MATERIÁLY A TECHNOLOGIE V
SILNIČNÍM STAVITELSTVÍ
Konstrukce vozovky
Vícevrstvý systém
Odolávající účinkům
dopravního zatížení
Odolávající účinkům
klimatu
Jednotlivé vrstvy
charakterizuje (tloušťka,
objemová hmotnost, modul
pružnosti a tuhosti,
součinitel tepelné vodivosti,
únavové charakeristiky atd.)
2
Konstrukce vozovky
KRYTOVÉ VRSTVY
Horní krytová vrstva
VRSTVY
V kontaktuPODKLADNÍ
s kolem
Odolává klimatickým podmínkám
Zimní údržba
Povrchové vlastnosti
Drenážní schopnost
Rovnost
Hlučnost
Trend: snižovat tloušťky
3
Konstrukce vozovky
KRYTOVÉ VRSTVY
PODKLADNÍ VRSTVY
Dolní krytová vrstva
Podklad pro obrusnou vrstvu
Přenos zatížení do podkladních vrstev
Odolnost proti trvalým deformacím
Trend: tuhé vrstvy, vyšší teploty v létě, nízké
v zimě
Mezerovitost: 3 % - 8 %
Tloušťka: 50 mm – 90 mm
4
Konstrukce vozovky
KRYTOVÉ VRSTVY
PODKLADNÍ VRSTVY
Podkladní vrstvy
Přenos zatížení z krytových vrstev do podloží
(nosná funkce)
Odolnost proti trvalým deformacím
Požadavek na životnost, pevnost v tahu za
ohybu, pevnost ve smyku
Trend: tuhé vrstvy, vyšší teploty v létě, nízké
v zimě
5
Konstrukce vozovky
KRYTOVÉ VRSTVY
PODKLADNÍ VRSTVY
Ochranná vrstva
Má ochrannou funkci podloží před vodou a
promrzáním
Filtrační funkce
Drenážní funkce
Roznáší zatížení na zemní pláň
6
Konstrukce vozovky
KRYTOVÉ VRSTVY
PODKLADNÍ VRSTVY
Zemní pláň
Plocha uzavírající zemní těleso v
kontaktu s vozovkou, tvoří horní líc
aktivní zóny
7
Typy konstrukcí vozovek
Podle tuhosti
Tuhé vozovky
Polotuhé vozovky
Netuhé vozovky
Podle druhu obrusné vrstvy
Nestmelené
Asfaltové
Cementobetonové
Dlážděné
8
Typy konstrukcí vozovek
Podle tuhosti
Tuhé vozovky
Polotuhé vozovky
Netuhé vozovky
Podle druhu obrusné vrstvy
Nestmelené
Asfaltové
Cementobetonové
Dlážděné
9
Typy konstrukcí vozovek
POZITIVA
Nestmelené
Asfaltové
CB
Dlážděné
Hydraulicky
stmelená
podkladní vrstva
Asfaltová nebo
nestmelená podkladní
vrstva
jednoduchá
výstavba
Vysoká únosnost
Rychlá výstavba
Vysoká
odolnost vůči
zatížení
Odolnost proti
trvalým
deformacím
levné
Nevyjíždění kolejí
Vysoká únosnost
Různé úpravy
povrchu
Rychlá oprava
jednoduché
strojní vybavení
Rychlá opravitelnost
Rozebíratelnost
Rychlá výstavba
Rychlá výstavba
Jednoduché
vybavení
Různé obrusné vrstvy
10
Typy konstrukcí vozovek
POZITIVA
Nestmelené
Asfaltové
CB
Dlážděné
Hydraulicky
stmelená
podkladní vrstva
Asfaltová nebo
nestmelená
podkladní vrstva
Nízká únosnost
Technologická
náročnost
podkladní vrstvy
(trhliny)
Vyjíždění kolejí
Doba výstavby
Hlučnost
Nutná pravidelná
údržba
Strojní vybavení
Strojní vybavení
Strojní vybavení
Vyjetí kolem
Technologická
náročnost
Technologická
náročnost
Kvalita oprav
Problémy s
vodou
Opravitelnost
11
POUŽITÍ KAMENIVA
betony
asfaltovými pojivy stmelené
materiály
hydraulicky stmelené
asfaltovými pojivy stmelené
materiály
nestmelené materiály
TERMINOLOGIE
• kamenivo – směs zrn různé velikosti, která se stanovuje
proséváním směsi na kontrolních sítech s čtvercovými otvory
se stanovenými rozměry
• zrno kameniva – jednotlivá část kameniva charakterizovaná
svojí velikostí a tvarem
• zrnitost kameniva – poměrná procentuální skladba směsi
podle úhrnných objemů zrn jednotlivých velikostí, jejím
grafickým vyjádřením je čára zrnitosti
• frakce kameniva – označení kameniva pomocí rozměrů
dolního (d) a horního (D) síta vyjádřené jako poměr (d/D)
TERMINOLOGIE
• úzká frakce – směs kameniva nacházející se v rozmezí dvou kontrolních sít,
jejichž velikosti dosahují poměru maximálně 1:2 např.: 4/8, 8/11
• široká frakce – směs kameniva nacházející se v rozmezí dvou kontrolních
sít, jejichž velikosti přesahují poměr 1:2 např.: 4/16, 2/8
• podsítné – část kameniva propadnutá dolním sítem používaným na
označení frakce
• nadsítné – část kameniva zachycená na horním sítě používaným na
označení frakce
• výsivky – odpad z výroby drceného kamene bez zaručení ukazatelů jakosti
kameniva a velikosti zrn
• filer – kamenivo, kterého většina zrn propadne kontrolním sítem s velikostí
ok 0,063 mm
ROZDĚLENÍ KAMENIVA
podle objemové hmotnosti
podle původu
podle vzniku
podle velikosti zrna
podle použití
ROZDĚLENÍ PODLE PŮVODU
• přírodní
• umělé
• recyklované
ROZDĚLENÍ PODLE VZNIKU ZRN
•
•
•
•
drcené
těžené
těžené předrcené
drcené těžené
ROZDĚLENÍ PODLE VELIKOSTI NEJVĚTŠÍHO ZRNA
•
•
•
•
•
•
•
•
•
drobné
směs
hrubé
drť
štěrk
štěrkodrť
štěrkopísek
předrcený štěrkopísek
kamenná moučka
ROZDĚLENÍ PODLE OBJEMOVÉ HMOTNOSTI
• pórovité
• hutné
• těžké
ROZDĚLENÍ PODLE POUŽITÍ
• Kamenivo do betonu (ČSN EN 12620)
• Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy
pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch
(ČSN EN 13043)
• Pórovité kamenivo (ČSN EN 13055)
• Kamenivo pro malty (ČSN EN 13139)
• Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené
hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní
komunikace (ČSN EN 13242)
• Kamenivo pro vodní stavby (ČSN EN 13383)
• Kamenivo pro kolejové lože (ČSN EN 13450)
NESTMELENÉ SMĚSI
Nestmelené směsi
• Zrnitý materiál s kontrolovanou zrnitostí od
dolního síta d=0, který se obvykle používá v
podkladních nebo ochranných vrstvách
vozovek.
• Vrstva neobsahuje žádné přidané pojivo.
• Existuje vnitřní tření mezi zrny.
(vhodné drcené kamenivo, SI, LA)
KONSTRUKČNÍ VRSTVY
nestmelené materiály
nestmelené materiály
Nestmelené směsi
ŠPA ŠPB – štěrkopísek
ŠDA ŠDB – štěrkodrť
MZK – mechanicky zpevněné kamenivo
MZKO – mechanicky zpevněné kamenivo
otevřené
• VŠ – vibrovaný štěrk
•
•
•
•
Nestmelené směsi
• ŠPA ŠPB – nestmelená směs z těženého
kameniva zrnitosti GE (ŠPA) nebo GN (ŠPB)
• ŠDA ŠDB – nestmelená směs z drceného
kameniva zrnitosti GE (ŠDA) nebo GN (ŠDB)
• MZK – vrstva vozovky vyrobená z nestmelené
směsi drceného kameniva zrnitosti GA nebo GC
• MZKO – vrstva vozovky vyrobená z nestmelené
směsi drceného kameniva zrnitosti GO
Nestmelené směsi
• ŠPA ŠPB – směs drobného a hrubého těženého
kameniva s omezenou velikostí max. zrna D
• ŠDA ŠDB – směs drobného a hrubého drceného
kameniva s omezenou velikostí max. zrna D
• MZK, MZKO – směs drobného a hrubého
drceného kameniva s omezenou velikostí max.
zrna D, se zvýšenými požadavky na zrnitost,
pokládaná za optimální vlhkosti
• VŠ – vrstva tvořená kostrou z hrubého
kameniva se zavibrovaným výplňovým
kamenivem
MZK - TECHNOLOGIE
• Hrubé kamenivo – kostra
• Drobné kamenivo - výplň
ŠV - TECHNOLOGIE
• úprava a zpevnění vrstvy na kterou bude ŠV
pokládán
• rozprostření kostry 32/63
• Jeden pojezd vibračního válce
• rozprostření výplňového kameniva 0/max. 16
• infiltrační, spojovací postřik
Nestmelené směsi
 ČSN EN 13242+A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro
inženýrské stavby a pozemní komunikace
 ČSN EN 13285 Nestmelené směsi - Specifikace
 ČSN 73 6126-1 Stavba vozovek - Nestmelené vrstvy - Část 1: Provádění a kontrola shody
 ČSN 73 6126-2 Stavba vozovek - Nestmelené vrstvy - Část 2: Vrstva z vibrovaného štěrku
Nestmelené směsi – značení ve
výkresové dokumentaci
• Značka technologie, zrnitost směsi, tloušťka
vrstvy, označení směsi
• MZK 0/32 GC, 200 mm, ČSN 73 6126-1
Nestmelené směsi – užití ve vozovce
Technologie
MZK
MZKO
ŠDA
ŠDB
ŠPA
ŠPB
VŠ
Podkladní
vrstva
Bez omezení
Bez omezení
III – VI
V - VI
----Bez omezení
Ochranná
vrstva
----Bez omezení
V – VI
IV – VI
VI
---
Nestmelené směsi – tloušťky vrstev
ŠD, ŠP, MZK
• Minimální tloušťka je 2,5 násobek D
• Maximální tloušťka 300 mm
VŠ
• Minimální tloušťka 150 mm
• Maximální tloušťka 300 mm
ČSN EN 13285 Nestmelené směsi - Specifikace
 zrnitost
 propad středním sítem
 typická zrnitost
 index plochosti
 ostrohrannost
 obsah jemných částic
 jakost jemných částic
 otluk
 sírany
 obsah síry
 rozpad čediče
 nasákavost
 odolnost proti zmrazování
 trvanlivost
ČSN EN 13285 Nestmelené směsi - Specifikace
 maximální obsah jemných
částic
 minimální obsah jemných
částic
 nadsítné
 požadavky na zrnitost
 CBR
 objemová hmotnost
 optimální vlhkost
 vlhkost
ČSN EN 13285 Nestmelené směsi - Specifikace
MZK
MZK
MZKo
ŠDA ŠPA
ŠDB ŠPB
Asfaltová pojiva
Asfalty
• Patří mezi skupinu živic (směsi uhlovodíků a
jejich nekovových derivátů, které jsou
rozpustné v sirouhlíku)
• Živice asfaltické: přírodní x ropné asfalty
• živice pyrogenetické: dehty
Přírodní asfalty
• Vyskytují se v přírodě
• Příměs minerálních látek
• Polotuhá – tuhá konzistence
• Bermudský, Trininadský, Venezuelský,
Albánský - Selenica
Ropné asfalty
• Ropa asfaltická – s velkým množstvím asfaltu
• Poloasfaltická – s malým množstvím asfaltu
• Neasfaltická – téměř bez asfaltu
Chemické složení asfaltů
•
•
•
•
•
•
směs vysokomolekulárních uhlovodíků
kyslík
dusík
síra
kovy
nečistoty.
je velice složité určit skutečný poměr jednotlivých chemických látek
Chemické složení asfaltů
• Asfalteny – nerozpustné látky
• Maltény – rozpustné látky v
nízkomolekulárních parafinických
rozpouštědlech
- parafiny a nafteny
- lehké a střední aromáty
- těžké aromáty
Dělení asfaltových pojiv
Silniční asfalty
Silniční asfalty jsou touto evropskou normou ČSN EN 12591 „Asfalty a
asfaltová pojiva – specifikace pro silniční asfalty“ rozděleny do tří skupin:
• I. Asfalty definované hodnotou penetrace při 25°C v intervalu 20 – 330 [0,1 mm],
blíže specifikované právě penetrací při 25°C a bodem měknutí KK (tab. 6.1).
• II. Asfalty definované hodnotou penetrace při 25°C v intervalu 250 – 800 [0,1 mm],
blíže specifikované penetrací při 15°C a dynamickou viskozitou při 60°C.
• III. Asfalty definované a specifikované kinetickou viskozitou při 60°C pro měkké
asfalty.
50/70
30/45
Silniční asfalty
Uplatnění silničních asfaltů:
 hutněné asfaltové
 spojovací postřiky a asfaltové emulze,
 lité asfalty
Vlastnosti asfaltových pojiv
Mechanicko-fyzikální vlastnosti asfaltů jsou nejčastějším ukazatelem jejich chování
při aplikaci v praxi. S rozvojem uplatnění asfaltů v silničním stavitelství dochází i k
rozvoji zkušebních metod. Přitom je třeba vycházet z možností praxe a snažit se
aplikací běžných zkušebních metod získat optimum.
Stanovení bodu měknutí metodou kroužek a kulička (°C)
Stanovení penetrace při 25°C (0,1mm)
Stanovení bodu lámavosti podle Fraasse (°C)
Výpočet penetračního indexu
Zkouška krátkodobého stárnutí (teplotní stálost) – TFOT, RTFOT
Stanovení silové duktility
Stanovení skladovací stability
Stanovení přilnavosti asfaltu ke kamenivu
Zkoušení asfaltových pojiv
Penetrace jehlou ČSN EN 1426
Charakterizuje konzistenci asfaltu
Vzorek min. 150 g, tři jehly (definovány – maximální rozdíly jednotlivých měření)
Dle penetrace se provádí základní označení pojiv např. 50/70 (tj. fyzicky 5 až 7 mm)
Zkoušení asfaltových pojiv
Stanovení bodu měknutí ČSN EN 1427, Horní hranice oboru plasticity, asfalt
přechází do tekutého stavu
ocelová kulička průměru 9,5 mm, položená na vrstvě asfaltu tloušťky 6,4 mm, zahřívané
předepsaným způsobem, pronikne vrstvou asfaltu a protáhne jí do hloubky 2,5 cm pod s
podní okraj prstenu
Zkoušení asfaltových pojiv
[3]
Zkoušení asfaltových pojiv
Bod lámavosti
Dolní hranice oboru plasticity
- teplota vyjádřená ve stupních Celsia (°C), při
které se tenká vrstva asfaltového pojiva o
stanovené a rovnoměrné tloušťce za
definovaných podmínek zatížení zlomí
- vzorek o hmotnosti 410 ± 10 mg
- počáteční teploty minimálně o 15 °C vyšší,
než je očekávaný bod lámavosti
- Rychlost ochlazování je 1°C/min
Zkoušení asfaltových pojiv
Duktilita ČSN EN 13589
teplota 5,0 ± 0,5°C
konstantní rychlosti protahování 50 mm/min
protažení 400 mm
Bod přetržení je protažení, při kterém došlo k
přetržení zkušebního tělíska
• Deformační energie je energie v joulech
dodaná zkušebnímu tělísku při protažení
• Smluvní energie značí podíl deformační energie
a počátečního příčného průřezu zkušebního
tělíska
•
•
•
•
Modifikace asfaltových pojiv
Důvody jejich zavedení:
zvyšující se zatížení pozemních komunikací;
nárůst intenzit dopravy;
zavádění některých inovativních technologií – asfaltové koberce drenážní, asfaltové
koberce mastixové;
potřeba prodlužování životnosti konstrukce (oddálení poruch, omezení potřeb oprav).
Přínosy modifikace:
snižujeme teplotní citlivost asfaltu a jeho křehkost v oblasti nízkých teplot,
zvyšujeme bod měknutí a rozšiřujeme obor plasticity asfaltu,
zlepšujeme přilnavost asfaltu ke kamenivu,
zvyšujeme kohezi, soudržnost a lepivost i za vyšších teplot,
zlepšujeme odolnost proti vzniku trvalých deformací a proti účinkům opakovaného
namáhání,
snižujeme stárnutí asfaltu.
Modifikace asfaltových pojiv
Uplatňované modifikační přísady:
• přírodní polymery – kaučuk, celuloza;
• plastomery (jednorozměrné);
• elastomery (jednorozměrné);
• duraplasty (trojrozměrné => epoxidové pryskyřice, polyuretany, polyestery
• kyselina polyfosforečná (PPA).
Poznámka k syntetickým polymerům:
Prostorové
uspořádání
makromolekulárního
řetězce
jednorozměrných
(termoplastických) polymerů podmiňuje jejich fyzikálně chemické i mechanické
vlastnosti. Při zvýšeném namáhání nebo při vyšších teplotách může dojít k uvolnění
vazeb vzniklých při homogenizaci pojiva
Další možnosti úpravy asfaltových pojiv
Multigrádová asfaltová pojiva:
Multigrádové asfalty jsou speciální silniční asfalty vyráběné v rafinériích speciální
technologií. Vyznačují se především rozšířeným oborem plasticity a vyšším
penetračním indexem, než běžné nemodifikované asfalty. Jsou vhodné pro výrobu
asfaltových hutněných směsí typu VMT (směsi s vysokým modulem tuhosti) určených
pro podkladní a ložní vrstvy vozovek s velmi těžkým dopravním zatížením. Jedná se o
asfaltová pojiva s penetrací 20/30 a 35/50.
Nízkoviskózní asfalty:
• montánní vosky
• Fischer-Tropschovy vosky
• amidové vosky
• zeolit
• zpěněný asfalt
PmB 25/55 - 60
Silniční asfaltová pojiva
SAMI, SAL
Modifikovaná
asfaltová pojiva
PmB 25/55-60
Tvrdá silniční pojiva
Asfaltové směsi
kamenivo
asfaltové
pojivo
vzduchové
mezery
Tuhost
Odolnost proti
trvalým
deformacím
Životnost
Odolnost proti
vodě
Povrchové
vlastnosti
Nízkoteplotní
vlastnosti
Složení asfaltových směsí
KRYTOVÉ VRSTVY
Horní krytová
vrstva
Podkladní
Dolní
krytová
vrstvy
vrstva
PODKLADNÍ
VRSTVY
V kontaktu
Podklad
Přenos
zatížení
pro
s obrusnou
kolem
z krytových
vrstvu
vrstev
do podloží
Odoláváfunkce)
Přenos
(nosná
zatížení
klimatickým
do podkladních
podmínkám
vrstev
Zimní údržba
Odolnost
proti trvalým deformacím
Povrchové
Trend:
Požadavek
tuhévlastnosti
na
vrstvy,
životnost,
vyšší pevnost
teploty vvlétě,
tahunízké
za
vDrenážní
ohybu,
zimě pevnost
schopnost
ve smyku
Rovnost
Mezerovitost:
Trend:
tuhé vrstvy,
3 % -vyšší
8 % teploty v létě, nízké
Hlučnost
vTloušťka:
zimě 50 mm – 90 mm
Trend: snižovat3tloušťky
Mezerovitost:
%-9%
Mezerovitost:
Tloušťka:
50 mm
2 %–-100
6 %mm
Tloušťka: 20 mm – 50 mm
20.5.2013
pro AGA Letiště s.r.o.
Konstrukce
netuhé vozovky
59
• ČSN EN 13108-1 Asfaltové směsi – Specifikace pro materiály – Část 1:
Asfaltový beton
• ČSN EN 13108-2 Asfaltové směsi – Specifikace pro materiály – Část 2:
Asfaltový beton pro velmi tenké vrstvy
• ČSN EN 13108-3 Asfaltové směsi – Specifikace pro materiály – Část 3:
Velmi měkká asfaltová směs
• ČSN EN 13108-4 Asfaltové směsi – Specifikace pro materiály – Část 4:
Asfaltová směs hutněná za horka (HRA)
• ČSN EN 13108-5 Asfaltové směsi – Specifikace pro materiály – Část 5:
Asfaltový koberec mastixový
• ČSN EN 13108-6 Asfaltové směsi – Specifikace pro materiály – Část 6: Litý
asfalt
• ČSN EN 13108-7 Asfaltové směsi – Specifikace pro materiály – Část 7:
Asfaltový koberec drenážní
• ČSN EN 13108-8 Asfaltové směsi – Specifikace pro materiály – Část 8: Rmateriál
TG 3 – výrobkové normy
• AC označení asfaltového betonu (vychází z
anglického názvu pro asfaltový beton = Asphalt
Concrete)
• Označení asfaltového betonu podle použití v
konstrukčních vrstvách vozovek:
- ACO = AC surf– asfaltový beton pro obrusné
vrstvy D
- ACL = AC bin – asfaltový beton pro ložní vrstvy B
- ACP = AC base – asfaltový beton pro podkladní
vrstvy T
ČSN EN 13108 – 1: Asfaltový beton - Názvosloví
• Označení asfaltového betonu podle nejhrubší
použité frakce kameniva:
ACO D
Číslo D představuje velikost oka horního síta
nejhrubší použité frakce kameniva (tzv.
nominálního síta) pro daný druh asfaltové
směsi.
ČSN EN 13108 – 1: Asfaltový beton - Názvosloví
• Označení asfaltového betonu podle kvalitativních
požadavků:
• ACL D S; ACL D +; ACL D, ACL D CH
- S směsi se zvýšenou odolností proti tvorbě trvalých
deformací, nahrazující směsi podle předpisu TP 109
- + směsi nahrazující kvalitativní třídu směsí I podle
ČSN 73 6121;
- Bez označení ⇒ směsi nahrazující kvalitativní třídu
směsí II a III podle ČSN 73 6121
- CH směsi pro nemotoristické komunikace a
chodníkové úpravy
ČSN EN 13108 – 1: Asfaltový beton - Názvosloví
• Označení asfaltového betonu se doplňuje:
- o druh použitého pojiva:
- ACL D S pojivo; ACL D + pojivo; ACL D pojivo
PŘÍKLAD: ACL 16 S PMB 10/40-65
ČSN EN 13108 – 1: Asfaltový beton - Názvosloví
• v technické dokumentaci se doplňuje uvedením
tloušťky vrstvy v milimetrech a označením
odpovídající normy.
- PŘÍKLAD Asfaltový beton pro obrusnou vrstvu
vozovky s velikostí maximálního zrna 11 mm
třídy dopravního zatížení např. III a silničním
asfaltem 50/70, tloušťka vrstvy 40 mm, podle
ČSN EN 13108-1:2007.
- ACO 11+ 50/70; 40 mm; ČSN EN 13108-1:2008
ČSN EN 13108 – 1: Asfaltový beton - Názvosloví
•
•
•
•
•
•
AC
Obrusné, ložní, podkladní vrstvy
Všechny TDZ
D = 5, 8, 11, 16, 22, 32
Všechny typy asfaltových pojiv
Relativně jednoduché na vyskládání směsi
kameniva
• Plynulá čára zrnitosti
• Do AC začleněno OK
Asfaltový beton
• Označení asfaltového betonu pro velmi tenké vrstvy
podle čáry zrnitosti:
- BBTM D A; BBTM D B; BBTM D C
- Symbol pro rozlišení je doplněn za označením D
nominálního síta:
A směsi s vyšším obsahem drobného kameniva a
jemných částic
B směsi s nižším obsahem drobného kameniva a
jemných částic
C směsi s vyšším obsahem drobného kameniva a
nejvyšším obsahem jemných částic
ČSN EN 13108 – 2: Asfaltový beton pro velmi tenké vrstvy Názvosloví
• Označení asfaltového betonu pro velmi tenké vrstvy
podle kvalitativních požadavků:
- Symbol pro rozlišení je doplněn za označením čáry
zrnitosti:
S směsi se zvýšenou odolností proti tvorbě trvalých
deformací ve spolupůsobení s ložní vrstvou podle
dříve platných TP 109
- +směsi podle předchozí ČSN 73 6121
- Bez označení směsi pro TDZ IV až VI podle předchozí
ČSN 73 6121
BBTM D A S; BBTM D A +; BBTM D A
ČSN EN 13108 – 2: Asfaltový beton pro velmi tenké vrstvy Názvosloví
• Označení asfaltového betonu pro velmi tenké
vrstvy se doplňuje:
- o druh použitého pojiva
BBTM D A S pojivo; BBTM D A + pojivo; BBTM
D A pojivo
PŘÍKLAD Asfaltový beton pro velmi tenké
vrstvy s velikostí maximálního zrna 11 mm
třídy C pro obrusnou vrstvu vozovky třídy
dopravního zatížení např. IV a silničním
asfaltem 50/70.
BBTM 11 C + 50/70
ČSN EN 13108 – 2: Asfaltový beton pro velmi tenké vrstvy Názvosloví
• technické dokumentaci se doplňuje uvedením
tloušťky vrstvy v milimetrech a označením
odpovídající normy.
- PŘÍKLAD Asfaltový beton pro velmi tenké vrstvy s
velikostí maximálního zrna 8 mm třídy B třídy
dopravního zatížení např. IV, tloušťka vrstvy 25
mm, navržený podle ČSN EN 13108-2:2007.
BBTM 8 B 50/70; 25 mm; ČSN EN 13108-2:2008
ČSN EN 13108 – 2: Asfaltový beton pro velmi tenké vrstvy Názvosloví
• Obrusná vrstva
• Tloušťka 20 mm – 30 mm
• Čára zrnitosti kameniva navržena tak, že vzniká
otevřená struktura
BBTM – asfaltový beton pro velmi tenké vrstvy
 Zhutnitelnost - při nedostatečném zhutnění dochází k
dřívějšímu výskytu poruch obrusné vrstvy
 Odolnost proti stárnutí - při větší mezerovitosti dochází
k působení vnikající povrchové vody, čímž je zapříþiněno
narušení spojení pojiva s kamenivem. Dochází k
rychlejšímu stárnutí asfaltu.
 Protismykové vlastnosti – vytvořením vhodné
mikrotextury a makrotextury lze zajistit vhodné
protismykové vlastnosti
 Protihlukové vlastnosti –hlučnost je nižší než u běžných
AC, kde se udává hodnota < 76 dB (A). Snížení hluku o 3 dB
odpovídá snížení dopravy zhruba o polovinu.
 Ekonomické hledisko - umožňuje efektivní, rychlé a
levné zhotovení obrusné vrstvy při dodržení všech
kvalitativních požadavků
BBTM – užitné vlastnosti
• Pro všechny TDZ
• Modifikovaná a nemodifkovaná asfaltová
pojiva
• R - materiál 0%
• Mezerovitost 3 % - 15 %
• Obsah pojiva od 4,8 %
• ITSR
BBTM - charakteristika
• Označení asfaltového koberce mastixového
- SMA označení asfaltového koberce mastixového
(vychází z anglického názvu pro asfaltový koberec
mastixový = Stone Mastic Asphalt)
• Označení asfaltového koberce mastixového podle
nejhrubší použité frakce kameniva
- SMA D
- Číslo D představuje velikost oka horního síta
nejhrubší frakce použitého kameniva (tzv.
nominálního síta) pro daný druh asfaltové směsi.
ČSN EN 13108 – 5: Asfaltový koberec mastixový - Názvosloví
• Označení asfaltového koberce mastixového podle
kvalitativních požadavků:
- Symbol pro rozlišení je doplněn za označením D
nominálního síta:
S ⇒ směsi se zvýšenou odolností proti tvorbě trvalých
deformací, nahrazující směsi podle zvláštního
+ ⇒ směsi nahrazující kvalitativní třídu směsí I podle ČSN
73 6121-1
Bez označení ⇒ směsi nahrazující kvalitativní třídu směsí
II podle ČSN 73 6121-1
SMA D S; SMA D + ; SMA D
ČSN EN 13108 – 5: Asfaltový koberec mastixový - Názvosloví
• Označení asfaltového koberce mastixového se doplňuje:
– o druh použitého pojiva.
• SMA D S pojivo; SMA D + pojivo; SMA D pojivo
PŘÍKLAD Asfaltový koberec mastixový s velikostí maximálního zrna 11
mm pro obrusnou vrstvu vozovky třídy dopravního zatížení např. I se
zvýšenou odolností proti tvorbě trvalých deformací a modifikovaným
asfaltem 25/55-55.
SMA 11 S PMB 25/55-55
• v technické dokumentaci se doplňuje uvedením tloušťky vrstvy v
milimetrech a označením odpovídající normy.
PŘÍKLAD Asfaltový koberec mastixový s velikostí maximálního zrna 8 mm
třídy dopravního zatížení např. III a silničním asfaltem 50/70, tloušťka
vrstvy 40 mm, podle ČSN EN 13108-5:2007.
SMA 8 + 50/70; 40 mm; ČSN EN 13108-5: 2008
ČSN EN 13108 – 5: Asfaltový koberec mastixový - Názvosloví
Obrusná vrstva
Pro zatížené komunikace a plochy
Vyvinuta v 70. letech v Německu
Přerušená čára zrnitosti
Vysoký obsah hrubého kameniva (zrno – zrno)
Použití nosiče pojiva
Základní charakteristiky:
vysoká odolnost proti tvorbě trvalých deformací,
odolnost proti tvorbě mrazových trhlin,
příznivá makrotextura a s ní související útlum hluku z
dopravy,
• pomalý proces stárnutí,
• dobrá přilnavost k podkladu.
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
SMA – asfaltový koberec mastixový
• Tloušťka 15 mm – 60 mm ⇔velikost zrna od 4
mm do 16 mm
• Mezerovitost od 2 % do 4,5 %
• Minimální obsah pojiva 5,8 %
• Modifikovaná a nemodifikovaná pojiva
• Jen drcené kamenivo
• Nosič pojiva
• Koleje, stékavost
SMA – asfaltový koberec mastixový
• Označení litého asfaltu:
- MA všeobecné označení litého asfaltu (vychází
z anglického názvu pro litý asfalt = Mastic
Asphalt)
• Označení litého asfaltu podle nejhrubší
použité frakce kameniva:
- MA D
- Číslo “D“ představuje velikost oka horního síta
nejhrubší frakce použitého kameniva (tzv.
nominálního síta) pro daný druh asfaltové
směsi
ČSN EN 13108 – 6: Litý asfalt - Názvosloví
• Označení litého asfaltu:
- MA všeobecné označení litého asfaltu (vychází z
anglického názvu pro litý asfalt = Mastic Asphalt)
• Označení litého asfaltu podle nejhrubší použité
frakce kameniva:
- MA D
Označení litého asfaltu podle kvalitativních požadavků :
Symbol pro rozlišení je doplněn za označením D
nominálního síta:
pro určení kvalitativních požadavků jsou zavedeny
jakostní třídy I, II, III, IV, V.
ČSN EN 13108 – 6: Litý asfalt - Názvosloví
PŘÍKLAD 1 Litý asfalt se zrnitostí do 16 mm pro dálnici s
dopravním zatížením S
MA 16 I
• Označení litého asfaltu v technické dokumentaci se doplňuje
uvedením tloušťky vrstvy v milimetrech a označením
odpovídající normy.
PŘÍKLAD 2 Označení litého asfaltu na dodacím listu – Litý
asfalt pro ochrannou vrstvu izolace na mostě se zrnitostí do
11 mm a s asfaltem gradace 20/30.
MA 11 IV 20/30
• PŘÍKLAD 3 Označení litého asfaltu v technické dokumentaci
– Litý asfalt pro ochrannou vrstvu izolace na mostě se
zrnitostí do 11 mm, tlouštka vrstvy 35 mm, podle ČSN EN
13108-6:2007.
MA 11 IV; 35 mm; ČSN EN 13108-6:2007
ČSN EN 13108 – 6: Litý asfalt - Názvosloví
• směs kameniva a asfaltového pojiva,
popřípadě dalších přísad.
• obsah asfaltového pojiva vyšší, kamenivo
nevytváří kostru směsi, ale je pouze
kamenivem výplňovým (nedochází k tření
jednotlivých zrn), zrna “plavou“ v asfaltu.
• směs z litého asfaltu neobsahuje vzduchové
mezery.
• obrusné vrstvy silnic a dálnic, chodníků,
dopravních a skladovacích ploch
• do ochranné vrstvy izolace mostních objektů.
Litý asfalt
• Označení asfaltového koberce drenážního
PA všeobecné označení asfaltového koberce
drenážního (vychází z anglického názvu pro
asfaltový koberec drenážní = Porous Asphalt )
• Označení asfaltového koberce drenážního
podle nejhrubší použité frakce kameniva PA D
ČSN EN 13108 – 7: Asfaltový koberec drenážní - Názvosloví
• Označení asfaltového koberce drenážního se doplňuje o druh
použitého pojiva PA D pojivo
PŘÍKLAD Asfaltový koberec drenážní s velikostí maximálního
zrna 11 mm a modifikovaným asfaltem PMB 45/80-50.
PA 11 PMB 45/80-50
• Označení asfaltového koberce drenážního v technické
dokumentaci se doplňuje uvedením tloušťky vrstvy v
milimetrech a označením odpovídající normy.
PŘÍKLAD 1 Asfaltový koberec drenážní s velikostí maximálního
zrna 8 mm a silničním asfaltem 50/70, tloušťka vrstvy 40 mm,
podle ČSN EN 13108-7:2007.
PA 8 50/70; 35 mm; ČSN EN 13108-7:2008
ČSN EN 13108 – 7: Asfaltový koberec drenážní - Názvosloví
 Obrusná vrstva
 Vysoký podíl vzájemně propojených mezer a dutin ⇔
vysokým obsah stejnozrnného kameniva úzké frakce
 Drenážní schopnost (zvyšuje bezpečnost provozu
odstraněním aquaplaningu a rozstřikování vodní clony
za jedoucími vozidly)
 Zvuk pohlcující vrstva
 Vysoký podíl mezer ⇨ rychlejší stárnutí
 Koheze směsi je zajištěna téměř výhradně pojivem
 odolnost proti trvalým deformacím je výsledkem styku a
vzájemného tření mezi zrny kameniva
PA – drenážní koberec
• Klíčovou roli u kameniva hraje tvar zrn
• Styk zrn kameniva nesmí být příčinou
porušení již při hutnění směsi nebo
předčasného opotřebení vlivem dopravy
• Musí být zajištěna výborná a trvalá
přilnavost asfaltu ke kamenivu.
PA – drenážní koberec
PA – rozdělení mezer
a – kontinuálně spojitá
(propustnost, hluk)
b1 – dosažitelná z povrchu
(hluk)
b2 – uzavírající
b3 – slepá ulička
c – vodovzdorná
d – zcela uzavřená
• Zanášení a ucpávání mezer
• Snížení mezerovitosti, snížení
propustnosti a akustických
schopností
• Rizika v zimních obdobích
• Vyšší spotřeba solí
PA – údržba a životnost
 Jízda na PA představuje pro řidiče vysoký jízdní komfort. odstraňuje
riziko aquaplaningu a zlepšuje viditelnost ve dne i v noci.
 snižování hlučnosti ve srovnání s uzavřenými povrchy AC a SMA.
 Prosazování opatření k ochraně proti hluku v EU vede k vývoji
dvouvrstvých drenážních koberců druhé a třetí generace, které
snižují hluk o 6 – 10 dB.
 Úseky s povrchem PA je nutno pečlivě vybírat a po zhotovení
pravidelně udržovat čištěním speciálními mechanismy
(proplachováním tlakovou vodou a vysáváním nečistot)
 Návrh směsi vychází z empirických požadavků. S používáním PA
v ČR jsou minimální zkušenosti.
PA - závěry
• AKO označení pro asfaltový koberec otevřený
• Označení asfaltového betonu podle nejhrubší
použité frakce kameniva :
- AKO 16 = AKOH
- AKO 11 = AKOS
- AKO 8 = AKOJ
AKOVH již není definován
ČSN 73 6121 Příloha B: Asfaltový koberec otevřený
POUŽITÍ VRSTVY
Obrusná vrstva
Ložná vrstva
Podkladní vrstva
V
VI
I
Sportovní plochy
Plochy s dopravou
13 % - 24 % mezerovitost
AKO – asfaltový koberec otevřený
•
•
•
•
Firemní technologie
SMA LA
LOA
PMA
PROTIHLUKOVÉ ÚPRAVY
• VMT označení pro směs s vysokým modulem
tuhosti
• Označení směsi s vysokým modulem tuhosti
podle nejhrubší použité frakce kameniva :
- VMT 16
- VMT 22
V dříve platných VMT byly směsi označovány:
VMT A I 0-16, VMT A I 0-22, VMT A II 0-16, VMT A II 0-22
VMT B I 0-16, VMT B I 0-22, VMT B II 0-16, VMT B II 0-22
TP 151: Směsi s vysokým modulem tuhosti
• Ložní a podkladní vrstvy s vysokým dopravním
zatížením
• minimalizace vzniku nadměrných trvalých
deformací ve formě vyjetých kolejí a jiných
poruch podobného typu,
• vysoká odolnost proti únavě i proti působení
vody a tím zajistit i jejich vysokou životnost,
• snížit tloušťky vozovky ve srovnání s
klasickými typy úprav či zvýšit provozní
výkonnost vozovky.
VMT
EMPIRICKÉ VLASTNOSTI
• Volumetrické (zrnitost, obsah asfaltového
pojiva, maximální objemová hmotnost,
zhutněná objemová hmotnost, mezerovitost,
mezerovitost směsi kameniva, stupeň vyplnění
mezer)
• Mechanicko-fyzikální (pevnost v příčném tahu,
Marshallova zkouška, nasákavost, úbytek
hmoty, číslo tvrdosti)
Funkční vlastnosti
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Tuhost
Únava
Odolnost vůči účinkům vody
Odolnost vůči tvorbě trvalých deformací
Zhutnitelnost
Přilnavost asfaltu ke kamenivu
Stanovení k segregaci asfaltové směsi
Odolnost proti otěru pneumatikami s hroty
Propustnost
Cyklická zkouška v tlaku
Drenážní schopnost
Odolnost vůči pohonným hmotám
Výroba
směsi
Šaržové
obalovny
Kontinuelní
obalovny
Šaržová obalovna
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Skladové hospodářství (kamenivo, asfalt)
Násypky pro frakce kameniva
Cisterny pro asfalt
Sušící buben
Usazovací filtry
Silo s vápenou moučkou
Silo na vratný filer
Horké třídění kameniva
Zásobníky pro asfaltovou směs
Šaržová obalovna
Šaržová obalovna
Šaržová obalovna
Směsi stmelené hydraulickými
pojivy
Stmelené směsi hydraulickými pojivy
• Zeminy
• Kamenivo
Požadavky na zeminy
• Nejsou specifikovány v normě jako u kameniva
• 95 % velikosti zrn pod 63 mm (u vápna není
ani tento požadavek)
• Maximální obsah síranů a organických látek
Proč zlepšovat zeminy
•
•
•
•
•
Využití nevhodných místních materiálů
Zlepšení zpracovatelnosti zemin
Zlepšení zhutnitelnosti
Využití pro pojíždění staveništní dopravou
Poskytnutí kvalitního podkladu pro konstrukci
Proč zlepšovat zeminy
•
•
•
•
•
snížení vlhkosti zeminy,
zvýšení modulu přetvárnosti (stanovené Edef,2)
snížení čísla plasticity (Ip)
zvýšení poměru únosnosti (CBRsat)
snížení míry namrzavosti (β)
Pojiva
•
•
•
•
•
Cement
Vápno
Struska
Popílek
Směsná silniční hydraulická pojiva
Cement
• 2%–4%
• zeminy s Ip nižším než 6 %
• cementy portlandské třídy 32,5 a 22,5,
struskoportlandské a vysokopecní třídy 32,5
Vápno
•
•
•
•
1%-3%
zeminy s číslem plasticity Ip = 10 % a vyšším
Okamžité účinky
Dlouhodobé účinky
Vápno
•
•
•
•
•
Okamžité účinky
vysoušení zeminy - chemické vázání vody vlivem hydratace vápna,
provzdušnění při míchání, přidání suchého materiálu
zvýšení pevnosti (smykových parametrů a přetvárných charakteristik)
zeminy a CBR
snížení namrzavosti
změna Proctorovy křivky - maximální objemová hmotnost se snižuje,
zvyšuje se optimální vlhkost a křivka se stává většinou plošší snížení
objemových změn (např. bobtnání) u jílovitých zemin
zvýšení meze plasticity
Co negativně ovlivňuje zlepšování
• Organické látky využívají část přidaného pojiva k neutralizaci a
zvyšují tak spotřebu pojiv (do zemního tělesa pozemních
komunikací lze použít zeminy s obsahem organických látek
max. 6 %).
• Fosfáty a dusičnany se mohou dostávat do zemin zejména při
intenzivním hnojení polí, tyto látky pak zpomalují
hydraulickou reakci.
• Sírany a siřičitany urychlují reakci tuhnutí, ale při větším
obsahu síranů a siřičitanů v kombinaci s vodou může docházet
k tvorbě etringitu a objemovým změnám.
Je proto nutné,
vždy provést průkazní zkoušky při kterých se měří také
objemové změny.
Normová základna
• 20 zkušebních norem ČSN EN
• 10 specifikačních norem ČSN EN s NA
• 8 navazujících norem ČSN
kamenivo
zeminy
Kamenivo stmelené hydraulickými pojivy
• ČSN EN 14227-1 Směsi stmelené hydraulickými pojivy - Specifikace Část 1: Směsi stmelené cementem (SC)
• ČSN EN 14227-2 Směsi stmelené hydraulickými pojivy - Specifikace Část 2: Směsi stmelené struskou (SS)
• ČSN EN 14227-3 Směsi stmelené hydraulickými pojivy - Specifikace Část 3: Směsi stmelené popílkem (SP)
• ČSN EN 14227-4 Směsi stmelené hydraulickými pojivy - Specifikace Část 4: Popílky pro směsi stmelené hydraulickými pojivy (SP)
• ČSN EN 14227-5 Směsi stmelené hydraulickými pojivy - Specifikace Část 5: Směsi stmelené hydraulickými silničními pojivy (SH)
• ČSN 73 6124:1994 Stavba vozovek. Kamenivo stmelené
hydraulickým pojivem
• ČSN 73 6125:1994 Stavba vozovek. Stabilizované podklady
Kamenivo stmelené hydraulickými pojivy
• Použití do konstrukčních vrstev vozovky
• Definují se jako směsi stmelené
• Klasifikace je založena na třídách pevnosti v
tlaku
• Nezáleží na pojivu ani technologii výroby, směs
je klasifikována svými užitnými vlastnostmi
Kamenivo stmelené hydraulickými pojivy
KLASIFIKACE SMĚSÍ
• Systém I – podle pevnosti v tlaku
• Systém II – podle pevnosti v prostém tahu
nebo pevnosti v příčném tahu a modulu
pružnosti
ČSN 73 6124-1 Stavba vozovek - Vrstvy ze směsí
stmelených hydraulickými pojivy - Část 1: Provádění
a kontrola shody
Kamenivo stmelené hydraulickými pojivy
UŽITÍ VE VOZOVCE
ČSN 73 6124-1 Stavba vozovek - Vrstvy ze směsí stmelených hydraulickými pojivy Část 1: Provádění a kontrola shody
PŘEVODNÍ TABULKY
SC C3/4 200 mm, ČSN EN 14227-1
Směsi ze zemin stmelených hydraulickými pojivy
• ČSN EN 14227-10 Směsi stmelené hydraulickými pojivy - Specifikace
- Část 10: Zeminy upravené cementem
• ČSN EN 14227-11 Směsi stmelené hydraulickými pojivy - Specifikace
- Část 11: Zeminy upravené vápnem
• ČSN EN 14227-12 Směsi stmelené hydraulickými pojivy - Specifikace
- Část 12: Zeminy upravené struskou
• ČSN EN 14227-13 Směsi stmelené hydraulickými pojivy - Specifikace
- Část 13: Zeminy upravené hydraulickými silničními pojivy
• ČSN EN 14227-14 Směsi stmelené hydraulickými pojivy - Specifikace
- Část 14: Zeminy upravené popílkem
Směsi ze zemin stmelených hydraulickými pojivy
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Použití do konstrukčních vrstev vozovky
Definují se jako směsi stmelené
Klasifikace je založena na třídách pevnosti v tlaku
ČSN EN 14227 – 10, 12, 13, 14
Použití do podloží
Definují se jako směsi stabilizované
Klasifikace je založena na CBR
ČSN EN 14227 – 10, 11
Použití do podloží nebo do kce vozovky
Definují se jako směsi upravené
Klasifikace je založena na CBR nebo pevnosti
ČSN EN 14227 – 10, 12, 13, 14
Směsi ze zemin stmelených hydraulickými pojivy
KLASIFIKACE SMĚSÍ
• Systém I – podle pevnosti v tlaku (kce)
• Systém II – podle pevnosti v prostém tahu nebo
pevnosti v příčném tahu a modulu pružnosti (kce)
• Systém III – CBR nebo IBI (okamžitý poměr únosnosti)
(podloží)
Směsi ze zemin stmelených hydraulickými pojivy
KLASIFIKACE SMĚSÍ
• ČSN EN 14227-10 (cement) – stmelení – konstrukce
– stabilizace – aktivní zóna podloží vozovky
• ČSN EN 14227-11 (vápno) – stabilizace – podloží
– zlepšení – zemní těleso mimo aktivní zónu podloží vozovky
• ČSN EN 14227-12 (struska) – úprava – konstrukce vozovky a
zemní těleso
• ČSN EN 14227-13 (silniční pojivo) – úprava – konstrukce
vozovky a zemní těleso
• ČSN EN 14227-14 (popílky) – úprava – konstrukce vozovky a
zemní těleso
Betonové vozovky
Funkce
• Funkce cementobetonových krytů jsou shodné
s funkcemi krytů z hutněných asfaltových
směsí
• Schopnost přenášet síly vyvolané účinkem
dopravy
• Zajistit bezpečný provoz
• Odolávat účinkům povětrnostních vlivů
Charakteristiky
• CB kryty jsou vozovky vhodné pro vysoké dopravní zatížení
• CB kryty díky deskovému účinku (tuhosti desek) roznášejí velice
dobře zatížení
• Díky pružnému chování betonu nevznikají trvalé deformace (vyjeté
koleje, lokální deformace)
• Vysoká pevnost betonu zaručuje dlouhou životnost.
• Na řidiče působí příznivě světlý povrch betonové vozovky.
Charakteristiky
• Vysoké výrobní náklady = vysoké dopravního zatížení nebo pokud neexistuje jiná
alternativa.
• Prvotní náklady jsou vysoké, celkové náklady = prvotní náklady + provozní
(údržba) jsou však nižší než u asfaltových vozovek ????
• Uložení betonového krytu musí být rovnoměrně. Různé sedání podkladu vytváří
dutá místa pod deskou a dochází k porušení trhlinami.
• Opravy betonových vozovek jsou nákladné, často je nutno provést opravu na
celou tloušťku betonové desky.
• Betonové vozovky musí být vybaveny spárami. Spáry představují problematická
místa, která musí být ošetřována a často bývají zdrojem poruch.
Historický vývoj
• První betonové vozovky – 30. léta betonování s
pevnými bočnicemi (princip bednění)
• 60.léta – betonáž s kluznou bočnicí – do spar
vkládány polyetylénové fólie – nekotvené spáry –
problematická místa – poruchy, výškové posuny
• 90. léta – kotvení spár (příčných i podélných).
Kotvení příčných spár ⇒ přenos zatížení, kotvení
podélných spár – zabránění horizontálním
posunům
Definice
• Kluzný trn: kluzný trn z hladké oceli opatřený
povlakem, vložený v místech styku dvou CB
desek ke zlepšení přenosu zatížení a zabránění
rozdílného poklesu desek
• Kotevní tyč: ocelová tyč udržující spáry úzké,
obvykle uložené v podélné spáře
Značky a zkratky
Značky a zkratky
Stávající druhy CB krytů
 nevyztužený cementobetonový kryt se spárami: příčné
spáry s trny nebo bez trnů;
 vyztužený se spárami: desky vyztužené v podélném i
příčném směru, příčné spáry obvykle s kluznými trny;
 spojitě vyztužený cementobetonový kryt CRCP:
cementobetonový kryt se souvislou podélnou výztuží
bez příčných spár;
 spojitě vyztužený cementobetonový podklad CRCR:
betonová vrstva se souvislou podélnou výztuží bez
mezilehlých spár s množstvím oceli nižším, než má
CRCP. Je překryta asfaltovou obrusnou vrstvou.
Spáry
• Vznikají při tuhnutí betonu– pokud by nebyly
spáry, souvislý pás by popraskal
• Rozdílnými teplotami na horní a spodní hraně
desky v průběhu dne a noci se deska ohýbá
zvedá. Pokud by byla deska příliš dlouhá, dosedla
by uprostřed vlastní vahou na podklad a tím by se
ještě více zvýšilo tahové napětí v horní části
desky.
• Proto musí být deska opatřena spárami a délka
desky musí ležet pod kritickou délkou.
Užití ve vozovce
Vstupní materiály
•
•
•
•
Kamenivo
Cement
Přísady
Ocel
• Postřikové hmoty
Konstrukční zásady
 CB kryty jsou kryty tuhých vozovek z
nevyztuženého nebo vyztuženého betonu pokládané
v jedné (jednovrstvový) nebo dvou vrstvách
(dvouvrstvový).
 Dvouvrstvový cementobetonový kryt je dvoufázově
betonovaný kryt se spodní konstrukční vrstvou a horní
obrusnou vrstvou, pokládanou při provádění na čerstvý
beton spodní vrstvy.
 CB kryty vozovek bez zvláštní úpravy jsou vhodné v
úsecích s podélným sklonem menším než 5 %. Při
větším podélném sklonu jsou nutné zvláštní úpravy.
Podkladní vrstvy CB krytů
• ze směsí stabilizovaných a stmelených
hydraulickými pojivy,
• ze směsí z nestmeleného kameniva,
• z asfaltem stmelených vrstev,
• z prolévaných vrstev.
Rozměry desek
 min tloušťka desky je z technologického hlediska
100 mm.
 Rozměry desek nevyztužených CB krytů nemají
být větší než 25násobek tloušťky desky.
 Největší rozměr desky cementobetonového krytu
pozemních komunikací je však 6 m, letištních
drah a ploch 7,5 m.
 Délka nevyztužené desky nesmí překročit
1,5násobek šířky desky, rozměry desek určuje
dokumentace stavby.
Spáry
 příčné,
 podélné
 smršťovací (kontrakční), které mohou být zhotoveny s
kluznými trny nebo bez těchto trnů;
 prostorové (dilatační), které mohou být zhotoveny s
kluznými trny nebo bez těchto trnů;
 Tyto prostorové spáry se nevytvářejí, pokud je mezi
cementobetonovým krytem a příslušným objektem
asfaltový kryt o min. délce 15 m;
 pracovní (jednoduché, s ozubem anebo s kotvením desek).
Spáry
 Podélné spáry nesmí být umístěny ve stopě
vozidel
 mají být umístěny ve vzdálenosti minimálně 100
mm od vodorovného dopravního značení.
 Kluzné trny v příčných spárách a kotvy v
podélných spárách se používají u CB I,
případně u CB II.
 Na ostatních komunikacích může být
zabezpečeno spolupůsobení desek pouze na
ozub.
Spáry
 Smršťovací příčné spáry se doporučuje provádět
řezáním ztvrdlého betonu,
 Hloubka řezu se doporučuje u příčných spár 0,35 až
0,40 h a u podélných spár 0,40 až 0,45 h,
 Úzké spáry se v horní části rozšíří drážkou. podélné
spáry - rozšíření na 6 mm, příčné smršťovacích spár
na 8 mm
 Hloubka zálivky minimálně 1,5násobek šířky spáry.
 V případě, že se spáry těsní pryžovými profily,
musí být hloubka drážky rovná výšce těsnícího
profilu, zvětšené o 1 mm až 2 mm.
Kluzné ocelové trny
 Osa kluzného trnu ve výšce h/2 minus poloměr
kluzného trnu
 Uložení pod osou CB krytu je doporučeno z důvodu
zvýšení hloubky řezu smršťovací spáry.
 V jedné rovině, rovnoběžně s povrchem CB krytu a
s podélnou osou betonovaného pruhu, zpravidla ve
vzájemné vzdálenosti 250 mm.
 Nejčastější rozmístění kluzných trnů v příčných
spárách je jejich rovnoměrné rozmístění po 250 mm
ve všech jízdních pruzích včetně krajnice.
 Vzdálenost vnějšího trnu od kraje desky nesmí být
menší než 250 mm.
Ocelové kotvy
 Kotvy se umísťují tak, aby osa kotvy byla ve
výšce h/2 minus poloměr kotvy, kolmo na
podélnou spáru, rovnoběžně s povrchem CB
krytu.
 Kotvy se umísťují zpravidla po třech na desku
ve stejných vzdálenostech od sebe.
 U podélných pracovních spár musí být počet
vkládaných kotev takový, aby jejich vzdálenost
nebyla větší než 1 m, přitom vzdálenost krajních
kotev od příčné spáry musí být maximálně 0,5 m.
Download

přednáška technologie student v1.pdf