Nedělní liturgie
1.2.
1.2.2015
– 4. neděle v mezidobí
VSTUPNÍ MODLITBA
Prosíme tě, Bože, posilni nás svou milostí, abychom tě milovali celým srdcem a abychom měli
opravdovou lásku také ke všem lidem. Skrze tvého Syna…
1. ČTENÍ
Děj knihy Deuteronomium se odehrává těsně před vstupem Izraelitů do zaslíbené země. Mojžíš
jim před svou smrtí opakuje předpisy a zákony. V kapitolách 17 až 26 předkládá obecné
normy. Mezi nimi je i odstavec věnovaný prorokům (18,9-22).
(18,9 22). V první části (verše 10-13)
1
odsuzuje pohanské věštění a další zvyky. Pohané těmito praktikami chtějí přimět božstva, aby
jim řekla něco o budoucnosti. Ale Izrael se bude spoléhat na proroky vybavené Hospodinovým
duchem.
Dt 18,15-20
Mojžíš řekl lidu: „Hospodin, tvůj Bůh, ti vzbudí proroka, jako jsem já, z tvého středu, z tvých
bratrů, toho budete poslouchat. To jsi právě žádal od Hospodina, svého Boha, na Chorebu v
den shromáždění, když jsi říkal: ‘Nemohu už slyšet hlas Hospodina, svého
své
Boha, nemohu se už
dívat na tento veliký oheň, abych nezemřel.’ Hospodin mi tehdy řekl: ‘Správně mluví. Vzbudím
jim proroka, jako jsi ty, ze středu jejich bratrů a vložím svoje slova v jeho ústa a sdělí jim vše,
co mu poručím. Kdo by však neposlechl mých
mých slov, která bude mluvit v mém jménu, toho
poženu k zodpovědnosti. Prorok, který by se opovážil mým jménem říkat, co jsem mu
neporučil, nebo který by mluvil ve jménu jiných bohů, takový prorok musí zemřít!’“
ŽALM 95
Rozjásejme své srdce radostí z Boží spásy,
spásy, vždyť Bůh k nám promlouvá! Vyvolený národ ale
také zakusil, co znamená neslyšet a neposlechnout Boží hlas. Tato dávná zkušenost z doby
putování na poušti (kolem 1300 př. Kr.) je mementem a již by se neměla opakovat.
Kéž byste dnes uposlechli jeho hlasu!
hlas Nezatvrzujte svá srdce!
Pojďme, jásejme Hospodinu, – oslavujme Skálu své spásy, – předstupme před něho s
chvalozpěvy – a písněmi mu zajásejme!
Pojďme, padněme, klaňme se, – poklekněme před svým tvůrcem, Hospodinem! – Neboť on je
náš Bůh – a my jsme lid, který pase, stádce vedené jeho rukou.
Kéž byste dnes uposlechli jeho hlasu: – „Nezatvrzujte svá srdce jako v Meribě, – jako tehdy v
Masse na poušti, – kde mě dráždili vaši otcové, – zkoušeli mě, ač viděli mé činy.“
2. ČTENÍ
V návaznosti na minulou neděli pokračujeme ve čtení 7. kapitoly listu Korinťanům; jde o
souhrn odpovědí na několik otázek týkajících se manželství a celibátu. Pavlova odpověď si
nečiní nárok na systematický výklad. Nemluví zde o zvláštním povolání, tedy o službě v
manželství. Naznačuje pouze křehkou hranici mezi lidskou emocionalitou a duchovním světem
člověka.
1 Kor 7,32-35
Bratři! Rád bych, abyste byli bez starostí. Kdo nemá manželku, stará se o věci Páně, jak by se
líbil Pánu. Ale kdo je ženatý, stará se o věci světské, jak by se líbil manželce, a je rozdělen. A
žena nevdaná a panna se stará o věci Páně, aby byla svatá na těle i na duši. Ale když se
provdá, stará se o věci světské, jak by se líbila muži. To však říkám ve vašem zájmu, ne abych
na vás hodil smyčku, ale abych vás vedl k počestnosti a k nerušené oddanosti Pánu.
EVANGELIUM
V prvních kapitolách evangelií se setkáváme s Kristem, který svým jednáním i slovy vysvětluje,
co znamená spasitel. Jde v první řadě o moc nad duchem zla, ale i nad zlem v dalších formách,
jak lze číst v následujících kapitolách.
Mk 1,21-28
V městě Kafarnau vstoupil Ježíš v sobotu do synagogy a učil. Žasli nad jeho učením, protože je
učil jako ten, kdo má moc, a ne jako učitelé Zákona. V jejich synagoze byl právě člověk
posedlý nečistým duchem. Začal křičet: „Co je ti po nás, Ježíši Nazaretský! Přišel jsi nás
zahubit? Vím, kdo jsi: Svatý Boží!“ Ale Ježíš mu přísně rozkázal: „Mlč a vyjdi z něho!“ Nečistý
duch posedlým zalomcoval a s velkým křikem z něho vyšel. Všichni užasli a ptali se jeden
druhého: „Co je to? Nové učení – a s takovou mocí! I nečistým duchům poroučí, a poslouchají
ho!“ A pověst o něm se hned roznesla všude po celém galilejském kraji.
K ZAMYŠLENÍ
Už jsme si zvykli na vyprávění o zázracích. Možná je nebereme moc vážně. Ale Ježíš je koná
proto, aby lidé uvěřili Bohu. Nejde tedy o cirkusový kousek, který pobaví diváky. Jde o Boží
slovo, které promlouvá k člověku tehdy stejně jako dnes. Co nám Bůh říká skrze své slovo,
které právě dnes zaznívá v textech Písma? Jeho moc není dnes o nic menší než tehdy a také
dnes Bůh touží člověka zachránit.
TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN
PONDĚLÍ 2.2. svátek Uvedení Páně do chrámu
Mal 3,1-4 nebo Žid 2,14-18
Lk 2,22-40
Ve svátek všech, kdo se Pánu zasvětili, pochovej v tiché chvíli ve svém náručí malého Ježíška
jako Simeon. A kdykoli o něm budeš vyprávět – což je tvým úkolem – pamatuj, že je
znamením odporu.
ÚTERÝ 3.2.
Žid 12,1-4
Mk 5,21-43
Znamením odporu může být i pro tebe. Běž o závod s očima upřenýma k Cíli. Množství diváků
v tomto závodě ať je pro tebe motivující!
STŘEDA 4.2.
Žid 12,4-7.11-15
Mk 6,1-6
Bůh s námi jedná lépe, než (mnohý dnešní) otec se svými syny. Opravdu nerozmazluje. Má na
nás čas. Spoustu času. Dovedeme takového „tátu“ ocenit?
ČTVRTEK 5.2.
Žid 12,18-19.21-24
Mk 6,7-13
Snažím se v duchu tohoto úryvku o pravdivý obraz Boha? Uvědomuji si, že falešné představy o
Bohu jsou často překážkou pro přijetí víry?
PÁTEK 6.2.
Žid 13,1-8
Mk 6,14-29
Vrať se pozorně k přečtenému úryvku; nepředstavuje „zpovědní zrcadlo“ dokonalejší než v
mnohých modlitebních knížkách? Děkuj za návrat k Pramenům, k mučedníkům a vyznavačům,
kteří se osvědčili v totalitě…
SOBOTA 7.2.
Žid 13,15-17.20-21
Mk 6,30-34
Opravdu bdím i já nad dušemi, které jsou mi svěřené? Uvědomuji si, že se za ně budu
odpovídat?
NEDĚLE 8.2.
5. neděle v mezidobí
Job 7,1-4.6-7
1 Kor 9,16-19.22-23
Mk 1,29-39
Download

Nedělní lit Nedělní liturgie