ročník 3 | 2012
i n tern etový ča sop i s
Západočeské
Entomologické
Listy
vydává Západočeská pobočka
České společnosti entomologické v Plzni
ISSN 1804-3062
pouze on-line verze
Západočeské entomologické listy (2012), 3: 1–5
ISSN 1804-3062
Zajímavé nálezy listorohých brouků (Coleoptera:
Scarabaeoidea) v západních Čechách
Václav Týr
Žihle 119, 331 65 Žihle; e-mail: [email protected]
TÝR V. 2012: Zajímavé nálezy listorohých brouků (Coleoptera: Scarabaeoidea) v západních Čechách (Interesting faunistic records of Scarabaeoidea (Coleoptera) from western Bohemia). – Západočeské entomologické listy, 3: 1–5. Online:
http://www.zpcse.cz/entolisty/entolisty.html, 22-1-2012.
Abstract. Findings of the scarab beetles Odonteus armiger (Scopoli, 1772), Psammoporus mimicus Pittino, 2006, Euheptaulacus villosus (Gyllenhal, 1806), Aphodius (Plagiogonus) arenarius (Olivier, 1789), Onthophagus (Palaeonthophagus) medius (Kugellan, 1792), and Protaetia (Potosia) fieberi fieberi (Kraatz, 1880) (Coleoptera: Scarabaeoidea) in
western Bohemia are presented in this paper. All known faunistic data of their occurrence in this region are summarized
and mapped. Notes on the distribution of the species in the Czech Republic and their biology are given.
Key words: Coleoptera, Scarabaeoidea, Czech Republic, western Bohemia, faunistics
ÚVOD
MATERIÁL A METODIKA
Průzkum listorohých brouků má v západních Čechách
dlouholetou tradici. Až do osmdesátých let 20. století
je však publikovaných dat z této části České republiky jen minimum. Jednotlivé údaje uvádí především
TESAŘ (1957). První specializované publikace souvisejí s entomologickými aktivitami J. Suchého, který
v širším okolí Plzně studoval rozšíření hnojníků rodu
Aphodius Illiger, 1798 (SUCHÝ 1983) a chrobáků rodu
Geotrupes Latreille, 1796 (SUCHÝ 1996). Další údaje
o listorohých broucích v tomto regionu se objevují
v práci Z. Doležala (DOLEŽAL 1988) a pak především
v publikacích souvisejících s průzkumy v různých
chráněných územích Plzeňského a Karlovarského
kraje (např. KEJVAL & BENEDIKT 2009) a rozměrných
faunistických příspěvcích k nadčeledi Scarabaeoidea
na území České republiky a Slovenska (TÝR 1997,
JUŘENA et al. 2000, 2008). Přesto patří západočeský
region mezi méně a velmi nerovnoměrně prozkoumaná území v rámci České republiky a na publikaci
zásadního charakteru o listorohých broucích teprve
čeká. V textu níže uvádím recentní i historické nálezy
některých druhů z této skupiny ze západních Čech,
které jsou považovány za vzácnější nebo v různé
míře ohrožené v důsledku zanikání vhodných stanovišť. Zároveň uvádím všechny mně známé údaje
o jejich výskytu na území tohoto regionu a doplňuji
je pro názornost faunistickými mapkami pro každý
uvedený druh.
Sběrná oblast západních Čech je vymezena hranicemi Plzeňského a Karlovarského kraje (v textu jako
„západní Čechy“). Nomenklaturu a pořadí druhů
uvádím podle práce J UŘENA & T ÝR (2008). Číslo
v závorce za názvem lokality představuje kód faunistického mapového pole (PRUNER & MÍKA 1996).
Použité zkratky: lgt. – sbíral, coll. – sbírka, revid.
– revidoval, pers. comm. – osobní sdělení, CHKO
– Chráněná krajinná oblast, NPR – Národní přírodní
rezervace, PR – Přírodní rezervace, SV – severovýchod. Materiál (pokud není uvedeno jinak) byl určen
nebo revidován autorem. V případě soukromých sbírek je sběratel (pokud není uvedeno jinak) shodný
s vlastníkem sbírky (např. AS = Arnošt Sieber lgt. et
coll.). Seznam sbírek a jejich zkratky: AS – Arnošt
Sieber, Klatovy; BMS – Blatské muzeum v Soběslavi; KS – Karel Sýkora, Plzeň; MO – Michal Ouda,
Plasy; MR – Miloslav Rakovič, Praha; SD – Stanislav Doležal, Plzeň–Božkov; VB – Václav Benedikt,
Plzeň; VD – Václav Dongres, Plzeň; VT – Václav
Týr, Žihle; ZA – Zdeněk Andrš, Černošín; ZMP –
Západočeské muzeum v Plzni.
PŘEHLED NÁLEZŮ
Odonteus armiger (Scopoli, 1772)
Františkovy Lázně (5840), 1945, 1 ex., bez jména
sběratele, coll. BMS (Niedl det.). Radčice u Plzně (6245), 12.VII.1954, 2 ex., A. Sobota lgt., coll.
ZMP; 12.VII.1957, 2 ex., A. Sobota lgt., coll. SD.
1
skyt při horní hranici nadmořské výšky, dosahované
tímto druhem v našich podmínkách. Známé rozšíření
v západních Čechách viz Obr. 1.
Plzeň (6246), 7.VII.1932, 1 ex., Petr lgt., coll. SD;
10.VII.1935, 1 ex., 21.VII.1953, 4 ex., oboje A. Sobota lgt., coll. ZMP. Plzeň-Bolevec (6246), 20.VI.1945,
1 ex., 22.VI.1945, 1 ex., oboje J. Brožík lgt., coll.
ZMP. Plzeň-Roudná (6246), VII.1943, 1 ex., J. Suchý
lgt., coll. SD. Plzeň-Zábělá (6246), 6.VII.1926, 1 ex.,
Kock lgt., coll. ZMP; 21.VI.1974, 1 ex., VB. Plzeň-Božkov (6246), 28.VI.2011, 1 ex., SD, 7.VII.2011,
2 ex., SD lgt., coll. MO, 8.VII.2011, 7 ex., SD (1 ex.
in coll. VT), 9.VII.2011, 2 ex., SD lgt., coll. KS,
12.VII.2011, 2 ex., VD, 18.VII.2011, 4 ex., SD (1 ex.
in coll. VT). Rokycany (6247), 1938, 1 ex., J. Polák
lgt., coll. ZMP. Domažlice (6543), bez data sběru,
1 ex., K. Hůrka lgt., coll. ZMP. Folmava, prostor celnice (6643), 90. léta 20. století, 2 ex., E. Janata lgt.,
místo uložení dokladu není známo (Z. Kejval, pers.
comm.). Špičák (6845), 2.VI.1977, 1 ex., M. Král
lgt., coll. ZMP.
Druh vyskytující se na biotopech stepního a lesostepního charakteru, na loukách a pastvinách, na
lesních světlinách a pasekách. V České republice se
vyskytuje roztroušeně po celém území od nížin až
po podhorské oblasti (přibližně do 900 m n. m.). Ze
západních Čech citován pouze třikrát: TESAŘ (1957)
– Slatina (6545), TÝR (1997) – Plzeň (6246), TÝR
(2010) – Manětín (6045). Uvedené nálezy doplňují
údaje o výskytu tohoto druhu v západních Čechách.
Nález na lokalitě Špičák (cca 850 m n. m.) je zajímavý z hlediska vertikální distribuce druhu – jde o vý-
Obr. 2. Řeka Křemelná na lokalitě Frauenthal. Foto:
J. Raisová.
Fig. 2. The Křemelná river at the locality Frauenthal. Photo: J. Raisová.
Obr. 1. Výskyt Odonteus armiger v západních Čechách.
Fig. 1. Occurrence of Odonteus armiger in the western
Bohemia.
Obr. 3. Výskyt Psammoporus mimicus v západních Čechách.
Fig. 3. Occurrence of Psammoporus mimicus in the western Bohemia.
Psammoporus mimicus Pittino, 2006
Prášily, 4 km SV, Frauenthal – řeka Křemelná (6846),
800 m n. m., 5.VI.2011, 1 ex., S. Benedikt lgt., coll.
VB. Exemplář byl nalezen vymýváním písečné lavice
na břehu řeky (S. Benedikt, pers. comm.). Řeka v této planinové části Šumavy teče v přirozeném korytu
s četnými meandry a písečnými nebo štěrkovými ná-
2
nosy. Otevřená krajina umožňuje dostatečné oslunění
břehů (Obr. 2).
V České republice velmi roztroušeně rozšířený, skrytě žijící fytosaprofág, preferující výskyt na nenarušených písčitých březích vodních toků a přirozených
vodních nádrží (JUŘENA et al. 2008). Ze západních
Čech citován pouze jednou: JUŘENA et al. (2008)
– Hartmanice (6846). Známé rozšíření v západních
Čechách viz Obr. 3.
Euheptaulacus villosus (Gyllenhal, 1806)
CHKO Slavkovský les, NPR Pluhův bor (5942),
700 m n. m., 12.VI.2011, 6 ex., Z. Andrš lgt., 1 ex.
in coll. ZA, 1 ex. in coll. MR, 4 ex. in coll. VT. Exempláře byly nalezeny prosevem stařiny na lesní loučce
na hadcovém podkladu (Z. Andrš, pers. comm.). Nález představuje zřejmě vertikální maximum výskytu
druhu v České republice. Okolí naleziště má lokálně lesostepní charakter s výchozy hadcových skalek
(Obr. 4).
V České republice ostrůvkovitě rozšířený, fytosaprofágní druh vyskytující se na lokalitách stepního nebo
lesostepního charakteru, na loukách při okrajích lesa
a na lesních světlinách (JUŘENA et al. 2008). Ze západních Čech uváděn pouze jednou: TESAŘ (1957)
– Doupov (5744). Známé rozšíření v západních Čechách viz Obr. 5.
Obr. 5. Výskyt Euheptaulacus villosus v západních Čechách.
Fig. 5. Occurrence of Euheptaulacus villosus in the western Bohemia.
Aphodius (Plagiogonus) arenarius (Olivier, 1789)
Slatina u Chudenic, PR Bělýšovský les (6545),
9.IV.2009, 1 ex., AS.
Koprofágní druh vyskytující se na xerotermních biotopech s písčitým nebo sprašovým podkladem, podle
Tesaře (TESAŘ 1957) fakultativní saprofág. Ze západních Čech dosud citován ze dvou lokalit (TÝR 2011):
Radčice (6245) a Sušice (6747). Známé rozšíření
v západních Čechách viz Obr. 6.
Obr. 4. NPR Pluhův bor, výchozy hadcových skal nedaleko místa nálezu Euheptaulacus villosus. Foto: J. Raisová.
Fig. 4. The Pluhův bor National Nature Reserve, serpentine rocks near the locality of Euheptaulacus villosus. Photo: J. Raisová.
Obr. 6. Výskyt Aphodius arenarius v západních Čechách.
Fig. 6. Occurrence of Aphodius arenarius in the western
Bohemia.
3
Onthophagus (Palaeonthophagus) medius (Kugellan, 1792)
Spálené Poříčí (6347), bez data sběru, 1 ex., J. Král
lgt., coll. ZMP. Chynín (6448), bez data sběru, 1 ex.,
J. Král lgt., coll. ZMP.
Druh byl donedávna považován za synonymum
k O. (Palaeonthophagus) vacca (Linnaeus, 1767)
– např. TESAŘ (1957), BARAUD (1992). V nejnovějším seznamu listorohých brouků České republiky a
Slovenska (JUŘENA & TÝR 2008) druh není uveden.
RÖSSNER et al. (2010) tento druh oddělili od O. (P.)
vacca mj. na základě rozdílně utvářené přední části
clypea a temenních lišt, rozdílnosti v obroubení zadní
strany štítu, zbarvení těla a ve tvaru penisu samců.
Ze západních Čech dosud publikován pouze jednou:
JUŘENA et al. (2008) – Plzeň (6246), uveden jako
O. (P.) vacca (V. Týr revid.). Známé rozšíření v západních Čechách viz Obr. 7.
Protaetia (Potosia) fieberi fieberi (Kraatz, 1880)
Rokycany (6247), 17.V.1948, 1 ex., J. Podaný lgt.,
coll. ZMP.
Vzácný druh s roztroušeným výskytem v teplejších
oblastech téměř celého území České republiky. V Čechách velmi vzácný, na jižní Moravě lokálně poněkud hojnější. Z Čech citován pouze dvakrát (JUŘENA
et al. 2000, JUŘENA et al. 2008), ze západních Čech
nebyl tento druh dosud uváděn. Známé rozšíření
v západních Čechách viz Obr. 8.
Obr. 7. Výskyt Onthophagus medius v západních Čechách.
Fig. 7. Occurrence of Onthophagus medius in the western
Bohemia.
ZÁVĚR
V práci jsou uvedeny faunisticky významné, recentní i historické nálezy listorohých brouků Odonteus
armiger, Psammoporus mimicus, Euheptaulacus villosus, Aphodius (Plagiogonus) arenarius, Onthophagus (Palaeonthophagus) medius a Protaetia (Potosia)
fieberi fieberi na území západních Čech (Plzeňský a
Karlovarský kraj). U posledně jmenovaného druhu se
jedná o první známý údaj pro toto území.
PODĚKOVÁNÍ
Rád bych poděkoval Jitce Raisové (Plzeň) za poskytnutí fotografií a Jiřímu Skuhrovcovi (Praha) za kontrolu anglického textu.
LITERATURA
BARAUD J. 1992: Coléoptères Scarabaeoidea d’Europe.
Faune de France 78. France et régions limitrophes. – Fédération française des Sociétés de Sciences naturelles et
Société linnéenne de Lyon, Paris – Lyon, 856 pp.
D OLEŽAL Z. 1988: Nálezy druhu Aphodius foetidus
(Herbst) v Plzni (Coleoptera, Aphodiidae). (Funde der
Art Aphodius foetidus (Herbst) in Pilsen (Coleoptera,
Aphodiidae)). – Zpravodaj Západočeské Pobočky Československé Společnosti Entomologické ČSAV, Plzeň,
Obr. 8. Výskyt Protaetia fieberi fieberi v západních Čechách.
Fig. 8. Occurrence of Protaetia fieberi fieberi in the western Bohemia.
4
vacca complex (Coleoptera: Scarabaeidae: Scarabaeinae: Onthophagini). – Zootaxa, 2629: 1–28.
SUCHÝ J. 1983: Nálezy některých druhů rodu Aphodius Ill.
(Coleoptera, Aphodiidae) v západních Čechách. (Die
Funde mancher Aphodius-Arten (Coleoptera, Aphodiidae) in Westböhmen). – Zpravodaj Západočeské Pobočky Československé Společnosti Entomologické ČSAV,
Plzeň, 1: 3–8.
SUCHÝ J. 1996: Chrobáci (Coleoptera, Scarabaeoidea, Geotrupidae) v západních Čechách. (Die Mistkäfer (Coleoptera, Scarabaeoidea, Geotrupidae) Westböhmens).
– Erica, Plzeň, 5: 119–122.
TESAŘ Z. 1957: Brouci listorozí – Lamellicornia. Díl II.
Scarabaeidae – vrubounovití. Laparosticti. Fauna ČSR
11. – Nakladatelství ČSAV, Praha, 326 pp, 16 pls.
TÝR V. 1997: Příspěvek k faunistice brouků nadčeledi
Scarabaeoidea (Coleoptera) Čech, Moravy a Slovenska.
(Contribution to the faunistics of Scarabaeoidea (Coleoptera) of Bohemia, Moravia and Slovakia). – Klapalekiana, 33: 239–247.
TÝR V. 2010: Brouci (Coleoptera) Žihle a okolí. 1. část.
Lucanidae, Trogidae, Geotrupidae. (Beetles (Coleoptera) in the surroudings of Žihle. Part 1. Lucanidae, Trogidae, Geotrupidae). – Západočeské entomologické listy,
1: 16–18. Online: http://www.zpcse.cz/entolisty/entolisty.html, 26-3-2010.
TÝR V. 2011: Faunistické zprávy ze západních Čech – 4
(Faunistic records from western Bohemia – 4). – Západočeské entomologické listy, 2: 5–6. Online: http://
www.zpcse.cz/entolisty/entolisty.html, 17-2-2011.
4–5: 7–8.
JUŘENA D., BEZDĚK A. & TÝR V. 2000: Zajímavé nálezy
listorohých brouků (Coleoptera: Scarabaeoidea) na území Čech, Moravy a Slovenska. (Interesting faunistic
records of Scarabaeoidea (Coleoptera) from Bohemia,
Moravia and Slovakia). – Klapalekiana, 36: 233–257.
JUŘENA D. & TÝR V. 2008: Seznam listorohých brouků
(Coleoptera: Scarabaeoidea) České republiky a Slovenska. (Checklist of Scarabaeoidea (Coleoptera) of
the Czech Republic and Slovakia). – Klapalekiana, 44
(Suppl.): 3–15.
JUŘENA D., TÝR V. & BEZDĚK A. 2008: Příspěvek k faunistickému výzkumu listorohých brouků (Coleoptera:
Scarabaeoidea) na území České republiky a Slovenska.
(Contribution to the faunistic research on Scarabaeoidea
(Coleoptera) in the territory of the Czech Republic and
Slovakia). – Klapalekiana, 44 (Suppl.): 17–176.
KEJVAL Z. & BENEDIKT S. 2009: Výsledky inventarizačních
průzkumů brouků (Coleoptera) v chráněných územích
západních Čech v letech 2004–2008. (Results of faunistic surveys of beetles (Coleoptera) of protected areas
in Western Bohemia in 2004–2008). – Erica, Plzeň, 16:
73–96.
PRUNER M. & MÍKA P. 1996: Seznam obcí a jejich částí
v České republice s čísly mapových polí pro síťové mapování fauny. (List of settlements in the Czech Republic
with associated map fields codes for faunistic map system). – Klapalekiana, 32 (Suppl.): 1–115.
RÖSSNER E., SCHÖNFELD J. & AHRENS D. 2010: Onthophagus (Palaeonthophagus) medius (Kugelann, 1792) – a
good western palaearctic species in the Onthophagus
5
Západočeské entomologické listy (2012), 3: 6–9
ISSN 1804-3062
Chaetarthria simillima – potvrzení výskytu v Čechách
(Coleoptera: Hydrophilidae)
Milan Boukal1 & Karel Rébl2
Kpt. Bartoše 409, 530 09 Pardubice, Czech Republic; e-mail: [email protected]
Žižkovo náměstí 976, 271 01 Nové Strašecí, Czech Republic; e-mail: [email protected]
1
2
BOUKAL M. & RÉBL K. 2012: Chaetarthria simillima – potvrzení výskytu v Čechách (Coleoptera: Hydrophilidae) (Chaetarthria simillima – occurrence confirmed in Bohemia (Coleoptera: Hydrophilidae)). – Západočeské entomologické
listy, 3: 6–9.
Online:http://www.zpcse.cz/entolisty/entolisty.html, 14-3-2012.
Abstract. New records of Chaetarthria simillima Vorst & Cuppen, 2003 from the Czech Republic are provided. Twentytwo specimens were collected during the entomological research of the Křivoklátsko Protected Landscape Area and
Biosphere Reserve in the western part of the Central Bohemia. The findings corroborate the occurrence of the species
in Bohemia; the only specimen known previously from Bohemia is approximately seventy years old. Nineteen specimens originate from peat-bogs in the locality Prameny Klíčavy Nature Reserve and they were found by sifting mosses
(Sphagnum spp.). Another three specimens were collected individually from mosses (Sphagnum spp.) and detritus on
the bank after recent floods in the basin of the Klíčava dam (water debris). Notes on the distribution of Ch. simillima in
the Czech Republic and its bionomics are given. The authors suppose that the species is tyrphophilous, strongly associated with peat-bogs. The pronotum with paler edges, considered as a good determination character, is apparently not as
stable as originally believed. It was found out that some Czech exemplars exhibit different pigmentation, the pronotum
is often entirely black.
Key words: Chaetarthria simillima, Coleoptera, Hydrophilidae, faunistics, Czech Republic
ÚVOD
V celosvětovém měřítku je v rodu Chaetarthria
Stephens, 1832 známo 49 druhů (SHORT & FIKÁČEK
2011). V Palearktické oblasti jsou z tohoto rodu známy pouze tři druhy − Chaetarthria seminulum Herbst,
1797, Ch. similis Wollaston, 1864 a Ch. simillima
Vorst & Cuppen, 2003. V České republice byly zatím
prokázány pouze druhy Ch. seminulum a Ch. simillima (BOUKAL et al. 2007). Druh Ch. similis je dosud
známý jen z Kanárských ostrovů, Francie, Itálie, Iz-
raele a Sinajského poloostrova, Maroka, Německa,
Španělska a Švýcarska (HEBAUER 1993, CUPPEN et al.
1998, HANSEN 1999). BOUKAL et al. (2007) jej předpokládají pro území ČR pouze jako možný.
Většina druhů vodomilů rodu Chaetarthria je velmi
drobná, velikostí obvykle nepřesahují 1,0−1,5 mm.
Brouci jsou silně klenutí a nejčastěji uniformně tmavě
zbarvení. Jednoznačná identifikace je obvykle možná
teprve po studiu samčích genitálií (Obr. 1 a 2), neboť makroskopicky jsou jednotlivé druhy značně uni-
Obr. 1. Genitálie druhu Chaetarthria simillima Vorst &
Cuppen, 2003 (podle VORST & CUPPEN 2003).
Fig. 1. Genitalia of Chaetarthria simillima Vorst & Cuppen, 2003 (according to VORST & CUPPEN 2003).
Obr. 2. Genitálie druhu Chaetarthria seminulum Herbst,
1797 (podle VORST & CUPPEN 2003).
Fig. 2. Genitalia of Chaetarthria seminulum Herbst, 1797
(according to VORST & CUPPEN 2003).
6
dobého průzkumu Chráněné krajinné oblasti a Biosférické rezervace Křivoklátsko, které jsou předmětem našeho příspěvku, doplňují seznam brouků Křivoklátska (RÉBL 2010) a zpřesňují faunistická data
z České republiky.
formní. Pro spolehlivé určení středoevropských samců je možné použít práci VORST & CUPPEN (2003).
Seriózní determinace samic prozatím není možná,
a proto jsme ani u nalezených samic disekci genitálií
neprováděli. Samice proto neuvádíme ani v přehledu
nálezů.
Rozšíření druhu Ch. simillima je dosud málo známé,
protože ještě donedávna nebyl odlišován od blízce
příbuzného druhu Ch. seminulum. Spolehlivé údaje
dosud pocházejí z Belgie, České republiky, Francie,
Holandska, Irska, Německa, Rakouska a Španělska
(VORST & CUPPEN 2003, BOUKAL et al. 2007, FORSTER
et al. 2009). V České republice byla Ch. simillima
známa pouze ze dvou lokalit (BOUKAL et al. 2007).
Český exemplář z okolí Davle (6152) není datován,
ale lze předpokládat, že pochází zhruba z období let
1930−1940. Moravský nález šesti exemplářů pochází z rašeliniště poblíž Horního Města-Skály (6069).
Naše nálezy z dalších dvou lokalit v rámci dlouho-
PŘEHLED NÁLEZŮ
Chaetarthria simillima Vorst & Cuppen, 2003
Bohemia: Řevničov (5848d), PR Prameny Klíčavy, prosev rašeliníku, 22.X.2006, 1 ♂, K. Rébl leg.,
M. Boukal coll.; dtto, 16.IX.2011, 3 ♂♂, K. Rébl
leg., K. Rébl (2 ♂♂) et M. Boukal (1 ♂) coll.; dtto,
26.IX.2011, 15 ♂♂, K. Rébl leg., K. Rébl (10 ♂♂)
et M. Boukal (5 ♂♂) coll.; Lány (5949b), Klíčavská
nádrž, prosev náplavu na břehu, 22.IX.2011, 3 ♂♂,
K. Rébl leg., K. Rébl (2 ♂♂) et M. Boukal (1 ♂)
coll. Všechny kusy M. Boukal det. Biotopy nálezů
viz Obr. 3−6.
Potvrzení výskytu v Čechách (Obr. 7).
Obr. 3. Řevničov, PR Prameny Klíčavy, rašeliniště. Foto:
K. Rébl.
Fig. 3. Řevničov, Prameny Klíčavy Nature Reserve, peat-bog. Photo: K. Rébl.
Obr. 5. Lány, Klíčavská nádrž. Foto: K. Rébl.
Fig. 5. Lány, basin of Klíčava. Photo: K. Rébl.
Obr. 4. Řevničov, PR Prameny Klíčavy, rašeliniště, detail
biotopu. Foto: K. Rébl.
Fig. 4. Řevničov, Prameny Klíčavy Nature Reserve, peat-bog, close-up of biotope. Photo: K. Rébl.
Obr. 6. Lány, Klíčavská nádrž, detail biotopu. Foto: K. Rébl.
Fig. 6. Lány, basin of Klíčava, close-up of biotope. Photo:
K. Rébl.
7
Obr. 7. Známé nálezy Chaetarthria simillima v České republice; kroužek – nález před rokem 1950, kolečka – nálezy
od roku 1950.
Fig. 7. Known records of Chaetarthria simillima in the Czech Republic; circle – record before 1950, dots – records
since 1950.
DISKUZE A ZÁVĚRY
sevem čerstvého náplavu.
Na základě podrobného studia ulovených samců nemůžeme potvrdit, že se Ch. simillima liší od druhu
Ch. seminulum světlejšími okraji štítu, jak uvádějí
VORST & CUPPEN (2003). Mezi našimi nalezenými
exempláři jsou i kusy, které jsou celé černé.
Přestože faunistické rozšíření druhů rodu Chaetarthria není na území České republiky souborně zpracováno, můžeme na základě nepočetných evropských
nálezů předpokládat, že se druh Ch. simillima bude
i u nás vyskytovat poměrně vzácně, v porovnání
s mnohem běžnějším druhem Ch. seminulum. Na základě našich zkušeností z terénního průzkumu se druh
Ch. simillima (Obr. 8) vyskytuje především přímo
v porostech rašeliníku (Sphagnum spp.). Méně často
byl nalézán na okrajích rašeliniště, kde se pohyboval
v detritu v blízkosti vodní hladiny. Nedávné moravské nálezy rovněž pocházejí z rašeliniště (L. Koloničný in litt.). Domníváme se proto, že Ch. simillima
je druhem tyrfofilním. Spolehlivé poznání bionomie
tohoto zajímavého druhu však bude vyžadovat rozsáhlejší studium. U ojedinělého nálezu pocházejícího
z prosevu naplaveného materiálu na břehu Klíčavské
nádrže předpokládáme, že na tuto lokalitu byla imaga
splavena za předchozích povodní v širší oblasti daného povodí nebo během občasných zvýšených stavů
přítoku (potok Klíčava). K tomuto závěru nás vede
zjištění, že na dané lokalitě byla prokázána velmi silná populace příbuzného druhu Ch. seminulum (v roce
2011 zde byly dokladovány desítky exemplářů) a za
celou dobu našich průzkumů zde byli chyceni pouze
jednou tři samci druhu Ch. simillima, a to právě pro-
Obr. 8. Chaetarthria simillima. Foto: P. Krásenský.
Fig. 8. Chaetarthria simillima. Photo: P. Krásenský.
8
PODĚKOVÁNÍ
Abhandlungen, 5: 169–178.
FOSTER G.N., NELSON B.H. & CONNOR Á.O. 2009: Ireland
Red List No. 1: Water beetles. – Nothern Ireland Environment Agency, Dublin, 64 pp.
HANSEN M. 1999: Hydrophiloidea (s. str.) (Coleoptera).
– World Catalogue of Insects, 2: 1–416.
HEBAUER F. 1993: European Chaetarthria. – Latissimus,
3: 1–3.
RÉBL K. 2010: Výsledky faunistického průzkumu brouků
(Coleoptera) na území Chráněné krajinné oblasti a Biosférické rezervace Křivoklátsko (Česká republika).
– Elateridarium, 4 (Supplementum): 1–253. Online at
http://www.elateridae.com/elateridarium/page.php?idcl=144 (accessed 2010-02-02).
SHORT E.Z. & FIKÁČEK M. 2011: World catalogue of the
Hydrophiloidea (Coleoptera): additions and corrections
II (2006-2010). – Acta entomologica musei nationalis
Pragae, 51(1): 83–122.
VORST O. & CUPPEN J.G.M. 2003: A third Palearctic species of Chaetarthria (Coleoptera: Hydrophilidae). – Koleopterologische Rundschau, 73: 161–167.
Za pořízení celkové fotografie imaga děkujeme Pavlovi Krásenskému (Chomutov). Za recenze textu
děkujeme Martinovi Fikáčkovi (Praha) a Dušanovi
Travníčkovi (Zlín).
LITERATURA
BOUKAL D.S., BOUKAL M., FIKÁČEK M., HÁJEK J., KLEČKA J., SKALICKÝ S., ŠŤASTNÝ J. & TRÁVNÍČEK D. 2007:
Katalog vodních brouků České republiky (Coleoptera:
Sphaeriusidae, Gyrinidae, Haliplidae, Noteridae, Hygrobiidae, Dytiscidae, Helophoridae, Georissidae, Hydrochidae, Spercheidae, Hydrophilidae, Hydraenidae, Scirtidae, Elmidae, Dryopidae, Limnichidae, Heteroceridae,
Psephenidae). – Klapalekiana, 43 (Suppl.): 1–89.
CUPPEN J. G. M., VORST O. & BELLSTEDT R. 1998: Five
beetles new for Thuringia, and records of endangered
water beetles (Coleoptera: Dytiscidae, Helophoridae,
Hydrophilidae, Staphylinidae). – Thüringer Faunistische
9
Západočeské entomologické listy (2012), 3: 10–13
ISSN 1804-3062
Bibliografie české a slovenské opilionologické literatury
z let 2010 a 2011
Pavel Bezděčka & Klára Bezděčková
Muzeum Vysočiny Jihlava, Masarykovo nám. 55, Jihlava, CZ – 586 01; e-mail: [email protected]
BEZDĚČKA P. & BEZDĚČKOVÁ K. 2012: Bibliografie české a slovenské opilionologické literatury z let 2010 a 2011 (Czech
and Slovak harvestmen bibliography from 2010 to 2011). – Západočeské entomologické listy, 3: 10–13. Online: http://
www.zpcse.cz/entolisty/entolisty.html, 21-3-2012.
Abstract. This review of Czech and Slovak literature on harvestmen includes 44 papers published in these countries
in 2010 and 2011 and 26 additional papers from 1975 to 2009. The oldest information about harvestmen in the Czech
language from 1859 is noticed here.
Key words: Bibliography, Opiliones, Czech Republic, Slovak Republic
Tento příspěvek navazuje na seznamy prací zabývajících se sekáči (Opiliones) České republiky a Slovenské republiky (BEZDĚČKA 2008, 2010), obsahujících
381 citací z let 1869 až 2009. Dodatečně se nám,
za pomoci kolegů (viz poděkování), podařilo nalézt
26 dalších prací českých a slovenských autorů z let
1975 až 2009, které zde nyní doplňujeme. Doplněné
citace se týkají především výsledků biospeleologických výzkumů slovenských jeskyň.
Zajímavostí je práce Jaroslava Šafaříka z poloviny
19. století, v níž je pravděpodobně poprvé v českém
jazyce charakterizován sekáč: „Zajisté každý z laskavých čtenářů všimnul si na zahradách neb po zdech
neobyčejného dlouhonoháče, který v obecném mínění
též za pavouka platí; jest to pavouk nohatý (Phalangium opilio), a nepatří k vlastním pavoukům, nýbrž
stojí trochu níže, liší se makadly nitkovitými a tím
že dýchá vzdušnicemi; velice nápadným ho činí náramné, až půl druhého palce dlouhé nohy, které sedí
na těle kulatém velikosti hráchu, a každá noha, jsouc
utržena, velmi dlouho ještě se pohybuje. Ve dne obyčejně sedí, v noci běhá a živí se malým hmyzem, je-li jich více pohromadě zavřeno, usmrcuje a vyssává
silnější slabšího.“ (ŠAFAŘÍK 1859).
V hlavní části tohoto příspěvku podáváme přehled
44 opilionologických prací, jež byly v obou zemích
zaregistrovány s vročením 2010 a 2011.
DOPLNĚK BIBLIOGRAFIE PRACÍ Z LET
(1859) 1975–2009
G AÁL J. 2006: Väzba epigeickej mezo- a makrofauny
na vybrané pseudokrasové jaskyne v PR Pohanský hrad
(Cerová vrchovina). – Diplomová práca, Technická univerzita vo Zvolene, Mscr., 51 pp.
GULIČKA J. 1975: Fauna slovenských jaskýň. – Slovenský
kras (Martin), 13: 37–85.
HURTIŠOVÁ E. 2009: Väzba koscov (Opiliones) na líniové
formácie nelesnej drevinovej vegetácie (Štiavnické vrchy). – Diplomová práca, Technická univerzita vo Zvolene, Mscr., 45 pp.
CHOBOT K., ŘEZÁČ M. & BOHÁČ J. 2005: Epigeické skupiny bezobratlých a jejich indikační schopnosti (Epigeic
invertebrates and their use as bioindicators), pp. 239–
248. In: VAČKÁŘ D. (ed.): Ukazatele změn biodiverzity.
– Academia, Praha, 298 pp.
KLUKA V. & KRUMPÁL M. 2009: Kosce v Čiernej Lehote (Strážovské vrchy), pp. 24–25. In: KRUMPÁLOVÁ Z.
(ed.): Zborník 7. Arachnologická konferencia – Vplyv
ľudských aktivít na pavúkovce a Progres v taxonómii
pavúkovcov, Východná 10.–15. 9. 2009, 45 pp.
KOŠEL V. 2002: Počiatky zoologického výskumu v jaskyniach Západných Karpát (Beginnings of the zoological
research in the caves of Western Carpathians). – In: M.
KRUMPÁL (ed.), Rosického seminár. Zborník abstraktov.
Folia faunistica Slovaca, 7. suppl.: 29.
KOŠEL V. 2002: Zoologický výskum dvoch jaskýň v Belianskych Tatrách v pásme kosodreviny (Zoological research of two caves in the Belianske Tatry Mt. in the
zone of Pinus mugo), p. 29. In: BRYJA J. & ZUKAL J.:
Zoologické dny Brno 2002, Abstrakta referátů z konference 14.–15. února 2002, 191 pp.
KOŠEL V. 2009: Subteránna fauna Západných Karpát. – AV
ČR, České Budějovice, 203 pp.
KOVÁČ Ľ., MOCK A., ĽUPTÁČIK P., HUDEC I., NOVÁKOVÁ
A., KOŠEL V., FENĎA P. & VIŠŇOVSKÁ Z. 2005: Živé organismy, pp. 88–95. In: STANKOVIČ J., CÍLEK V. (eds.):
Krásnohorská jaskyňa. – Buzgó, Regionálna rozvojová agentúra Rožňava, Fauna Krásnohorskej jaskyne,
151 pp.
KOVÁČ Ľ., MOCK A., ĽUPTÁČIK P., VIŠŇOVSKÁ Z. & FENĎA
P. 2006: Bezstavovce (Evertebrata) Dobšinskej ľadovej
10
jaskyne (Slovenský raj) (Invertebrates of the Dobšinská
Ice Cave, Slovak Paradise, Slovakia), pp. 179–186. In:
BELLA P. (ed.): Výskum, využívanie a ochrana jaskýň 5,
zborník referátov, Liptovský Mikuláš.
KOVÁČ Ľ., ĽUPTÁČIK P., VIŠŇOVSKÁ Z. &MOCK A. 2007:
Bezstavovce (Evertebrata) Liskovskej jaskyne (Invertebrates (Evertebrata) of the Liskovská Cave (Slovakia)). – Aragonit, 12: 47–51.
KOVÁČ Ľ., MOCK A., VIŠŇOVSKÁ Z. & ĽUPTÁČIK P. 2008:
Spoločenstvá fauny Brestovskej jaskyne (Západné
Tatry) (Animal communities of the Brestovská Cave
(Západné Tatry Mts.)). – Acta Carsologica Slovaca, 46
(Suppl. 1): 97–110.
ĽUPTÁČIK P., MOCK A. & KOVÁČ Ľ. 2005: Príspevok k poznaniu jaskynnej fauny Beskydského predhoria. – Telekia, Spravodaj Chránenej krajinnej oblasti Vihorlat, 3:
30–32.
MIHÁL I. 2009: Kosce (Opiliones) v Tatrách a možnosti
ich využitia v indikácii štrukturálnych zmien v lesných
ekosystémoch, pp. 149–154. In: TUŽINSKÝ L. & GREGOR J. (eds): Vplyv vetrovej kalamity na vývoj lesných
porastov vo Vysokých Tatrách. – LF TU Zvolen, NLC
Zvolen, ÚEL SAV Zvolen, Výskumná stanica TANAPu
Tatranská Lomnica, Vydavateľstvo TU vo Zvolene.
MOCK A., KOVÁČ Ľ., ĽUPTÁČIK P., VIŠŇOVSKÁ Z., HUDEK
I. & KOŠEL V. 2003: Bezstavovce Bystrianskej jaskyne
(Horehronské Podolie). – Aragonit, 8: 35–38.
MOCK A., ĽUPTÁČIK P., FENĎA P. & PAPÁČ V. 2004: Biologická charakteristika jaskýň Bujanovských vrchov
(Čierna hora). – Aragonit, 9: 35–40.
MOCK A., ĽUPTÁČIK P., FENĎA P., SVATOŇ J., ORSZÁGH I. &
KRUMPÁL M. 2005: Terrestrial arthropods inhabiting caves near Veľký Folkmar (Čierna hora Mts., Slovakia),
pp. 95–101. In: TAJOVSKÝ K., SCHLAGHAMERSKÝ J. & PIŽL
V. (eds): Contributions to Soil Zoology in Central Europe I., České Budějovice.
MOCK A., PAPÁČ V., KOVÁČ Ľ., HUDEC I. & ĽUPTÁČIK P.
2007: Fauna jaskyne Michňová (NP Muránska planina,
Tisovecký kras) (Fauna of the Michňová cave (Muránska planina NP, Tisovecký kras karstic region)).
– Reussia, 4: 237–246.
PAPÁČ V. 2008: Bezstavovce (Evertebrata) jaskyne Podbanište (Revúcka vrchovina, Drienčanský kras) (Invertebrates (Evertebrata) of the Podbanište Cave (Revúcka
Highland, Slovakia)). – Aragonit, 131: 25–29.
PAPÁČ V., KOVÁČ Ľ., MOCK A., KOŠEL V. & FENĎA P. 2006:
Terestrické článkonožce (Arthropoda) vybraných jaskýň
Silickej planiny (Terrestrial Arthropods of selected caves in the Silica plateau), pp. 187–199. – In: BELLA P.
(ed.): Výskum, využívanie a ochrana jaskýň 5, zborník
referátov, Liptovský Mikuláš.
PAPÁČ V., FENĎA P., ĽUPTÁČIK P., MOCK A., SVATOŇ J. &
C HRISTOPHORYOVÁ J. 2009: Terestrické bezstavovce
(Evertebrata) jaskýň vo vulkanitoch Cerovej vrchoviny
(Terrestrial invertebrates (Evertebrata) of caves in volcanic rocks of the cerová vrchovina Highlands). – Aragonit, 14(1): 32–42.
ŘEZÁČ M., PEKÁR S. & KOCOUREK F. 2009: The effect of
control strategies against European corn borer on epigeic spiders (Araneae) and harvestmen (Opiliones) in
11
maize, p. 70. In: SEHNAL F. & DROBNÍK J. (eds): White
Book – Genetically Modified Crops. – Biology Centre of the Academy of Sciences of the Czech Republic,
České Budějovice.
Ř EZÁČ M. & Š ŤÁHLAVSKÝ F. 2007: Sekáči a štírci, pp.
60–61. In: HUDEC K., KOLIBÁČ J., LAŠTŮVKA Z. & PEŇÁZ
M. (eds): Příroda České republiky – průvodce faunou.
– Academia, Praha, 439 pp.
ŠAFAŘÍK J. 1856: Pavouk. Nástin zootomicko-přírodopisný.
– Živa, 4: 335–346.
ŠŤASTNÁ P., BEZDĚK J. & KOVAŘÍK M. 2003: Živočišné
druhy popsané z Moravského krasu. – Korax, Blansko,
80 pp.
VIŠŇOVSKÁ Z. & BARLOG M. 2009: Príspevok k poznaniu
fauny pseudokrasovej jaskyne Pod Jankovcom 2 v Levočských vrchoch. – Aragonit, 14(1): 63–66.
2010
ASTALOŠ B. & MIHÁL I. 2010: Predbežné výsledky výskumu koscov (Arachnida, Opiliones) v Nízkych Tatrách,
p. 10. In: KRUMPÁLOVÁ Z. (ed.): 8. Arachnologická konferencia, Východná 8.–12. 09. 2010, zborník abstraktov.
– Ústav zoológie SAV, Bratislava, ÚKE SAV pobočka
Nitra, Arachnologická sekcia SES pri SAV.
BEZDĚČKA P. 2010: Bibliografie české a slovenské opilionologické literatury z let 2008 a 2009 (Czech and
Slovak harvestmen bibliography from 2008 to 2009).
– Acta Rerum Naturalium, 8: 43–46.
BEZDĚČKA P. 2010: Sekáči (Opiliones) Bílých a Bielych
Karpat (Harvestmen (Opiliones) of the Moravian and
Slovakian White Carpathian Mountains), pp. 47–54. In:
TRÁVNÍČEK D. & ŠUŠOLOVÁ J.: Západné Karpaty – spoločná hranica. – Sborník příspěvků z II. Mezinárodního
sympózia přírodovědců Trenčianského kraja a Zlínského kraje, 9.–11.6.2010. Muzeum jihovýchodní Moravy
ve Zlíně, Zlín, 111 pp.
BEZDĚČKA P. 2010: První prokázaný nález sekáče Platybunus pinetorum v České republice (The first exact
record of harvestman Platybunus pinetorum from the
Czech Republic). – Západočeské entomologické listy, 1:
32–33. Online: http://www.zpcse.cz/entolisty/entolisty.
html, 9-6-2010.
BEZDĚČKA P. 2010: Sekáči rodu Paranemastoma v České
a Slovenské republice, pp. 36. In: BRYJA J. & ZASADIL P.
(eds): Zoologické dny Praha 2010. – Sborník abstraktů
z konference 11.–12. února 2010, 277 pp.
BEZDĚČKA P. 2010: Nový druh sekáče pro Českou republiku nalezen v CHKO Český les. – Český les, ZO ČSOP
Kladská a SCHKO Český les, Přimda, 7–8: 40–42.
BEZDĚČKA P., NOVOTNÝ V. & JONGEPIEROVÁ I. 2010: Vzpomínka na Leoše Klimeše. – Živa 1: VI–VIII.
CEH Š. & KRUPAŘ M. 2010: Struktura taxocenóz modelových skupin členovců v mechových mikrohabitatech
horských a podhorských lesních ekosystémů (Hrubý Jeseník, Beskydy), pp. 15–18. In: MARŠÁLEK (ed.):
Sborník recenzovaných příspěvků Studentská vědecká
konference „Kategorie věda má budoucnost“. – Přírodovědecká fakulta, Ostravská universita v Ostravě, 13.
května 2010, 301 pp.
GABRIŠ R., PETRUSEK M., TUF I. H. & VESELÝ M. 2010:
Distribution pattern of ground dwelling invertebrates on
mountain pastures, p. 5. In: High Mountain Soils Biodiversity. Ilia State University – Shota Rustaveli – Institute of Zoology, Tbilisi, Georgia.
HORA P., BRICHTA M., MACHAČ O., TUFOVÁ J. & TUF I. H.
2010: Epigeon na ekotonu stanoviště nebo pouhé rozhraní? (Ground dwelling fauna at ecotone – a biotop or
interface?), pp. 89–90. In: BRYJA J. & ZASADIL P. (eds):
Zoologické dny Praha 2010. – Sborník abstraktů z konference 11.–12. února 2010, 277 pp.
MATERNA J., VANĚK J., KŮRKA A. & VONIČKA P. 2010: Epigeičtí pavouci (Araneae), sekáči (Opiliones) a střevlíci
(Coleoptera, Carabidae) vybraných rostlinných společenstev krkonošské a skandinávské tundry (Epigeic
spiders (Araneae), harvestmen (Opiliones) and ground
beetles (Coleoptera: Carabidae) of selected plant communities of the tundra in Krkonoše and Scandinavia).
– Opera Corcontica, 47: 187–210.
MIHÁL I. 2010: Môžu kosce (Opiliones) v Tatrách indikovať zmeny prostredia po vetrovej kalamite?, p. 36. In:
KRUMPÁLOVÁ Z. (ed.): 8. Arachnologická konferencia,
Východná, 9.–12.9.2010, zborník abstraktov. – ÚZ SAV
Bratislava, ÚKE SAV pobočka Nitra, Arachnologická
sekcia SES pri SAV.
MIHÁL I. & GAJDOŠ P. 2010: Harvestmen (Arachnida, Opiliones) with notes on their habitat requirements in selected area of Central Slovakia. – Folia oecologica, 37:
205–211.
MIHÁL I. & GAJDOŠ P. 2010: Kosce (Opiliones) výskumnej
plochy Báb pri Nitre po obnovnej lesnej ťažbe. – Rosalia (Nitra), 21: 75–86.
MIHÁL I., JARAB M. & KORENKO S. 2010: Kosce (Arachnida, Opiliones) východnej části Kozích chrbtov. (Harvestmen (Arachnida, Opiliones) of the eastern part of
the Kozie chrbty Mts). – Naturae Tutela, 14(1): 85–89.
MIHÁL I. & KORENKO S. 2010: Kosce (Arachnida, Opiliones) Starohorských vrchov (Stredné Slovensko) (Harvestmen (Arachnida, Opiliones) of the Starohorské vrchy mountains (Central Slovakia)). – Naturae Tutela,
14(2): 201–206.
MIHÁL I., KORENKO S. & GAJDOŠ P. 2010: Harvestman
(Arachnida, Opiliones) of the Tatra Mountains (Slovakia). – Acta Rerum Naturalium, 8: 31–36.
MIKULA J., LAŠKA V., ŠARAPATKA B., TUFOVÁ J. & TUF I. H.
2010: Soil invertebrates in conventionally and organically farmed fields of winter wheat and winter oilseed
rape in the Czech Republic. – Acta Societatis Zoologicae Bohemicae, 74: 85–89.
PETRUSEK M. 2010: Vliv pastevního managementu na distribuci a abundanci epigeonu (Impact of pasture management to soil invertebrates). – Bachelory thesis, Palacky
University Olomouc, Faculty of Science, Department of
Ecology and Environmental Science, Mscr., 47 pp.
ROUŠAR A. 2010: Pavouci a sekáči suťových svahů v Prunéřovském údolí – Krušné hory (Spiders and harvestmen of scree slopes valleysin Prunéřov – the Ore Mountains). – Sborník Oblastního muzea v Mostě, řada přírodovědná, 32: 3–12.
ROUŠAR A. 2010 (2009): Pavouci (Araneae) a sekáči (Opiliones) mokřadu u Droužkovic (Spiders (Araneae) and
harvestmen (Opiliones) of wettland at Droužkovice).
– Sborník Oblastního muzea v Mostě, řada přírodovědná, 31: 23–30.
ŘEZÁČ M. 2010: Prameniště Blatovského potoka, nové
chráněné území v Praze (Spring area of the Blatovský
stream, a new nature reserve in Prague). – Natura Pragensis, 20: 115–121.
SLEZÁK V., HORA P. & TUF I. H. 2010: Effect of pitfall-trapping on the abundance of epigeic macrofauna – preliminary results. – Acta Societatis Zoologicae Bohemicae,
74: 129–133.
SOVIŠ M. 2010: Nadměrný odchyt epigeonu – kolik zemních pastí postačuje pro poznání druhového spektra?
(Over-trapping of epigeic invertebrates – how many
traps are sufficient for faunistic research?). – Bachelory
thesis, Palacky University Olomouc, Faculty of Science,
Department of Ecology and Environmental Science,
Mscr., 61 pp.
STAŠIOV S., HAZUCHOVÁ L. & MIHÁL I. 2010: Harvestmen
(Opiliones) of Zvolen. – Acta Rerum Naturalium, 8:
37–42.
STAŠIOV S. & PAVLÍKOVÁ M. 2010: Vplyv drevinovej skladby na štruktúru spoločenstiev koscov (Opiliones) v Arboréte Borová hora, p. 39. In: KRUMPÁLOVÁ Z. (ed.): 8.
Arachnologická konferencia, Východná, 9.–12.9.2010,
zborník abstraktov. – ÚZ SAV Bratislava, ÚKE SAV
pobočka Nitra, Arachnologická sekcia SES pri SAV.
TROPEK R., KADLEC T., KAREŠOVÁ P., SPITZER L., KOČÁREK
P., MALENOVSKÝ P., BAŇAŘ P., TUF I. H., HEJDA M. &
KONVIČKA M. 2010: Spontaneous succession in limestone quarries as an effective restoration tool for endangered arthropods and plants. – Journal of Applied Ecology,
47: 139–147.
TUF I. H., SOVIŠ M., ŠTRICHELOVÁ J., MACHAČ O. & HORA
P. 2010: Závěrečná zpráva inventarizačního průzkumu
půdních bezobratlých lokality PR Pod Hribovňou v roce
2009 (Final report of inventory of Pod Hribovňou Nature Monument in Bílé Karpaty Protected Landscape Area
in year 2009). – Bílé Karpaty PLA, Luhačovice, Mscr.,
6 pp.
TUF I. H., SOVIŠ M., ŠTRICHELOVÁ J., MACHAČ O. & HORA
P. 2010: Závěrečná zpráva inventarizačního průzkumu půdních bezobratlých lokality PR Pod Žitkovským
vrchem v roce 2009 (Final report of inventory of Pod
Žitkovským vrchem Nature Monument in Bílé Karpaty
Protected Landscape Area in year 2009). – Bílé Karpaty
PLA, Luhačovice, Mscr., 6 pp.
TUF I. H., SOVIŠ M., ŠTRICHELOVÁ J., MACHAČ O. & HORA
P. 2010: Závěrečná zpráva inventarizačního průzkumu
půdních bezobratlých lokality Skaličí v roce 2009 (Final
report of inventory of Skaličí in Bílé Karpaty Protected
Landscape Area in year 2009). – Bílé Karpaty PLA, Luhačovice, Mscr., 6 pp.
ZACH P., BLAŽENEC M., JAKUŠ R., KRIŠTÍN A., KULFAN J.,
MIHÁL I., PAVLÍK Š., VÁĽKA J. & VARGOVÁ K. 2010: Metódy a možnosti výskumu vybraných skupín bezstavovcov v lesných ekosystémoch. – Acta Facultatis Forestalis, 52: 51–62.
12
2011
BEZDĚČKA P. 2011: Prvonálezy ve fauně sekáčů (Opiliones) České republiky (The first findings in the fauna of
harvestmen (Opiliones) of the Czech Republic). – Acta
Rerum Naturalium, 11: 101–104.
BEZDĚČKA P. & BEZDĚČKOVÁ K. 2011: Leiobunum limbatum
– nový sekáč (Opiliones) pro Slovensko (Leiobunum
limbatum – a new harvestman (Opiliones) for Slovakia).
– Folia faunistica Slovaca, 16: 31–34.
BEZDĚČKA P., BEZDĚČKOVÁ K., HOLEC M. & ROUŠAR A.
2011: Trogulus closanicus – nový sekáč (Arachnida:
Opiliones) pro Českou republiku (Trogulus closanicus
– a new harvestmen (Arachnida: Opiliones) for the
Czech Republic). – Klapalekiana, 47: 1–3.
BEZDĚK J. 2011: Přehled živočišných druhů popsaných
z území České republiky. – Mendelova univerzita v Brně, 420 pp.
MARŠALEK P. 2011: Kosce (Opiliones) Vihorlatu, p. 35. In:
KRUMPÁLOVÁ Z. (ed.): 9. arachnologická konferencia,
Východná, 14.–18.9.2011, zborník abstraktov. – Katedra ekológie a environmentalistiky Fakulta prírodných
vied Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre.
MIHÁL I. & ASTALOŠ B. 2011: Slovenské menoslovie koscov
(Opiliones) zaznamenaných na Slovensku, pp. 36–37.
In: KRUMPÁLOVÁ Z. (ed.): 9. arachnologická konferencia,
Východná, 14.–18.9.2011, zborník abstraktov. – Katedra
ekológie a environmentalistiky Fakulta prírodných vied
Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre.
MIHÁL I. & ASTALOŠ B. 2011: Harvestmen (Arachnida,
Opiliones) in disturbed forest ecosystems of the Low
and High Tatras Mts. – Folia oecologica, 38: 89–95.
MIHÁL I. & ASTALOŠ B. 2011: Slovenské menoslovie koscov (Arachnida, Opiliones) zaznamenaných na Slovensku. – Folia faunistica Slovaca, 16: 27–29.
MIHÁL I. & ŠTEFFEK J. 2011: Pôdne bezstavovce, pp. 351–
371. In: BARNA M., KULFAN J., BUBLINEC E. (eds): Buk
a bukové ekosystémy Slovenska. – Veda, Bratislava,
636 pp.
NEDVĚD O., PEKÁR S., BEZDĚČKA P., LÍZNAROVÁ E., ŘEZÁČ M., SCHMITT M. & SENTENSKÁ L. 2011: Ecology of
Arachnida alien to Europe. – BioControl, 56: 539–550.
ROUŠAR A. 2011: Pavouci a sekáči Meluzíny – Krušné
hory (Spiders and harvestmen of the Meluzína – Ore
Mountains). – Památky, příroda, život, 4: 12–15.
13
STAŠIOV S. & FEKIAČOVÁ M. 2011: Spoločenstvá koscov
(Opiliones) v historických štruktúrach poľnohospodárskej krajiny, p. 38. In: KRUMPÁLOVÁ Z. (ed.): 9. arachnologická konferencia, Východná, 14.–18.9.2011, zborník
abstraktov. – Katedra ekológie a environmentalistiky
Fakulta prírodných vied Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre.
STAŠIOV S., UHORSKAIOVÁ L., SVITOK M., HAZUCHOVÁ L., VICIAN V. & KOČÍK K. 2011: Influence of agricultural management form on the species structure of harvestman
(Opiliones) communities. – Biológia, 66: 149–155.
TUF I. H., GABRIŠ R., PETRUSEK M. & VESELÝ M. 2011:
Distribution patterns of soil fauna on mountain pastures
– how to improve biodiversity?, p. 51. In: TAJOVSKÝ K.
(ed.): 11th Central European Workshop on Soil Zoology.
Abstract Book with Programme and List of Participants.
– Institute of Soil Biology, Biology Centre, ASCR, v.v.i.,
České Budějovice.
PODĚKOVÁNÍ
Za doplnění a kontrolu tohoto seznamu děkujeme kolegům (v abecedním pořadí): B. Astalošovi (Martin),
P. Dolejšovi (Praha), P. Gajdošovi (Nitra), P. Maršalkovi (Spišská Nová Ves), I. Mihálovi (Zvolen),
A. Mockovi (Košice), A. Roušarovi (Chomutov),
V. Košelovi (Bratislava), V. Kubovčíkovi (Zvolen) a
I. H. Tufovi (Olomouc).
LITERATURA
BEZDĚČKA P. 2008: Současný stav výzkumu sekáčů (Opiliones) České republiky a Slovenské republiky s bibliografií prací z let 1869 až 2007 (The present state of research on harvestman (Opiliones) in the Czech Republic and the Slovak Republic with a bibliography from
the years 1869 to 2007). – Acta Rerum Naturalium, 4:
53–68.
BEZDĚČKA P. 2010: Bibliografie české a slovenské opilionologické literatury z let 2008 a 2009 (Czech and Slovak
harvestmen bibliography from 2008 to 2009). – Acta
Rerum Naturalium, 8: 43–46.
Západočeské entomologické listy (2012), 3: 14–16
ISSN 1804-3062
Homoneura tenera (Loew, 1846) (Diptera, Lauxaniidae)
– opakovaný nález ve střední Evropě po více než 160
letech
Kateřina Dvořáková1 & Libor Dvořák2
Tři Sekery 21, 353 01 Mariánské Lázně, Czech Republic, e-mail: [email protected]
Městské muzeum Mariánské Lázně, Goethovo náměstí 11, 353 01 Mariánské Lázně, Czech Republic,
e-mail: [email protected], [email protected]
1
2
DVOŘÁKOVÁ K. & DVOŘÁK L. 2012: Homoneura tenera (Loew, 1846) (Diptera, Lauxaniidae) – opakovaný nález ve střední Evropě po více než 160 letech (Homoneura tenera (Loew, 1846) (Diptera, Lauxaniidae) – repeated record in central
Europe after more than 160 years). – Západočeské entomologické listy, 3: 14–16. Online: http://www.zpcse.cz/entolisty/entolisty.html, 3-4-2012.
Abstract. Homoneura tenera (Loew, 1846) was found in the surroundings of the village of Tři Sekery, West Bohemia,
Czech Republic in 2010 and 2011. This is the second and the third record of this species in central Europe more than
160 years after original Loew’s description. It is an isolated occurrence of this species with the respect to the up-toknown area of H. tenera distribution, which included a few countries around the Baltic Sea (Norway, Finland, Latvia,
and Estonia), and Russia (European and also Asian part).
Key words: Diptera, Lauxaniidae, faunistics, distribution, Czech Republic, new records
ÚVOD
VÝSLEDKY
Čeleď stínomilkovití (Diptera, Brachycera, Acalyptratae, Lauxaniidae) zahrnuje malé až středně velké, žluté, méně často šedé nebo černé dvoukřídlé.
Většina druhů se živí saprofágně a preferuje zástin.
Z České republiky je známo 72 druhů stínomilkovitých (DVOŘÁKOVÁ & GAIMARI 2009).
Homoneura tenera (Loew, 1846) je velmi vzácný
chladnomilný druh, který byl dosud v Evropě znám
jen z několika států, všude pouze z jednotlivých nálezů.
Homoneura tenera (Loew, 1846). Bohemia occ., Tři
Sekery (6041), lesík u rybníka Sekerka na západním
okraji obce, 4.VI.2010, 1 ♂, 1 ♀, L. Dvořák leg.,
K. Dvořáková det. et coll. (Obr. 1); 27.VI.2011, 1 ♀,
L. Dvořák leg., K. Dvořáková det., Městské muzeum Mariánské Lázně coll. Nový druh pro Českou
republiku.
Lokalita se nachází asi 300 m od západního okraje
obce Tři Sekery, na okraji rybníka Sekerka v nadmořské výšce 635 m (Obr. 2). Souřadnice lokality
Obr. 1. Samec Homoneura tenera z lokality Tři Sekery. Boční pohled a detail kopulačního ústrojí. Foto: J. Dvořák.
Fig. 1. Homoneura tenera male from locality Tři Sekery. Lateral view and detail of copulatory organs. Photo:
J. Dvořák.
14
jsou 49°56'34"N, 12°36'22"E, číslo mapovacího pole
6041d (P RUNER & M ÍKA 1996). Jedná se o velmi
rozvolněný lesík s osikami a vrbami a různorodým
vysokostébelným bylinotravním podrostem na podmáčené až rašelinné půdě.
DISKUZE
H. tenera je známa z několika severoevropských
zemí, z centrálního Německa a z asijské části Ruska
(SHATALKIN 1992). Z Norska jsou známi pouze dva
jedinci, první nález publikovala GREVE (2000), druhý z léta 2010 dosud nebyl publikován (L. GREVE,
os. sdělení). Z Finska druh uvádí KAHANPÄÄ (2012),
z této země je známo dosud jen třináct nálezů, vždy
po jednom až dvou kusech ve sběru. Všechny tyto
údaje pocházejí z jižní části země (http://hyonteiset.
luomus.fi/insects/search, navštíveno 14.III.2011),
kudy probíhá severní hranice rozšíření druhu (REMM
1972). Homoneura tenera je známa také z Lotyšska a
Estonska, z obou zemí opět pouze z několika nálezů
(REMM 1972, REMM & ELBERG 1979, KARPA 2008).
Ze střední Evropy pochází jediný údaj, a to samčí
holotyp z Německa z lokality Nordhausen bei Kassel (Hesensko) (LOEW 1846). Od té doby druh nebyl
v Německu ani jinde ve střední Evropě sbírán. Mimo
Evropu byl publikován pouze nález dvou jedinců
z Přímořské oblasti na Dálném východě (SHATALKIN
1992).
Potvrzení výskytu ve střední Evropě po více než
160 letech.
ZÁVĚR
Při orientačním průzkumu okolí Tří Seker v západních Čechách byl v roce 2010 nalezen pár stínomilky druhu Homoneura tenera. Sběr na stejné lokalitě
jsme záměrně zopakovali v podobném termínu v dalším roce, kdy se nám podařilo odchytit jednu samici.
Výskyt druhu byl ve střední Evropě potvrzen po více
než 160 letech.
PODĚKOVÁNÍ
Za údaje o rozšíření druhu v Evropě a pomoc se získáváním literatury děkujeme následujícím kolegům:
D. Doczkal (Zoologische Staatssammlung, Mnichov,
Německo), J. Flinck (Helsinky, Finsko), L. Greve
(Zoological Museum, Zoological Institute, University of Bergen, Norsko), I. Chalupová (Entomologické
oddělení, Národní muzeum, Praha), A. Karpa (Insti-
Obr. 2. Detail biotopu Homoneura tenera z lokality Tři Sekery, 27.VI.2011. Foto: L. Dvořák.
Fig. 2. Detail of the biotope of Homoneura tenera from locality Tři Sekery, 27.vi.2011. Photo: L. Dvořák.
15
tute of Biology University of Latvia, Riga, Lotyšsko),
R. Rozkošný (Přírodovědecká fakulta Masarykovy
university, Brno), A.I. Shatalkin a N. Vikhrev (Zoological Museum, Moscow State University, Rusko)
a P. Vilkamaa (Finnish Museum of Natural History,
University of Helsinky, Finsko). Speciální poděkování patří J. Dvořákovi (Praha-Hrnčíře) za pořízení
snímků dokladového exempláře.
LITERATURA
DVOŘÁKOVÁ K. & GAIMARI S. 2009: Lauxaniidae Bezzi,
1914. – In: JEDLIČKA L., KÚDELA M. & STLOUKALOVÁ V.
(eds): Checklist of Diptera of the Czech Republic and
Slovakia. Dostupné na adrese http://zoology.fns.uniba.
sk/diptera2009.
GREVE L. 2000: New records of Norwegian Lauxaniidae
(Diptera). – Norwegian Journal of Entomology, 47:
89–93.
KAHANPÄÄ J. 2012, Draft catalogue of Finnish flies (Diptera: Brachycera). http://www.elisanet.fi/~d625473/diptera/list/online/
KARPA A. 2008: Katalog of Latvian flies (Diptera: Brachycera). – Latvijas Entomologs, 46: 4–43.
LOEW H. 1846: Trypeta toxoneura nov. sp. und Sapromyza
tenera nov. sp. – Stettiner Entomologische Zeitung, 7:
364–366.
PRUNER L. & MÍKA P. 1996: Seznam obcí a jejich částí
v České republice s čísly mapových polí pro síťové mapování fauny. – Klapalekiana, 32 (Suppl.): 1–175.
REMM E. 1972: K fauně Lauxaniidae (Diptera) Pribaltiky.
– Izvjestija Akademii nauk Estonskoj SSR, Biologia,
21: 117–129.
REMM E. & ELBERG K. 1979: Terminaly much Lauxaniidae
(Diptera), najdennych v Estonii, Latvii i Litve. – Dipteroloogiilisi Uurimusi, Tartu, 1979: 66–117.
SHATALKIN A. I. 1992: New and little-known palaearctic Diptera of the families Platypezidae, Psilidae and Lauxaniidae. – Russian Entomological Journal, 1 (2): 59–74.
16
Západočeské entomologické listy (2012), 3: 17–21
ISSN 1804-3062
Výskyt saranče malé Stenobothrus stigmaticus
(Orthoptera, Acrididae) na Jindřichohradecku
Petr Hesoun
Městský úřad Jindřichův Hradec, Klášterská 135/II, 377 01 Jindřichův Hradec; e-mail: [email protected]
HESOUN P. 2012: Výskyt saranče malé Stenobothrus stigmaticus (Orthoptera, Acrididae) na Jindřichohradecku (Occurrence of Stenobothrus stigmaticus (Orthoptera, Acrididae) in the Jindřichův Hradec region). – Západočeské entomologické listy, 3: 17–21. Online: http://www.zpcse.cz/entolisty/
entolisty.html, 3-5-2012.
Abstract. Occurrence of Stenobothrus stigmaticus in the Jindřichův Hradec region was confirmed at 19 localities of
low grassland habitats. Habitat characteristics of all studied localities are presented here. Habitat preferences of Lesser
Mottled Grasshopper are discussed also here.
Key words: Czech Republic, south Bohemia, Orthoptera, Caelifera, Acrididae, Stenobothrus stigmaticus, faunistics,
habitat preferences
ÚVOD
Saranče malá Stenobothrus stigmaticus (Rambur,
1838) (Obr. 1 a 2) obývá suché louky a pastviny nížin i středních a podhorských poloh (KOČÁREK 2005,
KOČÁREK et al. 2005). Příležitostně může být zastižena i na vlhkých stanovištích (LIANA 1976, vlastní
zjištění). Druh je rozšířený v severní Africe, západní
a střední Evropě, na Balkáně a v Malé Asii (KOČÁREK
2005, KOČÁREK et al. 2005). Rozšíření saranče malé
v České republice je málo známé, pravděpodobně se
jedná o vzácný druh s roztroušeným výskytem (např.
KOČÁREK 2005, KOČÁREK et al. 2005, P. MARHOUL, os.
sdělení).
Výskyt saranče malé na Jindřichohradecku byl zjištěn
autorem při průzkumech několika chráněných území
v letech 2008–2009 a dne 3.VIII.2009 nasmýkal jeden pár saranče v Jindřichově Hradci P. Marhoul (os.
Obr. 1. Samice Stenobothrus stigmaticus, Sedlo u Číměře,
14.VII.2011. (foto P. Hesoun)
Fig. 1. Female of Stenobothrus stigmaticus, Sedlo near Číměř, 14.vii.2011. (photo by P. Hesoun)
17
sdělení). V následujících dvou letech pak byly v oblasti cíleně vyhledávány vhodné biotopy se snahou
nalézt co největší počet lokalit a zjistit rozšíření této
saranče na Jindřichohradecku.
METODIKA
Do této práce jsou zahrnuty výsledky průzkumů 33
lokalit na Jindřichohradecku. V letech 2008 a 2009
byly v této oblasti prováděny inventarizační entomologické průzkumy několika zvláště chráněných
území, ve kterých byl potvrzen výskyt saranče malé.
Následně bylo vybráno několik lokalit, zejména
na území Přírodního parku Česká Kanada, ale i v jeho okolí. Na nich byly v letech 2010 a zejména 2011
provedeny jednorázové průzkumy zaměřené přede-
Obr. 2. Nymfa Stenobothrus stigmaticus, Nový Svět,
23.VII.2011. (foto P. Hesoun)
Fig. 2. Nymph of Stenobothrus stigmaticus, Nový Svět,
23.vii.2011. (photo by P. Hesoun)
VÝSLEDKY
vším na ověření výskytu tohoto druhu. Některé lokality byly navštíveny opakovaně, většina však pouze
jednou. Vybírány byly zejména rozsáhlejší luční a
pastevní lokality, které mají alespoň část plochy s jižní, jihovýchodní či jihozápadní expozicí. V nich pak
byl průzkum zaměřen na nízkostébelné porosty trav.
Nízkostébelné trávníky se v tomto území nacházejí
zejména na hranách mezí, v okolí kamenných výchozů, při okrajích cest a na fotbalových hřištích.
Saranče byly individuálně vyhledávány a také
byl prováděn odchyt smýkáním travního porostu
na vhodných místech lokalit. Tam, kde byl realizován
inventarizační entomologický průzkum, byl využit i
materiál ze zemních (padacích) pastí.
Pro všechny exempláře z níže uvedených nálezů (Tabulka 1) platí: P. Hesoun observ. et det.
Výsledky průzkumu jednotlivých lokalit jsou uvedeny v Tabulce 1, kde jsou uvedeny také některé charakteristiky zkoumaných lokalit: název lokality, zeměpisné souřadnice středu plochy (dle www.mapy.
cz), kvadrát síťového mapování (např. PRUNER &
MÍKA 1996), nadmořská výška, datum nálezu a charakteristiky biotopu – expozice svahu, stručný popis
současného využití, existence kamenných výchozů či
mezí. Protože za jednu z významných charakteristik
biotopu, zejména v případě méně vagilních druhů,
považuji i kontinuitu charakteru plochy, je v tabulce
uveden i charakter plochy v letech 1952–1953 (dle
http:kontaminace.cenia.cz).
Početnost /
Abundance
Datum nálezu /
Date of finding
Biotop 1952 /
Habitat 1952
Biotop 2011 /
Habitat 2011
Expozice /
Exposition
m n. m. /
m a.s.l.
Kamenný výchoz, mez /
Rocky outcrop,
balk
49°3'25.5"N
15°8'16.0"E
6956
++
4.X.2011
L
L,P
ESE
660
+
PP Jalovce u Valtínova
49°5'51.6"N
15°15'4.2"E
6957
++
11.VII.2009,
21.VIII.2009,
3.X.2009
L
L
S
640
+
J.Hradec-cvičiště
49°8'1.7"N
15°1'14.8"E
6856
++
22.VIII.2011
VC
FH
–/flat
480
x
Sedlo-hřiště
49°2'51.4"N
15°1'55.1"E
6956
++
14.VII.2011
L
FH
–/flat
510
x
Kunžak-Lány
49°6'55.7"N
15°12'33.2"E
6857
++
13.IX.2011
L
L
S
600
+
Matějovec-kazy
49°3'29.9"N
15°16'3.1"E
6957
+
5.VIII.2010
ESE
655
+
Klášter
49°1'42.1"N
15°10'42.9"E
6957
+
9.VIII.2009
L,R
P
S
680
+
Návary
48°59'1.0"N
15°13'9.2"E
7057
+
23.VIII.2011
L,R
P
SE
640
+
Skalka
49°0'47.2"N
15°11'56.9"E
6957
+
19.VIII.2010
L
P
–/flat
640
+
Kunžak-zahrádky
49°7'34.4"N,
15°11'43.7"E
6857
+
30.VIII.2009
R
L
NW
570
+
PR Skalák u Senotína
49°3'49.3"N
15°9'12.4"E
6956
+
28.IX.2008,
12.VIII.2009
L
L
–/flat
660
x
Souřadnice /
Coordinates
Hůrky
Lokalita /
Locality
Kvadrát /
Quadrat
Tabulka 1. Výsledky průzkumu výskytu saranče Stenobothrus stigmaticus na Jindřichohradecku. Vysvětlivky: Početnost: ++ – nalezeno bylo přes 10 kusů, + – nalezeno bylo 1–9 kusů, x – druh nebyl nalezen. Biotop: R – orná půda,
L – louka (ve sloupci k roku 1952 jsou tak často označeny zřejmě i pastviny, dle ortofotomapy je obtížné to rozlišit
– řada travních porostů byla střídavě kosena i přepásána), P – pastvina, FH – fotbalové hřiště, VC – vojenské cvičiště.
Kamenný výchoz, mez: + – na lokalitě se vyskytují kamenné výchozy nebo meze, x – na lokalitě nejsou kamenné
výchozy ani meze.
Table 1. Results of research of Stenobothrus stigmaticus occurrence of in the Jindřichův Hradec region. Explanations:
Abundance: ++ – it was found more than 10 specimens, + –1–9 specimens, x – species was not found). Biotope: R
– arable land, L – meadow (in the column “Habitat 1952”, pastures could be included within meadows. It is impossible
to identifiied meadows and pastures according to orthophotomap, moreover, many grass fields were alternately scythed
and grazed), P – pasture, FH – football playground, VC – military training area. Rocky outcrop, balk: + – presence of
rocky outcrops or balks on the locality, x –absence of rocky outcrops or balks on the locality.
18
kazy v R /
kazy v R /
defects in R defects in R
Početnost /
Abundance
Datum nálezu /
Date of finding
Biotop 1952 /
Habitat 1952
Biotop 2011 /
Habitat 2011
Expozice /
Exposition
m n. m. /
m a.s.l.
Kamenný výchoz, mez /
Rocky outcrop,
balk
49°7'55.2"N
15°14'17.1"E
6857
+
2009
L
L
–/flat
625
x
Nový Svět
49°4'53.2"N
15°15'25.7"E
6957
+
23.VII.2011,
23.VIII.2011,
6.X.2011
L
L
SSW
675
+
Rašeliniště Mosty
49°6'47.7"N,
15°14'47.5"E
6857
+
10.IX.2009
R
L
S
620
x
Mosty
49°6'12.6"N
15°14'42.4"E
6857
+
13.X.2011
R
L
SW
620
+
Jalovce u Kunžaku
49°7'20.2"N
15°10'11.8"E
6857
+
24.VIII.2009
L
L,P
SSW
590
+
Valtínov
49°5'27.0"N
15°15'38.5"E
6957
+
13.X.2011
R
L
SE
640
+
Vojířov-okraj vsi
49°1'21.9"N
15°3'3.3"E
6956
+
2.VIII.2011
L
L
S
540
+
Vojířov-meze
49°1'14.8"N
15°2'22.1"E
6956
+
2.VIII.2011
R (mez /
balk)
L,P
ESE
540
+
Dobrá Voda u Číměře
49°3'52.4"N
15°7'53.4"E
6956
x
6.IX.2011
R
L
SE
600
+
Sedlo-Číměř
49°2'54.7"N
15°2'40.5"E
6956
x
15.IX.2011
R
L
S
500
+
Kaproun
49°4'58.8"N
15°10'43.0"E
6957
x
4.X.2011
L
L
NW
680
+
49°2'5.7"N
15°3'6.6"E
6956
x
2.VIII.2011
R
L
SE
520
+
49°4'53.6"N
15°14'30.3"E
6957
x
23.VIII.2011
R
L
ENE
630
+
Stálkov
49°1'30.4"N
15°16'52.51"E
6958
x
23.VIII.2011
R
S
660
+
Markvarec
49°5'20.824"N
6957
15°18'30.715"E
zářez cesty
/ margin of
road
x
5.VIII.2011
L,R
L
S
590
+
Nový Vojířov-Lhota
Terezín
Souřadnice /
Coordinates
PP Rašeliniště Suchdol
Lokalita /
Locality
Kvadrát /
Quadrat
Tabulka 1. Pokračování.
Table 1. Continued.
Strmilov
49°9'17.8"N
15°11'50.9"E
6857
x
23.VIII.2011
R
S
550
+
Studená
49°11'37.1"N
15°17'49.2"E
L-okraj silnice / L-cutting
of road
6858
x
5.VIII.2011
L,R
L
S
670
+
Hadí vrch
48°57'45.3"N
15°11'42.9"E
7057
x
22.VII.2009
L
NW
640
+
Bořetín
49°11'34.0"N
15°12'45."E
6857
x
23.VIII.2011
L, mez / L,
balk
L, jalovce,
balvany /
L, junipers,
blocks
L, mez / L,
balk
SE
610
+
Dolní Pěna
49°6'44.2"N
15°1'19.6"E
6856
x
2.VIII.2011
L
FH
–/flat
480
+
Dobrá Voda u Mrákotína
49°10'42.2"N
15°22'39.1"E
6858
x
11.IX.2011
L
L
SE
620
+
Praskolesy
49°10'43.0"N
15°21'26.5"E
6858
x
10.IX.2011
R
P
SSE
600
x
19
DISKUZE
Saranče malá byla na Jindřichohradecku nalezena
v průběhu let 2008–2011 na 19 lokalitách, převážně
na území přírodního parku Česká Kanada. Jednalo se
Obr. 3. Meze u Hůrek, Stenobothrus stigmaticus nalezen
na horní mezi a na louce na vrcholu svahu, 4.X.2011. (foto
P. Hesoun)
Fig. 3. Balks near Hůrky, Stenobothrus stigmaticus was
found at the superior balk and adjacent meadow on the
top, 4.x.2011. (photo by P. Hesoun)
o slunná místa, převážně s jižní, jihovýchodní nebo
jihozápadní expozicí nebo rovinatá (Obr. 3 a 4). Nadmořská výška lokalit se pohybuje od 480 do 675 m
n. m. Nálezy S. stigmaticus v PP Rašeliniště Suchdol
a PP Jalovce u Kunžaku pocházejí ze zemních pastí. V ostatních případech byla odchycena imaga při
individuálním lovu do sítě nebo při smýkání vegetace. Pouze na pěti lokalitách bylo zjištěno více jak
10 jedinců. Dvě z těchto populací se dnes nacházejí
na hřištích, zbývající na mezích či v blízkosti kamenných výchozů v blocích luk. Tyto lokality zahrnují
jak nízkostébelné, často řídce zapojené travní porosty, tak vyšší porosty trav.
V převážné většině případů byly nalezeny pouze jednotlivé saranče na mezích či v okolí výchozů, ale také
třeba na zbytcích vřesoviště (PR Skalák u Senotína) a
v rašeliništi (PP Rašeliniště Suchdol). Také na intenzivně pasených plochách (Návary, Skalka) byly i přes
důkladný průzkum nalezeny pouze jednotlivé saranče. V případě, kdy se na lokalitě nacházela soustava vhodných mezí (Hůrky, Návary, Klášter, Skalka,
Vojířov-meze), nebo delší svah (Kunžak-Lány, Kunžak-zahrádky), byly saranče nalezeny vždy v horní
čtvrtině svahu, nejčastěji na horní mezi.
Na rozdíl od populací z Moravskoslezských Beskyd
(HOLUŠA 2000), nebyly téměř zjištěny formy s dlouhými křídly. Krytky dokladovaných kusů (27) dosahovaly nejčastěji do ¾ délky stehen, pouze krytky
dvou samců sahají ke kořenům kolen a jednoho samce na konec stehen. To, že se saranče přesto může
krajinou šířit, naznačuje zejména nález v PP Rašeliniště Suchdol, kde byl transekt zemních pastí veden
velmi vlhkou částí území, ve které je trvalý výskyt
druhu velmi nepravděpodobný.
ZÁVĚR
Saranče Stenobothrus stigmaticus byla v letech 2008–
2011 zjištěna na 19 lokalitách v pěti faunistických
čtvercích (6856, 6857, 6956, 6957, 7057). Společnou charakteristikou míst nálezu je nízký, rozvolněný
trávník a výslunné stanoviště bez vysokých dřevin.
Saranče byla často nalézána v okolí kamenných výchozů. Kromě nízkých trav byly v některých případech dominantou porostu i lišejníky nebo chlupáčky
(Pilosella spp.). Na rozsáhlých homogenních pastvinách byly populace druhu malé. Početnější populace
byly nalezeny v loukách na hranách mezí, v okolí
skalních výchozů nebo na travnatých hřištích.
PODĚKOVÁNÍ
Obr. 4. Detail stanoviště s výskytem Stenobothrus stigmaticus, Valtínov 13.X.2011. (foto P. Hesoun)
Fig. 4. Detailed view on the habitat with occurrence of Stenobothrus stigmaticus, Valtínov 13.x.2011.
(photo by P. Hesoun)
Za údaje a cenné poznatky o výskytu sarančete Stenobothrus stigmaticus děkuji zejména P. Marhoulovi
a J. Holušovi. Za materiál ze zemních pastí A. Jelínkovi a V. Křivanovi. Za přečtení článku a cenné
připomínky pak děkuji P. Marhoulovi a R.Vlkovi.
20
LITERATURA
HOLUŠA J. 2000: K poznání sarančí (Caelifera) a kobylek (Ensifera) Moravskoslezských Beskyd (On the
knowledge of grasshoppers (Caelifera) and crickets (Ensifera) in the Moravskoslezské Beskydy Mts.). – Klapalekiana, 36: 41–70.
KOČÁREK P. 2005: Rovnokřídlý hmyz (Orthoptera) České
republiky. http://www1.osu.cz/orthoptera (navštíveno
15.2.2012)
KOČÁREK P., HOLUŠA J. & VIDLIČKA Ľ. 2005: Blattaria,
Mantodea, Orthoptera & Dermaptera České a Slovenské republiky (Blattaria, Mantodea, Orthoptera &
21
Dermaptera of the Czech and Slovak Republics).
– Kabourek, Zlín, 349 pp.
LIANA A. 1976: Prostoskrzydle (Orthoptera) siedlisk kserotermicznych na Wyżynie Malopolskiej. –Fragmenta
Faunistica, 20: 469–558.
PRUNER M. & MÍKA P. 1996: Seznam obcí a jejich částí v
České republice s čísly mapových polí pro síťové mapování fauny. (List of settlements in the Czech Republic
with associated map fields codes for faunistic map system). – Klapalekiana, 32 (Suppl.): 1–115.
http://.kontaminace.cenia.cz (navštíveno 15.2.2012)
www.mapy.cz (navštíveno 15.2.2012)
Západočeské entomologické listy (2012), 3: 22–29
ISSN 1804-3062
Brouci (Coleoptera) Žihle a okolí. 5.část. Tenebrionoidea (Mycetophagidae, Ciidae, Tetratomidae, Melandryidae, Ripiphoridae,
Zopheridae, Mordellidae, Tenebrionidae, Prostomidae, Oedemeridae, Meloidae, Mycteridae, Pythidae, Pyrochroidae, Salpingidae, Anthicidae, Aderidae, Scraptiidae)
Václav Týr
Žihle 119, 331 65 Žihle; e-mail: [email protected]
TÝR V. 2012: Brouci (Coleoptera) Žihle a okolí. 5.část. Tenebrionoidea (Mycetophagidae, Ciidae, Tetratomidae, Melandryidae, Ripiphoridae, Zopheridae, Mordellidae, Tenebrionidae, Prostomidae, Oedemeridae, Meloidae, Mycteridae, Pythidae, Pyrochroidae, Salpingidae, Anthicidae, Aderidae, Scraptiidae) (Beetles (Coleoptera) in the surroudings of Žihle.
Part 5. Tenebrionoidea (Mycetophagidae, Ciidae, Tetratomidae, Melandryidae, Ripiphoridae, Zopheridae, Mordellidae,
Tenebrionidae, Prostomidae, Oedemeridae, Meloidae, Mycteridae, Pythidae, Pyrochroidae, Salpingidae, Anthicidae,
Aderidae, Scraptiidae)). – Západočeské entomologické listy, 3: 22–29. Online: http://www.zpcse.cz/entolisty/entolisty.
html, 12-5-2012.
Abstract. Results of the faunistic research of Coleoptera in the surrouding of Žihle (northern part of the Plzeň region)
are presented. The fifth part contains data on the superfamily Tenebrionoidea. Altogether 96 species of superfamily
Tenebrionoidea have been recorded from the study area (8 species of Mycetophagidae, 3 species of Ciidae, 1 species of
Tetratomidae, 4 species of Melandryidae, 1 species of Ripiphoridae, 6 species of Zopheridae, 10 species of Mordellidae,
33 species of Tenebrionidae, 1 species of Prostomidae, 9 species of Oedemeridae, 2 species of Meloidae, 1 species of
Mycteridae, 1 species of Pythidae, 2 species of Pyrochroidae, 5 species of Salpingidae, 4 species of Anthicidae, 1 species
of Aderidae, and 4 species of Scraptiidae). The most interesting species from the faunistic point of view are: Prostomis
mandibularis (Fabricius, 1801), Pycnomerus terebrans (A. G. Olivier, 1790), Synchita undata Guérin-Ménéville, 1844,
S. variegata Hellwig, 1792, Uloma rufa (Piller & Mitterpacher, 1783), Meloe proscarabaeus proscarabaeus Linnaeus,
1758, M. scabriusculus Brandt & Erichson, 1832, Mycterus curculioides (Fabricius, 1781), Mycetophagus multipunctatus Fabricius, 1792, M. fulvicollis Fabricius, 1792, Conopalpus testaceus (A. G. Olivier, 1790), Colydium filiforme
Fabricius, 1792, Mordellochroa tournieri (Emery, 1876), Corticeus linearis (Fabricius, 1790), C. bicolor (Olivier, 1790),
C. longulus (Gyllenhal, 1827), Cyrtanaspis phalerata (Germar, 1847), Metoecus paradoxus (Linnaeus, 1760), Omophlus
pubescens (Linnaeus, 1758), O. lividipes Mulsant, 1856, Platydema violaceum (Fabricius, 1790), Blaps lethifera lethifera Marsham, 1802, B. mortisaga (Linnaeus, 1758), Hymenalia rufipes (Fabricius, 1792), Pseudocistela ceramboides
ceramboides (Linnaeus, 1758) and Pytho depressus (Linnaeus, 1767).
Key words: Faunistics, Coleoptera, Tenebrionoidea, Czech Republic, Plzeň region
ÚVOD
V tomto příspěvku předkládám výsledky faunistického průzkumu brouků z čeledí Mycetophagidae,
Ciidae, Tetratomidae, Melandryidae, Ripiphoridae,
Zopheridae, Mordellidae, Tenebrionidae, Prostomidae, Oedemeridae, Meloidae, Mycteridae, Pythidae,
Pyrochroidae, Salpingidae, Anthicidae, Aderidae a
Scraptiidae širšího okolí obce Žihle, která se nachází v nejsevernější části Plzeňského kraje. Zmiňovaný příspěvek je pátý v sérii o broucích (Coleoptera)
Žihle a okolí, cílem které je postupná publikace nálezových údajů jednotlivých čeledí brouků. Jedná se
o údaje získané vlastní sběratelskou činností v letech
1984–2012, determinací nebo revizí soukromých
nebo muzejních sbírek a citace údajů z literatury
vztahující se k dané oblasti.
CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ
Sledovanou oblast tvoří okruh ve vzdálenosti přibližně 10 km od obce Žihle, který částečně zasahuje
i do sousedních krajů: Středočeského, Ústeckého a
Karlovarského. Pro potřeby faunistického průzkumu jsou hranice zmiňovaného území vymezeny silničním propojením následujících měst a obcí: Mladotice, Trojany, Kralovice, Vysoká Libyně, Žďár,
Jesenice, Chotěšov, Petrohrad, Černčice, Ležky,
Lubenec, Chyše, Bohuslav, Močidlec, Stvolny, Manětín, Vladměřice a Křečov (Obr. 1). Nejvýše polo22
ženým místem je Kanešův kopec u obce Tis u Blatna
(633 m n. m.) a nejníže položeným místem je obec
Černčice (335 m n. m.) v severní části sledovaného
území a údolí řeky Střely u Mladotic (357 m n. m.)
v části jižní. Zhruba dvě třetiny sledovaného území
jsou zalesněny. Převládají porosty smrku a borovice,
vyjma okolí Petrohradu a Jesenice, kde se nacházejí plochy s převahou listnatých dřevin. Nezalesněné
plochy jsou převážně zemědělsky využívány. Jedním
z významných krajinotvorných prvků je údolí řeky
Střely, která svým meandrovitým tokem protéká sledovanou oblastí od severu k jihu. Pestrá morfologie
hluboce zaříznutého údolí spolu s geologickým podkladem (proterozoické břidlice) přispěly k vytvoření
celé škály přírodních stanovišť, jako jsou xerotermní
skalnaté stráně, vlhké říční a potoční nivy, chladná
inverzní údolí bočních přítoků se zbytky suťových
lesů, různé skalní útvary, suťová pole a vysychavé
reliktní bory na prudkých stráních. Do sledovaného
území zasahují dva přírodní parky: údolí řeky Střely
a její širší okolí je součástí Přírodního parku Horní
Střela, komplexy převážně listnatých lesů v severovýchodní části sledovaného území s porosty dubu a
buku na žulovém podkladu patří do Přírodního parku Jesenicko. Zkoumané území patří do mírně teplé
klimatické oblasti podle QUITT (1971), převážná část
do kategorie MT4, jen severovýchod území (okolí
Petrohradu a Jesenice) do kategorie MT10.
MATERIÁL A METODIKA
Nomenklaturu a pořadí čeledí a druhů uvádím podle práce LÖBL & SMETANA (2008). Číslo v závorce
za názvem lokality představuje kód faunistického
mapového pole (PRUNER & MÍKA 1996). Pokud se
lokalita nachází na styku více mapových polí, jsou
tato pole uvedena ve zkráceném zápisu např. (585946). Kategorie ohrožení druhů jsou převzaty z práce FARKAČ et al. (2005). Názvy lokalit jsou v rámci
jednotlivých druhů řazeny abecedně. Použité zkratky: lgt. – sbíral, coll. – sbírka, observ. – pozoroval,
PR – Přírodní rezervace. Materiál čeledí Meloidae,
Mycetophagidae, Mycteridae, Oedemeridae, Prostomidae, Pyrochroidae, Tenebrionidae, Tetratomidae,
Ripiphoridae, Salpingidae, Zopheridae byl částečně
nebo zcela determinován autorem. Na determinaci
ostatního materiálu se podíleli specialisté na jednotlivé čeledi: S. Bečvář (České Budějovice) – Tenebrionidae; J. Brestovanský (Neratovice) – Melandryidae, Zopheridae; J. Horák (Praha) – Mordellidae,
Scraptiidae; J. Jelínek (Praha) – Ciidae, Salpingidae,
Tenebrionidae; Z. Kejval (Muzeum Chodska, Domažlice) – Anthicidae; V. Novák (Praha) – Tenebrionidae; P. Průdek (Brno) – Ciidae. V případě soukromých sbírek je sběratel (pokud není uvedeno jinak)
shodný s vlastníkem sbírky (např. VT = Václav Týr
lgt. et coll.). Seznam sbírek a jejich zkratky: JK – Josef Krošlák, Plzeň; JM – Josef Mašek, Žlutice; MS
– Miloslav Šanda, Žatec; SD – Stanislav Doležal,
Plzeň-Božkov; SU – Stanislav Urban, Příbram; VB
–Václav Benedikt, Plzeň; VT – Václav Týr, Žihle;
ZMP – Západočeské muzeum v Plzni. V plném znění uvádím pouze údaje dosud nepublikované. Údaje,
které již byly publikovány, jsou citovány ve zkrácené
formě: lokalita (kód faunistického mapového pole),
rok nálezu (citace literárního zdroje), např. PR Střela
(5945), 1994 (BENEDIKT et al. 1994). U velmi hojných
druhů, např. Lagria hirta (Linnaeus, 1758), jsou opakovaná data nálezů ze stejné lokality uvedena také
ve zkrácené formě (např. VI.–VII.1990–2011). Při
sběru materiálu byly uplatněny obvyklé metody: individuální sběr, smýkání a sklepávání imág.
Přehled zjištěných druhů
Čeleď MYCETOPHAGIDAE
Litargus balteatus Le Conte, 1856
Žihle (5946), 23.I.1997, 1 ex., sklep s dubovým dřevem, 16.IX.2011, 2 ex., na plísni na dubovém dřevu,
VT.
Poznámka: Kosmopolitní, u nás vzácnější, druh nalézaný spíše v synantropním prostředí (komposty,
sklady obilí apod.).
Litargus connexus (Fourcroy, 1785)
Blatno, areál pily (58-5946), 3.V.1996, 1 ex., VT. Petrohrad (5846), 22.V.1982, 1 ex., SD. Rabštejn nad
Střelou (5945), 21.V.2002, 2 ex., VT. Žihle (5946),
24.VIII.1992, 2 ex., 18.V.1994, 1 ex., 17.V.1995,
Obr. 1. Mapa sledovaného území.
Fig. 1. Map of the region under study.
23
2 ex., 17.XI.1996, 1 ex., 21.VII.1997, 2 ex., 1.V.2001,
1 ex., 3.VI.2005, 1 ex., 16.IX.2011, 1 ex., na plísni na
dubovém dřevu, 30.III.2012, více ex. observ. (1 ex.
in coll.), pod kůrou suchého javoru, VT.
Mycetophagus multipunctatus Fabricius, 1792
Hluboká (5945), 28.IV.2008, 1 ex., JK. Petrohrad
(5846), 22.IV.2000, 2 ex., VT. Velečín, Velečínský
rybník (5946), 29.V.2011, více ex. observ. (3 ex. in
coll.), v choroši na olši, VT. Žihle (5946), 17.IV.1995,
4 ex., v choroši na olši a jeho okolí, VT. Žihle, polesí
Švihov (5946), 8.IV.2012, více ex. observ. (2 ex. in
coll.), v choroši na olši, VT.
Poznámka: Zranitelný druh nehojně se vyskytující na
stromových houbách.
Mycetophagus quadripustulatus (Linnaeus, 1760)
Blatno, areál pily (58-5946), 16.VI.2000, 1 ex., VT.
Malměřice (5846), 5.VI.1996, 1 ex., 14.VI.1997,
3 ex., 22.VI.1997, 1 ex., vše na choroši na vrbě a jeho
okolí, VT. Petrohrad (5846), 19.X.1982, 3 ex., J. Suchý lgt., coll. SD; 27.III.1983, 9 ex., SD; 22.IV.2000,
1 ex., v choroši na topolu, VT. PR Střela (5945),
28.IX.2011, 1 ex., VT. Velečín, Velečínský rybník
(5946), 29.V.2011, více ex. observ. (1 ex. in coll.),
v choroši na olši, VT. Žihle (5946), 11.IX.2010,
1 ex., VT.
Mycetophagus fulvicollis Fabricius, 1792
Blatno, areál pily (58-5946), 16.VI.2000, 1 ex., VT.
Poznámka: Zranitelný druh s výskytem v zachovalejších lesních biotopech s dostatkem mrtvého dřeva
(od lužních lesů po bučiny).
Mycetophagus atomarius (Fabricius, 1787)
Velečín, Velečínský rybník (5946), 29.V.2011, 1 ex.,
v choroši na olši, VT. Žihle (5946), 16.VII.1992,
1 ex., 1.V.2001, 1 ex., 18.VI.2009, 2 ex., VT.
Mycetophagus piceus (Fabricius, 1787)
PR Střela (5945), 8.IV.1996, 2 ex., 1.V.2009, 1 ex.,
VT. Rabštejn nad Střelou (5945), 8.V.2001, 1 ex.,
VT.
Poznámka: Nehojný druh s výskytem v zachovalejších lesních biotopech s dostatkem mrtvého dřeva.
Typhaea stercorea (Linnaeus, 1758)
Blatno, areál pily (58-5946), 31.V.1996, 1 ex.,
20.VIII.1996, 1 ex., 1.IV.1997, 1 ex., 22.VI.2007,
1 ex., VT.
Čeleď CIIDAE
Cis boleti (Scopoli, 1763)
Žihle (5946), 12.V.1991, 1 ex., 18.VI.2001, 1 ex.,
VT.
Cis glabratus Mellié, 1848
Rabštejn nad Střelou (5945), 2.III.1997, 2 ex., VT.
Orthocis alni (Gyllenhal, 1813)
Petrohrad (5846), 30.I.1983, 1 ex., ex larvae, SD.
Čeleď TETRATOMIDAE
Tetratoma fungorum Fabricius, 1790
Nový Dvůr, bývalý zámecký park (5945-46),
11.XII.2011, více ex. observ. (6 ex. in coll.), VT. Petrohrad (5846), 24.III.1983, 1 ex., 11.III.1984, 6 ex.,
VT. PR Střela (5945), 14.III.2009, 1 ex., VT. Sklárna
(5945-46), 16.IV.1995, 1 ex., na choroši na bříze, VT.
Žihle (5946), 22.X.2006, 1 ex., VT. Žihle, polesí Švihov (5946), 8.IV.2012, 1 ex., v choroši na olši, VT.
Poznámka: Nehojný druh s lokálním výskytem. Vývoj probíhá v tvrdých plodnicích Polyporus spp.,
imaga se objevují brzo na jaře a v pozdním podzimu.
Čeleď MELANDRYIDAE
Abdera affinis (Paykull, 1799)
Velečín, Velečínský rybník (5946), 29.V.2011, 2 ex.,
v choroši na olši, VT.
Orchesia undulata Kraatz, 1853
Žihle (5946), 6.XII.1996, 1 ex., v choroši na dubu,
10.VI.2002, 1 ex., VT.
Orchesia micans (Panzer, 1793)
Petrohrad (5846), 1984, 4 ex., ex larvae, choroš
na buku, SD. Žihle (5946), 3.VI.2003, 1 ex., VT.
Conopalpus testaceus (A. G. Olivier, 1790)
Petrohrad (5846), 1.VI.2002, 2 ex., VT. Velečín, Velečínský rybník (5946), 29.V.2011, 1 ex., VT.
Poznámka: Zranitelný druh. Ostrůvkovitě rozšířený
po celé České republice na přírodně zachovalých biotopech s dostatkem mrtvého dřeva.
Čeleď RIPIPHORIDAE
Metoecus paradoxus (Linnaeus, 1760)
Manětín, Doubravický vrch (6045), 7.IV.1985, 1 ex.,
M. Klekner lgt., coll. JM. Žihle (5946), 16.IX.1991,
1 ex., v letu, 4.VIII.2001, 2 ex., na okně v domácnosti, VT.
Poznámka: Téměř ohrožený druh, vývoj paraziticky
u blanokřídlého hmyzu.
Čeleď ZOPHERIDAE
Pycnomerus terebrans (A. G. Olivier, 1790)
Žihle (5946), 11.V.1989, 2 ex., VT.
Poznámka: Ohrožený druh vývojově vázaný na rozkládající se dřevo listnatých stromů.
Colydium filiforme Fabricius, 1792
Petrohrad (5846), 20.VII.2010, 1 ex., VT.
Poznámka: Zranitelný druh, většinou nalézaný na starých (zejména soliterních) dubech, na místech bez
kůry s množstvím výletových otvorů dřevokazného
hmyzu. V České republice vzácný a lokální výskyt.
Bitoma crenata (Fabricius, 1775)
Nový Dvůr (5945), 29.XII.1987, 1 ex., pod ků24
rou smrku, VT. PR Střela (5945), 1994 (BENEDIKT
et al. 1994); 8.IV.1996, 1 ex., 11.IX.2008, 2 ex.,
14.III.2009, 1 ex., 1.V.2009, 1 ex., 9.V.2010, 1 ex.,
VT. Žihle (5946), 21.XII.1985, 3 ex., 26.XII.1993,
2 ex., 3.VI.2005, 2 ex., 28.IX.2010, 1 ex., VT. Žihle,
polesí Švihov (5946), více ex. observ. (1 ex. in coll.),
pod kůrou olše, VT.
Synchita humeralis (Fabricius, 1792)
Podbořánky, PR Rybníčky u Podbořánek (5946),
18.VI.2002, 1 ex., Z. Doležal lgt., coll. ZMP. Žihle
(5946), 20.VI.1994, 1 ex., VT.
Synchita undata Guérin-Ménéville, 1844
Žihle (5946), 30.III.2012, 2 ex., pod kůrou suchého
javoru, VT.
Poznámka: V České republice nehojný mycetofilní
druh s vazbou na odumírající dřevo listnatých stromů
v přírodně bohatých oblastech. Ohrožený druh.
Synchita variegata Hellwig, 1792
Petrohrad (5846), 19.VIII.2005, 1 ex., VT.
Poznámka: V České republice nehojný mycetofilní
druh s vazbou na odumírající dřevo listnatých stromů
v přírodně bohatých oblastech. Ohrožený druh.
Čeleď MORDELLIDAE
Curtimorda maculosa (Neazen, 1794)
Blatno, areál pily (58-5946), 7.VIII.1997, 1 ex., VT.
Žihle (5946), 9.VI.1993, 1 ex., VT.
Mordella brachyura brachyura Mulsant, 1856
Rabštejn nad Střelou (5945), 30.VIII.1997, 3 ex.,
VT.
Mordella holomelaena holomelaena Apfelbeck,
1914
Petrohrad (5846), 1.VI.2002, 1 ex., VT. Rabštejn
nad Střelou (5945), 30.VIII.1997, 4 ex., 30.VI.2002,
1 ex., VT.
Tomoxia bucephala bucephala A. Costa, 1854
Blatno, areál pily (58-5946), 7.VIII.1997, 1 ex., VT.
Rabštejn nad Střelou (5945), 28.VII.1996, 1 ex.,
24.VII.1997, 1 ex., VT. Žihle (5946), 14.VII.2003,
1 ex., VT.
Variimorda basalis (A. Costa, 1854)
Rabštejn nad Střelou (5945), 30.VIII.1997, 1 ex.,
VT.
Variimorda briantea (Comolli, 1837)
Rabštejn nad Střelou (5945), 30.VIII.1997, 4 ex.,
VT.
Mordellistena brevicauda (Bohemann, 1849)
Rabštejn nad Střelou (5945), 16.V.1994, 1 ex.,
10.V.2002, 2 ex., 1.VI.2008, 1 ex., VT.
Mordellistena pumila (Gyllenhal, 1810)
Rabštejn nad Střelou (5945), 30.VIII.1997, 1 ex.,
30.VI.2002, 1 ex., VT.
Mordellochroa abdominalis (Fabricius, 1775)
Žihle (5946), 28.V.2011, 1 ex., VT.
25
Mordellochroa tournieri (Emery, 1876)
Žihle (5946), 11.V.1998, 1 ex., VT.
Poznámka: Zranitelný druh.
Čeleď TENEBRIONIDAE
Lagria hirta (Linnaeus, 1758)
Blatno, areál pily (58-5946), 11.VI.2007, 1 ex.,
7.VI.2010, 1 ex., VT. Nový Dvůr (5945), 28.V.2011,
více ex. observ. (1 ex. in coll.), VT. Petrohrad (5846),
1.VI.2002, 1 ex., VT. PR Střela (5945), 1994 (BENEDIKT et al. 1994). Rabštejn nad Střelou (5945),
VI.–VII.1990–2011, více ex., VT. Žihle (5946), V.–
VII.1984–2011, více ex., VT.
Blaps lethifera lethifera Marsham, 1802
Žihle (5946), 23.IX.1989, 1 ex., 18.VII.2004, 1 ex.,
VT.
Poznámka: V současnosti především v Čechách už
poměrně vzácný druh termofytika. Nález na Žihelsku představuje významný doklad o pronikání druhu
mimo nejteplejší oblasti.
Blaps mortisaga (Linnaeus, 1758)
Pastuchovice (5946), 28.V.1987, 1 ex., ve stáji u koní, VT.
Poznámka: Dříve běžný druh smrtníka, v posledních
letech na našem území ubývá.
Bolitophagus reticulatus (Linnaeus, 1767)
PR Střela (5945), 11.VI.1998, 1 ex., VT. Žihle (5946),
3.VI.2005, 3 ex., 12.VI.2006, 2 ex., 29.IX.2007,
1 ex., VT.
Eledona agricola (Herbst, 1783)
Malměřice (5846), 5.VI.1996, desítky ex. observ.
(10 ex. in coll.), 14.VI.1997, desítky ex. observ.
(5 ex. in coll.), oboje na choroši na vrbě a jeho okolí,
VT. Petrohrad (5846), 22.IV.2000, masový výskyt,
stovky ex. observ. (10 ex. in coll.), v choroši na topolu, VT.
Uloma culinaris (Linnaeus, 1758)
Blatno, areál pily (58-5946), 22.V.2000, 1 ex.,
VT. Nový Dvůr, bývalý zámecký park (5945-46),
18.VI.2011, P. Týr lgt., coll. VT. Petrohrad (5846),
15.IX.1997, 2 ex., VT. PR Střela (5945), 1.V.2009,
1 ex., VT. Rabštejn nad Střelou (5945), 30.VIII.1997,
1 ex., VT. Žihle (5946), 17.V.2008, 1 ex., 18.XII.2010,
1 ex., VT.
Uloma rufa (Piller & Mitterpacher, 1783)
PR Střela (5945), 30.III.2010, 1 ex., VT; 9.V.2010,
5 ex., SU; 9.V.2010, 2 ex., VT. Žihle (5946),
26.XII.1993, 2 ex., 18.V.2010, 1 ex., VT.
Poznámka: Ohrožený druh vyvíjející se v hnijícím
dřevu. Ve sledované oblasti nejčastěji nalézán pod
odchlíplou kůrou starých pařezů.
Tenebrio molitor Linnaeus, 1758
Manětín (6045), 3.V.1958, 1 ex., F. Němec lgt., coll.
ZMP. Žihle (5946), 25.VI.1993, 1 ex., 12.VII.1994,
1 ex., 1.VIII.1994, 4 ex., 6.VIII.1995, 2 ex.,
19.X.1995, 1 ex., 25.VII.2006, 1 ex., 22.VI.2011,
1 ex., VT.
Nalassus dermestoides (Illiger, 1798)
Žihle (5946), 29.VI.2011, 2 ex., VT.
Stenomax aeneus (Scopoli, 1863)
PR Střela (5945), 1994 (BENEDIKT et al. 1994).
Tribolium destructor Uyttenboogaart, 1933
Rabštejn nad Střelou (5945), 11.VI.1992, 1 ex., VB.
Žihle (5946), 8.III.2002, 2 ex., 15.VI.2006, 1 ex.,
VT.
Tribolium castaneum (Herbst, 1797)
Blatno, areál pily (5846), 1.VIII.1995, 1 ex., VT.
Žihle (5946), 30.VII.1994, 1 ex., 27.IX.1995, více
ex. observ. (2 ex. in coll.), 24.VII.1997, 1 ex.,
2.VII.2001, 4 ex., 12.VII.2004, 1 ex., 28.VI.2009,
1 ex., 16.IX.2011, 1 ex., VT.
Opatrum sabulosum sabulosum (Linnaeus, 1760)
Kalec (5945-46), 30.IV.1994, 2 ex., VT. Rabštejn nad
Střelou (5945), 18.VI.2004, 1 ex., VT. Žihle (5946),
11.VI.1999, 1 ex., VT.
Allecula morio (Fabricius, 1787)
Nový Dvůr, bývalý zámecký park (5945-46),
18.VI.2011, 2 ex., P. Týr lgt., coll. VT. Petrohrad
(5846), 20.VII.2010, více ex. observ. (4 ex. in coll.),
na duté usychající třešni, VT.
Poznámka: Nehojný druh vývojem vázaný na dutiny
listnatých stromů.
Prionychus ater (Fabricius, 1775)
Nový Dvůr, bývalý zámecký park (5945-46),
18.VI.2011, 1 ex., P. Týr lgt., coll. VT. Petrohrad (5846), 29.VI.1990, 1 ex., JK. Žihle (5946),
7.VIII.2008, 1 ex., VT.
Poznámka: Druh s výskytem na přírodně zachovalých lokalitách, vývojem vázaný na dutiny listnatých
stromů.
Hymenalia rufipes (Fabricius, 1792)
PR Střela (5945), 1994 (BENEDIKT et al. 1994).
Poznámka: Teplomilný arborikolní druh doubrav a
lesostepních lokalit, především v Čechách jen v přírodně nejzachovalejších oblastech nižších až středních poloh.
Gonodera luperus luperus (Herbst, 1783)
Manětín (6045), bez data sběru, 1 ex., J. Brožík lgt.,
coll. ZMP. Petrohrad (5846), 1.VI.2002, 1 ex., VT.
PR Střela (5945), 1994 (BENEDIKT et al. 1994).
Pseudocistela ceramboides ceramboides (Linnaeus,
1758)
Manětín (6045), 25.VI.1986, 2 ex., JM. Petrohrad
(5846), 1.VI.2002, 2 ex., 19.VI.2008, 1 ex., VT. PR
Střela (5945), 1994 (BENEDIKT et al. 1994).
Poznámka: Teplomilný arborikolní druh doubrav a
lesostepních lokalit, především v Čechách jen v přírodně nejzachovalejších oblastech nižších až středních poloh.
Isomira murina murina (Linnaeus, 1758)
Blatno (58-5946), 18.VII.1991, 1 ex., Z. Klouček lgt.,
coll. VT. Petrohrad (5846), 1.VI.2002, 3 ex., VT. PR
Střela (5945), 1994 (BENEDIKT et al. 1994). Rabštejn
nad Střelou (5945), V.–VII.1993–2011, více ex., VT.
Žihle (5946), 26.V.1993, 1 ex., 18.VI.2007, 1 ex.,
22.V.2011, 1 ex., 28.V.2011, 1 ex., VT.
Mycetochara axillaris axillaris (Paykull, 1799)
Petrohrad (5846), 11.V.1997, 1 ex., VT. Žihle (5946),
1.VI.2001, 1 ex., VT.
Poznámka: Méně častý druh nalézaný na přírodně zachovalých lokalitách s dostatkem starších listnatých
stromů.
Mycetochara maura (Fabricius, 1792)
Petrohrad (5846), 1984, 1 ex., ex larvae, SD.
Cteniopus sulphureus (Linnaeus, 1758)
Lubenec (5845), 18.VII.1991, 1 ex., Z. Klouček
lgt., coll. VT. Manětín (6045), bez data sběru, 2 ex.,
J. Wagner lgt., coll. ZMP; 1939, 7 ex., 1940, 1 ex.,
oboje J. Polák lgt., coll. ZMP. PR Střela (5945), 1994
(BENEDIKt et al. 1994). Rabštejn nad Střelou (5945),
16.VII.1995, 1 ex., 30.VI.2002, 2 ex., VT.
Omophlus pubescens (Linnaeus, 1758) (= O. betulae
(Herbst, 1783), = O. rufitarsis (Leske, 1785))
Manětín (6045), bez data sběru, 2 ex., J. Wagner lgt.,
coll. ZMP. Rabštejn nad Střelou (5945), 1.V.2000,
1 ex., 10.V.2002, 1 ex., VT.
Poznámka: Téměř ohrožený druh s výskytem na stepních a lesostepních lokalitách především termofytika. Výskyt na Žihelsku dokládá jeho pronikání až
do středních poloh.
Omophlus lividipes Mulsant, 1856
Rabštejn nad Střelou (5945), 1.V.2002, 1 ex.,
1.VI.2008, 1 ex., VT.
Poznámka: Téměř ohrožený druh s výskytem na stepních a lesostepních lokalitách především termofytika. Výskyt na Žihelsku dokládá jeho pronikání až
do středních poloh.
Crypticus quisquilius quisquilius (Linnaeus, 1760)
Rabštejn nad Střelou (5945), 8.V.2000, 1 ex.,
8.V.2010, 1 ex., VT.
Diaperis boleti boleti (Linnaeus, 1758)
Blatno, areál pily (58-5946), 18.VI.1997, 2 ex., VT.
Malměřice (5846), 18.V.2002, 3 ex., choroš na vrbě,
VT. PR Střela (5945), 9.IV.1994, 1 ex., 8.IV.1996,
1 ex., 1.V.2009, více ex. observ. (2 ex. in coll.),
na choroši na bříze, VT. Žihle (5946), 13.VII.1987,
2 ex., 5.V.1989, 2 ex., 4.VI.1997, 1 ex., 3.VI.2005,
6 ex., 18.VI.2011, 1 ex., VT.
Platydema violaceum (Fabricius, 1790)
Žihle (5946), 5.XII.2009, 1 ex., pod kůrou vyvráceného dubu, VT.
Poznámka: Téměř ohrožený druh, nejčastěji se vyskytující pod kůrou starých stromů (na různých plísních) nebo na choroších.
26
Alphitophagus bifasciatus (Say, 1823)
Blatno, areál pily (58-5946), 8.VI.2007, 1 ex., na zdi
pod světlem, VT.
Scaphidema metallicum metallicum (Fabricius,
1792)
Blatno, PR Blatenský svah (58-5946), 6.VI.1996,
2 ex., VT. Petrohrad (5846), 27.III.1983, 2 ex.,
SD. PR Střela (5945), 1994 (BENEDIKT et al. 1994);
27.IV.1994, 1 ex., 28.IX.2011, 1 ex., VT. Tis u Blatna
(5946), 3.V.2002, 3 ex., P. Pejchal lgt., coll. MS. Žihle (5946), 2.IV.1986, 1 ex., 12.VI.2005, 1 ex., VT.
Corticeus unicolor Piller & Mitterpacher, 1783
Blatno, areál pily (58-5946), 18.V.1996, 3 ex.,
VT. Nový Dvůr, bývalý zámecký park (5945-46),
18.VI.2000, 1 ex., VT. Velečín, Velečínský rybník
(5946), 29.V.2011, 4 ex., v choroši na olši, VT.
Corticeus bicolor (Olivier, 1790)
Velečín, Velečínský rybník (5946), 29.V.2011, 2 ex.,
v choroši na olši, VT.
Poznámka: Zřídka se vyskytující druh žijící na myceliích v dutinách a na stromových houbách.
Corticeus linearis (Fabricius, 1790)
Blatno, areál pily (58-5946), 17.VII.1996, 1 ex.,
18.VI.2001, 1 ex., 29.V.2009, 2 ex., vše na plísni na
jehličnatém řezivu, VT.
Poznámka: Zranitelný druh, zřídka nalézaný, žijící
pod kůrou slabších větví, především smrků, v chodbách dřevokazného hmyzu.
Corticeus longulus (Gyllenhal, 1827)
Sklárna, 1,5 km východně (5946), 29.IV.2012, 1 ex.,
v lapači na kůrovce, VT.
Poznámka: Zranitelný druh, zřídka nalézaný, žijící
v chodbách dřevokazného hmyzu, především na borovicích.
Čeleď PROSTOMIDAE
Prostomis mandibularis (Fabricius, 1801)
Petrohrad (5846), 20.VII.2008, 2 ex., 25.V.2011,
1 ex., všechny ex. pod kůrou odumřelého dubu, VT.
Poznámka: Kriticky ohrožený druh nejzachovalejších
lesních lokalit, v České republice vzácně nalézaný
(MERTLIK 2011), vývojem vázaný na ztrouchnivělé
dřevo.
Čeleď OEDEMERIDAE
Calopus serraticornis (Linnaeus, 1758)
Blatno, areál pily (58-5946), 22.V.2000, 1 ex., VT.
Žihle (5946), 5.V.1984, 1 ex., 23.IV.1995, 1 ex.,
26.IV.2006, 1 ex., VT.
Poznámka: Jednotlivě nalézaný druh s večerní a noční aktivitou. Přilétá na světlo. Vývoj probíhá ve vlhkém mrtvém dřevě především jehličnatých stromů.
Ischnomera caerulea (Linnaeus, 1758)
Petrohrad (5846), 1.VI.2002, 1 ex., VT. PR Střela
27
(5945), 28.IX.2011, 1 ex., v trouchu v dutině dubu,
VT. Rabštejn nad Střelou (5945), 8.V.2010, 1 ex.,
18.V.2010, 1 ex., VT.
Chrysanthia geniculata geniculata W. L. E. Schmidt,
1846
PR Střela (5945), 1994 (BENEDIKT et al. 1994). Tis
u Blatna (5946), 14.VII.2003, 1 ex., VT.
Chrysanthia viridissima (Linnaeus, 1758)
Blatno, areál pily (58-5946), 8.VI.2007, 1 ex.,
VT. Manětín, Vuršův mlýn (6045), 21.VII.1983,
1 ex., F. Němec lgt., coll. ZMP. Petrohrad (5846),
1.VI.2002. 1 ex., VT. PR Střela (5945), 1994 (BENEDIKT et al. 1994). Rabštejn nad Střelou (5945),
24.VII.1997, 2 ex., VT. Žihle (5946), 9.VI.1989,
2 ex., 17.VI.1993, 1 ex., VT.
Oedemera femorata (Scopoli, 1763)
Jesenice (58-5946), 3.VII.1950, 1 ex., J. Suchý lgt.,
coll. SD. PR Střela (5945), 1994 (BENEDIKT et al.
1994). Rabštejn nad Střelou (5945), 19.VI.1995,
1 ex., VT.
Oedemera flavipes (Fabricius, 1792)
PR Střela (5945), 1994 (BENEDIKT et al. 1994). Rabštejn nad Střelou (5945), 30.VI.2002, 1 ex., VT.
Oedemera lurida lurida (Marsham, 1802)
PR Střela (5945), 1994 (BENEDIKT et al. 1994).
Oedemera podagrariae podagrariae (Linnaeus,
1767)
Blatno, areál pily (58-5946), 25.VII.2011, 1 ex., VT.
Jesenice (58-5946), 15.VIII.1950, 1 ex., J. Suchý lgt.,
coll. SD. Manětín (6045), 27.VII.1960, 1 ex., F. Němec lgt., coll. ZMP. Petrohrad (5846), 20.VII.2010,
1 ex., VT.
Oedemera virescens virescens (Linnaeus, 1767)
Jesenice (58-5946), 28.V.1950, 1 ex., J. Suchý lgt.,
coll. SD. Manětín (6045), 11.VI.1959, 1 ex., F. Němec lgt., coll. ZMP. Petrohrad (5846), 1.VI.2002,
1 ex., VT. PR Střela (5945), 1994 (BENEDIKT et al.
1994). Rabštejn nad Střelou (5945), 4.V.1995, 1 ex.,
30.VII.1997, 1 ex., 8.V.2000, více ex. observ. (1 ex. in
coll.), 8.V.2010, 3 ex., VT. Žihle (5946), 26.V.1987,
1 ex., 4.V.1989, 2 ex., 15.VI.2006, 1 ex., 18.VI.2011,
2 ex., VT.
Čeleď MELOIDAE
Meloe scabriusculus Brandt & Erichson, 1832
Rabštejn nad Střelou (5945), bez data sběru, 1 ex.,
bez uvedení jména sběratele, coll. ZMP.
Poznámka: Téměř ohrožený druh s výskytem v teplejších oblastech. Ve sledované oblasti a ani jejím
nejbližším okolí recentně nezjištěn (nejblíže mně
známý recentní výskyt je v okolí Žatce).
Meloe proscarabaeus proscarabaeus Linnaeus,
1758
Hluboká, Kozičkův mlýn (5945), 16.IV.2006, 1 ex.,
rozšlápnutý na louce poblíž krmelce pro zvěř, VT.
Rabštejn nad Střelou (5945), bez data sběru, 1 ex.,
bez uvedení jména sběratele, coll. ZMP.
Poznámka: Ohrožený druh, přes opakované návštěvy lokality Kozičkův mlýn se nepodařilo najít další
exempláře.
Čeleď MYCTERIDAE
Mycterus curculioides (Fabricius, 1781)
Manětín (6045), 6.VII.1942, 1 ex., 13.VI.1943, 1 ex.,
oboje J. Suchý lgt., coll. SD.
Poznámka: Ohrožený druh s výskytem v teplejších
oblastech. Ve sledované oblasti recentně nezjištěn.
Čeleď PYTHIDAE
Pytho depressus (Linnaeus, 1767)
Blatno, areál pily (58-5946), 19.X.2011, 1 ex., VT.
PR Střela (5945), 14.III.2009, 5 ex., pod kůrou
borovice, VT. Sklárna, 1,5 km východně (5946),
29.IV.2012, 1 ex., v lapači na kůrovce, VT. Žihle (5946), 30.IV.2003, 1 ex., 22.IV.2006, 1 ex.,
13.X.2011, 5 ex., 20.X.2011, více ex. observ. (1 ex.
in coll.), vše pod kůrou borovice, VT.
Poznámka: Vzácnější druh borových lesů.
Čeleď PYROCHROIDAE
zbytky těla v pavučině, VT.
Salpingus planirostris (Fabricius, 1787)
PR Střela (5945), 1994 (BENEDIKT et al. 1994). Rabštejn nad Střelou (5945), 16.V.1994, 1 ex., VT. Žihle
(5946), 6.XII.1996, 1 ex., sklep s listnatým dřevem,
VT.
Sphaeriestes castaneus (Panzer, 1796)
PR Střela (5945), 1994 (BENEDIKT et al. 1994). Žihle
(5946), 11.III.1985, 2 ex., VT.
Vincenzellus ruficollis (Panzer, 1794)
Petrohrad (5846), 22.IV.2000, 1 ex., VT. Žihle (5946),
30.III.2012, 2 ex., pod kůrou suchého javoru, VT.
Čeleď ANTHICIDAE
Anthicus antherinus antherinus (Linnaeus, 1760)
Rabštejn nad Střelou (5945), 18.V.1993, 1 ex., VT.
Omonadus floralis (Linnaeus, 1758)
PR Střela (5945), 1994 (BENEDIKT et al. 1994).
Omonadus formicarius formicarius (Goeze, 1777)
Nový Dvůr (5945), 25.IX.1985, 1 ex., VT. PR Střela
(5945), 1994 (BENEDIKT et al. 1994).
Notoxus monoceros (Linnaeus, 1760)
Žihle (5946), 15.VII.1987, 1 ex., VT.
Čeleď ADERIDAE
Anidorus nigrinus (Germar, 1842)
PR Střela (5945), 1994 (BENEDIKT et al. 1994).
Pyrochroa coccinea (Linnaeus, 1760)
Blatno, areál pily (58-5946), 1.VI.1995, 1 ex.,
14.VI.1997, 3 ex., 16.V.2002, 1 ex., 11.VI.2011,
1 ex., VT. PR Střela (5945), 1994 (BENEDIKT et al.
1994); 9.V.2010, 1 ex., VT. Rabštejn nad Střelou
(5945), bez data nálezu, 2 ex., J. Brožík lgt., coll.
ZMP; 12.VI.1985, 2 ex., I. Těťál lgt., coll. ZMP. Tis
u Blatna (5946), 7.V.1996, 4 ex., 6.VI.2010, 1 ex.,
VT. Žihle (5946), 2.VII.1987, 2 ex., 19.VI.1986,
1 ex., 7.V.1995, 1 ex., 12.VI.1997, 1 ex., 18.VI.2011,
1 ex., VT.
Schizotus pectinicornis (Linnaeus, 1758)
Kalec (5945-46), 8.V.1994, 1 ex., VT. Podbořánky,
PR Rybníčky u Podbořánek (5946), 14.V.2011, 1 ex.,
VT. PR Střela (5945), 1994 (BENEDIKT et al. 1944).
Rabštejn nad Střelou (5945), 24.IV.1984, 4 ex.,
26.V.1996, 1 ex., 18.V.2002, 2 ex., VT.
Anaspis frontalis (Linnaeus, 1758)
Blatno, areál pily (58-5946), 20.V.1996, 1 ex., VT.
Petrohrad (5846), 11.V.1997, 3 ex., VT. Potvorov
(5946), 1.VI.1993, 1 ex., VT. Rabštejn nad Střelou
(5945), 21.V.1995, 1 ex., 10.V.2002, 1 ex., VT. Žihle
(5946), 22.V.1995, 1 ex., VT.
Anaspis flava (Linnaeus, 1758)
Petrohrad (5846), 1.VI.2002, 1 ex., VT. Žihle (5946),
10.VI.1996, 1 ex., VT.
Anaspis rufilabris (Gyllenhal, 1827)
PR Střela (5945), 27.IV.1994, 2 ex., VT.
Cyrtanaspis phalerata (Germar, 1847)
Žihle (5946), 15.VI.2000, 1 ex., VT.
Poznámka: Zranitelný druh.
Čeleď SALPINGIDAE
SOUHRN
Cariderus aeneus (A. G. Olivier, 1807)
Žihle (5946), 21.XI.2010, na palivovém dubovém
dřevu, VT.
Poznámka: Teplomilný, v České republice zřídka
nalézaný druh preferující jižně exponované lokality
s výskytem dubových porostů.
Lissodema cursor (Gyllenhal, 1813)
Žihle (5946), 1.VII.2006, 1 ex., 25.VIII.2011, 1 ex.,
Ve sledované oblasti byl prokázán výskyt 96 druhů
nadčeledi Tenebrionoidea (8 druhů čeledi Mycetophagidae, 3 druhy čeledi Ciidae, 1 druh čeledi Tetratomidae, 4 druhy čeledi Melandryidae, 1 druh čeledi
Ripiphoridae, 6 druhů čeledi Zopheridae, 10 druhů
čeledi Mordellidae, 33 druhy čeledi Tenebrionidae,
1 druh čeledi Prostomidae, 9 druhů čeledi Oedemeridae, 2druhy čeledi Meloidae, 1 druh čeledi Mycte-
Čeleď SCRAPTIIDAE
28
ridae, 1 druh čeledi Pythidae, 2 druhy čeledi Pyrochroidae, 5 druhů čeledi Salpingidae, 4 druhy čeledi
Anthicidae, 1 druh čeledi Aderidae a 4 druhy čeledi
Scraptiidae). Celkem 20 druhů zjištěných ve sledované oblasti je uvedeno v seznamu ohrožených druhů
České republiky: jeden v kategorii kriticky ohrožený
– Prostomis mandibularis, šest v kategorii ohrožený
– Pycnomerus terebrans, Synchita undata, S. variegata, Uloma rufa, Meloe proscarabaeus proscarabaeus, Mycterus curculioides, osm v kategorii zranitelný – Mycetophagus multipunctatus, M. fulvicollis,
Conopalpus testaceus, Colydium filiforme, Mordellochroa tournieri, Corticeus linearis, C. longulus, Cyrtanaspis phalerata a pět v kategorii téměř ohrožený
– Metoecus paradoxus, Omophlus pubescens, O. lividipes, Platydema violaceum, Meloe scabriusculus.
Kromě už výše zmíněných druhů lze za významné
z faunistického hlediska považovat i druhy: Blaps
lethifera lethifera, B.mortisaga, Hymenalia rufipes,
Pseudocistela ceramboides ceramboides, Corticeus
bicolor a Pytho depressus. Výše uvedený počet prokázaných druhů nelze zcela jistě považovat za konečný, lze očekávat (při pokračování faunistického
průzkumu) výskyt dalších druhů a to zejména v čeledích Ciidae, Melandryidae, Mordellidae, Anthicidae
a Scraptiidae.
29
PODĚKOVÁNÍ
Rád bych poděkoval Vladimíru Novákovi (Praha)
a Ondřeji Konvičkovi (Zlín) za cenné rady při dokončování článku a za poskytnutí bionomických poznámek k jednotlivým druhům a Jiřímu Skuhrovcovi
(Praha) za kontrolu anglického textu.
LITERATURA
BENEDIKT S., BENEDIKT V., DOLEŽAL Z., KROŠLÁK J. & CIHLÁŘ V. 1994: Entomologický inventarizační průzkum PR
Střela (Coleoptera, Lepidoptera, Heteroptera). – Mscr.,
6 pp. [Depon. in. Okresní úřad Plzeň-sever].
FARKAČ J., KRÁL D. & ŠKORPÍK M. (eds.) 2005: Červený
seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí.
(List of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates). – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR,
Praha, 760 pp.
LÖBL I. & SMETANA S. (eds.) 2008: Catalogue of Palearktic Coleoptera. Vol. 5 Tenebrionoidea. – Apollo Books,
Stenstrup, 670 pp.
MERTLIK J. 2011: Faunistické síťové mapování několika
saproxylofágních druhů brouků na území České republiky a Slovenska.– Online: http://www.elateridae.com/
page.php?idcl=173 (Verze: 2.1.2012).
PRUNER M. & MÍKA P. 1996: Seznam obcí a jejich částí
v České republice s čísly mapových polí pro síťové mapování fauny. (List of settlements in the Czech Republic
with associated map fields codes for faunistic map system). – Klapalekiana, 32 (Suppl.): 1–115.
QUITT E. 1971: Klimatické oblasti Československa. – Academia. Studia Geografica 16, GÚ ČSAV, 73 pp.
Západočeské entomologické listy (2012), 3: 30–31
ISSN 1804-3062
Myrmica vandeli (Hymenoptera: Formicidae)
ve středních Čechách
Pavel Bezděčka & Klára Bezděčková
Muzeum Vysočiny Jihlava, Masarykovo nám. 55, 586 01 Jihlava; e-mail: [email protected]
BEZDĚČKA P. & BEZDĚČKOVÁ K., 2012: Myrmica vandeli (Hymenoptera: Formicidae) ve středních Čechách. Myrmica
vandeli (Hymenoptera: Formicidae) in Central Bohemia. – Západočeské entomologické listy, 3: 30–31. Online: http://
www.zpcse.cz/entolisty/entolisty.html, 18-5-2012.
Abstract. The first finding of ant Myrmica vandeli Bondroit, 1920 in Central Bohemia is presented. A mixed colony
of M. vandeli and M. scabrinodis Nylander, 1846 was found in a military area Brdy, near the Padrťské rybníky ponds.
The nest was situated in a clump of sedge (Carex sp.), with a small solarium. The findings of such mixed colonies are
scarce and are known mainly from the edges of the known area of M. vandeli distribution in Europe.
Key words: ants, Myrmica vandeli, social parasitism, distribution, Central Bohemia, Czech Republic
Mravenec Myrmica vandeli Bondroit, 1920 patří mezi
vzácné a málo prozkoumané evropské druhy s nejasnou biologií. Byl sice sbírán ve Francii, Španělsku,
Velké Británii, Německu, Švýcarsku, Rakousku, Polsku, na Slovensku, Ukrajině, v Rumunsku, Bulharsku, v bývalé Jugoslávii a také v České republice,
ale zpravidla se jednalo o nálezy jednotlivých hnízd
nebo slabých populací (RADCHENKO & ELMES 2010).
Z území České republiky byly dosud publikovány
nálezy ojedinělých hnízd jen z jižních a západních
Čech (WERNER & BEZDĚČKA 2001, BEZDĚČKA & BEZDĚČKOVÁ 2010).
V průběhu pátrání po mravenci Formica picea Nylander, 1846 na území Vojenského újezdu Brdy
jsme 20. července 2010 nedaleko Dolejšího Padrťského rybníka (mapový čtverec 6348b; souřadnice
Obr. 1. Lokalita Padrťské rybníky. Foto: P. Bezděčka.
Fig. 1. Locality Padrťské rybníky ponds. Photo: P. Bezděčka.
49°39'56.9"N, 13°45'54.9"E; nadm. výška 620 m)
nalezli smíšenou kolonii druhů M. vandeli a M. scabrinodis Nylander, 1846(P. Bezděčka a K. Bezděčková
lgt. a det., coll. Muzeum Vysočiny Jihlava; P. Werner
Obr. 2. Místo nálezu hnízda M. vandeli/M. scabrinodis.
Foto: P. Bezděčka.
Fig. 2. Site of finding of the nest M. vandeli/M. scabrinodis. Photo: P. Bezděčka.
30
rev. a coll.). Je to první nález M. vandeli na území
středních Čech (vymezení středních, jižních a západních Čech chápeme v politických hranicích krajů, jak
je obecně užíváno).
Jednalo se o charakteristické hnízdo mravenců rodu
Myrmica Latreille, 1804 situované v trsu ostřice (Carex sp.) s malým soláriem z částeček humolitu vynošených mezi báze stébel a listů ostřice. Hnízdo bylo
poměrně silně obsazené. Nacházelo se v okraji mokřadu (Obr. 1 a 2), v místě vlhkém, s relativně řídkou
a nízkou vegetací a tedy plně osluněném, což odpovídá publikovaným nárokům druhu (např. RADCHENKO
& ELMES 2003, 2010).
Nález smíšené kolonie s M. scabrinodis jistě přispěje k poznání biologie mravence M. vandeli, který je
v literatuře opatrně označován za fakultativního sociálního parazita M. scabrinodis. Jako argument slouží
morfologie pohlavních jedinců, zejména samiček,
které jsou dlouze a hustě ochlupeny a mají zmenšené ostruhy holení, což jsou charakteristické znaky
parazitických druhů rodu Myrmica (např. BONDROIT
1920, KUTTER 1977, SEIFERT 2007, ESPADALER 2008,
RADCHENKO & ELMES 2003, 2010). Nálezy smíšených
kolonií jsou však ojedinělé a je zajímavé, že se rekrutují především z okrajů dosud známého evropského
areálu M. vandeli – např. z Velké Británie, Polska
a Ukrajiny (RADCHENKO 2009, RADCHENKO & ELMES
2010). K vyjasnění vztahů obou druhů, tedy M. vandeli a M. scabrinodis by jistě přispěl laboratorní chov
ve formikáriích.
Poděkování. Děkujeme M. Wiezikovi (Zvolen) a
P. Wernerovi (Praha) za připomínky k textu a P. Wernerovi také za revizi vzorku M. vandeli.
31
LITERATURA
BEZDĚČKA P. & BEZDĚČKOVÁ K. 2010: Faunistické zprávy
ze západních Čech – 1, Myrmica vandeli Bondroit, 1920
(Faunistic records from western Bohemia – 1, Myrmica
vandeli Bondroit, 1920). – Západočeské entomologické
listy, 1: 22. On line: http://www.zpcse.cz/entolisty/entolisty.html.
BONDROIT J. 1920: Notes diverses sur les fourmis d'Europe.
– Annales de la Société Entomologique de Belgique, 59:
143–158.
ESPADALER X. 2008: Myrmica vandeli Bondroit 1920, an
ant species new to Sweden. – Entomologisk Tidskrift,
129: 40–42.
KUTTER H. 1977: Hymenoptera, Formicidae. Insecta Helvetica: Fauna. 6. – Schweizerische Entomologische Gesellschaft, Zürich, 298 pp.
RADCHENKO A. G. 2009: New data of taxonomy and distribution of the ants Myrmica hellenica and Myrmica
vandeli (Hymenoptera: Formicidae). – Vestnik Zoologii,
43: 69–72.
RADCHENKO A. G. & ELMES G. W. 2003: A taxonomic revision of the socially parasitic Myrmica ants (Hymenoptera: Formicidae) of the Palearctic region. – Annales
Zoologici, 53: 217–243.
RADCHENKO A. G. & ELMES G. W. 2010: Myrmica ants
(Hymenoptera: Formicidae) of the Old World. Fauna
Mundi, vol. 3. – Natura optima dux Foundation, Warszava, 789 pp.
SEIFERT B. 2007: Die Ameisen Mittel– und Nordeuropas.
– Lutra Verlags- und Vertriebsgesellschaft, Görlitz,
368 pp.
WERNER P. & BEZDĚČKA P. 2001: Seznam mravenců České
republiky (Checklist of Ants of the Czech Republic).
– Sborník přírodovědného klubu v Uherském Hradišti
6: 174–183.
Západočeské entomologické listy (2012), 3: 32
ISSN 1804-3062
Nové nálezy tesaříka Ropalopus clavipes (Fabricius,
1775) (Coleoptera: Cerambycidae) ve středních Čechách
Václav Hanzlík
Za lesem 246, CZ-277 11 Neratovice, e-mail: [email protected]
HANZLÍK V. 2012: Nové nálezy tesaříka Ropalopus clavipes (Fabricius, 1775) (Coleoptera: Cerambycidae) ve středních Čechách (New findings of the longhorn beetle Ropalopus clavipes (Fabricius, 1775) (Coleoptera: Cerambycidae)
in central Bohemia). – Západočeské entomologické listy, 3: 32. Online: http://www.zpcse.cz/entolisty/entolisty.html,
16-7-2012.
Abstract. New faunistic records of Ropalopus clavipes (Fabricius, 1775) in Bohemia (Kralupy nad Vltavou) are presented. This longhorn beetle is confirmed for Bohemia after almost forty years. Finding circumstances are discussed here.
Key words: faunistics, Coleoptera, Cerambycidae, Ropalopus clavipes, Czech Republic, Bohemia.
ÚVOD
Tesařík Ropalopus clavipes (Fabricius, 1775) se vyskytuje v teplejších oblastech Evropy, do Asie zasahuje do Ruska, Kazachstánu, Turecka a Iránu (LÖBL
& SMETANA 2010).
V Čechách je velmi vzácný, jediný novější publikovaný údaj pochází ze Žamberka z roku 1974,
ze středních Čech je známo pouze několik údajů,
převážně z počátku 20. století (SLÁMA 1998). V Červeném seznamu bezobratlých (REJZEK 2005) je tento
druh zařazený do kategorie „pro území České republiky vymizelý“, když autor příslušné kapitoly zřejmě
neznal recentní nálezy z Moravy: Čeložnice u Bohuslavic a Kunovice (O. SABOL, pers. comm.). Jeho
vývoj byl zjištěn v mnoha dřevinách, nejčastěji ale
napadá odumírající slabší kmínky a větve ovocných
stromů a dubů (Quercus sp.) (SLÁMA 1998).
měru okolo 15 cm. Tento kmen měl odlomený vrchol asi ve 2,5 metrech, oba požerky byly pod kůrou
v horní polovině. Ve zbylé spodní části jsem později nalezl požerky a vylíhnul 2 ex. druhu Ropalopus
femoratus (Linnaeus, 1758). Celý svah je hustě porostlý listnatými stromy a keři (javor, dub, akát aj.)
a jednotlivě lze v porostu nalézt i různě staré ovocné
stromy. Při podrobnějším průzkumu lokality v roce
2009 bylo nedaleko místa nálezu larev objeveno několik starých požerků pod kůrou silnějších suchých
větví švestek (Prunus domestica).
SOUHRN
Opakované nálezy učiněné v intravilánu a blízkém
okolí Kralup nad Vltavou v rozmezí let 2006–2009
potvrzují recentní výskyt tesaříka Ropalopus clavipes
v Čechách.
VÝSLEDKY
LITERATURA
Bohemia centr.: Kralupy nad Vltavou (5751d),
6.IX.2006, 1 ♀ na zdi budovy u kostela, J. Bednář
lgt., det. et coll.; Kralupy nad Vltavou, sídliště V Zátiší (5751d), 22.VI.2008, 1 ♂ na UV světlo na balkoně domu, J. Brádka lgt. et coll., J. Bednář det.; Kralupy nad Vltavou, vrch Hrombaba (5751d), 13.III.2009,
2 ♀♀ ex. larvae, J. Brádka lgt., J. Bednář det., coll.
J. Brádka et V. Hanzlík.
Larvy byly na lokalitě Hrombaba nalezeny na severním svahu vrchu proti vlakovému nádraží v čerstvě
odumřelém torzu kmínku jabloně (Malus sp.) o prů-
LÖBL I. & SMETANA A. 2010: Catalogue of Palaearctic
Coleoptera, Vol. 6: Chrysomeloidea. – Apollo Books,
Stenstrup, 924 pp.
REJZEK M. 2005: Cerambycidae (tesaříkovití), pp. 530–532.
– In: FARKAČ J., KRÁL D. & ŠKORPÍK M. 2005: Červený
seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí
(Red list of threatened species in the Czech Republic.
Invertebrates). – Agentura ochrany přírody a krajiny
ČR, Praha, 760 pp.
SLÁMA M. 1998: Tesaříkovití (Cerambycidae) České republiky a Slovenské republiky. –Vlastním nákladem,
Krhanice, 383 pp.
32
Západočeské entomologické listy (2012), 3: 33–43
ISSN 1804-3062
Dvoukřídlí čeledi Heleomyzidae podzemních prostor
západních a jihozápadních Čech
Libor Dvořák1 & Kateřina Dvořáková2
1
Městské muzeum Mariánské Lázně, Goethovo náměstí 11, 353 01 Mariánské Lázně; e-mail: [email protected],
[email protected]
2
Tři Sekery 21, 353 01 Mariánské Lázně; e-mail: [email protected]
DVOŘÁK L. & DVOŘÁKOVÁ K. 2012: Dvoukřídlí čeledi Heleomyzidae podzemních prostor západních a jihozápadních
Čech (Heleomyzid flies of subterranean spaces of western and southwestern Bohemia). – Západočeské entomologické
listy, 3: 33–43. Online: http://www.zpcse.cz/entolisty/entolisty.html, 27-8-2012.
Abstract. We found 489 specimens of eight Heleomyzidae species in 64 underground shelters of two studied regions
of western and southwestern Bohemia (southern and western part). Heleomyza captiosa and Scoliocentra villosa were
two most common species, both with ca. 45 %, of recorded specimens. Interesting result is the fact that in the southern
region unambiguously dominated H. captiosa, while in the wetsern region slightly dominated S. villosa. The most valuable results are the finds of Heleomyza serrata (rare glacial relict in the Czech Republic), Heteromyza atricornis (rare
species in the Czech Republic, only six years ago published from our country for the first time), and Oecothea fenestralis
(little known and rarely collected species, sporadic host of underground shelters).
Key words: Diptera, Heleomyzidae, caves, galleries, cellars, underground, Heleomyza serrata, Heteromyza atricornis
ÚVOD
Heleomyzidae je čeleď středně velkých zástupců
dvoukřídlého hmyzu. Několik druhů čeledi se pravidelně vyskytuje v podzemních prostorách nebo
přímo náleží mezi troglofily, jejichž larvy se živí
guanem netopýrů (PAPP 1981, 1982, WOŹNICA 2006).
Historické údaje z České republiky v případě mnoha
druhů nemají žádnou hodnotu s ohledem na rozsáhlé změny v taxonomii. Dobrý přehled starších prací
obsahujících nálezy dvoukřídlých z jeskyní podává
např. MARTINEK (1980). Recentní data o některých
druzích z jeskyní na našem území publikovali z Jizerských hor PREISLER & DVOŘÁKOVÁ (2009), přehled
druhů nalezených na Šumavě a v Pošumaví (bez konkrétních lokalit nebo početnosti) podává DVOŘÁKOVÁ
(2007).
Tento příspěvek shrnuje údaje o zástupcích čeledi
Heleomyzidae z podzemních prostor západních a jihozápadních Čech.
MATERIÁL A METODIKA
Všichni jedinci byli v podzemních prostorách sbíráni
individuálně ze stěn a stropů. Sběr byl prováděn především v zimním období (prosinec až březen), pouze
malá část materiálu pochází z podzimu či jara. První
orientační sběry pocházejí z let 1997–1998, větší část
materiálu byla sbírána v letech 2003–2012. Materiál
33
z let 1997–1998 determinoval V. Martinek, nové sběry K. Dvořáková.
Pro determinaci byla použita práce PAPPA (1981), nomenklatura vychází z práce DVOŘÁKOVÉ (2009). Dokladový materiál je uložen ve sbírkách K. Dvořákové
a Městského muzea Mariánské Lázně.
SLEDOVANÉ ÚZEMÍ
Materiál pochází z území Plzeňského a Karlovarského kraje a také z jihočeské části Šumavy a Pošumaví
(viz Obr. 1). Lokality a poté i výsledky jsme rozdělili
na jižní oblast zahrnující Český les a Šumavu a jejich podhůří a západní oblast zahrnující zbylé území
západních Čech.
Přehled všech lokalit s výskytem druhů čeledi Heleomyzidae viz v Příloze 1.
VÝSLEDKY A DISKUZE
Přehled zaznamenaných druhů
Druhy jsou řazeny abecedně, lokality jednotlivých
druhů nejprve podle dvou celků, poté podle místních
názvů. Za lokalitou následuje číslo mapovacího pole,
stanoviště, datum sběru, počet kusů a jméno sběratele
(JM = Jan Matějů, KM = Kateřina Marsová/Dvořáková, LD = Libor Dvořák, MŘ = Michaela Říšová,
OV = Oldřich Vojtěch, PB = Pavla Blažková, PT =
Obr. 1. Studované mapovací čtverce v obou oblastech: jižní oblast vybarvena žlutě, západní oblast červeně.
Fig. 1. Mapping quadrants under study in both regions: southern part colored in yellow, western part in red.
Přemysl Tájek, PP = Pavla a Přemysl Tájkovi).
Gymnomus amplicornis (Czerny, 1924)
Jižní oblast: Muckov (7250), PP Muckovské vápencové lomy, štola, 2.XI.2003, 1 ♀, KM. Svatá Kateřina (6744), štola, 15.XII.2005, 1 ♂, LD.
Západní oblast: Krásná Lípa (5941), sklepy býv. zámečku, 2.II.2011, 1 ♂, 2 ♀♀, LD. Mariánské Lázně
(6042), sklepy za městským bazénem, 21.XII.2011,
1 ♂, LD. Podhradí (5739), sklepy býv. zámku Neusschloss, 31.I.2006, 1 ♀, LD. Výškov (6042), štola
Trampský převis, 31.I.2009, 1 ♂, LD.
Relativně vzácný druh považovaný za borealpina a
troglofila (WOŹNICA 2006). Data z volné přírody, a to
včetně údajů ze Šumavy, shrnuje MARTINEK (2001),
větší množství údajů z Jizerských hor publikovali
PREISLER & DVOŘÁKOVÁ (2009), kteří ale neznají v této oblasti výskyt v podzemních prostorách. V obou
oblastech sledovaného území je tento vzácný druh
zastoupen pouze 2 % jedinců (Obr. 2).
Heleomyza captiosa (Gorodkov, 1962)
Jižní oblast: Čepice (6747), štola, 20.I.2009, 1 ♂,
1 ♀, LD; 25.XII.2011, 4 ♂♂, 4 ♀♀, LD. Černá Řeka
(6542), štola, 5.II.2009, 1 ♂, OV; 15.II.2012, 1 ♂, MŘ.
Červený vrch (6543), štola, 10.II.2011, 7 ♂♂, 1 ♀,
LD. Hartmanice (6846), jeskyně Peklo II, 21.X.1998,
1 ♂, LD. Chanovec (6747), štola, 27.XII.2011, 2 ♂♂,
LD. Kašperské Hory (6847), PR Amálino údolí, štola
II, 23.XII.2003, 1 ♀, KM; 2.XI.2005, 1 ♂, LD; štola
Kristýna, 13.I.2006, 2 ♂♂, 1 ♀, LD; 23.I.2009, 1 ♂,
OV; štola Myší díra, 19.XII.1997, 1 ♀, LD; štoly
Sněmovní, 2.XI.2005, 4 ♂♂, 1 ♀, LD. Krejčovice
(7049), štola, 17.I.2009, 1 ♂, OV. Loreta (6645),
PP Loreta, štola, 14.I.2004, 13 ex., LD; 18.I.2006,
3 ♂♂, 4 ♀♀, LD; 29.I.2009, 6 ♂♂, 2 ♀♀, OV.
Muckov (7250), PP Muckovské vápencové lomy,
štola, 2.XI.2003, 1 ex., KM; 6.I.2005, 1 ♂, 1 ♀, LD;
19.I.2006, 1 ♂, 1 ♀, LD. Rabí (6747), sklepy hradu,
5.I.2006, 1 ♂, 2 ♀♀, LD. Strašín (6847), PP Strašínská jeskyně, 3.I.2004, 3 ex., KM; 26.XII.2011, 7 ♂♂,
1 ♀, LD. Svatá Kateřina (6744), štola, 15.XII.2005,
1 ♂, 1 ♀, LD; 18.I.2006, 3 ♀♀, LD. Ždánov (6847),
štola, 24.I.2009, 1 ♂, OV.
Západní oblast: Boučí-Nové Domy (5741), štola č. 5, 8.II.2012, 1 ♂, 3 ♀♀, PP. Čistá (5842), důl
Jeroným, 23.II.2011, 3 ♂♂, 2 ♀♀, LD; důl Nový
Jeroným, 23.II.2011, 1 ♂, LD. Kamenec (6147),
štola, 28.I.2004, 3 ♂♂, LD. Klášter Teplá (6043),
sklepy kláštera, 1.II.2011, 1 ♂, 1 ♀, LD; 2.II.2012,
7 ♂♂, 3 ♀♀, LD. Kočín (6046), štola, 14.II.2012,
1 ♀, MŘ. Krásná Lípa (5941), sklepy býv. zámečku,
2.II.2011, 1 ♂, LD. Lochotín, Zlatý vrch (5845), štola, 3.II.2006, 1 ♂, LD. Mariánské Lázně (6042), sklepy za městským bazénem, 30.XI.2011, 5 ♂♂, 2 ♀♀,
LD; 21.XII.2011, 5 ♂♂, LD; 26.I.2012, 3 ♂♂, 4 ♀♀,
LD; 29.II.2012, 2 ♂♂, 1 ♀; 29.III.2012, 2 ♀♀; štola
u Zoo am Berg, 20.XII.2011, 1 ♂, LD; 26.I.2012,
34
6%
15 ex., LD; 25.I.2012, 1 ♂, JM. Staré Sedlo (5842),
štola v lomu, 1.II.2006, 1 ♀, LD; 1.II.2004, 1 ex.,
LD. Stříbro (6243), štola Sv. Jan na poušti, 26.I.2004,
1 ♂, LD; štola Barbora, 29.I.2011, 1 ♂, PB. Trdlina u Hostičkova (6142), štola, 29.I.2004, 3 ♂♂,
1 ♀, LD; 29.I.2012, 1 ♀, PP. Valeč, Šibeniční vrch
(5845), štola, 4.II.2011, 1 ♂, PT. Vítkov (5842), muniční sklad býv. lomu, 30.I.2004, 2 ♂♂, 2 ♀♀, LD;
2.II.2011, 6 ♂♂, 1 ♀, LD. Vysoká-Háj (6041), Dyleňská jeskyně, 2.III.–20.IV.2012, padací past, 1 ♀,
LD. Výškov (6042), štola Pokojíček, 28.II.2012, 1 ♂,
PP. Výškovice (6042), štola Jeskyně Inků, 2.II.2006,
1 ♀, LD; štola S jezírkem, 2.II.2006, 1 ♂, 1 ♀, LD.
Hojný troglofilní druh (P APP 1981, 1982), mimo
jeskyně se objevuje vzácně, obvykle v chladnějších
obdobích roku (PAPP 1981, PREISLER & DVOŘÁKOVÁ
2009). V obou sledovaných oblastech poměrně hojný
až velmi hojný druh, jednoznačně dominuje v jižní
oblasti (Obr. 2).
2%
8%
1%
3%
G. amplicornis
H. captiosa
H. modesta
H. serrata
H. atricornis
O. fenestralis
S. brachypterna
S. villosa
4%
76%
2%
39%
52%
G. amplicornis
H. captiosa
H. modesta
H. serrata
H. atricornis
O. fenestralis
S. brachypterna
S. villosa
1%
1%
4%
1%
2%
42%
47%
5%
1%
G. amplicornis
H. captiosa
H. modesta
H. serrata
H. atricornis
O. fenestralis
S. brachypterna
S. villosa
2%
1%
Obr. 2. Procentuální zastoupení všech zjištěných druhů v jižní oblasti (nahoře), západní oblasti (uprostřed) a
v obou oblastech dohromady.
Fig. 2. Percentage representation of all recorded species in
southern region (top), western region (middle), and in both
regions together.
4 ♂♂, 1 ♀, LD. Michalovy hory (6042), štola Barbora, 31.I.2004, 6 ♂♂, 4 ♀♀, LD; 31.I.2009, 2 ♂♂,
1 ♀, LD; 3.II.2011, 1 ♂, 2 ♀♀, PB. Nežichov
(5944), štola, 4.II.2006, 8 ex., LD; 24.I.2007, 1 ♀,
LD; 29.I.2009, 2 ♂♂, LD; 26.I.2011, 2 ♂♂, PB;
6.II.2012, 1 ♂, PP. Okrouhlé Hradiště (6143), štola
v lomu, 16.II.2012, 2 ♂♂, MŘ. Oloví (5741), štola
pod Šibeničním vrchem, 26.I.2007, 1 ♂, LD. Palič
(5940), sklepy tvrze, 20.II.2012, 2 ♂♂, PP. Potůčky
(5543), štola u Černé, 27.I.2011, 1 ♂, PB. Prameny (5942), štola Manganová, 29.I.2009, 1 ♂, LD;
30.I.2010, 1 ♂, LD; 1.II.2011, 4 ♂♂, LD. Rotava
(5641), štola Wolframová, 25.I.2012, 2 ♂♂, 2 ♀♀,
PP. Rotava-Samoty (5641), štola u potoka, 1.II.2006,
35
Heleomyza modesta (Meigen, 1838)
Jižní oblast: Loreta (6645), PP Loreta, štola,
14.I.2004, 2 ♂♂, LD. Muckov (7250), PP Muckovské vápencové lomy, štola, 2.XI.2003, 1 ♀,
KM; 6.I.2005, 1 ♂, LD. Rabí (6747), sklepy hradu,
5.I.2006, 1 ♀, LD.
Západní oblast: Andělská hora (5743), Stichlův
mlýn, štola, 3.II.2006, 1 ♂, LD. Boučí-Nové Domy
(5741), štola č. 5, 8.II.2012, 1 ♀, PP. Mariánské Lázně
(6042), sklepy za městským bazénem, 21.XII.2011,
1 ♂, LD. Vítkov (5842), muniční sklad býv. lomu,
30.I.2004, 1 ♂, LD.
PAPP (1982) o H. modesta píše, že je to druh v jeskyních vzácný a neřadí jej mezi troglofily, podle
MARTINKA (1974) se jedná u nás o druh preferující
vyšší polohy. Z publikovaných dat z Jizerských hor
a okolí vyplývá, že mimo podzemní prostory preferuje zřejmě lesní stanoviště vyšších poloh (PREISLER
& DVOŘÁKOVÁ 2009). Tuto myšlenku stavějí do trochu jiného světla naše nálezy, například všechny tři
lokality v jižní oblasti sledovaného území pocházejí
z vápencových lokalit zhruba 500–750 m n.m. Vzácně zaznamenaný druh v obou sledovaných oblastech,
v jižní oblasti je o něco výrazněji zastoupen (4 %,
viz Obr. 2).
Heleomyza serrata (Linnaeus, 1758)
Západní oblast: Lochotín, Zlatý vrch (5845), štola,
30.I.2004, 1 ♂, LD. Potůčky (5543), štola u Černé,
27.I.2011, 1 ♂, PB.
Severský druh, ve střední Evropě horský element,
proto jej lze pokládat za glaciální relikt (MARTINEK
1969). Z jeskyní udáván např. PAPPEM (1982), který
jej považuje za málo známý druh díky častým záměnám s H. captiosa. Nalézán na horách nebo v inverz-
Obr. 3. Heleomyza serrata, boční pohled a detail samčího genitálu. Foto: J. Dvořák.
Obr. 3. Heleomyza serrata, lateral view and a detail of male genitalia. Photo: J. Dvořák.
křoviny u rybníka Sekera, 25.XII.2011–9.IV.2012,
1 ♂, L. Dvořák leg., K. Dvořáková det., Městské
muzeum Mariánské Lázně coll.
Naše dva nálezy ze štol zapadají do celkového obrazu nároků H. serrata, která preferuje podzemní prostory, horské polohy a chladné biotopy (MARTINEK
1969, 1980). Rozšíření H. serrata v České republice
ukazuje Obr. 4.
Obr. 4. Známé rozšíření Heleomyza serrata v České republice.
Fig. 4. Known distribution of Heleomyza serrata in the
Czech Republic.
ních kaňonech, také v jeskyních (MARTINEK 1980).
Hojně chytán v Jizerských horách do proteinových
pastí (PREISLER & DVOŘÁKOVÁ 2009). V našem materiálu jsou jen dva nálezy ze západní oblasti sledovaného území.
První nálezy Heleomyza serrata (Obr. 3) pro Českou
republiku publikoval z Luční a Erlebachovy boudy
v Krkonoších MARTINEK (1969). Další údaje publikovali až MARTINEK (2001) ze Zhůřské a Rokytecké slatě na Šumavě a MARTINEK & BARTÁK (2001) z Bíliny.
Zajímavými údaji jsou nálezy publikované DVOŘÁKOVOU & MARTINKEM (2006). Jedná se o první údaje pro
Moravu, ale navíc většina údajů pochází z listnatých
lesů v kaňonu Dyje. Poslední publikované údaje pocházejí z Jizerských hor od PREISLERA & DVOŘÁKOVÉ
(2009), kde se H. serrata vyskytuje s ohledem na
množství údajů hojně, ale chytána byla jen pomocí
proteinových pastí. Tento fakt jsme potvrdili i ve sledované oblasti, kdy jsme tento druh chytili též pomocí proteinové pasti: Bohemia occ., Tři Sekery (6041),
Heteromyza atricornis Meigen, 1830
Jižní oblast: Ohnišťovice (6443), šachta za Kulichem, 19.II.2012, 3 ♂♂, 1 ♀, PP.
Podle PAPPA (1982) se jedná o nejhojnějšího troglofila Evropy. Tento fakt ovšem neplatí pro Českou
republiku, kde byly první údaje nejen z podzemí,
ale z celé republiky publikovány teprve KOŠELEM et
al. (2006) (Vraní skála v NP Podyjí, NPR Trojmezná v NP Šumava a Barrandova jeskyně v Českém
krasu). Pro celkovou vzácnost druhu u nás uvádíme
další nepublikované nálezy: Moravia mer., CHKO
Obr. 5. Známé rozšíření Heteromyza atricornis v České
republice.
Fig. 5. Known distribution of Heteromyza atricornis in the
Czech Republic.
36
Moravský kras, Vilémovice (6666), jeskyně Srnčí,
18.IV.2004, 1 ♂, K. Dvořáková leg., det. et coll. Bohemia occ., Valeč (5845), zámecký park, 26.I.2011,
1 ♀, na sněhu, L. Dvořák leg., K. Dvořáková det.,
Městské muzeum Mariánské Lázně coll. Rozšíření
H. atricornis v České republice ukazuje Obr. 5.
Na Slovensku publikoval tento druh z Alabastrové
jeskyně KOŠEL (2004).
Oecothea fenestralis (Fallén, 1820)
Jižní oblast: Rozsedly (6747), sklep v zahradě v SV
části obce, 26.XII.2011, 1 ♂, LD.
Západní oblast: Tři Sekery (6041), sklípek u domu
č.p. 21, 24.XII.2011, 2 ♀♀, LD.
Málo známý druh, nalézaný jen jednotlivě a ojediněle. Podle PAPPA (1981) žije v chodbách drobných
zemních savců nebo u lidských obydlí, v jeskyních
nežije a pravděpodobně část imág přezimuje. Tato
hypotéza je našimi nálezy potvrzena. Také výskyt
v podzemí je znám z literatury, např. v protileteckém
krytu v Bavorsku (VON DER DUNK 2006) nebo v jeskyních Moravského krasu (MARTINEK 1977).
Scoliocentra brachypterna (Loew, 1873)
Jižní oblast: Kašperské hory (6847), PR Amálino
údolí, Štola Kristýna, 13.I.2006, 1 ♂, 2 ♀♀, LD. Loreta (6645), PP Loreta, štola, 14.I.2004, 2 ♂♂, LD;
18.I.2006, 2 ♂♂, 2 ♀♀, LD. Strašín (6847), PP Strašínská jeskyně, 26.XII.2011, 1 ♂, LD.
Západní oblast: Čistá (5842), důl Jeroným,
13.II.2010, 1 ♂, LD; důl Nový Jeroným, 13.II.2010,
1 ♂, LD; 23.II.2011, 1 ♂, LD. Kamenec (6147), štola, 28.I.2004, 1 ♀, LD. Michalovy hory (6042), štola Barbora, 31.I.2004, 1 ♂, LD. Okrouhlé Hradiště
(6143), štola v lomu, 16.II.2012, 1 ♂, MŘ. Podhradí
(5739), sklep v zámecké zdi pod kostelem, 25.I.2011,
1 ♂, LD. Rotava-samoty (5641), štola u potoka,
1.II.2006, 1 ♀, LD. Staré Sedlo (5842), štola v lomu,
1.II.2006, 1 ♂, LD. Výškov (6142), štola Svatá Anna,
25.I.2011, 1 ♂, LD. Výškovice (6042), štola S jezírkem, 2.II.2006, 1 ♀, LD. Zlatý Kopec (5543), štola
Dolní Perníková, 1.II.2012, 3 ♀♀, PP.
P APP (1982) považuje S. brachypterna za málo
známý druh jen vzácněji se objevující v jeskyních,
WOŹNICA (2004) jej zná především z volné přírody
a několika evropských jeskyní. Z publikovaných dat
Jizerských hor a okolí vyplývá, že mimo podzemní
prostory se dá ve volné přírodě zachytit především
v podzimním a jarním období a to především pomocí proteinových pastí (PREISLER & DVOŘÁKOVÁ 2009).
Zachycen v obou oblastech, více lokalit známo ze západní oblasti, ale S. brachypterna je vždy chytána jen
jednotlivě.
37
Scoliocentra villosa (Meigen, 1830)
Jižní oblast: Červený vrch (6543), štola, 5.II.2009,
1 ♀, OV. Loreta (6645), PP Loreta, štola, 18.I.2006,
1 ♀, LD. Muckov (7250), PP Muckovské vápencové
lomy, štola, 18.XII.1997, 1 ♂, LD; 2.XI.2003, 1 ♂,
KM; 6.I.2005, 1 ♂, LD. Ohnišťovice (6443), šachta
za Kulichem, 19.II.2012, 1 ♂, PP. Strašín (6847), PP
Strašínská jeskyně, 26.XII.2011, 1 ♂, LD.
Západní oblast: Andělská hora (5743), Stichlův
mlýn, štola, 25.I.2007, 1 ♂, LD. Bečov nad Teplou
(5942), štola, 24.I.2007, 1 ♂, LD. Boučí-Nové Domy
(5741), štola č. 5, 8.II.2012, 1 ♀, PP. Čistá (5842), důl
Jeroným, 13.II.2010, 2 ♂♂, LD; 23.II.2011, 1 ♂. Kočín (6046), štola, 11.II.2011, 1 ♀, LD. Kostelní Bříza (5841), sklepy v zám. parku, 30.I.2006, 1 ♂, LD.
Krásná Lípa (5941), sklepy býv. zámečku, 30.I.2006,
1 ♀, LD; 2.II.2011, 5 ♂♂, 3 ♀♀, LD. Lochotín, Zlatý vrch (5845), štola, 3.II.2006, 2 ♂♂, 6 ♀♀, LD;
30.I.2004, 2 ex., LD; 14.II.1999, 14 ♂♂, 7 ♀♀, LD;
30.I.2004, 1 ♂, LD; 4.II.2011, 3 ♂♂, 3 ♀♀, PT;
6.II.2012, 2 ♂♂, 1 ♀, PP. Mariánské Lázně (6042),
štola u Zoo am Berg, 18.I.2010, 1 ♀, LD; 20.XII.2011,
6 ♂♂, 3 ♀♀, LD; 26.I.2012, 2 ♂♂, 5 ♀♀, LD. Michalovy hory (6042), štola Barbora, 31.I.2004, 1 ♀,
LD; 31.I.2009, 1 ♂, 1 ♀, LD; 3.II.2011, 1 ♀, PB.
Nežichov (5944), štola, 4.II.2006, 3 ♂♂, 3 ♀♀, LD;
24.I.2007, 5 ♂♂, 2 ♀♀, LD; 29.I.2009, 2 ♂♂, LD;
26.I.2011, 3 ♂♂, PB; 6.II.2012, 1 ♀, PP. Nová Ves
(5942), horní štola, 1.II.2011, 1 ♂, PT; 14.II.2012,
1 ♂, 1 ♀, PP. Okrouhlé Hradiště (6143), štola v lomu,
30.I.2011, 1 ♀, PB; 16.II.2012, 1 ♀, MŘ. Podhradí
(5739), sklepy býv. zámku Neusschloss, 31.I.2006,
2 ♂♂, LD. Potůčky (5543), štola u Černé, 27.I.2011,
1 ♂, 1 ♀, PB. Poustka (6041), štola, 17.I.2010,
2 ♂♂, 7 ♀♀, LD; 20.II.2012, 5 ♂♂, 5 ♀♀, PP. Prameny (5942), štola Manganová, 30.I.2006, 1 ♀, LD;
29.I.2004, 1 ♂, 1 ♀, LD; 30.I.2010, 1 ♂, 2 ♀♀, LD;
1.II.2011, 1 ♂, LD. Rotava-samoty (5641), štola
u potoka, 1.II.2006, 1 ♂, 1 ♀, LD; 25.I.2012, 2 ♂♂,
1 ♀, JM. Smrkovec (5941), jezevčí sklep, 2.II.2011,
8 ♂♂, 5 ♀♀, LD. Staré Sedlo (5842), štola v lomu,
1.II.2004, 5 ♂♂, 6 ♀♀, LD; 1.II.2006, 2 ♂♂, LD;
26.I.2007, 5 ♂♂, 3 ♀♀, LD. Starý rybník (5840),
štola, 31.I.2006, 1 ♂, LD. Trdlina u Hostičkova
(6142), štola, 3.II.2011, 1 ♂, PB. Valeč, Šibeniční vrch (5845), štola, 4.II.2011, 2 ♂♂, 2 ♀♀, PT.
Vítkov (5842), muniční sklad býv. lomu, 2.II.2011,
1 ♂, 1 ♀, LD. Vysoká-Háj (6041), Hájská jeskyně,
31.XII.2011, 2 ♂♂, 1 ♀, LD. Výškov (6142), štola
Svatá Anna, 28.II.2012, 3 ♀♀, PP. Výškovice (6042),
štola Horní Hrom, 29.I.2012, 2 ♀♀, PP; štola Jeskyně Inků, 2.II.2006, 2 ♂♂, 2 ♀♀, LD; štola Šikmá
plocha, 31.I.2004, 2 ♂♂, LD. Zlatý Kopec (5543),
štola Horní Perníková, 9.II.2011, 3 ♀♀, PT.
PAPP (1982) považuje S. villosa za troglofilní druh,
který nebyl znám v Maďarsku mimo jeskyně (PAPP
1981). M ARTINEK (2001) udává jen několik údajů z volné přírody, zatímco dle závěrů PREISLERA &
DVOŘÁKOVÉ (2009) z Jizerských hor vyplývá, že se
tento druh vyskytuje mimo podzemní prostory místy
hojně, především v zimních a jarních měsících. Zachycen v obou oblastech, zatímco v jižní oblasti byl
nalézán spíše řídce ( 6% jedinců), v západní oblasti
tento druh naprosto dominuje (52 %, Obr. 2).
Celkový komentář
Na 64 lokalitách jsme nalezli 489 jedinců čeledi Heleomyzidae, jmenovitě to byly druhy Gymnomus amplicornis, Heleomyza captiosa, H. modesta, H. serrata, Heteromyza atricornis, Oecothea fenestralis,
Scoliocentra brachypterna a S. villosa. Nejhojnějšími druhy byly Heleomyza captiosa a Scoliocentra
villosa, oba s přibližně 45 % nalezených jedinců.
Komentář k jednotlivým oblastem
Obě oblasti, tedy jižní i západní oblast, jsou vzájemně velmi podobné druhovým složením, ale výrazně
se liší dominancí jednotlivých druhů.
Na Šumavě jednoznačně převažuje H. captiosa a to
jak počtem obsazených lokalit (téměř 89 %), tak počtem odchycených jedinců (více než 75 %); ostatní
druhy byly nalezeny maximálně na čtvrtině lokalit a
nedosáhly ani 10 % jedinců (Obr. 2, Tabulka 1). Zajímavým faktem je, že S. villosa je na západě mnohem hojnější, zatímco směrem na východ postupně
mizí, v podzemních prostorách jižní oblasti sledovaného území je vysloveně vzácným druhem (Obr. 6,
Tabulka 1–2).
Západní oblast sledovaného území se od jižní oblasti na první pohled odlišují poměrně vyrovnaným
zastoupením druhů H. captiosa (63 % obsazených
Tabulka 1. Přehled nalezených druhů čeledi Heleomyzidae v jižní oblasti sledovaného území; vyjádřeno počtem
a procentem obsazených lokalit a počtem a procentuálním
zastoupením jednotlivých druhů. Tučně jsou označeny dominantní údaje.
Table 1. List of recorded species of Heleomyzidae in the
southern part of the studied region; expressed as number
and percentage of occupied localities and as number and
percentage representation of each species. Dominating
data are marked by bold type.
lokality
%
kusy
%
2
11,1
2
1,7
G. amplicornis
16
88,9
89
75,4
H. captiosa
3
16,7
5
4,2
H. modesta
1
5,6
4
3,4
H. atricornis
1
5,6
1
0,8
O. fenestralis
3
16,7
10
8,5
S. brachypterna
5
27,8
7
5,9
S. villosa
suma
18
118
lokalit, více než 39 % jedinců) a S. villosa (65 %
lokalit a více než 53 % jedinců). Dalším rozdílem
oproti jižní oblasti je poměrně vysoký počet lokalit S. brachypterna, ovšem početně se žádný další
druh ani náznakem nepřibližuje počtům dvou nejhojnějších druhů (Obr. 2, Tabulka 2). Častější výskyt
S. villosa a S. brachypterna oproti jižní oblasti dobře ilustruje Obr. 6. V rozšíření druhů H. captiosa a
H. modesta není mezi oběma oblastmi výrazný rozdíl
(viz Obr. 7).
Tabulka 2. Přehled nalezených druhů čeledi Heleomyzidae
v západní oblasti sledovaného území; vyjádřeno počtem a
procentem obsazených lokalit a počtem a procentuálním
zastoupením jednotlivých druhů. Tučně jsou označeny dominantní údaje.
western part of the studied region; expressed as number
and percentage of occupied localities and as number and
percentage representation of each species. Dominating
data are marked by bold type.
lokality
%
kusy
%
4
8,7
6
1,6
G. amplicornis
29
63,0
146
39,4
H. captiosa
4
8,7
4
1,1
H. modesta
2
4,3
2
0,5
H. serrata
1
2,2
2
0,5
O. fenestralis
11
23,9
14
3,8
S. brachypterna
30
65,2
197
53,1
S. villosa
suma
46
371
Srovnání s jinými oblastmi
Srovnávat naše výsledky s daty z jiných oblastí je
velmi těžké a to z několika důvodů. Předně není
k dispozici podobně dlouhá řada údajů z rozdílných
lokalit v jedné oblasti. Druhým důvodem je fakt, že
v takových pracích je obvykle zpracována fauna jeskyní, která se od námi předkládané fauny především
štol a sklepů výrazně liší jak počty ulovených jedinců, tak druhovým spektrem.
Z České republiky pocházejí údaje z Jizerských hor a
okolí (PREISLER & DVOŘÁKOVÁ 2009, PREISLER nepubl. data) lišící se od našich sběrů hlavně přítomností
dvou druhů rodu Eccoptomera. Další data z jeskyní
Moravského krasu pocházejí z MARTINKOVY (1977)
revize a nepublikovaných sběrů druhé autorky. Oproti
našim datům se opět liší zejména přítomností druhů
rodu Eccoptomera. Zajímavým údajem je přítomnost
druhu O. fenestralis (více viz výše).
Z ciziny můžeme zmínit data ze čtyř jeskyní Harzu,
odkud autoři uvádějí jen čtyři druhy (MOHRIG et al.
1968), sedmi jeskyní Banátu, kde byly zaznamenány
pouze tři druhy (BOITAN & NEGREA 2001) nebo 42
jeskyní západních Rodop, odkud je publikováno pouze pět druhů (PAVLOVA 2009) (viz Tabulka 3). Tyto
údaje nemůžeme s našimi daty příliš srovnávat kvůli
odlišnosti druhového spektra a nízkému počtu druhů.
Velmi zajímavé druhové složení uvádějí z Národního
38
Obr. 6. Rozšíření nalezených druhů čeledi Heleomyzidae
v západních Čechách (Karlovarský a Plzeňský kraj). Scolicentra villosa: modré pozadí, S. brachypterna: červená
kolečka, Gymnomus amplicornis: zelené hvězdy.
Fig.6. Distribution of recorded species of Heleomyzidae
in the southern part of the studied region (Karlsbad and
Pilsen region). Scolicentra villosa: blue background, S.
brachypterna: red circles, Gymnomus amplicornis: green
stars.
Obr. 7. Rozšíření nalezených druhů čeledi Heleomyzidae
v západních Čechách (Karlovarský a Plzeňský kraj). Heleomyza captiosa: modré pozadí, H. serrata: červená kolečka, H. modesta: zelené hvězdy.
Fig. 7. Distribution of recorded species of Heleomyzidae
in the western part of the studied region (Karlsbad and
Pilsen region). Heleomyza captiosa: blue background, H.
serrata: red circles, H. modesta: green stars.
parku Ojców WOŹNICA & KLASA (2009); jejich druhové spektrum je velmi podobné oběma našim oblastem a liší se opět zejména přítomností druhů rodu Eccoptomera (Tabulka 3). Mírně odlišnou faunu nabízí
KJAERANDSEN (1993) z jižního Norska, který uvádí
pouze čtyři druhy, zajímavým údajem je masový výskyt Heleomyza serrata. DETHIER & WILLEMS (2005)
uvádějí z podzemních vápencových chodeb v pohoří
Saint-Pierre v Belgii osm druhů, druhové spektrum
se odlišuje od všech ostatních oblastí.
V druhovém spektru většiny jiných oblastí je nejnápadnější přítomnost několika druhů rodu Eccoptomera v jeskyních, často ve stovkách až tisících jedinců.
Počty druhů v jednotlivých oblastech jsou ale často
podobné našim počtům (tj. 7 druhů na oblast), více
v Tabulce 3.
Poměrně výjimečná jsou data ze tří jeskyní Belanských Tater, odkud KOŠEL (2004) uvádí celkem
14 druhů; zajímavý je masový výskyt tří druhů rodu
Eccoptomera a větší počet druhů rodu Scoliocentra
(chybí ale S. villosa). Tato práce není zahrnuta do Ta-
bulky 3, protože obsahuje mnoho druhů, které nebyly
v ostatních oblastech zjištěny.
Všechny oblasti uvedené v Tabulce 3 jsme porovnali
pomocí Jaccardova indexu podobnosti, který určuje
míru podobnosti druhového složení jednotlivých zoocenóz a je dán vztahem: Ja = s/(s1 + s2 – s), kde „s1“
je počet druhů jedné zoocenózy, „s2“ je počet druhů
druhé zoocenózy a „s“ je počet druhů společně se
vyskytujících v obou srovnávaných zoocenózách (viz
Tabulku 4). Z výsledků vyplývá, že výrazně podobné
jsou zoocenózy našich dvou oblastí (západní a jižní
oblast) a o něco méně též zoocenózy Ojcówa s našimi
dvěma oblastmi a také s Jizerskými horami (Tabulka
4). Tyto výsledky svádí k závěru, že nejpodobnější
jsou si oblasti ve střední Evropě a mimo vápencové regiony, což částečně potvrzují i ostatní indexy
v Tabulce 4: nejodlišnější jsou oblasti jižní Norsko a
Banát. Ovšem je třeba brát v potaz i fakt, že z těchto
dvou oblastí jsou známy pouze čtyři, respektive tři
druhy, zatímco z většiny oblastí známe minimálně
sedm druhů. Za zajímavý výsledek našeho srovnání
39
Tabulka 3. Srovnání fauny Heleomyzidae podzemních prostor v některých oblastech. ZČ = západní oblast studovaného
území (tato studie), JČ = jižní oblast studovaného území (tato studie), MK = Moravský kras (MARTINEK 1977, DVOŘÁKOVÁ nepubl. data), JH = Jizerské hory a okolí (PREISLER & DVOŘÁKOVÁ 2009, PREISLER nepubl. data), Har = Harz, GER
(MOHRIG et al. 1968), Ojc = Národní park Ojców, POL (WOŹNICA & KLASA 2009), S-P = pohoří Saint-Pierre (Belgie),
Ban = Banát, ROM (BOITAN & NEGREA 2001), Nor = jižní Norsko, NOR (KJAERANDSEN 1993), Rod = západní Rodopy,
BUL (PAVLOVA 2009).
Table 3. Comparison of Heleomyzidae fauna of underground shelters of some regions. ZČ = western part of the studied
region, JČ = southern part of the studied region (this study), MK = Moravský kras karst (MARTINEK 1977, DVOŘÁKOVÁ
unpubl. data), JH = Jizerské hory Mts. and surroundings (PREISLER & DVOŘÁKOVÁ 2009, PREISLER unpubl. data), Har
= Harz, GER (MOHRIG et al. 1968), Ojc = Ojców National Park, POL (WOŹNICA & KLASA 2009), S-P = Saint-Pierre
Mts. (Belgium), Ban = Banat, ROM (BOITAN & NEGREA 2001), Nor = south Norway, NOR (KJAERANDSEN 1993), Rod
= western Rhodopes (PAVLOVA 2009).
ZČ
JČ MK JH Har Ojc S-P Ban Nor Rod
+
Acantholeria cineraria (Loew, 1862)
+
+
+
Eccoptomera emarginata Loew, 1862
+
+
+
Eccoptomera longiseta (Meigen, 1830)
+
+
+
+
Eccoptomera obscura (Meigen, 1830)
+
+
+
+
+
Eccoptomera pallescens (Meigen, 1830)
+
+
+
Gymnomus amplicornis (Czerny, 1924)
+
Gymnomus caesius (Meigen, 1830)
+
Heleomyza borealis (Boheman, 1865)
+
+
+
+
+
Heleomyza captiosa (Gorodkov, 1962)
+
Heleomyza czernyi Collart, 1933
+
+
+
+
+
+
+
+
Heleomyza modesta (Meigen, 1838)
+
+
+
+
+
Heleomyza serrata (Linnaeus, 1758)
+
+
+
Heteromyza atricornis Meigen, 1830
+
+
+
Oecothea fenestralis (Fallén, 1820)
+
Oecothea praecox Loew, 1862
+
+
+
+
+
+
Scoliocentra brachypterna (Loew, 1873)
Scoliocentra dupliciseta (Strobl, 1894)
+
+
+
+
+
+
Scoliocentra villosa (Meigen, 1830)
+
Suillia sp.
+
Suillia atricornis (Meigen, 1830)
Počet druhů
7
7
9
7
4
7
8
3
4
5
Tabulka 4. Porovnání fauny Heleomyzidae podzemních prostor některých oblastí na základě Jaccardova indexu podobnosti (%). Tučně jsou zvýrazněny nejpodobnější lokality. Pro zkratky jednotlivých oblastí viz Tabulku 3.
Tabulka 4. Comparison of Heleomyzidae fauna of underground shelters of some regions based on Jaccard’s similarity
index (%). The most similar localities are typed in bold. For regions abbreviations see Table 3.
ZČ
JČ
MK
JH
Har
Ojc
S-P
Ban Nor Rod
ZČ
75,0 33,3 40,0 37,5 55,6 15,4 11,1 22,2 20,0
–
JČ
75,0
–
45,4 40,0 22,2 55,6 15,4 25,0 10,0
9,1
MK 33,3 45,4
–
45,4 18,2 45,4 21,4 20,0
8,3
16,7
JH
40,0 40,0 45,4
–
37,5 55,6 25,0 11,1 10,0 20,0
Har 37,5 22,2 18,2 37,5
–
37,5 33,3 12,5 14,3 28,6
Ojc
55,6 55,6 45,4 55,6 37,5
–
25,0 11,1 10,0
9,1
S-P
15,4 15,4 21,4 25,0 33,3 25,0
–
10,0
0
30,0
Ban 11,1 25,0 20,0 11,1 12,5 11,1 10,0
–
0
33,3
Nor 22,2 10,0
8,3
10,0 14,3 10,0
0
0
–
12,5
Rod 20,0
9,1
16,7 20,0 28,6
9,1
30,0 33,3 12,5
–
považujeme i fakt, že mimo výše diskutované oblasti
(západní a jižní oblast našeho studovaného území a
Ojców) nejsou ostatní fauny téměř vůbec podobné a
svým druhovým spektrem se podstatně liší. Zatímco
Moravský kras a Jizerské hory se podobají třem výše
uvedeným oblastem (většinou kolem 30–40 %), podobnosti ostatních oblastí většinou okolo 10–20 %,
podobné jsou si zejména geograficky bližší oblasti
(např. Saint-Pierre s Harzem nebo Banát s Rodopami).
ZÁVĚRY
Ve dvou sledovaných oblastech jsme zaznamenali
v 64 podzemních prostorách celkem osm druhů čeledi Heleomyzidae v celkovém počtu 489 kusů. V celkovém obrazu dominovaly dva druhy, každý s přibližně 45 %, konkrétně to byly Heleomyza captiosa
a Scoliocentra villosa. Zajímavým výsledkem je fakt,
že zatímco v jižní oblasti studovaného území jednoznačně dominoval druh H. captiosa, v západních oblasti jen lehce převažoval druh S. villosa.
40
Z nalezených druhů můžeme čtyři řadit mezi troglofilní druhy, které jsou více vázány na jeskyně a další podzemní prostory a ve volné přírodě se objevují
zejména v zimě a na jaře: Gymnomus amplicornis,
Heleomyza captiosa, Heteromyza atricornis a Scoliocentra villosa. Další čtyři druhy se v jeskyních objevují řidčeji: Heleomyza modesta, H. serrata, Scoliocentra brachypterna a Oecothea fenestralis; z těchto
druhů můžeme první tři označit za chladnomilné,
O.fenestralis je málo známý druh, jehož biotopové
nároky nelze specifikovat.
Ze srovnání s jinými oblastmi vyplývá, že podobné
fauny hostí zejména oblasti geograficky bližší. Nejpodobnější jsou si právě naše dvě oblasti (západní a
jižní oblast) a také tyto dvě oblasti s Jizerskými horami a Ojcówem v Polsku.
Za nejzajímavější druhy považujeme Heleomyza serrata (podle publikovaných údajů se jedná o poměrně
vzácný glaciální relikt), Heteromyza atricornis (vzácný druh v České republice, poprvé od nás publikován
teprve před šesti lety) a Oecothea fenestralis (málo
známý a vzácně sbíraný druh, sporadický host v podzemních prostorách).
PODĚKOVÁNÍ
Rádi bychom poděkovali následujícím kolegům za
sběry materiálu: Jan Matějů, Pavla Blažková-Tájková, Přemysl Tájek (všichni Správa CHKO Slavkovský les a Krajské středisko Karlovy Vary), Michaela
Říšová (Západočeské muzeum v Plzni) a Oldřich
Vojtěch (Správa NP a CHKO Šumava). Za zhotovení
snímku Heleomyza serrata děkujeme Josefu Dvořákovi (Praha-Hrnčíře).
LITERATURA
BOITAN V. & NEGREA S. 2001: Contribution to the knowledge of the terrestrial cavernicolous fauna from the
Modele Cerna Halley (Banat, Romania). – Travaux du
Muséum National d'Histoire Naturelle “Grigore Antipa”, 43: 11–22.
DETHIER M. & WILLEMS L. 2005: Les invertébrés des carrières souterraines de craie de la Montagne Saint-Pierre
(Province de Liège, Belgique). Note préliminaire. – Notes fauniques de Gembloux, 57: 17–27.
DVOŘÁKOVÁ K. 2007: Zpráva o výzkumu čeledi lanýžkovití (Heleomyzidae) (Diptera, Brachycera) na území Šumavy a v Pošumaví (The report about the research of
the family Heleomyzidae (Diptera, Brachycera) in the
Bohemian Forest (= Šumava Mts.) and its foothills).
– Aktuality šumavského výzkumu III: 65–67.
DVOŘÁKOVÁ K. 2009: Heleomyzidae Bezzi, 1911. – In:
Checklist of Diptera of the Czech Republic and Slovakia, J EDLIČKA L., K ÚDELA M. & S TLOUKALOVÁ V.
(eds) electronic version 2 http://zoology.fns.uniba.sk/
diptera2009.
DVOŘÁKOVÁ K. & MARTINEK V. 2006: Faunistic records
41
from the Czech Republic – 198. Diptera: Heleomyzidae.
– Klapalekiana, 42: 128.
KJAERANDSEN J. 1993: Diptera in mines and other cave systems in southem. Norway. — Entomologica Fennica 4:
151–l60.
KOŠEL, V. 2004: Parietal Diptera in caves of the Belianske
Tatry Mts (Slovakia, the Western Carpathians). I. Introduction and species spectrum. – Acta Facultatis Ecologiae, 12 (Supplementum 1): 69–74.
KOŠEL V., DVOŘÁKOVÁ K. & MARTINEK V. 2006: Faunistic
records from the Czech and Slovak Republics. Heleomyzidae. – In: KINKOROVÁ J. (ed.): Dipterologica bohemoslovaca Vol. 13. Acta Universitatis Carolinae – Biologica 50: 155.
MARTINEK V. 1969: Zajímavější druhy dvoukřídlého hmyzu
z čeledi Heleomyzidae (Diptera – Acalyptrata) v Krkonoších. – Opera Corcontica, 6: 51–76.
MARTINEK V. 1974: Rozšíření a frekvence některých druhů
dvoukřídlých (Diptera-Acalyptrata) především v lesních
porostech v severní části Krušných hor a přilehlých oblastí. – Práce VÚHLM Zbraslav-Strnady, 45: 7–26.
MARTINEK V. 1977: Druhy čeledi Heleomyzidae (Diptera) zastoupené ve sbírkách Moravského muzea v Brně.
– Acta Musei Moraviae, Sci. Nat., 62: 59–70.
MARTINEK V. 1980: New or rare species of some families
of Diptera – Acalyptrata in the fauna of the ČSSR. – In:
Dipterologica bohemoslovaca 2. Acta Universitatis Carolinae, Biologica, 1977: 343–351
MARTINEK V. 2001: New or scarce Acalyptrate flies (Diptera) found in the forest of the Czech and Slovac Republics. – Journal of forest Science, 47: 523–528.
MARTINEK V. & BARTÁK M. 2001: Heleomyzidae, pp. 401–
406. In: BARTÁK M. & VAŇHARA J. (eds): Diptera in an
idustrially affected region (north-western Bohemia, Bílina and Duchcov environs) II. Folia Facultatis Scientiarium Naturalium Universitatis Masarykianae Brunensis,
Biologica, 105: 241–514.
MOHRIG W., B ROEN B. VON, MESSNER B. & M ORITZ M.
1968: Beiträge zur Arthropodenfauna aus Großhöhlen
des Harzes und des Kyffhäusers. II. Diptera. – Deutsche
Entomologische Zeittschrift (Neue Folge), 15(4–5):
367–387.
PAPP L. 1981: Tüskésszárnyú – Heleomyzidae (Family
– Heleomyzidae). – Fauna Hungariae, 149: 1–77.
PAPP L. 1982: Cavernicolous diptera of the Geneva – museum. – Revue suisse de zoologie, 89: 7–22.
PAVLOVA A.S. 2009: (Methodical review of the research
about cave fauna in western Rhodope, Bulgaria). – Ecologia Balcanica, 2009(1): 103–120.
PREISLER J. & DVOŘÁKOVÁ K. 2009: Lanýžkovití (Diptera:
Heleomyzidae) Jizerských hor a Frýdlantska (Heleomyzidae (Diptera) of the Jizerské hory Mts. and Frýdlant
region (northern Bohemia, Czech Republic)). – Sborník Severočeského Muzea, Přírodní vědy, Liberec, 27:
149–171.
VON DER DUNK K. 2006: Zweiflüger aus Bayern XXIV
(Diptera: Heleomyzidae, Trixoscelididae). – Entomofauna, 27 (13): 177–184.
WOŹNICA A.J. 2004: Redescription of Scoliocentra (Leriola) brachypterna (Loew, 1873) (Diptera: Heleomyzidae)
with description of a new species from Europe. – Polskie Pismo Entomologiczne, 73: 327–338.
WOŹNICA A.J. 2006: Gymnomus caucasicus, a new species
of heleomyzid flies from Caucasus Mountains (Diptera:
Heleomyzidae). – Genus, 17: 399–408.
WOŹNICA A.J. & KLASA A. 2009: Heleomyzid flies of the
Ojcow National Park, with notes on Suillia lineitergum
(Pandellé, 1901) – a species new to the fauna of Poland
(Diptera: Heleomyzidae). – Fragmenta Faunistica, 52:
181–190.
Příloha 1. Přehled všech lokalit s výskytem druhů čeledi Heleomyzidae.
Appendix 1. List of all localities with the occurrence of species of the family Heleomyzidae.
Ga = Gymnomus amplicornis, Hc = Heleomyza captiosa. Hm = H. modesta, Hs = H. serrata, Ha
cornis, Of = Oecothea fenestralis, Sb = Scoliocentra brachypterna, Sv = S. villosa.
Lokality
/
Druhy
Ga Hc Hm Hs Ha Of
Jižní oblast
Čepice (6747), štola
×
×
Černá Řeka (6542), štola
×
Červený vrch (6543), štola
×
Hartmanice (6846), jeskyně Peklo II
×
Chanovec (6747), štola
×
Kašperské Hory (6847), PR Amálino údolí, štola II
×
Kašperské Hory (6847), PR Amálino údolí, štola Kristýna
×
Kašperské Hory (6847), PR Amálino údolí, štola Myší díra
×
Kašperské Hory (6847), PR Amálino údolí, štoly Sněmovní
×
Krejčovice (7049), štola
×
×
Loreta (6645), PP Loreta, štola
× ×
×
Muckov (7250), PP Muckovské vápencové lomy, štola
×
Ohnišťovice (6443), šachta za Kulichem
×
×
Rabí (6747), sklepy hradu
×
Rozsedly (6747), sklep v zahradě v SV části obce
×
Strašín (6847), PP Strašínská jeskyně
× ×
Svatá Kateřina (6744), štola
×
Ždánov (6847), štola
Západní oblast
×
Andělská hora (5743), Stichlův mlýn, štola
Bečov nad Teplou (5942), štola
Boučí-Nové Domy (5741), štola č. 5
×
×
×
Čistá (5842), důl Jeroným
×
Čistá (5842), důl Nový Jeroným
×
Kamenec (6147), štola
×
Klášter Teplá (6043), sklepy kláštera
×
Kočín (6046), štola
Kostelní Bříza (5841), sklepy v zám. parku
× ×
Krásná Lípa (5941), sklepy býv. zámečku
×
×
Lochotín, Zlatý vrch (5845), štola
× ×
×
Mariánské Lázně (6042), sklepy za městským bazénem
Mariánské Lázně (6042), štola u Zoo am Berg
×
×
Michalovy hory (6042), štola Barbora
×
Nežichov (5944), štola
Nová Ves (5942), horní štola
Okrouhlé Hradiště (6143), štola v lomu
Oloví (5741), štola pod Šibeničním vrchem
×
×
Palič (5940), sklepy tvrze
×
Podhradí (5739), sklep v zámecké zdi pod kostelem
Podhradí (5739), sklepy býv. zámku Neusschloss
×
Potůčky (5543), štola u Černé
Poustka (6041), štola
×
×
Prameny (5942), štola Manganová
×
Rotava (5641), štola Wolframová
×
Rotava-Samoty (5641), štola u potoka
Smrkovec (5941), jezevčí sklep
×
Staré Sedlo (5842), štola v lomu
Starý rybník (5840), štola
×
Stříbro (6243), štola Barbora
×
Stříbro (6243), štola Sv. Jan na poušti
×
Trdlina u Hostičkova (6142), štola
Tři Sekery (6041), sklípek u domu č.p. 21
×
42
= Heteromyza atriSb Sv
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
Valeč, Šibeniční vrch (5845), štola
Vítkov (5842), muniční sklad býv. lomu
Vysoká-Háj (6041), Dyleňská jeskyně
Vysoká-Háj (6041), Hájská jeskyně
Výškov (6042), štola Pokojíček
Výškov (6142), štola Svatá Anna
Výškov (6042), štola Trampský převis
Výškovice (6042), štola Horní Hrom
Výškovice (6042), štola Jeskyně Inků
Výškovice (6042), štola S jezírkem
Výškovice (6042), štola Šikmá plocha
Zlatý Kopec (5543), štola Dolní Perníková
Zlatý Kopec (5543), štola Horní Perníková
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
43
×
×
×
×
×
×
×
×
Západočeské entomologické listy (2012), 3: 44–48
ISSN 1804-3062
Současné poznatky o rozšíření srpice rezavé (Panorpa
cognata Rambur, 1842) v České republice
Libor Dvořák1 & Pavel Bezděčka2
Městské muzeum Mariánské Lázně, Goethovo náměstí 11, 353 01 Mariánské Lázně, e-mail: [email protected],
[email protected]
2
Muzeum Vysočiny Jihlava, Masarykovo nám. 55, 586 01 Jihlava, e-mail: [email protected]
1
DVOŘÁK L. & BEZDĚČKA P. 2012: Současné poznatky o rozšíření srpice rezavé (Panorpa cognata Rambur, 1842) v České
republice (Current knowledge on distribution of scorpion-fly Panorpa cognata Rambur, 1842 in the Czech Republic).
– Západočeské entomologické listy, 3: 44–48. Online: http://www.zpcse.cz/entolisty/entolisty.html, 21-10-2012.
Abstract. This paper reports 29 new findings of scorpion-fly Panorpa cognata Rambur, 1842 in the Czech Republic
and also summarized all the previous findings of this species in the territory of the country.
Key words: faunistics, Mecoptera, Panorpa cognata, Czech Republic
ÚVOD
Panorpa cognata Rambur, 1842 (Obr. 1) je evropský
druh srpice zasahující na severu do jižní Skandinávie, na jihu na Sicílii, na západě do Anglie a Skotska
a na východě do moskevské oblasti; ve střední a severní Evropě se jedná o vzácný druh, na Pyrenejském
poloostrově nežije, na Balkáně se objevuje jen v jeho severozápadní části (WARD 1983, WHITTINGTON
2011).
V České republice jsou srpice relativně málo prozkoumanou skupinou. Zatímco na Moravě byly dostupné údaje shrnuty v pracích ŠEVČÍKA & HUDEČKA
(1994) a ŠEVČÍKA (1999), v Čechách podobná práce
chybí. V tomto příspěvku předkládáme nové údaje
odruhu P. cognata z území naší republiky.
HISTORIE NÁLEZŮ V ČESKÉ REPUBLICE
Nejstarší údaj o výskytu srpice Panorpa cognata na našem území pochází z 19. století (KLAPÁLEK
1896). Další nálezy publikoval o devadesát let později CHLÁDEK (1985), který zařadil P. cognata k vzácnějším druhům střední Evropy a uvedl tři lokality z jižní
Moravy. ŠEVČÍK & HUDEČEK (1994) publikovali nález
ze Slezska a CHLÁDEK (1995) uvedl data z okolí Pálavy a Lednice. V příspěvku obsahujícím klíč našich
druhů rodu Panorpa Linnaeus, 1758 (ŠEVČÍK 1998)
je o druhu P. cognata uvedeno, že byl u nás nalézán
především na jižní Moravě a také na několika místech v Čechách, ovšem později ŠEVČÍK (1999) ve shrnutí známých publikovaných nálezů z ČR předložil
pouze jeden údaj z Čech a pět z Moravy a Slezska;
k tomu pak přidal tři nové nálezy z Moravy. CHLÁDEK
(2006) publikoval novou lokalitu z Kokořínska a poslední údaj z našeho území publikoval ŠEVČÍK (2010),
který uvedl jednu lokalitu z Podyjí.
PUBLIKOVANÉ ÚDAJE
Bohemia centr.: Smečno (KLAPÁLEK 1896). Bohemia bor.: Chodeč (CHLÁDEK 2006). Moravia bor.:
Kopřivnice (Š EVČÍK & H UDEČEK 1994). Moravia
mer.: Horní Věstonice, Kurdějov, Rajhrad (CHLÁDEK
1985), Horní Věstonice, Lednice (CHLÁDEK 1995),
Ořechov, Radějov, Valtice (ŠEVČÍK 1999), Hnanice
(ŠEVČÍK 2010).
NOVÉ ÚDAJE
Použité zkratky: NMP = Národní muzeum v Praze,
MML = Městské muzeum Mariánské Lázně.
Bohemia bor.: Martiněves, 5650, EVL Na Dlouhé
stráni, asi 220 m n.m., 13.X.2010, 1 ♂, pivní past,
P. Marhoul leg., det. et coll. – Mšené-lázně, 5650,
EVL Údolí Podbradeckého potoka, teplá louka s jednotlivými stromy (Obr. 2), 50°22'35" N, 14°06'29"
E, 210 m n. m., 31.V.–15.VI.2011, 4 ♂♂, 16.VI.–
5.VII.2011, 3 ♂♂, 1 ♀, Malaiseho past, vše J. Šumpich leg., L. Dvořák det., coll. MML. – Třebenice, Košťálov, 5549, luční okraj lesa, 50°29'14" N,
13°59'2" E, 380 m n. m., 1.VII.1998, 1 ♂, P. Bezděčka leg., det. et coll.
Bohemia mer.: Stráž nad Nežárkou, 1 km JZ, 6955,
luční okraj lesa, 49°3'30" N, 14°53'29" E, 440 m n.
m., 30.VI.2002, 1 ♂, P. Bezděčka leg., det. et coll.
Moravia mer.: Nová Lhota-Hryzlacké mlýny, 7171,
pestrá mozaika květnatých bělokarpatských luk s tep44
Obr. 1. Panorpa cognata Rambur, 1842 z Evropsky významné lokality Údolí Podbradeckého potoka. Foto: Stanislav
Benedikt.
Fig. 1. Panorpa cognata Rambur, 1842 from Site of Community Importance Natura 2000 “Údolí Podbradeckého potoka”. Photo: Stanislav Benedikt.
lomilnými travino-bylinnými porosty, s rozptýlenými
solitérními mohutnými stromy a mokřadními loukami, 48°53'10'' N, 17°36'08'' E, 450 m n.m., 15.VII.–
4.VIII.2009, 1 ♂, 2 ♀♀, Malaiseho past, P. Chvojka,
J. Ježek & J. Macek leg., J. Zelený det., coll. NMP.
– Javorník nad Veličkou, 7171, NPR Jazevčí, květnatá louka s remízy, 48°52'13" N, 17°33'26" E, 390 m
n. m., 14.VII.2000, 1 ♂, P.Bezděčka leg., det. et coll.;
pestrá mozaika květnatých bělokarpatských luk s rozptýlenými solitérními stromy a lesíky, 48°52'09" N,
17°33'24" E, 415 m n. m., 25.VI.–15.VII.2009, 1 ♀,
15.VII.–5.VIII.2009, 4 ♀♀, 5.–24.VIII.2009, 1 ♂,
2 ♀♀, 24.VIII.–14.IX.2009, 1 ♂, vše Malaiseho
past, P. Chvojka, J. Ježek & J. Macek leg., J. Zelený det., coll. NMP. – Javorník nad Veličkou, 7171,
PR Machová, květnatá louka se solitéry, 48°49'30"
N, 17°31'49" E, 500 m n. m., 25.V.1997, 1 ♂, zemní past; květnatá louka se solitéry, 48°49'47" N,
17°32'16" E, 450 m n. m., 11.VI.1999, 1 ♂; květnatá louka se solitéry, 48°49'32" N, 17°31'35" E,
450 m n. m., 2.VII.1999, 1 ♀, vše P. Bezděčka leg.,
45
det. et coll. – Radějov, 7170, NPR Čertoryje, květnatá louka se solitéry, 48°51'19" N, 17°24'50" E,
400 m n. m., 25.V.1997, 1 ♂, 2 ♀♀, zemní past;
květnatá louka se solitéry, 48°50'49" N, 17°25'18"
E, 370 m n. m., 1.VI.1998, 1 ♂, zemní past; květnatá louka se solitéry, 48°51'13" N, 17°25'15" E,
440 m n. m., 12.VI.1998, 2 ♂♂; květnatá louka se
solitéry, 48°51'39" N, 17°24'25" E, 360 m n. m.,
5.VI.2000, 2 ♂♂, 1 ♀; květnatá louka se solitéry,
48°51'14" N, 17°24'36" E, 340 m n. m., 20.VI.2004,
1 ♂, 2 ♀♀, vše P. Bezděčka leg., det. et coll. – Velká nad Veličkou, 7171, NPR Zahrady pod Hájem,
luční okraj lesa, 48°52'44" N, 17°32'15" E, 440 m
n. m., 7.VII.1998, 1 ♂, na světlo; luční okraj lesa,
48°53'4" N, 17°32'8.6" E, 420 m n. m., 2.VII.1999,
1 ♀, vše P. Bezděčka leg., det. et coll. – Vápenky, 7071, NPR Porážky, suchá louka nad potokem,
48°54'21" N, 17°35'56" E, 450 m n. m., 13.VII.2001,
1 ♂, P. Bezděčka leg., det. et coll. – Strání, 7172,
louka u lesa, 48°53'17" N, 17°43'22" E, 390 m n.
m., 15.VII.2001, 1 ♂, 4 ♀♀, P. Bezděčka leg., det.
Obr. 2. Lokalita EVL Údolí Podbradeckého potoka s výskytem P. cognata. Malaiseho past byla instalována pod velkými
stromy na snímku vpravo nahoře. Foto: Jan Šumpich.
Fig. 2. Locality Údolí Podbradeckého potoka with occurrence of P. cognata. Malaise trap was installed under big trees
(top right of the picture). Photo: Jan Šumpich.
et coll. – Lopeník, 7072, travnatý sad , 48°56'33" N,
17°45'3" E, 470 m n. m., 28.VI.2002, 1 ♂, P. Bezděčka leg., det. et coll. – Žitková, 7073, svažitá louka nad potokem, 48°59'18" N, 17°53'56" E, 430 m
n. m., 10.VII.1999, 1 ♂, v pavučině, P. Bezděčka
leg., det. et coll. – Smraďavka, 6969, travnatý sad,
49°5'4" N, 17°18'13" E, 300 m n. m., 12.VII.2002,
1 ♂, 1 ♀, P. Bezděčka leg., det. et coll. – Staré Hutě,
6869, travnatý sad , 49°7'44" N, 17°16'28" E, 420 m
n. m., 29.VI.1999, 1 ♂, P. Bezděčka leg., det. et coll.
– Salaš, 6870, louka u lesa, 49°8'31" N, 17°21'10"
E, 350 m n. m., 11.VII.2004, 1 ♂, P. Bezděčka leg.,
det. et coll. – Osvětimany, 6969, louka mezi lesy,
49°4'18" N, 17°15'5" E, 320 m n. m., 16.V.1998,
1 ♂, 1 ♀, P. Bezděčka leg., det. et coll. – Drslavice,
6971, PR Vrchové, suchá louka u lesa, 49°3'58" N,
17°36'40" E, 300 m n. m., 3.VII.2005, 1 ♂, P. Bezděčka leg., det. et coll.
DISKUZE
V této práci předkládáme 29 nepublikovaných nálezů Panorpa cognata z 18 lokalit v celkovém počtu
54 ex. Většina lokalit (starších i recentních) je koncentrována na jižní a jihovýchodní Moravu (Obr. 3).
V některých příspěvcích (ŠEVČÍK & HUDEČEK 1994,
ŠEVČÍK 1999, 2010, CHLÁDEK 2006) jsou uvedeny počty ulovených jedinců – vždy se jednalo jen o jednoho
samce. V našich sběrech se jednalo o 1–5 ex. (včetně sběrů z různých typů pastí). Průměr činí 1,86 ex.
na sběr, takže můžeme označit P. cognata za jednotlivě sbíraný druh.
ŠEVČÍK (1999) píše, že tento druh zřejmě preferuje
teplá stanoviště zejména na jižní Moravě, rozmezí
nadmořských výšek v České republice uvádí mezi
173–550 m. Rozpětí nadmořských výšek námi předkládaných lokalit činí 210–500 m, většina lokalit
se nachází mezi 400–450 m n. m. (Obr. 4). Na Slovensku je známa i z nižších nadmořských výšek,
např. lokality na ostrově Kopáč (VIDLIČKA 2007) se
nacházejí přibližně v 130 m n.m.
Ze zaznamenaných nálezových dat vyplývá, že
P. cognata preferuje spíše otevřená a mírně zastíněná
stanoviště nížin a pahorkatin, zejména louky s teplomilnými travino-bylinnými porosty a s rozptýlenými
46
Obr. 3. Rozšíření Panorpa cognata Rambur, 1842 v České republice. Oranžové kolečko – nález před rokem 1950, modrá
kolečka – nálezy v letech 1951–1990, zelená kolečka – nové nálezy po roce 1990, černé body – publikovaný údaj.
Fig. 3. Distribution of Panorpa cognata Rambur, 1842 in the Czech Republic. Orange circle – record before 1950, blue
circles – records between 1951–1990, green circles – new records after 1990, black points – published data.
Obr. 4. Vertikální rozšíření Panorpa cognata Rambur,
1842 v České republice založené na nových údajích.
Fig. 4. Vertical distribution Panorpa cognata Rambur,
1842 in the Czech Republic based on new data.
solitérními mohutnými stromy, dále okraje i interiéry
světlých lesů a xerotermní zatravněné sady. Nevyhýbá se ani vlhčím loukám a pobřežním habitatům,
jsou-li tato místa dostatečně teplá. Dospělí jedinci
zpravidla posedávají na zastíněných místech na vodorovně situovaných listech bylin a dřevin, při vyrušení se po krátkém letu snaží ukrýt ve vegetaci.
ZÁVĚR
V Čechách byla Panorpa cognata známa pouze z více
47
než sto let starého údaje, než byla zjištěna v CHKO
Kokořínsko. Nové údaje z Českého středohoří a Třeboňska potvrzují recentní výskyt P. cognata v Čechách. Moravské nálezy jsou soustředěny zejména na
jihu (Hustopečská pahorkatina, Podyjí, Pavlovské vrchy, Lednicko-Valtický areál) a jihovýchodě Moravy
(Chřiby, Bílé Karpaty). V průběhu 117 let se podařilo
prokázat výskyt P. cognata pouze na 29 lokalitách
ležících ve 23 čtvercích síťového mapovaní ČR.
Srpice P. cognata nebyla zařazena do Červeného seznamu bezobratlých České republiky (ZELENÝ 2005),
ačkoliv by si to pro vzácnost nálezů a biotopovou
preferenci podle našeho názoru zasloužila.
PODĚKOVÁNÍ
Naše poděkování náleží J. Šumpichovi (Horní Bělá)
za materiál z Pobradeckého potoka a foto lokality, S. Benediktovi (Plzeň) za fotografii P. cognata,
P. Chvojkovi (Národní muzeum v Praze) za poskytnutí dat pocházejících ze sbírek Národního muzea
v Praze a P. Marhoulovi (Daphne ČR) za jeho nepublikovaný údaj a připomínky k rukopisu. Za připomínky k rukopisu děkujeme též Ľ. Vidličkovi (Slovenská
akadémia vied, Bratislava).
LITERATURA
CHLÁDEK F. 1985: K rozšíření srpic v Československu
(Mecoptera). – Zprávy Československé společnosti entomologické při ČSAV, 21: 43–45.
CHLÁDEK F. 1995: Mecoptera, pp. 227–229. – In: ROZKOŠNÝ
R. & VAŇHARA J. (eds): Terrestrial Invertebrates of the
Pálava Biosphere Reserve of UNESCO, II. Folia Facultatis Scientarum Naturalium Universitatis Masarykiana
Brunensis, Biológia, 93: 1–200.
CHLÁDEK F. 2006: Srpice (Mecoptera) CHKO Kokořínsko
(Scorpion flies (Mecoptera) of Kokořínsko Protected
Landscape Area). – Bohemia centralis, 27: 351–354.
KLAPÁLEK F. 1896: Příspěvky k monografii českých Neuropter a Pseudoneuropter. – Rozpravy České akademie
císaře Františka Josefa, tř. II., 5 (44): 1–23.
Š EVČÍK J. 1998: Kolik druhů srpic rodu Panorpa žije
v České republice? – Živa, 46: 75–76.
ŠEVČÍK J. 1999: Notes on the distribution of Panorpa scorpionflies (Mecoptera: Panorpidae) in Moravia and Silesia (Czech Republic). – Klapalekiana, 35: 41–47.
ŠEVČÍK J. 2010: Neuroptera, Raphidioptera and Mecoptera
of the Podyjí National Park (Czech Republic). – Časopis Slezského Muzea Opava (A), 59: 103–112.
ŠEVČÍK J. & HUDEČEK J. 1994: Srpice (Insecta: Mecoptera) Slezska a severní Moravy – současný stav znalostí
a přehled zjištěných druhů. – Časopis Slezského Muzea
Opava (A), 43: 253–261.
VIDLIČKA Ľ. 2007: Srpice (Mecoptera) ostrova Kopáč,
pp. 227–232. – In: MAJZLAN O. (ed.): Príroda ostrova
Kopáč. Fytoterapia OZ, Bratislava, 287 pp.
WARD P.H. 1983: Scorpion-flies of the Panorpa cognata-complex in the western Paleartic region (Mecoptera).
– Journal of Natural History, 17 (4): 627–645.
W HITTINGTON A. 2011: Scottish Invertebrate Species
Knowledge Dossier: Mecoptera (Scorpionflies). – Buglife, The Invertebrate Conservation Trust, http://www.
buglife.org.uk/Resources/Buglife/Scottish_Species_
Knowledge_Dossier_Mecoptera.pdf [25.7.2012].
ZELENÝ J. 2005: Mecoptera (srpice), p. 167. – In: FARKAČ
J., KRÁL D. & ŠKORPÍK M. (eds): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. (Red list of
the threatened species in the Czech republic. Invertebrates.). AOPK ČR, Praha, 760 pp.
48
Západočeské entomologické listy (2012), 3: 49–52
ISSN 1804-3062
Větevníček Pseudochoragus piceus – nový druh pro
Čechy (Coleoptera: Anthribidae)
Stanislav Benedikt
Částkova 10, 326 00 Plzeň, Czech Republic; e-mail: [email protected]
BENEDIKT S. 2012: Větevníček Pseudochoragus piceus – nový druh pro Čechy (Coleoptera: Anthribidae) (Fungus weevil
Pseudochoragus piceus – new species for Bohemia (Coleoptera: Anthribidae)). – Západočeské entomologické listy, 3:
49–52. Online: http://www.zpcse.cz/entolisty/entolisty.html, 25-11-2012.
Abstract. Pseudochoragus piceus (Schaum, 1845) is recorded from two localities in western Bohemia (Czech Republic)
as a new species for Bohemia. New findings have also confirmed the occurrence of P. piceus in the Czech Republic since
the last known 45 years old record from southern Moravia. Notes on the distribution of the species and its bionomical
demands are given. Collecting circumstances are also discussed.
Key words: Pseudochoragus piceus, Coleoptera, Anthribidae, faunistics, western Bohemia, Czech Republic
ÚVOD
Větevníček Pseudochoragus piceus (Schaum, 1845)
(Obr. 1) je v rámci Evropy jediným autochtonním
druhem rodu Pseudochoragus Petri, 1912. Dalším
druhem rodu, který byl uveden ze Španělska (ALONSO-ZARAZAGA 2002), je do Evropy zavlečený, původem severoamerický druh P. nitens (LeConte, 1884).
Větevníček P. piceus je evropským taxonem, který
je doložen ze všech zemí střední Evropy (Německo,
Polsko, Česká republika, Slovensko, Rakousko a Maďarsko) a mimo tuto oblast je znám také ze Španělska, Francie, Švýcarska, Švédska a Turecka (TRÝZNA
& VALENTINE 2011). Je ale pravděpodobné, že bude
postupně zjištěn i v dalších zemích, když jednou
z příčin všeobecně vzácných hlášení o jeho výskytu je
zřejmě i přehlížení druhu v terénu v souvislosti s velmi malými rozměry těla. Významnou roli v otázce
vzácnosti druhu může hrát také podobnost s nejmenšími druhy čeledi Ciidae, která patří mezi sběratelsky
málo atraktivní čeledi a bývá v terénu často vědomě
opomíjena. Známé nálezy druhu v České republice
shrnuli nedávno TRÝZNA & BENEDIKT (2010): druh
byl historicky publikován bez uvedení konkrétní lokality z Moravy FLEISCHEREM (1927–1930) a později
i STREJČKEM (1993), ve dvou historických dokladech
je znám z Hranic na Moravě a Beskyd, jediný novější
nález je doložen z roku 1967 z Pavlovských kopců.
Větevníček P. piceus je nejmenším evropským druhem čeledi Anthribidae, jeho velikost se pohybuje
pouze mezi 1,0–1,2 mm. Společně s dalšími našimi
druhy větevníčků z rodů Araecerus Schönherr, 1823,
Choragus Kirby, 1819 a Melanopsacus Jordan, 1924
patří do morfologicky poměrně uniformní podčeledi
49
Choraginae, charakteristické většinou jednobarevným, hnědým až černým, válcovitým tělem a umístěním tykadlových jamek na svrchní straně nosce tak,
že jsou shora dobře viditelné. Samotný rod Pseudochoragus lze v rámci této podčeledi jednoznačně
Obr. 1. Větevníček Pseudochoragus piceus (Slovakia:
Muránska planina). Foto: Z. Kejval.
Fig. 1. Anthribid beetle Pseudochoragus piceus (Slovakia:
Muránska planina). Photo: Z. Kejval.
odlišit počtem tykadlových článků: zatímco ostatní
rody mají tykadla 11-článková, druhy Pseudochoragus mají tykadla 9-článková. Vzhledem upomíná
na druhy čeledi Ciidae, jak už bylo zmíněno výše,
ale může být zaměněn i s některými drobnými druhy
červotočů (Anobiidae) nebo kůrovců (Curculionidae:
Scolytinae). Stejně jako druhy zmíněných čeledí žije
i tento brouk xylofágně s vazbou na odumírající až
mrtvé dřevo (především koncové větvičky) různých
listnatých dřevin, pravděpodobná je i jeho další závislost na drobná dřevní mycélia, podobně jako je
tomu u většiny ostatních evropských druhů čeledi
Anthribidae. Jako živná dřevina bývá uváděna trnka obecná (Prunus spinosa) (např. STREJČEK 1990),
FRANC (1997, 2004) pak zmiňuje z různých slovenských lokalit nálezy na dubech (Quercus spp.).
Z bioindikačního hlediska je druh řazen mezi druhy
reliktní (TRÝZNA & BENEDIKT 2010), tj. druhy s nejužší ekologickou valencí, obývající výhradně přirozené biotopy, které jsou v podmínkách střední Evropy
ohrožovány lidskými zásahy. V Červeném seznamu
(TRÝZNA & STREJČEK 2007) byl tento větevníček zařazen do kategorie CR (RE) (vymizelý druh), když
autoři zřejmě neznali výše zmíněný nález z Pavlovských kopců. Ve světle současných znalostí o jeho
výskytu v České republice a bionomických nárocích
(viz dále) by bylo vhodné jej přeřadit do kategorie
EN (ohrožený druh).
Větevníček Pseudochoragus piceus byl nově zjištěn
na dvou lokalitách v západních Čechách.
PŘEHLED NÁLEZŮ
Pseudochoragus piceus (Schaum, 1845). Bohemia
occ., Plzeň-Zábělá env. (6246), 10.VI.2011, 1 ex.,
V. Dongres lgt., det. et coll., S. Benedikt revid.; Nový
Dvůr pr. Žihle env. (5945), 19.VI.2012, 1 ex., V. Týr
lgt. et coll., S. Benedikt det.
Nový druh pro Čechy a potvrzení výskytu v České
republice (Obr. 2).
DISKUZE A ZÁVĚRY
Až doposud byl tento druh považován za relikt nejzachovalejších partií původních nebo přírodě blízkých
světlých listnatých lesů v přírodně nejbohatších oblastech. V takových podmínkách byl v posledních
letech početněji zjištěn např. na Slovensku (TRÝZNA
& BENEDIKT 2010) a s takovými nároky koresponduje
i níže uvedený nový nález z Plzně-Zábělé. Druhý z
uvedených nálezů ale napovídá, že bionomické nároky brouka nejsou zřejmě tak striktní vzhledem ke
stanovišti, jak bylo zmíněno výše, a k životu mu stačí
především přítomnost odumírající a drobnými mycélii napadené dřevní hmoty, ovšem na lokalitách alespoň navazujících na oblasti s výskytem přírodních
listnatých lesů nižších až středních poloh. Pro úplnost
Obr. 2. Známé nálezy Pseudochoragus piceus v České republice; kroužky – nálezy před rokem 1970, kolečka – recentní
nálezy.
Fig. 2. Known records of Pseudochoragus piceus in the Czech Republic; circles – records before 1970, dots – recent
records.
50
uvádím charakteristiku obou nových lokalit druhu:
1. Plzeň-Zábělá. Nález jednoho exempláře zde byl
učiněn smykem podrostu ve staré habřině večer okolo 21. hodiny (V. Dongres, pers. comm.) (Obr. 3).
Lokalita na severní hranici Plzně patří mezi vzácně
zachovalé zbytky původní dubové habřiny s bohatou
hájovou květenou na horním toku Berounky a byla
pro tyto hodnoty vyhlášena přírodní rezervací (více
viz ZAHRADNICKÝ & MACKOVČIN 2004). V lesním porostu se vedle převažujícího habru nacházejí početné
exempláře velmi starých dubů. V blízkém okolí Plzně patří lokalita mezi nejhodnotnější z hlediska výskytu brouků vázaných na zachovalé listnaté porosty.
Z významných bioindikátorů zde žijí např. tesaříci
Clytus tropicus (Panzer, 1795) a Pedostrangalia revestita (Linnaeus, 1767), lesák Laemophloeus kraussi
Ganglbauer, 1897 nebo páchník hnědý (Osmoderma
barnabita Motschulsky, 1845) (vlastní poznatky autora).
2. Nový Dvůr u Žihle. Jediný exemplář byl nalezen
oklepem větve jilmu vazu (Ulmus laevis) v aleji lemující polní cestu jižně od obce (Obr. 4). Jilmová
alej byla v minulosti částečně prořezána, zasychající výmladky na pařezech poskytují vhodné životní
prostředí pro hmyz vázaný na toto dřevní stádium.
Pozorován zde byl např. masový výskyt tesaříka
Exocentrus punctipennis Mulsant & Guillebeau,
1856 (V. Týr, pers. comm.). Jedná se tedy o uměle
vytvořené stanoviště, které neodpovídá tradovaným
názorům na striktní vazbu druhu na lokality s nejvyšší zachovalostí přírody (viz např. TRÝZNA & BENEDIKT
2010). Místo nálezu nicméně bezprostředně sousedí
s oblastí horního toku řeky Střely, jejíž široké okolí
bylo kvůli výjimečné zachovalosti a pestrosti přírody vyhlášené přírodní rezervací (viz ZAHRADNICKÝ
& MACKOVČIN 2004). Lze tedy předpokládat určitou
souvislost mezi výskytem tohoto vzácného bioindikačního druhu a zmíněným komplexem přírodních
formací s fragmenty zachovalých smíšených lesů
v okolí řeky Střely.
Zajímavým příspěvkem ke znalostem o bionomii
druhu patří zjištění jeho vazby na jilm vaz, který
rozšiřuje seznam živných dřevin zmíněných v úvodu. Podle vlastních zkušeností autora ze Slovenska
(Muránska planina) je ale zřejmé, že spektrum hostitelských dřevin P. piceus je ještě širší – nálezy nebo
odchovy zde byly doloženy z lísky obecné (Corylus
avellana), dubu zimního (Quercus petraea) a jeřábu
muku (Sorbus aria).
Oba nové nálezy naznačují větší rozšíření na území
České republiky. Další nálezy druhu lze očekávat
zejména v oblastech se souvislejšími komplexy přírodních lesů v nižších a středních polohách, v Čechách především na Křivoklátsku a v Českém krasu,
na Moravě pak v karpatské oblasti.
51
Obr. 3. Interiér dubové habřiny na lokalitě v Plzni-Zábělé.
Foto: J. Raisová
Fig. 3. Interior of oak-hornbeam forest at the locality Plzeň-Zábělá. Photo: J. Raisová.
Obr. 4. Jilmová alej (Ulmus laevis) jižně od obce Nový
Dvůr u Žihle. Foto: V. Týr
Fig. 4. Elm alley (Ulmus laevis) southward of the village
Nový Dvůr near Žihle. Photo V. Týr.
PODĚKOVÁNÍ
Za pořízení fotografie imaga děkuji Zbyňku Kejvalovi (Pec pod Čerchovem), za recenze textu pak Jiřímu
Skuhrovcovi (Praha) a Miloši Trýznovi (Děčín).
LITERATURA
ALONSO-ZARAZAGA M. A. 2002: Lista preliminar de los
Coleoptera Curculionoidea del áreas Ibero-Balear, con
descripción de Melicius gen. nov. y nuevas citas. – Boletín Sociedad Entomológica Aragonesa, 31: 9–33.
FLEICHER A. 1927–1930: Přehled brouků fauny Československé republiky [Review of the beetle fauna of the
Czechoslovak Republic]. – Moravské muzeum zemské,
Brno, 485 pp.
FRANC V. 1997: Remarkable findings of Anthribid beetles
(Coleoptera) in Slovakia and their ecosozological value.
– Entomofauna Carpathica, 9: 10–13.
FRANC V. 2004: Beetles (Coleoptera) of the Strážovské
vrchy Mts. with special reference to bioindicatively
significant species. Pp. 103–115. – In: FRANC V. (ed.):
Strážovské vrchy Mts. – research and conservation of
nature. – Proceedings of the conference, Belušské Slatiny, 163 pp.
STREJČEK J. 1990: Brouci čeledí Bruchidae, Urodonidae a
Anthribidae. Zoologické klíče. – Academia, Praha, 84
pp. + 24 tab.
STREJČEK J. 1993: Curculionoidea. Pp. 134–152. – In: JELÍNEK J. (ed.): Checklist of Czechoslovak Insects IV (Coleoptera). (Seznam československých brouků). – Folia
Heyrovskyana, 1 (Suppl.): 1–172.
TRÝZNA M. & BENEDIKT S. 2010: Anthribidae. Pp. 120–
133. – In: BENEDIKT S., BOROVEC R., FREMUTH J., KRÁTKÝ J., SCHÖN K., SKUHROVEC J. & TRÝZNA M.: Komentovaný seznam nosatcovitých brouků (Coleoptera:
Curculionoidea bez Scolytinae a Platypodinae) České
republiky a Slovenska. 1. díl. Systematika, faunistika,
historie výzkumu nosatcovitých brouků v České republice a na Slovensku, nástin skladby, seznam. Komentáře
k Anthribidae, Rhynchitidae, Attelabidae, Nanophyidae,
Brachyceridae, Dryophthoridae, Erirhinidae a Curculionidae: Curculioninae, Bagoinae, Baridinae, Ceutorhynchinae, Conoderinae, Hyperinae (Annotated checklist
of weevils (Coleoptera: Curculionoidea excepting Scolytinae and Platypodinae) of the Czech Republic and
Slovakia. Part 1. Systematics, faunistics, history of research on weevils in the Czech Republic and Slovakia,
structure outline, checklist. Comments on Anthribidae,
Rhynchitidae, Attelabidae, Nanophyidae, Brachyceridae, Dryophthoridae, Erirhinidae and Curculionidae:
Curculioninae, Bagoinae, Baridinae, Ceutorhynchinae,
Conoderinae, Hyperinae). – Klapalekiana, 46 (Suppl.):
1–363.
TRÝZNA M. & STREJČEK J. 2005: Anthribidae (větevníčkovití). Pp. 543–544. – In: FARKAČ J., KRÁL D. & ŠKORPÍK
M. (eds): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp.
TRÝZNA M. & VALENTINE B. D. 2011: Anthribidae: Choraginae. Pp. 104–107. – In: LÖBL I. & SMETANA A. (eds):
Catalogue of Palaearctic Coleoptera. Volume 7. Curculionoidea I. – Apollo Books, Stenstrup, 373 pp.
ZAHRADNICKÝ J. & MACKOVČIN P. (eds) 2004: Plzeňsko a
Karlovarsko. – In: MACKOVČIN P. & SEDLÁČEK M. (eds):
Chráněná území ČR, svazek XI. – Agentura ochrany
přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 588
pp.
52
Západočeské entomologické listy (2012), 3: 53
ISSN 1804-3062
OBSAH ROČNÍKU 3 (2012)
VÁCLAV TÝR
Zajímavé nálezy listorohých brouků (Coleoptera: Scarabaeoidea) v západních Čechách. Interesting
faunistic records of Scarabaeoidea (Coleoptera) from western Bohemia
..…… 1–5
MILAN BOUKAL & KAREL RÉBL
Chaetarthria simillima – potvrzení výskytu v Čechách (Coleoptera: Hydrophilidae). Chaetarthriasimillima – occurrence confirmed in Bohemia (Coleoptera: Hydrophilidae)
..…… 6–9
PAVEL BEZDĚČKA & KLÁRA BEZDĚČKOVÁ
Bibliografie české a slovenské opilionologické literatury z let 2010 a 2011. Czech and Slovak harvestmen
bibliography from 2010 to 2011
..… 10–13
KATEŘINA DVOŘÁKOVÁ & LIBOR DVOŘÁK
Homoneura tenera (Loew, 1846) (Diptera, Lauxaniidae) – opakovaný nález ve střední
Evropě po více než 160 letech. Homoneura tenera (Loew, 1846) (Diptera, Lauxaniidae) – repeated record
in central Europe after more than 160 years
..… 14–16
PETR HESOUN
Výskyt saranče malé Stenobothrus stigmaticus (Orthoptera, Acrididae) na Jindřichohradecku. Occurrence of Stenobothrus stigmaticus (Orthoptera, Acrididae) in the Jindřichův Hradec region
..… 17–21
VÁCLAV TÝR
Brouci (Coleoptera) Žihle a okolí. 5.část. Tenebrionoidea (Mycetophagidae, Ciidae, Tetratomidae, Melandryidae, Ripiphoridae, Zopheridae, Mordellidae, Tenebrionidae, Prostomidae, Oedemeridae, Meloidae, Mycteridae, Pythidae, Pyrochroidae, Salpingidae, Anthicidae, Aderidae, Scraptiidae). Beetles
(Coleoptera) in the surroudings of Žihle. Part 5. Tenebrionoidea (Mycetophagidae, Ciidae, Tetratomidae,
Melandryidae, Ripiphoridae, Zopheridae, Mordellidae, Tenebrionidae, Prostomidae, Oedemeridae, Meloidae,
Mycteridae, Pythidae, Pyrochroidae, Salpingidae, Anthicidae, Aderidae, Scraptiidae)
...........…… 22–29
PAVEL BEZDĚČKA & KLÁRA BEZDĚČKOVÁ
Myrmica vandeli (Hymenoptera: Formicidae) ve středních Čechách. Myrmica vandeli (Hymenoptera:
Formicidae) in Central Bohemia
..… 30–31
VÁCLAV HANZLÍK
Nové nálezy tesaříka Ropalopus clavipes (Fabricius, 1775) (Coleoptera: Cerambycidae) ve středních
Čechách. New findings of the longhorn beetle Ropalopus clavipes (Fabricius, 1775) (Coleoptera: Cerambycidae) in central Bohemia
....…… 32
LIBOR DVOŘÁK & KATEŘINA DVOŘÁKOVÁ
Dvoukřídlí čeledi Heleomyzidae podzemních prostor západních a jihozápadních Čech. Heleomyzid flies
of subterranean spaces of western and southwestern Bohemia
...........…… 33–43
LIBOR DVOŘÁK & PAVEL BEZDĚČKA
Současné poznatky o rozšíření srpice rezavé (Panorpa cognata Rambur, 1842) v České Republice. Current knowledge on distribution of scorpion-fly Panorpa cognata Rambur, 1842 in the Czech Republic
...........…… 44–48
STANISLAV BENEDIKT
Větevníček Pseudochoragus piceus – nový druh pro Čechy (Coleoptera: Anthribidae). Fungus weevil
Pseudochoragus piceus – new species for Bohemia (Coleoptera: Anthribidae)
..… 49–52
53
Download

zde - západočeská pobočka