„Bet“ je druhé písmeno hebrejské abecedy.
Bet, Bejt představuje dům, který má pevný základ.
Každé písmeno hebrejské abecedy žije vlastním životem
a vždy se svým významem vztahuje k B-hu,
neboť od Něho vyšlo. Tak, jako Alef obsahuje B-ží dech
a nekonečno, tak v Bet je zakódována B-ží
moudrost – Chochma.
Tímto písmenem začíná Tóra - B´erešit – „Na počátku stvořil B-h nebe
a zemi.“
Svět je dům, který B-h stvořil z radosti a pro radost, jako domov pro
člověka. Je to dům, který On, z lásky a touhy být s námi, navštěvuje
a naplňuje požehnáním.
Muž a žena spolu také vytváří dům, domov, který je základem pro
potomky. Být bezdomovcem není jen nemít trvalou střechu nad hlavou,
ale je to především ztráta identity, bezbřehá osamělost, vykořenění. Jaký
smutek z toho na nás dýchá! Náš milovaný Otec ve své moudrosti věděl,
že člověk potřebuje někam patřit, mít zázemí a tak pro nás udělal
nádherný Domov a do něj zakomponoval všechno důležité a krásné.
U B-ha jsou mnohé příbytky: např. Bet ha midraš (dům učení),
Bet ha k´neset (dům setkávání),Bet ha mikdaš (dům svatosti)
a z každého vložil něco i do toho našeho, stvořeného pro nás.
Žehnejme Zemi a všemu, co nám Pán dal do správy. Žehnejme i B-hu
samému, neboť On nám tuto pravomoc daroval. Dal nám, nedokonalým,
maličkým a omezeným svou tělesností, možnost udělovat
požehnání – B´RACHA.
K písmenu Bet se vztahuje číslo dvě. Všechno, co žije
a vyvíjí se, potřebuje napětí. Dvojka, to je rozvoj, nárůst
možností, symbol stvoření. Aby vznikal nový život, je
třeba dvou. Dvojka nám pomáhá lépe pochopit svět, naši
existenci. Muž a žena patří k sobě, tvoří jednotu a přesto
jsou to dvě možnosti bytí. Být ve dvou znamená také
konflikt,
střet,
ale
v tom
je
zakódován
i růst, nové poznání a svoboda.
1
Den a noc, nahoře a dole. Máme dvě oči,uši, ruce, nohy a v neposlední
řadě i náš mozek je rozdělen na dvě hemisféry, z nichž se každá zabývá
zcela jinými funkcemi...
Člověk je ve své podstatě stále zmítán a znejišťován dvojím sklonem
a tak se stále musí rozhodovat mezi dobrem a zlem. V Bibli na tento
kontrast často narážíme v příbězích. Kain a Ábel, Jákob a Ezau. U těchto
postav je jasně vidět, že obojí je člověk, ve kterém nalézáme jak
duchovní směřování, tak tělesné, pudové. Tento neustálý zápas v nás
vede člověka k přemýšlení a hledání možností, protože v naší touze
je dospět k jednotě a tak i my chceme dospět k jednoznačnosti svého
názoru a chování. Psychologové a filozofové se touto problematikou
zabývají stále a na jejím zkoumání založili mnozí své skvělé kariéry.
C.G.Jung říká, že v životě člověka nastane někdy chvíle, kdy v sobě
odkryje náhle „jinou postavu“, která se nám jeví jako cizinec a přesto
je naší součástí.
Souboj, který vedeme v každodenních rozhodováních, je pro nás, kteří
jsme odevzdali svůj život B-hu, o mnoho jednodušší, máme mantinely
v daru svědomí, máme příklady biblických otců a proroků, máme příklad
Mesiáše a jeho pozemské cesty.
„
a počátku stvořil B-h nebe a zemi.“
„...a oddělil světlo od tmy. Světlo nazval dnem a tmu nocí. Byl večer
a bylo jitro, den první“.
„B-h stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, jako muže a ženu
je stvořil.“
2
Download

OTIJOT - Bet.pdf