVÍ CESTOVNÍHO RUCHU
Šrámková Dana1
ABSTRAKT
Příspěvek popisuje jaký vliv má ekonomická krize na jedno z nejdynamičtějších národohospodářských
odvětví, a to na cestovní ruch. Vyjadřuje negativní, ale také pozitivní dopady krize na podniky, včetně
toho, jak krize ovlivňuje nabídku a poptávku v cestovním ruchu. Pro názorný příklad jsou zde uvedeny makroekonomické veličiny související s Českou republikou a zmínka, jak se snaží organizace s krizí
v cestovním ruchu bojovat.
JEL CLASSIFICATION: L83, R11
ÚVOD
Odborníci z oblasti ekonomické teorie a hospodářské praxe publikují články a knihy,
které jsou na jedné straně plné konvenčních frází a na druhé straně se uchylují k populistic‑
kým prohlášením a kontroverzním názorům. Charakteristickým rysem období, které začalo
v létě 2007, jsou chyby oficiálních institucí (centrální banky, vlády) v prognózách makroe‑
konomických veličin a jejich neustálé zpřesňování. Od tohoto časového milníku nastalo ob‑
dobí, které výrazně ovlivnilo podniky ve všech sférách, včetně podniků z oblasti cestovní‑
ho ruchu.
Cestovní ruch vyvolává různé národohospodářské efekty a naopak národohospo‑
dářský vývoj determinuje vývoj cestovního ruchu. (Freyer, 2009, s. 7) Dle Světové orga‑
nizace cestovního ruchu by cestovní ruch jako jedno z nejhouževnatějších odvětví mohl po‑
moci eliminovat negativní dopady krize na národní ekonomiky. Hospodářská krize může být
vnímána nejen jako hrozba, ale i jako příležitost. Dle Horákové (2003, s. 15) je především
potřeba velmi pozorně sledovat nejen současné potřeby zákazníků, ale i jejich změny a vý‑
voj, zkoumat tržní příležitosti, identifikovat ty vhodné a atraktivní a udělat vše dříve a lépe
než tržní rival.
1 VLIV KRIZE NA CESTOVNÍ RUCH
Jak uvádí Jaromír Beránek ve své přednášce s názvem „Aktuální skutečnosti ve sta‑
tistice CR. Specifika současné hospodářské krize a východiska z ní“, spotřebitel v krizi
1
Ing. Dana Šrámková, asistent katedry ekonomie, ekonomiky a managementu, Vysoká škola obchodní a hotelová, Bosonož‑
ká 9, Brno 625 00, Česká republika, [email protected]
95
se orientuje takto:
• Nejvíce omezeny jsou výdaje na položky: alkoholické nápoje a tabák, hotely, kavár‑
ny a restaurace, volný čas, kultura, cestování, doprava.
• Nejméně se spotřebitelé omezují s ohledem na: zdraví, vzdělání, kurzy, elektrospot‑
řebiče, potraviny, bydlení.
I přesto, že v negativně postižené kategorii lze vidět termíny, jež jsou s cestovním ru‑
chem spjaty, jak uvedla Asociace cestovních kanceláří České republiky, která provedla průz‑
kum mezi českými turisty, i navzdory ekonomické a finanční krizi si tuzemští cestovatelé
svoji dovolenou nehodlají odpustit. Průzkum jasně ukázal, že i v době krize je pro Čechy jed‑
na velká dovolená jasnou prioritou. Lidé ale v době ekonomické krize mění svoje spotřeb‑
ní chování, co se dovolených týče. Například volí jiný typ ubytování, zkracují délku pobytu
nebo místo dovolené v zahraničí zvolí dovolenou v tuzemsku.
Cestovní ruch již několik let prožívá recesi. Cestovní kanceláře nabízejí super levné
zahraniční zájezdy a občané své peníze vyvážejí do zahraničí. Propast mezi sférou podnika‑
telskou a veřejnou se stále více prohlubuje. Jde o dva odlišné světy s rozdílným způsobem
myšlení, avšak mající společný cíl. Je jím rozvoj cestovního ruchu v regionech. Je zcela jed‑
no, jak je daná oblast velká.
Český statistický úřad 17. 2. 2010 uvedl, že v roce 2009 přijelo do České republiky
6 081 2442 zahraničních turistů, což představuje meziroční pokles 8,5 %. Jde sice o snížení,
tento propad ale nakonec není tak dramatický, jak naznačovaly statistické údaje.
Ministerstvo pro místní rozvoj si uvědomuje dopady, které má globální ekonomická
a finanční krize na odvětví cestovního ruchu. Na základě této situace proto Ministerstvo pro
místní rozvoj vyvíjí celou řadu aktivit, které mají dopady této krize co nejvíce zmírnit. Tyto
aktivity mají charakter finančních, daňových, marketingových nebo nabídkově orientova‑
ných opatření a konkrétněji se dají specifikovat takto:
• zapojení podniků OKEČ 55 (nyní CZ-NACE 55 a 56) do programů, které jim umož‑
ní čerpat investiční a provozní úvěry
• vytváření dobrého mediálního obrazu ČR
• kvalitní propagace ČR jako destinace cestovního ruchu
• spojení sil všech stakeholders v oblasti cestovního ruchu
2
http://www.czechtourism.cz/media/tiskove-zpravy/pocty-zahranicnich-turistu-v-roce- 2009.html/22.2.2010.
96
• zvýšení kvality služeb cestovního ruchu
• zabezpečení dostatku informací pro rozhodování pro subjekty v cestovním ruchu
na všech úrovních
• vzdělávání v cestovním ruchu. (Koliba, 2009)
Ministerstvo pro místní rozvoj také spustilo projekty proti krizi. Jedná se o dva pro‑
jekty, prvním projektem je CzechQuint, který v sobě zahrnuje řešení těch nejdůležitějších
aspektů cestovního ruchu. Projekt má za cíl zlepšit podmínky v oblasti legislativy, financí,
vzdělávání, inovací a certifikace. Konkrétní kroky již podniká Odbor cestovního ruchu MMR
a jím zřizovaná agentura CzechTourism v rámci realizace projektů financovaných z Integro‑
vaného operačního programu. Tyto projekty jsou orientované na kvalitu a inovace. Dalším
významným projektem je realizace Národního programu podpory cestovního ruchu, v rámci
něhož je vyhlášen podprogram Cestovní ruch pro všechny. Cílem tohoto podprogramu je za‑
členění nových cílových skupin do aktivit cestovního ruchu, jakými jsou například senioři,
rodiny s dětmi, handicapovaní a mládež.
2 VLIV KRIZE NA POPTÁVKU V CESTOVNÍM RUCHU
Subjekty cestovního ruchu dle očekávání musely zareagovat poklesem cen za ubyto‑
vání. K tomu poklesu došlo u všech kategorií hotelů, převážně však u vyšších kategorií uby‑
tování, kde lze dále doprovodit pokles cen za ubytování zvýšenou prodejní aktivitou s cílem
zaměřit se na určitý segment a tomu přizpůsobit nabídku, určité výlety, degustace vín, sýrů
nebo návštěva opery v ceně ubytování. (Pražská, 2010)
Krize v cestovním ruchu se stejně jako krize v hospodářství projevila prudkým pokle‑
sem poptávky a výrazným tlakem na ceny v hotelnictví, pohostinství a cen doplňkových slu‑
žeb.
Například ale Česká republika je (např. v porovnání se Slovenskem) příkladem rela‑
tivně úspěšného vývoje cestovního ruchu v posledních letech. Krize po roce 2008 ji neza‑
sáhla tak silně, vývoj byl ve většině ukazatelů stabilnější. Saldo cestovního ruchu zazname‑
nalo v krizovém roce 2009 na 1,71 mld. €, což byl propad pod úroveň z roku 2005. Ten byl
způsobený vyšším meziročním poklesem devizových příjmů, než byl pokles devizových vý‑
dajů v cestovním ruchu. Rovněž se pod úroveň roku 2005 dostali v letech 2009 počty domá‑
cích a zahraničních turistů a jejich přenocování, kromě přenocování zahraničních turistů. Při
stoupajícím počtu lůžek v ubytovacích zařízeních tak došlo ke stejnému úkazu jako na Slo‑
vensku, a to že počet lůžek rostl rychleji než počet přenocování. Tento jev měl za následek
97
enormní tlak na ceny na trhu s převahou nabídky v čase krize. (Malachovský, 2011)
Jak uvádí Pompurová (2010, s. 160) hotely vyšších tříd napříč svojí velikosti a nej‑
vyšším cenám za ubytování dosahují nejlepší průměrné využití kapacit a i nejvyšší tržby,
přičemž na tom nic nezměnila ani ekonomická krize. Tady je však nutné podotknout, že ta‑
kovéto hotely jsou často součástí velkých hotelových řetězců a v menší míře jsou závislé
na konkrétním cílovém místě.
ZÁVĚR
Ekonomická krize se dotkla všech odvětví národního hospodářství, včetně cestovní‑
ho ruchu. V rámci podkladů, které vykazují statistické ukazatele a provedené průzkumy, lze
říci, že krize se odvětví cestovního ruchu v České republice nedotkla tak hluboce jako v ji‑
ných zemích. Dopad krize měl jednoznačně nejvýraznější vliv na ceny, kdy bylo nutné rea‑
govat jejich snížením, aby se částečně vyrovnal prudký pokles poptávky.
Na krizi je nutné se dívat nejen jako na hrozbu pro odvětví, ale je možné ji brát také
jako vhodnou příležitost. Proto je nutné sledovat potřeby zákazníků a nabízet jim vhodné
atraktivity. Na následky krize nereaguje jen soukromý sektor, ale také sektor veřejný. Ten
se snaží snižovat negativní dopady krize na ekonomiku země. V České republice proto byla
zavedena určitá opatření, která se zaměřují na oblast jak finanční a daňovou, tak i na oblast
marketingu. Značně se v této oblasti angažuje například Ministerstvo pro místní rozvoj.
I když v roce 2009 došlo v České republice k poklesu příjezdového a výjezdového
cestovního ruchu, v rámci prognóz budoucího vývoje lze očekávat pozvolný narůst, který
probíhá již od roku 2010 a který je zapříčiněn reakcí subjektů cestovního ruchu, jež výrazně
snížily ceny svých nabízených produktů.
LITERATURA
[1] BERÁNEK, J. 2012. Aktuální skutečnosti ve statistice CR. Specifika současné
hospodářské krize a východiska z ní [online]. [prezentace] [2012-04-24]. Dostupný
z WWW:<http:// www.vspji.cz/veda_vyzkum/inovace_cr/beranek.ppt>.
[2] FREYER, W. 2009. Tourismus marketing. München: Oldenbourg Wisschenschaftsver‑
lag München, 2009. 804 s. ISBN 978-3-486-58926-9.
[3] HORÁKOVÁ, H. 2001. Strategický marketing. Praha: Grada Publishing, 2001. 150 s.
ISBN 80-7169-996-9.
[4] KOLIBA, J. 2009. Cestovní ruch je obor budoucnosti. COT business,(4), 2009. s. 10.
98
[5] MALACHOVSKÝ, A. 2012. Systémová kríza cestovného ruchu v Českej repub‑
like a na Slovensku ako následok nedostatečnej konkurencieschopnosti. In Sborník
příspěvků – 5. mezinárodní konference „Konkurenceschopnost v cestovním ruchu, gas‑
tronomii a hotelnictví. Brno: Vysoká škola obchodní a hotelová, 2012. s. 171 - 181.
ISBN 978-80-87300-18-3.
[6] POMPUROVÁ, K. 2010. Zmeny v štruktúre a výkonoch ubytovacích zariadení
na Slovensku v rokoch 2000 až 2009, Ekonomická revue cestovného ruchu, Roč. 44,
č. 3, 2010. s. 135 - 155.
[7] PRAŽSKÁ, L. 2010. Hotelnictví. Czech Hospitality and Tourism Papera, (2), 2010. s.
20.
[8] REMENEC, F. 2010. Počty zahraničních turistů v roce 2009. In: Czechtourism [on‑
line]. 22.2.2010 [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/media/
tiskove-zpravy/pocty-zahranicnich-turistu-v-roce-2009.html.
99
THE SUSTAINABLE DEVELOPMENT IDEA IN THE LOCAL GOVERNMENT
ACTIVITY
Stasiak-Betlejewska Renata1
ABSTRACT
Development and modernization of the modern cities and local agglomeration sho‑
uld be done in accordance with the sustainable development idea which is promoted actively
in European Union. It is result of the energy efficiency strategy directed to all communities
which are involved in the energy management focused on EU regulations introduction into
society life. The effect of local government activity in sustainability idea promoting is set of
multidisciplinary actions which protect communities life and its natural surroundings. The ar‑
ticle presents examples of the key actions taken by Polish local governments towards increa‑
se social awareness concerning energy savings in building aspects of life.
JEL CLASSIFICATION: R50
INTRODUCTION
The European Commission adopted an action plan aimed at reducing the energy con‑
sumption by 20% by 2020.2 The Action Plan includes measures to improve energy efficiency
of products, buildings and services, to improve the energy intensity of production and distri‑
bution, to reduce the impact of transport on energy consumption, facilitate financing and in‑
vestment in this area, to strengthen the rational behavior in relation to energy consumption, as
well as strengthening international action on energy efficiency. This Action Plan is aimed to
mobilize the general public, policy makers and market actors to transform the internal energy
market in such a way as to provide EU citizens with infrastructure (including buildings), pro‑
ducts (including appliances and cars), processes and energy services offering the best ener‑
gy efficiency in the world.
The aim of the analyzed action plan is controlling and reducing energy demand, as
well as action-oriented energy supply and consumption in order to achieve 20% savings in
annual primary energy consumption by 2020 (compared to the planned energy consumption
1
2
Częstochowa University of Technology, Faculty of Management, POLAND, e-mail: [email protected]
Action Plan for Energy Efficiency: Realising the Potential. 2007 - 2012, Brussels, 19.10.2006. Introduced into Polish law
on 11.04.2007.
100
in 2020). This objective corresponds to the execution of the annual savings about 1.5% by
2020. Providing significant and long-term energy savings mean, on the one hand, the deve‑
lopment of energy efficient technologies, products and services, on the other hand, changing
behavior to lower energy consumption while maintaining the same level of life quality. The
plan presents a series of short and medium term actions to carry out the provisions. The ac‑
tion plan includes a 6-year period from 1 January 2007 to 31 December 2012. The Commis‑
sion estimates that this period is sufficient for the adoption and transposition of the majority
of the measures that were proposed.
It was estimated, that the largest energy savings are for the following sectors: residen‑
tial and commercial building sector (where the reduction potential is estimated to be around
27% and 30%), the manufacturing industry with potential savings of around 25% and the
transport industry, which reduce the energy consumption is estimated at 26%. The action plan
also affects the industrial competitiveness strengthening, new technologies export develop‑
ment and has a positive impact on the employment level. In addition, obtained savings made
investments in innovative technology.
Measures adopted by the European Commission and presented in the Action Plan
have the best cost-effectiveness ratio, which means that its life cycle has the lowest environ‑
mental cost without the need to make larger investments than those provided for in the field
of energy. Some of these measures are a priority and require immediate implementation, im‑
plementation and the other is intended for the entire duration of the action plan.
Commission intends to develop guidelines, code of conduct and certification process
applicable to all sectors on the basis of Directive 2006/32/EC on energy end-use efficiency
and energy services. To visibly reduce heat loss from buildings, the action plan provides the
extension of the Directive on energy performance of buildings to small buildings, as well as
development of minimum performance standards applicable to new or renovated buildings,
and promoting housing called “passive”.
The success of the action plan depends largely on the clients choices regarding the
purchase of goods. In order to raise public awareness of the energy efficiency importance, the
Commission intends to develop educational tools, including education and training programs
moving to energy and climate change. In the Commission’s model with regard to mentioned
actions should be public authorities. Therefore, the Commission intends to apply for EMAS
certification for all buildings that are public (local government property) owned, and then ex‑
tend this action to the other EU institutions. It also provides for the adoption of guidelines for
101
public procurement and the creation of networks for the exchange of best practices for ener‑
gy efficiency in built up areas between the cities.
1 THE PASSIVE BUILDING IDEA AND THE POLISH GOVERNMENT CAMPAIGN
In accordance to the article 3 point 50 of the Environmental Protection Law (Journal
of Laws No. 62 point 627 of 2001) definition of sustainable development is as follows: “it is
such social and economic development where the integration of political, economic and so‑
cial activities may occur in line with maintaining natural balance and durability of basic na‑
tural processes in order to guarantee the possibility to satisfy basic needs of particular com‑
munities or citizens for both the contemporary and future generations“.
Passive highly energy – saving kindergarten and sports hall, just like any other buil‑
ding passive, through its formation of the solid, high thermal insulation, sealing and installa‑
tion solutions, in a passive way (passive) use solar and internal heat source for heating pur‑
poses. All this results in significant reduction in operating costs and with high air quality
- provides comfort to people residing in it. The demand for thermal energy in a passive buil‑
ding is lower than a traditional building and is 15 kWh/m2 year (1.5 m3 gass/m2) with an in‑
crease in capital costs for public buildings only about 10%. The adventages of the passive
constructions are following: lowering the heating costs, the high use of the building thermal
comfort, high indoor air quality, overall CO2 emission reduction, public ecological educa‑
tion, the increase of the national energy independence.
One of the most popular government supportive program promoting passive building
and sustainable development idea as well is “Innovative Poland 2010 – 2020. Highly energy
– saving passive buildings in each municipality and the Polish city”. It is a program that is ai‑
med to popularize the energy - efficient architectural solutions in public buildings and to en‑
courage local governments and authorities to implement them. The Ministry of Economy and
the Ministry of Science and Higher Education included patronage of public campaign Inno‑
vative Poland 2010-2020. Launched during the electoral campaign for local action “Innovati‑
ve Eastern Poland 2010-2020” is addressed to the local authorities, regional leaders and local
party structures in the country regardless of political option. The case of energy savings and
minimize the cost of living objects is more than partisan divisions. During the campaign, in‑
novative projects of highly energy – saving sports halls and kindergartens, which enrich the
educational infrastructure of sport and recreation, are presented. Projects meet the high stan‑
dards of economic and aesthetic, and reduce energy consumption costs by up to 90%, con‑
tribute to the reduction of CO2 emissions and most importantly, are needed in almost every
102
municipality and city. The action covers all 379 counties and 2749 communes.
The organi‑
zers of the campaign is Polish Passive House Institute, the National Agency for Energy Con‑
servation, Passive Architecture and Termo Organika, which is the largest Polish producer of
EPS insulation for construction.
Presented designs of buildings constructed on the basis of long experience of domes‑
tic and foreign designers, make them free to adapt to local needs. The planned investments
will be at the same time an opportunity of popularizing the knowledge about new technolo‑
gies. Open formula implies the involvement of local designers and contractors in order to par‑
ticipate in local community projects. The campaign also implies a possibility of individual
consultations for interested municipalities. Examples of objects include sports halls in three
basic sizes, sports arena and a nursery with modular expansion. All projects provide 90% re‑
duction in energy demand, the ability to completely eliminate CO2 emissions depending on
the adopted solutions and meet the requirements of German Passivhaus Institut in the passi‑
ve construction standards.
The next example of supporting government campaign aimed on sustainable develop‑
ment idea is European program called Smart region, which is often realized owing to support
of the technological parks or local associations. That kind of action was made by Gdansk
Scientific – Technological Parks in 2010 in the form of Regional Workshops called “Smart
Grid” for local communities. It was also supported by the National Energy Technology Pla‑
tform. Smart Technologies is the future program, and the mentioned Platform is a “place”
exchange scientific - practical testing of new technologies and the place of discussions at
various levels of government. The main objective of analyzed platform is to help local go‑
vernments in the creation of Smart Regions, which result in not only greater security of su‑
pply, but also to enhance the competitiveness of regions and accelerate their economic deve‑
lopment.
2 THE INTERNATIONAL POSITION OF LOCAL GOVERNMENT INITIATIVES
The one of the international initiatives which are targeted on supporting local com‑
munities for the sustainable development idea promoting is ICLEI (Local Governments for
Sustainability), which is an association of over 1220 local government Members who are
committed to sustainable development. Members come from 70 different countries and re‑
present more than 569,885,000 people. The mentioned organization was founded in 1990 as
the “International Council for Local Environmental Initiatives”. The Council was established
when more than 200 local governments from 43 countries convened at our inaugural confe‑
103
rence, the World Congress of Local Governments for a Sustainable Future, at the United Na‑
tions in New York. ICLEI’s mission is to contribute to and support of active and participatory
movement local authorities to achieve concrete results in the area of the sustainable develop‑
ment on a global scale. At present, the ICLEI supports the continued implementation of Lo‑
cal Agenda 21, based on the mandate given to local governments at the World Summit on the
Sustainable Development United Nations, held in Johannesburg in 2002. The ICLEI in Eu‑
rope plays a key role in building and promoting sustainable development at the local level
through a process of Aalborg, using the findings Aalborg Charter (1994) and Aalborg Com‑
mitments (2004). ICLEI supports the sustainable development at the local level through ad‑
vocacy, action-oriented results and expertise.
Through outcomes-oriented actions in selected strategic areas, the ICLEI supports lo‑
cal governments in their road to the sustainable development. The ICLEI runs campaigns,
programs and projects in areas designated by the Strategic Plan, approved by the local wor‑
ldwide States of ICLEI. The ICLEI in Europe, efforts are concentrated in key areas such as
the urban management, governance for the sustainable development, the sustainable public
procurement, the climate protection and air and water management. Other important issues
such as energy policy, transport and sustainable tourism, are included in the action on a ho‑
rizontal issues.
REFERENCES
[1] Action Plan for Energy Efficiency: Realising the Potential. 2007 - 2012, Brussels,
19.10.2006. Introduced into Polish law on 11.04.2007.
[2] Environmental Protection Law (Journal of Laws No. 62 point 627 of 2001.
[3] “Innovative Poland 2010 – 2020. Highly energy – saving passive buildings in each mu‑
nicipality and the Polish city”.
104
FORMALIZACE DRS/TRS PROSTŘEDNICTVÍM KONCEPTUALIZACE
PROSTOROVÉ GIS VIZUALIZACE PRO VYUŽITÍ V MANAGEMENTU
VEŘEJNÉ SPRÁVY V MIKROREGIONECH
Jeřábek Tomáš1, Falk Kateřina2, Trojan Jakub3
ABSTRAKT
Cílem Tourism recommender systems (TRS) je pro turisty - návštěvníky webu doporučit konkrétní produkty a poskytnout různé informace za účelem usnadnění jejich rozhodovacího procesu. K naplnění tohoto účelu je nutné, aby v TRS bylo vhodně zpracováno modelování uživatelských profilů, což vyžaduje
znalost charakteristických rysů zákazníků a jejich preferencí. Modelování uživatelských profilů se provádí prostřednictvím datového modelu. V příspěvku je navržen datový model TRS pro modelový mikroregion představující dobrovolný svazek obcí (DSO), jehož členové náleží právě do jednoho mikroregionu.
JEL KLASIFIKACE: Q01, R10, R11
ÚVOD
Mikroregiony nemají jasnou oporu v žádném z legislativních dokumentů. Lze je však
velmi zjednodušeně chápat jako dobrovolné svazky obcí, které se účelově seskupují za efek‑
tivnější územní spoluprací (Wokoun et al., 2008). Rozvoj venkova, který v soudobé litera‑
tuře představuje základní synergický prvek multifunkcionality periferních území (Galvaso‑
vá et al., 2009) často naráží na problematiku výkonného managementu takto vzniknuvších
regionů (Škrabal et al., 2006; Pápol et al., 2006). V době dynamického vývoje ICT, stou‑
pající počítačové gramotnosti a zvyšujících se nároků uživatelů musí také mikroegionál‑
ní seskupení reflektovat výzvy plynoucí z nových podnětů. Mikroregiony se v tomto ohle‑
du soustředí především na prostou kartografickou (re)produkci svého území, tzn. s využitím
základních nástrojů kartografické vizualizace (blíže např. Slocum, 2005), popř. na vnímání
technologie jako aspektu interregionální analýzy (viz Isard, 1998). Zcela však opomíjí mo‑
derní trendy, které se stávají diferenciačním faktorem územních celků v době stoupajících
nároků na konkurenceschopnost územních celků (Trojan, Suchánek a Budíková, 2012). Při‑
tom mnohé studie dokazují, že právě hybridní ICT technologie využívající jak webovou pla‑
1
2
3
Mgr. Tomáš Jeřábek, Laboratoř experimentální a aplikované geografie, Vysoká škola obchodní a hotelová, Bosonožská 9,
Brno, e-mail: [email protected]
Kateřina Falk, MSci, University of Oxford, Wellington Square, Oxford, United Kingdom, e-mail: [email protected]
uk
RNDr. Jakub Trojan, Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Kotlářská 2, Brno, e-mail: tro‑
[email protected]
105
tformu, tak mobilní přístup, v sobě skrývají vysoký potenciál, doposud však málo využíva‑
ný (Trojan, Šinogl, 2011).
Kombinace percepce uživatelů, jejich preference s ICT dovednostmi umožňuje im‑
plementaci pokročilejších systémů pracujících na bázi datových modelů vhodných pro na‑
sazení v mnohých spektrech regionálního rozvoje, např. cestovním ruchu. Právě implemen‑
tační potenciál technologií v oblasti cestovního ruchu je značný nejen ze strany providerů
(Zipf, Malaka, 2001), ale zejména ze strany uživatelů ubikvitně pracujících s danými tech‑
nologiemi (Ahas, Pechlaner, Nilbe, 2009). Konceptualizace systémů pro cestovní ruch nativ‑
ně nevycházejí jen ze speciálně upravených geografických informačních systémů na bázi lo‑
cation-based services a telekartografie (Gartner, Cartwright, Peterson, 2007), ale kombinují
také webové přístupy, v nichž dominují mikroformáty a speciální geotagování (Amitay et al.,
2004). Mezi takové systémy lze řadit i tzv. recommender systems, jejichž nasazení na úrovni
mikroregionálních seskupení je předmětem předkládaného příspěvku.
Doporučovací systémy neboli Recommender systems (RS) lze definovat jako aplika‑
ce webových informačních nebo rezervačního systémů, jež návštěvníkům webu doporučují
konkrétní produkty a poskytují různé informace za účelem usnadnění jejich rozhodovacího
procesu (Linza et al, 2011). RS mají v zásadě tři funkce, a to zlepšit kvalitu výběru produktu,
snížit čas potřebný pro rozhodnutí o výběru a také samozřejmě zvýšit prodej produktu. První
RS byl představen v minulém desetiletí americkou společností Amazon.com, Inc., jež je pro‑
vozovatelem známého internetového obchodu Amazon.com. Cílem systému bylo pro každé‑
ho uživatele omezit počet nabízených položek pouze na ty, jež RS vyhodnotil jako pro dané‑
ho zákazníka zajímavé (Ricci, 2002). V současné době probíhá na poli RS intenzivní výzkum
s cílem co nejlépe odhadovat a plnit potřeby zákazníků. K tomuto účelu je nutné mít v RS
vhodně zpracováno modelování uživatelských profilů, což vyžaduje znalost charakteristic‑
kých rysů zákazníků a jejich preferencí (Adomavicius a Tuzhilin, 2005). Modelování uživa‑
telských profilů má na starosti datový model.
RS působící v oblasti cestovního ruchu se označují jako Travel recommender systems
(TRS) nebo Destination recommander systems (DRS). K nejpopulárnějším v současné době
patří Triplehop’s TripMatcherTM (na ski-europe.com) a VacationCoach Me-PrintTM (na trave‑
locity.com). Vytváření datového modelu v rámci VacationCoach probíhá tím způsobem, že
se uživatel klasifikuje jednou z nabízených možností, např. jako kulturní bytost, plážový po‑
valeč, horský turista, aj., čímž se nabídka systému omezí zadaným profilem. Triplehop’s zase
sleduje činnost uživatele a na základě toho kombinuje statistiky minulých uživatelských do‑
tazů spolu s predikcí určenou jako vážený aritmetický průměr prioritních bodů, jež k jednot‑
106
livým položkám přiřadili podobní uživatelé (Ricci, 2002).
1 FORMALIZACE TRS/DRS
V této části se zaměříme na formální datový model TRS. Jak již bylo uvedeno
výše, základem každého TRS je model uživatelských profilů. K tomuto účelu lze v těch‑
to systémech definovat dva základní typy profilů, a to hlavní profil (ozn. A) a odvozený
profil (ozn. B) složený z vážených prvků profilu A. Pro každý mikroregion položme vek‑
tor X sestávající z n hlavních profilů a dále matici V typu m # n , kde v ij ! V a zároveň
v ij ! [0; 1], i = 1, ..., m; j = 1, ..., n jsou váhy hlavních profilů vektoru X. Tyto váhy jsou určeny
na základě informací získaných o jednotlivých uživatelích. Např. v i1 představuje váhy přiřa‑
zené prvnímu hlavnímu profilu a v 1j zase určuje váhy všech profilů získané od prvního uživa‑
tele. Součinem matice V a vektoru X získáme vektor odvozených profilů, tj.
Y = VX (1)
Vektor Y tedy sestává z m odvozených profilů, y 1, ..., y m , z nichž každý lze přiřadit
konkrétnímu uživateli. Rozměr vektoru Y není samozřejmě statický, ale mění se v závislosti
na změně rozměru matice V (Linza et al, 2011).
Mějme dánu množinu C všech právě přihlášených uživatelů c 1, c 2, c 3, .... Dále nechť
množina P sestává z prvků vektoru Y. Nyní lze definovat zobrazení { , pro něž platí,
{: C # P " R (2)
kde R je množina reálných čísel. Tedy zobrazení { přiřazuje kartézskému součinu
množin C a P právě jednou reálné číslo. Tedy výběr vhodného odvozeného profilu c y pro zá‑
kazníka z množiny C může probíhat podle následujícího vztahu,
C y = max { (c, p)
(3)
kde c ! C, p ! P (Schumacher et. Rey, 2011).
2 IMPLEMENTACE PROSTOROVÉ SLOŽKY TRS/DRS
Prostorová složka TRS je kruciální součástí systému. Uživatelé využívající datový
model TRS prostřednictvím webového rozhraní volí územně specifikovaný celek. V případě
administrativně jasně určených regionů, které nevykazují žádný prostorový průnik, je tato
volba jednoznačně identifikovatelná. Vzhledem k faktu, že mnohá mikroregionální seskupe‑
ní však vykazují prostorový rozsah napříč vyššími územně samosprávními celky, popř. je‑
107
jich jednotlivé entity mohou náležet do více celků, je toto značně problematické. V návrhu
datového modelu TRS tak počítáme s modelovým mikroregionem představujícím dobrovol‑
ný svazek obcí (DSO), jehož členové náleží právě do jednoho DSO (mikroregionu). Mikro‑
region je zároveň územně celistvý (tzn. aplikujeme požadavek územní kompaktnosti, kohe‑
ze a integrity).
Existuje několik možností implementace prostorové složky TRS. A priori předpo‑
kládáme, že prostorový aspekt je zajišťován geografickým informačním systémem, kte‑
rý ve smluveném souřadnicovém systému omezuje nabídku služeb/produktů parametrem
územní prostorovosti mikroregionu. Jako vhodný souřadnicový systém vstupující do datové‑
ho modelu a figurující v GIS bázi se jeví S-JTSK, který je aplikovatelný na území celé České
republiky, Slovenska a západní části Ukrajiny. V případě interoperability s datovými mode‑
ly TRS globálního charakteru je vhodnější volit globální souřadnicové systémy (např. ETRS,
WGS84), popř. využít on-the-fly transformace a projekce. Samotná backendová implemen‑
tace může probíhat více způsoby, jeden z příkladů je autory příspěvku schematizován na ob‑
rázku 1.
Obr. 1.: Návrh backendové implementace GIS do DRS/TRS prostřednictvím aplikace Model Builder
v ArcGIS10
Selected
Features
Iterate Feature
Selection
Value
Select
from
obce.shp
Spatial Join
Intersect
Output Feature
Class (3)
Uzemi_merge.shp
(zdroj: autoři)
Klíčovou součástí fungujícího GIS frontendu v TRS je volba formátové struktury
prostorových dat. Zde z hlediska datového objemu, možnosti zoomingu a atributové kapaci‑
ty se jako ideální jeví vektorová sada prostorových objektů. Uvažovat lze také o dlaždicové
108
vizualizaci rastrových podkladů v případě jednodušších datových modelů TRS.
GIS frontend nemusí figurovat pouze coby parametrizující část TRS. Hromadně lze
s využitím mikroformátů obsahujících geotag (Amitay et al., 2004) určit atributy přímo ob‑
jektům v databázi TRS (za předpokladu prostředí HTML 5).
< geo:lat=16.33 geo:lon=49.46 >
Tímto by GIS složka pozbyla analytickou funkcionalitu, kterou by převzala funk‑
ce mikroformátů a jejich processing webovým prohlížečem. GIS by se však nemusel stát re‑
dundantním či obsoletním prvkem, stále může na pozici frontendového řešení poskytovat
např. mapové výstupy ve formě zjednodušené kartografické vizualizace již dříve prostorově
omezených výstupů TRS.
ZÁVĚR
Recommender systems neboli doporučovací systémy mohou fungovat v rámci in‑
formačních nebo rezervačních systémů, za účelem predikovat preference, které by uživatel
přiřadil k nabízeným položkám. Položky zvolené systémem jsou pak následně v rámci IRS
jednotlivým uživatelům doporučovány. V příspěvku byla navržena implementace travel re‑
commender systems v rámci prostorově vymezených územních celků – mikroregionů.
LITERATURA
[1] ADOMAVICIUS, G. - TUZHILIN, A. 2005. Towards the next generation of recom‑
mender systems:a survey of the state-of-the-art and possible extensions. IEEE Trans.
Knowledge Data Eng. 17(6): 734-749.
[2] AHAS, R. - PECHLANER, H. - NILBE, K. 2009. Developing event marketing strate‑
gies with mobile telephone positioning data: case study with Lindora agricultural fair
in Estonia. Events and meeting in the city, Göteborg, Sweden (conference proceed‑
ings), p. 80 – 91, 283 p. ISBN 978-91-978258-0-1. Dostupné online z <http://vbn.aau.
dk/files/19652759/ECM_Conference_Proceeding.pdf>.
[3] AMITAY, E. - HAR’EL, N. - SIVAN, R. - SOFFER, A. 2004. Web-a-where: ge‑
otagging web content. In Proceedings of the 27th annual international ACM SI‑
GIR conference on Research and development in information retrieval, p 273–280.
ACM, 2004. Dostupné online z <http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?‑
doi=10.1.1.107.7621&rep=rep1&type=pdf>.
[4] GALVASOVÁ, I. - BINEK, J. - HOLEČEK, J. a kol. 2009. Synergie ve venkovském
prostoru - Aktéři a nástroje rozvoje venkova. Brno: GaREP Publishing, 1. vyd., 72 s.
ISBN 978-80-904308-0-8.
[5] GARTNER, G. - CARTWRIGHT, W. - PETERSON, M. 2007. Location Based Services
109
and TeleCartography. Springer, Heidelberg, 2007. ISBN: 3-540-36727-6. 605 p. [6] ISARD, W. 1998. Methods of interregional and regional analysis. Aldershot: Ashgate,
1998. 490 s. ISBN 1859724108.
[7] LINAZA, M. T. - AGIRREGOIKOA, A. - GARCÍA A. - TORRES, J. I. - ARANBU‑
RU, K. 2011. Image-based Travel Recommender Systém for small tourist destinations.
In Information and Communication Technologies in Tourism 2011. Springer Wien
NewYork.
[8] PÁPOL, T. - ŠILHÁNKOVÁ, V. - KUČEROVÁ, Z. - PAVLAS, M. - ŠIMKA, M. 2006.
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů. Praha : Projektová a rozvojová
agentura, 2006. 278 p. [9] RICCI, F. 2005. Travel Recommander Systems. Ecomerce and Tourism Research Lab‑
oratory. Dostupné online z < http://www.inf.unibz.it/~ricci/papers/RicciIEEEIntSys.
pdf>.
[10] SHARDA, N. 2010. Tourism Informatics. Visual Travel Recommender Systems, So‑
cial Communities and User Interface Design. New York: Hershey, Information Science
Reference.
[11] SCHUMACHER, M. - REY, J.-Y. 2011. Recomander systems for dynamic packaging
of tourism services. In Information and Communication Technologies in Tourism 2011.
Springer Wien NewYork.
[12] SLOCUM, T. 2005. Thematic cartography and geographic visualization. 2nd ed. Upper
Saddle River, N.J.: Pearson Prentice Hall, 2005. x, 518 p. ISBN 0-13-035123-7.
[13] SPATH, M. - CONLAN, O. 2008. A Visual User Modeling Approach for the Personal‑
ization of Adaptive Systems. In Lecture Notes in Computer Science: Fifth Internation‑
al Conference on Adaptive Hypermedia and Adaptive Web-based Systems (AH2008),
Hannover, Germany, 341 – 344.
[14] ŠKRABAL, I. - NUNVÁŘOVÁ, S. - NOVÁK, J. - TŘEBÍCKÝ, V. 2006. Metodika
zavádění managementu rozvoje mikroregionů. Přerov: Centrum pro komunitní práci,
2006. 182 p. ISBN 80-86902-39-0.
[15] TROJAN, J. - SUCHÁNEK, P. - BUDÍKOVÁ, I. 2012. Předpoklady regionální
konkurenceschopnosti městských územních celků na příkladu Vyškova. In Konkurenc‑
eschopnost v Cestovním ruchu, gastronomii a hotelnictví. Brno: Vysoká škola obchod‑
ní a hotelová. V tisku.
[16] TROJAN, J. - ŠINOGL L. 2011. Augmented reality and spatiality in tourism and re‑
gional development. In Georg Gartner, Felix Ortag. Proceedings of the 8th Internation‑
al Symposium on Location-Based Services. 1st ed. Vienna: Research Group Cartogra‑
phy, Vienna University of Technology, 2011. s. 228 - 231, 333 s.
[17] WOKOUN, R. et al. 2008. Regionální rozvoj. Východiska regionálního rozvoje, re‑
gionální politika, teorie, strategie a programování. Linde Praha, a. s., Praha, 2008. 482
p. ISBN 978-80-7201-699-0.
[18] ZIPF, A. - MALAKA, R. 2001. Developing location based services for tourism – The
110
service providers view. In Sheldon, P. J., Wöber, K. W., Fesenmaier, D. R. (eds.): Infor‑
mation and Communication Technologies in Tourism, 83 – 92. 8th International Con‑
gress on Tourism and Communications Technologies in Tourism, Montreal, Canada.
Springer.
111
PERCEPCE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE VENKOVSKÉHO ZÁZEMÍ
MIKROREGIONU ZLÍNA POHLEDEM VEŘEJNÉ SPRÁVY A LOKÁLNÍCH
KOMUNIT V OBDOBÍ PŘED DOPADY GLOBÁLNÍ EKONOMICKÉ RECESE
Trojan Jakub1
ABSTRAKT
Článek diskutuje možnosti udržitelného rozvoje venkovského mikroregionuv zázemí Zlína formou percepce veřejné správy a místní komunity. Časově je zařazen do období před nástupem globální ekonomické recese. Samotné vymezení venkovského zázemí metropolitní oblasti je delimitováno ve smyslu
funkčního mikroregionálního zázemí Zlína (nikoliv administrativně). Analýza je zaměřena na diskusi
vyhodnocení dotazníkového šetření a řízených interview u představitelů obcí a obyvatel modelových lokalit, kterými jsou obce Žlutava a Pozděchov. Tyto lokality vykazují odlišnou percepci lokálních komunit týkající se rozvoje regionu v době před ekonomickou krizí. Zatímco Pozděchov (ačkoliv s předpoklady pro folklórní tradice) trpí nastupující deprivací ekonomické recese a frustrací obyvatel, která se projevuje i na jejich participaci ve veřejném životě obce, tak Žlutava (ačkoliv v zázemí metropolitního areálu) vykazuje pospolitost místních občanů s relativně kohezními názory na zachování stávajícího směru
rozvoje. Výzkum však ukázal rezervy ve využívání potenciálu regionu a především chybné (nebo nedostatečné) využívání nástrojů regionální politiky při rozvoji mikroregionu za využití strukturálních fondů Evropské unie.
JEL KLASIFIKACE: Q01, R10, R11
ÚVOD
Trvale udržitelný rozvoj v podmínkách venkovského prostoru v období před nstupem
globální ekonomické recese je značně problematické téma, které nemá jasně definované vý‑
stupy (Woods, 2005). Je však jasné, že jej ovlivňuje venkovský způsob života, osídlení a ak‑
téři působící ve venkovském prostoru (Hill, 2003). Zároveň je však nezbytné efektivně plá‑
novat strategický rozvoj území s ohledem na jeho limity a potenciál v kontextu evropské
regionální politiky (Wokoun, 2009). Proto se aplikace zabývající se trvale udržitelným roz‑
vojem v mikroregionálním území (např. Spišiak, 2002 nebo Věžník, 2007) často odvoláva‑
jí na tzv. bottom-up princip, tzn. aktivizaci regionálního potenciálu, v němž je klíčová role
externího facilitátora, ale zároveň respektování pohledu lokálních aktérů rozvoje a vzájem‑
ná spolupráce na místní úrovni (Perlín, 2006). Tato metodická východiska byla základem pro
realizaci výzkumu trvale udržitelného rozvoje venkova v zázemí města Zlína z pohledu per‑
cepce komunit a veřejné správy v období před nástupem globální ekonomické krize.
Území, v jehož rámci byl prováděn výzkum za účelem modelace trvalé udržitelnos‑
1
Jakub Trojan, RNDr. Kotlářská 267/2, 611 37 Brno, Česká republika. E-mail: [email protected], +420 549 49 7616
112
ti venkova, bylo zázemí Zlína. Toto zázemí bylo vyčleněno jako funkční mikroregion Zlína
(metodicky podle Hampl, 1996, 2005) – viz Obr. 1. Je v něm zahrnuto 92 sídel, přičemž vý‑
zkum byl realizován v modelově vybraných lokalitách napříč vymezeným mikroregionem
(Trojan, 2009).
Obr. 1: Výzkumný prostor mikroregionu Zlína vymezený na základě delimitace komplexního mikroregionu dle
metodiky M. Hampla (Trojan, 2009)
1 METODY A DATA
V rámci kvalitativního průzkumu bylo realizováno rozsáhlé terénní šetření, které
bylo založeno na dotazníkovém průzkumu a řízených interview. Cílové skupiny (responden‑
ti) tvořili v jednom modelovém případě zástupce zemědělského podniku právnické osoby
a Agrární komory Zlínského kraje (pro oblast zemědělství a jeho vlivu na rozvoj venkova –
výsledky nejsou zahrnuty v příspěvku z důvodu relevance pro zemědělskou část výzkumu,
která není předmětem této publikace), v dalších případech pak aktéři veřejné správy (před‑
stavitelé obcí) a obyvatelé 2 modelových lokalit/komunit, kterými byly vybrány obce Žluta‑
va a Pozděchov (viz Obr. 2).
113
2 VÝSLEDKY
Výsledky kvalitativního průzkumu modelových lokalit jsou strukturovány podle typu
respondentů, kteří se průzkumu zúčastnili.
Dotazované obce vidí směr svého rozvoje nejčastěji v bytové výstavbě a investi‑
cích do infrastruktury. Relativně podceňovaný je (trvale udržitelný) cestovní ruch, který by
do území mohl přinést vnější kapitál (prostřednictvím turistů). Cestovní ruch je také jednou
z podporovaných aktivit dotačních titulů ROP Střední Morava. Z dotazníkového šetření vy‑
plynulo, že nelze přesně stanovit míru aktivizace obyvatelstva, přičemž aktivněji vidí své
obyvatelstvo obce v západní části území, pasivnější jsou obyvatelé marginálnějšího východu.
Tento fakt však nelze považovat za směrodatný, neboť odpovědi byly subjektivně ovlivněny
rolí/postojem (a znalostí) dotazované osoby (nejčastěji starosty). Starostové také velmi často
kritizují malou aktivitu obyvatel. Dalšími výstupy jsou následující zjištěná fakta:
• V aktivitách rozvoje obce bývá nejčastěji angažovanou osobu starosta, přičemž jeho
role je zpravidla exekutivní (např. návrhy na obecní projekty podává nejčastěji za‑
stupitelstvo, jeho přípravu a realizaci už má v dikci více starosta a role zastupitelstva
klesá). Externími subjekty (outsourcingem) je nejčastěji řešena údržba obcí a opravy/
údržba obecního majetku.
• Mezi lety 2003 – 2007 obce podaly (vyjma nejmenší obce Dešná) relativně velké
množství žádostí o dotaci s poměrně vysokou úspěšností. Tyto dotace však měly
zpravidla investiční charakter a byly poskytovány z regionálních (krajských) nebo
národních (tzv. „ministerských“) zdrojů. Obce se vyhýbaly složitějším dotačním
mechanismům EU a podání žádosti o grant z evropských fondů oddalují i v novém
programovacím období.
• Téměř všechny obce disponují územním plánem, avšak jen polovina obcí má zpraco‑
vánu strategii či jiný koncepční dokument. V obcích převládá mylný názor ztotožňu‑
jící strategii rozvoje s programovým prohlášením zastupitelstva obce. Absence stra‑
tegie rozvoje může být vážnou překážkou k systematickému a cílenému rozvoji obce/
mikroregionu za pomocí finančních mechanismů EU.
• Spolupráce obcí mezi sebou navzájem je formálně čilá, avšak v území existuje velké
množství účelových ad hoc mikroregionů, které mají omezenou funkcionalitu. Čet‑
nost množství dobrovolných svazků tak způsobuje i značné překryvy a jsou případy,
kdy je jedna obec členem i čtyř DSO. Navzdory ne optimálně nastavenému systému
svazků obcí v území fungují místní akční skupiny sdružující obce, podnikatele i spol‑
114
ky/sdružení.
Obr. 2: Lokality s extenzivním kvalitativním akvantitativním výzkumem (Trojan, 2009)
Modelové lokality byly záměrně zvoleny pro svoji odlišnost v prostorovém postave‑
ní v sídelním systému zázemí Zlína. V případě komunit nulová hypotéza (pracovně stanove‑
ná před začátkem výzkumu) předpokládala vysoký vliv zlínské aglomerace na život v obci
Žlutava coby sousednímu sídlu v bezprostřední blízkosti konurbace a nedotčený život oby‑
vatel v marginální (ale kompaktní) obci Pozděchov ve východním cípu území Vizovické vr‑
choviny. Dotazníkové šetření nulovou hypotézu vyvrátilo zjištěním, které Žlutavě přisuzuje
nepoměrně vyšší soudružnost a interakci obyvatel než periferní Pozděchov. Vztah obyvatel
Pozděchova k obci tak navzdory předsudkům o síle a jednotě valašské kultury ustupuje před
dopady nepříznivých sociálně ekonomických podmínek. Negativní vlivy vnějších podmínek
se projevují i v tzv. tvrdých datech – podle dat Českého statistického úřadu má Pozděchov
klesající tendenci počtu obyvatel (zatímco v roce 2001 při SLDB 2001 vykazoval 586 oby‑
vatel, podle slov starostky jich je v roce 2009 již jen 555). Zvyšující se nezaměstnanost (jako
další projev dopadu) je umocněna i následky celosvětové ekonomické krize. Dopady mohou
být dále prohlubovány a frustrace obyvatel může vést až k další vlně migrací do větších sídel.
Nevyužitým potenciálem v Pozděchově je cestovní ruch. Ve většině obcí bývá u oby‑
vatel problém s turisty (kdy si místní nepřejí masový turismus), v Pozděchově by však zvý‑
115
šení cestovního ruchu uvítali (což vyplývá i z odpovědí v dotaznících a rozhovorech). Cílená
a systematická propagace cestovního ruchu by umožnila přivést do oblasti více turistů, vedla
by k posílení podnikatelského prostředí (u restauračních a ubytovacích zařízení – ty by pak
prostřednictvím multiplikačních efektů posílily tržní prostředí i u jiných sektorů) a zejmé‑
na by mohla pomoci navrácení tradic do obce a tím i zvýšení zájmu obyvatel o vlastní obci.
Obyvatelé Žlutavy jsou podle výsledků naopak jen mírně zasaženi aspekty okol‑
ní zlínské aglomerace. Vysvětlit to lze jednak silnými tradicemi a regulací nové výstavby
ze strany obce (obec dle platného územního plánu již nemá pozemky pro bydlení a podle slov
starosty je nechce ani aktivně vytvářet) a jednak zatím ne zcela vyvinutým procesem desur‑
banizace na Zlínsku. Pro obyvatele Žlutavy však výhledově může mít negativní dopad růst
průmyslové zóny Napajedel a Otrokovic (jenž bude zasahovat i do katastrů okolních obcí),
čímž dojde ke zhoršení životního prostředí, které je již teď některými obyvateli kritizováno.
V souvislosti s rostoucí dopravou obyvatelé také pociťují nedostatek parkovacích ploch pro
turisty přijíždějící na výlety do Chřibů (pro něž je Žlutava turistickou branou) a ačkoliv oby‑
vatelům cestovní ruch v obci (který je ještě zesilován při četných tradičních průvodech, slav‑
nostech a akcích) nevadí, zvýšená automobilová zátěž a absence parkovišť bude představo‑
vat problém.
3 DISKUSE A ZÁVĚR
Zázemí Zlína jako kompaktní region je možné vnímat bipolární optikou, neboť jasně
zvýhodněnými sídly jsou obce ležící v bližším zázemí zlínské aglomerace na důležitých do‑
pravních tazích. Obce východního bloku (termín tzv. východní periferie) jsou často deprivo‑
vány nepříznivou ekonomickou situací a frustrací obyvatel z probíhající hospodářské krize.
To má za následek nízkou aktivitu obyvatelstva v těchto částech regionu doprovázenou vl‑
nami migrací směrem do větších sídel. Přestože východní Valašsko predikuje silné folklor‑
ní tradice, z výzkumů vyplývá jejich snižující se praktikování v běžném komunitním životě,
což může představovat hrozbu pro ztrátu identity obyvatel (modelová lokalita Pozděchov).
Naopak v obcích blízko zlínské aglomerace (modelová lokalita Žlutava) se přechovává síla
tradic občanské společnosti (nelze však považovat za pravidlo). Procesy desurbanizace, které
lze v metropolitních areálech očekávat, se ve venkovských sídlech v zázemí Zlína projevují
jen v omezené míře a jsou statisticky zachytitelné např. kladným migračním saldem venkov‑
ských sídel a záporným migračním saldem městských sídel.
Z provedených výzkumů dále vyplývá neefektivní využití potenciálu území (zejména
v oblasti cestovního ruchu – infrastruktury i propagace) a nesystematické využívání nástrojů
116
rozvoje v podobě dobrovolných svazků obcí. Svazky jsou často účelově zakládány a jen po‑
lovina obcí má zpracován koncepční dokument rozvoje (typicky strategii nebo program).
Obce také nejsou zvyklé žádat o finance z prostředků Evropské unie a jsou zaměřeny jen
na krajské či národní zdroje. Absence koncepčních dokumentů v mnoha případech obcím ani
neumožňuje úspěšně žádat o finance z grantových schémat EU.
LITERATURA
[1] HAMPL, M. a kol. 1996. Geografická organizace společnosti a transformační procesy
v České republice. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta. Praha: 1996.
395 s. ISBN 80-90215-42-4.
[2] HAMPL, M. 2005. Geografická organizace společnosti v České republice: Transfor‑
mační procesy a jejich obecný kontext. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká
fakulta. Praha: 2005. 148 s. ISBN 80-86746-02-X.
[3] HILL, M. 2003. Rural settlement and the urban impact on the countryside. London:
Hodder & Stoughton, 2003. 156 p. ISBN 0-340-80028-3.
[4] PERLÍN, R. 2006. The co-operation of rural municipalities - chance or condition of
achievement - Spolupráce venkovských obcí - možnost nebo podmínka úspěchu. In:
Agriculture economy. Praha: Česká akademie zemědělských věd - Ústav zemědělských
a potravinářských informací, vol. 52/6, 2006. s. 263 – 272. ISSN 0139-570X.
[5] SPIŠIAK, P. a kol. 2002. Trvalo udržatelný rozvoj mikroregiónu Ptava. Humenné:
Visual studio, 2002. 38 s. OÚ – OOA / 2002 33094.
[6] TROJAN, J. 2009. Trvale udržitelný rozvoj venkova v zázemí města Zlína. Diplo‑
mová práce - rukopis. Geografický ústav Přírodovědecké fakulty Masarykovy univer‑
zity v Brně, 2009. 92 s. (+ přílohy). Vedoucí práce: doc. RNDr. Antonín Věžník, CSc.
[7] VĚŽNÍK, A. 2007. Možnosti rozvoje venkovského mikroregionu (na příkladu Jem‑
nicka a Vranovska). In Česká geografie v Evropském prostoru. České Budějovice: Ji‑
hočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2007. s. 774-779. ISBN 978-80-7040-986.
[8] WOKOUN, R. a kol. 2008. Regionální rozvoj: východiska regionálního rozvoje, re‑
gionální politika, teorie, strategie a programování. Praha: Linde, 2008. 475 s. ISBN
9788072016990.
[9] WOODS, M. 2005. Rural geography: processes, respones and experiences in rural re‑
structuring. London: Sage Publications, 2005. xiv, 330 p. ISBN 0-761-94761-2.
117
INTEGRATED MANAGEMENT SYSTEM AUDITING PROBLEMS IN THE
GRAIN ELEVATOR
Tulabaitė Inga
ABSTRACT
Using integrated management systems (IMS) one of requirements is to perform audits to verify whether
the system is operating correctly. However, in a specific area of business operating grain elevators are
used in Standards, which are not carried out audits. Therefore on grain elevator arise audit gap, which
skip some specific errors. To find out the basic errors in auditing was carried out an analysis in one of
Lithuanian grain elevator which was found what steps elevator operations and other audit checks and
what not. An interview with the auditor which performs audits on grain elevators, as well was interviewed workers of grain elevator who are responsible for his quality work. After all this research and
analysis, they have been codified and was present a conclusions about grain elevator IMS auditing
problems.
JEL CLASSIFICÁTION: M42
INTRODUCTION
In today‘s business world, in which very important time, more populiar become in‑
tegrated management systems (IMS). According to De Orivera certified management systems
integration is an important sistinguishing feature of the organization, which leads adaptation
to market, also promotes attention forcustomer satisfaction, improving the quality of, and as‑
suming responsibility for the environment and occupational health and safety [1]. This sys‑
tem is especially useful in specific business, such as grain elevators.
Most Lithuanian grain elevators are used in this system which consists of various
standards. The study was conducted in one of Lithuanian grain elevator, which use integra‑
ted management system, which consists of a quality management (ISO 19001), environmen‑
tal protection (ISO 14001) and employees health and Safety management (OHSAS 18001)
standards.
Quality management (ISO 19001), environmental protection (ISO 14001) and em‑
ployees health and Safety management (OHSAS 18001) standards became very important
practice for many organizations in all world. This systems in organizations was used to help
create competitive advantage and contribute to sustainable development [2].
However, for high quality work grain elevator have to require by other specific stan‑
dards, which describe the requirements related work with a certain grain and oilseed cultures
118
who are not related to the above mentioned IMS. Using IMS is customary to carry out audits
to check whether the system is working correctly, there is no interference, or other errors. Ac‑
cording Pociūtė D. audit is a diagnostic tool to assess maturity of management systems. Au‑
diting findings help improve systems and in compliance with the requirements of the estab‑
lish procedures for the registration systems [3].
ANALYSIS OF GRAIN ELEVATOR
At this time is dificult to imagine purposeful and united IMS procedure, which fit to
all organizations, because it can be different integracijon level of organizations and the ne‑
cessary needs of managent systems [4].
Every organizacion create their own IMS procedures by their own internal procedu‑
res and specific work complectation. Is no exceptation and grain elevator, who works accor‑
ding to certain special procedures enjoyed by the entire parent company who belong elevator.
To figure out how work elevator by IMS his analysis is necessary, which makes to be
named positive and negatyve directions of grain elevator. The analysis can identify the basic
procedures that guide the elevator according to the IMS procedures.
Following the procedures af analysis no matches were found to analize and verify
standards the alternative uses of grain elevators. The analysis of the company made audits
and done survey in elevator revealed that audits was checked only three integrated IMS stan‑
dards and by them established procedures.
But the grain elevator works not only by the three major standards which are integra‑
ted into the IMS. For smooth operations and without mistakes, grain elevators are requires to
use specific standards designed to work with the grain (Table 1).
Table 1: Standards for work with grain and oilseed cultures
Nr.
Reference sign in of
standard
Name of standard
Accepted grain and oilseed cultures standards on elevator:
1.
Wheat. Purchase and delivery requirements
LST 1524:2003 lt
2.
Triticale. Purchase and delivery requirements
LST 1948:2004lt
3.
Barley. Purchase and delivery requirements
LST' 1797:2003 lt
4.
Oilseed . Rape and colza seeds. Purchase and delivery requirements
LST'1323:2006 lt
5.
Rye. Purchase and delivery requirements
LST 1580:2003lt
6.
Corn. Purchase and delivery requirements
LST 1954:2004 lt
Using standards on elevator for work with cultures:
7.
Oilseed. Determination of impurities (ISO 658:2002)
119
LST EN ISO 658:2004 lt
Nr.
Name of standard
Reference sign in of
standard
8.
Oilseed. Moisture and volatile matter setting (ISO 665:2000)
LST EN ISO 665:2001 lt
9.
Oilseed. Sampling (ISO 542:1990)
LST EN ISO 542:2002 lt
10.
Oilseed. Laboratory sample reduction to exploratory sample (ISO 664:2008)
LST EN ISO 664:2008 lt
11.
Wheat. Wet gluten quantity and quality
LST 1522:2004 lt
12.
Wheat. Sedimentation rate determination. Zeleny test (tapatus ISO 5529:2007)
LST ISO 5529:2007 lt
13.
Grain and leguminous plants seed. Hiden insect infection setting. 1 part. General
principles (identical ISO 6639-1:1986)
LST ISO 6639-1:2001 lt
14.
Grain and leguminous plants seed. Hiden insect infection setting. 2 part. Sampling (identical ISO 6639-2:1986)
LST ISO 6639-2:2001 lt
15.
Grain and leguminous plants seed. Hiden insect infection setting. 4 part. Sampling (identical ISO 6639-4:1987)
LST ISO 6639-4:2001 lt
16.
Grain. Odor and color detection methods
LST 1592:2000 lt
17.
Wheat, Rye and their flour s, durum wheat and durum wheat semolina. Falling
number according Hagbeg and Perten (ISO 9093:2009)
LST EN ISO 3093:2010 lt
18.
Grain and their products. Determination of impurities in soft wheat, durum
wheat, rye, feed barley
LST EN
15587:2008+AC:2009
19.
Grain and their products. Smpling (ISO 24333:2009)
LST EN ISO 24333:2010
20.
Grain and their products. Determination of moisture content. Reference method
(ISO 712:2009)
LST EN ISO 712:2010
21.
Conformity assessment. Supplier declaration of conformity. Part 1. General
requirements (ISO/IEC 17050-1:2004)
LST EN ISO/IEC 170501:2005 lt,en
22.
Conformity assessment. Supplier declaration of conformity. Part 2. General
requirements (ISO/IEC 17050-2:2004)
LST EN ISO/IEC 170502:2005 lt,en
23.
Grain. Glossary (identical ISO 5527:1995)
LST ISO 5527:2006 lt
After analysis we can see that many standards remain unaudited. It is assumed that au‑
dits in elevator were incomplete. They didn‘t looked at one of the most important standards
from which depend all elevators work. Also it remains anclears whether these standards are
used properly.This raises the question why the company implemented the IMS in this sys‑
tem didn‘t incorporate these standards?According to Bliudžiuvienė N. standards division ac‑
cording to common characteristics is a difficult task. Because the standards are not homoge‑
neous, for axample, they can be objects, particular, the Standard measurement units (called
standards) and published standards for products processes and management systems to stan‑
dardize as well as the standards are not equivalent to recognition or Function they can be
applied on a voluntary or mandatory [5].Following the analysis of documents which are rela‑
ted to grain elevators used standards turns out that standards are not mandatory. They are used
to ensure that quality standards between firms inthe country that work with the grain and oil‑
seed cultures. These standards are used elevator not only ensure the quality of work but alo
quarantees the grain elevator is a serious and in accordance with standards set work in good
faith and not cheat customersAccording to the Lithuanian Association of Grain Processors
„Grain, raw materials and production accounting grain and feed companies methodological
recommendations“ the grain elevators and their customers are permitted in some tolerances
associated with grain weight and moisture content of litter and so on by data. The auditors
120
may cause some difficulties in carrying out audits, because it is not unusual that the numbers
do not change and can result in differences. In this case grain business is different, since the
arrival of cereals and the left may be differences who is justified. The auditor to perform cer‑
tain audit processes on grain elevator must have some knowledge associated with the grain
business specifics o ruse the services of experts.However, in the Lithuanian market difficult
to find an exeprt who could perform the audit a certain grain elevator or to provide certain in‑
formatikon about the specificity of the work. This situation occurs because for professionals
who knows about the specifity of the grain business work in certain grain elevators, otherwise
they can be called competitors, so no one in grain elevator does not let the other person wor‑
king for a competitor to its elevators, because this would violate the principle of competiti‑
veness.Also to find out the situation in Lithuania audit market auditor was questioned which
performs audits of elevators. It turned out that the interview with the auditor‘s analysis of the
responses shows that auditors audit only certain standards by elevators installed and who ne‑
eds international Standard certificate. Neither one of the elevators have not been audited by
the auditor an audito f the standards referred to in the tabale 1. Grain elevators workers con‑
firmed that elevator over 10 years of work have never audited by these standards. Head of
Laboratory of grain elevator, responsible and discretion, followed all the instructions in the
Standard, because, according to her, failure to elevator can result in considerable losses and
damage the company‘s reliable name.CONCLUSION
After the analysis and interviews revealed, that in Lithuania there is no auditors who
could carry out complete Standard audit in grain elevators. Because major audits which car‑
ried out by the auditors is associated with certain standards, who is installing or is already in‑
stalled on grain elevator.To find exspert, which could help to make a audit in the grain eleva‑
tor is very difficult, because they all work in competitive grain elevators. By the competition
and competitive secrets grain elevators other exsperts from other elevators wont let in in the‑
ir place of work and do not employ as independet exspert.For specialists lack of, full audits
not carried out of grain elevators, and if they are made, they are incomplete, it‘s not found in
a number of possible errors in elevators work working with the grain.Analysis like this allow
to draw conclusions in this important market lack of specialists hwo could complete the ne‑
cessary audits of grain elevators.
REFERENCES
[1] De ORIVERA, J. A. and others, 2010. Integrated Management Systems in Industrial
Companies of the São Paulo State – Brazil 2010. p. 2, http://www.pomsmeetings.org/
ConfProceedings /015/FullPapers/015-0055.pdf.
121
[2] ZENG, S.X. and others. 2010. Towards effectiveness of Integrated Managment Sys‑
tems for Enterprises. Ekonomics, 2010. p. 171, 172, 176, ISSN 1392-2785.
[3] POCIŪTĖ, D. Visuotinės kokybės vadyba. Trumpasis paskaitų konspektas.
Neakivaizdininkams. Vilnius, 2004.
[4] SALOMONE, R. and other. Product-Oriented Environmental Management System
(POEMS): a sustainable management framework for the food industry. 2011, p. 2
www.lcm2011.org/papers.html?...Product-Oriented_Environmental_Management_
System-651_b[1].pdf-Adobereader.
[5] BLIUDŽIUVIENĖ, N. Standartizacija: samprata ir rezultatai. 2008. p. 199, ISSN 0204–
2061.
122
ZABEZPEČENÍ KONTINUITY ZNALOSTÍ JAKO PODPORA BUSINESS
CONTINUITY MANAGEMENTU
Urbancová Hana1
ABSTRACT
Ve společnosti, stejně jako v ekonomice jako celku, jsou v současné době generátorem bohatství znalosti. Jedním ze způsobů, jak budovat konkurenční výhodu, je mít znalosti, které by konkurenti nenapodobili. O znalosti, které jsou pro organizaci kritické (jejich ztráta by organizaci ohrozila), hodnotné a rovněž cenné pro konkurenty, je nutné v organizaci pečovat. K tomu, aby byly kritické znalosti v organizaci uchovány, i přes odchod nositele těchto znalostí ke konkurenci, slouží management kontinuity znalostí. Cílem článku je na základě analýzy identifikovat význam kontinuity znalostí v Business Continuity Managementu. Jedním ze závěrů článku je, že pomocí systematického zabezpečení kontinuity znalostí lze podporovat kontinuitu jednotlivých činností v organizačních procesech, tedy podporovat tak Business Continuity Management.
JEL CLASSIFICATION: D83, M12, M15
ÚVOD
Díky přesunu zájmů organizací od materiálních zdrojů k nemateriálním zdrojům
se od 90. let 20století dostává do popředí nový přístup k dosažení konkurenční výhody za‑
ložený na znalostech. Znalosti mají specifické vlastnosti, jelikož mohou v organizaci vzni‑
kat, být sdíleny, využívány a uchovávány. Znalosti jsou potřebné pro mnoho procesů, které
v organizacích i ve vnějším dynamickém prostředí probíhají (Massingham, 2010). Skuteč‑
nost, že jsou znalosti největší konkurenční výhodou, si organizace v současnosti uvědomu‑
jí. Společnosti, které aplikující či chtějí aplikovat Business Continuity Management (dále
BCM) pomocí zavedených a certifikovaných standardů, případně souvisejících norem, vyu‑
žívají k eliminaci hrozeb z vnějšího prostředí cenné znalosti svých zaměstnanců, specialistů,
bez kterých by tato oblast nemohla být zabezpečena a prováděna (Brodej, Tucker, 2012; Her‑
bane, 2010). Co se však stane, když specialista, který je znalostním pracovníkem a nositelem
kritických znalostí pro organizaci, se rozhodne z organizace odejít např. ke konkurenci? Kri‑
tické znalosti je nutno v organizaci uchovat, aby se odchodem z organizace znalosti neztra‑
tily a nevznikla tak pro organizaci další hrozba (Eby et al., 2010; Wong, 2009). K tomu do‑
pomůže aplikování managementu kontinuity znalostí, který se zabývá přenosem kritických
znalostí mezi generacemi zaměstnanců, tedy přenosem znalostí od odcházejícího pracovníka
na jeho nástupce. Jedná se o odnož znalostního managementu.
1
Ing. Hana Urbancová, Ph.D., katedra řízení, Provozně ekonomická fakulta, Česká zemědělská univerzita v Praze, Kamýc‑
ká 129, 165 21 Praha 6 − Suchdol, Česká republika, tel.: +420 739 304 893, e-mail: [email protected]
123
1 TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE
Veškeré procesy, jež se v tomto prostředí odehrávají, se pohybují mezi dvěma extré‑
my, mezi obdobím krize a obdobím stability a rozkvětu. Úspěšnost organizací na trhu udává
mimo jiné i jejich schopnost vyrovnat se s těmito výkyvy. Pro řešení krizových situací je
důležité připustit, že nelze přesně předvídat jejich vznik, nicméně lze jej očekávat. Přesto,
že velké společnosti čelí krizi průměrně každých 3-5let, oblast řízení rizik je v mnoha orga‑
nizacích nedostatečně zajištěná, často i opomíjená. Neuspokojivě proškolený personál činí
špatná rozhodnutí, čímž ještě zhoršuje krizové situace a mnohdy i bezděčně vytváří hrozby
nové. Společnosti často podceňují svou schopnost připravit se na krizi a předvídat jí, načež
jsou zastiženy bez varování a nepřipravené. Tímto jednáním dochází ke ztrátě značné výše
zisku, ke které by nemuselo dojít, pokud by se organiazce více zaměřila na oblast řízení ri‑
zik (Blyth, 2009).
Business Continuity Management je řídící proces podporovaný vedením společnosti,
který identifikuje potenciální dopady ztrát a jehož cílem je vytvořit takové postupy a prostře‑
dí, které umožní zajistit kontinuitu a obnovu klíčových procesů a činností organizace, na pře‑
dem stanovené minimální úrovni, v případě jejich narušení nebo ztráty (RAC BCMS, 2012).
Jinými slovy lze říci, že kontinuita podnikání je strategická a taktická schopnost organizace
počítat s nehodami a narušením podnikatelské činnosti a reagovat na ně za účelem zajištění
kontinuity podnikových procesů na přijatelné, předem stanovené úrovni (BSI, 2010).
Business Continuity Institute zavádí standardy v oblasti BCM. V současné době exis‑
tují dva základní standardy upravující tento řídící proces do podoby přístupné manažerům,
kteří se touto problematikou zabývají. Jde o normy BS 25999-1 (Soubor postupů) a BS
25999-2 (Specifikace) (RAC BCMS, 2012). Tyto standardy stanovují základní principy pro
zavedení řízení kontinuity činností obecně v jakékoliv organizaci a požadavky pro certifika‑
ci vzniklých systémů BCM. Standardizace BCM poskytuje organizacím snazší orientaci pro
rozvoj vlastního plánu řízení kontinuity činností, představuje způsoby měření probíhajících
změn ve vznikajícím systému, umožňuje hodnotit kvalitu zavedeného systému BCM a v ne‑
poslední řadě jsou i důkazem, že řízení kontinuity činností je aktuálním tématem, jímž se za‑
bývá široké spektrum organizací (Hiles, 2007). Efektivně vybudovaný systém řízení kon‑
tinuity činností je pro organizaci zárukou finanční stability a právní zodpovědnosti, která
dokazuje, že společnost využívá všech nezbytných opatření k ochraně svých obchodních záj‑
mů, zaměstnanců a investic (Blyth, 2009).
124
2 CÍL A METODIKA
Cílem článku je na základě analýzy identifikovat význam kontinuity znalostí v Busi‑
ness Continuity Managementu. Dílčím cílem je zhodnotit úroveň zajištění kontinuity znalos‑
tí v organizacích v České republice.
Článek je zpracován na základě výsledků komparace teoretických předpokladů a vý‑
sledků kvalitativního a kvantitativního výzkumu realizovaném v organizacích v České re‑
publice.
Teoretická část článku je zpracována na základě sekundárních zdrojů, především vě‑
deckých prací zaměřených na znalosti, kontinuitu znalostí a Business Continuity Manage‑
ment a analýzy dokumentů. Ke zpracování článku byla rovněž využita metoda indukce, de‑
dukce, analýzy a syntézy.
Primární data byla získána pomocí metody dotazníkového šetření, které se uskutečni‑
lo mezi manažery na středním a vyšším stupni řízení. Bylo osloveno 814 manažerů z 580 or‑
ganizací, dotazník vyplnilo 167 respondentů. Návratnost činila 20,52 %. Organizace byly vy‑
brány dle kvótního výběru dle zastoupení organizací v primárním, sekundárním a terciálním
sektoru a velikostí organizací, které jsou uvedeny na Českém statistickém úřadu, tj. z primár‑
ního sektoru bylo vybráno 15 % organizací, ze sekundárního 15 % a terciálního sektoru 70
%; malých organizací 65 %, středních organizací 20 %, velkých organizací 15 %. Výsled‑
ky zjištěné provedenou analýzou (vyhodnocení v programu SPSS) byly podpořeny nástro‑
ji deskriptivní statistiky a pro testování výsledků byly využity parametrické testy. Výsled‑
ky kvantitativního výzkumu byly podpořeny metodou kvalitativního výzkumu a to pomocí
osobních rozhovorů. Bylo uskutečněno 19 rozhovorů s respondenty. Ve výsledcích článku
jsou uvedeny souhrnné závěry a doporučení z provedeného výzkumu.
3 VÝSLEDKY
Vztah managementu kontinuity znalostí a kontinuity podnikání
Aplikování managementu kontinuity znalostí má významnou úlohu nejen v procesu
přenosu znalostí, ale také v zajištění kontinuity podnikání. Součástí BCM je ochrana orga‑
nizačních zdrojů. Mezi organizační zdroje patří i lidé, jako výrobní faktor, bez kterého orga‑
nizace nemohou fungovat. Ti jsou nositeli znalostí, a proto ochrana znalostí (jako výrobního
zdroje) a tedy ochrana pracovníků jako nositelů znalostí by měla být jednou z priorit orga‑
nizací.
125
Schéma č. 1: Model procesů v organizacích
Přenos znalostí
pracovního úkolu
Přenos znalostních
rolí
Kontinuita
znalostí
BCM
Výkonnost
organizace
Přenos znalostních
organizačních
norem
Zdroj: Urbancová, Königová (2011)
Schéma č. 1 představuje souvislosti mezi kontinuitou znalostí, BCM a výkonností
organizace. Přenos znalostí pracovního úkolu, znalostních rolí a organizačních norem jsou
hlavní součástí kritických provozních znalostí, které tvoří předmět managementu kontinuity
znalostí. Zachování tří znalostních komponentů (viz schéma č. 1) na základě přenosu od od‑
cházejících zaměstnanců na nástupce, zajišťuje dosažení kontinuity znalostí a návazně kon‑
tinuitu podnikání.
Lze konstatovat, že management kontinuity znalostí je základním prvkem pro BCM
a vede společně s BCM k vyšší konkurenční výhodě, efektivitě, lepší identifikaci hrozeb
a lepšímu rozhodování s nižším rizikem. V případě, že organizace nebudou aplikovat mana‑
gement kontinuity znalostí, může to mít dopad i na kontinuitu podnikání a přivést organiza‑
ci až do krizové situace. Proto je zabezpečení kontinuity znalostí a aplikování managementu
kontinuity znalostí zásadním předpokladem pro zachování kontinuity podnikání a organizač‑
ní výkonnosti.
Z výše uvedeného vyplývá, že manažeři se musí věnovat kontinuitě znalostí pro dosa‑
žení optimální úrovně BCM, jelikož bez znalostních zaměstnanců s kritickými znalostmi pro
organizaci nemůže být kontinuita podnikání zajištěna. Důležitá je podpora vrcholového ve‑
dení a zakotvení BCM do organizační kultury tak, aby všichni zaměstnanci chápali jeho vý‑
znam.
Na základě analýzy dokumentů (standardů, norem, tj. politiky BCM) lze konstato‑
vat, že ve standardu je zmíněna důležitost oblasti sdílení znalostí mezi kolegy (znalostního
126
managementu) a mezi odcházejícím pracovníkem a jeho nástupem (management kontinui‑
ty znalostí), standard však neobsahuje žádná doporučení, zásady, předpoklady, systematický
postup atd., který by společnostem zabývající se BCM pomohl k jejímu zabezpečení a ucho‑
vání tak kritických znalostí jejich důležitých zaměstnanců.
Úroveň zajištění kontinuity znalostí v České republice
Respondenti v rámci uskutečněného kvantitativního i kvalitativního výzkumu se jed‑
noznačně shodli na tom, že v současné době jsou znalosti zaměstnanců největší konkurenč‑
ní výhodou. Z pohledu zástupců organizací, které se snaží kontinuitu zabezpečovat, jde neje‑
nom o dlouhodobé udržení si konkurenční výhody oproti jiným organizacím, ale jde rovněž
o potřebu organizace, tj. nepřijít o kritické znalosti.
Všechny organizace si v současnosti uvědomují, že jejich úspěch záleží na znalos‑
tech jejich zaměstnanců. U velkých organizací všichni respondenti shodně odpověděli, že od‑
chod pracovníka s kritickými znalostmi ke konkurenci může organizaci ohrozit, zvláště pak
odchod pracovníka z organizace v terciálním sektoru, a je proto důležité najít vhodného ná‑
stupce a zaučit ho. Je nutné si uvědomit, že každý člověk je nahraditelný, ale v případě ztráty
kritických znalostí to může trvat rok, dva či více, kdy bude organizace strádat. Celkem 90,9
% respondentů z velkých organizací, kteří se zúčastnili rozhovoru, uvedlo, že organizaci od‑
chod člověka s kritickými znalostmi určitě ovlivní. S tím rovněž souhlasilo 75 % respon‑
dentů z malých organizací.
Zabezpečením kontinuity znalostí se organizace snaží o to, aby znalosti a zkušenosti,
se kterými jeden pracovník odchází, měl již jeho nástupce. Platí zde přímá úměra, čím je vy‑
rovnanější poměr znalostí, které má odcházející a nástupce, tím menší je riziko ztráty znalostí
a je to pro organizaci lepší. Celkem 36,8 % respondentů se shodlo na tom, že čím je kvalitněj‑
ší odcházející pracovník, tím je důležitější kontinuitu co nejvíce zajistit. Na základě výsled‑
ků kvalitativního výzkumu lze také dodat, že maximální míra kontinuity znalostí je pro orga‑
nizace žádoucí. Tento závěr je v souladu se závěry v Beazley (2003).
Dle výsledků lze říci, že zajištění kontinuity znalostí je snadnější u malých než u vel‑
kých organizací. Toto tvrzení lze podložit názory respondentů, kteří se shodli, že u malých
organizací, jsou funkce více kumulované než u velkých organizací a sdílení znalostí je za‑
loženo více na osobních vztazích mezi jednotlivými pracovníky. Proto je v malé organiza‑
ci snadnější zastoupit pracovníka, který odchází, jelikož se u konkrétních pracovníků ví, co
je náplní jejich práce a jaké znalosti mají. Organizace je založena většinou na silné loajalitě
a přímých vztazích, které podporují dobré organizační klima. V případě, že je malá organiza‑
127
ce založena na tradicích, tj. předávání znalostí a zkušeností z generace na generaci (např. ro‑
dinná organizace), patří zajištění kontinuity znalostí dané organizace za jednu z priorit. Res‑
pondenti z velkých organizací uváděli (57,1 %), že se v současné době cílevědomě zajištění
kontinuity znalostí nevěnují, ale k dané problematice se staví jako k potenciální tiché hrozbě.
Lze proto říci, že velké organizace si potřebu zajištění kontinuity znalostí uvědomují a v bu‑
doucnu se na tuto problematiku chtějí více orientovat. Na základě výsledků je vhodné ve vel‑
kých organizacích klást důraz na diverzifikaci, zastupitelnost, jelikož kvalita práce zkušené‑
ho pracovníka s kritickými znalostmi je pro ně nenahraditelná. Celkem 57,1 % respondentů
z velkých organizací uvedlo, že zajišťují kontinuitu znalostí pro dlouhodobé udržení jejich
konkurenční výhody.
Na základě provedeného kvantitativního i kvalitativního výzkumu lze shrnout, že tlak
organizací na oblast předávání znalostí mezi generacemi zaměstnanců je, ale reálně je to ne‑
dostatečně prováděno. Každá organizace by měla své zaměstnance vychovat tak, aby sdíle‑
ní, předávání znalostí a zkušeností brali jako samozřejmost a rovněž sledovat znalosti svých
zaměstnanců, aby organizace měla povědomí o zaměstnancích, jež jsou nositeli kritických
znalostí, jejichž odchod by je mohl ohrozit.
ZÁVĚR
Cílem systematického zabezpečení kontinuity znalostí je kontinuita rozvoje organiza‑
ce, kvalita manažerských funkcí a kontinuita rozhodování. Zabezpečením kontinuity zna‑
lostí lze získat posilující faktor výkonnosti organizací. Lze konstatovat, že ke zvyšování or‑
ganizace přispívá využívání tzv. transformačního vedení. Důležitost zabezpečení kontinuity
znalostí vyplývá také z toho, že pracovník odcházející z organizace, ve které kontinuita zna‑
lostí nebude zabezpečována, si odnáší s sebou know-how, ale i vazby, které měl v organizaci
se svými spolupracovníky. Tím může významně narušit tok znalostí uvnitř organizace. Od‑
cházející pracovník může mít i vnější vazby na okolí, které v mnoha případech mohou být
pro organizaci klíčové. Zabezpečení kontinuity znalostí nelze realizovat pouhou znalostní
databází, jelikož dobré vztahy s lidmi, neformální kontakty s klienty či umění komunikovat
jsou znalosti a schopnosti, které uchovat ve znalostních databázích nelze. Zabezpečení kon‑
tinuity znalostí podporuje procesy pracující se znalostmi a tyto procesy podporují Business
Continuity Management, společně pak zvyšují konkurenceschopnost organizací.
PODĚKOVÁNÍ
Daný příspěvek má návaznost na řešený projekt Celouniverzitní interní grantové
128
agentury ČZU v Praze (CIGA), číslo projektu 20121001 na téma Řízení kontinuity činností
(BCM) v organizacích vedoucí k vyšší výkonnosti organizace.
LITERATURA
[1] BLYTH, M. 2009. Business continuity management: building an effective incident
management plan. Hoboken, NJ: J. Wiley, 2009. pp. 362, ISBN 9780470430347.
[2] BRODEJ, J. F. - TUCKER, E. 2012. Business Continuity Planning. Risk Analysis and
the Security Survey (Fourth Edition), 2012. pp. 223 – 245.
[3] BUSINESS CONTINUITY INSTITUTE: Good Practice Guidelines 2008. [online] [ak‑
tual. 2010; cit. 2012-04-23]. URL: <http://www.thebci.org/gpgdownloadpage.htm>.
[4] EBY, L. T. - BURK, H. - MAHER, CH. P. 2010. How serious of a problem is staff turn‑
over in substance abuse treatment? A lohgitudinal study of actual turnover. Journal of
Substance Abuse Treatment, Vol. 39, Issue 3, 2010. pp. 264 – 271.
[5] HERBANE, B. 2010. The evolution of business continuity management: A historical
review of practices and drives. Business history, 2010. Vol. 52 (6), pp. 978 - 1002.
[6] HILES, A. 2007. The definitive handbook of business continuity management. 2nd ed.
Hoboken, NJ: John Wiley, 2007. pp. 636, ISBN 04-705-1638-0.
[7] MASSINGHAM, P. 2010. Knowledge risk management: a framework. Journal of
Knowledge Management, 2010. Vol. 14 (3), pp. 464 - 485.
[8] RAC BCMS: Zavedení systému řízení kontinuity činností. Risk Analysis Consultants
[online]. [cit. 2012-02-19]. Dostupné z: http://www.bcms.cz/.
[9] URBANCOVÁ, H. - KÖNIGOVÁ, M. 2011. New Management Disciplines in the Area
of Business Continuity. Scientia Agriculturae Bohemica, 2011. Vol. 1, pp. 37-43, ISSN
1211-3174.
[10] WONG, N. W. 2009. The strategic skills of business continuity managers: putting busi‑
ness continuity management into corporate long-term planning. Journal of Business
Continuity & Emergency Planning, Henry Stewart Publications, 2009. Vol. 4 No. 1, pp.
62 – 68.
129
SELFMARKETING ON LABOUR MARKET: CV TIPS
Zablotska Iryna1
ABSTRACT
The peculiarities of composing a resume are presented in this article. Some hints are written to ease the
task for those who are looking for a job. Clear, precise and distinct presentation of your professional
skills, are among main requirements to perfect resume.
JEL CLASSIFICATION: J44
SELFMARKETING ON LABOUR MARKET: CV TIPS
One of the most effective facilities of marketing at the labour market is a good resume
labour. A resume is able to work twice: at first, at an initial revision by an employer or his hel‑
per, this document is only looked through for not more than two-three minutes that is why on
this stage, main your resume should make an employer interested in you. . At that case a re‑
sume will work for the second time — during organization of the personal meeting of appli‑
cant with an employer, and what is here important, that the real man should not differ very
much from described at a resume ideal one.
Resume - is an extended visit-card, but not a biography or a description of vital way.
There is no need to write in a resume everything, that you can say about yourself well. An
employer is interested only in those descriptions which are necessary for him. Basic task of
a resume is to come into a notice to the candidature and satisfy the employer of that you are
an exactly that worker which is necessary for him. Before you to set yourself to work on a re‑
sume, you must clearly define, what vacancy you aim to get, requirements to this position and
duties which must be executed. It is better to collect the most information about possible job
and to remember and give all advantages as an applicant exactly on this vacancy.
A professional resume (curriculum vitae — C.V.) is the compressed formalized expo‑
sition by a person which applies on certain work, information about the education, work ex‑
perience, business lines, additional knowledge and skills and other information which can be
interested for an employer.
A resume is an information about yourself. It can be written in any form which will
1
Iryna Zablotska, lecture, Volyn Institute for Economics and Management, Ukraine, Lutsk, [email protected]
130
better suit the interests of an employer. At the same time, there was a certain culture of wri‑
ting of resume already. As a rule, in standard cases, a professional resume contains such po‑
ints
1. Personal information (name, last name, addresses, telephones, date of birth).
2. Purpose (not necessarily, but it is desirable): short formulation, what work and why
you expect).
3. Experience (usually backword to the chronologic order): the term of work, name of
organization, city, position, basic functional duties.
4. Education (if experience is insignificant, then it is main information). Term of studies,
educational establishment, specialty, qualification.
5. Additional information (not necessarily, but it is desirable): knowledge of foreign lan‑
guages, ability to work on a computer, presence of a driving license. It is possible to
remember hobby, if it is useful to work, to underline the excellent health condition,
absence of harmful habits, positive character traits and others like that).
6. Possibility to grant recommendations.
7. Date, signature.
It should be expounded expressly, structured, shortly, concretely (only that it is impor‑
tant for this work), actively, correctly, preferentially (take away information, coming from the
purpose of resume), honestly.
Presently already it is not accepted to begin a resume with words «CV» or «Resumes»,
simply specify the last name, name, and patronymic. Take into account that on the previous
stage a resume is most frequently looked over by not a man who will make decision about
a reception to work, but by a technical performer. Therefore he will pay foremost regard to
the requirements and limitations — level of education, age, a position occupied to the vacan‑
cy, experience of work and others like that. If some of your descriptions is not written down
into requirements, but you are sure that it will well befit to this work and able herein to con‑
vince an employer, in a resume it is better not to remember that «incongruous» description,
because differently your resume can at once get in a basket for garbage. For example, rese‑
arch at the Ukrainian labour market shows that quite often employers accept to work appli‑
cants age of which does not answer to marked in requirements, if all other descriptions are
at high level
The same can be said about marital state. It has not much value, to specify him in a re‑
131
sume. Possibility to go on a business trip, implementation of duties, when children are ill, and
others like that — it already pointed out at an issue on the stage of interview.
Work experience, as a rule, is most interested for an employer. It is worth to give it
to him so that to accent attention on implementation in the pas of those duties which will be
important at new work. At pointing of experience it is possible to write about two last places
of work, it is possible to specify experience for the last 5,10 years of work. However it is not
worth to rewrite all labour biography, if it is large. It is enough to be limited to that which to‑
uches credible work or position.
At the search of the first work, or if experience is insignificant, concentrate your em‑
ployer on your achievements in studies. It is possible to report about rewards, victories in
contests, to underline the profound study of those disciplines, which will matter at work
which you apply on, name the known people which were teachers, pay regard to research
works which answer the aims of this organization. It is possible to remember experience of
the temporal works, production and before graduation practices, public commissions. It can
be participating in projects, developments, researches, experience of writing of the compu‑
ter programs and others like that. However much that you will write about itself in a resume,
must answer the level of requirements to vacant position.
After that, as a rule, standard information is given about knowledge of computer and
level of foreign languages. It is possible to mark the level of knowledge of computer as
a «user» and «experimental user» depending on the level of capture those or other general
and special programs (it is possible to transfer them), Internet and e-mail.
Each candidate’s own idea of the level of foreign language. The employers define the‑
se levels as follows: basic - reading, translation with vocabulary, conversational - the ability
to understand simple foreign language, to express opinions; free - a large vocabulary, com‑
munication on professional topics, reading literature without a dictionary. For the active per‑
son and is characterized by active formulation in resume, like “English - fluent, German conversational level, continually working to improve.”
Other information in the “More” should cite if they demonstrate a high level of your
professionalism and can be useful in this job or the organization. All positions in the resume
should be structured so that each of them would be quick and easy to read. Do not overload
the resume with unnecessary text. If necessary, to a short resume add a letter with the expla‑
nation.
132
According to the portal rabota.ua research, before making the decision about a candi‑
date, HR manager spends an average of fifteen minutes to review your resume.
Most of the time an employer spends on study: objectives, key information and expe‑
rience. So, applicants should show these items more - they attract the attention of employers.
Less attention is given to the most longtime places of work. Post that you held more
than 5 years is usually not critical. You should also remember that very often the interesting
resume is not read to the end, they set it aside and look it through later.
1. Personal data: up to 3 seconds.
2. Position: 1 sec.
3. Objective: to 5.8 sec.
4. Key Information: up to 12-15 seconds.
5. Experience:
• Last / Current job: 15-17 sec.
• Previous job: 8-12 sec.
• Earlier jobs: 5-8 sec.
• More than four jobs, or more than 5 years: 3.6 sec.
6. Education: to 3-5 seconds.
7. Languages: 3-5 sec.
8. Courses, training, certifications: 5-8 sec.
9. Additional Information: 7-10 sec.
It appears that the resumes, which most thoroughly complete all items, have the best
chances of success. If you send a resume to a job, be sure to write your cover letter.
Perfectly written resume is a small masterpiece, on which, however, you have to work
all the life, improving, thinking over every phrase, every word. For the new jobs and new
requirements you should compose the new resume, but this does not mean inventing so‑
mething new, but look at yourself and your experience on the other hand, estimating a posi‑
tion of a specific job and employer needs and requirements.
REFERENCES
[1] Богоявленська Ю. Економіка та менеджмент праці: Навчальний посібник/ Юлія
Богоявленська, Євген Ходаківський,. - К.: Кондор, 2005. – 328 с.
133
[2] Бондар Н. Економіка підприємства: Навчальний посібник/ Наталія Бондар,
Валерій Воротін, Олег Гаєвський, За заг. ред. А. В. Калини Міжрегіональна
академія управління персоналом . - К.: МАУП, 2006. - 350 с.
[3] Грішнова О. Економіка праці та соціально-трудові відносини: Підручник/ Олена
Грішнова,. - К.: Знання, 2004. - 535 с.
[4] Економіка праці і соціально-трудові відносини: Навчальний посібник/ В. М.
Ковальов, В. С. Рижиков, О. Л. Єськов та ін Мін-во освіти і науки України,
Донбаська державна машинобудівна академія. - К.: Центр навчальної літератури,
2006. - 255 с.
[5] Завіновська Г. Економіка праці: Навчальний посібник/ Галина Завіновська, М-во
освіти України. КНЕУ. - К.: КНЕУ, 2003. - 298 с.
134
DAŇOVÉ PODVODY, PRÍČINY ICH VZNIKU A ICH DOPAD NA VEREJNÚ
SPRÁVU
Zánický Pavol1
ABSTRACT
The public finance deficit due to a decrease in public revenue concerns the everyday life of society and
from a long term point of view it affects the macroeconomic variables, therefore the issue needs more
attention not only for sake of the tax administrator, but also the general public. The objective of this article is to show how much influence the income tax fraud has on the state budget. The contribution of the
article is also a description of the risk factors and their impacts.
JEL KLASIFIKÁCIA: E - Macroeconomics and Monetary Economics
1 DAŇOVÁ SÚSTAVA
K najdôležitejším prostriedkom fiškálnej politiky štátu nepochybne patria dane a s tým
súvisiaca daňová politika štátu. Štát na uplatňovanie daňovej politiky aplikuje postupy, ktoré
označujeme ako daňové princípy. Každá daň v sústave daní plní spoločné aj osobitné ciele,
ktoré musia byť v súlade s cieľmi ekonomickej, finančnej a rozpočtovej politiky.
Dane sú dôležité najmä z hľadiska príjmov do štátneho rozpočtu, pretože predstavujú
približne 80% všetkých príjmov. V tomto zmysle je daň finančnou kategóriou znovurozdeľo‑
vania časti novovytvorených hodnôt a je vyjadrením vzťahu medzi štátom a daňovníkom. Pri
tomto finančnom vzťahu sa využíva spôsob prerozdeľovania a prevodu časti novovytvorenej
hodnoty do štátneho rozpočtu a rozpočtov obcí.
Daňová sústava je konštruovaná tak, aby uspokojila požiadavky na všeobecné a spra‑
vodlivé rozloženie daňového bremena, na efektívnosť využitia zdrojov, na ciele mikroeko‑
nomickej politiky a taktiež zvládnuteľnú administratívu. V centre pozornosti všetkých demo‑
kratických daňových sústav od ich vzniku rezonuje požiadavka efektívnosti a spravodlivosti,
hoci sa rešpektujú princípy daňovej únosnosti, dostatočnosti, neutrality, zákonnosti a iné.
Daňový systém SR prešiel od roku 1993 mnohými zmenami, ktoré vo väčšej alebo
menšej miere prispeli k jeho priblíženiu smerom k vyspelým ekonomikám. Daňové zaťaže‑
nie sa vyvíjalo paralelne s postupujúcimi reformami. S ním úzko súvisia daňové podvody
a príjmy štátneho rozpočtu.
1
Ing. Pavol Zánický, [email protected]
135
2 CHARAKTERISTIKA RIZIKA DAŇOVÝCH PODVODOV
Daňový podvod je termín, ktorý má viac definícií, ale v princípe je to každý spôsob,
ktorý využíva daňový subjekt na zatajenie a krátenie daňovej povinnosti voči štátu. Postupne
sa daňový podvod stal trestným činnom takmer v celom civilizovanom svete. Daňové pod‑
vody v súčasnosti však nadobúda nové formy a podoby, a čo je najviac alarmujúce, aj nové
rozmery.
Tabuľka č. 1: Prehľad nálezov za rok 2009 podľa druhov daní v tis. eur (Výročná správa Daňového riaditeľstva
SR, 2010)
Účtovníctvo
Daň z motorových
vozidiel,
cestná
daň
Iná
Daň z príjmov PO
Daň z príjmov FO
DPH
Závislá
činnosť
115 388
10 464
238 695
1 273
X
131
152
1 576
400
5 090
25
1 478
1
38
Nadmerné odpočty DPH
X
X
35 796
X
X
X
X
Určenie vlastnej daňovej povinnosti
X
X
25 038
X
X
X
X
Zníženie daňového bonusu
X
2
X
2
X
X
X
116 964
10 866
304 619
1 300
1 478
132
190
26,9
2,5
69,9
0,3
0,3
0,1
Dodatočne vyrubená daň
Sankcie
Spolu
% podiel z celkového počtu
nálezov
2.1 RIZIKO DAŇOVÝCH PODVODOV V OBLASTI DANE Z PRIDANEJ HODNOTY
Najväčší podiel daňových podvodov sa realizuje na dani z pridanej hodnoty (ďalej len
„DPH“)- vzhľadom na mechanizmus fungovania tejto dane.
Vývoj príjmov ŠR z DPH je však výrazným spôsobom podmienený najmä daňovou
disciplínou platiteľov tejto dane. Voľný pohyb tovaru, služieb, osôb a kapitálu v rámci vytvo‑
renia vnútorného trhu EÚ spôsobuje, že členské štáty Európskej únie (ďalej len „ČŠ“) čelia
čoraz väčšiemu objemu daňových podvodov.
Boj proti daňovým podvodom si vyžaduje razantný, nekompromisný, komplexný, no
najmä koncepčný prístup všetkých zainteresovaných zložiek štátu.
V poslednom období sa však ukazuje, že doterajšie snahy a nástroje na elimináciu
tohto nežiaduceho stavu sú nedostatočné.
V roku 2009 daňové úrady vykonali 10 873 kontrol DPH, čo znamená, že daňovej
136
kontrole bolo podrobených menej ako 5,6 % všetkých registrovaných platiteľov tejto dane.
Vývoj kontrolnej činnosti DR SR za roky 2004 až 2009 (tabuľka č. 2) naznačuje, že
počet vykonaných kontrol na DPH klesá, a to napriek tomu, že objem zadržaných nadmer‑
ných odpočtov DPH a dodatočne vyrubenej dane stále stúpa.
Tabuľka č. 2: Počet kontrol a výška nálezov DPH
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Počet kontrol DPH
18 267
19 352
15 781
15 031
12 926
10 873
Zadržaný NO v tis. eur
20 137
26 700
18 981
28 736
40 185
35 796
173 848
165 736
160 109
200 739
242 889
304 619
Rok
Dorub DPH v tis. eur
Na jednej strane by sa tento výsledok práce DR SR dal hodnotiť ako zvýšenie efek‑
tivity vykonaných kontrol, na druhej strane je potrebné výšku týchto nálezov interpretovať
v kontexte odhadovaných daňových únikov na DPH.
Poslednú štúdiu o odhadovanom objeme daňových únikov na DPH v rámci EÚ (kto‑
rú realizoval externý dodávateľ) zverejnila Európska komisia (ďalej len „EK“) v novembri
2009 (tabuľka č. 3).
Údaje uvedené v tejto tabuľke nezahŕňajú len skutočné podvody, ale aj nezaplatenie
dane z titulu druhotnej platobnej neschopnosti, či legálne vyhýbanie sa dani
Výsledky tejto štúdie zdôrazňujú rozdiely medzi jednotlivými ČŠ, pokiaľ ide o prí‑
stup k boju proti podvodom.
Tabuľka č. 3: Odhad podvodov na DPH v roku 2006 (v mil. eur)
Teoretická daňová
povinnosť DPH
DPH výnos
AT
22 844
BE
25 360
Členský štát
DPH strata
DPH strata ako podiel na teoretickej daňovej povinnosti
19 735
3 108
14%
22 569
2 791
11%
CZ
9 216
7 541
1 675
18%
DE
164 115
147 150
16 965
10%
DK
23 611
22 560
1 051
4%
EE
1 325
1 215
111
8%
ES
63 013
61 595
1 418
2%
FI
15 176
14 418
758
5%
FR
140 817
131 017
9 800
7%
GR
21 746
15 183
6 563
30%
137
Členský štát
Teoretická daňová
povinnosť DPH
DPH výnos
DPH strata
DPH strata ako podiel na teoretickej daňovej povinnosti
HU
8 882
6 813
2 070
23%
IE
14 043
13 802
241
2%
IT
119 197
92 860
26 337
22%
LT
2 335
1 826
510
22%
LU
1 961
1 941
20
1%
LV
1 751
1 374
378
22%
MT
463
410
53
11%
NL
41 269
39 888
1 381
3%
PL
23 784
22 127
1 657
7%
PT
14 371
13 757
614
4%
SE
29 294
28 487
807
3%
SI
2 764
2 647
116
4%
SK
4 632
3 320
1 312
28%
UK
155 697
128 721
26 976
17%
EU-25
907 667
800 955
106 712
12%
Na základe údajov uvedených v tabuľke č. 2 a tabuľke č. 3 (za rok 2006) možno kon‑
štatovať, že daňovej správe sa pravdepodobne podarilo zdokumentovať len 13,65 % čiernej
ekonomiky v tejto oblasti. Inak povedané, je tu viac ako 86 %-ná pravdepodobnosť neodha‑
lenia úniku (z každých 100 nepriznaných eur sa kontrolou zistilo len 13,65 eur). Aktuálne od‑
hady daňových únikov na DPH za rok 2009 nie sú toho času k dispozícii.
Alarmujúce skutočnosti a zistenia vyplývajú zo správy DR SR (oddelenia koordinácie
daňových kontrol) „Prehľad o stave koordinovaných daňových kontrol v reťazcoch a koordi‑
nácii Fiscalis multilaterárnych kontrol k 31. 12. 2009 “. Správa detailne popisuje koordiná‑
ciu a priebeh daňových kontrol vykonávaných v daňových subjektoch zapojených do karu‑
selových podvodov. Predmetom týchto nelegálnych aktivít bolo obchodovanie so železným
šrotom, drahými kovmi, drevom, šatkami, odevmi, minerálnymi olejmi, jablkami, hnojom,
webkartami, PET fľašami, kozmetikou, strojnými zariadeniami, mäsom, ojazdenými autami,
cukrom, mobilnými telefónmi, atď. Do týchto podvodov bolo v sledovanom období zapo‑
jených viac než 580 subjektov, dodatočne vyrubená daň v týchto prípadoch predstavuje za‑
tiaľ sumu 255,55 mil. eur a zadržaný nadmerný odpočet sumu 8,87 mil. eur. V tejto súvis‑
losti treba uviesť, že dodatočne vyrubená daň v týchto prípadoch je väčšinou nevymožiteľná
a predstavuje nenávratnú škodu spôsobenú štátnemu rozpočtu, preto veľký problém z pohľa‑
du príjmov štátneho rozpočtu predstavuje nedostatočná schopnosť daňovej správy vymôcť
od daňových dlžníkov daňové nedoplatky. K 31. decembru 2009 eviduje DR SR u 159 466
daňových subjektov daňové nedoplatky v úhrnnej výške 2,4 mld. eur, z toho na DPH je to
1,54 mld. eu. Z tejto výšky daňových nedoplatkov na DPH predstavuje suma 1,05 mld. eur
138
(31,63 mld. Sk) nevymožiteľný daňový nedoplatok (pozn. tieto hodnoty sú už očistené od ne‑
vymožiteľných daňových nedoplatkov vo výške 1,13 mld. eur, ktoré boli vo viacerých eta‑
pách postúpené na Slovenskú konsolidačnú, a. s.).
2.2 RIZIKOVÉ FAKTORY VPLÝVAJÚCE NA VZNIK DAŇOVÝCH PODVODOV
V rámci snáh o elimináciu negatívneho vplyvu daňových únikov na národné hospo‑
dárstvo je nevyhnutné analyzovať rizikové faktory vzniku daňových podvodov a navrhnúť
opatrenia ako čo najúčinnejšie minimalizovať ich vplyv alebo dopady. Vzhľadom na fakt, že
jednotlivé rizikové faktory, ktoré ich spôsobujú resp. ovplyvňujú sú navzájom úzko prepoje‑
né a o ich vzájomných väzbách možno konštatovať, že medzi nimi vzniká synergický efekt
a preto nie je jednoznačne možne definovať jeden rizikový faktor vplývajúci na daňový pod‑
vod, pretože súčasne vplýva viacero faktorov na toto riziko.
Na daňové podvody vplýva mnoho faktorov, preto vyberám iba tie najhlavnejšie:
• ekonomické faktory,
• legislatívne faktory,
• spoločensko – politické faktory,
• daňovo – technické faktory,
• faktory daňového zaťaženia,
• sociálne a etické faktory.
EKONOMICKÉ FAKTORY
Objem daňových únikov v ekonomike je v prevažnej miere závislý na vyspelosti
a prosperite krajiny. O vylepšenie svojej ekonomickej situácie sa snaží občan , ktorý sa na‑
chádza v neistej alebo nevyhovujúcej ekonomickej situácii. Ako cestu si môže zvoliť jednu
z foriem daňových únikov.
LEGISLATÍVNE FAKTORY
Zákonná úprava daní je nesmierne dôležitá. Čím kvalitnejšia je legislatíva v danom
štáte, tým je následne logicky nižšia možnosť manévrovania medzi daňovými zákonmi. Hľa‑
danie legálnych či nelegálnych spôsobov obchádzania daňovej povinnosti sa stáva náročné
a realizované daňové úniky sú relatívne jednoduchšie odhaliteľné.
139
SPOLOČENSKO – POLITICKÉ FAKTORY
Daňový únik je v tomto smere vnímaný ako nesúhlas s daňovou politikou vlády.
O tom, v akom prostredí z pohľadu daní budú daňové subjekty pôsobiť, môžu rozhodnúť de‑
mokratické voľby, v ktorých politické strany ponúkajú občanovi rôzne alternatívy daňového
systému v krajine.
Súčasne treba poukázať, že pri častej zmene politickej situácie na Slovensku dochá‑
dza zákonite aj k personálnym zmenám v riadiacich funkciách, čo zvyšuje riziko obsadenia
týchto funkcií nekompetentnými osobami, ktorú svojimi negatívnymi zásahmi spôsobujú, že
pri rôznych súdnych sporoch prichádza štát o nemalé finančné prostriedky.
DAŇOVO – TECHNICKÉ FAKTORY
V tomto prípade analyzujeme vznik daňových únikov z pohľadu mechanizmu zdane‑
nia, napríklad uplatnenia spôsobov platenia daní, pri ktorých si sám daňovník vypočíta da‑
ňový základ, uplatňuje odpočítateľné položky, a teda následne i sám vypočíta výšku dane
pre účely daňového priznania. Jedná sa najmä o platenie daní z príjmov, DPH, majetkových
i spotrebných daní. Keďže z dôvodu vysokých administratívnych nárokov nemožno daň vy‑
brať zrážkovým spôsobom, uplatňuje sa výber daní prostredníctvom daňového priznania, čo
predstavuje rizikovejší spôsob.
Z uvedeného dôvodu je uplatňovaná daňová kontrola. Daňové úrady však nemôžu
prekontrolovať všetky daňové priznania, z dôvodu nedostatku personálnych a finančných
zdrojov. Preto sa plány daňových kontrol zostavujú úmerne k existujúcim zdrojom a kapaci‑
tám tak, že využívajú princíp selekcie a po analýze podľa rôznych kritérií vyberajú, ktoré da‑
ňové subjekty budú skontrolované a ktoré nie.
V poslednej dobe sme na Slovensku svedkami, akou mierou dokáže ovplyvniť poli‑
tická situácia technickú podporu fungovania daňovej správy a s ňou je často úzko aj spoje‑
ná korupcia.
FAKTORY DAŇOVÉHO ZAŤAŽENIA
Úzko nadväzujú na už spomenuté daňovo – technické faktory a spoločensko – politic‑
ké faktory, odvíjajú sa teda od výšky daňového zaťaženia. Je potrebná podrobnejšia psycho‑
logická analýza správania sa jednotlivých daňových subjektov pod vplyvom zmien daňové‑
ho zaťaženia na vznik daňových únikov.
140
SOCIÁLNE A ETICKÉ RIZIKOVÉ FAKTORY
V krajinách, v ktorých je zaznamenávané vysoké množstvo daňových únikov, je
zvyčajne zjavný nedostatok tzv. „občianskej uvedomelosti“ resp. „občianskej povinnosti“.
Na Slovensku je vo všeobecnosti práve etika a právne uvedomenie občana na veľmi nízkej
úrovni. Občan je často demotivovaný tým, že mnoho prípadov bolo síce odhalených, no na‑
koniec len malé percento z nich bolo v konečnom dôsledku potrestaných.
2.3 NÁSLEDKY RIZÍK DAŇOVÝCH PODVODOV NA VEREJNÚ SPRÁVU
Daňové podvody vplývajú na všetky oblasti ekonomického a spoločenského života,
a to:
• dochádza k významnému narušeniu príjmovej stránky verejných rozpočtov, čo váž‑
nym spôsobom vplýva na deficit verejných financií a následne ovplyvňuje makroeko‑
nomické ukazovatele štátu.
• narušením zdravej hospodárskej súťaže podnikateľského sektora,
• investovaním ziskov z nelegálnych aktivít do ďalších foriem kriminálnych činností.
ZÁVER
Neúmerné vysoké daňové úniky na DPH sú výsledkom viacerých faktorov na strane
podnikateľského a legislatívneho prostredia a výsledkom možností a postupov daňovej sprá‑
vy.
Daňová správa, od ktorej sa prirodzene očakáva, že daňové podvody bude účinne od‑
haľovať a potláčať, je schopná ročne podrobiť daňovej kontrole len niečo vyše 5% všetkých
platiteľov dane, čo znamená, že skontrolovať všetkých platiteľov DPH by trvalo približne 20
rokov. Životnosť mnohých platiteľov dane (najmä spol. s r.o.) však nedosahuje ani 5 rokov.
Navyše, aj pri vyššej životnosti platiteľov DPH treba brať do úvahy, že daňový úrad má prá‑
vo vyrubiť daň len do piatich rokov od konca roka, v ktorom vznikla povinnosť podať daňo‑
vé priznanie. Vyššie uvedené informácie sú všeobecne známe, a platitelia DPH sú si vedo‑
mí toho, že pri nižších objemoch a permanentnom vykazovaní daňovej povinnosti (pozn. nie
nadmerného odpočtu) v daňovom priznaní nebudú podrobení kontrole daňového úradu. Tak
dochádza k pozmeňovaniu účtovníctva, uplatneniu odpočtu od neplatiteľa dane, či uplatne‑
niu odpočtu dvakrát z tej istej faktúry alebo jednoducho k nepriznaniu dane na výstupe aj
u inak legálne podnikajúcich subjektov. Správca dane sa v súčasnosti môže len domnievať,
že údaje uvedené v podanom daňovom priznaní sú pravdivé. Overiť ich môže len daňovou
141
kontrolou, pretože na iný spôsob verifikácie údajov v daňovom priznaní nemá potrebné in‑
formácie.
Súčasný systém teda ani nenúti ani nemotivuje podnikateľov uvádzať v daňovom pri‑
znaní korektné údaje.
Je evidentné, že tento stav je dlhodobo neudržateľný. Ako riešenie naznačených prob‑
lémov prichádzajú do úvahy dva spôsoby:
• navýšenie počtu zamestnancov daňovej správy (pozn. keby sa počet kontrolórov zvý‑
šil aj o 100% naďalej by nebolo možné skontrolovať všetkých platiteľov dane a na‑
vyše by sa zvýšili náklady na daňovú správu),
• zavedenie modelu, pri ktorom správca dane získa údaje, z ktorých platiteľ DPH vy‑
chádza pri vyplnení daňového priznania iným, jednoduchším a menej nákladným
spôsobom, ako výkonom daňovej kontroly.
Pri tvorbe právnych noriem sme však, ako členský štát EÚ, povinní rešpektovať zása‑
dy a princípy komunitárneho práva.
Právnym základom zákona o DPH je Smernica Rady 2006/112/ES o spoločnom sys‑
téme dane z pridanej hodnoty v znení jej zmien a dodatkov (ďalej len „smernica“). Smernica
ako aj rozhodujúca judikatúra Súdneho dvora Európskej únie (ďalej len „ESD“) neumožňujú
členským štátom podmieňovať nárok na odpočet DPH z prijatých plnení zavedením ďalších
povinností (napr. zaplatením dane dodávateľovi alebo zaúčtovaním dane).
EK v minulosti navrhla niekoľko opatrení s cieľom urýchliť výmenu potrebných in‑
formácií medzi členskými štátmi v oblasti DPH (mesačné podávanie súhrnných výkazov,
skrátenie lehoty na podanie súhrnných výkazov), ako aj opatrení, ktoré znamenajú posilnenie
pozície daňových správ pri dokazovaní podvodných aktivít (špecifikácia údajov, ktoré je po‑
vinný uviesť platiteľ DPH pri dovoze tovaru s následným dodaním do iného ČŠ). Tieto opat‑
renia však zďaleka nie sú postačujúce a je na každom ČŠ, aby prijal vlastné opatrenia, ktoré
ale nesmú byť v rozpore s politikou Spoločenstva.
Na tento účel je možné využiť znenie niektorých tzv. „may ustanovení“ smernice,
v zmysle ktorých môžu členské štáty zaviesť rôzne opatrenia s cieľom zabrániť daňovým
únikom alebo vyhýbaniu sa dani za predpokladu zabezpečenia náležitého a riadneho fungo‑
vania vnútorného trhu Európskej únie.
Vzhľadom na skutočnosť, že „staré“ členské štáty majú s daňovými podvodmi na DPH
142
v rámci spoločného vnútorného trhu oveľa viac skúseností, ako aj vzhľadom na podiel tých‑
to podvodov na celkovej daňovej povinnosti k DPH v daných krajinách (tabuľka č. 2) je žia‑
duce čerpať inšpiráciu na prijatie opatrení práve z tejto časti Európy.
Na základe takto získaných informácií možno konštatovať, že ČŠ volia rôzne nástro‑
je a opatrenia smerujúce k prevencii ako aj represii v oblasti boja proti daňovým podvodom
a únikom, pričom niektoré ČŠ majú výrazne posilnenú represívnu zložku, iné kladú dôraz
na preventívne opatrenia a analýzu rizík.
LITERATÚRA
[1] HARUMOVÁ, A. 2002. Dane v teórií a praxi, Bratislava: Edícia ekonóm, 2002. ISBN
80-89047-39-4.
[2] KUBÁTOVÁ, K. 2003. Daňová teórie a politika, Praha: ASPI, 2003. ISBN 80-8639584-7.
[3] SCHULTZOVÁ, A. 2002. Daňovníctvo, Bratislava: Súvaha, 2002. ISBN 80 88727-537.
[4] ŠIŠKOVIČ, M. 2005. Optimálny daňový systém, Bratislava, 2005.
[5] Výročná správa Daňového riaditeľstva SR, 2010.
[6] Návrh koncepcie boja proti daňovým podvodom, DR SR, oddelenie rizík.
143
Vysoká škola ekonómie a manažmentu verejnej správy
v Bratislave
School of Economics and Management in Public
Administration in Bratislava
ISBN: 978-80-89600-04-5
Download

Zborník príspevkov z medzinárodnej vedeckej