Cvičení jógy s vyprávěním
Cvičení s vyprávěním je velmi vhodný způsob aplikace jógových prvků pro všechny děti,
příběh může mít různou délku podle potřeby. Delší sestavy cvičíme s dětmi, které už jsou na
jógu zvyklé a kde není problém s udržením pozornosti. Zde máme mnoho prostoru i pro
improvizaci a aktivní spolupráci dětí. Lepší než se držet striktně předlohy je upravit si povídání
a cvičení podle vlastního uvážení a momentální situace. Dobře osvědčené je připravit si téma
vyprávění podle nějaké aktuální události, kterou děti prožily. Může jí být návštěva ZOO,
cirkusu, lesa, první jarní den, první sníh, prázdniny, vánoce, divadlo, velikonoce a tak dále.
Na začátku volíme aktivitu podle momentální situace ve skupině dětí - jsou-li děti před
jógou rozdováděné, je vhodné nejprve začít nějakou dynamickou pohybovou hrou, míčovou
hrou, během (za dnešními zvířátky poběžíme daleko až k lesu) nebo čímkoliv jiným, co ukojí
potřebu vybití dynamické energie. Je dobré v této fázi nechat dětem možnost hlasitého projevu,
který je u některých dynamických her přirozený. Pokračujeme kontrastní relaxaci nebo
vhodnou relaxační polohu a vyprávíme pohádkový úvod s motivem probouzení, postupné
aktivace, můžeme pozorovat dechové pohyby, rozhýbat a protáhnout končetiny i trup.
Pokračujeme dechovými a pohybovými cvičeními s pokračováním pohádkového příběhu a
končíme opět uvolněním, které je delší a relaxace hlubší než v úvodu.
O námořníkovi
V jednom mořském přístavu v malém domku kousek od konci přístavního kotviště spal
mladý námořník (obr.1). Měl zavřené oči, ležel v měkké posteli a ve spánku klidně dýchal.
Okno jeho pokojíku směřovalo na východ k moři. Pomalu se rozednívalo a v přístavu začínal
čilý ruch. Daleko na obzoru se objevily první sluneční paprsky a náš námořník se probudil.
Nejprve se začal protahovat (obr.2) – s nádechem pořádně natáhnul obě ruce, při výdechu
povolil, s dalším nádechem propnul obě nohy, během výdechu je uvolnil a s dalším nádechem
protáhnul všechny končetiny současně s celým tělem. Po uvolňujícím výdechu se zhluboka
nadechnul, dlouze vydechnul a posadil se.
Obr.1 relaxace
Obr.2 protahování
Rozhlédl se kolem sebe (obr.3), vlevo na stěně viselo zrcadlo a v něm viděl odraz
slunečního světla. Podíval se doprava oknem ven a pozoroval vycházející slunce, jehož paprsky
se zrcadlily na mořské hladině až námořník mhouřil oči.
Obr.3 rozhlížení
Obr.4 mytí
Obr.5 houpavá chůze Obr.6 střídavé zvedání rukou
Umyl si obličej (obr.4) tak, že do dlaní nabral vodu, zvednul ji nahoru k hlavě a rozetřel
po obličeji, celkem třikrát. Pak se oblékl a vydal se námořnickou chůzí (obr.5) po molu do
přístavu (Jdeme v kruhu kolem místnosti houpavou námořnickou chůzí – přenášíme váhu z nohy
na nohu.). Cestou pozoroval dění v přístavu, prohlížel si kotvící, připlouvající a odplouvající
lodě, hemžení posádek, cestujících a přístavních dělníků. Hned vedle přístavu bylo velké
tržiště, kde lidé nabízeli nejrůznější zboží. Seděli na svých koberečcích a prodávali zeleninu,
ovoce, čaj a další jiné věci (obr.6). Vždy opatrně nabrali zboží do ruky a tu natahovali ke
kolemjdoucímu (Několikrát - střídáme ruce). Mezi tím námořník došel poblíž své lodi a
pozoroval, jak na ni velký jeřáb nakládá (obr.7) velké bedny, sudy a kádě se zbožím i zásobami
na cestu (Ve stoji předpažíme a spojíme dlaně. Provedeme zkrut na jednu stranu, klesneme do
dřepu, napřímíme se, otočíme se na druhou stranu a opět klesáme. Několikrát opakujeme.).
Obr.7 přístavní otočný jeřáb
Obr.8 chůze po přímce Obr.9 klubíčko
Obr.10 racek
Pak námořník přecházel po úzké lávce z mola na palubu lodi (obr.8) tak, že musel klást
nohu před nohu a rukama udržovat rovnováhu. Na palubě šel kolem stočených lan (obr.9),
v některých pohodlně odpočívali námořníci (Lehneme si na bok a stulíme se do klubíčka a
chvilku se uvolníme.). Sluníčko už bylo kousek nad obzorem a osvětlovalo svými paprsky celý
přístav. Od moře vanul mírný vánek a nad loděmi kroužili zvědaví rackové (obr.10).
Když bylo vše naloženo a celá posádka na lodi, vydal kapitán příkaz k vyplutí. Nejprve
námořníci vytahovali řetěz s kotvou (obr.11) tak, že vší silou otáčeli kotevním navijákem.
Obr.11 navíjení
Obr.12 tahání lana
Obr.13 rozvinutí plachty
Obr.14 foukání
Na přídi lodníci vytáhli přes kladku několik plachet (obr.12), pomalu a opatrně (Ve
vzpažení držíme pomyslné lano, klesáme s výdechem do dřepu a pokrčujeme ruce, vracíme se
při nádechu.). Každá z vytažených plachet se v mírném větru rozvinula (obr.13), námořníci ji
natočili do patřičného směru (V upažení rotujeme tělem ze strany na stranu.). Do plachet se
opřel čerstvý vítr (obr.14) a pomalu tlačil loď z přístavu (Zvedneme ruce a s foukáním bočními
oblouky připažujeme, ruce opět zvedáme při nádechu nosem.). Vítr postupně zesiloval a
námořníci po vyjetí z přístavu napnuli další plachty a loď nabírala na rychlosti. Plachty se
v náporu větru ohýbají (obr.15) a loď musí měnit směr, kličkuje mezi skalisky (Střídavě se
prohýbáme na jednu a druhou stranu, pak i dopředu a dozadu.).
Obr.15 ohýbání
Obr.16 kývání hlavou
Obr.17šplhání
Obr.18 rozhlížení
Když se loď dostala na širé moře, rozcinkal se lodní zvon (obr.16) a část posádky zůstala
ve směně a druhá část šla odpočívat. Náš námořník měl službu na nejvyšším stěžni ve strážním
koši. Šplhal tam po lanoví (obr.17), kterým je stěžen ukotven k bokům lodi. V koši se bezpečně
usadil a pozoroval obzor kolem (obr.18). Zastínil si oči jednou rukou a pak i druhou a nic jeho
pozornosti neuniklo. Když byl v širokém okolí klid, občas pohlédl i dolů na palubu. Tam
námořníci ve velkém sudu pečlivě rozmíchali barvu (obr.19) - míchali oběma směry, a pak
velkými štětkami natírali palubu (obr.20), stěny kajut (obr.21), kde kulatá okna obkroužili a
v kajutách lakovali i strop (obr.22).
Obr.19 míchání
Obr.20 natírání podlahy Obr.21 natírání stěny Obr.22 natírání stropu
Loď plula stále rychleji a na širém moři byly mnohem větší vlny (obr.23) než v přístavu
(V kleku s oporou o dlaně napnutých rukou se při nádechu prohýbáme a zvedáme hlavu, při
výdechu se vyhrbujeme a hlava klesá dolů. Několikrát opakujeme). Vlny však nebyly stále na
stejném místě, ale postupovaly po hladině (Zkusíme se vlnit také postupně – s nádechem se
začínáme prohýbat v dolní části zad, pak v hrudní oblasti a na konci nádechu zvedáme hlavu.
Při výdechu nejprve vyhrbujeme bederní část zad, pak střední úsek a s koncem výdechu klesá
hlava do předklonu.) jedna za druhou, pomalu a plynule. Plovoucí loď jako by ty veliké vlny
krájela a pohupovala se v jejich rytmu ze předu dozadu (obr.24) a také trochu i ze strany na
stranu (Obr.25).
Obr.23 prohýbání a vyhrbování v rytmu dechu Obr.24 pohyb vpřed a vzad Obr.25houpání
Plachetnice takto plula několik dní a nocí, až se na obzoru objevil veliký ostrov. Loď
zakotvila ještě v hluboké vodě – lodníci spouštěli ke dnu dlouhý řetěz s kotvou (obr.26).
Spustili na vodu člun a kapitán s několika námořníky veslovali (obr.27) ke břehu do jedné
z písčitých zátok. Z dálky viděli houf krásných plameňáků (obr.28), jak stojí ve vodě na jedné
noze, koukají do vody a pozorují třpytivé rybky (obr.29) jak jen tak splývají a volně dýchají
(Rukama napodobujeme pohyb vyústění žáber – zkruty předloktí.).
Obr.26 spouštění kotvy
Obr.27 veslování
Obr.28 nehybná rovnováha
Obr.29 rybka
Za písečnou pláží rostla krásná hustá tráva (obr.30), která se ve větru ohýbala zepředu
dozadu a také ze strany na stranu. V trávě byly květinky s velkými kvítky (obr.31) a voněly
kolem dokola. Vůně lákala motýlky, kteří si nejdříve rozhýbali jedno (obr.32) a druhé křidélko
(Opřeme chodidlo o napnutou nohu hned u rozkroku a rukou pohybujeme kolenem pasivní
pokrčené nohy dolů a nahoru.) a pak poletovali (obr.33) z květinky na květinku a vesele mávali
křídly (Spojíme chodila co nejblíže k pánvi, propleteme prsty rukou pod malíkovou hranou
chodidel a narovnáme se v zádech. Pohybujeme koleny nahoru a dolů jako motýl křídly. ).
Obr.30 pomalý růst trávy
Obr.31 vonící květiny Obr.32 rozhýbání Obr.33 úplný motýlek
Dále od břehu rostly vysoké štíhlé palmy (obr.34) s kokosovými ořechy (Protahujeme se
do výšky ke stropu, je možné jít až do výponu na špičkách.). Na mohutném balvanu seděla
veliká žába (obr.35), pozorovala námořníky a zhluboka dýchala (Lokty jsou mezi koleny,
s nádechem spojené dlaně zvedáme tak, až dostaneme předloktí do jedné přímky a kolena se
oddalují, s výdechem ruce propínáme a kolena se přibližují.). Z dálky byl slyšet krásný zpěv
ptáčků (obr.36), kteří seděli vysoko v korunách stromů a občas si protáhli křídla (obr.37).
Obr.34 palma
Obr.35 dýchající žába
Obr.36 zobáček
Obr.37 protažení
Pod mohutným stromem si námořníci lehli do měkké trávy a odpočívají. Zavřírají oči a
celí se úplně uvolňují (Ležíme v jakémkoliv pohodlném lehu tak, abychom mohli volně dýchat.).
Mají uvolněné obě ruce, obě nohy, celé tělo i krk a hlavu. Vysoko na obloze svítí sluníčko,
které námořníky hladí svými paprsky po celičkém těle. Námořníkům je příjemné teplo a zvolna
pravidelně dýchají. Od moře fouká velice jemný vánek, který zlehka šumí trávou a listím
stromů a dohromady se zpěvem ptáčků to je nádherný přírodní koncert. Někteří námořníci
podřimují a jednomu z nich se zdá sen o tom, že pluje na malé loďce po hladině moře a
doprovází ho krásný hbitý delfín, který se vynořuje a zanořuje a pořád se pohybuje blízko
loďky a naviguje námořníka, kudy má plout až dopluje na malinkatý ostrůvek, kde námořník
najde poklad se vzácnými zlatými a stříbrnými předměty, vykládanými drahokamy. Ale to už se
prodlužují stíny, naši námořníci jsou odpočatí, rozhýbají prsty rukou i nohou, zhluboka se
nadechnou a vydechnou, pohnou rukama i nohama, protáhnou se a pomalu se posadí. Promnou
si oči, otevřou je a vydají se hledat pitnou vodu k doplnění zásob na své lodi.
Download

Cvičení jógy s vyprávěním O námořníkovi