Územní plán
SEPEKOV
PRŮZKUMY A ROZBORY
TEXTOVÁ ČÁST
vypracoval atelier M.A.A.T.
listopad 2010
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
1
OBSAH:
Seznam použitých zkratek
str. 7
Preambule
str. 8
1
Důvody pro pořízení ÚP a stanovení hlavních cílů řešení
str. 9
1.A
Důvod pro pořízení ÚP městyse
str. 9
1.B
Hlavní cíle rozvoje území
str. 9
______________________________________________________________
______________________________________________________________
2
Základní okruhy informací o území
str. 10
2.A
Vymezení a základní charakteristiky řešeného území
str. 10
2.B
Geografie a historie území
str. 10
2.C
Demografie, vzdělanost, ekonomická aktivita
str. 14
2.C.1
2.C.2
2.C.3
2.C.4
2.C.5
Obyvatelstvo podle věku – 2001
Obyvatelstvo podle stupně vzdělání – 2001
Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity – 2001
Porovnání vývoje podle počtu domů a podle počtu obyvatel
Srovnání vývoje podle počtu domů obyvatel – Sepekov a Milevsko
str.
str.
str.
str.
str.
2.D.1
2.D.2
2.D.3
Urbanistická kompozice sídla Líšnice
Urbanistická kompozice sídla Sepekov
Urbanistická kompozice sídla Zálší
str. 23
str. 23
str. 23
2.E
Uspořádání krajiny
str. 24
2.F
Dopravní vazby
str. 25
2.B.1
2.B.2
2.B.2.a
2.B.2.b
2.B.2.c
2.B.2.d
2.E.1
2.E.2
2.E.3
Místopisné souvislosti a přírodní podmínky
Historie území
Sepekov
Historická souvislost
Osobnosti a spolky
Památky
Geomorfologie, uspořádání krajinných prvků
Přírodní památky, hodnotná přírodní území
Vodní režim krajiny
str.
str.
str.
str.
str.
str.
10-11
11
11
11-12
12-13
13
14
15
16
17-20
21-22
str. 24
str. 24
str. 24
2.F.1
Silniční doprava
str. 25
2.F.2 Železniční doprava
str. 25
2.F.3 Uliční síť
str. 25
2.F.4 Hromadná osobní doprava
str. 25
______________________________________________________________
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
2
3
Územně analytické podklady
str. 26
3.A
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
str. 26
3.A.1
3.A.2
3.A.3
3.A.4
Zastavěné území
Plochy výroby
Plochy občanského vybavení
Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území
(plochy přestavby)
Památková rezervace vč. OP
Památková zóna vč. OP
Krajinná památková zóna
Nemovitá kulturní památka, popř. soubor, vč. OP
Nemovitá národní kulturní památka, popř. soubor, vč. OP
Památka UNESCO vč. OP
Urbanistické hodnoty
Region lidové architektury
Historicky významná stavba, soubor
Architektonicky cenná stavba, soubor
Významná stavební dominanta
Území s archeologickými nálezy
Oblast krajinného rázu
Místo krajinného rázu
Místo významné události
Významný vyhlídkový bod
Územní systém ekologické stability
Významný krajinný prvek registrovaný
Významný krajinný prvek ze zákona
Přechodně chráněná plocha
Národní park vč. zón a OP
Chráněná krajinná oblast vč. zón
Národní přírodní rezervace vč. OP
Přírodní rezervace vč. OP
Národní přírodní památka vč. OP
Přírodní park
Přírodní památka vč. OP
Památný strom vč. OP
Biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO
NATURA 2000 – evropsky významná lokalita
NATURA – ptačí oblast
Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů
s národním významem
Lesy ochranné
Les zvláštního určení
Lesy hospodářské
Vzdálenost 50 m od okraje lesa
Bonitovaná půdně ekologická jednotka
Hranice biochor
Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti
Vodní zdroj povrchové, podzemní vody vč. OP
Chráněná oblast přirozené akumulace vod
Zranitelná oblast
str. 26
str. 26-27
str. 27-28
3.A.5
3.A.6
3.A.7
3.A.8
3.A.9
3.A.10
3.A.11
3.A.12
3.A.13
3.A.14
3.A.15
3.A.16
3.A.17
3.A.18
3.A.19
3.A.20
3.A.21
3.A.22
3.A.23
3.A.24
3.A.25
3.A.26
3.A.27
3.A.28
3.A.29
3.A.30
3.A.31
3.A.32
3.A.33
3.A.34
3.A.35
3.A.36
3.A.37
3.A.38
3.A.39
3.A.40
3.A.41
3.A.42
3.A.43
3.A.44
3.A.45
3.A.46
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
3
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
28
29
29
29
29
30
30
30
30
30
30-31
31
31
32
32
32
32
32-33
33
33
33
33
34
34
34
34
34
34
34-35
35
35
35
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
35
35
35
35-36
36
36
36
36
37
37
37
3.A.47
3.A.48
3.A.49
3.A.50
3.A.51
3.A.52
3.A.53
3.A.54
3.A.55
3.A.56
3.A.57
3.A.58
3.A.59
3.A.60
3.A.61
3.A.62
3.A.63
3.A.64
3.A.65
3.A.66
3.A.67
3.A.68
3.A.69
3.A.70
3.A.71
3.A.72
3.A.73
3.A.74
3.A.75
3.A.76
3.A.77
3.A.78
3.A.79
3.A.80
3.A.81
3.A.82
3.A.83
3.A.84
3.A.85
3.A.86
3.A.87
3.A.88
3.A.89
3.A.90
3.A.91
3.A.92
3.A.93
3.A.94
3.A.95
3.A.96
3.A.97
Vodní útvar povrchových, podzemních vod
Vodní nádrž
Povodí vodního toku, rozvodnice
Záplavové území
Aktivní zóna záplavového území
Území určené k rozlivům povodní
Území zvláštní povodně pod vodním dílem
Objekt/zařízení protipovodňové ochrany
Přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody vč. OP
Lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa
Dobývací prostor
Chráněné ložiskové území
Chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry
Ložisko nerostných surovin
Poddolované území
Sesuvné území a území jiných geologických rizik
Staré důlní dílo
Staré zátěže území a kontaminované plochy
Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší
Odval, výsypka, odkaliště, halda
Technologický objekt zásobování vodou vč. OP
Vodovodní síť vč. OP
Technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod vč. OP
Síť kanalizačních stok vč. OP
Výrobna elektřiny vč. OP
Elektrická stanice vč. OP
Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy vč. OP
Technologický objekt zásobování plynem vč. OP
Vedení plynovodu vč. OP (BP)
Technologický objekt zásobování jinými produkty vč. OP
Ropovod vč. OP
Produktovod vč. OP
Technologický objekt zásobování teplem vč. OP
Teplovod vč. OP
Elektronické komunikační zařízení vč. OP
Komunikační vedení vč. OP
Jaderné zařízení
Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými
nebezpečnými látkami
Skládka vč. OP
Spalovna vč. OP
Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu vč. OP
Dálnice vč. OP
Rychlostní silnice vč. OP
Silnice I. třídy vč. OP
Silnice II. třídy vč. OP
Silnice III. třídy vč. OP
Místní a účelové komunikace
Železniční dráha vč. OP
Železniční dráha regionální vč. OP
Koridor vysokorychlostní železniční trati
Vlečka vč. OP
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
4
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
37
38
38
38
38-39
39
39
39
39
39
39
39
39
40
40
41
41
41
41
41
41-42
42-43
43
44-45
45
45-46
46
46
46-47
47
47
47
47
47
47
48
48
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
48
48
48
48
48
48
49
49
49
49
49
50
50
50
3.A.98 Lanová dráha vč. OP
3.A.99 Speciální dráha vč. OP
3.A.100 Tramvajová dráha vč. OP
3.A.101 Trolejbusová dráha vč. OP
3.A.102 Letiště vč. OP
3.A.103 Letecká stavba vč. OP
3.A.104 Vodní cesta
3.A.105 Hraniční přechod
3.A.106 Cyklostezka, cyklotrasa, hypostezka a turistická stezka
3.A.106.a Cyklotrasy
3.A.106.b Turistické stezky
3.A.106.c Naučné stezky
3.A.107 Objekt pro obranu státu vč. OP
3.A.108 Vojenský újezd
3.A.109 Vymezené zóny havarijního plánování
3.A.110 Objekt civilní ochrany
3.A.111 Objekt požární ochrany
3.A.112 Objekty důležité pro plnění úkolů Policie ČR
3.A.113 OP hřbitova, krematoria
3.A.114 Jiná OP
3.A.115 Ostatní veřejná infrastruktura – veřejná prostranství
3.A.116 Počet dokončených bytů k 31.12. každého roku
3.A.117 Zastavitelná plocha
3.A.118 Jiné záměry
3.A.119 Další dostupné informace
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
50
50
50
50
50
50
50
50
50
50
50-51
52
52
52
52
52
52
53
53
53
53
53
53
53-54
54
3.B
Vyhodnocení průzkumu názorů veřejnosti
str. 55
4
Rozbor udržitelného rozvoje území
str. 57
4.A
Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území – SWOT
str. 57
4.A.1
4.A.2
4.A.3
4.A.4
4.A.5
4.A.6
4.A.7
4.A.8
4.A.9
4.A.10
Horninové prostředí a geologie
Vodní režim
Hygiena životního prostředí
Ochrana přírody a krajiny
Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa
Veřejná dopravní a technická infrastruktura
Sociodemografické podmínky
Bydlení
Rekreace
Hospodářské podmínky
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
4.B
Závěr rozboru udržitelného rozvoje území
str. 63
3.B.1
Výsledky vyhodnocení pracovních map
str. 55
3.B.2 Výsledky průzkumu názorů veřejnosti dotazníkovou metodou
str. 55-56
______________________________________________________________
4.B.1 Vztah Sepekova a okolí z pohledu udržitelného rozvoje území
4.B.2 Závěrečná SWOT analýza
4.B.2.a Charakteristika Sepekova – co je hodnotou území, co je třeba
chránit a udržet (silné stránky)
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
5
57
57-58
58
58-59
59
59-60
60-61
61
61-62
62
str. 63
str. 63
str. 63
4.B.2.b Charakteristika Sepekova – co je potřeba zlepšovat, řešit
(slabé stránky)
str. 63
4.B.2.c Šance Sepekova (příležitosti)
str. 63-64
4.B.2.d Rizika Sepekova (hrozby)
str. 64
______________________________________________________________
5
Problémy k řešení v územně plánovací činnosti
str. 65
5.A
Priority Sepekova v územně plánovací činnosti
str. 65
5.B
Problémy k řešení městyse Sepekov
str. 65-66
__________________________________________________________
6
Problémy k řešení jinými nástroji veřejné správy
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
6
str. 67
Seznam použitých zkratek:
AV
AZZÚ
BP
BPEJ
ČOV
ČR
ČS
DN
DO
DOK
EO
EVL
JČK
KČT
KÚ
LBK
MŠ
MŽP
NN
NSZ
OP
OZZL
Pr+R
PRVKÚC
RD
RR
RS
ŘÚ
SOU
STL
TS
ÚAP
ÚP
ÚPD
ÚPnSÚ
ÚPO
ÚSES
ÚSKP
ÚSOP
VN
VNK
VOŠ
VPS
VTL
VVN
ZD
ZOD
ZPF
ZŠ
ZÚR
Akademie věd
aktivní zóna záplavového území
bezpečnostní pásmo
bonitovaná půdně ekologická jednotka
čistírna odpadních vod
Česká republika
čerpací stanice
jmenovitý průměr
dotčené orgány
dálkový optický kabel
ekvivalentní počet obyvatel
evropsky významná lokalita
Jihočeský kraj
Klub českých turistů
krajský úřad
lokální biokoridor
mateřská škola
ministerstvo životního prostředí
nízké napětí
nový Stavební zákon, v platném znění
ochranné pásmo
odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví
průzkumy a rozbory
plán rozvoje vodovodů a kanalizací územního celku
rodinný dům
radioreleová
regulační stanice
řešené území
střední odborné učiliště
středotlaký
trafostanice
územně analytické podklady
územní plán
územně plánovací dokumentace
územní plán sídelního útvaru
územní plán obce
územní systém ekologické stability
ústřední seznam památek České republiky
ústřední seznam ochrany přírody
vysoké napětí
vysoké napětí – kmenové vedení
vyšší odborná škola
veřejně prospěšná stavba
vysokotlaký
velmi vysoké napětí
zemědělské družstvo
zemědělské obchodní družstvo
zemědělský půdní fond
základní škola
zásady územního rozvoje
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
7
Preambule
Dne 1. 1. 2007 nabyl účinnosti zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním
řádu (dále jen stavební zákon) a jeho prováděcí vyhlášky.
Průzkumy a rozbory městyse Sepekov (dále jen průzkumy a rozbory) v rozsahu
územně analytických podkladů (§185, odst. 3 nového stavebního zákona, v platném znění) jsou
podle ustanovení §11, odst. 1 vyhl. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně
plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění,
podkladem pro zadání územního plánu Sepekov (dále jen územní plán).
Průzkumy a rozbory byly zpracovány zpracovatelem územního plánu na základě údajů
českého statistického úřadu, pramenů městyse, pramenů zpracovatele (vlastní průzkum
území), PRVKÚC, vyjádření a podkladů DO, správců a vlastníků sítí technické infrastruktury.
Územní plán bude zpracován v souladu s novým stavebním zákonem, v platném znění
a podle vyhlášek 500/2006 Sb. a 501/2006 Sb., v platném znění (dále jen prováděcí vyhlášky).
Zpracovatelem návrhu, resp. (pokud v zadání bude uplatněn požadavek) i konceptu územního
plánu byl vybrán atelier M.A.A.T. Tábor, zodpovědným projektantem bude Ing. arch. Martin
Jirovský, Ph. D., autorizovaný architekt, člen České komory architektů.
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
8
1
Důvody pro pořízení ÚP městyse
a stanovení hlavních cílů řešení
1.A
Důvody pro pořízení ÚP městyse
–
–
–
–
1.B
Obecné cíle a úkoly územního plánování stanoví NSZ a jeho prováděcí vyhlášky, v
platném znění.
Stávající územní plán sídelního útvaru Sepekov neumožňuje komplexní řešení správního
území.
Stávající územní plán sídelního útvaru nezohledňuje potřeby sídel Zálší, Líšnice
V rámci platné územně plánovací dokumentace nejsou uspokojivě řešeny krajinné úpravy.
Hlavní cíle rozvoje území
Nový ÚP si klade za cíl v souladu s podmínkami udržitelného rozvoje území řešit
střety zájmů a problémů v území, stanovit podmínky rozvoje území a ochrany jeho hodnot,
zhodnotit stávající využití ploch a vytipovat nové plochy pro zástavbu, vymezit zastavitelné
území městyse, upřesnit zásady uspořádání veřejné infrastruktury, do řešení promítnout
opatření na ekologickou stabilizaci krajiny vč. ÚSES, limity využití území, vymezit plochy
přestavby, plochy VPS a plochy pro asanace.
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
9
2
Základní okruhy informací o území
2.A Vymezení a základní charakteristiky řešeného území
Městys Sepekov leží na silnici I. třídy č. 19 (Pelhřimov - Plzeň) 5 km jihovýchodně od
města Milevsko a 22 km západně od města Tábor.
Sepekov spadá do správního obvodu obce s rozšířenou působností Milevsko, okresu
Písek, kraje Jihočeského. Východní hranice správního území je také hranicí mezi okresy Písek
a Tábor.
Rozsah území řešeného ÚP městyse Sepekov je dán správním územím městyse, jež čítá
v současné době 3 katastrální území, a to Líšnice u Sepekova, Zálší u Sepekova a Sepekov.
Celkový počet trvale hlášených obyvatel k 1. 10. 2010 je 1391.
Podle čísel popisných je v Líšnici 86, v Zálší 21 a v Sepekově 432 domů (jedná se o RD,
bytové a nebytové domy). Katastrální výměra činí 2852 ha.
2.B
Geografie a historie území
2.B.1
Místopisné souvislosti a přírodní podmínky
Klimatické podmínky, stručný výtah:
- Klimatický region: MT 4, typ (kód regionu: 7)
– Podnebí mírně teplé vlhké.
– Normálně dlouhé, mírné, mírně suché léto, přechodné období krátké s mírným jarem a
mírně teplým podzimem. Zima normálně dlouhá, mírně teplá, suchá až mírně suchá s
krátkým trváním sněhové pokrývky.
- Atmosférické srážky: 650-750 mm
– Průměrná roční teplota: + 6-7°C
- Nejteplejší měsíc: červenec (prům. teplota +16-17°C)
– Nejchladnější měsíc: leden (prům. teplota -2 až -3°C)
– Počet dnů se sněhovou pokrývkou: 60-80
Celková kompozice je vnímána skrze tři krajinné složky. Dominantní a kompozičně
nejmalebnější je východní osa vymezená údolím říčky Smutná a lesními pahorky vrcholu Chlum.
Jako druhá složka je vnímána zejména plocha zorněné půdy s dominantou sídla
Sepekov (konkrétně poutním místem sepekovského kostela), sevřená údolími říčky Smutná a
Milevského potoka.
Třetí, významnou krajinnou složkou jsou vnímány převážně zorněné plochy kolem sídel
Líšnice a Zálší. Obě tato sídla jsou ze svých severních a jižních partií sevřena lesními
masivy.
Území je převážně s mírným sklonem (3-7°) a rovinou (0-3°), místy se středním
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
10
sklonem (7-12°). V okolí je několik vrchů. Ve východní části je to Chlum (540 m n.m.), v
jihozápadní části vrch Lomy (518 m n.m.), v západní části u sídla Líšnice vrch Planina (491 m
n.m.). Průměrná nadmořská výška je 430 - 476 m n.m.
2.B.2. Historie území
2.B.2.a Sepekov
Městys Sepekov se nachází v malebném prostředí jižní části středočeské pahorkatiny
v píseckém okrese, ve kterém patří k nejstarším obcím. Okolí Sepekova bylo osídleno již v
době bronzové a železné, o čemž svědčí mohylová pohřebiště na sepekovských vršcích nebo
v lesích Čábelka a Chlum. Prvními držiteli obce byli páni ze Skalice.
2.B.2.b Historická souvislost
První písemná zmínka o Sepekově
V roce 1194 zdědil Sepekov Vítek ze Sepekova, byl to syn Vítka z Prčice. První
písemná zpráva o obci pochází z roku 1243.
V průběhu 15. století byl Sepekov majetkem Rožmberků, ale ti koncem století panství
prodali Zdeslavu ze Šternberka.
Rožmberkové
Rožmberkové pocházeli z rodu Vítkovců (za zakladatele rodu je považován Vítek III. z
Prčice a Plankenberka).
Jméno tato větev Vítkovců získala pravděpodobně podle hradu Rožmberk, který
založil Vok I. z Rožmberka. Ve znaku měli pětilistou růži, která byla v různých barevných
provedeních znakem i všech Vítkovců.
Postupem času vzrůstala moc a majetek Rožmberků. Rod patřil k mocenské elitě,
která se často byla schopna postavit moci krále. V 16. století zaujímal rožmberský vladař
nejpřednější místo v hierarchickém systému české šlechty. Mimo české země byly
představitelům Rožmberků prokazovány pocty vyhrazené knížatům. V samotných Čechách však
z důvodu konzervativní politiky Rožmberkové lpěli na titulu pán. O Vilémovi z Rožmberka se
dokonce roku 1573 uvažovalo jako o kandidátovi na polský trůn. Poslední potomek tohoto
významného rodu, Petr Vok, zemřel roku 1611.
Šternberkové
Jeden z nejvýznamnějších českých šlechtických rodů, o kterém jsou první zprávy již z
druhé poloviny 12. století. Za zakladatele rodu je považován Diviš z Divišova.
Příslušníci rodu Šternberků výrazně ovlivňovali politické události své doby a zastávali
i ty nejvyšší zemské a církevní úřady. Zdeněk ze Šternberka byl vůdcem a zakladatelem
zelenohorské jednoty, bojující proti Jiřímu z Poděbrad. Rod se rozštěpil na dvě větve, a to
holickou a konopišťskou. Holická větev vymřela v roce 1712.
Po roce 1990 se v majetku rodiny nacházejí hrady a zámky, a to Český Šternberk,
Jemniště, Březina, Častolovice a Zásmuky. V erbu se nachází zlatá hvězda na modrém poli.
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
11
Doba husitská a pohusitská
V roce 1530 patřil Sepekov k panství Bechyňskému. Majitelem panství byl Jindřich ze
Švarmberka, do doby než ho prodal Petru Vokovi. Bechyňské panství bylo prodáno, ale bez
Sepekova, obec zůstala Švamberkům. Dalšími jeho majiteli byli páni z Hodějova, ale po bitvě
na Bílé hoře obec přešla darem k panství kláštera premonstrátského na Strahově.
Švamberkové
Prvním genealogicky doloženým předkem Pánů ze Švamberka je Ratmír (zmínka z roku
1223). Na základě listiny z roku 1484, dohody Rožmberků a Švamberků o vzájemném
nástupnictví v případě vymření jednoho z těchto dvou dohodu uzavírajících rodů, získali
Švamberkové po smrti Petra Voka rožmberský majetek. Na chvíli se tak stali jedním z
nejbohatších rodů v českém království. Protože se však účastnili stavovského povstání,
došlo ke konfiskaci jejich majetků a Švamberkové byli donuceni k emigraci.
2.B.2.c Osobnosti a spolky
Břetislav Benda (*1897 v Líšnici, +1983)
Jedná se o významného českého sochaře, který se narodil 28. března 1897 v Líšnici.
Na základní školu chodil do Milevska, ale čtvrtý ročník musel navštěvovat ve Strakonicích,
kde při hodinách nepovinného modelování se rozhodl být sochařem. Od roku 1911 do roku 1915
navštěvoval sochařskou a kamenickou školu v Hořicích. Po dokončení sochařské školy byl
přijat na Akademii výtvarných umění, kde byl žákem Josefa Václava Myslbeka. V roce 1916, v
průběhu první světové války, přerušil Břetislav studium, protože musel narukovat na vojnu.
Po válce se vrátil ke studiu na Akademii výtvarných umění pod vedením Jana Štrusy. Od
roku 1923 byl členem S. V. U. Mánes.
Benda se věnoval novoklasicistnímu a sociálnímu umění. Dále se věnoval modelování
ženského těla. Rád tvořil bronzové a mramorové sochy. Prvním zveřejněným dílem byl reliéf
Panny Marie na kapličce v Líšnici. Jeho díla najdeme v městských parcích nebo ve veřejných
budovách. Břetislav Benda umřel v roce 1983, byl pohřben na vyšehradském hřbitově.
Miloslav Vlk (*1932 v Líšnici)
Narodil se 17. května 1932 v Líšnici. Hned po maturitě šel pracovat jako dělník v
továrně Motor Union v Českých Budějovicích. Po absolvování vojenské služby, která byla
vykonána v letech 1953 – 1955, byl přijat na obor archivnictví na Filozofické fakultě
Univerzity Karlovy v Praze, který ukončil promocí. Poté pracoval jako archivář v Okresním
archivu v Třeboni, Jindřichově Hradci a v OaM archívu v českých Budějovicích, kde se stal
ředitelem. V roce 1964 začal studovat na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v
Litoměřicích. Na kněze byl vysvěcen 23. 6. 1968 v Českých Budějovicích. Českobudějovický
biskup Josef Hlouch jmenoval Vlka svým sekretářem.
Koncem 80. let 20. století mu byl odňat tzv. „státní souhlas“ k veřejnému výkonu
kněžské služby. V průběhu 90. letech byl knězem tajně, pracoval v malých skupinách věřících
a při tom vykonával zaměstnání umývače oken a archiváře ve Státní bance československý.
"Státní souhlas" mu byl vrácen 1. ledna 1989. V roce 1990 byl jmenován českobudějovickým
biskupem a v roce 1991 pražským arcibiskupem a českým primasem. V letech 1990 až 2000 byl
jmenován českobudějovickým biskupem, pražským arcibiskupem a českým primasem, také byl
jmenován papežem Janem Pavlem II. na kardinála. Dále v těchto letech se stal členem
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
12
Papežské rady pro sdělovací prostředky a Kongregace pro východní církve. V dubnu 2005 se
účastnil konkláve ve Vatikánu, kdy sbor kardinálů zvolil nového papeže Benedikta XVI.
Obdržená ocenění a doktoráty:
1992 – 3 čestné doktoráty (doktorát teologie na univerzitě v bavorském Pasově, na
Illinois Benedictine College a na University of St. Thomas v USA)
1999 - státní vyznamenání Spolkové republiky Německo „Velký kříž za zásluhy“
2001 - doktorát Papežské teologické akademie v Krakově, medaile Tomáše Garrigua
Masaryka od Masarykova demokratického hnutí a mezinárodní cena města Görlitz –
„Brückepreis“
2002 – doktorát Opolské univerzity v Polsku, propůjčení řádu Tomáše Garrigua Masaryka
za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva
2006 – ocenění organizace Ackermann Gemeinde
2.B.2.d Památky
Kostel Panny Marie
Poutní barokní kostel pochází z let 1730 – 1733. Byl postaven podle projektu Tomáše
Haffeneckera. Centrální stavba je oválná, s pravoúhlým presbytářem a hranolovou věží na
západní straně. Je vybaven barokním zařízením a na hlavním oltáři je umístěn pozdě gotický
deskový obraz Sepekovské Panny Marie. V roce 1760 okolo kostela byly postaveny ambity s
kaplemi v rozích.
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
13
2.C
Demografie, vzdělanost, ekonomická aktivita
2.C.1
Obyvatelstvo podle věku - 2001
Obyvatelstvo podle věku (r.2001)
0–4
250
počet obyvatel
5 – 14
15 – 19
200
20 – 29
30 – 39
150
40 – 49
50 – 59
100
60 – 64
65 – 74
50
75 + nezjištěno
0
věk
Věk
0–4
5 – 14
15 – 19
20 – 29
30 – 39
40 – 49
50 – 59
60 – 64
65 – 74
75 + nezjištěno
Počet obyvatel
61
155
89
224
184
161
228
71
117
73
Rozložení demografické struktury obyvatelstva je poměrně rovnoměrné. V městysi žije
silná střední, tedy produktivní, vrstva obyvatel. Za znepokojující by se dal považovat pouze
vyšší tmavě zelený sloupek – tj. lidé, kteří mají těsně před důchodem a dále poněkud menší
počet obyvatel od 15 do 19 let, tj. ti, kteří budou tvořit budoucnost městyse. Bylo by proto
vhodné hledat možnosti, jak právě mladé lidi v městysi udržet a zároveň dosáhnout nárůstu
jejich počtu.
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
14
2.C.2
Obyvatelstvo podle stupně vzdělání - 2001
počet obyvatel
Obyvatelstvo podle stupně vzdělání (r.2001)
Bez vzdělání
500
450
400
350
300
250
200
150
100
50
0
Základní i
neukončené
Vyučení a SOU bez
maturity
Úplné střední
vzdělání s maturitou
VOŠ a nástavbové
Vysokoškolské
Nezjištěné vzdělání
vzdělání
Vzdělání
Počet obyvatel
Bez vzdělání
1
Základní i neukončené
280
Vyučení a SOU bez maturity
489
Úplné střední vzdělání s maturitou
279
VOŠ a nástavbové
32
Vysokoškolské
65
Nezjištěné vzdělání
1
Z grafu je patrné, že v obci žije menší procento obyvatel s vyšším a vysokoškolským
vzděláním. Hlavním důvodem je omezená možnost uplatnění těchto vysoce kvalifikovaných
osob, proto je jejich počet velmi nízký a neusazují se zde natrvalo. Naopak nabídky
zaměstnání jsou určeny převážně pro osoby s nižším stupněm vzdělání a souvisí zejména s
nabídkou zemědělského sektoru. Městys však nedisponuje ani adekvátní nabídkou pro
vyučené, řemeslné obory a tyto aktivity přebírá zejména sousední Milevsko.
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
15
2.C.3
Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity - 2001
Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity
700
Zaměstnaní
(+prac.důchodci,
ženy na mateřské)
počet obyvatel
600
500
Nezaměstnaní
400
Nepracující důchodci
Žáci, studenti, učni
300
Nezjištěná
ekonomická aktivita
200
100
0
ekonomická aktivita
Ekonomická aktivita
Počet obyvatel
Zaměstnaní (+prac.důchodci, ženy na mateřské)
Nezaměstnaní
Nepracující důchodci
Žáci, studenti, učni
Nezjištěná ekonomická aktivita
633
39
330
238
1
V městysi je velmi malý počet nezaměstnaných obyvatel, převážnou část pracovních
příležitostí obstarává sousední město Milevsko.
Závěr
Městys ve své velikostní kategorii se drží z hlediska věku, stupně vzdělání a
ekonomické aktivity místních občanů v českém průměru. Jediná znepokojující věc je narůstající
počet starších obyvatel, které v brzké době čeká důchod. Řešit by se měl nižší počet
mladých obyvatel, které je třeba zde udržet, nabídnout jim v obci perspektivu a budoucnost,
jak zde žít, včetně nabídky pracovních míst pro lidi vysoce kvalifikované, kterých je v obci
nedostatek a kteří jsou pro její vývoj velmi důležití. Pozitivně lze hodnotit, že podíl
nezaměstnaných je velmi malý, pracovní příležitosti obstarává také město Milevsko.
Problematická je omezená nabídka služeb, která velikosti městyse neodpovídá (zde vidíme
růstový potenciál). Výroba a průmysl jsou koncentrovány zejména v sousedním Milevsku,
těžko lze očekávat výraznou změnu.
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
16
2.C.4 Porovnání vývoje podle počtu domů a počtu obyvatel
Vývoj podle počtu domů - Líšnice
100
90
80
70
počet domů
60
50
40
30
20
10
0
1860
Rok
1880
1900
1920
1940
1960
1980
2000
2020
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010
Počet
domů
60
67
69
69
72
72
75
78
74
72
68
82
82
87
Vývoj podle počtu obyvatel - Líšnice
500
450
400
počet obyvatel
350
300
250
200
150
100
50
0
1860
Rok
Počet
obyvatel
1880
1900
1920
1940
1960
1980
2000
2020
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010
445
389
414
406
429
420
410
304
284
273
231
204
182
194
Zatímco počet domů mírně, až na výkyv vzniklý v rozmezí 1961 – 1980, stoupá, počet
obyvatel má klesající tendenci. V současné době je však vidět ustálení tohoto stavu a také
jeho mírný nárůst. Sídlo je dostatečně veliké, aby poskytlo základní vybavenost, nabídky
pracovních příležitostí a dostatečně silnou občanskou komunitu.
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
17
Vývoj podle počtu domů - Sepekov
500
450
400
počet domů
350
300
250
200
150
100
50
0
1860
Rok
Počet
domů
1880
1900
1920
1940
1960
1980
2000
2020
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010
162
173
176
179
180
187
206
235
257
281
308
348
393
432
Vývoj podle počtu obyvatel - Sepekov
1400
1200
počet obyvatel
1000
800
600
400
200
0
1860
Rok
1880
1900
1920
1940
1960
1980
2000
2020
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010
Počet
1101 1123 1126 1086 1044 1158 1063
obyvatel
963
1120 1124 1149 1054 1163 1173
V Sepekově počet domů roste již od počátku sčítání. Počet obyvatel prochází
pozvolným nárůstem s menšími rostoucími i klesajícími výkyvy.
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
18
Vývoj podle počtu domů - Zálší
40
35
počet domů
30
25
20
15
10
5
0
1860
Rok
Počet
domů
1880
1900
1920
1940
1960
1980
2000
2020
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010
23
23
23
23
23
23
23
24
20
18
15
37
22
24
Vývoj podle počtu obyvatel - Zálší
180
160
počet obyvatel
140
120
100
80
60
40
20
0
1860
Rok
Počet
obyvatel
1880
1900
1920
1940
1960
1980
2000
2020
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010
154
163
141
138
148
129
131
96
87
57
42
83
18
17
Počet domů v sídle Zálší prochází lehkým vzestupem, až na rostoucí výkyv v roce
1991, kdy došlo k mohutnému nárůstu (nepochybně souvisí se statistickou změnou řešeného
území), který se odráží i v grafu počtu obyvatel. Pokud pomineme tuto statistickou
turbulenci, tak počet obyvatel klesá.
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
19
Vývoj podle počtu domů - celkem za celé správní území
600
500
počet domů
400
300
200
100
0
1860
Rok
Počet
domů
1880
1900
1920
1940
1960
1980
2000
2020
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010
245
263
268
271
275
282
304
337
351
371
391
467
497
543
Vývoj podle počtu obyvatel - celkem za celé správní území
1800
1600
počet obyvatel
1400
1200
1000
800
600
400
200
0
1860
Rok
1880
1900
1920
1940
1960
1980
2000
2020
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010
Počet
1700 1675 1681 1630 1621 1707 1604 1356 1491 1454 1422 1341 1363 1384
obyvatel
Množství domů má ve všech sídlech stoupající charakter. Na druhou stranu je počet
obyvatel téměř všude klesající. Jedinou výjimkou je Sepekov, kde se dá očekávat v obou
směrech mírný nárůst, spíše stagnace. Celkový stav obyvatel bude pravděpodobně v příštích
letech pozvolně mírně klesat na úkor Milevska.
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
20
2.C.5 Srovnání vývoje podle počtu domů a počtu obyvatel – Sepekov a Milevsko
Porovnání vývoje počtu domů - Sepekov a Milevsko
1600
1400
počet domů
1200
1000
Sepekov
800
Milevsko
600
400
200
0
1860
1880
1900
1920
1940
1960
1980
2000
2020
Rok
1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
1950
1961
1970
1980
1991
2001
2010
Sepekov
245
263
268
271
275
282
304
337
351
371
391
467
497
543
Milevsko
555
586
608
615
652
716
839
932
936
1018
1166
1386
1420
1445
V Milevsku probíhá výstavba nových domů, proto jejich počet výrazně stoupá. Sepekov
má také rostoucí tendenci v počtu domů, od začátku dvacátého století vzrostl počet domů o
více jak polovinu.
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
21
Porovnání vývoje počtu obyvatel - Sepekov a Milevsko
12000
10000
počet obyvatel
8000
Sepekov
6000
Milevsko
4000
2000
0
1860
1880
1900
1920
1940
1960
1980
2000
2020
Rok
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010
Sepekov
1 700 1 675 1 681 1 630 1 621 1 707 1 604 1 356 1 491 1 454 1 422 1 341 1363 1384
Milevsko
4360 4248 4290 4102 4241 4284 4324 4000 5989 7553 9238 9782 9486 8965
Milevsko, do roku 1930, má tendenci v střídání růstu a poklesu v počtu obyvatel. V
padesátých letech minulého století počet obyvatel klesá a v šedesátých letech začíná
narůstat, roste až do roku 1991, po té opět klesá. Pro městys Sepekov můžeme v
dlouhodobém horizontu mluvit spíše o velmi mírném poklesu.
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
22
2.D.1 Urbanistická kompozice sídla Líšnice
Původní sídlo
Rozsáhlá návesní partie se štítovou orientací převážně větších dvorcových usedlostí.
Osou sídla protéká vodoteč skrze několik rybníků.
Dostavby 19. století
Dostavby převážně uvnitř sídla, umístěny na úkor centrální partie návesního
prostoru. Dostavby organické, vyplňují zejména volné plochy mezi jednotlivými rybníky.
Dostavby 20. století
Jedná se o dostavby chatové osady v okrajové partii západní části sídla. Urbanisticky
nečitelné.
2.D.2 Urbanistická kompozice sídla Sepekov
Původní sídlo
Převážně ulicové uspořádání s plužinami kolmými na osu komunikace. Štítové
uspořádání spíše menších usedlostí. Výstavba poutního místa vytváří další komunikační
vazby s oboustranně uspořádanou zástavbou o štítových partiích.
Dostavby 19. století
Situovány podél osy potoka, v údolní nivě a to v uličním uspořádání. Dále pak
nastává zřetelné zahušťování centrálních partií sídla, které je urbanisticky neuspořádané.
Dostavby 20. století
Objekty stavěny jak kolem silnice spojující železniční trať, tak i na plochách
umístěných souběžně s dotčenou silnicí. Zástavba zahradního charakteru, umístěna převážně
v ortogonálním rastru uliční sítě.
2.D.3 Urbanistická kompozice sídla Zálší
Původní sídlo
Pro osadu jsou typické lánové plužiny, kolmé na komunikační osu a také dvorcové
statky větších objemů o štítovém uspořádání.
Dostavby 19. století
Učiněny převážně v centrální partii sídla /na úkor vymezených plužin, které obepínají
původní dvorcové usedlosti/.
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
23
2.E
Uspořádání krajiny
2.E.1
Geomorfologie, uspořádání krajinných prvků
Z hlediska geomorfologie je území členěno takto:
–
soustava: Českomoravská
–
podsoustava: Středočeská pahorkatina
–
celek: Táborská pahorkatina
–
podcelek: Písecká pahorkatina
–
okrsek: Milevská pahorkatina
2.E.2 Přírodní památky, hodnotná přírodní území
V západní části území se nachází Přírodní památka Dehetník (vlhké louky s bohatou
květenou), ve východní části Přírodní památka Smutný (meandrující tok říčky Smutná) a v
severovýchodním cípu území se vyskytuje Evropsky významná lokalita Lom Skalka u Sepekova
(výskyt čolka velkého).
Nachází se zde významné krajinné prvky, kterými jsou ekologicky, geomorfologicky
nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utváří její typický vzhled nebo přispívají k
udržení její stability. Ze zákona jsou významnými krajinnými prvky lesy, rašeliniště, vodní
toky, rybníky, jezera, údolní nivy.
Jako další plochy hodnotné lze označit trasy biokoridorů a plochy biocenter.
2.E.3 Vodní režim krajiny
Územím prochází potoky Milevský, Držkrajovský, Pytlácký, Líšnický, Farkův,
Cabrovský, říčka Smutná a další bezejmenné drobné vodní toky. Mezi největší vodní plochy v
území patří rybník Chobot a Tovaryš (východní část území), dále se tu nacházejí rybníky
Pytlák, Opršál, Nový, Tomašovský a další menší vodní plochy. Při srážkách působí plošně
lesní masivy jako rezervoáry.
Druhy pozemků v ha (rok 2008)
1200
1050
900
750
600
450
300
150
0
Orná půda
C hm elnice
Vinice
Zahrady
Ov ocné sady
Trv alé trav ní porosty
Lesní půda
v odní plochy
Zastav ěné plochy
Ostatní plochy
druh pozemku
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
24
2.F
Dopravní vazby
2.F.1
Silniční doprava
Komunikační kostru území tvoří silnice I. třídy č. 19 směr Pelhřimov – Tábor Sepekov – Plzeň, silnice III. třídy č. 10549 směr Sepekov – Opařany, č. 10543 směr Sepekov –
Milevsko, č. 10546 směr Sepekov – Líšnice – II/105, č. 10547 směr Sepekov – Zálší.
2.F.2 Železniční doprava
Řešeným územím prochází železniční trať 201 Tábor – Písek – Ražice, vlaková
stanice je v Líšnici a v Sepekově.
2.F.3 Uliční síť
Hlavní komunikační kostru doplňuje síť místních komunikací, které celkem dostatečně
zajišťují obsluhu příslušných lokalit.
2.F.4 Hromadná osobní doprava
Je zabezpečována pravidelnými linkami autobusů.
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
25
3
Územně analytické podklady
3.A Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území byly zpracovány dle příl. 1 A vyhl.
500/2006 Sb.
Pro řešené území byly zjištěny tyto podklady pro rozbor udržitelného rozvoje:
3.A.1 Zastavěné území
Zákresu hranic zastavěného území ve výkresech Pr+R je pro sídlo Sepekov převzat
z Územního plánu sídelního útvaru Sepekov (schválen 7. 10. 1997), pro sídlo Zálší jsou
hranice zast. území totožné s intravilánem (1. 9. 1966) a pro sídlo Líšnice je hranicí zast.
území hranice vymezená úřadem územního plánování pro potřeby ÚAP (bez právního
podkladu).
Zastavěné území bude nově vymezeno postupem dle stavebního zákona. Rozsah a
průběh hranice zastavěného území obsahuje problémový výkres.
3.A.2 Plochy výroby
•
•
•
•
•
•
•
•
Sepekov
sklady nápojů – severní část sídla, u železnice
ANVO, s.r.o. – severně od náměstí, čp. 422
- výroba kuchyní, schodišť, vchodových a interiérových dveří na zakázku
- dodávky a montáže parket
AUTO HRDLA – severovýchodně od náměstí, čp. 23
- autobazar, autoopravna, prodej pneu
dílny ZD – východní část sídla, čp. 229, 235
zemědělský areál Zemědělského obchodního družstva Sepekov - severozápadní okraj
sídla
- rostlinná a živočišná výroba (270 ks dobytka)
- opravy zemědělských a lesnických traktorů
Lokalita Staňkov (severozápadně od sídla Sepekov)
AGPI, a.s. – čp. 425
- provozovna agrochemických služeb
ARRBO, s.r.o. – čp. 394
- dodávky a montáže dřevěných střešních konstrukcí a tesařských konstrukcí
BONAS, s.r.o. – čp. 425
- prodej, servis a náhradní díly pro zemědělské, zahradní a komunální techniky
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
26
•
•
•
•
Líšnice
zemědělský areál – jihovýchodní část sídla
- prázdný, chátrající, využíván jako sklad
kovovýroba – čp. 22, severní část sídla
- výroba stojanů pro převoz skla a jiných kovových konstrukcí
AGRI-Trading, s.r.o. - severozápadně od sídla, u rybníka Opršál
- nákup, zpracování a velkoobchodní prodej kůže a kožešin
Zálší
menší zemědělský areál – západní část sídla
- živočišná výroba (cca 200 krav)
3.A.3 Plochy občanského vybavení
Sepekov
administrativa
•
administrativní budova Zemědělského obchodního družstva Sepekov – náměstí, čp. 26
dům s pečovatelskou službou
•
ve východní části sídla, čp. 426
hřbitov
•
•
hřbitov s márnicí – jižní část sídla, pod kostelem
židovský hřbitov – severozápadní část ŘÚ
kostel, fara
•
fara – čp. 1, vedle kostela
•
poutní barokní kostel Panny Marie z let 1730-1733 s deskovým obrazem Panny Marie
Sepekovské
pošta
•
Česká pošta – pobočka Sepekov – náměstí, čp. 62
prodejny
•
prodejna se smíšeným zbožím – náměstí, čp. 20
sběrné místo
•
sběrný dvůr – jižní okraj sídla, napravo od ČOV
služby
•
holičství, kadeřnictví, pedikúra – na náměstí v objektu úřadu městyse, čp. 174
sportovní plochy
•
školní hřiště u ZŠ – fotbalové hřiště s příslušenstvím, východní část sídla
•
hřiště pro míčové hry se soc. zařízením a klubovnou – severní část sídla
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
27
stravování
•
Restaurace Obecní Dům – náměstí, čp. 378, naproti úřadu městyse, v objektu také
kulturní sál (pro cca 100 lidí)
•
Restaurace U Štěpána – náměstí, čp. 109
•
Putyka U mě – severní část sídla
•
restaurace v Hotelu Pecka – severní část sídla, čp. 111
škola
•
•
ZŠ – 2 stupně, počet žáků: 132, jídelna - východní část sídla, čp. 238
MŠ – 41 dětí - východní část sídla, čp. 238
ubytování
•
Hotel Pecka - severní část sídla, čp. 111, kapacita 40 lůžek (možnost stravy)
•
Hotel Mlýn Maděrovka – jihovýchodně od sídla, na říčce Smutná u rybníka Tovaryš,
čp. 66, kapacita 30 lůžek (možnost stravy)
•
Penzion Burda – severní část sídla, čp. 363, kapacita 17 lůžek, možnost stravy
•
Penzion JOE – náměstí, čp. 94, kapacita 7 lůžek
•
ubytování v apartmánu – severní část sídla, čp. 396, kapacita 5 lůžek
úřad městyse
•
Úřad městyse Sepekov – náměstí, čp. 174
- v objektu se nachází také zasedací místnost, knihovna a hasičská zbrojnice
zdravotní středisko
•
obvodní lékař – v objektu Restaurace Obecní dům, čp. 378
Líšnice
Na návsi stojí kaplička, malá prodejna se smíšeným zbožím a hasičská zbrojnice, která
zároveň slouží jako místní klubovna (cca pro 20 lidí). Ve východní části návsi (čp. 67) se
nachází objekt, ve kterém je provozována místní restaurace s kulturním sálem (250 míst),
knihovna a společenská místnost.
Ubytování je poskytováno v ubytovně Dagmar Mikešová čp. 83 (přes silnici naproti
prodejně, kapacita 6 lůžek, možnost stravy) a v Penzionu u Sedláčků čp. 14 (jižní část návsi,
nad rybníkem, kapacita 6 lůžek).
Zálší
Na návsi stojí kaplička.
3.A.4 Plochy k obnově nebo opětovnému využití
znehodnoceného území (plochy přestavby)
V daném území se nachází poměrně málo ploch, které lze definovat jako plochy
znehodnocené.
•
Pro funkční konverzi na plochu nerušící výroby navrhujeme zemědělský areál v
lokalitě Staňkov (severní část správního území).
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
28
3.A.5 Památková rezervace vč. OP
V řešeném území se tento jev nevyskytuje.
3.A.6 Památková zóna vč. OP
V řešeném území se tento jev nevyskytuje.
3.A.7 Krajinná památková zóna
V řešeném území se tento jev nevyskytuje.
3.A.8 Nemovitá kulturní památka, popř. soubor, vč. OP
V řešeném území se nachází tyto státem chráněné nemovité kulturní památky:
Sepekov
•
kostel Panny Marie
č. ÚSKP 37333/3-2732, st. parc. č. 42, k.ú. Sepekov
•
fara, č.p. 1
č. ÚSKP 45445/3-2734, st. parc. č. 43/1, k.ú. Sepekov
•
zřícenina kostela sv. Mikuláše
č. ÚSKP 31021/3-2732, na rozhraní st. parcel č. 37, 38, 154/1, k.ú. Sepekov
•
židovský hřbitov
č. ÚSKP 39952/3-2616, parc. č. 3078, k.ú. Sepekov
•
železniční most
č. ÚSKP 15792/3-5920, parc. č. 3181, k.ú. Sepekov (+ parc. č. 2101, k.ú. Božetice)
Líšnice
•
kaple Panny Marie na návsi
č. ÚSKP 22546/3-2597, parc. č. 1545/22, k.ú. Líšnice u Sepekova
•
kříž u kaple Panny Marie
č. ÚSKP 22299/3-2598, parc. č. 1545/22, k.ú. Líšnice u Sepekova
Vymezení kulturních památek vč. jejich popisu je vymezeno ve výkrese hodnot území a
ve výkrese limitů využití území.
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
29
3.A.9 Nemovitá národní kulturní památka, popř. soubor, vč. OP
V řešeném území se tento jev nevyskytuje.
3.A.10 Památka UNESCO vč. OP
V řešeném území se tento jev nevyskytuje.
3.A.11 Urbanistické hodnoty (původní sídla)
Převážně centrální část sídla Líšnice s partiemi rybníků a rozvolněné venkovské
architektury.
Komplex poutního místa v Sepekově s přilehající ulicí o dvoustranné zástavbě štítově
uspořádaných rodinných domů.
3.A.12 Region lidové architektury
V řešeném území se tento jev nevyskytuje.
3.A.13 Historicky významná stavba, soubor
V řešeném území se tento jev nevyskytuje.
3.A.14 Architektonicky cenná stavba, soubor
V řešeném území se nachází tyto architektonicky cenné stavby:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Líšnice
Venkovské stavení s bránou, čp. 17
Sýpka, čp. 23
Kaplička Panny Marie
Brána, čp. 1
Sepekov
Kaplička
Fara
Kaplička
Dům s barokním štítem, čp. 81
Dům, čp. 113
Dům s barokním štítem, čp. 69
Kaplička
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
30
•
•
•
•
•
•
•
•
Zálší
Kaplička
Venkovské stavení l.p. 1882 s bránou
Venkovské stavení
Statek l.p. 1900
Samoty - východní část území
Mlýn
Venkovská usedlost
Bývalý mlýn Sepekov
Kaplička
Lokalita cenných staveb je vyznačena ve výkresu hodnot území.
3.A.15 Významná stavební dominanta
Významnou stavební dominantou je Kostel Panny Marie v Sepekově.
Lokalita stavební dominanty je vyznačena ve výkresu hodnot území.
3.A.16 Území s archeologickými nálezy
Řešené území je územím s archeologickými nálezy, a proto v případě výkopových prací
na daném území je podle §22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb. v platném znění stavebník povinen
oznámit zahájení výkopových prací s dostatečným předstihem na Archeologický ústav AV ČR
a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný
archeologický výzkum.
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Dále se v řešeném území nacházejí tyto archeologické lokality zapsané v ÚSKP:
3-2735 trať Osečiny – mohylové pohřebiště
3-2736 trať na Skalici – zaniklé feudální sídlo Skalice
Dále se v řešeném území nacházejí tyto známé archeologické lokality:
trať Chlum – u rybníka Chobot – mohylové pohřebiště
U rybníka Chobot – pravěké sídliště
trať Za Humny – středověké sídliště
zaniklá středověká osada Staňkov a pravěké sídliště
trať U Klínu – pravěké mohyly
trať Na Záchodě – pravěké pohřebiště
trať Čábelky – pravěké pohřebiště
Vymezení archeologických lokalit vč. jejich popisu je vymezeno ve výkrese hodnot
území a ve výkrese limitů využití území.
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
31
3.A.17 Oblast krajinného rázu
Celé řešené území spadá do oblasti krajinného rázu Milevsko (ObKR 06).
3.A.18 Místo krajinného rázu
•
•
•
Řešené území by se dalo rozdělit na tři krajinné složky:
První, dominantní a kompozičně nejmalebnější, je východní osa vymezená údolím říčky
Smutná a lesními pahorky vrcholu Chlum.
Jako druhá složka je vnímána zejména plocha zorněné půdy s dominantou sídla
Sepekov (konkrétně poutním místem Sepekovského kostela), sevřená údolími říčky
Smutná a Milevského potoka.
Třetí, významnou krajinnou složkou jsou vnímány převážně zorněné plochy kolem sídel
Líšnice a Zálší. Obě tato sídla jsou ze svých severních a jižních partií sevřena
lesními masivy.
3.A.19 Místo významné události
V řešeném území se tento jev nevyskytuje.
3.A.20 Významný vyhlídkový bod
•
•
•
•
•
V řešeném území se nachází tyto významné vyhlídkové body:
Na dílech (459 m n.m.)
Za lesíkem (458 m n.m.)
Na vrších (455 m n.m.)
V Krajícově lesíku (445 m n.m.)
Dejtníky (459 m n.m.)
Jejich lokalita je vyznačena ve výkrese hodnot území.
3.A.21 Územní systém ekologické stability
V řešeném území se nacházejí tyto lokální prvky ÚSES:
•
•
•
•
•
•
•
•
LBC
LBC
LBC
LBC
LBC
LBC
LBC
LBC
53
54
55
57
69
70
71
ÚPnSÚ Sepekov
ÚPnSÚ Sepekov
ÚPnSÚ Sepekov
ÚPnSÚ Sepekov
ÚPO Přeštěnice
ÚPnSÚ Sepekov
ÚPnSÚ Sepekov
ÚPnSÚ Sepekov
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
32
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
LBC 75
LBC 77
LBC
LBC 80
LBC
ÚPnSÚ
ÚPnSÚ
ÚPnSÚ
ÚPnSÚ
ÚPnSÚ
LBK
LBK
LBK
LBK
LBK
LBK
LBK
LBK
LBK
LBK
LBK
LBK
LBK
ÚPnSÚ Sepekov
ÚPnSÚ Sepekov
ÚPnSÚ Sepekov
ÚPnSÚ Sepekov
ÚPO Přeštěnice a ÚPnSÚ Sepekov
ÚPnSÚ Sepekov
ÚPnSÚ Sepekov
ÚPnSÚ Sepekov
ÚPO Zběšičky
ÚPnSÚ Sepekov
ÚPnSÚ Sepekov
ÚPnSÚ Sepekov
ÚPO Božetice
51
53
55
56
3 Držkrajovský potok
72
74
76
609 Řeka Smutná
78
68
Sepekov
Sepekov
Sepekov
Sepekov
Sepekov
Systém ÚSES vč. popisů zobrazuje problémový výkres.
3.A.22 Významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou
V řešeném území se tento jev nevyskytuje.
3.A.23 Významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou
V řešeném území se tento jev nevyskytuje kromě v zákoně vyjmenovaných prvků,
např. údolní nivy.
3.A.24 Přechodně chráněná plocha
V řešeném území se tento jev nevyskytuje.
3.A.25 Národní park vč. zón a OP
V řešeném území se tento jev nevyskytuje.
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
33
3.A.26 Chráněná krajinná oblast vč. zón
V řešeném území se tento jev nevyskytuje.
3.A.27 Národní přírodní rezervace vč. OP
V řešeném území se tento jev nevyskytuje.
3.A.28 Přírodní rezervace vč. OP
V řešeném území se tento jev nevyskytuje.
3.A.29 Národní přírodní památka vč. OP
V řešeném území se tento jev nevyskytuje.
3.A.30 Přírodní park
V řešeném území se tento jev nevyskytuje.
3.A.31 Přírodní památka vč. OP
V západní části území se nachází Přírodní památka Dehetník o rozloze 1,2 ha. Jsou
to vlhké louky s bohatou květenou, refugium obojživelníků. Jedná se o řízenou rezervaci,
včetně ochranného pásma. Vyhláška byla vydána Okresním národním výborem Písek 4. 12.
1985.
Ve východní části se vyskytuje Přírodní památka Smutný o rozloze 4,3 ha. Jedná se
o meandrující tok říčky Smutná s břehovými porosty. Má také své ochranné pásmo. Vyhláška
byla vydána Okresním národním výborem Písek 4. 12. 1985.
Lokalita přír. památek vč. jejich OP je vyznačena ve výkrese limitů.
3.A.32 Památný strom vč. OP
V řešeném území se vyskytuje tento památný strom:
•
Hrušeň v Zálší – 102804 (kód dle Registru objektů ÚSOP), vyhlášena 11. 1. 2000
- druh: hrušeň obecná (Pyrus communis L.)
- cca 300 m jižně od sídla Zálší, na okraji cesty směrem do obce Jestřebice
- obvod kmene: 355 cm
- výška stromu: 15 m
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
34
- ochranné pásmo: průměr 22,6 m (ze zákona)
Lokalita pam. stromu je vyznačena ve výkrese limitů.
3.A.33 Biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO
V řešeném území se tento jev nevyskytuje.
3.A.34 NATURA 2000 – evropsky významná lokalita
V severovýchodním cípu řešeného území se vyskytuje Evropsky významná lokalita Lom
Skalka u Sepekova, je to lokalita výskytu čolka velkého.
Lokalita EVL je vyznačena ve výkrese limitů.
3.A.35 NATURA 2000 – ptačí oblast
V řešeném území se tento jev nevyskytuje.
3.A.36 Lokality výskytu zvláště chrán. druhů rostlin a živočichů s národním významem
V řešeném území se tento jev nevyskytuje.
3.A.37 Lesy ochranné
V řešeném území se tento jev nevyskytuje.
3.A.38 Les zvláštního určení
V západní části řešené území se nachází plocha lesů zvláštního určení (rozloha
13,1 ha), jedná se o les spadající do kategorie „příměstské a další lesy se zvýšenou funkcí
rekreační“.
Plocha je vyznačena ve výkrese limitů.
3.A.39 Lesy hospodářské
Lesy hospodářské tvoří většinu lesních porostů v řešeném území, velké lesní masivy
se nacházejí ve východní části území.
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
35
Rozsah lesních ploch je patrný z výkresu limitů využití území.
3.A.40 Vzdálenost 50 m od okraje lesa
Pro všechny pozemky určené k plnění funkce lesa je vymezena vzdálenost 50 m od
okraje lesa.
Tento údaj je zobrazen ve výkrese limitů využití území.
3.A.41 Bonitovaná půdně ekologická jednotka
Hranice jednotlivých rajónů vymezených v rámci BPEJ vč. jejich popisu jsou součástí
výkresu záměrů na provedení změn.
Nejkvalitnější půdy, bonity I. a II. třídy, jsou zastoupeny rovnoměrně po celém řešeném
území.
3.A.42 Hranice biochor (biogeografické členění řešeného území)
Řešené území je součástí Bechyňského bioregionu 1.21.
V rámci zastoupených biogeografických regionů je vymezeno 8 biogeografických
typologických jednotek - biochor, které člení území do 18 segmentů.
•
•
•
•
•
•
•
•
Typy biochor:
-4BS – erodované plošiny na kyselých metamorfitech v suché oblasti, 4. v. s.
-4BP – erodované plošiny na neutrálních plutonitech v suché oblasti, 4. v. s.
4Do – podmáčené sníženiny na kyselých horninách, 4. v. s.
-4BQ – erodované plošiny na pestrých metamorfitech v suché oblasti, 4. v. s.
-4RS – plošiny na kyselých metamorfitech v suché oblasti, 4. v. s.
4Ro – vlhké plošiny na kyselých horninách, 4. v. s.
-4PS – pahorkatiny na kyselých metamorfitech v suché oblasti, 4. v. s.
-4BE – erodované plošiny na spraších v suché oblasti, 4. v. s.
Hranice a kódy biochor jsou zobrazeny ve výkrese hodnot.
3.A.43 Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti
V řešeném území jsou ve značných plochách provedeny meliorace, včetně velkého
rozsahu napřímených vodních toků. Význam takových opatření pro biologickou diverzitu a
tudíž i vitalitu orné půdy je přinejmenším sporný. Problémem jsou velké bloky orné půdy, kde
splachy zemědělské půdy způsobují její nevratnou degradaci.
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
36
3.A.44 Vodní zdroj povrchové, podzemní vody vč. OP
V řešeném území se nachází následující vodní zdroje podzemní vody:
Sepekov
Zdroje podzemní vody „Zůrová“ (10 l/s) – tři studny s gravitačním přítokem a 2
studny s čerpáním podzemní vody do akumulační nádrže v objektu úpravny vody – do
úpravny vody byla též dříve čerpána povrchová voda z potoka Smutná, v současné době je
však toto zařízení na úpravu povrchové vody vyřazeno z provozu a je využíváno pouze pro
provoz zařízení na akumulaci a čerpání podzemní vody do vodojemu Sepekov.
Zdroje podzemní vody „Louže“ (4,5 l/s) tvoří dvě studně s gravitačním přítokem a 1
studna s čerpáním podzemní vody do akumulační nádrže, umístěné v ČS „Louže“.
Ve východní části území se nachází vyhlášené ochranné pásmo vodních zdrojů II.
stupně, vnitřní a vnější. Vyhlášeno bylo 1. 7. 1996.
Líšnice
V současné době je obyvatelstvo zásobováno pitnou vodou z vlastních domovních
studní.
Zálší
V současné době je obyvatelstvo zásobováno pitnou vodou z vlastních domovních
studní.
Zdroje podzemní vody a jejich OP jsou vyznačeny ve výkrese limitů využití území.
3.A.45 Chráněná oblast přirozené akumulace vod
V řešeném území se tento jev nevyskytuje.
3.A.46 Zranitelná oblast
Jako zranitelná oblast je vymezeno celé správní území.
3.A.47 Vodní útvar povrchových, podzemních vod
V řešeném území se nacházejí vodní útvary povrchových vod, které spadají do oblasti
povodí Horní Vltava a jsou obsaženy ve výkresu limitů. Jedná se o potoky Milevský,
Držkrajovský, Pytlácký, Líšnický, Farkův, Cabrovský, říčku Smutná a další bezejmenné drobné
vodní toky.
Celé správní území je vymezeno jako útvar podzemních vod Krystalinikum v povodí
Střední Vltavy, oblast Horní Vltava, povodí Labe.
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
37
3.A.48 Vodní nádrž
Mezi největší vodní plochy v území patří rybník Chobot a Tovaryš (východní část
území), dále se tu nacházejí rybníky Pytlák, Opršál, Nový, Tomašovský a další menší vodní
plochy.
Vodní nádrže jsou obsaženy ve výkrese limitů využití území.
3.A.49 Povodí vodního toku, rozvodnice
Řešené území spadá do oblasti povodí Horní Vltavy, dle spádového toku do povodí
Labe, úmoří Severního moře.
Nachází se zde 7 ploch rozvodí.
Toky spádované do Milevského potoka:
•
Držkrajovský potok, Pytlácký potok, Líšnický potok, Farkův potok, další bezejmenné
potoky (název útvaru: Milevský potok po ústí do toku Smutná)
•
•
•
Toky spádované do říčky Smutná:
Milevský potok (n. útvaru: Milevský potok po ústí do toku Smutná)
Cabrovský potok (n. útvaru: Smutná po ústí do toku Lužnice)
bezejmenné potoky (n. útvaru: Smutná po soutok s Milevským potokem)
3.A.50 Záplavové území
V řešeném území je stanoveno záplavové území pro Milevský potok a říčku Smutná.
Firma VH-TRES s.r.o. Vypracovala v prosinci roku 2005 studii Záplavové území Milevského
potoka a studii Záplavové území toku Smutná.
Záplavové území stanovil KÚ JČK, OZZL 11. 7. 2006 pro Milevský potok a 13. 7. 2006
pro říčku Smutná.
Hranice záplavového území s periodicitou 5, 20 a 100 let je vyznačena ve výkrese
limitů využití území.
3.A.51 Aktivní zóna záplavového území
V řešeném území je stanoveno záplavové území pro Milevský potok a říčku Smutná.
Firma VH-TRES s.r.o. Vypracovala v prosinci roku 2005 studii Záplavové území Milevského
potoka a studii Záplavové území toku Smutná.
AZZÚ stanovil KÚ JČK, OZZL 11. 7. 2006 pro Milevský potok a 13. 7. 2006 pro říčku
Smutná.
Hranice AZZÚ je téměř totožná s hranicí záplavového území s periodicitou 20 let.
AZZÚ je ve střetu se zastavěným území na plochách bydlení v Sepekově a také
zasahuje do zastavěného území samot ve východní části řešeného území.
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
38
AZZÚ je zakreslena ve výkrese limitů využití území.
3.A.52 Území určené k rozlivům povodní
V řešeném území se tento jev nevyskytuje.
3.A.53 Území zvláštní povodně pod vodním dílem
V řešeném území se tento jev nevyskytuje.
3.A.54 Objekt/zařízení protipovodňové ochrany
V řešeném území se tento jev nevyskytuje.
3.A.55 Přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody vč. OP
V řešeném území se tento jev nevyskytuje.
3.A.56 Lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa
V řešeném území se tento jev nevyskytuje.
3.A.57 Dobývací prostor
V řešeném území se tento jev nevyskytuje.
3.A.58 Chráněné ložiskové území
Ve východní části řešeného území se nachází chráněné ložiskové území Sepekov
(číslo území: 24320000). Surovinou je Wolframová ruda a Zlatonosná ruda.
Jeho lokalita je vyznačena ve výkrese limitů využití území.
3.A.59 Chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry
V řešeném území se tento jev nevyskytuje.
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
39
3.A.60 Ložisko nerostných surovin
V řešeném území se vyskytují tato ložiska:
•
Sepekov-Podboří – jihovýchodní část ŘÚ
- číslo ložiska: 9327400
- identif. číslo: 932740001
- organizace: MŽP
- typ: prognózy schválené (vyhrazené nerosty)
- dosud netěženo
- surovina: Wolfram - kov
- nerost: Au-ruda, Scheelit
•
Sepekov-Podboří – jihovýchodní část ŘÚ
- číslo ložiska: 9327400
- identif. číslo: 932740002
- organizace: MŽP
- typ: prognózy schválené (vyhrazené nerosty)
- dosud netěženo
- surovina: Wolfram - kov
- nerost: Au-ruda, Scheelit
•
Sepekov-Hodušín – severovýchodní část ŘÚ
- číslo ložiska: 9327500
- identif. číslo: 932750000
- typ: prognózy neschválené (ostatní)
- dosud netěženo
- surovina: Wolfram - kov
- nerost: Scheelit
Ložiska jsou vyznačena ve výkresu limitů využití území.
3.A.61 Poddolované území
V blízkosti sídla Sepekov (východně od areálu ZD) se nachází toto poddolované
území:
–
–
–
–
–
název: Sepekov
identif. číslo: 2040
surovina: Polymetalické rudy – Zlatonosná ruda
rozsah: ojedinělá díla
rok pořízení záznamu: 1983
Poddolované území je vyznačeno ve výkrese limitů využití území.
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
40
3.A.62 Sesuvné území a území jiných geologických rizik
V řešeném území se tento jev nevyskytuje.
3.A.63 Staré důlní dílo
V řešeném území se tento jev nevyskytuje.
3.A.64 Staré zátěže území a kontaminované plochy
Jižně od sídla Sepekov je evidována stará zátěž území pod názvem Přední Strouha
(identif. číslo: 14760001).
Její lokalita je vyznačena ve výkrese limitů využití území
3.A.65 Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší
Odbor životního prostředí MěÚ Milevsko eviduje tyto střední zdroje znečištění
ovzduší:
•
ZOD Sepekov
•
MŠ a ZŠ Sepekov
•
AGPI Staňkov
Lokality středních zdrojů jsou vyznačeny ve výkrese limitů využití území.
3.A.66 Odval, výsypka, odkaliště, halda
V řešeném území se tento jev nevyskytuje.
3.A.67 Technologický objekt zásobování vodou vč. OP
•
•
Na vodovodních sítích v řešeném území se nacházejí tyto technologické objekty:
Zůrová:
– úpravna vody
- čerpací stanice
- 3 studny s gravitačním přítokem
- 2 studny s čerpáním vody do nádrže v úpravně
Louže
– čerpací stanice Louže
– 2 studně s gravitačním přítokem
– 1 studna s čerpáním vody do nádrže v čerp. stanici
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
41
Technologické objekty zásobování vodou jsou vyznačeny ve výkrese limitů využití
území.
3.A.68 Vodovodní síť vč. OP
SEPEKOV
Na území sídla Sepekov je vybudován vodovod pro veřejnou potřebu, na který je
napojeno 100% obyvatel. Vlastníkem vodovodu je sdružení obcí Sepekov – Božetice –
Přeštěnice, provozovatelem jsou ČEVAK a.s.
V současné době je Sepekov zásobován jednak ze skupinového vodovodu V-S-T-M a
jednak z původních zdrojů skupinového vodovodu Sepekov – Milevsko.
Základní vodní zdroje pro skupinový vodovod V-S-T-M jsou:
a) úpravna vody ve Veselí nad Lužnicí (155 l/s – úprava vody z Nežárky, pískovny
Vlkov a podzemní vody ze studní)
b) úpravna vody v Táboře (125 l/s – úprava povrchové vody z rybníka Jordán)
c) doplňování vody ze zdroje Římov (oblastní vodovod Jižní Čechy)
Původní zdroje pro Sepekov – vodovod Sepekov – Milevsko:
a) zdroje podzemní vody „Zůrová“ (10 l/s) – tři studny s gravitačním přítokem a 2
studny s čerpáním podzemní vody do akumulační nádrže v objektu úpravny vody – do
úpravny vody byla též dříve čerpána povrchová voda z potoka Smutná, v současné
době je však toto zařízení na úpravu povrchové vody vyřazeno z provozu a je
využíváno pouze pro provoz zařízení na akumulaci a čerpání podzemní vody do
vodojemu Sepekov (2x100 m3; min. hl. 475,2 m n.m.). Do vodojemu je voda čerpána přes
zásobovací síť Sepekova, pro potřebu vody v Milevsku je z tohoto zdroje
podzemní vody, akumulované ve vodojemu Sepekov, využívána pouze voda
nespotřebovaná ve spotřebištích Sepekov, Božetice a Přeštěnice, která gravitačně
přitéká do akumulační nádrže v ČS Louže.
b) zdroje podzemní vody Louže (4,5 l/s) tvoří dvě studně s gravitačním přítokem a 1
studna s čerpáním podzemní vody do akumulační nádrže, umístěné v ČS Louže. Z ČS
je vedeno výtlačné potrubí do vodojemu Sepekov 2x100 m3 a druhé výtlačné potrubí
do starého vodojemu v Milevsku.
Z vodojemu Sepekov je voda vedena gravitačním řadem DN 150, který je zároveň i
výtlačným řadem, do zásobovací sítě v Sepekově. Vodovodní síť v Sepekově je z převážné
většiny z litinových trub profilu DN 80 až DN 150, část sítě je nověji vybudována a plně
vyhovuje, část sítě je starší. Na vodovodní síť je připojena prakticky celá stávající obytná
zástavba, podnikatelské objekty, zemědělské objekty a objekty občanského vybavení.
Zemědělský areál v Sepekově má kromě napojení na vodovod vybudován vlastní
vodovod a vlastní vodní zdroje.
Stávající kapacita vodních zdrojů vodovodu plně vyhovuje pro plynulé zásobování celé
zástavby v Sepekově a má i volnou kapacitu (ve skupinovém vodovodu V-S-T-M). Problém v
zásobování tvoří jednak čerpání ze zdrojů Zůrová do vodojemu Sepekov pomocí společného
výtlačného a zásobovacího řadu, tj. přes síť v Sepekově (kolísání tlaku v síti) a jednak
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
42
provozní náklady na upravenou vodu ze stávajících zdrojů podzemní vody.
V roce 1994 byla zpracována studie na ekonomizaci provozu vodovodu a vodních
zdrojů pro Sepekov, která obsahuje dvě základní varianty řešení:
1) využití vodních zdrojů Zůrová, návrh nového výtlačného řadu z ČS do vodojemu
Sepekov – jedná se o velký zdroj pitné vody, zařízení je po generální opravě –
zásobuje obce Sepekov, Přeštěnice, Týnice a Držkrajov, Božetice.
2) využití vodních zdrojů Louže a čerpání vody stávajícím výtlačným řadem z ČS
Louže do vodojemu Sepekov + doplňování potřebného množství vody do vodojemu ze
skupinového vodojemu V-S-T-M (vodní zdroj Římov) již provedeným propojem.
Byla vybrána první varianta – využití vodních zdrojů Zůrová. V současné době se
navrhuje přesná trasa vedení nového výtlačného řadu z ČS do vodojemu.
V sídle je navrženo rozšíření vodovodní sítě v délce cca 2,5 km DN 100 – 80, které
se postupně realizuje.
LÍŠNICE
Na území sídla Líšnice není vybudován vodovod pro veřejnou potřebu. V současné
době je obyvatelstvo zásobováno pitnou vodou z vlastních domovních studní.
Množství vody ve studních je dostačující, kvalita vody je dobrá.
V sídle je jako zdroj požární vody rybník.
ZÁLŠÍ
Na území sídla Zálší není vybudován vodovod. V současné době je obyvatelstvo
zásobováno pitnou vodou z vlastních domovních studní.
Množství vody ve studních je podle předpokladů Úřadu městyse dostačující a kvalita
vody je dobrá.
V sídle není žádný zdroj požární vody.
Nepočítá se s rozvojem sídla, proto zde ani není plánována výstavba vodovodu.
Zásobování obyvatelstva pitnou vodou bude i do budoucna ze soukromých studní. V
případě, že kvalita vody nebude vyhovovat Vyhlášce 376/2000 Sb., zajistí si obyvatelé
dostatek pitné vody ve formě balené pitné vody.
3.A.69 Technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod vč. OP
Na kanalizačních sítích v řešeném území se nacházejí tyto technologické objekty:
– mechanicko-biologická ČOV Sepekov
- čerpací stanice kanalizace - Sepekov
- ČOV Milevsko – na severním okraji řešeného území
Technologické objekty odvádění a čištění odpadních vod jsou vyznačeny ve výkrese
limitů využití území.
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
43
3.A.70 Síť kanalizačních stok vč. OP
SEPEKOV
Sídlo Sepekov má vybudovanou jednotnou kanalizační síť a ČOV.
Kanalizace je vybudována téměř po celém území sídla, je různého stáří i profilů,
pouze část sítě vyhovuje požadavkům na provoz jednotné kanalizační sítě.
Starší část sítě bude vyžadovat postupnou rekonstrukci, tato část nesoustavné
kanalizace z betonových trub byla budována jako podpovrchové odvodnění, je položena
většinou mělce pod povrchem, bez revizních šachet a záchytných košů.
Splaškové vody z větší části zástavby jsou čištěny v ČOV, zbývající splaškové vody
jsou pouze předčištěny pomocí septiků a žump.
V roce 1994 byla dokončena hlavní část kmenové stoky „A“, která odvádí splaškové
vody na ČOV. Dešťové vody jsou odlehčovány na stoce „A“ ve třech odlehčovacích komorách
do toku Milevského potoka. Část odpadních vod je do stoky „A“ i přečerpávána.
Nová ČOV pro 1300 EO je umístěna na jižním okraji zástavby na levém břehu
Milevského potoka. ČOV je mechanicko-biologická, tzv. aerační systém SUPRAFILTER, a skládá
se z odlehčovací komory, strojně stíraných česlí, vertikálního lapače písku a dvou linek
biologického čištění, které sestávají z denitrifikační a nitrifikační zóny aktivace a vertikální
dosazovací nádrže. Městys předpokládá dostavbu ČOV pro stupeň vysoušení kalů.
Vyčištěné odpadní vody jsou vypouštěny do Milevského potoka, který se vlévá pod
Sepekovem do rybníka Tovaryš.
Provozovatelem kanalizace i ČOV je městys Sepekov. Městys má Rozhodnutí o
povolení k vypouštění odpadních vod platné do 31. 8. 2012.
V sídle se předpokládá dobudování kanalizační sítě tak, aby vyhovovala současným a
budoucím kapacitním požadavkům na odkanalizování celého řešeného území, tj. bude nutné
postupně dobudovat kanalizační sběrače pro celé území stávající i nově navrhované
zástavby, jejíž část na severním okraji Sepekova leží v odvráceném povodí. Tuto zástavbu
nelze gravitačně připojit na ČOV, odpadní vody budou muset být cca 350 m dlouhým výtlačným
řadem čerpány do stávajícího kanalizačního sběrače a do ČOV.
Dále je nutná rekonstrukce cca dvou třetin kanalizační sítě.
LÍŠNICE
Sídlo Líšnice, místní část městyse Sepekov, nemá vybudovanou soustavnou
kanalizační síť. V sídle je pouze dešťová kanalizace ve správě městyse (zatrubněný potok –
betonové roury DN 800). K odvedení dešťových a povrchových vod zde také slouží systém
příkopů, struh a propustků.
Veškeré splaškové odpadní vody od obyvatelstva jsou akumulovány v bezodtokových
jímkách a následně likvidovány na zahradách a zemědělských pozemcích využitím jako hnojivo.
Vzhledem k počtu obyvatel bude nutné do budoucna uvažovat s vybudováním
kanalizace a ČOV pro cca 200 EO se zaústěním vyčištěných odpadních vod do Líšnického
potoka.
V problémovém výkresu a ve výkresu změn je navržena plocha pro ČOV.
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
44
ZÁLŠÍ
Sídlo Zálší, místní část městyse Sepekov, nemá vybudovanou soustavnou kanalizační
síť. K odvedení dešťových a povrchových vod zde slouží systém příkopů, struh a propustků.
Veškeré splaškové odpadní vody od obyvatelstva jsou akumulovány v bezodtokových
jímkách a následně likvidovány na zahradách a zemědělských pozemcích využitím jako hnojivo.
Vzhledem k velikosti sídla a počtu trvale bydlících obyvatel se v blízké budoucnosti
nepředpokládá změna odkanalizování sídla.
3.A.71 Výrobna elektřiny vč. OP
V řešeném území se nacházejí 2 malé vodní elektrárny, obě na říčce Smutná, v
blízkosti rybníka Chobot.
Jejich lokalita je vyznačena v problémovém výkrese.
3.A.72 Elektrická stanice vč. OP
V řešeném území se nacházejí tato transformační zařízení:
Lokalita Staňkov
TS 1 průmyslová zóna
Lokalita U Louže
TS 2 rodinná zástavba
Lokalita K pazderně
TS 3 ČOV Milevsko
Sepekov
TS 4 rodinná zástavba – západní část sídla
TS 5 rodinná zástavba – západní část sídla
TS 6 Hotel Mlýn Maděrovka – jihovýchodně od sídla
TS 7 techn. infrastruktura – U Zůrového
TS 8 rodinná zástavba – jihovýchodní část sídla
TS 9 rodinná zástavba – u rybníka Chobot
TS 10 rodinná zástavba – severovýchodní část sídla
TS 11 rodinná zástavba – severní část sídla
TS 16 zem. areál – západní část sídla
Zálší
TS 12 rodinná zástavba – severní část sídla
Líšnice
TS 13 zem. areál – východní část sídla
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
45
TS 14 rodinná zástavba – centrální část sídla
TS 15 rodinná zástavba – u rybníka Opršál
Správce: E.ON Česká republika
Ochranné pásmo sloupových venkovních trafostanic je 7 m.
Poloha elektrických stanic vč. OP je patrná z výkresu limitů využití území.
3.A.73 Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy vč. OP
Vedení VVN
Do severní části řešeného území vchází vedení VVN 110kV ve správě E.ON ČR. Je
ukončeno na ploše, která je navržena pro transformovnu Milevsko 110kV.
Ochranné pásmo vedení činí 15 m na každou stranu od krajního vodiče.
Vedení VN
Do řešeného území vchází ze severozápadu a ze severu 3 trasy kmenového
nadzemního vedení VNK 22 kV ve správě spol. E.ON Česká republika, z tohoto vedení vychází
jednotlivé odbočky, které jsou ukončeny 15 trafostanicemi.
Ochranné pásmo vedení činí 10 m na každou stranu od krajního vodiče.
Vedení NN
Vedení NN 1 kV je realizováno v sídle v podobě nadzemních rozvodů. Ochranné pásmo
nadzemních vedení činí 7 m na každou stranu.
Trasa a ochranné pásmo vedení VVN a VN je zobrazeno ve výkrese limitů využití
území.
3.A.74 Technologický objekt zásobování plynem vč. OP
V řešeném území se nachází jedna VTL regulační stanice (RS 1), je umístěna na
severním okraji sídla Líšnice.
Bezpečnostní pásmo je 10 m, ochranné pásmo činí 4 m.
Poloha regulační stanice a její bezpečnostní pásmo je zobrazeno ve výkresu limitů
využití území.
3.A.75 Vedení plynovodu vč. OP (BP)
VTL plynovod
VTL plynovod (DN 100) vstupuje do území ze západu, směřuje na jih, kde hned opouští
ŘÚ. Na jeho trase je jedna odbočka, která vede nad sídlem Líšnice, kde je VTL vedení
ukončeno regulační stanicí RS 1.
Plynovod je na své trase chráněn anodovým uzemněním.
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
46
Bezpečnostní pásmo VTL plynovodu je 15 m na každou stranu, ochranné pásmo činí
4 m na každou stranu.
Trasu VTL plynovodu vč. jeho bezpečnostního pásma a katodové ochrany znázorňuje
výkres limitů využití území.
STL plynovod
Pro sídlo Líšnice a Sepekov je položen středotlaký rozvod plynu. Regulační stanice se
nachází na severním okraji sídla Líšnice, odtud vede STL plynovod do sídla Líšnice a také do
sídla Sepekov.
Ochranné pásmo STL plynovodu činí 1 m na každou stranu.
Trasa vedení STL plynovodu, který vede od regulační stanice v Líšnici až do sídla
Sepekov, je zakreslena ve výkrese limitů využití území.
3.A.76 Technologický objekt zásobování jinými produkty vč. OP
V řešeném území se tento jev nevyskytuje.
3.A.77 Ropovod vč. OP
V řešeném území se tento jev nevyskytuje.
3.A.78 Produktovod vč. OP
V řešeném území se tento jev nevyskytuje.
3.A.79 Technologický objekt zásobování teplem vč. OP
V řešeném území se tento jev nevyskytuje.
3.A.80 Teplovod vč. OP
V řešeném území se tento jev nevyskytuje.
3.A.81 Elektronické komunikační zařízení vč. OP
V sídle Sepekov se nachází komunikační zařízení – telefonní ústředna - ve správě
spol. Telefónica O2, je umístěna v objektu České pošty.
Komunikační zařízení je zakresleno ve výkresu limitů využití území.
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
47
3.A.82 Komunikační vedení vč. OP
Řešeným územím prochází 1 radioreleová trasa ve správě spol. České radiokomunikace
(KRHA-MZVT).
Územím prochází dálkový optický kabel ve správě spol. Telefónica O2.
Do severozápadní části ŘÚ zasahuje ochranné pásmo radiových spojů ve správě
Ministerstva obrany ČR.
RR trasa, OP a vedení DOK je zakresleno ve výkresu limitů využití území.
3.A.83 Jaderné zařízení
V řešeném území se tento jev nevyskytuje.
3.A.84 Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými
nebezpečnými látkami
V řešeném území se tento jev nevyskytuje.
3.A.85 Skládka vč. OP
V řešeném území se žádná skládka nevyskytuje.
3.A.86 Spalovna vč. OP
V řešeném území se tento jev nevyskytuje.
3.A.87 Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu vč. OP
V řešeném území se tento jev nevyskytuje.
3.A.88 Dálnice vč. OP
V řešeném území se tento jev nevyskytuje.
3.A.89 Rychlostní silnice vč. OP
V řešeném území se tento jev nevyskytuje.
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
48
3.A.90 Silnice I. třídy vč. OP
Řešeným územím prochází silnice I. třídy č. 19 vedoucí z Pelhřimova přes Tábor a
Sepekov směr Plzeň.
Ochranné pásmo silnice I. třídy je 50 m na obě strany od osy silnice.
Je navržen obchvat severní části Sepekova - obchvat je vymezen V ZÚR JČK jako
veřejně prospěšná stavba (D6/6) a homogenizace silnice I/19 – vymezeno jako VPS D6/5.
Ochranné pásmo a koridor pro obchvat a homogenizaci silnice I. třídy je vyznačeno ve
výkrese limitů využití území.
3.A.91 Silnice II. třídy vč. OP
V řešeném území se tento jev nevyskytuje.
3.A.92 Silnice III. třídy vč. OP
Řešeným územím prochází tyto silnice III. třídy:
–
–
–
–
silnice
silnice
silnice
silnice
III/10549
III/10543
III/10546
III/10547
vedoucí
vedoucí
vedoucí
vedoucí
ze
ze
ze
ze
Sepekova
Sepekova
Sepekova
Sepekova
do Opařan
do Milevska
přes Líšnici a napojuje se na silnici II/105
do Zálší
Ochranné pásmo silnic III. třídy je 15 m na obě strany od osy silnice.
Ochranná pásma silnic III. tříd jsou vyznačena ve výkresu limitů využití území.
3.A.93 Místní a účelové komunikace
Hlavní komunikační kostru městyse doplňuje síť obslužných a přístupových
komunikací, které dostatečným způsobem zajišťují vnitřní obslužnost sídla.
3.A.94 Železniční dráha celostátní vč. OP
Řešeným územím prochází celostátní železniční trať 201 Tábor – Písek – Ražice,
vlaková stanice je v Líšnici a v Sepekově.
Ochranné pásmo železnice je 60 m na obě strany od osy železnice.
Ochranné pásmo železnic je vyznačeno ve výkrese limitů využití území.
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
49
3.A.95 Železniční dráha regionální vč. OP
Řešeným územím neprochází regionální železniční trať.
3.A.96 Koridor vysokorychlostní železniční trati
V řešeném území se tento jev nevyskytuje.
3.A.97 Vlečka vč. OP
V lokalitě Staňkov, kudy prochází železnice, se nachází vlečka, která obsluhuje
průmyslovou zónu, vlečka se nachází také v Sepekově u nádraží.
Ochranné pásmo vlečky je 30 m na obě strany od osy vlečky.
Ochranné pásmo vlečky je vyznačeno ve výkrese limitů využití území.
3.A.98 Lanová dráha vč. OP
V řešeném území se tento jev nevyskytuje.
3.A.99 Speciální dráha vč. OP
V řešeném území se tento jev nevyskytuje.
3.A.100Tramvajová dráha vč. OP
V řešeném území se tento jev nevyskytuje.
3.A.101 Trolejbusová dráha vč. OP
V řešeném území se tento jev nevyskytuje.
3.A.102Letiště vč. OP
V řešeném území se žádné letiště ani jeho ochranné pásmo nenachází.
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
50
3.A.103Letecká stavba vč. OP
V řešeném území se žádná letecká stavba ani její ochranné pásmo nevyskytují.
3.A.104Vodní cesta
V řešeném území se tento jev nevyskytuje.
3.A.105Hraniční přechod
V řešeném území se tento jev nevyskytuje.
3.A.106Cyklostezka, cyklotrasa, hypostezka a turistická stezka
3.A.106.a Cyklotrasy
Řešeným územím prochází 2 značené cyklotrasy.
Cyklotrasa č. 1153
– vstupuje do území z jihovýchodu, vede po silnici III/10549
– třída dle KČT: IV. – místní (lokální propojení)
– řešeným územím prochází 5,2 km trasy
– průběh: vychází z cyklotrasy č. 31 ve Starém Sedle u Stádlce – Srlín – Zběšičky
– Podboří – Sepekov – Božetice – Vlksice – Chyšky
Cyklotrasa č. 1156
– vychází ze Sepekova a míří severozápadně po silnici III/10543
– třída dle KČT: IV. – místní (lokální propojení)
– řešeným územím prochází 2,3 km trasy
– průběh: Sepekov – Milevsko – Dmýštice – Kovářov
3.A.106.b Turistické stezky
Řešeným územím prochází 2 turistické stezky.
Žlutá č. 6305
– vstupuje do území z jihu a vede na sever
– řešeným územím prochází 4 km trasy
– průběh: Malšice – Stádlec – Hanov – Sepekov – Vlksice – Nadějkov – Cunkov –
Sedlec-Prčice - Heřmaničky
Červená
– vstupuje do území z východu a vede na západ
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
51
–
–
řešeným územím prochází 6,1 km trasy
průběh: Nádraží Božejovice – Hodušín – Sepekov – Milevsko
3.A.106.c Naučné stezky
Řešeným územím prochází 1 naučná stezka.
Kolem Milevska
– prochází severozápadní částí ŘÚ
– řešeným územím prochází 4,2 km trasy
– průběh: Milevsko – kolem rybníka Pytlák – Dvůr Staňkov – Židovna – Milevsko
Klášter – Spálená – rybník Boukal – Šibenný vrch – Dehetník
– popis: Trasa vlastivědné stezky vede Milevskem a jeho blízkým okolím. Seznamuje
s technickými (železniční viadukt), přírodními (Milevský potok, les, lesní mravenci,
památné stromy) a historickými (historie lesů, Šibenný vrch) zajímavostmi této
části Povltaví. Trasa je okružní, měří 25 km, je na ní 23 infopanelů a začíná na
jižním okraji Milevska. Dále vede přes Zbelítov, okolo hájenky Spálená, statku
Staňkov, rekreačního rybníku Pytlák, zpět do Milevska.
3.A.107 Objekt pro obranu státu vč. OP
V řešeném území se tento jev nevyskytuje.
3.A.108Vojenský újezd
V řešeném území se tento jev nevyskytuje.
3.A.109Vymezené zóny havarijního plánování
V řešeném území se tento jev nevyskytuje.
3.A.110 Objekt civilní ochrany
Na budově úřadu městyse je siréna. V sídlech jsou také vytipovány domy s hlubokými
sklepy, které slouží jako úkryty v případě nebezpečí.
3.A.111 Objekt požární ochrany
V sídle Líšnice a Sepekov se nacházejí požární zbrojnice.
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
52
3.A.112 Objekty důležité pro plnění úkolů Policie ČR
V řešeném území se tento jev nevyskytuje.
3.A.113 OP hřbitova, krematoria
V řešeném území se nacházejí 2 hřbitovy, jeden v Sepekově u kostela a druhý,
židovský hřbitov, v severozápadní části území v lokalitě Židovna.
Oba mají ochranné pásmo 100 m, vyplývající ze zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví.
3.A.114 Jiná OP
Jiná ochranná pásma než již uvedená se v řešeném území nevyskytují.
3.A.115 Ostatní veřejná infrastruktura – veřejná prostranství
Jako veřejná prostranství slouží zejména plochy se zelení, prostory návsí a podobné
plochy vč. souvisejících ploch veřejné infrastruktury.
Plochy veřejných prostranství jsou vymezeny v problémovém výkresu.
3.A.116 Počet dokončených bytů k 31. 12. každého roku
Za rok 2007 byly dokončeny 3 domy, za rok 2008 2 domy a za rok 2009 3 domy.
3.A.117 Zastavitelná plocha
Pro sídla Zálší a Líšnice doporučujeme vymezovat zastavitelné plochy v malém
rozsahu s ohledem na:
–
–
setrvalý pokles obyvatelstva
blízké vazby sídel Milevsko, Sepekov
Pro Sepekov doporučujeme vymezování zastavitelných ploch zejména ve východní části
sídla, kde již došlo k zainvestování infrastrukturou určenou pro bydlení.
3.A.118 Jiné záměry
Veřejně prospěšné zájmy podle současného ÚPnSÚ (totožné se zájmy podle Zásad
územního rozvoje):
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
53
•
•
•
D6/5 – pouze vyvlastnění – veřejně prospěšná stavba pro dopravní infrastrukturu
– homogenizace - úsek Hrajkovice (východní okraj) – Sepekov (západní okraj)
D6/6 – pouze vyvlastnění – veřejně prospěšná stavba pro dopravní infrastrukturu
– severní obchvat části Sepekov – železniční zastávka
Ee24 – pouze vyvlastnění – veřejně prospěšná stavba pro technickou infrastrukturu
– Transformovna Milevsko
Označení a lokalita těchto záměrů jsou zobrazeny v problémovém výkrese.
3.A.119 Další dostupné informace
Platný Územní plán sídelního útvaru Sepekov a Změny č. 1, 2 a 3 ÚPnSÚ Sepekov.
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
54
3.B
Vyhodnocení průzkumu názorů veřejnosti
3.B.1
Výsledky vyhodnocení pracovních map
•
•
•
•
•
•
•
•
Sepekov
Byly vymezeny
Byly vymezeny
Byly vymezeny
Byly vymezeny
Byla vymezena
Byly vymezeny
Byly vymezeny
Byly vymezeny
plochy k bydlení ve východní části sídla.
plochy k podnikání v severní části sídla (u zemědělského areálu).
plochy pro rozšíření zemědělského areálu ve východní části sídla.
plochy pro rekreaci nad rybníkem Chobot.
plocha pro deponii biologického odpadu (K pazderně).
erozní svahy v severní části sídla Sepekov (u zemědělského areálu).
vodní plochy na levostranné vodoteči Potoka Milevského.
účelové komunikace v ose: Sepekov- severovýchod
Sepekov sever (U louže) - K pazderně
Zemědělský areál - propojení
Jako hodnotné plochy byly vymezeny partie:
- osa nivy říčky Smutná s přilehlými lesními masivy
- poutní kostel v Sepekově s přilehlým parkem
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Líšnice, Zálší
Byly vymezeny plochy k bydlení v severní a jižní části sídla (Líšnice).
Pro sídlo Zálší nebyly vymezeny žádné plochy k bydlení.
Byla vymezena plocha pro umístění ČOV ve východní části sídla (Líšnice).
Byla vymezena plocha pro zemědělské funkce v jižní části od sídla Zálší.
Byly vymezeny erozní svahy v severní, severozápadní a jižní části sídla Líšnice.
Byly vymezeny erozní plochy v jižních partiích vůči sídlu Zálší.
Byly vymezeny plochy k zalesnění v jižní části vůči sídlu Líšnice (Nad rybníčkem).
Byly vymezeny plochy k zalesnění ve východní části vůči sídlu Zálší.
Byla vymezena účelová komunikace v ose: Líšnice – severozápad.
Jako hodnotné plochy byly vymezeny partie:
- část osy nivy spojující rybníky Opršál - Pytlák
- osa nivy říčky Smutná s přilehlými lesními masivy
- centrální partie sídla Líšnice
3.B.2 Výsledky průzkumu názorů veřejnosti dotazníkovou metodou
Dospělí
Celkem bylo dotazováno 79 osob z celkem 1384 lidí. To je 5,7 %, což je pro relevanci
vzorku respondentů uspokojivé.
Pilíř sociální soudržnosti
Lidé zde žijí rádi, je patrná silná vazba ke svému sídlu. Za společný znak, který
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
55
postrádají prakticky všichni, jsou chybějící prvky sportovišť, dětského koutku, rozšíření
knihovny a koupaliště. Jedná se tedy zejména o potřeby projektů s vysokou společenskou
funkcí. Pro tyto aktivity jsou lidé ochotni se podílet. Navíc, roli knihovny zde lidé hodnotí
velmi vysoko. Poněkud neobvykle, vůči hodnoceným sídlům v okolí, zde lidé hodnotí kladně i
činnost církve (dáno zejména významem poutního místa).
Pilíř hospodářský
Podnikatelé se příliš do dění městyse nezapojují. Z toho také pramení názor, že se
zde podniká špatně, přitom blízkost Milevska a značný podíl vlastní zaměstnanosti objektivně
ukazují opak. Pravdou však zůstává nedostatečná nabídka služeb, která lidem chybí.
Pilíř environmentální
Okolní přírodní kulisy jsou hlavními devízami městyse, společně s poutním kostelem a
zahradami kolem něj.
Děti
Celkem bylo dotazováno 47 dětí základní školy Sepekov.
–
–
–
rybníky a lesy jsou vnímaná devíza kraje, kde děti žijí
dětem chybí zejména koupaliště
děti zde chtějí zůstat, silná vazba k místu
Dílčí doporučení plynoucí z dotazníkového průzkumu pro ÚPD:
•
Vymezit plochy pro přírodní koupaliště, plochy pro rekreaci a s ní spojené služby
•
Vymezit plochy pro podnikání a bydlení zejména v sídle Sepekov
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
56
4
Rozbor udržitelného rozvoje území
4.A Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území - SWOT
4.A.1 Horninové prostředí a geologie
Silné stránky
– převážně únosné geologické podloží
– ložiska nerostných surovin
Slabé stránky
– znehodnocování zemědělské půdy v důsledku erozních splachů
Příležitosti
– omezení vodní a půdní eroze - zalesňování a zatravňování ohrožených a jiných
vytipovaných ploch + další krajinná opatření
Hrozby
– nedostatečná retenční schopnost krajiny – pokračující vodní eroze, rychlý odtok
vody
4.A.2 Vodní režim
Silné stránky
– bloky lesů v horních partiích jako jímačů vody
– osa několika vodotečí
– větší vodní plochy
Slabé stránky
– rychlý odtok vody z nečleněných velkých ploch orné půdy
– množství zmeliorovaných ploch
– značný podíl napřímených úseků přírodních vodotečí
Příležitosti
– maximální eliminace negativních vlivů vody na člověka a krajinu samotnou –
dosažitelná formou realizace účinných krajinných opatření (zalesňování,
zatravňování, revitalizace vodních toků, ostatní protipovodňová opatření)
– udržení kvality vodních zdrojů
– podpora využívání ekologicky čistých energií – pro produkci biomasy využít
ekologicky nestabilní plochy orné půdy jako jedno z opatření ke zmírnění odtoku
vody z krajiny
– obnova a ochrana drobných vodních toků – zpomalení odtoku a přirozené čištění
vody
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
57
–
–
vznik nových vodních ploch, některé s funkcí přírodních koupališť
využití soustav vodních ploch ke zmírnění rychlého odtoku vody z krajiny a jako
přirozený mechanismus čištění vody v přírodě
Hrozby
– pokračující vodní eroze při oddalování realizace účinných krajinných opatření
4.A.3 Hygiena životního prostředí
Silné stránky
– malá sídelní hustota bydlení
– klid a v létě čisté ovzduší
– lesy a rybníky
Slabé stránky
– emise z lokálních vytápěcích zdrojů na tuhá paliva
– velké nečleněné plochy orné půdy – zvýšená prašnost, absence „zelených filtrů“
Příležitosti
– využívání ekologicky čistých energií, rozšíření netradičních zdrojů energií (tepelná
čerpadla, využ. solární energie, využ. biomasy, kogenerační jednotky na bioplyn,
větrná energie apod.)
– revitalizace krajiny jako zdroje regenerace a předpoklad čistého životního
prostředí
Hrozby
– další používání nekvalitních tuhých paliv v důsledku rostoucích cen energií
– zhoršující se kvalita vody z přírodních zdrojů
4.A.4 Ochrana přírody a krajiny
Silné stránky
– velké bloky lesní půdy v horních partiích
– zajímavé kopcovité dominanty, dálkové pohledy
– původní niva Mlýnského potoka
Slabé stránky
– vodní a půdní eroze
– neuspokojivá průchodnost krajiny
– menší podíl zatravnění
– napřímené vodní toky
Příležitosti
– zvyšování ekologické stability lesních společenství (eliminace monokultur, šetrný
způsob těžby)
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
58
–
–
–
–
–
zvyšování ekologické stability zemědělsky využívaných ploch (pěstování
energetických plodin, zatravňování orné půdy, zalesňování)
realizací opatření na udržení vody v krajině zvyšovat její rozmanitost a vitalitu
obnova a ochrana drobných vodních toků – předpoklad ekologické rozmanitosti a
malebnosti krajiny
využívání ekologicky čistých energií
vznik nových přír. vodních ploch, využití soustav vod. ploch ke zmírnění rychlého
odtoku vody z krajiny a jako přirozený mechanismus čištění vody v přírodě
Hrozby
– přetrvávající vodní a půdní eroze
– emise ze zdrojů znečištění ovzduší
– ohrožení stability lesních porostů holosečným způsobem těžby
4.A.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa
Silné stránky
– vysoký podíl zemědělské půdy
– vysoký podíl lesních ploch
– velká zemědělská farma
Slabé stránky
– přír. a klimat. podmínky nezaručují konkurenceschopnost v rostlinné výrobě
– znehodnocování pěstebních ploch půdními splachy
– neuspokojivá průchodnost krajiny
Příležitosti
– možné využití vytipovaných ploch pro mimoprodukční zemědělství
(pěstování energetických plodin a biomasy) s cílem využívání ekologicky čistých
energií
– rozvoj extenzívního způsobu hospodaření, vznik biofarem a s tím související
nabídka pracovních příležitostí
– agroturistika – rozvoj cestovního ruchu
– obnova stability lesních společenství (eliminace monokultur, šetrný způsob těžby)
– možnost čerpání dotací na zalesňování lesních i nelesních ploch
Hrozby
– opakující se kalamitní stavy lesních porostů v důsledku holosečí
– přetrvávající záplavy a vodní eroze při nenaplňování účinných krajinných opatření
4.A.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura
Silné stránky
– vlastní ČOV
– kvalitní podzemní zdroje
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
59
–
–
–
dostatečná síť místních a krajských komunikací
dostupnost vlakem
blízká vazba většího sídla v pěší docházkové vzdálenosti
Slabé stránky
– špatný stav některých silnic
– absence chodníků
– některé účelové cesty rozorány
– průjezd zemědělské techniky skrze sídla
Příležitosti
– podpora cykloturistiky, cyklostezek, účelových cest
– dobudování kanalizace
– možnost získání dotací na budování infrastruktury
Hrozby
– nebezpečí znečišťování vodních zdrojů (Líšnice)
– menší atraktivita sídel z hlediska bydlení (malá vybavenost)
4.A.7 Sociodemografické podmínky
Silné stránky
– silný podíl zainteresované mladé generace
– převážně dobrý stav životního prostředí
– patriotismus, malé sociální disparity
– nízká nezaměstnanost
– nabídky ploch k bydlení
Slabé stránky
– malá vzdělanost
– malý podíl služeb
– pozemky k bydlení jsou drahé
– malé zázemí pro sport a rekreaci
– zaměstnanost je nabízena zejména sousední obcí Milevsko
Příležitosti
– udržení mladé generace - zatraktivnění městyse např. různými kulturními a
společenskými akcemi
– rozvoj občanské vybavenosti, ploch pro rekreaci a sport
– podpora rozvoje služeb a drobného podnikání
– rozšíření nabídky pracovních příležitostí v rámci zvyšování energetické
soběstačnosti využíváním biomasy, solární energie
Hrozby
– možný odliv kvalifikované pracovní síly a vzdělané části obyvatel, odliv mladé
generace (nedostatek kvalifikovaných pracovních míst, nedostatek možností
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
60
–
–
volnočasových aktivit, atd.)
další trendy ohrožující populační stabilitu (vývoj počtu obyvatel) a stárnutí
populace
nedostatečně vyvinutá infrastruktura pro starší občany (bydlení a zázemí obecně)
4.A.8 Bydlení
Silné stránky
– kvalitní a převážně čisté přírodní prostředí
– atraktivní krajinné zázemí
– nízká nezaměstnanost
– nabídky pozemků k bydlení
Slabé stránky
- řada prázdných, případně sezóně využitých objektů
– nedostatek sportovně rekreačních aktivit
– drahé pozemky k bydlení
Příležitosti
– vznik nových přírodních koupališť jako alternativa chybějícího obč. vybavení
– rozmach penzionového bydlení
– rozmach sportovně rekreačních aktivit
Hrozby
– nezájem oživení některých sídel, stárnutí obyvatel, kterými jsou zejména tzv.
„inverzní chalupáři“ starší generace
– odchod mladých rodin
4.A.9 Rekreace
Silné stránky
– atraktivní krajinné zázemí
– dobrý stav životního prostředí
– kladný a neutrální vztah místních k turistům, chatařům a chalupářům
Slabé stránky
– chybějící koupaliště
– nedostatek doplňkových služeb cestovního ruchu,
podceňován
– nedostatek nabídek pro ubytování
– nedostatek nabídek pro sportovně rekreační aktivity
– nedostačující informační systém
Příležitosti
– atraktivita pro cestovní ruch
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
61
rekreační
potenciál
je
–
–
–
–
–
–
–
využití a podpora cykloturistiky
revitalizace krajiny, její zatraktivnění
obnova a ochrana drobných vodních toků – předpoklad ekologické rozmanitosti a
malebnosti krajiny
využití nezastavěných ploch sídel ke zřízení hřišť, odpočinkových ploch, veřejných
prostranství
uchování a ochrana urbanisticky a architektonicky hodnotných enkláv, jejich využití
pro turistický ruch
rozvoj občanské vybavenosti, ploch pro rekreaci a sport
rozvoj ubytování různých forem
Hrozby
– nevytvoření sportovně rekreačních aktivit pro mladé rodiny
4.A.10 Hospodářské podmínky
Silné stránky
– malá nezaměstnanost
– vysoký podíl soběstačné produkce
– velký areál zemědělské farmy
Slabé stránky
– minimální rozsah služeb
– nízké vzdělání
– zaměstnanost je nabízena zejména sousedním Milevskem
Příležitosti
– nabídka adekvátních ploch pro rozvoj drobného průmyslu a výroby, zacílení na
určitý komoditní segment – částečná konverze areálu ZD
– hlubší využití cestovního ruchu (potenciál přírody, zajímavých sídel v okolí)
– snížení energetické závislosti využíváním ekologicky čistých energií – produkcí a
zpracováním biomasy paralelně řešit podporu příznivého stavu zaměstnanosti a
využití části ploch zemědělské půdy
Hrozby
– možný odliv kvalifikované pracovní síly a vzdělané části obyvatel, snadná
dostupnost jiných pracovních center pro obyvatele
– uspokojování ekonomických potřeb místních v jiných sídlech
– nedaleká vazba Milevska- stahuje podnikatele do jiných lokalit
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
62
4.B Závěr rozboru udržitelného rozvoje území
4.B.1 Vztah Sepekova a okolí z pohledu udržitelného rozvoje území
Území lze charakterizovat jako dlouhodobě mírně degresivní z hlediska ekonomické
aktivity a počtu obyvatel. Kolektivizace vesnic zde přinesla poškození krajiny díky melioracím
a scelování orné půdy. Hospodářská profilace je zaměřená zejména na primér, městys
disponuje menší nabídkou práce ve službách a ve výrobě. Tato zaměstnanost se však děje
prostřednictvím nedalekého Milevska, které významným způsobem podnikatelský sektor ze
Sepekova vysává. Základní vybavenost je funkční, nerozvíjející se, nadstavbové prvky
sociálního pilíře je třeba dále rozvíjet (ubytování, rekreace, volnočasové aktivity dětí, apod.).
Pozoruhodná je silná vazba mladé generace, se kterou je třeba dále pracovat (nabídka řady
sportovních a rekreačních aktivit zde chybí).
4.B.2 Závěrečná SWOT analýza
4.B.2.a Charakteristika Sepekova – co je hodnotou území, co je třeba chránit a udržet
(silné stránky)
Silné stránky
•
celková kvalita ovzduší není zhoršená vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví
•
hodnotné krajinné enklávy, poutní kostel a jeho bezprostřední okolí
•
vysoký podíl mladé generace
•
dobré dopravní spojení a těsná vazba na velké sídlo
4.B.3.b Charakteristika Sepekova – co je potřeba zlepšovat, řešit (slabé stránky)
Slabé stránky
•
vysoký podíl zaměstnanosti v priméru (zemědělství, lesnictví)
•
nízká kvalifikace obyvatel
•
malý podíl sportovišť, absence koupaliště, rekreačních loch
•
absence další nabídky služeb
4.B.2.c Šance Sepekova (= příležitosti)
Příležitosti
•
•
•
•
•
•
rozvoj cestovního ruchu
aktivity pro mladou generaci
hledání investora pro revitalizaci některých brownfieldů ZD
využití řady objektů pro sezónní ubytování a volnočasové aktivity komerčního
charakteru (zejména v malých sídlech)
výstavba koupaliště
revitalizace krajiny, eliminace negativních přírodních vlivů, stabilizace jejích
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
63
•
•
•
•
ekologických funkcí a její zatraktivnění (omezení vodní a půdní eroze - zalesňování
vytipovaných ploch, obnova a ochrana drobných vodních toků – předpoklad ekologické
rozmanitosti a malebnosti krajiny
zvýšení energetické soběstačnosti - využívání ekologicky čistých energií (využití
části zemědělských ploch pro pěstování biomasy s vedlejším efektem rozšíření
nabídky pracovních příležitostí a využití stávajících opuštěných areálů zemědělské
výroby)
uchování a ochrana architektonicky hodnotných enkláv a hodnotných přírodních kulis,
jejich využití pro turistický ruch
ještě silnější využití cykloturistiky, rekreační zázemí pro Milevsko i vzdálenější větší
města, vznik nových přírodních koupališť
využití vlivu církve práce s dětmi
4.B.2.d Rizika Sepekova (= hrozby)
Hrozby
•
•
•
•
•
•
•
rychlý úbytek dětí
stagnace rozvoje městyse vzhledem k drahým investicím do infrastruktury k bydlení
splachy orné půdy, narušení ekologické stability
trendy ohrožující populační stabilitu stárnutí populace a odchod perspektivních lidí
mimo region
chátrající stavební fond - menší atraktivita sídel
nedostatečná retenční schopnost krajiny – pokračující vodní eroze
nedostatek volnočasových aktivit pro mladé - možnosti zvýšené kriminality, odchodu
jinam
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
64
5
Problémy k řešení v územně plánovací činnosti
5.A Priority Sepekova v územně plánovací činnosti
•
podpora ploch přestavby ZD pro vznik pracovních příležitostí
•
podpora cestovního ruchu, rozvoj rekreace:
- návrh ploch pro sport a rekreaci (sportoviště, koupaliště, stravovací a ubytovací
zařízení, agroturistika ...)
- vymezení takových regulativů, které nebudou bránit ubytovací činnosti
•
udržet výraz lokalit, klasifikovaných jako hodnotné, výrazně zde nerozšiřovat
možnosti pro zastavitelné plochy
•
řešení postupné revitalizace krajiny:
- ochrana přírody a krajiny
- obnova ekologické rozmanitosti krajiny (obnova prvků krajinné zeleně – mezí,
remízů, mokřadů apod.)
- návrh protierozních a protipovodňových opatření (obnova přírodních toků,
rozčlenění velkých lánů polí, nové plochy trv. travních porostů, krajinné zeleně,
plochy k zalesnění)
- návrh nových vodních ploch, zdrží, mokřadů, suchých poldrů
- zlepšení prostupnosti krajiny, optimalizace cestní sítě
5.B
Problémy k řešení městyse Sepekov
1. plochy pro výrobu a podnikání včetně ploch transformačních
•
•
revitalizovat nevyužívané areály pro flexibilnější funkce smíšených výrob (podmíněně
smíšeného bydlení)- zejména severní část sídla
vymezit plochy pro výrobní funkce kolem stávajícího areálu zemědělské farmy
2. plochy pro bydlení
•
•
uchovat venkovský charakter hodnotných lokalit (centrální partie sídla Sepekov, sídla
Líšnice a Zálší)
prověřit větší plochy pro zástavbu ve východní části sídla Sepekov
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
65
•
pro sídla Líšnice a Zálší vymezovat malé plochy zástavby
3. revitalizace krajiny, protipovodňová opatření
•
•
řešit vymezení ploch pro zatravnění a nelesní zeleň, zalesnění
řešit opatření v krajině ke snížení rychlého odtoku vody z území revitalizací
vodotečí, vymezením nových vodních ploch
4. ochrana ZPF
•
řešit střet s ochranou ZPF u rozvojových ploch na půdách I. a II. tř. BPEJ (zejména
Zálší)
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
66
6 Problémy k řešení jinými nástroji veřejné správy
Projektant na základě územně analytických podkladů, s přihlédnutím především k
výsledkům Rozboru udržitelného rozvoje území a vyhodnocení názorů veřejnosti, upozorňuje
na problémy, které nelze bezprostředně řešit nástroji územního plánování. V rámci územně
plánovací činnosti lze pouze připravit podmínky pro ta řešení, která mají územní průmět.
Projektant doporučuje:
●
navrhnout scénáře vytváření podmínek pro:
– zvýšení vzdělanosti obyvatel
– podporu podnikání směrem k profilované výrobě (specifické nabídce, přesahující
regionální vazby)
– zvýšení informační gramotnosti obyvatel (například podpora internetu)
– pomoc s dotačními podmínkami revitalizace brownfieldů ZD
●
pro zlepšení podmínek bydlení:
– hledání financování pro další rozvoj místní nabídky vzdělanosti (knihovna)
– hledání financování pro další rozvoj hřišť, dětských koutků a přírodních
retenčních nádrží s možností koupání
●
pro posílení turistiky a cestovního ruchu:
– podporovat cykloturistiku a turistiku - zajistit instalace informačních systémů a
zlepšit tak celkovou propagaci území
– podpořit vznik ubytovací jednotky, zapojené do regionální a celostátní sítě (např.
KČT)
– podpořit dotační politikou vznik sportovně rekreačních ploch, možnosti koupání
– hledat zdroje pro obnovu účelových veřejných komunikací v krajině a zkvalitnění
stávajících (zejména s vazbou na Milevsko)
●
pro optimalizaci vodního režimu krajiny:
– zajistit důslednou kontrolu dodržování podmínek ochrany vodních zdrojů
– řešit znečištění povrchových vod dotažením odkanalizování území (Líšnice)
– posílit retenci území novými vodními plochami
– dotacemi podpořit výsadbu velkého podílu protierozních pásů
●
pro snížení energetické závislosti městyse:
– zvážit možnost centrálního vytápění s využitím fytopaliva vyprodukovaného na
okolních zemědělských pozemcích a zpracovaných např. s využitím chátrajících
zemědělských farem, s vedlejšími efekty v podobě udržované krajiny a vzniku
nových pracovních příležitostí
– ve spolupráci s obcí hledat investory pro umisťování solárních elektráren
ÚAP městyse Sepekov– PRŮZKUMY A ROZBORY
67
Download

Územní plán SEPEKOV PRŮZKUMY A ROZBORY