Autor:
Mgr. Jaroslav Vítek
Předmět/vzdělávací
Společenskovědní vzdělávání
oblast:
Tematická oblast:
Člověk v dějinách (dějepis)
Téma:
Versailleská mírová smlouva
Ročník:
4.
Datum vytvoření:
srpen 2013
Název:
VY_12_INOVACE_01.2.18.DEJ
Anotace:
Práce s úryvkem z písemného pramene, porozumění
textu, orientace v textu, získávání a zpracovávání
informací z textu. Žáci se inovativním způsobem mohou
seznámit s různými interpretacemi historických událostí,
osobností a jevů. V přístupu k problematice jsou
zohledněny trendy v západoevropské didaktice dějepisu.
Cílem zde není pouze „převyprávění“ vědeckého poznání
popularizačním jazykem, ale spíše péče o metody a
nástroje, jak v rámci výuky rozvíjet schopnosti a
dovednosti žáků, jak s těmito znalostmi dále nakládat
(tvůrčím, kritickým a odpovědným způsobem).
Metodický pokyn:
Materiál je určen pro samostatnou práci, nevyžaduje
použití žádných pomůcek. Jednotlivé pracovní listy
mohou být používány jako doplňující cvičení k příslušným
kapitolám. Texty mohou být rovněž pomůckou při
opakování probraného učiva nebo jako zdroj domácí
přípravy. V návaznosti na kurikulum se může historie
představit jako otevřený soubor otázek a problémů. Žáci
by si měli nad shromážděnými texty klást ještě další
rozšiřující otázky, na které může učitel ve výuce
v sokratovském smyslu dále navázat. Texty jsou vybrány
s ohledem na pluralitu možných výkladů minulosti a
vyučující by neměl usilovat o normativní výklad. Minulost
je zde otevřená a vyzývá ke kladení otázek.
Versailleská mírová smlouva
Versailleská mírová smlouva je jedna z pařížských mírových smluv uzavřených roku 1919
jako výsledek šestiměsíčního jednání na Pařížské mírové konferenci, která oficiálně ukončila
první světovou válku mezi Centrálními mocnostmi a Státy Dohody. Jednání na Versailleské
smlouvě byla pokračováním příměří, které bylo uzavřeno v Compiègnském lese. Smlouva
požadovala, aby Německo přijalo plnou odpovědnost za vypuknutí první světové války a aby
zaplatilo značné válečné reparace Státům Dohody (Německo muselo splácet 132 miliard
marek). Dále Německo ztratilo část svého území a všechny své kolonie v Africe a Oceánii.
Německá armáda byla omezena na 100 000 mužů. Smlouva dále definovala poválečné
hranice evropských států. Smlouva byla podepsána 28. června 1919 a ratifikována Společností
národů 10. ledna 1920. V Německu smlouva způsobila šok, který následně přispěl ke kolapsu
Výmarské republiky a v důsledku k převzetí moci Adolfem Hitlerem.
Podmínky smlouvy zahrnovaly ztrátu německých kolonií a ztrátu německého území:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Alsasko-Lotrinsko (francouzsky Alsace-Lorraine, německy Elsass-Lothringen) bylo
předáno Francii (rozloha 14 522 km², počet obyvatel 1 815 000 v roce 1905). AlsaskoLotrinsko bylo předtím francouzské území od začátku 18. století do roku 1871.
Severní Šlesvicko (dánsky Nordslesvig, německy Nordschleswig) bylo po šlesvických
plebiscitech předáno Dánsku (3 228 km² nebo 3 938 km²).
Po Velkopolském povstání připadla Polsku většina území provincie Poznaňska
(polsky prowincja Poznańska, německy Provinz Posen). Dále Polsku připadla většina
Západního Pruska. Tímto Polsko získalo 53 800 km² a 4 224 000 obyvatel (1931),
počítaje v to 510 km² a 26 000 obyvatel z Horního Slezska.
Východní část Horního Slezska po Hornoslezských povstáních a plebiscitu připadla
Polsku (rozloha 3 214 km² počet obyvatel 965 000).
Hlučínsko (oblast Horního Slezska) připadla Československu (316 nebo 333 km² a
49 000 obyvatel).
Německá města Eupen a Malmedy připadla Belgii.
Město Działdowo (německy Soldau, železniční stanice na trase Varšava–Gdaňsk) ve
Východním Prusku připadlo Polsku (plocha 492 km²).
Severní část Východního Pruska (Klaipėda s okolím) byla dána pod kontrolu Francie.
Pozdeji se tato oblast stala částí Litvy.
Plebiscit ve východní části Západního Pruska a v jižní části Východního Pruska
(Varmie a Mazursko, nyní Varmijsko-mazurské vojvodství); několik vesnic připadlo
Polsku.
Oblast Sárska byla dána pod kontrolu Společnosti národů na 15 let, poté byl plebiscit
mezi Francií a Německem.
Město Gdaňsk (německy Danzig) v Polsku spolu s deltou řeky Visly bylo ustanoveno
jako Svobodné město Gdaňsk (německy Freie Stadt Danzig) pod dohledem
Společnosti národů a částečně pod dohledem polské vlády (rozloha 1 893 km², počet
obyvatel 408 000 v roce 1929).
Článek 156 smlouvy převedl německé koncese v čínské provincii Šan-tung na Japonsko, než
aby navrátil suverenitu Číně. Znechucení Číňanů nad tímto ustanovením vedlo
k demonstracím a ke Hnutí 4. května (anglicky May Fourth Movement). To nakonec vedlo
k tomu, že Čína nepodepsala Versailleskou smlouvu. Místo toho deklarovala konec války
s Německem až v září 1919 a podepsala separátní smlouvu s Německem v roce 1921.
Vojenské podmínky Versailleské smlouvy byly tvrdé a ze strany Francie byly motivovány
nejenom strachem, ale také touhou po odplatě (tzv. revanšismus). Během francouzsko-pruské
války byla Francie poražena a ztráta Alsaska-Lotrinska velmi přispěla k této touze po odplatě.
Navíc obrovský počet mrtvých a značné ekonomické škody způsobené první světovou válkou
způsobily strach z budoucí německé agrese a tím tedy touhu po ještě větší odplatě, což
určovalo značnou část jednání s Německem.
Německá armáda (německy Heer) byla omezena na 100 000 mužů. Nesměla mít brannou
povinnost, žádné tanky, žádné těžké dělostřelectvo a žádný generální štáb (Großer
Generalstab). Německé loďstvo (Deutsche Marine) bylo omezeno na 15 000 mužů a mohlo
mít pouze šest bitevních lodí (s výtlakem méně než 10 000 tun), šest křižníků a dvanáct
torpédoborců. Ponorky nebyly povoleny, stejně tak jako letectvo (Luftwaffe). Dále bylo
výslovně řečeno, že vojáci (mužstvo) nesmí sloužit po dobu kratší než 12 let a důstojníci po
dobu kratší než 25 let, a tedy aby pouze omezené množství mužů mohlo procházet vojenským
výcvikem.
Článek 231 smlouvy (klausule o válečné vině) připisuje Německu a pouze Německu
zodpovědnost za „ztráty a utrpení“ Států Dohody v průběhu války. Tento článek pak poskytl
základ pro válečné reparace, jejichž celková suma byla určena komisí zastupující Státy
Dohody. V lednu 1921 byly reparace vyčísleny na 269 miliard marek, což většina ekonomů
považovala za přehnané. Později toho roku byla částka zredukována na 132 miliard marek,
což stále většině německých vyjednavačů přišlo jako astronomická suma. Ekonomické
problémy způsobené placením reparací spolu s odporem Německa je platit jsou uváděny jako
jedna z příčin konce Výmarské republiky, a tedy následně k převzetí moci Adolfem Hitlerem
a vypuknutí druhé světové války.
Spojené státy americké nikdy nepodepsaly Versailleskou smlouvu. Volby roku 1918 vyhrála
Republikánská strana a tím získala převahu v americkém senátě. Následně dvakrát
zablokovala ratifikaci smlouvy (podruhé 19. března 1920), částečně z důvodů
upřednostňování izolacionismu (spojenému s neuznáváním Společnosti národů), částečně
kvůli vysokým reparacím. Spojené státy americké se také nikdy nepřipojily ke Společnosti
národů. Později roku 1921 podepsaly zvláštní smlouvu (tzv. Berlínskou smlouvu)
s Německem, která sice potvrdila placení reparací a další ustanovení Versailleské smlouvy,
ale vynechala všechny pasáže pojednávající o Společnosti národů.
Otázky a úkoly
Úkol 1: Kde bylo uzavřeno příměří, jehož pokračováním byla Versailleská smlouva?
Úkol 2: Kdo měl přijmout plnou odpovědnost za vypuknutí první světové války?
Úkol 3: Jak byla omezena německá armáda?
Úkol 4: Jaké německé území bylo předáno Francii?
Úkol 5: Která území připadla Polsku?
Úkol 6: Na koho byly převedeny německé koncese v čínské provincii Šan-tung?
Úkol 7: Proč Čína nepodepsala Versailleskou smlouvu?
Úkol 8: Mohla být německá armáda vyzbrojena ponorkami a letectvem?
Úkol 9: Na kolik byly vyčísleny válečné reparace?
Správné řešení:
Úkol 1: Jednání na Versailleské smlouvě byla pokračováním příměří, které bylo uzavřeno
v Compiègnském lese.
Úkol 2: Smlouva požadovala, aby Německo přijalo plnou odpovědnost za vypuknutí války.
Úkol 3: Německá armáda byla omezena na 100 000 mužů.
Úkol 4: Alsasko-Lotrinsko bylo předáno Francii.
Úkol 5: Po Velkopolském povstání připadla Polsku většina území provincie Poznaňska. Dále
Polsku připadla většina Západního Pruska. Tímto Polsko získalo 53 800 km² a
4 224 000 obyvatel (1931), počítaje v to 510 km² a 26 000 obyvatel z Horního
Slezska.Východní část Horního Slezska po Hornoslezských povstáních a plebiscitu připadla
Polsku (rozloha 3 214 km² počet obyvatel 965 000). Město Działdowo (železniční stanice na
trase Varšava–Gdaňsk) ve Východním Prusku připadlo Polsku (plocha 492 km²). Plebiscit ve
východní části Západního Pruska a v jižní části Východního Pruska (Varmie a Mazursko,
nyní Varmijsko-mazurské vojvodství); několik vesnic připadlo Polsku. Město Gdaňsk
v Polsku spolu s deltou řeky Visly bylo ustanoveno jako Svobodné město Gdaňsk (německy
Freie Stadt Danzig) pod dohledem Společnosti národů a částečně pod dohledem polské vlády
(rozloha 1 893 km², počet obyvatel 408 000 v roce 1929).
Úkol 6: Článek 156 smlouvy převedl německé koncese v čínské provincii Šan-tung na
Japonsko, než aby navrátil suverenitu Číně.
Úkol 7: Článek 156 smlouvy převedl německé koncese v čínské provincii Šan-tung na
Japonsko, než aby navrátil suverenitu Číně. Znechucení Číňanů nad tímto ustanovením vedlo
k demonstracím a ke Hnutí 4. května.
Úkol 8: Ponorky nebyly povoleny, stejně tak jako letectvo.
Úkol 9: V lednu 1921 byly reparace vyčísleny na 269 miliard marek, což většina ekonomů
považovala za přehnané. Později toho roku byla částka zredukována na 132 miliard marek.
Použité zdroje:
Wikipedie. Versailleská mírová smlouva [on line] [cit. 2013-12-08]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Versaillesk%C3%A1_smlouva
Download

18 Versailleská mírová smlouva