Investor a památkář:
kolegové nebo soupeři?
6. ročník odborné konference
3. 6. 2014
www.krizovatkyarchitektury.cz
KŘIŽOVATKY ARCHITEKTURY | Investor a památkář: kolegové nebo soupeři?
3. 6. 2014, Národní technická knihovna v Praze
„Architekt a památkář. Mnoho let oblíbené téma, vždy
různě pojímané. Jsou to spolupracovníci? Jsou to rivalové? Nebo nemají nic společného? A jak do jejich vztahu vstupuje investor? Nevyčerpatelné téma pro diskuse,
někdy klidné, jindy výbušné. Historické objekty nezřídka
ztrácejí funkci, pro niž vznikly a která už není obnovitelná. Co s nimi? Rekonstruovat, udržovat při životě – ale
proč? Jakou novou funkci pro ně najít? Především na tyto
otázky hledaly odpověď letošní Křižovatky architektury.“
Radomíra Sedláková
PROGRAMOVÁ RADA
Předsedkyně
doc. Ing. arch. Radomíra Sedláková, CSc. | NG v Praze
Členové
PhDr. Anna Matoušková | náměstkyně MK ČR
Ing. arch. Naďa Goryczková | generální ředitelka NPÚ
Mgr. akad. arch. Roman Brychta | Projektil architekti s.r.o., vedoucí ateliéru Architektura 4, VŠUP
Ing. Zbyněk Linhart | starosta města Krásná Lípa
JUDr. Petr Bým | šéfredaktor Stavebního fóra
BLOK I a II
ÚVOD: NOVÝ PAMÁTKOVÝ ZÁKON
PhDr. Anna Matoušková, náměstkyně MK ČR
KRÁSNÁ LÍPA – OBNOVA MĚSTA V POHRANIČÍ
Ing. Zbyněk Linhart, starosta města Krásná Lípa
Ing. arch. Patrik Hoffman, Ateliér Hoffman
Moderátor: Petr Král, ČRo – Radiožurnál
SC BREDA & WEINSTEIN – VYUŽITÍ PRŮMYSLOVÉHO „ÚHORU“
Ing. arch. Oldřich Hájek, Šafer Hájek architekti s.r.o.
BLOK I: PAMÁTKÁŘ – ARCHITEKT – OBEC – INVESTOR
BLOK II: HLEDÁNÍ NOVÝCH FUNKCÍ PRO STARÉ BUDOVY
ZLÍN - 14|15 BAŤŮV INSTITUT
Ing. arch. Juraj Sonlajtner, autor
Libor Lukáš, člen zastupitelstva Zlínského kraje
Ing. Ladislav Buchta, ÚOP NPÚ v Kroměříži
LÁZNĚ KYSELKA – SÍLA VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ
Miroslav Perout, ředitel Lázně Kyselka, o.p.s.
Mgr. Martin Hanzl, Karlovarské minerální vody, a.s.
Aleš Labík, starosta obce Kyselka
ŽIVOT PRO LIBERECKÉ LÁZNĚ
Mgr. Jan Randáček, ředitel Oblastní galerie Liberec
Ing. Josef Franc, SIAL architekti a inženýři spol. s r. o.
KONVERZE DOLU NA MUZEUM V KONTEXTU OCHRANY KULTURNÍ KRAJINY
Dr inż. arch. Michał Włodarczyk, Muzeum Śląskie, Katowice, Polsko
BETON V ARCHITEKTUŘE
Ing. David Hajíček, produktový poradce Beton Brož s.r.o.
DISKUSE
PANEL 1:
CHRÁNIT ČI NECHRÁNIT? VŠECHNO NEBO JENOM ČÁST?
OPRAVOVAT A KONZERVOVAT – NEBO ROZVÍJET? JAK HLEDAT NOVÉ FUNKCE?
Moderátor: Petr Král, ČRo – Radiožurnál
Panelisté:
Ing. arch. Juraj Sonlajtner, autor projektu 14|15 BAŤŮV INSTITUT
Ing. arch. Dagmar Nová, hlavní architekta Zlína
Mgr. Jan Randáček, ředitel Oblastní galerie Liberec
Ing. arch. Naďa Goryczková, generální ředitelka NPÚ
Ing. arch. Oldřich Hájek, Šafer Hájek architekti s.r.o.
Naďa Goryczková, NPÚ
PANEL 2:
PAMÁTKÁŘ – INVESTOR – DEVELOPER
Moderátor: Petr Bým, Stavební fórum
Panelisté:
Ing. Zbyněk Linhart, starosta, Krásná Lípa
Ing. Leoš Anderle, Sekyra Group, a.s.
Michal Křovák, Mint Investments, s.r.o., investor SC Breda & Weinstein
Miroslav Perout, ředitel Lázně Kyselka, o.p.s.
Mgr. akad. arch. Roman Brychta, Projektil architekti s.r.o., vedoucí ateliéru Architektura 4,
VŠUP
Petr Bým s panelisty
DOPROVODNÁ VÝSTAVA
Vítězové 1.-5. ročníku soutěže pro mladé a začínající architekty do 33 let
Účelem soutěžní přehlídky je zmapovat tvorbu studentů a začínajících architektů, pomoci
najit mladým tvůrcům místo na současné architektonické scéně, přiblížit architekturu široké
veřejnosti a podpořit veřejnou diskusi o architektuře.
NA KONFERENCI ZAZNĚLO
KDO CHCE DEVELOPEREM BÝTI, MUSÍ S PAMÁTKÁŘI VÝTI
Ačkoli někteří si od tohoto tématu slibovali názorové jiskření a kontroverze, vše, co tady zaznělo, svědčí
o tom, že vztahy mezi investory a památkáři jsou konstruktivní a v diskusích dokážeme najít shodu!
– zhruba tak Naďa Goryczková, hlava Národního památkového ústavu, zhodnotila průběh konference
Křižovatky architektury 2014, která se letos konala pod názvem „Investor a památkář: kolegové nebo
soupeři?“. Inu – v posledním diskusním panelu konference a hlavně v jejích kuloárech téma rezonovalo
trochu jinak. Vztahy mezi těmi, kteří chrání naše architektonické dědictví, a těmi, kteří chtějí stavět,
zjevně úplně idylické nejsou.
Stížností – byť jen zřídkavě ventilovaných veřejně – mají investoři hodně a vypadá to, že leckteré mají
reálný základ. Byť nepochybně ještě i dnes existuje nemálo takových, kteří by pro logistický areál byli
ochotni zbourat románskou baziliku.
Anna Matoušková, MK ČR
A na co si v tomto ohledu investoři, respektive developeři, respektive architekti stěžují? Není toho zrovna málo:
– zneužívání a vrtkavost institutu národní kulturní památky (Koupíte od veřejného sektoru pár hektarů
půdy, kde se nachází jakási stará budova. Na pozemku vyprojektujete – ve spolupráci s veřejným
sektorem – nějaký komplex budov. Poté ovšem – opět – veřejný sektor tu budovu prohlásí za nedotknutelnou
památku. To se víceméně rovná vyvlastnění, protože povinností majitele takového objektu je mnoho, práv
logicky málo.);
– trojkolejnost památkové péče (Ministerstvo kultury, NPÚ, výkonné orgány státní správy);
– často příliš subjektivní názory památkářů a jejich neochota k diskusi;
– nevypočitatelnost (Pár měsíců hledáte řešení a kompromis v diskusi s odpovědným pracovníkem.
Najednou dojde k personální výměně a začínáte znovu.);
Foto Oblastní galerie Liberec
– konzervativismus a fundamentalismus v podobě malého pochopení pro koexistenci staré a nové výstavby,
která by odpovídala změněným podmínkám a také stavebním normám: „Než výtah, ať to raději spadne!“;
– neznalost stavebního práva („Vždyť nemusíme vše opravovat, na to opravdu nemáme prostředky. Řada
objektů může pomalu chátrat, ale přitom mohou fungovat jako dominanta lokality a místo sociálních
kontaktů.“ Slova někoho, kdo nezná povinnosti a odpovědnost majitele jakéhokoli stavebního objektu.);
– systém „ric nebo nic“. Jinak řečeno: nízká ochota k ochraně částečné, zachování jen nějakého skutečně
cenného prvku či detailu stavby, zatímco ostatní by se podle soudobých potřeb přestavělo. Odborníci
tvrdí, že to vyplývá z neznalosti projektování a samotného stavebního procesu;
– pomalost a nepružnost rozhodovacích procesů.
Foto SC Breda & Weinstein
Tento katalog více či méně oprávněných výtek by jistě mohl být delší, přesto by bylo omylem myslet
si, že mezi památkáři a investory zuří nějaká válka. Je naopak jasné, že druzí první přinejmenším
snášejí – a snad i vice versa. Pro stavebníky je absolvování procedur, souvisejících s památkovou
péčí, standardní součástí procesu výstavby jako třeba EIA či prověrka požární bezpečnosti. V moderní
NA KONFERENCI ZAZNĚLO
společnosti výstavba prostě nutně musí být hodně striktně regulovaná a zejména profesionální stavebník
to chápe.
Foto Lázně Kyselka – Vilemínka
Objížďky se nevyplatí nikomu
Systém či orgány památkové péče jistě lze (a leckdo by podotknul: zvláště u nás!) obejít, podplatit, oklamat
či podvést. Zákonů dbalý a hlavně osvícený stavebník (a čím větší projekt, tím více osvícenosti je zapotřebí)
to ale nedělá. Prostě ví, že památková péče, byť nedokonale a s problémy a často proti naší vůli, chrání to,
co je v Česku cenné a atraktivní. Nejde přitom jenom o zástupy zahraničních turistů. Historické architektonické dědictví je nepochybně jedním z hlavních aktiv této země a lze jen stěží docenit, zhodnotit a dopočítat,
jak mnoho a jakými způsoby se na její prosperitě a kvalitě našeho života podílí. Na straně stavebníků je tak
v dialogu s památkáři na místě střídmost, trpělivost, pochopení pro širší souvislosti jejich projektu a snad také
trochu velkorysosti. Strana druhá by zase měla vidět věci reálně, vnímat i ekonomické parametry a každou
stavbu také v širším kontextu: žijeme v XXI. století, všechno skutečně zachránit nelze a lepší nepříliš vydařená
konverze než ruina, která degraduje celé své okolí. „Není proč si myslet, že naše doba je méně hodnotná
a méně cenná než ty předchozí!“ – řekl na konferenci architekt, který se mj. významným způsobem podílí
na záchraně baťovského areálu ve Zlíně. Slova hodná zaznamenání. Moudrý člověk se samozřejmě dívá hlavně dopředu – ale také se často a bedlivě ohlíží. Bylo by proto dobré, kdyby stavebníci i památkáři svůj vztah
viděli – když už ne pozitivněji – jako svého druhu manželství z rozumu. Ta koneckonců bývají nejtrvanlivější.
A jejich dítka dobře vychovaná.
Petr Bým, šéfredaktor Stavebního fóra
ŘEKLI O NÁS
„Letošní „Křižovatky architektury“ se věnovaly jednomu z nejfrekventovanějších témat v oblasti uplatnění veřejného zájmu při správě území. Titul konference „Investor
a památkář: kolegové nebo soupeři?“ akcentoval otázku, která je zde velmi intenzívně přítomna po celé polistopadové období. Nové základy života naší společnosti,
zejména ty ekonomické, daly po roce 1989 novou podobu odvěkému sváru, který při řešení sídelní zástavby stojí mezi starým a novým.
Jeho protagonisté vstoupili do svých rolí značně nepřipraveni: Zastánci památek na jedné straně vyzbrojeni dlouhou a silnou tradicí pozitivního vztahu občanů naší země
k národnímu kulturnímu dědictví, který neoslabil ani socialismus, na straně druhé nezoceleni praxí bojů za prosazování svých zájmů formou korektního demokratického
dialogu. Investory mocně posiloval kult nových ekonomických kategorií kapitalismu, z druhé strany je pak oslabovala jejich nedotčenost zkušenostmi s tím, jak funguje
veřejný zájem v demokratické společnosti. Obě strany se spolu učí zvládat nutnou koexistenci již plných pětadvacet let. Jaká je vývojová trajektorie poměru kolegiality
a soupeření na tak dlouhé cestě, která byla ovlivněna tolika faktory a je lemována četnými úspěchy i neúspěchy?
To, že začíná převládat konstruktivní dialog, dokazuje nejen samotný fakt konání konference, ale především příspěvky, které na ní zazněly. Jsem přesvědčena, že převahu kolegiality a spolupráce v pracovním dialogu památkářů a investorů, jeho dnes již zkušených a vyspělých aktérů, velmi posílí nový památkový zákon, na kterém nyní
Ministerstvo kultury intenzívně pracuje a kterým se bude zabývat vláda a zákonodárci v roce 2015. Ostatně jde o zákon, na který čekají celé dlouhé čtvrtstoletí nejen
památkáři a investoři, ale také celá naše společnost.
Pořadatelé, organizátoři, protagonisté i účastníci Křižovatek architektury 2014 si zaslouží velké poděkování za průběh i výsledky letošního ročníku akce. Zbývá si jen
přát, aby úspěch letošního ročníku byl pozitivní motivací pro ten příští.“
Anna Matoušková, náměstkyně ministra kultury
„Děkuji za pozvání na konferenci. Byla pro mne velkým přínosem nejen po stránce odborné, ale umožnila mi seznámit se i s podnětnými osobnostmi v jednotlivých oborech.“
Ladislav Buchta, ÚOP NPÚ v Kroměříži
„Děkuji za pozvání, konference byla zajímavá a smysluplná.“
Dagmar Nová, hlavní architekta Zlína
GENERÁLNÍ PARTNER BETON BROŽ s.r.o.
PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI BETON BROŽ s.r.o.
Společnost Beton BROŽ® a její tým lidí, to je především jedinečnost, díky které objevujeme
nové obzory, inovativní technologie, odlišný způsob vnímání světa i různé potřeby každého
z nás. Betonové výrobky se značkou Beton BROŽ® se vyrábí již od roku 1992.
Když jsme se v naší společnosti v počátcích našeho podnikání zamýšleli, kterou cestou jít, bylo
nám jasné, že jedinou možnost představuje přímá orientace na zákazníka, jeho potřeby a přání.
Bylo, je a bude nám ctí být partnery úspěšných architektonických a projekčních kanceláří,
stavebních i obchodních společností, v neposlední řadě měst a obcí. Naše firemní strategie
je založena na korektních a úzkých vztazích s našimi partnery, kterým poskytujeme stále se
rozšiřující podporu a to jak v oblasti technické, desénové, obchodní a marketingové. Každému
zákazníkovi, ať majiteli rodinného domku řešícího své pěšinky v zahradě, architektovi či
projektantovi nebo stavební firmě a silnému investorovi realizujícímu velká obchodně-obytná
či průmyslová centra, se věnujeme s náležitou péčí. Naší firemní prioritou se stala především
slušnost k zákazníkovi (partnerovi), zájem a péče o zákazníka a přímé a neodkladné řešení případných nedostatků.
FILOSOFIE vedení firmy Beton BROŽ® spočívá v myšlence: „Chceme-li dosáhnout perfektních pozitivních výsledků v kvalitě, množství a rychlosti, je
nutné se na tom podílet s těmi, kdo představují špičky ve svých oborech“.
Tak to je firma Beton BROŽ®, zkrátka: „děláme to, co nás baví“.
Libor BROŽ - ředitel a jednatel společnosti
PŘÍRODNÍ TVÁŘ BETONU A PAMÁTKY
Ve spolupráci s městy, architekty a odbornou veřejností se s našimi výrobky, produktovou
řadou zahradní architektury, snažíme přiblížit i stavbám, které vznikly před založením naší
společnosti a dokázat tím, že i beton je důstojným materiálem pro konkrétní dobu.
Foto archiv Beton Brož s.r.o.
Příklad využití výrobků naší společnosti v historickém centru
města Cheb. Kašna u Dudáka - použití mobiliáře, truhlíky
Hektor byly osázeny francouzskými habry a levandulemi.
w w w. be t on broz. cz
MEDIÁLNÍ KAMPAŇ
Mediální kampaň probíhala na stránkách odborných titulů a odborných webových portálů. Celkem bylo publikováno téměř 70 mediálních výstupů.
Do budovy Národní technické knihovny přišlo diskutovat na 120 účastníků.
Investor a památkář:
kolegové nebo soupeři?
3. 6. 2014
Architekt a památkář – to je oblíbené a nevyčerpatelné téma. Jsou to
spolupracovníci nebo rivalové? A jak do jejich vztahu vstupuje investor?
S těmito složitými vztahy velmi úzce souvisí zásadní otázka, kterou si
společnost klade u každé historické stavby. Chránit nebo její osudy ponechat náhodě? Pokud zní odpověď „ano“, pak ale vzniká otázka další:
jak takový chráněný objekt využít, jaký nový smysl jeho další existence
bude mít? To je možná jeden z nejžhavějších problémů památkové péče
a relací mezi starou a novou zástavbou – nejen stavbu zachovat, nejen
ji zrekonstruovat, ale zároveň také najít funkci, která historický objekt
udrží v aktivním životě. Především na tyto otázky a problémy hledají odpověď letošní Křižovatky architektury.
Národní technická knihovna
v Praze
odborné
webové
portály
6. ročník konference
Na konferenci vystoupí např.:
Naďa Goryczková, generální ředitelka NPÚ
Radomíra Sedláková, NG v Praze
Zbyněk Linhart, starosta města Krásná Lípa
Jaroslav Šafer, Šafer Hájek architekti
Martin Hanzl, Karlovarské minerální vody, a.s., investor lázní Kyselka
památkář – architekt – obec – investor
nový památkový zákon
rovnováha mezi veřejnými zájmy a soukromými investicemi
chránit či nechránit? A když chránit, tak jak?
zkušenosti a přístupy, tuzemské a zahraniční case studies
Lázně Kyselka, SC Breda & Weinstein v Opavě, 14|15 BAŤŮV INSTITUT a další
Projekt je realizován s finanční podporou Ministerstva kultury.
on-line registrace:
www.krizovatkyarchitektury.cz
GENERÁLNÍ PARTNER:
HLAVNÍ MEDIÁLNÍ PARTNEŘI:
HLAVNÍ PARTNER:
„Jsme dodavatelé komplexních urbanistických řešení venkovního přístupového prostoru prostřednictvím našich jedinečných betonových prvků. Podobně komplexně řeší ožehavá témata architektury a urbanismu – veřejného
prostoru i konference Křižovatky architektury. Společně se tak podílíme na
tom, jak bude vypadat prostředí kolem nás.“
Libor Brož, majitel a ředitel BETON BROŽ
PARTNER:
ZÁŠTITA:
ORGANIZÁTOR:
MEDIÁLNÍ PARTNEŘI:
SPRÁVA A ROZVOJ
Staronová pravda: Kdo
chce developerem býti,
musí s památkáři výti
Investor a památkář – pod tímto názvem se 3. června
v pražské Národní technické knihovně konala konference
Křižovatky architektury 2014. I konference potvrdila, že
vztahy mezi těmi, kteří chrání naše architektonické dědictví,
a těmi, kteří chtějí stavět, zjevně úplně idylické nejsou.
A
čkoli někteří si od tématu konference slibovali názorové jiskření
a kontroverze, vše, co na ní zaznělo,
svědčí o tom, že vztahy mezi investory a památkáři jsou konstruktivní a v diskusích
umíme najít shodu. Zhruba tak Ing. arch.
Naďa Goryczková, generální ředitelka
Národního památkového ústavu (NPÚ),
zhodnotila průběh letošních Křižovatek architektury. V posledním diskusním panelu
konference – a hlavně v jejích kuloárech –
však téma rezonovalo trochu jinak.
Stížností, byť zřídka ventilovaných veřejně, mají investoři hodně a zdá se, že leckteré mají reálný základ. Byť určitě ještě i dnes
by řada investorů kvůli logistickému areálu
byla ochotna zbourat románskou baziliku.
CO INVESTORŮM VADÍ
VE VZTAZÍCH S PAMÁTKÁŘI
Investoři, resp. developeři, resp. architekti,
si zpravidla stěžují na:
■ Zneužívání a vrtkavost institutu národní kulturní památky. (Koupíte od veřejného sektoru pozemek, kde se nachází stará
budova. Vyprojektujete na něm – ve spolupráci s veřejným sektorem – komplex
budov. Pak však je ona stará budova – veřejným sektorem – prohlášena za nedotknutelnou památku. Což se víceméně rovná vyvlastnění, protože povinností majitele
takového objektu je mnoho, práv naopak
logicky málo.)
odborné
tituly
Vše z minulosti skutečně
zachránit nelze.
Není proč si myslet,
že naše doba je méně
hodnotná a méně cenná
než ty předchozí.
■ Trojkolejnost památkové péče. (Ministerstvo kultury, NPÚ, výkonné orgány státní
správy.)
■ Často příliš subjektivní názory památkářů (A jejich neochota k diskusi.)
■ Nevypočitatelnost. (Celé měsíce hledáte řešení a kompromis v diskusi s odpovědným pracovníkem. Ten je však najednou
vyměněn a začínáte znovu.)
■ Konzervativismus a fundamentalismus. (Málo pochopení pro koexistenci staré a nové výstavby, jež by odpovídala změněným podmínkám, ale i stavebním normám: »Než výtah, ať to raději spadne!«)
■ Neznalost stavebního práva. (»Vždyť
nemusíme vše opravit, na to chybějí peníze. Řada objektů může pomalu chátrat, ale
přitom mohou fungovat jako dominanta
lokality a místo sociálních kontaktů.« Slova
toho, kdo nezná povinnosti a odpovědnost
majitele jakéhokoli stavebního objektu.)
Trápí vás změny, které k bydlení zavedl nový občanský zákoník?
■ Systém »Ritz, nebo nic«. (Nízká ochota
k ochraně částečné, zachování jen skutečně
cenného prvku či detailu stavby, zatímco
vše ostatní by se podle soudobých potřeb
přestavělo. Odborníci tvrdí, že to vyplývá
z neznalosti projektování a samotného stavebního procesu.)
■ Pomalost a nepružnost rozhodování.
Přesto mezi památkáři a investory válka
nezuří. Absolvování procedur souvisejících s památkovou péčí je pro stavebníky
standardní součástí procesu výstavby stejně jako třeba EIA či prověrka požární bezpečnosti. V moderní společnosti výstavba
zkrátka musí být striktně regulovaná – a zejména profesionální stavebník to chápe.
Připojte se k našemu dotazníku!
Státní fond rozvoje bydlení od ledna 2014 spustil a provozuje
informační platformu www.portalobydleni.cz.
Od stejného data se také změnila pravidla pro všechny obyvatele, díky
změnám právních předpisů. Proto SFRB připravil dotazník, který se
snaží zjistit reálné zkušenosti se zavedením nových právních změn.
Dotazník je dostupný (zde). Samotné vyplnění dotazníku není složité a
nevyžaduje uvádění osobních údajů.
»OBJÍŽĎKY« SE NIKOMU NEVYPLATÍ
Orgány památkové péče jistě lze obejít,
oklamat či snad i podplatit. Zákonů dbalý
a hlavně osvícený stavebník to však nedělá.
Ví totiž, že památková péče, byť nedokonale
a s problémy a často proti naší vůli, chrání
to, co je v Česku cenné a atraktivní. Historické architektonické dědictví je nepochybně jedním z hlavních aktiv naší země a lze
jen stěží docenit či se přímo dopočítat, jak
mnoho a kterými způsoby se na její prosperitě a kvalitě našeho života podílí.
Na straně stavebníků je v dialogu s památkáři namístě trpělivost, pochopení pro
širší souvislosti jejich projektu – a snad
i trochu velkorysosti. Strana druhá by zase
měla vidět věci reálně, vnímat i ekonomické parametry a každou stavbu také v širším
kontextu: Žijeme přece v 21. století, vše skutečně zachránit nelze. »Není proč si myslet,
že naše doba je méně hodnotná a méně
cenná než ty předchozí!« řekl na konferenci architekt, který se mj. významně podílí
na záchraně baťovského areálu ve Zlíně.
Moudrý člověk se samozřejmě dívá hlavně
dopředu – ale také se často a bedlivě ohlíží. Bylo by proto dobré, kdyby stavebníci
i památkáři svůj vztah viděli – když už ne
pozitivněji – jako svého druhu manželství
z rozumu. Ta koneckonců bývají nejtrvanlivější. A jejich dítka dobře vychovaná. ■
Dotazník má celkem 13 otázek, z nichž některé mají více možností
odpovědí, což je u každého dotazu jasně uvedeno. U dvou otázek je
nepovinná možnost připsat vlastní názor či zkušenost.
Vyplnění dotazníku nezabere více než 10 minut.
Dotazník bude k dispozici také na seminářích a akcích pořádaných ve
spolupráci s Portálem: (kalendář akcí Zde). Na dotazník je možné také
odkázat i v dalších médiích a možnost jeho využití na svých
informačních platformách umožní SFRB všem zájemcům.
Pokud by při vyplňování dotazníku nebylo cokoliv jasné, piště prosím
na e-mailovou adresu [email protected]
SFRB vás zve na konferenci
Investor a památkář: kolegové nebo soupeři?
PETR BÝM
Stavební fórum
FOTO: JURAJ SONLAJTNER
FOTO: ŠAFER HÁJEK ARCHITEKTI
www.krizovatkyarchitektury.cz
Konverzí industriálních budov bývalého továrního areálu do podoby
moderního kulturního, uměleckého a vzdělávacího centra vznikl loni
14|15 Baťův institut (autorem přestavby byl Juraj Sonlajtner).
GENERÁLNÍ PARTNER:
HLAVNÍ PARTNEŘI:
HLAVNÍ MEDIÁLNÍ PARTNEŘI:
ZÁŠTITA:
Společenské a obchodní centrum Breda & Weinstein v Opavě
vzniklo rekonstrukcí a dostavbou bývalého pivovaru (autorem přestavby bylo studio Šafer Hájek Architekti s. r. o.).
ORGANIZÁTOR:
Téma konference:
Architekt a památkář – to je oblíbené a nevyčerpatelné téma. Jsou to spolupracovníci
nebo rivalové? A jak do jejich vztahu vstupuje investor? S těmito složitými vztahy
velmi úzce souvisí zásadní otázka, kterou si společnost klade u každé historické
stavby. Chránit nebo její osudy ponechat náhodě? Pokud zní odpověď„ano“,
pak ale vzniká otázka další: jak takový chráněný objekt využít, jaký nový smysl jeho
další existence bude mít? To je možná jeden z nejžhavějších problémů památkové
péče a relací mezi starou a novou zástavbou – nejen stavbu zachovat, nejen ji
zrekonstruovat, ale zároveň také najít funkci, která historický objekt udrží
v aktivním životě.
Především na tyto otázky a problémy hledají odpověď letošní Křižovatky
architektury, které proběhnou 3. 6. 2014 v Národní technické knihovně v Praze.
SFRB
Státní fond rozvoje bydlení
telefon: + 420 221 771 611, 234 712 611, fax: + 420 222 315 105, [email protected] , [email protected]
ORGANIZÁTOŘI:
MEDIÁLNÍ PARTNEŘI:
Projekt byl realizován s finanční podporou Ministerstva kultury ČR.
KONTAKT:
Bc. Eva Pácaltová, manažerka projektu
e-mail: [email protected]
tel.: +420 222 891 117
ABF, a.s. | Mimoňská 645/2a | Praha 9 - Prosek
Download

Závěrečná zpráva - Křižovatky architektury