MECHANICKÉ UPEVNĚNÍ ETICS
 Ing. Jan Dvořák
 tel.: 603 228 424, e-mail: [email protected]
FUNKCE MECHANICKÉHO UPEVNĚNÍ V ETICS
Základní skladba vnějšího tepelně izolačního kompozitního
systému (ETICS) podle ETAG 004
1. lepicí hmota a mechanicky kotvící prvek
2. tepelně izolační materiál
3. základní vrstva složená z jedné
nebo více vrstev, kde nejméně jedna
obsahuje výztuž
4. konečná povrchová úprava
FUNKCE MECHANICKÉHO UPEVNĚNÍ V ETICS
Zatížení působící na ETICS:
sání větru
hydrotermické
zatížení
zatížení vlastní
hmotností
FUNKCE MECHANICKÉHO UPEVNĚNÍ V ETICS
Sání větru
Nejčastěji dochází k selhání
upevnění ETICS v místě
starého podkladu (stará
omítka, nátěr, nástřik)
FUNKCE MECHANICKÉHO UPEVNĚNÍ V ETICS
Sání větru
SÁNÍ
B
VĚTRU
A
C
Síla vyvolaná sáním větru zachycená talířem (C) se přenáší přes rozpěrnou
část (B) do podkladu. Spojení (A) mezi lepicím tmelem a izolantem a mezi
lepicím tmelem a podkladem je dlouhodobě posíleno.
FUNKCE MECHANICKÉHO UPEVNĚNÍ V ETICS
Sání větru
FUNKCE MECHANICKÉHO UPEVNĚNÍ V ETICS
Sání větru
FUNKCE MECHANICKÉHO UPEVNĚNÍ V ETICS
Teplotní zatížení
Povrch ETICS je tvořen tenkovrstvým souvrstvím, odděleným od
materiálu nosné stěny tepelnou izolací. Vzhledem k malé tepelné
kapacitě reaguje povrchové souvrství velmi rychle a intenzivně na
vliv vnějšího prostředí.
Ohřev
Ochlazení
FUNKCE MECHANICKÉHO UPEVNĚNÍ V ETICS
Teplotní zatížení
Není-li bráněno cyklickému pohybu izolačních desek (lepením nebo
mechanickým připevněním) vytváří se na povrchu ETICS tzv.
polštářový efekt.
ohřev
ochlazení
FUNKCE MECHANICKÉHO UPEVNĚNÍ V ETICS
Optimálně mají hmoždinky upevnit rohy i střed izolační desky. Při
rozměru desek 0,5 x 1 m vycházejí 3 hmoždinky na desku,
tj. 6 kusů /m2.
FUNKCE MECHANICKÉHO UPEVNĚNÍ V ETICS
Zatížení vlastní hmotností
F - horizontální =
zatížení větrem
F - vertikální =
vlastní hmotnost ETICS
Hmotnost zateplovacího systému je přenášena přes izolant lepicím tmelem na
podklad.
Hmoždinky se na přenosu vlastní hmotnosti nepodílejí. Svým přítlakem
na izolant vytvářejí dostatečné tření mezi lepicím tmelem a podkladem.
ZJEDNODUŠENÝ NÁVRH PODLE ČSN 73 2902
Oblasti budovy
Účinky zatížení větrem se uvažují pro celý vnější plášť jedinou, nejméně
příznivou hodnotou podle výšky budovy, větrové oblasti a kategorie terénu.
U budov nad 15 m lze rozdělit plochu na dvě výšková pásma. tj. první pásmo
se stanoví do 15 m včetně. Druhé pásmo od 15 m do celkové výšky budovy.
Plochy budovy se dělí na vnější a vnitřní oblast podle:
e je menší z hodnot b nebo 2h.
A = A1 + A2
B = B1 + B2
Počet hmoždinek ve vnitřní oblasti (B případně B1, B2) lze snížit o 25%.
ZJEDNODUŠENÝ NÁVRH PODLE ČSN 73 2902
Třídy hmoždinek
Hmoždinka se zařadí do třídy podle návrhové odolnosti vůči účinkům sání větru
Rd,hm
Rd,hm = 0,68 x Rpanel / γMb
Rd,hm = NRk / γMc
Třída;
0,10
0,12
0,15
0,20
0,25
0,30
0,40
0,50
Odolnost
hmoždinky
vůči účinkům
sání větru
Rd,hm [kN]
0,100 <
Rd,hm
≤ 0,115
0,115 <
R,hm
≤ 0,140
0,140 <
Rd,hm
≤ 0,190
0,190 <
Rd,hm
≤ 0,240
0,240 <
Rd,hm
≤ 0,290
0,290 <
Rd,hm
≤ 0,390
0,390 <
Rd,hm
≤ 0,490
0,490 <
Rd,hm
min. 0,50
min. 0,60
Tuhost
talířku c
[kN·mm-1]
min. 0,30
min. 0,40
ZJEDNODUŠENÝ NÁVRH PODLE ČSN 73 2902
Větrové oblasti
Stanovení větrové oblasti podle EC pomocí větrové mapy.
Norma ČSN 73 2902 přináší tabulku vybraných lokalit v ČR.
I
Cheb
Karlovy Vary
Karviná (část)
Kroměříž
Mělník
Nymburk
Olomouc
Praha (část)
Prostějov (část)
Ústí nad Orlicí
Zlín (část)
VĚTROVÉ OBLASTI PRO VBRANÉ OBLASTI V ČR
III
II
Benešov
Náchod
Bruntál
Beroun
Nový Jičín
Chrudim
Blansko
Opava
Jablonec n/N
Břeclav
Ostrava
Semily
Brno
Pardubice
Svitavy
Česká Lípa
Pelhřimov
Znojmo
České Budějovice
Písek
Žďár n/S
Český Krumlov
Plzeň
Děčín
Praha (část)
Domažlice
Prachatice
Frýdek ‐ Místek
Prostějov (část)
Havlíčkův Brod
Přerov
Hodonín
Příbram
Hradec Králové
Rakovník
Chomutov
Rokycany
Jičín
Rychnov n/K
Jihlava Sokolov
Jindřichův Hradec Strakovice
Karviná (část)
Šumperk
Kladno
Tábor
Klatovy
Tachov
Kolín
Teplice
Kutná Hora
Třebič
Liberec
Trutnov
Litoměřice
Uherské Hradiště
Louny
Ústí nad Labem
Mladá Boleslav
Vsetín
Most
Vyškov
Zlín (část)
IV
Hlinsko
Tanvald
ZJEDNODUŠENÝ NÁVRH PODLE ČSN 73 2902
Kategorie terénu
Stanovení kategorie terénu podle EC a podle ČSN 73 2902
kategorie terénu I
kategorie terénu II
kategorie terénu III
kategorie terénu IV
ZJEDNODUŠENÝ NÁVRH PODLE ČSN 73 2902
Stanovaní počtu hmoždinek
bytový panelový dům, Havlíčkův Brod
třívrstvý betonový panel
výška 25 m
větrová oblast II
kategorie terénu III
EPS 70 tl. 120 mm
zatloukací talířová hmoždinka NRk = 1,2 kN,
c = 0,6 kN.mm-1 , γMc = 2,3
Rpanel = 0,52 kN (z ETA výrobce)
Rd,hm = 0,295 kN
třída únosnosti hmoždinky 0,3
ZJEDNODUŠENÝ NÁVRH PODLE ČSN 73 2902
Stanovaní počtu hmoždinek
Tabulka D.5 – Počet hmoždinek třídy 0,3 na m2
Kategorie
terénu
I
II
III
IV
Výška
budovy
v metrech
(včetně)
do 20 m·s-1
do 25 m·s-1
do 27,5 m·s-1
do 30 m·s-1
do 10
8
8
10
12
do 15
8
10
10
12
do 26
8
10
12
14
do 38
do 10
10
6
10
8
12
8
16
10
do 15
6
8
10
12
do 26
8
10
10
12
do 38
do 10
8
6
10
6
12
6
14
8
do 15
6
6
8
8
do 26
6
8
8
10
do 38
do 10
6
6
8
6
10
6
12
6
do 15
6
6
6
6
do 26
6
6
8
8
do 38
6
6
8
10
I
Větrová oblast / základní rychlost větru (včetně)
II
III
IV
ZJEDNODUŠENÝ NÁVRH PODLE ČSN 73 2902
Stanovaní počtu hmoždinek
bytový panelový dům Havlíčkův Brod
třívrstvý betonový panel
výška 25 m
větrová oblast II
kategorie terénu III
EPS 70 tl. 120 mm
zatloukací talířová hmoždinka NRk = 1,2 kN,
c = 0,6 kN.mm-1 , γMc = 2,3
Rpanel = 0,52 kN (z ETA výrobce)
Rd,hm = 0,295 kN
třída únosnosti hmoždinky 0,3
8
6
6
6
8
6
15 m
25 m
8 kusů/m2
6 kusů/m2
ZJEDNODUŠENÝ NÁVRH PODLE ČSN 73 2902
Stanovaní počtu hmoždinek
bytový skeletový dům s vyzdívkou z plynosilikátu,
Ostrava
výška 25 m
větrová oblast II
kategorie terénu III
EPS 70 tl. 120 mm
šroubovací talířová hmoždinka NRk = 0,3 kN,
c = 0,6 kN.mm-1 , γMc = 1,8
Rpanel = 0,52 kN (z ETA výrobce)
Rd,hm = 0,16 kN
třída únosnosti hmoždinky 0,15
ZJEDNODUŠENÝ NÁVRH PODLE ČSN 73 2902
Stanovaní počtu hmoždinek
Tabulka D.2 – Počet hmoždinek třídy 0,15 na m2
Kategorie
terénu
I
II
III
IV
Výška
budovy
v metrech
(včetně)
do 20 m·s-1
do 25 m·s-1
do 27,5 m·s-1
do 30 m·s-1
do 10
14
16
--
--
do 15
14
--
--
--
do 26
16
--
--
--
do 38
do 10
-10
-14
-16
---
do 15
12
16
--
--
do 26
14
--
--
--
do 38
do 10
16
8
-10
-12
-14
do 15
10
12
14
16
do 26
12
14
16
--
do 38
do 10
12
6
16
8
-8
-10
do 15
8
8
10
12
do 26
10
12
14
16
do 38
10
12
16
--
I
Větrová oblast / základní rychlost větru (včetně)
II
III
IV
ZJEDNODUŠENÝ NÁVRH PODLE ČSN 73 2902
Stanovaní počtu hmoždinek
bytový skeletový dům s vyzdívkou z plynosilikátu,
Ostrava
výška 25 m
větrová oblast II
kategorie terénu III
EPS 70 tl. 120 mm
šroubovací talířová hmoždinka NRk = 0,3 kN,
c = 0,6 kN.mm-1 , γMc = 1,8
Rpanel = 0,52 kN (z ETA výrobce)
Rd,hm = 0,16 kN
třída únosnosti hmoždinky 0,15
14
12
14
12
10
12
14 kusů/m2
15 m
25 m
10 kusů/m2
12 kusů/m2
ZJEDNODUŠENÝ NÁVRH PODLE ČSN 73 2902
Kalkulátor pro stanovaní počtu hmoždinek
•
Výpočtový program pro stanovení počtu hmoždinek podle zjednodušeného
postupu.
•
CD s programem mají k dispozici členové Cechu pro zateplování budov.
•
Někteří členové CZB mají nebo budou mít firemní provedení pro své
výrobky.
•
Výsledek návrhu lze vytisknout ve formě protokolu včetně kotevních
schémat.
•
Kalkulátor obsahuje hodnoty charakteristické únosnosti hmoždinek z ETA.
•
Hodnoty NRk ze zkoušek in situ a hodnoty Rpanel je nutné do kalkulátoru
zadat.
•
Pro volbu větrové oblasti lze vedle tabulky vybraných obcí v ČR podle
normy ČSN 73 2902 využít i mapu větrových oblastí z ČSN EN 1991-1-4.
Pozn.: Má-li být protokol součástí stavební dokumentace, musí být
podepsán autorizovanou osobou!
VYKRESLOVÁNÍ HMOŽDINEK
Na fasádě se zkondenzovanou vlhkostí ulpívají rychle nečistoty obsažené ve
vzduchu. Suchá místa se znečišťují výrazně pomaleji a zůstávají světlejší.
VYKRESLOVÁNÍ HMOŽDINEK
Příčiny vykreslování:
1.tepelné mosty hmoždinek
Týká se hmoždinek s kovovými rozpěrnými prvky (trny a šrouby)
Stanovení bodového tepelného mostu hmoždinky podle TR 025 (Technical
Report)
χ = (0; 0,001; 0,002; 0,003;
0,003; 0,004;
0,004; 0,008;
0,008; NPD)
NPD W/K
Teplený most hmoždinky ohřívá povrch fasády. Zkondenzovaná vzdušná vlhkost
ulpívá na studeném povrchu fasády. V místě hmoždinek je teplota vyšší a zde ke
kondenzaci nedojde.
Použití hmoždinky s nízkou hodnotou bodového tepelného mostu
χ = 0 W/K
- platí pouze pro hmoždinky s plastovými trny
χ = 0,001 W/K - hmoždinky s ocelovým rozpěrným prvkem s výrazným snížením
bodového tepelného mostu
Minimální dotace tepla k povrchu ETICS. Minimální změna teploty povrchu
fasády.
VYKRESLOVÁNÍ HMOŽDINEK
2.zvětšená tloušťka povrchového souvrství
Tenkovrstvá omítka na ETICS reaguje velmi rychle na změny teploty vnějšího
prostředí. Místa se zvýšenou tloušťkou omítky (např. nad příliš zapuštěnou
hmoždinkou) reagují kvůli větší tepelné kapacitě se zpožděním a jsou teplejší (při
ochlazování) nebo studenější (při ohřevu). Vzdušná vlhkost v místě hmoždinek
nekondenzuje.
VYKRESLOVÁNÍ HMOŽDINEK
Hmoždinka je správně namontovaná
Hmoždinka má definovanou a nebo snadno kontrolovanou montáž.
Omítka má všude stejnou tloušťku a tedy stejnou tepelnou
kapacitu. Povrch ETICS reaguje rovnoměrně na změny teploty
vnějšího prostředí.
Děkuji za pozornost!
Download

Stáhnout - Akademie zateplování