Mendelova univerzita v Brně
„MendelAgro 2011“
Žabčice
Sborník odborných příspěvků a sdělení.
9. června 2011
Redaktoři: Cerkal R., Hrstková P.
Pořádající pracoviště:
Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství,
Ústav agrosystémů a bioklimatologie,
Ústav šlechtění a množení zahradnických rostlin
Školní zemědělský podnik Žabčice
a
Poradenské centrum na Mendelově univerzitě v Brně
AgroContact.eu
Podkování
Tento sborník vyšel za finanní podpory následujících firem:
ƒ
ELITA semenáská, a.s.
ƒ
Syngenta Czech s.r.o.
ƒ
MEDIPO AGRAS H.B., spol. s r.o.
ƒ
AGROFERT HOLDING, a.s.
ƒ
AgroContact.eu
ƒ
PAWLICA s.r.o.
ƒ
PRP Technologies eská republika
ƒ
VP AGRO, spol. s r.o.
ƒ
Czekopol s.r.o.
Mediálním partnerem akce je
Vydání sborníku bylo realizováno s podporou:
Výzkumného zámru . MSM6215648905 „Biologické a technologické aspekty
udržitelnosti ízených ekosystém a jejich adaptace na zmnu klimatu“
udleného Ministerstvem školství, mládeže a tlovýchovy eské republiky,
„Výzkumného centra pro studium obsahových látek jemene a chmele“
. 1M0570 udleného Ministerstvem školství, mládeže a tlovýchovy eské
republiky
a
projektu OP VK CZ.1.07/2.4.00/12.0043 s názvem „Partnerská sí v oblasti
speciálních plodin“.
Texty neprošly jazykovou úpravou. Za vcnou a jazykovou správnost odpovídají autoi.
ISBN: 978-80-7375-516-4
AgroContact.eu
ros
te
0
42
l. +
Te
Sn
ro
Co
nt
ac
t.e
u
ám
i po
Práce v
zemědělských,
potravinářských
a příbuzných
oborech
te
Pracovní portál pro absolventy
fo
71
1
in
9
74
@
2
Ag
60
0
10a
145
9b
9a
12c
8d
8c
8b
8a
12a
12b
290
6a
13
5d
5e
5c
5b
5a
18a
14
3b
3a
2a 2
b
15
17
19a
580
16
a
16
b
ostropestřec mariánský
vojtěška
sója
pšenice ozimá
ječmen ozimý
mák
meteorologická stanice
kukuřice
ječmen jarní
jetel luční
hrách
cukrovka
brambory
sraz účastníků, občerstvení
LEGENDA
Ječmen jarní - studium výskytu fuzárií ve vztahu k mykotoxinům v zrně
8d
19b
18a
Ječmen jarní - linie s odlišnou nutriční kvalitou zrna
8c
16b
16a
15
17
Výzkumné centrum - vliv aplikace zinku a síry na kořenový systém
ječmene jarního
Výzkumné centrum - studium obsahových látek v sortimentu odrůd
ječmene jarního
Ječmen jarní - fungicidní ošetření proti fuzáriím v klasu
14
13
12c
8b
8a
5d
5c
Bionur - podpora růstu pšenice a ječmene
Pšenice ozimá - dusíkatá hnojiva se sírou a hořčíkem
5a
5b; 5e
Brambory - sortiment odrůd
3b
12b
na výnos a kvalitu hlíz
3a
10a
12a
Pšenice ozimá - sortiment odrůd (ELITA semenářská, a.s.)
2a
9b
9a
2b; 6a
Pěstování ječmene jarního po různých meziplodinách
1a
Seznam pokusů
Pšenice ozimá - vliv termínu a výsevku na výnos
Sója - herbicidní pokus
AGRO 2 - modelový osevní postup pro hospodaření s živočišnou výrobou
Zlepšení půdních vlastností pomocí přípravku PRP SOL v ječmeni jarním
Ověření použití herbicidů při pěstování ostropestřece mariánského
(Silybum marianum L.)
Dlouhodobé stacionární pokusy (monokultury obilnin, norfolkský osevní postup)
PREZEM - technologie precizního zemědělství
AGRO 1 - modelový osevní postup pro hospodaření bez živočišné výroby
Ječmen ozimý - využití foliární výživy na bázi chelátů
Mák setý - výživa dusíkatýni hnojivy
Mák setý - hodnocení účinnosti herbicidů a foliární výživy
Kukuřice - hodnocení biologické účinnosti herbicidů
Kukuřice - herbicidy (Syngenta Czech, s.r.o.)
Sortiment hybridních odrůd kukuřice, čiroku a slunečnice
(Syngenta Czech, s.r.o.)
Vyjímečný herbicid
v kukuřici
• Díky třem účinným látkám ochrání kukuřici po celou dobu vegetace
• Nejširší spektrum účinku proti jednoletým trávovitým
a dvouděložným plevelům a silný retardační účinek na pcháč rolní
• Ideální řešení pro případné suché jarní počasí
www.syngenta.cz
MendelAgro 2011 – Obsah
OBSAH
Plánek pokusné stanice ..........................................................................................................4
Obsah ....................................................................................................................................7
Úvod .................................................................................................................................... 10
Mínský R.
Nkolik slov o Školním zemdlském podniku MENDELU v Žabicích ....................................... 11
Bartošová M., Rop M., ezníek V.
Sloupcové tvary jabloní a jejich odolnost vi houbovým chorobám............................................ 17
Dokoupil L., Hipschová J., ezníek V.
Zhodnocení dvou typ založení výsadeb dínu obecného ........................................................... 23
Drápal K., Janeka L., Elzner P., Jzl M.
Zhodnocení výnosových charakteristik u vybraných odrd brambor na polní pokusné
stanici v Žabicích v letecch 2009–2010 ..................................................................................... 28
Dryšlová T., Smutný V., Ken J., Procházková B.
Výnos zrna jarního jemene (Hordeum vulgare L.) pstovaného v dlouhodobé
monokultue na lokalit Žabice .................................................................................................. 33
Hrstková P., Šipláková T.
Pšenice ozimá – pozdní výsev po kukuici .................................................................................. 36
Kovárník J., Cerkal R.
Vliv pípravku Bionur na velikost koenového systému rostlin jemene jarního ........................... 40
Ken J., Neudert L., Dryšlová T., Smutný V.
Vliv termínu setí a výsevku na strukturu porostu ozimé pšenice.................................................. 46
Lukas V., Kubíek P., Kozel J.
Testování bezdrátových senzorových sítí v zemdlství ............................................................. 50
Lukas V., Neudert L., Rodriguez Moreno F.
Efektivní zpsoby mapování variability pozemk ........................................................................ 54
Machá P., Ehrenbergerová J., Klímová E., Marková J., Benešová K., Vaculová K.
Variabilita obsahu vybraných neškrobových polysacharid v souboru odrd/linií jemene
jarního ......................................................................................................................................... 58
Melišová L., Holková L., Hronková M.
Využití IR kamery pro hodnocení tolerance jemen vi suchu ................................................. 63
Neudert L., Smutný V.
Porovnávání hybrid zrnové kukuice v roce 2010 ...................................................................... 67
Ondrkál J., ezníek V.
Hodnotenie rezistentných odrôd jabloní voi hubovým chorobám ............................................... 71
Pluháková H., Ehrenbergerová J., Bradáová M., Bezinová Belcredi N., Benešová K.,
Vaculová K., Malíková M.
Vliv vláhového režimu pstování na aktivitu vitamínu E a obsah jeho izomer v obilkách
odrd jemene jarního................................................................................................................. 75
7
MendelAgro 2011 – Obsah
Procházková B., Dryšlová T., Houš M.
Pstování strniskových meziplodin v kukuiné výrobní oblasti ................................................... 80
Ržiková G.
Aktuální
výstupy
projektu
„Partnerská
sí
v oblasti
speciálních
plodin“
CZ.1.07/2.4.00/12.0043............................................................................................................... 84
Ržiková G.
Nový mezinárodní projekt na MENDELU – CENTRAL EUROPE ................................................ 86
Ryant P., Syrová H.
Podzimní hnojení pšenice ozimé ................................................................................................. 88
Smutný V., Filipský T., Neudert L.
Výnos a kvalita obilnin na lokalit Žabice v roce 2010 ............................................................... 92
Smutný V., Houš M., Míša P.
Pstování sladovnického jemene pi rzné intenzit.................................................................. 96
Smutný V., Míša P., Ken J.
S jakou intenzitou vstup do pšenice ozimé v Žabicích? ......................................................... 100
Smutný V., Sem D.
Výsledky úinnosti herbicid v kukuici v roce 2010 .................................................................. 104
Smutný V., Vondra M.
Fytotoxicita herbicid v sóji v roce 2010 .................................................................................... 108
Steda T., Stedová H., Rožnovský J.
Vlhkostní režim pdy na pokusné ploše v Žabicích ................................................................. 112
Vondra M.
Predikce úinnosti herbicidu Basagran Super na merlík bílý (Chenopodium album L.)
v kukuici ................................................................................................................................... 117
Vondra M., Richter R., Smutný V.
Je vhodné provádt spolenou aplikaci herbicidu a listového hnojiva v máku setém?............... 121
Vondra M.
Úinnost herbicidu Laudis na vybrané plevele v máku .............................................................. 125
Winkler J.
Zaplevelení dlouhodobé monokultury jemene jarního v roce 2010 .......................................... 128
Winkler J., Neischl A., Zelená V.
Vliv odlišných osevních postup na zaplevelení jemene jarního.............................................. 132
Winkler J., Smutný V.
Heterogenita zaplevelení porostu jemene jarního.................................................................... 136
FIREMNÍ PREZENTACE A REKLAMY
AgroContact.eu ...................................................................................................................................... 3
Syngenta Czech s.r.o. .......................................................................................................................... 6
Profi Press s.r.o. ................................................................................................................................ 13
Akademická vinotéka AVI .................................................................................................................. 14
8
MendelAgro 2011 – Obsah
VÍNO Mikulov, spol. s r. o. ..................................................................................................... 15
PRP Technologies eská republika.................................................................................................. 16
MEDIPO AGRAS H.B., spol. s r.o. ..................................................................................................... 32
PAWLICA s.r.o. ................................................................................................................................... 45
Czekopol s.r.o................................................................................................................................... 140
Poradenské centrum na Mendelov univerzit v Brn .................................................................. 141
24. Pivovarsko-sladaské dny ......................................................................................................... 142
VP AGRO, spol. s r.o. ....................................................................................................................... 143
9
Úvod
ÚVOD
Tradiní akce Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brn s názvem „MendelAgro
2011“ je v letošním roce organizována již po tiadvacáté. Z pvodního pátelského
setkávání a výmny zkušeností získaných výzkumem v oblasti rostlinné produkce se
postupn stala významnou událostí, která je hojn navštvována pracovníky univerzit,
výzkumných ústav, zemdlských podnik, ale také studenty a odborníky z eské
republiky i ze zahranií.
V letošním roce pevzali poadatelskou garanci pracovníci Ústavu pstování, šlechtní
rostlin a rostlinolékaství. K úspšnému prbhu akce pispli organizan také pracovníci
Ústavu agrosystém a bioklimatologie Agronomické fakulty, Ústavu šlechtní a množení
zahradnických rostlin Zahradnické fakulty, Školního zemdlského podniku v Žabicích
a firem ELITA semenáská, a.s. a Syngenta Czech s.r.o. Prezentovat se budou i další
ústavy Agronomické fakulty spolupracující s firmami z oblasti zemdlské prvovýroby,
distribuce agrochemikálií, osiv a zemdlské techniky.
Poadatelé si velmi váží skutenosti, že zájem o tuto akci je v posledních letech stále vtší
– minulého roníku se zastnilo více než 600 zájemc z ad odborné i laické veejnosti.
Našim hlavním cílem je proto i nadále vytváet podmínky a prostor pro výmnu aktuálních
informací a zkušeností v oblasti pstování, šlechtní a ochrany polních a zahradních
rostlin v souladu se souasnými trendy ve vd a výzkumu. Základem pro tuto platformu
jsou praktické ukázky a prezentace výsledk výzkumných projekt pímo na pokusných
nebo demonstraních plochách, které vytváí jedinené podmínky pro neformální
kontakty, konzultace a diskuse akademických pracovník s veejností a zástupci
zemdlského výzkumu. Aktuáln diskutovánými tématy jsou zpracování pdy, zakládání
porost, využívání meziplodin, doporuování výkonných stresm tolerantních odrd,
optimalizace výživy rostlin, produkce rostlin pro rzné zpsoby jejich využití a ochrany
proti plevelm, chorobám a škdcm rostlin.
Pibývajíci výzkumné aktivity a množství prezentovaných výsledk ešení výzkumných
projekt nás i v tomto roce pimlo vydat sborník odborných píspvk a sdlení. Víme,
že zde obsažené informace usnadní návštvníkm orientaci v aktivitách jednotlivých
ústav, vhodn doplní praktické ukázky pokus a že poskytnou odpovdi na nkteré
otázky z oblasti pstování polních a zahradních plodin. Pokud ne, neváhejte oslovit autory
jednotlivých píspvk bu pímo na míst, prostednictvím uvedeného e-mailového
kontaktu nebo využít našeho poradenského portálu na adrese:
http://www.af.mendelu.cz/external/poradenstvi
Na setkání s Vámi se tší
Prof. Ing. Miroslav Jzl, CSc.
Povený organizátor a vedoucí Ústavu pstování, šlechtní rostlin a rostlinolékaství
AF MENDELU v Brn
Elektronickou verzi sborníku naleznete také na WWW stránkách:
http://upsrr.af.mendelu.cz/
10
Nkolik slov o Školním zemdlském podniku Žabice
N
KOLIK SLOV O ŠKOLNÍM ZEM
D
LSKÉM PODNIKU ŽABICE
Historie Školního zemdlského podniku Žabice sahá ke vzniku eskoslovenska.
Impulsem pro jeho vznik byl zákon o zízení Vysoké školy zemdlské v Brn ze dne
24. 7. 1919 který stanovil, že škola má mít demonstraní statek. V roce 1925 jí byl dán do
správy dvr Žabice s poplužním dvorem Oulehla, patící v dob Rakousko-Uherské
monarchie arcivévodovi Bedichu Habsburskému. Vládním naízením ze dne 20. 1. 1928
íslo 11. sb. byl žabický statek vyhlášen samostatným státním podnikem.
Souasnou podobu získal naízením rektora Mendelovy univerzity v Brn, když ke dni
1. 1. 2001 byly sloueny do té doby samostatn hospodaící podniky v Žabicích
a v Lednici na Morav. Vzhledem k tehdejší situaci a postavení podnik bylo rozhodnuto
vedením sloueného podniku povit pracovišt Žabice, Lednice zstává jako závislý
provoz. Podnik náleží do organizaní struktury univerzity ale má samostatné hospodaení.
Hlavním posláním je úelová innost, která zajišuje materiální a praktické zázemí pro
výuku a praxi student, bakaláské, diplomové a doktorské práce, výzkumnou innost
a také granty, pevážn pro poteby Mendelovy univerzity v Brn, dle poteb však i pro
Veterinární a farmaceutickou univerzitu v Brn. Od roku 2006 podnik umožuje také
praktickou výuku stedním školám Jihomoravského kraje ve Vyškov a Boskovicích.
Hlavní innost se prolíná do všech oblastí hospodáské innosti a nelze ji striktn vylenit
i když ob mají oddlené úetnictví.
Do úelové oblasti, kterou ŠZP Žabice zajišuje, lze zaadit provoz polní pokusné
stanice, zelináské pracovišt a demonstraní plochy ovocných devin Žabice. Rámec
univerzity svým významem pesahují výsadby genofond merunk, broskví a mandloní,
které jsou umístny v Lednici na Morav a shromažují cca 340 genotyp merunk
a 130 genotyp broskvoní a mandloní. Stále vtšího významu z didaktického pohledu
dosahuje vzorník plemen masného skotu a také chov ovcí. Ryze pro poteby výuky jsou
na podniku chovány jezdecké kon.
innost hospodáská, kam však úelové poslání také úzce proniká, se odvíjí na výme
pibližn 2 500 ha zemdlské pdy dle KN. Vtšinu této plochy obhospodaují stediska
polní rostlinné výroby, jejichž výrobní struktura je léta stabilní. Hlavní výrobní program
pedstavují hust seté obiloviny ve struktue: ozimá i jarní pšenice, ozimý a jarní jemen,
v Lednici pak ve sladovnické kvalit. Významnými tržními plodinami se v posledních
letech stal mák a slunenice. Pomrn dobré výsledky vykazuje dlouhodob i epka
ozimá, pstovaná v Lednici na Morav. Stžejním úkolem polních rostlinných výrob je
však zajištní dostateného množství krmiv pro živoišnou výrobu, hlavn kukuiné
siláže, vojtškové senáže, luního a vojtškového sena. Poslední rok se podailo po
dlouhé dob tento úkol splnit podle našich poteb. Pro vlastní míchání smsí pro skot, což
je zmna proti minulým letm, bylo ponecháno ve skladech dostatené množství kukuice,
pšenice i jemene.
Speciální rostlinnou výrobu na ŠZP Žabice pedstavují vinice a sady, jež jsou
lokalizovány jak v Žabicích, tak v Lednici. Z ovocných druh jsou pstovány na vtších
plochách višn, broskvon a meruky. Sady pedstavují celkovou výmru 80 ha. Na ploše
cca 160 ha je v podniku pstována vinná réva. Nejzastoupenjšími odrdami jsou
Rulandské šedé, Müller-Thurgau, Ryzlink rýnský, Veltlínské zelené, Tramín ervený,
Sauvignon, Svatovavinecké, Ryzlink vlašský, Chardonnay a Rulandské modré. V rámci
11
Nkolik slov o Školním zemdlském podniku Žabice
menších provozních ploch a ampelografického sortimentu pro praktická cviení student
a výrobu mikrovzork vín jsou pak pstovány i mnohé další odrdy a kíženci. Vinice,
rozkládající se v Žabicích, náleží do Velkopavlovické podoblasti. Vína jsou zde
významn ovlivnna podložím, které je tvoeno tvrtohorními štrkopískovými sedimenty,
na kterých se vyvinuly velmi záhevné pdy – drnovky. Výsadby v Lednici na Morav se
nachází na vápenitých ernozemích se sprašovým podložím. Tato ást vinic je souástí
podoblasti Mikulovské. Ob lokality disponují specifiky, která dávají ve vín vyniknout
rzným odrdám. ást hrozn podnik zpracovává na víno, ást hrozn je prodávána
vtším vinaským podnikm.
Velký význam jak po stránce výuky, tak i hospodaení podniku pedstavuje živoišná
výroba, do které se v posledních letech významn investovalo. Nová stáj a dojírna
umožnily významné zvýšení intenzity chovu. Souasný stav se pohybuje kolem 480 ks
krav holštýnského mléného plemene v uzaveném obratu stáda. Vzhledem ke kapacitním
limitm snižujeme poty odchovávaných býk na minimum. Souasn ŠZP Žabice
vykazuje v oblasti skotu pi kontrole užitkovosti prmrnou dojivost 9 290 kg mléka pi
dosažení 305 kg bílkoviny (tuk 3,9 %, bílkovina 3,30 % v 1l mléka) na kus a rok. Výrazn
zlepšeným prostedím ustájení dojnic a výrobou dostateného množství objemných krmiv
ve velmi dobré kvalit byly vytvoeny podmínky pro zlepšený zdravotní stav dojnic
a zvýšení jejich užitkovosti, které dále s ostatními faktory postupn zlepšuje ekonomiku
chovu. Svj podíl má i zlepšená výkupní cena mléka. Za poslední roky nakoupil ŠZP
Žabice mlénou kvótu v množství 2,5 mil. kg mléka a její aktuální celková výše je
3 792 985 kg. V tomto roce bude nutné provést její další nákup.
Významnou souástí živoišné výroby je také chov prasat, který jsme vzhledem k trvalým
ekonomickým potížím zredukovali. V minulých letech na 40 %, piemž jsme uzaveli
nevyhovující úseky chovu a dva samostatné uzavené obraty stáda slouili v jeden.
Dležitým provozem, zabezpeujícím chod podniku, je úsek technických služeb, který
provádí opravy a údržbu strojového parku, zajišuje provoz sezónních stroj, sklízecích
mlátiek, ezaek, tžké mechanizace a autodopravy. Pro poteby celého podniku
nakupuje a skladuje náhradní díly, pohonné hmoty, ochranné pomcky a ostatní materiál.
Pi nákupech nových stroj a jejich ovování v praxi velmi úzce spolupracuje
s pracovníky MENDELU, zejména z Ústavu zemdlské, potravináské a enviromentální
techniky.
Souasný stav ítá 117 stálých pracovník na obou provozech.
ŠZP Žabice je i pes prbžné dílí zmny schopen plnit na požadované úrovni nároky
na nj kladené jak v oblasti hlavní, tak i doplkové innosti.
Ing. Radomil Mínský
editel Školního zemdlského podniku Žabice
12
Časopis zaměřený na rostlinnou výrobu pokrývá všechny
obory rostlinné produkce, a to v kontextu s obdobím
hospodářského roku.
Články řazené v systému plodinových rubrik aktuálně
reflektují témata dané sezóny z pohledu ochrany a výživy
rostlin, osiv a sadby a technologie pěstování.
Komplexněji je pojato jedno téma v pravidelné příloze.
Rozsah celobarevného časopisu je 80 stran.
Roční předplatné 720 Kč
www.agroweb.cz
tel.: modrá linka: 844 111 999
Akademická vinotéka – AVI
AKADEMICKÁ VINOTÉKA – AVI
je k nalezení na adrese Zemdlská 5 v Brn erných Polích v pízemí rohové budovy
sloužící ICV MENDELU. Na pelomu letošního kvtna a ervna slaví 4. výroí otevení.
S trochou nadsázky a neskromnosti se dá konstatovat, že dva nejdležitjší objekty v této
lokalit, tedy Akademická vinotéka a Kavárna Era, stojí pímo proti sob. Provoz
Akademické vinotéky byl od poátku koncipován tak, aby skýtal širší možnosti využití než
samotný název napovídá. Tím hlavním a nejdležitjším úkolem je samozejm prodej
vína ze ŠZP Žabice v dstojných podmínkách. To se díky vybavení – velký
klimatizovaný sklad, stáení vína pod dusíkem z nerezových keg-sud, snad daí.
Doplkem pro tento sortiment je pak nabídka vín z dalších firem a oblastí. Víno se
ovšem dá v tchto prostorách i rovnou konzumovat a ochutnávat. K tomu slouží zhruba
25 míst na sezení.
V intervalu trnácti dn až tí týdn poádáme degustaní akce zamené na rzné
kategorie vín z rzných vinaských podnik. Ochutnávky a informace o nich jsou
pravideln zveejovány na webových stránkách www.mendelu.cz v sekci Aktuality
nebo se zájemci mohou pihlásit do naší databáze a dostávat informace pednostn.
Bhem roku jsou pak klasicky zavedené burákové oslavy, ochutnávky mladých vín
nebo týdenní ochutnávkové akce. K posezení pak písluší i nco malého na zakousnutí
– kvalitní klobásky, abajky, škvarky, sýry, brambrky...
Kdo zrovna nemá chu na víno, mže si dát kvalitní kávu, znakové aje, nealko
nápoje a v chladnjším poasí i rozmanité horké nápoje – svaené víno s opravdovým
koením, ne náhražkou z pytlíku, stejn jako grog, pun, znakovou okoládu, svaené
džusy aj.
V pípad zájmu je možné po dohod prostory i rezervovat na soukromé oslavy
a posezení.
Naší snahou od poátku bylo dát zeteln na vdomí všem lenm akademické obce
MENDELU, že Akademická vinotéka je zde pedevším pro n. K tomu slouží i cenové
nastavení, kdy zamstnanci a studenti mají nárok na 10% slevu na sortiment vín ze
ŠZP Žabice po pedložení studentské nebo zamstnanecké karty.
K vínu patí i doplky – sklo, karafy, otvíráky a literatura. I ty zde mají své místo.
Akademická vinotéka se prost snaží být píjemným místem pro volné chvíle
a akademické diskuze tak, aby naplnila své motto:
„Akademická vinotéka – vinotéka s duší“.
9.6.2011
Za AVI
Jan Mráz
[email protected]
14
„Vybíráme pro Vás to nejlepší.“
Tomáš Brůha, sommelier, vítěz Mistrovství sommelierů ČR 2008
Sommelier Club, vítejte v klubu znalců
Vám, kterým do života vstoupila vášeň pro skvělé víno, přinášíme jedinečnou
možnost naplnit touhu po jeho poznání se stylem hodným znalce. Nechte na
sebe zapůsobit víno, které je harmonickým výsledkem souhry letitého vinařského
umění, neopakovatelného terroir kraje pod Pálavou a citlivých výrobních postupů.
Najdete překvapivě jednoduchou odrůdovou čistotu vedle bohaté palety elegantních
chutí a vůní. Vína řady Sommelier Club se pro vás stanou definicí kvality.
www.vinomikulov.cz
MendelAgro 2011
Sloupcové tvary jabloní a jejich odolnost vi houbovým
chorobám
Column shape of apples and their resistance to fungal diseases
Bartošová M., Rop M., ezníek V.
[email protected]
ABSTRAKT
Cílem práce bylo sledoval výskyt houbových chorob, strupovitosti jablon (Venturia
inaequalis Cke Wint) a padlí jabloového (Podosphaera leucotricha Ell. et Ewerk Salm).
Hodnocení probíhalo po 14 denních intervalech podle stupnice VŠÚO Holovousy s.r.o.,
souasn byly zaznamenány ukázkové sklizn a z jejich odebraných vzork bylo
pistoupeno k laboratornímu a organoleptickému hodnocení plod.
Nejvyšší stupe výskytu strupovitosti byl zjištn u kontrolní odrdy 'Golden Delicious'
s prmrnou hodnotou za celkové sledované období 5,53 bod, vyšší hodnota odolnosti
charakterizuje celý soubor odrd a genotyp, zejména odrdu 'Herald' a genotyp HL - 4.
Vysokou hodnotou vi padlí se vyznaovaly odrdy 'Kordona' a 'Herald'. asná sklize
byla zjištna u odrdy 'James Grieve comp', která dosáhla ve 2. roce pstování 1.283 g
sklizených plod, nejvyšší poet bod organoleptického hodnocení – 39 bod byl dosažen
u genotyp HL - 4 a HL - 91.
Klíová slova: jablon, sloupcové tvary, strupovitost jablon, padlí jabloové
ABSTRACT
Aim of the study is observation of the occurrence of fungal disease apple scab (Venturia
inaequalis CKE Wint) and apple powdery mildew (Podosphaera leucotricha Salm Ell.et
Ewerk). Evaluation was conducted after 14-day intervals on the scale VŠÚO Holovousy
Ltd., were also recorded sample harvest and the samples have been taken to the
laboratory and organoleptic evaluation of fruits. The highest level of scab was detected in
control Golden Delicious, with an average value for the overall study period of 5.53 points.
Higher resistance value characterizes the entire set of varieties and genotypes, especially
genotype variety Herald and HL-4.
High value to powdery variety is characterized by Kordon and Herald.
Early harvesting was found in the variety James Grieve comp. that achieved 1.283 g fruit
harvested in 2 year of growing. The highest score of organoleptic evaluation – 39 points
was achieved in genotypes HL-4 and HL-91.
Key words: apple trees, columnar apple shapes, apple scab, apple powdery mildew
ÚVOD
Sloupcové tvary jabloní pedstavují v souasné dob jeden z nejintenzivnjších zpsob
pstování, vytváí úzký válec s terminálem a rozvtveným postranním obrostem. Zpravidla
17
MendelAgro 2011
dosahují výšky 2,5–4,0 m, je použito odrd s genem zakrslosti (McIntosh Wijcik)
a podnoží, které dobe kotví v pd – MM 106 a M 26. Spon v adách se pohybuje od
0,6 do 1,0 m, vzdálenost ad 2,5–3,0 m. Genotypy s dostaten pevným kmínkem
nevyžadují oporu, nabízí znané zjednodušení ezu, lze tedy oekávat jejich využití
v souasných pstitelských systémech. Uplatují se u drobných pstitel, pro malé
plochy, zahrádky, balkony, ale i pstování v kontejnerech.
Pevážná ást tržn pstovaných odrd je citlivá na houbová onemocnní – nejvážnjší
z nich je strupovitost jablon, která napadá listy, výhony i plody a snižuje jejich
použitelnost. Další vážnou chorobou je padlí jabloové, vtšina odrd se vyznauje
citlivostí zejména v nkterých létech a teplejších oblastech. Odolnost sloupcových jabloní
vi tmto houbovým chorobám, ale i dalším nabízí pak jejich širší možnosti pstování.
MATERIÁL A METODIKA
V návaznosti na pvodní výsadby sloupcových typ jabloní v roce 2000, kde bylo použito
tradiních odrd ('Polka', 'Bolero', 'Charlotte', 'McIntosh Wijcik' a 'Walz') byly v létech 2008
a 2009 vysazeny další odrdy a genotypy (pevážn z VŠÚO Holovousy s.r.o.).
Výsadba v roce 2008 byla založena z devíti odrd a genotyp ('Golden Delicious' –
kontrola, 'Pidi', 'Sonet', 'Rondo', 'Goldcats', 'Starcats', 'Suncats', 'Redcats', 'Greencats').
Výsadba založená v roce 2009 obsahovala soubor šestnácti odrd a genotyp pevážn
holovouského šlechtní ('Golden Delicious' – kontrola, 'Pomfital', 'Pidi', 'Kordona', 'Herald',
'Cumulus', 'James Grieve comp.', HL-4, HL-6, HL-15, Hl-170, HL-170 A, HL-173 B, HL584, HL-B 693, HL-162), pstovaných na podnoži MM 106.
Každoroní ošetování spoívalo v udržování bezplevelného píkmenného pásu,
–2
pihnojení (Cererit Z 35 g · m ), ochran vi škdcm (Oleoekol, Pirimor DP 50, Calypso
480 SC). Rstové údaje byly zameny na hodnocení výšky stromu, na délku a poet
jednoletých výhon. Hlavní pozornost byla zamena na hodnocení zdravotního stavu,
výskytu houbových chorob – strupovitost jablon (Venturia inaequalis Cke. Wint.), padlí
jabloové (Podosphaera leucotricha Ell. et Ewerk Salm.), kde bylo použito klasifikaní
stupnice VŠÚO Holovousy s.r.o. Záznam je vyjáden bodovou hodnotou (1 až 9 bod) po
14denních intervalech (15.5.–15.8.).
Odebrané vzorky pi sklizni byly použity pro pomologické, laboratorní a organoleptické
hodnocení. Jejich skladování probíhalo v chladírn s teplotou do 5 °C a vlhkostí 85 %.
V polovin prosince bylo pistoupeno k organoleptickému hodnocení plod (klasifikaní
stupnice VŠÚO Holovousy s.r.o.). Laboratorní hodnocení sledovalo obsah sušiny, kyselin,
pektinu, hrubou vlákninu a refrakci (Univerzita Tomáše Bati, Zlín, Vysoké uení technické,
Brno).
VÝSLEDKY
Mimo rstových údaj u obou typ výsadeb byla hlavní pozornost zamena na hodnocení
zdravotního stavu po dvoutýdenních intervalech. Hodnocení starší výsadby se v roce
2009 vyznaovalo vyšším stupnm napadení, u odrdy 'Redcats' 5,19 bod, kontrolní
varianta dosáhla nižší hodnoty 5,68 bod, naopak vyšší stupe odolnosti byl zjištn
u odrdy 'Pidi' – 8,63 bod a odrdy 'Suncats' – 8,36 bod (tab. 1). Padlí jabloové se
vyznaovalo nižším stupnm výskytu, kontrolní varianta ('Golden Delicious') dosáhla
18
MendelAgro 2011
hodnotu 7,61 bod, mírným bodovým navýšením se vyznaovaly odrdy 'Redcats',
'Greencats'. Nejvyšší odolností se vyznaovala odrda 'Rondo' a 'Sonet' (tab. 2).
Dvouletá výsadba (založená v roce 2009) se vyznaovala vysokým stupnm odolnosti
odrdy 'Herald', ale i genotypu HL-4, u obou bodové hodnocení dosáhlo 8,83 bod
(tab. 3). Nízká hodnota 5,53 bod charakterizuje odrdu 'Golden Delicious' a genotyp HL162, s 6,38 body. Nejvyšším stupnm odolnosti vi padlí jabloovému, kdy ve všech
termínech bylo dosaženo devíti bod u odrd 'Kordona' a 'Herald', naopak nízké bodové
hodnocení charakterizuje genotyp HL-162 s potem 6,70 bod (tab. 4).
Tab. 1 Prmrné hodnoty bodového hodnocení Strupovitosti jablon (rok 2008).
Termíny mení
Poadí
Odrdy
Prmr bod
1.
2.
3.
4.
5.
6.
1
Golden Delicious
5,6
5,3
5,3
5,3
6,3
6,3
5,68
2
Pidi
8,3
8,6
8,3
8,6
9,0
9,0
8,63
3
Sonet
8,0
8,3
8,6
8,6
8,3
8,6
8,40
4
Rondo
7,6
7,3
8,3
8,3
8,3
9,0
8,13
7,70
5
Goldcats
7,6
8,0
7,0
7,6
8,0
8,0
6
Starcats
8,0
7,3
7,6
8,0
8,0
9,0
7,98
7
Suncats
8,0
8,3
8,3
8,3
8,3
9,0
8,36
8
Redcats
6,3
6,0
4,3
5,6
6,3
7,0
5,91
9
Greencats
7,3
8,0
7,3
6,3
7,3
7,6
7,30
Tab. 2 Prmrné hodnoty bodového hodnocení Padlí jabloového (rok 2008).
Termíny mení
Poadí
Odrdy
Prmr bod
1.
2.
3.
4.
5.
6.
1
Golden Delicious
7,6
7,3
7,3
7,6
7,6
8,3
7,61
2
Pidi
8,3
8,6
8,3
8,0
8,3
8,6
8,35
3
Sonet
8,6
8,3
8,6
8,3
8,6
8,6
8,50
4
Rondo
8,6
8,6
8,6
8,6
8,3
8,6
8,55
5
Goldcats
8,0
8,0
8,0
8,0
8,0
8,3
8,05
6
Starcats
8,3
8,3
8,3
8,3
8,3
8,6
8,01
7
Suncats
8,6
8,0
8,6
8,0
8,6
9,0
8,46
8
Redcats
8,3
8,6
8,0
7,3
7,0
7,6
7,80
9
Greencats
7,6
7,6
8,6
8,0
7,6
8,3
7,95
U nkterých odrd i genotyp byla zaznamenána ukázková sklize. Nejvyšší celková
sklize chrakterizuje odrdu 'James Grieve comp.', která dosáhla 1.283,70 g sklizených
plod s jejich prmrnou hmotností 142,60 g, odrda 'Pidi' dosáhla tém shodné sklizn
1.212 g. Laboratorní stanovení vykázalo u odebraných vzork rozdílné hodnoty, nejvyšší
obsah sušiny byl zjištn u genotypu HL-393, obsah kyselin byl nejvyšší u genotypu HL-
19
MendelAgro 2011
–1
597 – 3,10 g · kg . Odrda 'Rondo' se vyznaovala nejvyšším obsahem pektin
–1
19,75 g · kg (tab. 5). Organoleptické hodnocení dosáhlo nejvyššího bodového hodnocení
39,0 bod u genotypu HL-4 a HL-91, kontrolní varianta 'Golden Delicious' získala
42,4 bod.
Tab. 3 Prmrné hodnoty bodového hodnocení strupovitost jablon (rok 2009).
Podnož
Termíny mení
Prmr bod
Odrda
Poadí
Genotyp
1.
2.
3.
4.
5.
6.
Podnož MM 106
1
Golden Delicious
5,3
5,4
5,0
5,3
6,0
6,2
5,53
2
Pomfital
8,0
7,5
7,0
7,5
8,2
8,7
7,81
3
Pidi
8,7
8,7
7,7
8,2
8,7
8,7
8,45
4
Kordona
8,5
8,5
8,7
8,5
9,0
9,0
8,70
5
Herald
9,0
9,0
8,5
8,5
9,0
9,0
8,83
6
Cumulus
7,5
7,7
7,0
7,0
7,7
8,0
7,48
7
James Grieve comp.
8,5
7,7
7,0
7,7
8,0
8,2
7,85
8
HL-4
8,5
8,5
9,0
9,0
9,0
9,0
8,83
8,43
9
HL-6
8,2
8,0
8,2
8,5
8,7
9,0
10
HL-15
9,0
8,5
8,0
8,2
9,0
9,0
8,61
11
HL-170
8,0
8,2
8,5
8,7
9,0
9,0
8,56
12
HL-170 A
8,5
8,2
7,7
7,2
8,7
8,7
8,16
13
HL-173 B
8,2
8,0
8,0
8,2
8,5
8,5
8,23
14
HL-584
8,7
8,7
8,2
7,7
8,2
8,5
8,33
15
HL-B 693
8,7
8,5
8,2
8,7
8,7
9,0
8,63
16
HL-162
7,2
7,2
5,7
5,0
6,0
7,2
6,38
ZÁV
R
V založených výsadbách sloupcových tvar jabloní byly hodnoceny rstové, zdravotní,
sklizové, laboratorní a organoleptické hodnoty. Nejvyšší stupe výskytu strupovitosti
jablon mimo kontroly ('Golden Delicious' – 5,68 bod) byl zjištn u odrdy 'Redcats' –
5,91 bod. Vysokou odolností se vyznaovala odrda 'Pidi', která ve stanovených
termínech hodnocení nedosáhla nižší hodnotu než 8,3 bodu.
Dvouletá výsadba se vyznaovala odolnosti vi strupovitosti u odrdy 'Herald'
(8,83 bod) a spolen s odrdou 'Kordona' dosáhly ve všech termínech devíti bodového
hodnocení. asným vstupem do plodnosti se vyznaovala odrda 'James Grieve comp',
sklize dosáhla 1.212 g s prmrnou hmotností plod 142,60 g. Vysokou hodnotou
obsahu sušiny se vyznaoval genotyp HL-393, obsah kyselin HL-597, obsahem pektin
odrda 'Rondo'. Prosincové organoleptické hodnocení plod dosáhlo nejvyššího potu
bod u genotyp HL-4 a HL-91.
20
MendelAgro 2011
Tab. 4 Prmrné hodnoty bodového hodnocení padlí jabloové (rok 2009).
Podnož
Termíny mení
Prmr bod
Odrda
Poadí
Genotyp
1.
2.
3.
4.
5.
6.
Podnož MM 106
1
Golden Delicious
7,3
7,3
7,0
7,0
7,3
7,5
7,23
2
Pomfital
8,7
8,0
7,7
8,2
8,7
9,0
8,38
3
Pidi
9,0
8,5
7,5
8,0
8,2
8,2
8,23
4
Kordona
9,0
9,0
9,0
9,0
9,0
9,0
9,00
5
Herald
9,0
9,0
9,0
9,0
9,0
9,0
9,00
6
Cumulus
8,0
8,7
6,5
6,7
7,5
8,0
7,56
7
James Grieve comp.
8,2
8,0
7,7
8,0
8,5
8,7
8,18
8
HL-4
9,0
9,0
8,5
8,5
8,5
9,0
8,75
9
HL-6
8,7
8,2
8,5
8,0
8,7
9,0
8,51
10
HL-15
8,7
8,7
8,2
8,2
9,0
8,7
8,58
11
HL-170
8,5
8,5
8,2
8,5
90
9,0
8,61
12
HL-170 A
8,0
7,7
8,0
8,0
8,2
8,7
8,10
13
HL-173 B
8,7
8,2
8,7
8,2
8,7
8,7
8,2
14
HL-584
8,2
8,0
8,0
7,7
7,7
9,0
8,10
15
HL-B 693
8,0
8,0
7,5
8,0
9,0
9,0
8,28
16
HL-162
7,2
6,5
6,0
6,0
7,0
7,5
6,70
Tab. 5 Hodnoty chemických rozbor ovoce.
Poadí
Odrdy
Genotypy
Sušina
[%]
Bx
Kyseliny
[g · kg–1]
Pektiny
[g · kg–1]
Hrubá
bílkovina
[g · kg–1]
3,87
Refrakce
o
1
Golden Delicious
11,82
8,89
1,96
19,55
2
Balerína
12,61
7,31
2,27
15,07
4,26
3
Sonet
11,27
8,72
2,44
15,19
5,06
4
Rondo
10,29
7,36
1,93
19,75
5,22
5
Goldcats
9,15
7,75
2,57
21,67
4,83
6
Redcats
13,02
8,63
1,91
18,26
4,27
7
Greencats
9,16
6,89
1,79
17,04
4,91
8
HL-18
12,80
7,17
2,14
15,41
4,09
9
HL-91
10,25
7,97
1,95
14,26
5,15
10
HL-393
14,37
9,19
1,88
12,70
3,62
11
HL-597
14,31
9,88
3,10
11,37
3,70
21
MendelAgro 2011
LITERATURA
BLAŽEK J., 2006: Sloupcové jablon, Zahradnictví, 12: 16–17.
EZNÍEK V., BARTOŠOVÁ M., 2010: Sloupcové tvary jabloní, nabízí nové možnosti
pstování. Sborník odborných píspvk, Žabice 2010, s. 108–113. ISBN 97880-7375-405-1.
PODKOVÁNÍ
Uvedená práce je souástí ešeného projektu QH 811142 ,,Sloupcové jablon s odolností
proti chorobám", financovaného NAZV MZe R.
KONTAKT
Vojtch ezníek
Ústav šlechtní a množení zahradnických rostlin
Zahradnická fakulta
Mendelova univerzita v Brn
Zemdlská 1, 613 00 Brno
E-mail: [email protected]
22
MendelAgro 2011
Zhodnocení dvou typ založení výsadeb dínu obecného
Evaluation of two general types of planting dogwood
Dokoupil L., Hipschová J., ezníek V.
[email protected]
ABSTRAKT
Cílem práce bylo zhodnocení skupinové (etapa A) a soliterní (etapa B) výsadby dínu
obecného. Výsadby byly založeny na jae v roce 2006 vyškolkováním semená na
stanovišt, jejich naokováním a dopstováním do tvaru jednoletého okovance.
V následujících létech bylo pistoupeno k hodnocení rstových a sklizových ukazatel.
Souasn byly hodnoceny nejvýznamnjší fenologické fáze (stupnice BBCH). V etap A
byl zaznamenán nejvyšší nárst objemu kee u odrdy Vydubecký, naopak nejnižší
u odrdy Fruchtal. U obou typ výsadeb byla nejvyšší hodnota sklizn zaznamenána
u odrdy Fruchtal. Raným zráním a asnou sklizní je charakteristická odrda Jaltský. Na
základ hodnocených fenologických fází z hlediska jejich významnosti – doba kvetení,
poátek zrání a sklizová zralost, lze mezi nejranji kvetoucí odrdy adit 'Elegantní',
'Fruchtal¨ a 'Vydubecký'.
Klíová slova: netradiní druhy ovoce, dín obecný, výsadba, školkaství, odrdy
ABSTRACT
The aim of our study was to evaluate the group (phase A) and solitary (stage B) planting
common dogwood. Plantations were established in spring 2006 planted seedlings, then
followed by grafting and maturation of grown into the shape of one-subject basis. In the
following years have been taken to assess the growth and harvest parameters. At the
same time were evaluated significant phenological stage (BBCH scale). In phase A was
recorded the highest increase in shrubs in the variety Vydubecký, the lowest in the variety
Fruchtal. For both types of plantation harvest the highest value recorded in the variety
Fruchtal. Early maturation and early harvesting is characterized by a variety ´Jaltský´. On
the basis of phenological stages evaluated for their relevance – the time of flowering, early
ripening and harvest maturity, is the most sort flowering variety ´Smart´, ´Fruchtal´ and
´Vydubecký´.
Key words: non-traditional fruits, common dogwood, planting, nursery, variety
ÚVOD
Druh Cornus mas L. pochází z pedhoí Kavkazu a odtud se rozšíil do ady stát. V naší
republice se vyskytuje zpravidla ve dvou oblastech, stední a severozápadní echy a jižní
a stední Morava (ŠIMÁNEK et al. 1977). Nejlépe roste na slunených vápenitých pdách
i v sušších podmínkách, ale v období dozrávání plod vyžaduje více vláhy. Chladné
polohy, i polohy s astým výskytem mlhy nevyhovují, nesnáší zastínní ani polostín.
23
MendelAgro 2011
Kvete velmi brzy, je pylodárnou rostlinou, asto bývá oznaován jako "posel jara". Má
uplatnní jak pro sklize plod, tak i v oblasti okrasné a ekologické. Svou dlouhovkostí,
nenároností a vysokou mrazuodolností se adí k druhm pispívajícím ke zlepšení
životního a pírodního prostedí. Nejastji se vyskytuje jako ke nebo menší strom
dorstající do výšky 3–4 m. Koruna je kulovitá, zpravidla hustší, pravidelná. Kvete ped
rašením list v kulatých okolících. Listy jsou protistojné, kopiovité až vejité, tmav zelené
s výraznou nervaturou. Plody tvoí dvousemenné peckovice elipsoidního, válcovitého až
hruškovitého tvaru. Barva bývá jasn ervená, vínov ervená nebo žlutá. Plody dozrávají
postupn od konce srpna do poloviny íjna, sklízí se v technologické zralosti, vybarvené,
typicky aromatické, tvrdé a nemazlavé (DLOUHÁ et al. 1995). Pináší ovoce s vysokou
biologickou hodnotou, obsah vitamínu C je asi 200–300 mg na 100 g plod, plody dále
obsahují cukry, organické kyseliny, pektiny, tísloviny, minerální látky.
Z pstitelského hlediska nabízí dín zajímavé vlastnosti, pro které se stává velmi cennou
devinou. Vyznauje se vysokou odolností vi suchu, velmi dobe zvládá drsné
podmínky, které bývají prvodním jevem mstského prostedí. Toleruje uritou míru
zasolení, prašnosti i vtrné prostedí. Dobe snáší ez, nechá se tvarovat i do živých plot.
MATERIÁL A METODIKA
Výsadba dínu byla založena na pokusném a demonstraním pozemku Ústavu šlechtní
a množení zahradnických rostlin ZF na ŠZP v Žabicích. Sledování bylo zameno na dva
typy výsadeb, skupinová (etapa A) a soliterní (etapa B). Oba typy výsadeb byly založeny
v polovin dubna 2006 výsadbou jednoletých semená dínu obecného.
V etap A byla výsadba založena ve sponu 4,00 x 1,50 m po dvojicích, v etap B byly
podnože vysazovány jednotliv. V letním období ve 2. polovin srpna bylo pistoupeno
k okování "na oko spící" s umístním dvou oek v protismru výškov posunutých.
V meziadí byl udržován erný úhor, píkmenný pás byl pravideln kypen a udržován
v bezplevelném stavu. V následujícím roce bylo pistoupeno k "ezu na ostro" a tradiní
metodou školkaské výroby dopstován jednoletý okovanec. Shodn v obou létech byla
–2
výsadba pihnojena zaátkem vegetace ledkem vápenatým (20 g · m ), v její druhé
–2
polovin pak Cereritem Z dávkou 35 g · m .
Do etapy A byly zaazeny následující odrdy – 'Elegantní', 'Fruchtal', 'Lukjanovský',
'Vydubecký', 'Vyšegorodský' v potu 5 ke od odrdy, s vyšším potem devíti ks byla
založena výsadba B se shodnými odrdami a nov zaazenou odrdou 'Jolico'.
Hodnocení probíhalo v poln-laboratorních podmínkách a bylo zameno na hodnocení
rstových vlastností, fenologických termín podle stupnice BBCH (doba kvtu, rašení list,
nástup do plodnosti, vybarvení plod, založení kvtních pupen a sklize). Hodnocení
sklizových údaj sledovalo hmotnost a poet sklizených plod vetn jejich velikosti. Ke
zpracování statistických údaj bylo použito statistického programu STATISTICA 2007, za
použití Tukeyova testu a programu Microsoft EXEL 2003.
VÝSLEDKY A DISKUZE
Sledovaná výška kee v roce 2009 dosáhla nejvyšší hodnotu v etap A u odrdy
'Elegantní (1,01 m), v etap B u odrdy 'Jolico (0,96 m). Objem kee sledovaný po
24
MendelAgro 2011
ukonení vegetace dosáhl v etap A nejvyšší hodnotu u odrdy 'Vydubecký', v etap B
u odrdy 'Fruchtal' s hodnotou 0,49 m (tab. 1).
Sklizové údaje zamené na poet a hmotnost plod se vyznaovaly v etap A vyšší
hodnotou potu plod u odrd 'Fruchtal', 'Vydubecký' a 'Vyšegorodský' (tab. 2). Z HSD
testu vyplývá nejvyšší poet plod u odrdy 'Fruchtal' a 'Vydubecký' (tab. 4). Rozdíly mezi
výsledky tchto odrd jsou statisticky prkazné.
Sledovaná hmotnost plodu dosáhla v etap A nejvyšší hodnotu u odrdy 'Vyšegorodský' –
4,40 g, v etap B byly zjištny vyšší hodnoty u tém všech odrd. Nejvyšší hodnota
charakterizuje odrdu 'Jolico', která dosáhla prmrné hmotnosti 4,83 g, mírn nižší
hodnotou se vyznaovala odrda 'Vyšegorodský' – 4,63 g (tab. 2).
Fenologické fáze byly hodnoceny na základ stupnice BBCH. Objevení se kvtenství
v roce 2009 bylo zaznamenáno 19. bezna, kdy kvtní pupeny byly otevené a objevovaly
se jednotlivé kvty, kvetení zapoalo 1. dubna a bylo rozdílné u jednotlivých odrd. Mezi
nejranji kvetoucí se adí odrdy 'Elegantní', 'Fruchtal' a 'Vydubecký'. V návaznosti se
zaaly objevovat zelené špiky list vyrstající nad šupiny listových pupen. Po období
plného kvtu (5 dn) nastala pirozená regulace kvtní násady (opadlo 50–65 % kvt).
Postupn se semeník zvtšoval a viditelné plody byly zjištny 30. dubna. Vybarvování
plod zapoalo okolo 13. srpna. V etap A bylo zjištno intenzivnjší vybarvování
v porovnání s etapou B. Sklizová zralost byla zaznamenána 20. srpna u odrdy
'Fruchtal', u ostatních odrd tém souasn v období 26. srpna. U etapy B nejpozdji
zaalo vybarvování plod u odrdy 'Jolico'. Sklizová zralost byla u vtšiny odrd
zaznamenána koncem srpna, u odrdy 'Jolico' nejpozdji (první dekáda záí).
Z pstitelského hlediska se odrdy štpované tradiním zpsobem vyznaují podrstáním
"planiny" do tvaru ke nad povrchem pdy v poátením období a jejich odlišnost
zejména v období vegetaního klidu je minimální. Jednou z možností se nabízí vyšší
štpování nad koenovým krkem (okolo 0,30 m) a následná pravidelná kontrola.
Tab. 1 Souhrnné rstové údaje za rok 2009.
Zaátek vegetace
Etapa B
Etapa A
Výsadba
Konec vegetace
Výška
[m]
Šíka
[m]
Objem
kee
[m3]
0,69
Výška
[cm]
Šíka
[m]
Objem
kee
[m3]
Elegantní
1,01
0,61
0,20
1,40
0,97
Fruchtal
0,71
0,72
0,19
0,89
0,91
0,35
Lukjanovský
0,91
0,67
0,21
0,28
0,91
0,55
Vydubecký
0,92
0,66
0,21
0,34
1,01
0,72
Vyšegorodský
0,96
0,61
0,19
0,21
0,96
0,58
Elegantní
0,86
0,57
0,15
0,15
0,82
0,40
Odrda
Fruchtal
0,84
0,54
0,13
1,20
0,88
0,49
Jolico
0,96
0,47
0,11
1,17
0,70
0,30
Lukjanovský
0,92
0,53
0,14
1,31
0,84
0,48
Vydubecký
0,83
0,47
0,10
1,29
0,80
0,43
25
MendelAgro 2011
Tab. 2 Hodnoty sklizových údaj za rok 2009.
Sklizené plody
Výsadba
Odrda
Hmotnost
celková [g]
Etapa B
Etapa A
Poet [ks]
Hmotnost prm.
[g]
Elegantní
10
38,00
4,00
Fruchtal
438
877,50
3,69
Lukjanovský
26
100,00
4,22
Vydubecký
210
806,00
4,08
Vyšegorodský
141
536,00
4,40
Elegantní
61
242,00
4,31
Fruchtal
139
445,00
3,70
Jolico
44
181,00
4,83
Lukjanovský
51
189,00
3,91
Vydubecký
15
62,00
4,19
Vyšegorodský
57
314,00
4,63
Tab. 3 Hodnoty charakteristiky plod (2009).
Rozmry plodu [mm]
Hmotnost [g]
Odrda
Délka
Šíka
Elegantní
28,00
Fruchtal
Pomr pecky
k sušin [%]
Plodu
Pecky
15,40
4,04
0,60
14,85
19,80
14,60
3,63
0,46
12,67
Lukjanovský
25,10
15,60
4,22
0,59
13,98
Vydubecký
24,50
15,10
4,08
0,59
14,46
Vyšegorodský
27,60
16,00
4,40
0,55
12,50
Etapa A
Etapa B
Elegantní
27,00
16,80
4,31
0,57
13,22
Fruchtal
22,90
15,00
3,70
0,56
15,13
Jolico
24,70
16,00
4,83
0,60
14,49
Lukjanovský
26,80
14,80
3,91
0,61
15,60
Vydubecký
25,30
14,90
4,19
0,50
11,93
Vyšegorodský
28,10
16,00
4,63
0,73
15,76
26
MendelAgro 2011
Tab. 4 Tukeyv HSD test v rozdílu potu sklizených plod o hladin statistické
významnosti 0,05 pro jednotlivé odrdy dínu obecného u Etapy A
Tukeyv HSD test; promnná Poet plod (ks), Homogenní skupiny, alfa 0,05, Chyba:
meziskup. P = 8320,5, sv = 22,000
Odrda
Poet plod
[ks] prm.
Elegantní
Lukjanovský
Vyšegorodský
Vydubecký
Fruchtal
1
10,1667
30,8000
****
****
141,0000
209,6000
438,1667
****
2
3
****
****
****
ZÁV
R
V roce 2009 byla nejvyšší hodnota objemu kee zjištna v etap A u odrdy 'Vydubecký'.
Etapa B celkov dosáhla u všech odrd nižších hodnot jak v hodnocení objemu kee
i sklizových hodnotách – poet sklizených plod a jejich hmotnost. V etap A se nejvyšší
hmotností vyznaovala odrda 'Vydubecký' s hodnotou 4,40 g, v etap B dosáhla nejvyšší
hmotnost odrdy 'Jolico' vyznaující se pozdním obdobím dozrávání plod. Sledované
fenologické fáze v etap A lze považovat za asnjší v porovnání s etapou B v rozmezí 3–
5 dn.
LITERATURA
DLOUHÁ J., RICHTER M., VALÍEK P., LIŠKA P., 1995: Ovoce. Aventinum, Praha. ISBN 807151-768-2
ŠIMÁNEK J., 1977: Menej známé kvoniny. Pravda , Bratislava, 153 s.
PAPRŠTEIN F. et al., 2009:Technologie pstování dínu obecného (Cornus mas L.). VŠÚO
Holovousy, Metodika, s. 29. ISBN 978-80-87030-06-6
PODKOVÁNÍ
Pedložená práce vznikla na základ ešeného projektu QH 82232 a úkolu MZe R
20139/2006 – 13020, Národní program konzervace a využívání genetických zdroj rostlin
a agrobiodiverzity.
KONTAKT
Libor Dokoupil, Vojtch ezníek
Ústav šlechtní a množení zahradnických rostlin
Zahradnická fakulta
Mendelova univerzita v Brn
Zemdlská 1, 613 00 Brno
E-mail: [email protected], reznicek@ mendelu.cz
27
MendelAgro 2011
Zhodnocení výnosových charakteristik u vybraných odrd
brambor na polní pokusné stanici v Žabicích v letecch 2009–2010
Evaluation of yield characteristic of selected potato varieties in the field
research farm Žabice in 2009–2010
Drápal K., Janeka L., Elzner P., Jzl M.
[email protected]
ABSTRAKT
Cílém této práce bylo zjištní vlivu odrdy a roníku na vybrané výnosotvorné prvky
brambor. Konkrétn se jednalo o hektarový výnos a poet hlíz pod trsem. Pokus byl
založen v letech 2009 a 2010 na pokusné stanici v Žabicích Mendelovy univerzity v Brn.
K pokusu byly použity odrdy s rznou délkou vegetaní doby, od velmi raných až po
polopozdní a odrdy eské a zahraniní. Nejvyššího výnosu dosáhly polorané odrdy a to
–1
prmrn 58 t · ha . Zde se potvrdilo, že odrdy s delší vegetaní dobou dosahují vyšších
výnos. V potu hlíz pod trsem dosáhly nejlepšího výsledku odrdy rané a to v prmru
–1
–1
15,1 ks · trs . Prmrn 14,1 ks · trs dosáhly eské odrdy, což byl lepší výsledek, než
vykázaly odrdy zahraniní. Na základ zjištných výsledk lze konstatovat, že v lokalit
Žabice, kde pokus probíhal, se vyplatí z ekonomických dvod pstovat brambory
raného až poloraného charakteru. Pro velmi rané brambory zde nejsou vhodné klimatické
podmínky (nízký úhrn srážek a jejich špatné rozložení), protože díky jejich krátkemu
vegetanímu období nedokáží pln využít jejich výnosový potencionál.
Klíová slova: brambory, odrda, výnos, poet hlíz pod trsem
ABSTRACT
The aim of this work was to evaluate the influence of potato variety and year on hectare
yield and number of tubers per plant. Field trials were based at Mendel University in Brno,
the Research farm Žabice, in the years 2009–2010. It was used a variety of different
length of growing season, from very early to medium late varieties, and Czech and foreign.
–1
The highest yield reached semi-early varieties (average yield 58 t · ha ). It was confirmed
that varieties with longer growing period achieve higher yields. The highest number of
tubers achieved early varieties (average 15.06 tubers per plant). An average number of
reached Czech varieties reached in average 14.1 tubers per plant, which was better than
the results reached by foreign varieties. The findings can be stated that in Žabice, where
the trial was carried out, is more economical to plant semi-early or early varieties. For very
early varieties are not suitable climatic conditions (low rainfall and poor distribution of
them), due to their short vegetation period they can not fully exploit their yield potential.
Key words: potatoes, variety, yield, number of tubers per plant
ÚVOD
Brambory jsou tvrtou nejpstovanjší plodinou na svte. A to díky svému širokému
uplatnní, používají se jako krmivo pro zvíata, pi jejich prmyslovém zpracování jako
28
MendelAgro 2011
surovina pro výrobu škrobu a lihu a v neposlední ad pi využití gastronomickém, jako
velmi dietetická a zdravá píloha ady jídel (JZL 2000).
Sortiment odrd ve Státní odrdové knize R tvoí 155 odrd. Jedná se o 34 odrd velmi
raných, 47 odrd raných, 50 odrd poloraných a 24 odrd polopozdních až pozdních.
Z tohoto potu registrovaných odrd v R je nejvíce zastoupeno nmeckých odrd (67),
eských (46 = 29,7 %) a holandských (37). Dále jsou zde dv francouzské, rakouské
odrdy a jedna odrda polská (ERMÁK 2010).
Polní pokusná stanice v Žabicích se nachází v kukuiné výrobní oblasti. Jedná se
o oblast, která patí k nejteplejším oblastem na území R s prmrnou roní teplotou
9,1 °C. Dále je tato oblast charakteristická dlouhým vegetaním obdobím, relativn nízkým
úhrnem srážek a jejich nerovnomrným rozložením a astými výsušnými vtry. Tato
kombinace klimatických faktor nepsobí nikterak dobe na adu pstovaných polních
plodin.
MATERIÁL A METODY
Maloparcelní polní pokus byl založen v období 2009 a 2010 na polní pokusné stanici
Žabice Mendelovy univerzity v Brn. Bylo sledováno 30 odrd, z toho 13 eských
a 17 zahraniních odrd. Co se týe ranosti, tak bylo sledováno 8 odrd velmi raných
(*Carrera, *HZD-277, *Ingrid, Koruna, Magda, Monika, *Rosara, *Velox), 14 odrd raných
(*Annabelle, *Dali, *HZ 00-1430, Jitka, Karin, Katka, Kornelie, *Leontine, *Marilyn,
*Mirage, *Natascha, *Primadonna, *Secura, *Princess), 6 odrd poloraných (Kariera,
Nancy, Red Anna, *Sylvana, Terka, *Victoria) a dv odrdy polopozdní (Marcela a Valfi).
Pokus byl založen ve sponu 75 x 25 cm, tj. pi hustot porostu 53 300 rostlin na hektar. Po
zaschnutí bylo u každé odrdy odkopáno a rozborováno deset trs. Ze získaných hodnot
byl následn vypoítán výnos a prmrný poet hlíz pod trsem.
Pozn.: odrdy oznaené* jsou odrdy zahraniní.
VÝSLEDKY A DISKUZE
Výnosotvorný prvek poet hlíz pod trsem nejlépe vyšel u eských odrd, v prmru
–1
–1
oproti zahraniním 13,0 ks · trs . Odrdy s delší vegetaní dobou
14,1 ks · trs
vykazovaly vyšší nasazení hlíz oproti odrdám s kratší vegetaní dobou, co taktéž
potvrzuje VOKÁL et al. (2004). Konkrétn nejvtšího potu hlíz pod trsem dosáhly rané
–1
–1
odrdy, a to 15,1 ks · trs oproti velmi raným odrdám, které dosáhly 11,1 ks · trs .
–1
–1
a polopozdní 13,9 ks · trs . Z odrd
Odrdy polorané vykazovaly 14,1 ks · trs
zaazených do kategorie velmi rané dosáhla nejlepšího výsledku v roce 2009 odrda
–1
–1
Magda (10,2 ks · trs ), což potvrdila i v roce 2010 (16,8 ks · trs ). Naopak nejnižšího
–1
potu hlíz pod trsem dosáhla v roce 2009 odrda Velox (5,7 ks · trs ), v roce 2010 to byla
–1
odrda Carrera (11,2 ks · trs ). Z raného sortimentu odrd byl zjištn nejvyšší poet hlíz
–1
pod trsem v roce 2009 u odrdy Kornelie (14,7 ks · trs ) a v roce 2010 u odrdy Marylin,
–1
což bylo nejvíce ze všech odrd a z obou sledovaných období (29,4 ks · trs ).
–1
Nejmenších hodnot vykazovala v roce 2009 odrda Secura (7,2 ks · trs ) a v roce 2010
–1
odrda Kornélie (11,6 ks · trs ) Z poloraných odrd v roce 2009 byla nejlepší odrda
–1
–1
Terka (18,3 ks · trs ), což potvrdila i v roce 2010 (21,1 ks · trs ). Naopak nejhe dopadla
–1
v roce 2009 odrda Victoria (5,4 ks · trs ), což bylo nejmén ze všech odrd a z obou
–1
sledovaných období. V roce 2010 to byla odrda Kariera (9,2 ks · trs ). Z polopozdních
29
MendelAgro 2011
–1
odrd nejlépe dopadla v roce 2009 odrda Marcela (9,7 ks · trs ) a v roce 2010 odrda
–1
Valfi (20,6 ks · trs ). Všechny hodnoty jsou zobrazeny na obr. 1.
Jako další se v pokusu hodnotil výnos. Nejlepšího výsledku vykazovaly zahraniní odrdy,
–1
–1
a to 56,5 t · ha oproti eským 46,3 t · ha . Z hlediska roníku byly výnosy vyšší v roce
-1
–1
2010 prmrn 61,2 t · ha oproti roku 2009, kdy byly prmrné výnosy 41,5 t · ha . Toto
zjištní je obzvlášt pekvapivé, protože rok 2010 byl extrém bohatý na srážky a to
zejména kvten, kdy 20 dní propršelo a jen 5 dní bylo slunených, to mlo za následek, že
porost brambor byl 14 dní zaplavený, ale i tak se rostliny s tímto nepíznivým faktorem
dokázaly vypoádat a to tak dobe, že daly velmi dobrý výnos, pro tuto oblast tém
jedinený. Z hlediska délky vegetaní doby dopadly po výnosové stránce nejlépe polorané
–1
odrdy, a to s prmrným výnosem 58 t · ha naopak nejhe dopadly polopozdní odrdy
–1
s prmrným výnosem 44,7 t · ha , což lze vysvtlit tím, že v tomto souboru byly
–1
zastoupeny pouze dv odrdy. Velmi rané dosáhly prmrného výnosu 46,1 t · ha
–1
a rané 54,0 t · ha . Když pomineme dv polopozdní odrdy, tak je zde opt patrný trend,
že odrdy s delší vegetaní dobou dosahují vyšších výnos, což opt potvrzuje VOKÁL et
al. (2004). Z velmi raných odrd nejvyššího výnosu v roce 2009 dosáhla odrda Carrera
–1
–1
(57,0 t · ha ) a v roce 2009 odrda Ingrid (62,1 t · ha ) Naopak nejhe dopadla v roce
–1
–1
2009 odrda Koruna (23,8 t · ha ), což potvrdila i v roce 2010 výnosem 42,2 t · ha .
–1
Z raných odrd nejvyššího výnosu v roce 2009 dosáhla odrda Natascha (72,0 t · ha )
–1
a v roce 2010 tento primát opt potvrdila úctyhodným výnosem (83,0 t · ha ). Naopak
–1
nejhe dopadla v roce 2009 odrda Annabelle (24,9 t · ha ) a v roce 2010 odrda Karin
–1
(37,3 t · ha ). Z poloraných odrd nejvyššího výnosu dosáhla v roce 2009 odrda Sylvana
–1
–1
(56,8 t · ha ) a v roce 2010 odrda Nancy (88,5 t · ha ). Naopak nejhe dopadla v roce
–1
–1
2009 odrda Kariera (34,2 t · ha ) a totéž potvrdila i v roce 2010 (34,8 t · ha ).
–1
Z polopozdních odrd nejlépe dopadla v roce 2009 odrda Marcela (24,7 t · ha ) a v roce
–1
2010 odrda Valfi (74,5 t · ha ). Všechny hodnoty jsou zobrazeny na obr. 2.
Obr. 1 Poet hlíz pod trsem u vybraných odrd v roce 2009 a 2010.
30
MendelAgro 2011
Obr. 2 Výnos hlíz vybraných odrd brambor v roce 2009 a 2010.
ZÁV
R
Potvrdilo se, že odrdy s delší vegetaní dobou dosahují vtšího potu nasazení hlíz pod
trsem, ale také i vyšších výnos.
Na základ dvouletého pokusu lze doporuit pro tuto oblast oddy Natascha, Sylvana,
Nancy, Princess, Victoria a novošlechtní HZ 00-1430.
LITERATURA
ERMÁK V., 2010: Seznam doporuených odrd bramboru 2010. ÚKZUZ, Brno, 112 s.
JZL M., PULKRÁBEK J., DIVIŠ J. et al., 2000: Rostlinná výroba – III. (okopaniny). MZLU
v Brn, s. 108–215.
VOKÁL B. et al., 2004: Pstování brambor. Agrospoj, Praha, 275 s.
PODKOVÁNÍ
Píspvek byl zpracován s podporou Výzkumného zámru . MSM6215648905
„Biologické a technologické aspekty udržitelnosti ízených ekosystém a jejich adaptace
na zmnu klimatu“ udleného Ministerstvem školství, mládeže a tlovýchovy eské
republiky.
Píspvek vznikl jako výstup projektu NAZV . QI101A184 s názvem „Technologie
pstování brambor – nové postupy šetrné k životnímu prostedí“.
KONTAKT
Ing. Karel Drápal
Ústav pstování, šlechtní rostlin a rostlinolékaství
Agronomická fakulta
Mendelova univerzita v Brn
Zemdlská 1, 613 00 Brno
E-mail: [email protected]
31
MendelAgro 2011
Výnos zrna jarního jemene (Hordeum vulgare L.) pstovaného
v dlouhodobé monokultue na lokalit Žabice
Grain yield of spring barley (Hordeum vulgare L.) growing under longterm monoculture in locality Žabice
Dryšlová T., Smutný V., Ken J., Procházková B.
[email protected]
ABSTRAKT
Cílem píspvku je ukázat výsledky dlouhodobého vlivu rzného hospodaení se slámou
v kombinaci s rzným zpracováním pdy a diferencovanými dávkami minerálního hnojení
na výnos zrna jemene jarního pstovaného v monokultue v suchých a teplých
podmínkách kukuiné výrobní oblasti.
Klíová slova: jemen jarní, dlouhodobý pokus, zpracování pdy, hospodaení se slámou
ABSTRACT
The objective of this paper is to show the results of long-term effects of different straw
management practices in combination with different soil tillage techniques and mineral
fertilization on yields of continuous spring barley under dry and warm conditions of the
maize-growing region.
Key words: spring barley, long-term experiment, soil tillage, straw management
ÚVOD
Celkové zmny v eské republice v posledních desetiletích se odrazily také ve zmn
primární zemdlské produkce. Zmnila se struktura pstovaných plodin (pevaha
pstování obilnin) a také živoišná produkce doznala hlubokých zmn. Dnes existuje ada
podnik práv bez živoišné produkce vbec, tzn. bez poteby slámy. asto tedy vzniká
otázka jak využít slámu, pedevším obilnin. Došlo rovnž k všeobecnému pehodnocení
a následn zmnám v systémech zpracování pdy a zakládání porost. Vedle tradiních
(konvenních) postup se postupn rozšíily minimalizaní technologie zpracování pdy.
Následující píspvek nabízí možnost "nahlédnout" do výnosových výsledk pstování
jemene jarního v dlouhodobé monokultue, kde pokusnými faktory jsou práv zpracování
pdy a hospodaení se slámou; tetím faktorem je diferencované dusíkaté hnojení.
MATERIÁL A METODY
Dlouhodobý stacionární polní pokus byl pvodn koncipován tak, aby zahrnoval všechny
úseky základní agrotechniky, zejména variantní koncentrace jemene v osevním postupu,
systém variantního zpracování pdy a úrovn hnojení. Pvodn byl jemen pstovaný ve
dvou odrdách a v monokultue jemene jarního bylo zahrnuto variantní využití slámy.
Cílem založení pokusu bylo ešení optimalizace vegetaních initel jemene jarního
opateními základní agrotechniky, produkce osevních postup jako celku a vztahy
produkce a zmn pdního prostedí (KREJÍ
1996).
33
MendelAgro 2011
Dlouhodobý stacionární polní pokus s monokulturou jemene jarního (Hordeum
vulgare L.) byl založen na podzim r. 1969 v Žabicích v kukuiné výrobní oblasti;
v letošním roce tedy bží jeho tyicátý první rok. Dnes je pokus veden Ústavem
agrosystém a bioklimatologie Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brn.
V pokusu jsou sledovány následující faktory:
-
dv varianty zpracování pdy: I. tradiní zpracování pdy (tj. orba na hloubku
0,22 m); II. minimální zpracování pdy (tj. mlké zpracování pdy talíovým
náadím na 0,12–0,15 m);
-
ti varianty hospodaení se slámou: 1. sláma sklizená, 2. sláma po sklizni
zapravovaná do pdy, 3. sláma pálená;
-
ti varianty rozdílného minerálního hnojení, diferencované zejména dávkami
–1
–1
dusíku (uvedeno v kg istých živin), a to: 1. 30 [kg · ha ], 2. 60 [kg · ha ],
–1
3. 90 [kg · ha ].
VÝSLEDKY
Prmrné výnosové výsledky vlivu rzného zpracování pdy a hospodaení se slámou na
výnos zrna jarního jemene pstovaného v dlouhodobé monokultue jsou uvedeny v tab. 1
(dlouhodobé prmry 1975–2010). Do celkového hodnocení nebyl zaazen r. 2006, ve
kterém došlo k poškození porost v dob zralosti nadmrnými srážkami.
–1
Tab. 1 Výnos zrna jarního jemene [t · ha ] – prmr let 1975–2010 (mimo r. 2006).
Varianty
zpracování pdy
Zpracování pdy
s orbou (0,22 m)
Mlké zpracování
pdy (0,12–0,15 m)
Prmr
Dávka
dusíku
Varianty hospodaení se slámou
Prmr
Sláma
sklizená
Sláma
zapravená
Sláma
pálená
30
4,87
5,41
5,48
5,25
60
5,28
5,76
5,86
5,63
90
5,55
5,85
5,97
5,79
Prmr
5,23
5,67
5,77
5,56
30
4,46
4,48
4,78
4,57
60
5,01
5,13
5,34
5,16
90
5,30
5,36
5,70
5,45
Prmr
4,92
4,96
5,27
5,06
5,08
5,32
5,52
5,31
Pi hodnocení vlivu rzných zpsob hospodaení se slámou na výnosy zrna jemene
jarního pstovaného v monokultue byl v prmru za roky 1975–2010 dosažen po orb
i po mlkém zpracování pdy nejvyšší výnos vždy na variant s pálením slámy, dále na
variant se zapravováním slámy do pdy a nejnižší po sklizni slámy. V rámci hodnocení
vlivu rzného zpracování pdy jsou vyšší výnosy dosahovány na variantách se
zpracováním pdy orbou. Nejvtší rozdíly ve prospch orby byly zaznamenány na
variant se zapravováním slámy do pdy. Pi hodnocení vlivu rzné úrovn minerálního
hnojení bylo zjištno, že se stupovanou dávkou dusíku se výnosy pravideln zvyšovaly,
a to jak na všech variantách hospodaení se slámou, tak na obou variantách zpracování
pdy.
34
MendelAgro 2011
ZÁV
R
Výsledky hodnocení vlivu rzného hospodaení se slámou v kombinaci s rzným
zpracováním pdy a minerálním hnojením pi pstování jemene jarního v dlouhodobé
monokultue ukazují v daných podmínkách na význam zapravování slámy do pdy. Vyšší
výnosy jsou dosahovány pi hlubším zapravování slámy orbou na 0,22 m než po mlkém
zpracování pdy. Nejvyšší výnosy byly zaznamenávány na variant s pálením slámy. Tato
varianta je však prakticky nepoužitelná – pálení bylinných zbytk odporuje správným
zásadám zemdlské praxe.
Dlouhodobé polní pokusy jsou v souasné dob podrobovány rozsáhlým diskusím. Snad
je možno íci, že práv dlouhodobé stacionární polní pokusy lze považovat za
nenahraditelný zdroj poznatk. Mají nezastupitelný význam ve sledování dlouhodobých
úink ady faktor jak na vlastnosti pdního prostedí, tak na výsledky rzných systém
hospodaení. Poskytují podklady pro hodnocení vztah mezi výnosy plodin a prbhem
povtrnostních podmínek v jednotlivých letech, jsou nezbytné také nap. pro verifikaci
model.
LITERATURA
KREJÍ
J., 1996: Koncepce a metodika dlouhodobého stacionárního polního pokusu
v Žabicích a problematika jeho hodnocení. In: Sborník „Význam a perspektivy
dlouhodobých polních pokus v eské republice“. 43 s.
HLA J., PROCHÁZKOVÁ B. et al., 2008: Minimalizace zpracování pdy. Profi Press s.r.o.,
Praha, 248 s.
PROCHÁZKOVÁ B., MÁLEK J., DOVRTL J., 2002: Effect of different straw management
practices on yields of continuous spring barley. Rostlinná výroba, 48 (1): 27–32.
PODKOVÁNÍ
Na tomto míst je vhodné podkovat poskytnutým podporám pro vedení zmínného
dlouhodobého stacionárního pokusu. Podkování patí univerzit, v uplynulých obdobích
ad projekt z NAZV R a MŠMT R, a v neposlední ad podpoe o provádní
dlouhodobých polních pokus na lokalit Žabice z MZe R, objednatel VÚRV Praha –
Ruzyn, v.v.i.
V souasnosti jsou sledování souástí ešení projektu MŠMT NPV II . 2B06101
„Optimalizace zemdlské a íní krajiny v R s drazem na rozvoj biodiverzity“ a VZ
. MSM6215648905 „Biologické a technologické aspekty udržitelnosti ízených
ekosystém a jejich adaptace na zmnu klimatu“ udleného Ministerstvem školství,
mládeže a tlovýchovy eské republiky.
KONTAKT
Tamara Dryšlová
Ústav agrosystém a bioklimatologie
Agronomická fakulta
Mendelova univerzita v Brn
Zemdlská 1, 613 00 Brno
E-mail: [email protected]
35
MendelAgro 2011
Pšenice ozimá – pozdní výsev po kukuici
Winter wheat – late sowing date after maize
Hrstková P., Šipláková T.
[email protected], [email protected]
ABSTRAKT
V polních pokusech s pšenicí ozimou provedených na polní pokusné stanici MENDELU
v Žabicích ve vegetaním období 2009–2010 byl sledován vliv termínu setí na výnos
zrna s cílem vybrat odrdy vhodné pro pozdní výsev. Do dvou maloparcelních pokus
zakládaných v optimálním a pozdním termínu setí bylo z bžn pstovaného sortimentu
vybráno 28 odrd, u kterých byl hodnocen dosažený hektarový výnos zrna, výška rostlin,
poet klas a hmotnost tisíce semen (HTS). Pi srovnání s optimálním termínem výsevu
byl u odrd vysetých v pozdním termínu dosažený výnos nižší o 4,2 %, a poet klas na
2
m o 14,8 %. Výška rostlin a HTS byly v obou pokusech srovnatelné.
Klíová slova: pšenice ozimá, odrdy, výnos zrna, termín setí
ABSTRACT
The effect of sowing date on yield of winter wheat varieties was studied in the season
2009–2010. The field trials were established at the Field research station of the Mendel
University based in Žabice. A selection of 28 varieties was tested for their reaction on
delayed planting. Two comparable trials were set in two sowing terms with the evaluation
of grain yield per hectare, plant height, number of spikes and thousand seed weight
(TSW). The average yield in late sown trial was about 4.2% lower than in early sown
2
variant and also the number of spikes per m decreased of 14.8%. The plant height and
TSW was comparable in both trials.
Key words: winter wheat, varieties, grain yield, sowing date
ÚVOD
Polní pokus s pšenicí ozimou byl zamený na porovnání reakce sledovaných odrd na
pozdní termín výsevu. V kukuiné výrobní oblasti se za optimální období pro setí
považuje konec záí až 15.–20. íjen, ovšem v praxi pstitelé zakládají porosty mnohem
pozdji, asto z dvodu pstování pšenice po kukuici. Proto Ústední kontrolní
a zkušební ústav zemdlský (ÚKZÚZ) rozšíil zkoušení pro Seznam doporuených odrd
o testování vhodnosti pro pozdní výsev po kukuici sklizené na zrno.
MATERIÁL A METODY
Na Polní pokusné stanici v Žabicích, která je souástí Mendelovy univerzity v Brn, byly
ve vegetaním období 2009/2010 založeny dva maloparcelní pokusy s odlišným termínem
výsevu, a to 8.10. 2009 (optimální výsev) a 19.11. 2009 (pozdní výsev). Do obou pokus
36
MendelAgro 2011
bylo zaazeno 28 odrd pšenice ozimé (tab. 2) ve tech znáhodnných opakováních.
Pokusy byly vedeny podle platné metodiky ÚKZÚZ pro zkoušky užitné hodnoty pro pšenici
(VCU 2/2.1.1). Jednotlivé agrotechnické zásahy jsou uvedeny v tab. 1. Krom termínu setí
–1
a odlišné pedplodiny byl u pozd setého pokusu výsevek navýšen o 0,5 MKS · ha ,
nebyl aplikován morforegulátor a porost byl ošeten pouze jedním fungicidem. V prbhu
vegetace byl sledován zdravotní stav porostu, ve fázi dozrávání byla hodnocena výška
rostlin a poet klas na jednotku plochy. Pokusy byly sklizeny v optimálním stavu,
následn byla stanovena vlhkost zrna, výnos a hmotnost tisíce semen.
Tab. 1 Základní údaje o pokusu s pšenicí ozimou.
Termín setí
Pedplodina
Datum setí
Optimální termín výsevu
Pozdní termín výsevu
Hrách
Kukuice na zrno
8.10. 2009
19.11. 2009
Výsevek
4 MKS
4,5 MKS
Velikost parcely
10,5 m2
Hnojení
10,5 m2
–1
N 50 kg · ha v LAD (8.3. 2010)
N 60 kg · ha–1 v LAD (26.4. 2010)
N 40 kg · ha–1 v LAD (8.6. 2010)
Herbicid
Morforegulátor
Fungicid
Lintur 70 WG 180 g · ha–1 (12.4. 2010)
Retacel Extra R 68 1,5 l · ha–1
(12.4. 2010)
Amistar XTRA 1,0 l · ha–1
(12.5. 2010)
Prosaro 250 EC 0,75 l · ha–1
(11.6. 2010)
Artea 330 EC 0,5 l · ha–1
Termín sklizn
23.7. (raný sortiment)
29.7. 2010
28.7. (pozdní sortiment)
VÝSLEDKY
Hodnoty výnos uvedené v tab. 2 a na obr. 1 jsou pepoítany na 14% vlhkost zrna
a opovídají tunám na hektar. Odrdy vyseté v optimálním termínu dosáhly prmrného
–1
–2
výnosu zrna 9,2 t · ha a HTS 49 g. Výška rostlin byla 95 cm, a poet klas 711 [ks · m ].
–1
Pozdní termín setí se projevil na nižším výnosu zrna 8,8 t · ha a potu klas
–2
606 [ks · m ]. Dosažené hodnoty HTS (50 g) a výšky rostlin 100 cm byly srovnatelné
s hodnotami odrd z vasného výsevu.
Nadprmrný výnos zrna v vasném i pozdním termínu setí vykázaly v rámci raného
sortimentu odrdy Elly a Secese a v základním sortimentu pak Henrik, Biscay, Brentano,
Aladin, Seladon a Orlando. U vtšiny odrd došlo v pozdním termínu setí ke snížení
výnosu (obr. 1), výjimkou byly odrdy Kerubino a Henrik, které mly nižší výnos
v optimáln setém pokusu. Nkteré odrdy poskytly srovnatelný výnos v obou pokusech,
nap. Briliant, Cubus a Etela.
37
MendelAgro 2011
Výsledky pokusu s pozdním termínem výsevu jsou souástí Seznamu doporuených
odrd 2011 (ÚKZÚZ).
ZÁV
R
Porovnáním výsledk dvou pokus založených v optimálním a pozdním termínu byla
potvrzena odlišná reakce odrd. U odrd vysetých v pozdním termínu bylo dosaženo
–1
prmrného výnosu 8,8 t · ha . Rozdíl mezi nejvýnosnjší a nejmén výnosnou odrdou
–1
za tchto podmínek tvoil 2,6 t · ha . Mezi odrdy, které vykazovaly nejvyšší výnos patí
–1
Henrik, Kerubino, Elly a Biscay (10,1–9,3 t · ha ).
Tab. 2 Prmrné hodnoty sledovaných znak sortimentu pstovaných odrd.
38
MendelAgro 2011
Obr. 1 Porovnání výnosu zrna u 28 odrd pšenice ozimé ve dvou termínech výsevu ve
vegetaním období 2009/2010.
(t.ha-1)
Optimální termín
Pozdní termín
E
A
B
C
Akteur
Federer
Ludwig
Brentano
Elly
Mulan
Aladin
Graindor
Brilliant
Bohemia
Bakfis
Kerubino
Manager
Cubus
Iridium
Eurofit
Sultan
Jindra
Henrik
Seladon
Orlando
Secese
RW Nadal
Baletka
Nikol
Biscay
Dromos
Etela
11
10
9
8
7
6
PODKOVÁNÍ
Práce vznikla za podpory projektu NAZV QH 91192 a Agrární komory R.
KONTAKT
Dr. Ing. Pavlína Hrstková
Ústav pstování, šlechtní rostlin a rostlinolékaství
Agronomická fakulta
Mendelova univerzita v Brn
Zemdlská 1, 613 00 Brno
E-mail: [email protected]
39
MendelAgro 2011
Vliv pípravku Bionur na velikost koenového systému rostlin
jemene jarního
The affect of Bionur on the root size system of spring barley
Kovárník J., Cerkal R.
[email protected]
ABSTRAKT
Cílem práce je posoudit vliv pípravku Bionur na velikost koenového systému jemene
jarního. Pokus v pípravné fázi probíhal v ízených podmínkách fytotronu na tech
odrdách (Aksamit, Jersey, Prestige), nyní je ovována úinnost pípravku v polních
podmínkách na jedné odrd (Jersey). Velikost koenového systému je zjišována pomocí
jeho elektrické kapacity pístrojem LCR METR 131D. Z výsledk laboratorních mení
–1
vyplynul pozitivní vliv ošetení osiva pípravkem Bionur (v dávce 1,5 l · t zedné 1:20
vodou) na rst koen, zejména v raných rstových fázích. Velikost koenového systému
rostlin z ošetené variaty byla v první tetin vegetace prmrn o 8–23 % vtší nž
u neošetené varianty.
Klíová slova: osivo, moení, microbiotické hnojivo, stres
ABSTRACT
The aim of this study is to evaluate the impact of Bionur on the root size system of spring
barley. During the preparation stage, the experiment was conducted under controlled
phytotron conditions with three varieties (Aksamit, Jersey, Prestige), currently, the efficacy
of Bionur is being verified under field conditions with one variety (Jersey). The size of the
root system is being established by the means of its electrical capacity by the LCR METR
131D device. The results of the laboratory measurement show a positive impact of the
–1
Bionur treatment of the seed (dose of 1.5 l · t diluted by water in the ratio of 1:20) on the
growth of roots, mainly during the early growth stages. In the first third of the vegetation
period, the root size system of plants from the treated variant was on average by 8–23%
bigger than the untreated variant.
Key words: seed, seed treatment, microbiotic liquid fertilizer, stress
ÚVOD
Bionur je kapalný mikrobiální pípravek obsahující bakterie (hlavn druhy Thiobacillus
ferrooksidan a Thiobacillus thiooksidan) i jiné mikroorganizmy prospšné pro rostliny,
–1
aminokyseliny (obsah aminokyselin celkem 437 mg · l ), vitamíny (A, C, D, E, B1, B2, B6)
a minerální prvky (nap. P, K, Zn, Mg, Na, S, B, Ca, Cu, Fe, Si). Pípravek zvyšuje
odolnost rostliny proti hmyzu, pvodcm chorob a psobení nízkých teplot. Napomáhá
regeneraci rostlinných pletiv po poškození a naopak inhibuje rozvoj chorob a množství
škdc. Dodáním obsažených mikroorganizm se také zvýší mikrobiální aktivita pdy,
která napomáhá k lepšímu a efektivnímu píjmu živin rostlinou. Tento pípravek je
40
MendelAgro 2011
netoxický a biologicky odbouratelný. Cílem pokusu bylo zjistit vliv organického
mikrobiotického tekutého hnojiva Bionur (aplikovaného na osivo) na velikost kořenového
systému rostlin ječmene jarního.
MATERIÁL A METODY
Pokus v klimatizovaném boxu
Před realizací polního pokusu byl uskutečněn pokus v řízených vegetačních podmínkách
klimatizovaného boxu (fytotronu). Pro pokus byly vybrány tři odrůdy ječmene jarního –
Prestige, Jersey a Aksamit. Pokus probíhal v nádobách o objemu 50 l. Na dně byla
položena drenážní vrstva expandovaného jílového granulátu, na ní byla nasypána vrstva
zahradnického substrátu. Každá odrůda byla reprezentována variantou osiva mořeného
mikrobiálním přípravkem Bionur a kontrolní variatou bez namoření. Příprava preparátu pro
aplikaci spočívala v naředění vodou 1:20. Přípravek byl aplikován formou postřiku na
nemořené osivo. Do každé nádoby bylo vyseto 10 obilek nemořených a 10 mořených.
Obilky byly vysety do hloubky 3 cm.
Nastavení klimaboxu
Intenzita osvětlení v klimaboxu byla 20 000 luxů. Teplota ve světelné fázi dne byla 12 °C
a temné fázi 10 °C. po 24 dnech byla teplota snížena na hodnoty 10 °C a 9 °C také byla
prodloužena expozice světlu na 16 hodin. Od 64 dne byla teplota opět zvýšena na 12 °C
ve světelné části a 10 °C za tmy.
Kontrola vegetačních podmínek byla zajištěna automatickými elektromagnetickými TDT
(Time Domain Transmissometry) senzory VIRRIB měřícími objemovou vlhkost půdy.
Monitoring teplot půdy byl prováděn pomocí senzorů Dallas semiconductor, typ DS18B20.
Měření velikosti kořenového systému rostlin
Měření probíhalo pomocí LCR METRU 131D. Tato nedestruktivní metoda je založena na
principu měření elektrické kapacity. Na rostlinu je ve výšce cca 2 cm nad substrátem
připevněna jedna elektroda (ve tvaru kleští), druhá elektroda je zasunuta přibližně
v polovině meziřádku do substrátu. V obvodu prochází střídavý proud o frekvenci 1 kHz.
Měřením je zjišťována paralelní kapacita (v nF – nanofaradech) mezi substrátem
a kořenovým systémem (CHLOUPEK 1977, DALTON 1995). Největší kapacita je měřena
u mladých kořenů a kořenového vlášení. U starších kořenů se suberinizovanými
buněčnými stěnami je obvykle naměřena menší elektrická kapacita.
Polní pokus
Do polního pokusu byla vybrána odrůda Jersey. U jednotlivých variant (viz tab. 2) budou
sledovány rozdíly mezi účinky aplikace přípravku na osivo, aplikace na list za vegetace
a kontrolní variantou bez aplikace. V průběhu vegetace budou prováděna měření velikosti
kořenového systému obdobně jako u pokusu v klimatizovaném boxu.
VÝSLEDKY
Průměrné hodnoty velikosti kořenového systému jednotlivých odrůd ječmene jarního
z klimaboxu jsou znázorněny na obr. 1. Kapacita kořenového systému odrůd během
vegetace vzrůstala až do fáze metání. V tomto období je obvykle růst i aktivita kořenového
systému omezen a rostlina dopravuje asimiláty do vznikajících obilek. Rozdílnost velikosti
41
MendelAgro 2011
kořenového systému rostlin se projevila mezi odrůdami. Takřka v každém termínu měření
byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl mezi odrůdou Aksamit s průměrně největším
a odrůdou Prestige s průměrně nejmenším kořenovým systémem. Z výsledků dále
vyplývá, že jednotlivé odrůdy reagovaly na ošetření osiva pozitivně (tab. 3). Významný vliv
na kořenový systém byl patrný zejména v raných fázích růstu. Rozdíly mezi velikostí
kořenových systémů ošetřených a neošetřených variant dosahovaly v první třetině
vegetace (35 dní od výsevu) průměrně 8–23 %. Tato tendence pokračovala i ve druhé
třetině vegetace (70 dní od výsevu), kdy velikost kořenového systému rostlin z ošetřeného
osiva byla v průměru o 3–19 % větší. Ke konci vegetace již prakticky nebyly patrné žádné
rozdíly.
Obr. 1 Průměrné hodnoty naměřené elektrické
u jednotlivých odrůd ječmene v daných termínech.
kapacity
kořenového
systému
Tab. 2 Schéma polního pokusu.
Opakování III
4
1
3
2
Opakování II
3
4
2
1
Opakování I
1
2
3
4
1 – varianta ošetřená za vegetace přípravkem Bionur; 2 – osivo namořené přípravkem Bionur; 3 –
varianta kontrolní neošetřená přípravkem Bionur; 4 – osivo namořené komerčním (chemickým)
přípravkem.
ZÁVĚR
–1
Aplikace přípravku Bionur postřikem na osivo před setím v dávce 1,5 l · t podpořila růst
kořenového systému vybraných sladovnických odrůd ječmene jarního (Aksamit, Jersey
a Prestige). Větší kořenový systém a tím i jeho vyšší aktivita předurčují rostlinu ke
42
MendelAgro 2011
zvýšené odolnosti proti stresovým podmínkám, zejména proti krátkodobému působení
sucha. V polních podmínkách předpokládáme ověření pozitivního účinku tohoto přípravku
na velikost kořenové soustavy ječmene jarního.
Tab. 3 Průměrná velikost kořenového systému odrůd ječmene v jednotlivých termínech
měření – porovnání rostlin z osiva ošetřeného a neošetřeného přípravkem Bionur.
Neošetřeno
Ošetřeno
Neošetřeno
Ošetřeno
Neošetřeno
Průměr
Ošetřeno
Počet dní od výsevu
Průměr
Prestige
33
1,24
1,35
1,57
1,17
0,95
0,92
1,25
1,14
35
1,58
1,39
2,13
1,64
1,34
1,05
1,68
1,36
36
1,91
1,80
2,58
2,05
1,51
1,14
2,00
1,66
39
2,39
2,28
3,43
2,93
2,20
1,89
2,68
2,36
42
3,27
3,43
4,42
4,06
3,11
2,65
3,60
3,38
46
4,53
4,35
5,35
4,90
4,00
3,59
4,63
4,28
64
5,78
5,49
7,30
7,12
5,55
5,02
6,21
5,88
69
5,03
4,78
5,87
5,89
5,64
5,48
5,51
5,38
71
8,47
5,93
6,65
7,65
6,44
6,59
7,19
6,72
76
8,53
7,81
9,32
10,62
6,35
7,02
8,06
8,48
78
8,57
8,50
9,55
9,45
7,33
7,85
8,49
8,60
83
7,80
7,64
9,02
7,98
7,05
6,93
7,96
7,52
85
7,91
7,42
9,26
9,49
7,29
7,16
8,15
8,03
88
9,12
7,75
9,50
10,50
7,77
6,74
8,80
8,33
90
7,48
6,91
9,23
8,94
6,60
6,53
7,77
7,46
92
9,35
7,06
9,37
9,86
7,72
7,56
8,81
8,16
95
7,56
7,12
8,60
8,58
6,56
6,58
7,57
7,43
98
8,19
7,04
8,51
9,49
6,25
5,94
7,65
7,49
102
9,13
7,45
7,33
6,68
5,44
6,06
7,30
6,73
104
6,87
6,41
6,43
6,18
4,65
5,16
5,98
5,92
5,59
6,77
6,76
5,19
5,09
6,06
5,82
Varianta
Průměr
Aksamit
Neošetřeno
Jersey
Ošetřeno
Odrůda
6,24
5,91
6,76
5,14
43
MendelAgro 2011
LITERATURA
DALTON F.N., 1995: In-situ root extent measurements by electrical capacitance methods.
Plant and Soil, 173(1): 157–165.
CHLOUPEK O., 1977: Evaluation of size of a plant´s root system using its electrical
capacitance. Plant and Soil, 48(2): 525–532.
Ke specifikaci přípravku Bionur byly použity firemní materiály.
KONTAKT
Jaromír Kovárník
Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství
Agronomická fakulta
Mendelova univerzita v Brně
Zemědělská 1, 613 00 Brno
E-mail: [email protected]
44
MendelAgro 2011
Vliv termínu setí a výsevku na strukturu porostu ozimé pšenice
Relationships between sowing date, seedrate and stand structure
in winter wheat
Křen J., Neudert L., Dryšlová T., Smutný V.
[email protected]
ABSTRAKT
V maloparcelním polyfaktoriálním pokusu se dvěma odrůdami ozimé pšenice (Bohemia
a Mulan) bylo hodnoceno odnožování a utváření struktury porostu v závislosti na termínu
setí a výsevku. Pro efektivní utváření struktury porostu by měl být na počátku sloupkování
(BBCH 31) vytvořen dostatečný počet silných odnoží mírně převyšující požadovanou
hustotu klasů (o 10–20 %) a rovněž by měla být zřetelná diferenciace odnoží. Odnože
„střední“ velikosti (s obtížným stanovením jejich budoucího stavu) jsou důležité především
2
u porostů s menším počtem rostlin na m (méně než 300). Jejich větší zastoupení při vyšší
2
hustotě rostlin (nad 400 na m ) může vést k přehuštění a následnému poléhání. To je
v souladu s obecně známou zkušeností o obtížnosti vedení přehuštěných porostů obilnin.
Klíčová slova: pšenice zimá, tvorba a diferenciace odnoží, struktura porostu
ABSTRACT
In a small plot polyfactorial field experiment with two varieties of winter wheat (Bohemia
and Mulan) tillering and stand structure formation was evaluated in relation to terms of
sowing and sowing rate. To effective stand structure formation there should be amount of
strong tillers slightly higher than required spike density (10–20%) at the beginning of stem
elongation (BBCH 31) and also tillers differentiation should by visible. Tillers of the
“middle” size (whose future state is difficult to determine) are important mainly in stands
2
with lower number of plants per m (less than 300). Their higher appearance in case of
2
higher plants density (over 400 per m ) can lead to lodging. This is in conformity with
general known experience about difficulties in very dense cereal stands.
Key words: winter wheat, tillers formation and differentiation, stand structure
ÚVOD
Progresivní směry pěstování a technologie zakládání porostů obilnin, především rané setí
a snižování výsevků ozimé pšenice, s sebou přinášejí stále řadu otázek, týkajících se
především stanovení výsevku s vazbou na termín setí, vlastnosti odrůd a průběh počasí
(KŘEN, BENADA 1990). Posunutí termínu setí až do první poloviny září (po ranně
sklízených předplodinách) a naopak pozdní zakládání porotů často po agrotechnické lhůtě
(po kukuřici na zrno, případně po cukrovce) zvyšuje rozdíly v růstu a vývoji rostlin
v porostu. V některých letech mohou být rozdíly spojené s termínem setí ještě
prohloubeny průběhem počasí, především nedostatkem vláhy potřebné pro vzcházení
46
MendelAgro 2011
(KŘEN 1993). Správné stanovení výsevku v podmínkách konkrétní lokality a ročníku je při
pěstování ozimé pšenice jedno z nejdůležitějších agronomických rozhodnutí.
MATERIÁL A METODY
Za účelem získání potřebných podkladů a praktickou prezentaci stavu porostů ozimé
pšenice s různou kombinací termínu setí a výsevku byl na polní pokusné stanici
v Žabčicích po předplodině hrách založen na podzim 2010 malopracelní polyfaktoriální
2
pokus (velikost parcely 13,5 m , počet opakování 3) s následujícími variantami:
-
dvě odrůdy lišící se odnožovací schopností – Bohemia (méně odnoživá)
a Mulan (s větší odnožovací schopností),
tři termíny setí – 15.9., 7.10. a 5.11. 2010,
–1
pět výsevků – 1, 2, 3, 4 a 5 MKS · ha (mil. klíčivých semen na hektar).
Ve dvou termínech 11.4. (průběh odnožování) a 26.4. 2011 (konec odnožování) byl na
variantách výsevku 1, 3 a 5 MKS u druhého termínu setí (7.10. 2010) proveden odběr
2
2
rostlin z plochy 0,25 m ke stanovení následujících ukazatelů: (i) počet rostlin na 1 m , (ii)
počet odnoží na jednotlivých rostlinách, (iii) celková hmotnost nadzemní biomasy
jednotlivých rostlin, (iv) odnože jednotlivých rostlin byly vizuálně rozděleny na tři skupiny –
silné (s předpokladem tvorby produktivních klasů), slabé (s předpokladem odumření)
a „střední“ s obtížným stanovením jejich budoucího stavu. Následně byl stanoven počet
2
a hmotnost jednotlivých typů odnoží na jednotce plochy (m ).
K hodnocení výsledků byly využity základní statistické charakteristiky.
VÝSLEDKY
Vliv termínu setí a výsevku na stupeň odnožení a morfologickou stavbu rostlin je
2
znázorněn na obr. 1. V závislosti na počtu rostlin na 1 m docházelo u obou odrůd
v průběhu odnožování k morfologickým změnám, které lze charakterizovat následovně:
a) nízká hustota rostlin – rozkladitý trs, vytváří se odnože vyšších řádů, zvyšuje se počet
a délka adventivních kořenů, mohutnější kořenová soustava vytváří předpoklady pro
intenzivnější růst odnoží a překonávání nepříznivých vlivů v následných etapách růstu
a vývoje;
b) vysoká hustota rostlin – metlovitý trs, urychluje se růst a vývoj starších odnoží, spodní
listy a mladší odnože rychleji odumírají, proporce nadzemních částí a kořenů se snižuje
v neprospěch kořenů, v následujících etapách růstu a vývoje se redukuje většina odnoží
(i silných) v důsledku konkurence o světlo a živiny.
Na konci odnožování byly rozdíly jednotlivých variant termínu setí a výsevku
znázorněných na obr. 1 ještě výraznější. Hodnoty zjištěné provedenými analýzami na
druhém termínu setí (7.10. 2010) jsou uvedeny v tab. 1. Z hlediska diferenciace odnoží
a utváření struktury porostu lze považovat za důležité odnože „střední kategorie“, které
mohou být v závislosti na podmínkách dalšího růstu a vývoje produktivní nebo
neproduktivní a odumřít. Z tabulky je zřejmé, že se vzrůstajícím výsevkem se podíl těchto
odnoží snižuje jak z hlediska početního zastoupení, tak z hlediska podílu na celkovém
množství sušiny nadzemní biomasy. U méně odnoživé odrůdy Bohemia bylo snížení
podílu odnoží střední kategorie významnější. Intenzita diferenciace odnoží se naopak se
vrůstající hustotou rostlin zvyšuje, což se projevuje především nárůstem podílu silných
47
MendelAgro 2011
(produktivních odnoží) a relativně menším snižováním podílu slabých odnoží, ve srovnání
s odnožemi střední kategorie. U odnoživější odrůdy Mulan nebyly tyto efekty tak výrazné
ve srovnání s méně odnoživou odrůdou Bohemia.
Obr. 1 Vliv termínu setí a výsevku na stupeň odnožení a morfologickou stavbu rostlin
při hodnocení provedeném 11.4. 2011.
ZÁVĚR
Termín setí a výsevek značně ovlivňují odnožovací schopnost, morfologii rostlin a utváření
struktury porostu ozimé pšenice.
Při posuzování struktury a produkčního potenciálu je třeba hodnotit porosty nejen
z hlediska hustoty rostlin, ale především z hlediska hustoty silných (produktivních) odnoží.
Odnože „střední“ velikosti (s obtížným stanovením jejich budoucícho stavu) jsou důležité
2
především u porostů s menším počtem rostlin na m (méně než 300). Jejich větší
48
MendelAgro 2011
2
zastoupení při vyšší hustotě rostlin (nad 400 na m ) může vést k přehuštění a následnému
poléhání. To je v souladu s obecně známou zkušeností o obtížnosti vedení přehuštěných
porostů obilnin.
Pro efektivní utváření struktury porostu by měl být na počátku sloupkování (BBCH 31)
vytvořen dostatečný počet silných odnoží mírně převyšující požadovanou hustotu klasů
(o 10–20 %) a rovněž by měla být zřetelná diferenciace odnoží.
Tab. 1 Charakteristiky struktury porostu odrůd ozimé pšenice Bohemia a Mulan –
2
přepočteno na 1 m .
1 MKS · ha–1
Znak
Bohemia
Počet rostlin
Odnože
celkem
Bohemia
Mulan
86
84
244
168
504
332
852
1128
1308
1804
1736
sušina [g]
176,2
151,9
158,3
203,9
247,3
253,0
Počet
17,5
26,8
25,9
29,1
31,9
36,2
Sušina [g]
38,7
50,3
57,0
59,9
67,4
68,8
Počet
35,5
36,2
28,0
32,4
20,0
25,6
Sušina [g]
37,8
34,0
27,8
27,3
17,0
20,6
Počet
47,0
37,1
46,1
38,5
51,0
38,2
Sušina [g]
23,5
15,7
15,3
12,8
15,6
10,6
Slabé
(%)
Mulan
1004
Střední
(%)
Bohemia
–1
5 MKS · ha
Počet
Silné
(%)
Mulan
3 MKS · ha–1
LITERATURA
KŘEN J., BENADA J., 1990: Možnosti snižování výsevků obilnin. Úroda, 38 (8): 343–345.
KŘEN J., 1993: Zásady zakládání porostů ozimé pšenice. Obilnářské listy, 1 (4):10–11.
PODĚKOVÁNÍ
Příspěvek byl zpracován s podporou projektu MZe ČR QI111A133 "Zlepšení využití
odrůdového potenciálu obilnin na základě časové a prostorové analýzy spektrálních
charakteristik porostu“ a výzkumného záměru č. MSM6215648905 „Biologické
a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu
klimatu“.
KONTAKT
Jan Křen
Ústav agrosystémů a bioklimatologie
Agronomická fakulta
Mendelova univerzita v Brně
Zemědělská 1, 613 00 Brno
E-mail: [email protected]
49
MendelAgro 2011
Testování bezdrátových senzorových sítí v zemdlství
Testing of wireless sensor networks in agriculture
Lukas V., Kubíek P., Kozel J.
[email protected]
ABSTRAKT
Bezdrátové senzorové sít (Wireless Sensor Networks – WSN) mohou zvýšit efektivnost
rozhodování v zemdlském sektoru integrací lokálního monitoringu s geografickými
informaními systémy (GIS). Tento píspvek popisuje testování bezdrátové senzorové
sít na pokusné stanici Mendelovy univerzity v Brn a metody kartografické vizualizace
namených agrometeorologických dat. Vybrané základní agrometeorologické parametry
(teplota, vlhkost pdy a vzduchu) byly zjišovány na pesn lokalizovaných stanovištích
a zobrazovány v experimentálním webovém rozhraní pomocí open source technologií.
Tento koncept umožuje zvýšit pesnost predikce sledovaných veliin a mže být využit
jako systém podpory rozhodování pro pstitele.
Klíová slova: zemdlský monitoring, bezdrátové senzorové sít, kartografická
vizualizace
ABSTRACT
Wireless Sensor Networks (WSN) can improve the effectiveness of decision making in
agricultural domain by integrating of current local environmental monitoring with
Geographic Information Systems (GIS). The presented paper describes testing of WSN at
Experimental site of Mendel University in Brno and methods of cartographic visualization
of obtained agrometeorological data. Four basic characteristics (temperature and moisture
of soil, air temperature and humidity) were measured by local-specified sensor nodes and
visualized in experimental web portal based on the open source platform. This concept
enables more accuracy predictions of observed characteristics and can be used as
decision support system for growers.
Key words: agricultural monitoring, wireless sensor networks, cartographic visualization
ÚVOD
Úspšnost zemdlské innosti závisí na znalosti podmínek prostedí a reakci na jejich
zmny vhodn zvolenými postupy. Jedním ze zpsob jak toto rozhodování zlepšit je
využití bezdrátových senzorových sítí a geografických informaních systém (GIS). GIS
se již v zemdlství etablovaly ve zpsobu hospodaení nazývaném precizní zemdlství,
kde plní úlohu správy agronomicky významných prostorových informací s cílem zachytit
nevyrovnanost pdy a porost.
Bezdrátové senzorové sít (Wireless sensor networks – WSN) nabývají v zemdlství
stále více na významu. Umožují online získávání aktuálních informací sloužících pro
podporu rozhodování, management a evidenci zemdlských operací.
50
MendelAgro 2011
WANG et al. (2006) rozdlují aplikaci WSN v zemdlství a potravináství do pti kategorií:
- environmentální monitoring (sledování meteorologických jev, monitoring vegetace),
- využití v precizním zemdlství (sbr prostorových dat, ízení závlah, variabilní
aplikace agrochemikálií),
- ovládání stroj a technologických proces (navádní a správa mechanizace, ovládání
robotických systém a technologických proces),
- automatizace ízení a správy budov a jejich vybavení (ízení skleník, zaízení pro
krmení zvíat),
- systémy dohledatelnosti produkt (identifikace zvíat a monitoring zdravotního stavu,
balení a transport potravin).
WSN jsou sestaveny z prostorov rozmístných autonomních senzor, které nejastji
slouží k monitoringu environmentálních parametr. Sledování agrometeorologických
charakteristik patí mezi nejvýznamnjší oblasti, které jsou využívány pi optimalizaci
pstebních zásah (závlaha, výživa a ochrana rostlin, zpracování pdy a zakládání
porost plodin, sklize a další) a pro legislativn povinnou evidenci povtrnostních
podmínek zásahu (zejména rychlost proudní vzduchu u aplikace pesticid).
V rámci projektu „Kartografická vizualizace senzorických sítí pro zemdlství
(AgriSensor)“ jsou ovovány postupy vizualizace a modelování základních
agrometeorologických jev získaných na základ monitoringu bezdrátových senzorových
sítí. Na projektu spolupracují Masarykova univerzita, Mendelova univerzita v Brn
a sdružení WirelessInfo.
MATERIÁL A METODY
V rámci výzkumného projektu Agrisensor je provádno testování provozu bezdrátové
senzorové sít na pokusné stanici MENDELU v Žabicích od roku 2010. Experimentální
WSN se sestává ze dvou technických komponent:
-
L1 – senzorové nody rozmístné napí maloparcelkovými polními pokusy. Senzorový
nod pedstavuje kombinaci idel pro mení vlhkosti pdy, teploty pdy, vlhkosti
vzduchu a teplotu vzduchu. Mení teploty a vlhkosti vzduchu ve vyšších rstových
fázích porostu (po zapojení) pedstavuje získávání informací o mikroklima porostu.
idla jsou pipojena k základn nodu, kterou tvoí kovová ty zatlaená do pdy
a plastová skíka s baterií a záznamovou elektronikou. Na konci teleskopické tye je
pipevnn aktivní RFID ip, který je ve spojení s komunikaní jednotkou L2 umístnou
na meteorologické vži.
-
L2 – mobilní komunikaní jednotka s ARM procesorem, RFID ipem pro píjem dat
z L1 senzorových nod a pipojením k internetu (GPRS, WiFi) pro zasílání dat na
vzdálený server.
Veliiny jsou meny každých 15 min a hodnoty ukládány pes internet do centrální
databáze. Krom meteorologických údaj jsou také zjišovány technické údaje (síla
signálu, naptí baterie).
VÝSLEDKY
Jedním z pedbžných výsledk testování experimentální bezdrátové senzorové sít je
vytvoení interaktivního webového klienta pro nahlížení a vizualizaci namených údaj
51
MendelAgro 2011
uložených na vzdáleném serveru. Aplikace má dv základní obrazovky – mapový pehled
a grafické znázornní hodnot (obr. 3 a 4). Kliknutím na mapové znaky L1 nod v mapoObr. 1 a 2 Senzorový nod L1 a komunikaní jednotka L2.
Obr. 3 Mapové rozhraní klienta.
Obr. 4 Grafické zobrazení namených hodnot klienta.
52
MendelAgro 2011
vém pehledu se zobrazí nové okno s posledními namenými hodnotami. Grafické okno
interaktivn vykresluje namené hodnoty v grafu pro vybraný nod, agrometeorologické
parametry a asové rozptí. Graf také umožuje výbr všech nod pro porovnání hodnot
na rozdílných místech. Pod grafem jsou zobrazeny základní statistické údaje pro aktuáln
zobrazená data. Použité služby pro penos, ukládání a zpracování dat pomocí OGC
(Open Geospatial Consortia) nástroj popisují KUBÍEK et al. (2009).
ZÁVR
Pedbžné výsledky výzkumného projektu v podob webové aplikace ukazují možnosti
vizualizace a jednoduchého statistického hodnocení dat získaných z bezdrátových
senzorových sítí. Zohlednní prostorového rozmístní senzor umožuje modelovat
asoprostorové vztahy mezi menými údaji a okolním prostedím, které mohou být
využity pro zpesnní predikce sledovaných veliin na nemených místech. Doplnním
tohoto konceptu o nástroje nastavování kritických hodnot s ohledem na specifické
podmínky daného prostedí (pdní rozdíly, druh plodiny a její rstová fáze) a plánované
operace (pstební zásahy) pak vznikne ucelený systém, který mže být pracovníkm
v zemdlském sektoru užiteným pomocníkem pi jejich rozhodování a každodenním
plánování inností.
LITERATURA
KUBÍEK P., CHARVÁT K., LUKAS V., 2009: Cartographic visualization of agricultural sensor.
In: Sborník ze spolené mezinárodní konference ISZL/CEE-SDI/ ICT for Rural
2009. 1. vyd. eská zemdlská univerzita, Praha, 9 s.
WANG N., ZHANG N., WANG M., 2006: Wireless sensors in agriculture and food industry –
Recent development and future perspective. Computers and Electronics in
Agriculture, 50(1): 1–14.
PODKOVÁNÍ
Práce je podpoena výzkumným projektem GAR GA205/09/1437 Kartografická
vizualizace senzorických sítí pro zemdlství (Agrisensor).
KONTAKT
Vojtch Lukas
Ústav agrosystém a bioklimatologie
Agronomická fakulta
Mendelova univerzita v Brn
Zemdlská 1, 613 00 Brno
E-mail: [email protected]
53
MendelAgro 2011
Efektivní zpsoby mapování variability pozemk
The effective mapping of within field variability
Lukas V., Neudert L., Rodriguez Moreno F.
[email protected]
ABSTRAKT
Mapování heterogenity pozemk je nezbytným krokem pi získávání podklad pro precizní
zemdlství. V rámci výzkumu na Ústavu agrosystém a bioklimatologie Mendelovy
univerzity v Brn byly na dvou rozdílných pozemcích o výme 52 ha a 38 ha ovovány
nepímé metody mapování prostorové variability pdy (elektrická vodivost pdy, letecké
snímkování holé pdy) a stavu porost (multispektrální snímkování, kontaktní
diagnostické metody). Výsledky ukazují na vysoký potenciál tchto metod pro efektivní
zachycení heterogenity pozemk. Z dvodu nejednoznané identifikace jednotlivých
pdních a porostních parametr nezbytných pro provádní pstebních zásah lze hlavní
využití tchto metod v souasnosti spatovat v kombinaci s tradiními postupy (odbr
vzork rostlin a pdy), které ve výsledku povede ke snížení odbrových míst.
Klíová slova: precizní zemdlství, prostorová variabilita, elektrická vodivost pdy,
dálkový przkum Zem
ABSTRACT
The mapping of within field variability is a critical step in precision agriculture. An indirect
methods of soil (electrical conductivity, bare soil aerial imaging) and crop (multispectral
imaging, spectral plant analysis) mapping were verified by Department of Agrosystems
and Bioclimatology at Mendel University in Brno at two different experimental fields (52
and 38 ha). The results demonstrate the high potential of these methods to detect the field
variability. Because of ambiguous identification of soil and crop parameters, which are
necessary for crop management, the main use of these methods is currently seen in
combination with traditional methods (soil and plant sampling), which can lead to reduce
the number of sampled points.
Key words: precision agriculture, spatial variability, soil electrical conductivity, remote
sensing
ÚVOD
Souasným vývojovým trendem v zemdlství je orientace na snižování náklad
a uplatnní technologií, které pedstavují ekologický pínos v porovnání s konvenními
technologiemi. Jedna z cest jak toho dosáhnout spoívá v podchycení a respektování
rznorodosti prostedí a následné vhodné reakci na heterogenitu v rámci pozemk. Tento
zpsob hospodaení se nazývá precizní zemdlství, které pomocí moderních technologií,
jako jsou naviganí systémy, geografické informaní systémy a senzorové prvky,
zohleduje variabilitu pozemk a pizpsobuje jí pstební zásahy.
54
MendelAgro 2011
Základní teorií precizního zemdlství je rozdílným obhospodaováním zvýšit efektivitu
využívání materiálních vstup (hnojiva, pesticidy, PHM, …) a zárove omezit negativní
dopady na životní prostedí. Toho mže být dosaženo pouze v pípad, že dokážeme tuto
variabilitu efektivn stanovit (PANTEN 2002). Existence nevyrovnanosti pdy a porost
v rámci pozemk je pitom pro precizní zemdlství základním pedpokladem, nebo na
relativn homogenní stanovišt není nutné tento pístup uplatovat. Zjištní variability je
tedy prvním a kritickým krokem v precizním zemdlství (PIERCE et al. 1999).
V rámci ešení výzkumného projektu „Snižování dopad a rizik na životní prostedí
a získávání informací pro kvalifikované rozhodování metodami precizního zemdlství
(Prezem06)“ byly ovovány metody efektivního mapování prostorové variability pdních
podmínek a stavu porost.
MAPOVÁNÍ PDNÍCH PODMÍNEK
Ovování probíhalo na pokusných lokalitách v Písnoticích (pozemek „Pachty“, 52 ha)
a Švábenicích (pozemek „Háj“, 38 ha) s rozdílnými pedologickými, klimatickými
a topografickými podmínkami. Na obou pozemcích bylo provedeno mení elektrické
vodivosti pdy (EC – electrical conductivity) pozemním mením a dálkový przkum Zem
(DPZ) leteckým snímkováním holé pdy.
Ob metody umožují rychlou a nedestruktivní identifikaci rozdíl pdních podmínek.
Akoli pracují na zcela odlišných fyzikálních principech (geofyzikální versus spektrální
vlastnosti pdy), jsou ovlivovány obdobnými pdními vlastnostmi – zrnitostí pdy,
vlhkostí pdy a obsahem organické hmoty. Zásadn se ale liší možnostmi využití – mení
EC je provádno tažením pístroje po pozemku, má tedy nižší plošnou výkonnost než
DPZ; získává ale informace o pd do urité hloubky dané konfigurací micího pístroje
a parametr mení a to i na pd s vegetaním krytem (zatímco DPZ zaznamenává
pouze spektrální vlastnosti pdního povrchu bez vegetace).
Obr. 1 Mapa elektrické vodivosti pdy a letecký snímek holé pdy na sledovaných
pozemcích
Pachty
Háj
Z výsledk porovnání obou metod se vzorkováním pdy na pozemku Pachty (tab. 1)
vyplývá dosažení stední úrovn korelace s vtšinou ze sledovaných fyzikálních
a agrochemických vlastností pdy, což poukazuje na komplexní psobení pdního
55
MendelAgro 2011
prostedí. Lze tedy íci, že tyto metody poskytují obraz o úrovni variability pdních
podmínek jako celku, pro identifikaci jednotlivých parametr je ale teba použít dalšího
przkumu jako je nap. vzorkování pdy. Výsledky mapování nepímými metodami mohou
být použity práv pro plánování odbru pdních vzork, kde lze optimalizací rozmístní
odbrových bod snížit poet vzork o 25–48 % (LUKAS et al. 2010).
Tab. 1 Výsledek porovnání nepímých metod a vzorkování pdy na pozemku Pachty
pH
-
P
K
Mg
Ca
Humus
Jíl
EC
0,536
-0,565
-0,487
0,516
0,215
0,502
0,482
PCA_c2*
0,564
-0,563
-0,521
0,525
0,284
0,556
0,505
EC – výsledek mení EC pdy v roce 2005
PCA_c2 – datová vrstva DPZ vzniklá kombinací spektrálních pásem viditelného záení
z digitálního fotoaparátu pomocí analýzy hlavních komponent (PCA)
všechny hodnoty statisticky prkazné pro = 0,01
jíl = podíl jílnatých ástic
MAPOVÁNÍ VARIABILITY POROST POLNÍCH PLODIN
Mapování variability porost využívající spektrálních vlastností rostlin probíhalo od roku
2007 souasn s anorganickými rozbory rostlin (ARR) na stanovení výživného stavu. Jako
nepímé metody byly použity DPZ (multispektrální letecké snímkování v zeleném,
erveném a blízce infraerveném spektru), diagnostika výživného stavu kontaktními
optickými pístroji (Ntester, PlantPen, FluorPen) a mení hustoty (LAI) porostu. Zde
uvedené výsledky jsou z mení v roce 2010, kdy na obou zmiovaných pokusných
lokalitách byla pstována pšenice ozimá.
Obr. 2 Výsledek multispektrálního snímkování v podob vegetaního indexu NDVI a mapa
mení pístrojem Yara Ntester. Vyšší hodnota Ntesteru indikuje lepší výživný stav;
podobn NDVI, kde vyšší hodnoty zárove pedstavují také vyšší hustotu porostu.
Pachty
Háj
Výsledky porovnání multispektrálního snímkování a ARR (tab. 2) ukazují nalezení úzkého
vztahu mezi sledovanými promnnými. Podobn jako u mapování pdy nelze výsledky
DPZ využít pro kvantifikaci jednotlivých parametr (obsah živin), ale poskytují celkový
obraz o heterogenit porostu na pozemku, která je dána kombinací výživného stavu
a hustoty. Další výzkum bude zamen na možnosti využití dálkového przkumu
56
MendelAgro 2011
mapování pro prostorovou optimalizaci diagnostiky výživy porost v praxi používanými
kontaktními pístroji typu Ntester.
Tab. 2 Výsledky statistického porovnání multispektrálních snímk a pozemního mení
(ARR, LAI) na obou lokalitách pomocí vícenásobné lineární regrese.
MS
-
N
P
K
Ca
Mg
S
LAI
0.79**
0.70**
0.11
0.80**
0.11
0.82**
0.45**
MS – obrazová data z multispektrálního snímkování
infraerveném spektru a vegetaního indexu NDVI
statistická prkaznost: * = 0,05; ** = 0,01
v zeleném,
erveném
a
blízce
ZÁVR
Dosavadní výsledky ovování vybraných nepímých metod ukazují na jejich vysoký
potenciál pi mapování variability pdních podmínek a stavu porost v precizním
zemdlství. Jejich pímé využití v praxi je ale v souasnosti velmi obtížné z dvodu
nejednoznané identifikace konkrétních parametr, které jsou pro provádní pstebních
opatení nezbytné. Znalost variability daného prostedí je ale možné využít pro plánování
tradiního przkumu v podob odbru pdních vzork a rostlinného materiálu pro
laboratorní analýzy, kde lze oekávat redukci náklad snížením potu odbrových míst.
Kombinace obou pístup (nepímých a konvenních metod) tak pedstavuje efektivní
zpsob získávání prostorov vztažených informací pro provádní variabilní aplikace
hnojiv.
LITERATURA
LUKAS V., NEUDERT L., KEN J., 2010: Optimalizace pdního vzorkování pomocí
nepímých metod. In: Winkler, J., Polní den "MendelAgro" 2010, Sborník
odborných píspvk. Mendelova univerzita v Brn, Žabice, 76–79.
PANTEN K., 2002: Ein Beitrag zur Fernerkundung der räumlichen Variabilität von Bodenund Bestandesmerkmalen. Landbauforsch Völkenrode, Sonderheft 232. FAL,
Braunschweig, 135 s.
PIERCE F. J., NOWAK P., DONALD L. S., 1999: Aspects of Precision Agriculture. Advances
in Agronomy, 67: 1–85.
PODKOVÁNÍ
Píspvek vznikl za finanní podpory MŠMT R, jako souást ešení výzkumného
projektu 2B06124 „Snižování dopad a rizik na životní prostedí a získávání informací pro
kvalifikované rozhodování metodami precizního zemdlství“.
KONTAKT
Vojtch Lukas
Ústav agrosystém a bioklimatologie
Agronomická fakulta
Mendelova univerzita v Brn
Zemdlská 1, 613 00 Brno
E-mail: [email protected]
57
MendelAgro 2011
Variabilita obsahu vybraných neškrobových polysacharid
v souboru odrd/linií jemene jarního
Variability of content of selected nonstarch polysaccharides in the set of
spring barley lines/varieties
Machá P., Ehrenbergerová J., Klímová E., Marková J., Benešová K.,
Vaculová K.
[email protected]
ABSTRAKT
Jemen je nejen základní vstupní surovinou výroby sladu, ale v souasnosti nachází
využití zejména pi výrob funkních potravin. Neškrobové polysacharidy tvoící v zrnu
zejména bunné stny jsou souástí tzv. potravinové vlákniny. Vzhledem k benefitu
potravní vlákniny pro lidské zdraví se použití jemene pro výrobu potravin jeví jako
perspektivní. Naopak vyšší obsah neškrobových polysacharid, zejména -glukan, mže
zpsobovat problémy v technologii výroby piva. Neškrobové polysacharidy byly
stanovovány ve vzorcích zrna jemene sklizeného v roce 2010 ze dvou lokalit a dvou
úrovní chemického ošetení. Na obsah neškrobových polysacharid byl zjištn statisticky
významný vliv genotypu, lokality i úrovn ošetení. Prmrný obsah arabinoxylan byl
4,95 %, -glukan 4,04 %.
Klíová slova: jemen jarní, arabinoxylany, -glukany
ABSTRACT
Barley is not only the raw material for malt production, but currently is used also for
production of foodstuffs. Non-starch polysaccharides contained mainly in cell walls are
a component of a so-called food fiber. Considering the benefit of food fiber for human
health, the use of barley for production of foodstuffs seems to be prospective. On the
contrary, higher content of starch polysaccharides, first of all beta-glucans, is not desirable
in beer production technology as it can cause problems or even reduce a product yield.
Nonstarch polysaccharides were analysed in grain samples harvested in year 2010, in two
localities, and in two variants of chemical treatment. Contents of nonstarch
polysaccharides were statistically influenced by genotype, locality and treatment variant.
Average content of arabinoxylan was 4.95%, -glucan 4.04%.
Key words: spring barley, arabinoxylans, -glucans
ÚVOD
Neškrobové polysacharidy tvoí hlavní stavební složku bunných stn jemene. Mezi tyto
látky patí zejména arabinoxylany a -glukany. Arabinoxylany (starším názvem pentosany)
mají hlavní etzec tvoen D-xylanopyranosovými jednotkami vázanými -(14) vazbami,
piemž terminální jednotkou je -L-arabinofuranosa, dále mohou obsahovat D-glukosu
58
MendelAgro 2011
a nkdy další minoritní jednotky. -glukany jemene jsou tvoeny -glykosylovými zbytky
polymerizovanými (13) a (14) vazbami. -glukany jsou komponentou struktury
zejména stn bunk endospermu, arabinoxylany se vyskytují hlavn v bunných stnách
aleuronové vrstvy. Rozpustnost neškrobových polysacharid ve vod obecn závisí
na jejich struktue a stupni vtvení (BAMFORTH, KANAUCHI 2001). Arabinoxylany a glukany tvoí ve vod viskózní roztoky, které negativn ovlivují výtžnost pi výrob piva
a z nutriního hlediska absorpci živin u hospodáských zvíat. Arabinoxylany i -glukany
jsou souástí tzv. potravinové vlákniny. Vzhledem k benefitu potravní vlákniny na lidské
zdraví se jeví použití jemene s vyšším obsahem neškrobových polysacharid pro výrobu
potravin jako perspektivní (NEWMAN, NEWMAN 2008).
MATERIÁL A METODY
Arabinoxylany a -glukany byly stanoveny u souboru 10 pluchatých sladovnických odrd,
jedné bezpluché odrdy a tí linií jemene jarního pstovaného v roce 2010 na lokalitách
Kromíž a Žabice ve dvou úrovních chemického ošetení porost. Byly použity vzorky
zrna z tzv. neošetených variant s omezenými chemickými vstupy (pouze herbicidy
a hnojení N) a z tzv. ošetených variant s konvenní technologií pstování (moené osivo,
hnojení N, aplikace pesticid).
Arabinoxylany v zrnu jemene jarního byly stanoveny metodou dle Douglase (DOUGLAS
1981). Pro stanovení -glukan byla použita modifikovaná metoda prtokové injekní
analýzy (FIA) se spektrofluorimetrickou detekcí (AASTRUP 1988).
Veškeré výsledky byly pepoteny na 100% sušinu a byly zpracovány v programu
STATISTICA.cz (verze 9) tífaktorovou analýzou variance. Významnost rozdíl mezi
prmrnými hodnotami jednotlivých odrd a linií, ošetení a lokalit byla testována na 5%
hladin prkaznosti LSD testem (Fisherv test).
VÝSLEDKY
Lokality i chemické ošetení pokusu mly, jak je patrné z tab. 1, významný vliv na obsah
jak arabinoxylan, tak i -glukan. V prmru všech odrd/linií byly statisticky významn
vyšší hodnoty arabinoxylan zjištny ve vzorcích z neošetených variant z lokality Žabice
(5,29 %) oproti variantám ošeteným (4,30 %) i oproti vzorkm z obou variant z Kromíže
(4,59 % z neošetených a 4,18 % z ošetených variant).
Ze sladovnických odrd v námi sledovaném souboru vynikly nejnižšími, podprmrnými
obsahy -glukan v zrnu na obou lokalitách z obou intenzit ošetení porost odrdy
Radegast (3,23 %), Sebastian (3,45 %), Bojos (3,46 %) a Jersey (3,78 %), nižší hodnoty
vykázaly ve vtšin vzork i odrdy Malz a Prestige (s výjimkou ošetených variant
ze Žabic) a linie KM 1057 (tab. 2). Tato linie mla ve srovnání s ostatními genotypy
v souboru prmrný obsah -glukan statisticky významn nižší (2,85 %), nejnižší obsah
vykázala z ošetené varianty z lokality Žabice (2,33 %). Nízké hodnoty -glukan mla
i odrda Blaník a Kangoo (tab. 2). Tyto hodnoty vyhovují pivovarsko-sladaským
pedpokladm a požadavkm na nízký obsah -glukan ve sladin, jak již bylo v úvodu
zmínno. Odrda Tolar, rovnž urená pro výrobu eského piva (podobn jako odrdy
Blaník, Radegast, Bojos a Malz), mla obsahy -glukan u tí vzork ze ty mírn
59
MendelAgro 2011
nadprmrný. Naproti tomu odrda AF Lucius (4,65 %), linie KM 2084 (6,08 %)
a KM 2283 (5,16 %) mly naopak vysoké, nadprmrné hodnoty -glukan, na obou
lokalitách pi obou úrovních ošetení (tab. 2). Statisticky významn vyšší prmrnou
hodnotu (ze všech variant) -glukan mly oproti všem ostatním genotypm poslední dv
jmenované linie KM 2084 a linie KM 2283. Vzhledem k tomu, že -glukany jsou poítány
za úinnou složku dietní vlákniny, peduruje naše zjištní tyto genotypy spíše k výrob
funkních potravin. Tyto vyjmenované bezpluché genotypy spolu s bezpluchou odrdou
AF Lucius mly však ve vtšin vzork naopak statisticky významn nižší hodnoty
arabinoxylan (3,82, 4,23 a 3,67 % v prmru všech variant) než ostatní odrdy a pisply
významnou mrou k záporn vykázanému vztahu mezi arabinoxylany a -glukany.
Vzhledem k tomu, že arabinoxylany zhoršují výtžnost piva v technologickém procesu,
jsou žádány jejich nízké hodnoty. Ze sladovnických odrd pak byly zjištny nižší hodnoty
arabinoxylan vzhledem k celému souboru pouze u odrd Bojos (4,22 %), Malz (4,29 %,
nejmén pak z lokality Kromíž – 3,53 %), Jersey (4,45 %) a Aksamit (4,55 % v prmru,
s nejnižšími hodnotami z lokality Kromíž). Ostatní sladovnické odrdy patily obsahem
arabinoxylan k nadprmrným.
Tab. 1 Prmrný obsah arabinoxylan a -glukan (v %) na sledovaných lokalitách ve
dvou intenzitách chemického ošetení porost.
Lokalita
Chemické ošetení
Arabinoxylany
-glukany
(prmrné hodnoty)
(prmrné hodnoty)
Oš.
4,30a
3,71b
4,79
3,87
Neoš.
5,29c
4,03a
Oš.
4,18a
4,10a
Kromíž
4,38
4,21
Neoš.
4,59b
4,33c
Pozn.: hodnoty oznaené rznými písmeny jsou od sebe významn odlišné pi p = 0,05; Oš. –
ošeteno, Neoš. – neošeteno.
Žabice
ZÁVR
Ze sladovnických odrd vynikly nejnižšími, podprmrnými obsahy -glukan v zrnu
na obou lokalitách z obou intenzit ošetení porost odrdy Radegast (3,23 %), Sebastian
(3,45 %), Bojos (3,46 %) a Jersey (3,78 %), odrda Malz (3,82 %) a Prestige (3,71 %),
pípadn i odrda Blaník (4,04 %). Tyto odrdy jsou díky svému obsahu -glukan vhodné
pro výrobu piva. Bezpluchá linie KM 1057 mla ve srovnání s ostatními genotypy
v souboru prmrný obsah -glukan statisticky významn nižší (2,84 %), naopak
bezpluchá linie KM 2084 mla obsah statisticky významn vyšší (6,08 %).
Ze sladovnických odrd byly zjištny nižší hodnoty arabinoxylan vzhledem k celému
souboru pouze u odrd Bojos (4,22 %), Malz (4,29 %, nejmén pak z lokality Kromíž
3,69 %) a Aksamit (4,56 %).
Lze také konstatovat, že statisticky významn vyšší prmrný obsah arabinoxylan
poskytly vzorky odrd/linií z neošetených variant z lokality Žabice oproti ošeteným
variantám i oproti obma variantám z lokality Kromíž. Obsah -glukan byl v prmru
odrd/linií rovnž statisticky významn vyšší z neošetených variant a to z lokality
Kromíž oproti ostatním variantám.
60
MendelAgro 2011
61
MendelAgro 2011
LITERATURA
AASTRUP S., JORGENSEN K.G., 1998: Application of the calcofluor flow injection analysis
method for determination of betaglucan in barley, malt, wort and beer. J Am Soc
Brew Chem, 46: 76–81.
BAMFORTH C.W., KANAUCHI M., 2001: A simple model for the cell wall of the starchy
endosperm in barley. Journal of the Institute of Brewing, 107: 235.
DOUGLAS S. G., 1981: A rapid method for the determination of pentosans in wheat flour.
Food Chem., 7: 139–145.
NEWMAN R.K., NEWMAN C.W., 2008: Barley for Food and Health, Science, Technology and
Products. Wiley, 245 p. ISBN 978-0-470-10249-7.
PODKOVÁNÍ
Tato práce byla podpoena projektem 1M0570 „Výzkumné centrum pro studium
obsahových látek jemene a chmele“ Ministerstva školství, mládeže a tlovýchovy eské
republiky.
KONTAKT
Pavel Machá
Ústav pstování, šlechtní rostlin a rostlinolékaství
Agronomická fakulta
Mendelova univerzita v Brn
Zemdlská 1, 613 00 Brno
E-mail: [email protected]
62
MendelAgro 2011
Využití IR kamery pro hodnocení tolerance jemen vi suchu
The evaluation tolerance of barley to drought by using IR camera
Melišová L., Holková L., Hronková M.
[email protected]
ABSTRAKT
Produkce plodin zabezpeujících výživu lidstva i hospodáských zvíat je závislá na
dostupnosti vody, sucho tedy hraje významnou roli v produkci rostlin. Cílem naší práce
bylo otestovat možnost využití termokamery ke sledování tolerance jemen vi suchu.
Pro pokus byly vybrány genotypy jemen jarních s rozdílnou tolerancí vi suchu.
Testované genotypy byly vystaveny nepímému stresu suchem pídavkem roztoku
kyseliny abscisové (ABA). Experiment ukázal, že metodou IR termografie lze hodnotit
zmny v prduchové vodivosti rostlin. Avšak rozdíly v prmrné teplot list a tomu
odpovídající vodivosti prduch nebyly mezi jednotlivými genotypy velké.
Klíová slova: jemen jarní, termografie, prduchová vodivost, sucho
ABSTRACT
The most influencing factor is the sufficient amount of water in the soil and its availability
to the plants. Drought is a significant factor as to the quality and quantity of crops needed
to feed both people and livestock and plays an important role in the plant production. The
aim of this work was to test the possibility of using IR Termocam to evaluation of barley
tolerance to drought. Barley genotypes were selected according to their different
sensitivity to abiotic stress. The tested genotypes were exposed to drougt stress by
exogenous application of abscisic acid (ABA). It was a method of indirect effect of drought.
The experiment showed, that we can use termography to evaulation of stomatal
conductivity in barley. But the difference values in average temperature of the leaves
(coresponding to stomatal conductance) were low among these genotypes.
Key words: spring barley, termography, stomatal conductivity, drought
ÚVOD
Sucho, respektive nedostatek dostupné vody pro rostliny, je velmi významný faktor tvorby
výnosu a celkového pežití rostlin. Vtšina produkce jemene jarního nachází své
uplatnní ve sladovnickém prmyslu. Šlechtní genotyp tolerantních vi suchu je stále
dležitjší, ale vzhledem ke komplexnímu charakteru této vlastnosti není jednoduché.
V souasné dob existuje nkolik možností sledování tolerance rostlin vi suchu. Použít
lze metody molekulárn biologické, hodnotící obranonu reakci rostlin na základ aktivity
gen s ochranou funkcí (SUPRUNOVA et al. 2004), ale i metody fyziologické jako je mení
vodivosti prduch, fotosyntézy, i transpirace v listech (TEULAT et al. 1997). Negativem
vtšiny metod, zejména molekulárn biologických, je jejich asová a finanní náronost.
V našem experimentu jsme se zamili na sledování jemen použitím termokamery. Tato
63
MendelAgro 2011
metoda hodnotí termální energii emitovanou z povrchu listu (JONES 1999). Pi stavu
otevených prduch odpaující se voda ochlazuje list. Indukce kyselinou abscisovou
vyvolá pivení/zavení prduch. Zavením prduch se rostlina brání vi ztrátám vody.
Zmnou vodivosti prduch se ale zárove zvýšení teplota povrchu list. Rostliny jsme
nevystavili pímému psobení sucha, ale stres vlivem sucha jsem simulovali pídavkem
kyseliny abscisové (ABA) ke koenm. ABA se uplatuje v regulaci rstu a vývoje rostlin
a má funkci jako hlavní „stresový“ hormon v obranných reakcích rostlin pi psobení
abiotického stresu. Pi nedostatku vody v rostlinných bukách stoupá biosyntéza ABA
v koenech a zvyšuje se její transport xylémem do celé rostliny, což v první ad ovlivuje
regulaci vodního režimu rostlin zmnou vodivosti prduch. Navázání ABA na vnjší
povrch plazmalemy svracích bunk vyvolá uzavení prduch vedoucí ke snížení
transpirace (ADUCCI et al. 1997). Naším cílem bylo zjistit, zda budou mezi kontrolními
rostlinami a rostlinami vystavenými stresu suchem rozdíly ve vodivosti prduch. Tedy
zda využitím termokamery budou zaznamenány prkazné zmny v teplot povrchu list,
která nepímo hodnotí vodivost prduch. A souasn budeme-li touto metodou schopni
urit rozdíly ve vodivosti prduch i mezi jednotlivými genotypy.
MATERIÁL A METODY
K pokusu bylo použito pt odrd jemene jarního. Odrdy byly vybrány s ohledem na
prokázanou nebo pedpokládanou míru odolnosti vi suchu (Malz, Amulet – eské
odrdy (Hordeum vulgare L.), Jersey – odrda holandské provenience (Hordeum vulgare
L.) a Er/Apm, Tadmor – syrské linie (Hordeum vulgare, ssp. spontaneum). Rostliny byly
pstovány v hydroponickém prostedí v živném roztoku MS solí (MURASHIGE, SKOOG
1962) v ízených podmínkách (7 hodin svtla pi teplot 20 °C, 15 hodin tmy pi 18 °C,
1 hodina stmívání a 1 hodina rozednívání). Po trnácti dnech rstu byl ke koenm
–5
–1
testovaných rostlin pidán roztok kyseliny abscisové (2 · 10 mol · l ). Fyziologická reakce
rostlin byla posuzována zmnami v teplot povrchu list metodou IR termografie.
K mení jsme použili IR termovizní kameru (FLIR P660) (JONES 1999). Snímání povrchu
list IR termokamerou bylo provedeno 3 hodiny a 7 dní po aplikaci ABA.
VÝSLEDKY
Obr. 1 Termografické mení zmny teploty povrchu list.
Snímání teploty list
Prmrná teplota list (°C)
25
24
23
22
21
20
19
18
Amulet
Er/Apm
Jersey
Malz
Tadmor
Odrda/linie
kontrola
3h po aplikaci ABA
7dní po aplikaci ABA
64
MendelAgro 2011
Obr. 2 Rozdíly v prmrné teplot povrchu list.
Rozdíly v pmrné teplot povrchu list
3,00
2,50
' teplot (°C)
2,00
1,50
1,00
0,50
0,00
Amulet
Er/Apm
Jersey
D 3h ABA-K
Malz
Tadmor
D 7d ABA-K
Obr. 1 ukazuje hodnocení regulace vodivosti prduch ABA ošetených a kontrolních
rostlin zmnou teploty povrchu list. Prmrná teplota povrchu list se zvýšila již po 3 hod
od aplikace ABA a zvýšení teploty list petrvalo i 7. den od aplikace ABA. Je patrné, že
na aplikaci exogenní ABA zareagovaly všechny odrdy vzestupem teploty povrchu list
a tedy zárove snížením vodivosti prduch, s ímž souvisí snížení transpirace rostlin.
Nicmén mezi jednotlivými odrdami nebyl zaznamenán významný rozdíl. Z evropských
odrd na fytohormon ABA nejlépe zareagovala odrda Amulet. Zatímco syrská linie
Tadmor, tolerantní k suchu, nevykázala výrazných rozdíl od ostatních odrd. Konkrétní
rozdíly teplot povrchu list uvádí obr. 2. U jednotlivých genotyp inil rozdíl v teplot list
mezi ošetenou a kontrolní variantou po 3 hodinách od apikace ABA od 0,6 °C (Er/Apm)
až po 1,5 °C (Jersey). Rozdíl u genotyp po 7 dnech od aplikace ABA inil od 1,6 °C
(Er/Apm) až po 2,6 °C (Amulet).
Prbh zmny teploty povrchu list dokumentují i termosnínky na obr. 3. Je zde zachycen
vzestup teploty u odrdy Amulet. Teplotní stupnice je od tmav modré barvy
(nejchladnjší oblast) až po ervenou (nejteplejší oblast). Rostliny se ped pídavkem
roztoku ABA nacházely v modro-zelené oblasti. Ti hodiny po pídavku jsou již v oblasti
zeleno-žluté (teplejší oblast) a jak již bylo zmínno výše, úinek ABA a odpovídající
obranná reakce rostlin petrvala i 7 dní od aplikace ABA (oblast žlutá až ervená –
nejteplejší).
Obr. 3 Termosnímky z IR kamery u odrdy Amulet.
Vysvtlivky: Teplota povrchu list (zleva): kontrola, 3 hodiny po aplikaci ABA, 7 dní po aplikaci ABA.
65
MendelAgro 2011
ZÁVR
V našem experimentu se prokázala možnost použití termokamery ke sledování
prduchové vodivosti rostlin. Genotyp tolerantnjší k suchu by ml na nepíznivé
podmínky (sucho) zareagovat rychlejším zavením prduch a tím zamezit ztrátám vody
transpirací. Všechny odrdy zahrnuté v našem pokusu zareagovaly zvýšením teploty
povrchu list (obr. 1) vlivem sucha, které bylo vyvoláno exogenní aplikací kyseliny
abscisové. Vzestup teploty list názorn dokumentují i termografické snímky (obr. 3).
Rozdíly v prmrné teplot povrchu list byly u jednotlivých genotyp 0,6 °C až 2,6 °C
(obr. 2) a je otázkou, zda lze tyto hodnoty považovat za dostaten prkazné k hodnocení
tolerance jemen vi suchu.
LITERATURA
ADUCCI P., 1997: Signal Transduction in Plants, Berlin, ISBN 3-7643-5307-4, 181 s.
JONES H.G., 1999: Use of thermography for quantitative studie sof spatial and tempoval
variation of stomatal conductance over leaf surfaces. Plant, Cell and Enviroment
22, 1043–1055.
MURASHIGE T., SKOOG F., 1962: A revised medium for rapid growth and bioassays with
tabacco tissue cultures. Physiol Plant 15: 473–497.
RIERA M., VALON CH., FENZI F., GIRAUDAT J., LEUNG J., 2005: the genetics of adaptive
responses to drought stress: abscisic acid-dependent and abscisic acidindependent signalling components. Physiologia Plantarum 123: 111–119.
SUPRUNOVA T., KRUGMAN T., FAHIMA T., CHEN G., SHAMS I., KOROL A., NEVO E., 2004:
Differential expression of dehydrin genes in wild barley, (Hordeum spontaneum,
associated with resistance to water deficit. Plant Cell Environ, 27:1297–1308.
TEULAT B., MONNEVEUX P., WERY J., BORRIES C., SOUYRISS I., CHARRIER A., THIS D., 1997:
Relationships between relative water content and growth parameters under
water stress in barley: a QTL study. New Phytol., 137: 99–107.
PODKOVÁNÍ
Práce vznikla jako souást ešení projektu IGA SP2100061.
KONTAKT
Lucie Melišová, Ludmila Holková
Ústav pstování, šlechtní rostlin a rostlinolékaství
Agronomická fakulta
Mendelova univerzita v Brn
Zemdlská 1, 613 00 Brno
E-mail: [email protected], [email protected]
66
MendelAgro 2011
Porovnávání hybrid zrnové kukuice v roce 2010
Comparison of grain maize hybrids in 2010
Neudert L., Smutný V.
[email protected]
ABSTRAKT
Ve sklizovém roce 2010 byl ve spolupráci s firmou Syngenta s.r.o. na pokusné bázi
v Žabicích založen demonstraní pokus s 11 hybridy kukuice seté. Bhem vegetace
byla provádna rstová pozorování a vyhodnoceny výnosové prvky. Provedená sledování
a porovnání ukázala rozdíly mezi jednotlivými hybridy. Na základ zjištných
a zhodnocených výsledk lze konstatovat, že nejlepších výsledk dosáhly hybridy – NK
Olympic, NK Lucius, NK Eagle, NK Symba, NK Thermo a NK Cubic. Ostatní hybridy
–1
dosáhly podprmrný výnos, nicmén všechny hodnoty výnosu byly nad 11,6 t · ha . Lze
je tedy pro stanovišt podobné podmínkám kukuiné výrobní oblasti na sledované lokalit
pln doporuit.
Klíová slova: zrnová kukuice, hybridy, výnos
ABSTRACT
Field experiment with grain maize hybrids was established in field experimental station in
Zabcice in 2010. This experiment was lead in cooperation with Syngenta company. The
aim of this experiment was to evaluate 11 chosen maize hybrids. Assessment of growth
parameters and yield was done as well. From results is visible that NK Olympic, NK
Lucius, NK Eagle, NK Symba, NK Thermo and NK Cubic had the highest yield in 2010.
Other hybrids had lower yield than average. Chosen hybrids can be highly recommended
for maize production area.
Key words: grain maize, hybrids, yield
ÚVOD
Kukuice patí mezi nejpstovanjší obilniny ve svt. Silážní kukuice se používá
k výrob krmiv (siláže) pro hospodáská zvíata a adí se mezi dležité krmné plodiny.
V posledních letech narstají plochy kukuice na zrno, která se krom krmných úel
využívá i pro pímou lidskou výživu. Lze ji konzumovat vaenou nebo konzervovanou,
vyrábí se z ní škrob a alkohol. Stoupá její využití k výrob bioplynu a z klík se získává
kvalitní olej. Uplatnní nachází i v kosmetiském a farmaceutickém prmyslu.
MATERIÁL A METODY
Polní pokus byl založen na polní pokusné stanici v Žabicích (s.z.š. 49°01´v.z.d. 16°16´),
která se nachází v kukuiné výrobní oblasti, podoblasti K2. Patí mezi nejteplejší oblasti
v R. Lokalita leží v nadmoské výšce 179 m, v jihomoravské suché oblasti s typickým
vnitrozemským klimatem. Suchost klimatu zvyšují vtry, které zpsobují velký výpar pdní
67
MendelAgro 2011
vláhy. Podle taxonomického klasifikaního systému pd eské republiky je na pozemcích
polní pokusné stanice pdním typem fluvizem glejová – FMG.
Byl zvolen jednofaktorový pokus uspoádaný v blocích ve tyech opakováních. Jednotlivá
2
opakování se umísují nad sebou. Velikost jednotlivých parcel byla 21 m (4 ádky x
2
7,0 m). Celková výmra pokusu byla 1.806 m .
V pokusu bylo sledováno a porovnáváno 11 hybrid kukuice urených pro sklize na
zrno. Sortiment hybrid stanovil objednavatel pokusu. Seznam jednotlivých variant
(hybrid) ukazuje tab. 1.
Tab. 1 Porovnávané hybridy (varianty pokusu).
Varianta
Název hybridu
FAO
1.
NK Silotop
260
2.
NK Cubic
290
3.
NK Olympic
280
4.
NK Symba
300
5.
NX 20017 (SY Lutetia)
330
6.
NX 20047 (SY Estet)
350
7.
NK Kansas
350
8.
NK Thermo
350
9.
NK Altius
330
10.
NK Lucius
350
11.
NK Silotop
260
Pro všechny varianty pokusu byla zvolena jednotná pedplodina jemen jarní. Píprava
pdy byla provedena dle bžných zvyklostí, tj. na podzim byla provedena stedn hluboká
orba. Píprava seového lžka byla provedena aktivn pohánným náadím do hloubky
setí s drazem na zvláštní pelivost.
Ped orbou na podzim byl aplikován superfosfát (90 kg P2O5 na 1 ha) a draselná sl
–1
(130 kg K2O na 1 ha). Orbou byl též zapraven chlévský hnj v dávce 40 t · ha . Ke
–1
hnojení N v dávce 120 kg · ha byla použita moovina (46 % N), a to jednorázov ped
setím se zapravením do pdy (20.4. 2010).
Pokus byl zaset 22.4. 2010 pesným secím strojem Kleine seízeného na vzdálenost
v ádku 0,17 m a hloubku setí 0,06 m. Meziádková vzdálenost byla 0,75 m. Jednotlivé
hybridy byly namoeny. Moení provedl dodavatel (výrobce) osiva.
Ochrana porostu byla provedena jednotn pro všechny varianty pípravky uvedenými
v Seznamu registrovaných pípravk na ochranu rostlin. V pokusu bylo provedeno
–1
preemergentní ošetení (11.5. 2010) LUMAX + ATPLUS 463 v dávce 3,5 l · ha +
–1
1,5 l · ha . Ošetení fungicidem a insekticidem nebylo provedeno.
68
MendelAgro 2011
Sklize probhla jednotn ve fázi plné zralosti dne 1.11. 2010 jednorázov maloparcelní
sklízecí mlátikou SAMPO 2010. Pro vlastní výnosové hodnocení byly použity dva
prostední ádky u každé varianty. Krom výnosu zrna byla zjišována vlhkost a HTZ.
VÝSLEDKY
Všechny hybridy vzešly v rozmezí 6.–11.5. 2010.
Prbh poasí po zasetí a hlavn nadmrné srážky v msíci kvtnu (chladné poasí,
dlouhodobé zamokení, nedostatek vzduchu v pd) pisply k pomalejšímu poátenímu
rstu a vývoji. Prmrná výška rostliny byla 41,4 cm a prmrná hmotnost sušiny jedné
rostliny byla 1,73 g. Výškov nadprmrný byl hybrid (v poadí od nejvyššího) NK
Perform, NK Orbit, SY Mascote, NK Cooler, NK Cubic a NK Eagle. Nadprmrným
nárstem sušiny v poátením období rstu se vyznaovaly tyto hybridy (v poadí od
nejvyšší hmotnosti) NK Perform, NK Lucius, SY Mascote, NK Orbit, NK Olympic a NK
Cooler.
Zjištné prmrné hodnoty dosažených výnos zrna ukazuje obr. 1.
Obr. 1 Prmrný výnos zrnové kukuice v roce 2010
Prmrný výnos (1.11.2010)
16
11
13,69
11,75
12,10
12,98
13,03
12,71
11,63
12
13,84
13,80
13
12,31
výnos (t.ha-1)
14
13,80
14,17
15
te
pr
m
r
M
as
co
Th
e
N
K
K
N
SY
rrm
o
us
Lu
ci
ba
ic
N
K
Sy
m
Cu
b
K
N
K
Pe
r
K
N
N
fo
rm
p
t
N
K
K
Si
lo
to
O
rb
i
le
N
K
Ea
g
le
r
N
Co
o
K
N
O
ly
m
pi
c
10
hybrid
Nejvyšší výnos byl zjištn u hybridu NK Olympic (109 % prmrného výnosu).
Nadprmrné výnosy dále dosáhly hybridy NK Lucius (106 % prmrného výnosu), NK
Eagle a NK Symba (106 % prmrného výnosu), NK Thermo (105 % prmrného výnosu)
a NK Cubic (100 % prmrného výnosu), které dosáhly výnos pevyšující celkový prmr
69
MendelAgro 2011
porovnávané kolekce hybrid. Ostatní hybridy dosáhly podprmrný výnos, nicmén
–1
všechny hodnoty výnosu byly nad 11,6 t · ha .
Celkov byla v roce 2010 vlhkost zrna pi sklizni o nco vyšší než v pedešlých letech.
Pohybovala se v rozmezí 22,33 % až 29,10 %. Nejnižší vlhkost byla namena u hybridu
NK Cooler – 23,60 %. Tento hybrid má FAO 240. Tento hybrid ml však podprmrný
–1
výnos 12,31 t · ha . Naopak nejvyšší vlhkost pi sklizni byla zjištna u hybridu NK Cubic –
29,10 %, který má íslo FAO 290. Druhou nejvyšší vlhkost zrna pi sklizni ml hybrid NK
Thermo – 28,65 %, který má FAO 350. Nemžeme tedy konstatovat, že by vlhkost zrna
korespondovala s íslem ranosti.
Nejvyšší hmotnost tisíce semen byla zjištna u hybridu NK Olympic, naopak nejnižší byla
u hybridu NK Orbit.
ZÁVR
Prbh poasí v roce 2010 nebyl z pohledu pstování zrnové kukuice na lokalit Žabice
píznivý, zvlášt v první polovin vegetace (chladné poasí, dlouhodobé zamokení,
nedostatek vzduchu v pd). Odpovídá tomu prmrný výnos sledovaných hybrid ve výši
–1
12,98 t · ha . Provedená sledování a porovnávání v roce 2010 ukázala rozdíly mezi
jednotlivými porovnávanými hybridy z portfólia firmy Syngenta. Velmi dobrými parametry
se projevil hybrid NK Olympic, který ml nadprmrný výnos i HTZ a zárove
i podprmrnou vlhkost zrna.
PODKOVÁNÍ
Tyto výsledky vznikly ve spolupráci a za finanní podpory firmy Syngenta Czech s.r.o.
a jako souast ešení Výzkumného zámru . MSM62156448905 „Biologické
a technologické aspekty udržitelnosti ízených ekosystém a jejich adaptace na zmnu
klimatu“ udleného Ministerstvem školství, mládeže a tlovýchovy eské republiky.
KONTAKT
Ing. Lubomír Neudert, Ph.D.
Ústav agrosystém a bioklimatologie
Agronomická fakulta
Mendelova univerzita v Brn
Zemdlská 1, 613 00 Brno
E-mail: [email protected]
70
MendelAgro 2011
Hodnotenie rezistentných odrôd jabloní voi hubovým chorobám
Study and evaluation resistant varieta appletree in the face of fungl
illness
Ondrkál J., ezníek V.
[email protected]
ABSTRAKT
Tento pokus hodnotí súbor vybraných genotypov jabloní, vyšachtených vo Výskumnom
a šachtiteskom ústave ovocinárskom v Holovousách s.r.o., rezistentných proti
chrastavitosti jablone (Venturia inaequalis) a múnatke jablone (Podosphaera leucotricha).
Vyhodnocovanie prebiehalo v pokusnom období 2009 až 2010. Práca obsahuje
charakteristiky oboch patogénov a históriu šachtenia voi hubovej chorobe Venturia
inaequalis. Z výsledkov hodnotenia vychádzajú ako najnáchylnejšie k tomuto ochoreniu
genotypy HL 164 a HL 186 A, ako najodolnejšie HL 138 a HL 606. Na múnatku jablone
sú najcitlivejšie genotypy HL 166 A a HL 158 a najodolnejšie HL 1969 a HL 1816 A.
Z charakteristík rastu je hodnotená kubatúra koruny. alej boli vyhodnocované vlastnosti
stromov ako poet súkvetí a plodov, poet koreových výmladkov, náronos na rez
a chu plodov.
Kúové slová: chrastavitos jablone, múnatka jablone, rezistencia, rastové znaky,
zberové znaky
ABSTRACT
This thesis evaluates a set of selected genotypes of apple trees, bred in a Research and
fruit breeding institute Holovousy s. r. o., resistant to apple scab (Venturia inaequalis) and
powdery mildew (Podosphaera leucotricha). The evaluation covered the experimental
period from 2009 to 2010. The work contains the characteristics of the both pathogens
and the breeding history against fungal disease Venturia inaequalis. From the results of
the assessment the most liable to this disease are genotypes HL 164 and HL 186 A, as
the most resistive are HL 138 and HL 606. To powdery mildew are the most sensitive
genotypes HL 166A and HL 158 and the most resistive are HL 1969 a HL 1816A. From
the characteristics of growth are evaluated the cubages of the tree – tops. Properties of
trees like the quantity of inflorescence and fruits, the number of root younglings, the
demand to cut and the taste of fruits were further assessed
ÚVOD
Produkciu ovocia v roku 2009 negatívne ovplivnilo mimoriadne vysoké poškodenie ovocia
krupobitím, ktoré zasiahlo rôznou intenzitou všetky významnejšie pestovateské lokality.
V dôsledku toho bol veký podiel pozberanej úrody urený len na priemyselné
zpracovanie, o ktoré bol však pre krízu v zpracovateskom priemysle minimálny záujem.
Ceny u jabk na zpracovanie klesli na vemi nízku úrove, takže cca 15 tis. t. jabk zostalo
v produkných sadoch nepozberané. Rozhodujúci podiel na celkovej produkcií ovocia R
71
MendelAgro 2011
v roku 2009 mali jablká (62 %). Nepriaznivý priebeh poasia poas kvetu a hlavne po
odkvete ovocných stromov a následné suché leto roku 2010 negatívne ovplivnili úrodu
jabk. Zaiatok jari bol vemi chladný s rýchlym nástupom teplého poasia. V dobe
kvitnutia erešní sa ale prudko ochladilo a celý máj pretrvávali dažové zrážky. Následne
sa na jadrovinách rozšírili hubové choroby (najmä chrastavitos), proti ktorým nebolo
možné prakticky efektívne zasiahnú.
MATERIÁL A METÓDY
Vyhodnocovanie výskytu chrastavitosti jablone (Venturia inaequalis (Cke.) Wint.)
u jednotlivých genotypov prebiehalo na základe deväbodovej klasifikanej stupnice,
v dvojtýždových intervaloch, celkovo 6 krát v roku 2009, a 6 krát v roku 2009.
Na hodnotenie výskytu múnatky jablone bola taktiež použitá deväbodová klasifikaná
stupnica, v intervale po dva týždne, celkovo 6 krát v roku 2009, a 6 krát v roku 2010.
Hodnotenie rastových znakov spoívalo v poítaní vyrastajúcich výmladkov z koreového
krka. Poas kvitnutia bol u jednotlivých genotypov zaznamenaný poet súkvetí. Po
odkvitnutí bol zaznamenaný poet založených plodov. Nakoniec sa spoítal poet plodov,
ktoré dozreli. Hodnotenie bolo uskutonené v 4 termínoch a to: 15.12. 2009, 2.1. 2010,
14.11. 2010 a 16.12. 2010. Pre zhodnotenie bola použitá 9 bodová klasifikaná stupnica
VŠÚO Holovousy. Pozostáva zo siedmich hodnotiacich znakov: Vzhad plodu, Vôa
plodu, Charakter šupky, Konzistencia dužiny, Šavnatos dužiny, Chu poda kyslosti
a sladkosti dužiny a chu poda celkového dojmu. Každý z vymenovaných znakov bol
hodnotený bodovým systémom od 1 do 9, kde bod 1 zodpovedal najhoršiemu prejavu
znaku a 9 najlepšiemu prejavu znaku u jednotlivých plodov.
VÝSLEDKY A DISKUSIA
V pokuse zameranom na hodnotenie výskytu chrastavitosti jablone a múnatky jablone
boli získané nasledujúce výsledky:
x
Sledované genotypy sa celkovo vyznaovali pomerne vysokým stupom
odolnosti, prípadne až rezistenciou.
x
Klimatické podmienky v roku 2009 neboli pre vývoj chrastavitosti jablone
priaznivé, preto sa ochorenie v tomto pokusnom období prakticky
nevyskytovalo.
x
Vyšší stupe napadnutia jabloní chrastavitosou bol zaznamenaný v roku 2010,
nakoko boli priaznivé podmienky umožujúce rozšírenie tohoto patogéna.
x
Celkový výskyt oboch ochorení poukazuje na fakt, že na pokusnej ploche nie sú
priaznivé podmienky pre šírenie chrastavitosti, pretože je tam suché poasie
s vysokými teplotami. Naopak, je to ideálna lokalita pre výskyt múnatky, o sa
prejavilo najmä v roku 2010, keže zaiatok jari bol teplý a suchý.
x
alej by sa tu dalo spomenú niektoré vlastnosti genotypov, ktoré stoja za
zmienku a poukazujú na variabilitu danej pokusnej vzorky. Genotyp HL 393 má
krátky plodonosný obrast a schopnos vytvára jednu rodiacu osu, takže nie je
nároný na rez.
72
MendelAgro 2011
x
Niektoré genotypy majúce jednoho z rodiov odrodu 'Rubín' (HL 230, HL 501,
HL 785) zdedili po tejto odrode vlastnos, vyholovania‘ t.j. presúvajú plodonosný
obrast do obvodu koruny.
x
Genotypy HL 158, HL 164, HL 166 A, HL 230, HL 619, HL 785 mali polodlhý
rodivý obrast, rozmiestnený pravidelne po celej korunke, genotypy HL 186 A,
HL 189, HL319, HL 345, HL 501, HL 1969 obrastali krátkym i dlhým rodivým
obrastom, krátky rodivý obrast mali genotypy HL 322, HL 138, HL 393, HL 606,
HL 898, HL 1112, HL 1589, HL 1758, HL 1967, HL 1816 A, HL 2139. S dlhým
rodivým obrastom bol genotyp HL 617.
ZÁVER
V rokoch 2008 až 2009 boli na pokusnej ploche ŠZP v Žabiciach hodnotené genotypy
jabloní vyšachtených na rezistenciu voi chrastavitosti. Tieto genotypy pochádzali
z VŠÚO Holovousy s.r.o. Výsadba bola založená v apríli 2006 v spone 4,0 x 1,50 m
s použitím podpníkov M9.
Na základe hodnotených údajov je možné vyvodi nasledujúce:
1.
Ako genotypy s nižším stupom odolnosti voi chrastavitosti jablone možno
oznai genotypy: V roku 2009 HL 164, HL 158, HL 186 A, HL 898, v roku 2010
HL 166 A, HL 186 A, HL 230, HL 322, HL 345, HL 501. Zo získaných hodnôt je
stále možné oznai ich ako pomerne odolné.
2.
V hodnotení výskytu múnatky jablone sa ako náchylnejšie prejavili genotypy:
V roku 2009 HL 164, HL 166 A , HL 186 A,HL 189, HL 606. V roku 2010 HL 166
A, HL 158, HL 164, HL 606.
3.
Ako genotypy s najvyšším potom kvetov sa prejavili: HL 617, HL 1969.
Najmenšia kvetná násada bola zaznamenaná u genotypu HL 619. Najvyšší
poet vytvorených plodov bol zaznamenaný v roku 2009 u genotypu HL 619
a najnižší u genotypu HL 158, v roku 2010 mal najvyšší poet genotyp HL 166
A a najnižší genotyp HL 606.
4.
V hodnotení výskytu výmladkov sa zistilo: roku 2009 ich mali najviac genotypy
HL 785, HL 1758. Bez podrastania boli HL 164, HL 186 A, HL 345, HL 138, HL
606, HL 1589, HL 1967. V roku 2010 ich bolo najviac pri HL 189, HL 322, HL
617. Bez podrastania boli HL 164, HL 230, HL 345, HL 138, HL 501, HL 617, HL
1589, HL 1967, HL 2139.
5.
Genotypy najviac nároné na rezové práce boli v roku 2010 HL 230, HL501.
Najmenej nároné na rez boli genotypy HL 322, HL 393. V roku 2011 boli
najnáronejšie na rez genotypy HL 230 HL 501. Najmenej nároné na rez boli
genotypy HL 1112, HL 322 a HL 393. Genotyp HL 393 sa prejavoval
alternujúcou rodivosou, naopak genotyp HL 164 prinášal každoronú úrodu.
Ako chuovo najlepšie vychádzali jabká u HL 704, HL 164, HL 1758, HL 501,
ako najhoršie sa javili HL 393, HL 166 A, HL 2139, HL 898.
LITERATÚRA
Situaní a výhledová zpráva. Ovoce. Ministerstvo zemdlství eské republiky, íjen
2009, 2010. ISBN 978-80-7084-603-2.
73
MendelAgro 2011
Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnáský Holovousy, s.r.o. [online], posledná
aktualizácia 23.3.2011, [cit.] 1.5.2011 dostupný na: < http://www.vsuo.cz>.
ACKERMANN P. et al., 1995: Metodiky ochrany rostlin pro zahradkáe a zahradníky. Kvt,
235 s. ISBN 80-85362-18-X.
BLAŽEK J., 2001: Pstujeme jablon. Nakladatelství Brázda, s. r. o., Praha, 255 s. ISBN
80-209-0294-5.
POAKOVANIE
Uvedená práca je súas
ou riešeného projektu QH 81142 ''Stpovité jablone s odolnos
ou
proti chorobám'' financovaného NAZV Mze R.
KONTAKT:
Prof. Ing. Vojtch ezníek, CSc.
Ústav šlechtení a množení zahradnických rostlin, Zahradnická fakulta
Zahradnická fakulta
Mendelova univerzita v Brn
Zemdlská 1, 613 00 Brno
E-mail: [email protected]
74
MendelAgro 2011
Vliv vláhového režimu pstování na aktivitu vitamínu E a obsah
jeho izomer v obilkách odrd jemene jarního
Influence of moisture regime on the activity of vitamin E and content of
its isomers in barley caryopses
Pluháková H., Ehrenbergerová J., Bradáová M., Bezinová Belcredi N.,
Benešová K., Vaculová K., Malíková M.
[email protected]
ABSTRAKT
Cílem práce bylo hodnocení reakce jemene na ti odlišné vláhové režimy pstování
(sucho, pozdní sucho a mokro). Reakce odrd byly posuzovány na základ zmn aktivity
a obsahu isomer vitamínu E v obilkách sladovnických odrd (Kompakt, Krona), waxy
odrd (Wabet, Wanubet) a linie jarního jemene KM 1057 (poslední dva genotypy jsou
bezpluché) po ukonení dormance (DC 97). Obsah jednotlivých isomer byl stanoven
metodou HPLC s fluorescenní detekcí. Byly pozorovány nejen odlišné reakce odrd na
biosyntézu isomer v odlišných režimech pstování, ale i v letech pstování.
Klíová slova: jemen jarní, vitamín E, -tokoferol, -tokotrienol
ABSTRACT
The aim of this work was to evaluate the reaction of the varieties during the growth in
three different soil moisture regimes (drought, late drought, and wet). Reactions of the
varieties were evaluated on the differences of activity and on the content of vitamin E
isomers in grain. Analyzes were performed after the end of dormancy (growth phase
DC 97) in hulled malting varieties (Kompakt, Krona), in waxy varieties (Wabet, Wanubet)
and in the spring barley line KM 1057 (last two genotypes are hull-less). Determination of
tocol content was performed by HPLC method with fluorescence detection. Different
reactions of the varieties on isomers biosynthesis in different growing conditions and years
were observed.
Key words: spring barley, vitamin E, -tocopherol, -tocotrienols
ÚVOD
Stresové faktory psobící na rostliny mohou zpomalovat životní funkce, nebo vést až
k uhynutí rostlin. Stres ze sucha i mokra ovlivuje v rostlinách celou adu proces, které
vedou ke zmnám metabolických aktivit. Z hlediska reakcí rostlin na sucho je dležitá
délka jeho trvání, intenzita a fáze vývoje rostlin, ve které jsou rostliny suchu vystaveny.
Intenzita stresu závisí nejen na množství dostupné vody v prostedí, vitalit, ale i na
genotypu rostliny, tj. na vlastnostech odrdy (CAVALLERO et al. 2004, EHRENBERGEROVÁ
et al. 2006).
Vtšina proces, probíhajících v rostlinách pi stresu ze sucha, smuje k zamezení ztrát
vody z bunk, ale aktivují se i enzymatické systémy, které smují k ochran ped
oxidativním stresem. V rámci ochranného mechanismu ped oxidativním poškozením jsou
75
MendelAgro 2011
v rostlinách syntetizovány i jednotlivé izomery vitamínu E, tokochromanol, zkrácen
souhrnn nazývaných tokoly. Rozlišují se dv kategorie tokochromanol: tokoferoly (T)
a tokotrienoly (T3). Rostliny jsou na tokoly bohaté, obilniny obsahují všech osm isomer
(alfa, beta, gama a delta), piemž v listech všech rostlin a semenech více
u dvoudložných a jednodložných (v semenech a embryích) jsou pítomny tokoferoly.
Úloha lipofilního vitamínu E je známa pedevším jako antioxidantu chránícího lipidy ped
oxidací nap. pi skladování (PANFILI et al. 2008).
MATERIÁL A METODY
Rostlinný materiál a metodika pokusu
Byly vybrány tyi odrdy sladovnické kvality: Kompakt a Krona, odrdy nesladovnické
kvality: Wabet a Wanubet a linie KM1057 – poslední dva genotypy jsou bezpluché.
Odrdy/linie byly vybrány jednak podle jejich odlišné sladovnické kvality a jednak podle
odlišného obsahu tokol (tokoferol a tokotrienol). Osivo odrd bylo vyseto do devíti
nádob (ti nádoby tvoily vždy jedno opakování) o objemu cca 8 l zeminy. Nádoby byly
umístny na pozemek v areálu MENDELU pod vybudovaný pístešek. Zpoátku byla
v celém experimentu udržována zálivka na 75 % plného nasycení pdy, což pibližn
odpovídá optimální zálivce, tzv. “mokro” (pro porovnání úinku sucha). Po tyech týdnech
na konci fáze odnožování (DC 32–35) byl u tetiny nádob zaveden režim omezené zálivky
(30 % plného nasycení pdy) – varianta „sucho”. Další, tetí variantou bylo „pozdní sucho“,
u níž byla zálivka snížena na 30 % plného nasycení pdy od poátku fáze metání (DC 47–
49). Režim u obou variant sucha byl udržován až do konce vegetace. Ostatní podmínky
zstaly závislé na prbhu povtrnostních období a aktuálním poasí (délka dne, teplota,
vlhkost vzduchu). Pro analýzy obsahu jednotlivých izomer vitamínu E v obilkách byly
odebrány obilky v plné zralosti, vzorky byly peištny, homogenizovány a výsledné
hodnoty byly pepoteny na 100% sušinu obilky. Výsledky uvedené v textu jsou prmrné
hodnoty získané ze dvou stanovení.
Metodika stanovení obsahu isomer vitamínu E (tokol)
Princip metody stanovení tokoferol (T) a tokotrienol (T3) je založen na alkalickém
zmýdelnní a extrakci nezmýdelnného podílu vzorku diethyletherem s následným
stanovením metodou HPLC s fluorescenní detekcí. Aktivita vitamínu E byla vyjádena
–1
v mg · kg D-tokoferol-ekvivalentu (souet jednotlivých tokoferol a tokotrienol se
zohlednním jejich biologické aktivity) (HOSMANOVÁ et al. 2007).
Statistické hodnocení výsledk bylo provedeno v programu STATISTICA verze 9.0.
(StatSoft, Inc. 2009) analýzou variance (ANOVA) a mnohonásobným porovnáním
prmrných hodnot pomocí Fischerova testu (LSD-test) pi P = 0,05.
VÝSLEDKY
Z jednotlivých let pokusu lze pozorovat rozdíly prbhu poasí. V roce 2010 byly nižší
prmrné teploty a vyšší relativní vlhkost vzduchu ve srovnání s rokem 2009 (tab. 1).
Nastolené varianty mokro, sucho a pozdní sucho mohly být ovlivnny prbhem poasí na
pokusném stanovišti, pedevším teplotou a vlhkostí vzduchu.
76
MendelAgro 2011
Tab. 1 Povtrnostní podmínky v roce 2009 a 2010 (Brno-erná pole).
Rok
Msíc
Bezen
2009
2010
T
T
prm. max.
4,3
T
T
T
min. prm. max.
8,0
1,1
4,1
9,3
2009
2010
T
Vlhkost Vlhkost
min.
[%]
[%]
-0,8
2009
2010
Srážkový
úhrn
[mm]
Srážkový
úhrn
[mm]
15,3
76,5
63,1
71,9
Duben
13,8
20,6
7,0
9,3
15,4
3,2
51,0
62,6
12,2
39,0
Kvten
14,8
21,1
8,3
13,0
17,3
9,5
62,7
76,7
44,7
106,6
erven
16,5
22,2
11,2
17,8
23,1
12,2
68,5
64,6
94,8
121,7
ervenec
19,6
26,7
13,4
21,0
27,2
15,1
67,2
62,7
69,1
90,7
292,6
373,3
13,8
19,7
8,2
13,1
18,4
7,8
65,3
66,0
Suma
Prmr
Tab. 2 Aktivita a obsah izomer vitaminu E (prmr soubor odrd).
Režim
Rok
E vit
-T
-T3
11,676
b
7,305
b
12,424
c
Pozdní sucho 2009 11,700
b
7,420
b
12,156
c
Mokro
12,639
b
7,342
b
15,101
d
6,719
a
4,088
a
7,472
b
Pozdní sucho 2010
5,068
a
2,996
a
5,591
a
Mokro
6,693
a
4,388
a
6,436
ab
Sucho
Sucho
Pozn.: Prmrné hodnoty oznaené odlišnými písmeny ve sloupcích se od sebe statisticky významn
liší pi P=0,05; T = tokoferoly, T3 = tokotrienoly; E vit = aktivita vitaminu E [mg · kg–1].
Výsledky statistického hodnocení mezi vzorky v prmru odrd nepotvrdily významné
rozdíly v aktivit vitamínu E i obsahu isomeru -T mezi režimy pstování v jednotlivých
letech pokusu (tab. 2). Prmrný obsah -T celého souboru odrd byl mírn vyšší v mokré
variant oproti suché, v obsahu druhého majoritního isomeru -T3 tomu bylo naopak,
dokonce prmrná hodnota ze suché varianty byla významn vyšší oproti variant pozdní
sucho (tab. 5).
V rámci hodnocení souboru odrd jako celku byly nejnižší hodnoty vtšiny sledovaných
parametr vitamínu E stanoveny v obilkách z režimu pstování pozdní sucho. V prmru
obou rok byly rozdíly jak v obsahu -T, -T3 i aktivit vitamínu E významné. V obou
letech pstování odrd v režimu pozdního sucha, navozeného v dob poátku metání,
–1
byla v jejich prmru aktivita vitamínu E nižší (8,38 mg · kg ), oproti variant sucho
–1
(9,19 mg · kg ), které bylo nastoleno již na konci odnožování rostlin a významn nižší
–1
oproti variant mokro (9,66 mg · kg ). Stejná tendence byla pozorována v hladin -T,
–1
která byla statisticky významn vyšší rovnž v mokré variant (5,86 mg · kg ) ve srovnání
–1
s variantou pozdní sucho (5,20 mg · kg ). Prmrná hodnota -T3 byla ve vzorcích
–1
z mokrých variant (10,76 mg · kg ) statisticky významn vyšší nejen oproti variantám
77
MendelAgro 2011
–1
–1
z pozdního sucha (8,87 mg · kg ), ale i z ze sucha (9,94 mg · kg ). Významn zvýšená
biosyntéza isomer -T3 v suché i mokré variant pokusu je patrná v prmru vzork
z celého pokusu, což mže svdit o významu tohoto isomeru v obranné reakci rostlin na
stres ze sucha i z vlhích podmínek (mokrá varianta).
–1
Tab. 3 Prmrné hodnoty aktivity a obsahu majoritních isomer vitamínu E [mg · kg ].
Odrda
–1
E [mg · kg ]
-T
-T3
7,74
a
8,24
ab
9,26
bc
4,88
a
9,38
b
Wabet
9,38
c
6,06
b
9,43
b
Wanubet
10,76
d
7,81
c
13,40
c
pozdní sucho
8,38
a
5,20
a
8,87
a
sucho
9,19
ab
5,69
ab
9,94
b
9,66
b
5,86
b
10,76
c
2010
6,15
a
3,82
a
6,49
a
2009
12,01
b
7,35
b
13,22
b
KM1057
Kompakt
Krona
4,45
a
8,03
a
4,72
a
9,05
b
Režim
mokro
Rok
Pozn.: Prmrné hodnoty oznaené odlišnými písmeny ve sloupcích se od sebe statisticky významn
liší pi P=0,05; T = tokoferoly, T3 = tokotrienoly.
ZÁVR
Vyšší teploty s nižší relativní vlhkostí vzduchu v roce 2009 oproti roku 2010 mohly být
jednou z píin vyšší aktivity vitamínu E a biosyntézy jeho majoritních isomer -T a -T3
u souboru odrd.
Podmínky pstování ve variant pozdní sucho, které bylo navozené až na zaátku fáze
metání, vedly k nejnižším obsahm isomer a aktivity vitamínu E. Na zvýšení obsahu
aktivity vitaminu E a jeho izomer mly vliv varianty mokro a sucho v obou letech. To je
možné považovat za obrannou reakci na stres pstovaných odrd, navozený vláhovými
podmínkami v tchto režimech pstování.
Odrdy Wabet a Wanubet, které se od dalších v souboru liší genetickým pvodem (mají
waxy endosperm), se v prmru vyznaovaly vyšší syntézou -T i T3, což by mohlo být
oznaeno za obrannou reakci vi stresu ze sucha i vlhka.
Vzhledem k rozdílm aktivity i obsahu majoritních isomer (-T a -T3) v ízených
odlišných režimech pstování ve dvouletém období pstování odrd je žádoucí pro
zobecnní výsledk experimentu pokraovat ve výzkumu v dalším roce (což je již
realizováno).
78
MendelAgro 2011
LITERATURA
CAVALLERO A., GIANINETI A., FRANCA F., DELOGU G., STANCA A.M., 2004: Tocols in hull-less
and hulled barley genotypes grown in contrasting environments. Journal of
Cereal Science, 39:175–180.
EHRENBERGEROVÁ J., BEZINOVÁ BELCREDI N., PRÝMA J., VACULOVÁ K. NEWMAN C.W.,
2006: Effect of Cultivar, Year Grown, and Cropping System on the Content of
Tocopherols and Tocotrienols in Grains of Hulled and Hulless Barley. Plant
Food Hum. Nutr., 61(3): 145–150.
PANFILI G., FRANTIANNI A., DI CRISCIO T., MARCONI E., 2008: Tocol and -glucan levels in
barley varieties and in pearling by-products. Food Chemistry, 107: 84–91.
HOSMANOVÁ R., DOUŠA M., 2007: HPLC stanovení obsahu vitamínu E v krmných
surovinách, krmivech a potravinách. Chem. Listy, 101 (7): 578–583.
PODKOVÁNÍ
Práce vznikla za podpory projektu 1M0570 „Výzkumné centrum pro studium obsahových
látek jemene a chmele“ Ministerstva školství, mládeže a tlovýchovy eské republiky.
KONTAKT
Helena Pluháková
Ústav pstování, šlechtní rostlin a rostlinolékaství
Agronomická fakulta
Mendelova univerzita v Brn
Zemdlská 1, 613 00 Brno
E-mail: [email protected]
79
MendelAgro 2011
Pstování strniskových meziplodin v kukuiné výrobní oblasti
Growing of stubble catch crops in the maize growing region
Procházková B., Dryšlová T., Houš M.
[email protected]
ABSTRAKT
V letech 2006–2010 byly na jílovitohlinité fluvizemi glejové v kukuiné výrobní oblasti
zakládány polní pokusy se strniskovými meziplodinami. Hodnoceno bylo deset druh
meziplodin. U hoice bílé byly zaazeny ti a u svazenky vratiolisté dv odrdy. Porosty
meziplodin byly zakládány po sklizni ozimé pšenice ve dvou termínech (bezprostedn po
sklizni pedplodiny a v polovin záí). V prvním termínu byly vysévány všechny druhy
a odrdy meziplodin, ve druhém termínu šest vybraných druh. Výsledky hodnocení
výnos nadzemní biomasy a pokryvnosti pdy celkov ukazují na význam vasného
výsevu. Nejvyšší výnosy byly dosahovány ve všech sledovaných letech a v obou
termínech výsevu u brukvovitých meziplodin a svazenky vratiolisté. Nízké výnosy byly
dosahovány u prosa setého, lesknice kanárské a žita svatojánského.
Klíová slova: strniskové meziplodiny, výnosy nadzemní biomasy, pokryvnost pdy
ABSTRACT
The exact small plots field experiments were established in the maize growing region in
the years 2006–2010 on clayey-loamy alluvial soil. Ten catch crops species was evaluated
and at mustard 3 and at phacelia 2 varieties. The catch crops stands were established
after winter wheat harvest in 2 terms (immediately after forecrop harvest and in the
modele of September). In the first term were sown all catch crops species and varieties. In
the second term were sown only 6 selected species. The evaluated results of aerial
biomass and coverage of soil show the importance of earlier sowing. The highest yields
were achieved in all years and terms by catch crops from the family Brassicaceae and
Phacelia. The lowest yields were achieved by millet, canary grass and midsummer rye.
Key words: stubble catch crops, aerial biomass yields, coverage of soil
ÚVOD
Pstování meziplodin vykazuje mnohostranné pozitivní úinky. Meziplodiny svým
píznivým vlivem na pdní a životní prostedí výrazn pispívají ke zvyšování produkního
potenciálu stanovišt. Jejich využívání je stále aktuálnjší vzhledem ke zjednodušování
skladby plodin zamené pedevším na tržní produkci obilnin a olejnin a k poklesu stav
skotu a s tím souvisejícímu snižování produkce stájových hnojiv a ploch zúrodujících
víceletých pícnin.
Meziplodiny obohacují pdu o snadno rozložitelnou organickou hmotu, která zvyšuje
mikrobiální aktivitu pdy. Organická hmota koen a nadzemních ástí rostlin meziplodin
zlepšuje fyzikální stav pdy, pispívá k ochran pdy ped vodní a vtrnou erozí
80
MendelAgro 2011
a k lepšímu využití srážek v meziporostním období. Neopomenutelný význam meziplodin
spoívá v poutání živin z pdy v biomase rostlin a jejich postupném zpístupování.
Meziplodiny jsou rovnž vhodnými perušovai obilních sled (PROCHÁZKA et al. 2001;
PROCHÁZKOVÁ et al. 2001; DOVRTL, PROCHÁZKOVÁ 2005; VACH et al. 2005; VACH,
HERMUTH 2007; VACH et al. 2009).
MATERIÁL A METODY
Hodnocení pstování rzných druh meziplodin probíhalo v rámci polního pokusu
vedeného v letech 2006–2010 na jílovitohlinité fluvizemi glejové v kukuiné výrobní
oblasti. Do sledování bylo zaazeno deset druh meziplodin: hoice bílá, edkev olejná,
svazenka vratiolistá, pohanka obecná, žito svatojánské, proso seté, krambe habešská,
sléz krmný, lesknice kanárská a svtlice barvíská. U hoice bílé byly hodnoceny ti
a u svazenky vratiolisté dv odrdy.
Porosty meziplodin byly zakládány ve dvou termínech (I. termín výsevu – bezprostedn
po sklizni pedplodiny; II. termín výsevu – v polovin záí). V prvním termínu výsevu byly
vždy vysety všechny druhy a odrdy meziplodin. Ve druhém termínu výsevu bylo vyseto
šest vybraných druh.
Pokus byl zakládán metodou znáhodnných blok ve tyech opakováních. Velikost
2
pokusné parcely byla 1,5 x 10 m = 15 m . Porosty meziplodin byly zakládány po sklizni
ozimé pšenice. Sláma ozimé pšenice byla z pozemku sklizena. Bezprostedn po sklizni
slámy byla provedena podmítka a píprava pdy pro setí.
Na všech variantách pokusu byly hodnoceny: rychlost
meziplodin a výnos nadzemní biomasy.
vzcházení, zapojení porost
VÝSLEDKY
RYCHLOST VZCHÁZENÍ A ZAPOJENÍ POROST MEZIPLODIN
Nejrychleji ve všech letech vzcházely brukvovité meziplodiny (hoice bílá, edkev olejná
a krambe habešská) a svazenka vratiolistá. Dobe rovnž vzcházely žito svatojánské
a pohanka obecná. Ostatní druhy meziplodin vzcházely pomaleji.
Nejvyšší zapojení porost (pokrytí pdy) bylo zaznamenáváno u svazenky vratiolisté
a brukvovitých meziplodin. Malé zapojení porost vykazovaly proso seté, lesknice
kanárská, pohanka obecná a svtlice barvíská.
Na vzcházení a rst meziplodin ml výrazný vliv termín výsevu. Pomalé vzcházení a malá
pokryvnost pdy byly zaznamenány pi opoždném výsevu.
PRODUKCE NADZEMNÍ HMOTY MEZIPLODIN
Prmrné výnosy erstvé hmoty a sušiny meziplodin za roky 2006–2010 jsou uvedeny
v tab. 1. Výnosové výsledky jak u erstvé (zelené) hmoty, tak i hmoty vyjádené v sušin
ukazují na dobré výnosové schopnosti brukvovitých meziplodin (edkve olejné, hoice
bílé, kerambe habešské) a svazenky vratiolisté.
Výsledky hodnocení výnos nadzemní hmoty i pokryvnosti pdy meziplodinami potvrzují
velký význam vasného výsevu. Pi opoždném termínu výsevu porosty meziplodin
vzcházely pomaleji a ped nástupem zimy nestaily vytvoit dostatené množství biomasy.
81
MendelAgro 2011
Tab. 1 Výnosy erstvé hmoty a sušiny meziplodin – prmr let 2006–2010.
I. termín výsevu
Meziplodina
erstvá hmota [t · ha–1]
Sušina [t · ha–1]
Hoice bílá – Veronika
10,06
1,60
Hoice bílá – Severka
10,39
1,56
Hoice bílá – Ascot
8,48
1,36
edkev olejná – Ikarus
16,24
2,21
Svazenka vratiolistá – Vtrovská
11,10
1,57
Svazenka vratiolistá – Angelia
12,78
1,87
Pohanka obecná – Pyra Elita
2,77
0,72
Žito svatojánské – Lesan
1,42
0,36
Proso seté – Hanácké mana
1,30
0,22
Krambe habešská – Borowska
11,97
1,52
Sléz krmný – Dolina
3,80
0,59
Lesknice kanárská – Judita
0,99
0,20
Svtlice barvíská – Sabina
2,09
0,28
II. termín výsevu
Meziplodina
erstvá hmota [t · ha–1]
Sušina [t · ha–1]
Hoice bílá – Severka
2,98
0,42
edkev olejná – Ikarus
2,96
0,33
Svazenka vratiolistá – Vtrovská
2,15
0,30
Žito svatojánské – Lesan
0,30
0,06
Sléz krmný – Dolina
0,40
0,07
Lesknice kanárská – Judita
0,16
0,03
ZÁVR
Výsledky sledování ukazují, že z hlediska výnosové jistoty i ozelenní a ochrany pdy
(pokrytí pdy) dosahují v daných pdn-klimatických podmínkách nejlepších hodnot
brukvovité meziplodiny (edkev olejná, hoice bílá a krambe habešská) a svazenka
vratiolistá. Z výsledk sledování je rovnž patrný velký význam vasného výsevu
strništních meziplodin. Pi opoždném výsevu meziplodiny pomalu vzchází a do zimy
nevytvoí dostatené množství biomasy.
LITERATURA
DOVRTL J., PROCHÁZKOVÁ B., 2005: Agrotechnika k dotanímu titulu meziplodiny.
Zemdlec, 31: 10–11.
82
MendelAgro 2011
PROCHÁZKA J., PELIKÁN J., HARTMAN I., 2001: Meziplodiny na zelené hnojení. Farmá, 7(9):
36–37.
PROCHÁZKA J., PROCHÁZKOVÁ B., MIKUŠOVÁ Z., 2009: Výnosy meziplodin a efektivita jejich
pstování. Úroda, 57(12): 453–456 (CD, vdecká píloha).
PROCHÁZKOVÁ B. et al., 2001: Organické hnojení pi hospodaení bez živoišné výroby.
Zemdlské informace. ÚZPI Praha, . 14, 29 s.
VACH M. et al., 2005: Pstování meziplodin v rzných pdn-klimatických podmínkách
eské republiky. Metodika ÚZPI Praha, 36 s.
VACH M. et al., 2009: Pstování strniskových meziplodin. Metodika VÚRV Praha, 34 s.
PODKOVÁNÍ
Práce vznikla s podporou Výzkumného zámru . MSM6215648905, výzkumného
projektu NPV II MŠMT . 2B06101 a projektu Interní grantové agentury AF MENDELU
. TP 3/2011.
KONTAKT
Blanka Procházková
Ústav agrosystém a bioklimatologie
Agronomická fakulta
Mendelova univerzita v Brn
Zemdlská 1, 613 00 Brno
E-mail: [email protected]
83
MendelAgro 2011
Aktuální výstupy projektu „Partnerská sí v oblasti speciálních
plodin“ CZ.1.07/2.4.00/12.0043
Actual outputs from the project “The net in the area of special crops”
Ržiková G.
[email protected]
ABSTRAKT
Od 1.1. 2010 je na Agronomické fakult Mendelovy univerzity v Brn ešen projekt v rámci
Operaního programu Vzdlávaní pro konkurenceschopnost (OP VK) „Partnerská sí
v oblasti speciálních plodin“, CZ.1.07/2.4.00/12.0043. Program je administrován MŠMT
R. Agronomická fakulta je v pozici koordinátora a projekt má 6 partner (Agritec Plant
Research, s.r.o., Šumperk; FYTO Králík, s.r.o., Huštnovice; HOD Jabloov-Ruda;
LEROS, s.r.o., Praha; SEMO a.s., Smržice; VÚRV, v.v.i. – Oddlení zelenin a speciálních
plodin Olomouc) s finanním píspvkem v celkovém objemu 9 529 519 K na 36 msíc.
Cílem projektu je vytvoit sí vzdlávacích, výzkumných a výrobních organizací v oblasti
speciálních plodin, zahájit a posílit spolupráci formou polních dn, seminá, stáží
student. Projekt se nachází v polovin doby ešení. Od zaátku ešení bylo
zorganizováno 7 operativních schzek realizaního týmu a student s partnerskými
pracovišti, bylo vykonáno 6 inspekních cest na pracovišt student. Pracovní stáže
úspšn ukonilo 15 student MENDELU, v roce 2011 je pipraveno k vyslání dalších
14 zájemc. Dvma studentm bylo ze strany vedení partnerské organizace nabídnuto
zamstnání. Partnei projektu financovali 3 odborné semináe a troje polní dny. V rámci
aktivit byla partnerským týmem podána žádost o výzkumný projekt na Mze R. Na rok
2011 jsou naplánovány 3 polní dny, 2 semináe, kompletace monografie o pstování
miíkovitých druh, podání žádostí o výzkumné projekty. Pro projektovou komunikaci
a publicitu je k dispozici webová stránka www.pssp.cz.
Klíová slova: speciální plodiny, OP VK, partnerská sí, pracovní stáže student, polní
dny, semináe
ABSTRACT
st
On 1 of January 2010, the Faculty of Agronomy of Mendel University in Brno has started
to solve the project within the Operational Program (OP VK), “The net in the area of
special crops”, CZ.1.07/2.4.00/12.0043. The program is administered by the Ministry of
Education of the Czech Republic. Faculty of Agronomy is the leader institution and the
project has involved 6 partners (Agritec Plant Research, s.r.o., Šumperk; FYTO Králík,
s.r.o., Huštnovice; HOD Jabloov-Ruda; LEROS, s.r.o., Praha; SEMO a.s., Smržice;
VÚRV, v.v.i., OZSP Olomouc) with their own budget of 9 529 519 CZK for 36 months in
total. The aim of the project is to create the net of the educational, research and
processing organizations in the area of special crops, then, to increase the cooperation by
the field days, the seminars and the working intership of the students. The project inheres
in the half of its period. From the project start-up, 7 operational meetings with the students
and project partners were organized, 6 tours of inspection were performed. 15 students
84
MendelAgro 2011
have successfully finished their interships in 2010 and for 2011, another 14 students are
going to be sent to the partner institutions. The partners have offered the job for
2 students. The project partners have financed 3 seminars and three field exhibitions. As
the planned activity, the research project to the Ministry of agriculture of the Czech
Republic was applied by the team. For year 2011, 3 field exhibitions, 2 seminars, the
monograph of Apiaceae plants cultivation and research grant application are prepared.
There is a website www.pssp.cz for the project communication and promotion.
Key words: special crops, OP VK, partner’s net, student’s intership, field exhibition,
seminars
PODĚKOVÁNÍ
Práce je spolufinancována z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České
republiky jako publicita k projektu OP VK č. CZ.1.07/2.4.00/12.0043.
KONTAKT
Ing. Gabriela Růžičková, Ph.D.
Hlavní koordinátor projektu
Partnerská síť v oblasti speciálních plodin CZ.1.07/2.4.00/12.0043
Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství
Agronomická fakulta
Mendelova univerzita v Brně
Zemědělská 1, 613 00 Brno
E-mail: [email protected]
http://www.pssp.cz
85
MendelAgro 2011
Nový mezinárodní projekt na MENDELU – CENTRAL EUROPE
A new international project at MENDELU – CENTRAL EUROPE
Ržiková G.
[email protected]
ABSTRAKT
Od 1.5. 2011 je na Agronomické fakult ešen projekt „Podpora sbru a zpracování
tradiních, plan rostoucích rostlin pro zmírnní spoleenských a ekonomických
nerovností ve stední Evrop“. Jde o projekt v rámci Evropské územní spolupráce –
operaní program Nadnárodní spolupráce (Central Europe). Národním koordinátorem
a kontaktním místem je Ministerstvo pro místní rozvoj R. Tyto projekty jsou Evropským
fondem pro regionální rozvoj (ERDF). Projekt je tíletý, celkový objem prostedk je
1 176 810 EUR. Vedoucím partnerem je Corvinus University v Budapešti (HU), dalšími
partnery jsou: WWF WORLD WIDE FUND FOR NATURE Hungary, Village Local
Authority Kunadacs (HU), South-Transdanubian Regional Resource Centre Nonprofit LTD
(HU), Association for Development and Promotion of Podkarpackie Voivodeship "PRO
CARPATHIA" (PL), Development Agency Kozjansko (SI), Institution Fundation BIT
Planota (SI), Mendelova univerzita v Brn (CZ), Regionální agrární komora
Jihomoravského kraje, Brno (CZ). Konkrétním pedmtem ešení je zavedení pilotního
modelu sbru, využití a zpracování voln rostoucích rostlin, zejména léivých
a aromatických a jejich ochrany. Tento model by ml být spoleensky pijatelný,
ekonomický a životaschopný do budoucna a ml by pispt ke zvýšení píjm ohrožených
skupin obyvatel v zemích stední Evropy. Snížením negativních vliv na ekonomické
a spoleenské zmny by ml projekt pispt k lepší konkurenceschopnosti daných
region. Model bude aplikovatelný v celé stední Evrop a povede k zachování tradiních
zkušeností, znalostí o rostlinách, jejich zpracování a sníží i riziko ztráty tchto informací.
Oekávanými výsledky jsou strategie a plán zamstnanosti a redukce spoleenských
nerovností v okrajových oblastech, které budou zahrnovat analýzu region, pracovní
píležitosti, možnosti partnerství, vývoj školících materiál, databáze, etnobotanické
studie, zízení školících stedisek a demonstraních zaízení. Výstupem by melo být
200 proškolených osob, minimáln 7 tradiních regionálních výrobk uvedených na trh
pod spoleným logem.
Klíová slova: Central Europe, nadnárodní spolupráce, léivé rostliny, sbr a zpracování
ABSTRACT
From the 1.5. 2011, the project „Promoting traditional collection and use of wild plants to
reduce social and economic disparities in Central Europe“ is held at Faculty of Agronomy.
It is a project within European Territorial Cooperation – operational program Transnational
cooperation (Central Europe). The national coordinator and contact point is the Ministry for
Regional Development of the Czech Republic. These projects are financed by the
European Regional Development Fund (ERDF). Project is planned for 3 years, with the
total budget of 1.176.810 EUR. The Lead partner is Corvinus University of Budapest
(Kozep-Magyarorszag, HU), another partners are: WWF WORLD WIDE FUND FOR
86
MendelAgro 2011
NATURE Hungary (Kozep-Magyarorszag, HU), Village Local Authority Kunadacs (DelAlfold, HU), South-Transdanubian Regional Resource Centre Nonprofit LTD (DelDunantul, HU), Association for Development and Promotion of Podkarpackie Voivodeship
"PRO CARPATHIA" (Podkarpackie, PL), Development Agency Kozjansko (Slovenija, SI),
Institution Fundation BIT Planota (Slovenija, SI), Mendel University in Brno (Jihovychod,
CZ), Regional Agrarian chamber of the South Moravian Region, Brno (Jihovychod, CZ).
The specific objective is to implement a pilot model that is socially and culturally
acceptable, economically-sound and environmentally viable for the collection of wild
plants, their processing and use and should provide a sustainable source of income to
vulnerable groups in Central European countries. By reducing the negative effects of
economic and social change the project will also support the competitiveness of the
cooperation area. Transferable tool for the collection of plants and primary processing will
be adapted in all of Central Europe and beyond and the cultural traditions of collection
including knowledge about plants which are at risk of being lost will be preserved.
Expected results include a strategy and action plan on employment and reducing the
social disparities between populations in marginalized rural areas, which will include an
analysis of the regions, employment opportunities, major partnerships to be established,
the development of training materials, collecting data, an ethnobotanical studies and
training materials and demonstration installations. The outputs will be the base for the
training of around 200 people in traditional plant collection, minimum of 7 traditional and
regional products in the frame of one logo.
Key words: Central Europe, transnational cooperation, medicinal plants, collecting and
processing
PODĚKOVÁNÍ
Tato informace vznikla jako výstup projektu CENTRAL EUROPE „Promoting traditional
collection and use of wild plants to reduce social and economic disparities in Central
Europe“.
KONTAKT
Ing. Gabriela Růžičková, Ph.D.
Kontaktní osoba projektu Traditional and Wild na MENDELU
a pro Českou republiku
Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství
Agronomická fakulta
Mendelova univerzita v Brně
Zemědělská 1, 613 00 Brno
E-mail: [email protected]
87
MendelAgro 2011
Podzimní hnojení pšenice ozimé
Autumn fertilization of winter wheat
Ryant P., Syrová H.
[email protected]
ABSTRAKT
Cílem práce bylo ovit psobení podzimní aplikace hnojiv na bázi mooviny, resp. síranu
amonného, na výnos a kvalitativní parametry pšenice ozimé. Do pokusu byly zaazeny
následující varianty: 1. Síran amonný, 2. DASA, 3. Moovina, 4. UREA Stabil (inhibitor
urázy), 5. ALZON 46 (inhibitor nitrifikace) a 6. nehnojená kontrola. Dávka dusíku inila
–1
u všech variant 40 kg · ha . Z prozatím jednoletých výsledk vyplývá, že aplikace
podzimního hnojení bezprostedn po setí neovlivnila prkazn výnos a objemovou
hmotnost zrna, naopak významn ovlivnila obsah N-látek a lepku v zrnu (prkazné
zvýšení po aplikaci hnojiva ALZON 46) a signifikantn ovlivnila také kvalitu bílkovin zrna
danou sedimentaní hodnotou (prkazné zvýšení po aplikaci hnojiva DASA a ALZON 46).
Klíová slova: pšenice ozimá, podzimní hnojení, výnos, kvalita zrna
ABSTRACT
The aim of this study was to evaluate the impact of autumn application of urea-based or
ammonium sulphate-based fertilizers on the yield and qualitative parameters of winter
wheat. The following variants were included in the experiment: 1. Ammonium sulphate,
2. DASA, 3. Urea, 4. UREA Stabil (urease inhibitor), 5. ALZON 46 (nitrification inhibitor)
–1
and 6. The untreated control variant. The nitrogen dose was 40 kg · ha in all variants.
One-year results are available so far, and they show that the autumn fertilization carried
out immediately after sowing did not significantly affect the yield and volume weight of
grain, it considerably influenced the content of N-substances and gluten in grain
(conclusive increase after application of the ALZON 46 fertilizer) and significantly impacted
also the quality of grain protein by the given sedimentation value (conclusive increase
after application of the DASA and ALZON 46 fertilizers).
Key words: winter wheat, autumn fertilization, yield, grain quality
ÚVOD
V poslední dob je možné zaznamenat množící se doporuení hnojení ozim dusíkem již
v podzimním období, pedevším potom ve form hnojiv na bázi mooviny s inhibitory. Pro
možnost ovení tchto doporuení byl založen na podzim roku 2009 maloparcelní pokus
s hnojivy na bázi mooviny, pop. síranu amonného, který letos pokrauje druhým rokem.
MATERIÁL A METODY
Problematika podzimního hnojení pšenice ozimé byla ešena formou maloparcelního
polního pokusu v Žabicích u Brna na polní pokusné stanici v hospodáském roce
88
MendelAgro 2011
2009/2010. Agrochemické vlastnosti stedn tžké pdy na pokusném pozemku udává
tab. 1. Obsah pístupného P, K, Ca a Mg je stanoven ve výluhu Mehlich III a obsah síry
potom ve vodním výluhu v pomru 1:5.
Tab. 1 Agrochemické vlastnosti pdy ped založením 8.10. 2009.
Obsah pístupných živin [mg · kg–1]
pH/CaCl
7,16
P
K
Ca
Mg
Svod.
109
245
4343
733
6,79
Výmnná pdní reakce na pokusném pozemku byla neutrální. Obsah fosforu je velmi
vysoký, draslíku a vápníku dobrý, hoíku velmi vysoký a obsah vodorozpustné síry je
nízký.
V pokusu byla 8.10. 2009 vyseta odrda Mulan, a to maloparcelním secím strojem
Wintersteiger a dne 9.10. 2009 byla aplikována hnojiva v dávce 40 kg dusíku na hektar
podle následujícího schématu (tab. 2).
Tab. 2 Schéma pokusu s podzimním hnojením.
Var.
íslo
Dávka N [kg · ha–1]
Varianta hnojení
Podzim
1
Síran amonný
40
2
DASA
40
3
Moovina
40
4
UREA Stabil
40
5
ALZON 46
40
6
kontrola
0
Regeneraní
I. produkní
II. produkní
60 (LAD)
9.10. 2009
40 (LAD)
21.4. 2010
DC 31
40 (LAD)
6.6. 2010
DC 57
V hnojivu UREA Stabil je obsažen inhibitor ureázy, ímž je zpomalena hydrolýza
mooviny v pd. Hnojivo ALZON 46 obsahuje inhibitor až následné nitrifikace
vznikajícího amonného dusíku. Po aplikaci hnojiv byl zaznamenán 10.10. 2009 déš
a ochlazení na 10 °C pes den.
Dne 18.3. 2010 bylo provedeno regeneraní hnojení. Všechny varianty vetn kontroly
byly pihnojeny paušáln 60 kg dusíku na hektar v LAD (27 % N). Dne 21.4. 2010 bylo
provedeno I. produkní hnojení v dávce 40 kg dusíku na hektar v LAD (27 % N).
Dne 6.6. 2010 bylo provedeno II. produkní pihnojení (vzhledem k množství srážek opt
v pevném hnojivu LAD v dávce 40 kg dusíku na hektar). Sklize porostu probhla
22.7. 2010 malaparcelní sklízecí mlátikou SAMPO. Získané výnosové výsledky byly
pepoítány na 14% sušinu. U zrna byla stanovena objemová hmotnost, obsah dusíkatých
látek, lepku a sedimentaní hodnota. Statistické zhodnocení bylo provedeno pomocí
analýzy variance a následné testování rozdíl pomocí Tuckeyova testu v SW Statistica
8.0.
89
MendelAgro 2011
VÝSLEDKY
Výnosy pšenice na jednotlivých variantách podzimního hnojení nebyly statisticky
významně rozdílné. Podzimní aplikace 40 kg dusíku v jednotlivých použitých hnojivech
(SA, DASA, Močovina, UREA Stabil, ALZON 46) neovlivnila průkazně výnos zrna (obr. 1).
Objemová hmotnost zrna pšenice na jednotlivých variantách podzimního hnojení nebyla
statisticky významně rozdílná (obr. 1). Podzimní aplikace 40 kg dusíku v jednotlivých
použitých hnojivech neovlivnila průkazně objemovou hmotnost zrna.
Obr. 1 Výnos a objemová hmotnost zrna pšenice ozimé.
Obsah N-látek v zrnu pšenice byl statisticky významně ovlivněn podzimním hnojením
(obr. 2). Průkazné zvýšení obsahu N-látek (bílkovin) bylo zaznamenáno po aplikaci 40 kg
dusíku na hektar v hnojivu ALZON 46. Ostatní hnojiva (SA, DASA, Močovina, UREA
Stabil) aplikovaná na podzim obsah N-látek průkazně neovlivnila.
Obr. 2 Obsah N-látek a lepku v zrnu pšenice ozimé.
Podobně jako celkový obsah bílkovin (N-látek) byl také obsah lepku statisticky významně
ovlivněn podzimním hnojením (obr. 2). Průkazné zvýšení obsahu lepku bylo
zaznamenáno opět po aplikaci 40 kg dusíku na hektar v hnojivu ALZON 46. Ostatní
hnojiva (SA, DASA, Močovina, UREA Stabil) aplikovaná na podzim obsah lepku průkazně
neovlivnila.
90
MendelAgro 2011
Nejen absolutní množství bílkovin, ale i jejich kvalita rozhoduje o kvalit výsledného
peiva. Prvotním parametrem naznaujícím následné reologické vlastnosti tsta je
sedimentaní hodnota. Podobn jako celkový obsah bílkovin (N-látek), resp. lepku, byla
také sedimentaní hodnota statisticky významn ovlivnna podzimním hnojením (obr. 3).
Prkazné zvýšení sedimentaní hodnoty bylo zaznamenáno opt po aplikaci 40 kg dusíku
na hektar v hnojivu ALZON 46, ale také po aplikaci hnojiva DASA. V hnojivu DASA je
možné usuzovat na pozitivní psobení obsažené síry na kvalitu bílkovin, jak popisuje
nap. ZHAO et al. (1997). Ostatní hnojiva (SA, Moovina, UREA Stabil) aplikovaná na
podzim sedimentaní hodnotu prkazn neovlivnila.
Obr. 3 Sedimentaní hodnota zrna pšenice ozimé.
ZÁVR
Z jednoletých výsledk vyplývá, že aplikace 40 kg dusíku na hektar bezprostedn po setí
pšenice ozimé v hnojivech Síran amonný, DASA, Moovina, UREA Stabil a ALZON 46
neovlivnila prkazn výnos a objemovou hmotnost zrna, naopak významn ovlivnila
obsah N-látek a lepku v zrnu (prkazné zvýšení po aplikaci hnojiva ALZON 46)
a signifikantn ovlivnila také kvalitu bílkovin zrna danou sedimentaní hodnotou (prkazné
zvýšení po aplikaci hnojiva DASA a ALZON 46).
LITERATURA
ZHAO F.J., MCGRATH S.P., SALMON S.E., SHEWRY P.R., QUAYLE R., WITHERS P.J.A., EVANS
E.J., MONAGHAN J.M., 1997: Optimising sulphur inputs for bredmaking quality of
wheat. Aspects of Applied Biology, 50: 199–205.
KONTAKT
Pavel Ryant
Ústav agrochemie, pdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin
Agronomická fakulta
Mendelova univerzita v Brn
Zemdlská 1, 613 00 Brno
E-mail: [email protected]
91
MendelAgro 2011
Výnos a kvalita obilnin na lokalit Žabice v roce 2010
Yield and cereal quality in locality Žabice in 2010
Smutný V., Filipský T., Neudert L.
[email protected]
ABSTRAKT
Vliv rzných agrotechnických zásah (pedplodina, zpracování pdy, ošetení fungicidy)
na výnos pšenice ozimé a jemene jarního byl vyhodnocován v roce 2010 v podmínkách
suché oblasti. Vyšší výnos u pšenice ozimé a jemene jarního byl dosažen po zlepšujících
pedplodinách a pi použití fungicidní ochrany. Výnos obilnin nebyl jednoznan ovlivnn
zvoleným zpsobem zpracování pdy.
Klíová slova: obilniny, výnos, pedplodina, aplikace fungicid, zpracování pdy
ABSTRACT
The impact of various agronomic measures (forecrop, soil tillage, fungicide treatment) on
yield and chosen qualitative parameters of bread wheat and malting barley was assessed
in field trial in Žabice in 2010. The results showed that higher yield was found out after
good forecrops and fungicide treatment, but not clearly influenced by soil tillage.
Key words: cereals, yield, forecrop, fungicide treatment, soil tillage
ÚVOD
Pšenice ozimá a jemen jarní jsou nejpstovanjšími plodinami v R. Vysoké zastoupení
tchto plodin v osevních sledech vede stále více pstitel k zamyšlení nad tím, jak
efektivn dosáhnout píznivých ekonomických ukazatel u tchto plodin. V souasné dob
se všeobecn pehodnocují nároky a reakce nkterých plodin na rzné zpsoby
zpracování pdy a další agrotechnické zásahy. Cílem pokusu bylo zhodnocení vlivu
rzného zpracování pdy, vlivu pedplodiny a ošetení fungicidy na výnos obilnin
v podmínkách tžších pd suché lokality Žabice.
MATERIÁL A METODY
Vliv rzných agrotechnických zásah (pedplodina, zpracování pdy, ošetení fungicidy)
na výnos ozimé pšenice a jemene jarního byl hodnocen v polním pokusu AGRO 1
založeném na lokalit Žabice v roce 2010.
AGRO 1 – modelový polní pokus pro hospodaení bez živoišné výroby (veškerá sláma je
u všech plodin rozdrcena a zapravena do pdy), 5honný osevní postup s vysokou
koncentrací obilnin (jemen jarní, saflor, pšenice ozimá, pšenice ozimá, kukuice na zrno).
V pokusech byly použity následující varianty zpracování pdy:
I – orba – podmítka po sklizni, orba – stedn hluboká (20–24 cm, podle plodiny)
II – kypení – podmítka po sklizni, mlké kypení (do 15 cm)
92
MendelAgro 2011
U varianty ošetené proti chorobám byly u pšenice ozimé použity fungicidy ve dvou
–1
termínech – zaátek sloupkování (BBCH 32, Amistar Xtra v dávce 1,0 l · ha ), metání
–1
(BBCH 55, Artea plus, v dávce 0,5 l · ha ). U jemene jarního byl u ošetené varianty
aplikován fungicid pouze v jednom termínu (BBCH 55, Archer Top 400 EC v dávce
–1
1,0 l · ha ). U pšenice ozimé byla pstována odrda Sultan, výsevek 4 MKS, setí
–1
v agrotechnickém termínu. Celková dávka N byla 120 kg · ha (30 kg N ped setím –
síran amonný, 50 kg N na jae – regeneran – LAV a 40 kg N – konec odnožování –
DAM 390. U jemen jarního byla odrda Bojos, výsevek 4 MKS, celková dávka N byla
60 kg, v termínu ped setím.
V pokusu AGRO 1 (osevní postup bez živoišné výroby) byl dále hodnocen vliv rzných
kapalných hnojiv aplikovaných na slámu (varianty A-D) za úelem podpory rozkladu
zapravované slámy a posklizových zbytk.
–1
A – Beta-liq – (obsah živin 3 % N, 5 % K2O) – dávka 1 t · ha
–1
B – DAM 390 – (obsah živin 30 % N) – dávka 100 kg · ha
–1
C – Síran amonný – (obsah živin 20 % N ) – dávka 150 kg · ha )
D – kontrola – bez aplikace hnojiv
Dávky kapalných hnojiv aplikovaných na variantách A, B, C odpovídají v pepotu dávce
–1
30 kg · ha N.
Tab. 1 Výnos a hlavní kvalitativní ukazatele u pšenice ozimé po safloru.
Ozimá
pšenice po
safloru
Zpracování
pdy
Hnojiva na slámu
Fungicid
Prmr
I
II
A
B
C
D
ANO
NE
Výnos [t · ha–1]
7,90
8,26
8,20
8,46
8,06
7,59
8,22
7,94
8,08
Hektolitrová
váha [kg · hl–1]
81,36
81,85
82, 40
81,86
81,63
80,88
81,47
81,74
81,60
Pádové íslo
[s]
332
334
333
334
337
326
333
333
333
Dusíkaté látky
[% suš.]
11,32
11,66
11,75
12,32
11,27
10,63
11,47
11,52
11,49
Tab. 2 Výnos a hlavní kvalitativní ukazatele u pšenice ozimé po pšenici.
Ozimá
pšenice po
pšenici
Zpracování
pdy
Hnojiva na slámu
Fungicid
Prmr
I
II
A
B
C
D
ANO
NE
Výnos [t · ha–1]
8,00
7,89
7,86
8,06
8,13
7,73
8,07
7,82
7,95
Hektolitrová
váha [kg · hl–1]
80,9
81,3
81,0
80,9
81,3
81,2
81,1
81,1
81,1
Pádové íslo
[s]
337
333
340
324
341
334
332
338
335
Dusíkaté látky
[% suš.]
11,64
11,51
11,67
11,98
11,59
11,06
11,54
11,61
11,57
93
MendelAgro 2011
Tab. 3 Výnos a hlavní kvalitativní ukazatele u jemene jarního.
Jemen jarní po
kukuici na zrno
Zpracování
pdy
Hnojiva na slámu
Fungicid
Prmr
I
II
A
B
C
D
ANO
NE
Výnos [t · ha–1]
7,07
6,40
6,79
7,10
6,82
6,24
6,87
6,61
6,74
Pední zrno [%]
89,4
86,2
85,5
83,8
90,1
91,8
87,7
87,9
87,8
9,81
9,67
10,04
10,53
9,72
8,67
9,86
9,62
9,74
Dusíkaté látky
[% suš.]
VÝSLEDKY
Na základ vyhodnocení výnosových výsledk bylo zjištno, že na výši výnosu pšenice
ozimé má vliv pedplodina a zpracování pdy. U ozimé pšenice byl nejvyšší výnos
–1
dosažen po pedplodin safloru u zpracování pdy kypením (8,26 t · ha ) a nejnižší po
–1
pšenici ozimé u minimalizaního zpracování pdy (7,89 t · ha ). Rozdíly ve výnosu byly
zaznamenány také u jemene jarního, kdy byl vyšší výnos pi klasickém zpracování pdy
–1
–1
(7,07 t · ha ) než po minimalizaním zpracování (6,40 t · ha ). Saflor je vhodnjší
pedplodina pro pšenici ozimou než pedplodina pšenice ozimá, pedevším z dvodu jejich
pozitivního vlivu na pdní strukturu. Krom toho je to plodina, po nichž zstávají na
pozemku kvalitní posklizové zbytky. Pedplodinová hodnota safloru je srovnatelná
s mákem i epkou, a proto tuto olejninu lze doporuit pro pstování v sušších oblastech.
Problematické však zstává zvládnutí pstební technologie samotného safloru, pedevším
z dvodu výskytu nkterých houbových patogen. Pstování pšenice po sob nelze
doporuit, nebo vede k nižšímu výnosu a je také pedpokladem pro vyšší výskyt
patogen, které jsou píinou listových chorob.
Druhým faktorem, který se projevil u všech obilnin, byla aplikace fungicid, pi jejichž
použití byl vždy vyšší výnos. Vyšší nárst výnosu byl u pšenice ozimé než u jemene
jarního. Porovnáme-li rozdíly po pedplodinách ozimé pšenici a safloru, zjistíme, že
nejvtší rozdíl ve výnosu zrna mezi ošetenou a neošetenou variantou u pšenice ozimé
–1
–1
byl po safloru (0,28 t · ha ). Po ozimé pšenici byly rozdíly menší (0,25 t · ha ). U jemene
–1
jarního byly rozdíly mezi ošetenou a neošetenou variantou 0,26 t · ha . Tyto výsledky
jsou jedním z faktor, které by mly být zohlednny pi fungicidní ochran porost obilnin,
aby byla dosažena efektivnost provedených zásah.
Z hlediska vlivu aplikace hnojiv na slámu bylo nejvyššího výnosu dosaženo po
–1
pedplodin safloru a aplikaci hnojiva DAM 390 na slámu (8,46 t · ha ), naopak nejnižšího
výnosu bylo dosaženo po pedplodin pšenici ozimé, kde nebylo aplikováno hnojivo na
–1
slámu (7,73 t · ha ). Obdobné výsledky byly zjištny u jemene jarního, kde byl nejvyšší
–1
výnos po aplikaci hnojiva DAM 390 na slámu (7,10 t · ha ), naopak nejnižší výnos byl na
kontrole (bez hnojení).
Z kvalitativních parametr za povšimnutí stojí vliv výše uvedených agrotechnických faktor
na obsah dusíkatých látek. Obecn lze konstatovat, že zpracování ani aplikace fungicid
zásadním zpsobem neovlivnily tento parametr. Naopak vliv hnojiv aplikovaných na slámu
byl patrný jak u pšenice, tak i jemene. Dusíkaté látky nejvyšší byly po pedplodin safloru
a aplikaci DAM 390.
94
MendelAgro 2011
ZÁVR
Výsledky ukázaly, jaký je vliv nkterých pstitelských opatení na výnos pšenice ozimé po
pedplodin safloru a pšenici ozimé a jemene jarního pi pstování v modelových
osevních postupech v podmínkách suché oblasti. Krom psobení jednotlivých faktor
bylo zjištno, že nkteré faktory psobí též v interakci s jinými (vliv pedplodiny, fungicidní
ochrany, zpracování pdy). To potvrzuje názor, že na pstitelské technologie je teba
nahlížet jako na celek a ešit je komplexním pístupem. Je dležité, aby zahrnovaly
jednotlivá pstitelská opatení, kterými pstitel mže v daných pdn-klimatických
podmínkách pružn reagovat na nepíznivé abiotické a biotické faktory, které vytváejí
rizika pro úspšné hospodaení na orné pd. Práv abiotické initele, podmínné
neregulovatelným prbhem poasí (roníkem), pedevším sucho a výkyvy teplot, se
v posledních letech astji negativn podepisují na hospodaení podnik. Cílem by mlo
být hospodaení, které vede k udržení i lépe ke zvýšení pdní úrodnosti a jehož
výsledkem je dosažení ekonomické rentability.
PODKOVÁNÍ
Práce je souástí ešení projektu MZe QH 91051 „Efektivní pstební technologie obilnin“
a a Interní grantové agentury AF MENDELU íslo: TP 3/2011 “Optimalizace pstitelských
postup v suchem ohrožených oblastech“.
KONTAKT
Ing. Vladimír Smutný, Ph.D.
Ústav agrosystém a bioklimatologie
Agronomická fakulta
Mendelova univerzita v Brn
Zemdlská 1, 613 00 Brno
E-mail: [email protected]
95
MendelAgro 2011
Pstování sladovnického jemene pi rzné intenzit
Spring barley growing under different intensity
1
Smutný V. , Houš M.1, Míša P.2
1
Mendelova univerzita v Brn
2
Agrotest Fyto, s.r.o
[email protected]
ABSTRAKT
V maloparcelním polním pokusu s jemenem jarním byl v roce 2010 hodnocen vliv
pstebních technologií na kvantitativní, kvalitativní a ekonomické ukazatele. Nejvyššího
výnosu bylo dosaženo u odrdy Bojos na variant s nejvyšší intenzitou. Jarní jemen
nedosáhl svými kvalitativními parametry na sladovnickou úrove, takže realizaní cena
byla nižší. Nejvyšší píspvek na úhradu byl zaznamenán u varianty s nejnižší intenzitou
u obou odrd.
Klíová slova: jemen jarní, pstební technologie, ekonomika
ABSTRACT
Yield, qualitative and economic parameters were assessed in small-plot trial in field
experimental station in Žabice in 2010. The highest yield was by variety Bojos with the
highest intensity of applied inputs. The protein content was similar on all variants, but in
average lower than is a limit for malting barley. It was connected with lower price and it
influenced profitability.
Key words: spring barley, crop management practise, ekonomy
ÚVOD
Pstební technologie jsou jedním z nejvýznamnjších lánk tvorby výnosu polních
plodin. Ovlivují nejen kvantitu, ale také kvalitu vypstované produkce. Jemen jarní má
krátkou vegetaní dobu, a proto jakýkoliv nedostatek v pstební technologii se projeví
snížením výnosu více, než u pšenice ozimé, nebo ostatních plodin vysévaných na podzim.
Proto je nejdležitjší ástí, která zajistí rentabilitu pstování jemene jarního, precizní
pstební technologie.
MATERIÁL A METODY
Maloparcelní polyfaktoriální pokus byl založen na polní pokusné stanici v Žabicích, kde
byly vyhodnocovány pstební technologie u jemene jarního. U dvou odrd Bojos a
Sebastian byly hodnoceny ti intenzity vstup (celková dávka dusíku 0 kg, 50 kg a 75 kg,
v kombinaci s rznou intenzitou v oblasti ochrany rostlin a použití regulátor rstu).
U dalších variant byla modifikace pstebních opatení provádna na základ analýzy
stavu porostu s využitím rzných pístup. Pro pehlednost jsou v píspvku vyhodnoceny
pouze pevn definované varianty lišící se rznou intenzitou vstup (tab. 1). V pokusu byl
96
MendelAgro 2011
hodnocen výnos a kvalitativní ukazatele, které stanovují požadavky na sladovnický
jemen (dle normy SN 46 1100-5 pro sladovnický jemen). U sladovnického jemene
–1
–1
byla cena 3.055 K · t a u krmného 2.543 K · t .
Ceny vstup pro ekonomické hodnocení a asové normativy byly pevzaty z publikace
„Normativy pro zemdlskou a potravináskou výrobu – Technologické, technické
a ekonomické normativní ukazatele“ (KAFKA et al. 2006) a aktuálních cen použitých
agrochemikálií dodávaných ZZN Pomoraví a.s. Jako sladovnický jemen byl vykupován
jemen s obsahem bílkovin 10,0–11,7 % a s podílem pedního zrna min. 90 %. Pi splnní
tchto parametr byla vyplácena cena bez srážek. Srážky ze základní ceny byly uplatnny
pi nižším podílu pedního zrna a pi obsahu bílkovin mimo uvedený rozsah (za
sladovnický jemen byl považován obsah min. 9,5 % a na druhé stran max. 12,5 %.
Tab. 1 Pehled pstebních opatení u jednotlivých variant jemene jarního.
Provedené zásahy
Datum
Zásah
Pstební technologie
Materiál
1
2
3
11.8. 2010
Podmítka
ano
ano
ano
16.9. 2009
Hnojení P
Superfosfát [kg · ha–1 P2O5]
54
54
54
Hnojení K
Draselná sl [kg · ha–1 K2O]
80
80
80
13.11. 2009
Orba
ano
ano
ano
24.3. 2010
Smykování
ano
ano
ano
25.3. 2010
Setí
4
4
4,5
ano
ano
ano
MKS · ha–1
Válení
26.3. 2010
Hnojení N
LAD [kg · ha–1 N]
-
50
50
10.4. 2010
Hnojení N
LAD [kg · ha–1 N]
-
-
20
0,8
0,8
0,8
28.4. 2010
12.5. 2010
Herbicid
–1
MUSTANG FORTE [l · ha ]
–1
Regulátor
SUNAGREEN [l · ha ]
-
-
0,5
Hnojení
CAMPOFORT FORTE [l · ha–1]
-
-
5
Hnojení N
MOOVINA [kg · ha–1 N]
-
-
5
11.6. 2010
Fungicid
17.7. 2010
Sklize
–1
TANGO SUPER [l · ha ]
-
1
1
ano
ano
ano
VÝSLEDKY
Výsledky dosažené u jednotlivých variant pstebních technologií jsou uvedeny v tab. 2.
–1
Výnos u odrdy Bojos byl o 0,35 t · ha vyšší než u odrdy Sebastian. Nejnižšího výnosu
–1
u odrdy Bojos bylo dosaženo u varianty 1 (6,73 t · ha ) a nejvyššího výnosu u varianty 3
–1
(7,76 t · ha ). Nejnižšího výnosu u odrdy Sebastian bylo dosaženo u varianty 2
–1
–1
(6,95 t · ha ) a nejvyššího výnosu u varianty 1 (7,20 t · ha ). Významný rozdíl byl v potu
2
klas na m (Sebastian 800 a Bojos 750). Podíl pedního zrna byl u Sebastianu v prmru
91,16 % a u Bojosu 92,72 % (je dostatené pro splnní limitu pro sladovnický jemen).
Obsah bílkovin v zrnu nesploval kritéria normy pro sladovnický jemen ani u jedné
97
MendelAgro 2011
technologie (Sebastian 9,1 až 9,6 % a Bojos 8,8–9,7 %). Náklady na 1 t zrna byly
–1
u odrdy Bojos nejnižší na variant 1 (1.463 K · t ) a nejvyšší u varianty 3
–1
(2.135 K · t ). U odrdy Sebastian byly také nejnižší náklady na variant 1
–1
–1
(1.565 K · t ) a nejvyšší na variant 3 (1.944 K · t ). Píspvek na úhradu byl u odrdy
–1
–1
Bojos nejvyšší na variant 1 (7.779 K · ha ) a nejnižší na variant 3 (2.881 K · ha ).
–1
U odrdy Sebastian byl také nejvyšší u varianty 1 (6.582 K · ha ) a nejnižší u varianty 3
–1
(4.649 K · ha ). Píspvek na úhradu u obou odrd byl nejvyšší na extenzivní variant
pstování (. 1) a se stoupajícími vstupy se snižoval. Ekonomické výsledky byly do jisté
míry ovlivnny skuteností, že ani u jedné varianty se nepodailo dosáhnout sladovnické
kvality. Píinou byl podlimitní obsah bílkovin. Tento výsledek není typický pro suché
podmínky lokality Žabice, nicmén musíme si uvdomit, že vtšina vegetaního období
roku 2010 byla vlhká. Za takových podmínek probíhaly procesy rozkladu organických látek
v pd a tedy i uvolování dusíku zcela odlišn než v sušších letech.
Tab. 2 Hlavní kvantitativní, kvalitativní a ekonomické ukazatele u jemene jarního.
Odrda
Varianta
Bojos
Výnos
Poet
2
Pepad
na sít
2,5 mm
[%]
Obsah
bílkovin
[%]
Kvalita
Náklady
na 1 t
zrna [K]
PU
[K/ha]
[t/ha]
klas/m
1
6,73
699
94,1
9,7
k
1463
7.779
Bojos
2
7,65
772
93,8
8,8
k
1946
4.149
Bojos
3
7,76
737
91,7
9,0
k
2135
2.881
Sebastian
1
7,20
761
92,3
9,3
k
1565
6.582
Sebastian
2
6,95
855
91,2
9,2
k
1770
5.911
Sebastian
3
7,06
817
88,1
9,6
k
1944
4.649
Pozn. k = „krmný“ jemen
ZÁVR
Se zvyšující se intenzitou pstování jarního jemene u odrdy Bojos stoupal výnos, klesal
podíl zrna nad sítem 2,5 mm, ale klesal píspvek na úhradu. U odrdy Sebastian byl
nejvyšší výnos na nejextenzivnjší variant, podíl zrna nad sítem 2,5 mm klesal se
stoupající intenzitou tak jako píspvek na úhradu. Píspvek na úhradu u obou odrd byl
nejvyšší na extenzivní variant pstování (. 1) a se stoupající intenzitou se snižoval, což
bylo zpsobeno nedosažením sladovnické kvality a nízkou realizaní cenou za krmný
jemen v daném roce. ím je vyšší realizaní cena, tím je rentabilnjší intenzivní pstební
technologie jarního jemene a naopak pi nízké realizaní cen je rentabilnjší extenzivní
technologie pstování.
LITERATURA
KAFKA M. et al., 2006: Normativy pro zemdlskou a potravináskou výrobu –
Technologické, technické a ekonomické normativní ukazatele. ÚZPI a MZe R,
Praha, 400 s.
98
MendelAgro 2011
PODKOVÁNÍ
Práce je souástí ešení projektu MZe QH 91051 „Efektivní pstební technologie obilnin“
a projektu Interní grantové agentury AF MENDELU íslo: TP 3/2011 “Optimalizace
pstitelských postup v suchem ohrožených oblastech“.
KONTAKT
Ing. Vladimír Smutný, Ph.D.
Ústav agrosystém a bioklimatologie
Agronomická fakulta
Mendelova univerzita v Brn
Zemdlská 1, 613 00 Brno
E-mail: [email protected]
99
MendelAgro 2011
S jakou intenzitou vstup do pšenice ozimé v Žabicích?
What intensity of inputs to use in winter wheat in Žabice?
Smutný V.1, Míša P.2, Ken J.1
1
2
Mendelova univerzita v Brn
Agrotest Fyto, s.r.o
[email protected]
ABSTRAKT
Ekonomická efektivnost pstebních technologií pšenice ozimé lišících se rznou intenzitou
a modifikací vstup byla porovnávána v maloparcelním polním pokusu na lokalit Žabice
v roníku 2009/2010. Jednoleté výsledky ukázaly, že pstební technologie, založené na
dosažení vysokých výnos vysokými vstupy, nevedou z dvodu nízkých cen obilovin
v posledních letech k nejlepším ekonomickým výsledkm. Pro dosažení potravináské
jakosti se jako limitující ve vtšin pípad ukázal obsah bílkovin.
Klíová slova: pšenice ozimá, výnos, pstební technologie, ekonomická efektivnost
ABSTRACT
Economic efficiency of management practices in winter wheat, which differed in the
intensity and approaches in input modifications, has been compared in small-plot trial in
the year 2009/2010. A year’s results showed that crop management practices based on
high yields through high inputs do not lead to the best economic results due to the low
prices of cereals in the recent years. Protein content was limiting for achieving of bread
quality in most cases.
Key words: winter wheat, yield, crop management practice, economic effectiveness
ÚVOD
Za souasných cenových relací vstup a výstup v rostlinné produkci je teba modifikovat
pstební technologie s cílem dosažení co nejlepších ekonomických výsledk. Zemdlská
praxe se asto zamuje na co nejnižší náklady na jednotku produkce, než na dosažení
co nejvyššího zisku z hektaru.
MATERIÁL A METODY
Maloparcelní polyfaktoriální pokus byl založen na polní pokusné stanici v Žabicích, kde
byly vyhodnocovány pstební technologie u pšenice ozimé. U dvou odrd Meritto (B)
a Sultan (A) byly hodnoceny ti intenzity vstup (celková dávka dusíku 0 kg, 120 kg
a 160 kg). U dalších variant byla modifikace pstebních opatení provádna na základ
analýzy stavu porostu s využitím rzných pístup. Pro pehlednost jsou v píspvku
vyhodnoceny pouze pevn definované varianty lišící se rznou intenzitou vstup (tab. 1).
V pokusu byl hodnocen výnos a kvalitativní ukazatele pro potravináskou pšenici (dle
100
MendelAgro 2011
normy SN 46 1100-2 pro potravináskou pšenici). Ceny vstup pro ekonomické
hodnocení a asové normativy byly pevzaty z publikace „Normativy pro zemdlskou
a potravináskou výrobu – Technologické, technické a ekonomické normativní ukazatele“
(KAFKA et al. 2006) a aktuálních cen použitých agrochemikálií dodávaných ZZN Pomoraví
a.s. Pro stanovení tržeb u jednotlivých pstebních technologií byly použity prmrné ceny
v období sklizn (srpen 2010), za které bylo vykupováno potravináské a krmné obilí.
Ceny byly stanoveny na základ zveejnných údaj eského statistického úadu.
–1
–1
Základní cena pro potravináskou pšenici byla 3.426 K · t a pro krmnou 3.143 K · t .
Jako potravináská pšenice byla vykupována pšenice s objemovou hmotností
–1
min. 78 kg · hl a pi obsahu bílkovin min. 13 %. Za každé další procento bílkovin se
základ ceny zvyšuje o 100 K na tunu zrna. U každé technologie byly vypoítány náklady
na 1 t zrna a píspvek na úhradu (PU = tržby celkem z 1 ha – pímé náklady na 1 ha).
Tab. 1 Pehled pstebních technologií u pšenice ozimé (lokalita Žabice, 2010).
Provedené zásahy
Datum
Zásah
11.8.2009
Podmítka
16.9.2009
Hnojení P
Hnojení K
1.10.2009
Technologie
Materiál
1
2
3
ano
ano
ano
Superfosfát [kg · ha–1 P2O5]
54
54
54
Draselná sl [kg · ha–1 K2O]
80
80
80
ano
ano
ano
Kypení
8.10.2009
2.11.2009
Setí – secí kombinace
Meritto, Sultan [MKS]
4
4
4
25.3.2010
Hnojení N
LAD – [kg · ha–1 N]
30
40
50
8.4.2010
Postik-herbicid
LINTUR 70 WG [g · ha–1]
180
180
150
Hnojení N
DAM 390 – [kg · ha–1 N]
-
-
30
Postik-regulátor rstu
Retacel extra R 68 [l · ha–1]
-
-
1
1,5
–1
20.4.2010
Postik-fungicid
Fandango 250 EC [l · ha ]
-
-
22.4.2010
Hnojení N
DAM 390 – [kg · ha–1 N]
30
40
-
Hnojení N
LAV – [kg · ha–1 N]
-
-
40
Postik-regulátor rstu
Moddus [l · ha–1]
-
-
0,2
Postik-regulátor rstu
Retacel extra R 68 [l · ha–1]
-
-
1
Postik-fungicid
Juwel Top [l · ha–1]
-
1
1
Hnojení N
DAM 390 – [kg · ha–1 N]
-
-
40
12.5.2010
Hnojení N
LAV – [kg · ha–1 N]
-
40
-
11.6.2010
Postik-fungicid
Swing Top [l · ha–1]
-
-
1
29.7.2010
Sklize
ano
ano
ano
11.5.2010
VÝSLEDKY
Výsledky dosažené u jednotlivých variant pstebních technologií jsou uvedeny v tab. 2
–1
a 3. Výnos u odrdy Meritto byl v prmru o 1,06 t · ha vyšší než u odrdy Sultan.
Statisticky prkazn nižší výnos byl u technologie 1 a to u odrdy Sultan i Meritto.
101
MendelAgro 2011
–1
Nejvyššího výnosu bylo dosaženo u technologie 2 odrdy Meritto (9,48 t · ha ).
Potravináská jakost byla dle normy dosažena u odrdy Sultan u všech variant, u varianty
Meritto pouze u varianty 2. Limitujícím parametrem byl obsah bílkovin, který se pohyboval
pod 11 %. Naopak objemová hmotnost byla velmi vysoká. U odrdy Meritto se pohybovala
–1
–1
od 80,9 do 82,2 kg · hl a u odrdy Sultan dokonce od 82,4 do 82,9 kg · hl . Minimální
–1
hodnota pro výkup je 78 kg · hl . Náklady na 1 t zrna byly odlišné mezi variantami.
U obou odrd narstaly se zvyšující se s intenzitou. V prmru byly náklady na 1 t zrna
vyšší u odrdy Sultan. Nejvyšší píspvek na úhradu (PU) byl pak u varianty 1 (nejnižší
intenzita) u Sultanu a u varianty 2 (stední intenzita u Meritta).
Tab. 2 Hlavní kvantitativní, kvalitativní a ekonomické ukazatele u pšenice ozimé po
hrachu.
Odr.
Techn.
Prm.
výnos
[t · ha–1]
Poet
klas
[m–2]
Objemová
hmotnost
[kg · hl–1]
Obsah
bílkovin
[%]
íslo
poklesu
[s]
Kvalita
Náklady
na 1 t
zrna
Sultan
Sultan
Sultan
1
2
3
7,75
8,03
8,23
549
574
626
82,8
82,9
82,4
11,8
12,8
12,0
335
394
305
p
p
p
1779
2243
2493
12767
9503
7681
Meritto
Meritto
Meritto
1
2
3
8,93
9,48
9,10
546
581
607
81,6
82,2
80,9
10,6
11,5
10,9
340
360
344
k
p
k
1546
1901
2256
14258
14468
8076
PU
Pozn. p = dosažení potravináské jakosti; k = „krmná“ pšenice
Tab. 3 Hlavní kvantitativní, kvalitativní a ekonomické ukazatele u pšenice ozimé po kukici
na zrno.
Odr.
Techn.
Prm.
výnos
[t · ha–1]
Poet
klas
[m–2]
Objemová
hmotnost
[kg · hl–1]
Obsah
bílkovin
[%]
íslo
poklesu
[s]
Kvalita
Náklady
na 1 t
zrna
Sultan
Sultan
Sultan
1
2
3
7,67
8,16
8,32
540
508
629
78,1
78,7
78,4
11,6
12,8
13,0
355
346
321
p
p
p
1800
2199
2751
12468
10010
5616
Meritto
Meritto
Meritto
1
2
3
8,34
9,20
9,18
508
576
569
76,4
76,9
74,6
10,9
12,2
10,8
346
352
364
k
p
k
1653
1951
2494
12433
13569
5955
PU
Pozn. p = dosažení potravináské jakosti; k = „krmná“ pšenice
Ozimá pšenice po kukuici na zrno
–1
Výnos u odrdy Meritto byl o 0,59 t · ha vyšší než u odrdy Sultan. Statisticky prkazn
nižší výnos byl u technologie 1 u odrdy Meritto i Sultan. Nejvyššího výnosu bylo
–1
dosaženo u technologie 2 (odrdy Meritto 9,20 t · ha ) a u odrdy Sultan bylo dosaženo
–1
nejvyššího výnosu u technologie 3 (8,32 t · ha ). Potravináská jakost byla dle normy
dosažena u všech technologií odrdy Sultan, u Meritta pouze u varianty 2. Jako limitující
se ukázal nízký obsah bílkovin. Náklady na 1 t zrna byly odlišné mezi variantami. U obou
odrd narstaly se zvyšující se intenzitou. Nejvyšší píspvek na úhradu (PU) byl pak
102
MendelAgro 2011
u varianty 1 (nejnižší intenzita) u Sultanu a u varianty 2 (stední intenzita u Meritta).
V porovnání s nevyšší intenzitou byly hodnoty PU cca dvojnásobné.
ZÁVR
Z jednoletých výsledk porovnávání pstebních technologií pšenice ozimé vyplynulo, že
zvýšená intenzifikace se obecn odrážela v nárstu výnos, ale také v nárstu náklad na
1 t zrna. Výsledkem tedy bylo, že s rostoucí intenzitou se zhoršuje rentabilita. Pestože
byla vyšší intenzita spojena s vyššími dávkami dusíku, nedošlo vtšinou k nárstu bílkovin
v zrnu pšenice. Dosažení limitu u tohoto parametru bylo zásadní pro dosažení
potravináské jakosti.
LITERATURA
KAFKA M. et al., 2006: Normativy pro zemdlskou a potravináskou výrobu –
Technologické, technické a ekonomické normativní ukazatele. ÚZPI a MZe R,
Praha, 400 s.
PODKOVÁNÍ
Práce je souástí ešení projektu MZe QH 91051 „Efektivní pstební technologie obilnin“
a Výzkumného zámru MSM 6215648905 „Biologické a technologické aspekty
udržitelnosti ízených ekosystém a jejich adaptace na zmny klimatu“, udleného MŠMT
R.
KONTAKT
Ing. Vladimír Smutný, Ph.D.
Ústav agrosystém a bioklimatologie
Agronomická fakulta
Mendelova univerzita v Brn
Zemdlská 1, 613 00 Brno
E-mail: [email protected]
103
MendelAgro 2011
Výsledky úinnosti herbicid v kukuici v roce 2010
Results of herbicide efficacy in maize in 2010
1
Smutný V. , Sem D.2
1
2
Mendelova univerzita v Brn
Syngenta Czech s.r.o.
[email protected]
ABSTRAKT
V maloparcelním polním pokusu s kukuicí byla v roce 2010 hodnocena úinnost
herbicidních variant z portfolia fy Syngenta Czech s.r.o. V podmínkách s dostateným
úhrnem srážek po aplikaci byly srovnateln úinné varianty preemergentní
s postemergentnímí. Z hodnocení výnosu vyplynulo, že na variantách bez ošetení
herbicidy byl zjištn pokles výnosu o 31 % ve srovnání s herbicidn ošetenými
variantami. U žádné z variant nebyl zaznamenán projev fytotoxicity na kukuici.
Klíová slova: kukuice, herbicidy, úinnost
ABSTRACT
Herbicide efficacy of variants from Syngenta portfolio was assessed in small-plot maize
trial in 2010. In wet conditions, which were after application, herbicide efficacy of pre- and
postemergent applied variants was comparable. The yield results shown, that variants
without herbicide application decreased yield by 31% in comparison with herbicide treated
variants. Phytotoxicity was not visible in any treated variant.
Key words: maize, herbicides, efficacy
ÚVOD
Chemická regulace plevel je nedílnou souástí pstební technologie kukuice. Plevele,
pedevším v poáteních fázích rstu, významn konkurují zpoátku pomalu rostoucí
kukuici. Správná volba herbicidu, respektující druhové spektrum pítomných plevel, ale
i termínu aplikace, je základním pedpokladem pro dostatenou biologickou úinnost.
MATERIÁL A METODY
Maloparcelní herbicidní pokus s kukuicí byl založen na polní pokusné stanici MENDELU
v Brn na pozemku Školního zemdlského podniku v Žabicích. Pro všechny varianty
pokusu byla zvolena jednotná pedplodina pšenice ozimá. Koncem msíce záí byl
pozemek hnojen P a K (superfosfát, draselná sl) v dávkách 90 kg P2O5 a 120 kg K2O.
Píprava pdy byla provedena dle bžných zvyklostí, tj. na podzim byla provedena stedn
hluboká orba. Píprava seového lžka byla provedena aktivn pohánným náadím do
–1
hloubky setí. Ke hnojení N v dávce 120 kg · ha byla použita moovina (46 % N), a to
jednorázov ped setím se zapravením do pdy (21.4. 2010). Hybrid NK Thermo, který byl
zvolen do pokusu, byl zasetý dne 22.4. 2010 pesným secím strojem KLEINE
104
MendelAgro 2011
MULTICORN seízeným na vzdálenost v ádku 0,17 m a hloubku setí 0,07 m.
Meziádková vzdálenost byla 0,75 m. V pokusu byla ovována úinnost vybraných
herbicid i jejich kombinací na plevele vyskytující se v porostu kukuice. Celkem bylo
2
hodnoceno 17 variant ve 3 opakováních (tab. 1). Velikost parcel byla 21 m (hodnocená
2
plocha parcely, 4 ádky x 7 m, sklizová plocha byla 10,5 m , 2 ádky x 7 m). V pokusu
byla hodnocena biologická úinnost aplikovaných herbicid. Varianty byly aplikovány
preemergentn (po zasetí, ale ped vzejitím porostu) dne 23.4. 2010 nebo
postemergentn (rstová fáze kukuice 6.–7. list) dne 7.6. 2010. Pvodn zamýšlená
aplikace nkterých variant v termínu asn postemergentním nebyla provedena vzhledem
k nepíznivému prbhu poasí (nkolik dní trvající déš). Jednalo se o varianty 6, 7, 8
a 9, které z tohoto dvodu byly aplikovány až v termínu postemergentním. Biologická
úinnost herbicid byla hodnocena odhadem, lineární stupnicí 0–100%.
Tab. 1 Pehled variant herbicidních ošetení v kukuici.
Varianta
Typ aplikace
1. Kontrola
Neošeteno
2. Gardoprim plus Gold 500 SC 4,0 l · ha–1
PRE
–1
PRE
3. Lumax 3,5 l · ha
4. Camix 2,5 l · ha–1
PRE
5. Succesor 1,5 l · ha–1 + Callisto 480 SC 0,3 l · ha–1
PRE
6. Camix 2,0 l · ha–1
POST
7. Lumax 3,5 l · ha–1
POST
–1
–1
8. Lumax 3,5 l · ha + Atplus 463 1,5 l · ha
POST
9. Callisto 480 SC 0,25 l · ha–1 + Atplus 463 1,5 l · ha–1
POST
10. Milagro Extra 0,5 l · ha–1
POST
11. Milagro Extra 0,75 l · ha–1
POST
12. Milagro Extra 0,5 l · ha–1 + Callisto 480 SC 0,2 l · ha–1
–1
–1
13. Milagro Extra 0,5 l · ha + Banvel 0,4 l · ha
POST
POST
14. Elumis 1,5 l · ha–1
POST
15. Elumis 1,0 l · ha–1 + Banvel 0,4 l · ha–1
POST
16. Milagro Extra 1,0 l · ha–1
17. kontrola
POST
Neošeteno
VÝSLEDKY
V tab. 2 jsou uvedeny zjištné hodnoty úinnosti na plevele, jež se vykytovaly v pokusu.
Byly hodnoceny ježatka kuí noha (ECHCG), laskavec ohnutý, (AMARE), drchnika rolní
(ANGAR), svízel pítula (GALAP), knotovka noní (MELNO), opletka obecná (FAGCO)
a rozrazil perský (VERPE). Tun zvýraznné jsou pípady, kdy úinnost byla nižší než
80 %. Úinnost na ježatku kuí nohu, jež je obecn významným plevelem, byla nižší
u postemergentn aplikovaných variant (10, 11, 12 a 13). Naopak úinnost na laskavec
105
MendelAgro 2011
ohnutý byla u všech variant vynikající (nad 95 %; vtšinou 100 %). U dalších plevel byly
zjištny rozdíly v úinnosti, jak je patrné z tab. 2. Vezmeme-li v úvahu výsledky prmrné
úinnosti na všechny plevele dohromady, lze konstatovat, že nejvyšší úinnost byla na
variant 3, 8, 15, 14, 7, 2, 5 a 16 (seazeno od nejvyšší úinnosti; u všech uvedených nad
90 %). Uspokojivá úinnost byla tedy dosažena jak u pre-, tak i postemergentních aplikací.
V žádné z variant nebyly zaznamenány píznaky fytotoxicity na kukuici. Na obr. 1 je
znázornný výnos zrna dosažený na jednotlivých variantách. Je patrný výrazný pokles
–1
výnosu na neošetené variant (31 %; pokles o 4,43 t · ha ) v porovnání s prmrem
všech variant herbicidn ošetených. Tento údaj vyjaduje ztrátu výnosu v dsledku
–1
výskytu plevel. Prmrný výnos na ošetených variantách byl 14,37 t · ha , piemž
–1
nebyly velké rozdíly mezi variantami preemergentními (14,17 t · ha ) a postemergentními
–1
(14,46 t · ha ).
Tab. 2 Úinnost herbicidních variant na vybrané plevele (%; prmr tí termín
hodnocení).
Varianta
ECHCG
AMARE
ANGAR
GALAP
MELNO
FAGCO
VERPE
Prmr
92,1
2
98,3
98,3
98,3
100,0
100,0
66,7
83,3
3
99,7
100,0
100,0
93,3
100,0
100,0
100,0
99,0
4
98,3
100,0
100,0
63,3
100,0
63,3
90,0
87,9
5
93,0
100,0
98,3
73,3
100,0
80,0
100,0
92,1
6
86,7
100,0
100,0
76,7
100,0
60,0
100,0
89,0
7
99,7
100,0
100,0
73,3
100,0
83,3
100,0
93,8
8
90,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
98,6
9
60,0
100,0
90,0
66,0
96,7
80,0
100,0
84,7
10
76,7
96,7
96,7
90,0
93,3
86,7
86,7
89,5
11
70,0
100,0
100,0
80,0
100,0
63,3
80,0
84,8
12
66,7
100,0
100,0
73,3
100,0
98,3
86,7
89,3
13
76,7
100,0
100,0
80,0
96,7
93,3
56,7
86,2
14
86,7
100,0
100,0
93,3
100,0
96,7
76,7
93,3
15
86,7
100,0
100,0
95,0
100,0
100,0
76,7
94,0
16
88,3
100,0
100,0
85,0
100,0
70,0
88,3
90,2
ZÁVR
Výsledky hodnocení úinnosti herbicid v kukuici ukázaly, že existuje ada herbicidních
variant, které jsou dostaten úinné na plevele. Ve velmi vlhkém roce 2010 byly
srovnateln úinné jak pre-, tak i postemergentn aplikované herbicidy. Zajímavé je, že
i herbicidy bžn aplikované v termínu asn postemergentním vykázaly vtšinou
uspokojivou úinnost i v termínu pozdnjším (typicky postemergentním). Dobe zvládnuté
ošetení proti plevelm výrazn pispje ke zvýšení výnosu ve srovnání s neošetenou
variantou.
106
MendelAgro 2011
–1
Obr. 1 Výnos zrna kukuice (t · ha ; pepoteno na 15% vlhkost).
Legenda: K = kontrola; pre = prememergentní aplikace; post = postemergentní aplikace
PODKOVÁNÍ
Práce vznikla jako výstup projektu NAZV QI111A184 „Optimalizace metod regulace
zaplevelení v systému precizního zemdlství“ a Výzkumného zámru MSM 6215648905
„Biologické a technologické aspekty udržitelnosti ízených ekosystém a jejich adaptace
na zmny klimatu“, udleného MŠMT R.
KONTAKT
Ing. Vladimír Smutný, Ph.D.
Ústav agrosystém a bioklimatologie
Agronomická fakulta
Mendelova univerzita v Brn
Zemdlská 1, 613 00 Brno
E-mail: [email protected]
107
MendelAgro 2011
Fytotoxicita herbicid v sóji v roce 2010
Phytotoxicity of herbicides in soybean in 2010
Smutný V., Vondra M.
[email protected]
ABSTRAKT
V maloparcelním polním pokusu byla v roce 2010 hodnocena fytotoxicita rzných
herbicid v sóji. Výsledky ukázaly rozdíly nejen ve fytotoxicit, ale i ve výnosu semen.
U variant, kde byl pítomen herbicid AFALON 45 SC, nebyly projevy fytotoxicity
zaznamenány. Naopak v pípad herbicidu STOMP 400 SC byla fytotoxicita nejvyšší.
Danou skutenost lze vysvtlit pomrn vysokým úhrnem srážek po aplikaci, což vedlo
k proplavení úinné látky do oblasti semen sóji, což bylo spojeno s projevy fytotoxicity.
Klíová slova: sója, herbicidy, fytotoxicita
ABSTRACT
Phytotoxicity of chosen herbicides was evaluated in small-plot field trial in 2010. The
results showed differrences in phytotoxicity and yield of seeds. In variants, where
AFALON 45 SC was included were not determined phytotoxicity symptoms. But on the
other hand, herbicide STOMP 400 SC brought the higheste phytotoxicity. This result could
be connected with higher level of precipitation after sowing, what means higher risk of
direct effect of active substance with soybean seeds.
Key words: soybean, herbicides, phytotoxicity
ÚVOD
Regulace plevel je v sóji stejn jako v jiných plodinách bžnou souástí pstební
technologie. Vzhledem k tomu, že sója je u nás spíše plodina okrajová, není seznam
herbicid registrovaných do této plodiny zrovna bohatý. V experimentální rovin se zde
otevírá prostor pro zkoušení herbicid, jež jsou registrovány v jiných plodinách, v sólo
aplikacích i v rzných kombinacích. Krom uspokojivých výsledk biologické úinnosti je
teba patinou pozornost vnovat i negativnímu vlivu na plodinu (fytotoxicit).
MATERIÁL A METODY
Maloparcelní pokus, v nmž byly provnávány rzné herbicidní varianty, byl založen na
polní pokusné stanici v Žabicích. Výsev sóji odrdy OAC ERIN byl 29.4. 2010 pi výsevku
–1
0,8 MKS · ha . Ve stejný den byla provedena aplikace celkem 15 variant herbicidních
ošetení (tab. 1). Herbicidy byly ve všech pípadech aplikovány preemergentn pi použití
–1
300 l · ha vody. Vzhledem k tomu, že pi prvním hodnocení porostu po aplikaci byly
patrné rozdíly ve fytotoxicit u jednotlivých variant, byla neošetená varianta mechanicky
odplevelena, což umožnilo získání údaj o fytotoxickém projevu herbicid. Fytotoxicita
byla hodnocena subjektivn, vizuálním posouzením (odhadem) stavu rostlin ve dvou
termínech (16.6. a 10.7. 2010). Poškození rostlin bylo vyjádeno procenticky ve vztahu
108
MendelAgro 2011
k neošetené kontrole. V pokusu nebyla hodnocena herbicidní úinnost herbicid na
plevele. V plné zralosti byla dne 21.9. 2010 provedena mechanizovaná sklize semen.
Tab. 1 Pehled variant herbicidních ošetení v sóji.
íslo
varianty
Název
pípravku
[l · ha–1]
Dávka
íslo
varianty
Název
pípravku
[l · ha–1]
1
Neošeteno
x
10
BOXER
4
2
AFALON 45 SC
2
DUAL GOLD
960 EC
1,2
3
AFALON 45 SC
4
AFALON 45 SC
2
DUAL GOLD
960 EC
1,2
AFALON 45 SC
2
SENCOR 70
WG
1
SENCOR 70
WG
0,5
DUAL GOLD
960 EC
1,2
GUARDIAN
SAFE MAX
2
STOMP 400 SC
1
4
STOMP 400 SC
4
5
GUARDIAN
SAFE MAX
2
AFALON 45 SC
1,5
AFALON 45 SC
1,5
SUCCESSOR
600
1,5
STOMP 400 SC
2
SUCCESSOR
600
1,5
6
7
8
9
OUTLOOK
1
STOMP 400 SC
3
BOXER
5
11
12
13
14
15
16
Dávka
STOMP 400 SC
1
AFALON 45 SC
1,5
SUCCESSOR
600
1,5
SENCOR 70
WG
0,5
VÝSLEDKY
V tab. 2 jsou uvedeny zjištné hodnoty fytotoxicity a výnos semen pi 14% vlhkosti. Velmi
výrazné jsou rozdíly ve fytotoxicit. Bez projevu fytotoxicity v obou termínech byly varianty
2, 3, 11, 15 a 16. V ad z tchto variant byl použit herbicid AFALON 45 SC (ú.l. linuron),
a to bu samostatn, nebo v kombinaci s jiným herbicidem. Tento herbicid prokázal
–1
velkou selektivitu v sóji, nebo i v dvojnásobné dávce (4 l · ha ) ve srovnání
s registrovanou dávkou nebyly patrné žádné projevy fytotoxicity. Uvedené výsledky nejsou
–1
až tak pekvapivé, nebo v Kanad je AFALON 45 SC registrován práv ve 4 l · ha .
–1
–1
U této varianty byl také dosažen nejvyšší výnos semen (6,81 t · ha , což je o 0,64 t · ha
více než na neošetené variant). Vysoká fytotoxicita byla zjištna pedevším u variant 4,
5, 8 a 9. U variant 4 a 8 byl obsažen STOMP 400 SC, který pestože byl použit
v registrované dávce, psobil fytotoxicky. Rostliny byly retardované, typickým píznakem
109
MendelAgro 2011
bylo pedevším kroucení list. U varianty 8 (OUTLOOK a STOMP) se projev fytotoxicity
–1
–1
odrazil i v nejnižším výnosu (5,51 t · ha , což znamenalo pokles o 0,66 t · ha ve
srovnání s kontrolou. Z dalších fytotoxicky se projevujících variant je teba uvést variantu 5
(GUARDIAN SAFE MAX spolen a AFALONEM), kde se tak, jako v minulých letech
ukázalo, že tento herbicid není do sóji vhodný (a ani není registrovaný). Výsledky
o fytotoxicit herbicid jsou zajímavé, nebo práv registrované a asto v praxi používané
herbicidy (i konkrétní kombinace) se ukázaly jako nejvíce problematické. Pedevším
fytotoxicita pi použití herbicidu STOMP 400 SC byla neobvykle vysoká. Tuto skutenost
lze snad vysvtlit tím, že úhrn srážek do 14dní po aplikaci byl více než 50 mm. Toto
množství vody se pravdpodobn podílelo na proplavení ú. l. pendimethalin do
spodnjších vrstev pdy a došlo k negativnímu ovlivnní poáteního rstu sóji.
–1
Tab. 2 Fytotoxicita [%] a výnos [t · ha ] na jednotlivých variantách.
Fytotoxicita [%]
16. 6. 2010
Fytotoxicita [%]
10. 7. 2010
Výnos
[t · ha–1]
Rozdíl ve výnosu oproti
kontrole [t · ha–1]
1
-
-
6,17
0
2
0
0
6,38
0,21
3
0
0
6,81
0,64
4
35
15
6,18
0,01
5
12,5
5
6,39
0,22
6
7,5
5
6,27
0,1
7
15
5
6,13
-0,04
8
40
10
5,51
-0,66
9
25
5
6,45
0,28
10
12,5
5
6,34
0,17
11
0
0
5,97
-0,20
12
7,5
0
6,49
0,32
13
5
0
6,26
0,09
14
15
5
6,23
0,06
15
0
0
6,39
0,22
16
0
0
6,10
-0,07
Varianta
ZÁVR
Výsledky hodnocení fytotoxicity ukázaly rozdíly mezi jednotlivými úinnými látkami. V roce
2010, který byl na srážky bohatý v období po zasetí sóji, se projevila nejvyšší fytotoxicita
u herbicidu STOMP 400 SC. Naopak jako „bezpený“ (bez patrných projev fytotoxicity)
110
MendelAgro 2011
byl herbicid AFALON 45 SC (ú. l. linuron). Založený pokus pinesl cenné výsledky, které
lze využít pi výbru vhodného herbicidu do sóji.
PODKOVÁNÍ
Práce vznikla jako výstup projektu NAZV QI111A184 „Optimalizace metod regulace
zaplevelení v systému precizního zemdlství“ a Výzkumného zámru MSM 6215648905
„Biologické a technologické aspekty udržitelnosti ízených ekosystém a jejich adaptace
na zmny klimatu“, udleného MŠMT R.
KONTAKT
Ing. Vladimír Smutný, Ph.D.
Ústav agrosystém a bioklimatologie
Agronomická fakulta
Mendelova univerzita v Brn
Zemdlská 1, 613 00 Brno
E-mail: [email protected]
111
MendelAgro 2011
Vlhkostní režim pdy na pokusné ploše v Žabicích
Soil moisture regime of field experimental area in Zabcice
Steda T., Stedová H., Rožnovský J.
[email protected]
ABSTRAKT
Cílem práce bylo vyhodnocení vlhkostního režimu pdy na polní pokusné stanici
v Žabicích, kde je pedpokládán výrazný vliv podzemní vody na hydrický režim pd.
Monitorovací senzory VIRRIB byly umístny do pdy v hloubce 10, 20, 40 a 70 cm pod
porostem kukuice. Vyhodnocena jsou data z kontinuálního monitoringu v období 2005–
2010. Zaznamenány byly epizody s vlhkostí pdy pod bodem vadnutí, stejn jako až
nkolik týdn trvající období, kdy byly senzory zaplaveny podzemní vodou. Vysoký obsah
jílnatých ástic v monitorované pd výrazn omezuje prsak srážkových vod do hlubších
vrstev a zpsobuje intenzivní vzlínání spodní vody. Vlhkost pdy byla konfrontována se
stavy hladiny eky Svratky a vztah byl definován pomocí kížové korelace a regresní
analýzy s logaritmickou spojnicí trendu. Závislost vyjádená korelaním koeficientem se
pohybuje okolo 0,5.
Klíová slova: vlhkost pdy, tžká pda, fluvizem
ABSTRACT
The aim of the study was to evaluate the soil moisture regime at a field experimental
station Zabcice. A significant influence of underground water was supposed. A high
content of clay particles (up to 69.4%) significantly limited water infiltration into deeper soil
layers and caused intensive capillary of underground water. Continual monitoring was
realized from 2005 to 2010. The VIRRIB sensors were placed at depth of 10, 20, 40 a 70
cm under the maize canopy. Even several weeks lasting periods when the sensors were
flooded by uderground water as well as periods with moisture lower then wilting point were
detected. The soil moisture was compared with a level of Svratka river and the relationship
was defined by cross correlation and regression analyses with logarithmic trend. The
correlation coefficient varied about 0.5.
Key words: soil moisture, heavy soil, fluvisol
ÚVOD
Scénáe vývoje klimatu se shodují v otázce zvýšení variability a etnosti výskytu
extrémních povtrnostních jev. V oblasti atmosférických srážek byla v posledních letech
zaznamenána zejména zmna distribuní funkce s posunem rozdlení smrem k vyšším
srážkovým úhrnm (KALVOVÁ et al. 2002). Krom extrémních situací se obsah vody
v pd pohybuje mezi hydrolimity bod vadnutí (nejnižší pdní vlhkost, pi které jsou
rostliny ješt schopné z pdy získávat vláhu) a retenní vodní kapacita (maximální
množství vody, které je pda po nadmrném zavlažení schopná zadržet v tém
112
MendelAgro 2011
rovnovážném stavu). K pesycení pdy vodou zde mže dojít zejména pi opakovaných
pívalových srážkách na tžších pdách. Mimo klimatických, hydrologických
a pedologických faktor ovlivuje vlhkost pdy na stanovišti také typ vegetace a jeho
vlastnosti (druhové složení, vk, stav koenového systému atd.). Výdej vody porostem
(transpirace) iní u lesního porostu až 60 % srážkového úhrnu, u luních ekosystém
50 % a v polních ekosystémech až 40 %.
Poutání srážkové vody pdou je rzné, vždy závislé na zrnitostním složení pd. Vzhledem
ke specifickým podmínkám (vliv vodních tok) závisí vodní režim fluvizemí (v R
zastoupeny na cca 6,7 % území) výrazn na melioraních opateních.
MATERIÁL A METODY
Monitoring vlhkosti pdy je provádn v porostu dlouhodobé monokultury kukuice.
Rovinatý pozemek v katastru obce Žabice je situován v niv eky Svratky v prmrné
nadmoské výšce okolo 184 m n. m. eka Svratka a její pravostranný pítok íka Šatava
výrazn ovlivují hydrický režim pd v oblasti (STEDA et al. 2007). Roní teplotní normál
v období 1961–1990 iní 9,2 °C, roní srážkový normál 483 mm.
Pda na pozemku je zrnitostn tžká, fluvizem glejová (FLq), vytvoená na nivních
usazeninách. Prakticky celý profil je jílovitohlinitý (49,3–58,3 % jílnatých ástic), v hloubce
okolo 50 cm se potom vyskytuje zrnitostn tžší úsek, který je jílovitý (69,4 % jílnatých
ástic). Pdní profil je pod stálým vlivem podzemní vody, což má za následek intenzivní
glejový proces, jehož intenzita s hloubkou roste. Redoximorfní znaky jsou patrné již od
hloubky 70 cm. Základní pdní hydrolimity orniního profilu (zaokrouhleno): bod vadnutí
19 % obj., retenní vodní kapacita 27 % obj. a plná vodní kapacita 43 % obj.
Objemová vlhkost pdy je monitorována v hodinovém kroku trvale umístnými Time
Domain Transmissometry (TDT) senzory VIRRIB (AMET Velké Bílovice) v hloubkách 10,
20, 40, 70 cm. Mící rozsah idel se pohybuje od 5 do 50 % objemové vlhkosti,
s pesností mení ± 1 %.
Data vodních stav eky Svratky pochází z vodomrné stanice . 4620 Židlochovice.
Denní hodnoty byly získány zprmrováním údaj z automatického limnigrafu, mícího
v desetiminutovém kroku. Kolísání hladiny vody ve Svratce je siln ovlivnno Brnnskou
pehradou, ležící proti proudu eky.
Zpracována byla data z hlavního vegetaního období vtšiny plodin (1.3.–31.8.) za období
2005–2010. Výsledky byly statisticky zpracovány v programu Statistica ver. 7 (metoda
kížové korelace a regresní analýzy s logaritmickou spojnicí trendu), graficky v MS Excel
a mapov interpolaní metodou kriging v programu Surfer ver. 8.
VÝSLEDKY
Vlhkostní režim pdy od 1.3. do 31.8. v rzných hloubkách pod porostem kukuice je
uveden na obr. 1. Denní data z šestiletého mení byla aritmetickým prmrem pevedena
na „prmrný den“ sledovaného období. Zejmý je prudký nárst vlhkosti pdy ve
spodních vrstvách ornice a v podornií cca od tetí dekády bezna. Pomrn ustálený stav
vlhkosti pdy na úrovni retenní kapacity (tj. dle hloubky od 27 do 34 %) trvá pibližn do
poátku ervence, kdy nastane rychlý pokles zásoby pdní vody z dvodu vysokých
evapotranspiraních nárok plodiny a srážkového deficitu. Je teba zdraznit, že se jedná
o prmrná data za celé období s mírou nepesnosti (shlazením extrém), které používání
113
MendelAgro 2011
prmrných hodnot mže pinášet. Situaci v konkrétním roce, vetn prbhu extrém
nap. bhem bezna a dubna (pi setí jain) v hloubce 70 cm zachycuje potom obr. 2.
Obr. 1 Prbh vlhkosti pdy pod kukuicí v období 1.3 –31.8., dlouhodobý prmr.
Obr. 2 Prbh vlhkosti pdy pod kukuicí v období 1.3.–31.8., dlouhodobý prmr.
70
560
520
480
60
440
vlhkost (% obj.)
360
plná vodní kapacita
320
40
280
30
240
200
20
výška hladiny Svratky
400
50
160
120
bod vadnutí
10
80
40
8.8.2010
3.7.2010
28.5.2010
22.4.2010
7.7.2009
17.3.2010
1.6.2009
12.8.2009
26.4.2009
21.3.2009
16.8.2008
5.6.2008
11.7.2008
30.4.2008
25.3.2008
9.6.2007
vlhkost v 70 cm
20.8.2007
4.5.2007
15.7.2007
29.3.2007
24.8.2006
19.7.2006
8.5.2006
2.4.2006
13.6.2006
28.8.2005
23.7.2005
6.4.2005
17.6.2005
12.5.2005
0
1.3.2005
0
stav Svratka
Na obr. 3 je pomocí kížové korelace s posunem až o 10 dn kvantifikován pedstih,
respektive zpoždní závislosti mezi vlhkostí pdy v jednotlivých hloubkách a stavy hladiny
Svratky v Židlochovicích. Pro hodnocení byla použita všechna denní data z období bezen
až srpen 2005–2010. Tsnost vztahu, vyjádená korelaním koeficientem, se pohybuje
maximáln od 0,49 (hloubka 70 cm) do 0,56 (hloubka 40 cm). Dvodem snížení závislosti
mezi vlhkostí pdy a stavem hladiny Svratky v 70 cm hloubce jsou dlouhá období
zaplavení idla spodní vodou. S ohledem na konstrukci idla a jeho mící rozsah tak
nedochází od vlhkosti cca 50 % k nárstu hodnot ani pi stálém rstu hladiny. To se
projevilo i pi samostatném hodnocení vztahu v jednotlivých letech. Nap. v roce 2010 byla
tsnost vztahu mezi vlhkostí pdy a stavem hladiny Svratky r = 0,71 (10 cm hloubka), r =
0,64 (20 cm hloubka), r = 0,67 (40 cm hloubka) a r = 0,45 (70 cm hloubka). Vztah vlhkosti
pdy v 70 cm a výškou hladiny Svratky je také charakteristický vtší setrvaností, a to jak
114
MendelAgro 2011
pi korelování s posunem smrem do období ped dosaženým maximem vlhkosti, tak i po
jeho dosažení.
Obr. 3 Vztah mezi vlhkostí pdy v rzných hloubkách a stavem hladiny Svratky, vyjádený
pomocí kížové korelace (hodnocena data z celého období).
10 cm
Pos.
-10
-9
-8
-7
-6
-5
-4
-3
-2
-1
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Kor.
,3303
,3392
,3457
,3518
,3607
,3751
,3973
,4287
,4677
,5078
,5337
,5112
,4679
,4275
,3936
,3597
,3251
,2948
,2698
,2540
,2424
SmCh
,0302
,0302
,0302
,0302
,0302
,0302
,0302
,0301
,0301
,0301
,0301
,0301
,0301
,0301
,0302
,0302
,0302
,0302
,0302
,0302
,0302
0
-1,0
20 cm
Pos.
-10
-9
-8
-7
-6
-5
-4
-3
-2
-1
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
-0,5
0,0
0,5
Kor.
,3356
,3441
,3496
,3541
,3620
,3750
,3971
,4272
,4657
,5062
,5324
,5143
,4757
,4381
,4070
,3742
,3378
,3047
,2782
,2616
,2497
1,0
SmCh
,0302
,0302
,0302
,0302
,0302
,0302
,0302
,0301
,0301
,0301
,0301
,0301
,0301
,0301
,0302
,0302
,0302
,0302
,0302
,0302
,0302
0
-1,0
-0,5
0,0
Kor.
,2408
,2546
,2712
,2930
,3205
,3534
,3922
,4361
,4854
,5300
,5556
,5259
,4760
,4304
,3953
,3703
,3514
,3397
,3315
,3223
,3083
SmCh
,0302
,0302
,0302
,0302
,0302
,0302
,0302
,0301
,0301
,0301
,0301
,0301
,0301
,0301
,0302
,0302
,0302
,0302
,0302
,0302
,0302
0
-1,0
Pos.
-10
-9
-8
-7
-6
-5
-4
-3
-2
-1
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
-0,5
1,0
0,5
1,0
70 cm
40 cm
Pos.
-10
-9
-8
-7
-6
-5
-4
-3
-2
-1
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
0,5
korelaní koeficient
korelaní koeficient
0,0
0,5
Kor.
,3664
,3857
,4048
,4236
,4412
,4570
,4705
,4815
,4906
,4970
,4977
,4776
,4519
,4288
,4085
,3892
,3704
,3547
,3425
,3324
,3176
1,0
SmCh
,0302
,0302
,0302
,0302
,0302
,0302
,0302
,0301
,0301
,0301
,0301
,0301
,0301
,0301
,0302
,0302
,0302
,0302
,0302
,0302
,0302
0
-1,0
-0,5
0,0
korelaní koeficient
korelaní koeficient
Na obr. 4 je pomocí regresní analýzy zachycen pibližný vztah mezi výškou hladiny
Svratky a vlhkostí pdy v monitorované hloubce. Data jsou proložena logaritmickou
spojnicí trendu, která dobe reaguje na rychlý nárst a následné postupné vyrovnávání
vlhkostí pdy v závislosti na výšce hladiny eky.
Obr. 4 Vztah mezi vlhkostí pdy v rzných hloubkách a stavem hladiny Svratky, vyjádený
pomocí regresní analýzy (hodnocena data z celého období).
10
20
40
70
cm =
cm =
cm =
cm =
-18,5948+21,9807*log10(x)
-18,9357+22,582*log10(x)
-22,0987+25,5925*log10(x)
-44,5443+38,3662*log10(x)
65,0
60,0
50,0
45,0
40,0
35,0
30,0
25,0
550
450
400
350
300
250
200
150
100
10,0
50
15,0
500
20 cm
10 cm
40 cm
70 cm
20,0
0
vlhkost pdy (% obj.)
55,0
Úrove hladiny Svratky (cm)
115
MendelAgro 2011
V 70 cm hloubce je patrné docílení plné vodní kapacity (všechny póry pdy jsou zaplnny
vodou s rizikem hypoxie a uhnívání koen pi dlouhodobé perzistenci) již pi dosažení
hladiny Svratky v Židlochovicích na úrovni okolo 200 cm. Fakticky tento stav nastává ješt
výrazn díve – významný vliv mají atmosférické srážky (sycení pdního profilu shora).
Vliv má také úrove nasycení pdy vodou – jedná-li se o pívalovou srážku i dlouhodobý
charakter srážek. Proces sycení profilu je potom ovlivován pípadným vegetaním
pokryvem.
ZÁVR
U polních plodin zvýšená hladina podzemní vody významnou mrou pispívá k jejich
zásobení pdní vláhou. Z tohoto pohledu lze výskyt, kolísání a vzlínání podzemní vody na
lokalit zejména v období s písušky považovat za píznivé. S ohledem na pímou vazbu
vlhkosti pdy s režimem eky Svratky mže být bhem vlhkého prbhu poasí
komplikována zejména jarní a podzimní píprava pdy, v pípad vysokých letních
srážkových úhrn také sklize. Riziko pro rostliny, zejména koenový systém, pedstavuje
za vysokých vlhkostí pdy hypoxie a z pohledu fytopatologického zvýšené riziko výskytu
houbových patogen vlivem vyšší relativní vzdušné vlhkosti. Problémem je také pesná
aplikace dávek živin a jejich vyplavování v obdobích s výskytem podzemní vody
v orniním profilu (3 % pípad bhem monitorovaného období) nebo v podornií (17 %
pípad bhem monitorovaného období).
LITERATURA
KALVOVÁ et al., 2002: Zpesnní scéná projekce klimatické zmny na území eské
republiky a odhad projekce klimatické zmny na hydrologický režim, sektor
zemdlství, sektor lesního hospodáství a na lidské zdraví v R. Národní
klimatický program eské republiky, Praha, 151 s.
STEDA T., ROŽNOVSKÝ J., VLEK V., 2007: Vlhkostní režim orné pdy v niv eky Svratky.
In Mkotová, J., Štrba, O. (eds.) íní krajina, 5. Sborník píspvk
z konference. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, s. 281–287. ISBN
978-80-244-1890-2.
PODKOVÁNÍ
Práce vznikla jako výstup projektu MŠMT R . 2B06101 s názvem „Optimalizace
zemdlské a íní krajiny v R s drazem na rozvoj biodiverzity“.
KONTAKT
Ing. Tomáš Steda, Ph.D.
Ústav pstování, šlechtní rostlin a rostlinolékaství
Agronomická fakulta
Mendelova univerzita v Brn
Zemdlská 1, 613 00 Brno
E-mail: [email protected]
116
MendelAgro 2011
Predikce úinnosti herbicidu Basagran Super na merlík bílý
(Chenopodium album L.) v kukuici
Prediction of efficiency of Basagran Super herbicide on Chenopodium
album L. in maize
Vondra M.
[email protected]
ABSTRAKT
V letech 2005–2008 byly na polní pokusné stanici Mendelovy univerzity v Brn založeny
maloparcelní pokusy v kukuici, v nichž byla predikována úinnost herbicidu Basagran
Super na merlík bílý (Chenopodium album L.) s využitím pístroje PS1 meter. Na základ
tyletých výsledk mžeme konstatovat, že úinnost predikovaná pístrojem byla v relaci
s výsledky vizuálního hodnocení provedeného 14 dní po aplikaci. Jako optimální termín
pro predikci úinnosti kontaktn psobícího herbicidu Basagran Super na merlík bílý se
jeví termín jeden den po aplikaci.
Klíová slova: kukuice, herbicidní úinnost, PS1 meter, Chenopodium album L.
ABSTRACT
In 2005–2008 on the field experimental station of Mendel University in Brno were
established small plot experiments in maize to predict efficacy of Basagran Super
herbicide on Chenopodium album L. determined by PS1 meter equipment. Results from
four years shows that efficiency predicted by the PS1 was in relation with results of visual
evaluation made fourteen days after application. As an optimal term for predication of
efficacy of contact herbicide Basagran Super on Chenopodium album L. seems to be the
term one day after application.
Key words: maize, herbicide efficacy, PS1 meter, Chenopodium album L.
ÚVOD
Metodami založenými na principu mení absorbance záení i fluorescence chlorofylu lze
pomrn asn a pesn po aplikaci herbicidu predikovat úinnost na plevele. Tyto
metody do jisté míry vyluují získání subjektivních výsledk závislých na hodnotiteli, pi
použítí odhadové metody. Pístroji lze velmi asn po aplikaci herbicidu detekovat
úinnost na plevele díve, než jsou patrné vizuální píznaky poškození. Tato asná
detekce nám umožuje rychlé provedení druhé opravné aplikace v pípad, že první
aplikace byla neefektivní.
MATERIÁL A METODY
Herbicidní pokus byl založen v letech 2005–2008 na polní pokusné stanici Mendelovy
univerzity v Brn, na pozemku ŠZP, na lokalit Žabice – „Obora“. Polní pokus tvoily dv
2
varianty (tab. 1) založené ve tyech opakováních (velikost jedné parcely byla 21 m ).
117
MendelAgro 2011
Pozemek byl pipraven „tradiní technologií“ (na podzim stedn hluboká orba, na jae
píprava seového lžka). Ped vlastním výsevem bylo provedeno hnojení moovinou
–1
v dávce 120 kg · ha N. Vlastní výsev se uskutenil na pelomu msíce dubna a kvtna
pi výsevku 80 000 jedinc na ha.
Ve fázi tvrtého listu kukuice (merlík bílý BBCH 12–14; intenzita zaplevelení
–2
8–12 ks · m ) byla provedena aplikace pípravku pomocí trakaového tlakovzdušného
–1
postikovae Agrotop seízeného na tlak 0,3 MPa a dávku vody 300 l · ha .
Tab. 1 Varianty pokusu.
íslo
varianty
Název
pípravku
1.
Kontrola
2.
Basagran
Super
Dávka [l · ha–1]
Aplikace
Pípravku
Úinná látka
[g · l–1]
Bentazone
480
Aktivátor
150
Vody
*Cena bez
DPH
[K · ha–1]
300
2,0
300
POST
1.810,-
Vysvtlivky: * cena byla stanovena dle stávajícícho ceníku ZZN Pomoraví a.s.; POST – postemergentní
aplikace
Míra poškození fotosyntetického aparátu merlíku bílého byla mena 1, 2, 3 a 4 den (DAT)
po aplikaci herbicidu pístrojem založeným na principu mení zmn v absorbanci záení
(PS1 meter). K vyhodnocení namených hodnot posloužila tab. 2. Pístroj mí
v hodnotách 0–100, nízké hodnoty charakterizují zdravou nepoškozenou rostlinu, hodnoty
vyšší signalizují již urité poškození. Úinnost predikovaná pístrojem z termínu jeden den
po aplikaci (1 DAT) byla porovnána s výsledky vizuálního hodnocení z termínu trnáctý
den po aplikaci herbicidu.
Tab. 2 Kategorizace poškození fotosyntetického aparátu (MLHD PS1 MANUAL 2006).
Hodnoty namené pístrojem PS1 meter
Pedpokládaný efekt na plevel (úinnost)
> 80
> 95% úinnost
65–80
> 90% úinnost
50–65
stední efekt (omezení rstu)
30–50
malý efekt
< 30
tém žádný efekt
VÝSLEDKY
Z grafu 1 zachycujícího vývoj hodnot PS1 v ase na jednotlivých variantách pokusu u
merlíku bílého je patrný rychlý nástup úinku na variant ošetené herbicidem Basagran
Super. Jedná se o herbicid kontaktn psobící, kdy vlivem úinné látky bentazone
dochází k popálení a redukci listové plochy. U systémov psobících úinných látek jako
nap. (tembotrione, mesotrione aj.) je úinek na plevele pozvolnjší, dochází
118
MendelAgro 2011
k postupnému rozvodu úinné látky v rostlin. Jak je z obr. 1 dále patné ve všech
ronících došlo již v prvním termínu mení (1 den po aplikaci) k pekroení hodnoty 80,
jež predikuje úinnost nad 95 %. V následujících termínech v závislosti na roníku
docházelo k nárstu i k mírnému poklesu namených hodnot. V žádném z roník ani
termínu mení však nedošlo k poklesu hodnot pod mezní hranici 80. Úinnost
predikovaná pístrojem PS1 meter z termínu jeden den po aplikaci byla v relaci s výsledky
vizuálního hodnocení provedeného 14 dní po aplikaci herbicidu. Korelaní koeficient mezi
úinností predikovanou (1 DAT) a vizuáln hodnocenou (14 DAT) inil 0,84.
Obr. 1 Vývoj hodnot PS1 v ase na sledovaných variantách pokusu u merlíku bílého (P=
0,95).
100
90
80
PS 1 CHEAL
70
60
50
40
30
20
Rok: 2005
Rok: 2006
Rok: 2007
4-DAT
3-DAT
2-DAT
Termín mení:
1-DAT
4-DAT
3-DAT
2-DAT
Termín mení:
1-DAT
4-DAT
3-DAT
2-DAT
Termín mení:
1-DAT
4-DAT
3-DAT
2-DAT
0
Termín mení:
1-DAT
10
Rok: 2008
1. Kontrola
2. Basagran Super
ZÁVR
Z výsledk z let 2005-2008 vyplývá, že úinnost predikovaná pístrojem PS1 meter byla
v relaci s výsledky vizuálního hodnocení úinnosti. Pístroj lze tedy použít k predikci
úinnosti herbicidu Basagran Super na merlík bílý nacházející se v rstové fázi BBCH 12–
14 (druhý až tvrtý pravý list). Jako optimální termín pro predikci úinnosti herbicidu
Basagran Super se jeví termín jeden den po aplikaci.
LITERATURA
MLHD PS1 MANUAL, 2006: Manual Version 3.0 February 2006. Wageningen, Plant
Research International B.V., 19.
119
MendelAgro 2011
PODKOVÁNÍ
Výzkum byl podpoen projektem MŠMT 2B06124 a MSM 6215648905.
KONTAKT
Ing. Michal Vondra, Ph.D.
Ústav agrosystém a bioklimatologie
Agronomická fakulta
Mendelova univerzita v Brn
Zemdlská 1, 613 00 Brno
E-mail: [email protected]
120
MendelAgro 2011
Je vhodné provádt spolenou aplikaci herbicidu a listového
hnojiva v máku setém?
Is convenient to apply a herbicide together with a foliar fertilizer in
Papaver somniferum L.?
Vondra M., Richter R., Smutný V.
[email protected]
ABSTRAKT
Hlavním cílem maloparcelního polního pokusu založeného na polní pokusné stanici
MENDELU v Žabicích bylo posouzení míry poškození porostu máku herbicidy
aplikovanými spolen s foliární výživou. Souástí této studie bylo také navržení
optimálního asového odstupu mezi aplikací herbicidu a foliární výživy. Na základ
získaných výsledk mžeme konstatovat, že spolená aplikace herbicidu a foliární výživy
vede k nárstu fytotoxického psobení na rostliny máku. Jako optimální asový odstup
mezi aplikací herbicidu a foliární výživy se jeví termín 9 a více dn po herbicidním
ošetení.
Klíová slova: selektivita herbicid, PS1 meter, foliární výživa, mák setý
ABSTRACT
The main aim of this small plot field experiment established on a field experimental station
MENDELU in Žabice was to evaluate damage of Papaver somniferum L. stand by
herbicides applied together with foliar nutrition. One part of this study was also
a suggestion of optimal time between herbicide and foliar nutrition application. Results
show that application of herbicide and foliar nutrition at the same time increase phytotoxic
effect on plants of Papaver somniferum L.
Key words: herbicide selectivity, PS1 meter, foliar nutrition, poppy
ÚVOD
Zaazení foliární výživy do pstební technologie máku se ukazuje jako velmi vhodné
opatení vedoucí k navýšení výnosu semene. Foliární výživou dodávame rostlinám
v prbhu vegetace dležité živiny, jež mají pozivní vliv na rst a regeneraci rostlin. Ve
vhodném termínu aplikovaná foliární vyživa mže také do jisté míry omezit negativní
dopady roníku. Optimální termín pro aplikaci je období od 6. listu máku až do období
butonizace. V tomto asovém úseku lze pi dodržení uritých podmínek obdobných jako
pi použití herbicid (minimáln dva dny beze srážek, aplikaci provádt za suchého
poasí) aplikovat nap. SAM i DAM s vylouením rizika poškození porostu (RICHTER,
ŠKARPA 2009).
MATERIÁL A METODY
V roce 2010 byl na polní pokusné stanici Mendelovy univerzity v Brn založen
maloparcelní polní pokus v nmž byla sledována míra poškození fotosyntetického aparátu
121
MendelAgro 2011
máku po aplikaci samotného herbicidu, herbicidu a foliární výživy v tank-mixu a herbicidu
a foliární výživy v asovém odstupu 21 dní.
Ped vlastním založením pokusu byly na pozemku odebrány vzorky pdy pro stanovení
AZP. Obsah pístupných živin v pd (tab. 1) byl na úrovni dobré (P, K) až vysoké (Ca,
–1
Mg) a obsah N minerálního (Nmin) inil 13,3 mg · kg zeminy ped setím, což pedstavuje
–1
–1
60 kg · ha N. Ped vlastním výsevem bylo provedeno hnojení LAV v dávce 60 kg · ha N
na výnos cca 1,5–2 t semene na ha.
Tab. 1 Výsledky agrochemického rozboru pd (Mehlich III).
Obsah živin v mg · kg–1 zeminy
Pdní druh
Tžká
pH/CaCl2
6,9
P
K
Ca
Mg
Svodorozpustná
101
171
3 579
254
10,6
Jednotlivé herbicidy a TM herbicid a listového hnojiva (tab. 2) byly aplikovány ve fázi 5.–
–1
6. listu máku. Aplikaní technika byla seízena na tlak 0,3 MPa a dávku vody 250 l · ha .
Pi shodném aplikaním tlaku a dávce vody byla na variantách . 4 a 7 s asovým
odstupem 21 dn od herbicidního ošetení provedena aplikace listového hnojiva MKH 18.
Aplikace listového hnojiva na porost máku musela být posunuta oproti roku 2009 z dvodu
velkého potu dešivých dn v kvtnu 2010.
Tab. 2 Pehled variant pokusu.
Var.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
Dávka [l · ha–1]
Použitý herbicid, hnojivo
Kontrola
Laudis*
Laudis* + MKH 18****
Laudis* + MKH 18**** (odstup 21 dní)
Callisto 480 SC** + Lentipur 500 FW***
Callisto 480 SC** + Lentipur 500 FW*** + MKH 18****
Callisto 480 SC** + Lentipur 500 FW*** + MKH 18**** (odstup 21 dní)
–
2,0
2,0 + 0,3 %
2,0 + 0,3 %
0,15 + 0,8
0,15 + 0,8 + 0,3 %
0,15 + 0,8 + 0,3 %
–
Vysvtlivky: * tembotrione 44 g · l 1 + isoxadifen-ethyl 22 g · l 1 (safener) – v registraním ízení do
–
–
máku; ** mesotrione 480 g · l 1; *** chlorotoluron 500 g · l 1; **** hnojivo obsahuje (5 % N, 4 % K2O,
2,5 % MgO)
Míra poškození fotosyntetického aparátu rostlin máku byla mena 1, 2, 6, 9 a 22 den po
aplikaci za pomoci pístroje PS1 meter. Tento pístroj mí v hodnotách 0–100, nízké
hodnoty do 15 charakterizují zdravou nepoškozenou rostlinu, vyšší hodnoty signalizují již
urité poškození rostliny (tab. 3).
Tab. 3 Kategorizace poškození fotosyntetického aparátu plodiny (MLHD PS1 2004).
Hodnoty namené pístrojem PS1 meter
Pedpokládaný efekt na plodinu (poškození)
0–15
15–30
30–50
> 50
Žádný efekt
Nízký efekt
Mírný efekt
Vysoký efekt
122
MendelAgro 2011
VÝSLEDKY
Na obr. 1 a 2 je zachycen vývoj namených hodnot v ase na jednotlivých variantách
pokusu. Z graf je patrné, že na všech variantách pokusu bylo zaznamenáno urité
snížení fotosyntézy v dsledku reakce na herbicid i spolený TM herbicidu a listového
hnojiva. Nejvyšší hodnoty PS1 byly zjištny na všech variantách v termínu dva dny po
aplikaci. Po tomto termínu hodnoty postupn klesaly a v termínu sedmý až devátý den po
aplikaci se již pohybovaly v normálu (pod mezní hodnotou 15).
Obr. 1 Vývoj namených hodnot PS1
v ase na jednotlivých variantách pokusu
– Laudis (P=0,95)
Obr. 2 Vývoj namených hodnot PS1
v ase na jednotlivých variantách pokusu
– Callisto 480 SC + Lentipur 500 FW
(P=0,95)
Nejvyšší hodnoty vykazovaly varianty 3 a 6 na nichž byl herbicid aplikován ve
spoleném TM s listovým hnojivem. Fytotoxicita se na tchto variantách pohybovala
v rozmezí 6–9 %. Nižší míra poškození byla zaznamenána na variantách 2, 4, 5 a 7 cca
3–5 %. Na nárstu fytotoxicity na variantách 3 a 6 ml vliv jednak N obsažený v listovém
hnojivu, v pípad herbicidu Laudis taktéž smáedlo jež se souástí pípravku. Na variant
4 a 7, kde bylo hnojivo aplikováno 21 den po herbicidním ošetení, nedošlo
k vyznamnjšímu nárstu namených hodnot.
Z výsledk výnosového hodnocení (tab. 4) vyplývá, že nejvyšších výnos bylo dosaženo
na variantách, na nichž byla foliární výživa aplikována 21 dn po herbicidním ošetení
(varianty 4 a 7). Na tchto varintách inil nárst výnosu v porovnání s variantou kontrolní
20,5 a 45,5 %. Mezi jednotlivými variantami pokusu však nebyly zjištny statisticky
prkazné rozdíly ve výnosu semene máku (Tukeyv HSD test). Psobení obou herbicid
v TM (var. 3 a 6) se na výši výnosu projevilo odlišn. Na variant . 3, kde byl použit TM
herbicidu Laudis a listového hnojiva MKH 18, došlo vlivem vyšší míry poškození porostu
(vliv smáedla, jež je souástí pípravku) ke snížení výnosu s porovnáním s variantou
ošetenou pouze herbicidem (var. 2) o 16,5 %. Odlišná reakce byla zaznamenána na TM
kombinaci Callisto 480 SC + Lentipur 500 FW + MKH 18, kdy naopak došlo k navýšení
výnosu v porovnání s variantou ošetenou pouze herbicidem o 11 % (Callisto 480 SC ani
Lentipur 500 FW však neobsahují smáedlo).
Ze vzájemného srovnání herbicidn ošetených variant Laudis (var. 2) versus Callisto 480
SC + Lentipur 500 FW (var. 5) o nco lépe na plevele úinkoval herbicid Laudis (zejména
123
MendelAgro 2011
na hoici rolní), což se také následn projevilo v dosaženém výnosu, kdy na variant . 2
byl výnos o 12,4 % vyšší oproti variant . 5.
-1
Tab. 4 Prmrný výnos semene v t.ha pepotený na 8% vlhkost.
Var.
Použitý herbicid, hnojivo
Prmr [t · ha–1]
Relat. %
1.
Kontrola
0,73a
100
2.
Laudis
0,87a
119,2
3.
Laudis + MKH 18
0,75a
102,7
4.
Laudis + MKH 18 (odstup 21 dní)
0,88a
120,5
5.
Callisto 480 SC + Lentipur 500 FW
0,78a
106,8
6.
Callisto 480 SC + Lentipur 500 FW + MKH 18
0,86a
117,8
7.
Callisto 480 SC + Lentipur 500 FW + MKH 18 (odstup 21 dní)
1,04a
142,5
Vysvtlivky: rozdílná písmena (a, b) znaí statisticky významný rozdíl (P = 0,95)
ZÁVR
Na základ výsledk získaných v letech 2009 a 2010 mžeme konstatovat, že spolený
tank-mix herbicidu a listového hnojiva zvyšuje bezprostedn po aplikaci fytotoxické
psobení na rostliny máku. Obecn lze doporuit, jako optimální termín pro aplikaci
listového hnojiva, termín 9 a více dn po herbicidním ošetení. V tomto termínu již nehrozí
riziko ješt vtšího prohloubení stresu (nárst fytotoxicity). Ve správném termínu
aplikovaná foliární výživa mže podpoit regeneraci a rst rostlin máku a pozitivn se tak
odrazit v nárstu výnosu semene.
LITERATURA
RICHTER R., ŠKARPA P., 2009: Kapalná beztlaká dusíkatá hnojiva a jejich použití k hnojení
máku. Úroda, 5: 35–36.
MLHD PS1 MANUAL, 2004: Manual Version 2.0 September 2004. Wageningen, Plant
Research International B.V., 18.
PODKOVÁNÍ
Výzkum byl podpoen projektem MŠMT 2B06124 a MSM 6215648905.
KONTAKT
Ing. Michal Vondra, Ph.D.
Ústav agrosystém a bioklimatologie
Agronomická fakulta
Mendelova univerzita v Brn
Zemdlská 1, 613 00 Brno
E-mail: [email protected]
124
MendelAgro 2011
Úinnost herbicidu Laudis na vybrané plevele v máku
Efficacy of Laudis herbicide on chosen weeds in Papaver somniferum L.
Vondra M.
[email protected]
ABSTRAKT
V roce 2010 byl na polní pokusné stanici Mendelovy univerzity v Brn založen
maloparcelní polní pokus, v nmž byla predikována úinnost herbicidu Laudis na vybrané
plevele (CHEAL, POLLA, AMARE, MELNO) v máku setém. K predikci úinnosti bylo
využito pístroje založeného na principu mení zmn v absorbanci záení (PS1 meter).
Z výsledk hodnocení úinnosti herbicidu Laudis vyplývá, že úinnost predikovaná
pístrojem PS1 meter korespondovala s výsledky vizuálního hodnocení a pohybovala se
v rozmezí 95–100 %.
Klíová slova: mák setý, herbicidní úinnost, PS1 meter, plevele
ABSTRACT
In the year 2010 on the field experimental station of Mendel University in Brno was
established a small plot field experiment for prediction of efficacy of Laudis herbicide on
chosen weeds (Chenopodium album L., Persicaria lapathifolia L., Amaranthus retroflexus
L., Silene noctiflora L.) in Papaver somniferum stand. To predict efficacy there was used
equipment based on the principle of measurement of changes in absorbance of shining
(PS1 meter). Results of the evaluation show that efficiency predicted by PS1 meter was in
relation with results of visual evaluation and was in 95–100%.
Key words: poppy, herbicides efficacy, PS1 meter, weeds
ÚVOD
Pomrn nízká úroda semene máku v roce 2010 byla do znané míry ovlivnna
prbhem jara, kdy v msíci kvtnu pišly výrazné srážky spojené s ochlazením, jež se do
znané míry podepsaly na stavu porost v tomto roce. Vytrvalé srážky nedovolily provést
herbicidní ošetení ve vhodném termínu a herbicidy byly aplikovány vtšinou již ve vyšších
rstových fázích plevel i máku. Aplikace provedené koncem kvtna a zaátkem ervna
dobe úinkovaly na plevele nacházející se v ranných rstových fázích, odrostlé plevele
byly celou adou tchto herbicid pouze retardovány. Tento extrémní prbh jara
dostaten provil úinnost jednotlivých herbicid.
MATERIÁL A METODY
V roce 2010 byl na polní pokusné stanici Mendelovy univerzity v Brn založen
maloparcelní polní pokus v nmž byla za pomoci pístroje PS1 meter predikována
úinnost herbicidu Laudis (tab. 1) na plevelné druhy merlík bílý, laskavec ohnutý, silenku
noní a rdesno blešník. Zmínné plevelné druhy se nacházely v rstových fázích
BBCH 13–18. Intenzita zaplevelení pokusných parcel tmito plevelnými druhy se
125
MendelAgro 2011
–2
pohybovala v rozmezí 10–15 ks · m . Mimo již zmínných plevelných druh se na
pozemku v nižší míe vyskytovala také drchnika rolní, svízel pítula, hoice rolní, opletka
obecná, rozrazil beanolistý a zemdým lékaský.
Pedplodinou pro maloparcelní pokus s mákem byl jemen jarní. Po sklizni jemene byla
zaátkem srpna provedena podmítka, poté následovala stedn hluboká orba
s následným urovnáním pozemku. Na jae ped vlastním výsevem byl pozemek nahnojen
–1
LAV v dávce 60 kg · ha N. Vlastní výsev odrdy Major byl proveden 23.3. 2010 secí
–1
kombinaci Kverneland Accord seízené na výsevek 1,5 kg · ha . Hloubka setí byla
nastavena na 1,5 cm a meziádková vzdálenost inila 12,5 cm.
Tab. 1 Varianty pokusu.
íslo
varianty
Název
pípravku
1.
Kontrola
2.
Laudis**
Dávka [l · ha–1]
Pípravku
Aplikace
Úinná
látka
[g · l–1]
Tembotrione
Isoxadifenethyl
(safener)
44
POST
Vody
*Cena bez
DPH
[K · ha–1]
250
2,0
250
22
1320,-
Vysvtlivky: * cena byla stanovena dle stávajícího ceníku ZZN Pomoraví a. s.; ** v registraním ízení
do máku; POST – postemergentní aplikace
Ve fázi šestého až osmého listu máku byla provedena aplikace herbicidu pomocí
trakaového tlakovzdušného postikovae Agrotop seízeného na tlak 0,3 MPa a dávku
–1
vody 250 l · ha . V termínu 1, 2, 4, 7, 9 dn po herbicidním ošetení byla mena míra
poškození fotosyntetického aparátu plevel s využitím pístroje PS1 meter. Tento pístroj
je schopen velmi asn po aplikaci zachytit míru poškození plevel i rostlin máku.
K vyhodnocení hodnot namených pístrojem nám posloužila tab. 2.
Tab. 2 Kategorizace poškození fotosyntetického aparátu (MLHD PS1 MANUAL 2006).
Hodnoty namené pístrojem PS1 meter
Pedpokládaný efekt na plevel (úinnost)
> 80
65–80
50–65
30–50
< 30
> 95% úinnost
> 90% úinnost
Stední efekt (omezení rstu)
Malý efekt
Tém žádný efekt
VÝSLEDKY
Z obr. 1 zachycujícího vývoj hodnot v ase u jednotlivých plevelných druh po aplikaci
herbicidu Laudis je patrný postupný nárst hodnot PS1 s termínem mení. Tento
postupný nárst hodnot souvisí se systémovým psobením tohoto herbicidu. Úinná látka
pípravku je velmi rychle plevely pijata a transportována k citlivým bukám v rostlinných
vrcholech. Píznakem úinku je tzv. bleaching effect (postupné zblení list od terminálu
smrem k bázi) typický pro herbicidy ze skupiny triketon. Z obr. 1 je taktéž patrné, že
v termínu tyi dny po aplikaci došlo u všech hodnocených plevelných druh k pekroení
mezní hodnoty 80 z manuálu pístroje (tab. 2), jež predikuje 95–100% úinnost. Takto
126
MendelAgro 2011
vysoká úinnost na laskavec ohnutý, merlík bílý, rdesno blešník a silenku noní byla
následn potvrzena také výsledky vizuálního hodnocení úinnosti. Korelaní koeficient
mezi úinností predikovanou (tyi dny po aplikaci) a vizuáln hodnocenou (trnáct dn po
aplikaci) inil 0,86. Termín tvrtý den po aplikaci lze tedy oznait jako optimální pro
predikci úinnosti herbicidu Laudis na již zmínné plevelné druhy nacházející se v rstové
fázi BBCH 13–18.
Obr. 1 Vývoj hodnot PS1 v ase na sledovaných variantách pokusu u laskavce ohnutého,
merlíku bílého, rdesna blešníku a silenky noní (P=0,95).
ZÁVR
Na základ výsledk získaných v roce 2010 mžeme konstatovat, že herbicid Laudis
–1
v dávce 2,0 l · ha vykazoval vynikající úinnost na laskavec ohnutý, merlík bílý, rdesno
blešník a silenku noní nacházejících se v rstových fázích BBCH 13–18. Úinnost
predikovaná pístrojem v termínu tyi dny po aplikaci byla v relaci s výsledky vizuálního
hodnocení provedeného trnáct dn po aplikaci, pi níž byla úinnost hodnocena
v rozmezí 95–100 %. Na základ získaných výsledk mžeme potvrdit vhodnost využítí
pístroje PS1 meter k predikci úinnosti herbicidu Laudis na zmínné plevelné druhy.
LITERATURA
MLHD PS1 MANUAL, 2006: Manual Version 3.0 February 2006. Wageningen, Plant
Research International B.V., 19.
PODKOVÁNÍ
Výzkum byl podpoen projektem MŠMT 2B06124 a MSM 6215648905.
KONTAKT
Ing. Michal Vondra, Ph.D.
Ústav agrosystém a bioklimatologie
Agronomická fakulta
Mendelova univerzita v Brn
Zemdlská 1, 613 00 Brno
E-mail: [email protected]
127
MendelAgro 2011
Zaplevelení dlouhodobé monokultury jemene jarního v roce 2010
Weed infestation of long-term spring barley monoculture in the year
2010
Winkler J.
[email protected]
ABSTRAKT
V dlouhodobém polním pokusu s monokulturou jemene jarního v Žabicích bylo
sledováno zaplevelení. V roce 2009 byl nalezeno pi vyhodnocování zaplevelení 18 druh
plevel. Nejastji zastoupenými druhy v roce 2009 byly Galium aparine a Silene
noctiflora. Celkové zaplevelení bylo ve srovnání s pedchozím rokem nižší. Došlo
k výraznému nárstu potu jedinc druhu Galium aparine a to pedevším na variantách
s minimalizaním zpracováním pdy.
Klíová slova: plevele; jarní jemen; monokultura
ABSTRACT
Actual weed infestation was observed in long-term trial with spring barley monoculture.
Weed infestation includes 18 weed species, which were occurred in 2009. Galium aparine
and Silene noctiflora were the most often weeds in the year 2009, total weed infestation
was lower compared with the previous year. The number of Galium aparine was
increased, especially in variants with minimum tillage.
Key words: weeds, spring barley, monoculture
ÚVOD
Tento píspvek pináší informace o zaplevelení dlouhodobé monokultury jemene jarního
v roce 2010.
Polní pokus byl založen na pokusné stanici v Žabicích v roce 1970. V pokusu jsou
sledovány vlivy základního zpracování pdy, hospodaení se slámou a odlišné výživy
dusíkem na vlastnosti pdy, na porost a výnos jemene jarního a také na plevele (KREJÍ
1996).
MATERIÁL A METODY
V pokusu jsou provádny dv varianty základního zpracování pdy, a to tradiní (orba do
22 cm) a minimalizaní varianta (mlké zpracování pdy do 12 cm). Dále jsou použity ti
–1
varianty hnojení dusíkem. U první varianty je hnojeno 30 kg · ha dusíku (N1), u druhé
–1
–1
60 kg · ha (N2) a u tetí 90 kg · ha (N3). Dávka dusíku je aplikována jednorázov
bhem pedseové pípravy ve form síranu amonného (obsah dusíku 21 %). Jsou
zvoleny ti zpsoby hospodaení se slámou. První varianta je sláma sklízená (a), druhá
zaorávaná (b) a tetí pálená (c). Každá varianta je v 8 opakováních (KREJÍ 1996).
K vyhodnocení zaplevelení byla použita poetní metoda. Jedinci jednotlivých druh byly
128
MendelAgro 2011
2
poítány na 1 m na každé variant v 8 opakováních. Vyhodnocení probhlo 2.5. 2010,
ped aplikací herbicid.
VÝSLEDKY
V roce 2010 byl nalezeno pi vyhodnocování plevel 21 druh plevel. Zastoupení
jednotlivých druh na sledovaných variantách je uvedeno v tab. 1 a tab. 2.
–2
Prmrný poet jedinc na tradiní variant byl 13,63 ks · m na minimalizaní byl tém
–2
vyrovnaný a inil 29,71 ks · m . Nejvyšší zaplevelení bylo na variant kde se sláma
–2
zaorává 32,15 ks · m . O nco nižší prmrný poet plevel byl zjištn na variantách se
–2
sklízenou slámou (23,90 ks · m ) a nejnižší byl na variant, kde se sláma pálí
–2
–2
(8,96 ks · m ). Prmrný poet jedinc plevel na variant N3 (22,75 ks · m ) a N1
–2
(22,75 ks · m ) byl tém vyrovnaný. O nco menší poet plevel byl na variant N2
–2
(19,91 ks · m ).
Tab. 1 Prmrný poet jedinc plevelných druh na variant s tradiním zpracováním
–-2
pdy (ks · m ).
Hospodaení se
slámou
Hnojení dusíkem
Sklízená
Zaorávaná
Pálená
N1
N2
N3
N1
N2
N3
N1
N2
N3
Galium aparine
0,50
0,75
1,13
3,63
3,88
3,75
4,50
5,88
3,38
Silene noctiflora
7,38
6,13
7,5
5,63
6,00
4,25
3,13
3,13
2,13
4,13
4,00
3,25
1,25
1,63
2,88
1,00
1,63
2,25
1,88
0,13
Stellaria media
Lamium amplexicaule
0,38
0,38
0,88
1,25
1,00
Fallopia convolvulus
0,75
1,25
0,75
0,50
0,13
0,25
0,50
0,13
0,50
Persicaria lapathifolia
0,75
0,25
0,75
0,75
0,63
1,63
1,25
1,38
Veronica polita
0,50
0,38
0,38
1,13
0,88
0,38
Microrrhinum minus
0,75
0,38
2,13
0,25
0,13
Sonchus oleraceus
0,50
0,13
0,13
0,13
Convolvulus arvensis
0,13
Viola arvensis
0,13
Polygonum aviculare
0,63
0,13
0,13
0,13
0,13
0,13
Avena fatua
0,13
Chenopodium album
0,13
Fumaria officinalis
0,13
Echinochloa crus-galli
Poet druh
3,88
4,00
3,00
4,63
4,38
4,13
4,00
4,13
4,88
Poet jedinc
11,1
10,3
13,0
16,8
17,0
14,1
13,2
14,6
12,3
129
MendelAgro 2011
Tab. 2 Prmrný poet jedinc
–2
zpracováním pdy (ks · m ).
Hospodaení se
slámou
Hnojení dusíkem
plevelných
druh
Sklízená
na
variant
s minimalizaním
Zaorávaná
Pálená
N1
N2
N3
N1
N2
N3
N1
N2
N3
Galium aparine
36,0
28,4
36,0
47,0
39,4
52,3
2,00
2,25
1,50
Silene noctiflora
0,25
0,13
0,38
0,75
0,88
Stellaria media
1,13
0,50
0,50
0,13
0,63
0,50
1,00
0,13
0,25
Lamium amplexicaule
0,50
1,38
0,63
1,13
0,63
0,63
1,25
0,63
1,0
Fallopia convolvulus
0,5
0,38
0,88
0,88
0,50
0,63
0,25
0,25
0,25
0,13
0,13
0,13
Persicaria lapathifolia
Veronica polita
Sonchus oleraceus
0,13
0,13
0,25
0,25
0,13
0,13
0,13
Convolvulus arvensis
0,38
Polygonum aviculare
0,13
Veronica persica
0,13
Euphorbia helioscopia
0,13
0,13
0,13
0,13
Cirsium arvense
Anagallis arvensis
0,38
0,13
0,13
Malva neglecta
Poet druh
2,88
3,38
3,00
2,63
2,63
2,50
2,88
2,75
2,63
Poet jedinc
38,6
31,8
38,5
49,4
41,6
54,0
4,88
4,13
4,50
ZÁVR
Ve srovnání s pedchozím rokem 2009 došlo k výraznému nárstu intenzity zaplevelení.
Nejastji zastoupenými druhy v roce 2009 byly Galium aparine a Silene noctiflora. Došlo
k výraznému nárstu potu jedinc druhu Galium aparine a to pedevším na variantách
s minimalizaním zpracováním pdy a na variantách, kde se sláma zaorává nebo sklízí.
Pokraoval pokles výskytu druhu Cirsium arvense zapoatý v pedchozích letech. Na
variant, kde se sláma pálí a je použita minimalizaní varianta zpracování pdy, bylo
zaplevelení nejnižší.
LITERATURA
KREJÍ J., 1996: Koncepce a metodika dlouhodobého stacionárního polního pokusu
v Žabicích a problematika jeho hodnocení. Sborník referát z odborné
konference: Význam a perspektivy dlouhodobých polních pokus v eské
republice, Brno, s. 43–48.
130
MendelAgro 2011
PODKOVÁNÍ
Práce vznikla jako výstup projektu Interní grantové agentury AF MENDELU íslo: TP
3/2011 “Optimalizace pstitelských postup v suchem ohrožených oblastech“.
KONTAKT
Ing. Jan Winkler, Ph. D.
Ústav agrosystém a bioklimatologie
Agronomická fakulta
Mendelova univerzita v Brn
Zemdlská 1, 613 00 Brno
E-mail: [email protected]
131
MendelAgro 2011
Vliv odlišných osevních postup na zaplevelení jemene jarního
Influence of different crop rotations on weed infestation of spring barely
Winkler J., Neischl A., Zelená V.
[email protected]
ABSTRAKT
Jemen jarní je pstován ve tech osevních postupech. První je Norfolkský osevní postup
(jetel luní, pšenice ozimá, kukuice na zrno, jemen jarní). Druhým je ptihonný osevní
postup (pšenice ozimá, pšenice ozimá, kukuice na zrno, jemen jarní a svtlice
barvíská). Tetí pokus je sedmihonný osevní postup (vojtška setá – první užitkový rok,
vojtška setá – druhý užitkový rok, pšenice ozimá, kukuice setá, pšenice ozimá, epa
cukrová, jemen jarní). Zaplevelení jemene jarního bylo vyhodnoceno poetní metodou.
Celkem bylo nalezeno 35 druh plevel. Nejvyšší zaplevelení jemene bylo
–2
v sedmihonném osevním postupu. Prmrný poet plevel byl 5,11 ks · m a vyskytovali
se zde pedevším Veronica polita, Veronica persica, Plantago major, Stellaria media
a Sonchus oleraceus. Jemen v ptihoném osevním postupu byl nejmén zaplevelen
–2
(1,92 ks · m ) a vyskytovali se zde pedevším Galium aparine, Chenopodium album.
–2
Prmrný poet plevel v jemenu z Norfolského osevného postupu byl 2,51 ks · m
a vyskytovali se zde pedevším Convolvulus arvensis, Fallopia convolvulus a Amaranthus
sp.
Klíová slova: plevele, stídání plodin, jemen jarní,
ABSTRACT
Spring barely is grown in three crop rotations. First of them is Norfolk crop rotation
(trifolium, winter wheat, grain maize, spring barely). The second one is a five year crop
rotation (winter wheat, winter wheat, grain maize, spring barely and false saffron). The
third experiment is a seven year crop rotation (lucerne – first cropping year, lucerne –
second cropping year, winter wheat, maize, winter wheat, sugar beet, spring barely).
Weed infestation of spring barely was evaluated by numerical method. There were found
35 weed species. The highest weed infestation of spring barely was in the seven year crop
2
rotation. An average number of weeds was 5.11 pieces per m and there were mainly
Veronica polita, Veronica persica, Plantago major, Stellaria media a Sonchus oleraceus.
2
The less weed infestation was in barely in five year crop rotation (1.92 pieces per m ) and
especially there occurred Galium aparine, Chenopodium album. The average number of
2
weeds in barley from the Norfolk crop rotation was 2.51 pieces per m and mainly
appeared Convolvulus arvensis, Fallopia convolvulus a Amaranthus sp.
Key words: weeds, crop rotation, spring barely
ÚVOD
Stídání plodin a zastoupení obilnin a víceletých pícnin v osevním postupu vytváí jiné
podmínky pro rst a vývoj plevel a to mže ovlivnit druhové spektrum plevel a intenzitu
zaplevelení. Stav zaplevelení na daném pozemku je proto významn ovlivován
132
MendelAgro 2011
konkurenci a stídáním plodin. Jak uvádí MIKULKA (1999), v pípad pevážného pstování
ozimých plodin dochází k pemnožení pedevším pezimujících (ozimých) druh plevel.
Je-li naopak pevaha pstování jain dochází k nárstu zaplevelení jarními druhy.
Tab. 1 Prmrný poet plevel v jemeni jarním.
Osevní postup [ks · m–2]
Druhy plevel
Norfolkský
Ptihonný
Sedmi honný
Amaranthus sp.
Anagallis arvensis
Arctium tomentosum
Artemisia vulgaris
Beta vulgaris
Brassica napus subsp. napus
Capsella bursa-pastoris
Carduus acanthoides
Cirsium arvense
Consolida orientalis
Convolvulus arvensis
Echinochloa crus-galli
Euphorbia helioscopia
Fallopia convolvulus
Fumaria officinalis
Galium aparine
Geranium pusillum
Chenopodium album
Lamium amplexicaule
Microrrhinum minus
Persicaria lapathifolia
Plantago major
Polygonum aviculare
Senecio vulgaris
Silene noctiflora
Sinapis arvensis
Sonchus oleraceus
Stellaria media
Taraxacum officinale
Thlaspi arvense
Trifolium pratense
Tripleurospermum inodorum
Veronica persica
Veronica polita
Viola arvensis
0,32
0,02
0,11
0,01
0,19
0,01
0,04
0,06
0,06
0,04
0,01
0,03
0,02
0,56
0,02
0,02
1,13
0,01
Poet druh
3,90
2,66
3,92
Poet jedinc
2,51
1,92
5,11
0,34
2,30
0,12
0,40
1,46
0,02
0,50
0,90
0,04
0,08
0,21
0,02
0,18
0,01
0,13
0,03
1,34
0,54
0,02
0,04
0,03
0,02
0,01
0,54
1,05
0,01
0,01
0,46
0,10
0,09
0,10
0,01
0,35
1,50
0,00
0,03
0,08
0,03
0,07
0,81
0,04
1,60
0,01
0,01
0,38
0,42
0,75
0,49
0,24
0,07
0,50
0,06
0,54
12,28
133
MendelAgro 2011
MATERIÁL A METODY
Jemen jarní je pstován ve tech osevních postupech, které jsou vedeny na polní
pokusné stanici v Žabicích (Mendelova univerzita). V prvním pokusu je Norfolkský osevní
postup a je zde následující sled plodin: jetel luní, pšenice ozimá, kukuice na zrno,
jemen jarní. Ve druhém pokusu je jemen jarní pstován v ptihonném osevním postupu.
Sled plodin je následující: pšenice ozimá, pšenice ozimá, kukuice na zrno, jemen jarní
a svtlice barvíská. Tetí pokus je sedmihonný osevní postupu. Sled plodin je následující:
vojtška setá – první užitkový rok, vojtška setá – druhý užitkový rok, pšenice ozimá,
kukuice setá (silážní), pšenice ozimá, epa cukrová, jemen jarní.
Zaplevelení jemene jarního bylo vyhodnoceno 2.–4.5. 2010 ped aplikací herbicid,
poetní metodou. Ke zjištní vlivu osevního postupu na jednotlivé druhy plevel byly
použity mnohorozmrné analýzy ekologických dat. Výbr optimální analýzy se ídil délkou
gradientu, zjištného segmentovou analýzou DCA (Detrended Correspondence Analysis).
Dále byla použita kanonická korespondení analýza (Canonical Correspondence Analysis,
CCA). Pi testování prkaznosti pomocí Monte-Carlo testem bylo propoítáno 499
permutací. Data byla zpracována pomocí poítaového programu Canoco 4.0 (TER BRAAK
1998).
VÝSLEDKY
Celkem bylo nalezeno 35 druh plevel. Prmrný poet kus plevele jednotlivých druh
jsou uvedeny v tab. 1. Nejvyšší zaplevelení jemene bylo v sedmihonné osevním postupu.
Na základ analýzy DCA, která byla provedena s daty poízenými z porost jemene
jarního, byla zjištna délka gradientu 4,271. Proto byla zvolena pro další zpracování dat
kanonická korespondenní analýza (CCA). Výsledky analýzy CCA jsou signifikantní na
hladin významnosti = 0,002, pro všechny kanonické osy. Grafické znázornní výsledk
analýzy CCA je na obr. 1.
ZÁVR
Nejvyšší zaplevelení jemene bylo v sedmihonném osevním postupu. Vyskytovali se zde
pedevším druhy Veronica polita, Veronica persica, Plantago major, Stellaria media
a Sonchus oleraceus. Jemen v ptihoném osevním postupu byl nejmén zaplevelen
a vyskytovali se zde pevážn druhy Galium aparine, Chenopodium album. Plevele
v jemenu z Norfolského osevného postupu byly reprezentovány pedevším druhy
Convolvulus arvensis, Fallopia convolvulus a Amaranthus sp.
LITERATURA
MIKULKA J., 1999: Plevelné rostliny polí, luk a zahrad. 1. vyd. Praha, 160 s. ISBN 80902413-2-8.
TER BRAAK C.J.F., 1998: CANOCO – A FORTRAN program for canonical community
ordination by [partial] [detrended] [canonical] correspondence analysis (version
4.0.). Report LWA-88-02 Agricultural Mathematics Group. Wageningen.
PODKOVÁNÍ
Práce vznikla jako výstup projektu Interní grantové agentury AF MENDELU íslo: TP
3/2011 “Optimalizace pstitelských postup v suchem ohrožených oblastech“.
134
MendelAgro 2011
KONTAKT
Ing. Jan Winkler, Ph. D.
Ústav agrosystém a bioklimatologie
Agronomická fakulta
Mendelova univerzita v Brn
Zemdlská 1, 613 00 Brno
E-mail: [email protected]
Obr. 1 Ordinaní diagram vyjadující vztah zaplevelení jemene jarního a odlišných
osevních postup.
album, am ampl – Lamium amplexicaule, Mic
minu – Microrrhinum minus, Per lapa –
Persicaria lapathifolia, Pla majo – Plantago
major, Pol avic – Polygonum aviculare, Sen
vulg – Senecio vulgaris, Sil nocti – Silene
noctiflora, Sin arve – Sinapis arvensis, Son
oler – Sonchus oleraceus, Ste medi –
Stellaria media, Tar offi – Taraxacum
officinale, Thl arve – Thlaspi arvense, Tri prat
–
Trifolium
pratense,
Tri
inod
–
Tripleurospermum inodorum, Ver pers –
Veronica persica, Ver poli – Veronica polita,
Vio arve – Viola arvensis.
Vysvtlivky
k ordinanímu
diagramu:
Norfolsk – Norfolkský osevní postup,
ptihonný – ptihonný osevní postup,
sedmihonny – sedmihonný osevní postup.
Ama sp. – Amaranthus, Ana arve – Anagallis
arvensis, Arc tome – Arctium tomentosum,
Art vulg – Artemisia vulgaris, Bet vulg – Beta
vulgaris, Bra napu – Brassica napus subsp.
napus, Cap burs – Capsella bursa-pastoris,
Car acan – Carduus acanthoides, Cir arve –
Cirsium arvense, Con orie – Consolida
orientalis, Con arve – Convolvulus arvensis,
Ech crus – Echinochloa crus-galli, Eup heli –
Euphorbia helioscopia, Fal conv – Fallopia
convolvulus, Fum offi – Fumaria officinalis,
Gal apar – Galium aparine, Ger pusi –
Geranium pusillum, Che albu – Chenopodium
135
MendelAgro 2011
Heterogenita zaplevelení porostu jemene jarního
Heterogeneity of weed infestation in spring barley
Winkler J., Smutný V.
[email protected]
ABSTRAKT
K vyhodnocení heterogenity zaplevelení byl založen polní pokus v porostu jarního
2
jemene. Celá plocha pokusného pozemku má velikost 32.000 m (320 x 100 m) a byla
2
rozdlena do aplikaních bunk o velikosti 50 m (5 x 10 m). Celkový poet byl 480 bunk.
Na sledovaném pozemku bylo nalezeno 25 druh plevel. Nejastji zastoupené byly
Chenopodium album a Echinochloa crus-galli. Proti dvoudložným plevelm nebyly
ošeteny pouze 3 buky na variant s vysokými prahy škodlivosti. Ostatní buky byly
ošeteny z dvodu vysokého zaplevelení pedevším druhem Chenopodium album. Proti
jednodložným plevelm nebylo ošeteno 30 bunk u varianty s nízkým prahem
škodlivosti, 27 bunk u varianty se stedním prahem škodlivosti a 70 bunk u varianty
s vysokým prahem škodlivosti.
Klíová slova: plevele, jemen jarní, heterogenita zaplevelení
ABSTRACT
Field trial in spring barley was established for evaluation of heterogeneity of weed
2
infestation. Whole area has 32.000 m (320 x 100 m) a was separate byla rozdlena do
2
aplikaních 480 application cells with area of 50 m (5 x 10 m). Together 25 weed species
was found in observed field. Chenopodium album and Echinochloa crus-galli were the
most frequent weed species here. Site-specific application against broadleaf weeds was
not used only on 3 cells, i case of variant with high threshold of harmfullness. Other cells
were treated mainly caused by occurrence of Chenopodium album. Different situation was
against monocotyledonous weeds, when herbicide treatment was not used only in 30 cells
in variant with low threshold of harmdullnes, 27 cells on variant with medium threshold and
70 cells in variant with high threshold of harmfullness.
Key words: weeds, spring barley, heterogeneity of weed infestation
ÚVOD
Dnes je bžnou zemdlskou praxí, že pi nestejnomrném výskytu plevel se na celý
pozemek aplikuje dávka herbicidu, která je schopna udržet pod prahem škodlivosti plevele
i v místech s nejvyšším výskytem. Lokáln specifická regulace zaplevelení založená na
principu precizního zemdlství naopak pedpokládá, že v místech s nulovým nebo
podprahovým výskytem plevel bude aplikace pípravku vynechána a na ošetovaných
ástech bude dávka pizpsobena stupni zaplevelení (SÖKEFELD et al. 2000, GERHARDS et
al. 2000).
136
MendelAgro 2011
MATERIÁL A METODY
K vyhodnocení heterogenity zaplevelení byl založen polní pokus v porostu jarního
2
jemene. Celá plocha pokusného pozemku má velikost 32.000 m (320 x 100 m) a byla
2
rozdlena do aplikaních bunk o velikosti 50 m (5 x 10 m). Celkovým potem byl
480 bunk. Tyto aplikaní buky pedstavují nejmenší samostatn ošetovanou plochu
a zárove plochu, ve které byl samostatn sledován výskyt plevel. Plevele byly
2
hodnoceny na 0,25 m ve tyech opakováních v každé buce.
Aplikaní buky byly rozmístny do 48 pás po 10 bukách. Byly zvoleny 4 varianty prahu
škodlivosti, podle kterých bylo rozhodováno o následné aplikaci herbicid. Každá varianta
má 12 pás. První varianta je kontrolní se standardním celoplošným ošetením, druhá je
s nízkými prahy škodlivosti, tetí je se stedními prahy škodlivosti a tvrtá varianta je
s vysokými prahy škodlivosti. V tab. 1 jsou uvedeny prahy škodlivosti pro nalezené druhy
plevel nebo skupiny druh plevel.
Tab. 1 Prahy škodlivosti pro nalezené druhy plevel.
Rozhodující poet rostlin na 1 m2
Úrove prahu
škodlivosti
Chenopodium
album
Ostatní
dvoudložné
Echinochloa
crus-galli
Ostatní
jednodložné
Nízký
5
5
5
5
Stední
Vysoký
10
20
10
20
10
20
10
20
VÝSLEDKY
Na sledovaném pozemku bylo nalezeno celkem 25 druh plevel. Nejastji zastoupené
byly Chenopodium album a Echinochloa crus-galli. Ostatní druhy byly rozdleny do dvou
skupin. První skupinu druh tvoily Ostatní dvoudložné, kam byly zaazeny druhy:
Amaranthus sp., Anagallis arvensis, Atriplex patula, Brassica napus subsp. napus,
Capsella bursa-pastoris, Cardaria draba, Carduus acanthoides, Cirsium arvense,
Convolvulus arvensis, Erodium cicutarium, Fallopia convolvulus, Fumaria officinalis,
Galium aparine, Geranium pusillum, Helianthus annuus, Chenopodium hybridum,
Lapsana communis, Lamium amplexicaule, Papaver rhoeas, Polygonum aviculare, Silene
noctiflora, Sonchus sp., Stellaria media, Taraxacum officinale, Thlaspi arvense, Trifolium
pratense, Tripleurospermum inodorum, Veronica sp., Viola arvensis. Druhou skupinu
druh tvoily Ostatní jednodložné, kam byly zaazeny druhy: Avena fatua a Elytrigia
repens.
V tab. 2 je uveden prmrný poet kus plevel nalezený v jednotlivých variantách
s rozdílnými prahy škodlivosti. V tab. 3 je uveden poet bunk, u kterých byl pekroen
práh škodlivosti pro dvoudložné druhy plevel a v tab. 4 je uveden poet bunk,
u kterých byl pekroen práh škodlivosti pro jednodložné druhy plevel.
137
MendelAgro 2011
Tab. 2 Prmrné poet plevel na variantách s rozdílnými prahy škodlivosti.
Prmrný poet rostlin na 1 m2
Úrove prahu
škodlivosti
Standardní
ošetení
Chenopodium
album
Ostatní
dvoudložné
Echinochloa
crus-galli
Ostatní
jednodložné
35,38
54,50
18,24
0,10
Nízký
35,55
48,65
15,53
0,04
Stední
41,63
55,71
23,83
0,00
Vysoký
36,53
48,76
19,52
0,00
Tab. 3 Poet bunk, kde nebyl pekroen práh škodlivosti pro Chenopodium album
a Ostatní dvoudložné.
Poet bunk
Úrove prahu
škodlivosti
Chenopodium
album
Ostatní
dvoudložné
Buky kde nebyl pekroen práh
souasn pro Chenopodium
album a Ostatní dvoudložné
Standardní
ošetení
-
-
-
Nízký
0
0
0
Stední
0
0
0
Vysoký
22
7
3
Tab. 4 Poet bunk, kde nebyl pekroen práh škodlivosti pro Chenopodium album
a Ostatní dvoudložné.
Poet bunk
Úrove prahu
škodlivosti
Echinochloa
crus-galli
Ostatní
jednodložné
Buky kde nebyl pekroen práh
souasn pro Echinochloa crusgalli a jednodložné
-
-
-
Nízký
30
120
30
Stední
27
120
27
Vysoký
70
120
70
Standardní
ošetení
138
MendelAgro 2011
ZÁVR
Na základ zjištných údaj o zaplevelení bylo vyhodnoceno, že regulaní zásah bude
proveden proti dvoudložným plevel a proti jednodložným plevel zvláš. Na základ
pekroní prahu škodlivosti byly vytvoeny aplikaní mapy s vyznaením bunk, které
budou ošeteny herbicidem.
Proti dvoudložným plevelm nebyly ošeteny pouze 3 buky na variant s vysokými
prahy škodlivosti. Ostatní buky byly ošeteny z dvodu vysokého zaplevelení pedevším
druhem Chenopodium album.
Proti jednodložným plevelm nebylo ošeteno 30 bunk u varianty s nízkým prahem
škodlivosti, 27 bunk u varianty se stedním prahem škodlivosti a 70 bunk u varianty
s vysokým prahem škodlivosti.
Následn bude analyzován rozdíl ve výnosu jemene jarního mezi variantami ošetení,
zejména bude sledován pokles nebo pípadný nárst výnosu variant ošetovaných na
základ prah škodlivosti oproti celoplošn ošetené kontrole.
LITERATURA
GERHARDS R., SÖKEFELD M., TIMMERMANN C., KROHMANN P., KÜHBAUCH W., 2000:
Precision Weed Control – more than just saving herbicides. Z. Pfl.Krankh.
Pfl.Schutz, Sonderh. XVII, 179–186.
SÖKEFELD M., GERHARDS R., KÜHBAUCH W., 2000: Teilschlagspezifische Unkrautkontrolle von der Unkrauterfassung bis zur Herbizidapplikation. Z. Pfl.Krankh. Pfl.Schutz,
Sonderh. XVII, 227–233.
PODKOVÁNÍ
Práce vznikla jako výstup projektu NAZV QI111A184 „Optimalizace metod regulace
zaplevelení v systému precizního zemdlství“.
KONTAKT
Ing. Jan Winkler, Ph. D.
Ústav agrosystém a bioklimatologie
Agronomická fakulta
Mendelova univerzita v Brn
Zemdlská 1, 613 00 Brno
E-mail: [email protected]
139
Mendelova
univerzita
v Brně
Poradenské centrum
MENDELU
Oblast spolupráce:
- Školící a vzdělávací aktivity
- tvorba vzdělávacích materiálů
- organizace seminářů a přednášek
- Konzultační činnost
- Křížové poradenství:
- trvale udržitelné zemědělské výrobě
- mimoprodukční funkci zemědělství
- rozvoj venkova
- zpracování produktů
http://www.af.mendelu.cz/external/poradenstvi
24. Pivovarsko-sladařské dny
www.24psd.cz
8.–9. září 2011
Mendelova univerzita v Brně
Zemědělská 1
Brno
Věnováno výsledkům
Výzkumného centra pro studium
obsahových látek ječmene
a chmele 1M0570
Vložné: * 2500,- Kč (120 EUR) pro
studenty a při registraci
do 30.6.2011
* 3500,- Kč (160 EUR) po
30.6.2011
Pořádají: www.af.mendelu.cz
www.vscht.cz
www.beerresearch.cz
Partner konference:
&%$%2%2
JEØNEJÒSPÄsNÄJsÅØØ
ÀESK¹ØELITNÅØPsENICEØSOUÀASNOSTI
Název publikace:
MendelAgro 2011
Náklad:
350 ks
Formát:
A5
Tisk, sazba:
POIRE s.r.o., Lesnická 48, 613 00 Brno, www.poire.cz
ISBN: 978-80-7375-516-4
Texty neprošly jazykovou úpravou.
Podmínky účasti v soutěži: Nákup minimálně 1000 l
Download

Sborník odborných příspěvků a sdělení z akce