NEČÍN
(Doslovný přepis první strany Obecní kroniky obce Nečín)
Místní obec Nečín měří 15.39 km2, čítala v roce 1898 158 domů, 1089 obyvatel.
Zaujímá 3 obce katastrální: Nečín, Lipiny, Žebrák. Nečín 72 domy, 542 obyv. Bývalé panství
Dobříš, fara a pošta Hřiměždice, škola v místě, allodiální dvůr se škrobárnou a ovčínem
Josefa knížete Collorédo-Mansfeldu (141-07 ha). Osada Jablonce 7 domů, 47 obyv a samoty
1. Dvorský – 2. Kurzbach(myslivna) – 3. Strupina s myslivnou 3 domy, 11 obyvatel.
Nečín (Nečíně) – jméno své odvozuje od zakladatele Nečína a již za krále Maxmiliána r.1569
se připomíná co část zboží Dobříšského. Zde dle podání stávala tvrz nebo sídlo vladyčí, tam
kde předa vsí se luka rozkládají, a kde v r. l825 při kopání příkopu lučního se vykopal kámen
s obrazem jelena. Tvrz Nečínských vladyk později prý zanikla a ves ujata králi českými, kteří
ji s okolím ku Dobříši přivtělili a r. 1630 odprodána hraběti z Mansfeldu, načež dějiny obou
míst se stýkají.
U obce rozsáhlé kamenné lomy. Na hranicích u obce Obor stojí památný kamenný kříž s letopočtem l727. V kraji je více takových křížů – slovanských. Dle podání jsou prý to pomníky
padlých Rusů, kteří zde zemřeli ve válkách napoleonských a byli zde pochovány. Při stavbě
silnice Nečín – Obory při vykopávce přišli dělníci pod křížem zmíněným na dřevěné zbytky
z rakve, jejíž poloha byla v zemi znatelně vytlačena. Nalezeny také zetlené kosti, nějaké rzí
rozežrané předměty a penízek jako je Madonka. Snad skutečně tam byl pochován nějaký
vojín. Dále se nekopalo. U Nečíně jsou různé pojmenování polí. Jako Paseky, U tří kamenů –
Na hřbitově – Klenová, Bok, Dvorský, Loušek, Červený vršek – Štěpnice, Bořivec, Besídka –
Heránovec atd. V Klenové dle pověsti stával prý hrad, na němž sídlili páni z Klenové, o nichž
i v Palackého dějinách se děje zmínka. I mezi Nečíni a Oborami u Jablonce stával prý hrad na
pozemcích mlynáře Jecha z Obor a Hošínského z Jablonce č. 5, jak se pověst udržuje a různé
vykopávky nasvědčují. Na pozemcích Jecha se při orání potah propadl do chodby staré a ve
stráni Hošínského se také nalézají chodby. Když se zde kopalo by]y nalezeny různé předměty,
mezi jiným i pěkné hliněné dlaždičky polévané a zdobené také často s jelenem, ptáky apod.
Ukazuje to, že zde byly nějaké komnaty nebo pohřebiště. Dle vypravování starých pamětníků
stávaly zde vinice. Zde prý stával hrad a byl ohražen vodou. Dodnes se zde říká na Rybníce a
je dodnes zde znatelná hráz, která ukazuje, že zde stával veliký rybník nebo nádrž. Jak
dědeček Hošínských vypravoval, patřil prý rybník pánům z Obořiště a pak teprve přešel v majetek Hošínských z Jablonce. Ve statku č. 1 v Jablonci mém rodném místě byl na trámu
vytesán letopočet 1774, kdy asi bylo obydlí zbudováno. Říkalo se tam U Fejtů, což prý
pochází od toho, že zde bydlel v počátcích některý předek, který býval fojtem – čili jakýmsi
před časy starostou, správcem kraje a od toho vzniklo pojmenování U Fejtu, který se udrželo
až do dnešní doby. Pokud víme, říká se také na Luhu, v Jablonné a jinde U Fejtů – což má
jistě souvislost s tím, co jsem uvedl.
Napsal a zapsal František Sobotka – Jablonecký obecní kronikář obce Nečíně a rodák z osady
Jablonec obec Nečín č.p. 1.
Download

Nečín a její historie dle Obecní kroniky.pdf