SAXA LOQVVNTUR (Jakub Žytek)
II. Den latiny, 11. 11. 2013, Praha, FF UK
I. LATINSKÉ NÁPISY
předpoklad: my, autoři nápisů, vám zanecháváme zprávu a čekáme, že si ji v budoucnu přečtete –
pobídka ke komunikaci → tím je určen jak samotný text nápisu, tak i jeho kontext (kde nápis je, jak
graficky vypadá, jakou má strukturu)
nutnou podmínkou takovéto komunikace je
ovšem znalost latiny, a to ještě specifického
rázu, neboť nápisy obsahují nejen zkratky, ale
také různé nepravidelnosti a jsou významově
velmi zhuštěné, takže se mohou podobat
spíše rébusům
epigrafika (epi + grafein = psáti na něco): věda
o nápisech, jedna ze skupiny tzv. pomocných
věd historických
epigrafika starověká, středověká a novověká
o starověkou jsme v ČR kromě muzejních sbírek zcela ochuzeni, pro L a Ř existují celé korpusy nápisů
(CIL = Corpus inscriptionum Latinarum); v ČR tedy středověká a především novověká
rozlišujeme různé typy nápisů (podle typu písma, podle místa záznamu, dle obsahu či autora, resp.
iniciátora nápisu)
u písma rozeznáváme v základním rozlišení minuskule a majuskule; v nápisech, jimiž se budeme
zabývat, je dominantní majuskule
co do místa záznamu rozlišujeme jednak nápisy uvnitř a vně budov, jednak nápisy podle druhů staveb
(domy, radnice, věže, kostely) a uměl. děl (sochy, kašny, morové sloupy); nejzjevnější jsou
pochopitelně nápisy na budovách a sochách, které jsou tzv. na očích
místo nápisu, jeho obsah a autorství spolu úzce souvisejí – poskytují nám nezbytný kontext a
interpretační klíč (bez znalosti kontextu nemá smysl některé nápisy ani luštit)
např. na soše světce míváme často zaznamenán citát vztahující se k jeho působení/ událostem jeho
života, a nejsme-li schopni dotyčného světce identifikovat, smyslu nápisu nemusíme vůbec
porozumět – platí to ovšem i vice versa, takže veškeré doplňující informace nám mohou být vodítkem
pokud máme shrnout: je nutné mít vždy na zřeteli spojitost nápisu a díla, na němž je umístěn
nepřekvapuje, že vzhledem ke kulturní tradici latiny je většina nápisů nikoli světského, ale
náboženského (církevního) charakteru, a to především z období baroka (méně už renesance a
klasicismu, ale protože všechna tato období mají nějakou vazbu na antiku a její kulturu, nejsou ani
zde latinské nápisy výjimkou)
světské nápisy se týkají výz. veřejných budov (radnice, paláce, domy) a památníků vladařů a šlechticů
náboženské nápisy pokrývají široké spektrum výskytů od hrobek a náhrobků, soch a sousoší světců
přes morové sloupy a církevní budovy (koleje, školy) až ke kaplím a kostelům
1
SAXA LOQVVNTUR (Jakub Žytek)
II. Den latiny, 11. 11. 2013, Praha, FF UK
II. JAK LZE NÁPIS ZAPSAT
A. hlavička ::
umístění nápisu + ulice a č. p. / kostel + městská část
B. obr. dokumentace :: vyfotit „kontext“ (fasáda, celá socha s okolím, dům apod.)
+ „text“ (samotný nápis – musí být čitelný)
+ příp. „detaily“ (rozsah poškození, zajímavý ornament ad.)
C. transliterace ::
přepis doslovný, tj. písmeno po písmenu včetně případných značek –
dodržujeme řádkování jako u originálního nápisu, zachováváme jiné typy
písma, pokud se vyskytují (nápis nemusí mít vždycky majuskule), taktéž
různou velikost písma (kvůli chronogramům) a značky (často jsou zkratkové)
D. transkripce ::
přepis upravený, tj. rozepsání nápisu, doplnění zkratek, zmizelých písmen,
případně interpunkce a chyb (neúmyslných, nikoli gramatických)
+ rozepsaný chronogram
E. překlad ::
pěkný překlad do češtiny (jak už bylo řečeno výše, navzdory naší snaze se někdy
stává, že text plně nápisu nepochopíme)
F: vysvětlivky :: kontextové vysvětlivky pro případ, že smysl nápisu není z překladu zcela zřejmý
PROBLÉM: co dělat, pokud nápis nemůžeme přečíst?
Řešení: nutno se pokoušet, tj. doplnit podle kontextu (biblický citát, verš, rým; někdy pomůže i
chronogram, pokud víme datum vzniku), najít linie liter pohmatem (docela funguje), event. hledat ve
starší literatuře. Platí: raději nechat nápis nekompletní než hádat jeho znění.
Příklad: LORETA, Loretánské náměstí
A:
B:
C:
menší nápis na centrální věži, pod velkou kartuší s hlavním nápisem
VeneretVr
DoMVsVer
bICaro
faCtI
D:
VENERETUR DOMUS VERBI CARO FACTI.
chronogram: MDCCVVVVII = 1722
E:
Ať je uctíván příbytek Slova, které se stalo Tělem.
2
SAXA LOQVVNTUR (Jakub Žytek)
II. Den latiny, 11. 11. 2013, Praha, FF UK
III. CHRONOGRAM
typickým rysem mnoha lat. nápisů je chronogram (= zápis času)
udává letopočet, kdy byl text zapsán, a současně datum vzniku díla, na němž je nápis zaznamenán
(může se týkat osoby, věci nebo i události, o které nápis referuje)
je vyjádřen zvýrazněním těch písmen latinské abecedy, která mají číselnou hodnotu (M, D, C, L, X, V,
I) – ať už větším typem (pokud jsou použita jen velká písmena), nebo majuskulemi
fonémy U i V se zapisují jako V, znak Y mívá hodnotu II
číselná hodnota – výsledný letopočet – je dána součtem všech zvýrazněných písmen (viz předchozí
příklad z Lorety), přičemž platí, že použita by měla být všechna písmena, která použít lze, tzn. není
možné použít kupř. jen jedno M z daných slov v nápisu, a druhé nikoliv – pak by byl nápis sestaven
chybně → sestavit takový nápis vyžaduje značný důmysl
mnoho nápisu mívá podobu verše, typicky hexametru nebo elegického disticha, existují však též verše
rýmované s rafinovanými slovními hříčkami, např.:
DICENTI IOANNES AVE
NEPOMVCENE FAVE
tj. přibližně:
Kdo říká ‚Jene, buď pozdraven‘,
tomu, Nepomucký, svou přízeň dej.
(chronogram: MDCCVVVIII (= 1718))
na některých nápisech můžeme z důvodu metrických nebo numerických proto najít „chyby“ oproti
klasické normě: tyto odchylné tvary však musejí být při své nepravidelnosti srozumitelné (např. tvar
InCoLaVM oproti InCoLarVM, výraz CzechICVs místo BoheMICVs)
IV. VÝBĚR NÁPISŮ NA STARÉM MĚSTĚ
A. KLEMENTINUM
1.
INSTRVCTIONI CLERI
RELIGIONIS FIRMAMENTO
VOVIT
IOSEPHVS II. AVGVSTVS
MDCCLXXXIII
3
SAXA LOQVVNTUR (Jakub Žytek)
2.
II. Den latiny, 11. 11. 2013, Praha, FF UK
IESU CHRISTO
MUNDI SALVATORI
M. D. DICATUM C. I.
IOSEPHI STEPLINGI
3.
DE LITERIS
ET
DE HAC BIBLIOTHECA
INSIGNITER MERITI
MEMORIAM ET EXEMPLVM
POSTERIS COMMENDAT
MARIA THERESIA AVG.
OBIIT XI. IUL. MDCCLXXVIII
4.
I‹ESUS› H‹OMINIS› S‹ALVATOR›
B. STAROMĚSTSKÁ RADNICE
DIGNITATIS MEMORES :: AD OPTIMA
INTENTI
PRAGA
CAPVT
REGNI
4
SAXA LOQVVNTUR (Jakub Žytek)
II. Den latiny, 11. 11. 2013, Praha, FF UK
OMNIA TURRIGERAE CONCEDUNT OPPIDA PRAGAE
NATUR‹A› ‹H›IC POSUIT QUICQUID IN ORBE FUIT.
HIC GENUS ACRE VIRUM, BONUS AER, UNDA SALUBRIS,
AD VIT‹EM› ET FRUGES INGENIOSUS AGER.
HIC CAESAR PROCERESQUE THEMISQUE NOVEMQUE SORORES,
HIC ALIIS SPRETIS ORBIS IN URBE SUA ‹E›ST.
Všechna věžatá města se před Prahou skloniti musí,
příroda nanesla sem, co jen kde na světě jest.
Bystré mužů zde plémě, i vzduch je tu zdravý i voda,
bohatou dává zde žeň réva i obilný klas.
Císařův sídlí zde dvůr i Themis i sesterské Múzy,
od jiných odvrátiv zrak v Prahu se soustředil svět.
(přel. Bohumil Ryba)
QUI DEDIT HAEC VETERI TURRIT‹AE› INSIGNIA PRAGAE,
OMNIA VENTURAE SORTIS AMICA DEDIT.
MOLE SUA ‹U›T CELSAE TRANSCENDUNT MOENIA TURRES,
SIC FAMAM SUPERAS INCLYTA PRAGA TUAM.
Ten, kdo Starému Městu dal ve znak věžatou bránu,
nemohl vystihnout líp, jaký mu osud je dán:
tak jako mohutné věže ční vysoko nad tvoje hradby,
přečníváš, chloubo všech měst, pověst, jež o tobě jde.
(přel. Bohumil Ryba)
C. KAROLINUM
LeX CIVIVM DVX
UNIVERSITAS CAROLINA
D. STAVOVSKÉ DIVADLO
FRANCISCVS ANTONIVS S‹ANCTI› R‹OMANI›
I‹IMPERII› COMES DE NOSTICZ-RIENECK FUNDAVIT
A. D. MDCCLXXXI
PATRIAE ET MVSIS
DELEGATI INCLYTI REGNI BOHEMIAE REAEDDIFICARI FECERVNT A. D. MDCCCLIX
5
SAXA LOQVVNTUR (Jakub Žytek)
II. Den latiny, 11. 11. 2013, Praha, FF UK
E. Z CELETNÉ PŘES STAROMĚSTSKÉ NÁMĚSTÍ
SIBI ET POSTERIS
MERIDIANUS QUO OLIM TEMPUS PRAGENSE
DIRIGEBATUR
SALVATOR MUNDI
__________________________________________________________________________________
APPENDIX: PLÁNEK PROCHÁZKY
(C) Jakub Žytek, MMXIII
6
Download

I. LATINSKÉ NÁPISY