Zprávy
ze správy
Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů
Prosinec 2014
11.
Rekapitulace roku 2014
Rok 2014 byl pro Správu úložišť bohatý na události. Mezi nejvýznamnější
patřila bezpochyby rozhodnutí ohled-
ně průzkumných území na lokalitách,
transformace Pracovní skupiny pro
dialog, či oslava půl století bezpeč-
ného ukládání radioaktivních odpadů
v České republice. pokračování na str. 2
z obsahu:
1-2
Rekapitulace roku
2014
str.
4
Otevření
nového IS
Bystřice
str.
5
Projekt
podzemního
výzkumného
pracoviště
str.
Zprávy ze Správy 11.
Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů
2
rekapitulace roku 2014
(55 let od začátku ukládání radioaktivních odpadů v Česku) a úložiště Bratrství u Jáchymova (40
let bezpečného provozu). Ukládání radioaktivních
odpadů je v České republice dlouhodobě na velmi
vysoké bezpečnostní úrovni.
Kromě těchto „velkých“ událostí však Správa úložišť měla letos i řadu menších aktivit, jejichž přínos
bude patrný spíše z dlouhodobého hlediska. Zahájení výstavby podzemního výzkumného pracoviště (PVP) Bukov je dalším kamínkem do rozsáhlé
mozaiky výzkumných aktivit Správy úložišť. Týmy
odborníků z celého světa sdílejí své poznatky z výzkumů kolem technických a geologických aspektů hlubinného úložiště. Správa úložišť se účastní
hned několika mezinárodních výzkumů v Česku
i v zahraničí. PVP Bukov rozšíří řady výzkumných
projektů o pilotní charakterizaci hornin in situ.
pokračování ze str. 1
Jedním z klíčových témat letošního roku byly žádosti o stanovení průzkumného území. Těsně před
koncem minulého roku bývalý ministr životního
prostředí zrušil rozhodnutí svého úřadu stanovit
průzkumné území na lokalitě Kraví hora a vrátil žádost k novému projednání. Správa úložišť byla vyzvána k doplnění žádosti o další podklady. Během
letošního roku také územní odbory Ministerstva životního prostředí vyzvaly všechny účastníky k ústnímu jednání, kde se diskutovaly některé nevyjasněné
body a bylo stanoveno, že ministerstvo přihlédne
již ve fázi stanovování průzkumného území k veřejným zájmům na lokalitách. V druhé polovině října
pak Ministerstvo životního prostředí žádosti o průzkumné území schválilo na všech sedmi lokalitách.
Někteří účastníci řízení se proti rozhodnutí odvolali
a nyní běží správní lhůta pro rozhodnutí územních
odborů, zda námitky vyřeší samy, nebo zda je postoupí rozkladové komisi.
Druhým velkým tématem bylo postavení Pracovní skupiny pro dialog o hlubinném úložišti, která sdružuje zástupce dotčených obcí, celostátní
i místní občanské iniciativy, představitele státu
a nezávislé odborníky. Pracovní skupina byla založena v roce 2010 a angažuje se především v oblasti
legislativního posílení pravomocí obcí v procesu vyhledávání lokality pro hlubinné úložiště. V poslední době však někteří členové upozorňovali na to,
že činnost Pracovní skupiny naráží na limity dané
jejím postavením a rolí v rozhodovacím procesu.
Letos v květnu proto Pracovní skupina pro dialog
zorganizovala nejen na toto téma seminář v Senátu ČR, spolu se senátním Výborem pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, Správou
úložišť a ÚJV Řež, a. s. Ze semináře vyplynulo, že
je nutné najít vhodnější právní formu, aby Pracovní skupina pro dialog mohla pracovat samostatně,
měla čitelnou strukturu a konkrétně vymezenou
zodpovědnost. Nové postavení Pracovní skupiny
pro dialog by rovněž mělo zahrnovat systematickou podporu vlády, ministerstev a jasné vymezení
vztahů mezi jednotlivými aktéry procesu. Následně
se s Pracovní skupinou setkal ministr průmysl Jan
Mládek a ze společné diskuze vyplynul závěr, za-
členit Pracovní skupinu pod Radu vlády pro surovinovou a energetickou strategii. V Radě mají své
zástupce Ministerstvo průmyslu a obchodu i Ministerstvo životního prostředí, dále Svaz měst a obcí
České republiky a Asociace krajů České republiky.
Třetí významnou akcí letošního roku byla oslava půl století provozu úložiště Richard nedaleko
Litoměřic. Do Richarda se již padesát let ukládají
nízko a středněaktivní odpady vznikající v průmyslu, zdravotnictví a výzkumu. Probíhá nepřetržitě
posuzování lokality z hlediska seismicity, sleduje
se geotechnická stabilita důlního díla, monitoruje se hydrogeologické prostředí horniny i jejího
okolí, probíhá měření koncentrace radonu a tritia v ovzduší, ve vodě i na povrchu. Z dosavadních výsledků vyplývá, že provoz odpovídá všem
bezpečnostním kritériím a veškeré hodnoty měřených veličin nepřesahují povolené limity. Společně
s Richardem slavilo i již uzavřené úložiště Hostim
Správa úložišť klade velký důraz na komunikaci
s veřejností a na osvětovou činnost v oblasti
radioaktivních odpadů. Chceme veřejnosti ukázat,
že radioaktivita je běžnou součástí našich každodenních životů a že radioaktivní odpady umíme
v naší zemi bezpečně uložit. Letos proto Správa
úložišť otevřela dvě nové expozice na toto téma:
v Bystřici nad Pernštejnem a v Jáchymově vzniklo
nové informační centrum. Stejně jako loni nabídla
Správa úložišť prostřednictvím starostů jednotlivých obcí lidem v lokalitách návštěvy českých jaderných zařízení. Možnost podívat se do jaderné
elektrárny či do podzemní laboratoře využilo přes
300 návštěvníků.
Jak vzniká radioaktivita, jaké druhy záření známe, či co je to poločas rozpadu, to vše se mohou
dozvědět děti prostřednictvím exkurze nebo na
přednášce pracovníka Správy úložišť přímo ve své
škole. Správa úložišť vytvořila vzdělávací program
pro základní, střední i vysoké školy. Informacemi
nabitou prezentaci doplňují praktické ukázky probíraných jevů. V příštím roce plánujeme vzdělávací
program ještě posílit – již se pracuje na nové prezentaci, vznikne doplňková brožura pro ty, kteří se
chtějí o tématu dozvědět více, učitelům nabídneme pracovní listy pro zpestření hodin fyziky věnovaných radioaktivitě.
3
Několik slov ke končícímu roku 2014
úložišť – povrchové úložiště Dukovany – si na
kulatiny musí počkat do příštího roku, kdy oslaví
20 let svého provozu. Dlouhodobé výsledky pečlivého monitorování u všech zmíněných zařízení
dokazují, že o radioaktivní odpady se v naší zemi
umíme postarat profesionálně. Zároveň díky provozu těchto úložišť máme dostatek odborných
a výzkumných zkušeností, které můžeme využít
i pro řešení problematiky hlubinného úložiště.
Vážení čtenáři,
dovolte mi, abych několika slovy prošel končící
rok 2014 a zmínil některé události, které považuji
z mého pohledu za významné.
Jak zmiňuje článek na předchozí stránce, na letošní rok připadlo hned několik významných výročí
spojených s bezpečným ukládáním radioaktivních
odpadů v České republice. Úložiště Bratrství u Jáchymova oslavilo 40 let provozu, úložiště Richard
u Litoměřic dokonce 50 let provozu, a zároveň
letos uplynulo 55 let od zahájení ukládání prvních radioaktivních odpadů v již uzavřeném úložišti Hostim u Berouna. Poslední ze stávajících
Tím, že Ministerstvo životního prostředí vydalo rozhodnutí o stanovení průzkumného území pro I. etapu geologických prací na všech
sedmi lokalitách, byl zahájen velmi významný posun v hledání vhodné lokality pro hlubinné úložiště. V současnosti ministerstvo
vypořádává připomínky účastníků řízení a v nejbližší době očekáváme finální rozhodnutí, které považujeme za krok správným směrem. V současnosti
je sedm lokalit blokováno ve svém rozvoji. Provedením geologických průzkumů a dalších navazujících studií budeme moci tento počet zredukovat,
a s těmi, které budou po geologických průzkumech
doporučeny pro další fázi vést intenzivní jednání
o dalších krocích. Stav nejistoty nesvědčí nikomu.
Provedení průzkumů je předpokladem pro to, abychom to změnili. V této souvislosti posun očekáváme i v činnosti Pracovní skupiny pro dialog, která
má nové postavení v Radě vlády pro surovinovou
a energetickou strategii. Doufáme, že její transformace přispěje k intenzivnější debatě se státem
o potřebné legislativě a podobě spolupráce mezi
státem a samosprávami.
Důležitou součástí naší práce je porozumění ze
strany odborné i široké veřejnosti. Proto pro občany lokalit pravidelně organizujeme odborné exkurze do úložiště Richard, do podzemní výzkumné
laboratoře Josef, či do jaderné elektrárny Temelín.
Tradicí se staly i každoroční zahraniční pracovní
cesty, letos jsme navštívili jaderná zařízení v Maďarsku. Nepřímo, prostřednictvím informačních
letáků a vlastního zpravodaje „Zprávy ze Správy“,
se snažíme poskytovat aktuální informace občanům v dotčených lokalitách. Se zájmem se setkal
2 0 1 5
Veselé Vánoce a šťastný nový rok
M e r r y C h r i s t m a s a n d a H a p p y N e w Ye a r
i náš výukový program k problematice nakládání
s radioaktivními odpady v ČR i v zahraničí, který je
určen převážně základním a středním školám.
V každém případě chce Správa úložišť i v roce
2015 pokračovat v nastavených aktivitách. I nadále budeme podporovat domácí a mezinárodní
výzkumné projekty zaměřené na bezpečnost hlubinného úložiště. Zachováme vzdělávací a osvětovou činnost, včetně exkurzí do jaderných zařízení
či besed s občany, se studenty apod. Správa úložišť
rovněž plánuje uspořádat odbornou konferenci na
téma hlubinného úložiště a sérii veřejných setkání
v lokalitách. Čeká nás rok plný práce a doufáme,
že se v něm budeme setkávat i s Vámi.
Přeji Vám hodně zdraví a osobních i pracovních
úspěchů.
RNDr. Jiří Slovák, ředitel
Zprávy ze Správy 11.
Aktualita
Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů
4
Stanovení průzkumných území na lokalitách
Ministerstvo životního prostředí vyhovělo žádostem SÚRAO a ve dnech 20. - 24. října stanovilo průzkumné území pro zvláštní zásah do zemské kůry
na všech sedmi lokalitách. Jakmile rozhodnutí nabydou právní moci, bude možné zahájit přípravné práce k průzkumům. Schválené žádosti počítají
pouze s provedením první etapy geologických průzkumných prací. Ta zahrnuje povrchové a přípovrchové měření, sběr dat, sondáže a odběr hornin
pomocí neinvazivních metod.
Pokud žádosti o stanovení průzkumných území nabydou právní moci ještě letos, vznikne obcím zákonný nárok na finanční příspěvky za průzkum. Příspěvek za rok 2014
by v takovém případě dostaly v prvním kvartálu roku 2015. Finance za příští rok by pak na účet obcí přišly v první polovině 2015. Příspěvky se pohybují v rozmezí od 7 do
12 milionů korun na lokalitu ročně. Jsou určeny na zvýšení kvality života v obcích. O tom, jakým způsobem chtějí peníze využít, obce Správu úložišť písemně informují.
Úložiště radioaktivních odpadů
Richard oslavilo půl století provozu
V rámci výročí půl století ukládání radioaktivních odpadů na úložišti Richard u Litoměřic Správa úložišť
uspořádala ve středu 10. září oslavu 50 let provozu. Podzemní prostory bývalého vápencového dolu
slouží již od roku 1964 k ukládání nízko a středněaktivních odpadů. Putují sem výhradně institucionální
odpady, tedy ty, které vznikají ve zdravotnictví, zemědělství, při průmyslové činnosti a výzkumu. Ročně se
v Richardu uloží průměrně 300 obalových souborů.
Slavnostní akce se zúčastnilo mnoho významných
hostů, kteří se zabývají problematikou ukládání
radioaktivních odpadů v ČR. Mezi pozvanými byl
i Mgr. Ladislav Chlupáč, starosta Litoměřic, které se
Správou úložišť úzce spolupracují. V podzemí města například společným úsilím vznikla expozice „Důl
Richard v proměnách času v Litoměřicích“ přibližující návštěvníkům proměny dolu v průběhu času
a provoz úložiště. Návštěvníky láká především období nacistické válečné továrny. Litoměřice dostávají, jako město, které má na svém katastru provozované úložiště, zákonný příspěvek státu ve výši
3 000 000 Kč ročně.
Otevření nového Informačního
střediska v Bystřici nad pernštejnem
Správa úložišť radioaktivních odpadů ve čtvrtek
4. září 2014 slavnostně otevřela nové informační středisko v Bystřici nad Perštejnem. Informační středisko
sídlí v 1. patře Staré radnice na Masarykově nám.,
č. p. 57. Stálá expozice prezentuje na panelech,
trojrozměrných modelech i v řadě tematických videí
problematiku radioaktivních odpadů od jejich vzniku
až po konečné zneškodnění v úložištích. Prohlídka
střediska s výkladem a promítáním filmů je možná
nejen pro jednotlivce, ale i pro skupiny. Slavnostního
otevření se zúčastnili starostové lokality Kraví hora,
starosta Bystřice nad Pernštejnem, zástupci škol
z blízkého okolí a další hosté z regionu. Informační středisko v Bystřici nad Pernštejnem bylo otevřeno jako první ze dvou nových plánovaných
informačních středisek, které Správa úložišť dlouhodobě připravovala. Do konce roku 2014 Správa
úložišť uvede do provozu další informační středisko
v Jáchymově, kde bylo před 40 lety otevřeno úložiště
Bratrství. To je určené pro ukládání odpadů obsahujících přírodní radionuklidy. V roce 2015 se budeme
soustředit na rekonstrukce a inovace stávajících informačních středisek.
5
Projekt PODZEMNÍHO VÝZKUMNÉHO
PRACOVIŠTĚ BUKOV
Správa úložišť v loňském roce zahájila výstavbu Podzemního výzkumného pracoviště Bukov (PVP Bukov). Jeho hlavním cílem je
charakterizace horninového masívu v hloubkách 500 – 900 m pod povrchem v krystalinických horninách Českého masívu. Projekt
vznikl pro potřeby výzkumu umístění hlubinného úložiště v České republice.
Mgr. Lukáš Vondrovic
V PVP Bukov budou v několika následujících letech prováděny práce v oblasti geologie, hydrogeologie, geotechniky atd., které pomohou
získat detailní poznatky o využitelnosti horninového masívu a zpřesnit použité metodiky
charakterizace horninového prostředí v hloubkách odpovídajících očekávaným podmínkám,
které budou panovat v úložišti. Projekt byl
inspirován výstavbou podzemních laboratoří
v krystalinických horninách ve švédském Äspö
a švýcarském Grimselu.
Výzkumné pracoviště je navrženo tak, aby co
nejlépe simulovalo prostředí budoucího hlubinného úložiště. Nachází se 300 metrů od těžní
jámy Bukov, v jižním křídle uranového ložiska
Rožná. Je situováno ve 12. patře, cca 600 metrů pod zemským povrchem. Horninové prostředí PVP Bukov nabízí řadu možností pro detailní hydrogeologický, geologický, geotechnický
a geochemický výzkum v oblasti hlubinného
ukládání. Je zde možnost ověřit testováním
v hloubce reálného budoucího úložiště data
získávaná z povrchu. V neposlední řadě je pro
celé důlní dílo dolu Rožná, a tím i pro navrhované výzkumné podzemní pracoviště, stanove-
no kontrolované pásmo pro práci v prostředí
s ionizujícím zářením, což umožní provádět
následné transportní experimenty migrace
a sorpce, což poskytne velmi důležité informace využitelné pro projekt hlubinného úložiště.
Technické řešení celého podzemního pracoviště bylo navrženo v souladu s požadavky Správy
úložišť pro potřeby budoucích výzkumných činností, které zde budou realizovány. Podzemní
dílo se skládá z 300 m dlouhého spojovacího
překopu a samotného podzemního pracoviště.
To má formu 45 m dlouhého velkoprofilového
díla. V současné době je hotový přístupový překop a probíhají přípravné práce pro vybudování
vlastní laboratoře.
Budování podzemního výzkumného pracoviště
Bukov je zásadní pro charakterizaci horninového prostředí pro umístění budoucího hlubinného úložiště radioaktivních odpadů v České
republice. Výzkum, který zde bude následně
probíhat, přispěje k detailnímu porozumění
procesů sorpce, koaugulace, sekundární cementace a migrace radionuklidů, které v úložišti budou v budoucnu probíhat.
Projektovým manažerem SÚRAO zodpovědným za tento projekt je Mgr. Lukáš
Vondrovic
Lukáš vystudoval Přírodovědeckou fakultu
Univerzity Karlovy v Praze obor strukturní geologie a v současné době na stejné
fakultě dokončuje Ph.D.
Má za sebou již mnoho zkušeností, než nastoupil do Správy úložišť působil jako odborník v České geologické službě a pracoval v
odboru regionální geologie krystalinika. Jeho
odborným zaměřením je strukturní analýza
polyfázově metamorfovaných terénů, geologické mapování, studium anizotropie hornin v makro a mikroměřítku, aplikace metod
AMS, EBSD, strukturní dokumentace podzemních staveb, vizualizace a modelování
strukturních dat, popularizace geologie.
V současné době působí jako vedoucí specialista pro technický rozvoj se zaměřením
na geologii v týmu, který je zodpovědný za
přípravu hlubinného úložiště v ČR.
Ideová vizualizace podzemního výzkumného pracoviště Bukov
Zprávy ze Správy 11.
Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů
Letem světem...
Jižní Korea
Jižní Korea (Korejská republika - Tehan minguk) dosáhla v posledních letech velkého
úspěchu v rozvoji jaderné energetiky. Podíl výroby energie z jádra je něco málo přes
30 %.
6
Víte, že...
Jižní Korea zaujímá jižní část Korejského
poloostrova. Ze západu je omývána vodami
Žlutého moře, na východě vodami Japonského
moře. Zajímavostí je, že poválečná nevraživost
vůči Japonsku se promítla i do geografických
názvů: Korejci Žluté moře nazývají Západní moře,
Japonské moře pak nazývají Východní moře.
Terén je, obdobně jako v Severní Koreji,
velmi hornatý (pohoří Diamantové hory),
a většina půdy není obdělávatelná. Na
jihozápadě a jihovýchodě země jsou nížiny,
ty ale zaujímají jen 30 % plochy země.
V blízkosti Korejského poloostrova je také asi
3000 menších ostrovů a ostrůvků, z nichž
největší je ostrov Čedžu (1 845 km2), asi 100
km od jižního pobřeží. Na tomto ostrově se také
nachází nejvyšší vrchol Jižní Koreje, vyhaslá sopka
Halla-san (1 950 m n. m.).
První komerčně využívaný reaktor začal být provozován v roce 1978.
V současnosti Korea provozuje 22 reaktorů – 18
tlakovodních a 4 reaktory s tzv. „těžkou“ vodou.
Šest dalších tlakovodních reaktorů je ve výstavbě
a do budoucna se plánuje rozšíření o dalších max.
6 jednotek. Do roku 2024 Jižní Korea předpokládá
mít v provozu 34 reaktorů.
ground Research Tunnel) Laboratory“ v Daejeonu, kde se realizuje řada výzkumných projektů
spojených s ukládáním vysokoaktivních odpadů
a která se v současné době rozšiřuje.
Dále má závod na výrobu jaderného paliva v Busanu. Vyhořelé jaderné palivo se podle platného
zákona do roku 2016 skladuje v elektrárnách,
o jeho dalším uložení se bude rozhodovat.
V provozu jsou jaderné elektrárny Kori, Wolsong,
Yonggwang a Ulchin; nově v provozu jsou reaktory v elektrárnách Shin-Kori a Shin-Wolsong
a předpokládá se zprovoznění dalších reaktorů
v elektrárně Shin-Ulchin .
Korejské národní vlajce se říká Taegukki. V jejích
rozích jsou čtyři různé trigramy – taoistické
symboly, které představují nebe, vodu, zem
a oheň. Také červenomodrý jin a jang, symbol
světla a temnoty, má původ v taoismu.
Dále Jižní Korea disponuje výzkumným reaktorem
HANARO a studijním (univerzitním) reaktorem
AGN-201, sloužícím ke vzdělávání studentů.
Jižní Korea se přiřadila k tzv. asijským
tygrům, když se během jedné generace
dokázala zvednout z popela války a stát se
moderním průmyslovým gigantem.
Elektrárny mají několik provozovatelů, většina je
ale ve vlastnictví státu, Ministerstva energetiky.
Jižní Korea má i svůj program výzkumu a výstavby
hlubinného úložiště v granitovém podloží, který
zaštiťuje výzkumný institut Korea Atomic Energy
Research Institute (KAERI) v Daejeonu.
Jižní Korea plánuje v nejbližší době zprovoznit podzemní úložiště pro nízko a středněaktivní odpady
v jihovýchodní části země. Celkem se v Koreji uvádí cca 6100 uživatelů zdrojů ionizujícího záření.
Jižní Korea je 5. zemí na světě v počtu provozovaných reaktorů, a to za USA (100 reaktorů), Francií
(58), Japonskem (48), Ruskem (33); po Jižní Koreji
následuje Čína s 20 reaktory.
Disponují menší podzemní testovací výzkumnou laboratoří – tzv. „KURT (KAERI Under-
Po porážce Japonska v roce 1945 byla Korea
bez konzultace s korejskou reprezentací
rozdělena vítěznými státy USA a SSSR na
dvě části: severní, ovládanou Sovětským
svazem a jižní, ovládanou USA. Jejich hranici
tvořila 38. rovnoběžka. Jelikož se obě
okupační správy nedokázaly dohodnout na
společné správě, došlo v roce 1948 ke vzniku
dvou ideologicky antagonistických států,
Korejské lidově demokratické republiky
a Korejské republiky. Následně stáhly USA
i SSSR své jednotky z Koreje.
Vládní organizací, která se zabývá bezpečným nakládáním s radioaktivními odpady, je KORAD (Korea Radioactive Waste Agency), založená v lednu
2009. Spadá pod Ministerstvo obchodu, průmyslu
a energetiky.
Orgánem státního regulátora je organizace KINS
(Korea Institute of Nuclear Safety), obdoba našeho
Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
Je potřeba dávat si pozor na smrkání na
veřejnosti a hlavně v restauracích. Pokud se Vám
bude chtít v restauraci smrkat, tak je lepší dojít
si na toaletu. I v tomto případě Vám však hrozí
opovržlivé pohledy.
V Jižní Koreji se dodnes snoubí její tradiční
tvář s moderní. V metropoli Soulu vyrůstají
nové mrakodrapy, pod zemí jezdí rychlé
metro, teenageři chatují přes mobilní
telefony. Jako protiklad ke vzrůstající
metropoli stojí po celé Koreji paláce
dřívějších vládců, zelené aleje a lesy, stúpy,
vysoké sochy Buddhy a chrámové komplexy
s modlícími se mnichy. V rozlehlých parcích
zní lidová hudba a tradiční tance za
doprovodu bubnů.
"Zprávy ze Správy"vydává čtvrtletně Správa úložišť radioaktivních odpadů, Dlážděná 6, Praha 1, IČO: 66000769.
Vydávání tohoto zpravodaje je povoleno Ministerstvem kultury a bylo mu přiděleno evidenční číslo MK ČR E 20612.
Vaše nápady a náměty zasílejte na e-mail: [email protected]
www.surao.cz
Redakce:
Mgr. Tereza Bečvaříková, Eva Pokorná, Mgr. Lucie Steinerová, Ivana Škvorová, Jan Karlovský.
tel.: 221 421 519, fax: 221 421 544, e-mail: [email protected]
Download

rekapitulace roku 2014