3/19/2014
Čas sladkých daní | Fokus - RESPEKT.IHNED.CZ
Respekt ­ Fokus
Čas sladkých daní
16. 3. 2014 | aktualizace: 16. 3. 2014 11:50
Hledá se dieta pro tloustnoucí svět
Petr Třešňák
Světová zdravotnická organizace (WHO) minulý týden na základě čerstvých vědeckých výzkumů zveřejnila nové doporučení: dospělý člověk
by měl ve formě cukru přijímat jen pět procent svých denních kalorií. Tedy ne deset, jak se tvrdilo dosud. Nová ideální životospráva má
ovšem jeden háček – je velmi obtížné ji dodržovat. Cukr se dnes kvůli zlepšení chuti přidává ve velkém do řady potravin, kde bychom ho
selským rozumem nehledali. Jedna lžíce kečupu tak například vyčerpá šestinu oné doporučené denní dávky a jedna plechovka sladké
limonády ji obsáhne celou. Přeslazený jídelníček je jednou z hlavních příčin současné epidemie obezity. A některé země začínají cukr
regulovat podobně jako návykové látky. Limonády pro dospělé
„Cukr je nový tabák,“ řekl letos v lednu britský profesor politiky veřejného zdraví Simon Capewell při zahájení globální kampaně Action on
Sugar, která chce potravinářské firmy donutit ke snížení slazení. Jeho názor sdílí čím dál více expertů. Věda prokazuje souvislost mezi
nadměrnou spotřebou nejběžnějšího sladidla a řadou nemocí od kardiovaskulárních potíží přes cukrovku až po různé druhy rakoviny.
Na planetě je nyní poprvé v dějinách více obézních lidí než podvyživených. V Evropě zemře ročně 2,8 milionu lidí v souvislosti s obezitou
a léčba jejích následků ukousne sedm procent peněz na zdravotnictví.
Příčin tloustnutí je samozřejmě víc – nedostatek pohybu, tučná jídla, přejídání, nevhodné bílkoviny. Cukr se však stal symbolem obezity kvůli
evidentnímu nadužívání v nápojích a potravinách. Z pěti chutí, které umí lidský jazyk rozeznávat, je nejdominantnější a potravináři ho
postupně začali přidávat do jídla jako skryté lákadlo. Pro metabolismus je to obrovská zátěž: lidské tělo je stavěné na sezonní přísun
sladkostí v podobě zralého ovoce, ale ne na 32 kilogramů průmyslově vyráběného cukru, jež sní ročně dnešní průměrný Evropan.
Na nutnosti spotřebu snížit se teď shodnou prakticky všichni, ale rozpory začínají při otázce jak. Osvěta a lepší kalorické informace
na obalech potravin fungují jen částečně a v případě nejmlsnější a zároveň nejzranitelnější části populace pak ještě méně, protože děti
obaly obvykle nečtou.
Před dvěma lety proto skupina amerických vědců vydala v prestižním časopise Nature prohlášení, v němž žádá radikální změnu: vysoké
zdanění všech potravin s přidaným cukrem, zákaz jejich prodeje v okolí škol a zavedení věkových limitů pro nákup podobně jako u alkoholu
a cigaret. Tahle míra regulace samozřejmě není zatím politicky průchodná, ale měkčí formy už některé vlády začínají zkoušet. Opatrně
Zdanění cukru vyvolává vášně – a to nejen u výrobců limonád, kteří si například na podzim zaplatili celostránkové inzeráty v mexických
denících, kde protestovali proti démonizaci svých výrobků, jež prý s obezitou nijak nesouvisejí. Mexiko je zatím poslední zemí, která se
rozhodla cukr nějakou formou zdanit a doufá, že s vyšší cenou klesne spotřeba a také kilogramy obyvatel. V různých obměnách takové
zákony zavedly třeba některé státy USA, Francie, Maďarsko či Dánsko. (Nejčastěji jde o zdanění limonád nebo širší množiny nezdravých
potravin s vysokým podílem tuků, soli a cukrů.)
Daně ze sladkostí často pobuřují pravicové liberály jako další státní zásah do svobodného trhu. Kromě ideových pochybností pak existuje
i jedna praktická – skutečně to pomůže? Zvýšení ceny sice v minulosti prokazatelně odradilo část lidí od kouření, ale tentokrát jde o jinou
situaci. Kuřák nemá k cigaretám alternativu, může jen zaplatit, nebo přestat kouřit, kdežto konzument sladkých limonád podle kritiků může
snadno přejít ze zdaněných potravin na jiné, kterých se zákon netýká. (Zdanění cukru jako takového se obvykle nezavádí, protože jde
o základní potravinu.) Zákony zatím platí příliš krátkou dobu, aby se dala změřit jejich účinnost, a dílčí studie vyznívají rozporuplně. Některé
došly k závěru, že zdanění obezitu populace nesníží, jiné naopak optimisticky spočítaly, že jeden penny daně na třetinku limonády zabrání
ročně osmi tisícům infarktů.
Vlády v boji s nadváhou zkoušejí i jiné ekonomické nástroje než daně. Některé zakázaly reklamu nezdravého jídla mířenou na děti, v Británii
se vede debata, zda nestanovit zákonem maximální obsahy cukru, tuku či soli v potravinách, tak jako to už dlouho platí v případě kojenecké
stravy. Potravinářský průmysl se regulacím intenzivně brání, nicméně znevýhodnění špatného jídla bude evidentně trendem budoucnosti.
Jen se ukazuje, že na rozdíl od cigaret nebo alkoholu se regulace musí velmi prozíravě vyladit. Dánové například v roce 2011 zavedli jako
první na světě daň z tučných jídel, ale nadějné opatření brzy potopily nečekané vedlejší účinky. Zatímco velké řetězce si mohly dovolit držet
ceny dole, daň silně postihla malovýrobce sýrů, drobné řezníky nebo pekaře, jejichž sortiment není zásadní příčinou obezity. Dánové navíc
začali jezdit nakupovat do Německa či Švédska a nepopulární daň byla po roce zrušena. http://respekt.ihned.cz/c1-61853510-cas-sladkych-dani
1/3
3/19/2014
Čas sladkých daní | Fokus - RESPEKT.IHNED.CZ
Jak používat nové diskuse
Diskuse
http://respekt.ihned.cz/c1-61853510-cas-sladkych-dani
2/3
Download

Fokus – RESPEKT.IHNED