2/2013
ZÁBAVNĚ NAUČNÝ A PROPAGAČNÍ
ČASOPIS O ČESKÝCH HORÁCH
O Horské službě
Jetík nás láká
do hor
Jetík nám radí
aví
b
s
á
n
k
Jetí
2
O HORSKÉ SLUŽBĚ
ÚVODNÍ SLOVO
Mladí milovníci hor,
když se podíváte z hory, na kterou jste právě vystoupali, kolem sebe, uchvátí vás prostor, vznešenost hor všude kolem vás a také pocit, že hory jsou veliké, monumentální a nádherné.
Jak to vím?
Také zlézám české i evropské kopce a ty pocity znám. Je dobře, že láska k horám v nás zůstává i v době tabletů, počítačových her a virtuální reality.
Hory jsou autentické, skutečné a vyjít vlastním úsilím na vrchol často bolí a stojí to přemáhání.
Ale určitě mi dáte za pravdu, že to stojí za to.
A takoví jsou i lidé, kteří v horách žijí a kteří se rozhodli profesionálně, či dobrovolně, pečovat
o naši bezpečnost a klidný pohyb po horách.
Jak to vím?
Znám je. Už léta jezdím pravidelně mezi členy Horské služby, jezdím na jejich závody či soustředění, stali se mými kamarády. Jsou jako ty hory. Mají svou přívětivou, ale i drsnou tvář. Musejí
takoví být, zachraňují lidské životy těch, co v horách něco podcenili. Počasí, svou výkonnost,
vzdálenosti.
Máme u nás krásné hory a stojí za to do nich jezdit. Je však dobré o nich a o chování v nich
něco vědět. To vám nabízí tento časopis.
Přeji vám, ať muže z Horské služby poznáte jen z té přívětivé stránky. Jako usměvavé chlapy, co
vás míjejí na stezkách. Ne jako drsné zachránce, když jste v ohrožení života.
Přemysl Sobotka,
místopředseda Senátu, Parlament ČR
POSLÁNÍ
A ÚKOLY
Horská služba ČR při výkonu své činnosti zejména
• Organizuje a provádí záchranné a pátrací akce v horském terénu.
• Poskytuje první pomoc a zajišťuje transport zraněných.
• Vytváří podmínky pro bezpečnost návštěvníků hor.
• Zajišťuje provoz záchranných a ohlašovacích stanic HS.
• Provádí instalaci a údržbu výstražných a informačních zařízení.
• Spolupracuje při vydávání a rozšiřování preventivně bezpečnostních materiálů.
• Informuje veřejnost o povětrnostních a sněhových podmínkách na horách a opatřeních
HS k zajištění bezpečnosti na horách.
• Spolupracuje s orgány veřejné správy, zejména ochrany přírody a životního prostředí.
• Sleduje úrazovost a provádí rozbor příčin nehod na horách, navrhuje a doporučuje
opatření k snížení jejich počtu.
• Provádí hlídkovou činnost na hřebenech, sjezdových tratích, pohotovostní službu na
stanicích a v domech HS.
JETÍK
ČÍSLO 2/2013
Šéfredaktor: Michal Bulička
Redakční rada: Jiří Brožek, Lukáš Vokatý,
Karel Macas
Odborný manažer projektu: Lukáš Vokatý
Hlavní manažer projektu: Jiří Brožek
Na čísle dále spolupracovali: Michal Klimeš,
Přemysl Kovařík, Alena Tondrová, Zdeněk Pól,
Jaroslav Kulhavý, Adam Ťoupalík, Barbora
Haušková, Renata VanVleet, Eva Hornová, Zuzana
Mullerová, Dagmar Janovská, Petr Židlický, Kateřina
Vlášková, Mirka Chaloupská, Jana Berková.
Ilustrace: Karel Macas
Neoznačené foto: archív HS ČR
Jazyková korektura: Jiří Havelka
Grafický návrh, sazba a zlom: Studio Antoníček
Tisk: Wendy s.r.o. Mělník
Internetová verze:
www.jetik.info – v PDF ke stažení
Vydává: Horská služba ČR o.p.s., 543 51
Špindlerův Mlýn 260, IČ 27467759.
Registrováno pod evidenčím číslem
MK ČR E 21059.
Neprodejné.
Projekt „S Jetíkem po českých horách“ je spolufinancován
z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj.
• Provádí lavinová pozorování.
• Připravuje a školí své profesionální i dobrovolné členy a čekatele.
• Spolupracuje s ostatními záchrannými organizacemi doma i v zahraničí.
www.kudyznudy.cz
www.jetik.info
3
STATISTIKA
ZÁSAHŮ HS
Přinášíme vám přehled letní činnosti Horské služby formou strohé statistiky. Letní období 2012, tedy část jara, celé léto a většina
podzimu, nám přineslo 1401 zásahů.
Stále rostoucí obliba horské cyklistiky přináší i nárůst úrazů, spojených s jejím provozováním a v naší statistice i prvenství v počtu zásahů. Není překvapením, že největší
podíl na tom má pro cyklisty ideální Šumava
a neméně oblíbené Jizerky. Druhou aktivitou, která přinesla hodně úrazů je zdánlivě bezpečná pěší turistika. Počet úrazů je
ovlivněn faktem, že jde s převahou o nejprovozovanější pohybovou aktivitu v našich
horách.
V tabulce přehledně uvidíte, při jakých
aktivitách i jaká zranění si návštěvníci hor
přivodili. Podle součtu zásahů v jednotlivých
pohořích měli nejvíce práce horští záchranáři na Šumavě a to nejen kvůli zmiňované
cyklistice, ale také rozlehlosti těchto hor.
Michal Klimeš
náčelník HS Jeseníky
Statistika podle typu zranění
pěší turistika
21 %
4%
31 %
zlomenina
bezvědomí
poranění kloubu
jiné poranění
rána
zhmoždění
66
65
37
76
11
součet
Šumava
Orlické hory
Krušné hory
Krkonoše
13 %
Jizerské hory
Činnost při nehodě
Jeseníky
13 %
Beskydy
18 %
ZÁSAHY DLE OBLASTÍ (ZA OBDOBÍ OD 1. 5. 2012 DO 30. 11. 2012)
24
147
426
odvoz HS
0
0
1
0
0
0
0
1
lyžování sjezdové
0
0
0
0
0
1
1
2
lyžování běžecké
0
0
0
0
0
3
0
3
snowboarding
0
0
0
0
1
0
2
3
přepravní zařízení
0
1
0
0
1
0
1
3
saně, boby
0
0
0
0
0
0
1
1
paragliding
4
0
2
1
0
0
0
7
horolezectví
1
0
2
1
1
1
1
7
jiné
27
38
35
43
34
73
139
389
547
cyklistika
22
43
120
48
40
11
263
koloběžka
4
0
2
2
1
0
3
12
SOUČET
124
147
199
171
89
113
558
1401
4
O HORSKÉ SLUŽBĚ
LETECKÝ ZÁCHRANÁŘ
Mezi členy Horské služby působí i specialisté, vyškolení pro náročnou záchranářskou činnost – poskytnutí první pomoci s podporou
vrtulníku. HS spolupracuje a využívá vrtulníky Letecké záchranné
služby, Policie ČR a Armády ČR.
Zapojení jednotlivých složek se řídí podle
charakteru události, záleží na tom, zda je
potřeba provést zdravotnickou první pomoc,
technický zásah, pátrací akci, nebo jen přenos materiálu a osob.
Jak jsme začínali
Výcvik leteckých záchranářů Horské služby
ve spolupráci s Leteckou službou Policie
ČR jsme zahájili v říjnu 1992 v Peci pod
Sněžkou. V devadesátých letech jsme vycvičili asi 200 leteckých záchranářů z řad
HS, ale také lékařů a zdravotníků Letecké
záchranné služby (LZS).
Lepší technika
Časem se objevily moderní stroje, staré MI-2
a MI-8 dosloužily. Vrtulníky začaly zasahovat
ve všech pohořích v republice a na řadu přišly vrtulníky vybavené palubními jeřáby – navijáky (Bell 412, Sokol) a s nimi i nová možnost záchrany – vytáhnout a uložit pacienta
na palubu vrtulníku a letět s ním rovnou do
nemocnice. Letecká záchranná služba dnes
používá vrtulník EC 135, který je ideální pro
záchranu v jakýchkoliv podmínkách.
Pomoc při hledání
Dnes lze hledat pohřešované pomocí termovize nebo navádět vrtulník na místo
nehody podle souřadnic GPS atd. V minulosti jsme mnohokrát využili vrtulníky při
vizuálním hledání pohřešovaných osob,
při lavinových akcích a kurzech, pro rychlý
transport záchranářů a lavinových psů na
laviniště. Psy je možno přepravovat v podvěsu, spouštět a vytahovat na jeřábu ve
speciálním postroji.
Povodně
Vodní křest se uskutečnil v červenci 1997
při povodních na Moravě. Letečtí záchranáři
HS z Jeseníků, Krkonoš, Beskyd a Orlických hor létali s Policií ČR a Armádou ČR
po celé zatopené Moravě. Lidé byli evakuováni pomocí evakuační záchranné sedačky
v podvěsu pod vrtulníkem a transportováni
do bezpečí. Účastí na povodních jsme získali nové, neocenitelné praktické zkušenosti
a důvěru v piloty. Obdivuhodná byla jejich
přesnost, preciznost a ledový klid při nesnadných zásazích ve větrném a deštivém
počasí se špatnou viditelností.
Záchrana z lanovky
V říjnu 1997 proběhl na sedačkové lanovce
ve Špindlerově Mlýně první výcvik s helikoptérou Bell 412 a za pomocí jeřábu i podvěsu byl proveden bezproblémový nácvik
evakuace z lanovky.
Při nasazení vrtulníku se bohužel mohou
odehrát i tragické nehody. Jedna taková, ve
které figuroval vrtulník Kania jedné soukromé společnosti, se odehrála v září 1997
v severním svahu Kozích hřbetů v Krkonoších nad boudou u Bílého Labe. Vrtulník ve
špatném počasí havaroval se čtyřmi lidmi
na palubě. Pouze jeden člověk přežil a byl
v kritickém stavu transportován členy HS do
údolí a následně dopraven LZS do Hradce
Králové.
Vrtulníky v horách dnes
V dnešní době je použití vrtulníku v horách
celkem běžné, a pokud to povětrnostní
podmínky dovolí, je transport zraněného
daleko rychlejší a šetrnější než při použití
jiné techniky. Nasazení vrtulníku v horských
podmínkách je velmi závislé na aktuálních
povětrnostních podmínkách.
V Horské službě je dnes 51 vyškolených
a vybavených leteckých záchranářů, kteří
mohou být kdykoli nasazeni pro záchranu
osob a další práce spojené s touto kvalifikací.
Přemysl Kovařík, HS Krkonoše
www.jetik.info
AUTA HORSKÉ SLUŽBY
Záchranáři HS se po horách nepohybují jenom na sjezdových nebo
skialpinistických lyžích nebo sněžných skútrech, ale velmi často pomocí motorových vozidel. V minulém čísle jsme si představili sněžné
skútry, a protože se blíží léto, podíváme se na to, jaká používají členové HS auta.
prvky na podvozku, a také světelné a zvukové výstražné zařízení. Ve vozidle jsou
pro záchrannou činnost umístěna nosítka,
vakuová matrace, sada vakuových dlah
a brašna s kyslíkem. Dále je vozidlo vybaveno zdravotním materiálem a materiálem
pro záchranu ve skalním terénu.
Toyota LandCruiser HZJ78
Dodávka VW Transporter
Tohle vozidlo používáme do lehčího terénu
a na silnice. Je vybaveno pohonem všech
kol a mezinápravovou uzávěrkou (syncro).
Auto má zvýšený podvozek vozidla, a tím se
zvyšuje i jeho průjezdnost terénem. Standardně je vozidlo šesti- nebo sedmimístné,
ale většinou ho používáme bez zadních sedadel, a tím vzniká prostor pro záchranný
materiál a nosítka. Auto je vybaveno světelnou i zvukovou signalizací. Ve vozidle jsou
pro záchrannou činnost umístěna nosítka,
vakuová matrace, sada vakuových dlah
a další potřebný zdravotnický materiál.
Land Rover Defender
Ryze terénní vozidlo, určené a především
odzkoušené v nejtěžších terénech za různých povětrnostních podmínek. Model používaný HS nese označení Td5 110 a to
znamená, že použitý motor je vznětový
pětiválec o obsahu 2498 ccm a kabina je
prodloužená, pětidvéřová. Pro lepší prů-
Vozidla Toyota LandCruiser řady J7 jsou
velmi robustní pracovní terénní automobily,
které jsou společností Toyota Motor Corporation v nezměněném konceptu vyráběny již
několik desítek let. Vozidlo má tuhý žebřinový rám, tuhé nápravy, dieselový atmosférický motor o objemu 4,2 litru o výkonu 96 kW,
klasickou koncepcí pohonu je stálý pohon
zadní nápravy s možností zařazení přední
nápravy. Vozidlo je samozřejmě vybaveno
stoprocentními uzávěrkami obou diferenciálů. Výhodou jsou také dvě samostatné nádrže o objemu 90 litrů. Vozidlo je vybaveno
odnímatelným navijákem, který se dá umístit na přední i zadní část vozu.
Ve vozidle jsou pro záchrannou činnost
umístěna nosítka, vakuová matrace, sada
vakuových dlah a brašna s kyslíkem nebo
automatickým defibrilátorem. Vozidlo je
také vybaveno zdravotním materiálem
a dalšími pomůckami pro záchranu v horském terénu.
chodnost v terénu jsou použity pneumatiky
rozměru LT235/85R16. Běžně používáme
nejen pětistupňovou převodovku, ale také
převodovku přídavnou, která umožňuje redukci převodů a uzavření mezinápravového
diferenciálu. Doplňkovou výbavou je pak
uzávěrka diferenciálu zadní nápravy, naviják, nezávislé přídavné topení, ochranné
Michal Klimeš, náčelník HS Jeseníky
Jetíkovy stopy
míří na web!
Hledejte místa a plánujte výlety na
www.jetik.info
5
6
BESKYDY – TIPY NA RODINNÉ VÝLETY
LYSÁ HORA
POPIS MÍSTA
Lysá hora je nejvyšší horou Moravskoslezských Beskyd, mnohdy přezdívaná jako „Královna Beskyd“,
a díky televiznímu vysílači (tyčí se do výšky 77 m) na
jejím vrcholu je snadno rozeznatelná mezi ostatními
horami. Nadmořská výška je 1323 m a leží na katastru čtyř obcí: Ostravice, Malenovice, Staré Hamry
a Krásná. Lysá hora se nachází v CHKO Beskydy.
Na jejích svazích mají domov chráněné a ohrožené
druhy rostlin a živočichů.
Další stavby na Lysé jsou meteorologická stanice a budova Horské služby. V současné době jsou
ve výstavbě dvě horské chaty, chata Petra Bezruče
a chata Emil Zátopek – Maraton.
Charakteristika a náročnost túr: Na vrchol Lysé
hory vede nepřeberné množství značený turistických tras a také asfaltová komunikace. Délky i obtížnosti jednotlivých tras jsou různé, avšak všechny
se řadí mezi náročné výstupy. Všechny pěší trasy
začínají pozvolna po asfaltu a poté přecházejí na
příkřejší kamenité cesty a lesní pěšiny. Na Lysou
horu vedou také dvě větve naučné stezky, které mají celkem 15 informačních panelů na délce
16,5 km. Jedna větev vede po žluté značce z Malenovic, druhá po červené z Ostravice, obě se pak
spojují v jednom bodu a vedou pak společně až na
samotný vrchol.
Zajímavosti: Lysá hora je pověstmi a legendami nejopředenější horou Moravskoslezských Beskyd.
Nejznámější postavou byl zbojník Ondráš, který napravoval křivdy panstva páchané na prostém lidu
a se svou družinou se skrýval právě na Lysé hoře.
Podle legendy v jeskyních Lysé hory ukryl i bájný
poklad, který dodnes střeží velký bílý had se zlatou
korunkou na hlavě.
Co je zajímavé pro děti: Na vrchol se můžete vydat také s průvodcem. Tento netradiční komentovaný
výstup je vhodný zejména pro rodiny s dětmi, neboť
je rozložený do krátkých zastávek s poutavým výkladem a stává se tak jednodušším, pestřejším a zábavnějším.
V nejvyšším bodu Lysé hory je obelisk s hladícím
bodem, o kterém se traduje, že kdo si ho nepohladí,
ten jakoby na Lysé hoře vůbec nebyl!
OBEC OSTRAVICE
Podhorská obec ležící v údolí stejnojmenné řeky,
mezi nejvyššími horami Moravskoslezských Beskyd,
Lysou horou a Smrkem, v centru rekreační oblasti.
Krásná příroda, okolní hory a hluboké lesy spolu
s turistickými a cyklo trasami jsou největším lákadlem obce.
Zajímavosti v obci: Srub Petra Bezruče – letní
příbytek známého slezského básníka. Obytná část
srubu ponechána v původní podobě i se zařízením
interiéru, který si básník sám navrhl. V přilehlém
dřevníku byla zbudována expozice s názvem „Krajem Petra Bezruče“.
Nezapomeňte navštívit ostravickou Galerii umístěnou v IC. Zde uvidíte díla místních umělců.
Co je zajímavé pro děti: Přírodní památka Peřeje –
Odměnou za náročný výstup vám bude nejen
dobrý pocit ze zdolání největšího vrcholu Moravskoslezských Beskyd, ale především překrásné
a okouzlující výhledy do širého okolí. Obdivovat
můžete za dobrého počasí vrcholy Jeseníků, Malé
i Velké Fatry a zahlédnout můžete i vzdálené tatranské štíty.
Pokud se budete vracet zpět po červené značce
do obce Ostravice a budete mít ještě dostatek sil
a chuť něco zažít, zastavte se s dětmi v lanovém
centru Opičárna.
Cestou k cíli nevynechejte: Rozhodně se zastavte
u kamenné mohyly Ivančena, jednoho ze symbolů
Beskyd, ale také vlastenectví, statečnosti a přátelství. Tuto jedinečnou, stále živou kamennou mohylu
na počest skautů umučených nacisty totiž dodnes
tvoří každý z návštěvníků Lysé hory tím, že na ni položí svůj kámen, což se děje téměř tři čtvrtě století.
Mnozí zahraniční návštěvníci si vozí kameny ze své
země a traduje se, že kdesi mezi nimi je i kámen
z Měsíce.
DOPRAVA A SLUŽBY
Dostupnost autem, parkování:
•N
a samotný vrchol Lysé hory je zákaz vjezdu, parkovat proto musíte na jejím úpatí.
•O
stravice – parkoviště u nádraží nebo u lanového
centra Opičárna
•M
alenovice – parkoviště u hotelu Rajská bouda
nebo parkoviště u hotelu Petr Bezruč
• Krásná – parkoviště v části Papežov
• Staré Hamry – parkoviště na Grúni
Dostupnost veřejnou dopravou:
• vlak – Frýdlant n. Ostravicí, Ostravice
•a
utobusy – Frýdlant n. Ostravicí, Malenovice, Staré
Hamry, Ostravice, Krásná, Morávka, Pražmo
Možnosti občerstvení: Cestou na Lysou horu si raději přibalte svačinu, protože kromě hospůdky U Veličků (žlutá značka z Malenovic) a Dřevjanky u Zbuja
(modrá značka z Ostravice a zelená značka z Nové
Vsi) na trase není možnost žádného občerstvení. Na
samotném vrcholu se pak může občerstvit v bufetech, kde nezapomeňte ochutnat místní specialitky:
lysohorské střapáčky, lysohorský bramborák či kynuté borůvkové knedlíky.
Noclehy: na vrcholu Lysé hory můžete přenocovat
v chatě Emil Zátopek – Pětka. Další možnost uby-
atraktivní přírodní památka na horním toku řeky Ostravice, která protéká kaskádami malebných skalisek.
Zde je možnost přírodního koupání a také zapůjčení
loděk či absolvování krátkého vodáckého kurzu.
Vydejte se spolu s dětmi v obci Ostravice na nenáročnou procházku k vodní nádrži Šance, která
byla vybudována v létech 1964 až 1969 a slouží
jako zásobárna pitné vody pro Ostravsko a Frýdecko-Místecko. U hráze přehrady jsou umístěny informační panely s údaji o tomto vodním díle. Můžete se
projít nejen po hrázi, ale svou procházku si můžete
prodloužit i cestou vedoucí kolem přehrady, na které
se vám naskytnou neopakovatelné pohledy na její
malebná zákoutí.
V obci nevynechejte: Golfové hřiště, Sluníčko (nejvýše položené koupaliště v Beskydech), jízdu na koních, bowling, tenisové kurty, lanové centrum a wellness služby se spoustou atrakcí.
tování nabízejí všechny výchozí obce – např. RC
Sepetná, hotel Odra, hotel Beltine, penzion U řeky,
penzion U Jury, chata Ostrá, hotel Rajská bouda,
hotel Petr Bezruč, hotel KAM aj.
TRASA VÝLETU
Ostravice, ČD – Lysá hora
Časová náročnost: cca 3 hodiny
Převýšení: cca 900 m
Kudy kam: Ostravice, ČD – Butořanka – 4 km Lukšinec, rozc. – 1,5 km Lysá hora, vrchol – 3 km
Popis túry: Náročná a velmi frekventovaná trasa
s velkým převýšením. Trasa vede podél jedné ze
dvou větví NS Lysá hora a vchází do přírodní rezervace Mazák.
Mapy: Mapa KČT č. 96, mapa Shocart č. 69
a č. 469.
Dosažitelnost na kole: Ti zdatnější mohou zdolat
Lysou horu i na kole. Pro horská kola jsou vhodné zpevněné lesní cesty z Ostravice a Malenovic.
Avšak nejpřístupnější cestou k vrcholu pro všechny
typy kol, ale i pro výjezd s kočárkem, je asfaltová komunikace z obce Krásná. Na této komunikaci je třeba počítat s tím, že v celé délce je rychlost omezena
na 40 km/hod., a že cyklista může potkat automobil
nebo autobus, jenž má platné povolení k výjezdu!
INFORMAČNÍ KANCELÁŘ
Beskydské informační centrum Frýdek-Místek, p. o.
• Pobočka Frýdlant n. Ostravicí, tel. 558 676 909
• Pobočka Ostravice, tel. 558 682 115
Inspirace a informace na webu:
www.beskydy.com a www.lysahora.cz
INFORMAČNÍ KANCELÁŘ
IC Ostravice, tel. 558 682 115
Inspirace a informace na webu:
www.obec-ostravice, www.beskydy.com
JESENÍKY – TIPY NA RODINNÉ VÝLETY
KRÁLICKÝ SNĚŽNÍK
POPIS MÍSTA
Cesta na Králický Sněžník nabízí spoustu dobrodružství i osvěžení v horských bystřinách, cestu na
mnoha místech lemuje borůvčí a na vrcholu čeká
silueta slůněte. Významný je i pramen řeky Moravy,
jejíž voda se vlévá do Dunaje a dále pokračuje až do
Černého moře a Atlantského oceánu.
Charakteristika a náročnost túry: Na vrchol Králického Sněžníku naučnou stezkou vede řada
tras, od těch nejnáročnějších až po volné výletní
túry, které zvládnou i malé děti. Právě takovou je
značená trasa po žluté turistické značce. Začíná
v Horní Moravě a vede proti proudu řeky Moravy.
Turisté se mohou vydat po silničkách a stoupajících pěšinách s odbočkami na zajímavá místa.
Zajímavosti: Žlutá trasa k vrcholu Králického Sněžníku nabízí pohled na horní tok největší moravské
řeky Moravy. Během túry míjí návštěvník několik
bočních přítoků, z nichž pozoruhodné jsou zejména
levostranné přítoky protékající krasovým územím
v krystalických vápencích, tzv. sněžnických mramorech. Zajímavá je i zdejší fauna a flóra alpínského
charakteru. Vrchol pohoří zdobí od roku 1932 žulová
socha slůněte, který zde nechal postavit jako svůj
symbol německý umělecký spolek Jescher.
Co je zajímavé pro děti: Tvarožné díry – do této 184
metrů dlouhé jeskyně si podle pověsti ukrývali zlatokopové nářadí. Zajímavý je výskyt zvodněného sintru – nickamínku, jehož lidový název je tvaroh, odtud
tedy Tvarožné díry. V podzemních prostorách zimují
netopýři. A cestou pozor na tajemné bytosti. Zcela
nenápadná odbočka od turistického odpočívadla za
DLOUHÉ STRÁNĚ
POPIS MÍSTA
Dlouhé Stráně patří k nejzajímavějším místům v Jeseníkách. Tento technický unikát je přístupný po celý
rok a v létě mohou návštěvníci vyjet prohlídkovým autobusem i k horní nádrži elektrárny, která se nachází
ve výšce 1350 m n. m., kde se jim naskytne nádherný
výhled na Jeseníky.
Charakteristika a náročnost túry: Autobusem od
informačního centra v Koutech nad Desnou, pěšky
po asfaltové silnici nebo lanovkou, která přiblíží návštěvníky k cíli o 4,5 km a především o 500 výškových
metrů (horní stanice končí ve výšce 1095 m n. m.
Zajímavosti: Nachází se zde třetí největší přečerpávací vodní elektrárna na světě a nejrozsáhlejší vodní
energetické dílo v České republice. Většina objektů
elektrárny se nachází pod zemí, přímo v masivu hory
Mravenečník. Dílo však změnilo i krajinu, přesto začlenění vodního díla do okolní přírody vytváří harmonický celek.
Co je zajímavé pro děti: Venkovní stavby – dolní
a horní nádrž jsou zajímavé svým rozsahem a umístěním. Kolem horní nádrže, která připomíná rychlobruslařskou dráhu, mohou návštěvníci objet na inline
bruslích. Ty si mohou zapůjčit přímo v areálu Kouty.
Cestou k cíli nevynechejte: Od dolního parkoviště
areálu Kouty podél jednoho z přítoků Divoké Desné až
k vládci Jeseníků – Pradědovi – prochází návštěvníci
Kouteckým lesem. Přírodní skanzen soch představuje
Tvarožnými děrami vede k 18metrovému vodopádu
Pod Strašidly.
Cestou k cíli nevynechejte: Horní část údolí řeky
Moravy se nazývá Lavinová dráha. Z převějí sněhu
pod Pramenem Moravy zde za určitých přírodních
podmínek vznikají laviny, a to v přibližně čtyřicetiletých intervalech. Vytvářejí se tak bezlesá místa v poměrně malé nadmořské výšce.
DOPRAVA A SLUŽBY
Dostupnost autem, parkování: Do Horní Moravy
se lze dostat autem a zaparkovat v místní části Horní
Morava na přilehlém parkovišti.
Dostupnost veřejnou dopravou: autobusem
Možnosti občerstvení: V resortu Dolní Morava. Na
výstup na vrchol Sněžníku se doporučuje vzít si vydatnou svačinu s sebou. Návštěvníci se mohou vydat
z vrcholu na polskou stranu, po zelené značce lesní
cestou, kde se nachází chata Schronisko. Chata poskytuje stravování formou bufetu a noclehy.
TRASA VÝLETU
Časová náročnost: Desetikilometrovou trasu s dětmi na vrchol Králického Sněžníku s množstvím zastavení lze pojmout jako celodenní nenáročný výlet.
Převýšení: Výstup asi 500 m, sestup asi 500 m.
Popis túry: Z parkoviště v Horní Moravě po žluté
značce proti proudu Moravy k jeskyním Tvarožné díry a svahem údolí na vrchol. Cestou odbočka
k Mléčnému prameni a k vodopádu Pod Strašidly.
Kudy kam: Pro návrat lze od chaty Vilemíny do Horní
Moravy využít asfaltovou silnici po pravém břehu Moravy.
Mapy: Králický Sněžník (KČT č. 53), Jeseníky a Králický Sněžník – cyklo (Shocart c118)
INFORMAČNÍ KANCELÁŘ
informační centrum pro Skiresort Dolní Morava,
561 69 Dolní Morava 58, mobil: 602378150
e-mail: [email protected]
Turistické informační centrum Staré Město,
nám. Osvobození 166, 78832 Staré Město
telefon: 583239134, e-mail: [email protected],
web: http://www.staremesto.info
Inspirace a informace na webu: www.navstivtejeseniky.cz, http://www.nakralickysneznik.cz/
tradiční řemesla: uhlíře u milířů, lesáky, dřevorubce,
dělníky u lesní železnice i pastevce. Všude mezi nimi
se hemží lesní skřítci, jezinky, dědečci hříbečci, strašliví čerti a roztodivná lesní strašidýlka.
DOPRAVA A SLUŽBY
Dostupnost autem, parkování: Autem ze Šumperka směrem na Jeseník. Kouty nad Desnou jsou
poslední obcí před serpentinami na Červenohorské
sedlo.
Dostupnost veřejnou dopravou: Vlakem ze Šumperka do konečné stanice Kouty nad Desnou. Odtud
zhruba 500 metrů pěšky do informačního centra
Možnosti občerstvení: V areálu Kouty se nachází
restaurace a rychlé občerstvení.
Noclehy: V Koutech nad Desnou v Penzionu Musil,
který stojí v bezprostřední blízkosti areálu nebo přímo v areálu Kouty jsou apartmány. V okolí se lze
ubytovat v Hotelu Dlouhé Stráně či v soukromí. Více
na www.navstivtejeseniky.cz/ubytovani
TRASA VÝLETU
Dosažitelnost na kole: Náročná trasa jižní částí
Hrubého Jeseníku s velkým převýšením vhodná pro
horská, trekingová i silniční kola. Výborné výhledy,
asfaltový povrch, v úseku horní nádrž PVE Dlouhé
stráně – Branka šotolinový povrch.
Časová náročnost: Prohlídka elektrárny trvá 3 hodiny
Převýšení: K horní nádrži cca 1 000 metrů
Kudy kam: Ze Šumperka směrem na Jeseník. Cíl se
nachází v poslední obci před serpentinami na Červenohorské sedlo.
Mapy: Hrubý Jeseník (KČT č. 55), Jeseníky – Praděd,
Kralický Sněžník (Shocart č.58), Jeseníky, Králický
Sněžník – cyklo (Shocart 118)
Informační centrum Přečerpávací vodní elektrárny
Dlouhé Stráně, Lyžařský areál Kouty, 78811 Kouty
nad Desnou 1. Tel: 585 438 100, 583 283 282, web:
http://www.dlouhe-strane.cz/cs/informacni-centrum,
provozní doba: 7.30–15.30 hod.
Inspirace a informace na webu:
www.navstivtejeseniky.cz, www.kouty.cz
INFORMAČNÍ KANCELÁŘ
7
8
ORLICKÉ HORY – TIPY NA RODINNÉ VÝLETY
MASARYKOVA CHATA – PO HŘEBENU ORLICKÝCH HOR
POPIS MÍSTA
Masarykova chata v Deštném v Orlických horách je
postavena na hřebenu Šerlichu v nadmořské výšce
1019 m s výhledem do Čech i do Polska. Nejvyšší
vrchol Orlických hor Velká Deštná je vzdálen 3 km.
V těsné blízkosti leží přírodní rezervace prales Bukačka.
Charakteristika a náročnost túry: Trasa vedoucí
po hřebenech Orlických hor je dlouhá cca 23 km
a vede převážně po asfaltové cestě.
Zajímavosti: Původně zde stávala horská osada
Šerlich, která byla založena patrně již koncem 17.
století. Dnešní Masarykova chata byla otevřena
roku 1925 Klubem českých turistů z Hradce Králové. V roce 1935 byla na Šerlichu zřízena i meteorologická stanice. Dodnes je možné před chatou
spatřit bustu prezidenta T. G. Masaryka.
Cestou k cíli nevynechejte: Velká Deštná – nejvyšší hora OH, Kunštátská kaple, Anenský vrch –
rozhledna, Hanička – tvrz.
DOPRAVA A SLUŽBY
Dostupnost autem, parkování:
Parkoviště se nachází u silnice pod Masarykovou
chatou, v případě potřeby je možné zaparkovat přímo u Masarykovy chaty.
Dostupnost veřejnou dopravou: Na místo je možné se dopravit cyklobusem – zastávka „Šerlich“.
Možnosti občerstvení: Občerstvení je možné
přímo na místě + cestou Velká Deštná a Pěticestí
(pouze o víkendech), Hanička. Pití a jídlo raději doporučujeme s sebou.
Noclehy: Ubytování je možné přímo na Masarykově chatě, Deštné v OH, Zdobnice, Říčky v OH,
Rokytnice v OH.
O TÚŘE
Časová náročnost délka trasy cca 23 km
Převýšení: Celkem nastoupáno 515 výškových
metrů
Kudy kam: Šerlich – Velká Deštná – Pod Homolí –
Pěticestí – Mezivrší – Anenský vrch – Hanička
Dosažitelnost na kole: Cíl je dosažitelný na kole
po červené cykloturistické značce 4071 – trasa
vede po hřebeni Orlických hor s krásným výhledem.
Cesta je převážně asfaltová.
K trase je možné se dopravit cyklobusy: počátek
trasy zastávka „Šerlich“, na konci trasy Bartošovice
v OH nebo Rokytnice v OH.
Mapy: Orlické hory (KČT č. 27), Orlické hory – Góry
Stolowe (Shocart č. 28), Orlické hory – cyklo (Shocart č. 116).
INFORMAČNÍ KANCELÁŘ
Informační centrum Deštné v Orlických horách,
Telefon: 492 601 601
E-mail: [email protected], Web: www.destne.info
Městské informační a kulturní středisko Rokytnice
v Orlických horách, Telefon: 494 379 023
E-mail: [email protected],
Web: www.info.rokytnice.cz
Inspirace a informace na webu:
www.mojeorlickehory.cz
SUCHÝ VRCH – KRAMÁŘOVA CHATA A ROZHLEDNA
POPIS MÍSTA
Kramářova chata se nachází uprostřed lesů na
Suchém vrchu ve výšce 995 m n. m. Nabízí ideální podmínky pro různorodé volnočasové aktivity.
Součástí chaty je i rozhledna s výhledem do Čech
i Polska.
Charakteristika a náročnost túry: K chatě vede
zpevněná (asfaltová) silnice a lesní turistické cesty.
Zajímavosti: Základní kámen Kramářovy chaty
byl položen 22. srpna 1926. Můžete zde shlédnout
pamětní knihu, ve které jsou zaznamenány a podepsány významné návštěvy jako prezident Beneš,
básník Bezruč, herec Filipovský, předseda českých
turistů J. Guth-Jarkovský apod.
Co je zajímavé pro děti: Rozhledna Suchý vrch,
jež je součástí Kramářovy chaty, byla původně stavěna v letech 1931 až 1932 jako vodárenská věž.
Rozhledna je vysoká 33 m a na vyhlídkovou plošinu, která je ve výšce 22 metrů, vede 128 schodů.
U chaty je instalováno venkovní hřiště s dřevěnými
hracími prvky.
Cestou k cíli nevynechejte: Tvrz Bouda je jednou z pěti stavebně dokončených dělostřeleckých
tvrzí československého opevnění budovaného od
roku 1935. Představuje nejzachovalejší stavbu ve
své kategorii na území celé ČR. Od roku 1995 je
tvrz Bouda zapsána na seznamu kulturních památek ČR a ve zcela původním stavu je zpřístupněna
veřejnosti.
Betonová hranice je název naučné stezky v Orlic-
kých horách věnované problematice československého opevnění budovaného proti nacistickému
Německu před druhou světovou válkou.
DOPRAVA A SLUŽBY
Dostupnost autem, parkování: Kramářova chata
se nachází 3,5 km po asfaltové cestě od Červenovodského sedla, které leží na silnici č. 11 vedoucí
z Jablonného nad Orlicí do Červené vody. Parkoviště: Červenovodské sedlo – 60 míst, Kramářova
chata – 60 míst.
Možnosti občerstvení: Infocentrum Červenovodské sedlo – základní občerstvení, Kramářova chata
– restaurace a bufet
Nocleh: Kramářova chata nabízí kvalitní ubytování.
TRASA VÝLETU
Popis túry: Auto zaparkujte u Červenovodského
sedla, pak po zelené turistické značce na Suchý
vrch ke Kramářově chatě 3 km, 1 hod. Dále pak
na tvrz Bouda po červené turistické značce 3 km,
1 hod. Pak variantně naučná stezka Betonová hranice, nebo 3,5 km po turistické značce do Mladkova
na vlak, nebo zpět.
Převýšení: stoupání 180 m, sestup 160 m.
Mapy: Orlické hory (KČT č.27), Orlické hory – Góry
Stolowe (Shocart č.28), Orlické hory – cyklo (Shocart č.116).
Dosažitelnost na kole: Vhodný výlet i na kole, doporučujeme trekingové nebo horské kolo.
INFORMAČNÍ KANCELÁŘ
IC Jablonné nad Orlicí 465 641 371,
[email protected], IC Červenovodské sedlo
602 410 714 [email protected],
Recepce Kramářovy chaty 702 028 153,
[email protected],
www.suchak.cz
Inspirace a informace na webu: www.suchak.cz,
www.mojeorlickehory.cz
KRKONOŠE – TIPY NA RODINNÉ VÝLETY
ČERNÁ HORA – SJEZD POD LIŠKOU
POPIS MÍSTA
Kabinkovou lanovkou na Černou horu a dlouhým
sjezdem do Vrchlabí. Černá hora je dobře přístupná
lanovkou a nabízí příjemné projetí na kole téměř po
vrstevnici.
Charakteristika a náročnost túry: Kabinovou lanovkou na Černou horu, cyklistické trasy s velmi
rozmanitým povrchem. Dbejte zvýšené opatrnosti,
protože některé úseky cest jsou místy prudké. Pozornost si zaslouží úsek před Lahrovými boudami,
sjezd Luisiným Údolím a dolní část sjezdu po silnici
ze Strážného do Vrchlabí.
Zajímavosti: Kabinková lanovka na Černou horu,
zvonkohra v Dolním Dvoře
Co je zajímavé pro děti: lanovka na Černou horu,
dlouhý sjezd
Cestou k cíli nevynechejte: Černohorské rašeliniště
DOPRAVA A SLUŽBY
Dostupnost autem, parkování:
Příjezd od Svobody nad Úpou nebo přes Černý Důl,
parkování u dolní stanice lanovky.
Dostupnost veřejnou dopravou: Krkonošské cyklobusy z Vrchlabí, Horní Malé Úpy i Trutnova (provoz
od června do září).
Možnosti občerstvení: Janské Lázně, občerstvení
na dolní a horní stanici lanovky, Pražská bouda, Tetřeví boudy, Vrchlabí
Nocleh: informace www.krkonose.eu
TRASA VÝLETU
Časová náročnost: 3 hodiny
Převýšení: 601 m – překonávané lanovkou
Popis túry: Kabinovou lanovkou na Černou horu,
cyklotrasou KRNAP č. 19A k Černé boudě, pokračovat cyklotrasou č. 1B k Tetřevím boudám. Sjezd
do Vrchlabí přes Strážné pokračuje po cyklotrase č.
18. Sjezd do Dolního Dvora po cyklotrase 1B a dále
po 1C. V Horním Lánově u kravína odbočit na cyklotrasu 4301 do Vrchlabí.
Kudy kam: Z Janských Lázní na Černou horu vyjedete kabinovou lanovkou. Nedaleko horní stanice
lanovky narazíte na cyklotrasu KRNAP č. 19A. Odbočíte vpravo a kolem Černé boudy dojedete k cyklotrase KRNAP č. 1B. V prudkém svahu u naučné
stezky Černohorské rašeliniště respektujte značení
a sesedněte z kola. Po této cyklotrase budete míjet Kolínskou boudu, projedete Lučinami a přes
rozcestí Pod Lesní boudou dojedete až k Tetřevím
boudám. Zde odbočíte vpravo na cyklotrasu KRNAP č. 18, po které dojedete pod Lahrovy boudy.
Odbočíte vlevo na cyklotrasu KRNAP č. 1A a sjedete k Hříběcím boudám.
Z Hříběcích bud můžete do Vrchlabí jet přes Lánov
a nebo přes Strážné. Do Lánova se vydáte po cyklotrase KRNAP č. 1B, ze které odbočíte vpravo na
cyklotrasu KRNAP č. 1C. Po ní Luisiným Údolím,
přes Dolní Dvůr, dojedete až do Horního Lánova.
V Horním Lánově u kravína odbočíte vpravo na cyklotrasu 4301, po které dojedete do Vrchlabí.
Do Strážného pokračujte po cyklotrase KRNAP
č. 1A a dále do Vrchlabí sjedete po silnici.
Mapy: Krkonoše (KČT č.22), Krkonoše – cyklo
(Shocart 104), Krkonoše východ – Rosy 1:25 000
Dosažitelnost na kole: Cyklistický výlet – dlouhý
sjezd pod Liškou – Janské Lázně – Vrchlabí
INFORMAČNÍ KANCELÁŘ
RTIC Vrchlabí, 499 405 744, [email protected],
www.krkonose.eu
Inspirace a informace na webu:
www.krkonose.eu, www.krnap.cz
HARRACHOV – MĚSTO SKLA A SKOKŮ NA LYŽÍCH
POPIS MÍSTA
O TÚŘE
Cyklovýlet Harrachov – Vosecká bouda – Harrachov
Charakteristika a náročnost túry: Trasa vede po
asfaltových a štěrkových cestách s dobrým povrchem. Vhodné pro krosová kola. Pěší výstup na
Voseckou boudu není nejlehčí, kolo se musí tlačit.
Zajímavosti: Trasa vede do nejhezčích partií Krkonoš, pohybovat se budete pouze na kole a při výšlapu k Vosecké boudě se trochu zapotíte, ale budete
odměněni krásnými rozhledy a dlouhým sjezdem
(9 km) údolím Mumlavy.
Co je zajímavé pro děti:
Cyklistika v národním parku, změna řečiště, vodopád, erozní činnost vody.
Cestou k cíli nevynechejte: Při zpáteční cestě
můžete sledovat proměnu řeky po jejím proudu
a Mumlavský vodopád s obřími hrnci.
Časová náročnost: podle zdatnosti cyklistů 3–4
hodiny.
Převýšení: 560 m
Popis túry: Cyklistický výlet po cyklotrase KRNAP
č. 2 až na rozcestí pod Voseckou boudou, vystoupat k Vosecké boudě. Následuje dlouhý sjezd údolím
Mumlavy až do Harrachova.
Kudy kam: Z Harrachova se vydáte po hlavní silnici
směrem ke státní hranici s Polskem. Odbočit vpravo
na cyklotrasu KRNAP č. 2, tzv. TEREX – Janouškova
cesta. Touto cestou se dostanete až k rozcestí pod
Voseckou boudou. Střídavě budete stoupat a pohybovat se po vrstevnici, takže je zde prostor i pro
odpočinek. Až se dostanete k rozcestí, odbočíte
vlevo a vystoupáte pěšky k Vosecké boudě, která je
cílovou stanicí této trasy. Zpět do Harrachova budete
jenom sjíždět. Vrátíte se na rozcestí pod Voseckou
boudou, zde odbočíte vlevo na cyklotrasu KRNAP
č. 2 a sjedete na Krakonošovu snídani. Zde se vydáte vpravo a pokračujete ve sjezdu. Tento úsek vede
údolím Mumlavy. Těsně před Harrachovem pojedete
kolem Mumlavského vodopádu, který je v Krkonoších nejvodnatějším a nejširším. Erozní činnost vody
zde vytvořila velice dobře viditelné obří hrnce.
Mapy: Krkonoše (KČT č.22), Krkonoše – cyklo (Shocart 104), Krkonoše východ – Rosy 1:25 000
DOPRAVA A SLUŽBY
Dostupnost autem, parkování: do Harrachova autem, parkování v Harrachově
Dostupnost veřejnou dopravou: Krkonošským cyklobusem (v provozu od června do září), vlakem Liberec – Tanvald – Harrachov (přeprava jízdních kol)
Možnosti občerstvení: Vosecká bouda – stylová
horská bouda, Harrachov
Noclehy: ubytování www.krkonose.eu
INFORMAČNÍ KANCELÁŘ
RTIC Vrchlabí, 499 405 744, [email protected],
www.krkonose.eu
Inspirace a informace na webu: www.krkonose.eu,
www.krnap.cz
9
10
JIZERSKÉ HORY – TIPY NA RODINNÉ VÝLETY
NA BUKOVEC A K RAŠELINIŠTÍM JIZERKY – TŘI ISERINY
POPIS MÍSTA
Malebná osada Jizerka v lůně Jizerských hor s několika málo stálými obyvateli obdržela jméno podle
stejnojmenné říčky, která jí protéká. Hora Bukovec
tyčící se se nad Jizerkou je pomyslným ochráncem
této nejvýše položené osady.
Pro děti srozumitelný popis místa:
V srdci Bukovce se probudila víla Izerína a otevřela
svůj poklad dětem. To, které projde osm „Tajemných
míst Jizerských hor“, dostane Izerínin penízek. Přijďte se podívat do osady Jizerka, která byla místem
hledačů pokladů – drahokamů – ve zdejším Safírovém potoce.
Charakteristika a náročnost túry: Nenáročná vycházka krajem víly Izeríny, která dětem na naučné
stezce ukáže bývalou starou zlatokopeckou, sklářskou a dřevorubeckou osadu.
Zajímavosti: Putování přes tři osady: přes Jizerku
a přes polské Orle a Velkou Jizeru. Odtud je převzat
i název stezky „Tři iseriny“ – polodrahokamy symbolizující tři zmíněné osady, které jsou pomyslnými
klenoty Jizerských hor.
Co je zajímavé pro děti: Naučná stezka je součástí dětského putování po „Tajemných místech Jizerských hor“. Jedno z míst je ukryto právě na Bukovci.
Po nalezení všech osmi „Tajemných míst“ čeká na
děti za odměnu Izerínin penízek. Soutěžního putování se může zúčastnit každý, kdo má hrací kartu (více
na www.vilaizerina.cz).
Cestou k cíli nevynechejte:
Muzeum Jizerských hor v osadě Jizerka, v budově
bývalé školy, je otevřeno od května do října každou
sobotu a neděli, vždy od 9 do 16 hodin.
DOPRAVA A SLUŽBY
Dostupnost autem, parkování: příjezd autem od
Kořenova přes Polubný, parkoviště pod Bukovcem.
Dostupnost veřejnou dopravou: květen – září
(soboty, neděle a svátky) lze využít cyklobus.
Možnosti občerstvení: Chata Pešákovna, Chata
Jizerka, Restaurace Sklárna, Penzion Kakrda, Pyramida a Panský dům, Chata pod Bukovcem.
Noclehy: Chata Pešákovna, Pyramida a Panský
dům, Penzion Kakrda, Chata Jizerka, Chata Sklárna,
Jizerka č. p. 2 – Společnost pro Jizerské hory.
TRASA VÝLETU
Časová náročnost: 2,5 hodiny
Popis túry: Jizerka, parkoviště – zastavení č. 1 NS
Tři iseriny – Bukovec, lom – Bukovec vrchol – Jizerka
centrum, pomník a chata Pyramida – národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizerky, zastavení č. 13 – po
silničce návrat na parkoviště. Celkem 5 km.
Kudy kam: Naučná stezka je značená tvarovými
značkami se zeleným pruhem. Začíná na záchytném
parkovišti na jižním okraji osady Jizerka. Od čedičového lomu (zastavení č. 3) stoupá jedna její větev
strměji na vyhlídkový vrchol Bukovce, druhá větev
vrchol bez většího převýšení obchází. Navržená vycházka dále prochází centrem Jizerky a pokračuje
až k poslednímu, třináctému zastavení naučné stezky, odtud se vrátíme do výchozího místa. Připraveno
je i prodloužení naučné stezky přes státní hranici
(most na Jizeře) a pokračování do polských osad
Orle a Velká Jizera.
Mapy: Jizerské hory a Frýdlantsko (KČT č. 20–21),
Jizerské hory a Frýdlantsko (Shocart č.2) Jizerské
hory – cyklo (Shocart č.103)
INFORMAČNÍ KANCELÁŘ
IC Kořenov – Jizerky pro Vás, 468 49 Kořenov 480,
tel.: +420 725 805 266, [email protected]
Inspirace a informace na webu: www.jizerky.cz
K PRAMENU NISY – ZAČÁTEK CYKLOSTEZKY ODRA-NISA
POPIS MÍSTA
Řeka Nisa (Lužická Nisa) začíná svou 252 km dlouhou pouť na kraji obce Nová Ves u Jablonce nad
Nisou. U jejího pramene byl v roce 1980 vystavěn
pomník, který je dnes častým cílem turistů – pěších
i těch na kole. Právě zde začíná i dálková cyklostezka
č. 3038 Odra-Nisa, po které je možné dojet až k Baltskému moři.
Možná by vaše putování za „Tajemnými místy Jizerských hor“ mělo začít právě tady, protože i tady něco
začíná. Tady se rodí řeka. Nemůže se dočkat, až posílená vodou všech svých přítoků konečně u Neuzelle splyne s Odrou a společně s ní se vydá na cestu k Baltu.
Charakteristika a náročnost túry: Nenáročná vycházka krajem víly Izeríny, která dětem ukáže místo,
kde pramení řeka, jež protéká třemi státy.
Zajímavosti: Lužická Nisa protéká Českou republikou a tvoří státní hranici mezi Polskem a Německem.
Je levým přítokem Odry a 54 km teče v Čechách. Původ jména Nisa je dodnes nejasný, název používali
již Slované, kteří jej pravděpodobně přejali od Keltů.
Co je zajímavé pro děti: Stezka je součástí putování po „Tajemných místech Jizerských hor“. Děti, které
projdou všech osm míst, obdrží za odměnu penízek
víly Izeríny. Hrací kartu dostanete ve všech informačních centrech v Jizerských horách nebo na www.vilaizerina.cz.
Cestou k cíli nevynechejte: Rozhledna Nisanka se
tyčí nedaleko obce Nová Ves nad Nisou na návrší Jizerka. Jedná se o celkem 32 metrů vysokou věž s vyhlídkovým ochozem pro turisty ve výšce 24 metrů nad
zemí. Je otevřena v květnu, červnu a září od středy
do neděle od 10 do 17 hodin, v červenci a srpnu pak
denně ve stejný čas, www.rozhledna-nisanka.cz.
DOPRAVA A SLUŽBY
Dostupnost autem, parkování: parkoviště v Jablonci
nad Nisou – Paseky, parkoviště Nová Ves Nad Nisou
Dostupnost veřejnou dopravou: autobusem z Jablonce nad Nisou
Možnosti občerstvení: Chata Nisa
Noclehy: Domek u pramene Nisy, Penzion Pohoda,
Penzion Maják, Penzion Stará školka
TRASA VÝLETU
Časová náročnost: 3,5 hodiny
Popis túry: Jablonecké Paseky (MHD) – Kynast
(1,5 km) – Nisanka (3 km) – rozcestí U Třech lip –
pramen Nisy (4 km) – Smržovka, Lidické náměstí –
Smržovka, nádraží ČD (6,5 km).
Kudy kam: Vycházku začneme v Jabloneckých Pasekách buď na Paseckém náměstí, nebo u železniční
stanice. Doprovázet nás bude zelené značení. U zastávky přejdeme železniční trať a okolo domova důchodců (dříve vodoléčebné lázně z roku 1893) stoupáme na Kynast. U bývalé restaurace vyjdeme z lesa,
odkud pokračujeme pohodlnou hřebenovou cestou
okolo Feixova kříže (obnoven 2011) k rozhledně Nisanka. Zelené značky pak klesnou k silnici, na rozcestí U Třech lip (boží muka). Po silnici odbočíme krátce
doprava k prameni Nisy. Od pramene můžeme pokračovat po místním značení Smržovského vyhlídkového
okruhu. Přivede nás nejprve k Parkhotelu, odkud pokračuje městským parkem až na Lidické náměstí ve
Smržovce. Náměstí T. G. Masaryka je odtud kousek
a jen o něco dále najdeme nádraží ČD.
Mapy: Jizerské hory a Frýdlantsko (KČT č. 20–21), Jizerské hory a Frýdlantsko (Shocart č.2) Jizerské hory
– cyklo (Shocart č.103).
INFORMAČNÍ KANCELÁŘ
Turistické informační centrum, Kostelní 1/6, 466 01
Jablonec nad Nisou,
tel.: +420 483 356 201, +420 774 667 677,
[email protected]
Inspirace a informace na webu: www.jizerky.cz,
www.vilaizerina.cz
KRUŠNÉ HORY – TIPY NA RODINNÉ VÝLETY
BOŽÍDARSKÉ RAŠELINIŠTĚ
POPIS MÍSTA
Národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště
se rozkládá na okraji obce Boží Dar na ploše necelých 1000 ha a je největší rezervací v Karlovarském
kraji. Rezervace chrání několik rašelinišť, horských
luk, vřesovišť a lesních porostů v nadmořské výšce
kolem 1000 m.
Charakteristika a náročnost túry: 3,2 km dlouhá stezka začíná u Infocentra Boží Dar, kde je také
umístěna první informační tabule. Převážná část
stezky vede po povalových chodnících, které zajišťují jak bezpečnost turistů, tak i rašeliniště a vzácných
druhů živočichů a rostlin, které se v něm nacházejí.
Zajímavosti: Zajímavostí v okolí Božídarského rašeliniště je např. Blatenský vodní příkop, který přiváděl vodu do hornického města Horní Blatná, nebo
tzv. sejpy – hromady hlušiny zbylé po rýžování cínové rudy, kde se vyskytují specifické druhy rostlin.
Nejvyšší bodem chráněného území je Božídarský
Špičák, který dosahuje výšky 1115 m a je nejvyšší
čedičovou kupou ve střední Evropě.
Co je zajímavé pro děti: Ježíškova cesta
Cestou k cíli nevynechejte: muzeum Boží Dar,
Dětský areál NOVAKO
DOPRAVA A SLUŽBY
Dostupnost autem, parkování: Boží Dar je dostupný osobním autem nebo pravidelným linkovým
JEŽÍŠKOVA CESTA
POPIS MÍSTA
To, že na Božím Daru bydlí Ježíšek a že tu vyřizuje
svou poštu, možná mnoho dětí ani jejich rodičů neví.
Nejlepší na tom je, že děti nemusí čekat na Vánoce
a mohou se „setkat“ s Ježíškem hned na několika
místech po celý rok. Mohou se vydat po stopách Ježíška. Po absolvování Ježíškovy cesty získají malé
dárky. Po celý rok tu též mohou zanechat svá přání
na Ježíškově poště.
Charakteristika a náročnost túry: Na trasu se
vychází z Infocentra, kde dostanete instrukce a Ježíškův zápisníček, kam si děti zapisují odpovědi
na otázky, které najdou na každé zastávce. Každá
z nich je věnována jedné postavičce z Ježíškova
světa. Zároveň se u nich nachází atrakce, na kterých
se děti pobaví nebo si odpočinou. Za splnění úkolů
dostanou děti v Infocentru, kam se po výletě vrátí,
drobné dárky. Středně náročný horský terén.
Zajímavosti: Název města Boží Dar je prý odvozen
z výroku saského kurfiřta Johanna Friedricha (Jana
Bedřicha). Když mu byla při jeho návštěvě nabídnuta
k odpočinku sedačka, vytesaná z jednoho kusu stříbra, odmítl se slovy „Diesesedle Metall, das ist euer
Brot, das ist eine Gabe Gottes“ („Tento ušlechtilý kov
je váš chléb, to je dar boží“). Dne 6. června 1546
bylo Božímu Daru uděleno privilegium svobodného
horního města.
Ve Vlastivědném muzeu s expozicí hornictví, paličkování krajek, regionálních zajímavostí z vesnického
života, jsou rovněž betlémy a Ježíškova schránka.
Co je zajímavé pro děti: Od roku 1994 funguje na
autobusem ze směru od Karlových Varů přes Ostrov
a Jáchymov po silnici I/25. Dále z Ústeckého kraje od
Vejprt přes Klínovec po silnici II/219.
K dispozici je několik odstavných parkovišť hned na
kraji města, dále parkoviště v centru u kostela nebo
parkoviště u areálu NOVAKO. Celkem je zde 6 velkých odstavných parkovišť.
Dostupnost veřejnou dopravou: Autobusy jezdí
dle platných jízdních řádů ze směru od Karlových
Varů a Abertam (viz http://www.dpkv.cz/cz/jizdnirady/102/42110201.htm).
Možnosti občerstvení: Na Božím Daru najdete
množství restaurací, hospůdek, cukrárnu a dokonce
i pizzerii (viz http://www.bozi-dar.eu/cz/gastronomie).
Noclehy: Na Božím Daru je přibližně 40 ubytovacích
zařízení různého typu od hotelů až po ubytování
v soukromí (viz http://www.bozi-dar.eu/cz/ubytovani).
TRASA VÝLETU
Časová náročnost: Naučná stezka se dá projít cca
za 1 hodinu
Popis túry: Naučná stezka Božídarské rašeliniště
vede částí Národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště, které bylo vyhlášeno mezinárodně významným mokřadem. Na trase naučné stezky Božídarské
rašeliniště je rozmístěno 12 informačních tabulí, které
pojednávají o prostředí a zvláštnostech rašeliniště,
historii těžby rašeliny v Krušnohoří, apod.
Božím Daru Ježíškova pošta. Do Ježíškovy speciální
poštovní schránky může každý dětský i dospělý návštěvník během celého roku vkládat svá přání. V prosinci pak přání rozešle Ježíšek adresátům. Ti, kdo se
na Boží Dar nedostanou osobně, mohou svá přáníčka
zaslat na poštu Boží Dar. Ježíšek tato přání rozešle
v prosinci spolu s ostatními. Každý rok se na přáních
objevuje nové speciální vánoční razítko.
Adresa Ježíškovy pošty: Český Ježíšek, 362 62 Boží
Dar 1
Cestou k cíli nevynechejte: Božídarské rašeliniště, Dětský svět NOVAKO (terénní tříkolky, dětské
hřiště atd.), muzeum Boží Dar
DOPRAVA A SLUŽBY
Viz Božídarské rašeliniště.
TRASA VÝLETU
Časová náročnost: Malý okruh 2 – 3 hodiny, velký
okruh 4–6 hodin (pěší, s dětmi).
Popis túry: Ježíškova cesta má dva okruhy. Malý
okruh, určený těm nejmenším dětem, je dlouhý 5,6 km,
velký okruh měří 12,9 km, je tedy pro zdatné turisty.
Na cestu vyrazí děti se svým doprovodem od Infocentra muzea v městečku Boží Dar. Cesta má 13 zastávek, ke kterým dojdete po značených cestách a poznáte je podle pěkných domečků. V každém domečku
čeká děti zajímavý úkol. Někde budou poznávat stopy
zvěře, jinde stromy podle listů nebo plodů, v dalších
zastávkách zase budou muset uhádnout, co k sobě
patří, nebo označit, co je správné. Na všech zastávkách bude děti vítat Ježíšek a jeho přátelé a pomocníci z Ježíškova světa.
Na začátku trasy v Infocentru muzeu v Božím Daru
Foto: www.kvpoint.cz
Naučná stezka o celkové délce 3,2 km prochází
nejhodnotnější částí rezervace. Začíná v obci Boží
Dar a pokračuje západním směrem skrz rezervaci
a okružní cestou se vrací zpět do výchozího místa.
Mocnost rašeliny na naučné stezce se pohybuje okolo
50 cm, maximální mocnost je 3,8 m.
Kudy kam: Infocentrum Boží Dar – zastávky naučné
stezky – náměstí na Božím Daru. Na poslední zastávce naučné stezky Božídarské rašeliniště se můžete
napojit na další oblíbenou naučnou stezku – Blatenský
příkop.
Mapy: KČT č. 4 Krušné hory – Karlovarsko
Dosažitelnost na kole: trasa není určena pro cyklisty, kola je však možné tlačit
INFORMAČNÍ KANCELÁŘ
Infocentrum Boží Dar, 362 62 Boží Dar 1,
tel.: +420 359 571 007, +420 603 539 020,
[email protected]
Inspirace a informace na webu: www.bozi-dar.eu,
www.zivykraj.cz
obdrží děti Ježíškův
zápisníček, který je
opravňuje vstoupit na
Ježíškovu cestu, a také
plánek cesty.
Na každé zastávce si
děti do Ježíškova zápisníčku zaznamenají
své řešení úkolu, který
na této zastávce dostanou. Po absolvování
jednoho z okruhů naFoto: www.kvpoint.cz
vštíví děti Infocentrum
muzeum, tedy místo, odkud vyšly. Zde jim Ježíškovi
pomocníci zkontrolují, zda úkoly splnily správně, ty
správné pak orazítkují Ježíškovým razítkem. Na závěr cesty pak zde děti i rodiče dostanou od Ježíška
malé dárky. Když náhodou některý úkol nesplníte
úplně správně, nebuďte smutní, dáreček dostanete
stejně, už proto, že jste Ježíškovu cestu navštívili
a snažili se.
A ještě pozor! U většiny zastávek vás čeká malá
atrakce, třeba kolotoč, houpačky a jiné zábavy. To
proto, aby vám cesta lépe ubíhala, nebo i proto,
abyste si mohli trochu od chůze odpočinout.
Dosažitelnost na kole: Trasu je možné také projet
na kole. Tato „cyklovarianta“ nemá žádná zvláštní
specifika.
INFORMAČNÍ KANCELÁŘ
mapy: viz božídarské rašeliniště
Inspirace a informace na webu:
www.jeziskovacesta.cz, www.bozi-dar.eu,
www.zivykraj.cz
11
12
ŠUMAVA – TIPY NA RODINNÉ VÝLETY
SCHWARZENBERSKÝ PLAVEBNÍ KANÁL A VRCHOL PLECHÝ
POPIS MÍSTA
DOPRAVA A SLUŽBY
Schwarzenberský kanál je výjimečná technická
památka. Kanál sloužil hlavně k zásobování Vídně
palivovým a stavebním dřívím. Dílo začíná u osady
Nové Údolí na svahu Třístoličníku. U osady Jelení
je trasa vedena podzemním tunelem dlouhým 389
metrů. Vstup do něj uzavírají kamenné portály. Nedaleko obce Zvonková opouští kanál české území
a pokračuje do Rakouska. Pod zříceninou hradu
Vítkův kámen se vrací na naše území, ale po chvíli
míří opět a definitivně do Rakouska, vlévá se do
řeky Grosse Mühl a pak do Dunaje. Celková délka velkolepého díla je 51,9 km. Nedaleko kanálu
se tyčí nejvyšší hora české strany Šumavy Plechý
(1378 m n. m.), na jejímž vrcholu leží velké kamenné moře. Průměrná roční teplota zde dosahuje
3 °C. Na úpatí hory leží Plešné jezero, které je ledovcového původu.
Charakteristika a náročnost túry: podél kanálu až
k Plešnému jezeru je trasa nenáročná, zpevněná
cesta, místy asfalt, vhodná pro cyklisty a kočárky. Od
Plešného jezera na vrchol Plechý je náročný terén,
velké stoupání, nevhodné pro kočárky, zákaz cyklistům.
Zajímavosti: U hráze jezera je vytesaný kámen s korunkou, připomínka návštěvy prince Jana Nepomuka
za Schwarzenberku z roku 1868.
Co je zajímavé pro děti: Kanál Expo Jelení Vrchy –
interaktivní model kanálu v osadě Jelení Vrchy
Cestou k cíli nevynechejte: Plešné jezero, Stifterův
obelisk, kamenné moře
Dostupnost autem, parkování: Raškov nad Novou
Pecí (Láz), Nová Pec – osada Jelení Vrchy
Dostupnost veřejnou dopravou: vlakem a autobusem do Nové Pece nebo autobusem do obce Jelení
Vrchy
Možnosti občerstvení: Na túru doporučujeme vzít si
s sebou občerstvení, zejména pití!
Nová Pec – Wellness Hotel Marlin, Restaurace Penzion Alma, Restaurace MAJA. Jelení Vrchy – občerstvení „U Jirásků“.
Noclehy: Wellness Hotel Marlin, Chalupa EDEN,
Penzion Pod Smrčinou, Chalupa pod jasanem,
Kemp Nová Pec, Penzion Jelení Vrchy
TRASA VÝLETU
Časová náročnost: 2,5 hodiny až celý den, dle zvolené trasy
Popis túry, kudy kam:
1. Na vrchol Plechý: z Obce Jelení vrchy se vydejte
k Hornímu portálu, poté po zelené značce k Plešnému jezeru, tam bude odbočka vpravo na vrchol hory
Plechý. Zpět se můžete vydat stejnou cestou, nebo
od jezera pokračovat po zelené k akvaduktu, kde odbočíte vlevo a podél kanálu se vrátíte do obce Jelení
Vrchy. Okruh má asi 18 km.2. naučná stezka podél
Schwarzenberského kanálu začíná v obci Jelení
a končí po 8 km v Nové Peci-Raškově. Je obousměrná a jsou na ní 4 informační panely. Přibližuje historii
plavebního kanálu a plavení dřeva na Šumavě.
Mapy: KČT Šumava-Prachaticko (cykloturistická
Foto: Václav Šebelík
mapa) č. 16 (1:100 000), KČT Šumava-Trojmezí č. 66
(1:50 000), KČT Šumava-Lipno č. 67 (1:50 000),
SHOCART Šumava č. 214 (1:100 000), SHOCART
Šumava-Trojmezí č. 35 (1:50 000), SHOCART Šumava-Lipensko č. 36 (1:50 000).
Dosažitelnost na kole: Cykloturisté mohou jet téměř po celé délce, ale od Plešného jezera na vrchol
Plechý je zákaz vstupu cyklistům.
INFORMAČNÍ KANCELÁŘ
Informační centra Nová Pec (http://infocentrum.
novapec.info) a Horní Planá (www.horniplana.cz).
Inspirace a informace na webu:
http://www.npsumava.cz, http://www.skolni-vylety.
isumava.cz/didakticke-listy/, www.novapec.info, www.
isumava.cz, www.npsumava.cz, www.lipensko.org
POLEDNÍK – NEJLEPŠÍ VÝHLED NA CELOU ŠUMAVU
POPIS MÍSTA
DOPRAVA A SLUŽBY
Vrchol (1315 m n. m.) vzdálený 7 km vzdušnou čarou od Prášil je nazýván také jako Polední hora. Na
vrcholu stojí z mnoha míst dobře viditelná vyhlídková
věž, jež poskytuje za dobrého počasí zřejmě nejlepší
výhled na celou Šumavu a Bavorský les. Věž vysoká
37 metrů byla přestavěna v roce 1998 na rozhlednu a je přístupná od června do září, v květnu a říjnu
bývá obvykle otevřena jen v sobotu a v neděli. Na
vrchol věže s třemi půlkruhovými vyhlídkovými patry
vede 227 schodů. Na severním úpatí hory leží Prášilské jezero. Jsou zde extrémní klimatické podmínky,
v okolí věže leží sníh často i v červnu, v červenci klesají teploty pod nulu.
Charakteristika a náročnost túry: většinou asfaltová cesta, první úsek (asi třetina, k odbočce na
Prášilské jezero) je nenáročná trasa, poté až na Poledník postupně stále náročnější stoupání. Vrchol je
dostupný pěším i cykloturistům.
Zajímavosti: rozhledna je přestavěna z bývalé stanice protivzdušné obrany, která byla přísně střežena
a utajována, sloužila armádě od 60. let minulého století do roku 1989.
Co je zajímavé pro děti: Výstava železné opony –
různé exponáty z dob, kdy bývala věž stanicí protivzdušné obrany (např. telefony, vysílačky), které si
lze „osahat“.
Cestou k cíli nevynechejte: Prášilské jezero.
Dostupnost autem, parkování: autem do obce Prášily nebo Prášily – Slunečná, kde je možnost parkování, poté pěšky
Dostupnost veřejnou dopravou: autobusem do
obce Prášily
Možnosti občerstvení: Na túru doporučujeme vzít si
s sebou občerstvení, zejména pití!
Na vrcholu je kiosek s občerstvením, sezonní provoz.
Hostinec U Michala, Prášily (http://www.prasilskyraj.cz)
Noclehy: Chata Klubu českých turistů Prášily (www.
chatakctprasily.cz), Brucknerův dům (www.bruckneruvdum.cz‎), Apartmány Prášily (www.apartmanyprasily.cz), Penzion u Michala (www.prasilskyraj.cz)
TRASA VÝLETU
Časová náročnost
pěšky z Prášil (včetně návštěvy Prášilského jezera)
– cca 7 hod.
Kudy kam: Prášily po žluté značce – Slunečná
(samoty) po zelené značce – Liščí díry po červené
značce až na Polední horu, zpět stejnou trasou. Délka celé trasy (tam a zpět) 16 km.
Mapy: KČT Šumava-Klatovsko (cykloturistická
mapa) č. 15 (1:100 000), KČT Šumava-Železnorudsko č. 64 (1:50 000), KČT Šumava-Povydří a Národní park Bavorský les č. 65 (1:50 000), SHOCART
Šumava č. 214 (1:100 000), SHOCART Šumava-Železnorudsko č. 34 (1:50 000)
Dosažitelnost na kole: Ideální pro výlet na kole, téměř celá trasa vede po asfaltu, je ale velice náročná
pro své velké stoupání.
INFORMAČNÍ KANCELÁŘ
Informační centrum Prášily (http://sumavanet.cz/
icprasily/)
Inspirace a informace na webu:
http://www.npsumava.cz, http://www.skolni-vylety.
isumava.cz, www.sumavanet.cz/prasily/,
www.isumava.cz
www.jetik.info
NA KOLE KŘÍŽEM KRÁŽEM
po České republice
Česká republika nabízí skvělé podmínky pro cykloturistiku, křižují
se tu také čtyři mezinárodní cyklotrasy EuroVelo 4, 7, 9 a 13. Z hlediska cyklostezek máme ještě co dohánět, protože jejich stávající
délka je přibližně 2 000 kilometrů.
Pokud jde o cyklotrasy, těch je u nás nepřeberné množství o délce zhruba 44 tisíc kilometrů. Rozjet se tedy můžete všemi směry,
stačí si jen vybrat podle náročnosti terénu.
Hory tvoří s výjimkou několika oblastí přirozenou hranici České republiky se sousedními státy a také je zde množství značených
cyklostezek a cyklotras. Na české hory míří
nejen zdatnější cyklisté, ale i sportovní rodiny, které chtějí strávit čas uprostřed krásné
přírody. Na mnoha místech se můžete vydat
nahoru lanovkou nebo cyklobusem a ušetřit tak síly pro cestu dolů. Pokud od jízdy
na kole očekáváte trošku více adrenalinu
a preferujete horská kola, pak můžete využít
singltrail. Tento nový hit k nám dorazil před
několika lety z Velké Británie. Představuje
úzkou stezku v terénu a od cyklisty vyžaduje
značnou technickou zručnost. U nás máme
zatím dva – areál Pod Smrkem nedaleko
Lázní Libverda na severních svazích Jizerských hor a komplex Rychlebské stezky na
okraji Rychlebských hor. Oba nabízejí okružní trasy, které můžete různě kombinovat
podle náročnosti. Oblíbené jsou i bikeparky
pro náročné terénní sjezdy, kterých je u nás
v současné době 12 a najdete je například
na šumavském Špičáku nebo v Beskydech.
Nádherné scenérie spatříte, pokud se na
kole vydáte podél řek. Vyzkoušejte třeba
Labskou cyklotrasu, která v ČR představuje
téměř 400 kilometrů klikatících se nížinami,
podhorskými údolími a historickými městy. Na jihu Čech jsou populární cyklotrasy
kolem unikátní rybniční soustavy na Třeboňsku. Jih Moravy zase nabízí množství
tematických vinařských stezek, které vedou
malebnými vinicemi a míjejí mnoho půvabných vinných sklepů. Na kole se dostanete
například i k památkám UNESCO.
www.kudyznudy.cz
Celkem běžnou službou je dnes přeprava kol vlakem či cyklobusem do atraktivních lokalit. Využít můžete služeb specializovaných agentur, které zajistí průvodce
a veškeré zázemí na trase. Na internetu
jsou k nalezení speciální cyklistické balíčky,
které představují přesně popsané vícedenní cyklovýlety. Během chvilky zjistíte odkud
kam jet, kde přespat, kde se najíst, jakou
mapu si nejlépe koupit, jaké jsou v blízkosti
pamětihodnosti a další informace. Podobně
jako v zahraničí nabízí i Česká republika
cyklistům certifikované služby – u nás pod
značkou Cyklisté vítáni. Nedávný výzkum
potvrdil, že aktivní dovolená je důležitou
součástí domácího cestovního ruchu, a tak
je potěšitelné, že služeb pro cyklisty stále
přibývá. Abyste si z výletu přivezli jenom
samé příjemné vzpomínky, pamatujte na
bezpečnost svoji a svých blízkých.
13
14
JETÍK NÁM RADÍ…
BEZPEČNÝ POHYB
terénního cyklisty
1. Naplánuj si trasu
2. Informuj se
3. Informuj
Trasu zvol podle svých schopností nebo
podle nejslabšího ve skupině.
Počasí na horách se rychle mění, zjisti, jak
bude, a podle toho zvol trasu a oblečení.
Před odjezdem předej informace o zamýšlené trase a předpokládanou dobu návratu.
4. Jezdi pouze po
povolených cestách
Jestliže je cesta legálně označena jako zakázaná, nepoužívej
ji. Nepohybuj se mimo značené
cyklostezky.
5. Znej značení cest
6. Ovládej své kolo
Sleduj značení a kontroluj
svoji polohu v mapě, předejdeš
zbloudění.
Jezdi tak, abys dokázal zastavit
na viditelnou vzdálenost. Všude
můžeš někoho nebo něco potkat. Nepřeceňuj svou technickou a fyzickou zdatnost.
8. Jednej s rozmyslem
9. Poskytni pomoc
Používej přilbu. Předvídej nebezpečné situace. Znej kontakty na Horskou službu nebo
na zdravotní záchrannou službu. Měj vždy
nabitý a zapnutý mobilní telefon.
Měj s sebou lékárničku a v případě potřeby
poskytni první pomoc.
7. Dávej přednost
ostatním
Upozorni ostatní, že kolem nich
projíždíš. Při míjení dostatečně
zpomal a je-li to z hlediska bezpečnosti nezbytné, zastav.
10. Buď ohleduplný k lidem, přírodě
a majetku
www.jetik.info
15
16
JETÍK NÁM RADÍ…
OCHRANA PŘÍRODY
Územní organizace
Pokud se již rozhodneme a zrealizujeme výlet za přírodními krásami,
určitě si nepřejeme, aby nám celkový dojem kazil pohled na odpadky
či jiné důsledky lidské činnosti. Měli bychom si uvědomit, že v přírodě jsme vlastně „na návštěvě“.
ráj, který byl zřízen již v roce 1955. Nejmladší
je CHKO Český les vyhlášený v roce 2005.
Největší je CHKO Beskydy. Nejmenší je
CHKO Blaník.
Maloplošná, zvláště chráněná území
Dělíme na Národní přírodní rezervace, Národní přírodní památky, Přírodní rezervace
a Přírodní památky
• Národní přírodní rezervace poskytují ochranu v mezinárodním či národním
měřítku. Jedná se o unikátní přírodní ekosystémy či vzácné a ohrožené organismy,
např. Boubínský prales.
• Národní přírodní památky jsou území
menší rozlohy zřízené k ochraně určitých
přírodních objektů, např. geologické či
geomorfologické útvary či jeskyně. Konkrétně např. Žehuňský rybník.
•P
řírodní rezervace jsou obdobou národních přírodních rezervací, pouze s regionálním významem. Nejstarší přírodní rezervací je v České republice Žofínský prales.
•P
řírodní památky jsou území obvykle
menší rozlohy. Byly zřízeny k ochraně určitých přírodních objektů. Status přírodní památky má v České republice více než 1270
území a objektů, např. obora Hvězda.
Obecně chráněná území
Chráněných míst je v České republice zhruba kolem tisíce a jejich rozloha dosahuje
asi 10 % území státu. Bohužel s rozvojem
různorodých aktivit člověka a zejména
rozvojem turistického ruchu se nerušené
přírodní prostředí pro rostliny a živočichy
značně zmenšuje. Přesto existují způsoby, jak pro další generace zachovat to, co
v přírodě vidíme a potkáváme v současné
době my.
Národní parky
Nejvýše na pomyslném žebříčku územní
ochrany přírody stojí národní parky. Je to
také proto, že se jedná o velkoplošná chráněná území. Česká republika má čtyři.
7 DIVŮ KRKONOŠ
Krkonošský národní park má od roku 2013
dokonce svých 7 divů. Nejvíce hlasů získal
Obří důl, následoval Kotel, Mumlavský vodopád, Meandry Labe, Modrý důl, Pančavský
vodopád a na sedmém místě skončil Rýchorský prales.
Nejstarším je Krkonošský národní park.
Největším je Národní park Šumava. Nejmenším je Národní park Podyjí. Nejmladším
je Národní park České Švýcarsko.
Každý park má svá specifika a přírodní
úkazy, pro které byl vyhlášen a na které je
právem pyšný.
Při toulkách po našich národních parcích
můžete narazit na pojem zonace. Obecně
zóny konkretizují jednotlivá opatření ochrany
přírody. V praxi je to tak, že I. zóna, tzv. „jednička“, značí území s nejvýznamnějšími přírodními hodnotami. „Dvojka“ zahrnuje oblasti
s významnými přírodními hodnotami, „trojka“
je územím, kde člověk pozměnil ekosystémy
a poslední je ochranné pásmo, které je jakousi „nárazníkovou“ zónou parku.
Volný pohyb osob na území národních
parků je regulován návštěvním řádem.
Chráněné krajinné oblasti
Stejný cíl ochrany přírody jako národní parky mají tzv. „chákáóčka“ – chráněné krajinné
oblasti. Na území České republiky bylo vyhlášeno 25 CHKO. Nejstarší je CHKO Český
Přírodní parky zřizují krajské úřady vyhláškou. Je zde omezena činnost, která by vedla
k rušení či poškození dochovaného stavu
území. Příkladem je Údolí Doubravy.
Významné krajinné prvky jsou ze zákona
lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera
a údolní nivy.
Pokud jste znaveni informacemi o územní
ochraně přírody, neváhejte a zkuste procházkou do vašeho okolí zjistit, zda máte blízko
svého bydliště přírodní památku či přírodní
rezervaci.
Alena Tondrová, Správa KRNAP
CO JE NATURA 2000?
Je soustava chráněných území, kterou společně vytvářejí členské státy Evropské unie.
Záměrem soustavy Natura 2000 je ochrana
biologické rozmanitosti. Jednotlivá území
jsou navrhována podle přesně stanovených
kritérií. Do soustavy Natura 2000 spadají
dvě kategorie: Evropsky významná lokalita (EVL) a Ptačí oblast (PO). Dosud bylo
v České republice vyhlášeno přes 40 ptačích
oblastí.
JETÍK NÁS BAVÍ
JETÍKOVA JAZYKOVĚDA
Š jako Šumava, „Šumavské šlépěje“, 200 slov na „Š“
Široširé šumavské štíty šumí šelestěním šedomodrých šeříků, škádlením šalmají šmidlajících šumařů, šťastným švitořením šprýmujících špačků.
Švihovská škola šveholí. Šéf školy škube
šediny, šteluje škrtící šlajfku. Škodolibě šeptá
ševelícím školákům: „Šupito šněrujte škrpály.
Šplhnete šumavský Špičák. Šlapání šlechtí!!“
Školní šestnáctikilometrový špacír školáky
šokuje. Špekatý šprt Šafránek šediví, šibal
Štefan šmahem šlukuje špačka. Šikmooká
školačka Šiko štrachá šedomodré šusťáky.
Šklebící šerif školy šetrně šteluje šestiraňák. Šikanovaní školáčci šustí škrpály. Šlachovitý školník Šebesta šikuje špalír školáků.
Štrůdl štěbetajících školáků škobrtá šumavskouu šíravou. Šedivý štít Špičáku školáky štve. Šílená štreka šerednou šotolinou,
štosujícím štěrkovištěm, špičatými šutry.
Šerif štrádujícím škarohlídům špásovně
šťouchá šestiraňákem štulce. Škodolibá šprťouchlata!
Šálí školníka šeroslepost? Šokovaný
šilhavě švidrá šedesáticentimetrové šlápoty. „Šmarjá!, šeredná šelma šněruje
Šumavou!“ Špehuje šlépěje šupajdící šípkovými šlahouny. Šípky školníka šeredně
škrábou. Škobrtajíc šerem, šátrá štolu.
Šlukuje štiplavý šmak škvařících špekáčků. „Šok!“, štětinatý švarný šohaj šikovně
štípe špalky.
Šalbou šílený školník špacíruje šmahem
šokovat šourající školáky. Šerif šermující
šestiraňákem šíbuje štvanici. Školáci šplhají šípkovím. Špiclují široké šlépěje.
Štetinatého šohaje škorpí šramotící
šustot. Šupem šmátne šťavnaté špekáčky.
Šmahem šplhá šotolinou šejdrem šachtové špeluňky. Švihovští školáci švidrají šlápoty šněrující šutrovištěm Špičáku. Štvaný šohaj škádlí školáky šupajdit Šumavou.
Šťastní špacírují širé štreky, šrafované
šuhajovými šlápotami. Šumné štíty Šumavy, Špičák, Šišák, Šerák, Špindl…
JETÍKOVA
OMALOVÁNKA
Než vyrazíte do hor vzhůru, sbalte jen to, co vzít na túru
17
18
IDOL A NADĚJE
JAROSLAV KULHAVÝ A ADAM ŤOUPALÍK
Jetík obdivuje nadané sportovce. V létě se rád sveze na horském kole, a tak se zeptal na cyklistický
život olympijského vítěze v cross country na horském kole Jaroslava Kulhavého. Z jeho možných
následovníků, kteří by nepochybně chtěli zopakovat jeho triumf z Londýna 2012, se Jetík vyptával
Adama Ťoupalíka, čerstvého medailisty z juniorského MS v cyklokrosu.
Jaroslav Kulhavý
Kdy a kde jsi začal jezdit na kole?
Začal jsem jako dítě, už ani nevím, kolik mi bylo
let. První závod jsem jel v jedenácti letech. Začínal jsem v Ústí nad Orlicí, kde stále žiji.
V kolika letech jsi začal systematicky trénovat
a závodit?
Systematicky nevím. To je těžké takto hodnotit.
Od doby, kdy jsem se závoděním začal, jsem se
chtěl zlepšovat a dělal pro to čím dál více.
Jak to bylo časově náročné, v létě i v zimě?
Cyklistika je časově hodně náročný sport. V zimě jsou tréninky založené na
objemu, a tak člověk stráví trénov8ním spoustu času. V létě to stojí času
nepatrně méně, ale zase se závodí, a proto také cestuje.
Jak se ti dařilo skloubit trénink a závody se školou?
Nějak jsem to zvládl, i když výsledky ve škole nebyly někdy perfektní. Každopádně jsem nikdy neměl individuální studijní plán a do školy jsem chodil
každý den.
O co jsi v dětství kvůli sportu přišel, viděno očima dítěte?
V dětství asi o nic, sport mě bavil. Později možná o takovou tu pohodu ve
škole a flákání se s kamarády. Ale neřekl bych, že jsem o to přišel úplně.
Musel jsem to spíše omezit kvůli sportu, který mě bavil, takže to nebylo
tak hrozné.
Na co vzpomínáš nejraději?
Asi na začátky, kdy jsem se jako malý těšil na každou vyjížďku, a taky na
každou věc, kterou jsem si mohl koupit na kolo.
Kdy jsi se začal naplno věnovat závodění na horském kole jako své
hlavní disciplíně?
Dá se říct, že to byla moje hlavní disciplína hned od začátku. K tomu jsem
potom přidal i cyklokros a silnici, ale horská kola pro mě byla vždy jedničkou.
Jaké jsi měl v dětství sportovní vzory?
Ani pořádně nevím. Byli to asi hlavně starší kluci, kteří už jezdili jako profíci. Potom jsem samozřejmě sledoval Tour de France a sledoval souboje
Armstronga a Ulricha.
V kolika letech jsi se stal „profesionálem“ nebo sportovcem, který
získal podporu nějakých výrobců vybavení?
Formu nějaké podpory jsem měl už od začátku, kdy jsem dostal materiální
podporu a dresy. Vždy to bylo hodně spojeno s výsledky. Když byly výsledky, byla i lepší podpora :)
Nejsilnější zážitek spojený se sportem?
Nejsilnější je pro mě vždy olympiáda. Je to největší sportovní událost na
světě. Ta poslední pro mě byla asi nejsilnější zážitek v mojí sportovní kariéře.
Jaké jsou tvoje další oblíbené sporty?
Na ostatní sporty nemám moc času. Jsou to spíše doplňkové sporty. Chodím rád plavat, běhat a v zimě občas snowboard. Také mám rád rychlá
auta, což není zas až tak sport.
Co bys vzkázal klukům a holkám, kteří chtějí být úspěšnými závodníky…
Aby se nevzdávali hned, když jim něco nejde. Když se budou snažit, a budou tomu dávat hodně, tak se to vždy časem projeví.
5 největší úspěchů:
• Zlato z Olympijských her
• Zlato z Mistrovství světa
• Vítězství ve Světovém poháru
• Vítězství v etapovém závodu Cape Epic
• Vyhrál jsem už vše, co jsem chtěl :)
www.jetik.info
Kolik času týdně věnuješ tréninku v současnosti? V jakém poměru
trénuješ na silnici a v terénu?
Nyní trénuji 25 až 30 hodin týdně. Poměr tréninku na mtb a na silnici se
mění podle období. Ale tak 70 % času strávím na silnici.
Jaký počet bicyklů během roku používáš? Kolik kilometrů najedeš na
svých kolech, než je vyměníš za nová?
Na jednu sezónu mám dvě až tři závodní kola, která měním. Vždy se mění,
když je potřeba, třeba před důležitým závodem si vezmu nové kolo. Nejdůležitější ale je, že mechanici mění neustále součástky, které už jsou starší nebo
dávají pro jistotu nové. Před každým závodem se kolo rozebírá a kontroluje.
Jezdíš na hory i v roli turisty, nebo pouze jako MTB závodník?
Nyní hlavně jako závodník no a samozřejmě trénovat. Času není mnoho,
a když už je, tak ho věnuji spíš relaxaci. Jinak mám hory velmi rad. Když vyjíždím doma na trénink, tak mířím většinou do Orlických hor a jejich podhůří.
Co bys poradil klukům a holkám, kteří chtějí dosáhnout stejných
úspěchů jako ty?
Vybrat si sport, který je baví, a potom být vytrvalý a snažit se. Bez dřiny
to nejde.
Adam Ťoupalík
Kdy a kde jsi začal jezdit na kole?
Začal jsem už jako malý, ale závodně od 12 let
v Táboře.
V kolika letech jsi začal systematicky trénovat
a závodit?
Zhruba ve dvanácti letech.
Jak to je časově náročné, v létě i v zimě?
Jedenkrát v týdnu mám volno, jinak každý den, během roku je asi měsíc
na odpočinek.
Na podzim přes cyklokrosovou sezonu dvakrát týdně na silnici, jednou do
terénu a o víkendu závody. Závodů v cyklokrose asi dvacet za sezónu. Na
jaře a v létě každý den na silnici a je to doplněno nějakou obecnou přípravou.
Jaký počet bicyklů během roku používáš? Kolik kilometrů najedeš na
svých kolech, než je vyměníš za nová?
Dvě kola ročně. Materiál a celé kolo vydrží ve velké zátěži maximálně dva
roky.
Co bys vzkázal holkám a klukům, kteří chtějí být úspěšnými cyklisty…
Cyklistika je spravedlivý sport.
Jak se ti daří skloubit trénink a závody se školou?
Je to velice náročné, ale zatím to jde. Je důležité domluvit se ve škole.
O co jsi v dětství kvůli sportu přišel, viděno očima žáka základní
školy?
O spoustu věcí, ale nelituji toho, že jsem šel raději na trénink, případně celá
třída šla ven a já musel na kolo.
Na co v souvislosti s cyklistikou vzpomínáš nejraději?
Určitě na úspěchy.
Jaké máš sportovní vzory?
Všichni profesionálové jsou mými vzory.
V kolika letech jsi se stal „profesionálem“ nebo sportovcem, který
získal podporu nějakých výrobců vybavení?
Bylo to po přestupu do juniorské kategorie 15/16 let.
Jaké jsou tvoje další oblíbené sporty?
Plavání, kolo ve všech podobách, zimní sporty.
Kdy jsi se začal naplno věnovat cyklokrosu jako své hlavní disciplíně?
Hned od začátku, co jezdím. Tábor je cyklokrosové město.
Jaká je vlastně skladba tvého tréninku. Kolik najezdíš na silničním
kole, kolik na horském a kolik na cyklokrosovém?
Největší úspěchy:
• 3. místo na Mistrovství světa v cyklokrosu 2013 (junioři)
• 3x juniorský mistr ČR v cyklokrosu 2010–12
• Juniorský mistr ČR na silnici 2011
• 2. místo na MČR 2012 – časovka jednotlivců
19
Projekt „S Jetíkem po českých horách“ je spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj
www.kudyznudy.cz
KDE NÁS NAJDETE
Sídlo společnosti
Horská služba ČR, o.p.s.
543 51 Špindlerův Mlýn 260
IČ 27467759
Tel.: 499 433 230
Administrativní centrum
Horská služba ČR, o.p.s.
Za potokem 46/4
106 00 Praha 10
Tel./fax: 272 658 553
Seznam a spojení na oblasti
Horské služby ČR, o.p.s.
HORSKÁ SLUŽBA ŠUMAVA
Dům HS
Špičák 56
340 04 Železná Ruda
tel./fax: 376 397 100
náčelník: Michal Janďura
mail: [email protected]
pohotovostní číslo: 376 397 273
Stanice HS Šumava
• Dům HS Špičák č. p. 56, 340 04
Železná Ruda, tel. a fax: 376 397 273
• Stanice HS Prášily č. p. 167, 342 01
pošta Sušice, tel.: 376 397 273
• Stanice HS Zadov č. p. 118, 384 73
pošta Stachy, tel. a fax: 388 428 193
• Stanice HS Kvilda č. p. 47, 384 93
pošta Kvilda, tel.: 388 310 785
• Stanice HS Kubova Huť , 385 01
pošta Horní Vltavice, tel.: 388 436 312
• Stanice HS Nová Pec č. p. 17, 384 62
pošta Nová Pec, tel.: 388 336 202
• Stanice HS Kramolín č. p. 53, 382 78
Lipno nad Vltavou, tel. a fax. 380 736 081
HORSKÁ SLUŽBA KRUŠNÉ HORY
Dům HS 362 62 Boží Dar 204
fax: 353 815 150
náčelník: Güttner Miroslav
mail: [email protected],
[email protected]
pohotovostní číslo: 353 815 140
Stanice HS Krušné hory
• Dům HS Boží Dar č.p. 62, 362 62
Boží Dar, fax: 353 815 150,
tel.: 353 815 140
• Stanice HS Telnice, 403 38 Telnice,
tel.: 472 714 074
• Stanice Bouřňák, tel.: 417 878 018
• Stanice HS Pernink, 362 36 Pernink,
tel.: 353 892 177
• Stanice HS Měděnec, 431 84 Měděnec,
tel: 474 396 107
• Stanice HS Český Jiřetín, tel.: 476 117 041
• Stanice HS Klíny, tel.: 476 116 028
• Stanice HS Nové Hamry, tel.: 353 925 936
• Stanice Tisá od 1. 5.–30. 9. letní služba,
tel.: 475 222 638
HORSKÁ SLUŽBA
JIZERSKÉ HORY
Dům HS 468 12 Bedřichov u Jablonce
nad Nisou, tel./fax: 483 380 073
náčelník: René Mašín
mail: [email protected]
[email protected]
pohotovostní číslo: 483 380 073
Stanice HS Jizerské hory
• Dům HS Bedřichov č. p. 277, 468 12
Bedřichov, tel./fax: 483 380 073,
tel.: 483 380 204
• Stanice HS Ještěd, U Lanovky – Horní
Hanychov, 460 00 Liberec,
tel.: 482 771 025
• Stanice HS Severák, Hrabětice 257,
46811 pošta Janov nad Nisou,
tel.: 483 380 218
• Stanice HS Špičák, Albrechtice 1007,
46843 Albrechtice, tel.: 483 381 566
• Stanice HS Jizerka, osada Jizerka,
468 50 pošta Horní Polubný,
tel.: 602 441 616
HORSKÁ SLUŽBA KRKONOŠE
Dům HS
543 51 Špindlerův Mlýn
tel./fax: 499 433 239, 499 433 230
náčelník: Adolf Klepš
mail: [email protected]
pohotovostní číslo: 602 448 338
Stanice HS Krkonoše
• Dům HS Špindlerův Mlýn č. p. 260,
543 51 Špindlerův Mlýn,
tel./fax: 499 433 230 (239), 602 448 338
• Stanice HS Harrachov č. p. 456,
512 46 Harrachov, tel.: 481 529 449,
602 448 334
• Stanice HS Rokytnice nad Jizerou
č. p. 112, 512 45 Rokytnice n. J.,
tel.: 481 523 781, 602 167 470
• Stanice HS Strážné č. p. 192, 543 52
Strážné, tel.: 499 434 177, 720 470 276
• Stanice HS Pec pod Sněžkou č. p. 178,
542 21 Pec pod Sněžkou,
tel.: 499 896 233, 602 448 444
• Luční bouda služebna HS
tel.: 499 736 219, 739 205 391
Pouze v zimním období:
• Stanice HS Pomezní boudy, 542 27
Horní Malá Úpa 128, tel.: 499 891 233,
606 157 935
• Stanice HS Černý Důl, tel.: 721 488 470
• Stanice HS Janské Lázně,
tel.: 499 895 151, 606 157 936
• Stanice HS Benecko, tel.: 725 838 762
• Stanice HS Žacléř, tel.: 721 031 928
• Služebna HS Vítkovice,
tel.: 720 486 037
HORSKÁ SLUŽBA ORLICKÉ HORY
Dům HS 517 91 Deštné v Orlických
horách 332, tel.: 465 391 100,
fax: 465 391 277, náčelník: Josef Šifra
mail: [email protected]
pohotovostní číslo: 602 385 555
Stanice HS Orlické hory
• Dům HS, Jedlová 332, 517 91 Deštné
v Orl. h., tel./fax: 494 663 152
• Stanice HS Říčky, 517 62 Říčky
v Orlických horách, tel.: 494 595 735
• Stanice HS Čenkovice 83, 56164
Čenkovice, tel.: 465 391 100
HORSKÁ SLUŽBA JESENÍKY
Dům HS Červenohorské sedlo
790 85 pošta Domašov č. 76
tel./fax: 583 295 108
náčelník: Michal Klimeš
mail: [email protected],
[email protected]
pohotovostní číslo: 602 666 603
Stanice HS Jeseníky
• Dům HS Červenohorské sedlo,
Domašov 76, 790 85 Domašov,
tel./fax: 583 295 108, tel.: 583 295 111
• Stanice HS Velké Vrbno č. p. 39, 788 32
Staré Město pod Sněžníkem
tel.: 583 294 110, pouze v zimním
období
• Stanice HS Skřítek,
Sobotín č. p. 17, 788 16 Sobotín
tel.: 583 237 104, jen so, ne
• Stanice HS Ramzová, 788 25 Branná
č. p. 3
tel.: 583 230 075
• Služebna HS Petříkov,
788 25 pošta Branná,
so–ne v zimním období
• Stanice HS Ovčárna, 79324 Karlova
Studánka 273, tel.: 554 799 020
• Stanice HS Karlov, Malá Morávka
č. p. 87, 79336 Malá Morávka,
tel.: 554 273 112
• Stanice HS Dolní Morava, Dolní Morava
č. p. 78, 56169 pošta Králíky,
tel.: 465 634 139
HORSKÁ SLUŽBA BESKYDY
Dům HS
Ondřejnická 896
739 11 Frýdlant nad Ostravicí
tel.: 597 431 701
náčelník: Ing. Radim Pavlica
mobil: 606 769 011
mail: [email protected], hsbeskydy@
horskasluzba.cz
www.beskydy.cz/horskasluzba
pohotovostní číslo: 606 769 010
Stanice HS Beskydy
• Dům HS, Ondřejnická 896, 739 11
Frýdlant nad Ostravicí,
tel.: 597 431 700
• Stanice HS Radhošť,
Horní Rozpité 0122,
756 55 Dolní Bečva
• Stanice HS Javorový, Oldřichovice 655,
739 58 Tyra, tel.: 597 431 703
• Stanice HS Grůň, Staré Hamry 0185,
739 15 Staré Hamry, tel.: 558 437 871
• Stanice HS Pustevny, Trojanovice 662,
744 01 Frenštát p. R., tel.: 597 431 707
• Stanice HS Kohútka, 756 04 Nový
Hrozenkov 037, tel.: 597 431 709
• Stanice HS Velký Polom, 739 82 Dolní
Lomná 540, tel.: 558 330 053
• Stanice HS Lysá hora, Krásná 0513,
739 04 Pražmo, tel.: 597 431 702
• Stanice HS Soláň, 756 05 Karolinka
Nové číslo Horské služby
+420
1210
platí pro celou ČR
Download

Jetík 2/2013