Historie SOKOLA: Všesokolské
slety III. část
X. Všesokolský slet 1938 – Přísaha republice,
patří mezi nejslavnější slety, na které se dodnes
vzpomíná. Každý patnáctý občan ČSR byl sokolem a slety
měly v té době více než padesátiletou tradici. Byla to
doba, kdy rostlo odhodlání našich obyvatel čelit zlu a
bránit svou vlast.
První sletovou akcí byl rozestavný běh, který
pokrýval celé území republiky – 42 000 běžců neslo
sletové poselství z Tyršova domu do všech jednot od
Prahy až do pohraničních měst. Nejdelší trať byla na
Podkarpatskou Rus a byla dlouhá 1061 km. Původně
byla tato štafeta plánována na září 1937, ale vzhledem
k úmrtí TGM se uskutečnila až koncem října. Na
zakončení akce se shromáždilo 28. října ve 3 400
jednotách přes 800 000 sokolů, aby vyslechli sletové
poselství a rozhlasové projevy, kterými se otevřel X. slet.
Sletová vystoupení v Praze trvala déle než pět týdnů, na
konci května 1938 se uskutečnilo vystoupení škol
obecných a měšťanských. V polovině června zaplnilo Prahu 50 000 studentů na IV. Středoškolských hrách. Na
16. červen byl zařazen Den brannosti na Strahově. Hned v dalších čtyřech dnech se konal I. Slet sokolského
žactva. Celkem vystoupilo asi 50 000 dětí. Na konci června přijelo do Prahy přes 60 000 dorostenců a
dorostenek. Na vystoupení dorostu přijel na Strahov také prezident Beneš a řada renomovaných hostí. Slavný
byl průvod mládeže, která pod chmurnými mraky mezinárodní situace, demonstrovala svým nadšením a
optimismem odhodlání ubránit vlast.
Společná vystoupení členstva na sletišti byla vyvrcholením sletu. Opakovala se několik dní za sebou,
vždy před naplněnými tribunami a za přítomnosti prezidenta. Ženy cvičily prostná v počtu přes 16 000, ale
všechna očekávání předčilo vystoupení, nazvané prostě Rej. Při něm vystoupilo na plochu na 30 000 žen.
Prostná mužů „Přísaha republice“ zatajovala divákům dech a stala se legendou. Také zde autor Fr. Pecháček
experimentoval, když nechal nastoupit na cvičiště téměř 30 000 mužů najednou. Byl tu národ sjednocený
sokolskou myšlenkou v jediný celek. Co nedokázal žádný politický program, to se v té době podařilo myšlence
Tyršově. Nezapomenutelnou událostí se stal slavnostní průvod
jásající Prahou. V celém průvodu, který trval přes čtyři hodiny, nesli
sokolové na tisíc praporů a vlajek a do pochodu jim vyhrávalo 3
000 hudebníků v 98 kapelách. Závěr průvodu obstarala tradičně
sokolská jízda v silném počtu 800 jezdců. Tento památný sokolský
průvod byl velkou národní manifestací, která hřměla i do ciziny a
posilovala statisíce našich občanů k obraně demokracie a
samostatnosti. Všechno toto snažení statisíců ovšem nepomohlo
odvrátit následnou válečnou katastrofu…
XI. Všesokolský slet 1948 - Věrni zůstaneme
Uspořádání XI. Všesokolského sletu bylo tečkou za tříletým
obdobím naší pohnuté poválečné historie.
Skončila nejstrašnější válka dějin, v níž bylo popraveno 1 212
sokolů a dalších 10 400 bylo vězněno a mučeno. Sokol přišel o
mnoho elitních osobností ústředí, žup i jednot, jejichž ztráta se
citelně projevila v následujících třech letech. Pouze síla sokolské
organizace dokázala, že se od 1. ledna 1946 mohla samostatně obnovit Československá obec sokolská,
jejímuž obnovení nebyly nakloněny levicové kruhy. Po nástupu komunistické vlády po únorovém puči
prohlásila M. Provazníková: „Vstupem do Národní fronty zanikl Sokol založený Tyršem a Fugnerem. Dnes
zahynula v Československu demokracie.“ Změny nastaly i v Tyršově domě, kde akční výbory rozhodovaly
místo volených orgánů. Sletové přípravy pokračovaly s nezmenšeným úsilím, u většiny členstva jako
odhodlání ukázat, co sokolstvo umí a jak smýšlí.
Strahovská vystoupení zahájilo 10. června 1948 žactvo, dny dorostu začaly 26. června. Dorostenky okouzlily
diváky ve skladbě s bílými kroužky. Celkem vystoupilo ve dnech dorostu na sletu 85 000 mladých cvičenců.
Členstvu patřil Strahov ve dnech 3. – 6. července. Program byl vždy uveden vystoupením mužů, kteří
nastupovali za zvuků známého Sukova pochodu V nový život. Autor prostných vzdal tímto cvičením,
nazvaným Věrni zůstaneme, poctu statečnosti padlých sokolů. Na sletišti se vystřídalo přes 64 000 žen a přes
54 000 mužů. Denně naplnilo tribuny 200 000 diváků.
A co sletový průvod? Suchá čísla praví, že se průvodu zúčastnilo 75 000 mužů a žen v krojích, 9 000 hostů a
933 jezdců na koních, což činí celkem 85 000 osob. Je známo, že tento průvod se stal manifestací odporu
sokolstva i veřejnosti proti komunistické nadvládě. Provolávala se sláva prezidentu Benešovi a před
Gottwaldovou tribunou se procházelo mlčky. Nedáme si diktovat, koho budem milovat – znělo pražskými
ulicemi.
A ještě jedna dohra. O několik týdnů později získaly sokolské gymnastky pro ČSR zlaté medaile na OH
v Londýně. Náčelnice ČOS Marie Provazníková se již do vlasti nevrátila. XI. slet byl největší sokolskou slavností
všech dob s více než půl milionem cvičenců. Brzy po něm skončila i činnost ČOS a na podzim vyloučily akční
výbory z jednot a žup na 11 000 členů. Sjednocením socialistické tělovýchovy byl Sokol umlčen na 41 let a
tradice sletů na 46 let. Na závěr si připomeňme slova sestry Provazníkové, jedné z osobností, díky níž si Sokol
udržel vztyčenou hlavu a nenechal se svázat komunistickou diktaturou: „… žádný z dosavadních sletů nebyl
tak bolestivě vytoužen… a žádný nebyl připravován s takovou láskou a s takovými oběťmi jako tento. Nadšení
pohaslo po únorovém puči a ještě více po abdikaci presidenta Beneše. Má ještě smysl dělat slet? Stačilo pár
dní nové vlády, aby bylo jasno, že nastává konec Sokola… a přece jsme se rozhodli slet dokončit – už proto,
aby nebyly zmařeny všechny oběti a úsilí již vynaložené a abychom se ještě sešli, byť jen na rozloučení. A aby
nám a zejména mládeži, zůstala na Sokol vzpomínka co nejkrásnější.“
Autorský tým Sokolské župy plukovníka Švece
Download

Všesokolské slety 1938 a 1948