http://libriprohibiti.cz
BULLETIN
11/2013
AKTUÁLNÍ DĚNÍ V KNIHOVNĚ
VÝSTAVA
Milí přátelé a příznivci,
srdečně vás zveme na výstavu fotografií Ivana Kožíška, která bude k vidění
do 10. ledna 2014 v knihovně Libri prohibiti, Senovážné náměstí 2, Praha 1, 3. patro
s výtahem.
Těšíme se na vás.
NOVINKY V NAŠICH FONDECH
Od Václava Hory (dříve knihkupectví Dialog) jsme dostali, nikoli poprvé, darem velké
množství dokumentace a výstřižků. Jde o archiv knihkupectví, korespondenci, výstřižky
k osobnostem čs. exilu, nakladatelské materiály, brožury a mnoho jiného, to vše
v rozsahu několika banánovek a s dovozem až před vrata. Za dlouhých zimních večerů
budeme mít co třídit. Šlechetnému dárci mockrát děkujeme, ve sběrně starého papíru
mohl utržit nemalou částku.
Další cenný dar pochází od PhDr. Ladislava Kurky, který zrušil sbírku tiskovin ze srpna
1968. Získali jsme kolekci více než sto letáků z období od 21. srpna 1968 do počátku září,
dále nám přibylo více než 40 čísel letákových novin a časopisů z tohoto období včetně
šesti slovenských titulů. Jsou mezi nimi takové kuriozity jako např. Dukla vpřed,
Lešaňáček, Nové Opavsko a Svobodné Opavsko, Posázavan, Sběratel či Voják a kultura.
Také se velmi rozrostla naše kolekce duplikátů, které tímto nabízíme k výměně.
Jejich seznam bude brzy vyvěšen na naší webové stránce. I za tento dar mnohokrát
děkujeme. Třetím významným darem tohoto měsíce je kolekce exilových periodik
a brožur z londýnského Velehradu, dar manželů Stáňových. Kromě jiných vzácností
jsme dostali čtyřčíslo 9-12 časopisu Cyrilometodějské ligy Křesťanská obroda z dubna
1950, ostatní vydaná čísla nám bohužel dosud chybí. Dále časopis Naše jednota, který byl
věstníkem katolických kněží sdružených v Cyrilometodějské lize (3 čísla 1. ročníku 1950,
2 čísla 2. ročníku 1951 a č. 2-4 3. ročníku 1952) a konečně velmi vzácný časopis Nuntii
Provinciae Bohemiae Societatis Iesu, vydávaný v češtině českými jezuity v exilu.
Dostali jsme devět čísel z první poloviny 70. let minulého století. Z publikací to jsou
např. Pozdravy z Českého misijního domu v Kanadě, Montreal 1963, program návštěvy
kard. Berana v New Yorku v dubnu 1966 s projevem kard. Berana, vydaný Společností
pro vědy a umění, a Apoštolský list Magnifici ecenus papeže Jana XXIII., vydaný v r. 1963
Tiskárnou českých benediktinů v Chicagu. Ještě jednou děkujeme!
Děvaně Pavlíkové z Londýna vděčíme za cennou antologii Hundred Towers,
kterou připravil F. C. Weiskopf pro nakladatelství L. B. Fischer v New Yorku,
kde vyšla s obálkou Kolomana Sokola v r. 1945. Není to samozřejmě její první dar,
pamatuje na nás již dlouhá léta a velmi obohatila naše knižní i časopisecké fondy.
Za všechno děkujeme a těšíme se na další!
Jiří Gruntorád
KULTURNÍ AKCE, KONFERENCE
V Topičově salonu probíhá do 31. ledna 2014 výstava Ludmila Seefried
Matějková: Na pokraji / Am Rand.
KONFERENCE / I. M. JIROUS / POZVÁNÍ / PROGRAM
Na poklepávání po ramenou by zahynula jakákoli kultura…
Any culture would perish from having its praises sung…
I. M. J., 1985
IVAN MARTIN JIROUS
konference / 14.–15. 11. 2013 / Praha
conference / 14–15 November, 2013 / Prague
Pořádá Revolver Revue v prostorách FAMU (Smetanovo nábřeží 2, Praha 1, I. patro,
místnost č. 107)
organized by Revolver Revue in the FAMU Building (Smetanovo nábřeží 2, Prague 1,
1st floor, room No. 107)
s mezinárodní účastí / ve spolupráci s Institutem pro studium literatury / za podpory
Magistrátu hl. města Praha a Ministerstva kultury ČR
international speakers / in cooperation with the Institute for Literary Studies /
supported by Prague City Hall and the Ministry of Culture of the Czech Republic
PROGRAM / SCHEDULE:
čtvrtek 14. 11. / Thursday, 14 November
Terezie Pokorná – zahájení / opening (10.00)
I. POEZIE, DOPISY, PŘEKLADY / POETRY, LETTERS, TRANSLATIONS (10.15–14.30,
moderují / hosted by Marek Vajchr, Petr Onufer)




Marek Vajchr: Soucit, starost a sentiment / Compassion, Concern and Sentiment
Viktor Šlajchrt: Tradice prokletých básníků a Jirous / The Tradition of Cursed
Poets and Jirous
Petr Hruška: Komunikativnost Magorových básní z pozdních sbírek /
Communicativeness of Magor´s Late Poems
Martin Hybler: Magorovy dopisy / Magor´s Letters
přestávka / Break (12.15–13.00)


Mike Baugh: Musel bys být Magor, abys zkusil překládat Jirouse / Translating
Magor, You´d Have to Be Mad
Justin Quinn: Jirous mimo (k problematice překladu Jirousovy poezie) / Jirous
Outside (on translating Jirous´s poetry)

Paul Wilson: Jirous, Sontagová a nová citlivost (úvahy nad neznámou
Magorovou překladatelskou činností) / Jirous, Sontag, and the New Sensibility
(reflections on Magor´s unknown translation activities)
přestávka / Break (14.30–15.00)
II. SAMIZDAT A LIDSKÁ PRÁVA, POZŮSTALOST A DALŠÍ PRAMENY /
SAMIZDAT AND HUMAN RIGHTS, ESTATE AND OTHER SOURCES (15.00–18.30,
moderují / hosted by Michael Špirit, Adam Drda)



Jiří Gruntorád: Magor v samizdatu / Magor in Samizdat
František Stárek: IMJ jako spoluvydavatel časopisu Vokno / IMJ as a co-publisher
of Vokno magazine
Martin Machovec: Zpráva o stavu literární pozůstalosti IMJ / Report on the State
of IMJ´s Literary Estate
přestávka + projekce / Break and screening.



I. M. Jirous na fotografiích Ondřeje Němce (16.30–17.00) / I. M. Jirous in Ondřej
Němec´s photographs
Dana Němcová: I. M. Jirous a lidská práva / I. M. Jirous and the Human Rights
Ivan Bierhanzl: IMJ v audiovizuálních médiích do roku 1989 (komentovaná
projekce) / IMJ in audiovisual media until 1989 (commented screening)
diskuse / discussion
pátek 15. 11. / Friday 15 November
III. POLEMIK, KRITIK, HISTORIK UMĚNÍ / POLEMIST, CRITIC, ART HISTORIAN
(10.00-12.00, moderují / hosted by Terezie Pokorná & Viktor Karlík)




Luboš Merhaut: Magor polemický / Magor Polemical
Pavla Pečinková: „Čas unáší krásu – čas odhaluje pravdu“ (Magor jako výtvarný
kritik) / „Time Conveys Beauty – Time Reveals the Truth“ (Magor as Art Critic)
Petr Jindra: „Sílící pocit utkvělé konkrétnosti“ (Osobnost I. M. Jirouse jako
historika a kritika umění) / “The Growing Feeling of Fixed Concreteness“
(I. M. Jirous as an Art Historian and Critic)
Magdalena Juříková: Sochařské události šedesátých let pohledem IMJ / Sculpture
Events of the 1960s as Observed by IMJ
přestávka / Break (12.00–13.00)
IV. TEORETIK UNDERGROUNDU / THEORIST OF UNDERGROUND (13.00–15.30,
moderuje / hosted by Marek Vajchr)





Robert Krumphanzl: Ivan Martin Jirous jako „teoretik hnutí undergroundu“ /
Ivan Martin Jirous as the “Theorist of the Underground Movement“
Veronika Tuckerová: Jirous o undergroundu: mýtus, kosmos, ghetto / Jirous
on Underground: Myth, Cosmos, Ghetto
Nicolas Maslowski: Underground jako (nové) sociální hnutí? / Underground
as a (New) Social Movement
David Bartoň: „Běda člověku, skrze něhož přichází pohoršení.“ / “Woe to the
One by Whom the Temptation Comes.“
Miroslav Petříček: Nezvladatelnost není alternativa, nýbrž něco úplně jiného /
Uncontrollability Is Not an Alternative, but Something Entirely Different
přestávka / Break (15.30–16.00)
V. PŮSOBENÍ PO ROCE 1989, KOLEKTIVNÍ PAMĚŤ A MEDIÁLNÍ OBRAZ /
AFTER 1989, COLLECTIVE MEMORY AND MEDIA IMAGE (16.00–18.00, moderuje /
hosted by Terezie Pokorná)



Michael Špirit: IMJ po roce 89 / IMJ after 1989
Michal Geisler: Magorova cesta do české kolektivní paměti / Magor´s Journey
to he Czech Collective Memory
Adam Drda: Mediální obraz Ivana Martina Jirouse / The Media Image of I. M.
Jirous
diskuse / discussion
+ VEČER REVOLVER REVUE / REVOLVER REVUE AFTERPARTY
od 20.00 v Café V Lese / starting at 8 pm at Café V Lese
Z básní I. M. Jirouse budou číst / I. M. Jirous´s poetry read by Petr Hruška, Vít
Kremlička, J. H. Krchovský, Luděk Marks a Petr Placák. K poslechu i tanci zahrají /
starring All Tomorrow's Parties Band + Tea Jay Ivo.
Program konference i Večera RR a další informace budou průběžně aktualizovány
na www.revolverrevue.cz a facebookových stránkách RR.
Zdroj: www.revolverrevue.cz
Terezie POKORNÁ — Vážení a milí přítomní! (zahájení konference I. M. Jirous).
Vítám Vás na konferenci o díle Ivana Martina Jirouse. Je to nejen historicky první konference
věnovaná této osobnosti, ale také první konference pořádaná Revolver Revue, která tento žánr
dosud ponechávala v rukách akademičtěji zaměřených podniků. Patří ovšem k tradici tohoto
časopisu, resp. k tradici samizdatové a undergroundové kultury, z níž Revolver Revue vzešla,
že se stává aktérem situací a rolí, které nemá takříkajíc v popisu práce, a které jí dokonce ani
nepřijdou na mysl – až do chvíle, kdy coby výzva vyplynou z nastalých okolností.
Netřeba rozvádět, že právě I. M. Jirous patřil k těm, kteří o tomto způsobu cesty ve veřejném
životě vědí své. Je to mimo jiné také způsob a přístup související s kriticismem ve smyslu,
o němž jednou hovořil jiný výrazný muž tzv. druhé kultury, Jan Lopatka, skrze připomínku
židovské anekdoty: „Rodiče mají dítě, které nemluví. Když je mu deset let, usedne k obědu,
nabere lžíci polévky a praví: ‚Málo slaná.‘ Radují se a ptají, proč nemluvilo dřív? Odpoví:
,Až dosud bylo všechno v pořádku.‘“ „Kritika se zabývá věcmi, které v pořádku nejsou,“
shrnuje Lopatka a tento úhel pohledu je podle mého názoru i klíčem k jedné podstatné rovině
díla a veřejného působení I. M. Jirouse, jehož kriticismus v naznačeném významu dalece
přesahoval běžné oblasti zájmu kritika výtvarného umění, jímž původní profesí byl.
Pokud jde o I. M. Jirouse nikoli jako nositele kriticismu, ale jako objekt kritiky či obecněji reflexe,
nedá se jistě říct, že by bylo za jeho života „všechno v pořádku“, zhusta právě naopak. Zásadní
zlom pak přišel s jeho odchodem z tohoto světa. Když v listopadu před dvěma lety zemřel,
vzbudila sice tato skutečnost mimořádný zájem a ohlas, ale to, co se o něm po smrti napsalo,
veřejně řeklo či natočilo, jeho obraz paradoxně spíš rozostřovalo a banalizovalo, než zvýrazňovalo
a prohlubovalo – převažující vzpomínání na epizody ze života jakési svérázné hospodské figury
či nespoutaného, avšak v jádru dobráckého bracha začalo rychle zastírat význam Jirousova
básnického, kritického a teoretického díla neodmyslitelně provázaného s ostrým, nebývale
statečným a důsledným občanským postojem, tedy odkaz, jakých v české kultuře a společnosti
není mnoho. Namísto zájmu o tento odkaz nastoupila povrchnost ruku v ruce s mytizací,
nad myšlením o pořád živoucích, protože dodnes inspirativních, nepohodlných a zneklidňujících
stránkách Jirousova veřejného působení začalo vítězit zmrtvující a zneškodňující tlachání,
odvádějící pozornost od podstatného. Tato skutečnost se může zdát paradoxní o to víc, že Jirous
měl to štěstí, v Čechách nikoli obvyklé, že se dožil vydání valné části svého básnického a kritického
díla i korespondence v příkladně připravených spisech, publikovaných v Torstu ediční péčí
Martina Machovce, Michaela Špirita a Zuzany Jürgens – v době Jirousovy smrti tedy byly tyto
tři obsáhlé svazky všem, kdo se k jeho osobnosti měli potřebu veřejně vyjadřovat, k dispozici.
Neradostná realita v jirousovské reflexi posledních let je ovšem stejně paradoxní jako
pochopitelná a neměla by nás zřejmě už překvapovat: bezmála čtvrt století po listopadu
1989 je i nenapravitelným optimistům opět dostatečně zřejmé, že nežijeme v zemi, kde by bylo
až na výjimky považováno za žádoucí se takovými životními díly a postoji, jaké reprezentuje
I. M. Jirous, zabývat skutečně a důsledně.
To jsou také zhruba důvody, proč se k tomuto životnímu dílu rozhodli obrátit pozornost
pořadatelé této konference. Jako její motto jsme přitom zvolili Jirousův výrok podtrhující
právě nezastupitelnou roli kriticismu, o kterém jsem mluvila a jehož nedostatek lze silně
pociťovat nejen v jirousovské reflexi, ale v současném uměleckém a kulturním provozu vůbec,
kde je nadále v nepořádku kdeco, ale většina to přijímá jako normu, nad níž se není třeba
znepokojovat. Názor, že na „poklepávání po ramenou by zahynula jakákoli kultura“,
vyslovil Ivan Martin Jirous v polovině osmdesátých let, krátce předtím, než se stal laureátem
Ceny Revolver Revue, v rozhovoru publikovaném v Kritickém sborníku, příznačně
samizdatovém, tedy výrazně menšinovém časopise, který vznikl v prostředí druhé kultury za tuhé
normalizace jako periodikum zaměřené výhradně na kritiku a reflexi – ze sebezáchovné potřeby,
jejíž podstatu vyjadřuje zmíněný citát. Příznačné rovněž je, že právě menšinová kultura v oné
době pokládala otázky a vytvářela hodnoty, o nichž drtivá převaha kultury většinové, oficiální
neměla ani ponětí, a že právě ona menšinová kultura představuje dnes zdroje, k nimž má smysl
se vracet.
V duchu citovaného výroku jsme jako řečníky pro tuto konferenci oslovili literární kritiky
a teoretiky, historiky umění, sociology, filosofy i další osobnosti, které mají předpoklady
pro to, aby o Jirousově díle přemýšlely nejen na základě jeho znalosti, ale také analyticky
a kriticky, nikoli předpojatě a sentimentálně. Není náhoda, že jejich část tvoří lidé, kteří nepatřili
k Jirousovým přátelům, mnozí z těch, kdo na konferenci vystoupí, se s Jirousem ani osobně
neznali. Dalším kritériem pro výběr řečníků byla schopnost spojit erudici se srozumitelností,
protože i nechuť k samoúčelnému odbornictví a rádobyvědecké hantýrce patří k inspirativním
rysům Jirousova působení, stejně jako otevřenost, protikladná intelektuálské nepřístupnosti.
Ne všichni, které jsme oslovili, chtěli nebo mohli pozvání přijmout, v rámci dvoudenního
programu se také zdaleka nedostane na všechna témata a oblasti Jirousova veřejného působení,
které bezpochyby stojí za pozornost. Tato konference si ovšem nečiní nároky přinést vyčerpávající
zprávu o Jirousově díle, natož jeho sumarizující hodnocení, její ctižádostí je otevřít alespoň
některé z podstatných otázek s ním spojených a být impulsem k dalšímu přemýšlení o něm stejně
jako k dalším jirousovským průzkumům.
Zbývá zdůraznit, že koncepce a příprava konference byla prací celého redakčního týmu Revolver
Revue, vznikala ve spolupráci s kolegyní Editou Beníškovou a kolegy Viktorem Karlíkem
a Markem Vajchrem. Za propůjčení prostor patří dík FAMU, za finanční podporu Magistrátu
hl. města Prahy a Ministerstvu kultury, za konzultaci zástupcům Institutu pro studium
literatury.
Děkuji Vám za pozornost.
Zdroj: http://www.revolverrevue.cz/terezie-pokorna-vazeni-a-mili-pritomni-zahajenikonference-i-m-jirous
Výstava SAMIZDAT A EDICE EXPEDICE v pasáži Paláce Lucerna potrvá
do 10. prosince 2013.
Café Lajka vás zve na výstavu fotografií Jan Vodňanský: Sametová revoluce
objektivem básníka.
U příležitosti výročí Sametové revoluce vás zveme na výstavu dosud nepublikovaných
fotografií básníka a zpěváka Jana Vodňanského. Negativy objevil autor šťastnou
náhodou při úklidu svého archivu, jedná se o dokumentární záběry, které pořídil
v průběhu sametového převratu v listopadu roku 1989. Fotografie zachycují především
zákulisí disidentského „štábu“, atmosféru Prahy tehdejších dní, ale i neotřelé portréty
známých osobností.
Vernisáž v pražské kavárně a galerii Café Lajka proběhne 14. listopadu od 18:00 hodin
za účasti autora, který zazpívá několik svých písní a bude k dispozici pro případné
dotazy k expozici. Výstava potrvá od 15. listopadu do 3. prosince 2013.
17. listopadu budou na Žofíně představeni hrdinové Paměti národa.
Hrdinové Paměti národa je slavnostní večer spojený s udílením cen Paměti národa
osobnostem, které měly odvahu postavit se zlu. Letos udělíme ceny již počtvrté od roku
2010 a to v neděli 17. listopadu od 21.20 v paláci Žofín v Praze a zároveň v přímém
přenosu na ČT1.
Zdroj: http://www.cenypametinaroda.cz/
Příběhy letošních laureátů ztvární mladí filmoví tvůrci pod vedením respektované
režisérky Agnieszky Holland a na Žofíně budou uvedeny ve světové premiéře.
Pořadatelem večera je neziskové sdružení Post Bellum ve spolupráci s Českým
rozhlasem, Českou televizí a Ústavem pro studium totalitních režimů.
A kdo patří mezi letošní oceněné? Je to bývalý osvětimský vězeň a po válce průkopník
elektrotechniky v Československu Felix Kolmer, protikomunistický odbojář z Klatovska
František Wiendl, politický vězeň a známý spisovatel Jiří Stránský a také Dana
Němcová, disidentka. Proč právě oni? Dozvíte se 17. listopadu.
Více informací naleznete zde: http://www.cenypametinaroda.cz/
Co jsme udělali se svobodou? Polsko-česká konference o vítězstvích a prohrách
disentu po roce 1989.
21. - 22. 11. 2013 Černínský palác, Loretánské náměstí, Praha 1 – Hradčany.
Konference ke 120. výročí vzniku deníku Lidové noviny bude největší polsko-českou
intelektuální událostí posledních let! Kolem dvaceti předních představitelů světa
politiky a médií se bude v sídle a pod záštitou Ministerstva zahraničních věcí pokoušet
shrnout roli protikomunistické opozice v budování demokratického řádu,
jak z politické, tak z ekonomické, mediální a kulturní perspektivy.
Nebude chybět ani diskuse o budoucnosti polsko-českých vztahů.
Mezi hosty budou mj. Petr Fiala, Petr Pithart, Pavel Rychetský či Alexandr Vondra,
na polské straně pak Ryszard Legutko, Jan Rulewski nebo Aleksander Kaczorowski.
Konferenci zahájí polský ministr zahraničních věcí Radosław Sikorski.
Podrobný program a registraci najdete zed: http://konference.lidovky.cz/
Knihovna kardinála Berana o.s.
ve spolupráci s Filozofickou fakultou Západočeské univerzity v Plzni
pořádá v sále bývalého kláštera františkánů, Františkánská 11, Plzeň
v pátek 6. prosince 2013 konferenci
Od Josefa Floriana k Rio Preisnerovi
inspirativní katolické osobnosti mimo hlavní proud
9.00-9.15 registrace, káva
9.15-9.30 Miroslav Svoboda: Zahájení
9.30-10.00 Josef Štogr: Úvod do tématu – „nemainstreamové“ katolické osobnosti
10.00-10.30 Jaroslav Šebek: Vliv sociálních encyklik Rerum Novarum a Quadragesimo
Anno na katolické intelektuály 30. let 20. století
10.30-11.00 Josef Štogr: Stavovská myšlenka
11.00-11.30 Ivo Budil: Pojetí totalitarismu v díle Rio Preisnera
11.30-12.00 diskuse k dopolednímu bloku
12.00-13.30 přestávka na oběd
13.30-14.00 Josef Mlejnek: Iniciace Josefem Florianem
14.00-14.30 Miloš Doležal: Jan Franz
14.30-15.00 Jarmila Štogrová: Jan Hertl a revue Řád
15.00-15.30 Josef Mlejnek: Rudolf Voříšek: Filosofie českých dějin
15.30-16.00 Jan Cholínský: Sarkasmus jako politická a filosofická zbroj - Simeon
Ghelfand a Ladislav Jehlička ve studené válce
16.00-16.30 diskuse k odpolednímu bloku
16.30-17.00 závěr konference, shrnutí
Registrujte se prosím na konferenci do 25. listopadu 2013
na email: [email protected]
nebo písemně na adrese: Miroslav Svoboda-Exodus, U Zvonu 51, 330 11 Třemošná
O přednášejících:
prof. RNDr. Ivo Budil, Ph.D., DSc. – politolog, antropolog, profesor katedry historických
věd Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni
Miloš Doležal – básník, publicista, redaktor
Mgr. Jan Cholínský – historik, publicista, vydavatel
Josef Mlejnek – filosof, básník, překladatel
Mgr. Miroslav Svoboda – ředitel Knihovny kardinála Berana, teolog, sociální pracovník
doc. Mgr. Jaroslav Šebek Ph.D.- vědecký pracovník oddělení dějin 20. století
Historického ústavu Akademie věd
Josef Štogr – filosof, publicista, konzultant
Jarmila Štogrová – historička umění, knihovnice, editorka
Místo konání:
Konference se koná v centru města u hlavního náměstí, v bývalém klášteře františkánů
(u "kamenných" františkánů), kde je zároveň diecézní muzeum, kostel Nanebevzetí
Panny Marie a knihkupectví Karmelitánského nakladatelství, v blízkosti Západočeského
muzea.
VSTUP VOLNÝ
ČLÁNKY, PUBLIKACE
Tesilová verbež
Miroslav Skalický
Praha, Pulchra, 2013
Svazek Tesilová verbež obsahuje veškerou známou literární tvorbu Miroslava „Skaláka“
Skalického z uvedeného období. Jádro ovšem tvoří Skalákova tvorba ze 70. let, tedy
před jeho odchodem do rakouského exilu. Jde o sbírky The Hever and vazelína (1977;
1979), Básně žvásty moudrosti and jiný blbosti (1977), Sněhurka and 15 000 000 trpaslíků
(1977) a dále o soubor textů z let 1976 až 1979, které sice vyšly v různých samizdatech
v různém uspořádání, ale nebyly nikdy součástí žádné z výše jmenovaných sbírek.
Druhý oddíl svazku tvoří tři Skalického texty z 80. let, které nebyly dříve publikovány
a byly sepsány k „jednorázovému využití“ u příležitosti různých performancí
a koncertů. Třetí oddíl svazku tvoří soubor nikdy nevydaných textů napsaných
u příležitosti revivalu Skalického skupiny Hever and Vazelína Band z let 2002 až 2003.
Tento textový konvolut, pocházející z autorova archivu, nese nadpis Polízanice.
O autorovi
Narodil se v roce 1952 v Plzni, kde se vyučil tesařem. V roce 1968 se přestěhoval
do Chomutova a rychle se zapojil do života severočeské undergroundové komunity.
Začal psát texty a založil vlastní kapelu The Hever and Vazelína Band (nejpopulárnější
písní se stala Tesilová verbež). V roce 1977 podepsal Chartu 77 a podílel se také na vydání
prvních dvou čísel časopisu VOKNO. Po listopadovém převratu koupil na Vysočině
rozbořený mlýn, který je dnes místem, kde se každoročně setkávají příznivci
undergroundu.
Zdroj: www.kosmas.cz
Estébáckou Prahou
Průvodce po pražských sídlech Státní bezpečnosti
Prokop Tomek
Praha, Academia, 2013
Kniha seznámí čtenáře s autentickými budovami a místy, na nichž působila před rokem
1989 Státní bezpečnost a některé jiné složky represivního aparátu totalitního režimu.
Zároveň přináší i širší a přehledný souhrn informací o různých složkách StB, jejich
struktuře a funkcích a dodává těmto údajům nový význam a atraktivitu zasazením
do rámce města změněného během uplynulých více než dvaceti let. Svým zaměřením
je tento průvodce zatím unikátní. Stanovit místa působení StB je totiž poměrně obtížné,
protože jedním z atributů StB bylo přísné utajení. To se důsledně týkalo i objektů,
v nichž StB působila. Kromě budov úřadů a věznic užívala StB ke schůzkám s agenty
i byty a další prostory. Protože se jedná rovněž o místa spojená s činností StB, je toto
téma přiblíženo informativním textem a přílohou s výběrem adres těchto bytů.
Od nedávné doby má veřejnost možnost seznamovat se s fotografiemi, které StB tajně
pořizovala při sledování osob, některé z nich přináší i tato publikace. Hlavní část knihy
tvoří hesla věnovaná jednotlivým budovám, která obsahují identifikační údaje
a reflektují historický, stavební a uživatelský vývoj místa včetně snímků zachycujících
současný stav těchto domů. Fotografování v době působení StB bylo prakticky
vyloučené, takže existuje jen velmi málo autentických fotografií.
Zdroj: www.academia.cz
Zelinář a jeho televize
Kultura po Pražském jaru 1968
Paulina Brenová
Praha, Academia, 2013
Jak se stalo, že se z nadšených stoupenců reforem Pražského jara 1968 a „socialismu
s lidskou tváří“ stali poslušní stoupenci normalizace, která nastoupila po srpnové invazi
pěti armád? Kdo byli hlavní nositelé normalizace a jak přiměli rozjitřenou společnost,
aby se „ukáznila“ a projevovala podporu komunistické straně? A jakou roli v tom
sehrála Československá televize, která v době Pražského jara reformy poháněla?
„Po roce 1968 si komunistická strana začala s televizí intimní, leč tendenční milostný
poměr,“ píše Paulina Bren, „a prvotním prostředkem komunikace s diváky se stala
mýdlová opera v podobě televizních seriálů o soudobém běžném životě.“ A právě
o proměně lidí prostřednictvím televizních seriálů pojednává Zelinář a jeho televize.
Přeložila Petruška Šustrová.
Zdroj: www.academia.cz
From Rowboats to Sailboats
The Troubled, Active and Happy Life of a Czech Anti-Communist
Peter Hruby
Parker, OutskirtsPress, 2013
Peter was born in 1921. During the German occupation, Czech universities were closed
and he had to work 12-hour long shifts in a factory. In his memoir he devotes more time
to his skirmishes with the Communist Party before it seized total power by a putsch
in February 1948. With help from several of his Professors at Charles University
he launched a Children's Week of Joy devoted to their needs; in order to bring the two
nations closer together, he created a society of Czech and Slovak students and initiated
vacation exchanges of children between families of both nations; and he established
a Youth Club, affiliated with the association of the country's top cultural elite.
A cultural-political journal he was preparing with the cooperation of 100 young
intellectuals could not appear due to the Coup. In order to facilitate the escape
of endangered anti-communists, he then organized a peat brigade on the border with
Austria. He himself managed to leave his country legally, and in Geneva founded
and led an important journal, Skutecnost (Reality) that promoted a new European
and democratic program for his exiled compatriots. He obtained a Ph.D. in International
Studies at the University of Geneva. His dissertation was published by the University of
Geneva and, shortened by 1/3, by Oxford's Pergamon Press. Two books in English and
three in Czech followed. From 1965 until 1970 he taught for the University of Maryland
on American military bases in Thule (Greenland), Izmir (Turkey), West Berlin,
Heidelberg, other German towns, and Peshavar (Pakistan). From 1971 to 2001 he taught
in Perth, Western Australia. During semester breaks he traveled with his American wife
to the Middle East, Afghanistan, India, Thailand and New Zealand. He was able to
return to Prague to teach at his alma mater between 2001 and 2007. Then he retired
to Annapolis, Maryland, to enjoy his daughter's family with two gorgeous grandsons.
The memoir also narrates his personal life and profesional activities. The original
tragedy of exile was turned into a fascinating and culturally adventurous life.
Zdroj: http://www.amazon.com/Rowboats-Sailboats-Troubled-Active-AntiCommunist/dp/1478710233/ref=sr_1_1?s=books&ie=UTF8&qid=1384604709&sr=1-1
Vyšlo třiadvacáté číslo Securitas Imperii.
Třiadvacáté číslo Securitas Imperii obsahuje tři rozsáhlé studie. Text Miroslava Nováka
se věnuje pojmu totalitarismus a jeho aplikaci na komunistické systémy jak obecně,
tak s důrazem na česká specifika. Petr Placák se zabývá povahou ideologických režimů
s ohledem na poválečný vývoj v Československu a Kamil Nedvědický právním řádem
po roce 1989 a historickou pamětí.
Rubrika dokumenty je věnovaná Platformě evropské paměti a svědomí, především
chronologii jejího vzniku. Číslo obsahuje rovněž množství diskuzních příspěvků,
recenzí, anotací a zpráv.
Zdroj: http://www.ustrcr.cz/
V novém echu Institutu pro studium literatury píše Michal Kosák o výstavě,
která připomíná ruského spisovatele Varlama Šalamovova.
(Výstava skončila 31. října 2013 - pozn. red.)
Na „uzlové momenty vskutku strastné životní pouti“ a (ve vlasti takřka mizivé) literární
působení ruského spisovatele Varlama Šalamova (1907–1982) se zaměřuje výstava
v Klementinu a nové echo Michala Kosáka. „Sledováno je dále Šalamovovo dějstvování
v blízkosti okruhu avantgardy, a to opět v širokém panoramatu (kontext doplňují také
dobové filmové ukázky jak od Dzigy Vertova, tak ze soudobé propagandy), literární
přátelství s N. Mandelštamovou, vztah k B. Pasternakovi a především k Solženicynovi.“
Proti tvorbě Alexandra Solženicyna staví kurátoři výstavy tvůrčí postup Šalamovův,
který „se pohybuje kdesi na pomezí literatury a vzpomínkové prózy“.
Text naleznete zde:
http://www.ipsl.cz/index.php?id=385&menu=echa&sub=echa&str=echo.php
Evropský projekt Europeana 1989.
ÚSD se podílí na evropském projektu Europeana 1989, jehož cílem je zapojit širší laickou
i odbornou veřejnost do formování kolektivní paměti na rok 1989. Veřejnost může
přispět do virtuálního muzea roku 1989 svými vzpomínkami, plakáty či fotografiemi
buď na internetových stránkách www.europeana1989.eu nebo během sbírkových dní:
Praha 17. 11. (Nová budova Národního muzea); Olomouc 23. 11. (Vlastivědné muzeum
v Olomouci); Opava 30. 11. (Slezské zemské muzeum). Vedle České republiky se
do projektu zapojilo dalších šest zemí bývalého východního bloku: Německo,
Maďarsko, Polsko a Pobaltí.
Zpřístupnění obsahu časopisu Soudobé dějiny.
ÚSD zpřístupňuje kompletní obsah starších čísel časopisu Soudobé dějiny (s odstupem
dvou let od roku vydání) v Archivu Soudobých dějin. Ročníky 2004 a starší budou
postupně doplněny.
Milé čtenářky, milí čtenáři,
naši pravidelnou rubriku výročí nahradí kalendárium, které naleznete zde:
http://www.libpro.cz/cs/publikace/calendar
† ÚMRTÍ
† 15. října 2013 zemřel ve věku 86 let Ing. Pavel Holý, celoživotní Skaut,
politický vězeň a člen Společnosti Libri prohibiti.
† 28. října 2013 zemřel Tadeusz Mazowiecki, polský katolický intelektuál,
novinář a politik, jeden z vůdců hnutí polské Solidarity a od roku 1989 první
nekomunistický předseda vlády Polské republiky.
Zdroj: http://www.rfi.fr
† 31. října 2013 zemřel Jaroslav Putík, novinář, publicista, spisovatel a překladatel,
držitel dvou cen Egona Hostovského, v 70. a 80. letech jeho knihy vycházely
v samizdatu, zejména v Edici Petlice, přispíval do samizdatových sborníků,
jeho překlady z francouzštiny vycházely většinou pod cizími jmény.
† 9. listopadu 2013 odešel náš přítel, Muž s velkým M., Oldřich Černý. Hranice vlasti
překročil v roce 1948 na druhý pokus s rozhodnutím bojovat s totalitním režimem
z exilu. Byl agentem chodcem, později dál podvracel režim v Československu
ve službách Američanů. V exilu usilovně pracoval pro svou zemi. V lednu roku 1995
se stal členem Společnosti Libri prohibiti, byl dlouholetým členem jejího výboru a jejím
místopředsedou od roku 2005 dodnes, až do té nesmyslné zprávy. Nesmírně skromný,
přátelský, galantní, vždy ochotný pomoci radou i penězi. Přes zdravotní problémy stále
činný, vymýšlel další a další aktivity. Oldřichu, budeš nám moc chybět!
S naším přítelem Oldřichem se rozloučíme v pondělí 18. listopadu 2013 ve 14.15 hodin
v obřadní síni krematoria v Praze-Motole, kde promluví evangelický duchovní Miloš
Rejchrt.
V Praze 13. listopadu 2013.
Za knihovnu a Společnost Libri prohibiti Jiří Gruntorád a Kateřina Volková.
Nekrology naleznete zde:
http://www.krajane.net/articleDetail.view?id=2889
http://www.krajane.net/articleDetail.view?id=2891
† 13. listopadu 2013 zemřel Jan Brychta, výtvarník, malíř a exulant. Graficky
upravoval vydání exilové literatury, pro exilové vydavatelství Rozmluvy navrhoval
knižní grafiku a obálky.
Zdroj: www.krajane.net
* VÝROČÍ NAROZENÍ
* 2. prosince 2013 oslaví 75 narozeniny Julius Tomin. Vystudoval na pražské
Filosofické fakultě (doktorát z filosofie), kde pak od roku 1966 působil. V letech 19691970 hostoval na univerzitě na Havaji, s nástupem normalizace je však zbaven možnosti
pracovat v oboru a živí se manuálně. Mezi prvními podepsal Chartu 77, jeho tehdejší
žena Zdena zastávala později funkci jednoho z mluvčích. Ve svém bytě pořádal Julius
Tomin neoficiální filosofické semináře navštěvované zahraničními akademiky
i početným domácím publikem. V rámci akce StB Asanace přinucen i s rodinou
emigrovat. Od roku 1980 žije a přednáší na různých místech ve Velké Británii.
Osobní stránky: http://www.juliustomin.org/
Bulletin Libri prohibiti připravují Vít Krobot a Dorota Müller ve spolupráci s Viktorem
A. Debnárem.
Nihil obstat Jiří Gruntorád.
Uvítáme Vaši případnou finanční pomoc:
Číslo bankovního účtu je 219642286/0300 u ČSOB a.s.
Pro zahraniční platby IBAN: CZ9403000000000219642286,
BIC (SWIFT): BACXCZPP
IČO je 45247048.
Děkujeme!
Také jsme připraveni přijmout knižní dary všeho druhu, samizdatovou a exilovou
literaturu, noviny a časopisy, letáky, plakáty, drobné tisky, fotografie, nahrávky, filmy,
dokumenty a písemné pozůstalosti.
Děkujeme!
Download

Bulletin 2013/11 - Libri prohibiti