TECNICALL
®
ČTVRTLETNÍK ČESKÉHO VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V PRAZE
II 2011
VĚDA VE SLUŽBÁCH PRŮMYSLU
VerifEyed odhalí zfalšované
fotografie a dokumenty
Mobilní aplikace od ČVUT
jsou žádané
Vesmírný architekt
Ondřej Doule se představuje
STRANA 7
STRANA 11
STRANA 32
Tecnicall-02-2011-069.indd 1
29.8.2011 22:43:06
INZERCE
2
léto 2011
Tecnicall-02-2011-069.indd 2
TECNICALL
29.8.2011 22:43:06
EDITORIAL / TIRÁŽ
Vážené čtenářky a čtenáři,
dostává se vám do rukou další číslo magazínu Tecnicall, ve kterém
upozorňujeme na jednotlivce a týmy, jejichž práce výrazně přesahuje běžné
akademické aktivity a kteří mají co nabídnout za hranicemi naší alma mater.
TECNICALL
®
ČTVRTLETNÍK ČESKÉHO VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V PRAZE
Osobně považuji oblast spolupráce univerzity s jejím okolím za
nesmírně důležitou a kvalitní systémové zvládnutí takové spolupráce
za jednu z výzev, bez níž můžeme jen těžko pomýšlet na vstupenku
do prvoligového klubu špičkových západních univerzit.
II 2011
VĚDA VE SLUŽBÁCH PRŮMYSLU
VerifEyed odhalí zfalšované
fotografie a dokumenty
Mobilní aplikace od ČVUT
jsou žádané
Vesmírný architekt
Ondřej Doule se představuje
STRANA 7
STRANA 11
STRANA 32
TecniCall 2/2011
A nemám tím na mysli pouze spolupráci s podniky, v poslední době
často skloňovanou, ale i spolupráci s neziskovým sektorem.
Vydavatel, adresa redakce
Rektorát ČVUT
Zikova 4, 166 36 Praha 6
IČ: 684 077 00
www.tecnicall.cz
[email protected]
Často slýchávám, že spolupráce je obtížná, riziková a že ji nelze
realizovat, pokud člověk nemá osobní kontakty. Také se občas dočítám,
že nepoučený turista dělal, co neměl a sežral ho medvěd. Jak to spolu
souvisí? Inu v obou případech více než pátrání po tom „kdo za to může“
prospěje zamyslet se nad tím, co mohlo být příčinou. A osobně sázím na
to, že v řadě případů je na počátku pouhé vzájemné nedorozumění.
Datum vydání
31. srpen 2011
Periodicita
čtvrtletník
Náklad
5000 kusů
Cena
zdarma
Medvěda ale nechme stranou a zamysleme se nad rozdíly mezi
akademickým a podnikovým světem, nad jejich žebříčky hodnot, motivací
a způsoby práce. Při jejich odlišnosti snadno dojde k nedorozumění a na
průšvih může být zaděláno. Přitom řešení je nasnadě. Stačí mít partnera,
který obě prostředí dobře zná a umí sladit požadavky a očekávání obou.
Evidenční číslo
MK ČR E 17564
Šéfredaktorka
Mgr. Andrea Vondráková
[email protected]
Editorka
Alexandra Hradečná
[email protected]
Redakční rada
Ing. Eva Kokešová
Fakulta stavební ČVUT
[email protected]
S takovou vizí budujeme Inovacentrum
ČVUT jako partnera, který umí propojit
a ošetřit vzájemnou spolupráci mezi podniky
a univerzitou. Navštivte nás osobně nebo
alespoň na našich webových stránkách
www.inovacentrum.cvut.cz a poznejte tým,
který jeho práce baví a rád přijímá nové výzvy.
PaedDr. Jaroslava Weiserová
Fakulta elektrotechnická ČVUT
[email protected]
Ing. Libor Škoda
Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT
[email protected]
Ing. Zdeněk Říha, Ph.D.
Fakulta dopravní ČVUT
[email protected]
Přeji vám inspirativní čtení!
Ing. Ida Skopalová
Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT
[email protected]
doc. RNDr. Květoslava Lejčková, CSc.
Rektorát ČVUT, odbor pro vědeckou
a výzkumnou činnost
[email protected]
Ing. Ivan Šiman, CSc.
Fakulta strojní
[email protected]
ING. JAROSLAV BURČÍK, PH.D.
ředitel Inovacentra ČVUT
Jiří Horský
Fakulta architektury
[email protected]
Korektury
RedPen
[email protected]
Design
Marek Prchal
Obsah
Struktura materiálu je pro nás prvořadá
4
AskYou vás nenechá sedět v koutě
18
Inzerce
Ing. Ilona Prausová
[email protected]
Na ČVUT se budou vyvíjet aplikace pro nejnovější mobilní...
6
Konvenční i speciální metody svařování se zárukou
19
Distribuce
ČVUT v Praze
Komiks ČVUTIX získal hned dvě ceny v soutěži Zlatý středník... 6
„Máme dlouhou tradici a jsme úspěšní.“
20
VerifEyed odhalí zfalšované fotografie a dokumenty
7
Každý průmyslový výrobek začíná v laboratoři
22
Fotograf
Bc. Jiří Ryszawy
[email protected]
Vítězové eClubu ČVUT pojedou do Sillicon Valley
8
Zkoušení v aerodynamickém tunelu pro vyšší bezpečnost
23
Tisk
K&A Advertising
Budoucí zdravotničtí záchranáři v akci s profesionály
9
Díky SeniorInspectu nemusíte mít strach o své blízké
24
Rock for People
9
Nejstahovanější open-source aplikace pochází od studenta
25
Eyedea Recognition najde Staroměstský orloj mezi miliony... 10
Týmová spolupráce připraví studenty na praxi nejlépe
26
Mobilní aplikace od ČVUT jsou žádané
11
„Všechny mé zajímavé projekty byly spojené s hlubokým...“
28
Po deseti letech jsme vzlétli
12
Rehabilitační ústav Kladruby se podílí na výchově...
30
Světový unikát – ultralehká stíhačka
13
Inovativní výuka managementu pro lepší připravenost...
31
Krize nutí optimalizovat výrobu
14
Vesmírný architekt Ondřej Doule se představuje
32
„Zpočátku jsem jen vstřebával“
15
EconTech je především o spolupráci
34
Zkoušky mostních konstrukcí můžeme provádět...
16
Titul
Lukáš Vodička
Grafický arteliér Drawetc.
www.drawetc.cz
Přetisk článků je možný pouze se souhlasem
redakce a s uvedením zdroje.
léto 2011 TECNICALL
Tecnicall-02-2011-069.indd 3
3
29.8.2011 22:43:12
HOST TECNICALLU
ALEXANDRA HRADEČNÁ
ì [email protected]
Struktura materiálu je
pro nás prvořadá
Vedoucího Inovačního centra diagnostiky a aplikace materiálů na Fakultě strojní ČVUT se
ptá jeho kolegyně Alexandra Hradečná.
od nich vzešla iniciativa se do
tak náročného projektu pustit.
Velice rychle byli také schopni
sestavit realizační tým. Paní profesorka Pešlová, vedoucí ústavu,
nám vyšla velmi vstříc, ona je
opravdu člověk na svém místě.
V podstatě jsme dali dohromady
rámcovou představu o tom, co
chceme v příštích letech udělat,
tak aby byla zajištěna i provázanost s praxí. Všichni kolegové
nás podpořili, dva roky jsme
tvrdě pracovali a výsledkem je
loňské otevření centra ICDAM.
FOTO „Cíleně
pracujeme na získávání poznatků o chování kovových
a nekovových kompozitů,“ říká Ing. Rybníček, vedoucí Inovačního centra
diagnostiky a aplikace materiálů na Fakultě strojní ČVUT.
Profesorka Pešlová nedávno
řekla, že bez materiálového
inženýrství se technika neobejde. Jaký je váš názor?
Konkurenceschopnost podniků
závisí na jejich schopnosti neustále zefektivňovat výrobní proces
a inovovat výrobky, tedy zlepšovat
jejich kvalitu a užitné vlastnosti
a snižovat jejich cenu. Řada
našich klientů, českých i zahraničních, řeší posilováním kompetencí ve vývoji rovněž otázku
globální konkurenceschopnosti,
především vůči asijsko-pacifické
konkurenci. Aby se materiálový
inženýr v takovém podniku uplatnil, musí mít rozsáhlé, řekl bych
interdisciplinární znalosti o materiálu, technologiích a řízení kvality
výroby. Samotné materiálové
4
léto 2011
Tecnicall-02-2011-069.indd 4
inženýrství je náročný obor, ve
kterém je potřeba mít jak základní
znalosti například chemie, fyziky,
mechaniky materiálu či fyzikální
metalurgie, tak ovládat experimentální metody výzkumu a vývoje, a rovněž mít přehled o nových
materiálech a jejich použití. Výchova takového člověka pro praxi
je dosti náročná a propojení činnosti centra a ústavu umožňuje
právě takové odborníky vzdělávat.
Jak došlo k tomu, že se
vedení Ústavu materiálového inženýrství rozhodlo ICDAM založit a jak
dlouho založení trvalo?
S nápadem založit Centrum
přišli mladí doktorandi Ústavu
materiálového inženýrství, to
V souvislosti s vaším centrem
se v poslední době hodně
hovořilo o nanotechnologiích?
Můžete nám o těchto technologiích něco říci? Kde
konkrétně je možné je využít?
Pro nás je prvořadá „struktura“
materiálu. My se dlouhodobě
zabýváme studiem materiálu z
hlediska příčinných souvislostí
mezi strukturou, podmínkami
výroby, zpracováním a provozováním a výsledným chováním
materiálu. Studujeme je nezávisle
na tom, zda se jedná o materiály se specifickou strukturou
v makro, mikro, nano nebo subnano měřítku. Každý rozměr
má podstatný vliv na výsledné
chování materiálu a nanosvět
je oblast, do které je dnes
soustředěna velká pozornost. My
cíleně pracujeme na získávání
poznatků o chování kovových a
nekovových nanokompozitů. Dále
využíváme moderní technologie
umožňující nanášení nanostrukturních povlaků a vytváření
nanovrstev. Vše směřuje ke
schopnosti řídit užitné vlastnosti
skrze strukturu. Tyto materiály
pak zaměřujeme na využití jak ve
strojírenství, tak i v biomedicíně.
Obracejí se na vás firmy a podniky se žádostí o odbornou pomoc? Kolik zakázek
k dnešnímu dni evidujete?
TECNICALL
29.8.2011 22:43:16
HOST TECNICALLU
Projekty, které nejsou podpořeny
státem, obvykle realizujeme
v časovém rozmezí 3–6 měsíců.
Bývají to projekty, které mají pro
zadavatelské firmy velký význam,
jsou orientovány na řešení
aktuálních problémů, například
na zvýšení kvality a životnosti
nástrojů ve výrobě nebo životnosti
a kvality finálního produktu. Naši
klienti rovněž vyhledávají rychlou
podporu, kterou jim můžeme
poskytnout. Jedná se například
o posouzení příčin porušení
různých součástí, o návrhy
metodik postupu měření, hodnocení kvality vstupního materiálu.
V rámci fakulty strojní působíme
jako soudní znalci v našem oboru.
Určitě ne všechny úkoly,
které před vámi vyvstanou,
budete moci řešit celé sami.
Jste připraveni na spolupráci s ostatními ústavy
na ČVUT, případně i s odborníky mimo univerzitu?
V dnešní době nelze špičkový
výzkum bez spolupráce se
zkušeným týmem odborníků
a bez rozsáhlého laboratorního
zázemí v podstatě dělat. Velmi
si vážíme spolupráce našich
kolegů a center z různých fakult
na ČVUT v Praze a velmi si
ceníme rovněž našich národních
a mezinárodních partnerů. Je
to základ odborného růstu jak
našich pracovníků, tak našich
studentů na Ústavu materiálového inženýrství. V tomto roce
připravujeme odborné semináře
pro pracovníky ČVUT v Praze
za podpory programu OPPA,
které chceme využít k dalšímu
prohloubení a rozšíření kontaktů,
a především ke sdílení znalostí.
Na tyto akce bych všechny
naše kolegy a spolupracovníky
rád pozval, jejich seznam bude
publikován na našem webu. Dále
musím vyzdvihnout roli Inovacentra ČVUT, které nám velmi
pomáhá při získávání nových
kontaktů a partnerů ať už v rámci
ČVUT, nebo v průmyslu.
Jaký praktický význam
například pro lidské zdraví
nebo život má studium
vlastností materiálů?
Dnes jsou například k dispozici
nové technologie rychlé výroby
a materiály pro ně určené, které
umožňují výrobu na míru podle
potřeby zákazníka. Příkladem
takových výrobků jsou motocyklistická helma, sedadlo
řidiče, protéza, implantát. Dobře
sedící vložka helmy zvyšuje
bezpečnost při pádu, protéza na
míru zase každodenní životní
komfort. S implantátem na míru
se výrazně usnadňuje a zkracuje
operační zákrok a doba zotavení
pacienta. Tyto možnosti jsou
však spojené s dlouholetým
výzkumem a vývojem materiálů
a technologií, na kterém jsme
měli možnost se podílet v rámci
EU projektu CUSTOM-FIT.
Nedávno jste organizoval diskuzi u kulatého stolu se zástupci podniků a firem. Co si od takových diskuzních fór slibujete?
Iniciativa přišla od nás. Chceme
komunikovat a reflektovat naše
nápady s potřebami průmyslu.
V praxi je mnoho odborníků,
s kterými chceme sdílet
zkušenosti a zároveň zjišťujeme,
že některé úkoly mohou řešit
i naši kolegové z jiných pracovišť
ČVUT v Praze. Navazujeme na
tradici spolupráce s průmyslem
a chceme ji dále rozvíjet.
Co je vaším cílem řekněme na
dalších 5 až 10 let, čeho chcete
ve svém oboru dosáhnout?
Existují tři pilíře, které neustále zdokonalujeme. Jsou jimi
odborný růst pracovníků včetně
pedagogiky a školení (naši
pracovníci zároveň přednášejí),
excelence ve vědě a výzkumu,
a inovace a kompetence pro
průmysl. Z hlediska kompetencí
pro průmysl hodně pracujeme
na propojení materiálového
inženýrství a průmyslového
inženýrství, zcela konkrétně
na propojení materiálového
inženýrství a řízení jakosti.
Celý rozhovor si můžete přečíst na www.tecnicall.cz
Provádíme vlastní výzkum a vývoj, který se pak snažíme uplatnit
v praxi. Pracujeme ale i na vývoji
na zakázku a službách pro firmy.
Poměr mezi oběma je tak 60/40.
Máme hodně grantů základního a aplikovaného výzkumu,
u kterých je doba realizace 2–4
roky. Jedná se zejména o diagnostiku materiálů v energetice, o výzkum biomateriálů,
kompozitů, nebo třeba o zpracování rozměrných výkovků. Běží
u nás i několik dlouhodobých
projektů ministerstva průmyslu
a obchodu, na kterých spolupracujeme s průmyslovými
podniky. Jejich cílem je inovovat výrobní proces nebo
produkt, obvykle je to však
kombinace obojího.
Co vás na vaší práci
nejvíc baví?
Je to již zmiňovaná oborová
multidisciplinarita, spolupráce
se zahraničím a různorodé
pracovní přístupy – akademický a průmyslový.
Jaká je podle vás budoucnost
materiálového inženýrství
a vývoj materiálů vůbec?
Z dlouhodobého pohledu je to
otázka geopolitická, ekonomická
i ekologická. Jedná se především
o dostupnost a přístup k takovým
zdrojům, jako jsou ropa, rudy
nebo vzácné zeminy. Z toho pak
vyplývají nové postupy metalurgie
a syntézy materiálů. Dnes rovněž
vidíme ve výrobě materiálů velkou
snahu o uplatnění obnovitelných zdrojů, za všechny jmenujme například biopolymery.
Vývoj také hodně ovlivňuje
design, příkladem mohou být
LED světlomety. Ačkoliv je LED
osvětlení obecně považováno za
úsporné, může tento nový, trhem
řízený, trend v osvětlovací technice automobilů ve skutečnosti
vést ke zvyšování hmotnosti
automobilu. A podobně je tomu
s hmotností u elektromobilů.
Ing. Jan Rybníček, Ph.D.
vystudoval Fakultu strojní, Ústav materiálového
inženýrství na ČVUT v Praze. V rámci doktorského studia pracoval na evropském projektu
FP6 Custom-Fit s 30-ti evropskými partnery,
spolupracuje s Martin-Luther University Halle
Wittenberge v Německu. Od roku 2008 koordinoval založení centra, které by profesionálně
spolupracovalo s průmyslovými podniky při
diagnostice a optimalizaci materiálů. Od května
2010, kdy bylo Inovační centrum diagnostiky
a aplikace materiálů (ICDAM) otevřeno, pracuje
jako jeho ředitel.
léto 2011 TECNICALL
Tecnicall-02-2011-069.indd 5
5
29.8.2011 22:43:19
AKTUALITY
ING. ZDENĚK MÍKOVEC, PH.D.
ì [email protected]
Na ČVUT se budou vyvíjet aplikace
pro nejnovější mobilní zařízení HTC
V prostorách Fakulty elektrotechnické Českého
vysokého učení v Praze byla 15. dubna slavnostně
otevřena HTC mobilní laboratoř. Společný projekt HTC a ČVUT propojí know-how předního
světového výrobce mobilních telefonů se svěžím
myšlením vysokoškolských studentů.
HTC mobilní laboratoř bude sloužit jako podpora a technologické zázemí studentům odborného předmětu „Principy
tvorby mobilních aplikací“, jehož nové zaměření bude na
ČVUT spuštěno s novým akademickým rokem 2011/12.
Cílem projektu HTC mobilní laboratoře je dokázat, že
i v českém prostředí může k vzájemné spokojenosti
fungovat propojení akademické a komerční sféry. Studenti se s technologickou podporou společnosti HTC
budou učit vytvářet nové aplikace a software pro platformy Android a Windows Phone 7, zvláštní místo si pak
zde najde vývoj mobilních aplikací pro cílové skupiny
nevidomých, zdravotně postižených či seniorů.
Autoři aplikací s největším přínosem pro společnost pak
obdrží speciální grant. Technologická a vývojová divize
HTC na oplátku získá od studentů Fakulty elektrotechnické
cennou zpětnou vazbu. Bude jim totiž pravidelně poskyto-
vat svá nejnovější zařízení k intenzivním testům a vývoji aplikací.
„Otevření HTC mobilní laboratoře
je pro nás velká událost. Jsme
velmi potěšeni, že můžeme
spolupracovat se studenty tak
prestižní vysoké školy, jakou
ČVUT bezesporu je. Pevně věřím,
že vzájemná spolupráce poskytne přínos oběma stranám
a ukáže i ostatním firmám, že
podpora mladých lidí z akademické sféry je tou správnou cestou do budoucna,“ říká zástupce
společnosti HTC Kamil Vacek.
Prof. Ing. Zbyněk Škvor, CSc.,
proděkan Fakulty elektrotechnické
ČVUT, dodává: „Od spolupráce
našich studentů s úspěšně fungující celosvětovou společností
si slibujeme především oboustranný tok informací, který
našim studentům poskytne
know-how z odborné praxe.
Naopak, Fakulta elektrotechnická
může společnosti HTC nabídnout spoustu neotřelých nápadů
našich kreativních posluchačů.“
FOTO Cílem
tohoto projektu je
vytvořit pro studenty Fakulty
elektrotechnické prvotřídní
podmínky pro vývoj mobilních
aplikací. Prvním viditelným
počinem je zapůjčení přibližně
dvaceti nejnovějších chytrých
telefonů značky HTC, které budou
pravidelně doplňovány
o nejnovější modely.
ALEXANDRA HRONCOVÁ
ì [email protected]
Komiks ČVUTIX získal hned dvě ceny
v soutěži Zlatý středník 2010
První místo pro ČVUTIX – Komiks Sedmi statečných
z ČVUT, a druhé místo pro profil ČVUT s názvem
„Už 300 let měníme tvář světa“ v kategorii „Nejlepší
firemní profil“ – to je skvělá bilance letošního
vyhlašování soutěže Zlatý středník 2010.
Mimo to získalo ČVUT v Praze zvláštní ocenění Cenu
Inovace, která hodnotí dohromady jak tištěná, tak
elek-tronická média. Výsledky soutěže byly vyhlášeny
na slavnostním večeru v pražském divadle Vzlet.
Ze dvou nominovaných prací získalo tedy ČVUT hned
tři ocenění, což nebývá zcela obvyklé. Komiks ČVUTIX,
který byl slavnostně pokřtěn na loňském KomiksFEST!u,
vytvořil kolektiv výtvarníků z pražského ateliéru DRAWetc.
V komiksu se představuje celkem osm kreslených příběhů
od různých autorů, prostřednictvím kterých se čtenáři
můžou seznámit s osmi fakultami a vědními oblastmi
ČVUT. ČVUTIX je určen žákům základních a středních škol
a za svůj si bere popularizovat vědu, techniku a studium
na ČVUT zábavnou a velice netradiční formou. Komiks
si tak úspěšně razí dál cestu nejen českými základními
6
léto 2011
Tecnicall-02-2011-069.indd 6
školami, ale zároveň prodejnami komiksových knihkupců.
ČVUT se svými firemními profily hlásilo do devátého ročníku
soutěže vůbec poprvé. V předchozích ročnících univerzita
několikrát uspěla s časopisem
TecniCall a rovněž s elektronickým newsletterem Sedmi
statečných z ČVUT, který je
určen studentům středních škol.
Soutěž Zlatý středník je podporována profesním sdružením PR
agentur APRA, o. s., Asociací
poskytovatelů internetových
řešení, časopisem Marketing &
Média a TREND Marketing,
Českou marketingovou
společností, Marketingovým
klubem ČR, SIMAR (Sdružením
agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění) a Actum, s. r. o.
Porota soutěže je složena
z nezávislých odborníků z oblasti
PR, marketingu a médií.
FOTO Andrea Vondráková,
vedoucí
oddělení vnějších vztahů ČVUT,
přebírá ocenění společně
s Markem Prchalem, který vytvořil
firemní profil ČVUT „Už 300 let
měníme tvář světa“.
TECNICALL
29.8.2011 22:43:22
AKTUALITY
ALEXANDRA HRADEČNÁ
ì [email protected]
VerifEyed odhalí zfalšované
fotografie a dokumenty
Babak Mahdian a Radim Nedbal jsou absolventi Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Ve firmě
ImageMetry s.r.o. pracují na softwaru VerifEyed, se kterým nedávno zvítězili v soutěži Next Idea města New
York v konkurenci 159 týmů vysokých škol z celého světa. Starosta New Yorku Michael Bloomberg ocenil
jejich práci 20 tisíci dolary a půlročním bezplatným nájmem kanceláře v New Yorku. ImageMetry s.r.o. se
zabývá aplikací pokročilých metod zpracování obrazové informace a počítačového vidění do praxe.
na projektu automatické detekce
objektů. Služby naší společnosti
sahají od počáteční analýzy úloh,
přes kreativní tvorbu vlastního
řešení, integraci existujících
řešení až po provoz a údržbu
projektu a jeho další rozvoj.
FOTO Absolventi
FJFI ČVUT byli oceněni starostou New Yorku tisíci dolary za svůj projekt
VerifEyed. Zleva: Babak Mahdian, starosta New Yorku Michael Bloomberg a Radim Nedbal.
Vítězů jsme se zeptali:
Co VerifEyed umí a kdo
ho bude používat?
VerifEyed je aplikace, která
dokáže spolehlivě a rychle odhalit,
zda s naskenovaným dokumentem nebo fotkou bylo nějakým
způsobem manipulováno, či
nikoliv. V určitých případech
dokáže také říci, jestli byla
daná fotka stažena (ukradena)
například odněkud z Internetu.
Toho lze využít třeba na internetových seznamkách. Uživatelé
si mohou nejen ověřit pravost
fotografií, které je zajímají,
ale také přikládat své vlastní
verifikované fotografie, a tak
zvyšovat svou věrohodnost,
a tím i šanci na úspěch.
Některé korporace využívají
náš software k verifikaci integrity komunikace se svými
klienty, jinými slovy využívají
VerifEyed k prevenci podvodů
u zasílaných fotek a naskenovaných dokumentů anebo ke
zpětnému dohledání podvodů
na základě analýzy dokumentů
a fotek. Jiné společnosti se
zase snaží snížit své náklady
a zvýšit konkurenceschopnost
zjednodušením a urychlením
komunikace se svými klienty,
kteří mohou zasílat naskenované
nebo vyfotografované dokumenty
mailem či přímo pomocí webového prohlížeče a VerifEyed
na straně příjemce ověřuje
pravost zaslaných dokumentů.
Máte v zásobě nějaký další
software podobného významu?
Jsme R&D společností zabývající
se aplikací pokročilých metod
zpracování obrazové informace
a počítačového vidění do praxe.
V těchto dnech aktivně pracujeme
na několika dalších projektech,
jako například na využití grafického procesoru pro urychlení
výpočetně složitých úloh, na projektu vizuální kontroly kvality nebo
Kdy vás napadlo založit si
firmu a kolik vás v ní je?
Oba máme „research background“, ale i chuť přinášet inovativní řešení do světa obchodu.
Významným impulzem pro nás
byly, mimo jiné, tutoriály na
YouTube dávající podrobný návod
k vytvoření pojistných podvodů
například změnou důležitých
údajů ve skenovaných dokumentech a na fotkách. Náš software
byl míněn jako spolehlivý nástroj
na sebeobranu pojišťoven a všech
dalších institucí, pro něž je práce
s digitálními dokumenty součástí
každodenní praxe, za kterou díky
podobným podvodům musí platit
nepřiměřeně vysokou cenu.
V této chvílí je nás ve firmě sedm.
Jak naložíte s výhrou –
půlročním pronájmem
kanceláře v New Yorku?
New York patří mezi jedno
z hlavních obchodních
a finančních světových center
a náš produkt je mimo jiné určen
velkým finančním institucím.
Z toho důvodu považujeme
zastoupení naší firmy právě
v New Yorku za logický krok,
který by měl značně usnadnit
například navázání nové spolupráce s významnými klienty
z finančního segmentu apod.
Firma Imagemetry s.r.o.
je součástí Inkubátoru Inovacentra ČVUT v režimu out-of-wall.
Další informace na
www.imagemetry.com
a www.verifeyed.com.
léto 2011 TECNICALL
Tecnicall-02-2011-069.indd 7
7
29.8.2011 22:43:26
AKTUALITY
BC. LIBUŠE PETRŽÍLKOVÁ
ì [email protected]
Vítězové eClubu ČVUT pojedou do
Sillicon Valley
Studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT – autoři vítězného projektu easyWall Vojtěch Ciml a Pier Kurth –
pojedou do podnikatelského inkubátoru CzechAccelerator v Plug and Play Tech Centre v Silicon Valley.
Tuto cestu získali za vítězství
v takzvaném eClubu (Entrepreneurs Club), přednáškovém
cyklu, který zorganizovala katedra
kybernetiky Fakulty elektrotechnické a Nadace ČVUT Media
Lab. Záměrem eClubu byla
podpora mladých týmů, které
mají podnikatelský potenciál.
Cestu a pobyt pro vítězný tým do
městečka Sunnyvalle v Sillicon
Valley věnoval sponzor eClubu,
společnost Credo Ventures.
Další autoři nejzajímavějších
projektů z řad studentů fakulty
se účastní letní školy Innovation and Creativity – Blue Ocean
Strategy na univerzitě v Kodani.
že se tým v případě úspěchu
u výše vyjmenovaných skupin
zaměří i na další odvětví.
Například na výrobce a prodejce
nábytku nebo na autosalóny.
„Všechny prezentované podnikatelské záměry byly velmi
zajímavé a zpracované na vysoké
úrovni,“ říká garant eClubu
Ing. Jan Šedivý. „Jsem velice rád,
že byl o eClub zájem a že jsme
dokázali v našich studentech
probudit podnikatelský potenciál.“
Aplikace easyDesign má nahradit papírový blok, který někteří
prodejci a montéři stále rádi
používají. Pomocí pár kliků si
budete moci vytvořit věrohodnou
skicu dané zakázky a postupně
přidávat informace s cílem,
aby celý záznam zůstal pěkně
přehledný a byl použitelný i pro
další aplikace rodiny.
easyWall je projekt celé rodiny
aplikací pro pracovníky v interiérovém a exteriérovém designu.
Využije jej kdokoli, kdo navštěvuje
své zákazníky s velkými katalogy,
kdo chce zredukovat počet chyb
v procesu vyměřování či objednávání a usnadnit si papírování.
Autoři toho chtějí docílit uživatelsky přívětivým a moderním
prostředím a především využitím
kamer a GPS a dalších funkcí
tabletů a chytrých telefonů.
Firmy by mohly pomocí augmented reality (rozšířená realita) vizualizovat produkty
v reálném čase, což zákazníky
nejen zaujme, ale budou si moci
např. lépe představit změny
designu v konkrétním interiéru.
Takové aplikace mohou přijít
vhod například výrobcům a
prodejcům slunečního stínění,
oken, dveří, podlahových krytin,
ale také malířům či pokladačům.
Samozřejmě se počítá s tím,
8
léto 2011
Tecnicall-02-2011-069.indd 8
Projekt easyWall prozatím počítá
se třemi aplikacemi. První z nich,
easyShow, představuje uživatelsky přívětivý elektronický
katalog, obsahující kromě
běžných informací také konfigurovatelné modely jednotlivých
produktů, které bude moci
prodejce vizualizovat v reálném
čase na obraze ze zabudovaného
fotoaparátu používaného tabletu či chytrého mobilu.
Do třetice všeho dobrého tu
máme easyForm, který má za
úkol provést prodejce procesem
zaměření a vyplnění objednávkového formuláře pěkně krok po
kroku, přičemž ho bude aplikace
neustále hlídat zda nakombinované údaje dávají, s ohledem na
vybraný produkt, smysl. Díky tomu
ušetří nejen papírování, ale také
čas a náklady za případné chyby.
Je více než jasné, že byť tyto
aplikace mohou fungovat samy
o sobě, jejich pravé kouzlo
spočívá ve spolupráci všech tří
aplikací. Kromě aplikací pro
vybraná zařízení, které tým
hodlá nabízet primárně v rámci
individuálních řešení pro firmy,
jsou v plánu také webové verze,
které by mohly být v omezené
míře dostupné zdarma.
Více informací o eClubu najdete
na www.eclub.cvutmedialab.cz
TECNICALL
29.8.2011 22:43:27
AKTUALITY
HANA KLIČKOVÁ
ì [email protected]
Budoucí zdravotničtí záchranáři v akci
s profesionály
V loňském roce byl na Fakultě biomedicínského
inženýrství akreditován nový tříletý bakalářský studijní obor Zdravotnický záchranář. Absolventi tohoto oboru získají odbornou způsobilost k výkonu
zdravotnického povolání a oprávnění poskytovat
neodkladnou zdravotnickou péči při individuálním
i hromadném postižení osob včetně medicíny katastrof.
Získají oprávnění k výkonu samostatné i týmové odborné činnosti v rámci specifické ošetřovatelské péče
na úseku: neodkladné a anesteziologicko-resuscitační
péče; akutního příjmu; v síti zařízení a pracovišť zdravotnické záchranné služby včetně letecké; ve složkách
integrovaného záchranného systému, např. vodní
záchranná služba, horská záchranná služba.
Kromě náročné teoretické přípravy je pro studenty nezbytná praktická příprava garantovaná odborníky z oboru urgentní medicíny a zdravotnické záchranné služby. Praktická
výuka je realizována jak v odborných učebnách fakulty
s využitím nejmodernějších didaktických a simulačních
pomůcek, tak spolu s odbornou praxí ve fakultních nemoc-
nicích, v ostatních zdravotnických
zařízeních a na stanovištích
zdravotnické záchranné služby.
Praktická výuka byla v tomto
akademickém roce doplněna
o praktické cvičení, které se
konalo 26. května 2011 v Kladně. Budoucí záchranáři se
tento den aktivně zúčastnili
cvičení složek integrovaného
záchranného systému pod
názvem „Dopravní nehoda
2011“, jehož cílem bylo procvičit
součinnost složek při společném
zásahu u mimořádné události
s velkým počtem zraněných.
Byla simulována nehoda autobusu s osobním vlakem,
při níž utrpělo zranění asi
čtyřicet osob. Část zraněných
byli studenti prvního ročníku
oboru Zdravotnický záchranář,
kteří tak při akci mohli sledovat koordinovanou práci všech
záchranných i bezpečnostních
složek a udělat si tak reálnou
představu o práci profesionálů.
Studenti ke cvičení přistoupili
profesionálně a odpovědně,
o čemž svědčí kladné hodnocení,
kterého se jim po akci dostalo
od zástupců jednotlivých složek.
Zkušenosti, které studenti získají
díky těmto cvičením, jim pomohou lépe se připravit na náročné
povolání, jakým zdravotnický
záchranář bezesporu je.
ALEXANDRA HRONCOVÁ
ì [email protected]
Technostan ČVUT se již podruhé
zúčastnil festivalu Rock for People
ČVUT v Praze se letos historicky podruhé
zúčastnilo největšího hudebního festivalu
v České republice s názvem Rock for People, který
se konal ve dnech 2.–5. 7. 2010 v areálu bývalého
vojenského letiště Věkoše u Hradce Králové.
ČVUT zde opět představilo svou interaktivní expozici s názvem Technostan, která od loňského
roku přišla s několika změnami a vylepšeními.
mohli vyzkoušet, že jízda pod
vlivem alkoholu je skutečně
nebezpečná a jak málo nepozornosti stačí ke vzniku havárie.
Kolejiště s vláčky bylo
skvělým exponátem, který
automatické ukazoval řízení
dopravy na železnicích.
ČVUT ve svém Technostanu o rozloze 150 m² připravilo
pro návštěvníky doprovodný program po celou dobu
konání festivalu a představit to nejlepší ze svých technologií a výsledků vědy a výzkumu. Během čtyř dnů,
kdy se festival konal, navštívilo Technostan přes 22 tisíc
návštěvníků z celkového počtu téměř 28 500 hudebních fanoušků, kteří letos na letiště u Hradce přijeli.
Zájemci si mohli rovněž prohlédnout unikátní mlžnou komoru,
což jedno z mála zařízení na
světě, které zachycuje, lidskýma očima neviditelné, záření
z vesmíru. Interaktivní model
uhelné elektrárny o rozměrech
1,2 x 1,2 metrů zase provede
všechny procesem výroby energie. Nechyběl ani dětský koutek
s různými hrami a hlavolamy
a interaktivním hracím stolečkem.
Atrakce a exponáty letošního Technostanu byly zaměřené
na lidské tělo; umělý pacient demonstroval, jak zachránit
někomu život v případě srdečního selhání. Plantograf,
měřící systém, který zjišťuje rozložení tlaku v nohou, vygeneroval každému otestovanému jeho vlastní graf s diagnózou. Ani letos v Technostanu nechyběly nejpopulárnější
atrakce z minulého ročníku - detektor lži a 3D plošina
sloužící k rehabilitaci pacientů s poruchami rovnováhy.
Novinkou byl automobilový trenažér s projekcí na obrazovku, který zabíral největší plochu stanu. Všichni si
Technostan ČVUT navazoval na
ekologickou linii festivalu Rock for
People, které organizátoři věnují
velkou pozornost. Návštěvníci
festivalu měli možnost vyzkoušet
si elektroskutr, jehož akumulátor stačí jednoduše nabít.
Technostan nabídl celou řadu
dalších exponátů a atrakcí, na
něž se stály v průběhu celých
čtyř dní fronty. Velké poděkování
patří společnostem Skupina
ČEZ, AV MEDIA a.s., HewlettPackard a TILI Czech Republic,
které se podílely na realizaci
festivalové expozice.
FOTO V Technostanu nechybělo
oblíbené Edisonovo vlákno.
léto 2011 TECNICALL
Tecnicall-02-2011-069.indd 9
9
29.8.2011 22:43:27
TÉMA
ALEXANDRA HRADEČNÁ
ì [email protected]
Eyedea Recognition najde
Staroměstský orloj mezi miliony
obrázků
Eyedea Recognition se zabývá vývojem softwaru pro zpracování obrazu. Obrazem přitom mohou být jak jednotlivé snímky z fotoaparátu, tak sekvence z kamer. Software se používá například pro ovládání počítače pomocí
pohybů oka, při čtení státních poznávacích značek aut ze záznamu dopravních kamer nebo pro monitoring
sledovanosti reklam či televizních kanálů. Nejnověji lze pomocí softwaru nalézt mezi miliony obrázků ty, které se
nejvíce podobají zadanému snímku.
Pracoviště na Karlově náměstí,
skupina počítačového vidění
na katedře kybernetiky, patří
mezi světovou špičku v oboru
a to byl jeden z důvodů, proč
jsme se rozhodli firmu budovat
s účastí školy, abychom udrželi
vazbu na univerzitní pracoviště
a aby naše spolupráce mohla
dlouhodobě fungovat,“ říká Urban.
FOTO Software
společnosti Eyedea Recognition umí
rychle vyhledávat v rozsáhlých obrazových databázích na
základě vizuální podobnosti.
Nápad založit firmu zabývající
se počítačovým viděním vznikl
v roce 2002 v hlavách tří pracovníků z Centra počítačového
vidění na katedře kybernetiky
Fakulty elektrotechnické ČVUT.
Firmu Eyedea Recognition spoluvlastní 3 fyzické osoby a menší
podíl v ní má i ČVUT, jedná se
tedy o tzv. spin-off. Ing. Martin Urban, který společnost vede, získal
zkušenosti s prací v začínající
univerzitní firmě ve Velké Británii, kde rok a půl pracoval.
Po návratu do České republiky
ho napadlo něco podobného
zkusit i v Čechách. „Chceme
se zaměřit na věci, které jsou
nové a ve svém oboru špičkové.
10
léto 2011
Tecnicall-02-2011-069.indd 10
Nejstarším produktem firmy
Eyedea je software na rozpoznávání SPZ aut. „Dodáváme
integrátorským firmám software,
který má na vstupu obrázek
a na výstupu informaci, kterou
v obrázku nalezl. Naprostá
většina monitorovacích systémů
měřících úsekovou rychlost v ČR
používá náš software,“ říká Urban.
A jak takový software funguje?
Nejprve musí značku v obraze
najít a potom musí přečíst text.
Z hlediska výpočetní náročnosti
je překvapivě těžší úlohou nalezení značky v obraze. Ačkoliv
algoritmy pro čtení textu nejsou
jednoduché, jsou výpočetně,
co se týče zátěže procesoru,
výrazně rychlejší než algoritmy
na vyhledání značky na fotografii.
„Kromě čtení státních poznávacích značek, což je už několik
let relativně standardní záležitost,
umí náš software i rozpoznat, zda
jde o osobní vůz, nákladní auto,
dodávku, nebo autobus. Toho
lze využít například pro měření
dopravních toků ve velkých
městech,“ doplňuje Ing. Urban
informaci o tom, co všechno software umí. Program lze případně
rozšířit i o detekci konkrétního
typu vozidla a tovární značky.
Algoritmus, který v obraze detekuje značku, je velmi podobný tomu, který se používá na
detekci obličejů. Software pro
rozpoznávání obličejů v obraze
je dalším z produktů firmy
Eyedea a používá se například
pro vyhodnocení sledovanosti
reklamních ploch nebo televizních kanálů. Software umí
rozpoznat pohlaví a stáří obličeje.
Nejnovějším produktem je
software pro rychlé vyhledávání
v rozsáhlých obrazových databázích na základě vizuální
podobnosti. Vyhledávacím
dotazem zde není slovo, ale
libovolný obrázek či jeho část.
Pokud se například dotážeme
fotografií Staroměstského orloje
a vyhledání zadáme v databázi s miliony obrázků třeba
z dovolených, software během
několika sekund ukáže několik
set nejpodobnějších fotografií,
které vytvořili jiní lidé, v jinou
dobu, z jiného úhlu a vzdálenosti.
„Jádro software je výsledkem
činnosti Centra počítačového
vidění, především Ondřeje
Chuma, Michala Perďocha
a Jiřího Matase. My se tyto
metody snažíme nabídnout jako
komerční produkt. Software již
používá například firma MediaResearch, která denně potřebuje
rozpoznat a roztřídit tisíce
obrázků, pro monitoring inzerce
v tištěných periodikách,“
říká Urban.
Více informací naleznete
na www.eyedea.cz
TECNICALL
29.8.2011 22:43:27
TÉMA
ALEXANDRA HRADEČNÁ
ì [email protected]
Mobilní aplikace od ČVUT jsou žádané
Hlasové služby pro nevidomé a neslyšící, virtuální 3D realita pro provozovatele e-komerce, lokalizační služby
nebo třeba úspora energie v mobilních sítích. To všechno s vizí přinést přidanou hodnotu svým průmyslovým
partnerům a být schopni mezinárodní soutěže. Takové je Výzkumné a vývojové centrum pro mobilní aplikace
(Research & Development Centre for Mobile Applications – RDC) při Fakultě elektrotechnické, které bylo
založeno již v roce 2001, v rámci udělení licence tehdy novému operátorovi Oskar (Český mobil).
Laboratoř vybavili její partneři
Český mobil (dnes Vodafone)
a Ericsson kompletní GSM
ústřednou. V roce 2008 se
centrum osamostatnilo a nyní
jako čistě univerzitní laboratoř
nabízí své služby všem, kdo
potřebují kvalitní výzkumné
a vývojové kapacity v oblasti mobilních a bezdrátových
technologií. Mezi její největší
zákazníky patří stále Vodafone
a Nadace Vodafone, přibylo
IBM, Microsoft a další partneři.
virtuálního průvodce po svých
webech. Ve výzkumném a vývojovém centru vznikl roněž prototyp
webového e-shopu, ve kterém
návštěvník prochází virtuálním
světem obchodu a prohlíží si reálné 3D výrobky, které tam může
koupit. „V těchto interaktivních
3D-prostředích v síti spatřujeme
velkou budoucnost,“ tvrdí Dr. Kencl, „v současnosti také ve spolupráci s firmou Microsoft pracujeme na propojení 3D interakce
s cloudovými technologiemi.“
„Hlasové služby jsou naší
velkou odborností, zejména
díky spolupráci a vybavení od
IBM Research Voice Technologies v Praze. V současné době
se například zabýváme vývojem hlasového navigátora pro
orientaci v Městské hromadné
dopravě. Tato platforma umožní
nevidomým spoluobčanům
zavolat a vyhledat si trasu hlasem
podobně jako vyhledáváme trasu
na webu dopravního podniku.
Na této aplikaci spolupracujeme
se Západočeskou univerzitou
v Plzni, která má výborné nástroje
pro rozpoznávání češtiny,“ říká
Dr. Lukáš Kencl, ředitel laboratoře.
Velký zájem vyvolává u partnerů
z praxe i další oblast, na kterou
se Centrum specializuje, a tou
jsou lokalizační služby a analýza
provozu v mobilních sítích.
Ve spolupráci s operátorem
byla několik let vyvíjena a na
podzim postavena celá platforma
lokalizačních služeb. Jde vlastně
o to, že libovolného účastníka
sítě lze dohledat s přesností na
buňku, ke které je přihlášen,
pomocí několika jednoduchých
dotazů do signalizační části sítě
- a to i bez přičinění účastníka.
Toto nenáročné řešení lze
využít k různým lokalizačním
službám, jakož i ke sledování
provozu sítě a modelování
pohybu účastníků sítě obecně.
Pro Nadaci Vodafone vyvíjí
laboratoř další komplexní síťové
řešení zpracování řeči e-Scribe,
tentokrát ve spolupráci s Českou
unií neslyšících a firmou Newton
Technologies a.s.. Cílem je vyvinout systém, který po připojení
mobilem v reálném čase přepíše
hlas do slov a ta zobrazí na plátně
nebo třeba displeji mobilního
telefonu neslyšícího, který by ho
mohl používat na přednáškách,
na úřadech, u soudu, zkrátka
všude tam, kde je zapotřebí ihned
rozumět mluvenému slovu.
Tým Dr. Kencla také vytvořil prototyp mluvící hlavy, která funguje
i na mobilních zařízeních a je
vzdáleně kontrolovaná ze serveru.
O takovou 3D aplikaci mají zájem
například firmy, které chtějí
Dalším zajímavým projektem
Centra je vývoj nových technologií
na snižování energetické zátěže
v mobilních sítích. „Vyvinuli jsme
algoritmy, které dokáží předpovídat, jak bude síť zatížená například za hodinu nebo za jiný
časový úsek. Algoritmy jsme
otestovali v simulovaném
provozu a na jejich základě je
teď možné například některé
části sítě po dobu malé zátěže
vypínat a operátoři by tak mohli
ušetřit spoustu elektrické energie. Míru úspor našimi algoritmy lze též poměrně přesně
ukázat, lze dosáhnout až 40%
úspory,“ vysvětluje Kencl.
„Ve své činnosti se neomezujeme jenom na Českou repub-
liku, ale snažíme se pracovat
i pro zahraniční partnery. Našim
cílem je být schopní mezinárodní soutěže a přinést našim
průmyslovým partnerům přidanou
hodnotu. Podle tohoto kréda
si vybíráme projekty a pracujeme pouze na těch, které tuto
definici splňují. Navíc si pečlivě
vybíráme pracovníky, hlavně
na doporučení, ať již stávajících
členů Centra, nebo na doporučení
profesorského sboru. Máme tady
doktorandy různých odborností,
například z fakult elektrotechnické a informačních technologií
ČVUT, z Matematicko-fyzikální
fakulty Univerzity Karlovy,
z Vysoké školy ekonomické aj.“
I v oblasti bezdrátových služeb
se projevila hospodářská krize,
v našem případě došlo ke zhruba
50% propadu finančních zdrojů.
Ale otevřely se zase jiné cesty
spolupráce, dnes má centrum
i průmyslové partnery, kteří s ním
dříve nespolupracovali. Ve světě
je silným trendem, že velké firmy
omezují svá vlastní výzkumná
oddělení a přesouvají své aktivity na tomto poli na univerzitu.
„Můj bývalý zaměstnavatel
Intel například nedávno zrušil síť
laboratoří, ve které jsem i já pracoval, a namísto udržování vlastních zaměstnanců bude vytvářet
a sponzorovat týmy přímo na
univerzitách. Myslím si, že to je
dobře. My disponujeme kvalitními
vzdělanými lidmi, umíme dodat
řešení na klíč, máme široký záběr
a možnosti rychle najít libovolnou
potřebnou odbornost na ostatních pracovištích univerzity a
díky neustálé obměně a přílivu
nových doktorandů dokážeme
pružně reagovat a předvídat vývoj
a světové trendy,“ shrnuje Dr.
Lukáš Kencl a dodává: „Uvítáme
každého nového partnera,
především pro dlouhodobou,
ale i krátkodobou spolupráci,
a to jak z velkých, tak i malých
a středních firem.“
léto 2011 TECNICALL
Tecnicall-02-2011-069.indd 11
11
29.8.2011 22:43:28
TÉMA
ALEXANDRA HRADEČNÁ
ì [email protected]
Po deseti letech jsme vzlétli
„Poslední náš prototyp, který se dostal do vzduchu, letěl před více než deseti lety. Od té doby až tento,“ říká
Ing. Robert Theiner, Ph.D., o prototypu nového ultralehkého letounu, který pod jeho vedením vyvíjeli pracovníci
Ústavu letadlové techniky na Fakultě strojní ČVUT. Vývoj prototypu trval 3 roky, nyní probíhají letové zkoušky
a firma Jihlavan airplanes, s.r.o., se chystá na sériovou výrobu výsledku – variantní stavebnice letounu.
Projekt, který grantem podpořilo
ministerstvo průmyslu a obchodu,
vznikl v hlavách představitelů
firmy Jihlavan airplanes. Ti se
rozhodli vyrábět letadlo pojaté jako variantní stavebnici
v několika cenových relacích,
s různými tvary křídel, ocasních
ploch a s různými překryty kabiny.
Amatérský stavitel si pak bude
moci podle svých finančních
možností a s minimem přípravků
a složitých nástrojů vyrobit letoun
sám v garáži nebo v dílně.
Tomuto cíli je přizpůsobena
celá technologie stavby letadla.
Některé komplikovanější díly
a základní nosné prvky se však
budou dodávat jako hotové
komponenty vyrobené v továrně,
aby nedošlo k jejich možnému
znehodnocení nedokonalou stavbou. Jedná se například o nosník
křídla, nosník ocasních ploch či
některé konstrukční uzly na trupu.
„Vytvořili jsme základní koncepci různých variant stavebnice,
stanovili rozsah výroby aeroplánu
a definovali zadání pro jednotlivé
části stavebnice, od nejjednodušší
po nejsložitější. Všechno jsme
navrhli a konzultovali s výrobcem
z pohledu jeho výrobních
možností. Potom jsme definovali 4 základní alternativy
křídel, 3 alternativy pohonné
jednotky - motoru a vrtule.
Stanovili jsme různé alternativy
překrytu kabin, od verze kabrioletu pouze s větrným štítkem až
po pěknou kabinu bublinového
tvaru. Navrhli jsme i různé typy
podvozků. Ke střední části trupu,
která ale zůstává pořád stejná,
se připojují různé alternativy
nosných ploch a pohonných
jednotek,“ popisuje Dr. Theiner
postup prací na vývoji letadla.
Bylo potřeba stanovit aerodynamické charakteristiky letadla
a jeho zatížení, zkonstruovat
jednotlivé varianty, následovaly
12
léto 2011
Tecnicall-02-2011-069.indd 12
pevnostní kontroly a řada vývojových i zkušebních a ověřovacích
zkoušek. V listopadu 2010 se
letoun zalétal, byl shledán letu
schopným a dostal osvědčení
o letové způsobilosti jako prototyp. Nyní probíhají další letové
a certifikační zkoušky, aby mohl
být typově certifikován. Až potom
může být zahájena výroba
a prodej stavebnice zákazníkům.
Od začátku prvních prací na
návrzích v roce 2008 do doby,
kdy bude mít letoun za sebou
všechny požadované zkoušky
a bude moci začít jeho sériová
výroba, uplynou zhruba čtyři roky.
„Myslím, že je to velký úspěch.
Dodrželi jsme harmonogram
stanovený projektem, letoun
jsme navrhli, zkonstruovali
a vyrobili k záletu za méně než tři
roky. Na to, že nejsme konstrukční
kancelář, ale přece jenom škola,
která má spoustu jiných aktivit a povinností, a je nás tady
velice málo, se nám to podařilo
skvěle. Jsem na to za celou tu
partu lidí, co se na úkolu podíleli,
patřičně pyšný,“ říká Dr. Theiner.
Spokojení jsou všichni
zúčastnění, nejenom výzkumníci
z ČVUT, téměř výhradně studenti
doktorského studia, kteří letoun
navrhovali a vyrobili, ale i budoucí
výrobce Jihlavan airplanes,
s.r.o., a Ministerstvo průmyslu
a obchodu, které poskytlo
projektu grantové financování.
Spojení se školou se v tomto
případě podniku určitě vyplatilo.
Celý proces vývoje a výroby
letadla probíhal profesionálně,
pod vedením inženýrů
a s využitím nejmodernějších
softwarů a 3D CAD systémů,
byla provedena celá řada laboratorních ověřovacích zkoušek,
bezpečnostních zkoušek
a dalších expertíz. Výsledek,
nový jednomístný ultralight, je
schopen provozu v kategorii
jak ultralehkých, tak lehkých
sportovních letounů a může být
exportován kamkoliv na světě.
FOTO V
České republice je létání na ultralehkých letounech velmi
oblíbené, patříme v této oblasti ke světovým velmocem. Firmy, které ultralighty vyrábějí, si ale většinou nemohou dovolit služby konstrukčních
kanceláří, jsou to firmy o několika lidech a mají omezené finanční
prostředky. Spojení s vysokou školou je v této oblasti oboustranně
výhodné, škola bádá nad reálnými úkoly a výrobci se zase dostane
profesionálního návrhu a konstrukce letounu.
TECNICALL
29.8.2011 22:43:30
TÉMA
ALEXANDRA HRADEČNÁ
ì [email protected]
Světový unikát – ultralehká stíhačka
„Ten nápad se nám z počátku zdál téměř fantasmagorický, ale po nějaké době přemýšlení mě to zaujalo,
protože jsem viděl jisté perspektivní aspekty pohonné jednotky. Zadání dávalo logický smysl, ačkoliv jeho
realizace se zdála velice šílená,“ uvádí nás Ing. Robert Theiner, Ph.D., do dalšího projektu, na kterém se svým
týmem pracuje.
Už jenom to, že náš záměr
neoznačili za úplný nesmysl
a naopak se na něm intenzivně
podíleli, mi dalo přesvědčení, že
má cenu se tím zabývat,“ říká Dr.
Theiner a dodává: „V roce 2005
jsme do činnosti našeho Centra
leteckého a kosmického výzkumu
zařadili vývoj pohonné jednotky.
Ta musí být lehoučká, celé letadlo
s vnitřním proudovodem musí
vážit do 300 kg. Pokud se nám to
podaří, budeme první na světě.“
FOTO Centrum
leteckého a kosmického výzkumu pracuje nyní na vývoji pohonné jednotky, která
musí být tak lehká, aby celé letadlo s vnitřním proudovodem vážilo maximáně 300 kg.
Tím nápadem myslí Ing. Theiner
záměr navrhnout napodobeninu
tryskového letadla, která by
navíc měla značně připomínat
nejslavnější český proudový
letoun L 39 Albatros. Ovšem
v kategorii ultralehkých letadel, tedy strojů s hmotností
do 300 kg a o celkové maximální
vzletové hmotnosti 472 kg.
Pohonná jednotka má letadlu
dát vlastnosti tryskového letadla,
ale nemá být klasickým tryskovým
motorem s horkými výstupními
plyny. Urychlení proudu vzduchu, a tím získání potřebného
tahu, se má dít ventilátorem
poháněným vysokootáčkovým
pístovým motorem z motocyklu.
Žádný takový letoun v ultralehké
kategorii po světě zatím nelétá.
Ultralehké letadlo této nové
koncepce nabídne tzv. jet feeling,
tedy pocit z proudového letu. Od
ostatních ultralightů se bude lišit
větší rychlostí, jeho pohon bude
optimalizován na vyšší rychlosti,
než je dnes v této kategorii
obvyklé.
„O takovém pohonu bychom
nemohli uvažovat bez dynamicky se rozvíjející oblasti
sportovních motocyklů a jejich
motorů. Dnes existují motocykly
s lehoučkým motorem, který však
má obrovské otáčky a výkon.
Takové motory se pro letecké
použití přímo nabízejí, jsou ale
nepoužitelné bez redukce otáček
pomocí převodovky, která je zase
těžká a nespolehlivá. Pokud ale
vytvoříme propulzor, což je ventilátor v proudovodu, a tedy jiný
typ pohonu než vrtulový, vysoké
otáčky naopak využít můžeme.
Propulzorem urychlujeme menší
průtokovou plochu o větší nárůst
rychlosti,“ vysvětluje Dr. Theiner.
Projekt dříme v myslích všech
zúčastněných už více než deset
let, kdy se jím začali zabývat
na bázi diplomových prací
a přemýšleli o jeho realizaci.
„Velice intenzivně se do projektu zapojili dva profesoři,
Jerie a Málek, oba velice známí
a významní inženýři a technici z oblasti leteckých proudových pohonných jednotek.
Na projekt se podařilo získat
grantové financování z programu
TIP ministerstva průmyslu
a obchodu a je na 4 roky, po
jejich uplynutí musí letadlo letět.
Pohonná jednotka se vyvíjí
v rámci činnosti Centra leteckého a kosmického výzkumu
již několik let, nyní je potřeba
navrhnout a postavit letadlo,
které tento pohon využije
a zároveň bude splňovat
požadavky kategorie ultralehkých letadel.
České vysoké učení technické
v Praze je nositelem projektu,
spoluřešiteli jsou dvě firmy, LA
kompozit, výrobce kompozitních
dílů, ze kterých bude letadlo
postaveno, a pozdější výrobce
letadla, Jihlavan airplanes s.r.o.,
který se bude podílet na finální
montáži a výrobě prototypu.
Vývoj už k dnešnímu dni přinesl
ČVUT tři patenty v patentovém
řízení a dva užitné vzory, další
dva patenty se chystají.
Ústav letadlové techniky
polupracuje od svého založení
s průmyslem na výzkumu, vývoji
a inovacích letadel a turbínových motorů. V rámci výzkumu
byly úspěšně vyřešeny návrhy nových vstupů vzduchu
turbovrtulových a proudových
letadel včetně návrhů vstupních
i výstupních kanálů turbovrtulových motorů, které přispěly ke
zvýšení výkonu motoru a jeho
životnosti.
léto 2011 TECNICALL
Tecnicall-02-2011-069.indd 13
13
29.8.2011 22:43:30
TÉMA
ALEXANDRA HRADEČNÁ
ì [email protected]
Krize nutí optimalizovat výrobu
Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii bylo založeno v roce 2000, letos tedy slaví
11 let svého fungování. Za tu dobu se stalo nepostradatelným partnerem mnoha českým výrobcům obráběcích
a tvářecích strojů, kteří se snaží neustále zdokonalovat a zefektivňovat výrobu svých produktů.
do ruky nástroje a metody, jak
užitné vlastnosti zlepšit. To je
naše úloha – stavět a navrhovat
virtuální prototypy a ověřovat
výsledky virtuálních prototypů
strojů, vytvářet nové nástroje,
které umožní zvýšit produktivitu
práce při výrobě nebo návrhu
stroje,“ říká prof. Houša.
Centrum spolupracuje zejména
s podniky, které se sdružují ve
Svazu strojírenské technologie
(SST), ačkoliv se na ně striktně
neomezuje a snaží se vyjít
vstříc i zájemcům mimo tento
Svaz. Původní SST, tehdy ještě
pod názvem Svaz výrobců
a dodavatelů strojírenské techniky, stál také při zrodu Výzkumného centra pro strojírenskou
výrobní techniku a technologii,
jehož byl spoluzakladatelem.
FOTO Zlatou
medaili Mezinárodního strojírenského veletrhu
v Brně získal prof. Jaromír Houša za svou celoživotní technickou tvůrčí práci a inovační činy.
O tom svědčí i fakt, že zatímco objem výroby v sektoru
obráběcích a tvářecích strojů klesl
za poslední léta krize o 38 %,
počet objednávek prací výzkumného centra naopak neustále roste. Podniky se totiž snaží překonat
krizi právě zlepšováním užitných
vlastností svých produktů.
Centrum, které již od počátku
vede prof. Ing. Jaromír Houša,
DrSc., se specializuje na výzkum
obráběcích a později i tvářecích
strojů. Inženýři v něm vyvíjejí
a zkoušejí prototypy komponentů
a uzlů strojů i stroje kompletní,
které budou mít oproti stávajícím
dokonalejší užitné vlastnosti.
Výrobní výkon, přesnost, spolehlivost, cena, výrobní náklady
výrobce i provozní uživatele, vliv
na životní prostředí, ekologická
likvidace stroje, to všechno jsou
vlastnosti, které se dají zlepšit.
„A my se snažíme dát podnikům
14
léto 2011
Tecnicall-02-2011-069.indd 14
Mezi největší spolupracovníky a
zadavatele výzkumných zakázek Centra patří například
TAJMAC ZPS, TOS Varnsdorf,
TOS Kuřim OS, Kovosvit MAS,
TOSHULIN, Hestego Vyškov
a Ervin Junker, z drobnějších
podniků například Strojírna TYC,
Kuličkové šrouby Kuřim a další.
Centrum má celkem 4 pracoviště,
jedno hlavní na ČVUT v Praze
a spoluřešitelská na Vysokém
učení technickém v Brně, Technické univerzitě v Liberci a na
Západočeské univerzitě v Plzni.
Pracuje v něm okolo stovky lidí,
ne všichni jsou však zaměstnáni
na plný úvazek. Většina
pracovníků Centra jsou studenti
doktorského studia a také ti, kteří
již studium dokončili (Ph.D.).
„Doktorandy si vybíráme ze
studentů našeho zaměření,
šikovné studenty upozorníme na
možnost doktorského studia, při
kterém navíc pracují v našem
centru. Dizertaci pak dělají u nás
a téma jejich dizertační práce je
zapojené do programu centra
a tak dobře materiálně zajištěné.
Kvalita dizertačních prací je pak
vyšší, témata jsou vázaná na
náš výzkumný projekt, a protože
každý náš výzkumný projekt vždy
vychází mimo jiné i z požadavků
průmyslu, jde vlastně i o práci pro
průmysl “ vysvětluje prof. Houša
a dodává: „Potřebujeme řešit
úkoly na úrovni a díky dotaci
z MŠMT máme prostředky na
zakoupení experimentálního vybavení a na financování výzkumu.
Děláme průzkumy zájmu, jezdíme
do světa na výstavy a konference, sledujeme vývojové trendy
a podle toho orientujeme náš
výzkumný program tak, aby byl
co nejpřínosnější pro náš průmysl
obráběcích a tvářecích strojů.
Nabízíme doktorským studentům
výborné zázemí pro výzkum a oni
nám zase kvalitní pracovní sílu
pro výzkumné záměry centra.“
Někteří doktorandi po skončení
studia odcházejí a Centrum se
snaží, aby odcházeli do podniků
výrobců obráběcích a tvářecích
strojů. Někteří v Centru zůstávají.
„Zejména velice aktivní a výkonné
pracovníky si Centrum snaží
udržet, protože to jsou klíčoví
lidé pro řešení všech našich
úkolů,“ říká Houša.
Výzkumné centrum stálo u zrodu
Technologické platformy strojírenské výrobní techniky, kde vypracovalo například strategii oboru,
která definuje užitné vlastnosti
strojů a příslušné nástroje, jimiž
lze jednotlivé užitné vlastnosti
zlepšovat. „Podniky vědí, co je na
prototypech jejich strojů trápí a
ve strategii mohou nalézt celou
řadu nástrojů, kterými je možno
potřebné vlastnosti zlepšit.
Naším úkolem potom je připravit
tyto nástroje k použití v praxi.“
vysvětluje prof. Houša, jak se rodí
zakázky pro jeho Centrum, které
ideálním způsobem kombinuje
zvyšování akademického vzdělání svých zaměstnanců s neocenitelným a hmatatelným přínosem pro české strojírenství.
TECNICALL
29.8.2011 22:43:34
TÉMA
ING. ILONA PRAUSOVÁ
ì [email protected]
„Zpočátku jsem jen vstřebával“
Energetika je obor perspektivní a stabilní, leč konzervativní, s přesně danými zákonitostmi. Otevření evropského
energetického trhu vneslo do oboru flexibilitu, a dále jej zatraktivnilo. Potvrzuje to i téměř čerstvý absolvent VŠ
Tomáš Bednář, který do společnosti ČEPS nastoupil v roce 2009, a dnes se podílí na mezinárodním projektu.
problematika GCC řeší na celoevropské úrovni v rámci asociace
ENTSO-E sdružující evropské
provozovatele přenosových soustav,“ vysvětluje Tomáš a pokračuje: „Smyslem GCC je vzájemná mezinárodní výpomoc
provozovatelů při zajišťování
výkonové rovnováhy, konkrétně
v oblasti tzv. sekundární
regulace. “
Z počátku Tomáš projekt viděl jen
jako technické řešení, které ho,
jako nedávného studenta, zajímalo a neviděl přesahy i do jiných
oblastí. Postupem času však
vyvstávaly stále nové požadavky
na znalosti a nové dovednosti.
„Bylo potřeba analyzovat nejen
technické vstupy, ale i ekonomickou výhodnost projektu.
FOTO Nový
model spolupráce společnosti ČEPS, a.s., se zahraničními partnery nese název Grid
Control Cooperation. Je založen na efektivní výměně regulačních výkonů v reálném čase mezi
regulačními oblastmi.
Tomáš se v oboru energetiky
pohybuje poměrně krátkou dobu.
Při hledání zaměstnání měl jasno
v tom, co od práce chce: energetiku bez rutiny, pracovní cesty
do zahraničí a aktivní využívání
cizího jazyka. A měl štěstí,
protože v témže roce, kdy hledal
zaměstnání, vznikl ve společnosti
ČEPS (provozovatel přenosové
soustavy ČR) odbor Rozvoj energetických trhů, s cílem podporovat
rozvoj energetických trhů a systematizovat činnosti s tím spojené.
Součástí těchto trhů je i trh s rezervací regulačního výkonu, nutného pro vyrovnávání výkonových
nerovnováh vznikajících v každém
okamžiku (tzv. trh s podpůrnými
službami) a potřebného pro
udržení spolehlivého provozu
elektrizační soustavy ČR.
„Jako čerstvý absolvent jsem při
nástupu do zaměstnání měl jen
hrubé představy o rozsahu a typu
činností, které ČEPS vykonává.
A byl jsem mnohokrát překvapen
z šíře povinností vyplývajících
z role provozovatele přenosové
soustavy. V prvních měsících jsem
jen vstřebával množství informací
z energetiky a energetických
trhů, energetické legislativy, technické a obchodní stránky provozování ES včetně přeshraničního
obchodování. Nazval bych to
technicko-legislativně-tržněobchodním energetickým znalostním mixem,“ vzpomíná Tomáš.
Grid Control Cooperation
Téměř ihned po nástupu dostal
Tomáš příležitost podílet se na
důležitém mezinárodním rozvojovém projektu - Grid Control
Cooperation (GCC). „GCC je
mezinárodní projekt, jehož hlavní
koncepce byla vytvořena a posléze i realizována třemi ze čtyř
německých provozovatelů: EnBW,
50Hertz a TenneT. Následně
vznikla myšlenka dalšího mezinárodního rozšíření. ČEPS spolu
se švýcarským provozovatelem
přenosové soustavy, SwissGridem, vyjádřily podporu založení
společného řešitelského týmu,
do kterého jsem byl za ČEPS
nominován. V současnosti se
Dále byla nutná spolupráce
s právním oddělením v otázkách
kompatibility s českou legislativou i regulačním rámcem pro
ČEPS, který je plně regulovaným
subjektem. Podstatnou částí
projektu byla i příprava mezinárodní smlouvy ukotvující práva
a povinnosti zapojených stran,“
vypočítává. Jako bonus Tomáš
vidí i to, že projekt vyžaduje
množství jednání na mezinárodní
úrovni, kde jednacím jazykem
je angličtina i možnost (vítaná
povinnost) zahraničních cest
na workshopy s partnery.
„Ačkoliv na začátku to tak nevypadalo, projekt se vyvinul, řekl
bych, v jednu velkou možnost
osvojení si znalostí nejen z
oblasti energetiky, ale i z práva,
ekonomie, statistiky, projektového
řízení a nakonec i dovedností při
vyjednávání a používání cizího
jazyka.“ Tak vidí své působení
v ČEPS, a.s., absolvent elektrotechnické fakulty a současný
specialista odboru Rozvoj energetických trhů Tomáš Bednář.
léto 2011 TECNICALL
Tecnicall-02-2011-069.indd 15
15
29.8.2011 22:43:38
TÉMA
ALEXANDRA HRADEČNÁ
ì [email protected]
Zkoušky mostních
konstrukcí můžeme
provádět přímo u nás
Historie Experimentálního centra (EC) v nové budově stavební fakulty sahá do počátku
osmdesátých let, kdy byly do provozu uvedeny nové laboratoře. Organizační struktura
byla zpočátku třístupňová, byly vytvořeny ústřední laboratoře, oborové laboratoře a laboratoře katedrové. V současné době jsou všechny tyto laboratoře samostatnou organizační
složkou fakulty, kde jsou soustředěny nejvýznamnější technologické celky pro fakultu.
Experimentální centrum je
akreditovaným pracovištěm
Fakulty stavební ČVUT v Praze
v oblasti zkušebnictví stavebních
konstrukcí a materiálů. Zajišťuje
experimentální práce vědeckovýzkumné povahy vyplývající
z potřeb výuky, grantové a ostatní
ekonomické činnosti. Pracoviště
úzce spolupracuje s praxí a zajišťuje odborný servis stavebním
firmám. Veškerý rozsah zkušebních prací je prováděn jak ve
specializovaných laboratořích
pracoviště, tak i v podmínkách
in-situ. Všechny zkoušky jsou
prováděny dle platných norem
a předpisů a dle domluvy se
zadavatelem.
Věda a výzkum jsou nedílnou
součástí moderní, rozvíjející
se společnosti. Experimentální
centrum zajišťuje různým výzkumným týmům, doktorským,
magisterským i bakalářským
studentům stavební fakulty realizaci vědeckých úkolů, myšlenek
a nápadů v experimentálních
laboratořích. Výuka je neméně
důležitou součástí pracovní
náplně EC a zahrnuje výuku
odborných předmětů, studentské
projekty a experimentální práce
týkající se bakalářských, diplomových a doktorských prací.
Nezanedbatelnou součástí
činnosti EC je spolupráce na projektech finančně podporovaných
stavebními firmami a dalšími
institucemi, zejména pokud
investoři projeví zájem o akreditované zkoušky stavebních
materiálů a konstrukcí. Pracoviště
úzce spolupracuje s průmyslem, a
to v mnoha oblastech.
16
léto 2011
Tecnicall-02-2011-069.indd 16
„V poslední době jsme prováděli
práce zejména pro společnost
Metrostav, většinou zatěžovací
zkoušky mostů nebo měření
průběhu hydratační teploty nových typů betonu použitých při
stavbě tunelu Blanka a další
experimentální zkoušky, které
vycházejí z potřeb této firmy.
V obdobných oblastech jsme spolupracovali také například s firmou
Stavby mostů, Bögl a Krýsl, nebo
Kepák, pro kterou jsme měřili
deformace střešní konstrukce
nově budovaného stadionu Slavia
v Edenu při simulovaném zatížení
konstrukce větrem.
Zajímavé měření bylo realizováno pro firmu Techniserv,
kde byla objektem sledování
ocelová konstrukce věže radiolokátoru na letišti v Praze
Ruzyni. I v tomto případě bylo
provedeno měření deformací
od klimatického zatížení. Za
posledních 10 let jsme provedli
mnoho zatěžovacích zkoušek
mostů a konstrukcí, dále pak
prací týkajících se stavebního
průzkumu a nespočet zkoušek
konstrukčních prků a stavebních
materiálů,“ vyjmenovává vedoucí
Experimentálního centra prof. Ing.
Petr Konvalinka, CSc., některé
ze zkoušek, které jeho laboratoř
provádí.
Snad největší devizou Experimentálního centra je technologická a odborná vybave-nost
pracoviště k provádění složitých
experimentů, mimo jiné i dynamických zatěžovacích zkoušek
mostů. „Jsme jedno z mála
pracovišť v republice, které
provádí kromě statických
i dynamické zatěžovací zkoušky
mostů a z toho důvodu jsme často
vyzýváni k účasti ve výběrovém
řízení,“ říká prof. Konvalinka.
Obecně lze konstatovat, že
všechny konstrukce lze rozkmitat takovým způsobem, že při
dosažení tzv. vlastní frekvence
kmitání konstrukce dojde k rezonanci. V případě, že tato situace
nastane (větrem, provozem
apod.), hrozí trvalé poškození či
zřícení konstrukce (příkladem
může být v historii stavebnictví
asi nejznámější porušení mostu
„Tacoma Narrows Bridge“ v roce
1940).
Experimentálně lze tyto vlastnosti
konstrukcí zjistit, a tím ověřit teoretické výpočty a vytvořit podklady
pro případné úpravy konstrukcí.
V praxi jsou do subtilnějších konstrukcí umísťovány pohlcovače
kmitů a u větších nebo rozměrnějších konstrukcí jsou pak
navrhovány jednotlivé konstrukční
části s rozdílnými hodnotami
vlastních frekvencí pro případné
rušení účinků kmitání, nebo jsou
instalovány přídavné tlumiče
kmitání.
V odvětví mostního inženýrství
se v souvislosti s údržbou mostů
a zjišťováním jejich životnosti
instalují rozsáhlé monitorovací systémy. S jejich pomocí je získávána dynamická odezva konstrukce
ve formě časových řad (výchylka
konstrukce, zrychlení, rychlosti,
počet a tíha vozidel apod.). Z nich
bývají následně stanoveny tzv.
modální vlastnosti (vlastní tvary
a jim odpovídající vlastní frekvence), tlumící charakteristiky
TECNICALL
29.8.2011 22:43:38
TÉMA
a v případě znalosti referenčního
stavu také srovnávací kritéria.
Na rozdíl od statických zkoušek
mostních konstrukcí, při kterých
se most zatíží statickou silou
například nákladními automobily a je měřen vliv zatížení na
průhyby, zatlačení ložisek či
průběh napětí v konstrukci apod.,
se při dynamické zkoušce ověřují
odezvy v různých částech
a řezech konstrukce vlivem
dynamického zatížení.
„Nejčastěji se zkouška provádí
za pomoci budičů kmitání, které
jsou schopny budit harmonické
i disharmonické kmity. Další
variantou je měření dynamických parametrů mostu, vyvolané
vlastním provozem mostu nebo
také přejezdem vozidla přes normovou překážku. Most je následkem těchto zdrojů dynamického
zatížení rozkmitán a my můžeme
pomocí měřicí techniky vyhodnotit
potřebné parametry konstrukce.
Dynamické zkoušky lávek
pro pěší pak například zahrnují zkoušky s chodci, kde je
sledovaným parametrem také
pocitová pohoda chodce při
chůzi i běhu po konstrukci, která
může svými kmity působit na
chodce nepříjemným dojmem.
Součástí měření může být také
synchronizované poskakování
určitého počtu lidí po lávce, což je
v zásadě jakási zkouška vandalismu,“ vysvětluje prof. Konvalinka,
jak se různé dynamické zkoušky
mostů provádějí.
Tento způsob zkoušek neslouží
pouze ke zjištění dynamických
parametrů konstrukcí a jejich porovnání s výpočtovými hodnotami
či jako podklad pro modifikaci
konstrukce, ale snahou odborníků
je také využití takto získaných
informací z odezvy konstrukce pro
lokalizaci poškození a následné
stanovení životnosti. Praxí je
ověřeno, že lokální poškození
konstrukce se projeví změnou
výše zmíněných parametrů. Porovnáním s neporušeným stavem,
ať již předem změřeným, nebo
teoreticky vypočteným, lze poté
zpětně detekovat místa porušení.
„Pro měření kmitů u nás
využíváme vlastní systém měřicí
linky a máme zpracovanou
vlastní metodiku měření. Systém samotného zatěžování pak
vychází z normových požadavků.
Každá zkouška je originál, každá
se dělá na míru tomu kterému
mostu nebo konstrukci,“ přibližuje
prof. Konvalinka metodu měření
kmitání mostních konstrukcí,
na které se podílí také Katedra
mechaniky.
Kromě množství provedených
statických a dynamických zkoušek
konstrukcí, materiálových či
prototypových zkoušek pracují
odborníci z Experimentálního
centra a Katedry materiálového
inženýrství a chemie například
také na vývoji cihelných bloků se
zdokonalenými tepelně izolačními
parametry. „Větší tepelné izolace se docílí přidáním výplní do
otvorů u vnitřního a vnějšího
povrchu děrované cihly.
Na takto modifikovaných cihelných blocích poté zkoušíme, zda
je ovlivněna pevnost nebo transportní vlastnosti cihel, například
transport vlhkosti nebo teploty.
Zkoušíme desítky kusů cihel,
které se musí prověřit mechanicky, teplotně i vlhkostně.
Mechanická zkouška přitom trvá
relativně krátkou dobu, a když
máme všechno připraveno,
můžeme za den vyzkoušet třeba
i 20 kusů cihel. Teplotní a vlhkostní zkoušky však trvají nesrovnatelně déle“, popisuje jeden
z dalších úkolů, jimiž se Centrum
zabývá, Ing. Jiří Litoš, Ph.D.,
zástupce prof. Konvalinky.
Pro německou firmu testovali pracovníci Experimentálního centra
pryžové podkladnice pro kolejnice.
„Na tomto projektu jsme realizovali snad všechny služby, které
jsme schopni nabídnout. Dělaly se
všechny možné zkoušky, zkouška
tvrdosti, nasákavosti, chemické
odolnosti, elektrické vodivosti,
měření objemové hmotnosti,
zkoušky tepelné a teplotní vodivosti a roztažnosti, objemových
změn, dělali jsme zkoušky modulu
pružnosti, stlačitelnosti, prostě
zkoušeli jsme veškeré charakteristiky daného materiálu,“ říká Ing.
Litoš a dodává: „Firmy se na nás
většinou obracejí i s dotazem, co
vše by se mělo sledovat. Nechtějí
riskovat, že by certifikovaly
nedostatečně připravený
výrobek. My jsme schopni jim
dát odpověď, potřebné zkoušky
provést a připravit jim protokoly,
a to i v německém nebo anglickém jazyce. Zkoušky provádíme
podle konkrétního zadání, a to
buď na dodaných vzorcích, na
vzorcích odebraných ze stavby,
nebo i na vzorcích vyrobených
nebo montovaných přímo
v našich laboratořích.“
Experimentální Centrum spolupracuje i s dalšími katedrami,
fakultami a ústavy ČVUT, například s Centrem integrovaného
navrhování progresivních stavebních konstrukcí, pro které
zpracovává dílčí úkoly velkých
zakázek. Velmi dobrá je i spolupráce s Kloknerovým ústavem,
s jehož pracovníky Experimentální centrum právě spolupracuje na
posuzování budov v ulici
Na Poříčí v Praze v rámci
pasportizace pro firmu Penta
Investments.
FOTO Experimentální
centrum, které vede prof. Konvalinka z Fakulty
stavební ČVUT (na snímku), se zabývá především zkouškami stavebních konstrukcí a materiálů.
léto 2011 TECNICALL
Tecnicall-02-2011-069.indd 17
17
29.8.2011 22:43:44
TÉMA
ALEXANDRA HRADEČNÁ
ì [email protected]
AskYou vás nenechá sedět
v koutě
Inkubátor ČVUT přijal docela nedávno do svých řad novou start up firmu, jejímž hlavním projektem bude
AskYou. Webový portál si klade za cíl přiblížit znovu lidi k sobě a vytáhnout je od obrazovek počítačů
na fotbalová či golfová hřiště, na koncerty, brusle, šachy, zkrátka všude tam, kde se mohou setkávat
a komunikovat spolu tváří v tvář.
Zakladatelů AskYou je šest,
čtyři jsou studenti ČVUT a dva
VŠE. Všichni technici studují
Fakultu elektrotechnickou,
obor softwarové inženýrství
a management nebo web
a multimédia. Studenti VŠE jsou
z fakult podnikohospodářské
a mezinárodních vztahů.
„To, co klukům z ČVUT chybí, je
určitý ekonomický přehled. Tady
se víceméně neučí nic o tom, jak
to funguje ve firmách a co firma
z ekonomického hlediska všechno
potřebuje, je to opravdu technicky zaměřené. Kluci z VŠE nás
maximálně doplňují. To oni vědí,
jak má vypadat business plán,
finanční plán, cash-flow, výsledovka, všechny tyhle věci oni znají
a mohou nám pomoci. A naopak
my je doplňujeme po technické
stránce. To byl jeden z důvodů,
proč jsme se dali dohromady,“
vysvětluje Josef Lobotka, hlavní
z party zakladatelů, proč postavili
svůj tým z techniků a ekonomů.
Hlavním projektem firmy je portál
AskYou. „Přišli jsme na to, že
v dnešní době se hromada lidí
příliš upíná k počítačům, k sociálním sítím, a myslíme si, že to není
úplně dobře. Já jsem z Moravy
a chybí mi ty časy, kdy jsme
chodili s kamarády ven aktivně
se bavit, třeba hrát fotbal. Jakmile jsem přišel do Prahy, zjistil
jsem, že tady je strašný shon,
lidi běhají do práce, do školy, na
osobní kontakt už nemají čas,
volný čas už není to, co býval.
Tohle všechno navíc podporuje
takový ten pasivní přístup sociálních sítí k zábavě. Proto mě
napadla myšlenka, co to takhle
udělat naopak? Co to obrátit
a naopak povzbudit lidi k tomu,
aby nebyli doma u počítačů, ale
využít počítače k tomu, abychom dostali lidi ven? A přesně
18
léto 2011
Tecnicall-02-2011-069.indd 18
o tom AskYou je. Vizí AskYou je
pomoci člověku k tomu, aby si
jednoduchým způsobem našel
aktivní zábavu, partnera do
tanečních, spolužáka, který s ním
bude chodit na angličtinu, prostě
cokoliv a kohokoliv, kdo s ním
bude aktivně trávit čas. AskYou
chce podněcovat lidi k tomu,
aby chodili na koncerty, účastnili
se akcí, zkrátka aby se spolu
stýkali,“ hovoří Josef Lobotka
o tom, co ho k projektu přimělo.
jmenovala se Freezing Prague
2010 a šlo o to, že lidé „zamrzli“
v centru Prahy. Účast tehdy
potvrdilo asi 5 tisíc lidí, bohužel
bylo minus 12 °C a nakonec
dorazila zhruba polovina lidí.
I tak měla akce obrovský úspěch,
lidé zamrzli od Staroměstského
až po Václavské náměstí.
O Freezingu informovala televizní
zpravodajství a popularita vynesla
projektu fanoušky, kteří budou
AskYou před spuštěním testovat.
A co bude člověk dělat, když si
bude chtít třeba v Praze zahrát
fotbal a nebude mít s kým? „To
bude jednoduché, takový člověk
si bude schopen velmi rychle najít
na AskYou zábavu. Buď to bude
organizační typ, ochotný třeba
najít nějaké hřiště, na kterém by
se dalo ve vhodnou dobu hrát
a založí event. Zadá, že jde o
fotbal, kde a kdy se bude hrát, pro
kolik je akce lidí, a vystaví event
na AskYou. Event se ukáže všem,
kteří při registraci zadali, že hrají
rádi fotbal a bydlí v Praze. Na
zdi každého uživatele se budou
zobrazovat eventy toho druhu,
které má rád. A když náš člověk
nebude organizační typ, najde
si zábavu rovnou, koukne se na
svou zeď a tam si může vybrat
z nabídky akcí. Třeba si všimne,
že se dneska někde hraje fotbal
a rozhodne se: tak já se k nim
přidám, někoho nového poznám,
bude to fajn,“ říká Lobotka.
Různé společenské akce a happeningy mají zakladatelé firmy
v plánu organizovat i nadále.
S velkým úspěchem se setkala
například organizace tematické party pro studenty Fakulty
mezinárodních vztahů na VŠE,
kterou zaštítila rektorka univerzity.
Součástí akce byla i diskotéka
a koncert rockové skupiny
a jejím hlavním účelem bylo dát
dohromady lidi z fakulty. „Přišlo
asi 850 lidí, a protože kapacita
klubu byla nižší, bylo na akci dost
plno. To byl ale jediný zádrhel,
jinak byla akce velice úspěšná.
Podobné akce bychom chtěli
pořádat častěji,“ říká Lobotka.
Zakladatelé AskYou mají
promyšlený i marketing a finanční
návratnost svého projektu. Na
začátku budou potřebovat získat
hodně uživatelů, kteří vytvoří
různé zájmové skupiny. Ty
budou lákat na společenských
akcích, na které je pozvou
prostřednictvím již existujících
sociálních sítí. Takovou akci si
vyzkoušeli už loni v listopadu,
Kromě pořádání akcí bude dalším
zdrojem příjmu společnosti
reklama, nejprve ve formě
affiliate a posléze, až bude
mít AskYou stabilní základnu
uživatelů a doložitelnou sledovanost a úspěšnost affiliate
reklamy, to budou i prezentace placené. Výhodou umístění
reklamy na AskYou bude velice
přesné zacílení na skupinu
lidí, kteří nabízený produkt
nebo službu mohou využít.
Kontakt:
Josef Lobotka
[email protected]
TECNICALL
29.8.2011 22:43:44
TÉMA
ALEXANDRA HRADEČNÁ
ì [email protected]
Konvenční i speciální metody
svařování se zárukou
Laboratoř výuky svářečských technologií (LVST), otevřená v prosinci roku 2008, spojuje experty
ze čtyř fakult ČVUT a její pracovníci nabízejí svářečské kurzy, svářečský dozor, konzultační a znaleckou
činnost i odborné zkoušky a expertízy zaměřené na spojování a tepelné dělení materiálů.
Laboratoř byla založena na
Ústavu strojírenské technologie
na Fakultě strojní. Na její činnosti
se však výraznou měrou podílejí
i experti z fakulty stavební,
dopravní a elektrotechnické,
tedy těch pracovišť, kde je také
zapotřebí spojovat konstrukční
a technické materiály, ať už se
jedná o výrobu stavebních konstrukcí, dopravních prostředků
nebo třeba o spojování při výrobě
elektrotechnických součástek.
Tato mezifakultní laboratoř byla
založena s myšlenkou koncentrovat úsilí a zdroje do oblasti
konvenčních i speciálních metod
svařování a tepelného dělení
materiálů, včetně automatizace
a monitorování svařovacího
procesu a diagnostiky a
včetně vyhodnocování kvality svarových spojů.
„Výsledkem je dnes špičková
laboratoř odpovídající posledním trendům průmyslové praxe,
která je mimo jiné napojena
i na perfektně vybavenou metalografickou laboratoř. Zároveň
s vybavením v oblasti svařování
se snažíme propojovat svou
činnost i s ostatními laboratořemi
na spolupracujících pracovištích.
V poslední době se například
velmi aktivně zapojujeme do
vybavování laboratoře pro
mechanické zkoušky na Ústavu
strojírenské technologie. Ta je
určená jak pro výzkum a výuku
v oblastech výrobních strojírenských technologií, tak i pro
posouzení kvality svarových
spojů,“ říká Ing. Ladislav Kolařík,
IWE., vedoucí LVST. „Málokdo
má dnes v českém univerzitním
prostředí v oblasti svařování
takové vybavení jako my,“ dodává.
S některými významnými výrobci
spolupracuje LVST dlouhodobě.
V oblasti oprav a renovací,
případně posuzování kvality
výrobků jsou to například
významné slévárny, v oblasti
svařování pak výrobci stavebních konstrukcí a mostů, nebo
strojírenské firmy zabývající se
například výrobou tlakových
nádob nebo působící v energetice. Třeba pro firmu Metrostav a.s.
prováděla LVST v loňském roce
množství zkoušek na vyhodnocení kvality svarových spojů.
Zhruba 10 firem nechává své
výrobky v Laboratoři zkoušet
pravidelně. LVST se snaží
také spolupracovat s výrobci
přídavných materiálů, technických
plynů a svařovacích zdrojů. Jejich
pracovníky zve na různá školení
pro výrobní firmy a zpracovává
pro ně různé dílčí úkoly. „Výrobci
plynů nám například poskytnou
rozdílné typy ochranných atmosfér pro svařování a my na speciálních slitinách zkoušíme, jaké jsou
jejich vlivy při použití různých
metod svařování. To je pro nás
zajímavé i po výzkumné stránce.
Navíc se snažíme neorientovat
se pouze na jednoho výrobce.
V těchto oblastech je na trhu
značná konkurence a my se
snažíme držet krok a udržet si
potřebný přehled o trendech
a vývoji“, vysvětluje Kolařík různé
úrovně spolupráce s podniky.
„Firmy se na nás obracejí, když
jim například začnou praskat
svary, nebo když potřebují změnit
technologii výroby a chtějí si
ověřit, zda bude vybrané zařízení
splňovat jejich požadavky. My
se jim snažíme umožnit danou
technologii si vyzkoušet, nejlépe
vyrobit jejich vlastní výrobek na
našem vybavení a zařízeních.
Případně nám mohou přivést
svoje vzorky, a my jim je vyhodnotíme,“ vysvětluje Kolařík, co
může LVST dále nabídnout
a uvádí konkrétní příklad z další
oblasti činnosti Laboratoře:
„Například jsme měli zákazníka,
který zpracovával pro automobilový průmysl různé ocelové
komponenty. Od minulého
roku začali pracovat i s hliníkovými slitinami, ale byla to pro
ně novinka. Tak jsme se domluvili a my jsme jim přímo ve firmě
udělali specializované školení
o svařování hliníkových slitin,
o tom jak se hliník chová při
svařování a jakými metodami
se svařuje. Bylo to školení
na zakázku.“
Na Fakultě strojní má pracovní
skupina svařování, která provoz
LSVT zajišťuje, 6 pracovníků
a tři stálé externí spolupracovníky, na ostatních fakultách se
do činnosti zapojují obvykle 2-3
další odborníci. Ing. Kolařík by si
dovedl představit i více aktivních
pracovníků, ale LVST se stále
ještě buduje a dovybavuje, nakupují se další a další zařízení.
Kromě LVST má Ústav strojírenské technologie k dispozici
také svářečskou školu a akreditované školicí pracoviště CWS
ANB, kde nabízí základní i EN
kurzy svařování zakončené
vydáním svářečského průkazu
nebo mezinárodně platného
certifikátu svářeče. Výuka je
určená nejen pro studenty
ČVUT, ale i pro externí zájemce
z firem a pro soukromníky.
léto 2011 TECNICALL
Tecnicall-02-2011-069.indd 19
19
29.8.2011 22:43:44
ROZHOVOR
ALEXANDRA HRADEČNÁ
ì [email protected]
„Máme dlouhou tradici
a jsme úspěšní.“
Ing. Jiří Kolísko, ředitel Kloknerova ústavu ČVUT hovoří o spolupráci s průmyslovými
firmami i testech konstručních elementů pro pařížskou centrálu Luis Vuitton.
Jako soudně znalecký ústav
spolupracujete při posuzování vad a poruch staveb
a konstrukcí. Jak jste zmínil,
prohlíželi jste valnou většinu
domů nad trasou metra,
šlo o stovky domů. Kdyby
některému z těch domů hrozilo
nebezpečí, jak se to řeší?
Nemalou část kapacit Ústavu
věnujeme expertní i znalecké
činnosti pro externí zájemce.
Rozdíl mezi expertním a soudně
znaleckým posudkem je velmi
výrazný a je třeba tyto věci
velmi pečlivě rozlišovat.
Kromě získávání finančních
prostředků tím také prokazujeme odbornou zdatnost
pracovníků ústavu, propagujeme značku Kloknerův ústav
a současně značku celé univerzity ČVUT. Ústav je jako znalec
například angažován v jedné
z nejznámějších kauz součas20
léto 2011
Tecnicall-02-2011-069.indd 20
nosti, v řešení případu pádu rekonstruovaného mostu na koleje
a havárie vlaku ve Studénce.
proběhne střelba, na sousedních
objektech se provede prohlídka,
nivelace, měření otřesů.
A jak je to se sledováním stavu
domů při stavbě metra?
V rámci úvodní pasportizace jsme
odhadli potenciální rizika a navrhli
rámcová doporučení. Podrobně
je dále rozpracovává projektant
stavby. Nejdříve se zpracovává
projekt výstavby, jehož součástí
je i tzv. projekt monitoringu.
Předem se počítá s tím, že pokud
se něco stane, například vznikne
trhlina nebo se něco v konstrukci
uvolní či zdeformuje, musí se
provést nápravná opatření a kroky.
To abych odpověděl přiměřeně
nejednoznačně, jak si to čas od
času technika vynutí. Řešení má
mnoho variant, musí vyplynout
z aktuálního vývoje a reagovat
na něj, a podrobně jej zpracovává projektant. Jak tvar tunelu
samotného, tak celého nadloží
a objektů nad trasou tunelu jsou
permanentně pod kontrolou.
S diagnostikou staveb ostatně
máme rozsáhlé zkušenosti.
Při budování metra se nejenom
razí, ale i hloubí, vrtá a čas od
času se střílí, což způsobuje
otřesy, napětí a deformace
v zemním masivu nadloží.
V projektu je stanoven odhad
situace a v projektu monitoringu se nastaví uzlové kontrolní
body měření a sledování, které
se pravidelně vyhodnocují.
V projektu monitoringu se např.
stanoví, že když na určitém místě
Například po povodních, u stanice metra Florenc, u které byl
po provedených propočtech
předpoklad, že další povodeň
TECNICALL
29.8.2011 22:43:51
by ji mohla poškodit, jsme
prováděli rozsáhlý diagnostický průzkum v rámci projektu
zajištění stanice. Kontrolovali
jsme kvalitu betonů, korozní
poškození, skutečné provedení
konstrukcí a podobně. Provádíme
velké množství diagnostických
průzkumů před rekonstrukcemi.
Pomáhali jsme například s restaurováním říms na Letohrádku
královny Anny nebo s rekonstrukcí bývalé Živnobanky na
Příkopech. Za běžného provozu
banky se prováděla rozsáhlá
diagnostika, samozřejmě po
zavírací době a o víkendech,
abychom nerušili provoz.
Zabýváme se jak historickými, tak
současnými stavbami. Ústav se
dlouhodobě věnuje speciálním
technologiím, jako jsou sanace
betonových konstrukcí, sanace
vlhkého zdiva, věnujeme se
tepelné technice, injektážím. Samostatnou oblastí jsou zatěžovací
statické i dynamické testy mostních konstrukcí a diagnostika
vad a poruch železobetonových
i ocelových mostních objektů.
Vzpomenete si na některý
konkrétní případ zkoušek,
které jste prováděli?
To by byl velmi široký a rozsáhlý
výčet věcí. Slovní popis ale technik patrně neocení, nebude to názorné. Teď spíše vybrat to, co by
bylo pro čtenáře zajímavé. Třeba
mě napadá, že nedávno jsme
spolupracovali s jednou tuzemskou firmou, pro kterou jsme
testovali konstrukční elementy pro
sídlo firmy Luis Vuitton v Paříži.
Firma dodávala několik tisíc
metrů čtverečních ornamentální
mříže. Jednalo se o vzhledově
a výrobně velmi komplikovanou
pozlacenou mříž z hliníkové
slitiny, která měla zároveň sloužit
jako zábradlí. S tím souvisely
určité potřebné mechanické
parametry. Teoretická analýza
takového prvku byla obtížná
a proto jsme byli požádáni
o ověření ve zkušebně KÚ.
Mechanickými testy jsme
ověřovali způsoby porušení,
únosnosti a deformační
chování takové mříže.
V poslední době jsme pracovali
na zkoušení betonových
segmentů nového ostění tunelů
aktuálně stavěných nových tras
metra z Dejvic do Motola.
Ověřovali jsme, zda segmenty
ostění vydrží tlaky od razicích
štítů, které se při ražbě tunelu
o ně opírají, a posunují se tak
vpřed. Segmenty mají různý
tvar a tvoří dohromady kruhový
prstenec. Každý segment váží
až tři a půl tuny. Testy mechanické únosnosti proběhly nejen
u nás v laboratoři, ale byli jsme
ještě požádáni, abychom ověřili
deformačně mechanické chování ostění přímo při ražbě.
Kolegové jdou dnes v noci osadit
snímače a měřicí ústředny
a budou sledovat, co se bude
s ostěním dít v okamžiku, kdy se
do něj opře razicí stroj. Velkou
část naší odborné práce tvoří
diagnostika stávajících staveb
a posuzování vad a poruch
staveb. V přípravné fázi ražby
nové trasy metra jsme provedli pasportizaci několika
set objektů, které se vyskytují v zóně možného ovlivnění
výstavbou metra.
V rámci naší činnosti spolupracujeme i se zahraničím, takže
ve zkušebně KÚ se provádějí
testy prvků pro firmy prakticky
z celého světa (Spojené státy,
Saúdská Arábie, Čína) i Evropy
(Rakousko, Francie, Španělsko,
Německo, Polsko, Maďarsko atd.)
Spolupracujete na některých
projektech i s jinými ústavy
a pracovišti na ČVUT?
V rámci ČVUT pracujeme na
projektech spolupráce s praxí
společně s jednotlivými kolegy
z fakulty stavební, která je nám
nejblíž. Kolegové z katedry
betonových konstrukcí a mostů,
katedry pozemních staveb
a katedry mechaniky nám
pomáhají řešit dílčí problémy.
Naše partnerství vnímám
jako nadstandardní a když
potřebujeme, neváháme se s nimi
spojit. Už jsme spolu zpracovávali řadu projektů. Spolupráce
s ostatními organizacemi
jako např. s Akademií věd,
jinými univerzitami v ČR i v rámci
ČVUT, to je jedna ze základních
myšlenek, kterou já osobně
sdílím a snažím se v tom smyslu
i pracovat. Jak už jsem řekl,
máme řadu projektů, na kterých
se podílejí různí kolegové
v rámci republiky i ze zahraničí.
Celý rozhovor si můžete přečíst na www.tecnicall.cz
ROZHOVOR
Myslíte si, že vás firmy oslovují samy, protože máte
tak dlouhou tradici?
Máme dlouhou tradici a jsme
úspěšní. Zní to možná až
nepřiměřeně sebevědomě, ale
opravdu si myslím, že s firmami
dokážeme dobře probrat a komunikovat jejich potřeby a myslím
si, že obecně umíme v konkrétním případě řešit jejich potíže.
Důkazem jsou dlouhodobé opakované vztahy dnes již se stovkami
partnerů z komerční sféry.
Jak chcete dosáhnout
toho, abyste dlouhodobě
úspěšní zůstali?
Každodenní trpělivou a tvrdou
prací, co k tomu více říci?
Ing. Jiří Kolísko, Ph.D.
absolvoval Fakultu stavební ČVUT, doktorské studium pak
na Kloknerově ústavu. Od poloviny devadesátých let měl
na starosti akreditovanou laboratoř Kloknerova ústavu a
od roku 2004 také experimentální oddělení. Od roku 2010
se ve funkci ředitele Kloknerova ústavu snaží, aby stejné
technické a odborné vyžití, které dal Ústav jemu, poskytoval i ostatním kolegům.
Chtěl by dělat „chytrou“ technickou práci na co nejvyšší
úrovni, spolupracovat s nejlepšími odborníky vědy i praxe,
přenášet získané poznatky studentům ČVUT, být k dispozici nejenom stavebnímu průmyslu při řešení problémů,
mít dobře vybavený Ústav a mít chytré a spokojené spolupracovníky.
Zkoušeli jsme například i speciální hliníkové nosníky zastřešení archeologických nalezišť ve Francii.
léto 2011 TECNICALL
Tecnicall-02-2011-069.indd 21
21
29.8.2011 22:43:57
TÉMA
ALEXANDRA HRADEČNÁ
ì [email protected]
Každý průmyslový výrobek
začíná v laboratoři
Laboratoře pro vývoj a realizaci vzorků elektronických zařízení byly na Fakultě elektrotechnické ČVUT uvedeny
do provozu letos na jaře. Jsou vybavené špičkovým zařízením pro vývoj, výrobu a diagnostiku osazených desek
plošných spojů, které dnes nalezneme prakticky ve všech elektrických a elektronických zařízeních. Obklopují
nás tedy doslova na každém kroku a velice přitom záleží na jejich kvalitě.
Laboratoře pro vývoj a realizaci
(LVR) slouží studentům a akademickým pracovníkům, ale
i externím zákazníkům zejména
z řad malých a středních podniků.
„Z vlastní zkušenosti vím, že
někteří absolventi vidí skutečné
vývojové nebo výrobní zařízení
poprvé v životě až po nástupu
do praxe. Proto jsme otevřeni
spolupráci se studenty, kteří mají
po absolutoriu ČVUT namířeno
do aplikačních oborů v průmyslu
a chtějí se stát vývojáři nebo
manažery technických útvarů
firem,“ vysvětluje Ing. Antonín
Havlík, vedoucí Laboratoří,
první ze stěžejních úkolů LVR.
Tím druhým jsou služby různým
skupinám zákazníků, od malých
a středních firem až po výrobní
korporace, které mohou
pracovníkům laboratoří předávat
část svých vývojových nebo
výrobních úkolů. Některé malé
a střední firmy mají často řadu
nápadů, jak nějaký výrobek
zdokonalit, jak něco nového
zkonstruovat a vyrobit, musí však
být schopné v relativně krátké
době nápad realizovat, aby
uspokojily potřeby zákazníků.
Bohužel někdy nemají na realizaci
dostatečné vybavení a prostředky,
zejména z důvodu jejich finanční
náročnosti. Pracovníci Laboratoře
mohou takovému zákazníkovi
v počáteční fázi poradit, jak
nápad realizovat a následně jsou
schopni mu v jednotlivých fázích
realizace pomoci s vývojem,
výrobou i odzkoušením vzorků
nebo i malých sérií elektronických
zařízení. Odborníci z praxe
mohou také někdy řešit při vývoji
a implementaci nejmodernějších
součástek a technologií konkrétní
problémy, s jejichž řešením jim
může LVR také efektivně pomoci.
Od velkých podniků mohou zase
pracovníci LVR převzít dílčí úkoly
22
léto 2011
Tecnicall-02-2011-069.indd 22
ve vývoji, výrobě nebo testování.
V obou případech je však nutná
velice dobrá organizace takové
spolupráce a znalost prostředí
podniku i školy. Oboje může
nabídnout vedoucí laboratoře,
Ing. Antonín Havlík, který po
celý svůj profesní život působil
v oblasti výroby a vývoje, od
pozice technologa ve výrobě po
pozice v různých úrovních řízení
výrobních a technických útvarů.
Při osazování desek plošných
spojů se dnes využívá především
technologie plošné montáže.
Osazují se stále miniaturnější
elektronické součástky a při
práci s nimi je třeba velice dbát na
kvalitu. „Kvalita je to nejdůležitější,
na co by se mělo v celém procesu
vývoj – výroba - testování hledět,
jednak proto, aby zařízení
fungovalo tak, jak si zákazníci
přejí, a jednak proto, že existují
obory, kde je kvalita a spolehlivost pro bezpečnou funkci
zcela zásadní, například
u techniky pro pozemní dopravu
a letectvo nebo u techniky
pro zdravotnické přístroje“,
zdůrazňuje Ing. Havlík někdy
i životní důležitost kvality
elektronických zařízení.
Kvality se dosahuje mezioperační
kontrolou v průběhu celého
procesu výroby zařízení a následně jeho výstupní kontrolou.
Zařízení se vyrábějí z moderních
součástek od renomovaných
výrobců a v závěru se testuje,
zda všechny operace byly
provedeny tak, jak měly, to znamená, zda zařízení splňuje dohodnuté a předepsané technické
parametry. „Naše laboratoř může
provést kontrolu velice kvalitně,
protože kromě jiného vybavení
máme i rentgenové zařízení
pro 2D a 3D kontrolu výrobků,
a můžeme proto provádět kontrolu kvality zapojení i v místech,
kde by jinak, například opticky,
nebyla možná“, říká Havlík.
Vybavení a zařízení Laboratoří
bylo pořízeno z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj
(ERDF) v rámci Operačního
programu Praha – Konkurenceschopnost (OPPK) v oblasti podpory Rozvoj inovačního
prostředí a partnerství mezi
základnou výzkumu a vývoje
a praxí doplněných vlastními
finančními prostředky elektrotechnické fakulty ČVUT
v Praze.
Laboratoře nabízejí tyto služby
Vývoj:
Návrh zapojení a obrazce desek plošných spojů
Návrh firmware – MCU, FPGA
Návrh mechanických sestav a podsestav
Vývoj testovacích zařízení (např. využití JTAG technologie)
Výrobní práce (SMT technologie):
Nanášení pájecí pasty a lepidla (sítotisk, dispenzer)
Automatické osazování obvodů
Pájení a čištění desek
Speciální opravy
Diagnostika, kontrola, měření a testování:
Rentgenová kontrola 2D/3D (CT)
Klasická a automatická optická kontrola
Elektrická měření a funkční testování
TECNICALL
29.8.2011 22:43:57
MGR. ANDREA VONDRÁKOVÁ
ì [email protected]
Zkoušení v aerodynamickém
tunelu pro vyšší bezpečnost
Vlastním aerodynamickým tunelem se mohou pochlubit na Ústavu letadlové techniky Fakulty strojní ČVUT. Na
akademické poměry výjimečné zařízení slouží nejen studentům a pracovníkům fakulty, ale je využíván i pro celou řadu projektů, především z oblasti leteckého průmyslu. Požádali jsme Ing. Tomáše Čenského, Ph.D, aby nám
blíže představil toto unikátní pracoviště.
protiběžnými ventilátory s příkonem 150 kW a měřícím
prostorem o průřezu 0,7 x 0,7m.
Tunel spadá do kategorie nízkorychlostních, nedosahuje se
v něm rychlostí, při kterých se
projevuje stlačitelnost vzduchu.
je, pomocí správného naladění
polohy vztlakové klapky, zvýšit
účinnost křídla, zajistit minimální
požadovanou rychlost letounu
a tím ve výsledku zvýšit
bezpečnost a snížit
spotřebu paliva.
Přesto, že stále probíhají finální
úpravy a doplňování měřicí
techniky, proběhla zde již řada
měření a experimentů. Ty se
týkaly například vývoje jednotlivých komponent pro sportovní
a ultralehká letadla nebo efektivnosti chlazení slunečních
kolektorů. V plném provozu by
měl být tunel do konce roku 2011.
Obecně největší využití nachází
tento typ aerodynamického tunelu
právě při vývoji letadel. Výrobci,
kteří musejí dodržovat nejrůznější
normy a předpisy, si mohou
takto snadno ověřit své výpočetní
modely a hypotézy. Tunelová
měření jsou časově i finančně
nákladná, a proto je z velké části
experiment v tunelu využíván pro
validaci počítačových modelů
proudění tekutin (tzv. CFD).
FOTO Aerodynamický
tunel je výzkumné zařízení, jež
umožňuje vytvářet ovladatelný vzdušný proud, který slouží
ke zkoumání aerodynamických vlastností těles.
S výstavbou tohoto technologicky
i prostorově náročného zařízení
se začalo přibližně před třemi roky
v souvislosti s projektem Centra
leteckého a kosmického výzkumu.
Specializovaný tým odborníků
pracoval dlouhé měsíce na vlastní
konstrukci, pohonné jednotce,
úpravě kvality vzduchového
proudu a vybavení měřicími
systémy. V průběhu stavby bylo
třeba řešit například problémy
usazení lože ventilátorů v budově
nebo zajištění přívodu elektrické
energie s dostatečným výkonem.
Výsledkem je cirkulační aerodynamický tunel se dvěma
Chování virtuálního modelu
v počítačové simulaci je potom
srovnáno s výsledky měření na
fyzickém tunelovém modelu
a ověří se, jak je tento virtuální
model přesný a zda může být
použit pro využití v praxi. Pro
dosažení ještě lepších výsledků
se nyní pracuje na propojení
počítačových výpočtů s vlastním
měřením v tunelu v reálném čase.
Nyní se v laboratoři aerodynamiky Ústavu letadlové
techniky Fakulty strojní ČVUT
testuje například křídlo se
štěrbinovou vztlakovou klapkou, které je na ČVUT vyvíjeno
v rámci projektu sportovního
letounu UL-39. Cílem výzkumu
FOTO Rychlost
a proudění vzduchu
v tunelu se měří tak, že na povrch
měřeného tělesa se připevní
proužky papíru či látky, jež ukazují
směr proudění vzduchu a jeho
relativní rychlost.
V souvislosti s rychlým vývojem
ultralehkých letadel, od plátěných
amatérských konstrukcí po
dnešní celokompozitové stroje,
která dosahují stále vyšších
rychlostí, ale nejsou regulována
podle tak přísných předpisů
jako velká letadla, je zaváděna
povinnost získat aeroelastický
průkaz. Jako podklad pro tyto
výpočty a měření rovněž slouží
měření aerodynamických derivací
v aerodynamickém tunelu.
Laboratoř Ústavu letadlové
techniky není zaměřena pouze
na aerodynamiku, ale i na
pevnostní zkoušky konstrukcí,
materiálové zkoušky a další.
léto 2011 TECNICALL
Tecnicall-02-2011-069.indd 23
23
29.8.2011 22:44:08
TÉMA
ALEXANDRA HRADEČNÁ
ì [email protected]
Díky SeniorInspectu nemusíte
mít strach o své blízké
Clevertech je spin-off firmou 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT.
„Spin-off jsme proto, abychom mohli uplatnit a dále rozvíjet výsledky své činnosti. Musí to fungovat reálněji
a pružněji než výzkum a vývoj na škole“, říká Ing. Radek Fiala, jednatel společnosti.
„Co děláme je přesně na pomezí
techniky, technologie a medicínské aplikace, medicínského
know-how. To je důvod, proč
jsme dali dohromady společné
pracoviště lékařské fakulty
a FBMI, lékařská fakulta nám
přináší možnosti jak posunout
hranice našich technologických
řešení“, vysvětluje Fiala, proč se
s kolegy rozhodli pro společné
pracoviště lékařů a inženýrů.
Zpočátku se pracovníci firmy
společně se studenty obou
univerzit, kteří jim pomáhají
v rámci svých diplomových nebo
bakalářských prací, zabývali
vývojem řešení pro všechny
medicínské projekty, které se
k nim dostaly. „Záhy jsme
pochopili, že vyvíjet spoustu
produktů není rozumné, že
bychom nedotáhli nic do konce
a že je potřeba si vybrat. A vybrali
jsme si dvě dohledové aplikace
a jeden medicínský projekt.
Projekty jsme vybrali tak, aby byly
maximálně inovativní, abychom
měli možnost využít obrovský
inovační potenciál našeho týmu
a našich studentů a aby se
zároveň vhodně doplňovaly,“
vysvětluje Fiala výběr priorit.
Nejvýznamnějším produktem
společnosti je SeniorInspect,
monitorovací systém pro rodinnou
péči o seniory. „Po technologické
stránce jde o špičkový produkt,
například ve Švédsku, kde
jsme ho společně s agenturou
CzechTrade nedávno představili,
ho považují za nejlepší svého
druhu. Teď se snažíme dostat ho
více mezi lidi. Spolupracujeme
s firmou Direct People, která
pro nás realizuje marketing
a vytváří prodejní kanály,“ říká
Fiala. SeniorInspect sestává ze
tří částí, tou první je snímač, buď
malá krabička s tlačítkem, nebo
mobilní telefon Aligátor s tlačítkem
24
léto 2011
Tecnicall-02-2011-069.indd 24
na zadní straně. Druhou částí
systému je nepřetržitý dohledový
dispečink, kde má operátorka systém napojený na počítač, a když
člověk v tísni zmáčkne tlačítko,
objeví se jí alarm s informacemi
specifickými pro toho člověka,
o jeho potížích a potřebách, pravidlech pomoci, s kontaktem na
rodinu a s dalšími upozorněními.
Třetí součástí systému je
pak rodina, přátelé, případně
asistenční služba, které operátorka v případě nouze kontaktuje.
SeniorInspect kromě základní
aktivace tlačítkem umožňuje
řadu dalších unikátních funkcí.
Systém například sám hlídá, jestli
je krabička dostatečně nabitá,
nebo naopak není příliš dlouho
v nabíječce, udržuje pravidelné
kontrolní spojení a monitoruje
všechny důležité parametry systému, aniž by uživatel musel cokoliv
řešit. V případě jakéhokoliv problému okamžitě upozorní obsluhu
v dohledovém centru. Zařízení
navíc dokáže samo rozpoznat
pád nebo delší nehybnost
uživatele a uvědomit asistenční
pult, který na základě alarmu
ověří, zda je uživatel v pořádku.
Pokud nastane komplikace, je
možné zjistit polohu uživatele, na
místo vyslat okamžitou pomoc,
a zabránit tak dlouhodobým
a těžším následkům, které by
mohly nastat v případě, že by
senior zůstal bez pomoci.
Blízcí lidé ale i samotní senioři
velmi často z obavy o zdraví
omezují v seniorském věku
aktivity. Staří lidé pak ale rychle
chřadnou doma a výsledkem
je často zbytečně rychle bezvýchodná situace, kterou je
třeba řešit přesunem do specializovaných domů pro seniory a dalších pečovatelských
zařízení. „Náš systém umožní
seniorům bezpečně provozovat
všechny aktivity, na které byli
v životě zvyklí. Tím poskytuje
seniorům dosud nedosažitelnou
možnost žít naplno, ale přitom
bezpečně i se všemi potenciálními riziky, které seniorský věk
přináší. Nemusí se nenadálých
situací obávat, protože i když
k nim přeci jen dojde, zmáčknou
tlačítko a dostane se jim okamžitě
pomoci. Krabička je jednoduchá
na obsluhu a malá, je pouze
potřeba ji večer dát do nabíječky,
ráno si ji vzít a v případě nouze
zmáčknout tlačítko. Systém
přitom vyrostl z potřeb člověka,
všechno vyvíjíme ve spolupráci se
svými klienty, s lékaři, s uživateli.
I proto zájem o náš produkt
neustále roste,“ shrnuje Radek
Fiala výhody SeniorInspectu.
Systém zatím funguje u tří
partnerů v republice a u několika
zahraničních partnerů. Ti mají
své služby a svůj dohledový pult
a využívají technologii SeniorInspectu. „Tímto způsobem spolupracujeme s nadací Život 90,
s městskými částmi i odbornými
sociálními subjekty v Praze
i po celé republice, s partnery
v Holandsku a ve Švédsku, přes
CzechTrade jsme dokonce získali
partnera až z Mexika“, říká Fiala.
I cena SeniorInspectu je více
než příznivá. Plnohodnotná
služba s detekcí nehybnosti
stojí 550 Kč měsíčně, musíte
však jednorázově počítat
s investicí za krabičku, která
stojí 4800 Kč. Druhá, jednodušší
varianta, s menším počtem
automatických funkcí je vhodná
pro aktivnější seniory a je
integrována v telefonu Aligátor.
Telefon stojí 1300 Kč a služba
na něm stojí 275 Kč měsíčně.
Více o SeniorInspectu čtěte
na www.seniorinspect.cz
TECNICALL
29.8.2011 22:44:08
PROJEKTY
FRANTIŠEK JUNGMANN
ì [email protected]
Nejstahovanější open-source
aplikace pochází od studenta
Student oboru Otevřená informatika na Fakultě elektrotechnické ČVUT Altaibayar Tseveenbayar má
programování pro mobilní zařízení jako jeden ze svých koníčků. Soutěž společnosti Microsoft o nejlepší opensource aplikaci nyní ukázala, že je v tom navíc také úspěšný, jeho rozšíření geolokační hry Foursquare pro
mobilní platformu Windows Phone 7 vyhrálo cenu za nejstahovanější projekt.
to může vypadat tak, že když
navštívíme svou oblíbenou restauraci, zapneme si telefon nebo
počítač, přihlásíme se do aplikace
a označíme svou přítomnost
v dotyčném podniku. Tuto
skutečnost pak můžeme sdílet
s širším okruhem přátel a kromě
psaní komentářů a hodnocení
můžeme také soutěžit o to,
kdo to které místo navštíví
nejčastěji a stane se v něm
virtuálním starostou.
FOTO Altaibayar Tseveenbayar
je výhercem soutěže
společnosti Microsoft
Altaibayar Tseveenbayar, který je
momentálně ve druhém ročníku
magisterského studia, si při volbě
svého projektu počínal zkušeně.
Člověk totiž může programovat sebelépe, ale pokud není
o výsledky jeho práce zájem,
je mu to málo platné. Altaibayar vsadil na nedávno vydanou
mobilní platformu Windows
Phone 7, kde je aktuálně hlad
po nových aplikacích a krok
vedle neudělal s volbou stále
populárnějšího projektu Foursquare. Výsledkem byl největší
počet stažení z portálu Codeplex.com a odměna v podobě
nového tabletu od firmy Lenovo.
Geolokační hra, nebo chcete-li
služba, kterou si Altaibayar zvolil
pro svůj projekt, zatím není
v Evropě rozšířená tolik, jako
je tomu například v USA. Foursquare patří do skupiny služeb
využívajících znalosti polohy
uživatelů, anglicky také „location
based services”. Jeho podstatou
je možnost podělit se s dalšími
uživateli o svoje aktivity a místa,
kde trávíme volný čas. V praxi
FOTO Aplikace
Foursquare pro
Windows Phone 7.
Navíc, pokud to budou vaši
přátelé chtít, můžete vidět, kde
se právě nacházejí, zda třeba
nejsou v baru jen kousek od vás.
Altaibayar kromě toho, že vytvořil
mobilní verzi této služby pro
platformu Windows Phone 7,
přidal také další funkcionalitu. Ta
umožňuje podle aktuální pozice
na mapě zobrazit různé turistické
atrakce ve vašem okolí a nabízí
i možnost si o nich něco zajímavého přečíst. Takovéto aplikace
jsou dnes dobře využitelné, neboť
o aktuální poloze dokáže informovat nejen telefon s vestavěným
GPS modulem, ale v podstatě
jakýkoliv „chytrý telefon“ pomocí
aproximace z mobilní sítě.
Altaibayar předpokládá, že
mobilní telefony jednou nahradí
veškerou techniku, kterou si
člověk nosí s sebou (tedy kromě
protézy a kardiostimulátoru).
Tato slova potvrzuje i součastný
BOOM „chytrých telefonů“ a testování technologie NFC (Near
Field Communication) umožňující
využít telefon jako platební
kartu, klíče či tramvajenku.
Soutěž pro vývojáře open-source
aplikací „Ukaž se a vyhraj“
vyhlásila česká pobočka Microsoftu již podruhé. Zúčastnit se
mohl každý, kdo ve vývojových
nástrojích Microsoftu vytvořil
open-source projekt, nebo
dokázal rozšířit funkce některého
z produktů Microsoftu. Projekty
hodnotila čtyřčlenná porota ve
složení Petr Krčmář, šéfredaktor
Root.cz, Martin Malý, šéfredaktor
Zdroják.cz, David Polesný,
šéfredaktor Živě.cz, a Roman Šuk
zastupující společnost Microsoft.
Sám autor je v hodnocení své
účasti skromný. „Když firma Microsoft vyhlásila soutěž open-source
projektů, tak jsem se zaregistroval a pak jsem na to zapomněl
a pracoval po večerech na Foursquare. Jednoho dne mi přisel
e-mail, abych si připravil nějaké
slajdy a přišel jim to odprezentovat. Toť celý můj příběh.“
FOTO Altaibayar Tseveenbayar
pochází z Mongolska, jehož
území pokrývají rozsáhlé stepi.
Z tohoto prostředí vede k programování poměrně dlouhá cesta.
léto 2011 TECNICALL
Tecnicall-02-2011-069.indd 25
25
29.8.2011 22:44:09
TÉMA
ALEXANDRA HRADEČNÁ
ì [email protected]
Týmová spolupráce připraví
studenty na praxi nejlépe
„V softwarovém inženýrství potřebujeme dnes měkké dovednosti, zejména v oblasti komunikace se zákazníkem
a komunikace v týmu. Softwarové systémy jsou v současné době tak rozsáhlé, že je nemůže dělat jen jeden
člověk. Někdo se stará o datovou vrstvu aplikace, někdo jiný zase o uživatelské rozhraní a podobně. Proto je
potřeba v rámci týmu dobře komunikovat a někdo musí zároveň tým řídit. Na to všechno si studenti už v rámci
bakalářského studia musejí sáhnout, jinak v zásadě nejsou konkurenceschopní a na trhu práce nemají výhodu“,
vysvětluje Ing. Michal Valenta, Ph.D., vedoucí katedry softwarového inženýrství na Fakultě informačních techVe 4. a 5. semestru bakalářského
studia mají studenti oboru
Softwarové inženýrství oborové
předměty Softwarový týmový
projekt 1 a 2, na větších projektech tedy pracují po dobu dvou
semestrů. Zadání projektů zčásti
přichází a do budoucna bude
převážně přicházet od podniků,
z praxe, což je pro studenty
to nejzajímavější, mohou tak
pracovat na zcela reálném úkolu,
který najde praktické uplatnění.
Spolupráce je ale prospěšná
i druhé straně, firmy zase získají
přístup k mladým inovativním
pracovníkům s otevřeným
myšlením. V rámci projektu si
je navíc mohou vyzkoušet a
případně v nich získat své budoucí zaměstnance. Odborníci z
praxe, konkrétně z velké české
softwarové a poradenské
společnosti Profinit, na katedře
také učí. Jejich předmět, Softwarové inženýrství v praxi, běží
paralelně s týmovým projektem
2 a studenti už tedy mají v době
studia praktickou zkušenost
s týmovou spoluprací.
Přednášející z firmy Profinit učí
na základě svého magisterského
kurzu pro Fakultu elektrotechnickou (FEL) a Fakultu matematicko-fyzikální na UK, ale na
Fakultě informačních technologií
ČVUT (FIT) učí už studenty
bakalářského studia ve 3. ročníku.
Mezi zajímavé projekty z poslední
doby patří například spolupráce s Ústavem hematologie
a krevní transfuze (ÚHKT)
v Praze. Studenti ve 2 týmech
vyvíjejí podpůrný informační
systém, který bude pomáhat
doktorům při shromažďování
a dokumentaci výsledků
26
léto 2011
Tecnicall-02-2011-069.indd 26
vyšetření pacientů. „Na ÚHKT se
dlouhodobě léčí pacienti, existuje
k nim řada údajů o vyšetřeních
a ty je třeba spolehlivě uchovávat,
orientovat se v nich a snadno
je prezentovat. Naši studenti
pracují na podpůrném systému,
který umožní data schraňovat,
efektivně analyzovat a zobrazovat. Data nebude nutné zbytečně
kopírovat, nebo dokonce ručně
přepisovat, nebudou se ztrácet
a zkreslovat, což se při stávajícím způsobu práce může
stát,“ vysvětluje Ing. Valenta.
bylo moudré obrátit se na naše
studenty, oni jsou v používání
chytrých mobilů většinou velmi
zběhlí, mají s nimi praktickou
zkušenost a mají dobrou představu o tom, jak by měla aplikace vypadat“, popisuje Valenta
další z projektů svých studentů.
V současné době pracují PhD
studenti FIT a FEL ČVUT ještě
na projektu řízení dat (Master
Data Management – MDM)
pro firmu PRE Distribuce.
Dalším z projektů spolupráce
s podniky je práce pro firmu
Future Product Design (FPD),
českou pobočku americké
nadnárodní společnosti, která na
trhu už dlouho působí v oblasti
telekomunikací a síťových technologií. „Firma nás kontaktovala
se žádostí, aby naši studenti
pracovali na návrhu softwarového
systému pro snímače tepové
frekvence, který se používá pro
sportovní a zdravotnické účely.
Snímaná tepová frekvence je
technologií bluetooth vysílaná
do mobilu s pokročilejším
operačním systémem, který data
vhodně zobrazuje, doplňuje je
o další kontextové informace
a umožňuje s nimi dále pracovat.
Minimálně pro některé studenty
přitom vzejdou z takovýchto reálných projektů bakalářské nebo
magisterské práce. Cílem je, aby
byl na katedře dostatek zadání
bakalářských a diplomových
prací z průmyslu. „Připravujeme
systém, ve kterém budeme
studentům nabízet témata prací
a do kterého budou moci firmy
svá témata zadávat. Samozřejmě
to znamená, že bude nutné
firmu nejprve „vyškolit“ v zadávání témat závěrečných prací
a jejich vedení. Schvalování
témat bude podléhat vnitřnímu
procesu kontroly kvality a oponenti těchto prací budou kmenoví
zaměstnanci FIT nebo zkušenění
PhD studenti, aby byla zaručena
patřičná úroveň prací a jejich
dokumentace“, říká Valenta.
Máme dva týmy studentů, kteří
na aplikaci pracují, právě v rámci
výše zmíněných projektových
předmětů. Nejprve jsme provedli
průzkum podobných aplikací na
trhu, potom jsme udělali grafický
a architektonický návrh aplikace
tak, aby byla rozšiřitelná a do
budoucna se do ní daly přidávat
další moduly. Mezivýsledek už
jsme prezentovali zástupcům
firmy a těm se aplikace velice
líbila. Z hlediska zadávající firmy
Obor Softwarové inženýrství si
zvolilo asi 70 studentů, zhruba
třetina našeho historicky prvního
ročníku bakalářského programu.
V červnu 2012 budou tito studenti
obhajovat své bakalářské práce.
Společně s nimi budou končit
také naši první magistři. Druhým
v počtu studentů podobně atraktivním bakalářským oborem,
který garantuje naše katedra,
je obor Web a multimédia.
TECNICALL
29.8.2011 22:44:09
čeps HR technicall 210x297:Sestava 1
31.5.2011
12:42
Stránka 1
Společnost ČEPS vypisuje výběrové řízení na pozici:
SPECIALISTA PŘÍPRAVY PROVOZU SÍTÍ
PRACOVNÍ NÁPLŇ:
Provádění krátkodobé přípravy provozu – tvorba Plánu prací na zařízení PS pro potřeby dispečerského řízení
POŽADUJEME:
VŠ případně SŠ vzdělání elektrotechnického směru – silnoproud
Předchozí praxe v oboru výhodou
Znalost práce s PC
Dobrá znalost angličtiny (slovem i písmem)
Ochota učit se a rozvíjet v nových oblastech
Aktivní přístup k řešení úkolů
Samostatnost a rozhodnost
Flexibilita
NABÍZÍME:
Stabilní zázemí velké společnosti
Odpovídající mzdové ohodnocení + zaměstnanecké výhody
Příjemné pracovní prostředí
Možnost dalšího vzdělávání a profesního růstu
NÁSTUP:
Od 1. 8. 2011, případně dle dohody
Jsme výhradním provozovatelem přenosové soustavy České republiky. Dispečersky zajišťujeme rovnováhu mezi
výrobou a spotřebou elektřiny v každém okamžiku. Obnovujeme, udržujeme a rozvíjíme přenosovou soustavu o napětí
220 kV a 400 kV. Všem účastníkům trhu s elektřinou poskytujeme přenosové služby za rovných a transparentních
podmínek. Dlouhodobě se aktivně podílíme na formování liberalizovaného trhu s elektřinou v ČR i v Evropě.
Vaše životopisy posílejte na adresu:
ČEPS, a.s., PhDr. Miroslava Bajzíková - odbor Personalistika
Elektrárenská 774/2, 101 52 Praha 10
e-mail: [email protected]
tel.: 211 044 867, mobil: 725 584 148
Tecnicall-02-2011-069.indd 27
29.8.2011 22:44:10
TÉMA
ING. LUKÁŠ KUČERA
ì [email protected]
„Všechny mé zajímavé
projekty byly spojené
s hlubokým fyzikálním
porozuměním problému,“
říká prof. Ing. Vladimír Havlena, CSc., absolvent katedry řídící techniky Fakulty
elektrotechnické ČVUT. Je takříkajíc rozkročen mezi akademickou sférou a firemním
prostředím. Z pozice Senior Fellow má možnost podílet se na určování směru české větve
nadnárodní společnosti Honeywell, zaměřené na řešení pro automatizaci řízení, dopravní
systémy, letectví a speciální materiály.
Jak jste se dostal ke spolupráci s firmou Honeywell?
V roce 1995 jsme s kolegou
Doležalem z Ústavu teorie informace a automatizace Akademie
věd ČR a jeho dvěma kolegy
zahájili práci na projektu pro
Honeywell Technology Center
v Minneapolis. V té době hodně
amerických firem zakládalo své
pobočky ve východní Evropě a my
jsme byli prvním pokusem Honeywellu vytvořit zahraniční odnož.
Po roce, když viděli pozitivní
výsledky, se firma rozhodla založit
zde laboratoř zaměřenou na výzkum. Dnes v Honeywell Prague
Laboratory (HPL) pracuje 35 lidí.
28
léto 2011
Tecnicall-02-2011-069.indd 28
malizace v reálném čase
v uzavřené smyčce. Počítač
změří desítky dat, provede
výpočet a výsledky opět aplikuje na technologický proces.
V takto uzavřené smyčce nenajdete osobu, která by výsledky
jakkoli korigovala. Z tohoto důvodu
musí být numerické algoritmy
řízení a optimalizace dotaženy
do vysokého stupně spolehlivosti a bezpečnosti, aby v takto
uzavřené smyčce mohly fungovat.
Znamená to, že jste firmu
Honeywell přivedli do Čech?
Myslím, že HPL kvalitu českých
inženýrů reprezentovala opravdu
dobře, protože do České republiky bylo později přesunuto
mnoho dalších výzkumných
a vývojových aktivit. Například
v Brně se nachází velké globální
design centrum, které pracuje pro
divize Automation and Control
Solutions, Turbo Technologies
a Aerospace a zaměstnává
téměř tisíc inženýrů. Nedaleko
Olomouce Honeywell koupil
továrnu Mora, kde se vyrábějí
a opravují letecké turbínové
motory.
Můžete nám přiblížit, co
to v praxi znamená?
V mých začátcích, tedy před
patnácti lety, se výše zmíněná
technologie používala například
v chemickém průmyslu či v rafinériích, kde typická perioda
vzorkování a tedy i doba výpočtu
mezi dvěma akčními zásahy byla
v řádu minut. My jsme aplikovali
podobnou technologii na řízení
v energetice, kde jsou kotle
a turbíny vyžadující reakce na
úrovni jednotek vteřin. Největší
projekt, na kterém jsme pracovali,
byl pro jihoafrickou firmu SASOL,
kde mají 16 kotlů vyrábějících
dohromady 8000 tun páry.
Kotle jsou spojené do sběrny
dlouhé kilometry. Další vývoj
algoritmů metod prediktivního
řízení umožnil dostat se řádově
na úroveň desítek milisekund.
Co přesně pro firmu
Honeywell děláte?
Hlavně pokročilé řízení, které
využívá metody vícerozměrného
prediktivního řízení a opti-
Dnes bych označil za náš
nejzajímavější projekt řízení
dieselových motorů pro velké
nákladní automobily, kde se řídí
turbodmychadla, přeplňování
válců a recirkulace spalin. To
vše pro zvýšení výkonu, snížení
spotřeby a splnění emisních limit.
S rostoucími nároky na povolené
množství emisí se zanedlouho ve
velkých dieselových náklaďácích
bude vozit i malá chemická
továrna, ve které bude probíhat
katalytické odstraňování oxidů
dusíku i filtrování dalších škodlivin.
Co se vám v rámci spolupráce
povedlo a jste na to hrdý?
V Honewellu jsem vybudoval
dobrý tým, což vedlo k tomu,
že se nám podařilo některé
projekty vyřešit opravdu s rozmachem. Za projekt řízení
fluidního kotle v rafinérii
SINOPEC v Šanghai nám byla
udělena cena za nejinovativnější
technologii řízení v energetice
na konferenci PowerGen
Asia. S úspěchem jsme zde
použili nový koncept metody
prediktivního řízení založené
na odhadu vnitřního stavu.
A podobných ocenění máme víc.
V rámci projektu WIDE (Decentralized and Wireless Control
of Large-Scale Systems) financovaném Evropskou unií, jsme
se podíleli na demo projektu
zaměřeném na distribuované
prediktivní řízení a optimalizaci
vodovodní sítě v Barceloně.
Co to znamená demo projekt?
Evropská unie ve všech projektech postupně zjišťuje, že
slibované výsledky a dopady
na Evropskou ekonomiku
TECNICALL
29.8.2011 22:44:10
gickou agenturou. Musím říci, že
i v praktickém životě, stejně jako
na univerzitě, se snažíme řešit
věci rigorózně a systematicky.
Všechny zajímavé projekty byly
spojené s hlubokým fyzikálním porozuměním problému.
Teprve když zjistíte, kam až se
dá dojít dobrou, čistou teorií,
můžete začít improvizovat.
Myslím si, že mezi teorií a praxí
není zásadní rozpor. Naopak,
praktické problémy dobře demonstrují, kam až sahá platnost
matematických předpokladů.
V praktickém světě pracujeme
na rozšiřování učebnicových
teorií tak, aby byly použitelné
i v situacích, kdy učebnicové
předpoklady nejsou platné, ale
kde nejsou principiální překážky
k tomu tyto předpoklady
přizpůsobit realitě a tak teorii
zobecnit.
FOTO Prof. Havlena
vede patnáctičlennou pracovní skupinu zabývající
se řízením a optimalizací technologických procesů. Mimo jiné vede
pět doktorandských studentů, a k tomu všemu stále přednáší na své
původní katedře předmět Odhadování, detekce a filtrace, což je obtížná
partie teorie řízení.
nejsou takové, pakliže projekt
obsahuje pouze akademickou
část. Proto začínají vyžadovat
demonstrační aktivity. Konsorcium
musí mít koncového uživatele,
u kterého proběhne demonstrace
nové technologie a prakticky
se ukáže přínos projektu.
Naše demo spočívalo v optimalizaci transportu vody
z různých zdrojů v Barceloně.
Jednotlivé zdroje mají rozdílné
ceny – například čištění vody
ze studní je levnější než čištění
vody z řek a použití desalinační
jednotky pro odsolování mořské
vody je zdaleka nejdražší. Navíc
různé čerpací stanice mají v
průběhu dne různé profily ceny
elektřiny, voda v nádržích časem
ztrácí kvalitu a vše dohromady
je obrovský optimalizační
problém. My jsme pro tento
problém použili algoritmus
distribuovaného prediktivního
řízení a ukázali, že se tak dá
ušetřit 15–20 % nákladů.
Jak funguje podle vašich
zkušeností spolupráce
mezi firemním prostředím
a akademickou sférou?
Firma Honeywell založila
laboratoř HPL ve spolupráci
s Akademií věd a ČVUT. Od
samého počátku zde tím pádem
šlo o nadstandardní spolupráci.
Honeywell například spolupracuje
při zadávání témat dizertačních
prací. Spolu s katedrou řídící
techniky Fakulty elektrotechnické
a s katedrou matematiky Fakulty
jaderné a fyzikálně inženýrské
ČVUT pracujeme na projektech
ministerstva průmyslu a obchodu
a aktuálně spolupracujeme také
s nově založenou Technolo-
V čem vnímáte největší přínosy
spolupráce pro obě strany?
Pro mě představují doktorandi
zůstávající po dobu 3 až 4 let
velké plus. Zejména v případech,
kdy se nám podaří získat nějaký
evropský či národní projekt, který
zpravidla probíhá dlouhodobě,
přesvědčíme tím i firmu vzít
na sebe závazek, že se bude
pracovat na dlouhodobých
cílech s větší mírou inovací.
Projekty, na kterých firmy pracují
běžně, jsou obvykle krátkodobější
a představují spíš inkrementální
zlepšení současné technologie. Já
se svými spolupracovníky mohu
studenty zaujmout zajímavými
problémy z praxe již v prvním
roce magisterského studia. Často
se pak ke mně tito studenti hlásí
na doktorské studium, a pokud
se osvědčí, pak je po čtyřech
letech ve firmě zaměstnáme.
Pro nás představují odborníky
s výbornými teoretickými základy,
a pokud v průběhu studia absolvují i stáž v naší laboratoři jako
tzv. „interns“, získají i dobrou znalost vnitřních procesů zavádění
nových výrobků a technologií.
Na druhou stranu, pakliže
během studií přijdete se
skvělým nápadem, je velmi
obtížné někoho přesvědčit, aby
novou technologii vyzkoušel.
Elektrárnu nezajímá jen dobré
fungování, ale i to, kdo jí výrobek,
stroj či technologii dodává.
léto 2011 TECNICALL
Tecnicall-02-2011-069.indd 29
29
29.8.2011 22:44:15
PROJEKTY
MGR. SIMONA HÁJKOVÁ, PH.D.
ì [email protected]
MUDR. JIŘÍ JEŘÁBEK, CSC.
ì [email protected]
Rehabilitační ústav Kladruby se
podílí na výchově fyzioterapeutů
Lidé se dnes dožívají stále vyššího věku. Kvůli tomuto pozitivnímu trendu dochází zároveň k nárůstu počtu
pacientů s komplikacemi diabetu, poruchami oběhu končetin, ke zvyšování degenerativních onemocnění pohybového aparátu a jejich operačních řešení. U mladších věkových skupin se léčí zejména následky dopravních
a sportovních úrazů. To vede ke zvyšování požadavků na provádění rehabilitačních výkonů a s tím i k větší poptávce po fyzioterapeutech.
s nejrůznějšími netraumatickými
poruchami pohybového aparátu
buď původu myoskeletálního,
nebo při postižení periferního
nervstva. Toto zařízení patří
mezi nejúspěšnější v daném
oboru nejen na úrovni České
republiky, ale i v zahraničí.
Budoucí fyzioterapeuti stráví
v průběhu svého studia v Rehabilitačním ústavu řadu týdnů,
a to zejména v době prázdninových praxí. Poznatky, které
lektoři při praxích se studenty
získají, pak mohou ihned
přenášet do výuky na fakultě.
FOTO Rehabilitační
středisko v Kladrubech se specializuje na pacienty po úrazech a operacích
pohybového a nervového systému.
Na výuce budoucích
fyzioterapeutů, jak po stránce
teoretické, tak po stránce
praktické, se podílejí i odborníci
z praxe, zejména z Rehabilitačního ústavu v Kladrubech.
Díky této široké spolupráci mají
studenti ČVUT možnost seznámit
se s moderními terapeutickými
postupy v léčbě nemocných,
kteří jsou zde hospitalizováni.
Dále se pak přímo v praxi naučí
obsluhovat moderní diagnostické a terapeutické přístroje
a pomůcky, a blíže tak poznávají
organizaci práce ve špičkovém
zdravotnickém zařízení.
Přístrojové vybavení, které má
ústav k dispozici, odpovídá
nejnovějším světovým
standardům. To však neznamená, že se studenti neseznámí
i se staršími metodami, které
byly známé již v 19. století, a
30
léto 2011
Tecnicall-02-2011-069.indd 30
které se zde aplikují dodnes.
Takovou metodou je například
vodoléčba nebo fototerapie.
Pro pacienty i studenty je důležitý
i další moment, kterým je snaha
ústavu o zavádění nových metod,
přístrojů a postupů. Příkladem
je plánované zavedení kvantového měření několika desítek
biochemických a fyziologických
parametrů a uvedení do provozu
uhličitých koupelí. Postupně se
zde také zavádí detailní vyšetření
kardiovaskulárního aparátu pro
posouzení zdravotního stavu
hospitalizovaných. Jeho cílem
je objektivně posoudit možnou
zátěž v rehabilitačním procesu
bez snížení kvality života.
V Kladrubech se léčí pacienti po
úrazech a operacích pohybového
a nervového systému. Jsou
zde ale také přijímáni pacienti
Společná výuka se však neomezuje jen na odborné fyzioterapeutické předměty. Studenti
se v rámci ní seznamují
i s organizací práce a se základy
managementu a ekonomiky.
V současné době pracuje
v Kladrubech část studentů
na svých bakalářských pracích
a ti nejlepší mohou získat v Ústavu zaměstnání s dlouholetou
perspektivou odborného růstu.
Rehabilitační ústav
v Kladrubech
Jeho počátek se datuje do
30. let minulého století. Po 2.
světové válce byl převeden do
péče ministerstva zdravotnictví nejprve jako doléčovací ústav s kapacitou
160 lůžek. Postupně docházelo k rozšiřování ústavu po
stránce stavebních úprav
i zvyšováním počtu zaměstnanců. Léčba je již od vzniku ústavu zaměřena na
re-habilitační péči, tedy na
odborné činnosti navracející
nemocné do běžného života.
TECNICALL
29.8.2011 22:44:16
TÉMA
ING. VERONIKA FAIFROVÁ
ì [email protected]
Inovativní výuka managementu
pro lepší připravenost
absolventů technických oborů
Dlouhodobě velkou překážkou úspěšného vstupu čerstvých absolventů ČVUT v Praze na trh práce je nedostatek praxe, především v oblasti tzv. měkkých prvků (soft skills), tedy komunikace v týmu, vedení a řízení
projektů. Po hospodářské krizi si firmy zaměstnance více vybírají a dávají přednost zkušeným týmovým
pracovníkům (byť s většími platovými požadavky), kteří mají znalosti měkkých prvků zažity delší praxí.
rozvojového projektu MŠMT.
Vysoce kladně z pohledu praxe
hodnotí absolventi ČVUT v Praze
získané technické vzdělání.
FOTO Zaměstnavatelé
požadují po absolventech větší
znalosti a dovednosti z oblasti komunikace a sociálních
dovedností. Tomu by měly napomoci e-learningové
podnikové simulace ESIM, jejichž prostřednictvím budou
studenti ČVUT rozvíjet své prezentační a komunikační
schopnosti.
Současná situace tak prohlubuje
propast mezi hodnotou čerstvého
absolventa a zkušeného
zaměstnance na trhu práce.
Mnohdy vzniká bludný kruh,
kdy čerstvý absolvent práci
nezíská z důvodu nedostatečné
praxe, zároveň však nemá
možnost tuto praxi bez dané
pracovní pozice získat.
Pokud čerstvý absolvent
novou pracovní pozici přes
uvedený problém získá,
potýká se delší dobu (mnohdy několik let) s nezbytností
nabýt praktické zkušenosti
s měkkými prvky, konkrétně
zejména s týmovou prací.
Tuto skutečnost potvrzují mimo
jiné i závěry projektu s názvem
„Hodnocení a posuzování kvality výuky z pohledu absolventů
ČVUT v Praze a z hlediska
požadavků organizací z roku
2010“, který vznikl v rámci
Vzhledem k tomu, že řada z nich
pracuje na místech vyžadujících
komunikaci se spolupracovníky, zákazníky a dodavateli/
/odběrateli, upozorňují na to, že
si po absolutoriu musí výrazně
doplňovat znalosti a dovednosti
v oblasti sociálních kompetencí
a vedení lidí, což současně
uvádějí jako nedostatečné
znalosti získané při studiu.
Splnění požadavků firem na
absolventy technických oborů
musí vést přes inovaci koncepce
stávajících studijních programů
umožňující kvalitnější uplatnění
absolventů na trhu práce. Touto
myšlenkou se detailně zabývá
řešitelský tým Ústavu ekonomiky
a managementu dopravy
a telekomunikací Fakulty dopravní ČVUT v Praze v rámci
projektu s názvem Inovativní
výuka managementu pro lepší
připravenost na trh práce, který
je realizován v rámci Operačního
programu Praha Adaptabilita a
je spolufinancován Evropským
sociálním fondem a rozpočtem
Hlavního města Prahy.
výukové metody týmové spolupráce a projektové formy výuky.
Za podpory nově vytvořených
interaktivních výukových pomůcek
v podobě manažerské stolní
simulace SIM a e-learningové
SW podnikové simulaci ESIM
budou studenti v rámci kurzů rozvíjet prezentační a komunikační
dovednosti, týmovou spolupráci,
prosazovat sebe a své myšlenky,
samostatně se rozhodovat,
snadno a rychle se začlenit do
stále se měnícího ekonomického prostředí včetně osvojení
termínů v praxi běžně používané
obchodní angličtiny.
Úspěšní účastníci těchto kurzů
získají certifikát stvrzující dodržení
všech standardů pro úspěšné
absolvování manažerského
kurzu s danými moduly. Kurzy
budou prvně otevřeny v letním semestru 2012 exkluzivně
na ČVUT Fakultě dopravní.
Detailní informace o projektu
včetně kontaktů na řešitelský tým
naleznete přímo na stránkách
projektu www.esim.cz.
Článek vznikl za přispění
Ing. Václava Barocha.
Cílem projektu je zvýšení kvality
vzdělávání a odborné přípravy
studentů posledních ročníku
bakalářského a magisterského
studia FD ČVUT v souladu
s požadavky trhu práce, a to
zavedením nové, dosud v daném
rozsahu nepoužité metody
a formy práce do výuky. Inovovaný program bude využívat
léto 2011 TECNICALL
Tecnicall-02-2011-069.indd 31
31
29.8.2011 22:44:17
TÉMA
FRANTIŠEK JUNGMANN
ì [email protected]
Vesmírný architekt Ondřej
Doule se představuje
Spojení vesmíru a architektury zní jako hudba daleké budoucnosti, vždyť současné raketoplány a vesmírné
stanice jsou projektovány čistě účelově bez jakýchkoliv architektonických fines. Práce Ondřeje Douleho vás
však přesvědčí o opaku. Ten totiž dnes navrhuje lunární observatoř, suborbitální letoun nebo základnu na Marsu
a v žádném případě se nejedná jen o projekty „do šuplíku“.
Posledně jmenovaná univerzita měla obzvlášť velký význam
pro Ondřejovu další kariéru.
Již v rámci základního ročního
kurzu absolvoval tříměsíční
stáž v National Aeronautics and
Space Administration (NASA)
v USA v Kalifornii. V ISU si
následně dodělal také doktorát
a dostal zajímavou nabídku na
pozici rezidentního výzkumného pracovníka a člena fakulty.
Nabídku pochopitelně neodmítl
a v současné době se zde zabývá
přímo vesmírnou architekturou.
Aktuálně Ondřej navrhuje
koncept lunární observatoře,
virtuální základnu pro Mars
nebo také orbitální hotel.
V případě posledně jmenovaného
projektu již probíhají intenzivní
jednání se společností Excalibur Almaz, která plánuje vyslat
na oběžnou dráhu zakoupené
ruské moduly Saljut z 80. let.
FOTO Architekt
Ondřej Doule u návratového modulu vesmírné lodi TKS v laboratořích International Space University.
Ondřej Doule tíhnul k architektuře
od útlého dětství, již v první třídě
chtěl dělat design interiérů, což se
mu nakonec vyplnilo v naprosto
nečekané dimenzi. Jeho pozdější
zaměření totiž ovlivnil ještě
jeden koníček, science-fiction.
pak při ročním studiu International Space University (ISU)
ve francouzském Štrasburku.
Aby tyto moduly sloužily jako
vesmírný hotel 21. století, je
potřeba provést zásadní rekonstrukci, a právě za tímto
účelem navrhnul Ondřej Doule
Teoretický základ pro své dětské
sny získal Ondřej na Fakultě architektury ČVUT, kam se přihlásil
po absolvování přeloučského
gymnázia a kde také navázal,
po zisku inženýrského titulu,
doktorským studiem v oboru
Teorie architektonické tvorby u
paní doc. Michaely Brožové.
Zahraniční zkušenosti pak
sbíral během půlroční stáže
v pařížském ateliéru Renza
Piana, letní škole astrobiologie v Alpbachu, a především
32
léto 2011
Tecnicall-02-2011-069.indd 32
FOTO Život
na lunární základně se od toho zemského na první pohled
moc neliší.
TECNICALL
29.8.2011 22:44:22
PROJEKTY
spolu se svým kolegou Tomášem
Rouskem koncept orbitálního
hotelu Omicron. Hotel by se
měl pohybovat ve výšce 300–
500 km a zprostředkovat vesmírným turistů unikátní pohled
na Zemi i okolní vesmír.
Sám autor připomíná, že se
jedná o skutečně realizovatelný
záměr, po kterém je navíc
podle předběžných průzkumů
i dostatečně velká poptávka.
Ondřej se například pokouší
navrhnout prostředí pro stav
beztíže, ve kterém nastávají
komplexní fyziologické změny
funkce lidského organizmu.
V první řadě je třeba se zaměřit
na bezpečnost cestujících
a až poté následuje jejich
komfort. Ten je údajně, už tak ve
stavu beztíže, poměrně vysoký.
Například spánek je prý fantastický, protože vás nic netlačí.
FOTO Studie
základny na Mars pro trvalý pobyt deseti astronautů, projekt MB 10
Mezi další Ondřejův projekt
patří koncept základny na
planetě Mars, ke kterému byl
přizván přímo vědci z NASA
Ames Research Center. Zadání
projektu by se dalo zkráceně
charakterizovat asi takto: „Postavit
základnu pro trvalý pobyt deseti
astronautů, s životností 50 let a
vše potřebné pro její konstrukci
musí na planetu dovézt jeden
raketový nosič.“ Základna je
navržena jako karbono-hliníkový
kompozit o třech patrech.
Součástí by měly být skleníky, kde
by se tvořil kyslík a recyklovala
voda, solární panely na výrobu
energie a také záložní jaderný
reaktor. Jak již bylo uvedeno,
jedná se zatím pouze o koncept,
na jehož základě by se sestavil
virtuální model. Tento model by
byl veřejně dostupný a lidé by
formou počítačové hry testovali,
zda, a jak to funguje a posílali
následně své reakce a zkušenosti.
FOTO Grafický
model suborbitálního raketoplánu Silverbird pro krátké lety ve stavu beztíže.
Ondřej věří, že tato díla určená
pro extrémní prostředí mohou
v pozitivním smyslu obohatit
i tradiční pozemní stavitelství. Nesporné je každopádně
to, že se mu povedla nalézt
mezera v architektuře, kterou
se teď snaží zaplnit.
FOTO Interiér
suborbitálního raketoplánu je navržen s důrazem na maximální komfort a bezpečí
cestujících.
léto 2011 TECNICALL
Tecnicall-02-2011-069.indd 33
33
29.8.2011 22:44:27
PROJEKTY
ING. KATEŘINA KÁNSKÁ
ì [email protected]
EconTech je především
o spolupráci
Co se pod názvem EconTech skrývá, jsem prostřednictvím plakátů zjistila již během svého prvního roku
působení na VŠE. Sama se cítím tak trochu „econtech“ díky svému předchozímu studiu na ČVUT. Možná proto
mě příležitost aktivně se do EconTechu zapojit již tehdy lákala.
práce, organizátori nám boli
ústretový v informáciách a ich
čase a celkovo to bola hodnotná
profesná skúsenosť. Osobne
sa rád zapojím do podobných
aktivít organizovaných EconTechom aj v budúcnosti.“
Pokud bych měla své dojmy
z EconTechu shrnout, účast
na projektu EconTech bych
rozhodně doporučila všem
studentům, kteří si chtějí zpestřit
své studium řešením nějaké
reálné úlohy z praxe, je jim blízké
některé z vypsaných soutěžních
témat a mají chuť poznat nové
přátele. Příjemným bonusem
je určitě také možnost navázat
kontakt s praxí, třeba i se svým
budoucím zaměstnavatelem.
FOTO Podstatou EconTechu je soutěž smíšených týmů studentů ČVUT a VŠE v rámci soutěží
vypsaných partnerskými firmami.
Sledovala jsem tedy pozorně
webové stránky EconTechu,
ale žádné z nabízených témat
mi nevyhovovalo. Až v minulém
semestru jsem zaznamenala
soutěžní téma vypsané firmou 3M
Česko, spol. s r.o. „Vytvoření konceptu technologické spolupráce
s univerzitami“. A to mě konečně
oslovilo! Zejména díky tomu, že
spadá do oblasti, které bych se
chtěla v budoucnu věnovat,
tj. do oblasti transferu technologií
mezi univerzitami a firmami.
Založila jsem si proto účet na
webových stránkách EconTechu,
přihlásila se jako jeden z vedoucích týmu a vybrala si svůj tým
– Filipa Marka a Radka Tvrdoně
z ČVUT a Petera Bartoše z VŠE,
který k tomu dodává: „Našu
skupinu založila Kateřina Kánská
a ja som sa k nej pridal. Následne
34
léto 2011
Tecnicall-02-2011-069.indd 34
sa pripojili ďalší dvaja členovia.“
Poté jsme se pustili do samotného řešení našeho projektu –
seznamovací schůzka, rozdělení
práce, komunikace přes email
s členy týmu i zástupci firmy 3M,
další schůzky... Tedy standardní
postup bez větších překvapení.
Práci ve smíšených týmech
studentů ČVUT a VŠE vidím
jednoznačně jako velmi
přínosnou. Měla jsem možnost
poznat studenty úplně jiných
oborů, než je ten můj, poznat jiné
styly komunikace a práce, což je
pro budoucí praxi určitě cenná
zkušenost. Také šanci odprezentovat výsledky naší práce před top
vedením firmy jsem velmi vítala.
EconTech – společná aktivita
Rozvojového a poradenského
centra VŠE a Kariérního centra
ČVUT. Podstatou EconTechu je
soutěž smíšených týmů studentů
ČVUT a VŠE v rámci soutěží
vypsaných partnerskými firmami.
Zadání těchto soutěží je koncipováno takovým způsobem, aby
bylo možné maximálně využít jak
ekonomických, tak technických
vědomostí studentů. Do této doby
se do EconTechu zapojilo několik
desítek studentů z obou univerzit a úspěšné firmy jako Ahold,
3M, GTS Czech, ČSOB, Linet,
Danone nebo Hewlett-Packard.
Více informaci o soutěži naleznete
na www.econtech.cz
Můj týmový kolega Peter
k tomu dodává: „Na práci sa
mi páčilo, že sme mali slobodu
TECNICALL
29.8.2011 22:44:28
www.rwe.cz
RWE – ENERGIE PRO START VAŠÍ KARIÉRY
RWE NABÍZÍ SKVĚLOU ŠANCI PRO STUDENTY A ABSOLVENTY. PŘIHLASTE SE DO RWE TRAINEE NEBO
STIPENDIJNÍHO PROGRAMU A DEJTE SVOJÍ KARIÉŘE TU SPRÁVNOU DÁVKU ENERGIE.
Trainee program
Program je určen čerstvým absolventům
ekonomického nebo technického zaměření.
V průběhu 18 měsíců se budete moci stát
plnohodnotným členem RWE, rotovat různými
odděleními a tak poznat fungování nadnárodní
společnosti a podílet se na odborně zajímavých
projektech. RWE vám umožní rozvíjet se,
růst a získávat první kariérní zkušenosti
prostřednictvím samostatné a zodpovědné práce.
Stipendijní program
Studenti 3. až 5. ročníku nebo studenti
doktorandského studia, kteří chtějí svůj talent
a nové myšlenky obohatit o poznatky z praxe,
mají možnost absolvovat stáž pod záštitou
svého mentora – vyškoleného odborníka.
Vaše poznávání energetické společnosti vám
může pomoci při psaní diplomové práce nebo
volbě dalšího kariérního zaměření. To vše
podpoříme měsíčním stipendiem.
Jak se programů zúčastnit – Pro více informací navštivte stránky www.startkariery.cz.
Kontakt – V případě jakýchkoli dotazů nás kontaktujte na [email protected]
Tecnicall-02-2011-069.indd 35
29.8.2011 22:44:29
KDE JINDE DOSTANETE
TOLIK PŘÍLEŽITOSTÍ.
Ve Skupině ČEZ se mohou skvěle uplatnit lidé téměř ze všech oborů.
Nabízíme na tisíc různých pracovních pozic, od těch, které přímo souvisejí
s energetikou, po řadu pozic typických pro všechny velké korporace.
V ČEZu má každý jistotu stabilního zaměstnání a zároveň skvělé
vyhlídky do budoucna.
www.kdejinde.cz
Tecnicall-02-2011-069.indd 36
A4_planeta_student.indd 1
29.8.2011 22:44:30
5/28/10 1:51:15 PM
Download

VĚDA VE SLUŽBÁCH PRŮMYSLU