AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Územní energetická koncepce
Město Trhové Sviny
Objednatel: Energy Centre České Budějovice
Nám. Přemysla Otakara II. 87/25
370 01 České Budějovice
Zastoupený: Mgr. Ivana Klobušníková, jednatelka
Zhotovitel: AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1
Zastoupený: Ing. Milanem Komínkem ve věcech smluvních
Autorský kolektiv: Ing. Daniel Bubenko
Ing. David Pech
Ing. Jan Milota
Ing. Ondřej Vaško
Kontrola: Ing. David Borovský
Číslo zakázky zhotovitele: 12-1-037
Datum: 31. 8. 2013
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
OBSAH
1
ÚVOD __________________________________________________________________ 9
2
VÝVOJ VNĚJŠÍCH PODMÍNEK A ENERGETICKÉ LEGISLATIVY ______________________ 10
2.1
2.2
3
STRATEGICKÉ DOKUMENTY .................................................................................................... 10
2.1.1
Státní energetická koncepce- aktualizace listopad 2012 ................................................... 10
2.1.2
Národní akční plán české republiky pro energii z obnovitelných zdrojů z roku 2012 .......... 13
2.1.3
Akční plán pro biomasu v ČR na období 2012-2020 .......................................................... 17
2.1.4
Územní energetická koncepce Jihočeského kraje a její aktualizace ................................... 20
2.1.5
Přehled evropských směrnic se zásadním vlivem na energetickou legislativu a politiku ČR 21
LEGISLATIVA V ČR VE VZTAHU K HOSPODAŘENÍ S ENERGIÍ ...................................................... 24
ROZBORY TRENDŮ VÝVOJE POPTÁVKY PO ENERGII ____________________________ 26
3.1
4
ANALÝZA ÚZEMÍ .................................................................................................................... 26
3.1.1
Vymezení řešeného území .............................................................................................. 26
3.1.2
Počet obyvatelstva a sídelní struktura ............................................................................. 27
3.1.3
Geografická poloha a klimatická data .............................................................................. 31
3.1.4
Základní informace o životním prostředí.......................................................................... 37
3.1.5
Občanská vybavenost ..................................................................................................... 39
PŘEHLED EKONOMICKÝCH AKTIVIT ÚZEMÍ ___________________________________ 41
4.1
OBECNÉ EKONOMICKÉ INFORMACE ....................................................................................... 41
4.2
VÝZNAMNÉ ENERGETICKÉ SPOLEČNOSTI ................................................................................ 47
5
4.2.1
Provozovatel distribuční soustavy elektrické energie a zemního plynu ............................. 47
4.2.2
Hlavní provozovatelé soustav zásobování teplem ............................................................ 47
PŘEHLED SOUČASNÉHO STAVU ENERGETIKY A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ____________ 48
5.1
ENERGETICKÁ BILANCE ÚZEMÍ – STÁVAJÍCÍ STAV .................................................................... 48
5.2
ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ ...................................................................................... 50
5.3
5.4
5.2.1
Popis distribuční soustavy ............................................................................................... 50
5.2.2
Výroba elektrické energie v řešeném území ..................................................................... 51
5.2.3
Bilance spotřeby elektrické energie ................................................................................. 52
ZÁSOBOVÁNÍ ZEMNÍM PLYNEM ............................................................................................. 54
5.3.1
Popis distribuční soustavy ............................................................................................... 54
5.3.2
Bilance spotřeby zemního plynu ...................................................................................... 54
ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM ............................................................................................................ 56
5.4.1
Popis soustavy zásobování teplem .................................................................................. 56
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
1
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
5.4.2
Bilance dodávek tepla v soustavě společnosti Tepelné hospodářství Města Trhové Sviny,
spol. s r.o.................................................................................................................................... 59
6
ROZBOR MOŽNÝCH ZDROJŮ A ZPŮSOBU NAKLÁDÁNÍ S ENERGIÍ _________________ 63
6.1
ELEKTRICKÁ ENERGIE ............................................................................................................. 63
6.2
ZEMNÍ PLYN........................................................................................................................... 63
6.3
ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM ............................................................................................................ 63
6.4
6.3.1
Centralizované zásobování teplem .................................................................................. 63
6.3.2
Možnosti vývoje centralizovaného zásobování teplem v Trhových Svinech ....................... 64
6.3.3
Decentrální zásobování teplem ....................................................................................... 64
OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE ............................................................................................. 65
6.4.1
Zdroje elektrické energie – přímé využití sluneční energie................................................ 66
6.4.2
Zdroje elektrické energie – využití energie větru .............................................................. 69
6.4.3
Zdroje elektrické energie – využití vodní energie ............................................................. 73
6.4.4
Zdroje tepla a kombinované výroby elektrické energie a tepla - využití biomasy............... 76
6.4.5
Zdroje kombinované výroby elektrické energie a tepla – bioplyn. stanice (BPS) ................ 87
6.4.6
Zdroje tepla – přímé využití sluneční energie pomocí solárních tepelných soustav ............ 94
6.4.7
Zdroje tepla – geotermální energie.................................................................................. 96
6.5
KOMBINOVANÁ VÝROBA ELEKTRICKÉ ENERGIE A TEPLA ....................................................... 103
6.6
POSOUZENÍ MOŽNOSTÍ VYUŽÍVÁNÍ PŘÍPADNÉHO VÝSKYTU DRUHOTNÝCH ENERGETICKÝCH
ZDROJŮ V ÚZEMÍ ................................................................................................................. 106
7
CENTRALIZOVANÉ ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM – ŠIRŠÍ SOUVISLOSTI __________________ 107
7.1
VIZE CZT .............................................................................................................................. 107
7.2
PROBLEMATIKA ODPOJOVÁNÍ KONEČNÝCH ODBĚRATELŮ OD SYSTÉMU CZT ......................... 108
7.2.1
Technicko-ekonomická otázka odpojování od CZT ......................................................... 109
7.2.2
Legislativní rámec odpojování odběratelů od CZT v souvislosti s Územní energetickou
koncepcí ................................................................................................................................... 111
7.2.2.1
Specifikace legislativních opatření v procesu odpojení od CZT .......................................113
7.2.2.2
Náležitosti žádosti o stavební povolení k odpojení od CZT .............................................114
7.2.3
7.3
CZT V TRHOVÝCH SVINECH Z POHLEDU STRATEGICKÉHO ŘEŠENÍ PALIV ................................. 118
7.3.1
7.4
Analýza rizik spojených s odpojováním konečných odběratelů od CZT ............................ 116
Rozbor paliv ................................................................................................................. 118
7.3.1.1
Biomasa – dřevní štěpka ..................................................................................................118
7.3.1.2
Zemní plyn .......................................................................................................................120
ANALÝZA SOUČASNÉ ÚROVNĚ CENY TEPLA V MĚSTĚ TRHOVÉ SVINY ..................................... 122
7.4.1
Úvod do problematiky substituce CZT jinými – decentrálními zdroji ............................... 122
7.4.2
Komentář k výpočtům substitučních cen ....................................................................... 123
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
2
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
7.5
7.4.3
Výsledné srovnání pro rok 2012 .................................................................................... 124
7.4.4
Konkurenceschopnost ceny tepla ve vztahu k cenám lokálních konkurenčních zdrojů ..... 125
7.4.5
Srovnání cen tepla s jinými zdroji .................................................................................. 126
7.4.6
Opatření pro udržení stávajícího trhu ............................................................................ 128
BEZPEČNOST DODÁVEK ENERGIE A ENERGETICKÁ SOBĚSTAČNOST MĚSTA ............................ 129
8
7.5.1
Rizika zranitelnosti energetické infrastruktury ............................................................... 130
7.5.2
Ostrovní provozy z pohledu krizového řízení.................................................................. 133
7.5.3
Vize zodolnění větších měst .......................................................................................... 135
7.5.4
Krizový ostrovní provoz vyčleněné části distribuční soustavy ......................................... 135
7.5.5
Přístup veřejné správy, energetická bezpečnost jedením z cílů SEK................................. 139
HODNOCENÍ EKONOMICKY VYUŽITELNÝCH ÚSPOR U SPOTŘEBITELSKÝCH,
DISTRIBUČNÍCH A VÝROBNÍCH SYSTÉMŮ___________________________________________ 140
8.1
ZÁKLADNÍ BILANCE ÚZEMÍ ................................................................................................... 140
8.2
ÚSPORY SPOTŘEBITELSKÝCH SYSTÉMŮ ................................................................................. 141
8.2.1
Vazba na rozvoj území, městských částí, podnikatelských aktivit .................................... 141
8.2.2
Úspory energie v budovách - legislativa ......................................................................... 142
8.2.3
Úspory energie v rezidenčním sektoru (domácnostech) ................................................. 145
8.2.4
Úspory energie v rezidenčním sektoru města Trhové Sviny, vč. budov zásobovaných CZT 150
8.2.5
Úspory energie v objektech ve vlastnictví města ............................................................ 154
8.2.6
Úspory v podnikatelském sektoru ................................................................................. 156
8.2.7
Předběžné posouzení úspor energie rekonstrukcí veřejného osvětlení ........................... 157
8.2.8
Souhrnný potenciál úspor energie ................................................................................. 162
8.3
9
10
MOŽNOSTI VYUŽITÍ ALTERNATIVNÍCH ČI OBNOVITELNÝCH PALIV A ZDROJŮ ENERGIE............ 165
CÍLE A PRIOTITY ENERGETICKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ÚZEMÍ ______________________ 168
9.1
CÍLE ÚEK .............................................................................................................................. 168
9.2
ROZBOR VYBRANÝCH CÍLŮ ÚEK ............................................................................................ 170
9.2.1
Oblasti snižování měrné spotřeby energie ..................................................................... 171
9.2.2
Oblasti využití obnovitelných zdrojů a druhotných zdrojů energie .................................. 174
9.2.3
Oblast využívání kombinované výroby elektřiny a tepla (chladu).................................... 176
9.2.4
Oblast zvýšení spolehlivosti zásobování energií, energetický management..................... 177
CELKOVÝ SOUHRN DOPORUČENÝCH ŘEŠENÍ _________________________________ 178
10.1 STANOVENÍ ZÁSAD UŽITÍ JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ PALIV A ENERGIE ....................................... 178
10.2 ZPŮSOBY A ZDROJE FINANCOVÁNÍ JEDNOTLIVÝCH OBLASTÍ.................................................. 182
10.3 NÁVRH ORGANIZACE MĚSTSKÉHO ENERGETICKÉHO MANAGEMENTU................................... 187
10.3.1 Úkoly energetického managementu .............................................................................. 188
10.3.2 Nástroje energetického managementu .......................................................................... 188
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
3
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
10.3.3 Podpůrné nástroje energetického managementu města ................................................ 189
11
NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU ________________________________________________ 192
11.1 NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU ÚEK JIHOČESKÉHO KRAJE ............................................................... 192
11.2 NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU MĚSTA TRHOVÉ SVINY................................................................... 193
11.2.1 Hlavní cíle ..................................................................................................................... 193
11.2.2 Doporučený obsah akčního plánu.................................................................................. 194
11.3 PRIORITY AKČNÍHO PLÁNU................................................................................................... 194
11.3.1 Priorita 1 - zachování systému (CZT), zvyšování jeho stability a konkurenceschopnosti ... 195
11.3.2 Priorita 2 - Snižování spotřeby energie a nákladů na ně v objektech v majetku města ..... 196
11.3.3 Priorita 3 - Realizace potenciálu úspor paliv a energie ve spotřebitelských sektorech...... 198
11.3.4 Priorita 4 - Podpora využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie ......................... 199
11.3.5 Priorita 5 - Zvýšení bezpečnosti dodávek energie města ................................................. 201
11.3.6 Priorita 6 - Podpora náhrady nevhodných paliv pro zlepšení kvality ovzduší ................... 202
11.3.7 Priorita 7 - Vzdělávání, informovanost a zapojování občanů........................................... 203
12
PŘÍLOHOVÁ ČÁST ______________________________________________________ 205
12.1 PŘÍLOHA Č. 1 – FOTODOKUMENTACE ................................................................................... 205
12.2 PŘÍLOHA Č. 2 – LICENCOVANÉ ZDROJE ELEKTRICKÉ ENERGIE DLE ERÚ .................................... 211
12.3 PŘÍLOHA Č. 3 – LICENCOVANÉ ZDROJE TEPLA DLE ERÚ .......................................................... 212
12.4 PŘÍLOHA Č. 4 – LICENCE PRO ROZVOD TEPLA DLE ERÚ .......................................................... 213
12.5 PŘÍLOHA Č. 5 – VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉ AKCE – SPOTŘEBA ENERGIE V DOMÁCNOSTÍ .. 214
12.6 PŘÍLOHA Č. 6 – SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A ZNAČEK ...................................................... 216
Seznam tabulek:
Tabulka 1 - Vývoj a struktura primárních energetických zdrojů (PEZ) do roku 2040 ...................................... 11
Tabulka 2 - Celkový národní cíl pro podíl energie z OZE ................................................................................. 13
Tabulka 3 - Očekávaná hrubá spotřeba energie ČR v období 2010-2020 (ktoe)............................................. 14
Tabulka 4 - Příspěvek energie z obnovitelných zdrojů v každém odvětví ke spotřebě energie (ktoe) ........... 15
Tabulka 5 - Národní cíl pro rok 2020 a odhadovaný vývoj OZE ....................................................................... 15
Tabulka 6 - Plocha zemědělské půdy disponibilní pro energetické využití ..................................................... 17
Tabulka 7 - Souhrn energetického potenciálu ze zemědělské půdy (Expertní tým APB, MZe 2011).............. 18
Tabulka 8 - Celkový energetický potenciál biomasy v ČR ................................................................................ 18
Tabulka 9 - Celková energie z biomasy v roce 2010 ....................................................................................... 19
Tabulka 10 - Počet obyvatel města Trhové Sviny v letech 1971-2012 (vždy k 31. 12. daného roku) ............. 27
Tabulka 11 - Domy podle obydlenosti (SLDB 2001 a 2011)............................................................................. 28
Tabulka 12 - Obydlené byty podle způsobu vytápění a používané energie k vytápění (SLDB 2001 a 2011) . 29
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
4
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Tabulka 13 - Délka topného období pro oblast České Budějovice – 50-ti letý průměr................................... 32
Tabulka 14 - Krajské územní teploty 2008-2013 (*2013= operativní data) .................................................... 33
Tabulka 15 - Krajské územní srážky 2008-2013 (*2013= operativní data) ...................................................... 35
Tabulka 16 - Emise znečišťujících látek (REZZO 1-3) v kg na jednoho obyv. (2009 resp. 2011) ..................... 37
Tabulka 17 - Emise znečišťujících látek (REZZO 1-3) v t/rok. (ČHMÚ 2011), Trhové Sviny ............................. 38
Tabulka 18 - Počet školských zařízení .............................................................................................................. 39
Tabulka 19 - Počet sociálních zařízení ............................................................................................................. 39
Tabulka 20 - Počet sportovních zařízení .......................................................................................................... 39
Tabulka 21 - Počet zdravotnických zařízení ..................................................................................................... 40
Tabulka 22 - Počet kulturních zařízení............................................................................................................. 40
Tabulka 23 - Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity (SLDB 2011) .............................................................. 41
Tabulka 24 - Obyvatelstvo podle míry zaměstnanosti a ekonomické aktivity (SLDB 2011) ............................ 41
Tabulka 25 - Hospodářská činnost města Trhové Sviny, struktura podnikatelských subjektů....................... 42
Tabulka 26 - Struktura zaměstnanosti dle jednotlivých odvětví (SLDB 2011) ................................................. 44
Tabulka 27 - Registrovaná míra nezaměstnanosti v letech 2005-2011 (vždy k 31. 12) .................................. 45
Tabulka 28 - Vstupní energetická bilance území, spotřeba energie v palivu .................................................. 48
Tabulka 29 - Rozdělení instalovaného výkonu zdrojů el. energie ................................................................... 51
Tabulka 30 - Spotřeby elektrické energie – rok 2011 a rok 2012 v MWh ....................................................... 52
Tabulka 31 - Spotřeby zemního plynu – rok 2012 v MWh .............................................................................. 54
Tabulka 32 - Délky rozvodů SCZT .................................................................................................................... 58
Tabulka 33 - Vývoj spotřeby tepla v SCZT, Tepelné hospodářství Města Trhové Sviny, spol. s r.o. ................ 59
Tabulka 34 - Vývoj výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) od roku 2004 v MWh ................. 65
Tabulka 35 - Odhad vývoje fotovoltaických zdrojů instalovaných na střechách RD ....................................... 68
Tabulka 36 - Vodní elektrárny v řešeném území ............................................................................................. 75
Tabulka 37 - Výhřevnost vybrané biomasy ..................................................................................................... 77
Tabulka 38 - Struktura pozemků v okrese České Budějovice ......................................................................... 78
Tabulka 39 - Pozemky ve městě Trhové Sviny ................................................................................................ 80
Tabulka 40 - Dostupná biomasa z lesních porostů pro okres České Budějovice a město Trhové Sviny ......... 83
Tabulka 41 - Maximální energetický potenciál pro vybrané druhy fytomasy ................................................. 84
Tabulka 42 - Energetický potenciál vybraných druhů fytomasy při 10% využití půdy ................................... 85
Tabulka 43 - Využitelná odpadní biomasa ze zemědělství .............................................................................. 86
Tabulka 44 - Teoretický potenciál biomasy ..................................................................................................... 86
Tabulka 45 - Množství bioplynu využitelného z jednotlivých druhů zvířat ..................................................... 89
Tabulka 46 - Potenciál energie z bioplynu z hospodářských zvířat ................................................................. 89
Tabulka 47 - Potenciál energie z bioplynu od jednotlivých druhů hospodářských zvířat ............................... 90
Tabulka 48 - Současný počet bioplynových stanic v Jihočeském kraji k 1.1.2013........................................... 91
Tabulka 49 - Seznam bioplynových zdrojů v okrese České Budějovice. .......................................................... 93
Tabulka 50 - Solární tepelné soustavy – Scénář 1 ........................................................................................... 94
Tabulka 51 - Solární tepelné soustavy – Scénář 2 ........................................................................................... 94
Tabulka 52 - Nejčastější typy tepelných čerpadel - podle použitých médií .................................................... 97
Tabulka 53 - Kategorizace území z pohledu využití geotermální energie ...................................................... 98
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
5
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Tabulka 54 - Skutečně instalovaná TČ dle sektoru v roce 2011 ...................................................................... 99
Tabulka 55 - Odhad celkové dodávky TČ v roce 2011 ..................................................................................... 99
Tabulka 56 - Využitelný teoretický potenciál geotermální energie pomocí TČ ............................................ 102
Tabulka 57 - Reálný potenciál geotermální energie pomocí TČ ................................................................... 102
Tabulka 58 - Základní parametry jednotlivých typů kombinované výroby tepla a elektřiny ....................... 103
Tabulka 59 - Výpočty cen ze substitučních zdrojů pro rok 2012 ................................................................... 124
Tabulka 60 - Výpočty substituční ceny při ceně plynu od E.ON pro rok 2012............................................... 125
Tabulka 61 - Středně velké zdroje, cena tepla............................................................................................... 126
Tabulka 62 - Velké zdroje, cena tepla ............................................................................................................ 127
Tabulka 63 - Městské distribuční společnosti, cena tepla ............................................................................. 127
Tabulka 64 - Další obdobné lokality v JČ, cena tepla .................................................................................... 127
Tabulka 65 - Základní vstupní energetická bilance, spotřeba energie v palivu ............................................. 140
Tabulka 66 - Potenciál úspor energie provozu el. spotřebičů v bytové jednotce ......................................... 147
Tabulka 67 - Potenciály úspor energie v objektech zásobovaných systémem CZT ....................................... 151
Tabulka 68 - Reálný ekonomický potenciál úspor RD a BD nepřipojených na CZT na vytápění.................... 152
Tabulka 69 - Teoretický technický potenciál úspor RD a BD nepřipojených na CZT na vytápění.................. 153
Tabulka 70 - Spotřeba objektů v majetku města........................................................................................... 154
Tabulka 71 - Vyčíslení potenciálu úspor energie v objektech města Trhové Sviny ....................................... 155
Tabulka 72 - Vývoj spotřeby el. energie a plateb za veřejné osvětlení města .............................................. 158
Tabulka 73 - Analýza VO, teoretická vyčíslení potenciálu úspor ve VO ........................................................ 159
Tabulka 74 - Reálný ekonomický potenciál úspor [GJ/rok] ........................................................................... 163
Tabulka 76 - Teoretický technický potenciál úspor [GJ/rok] ......................................................................... 164
Tabulka 77 - Reálný potenciál implementace AZE do roku 2032 .................................................................. 166
Tabulka 78 - Teoretický technický potenciál implementace AZE do roku 2032............................................ 167
Tabulka 79 - Doporučené formy zásobování energií v jednotlivých typech území ....................................... 180
Seznam grafů:
Graf 1 - Vývoj a struktura primárních energetických zdrojů (PEZ) do roku 2040 ............................................ 11
Graf 2 - Podíl jednotlivých technologií OZE na výrobě el. energie do roku 2020 dle NAP OZE 2012 .............. 16
Graf 3 - Instalovaný výkon elektráren OZE do roku 2020 dle NAP OZE 2012.................................................. 16
Graf 4 - Počet obyvatel města Trhové Sviny v letech 1971-2012 (vždy k 31. 12. daného roku) ................... 28
Graf 5 - Domy podle obydlenosti (SLDB 2001 a 2011) .................................................................................... 29
Graf 6 - Obydlené byty podle způsobu vytápění a používané energie k vytápění (SLDB 2001 a 2011) .......... 30
Graf 7 - Struktura katastrální plochy města Trhové Sviny ............................................................................... 31
Graf 8 - Struktura zemědělské půdy v katastru města Trhové Sviny............................................................... 32
Graf 9 - Průměrné měsíční teploty v JČ 2008 až 2010 ve srovnání s dlouhodobým průměrem 1961-1990 ... 34
Graf 10 - Průměrné měsíční teploty v JČ 2011 až 2013 ve srovnání s dlouhodobým průměrem 1961-1990 . 34
Graf 11 - Průměrné územní srážky v JČ 2008 až 2010 ve srovnání s dlouhodobým průměrem 1961-1990 ... 36
Graf 12 - Průměrné územní srážky v JČ 2011 až 2013 ve srovnání s dlouhodobým průměrem 1961-1990 ... 36
Graf 13 - Emise znečišťujících látek (REZZO 1-3) v kg na jednoho obyv. (2009 resp. 2011)............................ 38
Graf 14 - Emise znečišťujících látek (REZZO 1-3) v t/rok. (ČHMÚ 2011), Trhové Sviny ................................... 38
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
6
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Graf 15 - Hospodářská činnost ve městě Trhové Sviny, struktura podnikatelských subjektů ........................ 43
Graf 16 - Hospodářská činnost podle právní formy ve městě Trhové Sviny (k 31. 12. 2011) ......................... 43
Graf 17 - Struktura zaměstnanosti dle jednotlivých odvětví (SLDB 2011) ...................................................... 44
Graf 18 - Registrovaná míra nezaměstnanosti v letech 2005-2011 (vždy k 31. 12.) ....................................... 46
Graf 19 - Procentuální podíly na spotřebě energie v území ........................................................................... 49
Graf 20 - Procentuální rozdělení zdrojů REZZO 1 až 3 ..................................................................................... 49
Graf 21 - Rozdělení odběrných míst, údaje za rok 2012.................................................................................. 50
Graf 22 - Rozdělení instalovaného výkonu zdrojů el. energie ......................................................................... 51
Graf 23 - Procentní rozdělení spotřeby elektrické energie v roce 2011.......................................................... 52
Graf 24 - Procentní rozdělení spotřeby elektrické energie v roce 2012.......................................................... 53
Graf 25 - Porovnání spotřeby elektrické energie – typy odběratelů ............................................................... 53
Graf 26 - Rozdělení odběrných míst, údaje za rok 2012.................................................................................. 54
Graf 27 - Procentní rozdělení spotřeby zemního plynu v roce 2012............................................................... 55
Graf 28 - Porovnání spotřeby zemního plynu – typy odběratelů .................................................................... 55
Graf 29 - Vývoj spotřeby tepla v SCZT, Tepelné hospodářství Města Trhové Sviny, spol. s r.o. ..................... 59
Graf 30 - Dodávky tepla z SCZT a průběh teplot v otopném období ............................................................... 60
Graf 31 - Vývoj ceny tepla v letech 2007-2012................................................................................................ 60
Graf 32 - Vývoj ceny paliva – dřevní štěpky..................................................................................................... 61
Graf 33 - Vývoj nákladů na nákup paliva ......................................................................................................... 61
Graf 34 - Vývoj výroby el. energie ................................................................................................................... 62
Graf 35 - Vývoj výroby elektřiny z OZE a její podíl na hrubé domácí spotřebě ............................................... 66
Graf 36 - Počet a instalovaný výkon fotovoltaických zdrojů v ČR ................................................................... 67
Graf 37 - Instalovaný výkon fotovoltaických zdrojů v Trhových Svinech v kW p .............................................. 68
Graf 38 - Výkonová charakteristika větrné elektrárny s výkonem 500 kW ..................................................... 69
Graf 39 - Počet a instalovaný výkon větrných zdrojů v ČR .............................................................................. 72
Graf 40 - Počet a instalovaný výkon vodních zdrojů do 1MWe v ČR............................................................... 75
Graf 41 - Rozdělení půdy v okrese České Budějovice ...................................................................................... 79
Graf 42- Rozdělení zemědělské půdy v okrese České Budějovice................................................................... 80
Graf 43 - Struktura katastrální plochy na území města Trhové Sviny ............................................................. 81
Graf 44 - Rozdělení zemědělské půdy na území města Trhové Sviny ............................................................. 81
Graf 45 -Počet a instalovaný výkon BPS v ČR (k 1.7.2013) .............................................................................. 92
Graf 46 -Instalovaný výkon bioplynových zdrojů a zdrojů na skládkový plyn v okrese České Budějovice...... 93
Graf 47 - Ilustrace průběhu spotřeb a zisků ................................................................................................... 95
Graf 48 - Odhad roční dodávky TČ do ČR [ ks] ................................................................................................. 99
Graf 49 - Odhad roční dodávky TČ do ČR [kW].............................................................................................. 100
Graf 50 - Počet odběratelů provozující TČ v ČR v letech 2002-2011 ............................................................. 100
Graf 51 - Doba návratnosti – porovnání CZT a domovní kotelny na ZP v závislosti na ceně CZT .................. 110
Graf 52 - Rozdělení a velikost spotřeby energie ve výši 227 PJ v budovách pro bydlení .............................. 145
Graf 53 - Stav renovací bytového fondu ČR k roku 2012 .............................................................................. 146
Graf 54 - Vývoj spotřeby tepla z CZT od roku 2003 ....................................................................................... 150
Graf 55 - Potenciály úspor energie v objektech zásobovaných systémem CZT ............................................ 151
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
7
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Graf 56 - Reálný ekonomický potenciál úspor RD a BD nepřipojených na CZT na vytápění ......................... 152
Graf 57 - Teoretický technický potenciál úspor RD a BD nepřipojených na CZT na vytápění ....................... 153
Graf 58 - Rozdělení spotřeb energie v objektech v majetku města .............................................................. 154
Graf 59 - Potenciál úspor energie v objektech města Trhové Sviny .............................................................. 155
Graf 60 - Vývoj spotřeby el. energie a plateb za veřejné osvětlení města .................................................... 158
Graf 61 - Vývoj plateb za el. energii za veřejné osvětlení města .................................................................. 159
Graf 62 - Typická doba svícení dle východu a západu slunce, délka doby veřejného osvětlení ................... 160
Graf 63 - Reálný ekonomický potenciál úspor [GJ/rok] ................................................................................. 163
Graf 65 - Teoretický technický potenciál úspor [GJ/rok] ............................................................................... 164
Graf 66 - Reálný potenciál implementace AZE do roku 2032........................................................................ 166
Graf 67 - Teoretický technický potenciál implementace AZE do roku 2032 ................................................. 167
Seznam obrázků:
Obrázek 1 - Území města Trhové Sviny ........................................................................................................... 26
Obrázek 2 - Schéma situování zdroje tepla CZT, mapové vyznačení polohy................................................... 57
Obrázek 3 - Satelitní snímek situování zdroje tepla CZT, vyznačení polohy ................................................... 57
Obrázek 4 - Mapa prům.rychlostí větru ve výšce 100 m na území ČR (Ústav fyziky atmosféry AV ČR v. v. i.) 70
Obrázek 5 - Mapa území s dostatečným větrným potenciálem...................................................................... 71
Obrázek 6 - Charakteristiky vodních turbín ..................................................................................................... 73
Obrázek 7 - Kategorizace využití geotermální energie na území ČR ............................................................... 96
Obrázek 8 - Schéma kogenerační jednotky .................................................................................................. 104
Obrázek 9 - Důsledek koincidence mezer a slabých míst kritické infrastruktury ......................................... 130
Obrázek 10 - Sběr informací o subjektech kritické infrastruktury................................................................. 134
Obrázek 11 - Možnosti ostrovního provozu v distribuční soustavě .............................................................. 136
Obrázek 12 - Schéma funkce krizového ostrovního provozu ........................................................................ 138
Obrázek 13 - Dělení energetického managementu....................................................................................... 187
Obrázek 14 - Městský energetický management .......................................................................................... 190
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
8
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
1
ÚVOD
Významnou součástí státní energetické politiky je regionální energetická politika. Jednotlivé regionální
orgány (kraje a statutární města) mají podle zákona 406/2000 Sb. (§ 4) uloženou povinnost zpracovat
Územní energetickou koncepci (ÚEK) – rozpracovat své energetické záměry a zkoordinovat užití
jednotlivých energetických zdrojů tak, aby systém energetické a ekologické infrastruktury byl v souladu
s komplexním rozvojem území. ÚEK může přijmout pro svůj územní obvod nebo jeho část obec, přičemž
přijatá obcí musí být v souladu s ÚEK přijatou krajem. ÚEK musí rovněž zohledňovat změny vnějších
okrajových podmínek.
V době zpracování tohoto vyhodnocení územní energetické koncepce je v platnosti Státní energetická
koncepce
schválená
v
roce
2004,
aktualizovaná
však
v roce
2012.
Důvodem
aktualizace
byla řada podstatných změn nejen v rámci energetického hospodářství ČR, ale i v jeho vnějším okolí
ke kterým došlo v letech 2004-2012. Jedná se především o vyšší intenzitu projevů důsledků
nerovnoměrného rozdělení prvotních energetických zdrojů. Ukázalo se, že přístup k některým zdrojům
energie se stává v řadě producentských zemí nástrojem pro ofenzivní prosazování jejich politiky, na kterou
musejí spotřebitelské země reagovat dlouhodobou, promyšlenou a koordinovanou energetickou politikou.
Aktualizaci SEK 2012 vzala vláda ČR na vědomí a v současné době probíhá posuzování vlivů na životní
prostředí. Předpokládá se však, že tato aktualizace SEK bude ještě dále projednávána a upravována i
s ohledem na velmi turbulentní prostředí v energetice jak v ČR, tak Evropě, ale i ve světě.
Jedním ze základních rámců pro energetickou politiku státu jsou strategické cíle a vývoj energetické
politiky Evropské Unie (EU). Z dlouhodobých trendů je navíc zřejmé, že postupně bude docházet
k harmonizaci prostředí a k hledání společné energetické politiky, a že dříve či později bude, ať již přímo
nebo nepřímo, oblast energetiky součástí sdílených kompetencí.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
9
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
2
2.1
VÝVOJ VNĚJŠÍCH PODMÍNEK A ENERGETICKÉ LEGISLATIVY
STRATEGICKÉ DOKUMENTY
2.1.1 Státní energetická koncepce- aktualizace listopad 2012
Hlavním posláním Státní energetické koncepce (dále též SEK) je zajistit spolehlivou, bezpečnou a k
životnímu prostředí šetrnou dodávku energie pro potřeby obyvatelstva a ekonomiky ČR, a to za
konkurenceschopné a přijatelné ceny za standardních podmínek. Současně musí zabezpečit nepřerušené
dodávky energie v krizových situacích v rozsahu nezbytném pro fungování nejdůležitějších složek
infrastruktury státu a přežití obyvatelstva. Strategické cíle vychází z energetické strategie EU a směřují k
naplnění poslání Státní energetické koncepce a k dosažení dlouhodobé vize energetiky ČR.
Vrcholové strategické cíle jsou:
•
Bezpečnost dodávek energie = zajištění nezbytných dodávek energie pro spotřebitele i při skokové
změně vnějších podmínek (výpadky dodávek primárních zdrojů, cenové výkyvy na trzích, poruchy a
útoky) v kontextu EU; cílem je garantovat rychlé obnovení dodávek v případě výpadku a současně
garantovat plné zajištění dodávek všech druhů energie v rozsahu potřebném pro „nouzový režim“
fungování ekonomiky a zásobování obyvatelstva při jakýchkoliv nouzových situacích
•
Konkurenceschopnost (energetiky a sociální přijatelnost) = konečné ceny energie (elektřina, plyn,
ropné produkty) pro průmyslové spotřebitele i pro domácnosti srovnatelné v porovnání se zeměmi
regionu a dalšími přímými konkurenty + energetické podniky schopné dlouhodobě vytvářet
ekonomickou přidanou hodnotu
•
Udržitelnost (udržitelný rozvoj) = struktura energetiky, která je dlouhodobě udržitelná z pohledu
životního prostředí (nezhoršování kvality ŽP), finančně-ekonomického (finanční stabilita
energetických podniků a schopnost zajistit potřebné investice do obnovy a rozvoje), lidských zdrojů
(vzdělanost) a sociálních dopadů (zaměstnanost) a primárních zdrojů (dostupnost)
Státní energetická koncepce (SEK) k naplnění dlouhodobé vize stanovuje strategické cíle energetiky ČR a
definuje strategické priority energetiky ČR s výhledem na zhruba 30 let, tedy v horizontu stanoveném
zákonem a současně na období, ve kterém je obvykle zajištěna ekonomická návratnost investic do všech
typů zdrojů a sítí a ve kterém lze ještě rozumně předvídat základní charakteristiky budoucího vývoje. SEK
rovněž pracuje se závazkem ČR, že do roku 2020 bude 13 % hrubé konečné spotřeby energie kryto z OZE.
Základní soubor nástrojů na prosazování SEK, tj. na podporu realizace cílů Státní energetické koncepce je
zaměřen na efektivní výkon státní správy a stabilní a předvídatelnou legislativu, které spolu vytvářejí rámec
pro fungování trhu a věrohodné signály pro investory. V případě, že očekávaný vývoj vybočuje z
předpokládaných mantinelů, jsou doplněny příslušné nástroje, které by měly vývoj usměrnit do žádoucích
mezí. Nástroje státu jsou stanoveny na období přibližně 5 až 10 let a budou aktualizovány ve vazbě na
pravidelné vyhodnocení realizace cílů Státní energetické koncepce a vývoje vnějších a vnitřních podmínek.
Nejméně každých 5 let bude v souladu s ustanovením zákona prováděno vyhodnocení naplňování
strategických cílů a strategických priorit Státní energetické koncepce a výsledky vyhodnocení budou
předkládány vládě.
V následující tabulce a grafu je uveden plánovaný vývoj a struktura primárních energetických zdrojů (PEZ) a
to až do roku 2040. Následně je z tohoto dokumentu převzata zdůvodňující část tohoto předpokládaného
vývoje.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
10
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Tabulka 1 - Vývoj a struktura primárních energetických zdrojů (PEZ) do roku 2040
PEZ
Černé uhlí
Hnědé uhlí
Zemní plyn
Ropa a ropné produkty
Jaderné palivo
Elektřina (saldo)
Ostatní paliva
Obnovitelné a
druhotné zdroje energie
PEZ - celkem
PJ
PJ
PJ
PJ
PJ
PJ
PJ
2010
195
564,3
336,1
370,6
305,4
-53,8
10,4
2015
188,8
498,5
345,3
365,3
318,6
-52,8
12,8
2020
176,2
393,2
345
359
318,6
-6,6
14,5
2025
146
309,5
342,3
354,7
491,8
-48,5
19,6
2030
129,5
246,7
346
350,5
505,8
-20,7
24,6
2035
124,3
234,1
379,6
337,7
541,3
-41
24,6
2040
120,8
204,2
399,1
333,5
545,2
-30,5
24,6
PJ
119,1
162
191,4
227,3
260
286,8
313,2
PJ
1847,1
1838,5
1791,3
1842,7
1842,4
1887,4
1910,1
Zdroj: [2]
Graf 1 - Vývoj a struktura primárních energetických zdrojů (PEZ) do roku 2040
Vývoj a struktura primárních energetickcých zdrojů
(PEZ)
2500
2000
PJ
1500
1000
500
0
2010
2015
2020
2025
2030
2035
2040
-500
Černé uhlí
Hnědé uhlí
Zemní plyn
Ropa a ropné produkty
Jaderné palivo
Elektřina (saldo)
Ostatní paliva
Obnovitelné a
druhotné zdroje energie
Zdroj: [2],
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
11
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Dle SEK se v letech 2010 až 2040 se očekává významný pokles jednotkové spotřeby tepla jak v soustavách
zásobování teplem, tak i v decentralizované výrobě, a to především z titulu úspor energie. Proti tomuto
trendu půjde mírný nárůst rozsahu vytápěných ploch jak v domácnostech (zvyšující se komfort a obytná
plocha na obyvatele), tak zejména ve službách (nová obchodní, sportovní a kulturní centra. Celkový pokles
spotřeby tedy bude mírnější.
Ve spotřebě elektřiny je naopak předpokládán nárůst, neboť řada racionalizačních opatření v oblasti
spotřeby energie bude doprovázena přechodem k elektřině (např. tepelná čerpadla, elektromobilita a
technologická pára). Předpokládá se mírný nárůst spotřeby v domácnostech, díky vyššímu komfortu i
nárůstu počtu domácností. Tento nárůst vykompenzuje úspory ve spotřebě elektřiny. V oblasti spotřeby
elektřiny v průmyslu je významným faktorem růst HDP. Zvýšenou spotřebu způsobenou tímto vlivem se sice
podaří vykompenzovat snížením energetické náročnosti, ale v celkovém objemu spotřeby dojde v zásadě ke
stagnaci. Snižování spotřeby elektřiny by bylo možné očekávat pouze v případě dlouhodobé stagnace či
poklesu ekonomiky nebo v případě významné deindustrializace českého hospodářství.
Ve struktuře PEZ roste podíl obnovitelných a druhotných zdrojů energie, především biomasy a odpadů,
protože se jedná o významné tuzemské energetické zdroje. Naopak podíl dalšího, a v současné době
rozhodujícího tuzemského zdroje, kterým je kvalitní hnědé uhlí, do roku 2025 významně poklesne, a to
jako důsledek transformace a modernizace energetiky. Poté bude stabilizován na úrovni, kterou je ze
strategického pohledu žádoucí udržet dlouhodobě, tedy i za horizont roku 2040. Nahradí ho částečně
zemní plyn, proto se dá očekávat nárůst podílu tohoto zdroje.
Změny spotřeby PEZ k roku 2025 a 2035 jsou způsobeny uvedením do provozu nových bloků JE,
které díky používané standardní metodice započítávání primární energie z jaderného paliva a
omezené možnosti využití odpadního tepla ve velkém rozsahu, vytváří krátkodobý nárůst ve
spotřebě PEZ.
Podrobnější rozbor předpokladů vývoje v různých odvětvích je uveden v Státní energetické koncepci.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
12
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
2.1.2 Národní akční plán české republiky pro energii z obnovitelných zdrojů z roku 2012
Rámec energetické politiky EU ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie
Evropská komise přijala 26. listopadu 1997 tzv. Bílou knihu, kde poprvé stanovila konkrétní cíle Evropské
unie v oblasti obnovitelných zdrojů energie a vytvořila ucelenou strategii a akční plán k jejich dosažení. Cíle
Evropské unie jsou velmi ambiciózní, neboť předpokládají zvýšení podílu obnovitelných zdrojů z cca 6 až 7 %
na dvojnásobek, to je 13 % celkové potřeby energie v roce 2010. Přitom v dnešním podílu je plně započten i
celkový výkon vodních elektráren, který se v kategorii velkých zdrojů (nad 10 MW) prakticky zvyšovat
nebude.
Na jednání Evropské rady v roce 2007 v Bruselu byl mimo jiné stanoven závazný cíl 20% podílu
obnovitelných zdrojů v celkové spotřebě EU do roku 2020, ale jeho výše pro jednotlivé členské státy je
určena na základě mnoha faktorů (ČR se zavázala min. podíl OZE ve výši 13 %). Cíle pro období po roce 2020
jsou posouzeny s ohledem na technický pokrok. Konkrétní cíl pro Českou republiku včetně podílu
jednotlivých typů obnovitelných zdrojů energie, je daný ve schváleném aktualizovaném Národním akčním
plánu České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů ze srpna 2012 (dále NAP OZE).
NAP OZE v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2009/28/ES předpokládá v roce 2020
dosažení 14 % podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie a 10,8 % podílu
energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě v dopravě.
Navržený Národní akční plán pro OZE je sestaven v souladu se Státní energetickou koncepcí tak, aby
naplnil a překročil požadované cíle směrnice pro Českou republiku v oblasti využívání energie z
obnovitelných zdrojů v roce 2020 a aby dále plnil také ve vazbě na zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných
zdrojích energie a o změně některých dalších zákonů, regulační funkci provozní podpory energie.
Tabulka 2 - Celkový národní cíl pro podíl energie z OZE
A. Podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v
roce 2005 (S 2005) (%)
6,1
B. Cílová hodnota energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě
energie v roce 2020 (S 2020) (%)
14,0
C. Očekávaná celková upravená spotřeba energie v roce 2020 (ktoe)
D. Očekávané množství energie z obnovitelných zdrojů odpovídající cíli pro rok
2020 (ktoe)
29 803
4 168
Zdroj: [5]
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
13
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Tabulka 3 - Očekávaná hrubá spotřeba energie ČR v období 2010-2020 (ktoe)
Zdroj: [5]
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
14
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Tabulka 4 - Příspěvek energie z obnovitelných zdrojů v každém odvětví ke spotřebě energie (ktoe)
Zdroj: [5]
Pozn.
ktoe = odpovídá energii tuny naftového ekvivalentu (k stanovuje 1000 násobek hodnoty toe, t označuje tunu,
o odpovídá surové naftě, a e je zkratkou slova ekvivalent). Přičemž, velikost energie jedné toe, tj. tuny
naftového ekvivalentu, odpovídá množství energie vzniklého spálením jedné tuny surové nafty, tj. energii
přibližně 42 GJ (OECD definuje 1 toe = 41,868 GJ nebo 11,63 MWh).
Tabulka 5 - Národní cíl pro rok 2020 a odhadovaný vývoj OZE
Zdroj: [5],
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
15
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Graf 2 - Podíl jednotlivých technologií OZE na výrobě el. energie do roku 2020 dle NAP OZE 2012
Výroba elektřiny [GWh/rok]
12000
10000
8000
6000
4000
2000
0
2005
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
Bioplyn
161
635
935
1329
1597
1865
2052
2182
2294
2387
2461
2536
Biomasa pevná
560
1492
1683
1837
1851
1885
1879
1893
1906
1920
1934
1948
Větrné elektrárny
16
343
371
414
486
566
649
721
794
867
941
1014
Fotovoltaické elektrárny
0
616
2182
2191
2217
2244
2276
2310
2344
2369
2387
2404
Geotermální elektrárny
0
0
0
0
8
18
18
18
18
18
18
18
Vodní elektrárny >10 MW
1054
1266
1266
1217
1255
1281
1308
1327
1317
1360
1385
1397
Malé vodní elektrárny 1-10 MW
270
469
543
528
549
607
623
644
655
708
721
728
Malé vodní elektrárny < 1 MW
294
431
433
470
489
505
524
537
547
565
576
581
Zdroj:[5]
Graf 3 - Instalovaný výkon elektráren OZE do roku 2020 dle NAP OZE 2012
Instalovaný výkon [MW]
4500
4000
3500
3000
2500
2000
1500
1000
500
0
2005
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
Bioplyn
36
118
182
212
254
284
304
319
334
344
354
364
Biomasa pevná
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Větrné elektrárny
22
213
213
253
293
333
373
413
453
493
533
573
Fotovoltaické elektrárny
1
1727
1913
1935
1958
1983
2013
2043
2073
2088
2103
2118
Geotermální elektrárny
0
0
0
0
4
4
4
4
4
4
4
4
Vodní elektrárny >10 MW
743
753
753
753
753
753
753
753
753
753
753
753
Malé vodní elektrárny 1-10 MW
154
154
155
163
165
178
179
183
183
191
191
191
Malé vodní elektrárny < 1 MW
123
141
142
145
147
148
151
152
152
152
153
153
Zdroj:[5]
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
16
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
2.1.3 Akční plán pro biomasu v ČR na období 2012-2020
Souběžně s aktualizací Státní energetické koncepce a aktualizací NAP OZE byl resortem Ministerstva
zemědělství zpracován tzv. Akční plán pro biomasu v ČR na období 2012-2020.
Níže jsou uvedeny základní informace a tabulky převzaté z tohoto dokumentu, majíc rovněž souvislosti
s následujícími kapitolami ÚEK, především potom potenciálem OZE z biomasy. Podrobnější a rozsáhlejší
údaje jsou potom uvedeny přímo v tomto akčním plánu.
Dokument představuje analýzu využití biomasy v ČR pro energetické účely a navrhuje opatření vhodná pro
udržitelnost zemědělsko-energetického propojení do roku 2020. Cílem tohoto materiálu je propojit hlavní
sektorovou prioritu určení potenciálu zemědělské půdy pro zajištění 100% potravinové soběstačnosti země
s možností efektivního využití zbývajícího potenciálu zemědělské půdy ČR a lesní dendromasy pro
energetickou potřebu. Účelem je tak i upřesnění odhadu možného přínosu biomasy pro energetickou
bilanci. Dokument obsahuje informace o hlavních oblastech energetického využití biomasy včetně využití
pevné biomasy pro přímé spalování na výrobu tepla a elektrické energie, výroby bioplynu a kapalných
biopaliv, a navrhuje opatření vhodná pro udržitelnost této oblasti do roku 2020. Na rozdíl od Národního
akčního plánu České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů, nestanovuje APB závazné množství
energie z OZE, ale uvádí reálný potenciál jednotlivých druhů biomasy pro efektivní energetické využití.
Prioritní využití potenciálu zemědělské půdy v ČR spočívá v zajištění potravinové soběstačnosti. Na rozdíl od
řady jiných zemí disponuje ČR dostatečným potenciálem k zajištění tohoto strategického cíle a proto se
nabízí využití části tohoto potenciálu pro energetické účely. Mezi energeticky využitelnou biomasu ze
zemědělské produkce patří: zbytková biomasa (např. sláma, plevy, výpalky, šroty, exkrementy); cíleně
pěstovaná biomasa (např.kukuřice, řepka); trvalé travní porosty a rychle rostoucí byliny a dřeviny.
Dle dokumentu z celkové zemědělské půdy v ČR 3480 tis. ha je při zajištění 100% potravinové soběstačnosti
k dispozici dle uvedených metodik pro jiné využití včetně energetického, celkem 1160 tis.ha až 1508 tis.ha.
Tato plocha obsahuje ornou půdu a rovněž trvalé travní porosty (TTP).
Tabulka 6 - Plocha zemědělské půdy disponibilní pro energetické využití
Zdroj: [4], Uvedená je plocha zemědělské půdy disponibilní pro energetické využití při různých
stupních zajištění určité míry potravinové soběstačnosti
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
17
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Z celkové výměry 1 120 tis. ha zemědělské půdy lze očekávat energetický potenciál v rozmezí
133,9 – 186,8 PJ/rok. Střední hodnota tohoto potenciálu činí 161,4 PJ/rok. Největší podíl na tomto
potenciálu činí jednak biomasa z orné půdy (40 %), vysoký potenciál je dále obsažený ve vedlejších
produktech (44 %). Tyto z části pochází i ze zemědělských plodin pěstovaných na orné půdě (plevy,
pokrutiny aj.). Nezanedbatelný je i energetický přínos z TTP (16 %), přičemž bylo zohledněno, že cca 380 tis.
ha TTP se nebude zejména z environmentálních důvodů využívat ani pro potravinovou produkci ani pro
výrobu biomasy k energetickým účelům (plochy CHKO, NP, apod.)
Tabulka 7 - Souhrn energetického potenciálu ze zemědělské půdy (Expertní tým APB, MZe 2011)
* vedlejší produkty představují výpalky, plevy, exkrementy hospodářských zvířat bez půdní náročnosti
Zdroj: [4],
Souhrnný kvalifikovaně odhadnutý a vypočtený potenciál zemědělské a lesní biomasy pro výrobu energie v
ČR činí v rozpětí 160,2 – 217,2 PJ/rok se střední hodnotou 189,7 PJ/rok (viz následující tab.). Hlavní podíl
tohoto potenciálu leží v oblasti zemědělské biomasy (85 %) s komplementárním podílem lesní dendromasy
(15 %). Energetický potenciál BRKO byl stanoven na 25 PJ/rok. V porovnání s údajem z roku 2010
využívaného potenciálu biomasy ve výši zhruba 94 PJ/rok, znamená zjištěný celkový energetický potenciál
biomasy prakticky dvojnásobek současného stavu.
Z důvodů produkčních, technologických a klimatických je uvedený energetický potenciál zemědělské
biomasy stanoven v rozmezí, které reflektuje zmíněné nejistoty. Přesto naznačený rozptyl potenciálu
umožňuje rámcově definovat postavení biomasy jako významné energetické suroviny se střednědobě
mírně vrůstajícím rozvojovým potenciálem do roku 2020.
Tabulka 8 - Celkový energetický potenciál biomasy v ČR
Zdroj: [4]
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
18
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Tabulka 9 - Celková energie z biomasy v roce 2010
Zdroj: [4]
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
19
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
2.1.4 Územní energetická koncepce Jihočeského kraje a její aktualizace
Územní energetická koncepce jihočeského kraje byla vypracována společností CityPlan v roce 2003.
Aktualizace byla realizována po čtyřech letech v roce 2007 a to zástupci společností CEFA s.r.o., SEVEn o.p.s.
a EKKOSERVIS s.r.o.
Původní ÚEK JČ kraje z roku 2003 byla zpracovávána v období vstupu České republiky do EU a ve své době
byla přínosným a progresivním materiálem. S vývojem energetické strategie EU a požadavků Jihočeského
kraje byla zpracována v roce 2007 aktualizace, která se zaměřuje na otázky energetické strategie kraje která
se zaměřovala na dlouhodobé směřování Energetické koncepce s posouzením souvislostí s globálním
vývojem v dodávkách energie, růstem požadavků na ochranu životního prostředí, s Energetickou politikou
EU a dalších strategických informací, a na konkrétní požadavky a potřeby Jihočeského kraje s důrazem na
praktickou využitelnost Energetické koncepce. Aktualizace ÚEK byla řešena jako samostatná zpráva
zaměřená na příslušné aktualizované oblasti s odkazy na odpovídající části původní koncepce.
Aktualizace se ÚEK se mimo jiné zaměřovala na podrobnější vyčíslení potenciálu biomasy pro energetické
využití v Jihočeském kraji, analýzu systémů CZT, využití tepla z JE Temelín, a návrh akčních plánů pro
realizaci cílů ÚEK.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
20
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
2.1.5 Přehled evropských směrnic se zásadním vlivem na energetickou legislativu a politiku
ČR
Směrnice Evropské unie jsou rámcové právní předpisy, které určují povinný rámec pro národní právní
předpisy členských států EU. Směrnice předepisují cíl, kterého má být na národní úrovni dosaženo a
ponechává členským státům volbu formy a prostředků, kterými tuto implementaci (zavedení do praxe)
provedou. Evropské směrnice se tak staly základem pro tvorbu řady našich právních předpisů, zejména
zákonů a prováděcích vyhlášek. Přehled nejdůležitějších směrnic EU v oblasti efektivního využívání energie
a využívání obnovitelných zdrojů energie je uveden níže.
•
Evropská směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání
energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Text s
významem pro EHP).
Související předpisy:
-
Zákon 406/2000 Sb. o hospodaření energií
Evropská směrnice 2003/30/ES o podpoře biopaliv v dopravě
Evropská směrnice 2001/77/ES o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie
• Evropská směrnice 2006/32/ES o energetické účinnosti u konečného uživatele
Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 5. dubna 2006 o energetické účinnosti
u konečného uživatele a o energetických službách a o zrušení směrnice Rady 93/76/EHS.
Související předpisy:
-
Zákon 406/2000 Sb. o hospodaření energií
• Evropská směrnice 2005/32/ES o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign
energetických spotřebičů
Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 6. července 2005 o stanovení rámce pro určení
požadavků na ekodesign energetických spotřebičů a o změně směrnic Rady 92/42/EHS a Evropského
parlamentu a Rady 96/57/ES a 2000/55/ES.
Související předpisy:
-
Zákon 406/2000 Sb. o hospodaření energií
• Evropská směrnice 2004/101/ES kterou se mění směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro
obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/101/ES ze dne 27. října 2004, kterou se
s ohledem na projektové mechanismy Kjótského protokolu mění směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému
pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství.
Související předpisy:
-
Zákon 695/2004 Sb. o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů
Nařízení vlády 80/2008 Sb. o Národním alokačním plánu pro období 2008 - 2012
Vyhláška 150/2005 Sb. o formuláři žádosti o vydání povolení k emisím skleníkových plynů
Vyhláška 696/2004 Sb. o zjišťování a vykazování množství emisí skleníkových plynů
Evropská směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise
skleníkových plynů ve Společenství
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
21
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
• Evropská směrnice 2004/8/ES o podpoře kombinované výroby tepla a elektřiny
Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 11. února 2004 o podpoře kombinované výroby tepla a
elektřiny založené na poptávce po užitečném teple na vnitřním trhu s energií a o změně směrnice
92/42/EHS.
Související předpisy:
- Zákon 406/2000 Sb. o hospodaření energií
- Zákon 458/2000 Sb. energetický zákon
• Evropská směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise
skleníkových plynů ve Společenství
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro
obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady
96/61/ES.
Související předpisy:
Evropská směrnice 2004/101/ES kterou se mění směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro
obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství
- Zákon 695/2004 Sb. o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů
- Nařízení vlády 80/2008 Sb. o Národním alokačním plánu pro období 2008 - 2012
- Vyhláška 150/2005 Sb. o formuláři žádosti o vydání povolení k emisím skleníkových plynů
- Vyhláška 696/2004 Sb. o zjišťování a vykazování množství emisí skleníkových plynů
• Evropská směrnice 2003/30/ES o podpoře biopaliv v dopravě
-
Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 8. května 2003 o podpoře užívání biopaliv nebo jiných
obnovitelných pohonných hmot v dopravě.
Související předpisy:
- Evropská směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů
• Evropská směrnice 2002/91/ES o energetické náročnosti budov
Směrnice evropského parlamentu a rady ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov.
Související předpisy:
- Vyhláška 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov
- Zákon 406/2000 Sb. o hospodaření energií
- v současnosti je do legislativy implementována nová směrnice
• Evropská směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov
- Zásadní novela zákona 406/2000 Sb. o hospodaření energií a v podstatě všech prováděcích předpisů
• Evropská směrnice 2001/77/ES o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie
Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 27. září 2001 o podpoře výroby elektřiny
z obnovitelných zdrojů energie.
Související předpisy:
- Zákon 165/2012 Sb. zákon o podporovaných zdrojích energie
- Zákon 458/2000 Sb. energetický zákon
- Vyhláška 5/2007 Sb. změna vyhlášky č. 482/2005 Sb. o využití biomasy při podpoře výroby elektřiny
- Evropská směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů
• Evropská směrnice 2000/55/ES o požadavcích na energetickou účinnost předřadníků
k zářivkám
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
22
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. září 2000 o požadavcích na energetickou účinnost
předřadníků k zářivkám.
Související předpisy:
- Zákon 406/2000 Sb. o hospodaření energií
• Evropská směrnice 96/57/ES o požadavcích na energetickou účinnost elektrických chladniček a
mrazniček pro domácnosti
Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 3. září 1996 o požadavcích na energetickou účinnost
elektrických chladniček, mrazniček a jejich kombinací, které jsou určeny pro domácnost.
Související předpisy:
-
Zákon 406/2000 Sb. o hospodaření energií
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
23
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
2.2
LEGISLATIVA V ČR VE VZTAHU K HOSPODAŘENÍ S ENERGIÍ
V ČR se začalo před lety využívat legislativních nástrojů k prosazování energetických úspor. Stěžejním
dokumentem v tomto směru je zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií, ve znění pozdějších úprav.
Zákon se zabývá opatřeními pro zvyšování hospodárnosti užití energie. Hlavními povinnostmi vyplývajícími
ze zákona č. 406/2000 Sb. jsou zpracování územních energetických koncepcí, energetických auditů a
posudků a průkazů energetické náročnosti budov zákonem určených objektů. Hranice této povinnosti jsou
dány vyhláškou Ministerstva průmyslu a obchodu č. 480/2012. Tyto legislativní prostředky také určují
povinnost zajistit realizaci úsporných opatření doporučených v energetickém auditu. Kontrolní činností pro
dodržování těchto předpisů byla pověřena Státní energetická inspekce.
Neméně důležitým dokumentem je vyhláška MPO č. 78/2013 Sb., kterou se stanoví podrobnosti
účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách. Vyhláška stanovuje:
•
•
•
Požadavky na energetickou náročnost budov, porovnávací ukazatele a výpočtovou metodu
stanovení energetické náročnosti budov;
Obsah průkazu energetické náročnosti budov a způsob jeho zpracování včetně využití již
zpracovaných energetických auditů;
Rozsah přezkušování osob z podrobností vypracování energetického průkazu budov.
Tato vyhláška zapracovává směrnicí o energetické náročnosti v budovách 2010/31/ES. Podle směrnice
mají členské státy přijmout opatření k tomu, aby nové či rekonstruované budovy odpovídaly minimálním
požadavkům na energetické vlastnosti. V ČR na tuto směrnici navazuje zákon č. 318/2012 Sb. a jeho
doprovodné vyhlášky.
Nejvýznamnější předpisy sektoru energetiky ČR jsou:
• zákon č. 406/2000 Sb. ze dne 25. října 2000 o hospodaření energií, ve znění zákona č. 359/2003 Sb.,
694/2004 Sb., 180/2005 Sb., 177/2006 Sb., 214/2006 Sb., 574/2006 Sb., 186/2006 Sb.; poslední
znění je ve znění č. 318/2012 Sb.
• zákon č. 458/2000 Sb. ze dne 28. listopadu 2000 o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy
v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), se změnami ve znění
zákona 262/2002 Sb., 151/2002 Sb., 278/2003 Sb., 356/2003 Sb., 670/2004 Sb., 342/2006 Sb.,
186/2006 Sb., 296/2007 Sb., 124/2008 Sb., 158/2009 Sb., 223/2009 Sb., 227/2009 Sb., 281/2009
Sb., 155/2010 Sb., 211/2011 Sb., 420/2011 Sb. (1. ledna 2012), 165/2012 Sb. (30. května 2012),
165/2012 Sb. (1. ledna 2013), 309/2002 Sb. (1. ledna 2015), 458/2011 Sb. (1. ledna 2015).
• zákon č. 201/2012 Sb. ze dne 2. května 2012 o ochraně ovzduší. Tento zákon ruší předcházející
zákon č. 86/2002 Sb., ve znění pozdějších úprav s platností od 1. září 2012.
• zákon č. 76/2002 Sb. ze dne 5. února 2002 o integrované prevenci a omezování znečištění,
o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci),
ve znění zákona č. 521/2002 Sb., zákona č. 437/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č.
444/2005 Sb. a zákona č. 222/2006 Sb.; 25/2008 Sb. Poslední změna tohoto zákona je daná
zákonem č. 77/2011 Sb.
• zákon 165/2012 Sb. ze dne 31. ledna 2012 o podporovaných zdrojích energie a o změně některých
zákonů. Tento zákon ruší předcházející zákon č. 180/2005 Sb., ve znění pozdějších úprav s platností
od 1. ledna 2013.
• Vyhláška č. 349/2010 Sb. Ministerstva průmyslu a obchodu ve znění vyhlášky č. 441/2012 Sb.,
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
24
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
•
•
•
•
•
•
•
•
•
kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie.
Vyhláška č. 193/2007 Sb. Ministerstva průmyslu a obchodu, která stanoví podrobnosti účinnosti
užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu.
Vyhláška č. 194/2007 Sb. Ministerstva průmyslu a obchodu, která stanoví pravidla pro vytápění a
dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé
vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku
tepelné energie konečným spotřebitelům.
Vyhláška č. 154/2001 Sb. Energetického regulačního úřadu, která stanoví podrobnosti udělování
licencí pro podnikání v energetických odvětvích.
Vyhláška 195/2001 Sb. Nařízení vlády č. 195/2001 Sb., kterým se stanoví podrobnosti obsahu
územní energetické koncepce.
Vyhláška č. 480/2012 Sb. Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se vydávají podrobnosti
náležitostí energetického auditu a energetického posudku.
Vyhláška MPO č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov.
Vyhláška MPO č. 193/2013 Sb., o kontrole klimatizačních systémů
Vyhláška MPO č. 194/2013 Sb., o kontrole kotlů a rozvodů tepelné energie
Vyhláška MPO č. 441/2012 Sb. o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a
tepelné energie
V návaznosti na evropskou legislativu a významné změny ve všech oblastech energetiky je
v současnosti komplexně přepracováván legislativní rámec energetiky v ČR. Obecně lze konstatovat, že
uvedené legislativní úpravy směřují ke zvyšování efektivity v oblastech výroby, distribuce i spotřeby
energie.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
25
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
3
3.1
ROZBORY TRENDŮ VÝVOJE POPTÁVKY PO ENERGII
ANALÝZA ÚZEMÍ
3.1.1 Vymezení řešeného území
Zastavěné území se nachází v jednom katastrálním území a skládá z několika samostatných částí:
• Trhové Sviny,
• Březí u Trhových Svinů,
• Bukvice u Trhových Svinů,
• Jedovary, Něchov,
• Otěvěk,
• Pěčín u Trhových Svinů,
• Rankov u Trhových Svinů
• Todně
Celková katastrální plocha obce je 5 278 ha, nadmořská výška je 458 m n. m.
Obrázek 1 - Území města Trhové Sviny
Zdroj: [19] [23]
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
26
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
3.1.2 Počet obyvatelstva a sídelní struktura
Podle údajů Českého statistického úřadu (Veřejná databáze) čítá město Trhové Sviny 4 982 obyvatel
(stav k 31. 12. 2012). Ve srovnání se situací před 10 lety, respektive s rokem 2000, vykazuje počet obyvatel
určitý nárůst, v roce 2000 bylo evidováno 4697 obyvatel, nárůst je tedy cca o 6 %. Lze konstatovat, že
nejvyšší počet obyvatelstva byl v letech 1980 až 1990 a to mírně nad 5000, poté počátkem 90. let 20. století
počet obyvatel mírně klesl až na 4 614 obyvatel v roce 1994, a od roku 2005 dochází k mírnému nárůstu
počtu obyvatel až na dnešních necelých 5000.
Město Trhové Sviny se nachází v okrese České Budějovice, který je součástí Jihočeského kraje, okres má
celkem 186 462 obyvatel (k 31. 12. 2011), samotné město Trhové Sviny tedy vykazuje v celkovém počtu
obyvatel okresu míru 2,7 % obyvatel.
Tabulka 10 - Počet obyvatel města Trhové Sviny v letech 1971-2012 (vždy k 31. 12. daného roku)
Rok
1971
1972
1973
1974
1975
1976
1977
1978
1979
1980
1981
1982
1983
1984
1985
1986
1987
1988
1989
1990
1991
Počet obyvatel
3 209
3 244
3 333
3 443
3 464
4 543
4 530
4 557
4 585
5 048
5 140
5 161
5 097
5 093
5 099
5 105
5 081
5 183
5 172
5 199
4 915
Rok
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Počet obyvatel
4 848
4 842
4 613
4 643
4 661
4 642
4 684
4 695
4 697
4 667
4 671
4 705
4 728
4 728
4 780
4 842
4 871
4 948
4 974
5 002
4 982
Zdroj: [1]
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
27
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Graf 4 - Počet obyvatel města Trhové Sviny v letech 1971-2012 (vždy k 31. 12. daného roku)
Vývoj počtu obyvatel
6 000
5 000
4 000
3 000
2 000
1 000
0
Zdroj: [1]
Tabulka 11 - Domy podle obydlenosti (SLDB 2001 a 2011)
Celkový počet domů
z toho rodinné domy
z toho bytové domy
26.3.2011
1 508
1 415
66
1.3.2001
1 356
1 280
62
Trvale obydlené domy
z toho rodinné domy
z toho bytové domy
1 180
1 098
66
1 024
954
61
Zdroj: [1]
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
28
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Graf 5 - Domy podle obydlenosti (SLDB 2001 a 2011)
Počet rodinných a bytových domů
1 600
1 400
1 200
1 000
800
2011
600
2001
400
200
0
Celkový
počet domů
z toho
rodinné
domy
z toho
bytové
domy
Trvale
obydlené
domy
z toho
rodinné
domy
z toho
bytové
domy
Zdroj: [1]
Tabulka 12 - Obydlené byty podle způsobu vytápění a používané energie k vytápění (SLDB 2001 a 2011)
Období
2001
2011
z toho podle způsobu
vytápění
Obydlené
byty
celkem
z toho
RD
z toho
BD
1 663
1858
1 047
1199
608
599
etážové
ústřední (s kotlem
v bytě)
1 183
1491
130
112
z toho podle energie používané k vytápění
kamna
z
kotelny
mimo
dům
uhlí,
koks,
uhelné
brikety
plyn
elektřina
dřevo
287
187
_
402
478
302
520
511
180
168
133
317
Zdroj: [1]
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
29
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Graf 6 - Obydlené byty podle způsobu vytápění a používané energie k vytápění (SLDB 2001 a 2011)
Energie v obydlených bytech používaná k vytápění
600
500
400
300
2001
200
2011
100
0
z kotelny mimo
dům
uhlí, koks,
uhelné brikety
plyn
elektřina
dřevo
2001
0
478
520
180
133
2011
402
302
511
168
317
Zdroj: [1]
Pozn. Údaje o počtu bytů vytápěných z kotelny mimo dům nejsou za rok 2001 k dispozici
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
30
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
3.1.3 Geografická poloha a klimatická data
Město Trhové Sviny se nachází v okrese České Budějovice 22 km na jihovýchod od Českých Budějovic
v Jihočeském kraji. Město Trhové Sviny leží na soutoku Trhosvinenského a Farského potoka. Krajina se zde
začíná vlnit v přechodu z Třeboňské pánve do pahorkatiny, směřující k Šumavě.
Trhové Sviny se původně jmenovaly pravděpodobně Svinice. První písemná zmínka pochází z roku 1260.
V roce 1481 Sviny získaly od krále Vladislava Jagellonského právo pořádat dvakrát za rok trhy a městečko
získává přídomek Trhové.
Město Trhové Sviny je centrem široké spádové oblasti, která zahrnuje v podstatě celou jižní část okresu
České Budějovice. Trhové Sviny jsou také obcí s rozšířenou působností. Město je vzdáleno přibližně 15 km
od rakouských hranic.
V Trhových Svinech se nalézá jedna základní škola, gymnázium, střední odborná škola, základní škola
praktická a střední odborné učiliště, knihovna, kino a malý koncertní sál. Každý rok se zde koná festival pod
názvem Valdauf, na počest svinenského rodáka Karla Valdaufa.
Město je východiskem turistických cest do Slepičích hor, vzdálených necelých 10 km. Volný čas lze využít
pro turistiku, cykloturistiku, sport a koupání, ve městě je také možnost ubytování.
Mezi kulturně cenné historické objekty lze zařadit kostel Nanebevzetí Panny Marie – původně raně gotický,
jeho nynější podoba pochází převážně z pozdně gotické přestavby na přelomu 15. a 16. století , budovu
Radnice – v nynější podobě z roku 1845, kašnu na náměstí z roku 1864 a dále kostel Nejsvětější Trojice dva
kilometry jižně od města.
Celková katastrální plocha města je 5 278 ha, z toho zemědělská půda tvoří 3196 ha (60,55 %),
lesní půda 1453 ha (27,53 %), vodní plochy 212 ha (4 %), zastavěná plocha 74 ha (1,4 %) a ostatní typ ploch
343 ha (6,5 %) katastru.
Graf 7 - Struktura katastrální plochy města Trhové Sviny
Struktura katastrální plochy města Trhové Sviny
Zastavěné
plochy (ha); 74;
1,40%
Ostatní plochy
(ha); 343;
6,50%
Vodní plochy
(ha); 212;
4,02%
Lesní půda (ha);
1 453; 27,53%
Zemědělská
půda (ha);
3 196; 60,55%
Zdroj: [1]
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
31
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Celková zemědělská půda tvoří 3 196 ha z toho orná půda činí 2 214 ha (69,3 %), trvalé travní porosty
887 ha (27,76 %), ovocné sady 1 ha (0,03 %), zahrady 93 ha (2,91 %) katastru.
Graf 8 - Struktura zemědělské půdy v katastru města Trhové Sviny
Struktura zemědělské půdy v katastru Trhové Sviny
Trvalé trávní
porosty (ha);
887; 27,76%
Ovocné sady
(ha); 1; 0,03%
Zahrady (ha);
93; 2,91%
Orná půda (ha);
2 214; 69,30%
Zdroj: [1]
Výpočtová teplota pro okres České Budějovice je – 15 °C, dle dlouhodobého padesátiletého průměru je
střední teplota venkovního vzduchu v průběhu otopného období je 3,8 °C, počet dnů otopného období 244.
Tabulka 13 - Délka topného období pro oblast České Budějovice – 50-ti letý průměr
Parametr
vnější výpočtová teplota vzduchu
průměrná vnější teplota vzduchu za otopné období
počet dnů topného období
počet denostupňů (pro ti = 20 °C)
Označení Hodnota Jednotka
te
-15
°C
tepr
3,8
°C
d
244
dnů
D20
3952,8
den.°C
Zdroj: [3]
Krajské územní teploty v letech 2008 až 2013 ve srovnání s dlouhodobým normálem teplot v letech
1961-1990 jsou uvedeny v následující tabulce a grafech. Dále jsou v tabulce a grafech uvedeny krajské
úhrny srážek v letech 2008 až 2013 ve srovnání s dlouhodobým srážkovým normálem v letech 1961-1990.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
32
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Tabulka 14 - Krajské územní teploty 2008-2013 (*2013= operativní data)
země
Rok
Měsíc
kraj
ČR
2008
JČ
ČR
2009
JČ
ČR
2010
JČ
ČR
2011
JČ
ČR
2012
JČ
ČR
2013
JČ
T
N
O
T
N
O
T
N
O
T
N
O
T
N
O
T
N
O
T
N
O
T
N
O
T
N
O
T
N
O
T
N
O
T
N
O
1
1,3
-2,8
4,1
0,9
-2,8
3,7
-4
-2,8
-1,2
-4,1
-2,8
-1,3
-5
-2,8
-2,2
-4,8
-2,8
-2
-1,2
-2,8
1,6
-1,6
-2,8
1,2
-0,2
-2,8
2,6
-0,2
-2,8
2,6
-1,8
-2,8
1
-1,6
-2,8
1,2
2
2,3
-1,1
3,4
1,6
-1,3
2,9
-1
-1,1
0,1
-1,5
-1,3
-0,2
-1,8
-1,1
-0,7
-2,1
-1,3
-0,8
-2
-1,1
-0,9
-2,2
-1,3
-0,9
-5,2
-1,1
-4,1
-5,6
-1,3
-4,3
-1,4
-1,1
-0,3
-2
-1,3
-0,7
3
3
2,5
0,5
2,6
2,3
0,3
3,2
2,5
0,7
2,8
2,3
0,5
2,7
2,5
0,2
2,1
2,3
-0,2
3,8
2,5
1,3
3,2
2,3
0,9
5,1
2,5
2,6
4,9
2,3
2,6
-0,7
2,5
-3,2
-0,8
2,3
-3,1
4
7,8
7,3
0,5
7,3
6,9
0,4
12
7,3
4,7
11,4
6,9
4,5
8,1
7,3
0,8
7,6
6,9
0,7
10,5
7,3
3,2
9,7
6,9
2,8
8,4
7,3
1,1
7,5
6,9
0,6
8,1
7,3
0,8
7,5
6,9
0,6
5
13,6
12,3
1,3
13,2
11,8
1,4
13,3
12,3
1
12,9
11,8
1,1
11,5
12,3
-0,8
11,3
11,8
-0,5
13,3
12,3
1
12,6
11,8
0,8
14,4
12,3
2,1
13,4
11,8
1,6
12
12,3
-0,3
11,2
11,8
-0,6
6
17,4
15,5
1,9
16,9
15,1
1,8
14,9
15,5
-0,6
14,5
15,1
-0,6
16,6
15,5
1,1
16
15,1
0,9
16,9
15,5
1,4
16,2
15,1
1,1
16,9
15,5
1,4
16,4
15,1
1,3
7
17,9
16,9
1
17,4
16,7
0,7
18,1
16,9
1,2
17,5
16,7
0,8
20
16,9
3,1
19,3
16,7
2,6
16,4
16,9
-0,5
15,7
16,7
-1
18,2
16,9
1,3
17,2
16,7
0,5
8
17,5
16,4
1,1
17
16
1
18,4
16,4
2
17,9
16
1,9
17
16,4
0,6
16,4
16
0,4
18
16,4
1,6
17,3
16
1,3
18,2
16,4
1,8
17,3
16
1,3
9
12
12,8
-0,8
11,3
12,5
-1,2
14,7
12,8
1,9
14
12,5
1,5
11,3
12,8
-1,5
10,7
12,5
-1,8
14,6
12,8
1,8
13,9
12,5
1,4
13,3
12,8
0,5
12,5
12,5
0
10
8,3
8
0,3
7,8
7,5
0,3
7,2
8
-0,8
6,9
7,5
-0,6
6,1
8
-1,9
5,7
7,5
-1,8
7,8
8
-0,2
7
7,5
-0,5
7,4
8
-0,6
6,8
7,5
-0,7
11
4,6
2,7
1,9
3,7
2,4
1,3
5,5
2,7
2,8
5,3
2,4
2,9
5
2,7
2,3
4,3
2,4
1,9
2,5
2,7
-0,2
1,9
2,4
-0,5
4,8
2,7
2,1
3,9
2,4
1,5
12
0,7
-1
1,7
-0,1
-1,2
1,1
-1
-1
0
-1,3
-1,2
-0,1
-4,9
-1
-3,9
-4,7
-1,2
-3,5
1,9
-1
2,9
1,8
-1,2
3
-1,4
-1
-0,4
-1
-1,2
0,2
Rok
8,9
7,5
1,4
8,3
7,1
1,2
8,4
7,5
0,9
8
7,1
0,9
7,2
7,5
-0,3
6,8
7,1
-0,3
8,5
7,5
1
8
7,1
0,9
8,3
7,5
0,8
7,8
7,1
0,7
T = teplota vzduchu [°C]
N = dlouhodobý normál teploty vzduchu 1961-1990 [°C]
O = odchylka od normálu [°C]
JČ = Jihočeský kraj, ČR = Česká republika
Zdroj: [3]
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
33
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Graf 9 - Průměrné měsíční teploty v JČ 2008 až 2010 ve srovnání s dlouhodobým průměrem 1961-1990
Průměrné měsíční teploty v JČ ve srovnání s dlouhodobým průměrem 1961-1990
20
15
10
5
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
-5
-10
Teplota vzduchu v roce 2008 (°C)
Dlouhodobý normál teploty vzduchu 1961-1990
Teplota vzduchu v roce 2009 (°C)
Teplota vzduchu v roce 2010 (°C)
Zdroj: [3]
Graf 10 - Průměrné měsíční teploty v JČ 2011 až 2013 ve srovnání s dlouhodobým průměrem 1961-1990
Průměrné měsíční teploty v JČ ve srovnání s dlouhodobým průměrem 1961 - 1990
20
15
10
5
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
-5
-10
Dlouhodobý normál teploty vzduchu 1961-1990
Teplota vzduchu v roce 2011 (°C)
Teplota vzduchu v roce 2012 (°C)
Teplota vzduchu v roce 2013 (°C)
Zdroj: [3]
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
34
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Tabulka 15 - Krajské územní srážky 2008-2013 (*2013= operativní data)
Měsíc
země
Rok kraj
ČR
2008
JČ
ČR
2009
JČ
ČR
2010
JČ
ČR
2011
JČ
ČR
2012
JČ
ČR
2013
JČ
S
N
%
S
N
%
S
N
%
S
N
%
S
N
%
S
N
%
S
N
%
S
N
%
S
N
%
S
N
%
S
N
%
S
N
%
1.
37
42
90
26
34
78
25
42
60
14
34
42
59
42
140
54
34
160
41
42
97
39
34
113
81
42
193
77
34
226
61
42
145
81
34
238
2.
27
38
72
23
33
68
61
38
161
63
33
190
26
38
68
24
33
73
10
38
27
12
33
35
34
38
89
26
33
79
51
38
134
49
33
149
3.
59
40
148
62
39
160
76
40
191
71
39
184
33
40
83
31
39
81
30
40
75
35
39
90
15
40
38
12
39
31
36
40
89
31
39
81
4.
52
47
111
55
49
113
23
47
49
30
49
62
48
47
103
53
49
108
34
47
73
34
49
69
39
47
83
54
49
110
26
47
56
19
49
38
5.
57
74
77
56
75
74
86
74
117
101
75
134
133
74
179
107
75
142
67
74
90
81
75
108
48
74
65
55
75
73
113
74
152
121
75
161
6.
60
84
71
67
94
71
113
84
134
166
94
178
75
84
89
95
94
101
82
84
97
72
94
76
84
84
100
103
94
110
7.
86
79
109
85
83
103
111
79
140
117
83
142
118
79
149
128
83
154
145
79
184
145
83
174
113
79
143
133
83
160
8.
69
78
88
70
82
86
57
78
73
89
82
109
149
78
191
131
82
160
69
78
88
61
82
75
75
78
96
120
82
146
9.
48
52
92
50
51
98
22
52
42
29
51
57
84
52
162
56
51
110
48
52
92
61
51
119
49
52
94
52
51
102
10.
44
42
103
27
37
73
68
42
160
64
37
172
13
42
31
15
37
41
44
42
105
59
37
159
56
42
133
44
37
119
11.
43
49
87
50
43
115
43
49
88
31
43
73
65
49
132
46
43
107
1
49
2
1
43
3
39
49
80
29
43
67
12.
36
48
75
28
39
72
58
48
122
51
39
132
65
48
135
51
39
131
56
48
116
42
39
109
56
48
117
60
39
154
Rok
619
674
92
598
659
91
744
674
110
828
659
126
867
674
129
792
659
120
627
674
93
641
659
97
689
674
102
765
659
116
S = úhrn srážek [mm]
N = dlouhodobý srážkový normál 1961-1990 [mm]
% = úhrn srážek v % normálu 1961–1990
Zdroj: [3]
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
35
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Graf 11 - Průměrné územní srážky v JČ 2008 až 2010 ve srovnání s dlouhodobým průměrem 1961-1990
Průměrné měsíční úhrny srážek v JČ ve srovnání s dlouhodobým průměrem 1961-1990
180
160
140
120
100
80
60
40
20
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
Úhrn srážek roce 2008 (mm)
Dlouhodobý srážkový normál 1961-1990 (mm)
Úhrn srážek v roce 2009 (mm)
Úhrn srážek v roce 2010 (mm)
Zdroj: [3]
Graf 12 - Průměrné územní srážky v JČ 2011 až 2013 ve srovnání s dlouhodobým průměrem 1961-1990
Průměrné měsíční úhrny srážek v JČ ve srovnání s dlouhodobým průměrem 1961-1990
160
140
120
100
80
60
40
20
0
1
2
3
4
5
6
Dlouhodobý srážkový normál 1961-1990 (mm)
Úhrn srážek v roce 2012 (mm)
7
8
9
10
11
12
Úhrn srážek v roce 2011 (mm)
Úhrn srážek v roce 2013 (mm)
Zdroj: [3]
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
36
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
3.1.4 Základní informace o životním prostředí
Ovzduší – hodnoty emisí v kg/obyvatele produkované místními stacionárními zdroji tepla dle jejich
velikosti (údaje REZZO 1 až 3 poskytnuté ČHMÚ) jsou ve městě Trhové Sviny příznivé a jsou s výjimkou
hodnot tuhých látek a CO nižší než je průměr ČR, Jihočeského kraje i okresu Český Krumlov (viz následující
tabulka a graf). Důvodem je jednak vysoký stupeň teplofikace města, kde je centrálním zdrojem tepla
moderní zdroj spalující biomasu (dřevní štěpku). Pozitivně se rovněž projevuje plynofikace města. Jistý
negativní vliv na kvalitu ovzduší je u starších malých zdrojů tepla na tuhá paliva používaných domácnostmi,
(viz tabulka č. 5 a graf č. 3) tyto zdroje jsou zahrnuty v kategorii REZZO 3 (do výkonu 200 kW) a podílí se cca
z 50 % především na produkci tuhých látek (viz následující grafy).
Určitý negativní vliv na kvalitu ovzduší je dán silniční dopravou, která má rovněž vliv na zvýšenou hladinu
hluku.
Odpady - nakládání s odpady, shromažďování a odvoz směsného domovního odpadu a odpadu
separovaného zprostředkovává pro město firma ASA České Budějovice. Odpad je tříděn a ukládán mimo
území města Trhové Sviny. Ve městě funguje i sběrný dvůr situovaný na Nábřeží Svatopluka Čecha v
Trhových Svinech.
Roční množství emisí sledovaných látek bylo pro velké, střední a malé zdroje zjištěno zpracováním údajů
REZZO, poskytnutých ČHMÚ Praha. Rozdělení kategorií REZZO 1 až 3 je následující:
• REZZO I zdroje s výkonem vyšším jak 5 MW
•
REZZO II zdroje s výkonem 0,2 MW - 5 MW
•
REZZO III zdroje s výkonem do 0,2 MW
Hodnoty v následující tabulce a grafu pro ČR, Jihočeský kraj a okres jsou z podkladů ČSÚ za rok 2009, údaje
pro město jsou vypočtené z údajů ČHMÚ za rok 2011.
Tabulka 16 - Emise znečišťujících látek (REZZO 1-3) v kg na jednoho obyv. (2009 resp. 2011)
Území
Česká republika
Jihočeský Kraj
Okres České Budějovice
Trhové Sviny
Zdroj: [1],[3]
Emise
tuhé
3,00
4,50
3,00
9,62
Oxid siřičitý Oxidy dusíku Oxid uhelnatý
(SO2)
(NOX)
(CO)
16,60
15,40
15,28
3,99
12,40
5,40
5,66
5,63
19,80
13,60
10,30
13,76
Těkavé
organické
látky (VOC)
11,00
11,30
_
2,74
Pozn.: *Hodnoty z databáze REZZO za rok 2011
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
37
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Graf 13 - Emise znečišťujících látek (REZZO 1-3) v kg na jednoho obyv. (2009 resp. 2011)
Emise znečišťujících látek (REZZO 1-3) v kg na jednoho obyv. (2011)
20,00
18,00
16,00
Česká republika
14,00
12,00
Jihočeský Kraj
10,00
8,00
6,00
Okres České
Budějovice
4,00
Trhové Sviny
2,00
0,00
Emise tuhé
Oxid siřičitý Oxidy dusíku Oxid uhelnatý
(SO2)
(NOX)
(CO)
Těkavé
organické
látky (VOC)
Tabulka 17 - Emise znečišťujících látek (REZZO 1-3) v t/rok. (ČHMÚ 2011), Trhové Sviny
Území
REZZO 1 a 2
REZZO 3
Celkem REZZO 1, 2 a 3
Emise tuhé
32,94
15,00
47,94
Oxid siřičitý
(SO2)
0,89
19,00
19,89
Oxidy dusíku
(NOX)
24,04
4,00
28,04
Oxid uhelnatý
(CO)
15,57
53,00
68,57
Těkavé
organické
látky (VOC)
1,64
12,00
13,64
Zdroj: [3]
Graf 14 - Emise znečišťujících látek (REZZO 1-3) v t/rok. (ČHMÚ 2011), Trhové Sviny
Emise ze zdrojů REZZO 1 až 3, Trhové Sviny (t/rok)
80,00
70,00
60,00
50,00
Celkem REZZO 1, 2 a 3
40,00
REZZO 1 a 2
30,00
REZZO 3
20,00
10,00
0,00
Emise tuhé Oxid siřičitý Oxidy dusíku
(SO2)
(NOX)
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
Oxid
uhelnatý
(CO)
Těkavé
organické
látky (VOC)
38
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
3.1.5 Občanská vybavenost
V následujících tabulkách jsou uvedeny typy a počty školských zařízení, sociálních a zdravotních zařízení a
dále sportovní zařízení na území města Trhové Sviny.
Tabulka 18 - Počet školských zařízení
Školská zařízení - typ zařízení
Mateřské školy
Základní školy
Základní umělecké školy
Konzervatoře
Gymnázia
Střední odborné a praktické školy
Střední odborná a odborná učiliště
Školní rok
2012/2013
2
1
1
1
1
1
Zdroj: [1]
Tabulka 19 - Počet sociálních zařízení
Sociální oblast
Domovy pro seniory
Domovy pro osoby se zdravotním postižením
Azylové domy
Chráněné bydlení
Denní stacionáře
Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež
Sociální poradny
Domy s pečovatelskou službou
1
1
1
Zdroj: [1]
Tabulka 20 - Počet sportovních zařízení
Sportovní zařízení
Koupaliště a bazény
- z toho kryté bazény
Hřiště (s provozovatelem nebo správcem)
Tělocvičny (vč. školních)
Stadiony otevřené
Stadiony kryté
Zimní stadiony kryté i otevřené
Ostatní zařízení pro tělovýchovu (s provozovatelem nebo správcem)
1
.
2
1
1
.
.
1
Zdroj: [1]
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
39
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Tabulka 21 - Počet zdravotnických zařízení
Zdravotnická zařízení
Detašované pracoviště sdruženého ambulantního zařízení
Ambulantní zařízení
Detašované pracoviště ambulantního zařízení
Nemocnice
Detašované pracoviště nemocnice
Odborné léčebné ústavy (mimo léčeben dlouhodobě nemocných)
Léčebna pro dlouhodobě nemocné
Ostatní lůžková zařízení
Detašované pracoviště ostatního lůžkového zařízení
Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé
Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé
Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost
Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost
Samostatná ordinace praktického lékaře - stomatologa
Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře - stomatologa
Samostatná ordinace praktického lékaře - gynekologa
Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře - gynekologa
Samostatná ordinace lékaře specialisty
Detašované pracoviště samostatné ordinace lékaře specialisty
Ostatní samostatná zařízení
Detašované pracoviště ostatního samostatného zařízení
Zařízení lékárenské péče
Detašované pracoviště zařízení lékárenské péče
Jesle
Další dětská zařízení
Středisko záchranné služby a rychlá zdravotnická pomoc
Detašované pracoviště střediska záchranné služby a rychlé zdravotnické pomoci
1
3
1
1
1
2
1
1
3
5
2
1
3
1
Zdroj: [1]
Tabulka 22 - Počet kulturních zařízení
Kulturní zařízení
Veřejná knihovna vč. poboček
Stálá kina
Multikino
Divadlo
Muzeum (včetně poboček a samostatných památníků)
Galerie (vč. poboček a výstavních síní)
Kulturní zařízení ostatní
Středisko pro volný čas dětí a mládeže
Zoologická zahrada
Sakrální stavba
3
1
.
.
.
.
1
.
.
2
Zdroj: [1]
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
40
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
4
4.1
PŘEHLED EKONOMICKÝCH AKTIVIT ÚZEMÍ
OBECNÉ EKONOMICKÉ INFORMACE
Ve městě dle údajů z konce roku 2012 žije cca 5 000 obyvatel a jedná se tak o středně velké město
v okrese České Budějovice s 186,5 tis. obyvateli. Podle údajů ze sčítání lidu v roce 2011 pracovalo více jak
31 % ekonomicky aktivního obyvatelstva v průmyslu, který je prezentován strojírenským odvětvím. V
obchodě pracovalo přes 9 %, ve stavebnictví 8,4 %, dopravě 5,5 % a v zemědělství 3,4 % ekonomicky
aktivních obyvatel (viz následující tabulky a grafy). Míra nezaměstnanosti obyvatel města je pod krajským i
celostátním průměrem, ale mírně nad hodnotami celého okresu ČB. Samotná křivka míry nezaměstnanosti
obyvatel Trhových Svin však kopíruje hodnoty okresu, (viz graf dále).
Tabulky níže ukazují jak věkovou strukturu obyvatelstva, tak dle ekonomické aktivity. Zhruba 60%
populace obce je ekonomicky aktivní, přičemž valná většina z nich je zaměstnána, zbytek představuje
skupinu nezaměstnaných. Rozdíl celkového obyvatelstva a ekonomicky aktivních představuje skupinu
ekonomicky neaktivních obyvatel (děti, studenti, senioři,..).
Míra ekonomické aktivity obyvatel Trhových Svin je lehce nad průměrem okresu České Budějovice
Krumlov (cca 59 %), Jihočeského kraje i nad celostátním průměrem. Vysoký podíl ekonomicky aktivních
obyvatel je zaměstnán v průmyslovém odvětví.
Tabulka 23 - Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity (SLDB 2011)
Oblast
Obyvatelstvo
celkem
Trhové Sviny
Okr. České Budějovice
Jihočeský Kraj
Česká Republika
4 983
186 462
628 336
10 436 560
Obyvatelstvo Obyvatelstvo
věk 0-14 let věk 15-64 let
750
26 894
91 119
1 488 928
3 505
130 272
435 187
7 267 169
Obyvatelstvo věk 65 a více
let
714
28 562
100 000
1 644 836
Ekonom.
z toho
aktivní zaměstnaní
2 507
93 594
307 130
5 080 573
2 353
86 846
280 844
4 580 714
Zdroj: [1]
Pozn. Údaje o celkovém počtu osob vychází z dat sčítání počtu lidí, domů a bytů (SLDB 2011) a
tedy přesný počet obyvatel a další rozdělení je tedy mírně odlišné od údajů o počtu obyvatel uvedené
v kapitole 3.1.2.
Tabulka 24 - Obyvatelstvo podle míry zaměstnanosti a ekonomické aktivity (SLDB 2011)
Oblast
Trhové Sviny
Okr. České Budějovice
Jihočeský Kraj
Česká Republika
míra
zaměstnanosti (%)
míra
ekonomické
aktivity (%)
55,77%
54,68%
52,48%
51,40%
59,42%
58,93%
57,39%
57,01%
Zdroj: [1]
Pozn. Míra zaměstnanosti vyjadřuje podíl zaměstnaných osob ve věkové skupině 15 a více let,
míra ekonomické aktivity vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných (pracovní síly) na počtu všech osob
populace starších 15-ti let.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
41
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Ve městě je v současné době evidováno 1166 podnikatelských subjektů (k 31. 12. 2011), přičemž vysoký
podíl tvoří zejména fyzické osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění, kteří tvoří 74 %
veškerých evidovaných podnikatelských subjektů.
Tabulka 25 - Hospodářská činnost města Trhové Sviny, struktura podnikatelských subjektů
Počet podnikatelských subjektů celkem
Zemědělství, lesnictví, rybářství
Průmysl celkem
Stavebnictví
Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel
Doprava a skladování
Ubytování, stravování a pohostinství
Informační a komunikační činnosti
Peněžnictví a pojišťovnictví
Činnosti v oblasti nemovitostí
Hospodářská činnost Profesní, vědecké a technické činnosti
podle převažující
Administrativní a podpůrné činnosti
činnosti
Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení
Vzdělávání
Zdravotní a sociální péče
Kulturní, zábavní a rekreační činnosti
Ostatní činnosti
Činnosti domácností jako zaměstnavatelů; činnosti domácností
produkujících blíže neurčené výrobky a služby pro vlastní potřebu
Hospodářská čínnost
podle právní formy
1 166
75
185
181
192
27
86
7
46
59
109
12
8
15
14
22
87
-
Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů
Nezjištěno
Státní organizace
41
Akciové společnosti
2
Obchodní společnosti
67
Družstevní organizace
2
Finanční podniky
-
Živnostníci
Samostatně hospodařící rolníci
8
863
-
Svobodná povolání
67
Zemědělští podnikatelé
34
Ostatní právní formy
123
Zdroj: [1], Pozn. údaje k datu (k 31. 12. 2011)
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
42
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Graf 15 - Hospodářská činnost ve městě Trhové Sviny, struktura podnikatelských subjektů
Hospodářská činnost podle převažující činnosti,
Trhové Sviny
Zdravotní a sociální péče;
14; 1%
Vzdělávání; 15; 1%
Kulturní, zábavní a
rekreační činnosti; 22;
2%
Nezjištěno; 41; 4%
Ostatní činnosti;
87; 7%
Zemědělství, lesnictví,
rybářství; 75; 6%
Veřejná správa a obrana;
povinné sociální
zabezpečení; 8; 1%
Průmysl celkem; 185;
16%
Administrativní a
podpůrné činnosti; 12;
1%
Stavebnictví; 181; 16%
Profesní, vědecké a
technické činnosti; 109;
9%
Činnosti v oblasti
nemovitostí; 59; 5%
Velkoobchod a
maloobchod; opravy a
údržba motorových
vozidel; 192; 16%
Peněžnictví a
pojišťovnictví; 46; 4%
Informační a
komunikační činnosti; 7;
1%
Ubytování, stravování a
pohostinství; 86; 7%
Doprava a skladování;
27; 2%
Zdroj: [1]
Graf 16 - Hospodářská činnost podle právní formy ve městě Trhové Sviny (k 31. 12. 2011)
Hospodářská činnost podle právní formy,
Trhové Sviny
Zemědělští podnikatelé;
34; 3%
Státní organizace; 8; 1%
Ostatní právní formy;
123; 10%
Svobodná povolání; 67;
6%
Akciové společnosti; 2;
0%
Obchodní společnosti;
67; 6%
Družstevní organizace; 2;
0%
Živnostníci; 863; 74%
Zdroj: [1]
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
43
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Tabulka 26 - Struktura zaměstnanosti dle jednotlivých odvětví (SLDB 2011)
poč.
obyvatel
Trhové Sviny- zaměstnanost dle odvětví
Počet obyvatel celkem
z toho zaměstnaní
zaměstnaní dle následujících odvětví
zemědělství, lesnictví, rybářství
průmysl
stavebnictví
velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel
doprava a skladování
ubytování, stravování a pohostinství
informační a komunikační činnosti
peněžnictví a pojišťovnictví
činnosti v oblasti nemovitostí, technické a administrativní činnosti
veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení
vzdělávání
zdravotní a sociální péče
nezjištěno
ostatní
%
4983
2353
47,2%
81
740
197
217
129
47
37
30
96
154
141
107
311
66
3,4%
31,4%
8,4%
9,2%
5,5%
2,0%
1,6%
1,3%
4,1%
6,5%
6,0%
4,5%
13,2%
2,8%
Zdroj: [1]
Graf 17 - Struktura zaměstnanosti dle jednotlivých odvětví (SLDB 2011)
Zaměstnanost dle odvětví, Trhové Sviny
vzdělávání
6,0%
zdravotní a sociální
péče
4,5%
nezjištěno
13,2%
ostatní
2,8%
průmysl
31,4%
veřejná správa a
obrana; povinné
sociální zabezpečení
6,5%
činnosti v oblasti
nemovitostí,
technické a
administrativní
činnosti
4,1%
peněžnictví a
pojišťovnictví
1,3%
zemědělství, lesnictví,
rybářství
3,4%
stavebnictví
8,4%
informační a
komunikační činnosti
1,6%
ubytování, stravování
a pohostinství
2,0%
velkoobchod a
maloobchod; opravy a
údržba motorových
vozidel
9,2%
doprava a skladování
5,5%
Zdroj: [1]
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
44
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Co se týče nezaměstnanosti v regionu, došlo ke zhoršení situace na trhu práce především po roce 2008,
kdy vznikla tzv. světová ekonomická krize a současné hodnoty míry nezaměstnanosti jsou na podobných
hodnotách jako v roce 2006. Dle údajů z konce roku 2011 se situace mírně zlepšila a hodnoty míry
nezaměstnanosti byly příznivější než byl krajský i celostátní průměr.
Registrovaná míra nezaměstnanosti města Trhové Sviny koncem roku 2011 dosáhla 5,6 %. Téměř stejná
hodnota patří i okresu ČB (5,79 %). Na konci roku 2005 činila míra nezaměstnanosti obyvatel města 5,9 %
(průměr ČR 8,96 %).
Tabulka níže sleduje registrovanou míru nezaměstnanosti od roku 2005. Tato metodika je zpracovávána
jednotlivými úřady práce, které shromažďují i jednotlivá data. Metodika pracuje s procentuálním podílem
dosažitelných uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce vůči celkové pracovní síle (tj.
dosažitelní ekonomicky aktivní i neaktivní – tato metodika se změnila až od roku 2013).
Tabulka 27 - Registrovaná míra nezaměstnanosti v letech 2005-2011 (vždy k 31. 12)
Rok
Trhové
Sviny
Okres
České
Budějovice
Jihočeský
Kraj
ČR
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
5,90
4,64
3,83
3,80
6,10
6,70
5,60
4,24
4,24
3,71
3,22
5,12
5,80
5,79
6,33
6,01
4,76
4,04
6,51
7,44
7,53
8,96
8,13
6,62
5,44
7,98
9,01
8,62
Zdroj: [1]
Průběh trendu registrované nezaměstnanosti jednotlivých regionů sleduje graf níže. Je velmi zřejmý bod
zlomu růstu křivky nezaměstnanosti ve všech regionech a to v roce 2008, kdy je sledován počátek výrazných
ekonomických a finančních propadů globálního charakteru, které mají výrazný vliv na funkčnost
jednotlivých regionů. Jak ukazuje graf, průběh je u každé sledované úrovně (obec, okres, kraj, ČR) stejný, liší
se pouze jeho hodnoty.
Zlomovým rokem pro celý trh práce v ČR je tedy krizový rok 2008, podobný průběh křivky bude
s vysokou pravděpodobností stejný u všech regionů ČR. Pozitivní informací je fakt, že od roku 2010 dochází
alespoň k mírnému poklesu nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti má negativní vliv na chování
spotřebitelů na jednotlivých trzích, současně s tím dochází ke snižování sdílených daňových příjmů oblasti,
snížení schopnosti tvorby místního HDP a tím k celkovému zatížení centrálního sociálního systému, což vede
k těžkému oživení ekonomického růstu a zvýšení spotřeby.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
45
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Graf 18 - Registrovaná míra nezaměstnanosti v letech 2005-2011 (vždy k 31. 12.)
Registrovaná míra nezaměstnanosti 2005-2011
Míra nezaměstnanosti v %
10,00
9,00
Trhové Sviny
8,00
7,00
Okres České
Budějovice
6,00
5,00
Jihočeský
Kraj
4,00
3,00
ČR
2,00
1,00
0,00
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Zdroj: [1]
Mezi významnější zaměstnavatelé patří:
GPN GmbH - Česká republika, GPN strojírna s.r.o.
GAMA GROUP a.s. - závod 09 Trhové Sviny
Kámen a písek s.r.o. - kamenolom REJTA Trhové Sviny
A Schmied s.r.o.
ZENAP Trhové Sviny s.r.o.
Tepelné hospodářství Města Trhové Sviny s.r.o.
ČEVAK a.s.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
46
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
4.2
VÝZNAMNÉ ENERGETICKÉ SPOLEČNOSTI
4.2.1 Provozovatel distribuční soustavy elektrické energie a zemního plynu
E.ON Distribuce, a.s.
se sídlem: F. A. Gerstnera 2151/6, 370 49 České Budějovice
Společnost E.ON Distribuce, a.s. je držitel licence na distribuci elektřiny v oblasti jižních Čech a jižní
Moravy a držitel licence na distribuci plynu v oblasti jižních Čech. Je licencována podle energetického
zákona a regulována Energetickým regulačním úřadem (ERÚ), zároveň velmi úzce spolupracuje
s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR.
4.2.2 Hlavní provozovatelé soustav zásobování teplem
Tepelné hospodářství Města Trhové Sviny, spol. s r.o.
se sídlem: Pekárenská 1010, 374 01 Trhové Sviny
Společnost vznikla 17.12.1997, společnost Tepelné hospodářství Města Trhové Sviny spol. s r.o. se od
svého vzniku zabývá výrobou a distribucí tepla a teplé vody. Od roku 2005 vyrábí také elektřinu. Společnost
založil jeden společník – Město Trhové Sviny a společnost má doposud jediného společníka a tedy i
vlastníka.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
47
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
5
5.1
PŘEHLED SOUČASNÉHO STAVU ENERGETIKY A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
ENERGETICKÁ BILANCE ÚZEMÍ – STÁVAJÍCÍ STAV
Pro určení energie obsažené v různých druzích paliva a v el. energii je vytvořena vstupní energetická
bilance území. Při sestavování vstupní energetické bilance se vycházelo z údajů poskytnutých společností
E.ON, kdy byly poskytnuty data spotřeb elektrické energie za roky 2011 a 2012 a data o spotřebách
zemního plynu pouze za rok 2012. Dále se vycházelo z dat poskytnutých ČHMÚ z evidence zdrojů REZZO 1
až 3. Kategorie REZZO jsou následující:
•
REZZO I zdroje s výkonem vyšším jak 5 MW
•
REZZO II zdroje s výkonem 0,2 MW - 5 MW
•
REZZO III zdroje s výkonem do 0,2 MW
Tabulka 28 - Vstupní energetická bilance území, spotřeba energie v palivu
Trhové Sviny
[MWh/rok]
[GJ/rok]
Zemní plyn
z toho maloodběr domácnosti
z toho maloodběr podnikatelé
z toho velkoodběr
Elektrická energie
z toho domácnosti
z toho maloodběr podnikatelé
z toho velkoodběr
Tuhá paliva REZZO 1 a 2, zdroj CZT
Biomasa - dřevní štěpka, R1 a R2
Kapalná paliva REZZO 1 a 2
Plynový olej pro topení, R1 a R2
Tuhá paliva REZZO 3
Koks, R3
Černé uhlí, R3
Hnědé uhlí, R3
Dřevo, R3
Topný olej, R3
Bioplyn, R3
Propan-Butan, R3
Kapalná biopaliva, R3
8 164
5 597
1 426
1 141
17 106
6 906
2 702
7 499
32 631
32 631
153
153
11 782
22,5
97,2
5293,6
6258,2
46,7
0,0
63,9
0,0
29 391
20 148
5 135
4 108
61 583
24 860
9 726
26 996
117 473
117 473
550
550
42 415
81
350
19057
22 529
168
0
230
0
Celkem
69 837
251 412
Zdroj: [3], [13],
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
48
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Graf 19 - Procentuální podíly na spotřebě energie v území
Energetická bilance- Trhové Sviny
Tuhá paliva
REZZO 3
16,87%
Zemní plyn
11,7%
Kapalná paliva
REZZO 1 a 2
0,2%
Elektrická
energie
24,5%
Tuhá paliva
REZZO 1 a 2,
zdroj CZT
46,7%
Zdroj: [3], [13],
Graf 20 - Procentuální rozdělení zdrojů REZZO 1 až 3
REZZO 1 až 3, rozdělení dle paliv, Trhové Sviny
Hnědé uhlí, R3
11,88%
Dřevo, R3
14,0%
Topný olej, R3
0,1%
Propan-Butan, R3
0,1%
Koks, R3
0,1%
Plynový olej pro topení,
R1 a R2
0,3%
Černé uhlí, R3
0,2%
Biomasa - dřevní
štěpka, R1 a R2
73,2%
Zdroj: [3], [13],
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
49
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
5.2
ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ
5.2.1 Popis distribuční soustavy
Hlavní napájecím bodem distribuční soustavy VN je rozvodna Lipnice s transformací 110/22 kV situovaná
v obci Lipnice cca 12 km severovýchodně od města Trhové Sviny. Rozvodna je do distribuční soustavy na
napěťové úrovni VVN 110 kV připojena prostřednictvím dvou vedení VVN č. 1377 a 1397 na rozvodny Dasný
a Jindřichův Hradec. Síť NN města Trhové Sviny je napájena z transformačních stanic 22/0,4 kV. Rozvod NN
je zajištěn venkovním vedením a zemním kabelovým vedením.
Graf 21 - Rozdělení odběrných míst, údaje za rok 2012
Zdroj: [13]
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
50
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
5.2.2 Výroba elektrické energie v řešeném území
Celkový elektrický výkon licencovaných zdrojů dle Energetického regulačního úřadu v řešeném území je
2,022 MWe. Hlavní podíl na instalovaném výkonu v řešeném území má společnost ELGA s.r.o. a to
1,19 MWe. Rozdělení celkového výkonu podle typu zdroje je provedeno v následující tabulce a grafu.
Tabulka 29 - Rozdělení instalovaného výkonu zdrojů el. energie
Typ zdroje
parní
plynová a spalovací
sluneční
vodní
Celkem
Výkon
MWe
0,600
1,190
0,210
0,022
2,022
Zdroj: [7]
Graf 22 - Rozdělení instalovaného výkonu zdrojů el. energie
Zdroj: [7]
Souhrn všech licencovaných zdrojů elektrické energie v území je uveden v příloze 2.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
51
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
5.2.3 Bilance spotřeby elektrické energie
Tabulka 30 - Spotřeby elektrické energie – rok 2011 a rok 2012 v MWh
Kategorie
zákazníků
Domácnost
Maloodběratel
Velkoodběratel
Celkem
Spotřeba el. energie
2011
8 943
3 516
5 293
17 752
Spotřeba el. energie
2012
6 906
2 702
7 499
17 106
Zdroj: [13]
Graf 23 - Procentní rozdělení spotřeby elektrické energie v roce 2011
Zdroj: [13]
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
52
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Graf 24 - Procentní rozdělení spotřeby elektrické energie v roce 2012
Zdroj: [13]
Graf 25 - Porovnání spotřeby elektrické energie – typy odběratelů
Zdroj: [13]
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
53
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
5.3
ZÁSOBOVÁNÍ ZEMNÍM PLYNEM
5.3.1 Popis distribuční soustavy
Město Trhové Sviny je zásobováno zemním plynem z VTL plynovodu Trhové Sviny-Nové Hrady o DN 150
redukovaným před RS na DN 80. Tento plynovod napájí VTL/STL regulační stanici Trhové Sviny s kapacitou
5000 m3/hod situovanou ve východní části města, z které je plyn rozveden STL řádem do jednotlivých
objektů plynofikovaných částí. V územním plánu města se pro objekty nově navrhovaných lokalit plánuje
rekonstrukce stávajících plynovodních řádů.
Graf 26 - Rozdělení odběrných míst, údaje za rok 2012
Zdroj: [13]
5.3.2 Bilance spotřeby zemního plynu
Tabulka 31 - Spotřeby zemního plynu – rok 2012 v MWh
Kategorie
zákazníků
Domácnost
Maloodběratel
Velkoodběratel
Celkem
Spotřeba zem. plynu
2012
5 597
1 426
1 141
8 164
Zdroj: [13]
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
54
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Graf 27 - Procentní rozdělení spotřeby zemního plynu v roce 2012
Zdroj: [13]
Graf 28 - Porovnání spotřeby zemního plynu – typy odběratelů
Zdroj: [13]
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
55
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
5.4
ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM
5.4.1 Popis soustavy zásobování teplem
Provoz soustav zásobování teplem s dodávkou tepla převážně pro objekty bytových a občanských
objektů domů v řešeném území obhospodařuje společnost Tepelné hospodářství Města Trhové Sviny, spol.
s r.o. Společnost provozuje ve městě Trhové Sviny centrální kotelnu s příslušnými rozvody tepla.
V centrální kotelně Tepelného hospodářství Města Trhové Sviny je instalováno celkem 5 zdrojů tepla:
• 3 x plynový kotel (P1, P2 a P3), každý o výkonu 2,91 MWt (2 kotle r.v. 1994, 1 kotel r.v. 1997),
slouží jako záložní zdroje
• 1 x kotel na spalování biomasy (K1) – výkon 2,5 MWt (r.v. 1999)
• 1 x kotel na spalování biomasy (K2) – výkon 3,5 MWt (r.v. 2005)
Celkový tepelný výkon je 14,73 MWt
a dále 3 zdroje elektrické energie:
• 2 x plynová kogenerační jednotka TEDOM, el. výkon 0,022 MWe a 0,044 MWt
• 1 x modul ORC se jmenovitým elektrickým výkonem 0,6 MWe a tepelným výkonem 2,8 MWt
Elektrická energie vyrobená plynovými kogeneračními jednotkami je určena výhradně pro krytí vlastní
spotřeby kotelny. Naopak celá produkce elektřiny ze systému ORC je prodávána místnímu provozovateli
distribuční soustavy, společnosti E.ON Energie a.s.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
56
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Obrázek 2 - Schéma situování zdroje tepla CZT, mapové vyznačení polohy
Zdroj: [23]
Obrázek 3 - Satelitní snímek situování zdroje tepla CZT, vyznačení polohy
Zdroj: [23]
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
57
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Celkový tepelný výkon těchto licencovaných zdrojů CZT je 14,73 MWt a 2,8 MWt (ORC) a elektrický výkon je
0,6 MWe. Délky rozvodů soustav zásobování teplem dle licencí ERÚ jsou shrnuty v následující tabulce.
Tabulka 32 - Délky rozvodů SCZT
Typ rozvodu
parní
horkovodní
Teplovodní
Celkem
Tepelné hospodářství Města
Trhové Sviny spol. s r.o.
km
0
0
5,6
5,6
Ostatní
km
0
0
0
0
Zdroj: [7]
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
58
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
5.4.2 Bilance dodávek tepla v soustavě společnosti Tepelné hospodářství Města Trhové
Sviny, spol. s r.o.
V následujících tabulkách a grafech je znázorněn vývoj prodeje tepla, cena tepla, cena nakupovaného
paliva (biomasa, dřevní štěpka).
Na celkových spotřebách v průběhu let je patrný postupný pokles celkové spotřeby tepla a to až o 1/3
(srovnání hodnot spotřeb v letech 2003 a 2012, viz grafy dále), který souvisí zejména se snižováním
energetické náročnosti zásobovaných budov (zateplování neprůsvitných konstrukcí, výměna oken)
například bytových domů v ulici Budovatelská ad.
Tabulka 33 - Vývoj spotřeby tepla v SCZT, Tepelné hospodářství Města Trhové Sviny, spol. s r.o.
Zdroj
CZT
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
40 240 34 853 37 646 37 271 33 501 33 203 32 626 34 740 26 893 26 620
Zdroj: [20]
Graf 29 - Vývoj spotřeby tepla v SCZT, Tepelné hospodářství Města Trhové Sviny, spol. s r.o.
Prodané teplo celkem
45 000
40 000
35 000
GJ
30 000
25 000
20 000
15 000
10 000
5 000
0
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Zdroj: [20]
V grafickém shrnutí v následujícím grafu uvedených spotřeb je zanesen také průběh průměrné teploty
pro daný rok a průměrná teplota pro dlouhodobý klimatický průměr.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
59
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
45 000
40 000
35 000
30 000
25 000
20 000
15 000
10 000
5 000
0
10
8
6
°C
GJ
Graf 30 - Dodávky tepla z SCZT a průběh teplot v otopném období
4
2
0
2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Prodané Teplo
průměrná teplota JČ
Dlouhodobá průměrná teplota
Graf 31 - Vývoj ceny tepla v letech 2007-2012
Vývoj ceny tepla v letech 2007 - 2012
700
600
Kč/GJ
635
653
2010
2011
2012
546
500
400
630
449
356
300
200
100
0
2007
2008
2009
Zdroj: [20]
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
60
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Graf 32 - Vývoj ceny paliva – dřevní štěpky
Vývoj ceny paliva
350
300
Kč/prm
303
2011
2012
119,0
120,4
2011
2012
234
250
200
150
300
124
174
163
153
2007
2008
100
50
0
2006
2009
2010
Vývoj ceny paliva
140,0
120,0
92,9
Kč/GJ
100,0
80,0
60,0
49,2
68,9
64,7
60,8
2007
2008
40,0
20,0
0,0
2006
2009
2010
Zdroj: [20]
Graf 33 - Vývoj nákladů na nákup paliva
Vývoj nákladů na nákup paliva
16,98
18,00
16,00
16,08
15,66
mil. Kč
14,00
14,15
12,00
10,00
8,00
6,00
8,33
4,64
6,41
2006
2007
4,00
2,00
0,00
2008
2009
2010
2011
2012
Zdroj: [20]
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
61
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Jak je vidět z grafů nejvýraznější vliv na konečnou cenu tepla měla a má cena vstupu tj. cena paliva. V menší
míře se samozřejmě projevilo ve zvýšení ceny i snížení poptávky (stálé (fixní) náklady na provoz apod.
zůstávají i při nižší poptávce po palivu.
K výraznějšímu snížení ceny tepla tak může být dosažením především snížením nákupních cen biomasy.
Více o rozboru ceny v kapitole 7.4.
Cena tepla v roce 2012 byla 653 Kč/GJ, pro rok 2013 je kalkulovaná cena 660 Kč/GJ.
Zdroj tepla rovněž v kogenerační výrobě (systém ORC) vyrábí a prodává el. energii do distribuční sítě
společnosti E.ON, což má příznivý vliv na ekonomiku provozu zdroje.
V následujícím grafu je vidět vývoj výroby el. energie, který do jisté míry kopíruje vývoj spotřeby tepla.
Graf 34 - Vývoj výroby el. energie
MWh
Výroba elektřiny 2007-2012
4 500
4 000
3 500
3 000
2 500
2 000
1 500
1 000
500
0
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Zdroj: [20]
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
62
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
6
6.1
ROZBOR MOŽNÝCH ZDROJŮ A ZPŮSOBU NAKLÁDÁNÍ S ENERGIÍ
ELEKTRICKÁ ENERGIE
Ve sledovaném období (2011 – 2012) došlo k poklesu spotřeby elektrické energie u domácností (MOO) a
maloodběratelů (MOP) o 23%. Spotřeby elektrické energie u velkoodběratelů (VO) se naopak zvýšila o 40%.
Vzhledem ke krátkému sledovanému období, lze usuzovat důvody poklesu či nárůstu spotřeby elektrické
energie jen těžko. Pokles u MOO a MOP není možné přisuzovat jen úspoře ze stany občanů,
pravděpodobně se jedná o pokles způsobeným přechodem MOO a MOP k jinému dodavateli, který nebyl
v předaných údajích od E.ON zohledněn. Za zvýšenou spotřebu elektrické energie a za 61 % nárůstem počtu
odběrových míst u VO v roce 2012 pravděpodobně stojí rozvoj podnikatelské činnosti v řešeném území. Dle
územního plánu je pro rozvojovou (zastavitelnou) lokalitu plánována výstavba nových trafostanic 22/0,4kV
s přívodem 22kV vzdušným vedením odbočením ze stávající sítě nebo smyčkovým kabelovým vedením s
vestavbou na stávající rozvody. Nové trafostanice jsou uvažovány věžové nebo stožárové s betonovým
skeletem. Součástí územního plánu je řešena i částečná náhrada stávajících vzdušných vedení, vedoucích
rozvojovou lokalitu, kabelovými rozvody smyčkovaným přes stávající a navrhované trafostanice. V prostoru
stávající zástavby se uvažuje pouze se zemními kabelovými rozvody.
6.2
ZEMNÍ PLYN
V rámci zpracování této koncepce nebyly k dispozici data z předešlého období, není proto možné
stanovit, zdali se spotřeba zvýšila nebo naopak snížil. RS v Trhových Svinech má dle územního plánu určitou
výkonovou rezervu, ale rozvody ve městě (především koncové větve) jsou poddimenzovány. V rámci
rozvoje města bude nutné provézt rekonstrukci stávajících rozvodů.
6.3
ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM
6.3.1 Centralizované zásobování teplem
S ohledem na obecné snižování energetické náročnosti objektů nelze předpokládat nárůst spotřeby
tepla v objektech připojených na CZT. Případné zvyšování spotřeby by tak muselo být způsobeno
připojováním nových lokalit či objektů. S ohledem na stávající situaci a očekávaný vývoj na straně
spotřebitelských i distribučních systémů lze předpokládat ještě určitý mírný postupný pokles spotřeby tepla
z CZT, nicméně již nikterak vysoký (viz. kapitola 8). Určitou možností jak tento budoucí pokles ještě
kompenzovat na straně dodávky tepla je např. možné připojení objektů např. v historické části města.
V současné době je největší problém CZT prudký nárůst ceny hlavního vstupního paliva – dřevné štěpky,
který souvisel s přechodem větších teplárenských zdrojů z uhlí na biomasu případně na spoluspalování
biomasy s uhlím a dále na zvýšeném vývozu této obnovitelné suroviny především do sousedního Rakouska.
Vzhledem k tomu, že významná část nákladů je fixní (odpisy, splátky investice ad.) muselo se zvýšení ceny
paliva bohužel nutně promítnout do zvýšené ceny tepla. Další negativní vliv na zvýšení ceny tepla mělo
zvýšení nižší sazby DPH.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
63
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
6.3.2 Možnosti vývoje centralizovaného zásobování teplem v Trhových Svinech
V budoucnu jsou teoreticky možné vlastně jen dvě následující varianty vývoje systému CZT:
1.
Zachování stávajícího stavu a členění soustav
V rámci této varianty lze očekávat již jen mírný postupný pokles dodávek v důsledku zateplení např.
areálu ZŠ a několika dalších objektů. Výše snížení poptávky po teple vlivem úspor v objektech je popsáno
v kapitole 8 cca a odhadnuto na max. na 23 tis. GJ ročně poptávky po tepla po realizaci dalších stavebně
technických opatření v objektech. Obecně platí, že nižší úhrnná množství prodané tepelné energie s sebou
nesou problém vyššího podílu fixních nákladů na výsledné ceně tepla. V kombinaci s určitou nejistotou ve
skupině variabilních nákladů lze ve snižování dodávek tepla spatřovat jedno z rizik, které by mohli vést
k odpojování od SCZT v extrémních případech až k jejich zániku. Na druhou stranu, jak bylo uvedeno výše a
jak bude podrobněji rozebráno v kapitole 8, hlavní potenciál úspor energie v bytových domech je již téměř
vyčerpán a hlavní pokles spotřeb tepla proběhl již v minulých letech.
Pro zachování stávajícího členění systému CZT se předpokládá další tlak na minimalizaci fixních nákladů,
snaha o připojování nových odběratelů tepla
1a. Částečná atomizace
Odpojení několika zákazníků od soustavy zásobování teplem má přímý vliv na cenu tepla v podobě
skokového snížení celkového odebíraného množství tepla ze soustavy. Samotné odpojení omezeného
malého množství zákazníků není pro velké SCZT nebezpečné, ovšem hranice, která může strhnout soustavu
do cenové spirály je poměrně tenká a je vhodné případný pokles dodávek tepla kompenzovat připojením
nových odběrných míst. V případě CZT v Trhových Svinech by tak případné odpojování bylo pro tento
systém dále neudržitelné.
2.
Úplná atomizace
Tato varianta by vznikla po faktickém zániku systému CZT jako konkurenceschopného zdroje tepla.
V tom případě by musely být ve všech objektech zásobovaných nyní teplem z CZT vybudovány kotelny (z
největší pravděpodobností plynové a s tím spojeny problémy zvýšení emisní zátěže, rozvody, přípojky ad. a
nejistota ceny ZP.
Širší souvislosti týkající se obecně problémů spojených s odpojováním od CZT jsou uvedeny v kapitole č.
7.
6.3.3 Decentrální zásobování teplem
Individuální pokrytí potřeb tepla lokálními či domovními zdroji, představuje oblast se značným
potenciálem úspor. Pokles spotřeby primární energie lze realizovat snížením energetické náročnosti
objektů, ale také zvyšováním účinnosti instalovaných zdrojů, či využitím obnovitelných zdrojů energie (např.
automatické kotle na dřevní pelety, dřevozplyňující kotle apod.).
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
64
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
6.4
OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE
OZE jsou v podmínkách ČR nefosilní přírodní zdroje energie, tj. energie vody, větru, slunečního záření,
pevné biomasy a bioplynu, energie okolního prostředí, geotermální energie a energie kapalných biopaliv.
Zdroje elektrické energie
Česká republika si v minulosti stanovila indikativní cíl pokrýt z OZE do roku 2010 8 % hrubé domácí
spotřeby elektřiny. Naplnění tohoto cíle bylo podmíněno přijetím odpovídající legislativy a zavedení
výkupních cen energie z OZE. Ke zvýšení výkupních cen elektřiny z OZE došlo již v roce 2002, nicméně
očekávaný rychlý rozvoj užití OZE pro výrobu elektřiny nenastal. Příčinou nebyly samotné výkupní ceny, ale
fakt, že cenový výměr s výkupními cenami byl vyhlašován pouze na jeden rok dopředu, což nevytvářelo
stabilní podmínky pro investory. Řešení v této oblasti tak přinesl zákon o podpoře výroby elektřiny z
obnovitelných zdrojů energie a navazující vyhlášky, které zapříčinily vzrůstající podíl hrubé výroby elektřiny
z obnovitelných zdrojů na tuzemské hrubé spotřebě. Do roku 2020 se Česká republika zavázala, že 13%
hrubé konečné spotřeby energie bude kryto z OZE. Tohoto cíle nelze v této chvíli dosáhnout bez plošné
podpory rozvoje OZE, která by měla být nízká, flexibilní a postupně utlumovaná. I v OZE musí vývoj
směřovat k tržním mechanismům vzájemné konkurence různých zdrojů a technologií.
Vývoj výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie od roku 2004 do roku 2012 je uveden v následující
tabulce a grafu.
Tabulka 34 - Vývoj výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) od roku 2004 v MWh
Fotovoltaika
Větrné elektrárny
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
100
68
170
1 754
12 937
88 807
615 702
2 182 018
2 148 624
9 900
21 280
49 375
125 098
244 661
288 067
335 493
397 003
415 817
903 200
1 070 710
964 400
1 001 845
966 884
1 082 683
1 238 819
1 017 878
1 026 254
1 115 900
1 309 200
1 586 330
1 077 493
1 057 451
1 346 937
1 550 655
945 276
1 102 912
37 400
85 400
172 589
182 699
213 632
414 235
598 755
932 576
1 472 142
533 400
552 300
728 526
993 360
1 231 210
1 436 848
1 511 911
1 682 563
1 802 591
10 031
10 612
11 260
11 260
11 684
10 937
35 580
90 190
86 686
Celkem OZE [MWh]
2 609 931
3 049 570
3 512 650
3 393 509
3 738 459
4 668 514
5 886 915
7 247 504
8 055 026
Spotřeba v ČR [MWh]
68 615 700
69 944 500
71 729 500
72 045 200
72 049 267
68 600 000
70 961 700
70 516 541
70 453 278
3,80%
4,36%
4,90%
4,71%
5,19%
6,81%
8,30%
10,28%
11,43%
Malé vodní elny do 10MW
Vodní elny nad 10MW
Bioplyn + skládkový plyn
Biomasa
BRKO
Podíl OZE [%]
Zdroj: [7]
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
65
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Graf 35 - Vývoj výroby elektřiny z OZE a její podíl na hrubé domácí spotřebě
Zdroj: [7]
6.4.1 Zdroje elektrické energie – přímé využití sluneční energie
Energie slunce může být v klimatických podmínkách České republiky prakticky využívána k výrobě
elektrické energie ve fotovoltaických elektrárnách (FVE). Fotovoltaika využívá přímé přeměny světelné
energie na elektrickou energii v polovodičovém prvku označovaném jako fotovoltaický článek.
V posledních letech došlo v případě fotovoltaických elektráren k razantnímu poklesu investičních
nákladů, který ve spojitosti s nastavenou úrovní garantovaných výkupních cen způsobil masivní rozšíření
tohoto typu zařízení v celé České republice. Vzhledem ke značnému zatížení konečné spotřebitelské ceny
elektrické energie příspěvkem na obnovitelné zdroje energie, jehož nárůst byl způsobem zejména
podstatným rozšířením fotovoltaických elektráren, byla přijata na úrovni národní politiky opatření, která by
měla další rozvoj v tomto odvětví regulovat.
Předpokládaný budoucí blízký vývoj v oblasti fotovoltaických elektráren
V současnosti se podpora vztahuje pouze na fotovoltaické elektrárny s instalovaným výkonem do 30
kWp, umístěné na střešní konstrukci nebo na obvodové zdi budovy s pevným základem. Vzhledem k
prudkému nárůstu počtu fotovoltaických elektráren v celé České Republice a schválenému Národnímu
akčnímu plánu pro Obnovitelné zdroje, zažádal ERÚ vládu o schválení plánu na pozastavení provozní
podpory z fotovoltaických zdrojů a to již od roku 2014. S ohledem na daná prohlášení jak ERÚ, tak vlády ČR
se budou investoři snažit dokončit v tomto roce co nejvíce projektů a v následujícím roce FVE již na území
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
66
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
bez příspěvku k výkupním cenám stavěny nebudou. Omezení podpory FVE, které bude od roku 2014 je
určitým důsledkem boomu FVE po roce 2009, který vedl ke zvýšení ceny el. energie pro všechny koncové
odběratele.
ERÚ zdůvodňuje rozhodnutí tím, že už v roce 2011 FVE dodaly do sítě více elektřiny, než kolik měly
vyrobit až v roce 2013 podle Národního akčního plánu. Ten stanovuje cílové hodnoty výroby pro všechny
typy obnovitelných zdrojů.
Podle údajů ERÚ vyprodukovaly v roce 2011 fotovoltaické elektrárny 2 182 GWh elektřiny,
přičemž Národní akční plán pro rok 2013 stanovil limit 2 167 GWh.
Podle měsíční zprávy o provozu ERÚ (05/2013) jsou v České republice provozovány fotovoltaické
elektrárny o celkovém výkonu 2 128 MWp.
Graf 36 - Počet a instalovaný výkon fotovoltaických zdrojů v ČR
Zdroj: [7]
Na území města Trhové Sviny je nyní 25 licencovaných provozoven s celkovým instalovaným výkonem
210 kWp.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
67
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Graf 37 - Instalovaný výkon fotovoltaických zdrojů v Trhových Svinech v kWp
Zdroj: [7]
S přihlédnutím k současnému vývoji a predikci situace okolo výstavby nových fotovoltaických stanic viz
výše, lze očekávat výrazné omezení nebo i úplné zastavení rozvoje v této oblasti. U stávajících zdrojů resp.
zdrojů uvedených do provozu do konce roku 2013, lze předpokládat, že budou s ohledem ke garanci
výkupních cen na 20 let minimálně v tomto časovém horizontu nadále provozovány.
Další rozvoj lze tedy jen obtížně predikovat, neboť jak ukázaly zkušenosti, je ovlivněn zejména
ekonomickou bilancí potenciálních projektů.
Významnější rozvoj fotovoltaických elektráren lze očekávat zhruba v horizontu 5 až 10 let, kdy by cena
jimi produkované elektrické energie měla být bez dotací konkurenceschopná vůči konvenčním zdrojům.
Podmínkou dalšího rozvoje je jednak dostatek vhodných lokalit, a to nejen z pohledu výroby, ale i možnost
distribuce vyprodukované elektrické energie. Značné technické nároky na distribuční soustavy mohou být
jedním z limitujících faktorů pro tento typ zdrojů. Teoretický a reálný odhad potenciálu fotovoltaických
elektráren s instalovaným průměrným výkonem 5kWp situovaných na střechách rodinných domů (RD)
v roce 2017, 2022 a 2032 je uveden v následující tabulce.
Tabulka 35 - Odhad vývoje fotovoltaických zdrojů instalovaných na střechách RD
Trhové Sviny
Trvale obydlené domy
RD v roce
2017
1 184
RD v roce
2022
1 201
RD v roce
2032
1 313
Teoretický potenciál
(5 kW/dům; 10% domů osazeno)
592,2 kWp 600,3 kWp 656,3 kWp
Reálný potenciál
(5 kW/dům; 5% domů osazeno)
296,1 kWp 300,1 kWp 328,2 kWp
Pozn: Počet RD v letech 2017 až 2032 je odhadnut z průměrného nárůstu počtu RD v letech 2001 – 2011
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
68
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
6.4.2 Zdroje elektrické energie – využití energie větru
Území vhodná pro výstavbu větrných elektráren byly v ČR mapovány pracovníky Ústavu fyziky atmosféry
Akademie věd ČR. Mezi nejvýhodnější oblasti z hlediska využití energie větru byly vytipovány planiny
Krušných hor, Milešovka a Praděd. V těchto oblastech byla naměřena nejvyšší střední rychlost větru u nás a
to 8,5 m/s. Využívání větrné energie v rovinatém terénu nebude s ohledem na nízké rychlosti větrů četné.
Okamžitý výkon instalovaných větrných elektráren se s rychlostí větru výrazně mění, stabilních hodnot
dosahuje v průměru při rychlostech nad 15 m.s-1.
Další rozvoj lze tedy jen obtížně predikovat, neboť jak ukázaly zkušenosti, je ovlivněn zejména ekonomickou
bilancí potenciálních projektů.
Významnější rozvoj fotovoltaických elektráren lze očekávat zhruba v horizontu 5 až 10 let, kdy by cena jimi
produkované elektrické energie měla být bez dotací konkurenceschopná vůči konvenčním zdrojům.
Podmínkou dalšího rozvoje je jednak dostatek vhodných lokalit, a to nejen z pohledu výroby, ale i možnost
distribuce vyprodukované elektrické energie. Značné technické nároky na distribuční soustavy mohou být
jedním z limitujících faktorů pro tento typ zdrojů.
Graf 38 - Výkonová charakteristika větrné elektrárny s výkonem 500 kW
Zdroj: [9]
Nejdůležitějšími parametry pro získání přehledu o možnosti využití větrné energie v lokalitě jsou údaje
o směru a rychlosti větru, které jsou mimo jiné ovlivňovány členitostí zemského povrchu. Pro získání
dostačujících údajů o zmíněných veličinách je nutný minimálně roční monitoring lokality. Při předběžném
průzkumu vhodnosti umístění větrných elektráren je třeba vzít v úvahu i další podmínky území, jako je
například vzdálenost od rozvodné sítě, obydlí, dostupnost lokality pro těžké mechanismy, povětrnostní
podmínky, přírodní a urbanistické podmínky (možnost ovlivnění nebo výrazného narušení některých složek
životního prostředí) atd. Pro předběžnou predikci větrného potenciálu území lze využít modely Ústavu
fyziky atmosféry AV ČR v. v. i.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
69
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Obrázek 4 - Mapa prům.rychlostí větru ve výšce 100 m na území ČR (Ústav fyziky atmosféry AV ČR v. v. i.)
Zdroj: [11]
Území, s technickým potenciálem z hlediska větrných a geografických poměrů, vhodné pro ekonomicky
rentabilní výstavbu větrných elektráren bylo definováno jako plocha, kde je průměrná rychlost větru ve
výšce 100 m nad zemským povrchem vyšší (nebo rovná) než minimální dostačující rychlost větru této výšce.
Tato minimální rychlost větru byla definována v závislosti na geografických podmínkách daného území minimální rychlost roste s rostoucí nadmořskou výškou (od 5,8 m/s v nadmořské výšce do 300 m n.m. do
6,3 m/s v nadmořské výšce nad 900 m n.m.). Uvedený technický potenciál větrné energie slouží především
jako mezikrok pro určení potenciálu skutečně realizovatelného.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
70
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Obrázek 5 - Mapa území s dostatečným větrným potenciálem
Zdroj: [11]
Většina vhodných lokalit se v České republice vyskytuje ve vyšších nadmořských výškách, v horských
příhraničních oblastech. Limitním faktorem rozvoje je často střet s ochranou přírody a narušení krajinného
rázu. Velmi významným místem pro stavbu větrných motorů jsou horské průsmyky a sedla, pokud je horský
hřeben orientován kolmo na směr větru.
Předpokládaný budoucí blízký vývoj v oblasti větrných elektráren
Podle ERÚ v roce 2011 vyprodukovaly větrné elektrárny 397 GWh elektřiny. Národní akční plán pro
rok 2013 stanovil pro větrné elektrárny limit 486 GWh a oproti jiným OZE (FVE a BPS) stanovuje
každoroční růst těchto limitů. Vlivem růstu limitů bude pravděpodobně možné pro větrné elektrárny
uplatňovat provozní podpory z OZE i v dalších letech. Toto opatření by mělo vést k pozvolnému navýšení
podílu větrných elektráren na hrubé domácí spotřebě elektřiny.
Podle měsíční zprávy o provozu ERÚ (05/2013) jsou v České republice provozovány větrné elektrárny
o celkovém výkonu 261 MW.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
71
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Graf 39 - Počet a instalovaný výkon větrných zdrojů v ČR
Zdroj: [7]
Město Trhové Sviny nemá pro využívání energie větru vhodné podmínky (střední rychlost větru ve 100
m nad zemským povrchem je 2,5 – 5,5 m/s), proto nelze očekávat na řešeném území rozvoj větrných
elektráren.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
72
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
6.4.3 Zdroje elektrické energie – využití vodní energie
Využití a efektivita vodního potenciálu vodní energie závisí na spádu, průtočném množství vody
a účelově zvoleném typu technologie a zařízení. Mikroturbíny lze využít i pro minimální průtočná množství
nebo pro velmi malé spády, avšak jejich efektivita je vzhledem k vysokým investičním nákladům nízká.
Možnost využití vodního energetického potenciálu se uvažuje pro spád nad 2 m, jak ukazuje následující
obrázek. Pro možnost využití vodní energie se proto budují vodní nádrže a přehrady, které zvyšují spád
toku.
Obrázek 6 - Charakteristiky vodních turbín
Zdroj: [12]
Vodní elektrárny se dělí podle způsobu provozu na průtočné, špičkové a přečerpávací.
•
•
•
průtočná vodní elektrárna je zpravidla budována v jezu. Její výkon je zcela závislý
na průtokových poměrech toku.
špičková vodní elektrárna - pracuje v době špičkového zatížení jen několik hodin denně.
K přerušovanému provozu využívá akumulační nádrž.
přečerpávací elektrárna - akumuluje levnou noční energii z tepelných a jaderných elektráren
zpětnou transformací na energii potenciální (vody), tu pak přeměňuje v době vysoké poptávky
po elektrické energii na elektrickou energii špičkovou.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
73
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
U nově budovaných elektráren převažují investiční náklady na stavební část nad strojně technologickou.
Z těchto důvodů je výhodné stavět elektrárnu tam, kde již v minulosti nějaké vodní dílo stálo, kde se
s výhodou využijí terénní úpravy předchozí stavby.
Pro energetický odhad se nejčastěji používá veličin hrubého hydroelektrického potenciálu (průměrný
výkon Pa nebo potenciál energií vodních toků během roku WA) a technicky využitelného potenciálu Pt
(ekonomické ukazatele). Pro podmínky České republiky se udává odhad Pa = 1500 MW = Pt.
Výstavba vodních elektráren je významným zásahem do životního prostředí a výběr vhodné lokality je
proto omezen mnoha faktory.Při výstavbě nových MVE je kromě míry zásahu do životního prostředí vzít
v úvahu i dostupnost pro těžké mechanismy, vhodné geologické podmínky, hydrologickou bilanci, možnost
odstraňování naplavenin, majetkoprávní vztahy, vzdálenost od připojení do distribuční sítě a možnost
narušení obyvatel hlukem. Z hlediska velikosti spádu vodního toku se dělí MVE na nízkotlaké (do 20 m),
středotlaké (do 100 m) a vysokotlaké (nad 100 m).
Předpokládaný budoucí blízký vývoj v oblasti vodních elektráren
Podle ERÚ vyprodukovaly malé vodní elektrárny do výkonu 10 MW v roce 2011, obdobně jako
větrné elektrárny, méně elektřiny než stanovují limity Národního akčního plánu pro rok 2013. Celkem
dodaly malé vodní elektrárny 1 018 GWh, a limity pro rok 2013 byly stanoveny na 1 093 GWh. Národní
akční plán pro rok 2013 stanovuje i pro tento OZE každoroční růst limitů, vlivem kterého bude možné pro
MVE do 10MW uplatňovat provozní podpory z OZE i v dalších letech. Toto opatření by mělo, obdobně jako
u větrných elektráren, vést k pozvolnému navýšení podílu malých vodních elektráren na hrubé domácí
spotřebě elektřiny.
Podle měsíční zprávy o provozu ERÚ (05/2013) jsou v České republice provozovány vodní elektrárny a
přečerpávací elektrárny o celkovém výkonu 1074 MW. Přehled počtu a instalovaného výkonu malých
vodních elektráren do 1MWe je uveden v následujícím grafu.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
74
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Graf 40 - Počet a instalovaný výkon vodních zdrojů do 1MWe v ČR
Zdroj: [7]
Na území města Trhové Sviny jsou provozovány dvě licencované vodní elektrárny, jejichž výkon
představuje 1,1 % z celkového instalovaného elektrického výkonu v řešeném území. Velká většina
vodohospodářských děl (nádrží, jezů) je již v Jihočeském kraji k výrobě elektrické energie využívána a bez
výstavby dalších vodohospodářských děl lze instalaci malé vodní elektrárny očekávat už jen v málo
případech.
Tabulka 36 - Vodní elektrárny v řešeném území
Název subjektu
Petr Baldík
Václav Kahuda
Typ zdroje
vodní
vodní
Výkon
MW
0,007
0,015
Katastrální území
Březí u Trhových Svinů
Jedovary
Zdroj: [7]
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
75
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
6.4.4 Zdroje tepla a kombinované výroby elektrické energie a tepla - využití biomasy
Biomasa je v přírodních podmínkách České republiky považována za nejperspektivnější ze všech
zmíněných obnovitelných zdrojů energie i přes často prognózovaný nedostatek minimálně jedné části
(dřevní štěpky). Lze ji rozdělit na dva základní typy:
- biomasu pěstovanou přímo pro energetické účely a
- biomasu odpadní (zemědělská, potravinářská, lesní produkce, komunální organické odpady apod.).
Při uvažovaném vybudování zařízení na využití biomasy s přihlédnutím k jeho efektivitě je nutné
zohlednění několika základních faktorů:
• Dostupnost a zajištění ročního množství dodávané biomasy.
• Náklady na získávání biomasy
• Forma získávané biomasy.
• Skutečná výhřevnost biomasy.
Pro energetické využití biomasy je použitelná veškeré zbytková biomasa z dřevozpracujícího průmyslu,
lesního hospodářství, ze zemědělství, z údržby městské zeleně, okolí komunikací, vodních toků, apod.
Zjištění potenciálu biomasy pro energetické účely je rozhodujícím prvkem pro posouzení, zda může být na
území města, příp. mikroregionu tento potenciál využíván, jaká je jeho technická a ekonomická dostupnost.
Dále musí být identifikováno několik klíčových faktorů, které charakterizují úspěšné projekty využití
biomasy:
• možnost garance dlouhodobých dodávek paliva
• cena paliva v nižším cenovém pásmu
• existující poptávka po ekonomicky efektivním uplatnění biomasy pro výrobu tepla
• elativně vysoká současná cena tepla
• technologie, která má být nahrazena je zastaralá a nepříznivá životnímu prostředí
Využitelnost potenciálu biomasy je limitována především náklady, za které lze tuto biomasu realizovat u
odběratelů. Je patrné, že na jedné straně je možné za relativně dostupnou cenu získat malý potenciál
biomasy, zatímco za vysokou cenu je již dostupný značný potenciál z energetických plodin.
Při přípravě konkrétního projektu je důležité doplnění detailních údajů a parametrů o biomase. Kromě
skutečné výhřevnosti je nutné znát objemovou měrnou hmotnost, chemické složení, podíl sušiny a vody,
cenu biomasy, reálné množství dodávky, dostupnost, možnosti skladování atd. Důležitou veličinou biomasy
je její vlhkost, která ovlivňuje hodnotu její výhřevnosti.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
76
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Tabulka 37 - Výhřevnost vybrané biomasy
Druh paliva
Dřevo obecně
Buk
Dub
Borovice
Smrk
Listnaté dřevo
Jehličnaté dřevo
Polena (měkké dřevo)
Dřevní štěpka
Sláma obilovin
Sláma kukuřice
Lněné stonky
Sláma řepky
Obsah vody
Výhřevnost
[%]
20
25
15
15
15
15
15
20
30
10
10
10
10
[MJ/kg]
14,2
12,5
13,2
13,6
13,1
14,6
15,6
14,3
12,2
15,5
14,4
16,9
16
Zdroj:[5]
Základními procesy využití biomasy je spalování, termochemická (pyrolýza, zplyňování), biochemická
(fermentace, vyhnívání) a mechanicko-chemická přeměna (lisování olejů, štípání, drcení, peletace).
Nejběžnějšími typy je přímé spalování, zplyňování a biochemické přeměny za produkce bioplynu.
Výstupními produkty daných procesů jsou pevná, kapalná nebo plynná paliva, která se dále využívají pro
získání tepelné nebo elektrické energie.
Všeobecně jsou centrem zájmu tuhá paliva, tj. především rostlinná biomasa přírodní, využívající suché
termicko – chemické přeměny, kterou představuje dřevní odpad, sláma ze zemědělské produkce, traviny
(seno) a rychlerostoucí energetické plodiny.
Pro spalování biomasy se používají zařízení rozdílného výkonu a technického řešení:
• Klasická kamna – spalování tuhých paliv; v současnosti byl zaznamenán opětovný návrat ke
krbovým kamnům, která se vyznačují vyšší účinností.
•
Cihlové pece a kachlová kamna – vysoká účinnost i akumulační schopnost
•
Malé kotle (do 100 kW) – využívané pro vytápění RD s procesem primárního zplyňování
paliva, které se posléze spaluje; systém se vyznačuje možností regulace; v současné době se
dostává do obliby spalování pelet.
•
Kotle nad 100 kW – využití v průmyslu, systémech CZT; schopnost spalovat i méně kvalitní
biomasu (více vlhkosti), vysoká účinnost (až 90 %).
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
77
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Možnosti využití biomasy v městě Trhové Sviny
V současné době je biomasa ve formě dřevní štěpky využívána v centrálním zdroji tepla města Trhové
Sviny, kde bylo v roce 2012 vyrobeno 26,6 tis. GJ tepla a 3181 MWh (11 452 GJ) el. energie při spotřebě
46 600 prm (odpovídá cca 15 tis. t paliva).
Dále je dřevo v různých formách používáno pro vytápění především v sektoru bydlení, a to u rodinných
domů. Dle údajů z ČHMÚ (REZZO 3 – malé zdroje do 200 kW) je využíván potenciál biomasy na vytápění a
ohřev TV v bytovém sektoru (rodinné a bytové domy) v úrovni 22 529 GJ/rok, tj. cca 9 % z energií v území
(viz kap. 5.1 – Energetická bilance).
Dle odborných odhadů je pro širší využití biomasy k energetickým účelům nejefektivnějším řešením
shromažďovat biomasu z nejbližšího okolí cca 20 km od města Trhové Sviny. V případě plánovaného
vybudování velkého zařízení na využití biomasy je možno shromažďovat biomasu z celého okresu České
Budějovice.
Mezi významnější možnosti využívání energie biomasy v okrese České Budějovice patří využívání
energetických plodin a spalování dřevní hmoty případně potravinových plodin, za předpokladu
nekonkurování výrobě potravin.
Půdní fond
Pro pěstební účely energetické biomasy se nejčastěji využívají druhy rychlerostoucích dřevin nebo bylin
s nízkým podílem obsahu vody a vysokou výhřevností, které jsou méně náročné na pěstební zásahy.
Důležitým ukazatelem pro efektivní využití biomasy je podíl nákladů vynaložených na pěstování a výrobu
biomasy k výnosu získané energie.
Struktura půdního fondu pro celý okres České Budějovice a pro město Trhové Sviny je patrná
z následujících tabulek a grafů.
Tabulka 38 - Struktura pozemků v okrese České Budějovice
Druh půdy
Celková rozloha
Lesní pozemky
Zemědělská půda
orná půda
zahrady
sady
travní porosty
Ostatní půda
[tis.ha]
92360
26909
50010
36476
1892
42
11600
[%]
100
32
59
43
2
0
14
7778
7
Zdroj:[1]
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
78
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Graf 41 - Rozdělení půdy v okrese České Budějovice
Zdroj: [1]
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
79
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Graf 42- Rozdělení zemědělské půdy v okrese České Budějovice
Zdroj: [1]
Tabulka 39 - Pozemky ve městě Trhové Sviny
Trhové Sviny
Plocha
[ha]
Druhy pozemků Celková výměra pozemku (ha)
Zemědělská půda
Orná půda
Zahrady
Ovocné sady
Trvalé trávní porosty
Lesní půda
Vodní plochy
Zastavěné plochy
Ostatní plochy
5 278
3 196
2 214
93
1
887
1 453
212
74
343
Zdroj: [1]
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
80
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Graf 43 - Struktura katastrální plochy na území města Trhové Sviny
Zdroj: [1]
Graf 44 - Rozdělení zemědělské půdy na území města Trhové Sviny
Zdroj: [1]
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
81
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Využití dřevního odpadu z lesního hospodářství,zbytkový potenciál po těžbě dřeva, dřevní štěpka
Lesy zaujímají 28 % rozlohy katastrálního území (1453 ha) správního území města Trhové Sviny.
Množství energeticky využitelné dřevní biomasy je obvykle odvozováno z celkové těžby, nebo z výměry
lesní půdy. Podle VÚKOZ je střední objem lesních těžebních zbytků cca 0,5 – 1 tuny z 1 ha lesa ročně (dále je
uvažováno s hodnotou 0,5 t/ha a s průměrnou výhřevností 12 GJ/t). V tomto případě tak jde o cca 727
t/rok, tj. 1453*0,5*12 = 8 718 GJ/rok. Část zbytků je ale důležité ponechat pro zachování lesního
ekosystému, dlouhodobě je tak bezpečnější uvažovat hodnotu 0,2 t/ha.
Pro širší využití biomasy k energetickým účelům, je třeba shromažďovat biomasu z nejbližšího okolí (dle
odborného odhadu se jedná o cca 20 km u energetických rostlin a u dřevní štěpky – s ohledem na lepší
ekonomické parametry svozu).
V případě dřevní štěpky došlo v posledních zhruba pěti letech na trhu v ČR k velmi turbulentní situaci.
Vzhledem k tomu, že několika větším teplárenským zdrojům končila dlouhodobá smlouva na dodávku
hnědého uhlí a s ohledem na stále nevyjasněnou situaci ohledně budoucího prolomení či neprolomení tzv.
limitů HÚ, začala řada společností investovat a předělávat své zdroje právě na dřevní štěpku. Největším
takovýmto zdrojem byla např. v západních Čechách Plzeňská teplárenská, jejíž roční potřeba dřevní štěpky
dosahovala téměř 100 tis. tun ročně.
Stav v letech 2009-2013
•
•
•
Celkový reálný potenciál dřevní štěpky v ČR je ve výši cca 1,6 mil tun ročně.
V roce 2009 bylo využito zejména na spoluspalování na fluidních kotlích (ČEZ a.s. El. Poříčí,
Tisová, Hodonín a dále Teplárna Dvůr Králové, Dalkia Krnov, Plzeňská teplárenská ad.)
cca 850 tis. tun dřevní štěpky
V letech 2010 – 2012 bylo v přípravě dalších celkem 13 velkých zdrojů na využití dřevní štěpky.
Kde se jednalo zejména o velké a středně velké teplárenské zdroje, kterým skončili dlouhodobé
kontrakty na dodávku hnědého uhlí. Tyto společnosti, tak z podstatné části uvažovaly o změně
nebo již realizovaly změnu rozložení palivového mixu v důsledku hrozícího budoucího
nedostatku hnědého uhlí pro teplárny při dodržení stávajících platných územních limitů. Potřeba
těchto zdrojů tak tedy měla dosahovat cca 650 tis. tun dřevní štěpky ročně čímž by byl téměř
naplněn reálný potenciál dřevní štěpky v ČR (1,6 mil tun ročně).
•
Všechny stávající a plánované resp. budované zdroje se v ČR nenacházejí rovnoměrně
rozptýleny a jsou kumulovány z velké části v oblasti Středních, Západních a Jižních Čech
s překrýváním ekonomicky efektivních teritorií.
•
Dřevní štěpka je spotřebovávána rovněž ve velkých papírenských provozech, což vedlo a vede
k souboji o tuto surovinu mezi stávajícími spoluspalovacími zdroji ČEZ, teplárnami a papírenským
průmyslem, jemuž se nebude dostávat jak palivo, tak i klíčová výrobní surovina.
•
V příhraničních oblastech především se sousedním Rakouskem dochází také k vývozu této
suroviny (např. pro středně velkou teplárnu u Gmundu), dle různých informací ve výši až 14
EUR/prm = cca 350 Kč/prm), pro srovnání cena nakoupené DŠ ze strany TH byla v roce 2012
303 Kč/prm.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
82
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Stav v letech 2013 - ?
Od letošního roku lze očekávat určitý obrat na trhu s dřevní štěpkou čemuž nasvědčují i některé
pozastavené záměry výstavby těchto zdrojů a nebo jejich optimalizaci z pohledu spotřeby tohoto paliva a
to mimi jiné z následujícího důvodu:
•
•
•
•
•
Od ledna 2013 dochází ke snížení podpory spoluspalování biomasy s uhlím a z toho důvodu
přestává být ekonomicky výhodné spalovat biomasu v kombinované výrobě elektřiny a tepla.
Negativem tohoto opatření jsou nezanedbatelné dopady do ekonomiky těchto zdrojů na
kombinovanou výrobu elektřiny a tepla
Producenti DŠ budou muset nacházet jiné odběratele, tak aby se nedostali sami do
ekonomických problémů
ČR si na druhou stranu snížením výroby „zelené“ energie vyrobené z DŠ komplikuje své závazky
na výrobu energie z OZE, bude muset nahradit jinými zdroji
Další určité omezení lze očekávat po 1.1.2015, kdy podle vyhlášky č. 477/2012 Sb. nebude do
podpory zahrnuta výroba z tzv. hroubí do 1 m délky a tak omezení využití dřevní štěpky.
V Jihočeském kraji se připravovalo několik zdrojů na dřevní štěpku, přičemž:
•
•
Příprava teplárny České Budějovice na toto palivo byla pozastavena, rovněž tak pro Energoblok
Vráto, JIP Větřní, od spoluspalování ustupuje C-Energy Planá nad Lužnicí, omezuje se
spoluspalování v teplárně Písek.
Dokončen byl projekt E.ON Mydlovary a dokončuje se investice v teplárně Strakonice
Z výše uvedeného lze předpokládat mírně optimistickou prognózu pro vývoj ceny dřevní štěpky v blízké
budoucnosti, nicméně odhadnout jaký bude mít ve finále výše popsané snížení poptávky konečný vliv na
cenu dřevní štěpky nelze, to se ukáže až v následujícím období. Na druhou stranu poptávka po tomto palivu
u rakouské strany zřejmě potrvá, což do jisté míry úbytek poptávky v ČR bude kompenzovat.
Tabulka 40 - Dostupná biomasa z lesních porostů pro okres České Budějovice a město Trhové Sviny
okres, město
Les [ha] celkem
Biomasa při
výnosu 0,5
t/ha celkem
České Budějovice
26 909
13 454,5
1453
726,5
Trhové Sviny
Zdroj: [1], [17],
V současnosti je v městě Trhové Sviny vytápěno 317 bytů ze zdrojů spalujících dřevo nebo pelety
z dřevní štěpky, dalších 402 bytových jednotek je vytápěno z centrálního zdroje spalující dřevní štěpku
(celkem tedy cca 39 % bytových jednotek je vytápěno zdrojem dřevní biomasu).
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
83
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Využití rychlerostoucích energetických plodin
Pro využití rychlerostoucích energetických plodin vychází hodnoty možného záboru zemědělské půdy
z Národního akčního plánu ČR, kde je stanoven maximální možný zábor zemědělské půdy (1120 tis. ha při
680 tis. ha orné půdy z celkové výměry 3480 tis. ha) při zachování potravinové bezpečnosti. V rámci scénářů
využití obnovitelných zdrojů energie se předpokládá 10% a 5% využití tohoto typu půdy. Při využití veškeré
dostupné zemědělské půdy na území okresu České Budějovice by činilo získané teplo z biomasy 973 až
3 339 TJ/rok podle pěstované energetické plodiny a 6 202 až 21 318 GJ/rok pro město Trhové Sviny. Níže je
uveden teoretický potenciál získatelného tepla pro vybrané energetické plodiny za předpokladu záboru
32 % zemědělské půdy v okrese České Budějovice a pro město Trhové Sviny, tj. 32 % z 50 010 ha pro okres
České Budějovice (16 003 ha ) a 32 % z 3 196 ha pro město Trhové Sviny (1 014 ha).
Tabulka 41 - Maximální energetický potenciál pro vybrané druhy fytomasy
Okres České
Budějovice
ozdobnice velká
šťovík krmný
konopí seté
sláma z obilovin
Trhové Sviny
ozdobnice velká
šťovík krmný
konopí seté
sláma z obilovin
výnos
spalné teplo
[t/ha]
11
9
12
4
[GJ/t]
19
17,6
17,7
15,2
výnos
spalné teplo
[t/ha]
11
9
12
4
[GJ/t]
19
17,6
17,7
15,2
zeměděl.
půda pro
OZE
[ha]
16 003
16 003
16 003
16 003
zeměděl.
půda pro
OZE
[ha]
1 014
1 014
1 014
1 014
celkový
výnos
celkové
teplo
[t]
176 033
144 027
192 036
64 012
[TJ]
3 345
2 535
3 399
973
celkový
výnos
celkové
teplo
[t]
11 154
9 126
12 168
4 056
[GJ]
211 926
160 618
215 374
61 651
Pozn.: Teplo obsažené v palivu
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
84
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Tabulka 42 - Energetický potenciál vybraných druhů fytomasy při 10% využití půdy
Okres České
Budějovice
ozdobnice velká
šťovík krmný
konopí seté
sláma z obilovin
Trhové Sviny
ozdobnice velká
šťovík krmný
konopí seté
sláma z obilovin
výnos
spalné teplo
[t/ha]
11
9
12
4
[GJ/t]
19
17,6
17,7
15,2
výnos
spalné teplo
[t/ha]
11
9
12
4
[GJ/t]
19
17,6
17,7
15,2
zeměděl.
půda pro
OZE
[ha]
1 600
1 600
1 600
1 600
zeměděl.
půda pro
OZE
[ha]
102
102
102
102
celkový
výnos
celkové
teplo
[t]
17 600
14 400
19 200
6 400
[TJ]
334
253
340
97
celkový
výnos
celkové
teplo
[t]
1 122
918
1 224
408
[GJ]
21 318
16 157
21 665
6 202
Pozn.: Teplo obsažené v palivu
Využitelná odpadní biomasa získávaná ze zemědělství
Za využitelnou odpadní biomasu považujeme posklizňové zbytky slámy, sena, odpady ze zahrad a sadů.
•
Zbytky slámy z orné půdy odpovídají cca 50% ze základní produkce slámy v Jihočeském kraji
v množství 3,2t/ha na 50% plochy, tj. 0,8t/ha průměrně v rámci celého území. Bilance zbytkové
biomasy ze slámy je provedena s respektováním potřeb zemědělské činnosti.
•
Seno poskytuje v rámci Jihočeského kraje průměrný výnos okolo 2t/ha. Pokud považujeme za
dostupnou biomasu 10% z celkové plochy trvalých travních porostů, je průměrný výnos 0,2t/ha.
•
Odpad ze zahrad a sadů odpovídá dle zkušeností z obdobných studií 1,2t/ha. Využití této
biomasy je předpokládáno u drobných spotřebitelů.
•
Využití biomasy z ostatní půdy (tj. ploch vedených katastrálním úřadem v kategorii „ostatní“, z
nich některé jsou obhospodařované jako TTP) je možné očekávat průměrnou produkci okolo 10
t/ha, přičemž však skutečně využitelných je asi 10%, neboli průměrná produkce odpovídá
množství 1 t/ha.
Níže je uveden teoretický potenciál odpadní biomasy ze zemědělství pro okres České Budějovice a pro
město Trhové Sviny.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
85
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Tabulka 43 - Využitelná odpadní biomasa ze zemědělství
Biomasa
Biomasa
Biomasa
Biomasa
Travní
Orná
Ostatní
při
Zahrady
při
při
při
porosty
půda
půda
Celkem
okres, město
výnosu a sady výnosu
výnosu
výnosu
celkem
[ha]
[ha]
[t]
0,2 t/ha
[ha]
1,2 t/ha
1,8 t/ha
1,8 t/ha
[ha]
celkem
celkem
celkem
celkem
celkem
celkem
České Budějovice 11 600
2320
1934
2320,8
36476 29180,8
7778
7778
41 600
Trhové Sviny
887
177,4
94
112,8
2214
1771,2
343
343
2 404
Zdroj: [1]
V následující tabulce je uveden maximální možný teoretický potenciál biomasy pro okres České
Budějovice a pro město Trhové Sviny.
Tabulka 44 - Teoretický potenciál biomasy
okres, město
Biomasa z
Biomasa z lesních Odpadní biomasa rychlerostoucích
porostů [t]
ze zemědělství [t] energetických
plodin [t]
Celkem [t]
České Budějovice
53 818
41 600
144 027
239 445
Trhové Sviny
727
2 404
9 126
12 257
Zdroj: [1], Pozn. U rychlerostoucích energetických plodin je uvažován šťovík krmný, u biomasy z lesních
porostů je uvažován výnos 0,5 t/ha lesa za rok
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
86
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
6.4.5 Zdroje kombinované výroby elektrické energie a tepla – bioplyn. stanice (BPS)
Termín „bioplyn“ je dle současné technické praxe používaný pro plynný produkt anaerobní methanové
fermentace organických látek uváděný též pod pojmy anaerobní digesce, biomethanizace, biogasifikace
anebo vyhnívání (u čistírenských kalů).
Zpracování organických látek se současným vznikem bioplynu se nazývá anaerobní fermentace neboli
metanogenní kvašení (je to vlastně vyhnívání, rozklad). Bioplyn (starší název kalový plyn) je směs plynů a
obsahuje 55 až 75 % metanu, 25 až 40 % oxidu uhličitého a 1 až 3 % dalších plynů.
Od 70. let 20. století se ve světě již technologie reaktorové anaerobní fermentace neomezuje pouze na
odpady, nýbrž je úspěšně aplikováno i biologické zplyňování cíleně pěstované (tzv. energetické biomasy), ať
již se jedná o zelenou dužnatou biomasu (kukuřice, obilí, krmná kapusta, vodní hyacint apod.) anebo o
dřevní biomasu (většinou rychle rostoucí listnaté dřeviny).
Popis a princip bioplynové stanice (BSP)
Vstupní materiály do BPS se většinou nejprve předzpracují, následně se přesunou do anaerobního
fermentoru, kde dochází k metanogennímu kvašení (rozkladu) za vzniku bioplynu. Bioplyn je jímán do
plastových plynojemů, integrovaných na druhém případně prvním stupni fermentoru. V naprosté většině
případů je fermentace právě dvoustupňová se dvěma a více válcovitými vertikálními fermentory nebo s
horizontálním podélným fermentorem prvního stupně a jedním a více vertikálními fermentory stupně
druhého. Metanogenní kvašení ve fermentoru probíhá bez přístupu vzduchu.
Bioplyn je spalován v kogeneračních jednotkách, což je v podstatě pístový spalovací motor pohánějící
elektrický generátor. Při spalování bioplynu v pístovém motoru vzniká jako vedlejší produkt „odpadní“
teplo, které se zpravidla dále využívá.
Podíl tepla z kogenerace představuje 40 - 50% z energetické hodnoty bioplynu. Vlastní spotřeba tepla
BPS se uvádí mezi 20 - 30%. Pro efektivní provoz bioplynových stanic je vhodné využít „odpadní“ teplo,
např. pro vytápění a přípravu teplé vody blízkých provozních či administrativních budov. V některých
případech se realizují společně s BPS např. i sušárny na dřevo nebo i rozvod tepla do objektů blízkého města
či obce. Bohužel vysoké procento bioplynových stanic využívá teplo jen pro vlastní spotřebu tj. cca 30 %.
Vlastní spotřeba elektrické energie stanic odpovídá 4-8 % z vyrobené elektrické energie.
Vedle bioplynu vzniká, při metanogennímu kvašení, i odpadní produkt a to zbytkový zkvašený substrát
(digestát), který je možné využít v kompostárnách, k hnojení, jako rekultivační materiál mimo zemědělskou
a lesní půdu. Použití digestátu je ale podmíněno obsahem rizikových látek v digestátu obsažených.
Digestát je také možné dále separovat a oddělit tak sušinu (separát) od kapalné složky (fugátu). Separát
lze využít pro zlehčení těžkých půd nebo jako palivo k výrobě energie spalováním, například ve formě pelet.
To má však také své omezení, kterým je obsah látek jako chlór, draslík, síra, sodík a další, mající dopady na
ekologii spalování. Kapalnou složku (fugát) je možné využít například jako kapalné hnojivo. Způsob
nakládání s odpadními produkty BPS by mělo být důkladně řešeno ve „Studii proveditelnosti“ daného BPS.
„Mokrá“ fermentace
Nejběžnější metoda zpracovává vstupní materiály ve formě čerpatelné kapaliny s průměrnou sušinou do
zhruba 12 %. Ve fermentorech je udržována stálá teplota kolem 40 °C při mezofilních podmínkách, nebo
kolem 55 °C při termofilních podmínkách. Termofilní proces je charakterizován hlubším rozkladem
organické hmoty, vyšší produkcí bioplynu, avšak i nižší stabilitou procesu.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
87
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
VÝHODY:
širší uplatnění,
možnost zpracovávat tekuté materiály,
ověřená technologie,
stálá produkce elektřiny a tepla,
homogenita výstupního digestátu,
uzavřený technologický systém.
NEVÝHODY:
vyžaduje neustálý přísunu vstupního materiálu,
produkce velkého množství fugátu.
„Suchá“ fermentace
Suché fermentace byla původně navržené pro zpracování komunálních bioodpadů. Pracuje se vstupními
materiály s pracovní sušinou okolo 30%, bez větší potřeby ředicí kapaliny. U „garážových“ bioplynových
stanic se využívá diskontinuálního procesu, kdy je materiál nadávkován do paralelních fermentačních boxů,
který je následně uzavřen a zahříván na teplotu cca 40 °C za současného zkrápění procesní tekutinou
(perkolátem) pocházející z výluhu z boxů.
VÝHODY:
může pracovat se vstupní materiálem obsahující příměsi jako hlína nebo cizorodé předměty,
vstupní materiál z BRKO není třeba v některých případech upravovat,
menší citlivosti na kvalitu vstupů,
nižší vlastní spotřeba elektrické energie,
umožňuje diskontinuální provoz,
nižší nároky na obsluhu.
NEVÝHODY:
nižší účinnost rozkladu oproti mokré technologii,
otevřená manipulace s bioodpadem při naskladnění a vyskladnění,
výkyvy produkce bioplynu ve startovní fázi procesu,
složitější najetí technologie.
Potenciál z živočišné produkce
V následující tabulce je uvedeno množství bioplynu využitelného z jednotlivých druhů zvířat. Následně
na základě stavů hospodářských chovů skotu a dalších zvířat vykázaných v rámci statistik ČSÚ v jednotlivých
okresech ČR za rok 2011, je proveden výpočet energetického potenciálu z těchto produktů živočišné
prvovýroby a pro výpočet potenciálu jsou užity hodnoty dle následující tabulky (výhřevnost bioplynu je
uvažována pro 60 % CH4 a 40 % CO2 - 21,5 MJ/m3).
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
88
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Tabulka 45 - Množství bioplynu využitelného z jednotlivých druhů zvířat
Kategorie
Hovězí dobytek
dojnice
hovězí žír
odchov jalovic
telata
Prasata
Výkrm
Prasnice
Selata (23 kg a větší)
Drůbež
Sušina výkalů
vč. moče
Výkaly celkem
průměrně
Množství
bioplynu
kg/den
kg/den
m3/den
6
3
3,5
1,25
60
30
35
12 až 15
1,7
1,2
0,9
0,3
0,5
1
0,25
8,5
14
4
0,2
0,2
0,15
0,008
Pozn: Energetický potenciál bioplynu z jiných zvířat nebyl uvažován.
Z hodnot uvedených v předchozí tabulce bylo stanoveno množství využitelného energetického
potenciálu z metanového kvašení, a to jak pro celý jihočeský kraj, tak pro jednotlivé okresy. Potenciál pro
samotné město nebyl stanoven z důvodu nedostupnosti přesných aktuálních údajů o počtu kusů zvířat
v daném území.
Tabulka 46 - Potenciál energie z bioplynu z hospodářských zvířat
Množství
Skot
oblast
Jihočeský kraj
ks
Prasata Drůbež
ks
ks
Energet.
bioplynu Potenciál
mil.m3/rok
GJ
Využití reálný
potenciál
%
3 322 113 10
Využití reálný
potenciál
GJ
%
GJ
332 211
5
166 106
206 812 233 394 3 134 320
155
Č.Budějovice
34 427
72 398
755 782
29
620 359
10
62 036
5
31 018
Č.Krumlov
25 918
7 470
12 013
17
358 244
10
35 824
5
17 912
Jindřichův Hradec
38 979
41 119
284 118
28
602 383
10
60 238
5
30 119
Písek
25 326
29 412
516 161
19
416 435
10
41 643
5
20 822
Prachatice
24 197
7 517
10 690
16
335 275
10
33 528
5
16 764
Strakonice
29 217
52 138
869 848
24
526 217
10
52 622
5
26 311
okres
Tábor
28 748 23 340 685 708
22
463 201 10 46 320 5 23 160
Zdroj: [1], Pozn.: Teplo obsažené v palivu, zeleně vyznačen okres České Budějovice, kam spadá obce Trhové Sviny
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
89
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Tabulka 47 - Potenciál energie z bioplynu od jednotlivých druhů hospodářských zvířat
Skot
oblast
Jihočeský kraj
ks
206
812
GJ
2 759
029
Prasata
ks
233
394
GJ
366
312
Drůbež
ks
3 134
320
GJ
196
773
Celkem
GJ
3 322
113
okres
Č.Budějovice
34 427 459 282 72 398
Č.Krumlov
25 918 345 766
7 470
113
629
11 724
755 782 47 448 620 359
12 013
754
358 244
Jindřichův Hradec 38 979 520 009 41 119 64 536 284 118 17 837 602 383
Písek
25 326 337 868 29 412 46 162 516 161 32 405 416 435
Prachatice
24 197 322 806
Strakonice
29 217 389 777 52 138 81 831 869 848 54 609 526 217
7 517
11 798
10 690
671
335 275
Tábor
28 748 383 520 23 340 36 632 685 708 43 049 463 201
Zdroj: [1], Pozn.: Teplo obsažené v palivu, zeleně vyznačen okres České Budějovice, kam spadá obce
Trhové Sviny
Výše uvedený produkční potenciál bioplynu není konečný, uvážíme-li rozsah rostlinné výroby a rozloh
plodin či travnatých porostů, jež by bylo možné spolu se zvířecími výkaly kofermentovat. Řada v minulosti
realizovaných bioplynových stanic, byla v předchozích letech právě již projektovaná a vystavěná prioritně na
využívání rostlinných produktů a to především kukuřičné siláže resp. siláže či řezanky (v čerstvém stavu)
travních porostů a pícnin. Investoři často přímo z řad zemědělských společností volili toto řešení často jako
prioritní a s ohledem na výkupní ceny elektřiny, které byly při převažujícím využití uvedené fytomasy
výhodnější. Dalším důvodem této volby je rovněž vyšší výtěžnost produkce plynu z této fytomasy, než
z živočišných produktů (z jedné tuny kukuřičné siláže je možné anaerobní fermentací získat 100 až 200 m3
bioplynu).
V případě zemědělské půdy na území Jihočeského kraje, která spadá mezi tzv. méně příznivé oblasti
(LFA), je s ohledem na postupné zatravňování a přechod na pouhou údržbu krajiny vedoucí k velkému
množství travní fytomasy, pro níž zemědělci nemají využití, vhodnější využití této fytomasy na úkor cíleně
pěstované kukuřice. Vzhledem k tomu, že každou jednou tunou fytomasy by bylo možné nahradit 2-3 tuny
zvířecích výkalů typu chlévské mrvy nebo 3-5 tun vepřové/hovězí kejdy, bylo by ideální její přidávání
v optimálním poměru (do 30-40 % podílu suš.). Na druhou stranu pokud zemědělci veškeré živočišné
produkty „hnůj“ využijí pro provoz BPS, nastává v mnoha případech pro změnu často nedostatek tohoto
přírodního hnojiva pro hnojení zemědělské půdy.
V případě roční výroby tepla není znám přesný poměr využití tohoto tepla např. pro ohřev TV, vytápění
zemědělských provozů a přilehlých objektů k teplu nijak nevyužitému a mařenému.
Pokud níže uvedený počet realizací BPS v Jihočeském kraji porovnáme s předpokládaným počtem BPS
uvedeným v aktualizaci ÚEK Jihočeského kraje z roku 2008, kde bylo předpokládána výstavba 35 BPS, byl
minimálně v počtu BPS tento předpoklad výrazně převýšen. V průběhu roku 2013 bude dále dokončena
výstavba dalších BPS, nicméně přesný počet a instalovaný výkon není v době zpracování tohoto dokumentu
známý.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
90
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Celková výroba el. energie a tepla (využitého i nevyužitého) z BPS v Jihočeském kraji dosáhla za rok 2012
cca 358 506 MWh (1 290 622 GJ) viz. tab. dále a to při využití jak živočišné (hnůj apod.), tak rostlinné
produkce (kukuřičná a travní siláž). Pro srovnání potenciál celková energie v „palivu živočišného původu“
bioplynu v Jihočeském kraji je 3 322 113 GJ/r (viz tabulka výše) při současném složení živočišné výroby.
Tabulka 48 - Současný počet bioplynových stanic v Jihočeském kraji k 1.1.2013
BPS
Jihočeský kraj
počet
el.
výkon
tep.
výkon
Průměrný
el. výkon
Průměrný
tep. výkon
Roční výroba
el. energie
Roční výroba
tep. energie
ks
56
MWe
30,2
MWt
29,5
MWe/ks
0,54
kW/ks
0,53
MWh
181 398
MWh
177 108
Zdroj: [1]
Pozn. Roční výroba tepla a elektřiny je odhadnuta na základě předpokladu min. ročního využití 6000 h, což vychází i
z průměrného ročního využití a výroby el. energie z BPS pro celou ČR.
Předpokládaný budoucí blízký vývoj v oblasti bioplynových stanic
Vzhledem k celkové dlouhodobé nekoncepčnosti, v odvětví podpory OZE ale i zemědělství, s různými
dotačními nástroji (výkupní ceny elektřiny v jednotlivých letech ze strany ERÚ nebo přímé investiční dotace
poskytované MZe), dochází k výstavbě BPS a využívání rostlinné či živočišné produkce jen v závislosti na
aktuálních dotačních podporách. Bohužel nastavení daných podpor má sekundárně přímý vliv na
nepřiměřeně velký osev zemědělských ploch např. pouze kukuřicí jako „paliva“ pro vznik bioplynu z BPS na
úkor jiných např. potravinářských plodin.
Například na základě průzkumu v rámci ÚEK Jihočeského kraje bylo v roce 2008 zjištěno, že
provozovatelé vybraných 18 BPS zpracovávají tyto suroviny - kukuřičnou siláž 150 tisíc tun ( 42 %), kejdou
resp. slamnatý hnůj skotu 90 tisíc tun (25,3%), travní siláž resp. senáž 42,4 tisíc tun (11,8 %) a kejdou prasat
42,2 tis. tun (11,7 %). Zbytek 32,8 tisíc tun tvoří hlavně zbytky ze zpracování brambor, kuchyňské odpady a
čistírenský kal. Vysoké využití kukuřičné siláže tak vedlo ke zvyšování ceny kukuřičné siláže a konkurenčních
plodin.
V předchozích letech se jak provozní podpora BPS (zvýhodněné výkupní ceny el. energie), tak investiční
podpora ze strany MZe měnily a ne vždy byly správně a optimálně nastaveny. I přes to ale vedla provozní a
investiční podpora k nárůstu počtu bioplynových stanic v ČR.
S ohledem na tento prudký nárůst počtu bioplynových stanic v celé ČR a schválený Národní akční plán
pro Obnovitelné zdroje, zažádal ERÚ vládu o schválení plánu na pozastavení provozní podpory BPS od roku
2014 společně s pozastavení podpor FVE. Dle zveřejněných informací se předpokládá v ČR v průběhu roku
2013 výstavba dalších cca 133 BPS o instalovaném el. výkonu cca 72 MWe, čímž bude instalovaný výkon
těchto zdrojů přibližně 380 MWe. Investoři se tak budou snažit dokončit v tomto roce co nejvíce projektů a
v následujícím roce BPS již na území bez příspěvku k výkupním cenám stavěny nebudou. Omezení podpory
BPS a FVE, které bude od roku 2014 je určitým důsledkem boomu FVE po roce 2009, který vedl ke zvýšení
ceny el. energie pro všechny koncové odběratele.
ERÚ, shodně jako u FVE, zdůvodňuje rozhodnutí tím, že už v roce 2011 BPS dodaly do sítě více elektřiny,
než kolik měly vyrobit až v roce 2013 podle Národního akčního plánu (stanovuje cílové hodnoty výroby pro
všechny typy obnovitelných zdrojů)
Podle údajů ERÚ vyprodukovaly bioplynové stanice v roce 2011 celkem 933 GWh, tedy o
16 GWh elektřiny více, než stanovil Národní akční plán pro rok 2013.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
91
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Dle plánů MPO při aktualizaci Národního akčního plánu v roce 2012 měly být nadále podporovány jen
BPS, které jsou napojeny na zemědělskou výrobu, nicméně výše uvedeným rozhodnutím ERÚ přijdou o
podporu i ty, které by zpracovávaly např. zemědělské odpady a doplatí tak na boom bioplynových stanic,
které spotřebovávají hlavně kukuřici.
Podle ERÚ jsou v České republice provozovány bioplynové stanice o celkovém výkonu 364,4 MWe.
Graf 45 -Počet a instalovaný výkon BPS v ČR (k 1.7.2013)
Zdroj: [7]
V katastrálním území města Trhové Sviny je realizovaná jedna BPS, vystavěná v roce 2011 o el. výkonu
1198 kW a tep. výkonu 951 kW, pracující na principu mokré fermentace a využívající termotlakou přípravu
biomasy. Vstupními materiály jsou kukuřičná siláž, kejda prasat a travní siláž, pocházející z blízkých
zemědělských areálů a výkrmny prasat.
Vzhledem k tomu, že se bioplynové stanice staví zpravidla u větších zemědělských provozů a mnohdy
stranou území obcí či měst, a jejich výstavba souvisí s živočišnou a resp. produkcí různých zemědělských
společností v okrese či kraji není možno konkrétní potenciál vymezit jen na dané území. Přehled
bioplynových zdrojů a zdrojů na skládkový plyn, nacházejících se v okrese České Budějovice, včetně vývoje
v tomto okrese je uveden v následující tabulce a grafu.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
92
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Tabulka 49 - Seznam bioplynových zdrojů v okrese České Budějovice.
České Budějovice
Skládkový bioplyn KOGENERACE Lišov
Bioplynová stanice Chotýčany
Bioplynová stanice Ohrazeníčko
Bioplynová stanice Žabovřesky
Bioplynová stanice Jarošovice
Bioplynová stanice ELGA s.r.o.
Bioplynová stanice Olešník
ČOV Hrdějovice
Bioplynová stanice Koloměřice
Instalovaný elektrický
výkon [kW]
330
526
246
998
1163
1198
703
512
526
Instalovaný tepelný
výkon [kW]
450
582
267
1200
1242
951
703
0
386
Obec
Lišov
Chotýčany
Ledenice
Žabovřesky
Týn nad Vltavou
Trhové Sviny
Olešník
Hrdějovice
Chrášťany
Udělění
licence
2004
2008
2010
2010
2010
2011
2011
2012
2012
Zdroj: [21]
Graf 46 -Instalovaný výkon bioplynových zdrojů a zdrojů na skládkový plyn v okrese České Budějovice
Zdroj: [21]
S ohledem na popis a vývoj situace okolo budoucí výstavby nových bioplynových stanic viz výše, je tak
téměř nemožné predikovat dlouhodobější budoucí vývoj v této oblasti, předpokládá se však, že provozní
podpora těchto zdrojů, bez které není jejich provoz zatím ve většině případů ekonomicky rentabilní, se
bude řídit schváleným Národním akčním plánem ČR pro energie z OZE. U stávajících zdrojů resp. zdrojů
uvedených do provozu do konce roku 2013, lze předpokládat, že budou s ohledem ke garanci výkupních
cen na 20 let minimálně v tomto časovém horizontu nadále provozovány, tj. většina zdrojů cca do roku
2030.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
93
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
6.4.6 Zdroje tepla – přímé využití sluneční energie pomocí solárních tepelných soustav
Přeměna slunečního záření na teplo je realizována solárním kolektorem. Absorbér solárního kolektoru se
působením slunečního záření ohřívá a předává teplo teplonosné látce, která jím prochází. Klimatické
podmínky v české republice umožňují využívání solárních soustav v celé řadě aplikací. Nejčastější jsou pak
instalace pro přípravu teplé vody. Potenciál vyjádřený níže vyhází z počtu budov určených k bydlení a
reálných možností solárních soustav v aplikacích pro přípravu teplé vody.
Scénář 1 (Maximální) uvažuje instalaci solárních tepelných soustav pro přípravu TV v 60 % objektů pro
bydlení. Jedná se v podstatě o teoretický potenciál tohoto typu zdroje tepla v rámci řešeného území.
V případě rodinných domů se předpokládá instalace solárních kolektorů o ploše 4 m2/dům pokrývající
cca 60 % roční potřebu tepla na přípravu TV.
V případě bytových domů se předpokládá instalace solárních kolektorů o ploše 4 m2 /bytovou jednotku,
na jeden bytový dům v průměru připadá 9 b.j. tzn. 36 m2 solárních kolektorů na bytový dům.
Tabulka 50 - Solární tepelné soustavy – Scénář 1
Počet domů
Poč. domů se
Plocha kolektorů
Vyrobené teplo
Náklady
[ks]
sol. soustav.[ks]
[m2]
[GJ]
[tis. Kč]
Rodinné domy
1 098
659
2 635
3 320
47 434
Bytové domy
66
40
1 426
1 796
21 384
1 164
698
4 061
5 117
68 818
Scénář 1
Celkem
Scénář 2 (Reálný) uvažuje instalaci solárních tepelných soustav pro přípravu TV v 20 % objektů pro
bydlení. Naplnění tohoto scénáře je do značné míry závislé na možnostech kofinancování projektů
z dotačních programů, které mají obecně podstatný vliv na množství realizovaných solárních soustav.
Tabulka 51 - Solární tepelné soustavy – Scénář 2
Scénář 2
Počet domů
Poč. domů se
Plocha kolektorů
2
Vyrobené teplo
Náklady
[ks]
sol. soustav.[ks]
[m ]
[GJ]
[tis. Kč]
Rodinné domy
1 098
220
878
1 107
15 811
Bytové domy
66
13
475
599
7 128
1 164
233
1 354
1 706
22 939
Celkem
Celková spotřeba tepla na přípravu teplé vody v objektech určených pro bydlení byla odhadnuta na
úrovni 14 900 GJ/rok. V případě naplnění scénáře 1 bude tato spotřeba zajišťována z téměř 34 % sluneční
energií. Ve střednědobém horizontu je pravděpodobnější směřování k plnění scénáře 2, který předpokládá
solární podíl na spotřebě energie pro přípravu TV cca 11 %.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
94
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Obecné průběhy spotřeb energie na vytápění a přípravu TV spolu se slunečním ozářením a běžnými
energetickými zisky ze slunečních soustav jsou vyneseny v následujícím grafu.
Graf 47 - Ilustrace průběhu spotřeb a zisků
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
95
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
6.4.7 Zdroje tepla – geotermální energie
Zdroje geotermální energie lze obecně dělit na nízkoteplotní a vysokoteplotní od teploty nad 140 °C. Na
studovaném území nelze uvažovat o využívání vysokoteplotních zdrojů pro výrobu elektrické energie,
protože potřebné teploty jsou ve větších hloubkách a ověření takového zdroje vyžaduje nákladný průzkum.
Město Trhové Sviny se dle níže uvedené mapy nachází v oblasti méně vhodných pro využití geotermální
energie. Vytipování lokalit a přesné stanovení potenciálu geotermální energie v oblasti by mělo být
předmětem samostatné geologické studie. V rámci ÚEK bude naznačen potenciál spočívající ve využití
nízkopotenciální geotermální energie prostřednictvím tepelných čerpadel.
Primárním zdrojem tepla pro využití geotermální energie je:
•
Zemské teplo hornin (zemní „suché“ vrty)
•
Půdní vrstva (zemní kolektory)
•
Podzemní voda (vrty, studny, zavodněné šachty starých důlních děl)
•
Povrchové vody (vodoteče, jezera, rybníky apod.)
•
vzduch z okolí, nebo ze sklepních, či důlních prostor, z tunelů, podzemních kolektorů
Následující obrázek ukazuje vyhodnocení oblastí ČR z pohledu vhodnosti využití geotermální energie
s využitím geotermálního tepla spodních vod a suchého tepla hornin.
Obrázek 7 - Kategorizace využití geotermální energie na území ČR
Zdroj: [18]
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
96
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Uplatnění toho kterého typu primárního zdroje tepla a k němu navazujícímu systému využití
geotermální energie musí být posouzeno a projektováno podle skutečných poměrů na každé lokalitě.
Je však možné konstatovat, že pro každou lokalitu lze nalézt vhodné řešení, protože tepelné čerpadlo se
může kombinovat s jiným bivalentním zdrojem či s jiným zdrojem alternativní energie.
Podle způsobu odsávání par z výparníku se tepelná čerpadla dělí na tři skupiny:
•
•
•
kompresorová tepelná čerpadla – nejběžnější druh
absorpční tepelná čerpadla
hybridní tepelná čerpadla.
Tepelná čerpadla se dále rozlišují podle typu ohřívané a ochlazované teplonosné látky:
Tabulka 52 - Nejčastější typy tepelných čerpadel - podle použitých médií
Typ čerpadla:
(ochlazuje se/ohřívá se)
vzduch/voda
vzduch/vzduch
voda/voda
Nemrznoucí kapalina/voda
voda/vzduch
Možnosti použití
univerzální typ, pro ústřední vytápění
využití odpadního tepla, geotermální energie, ústřední
vytápění
univerzální typ pro ústřední vytápění, zdrojem tepla je
nejčastěji vrt nebo půdní kolektor
teplovzdušné vytápěcí systémy
Pro posouzení vhodnosti jednotlivých lokalit pro využití geotermální energie uplatněním tepelných
čerpadel je nutná:
• znalost horninového prostředí a jeho teplotní parametry
• znalost zemského tepelného toku
• znalost charakteristik podzemní a povrchové vody s následujícími základními kritérii:
- vhodná teplota vody a její stálost
- vydatnost zdroje vody a jeho stálost
- mineralizace či znečistění
- technická náročnost získání primárního zdroje tepla.
Obecně lze konstatovat, že systém tepelných čerpadel je využitelný prakticky všude, při čemž je nutné
pečlivě posoudit ekonomičnost navrženého způsobu využití geotermální energie.
Vyhodnocení dostupného potenciálu geotermální energie a energie prostředí
Základním podkladem pro vyhodnocování potenciálu území pro využití geotermální energie je mapová
vrstva kategorizace území ČR z hlediska vhodnosti využití geotermální energie.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
97
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Tabulka 53 - Kategorizace území z pohledu využití geotermální energie
Kategorie území
zcela nevhodné
méně vhodné
vhodné
velmi vhodné
Členění území
Povrchové lomy, velkoplošné výsypky
Území vhodné převážně pro individuální lokální geotermální energie, vrty do hloubky
100 až 150 m
Území vhodná jak pro individuální tak i pro plošně nebo energeticky náročnější
objekty, případně větší aglomerace. Využití geotermální energie je možno i jako
suché teplo hornin, ale hlavním zdrojem geotermální energie jsou vodní zdroje
uložené v různých hloubkách pod povrchem s rozličnou vydatností (až do několika
desítek vteřinových litrů). Do této skupiny jsou zahrnuty i některé údolní nivy
povrchových toků
Území velmi vhodná pro využití geotermální energie mělkými vrty o větší vydatnosti
v kvartérních údolních sedimentech, tedy ekonomicky velmi výhodné
Vyhodné technologie využitelné ve městě Trhové Sviny
Volba jednotlivých typů čerpadel závisí na místních podmínkách, předpokládaném způsobu využití a
stávajícím otopné soustavě. Vzhledem ke klimatickým podmínkám a nerovnoměrné spotřebě tepla
v průběhu roku je vhodné provozovat tepelné čerpadlo s akumulací, zásobníkem a s doplňkovým zdrojem
tepla (ten slouží i jako záloha při výpadku čerpadla). Tento provoz se poté nazývá bivalentním.
Efektivnost tepelného čerpadla se odvíjí od hodnoty topného faktoru, který udává poměr tepelného
výkonu čerpadla k elektrickému příkonu, který je potřebný k jeho provozu. V běžných provozech se hodnota
topného faktoru pohybuje v rozmezí 2,5 až 4,0, tzn., že se z 1 kWh elektrické energie, která je potřebná pro
provoz čerpadla, vyrobí 2,5 až 4,0 kWh tepla. Výhodou TČ je snížení spotřeby primárních paliv, tím i
produkce emisí do ovzduší a úspora 65 % elektrické energie oproti samostatnému využití elektrické energie
k vytápění celého objektu např. přímotopy nebo přímotopným kotlem. Tepelná čerpadla lze s výhodou
využít k vytápění zejména nových nebo rekonstruovaných (zateplených) objektů s nízkou tepelnou ztrátou i
z důvodu nižších investičních nákladů (nižší tepelná ztráta objektu znamená nižší investiční náročnost
instalace TČ).
Vzhledem k tomu, že TČ potřebují ke svému provozu elektrickou energii, není možno TČ chápat jako
čistě obnovitelný zdroj. Především s ohledem na „energetický mix ČR“, kde jsou cca 2/3 elektrické energie
vyráběny z fosilních paliv. Využití TČ je z pohledu přeměn primárních zdrojů tak srovnatelné se spalováním
zemního plynu. Tepelná čerpadla jsou přesto vhodná zejména jako náhrada či alternativa k elektrickému
přímotopnému nebo akumulačnímu vytápění.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
98
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Statisticjé údaje o počtu tepelných čerpadel v ČR
Přesné statistické údaje ve všech instlacích TČ v ČR neexistují, jediný zdroj informací je statistické
zjišťování Ministerstva průmyslu a obchodu z roku 2011. Stručné výsledky tohoto zjištování jsou následující.
Tabulka 54 - Skutečně instalovaná TČ dle sektoru v roce 2011
Sektor
Domácnosti
Státní správa,
obecní a městská zařízení
Podnikatelský sektor, energetika,
průmysl, zemědělství, obchod
Celkem
Zdroj: [22]
počet
celkem
[ks]
Instalovaný
tepelný výkon
[kW]
Průměrný
tepelný výkon
[kW]
4 735
51 016
10,8
267
5 673
21,3
421
5 423
9 682
66 371
23
12,2
Tabulka 55 - Odhad celkové dodávky TČ v roce 2011
Typ TČ
Vzduch/vzduch
Vzduch/voda
Země/voda
voda/voda
Jiné
Celkem
Zdroj: [22]
počet
[ks]
Tepelný výkon
[kW]
105
4 525
2 296
65
24
7 015
719
57 753
26 055
1 533
41
86 101
Graf 48 - Odhad roční dodávky TČ do ČR [ ks]
Odhad roční dodávky TČ do ČR
8 000
7 000
6 000
ks
5 000
4 000
3 000
2 000
1 000
0
2005
2006
Vzduch/vzduch
2007
Vzduch/voda
2008
2009
Země/voda
2010
voda/voda
2011
Jiné
Zdroj: [22]
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
99
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Graf 49 - Odhad roční dodávky TČ do ČR [kW]
kW
Odhad roční dodávky TČ do ČR
100 000
90 000
80 000
70 000
60 000
50 000
40 000
30 000
20 000
10 000
0
2005
Vzduch/vzduch
2006
2007
Vzduch/voda
2008
2009
Země/voda
2010
2011
voda/voda
Jiné
Zdroj: [22]
Graf 50 - Počet odběratelů provozující TČ v ČR v letech 2002-2011
Počet odběratelů provozujících TČ
35000
29004
30000
24755
25000
18870
ks
20000
15000
10000
5000
2702 3676
5726
7346
9765
12091
15146
0
2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
firmy
domácnosti
Celkem
Zdroj: [22]
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
100
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Vyhodnocení dostupného potenciálu geotermální energie a energie prostředí ve městě Trhové Sviny
Statistika počtu tepelných čerpadel v uvažované bilanční oblasti jednotlivých měst a obcí není dostupná,
tudíž ani údaje o počtu instalací TČ ve městě Trhové Sviny nejsou dostupné. Jediné dostupné údaje jsou
statistické údaje, které sleduje Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), ale jen za celou ČR a i tato data
nejsou zcela přesná a aktuální.
Jediný relevantní údaj o počtu instalací TČ ve městě Trhové Sviny bylo možno získat od osloveného
dodavatele el. energie - společnosti E.ON. Tato společnost eviduje ve městě Trhové Sviny pouze 2 sazby TČ
a pravděpodobně tak i 2 instalovaná TČ (s největší pravděpodobností jen v rodinných domech). Dle
dřívějších zjištění MPO resp. Státní energetické inspekce (SEI), ale ani tyto údaje vždy neodpovídají
skutečnosti. Některé domácnosti provozují TČ také v sazbách D 45/46 (přímotopné vytápění), rovněž tak
firmy ne vždy sazby pro TČ využívají.
Pro předběžný odhad dostupného potenciálu geotermální energie byly stanoveny korekční koeficienty
vztahující se k současné struktuře bytového fondu a daným podmínkám prostředí. Vzhledem k výše
uvedeným výhodám a charakteristikám tepelných čerpadel, je pro vyčíslení možného potenciálu uvažováno
s instalací TČ „pouze“ jako bivalentního zdroje v bytech a rodinných domech, kde je pro vytápění nyní
využívána elektrická energie. Počet bytů a rodinných domů s využitím elektrické energie pro vytápění je dle
údajů ČSÚ ve městě Trhové Sviny 168. Dle údajů společnosti E.ON je počet TČ v daném katastrálním území
2 instalaceTČ, tj. potenciál náhrady přímotopného vytápění TČ je cca v 166 bytových jednotkách
v rodinných případně bytových domech.
V budoucnu se předpokládá i nahrazování tuhých paliv především potom uhlí částečně i za tepelná
čerpadla, nicméně vzhledem k vyšší investiční náročnosti tato náhrada bude do jisté míry závislá i na
dotačních titulech typu „Zelená úsporám“. Pokud bude provoz vytápění rodinných domů na tuhá paliva
levnější než při využití TČ, bude přechod na TČ realizován minimálně. V současné době uhlí k vytápění
využívá cca 302 b.j. a palivové kusové dřevo 317 b.j.
Přechod z vytápění zemním plynem na TČ se nepředpokládá kvůli vyšší investiční náročnosti a nízkému
snížení provozních nákladů při instalaci TČ oproti ZP.
Pro určení potenciálu úspory energie na vytápění se předpokládá spotřeba průměrného rodinného
domu na vytápění (který ještě není komplexně zateplen dle dnešních standardů) ve výši 85 GJ/rok a
průměrný topný faktor TČ 2,8. Rovněž se vchází ze skutečných spotřeb energie domácností se zohledněním
počtu domácností využívající el. energii na ÚT. Předpokladem využití TČ je kombinace s bivalentním
zdrojem zejména v chladných zimních „špičkách“ a je zohledněn již stávající počet instalovaných TČ.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
101
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Tabulka 56 - Využitelný teoretický potenciál geotermální energie pomocí TČ
b.j. v
RD a BD
Současná
spotřeba el.
energie na
ÚT
spotřeba
el. energie
TČ na ÚT
úspora el.
el. energie
Počet
b.j.
Počet
TČ v b.j.
Počet
vhodných
b.j. s TČ
[ks]
[ks]
[ks]
[GJ]
[GJ]
[GJ]
168
2
166
11 491
4 104
7 387
Z tabulky je patrné, že v případě instalování TČ v teoreticky možném počtu sídel (všechny objekty nyní
využívající přímotopné vytápění), by bylo možné dosáhnout úspory el. energie ve výši cca 7 387 GJ za rok,
což by představovalo cca 12 % současné spotřeby el. energie, resp. 2,9 % celkové spotřeby energie na
území města Trhové Sviny.
Tabulka 57 - Reálný potenciál geotermální energie pomocí TČ
b.j. v
RD a BD
Současná
spotřeba el.
energie na
ÚT
spotřeba
el. energie
TČ na ÚT
úspora el.
el. energie
Počet
b.j.
Počet
TČ v b.j.
Počet
vhodných
b.j. s TČ
[ks]
[ks]
[ks]
[GJ]
[GJ]
[GJ]
168
2
83
11 491
7 813
3 678
Z tabulky je patrné, že v případě instalování TČ v reálně možném počtu sídel (cca ½ objektů nyní
využívající přímotopné vytápění), by bylo možné dosáhnout úspory el. energie ve výši cca 3 678 GJ za rok,
což by představovalo cca 5,9 % současné spotřeby el. energie, resp. 1,46 % celkové spotřeby energie na
území města Trhové Sviny.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
102
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
6.5
KOMBINOVANÁ VÝROBA ELEKTRICKÉ ENERGIE A TEPLA
Kogenerace, kombinovaná výroba elektřiny a tepla, je jednou z možností úspor a snížení spotřeby
neobnovitelných zdrojů energie. Tomu odpovídá i snížení emisí škodlivin, ztrát v elektrorozvodné síti,
zvýšení bezpečnost dodávek apod.
Při spalování paliv, nebo využíváním jiných primárních zdrojů tepla vzniká velké množství
nízkopotenciálního tepla, které se musí u běžných systémů odvádět chladící soustavou. Toto teplo by
představovalo tepelné ztráty při procesu výroby energie, a proto je vhodné k využití ohřevu vody nebo
vytápění. V kogenerační jednotce, která je nejčastěji tvořena ze spalovací turbíny, spalinového kotle
a parního turbosoustrojí, stoupá tak účinnost výroby elektrické energie na 45 až 50 % a s využitím tepla
spalin může stoupnout až na 80 %.
Velikost kogeneračních jednotek se nejčastěji odvozuje od spotřeby tepla v daném subjektu. Vyrobenou
elektřinu je možné využít přímo v objektu nebo ji prodávat do sítě. V případě, že je kogenerační jednotka
jediným zdrojem elektřiny pro daný subjekt, vzniká tzv. ostrovní systém provozu bez nutnosti připojení na
síť. Při předběžné úvaze o zavedení systému kogenerace je nutné znát denní a roční harmonogram spotřeby
tepla a elektřiny, druh požadovaného teplonosného média, dostupnost paliv, stávající instalovaný výkon
kotlů a jejich parametry.
Rozhodujícím faktorem při instalaci je ekonomika provozu, kde je klíčovým parametrem krytí vlastní
spotřeby elektřiny. Ta je často z ekonomických důvodů prodávána do veřejné sítě. Pokud kogenerační
jednotky využívají obnovitelných zdrojů energie, lze získat i finanční dotace. Zařízení pro kombinovanou
výrobu tepla a elektrické energie se rozděluje na několik základních typů.
Tabulka 58 - Základní parametry jednotlivých typů kombinované výroby tepla a elektřiny
Podíl výroby
elektřiny a
tepla QEL/QTEP
Účinnost
elektrická
Účinnost
tepelná
Účinnost
celková
El. výkon
teplárny
[-]
[%]
[%]
[%]
[MW]
S parním strojem
0,16 - 0,25
8 - 12
60 - 67
68 - 87
0,1 - 2
S parními turbínami
0,24 - 0,34
12 - 15
6-8
72 - 80
0,15 - 100
Typ teplárny
Se spalovacími motory
0,7 - 1
32 - 41
44 - 53
82 - 90
0,02 - 10
Se spalovacími turbínami
0,5 - 0,8
23 - 38
36 - 50
68 - 85
2 - 100
Paroplynové
0,5 - 1,5
35 - 44
32 - 50
78 - 87
5 - 200 a více
S velkými kogeneračními zařízeními o větších výkonech se můžeme setkat v teplárnách a průmyslových
podnicích. Běžně používané malé kogenerační jednotky dosahují malých elektrických výkonů. Palivem bývá
často zemní plyn, někdy bioplyn nebo skládkový plyn. Kogenerační jednotka spalovacím motorem pohání
alternátor vyrábějící elektřinu a dodává odpadní teplo do výměníků.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
103
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Obrázek 8 - Schéma kogenerační jednotky
Zdroj: [12]
Specifickým typem kogenerace je využití bioplynu jako paliva, který lze získat v bioplynových stanicích
např. u ČOV, skládek komunálního odpadu nebo v zemědělských areálech zaměřených na živočišnou
výrobu.
Stávající stav
V současné době je kogenerační výroba zajištěna ve zdroji CZT v centrální kotelně Tepelného
hospodářství Města Trhové Sviny, kde je celkem instalováno 5 zdrojů tepla:
• 3 x plynový kotel (P1, P2 a P3), každý o výkonu 2,91 MWt (2 kotle r.v. 1994, 1 kotel r.v. 1997),
slouží jako záložní zdroje
• 1 x kotel na spalování biomasy (K1) – výkon 2,5 MWt (r.v. 1999)
• 1 x kotel na spalování biomasy (K2) – výkon 3,5 MWt (r.v. 2005)
Celkový tepelný výkon je 14,73 MWt
a dále 3 zdroje elektrické energie:
• 2 x plynová kogenerační jednotka TEDOM, el. výkon 0,022 MWe a 0,044 MWt
• 1 x modul ORC se jmenovitým elektrickým výkonem 0,6 MWe a tepelným výkonem 2,8 MWt
Elektrická energie vyrobená plynovými kogeneračními jednotkami je určena výhradně pro krytí vlastní
spotřeby kotelny. Naopak celá produkce elektřiny ze systému ORC je prodávána místnímu provozovateli
distribuční soustavy, společnosti E.ON Energie a.s.
Výroba tepla v roce 2012 činila 26 620 GJ a výroba el. energie 3181,3 MWh (11 453 GJ).
Kogenerační výroba el. energie je dále realizována v nedaleké BPS – Pěčín u Trhových Svin, kde je
instalovaný výkon 1,19 MWe a 0,951 MWt – viz předchozí kapitola 6.4.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
104
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Dostupný potenciál kogenerace v daném katastru Trhových Svin
Z technického hlediska lze kogenerační jednotky instalovat jako náhradu za jakýkoli zdroj tepla
srovnatelného výkonu. Pro ekonomickou efektivitu je nutné, aby běžela co nejvíce hodin během roku, a
proto se instalace vyplatí v zařízeních s celoročním odběrem tepla, např. ubytovací zařízení, bazény,
nemocnice, sídlištní blokové kotelny, průmyslové podniky apod. Velikost jednotky se nejčastěji dimenzuje
podle spotřeby tepla v daném subjektu, kde může pokrývat základní spotřebu a pro dobu špičkových
odběrů jsou zapojeny další doplňkové zdroje, např. plynový kotel.
Pro město Trhových Sviny je proto možné uvažovat o rozšíření systému kogenerace především ve
větších provozech s celoroční spotřebou tepla, kde v úvahu připadá např. výrobní společnost GPN, která
není současně připojena do systému CZT. Pro vhodnost instalace plynové KJ v této je nicméně zapotřebí
provést konkrétní analýzu. Teoreticky je možné instalovat KJ rovněž do ČOV.
V navrhované aktualizaci Státní energetické koncepce je pro úroveň územních energetických koncepcí
(kraje, statutární města) uveden požadavek na vypracování programu opatření vedoucích k zajištění
schopnosti dlouhodobého ostrovního provozu elektrizační soustavy a zajištění nouzového zásobování všech
větších sídelních celků ve spolupráci s provozovateli přenosových, přepravních a distribučních soustav.
Stávající i potenciální další kogenerační zdroje by tak mohly při vhodných úpravách v distribuční síti
zabezpečit ostrovní provoz elektrizační soustavy alespoň pro min. dodávku el. energie.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
105
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
6.6
POSOUZENÍ MOŽNOSTÍ VYUŽÍVÁNÍ PŘÍPADNÉHO VÝSKYTU DRUHOTNÝCH ENERGETICKÝCH
ZDROJŮ V ÚZEMÍ
Hlavním současným trendem v oblasti nakládání s odpady je v rámci zemí Evropského společenství
minimalizace množství odpadu ukládaného na skládky. Ke snížení množství nevyužitého odpadu vedou
v podstatě dvě cesty. Jednou z nich je maximální recyklace použitelných materiálu a následné ukládání jinak
nevyužitelných odpadů. Druhou cestu pak představuje energetické využívání odpadu v odpovídajícím
zařízení.
Nakládání se směsným komunálním odpadem je zajištěno standardním způsobem v souladu se
současnými právními předpisy tj. odvozem a uložením na zajištěnou skládku komunálního odpadu. Veškerý
směsný komunální odpad není v současné době energeticky využíván. V ČR jsou v současné době v provozu
jen 3 energetické zdroje pro využití komunálního odpadu (Praha, Brno a Liberec) o celkové kapacitě mírně
přes 600 tis. tun ročně (asi 16 % roční produkce komunálního odpadu v ČR). Dle dostupných informací se
plánuje výstavba několika dalších ZEVO, přičemž nejdále jsou přípravné práce ve městech Plzeň, OstravaKarviná a společný projekt pro město Most s Litvínovem. V Jihočeském kraji žádné zařízení pro energetické
využívání odpadu (tzv. ZEVO) vystavěno není. Aby bylo možno takovéto zařízení efektivně provozovat, pro
kogenerační výrobu elektřiny a tepla (KVET), je nutné aby existoval v dané lokalitě systém CZT pro využití
tepla. Tato zařízení se zpravidla dimenzují na kapacitu využití 100 tis. tun komunálního odpadu ročně
(případně 50 tis. t), což předurčuje výstavbu těchto zařízení ve větších (krajských městech) s možností svozu
komunálního odpadu z okolí těchto měst. V případě Jihočeského kraje se pro dané zařízení nabízí krajské
město České Budějovice.
Dle závěru aktualizace ÚEK z roku 2007 je celková spotřeba energie na území Jihočeského kraje 74 PJ
(vyjádřeno jako strana spotřeby energie celkem). Objem kalkulovaného komunálního odpadu na území
Jihočeského kraje – 206 tis.tun čemuž odpovídá energetický přínos ve výši 1,1 PJ, tj. 1,4 % energetické
potřeby Jihočeského kraje.
Výstavba samostatného zařízení pro energetické využívání odpadu tak v případě města Trhové Sviny
není vhodná a je nutno řešit společně pro celý kraj, kde jedinou vhodnou lokalitou pro toto zařízení je
krajské město České Budějovice.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
106
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
7
7.1
CENTRALIZOVANÉ ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM – ŠIRŠÍ SOUVISLOSTI
VIZE CZT
Teplárenství a systémy CZT mají kořeny ve třicátých letech minulého století. Příčin rozvoje
centralizovaného zásobení existovalo několik:
•
účinnost spalování uhlí, které bylo v té době hlavním zdrojem energie, byla v lokálních topidlech
mírně přes 60 %, v teplárenských kotlích se pak blížila nebo i přesahovala 80 %. Rozdíl účinností
vyrovnal ztráty v rozvodech tepla a komfort čistého vytápění z centralizovaného zdroje, kdy
odpadlo skladování uhlí a manipulace s uhlím a popelem, vyvážil mzdové a další náklady teplárny,
•
poptávka po energii pro technologické účely v rozvíjejícím se městském průmyslovém sektoru, a
tím zvýšení poptávky po energii na vytápění nových dělnických bytů,
•
poptávka po elektrické energii a větších energetických zdrojích schopných dodávat elektřinu do
regionálních elektrizačních soustav a nižší výrobní náklady oproti kondenzačním elektrárnám,
•
problémy s dopravou a skladováním paliv (uhlí) a svozem odpadů po spalování (popel, škvára)
u lokálního vytápění.
Začaly tak vznikat nové na tehdejší dobu vysoce moderní zdroje kombinované výroby elektřiny a tepla a
první parní systémy centralizovaného zásobování teplem.
Dalším obdobím rozvoje teplárenství bylo období poválečné, kdy došlo k výraznému nárůstu těžkého
průmyslu, a tím k nárůstu spotřeby energií. Zároveň se rozšířila jednotná přenosová soustava a výstavba
systémových elektráren i významných zdrojů tepla pro CZT. V této době vznikly rozsáhlé soustavy
centrálního zásobování v dalších průmyslových městech jako Plzeň, Ostrava, Hradec Králové a jiné.
Poslední výrazný rozvoj SCZT v ČR je spojen s rozsáhlou výstavbou panelových sídlišť v sedmdesátých a
osmdesátých letech minulého století, kdy byly budovány malé blokové výtopny. Nedostatek finančních
prostředků a dostupných technologií však vedl k tomu, že teplárenské soustavy nebyly osazovány prvky
měření a regulace, byly zachovány technologie klasických předávacích stanic, vedení sítí v kanálovém
uložení apod.
S nástupem ušlechtilých paliv zejména zemního plynu ve druhé polovině minulého století se situace
v teplárenství podstatně změnila. Automatická plynová lokální topidla dosahují při komfortním vytápění
účinnosti přes 85 % a většinou vyšší než je účinnost klasických uhelných kotlů. Výhoda vyšší účinnosti
centralizovaného zdroje tepla byla ztracena a zůstala nevýhoda poměrně velkých ztrát v distribuční
soustavě. Jedinými výhodami zůstává úspora primární energie při kogenerační výrobě elektřiny a
decentralizace výroby elektřiny, což přispívá ke stabilizaci elektrizační soustavy.
Od počátku devadesátých let stagnuje v ČR výstavba nových systémů CZT. Rozvoj současného CZT je
zaměřen především na rekonstrukce sítí a zdrojů s cílem zvýšit energetickou účinnost. Tato skutečnost je
dána postupnou liberalizací cen paliv a energií, utváření konkurenčního prostředí, dostupností moderních
technologií a přijetím nové ekologické a energetické legislativy.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
107
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
V současné době jsou v ČR provozovány rozvinuté teplárenské systémy s palivovou základnou tvořenou
zejména hnědým uhlím nebo zemním plynem. Některé výtopny či teplárny spalují černé uhlí, koks, LTO,
TTO nebo biomasu. Novými technologickými prvky v oblasti teplárenství jsou plynové kogenerační
jednotky, fluidní kotle, obnovitelné zdroje, moderní předizolované potrubí, účinné deskové výměníky,
kompaktní předávací stanice, měření a regulace atd. Zdroje CZT pokrývají polovinu roční spotřeby tepla
v ČR a na dálkové zásobování teplem je napojeno 1,6 mil. bytových jednotek.
Budoucí rozvoj systémů CZT budeme spatřovat spíše v další racionalizaci a zvyšování účinnosti výroby a
přenosu energie a ve vztahu ke spotřebitelům v rozšiřování poskytovaných služeb a komplexnosti služeb
(dodávky elektřiny, vody, komunikační a informační služby). Hlavními aspekty, které budou ovlivňovat
budoucnost teplárenství u nás, jsou zejména energetická bezpečnost, mezinárodní dohody v oblasti
ochrany klimatu (snižování množství vypouštěných skleníkových plynů, zejména CO2), a navazující
energetická politika EU (zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, podpora kombinované výroby elektřiny a
tepla, územní těžební limity, emisní povolenky atd.)
Trendem budoucnosti budou jednoznačně pokračující úspory spotřeby tepla, s čímž souvisí i v evropské
a relativně nově i v legislativě jednotlivých členských států zakotvené zvyšující se požadavky na nové
budovy a na rekonstrukce stávajících budov.
Má-li si teplárenství udržet konkurenceschopnost i za nových změněných podmínek, musí se pružně
přizpůsobit nové situaci. Znamená to podrobně analyzovat nové podmínky a rizika a hrozby z toho
vyplývající a nalézt vhodná opatření a řešení.
Na druhé straně, teplárenství již jednoznačně prokázalo svoje pozitiva, zejména ve využívání
obnovitelných a netradičních zdrojů energie, v úsporách spotřeby primárních paliv, v příspěvku ke snižování
emisí skleníkových plynů a v dalších ekologických aspektech, což vyvolává sekundární potřeby i v rámci
energetické legislativy stanovit určité principy, přístupy a vymezení podpory tomuto odvětví.
7.2
PROBLEMATIKA ODPOJOVÁNÍ KONEČNÝCH ODBĚRATELŮ OD SYSTÉMU CZT
V souvislosti se stále narůstajícími náklady na vytápění projevujícími se zvyšováním cen tepla hledají
koneční odběratelé tepla samozřejmě způsoby, jak tyto náklady snížit. Často, vzhledem k nedostatečným a
zkresleným informacím se objevují úvahy o odpojení bytů (obytných domů) od stávajících systémů
zásobování teplem a řešení tohoto problému vybudováním vlastního tepelného zdroje.
Tato tendence je výrazná u bytových domů ve vlastnictví jednotek v péči SVJ a u družstevního bydlení.
U nájemného bydlení (byty v majetku obcí) je prakticky vyloučena. Při všech těchto úvahách spotřebitelů
tepla je opomíjena řada relevantních údajů, které jsou nutné pro objektivní posouzení a závěry.
Pro komplexní objektivní posouzení uvedeného problému je vhodné analyzovat následující okruhy:
•
Současné ceny tepla z různých tepelných zdrojů a jejich vývoj.
•
Legislativní problematiku provozu vytápěcích soustav a případného odpojování konečných
odběratelů.
•
Technickou úroveň a možnosti provozovatele zdroje.
•
Možnosti objektivního porovnání kalkulované ceny tepla pro konečného odběratele.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
108
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Teprve na základě analýzy těchto okruhů problémů je možno provést objektivní závěr, viz dále.
7.2.1 Technicko-ekonomická otázka odpojování od CZT
Při ekonomickém hodnocení ceny tepla z CZT a vlastního tepelného zdroje (domovní nebo blokové
kotelny) je nutné vycházet z úplných vlastních nákladů na výrobu a rozvod tepla. Často se v různých
nerelevantních úvahách objevuje „konstrukce“ ceny tepla, která představuje pouze palivové náklady.
Kalkulační vzorec ceny tepla
Proměnné náklady (variabilní):
•
•
•
•
•
Palivo
Nakoupené teplo
Elektrická energie
Technologická voda
Ostatní proměnné náklady (např. emise)
Stálé náklady (fixní):
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Mzdy a pojištění
Oprava, údržba, revize
Kontrola účinnosti kotlů dle vyhlášky č. 276/2007 Sb. aktualizace 194/2013 sb.
Odpisy
Nájem
Leasing
Zákonné rezervy
Výrobní režie
Správní režie
Úroky z úvěrů
Ostatní stálé náklady
Dále bylo provedeno ekonomické posouzení případu odpojení objektu od systému CZT a vybudování
vlastní domovní kotelny (DK) spalující zemní plyn. Ve výpočtech nejsou používány zcela aktuální cenové
údaje, jejich vzájemná relevance se však ani v současnosti nezměnila, výsledky výpočtů jsou tedy korektní.
Kritériem pro ekonomické hodnocení je doba návratnosti potřebné investice na realizaci vlastní DK a
investice spojené s odpojením od systému (uvažována částka 50 tis. Kč je v rámci korektnosti nejnižší
možná). Doba návratnosti investice je uvažována jako podíl celkových investičních nákladů a rozdílu
nákladů na celkovou konečnou cenu tepla.
Vstupní údaje pro toto hodnocení jsou uvažovány jako průměrné a budou se pochopitelně lišit dle
místních podmínek. Proto je s nimi nutno tak pracovat.
Výsledné hodnoty jsou uvedeny v následujícím grafu. Dle našeho názoru je vhodné při úvahách o změně
vytápění a přechodu od systému CZT z nich vycházet.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
109
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Graf 51 - Doba návratnosti – porovnání CZT a domovní kotelny na ZP v závislosti na ceně CZT
Z grafu vyplývá orientační návratnost investičních prostředků, které je nutno vložit do opatření
spojených s odpojením od systemu CZT a vybudováním domovní plynové kotelny. Pro porovnávání je
volena životnost zařízení kotelny 15 roků (vzhledem k životnostem některých prvků kotelny je však nutno
počítat reálně s náklady na údržbu vyššími). Jako optimální je volena životnost 10 roků.
Pro dobu diskontované návratnosti rovnající se době životnosti zařízení (Td = Tž) je mezní hodnota
ceny tepla z CZT pro dobu návratnosti 10 let cca 680 Kč/GJ. Teprve vyšší cena tepla z CZT vytváří prostor
pro hospodárnou změnu vytápění a přechod na domácí kotelnu.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
110
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
7.2.2 Legislativní rámec odpojování odběratelů od CZT v souvislosti s Územní energetickou
koncepcí
Následující kapitola analyzuje v současnosti platnou legislativu ČR ve vztahu k problematice odpojování
od systémů CZT. Problematika přechodu odběratelů od centrálního zásobování teplem k vlastním zdrojům
je proces, který se dotýká několika legislativních úprav. Níže uvádíme příslušné zákony, předpisy a vyhlášky
s vazbou k této problematice:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Zákon č. 458/2000 Sb., dle aktualizovaného znění předpisu 165/2012 Sb. (energetický zákon)
Zákon č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů (zákon o hospodaření energií)
Zákon č. 201/2012 Sb. (zákon o ochraně ovzduší) nahrazující zákon 86/2002 Sb.
Zákon č. 183/2006 Sb., dle aktualizovaného znění předpisu 167/2012 Sb. (stavení zákon)
Zákon č. 72/1994 Sb., dle aktualizovaného znění předpisu 227/2009 Sb. (zákon o vlastnictví bytů;
platný do 1. ledna 2014, následně zrušen předpisem 89/2012 Sb.)
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby
Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu
Vyhláška č. 195/2007 Sb., kterou se stanoví rozsah stanovisek k politice územního rozvoje a územně
plánovací dokumentaci, závazných stanovisek při ochraně zájmů chráněných zákonem č. 406/2000
Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, a podmínky pro určení energetických
zařízení, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech
stavebního řádu
Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb
Nařízení vlády č. 195/2001 Sb., kterým se stanoví podrobnosti obsahu územní energetické
koncepce
Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky
Nařízení vlády č. 22/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na spotřebiče plynných paliv
Nařízení vlády č. 25/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na účinnost nových
teplovodních kotlů spalujících kapalná nebo plynná paliva
Nařízení vlády č. 26/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na tlaková zařízení.
A) Zákon č. 458/2000 Sb. ve znění změn a doplňků v § 77, týkajícím se odběratelů tepla
v odst. 5 stanoví, že změna způsobu dodávky nebo změna způsobu vytápění může být provedena pouze na
základě stavebního řízení se souhlasem orgánů ochrany životního prostředí a v souladu s územní
energetickou koncepcí. Veškeré vyvolané jednorázové náklady na provedení těchto změn a rovněž takové
náklady, spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení uhradí ten, kdo změnu nebo odpojení
od rozvodného tepelného zařízení požaduje. Zákon tedy odpojování objektu nezakazuje, ale stanoví
podmínky, za kterých k tomu může dojít.
Oproti původnímu znění zákona č. 458/2000 Sb. došlo jeho novelizací zákonem č. 670/2004 Sb. k menší
změně tohoto ustanovení, neboť do původního znění byla přidána slova „jednorázové“ a „takové“.
Dodavatel může na odběrateli vymáhat finanční úhradu za skutečné jednorázové náklady spojené
s odpojením, a to např. za technický návrh realizace odpojení, práce výkopové, vypouštění rozvodů,
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
111
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
zaslepení potrubí, demontáže armatur a měřících zařízení, úhradu event. ztracené teplonosné látky,
tlakové zkoušky, terénní úpravy a rovněž v případě potřeby nové hydraulické mezi objektové
vyregulování soustavy po odpojení odběratele a případně některé další náklady obdobného typu, pokud
tyto náklady skutečně vznikly. Změnu ekonomické situace dodavatele snížením odbytu tepla a náklady
dodavatele s tím související nelze do těchto nákladů zahrnout. Žádný právní předpis nemůže ani nepřímo
žádného odběratele nutit k trvalému odběru zboží (a tedy i tepla) od jednoho dodavatele, ani se podílet na
nákladech spojených s eventuálním nevyužitím jeho dodavatelských kapacit a popírat tak principy
podnikání v tržním prostředí.
B) Zákon č. 458/2000 Sb. ve znění změn a doplňků tímto ustanovením chrání provozovatele soustav
centralizovaného zásobování teplem a ostatní odběratele, neboť je skutečností, že pokud se některý
odběratel odpojí od rozvodného tepelného zařízení, bude to znamenat i zhoršení technických a
ekonomických podmínek dodávky tepla ostatním odběratelům v propojené soustavě. Vedle toho bude
docházet i k vyšším relativním ztrátám v rozvodech. Přitom cena tepla je poměrem nákladů a množství
dodaného tepla, a pokud dochází k odpojování objektů, pak vlivem stálých nákladů při výrobě a rozvodu
nezávislých na množství dodaného tepla se jednotková cena zvyšuje.
Zrušení odběru tepla a s tím spojené vybudování vlastního zdroje musí odběratel důkladně technicky a
ekonomicky uvážit a nelze přitom vycházet pouze ze současných cenových relací paliv, ale je nutno
uvažovat i ostatní ekonomicky oprávněné náklady. Odběratelé, kteří odpojení od rozvodného tepelného
zařízení požadují, uvažují často pouze s palivovými náklady a další náklady si málo uvědomují. Odběratelé
jsou navíc obvykle neplátci DPH, takže palivo nakupují včetně 21 % DPH (v budoucnu vyšší) a jejich měrné
palivové náklady jsou tím vyšší než u dodavatele, provozovatele soustavy CZT, který je plátcem DPH, vstupy
kalkuluje bez DPH a vyrobené teplo zdaňuje ve snížené sazbě DPH, tj. 15 %. Přitom si rovněž neuvědomují,
že by měli v kalkulaci ceny tepla uplatňovat i přiměřený zisk, potřebný jako finanční prostředky sloužící
k úhradě technického zhodnocení (rekonstrukcí, investic, modernizací, obnovy) svého zařízení.
C) Možnost odpojování objektů od centrálních zdrojů tepla omezuje i zákon č. 201/2012 Sb. ve znění
změn a doplňků, neboť podle § 16 odst. 7 tohoto zákona jsou právnické a fyzické osoby
u nových nebo při změnách dokončených staveb povinny (pokud je to pro ně technicky možné a
ekonomicky přijatelné) využít pro vytápění teplo ze soustavy zásobování tepelnou energií, popřípadě
alternativních zdrojů, pokud je jejich provedení v souladu se zákonem a předpisy vydanými.
Cílem ustanovení tohoto je zabránit zhoršování kvality ovzduší – případně stávající stav ovzduší zlepšit –
výstavbou a provozem nových spalovacích zdrojů, které by byly spojeny s odpojováním odběratelů od CZT
resp. jejich nepřipojením. Přičemž každý jednotlivý případ možného odpojení odběratele/nepřipojení
nového odběratele je nutno posuzovat jako možnost odpojení/nepřipojení všech stávajících odběratelů
k CZT. Včetně všech s tím souvisejících důsledků (výstavby mnoha nových spalovacích zdrojů).
Pro ekonomický a ekologický provoz zdrojů tepla je nutné jejich optimální tepelné využití, kdy je jednak
nejvyšší tepelná účinnost a současně i nejnižší měrné emisní zatížení, tj. nejnižší úroveň emisí na 1 GJ
vyrobeného tepla. Odpojováním objektů od soustav CZT pak dochází ke snižování jmenovitého provozního
výkonu a snižování tepelné účinnosti zařízení.
Je skutečností, že měrné emisní zatížení na 1 GJ vyrobeného tepla nebo na 1 kW instalovaného výkonu
je u odpojených objektů vyšší než u zdrojů tepla soustav CZT. Legislativa ochrany ovzduší problematiku
odpojování od soustav CZT přímo neřeší. Tuto otázku posuzuje stavební úřad ve své působnosti a svá
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
112
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
stanoviska k těmto záležitostem podává i příslušný orgán životního prostředí. Při vydávání stanovisek a
povolení by měly být respektovány požadavky na kvalitu ovzduší, územní plány a generely měst a územní
energetické koncepce.
D) Úvahy odběratelů o odpojení od soustavy CZT a vybudování vlastního domovního nebo objektového
zdroje vycházejí především z jejich výše úhrady za dodávku tepla, která je součinem množství tepla a jeho
ceny. Cena tepla je státem regulována formou věcného usměrňování (viz § 6 zákona č. 526/1990 Sb. o
cenách ve znění změn a doplňků), a to závazným postupem při tvorbě ceny nebo při její kalkulaci (viz
cenová rozhodnutí ERÚ).
Licencovaný dodavatel je povinen ve smyslu § 76 zákona č. 458/2000 Sb. uzavřít s odběrateli smlouvu o
dodávce tepla na každé odběrné místo. Pokud by požádal o zrušení licence, musí dodávat teplo i nadále po
dobu stanovenou ERÚ, nejvýše však 12 měsíců. Přerušit nebo omezit dodávku tepla může dodavatel pouze
v případech taxativně uvedených v § 76 odst. 4 citovaného zákona. Naproti tomu odběratel může přerušit
odběr tepla kdykoliv i bez udání důvodu.
Ve smlouvách o dodávce tepla jsou uváděny i výpovědní lhůty, přičemž ERÚ doporučuje 12 měsíců, a to
u smluv na dobu neurčitou. V některých případech jsou uzavírány i smlouvy na dobu určitou (např. 10-15
let) a pokud se odběratel od soustavy CZT odpojí, zaplatí dodavateli smluvní sankci. Takovéto smlouvy na
dobu určitou jsou uzavírány zejména v případech, kdy dodavatel svými finančními prostředky zajistí
výstavbu nových zdrojů nebo rozvodů anebo jejich rekonstrukci.
E) Zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření s energií, v platném znění stanovuje pro krajské úřady a
magistráty statutárních měst povinnost zpracovat územní energetickou koncepci (dále jen „ÚEK“), která je
závazným podkladem pro územní plán. Prováděcím předpisem je Nařízení vlády č. 195/2001 Sb. Obce mají
právo pro svůj územní obvod takovouto ÚEK zpracovat, a to v souladu se státní a krajskou energetickou
koncepcí.
7.2.2.1
Specifikace legislativních opatření v procesu odpojení od CZT
§ 126 odst. 1 stavebního zákona
„Stavbu lze užívat jen k účelu vymezenému zejména v kolaudačním rozhodnutí, v ohlášení stavby, ve
veřejnoprávní smlouvě, v certifikátu autorizovaného inspektora, ve stavebním povolení, v oznámení o
užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu.“
§ 126 odst. 3 stavebního zákona
„Změna v užívání stavby musí být v souladu se záměry územního plánování, s veřejnými zájmy
chráněnými tímto zákonem a se zvláštními právními předpisy.“
V konečném důsledku je tedy odpojení od centrálního vytápění změnou dokončené stavby ve smyslu
§ 126 stavebního zákona, která je přípustná jen na základě písemného souhlasu, resp. rozhodnutí o změně
dokončené stavby vydaném stavebním úřadem.
Jelikož se změna dotýká práv třetích osob (např. vlastníků ostatních bytových jednotek), stavební úřad
vyrozumí osobu, která ji oznámila, že změna podléhá rozhodnutí a zároveň určí podklady nezbytné pro
řízení. Nejzásadnějším z těchto podkladů je přitom souhlas vlastníků ostatních bytových jednotek v domě.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
113
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Se změnou stavby a změnou způsobu užívání stavby musí dle § 11 odstavce 5 zákona
o vlastnictví bytů souhlasit vlastníci jednotek.
§ 11 odstavce 5 zákona o vlastnictví bytů
„K přijetí usnesení o změně stavby je zapotřebí souhlasu všech vlastníků jednotek. Jde-li
o modernizaci, rekonstrukci, stavební úpravy a opravy společných částí domu, postačuje souhlas
tříčtvrtinové většiny všech vlastníků jednotek.“
V případě změny způsobu vytápění musí být splněny obecné požadavky na výstavbu dle vyhlášek
č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu a č. 268/2009 Sb., o technických
požadavcích na stavby.
§ 8 odst. 1 vyhlášky č. 268/2009 Sb.
„Stavba musí být navržena a provedena tak, aby byla při respektování hospodárnosti vhodná pro určené
využití a aby současně splnila základní požadavky, kterými jsou mimo jiné úspora energie a tepelná
ochrana.“
Ustanovení této vyhlášky se dále odkazuje na zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií a dále na
vyhlášku č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov. Dle těchto předpisů je upřednostňováno CZT
formou povinnosti zpracování posouzení technické, ekologické a ekonomické proveditelnosti dodávek
tepelné energie nebo chladu ze soustavy zásobování tepelnou energií. Prokáže-li tedy Průkaz energetické
náročnosti relevantnost zásobování budovy dálkovým teplem, není v rámci stavebního řízení odpojení
povoleno.
Dále musí být posouzena shoda podle § 22 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky
a o změně a doplnění některých zákonů (např. nařízení vlády č. 163/2002 Sb., nařízení vlády č. 25/2003 Sb.,
nařízení vlády č. 26/2003 Sb. a nařízení vlády č. 22/2003 Sb.)
7.2.2.2
Náležitosti žádosti o stavební povolení k odpojení od CZT
Náležitosti žádosti o stavební povolení upravuje § 110 stavebního zákona. Obsahové náležitosti žádosti
o stavební povolení pak stanoví vyhláška č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení
stavebního zákona ve věcech stavebního řádu. Dále jsou specifikovány jednotlivé náležitosti:
•
•
•
•
•
•
Projektová dokumentace v rozsahu dle přílohy č. 1 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci
staveb. Dále musí projektová dokumentace obsahovat stanoviska, posudky a výsledky jednání
vedených v průběhu zpracování projektové dokumentace.
Návrh nového způsobu vytápění.
Závazné stanovisko Státní energetické inspekce v rozsahu dle vyhlášky č. 195/2007 Sb.
Závazná stanoviska, popř. povolení ve formě rozhodnutí příslušného orgánu ochrany ovzduší dle
§ 11 odst. 2 a 3 zákona o ochraně ovzduší.
Stanovisko orgánu veřejného zdraví.
Průkaz energetické náročnosti budovy či energetický posudek u zdrojů nad 200 kW.
Další relevantní přílohy žádosti o odpojení
•
Posouzení výsledků ekonomického hodnocení.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
114
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
•
•
•
•
Oznámení záměru dle zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a
o změně některých souvisejících zákonů
Odborný posudek pro povolení stavby zdroje dle § 32, odst. 1, písm. d) zákona o ochraně
ovzduší.
Rozptylová studie pro povolení stavby zdroje dle § 32, odst. 1, písm. e) zákona o ochraně
ovzduší.
Akustický posudek.
Stavební úřad přezkoumává žádost o stavební povolení z hledisek uvedených v § 111 stavebního zákona.
Zkoumá zejména soulad projektové dokumentace s územně plánovací dokumentací, s podmínkami
územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, dále zkoumá, zda je projektová dokumentace úplná,
přehledná, zda byla zpracována oprávněnou osobou, zda jsou v odpovídající míře řešeny obecné požadavky
na výstavbu, a zda jsou splněny požadavky dotčených orgánů. Dále stavební úřad posuzuje splnění
požadavků § 77 odst. 5 energetického zákona.
Účastníci stavebního řízení mohou v řízení vznášet jen námitky v rozsahu vymezeném § 114 stavebního
zákona. Stavební úřad není oprávněn v tomto řízení řešit otázky týkající se vlivu změny způsobu vytápění na
snížení účinnosti CZT, ekonomiky jeho provozu a ochrany investic do rozvodných tepelných zařízení nebo
zdroje tepelné energie.
Závěr podkapitoly
Z výše uvedeného vyplývá, že změna způsobu dodávky nebo změna způsobu vytápění může být sice
provedena, ale jen za předpokladu, že veškeré vyvolané jednorázové náklady na provedení těchto změn a
rovněž takové náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení uhradí ten, kdo změnu nebo
odpojení od rozvodného tepelného zařízení požaduje. Toto ustanovení pamatuje kromě souhlasu
stavebního úřadu také na souhlas orgánů ochrany životního prostředí a soulad s územní energetickou
koncepcí.
Odpojení od CZT je možné za těchto předpokladů:
1) Není a nebude v místě realizace překračován žádný platný imisní limit, který by nově navrhovaným
řešením mohl být ovlivněn.
2) V místě realizace zanikne v horizontu cca do 5 let (dobu nutno uvažovat v kontextu s finanční
analýzou, případně zjednodušeně s životností předpokládané investice) možnost využití CZT.
3) Finanční analýza prokáže ekonomickou nepřijatelnost zásobování z CZT při porovnání s jiným nově
navrhovaným řešením.
Naproti tomu je seriózní uvést, že podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, opatřením obecné
povahy nelze ukládat povinnosti nad rámec zákona. Z toho vyplývá, že nelze do Územně plánovací
dokumentace včlenit požadavek na povinné připojení k CZT. S ohledem na vymezení obsahu Územní
energetické koncepce (ÚEK) zákonem o hospodaření energií a nařízením vlády č. 195/2001 Sb., kterým se
stanoví podrobnosti obsahu ÚEK, nemůže požadavek na povinné připojení k CZT obsahovat ani ÚEK.
Tedy shrneme-li výše uvedené, je odpojení od CZT možné (v rámci příslušných právních kroků, úkonů),
avšak mnohdy velmi komplikované, případně musí řešit v dlouhodobém procesu až případný soud.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
115
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
7.2.3 Analýza rizik spojených s odpojováním konečných odběratelů od CZT
Odpojování konečných odběratelů od systému CZT a instalace, v drtivé většině případů, plynových
domovních kotelen s sebou přináší řadu rizik a omezení. Při hodnocení míry rizika je nezbytné, kromě
komparace ekonomických parametrů, uvažovat další aspekty (výhody/nevýhody) porovnávaných způsobů
dodávky tepla, zejm. legislativní, provozně technické, ekologické, synergické efekty. Cílem této kapitoly je
rizika a bariéry identifikovat.
Ekologická rizika
1. Riziko negativního vlivu na životní prostředí. Jedná se zejména o možné zhoršení imisní situace,
zvýšení emisní zátěže a hlukové zátěže pro obyvatelstvo v důsledku masivního nárůstu
individuálního vytápění.
Opatření – Vyloučit negativní dopady a zároveň identifikovat míru tohoto rizika je možné
provedením rozptylové a hlukové studie.
Ekonomická rizika
1. Riziko vysokých nákladů na odpojení. S ohledem na budoucí investice provozovatele do stávajícího
systému CZT je patrné, že provozovatel bude na základě platné legislativy důsledně požadovat
kompenzaci za odpojení odběrného místa.
2. Riziko významného nárůstu ceny tepla z CZT. Tato skutečnost může být způsobena několika faktory:
• Nárůst variabilní složky nákladů v důsledku neočekávaných geopolitických či ekonomických
turbulencí
• Nutné mimořádné výdaje, vyšší než předpokládané investice
• Významné množství skutečně odpojených odběratelů způsobí nižší odběr tepla, ve kterém
jsou rozpouštěny stálé náklady provozovatele CZT
3. Volatilita ceny zemního plynu. Predikovat vývoj ceny plynu lze v současnosti velice obtížně. Sázka
na ceníkovou cenu jednoho z dodavatelů v jednom roce může představovat značné riziko pro
provozovatele domovní plynové kotelny. Rizikem může být rovněž zvyšování rozdílu ceny zemního
plynu mezi maloodběratelem a velkoodběratelem.
Opatření – Riziko je možné do značné míry snížit citlivostní analýzou v rámci ekonomického
posouzení realizace individuálního vytápění s určením změny ekonomického parametru (palivové
náklady).
4. Zdanění zemního plynu pro domácnosti. Dalším rizikem realizace substitučního zdroje je skutečnost
reálného zdanění zemního plynu pro domácnosti tzv. uhlíková daň. V současné době jsou
domácnosti od této daně osvobozeny. V důsledku této skutečnosti dojde v následujících letech
k nárůstu ceny zemního plynu.
Opatření – Riziko je možné do značné míry snížit citlivostní analýzou v rámci ekonomického
posouzení realizace individuálního vytápění s určením změny ekonomického parametru (palivové
náklady).
5. Plná sazba DPH na palivo. Odběratelé domovních plynových kotelen jsou obvykle neplátci DPH,
takže palivo nakupují včetně 21 % DPH (v budoucnu vyšší) a jejich měrné palivové náklady jsou tím
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
116
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
vyšší než u dodavatele, provozovatele soustavy CZT, který je plátcem DPH, vstupy kalkuluje bez DPH
a vyrobené teplo zdaňuje ve snížené sazbě DPH, tj. 15 %.
Provozně technická rizika
1. Provozní rizika individuálních zdrojů. Oproti dodávkám tepla od provozovatele CZT je provozovatel
domovní plynové kotelny povinen provádět veškeré provozně-legislativní úkony dle příslušných
předpisů, zejm. pravidelné revize, kontroly účinnosti zdroje, údržbu, opravy apod.
Legislativní rizika
1. Náročnost formálního procesu odpojení od CZT. Proces odpojování od systému CZT podléhá
stavebnímu řízení dle ustanovení stavebního zákona. Povolovací proces je značně časově a finančně
náročný vzhledem k nutnosti předložení stanovisek příslušných orgánů a doložení odborných
dokumentů (blíže předchozí kapitola)
Další rizika spojená s rozpadem sítě CZT
1. Částečná či úplná atomizace soustavy CZT je vysoce riziková pro odběratele tepla s nepříznivými
podmínkami pro vybudování vlastní plynové kotelny. Důvodem může být nedostatečná kapacita či
absence plynové přípojky, problematické řešení odkouření kotlů apod.
2. Rozpad soustavy CZT nenávratně způsobí omezení diverzifikace zásobování obyvatelstva teplem a
zvýšení závislosti na jediném druhu paliva. Dojde tak k omezení bezpečnosti dodávek tepla, kdy za
současné situace jsou dodávky tepla z CZT garantovány dle zákona 458/2000 S., v platném znění.
Toto představuje vysokou míru rizika zejména pro město, které bude nuceno řešit dodávky tepla
v případě krizových stavů.
3. Dojde k omezení možnosti využití více palivové základny a využití alternativních paliv (zejména
biomasy) ve zdrojích CZT.
4. Dojde k omezení realizace a provozu vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla. Navíc
větší výroba elektrické energie ekonomicky tlumí růst ceny tepla v případě růstu ceny paliva.
5. Vzhledem k vysoké volatilitě ceny zemního plynu může dojít k destabilizaci cen tepla v lokalitě.
6. Zánikem centrálního kogeneračního zdroje dojde k výraznému omezení možnosti nouzového
zásobování objektů kritické infrastruktury elektřinou v případě krizových stavů (dlouhodobých
výpadků dodávek elektřiny) a vytvoření krizového ostrovního provozu (podrobněji kapitola 7.5).
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
117
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
7.3
CZT V TRHOVÝCH SVINECH Z POHLEDU STRATEGICKÉHO ŘEŠENÍ PALIV
7.3.1 Rozbor paliv
7.3.1.1
Biomasa – dřevní štěpka
V případě dřevní štěpky došlo v posledních zhruba pěti letech na trhu v ČR k velmi turbulentní situaci.
Vzhledem k tomu, že několika větším teplárenským zdrojům končila dlouhodobá smlouva na dodávku
hnědého uhlí a s ohledem na stále nevyjasněnou situaci ohledně budoucího prolomení či neprolomení tzv.
limitů HÚ, začala řada společností investovat a předělávat své zdroje právě na dřevní štěpku. Největším
takovýmto zdrojem byla např. v západních Čechách Plzeňská teplárenská, jejíž roční potřeba dřevní štěpky
dosahovala téměř 100 tis. tun ročně.
Stav v letech 2009-2013
•
•
•
Celkový reálný potenciál dřevní štěpky v ČR je ve výši cca 1,6 mil tun ročně.
V roce 2009 bylo využito zejména na spoluspalování na fluidních kotlích (ČEZ a.s. El. Poříčí,
Tisová, Hodonín a dále Teplárna Dvůr Králové, Dalkia Krnov, Plzeňská teplárenská ad.)
cca 850 tis. tun dřevní štěpky
V letech 2010 – 2012 bylo v přípravě dalších celkem 13 velkých zdrojů na využití dřevní štěpky.
Kde se jednalo zejména o velké a středně velké teplárenské zdroje, kterým skončili dlouhodobé
kontrakty na dodávku hnědého uhlí. Tyto společnosti, tak z podstatné části uvažovaly o změně
nebo již realizovaly změnu rozložení palivového mixu v důsledku hrozícího budoucího
nedostatku hnědého uhlí pro teplárny při dodržení stávajících platných územních limitů. Potřeba
těchto zdrojů tak tedy měla dosahovat cca 650 tis. tun dřevní štěpky ročně čímž by byl téměř
naplněn reálný potenciál dřevní štěpky v ČR (1,6 mil tun ročně).
•
Všechny stávající a plánované resp. budované zdroje se v ČR nenacházejí rovnoměrně
rozptýleny a jsou kumulovány z velké části v oblasti Středních, Západních a Jižních Čech
s překrýváním ekonomicky efektivních teritorií.
•
Dřevní štěpka je spotřebovávána rovněž ve velkých papírenských provozech, což vedlo a vede
k souboji o tuto surovinu mezi stávajícími spoluspalovacími zdroji ČEZ, teplárnami a papírenským
průmyslem, jemuž se nebude dostávat jak palivo, tak i klíčová výrobní surovina.
•
V příhraničních oblastech především se sousedním Rakouskem dochází také k vývozu této
suroviny (např. pro středně velkou teplárnu u Gmundu), dle různých informací ve výši až 14
EUR/prm = cca 350 Kč/prm), pro srovnání cena nakoupené DŠ ze strany TH byla v roce 2012
303 Kč/prm.
Výše je tedy uveden souhrn hlavních příčin prudkého vzrůstu ceny tohoto paliva .
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
118
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Stav v letech 2013 - ?
Od letošního roku lze očekávat určitý obrat na trhu s dřevní štěpkou čemuž nasvědčují i některé
pozastavené záměry výstavby těchto zdrojů a nebo jejich optimalizaci z pohledu spotřeby tohoto paliva a
to mimi jiné z následujícího důvodu:
•
•
•
•
•
Od ledna 2013 dochází ke snížení podpory spoluspalování biomasy s uhlím a z toho důvodu
přestává být ekonomicky výhodné spalovat biomasu v kombinované výrobě elektřiny a tepla.
Negativem tohoto opatření jsou nezanedbatelné dopady do ekonomiky těchto zdrojů na
kombinovanou výrobu elektřiny a tepla
Producenti DŠ budou muset nacházet jiné odběratele, tak aby se nedostali sami do
ekonomických problémů
ČR si na druhou stranu snížením výroby „zelené“ energie vyrobené z DŠ komplikuje své závazky
na výrobu energie z OZE, bude muset nahradit jinými zdroji
Další určité omezení lze očekávat po 1.1.2015, kdy podle vyhlášky č. 477/2012 Sb. nebude do
podpory zahrnuta výroba z tzv. hroubí do 1 m délky a tak omezení využití dřevní štěpky.
V Jihočeském kraji se připravovalo několik zdrojů na dřevní štěpku, přičemž:
•
•
Příprava teplárny České Budějovice na toto palivo byla pozastavena, rovněž tak pro Energoblok
Vráto, JIP Větřní, od spoluspalování ustupuje C-Energy Planá nad Lužnicí, omezuje se
spoluspalování v teplárně Písek.
Dokončen byl projekt E.ON Mydlovary a dokončuje se investice v teplárně Strakonice
Z výše uvedeného lze předpokládat mírně optimistickou prognózu pro TH Trhové Sviny v blízké
budoucnosti, nicméně odhadnout jaký bude mít ve finále výše popsané snížení poptávky konečný vliv na
cenu dřevní štěpky nelze, to se ukáže až v následujícím období. Na druhou stranu poptávka po tomto palivu
u rakouské strany zřejmě potrvá, což do jisté míry úbytek poptávky v ČR bude kompenzovat.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
119
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
7.3.1.2
Zemní plyn
Zemní plyn (ZP) je ušlechtilým „nízkoemisním“ palivem, lze jej použít i např. v dopravě, a samozřejmě
k výrobě elektřiny. Jeho výhodou je dobrá „skladovatelnost“ v podzemních úložištích, jimiž ČR disponuje.
Nové kotle a kotelny spalující ZP jsou technologicky na velmi vysoké úrovni jak z hlediska účinnosti, tak
vypouštěných emisí. ZP jako palivo je díky svým vlastnostem a možnostem téměř okamžitého náběhu
technologií vhodný pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, též jako špičkový zdroj elektřiny pro
zajištění stabilizace provozu rozvodných sítí. Diverzifikace dodávek i tras ZP se alespoň částečně zvýšila a
tento trend bude pokračovat. ZP je dle našeho názoru v současnosti a i nejbližších letech vhodným palivem
jak pro kotelny CZT, tak domovní kotelny.
Silné stránky
•
•
•
•
•
V dosahu EU je 84% ověřených světových zásob, proto je zemní plyn pro EU považován za
strategický a víceméně spolehlivý zdroj primární energie.
Nejmenší environmentální dopady z fosilních zdrojů při spalování.
Nízké zatížení environmentální daní.
Vysoká účinnost a pružnost výroby elektřiny, vyšší než u uhelné a jaderné elektrárny.
Snadná decentralizace výroby elektřiny a tedy i vyšší potenciál pro využívání kogeneračních
technologií.
Slabé stránky
•
•
•
•
98% závislost na dovozu.
Současná dominantní závislost ČR na dodávce z Ruské federace přes Ukrajinu (částečně
kompenzováno nový plynovodem GAZELA – plynovod Nord Stream).
Vysoká cena, která má dosud přímou vazbu na cenu ropy, jejíž vysoká cena je ovlivněna kartelem
OPEC.
Cenová volatilita
Příležitosti
•
•
•
Vybudování plynovodu Nord Stream obcházející tranzitní země a diverzifikace v rámci EU výstavbou
terminálů LNG.
Napojení ČR evropskou soustavou na tyto terminály.
Zdroj vodíku pro vodíkové technologie.
Hrozby
•
•
•
Vytvoření kartelu GAS-PEC může znamenat, že nedojde k odtržení cenové vazby zemní plyn – ropa.
Geopolitická nestabilita ovlivňuje cenu zemního plynu.
Využívání energetické závislosti importérů k politickým cílům exportérů.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
120
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Severní plynovod Nord Stream, který obchází Bělorusko, zvyšuje bezpečnost Německa, ale snižuje
důležitost tranzitního plynovodu Družba vedoucího přes Českou republiku. Prostřednictvím plynovodu
Gazela, vedoucím přes české území, má ČR přístup k plynu z Nord Stream. ČR bude muset při diverzifikaci
také spoléhat na napojení v rámci evropských sítí na terminály zkapalněného zemního plynu LNG.
Zkapalněný zemní plyn lze dopravovat podobně jako ropu speciálními tankery. Rozvoj LNG má význam
z hlediska zvýšení bezpečnosti dodávek, otevírá prostor pro zvýšení počtu dodavatelů a pro větší počet
přepravních cest, umožňuje uzavírat i pružné kontrakty na menší objemy.
Světové ceny zemního plynu jsou do značné míry vázány na cenu ropy a bude tomu zřejmě i
v budoucnu. Rozvoj obchodu se zkapalněným zemním plynem bude umožňovat sice větší diverzifikaci
dodavatelů, ale producenti plynu i obchodníci budou mít zájem i nadále vázat cenu plynu na cenu ropy.
Z hlediska paliv je možné konstatovat, že zemní plyn bude poměrně bezpečným palivem, avšak
s dlouhodobě rostoucí cenou při její vysoké volatilitě (bude tedy velmi záležet na systémovém nákupu
ZP, přičemž úspěšné nákupy lze předpokládat spíše u velkých provozovatelů.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
121
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
7.4
ANALÝZA SOUČASNÉ ÚROVNĚ CENY TEPLA V MĚSTĚ TRHOVÉ SVINY
V následujících podkapitolách je analyzována současná cena tepla v porovnání s nejobvyklejšími
substitučními zdroji.
7.4.1 Úvod do problematiky substituce CZT jinými – decentrálními zdroji
Od konce devadesátých let a počátku nového tisíciletí dochází napříč ČR v různé intenzitě ke snahám
k odpojování ze soustav centrálního zásobování. Největší výskyt těchto pokusů se objevoval u novějších
zdrojů na zemní plyn, neboť kombinace vysokých variabilních nákladů a odpisů vytvářela významně vyšší
konečné ceny tepla, než tomu bylo u hnědouhelných zdrojů (viz tabulky na následujících stranách).
Zásadním problémem většiny těchto snah o přechod na decentrální plynový zdroj je skutečnost, že ze
strany alternativních dodavatelů – tzv. “kotlíkových lobby“ jsou ekonomické výpočty a podmínky provozu
definující cenu tepla poskytované potenciálním zákazníkům – bytovým družstvům, nebo SVJ v neúplné,
zkreslené, či podhodnocené podobě. Výsledkem pak byla často zkušenost, že skutečná cena tepla z nového
zdroje není nižší, je v lepších případech stejná, nebo dokonce horší než bez stávajícího centrálního zdroje.
Důvody těchto často zkreslených, či neúplných výpočtů budoucí ceny tepla jsou způsobovány:
A) snahou dosáhnout za každou cenu významně nižší konkurenční ceny tepla oproti stávajícímu zdroji,
B) neznalostí, nebo bagatelizování problematiky reálného provozu a s ním spojených povinností a tím i
nákladů plynových kotelen (revizí, obsluh, údržby),
C) neznalostí cenotvorby celkových variabilních nákladů nového zdroje (zejména vícesložkové ceny
zemního plynu, nezbytných nákladů na elektřinu),
D) zamlžováním dalších složek ceny, jako je promítnutí odpisů z investice, ceny peněz na finančním trhu
a v poslední řadě také případné promítnutí nákladů na odpojení ze strany dodavatele.
Nachází-li se tedy cena tepla z centrálního zdroje na úrovni stejné, nebo nižší než u plánovaného
decentrálního zdroje, neexistují ekonomické důvody k odpojení z CZT soustavy.
I pokud se cena tepla z CZT nachází jen mírně nad cenami z nových substitučních kotelen (do úrovně cca
20 Kč/GJ), není stále ještě jednoznačně výhodné se z CZT odpojit. Důvodem je poskytování dalších služeb ze
strany dodavatele, jako je 24 hod. non - stop služba při poruchách a poškozeních, jistota celoroční dodávky.
Není nutnost sledovat změny v legislativě, dalších povinnostech při provozu a údržbě - vše řeší dodavatel.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
122
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
7.4.2 Komentář k výpočtům substitučních cen
V následující kapitole uvedené srovnání jednotlivých alternativ substitučních plynových zdrojů je
každoročně aktualizováno. V průběhu let byly vytipovány nejvíce se v praxi objevující případy přechodu na
decentrální zdroje. Jedná se o domovní kotelnu pro 20 bytů, blokovou kotelnu pro 100 bytů s klasickým
kotlem a stejnou variantu pro 100 bytů s kondenzačním kotlem. V minulých letech byla ještě porovnávána
varianta s přechodem na vytápění přímotopem, ta je však vůči CZT dlouhodobě nekonkurenceschopná,
proto již není více uváděna. Naopak je každoročně také aktualizována alternativa s domovním plynovým
kotlíkem. Dále je zpracována alternativa tepelného čerpadla s dotápěním A) elektřinou, B) zemním plynem.
Použity byly výhradně prokazatelné náklady vznikající při výstavbě těchto substitučních zdrojů – tzn.
oficiální ceníkové položky dodavatelů technologií, ceníkové hodnoty plynu nejvýznamnějších dodavatelů,
cenovým výměrem ERÚ stanovené hodnoty regulovaných složek zemního plynu a elektřiny a odpovídající
cenu peněz pro pořízení investice.
Náklady na odpojení, které je nutno započíst do nákladů nového zdroje nebyly uváděny, neboť jsou
individuální a nelze je paušálně postihnout. Výsledná ceny je uváděna vždy s DPH a všechny varianty jsou
předkládány ve srovnání Kč/GJ i Kč/kWh. Instalované výkony, počet bytů a účinnost kotlů jsou vždy
uvedeny v záhlaví každé z analyzovaných variant.
Pro výpočty byla použita ceníková cena společnosti EON v roce 2012 u kategorií domovní kotel a
domovní kotelna (63 až 630 MWh). U kategorie bloková kotelna (nad 630 MWh) byly použity informace
z trhu o nárůstu ceny u EON, neboť ceníková cena již není z důvodů konkurenčního boje zveřejňována. U
výpočtu na blokovou kotelnu není započtena investice na vybudování sekundární sítě, která je individuální a
pohybuje se v rozmezí 13 až 15 tis. Kč/metr sítě. Nutno však podotknout, že rizika odpojení přes
vybudovanou konkurenční blokovou kotelnu jsou velmi malá (shoda více odběratelů na investici, vlastnictví
pozemku, velikost investice atd.). Největším konkurentem je tak stále domovní kotelna pro cca 20 bytů,
kde je provedení investice mnohem jednodušší.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
123
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
7.4.3 Výsledné srovnání pro rok 2012
Domovní kotelna
Z porovnání výsledků roku 2012 s rokem 2011 bylo patrné, že díky dramatickému nárůstu ceny komodity
u RWE - meziročně o 30% ceny zemního plynu došlo k nárůstu ceny z konkurenční domovní kotelny
na cca 776 Kč/GJ. Posun je na úroveň z ceny 660 Kč/GJ roku 2011. V porovnání tedy vychází pro většinu
tepláren cena z konkurenčního zdroje pro rok 2012 jako ekonomicky nevýhodná, neboť až na několik
výjimek se ceny tepla pohybují v úrovni do 700 Kč/GJ na patě objektu včetně DPH.
Tepelné čerpadlo
Tepelné čerpadlo je při reálném vyhodnocení vůči CZT nekonkurenceschopné, neboť je nutno část
dodávky tepla zajistit dotápěním. Varianta s elektřinou je zcela mimo ekonomickou výhodnost – 765 Kč/GJ
varianta se zemním plynem je sice o něco lepší, avšak vůči CZT by ve většině případů také neměla být
akceptovatelnou. Klíčovým problémem je poznatek z reálného provozu, že je potřeba dodatečného
instalovaného výkonu investorem záměrně snižována, aby nebyly náklady na vybudování plynové části příliš
vysoké. Pokud by ze strany investora nedošlo k plnému odpojení a zůstalo zachováno připojení na dodávky
z CZT pro zimní měsíce, je dle SEI teplárenský subjekt oprávněn účtovat celoročně plnou výši fixních
nákladů. Pak se opět substituční zdroj stává ekonomicky nevýhodným.
Domovní kotelna s cenou zemního plynu od E.ON v roce 2012
Pro výpočty cenové hranice substituce byla dále použita cena plynu společnost E.ON, která je
prokazatelně nejnižší cenou na trhu dostupnou pro kategorii odběru 63 až 630 MWh. Zde již je situace
podstatně odlišná. Pokud by domovní kotelna získala zemní plyn v této cenové úrovni je potom
konkurenční cena na úrovni 603 Kč/GJ, v takovémto případě je již ohrožena řada teplárenských zdrojů na
zemní plyn a LTO, ale dokonce již také na hnědé uhlí.
Tabulka 59 - Výpočty cen ze substitučních zdrojů pro rok 2012
Náklady
Zemní plyn
El. energie
Údržba
Investice
Obsluha kotelny
Náklady na odpojení
Cena fin. prostředků 7.5%
Celkem
ZP byt
[Kč/GJ]
600,70
15,40
24,95
106,83
0,00
?
58,90
806,78
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
ZP-DK
[Kč/GJ]
555,93
15,23
22,28
87,35
47,52
?
48,16
776,46
ZP-BK
[Kč/GJ]
410,60
15,23
21,38
59,39
71,28
?
32,74
610,63
ZP-BK kond.
[Kč/GJ]
381,35
14,13
21,38
64,39
71,28
?
35,50
588,04
TČ+elektřina
[Kč/GJ]
0,00
364,29
17,00
208,33
61,20
?
114,86
765,69
124
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Tabulka 60 - Výpočty substituční ceny při ceně plynu od E.ON pro rok 2012
Náklady
Zemní plyn
El. energie
Údržba
Investice
Obsluha kotelny
Náklady na odpojení
Cena fin. prostředků 7.5%
Celkem
ZP-DK
[Kč/GJ]
382,37
15,23
22,28
87,35
47,52
?
48,16
602,90
Pozn.
ZP byt – samostatný kotel na zemní plyn v každém bytě
ZP – DK – domovní kotelna na zemní plyn (20 bytů)
ZP – BK – bloková kotelna na zemní plyn (100 bytů)
ZP – BK kond. – bloková kotelna na zemní plyn s kondenzačními kotly (100 bytů)
TČ + elektřina – tepelná čerpadla s elektrokotlem jako špičkovým zdrojem
7.4.4 Konkurenceschopnost ceny tepla ve vztahu k cenám lokálních konkurenčních zdrojů
Ze všech výše uvedených a okomentovaných výpočtů vyplývá, že cenová úroveň běžných potenciálně
možných substitučních zdrojů na zemní plyn i elektřinu je při cenách od RWE vyšší než cena ve stejném roce
2012… 653 Kč/GJ v Trhových Svinech (pro rok 2013 je kalkulováno 660 Kč/GJ). V případě blokové kotelny
(cca pro 100 bytů) a dále při využití kondenzačních kotlů do takovéto kotelny bude cena tepla z těchto
účinnějších ale rovněž investičně náročnějších zdrojů mírně nižší než z CZT. V případě dodávky ZP od
společnosti E.ON bude u domovní kotelny pro 20 bytů celková cena již 603 Kč/GJ. Odpojování od CZT
společnosti Tepelné hospodářství Trhové Sviny by tedy nemělo výrazný ekonomický smysl. Dle našeho
názoru by do hodnoty 700 Kč/GJ neměla žádná zásadní rizika při správném marketingovém postupu
s odpojováním zákazníků hrozit.
Pro zachování konkurenceschopné ceny a zároveň samotné soustavy CZT v Trhových Svinech je
doporučeno nadále udržet cenu tepla max. na uvedené výši z roku 2012 a snažit se i s ohledem na
popsanou situaci ohledně budoucí možné výhodnější situace na trhu s dřevní štěpkou (kapitola 7.3.1.1),
zajistit si pokud možno výhodnější cenu tohoto paliva.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
125
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
7.4.5 Srovnání cen tepla s jinými zdroji
Možných způsobů prezentace ceny tepla je celá řada, avšak pro potřeby jednotného srovnání je
nejobjektivnějším kritériem cena tepla za GJ na patě objektu, včetně DPH a uvedení typu paliva. Právě typ
použitého paliva (tzn. zejména variabilní náklady), případně stáří zdroje (tzn. výše odpisu) jsou hlavními
příčinami, proč se ceny tepla v jednotlivých lokalitách liší až o 200 Kč/GJ. Vzhledem k tomu, že fixní náklady
jsou jednotně regulovány ERÚ je konečná cena tepla nejvíce ovlivňována právě vývojem cen jednotlivých
druhů paliv. Proto nejvyšší ceny tepla vykazují dlouhodobě novější zdroje na zemní plyn a zdroje na TO.
Srovnání zahrnuje naprostou většinu významných tepláren v ČR. Porovnání současné cenové úrovně
v Trhových Svinech s ostatními lokalitami.
Tabulka 61 - Středně velké zdroje, cena tepla
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22a
22b
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
Město
Zdroj
Palivo
Cena konečná
2011
Benešov
Česká Lípa
Turnov
Klatovy
Šumperk
Opava
Náchod
Bruntál
Rožnov pod Radhoštěm
Nový Jičín
Děčín
Prachatice
Havlíčkův Brod
Jihlava
Znojmo
Jindřichův Hradec
Ústí nad Orlicí
Rakovník
Jičín
Blansko
Ostrov
Nymburk
Nymburk
Písek
Louny
Mariánské Lázně
České Budějovice
Uherské Hradiště
Tábor
Vsetín
Jablonec nad Nisou
Příbram
vlastní
vlastní
vlastní
vlastní
vlastní
vlastní
vlastní
vlastní
vlastní
vlastní
vlastní
vlastní
vlastní
vlastní
vlastní
vlastní
vlastní
vlastní
vlastní
vlastní
vlastní
vlastní
vlastní
vlastní
vlastní
vlastní
vlastní
vlastní
vlastní
vlastní
vlastní
vlastní
z.p., LTO
z.p.
z.p.
TTO, HU, z.p.
z.p.
z.p., HU
HU
HU, z.p.
z.p, TTO
z.p.
z.p.
z.p.
z.p.
z.p.
z.p.
z.p., d.š.
z.p.
z.p.
z.p.
z.p.
HU, z.p.
HU
z.p.
HU, bm.
z.p.
z.p, TTO
HU
HU
HU
z.p.
z.p, TTO
HU
[Kč/GJ]
757
600
589
504
563
620
444
529
590
638
630
728
623
524
583
633
551
564
560
550
550
459
556
480
726
612
491
517
597
596
730
504
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
Cena
kalkulovaná
2012
Instalovaný
výkon
[Kč/GJ]
743
680
626
540
654
661
483
532
659
665
688
784
623
552
590
703
626
635
560
616
561
477
626
522
715
674
542
545
636
637
799
549
[MWt]
39,8
79,7
37,0
56,2
64,5
115,0
21,0
54,0
78,3
99,4
109,5
36,0
33,0
74,9
38,0
80,0
40,0
23,0
30,0
49,0
85,0
69,0
81,0
10,7
56,0
463,0
44,8
153,0
198,0
145,0
154,0
126
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Tabulka 62 - Velké zdroje, cena tepla
Město
1.
2.
3.
4.
Zdroj
Plzeň
Brno
Praha (tepl. soustava)
Ostrava
Palivo
vlastní
vlastní
od Entrans
vlastní
HU
z.p.
HU
ČU
Cena
konečná
2011
[Kč/GJ]
392
606
513
509
Cena
kalkulovaná
2012
[Kč/GJ]
423
662
546
524
Cena
konečná
2011
[Kč/GJ]
535
532
553
438
545
587
516
554
435
468
494
467
542
510
696
547
344
630
538
Cena
kalkulovaná
2012
[Kč/GJ]
574
539
599
442
581
569
528
616
471
508
523
494
581
523
676
585
376
673
558
Instalovaný
výkon
[MWt]
-
Tabulka 63 - Městské distribuční společnosti, cena tepla
Město
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
Zdroj
Frýdek –Místek
Klášterec n./Ohří
Kolín
Žďár nad Sáz.
Zlín
Kyjov
Kladno
Hodonín
Štětí
Ústí nad Labem
Most
Mladá Boleslav
Karlovy Vary
Havířov
Sezimovo Ústí
Olomouc
Hradec Králové
Tábor
Otrokovice
Palivo
od Dalkia
od ČEZ
od El.Kolín
od En.Žďas
od Alpiq
od Tepl.Kyjov
od Alpiq Generat.
od El.ČEZ
od En. Mondi
od Teplárny Ústí
od United Energy
od ŠKO-ENERG
od En. SU
od Dalkia
od C-Energy
od Dalkia
od EOP
od Tepl. Tábor
od Tepl. Otrokovice
ČU
HU
HU
HU
HU, ČU
z.p.
HU
HU, d.š.
HU, d.š.
HU
HU
HU, ČU
HU
ČU
HU
HU
HU
HU
HU
Instalovaný
výkon
[MWt]
13,0
21,4
1,0
5,0
3,0
1,5
4,0
36,0
256,0
0,0
-
Tabulka 64 - Další obdobné lokality v JČ, cena tepla
Město
Velešín
Vacov
Nové Hrady
Vimperk
Vodňany
Dačice
Cena
kalkulovaná 2012
[Kč/GJ]
697 resp. 610
660
618
692
737
706
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
Palivo
Instalovaný
výkon
ZP
uhlí
ZP
ZP
ZP
uhlí/ZP
[MWt]
5,8
0,94
1,62
12,3
8,5
7,7
127
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
7.4.6 Opatření pro udržení stávajícího trhu
Opatření lze rozdělit do tří základních skupin:
A) Nezvyšování resp. snížení ceny tepla a udržení její konkurenceschopnosti.
B) V mezích možností realizovat opatření zabraňující poklesu dodávky tepla.
C) Neustálé budování kvalitních vztahů s odběrateli tepla,
Ad A) Vědomí rizika odpojování vyžaduje u všech vlastníků CZT soustav neustálý tlak na snižování
nákladů, optimalizaci všech činností ve vztahu k ceně a kvalitě dodávky. Velmi podobná situace je i
v případě současného provozovatele CZT Tepelné hospodářství Města Trhové Sviny spol. s r.o. Nevýhodou
středně velkého odběratele dřevní štěpky je schopnost nakoupit toto palivo výhodněji, než dokáže velký
odběratel typu Plzeňské teplárenské nebo na druhou stranu odběratelé z Rakouska. Vzhledem k popisu
situace (viz kapitola 7.3.1.1) je do budoucna určitá možnost získání paliva za nižší než současné ceny.
Ad B) Celkový trend poklesu prodeje tepla v regionálním teplárenství za roky 1996 až 2010 se pohybuje
v úrovni téměř 35 %! Od tohoto trendu se neliší ani prodej tepla v Trhových Svinech, kde rovněž
v posledních 10-ti ltech došlo cca k poklesu prodeje tepla o 1/3. Důvodů je několik. Jedná se zejména o
pokračující zateplování budov, výměnu oken za plastová, instalaci termostatických ventilů a dále i mírnější
zimy. Trend poklesu prodeje tepla bude ještě několik let pokračovat, neboť bytový fond není ještě zcela
zateplen. Předpokládaný vývoj úspor na straně objektů je pro město Trhové Sviny vyčíslen v kapitole 8 a
dalších podkapitolách. Vzhledem k nižšímu prodeji tepla dochází obecně u systémů CZT neustále
k „rozpouštění“ fixních nákladů ve stále menším počtu GJ, s minimální možností jejich výši dále snižovat.
Z tohoto důvodu jsou velmi nutná nová připojení, která trend poklesu prodeje alespoň částečně eliminují.
Předpokladem je ovšem konkurenceschopná cena tepla a proto musí být cílem připojovat všechna nová
odběratelská místa, která se nacházejí v blízkosti stávajícího CZT.
Ad C) Budování kvalitních vztahů s odběrateli tepla. Kvalitní doprovodné služby, dobrý marketing a
komunikace se zákazníky jsou nezbytnými prvky pro udržení a rozšíření stávajícího trhu s teplem.
Stoprocentní spolehlivá non–stop služba pro poruchy a opravy. Dále je vhodné:
•
•
•
•
•
1 x ročně provést průzkum u zákazníků ohledně spokojenosti,
s jeho výsledky potom trh seznámit,
sponzorování aktivit, které jsou veřejností vnímány jako přínos pro obyvatelstvo (např. nadace,
nebo nezisková sdružení s dobrým renomé),
cenu tepla zvedat raději každoročně o 2-3% než skokově až po několika letech,
o cenách informovat v předstihu a hlavně transparentně vysvětlit důvody růstu.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
128
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
7.5
BEZPEČNOST DODÁVEK ENERGIE A ENERGETICKÁ SOBĚSTAČNOST MĚSTA
Energetickou bezpečnost chápeme a definujeme jako zajištění kontinuity nezbytných dodávek energie a
energetických služeb pro zajištění chráněných zájmů státu (životů a zdraví lidí, a majetku a životního
prostředí). Nelze ji omezovat pouze na problematiku opatření ropy a zemního plynu, ale jako celý řetěz od
získávání prvotní energie až po její konečné užití. Ať již je zásobování energií narušeno kdekoliv, krizová
situace vzniká právě na konci zásobovacího řetězce (u spotřebitele) - zde se projeví dopady energetické
nedostatečnosti.
Tato definice energetické bezpečnosti vychází z integrální bezpečnosti lidského systému. Potřeba
celostního (holistického) přístupu k bezpečnosti je výsledkem řady prací v oblasti kritické infrastruktury.
Požadavek na energetickou bezpečnost se odvíjí od poptávky konečných spotřebitelů energie, neboť
přerušením dodávek spotřebitelům může nastat krizová situace a ohrožení chráněných zájmů státu. Riziko
v této oblasti nesou odběratelé energie a vzniklé krizové situace řeší stát s prostřednictvím integrovaného
záchranného systému na principu ex post.
Na opačném konci zásobovacího řetězce (na jeho začátku) je získávání zdrojů primární energie, které lze
v zásadě dělit na 2 druhy: neobnovitelné a obnovitelné. Neobnovitelné zdroje jsou fosilní paliva (ropa,
zemní plyn a uhlí) a jaderné palivo. Zajištění energetické bezpečnosti na této straně zásobovacího řetězce
znamená zabezpečit přístup především k neobnovitelným energetickým surovinám (ropa, zemní plyn, uhlí,
přírodní uran) a jejich přepravním trasám. Rizika v této oblasti zmírňuje stát v rámci své zahraniční politiky.
Uprostřed mezi oběma konci zásobovacího řetězce se nacházejí energetické společnosti provádějící
energetické transformace (rafinérie, elektrárny, teplárny, apod.) a dopravu energie (ropovody, plynovody,
elektrovody, teplovody, apod.). Tyto společnosti byly prakticky ze 100% zprivatizovány a jejich podnikání se
řídí obchodním zákoníkem. Podnikání síťových podniků (síťová doprava energie) je navíc regulováno
Energetickým regulačním úřadem. Rizika v této oblasti nesou vlastníci energetických společností. Tato část
energetického systému se nazývá energetickou infrastrukturou, která má většinou charakter tzv. kritické
infrastruktury. Kritickou infrastrukturou se rozumí ty prvky infrastruktury, jejichž vyřazení z funkce může
ohrozit chráněné zájmy státu. Z toho důvodu podléhají tyto podniky nejenom energetické, ale i krizové
legislativě. Debata o energetické bezpečnosti se dělí na tři témata odpovídající třem subsystémům
energetiky:
1. Bezpečnost zajištění energetických zdrojů.
2. Bezpečnost energetických transformací a dopravy energie.
3. Energetická bezpečnost konečných uživatelů energie.
Při debatě o energetické bezpečnosti je třeba vnímat kohezi energetických zdrojů, neboť všechny
energie jsou spolu určitým způsobem svázány a jsou více či méně vzájemně nahraditelné.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
129
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
7.5.1 Rizika zranitelnosti energetické infrastruktury
Z provedených analýz vyplynul zásadní poznatek, že nejzranitelnější energetickou infrastrukturou je
zásobování elektrickou energií. Achillovou patou energetiky jsou přenosové soustavy, zejména její vedení a
transformátory, které jsou velmi zranitelné. Bez ohledu na příčiny může při současném vícenásobném (N>2)
narušení těchto prvků dojít k rozpadu provozu přenosové soustavy a tím i k rozsáhlému blackoutu, neboť
veřejné distribuční soustavy nejsou v současnosti v mnoha případech bez propojení s přenosovou
soustavou schopny provozu. Při nepříznivé souhře okolností by mohl výpadek elektřiny trvat i několik dnů.
Elektrizační soustavy jsou navrhovány podle pravidla (N-1), to znamená, že jsou schopny vyrovnat se bez
problému s výpadkem jednoho prvku soustavy (elektrárny, vedení, transformátoru, …). Na rozdíl od ropy a
zemního plynu však nemá elektrizační soustava žádné „zásobníky“ na překlenutí nedostatku, a tak při
nerovnováze výroby a spotřeby může dojít ke krizové situaci v zásobování elektrickou energií během
několika sekund.
Protože není možné fyzicky zajistit ochranu vedení přenosové soustavy, logicky se nabízí hledat opatření
pro zmírnění dopadů blackoutu s využitím méně kritických zařízení tak, aby bylo možné zabezpečit alespoň
nouzové zásobování elektřinou.
K blackoutu nemusí dojít jen z důvodu teroristického útoku. Prvotní příčina může být způsobena
přetížením, selháním zařízení, selháním lidí, nebo živelní pohromou. Ve velké většině případů jsou tyto
„skoronehody“ zvládnuty ochranami a automatikami bez významnějších problémů. Pokud však dojde
k souhře nepříznivých okolností (koincidenci slabých míst a selhání) může se ta samá událost rozvinout
v rozsáhlý blackout (obrázek 15).
Obrázek 9 - Důsledek koincidence mezer a slabých míst kritické infrastruktury
Skoronehody
Mezery a
slabá místa
Koincidence
způsobí poruchu
Většina známých blackoutů byla způsobena právě rozvojem takových skoronehod. Ze zkušeností
s těmito blackouty vyplývá, že při koincidenci poruch a slabých míst není pravidlo pro navrhování
elektrizačních soustav (N-1) dostatečné, a je třeba hledat i zmírňující opatření pro omezování následných
ztrát.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
130
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Možné příčiny vzniku blackoutu:
• Živelná pohroma – extrémní meteorologicko-hydrologické jevy, zejména vichřice (Kyril, Emma),
• Teroristický útok – přenosová soustava je nejzranitelnějším článkem elektrizační soustavy, je
navržená podle praxe N-1, při útoku na několik správně vytipovaných míst dojde k rozpadu
přenosové soustavy,
• Přetížení soustavy – vlivem nárůstu počtu kolísavých obnovitelných zdrojů energie v Evropě a
neodpovídajícímu (zpožděnému) rozvoji přenosových sítí, dochází velkým přeshraničním tokům
energie v rámci Evropy. To může vést přetížení částí soustavy a jejímu výpadku,
• Porucha zařízení – technické poruchy prvků elektrizační soustavy z jiného důvodu než přírodní
pohromy nebo terorismu,
• Nezvládnutí vyrovnání momentální spotřeby a výroby elektrické energie.
Problém výpadku zásobování elektřinou velkého rozsahu (blackout) je vnímán jako jedno
z nejzávažnějších ohrožení ekonomického vývoje. Specifickou vlastností narušení elektroenergetické
infrastruktury (bez ohledu na příčinu) je skutečnost, že dopady blackoutu na vnější okolí elektrizační
soustavy mohou být značně větší, než škody na vlastním zařízení. Příčinou je vzájemná závislost mající
zesilující efekt mimořádné události a z toho vyplývající kaskádové a dominové jevy šíření krizového stavu.
Výsledkem je ohrožení chráněných zájmů státu, rozklad základních funkcí území a zvětšování zasažené
oblasti.
Zkušenosti z blackoutů posledních let ve světě
Zkušenosti z dopadů blackoutů, které ve světě nastaly v uplynulých deseti letech, ukazují názorně, jak
dochází ke kaskádovému a vějířovitému rozvoji krizových situací (domino efekt), které pak mají za následek
škody na životech, zdraví a majetku. Následující výčet zkušeností není úplný, ale ilustruje názorně, s čím
by se musela města postižená blackouty vyrovnávat.
První minuty
Vypadnou všechny systémy, které jsou závislé na elektřině, pokud nejsou vybaveny záložními bateriemi
nebo agregáty. Blackouty způsobily:
•
•
•
•
Vyřazení dopravní signalizace.
Vyřazení železniční dopravy.
Ochromení provozu letišť.
Výpadek mobilní telefonní sítě, kabelové televize, internetu.
Řada lidí se dostala do svízelné situace:
•
•
•
•
•
Tisíce lidí uvízly ve výtazích.
Tisíce lidí uvízly v metru.
Tisíce lidí uvízly ve vlacích mimo stanice.
Tisíce lidí uvízly v autech na ucpaných komunikacích.
Zmnohonásobila se tísňová volání.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
131
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Hodiny a dny
Většina výrobních podniků a služeb zavřela své provozovny jednak proto, že neměla vlastní nezávislé
zdroje elektřiny, jednak proto, že se zaměstnanci nedostali do práce.
Bylo ochromeno bankovnictví, finanční trhy a elektronický platební styk. Centra sice mají nouzové
zdroje, ale místa, odkud se zadávají příkazy často nikoliv. Nebylo možné vybírat peníze z bankomatů.
Bylo ochromeno zásobování vodou, neboť nedochází k čerpání vody do vyprázdněných vodojemů.
Budovy přestaly být vytápěny a klimatizovány, neboť bez elektřiny vypadnou plynové kotle i centralizované
zásobování teplem.
Značné problémy nastaly v zásobování potravinami a v provozu restaurací, kde přestala fungovat
chladící a mrazící zařízení. Nebylo možné nakupovat, protože většina obchodů zavřela. Když bylo zřejmé, že
obnova bude trvat několik hodin, obchodníci zahájili výprodej potravin dříve, než se zkazí, aby předešli
pozdějším nákladům na jejich likvidaci.
Po několika hodinách se vybily baterie v přístrojích, systémech UPS i baterie nouzového osvětlení.
V provozu zůstaly pouze ty elektrocentrály, které měly zajištěn dostatečný přísun paliva. Například v
Aucklandu bylo odhadem denně spotřebováno v centru města 1 000 000 litrů nafty, což vyžadovalo složitou
a přitom nebezpečnou logistiku.
Mnoho elektrocentrál způsobovalo nadměrné emise a hluk. Někde byl problém s umístěním nádrží příliš
blízko u motoru, problémy s chlazením a s umístěním výfukového potrubí. Některé záložní generátory
nebyly konstruovány pro trvalý provoz. Došlo k několika úmrtím oxidem uhelnatým z výfuku mobilních
elektrocentrál.
Vznikly požáry v důsledku používání svíček a používání mobilních elektrocentrál (přetížení, nesprávné
zapojení). Jen v New Yorku bylo v době blackoutu 14. 8. 2003 zaznamenáno 3000 požárů.
Byla ochromena ambulantní péče ve zdravotních zařízeních a lékárnické služby. Velké nemocnice musely
prodloužit ordinační a operační hodiny, protože mnoho malých nemocnic nemohlo přijímat nové pacienty.
Řada dveří opatřených elektronickými zámky zůstala odblokována. Osoby mohly volně vcházet i
vycházet, takže neexistovala reálná ochrana majetku uvnitř budov. Objevily se případy rabování.
V některých velkých administrativních budovách byly výpadkem proudu aktivovány automatické
protipožární rozstřikovače a ty promočily kanceláře, dokud nepoklesl tlak vody.
Týdny a měsíce
Tuto zkušenost (v mírových podmínkách) má zatím pouze jen Auckland na Novém Zélandě, kde trvala
krizová situace pět týdnů.
Když obnova provozu pokračovala již několik dní, zesílil politický tlak na distribuční společnost natolik, že
pro urychlení obnovy provozu nebyly dodrženy standardy zkoušek opravených částí a došlo k následným
opakovaným poruchám.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
132
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Malým podnikům vznikly ztráty, které nebyly schopny pokrýt. Hospodářská komora doporučila malým
podnikům vyhlásit bankrot.
Velká část obchodních (zejména zahraničních) společností ztratila důvěru v infrastrukturu města a
přesunula svá sídla jinam, zejména do Wellingtonu, ale i do Austrálie. Auckland nese ekonomické důsledky
5ti týdenního blackoutu v roce 1998 dodnes. Jsou to jednak ztráty pracovních míst, ale i příjmů (daní).
7.5.2 Ostrovní provozy z pohledu krizového řízení
Pod pojmem „krizové řízení“ můžeme zahrnout veškeré aktivity veřejné správy v součinnosti
s ekonomickými subjekty a občany směřující ke snížení rizika, v tomto případě hrozby totálního výpadku
elektrické energie a minimalizaci škod a ztrát v případě, že tato situace nastane.
Současné krizové a další oborové plány samozřejmě počítají s možností výpadku elektrické energie
velkého rozsahu. Tato oblast je však většinou chápána zjednodušeně - jako danost, se kterou nelze nic
podstatného dělat, kterou mají v ruce pouze energetici a kde lze tudíž jen akceptovat hrozby a způsoby
řešení vycházející z elektrizační soustavy.
V rámci této problematiky z pohledu krizového řízení, lze počítat se zachováním minimálního zásobování
infrastruktury alespoň ve vybraných regionech. Tomu je možno přizpůsobit i krizové plány orgánů veřejné
správy a plány krizové připravenosti (resp. plány zachování kontinuity) subjektů kritické infrastruktury a
podstatně tak snížit dopad tohoto rizika na ekonomiku a v důsledku na samotné obyvatele.
Sama možnost rekonfigurace napájecí sítě tak, aby místo stavu „Blackout“ bylo využitím lokálních zdrojů
dosaženo v co největším teritoriálním rozsahu stavu „Greyout“ přináší orgánům veřejné správy novou
možnost optimalizovat řízení v krizi. Nejedná se v žádném případě o to, že by stát prostřednictvím nějakého
svého orgánu či organizace jakkoliv zasahoval do řízení energetických sítí, ale o to, že vzhledem k zákonným
možnostem získávání informací a komunikačním vazbám je možno předem navrhnout optimální strategii
(priority zásobování) pro chování v období výpadků.
Základní činnosti, které budou tímto způsobem zefektivněny, leží v plánovacím období, kdy je možno
s přihlédnutím k možnosti ostrovního provozu rozšířit analýzu rizik, dopadů a opatření ke snížení škod a
ztrát.
V rámci rozšířené analýzy rizik můžeme dojít ke zpřesněné bilanci možností a potřeb pro nouzové stavy a
připravit scénáře a konfigurační schémata pro různé případy výpadků tak, aby je bylo možné v dané situaci
použít.
Ke stávajícím metodám a nástrojům pro krizové řízení tak přibývá možnost popsat potřeby v teritoriu z
hlediska zachování kontinuity v rámci území (jak velké to území je spočívá v konkrétní sestavě zdrojů,
spotřeby, propojovacích sítí a možností jejich rekonfigurace). Je možné provést hodnocení subjektů
v teritoriu pro případ výpadků elektrické energie z hlediska:
•
•
Společenské důležitosti (potřebnost a důležitost pro zachování života společnosti a funkčnosti
zájmového území).
Elektroenergetické náročnosti.
Subjekty zde máme na mysli organizace, které zajišťují činnost tzv. kritické infrastruktury. Vstupem
do této analýzy je podrobnější časový diagram odběrů, kde jsou jednotlivé subjekty zařazeny podle výše
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
133
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
uvedených kritérií. Dalším vstupem je pak variantní kapacita nouzového zásobování energií v ostrovním
provozu.
Elektroenergetická náročnost objektů kritické infrastruktury (OBT KI – právní subjekt může mít více
objektů v různých lokalitách) je sledována pro několik typických případů:
•
•
•
•
•
Optimální elektroenergetická náročnost OBT KI, s plným provozem všech činností.
Minimální elektroenergetická náročnost OBT KI, se zachováním klíčových činností.
Udržitelná elektroenergetická náročnost OBT KI, bez provozování hlavních a klíčových činnosti,
ale technologické minimum umožňující zachování kontinuity do budoucna.
Časový průběh spotřeby OBT KI.
Existence a parametry záložního zdroje elektrické energie OBT KI.
Obrázek 10 - Sběr informací o subjektech kritické infrastruktury
S pomocí softwarové podpory je pak možno srovnat časovou potřebu elektrické energie s možností
zdroje (zdrojů) v rámci ostrova a naplánovat provozní režim tak, aby bylo možno ostrovní provoz udržet. To
znamená jak dohody o nastavení nouzových režimů pro velkoodběratele, tak perspektivní řízení
minimálního odběru na straně domácností (tj. např. přepnutí na úsporný režim s využitím digitálních
elektroměrů).
Získané údaje slouží jednak pro podporu rozhodovacího procesu pracovníka dispečinku distributora
energie (tj. volba scénářů rekonfigurace sítě a kontrola, případně regulace odběru v rámci ostrova s
ohledem na společenskou důležitost subjektů). Zároveň slouží jako společná informační základna
zástupcům distributora elektrické energie, veřejné správy, subjektů kritické infrastruktury i dalších
účastníků (včetně veřejnosti) pro aktuální informovanost o stavu a předpokládaném vývoji situace.
Spoluprací orgánů krizového řízení, distributorů energie a subjektů KI je pak možno dosáhnout optimální
reakce teritoria na případné výpadky s minimalizací škod a ztrát. Fakticky se to může projevit tak, že při
nastavení ostrovního provozu podle předem připraveného (či ad-hoc upraveného) scénáře, který vychází z
reálných informací, je řízena dodávka energie jak v objemu, tak v čase.
Dotčené subjekty mohou pak v souvislosti s tímto scénářem počítat s dodávkami elektrické energie
podle dohodnutého harmonogramu a přizpůsobit jim svoji činnost. Bude tím umožněno zachování
základních činností v teritoriu až do obnovení normálního stavu elektrizační soustavy a dosaženo značného
snížení zranitelnosti území hrozbou blackoutu a snížení případných škod a ztrát.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
134
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
7.5.3 Vize zodolnění větších měst
Protože při blackoutu jsou nejvíce ohrožena větší města z důvodu jejich vyšší závislosti na infrastruktuře,
vychází vize jejich zodolnění z myšlenky využití místních energetických zdrojů (zejména tepláren) pro
zajištění alespoň nouzového zásobování elektřinou. Tímto způsobem by bylo možné změnit současnou praxi
rotujícího blackoutu (rolling blackout) podle frekvenčních a vypínacích plánů na rotující „greyout“, tj. nikoliv
vypnutí ale rotující snížení odběru elektřiny na bezpečnostní minimum zajištěné pro všechny spotřebitele.
Domácnosti by tak měly například možnost alespoň svítit, mít zapnuté ledničky a mrazáky a televizní
přijímače (důležité pro informování o průběhu krizové situace), a zůstaly by v provozu i plynové kotle a
podobné spotřebiče s nízkou spotřebou elektřiny. Tím způsobem by bylo možné přečkat bez paniky a
větších ztrát i případné déletrvající krizové situace v nadřazené přenosové soustavě.
7.5.4 Krizový ostrovní provoz vyčleněné části distribuční soustavy
V současnosti je již vyvinut a odzkoušen systém, který dokáže nebezpečí rozvratu života společnosti a
ekonomické škody podstatně omezit. Řízenou dodávkou elektřiny pro vybrané spotřebitele a spotřebiče je
možné udržet chod nemocnic, bankomatů, vodáren, kanalizace a další významné systémy kritické
infrastruktury. Namísto střídavého vypínání celých čtvrtí je možné automaticky, cíleně omezit spotřebu tak,
aby mohly nezbytné spotřebiče zůstat v provozu ve všech domácnostech bez přerušení.
Vhodným zdrojem pro využití v krizovém ostrovním režimu jsou městské teplárny nebo závodní
elektrárny s tepelným technologickým schématem obsahující kondenzační odběrové turbosoustrojí
vyvedené elektricky do distribuční soustavy.
Krizový ostrovní provoz je tvořen vlastními zdroji, částí stávající distribuční sítě a selektivně řízenou
spotřebou elektrické energie odběrných míst. Principiální schéma přenosové a distribuční soustavy je
znázorněno na obrázku.
Elektrický výkon velkých systémových elektráren (centralizovaných zdrojů elektřiny) je vyveden do
rozvoden nebo vedení 400 kV, případně 220 kV přenosové soustavy (výjimečně i do 110 kV) a přiveden do
napájecích uzlů distribučních soustav 400/110 kV (nebo 220/110 kV). Z nich je elektřina vedeními 110 kV
distribuována do elektrických stanic 110/22 kV nebo přímo k největším průmyslovým zákazníkům.
Z elektrických stanic 110/22 kV je elektřina rozváděna prostřednictvím vedení 22 kV k menším
velkoodběratelům a distribučním transformátorovým stanicím 22/0,4 kV a odtud vedením nízkého napětí je
rozváděna institucím, podnikatelům a domácnostem.
Do všech napěťových úrovní distribučního systému paralelně pracují, někde více, někde méně,
decentralizované zdroje elektřiny. Některé z nich by byly schopné při zajištění konkrétních podmínek
samostatně nebo ve spolupráci s dalšími zdroji autonomně zásobovat vyčleněnou oblast distribuční
soustavy v tzv. krizovém ostrovním režimu.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
135
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Obrázek 11 - Možnosti ostrovního provozu v distribuční soustavě
Přenosová
soustava
Vedení 400 kV
R 400 kV
400/110 kV
Ostrovní provoz
uzlových oblastí
na VVN
Vedení 110 kV(VVN)
R 110 kV
Vedení 110 kV
El.st.
110/22 kV
Vedení 22 kV(VN)
Vedení 22 kV(VN)
Rozvodna 22 kV
DTS
Ostrovní provoz uzlových
oblasti 110/ 22kV na VN
Autonomní
ostrovní
provoz 22 kV
22/0,4 kV
Vedení 400/230 V
Vedení
NN
Rozvaděč NN
Mikrosíť
NN
Podle rozsahu můžeme rozlišit následující ostrovní provozy:
1. Mikrosíť na úrovni nízkého napětí (NN) umožní nouzové zásobování elektřinou pro malou obec
nebo část větší obce.
2. Autonomní ostrovní provoz na úrovní vysokého napětí 22 kV (VN) zajistí krizové napájení
elektřinou pro jednu nebo několik obcí či malého města např. při povětrnostních kalamitách
v podhorských a horských oblastech.
3. Ostrovní provoz uzlové oblasti 110/22 kV na straně 22 kV je schopen poskytnout nejnutnější
elektrický výkon v mimořádných situacích pro spotřebitele elektřiny ve městě velikosti bývalého
okresního města a jeho okolí.
4. Ostrovní provoz několika uzlových oblastí 110/22 kV na straně 110 kV je významným zdrojem
zásobování kritické infrastruktury a domácností v krizových situacích pro krajská města a další
přilehlé obce.
Nutnou podmínkou je mít k dispozici nejen výkon ve vhodných (např. teplárenských) zdrojích, ale i
přístup do předem připravených vyčleněných distribučních sítí provozovatelů distribučních soustav
v krizových situacích.
Bilanční automatika jako neoddělitelná součást centrální řídící jednotky v ustáleném provozním stavu
před případným vznikem krizového ostrovního provozu trvale vyhodnocuje výkonovou bilanci krizové
oblasti měřením činného výkonu (P) ve spotřebě a elektrického výkonu teplárenského zdroje (zdrojů).
Trvale je k dispozici výpočtový údaj o výkonu, který je třeba odepnout v případě vzniku krizového
ostrovního provozu, tak aby nastala rovnováha mezi výrobou a spotřebou.
Součástí tohoto konceptu je využití inteligentních elektroměrů, v souvislosti se záměrem distribučních
společností osadit všechna odběrná místa elektroměrem s dálkovým odečtem spotřeby (nařízení EU do
roku 2020). Jednou z jejich funkcí je dálkové omezení proudové hodnoty jističe odběrného místa. To
znamená, že v krizové situaci je u odběrných míst, které nejsou objekty kritické infrastruktury, snížena
spotřeba na minimum a pokud odběratel svojí spotřebou přesáhne povolenou hodnotu, jistič vypne.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
136
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Uvedenými postupy dojde ke snížení zatížení, které zůstalo při vzniku krizového ostrovního provozu v
napěťovém stavu a zdroj sníží svůj výkon. Následně lze postupně zapnout vývody, které byly při centrálním
odlehčení vypnuty a uvedený postup odlehčení opakovat. Cílem je maximální využití výkonu zdroje
v krizové oblasti tak, aby byly přednostně zásobeny objekty kritické infrastruktury (ale také s případným
omezením) a plošně obyvatelstvo v minimální výkonové míře zajišťující základní osvětlení, chod
chladniček/mrazniček, TV (informovanost) a případně i automatiku plynových kotlů, pokud není byt
zásobován z CZT.
Následující obrázek představuje zjednodušené schéma konceptu nouzového zásobování elektřinou
v rámci krizového ostrovního provozu, včetně prezentace krizového řízení.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
137
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Obrázek 12 - Schéma funkce krizového ostrovního provozu
Nezastupitelné místo v realizaci krizové energetiky mají stávající městské teplárny, které mohou za
určitých předpokladů významně zvýšit odolnost distribučních sítí proti blackoutu. Zdroje distribuční
soustavy, které budou navíc vybaveny funkcí startu ze tmy (black start), mohou být kromě ostrovního
provozu pro nouzové zásobování elektřinou využity rovněž pro obnovu provozu elektrizační soustavy po
blackoutu, především pro najetí vlastních spotřeb některých systémových elektráren.
Historicky budovaný systém CZT v ČR zajišťuje dostatečný počet těchto decentralizovaných zdrojů
většinou lokalizovaných v místě spotřeby nejen tepla ale i elektrické energie. Historii odpovídá také jejich
výrobní charakter – většinou jsou osazeny protitlakými turbínami, které nelze využít jako hlavní regulační
zdroj v krizovém ostrovním provozu, ale pouze jako zdroje pomocné. V současné době řada tepláren buduje
kondenzaci pro lepší ekonomiku v době mimo topnou sezónu. V tomto případě je nutné již teď postupovat
koncepčně tak, aby zdroj byl připraven pro plné uplatnění v systému krizové energetiky.
V případě samostatného menšího města jako jsou Trhové Sviny může takovéto zabezpečení
poskytnout zdroj teplárenského provozu s výrobou elektřiny Tepelné hospodářství Města Trhové Sviny
spol. s r.o. (v současné době je kogenerační zdroj el. energie o výkonu 0,6 MWe a dále dvě malé plynové
kogenerační jednotky o výkonu 0,066 kWe). Dalším možným kogeneračním zdrojem je bioplynová stanice
ELGA s.r.o. o el. výkonu 1,19 MWe. Nicméně zajištění města případně v tzv. ostrovním provozu by
znamenalo mnohem širší zásah do celého systému řízení distribuční soustavy přesahující možnosti jak
samotného města, tak i provozovatele tohoto zdroje a muselo by se řešit na úrovni ČEPS apod.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
138
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
7.5.5 Přístup veřejné správy, energetická bezpečnost jedením z cílů SEK
Energetická bezpečnost se v posledních letech stala nedílnou součástí zásadních strategických
dokumentů státní správy. Významné koridory určené pro výstavbu nových páteřních vedení energií jsou
zařazovány do Politiky územního rozvoje ČR a Zásad územního rozvoje jednotlivých krajů. Jsou realizována
opatření vedoucí ke zvýšení odolnosti technické infrastruktury a diverzifikaci zdrojové základy ČR jako celku.
Postoj Ministerstva průmyslu a obchodu k problematice ostrovních provozů jako klíčového prvku
technické infrastruktury lze vyvodit i z faktu, že realizace ostrovních provozů je zanesena v zatím poslední
aktualizaci Státní energetické koncepce, kde jsou tyto cíle definovány takto:
-
Dopracovat územní energetické koncepce tak, aby zajišťovaly alespoň pro větší města
nezbytné dodávky energie v ostrovních provozech a rychlou a účinnou reakci v případech
rozsáhlých poruch nebo přírodních katastrof.
-
Zvýšení energetické bezpečnosti a odolnosti ČR a posílení schopnosti zajistit nezbytné dodávky
energií v případech kumulace poruch, vícenásobných útoků proti kritické infrastruktuře a v
případech déle trvajících krizí v zásobování palivy.
-
V oblasti elektroenergetiky zajišťovat stabilitu z hlediska zdrojového (robustní, výkonově
přebytková soustava), tak i přenosového s důrazem na zajištění dostatečné a udržitelné
domácí produkce s mírně přebytkovým saldem. Dále soustřeďovat pozornost na přípravu
ostrovních provozů pro řešení nouzových stavů, udržení dostatečné výše regulačního výkonu a
zkvalitnění právního rámce pro zajištění bezpečnosti a kontinuity provozu prvků energetické
infrastruktury. Zvyšovat odolnost elektrizační a plynárenské soustavy proti poruchám a
výpadkům a jejich schopnost, v případě nouze, pracovat v ostrovních provozech. Trvale
zajišťovat dostatečné havarijní zásoby všech základních primárních zdrojů
Oponentní posudky výzkumných úkolů zpracovávaných na téma startů ze tmy a ostrovních provozů od
zástupců státní správy (PSP ČR, MV-GŘ HZS ČR), lze shrnout do několika bodů:
-
realizace ostrovních provozů je významným základem pro další aktivity směřující k energetické
bezpečnosti kraje (státu)
-
ostrovní provoz distribuční soustavy umožňuje:
-
•
včasnou reakci na možné přerušení dodávek elektrické energie z přenosové
soustavy
•
zvýšení připravenosti kritické a ostatní infrastruktury na danou situaci
•
efektivní řešení nastalé krizové situace
•
zachování základních hodnot a zájmů společnosti potažmo funkcionality územního
celku v případě déle trvajícího výpadku dodávek elektrické energie z přenosové
soustavy
je nutné užší propojení energetické a krizové legislativy.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
139
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
8
8.1
HODNOCENÍ EKONOMICKY VYUŽITELNÝCH ÚSPOR U SPOTŘEBITELSKÝCH,
DISTRIBUČNÍCH A VÝROBNÍCH SYSTÉMŮ
ZÁKLADNÍ BILANCE ÚZEMÍ
Základní bilance vycházející z dostupných statistik je uvedena v následující tabulce a grafu. Podrobněji je
uvedeno v kapitole 5.1.
Tabulka 65 - Základní vstupní energetická bilance, spotřeba energie v palivu
Trhové Sviny
[MWh/rok]
[GJ/rok]
Zemní plyn
z toho maloodběr domácnosti
z toho maloodběr podnikatelé
z toho velkoodběr
Elektrická energie
z toho domácnosti
z toho maloodběr podnikatelé
z toho velkoodběr
Tuhá paliva REZZO 1 a 2, zdroj CZT
Biomasa - dřevní štěpka, R1 a R2
Kapalná paliva REZZO 1 a 2
Plynový olej pro topení, R1 a R2
Tuhá paliva REZZO 3
Koks, R3
Černé uhlí, R3
Hnědé uhlí, R3
Dřevo, R3
Topný olej, R3
Bioplyn, R3
Propan-Butan, R3
Kapalná biopaliva, R3
8 164
5 597
1 426
1 141
17 106
6 906
2 702
7 499
32 631
32 631
153
153
11 782
22,5
97,2
5293,6
6258,2
46,7
0,0
63,9
0,0
29 391
20 148
5 135
4 108
61 583
24 860
9 726
26 996
117 473
117 473
550
550
42 415
81
350
19057
22 529
168
0
230
0
Celkem
69 837
251 412
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
140
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
8.2
ÚSPORY SPOTŘEBITELSKÝCH SYSTÉMŮ
8.2.1 Vazba na rozvoj území, městských částí, podnikatelských aktivit
Energeticky úsporná opatření jsou základem naplňování principů udržitelného rozvoje energetického
systému města. Na jedné straně se jedná o úspory energie využíváním účinnějších a hospodárnějších
zařízení u spotřebitelů, na straně druhé jde o snižování náročnosti výroby energie ve výrobních systémech a
zvyšování účinnosti při přenosu a distribuci energie. Energetické úspory mají významný environmentální
přínos.
Pro stanovení cílů v oblasti zvyšování energetické účinnosti je v prvé řadě potřeba ocenit potenciál úspor
energie. Z hlediska realizovatelnosti je třeba rozdělit potenciál na ekonomicky nadějný reálný a na technicky
dostupný resp. ekonomicky návratný za dobu životnosti.
Ke zvyšování ekonomicky nadějného reálného potenciálu může pomoci i naplňování cílů Státní
energetické koncepce. Jedním z těchto cílů je odstraňování problémů a bariér bránících realizaci potenciálu
úspor. Úkolem energetického řízení v rámci realizace Územní energetické koncepce je proto odstraňování
identifikovaných překážek ve využívání ekonomicky nadějného potenciálu.
V následujících kapitolách je uveden technicky dostupný potenciál energetických úspor dosažitelný
v následujících 20 letech. Tento potenciál je možno definovat jako reálně možný při použití výrobků a
technologií v současné době dostupných.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
141
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
8.2.2
Úspory energie v budovách - legislativa
V souvislosti s cíly EU na snižování spotřeby energie v budovách, které se podle různých zdrojů podílejí
na průměrné celkové spotřebě energie v EU až 40 %, vznikla směrnice Rady a Evropského parlamentu
2010/31 EU, jejíž požadavky jsou následně implementovány do národní legislativy jednotlivých států.
Na základě požadavků uvedené směrnice 2010/31 EU byl novelizovaný zákon č. 406/2000 sb. o
hospodaření energií a to zákonem č. 318/2012 Sb.
Součástí tohoto zákona, jehož cílem je dosažení nižší spotřeby energie v budovách je i definování pojmu
Průkazu energetické náročnosti budovy (PENB). Tento pojem se objevil již v původním zákoně 406/2000 Sb
a určoval povinnost zpracovat Průkaz energetické náročnosti v případech :
a) Při výstavbě nových budov
b) Při větších změnách dokončených budov s celkovou podlahovou plochou nad 1000m2, které ovlivňují
jejich energetickou náročnost
c) Při prodeji nebo nájmu budov nebo jejich částí v případech, kdy pro tyto budovy nastala povinnost
zpracovat průkaz podle písmene a) nebo b)
Nově ve znění novely zákona 406/2000 Sb ve znění Sb. č. 318/2012 část Průkazy energetické náročnosti
budovy – PENB (vyhláška č.78/2013 Sb.) vyplývají následující základní povinnosti:
(1) Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek je povinen:
a) zajistit zpracování průkazu energetické náročnosti PENB(dále jen „průkaz“) při výstavbě nových budov
nebo při větších změnách dokončených budov,
b) zajistit zpracování průkazu PENBu budovy užívané orgánem veřejné moci od 1. července 2013 s
celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 500 m2 a od 1. července 2015 s celkovou energeticky
vztažnou plochou větší než 250 m2,
c) zajistit zpracování průkazu PENB pro užívané bytové domy nebo administrativní budovy
1. s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 1 500 m2 do 1. ledna 2015,
2. s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 1 000 m2 do 1. ledna 2017,
3. s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 1 000 m2 do 1. ledna 2019,
e) u budovy užívané orgánem veřejné moci v případě, že pro ni nastala povinnost zajistit zpracování
průkazu podle odstavce 1 písm. a) až c), umístit průkaz v budově podle prováděcího právního předpisu,
f) předkládat na vyžádání průkazy ministerstvu nebo Státní energetické inspekci.
(2) Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek jsou povinni
a) zajistit zpracování průkazu
1. při prodeji budovy nebo ucelené části budovy,
2. při pronájmu budovy,
3. od 1. ledna 2016 při pronájmu ucelené části budovy,
b) předložit průkaz nebo jeho ověřenou kopii
1. možnému kupujícímu budovy nebo ucelené části budovy před uzavřením smluv týkajících se koupě
budovy nebo ucelené části budovy,
2. možnému nájemci budovy nebo ucelené části budovy před uzavřením smluv týkajících se nájmu budovy
nebo ucelené části budovy,
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
142
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
c) předat průkaz nebo jeho ověřenou kopii
1. kupujícímu budovy nebo ucelené části budovy nejpozději při podpisu kupní smlouvy,
2. nájemci budovy nebo ucelené části budovy nejpozději při podpisu nájemní smlouvy,
d) zajistit uvedení ukazatelů energetické náročnosti uvedených v průkazu v informačních a reklamních
materiálech při
1. prodeji budovy nebo ucelené části budovy,
2. pronájmu budovy nebo ucelené části budovy.
(3) Vlastník jednotky je povinen
a) předložit průkaz nebo jeho ověřenou kopii
1. možnému kupujícímu jednotky před uzavřením smluv týkajících se koupě jednotky,
2. od 1. ledna 2016 možnému nájemci jednotky před uzavřením smluv týkajících se nájmu jednotky,
b) předat průkaz nebo jeho ověřenou kopii
1. kupujícímu jednotky nejpozději při podpisu kupní smlouvy,
2. od 1. ledna 2016 nájemci jednotky nejpozději při podpisu nájemní smlouvy,
c) zajistit uvedení ukazatelů energetické náročnosti uvedených v průkazu v informačních a reklamních
materiálech při
1. prodeji jednotky,
2. od 1. ledna 2016 pronájmu jednotky.
(4) Průkaz PENB platí 10 let ode dne data jeho vyhotovení nebo do provedení větší změny dokončené
budovy, pro kterou byl zpracován, a musí být zpracován pouze příslušným energetickým specialistou
Dále jsou uvedeny povinnosti vztahující se k výstavbě nových budov resp. rekonstrukcí stávajících budov
Dle výše uvedeného zákona v případě výstavby nové budovy bude stavebník povinen plnit požadavky na
energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu a při podání žádosti o stavební
povolení nebo ohlášení stavby doložit kladným závazným stanoviskem dotčeného orgánu podle § 13 (Státní
energetická inspekce) splnění požadavků na energetickou náročnost budovy s tzv. téměř nulovou
spotřebou energie, a to v případě budovy, jejímž vlastníkem a uživatelem bude orgán veřejné moci nebo
subjekt zřízený orgánem veřejné moci (dále jen „orgán veřejné moci“) a jejíž celková energeticky vztažná
plocha bude
1. větší než 1 500 m2, a to od 1. ledna 2016,
2. větší než 350 m2, a to od 1. ledna 2017,
3. menší než 350 m2, a to od 1. ledna 2018
V případě nových budov, jejímž vlastníkem není „orgán veřejné moci“ bude povinné splnění požadavků na
energetickou náročnost budovy s téměř nulovou spotřebou energie, a to v případě budovy s celkovou
energeticky vztažnou plochou větší než 1 500 m2 od 1. ledna 2018, v případě budovy s celkovou energeticky
vztažnou plochou větší než 350 m2 od 1. ledna 2019 a v případě budovy s celkovou energeticky vztažnou
plochou menší než 350 m2 od 1. ledna 2020.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
143
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
V případě stávajících budov bude v případě větší změny dokončené budovy stavebník, vlastník budovy
nebo společenství vlastníků jednotek povinni plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle
prováděcího právního předpisu (vyhláška č. 78/2013 Sb.). Stavebník je povinen při podání žádosti o
stavební povolení nebo ohlášení stavby, anebo vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek
jsou povinni před zahájením větší změny dokončené budovy splnění požadavků doložit průkazem
energetické náročnosti budovy
Novelizovaný zákon č. 406/2000 Sb. dále definuje „Účinnost užití energie zdrojů a rozvodů energie“ a
Kontrolu provozovaných kotlů a rozvodů tepelné energie a klimatizačních systémů. Prováděcími vyhláškami
jsou nově vyhláška MPO č. 193/2013 Sb., o kontrole klimatizačních systémů, vyhláška MPO č. 194/2013 Sb.,
o kontrole kotlů a rozvodů tepelné energie a vyhláška MPO č. 441/2012 Sb. o stanovení minimální účinnosti
užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie.
Zákon č. 406/2000 Sb. dále upřesňuje pojem Energetický štítek výrobků a pojem Ekodesign týkající se
výrobků spojených se spotřebou energie, na které se vztahují požadavky na ekodesign, označování CE a ES
prohlášení o shodě.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
144
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
8.2.3 Úspory energie v rezidenčním sektoru (domácnostech)
V případě doporučeného postupu v procesu úspor energií lze vyjádřit potenciál úspor z rozdílu současné
spotřeby energie a předpokládané spotřeby v horizontu 20-ti let pro rok 2033.
Úspora energie na vytápění
Největší potenciál v tomto sektoru je možný úsporou energie na vytápění a to především v důsledku
komplexního zateplování obálky budov (výměna výplní otvorů, zateplování svislých obvodových stěn,
zateplováním plochých střech, podlah nevytápěných půd a stropů nad nevytápěnými suterény). Dalších
úspor v případě vytápění je a bude postupně dosahováno i postupným instalováním účinnějších zdrojů
tepla.
V současné době se v rámci revitalizačních a dotačních programů se postupně výrazně zvýšil počet
rekonstruovaných a zateplených obytných i občanských objektů. S ohledem na tento vývoj lze
předpokládat, že cca do roku 2030 bude převažující část bytového fondu splňovat nízkoenergetický
standard resp. se bude k tomuto standardu blížit. Tento předpoklad by měl být dosažen rovněž z důvodu
splnění požadavků směrnice Rady a Evropského parlamentu 2010/31 EU.
Ze směrnice vyplývá, že budou smět být stavěny pouze „budovy s téměř nulovou spotřebou
energie“ – schopné zajistit si většinu potřebné energie samy, přičemž větších nových veřejných budov se
toto opatření bude týkat již od roku 2016. Zvýšená spotřeb vlivem výstavby nových budov, tak bude
výrazně snížena oproti dosavadní praxi.
Stávající budovy by měly standardů směrnice dosahovat postupně – tj. při „větších renovacích"
(zahrnujících alespoň 25 % plochy pláště budovy, nebo v hodnotě 20 % budovy).
Dle studie s názvem „Potenciál úspor energie v budovách v ČR“ zpracované aktuálně v roce 2013
společností PORSENNA o.p.s., činí celková spotřeba energie v budovách v ČR 30 % celkové konečné
spotřeby energie ČR, což v absolutní hodnotě představuje 360 PJ ročně (360 mil. GJ resp. 100 mil. MWh).
Z toho spotřeba energie v domech pro bydlení činí 227 PJ a z toho energie na vytápění 137 PJ (k roku 2011).
Energie na vytápění činí 60 % z celkové spotřeby energie v budovách pro bydlení. Rozdělení ostatní
spotřeby je uvedeno v následujícím grafu.
Graf 52 - Rozdělení a velikost spotřeby energie ve výši 227 PJ v budovách pro bydlení
Rozdělení a velikost spotřeby energie v budovách pro
bydlení v roce 2011 v (PJ) a (%)
Ostatní
spotřeba
elektřiny; 25;
11%
Vaření; 22; 10%
Osvětlení; 6; 3%
TUV; 37; 16%
Vytápění; 137;
60%
Zdroj: [16], [1]
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
145
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Graf 53 - Stav renovací bytového fondu ČR k roku 2012
Stav renovací bytového fondu ČR k roku 2012
1800
1600
1600
1400
1200
1000
740
800
670
530
600
400
210
200
200
0
Počet b.j.
Nerenované RD
Renovované RD
Nerenované nepanelové BD
Nerenované panelové BD
Renovované nepanelové BD
Renovované panelové BD
Zdroj: [16] a [24]
Ve výše uvedené studii se uvádí, že v ČR že z cca 4 miliónů bytových jednotek ještě 77 % nebylo v roce
2012 zatepleno, největší část potom tvoří nerenovované rodinné domy, resp. byty v rodinných domech. Ve
výše uvedeném grafu je znázorněn konkrétní počet renovovaných a nerenovovaných bytových jednotek
v roce 2012 dle typů domů v ČR.
Dále byl v této studii vyčíslen ekonomický (tj. reálný) potenciál úspor energie komplexním zateplením
bytového fondu, kde se v případě zachování podpůrných programů, zejména aktuálně schváleného
programu Nová Zelená úsporám a obecného trendu energetické sanace domů a bytů uvažuje, že
v horizontu roku 2030 bude komplexní zateplení s regulací zdrojů u téměř 60 % bytových jednotek a
docíleno tak absolutní úspory ve výši 32 PJ v porovnání se stavem roku 2011. Hlavními riziky nenaplněni
této ekonomické varianty jsou pokračující ekonomické krize, nedostatečná intervence ze strany státu a
nedostatečné zdroje domácností na investice dooprav a renovací. Rovněž byl vyčíslen technický (teoretický
potenciál), kdy je uvažováno více než dvojnásobné úspory na úrovni 70 PJ.
Shrnutí variant:
Varianta ekonomická (reálná) - úspora energie na vytápění 32 PJ, tj. 24 % spotřeby v roce 2011
Varianta technická (teoretická) - úspora energie na vytápění 70 PJ tj. 51 % spotřeby v roce 2011
V obou variantách se jedná o úsporu absolutní, tj. po odečtení vlivu spotřeby nove výstavby.
Úspory el. energie na provoz el. spotřebičů
- S ohledem na vybavování budov úspornějšími spotřebiči, lze odhadovat snižování spotřeby
elektrické energie, které však bude bohužel na druhou stranu „kompenzováno“ vyšším počtem
různých elektrických spotřebičů, takže spotřeba el. energie bude spíše stagnovat, případně je
pravděpodobný i její mírný nárůst (rovněž předpoklad SEK 2012).
- Na spotřebu bude mít vliv i snižující se počet obyvatel – počet osob na byt, z důvodu prodlužující se
délky života a nižší porodnosti. Na straně druhé rostoucí průměrná obytná plocha nových bytů.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
146
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Konkrétní možnosti úspor energie v sektoru bydlení
Úsporná opatření v sektoru bydlení začínají u beznákladových opatření, jako je změna způsobu chování
spotřebitelů či tzv. energetický management, ale mohou být také vysokonákladová, která i když mají
dobrou ekonomickou návratnost, je jejich finanční náročnost překážkou pro jejich využívání.
•
Možnosti úspor organizačního charakteru
Následující opatření buď přímo pomáhají snížit energetickou náročnost domácnosti, nebo alespoň
pomáhají odhalit slabá místa v systému, na která je nutné se zaměřit.
Možnosti úspor:
-
pravidelné odečítání, registrace a vyhodnocování spotřeby energie a návazné přehodnocení
zálohových plateb u dodavatelů;
-
pravidelné prohlídky a údržba zařízení;
-
nepřetápění místnosti, nevytápět nevyužívané prostory, větrání omezit na nezbytně nutnou
dobu (krátce a intenzivně), používání záclon a závěsů – nezakrývat však otopná tělesa;
-
při vaření používat přiměřeně velké nádoby, používání poklic na varné nádoby, správně
zvolené množství vody, využívání tlakových nádob;
-
při chlazení potravin udržovat doporučenou teplotu, výparníkové plochy a těsnění dveří
udržovat čisté, otevírání dveří na nezbytně nutnou dobu, umístění zařízení v chladných
místnostech;
-
při praní dodržovat doporučené náplně, používat správné teploty, sušit prádlo přirozenou
cestou.
K dalším možným úsporám lze přispět vhodnou volbou elektrických spotřebičů (třídy A), používáním
kompaktních světelných zdrojů s nižší spotřebou či vyšším využitím denního světla.
Tabulka 66 - Potenciál úspor energie provozu el. spotřebičů v bytové jednotce
Spotřebiče
Starší
spotřebiče
(kWh/rok)
Energeticky úsporné
spotřebiče (kWh/rok)
Přibližná
úspora
Pračka
Chladnička
Mraznička
Malý spotřebič
Televizor
Osvětlení
Myčka
El. sporák
Celkem v kWh/rok
Celkem v GJ/rok
280
320–440
540–570
140–200
120–170
230–320
280–580
430
1980–2260
8,14
120
100–190
140–200
100–140
40–100
70–130
150–400
420
970–1320
3,24
57%
64%
69%
29%
55%
64%
36%
2%
1275 (55 %)
4,59 (55 %)
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
147
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
•
Možnosti úspor při přípravě TV
Ohřev TV se na spotřebě energie v domácnosti podílí přibližně 15 až 25 %. Spotřeba je závislá na počtu
členů domácnosti, na jejich zvyklostech a také na vybavení domácnosti. Spotřeba vody se může pohybovat
od 40 do 100 litrů TV na jednu osobu denně.
Možnosti úspor:
-
správná volba velikosti ohřívače či zásobníku TV a jejich izolace, pokud možno využívání
kombinace se zdroji vytápění v topné sezóně, dodržování teploty TV 45 °C;
-
nahrazení koupání ve vaně sprchováním, maximální využití kapacity pračky a myčky, při
ručním mytí neumývat nádobí pod tekoucí vodou;
-
používání pákových baterií a perlátorů, instalace měření spotřeby TV, kontrola a údržba
rozvodů vody.
Předchozí opatření dokážou nejen uspořit energii na ohřev TV, ale i snížit celkovou spotřebu pitné vody
v domácnosti.
•
Možnosti úspor ve vytápění - technická část
Vytápění tvoří převažující část celkové spotřeby energie v bytové sféře – viz graf výše. Vytápěním se
zajišťuje v tomto období požadovaná tepelná pohoda v místnosti. Tento stav pohody je ovlivňován několika
činiteli – teplotou a relativní vlhkostí vzduchu v místnosti, teplotou stěn a povrchovou úpravou stěn.
Možnosti úspor:
-
volba vhodného zdroje vytápění a správné dimenzování jeho výkonu, způsob provozování
zdroje podle doporučení výrobce;
-
správné dimenzování otopné soustavy, zlepšení izolace rozvodů, včasná údržba otopné
soustavy, zónování soustavy, individuální regulace v jednotlivých místnostech –
termoregulační ventily;
-
použití ekvitermní regulace s programovým řízením denního režimu, instalování měřičů
tepla, využití rekuperace či posouzení kombinované výroby tepla a elektřiny.
Při realizaci větších opatření tohoto druhu je nutné postupovat koncepčně a to tak, aby byla celá otopná
soustava od zdroje vytápění přes regulace až po otopná tělesa správně dimenzována. Na tato opatření by
měla plynule navazovat také stavebně-technická opatření.
•
Možnosti úspor ve vytápění - stavební konstrukce budov
Na trhu existuje celá řada kvalitních materiálů vhodných pro úsporná opatření v budovách či
nízkoenergetickou výstavbu. Rozhodující vliv na jejich využívání v současné době má jejich cena.
Ve svém důsledku mohou i drobné zásahy za relativně nízkou cenu přinést výrazné úspory, je však nutné
slabá místa nalézt a správně navrhnout řešení. K tomu by měly sloužit energetické audity. Především je však
nutné klást důraz na odpovídající údržbu budov.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
148
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Možnosti úspor:
-
zlepšení izolačních vlastností hlavních stavebních konstrukcí domu – dodatečná izolace
střechy, stropu pod půdou či podlah; izolace vnějších plášťů obvodových stěn – zvýšení
tepelného odporu na hodnoty doporučené normou;
-
opatření ve výplni stavebních otvorů – utěsnění oken a dveří, repase oken s přidáním
dalšího skla či zasklení sklem s lepšími izolačními vlastnostmi, výměna oken za plastová
s izolačním dvojsklem resp. trojsklem.
Životnost opatření provedených ve stavebních konstrukcích je poměrně dlouhá, dosahuje trvání od 30
do 40 let. Za tuto dobu se většina vynaložených finančních prostředků do úprav stavebních konstrukcí vrátí,
při výpočtu návratnosti je však třeba také uvažovat s vývojem cen za energie a přihlédnout k místním
specifikám.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
149
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
8.2.4 Úspory energie v rezidenčním sektoru města Trhové Sviny, vč. budov zásobovaných CZT
Při vyčíslení je uvažováno s dvěma variantami potenciálu úspor:
Technicky dostupný ekonomický potenciál úspor - je definován jako rozdíl mezi předpokládanou
spotřebou energie v daném roce při uvažování trendu spotřeby a využití dosavadní technologie a spotřebou
energie v tomto roce při použití všech technicky dosažitelných zlepšení energetické účinnosti avšak za
předpokladu jejich ekonomické návratnosti během své životnosti.
Ekonomicky nadějný reálný potenciál úspor - je obvykle menší než technicky dostupný ekonomický
potenciál a zahrnuje pouze ta technická opatření, která jsou jednak samozřejmě návratná v době své
životnosti, nejlépe však v horizontu, který je přijatelný z hlediska účelného investování při respektování
časové hodnoty peněz. Zde existuje mnoho faktorů, které mají vliv na konkrétní posouzení tohoto
potenciálu, např. dostupnost finančních zdrojů, vývoj cen paliv a energií, investiční náročnost, apod.
Větší panelové bytové domy (např. v ulici Budovatelská) jsou spolu s většinou objektů občanské
výstavby v majetku města (např. ZŠ,MŠ, poliklinika ad.) a dalšími objekty (např. SOU) připojeny na dodávku
tepla z CZT. V minulých letech došlo u většiny bytových domů v ulici Budovatelská k zateplení svislých
obvodových stěn a výměně oken a dveří a u některých objektů i k rekonstrukci plochých střech včetně jejich
dodatečného zateplení, což se projevilo snížením prodeje tepla a to od roku 2003 cca o 1/3 (viz. kapitola
5.4.2) a následujíc graf.
Graf 54 - Vývoj spotřeby tepla z CZT od roku 2003
Prodané teplo celkem
45 000
40 000
35 000
GJ
30 000
25 000
20 000
15 000
10 000
5 000
0
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Zdroj: [20]
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
150
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
V případě objektů bytových domů je ve městě 599 bytových jednotek, přičemž na systém CZT je
připojeno přes 400 b.j tj. cca 2/3 b.j. v bytových domech. V lokalitě ulice je v případě BD již potenciál úspor
energie na vytápění z velké části vyčerpán, většina objektů je již komplexně zateplena. Potenciál dalších
úspor v těchto objektech je tedy minimální, předpokládá se maximálně realizace zateplení plochých střech
a stropů nad nevytápěnými suterény, tam kde nebylo toto provedeno.
V množství dodaného tepla jsou rovněž zahrnuty některé další objekty připojené na CZT, z nichž asi
největší podíl na spotřebě mají objekty ZŠ. Na objekt byl zpracován před lety energetický audit, kde byla
vyčíslena dosažitelná úspora energie komplexním zateplením až ve výši 1700 GJ/rok ze současných cca 3000
GJ/rok.
V období cca po roce 2020 se dále předpokládá určitá úspora vlivem možné rekonstrukce rozvodů tepla
a dalším zvyšováním účinnosti na straně dodávky tepla.
V následující tabulce je uvedeno jak předpokládané nižší množství prodaného tepla přímo do objektů (DPS)
ve výši cca 12 % k roku 2022 resp. 15% k roku 2032, tak v následujících letech celková úspora energie na
výstupu ze zdroje vlivem možné rekonstrukce rozvodů tepla (úspora cca 12 % resp. až 29 %).
Tabulka 67 - Potenciály úspor energie v objektech zásobovaných systémem CZT
2005
2012
37 646 26 620
29,3%
54 080 41 693
22,9%
Dodávka tepla (prodané) [GJ]
Pokles
Vyrobené teplo (výstup ze zdroje) [GJ]
Pokles
2022
23 426
12%
36 690
12%
2032
22 627
3%
26 021
29%
Graf 55 - Potenciály úspor energie v objektech zásobovaných systémem CZT
Předpokládaný vývoj prodeje tepla z kotelen do roku 2032
60 000
50 000
GJ
40 000
30 000
20 000
10 000
0
2005
2012
Dodané teplo
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
2022
2032
Vyrobené teplo
151
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Rodinné domy a menší bytové domy nepřipojené na CZT
U rodinných je přesný stav zateplení obtížné zjistit, řada objektů má již vyměněna okna, či částěčné
zateplení (např. stropu půdy nebo jedné stěny). Pro určení obou typů potenciálu úspor energie v těchto
objektech jsou zohledněny závěry studie společnosti PORSENNA o.p.s. Ve městě Trhové Sviny je trvale
obydlených 403 rodinných domů resp. 455 bytových jednotek (v některých RD je více než jedna b.j.) –viz
kapitola 3.1.2., kde je uvedena i struktura energie používané k vytápění. Ve městě se dále nacházejí menší
bytové domy zpravidla nepanelové, která mají vlastní zdroj tepla a nejsou připojeny na systém CZT. Dle
zjištěných údajů je v těchto domech cca 200 bytových jednotek.
V následující tabulce je vyjádřena předpokládaná úspora energie na vytápění v horizontu 20 let jak u
rodinných domů, tak i u menších bytových domů nepřipojených na CZT.
Varianta ekonomická (reálná) - úspora energie na vytápění 15,5 tis. GJ, tj. 24 % spotřeby v roce 2012
Varianta technická (teoretická) - úspora energie na vytápění 32,5 tis. GJ, tj. 50 % spotřeby v roce 2012
Úspora energie nezahrnuje v tomto předpokladu změnu zdroje tepla např. z hnědého uhlí na jiné palivo, ale
jen celkový potenciál úspor energie převážně stavebními opatřeními. V obou scénářích se jedná o úsporu
absolutní, tj. po odečtení vlivu spotřeby nove výstavby.
Tabulka 68 - Reálný ekonomický potenciál úspor RD a BD nepřipojených na CZT na vytápění
Rodinné domy , ÚT +TV
Scénář
Reálný ekonomický potenciál úspor [GJ/rok]
ÚT + TV
[GJ/rok]
ÚT
Zemní plyn - maloodběr domácnosti
El. energie (domácnosti celkem)
Tuhá paliva REZZO 3
z toho Koks
z toho Černé uhlí
z toho Hnědé uhlí
z toho Dřevo
z toho topný olej, R3
z toho Propan-Butan
20 148
24 860
42 415
81
350
19 057
22 529
168
230
2012
15 864
11 491
37 589
81
350
19 057
17 739
132
230
Celkem
87 423
64 944
2017
14 912
10 802
35 334
76
329
17 914
16 674
124
216
2022
13 960
10 112
33 078
71
308
16 770
15 610
116
202
2027
13 008
9 423
30 823
66
287
15 627
14 546
108
189
2032
12 056
8 733
28 568
62
266
14 483
13 481
101
175
61 047
57 151
53 254
49 357
Graf 56 - Reálný ekonomický potenciál úspor RD a BD nepřipojených na CZT na vytápění
RD a BD bez CZT - vývoj spotřeby na vytápění,
Reálný ekonomický potenciál
70 000
60 000
GJ
50 000
40 000
30 000
20 000
10 000
0
2012
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
2017
2022
2027
2032
152
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Tabulka 69 - Teoretický technický potenciál úspor RD a BD nepřipojených na CZT na vytápění
Rodinné domy , ÚT +TV
Scénář
Teoretický technický potenciál úspor [GJ/rok]
ÚT + TV
[GJ/rok]
ÚT
Zemní plyn - maloodběr domácnosti
El. energie (domácnosti celkem)
Tuhá paliva REZZO 3
z toho Koks
z toho Černé uhlí
z toho Hnědé uhlí
z toho Dřevo
z toho topný olej, R3
z toho Propan-Butan
20 148
24 860
42 415
81
350
19 057
22 529
168
230
2012
15 864
11 491
37 589
81
350
19 057
17 739
132
230
Celkem
87 423
64 944
2017
13 881
10 055
32 890
71
306
16 675
15 521
116
201
2022
11 898
8 618
28 192
61
263
14 293
13 304
99
173
2027
9 915
7 182
23 493
51
219
11 911
11 087
83
144
2032
7 932
5 746
18 794
41
175
9 529
8 869
66
115
56 826
48 708
40 590
32 472
Graf 57 - Teoretický technický potenciál úspor RD a BD nepřipojených na CZT na vytápění
70 000
RD a BD bez CZT - vývoj spotřeby na vytápění,
Teoretický technický potenciál
60 000
GJ
50 000
40 000
30 000
20 000
10 000
0
2012
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
2017
2022
2027
2032
153
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
8.2.5
Úspory energie v objektech ve vlastnictví města
V následující tabulce je uvedena spotřeba energie ve formě tepla z CZT, zemního plynu a el. energie u
objektů v majetku města.
Objekty města, spotřeba energie 2010 - 2012
Tabulka 70 - Spotřeba objektů v majetku města
Typ budovy
adresa
Teplo
Elekrická energie
GJ
Zemní plyn
3
kWh
m , u DPS a ZUŠ GJ
2012
2010
2011
2012
2010
2011
2012
364
3 053
42 160
69 800
43 460
71 130
43 230
77 130
14 870
-
13 423
-
13 574
-
355
29 664
10 247
23 841
-
-
-
784
1 356
261
140
881
-
24 563
27 753
10 435
8 694
25 335
36 179
9 941
8 279
31 547
93 312
27 097
9 463
8 923
650
598
659
Radnice - budova ve dvoře
Budova Telecomu
Náměstí 92 + Atrium
Základní umělecká škola
Gymnázium
435
9 391
9 449
9 498
-
-
-
195
710
2 476
5 755
295
515
3 678
3 283
3 320
-
-
-
11 815
12 591
15 232
450
-
450
-
450
-
Speciální škola Nové Město
Sportovní hala
666
830
10 205
25 704
10 193
29 727
10 132
28 869
-
-
-
-
-
-
KD Rejta
-
-
-
-
Celkem
10 130
274 572
272 290
387 349
14 870
13 423
56 574
Celkem (GJ)
10 130
988
980
1 394
1 606
1 505
3 035
Mateřská škola
Základní škola
Městský úřad - stará radnice
Kulturní dům
Poliklinika
Radnice - nová
Prior
Bytové domy
Dům pečovatelské služby
43 000
Pozn.: V případě objektu ZUŠ nebyly údaje dostupné, spotřeba ZP byla odhadnuta
Graf 58 - Rozdělení spotřeb energie v objektech v majetku města
Struktura spotřeby energie v objektech města 2012 [GJ]
Zemní plyn;
3035; 21%
Elekrická
energie; 1 394;
10%
Teplo; 10 130;
69%
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
154
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Potenciál úspor v objektech města
Většina objektů v majetku města nebyla v minulosti zateplena, v několika případech byly max. vyměněny
výplně otvorů. Zateplit nelze samozřejmě všechny objekty, řada objektů je historického charakteru a jedná
se tzv. o nezateplitelné objekty, u kterých snížení spotřeby energie je možné jen účinnějšími zdroji tepla
(plynovými kotli), regulací a efektivně úsporným užíváním těchto objektů (tzv. energetický management),
případně výměnou ještě nevyměněných oken (tam kde je z technických a památkové ochrany možné) nebo
zateplením stropů po nevytápěnými půdami apod. Konkrétní přesné vyčíslení úspor energie v těchto
objektech lze až na základě energetických auditů nebo alespoň Průkazů energetické náročnosti budov.
Úspory el. energie jsou s ohledem na využívání objektů rovněž nevelká, v tomto případě je vhodné
aplikovat zásady užívání spotřebičů popsaných v kapitole 8.2.3. a je součástí tzv. Energetického
managementu. Největší potenciál úspory energie (tepla) je tedy v objektech školských zařízení ZŠ, MŠ.
V následují tabulce je uveden potenciál úspor energie jen v objektech města, který je s ohledem na
zdůvodnění výše v případě technického (teoretického) potenciálu úspor dodávky tepla předpokládána ve
výši max. 35 %, reálný (ekonomický) potenciál úspor je potom poloviční ve výši 24 %. Technický a reálný
potenciál v případě spotřeby zemního plynu je uvažován 20 a 10 %, v případě el. energie je předpokládán ve
výši 5 a 3 %. Celkový technický potenciál úspor potom je potom 29 % resp. reálný 21 % viz následující
tabulka.
Tabulka 71 - Vyčíslení potenciálu úspor energie v objektech města Trhové Sviny
[GJ]
Spotřeba Reálný
potenciál úspor
7 699
2 732
1 353
11 783
Stávající
spotřeba
Teplo
Zemní plyn
Elektrická energie
Celkem
10 130
3 035
1 394
14 560
Spotřeba Technický
potenciál úspor
6 585
2 428
1 325
10 338
Graf 59 - Potenciál úspor energie v objektech města Trhové Sviny
Potenciál úspor energie objektů města [GJ]
12 000
10 000
GJ
8 000
6 000
4 000
2 000
0
Stávající
spotřeba
Spotřeba Reálný
potenciál úspor
Spotřeba Technický
potenciál úspor
10 130
7 699
6 585
Zemní plyn
3 035
2 732
2 428
Elektrická energie
1 394
1 353
1 325
Teplo
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
155
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
8.2.6 Úspory v podnikatelském sektoru
Energeticky úsporná opatření v průmyslu
Pro průmysl a celý podnikatelský sektor platí obdobná opatření jako v předchozích případech. Jako další
specifická opatřením lze uvést následující:
•
zavedení energetického managementu a instalace měření s následným sledováním a pravidelným
vyhodnocováním spotřeby a nákladů na energie;
•
modernizace starších řídících systémů nebo instalace nových;
•
modernizace nebo výměna zastaralého výrobního zařízení za zařízení s vyšší energetickou účinností;
•
rekonstrukce či výměna energetických zdrojů (kotlů, pecí apod.) za účinnější, rekonstrukce
navazujících rozvodných sítí a ostatních součástí energetického hospodářství;
•
využívání energeticky účinnějších motorových pohonů a osvětlovacích soustav;
•
úspornější využívání chladírenských, klimatizačních a vzduchotechnických zařízení;
•
instalace kogeneračních jednotek a využívání odpadního tepla, rekuperace.
Spotřeba energie v sektoru průmyslu je však velice závislá na momentální produkci výroby o čemž
svědčí např. i celostátní statistiky spotřeby elektřiny, kde byl např. velmi znatelný meziroční výkyv ve
spotřebě el. energie mezi roky 2008 a 2009 způsobený „ekonomickou krizí“.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
156
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
8.2.7 Předběžné posouzení úspor energie rekonstrukcí veřejného osvětlení
Pro přesné posouzení a vyčíslení veřejného osvětlení nebyly k dispozici podrobné údaje resp. pasport
veřejného osvětlení ve městě Trhové Sviny. Podrobné posouzení by ale rovněž přesahovalo rámec Územní
energetické koncepce a je tedy předmětem samostatné studie resp. Energetickým auditem veřejného
osvětlení města nebo jeho části.
Od provozovatele osvětlení byl k dispozici energetický audit týkající se možné rekonstrukce VO severně od
Žižkova náměstí (napojení na odběrné místo č. 3500002922, rozvaděč je pilíř u č. p. 712 umístěný v ulici Na
Nivách) a dále Energetický posudek na vyhodnocení akce rekonstrukce veřejného osvětlení – ul.
Budovatelská a přilehlé ul., Trhové Sviny, kde již došlo k rekonstrukci VO. Tento projekt byl podpořen ze
státního program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie – PROGRAM EFEKT.
Dále byly k dispozici informace od provozovatele resp. zástupce města, že se v daném katastrálním
území nachází následující svítidla:
RVL 250 W - 33 ks
RVL 125 W - 64 ks
SHC 150 W - 15 Ks
SHC 70 W - 59 ks
a dále přibližně 370 svítidel (v čemž již jsou zahrnuty i svítidla v lokalitách na které byl zpracován EA a
EP). Dle dostupné informace převažují sodíková vysokotlaková svítidla o příkonu 70 W. Spínání osvětlení
probíhá v některých lokalitách pomocí čidel dle venkovní osvětlenosti resp. standardně dle hodin
nastavených s ohledem příslušný měsíc roku. Nastaveno je celkově však tak, aby v obou variantách se VO
spínalo přibližně ve stejnou dobu.
Spotřeba el. energie na veřejné osvětlení je patrná z následující tabulky, kde je vidět i mírný pokles
spotřeby mimo jiné i z důvodu již provedené rekonstrukce VO v oblasti ulice Budovatelská, kde po
rekonstrukci klesla spotřeba el. energie o cca 50 % (v následující tabulce je vyznačeno šedou barvou).
Spotřeba v lokalitě Na Nivách na kterou je pro VO zpracován EA, je v následující tabulce pro informaci
vyznačeno modrou barvou.
Na základě vstupních údajů byla provedena přibližná zjednodušená předběžná analýza provozu VO,
přičemž byla vypočtena teoretická spotřeba VO cca 276 MWh, což odpovídá skutečné naměřené spotřebě
275,4 MWh v roce 2012. Průměrný roční počet hodin veřejného osvětlení byl stanoven s ohledem na graf
níže a to při uvažování 11,06 h denně. Teoretická úspora náhradou všech původních rtuťových svítidel a
instalací sodíkových svítidel o výkonu 70 W je cca 89 MWh a 214 tis. kč ročně. Pro přesné posouzení a
vyhodnocení je ovšem nezbytné udělat přesný pasport resp. nechat zpracovat EA a následně projekt, který
musí rovněž zohlednit další technické parametry kladené na veřejné osvětlení, tak aby následně nedošlo se
snížením výkonu i ke snížení osvětlenosti v daných lokalitách. Vyšších úspor lze dosáhnout náhradou
stávajících sodíkových vysokotlakých výbojek za LED zdroje, nicméně tyto zdroje jsou v současné době ještě
poměrně investičně nákladné a jejich instalace by pravděpodobně znamenala i změnu struktury sloupů
svítidel s ohledem na zajištění parametrů osvětlenosti.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
157
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Tabulka 72 - Vývoj spotřeby el. energie a plateb za veřejné osvětlení města
Odběrné místo
Adresa
Březí - Hájek VO
Březí VO
Budovatelská ul. VO
Bukvice VO
Čeřejov VO
Dělnická ul. VO
Hrádek VO
Jedovary VO
Luční ul. VO
Mlýnská ul. VO
Na Nivách ul. VO
Náměstí VO č.p. 95
Něchov VO
Nežetice VO
Otěvěk VO náves u kapličky
Otěvěk VO hl.silnice pod
kopcem
Pěčín VO
Rankov VO
Rejta VO - dolní
Rejta VO - horní
Sadová ul. VO
Svatá Trojice VO
Svatá Trojice K/292 osv.kostela
Todně VO
Tovární ul. VO
Trocnovská ul. VO
Třebíčko VO
Veselka VO
Zahradní ulice VO
cena Kč/kWh - celkem
2010
2011
2012
Hájek
Březí
Trhové Sviny
Bukvice
Čeřejov
Trhové Sviny
Hrádek
Jedovary
Trhové Sviny
Trhové Sviny
Trhové Sviny
Trhové Sviny
Něchov
Nežetice
Otěvěk
Kč
6 392
7 465
94 814
12 657
7 454
76 245
7 148
8 095
31 325
3 831
49 285
75 818
17 932
11 044
20 423
kWh
2 342
2 869
44 546
5 459
2 843
25 872
2 685
3 165
14 408
1 120
22 153
35 176
8 131
4 612
8 854
Kč
5 170
8 178
86 171
12 960
7 177
76 614
6 487
7 796
31 451
4 086
49 293
72 662
18 566
10 342
19 532
kWh
1 808
3 315
40 231
5 630
2 793
34 900
2 463
3 093
14 389
1 191
21 945
33 571
8 318
4 418
8 689
Kč
6 229
9 239
53 322
13 725
7 192
69 162
7 059
8 241
33 669
4 308
47 998
71 120
18 552
11 809
19 465
kWh
2 097
3 510
21 967
5 627
2 645
30 245
2 554
3 097
14 662
1 220
19 972
30 797
7 857
4 713
8 155
Otěvěk
Pěčín
Rankov
Rejta
Rejta
Trhové Sviny
Svatá Trojice
Svatá Trojice
Todně
Trhové Sviny
Trhové Sviny
Třebíčko
Veselka
Trhové Sviny
5 298
11 030
19 499
33 317
17 413
23 669
11 212
2 229
11 945
20 697
55 977
16 494
7 088
23 114
1 803
4 570
8 649
15 417
7 539
10 653
4 785
597
5 035
9 216
25 509
6 489
2 660
10 390
2,22
5 233
9 664
19 570
32 286
17 626
24 169
11 193
4 303
12 510
30 492
55 460
16 297
6 941
23 470
1 803
4 071
8 944
14 801
7 552
10 780
4 692
939
5 503
13 901
24 946
6 579
2 665
10 450
2,25
5 229
11 177
20 844
34 733
19 637
27 540
10 330
3 604
13 511
30 814
55 916
16 744
7 222
23 904
1 735
4 433
9 020
14 999
8 014
11 781
4 053
678
5 621
13 229
23 745
6 336
2 651
10 052
2,38
685 699 304 382 662 295
275 467
Celkem VO
688 910 297 549
Graf 60 - Vývoj spotřeby el. energie a plateb za veřejné osvětlení města
Spotřeba el. energie - veřejné osvětlení [kWh]
350 000
300 000
297 549
304 382
2010
2011
275 467
kWh
250 000
200 000
150 000
100 000
50 000
0
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
2012
158
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Graf 61 - Vývoj plateb za el. energii za veřejné osvětlení města
Platba ta el. energii - veřejné osvětlení [Kč]
800 000
700 000
688 910
685 699
662 295
2010
2011
2012
600 000
kWh
500 000
400 000
300 000
200 000
100 000
0
Tabulka 73 - Analýza VO, teoretická vyčíslení potenciálu úspor ve VO
EP, předpoklad
EA
TS
info
Stav v roce 2012
zdroj
[W]
Celkový
[W]
RVL 250 W
RVL 125 W
SHC 150 W
SHC 70 W
Mezisoučet
RVL 250 W
RVL 125 W
SON 70 W
Mezisoučet
Titania 100
Titania 70
Titania 50
Hellux
RVL 250 W
RVL 125 W
SON 70 W
Mezisoučet
Celkem
289,8
140,3
85,1
85,1
289,8
140,3
85,1
100
70
50
150
289,8
140,3
85,1
Počet
svítidel
[ks]
33
64
15
59
171
9
3
36
48
13
14
24
19
40
30
182
322
541
Návrhový stav
Počet
hodin
denně
[h]
Počet
hodin
ročně
[h]
11,06
11,06
11,06
11,06
4 037
4 037
4 037
4 037
11,06
11,06
11,06
4 037
4 037
4 037
11,06
11,06
11,06
11,06
11,06
11,06
11,06
4 037
4 037
4 037
4 037
4 037
4 037
4 037
Roční
spotřeba
[kWh]
38 606
36 248
5 153
20 269
100 277
10 529
1 699
12 367
24 596
5 248
3 956
4 844
11 505
46 796
16 991
62 524
151 865
276 737
Celkový
[W]
85,1
85,1
85,1
85,1
85,1
85,1
85,1
100
70
50
150
85,1
85,1
85,1
Roční
spotřeba
[kWh]
Roční
úspora
[kWh]
Roční
úspora
[Kč]
11 337
21 987
5 153
20 269
58 745
3 092
1 031
12 367
16 490
5 248
3 956
4 844
11 505
13 742
10 306
62 524
112 126
187361
27 270
14 262
0
0
41 531
7 437
669
0
8 106
0
0
0
0
33 054
6 685
0
39 739
89 376
65 447
34 228
0
0
99 675
17 849
1 604
0
19 454
0
0
0
0
79 330
16 044
0
95 374
214 503
Pozn. Info = informační zdroj o počtu a typech svítidel, v části EP, předpoklad se vychází z energetického
posudku, hrubé informace o skladbě a počtu svítidel od zástupce města Trhové Sviny. Pro přesné vyčíslení by
se musel provést přesný pasport VO. Celkový výkon zahrnuje rovněž výkon předřadníků.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
159
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Graf 62 - Typická doba svícení dle východu a západu slunce, délka doby veřejného osvětlení
Zdroj:[25]
Možnosti úspor ve veřejném osvětlení
V současné době je většina používaných svítidel ve městech v ČR osazena vysokotlakými sodíkovými
výbojkami, někde jsou ještě starší rtuťové výbojky. Méně používanými světelnými zdroji jsou nízkotlaké
sodíkové výbojky, metalhalogenidové výbojky, zářivky a světlo emitující diody (LED).
Při volbě optimálního světelného zdroje není vhodné brát v úvahu jen spotřebu elektřiny a pořizovací cenu
zdroje, je nutné do výběrových kritérií zahrnout také jeho předpokládanou životnost, interval výměny,
údržbu svítidla a náročnost činností s tímto spojených. Při výběru konkrétního světelného zdroje je nutno
zvážit i jeho dostupnost v budoucnosti, když budeme shánět náhradu. Problém je především u LED svítidel,
u kterých se díky jejich rychlému rozvoji může stát, že náhradní světelné zdroje nebudou k dispozici a bude
nutné vyměnit celé svítidlo. Ukazuje se, že i přes rychlý
technologický pokrok má používání vysokotlakých sodíkových výbojek stále své opodstatnění, z
ekonomického pohledu totiž stále vychází jako nejvýhodnější.
Potenciál v regulaci a nastavení spínání veřejného osvětlení.
pomocí napěťového regulátoru nebo použitím elektronických předřadníků je možné snížit úroveň osvětlení
například uprostřed noci a tím snížit i spotřebu elektřiny. Návrh na snížení spotřeby je ale individuálním
technicko-ekonomickým kompromisem a neexistuje univerzální řešení použitelné vždy a všude.
Vypínání VO není koncepční řešení pro úspory energie a obvykle se používá pouze v některých menších
obcích. Vypínání lze provádět buď vypínáním všech světelných míst nebo jejich části. Doba vypnutí a
zapnutí je obvykle určena místními zvyklostmi a potřebami (odjezdy autobusu či vlaku, ap.) a nevztahuje se
na ni žádný předpis. Vypínání každého druhého svítidla se zásadně nedoporučuje, jelikož vznikají
potenciálně velmi nebezpečné situace dané výraznými světelnými přechody osvětlených a neosvětlených
částí komunikace. Rovněž není vhodné osvětlovat pouze části komunikace, neboť vznikají ostrůvky vyššího
jasu, na které se oko řidiče nestačí vhodně adaptovat. V případě nutnosti vypínat část veřejného osvětlení
(což nedoporučujeme) je bezpečnější nechat osvětlenou důležitou část obce a ostatní svítidla vypnout,
např. hlavní komunikace v obci či městě.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
160
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
V případě centrální regulace se ovládají její části z jednotlivých rozvaděčů (zapínacích míst). Centrální
regulace se nejčastěji provádí snižováním napájecího napětí v síti veřejného osvětlení. Centrální regulaci lze
vybavit prvky pro monitoring osvětlovací soustavy, který umožňuje sledovat provozní stav soustavy a jejích
jednotlivých prvků. To pak umožňuje získávat informace o poruchových stavech, o počtu nasvícených hodin
apod. Tyto informace lze použít nejen k rychlejšímu odstraňování poruch, ale také k plánování údržby.
Komplexnějším druhem centrální regulace jsou tzv. systémy tele-managementu, kdy prostřednictvím
řídicího signálu ovládáme jednotlivé rozvaděče (zapínací body) nebo přímo jednotlivá svítidla z centrálního
dispečinku (běžně z počítače, případně přes internetový portál). Řídicí signál je možné přenášet
radiofrekvenčně, po napájecích vodičích modulací na síťové napětí nebo samostatnými řídicími vodiči.
Výhodou tohoto řešení je možnost z jednoho centra ovládat osvětlovací soustavu a její jednotlivé části,
měnit její provozní režimy a případně také možnost zpětné komunikace (získávání dat ze svítidel či
rozvaděčů). Nevýhodou je vyšší cena v porovnání s individuální i centrální regulací. V některých případech
není ale vyšší počáteční investice klíčovým aspektem při rozhodování.
Co se týká finančních prostředků, ušetřit je možné také na stálých platbách, tedy těch výdajích, které jsou i
při nulové spotřebě energií. Sem patří pevné složky příslušného tarifu za dodávku elektřiny či náklady na
periodické revize rozváděčů. Jedním z možných řešení je optimalizace počtu rozváděčů a jejich umístění. To
je sice poměrně náročné, pokud se však optimalizace dobře provede, sníží při stále stejné spotřebě náklady
na elektrickou energii. Koncepci osvětlení však musí v takovém případě navrhovat či dozorovat osoba, pro
kterou je snížení nákladů prioritou. Navrhnout nový rozváděč je totiž jednodušší než včlenit nová svítidla do
stávající sítě.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
161
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
8.2.8 Souhrnný potenciál úspor energie
V následujících tabulkách a grafech je vyčíslen pro dané území a druhy energie (paliva) jak reálný
ekonomický potenciál úspor energie, tak teoretický technický potenciál do roku 2032.
V případě reálného potenciálu je předpokládána celková úspora energie dle tabulky níže ve výši 14 %
oproti výstupní bilanci pro rok 2012. Největší potenciál úspor je v sektoru zemní plyn – maloodběr a dále
úspora tuhých paliv (REZZO 3), což je dáno potenciálem úspory energie na vytápění v rodinných a menších
bytových domech (komplexní zateplování), která byla uvažována ve výši 24 % (spotřeba ZP na ohřev teplé
vody je uvažovaná konstantně, celkově tak dosažená úspora energie u těchto objektů 19 %).
Úspora zemního plynu a elektřiny v sektoru podnikatelé a velkoodběratelé, kde velká část energií je pro
výrobní technologie je do značné míry závislá na produkci výroby, byla vyčíslena za předpokladu současné
produkce v konzervativní výši (v případě zemního plynu 20 (zohlednění rovněž možnosti zateplení menších
provozoven) a 8 % resp. 8 a 2 % u elektrické energie). Úspory u těchto odběratelů lze tak docílit především
na straně efektivního využívání energie ve výrobě a provozu budov (regulace apod.), nicméně i zde je
rovněž určitý potenciál stavebně technických úspor.
U objektů připojených na systém CZT, je potenciál úspor s ohledem na již provedené komplexní
zateplení např. BD budov již nižší, potenciál je především u objektů ZŠ a MŠ – viz kapitola 8.2.4. Rovněž
úspora el. energie v sektoru domácnosti nebude nijak významná, v tomto segmentu přínos některých
nových el. spotřebičů je vyrovnána jejich vyšším počtem – viz kapitola 8.2.1.
V případě teoretického technického potenciálu je předpokládána celková úspora energie dle tabulky níže
ve výši 17 % oproti výstupní bilanci pro rok 2012. Největší potenciál úspor je v sektoru zemní plyn –
maloodběr a úspora tuhých paliv (REZZO 3), což je dáno potenciálem úspory energie na vytápění
v rodinných a menších bytových domech (komplexní zateplování), která byla uvažována ve výši 50 %
(spotřeba ZP na ohřev teplé vody je uvažovaná konstantně, celkově tak dosažená úspora energie u těchto
objektů 39 %). Úspora zemního plynu a elektřiny v sektoru podnikatelé a velkoodběratelé, byla vyčíslena
za předpokladu současné produkce v optimistické výši za předpokladu postupných investic do úspory
energie při zohlednění budoucích účinnějších zdrojů tepla resp. elektřiny ve výši (v případě zemního plynu
24 a 15 % resp. 11 a 12 % u elektrické energie).
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
162
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Tabulka 74 - Reálný ekonomický potenciál úspor [GJ/rok]
Reálný ekonomický potenciál úspor [GJ/rok]
Trhové Sviny
Zemní plyn
z toho maloodběr domácnosti
z toho maloodběr podnikatelé
z toho velkoodběr
Elektrická energie
z toho domácnosti
z toho maloodběr podnikatelé
z toho velkoodběr
Tuhá paliva REZZO 1 a 2, zdroj CZT
Biomasa - dřevní štěpka, R1 a R2
Kapalná paliva REZZO 1 a 2
Plynový olej pro topení, R1 a R2
Tuhá paliva REZZO 3
Koks, R3
Černé uhlí, R3
Hnědé uhlí, R3
Dřevo, R3
Topný olej, R3
Propan-Butan, R3
Celkem
Rozdíl 2032 a
2012
2012
2017
2022
2027
2032
[GJ/rok]
[%]
29 391
28 101
26 812
25 524
24 238
5 153
18%
20 148
19 196
18 245
17 293
16 341
3 807
19%
5 135
4 878
4 621
4 365
4 108
1 027
20%
4 108
4 026
3 946
3 867
3 789
319
8%
61 583
60 159
59 275
58 391
57 507
4 076
7%
24 860
24 170
23 481
22 791
22 102
2 758
11%
9 726
9 532
9 337
9 143
8 948
778
8%
26 996
26 456
26 456
26 456
26 456
540
2%
117 473
109 249
103 376
101 614
99 852
17 621
15%
117 473
109 249
103 376
101 614
99 852
17 621
15%
550
528
506
484
462
88
16%
550
528
506
484
462
88
16%
42 415
40 160
37 905
35 649
33 394
9 021
21%
81
76
71
66
62
19
24%
350
329
308
287
266
84
24%
19 057
17 914
16 770
15 627
14 483
4 574
24%
22 529
21 465
20 401
19 336
18 272
4 257
19%
168
160
152
144
136
32
19%
230
216
202
189
175
55
24%
251 412
238 197
227 873
221 662
215 453
35 959
14%
Graf 63 - Reálný ekonomický potenciál úspor [GJ/rok]
Spotřeba energie - reálný ekonomický potenciál úspor
300 000
250 000
GJ
200 000
150 000
100 000
50 000
0
2012
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
2017
2022
2027
2032
163
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Tabulka 75 - Teoretický technický potenciál úspor [GJ/rok]
Teoretický technický potenciál úspor [GJ/rok]
Trhové Sviny
Zemní plyn
z toho maloodběr domácnosti
z toho maloodběr podnikatelé
z toho velkoodběr
Elektrická energie
z toho domácnosti
z toho maloodběr podnikatelé
z toho velkoodběr
Tuhá paliva REZZO 1 a 2, zdroj CZT
Biomasa - dřevní štěpka, R1 a R2
Kapalná paliva REZZO 1 a 2
Plynový olej pro topení, R1 a R2
Tuhá paliva REZZO 3
Koks, R3
Černé uhlí, R3
Hnědé uhlí, R3
Dřevo, R3
Topný olej, R3
Propan-Butan, R3
Celkem
Rozdíl 2032 a
2012
2012
2017
2022
2027
2032
[GJ/rok]
[%]
29 391
26 833
24 282
22 045
19 608
9 783
33%
20 148
18 165
16 182
14 199
12 216
7 932
39%
5 135
4 724
4 313
4 210
3 902
1 232
24%
4 108
3 944
3 786
3 635
3 489
619
15%
61 583
59 792
58 009
56 235
54 470
7 113
12%
24 860
24 170
23 481
22 791
22 102
2 758
11%
9 726
9 435
9 152
8 877
8 611
1 116
11%
26 996
26 186
25 377
24 567
23 757
3 240
12%
117 473
116 036
114 600
113 163
111 727
5 746
5%
117 473
113 948
110 424
106 900
103 376
14 097
12%
550
528
506
484
462
88
16%
550
528
506
484
462
88
16%
42 415
37 717
33 018
28 320
23 621
18 794
44%
81
71
61
51
41
41
50%
350
306
263
219
175
175
50%
19 057
16 675
14 293
11 911
9 529
9 529
50%
22 529
20 312
18 095
15 877
13 660
8 869
39%
168
151
135
118
102
66
39%
230
201
173
144
115
115
50%
251 412
240 906
230 415
220 247
209 888
41 524
17%
Graf 64 - Teoretický technický potenciál úspor [GJ/rok]
Spotřeba energie - Teoretický technický potenciál úspor
300 000
250 000
GJ
200 000
150 000
100 000
50 000
0
2012
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
2017
2022
2027
2032
164
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
8.3
MOŽNOSTI VYUŽITÍ ALTERNATIVNÍCH ČI OBNOVITELNÝCH PALIV A ZDROJŮ ENERGIE
V tabulkách a grafech níže jsou naznačeny potenciály využití alternativních zdrojů energie v řešeném
území v rámci dvou scénářů (Reálný/Teoretický). Podrobný popis včetně vyčíslení potenciálu je uveden
v kapitole 6.2.
Možnosti a předpokládaný potenciál jednotlivých typů obnovitelných zdrojů energie
Fotovoltaické elektrárny – odhad potenciálu fotovoltaických elektráren vychází z předpokladu osazení 5
% (reálný potenciál) a 10 % (teoretický potenciál) rodinných domů v řešeném území fotovoltaickými panely
s instalovaným průměrným výkonem 5 kWp na jeden objekt. Jako výchozí stav je brán současný instalovaný
výkon fotovoltaických zdrojů v řešeném území.
Malé vodní elektrárny – odhad reálného i teoretického potenciálu malých vodních elektráren vychází
z instalovaného výkonu již provozovaných vodních elektráren v řešeném území, z Akčního plánu ČR (pro rok
2017-13,7%; pro rok 2022-22%) a ze Státní energetické koncepce (pro rok 2032-6,6%).
Biomasa – odhad teoretického potenciálu biomasy byl stanoven jako maximální potenciál biomasy
získatelné v řešeném území (plocha lesní půdy * 0,5 t/ha * 12 GJ/t). Pro rok 2022 byl potenciál stanoven
jako 50 % z potenciálu pro rok 2032, obdobně pro 2017 byl potenciál stanoven jako 25 % z potenciálu pro
rok 2032. Reálný potenciál zbytkové biomasy a biomasy z RRD byl stanoven jako 10 % z teoretického
potenciálu pro jednotlivé roky. Reálný potenciál lesní biomasy (DŠ, dřevo) byl stanoven obdobně jako
teoretický potenciál, ovšem s nižší předpokládanou hodnotou objemu lesních těžebních zbytků (0,2 t/ha),
která respektuje využití pouze části těžebních zbytků z důvodu zachování rovnováhy v lesním ekosystému.
I přes to, že některé objekty (převážně v sektoru bydlení) získávají teplo pro vytápění popřípadě i ohřev
vody spalováním dřevní biomasy respektive paliva ze dřeva (pelety, kusové dřevo, dřevní štěpka), nebyl
tento typ biomasy do výchozích stavů níže uvedených tabulek a grafů zahrnut z důvodu neznalosti lokality
jejího původu. Pro zachování vypovídající hodnoty by bylo nutné do výchozích stavů zahrnout pouze dřevní
biomasu pocházející z katastrálního území města.
KVET - odhad teoretického potenciálu KVET při využití bioplynu vychází z instalovaného výkonu již
provozovaných bioplynových stanic v řešeném území, z akčního plánu ČR. Reálný potenciál růstu
instalovaného výkonu byl stanoven jako 50 % z teoretického potenciálu pro jednotlivé roky. Vzhledem
k tomu, že se bioplynové stanice staví zpravidla u větších zemědělských provozů a mnohdy stranou území
obcí či měst, a jejich výstavba souvisí s živočišnou a resp. produkcí různých zemědělských společností
v okrese či kraji není možno konkrétní potenciál vymezit jen na dané území obce, v tabulce dále je vztažen
potenciál na celý okres.
Solární kolektory - teoretický potenciál uvažuje instalaci solárních tepelných soustav pro přípravu TV u
60 % objektů pro bydlení. Jedná se v podstatě o teoretický potenciál tohoto typu zdroje tepla v rámci
řešeného území. V případě rodinných domů se tedy předpokládá instalace solárních kolektorů o ploše
4 m2/dům pokrývající cca 60 % roční potřeby tepla na přípravu TV. V případě bytových domů se
předpokládá instalace solárních kolektorů o ploše 4 m2/bytovou jednotku, kdy na jeden bytový dům
v průměru připadá 9 b.j. tzn. 36 m2 solárních kolektorů na bytový dům. Reálný potenciál potom uvažuje
instalaci solárních tepelných soustav pro přípravu TV v 20 % objektů pro bydlení.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
165
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Tepelná čerpadla - pro vyčíslení možného potenciálu je uvažováno s instalací TČ „pouze“ jako
bivalentního zdroje v bytech a rodinných domech, kde je nyní pro vytápění využívána elektrická energie.
Počet bytových jednotek využívajících elektrickou energii pro vytápění je dle údajů ČSÚ ve městě Trhové
Sviny 168. Dle zjištění je z tohoto počtu TČ využíváno min. již v cca 2 b.j., tj. potenciál náhrady
přímotopného vytápění TČ je cca ve 166 bytových jednotkách v RD a BD. V teoretickém potenciálu je
uvažováno s instalováním TČ ve všech objektech, které nyní využívají přímotopné vytápění, v případě
reálného potenciálu je uvažováno s instalací TČ cca v ½ objektů nyní využívajících přímotopné vytápění.
Podrobněji je uvedeno v kapitole 6.4.7.
Tabulka 76 - Reálný potenciál implementace AZE do roku 2032
Typ
energie
Energie
Energie
Energie
Zdroj energie
2012 [GJ] 2017 [GJ]
2022 [GJ]
Fotovolt. elektrárny
862
1 105
1 844
Elektrická Větrné elektrárny
Malé vodní elekt.
165
188
202
Biomasa-zbytková
721
1 442
Biomasa-RRD
4 015
8 031
Tepelná Biomasa-DŠ
872
1 744
Solární kolektory
171
426
853
Tepelná čerpadla *
96
919
1 839
Celkem
1 294
8 247
15 954
Bioplyn-Elektřina
133 963
182 190
194 247
KVET**
Bioplyn-Teplo
124 870
169 823
181 061
Pozn. * hodnota energie je ve výši úspory el. energie ve srovnání s vytápěním
** hodnota za celý okres
Energie
2032 [GJ]
2 652
215
2 885
16 062
3 487
1 706
3 678
30 684
194 247
181 061
el. přímotopy
Graf 65 - Reálný potenciál implementace AZE do roku 2032
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
166
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Tabulka 77 - Teoretický technický potenciál implementace AZE do roku 2032
Typ
energie
Energie
Energie
Energie
Zdroj energie
2012 [GJ] 2017 [GJ]
2022 [GJ]
Fotovolt. elektrárny
862
3 292
5 756
Elektrická Větrné elektrárny
Malé vodní elekt.
165
188
202
Biomasa-zbytková
7 212
14 424
Biomasa-RRD
40 155
80 309
Tepelná Biomasa-DŠ
2 180
4 359
Solární kolektory
171
1 279
2 558
Tepelná čerpadla *
96
1 847
3 694
Celkem
1 294
56 152
111 301
Bioplyn-Elektřina
133 963
231 756
255 870
KVET**
Bioplyn-Teplo
124 870
216 024
238 501
Pozn. * hodnota energie je ve výši úspory el. energie ve srovnání s vytápěním
** hodnota za celý okres
Energie
2032 [GJ]
8 450
215
28 848
160 618
8 718
5 117
7 387
219 352
255 870
238 501
el. přímotopy
Graf 66 - Teoretický technický potenciál implementace AZE do roku 2032
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
167
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
9
9.1
CÍLE A PRIOTITY ENERGETICKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ÚZEMÍ
CÍLE ÚEK
Pro řešení energetického hospodářství je důležité stanovit cíle ÚEK. Cíle jsou stanoveny s ohledem na
principy udržitelného rozvoje, spolehlivost a bezpečnost zásobování energiemi, maximalizaci potenciálu
úspor energie a rozumné využití obnovitelných zdrojů energie a požadavky ochrany ovzduší, klimatu a
dalších složek životního prostředí.
Hlavním cílem ÚEK by mělo být především stanovení a vyjádření základních vizí a strategických plánů
města v sektoru energetiky včetně jeho vlivu na životní prostředí, ekonomický a sociální rozvoj města a
bezpečnost zásobování energiemi. ÚEK by měla pomoci vedení města koordinovat a cíleně směrovat rozvoj
energetického hospodářství ve městě v mezích udržitelného rozvoje města. Zároveň by měla napomoci
zabránit nepříznivým trendům, které s sebou přináší zdražování některých druhů energie a odklonu k méně
environmentálně šetrným technologiím.
ÚEK by se měla stát základním nástrojem pro komunikaci a realizaci těchto cílů a zapojení všech
zainteresovaných stran jako jsou občané města a jeho okolí, pracovníci města, politici, podnikatelé,
investoři, dodavatelé, neziskové organizace, zástupci státní správy všech úrovní, apod.
Územní energetická koncepce vychází ve svém řešení ze základních cílů Státní energetické koncepce,
které jsou tyto (viz kapitola 2.1.1):
• Bezpečnost dodávek energie
•
Konkurenceschopnost (energetiky a sociální přijatelnost)
•
Udržitelnost (udržitelný rozvoj)
Územní energetická koncepce pro město Trhové Sviny formuluje následující zásady pro naplnění těchto
cílů.
Přehled cílů ÚEK města Trhové Sviny:
Hlavní cíle:
•
zachování, zvyšování stability a konkurenceschopnosti systému centrálního zásobování teplem
(CZT) včetně pokračování ve zvyšování účinnosti výroby a přenosu tepla a s tím související
spolehlivost zásobování energií, případná podpora budování nových kogeneračních zdrojů
•
snižování energetické náročnosti odběrných zařízení realizací možných úsporných opatření a
postupným zaváděním energetického managementu v objektech občanské vybavenosti v majetku
města, a s tím spojené snížení výdajů za nákup energie
•
snižování měrné spotřeby energie v řešeném území (tedy důraz na úspory energie a její efektivní
využití)
•
Reálné nahrazování fosilních zdrojů obnovitelnými zdroji energie, jejich zavádění a rozvoj
•
Posílení strategické bezpečnosti dodávek energie a energetické bezpečnosti města
•
Snižování emisní zátěže ze zdrojů spalujících tuhá, kapalná i plynná paliva
•
Odstraňování problémů a bariér bránících realizaci potenciálu úspor zaváděním energeticky
úsporných opatření a obnovitelných zdrojů energie - vzdělávání, informovanost a zapojování
občanů
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
168
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Vedlejší cíle:
•
snížení negativních dopadů „energetiky“ města Trhové Sviny na životní prostředí,
•
dosažení vyváženého hospodářského, kulturního a vzdělanostního růstu regionu,
•
rozvoj technické infrastruktury,
•
vytvoření nových pracovních míst.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
169
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
9.2
ROZBOR VYBRANÝCH CÍLŮ ÚEK
Jedním z cílů je odstraňování problémů a bariér bránících realizaci potenciálu úspor zaváděním
energeticky úsporných opatření a obnovitelných zdrojů energie. Úkolem energetického managementu
v rámci realizace Územní energetické koncepce je proto odstraňování identifikovaných překážek ve
využívání ekonomicky nadějného potenciálu.
Vývoj energetické poptávky je odvislý od celé řady faktorů. Z nich je možné uvést:
a) rozvoj podniků působících na území města a struktura jejich produkce,
b) očekávaný vývoj spotřeby energie v domácnostech,
c) využití potenciálu úspor na straně
−
spotřeby,
−
výroby,
d) vývoj cen paliv a energie.
Nejlevnější energií je uspořená energie. Toto heslo, v období liberalizace a globalizace je možné doplnit
o požadavek vysoké efektivnosti jejího využívání. Bez dodávek paliv a energie nemohou fungovat jednotlivé
sektory národního hospodářství (zemědělství, průmysl, terciér, doprava) a domácnosti.
Z obsahu řady dokumentů vyplývá, že energetická náročnost národního hospodářství ČR byla a je ve
srovnání se státy EU vysoká.
Otázkou jsou možnosti města při nápravě existující situace. Městský úřad nemůže vydat nařízení o
povinném zateplení objektů, které nejsou v jeho majetku. To platí i pro úspory podniků v jednotlivých
sektorech. Ve smyslu možných náprav klíčovou úlohu budou sehrávat ceny energie (ty však tento úřad
rovněž nestanoví).
Městský úřad může přímo ovlivnit realizaci energeticky úsporných opatření v jím vlastněných
objektech a společnostech, jak již bylo uvedeno.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
170
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
9.2.1
Oblasti snižování měrné spotřeby energie
Oblast – tepelné ochrany objektů
Oblast si klade za cíl zvýšit tepelnou odolnost budov. Hlavním energeticky úsporným opatřením je
výměna původních oken za nová s lepšími tepelně-izolačními vlastnostmi (dvojskla či trojskla) a komplexní
zateplení objektu. Tepelné izolace a termosolární systémy nespoří pouze energii, nýbrž také prodlužují
životnost pláště budovy. Současně s tepelnou ochranou je vždy nutno řešit systém větrání a řešit zajištění
odpovídajícího prostředí uvnitř budovy komplexně.
Realizací opatření lze podstatně snížit spotřebu fosilních paliv a nákladů v bytových domech
i nebytových a snížit tak emise škodlivých látek.
Mezi možné podklady pro realizaci této oblasti je vyhodnocení a využití výsledků energetických auditů
nebo nově zpracovaných průkazů energetické náročnosti budov.
Primární cíl:
snížení provozních nákladů (nákladů na energie) snížením spotřeby energie a paliv.
Doprovodný efekt:
snížení emisí znečisťujících látek a zlepšení kvality ovzduší, vznik nových pracovních
příležitostí v sektoru stavebnictví.
Cílové skupiny:
Bytové domy - společenství vlastníků či bytová družstva vlastnící domy, jejichž
tepelně technické vlastnosti neodpovídají současným platným předpisům,
zdravotnická zařízení, školy a vzdělávací zařízení,
Objekty sociální péče, další objekty v majetku města.
Aktivity:
realizace opatření tepelné ochrany objektů v majetku města (příspěvkové
organizace) a objektů v soukromém vlastnictví, jako jsou:
• zateplení obvodových plášťů,
• výměna oken za nová se součinitelem prostupu tepla min. 1,1 W/(m2K),
• vyregulování otopných soustav objektů,
• vázání stavebního i dalších povolení na zajištění nízké energetické náročnosti
předmětného objektu,
zpracování energetických auditů resp. zpracování energetických průkazů, podpora a
realizace navržených opatření.
Bariéry a rizika:
nedostatek finančních prostředků, nedůvěra k novým technologiím, složitost
realizace z důvodu technické náročnosti či stavební dispozice objektu, omezení a
požadavky památkové péče na vzhled objektu.
Investiční náročnost:
vysoká při dodatečné instalaci před dožitím daného stavebního prvku, střední
pokud se provede v rámci rekonstrukčních prací po dožití daného prvku budovy.
Současný stav: Bytové domy panelové technologie, které jsou připojeny na systém CZT jsou již většinou
komplexně zatepleny. Potenciál je tak především v ostatních bytových a rodinných domech a dále školských
a dalších budovách města.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
171
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Oblast rekuperace
Je zaměřena na podporu instalace rekuperačních jednotek u objektů s nuceným větráním (ze zákona č.
258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví). Rekuperační jednotky umožňují zhodnotit nízkopotenciální
teplo odváděného vzduchu či vody, které by jinak bylo bez dalšího užitku vypouštěno do okolí budovy.
Rekuperační jednotky tak snižují tepelné ztráty objektu. I když je oblast zaměřena především na veřejné
budovy a budovy objektů služeb (pohostinství, apod.), rekuperační jednotky lze vhodně využít i u rodinných
domů (například u pasivních domů jsou standardní součástí technického zařízení budovy).
Instalace rekuperačních technologií a využití odpadního tepla rozvíjí malé a střední podnikání a snižuje
provozní náklady na užívání budov.
Oblast rekuperace je vhodné kombinovat s oblastí tepelné ochrany budov a zajišťovat větrání
s využíváním rekuperačních jednotek.
Primární cíl:
snížení provozních nákladů snížením spotřeby paliv a energie.
Doprovodný efekt:
snížení emisí znečisťujících látek a zlepšení kvality ovzduší.
Cílová skupina:
veřejné budovy, výrobní prostory, obytné objekty opatřené vzduchotechnikou
(je možná i kombinace s opatřením tepelná čerpadla).
Aktivity:
podpora instalace rekuperačních jednotek (např. školní kuchyně),
podpora a realizace opatření navržených energetickým auditem.
Bariéry a rizika:
nedostatek finančních prostředků, nedůvěra k novým technologiím, složitost
realizace z důvodu technické náročnosti či stavební dispozice objektu.
Investiční náročnost:
střední.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
172
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Oblast nízkoenergetické a pasivní výstavby
Oblast je určena pro podporu realizace novostaveb nízkoenergetického nebo pasivního domu. Pasivní
dům je takový dům, který pro svůj provoz potřebuje pouze malé množství dodatkové energie, tzn. méně
než 15 kWh/(m2.rok) pro vytápění. U nízkoenergetického domu je požadováno dosažení hodnoty méně než
50 kWh/(m2.rok) pro vytápění.
Na základě požadavků směrnice Rady a Evropského parlamentu 2010/31 EU a její implementace do zákona
č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií vyplývá, že v případě případě budovy, jejímž vlastníkem a
uživatelem bude orgán veřejné moci nebo subjekt zřízený orgánem veřejné moci, bude moci být
vystavěna jen budova s tzv. s téměř nulovou spotřebou energie“ (schopnost budovy zajistit si většinu
potřebné energie). Termíny jsou stanoveny dle celkové energeticky vztažné plochy následovně:
-
1. větší než 1 500 m2, a to od 1. ledna 2016,
2. větší než 350 m2, a to od 1. ledna 2017,
3. menší než 350 m2, a to od 1. ledna 2018
V případě nových budov, jejímž vlastníkem není „orgán veřejné moci“ bude povinné splnění požadavků
na energetickou náročnost budovy s téměř nulovou spotřebou energie následující:
- 1. větší než 1 500 m2, a to od 1. ledna 2018,
- 2. větší než 350 m2, a to od 1. ledna 2019,
- 3. menší než 350 m2, a to od 1. ledna 2020
Cílem oblasti je dosažení maximálních přínosů z pohledu sociálního, environmentálního
a ekonomického. Vzhledem k nepatrnému počtu realizací takovýchto domů v ČR je cílem vytvořit
demonstrační projekty, které umožní zvýšení informovanosti mezi lidmi a tím i zájmu o tento druh
výstavby. Při plánování výstavby nových objektů je vhodné postupovat podle metodiky minimalizace
nákladů životního cyklu (tj. uvažování všech – i budoucích provozních - nákladů za dobu životnosti domu)
a zvažovat možnosti pasivní a nízkoenergetické výstavby.
Primární cíl:
snížení nákladů na energie snížením spotřeby paliv a energie, zvýšení informovanosti
Doprovodný efekt:
snížení emisí znečisťujících látek a zlepšení kvality ovzduší, vznik nových pracovních
příležitostí v sektoru stavebnictví.
Cílová skupina:
zvýšení informovanosti - veřejnosti, pracovníků stavebních úřadů, představitelů
samosprávy města a obcí ve správním obvodu vzbuzení zájmu u rozvojových
pracovníků, architektů a projektantů, podnikatelů a potenciálních investorů,
provozovatelů objektů.
Aktivity:
podpora zpracování projektové dokumentace na výstavbu pasivních
a nízkoenergetických objektů rodinných domů, škol, objektů sociálních služeb,
administrativních objektů, podpora projektů za účelem získání příspěvku z EU.
Pozn.: Do aktivit oblasti lze také zahrnout školení architektů a projektantů
o možnostech výstavby nízkoenergetických a pasivních domů, které je součástí
oblasti výchovy, vzdělávání a osvěty.
Bariéry a rizika:
malá informovanost, a proto i malý zájem veřejnosti, nedostatek architektů a
projektantů zpracovávajících projekty pasivní a nízkoenergetické výstavby, nedůvěra
v nové technologie, nedostatek finančních prostředků.
Investiční náročnost:
mírně vyšší oproti standardní výstavbě
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
173
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
9.2.2
Oblasti využití obnovitelných zdrojů a druhotných zdrojů energie
Oblast – teplo sluncem
Oblast je zaměřena na instalaci solárních systémů nejen ve stávajících objektech, ale také v rámci
projektů novostaveb. Solární systém je možné využívat jak pro přípravu TV (dříve značeno TUV), tak pro
přitápění, anebo jej lze u speciálních staveb využít pro technologické procesy sušení (např. biomasy,
čistírenských kalů, apod.).
Primární cíl:
snížení provozních nákladů snížení spotřeby paliv a energie.
Doprovodný efekt:
snížení emisí znečisťujících látek a zlepšení kvality ovzduší, zvýšení palivové
soběstačnosti regionu a zvýšení bezpečnosti dodávek energie.
Cílová skupina:
pracovníci tepelných hospodářství, projektanti, podnikatelé a potenciální investoři,
Aktivity:
realizace solárních systémů u vybraných objektů v majetku města (příspěvkové
organizace), realizace solárních systémů u objektů v soukromém vlastnictví.
Bariéry a rizika:
nedůvěra k novým technologiím, nedostatek finančních prostředků na realizaci.
Investiční náročnost:
střední až vysoká.
Oblast – teplo biomasou
Oblast se vztahuje na podporu zplyňovacích kotlů na biomasu. Biomasou, ze které je získávána tepelná
energie, může být kusové dřevo, štěpky, dřevní brikety, pelety. Dále je možné využít i brikety a pelety ze
slámy a energetických rostlin. Oblast teplo biomasou tak přispívá k rozvoji trhu s biopalivy.
Energetické využívání biomasy představuje velkou naději pro český venkov, lesní hospodářství
a zemědělství.
Primární cíl:
snížení spotřeby fosilních paliv, snížení emisí znečisťujících látek a zlepšení kvality
ovzduší.
Doprovodný efekt:
podpora malého a středního podnikání v oblasti produkce biopaliv, podpora
nepotravinářské produkce v zemědělství, zvýšení palivové soběstačnosti regionu a
zvýšení bezpečnosti dodávek energie.
Cílová skupina:
Aktivity:
vlastníci a pracovníci tepelných hospodářství, projektanti, podnikatelé a potenciální
investoři.
podpora projektů, podpora pěstování energetických rostlin a zpracování biopaliv.
Bariéry a rizika:
finanční náročnost.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
174
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Oblast bioplynové stanice
Oblast bioplynové stanice je zaměřena na výrobu bioplynu z organických zbytků zemědělské výroby,
organické části komunálních a průmyslových odpadů či z čistírenských kalů a využití bioplynu pro výrobu
energie. Oblast se vztahuje na podporu zařízení bioplynové stanice vybavené, přičemž upřednostňována je
varianta spalování bioplynu ve spalovacích motorech s kogenerací, neboť toto spalování zajišťuje vyšší
účinnost přeměny energie s možností prodeje elektrické energie do sítě.
Primární cíl:
efektivní využití odpadů a kalů, snížení spotřeby fosilních paliv, snížení emisí
znečisťujících látek a zlepšení kvality ovzduší.
Doprovodný efekt:
zvýšení palivové soběstačnosti regionu a zvýšení bezpečnosti dodávek energie.
Cílová skupina:
Aktivity:
projektanti,podnikatelé a potenciální investoři.
podpora projektů.
Pozn. Do aktivit oblasti lze zahrnout také poradenství a zprostředkovávání informací
pro potenciální investory (partnerství se zahraničními provozovateli bioplynových
stanic, exkurze aj.), což je obsahem aktivit oblasti výchovy, vzdělávání a osvěty.
Bariéry a rizika:
vysoká finanční náročnost, provozní náročnost technologie (technologie je závislá
na biologických pochodech, složení substrátu, apod.). Nutné podrobné posouzení a
nezbytné využití tepla z důvodu ekonomické návratnosti. Většina BPS v minulosti
postavených je provozována s využitím státního příspěvku na výkup el. energie
z OZE, tento přípěvek nebude po schválení vládou ČR pro nové zdroje minimálně
v roce 2014 poskytován a tak je další rozvoj BPS nejistý.
Investiční náročnost:
vysoká.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
175
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
9.2.3 Oblast využívání kombinované výroby elektřiny a tepla (chladu)
Oblast je zaměřena na zavedení kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET). Kogenerace umožňuje v
porovnání s oddělenou výrobou elektřiny a tepla dosáhnout 30 až 40 % úsporu primární energie.
Kogenerační zařízení lze využít také při individuálním vytápění větších objektů. Zdroj CZT již pracuje
v kogeneračním režimu a tak je potenciál dalších KJ především u větších provozoven, kde by bylo možno
teplo využít co nejdelší část roku např. ve společnosti GPN apod.
Primární cíl:
Doprovodný efekt:
Cílová skupina:
zvýšení efektivity využití fosilních paliv a tím snížení jejich spotřeby
decentralizovaná výroba elektřiny zvyšuje bezpečnost v zásobování teplem
a elektřinou v případě krizových situací (ostrovní provozy), snížení produkce emisí
znečišťujících látek v porovnání s oddělenou výrobou energií a tím zlepšení kvality
ovzduší.
veřejné budovy nepřipojené již na CZT, kde je kogenerace využívaná,
výrobní provozy,
Aktivity:
podpora projektů.
Bariéry a rizika:
nedůvěra v nové technologie, nezájem o investice do nedávno rekonstruovaných
zařízení (často ještě nesplacených).
Investiční náročnost:
střední až vysoká.
Současný stav:
větší kogenerační zdroj je instalován v zdroji CZT - TH Trhové Sviny a dále v nedaleké
bioplynové stanici
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
176
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
9.2.4
Oblast zvýšení spolehlivosti zásobování energií, energetický management
Energetickým managementem je jednak energetický management vnitřní (rozhodování o technickém
zařízení vlastních budov a energetických provozů), jednak energetický management vnější, tj. nepřímé
ovlivňování ostatních subjektů v kraji pomocí různých stimulů – (oblasti podpor, vzdělávací akce apod.), ale i
energetický management krizový, který zabezpečuje ochranu zdraví a životních podmínek občanů tím, že
předchází krizovým situacím nebo vytváří scénáře postupu v případě krizového stavu pro zmírnění dopadů.
Tím zajišťuje základní funkce území během krizových situací. Oblast zvyšování bezpečnosti zásobování
energií zahrnuje:
1) zpracování scénářů dopadů výpadků v zásobování energií,
2) zpracování scénářů odezvy,
3) návrh a realizace preventivních opatření
4) plánování kontinuity.
V případě zásobování teplem z kotelen lze nově instalovanými kogeneračními jednotkami zvýšit
bezpečnost v zásobování teplem a elektřinou v případě krizových situací (ostrovní provozy) – viz jedna z
předchozích kapitol.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
177
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
10 CELKOVÝ SOUHRN DOPORUČENÝCH ŘEŠENÍ
10.1 STANOVENÍ ZÁSAD UŽITÍ JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ PALIV A ENERGIE
Zásadním a převažujícím palivem na území města Trhové Sviny resp. tepla obsaženého v palivu je
biomasa a to především dřevní štěpka a dále je to zemní plyn a elektrická energie, která je však nezbytná
pro chod jakéhokoli území. Ve městě je teplárenský zdroj tepla a elektřiny právě na biomasu. Poptávka po
teple je tak zajišťována jednak systémem CZT a dále v ostatních částech města je potom výroba tepla
zajištěna v domovních kotelnách jak na tuhá fosilní paliva a dřevo, tak na zemní plyn. Tato paliva (hnědé
uhlí, dřevo, černé uhlí, el. energie) jsou používána převážně jen v rodinných domech. Na základě
provedených analýz se doporučuje při výběru paliv, energií a způsobů jejich užití při výrobě a dodávce tepla
uplatnit následující obecný postup výběru, jak u stávajících objektů, tak objektů, které budou postaveny
v rozvojových plochách:
Preferovat centralizovaný způsob výroby tepla před individuálním v oblastech, a to v místech, kde je
tento systém zaveden. Přednostně pro vytápění a výrobu TV v objektech v těchto oblastech uplatňovat
teplo z CZT, což znamená stabilizování stávajících systémů centralizovaného zásobování teplem.
V oblastech, kde není ekonomicky dostupný systém CZT, přednostně použít k vytápění zemní plyn, je-li
ekonomicky dostupný. (U stávajících objektů vytvářet podmínky pro zprovoznění nevyužívaných plynových
přípojek.)
U objektů, které nejsou napojeny na rozvod CZT nebo zemního plynu, upřednostňovat využití
obnovitelných zdrojů energie před spalováním tuhých fosilních paliv, využívat zdroje s minimálními dopady
na znečištění ovzduší (např. automatické kotle na dřevěné pelety, tepelná čerpadla apod.).
Spalování tuhých fosilních paliv v individuálních zdrojích je nežádoucí, toto řešení je akceptovatelné
pouze při využití moderních účinných automatických kotlů splňující emisní limity pro tyto zdroje.
Využívat solární energii, a to jak formou pasivní (orientace objektu vzhledem ke světovým stranám a
využití pasivních prvků při architektonickém návrhu budovy – lze zohlednit jen u novostaveb), tak i aktivní
formou – instalací solárních termických panelů (nejlépe integrovaných do střechy objektu).
Ve všech typech objektů lze připustit využívání biomasy, přestože se jedná o nesíťové palivo, jehož
spalováním jsou produkovány emise. Jedná se ovšem o obnovitelný zdroj, čímž splňuje (oproti fosilním
palivům) nároky na udržitelnost a bezpečnost dodávek energie. Je však nutné dodržet jisté kvalitativní
požadavky na spalovanou biomasu, není vhodné spalovat příliš vlhkou nebo kontaminovanou biomasu,
dřevo se zbytky nátěrů nebo spalovat odpady aj. Tuto skutečnost ovšem není snadné zajistit, neboť odpadní
dřevo (stará okna, dveře, nábytek apod.) a odpady bývají často k dispozici zdarma a v případě tuhých zim,
kdy je topné období delší než obvykle, pak mnoho subjektů takto ulehčuje svému rozpočtu. Biomasa např.
ve formě dřevěnných či rostlinných pelet je naopak vhodná pro samostatné menší objekty typu rodinných
domů v oblastech bez CZT a zemního plynu.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
178
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
V případě města Trhové Sviny je vhodné podporovat a stabilizovat vybudovaný sytém CZT a dále
vytvářet podmínky pro jeho zefektivnění a případné rozšiřování z důvodů:
• ekologických - centrální zdroje podléhají přísnějšímu režimu kontroly produkce emisí
a vzhledem k vyšším komínům je i lepší jejich rozptyl,
•
estetických - komíny u každé štítové stěny bytového domu s vlastní malou kotelnou u objektů
odpojených od CZT vzhledu objektů ani města nepřidají,
•
ekonomických - je vhodné vytvářet podmínky pro rozšiřování systému CZT, při větším počtu
připojených objektů (odběratelů), lze dosáhnout nižší jednotkové ceny za GJ tepla (fixní náklady
jsou rozložené mezi více odběratelů). Kogenerační výroba ve zdroji, která je využívána pro
celoroční ohřev teplé vody, by si rovněž neměly vzájemně „konkurovat“ se solárními termickými
systémy (nutný propočet, kolik a jaké množství obou těchto zdrojů systém CZT může pojmout,
tak aby investice byly ekonomicky zdůvodnitelné),
•
bezpečnostních – součástí stávajícího zařízení jsou i „malé“ plynové kogenerační jednotky, které
umožňují zásobování el. energie pro vlastní spotřebu zdroje CZT a mohou tak sloužit rovněž i
jako záložní zdroje elektřiny pro pohony čerpadel a dalších el. zařízení v případě stavu nouze.
Stav nouze (výpadek dodávky el. energie) může nastat např. z důvodu klimatických – např.
sněhové kalamity a následně několikadenního výpadku el. energie např. v Jablonci nad Nisou
v roce 2009 v důsledku čehož nebyl v provozu ani systém CZT. Tento systém tak může pomoci
alespoň částečně řešit různé krizové situace a vede tak ke zvýšení energetické bezpečnosti a
zodolnění města (celkově více viz kapitola 7.5).
Elektřina je považována za čistý zdroj, ovšem není tomu zcela tak. Většinový podíl na výrobě elektřiny
v ČR mají hnědouhelné elektrárny (cca 2/3 energetického mixu ČR), které produkují množství emisí a
odpadů, a tím zatěžují životní prostředí. Velikost této zátěže je zmírněna, pokud je elektřina vyráběna
společně s teplem v kogeneračních jednotkách resp. teplárnách a dále v jaderných elektrárnách.
V následující souhrnné tabulce je tedy elektřina uvedena jako podmíněně přípustný zdroj použitelný
v případě, že nelze vytápět ani CZT, ani zemním plynem nebo energií z obnovitelných zdrojů. Elektrickou
energii pro vytápění je v případě novostaveb nebo rekonstrukcí (jedná se zpravidla o objekty s nižší
tepelnou ztrátou) přednostně využít pro tepelná čerpadla, případně v horším případě akumulační kamna
místo přímotopného vytápění. Nicméně dle novely zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií a
prováděcí vyhlášky č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov,která je v platnosti od dubna 2013, už
ani řada dobře zateplených novostaveb vytápěných jen el. přímotopnými zdroji nesplňuje jeden
z požadavků a to na max. podíl neobnovitelné energie, takže i u novostaveb je tak nepřímo požadováno
využít v tom případě tepelných čerpadel či jiné řešení.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
179
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
V katastrálním území se nachází následující typy území rozdělené podle dostupnosti zemního plynu a CZT.
Tabulka 78 - Doporučené formy zásobování energií v jednotlivých typech území
Typ území 1
Dostupnost energií
V území jsou přivedeny zemní plyn i CZT
Zásady zásobování energií u nových staveb
Přípustná forma
CZT, solární energie
Podmíněně přípustná forma
biomasa, zemní plyn, elektřina
Podmínka přípustnosti
nedostupnost CZT v daném místě oblasti
Nepřípustná forma
LPG, LTO, koks, uhlí, spalování odpadu
Hledisko energetické
bezpečnosti
Je třeba zajistit el. energii pro provozuschopnost
alespoň systému CZT (zdroje, předávací stanice,
řídící systém). Stávající zdroj CZT je již doplněn
vlastními plynovými kogeneračními jednotkami
s výrobou elektřiny pro vlastní spotřebu.
V případě domovních kotelen na ZP je potřeba
zajistit el. energii pro elektroniku plynových kotlů
a oběhových čerpadel, což v celkově v daném
území umožní jen ostrovní systém.
U objektů vytápěných elektřinou je třeba zajistit
alespoň 1 nouzový zdroj tepla nezávislý na
elektřině např. krbová či jiná kamna (avšak jen
jako nouzový zdroj)
Typ území 2
Dostupnost energií
V území je přiveden zemní plyn, není CZT
Zásady zásobování energií u nových staveb
Přípustná forma
Zemní plyn, solární energie
Podmíněně přípustná forma
biomasa, zemní plyn, elektřina
Podmínka přípustnosti
nedostupnost CZT v daném místě oblasti
Nepřípustná forma
LPG, LTO, koks, uhlí, spalování odpadu
Je potřeba zajistit el. energii pro elektroniku
plynových kotlů a oběhových čerpadel
Hledisko energetické
bezpečnosti
U objektů vytápěných elektřinou je třeba zajistit
alespoň 1 nouzový zdroj tepla nezávislý na
elektřině, např. krbová či jiná kamna (avšak jen
jako nouzový zdroj)
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
180
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Dostupnost energií
Typ území 3
V území není přiveden zemní plyn ani CZT
Zásady zásobování energií u nových staveb
Přípustná forma
Podmíněně přípustná forma
Podmínka přípustnosti
Nepřípustná forma
Hledisko energetické
bezpečnosti
solární energie, el. energie při použití
tepelných čerpadel, případně v budoucnu zemní
plyn
biomasa, zemní plyn, elektřina, LPG, koks,
případně nízkosirné uhlí, LTO
ekologická přijatelnost, v případě uhlí je
podmínkou využití moderních automatických
kotlů s vyšší účinností splňující emisní limity pro
tyto zdroje
spalování odpadu, spalování uhlí ve starých
nevyhovujících kamnech
Je potřeba zajistit el. energii v případě moderních
automatických kotlů (LPG, LTO, biomasa, koks,
uhlí) pro oběhová čerpadla (výkon cca do 100 W),
viz. typ území 1 a 2
U objektů vytápěných elektřinou je třeba zajistit
alespoň 1 nouzový zdroj tepla nezávislý na
elektřině, např. krbová či jiná kamna (avšak jen
jako nouzový zdroj)
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
181
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
10.2 ZPŮSOBY A ZDROJE FINANCOVÁNÍ JEDNOTLIVÝCH OBLASTÍ
V této kapitole je uveden stručný přehled možných dotačních titulů, které lze využívat při snižování
spotřeby energie, podrobnější rešerše je potom v příloze č.5.
1. Program Zelená úsporám (2009)
Česká republika získala finanční prostředky prodejem tzv. emisních kreditů Kjótského protokolu o
snižování emisí skleníkových plynů. Celková očekávaná alokace přesahuje 20 miliard korun, nicméně
v letech 2009 a 2010 byl tento projekt již naplněn žádostmi a většina projektů již byla realizována.
Původní předpoklad byla možnost čerpání dotací do 31. 12. 2012, nebo do vyčerpání finančních
prostředků Programu.
Podpora byla určena na:
•
instalací zdrojů na vytápění s využitím obnovitelných zdrojů (kotle na biomasu a TČ),
•
kvalitní zateplování RD a BD, výstavba v pasivním energetickém standardu
Žadatelé: fyzické osoby, SVJ, družstva, města
1.1. Program Nová Zelená úsporám (2013)
V červnu tohoto roku 2013 bylo oznámeno zahájení pokračování předchozího programu Zelená úsporám
s názvem Nová Zelená úsporám s možností podávání žádostí od 12. Srpna 2013. Na začátku jsou pro tento
program vyčleněny prostředky ve výši 1 miliardy korun s následným navýšením z postupného prodeje
emisních povolenek. Celková výše alokace prostředků se očekává okolo 1,75 miliardy korun.
Podpora je určena na:
•
instalací zdrojů na vytápění s využitím obnovitelných zdrojů (kotle na biomasu a TČ, kondenzační
plynové kotle),
•
kvalitní zateplování pouze RD, výstavbu novostaveb v pasivním energetickém standardu
•
instalace solárních termických kolektorů na střechy RD
Výše podpory je obecně nižší než v prvním programu Zelená úsporám s ohledem na nižší alokované
prostředky.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
182
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
2. Program Panel resp. Nový Panel
Poskytovatel podpory:
•
Státní fond rozvoje bydlení (dotace na úhradu úroků)
•
Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. (probankovní záruky)
Předmět a účel podpory:
•
zvýhodněné podmínky přístupu k úvěrům poskytnutých bankami a stavebními spořitelnami
usnadnění financování oprav a modernizace bytových domů
Příjemci podpory:
•
fyzická nebo právnická osoba, která je vlastníkem nebo spoluvlastníkem domu, nebo nebytového
prostoru
•
společenství vlastníků jednotek vzniklé v domě podle zákona o vlastnictví bytů.
Program Nový Panel a Zelená úsporám
V minulosti (2009 a 2010) nebylo možné žádat o shodné položky z obou programů, tj. nešlo např. žádat
o dotaci na zateplení, výměnu oken. Program Nový Panel zahrnuje cca 38 položek (opravy, rekonstrukce
výtahů, instalací atd.), lze žádat na úrok z úvěru na tyto položky a z programu Zelená úsporám na zateplení,
okna apod. V případě, že v následujícím roce bude znovu otevřen program Zelená úsporám i pro bytové
panelové domy, předpokládá se však stejná podmínka. Vzhledem k tomu, že pravděpodobně již v budoucnu
nikdy nedosáhnou alokované prostředky výše jako v prvním programu Zelená úsporám, lze očekávat tedy
obdobně jako v případě Nová Zelená úsporám mnohem nižší podporu než v prvním ZÚ.
Žadatelé: SVJ, družstva
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
183
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
3. Operační program životní prostředí (OPŽP)
Zdroj prostředků jsou evropské fondy, pro období 2007 – 2013 disponuje cca přes 5 mld. Euro.
Pro toto období, jsou dány jednotlivé podporované prioritní oblasti:
•
ochrana vody
•
ochrana ovzduší
•
využití obnovitelných zdrojů energie,řešení problematiky odpadů a starých ekologických zátěží
•
omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik
•
zlepšení stavu přírody a krajiny, rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání a osvětu
Oblasti úspor energie se týkají osy programu:
2 Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí
3 Udržitelné využívání zdrojů energie
•
Výstavba a rekonstrukce zdrojů tepla využívajících OZE
•
Výstavba a rekonstrukce zdrojů elektřiny využívajících OZE
•
Výstavba a rekonstrukce zdrojů pro kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla využívajících
OZE
•
Realizace úspor energie
Veškeré informace o aktuálních výzvách je možné najít na www.opzp.cz
Žadatelé: města, kraje, státní organizace
Jaký bude přesně stav s tímto dotačním program pro následující rozpočtové období není v době
zpracování tohoto dokumentu ještě známé i s ohledem na problémy při čerpání peněz v období 2007-2013,
kdy mimo jiné i z programu OPŽP nebudou využity zdaleka všechny disponibilní prostředky…..
4. Operační program Podnikání a inovace (OPPI)
OPPI je hlavním dokumentem Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (MPO), na jehož základě je
poskytována finanční podpora podnikatelům jak ze zdrojů státního rozpočtu, tak z prostředků EU - z
Evropského fondu pro regionální rozvoj
V období 2007 – 2013 je podporováno 15 programů podpory pro rozvoj podnikatelského prostředí a
podpora přenosu výsledků výzkumu a vývoje do podnikatelské praxe.
Na OPPI je vyčleněno více než 3 mld. Euro.
OPPI podporuje
•
inovační potenciál podniků (zvláště malých a středních)
•
využívání moderních technologií a obnovitelných zdrojů energie
•
zkvalitňování infrastruktury a služeb pro podnikání a navazování spolupráce mezi podniky a
vědeckovýzkumnými institucemi.
Žadatelé : malé a střední podniky, podnikatelské subjekty – fyzické a právnické osoby, územní samosprávné
celky, příspěvkové organizace, vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, profesní a zájmová sdružení
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
184
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Program EKO-ENERGIE
Bývá vyhlašována každoročně.
Podporovanými oblastmi je:
a) Zvyšování účinnosti při výrobě, přenosu a spotřebě energie (úspory energie):
•
modernizace stávajících zařízení na výrobu energie pro vlastní potřebu vedoucí ke zvýšení jejich
účinnosti,
•
zavádění a modernizace systémů měření a regulace,
•
modernizace, rekonstrukce a snižování ztrát v rozvodech elektřiny a tepla,
•
zlepšování tepelně technických vlastností budov, s výjimkou rodinných a bytových domů
•
využití odpadní energie v průmyslových procesech,
•
zvyšování energetické účinnosti zaváděním kombinované výroby elektřiny a tepla
•
snižování energetické náročnosti / zvyšování energetické účinnosti výrobních a technologických
procesů
b) Využití obnovitelných a druhotných energetických zdrojů:
•
výstavba nových a rekonstrukce stávajících výrobních zařízení na výrobu a rozvod elektrické
energie a tepla vyrobené s využitím vody, biomasy a druhotných zdrojů energie (skládkový plyn)
5. Regionální operační program (ROP)
Existuje 7 regionálních operačních programům (ROP) určených pro celé území ČR s výjimkou Prahy.
Cíl: zvýšení konkurenceschopnosti regionů, urychlení jejich rozvoje a zvýšení atraktivity regionů pro
investory
Oblasti:
•
Rozvoj území
•
Regionální rozvoj podnikání (např. rekonstrukce, modernizace a revitalizace stávajících objektů
pro podnikání včetně brownfields)
•
Rozvoj cestovního ruchu
Docílení energetických úspor je jen vedlejší efekt – pro získání dotace a rovněž pro stavební řízení je
potřeba Průkaz energetické náročnosti budovy
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
185
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
6. Integrovaným plánům rozvoje měst (IPRM)
Cílem je systémově podpořit obnovu prostředí problémových sídlišť a tím napomoci k prevenci či
omezení sociálních rizik spjatých s vývojem tohoto segmentu bytového fondu a obytného prostředí.
Oblast podpory související úsporou energie:
•
Regenerace bytových domů zahrnující např.
- zateplení obvodového pláště domu,
- práce na bytovém domě prováděné k odstranění statických poruch nosných konstrukcí a opravy
- sanace základů a opravy hydroizolace spodní stavby;
- rekonstrukce technického vybavení domů (např. modernizace otopné soustavy
7. Metoda financování energetických úspor EPC
(Energy Performance Contracting = Komplexní energetická služba)
Cíl - návrh opatření vedoucí ke snížení spotřeby energií
Princip – Dodavatel EPC po podrobné analýze realizuje na vlastní náklady energeticky úsporná opatření.
Úhrada investice je z podílu na prokázaných úsporách za energie.
Výhody - úspora je přesně vyčíslená a v průběhu trvání kontraktu garantována
- úspory těchto prostředků se hradí náklady na realizaci celého projektu
V praxi se jedná zpravidla o technická opatření (MaR, zdroje tepla, kogenerace případně izolace rozvodů
apod.)
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
186
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
10.3 NÁVRH ORGANIZACE MĚSTSKÉHO ENERGETICKÉHO MANAGEMENTU
Územní energetická koncepce slouží jako základní podkladový dokument pro naplňování a realizaci
energetického managementu.
Energetický management města by měl působit ve dvou (resp. třech) úrovních. Základní úrovní je vnitřní
energetický management, který především zajišťuje efektivní využívání energií v objektech a zařízeních v
majetku města (snížení spotřeby energií, snížení nákladů). Hlavním cílem vnitřního energetického
managementu je řízení a kontrola hospodaření s energiemi v budovách a zařízeních ve vlastnictví města a
v rozpočtových a neziskových organizacích zřizovaných městem. Řízením energetické spotřeby v
budovách lze prokazatelně uspořit 10-15 % energie. Toto množství energie představuje samozřejmě i
uspořené prostředky městského rozpočtu.
Nadstavbou nad vnitřním řízením energetiky je řízení energetického hospodářství města jako celku –
vnější energetický management města, tedy od strany spotřeby přes distribuci až k výrobě.
Nadstavbou vnitřního a vnějšího energetického managementu je krizový energetický management.
Jeho cílem je snižování závislosti na energetických zdrojích. K udržení funkčního přídělového systému v
krizových situacích může přispět řízené snížení spotřeby, přitom však zajištění určitého minimálního
množství pro provoz kritických spotřebičů pro přežití (TV přijímač, lednice, nejnutnější osvětlení,
elektronika plynových kotlů apod.). Vnější energetický management by měl působit v rámci krizového
řízení, zejména v oblasti prevence.
Obrázek 13 - Dělení energetického managementu
Úlohou energetického managementu na území města je zajišťovat harmonický rozvoj energetické
infrastruktury tak, aby byly naplněny požadavky udržitelného rozvoje, tedy realizovat opatření v souladu
s touto Územní energetickou koncepcí. Zároveň je nutné řídit a kontrolovat efektivní hospodaření s
energiemi v budovách a zařízeních v majetku města a v rozpočtových a neziskových organizacích
zřizovaných městem.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
187
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
10.3.1 Úkoly energetického managementu
Energetický management má za úkol:
•
zabezpečovat řízení energetického hospodářství,
•
zabezpečovat rozvojové záměry v energetické infrastruktuře města jako podklad pro přípravu
investiční výstavby v souladu s územním plánem města,
•
zabezpečovat zpracování střednědobých a dlouhodobých koncepčních záměrů v oblasti
energetické infrastruktury,
•
zabezpečovat minimalizaci dopadů energetiky na životní prostředí,
•
zabezpečovat efektivní využívání energií v budovách a zařízeních v majetku města, v příspěvkových
organizacích zřizovaných městem a v neziskových organizacích zřizovaných městem
•
podávat návrhy na využití vládních dotačních programů v oblasti energetiky a zajišťovat realizaci
těchto programů,
•
vyjadřovat se ke koncepčním a výhledovým záměrům, které mají vztah k energetickému
hospodářství města,
•
na území města koordinovat působení jednotlivých energetických společností,
•
zajišťovat informovanost veřejnosti a vzdělávání.
10.3.2 Nástroje energetického managementu
Energetický management představuje působení na investory – občany a podniky pomocí programů
podpor a jiných nástrojů, jako jsou například různé vyhlášky a nařízení. Nástroje energetického
managementu jsou:
•
investice do budov a zařízení ve vlastnictví města,
•
výchovné, vzdělávací a informační akce,
•
poradenství,
•
finanční podpora.
Užitečným podkladem pro plánování konkrétních akcí a organizačních opatření ke snížení energetické
náročnosti budov a zlepšení energetického managementu je příručka „Příručka pro energetické manažery
ve městech a obcích“, která vznikla za podpory MPO a Intelligent Energy Europe je dostupná na
http://www.energetickymanagement.cz/data/files/1-1_energeticky_management.pdf.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
188
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
10.3.3 Podpůrné nástroje energetického managementu města
Pro výkon energetického managementu města jsou kromě odbornosti odpovědných pracovníků velmi
důležité podpůrné nástroje pro výkon této funkce. Jedná se především o nástroje koncepčního a
operativního charakteru, které pomáhají při rozhodovacím procesu.
Mezi základní koncepční nástroje patří:
•
předkládaná územní energetická koncepce,
•
mezi operativní nástroje pak:
•
energetická databáze území (zdroj aktuálních dat o energetickém systému města),
•
různé druhy software (např. pro průběžnou evidenci a vyhodnocování spotřeb energie apod.)
Průběžné sledování a vyhodnocování spotřeb energie (angl. název -Monitoring & Targeting)
znamená strukturovaný přístup k energetickému řízení. Je založen na systematickém sledování skutečné
energetické spotřeby, analýze výsledků a následné realizaci nápravných opatření. Úspor energií je
dosahováno především realizací bez a nízko-nákladových opatření, i když zároveň umožňuje nalézat a
posuzovat úsporná opatření investičního charakteru. Zavedení a realizace Monitoringu & Targetingu
vyžaduje relativně nízké investice s běžnou návratností do dvanácti měsíců.
Přínosy Monitoringu a Targetingu
Snížení nákladů na energie (snížení emisního zatížení, zvýšení ochrany životního prostředí)
Zkvalitnění preventivní údržby
Zkvalitnění energetických služeb (zásobování energiemi a vodou)
Koordinace energetického managementu (vhodné investiční činnosti)
Monitoring & Targeting umožňuje důsledně a pravidelně sledovat spotřebu nositelů energie (elektřina,
plyn, teplo, voda). Monitorování představuje sběr dat a jejich vyhodnocování podle dané metodiky.
Targeting představuje analýzu dosahovaných výsledků z hlediska cílové spotřeby energie. Pro správnou
interpretaci a porovnávání energetické spotřeby je nutné přesně určit, které faktory mají zásadní vliv na
velikost spotřeby energie. Znalost těchto faktorů umožní identifikaci a realizaci úsporných opatření.
Monitoring & Targeting je metoda, která umožňuje integraci energetického managementu do již existující
řídící struktury. Monitoring & Targeting je možno charakterizovat i jako dynamický a dlouhodobý
energetický audit.
Součástí novely zákona č. 406/2000 Sb., provedené zákonem č. 318/2012 Sb. a jeho doprovodných
vyhlášek je, že dle § 7 odstavce 4 písmene e) budovy užívané orgány státní správy s celkovou energeticky
vztažnou plochou větší než 1 500 m2 budou zařazeny do 1. ledna 2015 do Systému monitoringu spotřeby
energie uveřejněného na internetových stránkách ministerstva.
Z tohoto vyplývá i doporučení EM na průběžnou evidenci a vyhodnocování spotřeby energie (ideálně i
vody) v objektech v majetku města. Průběžná evidence a vyhodnocování nejenže umožní např. včas zjistit
nefunkční regulaci či jinou poruchu mající za důsledek zvýšenou spotřebu oproti normálu v příslušném
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
189
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
měsíci, ale umožní i rychleji předat tato data do výše uvedeného nového systému monitoringu spotřeby
energie.
Obrázek 14 - Městský energetický management
Inventarizace energetických
procesů ve městě
ad
op
íd
řen
Mě
Interpretace
výsledků
jejich vyhodnocení
oje
str
ná
mé
pří
ů
Ne
Životní
prostředí
Sociální situace
Využívání
místních zdrojů
Zlepšení
energetického
systému
Investice do budov a zařízení ve vlastnictví města
V rámci energetického managementu je nutné do procesu investičního rozhodování zahrnout nejen
hledisko výše investičních nákladů, nýbrž i hledisko vlivu na budoucí provozní náklady při uvažování
rostoucích cen paliv a energií, tedy hledisko environmentální a bezpečnostní.
Při každé výstavbě (resp. přestavbě) je potřeba zvážit možnosti výstavby pasivní nebo alespoň
nízkoenergetické budovy (resp. možnosti provedení opatření pro snížení spotřeby energie) a možnosti
využívání obnovitelných zdrojů. Stejně tak je při každé výstavbě či rekonstrukci vhodné provést výpočet
nákladů životního cyklu budovy za dobu její funkční životnosti.
Důležitým podkladem pro energetický management je zpracování energetických auditů, posudků nebo i
průkazů energetické náročnosti budov. Součástí například energetického auditu je podrobný rozbor
stávajícího stavu budovy, na jehož základě jsou navržena opatření a jsou podrobně vyhodnoceny jejich
environmentální a ekonomické přínosy a dopady. Audity jsou podkladem pro stanovení priorit realizace
navržených doporučení a vyčíslení potřebných finančních prostředků (poskytovaných z městského
rozpočtu),
stanovení
potenciálu
úspor
a
určení
dopadů
na
životní
prostředí.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
190
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Průkazy energetické náročnosti budovy
Evropská směrnice o budovách 2002/91/ES byla implementována do české legislativy novelou zákona č.
406/2000 Sb., která nabyla účinnosti dnem 1. července 2006 (s výjimkou některých ustanovení, která
nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2007, příp. 1. ledna 2009). Tato evropská směrnice byla v roce 2010
nahrazena novou směrnicí o energetické náročnosti v budovách 2010/31/ES. Podle směrnice mají členské
státy přijmout opatření k tomu, aby nové či rekonstruované budovy odpovídaly minimálním požadavkům
na energetické vlastnosti. V ČR na tuto směrnici navazuje zákon č. 318/2012 Sb. a jeho doprovodné
vyhlášky.
Prováděcím dokumentem je vyhláška MPO č. 78/2013 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití
energie při spotřebě tepla v budovách. Vyhláška například stanovuje:
•
•
•
Požadavky na energetickou náročnost budov, porovnávací ukazatele a výpočtovou metodu
stanovení energetické náročnosti budov;
Obsah průkazu energetické náročnosti budov a způsob jeho zpracování včetně využití již
zpracovaných energetických auditů;
Rozsah přezkušování osob z podrobností vypracování energetického průkazu budov.
Podrobnosti a základní informace týkající se Průkazů energetické náročnosti jsou uvedeny v kapitole
8.2.2 tohoto dokumentu.
Průkazy energetické náročnosti budov mají plnit stejnou funkci, jakou plní energetické štítky
u elektrických spotřebičů, podle kterých se spotřebitel může lépe orientovat a vybrat spotřebič s nejnižší
spotřebou, tedy kategorie A. Stejně by v budoucnosti měly fungovat i tyto průkazy. Spotřebitel se tedy při
koupi či pronájmu budovy či její části bude moci orientovat a daleko lépe odhadnout budoucí spotřebu
energií a tedy i související náklady. Toto opatření by proto mělo motivovat k výstavbě nízkoenergetických a
pasivních domů na základě vyšší poptávky budoucích uživatelů.
Energetické audity a průkazy nebo nově tzv. energetické posudky jsou také zpravidla povinnou přílohou
žádostí o podporu ze strukturálních fondů, SFŽP a ČEA.
Výchovné, vzdělávací a informační akce
Město by mělo účinně zajišťovat, aby do výuky na školách všech stupňů (jichž je zřizovatelem) byla
zahrnuta problematika hospodárného zacházení s energiemi a využívání obnovitelných zdrojů energie.
Město také může podpořit pořádání vzdělávacích a informačních akcí a nabídkových kampaní.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
191
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
11 NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU
Součástí územní energetické koncepce je i návrh akčního plánu, který by měl konkretizovat resp.
kvantifikovat doporučená opatření z předchozích kapitol pro dosažení cílů stanovených v rozvoji
energetického hospodářství na území města. Návrh akčního plánu navazuje na kapitolu 9 a 10, kde jsou
mimo jiné popsána a definována různá energeticky úsporná opatření.
Návrh akčního plánu rovněž zohledňuje předběžnou strukturu Akčního energetického plánu Jihočeského
kraje uvedenou v aktualizaci ÚEK Jihočeského kraje z roku 2007.
11.1 NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU ÚEK JIHOČESKÉHO KRAJE
V návrhu AP ÚEK JčK jsou uvedeny zjednodušeně hlavní strategické směry:
1. Bezpečné a spolehlivé zásobování energií pro všechny odběratele v JčK
2. Ochrana životního prostředí před negativními vlivy spojenými s výrobou a užitím paliv a energie
v JčK
3. Efektivní užití energie s cílem minimalizace nákladů na energetické zásobování
4. Podpora obnovitelných energetických zdrojů na území kraje
Kvantifikované cíle pro sledování vývoje energetiky kraje dle aktualizace ÚEK JčK
Pro kvantifikaci cílů v ÚEK JčK byly stanoveny tzv. indikativní cíle, tzn. cíle, k nimž budou výsledky
každého období vztahovány a vyhodnocovány.
Indikativní cíl 1:
Roční tempo snižování energetické náročnosti ......………………….....……………. 1%
Indikativní cíl 2:
Roční tempo zvyšování podílu OZE ............................……………………………...
0,5%
Indikativní cíl 3:
Roční snížení emisí CO2........................................………………………….…………
1,5%
Indikativní cíl 4:
Nezvyšovat imise z energetických procesů u polutantů: PM10 a Nox
Tyto cíle budou rozpracovány do jednotlivých opatření a případně konkrétních projektů ve spolupráci
s ostatními subjekty působícími v regionu.
Pro sledování a vyhodnocování daných cílů je nutné systematické sledování energetické spotřeby kraje
(viz energetický management).
Součástí návrhu AP ÚEK JčK je „Rozšiřování informací a vzdělávání“ znamenající průběžnou informační
aktivitou rozfázovanou do půlročních cyklů. Jejichž obsahem bude informační kampaň a vzdělávací
semináře se zvoleným nosným zaměřením. K realizaci kampaně a seminářů (případně dalších vhodných
aktivit) je předpokládáno využití nejen možnosti Krajského úřadu (KEA), ale i existující struktura
kvalifikovaných společností působících na území kraje (např. Energy centre ČB, EKISy, CALLA, a další).
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
192
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
11.2 NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU MĚSTA TRHOVÉ SVINY
Návrh akčního plánu by měl více upřesnit resp. kvantifikovat doporučená opatření z předchozích kapitol
ÚEK pro dosažení cílů stanovených v rozvoji energetického hospodářství na území města v letech 2013 –
2017 a současně zohlednění AP ÚEK JčK.
11.2.1 Hlavní cíle
Hlavní cíle byly v kapitole 9.1 definovány následovně:
•
Zachování, zvyšování stability a konkurenceschopnosti systému centrálního zásobování teplem
(CZT) včetně pokračování ve zvyšování účinnosti výroby a přenosu tepla a s tím související
spolehlivost zásobování energií
•
Snižování energetické náročnosti odběrných zařízení realizací možných úsporných opatření a
postupným zaváděním energetického managementu v objektech občanské vybavenosti v majetku
města, a s tím spojené snížení výdajů za nákup energie.
•
Snižování měrné spotřeby energie (tedy důraz na úspory energie a její efektivní využití.
•
Reálné nahrazování fosilních zdrojů obnovitelnými zdroji energie, jejich zavádění a rozvoj
•
Posílení strategické bezpečnosti dodávek energie a energetické bezpečnosti města
•
Snižování emisní zátěž ze zdrojů spalujících tuhá, kapalná i plynná paliva
•
Odstraňování problémů a bariér bránících realizaci potenciálu úspor zaváděním energeticky
úsporných opatření a obnovitelných zdrojů energie - vzdělávání, informovanost a zapojování
občanů
ÚEK zpracovaná pro územní obvod je podkladem pro stanovení pravidel pro hospodaření energií na
územním obvodu do roku 2032. Územní energetická koncepce by měla být následně projednána
zastupitelstvem města a v případě souhlasu s cíly a doporučeními v ÚEK následně odsouhlasena. Návrh
akčního plánu je rovněž podkladem k projednání zastupitelstvem města. V případě návrhů ze strany
zastupitelstva na úpravy či změny akčního plánu bude možno tento aktualizovat či upravit ovšem již na
základě samostatného zadání resp. zakázky.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
193
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
11.2.2 Doporučený obsah akčního plánu
Akční plán k realizaci cílů ÚEK města Trhové Sviny by měl být dokumentem navazujícím na ÚEK a upřesňující
její cíle a navržená opatření na následující období let 2013-2017. Vzhledem k tomu, že akční plán je dle
zadání objednatele v tuto chvíli součástí ještě neprojednané ÚEK jedná se tedy o předložený návrh.
Návrh akčního plánu zahrnuje:
•
Specifikaci priorit a cílů v energetickém hospodářství města obsažených v ÚEK
•
Specifikaci opatření, kterými by měly být naplněny tyto cíle v jednotlivých prioritních oblastech.
•
U některých priorit kvantifikování cílů (např. předpokládaná výše úspory energie v objektech města
do roku 2017 apod.).
Pro následující období je doporučeno vytvořit harmonogram, kde bude stanoven termín pro provedení
navrhovaných opatření, včetně určení odpovědnosti příslušných pracovníků úřadu, kteří budou mít řešení
resp. splnění daných opatření na starosti. Podrobnější rozpracování akčního plánu je možné až po
odsouhlasení jeho návrhu zástupci města.
11.3 PRIORITY AKČNÍHO PLÁNU
Priority Akčního plánu byly stanoveny v návaznosti na cíle a doporučená opatření ÚEK v kapitole 9 resp. 10
tohoto dokumentu.
V následujících kapitolách je navrženo je následujících 7 priorit příslušnících k hlavním cílům Akčního plánu
k Územní energetické koncepci města Trhové Sviny:
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
194
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
11.3.1 Priorita 1 - zachování systému (CZT), zvyšování jeho stability a konkurenceschopnosti
Cílem opatření v Prioritě 1 je:
zachování, zvyšování stability a konkurenceschopnosti systému centrálního zásobování teplem (CZT) včetně
pokračování ve zvyšování účinnosti výroby a přenosu tepla a s tím související spolehlivost zásobování
energií
Smysl navrhovaných opatření
Zachování konkurenceschopného systému CZT má pozitivní vliv jednak z ekologického pohledu, kdy by
v důsledku ukončení systému CZT a následného masivního nárůstu individuálního vytápění došlo ke zvýšení
emisní zátěže. Podrobněji bylo popsáno v kapitole 7 ÚEK.
Opatření 1.1 – Zvýšení informovanosti odběratelů tepla ze strany provozovatele soustavy CZT
Provozovatelem systému CZT ve městě Trhové Sviny je Tepelné hospodářství Města Trhové Sviny, spol.
s r.o. V tomto opatření je doporučeno provozovateli resp. městu poskytovat odběratelům tepelné energie
ze soustavy CZT případnou detailní informovanost o způsobu dodávek tepla pro případ výjimečných stavů a
stavů nouze, a investičních záměrech v soustavě CZT, apod. Doporučeno je dále podrobnější informování
např. o příčinách nárůstu ceny tepla a o jejím předpokládaném vývoji. Nedoporučuje se odpojování od
soustavy CZT - takové odpojení stejně jako připojení k soustavě CZT by mělo být v souladu s Územní
energetickou koncepcí, protože jeho dopady nesou ostatní – zbývající - odběratelé tepla a vedlo by
postupně k neřízenému rozpadu soustavy CZT se všemi negativními důsledky pro ekonomiku v soustavě
tepla, stabilitu dodávek paliv a energie a pro životní prostředí.
Doporučené činnosti k realizaci opatření:
Návrh dohody, připravený městem a Tepelným hospodářstvím Města Trhové Sviny, spol. s r.o. o
způsobu a obsahu informování odběratelů tepla viz. výše, včetně zveřejňování a prezentací aktuálních
informací na webových stránkách města resp. realizace a následná průběžná aktualizace webových stránek
provozovatele CZT.
Opatření 1.2 - Další hledání možností ke snížení ceny tepla ze soustav CZT
Provozovatel CZT se pokusí najít další technické i netechnické možnosti úspor vedoucích ke snížení
nákladů a snížení tak ceny tepla pro odběratele ze soustavy CZT. Mezi spíše drobná opatření patří např.
snížení tepelných ztrát osazením snímatelné tepelné izolace potrubí resp. armatur přímo ve zdrojích tepla
apod. tam kde případně izolace chybí případně různá opatření provozního charakteru, která by mohla
přispět ke snížení nákladů na provoz. Jako netechnická opatření lze uvést např. jednání s dodavateli paliva o
výhodnějších podmínkách, resp. pravidelné vypisování tendrů na dodavatele energií. O možnostech vývoje
ceny paliva (dřevní štěpky je více uvedeno v kapitole 7.3.1.1.).
Opatření 1.3 – Setkání zástupců dodavatele s odběrateli tepla
Cílem setkání dodavatelů a odběratelů tepla v periodě cca 1x ročně by mělo umožnit zlepšení vzájemné
komunikace, vysvětlení odběratelům tvorbu ceny tepla, včetně představení plánů investic do CZT a nebo
návrhy na udržení resp. snížení ceny tepla. Vhodnou komunikací a vysvětlováním spolu s vlastní snahou
hledání úspor a řešení na zajištění stále konkurenceschopné ceny tepla je významnou cestou jak i do
budoucna zabránit možnosti odpojování se odběratelů od zdroje CZT.
Zainteresované subjekty
Město Trhové Sviny a Tepelné hospodářství Města Trhové Sviny, spol. s r.o.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
195
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
11.3.2 Priorita 2 - Snižování spotřeby energie a nákladů na ně v objektech v majetku města
Cílem opatření Priority 2 je:
Snížit náklady na vytápění a provoz objektů v majetku města, využít možnosti získat na technické
zhodnocení objektu a zlepšení jeho tepelně technických vlastností dotační prostředky, jít příkladem
ostatním odběratelům – město jako odběratel energie svým chováním do jisté míry předurčuje chování
dodavatelů jednotlivých forem energie i chování ostatních odběratelů.
Smysl navrhovaných opatření
Stavebně technickými opatřeními dosáhnout jednak snížení spotřeby energie na vytápění, ale rovněž
tato opatření vedou k zhodnocení budov, snížení tepelného namáhání konstrukcí obálky budovy, většinou
zlepšení vzhledu zateplených budov, zlepšení tepelného komfortu uvnitř budov. Největší potenciál úspor
tepla je v objektu ZŠ, na druhou stranu úspora energie v tomto objektu zásobovaného z CZT na biomasu
není ideální pro provozovatele tohoto systému, kde vlivem zateplování i dalších objektů klesá poptávka po
teple, zatímco stálé náklady provozovatele jsou konstantní a cena paliva naopak dokonce v posledních
letech vzrostla. Nicméně přesto není důvod objekt ZŠ v budoucnu komplexně nezateplit, provozovatelé
systému CZT se musí pokusit najít další lokality pro možnost zásobování teplem. V mnoha dalších objektech
města, především potom v historické části tato stavebně technická opatření realizovatelná nejsou, nicméně
i zde je určitý potenciál úspor energie. Celkový teoretický potenciál úspor energie byl odhadnut v kapitole
8.2.5 na cca 4 200 GJ, (reálný potom cca 2 800 GJ). V kapitole 8 jsou rovněž uvedena další dílčí opatření
vedoucí ke snížení spotřeby tepla.
Opatření 2.1 – Energetický management v objektech města, monitoring & targeting
V objektech v majetku města bude pravidelně a důsledně sledována spotřeba energie, vynaložené náklady
na energii a náklady na realizaci energeticky úsporných opatření. Město bude prostřednictvím sběru dat
vyhodnocovat úspory ve spotřebě a nákladech za energii.
Systém řízení umožní sledovat dosahování úspor energie a nákladů po realizaci energeticky úsporných
opatření.
Doporučené činnosti k realizaci opatření:
1. Nastavení systému sledování nákladů na paliva a energii a spotřeby paliv a energie v objektech ve
vlastnictví města – blíže bylo popsáno v kapitole 10.3.3.,
2. Proškolení personálu, proškolení osob/zaměstnanců, zapojení dětí/zaměstnanců.
3. Pravidelný sběr dat a vyhodnocování nákladů na paliva a energii.
4. Využití (pořízení) vhodného softwarového nástroje pro průběžné sledování a vyhodnocování spotřeb
(ideálně v měsíčních intervalech)
5. Identifikace opatření ke snižování spotřeby paliv a energie.
6. Pravidelná informovanost např. rady města nebo zastupitelstva (např. každoroční zprávy o provoze
objektů o spotřebách energie a platbách za energie v jednotlivých objektech).
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
196
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Opatření 2.2 – Příprava a následná realizace doporučení např. z dříve vyhotovených energetických
auditů a průkazů energetické náročnosti budovy
Pokud byly v minulosti zpracovány energetické audity, nebo průkazy energetické náročnosti budov,
doporučuje se na základě doporučení z nich vybrat a sestavit plán investic do úsporných opatření,
především pak těch objektů, kde dosud nebyla žádná energeticky úsporná opatření realizována. V případě
menších investic typu zateplení podlah nevytápěných půd nebo stropů nad nevytápěnými suterény nebo
dílčích nízkonákladových opatření je doporučeno opatření realizovat v rámci možností z vlastních
prostředků města, v případě rozsáhlejších investic je doporučena projektová a další podkladová příprava
pro možnost podání žádostí o dotace např. z programu OPŽP.
Činnosti města v této oblasti zahrnují:
1. Identifikace vhodných objektů resp. opatření na základě energetických auditů, aktualizace energetických
auditů, PENB
2. U vytipovaných vhodných objektů potom příprava žádostí o dotaci z programu OPŽP, příprava projektové
dokumentace
3. Vyčlenění vlastních investičních prostředků v závislosti na výši získané dotace
4. Realizace investice.
Opatření 2.3 – Zvýšení energetické účinnosti ve spotřebě elektrické energie v objektu v majetku města
Město bude podporovat energetický uvědomělé a úsporné chování ve svých objektech, instalaci měřidel
spotřeby, pořizování energeticky efektivních spotřebičů třídy A+, A++ apod.
Činnosti města v této oblasti zahrnují:
1. Příprava standardů města pro nákup vybraných elektrospotřebičů
2. Příprava harmonogramu s návrhem termínů potřebné obnovy spotřebičů na základě které bude město
plánovat své výdaje
Opatření 2.4 – Pravidelný výběr (tendrování) dodavatelů energie (el. energie, zemní plyn)
Vzhledem k tomu, že město má ve svém majetku objekty, jejichž celková součtová spotřeba energie je
již zajímavá pro řadu nových alternativních dodavatelů energie, je doporučeno např. v několikaletých
intervalech (např. 2 roky, ale v závislosti na stávajících smlouvách) realizovat výběrové řízení na dodavatele
energie do objektů města (především dodavatele el. energie a zemního plynu, tam kam je zemní plyn
dodáván).
Opatření 2.5 – Posouzení možností realizace vytipovaných úsporných opatření formou EPC (Energy
Performance Contracting)
Toto opatření se týká jiného způsobu financování tzv. formou dodavatelského úvěru s dlouhodobě
smluvně zajištěným provozem a zárukou splácení úvěru z dosažených úspor. Principem je, že investice na
nákup nových technologií a modernizace energetického hospodářství objednatel postupně splácí až z
dosahovaných úspor. Tato metoda je vhodná pro relativně rychle návratné investice – instalace moderních
vytápěcích systémů a sofistikovaných zařízení měření a regulace (rekonstrukce topných systémů,
vysokoúčinné kotle, kogenerační jednotky, atd.). Naopak metoda není vhodná na opatření stavebního
charakteru (zateplení, výměna oken), které mají výrazně delší dobu návratnosti.
Zainteresované subjekty
Město Trhové Sviny a Tepelné hospodářství Města Trhové Sviny, spol. s r.o.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
197
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
11.3.3 Priorita 3 - Realizace potenciálu úspor paliv a energie ve spotřebitelských sektorech
Cíle opatření v Prioritě 3
Realizace opatření na území města zahrnující potenciál úspor energie v budovách, výrobních,
distribučních systémech na území města a zejména v konečné spotřebě paliv a energie ve výši
36 000 GJ/rok – viz kapitola 8.2.8 (14 % stávající primární spotřeby na území města) do roku 2032 resp.
13 200 GJ/rok a 5,2 % do roku 2017. Po 4 letech je tedy doporučeno provést a vyčíslit základní
energetickou bilanci energie spotřebovávané na území města pro zjištění zda se tento cíl daří splnit.
Cílem je rovněž podpora snižování spotřeby paliv a energie a nákladů na ně v objektech terciární sféry a
průmyslu (tato opatření vedou k lepší konkurenceschopnosti podniků a firem, k většímu komfortu) a
domácnostech.
Smysl navrhovaných opatření
Město může pomoci domácnostem, malým a středním průmyslovým podnikům a ostatní podnikatelské
sféře i nepodnikatelským objektům a ostatním subjektům snížit platby za energii – zejména přípravou a
iniciováním či organizováním nejrůznějších informačních a osvětových akcí a dostupností informací ke
snížení spotřeby paliv a energie a nákladů na ně.
Opatření 3.1 - Podpora zateplování rodinných a bytových domů převážně nepřipojených na CZT
(BD připojené na CZT jsou již z velké části komplexně zatepleny). Prostřednictvím místních informačních
zdrojů (místních médií, informační kanceláře, setkání s obyvateli, webové stránky města) bude město
informovat o možnostech využití dotačních titulů na využívání obnovitelných zdrojů a snižování spotřeby
paliv a energie (např. typu Zelená úsporám resp. Nová Zelená úsporám). Další vhodné zdroje zahrnují: Fond
ČSOB, Panel, resp. Nový Panel, OPŽP. Součástí informací budou pro příklad vyčísleny konkrétní již
provedené realizace s uvedením investic, úspor energie resp. peněžních prostředků apod.
Opatření 3.2 - Podpora podnikatelů v oblasti energetických úspor (výrobci, poradci, stavební a
topenářské firmy)
Podpora především pro místní podnikatele se prezentovat na seminářích pro občany, studenty apod.,
možnost prezentace např. na webových stránkách města.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
198
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
11.3.4 Priorita 4 - Podpora využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie
Cíle opatření v Prioritě 4
Diverzifikace dodávek paliv a energie a snižování závislosti města na dovážených palivech; zvýšená
soběstačnost a bezpečnost v oblasti zásobování palivy a energií zvýšením podílu energie z obnovitelných a
druhotných místních zdrojů v produkci resp. spotřebě energie.
Teoretický (maximální) potenciál získání energie z obnovitelných zdrojů, který znamená využití výroby
el. energie pomocí fotovoltaických elektráren, výroby tepla ze solárních termických kolektorů, úspory el.
energie realizované instalací tepelných čerpadel nebo získání energie (tepla) z produkce biomasy v řešeném
území včetně již využívaných zdrojů je 220 000 GJ/rok. Reálný ekonomický potenciál OZE je potom cca
30 000 GJ/rok. V případě OZE z biomasy je asi největší potenciál pro její produkci z pěstování rychle
rostoucích dřevin (RRD).
U biomasy se jedná o energetický potenciál získatelný z ploch katastru města a nelze jej tedy zaměňovat
s potenciálem využití přímo OZE jen přímo ve městě. V případě biomasy resp. dřevní štěpky se dnes využívá
energie obsažená v palivu pro CZT ve výši 117 tis. GJ, nicméně toto palivo je z převážné většiny dováženo i
z jiných lokalit.
Podstatou všech opatření v této prioritě je vyhledávání, nebo minimálně podpora realizace konkrétních
projektů využití OZE v rámci stávajících objektů a infrastruktury města.
Smysl navrhovaných opatření
Zvyšováním podílu využití domácích zdrojů energie a navíc obnovitelných a nefosilních zdrojů energie
zejména pak pro využití na výrobu tepla, přispěje k určité vyšší míře nezávislosti jednotlivých území a i celé
ČR na dovozu paliv a energií. V případě optimálního využití OZE resp. jeho využití v k tomu určených
zdrojích (např. spalováním biomasy v k tomu určených topeništích má oproti hnědému uhlí přínos
především ve snížené produkci emisí do ovzduší).
Opatření 4.1 - Evidence projektů využití obnovitelných zdrojů energie na území města
V současné době jsou snadno evidovatelné obnovitelné zdroje el. energie, kdy musí mít každý výrobce
licenci a je evidovaný Energetickým regulačním úřadem (FVE, MVE, ad.). Naproti tomu malé OZE pro výrobu
tepla nikde evidované zpravidla nejsou a není tak jednoduché získat aktuální přesné daje o jejich počtu,
výkonu nebo produkci tepla. Pro dané by mohla sloužit např. aplikace na webových stránkách města, kde
by mohl majitel takovéhoto zdroje (např. solárních kolektorů, tepelného čerpadla nebo kotle na biomasu)
zadat základní výše uvedené parametry, nicméně s největší pravděpodobností anonymně. Jinou možností je
provést např. jednou za 4 roky dotazníkovou anketu, nicméně i s ohledem na realizovanou dotazníkovou
anketu v květnu tohoto roku a nevysoký počet zpět obdržených anketních lístků neskýtá naději na získání
kompletních informací o těchto instalovaných zdrojích.
V případě vyčíslení potenciálu biomasy v tomto dokumentu byla uvažovaná produkce jak zemědělské
biomasy pro energetické využití (trvale travní porosty, rychle rostoucí dřeviny), tak především zbytkový
lesní potenciál (dřevní štěpka jak na území katastru města, tak okresu). V případě biomasy a jejím častým
transportem do jiných regionů, nelze tak konstatovat, že dané množství energie v biomase získatelné
v řešeném území bude zde rovněž spotřebováno. Naopak rovněž nelze konstatovat, že např. nyní využívané
dřevo pro vytápění RD pochází pouze z daného katastru, pravděpodobně je z mnohem širší oblasti.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
199
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
V rámci zpracovaného dokumentu MZe „Akční plán pro biomasu“ byly použity částečně již výsledky
projektu s názvem RESTEP. Tento projekt by měl umožnit v budoucnu např. městským samosprávám a
investorům poskytnout údaje o možnosti využití ploch v jednotlivých katastrech ČR pro energetické
využití biomasy. Tento projekt by měl být funkční od konce roku 2013,
odkaz: http://www.restep.cz/cz/o-projektu
Opatření 4.2 – Podpora pro podnikatele o využití OZE, vytvoření prostoru pro jejich prezentaci
Podnikatelské subjekty jsou přirozeně ekonomickými důvody motivováni k vyhledávání vhodných
obchodních příležitostí. Spolupráce soukromého a veřejného sektoru může být v tomto ohledu velmi
prospěšná a může vést k vytváření nových pracovních míst v soukromém sektoru.
Město může podporovat podnikatelské aktivity ve městě a okolí a motivovat k zájmu o podnikání v oboru
obnovitelných zdrojů energie tím, že bude na svých webových stránkách nebo v informačním středisku
umožňovat prezentaci:
- společnostem vyrábějícím nebo realizujícím např. instalace tepelných čerpadel nebo solárních systémů,
- zemědělcům pěstujícím biomasu pro energetické využití,
- výrobcům paliv z biomasy pro lokální tepelné spotřebiče (dřevěné pelety, kusové dřevo apod.)
- obchodů s technikou pro využití OZE a s ekologickými palivy z biomasy
Opatření 4.3 – Zvýšení informovanosti občanů a investorů o dotačních titulech pro využití OZE
Na webových stránkách města budou uvedeny odkazy na vhodné dotační tituly nebo na stránky, kde lze
o daném tématu nalézt více informací. K tomu bude použito i materiálů ze školících seminářů. V tomto
bodě je doporučená spolupráce např. s Energy Centre České Budějovice (ECČB).
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
200
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
11.3.5 Priorita 5 - Zvýšení bezpečnosti dodávek energie města
Cíle opatření v Prioritě 5
Posílení strategické bezpečnosti dodávek energie a energetické bezpečnosti města a z toho vyplývající
konkrétní cíle na určení minimálního množství energie pro případ havarijních a krizových stavů a následné
zajištění tohoto množství energie v důležitých objektech města (v tzv. objektech kritické infrastruktury).
S tímto souvisí dále cíl na zvýšení provozní spolehlivosti a bezpečnosti dodávek paliv a energie na území
města
Smysl navrhovaných opatření
Níže navrhovaná opatření jsou především organizačního charakteru (havarijní a krizové plány apod.),
které by měly přinést míru znalostí a povědomí pro vedení a chod města jak co dělat a jaký sled
jednotlivých kroků podniknout při střednědobém nebo dlouhodobém výpadku el. energie, zemního plynu,
tepla, resp. mít pro tyto situace obdobu takového povodňového plánu.
Opatření 5.1 – Stanovení spotřeby paliv a energie objektů kritické infrastruktury (KI)
Městem budou navrženy tzv. objekty kritické infrastruktury. Jedná se například o objekty škol,
městského úřadu, aj., kde bude stanoven způsob jejich provozu v případě krizových stavů nebo stavů
nouze. U těchto objektů bude navržen a následně zajištěn způsob krytí minimální potřeby tepla na vytápění
a elektrické energie. Doporučeno je zpracovat tzv. karty objektů kritické Infrastruktury.
Opatření 5.2 – Plán na řešení krizových stavů, havarijní plány
Město by mělo vytvořit pro objekty KI reálný plán instalace náhradních zdrojů el. energie (např. mobilní
dieselagregáty a jejich dopředu smluvní dovoz na místo a zapojení v případě krizových stavů). Dále instalaci
náhradních zdrojů tepla, určení množství a potřebné výkonové parametry těchto zdrojů, jejich možné
zásobování palivem (např. propan-butan nebo LPG ) a nezbytné zásoby pro dobu přerušení dodávek.
V objektech města návrh havarijních plánů v souladu s havarijními plány dodavatelů energie.
Opatření 5.3 – Zvyšování provozní spolehlivosti systémů dodávek paliv a energie
Doporučeno je s dodavateli paliv a energie připravit plán jak budou řešeny problémy v dodávkách
energie – krátkodobé výpadky a náhrada dodávek. Iniciování jednání a distributorem el. energie o budoucí
možností zapojení KVET zdroje CZT jako záložního zdroje v ostrovním provozu pro případ dodávky el.
energie do města při větší krizové situaci vně města (viz kapitola 7.5.3 a 7.5.4).
Opatření 5.4 – Informovanost obyvatel města v případě krizových stavů
Nalezení způsobu řešení jak informovat obyvatele města při krizových stavech. Krizové a havarijní plány
budou dostupné na webových stránkách města.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
201
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
11.3.6 Priorita 6 - Podpora náhrady nevhodných paliv pro zlepšení kvality ovzduší
Cíle opatření v Prioritě 6
Snižování emisní zátěže ze zdrojů spalujících tuhá, kapalná ale i plynná paliva
Smysl navrhovaného opatření
Řada měst a obcí se v ČR potýká především v zimním období se smogem způsobeným spalováním
nevhodných paliva (často odpadu) v nevhodných lokálních topeništích, což má za následek výrazné zhoršení
kvality ovzduší v daném místě.
Opatření 6.1 – Informační kampaň a podpora moderních zdrojů tepla
V rámci tohoto opatření, které souvisí se vzděláváním, informovaností a osvětou budou poskytnuty
informace ukazující zdravotní dopady zhoršené kvality ovzduší a zejména dopady spalování domácího
komunálního odpadu a další směsi nevhodných paliv v lokálních topeništích. Město podpoří organizaci
seminářů, jejichž cílem bud informovat obyvatele o možných náhradách nevhodných zdrojů tepla např. za
moderní automatické kotle na dřevěné pelety (případně automatických zdrojích na hnědé drobné uhlí
ořech 2, splňující dnešní emisní předpisy na tyto zdroje), tepelná čerpadla, kde budou názorně na
příkladech ukázány realizace uvedených zdrojů tepla včetně rozdílu v produkci emisí, investiční a provozní
náklady a výhody i nevýhody jejich provozu, možnosti podpor z dotačních programů např. typu Zelená
úsporám. Společně za podpory organizací jako je např. ECČB zorganizovat pro zájemce i domluvené exkurze
k instalacím těchto moderních zdrojů (za podmínky dohody s vlastníky RD či BD s těmito zdroji). Osvěta by
dále měla být zaměřena jak na laickou, tak i na odbornou veřejnost, pozornost je nutno věnovat především
ekologické výchově ve škole. Pozornost by měla být především zaměřená na zabránění opětovnému
přechodu domácností, které jsou již napojeny např. na zemní plyn, tak z důvodu ceny paliva zpět na
nevhodné vytápění tuhými palivy.
Ucelené informace by měly být dostupné i na webových stránkách města resp. na další odkazy na daná
témata. Toto informační opatření rovněž souvisí s následnou prioritou č. 7.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
202
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
11.3.7 Priorita 7 - Vzdělávání, informovanost a zapojování občanů
Cíle opatření v Prioritě 7
Odstraňování problémů a bariér bránících realizaci potenciálu úspor zaváděním energeticky úsporných
opatření a obnovitelných zdrojů energie - vzdělávání, informovanost a zapojování občanů.
Smysl navrhovaných opatření
Část výše uvedených opatření v jednotlivých Prioritách úzce souvisí s informovaností obyvatel města,
laické i odborné veřejnosti a to jak v oblasti energetických úspor, možnosti využívání obnovitelných zdrojů
energie, snižování emisního zatížení v oblasti v důsledku nevhodného paliv na vytápění nebo řešení
problémů v případě výpadku dodávky energií ve městě. Je tedy doporučeno vytvořit dlouhodobější plán
resp. informační kampaň a koncepční řešení těchto otázek. Pozitivní a významnou roli můžou sehrát i
webové stránky města www.tsviny.cz, kde budou na daná témata odkazy, místné zpravodaje a další
informační zdroje.
Opatření 7.1 – Informační kampaně, semináře , diskuse
Doporučeno je městu spolu s podporou Jihočeského krajského úřadu a např. Energy Centre České
Budějovice pořádat cyklusy seminářů vždy na vybraná témata (např. nízkoenergetická a pasivní výstavba,
úspory energií realizací stavebních opatření, využití OZE, komunikace s občany při „ekologizaci“ vytápění).
Cílem seminářů by mělo být předání účastníkům ucelené informace, což by mělo postupně pomoci
překonávat bariéry nedůvěry některých obyvatel k moderním technologiím a nebo např. i k zateplování
budov.
Opatření 7.2 – Vzdělávání pracovníků MěÚ
Zavedení systému pravidelného proškolování pracovníků MěÚ v rámci celoživotního vzdělávání pro
oblast energetických úspor a využívání OZE.
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
203
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Zdroje informací:
[1] ČSÚ - Český statistický úřad
[2] Státní energetická koncepce, aktualizace 2012
[3] Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ)
[4] Akční plán ČR pro Biomasu v ČR na období 2012 - 2020
[5] Národní akční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů, srpen 2012
[6] Územní energetická koncepce Jihočeského kraje a její aktualizace z roku 2007
[7] Energetický regulační úřad
[8] Veřejné osvětlení pro města a obce, manuál pro pracovníky místních samospráv
[9] ČEA – Česká energetická agentura
[10] Atlas podnebí Česka; vydal ČHMÚ
[11] Výzkum vhodnosti lokalit v ČR z hlediska zásob větrné energie a zpracování metodiky pro
posuzovací a schvalovací řízení při zavádění větrných elektráren
[12] http://www.ekowatt.cz
[13] Podklady od E.ON Distribuce, a. s.
[14] Výstupy výzkumného projektu 2A-1TP1/065 „Zvýšení odolnosti distribuční soustavy proti
důsledkům dlouhodobého výpadku přenosové soustavy ČR s cílem zvýšení bezpečnosti obyvatel“
podpořeného z programu Ministerstva průmyslu a obchodu „Trvalá prosperita“.
[15] www.esipa.cz
[16] PORSENNA – potenciál úspor energie v budovách v ČR, 2013
[17] Analýza potenciálu biomasy v ČR, VÚKOZ, 2010
[18] Podklady Geomedia
[19] http://cs.wikipedia.org
[20] Tepelné hospodářství Města Trhové Sviny, spol. s r.o.
[21] Česká bioplynová asociace (CzBA)
[22] Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)
[23] https://maps.google.cz
[24] Cech pro zateplování budov a Sdružení EPS ČR
[25] Typická doba svícení dle východu a západu slunce dle publikace: Tříska J.: Elektrotech. tab.a grafy
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
204
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
12 PŘÍLOHOVÁ ČÁST
12.1 PŘÍLOHA Č. 1 – FOTODOKUMENTACE
Pohled na historickou budovu radnice
Žižkovo náměstí
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
205
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Komplexně zateplený objekt SOŠ a SOU Trhové Sviny, využití dotace OPŽP
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
206
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Objekt kulturního domu
Objekty ZŠ
Objekt pro využití České pošty, Policie ČR
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
207
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Autobusové nádraží
Jeden z rodinných domů s FVE na střeše
Plánovaná výstavba BD
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
208
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Komplexně zateplené panelové BD v lokalitě ulice Budovatelská
Společnost GPN, strojírenská výroba
A. Schmied, s.r.o., výroba brýlí, nástrojárna
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
209
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Teplárna Trhové Sviny
Vnější rozvody tepla
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
210
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
12.2 PŘÍLOHA Č. 2 – LICENCOVANÉ ZDROJE ELEKTRICKÉ ENERGIE DLE ERÚ
Název subjektu
TRUST-ts spol. s r.o.
Luděk Troup
Jan Šalamoun
prof. JUDr. Vilém Kahoun Ph.D.
Robert Heidinger
Jiří Michal
Luboš Salcer
Mgr. Jan Nový
Mgr. Josef Endlicher
Jiří Trajer
Pavel Váňa
Petr Buřič
František Farka
sluneční
sluneční
sluneční
sluneční
sluneční
sluneční
sluneční
sluneční
sluneční
sluneční
sluneční
sluneční
0,011
0,011
0,010
0,007
0,006
0,006
0,006
0,006
0,005
0,005
0,005
0,005
Petr Baldík
Jan Brabec
Zbyněk Veselý
Stanislav Jindra
Ing. František Kojan
Petr Buřič
Tepelné hospodářství Města Trhové Sviny
spol. s r.o.
František Kojan
Václav Kahuda
Jan Bíca
vodní
sluneční
sluneční
sluneční
sluneční
sluneční
0,007
0,005
0,005
0,005
0,004
0,004
Katastrální území
Trhové Sviny
Pěčín u Trhových
Svinů
Todně
Žár u Nových Hradů
Otěvěk
Něchov
Trhové Sviny
Březí u Trhových
Svinů
Branišovice u Římova
Trhové Sviny
Trhové Sviny
Mokrý Lom
Trhové Sviny
Trhové Sviny~St. 2027
Žár u Nových Hradů
Trhové Sviny
Mokrý Lom
Trhové Sviny
Todně
Březí u Trhových
Svinů
Trhové Sviny
Trhové Sviny
Trhové Sviny
Trhové Sviny
Trhové Sviny
parní
sluneční
vodní
sluneční
0,600
0,003
0,015
0,002
Trhové Sviny
Trhové Sviny
Jedovary
Trhové Sviny
ELGA s.r.o.
Iva Šulistová
Luboš Salcer
Bohuslav Veska
Ing. Jiří Opekar
Martina Stráská
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
Typ zdroje
sluneční
plynová a
spalovací
sluneční
sluneční
sluneční
sluneční
sluneční
Výkon
MW
0,027
1,190
0,018
0,015
0,014
0,013
0,012
211
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
12.3 PŘÍLOHA Č. 3 – LICENCOVANÉ ZDROJE TEPLA DLE ERÚ
Název subjektu
Tepelné hospodářství Města
Trhové Sviny spol. s r.o.
Vlastimil Popp
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
Typ provozovny
Výkon
MW
Katastrální území
Teplovodní
14,700
Trhové Sviny
Teplovodní
0,190
Trhové Sviny
212
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
12.4 PŘÍLOHA Č. 4 – LICENCE PRO ROZVOD TEPLA DLE ERÚ
Název subjektu
Tepelné hospodářství Města
Trhové Sviny spol. s r.o.
Typ rozvodu
Přenosová
kapacita
[MW]
Délka
rozvodu
[km]
Katastrální
území
Teplovodní
10,6
5,6
Trhové Sviny
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
213
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
12.5 PŘÍLOHA Č. 5 – VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉ AKCE – SPOTŘEBA ENERGIE V DOMÁCNOSTÍ
V následujících tabulkách jsou uvedeny údaje o způsobu vytápění, používaných palivech, spotřebách
tepla a el. energie v rodinných domech a bytových jednotkách ve městě Trhové Sviny. Vzhledem k relativně
nízkému počtu obdržených dotazníků a dále s ohledem na mnoho nevyplněných údajů nelze obdržené
dotazníky považovat za dostatečně reprezentativní vzorek pro provedení vypovídajících statistických
vstupních údajů. Pro určení způsobu vytápění, používaného paliva apod. tak byly standardně použity údaje
z ČSÚ ze sčítání lidí, domů a bytů, a dále údaje od distribuční společnosti E.ON a ČHMÚ – údaje o zdrojích
(REZZO 1-3).
Přesto lze na základě tohoto průzkumu provést alespoň zjednodušený souhrn, který víceméně potvrzuje
i jinak zjištěné skutečnosti. V případě rodinných domů proběhla cca od konce 90. let 20. století do
současnosti již ve velké míře výměna původních oken a dveří za moderní výplně otvorů s izolačním
dvojsklem. Naproti tomu zateplení obvodového pláště je provedeno jen u menšího počtu RD. V případě
zdrojů tepla převažuje u RD kotel na zemní plyn, který využívá jako zdroj vytápění cca polovina z 38
obdržených anketních lístků, často ovšem je využíván i další zdroj, nejčastěji kotel na tuhá paliva (dřevo
nebo uhlí), případně krbem na dřevo. El. energie je k využívaná méně, max. jako druhý zdroj pro přechodná
období, tepelné čerpadlo nebo akumulační kamna.
V následujících tabulkách jsou uvedeny výsledky dotazníkové ankety
Rodinný dům
č.
dotazníku
rok
výstavby
vytáp.
2
Plocha m
počet členů
domácnosti
rok provedené
rekonstrukce/
zateplení
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
1963
1970
2012
1978
1984
1964
2006
1992
1973
1970
1976
86
200
150
130
130
100
180
150
130
65
211
3
6
2
2
2
1
4
4
2
1
6
2003
2006
2003
1997
2010
2003
2013
2010
_
2006
2000
2002
2005
2002
2006
2000
-
12
13
14
15
16
1972
1980
1993
1967
106
100
120
180
80
1
4
2
4
1
2011
-
2004
2011
2010
-
17
18
19
20
1976
1975
1820
95
160
120
100
2
5
2
2
2010
2002
-
2009
2007
2010
2010
1995
-
obvod.
strop/
okna
stěny
střecha
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
zdroj
tepla
palivo
El. - TČ
El.
El.
ZP
Dř.
ZP
El. , Dř.
El. , HU
ZP.
ZP.
ZP., EL.
Dř.,
HU,PB
ZP
ZP , EL.
ZP., Dř.
El.,Dř,HU
Dř.,
HU,PB
ZP.,
HU, Dř.
HU, Dř.
Spotřeba Spotřeba
tepla v
tepla ve
ZP
dřevě/uhlí
Spotřeba
elektrické
energie
[GJ]
[GJ]
[kWh]
81,0
51,2
30,6
37,4
33,6
33,6
42,5
-
4 780
10 000
5 589
5 419
388
12 000
6 000
2 225
10 366
44,5
57,6
43,2
-
121,9
42
75,2
2 700
3 235
3 615
4 257
4 860
36,0
-
61,2
72
52,1
2 300
6 023
4 211
3 129
214
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
21
1936
85
1
2008
ZP
31,3
1 000
22
1978 116
3
2012 2009 2011
El.Aku
17 064
23
1965 110
6
El., ČU.Dř.
177
13 726
24
1972
1
1997 1997
ZP
38,3
2 259
25
1975
95
2
2010 2005
ZP
46,1
620
26
1957 200
6
1998 1998
El.
9 900
27
2007 200
4
El.
11 500
28
1971
68
1
2010
HU
68
5 127
29
1992 180
4
2011 2012
HU,Dř.
93
6 575
30
1967 130,8
2
ZP
75,5
3 448
31
1992 150
1
1994 2007 1994
ZP
93,6
2 600
32
1905 400
10
1997 1997 1997 ZP. El. -Tč
10,8
35 000
33
1936 240
3
2012 2006
El.
23 000
34
1990 220
4
2011
CZT
38
7 482
35
109
2
ZP
36
1957 120
4
2009
Dř.
126
8 500
37
1933
86
2
2008
ZP
36,8
1 131
38
2007 140
3
El. Tč
8 020
Pozn. Dř. = dřevo, HU = hnědé uhlí, ZP = zemní plyn, TČ – tepelné čerpadlo, El – el. energie, PB – propan
butan, nevyplněné proškrtnuté části tabulky jsou z důvodu nevyplnění příslušných částí dotazníku resp.
vyplnění nereálných hodnot
V případě bytových domů byla většina obdržených dotazníků lokalit nevytápěných CZT. Z celkem osmi
uživatelů bytových jednotek ve třech případech již proběhlo komplexní zateplení včetně výměny oken,
v ostatních případech proběhla alespoň výměna oken. Zdrojem tepla v těchto b,j, je elektřina a zemní plyn.
[kWh]
počet členů
domácnosti
[GJ]
vytáp.
2
Plocha m
Spotřeba
elektrické
energie
rok
výstavby
Spotřeba
tepla
č.
dotazníku
Bytový dům
rok provedené
rekonstrukce/
zateplení
obvod.
strop/
okna
stěny
střecha
1
1966
60
2
-
2009
-
El. Dř.
8,4
3 500
2
-
60
2
2009
2009
2009
ZP
17,1
2 519
El.
-
8 800
El.
-
6 432
5 434
3
4
1972
1950
68
50
2
2
-
2007
2010
-
zdroj
tepla
5
1972
62,2
3
1999
1999
2001
El.
-
6
1988
83
4
-
2011
-
CZT
19,0
4 886
7
-
97
1
-
2006
-
ZP.
7,1
5 156
8
1980
75
2
2010
2007
2010
ZP
-
2 200
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
215
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
12.6 PŘÍLOHA Č. 6 – SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A ZNAČEK
Zkratky a značky
Význam
AZE
Alternativní zdroje energie
CZT
Centralizované zásobování teplem
ČHMÚ
Český hydro-meteorologický ústav
ČSÚ
Český statistický úřad
ČU
Černé uhlí
DPH
Daň z přidané hodnoty
ELTO
Extra lehký topný olej
EPC
Energy performance contracting
ERÚ
Energetický regulační úřad
EU
Evropská unie
EVVO
Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta
GJ
Gigajoule
HU
Hnědé uhlí
KIC
Krajské integrované centrum
KJ
Kogenerační jednotka
ktoe
Kilotuna ropného ekvivalentu
KÚ
Katastrální území
kV
Kilovolt
KVET
Kombinovaná výroba elektrické energie a tepla
kW
Kilowatt
kWe
Kilowatt elektrický
kWh
Kilowatthodina
kWp
Kilowatt peak
kWt
Kilowatt tepelný
LPG
Liquefied Petroleum Gas
LTO
Lehký topný olej
MJ
Megajoule
MPO
Ministerstvo průmyslu a obchodu
MVE
Malá vodní elektrárna
MW
Megawatt
MWh
Megawatthodina
MWp
Megawatt peak
MWt
Megawatt tepelný
NTL
Nízkotlaký
OM
Odběrné místo
OZE
Obnovitelné zdroje energie
OZKO
Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší
SKO
Směsný komunální odpad
SMP
Severomoravská plynárenská, a.s.
KOP
RRD
STL
SCZT
TTP
TJ
Krizový ostrovní provoz
Rychle rostoucí dřeviny
Středotlaký
Soustava zásobování teplem
Trvalé travní porosty
Terrajoule
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
216
AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
TO
Topný olej
TS
Transformační stanice
TTO
Těžký topný olej
TV
Teplá voda
ÚAP
Územně analytické podklady
ÚEK
Územní energetická koncepce
ÚP
Územní plán
ÚT
VN
Ústřední topení
Vysoké napětí
VTL
Vysokotlaký
VVN
Velmi vysoké napětí
z.p., ZP
Zemní plyn
ŽP
Životní prostřední
Územní energetická koncepce města Trhové Sviny
217
Download

zde (pdf 4,6MB)