Česká zemědělská univerzita v Praze
AGRICULTURA - SCIENTIA -PROSPERITAS
OSIVO A SADBA
X. odborný a vědecký seminář
sborník referátů
10. února 2011
Česká zemědělská univerzita v Praze
AGRICULTURA - SCIENTIA -PROSPERITAS
OSIVO A SADBA
X. odborný a vědecký seminář
pořádaný ČZU v Praze,
ve spolupráci s Českomoravskou ńlechtitelskou a semenářskou asociací
a Českou zemědělskou společností na ČZU
Sborník referátů
10. února 2011
Czech University of Life Sciences Prague
AGRICULTURA - SCIENTIA -PROSPERITAS
SEED AND SEEDLINGS
X. Scientific and technical seminar
Organized by CULS Prague,
with cooperation of Czech Seed Trade Association (ČMŃSA)
and Czech Agriculture Company at CULS
Proceedings
10. February 2011
© Česká zemědělská univerzita v Praze
Katedra rostlinné výroby
Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů
165 21 Praha 6 - Suchdol
ISBN 978-80-213-2153-3
OBSAH
PERSPEKTIVA REGISTRACE ODRŮD, PRODUKCE A CERTIFIKACE OSIV
9
EVROPSKÝ VÝVOJ V OCHRANĚ ŠLECHTITELSKÝCH PRÁV, REGISTRACI ODRŮD A CERTIFIKACI
OSIV
Ladislav Rosenberg
10
PŘÍNOS ŠLECHTĚNÍ NOVÝCH ODRŮD PRO ROSTLINNOU VÝROBU
Jiří Hartmann, Vladimíra Horáková
18
TRENDY VE VYUŢÍVÁNÍ FARMÁŘSKÝCH OSIV
Pavel Kutmon
23
MNOŢITELSKÉ POROSTY A ÚPRAVY OSIV VE VZTAHU KE KVALITĚ OSIVA
27
AGROTECHNIKA MNOŢITELSKÉHO POROSTU VE VZTAHU KE KVALITĚ OSIVA OBILOVIN
Josef Čapek, Pavel Horčička
28
ŘÍZENÍ VÝROBY KVALITNÍHO OSIVA ZELENINY
Jan Práńil
34
VITALITA JAKO ZÁKLADNÍ INFORMACE O KVALITĚ OSIVA
Kateřina Pazderů, Václav Hosnedl
44
ŠLECHTITELSKÝ A SEMENÁŘSKÝ VÝZKUM PRO PRAXI
HODNOCENÍ VLASTNOSTÍ A VHODNOSTI PRAKTICKÉHO POUŢITÍ CERTIFIKOVANÝCH A
FARMÁŘSKÝCH OSIV U OBILNIN
Ladislav Bláha, David Laskafeld, Zdeněk Stehno, Ivana Capouchová, Petr Konvalina
49
50
INFLUENCE OF PRE-SOWING STIMULATION OF CLUSTERS OF SUGAR BEET ON GERMINATION AND
PIGMENTS CONTENT
56
Hanna Szajsner, Urszula Prośba-Białczyk, Edward Grzyś, Krzysztof Bąk
GENOVÉ ZDROJE PŠENICE (TRITICUM AESTIVUM L.) SE ZMĚNĚNOU MORFOLOGIÍ KLASU A JEJICH
VYUŢITELNOST
62
Petr Martinek, Oxana B. Dobrovolskaya, Petra Pokorová, Marie Váņová
VÝZNAM FUZARIÓZY KLASŮ OZIMÉ PŠENICE PRO OSIVO
Evņenie Prokinová, Ivana Capouchová, Marta Kostelanská
70
STRES SUCHEM A DYNAMIKA KLÍČENÍ VYBRANÝCH TRÁVNÍKOVÝCH ODRŮD KOSTŘAVY
RÁKOSOVITÉ (FESTUCA ARUNDINACEA SCHREB.)
Jaroslav Martinek, Miluńe Svobodová, Tereza Králíčková
78
VLIV VYBRANÝCH MOŘIDEL NA KLÍČIVOST SVĚTLICE BARVÍŘSKÉ (CARTHAMUS TINCTORIUS L.)
Karel Vejraņka, Jan Hofbauer, Eva Hrudová, Ivana Ńindelková, Radek Macháč
82
SRC TEST- KOMPLEXNÍ METODA HODNOCENÍ JAKOSTI PŘI ŠLECHTĚNÍ PŠENICE SETÉ (T. AESTIVUM
L.)
93
Ludmila Papouńková, Jana Bradová, Ivana Capouchová, Václav Dvořáček, Alena Ńkeříková
DYNAMIKA KLÍČENÍ VYBRANÝCH TRÁVNÍKOVÝCH ODRŮD KOSTŘAVY RÁKOSOVITÉ
Miluńe Svobodová, Tereza Králíčková, Jaroslav Martinek
100
FT-NIR SPEKTROSKOPIE - EFEKTIVNÍ ŠLECHTITELSKÁ METODA PRO PREDIKCI PARAMETRŮ
RETENČNÍ KAPACITY MOUKY U PŠENICE SETÉ
Václav Dvořáček, Anna Prohasková, Ludmila Papouńková, Jiří Hermuth, Ivana Capouchová, Alena Ńkeříková,
Oldřich Faměra,
104
AKTUÁLNÍ SITUACE VE VYUŢITÍ OSIVA OBILNIN V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ V ČESKÉ
REPUBLICE
Petr Konvalina, Ludvík Friebel, Zdeněk Stehno, Martin Káń, Ladislav Bláha, Tomáń Blańko, Ivana Capouchová
110
VLASTNOSTI KRAJOVÝCH ODRŮD PŠENICE DVOUZRNKY (TRITICUM DICOCCUM SCHRANK) A JEJICH
VHODNOST PRO EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ
115
Jan Ńrámek, Ivana Capouchová, Zdeněk Stehno
ROČNÍKOVÉ VLIVY NA KVALITATIVNÍ PARAMETRY OSIVA ŢITA LESNÍHO (SECALE CEREALE, VAR.
MULTICAULE)
120
Jan Hofbauer, Karel Vejraņka, Tomáń Středa
TVORBA VÝNOSU A KVALITY U SEMENÁŘSKÝCH POROSTŮ
Jiří Petr
126
KLÍČIVOST SEMEN ČIROKU OBECNÉHO V PODMÍNKÁCH SNÍŢENÉ DOSTUPNOSTI VODY
Václav Brant, Petr Zábranský, Kateřina Hamouzová, Pavel Fuksa
130
PROJEV VYBRANÝCH ODRŮD BRAMBOR V EKOLOGICKÉM A KONVENČNÍM PĚSTOVÁNÍ
Jiří Diviń
135
VLIV OŠETŘENÍ NA PRODUKCI SADBY V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ
Jaroslav Tomáńek, Petr Dvořák, Andrea Hlavová
139
OCENA JAKOŚCI PLONU PRZY RÓŻNYCH TECHNOLOGIACH UPRAWY ZIEMNIAKA
Maria Pytlarz-Kozicka
144
KLÍČIVOST A VITALITA OSIVA VYBRANÝCH DRUHŮ JARNÍCH OBILNIN VE VZTAHU K VÝNOSU
V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ
Hana Honsová, Ivana Capouchová, Zdeněk Stehno, Petr Konvalina, Evņenie Prokinová, Radovan Chaloupský,
Ladislav Bláha2
150
MOŘENÍ OSIVA BIOLOGICKY AKTIVNÍMI LÁTKAMI
Pavel Procházka, Přemysl Ńtranc, Kateřina Pazderů, Jaroslav Ńtranc, Ladislav Kohout
157
VLIV ODRŮDY A PŮVODU SEMEN ŘEPKY NA KLÍČIVOST V RŮZNÝCH TEPLOTNÍCH PODMÍNKÁCH 164
Ladislav Bláha
VLIV POSKLIZŇOVÉHO DOZRÁVÁNÍ JEČMENE JARNÍHO NA RYCHLOST A UNIFORMITU KLÍČENÍ 169
Viera Ńottníková, Vratislav Psota, Lenka Sachambula, Luděk Hřivna, Ondřej Polák
VÝSLEDKY POKUSŮ S HNOJENÍM CHMELOVÉ SADBY V ROCE 2010
Přemysl Ńtranc, Jaroslav Ńtranc, Daniel Ńtranc, Daniela Erhartová
175
OVLIVNĚNÍ KLÍČIVOSTI KLUBÍČEK PLEVELNÉ ŘEPY CHEMICKÝMI LÁTKAMI
Roman Hnilička, Josef Pulkrábek, Jaroslav Urban
183
PARAMETRY OSIVA OVLIVŇUJÍCÍ VZCHÁZIVOST VOJTĚŠKY
Josef Hakl, Kamila Máńková, Jaromír Ńantrůček
190
EFFECT OF STIMULATION ON THE YIELD AND TECHNOLOGICAL VALUE OF SUGAR BEET ROOTS 195
Urszula Prośba-Białczyk, Hanna Szajsner, Krzysztof Bąk
ANALÝZA VÝSLEDKŮ ZKOUŠENÍ ODRŮD A PRODEJE OSIVA CUKROVÉ ŘEPY
Josef Pulkrábek, Jaroslav Urban, Jan Křováček
203
TEST URYCHLENÉHO STÁRNUTÍ OSIVA SÓJI LUŠTINATÉ
Pavel Procházka, Přemysl Ńtranc, Kateřina Pazderů, Daniela Erhartová
210
POZNÁMKY Z KONFERENCÍ ESA A ISTA Z HLEDISKA SEMENÁŘSKÉHO VÝZKUMU
Ladislav Bláha, Kateřina Pazderů
214
NĚKTERÉ FYZIOLOGICKÉ PORUCHY VYSKYTUJÍCÍ SE PŘI PĚSTOVÁNÍ KRYTOKOŘENNÉ SADBY
CHMELE
219
Jaroslav Ńtranc, Přemysl Ńtranc, Daniel Ńtranc
PORŮSTÁNÍ OBILEK A JEHO VLIV NA SEMENÁŘSKOU KVALITU OSIVA OZIMÉ PŠENICE Z PODMÍNEK
VLHKÉHO VEGETAČNÍHO ROČNÍKU
226
Kateřina Pazderů, Ivana Capouchová, Alena Ńkeříková, Jana Bradová
SLEDOVÁNÍ VLIVU VYBRANÝCH FAKTORŮ NA HOSPODÁŘSKÉ VLASTNOSTI SILÁŢNÍ KUKUŘICE 231
Romana Novotná, Milan Kobes, Lukáń Kadoun,Václav Merunka, Luboń Čejka
Perspektiva registrace odrůd, produkce a certifikace osiv
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
9
EVROPSKÝ VÝVOJ V OCHRANĚ ŠLECHTITELSKÝCH PRÁV,
REGISTRACI ODRŮD A CERTIFIKACI OSIV
European Development of the Plant Breeder’s Rights, Variety Registration and Seed
Certification
Ladislav Rosenberg
Českomoravská šlechtitelská a semenářská asociace
Abstract
Unification of the European seed directives began in 2005. Upcoming changes relate to an issue of
the plant variety rigt, variety registration and a seed marketing. It is necessary to review the system of
legal protection in the direction of better enforcement of plant breeder's right in relation to increased use
of the farmer's saved seed. In the field of legislation on trade of the seeds and varieties are acceptable
options up to Scenario 2 (office decides and there is a maximum transfer activity in the seed sector).
State has to ensure in this scenario the appropriate extent DUS and VCU tests for small and medium
companies which are not able to provide these tests.
Keywords: development of legislation, plant variety protection, variety registration, seed certification,
seed trade,
Souhrn
Sjednocování evropské semenářské legislativy započalo v roce 2005. Připravované změny se týkají
problematiky právní ochrany odrůd a oblasti registrace odrůd a obchodu s osivem. Je nutné
přehodnocení systému právní ochrany ve směru lepńí vymahatelnosti ńlechtitelských práv vzhledem
k nárůstu vyuņívání farmářských osiv. V oblasti legislativy pro obchod s odrůdami a osivem jsou
akceptovatelné varianty do scénáře 2 (úřad rozhoduje a dochází k maximálnímu transferu činností do
semenářského sektoru. V této variantě vńak musí stát zabezpečit v odpovídajícím rozsahu zkouńky DUS
a uņitné hodnoty pro malé a střední firmy, které nebudou schopny zabezpečovat toto testování.
Klíčová slova: vývoj legislativy, ochrana odrůd, registrace odrůd, certifikace osiv, obchod s osivem,
Úvod
Význam ńlechtění odrůd stále vzrůstá a to nejenom pod vlivem klimatických změn, přináńejících
extrémní výkyvy počasí. Důleņitým faktorem je i předpokládaný populační vývoj (graf 1), který
významně ovlivní poņadavky na produkci, které jsou řeńitelné pouze podstatným zvýńením výnosů, a
právě zde je odrůda základním intenzifikačním faktorem.
Odhady populačního růstu dle FAO jsou jeńtě vyńńí a předpokládají nárůst populace aņ k hranici 10
bilionů. Nárůst o 2,3 bilionů obyvatel spolu s nárůstem individuální spotřeby na obyvatele zvýńí
poņadavek na produkci potravin o 70 %. Nové odrůdy a kvalitní osiva musí být reálnou součástí
naplnění tak náročného cíle. Podíl ńlechtění na výnosu pńenice dosahuje v průměru 50 % a je zřejmé, ņe
je spíńe vzrůstající (tab. 1).
10
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Graf 1: Vývoj světové populace (World population development)
Dosaņení ńlechtitelského pokroku
je náročné na finanční zdroje, které
mohou ńlechtitelské a semenářské
firmy tvořit pouze za odpovídajícího
legislativního rámce, který umoņní
registraci odrůd, právní ochranu
výsledků ńlechtění a efektivní výrobu
vysoce kvalitních osiv.
Z těchto důvodů je příprava nové
evropské legislativy sledována a
ovlivņována nejen ńlechtitelskými a
semenářskými organizacemi v celé
Evropě, ale i celou řadou dalńích
velmi silných nevládních organizací,
zejména pak farmáři.
Tab. 1: Podíl šlechtění na výnosu ozimé pšenice (PercentageBreeding vs Agro-technique) Farack
2008
Oznámení o rozsahu a zahájení
procesu týkajícího se přípravy těchto
změn v roce 2005 (Anonym, 2005)
definovalo hlavní cíl, který spočívá ve
sjednocení, zjednoduńení a zlevnění
celého systému právní ochrany a
nařízení týkající se odrůd, osiva a
sadby. Proběhlo jiņ hodnocení
stávající legislativy, jsou definována
její slabá místa a je zpracována celá
řada
návrhů
pro
legislativu
ńlechtitelského
a
semenářského
sektoru
EU.
Českomoravská
ńlechtitelská a semenářská asociace se
aktivně na tomto vývoji aktivně podílí
spolu se svými kolegy ze zahraničních
asociací.
Vývoj legislativy v oblasti ochrany práv k odrůdám
Z hodnocení stávající legislativy vyplynulo, ņe ochrana odrůd na bázi UPOV 1991 je vhodnou
ochranou odrůd, ale je nutné přehodnocení celého systému a zejména zajińtění lepńí vymahatelnosti
ńlechtitelských práv.
Důvodem je klesající
vyuņívání certifikovaných
osiv,
nárůst
vyuņívání
farmářských
osiv
a
nelegálního osiva a následně
nedostatku
zdrojů
pro
financování
ńlechtění
(tab. 2). Dle hodnocení
současné právní úpravy
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
11
zřejmě je nejvíce problémů v oblasti tak zvané farmářské výjimky a to zejména:
Definice malého pěstitele
Malý farmář není v současné době dle EU legislativy definován a CPVO vyuņívá dřívějńí poměrně
sloņitou definici, která stanovuje jeho velikost na základě dosahovaného výnosu pńenice nebo brambor
na hektar. Tuto definici pouņívá v Evropě 15 států; 7 států dle dostupných informací má definici vlastní.
Česká republika a i některé
dalńí státy stanovily dle
svých podmínek hranici pro
definici pevnou hodnotou
v hektarech
(22
ha).
V tabulce 3 je uvedeno
rozpětí velikosti a podílu
malých pěstitelů v Evropě
ve srovnání s Českou republikou.
Dlouho byl při diskusích hledán logický důvod, proč by měl být malý pěstitel definován pro účel
právní ochrany odrůd. Důvod nebyl nalezen a bylo pouze konstatováno, ņe z politického hlediska je
vhodné výjimku pro malého pěstitele zachovat a tím vyvstal problém jeho nové definice. Snaha stanovit
univerzální definici, která by svým mechanismem optimálně definovala velikost malého pěstitele dle
podmínek jednotlivých států, se nesetkala s úspěchem a bude zřejmě v pravomoci jednotlivých
členských zemí tuto hranici stanovit. Je diskutována otázka, zda malý pěstitel má být vyjmut
z povinnosti platit, nebo z informační povinnosti nebo z obojího.
Stanovisko ČMŠSA: snaha o harmonizaci celého systému je nereálná a definici malého pěstitele
ponechat v pravomoci členských států, podíl malých pěstitelů v ČR a EU postupně klesá a výrazně
neovlivní příjmy vlastníků odrůd.
Definice vlastního podniku
Evropské farmářské organizace se pokusily o vytvoření ńirńí definice, neņ je definice stávající,
která vychází z obchodního zákoníku a je v tomto zákoně reprezentována ornou půdou ve vlastnictví
podniku s jedinečným identifikačním číslem. Argumentace pro ńirńí pojetí definice je zdůvodņována
moņnou spoluprácí firem ve společném hospodaření na půdě, případně i holdingovým uspořádáním
firem a tato ńirńí definice by umoņņovala produkci farmářských osiv pro více firem dohromady.
Stanovisko ČMŠSA: pro podmínky ČR je ńirńí definice nepřijatelná vzhledem k organizační
struktuře velkých firem a ńirńí definice by vedla k dalńímu nárůstu produkce farmářských osiv a je třeba
zachovat stávající definici dle identifikačního čísla firmy.
Informační povinnost
Informační povinnost o vyuņívání farmářských osiv byla v minulosti zdrojem sporů a je zřejmé, ņe
musí být lépe definována v evropském nařízení. Existují různé systémy. V ČR existuje dotazníkový
systém, kterým jsou farmáři 2x ročně oslovováni.
Stanovisko ČMŠSA: farmář na dotaz vlastníka zda pouņil farmářské osivo musí odpovědět i bez
toho, aby existovala na straně pěstitele jakákoliv indicie, ņe farmářské osivo pouņil. Tento systém je
vhodné doplnit povinností pěstitele deklarováním pouņití či nepouņití farmářského osiva na formuláři
ņádosti o přímé podpory a vyuņít tak podpory získávání informací z veřejných zdrojů.
Výše náhrady za vyuţívání farmářských osiv
Je diskutovaným problémem mezi ńlechtiteli a farmářskými organizacemi. Současná výńe dle
evropského nařízení je na úrovni 50 % licenčního poplatků. V některých státech je náhrada vyńńí na
základě dohod s farmářskou organizací (Holandsko 60 %, Velká Británie dle plodin 46 – 60 %).
Genetická hodnota certifikovaného osiva a farmářského osiva je stejná. Z tohoto důvodu je ze strany
12
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
ńlechtitelů poņadováno zvýńení náhrady aņ do výńe 100 %. Farmářské organizace povaņují výńi náhrad
za dostatečnou a naopak se snaņí získat kontrolu nad vyuņitím financí z farmářských náhrad a ověřovat
zda jsou skutečně vyuņívány pro ńlechtění nových odrůd. To je pochopitelně moņné a přijatelné za
předpokladu přijetí dohod, které stanoví výńi náhrad vyńńí, neņ je stanoveno nařízením.
Stanovisko ČMŠSA: ńlechtění odrůd je výrazně podfinancováno, jen v roce 2009 vlastníci odrůd
obilnin v ČR ztratili na finančních zdrojích z licencí téměř 160 milionů Kč díky nárůstu vyuņívání
farmářských a nelegálních osiv. Výńe náhrady 50 % úrovně licencí je dostatečná ve státech s vysokou
úrovní vyuņívání certifikovaných osiv (> 70 %). Naopak ve státech jako je Polsko je podíl
certifikovaných osiv do 10 %. Z tohoto důvodu povaņujeme jednotnou výńi náhrad za pouņití
farmářských osiv za neúčelnou. V České republice dońlo v posledních dvou letech k více neņ 20 %
poklesu ve vyuņívání certifikovaných osiv, značná část farmářských osiv je produkována přímo jako
součást ploch mnoņení certifikovaného osiva a lze hovořit přímo o průmyslové výrobě farmářských
osiv. Je zřejmé, ņe kromě pěstitelské a zejména mnoņitelské kázně je nejefektivnějńím nástrojem pro
dosaņení sníņení podílu farmářských osiv právě výńe farmářské náhrady. Zvýńení náhrad na 100 % by
vńak mohlo být kontraproduktivní, dońlo by k vyńńímu vyuņívání starých nechráněných odrůd, případně
směsí odrůd a dońlo by ke zhorńování kvality produkce a ke ztrátě konkurenční schopnosti. Proto 80 %
náhrada by měla být limitní hranicí a o její výńi by měl rozhodovat vlastník odrůdy.
Vývoj legislativy v oblasti odrůd a obchodu s osivem a sadbou
Z hodnocení stávající legislativy mezi ńlechtiteli vyplývá, ņe stávající legislativa je vyhovující a
není třeba podstatných změn. Legislativa registrace odrůd je v současné době u větńiny polních plodin
zaloņena na DUS testech a VCU testech, které představují hodnocení uņitné hodnoty odrůdy. U zelenin
v naprosté větńině je pouņíván jen DUS test. DUS test je totoņný s DUS testem, který je pouņíván
v řízení o udělení právní ochrany. Zde by nemělo v budoucnu docházet k duplicitám a jeden tento test
by měl slouņit jak právní ochraně, tak k registraci odrůdy. Při navrhování změn je velkým hráčem
CPVO, které jako evropský odrůdový úřad usiluje o získání větńího vlivu, posílení svých pozic a větńí
centralizaci celého systému.
V současné době je navrņeno 5 scénářů pro pojetí nového nařízení k odrůdám a osivu (Anonym
2010) :
1. varianta - zachování současného stavu
2. varianta – spolupráce-úředník rozhoduje, ale maximální transfer prací do semenářského sektoru
3. varianta – povinná základní nařízení a dobrovolná úroveņ vyńńího zajińtění kvality
4. varianta – zjednoduńení systému centralizací a harmonizací
5. varianta vyřazení regulace odrůd a osiv z legislativy EU
První varianta reprezentuje současný stav, kdy registrace zůstává stejná a členské státy musí
notifikovat plodiny, kterých se registrace týká pro Společný katalog, který obsahuje polní a zeleninové
druhy, se kterými je dovoleno obchodovat v EU a evropský seznam ostatních druhů s výjimkou
okrasných plodin.
Před notifikací je prováděno zkouńení odrůd. DUS zkouńky jsou prováděny národními autoritami
v souladu s testovacími kriterii pro DUS (UPOV a CPVO protokoly). Zkouńky uņitné hodnoty (VCU)
polních plodin jsou prováděny v členských státech na základě čtyřech kriterií (výnos, zdravotní stav,
adaptabilita na prostředí a uņitná hodnota). Členské státy rozhodnou, které testy budou provádět pro
kontrolu těchto kriterií.
Certifikace osiv a sadby je prováděna úředními zkouńkami, nebo zkouńkami pod úředním
dohledem a je ukončena rozhodnutím národní autority. Legislativa stanovuje detailní poņadavky na
postup a kriteria. Marketing osiva a sadby druhů je povolen ve výhradní odpovědnosti dodavatele.
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
13
Registrace nebo seznam ńlechtitelů a dodavatelů zůstává stejný, není to formální poņadavek vńech
nařízení, je pouze zmíněn pro rozmnoņovací materiál lesních dřevin, ovoce a okrasných plodin.
Přístup ke konzervovaným (uchovávaným) odrůdám a speciálnímu místnímu trhu zůstává stejný.
Specifické předpisy pro méně přísné poņadavky, včetně omezení oblasti původu a mnoņství, bude i
nadále platit pro konzervované odrůdy/materiál pro genetickou diversitu zemědělských plodin, zelenin a
pro směsi osiva pícnin.
Druhá varianta. V tomto scénáři, pro registraci odrůd pokračuje povinnost pro regulované odrůdy.
Jedná se o testování DUS, stejně jako zkouńení některých VCU znaků. Nicméně, více odpovědnosti,
která je předána ńlechtitelům a v tom smyslu, ņe bude mít moņnost provádět alespoņ část ne-li vńechny
poņadované testy (jeden nebo dva roky). Tato volba by zahrnovala audit/validaci a konečné rozhodnutí
by bylo na úřadu. Opatření týkající se názvu odrůdy a sestavení Společného katalogu zůstává v stávající
podobě. V tomto scénáři by veńkeré administrativní úkoly na úrovni EU zůstaly v kompetenci CPVO.
Kromě toho, pro testování uņitné hodnoty (VCU) budou vypracovány harmonizované a
podrobnějńí EU kritéria na základě poņadavků stanovených v členských státech. To by umoņnilo
začlenit nebo dát větńí váhu pro kritéria důleņitá pro společnost: odolnost k chorobám, riziko
přítomnosti mykotoxinů, nutriční hodnota apod. Některé z kritérií by byly povinné (zdravotní stav a
přírodní prostředí) a některé dalńí volitelné (výnos a hodnota z hlediska uņivatelských aspektů). Tato
"odlehčená verze VCU" by se mohla týkat například odolnosti k chorobám a byla by vhodná pro
hospodaření s nízkými vstupy.
Je zde opatření týkající se povinnosti, kdy členský stát nabídkou testů DUS a VCU chrání zájmy
malých a středních podniků, které nemusí mít prostředky, aby testy prováděly samy. Členské státy
zajistí, aby referenční sbírky byly udrņovány a vzorky rozmnoņovacího materiálu byly k dispozici pro
výkon těchto zkouńek.
Legislativa i nadále stanovuje podrobné poņadavky na postup a kritéria certifikace rozmnoņovacího
materiálu. Nicméně, zkouńky partií mnoņitelského materiálu pěstovaných plodin jsou prováděny
firmami pod úředním dohledem a rozhodnutí jsou vydávána národním úřadem.
Registrace nebo seznam ńlechtitelů a dodavatelů - ńlechtitelé a dodavatelé jsou zapsáni úřadem jako
předpoklad pro delegování praktických činností spojených s popisem vlastností odrůd a certifikace
partií rozmnoņovacího materiálu, který je uváděn na trh.
Zvláńtní opatření umoņņuje i nadále pouņití “konzervovaných“ odrůd a krajových odrůd, pro
odrůdy zeleniny bez vlastní obchodní hodnoty a pro směsi pícnin. Nicméně, jako přiměřený je
povaņován nezbytný dohled nad dodrņováním tohoto ustanovení s ohledem na současnou a očekávanou
budoucí velikost těchto trhů, která je stále problematické a mohla by připadat v úvahu některá dalńí
odlehčení méně přísných poņadavků (akceptování odrůd atd.).
Třetí varianta je v registraci odrůd zaměřena na zlepńení flexibility pro ńlechtitele, dodavatele a
odběratele osiv a sadby. Podle tohoto scénáře je registrace dodavatelů povinná a základní kritéria pro
produkci a reprodukci by tak mohla být vytvořena pohyblivě k situaci, kdy existuje více kontrolních
procesů neņ kontrol produkce. Odrůdy také musejí být registrovány, a jsou navrņena dvě schémata, tak
aby jak dodavatelé tak uņivatelé si mohli vybrat. Také v tomto scénáři by veńkeré administrativní úkoly
na úrovni EU byly přisouzeny CPVO.
(1) První úroveņ: Povinná 'lehká registrace' ze vńech odrůd vńech druhů rostlin, včetně těch, pro
které nejsou stanoveny ņádné specifické poņadavky pro uvedení na trh.
Vńechny odrůdy plodin, na něņ se vztahuje právní předpisy na trh EU, jsou registrovány v EU
katalogů, zatímco národní katalogy by mohly i nadále existovat. Tato registrace je doprovázena
harmonizovaným popisem odrůdy administrovanou ņadatelem. Testování VCU není nutné pro tuto
kategorii osiva a sadby. Existují základní obecná pravidla, pokud jde o zdraví a vhodnost pro účel, jakoņ
i pro označování. Přísluńné orgány by prováděly kontrolu uvádění na trh, se zaměřením zejména na jeho
označování. Působnost právních předpisů pro marketing bude znovu prověřována a například můņe
14
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
určité skupiny rozmnoņovacího materiálu druhů nebo plodin, které jsou uváděny na trh pouze
v uzavřených okruzích (jako například okrasné nebo osivo řepy) vyjmout.
(2) Druhá úroveņ: Dobrovolná registrace testovaných odrůd
Dobrovolný evropský katalog "testovaných odrůd" je zřízen pro odrůdy vńech plodin, na něņ se
vztahují právní předpisy pro marketing EU. V této souvislosti je, ņe pouze odrůdy na základě oficiálních
(nebo zkouńek pod úředním dohledem) zkouńek, které vyhověly DUS a kriteriím udrņitelnosti (v zásadě
odolnost chorobám, odolnost na nepříznivé podmínky vnějńího prostředí) mají právo na přístup do
katalogu a jsou oprávněné být obchodovány s nějakým druhem loga Evropské zkouńené odrůdy.
Organizace DUS a testů udrņitelnosti testování by měly být v souladu se scénářem 2, ale nejméně
jeden rok testů DUS vyńetření musí provádět úřední subjekty členských států. Certifikace osiva je
prováděna pod úředním dohledem a bude omezena na "testované" odrůdy. Certifikace není povinnost,
ale je přeměněna na právo a pouze testované odrůd by mohly mít na ņádost dobrovolnou certifikaci EU
(např. logo EU). To umoņņuje flexibilitu jak pro dodavatele a zákazníky osiv a sadby.
Registrace ńlechtitelů a dodavatelů – vńichni ńlechtitelé a dodavatelé jsou registrováni, takņe je
moņné sledování jejich činností. V ideálním případě této registrace by měla být platná jak pro
rostlinolékařský reņim EU, tak pro legislativu marketingu rozmnoņovacího materiálu. To slouņí k
sledovatelnosti v obecném kontextu odpovědnosti výrobce a dodavatele. Měl by platit koncept
monitorování intenzity rizika.
Přístup k ochraně odrůdy/specializovaným trhům - Jelikoņ zde není povinné testování odrůd a
ņádná povinná certifikace rozmnoņovacího materiálu, bude mít výrobce uchovávaných odrůd nebo malí
dodavatelé prospěch z lehčího reņimu.
Čtvrtá varianta navrhuje zjednoduńení systému centralizací a harmonizací.
Registrace odrůd - v tomto scénáři by CPVO měl být zmocněn ke koordinování a rozhodování o
registraci odrůdy, která zahrnuje testy DUS a také test na udrņitelnost (viz scénář 2 a 3). Stanice pro
testování DUS jsou umístěny v členských státech. Mají být "akreditované" na základě auditů
provedených CPVO v souladu s přísnými kritérii pro posuzování. CPVO spravuje databázi referenčních
kolekcí na úrovni EU a definuje seznam referenčních odrůd, které budou muset být pouņity při testování
odlińnosti kandidátů na odrůdy. [Pozn.: Zkuńební stanice, které by hodnotily pouze odrůdy, které se
vyrábějí pouze pro vývoz do třetích zemí v souvislosti s ochranou odrůd by nemusely být
akreditovány]. Fyzicky jsou referenční kolekce udrņovány ve vybraných stanicích pro testování DUS.
Národní katalogy by mohly jeńtě existovat vedle společných katalogů. Mohly by obsahovat
dodatečné informace, uņitné hodnoty, které byly schváleny na národní úrovni, nebo by mohly hrát roli
pro druhy, které nejsou zahrnuty v právních předpisech pro trh EU.
Certifikace osiv a sadby - u certifikace by centralizací bylo dosaņeno lepńího sladění
odstraņováním stávajících horizontálních ustanovení, umoņņující členským státům uplatņovat přísnějńí
ustanovení na jejich vlastní domácí produkci osiv a sadby.
Registrace ńlechtitelů a dodavatelů - ńlechtitelé a dodavatelé by byli registrováni, takņe je moņné
sledování jejich činností. V ideálním případě této registrace by měla být platná jak pro fytosanitární
reņim rostlin EU a pro osivo a sadbu. To slouņí k sledovatelnosti v obecném kontextu odpovědnosti
výrobce a dodavatele. Měl by platit koncept monitorování intenzity rizika
Přístup ke konzervovaným odrůdám/specializovaným trhům - uchovávané odrůdy mají silnou
vazbu na jejich oblast původu. Centralizované hodnocení těchto odrůd s ohledem na jejich význam pro
zachování místní agro-biodiverzity je obtíņné. Implementování na míru ńitých reņimů by bylo
problematické. Proto by scénář neměl v tomto bodě aplikovat ņádné změny.
Pátá varianta scénáře představuje zruńení právních předpisů EU pro odrůdy osivo a sadbu.
Neuvaņuje se zde o zruńení právních předpisů EU pouze pro část plodin. Je to nicméně moņná součást
reņimu registrace odrůd, tak jak je popsáno v první úrovni podle 3. variantě scénáře.
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
15
Registrace odrůd – zde tento scénář by znamenal, ņe by neměly být ņádné právní poņadavky na
úrovni EU a neexistovaly by ņádné oficiální testy a registrační systémy odrůd zemědělských plodin,
zeleniny, ovocných rostlin, keřů a lesních kultur.
Certifikace osiva a sadby - stejně tak by nebyla moņná certifikace osiva a sadby na základě
předpisů EU.
Registrace ńlechtitelů a dodavatelů - není nutná z hlediska obchodu s osivem a sadbou. Jakákoliv
taková registrace by měla svůj základ v rostlinolékařském reņimu rostlin nebo v jiných právních
předpisech, které se na ně vztahují.
Přístup ke konzervovaným odrůdám / specializovaným trhům - tato varianta by znamenala, ņe by
neměly být ņádné právní poņadavky na úrovni EU, a tudíņ by neexistoval ņádný oficiální systém
testování a registrace těchto odrůd.
Stanovisko ČMŠSA: plně podporuje transfer činností do soukromého sektoru pod supervizí státu,
zejména pak aktivní podíl soukromého sektoru na certifikaci osiv, částečné zajińťování zkouńek uņitné
hodnoty (VCU). Aktivní podíl soukromého sektoru na zkouńkách DUS vńak bude u celé řady plodin
problém a budou ho moci realizovat jen silné nadnárodní společnosti, coņ by zřejmě přispělo k dalńí
globalizaci sektoru a problémům malých a středních firem. Upozorņujeme v této souvislosti na
negativní dopad globalizace na biodiverzitu. Zajińtění státních zkouńek DUS v jednotlivých členských
zemích musí být zachováno. Propojení evropské legislativy pro odrůdy, osivo a sadbu
s rostlinolékařským reņimem a vazbou na kvalitu potravin a ochranu spotřebitele přinese zřejmě i
organizační změny v institucích zodpovědných za tuto činnost. Pro ČMŃSA je organizační struktura
ÚKZÚZ aņ druhořadá. Zásadním poņadavkem ČMŃSA je zachování odborných činností ve sféře DUS,
registrace odrůd a zkuńebnictví. To znamená kromě nezbytné kontrolní činnosti zachování zkuńebnictví,
které je nutným předpokladem a zázemím pro odborné a fundované provádění kontroly.
Z těchto důvodů podporujeme změny maximálně do varianty 2.
Zbývající varianty jsou nepřijatelné, protoņe vedou buď k přílińné málo funkční a drahé centralizaci
činností, nebo povedou k zjednoduńení obchodu s osivem a odrůdami, avńak na úkor ztráty objektivních
informací o odrůdách, sníņení kvality osiv a to by mohlo být příliń drahé. Úloha Evropského
odrůdového úřadu (CPVO) by měla být limitována na bezchybnou a rychlou kompilaci Společného
katalogu odrůd, měl by koordinovat pojmenování odrůd, tak aby nedocházelo k duplicitám a
koordinovat DUS, tak aby dońlo k jejich částečné harmonizaci mezi členskými zeměmi. Návrhy na
zavádění jakýchkoliv změn v technických protokolech DUS musí být prováděny citlivě, hodnocení
nových znaků musí být zvladatelné v členských zemích a musí být stanovováno přechodné období při
zavádění takovýchto změn.
Důleņitou připomínku má ČMŃSA k Nařízení Komise (ES) č. 217/2006 ze dne 8. února 2006,
pokud jde o oprávnění členských států dočasně povolit uvádění na trh osiva, které nevyhovuje
poņadavkům z hlediska minimální klíčivosti. Stávající nařízení je nevyhovující a neplní svůj účel a
zejména u ozimých plodin je systém pomalý a ohroņuje včasný zásev. Mělo by být v pravomoci členské
země rozhodnout, zda nedostatek osiva bude řeńit prostřednictvím Komise, nebo zda vydá sám
rozhodnutí, které komisi pouze oznámí.
Závěr
Právní rámec ńlechtění a semenářství, včetně ochrany práv je zásadní pro budoucnost malých a
středních firem v České republice. Efektivní a vymahatelná ochrana ńlechtitelských práv můņe kromě
lepńího zajińtění financování ńlechtitelských práv i sníņit náklady na výběr náhrad za pouņití
farmářských osiv. Nová legislativa pro obchod s odrůdami a osivem má za hlavní cíl sjednocení,
zjednoduńení, zlevnění systému a odstranění zbytečné administrativní zátěņe. Je zde snaha o
centralistický přístup ve scénářích 3 a 4, zejména ve vztahu k DUS. Úloha Evropského odrůdového
úřadu (CPVO) by se měla soustředit na kompilaci Společného katalogu odrůd, koordinaci pojmenování
odrůd a koordinovat DUS, tak aby dońlo k jejich částečné harmonizaci mezi členskými zeměmi. Dle
16
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
nańeho názoru je třeba i v semenářské legislativě a zejména v oblasti registrace odrůd, certifikaci osiva a
právní ochrany zachovat určitou samostatnost a nezávislost na bruselských strukturách. Centrální pojetí
zkouńek uņitné hodnoty bylo odmítnuto aņ na základě striktního nesouhlasu farmářských organizací
v Evropě. ČMŃSA koncept teritoriálních zkouńek jednoznačně odmítla jiņ v roce 2008 a dlouhodobé
ignorování tohoto stanoviska, jakoņ i dalńí zkuńenosti z jednání na úrovni ESA ukazují, ņe názor jedné
asociace neznamená nic v evropských strukturách. Proto se ČMŃSA snaņí dlouhodobě koordinovat
společný postup ńlechtitelů a semenářů z nových členů EU. Je ņádoucí, aby stejný názorový postoj
k tvorbě nového semenářského nařízení projevovali i zástupci státu při jednáních v Bruselu a rovněņ i
oni koordinovali svoje postoje se svými partnery z Polska, Slovenska a dalńích nových členských států.
Stanovisko ČMŃSA reprezentuje názor ńlechtitelského a semenářského sektoru a větńina těchto
stanovisek je v souladu s názorem Agrární komory ČR.
Literatura
ANONYM (2005). Council of European Union 13694/05, Brussels, 28 October 2005, 3 s.
ANONYM (2010). Problem definition and policy options for impact assessment – review of the legislation on marketing
seed and plant propagating material (S&PM), Draft working paper of the Commission services, Brusel 2010, 6s
SCHUSTER (1997). In: FARACK M. (2008). Tendenzen und Einflussfaktoren auf die Ertragsentwicklung bei Winterweizen
in Mitteldeutschland - Fachveranstaltung `Qualitätsgetreide, 09. Sept. 2008 Groitzsch, 49 s.
Contact adress: Ing. Ladislav Rosenberg, Českomoravská šlechtitelská a semenářská asociace, Zelený
pruh 99, 140 00 Praha 4, E-mail: [email protected],
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
17
PŘÍNOS ŠLECHTĚNÍ NOVÝCH ODRŮD PRO ROSTLINNOU
VÝROBU
Benefit of New Varieties Breeding for Plant Production
Jiří Hartmann, Vladimíra Horáková
ÚKZÚZ Brno
Abstract
Breeding benefit of new winter wheat varieties was evaluated in the period 1970-2010. Statistical
file was consisted from data of 133 varieties on 22 localities minimally 3 years in VCU testing.
Results of longtime set of variety experiments confirmed not only important influence of varieties
on yield, but mainly permanent increase of performance of new winter wheat varieties. Average annual
increase of yield was 77 kg per hectare. Decade differences were between 63 to 100 kg per hectare.
Keywords: winter wheat, varieties, breeding benefits, yield
Souhrn
Byl hodnocen přínos ńlechtění nových odrůd u pńenice ozimé v letech 1970-2010. V hodnocení
bylo zahrnuto 133 odrůd na 22 lokalitách zkouńených po dobu minimálně 3 let ve zkouńkách výkonu
UKZUZ.
Zjińtěný průměrný roční nárůst výnosu byl 77 kg.ha-1. V jednotlivých dekádách se pohyboval od 63
do 100 kg.ha-1 za rok. Výsledky dlouholeté série odrůdových pokusů potvrdily nejen významný
genetický podíl odrůdy na výnosu, ale předevńím neustálé zvyńování výkonnosti nově vyńlechtěných
odrůd ozimé pńenice.
Klíčová slova: ozimá pšenice, odrůdy, přínos šlechtění, výnos
Úvod
Ńlechtění nových odrůd má v rámci rostlinné výroby nezastupitelnou roli. Odrůda je jedním ze
základních intenzifikačních faktorů, bez kterých by nebylo v zemědělství pokroku. V nańí práci
provádíme hodnocení odrůd pouze z pohledu úrovně výnosového potenciálu. Odrůda s sebou nese také
dalńí vlastnosti, které uņivatel můņe dokonce upřednostņovat – kvalita, odolnost proti napadení
chorobami, odolnost stresům, a dalńí. Tyto vlastnosti je ale větńinou problematické matematicky
jednoznačně definovat.
Metodika
ÚKZÚZ, Národní odrůdový úřad kaņdoročně zakládá výkonové zkouńky, ve kterých jsou společně
hodnoceny registrované odrůdy a perspektivní novońlechtění. U pńenice ozimé jsou pokusy umístěny na
více neņ dvou desítkách lokalit ve vńech zemědělských výrobních oblastech ČR. Pro nańe hodnocení
jsme zvolili výsledky odrůdových pokusů provedených v letech 1970-2010, ze kterých jsme odhadli
výnosový trend v rámci celé ČR, odděleně podle zemědělských výrobních oblastí a ve čtyřech časových
obdobích podle převládajícího původu zkouńených odrůd. Dále jsme kvantifikovali podíl pokusného
místa, roku a odrůdy na výnosu zrna.
18
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Vybráno bylo 133 odrůd, které byly zkouńeny nejméně po dobu tří let, v jednotlivých letech se
jejich počet pohyboval mezi 8 aņ 45. Názvy jednotlivých odrůd včetně jejich rodokmenu a počtu let, ve
kterých byly zkouńeny, jsou uvedeny v tabulce 1. Nejdelńí časová řada byla k dispozici u odrůdy
Samanta (21 let). Lokality byly vybírány s ohledem na co nejvyńńí počet vyhodnocených pokusů
v rámci námi sledovaného období. Jejich seznam, doplněný o základní agroekologické charakteristiky,
je uveden v tabulce 2.
Tab 1. Charakteristika zkušebních míst
Zkuńební stanice
Zkuńební Nadmořská
oblast
výńka (m)
Lednice na Moravě
Uherský Ostroh
Znojmo - Oblekovice
Brno-Chrlice
Čáslav - Filipov
Nechanice
Pusté Jakartice
Sedlec
Věrovany
Ņatec
Chrastava
Jaroměřice nad Rok.
Kujavy
Libějovice
Staņkov
Trutnov
Domanínek*
Horaņďovice
Hradec nad Svitavou
Lípa
Vysoká
Krásné Údolí
K
K
K
Ř
Ř
Ř
Ř
Ř
Ř
Ř
O
O
O
O
O
O
B
B
B
B
B
P
171
196
242
190
260
235
295
300
207
285
345
425
260
460
370
450
572
475
450
505
585
647
Dlouhodobá
průměrná
teplota t30
(°C)
9,6
9,1
9,3
9,0
8,9
8,8
8,3
8,9
8,7
9,0
8,0
8,0
8,2
7,9
8,1
7,2
6,5
7,8
7,4
7,5
7,1
6,3
Dlouhodbý
průměrný
úhrn sráņek
s30 (mm)
461
521
435
451
555
597
584
520
502
439
738
481
604
563
537
708
651
585
616
594
611
602
Půdní typ a
druh nový
Počet
roků
ČMm - h
KMm - h
ČMm - h
FMm - h
ČMh - h
HMm - h
HMl - h
ČMh - h
ČMh - h
ČMh - jh
HMl - ph
HMm - jh
LMm - h
KMm - ph
HMm - h
KMm - ph
PZk - h
KMm - ph
HMm - jh
KMg - ph
LMg - h
KMm - hp
32
40
31
40
40
35
34
35
38
35
32
38
37
40
38
37
39
30
36
34
39
35
* Dlouhodobá průměrná teplota t50 a dlouhodobý průměrný úhrn srážek s50 (1901-1950)
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
19
Tab 2. Přehled hodnocených odrůd
Odrůda
Mironovská
Jubilejná
Kavkaz
Grana
Zora
Kańtická
osinatka
Jubilar
H.Qualitas
Iljičovka
Lena
Solaris
Slavia
Sava
Hela
Końútka
Istra
Odra
Vala
Regina
Zdar
Iris
Viginta
Agra
Danubia
Hana
Mara
Roxana
Selekta
Sparta
Ilona
Vlada
Sofia
Senta
Branka
Simona
Vega
Torysa
Samanta
Lívia
Rexia
Blava
Bruta
Sida
Mona
Siria
Asta
Trane
Astella
Boka
Samara
Estica
Ina
Alka
Brea
Bruneta
Ritmo
Saskia
Athlet
Ebi
Alana
Versailles
Ńárka
Elpa
Tower
Contra
Nela
Solara
20
Registrac
e
1966-92
1971-76
1972-76
1975-83
1971-79
Stát
Udrņovatel
SUN Mironovka
SUN Mironovka
SUN Krasnodar
PL Choryň u Poznaně
ČR Úhřetice
1954-73
1969-79
1963-73
1975-85
1975-79
1976-86
1976-91
1976-81
1979-88
1981
1979-85
1981-89
1980-89
1982
1983-97
1983-97
1984-07
1985-94
1984-97
1985-07
1984-90
1985-91
1985-94
1988-00
1989-07
1990-06
1990-00
1991-95
1988-93
1991-00
1992-00
1992-04
1993
1991-08
1994-07
1992-07
1994-06
1993-07
1994
1994
1994
1994-04
1995
1995-06
1995
1995
1995-00
1995
1996-06
1996-06
1996-07
1996
1996-07
1997
1997
1997
1997
1998-04
1998
1998-08
1998-08
1998-08
ČR Kaštice
NSR H. Schweiger, Feldkirchen
DDR Hadmersleben
SUN Mironovka
ČR Úhřetice
SK Solary
ČR Semčice
YUG Novi Sad
ČR Hrubčice
SK HORDEUM s.r.o.
SK Solary
ČR Hrubčice
ČR Hrubčice
ČR SELGEN, a.s.
ČR Úhřetice
SK Bučany
SK SELEKT, VŃÚa.s.
SK Solary
SK Solary
ČR Hrubčice
ČR Úhřetice
SK Bučany
ČR Stupice
ČR Stupice
SK SELEKT, VŃÚa.s.
ČR Société RAGT 2n
ČR Stupice
ČR Stupice
ČR Branišovice
ČR Stupice
ČR PLANT SELECT
SK VÚRV SK
ČR SELGEN, a.s., Stupice
SK HORDEUM s.r.o.
SK ISTROPOL Solary a.s.
SK SELEKT, VŃÚa.s.
ČR Société RAGT 2n
ČR SELGEN, a.s.
ČR SELGEN, a.s.
ČR SELGEN, a.s.
ČR SELGEN, a.s.
D
KWS LOCHOW GMBH
SK ISTROPOL Solary a.s.
ČR Société RAGT 2n
ČR SELGEN, a.s.
NL Limagrain Nederland B.V.
ČR PLANT SELECT
ČR SELGEN, a.s.
ČR Société RAGT 2n
ČR Société RAGT 2n
NL Limagrain Nederland B.V.
ČR SELGEN, a.s.
D
KWS LOCHOW GMBH
D
Limagrain-Nickerson GmbH
ČR SELGEN, a.s.
NL Limagrain Nederland B.V.
ČR SELGEN, a.s.
D
KWS LOCHOW GMBH
NL Limagrain Nederland B.V.
D
Saatzucht Breun
ČR Limagrain Central Europe Cereals
SK ISTROPOL Solary a.s.
Zkouńe
na roků
15
11
7
11
7
3
9
3
11
3
9
15
3
11
16
4
10
10
18
15
14
13
10
12
17
8
7
10
11
14
9
7
7
3
7
9
9
21
5
8
8
8
7
7
10
7
6
8
6
7
10
5
10
7
4
5
8
5
10
11
8
9
5
4
5
8
3
Zkouńe
na roků
7
8
5
10
5
Odrůda
Semper
Corsaire
Sepstra
Vlasta
Record
Registrac
e
1999-08
1999-09
1999-08
1999
1999-09
Stát
NL
F
D
ČR
D
Udrņovatel
Limagrain Nederland B.V.
SAS Florimond Desprez
KWS LOCHOW GMBH
SELGEN, a.s.
Saatzucht Breun
Rialto
Complet
Sulamit
Drifter
Ludwig
Niagara
Apache
Batis
Svitava
Windsor
Banquet
Rheia
Mladka
Trend
Bill
Clever
Meritto
Karolinum
Ilias
Globus
Alibaba
Clarus
Rapsodia
Cubus
Caphorn
Hedvika
Darwin
Akteur
Etela
Barroko
Heroldo
Biscay
Florett
Sakura
Simila
Anduril
Dromos
Raduza
Buteo
Eurofit
Kerubino
Barryton
Manager
Pitbull
Hermann
Bohemia
Mulan
Bakfis
Orlando
Sultan
Kodex
Megas
Helmut
Federer
Brilliant
Seladon
Iridium
RW Nadal
Henrik
Aladin
Brentano
1999-09
2000-10
2000
2000-10
2000
1999-09
1999
2001
2001
2001
2001
2002
2002
2002-07
2002
2002
2003
2003
2003
2003
2003
2003
2003
2004
2004
2004
2004
2004
2006
2005
2005
2005
2006
2007
2006
2006
2006
2006
2006
2006
2007
2007
2007
2008
2007
2007
2007
2008
2008
2008
2008
2008-10
2008
2009
2009
2009
2009
2010
2010
2010
2010
GB
D
ČR
D
A
ČR
F
D
ČR
D
ČR
ČR
ČR
D
D
GB
ČR
NL
NL
D
D
GB
GB
D
GB
NL
D
D
ČR
F
F
D
F
ČR
ČR
NL
D
ČR
D
AT
D
F
D
D
F
ČR
D
ČR
DK
ČR
D
D
A
ČR
D
ČR
F
ČR
F
D
D
Société RAGT 2n
Saatzucht Firlbeck
SELGEN, a.s.
Limagrain-Nickerson GmbH
Probstdorfer Saatzucht GmbH
RAGT Czech s.r.o.
Nickerson International Research SNC
FR. STRUBE Saatzucht
SELGEN, a.s.
Saatzucht Breun
RAGT Czech s.r.o.
SELGEN, a.s.
SELGEN, a.s.
KWS LOCHOW GMBH
NORDSAAT Saatzucht GmbH
Société RAGT 2n
SELGEN, a.s.
Limagrain Central Europe Cereals
Limagrain Nederland B.V.
NORDSAAT Saatzucht GmbH
Saatzucht Firlbeck
Société RAGT 2n
Société RAGT 2n
KWS LOCHOW GMBH
Société RAGT 2n
Limagrain Nederland B.V.
SELGEN, a.s.
Deutsche Saatveredelung AG
Limagrain Central Europe Cereals
Société RAGT 2n
Société RAGT 2n
Dr. J. Ackermann & Co. Saatzucht
Société RAGT 2n
SELGEN, a.s.
SELGEN, a.s.
Limagrain Nederland B.V.
FR. STRUBE Saatzucht
SELGEN, a.s.
KWS LOCHOW GMBH
Saatzucht LFS Edelhof
Saatzucht Schmidt
Société RAGT 2n
Schweiger-Weizen GbR
Saatzucht Breun
Nickerson International Research SNC
SELGEN, a.s.
NORDSAAT Saatzucht GmbH
RAGT Czech s.r.o.
Sejet Planteforaedling I/S
SELGEN, a.s.
KWS LOCHOW GMBH
FR. STRUBE Saatzucht
Saatzucht Donau
RAGT Czech s.r.o.
Lantmännen SW Seed Hadmersleben
SELGEN, a.s.
SARL Adrien Momont et Fils
RAGT Czech s.r.o.
Nickerson International Research SNC
Deutsche Saatveredelung AG
Saatzucht Breun
7
9
10
9
13
5
9
9
8
4
9
9
8
4
6
5
9
6
7
8
7
7
9
9
5
8
7
9
7
4
4
8
5
5
5
3
7
3
5
7
6
5
5
4
3
3
6
3
5
5
4
4
3
4
4
4
4
3
3
3
3
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Během sledovaného období dońlo k určitým změnám v metodice pokusu, předevńím z hlediska
předplodiny a hnojení dusíkem. Nejvíce zastoupenou předplodinou byly jeteloviny, které měly
dominantní postavení do roku 1994 a v pozdějńím období byly z velké části nahrazeny luskovinami a
řepkou (tab. 4). Dusíkaté hnojení se pohybovalo letech 1970-73 na úrovni 30 - 90 kg.ha-1 a v dalńích
letech bylo zvýńeno na úroveņ 80 - 120 kg.ha-1. Důleņitým mezníkem byl rok 1992, kdy byla přesunuta
podzimní aplikace do jarního období. Základní parametry pokusů jsou uvedeny v tabulce 3.
Tab. 3: Základní parametry pokusů
Počet lokalit
Počet odrůd
Velikost parcely (m2)
1970-71
1972-92
1993-04
Počet zkouńených roků
Výnos t/ha
Rozpětí
8-22
8-49
25
15
10
3 - 21
0,42-13,01
Průměr
19
24
Tab. 4: Podíl předplodin
Jeteloviny
52%
Luskoviny
23%
Okopaniny
2%
Obilniny
27%
Řepka
9%
7
7,55
Komponenty rozptylu a efekty roků míst a odrůd pokusné série byly stanoveny metodou residuální
maximální věrohodnosti z modelu trojného třídění. Vzhledem k neortogonalitě série pokusů byl pouņit
model bez interakce. Poté byly původní odrůdové průměry adjustovány redukováním vlivů prostředí roků a pokusných míst - a dále hodnoceny regresní analýzou. Parametry regresní funkce byly stanoveny
váņenou metodou nejmenńích čtverců s vahami odpovídajícími reciprokým hodnotám četností výnosů
odrůd v jednotlivých letech.
Výsledky
Z hodnocení série pokusů v tabulce 5 je zřejmé, ņe se na celkové proměnlivosti výnosu relativně
vysoce podílel ročník (20,0 %) a odrůdy (19,7 %). Relativně niņńí vliv pokusných míst je moņné
vysvětlit umístěním pokusných stanic do nejlepńích agroekologických podmínek jednotlivých
výrobních oblastí. Vysoká pokusná chyba zahrnuje i vńechny interakce pro odrůdy, pokusná místa i
ročníky.
Tab. 5: Analýza rozptylu a odhady komponent rozptylu
Komponenty rozptylu
Zdroj proměnlivosti
df
MS
abs.
rel.
chyba
Roky
40
157,634 0,5459
19,95
0,1231
Místa
21
187,718 0,2205
8,06
0,0686
Odrůdy
132
16,211 0,5398
19,72
0,0687
Chyba
18 565
1,429 1,4307
52,27
0,0148
Významnost
< 0,01
< 0,01
< 0,01
< 0,01
Série pokusů byla analyzována jako celek, pro jednotlivé zemědělské výrobní oblasti a pro čtyři
časová období (1970-1980, 1981-1990, 1991-2000, 2001-2010). Výsledky regresní analýzy vyjadřující
meziroční nárůst výnosu zrna v jednotlivých směrech hodnocení jsou uvedeny v tabulce 6. Základní
biometrické charakteristiky, trend a koeficient korelace jsou statisticky velmi vysoce významné.
Vysokou proměnlivost výnosů dokumentují jejich minimální a maximální hodnoty a variační
koeficient.
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
21
Tab. 6: Biometrické charakteristiky pokusných sérií
Pokusná série
Celé období
1970 - 1980
1981 - 1990
1991 - 2000
2001 - 2010
n
18 759
2 371
4 324
5 385
6 679
x
7,55
6,25
6,87
7,59
8,42
xmin
1,11
1,12
1.11
2,30
1,48
xmax
12,26
10,10
11,28
11,56
12,26
Vx
19,5
21,1
17,5
17,3
14,5
B
0,077
0,063
0,050
0,100
0,075
S.E. B
0,001
0,008
0,006
0,006
0,006
r
0,5230
0,1590
0,115
0,223
0,160
Dosaņené výsledky potvrdily vysoký meziroční přírůstek výnosu za období let 1970-2010, který
dosáhl 77 kg.ha-1 za rok Pro zjińtění plynulosti výnosového trendu byla pokusná série dále rozdělena na
čtyři části. První část, vymezená roky 1970 aņ 1980, byla charakteristická vysokým podílem odrůd
vyńlechtěných v tehdejńím Sovětském svazu nebo odrůd z nich odvozených. V druhém období, od roku
1981 do 1990, byly převáņně zkouńeny odrůdy českého a slovenského ńlechtění. Nárůst výkonnosti
odrůd byl v těchto obdobích obdobný, 63 resp. 52 kg.ha-1 za rok. V období 1990-2000, kdy dońlo
k nárůstu zastoupení odrůd vyńlechtěných v západní Evropě, byl zjińtěn nejvyńńí trend, 100 kg.ha-1 za
rok. V posledním sledovaném období 2001-2010 se výnosový trend sníņil na úroveņ 75 kg.ha-1 za rok.
Niņńí korelační závislost byla v těchto časových obdobích ovlivněna relativně nízkým počtem roků.
Závěr
Výsledky dlouholeté série odrůdových pokusů potvrdily nejen významný genetický podíl odrůdy
na výnosu, ale předevńím neustálé zvyńování výkonnosti nově vyńlechtěných odrůd ozimé pńenice.
Pozitivní trend byl prokázán ve vńech námi zvolených časových obdobích.
Contact Address: Ing. Jiří Hartmann, CSc., ÚKZUZ Brno, Hroznová 656 06 Brno
22
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
TRENDY VE VYUŢÍVÁNÍ FARMÁŘSKÝCH OSIV
Trends in Certified Seed Using
Pavel Kutmon
Limagrain Central Europe Cereals, s.r.o.,
Druţstvo vlastníků odrůd
Abstract
Variety Owners´ Cooperative (Druņstvo vlastníků odrůd – DVO) monitors using of FSS since
2002. The trend to use FSS instead of certified seed increase in whole EU and also in CR. Portion of
FSS seed increased from 15 to 28 % at winter wheat and barley varieties between 2006 - 2010. This
trend brings a short-term financial effect for farmers, but lot of risks as regards quality of seed, variety
origin and purity. Breeders lose financial sources for development of a new varieties and they are forced
to better protect own varieties in this case and control using of farm saved seed. This trend might have a
negative effect as regards competitiveness of the Czech farmers and breeders.
Keywords: certified seed, FSS, plant variety protection, farmers, breeders
Souhrn
Druņstvo vlastníků odrůd monitoruje vyuņívání farmářských osiv od začátku svého vzniku v roce
2002. Mnoņství farmářských osiv má rostoucí trend v celé Evropě, nejen v České republice. Pouņití
farmářského osiva přináńí krátkodobý finanční efekt pro farmáře, ale také můņe znamenat velké riziko,
z pohledu kvality osiva, jeho pravosti a čistoty. Touto cestou ńlechtitelé ztrácejí část finančních zdrojů
pro tvorbu nových odrůd a jsou proto nuceni uplatņovat lepńí ochranu svých odrůd a kontrolovat
uņívání farmářských osiv. Tento trend můņe mít negativní efekt také na konkurenceschopnost českých
ńlechtitelů, ale zpětně i na české farmáře, kteří nemusí mít moņnost v budoucnu koupit tuzemské
odrůdy.
Klíčová slova: certifikované osivo, farmářské osivo, právní ochrana odrůd, farmáři, šlechtitelé
Úvod
Druņstvo vlastníků odrůd sleduje a eviduje vyuņívání farmářského osiva právně chráněných odrůd
jiņ od roku 2002. Statistické vyhodnocení do dneńní doby jednoznačně ukazuje na trend neustálého
nárůstu ve vyuņívání farmářských osiv prakticky u vńech druhů polních plodin, kde je farmářské osivo
povoleno.
Zastavení tohoto nepříznivého vývoje je vzhledem ke sloņité situaci v celém oboru a kolísavým
výkupním cenám zemědělských komodit nereálné. Ekonomické důvody nutí pěstitele dávat přednost ve
vyuņívání osiva z vlastní sklizně před nakupovaným certifikovaným osivem.
Vyuņívání farmářských vńak přináńí kromě ekonomických efektů i řadu rizik.
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
23
Pěstitelská rizika při vyuţívání farmářských osiv
farmářským osivem se ztrácí genetická identita odrůdy, dochází k riziku nevyuņití plného
genetického potenciálu odrůdy
- farmářské osivo nemá ověřený zdravotní stav na choroby přenosné osivem
- u farmářského osiva pěstitel nezná osivové hodnoty
- při neprofesionálním čińtění a moření farmářského osiva nelze dosáhnout takové kvality, jaká je
dosahována na moderních čistících linkách a mořících zařízeních čistících stanic osiv u
semenářských organizací
- u farmářského osiva není zaručena odrůdová pravost a čistota, která je významná zejména u
sladovnického ječmene a potravinářské pńenice
Při uvědomění si vńech těchto rizik a připočtení i vńech přísluńných nákladů, které se musí
k pouņití farmářských osiv zohlednit, vychází i ekonomický efekt jinak, neņ je ve zjednoduńené formě
chápán.
-
Vyuţívání farmářských osiv ve sklizňových letech 2007 - 2010 (v %)
30,00
25,00
20,00
15,00
10,00
5,00
0,00
2006 / 2007 / 2008 / 2009 / 2007 2008 2009 2010 2007 2008 2009 2010 2006 / 2007 / 2008 / 2009 /
2007 2008 2009 2010
2007 2008 2009 2010
Pšenice setá ozimá
Pšenice setá jarní
Ječmen jarní
Ječmen ozimý
Nárůst ve vyuņívání farmářských osiv na úkor certifikovaného rozmnoņovacího materiálu
dokazuje, ņe role čistoty odrůdy a kvality osiva je pěstiteli podceņována. Osivo je přitom povaņováno za
výchozí bod, první determinant budoucího vývoje rostliny a v důsledku toho i hlavním klíčem
k úspěchu při jejím pěstování.
Pod kvalitou osiva se rozumí popis celkové hodnoty osiva pro zamýńlené účely. Je sloņený
z genetických charakteristik osiva a z dalńích faktorů majících vliv na jeho vývoj, zrání a
skladovatelnost. Pouņití kvalitního osiva jednak zajistí efektivnost vkladů do pěstování, ale také můņe
redukovat základní vstupy, jako je chemické ońetření zaměřené na likvidaci ńkodlivých organizmů a
plevelů.
Mezi základní poņadavky fyziologické kvality osiva patří čistota, klíčivost, energie klíčivosti a
zdravotní stav. Zejména klíčivost a energie klíčivosti jsou rozhodující pro dobrou, rovnoměrnou
vzcházivost a rychlost počátečného růstu. Naopak, ńpatné hodnoty těchto faktorů v kombinaci
24
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
s přítomnosti plevelů a osivem přenáńených patogenů mohou velice negativně ovlivnit náklady
v průběhu vegetace a celkový výnos. Je známé, ņe proti některým, osivem přenosným patogenům
nejsou účinné chemické metody ońetření a proto je nejlepńím a nejlevnějńím řeńením prevence tj.
pouņívání zdravého osiva.
U farmářského osiva jsou tyto kvalitativní charakteristiky nejvíce rizikovým faktorem. Pěstitelé si
často neuvědomují, ņe finanční ztráta z pouņití nekvalitního osiva můņe výrazně převýńit úsporu, která
byla dosaņena vyuņitím necertifikovaného rozmnoņovacího materiálu neznámého původu nebo z vlastní
sklizně.
Výńe uvedená rizika můņe pěstitel eliminovat vyuņíváním certifikovaného osiva.
Šlechtění – dlouhodobý a finančně náročný proces
Vyńlechtění a tvorba nové odrůdy je dlouhodobý proces, který od nakříņení rodičovských
komponentů aņ po proces registrace trvá 12 – 14 let. Vyńlechtění odrůdy je i mimořádně finančně
náročné, zejména v současnosti, kdy se velmi silně zvyńuje poņadavek zpracovatelského sektoru na
kvalitu nových odrůd. To vyņaduje pouņívání mimořádně sloņitých a drahých testů, které tím podstatně
zvyńují finanční nároky na ńlechtění a výzkum. Ńlechtění prodělalo v poměrně krátké době velmi
významné změny a v podobě, v jaké ho známe jeńtě před několika málo lety by jiņ nemělo ńanci na
přeņití. Existují kalkulace, které dokládají, ņe vyńlechtění jedné odrůdy i ve velmi úspěńném programu
stojí řádově 25 – 30 milionů korun a tyto náklady stoupají s nutností pouņívání moderních metod pro
udrņení tempa poņadavků od zpracovatelů.
Podobně jako v ostatních státech EU, i u nás dochází k neustálému nárůstu ve vyuņívání
farmářských osiv. Tento trend vńak přináńí krátkodobý, mnohdy krátkozraký a okamņitý finanční efekt
pro pěstitele, ale zcela opačný efekt pro ńlechtitelské firmy.
S trendem poklesu vyuņívání certifikovaných osiv, snahou vyhnout se oprávněnému placení náhrad
za vyuņívání farmářských osiv či pěstováním právně nechráněných odrůd prudce klesají finanční zdroje
pro tvorbu nových odrůd. Problém nedostatku zdrojů pro ńlechtění se neprojeví okamņitě, ale aņ
v dlouhodobém horizontu a jeho korekce bude o to sloņitějńí. Pěstitelé si tak paradoxně komplikují
situaci, neboť nutí ńlechtitele hledat cesty k udrņení financování a ochrany investovaných prostředků do
nových odrůd a to cestou tvorby hybridních odrůd anebo vyuņíváním nových právních forem, například
patentové ochrany odrůd.
Vymahatelnost šlechtitelských práv při vyuţívání farmářských osiv
Moņnost vyuņívat rozmnoņovací materiál z vlastní sklizně u právně chráněných odrůd je tzv.
farmářskou výjimkou ze systému ochrany práv k odrůdám rostlin, který upravuje v návaznosti na čl. 14
nařízení Rady (ES) č. 2100/94 o odrůdových právech Společenství náń národní zákon č. 408/2000 Sb., o
ochraně práv k odrůdám rostlin, ve znění pozdějńích předpisů.
Důvodem, proč byla farmářská výjimka povolena, bylo umoņnit pěstitelům více vyuņívat nové
odrůdy, při niņńích pořizovacích nákladech.
Dnes je jiņ jasné, ņe to nebyl správný krok, který bohuņel nelze jiņ vzít zpátky. Vyuņívání
farmářského osiva se stalo pro pěstitele prakticky na celém světě běņnou praxí na úkor certifikovaných
osiv. Dońlo tím k výraznému poklesu příjmů ńlechtitelů z licenčních poplatků a tím k omezení
finančních zdrojů pro dalńí ńlechtění. Negativní dopad povolení farmářské výjimky lze vidět například
při srovnání pokroku mezi druhy, u kterých je farmářské osivo povoleno s ostatními, kde povoleno není.
Jako příklad lze uvést kukuřici, u které si mohou ńlechtitelé dovolit investovat více prostředků do
nových, moderních biotechnologií a rozdíl v pokroku u hybridů kukuřice je jiņ znatelný.
Pro vyuņívání farmářské výjimky jsou legislativou stanoveny přísné podmínky. Zkuńenosti ale
ukazují, ņe zákon nedostatečně chrání zájmy ńlechtitelů z hlediska vymahatelnosti plnění těchto
podmínek. Přitom farmářská výjimka byla umoņněna ve prospěch pěstitelů, jednoznačně na úkor příjmů
ńlechtitele z licenčních poplatků.
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
25
Snahou celého ńlechtitelsko-semenářského sektoru v EU je proto přesvědčit evropské zákonodárce
o nutnosti změn v platné legislativě. Na základě diskusí a průzkumů, které se uskutečnily v posledních
dvou létech, byly pojmenovány základní okruhy problémů, které je nutné řeńit změnou legislativy:
- právo ńlechtitele na informace o vyuņití jeho odrůdy formou farmářského osiva a povinnosti
pěstitele tyto informace poskytnout
- spoluúčast státních orgánů při sběru informací o vyuņití farmářského osiva od pěstitelů
- výjimka pro malé farmáře
- definice vlastnictví
V roce 2010 byla za tímto účelem ustanovena pracovní skupina při evropském odrůdovém úřadě,
úkolem které bylo připravit návrh na řeńení těchto otázek. Pracovní skupina byla sloņena ze zástupců
ńlechtitelsko-semenářského sektoru reprezentovaných evropskou asociací ESA, farmářů
reprezentovaných COPA-COGECA, státních orgánů, Komise a CPVO.
Jiņ na prvním jednání bylo dosaņeno vńeobecné shody o potřebě hledat způsoby financování
ńlechtění a také o nutnosti změn v legislativě v zájmu posílení vymahatelnosti ńlechtitelských práv.
Dalńí jednání vńak ukázala, ņe najít společné řeńení pro některé otázky je velice obtíņné, protoņe zájmy
ńlechtitelů a farmářů se lińí a kaņdá ze stran má jinou představu o řeńení.
Závěr
Vyuņívání farmářských osiv je stoupajícím trendem v celé Evropě. Tento trend přináńí krátkodobé
finanční přínosy pěstitelům, ale v dlouhodobém horizontu významně omezí návratnost finančních
zdrojů do ńlechtění nových odrůd.
Absence těchto zdrojů můņe velmi významně sníņit konkurenceschopnost evropského zemědělství.
Z tohoto pohledu je velmi důleņité pro české zemědělství udrņet relativně solidní úroveņ vyuņívání
certifikovaných osiv, udrņet si konkurenční parametry a přispět k rozvoji českého ńlechtění. České
ńlechtění mělo a stále jeńtě má velmi dobrý zvuk nejen v Evropě a dalo světu řadu mimořádných odrůd.
Je potřeba si opět a to velmi silně uvědomit význam odrůdy a kvality certifikovaného osiva, jako
jednoho z průvodních znaků kvality a spolehlivosti české produkce zemědělských komodit.
Contact Address: Ing. Pavel Kutmon, Limagrain Central Europe Cereals, s.r.o., Sazečská 8, 108 25
Praha 10, E-mail: [email protected]
26
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Mnoţitelské porosty a úpravy osiv ve vztahu ke kvalitě osiva
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
27
AGROTECHNIKA MNOŢITELSKÉHO POROSTU VE VZTAHU KE
KVALITĚ OSIVA OBILOVIN
Agrotechnics of Multiplication Crop Stand in Relation to Cereals Seed Quality
Josef Čapek, Pavel Horčička
Selgen, a.s.
Abstract
The feature of the plant production is high variability of the planting conditions affecting the
formation of yield and production quality. The results of the trials showed significant yield differences
between varieties, localities and years of growing.
The wheat quality can be distinguished from two aspects: 1. seed quality (germination, viability,
the vitality of the seed, etc.), 2. baking quality (% protein, SDS, falling, specific weight, etc.). Both the
qualitative aspects are determineted by the same factors but their interrelationship is not very well
known.
Keywords: seed production, wheat, oat, rye, triticale
Souhrn
Specifickým rysem rostlinné výroby je značná proměnlivost podmínek ovlivņujících tvorbu výnosu
a jakost produkce. Výsledky víceletých pokusů prokazují významné výnosové a kvalitativní rozdíly
mezi jednotlivými odrůdami, lokalitami a ročníky a i uvnitř jednotlivých ročníků.
Kvalitu produkce lze vnímat například u pńenice ze dvou hledisek: 1. z pohledu semenářského
(klíčivost, ņivotaschopnost, vitalita osiva atd.), 2. z pekařsko-mlynářského (% bílkovin, SDS, číslo
pádu, objemová hmotnost, objem pečiva atd.). Oba kvalitativní aspekty determinují stejné faktory,
jejich vzájemný vztah není příliń znám.
Klíčová slova: pšenice, ţito, oves, tritikále, odrůdy, osivo, agrotechnika
Úvod
Semenářství a výroba osiv je nedílnou součástí ńlechtitelské práce a můņe ovlivnit úspěńnost
registrovaných odrůd. Kvalita osiva přímo ovlivņuje výsledky jak v průběhu ńlechtění, tak i při
registrace odrůd a i v běņné pěstitelské praxi. Ńlechtitelský úspěch je z velké míry podmíněn moņností
oddělit v průběhu zkouńení variabilitu podmíněnou geneticky od variability působené vlivem prostředí,
ke které náleņí i biologická hodnota osiva.
Pochopení zákonitostí, které souvisí s vlastnostmi osiv, moņnostmi agrotechnických opatření, a
jejich následný vliv na produkční potenciál porostů chováním semen je základem úspěńné semenářské
práce.
Selgen a.s. ńlechtí a udrņuje odrůdy ozimé a jarní pńenice, ozimého a jarního ječmene, tritikále,
ņita, nahého a pluchatého ovsa, kdy kaņdá plodina, někdy i odrůda, vyņaduje specifická agrotechnická
opatření a zásahy k dosaņení optimální jakosti osiv.
28
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Pšenice
Vliv provenience osiva na výsledky výnosových zkouńek byly ověřovány zejména v 90. letech
řadou autorů (Hudec J., 1984; Kolník B., 1991; Kindruk N. et. al., 1987; Velikovský V., 1985; aj.).
V pokusech bylo opakovaně prokázáno, ņe vliv provenience osiva můņe být vyńńí neņ vliv odrůdy a
můņe zvýńit či sníņit výnos zrna o 8 i více procent. Byl prokázán i vliv třídění osiva nad 2.8 a 3 mm na
zvýńení výnosů o 0,27 t.ha-1 (Velikovský, 1985). Naproti tomu G.P. Lafond a R.J. Baker (1986) u 9
odrůd jarní pńenice zjistili rychlejńí vzcházivost z menńích zrn, ale tyto porosty pak akumulovaly méně
suńiny. Při srovnání publikovaných výsledků výńe uvedených autorů zjistíme, ņe na agroekologické
podmínky nereagovaly vńechny odrůdy stejně a lińily se i v jednotlivých ročnících.
Nemůņeme ale vliv provenience vyloučit a s určitým ovlivněním výsledků musíme počítat.
Příznivé agroekologické podmínky pro vývoj embrya i tvorbu endospermu zvyńují vitalitu osiva, coņ se
projeví v lepńí energii vzcházení a nakonec i ve vyńńích výnosech.
Vliv klimatických podmínek, agrotechniky a doby sklizně bylo moņné sledovat
v průběhu ńlechtění i ve speciálně zaloņených pokusech na ŃS Stupice.
Pńenice se v současné době sklízí v plné zralosti, v době stárnutí a postupného sniņování jakosti.
Rychlost těchto procesů závisí zejména na počasí, stavu porostu, agrotechnice a vlastnostech odrůdy
odolávat těmto procesům deteorace. Větńina prací se shoduje, ņe jakost osiva pńenice je ovlivněna
zejména průběhem počasí 10 - 30 dnů před plnou zralostí. Ve Stupicích toto období připadá na
červenec. Kvalitu osiva u pńenice nepříznivě ovlivņuje kombinace niņńích teplot s vysokými sráņkami.
Platnost tohoto vztahu dokumentuje graf 1 s průměrnými hodnotami klíčivosti z lokality ŃS Stupice
z let 1986 - 2010 v závislosti na ndexu červencových teplot a sráņek TS = ΣS + 1/T*K.
Významně negativní vliv na klíčivost měl průběh počasí v letech 1987, 1996 a 2002, kdy červenec
byl vlhký (okolo 100 mm a velmi chladný - pod 17°C). Naproti tomu ročníky s vyńńími červencovými
teplotami a niņńími úhrny sráņek vykazovaly nejlepńí klíčivost (1989, 1994). Řada vlhkých ročníků
(2010, 1991) se sumou sráņek nad 100 mm, ale s vyńńími průměrnými teplotami, vykazovala velmi
vysokou klíčivost jak ozimé tak i jarní pńenice.
Graf 1: Vliv červencového teplotně sráţkového indexu (TS) na průměrnou klíčivost pšenice v letech
1996 - 2010 (ŠS Stupice)
99
97
průměrná klíčivost %
95
93
y = -0,0004x2 + 0,1051x + 90,315
R2 = 0,4805
91
89
87
85
0
50
100
150
200
250
300
index TS
Odrůdy reagují odlińně také na intenzitu agrotechniky a výši výsevku.
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
29
Jedním s ukazatelů kvality osiva je i hmotnost tisíce zrn a objemová hmotnost. V tabulce 1 niņńí
výsevek zvyńuje HTZ u vńech testovaných odrůd. Proto je moņné u mnoņitelských porostů doporučit
výsevek na spodní doporučené hranici, i s ohledem na riziko polehnutí a vyńńí výtěņnosti osiva.
Tab. 1 Výnosy jednotlivých odrůd v závislosti na výsevku (t/ha)
výsevek (MKS)
Odrůda
ELLY
SAKURA
SECESE
SELADON
SULTAN
průměr výsevek (t/ha)
(%)
1
9,30
8,04
8,20
9,67
9,71
8,98
82
1,5
10,57
9,26
9,46
10,85
10,23
10,07
92
2
11,03
9,99
9,84
11,61
10,83
10,66
97
3
11,65
10,80
10,47
11,88
11,45
11,25
103
4
12,04
11,25
11,01
12,46
11,44
11,64
106
5
12,39
11,33
11,29
12,49
11,61
11,82
108
6
12,49
11,65
11,56
12,90
12,12
12,14
111
průměr
odrůdy
(t/ha)
11,35
10,33
10,26
11,69
11,06
10,94
Tab. 2 Výška rostlin jednotlivých odrůd v závislosti na výsevku (cm)
Odrůda
ELLY
SAKURA
SECESE
SELADON
SULTAN
průměr výsevek
(%)
1
83
76
78
88
90
83
94
1,5
84
77
81
89
91
84
96
2
87
80
82
92
94
87
99
výsevek ( MKS)
3
4
88
90
82
83
84
85
93
94
95
96
89
90
100
102
5
91
84
88
96
97
91
103
Tab. 3 Objemová hmotnost u jednotlivých odrůd v závislosti na výsevku
výsevek (MKS)
Odrůda
1
1,5
2
3
4
5
ELLY
77,9
79,6
80,7
80,2
80,3
80,6
SAKURA
77,6
79,6
80,0
80,9
80,4
80,4
SECESE
75,5
75,6
76,1
78,3
78,3
79,0
SELADON
77,0
77,6
77,2
78,3
78,5
78,2
SULTAN
79,4
79,5
79,9
80,4
81,3
81,1
průměr výsevek
77,5
78,4
78,8
79,6
79,7
79,8
(%)
98
99
100
101
101
101
6
92
87
91
98
99
93
106
6
80,4
80,9
78,7
78,5
80,9
79,9
101
průměr odrůda
(cm)
88
81
84
93
95
88
80,0
80,0
77,3
77,9
80,3
79,1
Tab 4. Vliv výsevku na velikost zrna pšenice (HTZ, g)
2008
2009
průměr
1 MKS
45,8
42,2
44,0
2 MKS
45,6
41,8
43,7
3 MKS
45,3
41,0
43,2
4 MKS
45,7
41,1
43,4
5 MKS
45,5
40,4
43,0
6 MKS
44,9
40,1
42,5
30
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Kvalitu osiva mohou výrazně sníņit choroby, z nichņ je v posledních letech výraznějńí výskyt rzi
pńeničné, listových skvrnitostí, fusárií, chorob pat stébel a padlí travního. Výskyt chorob se mění jako
důsledek naprosté změny agrotechnických zásad, zejména pak osevních postupů. Zaorávky slámy a
zvyńující se podíl pńenice vedou k nárůstu chorob přenosných rostlinnými zbytky i rostlinami, které
vzcházejí z výdrolů. Omezení těchto ztrát je v rukou pěstitelů, kteří mají v současné době dostatek
fungicidních ochranných přípravků, jejichņ aplikace ve správnou dobu výrazně sníņí rozńíření některých
chorob i jejich důsledky. Znalost stupně genetické odolnosti odrůd k těmto chorobám pomůņe pěstiteli
při rozhodování o době i počtu fungicidních ońetření, coņ je zvláńť důleņité u semenářských porostů.
Ozimé ţito a tritikále
Ozimé ņito bylo vytlačeno na okraj zájmu zemědělské praxe v České republice a jeho plochy jsou
v současné době velmi malé (30 aņ 35 tis. ha). Lepńí situace je u ozimého tritikále (asi 50 tis. ha), ale
v posledních letech i u této obilniny se rozsah pěstování sniņuje. Jako ostatní obilniny, vyņadují i ņito a
tritikále pouņívání kvalitního osiva s vysokou biologickou hodnotou, vyprodukovaného v optimálních
podmínkách. Podobně jako u pńenice, jsou pro produkci osiva u ņita a tritikále nejvhodnějńí suńńí a
teplejńí oblasti, kde zrno lépe vyzrává a nehrozí zvýńené riziko napadení chorobami. Uņ v 50. letech
minulého století navrhl Velikovský oblasti rajonizace semenářství ņita. Bohuņel tato zásada u nás není
dodrņována a mnoņitelské plochy ņita a často i tritikále jsou ve výńe poloņených, chladnějńích a vlhčích
polohách, kde se dnes ņito běņně pěstuje.
Z hlediska semenářství jsou pro ņito klíčové dva momenty pěstebního systému. Je to jednak
zaloņení mnoņitelského porostu a dále včasnost a kvalita sklizně. Ņito vyņaduje poměrně přesné
dodrņení agrotechnického termínu setí, který je v závislosti na poloze lokality v rozmezí třetí dekády
září, výjimečně do 5. října. U předčasně zasetých porostů dochází k přerůstání porostů a zvyńuje se
nebezpečí silného napadení plísní sněņnou. Pozdě zaseté porosty jsou slabé, nedostatečně odnoņené a
poskytují jak niņńí výnos zrna, tak i horńí biologickou kvalitu osiva. V pokusech zakládaných
v Krukanicích jsme zjistili, ņe zásev ņita opoņděný o 7 aņ 10 dnů po AT, sniņuje výnos zrna v průměru
o 15 aņ 22 %, předevńím v důsledku niņńího počtu klasů na jednotku plochy a také sníņením hmotnosti
obilek (nepublikované výsledky). Zvyńuje se také následné riziko vyńńího výskytu námele. U ņita je
totiņ výnos zrna tvořen předevńím na podzimních odnoņích, kdeņto jarní odnoņe buď nevymetají, nebo
mají malé, neproduktivní klasy. Proto je potřeba, aby ņito do začátku zimy vytvořilo několik odnoņí a
dobře zakořenilo. Tritikále není jako ņito tak citlivé na termín setí, nicméně i u něho je ņádoucí zakládat
semenářské porosty v AT (20. 9. aņ 10.10.).
Velmi důleņitá je také struktura porostu zaloņená výsevkem. Optimální výsevek odrůdy ņita typu
populací je 250 aņ 300 klíčivých semen na 1 m2. U odrůd hybridních, které vńak mají zcela odlińný
systém tvorby a rozmnoņování osiva, je tento výsevek jeńtě niņńí. Vyńńí výsevek by neměl být
pouņíván, protoņe v hustých porostech dochází ke zvýńené redukci plodných odnoņí, zakládají se menńí
klasy a vytváří se menńí obilky (sníņení HTZ). Významně se také zvyńuje riziko předčasného a silného
poléhání, protoņe hustěji zapojené porosty ņita jsou vyńńí a stéblo je slabńí, náchylnějńí k polehnutí. U
kvalitního semenářského porostu ņita by měla být produktivní hustota porostu asi 450 aņ 500 klasů na
1 m2. Také u tritikále doporučujeme mírné sníņení výsevku, který by u semenářských porostů měl být
v rozmezí 320 aņ 360 klíčivých zrn na 1 m2.
Osivo ņita i tritikále určené pro semenářské porosty by mělo být kvalitně namořeno vhodným
mořidlem při dodrņení předepsaného dávkování. U obou plodin je nezbytné dodrņení předepsaných
izolačních vzdáleností semenářského porostu od jiných porostů stanovených přísluńnou normou.
Druhým klíčovým momentem semenářské technologie je zvláńtě u ņita termín a kvalita sklizně.
Semenářský porost by měl být dobře vyzrálý, bez silného polehnutí a bez významného napadení
chorobami. Častým nedostatkem zemědělské praxe je odsouvání termínu sklizně do pozdějńího období.
Ņito má velmi krátkou dormanci a brzy je náchylné k porůstání v klasech. Proto je ņádoucí sklizeņ
neodkládat a zahájit ji, jakmile nám to dovolí „zralost“ slámy. Je také nezbytné dbát na kvalitní seřízení
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
31
sklizņové techniky, protoņe obilka ņita má poměrně vystupující klíček a snadno dochází k jeho
„vyraņení“, zvláńtě při niņńí vlhkosti zrna. Tritikále není k mechanickému pońkození zrna tak náchylné.
Aby bylo dosaņeno kvalitního porostu ņita i tritikále, je potřebné zabránit v rozumném rozsahu
předčasnému a silnému polehnutí. Velmi efektivně působí ochrana morforegulátory. Pro ņito i tritikále
je vhodné pouņít pozdějńího ońetření např. přípravky CERONE SL 480 nebo MODDUS, zatímco
pouņití přípravků na bázi CCC se jeví jako málo efektivní. Nedoporučujeme ońetřovat ņito v období
odnoņování a na počátku sloupkování. Pokud se týká aplikace fungicidů, u ņita není zpravidla
fungicidní ońetření potřeba a není dostatečně efektivní. U tritikále je naopak intenzívní fungicidní
ońetření dle konkrétních stanovińtních podmínek u současných odrůd nezbytností.
Oves jarní
Oves sice nemá zvláńtní poņadavky na agrotechniku, a to ani u semenářských porostů, přesto u této
obilniny bývá nejvíce problémů při výrobě osiva. Protoņe oves je v nańich podmínkách pěstován
předevńím pro krmné účely jako farmářská plodina, je u ní nejniņńí obměna certifikovaného osiva a více
neņ z 80 % je vyuņíváno farmářské osivo. Tomu napomáhá i to, ņe v ČR se osivo ovsa větńinou nemoří.
Základním předpokladem produkce kvalitního osiva s vysokou biologickou hodnotou je opět
kvalitně zaloņený a vedený porost a sklizeņ provedená v optimálním termínu. Jarní oves je potřeba zaset
co nejdříve, aby se vyuņilo jarní vláhy a kratńího dne pro vytvoření vyrovnaného, dobře zapojeného
porostu z dostatečně odnoņených rostlin. U ovsa není vhodné u semenářských porostů pouņívat
sníņeného výsevku, ale optimální výsevky by měly být v rozmezí 450 aņ 550 klíčivých semen na 1 m2.
U porostů s niņńím výsevkem se sice mírně zvyńuje hmotnost obilek (hodnota HTZ), ale toto navýńení
není z pohledu biologické kvality osiva podstatné. Výnos zrna vńak mírně vzrůstá se zvyńujícím se
výsevkem. Hmotnost 1000 zrn se u ovsa se změnou hustoty porostu příliń nemění, s rozdílnou hustotou
porostu se více mění počet zrn na plochu.
U ovsa není potřebné dělit dávku dusíku během vegetace, ale celkovou dávku cca 70 kg N.ha-1 je
vhodné aplikovat před setím. Také pouņití morforegulátorů a fungicidů se u ovsa jeví jako málo
efektivní a zpravidla je není třeba aplikovat.
Vliv výsevku u ovsa na výnos a kvalitu zrna (Tichý et al., 1992)
1980 - 1988
-1
-1
Výsevek MKS.ha
t.ha
%
HTZ (g)
3,5
4,5
5,5
4,97
5,27
5,30
96
102
102
37,4
36,8
36,8
Významným problémem, který způsobuje v semenářství ovsa významné sníņení biologické kvality
osiva je sklizeņ a posklizņová úprava osiva. V zemědělské praxi se ke sklizni ovsa přistupuje jako
poslední, po sklizni ostatních obilnin. Pro semenářské porosty je vńak tento postup naprosto
nevyhovující, neboť s opoņděnou sklizní dochází ke zvýńení sklizņových ztrát a zhorńení kvality zrna
(pokles klíčivosti). Protoņe u ovsa dozrává zrno dříve neņ stéblo, je pro sklizeņ rozhodující zralost zrna.
Současné odrůdy ovsa jsou ranějńí ve zrání a často přicházejí do sklizņové zralosti ve stejnou dobu jako
ozimá pńenice. Po sklizni je nutné zrno ovsa co nejdříve ońetřit (dosuńit a předčistit). Je to velmi
důleņité předevńím u nahého ovsa, u kterého se zrno s vyńńí vlhkostí nad 13 % snadno zapaří, ņlukne a
rychle ztrácí klíčivost.
32
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Literatura
HUDEC J. Vplyv proveniencie na úrody zrna pńenice so zretelom na charakter genotypu. 1984, Úroda 12, Obzor ńlachtitelov
a semenárov 6/84.
KINDRUK N. A., SEČNJAK L.A. SLJUSARENKO O.K. Prognozirovanije uroņajnych svojstv semjan ozimoj pńenicy.
1987, Selekcija i semenevodstvo (1): 39-41.
KOLNÍK B. (1991). Vplyv proveniencie osiva na úrodu ozimnej pńenice., Rostl. výroba: 499-506.
LAFOND G.B. AND BAKER R.J. Effects of genotype and seed size on speed of emergence and seedling vigor in nine
spring wheat cultivars. 1986. Crop Sci. 26: 341-346.
TICHÝ, F., PALÍK, S., POKORNÝ, E.: Regulace výnosotvorných prvků u ovsa agroekologickými faktory, 1992, Rostl.
Výr., 8: 633-642
VELIKOVSKÝ V. Vliv vhodné provenience a velikostního podílu semen na zvýńení výnosu zrna obilovin. 1985, Rostl.
výroba 31,: 227-236.
Contact adress: Ing. Josef Čapek,CSc. SELGEN a.s., ŠS Krukanice, E-mail: [email protected],
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
33
ŘÍZENÍ VÝROBY KVALITNÍHO OSIVA ZELENINY
Managing Production of High Quality Vegetable Seed
Jan Prášil
SEMO a.s. Smrţice
Abstract
The production of commercial seed for sale is a critical step in the overall production stockseed.
The production continues by seed production, harvesting, seed´s processing, storage, packing and
marketing process. The production process should ensure that the end users receive a product that: is
true to the genetic type of the variety, has high physiological quality (vigor) and uniformity, it is free
from diseases and weed seeds.
Keywords: seed, vegetable, quality,
Souhrn
Celý proces výroby osiva ve své podstatě začíná jiņ produkcí vysoce kvalitního základního osiva,
pokračuje výrobou u farmáře, sklizní osivářského porostu, posklizņovým zpracováním, navazujícími
semenářskými technologiemi, přes skladování, balení a končí zajińtěním distribuce k zákazníkovi.
Výrobní proces by měl zajistit, ņe vyrobené komerční osivo odpovídá dané odrůdě (má vysokou
genetickou čistotu), má vysokou biologickou kvalitu a vyrovnanost a je prosté chorob a semen plevelů.
Klíčová slova: osivo, zelenina, kvalita
Úvod
Řízení tohoto procesu výroby komerčního osiva pro prodej má mnoho kritických bodů od vývoje
odrůdy, přes výrobu osiva aņ po jeho prodej. Výrobní proces by měl zajistit, ņe vyrobené komerční
osivo odpovídá dané odrůdě (má vysokou genetickou čistotu), má vysokou biologickou kvalitu a
vyrovnanost a je prosté chorob a semen plevelů. Cílem příspěvku není a není to ani moņné, detailně
popsat celý systém řízení kvality výroby osiva zeleniny. Cílem je pouze definovat a rekapitulovat
systém výroby kvalitního a konkurenceschopného osiva zeleniny, který lze ovńem velmi jednoduńe
zevńeobecnit na výroby osiva obecně. Principiálně vycházím z modelu zavedeného ve společnosti
SEMO a.s.
Metodika produkce osiva
1. Základní osivo a osivo linií a komponentů
Základní osivo (breeder seed, basic seed) musí být vyráběno s hlavním důrazem na genetickou
pravost a genetickou čistotu. Jde obvykle o malé mnoņství osiva vyráběné přímo ńlechtitelem nebo pod
jeho přímým dohledem. Samozřejmostí je vysoká čistota osiva prostého patogenů přenosných osivem.
Při výrobě základního osiva je prvotním úkolem zamezit jakémukoli zhorńení genetické čistoty osiva, a
to jak mechanickou příměsí, tak neņádoucím kříņením. Dále je nutné zajistit negativní selekcí
odstranění dalńích genetických příměsí, které mohou vzniknout mutací a v tomto případě neņádoucí
genetickou variabilitou.
34
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
2. a) Výběr místa produkce z pohledu agronomických faktorů:
- klimatické podmínky: délka dne, teplotní poměry, sráņkové poměry, vlhkost a dalńí
- půdní typ: vhodné půdy pro výrobu osiva a sazeček
- osevní postup: 2 aņ 5letý odstup od stejného druhu je nutností z důvodu citlivosti k chorobám,
ńkůdcům a z důvodu selektivní zaplevelenosti jednotlivými jednoděloņnými a dvouděloņnými
plevely
- zaplevelenosti - nutnost vyvarovat se plochám s vysokým zaplevelením, obzvláńtě s výskytem
zakázaných nebo ńkodlivých plevelů v minulosti
- choroby: choroby klíčních rostlin jsou zvláńtě problematické a vykazují dlouhodobou perzistenci
v půdě
b) výběr místa produkce z pohledu:
- pěstitelských zkuńeností: mnozí farmáři se specializují na výrobu osiva a mnohdy na výrobu
osiva určitého druhu
- infrastruktury: výroba osiva často vyņaduje investice do speciálního vybavení (sklízecí stroje,
mlátičky, suńičky) a specializované laboratoře pro testování kvality osiva a zjińťování chorob
přenosných osivem
- pracovní síla: výroba osiva zelenin je náročná na kvalifikovanou pracovní sílu, zvláńtě důleņitá
je kvalifikovaná a dostupná pracovní síla při produkci ručně opylovaných hybridních osiv
- dopravní dostupnost: jak dostupná a komplikovaná je doprava, jak vzdálený je trh s osivem, jak
ekonomická je doprava finálního produktu - osiva do místa určení
Významnými produkčními oblastmi výroby osiva zelenin v globálním světě jsou předevńím
Spojené státy americké, Brazílie, Chile, Francie, Itálie, Jiņní Afrika, Keņa, Tanzanie, Indie, Čína,
Thajsko, Taiwan, Austrálie a Nový Zéland. Tyto produkční oblasti mají velmi dobrou kombinaci
klimatických podmínek, pracovní síly, infrastruktury, legislativy a moņné obchodní spolupráce.
3. Organizace výroby osiva je pak závislá na typu vegetace:
-
jednoletá: výroba z přímých výsevů nebo ze sadby
dvouletá: výsadba sazenic (brukvovité, celer), výsadba cibulí (cibule, česnek) nebo kořenů
(mrkve, petrņele)
vytrvalé: syntetické populace (např. meduņka), klonovaný materiál (chřest, křen, máta)
hybridní osivo: mateřské a otcovské linie musí být často předpěstovávány v rozdílném čase kvůli
sladění kvetení, jsou rozdílné poměry řádků mateřských a otcovských linií.
4. Hustota porostu
Při výrobě osiva zelenin je velmi důleņitá optimální hustota porostu. Ta můņe být výrazně rozdílná
od porostů zaloņených pro výrobu konzumní zeleniny. Například u melounů můņe být podstatně vyńńí
počet rostlin na metr čtvereční pro výrobu osiva neņ pro produkci plodů. Vyńńí hustota rostlin sniņuje
velikost plodů, ale zvyńuje jejich násadu – počet na jednotku plochy. Tato skutečnost vede ke zvýńení
výnosu osiva v osivářském porostu (Nerson, 2002.)
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
35
Graf 1: Závislost výnosu plodů pro trh a výnosu osiva na počtu rostlin na m2
Naopak u mrkve je pro výrobu osiva vhodnějńí výrazně niņńí počet rostlin neņ pro výrobu
konzumní zeleniny - kořenů. Hustota rostlin značně ovlivņuje rozsah větvení rostlin a tím i relativní
počet sekundárních a terciálních květenství. Toto je pak podstatné pro výnos a kvalitu produkovaného
osiva (Oliva, 1988).
30 cm
5 cm
<5 cm
5. Selekce
Selekce v porostech pro výrobu osiva je nutná pro vyloučení příměsí, fertilních rostlin ve sterilní
linii, pro odstranění ostatních plodin, plevelů a podobně. Dále slouņí k eliminaci osivem přenosných
36
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
chorob (např. LMV u salátu). Tato negativní selekce musí být jednoznačně provedená před počátkem
kvetení a opylování. V případě produkce základního osiva je nutné provádět tuto selekci výrazněji
přísněji.
6. Řízení opylování
Opylování je při výrobě osiva zelenin samostatnou a velmi důleņitou otázkou. Netýká se
samosprańných plodin, jestliņe prostředí pěstování negativně neovlivņuje opylovací poměry. Včely jsou
základním opylovačem, pro některé plodiny je pak vhodnějńí čmelák (vojtěńka, nehybridní rajčata
v krytých prostorech). Dostačující počet včelstev je výrazným a často kritickým faktorem pro výnos
osiva. Nejčastějńí doporučení je od 4 do 12 včelstev na hektar. Také je nutné mít na zřeteli velké riziko
nedokonalého opylování v případě, ņe se v blízkosti a doletu včel neatraktivní plodiny jako okurky nebo
méně atraktivní plodiny (cibule) vyskytuje velmi atraktivní a současně kvetoucí plodina (např.
slunečnice). Speciální otázkou pří výrobě hybridního osiva zelenin je ruční opylování.
7. Izolace ploch při výrobě osiva:
Primárně je nutné určit opylovací mechanismy, u samosprańných kultur jde hlavně o prevenci
mechanické příměsi, u cizosprańných kultur závisí izolace na mechanismu opylování (např. větrem,
hmyzem). Sekundárně je pak třeba stanovit důsledky neņádoucího kříņení:
- odrůdové charakteristiky (např. ņlutá a červená cibule, sladká a pálivá paprika, bílá a červená
ředkvička)
- u hybridů povolený limit příměsí
- obchodní a firemní strategie
Speciálním případem jsou pak GMO plodiny. A to jak z pohledu legislativní, tak vzhledem
k citlivosti trhu na GMO znečińtění.
Izolační vzdálenosti jsou závislé na druhu plodiny:
- samosprańné plodiny od 3 do 200 metrů v závislosti na plodině, primárně pro zamezení
mechanických příměsí. U některých plodin existuje vņdy riziko moņnosti cizospráńení (např.
paprika)
- cizosprańné plodiny od 200m do 5 km v závislosti na různých faktorech:
- -opylování hmyzem, respektive větrem
- -pylová charakteristika (např. dolet pylu, ņivotnost pylu)
- -větńí vzdálenost mezi rozdílnými typy a při výrobě hybridního osiva
V některých případech je moņné uvaņovat i o izolaci časové, kdy se kvetoucí plodiny míjejí dobou
kvetení.
8. Specifika produkce hybridního osiva.
Při výroby hybridního osiva jsou navíc dalńí speciální podmínky:
- ruční kastrace a opylování (paprika, rajčata, lilek)
- poměr rodičovských komponent při výrobě osiva (slunečnice 2:8, kukuřice 1:3 nebo 1:4, okurky
1:3)
- sladění termínu kvetení otcovské a mateřské linie (cibule, końťáloviny) Pro dosaņení
optimálního sladění kvetení obou rodičovských komponent je prvním předpokladem doporučení
ńlechtitele, dále je velmi vhodné v nových klimatických podmínkách provést nejdříve menńí
produkční pokus před plánováním produkce na větńích plochách. Pokud nemají linie stejný
časový vývoj kvetení, je moņné provádět „manipulaci“ termínu kvetení rozdílnou dobou výsevu
a výsadby jednotlivých linií. U zelí a kapust lze nástup kvetení urychlit nařezáním a otevřením
hlávky a tím urychlit nástup do fáze kvetení.
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
37
Shrnutí speciálních podmínek při výrobě hybridního osiva:
- poměr a uspořádání rodičovských linií
- termíny výsevu a výsadby otcovské a mateřské linie
- manipulace s rostlinami směřující k sladění doby kvetení obou rodičovských linií
- aplikace chemikálií ovlivņujících kvetení (např. ethrel u cuket, dusičnan stříbrný u okurek)
- ruční kastrace (např. u kukuřice)
- ruční opylování
- zajińtění dostatku opylovačů (včel)
- odstranění otcovské linie nebo oddělená sklizeņ rodičovských linií při sklizni
- testy hybridnosti
9. Kontrola porostů
a)Kontrola nemocí při produkci osiva:
- eliminace zdrojů napadení (přítomnost alternativních hostitelů, výdroly kulturních rostlin)
- zásady správné agrotechnické praxe (střídání plodin)
- resistentní odrůdy
- moření osiva (fungicidy, horkou vodou a podobně)
Kontrola napadení v průběhu vegetace a preventivní opatření.
Například u LMV (Lettuce mosaic virus) musí být komerční osivo v USA testováno na přítomnost
této osivem přenosné virosy s výsledkem 0 napadených semen z 30.000 semen. Tohoto výsledku je
dosahováno produkcí osiva salátu pod netkanou textilií jako prevence napadení mńicemi, které jsou
vektorem této virózy. (foto 1)
Foto 1: Výroba osiva salátu pod netkanou textilií (Jan Prášil)
Bakteriální černá krouņkovitost brukvovitých (Xanthomonas campestris pv. campestris) je osivem
přenosná bakterióza brukvovitých. Je eliminována primárně pouņíváním zdravého osiva a pěstitelskými
opatřeními.
38
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
b)Kontrola plevelů a škůdců při výrobě osiva:
- porost musí být prostý ńkodlivých a zakázaných plevelů
- dvouleté plodiny jsou náročnějńí na kontrolu a eliminaci zaplevelení
- někteří ńkůdci způsobují významné problémy při výrobě osiva. Např. klopuńky (Lygus) (foto 2)
jsou podceņovaným ńkůdcem.
- při aplikaci insekticidů musí bát zajińtěna ochrana opylovačů
- z důvodu relativně malých ploch semenářských porostů je velmi obtíņné zajistit registraci
chemických přípravků pro aplikace právě do semenářských porostů na výrobu osiva
- chemické přípravky jsou často ojedinělé pro produkci osiva
Foto 2 : Klopuška červená– Lygus pratensis (Silvestr Szabó)
10. Sklizeň osivářských porostů
Načasování optimálního termínu sklizně osivářských porostů je jedním z nejvýznamnějńích
momentů, který ovlivņuje kvalitu osiva, jeho vitalitu, energii a ņivotnost. U větńiny plodin je
nejvýznamnějńím indikátorem zralosti osiva určujícím optimální dobu sklizně vlhkost osiva.
Osivářský porost můņe být sklízen při niņńí nebo vyńńí vlhkosti podle daného druhu plodiny (např. u
kukuřice 30-35%, hrách 14-20%). Vlhkost osiva při sklizni je důleņitá a limitující u osiv, které jsou
citlivé na pońkození při mlácení (např. fazole).
Vývoj zralosti semen u košťálovin (Still a Bradford, 1998)
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
39
Zralost osiva cibule a optimální sklizňová perioda (Steiner a Akintobi, 1986)
11. Sušení osiva
Teplota při suńení osiva nesmí být vyńńí neņ 43°C u ńkrobnatých semen a 35°C u olejnatých semen.
Teplota vzduchu při suńení musí být přizpůsobená stavu suńícího procesu. U ńkrobnatých a relativně
suchých semen je teplota schopná pońkodit kvalitu semene vyńńí. U tykvovitých a dalńích mokrých
semen musí být počáteční teplota na počátku odpařování vody chladná, aņ později ji můņeme zvyńovat.
Pro zajińtění kvalitního osiva je třeba mimo teploty suńení stanovit rychlost suńení (ne rychlé, ne
pomalé) a eliminovat kontaminaci chorobami.
Rizika při suńení:
- zvýńení napadení plísněmi
- zapaření
- mechanické pońkození (praskání)
která ve svém důsledku sniņují kvalitu (klíčivost a vitalitu osiva), sniņují ņivotnost osiva, zvyńují
napadení plísněmi a mohou zvýńit výskyt abnormálních klíčenců.
12. Předčištění
Cílem je odstranění malých a velkých semen, nečistot a ostatních semen
13. Čištění a zvyšování kvality
Kalibrace, hmotnostní třídění (např. okurky), drhnutí (např. mrkev), obrouńení (např. červená řepa,
mangold), odrhnutí a leńtění (např. rajčata), odstranění osin (např. Tagetes). Pro stanovení kvality
nejvyńńí třídy kvality osiva zelenin - precision seed je vhodné vycházet ze specifikace vydané
Evropskou semenářskou asociací. (ESA – European seed association)
40
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
ESA specifikace produktů Precision seed a Pelet (ESA, 2009)
Crop
Precision seed Standard CZ
ASPARAGUS
70%
germination 85%
Brassica (Cabbage, Brussels
Sprouts, Broccoli, Kohlrabi,
Curly Kale, Chinese Cabbage)
germination 90%
75%
varietal purity 93%
Cauliflower
germination
varietal purity
seed size
DWARF BEAN
germination
1 unit
Climbing Bean
germination
Broad Bean
germination
1 unit
Beetroot (monogerm)
germination
Beetroot (multigerm)
germination
seed size
Carrot
germination
seed size
Celery/Celeriac
germination
Chicory Witloof
germination
seed size
Corn Salad
germination
seed size
Cucumber
germination
indoor varietal purity
outdoor varietal purity
pickling varietal purity
Eggplant
varietal purity
germination
90%
90%
0,20/0,25 mm
70%
85%
100.000 seeds
75%
95%
75%
85%
25.000 seeds
80%
70%
90%
0,50 mm
70%
85%
0,20/0,25 mm
65%
90%
70%
85%
0,20/0,25 mm
65%
85%
0,20/0,25 mm
65%
92%
99%
98%
98%
80%
80%
80%
80%
98%
90%
65%
germination 90%
65%
Endive
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
41
FENNEL
germination 90%
seed size 0,20/0,50 mm
70%
Gherkin
germination
LEEK
OP GERMINATION
F1 germination
seed size
LETTUCE
BUTTER HEAD,
BATAVIA, ICEBERG, COS
GERMINATION
varietal purity
other types
germination
varietal purity
Melon
Charentais type
germination
varietal purity
Other types
germination
varietal purity
Onion
germination
seed size
Parsley
germination
seed size
Pea
germination
1 unit
Radicchio/Sugarloaf
germination
Radish
germination
seed size
Scorzonera
germination
Spinach
germination
seed size
Sweet corn
normal sugary: germination
super sweet: germination
Sweet/Hot pepper
germination
varietal purity
42
88%
90%
85%
0,20/0,25 mm
65%
93%
98%
75%
93%
95%
95%
98%
90%
98%
75%
90%
2,0/2,75 mm
70%
87%
0,20/0,25 mm
65%
85% - 88%
100.000 seeds
80%
88%
65%
92%
0,20/0,25 mm
70%
80%
70%
85%
0,75 mm
75%
90%
85%
80%
90%
97%
65%
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Squash
germination
varietal purity
TOMATO
germination
fresh market – varietal purity
processing – varietal purity
Watermelon
normal type germination
seedless type germination
92%
97%
75%
92%
98%
95%
75%
90%
75%
85%
varietal purity 98%
Zdroj: ESA (2009). Product Specifications for Vegetable PRECISION Seeds, Vyhláńka č. 369/2009 Sb.
14. Skladování přírodního a vyčištěného osiva
Podstatná je teplota skladování, vlhkost skladovaného osiva a vlhkost prostředí, přístup kyslíku.
Velmi rizikové je střídání skladovacích podmínek (chladno-teplo-chladno, sucho-vlhko-sucho). Nutné
je zajińtění proti pońkození ńkůdci a hlodavci a zamezení rizika smíchání.
Ńpatné skladovací podmínky mají za následek rychlé stárnutí osiva, pońkození osiva (ztráta
klíčivosti a vitality osiva).
15. Zvyšování kvality a přidané hodnoty osiva
Moření – inkrustace - předkličování – obalování. Zvyńuje hodnotu a kvalitu osiva, na druhé straně
vyņaduje dalńí suńení a sniņuje ņivotnost osiva, způsobuje rychlejńí stárnutí a můņe pońkozovat osivo
(fytotoxicita).
16. Balení a příprava k expedici
Existují rizika mechanického pońkození osiva při balení (např. fazol, hrách, okurka), mechanických
příměsí a zvýńení vlhkosti osiva.
Literatura
NERSON H. (2002). J. Amer. Soc. Hort. Sci. 127:855-829
OLIVA et al. (1988). J. Amer. Soc. Hort. Sci. 113:532-537
STILL D., BRADFORD, K.J. (1998). J. Amer. Soc. Hort. Sci. 123:692-699
STEINER, J.J, AKINTOBI, D.C. (1986). HortScience 21: 1220-1221.
ESA (2009). Product Specifications for Vegetable PRECISION Seeds : ESA 08.0856: 3-5
Vyhláńka č. 369/2009 Sb., o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu ve znění vyhláńky č.
298/2010 Sb.
Contact Address: Ing. Jan Prášil, SEMO a.s., 798 17 Smrţice, E-mail: [email protected]
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
43
VITALITA JAKO ZÁKLADNÍ INFORMACE O KVALITĚ OSIVA
Seed Vigour as Basic Information about Seed Quality
Kateřina Pazderů, Václav Hosnedl
KRV ČZU v Praze
Abstract
The suitability to use seed vigor as basic characteristic of seed lot for objective evaluation of real
quality of this seed lot was discussed in this article. Possible method, which point to seed vigor from the
speed and uniformity of germination and emergence point of view, is germination energy (early
germination) in time of first counting of germination by the ISTA rules. Evaluation of this value can be
more objective with using of computer image analysis for precise counting of germinated seeds in the
future.
Keywords: seed, vigor, seed quality, early germination, germination energy
Souhrn
V tomto příspěvku je diskutována vhodnost vyuņití vitality jako základní charakteristiky partie
osiva pro objektivní posouzení skutečné kvality této partie. Vhodnou metodou, která vypovídá o vitalitě
osiva z pohledu rychlosti a vyrovnanosti klíčení a vzcházení je energie klíčení v termínu prvního
počítání klíčivosti podle metodiky ISTA. Stanovení této hodnoty by v budoucnu mohlo být
objektivizováno vyuņitím technik počítačové analýzy obrazu pro přesné hodnocení klíčících semen.
Klíčová slova: osivo, vitalita, kvalita osiva, raná klíčivost, energie klíčení
Pěstitel má u větńiny plodin zpravidla značné moņnosti ve výběru odrůd, můņe zohlednit
poņadavky na hospodářské vlastnosti odrůdy, předevńím na výnosovou stabilitu, kvalitu produkce,
rezistenci vůči chorobám, ranost, náročnost na agrotechniku a podobně. Přírodními podmínkami je
pěstitel vņdy omezen, avńak úroveņ agrotechniky lze přizpůsobit technickým a ekonomickým
moņnostem, odborným znalostem a praktickým zkuńenostem. Samotná odrůda, odpovídající
agrotechnika a dobré podmínky prostředí pro pěstování ale jeńtě nejsou zárukou optimálně zaloņeného
porostu.
Nejdůleņitějńím základním vstupem pro rostlinou produkci je kvalitní rozmnoņovací materiál.
Dobře zaloņený porost je předpokladem efektivního vyuņití výnosového potenciálu pěstované odrůdy.
Osivo a sadba patří k vnitřním, biologickým faktorům, ovlivņujícím vlastnosti zaloņeného porostu.
Kvalita osiva přímo ovlivņuje polní vzcházivost, úplnost a vyrovnanost porostů, osivem mohou být
přenáńeny některé patogeny a je také potenciální cestou ńíření plevelů. Sloņitost vzájemných vztahů
mezi „vlastní“ kvalitou semen a prostředím můņe při zakládání porostů působit značné problémy.
Dobrý vývin porostů vychází jiņ z vyrovnaného a úplného vzcházení a z rychlého počátečního růstu
vzeńlých rostlin. Ńpatně vzeńlé, nevyrovnané a mezerovité porosty vyņadují dodatečné opravné
agrotechnické zásahy během vegetace. Jejich účinnost je pak závislá na dalńích podmínkách, na odrůdě,
a předevńím na povětrnostních a půdních podmínkách. Význam má také autoregulační a kompenzační
schopnost rostlin v porostu, reakce odrůdy na výņivu rostlin, na regulátory růstu, mechanické zásahy za
vegetace anebo na citlivost odrůdy k herbicidům.
44
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Historicky vznikla potřeba hodnocení kvality osiva jako reakce na obchodování s nekvalitním
osivem. V roce 1869 byl prof. Dr. Johann Friedrich Nobbe poņádán o botanickou identifikaci několika
vzorků semen trav koupených na místním trhu. Zjińtění, ņe pouze 30 % semen ve vzorku označeném
jako kostřava luční, a podobné „rozdíly“ zjińtěné u ostatních vzorků jej přivedly k hodnocení kvality
prodávaných osiv na místním trhu. Jeho revoluční myńlenka o testování osiv se rychle rozńířila do
celého světa, zapříčila zaloņení mnoha testovacích semenářských stanic a v roce 1924 vedla k zaloņení
ISTA. Od té doby bylo o kvalitě osiva napsáno mnoho článků a hodnocení kvality osiv se stalo nedílnou
součástí zemědělské praxe. V současnosti je kvalita osiva rutinně stanovována podle mezinárodních
standardů a umoņņuje tak mezinárodní obchod s osivy.
Kvalita osiva je v praxi vyjadřována semenářskými hodnotami (klíčivost, čistota, velikost semen –
HTS, zdravotní stav, vlhkost, odrůdová pravost a čistota), které jsou součástí systému certifikace osiv a
slouņí jako základ pro stanovení výsevku. Uņivateli osiv je ale za základní parametr kvality osiv
povaņována hlavně klíčivost. Čistota osiva, zdravotní stav, pravost a čistota odrůdy jsou obvykle brány
jako fixní parametry osiva. Ačkoliv i tyto semenářské parametry mají svou variabilitu (např. čistota u
větńiny polních plodin v rozmezí 98 – 100 %, u zelenin od 95 % (mrkev); uņivatelé osiv je mají za
absolutní, nelze přeci prodávat osiva plesnivá, se ńpatným zdravotním stavem, s příměsmi a nečistotami,
uvádět je do oběhu pod jiným názvem.
Také hodnota klíčivosti má svou variabilitu, i kdyņ nezřídka je i klíčivost povaņována za absolutní.
Uņivatel se spoléhá na garanci certifikace, a skutečnou hodnotu klíčivosti uņ neuvaņuje. U různých
plodin ale mohou být rozdíly v klíčivostech mezi partiemi (v rámci povolených hodnot) značné. Podle
vyhláńky č. 369/2009 Sb. je pro jednotlivé plodiny definována minimální klíčivost, kdy je jeńtě moņné
uvádět osivo do oběhu. U mnohých polních plodin je přípustná klíčivost mezi 85 – 100 % (např.
pńenice, ječmen), u zelenin můņe být tolerovaná klíčivost jeńtě více rozdílná (např. 65 – 100 % u
mrkve).
U hustě setých dobře odnoņujících obilovin je vliv hodnoty klíčivosti pro správné zaloņení porostu
malý, optimální porost lze zaloņit i z osiva s niņńí klíčivostí. Vliv počtu jedinců v porostu na výnos se u
obilnin díky jejich kompenzační a autoregulační schopnosti projevuje aņ při niņńích počtech rostlin.
(Finch-Savage, 2004). U výsevů na „konečnou vzdálenost“ (např. cukrovka, kukuřice) musíme ale
skutečnou hodnotu klíčivosti brát v úvahu, abychom dokázali optimální porost zaloņit. Rozdíl
maximálně moņných 25 % u cukrovky znamená 25 000 semen, tj. 1 VJ navíc na kaņdé 4 ha plochy.
U zeleninových osiv je rozdíl jeńtě výraznějńí. Uņivatel osiv zeleniny nekupuje jiņ osiva „na váhu“,
ale na počet kusů. A pokud má takové osivo malou, i kdyņ podle semenářské normy „dostatečnou“
klíčivost, platí vlastně za neņivá semena. Podmínky vyhláńky pro klíčivost jsou sice splněny, v partii
mrkve (minimální klíčivost 65%) tak ale můņe být celá třetina semen neklíčivých. A to v zelinářské
praxi nestačí. Souběņně u osiv zelenin tak existuje dvojí „norma“ pro klíčivost, pro ńpičkové pěstitele,
kteří pouņívají „precision seed“ a vysokou klíčivost u osiv vyņadují a pro ty ostatní, kteří jeńtě
nepochopili, ņe výtěņnost trņního produktu můņe být i vyńńí neņ 75 %.
Hodnota klíčivosti udává maximální moņnou schopnost (potenciál) semen konkrétní partie klíčit a
vytvořit novou rostlinu v optimálních podmínkách. V pěstitelské praxi ale, i kdyņ budeme mít osivo
s vysokou klíčivostí, maximální moņné klíčivosti nemusí být dosaņeno, protoņe podmínky prostředí, ve
kterých semena klíčí, nejsou často optimální. V podmínkách na poli můņe být realizace tohoto
maximálního potenciálu ale dosti odlińná. Pro pěstitelskou praxi je tedy důleņitějńí polní vzcházivost
semen. Ta je silně ovlivņována podmínkami prostředí, zejména kvalitou přípravy půdy (fyzikálními
vlastnostmi půdy), její teplotou, vláhovými podmínkami a vzduńným reņimem půdy. Do jisté míry
můņeme tyto podmínky ovlivnit, prostě tím, ņe počkáme na lepńí počasí, ale optimální podmínky pro
polní výsev prakticky neexistují. I proto je klíčivost vhodná pro standardizaci kvality osiva, jako
kritérium pro mezinárodní obchod, ale poņadavky pro zaloņení optimálního porostu jsou trochu jiné.
A zde právě dochází k vyuņití znalostí o vitalitě osiva. Rozvoj testování vitality osiv byl vynucen
právě poņadavky uņivatelů osiv. Diskuse o vitalitě probíhá od 60 let minulého století, ale teprve od roku
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
45
2001 ISTA uvádí testy vitality (konduktometrický vodivostní test pro hrách a test urychleného stárnutí
(AA test) pro sóju) mezi standardními metodami hodnocení.
Vitalita je definována jako „Suma takových vlastností semen, které určují úroveň aktivity a projevu
semen během klíčení a vzcházení“ (Hampton, TeKrony et al., 1995) Rozdíly ve vitalitě osiva se
projevují v méně optimálních podmínkách prostředí. Vzorky osiva se srovnatelnou klíčivostí
v podmínkách standardního testu se ve stresových podmínkách mohou chovat různě. Ale pouze
z hodnot klíčivosti to nepoznáme. V grafu 1 je uveden průběh klíčení 5 partií certifikovaného osiva
jarního ječmene. V optimálních podmínkách s dostatečným mnoņstvím vody jsou rozdíly v celkové
klíčivosti mezi partiemi jen malé. Průběh klíčení je vńak rozdílný. V grafu 2 jsou pak rozdíly mezi
partiemi výraznějńí.
Graf 1. Průběh klíčení 5 partií jarního ječmene ve standardních podmínkách (Polák, 2010)
100
90
80
Klíčivost (%)
70
60
50
140 ml
240 ml
30
340 ml
440 ml
20
540 ml
40
10
0
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
Dny
Graf 2. Průběh klíčení 5 partií jarního ječmene při stresu suchem (Polák, 2010)
100
90
Klíčivost (%)
80
70
60
50
40
120 ml
220 ml
20
320 ml
420 ml
10
520 ml
30
0
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
Dny
Metody hodnocení vitality jsou rozdělovány do tří skupin, podle vyuņívaného principu (Hampton,
1995):
1. jednoduché testy zaloņené na projevu klíčivosti (např. chladový test, Hiltnerův test, test
urychleného stárnutí (AA test), kontrolovaná deteriorace (CD test)),
46
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
2. testy, vyuņívající určité fyziologické nebo biochemické vlastnosti (např. konduktometrický
vodivostní test, topografický tetrazoliový test)
3. kombinované a vícefaktorové testy.
Bohuņel vyuņívání testů vitality v minulosti naráņelo a i v současnosti naráņí na sloņitost jejich
standardizace. Jiņ v roce 1981 ASTA (American Seed Trade Association) namítala, ņe testy vitality
nedávají stabilní výsledky ve vńech laboratořích, a proto nemohou být více vyuņívány (McDonald,
2002). Od té doby dońlo k velkému rozvoji hodnocení vitality. Testy vitality jsou vyuņívány ve značné
míře v USA. TeKrony (2001) uvádí, ņe v roce 2001 hodnotilo vitalitu 65% semenářských laboratoří
AOSA/SCST a 62 % ISTA laboratoří. Pouze 16% ISTA laboratoří ale provádí tyto testy rutinně, více
neņ u 500 partií, v porovnání s USA, kde vitalitu u více neņ 500 partií hodnotí 43 % laboratoří. V USA
se tyto testy provádějí častěji jako sluņba zákazníkům (45 %) firmami poskytujícími osivo a
poradenství, u ISTA laboratoří jde více o výzkum a kontrolu kvality osiva (58%). V porovnání
s průzkumem z roku 1992 (Hampton, 1992) byl zaznamenán rostoucí trend.
McDonald (2002) zdůrazņuje význam znalosti vitality osiva pro semenářské firmy. Díky znalosti
vitality je moņné sledovat kvalitu osiva v průběhu celého produkčního procesu, od sklizně a úprav aņ po
prodej. Také umoņņuje semenářské firmě optimalizovat skladování osiv, kdy na základě znalosti vitality
je moņné rozhodnout, které partie je moņné přeskladnit do dalńího roku a u kterých hrozí ztráta kvality.
Podobně můņe poslouņit i při marketingu prodeje osiv jako záruka vyńńí kvality osiva.
Postupně dochází k mezinárodní standardizaci jednotlivých metod pro některé plodiny, v roce 2010
byly do pravidel ISTA zařazeny metody hodnocení vitality pro fazol a sóju (konduktometrie) a řepku
(řízená deteriorace - CD). Vitalita ale dosud není brána jako jeden ze základních ukazatelů kvality osiv,
tím hlavním parametrem je stále klíčivost.
Přitom právě vitalita osiva významně ovlivņuje polní vzcházivost. Ve stresových podmínkách
prostředí je vitalita osiva tím hlavním faktorem, který rozhodne o tom, zda se podaří zaloņit optimální
porost. TeKrony a Egli (1991) shrnuli vztah mezi vitalitou osiva a následným výnosem porostu.
Konstatují, ņe vitalita osiva má vliv na vegetativní růst a ovlivņuje výnos porostů sklízených ve
vegetační nebo v rané generativní fázi více neņ výnos rostlin sklízených ve fázi plné zralosti, neboť
výnos v plné reprodukční zralosti není tak těsně propojen s vegetativním růstem. Dále poznamenávají,
ņe setí vysoce vitálního osiva zabezpečí u větńiny plodin zaloņení porostu s odpovídající hustotou, i
kdyņ podmínky pro vzcházení budou méně příznivé.
Získat osivo s vysokou vitalitou vyņaduje zaměřit úsilí při pěstování osiva na tyto kroky:
- vytvoření pozitivních růstových podmínek, při kterých se vysoce vitální semena budou vyvíjet,
- sklizeņ v co moņná nejkratńím termínu po fyziologické zralosti,
- provedení posklizņových úprav a následné skladování takovým způsobem, kterým
minimalizujeme pońkození semen a zpomalíme proces stárnutí.
Kaņdá partie osiva je z biologického pohledu heterogenní směsí semen s různými vlastnostmi,
s různou klíčivostí a vitalitou. Znalost kvality osiva tak znamená stanovení této heterogenity. Hodnocení
této heterogenity se provádí v optimálních podmínkách prostředí, jako test klíčivosti. Pro výsev v méně
příznivých podmínkách je vhodnějńí testovat vitalitu osiva.
Co nového vyţaduje změna hodnocení kvality osiva?
Aby byla vitalita osiva přijata jako vńeobecně uņívaný koncept pro hodnocení kvality osiv, je nutné
najít jednoduchou metodu hodnocení, kterou by bylo moņné standardizovat. Takovou metodou by
mohla být energie klíčení, která přestavuje fyziologickou klíčivost partie v termínu prvního počítání
klíčivosti podle ISTA.
Tato hodnota velmi dobře charakterizuje vitalitu osiva, s ohledem na rychlost a vyrovnanost
klíčení. Lze jí pouņít k predikci klíčení ve stresových podmínkách (Pazderu et al. 2010) a také pro
hodnocení skladovatelnosti partií osiv (Pazderu, 2009). Khajeh-Hosseini et al., (2009) uvádí počítání
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
47
energie klíčení (early germination) 3 den jako potenciální rutinní test pro hodnocení vitality u kukuřice.
Matthews, et al., (2010) navrhují vyuņívat energii klíčení jako snadno standardizovatelný test vitality,
který je alternativou k chladovému testu u kukuřice.
Nevýhodu tohoto testu představuje subjektivita počítání fyziologické klíčivosti, kdy za vyklíčená
jsou povaņována semena s 2 nebo 3 mm dlouhým svěņím kořínkem. Moņným řeńením je ale v tomto
případě vyuņití analýzy obrazu pro velmi přesné automatizované hodnocení klíčivosti semen
(Ducournau et all, 2005). Pomocí této metody lze velmi jednoduńe získat detailní průběh klíčení
jednotlivých vzorků a vyhodnotit objektivně hodnotu energie klíčení i celkové klíčivosti.
Závěr
Pro zlepńení produkčního potenciálu osiv by bylo vhodné uvádět do oběhu osiva s vyńńí neņ
minimální povolenou klíčivostí.
Základním údajem pro objektivní posouzení skutečné kvality osiva by měla být vedle klíčivosti
také vitalita.
Jednoduchým testem pro hodnocení vitality osiv je hodnocení energii klíčení (early germination)
v termínu prvního počítání klíčivosti podle metodiky ISTA.
Poděkování
Tato problematika byla podpořena výzkumným záměrem MSM 6046070901.
Literatura
FINCH-SAVAGE, W.E. (2004). The Use of Population-Based Threshold Models to Describe and Predict the Effects of
Seedbed Environment on Germination and Seedling Emergence of Crops. In: Benech-Arnold, R.L., Sánchez,
R.A. Handbook of Seed Physiology. The Haworth Press, The Haworth Press, N.Y., 51-96.
HAMPTON, J.G. (1992). Vigour testing within laboratories of the ISTA: a survey. Seed Sci. Technol., 20: 199-203.
HAMPTON, J.G. (1995). Methods of Viability and Vigor Testing: A Critical Appraisal. In: Basra, A. S. Seed Quality: Basic
Mechanisms and Agricultural Implications. Haworth Press, 81 - 118.
HAMPTON, J.G., TEKRONY, D.M. et all. (1995). Handbook of Vigour Test Methods, 3rd Edition, 117 p.
DUCOURNAU S, FEUTRY A, PLAINCHAULT P, REVOLLON P, VIGOUROUX B, WAGNER MH (2005). Using
computer vision to monitor germination time course of sunflower (Helianthus annuus L.) seeds. Seed Sci.
Technol., 33: 329-340.
KHAJEH-HOSSEINI M, LOMHOLT A, MATTHEWS S. Title: Mean germination time in the laboratory estimates the
relative vigour and field performance of commercial seed lots of maize (Zea mays L.), Seed Sci Technol.,
2009,37, (2), 446-456.
MATTHEWS S, EL-KHADEM, R, CASARINI, E., KHAJEH-HOSSEINI, M., NASEHZADEH, M., WAGNER, M. (2010).
Rate of physiological germination compared with the cold test and accelerated ageing as a repeatable vigour
test for maize. Seed Sci. Technol., 38: 379-389.
MCDONALD, M.B. (2002). Standardization of Seed Vigor Tests. In: Proccedings Seeds: Trade, production and technology,
Santiago de Chille, 200-208.
PAZDERU, K. (2009). Importance of Germination Energy for Seed Quality Evaluation. In: Proceedings of conference
SEED AND SEEDLINGS IX., 56-60.
PAZDERU, K., AL-MUNTASER, S., AL-KHEWANI, T., HASSAN, S.T.S. (2010). Seed Vigour and Germination at Stress
Conditions. In: Proceedings of conference Influence of Abiotic and Biotic Stress on Characteristics of Plants
2010,
TEKRONY, D.M. (2001). ISTA Seed vigour Survey 2000. ISTA News Bulletin, 122, 14-15.
TEKRONY, D.M., EGLI, D.B. (1991). Relationship of seed vigor to crop yield: A review. Crop Sci. 31: 816 – 822.
Contact Address: Kateřina Pazderů, Ph.D,. Katedra rostlinné výroby, ČZU v Praze, Kamýcká 957,
165 21 Praha 6 – Suchdol, E-mail: [email protected]
48
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Šlechtitelský a semenářský výzkum pro praxi
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
49
HODNOCENÍ VLASTNOSTÍ A VHODNOSTI PRAKTICKÉHO
POUŢITÍ CERTIFIKOVANÝCH A FARMÁŘSKÝCH OSIV U OBILNIN
Comparison of Farmers and Certified Seeds
Ladislav Bláha1, David Laskafeld2, Zdeněk Stehno1, Ivana Capouchová2, Petr
Konvalina3.
1
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i.
2
Česká zemědělská univerzita v Praze
3
Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích
Abstract
Biological quality of seed is one of basic factors, which influences growth and development of
beginning of the filial generation and following growth. This study compares ecological and
conventional seeds of 9 various spring cereal cultivars (bread and emmer wheat, T. sativum L. and
T. dicoccum Schrank, barley H. sativum Schrank and oat A. sativa L) with four different provenances.
The analysis of the germinability, vitality and the length of germinal roots was performed and volume
as well as weight of dry matter were measured too. The germinability and vitality of the certificated
ecological as well as conventional seed gained significantly higher values on average, while average
values of better and worse farm seed were lower. Similar differences were obtained in traits of the root
system at flowering. Rapidity of water uptake and water utilisation was highest in cerificated seeds.
High uptake of water was also obtained in farmer seed with low quality (low weight of seeds!). In
comparison the sprouting energy in PEG 6000 any differences were obtained.
Keywords: cereals, seed provenance, FSS, certified seed, comparison of traits
Souhrn
V předkládané práci se srovnávají ekologická a konvenční osiva devíti odrůd jarních obilnin
(pńenice seté-T. sativum L. a dvouzrnky T. dicoccum Schrank, ječmene, H. sativum Schrank a ovsa
A. sativa L.) různého původu. U vńech proveniencí se hodnotily klíčivost, vitalita a délka zárodečných
kořínků, objem a hmotnost jejich suńiny, velikost kořenů v době kvetení, rychlost příjmu vody v době
klíčení, a nárůst biomasy od setí do plné zralosti včetně výnosových prvků. Testováno bylo i klíčení v
PEGu. Celková klíčivost a vitalita certifikovaného ekologického i konvenčního osiva dosáhla v průměru
výrazně vyńńích hodnot, zatímco průměrné hodnoty farmářského lepńího a horńího osiva byly niņńí.
Podobné byly výsledky s parametry kořenů. Rozdíly byly zjińtěny rovněņ u délky zárodečných kořínků,
jejich objemu a hmotnosti jejich suńiny. Tyto rozdíly byly měřitelné i u kořenů v době kvetení rostlin.
Pouņití certifikovaného osiva má tedy za následek vyńńí kvalitu filiální generace, při porovnání s
farmářským osivem. Rychlost příjmu vody a efektivnost jejího vyuņití byla největńí u certifikovaného
osiva. Vysoké hodnoty byly získány téņ u farmářského horńího osiva (nízká hmotnost semen,
propustnějńí povrch obilek). Pokusy s klíčením v PEGu 6000 neukázaly výrazné rozdíly.
Klíčová slova: obilniny, provenience osiva, farmářské osivo, certifikované osivo, porovnání znaků
Úvod
V současnosti se vyuņívají v zemědělství různé zdroje osiv od certifikovaných aņ po farmářská
s různou kvalitou. V nańem pokusu byly porovnány odrůdy následujících plodin: pńenice setá, pńenice
50
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
dvouzrnka, oves setý pluchatý, oves setý nahý a ječmen setý. V pokusu byly pouņity 4 typy osiv:
certifikované ekologické a konvenční, a farmářské lepńí a farmářské horńí. Konvenční osivo těchto
plodin bylo získáno přímo od ńlechtitelských firem. Při získávání osiva certifikovaného ekologického a
ekologického farmářského z lepńích a horńích pěstitelských podmínek byla velmi významná pomoc
firmy PRO-BIO, spol. s.r.o. Čtyři odrůdy v kategorii ekologicky certifikovaného osiva, byly zajińtěny
od rakouských a slovenských semenářských organizací z (ÚZKÚZ Bratislava, aj.). Provedeno bylo
hodnocení vlastností semen a jejich vliv na následný růst, vývoj a dalńí vybrané znaky.
Metodika
V tab. 1 je seznam testovaných materiálů rozlińený podle plodiny, provenience a odrůdy.
Tab. 1: Seznam testovaných odrůd
Plodina
Pńenice
Pńenice
Ječmen
Ječmen
Oves pluchatý
Oves pluchatý
Oves nahý
Oves nahý
Pńenice dvouzrnka
Odrůda
SW Kadrilj
Vinjet
Pribina
Xanadu
Vok
Neklan
Izák
Saul
Rudico
Původy osiva
certifikované ekologické, konvenční, farmářské lepńí, farmářské horńí
certifikované ekologické, konvenční
certifikované ekologické, konvenční, farmářské lepńí, farmářské horńí
certifikované ekologické, konvenční, farmářské lepńí
certifikované ekologické, konvenční, farmářské horńí, farmářské lepńí
certifikované ekologické, konvenční, farmářské lepńí
certifikované ekologické, konvenční, farmářské lepńí, farmářské horńí
certifikované ekologické, konvenční, farmářské lepńí, farmářské horńí
konvenční, farmářské lepńí, farmářské horńí
Hodnocení dynamiky klíčení. Pro stanovení dynamky klíčení byl zaloņen pokus s dostupnými
vzorky osiva různých kategorií vybraných odrůd jarních obilnin. Od kaņdé kategorie byly hodnoceny 4
vzorky po 100 semenech dle standardní metodiky stanovení klíčivosti a byla vyhodnocována po 1, 2, 3,
4 a 7 dnech. Počty byly zaznamenány jako denní přírůstky vyklíčených semen.
Hodnocení délky kořínků. Na Petriho miskách bylo naklíčeno standardním způsobem na
filtračním papíru, při zavlaņování deionizovanou vodou, osivo sledovaných odrůd a kategorií osiva.
Teplota během klíčení byla řízena termostatem v reņimu 20 °C den, 10°C noc. Sedmý den po zaloņení
pokusu bylo provedeno změření délky kořínků.
Rychlost příjmu vody. Po zjińtění celkového obsahu vody v semenech po 3,5,7 a 9 hodinách
máčení v deionizované vodě se hodnotilo procento přijaté vody a schopnost klíčit z uvedeného
mnoņství vody. Dále se zjińťovalo mnoņství vody nutné pro úplné vyklíčení, tak jako ve standardních
podmínkách.
Hodnocení kořenů. V pozdějńích fázích růstu probíhalo v minirhizotronu s průtočnou hydroponií
v písčité kultuře přesným nastavením teploty u nadzemní části rostlin a v kořenové zóně. V době
počátku kvetení byly kořeny vyplaveny a měřily se jejich běņné znaky
Simulace klíčení v podmínkách osmotického stresu. Pro simulaci vodního stresu byly pouņity
roztoky polyetylenglykolu (PEG 6000) ve dvou koncentracích, jak uvádí následující přehled.
Mnoţství (g) PEG na 1 l
Parametr
roztoku
VP (bar)
VP (Pa)
200
-5,3408
-0,5341
100
-1,6582
-0,1658
Jako kontrolní varianta slouņilo klíčení shodných kategorií osiva v deionizované vodě. Klíčivost
byla hodnocena po 2, 4, a 7 dnech.
Klíčivost. Pro stanovení dynamiky klíčení byl zaloņen pokus s vzorky osiva uvedených odrůd
jarních obilnin. Od kaņdé kategorie byly hodnoceny 4 vzorky po 100 semenech dle standardní metodiky
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
51
stanovení klíčivosti (ISTA 2010). Ta byla vyhodnocována po 1, 2, (vitalita) 3, 4 a 7 dnech. Počty byly
zaznamenány jako denní přírůstky vyklíčených semen. Pokusy byly čtyřikrát opakovány.
Polní pokus v kvalitní zahradnické půdě: V přesném sponu, s hustotou výsevu 400 rostlin na metr
čtvereční, byly pěstovány rostliny vńech genotypů a proveniencí na malých parcelkách (4m2)
v blokovém uspořádaném pokusu ve třech opakováních. Voda do půdy byla doplņována podle obsahu
vody v půdě na optimální obsah. Postupnými odběry se hodnotil nárůst biomasy, na konci vegetace
základní výnosové prvky a suńina v době zralosti.
Výsledky a diskuse
Vliv provenience na kořenový systém
Jak z nańich výsledků vyplývá, tak kromě odrůdových rozdílů má provenience osiva velký vliv na
vitalitu semen (Graf 1) a to pravděpodobně daleko větńí neņ u hmotnosti tisíce semen. Zde se jedná o
průměr přes vńechny genotypy. Vitalita můņe rozhodovat o celém budoucím vývoji porostu u
jednotlivých původů. Z výsledků v grafu 2, kde je hodnocen vliv provenience na délku zárodečných
kořenů po týdnu růstu lze vyvodit stejné závěry. Oba grafy, vyjádřené jako průměr, ukazují obecný
trend přes vńechny genotypy, protoņe výsledek byl u vńech materiálů totoņný.
Graf
1:
Trend
klíčivosti
průměr přes hodnocené plodiny
Graf
2:
Trend
délky
zárodečných
kořínků - průměr přes hodnocené plodiny
% klíčivosti /dva dny
Prům . délka kořínků (cm )
90
80
70
60
50
40
30
20
10
0
8,5
8
7,5
7
6,5
6
Certifikované
osivo
Konvenční
osivo
Farm ářské
lepší osivo
Farm ářské
horší.osivo
Certifikované
osivo
Konvenční
osivo
Farm ářské
lepší osivo
Farm ářské
horší.osivo
Na obrázcích 1 a 2 je ukázka vlivu provenience na kořenový systém hodnocený v minirhizotronu
VÚRV. Výsledky byly u vńech zkoumaných genotypů a jejich proveniencí vńude stejné - pokud se týká
hierarchie ve velikosti kořenů. Je velmi zajímavé, ņe ze vńech měřených parametrů, kde se hodnotil vliv
původu, byly zjińtěny největńí rozdíly u znaků kořenů. V této fázi růstu a vývoje je velikost kořenů
důleņitá pro výnos – zejména za suchých podmínek. V případě rovnoměrných sráņek a kvalitní půdy se
vńak nemusí vliv provenience semen projevit. Za tímto účelem jsme v souběņném doplņkovém blokově
uspořádaném parcelkovém pokuse se vńemi materiály na velmi kvalitní půdě a pod závlahou hodnotili,
zda se zjińtěné rozdíly projeví i v podmínkách výborné zásobenosti půdy ņivinami ve filiální generaci.
Hodnoceny byly prakticky vńechny známé dostupné výnosové prvky a dynamika růstu nadzemní
biomasy. Rozdíly jsou zatím po prvém ročníku minimální, ale u hmotnosti tisíce semen bylo pořadí této
hodnoty následující: certifikované osivo, konvenční, farmářské lepńí a farmářské horńí. Předběņně lze
říci, ņe provenience ve filiální generaci má vliv i na kvalitní půdě, ale jen u hmotnosti tisíce semen.
52
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Obr. 1 a 2: Dva příklady velikosti kořenů v době metání. Zleva doprava u kaţdé odrůdy zvláště:
kořeny vyrostlé z certifikovaného osiva, konvenčního, farmářského lepšího a farmářského horšího
V tab. 2 je uvedený vliv provenience na objem kořenů klíčních rostlin. Jak z uvedených čísel
vyplývá, jedná se v tomto případě o velmi výrazný efekt, který přetrval aņ do pozdějńích růstových fází.
Tab. 2: Vliv provenience a genotypu na objem kořenů klíčních rostlin
Odrůda Objem
(cm3)
Kadrilj
31
cert.
Kadrilj
23
konv.
Kadrilj
7
FL
Kadrilj
9
FH
Odrů
dy
Saul
cert.
Saul
konv.
Saul
FL
Saul
FH
Objem Odrůdy Objem Odrůdy Objem Odrůdy Objem
(cm3)
(cm3)
(cm3)
(cm3)
19
Pribina
22,5
Izák
28
Vok
22
cert.
cert.
cert.
16
Pribina
18,2
Izák
26
Vok
22
konv.
konv.
konv.
18
Pribina
17
Izák
26
Vok
11
FL
FL
FL
8
Pribina
13
Izák
19
Vok
4
FH
FH
FH
Hmotnost tisíce semen, klíčivost, rychlost příjmu vody a klíčení
U vńech uvedených parametrů existuje rozdíl, který je daný jak genotypem, tak proveniencí.
Závěry je moņno shrnout do následujícího souhrnu:
1/Kaņdá z uvedených odrůd potřebuje jiný obsah vody nutný pro klíčení.
2/U farmářských horńích proveniencí je často počáteční rychlost klíčení vyńńí (niņńí HTS, a proto
potřebují méně vody na klíčení), v konečné fázi vńak nejvíce semen klíčí u konvenčního a
certifikovaného osiva.
3/Farmářské lepńí osivo je o něco horńí oproti konvenčnímu a ekologicky certifikovanému osivu
v případě hodnocených parametrů.
4/Výsledek větńiny měřených znaků vńak zatím naznačuje obecnou hierarchii u měřených
vlastností směřující k preferenci certifikovaných a konvenčních osiv.
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
53
Jako ukázka je uvedený graf 3, kde je uveden příjem vody semeny po14 hodinách. Markantní jsou
rozdíly v rychlosti příjmu vody a počáteční hmotnosti semen (přepočteno na 30 semen kvůli velikosti
hodnot).
Graf 4 zobrazuje u téhoņ materiálu zaznamenanou klíčivost v % po třech hodinách příjmu vody,
tedy v době, kdy jiņ jsou schopné vńechny genotypy klíčit. Po porovnání s předchozím grafem (graf 3)
je zřejmé, ņe druh, který měl menńí hmotnost semen (a nabral relativně více vody vzhledem k původní
hmotnosti), měl větńí počáteční rychlost klíčení. Zajímavé jsou výsledky u certifikovaného osiva, které
je větńinou nejlepńí, a u farmářského horńího, které má větńinou niņńí hmotnost a rychleji nabírá vodu
nutnou ke klíčení.
Graf. 3: Mnoţství přijaté vody po 14 hodinách u jednotlivých genotypů
Rychlost příjmu vody
2,5
2
Hmotnost 30
semen v g
1,5
Hmotnost 30
semen po 14
hodinách
1
0,5
Saul FL
Saul FH
Saul cert.
Saul konv.
Izák FL
Izák FH
Izák konv.
Izák cert.
Vok FH
Vok FL
Vok konv.
Vok cert.
Pribina FH
Pribina FL
Pribina konv.
Pribina cert.
Kadrij FH
Kadrij FL
Kadrij cert.
Kadrij konv.
0
Graf. 4: Klíčivost v % po třech hodinách příjmu vody
Klíčivost v %
60
procento klíčivosti
50
40
30
20
10
Vo
k
Vo ce
k r t.
ko
n
Vo v.
k
Vo FL
k
FH
Iz
ák
Iz ce
ák rt
ko .
n
Iz v.
ák
Iz FL
ák
FH
Sa
u
Sa l ce
u l rt.
ko
Sa n v.
ul
Sa FL
ul
FH
K
K
ad
ri
ad j ce
rij rt
k .
K onv
ad .
r
K ij F
ad L
rij
FH
Pr
ib
Pr in a
ib c
in er
a t.
Pr ko n
ib v
.
i
Pr n a
ib FL
in
a
FH
0
Pokud hodnotíme procento vody, které bylo původně v semenech, tak lze uvést, ņe vzhledem ke
způsobu skladování se procento vody v semenech pohybovalo od 6,8 do 7,3% a tedy nemělo vliv na
uvedené výsledky.
V tab. 3 se hodnotí simulace osmotického stresu na testované genotypy a jejich provenience u
průměru ze třech měření. Jak z výsledků vyplývá, jednotlivé druhy a jejich odrůdy mají zřejmě odlińnou
odolnost. Na základě statistické analýzy nebyl prokázán vliv provenience na uvedenou vlastnost.
54
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Tab. 3: Klíčivost v procentech.vybraných hodnocených materiálů v PEG 6000 ve dvou koncentracích
čtvrtý den po zaloţení pokusu
Osivo - provenience
Kadrilj certifikované
Kadrilj konvenční
Kadrilj lepńí farmářské
Kadrilj horńí farmářské
Pribina certifikované
Pribina konvenční
Pribina lepńí farmářské
Pribina horńí farmářské
Vok certifikované
Vok konvenční
Vok lepńí farmářské
Vok horńí farmářské
Izák certifikované
Izák konvenční
Izák lepńí farmářské
Izák horńí farmářské
Saul certifikované
Saul konvenční
Saul lepńí farmářské
Saul horńí farmářské
100g PEG/l
55,0
58,7
71,7
55,5
34,1
33,9
33,8
26,8
21,0
31,2
23,2
15,7
31,0
15,4
24,7
7,7
14,9
11,5
12,3
14,8
200g PEG/l
1,7
10,0
7,0
12,6
24,4
12,7
17,8
23,0
20,3
14,0
19,3
14,0
4,8
6,0
5,9
3,4
6,7
5,5
8,6
11,8
Závěr
V průběhu hodnocení kvality osiva certifikovaných a farmářských osiv a jeho vlivu na parametry
klíčení a vlastnosti filiální generace výsledky potvrdily význam provenience osiva a zdůrazņují potřebu
preferovat certifikované osivo.
Poděkování
Práce vznikla za podpory projektu NAZV QI91C123 „Specifikace procesu mnoţení osiva
jarních forem obilnin v ekologickém systému hospodaření „a za podpory záměru
MZE0002700604 „Udrţitelné systémy pěstování zemědělských plodin pro produkci kvalitních a
bezpečných potravin, krmiv a surovin“.
Pouţitá literatura
KONVALINA, P., MOUDRÝ, J. (2007): Volba odrůdy, (m.) struktura pěstování a výnosu hlavních obilnin v ekologickém
zemědělství. In: Sborník konference "Ekologické zemědělství 2007",ČZU, Praha, 67-69.
Contact adress: Ing. Ladislav Bláha, CSc., Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., 161 06 Praha 6
Ruzyně, Drnovská 507, [email protected]
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
55
INFLUENCE OF PRE-SOWING STIMULATION OF CLUSTERS OF
SUGAR BEET ON GERMINATION AND PIGMENTS CONTENT
Hanna Szajsner 2, Urszula Prośba-Białczyk 1, Edward Grzyś 3, Krzysztof Bąk 4
1
Department of Genetics, Plant Breeding and Seeds Production
2
Department of Crop Production
3
Department of Plant Nutrition Wrocław University of Environmental and Life
Sciences, Poland
4
Syngenta Seeds
Abstract
In the research the influence of the pre-sowing seed material stimulation with the use of energ’hill
technology and different radiation doses of the semiconductor laser on germination and the content of
pigments in the seedlings of three sugar beet cultivars: Tiziana, Traviata and Ruveta was determined.
The experiment was conducted in the laboratory conditions according to the method of twofactorial experiment, independent series, in four replications. The increase in germination ability and the
lengthening of the germinal roots was observed after the application of both methods of seed
processing. The positive effect of morphological features stimulation was observed for the energi’hiil
seed breeding program. The substantially higher number of carotenoids and chlorophylls in the
seedlings coming from the energ’hill program as well as the increase in the indicator value (chlorophyll
a and chlorophyll b ratio) after the irradiation of the beet-seed balls was also noticed.
Keywords: sugarbeet, breeding program energ’hill, laser, germination, seed morphology,
carotenoids, chlorophyll
Souhrn
V tomto výzkumu byl hodnocen vliv předeťové stimulace osiva s pouņitím technologie energ’hill s
různými dávkami laserového záření na klíčivost a obsah pigmentů v klíčencích tří odrůd cukrovky
Tiziana, Traviata a Ruveta.
Experiment probíhal v laboratorních podmínkách podle metodiky dvoufaktorového modelu,
nezávislé série, ve 4 opakováních. Nárůst klíčivosti a prodluņování zárodečných kořínků bylo
pozorováno u obou metod úprav. Po aplikaci energi’hill metod byl zjińtěn pozitivní efekt stimulace na
morfologické znaky. Klíčenci ze ńlechtitelského programu energ’hill měli výrazaně vyńńí mnoņství
karotenoidů a chlorofylu stejně jako byl vyńńí poměr chlorofylu a ke chlorofylu b po ozáření klubíček
cukrovky laserem.
Introduction
Materiał siewny jest podstawowym środkiem w produkcji roślinnej. Odpowiednie jego
przygotowanie, w tym przedsiewne uszlachetnianie, może być jedną z dróg polepszenia wigoru nasion,
a w konsekwencji zwiększenia plonu roślin uprawnych. Obecnie coraz częściej do przedsiewnej
stymulacji nasion stosuje się czynniki fizyczne, do których zaliczyć można nie tylko światło białe, ale
także promieniowanie laserowe, pole magnetyczne i promieniowanie mikrofalowe.
56
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Ważnym czynnikiem jest również intensywność procesu fotosyntezy. Istotną rolę w przebiegu fazy
świetlnej fotosyntezy pełnią barwniki fotosyntetyczne, od ich zawartości w liściach roślin zależy w
dużej mierze intensywność tego procesu, a konsekwencją tego jest tempo przyrostu masy siewek.
Celem badań było określenie wpływu uszlachetniania kłębków buraka cukrowego promieniami
lasera półprzewodnikowego oraz programu hodowlanego energ’hill na zdolność kiełkowania, przebieg
wczesnych faz rozwojowych oraz zawartość barwników fotosyntetycznych u trzech wybranych odmian.
Material and methods
Materiałem do badań były kłębki odmian Tiziana – diploidalna i Traviata – triploidalna w typie
cukrowym oraz Ruveta – diploidalna w typie normalno cukrowym.
Nasiona przed założeniem doświadczenia laboratoryjnego naświetlono promieniami lasera
półprzewodnikowego. Użyto dawek: trzy- (D3), pięcio- (D5), siedmio- (D7) i dziesięciokrotne (D10)
naświetlanie dawką podstawową wynoszącą 2,5.10-1J.cm-2, ponadto kłębki z programu hodowlanego
energ’hill oraz nasiona niestymulowane (K). Nasiona wysiano na szalkach Petriego i umieszczono w
kabinie kiełkowniczej. Oceniono zdolność kiełkowania oraz dokonano pomiarów cech morfologicznych
siewek – długości korzeni zarodkowych oraz liścieni wraz z hypokotylem.
W liściach siewek dwu odmian – Traviata i Tiziana – oznaczano zawartość barwników
fotosyntetycznych, karotenoidów oraz chlorofili a oraz b, metodą spektrofotometryczną. Ekstrakcję
barwników przeprowadzono przy użyciu 80 % acetonu według Lichtenthaler (1987), natomiast pomiar
absorbancji przy użyciu spektrofotometru CECIL CE 2011 przy długości fal: 470, 647 i 663 nm.
Ilość barwników obliczano korzystając z następujących wzorów:
- chlorofil a = 12,25 A663 – 2,79 A647 (µg cm-3)
- chlorofil b = 21,50 A647 - 5,10 A663 (µg cm-3)
- chlorofil a + b = 7,15 A663 + 18,71 A647 (µg cm-3)
- karotenoidy = (1000 A470 - 1,82 Chl a – 85,02 Ch b) /198 (µg cm-3)
Zawartość barwników podawano w mg.g-1 świeżej masy.
Wyniki opracowano statystycznie zgodnie z metodyką właściwą dla dwuczynnikowego
doświadczenia laboratoryjnego. Oceniono zróżnicowanie odmian, dawek światła laserowego oraz
interakcję między tymi czynnikami.
Results
Stwierdzono istotny wpływ zastosowanych metod uszlachetniania na zdolność kiełkowania.
Stymulowanie nasion wpłynęło korzystnie na ich kiełkowanie. Pod wpływem hodowli energ’hill
zdolność kiełkowania była wyższa o 1,75 %, a naświetlania promieniami laserowymi w dawkach D7,
D10 i D5 odpowiednio o 1,17; 1,08 i 1,0 % w stosunku do kontroli.
Długość korzenia zarodkowego wykazała istotne zróżnicowanie w zależności od zastosowanych
dawek promieniowania laserowego, odmian oraz interakcję obu tych czynników. Odmiany buraka
cukrowego pod względem długości korzenia utworzyły trzy odrębne grupy jednorodne. Najdłuższy
korzeń zarodkowy (33,64 mm) wytworzyła Ruveta, Tiziana należała do drugiej grupy (29,28 mm),
natomiast Traviata do trzeciej o istotnie najkrótszym korzeniu – 27,55 mm. Dla dawek też
wyodrębniono trzy rozdzielne grupy jednorodne – najdłuższy korzeń tworzyły siewki otrzymane z
hodowli energ’hill. Do drugiej grupy należały korzenie siewek po zastosowaniu światła laserowego,
istotnie najkrótszy korzeń wytworzyły siewki z nasion niestymulowanych. Dla interakcji dawek z
odmianami u odmiany Traviata uzyskano najdłuższe korzenie (38,44 cm) dla metody energ’hill, drugą
odrębną grupę tworzyły długości korzeni siewek po stymulacji laserowej (wszystkie dawki), istotnie
najkrótsze (17,74 mm) powstały z nasion niestymulowanych. U odmiany Ruveta wydłużenie korzeni
obserwowano dla dawek D3 i D7 oraz metody energ’hill, zaś u Tiziany obie zastosowane metody
uszlachetniania wywołały istotny efekt stymulacji w porównaniu z kontrolą. Rozpatrując dawki, istotne
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
57
zróżnicowanie długości korzeni zarodkowych otrzymano w przypadku kombinacji kontrolnej oraz
dawek D3 i D7. Odmiana Ruveta w każdym wariancie znajdowała się w grupie jednorodnej o istotnie
dłuższym korzeniu (Tab. 1).
Tab. 1: Grupy jednorodne dla długości korzenia zarodkowego (mm) - interakcja
Dawki /Odmiany
Traviata
Ruveta
Tiziana
17,74
C 29,28 B
20,45
E
b
a
b
K
38,44 A
38,08 A
39,83 A
a
a
a
Eh
20,75
C 38,38 A
33,15 B
a
b
b
D3
28,25 B
32,95 A, B 28,28 B, C
a
a
a
D5
29,18 B
34,56 A
26,7
D
b
a
b
D7
31,45 B
28,6
B 27,28
C, D
a
a
a
D10
A, B, C - grupy jednorodne dla odmian, a, b, c, - grupy jednorodne dla dawek
NIR 0,05 =5,25
Dla długości hypokotyli wykazano istotne zróżnicowanie dawek światła laserowego oraz interakcję
dawka x odmiana. Istotnie najdłuższymi liścieniami i łodyżką podliścieniową charakteryzowały się
siewki otrzymane z hodowli energ’hill. Do drugiej grupy należały hypokotyle otrzymane po
zastosowaniu trzy-, pięcio- i siedmiokrotnego naświetlania przyjmując wartości odpowiednio 20,48
mm, 20,00 mm i 18,53 mm. Nie stwierdzono istotnego wpływu dawki D10 na wartości tej cechy.
Otrzymana interakcja wykazała, że u odmian Traviata i Tiziana istotnie najdłuższe siewki wytworzyły
kłębki z programu hodowlanego energ’hill, u Ruvety najwyższe wartości, w porównaniu z kontrolą,
obserwowano po zastosowaniu dawki D3. Traviata wykazała największą wrażliwość na
promieniowanie laserowe, reagując wydłużeniem hypokotyla na wszystkie zastosowane dawki. Istotnie
najdłuższe hypokotyle dla kontroli i dawki D3 wytworzyła Ruveta, natomiast po zastosowaniu metody
energ’hill odmiana ta należała do grupy o istotnie najniższych wartościach (Tab. 2).
Tab. 2: Grupy jednorodne dla długości hypokotyla i liścieni (mm) - interakcja
Dawki / Odmiany
Traviata
Ruveta
Tiziana
13,53
C 19,40
B, C 16,75
C
b
K
a
a, b
25,75 A
21,35 A, B
26,35 A
a
Eh
b
a
17,25
B
23,15 A
21,05 B
a
D3
b
b
20,33
B
21,00 A, B
18,68 B, C
a
D5
a
a
19,15
B
17,20
C
19,23 B, C
a
D7
a
a
18,93
B
16,45
C
18,2 B, C
a
D10
a
a
A, B, C - grupy jednorodne dla odmian, a, b, c, - grupy jednorodne dla dawek
NIR 0,05=3,32
58
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
U odmian Traviata i Tiziana, stwierdzono istotnie wyższą zawartość karotenoidów w siewkach
buraka pochodzących z nasion energ`hill niż u odmiany Ruveta. W siewkach odmiany Tiziana,
wyrosłych z nasion energ`hill, zawartość karotenoidów dwukrotnie przewyższała ich zawartość
otrzymaną zarówno dla siewek wyrosłych z kłębków niestymulowanych jak i poddanych działaniu
promieniowania laserowego (Rys. 1a).
W liściach siewek odmiany Traviata zawartość tych barwników była wyższa w stosunku do siewek
obiektu kontrolnego o około 25%. Nie stwierdzono istotnych zmian w poziomie zawartości
karotenoidów w siewkach wyrosłych z nasion poddanych stymulacji światłem laserowym w
porównaniu do siewek obiektu kontrolnego. Odmiany różniły się istotnie zawartością karotenoidów w
liściach siewek, więcej zawierała odmiana Traviata.
Dla ogólnej zawartości chlorofili (chl. a + chl. b) w liściach stwierdzono ponad dwukrotny wzrost
ich zawartości w siewkach wyrosłych z nasion energ`hill u odmiany Tiziana w stosunku do siewek
obiektu kontrolnego. Nie stwierdzono istotnie wyższej zawartości chlorofili w siewkach wyrosłych z
nasion poddanych biostymulacji światłem laserowym (Rys. 1b). Podobnie jak w przypadku
karotenoidów więcej tych barwników zawierały liście siewek odmiany Traviata.
Rys. 1 a,b: Zawartość karotenoidów (a) i sumy chlorofili (b) w liściach siewek dwóch odmian buraka
cukrowego
Zawartość obu form chlorofili (chl. a i chl. b) w liściach siewek buraka była najwyższa u odmiany
Tiziana (Rys. 2a i b). Zawartość chlorofilu a w liściach była wyższa od zawartości chlorofilu b.
Stosunek zawartości chlorofilu a do chlorofilu b wynosił od 2,53 do 2,86 zależnie od obiektu badań i
odmiany (Tab. 3). Należy podkreślić, że wzrost tego wskaźnika był szczególnie istotny u siewek obu
odmian wyrosłych z nasion poddanych biostymulacji światłem laserowym.
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
59
Rys. 2 a,b: Zawartość chlorofilu a (a) i chlorofilu b (b)w liściach siewek dwóch odmian buraka
cukrowego
b)chlorof il b
0,40
0,35
0,30
0,25
0,20
0,15
0,10
0,05
0,00
a
ab
b
b
b
c
kontrola
Energ`hill
D5
D7
kontrola
Traviata
Tab. 3: Stosunek zawartości chlorofilu a do chlorofilu b
Odmiany
Obiekt
Kontrola - Control
energ`hill
Traviata
D5
D7
Kontrola - Control
energ`hill
Tiziana
D5
D7
NIR – LSD (α ≤ 0,05)
c
Energ`hill
D5
c
D7
Tiziana
chl a/ chl b
2,53
2,67
2,79
2,81
2,57
2,62
2,75
2,86
0,06
Discussion
W przeprowadzonych badaniach stwierdzono korzystny wpływ światła laserowego oraz
technologii energ’hill na przyrost długości korzeni zarodkowych i hypokotyli u badanych genotypów
buraka cukrowego. W literaturze dotyczącej wpływu promieniowania laserowego na materiały roślinne
dotychczas nie spotkano opracowań dotyczących działania lasera półprzewodnikowego, zastosowanego
w powyższych badaniach.
W doświadczeniu obserwowano istotne podwyższenie zdolności kiełkowania kłębków buraka
cukrowego pod wpływem stymulowania nasion, co może mieć istotne znaczenie w uprawie polowej
60
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
zwłaszcza w przypadku niekorzystnych warunków atmosferycznych w czasie kiełkowania. Podleśny i
in. (2001) w badaniach nad bobikiem stwierdzili korzystny wpływ traktowania nasion światłem
laserowym na proces kiełkowania i wschody roślin oraz większą efektywność trzykrotnego naświetlania
nasion niż pięciokrotnego. W przeprowadzonym doświadczeniu również dawka trzykrotnego
naświetlania okazała się najefektywniejszą dla odmian Tiziany i Ruvety (genotypy diploidalne)
powodując istotną stymulację długości korzenia zarodkowego i hypokotyla. Genotypy diploidalne
wykazują większą wrażliwość na naświetlanie promieniami laserowymi niż odmiany poliploidalne
(Szajsner 2009). Mniejszą podatność na zastosowane metody uszlachetniania nasion wykazała Ruveta –
typ normalno-cukrowy, niż odmiany Tiziana i Traviata – typ cukrowy.
Należy podkreślić, że karotenoidy oprócz tego, że podobnie jak chlorofile uczestniczą w absorpcji
światła w procesie fotosyntezy wchodzą w skład nieenzymatycznych substancji występujących w
roślinach uczestniczących w unieczynnianiu reaktywnych form tlenu. Rośliny o wyższej zawartości
karotenoidów zwykle odznaczają się większą odpornością na niesprzyjające czynniki środowiska.
Chlorofil a jest podstawowym barwnikiem fotosyntetycznym, który odgrywa najważniejszą rolę w
absorpcji światła w procesie fotosyntezy. W pracach innych autorów można znaleźć informacje o
wpływie zmiennego pola magnetycznego na wzrost zawartości chlorofilu w liściach buraka cukrowego
w trakcie wegetacji od 8 do 16 % (Rochalska 2005). Należy podkreślić, że zawartość chlorofilu w
liściach roślin jest nie tylko miernikiem intensywności fotosyntezy, ale także wskaźnikiem zawartości
azotu w roślinach (Pulkrabek i in., 2001).
Conclusions
Największy efekt stymulacji długości korzeni zarodkowych, liścieni i hypokotyli u odmian
Traviata i Tiziana otrzymano dla form energ’hill.
Zastosowane światło lasera półprzewodnikowego wywołało istotne wydłużenie korzenia
zarodkowego u wszystkich badanych odmian, efekt stymulacji długości hypokotyla obserwowano u
Traviaty po zastosowaniu wszystkich dawek, natomiast dla Tiziany i Ruvety tylko dla trzykrotnego
naświetlania.
Technologia energ’hill powodowała istotnie wyższą zawartość karotenoidów w siewkach buraka
cukrowego oraz wzrost zawartości chlorofili (chl a + chl b) w liściach odmiany Tiziana.
Istotne podwyższenie wartości wskaźnika (stosunek zawartości chl a do chl b) w siewkach obu
odmian buraka, po stymulacji kłębków buraka cukrowego promieniami laserowymi, może mieć istotny
wpływ na intensywność procesu fotosyntezy w roślinach.
Literature
LICHTENTHALER H.K., 1987. Chlorophylls and carotenoids: pigments of photosynthetic biomembranes. Methods
enzymol., 148: 350-382.
PODLEŚNY J., 2001. Efektywność biostymulacji laserowej nasion bobiku w zależności od wilgotności od wilgotności
materiału siewnego. Inż. Rol., nr 13(33), 358-364.
PULKRABEK J., JOZEFYOVA L., FAMERA O., STEPANEK P., 2001. Differences in chlorophyll content in leaves of
sugar beet. Rostlinna vyroba, 47(6): 241-246.
ROCHALSKA M., 2005. Influence of frequent magnetic field on chlorophyll content in leaves of sugar beet plants.
Nukleonika 50 (Supplement 2): 25-28.
SZAJSNER H., 2009. Analiza efektów działania promieniowania laserowego na ziarniaki wybranych genotypów roślin
zbożowych. Zesz. Nauk. U P we Wrocławiu nr 571, rozprawy CCLVI.
Contact Adress: Dr hab. Hanna Szajsner Department of Genetics, Plant Breeding and Seeds
Production, Wrocław University of Environmental and Life Sciences, Poland, Pl Grunwaldzki 24 A, 50363 Wrocław
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
61
GENOVÉ ZDROJE PŠENICE (TRITICUM AESTIVUM L.) SE
ZMĚNĚNOU MORFOLOGIÍ KLASU A JEJICH VYUŢITELNOST
Gene Resources of Wheat (Triticum aestivum L.) with Changed Spike Morphology and
their Utilisation
Petr Martinek 1, Oxana B. Dobrovolskaya 2, Petra Pokorová3, Marie Váňová1
1
Agrotest fyto, s.r.o., Kroměříţ, Česká republika
2
Ústav cytologie a genetiky (Institute of Cytology and Genetics), Novosibirsk, Ruská
federace
3
Mendelova univerzita v Brně, AF - Ústav biologie rostlin, Brno, Česká republika
Abstract
Selected lines of winter wheat (Triticum aestivum L.) differing in spike morphotype were evaluated
for responses to increasing nitrogen doses and pesticides. The examined collection consisted of lines
with long glumes (LG) transferred from T. polonicum L. and lines with multirow spike (MRS) with the
presence of supernumerary spikelets. These lines were compared with current wheat cultivars with
normal spike (NS). Four agronomic practices were used: K0 – no fungicides and growth regulators, and
no nitrogen fertilisation; F0, F100, F200 – fungicides and growth regulators with nitrogen doses 0, 100
and 200 kg.ha-1. Lines with LG are considered perspective for breeding use because they had better
yield increases in response to increasing nitrogen doses as compared to NS. Lines with MRS produced
lower yields than lines with NS and LG, but their grain had higher content of N-substances. LG could
increase spike assimilation capacity. MRS is characterised by high potential formation of spikelets and
grain number. Its practical use will need much breeding effort.
Keywords: Triticum aestivum, spike morphology, yield, spike productivity, agronomic practices
Souhrn
Bylo provedeno hodnocení reakce vybraných linií ozimé pńenice (Triticum aestivum L.) lińících se
morfotypem klasu na odstupņované dávky dusíku a pesticidů. Pro hodnocení byly pouņity linie s
dlouhými plevami (LG) přenesenými z T. polonicum L. a mnohořadým klasem (MRS) s výskytem
nadpočetných klásků. Tyto linie byly porovnávány se současnými odrůdami pńenice s normálním
klasem (NS). Byly pouņity čtyři varianty agrotechniky: K0 – bez fungicidů, morforegulátorů a bez
hnojení dusíkem, F0, F100, F200 – s fungicidy a morforegulátory s odlińnými dávkami dusíku 0, 100 a
200 kg.ha-1. Za ńlechtitelsky perspektivní jsou povaņovány linie s LG, u kterých byly zaznamenány
lepńí výnosové přírůstky vlivem zvyńujících se dávek dusíku neņ u NS. Linie s MRS měly niņńí výnosy
neņ linie s NS a LG, ale jejich zrno mělo vyńńí obsah dusíkatých látek. LG by mohly zvyńovat
asimilační kapacitu klasu. MRS má vysoký potenciál tvorby počtu klásků a zrn. Jeho praktické vyuņití
bude vyņadovat značné ńlechtitelské úsilí.
Klíčová slova: Triticum aestivum, morfologie klasu, výnos, produktivita klasu, pěstební systémy
Úvod
Vzestup výnosů pńenice byl ve světě podmíněn vyńlechtěním odrůd se změněnými proporcemi
rostlin, které umoņnily zvýńit podíl zrna na celkové nadzemní biomase. Zajímavé je, ņe ńlechtitelská
činnost nevedla k podstatnému zvýńení mnoņství biomasy na jednotku plochy porostu. Poměrně strmý
62
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
lineární vzestupný trend výnosů ve světě se v posledním desetiletí minulého století zpomalil v důsledku
silnějńího působení ekologických a energetických limitů prostředí. To je znepokojivá skutečnost, zvláńtě
v souvislosti s nezměněným růstem lidské populace. Vzestupu výnosového potenciálu bylo u pńenice
dosahováno hlavně v důsledku zkracování délky stébla, zvyńování produktivity klasu, počtu klasů na
jednotce plochy porostu a zlepńování odolnosti ke stresovým faktorům prostředí, které umoņņovalo
udrņovat nebo prodluņovat ņivotnost asimilačního aparátu.
Pokud se nepodaří u pńenice zvyńovat produkci suńiny biomasy na jednotku plochy (například
vytvořením transgenní pńenice s C4 metabolickým systémem podobně jako u rýņe /Sheehy et al.,
2000/), potom nebude jiná moņnost neņ dál pokračovat ve stávajících trendech měnění proporcí rostlin.
Určité řeńení by mohlo spočívat ve vyuņití genových zdrojů se změněnou morfologickou strukturou
klasu, které by měly větńí fotosyntetickou nebo úloņnou kapacitu klasu. Pro studium byly vybrány linie
ozimé pńenice (Triticum aestivum L.) s dlouhými plevami (LG – long glumes) a s mnohořadým klasem
(MRS – multirow spike) (obrázek 1), které byly porovnávány s běņnými odrůdami s normálním klasem
(NS – normal spike).
LG jsou typickým znakem pro některé druhy tetraploidní (T. polonicum L., T. ispahanicum Heslot)
a hexaploidní (T. petropavlovskyi Udacz. et Migusch) pńenice. Pouņité linie nesou gen přenesený z T.
polonicum. Gen pro LG byl označen symbolem P a nachází se na dlouhém rameni chromosomu 7A
(Watanabe et al., 1996).
MRS byl přenesen do pńenice seté z hexaploidního radiomutantního zdroje, získaného z VIR Sankt
Petersburg. MRS je podmíněn recesivním genem mrs1, lokalizovaným na krátkém rameni chromosomu
2D (Dobrovolskaya et al., 2009). Projevuje se zvětńeným počtem klásků vyrůstajících přisedle
z jednotlivých nodů klasového vřetene.
Obrázek 1. Pšenice s dlouhými plevami (vlevo) a mnohořadým klasem (vpravo)
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
63
Materiál a metody
Jsou uvedeny výsledky polního pokusu sklizeného v roce 2010, který byl uskutečněn v Kroměříņi.
Pokus se skládal ze tří skupin genotypů ozimé pńenice s bezosinným klasem, které se navzájem lińily
morfologií klasu. Skupina s LG obsahovala ńest linií: KM 103-09LG, KM 101-09LG, KM 105-09LG,
KM 99-09LG, KM 55-09LG, KM 77-09LG; skupina s MRS ńest linií: KM 121-09MRS, KM 5909MRS, KM 52-09MRS, KM 68-09MRS, KM 53-09MRS, KM 71-09MRS a skupina kontrolních
odrůd s NS představovala současné registrované odrůdy s různou kvalitou zrna: Federer – E, Iridium –
A, Bakfis – A, Bohemia – A, Baletka – B a Biscay – C. Linie s LG a MRS byly vybrány pro pokusy
tak, aby se nelińily příliń od běņných odrůd délkou stébla, a aby měly rozdílný původ.
Pokus byl vyset na podzim 2009 po předplodině ozimé řepce. Pozemek byl před setím vyhnojen
zásobním hnojením 100 l.ha-1 DAM + 200 kg.ha-1 Amofos, čímņ se dostalo do půdy celkem 64 kg.ha-1
N a 104 kg.ha-1 P2O5. Setí bylo provedeno secím strojem Amazone se záběrem 2 m vybaveným
rotačními branami, schopnými optimálně připravit seťové lůņko. Byl pouņit výsevek 4 miliony
klíčivých zrn na hektar. Herbicidní ochrana proti plevelům byla prováděna s ohledem na aktuální výskyt
plevelů.
Výsev jednotlivých genotypů se uskutečnil na vyrovnaný pozemek do pásů, které byly následně
rozděleny na pokusné parcely o velikosti 10 m2. Kaņdý vysetý kultivar byl zastoupen 12 parcelami.
Byly zkouńeny čtyři varianty hnojení a chemického ońetření (0K – bez hnojení a bez chemického
ońetření, 0F – bez hnojení + fungicidy a morforegulátor, 100F – 100 kg dusíku + fungicidy a
morforegulátory, 200F – 200 kg dusíku + fungicidy a morforegulátory). To umoņnilo posoudit vliv
hnojení (předevńím dávky dusíku) za podmínek velmi dobrého zdravotního stavu dosaņeného
fungicidním ońetřením (u variant 0F, 100F a 200F bylo fungicidní ońetření stejné) a s eliminovaným
poléháním vlivem morforegulátorů pro zkrácení stébla. Přehled agrotechnických zásahů uvádí tab. 1.
Takto zvolený pokus umoņnil vyhodnotit reakci hodnocených skupin genotypů na odstupņované
energetické vstupy prostředí.
Tab. 1: Varianty hnojení a chemického ošetření během vegetace roku 2010 v Kroměříţi
Zásah
Varianta ońetření
0K – bez hnojení
a chemického
ońetření
0F – bez hnojení a
chemické ońetření
100F – 100 kg dusíku
a chemické ońetření
Močovina 140 kg.ha-1
N (66 kg.ha-1 )
Odnoņování
Konec
odnoņování
Začátek
sloupkování
Sloupkování
110 kg.ha-1 LAV (30
kg.ha-1 N)
110 kg.ha-1 LAV (30
kg.ha-1 N)
Retacel (0,75 l.ha-1)
Retacel (0,75 l.ha-l)
90 kg.ha-1 LAV (30
kg.ha-1 N)
DAM 390 75 l.ha-1 (30
kg.ha-1 N)
145 kg.ha-1 LAV (40
kg.ha-1 N)
DAM 390 75 l.ha-1 (30
kg.ha-1 N)
Retacel (1,0 l.ha-1) +
Moddus (0,15 l.ha-1)
Acanto prima (1,5
Acanto prima (1,5
kg.ha-1) + Talius (0,15 kg.ha-1) + Talius (0,15
l.ha-1)
l.ha-1)
55 kg.ha-1 LAV (15
kg.ha-1 N)
-1
Prosaro 0,75 l.ha
Prosaro 0,75 l.ha-1
Retacel (1,0 l.ha-1) +
Moddus (0,15 l.ha-1)
Acanto prima (1,5
kg.ha-1) + Talius (0,15
l.ha-1)
145 kg.ha-1 LAV (40
kg.ha-1 N)
Prosaro 0,75 l.ha-1
Caramba 0,8 l.ha-1
Caramba 0,8 l.ha-1
Retacel (0,75 l.ha-1)
Retacel (1,0 l.ha-1)
Konec
sloupkování
Metání
64
200F – 200 kg dusíku
a chemické ońetření
Caramba 0,8 l.ha-1
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Byly vyhodnoceny základní vegetační charakteristiky porostů včetně odolnosti k chorobám.
Z odebraných vzorků klasů (40 klasů z kaņdé parcely) a snopků ve zralosti byly určeny charakteristiky
klasu a sklizņový index (HI). I kdyņ bylo snahou ve variantě 200F dosáhnout optimálních podmínek
odpovídajících co nejvíce teoretickým poņadavkům, pro které je definován výnosový potenciál (Evans a
Fischer, 1999), během vegetace dońlo k negativnímu ovlivnění růstu výrazně odchylným průběhem
počasí (obr. 2). V průběhu roku 2010 byly extrémně vysoké sráņky v první polovině dubna a v květnu,
nízké teploty v druhé polovině května (coņ vedlo k opoņdění metání asi o 10 dní), vysoké teploty
v červnu a červenci a sucho v červenci, coņ vedlo ve větńí míře k zasychání zrna.
Obr. 2: Průběh počasí během vegetačního období 2009/2010 v Kroměříţi (235 m n. m.)
30
100
25
90
20
80
sněhová
pokrývka
dlouhodobý srážkový průměr 1971 - 2000
úhrn srážek
dlouhodobá prům. teplota 1971 - 2000
průměrná teplota
2-IX.
3-VIII.
18-VIII.
4-VII.
19-VII.
19-VI.
4-VI.
20-V.
5-V.
5-IV.
20-IV.
6-III.
0
21-III.
-20
4-II.
10
19-II.
-15
20-I.
20
5-I.
-10
21-XII.
30
6-XII.
-5
21-XI.
40
6-XI.
0
7-X.
50
22-X.
5
7-IX.
60
srážky (mm)
70
10
22-IX.
teplota (°C)
15
Pokus měl 216 parcel (18 genotypů x 4 varianty ońetření x 3 opakování). Byly vypočítány
průměrné hodnoty, míra kolísání ńesti genotypů ve skupině byla vyjádřena směrodatnou odchylkou.
Chyba rozdílu mezi homogenními skupinami byla vyjádřena při p = 0,05 pomocí Tukeyova testu.
Výsledky
Skupina kontrolních odrůd s NS měla v průměru nejvyńńí výnos 8,25 t.ha-1, za ní následovaly
genotypy s LG s 7,83 t.ha-1 a s MRS 6,31 t.ha-1. Zajímavé ale bylo posuzovat průměrnou reakci
jednotlivých skupin genotypů na varianty pěstování (tabulka 2, obrázek 3). U pńenice s LG dońlo ve
variantách s chemickým ońetřením k výraznějńí odezvě na intenzitu hnojení dusíkem (0F – 6,8 t.ha-1,
100F – 8,7 t,ha-1 a 200F – 9,1 t.ha-1) neņ u kontrolních odrůd pńenice s NS (0F – 7,6 t.ha-1, 100F – 8,8
t.ha-1, 200F – 8,9 t.ha-1). Oproti očekávání byly u linií s MRS výnosy poměrně nízké s velmi slabou
odezvou na intenzitu hnojení (0F – 5,8 t.ha-1, 100F – 6,8 t.ha-1, 200F – 6,6 t.ha-1). Ve variantě s 200 kg
dusíku dokonce dońlo u MRS ke sníņení výnosů oproti variantě se 100 kg dusíku. Nízké výnosy u linií
s MRS byly naopak vyváņeny vyńńím obsahem dusíkatých látek v zrnu oproti liniím s LG a NS.
Rozdíly v průměrných výnosech mezi jednotlivými skupinami nebyly způsobeny podstatnými
změnami v proporcích mezi stéblem a klasem ale spíńe hustotou porostu danou počtem klasů na
jednotku plochy. Zřetelné je to u MRS, kde bylo zjińtěno v průměru jen 470 klasů na m2, zatímco u LG
to bylo 530 a u NS dokonce 601 klasů na m2. U některých linií dońlo dokonce ve variantě 0F ke sníņení
výnosů oproti variantě 0K vlivem stresu, který byl navozen spolupůsobením fungicidů a
morforegulátoru za nedostatku ņivin.
Nejvyńńí průměrná hmotnost zrna klasu byla překvapivě u LG – 2,25 g, niņńí byla u MRS – 2,15 g a
nejniņńí u NS 2,03 g. Přestoņe jednotlivé skupiny hodnocených genotypů se nevyznačovaly výraznými
rozdíly v průměrném počtu zrn klasu (LG – 44,7, MRS – 46,2, NS – 43,9), příznivá reakce na dávky
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
65
dusíku se projevila předevńím u LG. To naznačuje, ņe zvětńená asimilační plocha LG skutečně mohla
mít pozitivní vliv na přísun asimilátů do vyvíjejících se obilek a mohla rovněņ sniņovat redukci počtu
obilek v kláscích. Poměrně vysoká průměrná hmotnost 1000 zrn u LG (47,3 g) ve srovnání s NS
(42,1 g) a i MRS (44,5 g) tuto domněnku podporuje.
Tab. 2: Charakteristiky skupin genotypů s rozdílnými morfotypy klasu
Varianta pěstování
Morfotyp 0K
0F
100F
200F
LG
6,8±1,0 b-d
6,8±0,8 cd
8,7±0,8 a
9,1±0,8 a
Výnos (t.ha-1)
MRS 6,0±0,5 de
5,8±0,6 e
6,8±0,8 cd
6,6±0,9 de
NS
7,7±0,8 b
7,6±0,7 bc
8,8±0,9 a
8,9±0,8 a
LG
2,0±0,2 c
2,1±0,1 bc
2,4±0,1 a
2,4±0,1 a
Hmotnost zrna klasu
MRS 2,1±0,3 bc
2,1±0,2 bc
2,2±0,2 b
2,2±0,2 b
(g)
NS
1,8±0,2 d
2,1±0,3 bc
2,1±0,1 bc
2,1±0,1 bc
LG
40,9±2,3 cd
42,9±1,7 b-d
45,9±2,4 a-d
49,0±3,0 a
Počet zrn klasu
MRS 46,5±6,9 ab
46,1±5,3 a-c
46,4±6,5 ab
45,8±5,3 a-d
NS
40,8±3,4 d
45,3±4,7 a-d
44,5±2,3 a-d
44,9±2,6 a-d
LG
46,4±5,2 a-d
47,5±4,2 ab
48,3±2,7 a
47,1±3,2 a-c
Hmotnost 1000 zrn (g) MRS 43,4±2,3 c-e
44,4±3,6 b-e
45,8±4,2 a-d
44,6±4,5 a-e
NS
41,0±4,7 e
42,8±3,7 de
42,9±2,3 de
41,8±2,6 e
LG
498±29 c-e
462±63 e
588±88 ab
574±107 a-c
Počet klasů na 1m2
MRS 495±84 c-e
427±68 e
480±71 de
480±93 de
NS
611±75 ab
552±58 b-d
605±52 ab
638±72 a
LG
44,1±2,1 c
45,2±1,9 b
46,3±1,7 ab
47,0±2,8 a
Sklizņový index (%)
MRS 39,8±3,4 d
41,3±2,6 cd
40,0±3,9 d
36,4±4,3 e
NS
43,6±3,9 cd
45,3±3,9 b
45,9±3,3 ab
44,3±3,6 c
LG
75,4±1,1 a
74,7±0,8 a-c
75,9±0,6 a
75,1±1,0 a
Objemová hmotnost
MRS 73,6±1,3 b-d
72,8±1,8 d
73,1±2,0 cd
73,0±2,2 cd
-1
(kg.hl )
NS
75,7±2,3 a
75,2±1,7 ab
76,0±1,6 a
75,9±1,9 a
LG
10,6±0,7 cd
9,8±0,5 d
11,0±0,5 c
12,5±0,6 bc
Obsah N-látek
MRS 12,2±0,3 bc
11,2±0,7 c
13,0±0,9 b
14,8±1,1 a
(%)
NS
11,0±0,9 c
10,7±0,9 cd
12,1±1,0 bc
13,3±1,2 b
LG
100±7 d
80±4 a-c
85±4 bc
87±7 c
Délka rostliny (cm)
MRS 101±9 d
76±5 a
80±3 a-c
83±2 a-c
NS
96±12 d
78±7 ab
79±7 ab
80±6 a-c
LG
152±2 a
153±3 a-c
155±3 b-d
156±3 c-e
Metání (dní od
MRS 154±2 a-c
155±2 cd
157±2 de
158±3 e
1.1.2010)
NS
152±4 ab
154±4 a-c
155±3 b-d
156±3 c-e
LG
7,7±0,2 ab
8,8±0,3 a
8,7±0,5 a
8,8±0,3 a
Padlí travní (9-1)
MRS 6,7±1,0 b
8,7±0,2 a
8,6±0,3 a
8,8±0,4 a
NS
7,1±0,8 b
8,9±0,2 a
8,7±0,5 a
8,8±0,2 a
LG
4,7±0,2 d
7,7±0,5 c
8,8±0,4 a
8,5±0,5 ab
Rez pńeničná
MRS 5,2±0,3 d
8,2±0,8 c
9,0±0,0 a
8,7±0,5 ab
(9-1)
NS
4,7±0,3 d
8,2±0,4 bc
8,5±0,5 ab
8,5±0,5 ab
LG
7,3±0,3 de
8,7±0,5 a-c
8,8±0,4 ab
9,0±0,0 a
Fusarium v klasu
MRS 6,5±0,3 f
8,0±0,0 d
8,0±0,0 d
8,0±0,0 d
(9-1)
NS
6,9±0,6 ef
8,3±0,5 cd
8,5±0,5 bc
8,5±0,5 bc
průměr ± směrodatná odchylka; průkaznost rozdílu mezi homogenními skupinami při p = 0,05 (Tukey); výskyt
chorob byl hodnocen po postřiku fungicidy
Znak
Skupina linií s MRS se vyznačovala niņńí odolností k fusariu klasu (zřejmě v důsledku vyńńí
hustoty klasu) a rovněņ niņńí odolností k padlí travnímu. Robustnějńí klasy linií s MRS, dané výrazně
zvýńeným počtem klásků, vyrůstají na silnějńích stéblech a jsou doprovázeny ńirńími listy, které zřejmě
zabírají v porostech více místa na úkor ostatních stébel. Proto bude u MRS nutné dál zlepńovat
architektoniku porostu a dosáhnout vyńńí produktivní hustoty porostu.
66
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Obr. 3: Charakteristiky hodnocených genotypů při rozdílných variantách pěstování
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
67
Diskuse
Výnos zrna je u pńenice častěji limitován sílou sinku klasu (schopnost poutat asimiláty úloņnou
kapacitou klasu) neņ dostupností asimilátů – tedy zdroji (Slafer a Savin, 1994). Limitace úloņnou
kapacitou klasu závisí na podmínkách prostředí. Pokud je dostatek asimilátů během nalévání zrna tak
fotosyntéza klasových častí má malý význam. U ozimých obilovin bývá vodní deficit běņným
abiotickým stresem, který sniņuje výnosy (Araus et al., 2002), výkon fotosyntézy (Lawlor, 2002) a
urychluje senescenci listů. K vodnímu deficitu mohlo dojít vlivem vysokých teplot a nedostatku sráņek
během července, tedy v období na konci intenzivního růstu obilek. Zatím nedovedeme vysvětlit příčinu
rozdílů v reakci na dusíkatou výņivu ve variantách 0F, 100F a 200F mezi kontrolními odrůdami s NS a
liniemi s MRS. U MRS mohl být projev vodního stresu způsoben: (a) vyńńí mírou působení sucha na
listy o větńí plońe, přičemņ asimiláty z redukovaných vegetativních odnoņí během stresu nemusely
dostatečně podpořit vývoj generativních stébel s vyvíjejícími se klasy, (b) odlińnostmi v uspořádání
cévních svazků vedoucích do obilek. Linie s MRS se vzhledem k nízkým výnosům a malé výnosové
odezvě na odstupņované dávky dusíku zatím jeví jako ńlechtitelsky méně vyuņitelné.
Poměrně výrazná kladná výnosová odezva na hnojení dusíkem u linií s LG naznačuje, ņe by se
mohly uplatnit ve ńlechtění odrůd pro intenzivní pěstební podmínky. Ve srovnání s praporcovým listem
je fotosyntéza klasové části u pńenice méně redukována vodním stresem. Oproti praporcovému listu je
prodlouņená asimilační schopnost klasu spojována s jeho lepńí schopností zadrņovat vodu v plevách,
pluchách a osinách (Tambussi et al., 2005). Navíc klasové obaly a perikarp zrna mohou znovu poutat
CO2 vydaný rostoucím zrnem (Gebbing a Schnyder, 2001). Ve variantě 200F dokonce linie s LG mírně
výnosově překonaly linie s NS, přitom ve variantách bez hnojení dusíkem (0K a 0F) výnosy u LG byly
výrazně niņńí neņ u NS. U linií s LG mohla větńí plocha plev podporovat vyńńí míru transpirace, coņ
mohlo mít rovněņ pozitivní vliv na metabolismus a fotosyntézu. Protoņe dosaņené výsledky se týkají jen
jednoho ročníku, lze je pokládat jen za orientační. Pokusy by měly být zopakovány jeńtě v následujících
dvou letech. Pouņitý genetický materiál můņe slouņit fyziologům pro modelové studie vztahů mezi
zdroji (source) asimilátů a místy jejich ukládání (sink).
Vzhledem k růstu lidské populace a nerostoucí plońe zemědělské půdy bude nutné zabezpečovat
produkci vyńńí intenzitou spojenou s vyńńími energetickými vstupy do prostředí a odrůdami
přizpůsobenými vyńńím vstupům. Tyto vstupy vńak stále více závisí na neobnovitelných (fosilních)
zdrojích.
Poděkování
Práce byla podpořena projektem česko-čínské spolupráce KONTAKT ME10063
Ministerstva školství mládeţe a tělovýchovy České republiky a projektem N 10-04-01458-a Ruské
nadace pro základní výzkum (Russian Foundation for Basic Research).
Literatura
ARAUS JL, BROWN HR, FEBRERO A, BORT J, SERRET MD (1993). Ear photosynthesis, carbon isotope discrimination
and the contribution of respiratory CO2 to differences in grain mass in durum wheat. Plant Cell Environ.,
16(4), 383-392.
DOBROVOLSKAYA OB, MARTINEK P, VOYLOKOV AV, KORZUN V, RÖDER MS, BÖRNER A (2009).
Microsatellite mapping of genes that determine supernumerary spikelets in wheat (T. aestivum) and rye (S.
cereale). Theor. Appl. Genet., 119(5), 2009: 867-874.
EVANS LT, FISCHER RA (1999). Yield potential: Its definition, measurement, and significance. Crop Sci., 39(6), 15441551.
GEBBING T, SCHNYDER H (2001). 13C labelling kinetics of sucrose in glumes indicates significant refixation of
respiratory CO2 in the wheat ear. Aust. J. Plant Physiol., 28(10), 1047-1053.
LAWLOR DW (2002). Limitation to photosynthesis in water-stressed leaves: stomata vs. Metabolism and the role of ATP.
Ann. Bot., 89(7), 871-885.
68
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
SHEEHY JE, MITCHELL PL, HARDY B (2000). Redesigning rice photosynthesis to increase yield. Studies in Plant
Science 7, IRRI, 293 s.
SLAFER GA, SAVIN R (1994). Post-anthesis green area duration in a semi-dwarf and a standard-height wheat cultivar as
affected by sink strength. Aust. J. Agric., 45(7), 1337-1346.
TAMBUSSI EA, NOGUÉS S, ARAUS JL (2005). Ear of durum wheat under water stress: water relations and
photosynthetic metabolism. Planta, 221(3), 446-458.
WATANABE N, YOTANI Y, FURUTA Y (1996). The inheritance and chromosomal location of a gene for long glume in
durum wheat. Euphytica, 91(2), 235-239.
Contact Address: Ing. Petr Martinek, CSc., Agrotest fyto, s.r.o., Havlíčkova 2787, 767 01 Kroměříţ,
Česká republika, tel.: +420 573317158, e-mail: [email protected]
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
69
VÝZNAM FUZARIÓZY KLASŮ OZIMÉ PŠENICE PRO OSIVO
Fusarium Head Blight of Winter Wheat and the Importance of it for Seed
Evţenie Prokinová1, Ivana Capouchová1, Marta Kostelanská2
1
Česká zemědělská univerzita v Praze
2
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
Abstract
From 2007 to 2009, small-plot experiments were conducted. The percentage of grains infected with
Fusarium spp., deoxynivalenol (DON) content, germination of harvested seed and yield were found.
Three varieties of winter wheat were tested (Meritto, Akteur, Eurofit). Artificial inoculation of spikes
was conducted using a mixture of F. graminearum and F. culmorum spores in a 1:1 ratio in different
terms of application. Nine variant were tested including variants with fungicide (prothioconazole and
tebuconazole) control. Close correlation was confirmed among Fusarium spp. seed infection, DON
content, germination and yield.
Keywords: winter wheat, Fusarium Head Blight, germination, DON, yield
Souhrn
Ve dvouletých polních pokusech bylo hodnoceno napadení zrn ozimé pńenice houbami rodu
Fusarium, vztah napadení k obsahu DON, výnosu a klíčivosti. V pokusu byly zařazeny tři odrůdy
ozimé pńenice (Meritto, Akteur, Eurofit). V různých termínech byla provedena umělá inokulace klasů
suspenzí spór Fusarium culmorum a F. graminearum v poměru 1 : 1. Varianty byly jak bez aplikace
fungicidů, tak fungicidně ońetřené (ú. l. prothioconazole a tebuconazole). Byla prokázána velmi úzká
vazba mezi napadením zrn ozimé pńenice Fusarium spp., obsahem deoxynivalenolu, výnosem a
klíčivostí, napadení zrn a jemu odpovídající obsah DON vedlo ke sníņení výnosů a výraznému zhorńení
klíčivosti.
Klíčová slova: ozimá pšenice, fuzarióza klasů, klíčivost, výnos
Úvod
Fuzariózy klasů jsou intenzívně studovány na mnoha pracovińtích v celém světě předevńím kvůli
schopnosti některých druhů rodu Fusarium produkovat toxiny a kontaminovat zrno. Silněji
kontaminované partie zrna pak mohou ohrozit zdraví konzumentů, jak zvířat (Čonková a kol., 2003),
tak člověka. Proto byly stanoveny limity obsahu hlavního zástupce fuzariových toxinů –
deoxynivalenolu ve vykupovaném obilí (1250 µg/kg).
Houby rodu Fusarium jsou příleņitostné patogeny, které napadají rostliny jen za určitých
podmínek. Dominantní vliv na vznik infekce a ńíření choroby má vlhkost, resp. doba ovlhčení povrchu
klasu v době kvetení pńenice (Brennan et al., 2005). Výskyt ale ovlivņují i pěstitelská opatření. Velký
význam má předplodina (Schaafsma, 2005), menńí vliv má způsob zpracování půdy, výņiva (Lori et al.,
2009). Roli hraje i odolnost odrůdy (Ńíp et al., 2010). Odrůda ovlivņuje i samotnou kumulaci
deoxynivalenolu v klasu (Chrpová a kol., 2007). V české produkci obilnin obvykle nedosahuje
kontaminace mykotoxiny běņně nadlimitní hranice, ale v některých letech a lokalitách taková situace
nastat můņe (Polińenská a kol, 2008).
70
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Z tohoto důvodu je snaha zabránit kontaminaci zrna, resp. napadení porostu. Účinné metody
ochrany lze ale vyvinout jen na základě dostatečného mnoņství podrobných informací jak o
patogenech, tak o jejich vztahu k hostitelské rostlině a v neposlední řadě i o nárocích patogenů na
podmínky prostředí. V následujícím příspěvku uvádíme některé výsledky, kterými chceme přispět
k rozńíření tohoto poznání.
Metodika
Uváděné výsledky byly získány z vyhodnocení polních maloparcelkových pokusů, které probíhaly
v letech 2008 a 2009 na Výzkumné stanici KRV FAPPZ ČZU v Praze v Uhříněvsi (295 m n.m.,
průměrná roční teplota 8,4 °C, průměrný roční úhrn sráņek 575 mm). V příspěvku předkládáme vybrané
výsledky devíti sledovaných variant. V kaņdé variantě byly hodnoceny tři odrůdy ozimé pńenice
(Meritto, Akteur, Eurofit), které byly vybrány na základě svých kvalitativních charakteristik tak, aby
představovaly základní skupiny ozimé pńenice. Kaņdá varianta měla pro kaņdou odrůdu čtyři
opakování, tj. 12 parcel na jednu variantu, jedna parcela měla 10 m2, předplodinou byla směska hrachu
s bobem. V průběhu pokusu bylo provedeno standardní herbicidní odplevelení a výņiva (celková dávka
dusíku 100 kg N/ha, rozdělená do dávky regenerační a produkční). Bylo pouņito nemořené, uznané
osivo z konvenční plochy. U tří variant (kontrola – Ko, ońetření přípravkem Fandango – účinná látka
fluoxastrobin a prothioconazole a ońetření přípravkem Prosaro – účinná látka prothioconazole a
tebuconazole) proběhla pouze přirozená infekce. Přípravky byly aplikovány ve fázi počátek kvetení
v doporučených dávkách. Nosnou částí pokusu byly varianty uměle inokulované suspenzí spór
Fusarium culmorum a Fusarium graminearum v poměru 1 : 1. Pouņité izoláty pocházely ze sbírky hub
VÚRV v Praze - Ruzyni. Hustota suspenze byla 107 spór v 1 ml, dávka inokula 2 l na parcelu, aplikace
zádovým postřikovačem na počátku kvetení, tj. viditelné 1 – 4 prańníky na klas. V této části pokusu byl
zařazen pouze přípravek Prosaro v doporučené dávce.
Testované varianty:
1. kontrola bez ońetření (Ko)
2. Prosaro na začátku květu (Prosaro)
3. Fandango na začátku květu (Fandango)
4. umělá inokulace na začátku květu (IZK)
5. umělá inokulace na začátku květu + preventivně (2 dny před inokulací) Prosaro (IZK + Prosaro)
6. umělá inokulace na konci kvetení (IKK)
7. umělá inokulace na konci kvetení + preventivně (2 dny před inokulací) Prosaro (IKK + Prosaro)
8. umělá inokulace na začátku květu + umělá inokulace na konci kvetení (IZK + IKK)
9. umělá inokulace na začátku květu + umělá inokulace na konci kvetení + preventivně (2 dny před
první inokulací) Prosaro (IZK + IKK + Prosaro)
Metodou vlhké komůrky a izolací na umělé ņivné půdě bylo zjińťováno napadení sklizených zrn
houbami rodu Fusarium. Byla pouņívána běņná metoda vlhké komůrky, jedna varianta měla čtyři
opakování, v jednom opakování bylo 100 zrn. Izolace ze zrn byly dále prováděny na Potato Dextrose
Agar, jedna varianta měla čtyři opakování, v jednom opakování bylo 5 zrn. Určení do rodu a u
pouņitých druhů Fusarium i do druhu bylo provedeno mikroskopicky podle charakteristických
morfologických znaků.
Laboratorní klíčivost byla hodnocena rutinní metodou na klíčidlech, jedna varianta měla čtyři
opakování, v jednom opakování bylo 100 zrn.
Na VŃCHT byl metodou Ultra-Performance Liquid Chromatography stanoven obsah fuzariových
mykotoxinů v zrnech. V příspěvku předkládáme výsledky týkající se nivalenolu (NIV) a
deoxynivalenolu (DON).
Po sklizni byly vyhodnoceny výnosové prvky, zde uvádíme výnos přepočtený na t/ha.
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
71
Výsledky a diskuse
Z výsledků hodnocení napadení sklizených zrn houbami rodu Fusarium vyplývá, ņe v obou
sledovaných letech dominoval druh Fusarium culmorum, Fusarium graminearum se vyskytovalo
minimálně, četnost druhu byla srovnatelná s výskytem dalńích druhů daného rodu, které pocházely
z přirozené infekce. Z těch byly zastoupeny hlavně druhy F. sporotrichioides, F. poae a F. tricinctum.
V souladu s očekáváním bylo nejvyńńí napadení zrn ve variantě umělá inokulace na začátku i na konci
kvetení a inokulace na začátku kvetení, obě varianty bez fungicidního ońetření. Při uměle vyvolaném
silném infekčnímu tlaku fungicidní ońetření sníņilo napadení, ale účinnost fungicidu byla relativně
malá. Větńí efekt byl zaznamenán pouze ve variantě nejsilnějńího infekčního tlaku, tj. inokulace na
začátku i na konci kvetení. Ve variantách s pouze přirozeným infekčním tlakem byl výskyt Fusarium
spp. v ońetřených variantách dokonce vyńńí neņ v neońetřené kontrole, rozdíly ale nebyly statisticky
průkazné (graf 1). Naopak rozdíly v míře napadení zrn mezi variantami byly ve větńině případů
statisticky průkazné (tab. 1).
Graf 1:
napadení zrn Fusarium spp. (%), izolace na PDA, dvouletý průměr
9
8
7
6
5
4
3
2
1
celkem Fusarium
průměr inokul. zač. a konec květ a
Prosaro
Fusarium spp.
průměr inokulum zač. a konec květu
průměr inokulum konec květ a Prosaro
průměr inokulum konec květu
průměr inok. zač. květ a Prosaro
F. graminearum
F. culmorum
průměr inok. začátek květu
průměr ošetření Fandango
průměr ošetření Prosaro
průměr konvence kontrola
0
Z porovnání výsledků získaných metodou vlhké komůrky a izolací na umělé ņivné půdě je zřejmé,
ņe výsledky jsou obdobné, malé rozdíly byly zcela neprůkazné.
Klíčivost sklizených zrn odpovídala zjińtěnému napadení. Rozdíly mezi variantami byly ve větńině
případů statisticky průkazné (tab. 2).
72
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Tab. 1: Průkaznost rozdílů v míře napadení zrn Fusarium spp. v jednotlivých variantách, napadení
zjišťováno metodou vlhké komůrky
Ko
Fandango
Prosaro
IZK
IZK+ Prosaro
IKK
IKK +
Prosaro
IZKK
IZKK +
Prosaro
Ko
0
Fandango Prosaro
0
*
*
n
n
n
0
*
*
IZK
*
*
*
0
IZK +
Prosaro
*
*
*
*
0
*
*
*
*
n
n
*
*
*
*
n
*
*
IKK
*
*
*
*
IKK +
Prosaro
*
*
*
*
*
IZKK +
Prosaro
*
*
*
*
*
*
0
*
*
0
*
*
*
*
0
0
*
IZKK
*
*
*
n varianta nebyla do pokusu zařazena
*
rozdíl je statisticky průkazný
Tab. 2: Průkaznost rozdílů v klíčivosti mezi variantami
Varianta
Ko
Fandango
Prosaro
IZK
IZK+ Prosaro
IKK
IKK +
Prosaro
IZKK
IZKK +
Prosaro
Ko
0
Fandango Prosaro
0
*
*
*
n
n
n
n
n
n
0
*
*
IZK
*
*
*
0
IZK +
Prosaro
*
*
*
*
0
*
*
*
*
*
IKK
*
*
*
*
0
IKK +
Prosaro
*
*
*
*
*
IZKK
*
*
*
IZKK +
Prosaro
*
*
*
*
*
*
*
*
0
*
*
0
*
*
*
*
*
0
n varianta nebyla do pokusu zařazena
*
rozdíl je statisticky průkazný
Výnosy uměle inokulovaných variant poměrně přesně odpovídaly zjińtěné klíčivosti, resp.
napadení zrn Fusarium spp. U variant s přirozenou infekcí byl ve výnosech malý rozdíl mezi kontrolou
a fungicidně ońetřenými parcelami (graf 2).
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
73
Graf 2: Porovnání napadení zrn Fusarium spp., výnosem a klíčivostí
průměr dvou let a tří odrůd
100
90
80
70
60
50
40
30
20
10
klíčivost (%)
Y (t/ha)
0
průměr
průměr
konvence
ošetření
kontrola
Prosaro
průměr
průměr
ošetření
inok.
Fandango
začátek
květu
celkem Fusarium, PDA*
průměr
inok. zač.
květ a
Prosaro
průměr
průměr
inokulum
průměr
inokulum
průměr
konec
inokulum
konec květ
inokul.
květu
zač. a
a Prosaro
zač. a
konec
konec květ
květu
a Prosaro
Fusarium, VK**
Na VŃCHT byl stanoven obsah fuzariových mykotoxinů. Zde uvádíme hodnoty dvou z nich – NIV
a DON – ve vztahu k dalńím sledovaným ukazatelům. Obsah NIV byl nejniņńí ve variantách přirozeně
infikovaných a fungicidně ońetřených. Pouze ve variantách inokulovaných na počátku kvetení nedońlo
po aplikaci fungicidu ke sníņení obsahu nivalenolu, ve vńech ostatních variantách se obsah tohoto
toxinu po pouņití fungicidu sníņil. V případě deoxynivalenolu byl zjińtěný obsah ve sklizených zrnech
výrazně niņńí ve vńech variantách fungicidně ońetřených ve srovnání s neońetřenými (tab. 3).
Tab. 3: obsah toxinů, napadení zrn, výnos a klíčivost, průměr dvou let a tří odrůd
průměr konvence kontrola
průměr ošetření Prosaro
průměr ošetření Fandango
průměr inok. začátek květu
průměr inok. zač. květ a Prosaro
průměr inokulum konec květu
průměr inokulum konec květ a
Prosaro
průměr inokulum zač. a konec květu
průměr inokul. zač. a konec květ a
Prosaro
DON (µg/kg)
198,5
65,6
41,4
3022,8
1519,6
961,0
NIV (µg/kg)
57,8
16,1
23,9
93,2
100,2
78,0
307,4
4020,8
61,5
149,2
1600,5
44,2
celkem
Fusarium,
PDA*
1,1
3,2
4,3
7,3
6,4
6,1
klíčivost
(%)
95,88
94,88
97,29
73,42
78,75
91,88
Fusarium,
VK**
1,2
0,65
1,9
10,5
9,85
6,05
Y (t/ha)
7,75
8,39
8,3
6,83
7,36
7,41
1,4
8,8
3,85
14,9
7,84
6,48
90,08
74,42
5,9
11,2
7,25
81,46
* počet napadených zrn ze dvaceti hodnocených
** procento napadených zrn
74
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Nebyla jednoznačně prokázána souvislost mezi obsahem nivalenolu a napadením zrn Fusarium
spp., klíčivostí, poměrně těsný vztah byl mezi obsahem NIV a výnosem. Velký vliv měl
deoxynivalenol, jehoņ obsah v zrnech korespondoval se vńemi uvedenými parametry. Mezi obsahem
DON a napadením zrn Fusarium spp., klíčivostí i výnosem byla konstatován velmi těsná vazba (tab. 4).
Tab. 4: závislost mezi obsahem fuzariových toxinů, napadení zrn Fusarium spp., výnosem a klíčivostí
NIV (µg/kg)
NIV (µg/kg)
DON (µg/kg)
celkem Fusarium,
PDA*
Fusarium, VK**
Y (t/ha)
klíčivost %
1
0,812422262
celkem
Fusarium,
PDA*
DON
(µg/kg)
Fusarium,
VK**
klíčivost
%
Y (t/ha)
1
0,476257526 0,74437776
1
0,243657279 0,55045758 0,664633413
1
-0,65697625 -0,8474797 0,677330364 0,712226543
-0,44359709 -0,682172 0,728340645 0,855407511
1
0,79703262
1
Z hlediska standardních doporučení pro mnoņitelské porosty (a porosty potravinářské pńenice),
které doporučují v kaņdém případě fungicidní ońetření proti klasovým chorobám, předevńím fuzarióze,
je na první pohled překvapivý výsledek u variant s přirozenou infekcí, kde dońlo po ońetření k mírnému
nárůstu četnosti zrn napadených Fusarium spp. Jedním z moņných vysvětlení je to, ņe fungicid likviduje
i běņnou saprofytickou povrchovou mikroflóru a tím se uvolņuje prostor pro větńí osídlení zrna
houbami rodu Fusarium, které zrno jiņ infikovaly. Faktu, ņe v tomto případě jde pouze o pozdějńí,
hlavně povrchovou kontaminaci, nasvědčují i hodnoty obsahu DON a výnos, tyto ukazatele byly po
ońetření lepńí. Diskutabilní můņe být pouze rentabilita ońetření, protoņe zlepńení výnosu u ońetřených
variant s přirozenou infekcí bylo oproti kontrole minimální, zcela neprůkazné a obsah DON u přirozeně
infikované varianty byl i bez ońetření hluboko pod stanoveným limitem. Výrazné nebyly ani rozdíly
v klíčivosti, ale ve vńech třech variantách prokázal laboratorní test napadení Fusarium spp. do 2%. Ve
vyhláńce č 369/209 Sbírky „O podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu“ ve
znění vyhláńky č.298/2010 Sb. je uvedeno maximální moņné napadení zrn pńenice houbami rodu
Fusarium 10%. To je hodnota, kdy je osivo sice jeńtě uznáno, ale s povinností ho namořit. Ale ani
namoření nezlepńí klíčivost jiņ pońkozených zrn. Z nańich výsledků uvedených v tabulce 3 je vidět, ņe
např. 10,5 % fuzariózních zrn znamenalo sníņení klíčivosti na 73 %. Navíc u nańich pokusů je potřeba
zohlednit, ņe výsledky byly získány v maloparcelkovém pokusu a na dané plońe je ve větńině let velmi
nízký přirozený infekční tlak, protoņe na stanici jsou dodrņována preventivní opatření, předevńím
střídání plodin a dostatečná, vyrovnaná výņiva. Na větńině provozních ploch je situace výrazně horńí a
je zde i vyńńí infekční tlak. Pro zajińtění maximálního efektu fungicidní ochrany by bylo nejvhodnějńí
vyhodnocovat míru rizika napadení porostu (mnoņství spór) v době od konce metání do konce kvetení a
fungicid aplikovat jen podle potřeby. Teoreticky je takové hodnocení moņné (např. Polińenská a kol.
2010), v praxi ale zatím naráņí na zvýńené náklady (materiál, kvalifikovaná pracovní síla, základní
laboratorní vybavení), které by pravděpodobně byly vyńńí neņ úspora fungicidu.
Pokud jde o metody hodnocení napadení zrn houbami rodu Fusarium, ze získaných výsledků lze
dovodit, ņe metoda izolace na umělé ņivné půdě je o něco přesnějńí, jsou izolovány předevńím
mikromycety z pletiv zrna, zatímco při metodě vlhké komůrky vyrůstá i mnoņství hub, jejichņ výtrusy
pouze kontaminují povrch zrn a můņe tak dojít k určitému zkreslení. Z výsledků je ale zřejmé, ņe
rozdíly mezi výsledky obou metod při hodnocení napadení zrn houbami rodu Fusarium jsou velmi malé
a pro orientační hodnocení v běņné praxi plně dostačuje na čas i materiál méně náročná a tedy i výrazně
levnějńí, rychlejńí metoda vlhké komůrky.
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
75
Pokusy také potvrdily význam doby vzniku infekce ve vztahu k fenofázi rostliny – horńí výsledky,
hlavně výrazně vyńńí obsah DON, byly zjińtěny v případě infekce ve fázi počátek kvetení ve srovnání
s nástupem infekce aņ ke konci kvetení. Tento výsledek potvrzuje zjińtění např. Chrpové a kol., 2007.
Včasná aplikace fungicidního ońetření vedla jak ke zvýńení výnosu, tak ke sníņení obsahu DON ve
srovnání s variantou infikovanou a bez fungicidního ońetření. Dosavadní výsledky také ukazují na
vazbu mezi odrůdou (Ńíp a kol., 2010), aktuálním průběhem počasí a stavem porostu a termínem
aplikace daného fungicidu.
Byla jednoznačně prokázána velmi úzká vazba mezi napadením zrn ozimé pńenice Fusarium spp.,
obsahem deoxynivalenolu, výnosem a klíčivostí, i kdyņ je tento výsledek v přímém rozporu s tvrzením
jiného autora, který uvádí, ņe obsah DON klíčivost neovlivņuje (Hershman, 2009). Tento autor
povaņuje DON jen za marker přítomnosti Fusarium graminearum s tím, ņe zrno napadené tímto
patogenem hůře klíčí. V citovaném odborném článku ale princip interakce patogen – hostitel neuvádí.
Z výńe uvedených výsledků vyplývá, ņe v letech s vhodnými podmínkami pro rozvoj infekce je
fungicidní ońetření mnoņitelských porostů proti klasovým chorobám nezastupitelné, protoņe při
napadení dochází ke značnému sníņení klíčivosti. Současně je nutno zdůraznit, ņe fungicidní ochrana
proti napadení klasů obvykle není sama o sobě dostatečně účinná, v některých případech můņe mít
dokonce mírně negativní vliv a ochrana porostu proti napadení proto musí být komplexní a zaměřená
předevńím na prevenci (volba odrůdy, předplodina).
Závěr
Větńí riziko kontaminace zrn ozimé pńenice fuzariovým toxinem deoxynivalenolem je při infekci
klasů na počátku kvetení. Obsah DON v průměru odpovídá míře napadení zrn houbami rodu Fusarium.
Čím vyńńí je obsah DON, tím niņńí je klíčivost a výnos. Fungicidní ochrana je pouze jedním
z ochranných opatření, fungicidní ońetření proti klasovým chorobám ve fázi kvetení má v podmínkách
přirozené infekce ve větńině let malou účinnost.
Poděkování
Výsledky byly získány za finanční podpory projektů MSM 2B08049 a MSM 6046070901.
Literatura
BreNNAN J. M. *†, EGAN D., COOKE B. M. AND DOOHAN F. M., (2005. Effect of temperature on head blight of wheat
cause by Fusarium culmorum and F. graminearum. Plant Patology, 54: 156–160
CHRPOVÁ J., ŃÍP V., MATĚJOVÁ E., SÝKOROVÁ S., (2006). Progression of deoxynivalenol concentrations in spikes
and kernels of winter wheat cultivars after inoculation with Fusarium culmorum. Czech. J. Genet. Plant Breed.,
42: 137-141
ČONKOVÁ E., LACIAKOVÁ A., KOVÁČ G., SEIDEL H., (2003). Fusarial Toxins and their Role in Animal Diseases. The
Veterinary Journal, 165 (3): 214-220
HERSHMAN D., (2009): Fusarium Head Blight reduces wheat seed duality. Wheat Science news, Research & Education
Center, Princeton, KY 42445, Volume 13, Issue 3, 3 pp
LORI G.A., SISTERNA M.N., SARANDÓN S.J., RIZZO I.AND CHIDICHIMO H., (2009). Fusarium head blight in wheat:
Impact of tillage and other agronomic practices under natural infection. Crop Protection, Vol. 28, No6:495-502
POLIŃENSKÁ, I., HAJŃLOVÁ, J., VÁŅOVÁ, M., SALAVA, J., JIRSA O., ŃLIKOVÁ S., MATUŃINSKY P., (2008).
Fusarium pathogens occurrence and mycotoxin content in wheat. Cereal Research Communications, 36 (Suppl.
6): 521–524.
POLIŃENSKÁ I., SALAVA J., (2010). Závěrečná zpráva projektu č. QG60047 „Analýza rizika kontaminace obilovin
fuzáriovými mykotoxiny studiem kritických faktorů s vyuņitím spektrálních, imunologických a molekulárních
metod a predikce napadení klasovými fuzárii“, 24 str.
SCHAAFSMA A. W., TAMBURIC-ILINCIC L. - HOOKER D. C. (2005). Effect of previous crop, tillage, field size,
adjacent crop, and sampling direction on airborne propagules of Gibberella zeae/Fusarium graminearum,
fusarium head blight severity, and deoxynivalenol accumulation in winter wheat . Can. J. Pl. Path., 27 (2), 217
– 224
76
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
ŃÍP,V., CHRPOVÁ, J., VEŃKRNA O. AND BOBKOVÁ L., (2010). The Impact of Cultivar Resistance and Fungicide
Treatment on Mycotoxin Content in Grain and Yield Losses Cause by Fusarium Head Blight in Wheat. Czech
J. Genet. Plant Breed., 46 (1): 21–26
Contact Address: Doc. Ing. Evţenie Prokinová, CSc. Katedra ochrany rostlin, ČZU v Praze, Kamýcká
957, 165 21 Praha 6 – Suchdol, E-mail: [email protected]
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
77
STRES SUCHEM A DYNAMIKA KLÍČENÍ VYBRANÝCH
TRÁVNÍKOVÝCH ODRŮD KOSTŘAVY RÁKOSOVITÉ
(FESTUCA ARUNDINACEA SCHREB.)
The Influence of Water Stress on Germinating selected Turfgrass Cultivars
of Festuca arundinacea Schreb.
Jaroslav Martinek, Miluše Svobodová, Tereza Králíčková
Česká zemědělská univerzita v Praze, Katedra pícninářství a trávníkářství
Abstract
Two laboratory experiments were conducted to evaluate the ability of germination of selected
cultivars of Festuca arundinacea such as Palladio, Barfelix a Zuzana. The kernels were imbibed for 1- 8
days on wet paper in Petr’s dishes under day/light regime 16/8 hours, 15/5 °C, rh 70 %. Water stress
after this period lasted 5 days (35°C, rh 40 %). The germination dynamics and capacity were evaluated.
On average, the germination capacity was affected by the cultivar used (p-value=0.0025), as well as, by
the lenght of imbibition before drought stress (p-value=0.0000). The germination capacity of variety
Palladio was significantly affected after 6 days of imbibition before the drought stress (31 % less than
control variant), it was after 8 days of imbibition of Barfelix before the drought stress (42 % less than to
control variant) and after 7 or 8 days of imbibiton of Zuzana before stress (15 and 23 % less in
comparison to control variant). The results were evaluated by analysis of variance ANOVA LSD α =
0.05 (Statgraphics programme, version XV.).
Keywords: Festuca arundinacea, germination, drought stress
Souhrn
V laboratorních pokusech byl sledován vliv stresu suchem při klíčení tří odrůd kostřavy rákosovité
– Palladio, Barfelix a Zuzana. Po nabobtnání – 1 - 8 dnů (denní/noční reņim - 16/8 hod., 15/5 °C, rh
70 %) a následném 5 denním stresu (35°C, rh 40 %), byla sledována rychlost klíčení a celková klíčivost.
Celková klíčivost testovaných odrůd kostřavy rákosovité byla v průměru průkazně ovlivněna odrůdou
(p-value=0,0025) i délkou nabobtnání obilek před stresem (p-value=0,0000). Celková klíčivost odrůdy
Palladio byla průkazně ovlivněna jiņ při bobtnání obilek 6 dnů před stresem (o 31 % méně oproti
kontrole). U odrůdy Barfelix byla zaznamenána průkazně menńí celková klíčivost po 8 dnech bobtnání
před stresem (o 42 % méně neņ u kontroly), u odrůdy Zuzany to bylo při 7 nebo 8 dnech bobtnání před
stresem (15 a 23 % oproti kontrolní variantě). Výsledky byly hodnoceny analýzou rozptylu ANOVA
LSD α = 0,05 v programu Statgraphics verze XV.
Klíčová slova: Kostřava rákosovitá, klíčení, vodní stres
Úvod
Druhem stále častěji zařazovaným do trávníkových směsí u nás je kostřava rákosovitá. Tento
krátce výběņkatý druh je značně rozńířený zejména v USA a to pro jeho plasticitu v pouņití v různých
klimatických podmínkách v extenzivnějńích trávnících krajinného charakteru či intenzivnějńích
parkových a rekreačních trávníkových plochách. Obliba tohoto druhu spočívá předevńím ve schopnosti
odolávat zátěņi, ale také pro jeho hluboký kořenový systém a z toho plynoucí nenáročnost na pravidelné
hnojení a zavlaņování. Ve směsích se velmi dobře doplņuje s lipnicí luční, přičemņ
konkurenceschopnost je ovlivņována zejména výńkou seče. U mnoha druhů je zejména v počátcích
78
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
vývoje schopnost konkurence dána kvalitou osiva, tj. úrovní laboratorní klíčivosti a vitalitou osiva
(Pazderů, 2009). Hampton a TeKrony et al. (1995) definují vitalitu osiva jako sumu takových vlastností
semen, která determinují úroveņ aktivity a projevu semen během klíčení a vzcházení. Tyto vlastnosti
osiva jsou důleņité nejen v prostředí, kde nejsme schopni zaručit optimální podmínky klíčení, jako
vlhkost, teplotu popř. světlo, tj. za stresových podmínek, ale také např. z hlediska dlouhodobého
skladování osiva (Hakl, 2009). Schopnost obilky udrņet vodu při krátkodobých výskytech vysokých
teplot je determinujícím faktorem. Při velkých ztrátách vody můņe dojít k prodýchání značného
mnoņství zásobních látek, někdy i k zaschnutí klíčních rostlin (Bláha et al., 2003). V nańich předchozích
pokusech (Martinek et al., 2009; Svobodová et al., 2010) byl zkoumán vliv stresu suchem (5 dní, 35°C,
relativní vlhkost 40%) v prvních 1–9 dnech klíčení. Výsledky těchto pokusů potvrdily rozdíly u
jednotlivých druhů v době, kdy nastává kritická fáze nabobtnání, ve které se obilka stává citlivějńí k
stresu suchem, dochází k pońkození naklíčených obilek suchem a celková klíčivost průkazně klesá.
U metlice trsnaté Harmonie a kostřavy červené Viktorky byl kritický moment stanoven po 8. dnu
bobtnání, u jílku vytrvalého Filipa se hranice pohybuje mezi 9. a 10. dnem, u lipnice luční Harmonie
nebyl ani po 9 dnech bobtnání a následném stresu pokles v celkově naklíčených obilkách průkazný.
Cílem tohoto pokusu bylo zhodnotit vitalitu osiva pouņívaných trávníkových odrůd kostřavy
rákosovité z hlediska schopnosti obilek obnovit proces klíčení po jeho přeruńení uměle vyvolaným
vláhovým stresem a definovat, kdy se stává pońkození obilek tímto stresem fatální.
MATERIÁL A METODIKA
Na Petriho misky s navlhčeným filtračním papírem bylo umístěno 50 ks obilek kostřavy
rákosovité; byly pouņity tři odrůdy Palladio Barfelix a Zuzana. Pokus byl zaloņen ve 3 opakováních v
klimaboxu Binder KBWF 720 (denní/noční reņim - 16/8 hod., 15/5 °C s pozvolnými přechody, rh
70%). Po 1 - 8 dnech bobtnání obilek proběhlo jejich suńení po dobu 5 dnů při teplotě vzduchu 35°C a
rh 40% (simulace přísuńku), po té následovalo opětné navlhčení a klíčení probíhalo za stejného denního
a nočního reņimu jako bobtnání, ve stejném termínu byla zaloņena i kontrolní varianta (bez stresu).
Průběh klíčení byl sledován v 1 denních intervalech aņ do plného vyklíčení osiva. Celková klíčivost
byla kalkulována pomocí indexu GT (Total Germination) vypočítaného dle:
GT = (NT * 100) / N;
kde GT je celková klíčivost; NT mnoņství vyklíčených obilek při posledním odpočtu; N je počet
vńech obilek na jedno opakování, (Chiapusio et al., 1997). Pro vyjádření rychlosti klíčení obilek
v monokulturách byla vypočtena střední doba klíčení osiva (Mean Germination Time - MGT) podle
rovnice:
MGT = ΣD*n/Σn;
kde D je počet dnů od počátku testu; n je počet obilek vyklíčených v den D (Ellis a Roberts, 1980).
Výsledky (počet vyklíčených obilek ve vybraných dnech) byly zpracovány analýzou rozptylu Anova
v programu Statgraphic XV (LSD α = 0,05).
VÝSLEDKY A DISKUSE
Celková klíčivost testovaných odrůd kostřavy rákosovité byla v průměru průkazně ovlivněna jak
odrůdou (p-value = 0,0025), tak délkou doby bobtnání obilek před stresem (p-value = 0,0000, tab. 1).
Nejvyńńí celkovou klíčivost osiva kontrolních variant dosáhla odrůda Palladio (84%), přičemņ střední
doba klíčení (dále MGT) byla 13,1 dnů. Obilky odrůdy Barfelix dosáhly celkové klíčivosti 77 % při
MGT 14,6 dnů (o 1,5 dne více neņ Palladio), nejméně vyklíčených bylo zaznamenáno u odrůdy Zuzana
(71 %), s MGT 14 dnů.
Vliv délky bobtnání obilek před stresem se projevil různě u vńech testovaných odrůd. Celková
klíčivost odrůdy Palladio nebyla průkazně ovlivněna bobtnáním obilek před stresem 1 – 5 dnů, kdy se
celková klíčivost od kontrolní varianty lińila maximálně do 7 % (tab 1, graf 1, 2). Při 6 a 7 dnech
bobtnání před stresem dońlo k průkaznému sníņení celkové klíčivosti o 31 a 32% oproti kontrole. Při
osmidenním bobtnání osiva se celková klíčivost Palladia sníņila o 40 %. S prodluņující se dobou dnů
bobtnání se sniņovala celková klíčivost a mírně se zvyńovala MGT. Při 8 dnech bobtnání se sice MGT
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
79
sníņila na 11,1 dnů, to vńak bylo způsobeno zejména vyklíčením větńího počtu jedinců hned po konci
stresu (přeņivńích klíčenců), coņ ovlivnilo výpočet.
Graf 1. Celková klíčivost (%) u vybraných odrůd kostřavy rákosovité v závislosti na době bobtnání
před stresem.
Graf 2-4. Dynamika klíčení vybraných odrůd lipnice luční v závislosti na délce nabobtnání před
stresem (graf 2. Palladio, graf 3. Barfelix, graf 4. Zuzana)
Graf 1.
Graf 2.
Palladio
Celková klíčivost odrůd kostřavy rákosovité v závislosti na délce bobtnání
před stresem (%)
100
90
100
90
80
70
60
50
40
30
20
10
0
1
2
3
5
6
7
8
4
80
70
%
%
60
50
40
30
20
10
0 1 2 3 4 5 6 7 8
0 1 2 3 4 5 6 7 8
KR Palladio
0 1 2 3 4 5 6 7 8
KR Barfelix
0
1
KR Zuzana
3
5
7
9
11
13
15
17
19
21
23
25
27
29
Dnů od konce stresu
Odrůda/dnů bobtnání před stresem
Graf 3.
Graf 4.
Zuzana
Barfelix
0
100
1
5
90
2
6
7
3
4
100
0
1
2
3
90
5
6
7
8
8
80
80
70
70
60
60
50
50
%
%
0
40
40
30
30
20
20
10
10
4
0
0
1
3
5
7
9
11
13
15
17
19
Dnů od konce stresu
21
23
25
27
29
1
3
5
7
9
11
13
15
17
19
21
23
25
27
29
Dnů od konce stresu
Tab. 1: Celková klíčivost (%) a střední doba klíčení (MGT - dny) kostřavy rákosovité
Celková klíčivost
Střední doba klíčení (MGT)
Dnů
bobtnání
Palladio
Barfelix Zuzana
Palladio
Barfelix
Zuzana
0
1
2
3
4
5
6
7
8
77 c
71 b
13,1 ab
14,6 ab
74 bc
75 b
12,4 ab
13,7 a
73 bc
67 b
12,9 ab
13,4 a
59 bc
65 b
13,8 ab
13,8 a
61 bc
60 b
10,9 a
13,5 a
69 bc
67 b
14,6 b
16,6 abc
58 b
58 b
15,7 b
18,9 c
64 bc
56 a
14,3 ab
18,6 c
35 a
48 a
11,1 a
17,1 bc
Dmin.
18,2
3,4
Odrůda
0,0025
0,0000
P-value
Dnů bobtnání 0,0000
0,0001
α = 0.05
Interakce
0,0245
0,0008
a, b, c, d, e - homogenní skupiny (pro jednotlivé varianty délky bobtnání)
80
84
77
79
79
85
78
53
52
44
b
b
b
b
b
b
a
a
a
14,0
14,1
14,5
14,6
13,1
13,8
14,6
12,9
10,5
b
b
b
b
ab
ab
b
ab
a
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Obilky odrůdy Barfelix dosáhly neprůkazných rozdílů v celkové klíčivosti při bobtnání před
stresem 1 – 7 dnů, s tím ņe rozdíly oproti kontrolní variantě se pohybovaly do 18% (tab 1, graf 1, 3). Při
8 dnech bobtnání před stresem skokově klesla celková klíčivost o 42%. Nejniņńí střední doby klíčení
bylo dosaņeno u osiva bobtnajícího 1 – 4 dny, kdy se MGT pohybovala od 13,4 – 13,8 dnů. Při bobtnání
5 – 8 dnů se MGT zvýńila na 16,6 – 18,9 dnů, tedy aņ o 4 dny oproti kontrole.
Vliv délky bobtnání před stresem na celkovou klíčivost kostřavy rákosovité Zuzany nebyl
průkazný při bobtnání 1-6 dnů, ačkoli trend byl klesající (celková klíčivost se zde pohybovala od
75-58%), (tab 1, graf 1, 4). Průkazný rozdíl oproti kontrole byl zaznamenán aņ při 7 nebo 8 dnech
bobtnání před stresem - celková klíčivost se sníņila o 15 a 23%. S prodluņující se dobou bobtnání se
zkracovala střední doba klíčení. Při 1-7 denním bobtnání byla střední doba klíčení 12,9 aņ 14,6 dnů, při
osmi dnech bobtnání klesla na 10,5 dnů – tento fakt je dán předevńím brzkým vývojem obilek a
pokročilou fází naklíčení před stresem jako u osiva odrůdy Palladio. Pokud by byla tato odrůda kostřavy
rákosovité pouņita např. ve směsi s lipnicí luční, u níņ dochází k pońkození klíčících obilek suchem aņ
po 11 dnech bobtnání (Martinek et al., 2009), sníņil by se významně její podíl v porostu.
Závěr
Z těchto výsledků je patrné, ņe obilky vybraných odrůd kostřavy rákosovité přichází do kritické
fáze bobtnání citlivé na stres suchem po 6 aņ 8 dnech bobtnání. V takovém případě dochází k prudkému
sníņení celkové klíčivosti osiva, coņ můņe ovlivnit její podíl v porostu.
Poděkování
Výsledky byly získány za podpory Výzkumného záměru MSM 6046070901 MŠMT ČR a
interního grantu SGS FAPPZ 2010.
Literatura
BLÁHA, L., BOCKOVÁ, R., HNILIČKA, F, HNILIČKOVÁ, H., HOLUBEC, V., MOLLEROVÁ, J, ŃTOLCOVÁ, J,
ZIEGLEROVÁ. J.(2003). Rostlina a stres, VÚRV 156s
ELLIS R. H., ROBERTS E. H. (1980). Improved equations for seed longevity. Anals of Botany 45: 13–30.
HAKL, J., MARTINEK, J., ŃANTRŮČEK, J., KRAJÍC, L., HLAVIČKOVÁ, D., (2009). Změny u osiv českých
novońlechtění vojtěńek v průběhu pěti let skladování. Osivo a sadba, IX. odborný a vědecký seminář. Sborník
referátů, 2009. s. 72 – 75.
HAMPTON, J.G., TEKRONY, D.M. et al. (1995). Handbook of Vigour Test Methods, 3rd Edition, 117 s.
CHIAPUSIO G., SÁNCHEZ A. M., REIGOSA M. J., GONZÁLEZ L., PELLISSIER F. (1997). Do germination indices
adequately reflex allelochemical effects on the germination process? Journal of Chemical Ecology, Vol. 23,
No.11, 1997. s. 2445 – 2453.
MARTINEK, J., SVOBODOVÁ, M., ZIMMERMANNOVÁ, T. (2009). Dynamika klíčení trávníkových druhů trav při
vodním stresu. Vědecká příloha časopisu Úroda, 12, s.85 - 88.
PAZDERŮ, K. (2009). Význam energie klíčení pro hodnocení kvality osiva. Osivo a sadba, IX. odborný a vědecký seminář.
Sborník referátů, 2009. s. 56 – 60.
SVOBODOVÁ, M., MARTINEK, J., ZIMMERMANNOVÁ, T. (2010). Germination dynamics of amenity grasses under
drought stress. Proceedings of the 2nd European Turfgrass Society Conference, Angers 11.-13.4.2010, 219221.
________________________________________________________________________
Contact Address: Ing. Jaroslav Martinek, Katedra pícninářství a trávníkářství,
ČZU v Praze, Kamýcká 129, 165 21, Praha 6-Suchdol, E-mail: [email protected]
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
81
VLIV VYBRANÝCH MOŘIDEL NA KLÍČIVOST SVĚTLICE
BARVÍŘSKÉ (CARTHAMUS TINCTORIUS L.)
Effect of Fungicide Seed Treatment on Safflower (Carthamus tinctorius L.) Germination
Karel Vejraţka1, Jan Hofbauer 2, Eva Hrudová3, Ivana Šindelková 1
1
Zemědělský výzkum, s.r.o. Troubsko
2
Výzkumný ústav pícninářský, s.r.o. Troubsko
3
Mendelova univerzita v Brně
Abstract
Influence of fungicide seed treatment on safflower seed germination and its related parameters was
evaluated. Seven different treatments were assessed in period 2008-2009. Fungicide treatment had
statistically significant influence on germination energy and total germination. The year of seed
production had statistically significant influence on above mentioned parameters. Mean germination
value was 88.76 % in 2008 and 92.67 % in 2009. The higher level of slow germinated seeds was found
in 2008 (11.27 %) and contrary 1.37 % in 2009. There was not found statistical significant interaction
between treatments and calendar month. Germination energy and total germination was lowest in
Vitavax 2000 treatments. The highest level of slow germinated seeds was found in Vitavax 2000
treatments too. Almost all total germination values were in accordance with Czech laws. Selected
treatments are able to cause unbalanced germination.
Keywords: safflower, seed, germination, treatment
Souhrn
Byl sledován vliv fungicidních mořidel na parametry klíčivosti osiva světlice barvířské. Bylo
sledováno sedm variant ońetření v letech 2008-2009. Byl prokázán statisticky průkazný vliv moření na
energii klíčení, dalńí klíčení a klíčivost. Také byl prokázán vliv ročníku pouņitého osiva na sledované
parametry. V roce 2008 byla průměrná hodnota klíčivosti 88,76 %, zatímco v roce 2009 dosáhla
92,67 %. Rok 2008 byl naopak charakteristický vyńńí průměrnou hodnotou dalńího klíčení (11,27 %),
zatímco rok 2009 dosáhl pouze 1,37 %. Nebyla zjińtěna statisticky průkazná interakce termínu a
varianty. Energie klíčení i klíčivost byla nejniņńí u variant mořených přípravkem Vitavax 2000.
Nejvyńńích hodnot dalńího klíčení dosahovaly také varianty s Vitavax 2000. Větńina hodnot klíčivosti
odpovídala státní normě. Lze konstatovat, ņe některé varianty mohou způsobovat nevyrovnané
vzcházení.
Klíčová slova: světlice, osivo, klíčivost, moření
Úvod
Světlice barvířská je perspektivní minoritní olejninou do specifických klimatických podmínek jiņní
Moravy (Pelikán a Hofbauer, 1999). Její plochy pěstování v ČR narůstaly aņ na pět tisíc hektarů ročně.
Tímto rozńiřováním dońlo k masivnímu rozvoji houbových chorob, které výrazně ovlivnily stabilitu
výnosu. Nejvýznamnějńími původci houbových chorob světlice barvířské jsou Colletotrichum sp.,
Ramularia sp., Pucinia sp. a Alternaria sp. (Kumar a kol., 1995). Z rodu Colletotrichum byl v ČR
determinován na světlici druh Colletotrichum simmondsii (Víchová a kol., 2011). Tento patogen je
82
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
původcem současného propadu pěstebních ploch světlice barvířské. V ČR pěstovaná odrůda Sabina je
totiņ náchylná vůči tomuto patogenu. Nejlevnějńím způsobem ochrany je pěstování odolných odrůd.
Získání adaptovaných odolných materiálů, hlavně při výskytu nových patogenů, je časově náročné.
V těchto případech je vhodné vyuņít moņnosti chemického ońetření přípravky na ochranu rostlin.
Hlavním faktorem pro jejich pouņití je stanovení účinnosti vůči danému patogenu. Dalńím faktorem je
stanovení případné fytotoxicity vůči ońetřované plodině (Kanampiu a kol., 2009). V případě ońetření
mořidly je stanovení fytotoxicity velmi důleņité, neboť přímo ovlivņuje kvalitu osiva a následně i
strukturu zakládaného porostu. Cílem pokusu bylo zjistit vliv fungicidních mořidel na energii klíčení,
dalńí klíčení a celkovou klíčivost naņek světlice barvířské.
Metodika
Pro pokus bylo pouņito certifikované osivo světlice barvířské odrůdy Sabina, kategorie C1, rok
sklizně 2007 a 2008. Pokus probíhal v letech 2008 a 2009. K ońetření osiva safloru proti vybraným
houbovým chorobám byla vybrána sada běņně pouņívaných mořidel. Seznam zvolených přípravků,
aplikační dávky, označení variant a zastoupení v jednotlivých letech je uvedeno v tab. 1. Moření
proběhlo na mořičce Mini Rotostat 150 dle standardního operačního postupu laboratoře.
Vzorky jednotlivých variant (celkem 7) byly skladovány v průběhu celého pokusu v laboratorních
podmínkách. Ze vzorků osiva bylo na počítadle semen Contador (Pfeuffer GmbH) odpočítáno vņdy 100
naņek. Naņky byly umístěny na filtračním papíru v Petriho miskách o průměru 90 mm. Do kaņdé misky
bylo přidáno 5 ml destilované vody. Vlastní zkouńka klíčivosti probíhala v neosvětleném termostatu při
konstantní teplotě 20 ± 0,5 °C po dobu 7 dní. Energie klíčení byla hodnocena 72 hodin po zaloņení
pokusu, dále pak kaņdých 24 hodin bylo hodnoceno dalńí klíčení. Po 168 hodinách byl proveden
poslední odpočet a vypočtena klíčivost jednotlivých vzorků. Dalńí klíčivost je tedy definována jako
procento vyklíčených naņek v období 72-168 hodin po zaloņení pokusu.
Výskyt vadných klíčků nebyl hodnocen. Pokus byl vņdy prováděn ve čtyřech opakováních. Interval
mezi termíny hodnocení klíčivosti byl stanoven na 28 dní. Termíny hodnocení byly označeny abecedně
vzestupně. Ke statistickému hodnocení byla pouņita vícefaktorová analýza variance s následným
testováním jednoduchých kontrastů Tukey HSD testem (α – 0,05) v prostředí programu Statistica 7.1.
Tab. 1: Základní charakteristika pokusu
Označení
Dávka Rok
Přípravek
Účinné látky
varianty
v l.t-1 (20xx)
Kontrola - destilovaná
08/09
1
4
N
voda
08/09
2
Maxim XL 035 FS
1
metalaxyl-M 10 g.l-1 a fludioxonil 25 g.l-1
08/09
cyproconazole 6,25 g.l-1
3
Maxim Star 025 FS
2
a fludioxonil 18,75 g.l-1
08/09
4
Raxil TNT
1
tebuconazole 20 g.l-1 a triazoxide 20 g.l-1
08/09
5
Vitavax 2000
2
carboxin 200 g.l-1 a thiram 200 g.l-1
08
6
Vitavax 2000
3
carboxin 200 g.l-1 a thiram 200 g.l-1
08
7
Vitavax 2000
4
carboxin 200 g.l-1 a thiram 200 g.l-1
Výsledky a diskuse
Pro lepńí přehlednost při hodnocení výsledků byl soubor dat rozdělen do dvou souborů. V souboru
A je zastoupeno více variant v jednom sledovaném období. V souboru B jsou uvedeny víceleté
výsledky s cílem vyjádřit vliv ročníku (Tab. 1).
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
83
Soubor A
Energie klíčení
Analýzou variance byl zjińtěn statisticky průkazný vliv varianty moření, termínu hodnocení a
interakce těchto faktorů na úroveņ energie klíčení naņek světlice barvířské (tab. 2). Následným
testováním byly varianty moření rozděleny do dvou výrazných skupin (tab. 3). První skupina zahrnuje
varianty 5-7 a je statisticky průkazně odlińná od varianty 1-4. Varianty 5-7 měly významně niņńí
hodnoty energie klíčení oproti druhé skupině, která obsahovala i nemořenou kontrolu. Lze tedy usoudit,
ņe varianty 2-4 jsou svým vlivem na energii klíčení neutrální. Následným testováním byly termíny
hodnocení rozděleny do několika skupin, které se částečně překrývaly (data nejsou uvedena).
Tab. 2: Analýza variance pro energii klíčení
soubor A
soubor B
stupně Průměrný
stupně Průměrný
Faktor
p
Faktor
p
volnosti čtverec
volnosti čtverec
termín
14
1106
0,0000 rok
1
24812 0,0000
varianta
6
2561
0,0000 termín
12
357
0,0000
termín*varianta
84
69
0,0015 varianta
4
401
0,0000
Chyba
315
42
rok*termín
12
504
0,0000
rok*varianta
4
84
0,0163
termín*varianta
48
28
0,4398
Chyba
438
27
Tab. 3: Následné testování variant pro energii klíčení
soubor A
soubor B
energie
varianta klíčení
průměr %
energie
varianta klíčení
průměr %
1
2
3
4
5
6
7
78,92
81,07
77,90
79,87
73,38
69,40
63,25
d
d
d
d
c
b
a
1
2
3
4
5
85,21
86,04
84,25
85,38
81,07
b
b
b
b
a
Pozn. Odlińná písmena označují statisticky průkazně odlińné skupiny
Další klíčení
Stejně jako v případě energie klíčení, byl analýzou variance zjińtěn statisticky průkazný vliv
termínu hodnocení, varianty ońetření a interakce těchto faktorů na dalńí klíčení (tab. 4).
Varianty ońetření dle dalńího klíčení byly rozděleny do třech skupin (tab. 5). Varianta 7 byla
statisticky průkazně odlińná od vńech ostatních variant a dosahovala nejvyńńích hodnot. Nejniņńí
hodnoty dalńího klíčení měly varianty 2-4, které se vyznačovaly vysokou hodnotou energie klíčení.
Následným testováním byly termíny hodnocení rozděleny do několika skupin, které se částečně
překrývaly (data nejsou uvedena).
84
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Tab. 4: Analýza variance pro další klíčení
soubor A
soubor B
stupně Průměrný
stupně Průměrný
Faktor
p
Faktor
p
volnosti čtverec
volnosti čtverec
termín
14
987,36 0,0000 rok
1
12741,30 0,0000
varianta
6
408,99 0,0000 termín
12
248,27 0,0000
termín*varianta
84
50,50
0,0000 varianta
4
99,25
0,0000
Chyba
315
20,50
rok*termín
12
303,41 0,0000
rok*varianta
4
70,46
0,0000
termín*varianta
48
18,29
0,0033
Chyba
438
10,72
Tab. 5: Následné testování variant pro další klíčení
soubor A
soubor B
další
varianta klíčení
průměr %
další
varianta klíčení
průměr %
1
2
3
4
5
6
7
12,18
10,07
9,25
8,83
12,55
13,08
16,30
bc
ab
a
a
c
c
d
1
2
3
4
5
7,30
5,96
5,63
5,31
7,43
b
a
a
a
b
Pozn. Odlińná písmena označují statisticky průkazně odlińné skupiny
Klíčivost
Analýzou variance byl zjińtěn statisticky průkazný vliv termínu hodnocení, varianty ońetření a
interakce těchto faktorů na hodnoty klíčivosti (tab. 6). Varianty ońetření (tab. 7), byly následným
testováním rozděleny do tří skupin. Následným testováním byly termíny hodnocení rozděleny do
několika skupin, které se částečně překrývaly (data nejsou uvedena).
Tab. 6: Analýza variance pro klíčivost
soubor A
soubor B
stupně Průměrný
stupně Průměrný
Faktor
p
Faktor
p
volnosti čtverec
volnosti čtverec
termín
14
139
0,0000 rok
1
1993
0,0000
varianta
6
1126
0,0000 termín
12
107
0,0000
termín*varianta
84
30
0,0165 varianta
4
272
0,0000
Chyba
315
21
rok*termín
12
68
0,0000
rok*varianta
4
46
0,0126
termín*varianta
48
16
0,3007
Chyba
438
14
Varianty 7, 6 tvořily skupinu se statisticky průkazně niņńími hodnotami (79,55-82,48 %). Skupinu
s nejvyńńím průměrem hodnot klíčivosti tvořily varianty 1, 2 a 4 (88,7-91,13 %). Ostatní varianty
ońetření tvořily přechodnou skupinu.
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
85
Tab. 7: Následné testování pro klíčivost
soubor A
varianta
1
2
3
4
5
6
7
klíčivost
průměr %
91,10
91,13
87,15
88,70
85,93
82,48
79,55
soubor B
klíčivost
varianta
průměr %
e
1
92,51
e
2
92,00
cd
3
89,88
de
4
90,68
c
5
88,50
b
a
d
cd
ab
bc
a
Pozn. Odlińná písmena označují statisticky průkazně odlińné skupiny
Soubor B
Energie klíčení
Analýzou variance byl zjińtěn statisticky průkazný vliv roku, termínu hodnocení, varianty ońetření
a interakce těchto faktorů na hodnoty energie klíčení (tab. 2). Nebyl zjińtěn statisticky průkazný vliv
interakce termínu a varianty. Tento výsledek ukazuje, ņe mořidla se chovají stejně i v průběhu
skladování, coņ je důleņitá znalost hlavně při přeskladņování osiv. V roce 2008 byla průměrná hodnota
energie klíčení 77,5 %, zatímco v roce 2009 91,3 %. Varianty ońetření (tab. 3), byly následným
testováním rozděleny do dvou skupin, kde pouze varianta 5 byla odlińná od kontrolní varianty.
Následným testováním byly termíny hodnocení rozděleny do několika skupin, které se překrývaly (data
nejsou uvedena).
Další klíčení
Analýzou variance byl zjińtěn statisticky průkazný vliv roku, termínu hodnocení, varianty ońetření
a interakce těchto faktorů na hodnoty energie klíčení (tab. 4).
V roce 2008 byla průměrná hodnota dalńího klíčení 11,27 %, zatímco v roce 2009 pouze 1,37 %.
Tento výsledek ukazuje na rychlejńí klíčení partie z roku 2009, coņ dává předpoklad vyrovnanějńího
porostu. Varianty ońetření (tab. 5), byly následným testováním rozděleny do dvou skupin, kde varianty
1 a 5 měly statisticky průkazně vyńńí hodnoty dalńího klíčení. Následným testováním byly termíny
hodnocení rozděleny do několika skupin, které se překrývaly (data nejsou uvedena).
Klíčivost
Analýzou variance byl zjińtěn statisticky průkazný vliv roku, termínu hodnocení, varianty ońetření
a interakce těchto faktorů na hodnoty klíčivosti (tab. 6). Nebyl zjińtěn statisticky průkazný vliv
interakce termínu a varianty. Obdobně jako u energie klíčení lze konstatovat, ņe chování jednotlivých
mořidel je konstantní a v průběhu skladování neměnné. V roce 2008 byla průměrná hodnota klíčivosti
88,76 %, zatímco v roce 2009 dosáhnula 92,67 %. Partie z obou let vyhověly parametru klíčivosti dle
legislativy.
Varianty ońetření (tab. 7), byly následným testováním rozděleny do čtyř skupin, které se částečně
překrývaly. Nejniņńí klíčivost měla varianta 5, která měla o 4 % niņńí hodnoty oproti kontrolní variantě.
Berzy a kol. (2003) naopak uvádí zvýńení klíčivosti a vitality po moření semen raných hybridů
kukuřice. Následným testováním byly termíny hodnocení rozděleny do několika skupin, které se
překrývaly (data nejsou uvedena).
86
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Závěr
Byl sledován vliv fungicidních mořidel na parametry klíčivosti osiva světlice barvířské. Bylo
sledováno sedm variant ońetření v letech 2008-2009. Byl prokázán statisticky průkazný vliv moření na
energii klíčení, dalńí klíčení a klíčivost. Také byl prokázán vliv ročníku pouņitého osiva na sledované
parametry. V roce 2008 byla průměrná hodnota klíčivosti 88,76 %, zatímco v roce 2009 dosáhla
92,67 %. Rok 2008 byl naopak charakteristický vyńńí průměrnou hodnotou dalńího klíčení (11,27 %),
zatímco rok 2009 dosáhl pouze 1,37 %. Na základě předchozích dat lze proto doporučit pouņívání osiv
s vyńńí klíčivostí, čímņ lze omezit vznik nevyrovnaného porostu. Nebyla zjińtěna statisticky průkazná
interakce termínu a varianty. Lze tedy konstatovat, ņe chování jednotlivých mořidel je konstantní a
v průběhu skladování neměnné. Energie klíčení i klíčivost byla nejniņńí u variant mořených přípravkem
Vitavax 2000. Nejvyńńích hodnot dalńího klíčení dosahovaly také varianty s Vitavax 2000. Větńina
hodnot klíčivosti odpovídala státní normě. Lze konstatovat, ņe některé varianty mohou způsobovat
nevyrovnané vzcházení. Při namoření hůře klíčících partií můņe dojít k poklesu klíčivosti pod povolené
hodnoty.
Poděkování
Práce byla vytvořena za podpory projektu NAZV QH81029.
Literatura
BERZY T., ZABORSZKY S., PINTER J. A KOL. (2003) Effect of seed treatments on the biological value and yield
parameters of Mv maize hybrids. Novenytermeles 52 (5): 559-572.
KANAMPIU, F., KARAYA, H., BURNET, M., GRESSEL, J. (2009) Needs for and effectiveness of slow release herbicide
seed treatment Striga control formulations for protection against early season crop phytotoxicity. Crop
Protection 28 (10): 845-853.
KUMAR, A., JOSHI, HK. (1995) Development of leaf-spot caused by ramularia-carthami and reaction of safflower
cultivars. Journal of Agricultural Science 125 (2): 223-225.
PELIKÁN, J., HOFBAUER, J. (1999) Saflor má ńiroké pouņití. Úroda 47 (1): 32-33.
VÍCHOVÁ, J., VEJRAZKA, K., CHOLASTOVA, T., POKORNY, R., HRUDOVA, E. (2011) Colletotrichum simmondsii
Causing Anthracnose on Safflower in Czech Republic. Plant disease, accepted DOI: 10.1094/PDIS-08-10-0614
Contact Address: Karel Vejraţka, Ph.D. Zemědělský výzkum, s.r.o., Zahradní 1, 664 41 Troubsko, Email: [email protected]
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
87
VLIV TRINEXAPAC-ETHYLU NA KVALITU OSIVA VYBRANÝCH
DRUHŮ TRAV
Effect of Trinecapac-ethyl on Seed Quality of selected Grass Species
Radek Macháč
OSEVA vývoj a výzkum s.r.o.
Abstract
In 2007-2008 the influence of plant growth regulator trinexapac-ethyl on seed yield and its quality
was evaluated in selected grass species (perennial ryegrass, annual ryegrass, meadow fescue, red fescue,
timothy, cocksfoot, festulolium, tall oat-grass and yellow oat-grass). The thousand seed weight (TSW),
germination energy (early germination) and germination capacity were observed from qualitative
parameters (seed purity does not influenced by application of trinexapac-ethyl). Trinexapac-ethyl does
not influenced TSW and characteristic of germination in most cases, however in some grass species the
small significant differences (positive or negative) were observed. Generally, trinexapac-ethyl does not
influence the qualitative parameters of seed and it is possible for use in grass seed crops.
Keywords: trinexapac-ethyl, grasses, TSW, germination, germination energy
Souhrn
V letech 2007-2008 byl v maloparcelních polních pokusech sledován vliv regulátoru růstu
trinexapac-ethylu na výnos a kvalitu obilek vybraných druhů trav (jílek vytrvalý, jílek mnohokvětý
jednoletý, kostřava luční, kostřava červená, bojínek luční, srha laločnatá, festulolium, ovsík vyvýńený a
trojńtět ņlutavý. Z kvalitativních parametrů osiva byly hodnoceny hmotnost tisíce obilek, klíčivost a
energie klíčivosti (čistota osiva nebyla ovlivněna). Aplikace trinexapac-ethylu ve větńině případů
neovlivnila HTS a charakteristiky klíčivosti, nicméně u některých druhů byly pozorovány mírné, kladné
či záporné, průkazné rozdíly oproti neońetřené kontrole. Obecně trinexapac-ethyl významně neovlivnil
kvalitativní parametry osiva a lze ho pouņívat v semenářských porostech trav.
Klíčová slova: trinexapac-ethyl, trávy, HTS, klíčivost, energie klíčivosti
Úvod
České travní semenářství zaujímá svým rozsahem přední pozici v rámci EU, nicméně v produkci
a výnosech semen za průměrem EU významně zaostává. Stěņejní příčinou nízkých výnosů je
nedodrņování základních agrotechnických postupů a nízká intenzita agrotechniky. Dosaņení vysokých
výnosů travních semen se neobejde bez intenzivní výņivy porostů, přičemņ hlavní důraz je kladen na
dostatečnou výņivu dusíkem. Dusík významně ovlivņuje fotosyntézu a tím celkovou produktivitu
rostlin, podílí se vńak i na zintenzivnění prodluņovacího růstu stébel, která jsou tak více náchylná k
poléhání. Poléhání trav patří k nejvýznamnějńím faktorům sniņujícím výńi výnosu semen trav, dle
Rolstona et al. (1997) můņe způsobit výnosovou ztrátu aņ 60 %. Polehlé stébla jsou vystaveny vyńńímu
konkurenčnímu tlaku, zejména o světlo a ņiviny. Polehnutí před květem nebo v průběhu kvetení sniņuje
schopnost opylení kvítků a následně niņńí nasazení semen. Omezený přístup světla má za následek
sníņení fotosyntézy. Tím se sníņí přísun asimilátů do obilek trav, čímņ dochází k jejich odumření nebo
opadu. Polehlé porosty jsou rovněņ více náchylné k napadení chorobami. V neposlední řadě je ztíņená i
sklizeņ polehlých porostů a zvyńují se sklizņové ztráty (neposečením, zvýńení vlhkosti omlatu apod.).
88
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Pouņití účinných regulátorů růstu můņe mít významný přínos pro pěstitele trav na semeno. Nezbytným
předpokladem vńak musí být jejich pouņití v optimálním termínu a na intenzivně obhospodařovaných a
dobře zapojených porostech. V České republice je registrován pro pouņití v porostech trav na semeno
chlormequat-chlorid (CCC) v dávce 6,375 l.ha-1. Aplikaci trinexapac-ethylu v dávkách 0,1–0,2 l.ha-1 pro
regulaci poléhání semenářských porostů trav doporučují např. Chastain et al., 2003, Haldrup 2007 nebo
Rijckaert 2007. Jak uvádí Rademacher (2000) trinexapac-ethyl v ońetřených rostlinách inhibuje činnost
enzymu 3-β hydroxyláza, který transformuje růstově neaktivní giberelin GA20 na vysoce aktivní
giberelin GA1. Tím dochází k omezení prodluņovacího růstu a zesílení stěny stébla. Plodná stébla jsou
tak více odolná vůči poléhání. Trinexapac-ethyl je přijímán zelenými částmi rostlin a je rychle rozváděn
do meristémů, kde brzdí prodluņování internodií.
Cílem nańeho výzkumu bylo ověřit vliv regulátoru růstu trinexapac-ethyl na výnos a kvalitu osiva trav.
Metodika
Na pokusných pozemcích Výzkumné stanice travinářské v Zubří (356 m n. m., průměrná teplota
7,6 °C, sráņkový normál 886 mm) byl v letcech 2007-8 ověřován vliv trinexapac-ethylu (TE) –
přípravek Moddus 250 EC na výnos a kvalitu obilek 10 druhů trav: jílku vytrvalého (Lolium perenne L.)
odr. Olaf, jílku mnohokvětého jednoletého (Lolium multiflorum Lam. var. westervoldicum) odr. Jivet,
kostřavy červené (Festuca rubra L.) odr. Tagera, kostřavy luční (Festuca pratensis Huds.) odr.
Roņnovská, srhy laločnaté (Dactylis glomerata L.) odr. Dana, bojínku lučního (Phleum pratense L.) odr.
Sobol, dvou typů Festulolia (Festulolium braunii) odr. Lofa - loloidní typ, odr. Hykor - festucoidní typ,
ovsíku vyvýńeného (Arrhenatherum elatius L.) odr. Roņnovský a trojńtětu ņlutavého (Trisetum
flavescens Sch.) odr. Roņnovský.
Sklizņová velikost pokusných parcel činila 10 m2, vńechny varianty byly ve čtyřech opakováních.
Aplikace přípravků byla provedena přesným maloparcelním postřikovačem Zems 09/00. Dávka
trinexapac ethylu činila 200 g.ha-1, a byla aplikována (1) v jedné dávce ve fázi BBCH 32 nebo (2) ve
dvou stejných dávkách ve fázi BBCH 29 a 32. Výsledky byly porovnávány s neońetřenou kontrolou.
Pokus s regulátorem růstu byl zařazen do randomizovaného bloku s variantami herbicidního ońetření,
čímņ byl pokus vyhovující pro statistické vyhodnocení (df= 27). Dávka vody činila ve vńech případech
300 l.ha-1. Pokusný porost byl na podzim přihnojen NPK (45 kg N ha-1, 20 kg P ha-1, 28 kg K ha-1). Na
jaře byl jílek přihnojen LAD-27 (95 kg N ha-1) ve dvou dávkách. Proti dvouděloņným plevelům byl
jílek ońetřován kombinací MCPA (750 g.ha-1), clopyralid (120 g.ha-1) a fluroxypyr (200 g.ha-1).
Ońetření fungicidy nebylo provedeno.
Před sklizní byly odebrány vzorky stébel pro rozbory a následně byla provedena přímá sklizeņ
maloparcelní sklízecí mlátičkou Wintersteiger Elite. Vymlácené osivo bylo dosuńeno v komorové
suńárně a vyčińtěno na laboratorní čističce Westrup-Kamas LA-LS. Z vyčińtěného osiva byl stanoven
výnos obilek, a laboratorním rozborem dle standardu ISTA (1985) čistota, hmotnost tisíce obilek
(HTS), klíčivost a energie klíčivosti. Výsledky byly statisticky vyhodnoceny programem Statistica 8.0
(ANOVA, post-hoc testování dle Tukeye).
Výsledky a diskuse
Vliv na hmotnost tisíce obilek
Hmotnost tisíce obilek nebyla u větńiny travních druhů aplikací regulátorů růstu průkazně
ovlivněna. Pouze u bojínku lučního dońlo v roce 2007 k průkaznému zvýńení HTS u obou variant
ońetřených TE (o 10, resp. 13 %). K výraznému, avńak neprůkaznému, zvýńení HTS dońlo u bojínku
lučního i v roce 2008 (o 7-8 %). Průkazné zvýńení HTS bylo zaznamenáno rovněņ u trojńtětu ņlutavého
(o 3, resp. 4 %), a to v roce 2007 u obou ońetřených variant, v roce 2008 byl průkazný rozdíl nalezen
pouze u varianty s jednorázovou aplikací. U ostatních druhů trav se HTS pohybovala okolo průměru
kontrolní varianty (+/- 1-3 %). V roce 2007 se HTS u ońetřených variant větńiny druhů trav pohybovala
na úrovni nebo pod úrovní kontroly. V roce 2008 se HTS naopak vlivem aplikace TE u větńiny trav
zvýńila. Sníņení HTS u ońetřených variant bylo zaznamenáno v obou letech pouze u kostřavy luční.
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
89
Trinexapac-ethyl má pozitivní vliv na zvýńení počtu obilek v květenství trav (Macháč, 2009) a výńe
HTS je tak patrně více ovlivněna autoregulačními mechanismy rostlin (sníņení HTS v závislosti na
zvýńení počtu obilek na jednotku plochy).
Tab. 1: Vliv aplikace trinexapac-ethylu na hmotnost tisíce obilek
(Table 1 Effect of trinexapac-ethyl on thousand seed weight)
2007
průměr
2008
Varianta
g
druh trávy
Tukey
g
Tukey
g
relat.
%
jílek
vytrvalý
kontrola
TE 200
TE 2 x 100
1,8753 a
1,7741 a
1,8344 a
2,0196 a
2,0860 a
2,0411 a
1,9475
1,9300
1,9377
100
99
100
jílek
jednoletý
kontrola
TE 200
TE 2 x 100
4,5019 a
4,3917 a
4,0976 a
4,4252 a
4,5233 a
4,6297 a
4,4635
4,4575
4,3637
100
100
98
kostřava
kontrola
1,2996 a
1,3776 b
1,3386
100
červená
TE 200
1,2504 ab
1,4625 ab
1,3565
101
TE 2 x 100
1,2728 ab
1,4308 ab
1,3518
101
srha
kontrola
1,0620
bc
1,0805 abcd
1,0712
100
laločnatá
TE 200
1,0339
c
1,0487 bcd
1,0413
97
TE 2 x 100
1,0422
c
1,1064 abc
1,0743
100
2,6077 a
2,6477 a
2,6277
100
2,5812 a
2,8922 a
2,7367
104
2,5807 a
2,8499 a
2,7153
103
3,3516 a
3,3094 ab
3,3305
100
Festulolium kontrola
TE 200
Hykor
TE 2 x 100
Festulolium kontrola
TE 200
Lofa
3,3738 a
3,3489 a
3,3614
101
TE 2 x 100
3,3286 a
3,3384 a
3,3335
100
bojínek
kontrola
0,4343 ef
0,4296 ab
0,4320
100
luční
TE 200
0,4909 a
0,4591 ab
0,4750
110
TE 2 x 100
0,4779 ab
0,4630 a
0,4704
109
kostřava
kontrola
2,4726 a
2,6982 a
2,5854
100
luční
TE 200
2,4296 ab
2,6829 a
2,5563
99
TE 2 x 100
2,4545 a
2,6746 a
2,5645
99
ovsík
kontrola
3,9540 a
3,9693 a
3,9617
100
vyvýńený
TE 200
3,9341 a
3,9900 a
3,9621
100
TE 2 x 100
3,9532 a
4,0254 a
3,9893
101
trojńtět
kontrola
0,2147 b
0,2164 b
0,2155
100
ņlutavý
TE 200
0,2221 a
0,2238 a
0,2229
103
TE 2 x 100
0,2238 a
0,2229 ab
0,2233
104
Vliv na klíčivost a energii klíčivosti
U větńiny sledovaných travních druhů nebyly zjińtěny průkazné rozdíly mezi hodnotami klíčivosti
obilek z neońetřené kontroly a z variant, kde byly aplikovány regulátory růstu. U srhy laločnaté dońlo
v roce 2007k průkaznému sníņení klíčivosti u varianty s dělenou aplikací TE, ovńem v roce 2008 bylo u
90
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
této varianty zaznamenáno zvýńení klíčivosti oproti neońetřené kontrole. Podobně tomu bylo u
jednorázové aplikace TE v ovsíku vyvýńeném, kdy v roce 2007 dońlo k průkaznému sníņení a naopak
v roce 2008 k průkaznému zvýńení klíčivosti ve srovnání s kontrolou. S výjimkou kostřavy červené (v
obou letech) a ovsíku vyvýńeného (v roce 2007) nebyly nalezeny průkazné rozdíly v hodnotách energie
klíčivosti mezi sledovanými variantami. U některých druhů byly rovněņ pozorovány rozdíly v působení
regulátorů růstu na charakteristiky klíčivosti mezi ročníky. Např. u mezirodového hybridu cv. Hykor
dońlo v roce 2007 u ońetřených variant ke zvýńení klíčivosti i energie klíčivosti, v roce 2008 tomu bylo
naopak.
Tab. 2: Vliv aplikace trinexapac-ethylu na energii klíčivosti a klíčivost
2007
Varianta
druh trávy
energie klíč.
Tukey
%
%
2008
klíčivost
Tukey
energie klíč.
Tukey
%
klíčivost
%
Tukey
jílek
vytrvalý
kontrola
TE 200
TE 2 x 100
96,5 a
95,3 a
97,3 a
98,3 ab
97,0 b
98,5 ab
95,9 a
97,4 a
96,9 a
99,0 a
98,4 a
98,6 a
jílek
jednoletý
kontrola
TE 200
TE 2 x 100
92,6 a
92,3 a
91,5 a
97,5 a
97,0 a
96,8 a
93,9 ab
91,6 ab
91,0 b
97,5 a
94,4 ab
97,1 a
kostřava
kontrola
87,0 a
96,8 a
89,3 a
94,3 a
červená
TE 200
76,0 bc
91,8 a
86,6 ab
92,0 a
TE 2 x 100
82,4 abc
95,8 a
84,3 b
91,8 a
srha
kontrola
84,3 a
94,5 abc
88,3 a
94,4 ab
laločnatá
TE 200
81,6 a
93,3 bcde
84,9 a
94,0 b
TE 2 x 100
83,2 a
90,3 fg
84,8 a
95,3 ab
95,3 a
96,3 a
93,5 a
98,3 ab
96,3 a
97,5 a
92,3 a
94,9 ab
95,8 a
97,3 a
92,5 a
96,9 ab
98,3 a
90,3 de
95,6 a
97,6 a
97,3 a
92,5 c
95,0 a
97,3 a
TE 2 x 100
97,0 a
91,3 cd
94,4 a
96,8 a
bojínek
kontrola
95,3 a
97,8 a
94,1 a
96,6 a
luční
TE 200
92,8 a
97,0 ab
93,5 a
96,5 a
TE 2 x 100
93,0 a
96,3 ab
94,3 a
96,5 a
kostřava
kontrola
96,5 a
98,0 abc
98,3 a
99,8 a
luční
TE 200
96,3 a
97,3 bc
98,0 a
98,8 ab
TE 2 x 100
94,8 a
98,5 a
97,1 a
98,1 ab
ovsík
kontrola
75,5 a
93,3 a
72,3 a
89,0 b
vyvýńený
TE 200
64,0 b
88,5 b
79,8 a
94,3 a
TE 2 x 100
72,5 ab
93,8 a
76,0 a
93,5 a
trojńtět
kontrola
70,5 a
86,3 a
70,0 a
87,8 a
ņlutavý
TE 200
72,0 a
88,0 a
73,5 a
87,8 a
TE 2 x 100
72,0 a
88,8 a
71,3 a
88,5 a
Festulolium kontrola
TE 200
Hykor
TE 2 x 100
Festulolium kontrola
TE 200
Lofa
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
91
Závěr
Aplikace trinexapac-ethylu (přípravek Moddus) obecně neovlivnila kvalitativní parametry osiva
hodnocených druhů trav. Pouņití trinexapac-ethylu v praxi na intenzivně obhospodařovaných porostech
můņe výrazně zvýńit produkci osiva trav a zlepńit tak konkurenceschopnost českých pěstitelů trav na
semeno. Na základě pokusů byl přípravek Moddus povolen pro rozńířené pouņití do semenářských
porostů vybraných druhů trav v České republice.
Literatura
HALDRUP, CH. (2007) Growth regulation, fungicides and nitrogen interaction in seed crop production. Seed production in
the northern light. Proceedings of the Sixth International Herbage Seed Conference, Gjennestad, Norway,
2007, s. 211-213.
CHASTAIN, T. G., YOUNG, W. C. III., GARBACIK, C. J., SILBERSTEIN, T. B. (2003) Seed partitioning and yield
responses to trinexapac ethyl in perennial ryegrass. In: Proceedings of the Fifth International Herbage Seed
Conference, Gatton, Australia, 2003. s. 104-108.
MACHÁČ, R. (2009) Moņnosti pouņití trinexapac-ethylu a chlormequat-chloridu v jílku vytrvalém: I. Vliv na výnos semen
a jeho kvalitativní parametry. In Badalíková B. (ed.) Aktuální poznatky v pěstování, šlechtění, ochraně rostlin a
zpracování produktů [CD-ROM]. Brno: Výzkumný ústav pícninářský spol. s r.o., Zemědělský výzkum spol. s
r.o. Troubsko. Vědecká příloha časopisu Úroda, roč. 57, č. 12, s. 71-76.
RADEMACHER, W. (2000) Growth Retardants: Effects on Gibberellin Biosynthesis and Other Metabolic Pathways.
Annual Review of Plant Physiology and Plant Molecular Biology, June 2000, Vol. 51, s. 501-531
RIJCKAERT, G. A. (2010) Effects of plant growth regulation in seed crops of Italian ryegrass (Lolium multiflorum L.).
Proceedings of the Seventh International Herbage Seed Conference, Dallas, Texas, USA. s. 211-216.
ROLSTON, M. P, ROWARTH, J. S., YOUNG, W. C. III., MUELLER-WARRANT, G. W. (1997) Grass Seed Crop
Management. In: Fairey, D.T., Hampton, J.G. (eds.) Forage Seed Production, Volume 1: Temperate Species.
CAB International, Wallingford, UK. s. 105-126.
Contact Address: Ing. Radek Macháč, OSEVA vývoj a výzkum s.r.o., Hamerská 698, 756 54 Zubří, Email: [email protected]
92
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
SRC TEST- KOMPLEXNÍ METODA HODNOCENÍ JAKOSTI PŘI
ŠLECHTĚNÍ PŠENICE SETÉ (T. AESTIVUM L.)
SRC Test – Complex Method of Quality Evaluation in Breeding of Common Wheat
(T. aestivum L.)
Ludmila Papoušková1, Jana Bradová1, Ivana Capouchová2, Václav Dvořáček1,
Alena Škeříková2
1
VÚRV,v.v.i., Genová banka, Praha
2
KRV ČZU v Praze
Abstract
In 22 protein lines of winter wheat divided using electrophoresis methods from varieties registered
in Czech Republic, basic technological parameters (protein content, wet gluten, gluten index, Zeleny
sedimentation) and farinograph measurement were determined. Within the evaluation of individual
lines, the method Solvent Retention Capacity for determination of retention capacity of flour was used.
The aim of our study was to confirm the possibility of this method in evaluation of winter wheat
breeding mainly for bakery use.
High mutual correlations were detected between retention capacity of sucrose, sodium carbonate,
water solutions and farinograph retention capacity and also between lactic acid solution, dough stability,
dough weakening and Zeleny sedimentation. Generally it is possible to declare that SRC method seems
to be a convenient method for quality prediction of winter wheat and owing to its time and material
unpretentiousness shows characteristics suitable for breeding programs.
Keywords: winter wheat, SRC test, farinograph, baking quality
Souhrn
U 22 bílkovinných linií ozimé pńenice vyčleněných pomocí elektroforetických metod
z odrůd registrovaných v České republice byly stanoveny základní technologické parametry (obsah
proteinů, obsah mokrého lepku, gluten index, číslo poklesu, Zeleny sedimentace) a farinografické
stanovení. Dále byla pouņita metoda Solvent Retention Capacity na stanovení vaznosti mouky pro
ohodnocení jednotlivých linií. Cílem studie bylo ověřit moņnosti této metody při hodnocení kvality
ozimé pńenice, ńlechtěné spíńe pro pekárenské účely.
Byla zjińtěna vysoká korelace mezi vaznostmi sacharosy, uhličitanu sodného a vody a
farinogarfickou vazností a dále mezi vazností kyseliny mléčné a stabilitou těsta, poklesem konzistence i
Zeleny sedimentací. Celkově lze konstatovat, ņe SRC test se ukazuje jako vhodná metoda i pro predikci
jakosti ozimé pńenice a vzhledem ke své časové i materiálové nenáročnosti vykazuje parametry metody
vhodné pro ńlechtitelské programy.
Klíčová slova: ozimá pšenice, SRC test, farinograf, pekárenská kvalita
Úvod
Obiloviny, v České republice předevńím pńenice, jsou jedny z nejdůleņitějńích plodin pro výņivu
obyvatelstva. Rychlé a spolehlivé metody hodnocení kvality pńenice s potřebou nízkého mnoņství
materiálu, kdy zvláńtě v počátečních fázích ńlechtění je mnoņství materiálu limitováno, jsou nezbytným
předpokladem pro efektivní ńlechtění (Bettge 2002). Pouņívají se jednak nepřímé metody hodnocení
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
93
technologické kvality (Zeleny sedimentační test, obsah proteinů, mokrý lepek, gluten index, pádové
číslo a dalńí), ale i přímé (reologické) metody pro predikci pekařských vlastností pńeničné mouky.
Na základě výńe zmíněných poņadavků byla vyvinuta nová nepřímá komplexní metoda Solvent
Retention Capacity Profile (SRC) pro hodnocení jakosti (Slade and Levin 1994) a byla přijata
mezinárodní institucí American Association of Cereal Chemists (AACC) pod číslem 56-11 (2000).
Jedná se o fyzikálně-chemickou metodu, kdy pomocí hydratace pńeničné mouky v prostředí různých
roztoků (voda, sacharosa, uhličitan sodný a kyselina mléčná) a následného gravimetrického stanovení,
lze kaņdý roztok vztáhnout k individuálním charakteristikám pńeničného zrna. Obecně je roztok
kyseliny mléčné asociován s charakteristikami gluteninů, roztok uhličitanu sodného s mírou pońkození
ńkrobu, roztok sacharosy s mnoņstvím přítomných pentosanů a SRC vody je ovlivņováno vńemi
sloņkami (Zhang 2007). Tato metoda je převáņně zmiņována v souvislosti s predikcí kvality pńeničné
mouky vhodné pro pečivárenské výrobky (Guitteri 2004), avńak je ji také moņno velmi dobře vyuņít pro
základní rozlińení kvality pńenice pro různé způsoby vyuņití.
Cílem nańí práce bylo ověřit schopnosti této metody predikovat kvalitu souboru pńeničných
materiálů, vhodných převáņně pro pekárenské vyuņití, pěstovaných v podmínkách České republiky ve
srovnání s klasickými metodami hodnocení a potvrdit moņnosti jejího pouņití ve ńlechtitelských
programech.
Metodika
Byl hodnocen soubor 22 bílkovinných linií (biotopů) vyčleněných pomocí elektroforetických
metod z registrovaných odrůd ozimé pńenice, který byl veden v přesných polních pokusech na Pokusné
stanici Katedry rostlinné výroby FAPPZ ČZU v Praze – Uhříněvsi (velikost pokusné parcely 10 m2).
Gliadinové (Gli) linie byly charakterizovány metodou elektroforézy ve ńkrobovém gelu dle ČSN 46
1081 (1998), gluteninové linie s nízkou molekulovou hmotností (LMW-GS) a gluteninové linie
s vysokou molekulovou hmotností (HMW-GS) byly určeny pomocí SDS PAGE (Laemli 1970).
Hodnoty SRC jednotlivých roztoků byly získány podle metodiky (Approved Method 56-11).
Vzorky pńeničné mouky (5 g) byly postupně smíchány s 25 g vody, 50 % sacharosy, 5 % uhličitanem
sodným a 5 % kyselinou mléčnou. Vzorky byly míchány po dobu 20 min pomocí rotační třepačky (pro
SDS test, ZZN Strakonice) a centrifugovány 15 min při 1000g (Rotina 38R, fy Hettich). Jednotlivý
získaný precipitát byl zváņen a hodnoty SRC pro kaņdý roztok byly vypočteny podle protokolu.
Stanovení bylo provedeno duplicitně.
Byly stanoveny základní technologické a reologické charakteristiky: obsah N-látek (ČSN ISO
1878), obsah mokrého lepku - ML (ČSN ISO 5531), Gluten index - GI, Zeleny sedimentační test - ZS
(ČSN ISO 5529), číslo poklesu – ČP (ČSN ISO 3093) a farinografické stanovení (vaznost vody –VV,
doba vývinu těsta –DV, doba stability těsta – DS, pokles konzistence – PK).
Výsledky byly zpracovány pomocí softwaru “Statistica 8.0 CZ” (StatSoft).
Výsledky a diskuse
Z výsledků elektroforetického hodnocení vyplývá, ņe HMW-GS byly detekovány pouze u odrůdy
Asta, z pohledu gliadinů byla tato odrůda homogenní. LMW-GS se vyskytují jako multigenní skupina
v úzkém spojení s gama a omega gliadiny (Metakovsky 1997) a v důsledku toho gluteninové linie
(LMW-GS) korespondují s gliadinovými liniemi, které se lińí na Gli 1 lokusech (odrůdy Karolinum,
Mladka, Niagara, Solara, Windsor). Ostatní odrůdy byly zjińtěny jako gluteninově (LMW-GS)
homogenní. Charakteristika jednotlivých linií je uvedena v tab. 1.
Doporučené hodnoty SRC se lińí podle poņadavků na finální výrobek. Například pro výrobu
oplatek jsou uváděny hodnoty: SRC vody (SRCV) ≤ 51 %, SRC sacharosy (SRCS) ≤ 89 %,
SRC kyseliny mléčné (SRCKM) ≥ 87 %, SRC uhličitanu sodného (SRCUS) ≤ 64 % (AACC 56-11).
Pro výrobu pekařských výrobků se doporučené hodnoty lińí hlavně v případě SRC kyseliny mléčné (aņ
94
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
do 165 %) a SRC sacharosy (do 110 %). Získané výsledné hodnoty SRC jednotlivých roztoků pro
sledované linie jsou uvedeny v tab. 2.
Tab. 1: Hodnocené bílkovinné linie pšenice
Odrůda
Linie
Poměr linie (%)
Asta
A/B
64/36
HMW-GS: B1c(7+9)/ B1d(6+8)
Astella
A/B
72/28
Gli: 6D1/6D4
Ilona
A/B
96/4
Gli: 1-1A3/1-1A12
Karolinum
A/B
67/33
Gli: 1B3/1B4; 6D2/6D4; LMW-GS: B3j/B3g
Meritto
A/B
58/42
Gli: 6D1/6D4
Mladka
A/B
76/24
Niagara
A/B/C
72/19/9
Gli: 1B1/1B4; LMW-GS: B3b/B3f
Gli: 1B1/1B4/1B4; 6D1/6D1/6D9;
LMW-GS: B3b/B3g/B3g
Sepstra
A/B
87/13
Gli: 2-1A0/2-1A3
Solara
A/B
63/33
Gli: 1D1/1D3; LMW-GS: D3c/D3a
A/B/C
42/25/33
Windsor
Alelické bloky resp. alely, ve kterých se linie vzájemně lińí
Gli: 1-1A2/1-1A2/1-1A9; 1B4/1B3/1B4;
LMW-GS: A3d/A3d/A3a; B3b/B3j/B3f
Tab. 2: Hodnoty SRC testu u monitorovaných linií
Linie
Asta A
Asta B
Astella A
Astella B
Ilona A
Ilona B
Karolinum A
Karolinum B
Meritto A
Meritto B
Mladka A
Mladka B
Niagara A
Niagara B
Niagara C
Sepstra A
Sepstra B
Solara A
Solara B
Windsor A
Windsor B
Windsor C
Průměr
Sm. Odch.
Vk %
SRC voda
63,9
63,8
54,9
56,0
65,2
65,8
64,3
62,7
67,7
67,2
59,4
55,2
55,7
62,7
59,7
63,1
63,7
56,1
54,1
53,5
54,5
52,7
60,09
4,96
8,26
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
SRC kyselina
mléčná
105,3
105,2
130,6
133,8
131,7
127,4
103,2
122,5
111,1
105,3
124,7
114,3
139,5
139,8
132,3
108,7
100,9
121,8
131,6
113,4
99,3
99,6
118,27
13,71
11,59
SRC
sacharosa
106,0
102,1
91,6
93,6
108,7
106,2
106,5
105,1
110,4
109,6
98,2
93,0
108,3
110,7
102,2
102,2
104,8
97,1
97,3
96,8
100,8
94,8
102,1
6,02
5,89
SRC uhličitan
sodný
80,5
81,3
69,9
70,0
79,9
81,9
80,7
77,9
89,2
89,6
73,3
70,1
82,3
83,5
78,2
78,0
84,0
70,0
69,5
68,7
73,6
69,4
77,34
6,58
8,51
95
Z výsledků je zřejmé, ņe vńechny linie dosahují hodnot vhodných spíńe pro pekárenské vyuņití, kdy
např. linie Niagara B dosáhla SRCKM aņ 139,8 %. Podle předpokladu také průměrné hodnoty SRCS a
SRCV přesahují optimální hodnoty vhodné pro pečivárenské vyuņití. Jak jiņ bylo potvrzeno
v předchozích studiích, absorpce vody v mouce závisí předevńím na míře pońkozeného ńkrobu a obsahu
pentosanů (Pasha 2009). V nańem případě jsou vyńńí hodnoty způsobené spíńe neņ porostlostí zrna a
vyńńí amylasovou aktivitou, vyńńí tvrdostí zrna u monitorovaných materiálů a následným vyńńím
pońkozením ńkrobu při mletí (Barrera 2007). To potvrzují i hodnoty SRCUS, které indikují pońkození
ńkrobových zrn a dosahují aņ hodnot 89,6 % (Meritto B) a průměrné vysoké číslo poklesu sledovaných
linií, které například u linie Windsor B dosáhlo hodnoty 387 s (tab. 3).
Tab. 3 Hodnoty technologických charakteristik a parametry farinografu u monitorovaných linií
Linie
Asta A
Asta B
Astella A
Astella B
Ilona A
Ilona B
Karolinum A
Karolinum B
Meritto A
Meritto B
Mladka A
Mladka B
Niagara A
Niagara B
Niagara C
Sepstra A
Sepstra B
Solara A
Solara B
Windsor A
Windsor B
Windsor C
Průměr
Sm. Odch.
Vk %
Obsah
Obsah
N-látek mokrého
(%)
lepku
(%)
11,45
26,92
11,85
28,14
10,88
26,20
11,87
29,03
12,68
32,20
12,12
30,57
11,62
28,74
12,26
30,53
11,40
27,10
10,78
25,66
11,05
26,37
11,46
27,21
12,22
29,65
11,45
26,33
11,56
27,28
13,13
33,27
11,44
27,55
11,57
27,01
11,93
29,72
11,56
28,01
11,28
25,62
10,68
24,82
11,65
28,09
0,59
2,18
5,06
7,76
Gluten
Index
Zel.sed.
test
(ml)
Číslo
poklesu
(s)
93
86
88
86
87
83
84
95
65
74
81
68
94
98
96
45
57
96
75
62
58
62
79
15,31
19,44
35
33
31
34
40
35
29
38
29
28
29
26
43
47
43
34
27
30
33
26
21
21
32
6,83
21,11
298
351
121
131
316
339
294
362
255
270
257
363
181
176
315
343
333
382
379
382
387
377
301
82,66
27,50
Vaz.
vody
mouk.
(%)
53,7
53,8
47,5
49,5
54,5
55,0
52,1
53,0
55,9
54,3
50,3
49,2
52,7
52,1
52,2
53,8
53,5
49,7
47,8
47,5
47,9
47,8
51,5
2,75
5,34
Doba
vývinu
těsta
(min.)
2,5
2,5
1,5
1,5
2,5
2,5
3,0
3,5
1,5
2,0
1,0
1,0
1,5
2,5
1,5
2,0
2,5
1,5
2,5
1,0
1,0
1,0
1,9
0,73
38,22
Doba
stability
těsta
(min.)
5,5
3,5
5,5
5,0
7,0
6,0
6,5
7,0
3,5
2,5
2,5
2,5
2,0
4,0
5,0
5,0
4,0
6,0
6,5
3,0
2,0
1,5
4,4
1,77
40,60
Pokles
konzist.
(B.J.)
95
90
70
60
50
65
50
45
80
90
85
85
45
50
55
55
90
85
65
100
105
140
75
23,98
31,88
Při posouzení úrovně celkové variability (vk) sledovaných 4 parametrů mezi sledovanými
materiály vykazoval nejvyńńí proměnlivost parametr SRCKM (11,6 %), variační koeficient parametru
SRCUS a SRCV byl v rozsahu 8,3-8,5%, naopak nejniņńí variabilita byla získána u znaku SRCS
(5,9 %).
Dosaņené technologické parametry i farinografické parametry uvedené v tab. 3 potvrzují vhodnost
sledovaného souboru materiálů pro pekárenské vyuņití. Nalezený obsah dusíkatých látek se pohyboval
v rozmezí 10,68 % (Windsor C) aņ 13,13 % (Sepstra A) a například hodnota Zeleny sedimentace
dosáhla u linie Niagara B aņ 47 ml, coņ u této charakteristiky splņuje limit i pro elitní pńenice. Variační
koeficienty pro technologické a farinografické parametry byly stanoveny od 5,06 % u obsahu
96
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
dusíkatých látek do 40,60% u farinografické charakteristiky doba stability těsta. Zde se poměrně
výrazně projevil jednak charakter výchozích odrůd, ale zaznamenány byly i určité rozdíly mezi
jednotlivými liniemi v rámci odrůdy.
Zjińtěné korelace mezi jednotlivými hodnotami SRC a technologickými a farinografickými
charakteristikami jsou uvedeny v tab. 4. Zde je velmi zajímavá závislost mezi hodnotami SRC testu a
farinografickými parametry, kdy velmi těsná závislost mezi SRCV a farinografickou vazností vody
(r=0,93) potvrdila jiņ publikované poznatky (Ram 2005). Tato vaznost je průkazně také v těsné
závislosti s parametry SRCUS (r=0,89) a SRCS (r=0,83). S těmito parametry také signifikantně
korelovala doba vývinu těsta. Naopak stabilita těsta a pokles konsistence těsta pozitivně, resp. negativně
významně korelovaly s SRCKM.
Tab. 4 Korelace mezi hodnotami SRC a ostatními technologickými parametry
SRCV
SRCKM
SRCS
SRCUS
Obsah N-látek
Mokrý lepek
Gluten Index
Zelenyho sed.test
Číslo poklesu
Vaznost vody moukou
Doba vývinu těsta
Doba stability těsta
Pokles konzistence
SRCV
SRCKM
SRCS
SRCUS
1,00
-0,17
0,80**
0,87**
0,24
0,27
0,09
0,30
-0,06
0,93**
0,62*
0,30
-0,31
1,00
-0,01
-0,13
0,29
0,30
0,63*
0,75*
-0,52*
-0,05
0,04
0,33*
-0,68*
1,00
0,92**
0,26
0,22
0,18
0,47*
-0,08
0,83**
0,55*
0,12
-0,38
1,00
0,11
0,09
0,08
0,34
-0,19
0,89**
0,47*
-0,01
-0,27
*statisticky signifikantní pro p ≤ 0,05; **statisticky signifikantní pro p ≤ 0,01
Mezi obsahem N-látek a hodnotami SRC nebyla zjińtěna průkazná závislost, ale SRCKM bylo
v těsné závislosti se Zeleny sedimentací (r = 0,75), coņ by podle Guittieri (2001) umoņņovalo pouņití
tohoto SRC parametru k určení kvality bílkovin. To je v nańem případě potvrzeno i pozitivní korelací
SRCKM s gluten indexem (r = 0,63).
Číslo poklesu korelovalo negativně pouze s parametrem SRCKM. Oproti předpokladům nebyla
zjińtěna závislost mezi číslem poklesu a SRCUS. To můņe být způsobeno tím, ņe číslo poklesu
stanovuje předevńím amylolytickou aktivitu enzymů, která v nańem případě nebyla vysoká, a pońkození
ńkrobu bylo způsobeno předevńím pońkozením ńkrobových zrn při mletí tvrdńích pńenic.
Komplexní závislosti mezi jednotlivými charakteristikami jsou znázorněny rovněņ pomocí PCA
grafu (graf 1) a jen potvrzují výńe uvedené skutečnosti.
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
97
Graf 1. PCA graf vzájemných závislostí pro jednotlivé monitorované parametry
PCA
1.0
0.8
SRCUS
SRCV
SRCSVV
0.6
PK
ČP
0.4
DV
p2
0.2
0.0
MLN
-0.2
DS
ZS
-0.4
GI
-0.6
SRCKM
-0.8
-1.0
-1.0
-0.8
-0.6
-0.4
-0.2
0.0
0.2
0.4
0.6
0.8
1.0
p1
Závěr
U souboru bílkovinných linií ozimé pńenice z vyčleněných odrůd registrovaných v České republice
byla pomocí standardních metod potvrzena jejich vhodnost pro pekárenské vyuņití.
U farinografického stanovení se projevila vysoká variabilita výsledných hodnot, kdy převaņoval
charakter výchozích odrůd, ale byly zaznamenány i určité rozdíly mezi jednotlivými liniemi v rámci
odrůdy.
Naměřené SRC hodnoty jednotlivých linií také vykázaly parametry vhodné pro pekárenské vyuņití.
Byla potvrzena vysoká korelace mezi parametry SRCU, SRCUS, SRCS a farinografickou vazností
vody. Parametr SRCKM naopak významně koreloval se stabilitou těsta, poklesem konsistence těsta,
Zeleného sedimentací i gluten indexem, coņ ukazuje na moņnost pouņití tohoto parametru k určení
kvality bílkovin.
Závěrem lze říci, ņe SRC test se v nańem případě ukázal jako metoda pouņitelná i pro predikci
kvality ozimé pńenice určené pro pekárenské vyuņití. Tato metoda se vzhledem ke své nenáročnosti
časové i na mnoņství materiálu jeví jako velmi vhodná pro ńlechtitele.
Poděkování
Tato práce byla podpořena řešením výzkumného záměru MZe ČR 0002700604 a projektu
MZe ČR – NAZV QH 92155
Literatura
AACC. (2000). Approved Methods of the AACC, 10th Ed.Methods 56-11, St.Paul, MN., 2000.
BARRERA G.N., PÉREZ G.T., RIBOTTA P.D., LEÓN A.E. (2007). Influence of damaged starch on cookie and breadmaking quality. Eur Food Res Technol, 225:1-7.
BETTGE A.D., MORRIS C.F., DEMACON V.L., KIDWELL K.K. (2002). Adaptation of AACC method 56-11, Solvent
Retention Capacity, for use an early generation selection tool for cultivar development. Cereal Chem.,
79(5):670-674.
98
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
GUTTIERI M.J., BOWEN D., GANNON D., O’BRIEN K., SOUZA E. (2001). Solvent Retention Capacities of Irrigated
Soft White Spring Wheat Flours. Crop Sci., 41:1054–1061.
GUITTIERI M.J., BECKER C., SOUZA E. (2004). Application of wheat meal Solvent Retention Capacity tests within soft
wheat breeding population. Cereal Chem., 81(2):261-266.
LAEMMLI V.K.: (1970). Cleavage of structural proteins during assembly of the head bacteriophag. Nature, 227: 680-685.
METAKOVSKÝ E.V., BRANLARD G.,CHERNAKOV V.M., UPELNIEK V.P., REDAELLI R., POGNA N.E.: (1997).
Recombination Mapping of Some Chromosome 1A-, 1B-, 1D- and 6B-controlled Gliadins and Lowmolecular –
Weight Glutenin Subunits in Common Wheat. Tudor Appl Genet, 94: 788-795.
PASHA I., ANJUM F.M., BUTT M.S. (2009). Genotypic variation of spring wheats for solvent retention capacities in
relation to end-use quality. LWT-Food Science and Technology 42, 418-423.
RAM S., DAWAR V., SINGH R.P., SHORAN J. (2005). Application of Solvent Retention Capacity tests for the prediction
of mixing properties of wheat flour. Cereal Science, 42, 261-266.
SLADE L., LEVINE H. (1994). Structure-function relationships of cookie and cracker ingredients. In: The Science of
Cookie and Cracker Production, H.Faridi (Ed.), Chapman and Hall/AVI, New York, pp. 23-141.
ZHANG Q., YONG ZHANG Y., YAN ZHANG Y., ZHONGHU HE Z., PEÑA R.J. (2007). Effects of Solvent Retention
Capacities, pentosan content, and dough rheological properties on sugar snap cookie quality in Chinese soft
wheat genotypes. Crop Science, 47, 656-664.
Contact Address: Ludmila Papoušková, Genová banka, VÚRV,v.v.i., Praha 6, Drnovská 507, 161 06,
E-mail: [email protected]
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
99
DYNAMIKA KLÍČENÍ VYBRANÝCH TRÁVNÍKOVÝCH ODRŮD
KOSTŘAVY RÁKOSOVITÉ
Germination Dynamics of Selected Amenity Varieties of Festuca arundinacea
Miluše Svobodová, Tereza Králíčková, Jaroslav Martinek
KPT, ČZU v Praze
Abstract
The experiments with Festuca arundinacea varieties (Palladio, Barfelix and Zuzana) were
conducted in climate chamber Binder KBWF 240 under temperature regimen 15/5°C and 25/15°C
(day/night) with pre-chilling or without it. Total germination, dynamics of germination and mean
germination time (MGT) were evaluated. The highest total germination was found with the cultivar
Palladio, it was lower on average by 7-10% with the varieties Barfelix and Zuzana (P=0.0004). The
influence of the temperature regimen on the total germination of Zuzana was not significant. The
highest total germination of the varieties Palladio and Barfelix was under 15/25 ºC with pre-chilling.
The influence of pre-chilling under the temperatures 5/15 ºC was not found. The mean germination time
was 3.35 to 8.46 days, it was longer under a lower temperature and significantly longer when the seed
was not pre-chilled (P-value = 0.0000). The seed of Palladio was the most quickly germinating one
under 15/5 °C without pre-chilling (by two days more quickly) and Barfelix germinated most slowly
(P-value 0.015).
Keywords: Festuca arundinacea, germination, temperature
Souhrn
Pokusy s odrůdami Festuca arundinacea (Palladio, Barfelix, Zuzana) byly vedeny v klimaboxu
Binder KBWF 240 s teplotními reņimy 15/5°C a 25/15°C (den/noc) s předchlazením nebo bez
předchlazení. Byla hodnocena celková klíčivost, dynamika klíčení a střední doba klíčení (MGT).
Nejvyńńí celková klíčivost byla u odrůdy Palladio. U odrůd Barfelix a Zuzana byla v průměru o 7-10%
niņńí (P=0,0004). U odrůdy Zuzana byl vliv teplotního reņimu neprůkazný - nejmenńí klíčivost byla při
reņimu 5/15 bez předchlazení. U odrůd Palladio a Barfelix byla průkazně nejvyńńí klíčivost při
teplotním reņimu 15/25 ºC s předchlazením. Při niņńích teplotách (5/15 ºC) nebyl vliv předchlazení u
odrůdy Palladio zaznamenán. Střední doba klíčení byla 3,35 aņ 8,46 dnů, prodluņovala se se sniņující se
teplotou a byla průkazně vyńńí při klíčení osiva bez předchlazení (P-value = 0,0000). Při nejniņńí teplotě
bez předchlazení osiva klíčila průkazně nejrychleji (o dva dny dříve) odrůda Palladio a nejpomaleji
Barfelix (P-value 0,015).
Klíčová slova: kostřava rákosovitá, klíčení, teplota
Úvod
V poslední době nabývá při zakládání parkových i jiných typů trávníků na významu kostřava
rákosovitá. Pro kvalifikované sestavování travních směsí jsou nezbytné poznatky o konkurenčních
schopnostech jednotlivých komponent v různých fázích jejich vývinu. Jedním z předpokladů
konkurenceschopnosti trav při pěstování trávníků je rychlost klíčení a vývinu rostlin po zasetí.
V literatuře pro praxi jsou obvykle uváděny údaje o rychlosti klíčení získané při laboratorních
zkouńkách klíčivosti v optimálních podmínkách. Jako nejrychleji klíčící je uváděn jílek vytrvalý (5 – 8
100
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
dnů), pomaleji klíčí metlice trsnatá (10 – 12 dnů), kostřava červená (15 – 20 dnů), poháņka hřebenitá,
psineček výběņkatý, psineček tenký (18 – 21 dnů), velmi pomalu lipnice luční (28 – 36 dnů). Kostřava
rákosovitá klíčí podle podmínek kolem 20 dnů. V trávníkářské praxi při běņně pouņívaných velkých
výsevcích vńak není podstatné, za jak dlouho vyklíčí vńechny obilky, ale jejich větńina. Kolem 90 %
ņivotaschopných obilek můņe být vyklíčeno jiņ za poloviční dobu (Martinek, Svobodová, 2007).
Dynamiku klíčení výrazně ovlivņují i teplotní a vlhkostní podmínky prostředí (Sobotová, Svobodová,
2007).
Optimální teplota pro klíčení obilek Dactylis glomerata, Festuca pratensis, Festuca rubra, Lolium
perenne, L. multiflorom, Phleum pratense ad. je v laboratorních podmínkách kolem 25 ºC, v polních
podmínkách 16-20 ºC, pozitivní vliv má kolísavá teplota a dalńí faktory (Míka, 2002).
Cílem této práce bylo proto porovnat dynamiku klíčení, střední dobu klíčení a celkovou klíčivost
obilek vybraných odrůd kostřavy rákosovité za různých teplotních reņimů.
Metodika
Pokusy se třemi odrůdami kostřavy rákosovité Festuca arundinacea (Palladio, Barfelix a Zuzana)
byly vedeny v klimaboxu Binder KBWF 240 s teplotními reņimy 15/5 °C nebo 25/15 °C (den/noc 16/8 hodin s pozvolnými přechody, rh 70 %). Osivo bylo předchlazeno po dobu 5 dní při teplotě 5 °C
(rh 70 %), nebo probíhalo klíčení bez předchlazení. Obilky (4 krát 100 kusů) byly uloņeny na Petriho
misky s navlhčeným filtračním papírem. Pokusy měly 4 opakování. Byla hodnocena celková klíčivost,
dynamika klíčení a střední doba klíčení (MGT). Celková klíčivost byla kalkulována pomocí indexu GT
(Total Germination) vypočítaného podle:
GT = (NT * 100) / N;
kde GT je celková klíčivost; NT mnoņství vyklíčených obilek při posledním odpočtu; N je počet
vńech obilek na jedno opakování, (Chiapusio et al., 1997). Pro vyjádření rychlosti klíčení obilek
v monokulturách byla vypočtena střední doba klíčení osiva (Mean Germination Time - MGT) podle
rovnice:
MGT = ΣD*n/Σn;
kde D je počet dnů od počátku testu; n je počet obilek vyklíčených v den D (Ellis a Roberts, 1980).
Výsledky byly zpracovány analýzou rozptylu Anova v programu Statgraphics XV (LSD, α=0,05).
Výsledky a diskuse
Jak prokázaly nańe předchozí laboratorní pokusy i pokusy jiných autorů (Sobotová, Svobodová,
2007; Martinek, Svobodová, 2007), různý teplotní a vlhkostní reņim při klíčení ovlivņuje rychlost
klíčení osiva, ale můņe se projevit i na celkové dosaņené klíčivosti. V tomto pokuse byla celková
klíčivost osiva kostřavy rákosovité (graf 1,2) průkazně ovlivněna jak odrůdou (P=0,0004), tak teplotním
reņimem klíčení resp. předchlazením osiva (P= 0,0000). Nejvyńńí celková klíčivost byla u odrůdy
Palladio, u odrůd Barfelix a Zuzana byla v průměru o 7-10 % niņńí, coņ je vńak dáno konkrétní partií
osiva a nelze to v tomto případě povaņovat za odrůdovou vlastnost.
Průkazné rozdíly byly zaznamenány i u interakcí těchto pokusných faktorů (P=0,0007). Vliv
různého teplotního reņimu při klíčení na celkovou klíčivost osiva byl u jednotlivých odrůd různý. U ové
české odrůdy Zuzana byl neprůkazný - nejmenńí klíčivost byla při reņimu 5/15 ºC bez předchlazení, při
předchlazení osiva a reņimech 5/15 ºC a 15/25 ºC rozdíl v klíčivosti jen 3%. U odrůdy Palladio byla
průkazně nejvyńńí klíčivost při teplotním reņimu 15/25 ºC s předchlazením. Při niņńích teplotách (5/15
ºC) nebyl vliv předchlazení u této odrůdy zaznamenán. U odrůdy Barfelix byla nejvyńńí klíčivost
dosaņena rovněņ při teplotním reņimu 15/25 ºC.
Doba potřebná k plnému vyklíčení osiva byla při teplotě 5/15 ºC 21 dnů, při stejném reņimu s
předchozím předchlazením osiva o 3-4 dny kratńí a při reņimu 15/25 ºC vyklíčily vńechny obilky za
9-10 dnů (graf 2), coņ odpovídá doporučované době trvání zkouńky klíčivosti při daném teplotním
reņimu (s předchlazením) dle AOSA (1983).
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
101
Polovina z klíčivých obilek vyklíčila při reņimu 5/15 ºC bez předchlazení za 5-6 dnů (u odr.
Barfelix za 7-8 dnů), pětidenní předchlazení urychlilo klíčení o 3 dny a při nejvyńńích teplotách
(s předchozím předchlazením) vyklíčila polovina klíčivých obilek za 2-4 dny, coņ bylo srovnatelné
s rychlostí klíčení při reņimu 5/15 ºC s předchlazením.
Obdobně jako v předchozích pokusech (Martinek, Svobodová, 2007; Martinek et al., 2010) i zde
stačila v průměru poloviční doba k vyklíčení 90% osiva u variant s předchlazením (bez předchlazení
9-14 dnů z celkových 21).
Střední doba klíčení (tab. 1) byla 3,35 aņ 8,46 dnů (tab. 1), u jednotlivých odrůd se prodluņovala se
sniņující se teplotou a byla vņdy průkazně vyńńí při klíčení osiva bez předchozího předchlazení. Při
nejniņńí teplotě bez předchlazení osiva klíčila průkazně nejrychleji (o dva dny dříve) odrůda Palladio a
nejpomaleji Barfelix (tab. 1).
Graf 1: Celková klíčivost osiva (%), chybové úsečky pro interakci odrůdy a teplotního reţimu
Celková klíčivost (%)
100
90
80
70
(%)
60
Palladio
50
Barfelix
40
Zuzana
30
20
10
0
15/25+
5/15+
5/15 -
Teplota (noc/den), předchlazení (+/-)
Graf 2: Průběh klíčení při různých teplotních reţimech (+ s předchlazením, - bez předchlazení)
100
90
80
70
(%)
60
15/25+ Palladio
15/25+ Barfelix
15/25+ Zuzana
5/15+ Palladio
5/15+ Barfelix
5/15+ Zuzana
5/15 - Palladio
5/15 - Barfelix
5/15 - Zuzana
50
40
30
20
10
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21
Den
102
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Tabulka 1: Střední doba klíčení MGT (dnů), homogenní skupiny (ve sloupcích / v řádcích)
Teplotní reņim/
Palladio
Barfelix
Zuzana
Dmin P-value
předchlazení
15/25 +
3,35 a/b
2,97 a/a
3,70 a/c
0,35
0,001
5/15 +
4,04 a/a
6,15 b/a
3,98 a/a
2,61
0,042
5/15 6,77 b/a
8,46 c/b
8,23 b/ab 1,49
0,015
Dmin.
1,12
2,17
1,1
P-value
0,000
0,000
0,000
Závěr
Z výsledků je zřejmé, ņe teplotní reņim ovlivņuje významně dynamiku klíčení, případně i celkovou
klíčivost osiva kostřavy rákosovité. Se sniņující se rychlostí klíčení za méně příznivých podmínek se
můņe sníņit i celková klíčivost osiva. U jednotlivých odrůd se vliv teploty prostředí nemusí projevovat
stejně a v důsledku toho můņe být ovlivněno i jejich uplatnění ve směsi.
Poděkování
Výsledky byly získány za podpory Výzkumného záměru MSM 6046070901 MŠMT ČR a
interního grantu SGS FAPPZ 2010.
Literatura
AOSA (1983). Seed vigor testing handbook. In: B. R. Clark et al. (eds) The handbook of seed testing. Assoc. Off. Seed
Anal., Lincoln, /NE), USA. 89 s.
COPELAND L. O., McDONALD M. B. (1995). Principles of Seed Science and Technology. 3rd edition. Chapman&Hall,
409 s.
ELLIS R. H., ROBERTS E. H. (1980). Improved equations for seed longevity. Anals of Botany 45: 13-–30.
CHIAPUSIO G., SÁNCHEZ A. M., REIGOSA M. J., GONZÁLEZ L., PELLISSIER F. (1997). Do germination indices
adequately reflex allelochemical effects on the germination process? Journal of Chemical Ecology, Vol. 23,
No. 11, 1997. s. 2445 – 2453.
MARTINEK J., SVOBODOVÁ M. (2007). Ověření dynamiky klíčení a celkové klíčivosti obilek u vybraných trávníkových
druhů In: Sborník příspěvků z odborného semináře "Aktuální témata v pícninářství a trávníkářství 2007",
12.12.2007, Česká zemědělská univerzita v Praze, s. 38 - 41.
MARTINEK J., SVOBODOVÁ M., KRÁLÍČKOVÁ T. (2010). Allelopatické působení vybraných trávníkových druhů
během klíčení. Vědecká příloha časopisu Úroda, 58, 12, ISSN 0139-6013, s. 525-528.
MÍKA V. a kol. (2002). Morfogeneze trav. Výzkumný ústav rostlinné výroby Praha. 200 s.
SOBOTOVÁ H. , SVOBODOVÁ M. (2007). Klíčení osiva v závislosti na jeho ońetření a teplotním reņimu In: Sborník
příspěvků z odborného semináře "Aktuální témata v pícninářství a trávníkářství 2007", 12.12.2007, Česká
zemědělská univerzita v Praze, s. 59 - 62.
Contact Address: prof. Ing. Miluše Svobodová, CSc., Katedra pícninářství a trávníkářství, ČZU v
Praze, Kamýcká 957, 165 21 Praha 6 – Suchdol, E-mail: [email protected]
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
103
FT-NIR SPEKTROSKOPIE - EFEKTIVNÍ ŠLECHTITELSKÁ
METODA PRO PREDIKCI PARAMETRŮ RETENČNÍ KAPACITY
MOUKY U PŠENICE SETÉ
FT-NIR Spectroscopy - Effective Breeding Method for Parameter Prediction of Flour
Retention Capacity in Common Wheat
Václav Dvořáček1, Anna Prohasková1, Ludmila Papoušková1, Jiří Hermuth 1, Ivana
Capouchová2, Alena Škeříková2, Oldřich Faměra 2,
1
VÚRV,v.v.i., Genová banka, Praha
2
ČZU Praha, Katedra rostlinné výroby a Katedra kvality zem. produktů
Abstract
The parameters of SRC test (AACC 56-11) were assessed in the heterogeneous collection of 90
modern wheat cultivars and old wheat landraces. The analyzed flours of individual wheat samples were
currently measured in the system of FT-NIR spectroscopy. The aim of this study was to obtain
acceptable NIR calibration models for fast screening prediction of particular SRC parameters. The
calculated NIR calibration models confirmed, with the exception of the parameters for lactic acid
retention (rcv = 0.63), the high level of predictive confidence (rcv = 0.89 – 0.94). Regarding the high
genetic heterogeneity of the tested wheat collection, it is possible to presume a wide application
potential of NIR models in wheat breeding selection programs as well as for mapping of technological
properties in wheat gene resources of the Gene bank. The more reliable NIR prediction for lactic acid
retention could be achieved in connection with an increasing of calibration samples, in the wheat set
with a narrower genetic background and at more frequent validation of the NIR model with the
reference method.
Keywords: FT-NIR, SRC test, common wheat, technological quality
Souhrn
U heterogenního souboru 90 moderních a krajových materiálů ozimé pńenice byly stanoveny
ukazatele SRC testu (AACC 56-11). Vyhodnocené mouky jednotlivých vzorků byly současně
proměřeny na FT-NIR spektroskopu s cílem tvorby NIR kalibračních modelů umoņņující rychlý odhad
tohoto parametru. Získané NIR kalibračních modely pro odhad jednotlivých ukazatelů SRC testu
potvrdily, s výjimkou parametru pro vaznost kyseliny mléčné (rcv = 0,63), velmi vysokou míru
predikční spolehlivosti (rcv = 0,89 - 0,94). Vzhledem k vysoké genetické heterogenitě souboru pńenic
lze předpokládat moņnost vyuņití modelů jak ve ńlechtitelské praxi pro selekci perspektivních materiálů
ke kříņení, tak pro oblast mapování technologických vlastností ńirokého genofondu pńenic v kolekcích
Genové banky. Spolehlivějńí predikci vaznosti kyseliny mléčné v rámci SRC testu lze očekávat
zvýńením počtu kalibračních vzorků u souboru s uņńím genetickým pozadím a při častějńí kontrole
kalibrace s referenční metodou.
Klíčová slova: FT-NIR, SRC-test, pšenice setá, technologická kvalita
Úvod
Infračervená spektrometrie je optická nedestruktivní analytická metoda patřící do skupiny metod
molekulové spektroskopie. Při interakci elektromagnetického záření s měřeným vzorkem dochází
104
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
v důsledku excitace typických skupin nebo vazeb v molekulách k pohlcení záření o určitých hodnotách
energie. Tím vznikají charakteristická spektra sloņená z tzv. vibračních absorpčních pásů. Poloha
(vlnočet) pásů odpovídá charakteristickým skupinám obsaņeným ve sloučeninách, jejich výńka nebo
plocha pak umoņņuje určit kvantitativní zastoupení sloučenin ve směsích (Chang et al., 2001).
Infračervená spektroskopie má ńiroké vyuņití v celé řadě průmyslových a potravinářských odvětvích
v důsledku její aplikační jednoduchosti, rychlosti měření a minimálních poņadavků na přípravu
měřeného vzorku. Jedno z prvních publikovaných vyuņití této metody je moņno nalézt jiņ před 40 lety
pro predikci suńiny u sóji (Ben-Gera a Norris, 1968). Její výraznějńí rozńíření vńak umoņnilo aņ vývoj
výkonnějńí a cenově dostupné výpočetní techniky nutné pro výpočty kalibračních modelů zaloņených
na principech vícerozměrných statistik. V současnosti je předevńím NIR spektroskopie v zemědělské
praxi ńiroce vyuņívanou metodou pro predikci kvality zrna i píce, s výrazným uplatněním i ve
ńlechtitelské činnosti (Jirsa et al., 2008).
Klasická predikce technologické kvality zrna pńenice je pro rozsáhlé ńlechtitelské selekce časově i
finančně velmi náročná. Navíc vyņaduje větńí mnoņství vzorku pro klasická laboratorní hodnocení, coņ
můņe být rovněņ zásadním limitujícím faktorem efektivity ńlechtění. Nejdynamičtějńí a pro
ńlechtitelskou selekci nejvýznamnějńí oblast molekulárního markerování má dosud u technologických
parametrů pńenice omezenějńí vyuņití vzhledem k polygennímu zaloņení technologických parametrů,
významnému vlivu prostředí i ne zcela jasných interakcí dílčích parametrů s finálními znaky pečiva
(objem, tvar a senzorické vlastnosti). (Kuktaite et al. 2004, Oury et al., 2010). Vysoké korelační
závislosti NIR spekter byly potvrzeny u některých nepřímých technologických ukazatelů pńenice,
jakými jsou: obsah bílkovin, ńkrobu, mokrého lepku, tvrdosti aj. Naopak reologické parametry jsou
pomocí NIR spektroskopie s výjimkou vaznosti mouky obecně obtíņněji predikovatelné (Jirsa et
al., 2008).
Snaha o rychlou a spolehlivou predikci finální pekařské kvality pńenice s minimální časovou
náročností a spotřebou vzorku vede rovněņ k vývoji dalńích nepřímých screeningových metod
zaloņených na mikroreologických testech či přímých mikropekařských pokusech se spotřebou jen
několika gramů zrna (Békés, 2003). Do těchto metod přísluńí i relativně mladá metoda SRC test
vyvinutá v roce 1994. Principem této metody je centrifugační vaznost mouky vzorku pro přísluńný
roztok, vyjádřená hmotnostním procentem z celkové hmotnosti naváņky. Specifická vaznost čtyř
pouņitých roztoků je obecně asociována s kvalitou gluteninů (5 % kyselina mléčná-SRCKM),
s pońkozením ńkrobu (5 % uhličitan sodný-SRCUS), s obsahem pentosanů (50 % sacharosa-SRCS) a s
celkovou (farinografickou) vazností (dest. voda-SRCV) (Slade a Levine, 1994). Hodnotitel tak získává
komplexnějńí informaci o proteinové, ńkrobové i neńkrobové sloņce zrna. Metoda byla následně v roce
2000 přijata výborem AACC jako metoda 56-11 a byla předevńím zaměřena a úspěńně aplikována na
predikci kvality měkké pńenice pro produkci oplatek a suńenek, včetně doporučení vhodného rozsahu
hodnot SRC testu (Gaines 2000). Průkazné korelace parametrů SRC testu k řadě reologických
charakteristik naznačuje moņnost jeho vyuņití i pro predikci pekařské kvality (Ram et al., 2005).
Optimální rozsah hodnot SRC testu pro nańe kategerie pekařské jakosti pńenice vńak zatím chybí.
Dobrá predikce farinografické vaznosti mouky pomocí NIR spektroskopie zjińtěná v některých
studiích (Hruńková et al., 2004; Miralbés, 2005) naznačuje moņnost takto predikovat i parametry SRC
testu, jeņ jsou zaloņeny na obdobném principu, schopnosti vázat přísluńný roztok. Cílem nańí práce bylo
u heterogenního souboru moderních i krajových pńeničných materiálů posoudit predikční moņnosti NIR
spektroskopie pro odhad parametrů SRC testu. Získané kalibrační modely by pak mohly být vyuņity pro
efektivní mapování rozsáhlých kolekcí genetických zdrojů pńenice v Genové bance nebo při selekci
poņadovaných pńeničných materiálů jiņ v ranných generacích po kříņení.
Metodika
Vývin kalibračních rovnic a posouzení kvality jejich predikce pro odhad parametrů SRC testu byl
proveden na souboru 90 geneticky i technologicky heterogenních materiálů ozimé pńenice
z pěstitelského ročníku 2009. Soubor byl tvořen 40 ńlechtitelskými DH (dihaplodními) liniemi s/bez
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
105
přítomnosti ņitné translokace, 22 vybranými evropskými krajovými odrůdami a skupinou 8 moderních
v ČR registrovaných odrůd pńenic pěstovaných na lokalitě VÚRV, v.v.i. Praha. Součástí testovaného
souboru bylo rovněņ 20 bílkovinných linií vyčleněných z moderních registrovaných odrůd ozimé
pńenice pěstované na pokusné stanici Katedry rostlinné výroby FAPPZ ČZU v Praze – Uhříněvsi.
Příprava mouky z jednotlivých vzorků proběhla na mlecím automatu Bühler na pracovińti ČZU.
Hodnoty SRC testu pro vaznost jednotlivých roztoků byly získány standardně podle metodiky AACC
56-11 ve dvou opakováních. K promíchání vzorků s jednotlivými roztoky byl vyuņit rotační SEDI tester
ZZN Strakonice.
Pro měření NIR spekter mouky jednotlivých vzorků byl vyuņit FT-NIR spektroskop Antaris II
(Thermo Elektron Corporation, Madison, WI, USA), vybavený interferometrem a integrační sférou
pracující technikou difusní reflektance. Rotační drņák vzorků (sample cup spinner) umoņņoval
automatické provedení 32 subskenů a vytvořením průměrného NIR spektra vzorku mouky pro kaņdý
jednotlivý vzorek. Spektra byla získána v rozsahu 10000 – 4000 cm-1 při rozlińením 2 cm-1. Do měřící
kyvety byly sypány vzorky mouky o hmotnosti cca 20g. Vývin kalibračních rovnic pro predikci
parametrů SRC testu byl zaloņen na principu vícerozměrné regrese PLS (Partial Least Squares
regression) v softwarovém programu TQ Analyst. Predikční kvalita NIR modelů byla hodnocena těmito
parametry: korelačním koeficientem kalibrace – r, korelačním koeficientem kříņové validace – rcv,
chybou kalibrace – RMSEC a chybou kříņové validace RMSECV. Chyba predikce – RMSEP byla
kalkulována na základě softwarem zvoleného souboru 14 nezávislých vzorků v rámci testované kolekce
materiálů. Pro vyhodnocení distribuční charakteristiky a variability získaných parametrů SRC testu u
nańeho souboru pńenic byl vyuņit software Statistica 7.0 CZ.
Výsledky a diskuse
Sledovaný rozsah kalibračních hodnot SRC testu pro jednotlivé roztoky je graficky zachycen na
obrázcích 1-4. S výjimkou distribuce hodnot vaznosti pro uhličitan sodný potvrzovaly ostatní parametry
SRC normální rozdělení s variabilitou znaku v rozsahu variačního koeficientu od 8 % pro vaznost vody
do 13% pro vaznost uhličitanu sodného. Srovnáním s obdobnou studií indických autorů Ram et al.
(2005) na vybraných téměř 200 geneticky heterogenních odrůdách a linií pńenic lze vysledovat u nańich
testovaných materiálů větńí rozsah vaznosti pro vńechny pouņité roztoky a předevńím větńí zastoupení
materiálů s vysokou vazností. V tomto ohledu lze tedy usuzovat i na potenciálně vyńńí variabilitu vlastní
technologické (pekařské) kvality zrna u nańeho sortimentu pńenic. Naopak vhodnou kombinaci
deklarovaných poņadavků pro výrobu oplatek hodnotami vaznosti vody (SRCV) ≤ 51%, sacharosy
(SRCS) ≤ 89%, kyseliny mléčné (SRCKM) ≥ 87 %, uhličitanu sodného (SRCUS) ≤ 64% nebylo
dosaņeno u ņádného z testovaných vzorků (AACC 56-11).
Obr. 1: Distribuce četnosti parametru SRCS
Obr. 2: Distribuce četnosti parametru SRCUS
13
11
12
10
Shapiro-WilksW = 0,988; p < 0.592
Průměr: 113,64 %
Minimum: 91,60 %
Maximum: 138,80 %
Sm. odch.: 10,36 %
Var. koef.: 9,12 %
11
10
9
8
9
7
Počet pozor.
8
Počet pozor.
Shapiro-WilksW = 0,950; p < 0,002
Průměr: 87,59 %
Minimum: 68,70 %
Maximum: 122,40 %
Sm. odch.: 12,09 %
Var. koef.: 13,80 %
7
6
5
6
5
4
4
3
3
2
2
1
1
0
90
94
92
98
96
102
100
106
104
110
108
114
112
118
116
122
120
SRC sacharosa (%)
106
126
124
130
128
134
132
0
138
136
140
68 70 72 74 76 78 80 82 84 86 88 90 92 94 96 98 100 102 104 106 108 110 112 114 116 118 120 122 124
SRC uhličitan sodný (%)
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Obr. 3: Distribuce četnosti parametru SRCV
Obr. 4: Distribuce četnosti parametru SRCKM
15
10
14
Shapiro-WilksW = 0.974; p < 0.073
Průměr: 65,37 %
Minimum: 52,70 %
Maximum: 80,40 %
Sm. odch.: 5,36 %
Var. koef.: 8,20 %
13
12
11
Shapiro-WilksW = 0,983; p < 0,296
Průměr: 121,12 %
Minimum: 83,60 %
Maximum: 168,70 %
Sm. odch.: 15,34 %
Var. koef.: 12,67 %
9
8
7
9
Počet pozor.
Počet pozor.
10
8
7
6
5
6
4
5
3
4
2
3
2
1
1
0
0
51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81
82 86 90 94 98 102 106 110 114 118 122 126 130 134 138 142 146 150 154 158 162 166 170
84 88 92 96 100 104 108 112 116 120 124 128 132 136 140 144 148 152 156 160 164 168
SRC voda (%)
SRC kys. mléčná (%)
Jak jiņ bylo potvrzeno v předchozích studiích, absorpce vody v mouce závisí předevńím na míře
pońkozeného ńkrobu a obsahu pentosanů (Pasha, 2009). V nańem případě jsou vyńńí hodnoty způsobené
pravděpodobně obecně vyńńí tvrdostí zrna, jeņ je typickou vlastností větńiny nańich registrovaných i
krajových odrůd s následným vyńńím pońkozením ńkrobu při mletí (Dvořáček et al., 2010, Barrera,
2007).
Zjińtěné charakteristiky variability a distribuce dosaņených hodnot SRC testu u testovaného
souboru dávaly dobrý základ pro tvorbu robustních kalibračních rovnic. Tuto skutečnost potvrdily i
kvalitativní ukazatele vytvořených kalibračních modelů ilustrované v tabulce 1 a na obrázcích 5-8.
Úroveņ korelačních koeficientů kalibrace (r) byla pro vńechny testované roztoky velmi vysoká
s rozsahy hodnot od 0,93 do 0,96, nízkou kalibrační chybou od 1 do 5% a akceptovatelným počtem
vysvětlujících faktorů kalibrace od 7 do 9. Pouze korelační koeficient nezávislé kříņové validace
v případě roztoku kys. mléčné potvrzoval významně niņńí predikční úroveņ (0,63) s vyńńí chybou
kříņové validace i predikce (tab. 1). Je tak zřejmé, ņe pro robustní kalibraci tohoto parametru budou
muset být vytvořeny kalibrační modely s významně rozsáhlejńím souborem vzorků. Oproti tomu úroveņ
validačních koeficientů pro ostatní roztoky byla vysoká a predikční spolehlivost na základě hodnoty
indexu determinace (rcv2) v rozsahu 0,80-0,88 je dle De Girolamo et al. (2009) dostatečná pro
spolehlivou predikci parametrů v daném rozsahu. Potvrdila se tak nańe počáteční hypotéza dosaņení
obdobné kvality predikce systémem NIR spektroskopie jako v případech odhadu farinografické vaznosti
mouky (Hruńková et al., 2004).
Tab. 1: Charakteristiky získaných kalibračních modelů na základě FT-NIR spektroskopie
Znak
SRC - voda SRC - kys. mléčná SRC - sacharosa
83,6 - 168,7
91,6 - 138,8
Rozsah znaku (%) 52,7 - 80,4
8805 – 5617; 5008 - 4243
NIR regiony (cm-1)
0,96
0,93
0,95
r
1,31
5,25
3,30
RMSEC (%)
0,91
0,63
0,89
rcv
2,02
10,90
4,51
RMSECV (%)
1,31
5,26
3,30
RMSEC (%)
2,74
10,10
6,11
RMSEP (%)
8
9
7
Počet faktorů
7
9
7
Eliminace (%)
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
SRC - uhličitan sodný
58,3 - 122,7
0,96
2,71
0,94
3,58
2,71
4,18
7
7
107
Obr. 5 – 8: PLS regresní modely SRC parametrů vaznosti mouky mezi referenční metodou a predikcí
na FT-NIR spektroskopu
Obr. 5:
Obr. 6:
Obr. 7:
Obr. 8:
Specifičtějńí postavení má v rámci hodnocení SRC testu vaznost mouky s kyselinou mléčnou. Ze
vzájemných korelací vńech 4 parametrů vyplývala její výrazná nezávislost na ostatních parametrech
vaznosti (max. r = -0,17). Naproti tomu naměřené vaznosti ostatních tří roztoků korelovaly vzájemně
velmi silně (r = 0,74 - 0,82). V případě pońkození ńkrobu či nárůstu pentosanů tak lze očekávat u těchto
tří parametrů SRC souměrný nárůst vaznosti. Z práce Colombo et al. (2008) vyplynulo, ņe vaznost
mouky pro kyselinu mléčnou do značné míry koreluje s hodnotami Zeleny sedimentačního indexu (ZI) i
finálním objemem pečiva. Rovněņ v případě ZI, jak naznačují např. výsledky autorů Jirsa et al. (2008),
je spolehlivost NIR predikce pro tento parametr niņńí s úrovní indexu determinace kříņové validace
kolem 0,7. Tato hodnota tak dovoluje pouze přibliņný kvantitativní odhad pro tento znak (De Girolamo
et al. 2009). Je tedy zřejmé, ņe případné selekce genetických materiálů zaloņené na predikci vaznosti
kyseliny mléčné (resp. jakosti bílkovin) predikované pomocí NIR spektroskopie budou méně citlivé neņ
v případě ostatních charakteristik SRC testu. Pracovińtě by tak mělo rovněņ počítat s moņností provádět
tuto metodu i laboratorně pro korekci a validaci spektroskopických kalibrací předevńím pro vaznost
kyseliny mléčné.
Na druhé straně síla a efektivita predikce pomocí NIR analýzy ve ńlechtitelských aplikacích je
markantní při časovém srovnání laboratorní a spektroskopické metody. U NIR spektroskopie odpadá
příprava roztoků, navaņování vzorků, jejich promývání přísluńným roztokem, centrifugace, odkapání i
hmotnostní kalkulace výsledku. Na změření jednoho vzorku na NIR přístroji tak stačí pouhé 1–2
minuty, coņ umoņní v krátkém čase klasifikovat rozsáhlé soubory genetických materiálů. Deklarované
vysoké korelace SRC hodnot mezi naměřenými hodnotami u mouky a ńrotu identických vzorků podle
autorů Ram et al. (2005) by rovněņ naznačovaly moņnost úspěńné spektroskopické predikce SRC testu i
ve ńrotu. Tento přístup by zkrátil jak čas pro přípravu vzorku, tak by sníņil nároky ńlechtitelům a
hodnotitelům kolekcí na potřebné mnoņství vzorku pro vlastní analýzu.
108
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Závěr
Získané NIR kalibračních modely pro odhad jednotlivých ukazatelů SRC testu potvrdily,
s výjimkou parametru pro vaznost kyseliny mléčné, velmi vysokou míru predikční spolehlivosti.
Vzhledem k testované genetické heterogenitě souboru pńenic lze předpokládat moņnost vyuņití modelů
jak v ńlechtitelské činnosti pro selekci perspektivních materiálů po kříņení, tak pro oblast mapování
technologických vlastností ńirokého genofondu pńenic v kolekcích Genové banky. Spolehlivějńí
predikci parametru SRC pro vaznost kyseliny mléčné lze očekávat v případě nárůstu počtu kalibračních
vzorků v predikčním modelu, u souboru s uņńím genetickým pozadím a při častějńí kontrole kalibrace
s referenční metodou.
Poděkování
Práce byla řešena za podpory projektů NAZV QH91184 a NAZV QH92155
Literatura
BARRERA G.N., PÉREZ G.T., RIBOTTA P.D., LEÓN A.E. (2007). Influence of damaged starch on cookie and breadmaking quality. Eur Food Res Technol, 225: 1-7.
BÉKÉS F. (2003): Small-Scale Quality Measurements In: Wheat Gluten Protein Analysis. (ed.) Shewry P.R., Lookhart G.L.,
AACC, St. Paul. Minnesota, USA, 173-195.
BEN-GERA, I., NORRIS K.H. (1968). Determination of moisture content in soybeans by direct spectrophotometry. Isr. J.
Agric. Res. 18:124–132.
COLOMBO A., PÉREZ G.T., RIBOTTA P.D., LEÓN A.E. (2008). A comparative study of physicochemical tests for
quality prediction of Argentine wheat flours used as corrector flours and for cookie production. Journal of
Cereal Science 48: 775–780.
DE GIROLAMO A., LIPPOLIS V., NORDKVIST E., VISCONTI A. (2009). Rapid and non-invasive analysis of
deoxynivalenol in durum and common wheat by Fourier-Transform Near Infrared (FT-NIR) spectroscopy.
Food Additives and Contaminants 26(6): 907–917.
DVOŘÁČEK et al. (2010). Baking Quality Characterization of Wheat Lines Derived from Old European Wheat Landraces.
5 th Central European Congress on Food, 19 – 22 May 2010, Bratislava, Slovakia, 505-510.
GAINES C.S. (2000). Report of the AACC committee on soft wheat flour. Method 56–11. Solvent retention capacity profile.
Cereal Foods World 45: 303–306.
HRUŃKOVÁ M., M. BEDNÁŘOVÁ, MEJDA P. (2004). Předpověď reologických parametrů pńeničného těsta analýzou
NIR spekter pńeničné mouky. Chem. Listy 98: 423−431.
CHANG CH.W., LAIRD D.A., MAUSBACH M. J., HURBURGH CH. R. (2001). Near-Infrared Reflectance Spectroscopy–
Principal Components Regression Analyses of Soil Properties. Soil Sci. Soc. Am. J., 65: 480-490.
JIRSA O., HRUŃKOVÁ M., ŃVEC I. (2008). Near-infrared prediction of milling and baking parameters of wheat varieties
Journal of Food Engineering 87: 21–25.
KUKTAITE R., LARSSON H., JOHANSSON E. (2010). Variation in protein composition of wheat flour and its
relationship to dough mixing behaviour. Journal of Cereal Science 40: 31–39
MIRALBÉS C. (2005): Quality control in the milling industry using near infrared transmittance spectroscopy. Food
Chemistry 88: 621–628.
OURY F.X., CHIRON H., FAYE A. Gardet O. GIRAUD A. et al. (2010). The prediction of bread wheat quality: joint use
of the phenotypic information brought by technological tests and the genetic information brought by HMW and
LMW glutenin subunits. Euphytica 171:87–109.
PASHA I., ANJUM F.M., BUTT M.S. (2009). Genotypic variation of spring wheats for solvent retention capacities in
relation to end-use quality. LWT-Food Science and Technology, 42, 418-423.
RAM S., DAWAR V., SINGH R.P., SHORAN J. (2005). Application of solvent retention capacity tests for the predictionof
mixing properties of wheat flour. Journal of Cereal Science 42: 261–266
SLADE L., LEVINE, H. (1994). Structure–function relationships of cookies and cracker ingredients. In: Faridi, H. (Ed.),
The Science of Cookies and Cracker Production. Chapman & Hall, New York, pp. 23–141.
Contact Address: Ing. Václav Dvořáček, Ph.D., Genová banka, VÚRV,v.v.i., Praha 6, Drnovská 507,
161, E-mail: [email protected]
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
109
AKTUÁLNÍ SITUACE VE VYUŢITÍ OSIVA OBILNIN V
EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE
Current Status of Cereal Seeds Using in the Organic Farming of the Czech Republic
Petr Konvalina1, Ludvík Friebel1, Zdeněk Stehno2, Martin Káš2, Ladislav Bláha2,
Tomáš Blaško1, Ivana Capouchová3,
1
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
2
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. v Praze-Ruzyni
3
KRV ČZU v Praze
Abstract
The organic farming has been developing very fast for last 20 years in the Czech Republic.
Therefore, there has to be a sufficient amount of certified organic seeds available; the ratio of the
certified organic seeds represents about 10 % nowadays. A reproduction of the certified organic seeds is
very difficult. A questionnaire survey was organised among organic farmers. 138 filled questionnaires
were sent back. Results of the survey showed that the organic farmers preferred hulled wheat species
and spelt wheat in particular. As there is a lack of the organic seeds (as the respondents have stated in
the questionnaires and databases of the certified organic seeds have shown), standard farming seeds and
conventional untreated seeds are usually used to establish and form a crop stand. They are interested in
an active application of the certified organic seeds (75 % of farms), there are, nevertheless, significant
limits of such application: an unsufficient supply and high price.
Keywords: organic farming, seed use, cereals
Souhrn
V České republice dochází posledních 20 let k masivnímu rozvoji ekologického zemědělství, které
v současnosti dosáhlo podílu na obhospodařované zemědělské půdě bezmála 10%. Proto je nutné
zajistit dostatek ekologicky certifikovaných osiv, jejichņ mnoņení je velmi náročné. Z tohoto důvodu se
uskutečnilo mezi ekologickými zemědělci dotazníkové ńetření, ze kterého bylo získáno celkem 138
vyplněných dotazníků. Z výsledků je patrné, ņe ekologičtí farmáři nejvíce pěstují pluchatý oves a
pńenice ńpaldu. Z důvodu nedostatku ekologických osiv, coņ je patrné z odpovědí farmářů a databáze
ekologicky certifikovaných osiv, vyuņívají k zakládání porostů farmářská osiva nebo konveční
nemořené osivo. O aktivní vyuņívání ekologicky certifikovaného osiva zájem mají (75% farem),
nicméně mezi hlavní limity jeho vyuņití ze strany farmářů patří nedostatečná nabídka a vysoká cena.
Klíčová slova: ekologické zemědělství, vyuţití osiv, obilniny
V orientaci na trvale udrņitelný rozvoj zemědělství mají významné místo ekologické systémy
hospodaření. Rozvoj přírodě blízkých systémů zemědělského hospodaření probíhá v České republice
nepřetrņitě od roku 1990. K 31. 12. 2009 bylo v České republice registrovaných jiņ 2689 farem
s celkovou obhospodařovanou plochou 398 407 ha, coņ činilo 9,38% výměry ze zemědělského půdního
fondu ČR (MZe, 2009). Pro ekologické zemědělství v ČR je charakteristický nízký podíl orné půdy
(pouze 11,27% v roce 2009) a převáņnou část ekologicky obhospodařované půdy tvoří trvalé travní
porosty. Z tohoto důvodu je nezbytné podpořit produkční funkci tohoto systému hospodaření.
Jednou z hlavních trņních plodin ekologického zemědělství jsou obilniny (Václavík, 2008). Jejich
podíl sice z celkové plochy orné půdy nepřesahuje ve větńině ekologicky hospodařících podniků 50 %
110
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
(Lamkin, 1990), obilniny ale mají v ekologickém zemědělství co do rozsahu pěstování největńí význam
(Dreyer, 1994).
K 1. 1. 2009 vstoupilo v platnost nařízení Rady (ES) 834/2007 o ekologické produkci a označování
ekologických produktů a o zruńení nařízení (EHS) č. 2092/91. Pro rostlinnou produkci je významná
předevńím Hlava III (Pravidla produkce), Kapitola 2 (Zemědělská produkce), Článek 12 (Pravidla
rostlinné produkce), Odstavec 1. Kromě obecných pravidel zemědělské produkce stanovených v článku
11 se na ekologickou rostlinnou produkci vztahuje mimo jiné následující pravidlo: i) pro produkci
jiných produktů neņ osiva a vegetativního rozmnoņovacího materiálu lze pouņívat pouze ekologicky
vypěstované osivo a rozmnoņovací materiál. Za tímto účelem musí být matečná rostlina v případě osiva
a rodičovská rostlina v případě vegetativního rozmnoņovacího materiálu pěstována v souladu s pravidly
stanovenými v tomto nařízení po dobu minimálně jedné generace, nebo v případě trvalých plodin po
dvě vegetační období. V návaznosti na očekávanou platnost výńe uvedeného "nového" nařízení Komise
bylo vńeobecné povolení pro pouņití konvenčních osiv a sadby brambor v ekologickém zemědělství,
které bylo vydáno Ministerstvem zemědělství dne 21. 7. 2004 podle článku 5 bodu 4 výńe nařízení
Komise (ES) č. 1452/2003 (platného do 31. 12. 2008), zruńeno jiņ ke dni 31. 7. 2008.
Cílem příspěvku bylo provést analýzu aktuální dostupnosti a vyuņití ekologicky certifikovaných
osiv v České republice na základě dotazníkového ńetření v souboru náhodně vybraných ekologických
zemědělců.
Metodika
Ve druhé polovině roku 2009 a první polovině 2010 bylo rozesláno celkem 329 dotazníků mezi
ekologické farmáře hospodařící na orné půdě. Celkem se vrátilo 138 vyplněných dotazníků, takņe
celková návratnost činila téměř 42%. Respondenti byli vybráni z databáze Ministerstva zemědělství ČR
a podmínkou bylo, aby hospodařili na orné půdě (kde byl předpoklad pěstování obilnin). Zadáno bylo
celkem 9 otázek, které byly shrnuty do několika okruhů (pěstované plodiny, volba osiva, získávání
informací). Dotazníky byly převedeny do elektronické podoby a vyhodnoceny pomocí nástroje
„kontingenční tabulky“ programu Excel. Údaje o nabídce ekologicky certifikovaných osiv byly získány
z „Databáze osiv pro ekologické zemědělství“, která je uvedena na webových stránkách ÚKZÚZ:
http://www.ukzuz.cz/Folders/2295-1-Ekologicke+osivo.aspx.
Výsledky
Ze 138 vyplněných dotazníků je patrná struktura pěstování obilnin. Respondenti pěstovali obilniny
celkem na 6383 ha. Největńí pěstitelské plochy byly uvedeny u pńenice ńpaldy (17,3 %) a ovsa
pluchatého (22,7 %). Mezi nejvíce pěstované plodiny patřilo také tritikale a pńenice ozimá. Naopak u
ņita nebo ovsa nahého byly pěstitelské plochy relativně nízké (tab. 1).
Ta. 1: Jaké plodiny pěstujete?
Plodina
Výměra (ha)
Pńenice ozimá
871
Pńenice jarní
274
Pńenice ńpalda
1102
Pńenice ostatní
269
Ječmen ozimý
18
Ječmen jarní
557
Oves pluchatý
1448
Oves nahý
350
Ņito
529
Triticale
965
Celková sledovaná výměra 6383
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
%
13,7
4,3
17,3
4,2
0,3
8,7
22,7
5,5
8,3
15,1
100,0
111
Dále bylo zjińťováno, jak získávají ekologičtí zemědělci informace o osivech. Převaņují následující
informační zdroje – internet, poradenství, svaz ekologických zemědělců a osivářské firmy. Oficiální
databáze ekologicky certifikovaných osiv je zemědělci také poměrně vyuņívána (tab. 2). Jedním
z důvodů je samozřejmě povinnost dokladovat absenci ekologicky certifikovaných osiv při vypracování
ņádosti o udělení výjimky na pouņití konvenčních nemořených osiv.
Tab. 2: Vyuţití databáze ekologických osiv
Uņívání databáze
Pouņívám
Informace z ní čerpám občas
Znám ji, ale nepouņívám
Nemám k ní přístup
Nevyplnilo
Celkem
Počet
71
22
27
9
9
138
%
51
16
20
7
7
100
Zajímavý výsledek přeneslo srovnání pouņívání jednotlivých kategorií osiv ve vztahu k plońe
zaloņených porostů jednotlivými kategoriemi osiva. 45,5% farem uvádí, ņe vyuņívá farmářská osiva, i
kdyņ v konečném součtu porosty zaloņené farmářskými osivy nepřevaņují. Zajímavý rozdíl je patrný
také ze srovnání vyuņívání ekologicky certifikovaných osiv (22,4 % farem), kdy plocha zaloņených
porostů byla pouze 7,6 %. Z toho je patrné, ņe ekologická osiva velmi často slouņí k přemnoņení na
farmářská osiva. V absolutním součtu byla pro zakládání porostů nejvíce vyuņívána konveční osiva
(72,8 % ploch). U některých farem jsou problémem také opakované přesevy farmářského osiva, coņ
byla jedna z otázek. Ve větńině případů převaņovalo 1-2 přesetí osiva, u několika farem se bylo moņné
setkat také s pěti nebo osmi přesevy.
Tab. 3: Jakou kategorií osiva byly zaloţeny vaše letošní porosty?
Součet odpovědí (%)
Kategorie osiva
Ekologicky certifikované
Farmářské
Konvenční
Celkem
Součet
1956
5060
18801
25817
%
7,6
19,6
72,8
100
Počet farem
Kategorie osiva
Ekologicky certifikované
Farmářské
Konvenční
Celkem
Počet
32
65
46
143
%
22,4
45,5
32,1
100
Větńina ekologických farmářů by v případě příznivé ceny a dostatečné nabídky (tab. 5)
upřednostnila ekologicky certifikované osivo (75 % farem). (tab. 4). Jednoznačná preference
konvečního nemořeného osiva byla uvedena pouze u 14 % farem. Mezi dalńími důvody, proč jsou
preferována farmářská osiva před ekologickými, je také vhodnost odrůd a dopravní vzdálenost.
Tab. 4: Upřednostnili byste ekologické osivo před konvenčním
Odpověď
Ano
Ne
Nevím
Celkem
112
Počet
103
20
15
138
%
75
14
11
100
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Tab. 5: Z jakého důvodu upřednostňujete farmářské osivo?
Důvod
Vhodnost odrůd
Cena osiva
Dopravní vzdálenost
Nabídka
Ostatní
Celkem
Počet
30
69
34
45
7
185
%
16
37
18
24
4
100
Nedostatek ekologických osiv je také patrný z databáze ekologických osiv. Ve sledovaných letech
(2005, 2006, 2008, 2009) bylo dostupných pouze několik málo odrůd (po vńechny roky bylo dostupné
osivo dvou ozimých pńenic – Alka a Ebi, u jarních pńenic byla nabídka nedostatečná). U pńenice ńpaldy
byly dostupné vņdy dvě odrůdy ozimé formy – Ceralio a Rubiota. U ostatních obilnin byl osiva
nedostatek a je nabízenou pouze sporadicky (tab. 6).
Tab. 6: Nabídka ekologického osiva - podklady ÚKZÚZ
Rok
Plodina
Odrůda 2005
2006
20071
Alka
*
*
Pńenice ozimá
Ebi
*
*
Capo
*
Eurofit
Aranka
*
*
Pńenice jarní
Fasan
*
Munk
*
Ceralio
*
*
Pńenice ńpalda
Rubiota
*
*
Izak
*
*
Oves nahý
Abel
*
Saul
Neklan
*
Oves setý - pluchatý
Jumbo
*
Azur
*
Kolor
*
Tritikale ozimé
Presto
*
Tritikale jarní
Gabo
*
Ņito ozimé
Aventino *
Danuta
*
Ječmen jarní
Steffi
*
Amulet
*
*
Poznámka: 1Podklady nebyly k dispozici; * = osivo bylo nabízeno
2008
*
*
*
*
*
-
2009
*
*
*
*
*
*
*
*
-
Jak potvrzují jiņ dřívějńí výsledky, tak i v minulých letech byla nabídka certifikovaného
ekologického osiva doposud velmi malá (Konvalina a Moudrý, 2007). Z obilnin byly nabízeny
v databázi osiv pro ekologické zemědělství (ÚKZÚZ, 2008) zpravidla v počtu 1-2 odrůd v rámci
obilního druhu a v mnoņství naprosto nedostatečném. Například v hospodářském roce 2005/2006 bylo
k dispozici pouze 213,38 t certifikovaných bioosiv obilnin (Konvalina, Zechner, Moudrý, 2007). Tento
fakt lze spatřovat jako jeden z limitujících faktorů rozvoje hospodaření na orné půdě v ekologickém
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
113
zemědělství. Také z dotazníkového ńetření v ČR, které se uskutečnilo v roce 2006, bylo patrné, ņe
hlavním kritériem volby odrůdy byla její dostupnost na trhu, nikoli vhodnost pro půdně-klimatické
podmínky farmy, zdravotní stav, kvalitativní parametry apod. (Konvalina, Zechner, Moudrý, 2007).
Pěstování ekologického osiva se také v ostatních zemích Evropské unie díky legislativním
nařízením a zvyńující se poptávce po biopotravinách výrazně rozvíjí. Shamash (2008) ale uvádí, ņe
mnoņství ekologického osiva, které se prodává je stále poměrně malé, ale přesto je to jedna z nejrychleji
se rozvíjejících oblastí ekologického zemědělství. Jednou z příčin je to, ņe proces uznávacího řízení je
náročný, protoņe bioosiva podléhají jak kontrole ÚKZÚZ, tak kontrole ekologického zemědělství
(Houba, Hosnedl a kol., 2002), ale bez podpůrných prostředků pouņívaných v konvenčním zemědělství
(pesticidy, rychle působící lehce rozpustná dusíkatá hnojiva, apod.).
Poděkování
Příspěvek vznikl jako výstup projektu Národní agentury pro zemědělský výzkum
Ministerstva zemědělství ČR – registrační číslo projektu QI91C123.
Literatura
MZE (2009). Ročenka ekologické zemědělství 2009. MZe ČR, Praha, 44 s.
LAMKIN, N. (1990). Organic farming. Farming press, Ipswich, 701 s.
DREYER, W. (1994). Obilniny. In: Ekologické zemědělství v praxi. FOA – MZe, Praha, s. 232-235.
VÁCLAVÍK, T., (2008). Ročenka český trh s biopotravinami. Green marketing, 65 s.
KONVALINA, P., MOUDRÝ, J. (2007). Volba odrůdy, struktura pěstování a výnosu hlavních obilnin v ekologickém
zemědělství. In: Sborník konference „Ekologické zemědělství 2007“, 6.2. – 7.2. 2007, ČZU, Praha, s. 67-69.
KONVALINA, P., ZECHNER, E., MOUDRÝ, J. (2007). Ńlechtění a hodnocení vhodnosti odrůd pńenice seté (Triticum
aestivum L.) pro ekologické a low input systémy hospodaření. JU ZF v Č. Budějovicích, 131 s.
SHAMASH, J. (2008). Developments in seed production. Horticulture Week 41, 2 s.
HOUBA, M., HOSNEDL, V. (2002). Osivo a sadba. Profi Press, Praha, 186 s.
ÚKZÚZ (2008): http://www.ukzuz.cz/pdf/osiva/ekologie_obilniny.pdf
Contact Address: Ing. Petr Konvalina, Ph.D., Katedra rostlinné výroby a agroekologie, JU v Českých
Budějovicích, Studentská 13, 370 05 České Budějovice, E-mail: [email protected]
114
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
VLASTNOSTI KRAJOVÝCH ODRŮD PŠENICE DVOUZRNKY
(TRITICUM DICOCCUM SCHRANK) A JEJICH VHODNOST PRO
EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ
Characteristics of Emmer Landraces (Triticum dicoccum Schrank) and their Suitability for
Organic Farming
Jan Šrámek1, Ivana Capouchová2, Zdeněk Stehno3
1
Nebřehovice 17, Strakonice
2
Česká zemědělská univerzita v Praze
3
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. v Praze-Ruzyni
Abstract
Emmer wheat is a traditional variety which used to be a dominant one; however, it has become
marginal. It is still grown in mountain areas and dry regions. It tolerates less favorable land and climatic
conditions for the bread wheat growing. Five landraces and a protected variety called Rudico have been
chosen as potential varieties for the organic farming system. Our research has also confirmed the
suitability of the emmer wheat for the organic farming system. Particular varieties were resistant to
common wheat diseases and relatively resistant to lodging, they were also predisposed to
competitiveness to weeds as they were longer and taller. The total productivity of this non-bred wheat
species was lower but all the varieties were characterized by significantly higher proportion of proteins
in grains on the other hand.
Key words: emmer wheat, variety choice, organic farming
Souhrn
Pńenice dvouzrnka je starou, dříve dominantní, dnes opomíjenou obilninou, jejíņ pěstování ve světě
přetrvalo předevńím v horských oblastech a v podmínkách s nedostatkem sráņek. Vzhledem k její
toleranci půdně-klimatických podmínek méně vhodných pro pěstování pńenice seté jsme zhodnotili
potenciál vyuņití pěti krajových a jedné právně chráněné odrůdy Rudico v podmínkách ekologického
zemědělství. Nańe výsledky potvrdily vhodnost pńenice dvouzrnky pro pěstování v ekologickém
zemědělství. Některé odrůdy byly odolné vůči běņným chorobám pńenice, relativně odolné k poléhání a
v důsledku vyńńího vzrůstuměly také předpoklad dobré konkurenceschopnosti vůči plevelům. Celková
produktivita tohoto neprońlechtěného druhu pńenice byla sice niņńí, na druhou stranu u vńech odrůd byl
zaznamenán výrazně vyńńí obsah bílkovin v zrnu.
Klíčová slova: pšenice dvouzrnka, volba odrůdy, ekologické zemědělství
Pńenice dvouzrnka, T. dicoccon [syn. T. turgidum L. subsp. dicoccon (Schrank) Thell.], je
tetraploidním druhem (BA- genom), který patří k rodu Triticum L. (Zaharieva et al., 2010). Dvouzrnka
patří mezi jednu z prvních domestikovaných plodin a byla významnou plodinou po tisíce let (Nesbitt
and Samuel, 1996). Později byla vytlačena pńenicí setou (Triticum aestivum L.) a její pěstování
přetrvalo předevńím v extrémních horských oblastech, jakou jsou Pyreneje a Alpy (Bareń et al., 2002),
její pěstitelské plochy jsou také v Itálii (Stagnari et al., 2008). Její pěstování přetrvalo také v Africe –
Etiopii (Eticha et al., 2006) a v suchých oblastech Balkánského poloostrova, Turecka nebo Kavkazu
(Reddy et al., 1998) a dalńích částech světa, jako je India nebo Jemen (Zaharieva et al., 2010).
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
115
Obnovený zájem o dvouzrnku vychází ze zemí s rozvinutým zemědělstvím, naproti tomu v zemích
s rozvíjejícím se agrárním sektorem její plochy stále klesají (Marconi, Cubadda, 2005). Své místo si
upevņuje v ekologickém zemědělství, kde můņe plně rozvinout svůj potenciál méně náročné plodiny a
kromě ekonomického zisku pro farmu je z ní moņné vyrábět zdravé biopotraviny (Konvalina, 2009).
Dvouzrnka vńak nebyla nikdy prakticky ńlechtěna a v současnosti je moņné pěstovat pouze krajové
odrůdy a divoké formy. V České republice je dostupná také právně chráněná odrůdy pńenice dvouzrnky
– Rudico, která byla vyńlechtěna z genetických zdrojů.
Cílem příspěvku je analýza vybraných agronomicky významných vlastností a parametrů jakosti
pěti krajových odrůd pńenice dvouzrnky a odrůdy Rudico ve srovnání s běņně pěstovanými odrůdami
pńenice seté v podmínkách ekologického zemědělství.
Metodika
S krajovými odrůdami uvedenými v tabulce 1 byly na ekologicky certifikovaném pozemku
Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích zaloņeny přesné maloparcelkové pokusy ve třech
opakováních, v ročnících 2008 a 2009. Jako kontroly byly zvoleny starńí odrůda Jara a moderní
ńpičkové odrůdy Granny a SW Kadrilj. Předplodinou byla vojtěńka. Během vegetace byly porosty
ońetřovány dle zásad ekologického zemědělství – v průběhu odnoņování převláčeny. Hodnocení porostů
bylo prováděno během vegetace a po sklizni, kdy byly provedeny posklizņové rozbory rostlin a klasů.
Hodnocení vycházelo z metodiky Konvalina et al. (2008). Pro analýzu pekařské jakosti byly pouņity
standardní metody (obsah N-látek v suńině zrna – ČSN ISO 1871, obsah mokrého lepku v suńině zrna –
ČSN ISO 5531 a gluten index, SDS-test dle Axforda ČSN 46 1100-2). Statistické hodnocení dat bylo
provedeno v programu Statistica 9.0 (základní statistické hodnocení a LSD test).
Tab. 1: Seznam pouţitých odrůd
Označení
ECN
BCHAR Název odrůdy
Pńenice dvouzrnka
D11
01C0203993
412013 Weisser Sommer
D12
01C0203990
412013 May-Emmer
D13
01C0204022
412048 T. dicoccon..(Brno)
D14
01C0204016
412051 T. dicoccon..(Dagestan. ASSR)
D15
01C0200950
412048 T. dicoccon..(Kew)
Rudico
01C0200948
412048 Rudico
Kontrolní odrůdy pńenice seté
Jara
01C0200100
635090 Jara
Grany
01C0204799
635001 Grany
SW Kadrilj 01C0104877
635000 SW Kadrilj
Poznámky: ECN = identifikátor; BCHAR = taxonomický kód
Stát původu
DEU
CZE
CSK
RUS
CZE
CSK
CZE
SWE
Výsledky a diskuse
V ekologickém zemědělství je zakázáno pouņívat chemickou ochranu vůči ńkodlivým činitelům.
Z tohoto důvodu je kladen důraz na preventivní opatření a v neposlední řadě na odolnost odrůdy
k chorobám. Vńechny hodnocené odrůdy pńenice dvouzrnky byly odolné k napadení rzí pńeničnou,
naproti tomu infekční tlak patogena na pozemku dokládá napadení kontrolních odrůd (tab. 2). V případě
padlí byla situace jiná – větńina odrůd byla odolná, kromě odrůdy D15. Z tohoto důvodu je v případě
padlí důleņité věnovat pozornost odolnosti vybíraných odrůd.
V ekologickém zemědělství je zakázáno pouņívání herbicidních přípravků. Kromě mechanických
způsobů regulace plevelných odrůd je vhodné volit vyńńí odrůdy, které lépe konkurují plevelům.
V hodnoceném souboru tento předpoklad naplņovaly vńechny odrůdy. Na druhou stranu je nutné
zohlednit odolnost k poléhání, která byla u některých materiálů značně sníņena (např.: D13 nebo D14).
U ostatních odrůd by při vyrovnané výņivě nemělo docházet k zásadním výnosovým ztrátám
116
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
způsobeným poléháním. Vysoká úroveņ poléhání také v nańem případě pozitivně korelovala s řadou
výnosových parametrů (tab. 4).
Tab. 2: Vybrané hospodářsky významné znaky krajových odrůd pšenice jednozrnky
(průměr/směrodatná odchylka/LSD test, 2 ročníky, 3 opakování)
Poléhání
Výńka
Hmotnost Délka
Rez
Padlí
(průměr Počet zrn
Hustota
Odrůda
rostliny
zrn na
klasu
pńeničná1 travní2
DC 59; na klas
klasu3
(cm)
klas (g)
(cm)
87)
Pńenice dvouzrnka (Triticum dicoccum Schrank)
D11
9,0±0,0a 9,0±0,0a
147±2,3b 7,5±0,7ab 22±6,1abc 0,9±0,2ab 7±0,3bc 27±4,0ab
D12
9,0±0,0a 9,0±0,0a
146±4,4b 7,5±0,7ab 17±3,2a 0,7±0,2ac 6±0,7b 28±5,2ab
a
ab
D13
9,0±0,0 8,7±0,4
124±6,3d 4,8±1,0e 20±4,0ab 0,4±0,3f 5±0,3a 24±6,3bd
D14
9,0±0,0a 8,5±0,3b
136±8,9a 5,7±0,4f 21±2,3abc 0,8±0,3abc 5±0,4a 26±3,6abd
D15
9,0±0,0a 4,7±0,5c
134±5,4a 7,0±0,7a 22±6,1abc 0,6±0,3cf 5±0,8a 29±6,0a
a
g
Rudico
9,0±0,0 9,0±0,0
146±4,2b 7,9±0,3bd 24±4,2bc 1,0±0,2abd 6±0,9b 29±2,7a
Kontrolní odrůdy pńenice seté (Triticum aestivum L.)
Jara
7,5±0,8c 7,1±0,5d 130±13,6ad 8,5±0,6cd 34±3,4d 1,3±0,2e 10±0,2d 18±3,2c
Granny
5,5±0,8b 8,6±0,5b
96±0,8c 9,0±0,0c 40±6,7d 1,3±0,4de 10±0,1d 18±0,9c
1
a
SW K
8,5±0,8 8,8±0,3ab 100±0,8c 9,0±0,0c 27±3,0c 1,1±0,1bde 7±0,3c 22±2,1cd
Pozn.: LSD test - P < 0,05; 1DC 77; 2 průměr DC 37, 51, 77; 3 počet klásků.10cm-1
Z hlediska produktivity klasu a její vazby k tvorbě hospodářského výnosu jsme hodnotili délku
klasu a jeho hustotu, počet zrn v klasu a jejich hmotnost na jeden klasu. Z tabulky 2 vyplynuly
následující skutečnosti. Krajové odrůdy pńenice dvouzrnky tvořily výnos zvýńenou hustotou klasu,
přičemņ jejich klas byl oproti kontrolním odrůdám zkrácený (tab. 2). Celkově byl také sníņen počet zrn
v klasu a jejich hmotnost. Počet zrn a klasu a jejich hmotnost také statisticky průkazně korelova
s celkovým výnosem zrna (tab. 4). Pro námi hodnocené odrůdy byla charakteristická nízká hmotnost
tisíce zrn (cca ¾ úrovně kontrolních odrůd, tab. 3). Zvýńená hmotnost tisíce zrn opět kladně korelovala
s výnosem zrna (tab. 4).
Tab. 3: Vybrané hospodářsky významné znaky a pekařská jakost krajových odrůd pšenice jednozrnky
(průměr/směrodatná odchylka/LSD test, 2 ročníky, 3 opakování)
Výnos
Výnos
Obsah
Obsah
SDS
Odrůda HTZ (g)
HI
zrna
proteinu
proteinu mokrého
GI
(ml)
(t.ha-1)
(t.ha-1)
(%)
lepku (%)
Pńenice dvouzrnka (Triticum dicoccum Schrank)
D11
31±1,9a 0,40±0,0ab 3,3±1,2abc 0,55±0,2abc 17,0±1,0a 41,7±1,7b 26±23,0ab 42±3,3b
D12
30±2,0a 0,34±0,1abc 3,5±1,6abc 0,58±0,2abc 17,4±1,6ab 40,8±0,6bc 37±20,8bd 39±9,3b
D13
30±5,6a 0,27±0,0c 1,5±0,8c 0,23±0,1d 16,0±1,7ad 36,4±0,9abc 22±18,9ab 19±0,4a
D14
38±5,6bc 0,36±0,1abc 1,9±0,7ac 0,35±0,1abd 19,1±3,5b 37,6±3,4abc 13±5,0a 19±9,0a
D15
29±10,0a 0,32±0,1ac 2,0±1,3ac 0,33±0,2ad 17,4±1,8ab 32,6±11,2a 31±1,0ab 26±2,8a
Rudico 30±1,7a 0,38±0,0ab 3,9±2,0ab 0,66±0,3c 17,6±1,4ab 42,2±2,2b 29±27,1ab 40±9,1b
Kontrolní odrůdy pńenice seté (Triticum aestivum L.)
Jara
39±3,3ac 0,38±0,0ab 3,9±2,3ab 0,57±0,3ac 14,7±0,4cd 32±9,8a
68±6,9c 58±4,7c
Granny 33±6,0d 0,38±0,1ab 3,9±3,1ab 0,52±0,4abcd 13,2±0,5c 21±13,1d 53±15,8cd 63±16,7c
SW K1 41±0,9b 0,42±0,0b 4,7±2,5b 0,65±0,3bc 14,3±0,9cd 33±1,3ac
71±9,9c 83±1,5d
1
Pozn.: LSD test - P < 0,05; SW Kadrilj
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
117
Tab. 4: Korelační analýza vybraných znaků (7 krajových odrůd dvouzrnky)
Ukazatel
1
2
3
4
5
6
7
8
9
Výńka rostliny
(1) 1,00
Poléhání (index)
(2) -0,39* 1,00
Výnos zrna
(3) -0,19 0,54** 1,00
Výnos proteinu
(4) -0,06 0,51** 0,98** 1,00
Sklizņový index
(5) -0,14 0,41* 0,36* 0,34 1,00
HTZ
(6) -0,29 0,30 0,48** 0,43* 0,54** 1,00
Počet zrn na klas
(7) -0,57** 0,63** 0,52** 0,43* 0,33 0,48** 1,00
Hmotnost zrn v klasu
(8) -0,28 0,64** 0,65** 0,60** 0,73** 0,66** 0,73** 1,00
Délka klasu
(9) -0,47** 0,68** 0,27 0,18 0,32 0,18 0,70** 0,66** 1,00
Hustota klasu
0,61** -0,25 -0,00 0,10 -0,07 -0,10 -0,44** -0,21 0,67**
Poznámka: Statisticky průkazné *P < 0.05; **P < 0.01;
Faktorem sniņujícím produktivitu pěstování dvouzrnky byla niņńí úroveņ sklizņového indexu,
ikdyņ v nańem případě byl zaznamenán nízký sklizņový index také v případě kontrolních odrůd. Moņné
vysvětlení nízkých hodnot sklizņového indexu u prońlechtěných odrůd pńenice seté udává Wolfe a kol.
(2008), který uvádí, ņe rostlina v podmínkách s omezenými zdroji dusíku v počátku při jejich relativním
dostatku vytvoří vyńńí objem nadzemní fytomasy, ale v případě následného deficitu jsou ņiviny
převedeny do generativních orgánů v omezeném mnoņství.
Srovnání výnosové úrovně krajových odrůd potvrdilo potenciál některých odrůd vytvořit relativně
vysoký výnos zrna v podmínkách pěstování při niņńí hladině ņivin, ve srovnání s moderními odrůdami
pńenice seté. Některé odrůdy vzhledem k nízké odolnosti vůči poléhání a nízkému sklizņovému výnosu
nedosahují adekvátních výnosů (tab. 3). Zajímavé výsledky přineslo srovnání hektarového výnosu
hrubého proteinu, kdy u odrůdy Rudico jsme zaznamenali stejnou úroveņ tohoto výnosového prvku
(tab. 3). Prakticky to znamená, ņe některé dvouzrnky sice poskytnou niņńí výnos zrna, ale při vyńńí
jakosti. Tento fakt bývá ve vědecké literatuře uváděn jako jeden z argumentů pro pěstování méně
výnosné pńenice dvouzrnky (např.: Marconi and Cubadda, 2005; Stehno et al., 2008; Stehno et al.,
2010).
Vzhledem k preferenci vyuņití pńenice dvouzrnky pro výrobu potravinářských výrobků jsme dále
zhodnotili vybrané nepřímé parametry pekařské jakosti. Jak bylo uvedeno výńe, vńechny odrůdy měly
velmi vysoký obsah hrubého proteinu v zrnu. Nejvyńńí obsah byl u odrůdy D14 – 19,1% coņ bylo o
4,8% více hrubého proteinu neņ u kontrolní odrůdy SW Kadrilj. Také obsah mokrého lepku byl značně
vysoký, u větńiny odrůd okolo 40% (tab. 3). Na druhou stranu jsme negativně vyhodnotily výsledky
sedimentačního indexu (poloviční a niņńí hodnoty sedimentace oproti kontrolním odrůdám). Lepek
pńenice dvouzrnky není vhodný pro mechanické zpracování při pečení – lepek je slabý. Jak uvádějí
některé literární prameny, ńiroké uplatnění je moņné nalézt v oblasti nekynutých potravinářských
výrobků (Marconi and Cubadda, 2005; Ńkeříková et al., 2009; Konvalina, 2010).
Závěr
Na základě nańich výsledků je patrné, ņe pńenice dvouzrnka je vhodnou plodinou pro ekologické
zemědělství. Výběru vhodných odrůd je nutné věnovat zvýńenou pozornost, protoņe dostupné krajové
odrůdy nejsou dostatečně ověřené v podmínkách praxe, z tohoto důvodu bude nejjistějńí volbou právně
chráněná odrůda Rudico. Námi hodnocené odrůdy byly odolné k houbovým chorobám pńenice. Některé
poléhaly více, jiné méně. Klas byl krátký, ale velmi hustý a jeho celková produktivita byla o jednu
třetinu sníņena oproti kontrolním odrůdám. V podmínkách nepříznivých pro pěstování moderních odrůd
pńenice seté vńak dosáhly některé krajové odrůdy prakticky pouze mírně sníņených výnosů oproti
kontrolním odrůdám. Jednoznačným pozitivem byl vysoký obsah bílkovin v zrnu. Nízké hodnoty
sedimentace a slabý lepek předurčují pńenici dvouzrnku pro jiné, neņ klasické pekařské zpracování.
118
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Poděkování
Příspěvek vznikl jako výstup projektu NAZV QH82272.
Literatura
BAREŃ I, VLASÁK M, STEHNO Z, DOTLAČIL L, FABEROVÁ I, BARTOŃ P. (2002). 50 let studia genofondu pńenice
(rodu Triticum L.) ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni Genetické zdroje 86: 43-57.
ETICHA F, BELAY G, BEKELE E . (2006). Species diversity in wheat landrace populations from two regions of Ethiopia.
Gen Res Crop Evol 53:387-393
KONVALINA P, STEHNO Z, CAPOUCHOVÁ I, MOUDRÝ J. (2008). Methodology of selection and evaluation of spring
forms of neglected species of wheat genotypes, suitable for sustainable farming systems. University of South
Bohemia, České Budějovice.
KONVALINA P. (2009). Vhodnost jarních pńenic Triticum dicoccum (SCHRANK) SCHUEBL a Triticum aestivum L. pro
low input a ekologické systémy hospodaření. Disertační práce, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích,
171 s.
KONVALINA P. (2010). Growing and quality of hulled wheat genetics resources in organic farming. 3 rd International
Conference on the organic sector development in Central/Eastern and Central Asian Countries, Astana,
Kazachstan.
MARCONI M, CUBADDA R. (2005). Emmer wheat. In: ABDEL-AAL E-SM, WOOD P. (Eds.): Speciality grains for food
and feed American Association of Cereal Chemists, Inc. St. Paul, Minesota, s. 63-108.
NESBITT M, SAMUEL D. (1996). From staple crop to extinction? The archaeology and history of the hulled wheats. In:
PADULOSI S, HAMMER K, HELLER I. (Eds.) Hulled Wheats., IPGRI, Tuscany, Italy, Rome, Italy.
REDDY M M, YENAGI N B, RAO M, SRINIVASAN C N, HANCHINAL R R (1998). Grain and gluten quality of some
cultivars of wheats species and their suitability for preparation of traditional South indian sweet products. F
Food Sci Technol 35: 441-444.
STAGNARI F, CODIANNIP, PISANTE M (2008). Agronomic and kernel quality of ancient wheats grown in central and
Southern Italy. Cereal Res. Commun. 36: 313-326.
STEHNO Z, BRADOVÁ J, DOTLAČIL L, KONVALINA P. (2010). Landraces and Obsolete Cultivars of Minor Wheat
Species in the Czech Collection of Wheat Genetic Resources Czech Journal of Genetics and Plant Breeding,
46:S100-S105.
STEHNO Z, KONVALINA P, DOTLAČIL L (2008). Metodika pěstování pńenice dvouzrnky.VÚRV, Praha.
ŃKEŘÍKOVÁ A, CAPOUCHOVÁ I, STEHNO Z, KONVALINA P, MOUDRÝ J, DOTLAČIL L (2009). Technologická
jakost minoritních druhů pńenice z ekologického způsobu pěstování a moņnosti jejich vyuņití. Úroda (vědecká
příloha časopisu), 599-602
WOLFE MS, BARESELJP, DESLAUX D, GOLDRINGER I, HOAD S, KOVACS G, LOSCHENBERGER F, MIEDANER
T, OSTERGARD H, LAMMERTS van BUEREN E T (2008) Developments in breeding cereals for organic
agriculture. Euphytica 163: 323-346.
ZAHARIEVA M, AAYNA NG, Al HAKIMI A, MISRA SC, MONNEVEUX P (2010). Cultivated emmer wheat (Triticum
diccocum Schrank), an old crop with promising future: a review. Genet. Resour. Crop. Evol. 57: 937-962.
Contact Address: Ing. Jan Šrámek, Nebřehovice 17, 38601 Strakonice, Czech republic, E-mail:
[email protected]
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
119
ROČNÍKOVÉ VLIVY NA KVALITATIVNÍ PARAMETRY OSIVA ŢITA
LESNÍHO (SECALE CEREALE, VAR. MULTICAULE)
Effect of Year on Seed Qualitative Parameters of Tufty Rye (Secale cereale, var. multicaule)
Jan Hofbauer1, Karel Vejraţka2, Tomáš Středa3
1
Výzkumný ústav pícninářský s.r.o. Troubsko
2
Zemědělský výzkum s.r.o. Troubsko
3
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno
Abstract
We evaluated seed qualitative parameters of tufty rye in period 2005-2010. Selected meteorological
data were measured simultaneous in Troubsko site. Our results confirmed the weather influence on seed
qualitative parameters of tufty rye cv. Lesan. Statistically significant correlation (-0.889*) between air
temperature in first decade of July and seed germination was assessed. Average air temperature in
second decade of June positively affected seed weight (0.918**). Statistically significant correlation
was found sum of rainfalls in last decade of July (0.947**), resp. second decade of July (0.871*) and
Fusarium occurrence on kernels. Air relative humidity positively correlated with Fusarium occurrence
in the same periods (0.888*). Strong negative correlation was found between air relative humidity in
third decade of May and seed germination. More studies are needed for introduce general
agroecological model.
Keywords: tufty rye, seed, quality, fusarium, weather
Souhrn
Byla analyzována ńestiletá řada výsledků kvalitativního hodnocení osiva ņita lesního. Zároveņ byly
sledovány vybrané meteorologické prvky na pokusné lokalitě Troubsko. Zjińtěné výsledky potvrdily
vliv průběhu ročníku na kvalitativní parametry ņita lesního odrůdy Lesan. Byl zjińtěn statisticky
průkazně negativní vztah (-0,889*) mezi teplotou vzduchu v první dekádě července a klíčivostí semen.
Průměrná teplota vzduchu v druhé dekádě června příznivě ovlivnila hmotnost semen (0,918**).
Statisticky vysoce průkazná (0,947**) a průkazná závislost (0,871*) byla zjińtěna mezi úhrnem sráņek a
napadením houbami rodu Fusarium ssp. v poslední dekádě června a ve druhé dekádě července.
Průkazná (0,888*) byla i závislost mezi relativní vlhkostí vzduchu a napadením zrna Fusarium ssp.
v témņe období. Statisticky vysoce průkazná negativní závislost (-0,964**) byla zjińtěna při hodnocení
vztahu relativní vzduńné vlhkosti ve třetí dekádě května a klíčivostí semen.
Klíčová slova: ţito lesní, osivo, kvalita, fusarium, počasí
Úvod
Ņito lesní, Secale cereale var. multicaule (syn. Secale multicaule) náleņí do skupiny Secale cereale
ssp. cereale. (Frederiksen, Petersen 1998). Ņito lesní bylo pouņíváno pro produkci potravinářského ņita
v horských a méně příznivých oblastech pěstování. V České republice je zaregistrována pouze jedna
odrůda s názvem Lesan. Udrņovatelem odrůdy je Výzkumný ústav pícninářský s.r.o. v Troubsku.
Materiály tohoto typu byly vyuņívány v raných fázích českého ńlechtění ņita. Vývojový typ je
charakterizován jako přesívka. Odrůda je charakteristická vysokým výnosem dlouhé slámy (aņ 200 cm),
120
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
která byla vyuņívána na výrobu slaměných střech. Genetickým zaloņením se jedná o téměř původní
populaci. Takové populace jsou charakteristické vysokou plasticitou vůči podmínkám pěstování,
nízkým výnosovým potenciálem a vysokou stabilitou výnosu (Chloupek, 2000). Nástupem nových
odrůd s kratńím stéblem, hlavně hybridních, dońlo k ústupu potravinářského vyuņití tohoto typu ņita.
Díky svým ostatním vlastnostem (vitalita a konkurenční schopnost porostu, přesívka, nenáročnost na
pěstební podmínky) je zřetelný posun do oblasti krajinářství a údrņby krajiny. Potravinářská kvalita je
vńak srovnatelná s novými odrůdami ņita (Vejraņka a kol., 2009), kromě parametrů spojených
s velikostí obilek (výtěņnost mouk).
Ņito lesní jde vyuņít jako krycí rostlinu při obnově lesních porostů (Vetterlein a kol., 1999), tvorbě
mysliveckých políček (Březina, 2010), obnově vegetačního krytu a rekultivacích (Kielhorn a kol., 1999;
Stock a kol., 2007).
Základem produkce jakékoli plodiny je pouņití kvalitního osiva. Důleņité jsou nejen základní
kvalitativní parametry (čistota, klíčivost), ale i zdravotní stav osiva (výskyt patogenů rodu Fusarium,
Tilletia). Monitoringem zdravotního stavu obilovin české provenience se zabývala např. Sýkorová a kol.
(2005). V průběhu vegetace na semenářské porosty působí mnoņství abiotických a biotických faktorů,
z nichņ pouze některé můņeme ovlivnit agrotechnikou. Některé druhy jsou potom navíc citlivé na
sklizeņ a posklizņovou úpravu. Například klíčivost a vitalita zrna jsou výrazně ovlivņovány nejen
průběhem počasí, ale dále také působením patogenů, předčasnou sklizní, pozdní sklizní, zahříváním
vlhkého zrna, nadměrnou intenzitou suńení vlhkého zrna, mechanickým pońkozením při sklizni, suńení a
čińtění a stárnutím zrna (Chloupek a kol., 2008). V této souvislosti, z pohledu agroekologických nároků,
je ņito lesní řazeno mezi low-input druhy s nízkými nároky na kvalitu půdy, klimatické podmínky,
výņivu a ochranu rostlin. Vybrané kvantitativní a kvalitativní parametry ņita lesního ve
výrazně marginálních podmínkách hodnotili Rataj a Kohoutek (1998). V klimatických podmínkách
srovnatelných s podmínkami České republiky, v nadmořské výńce 950 m n. m., zjistili uspokojivé
produkční schopnosti ņita lesního. Otázkou je definování optimálních podmínek a vymezení oblastí pro
stabilní produkci semen, biomasy nebo kvalitního osiva.
Cílem příspěvku je ve víceletém sledování konfrontovat kvalitativní parametry partií osiva ņita
lesního s průběhem vybraných meteorologických prvků. Vymezit tak případné kritické fáze růstu a
vlivy počasí, negativně ovlivņující semenářskou kvalitu.
Metodika
Pro potřeby pokusu byla pouņita data z procesu uznávání osiv Ústředního kontrolního a zkuńebního
ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) ze sklizņových ročníků 2005-2010. Porosty byly vņdy zakládány jako
ozimé. Kvalitativní parametry osiv byly stanoveny v laboratořích ÚKZÚZ. Celkem bylo hodnoceno 12
partií. Mnoņitelské plochy ņita lesního byly vņdy zakládány v katastru obce Troubsko na pozemcích
s identickými agroklimatickými podmínkami. Podle agroklimatického členění je pokusná lokalita
řazena do makrooblasti teplé, oblasti velmi teplé, podoblasti převáņně suché, okrsku s převáņně
mírnými zimami (Kurpelová a kol., 1975). Z hlediska zemědělské kategorizace se jedná o kukuřičnou
výrobní oblast (Němec, 2001). Normálová (1961 – 1990) roční teplota lokality je 8,5 °C, normálový
úhrn sráņek činí 524 mm. Pro hodnocení byly vybrány prvky s předpokládanou dominantní vazbou na
kvalitu produkce. Meteorologická data pochází ze standardní manuální klimatologické stanice Troubsko
sítě Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Hodnoceny byly dekádní údaje, vypočtené z
průměrné denní teploty vzduchu, minimální a maximální denní teploty vzduchu, denních úhrnů sráņek,
průměrné denní relativní vlhkosti vzduchu. Hodnocena byla hlavní vegetační období ņita lesního, tj.
březen aņ červenec. Meteorologická data byla podrobena kontrole, zhomogenizována a doplněna
metodami pouņívanými ČHMÚ (Ńtěpánek, Zahradníček, 2008). Vztah mezi sledovanými ukazateli byl
kvantifikován korelační analýzou.
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
121
Výsledky a diskuse
Analyzována byla ńestiletá řada výsledků kvalitativního hodnocení osiva ņita lesního. Z komplexu
znaků pouņívaných ÚKZÚZ pro uznávání osiv byly vybrány ty, které způsobily neuznání partie
v daném roce (výskyt Fusarium ssp. a podíl zadiny) a znaky, u kterých bylo zaznamenáno výrazné
meziroční kolísání (klíčivost a HMKS).
U teploty vzduchu a klíčivosti semen byl zjińtěn statisticky průkazně negativní vztah (r = -0,889*)
v první dekádě července. Ve vńech hodnocených letech byly červencové teploty nadnormální, silně
nadnormální, případně mimořádně nadnormální (Koņnarová, Klabzuba, 2002). Abnormálně vysoké
teploty vzduchu spolu s nerovnoměrnou distribucí sráņek v letních obdobích mohou způsobit zasychání
semen v době plnění zrna s negativní vazbou na klíčivost. Oproti tomu průměrná teplota vzduchu ve
druhé dekádě června byla korelována (r = 0,918**) s hmotností semen. Abnormálně vysoká hmotnost
semen (o 50 % vyńńí neņ standardně) byla zjińtěna v abnormálně teplém roce 2007. Průběh vybraných
meteorologických prvků v tomto roce a jejich základní statistické hodnocení uvádí grafy 1 a 2.
Graf 1: Průběh průměrné denní teploty vzduchu a denních sráţek na lokalitě Troubsko v roce 2007
30.0
60
NN
25.0
NN
SNN
SNN
MNN
50
40
15.0
30
10.0
20
5.0
10
0.0
0
°C
mm
20.0
-5.0
-10
-10.0
-20
\
MPN
NN
PN
Sráţky 2007
Teplota 2007
29.7.2007
23.7.2007
17.7.2007
5.7.2007
11.7.2007
29.6.2007
23.6.2007
17.6.2007
5.6.2007
11.6.2007
30.5.2007
24.5.2007
18.5.2007
6.5.2007
12.5.2007
30.4.2007
24.4.2007
18.4.2007
6.4.2007
12.4.2007
31.3.2007
25.3.2007
19.3.2007
7.3.2007
13.3.2007
-30
1.3.2007
-15.0
Teplota normál
Poznámka: MNN – mimořádně nadnormální; MPN – mimořádně podnormální; NN – nadnormální; SNN – silně
nadnormální; PN - podnormální (kategorizace dle Koņnarová, Klabzuba, 2002)
Statisticky vysoce průkazná (r = 0,947**) a průkazná závislost (r = 0,871*) byla zjińtěna mezi
úhrnem sráņek a napadením houbami rodu Fusarium ssp. v poslední dekádě června a ve druhé dekádě
července. To ukazuje na citlivost k napadení sekundární infekcí v době tvorby a dozrávání zrna. Stejně
tak byla průkazná (r = 0,888*) závislost mezi relativní vlhkostí vzduchu a napadením zrna Fusarium
ssp. v témņe období. Z pohledu výskytu houbových chorob a jejich infikování semen byl rok 2009
kritický. Vyřazeny byly vńechny partie osiva ņita lesního z pokusné lokality. Průběh relevantních
meteorologických prvků v tomto roce uvádí graf 3.
122
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Graf 2: Histogram četností a statistické hodnocení teplot vegetačního období roku 2007 - Troubsko
70
Teplota 2007
Teplota normál
42%
60
Počet pozorování
50
27%
40
23%
22%
21%
19%
19%
30
16%
20
7%
10
5%
0% 0%
0
-5
0%
0
5
10
15
20
0%
25
0% 0%
30
°C
Teplota 2007: Průměr = 15,2; Sm.odch. = 6,43; Max = 28,1; Min = 0,6
Teplota normál: Průměr = 12,2; Sm.odch. = 5,66; Max = 19,5; Min = 0,5
Graf 3: Průběh průměrné denní teploty vzduchu a denních sráţek na lokalitě Troubsko v roce 2009
30.0
60
MNN
25.0
SNN
50
40
15.0
30
10.0
20
5.0
10
0.0
0
°C
mm
20.0
-5.0
-10
-10.0
MNN
\
MPN
-20
\
NN
SNN
Sráţky 2009
Teplota 2009
29.7.2009
23.7.2009
17.7.2009
5.7.2009
11.7.2009
29.6.2009
23.6.2009
17.6.2009
5.6.2009
11.6.2009
30.5.2009
24.5.2009
18.5.2009
6.5.2009
12.5.2009
30.4.2009
24.4.2009
18.4.2009
6.4.2009
12.4.2009
31.3.2009
25.3.2009
19.3.2009
7.3.2009
13.3.2009
-30
1.3.2009
-15.0
Teplota normál
Poznámka: MNN – mimořádně nadnormální; MPN – mimořádně podnormální; NN – nadnormální; SNN – silně
nadnormální (kategorizace dle Koņnarová, Klabzuba, 2002)
Statisticky vysoce průkazná negativní závislost (r = -0,964**) byla zjińtěna při hodnocení vztahu
relativní vzduńné vlhkosti ve třetí dekádě května a klíčivostí semen. Kritické období odpovídá růstové
fázi kvetení ņita v oblasti (Kurpelová a kol., 1975). Napadení rostlin houbami rodu Fusarium ssp.
v tomto období můņe způsobovat následné pońkození semen s negativním vlivem na jejich klíčivost.
Oproti tomu problémy se sníņenou klíčivostí semen se projevovaly v letech s niņńí relativní vzduńnou
vlhkostí (při hodnocení vegetačního období jako celku) – roky 2008 a 2006 (graf 4).
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
123
Graf 4: Histogram četností relativní vlhkosti vzduchu během vegetace – lokalita Troubsko
60
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Počet pozorování
50
40
30
20
10
40
50
60
70
80
90
%
2005:
2006:
2007:
2008:
2009:
2010:
N=
N=
N=
N=
N=
N=
153;
153;
153;
153;
153;
153;
Průměr =
Průměr =
Průměr =
Průměr =
Průměr =
Průměr =
64,8627;
64,3856;
60,8758;
65,4706;
68,1765;
69,0719;
Sm.odch.
Sm.odch.
Sm.odch.
Sm.odch.
Sm.odch.
Sm.odch.
=
=
=
=
=
=
11,6997;
12,7476;
12,7503;
10,3612;
12,4669;
10,8876;
Max
Max
Max
Max
Max
Max
=
=
=
=
=
=
93;
98;
93;
91;
96;
95;
Min =
Min =
Min =
Min =
Min =
Min =
41
39
28
43
39
43
Zajímavým kvantitativně-kvalitativním parametrem je procento zadiny. To bylo ovlivněno
předevńím sráņkami v první a třetí dekádě května (statisticky neprůkazně r = -0,732 a r = -0,591).
Příčinou je zejména výskyt velmi suchého dubna, provázený nadnormálními teplotami. Květnové
sráņky mohou kompenzovat oslabení rostlin a nárůst biomasy s pozitivním vlivem na produkci. V plné
míře se tento fakt potvrdil zejména v roce 2008, kdy byl výrazně nejvyńńí výskyt zadiny ve vzorcích.
Analýzou sráņek byly zjińtěny celkově nízké sráņkové úhrny a předevńím dlouhé suché období od
poloviny dubna do třetí dekády května (graf 5). V ostatních letech problémy se zvýńeným výskytem
zadiny, mající vliv na vyřazení partie, zaznamenány nebyly.
Graf 5: Kumulované sráţkové úhrny na lokalitě Troubsko během jednotlivých vegetačních období
450
433 mm
400
364 mm
350
300
263 mm
250
mm
257 mm
211 mm
200
196 mm
150
100
50
124
Kumulované 2005
Kumulované 2006
Kumulované 2007
Kumulované 2008
Kumulované 2009
Kumulované 2010
26.7
19.7
12.7
5.7
28.6
21.6
7.6
14.6
31.5
24.5
17.5
10.5
3.5
26.4
19.4
12.4
5.4
29.3
22.3
8.3
15.3
1.3
0
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Závěr
V průběhu pokusu byla analyzována ńestiletá řada výsledků kvalitativního hodnocení osiva ņita
lesního. Zjińtěné výsledky potvrdily vliv průběhu ročníku na kvalitativní parametry ņita lesního odrůdy
Lesan. Byl zjińtěn statisticky průkazně negativní vztah (r = -0,889*) mezi teplotou vzduchu v první
dekádě července a klíčivostí semen. Průměrná teplota vzduchu v druhé dekádě června příznivě ovlivnila
hmotnost semen (r = 0,918**). Statisticky vysoce průkazná (r = 0,947**) a průkazná závislost (r =
0,871*) byla zjińtěna mezi úhrnem sráņek a napadením houbami rodu Fusarium ssp. v poslední dekádě
června a ve druhé dekádě července. Průkazná (r = 0,888*) byla i závislost mezi relativní vlhkostí
vzduchu a napadením zrna Fusarium ssp. v témņe období. Statisticky vysoce průkazná negativní
závislost (r = -0,964**) byla zjińtěna při hodnocení vztahu relativní vzduńné vlhkosti ve třetí dekádě
května a klíčivostí semen. Dosaņené výsledky potvrzují, ņe je moņné vytipovat kritická období pro
pěstování ņita lesního. Pro vytvoření obecného modelu je vńak třeba delńí časová řada pozorování.
Poděkování
Příspěvek byl zpracován za finanční podpory projektů MSM2629608001 a MEB061013.
Literatura
BŘEZINA I. (2010). Pěstování jánského ņita na ŃLP Křtiny. Lesnická práce 10, s. 27.
FREDERIKSEN, S., PETERSEN, G. (1998). A taxonomic revision of Secale (Triticeae, Poaceae). Nordic Journal of Botany
18:399-420.
CHLOUPEK, O. (2000). Genetická diverzita, ńlechtění a semenářství. Academia, 2. vydání, 311 s.
CHLOUPEK, O., BOTH, Z., DOSTÁL, V., HRSTKOVÁ, P., STŘEDA, T., BETSCHE, T., HRUŃKOVÁ, M.,
HORÁKOVÁ, V. (2008). Better bread from vigorous grain? Czech Journal of Food Science 26, 6: 402-412.
KIELHORN, K.H., KEPLIN, B. HUTTL, RF. (1999). Ground beetle communities on reclaimed mine spoil: Effects of
organic matter application and revegetation. Plant and Soil 213:117-125.
KOŅNAROVÁ, V, KLABZUBA, J. (2002). Doporučení WMO pro popis meteorologických, resp. klimatologických
podmínek definovaného období. Rostl. Výr., 48, (4): 190-192.
KURPELOVÁ, M., COUFAL, L., ČULÍK, J. (1975). Agroklimatické podmienky ČSSR. Hydrometeorologický ústav,
Bratislava, 270 s.
NĚMEC J. (2001). Bonitace a oceņování zemědělské půdy České republiky, VÚZE Praha, 260 s.
RATAJ, D., KOHOUTEK, D. (1998). A possibility of growing (Secale cereale f. multicaule Metzg.) in the region of the
Low Tatras Mountains. Agriculture, Journal for Agricultural Sciences 44, 3: 168-178.
STOCK O., BENS O., HUTTL, RF. (2007). The interrelationship between the cultivation of crops and soil-strength
dynamics, J. Plant Nutr. Soil Sci. 170:713-721.
SÝKOROVÁ, S., MATĚJOVÁ, E., CHRPOVÁ, J., ŃÍP, V., HYSEK, J., BEROVÁ, M. (2005). Content of Deoxynivalenol
and Mycological Assessment of the Cereal Samples from the Czech Republic (2000-2004). Seed and
Seedlings: VII scientific and technical seminar, p. 124-128.
ŃTĚPÁNEK, P., ZAHRADNÍČEK, P. (2008). Experiences with quality control and homogenization of daily series of
various meteorological elements in the Czech Republic, 1961-2007. In: Proceedings of the Sixth seminar for
homogenization and quality control in climatological databases, Budapest, 25. - 30. May 2008.
VEJRAŅKA, K., KOCOURKOVÁ, Z., FAMĚRA, O., SACHAMBULA, L. (2009). Grain physical properties of different
rye varieties (Secale cereale) and baking quality. Proceedings of the 5th international congress on Flour-Bread
'09. p. 334-339.
VETTERLEIN, D., WASCHKIES CH., WEBER E. (1999). Nutrient availability in the initial stages of surface mine spoil
reclamation – impact on plant growth. J. Plant Nutr. Soil Sci. 162:315-321.
Contact Address: Tomáš Středa, Ph.D. Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno, Kroftova 43,
616 67 Brno, E-mail [email protected]
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
125
TVORBA VÝNOSU A KVALITY U SEMENÁŘSKÝCH POROSTŮ
Formation of Yield and Quality at Seed Crop Stands
Jiří Petr
KRV ČZU v Praze
Abstract
Seed with good quality contributes to yield potential of varieties. Seed production is more
demanding activity for agronomists and liable to certification of seed lots. It is necessary to get to
optimal level of yield components, i.e. number of plants, stalks, ears and seed quality of kernels.
Conditions for achievement of these parameters consist in regionalization of multiplication, in suitable
pre-crop and precision agrotechnology.
Keywords: seed production, yield elements, stand management, seed quality
Souhrn
K projevení výnosového potenciálu odrůd přispívá kvalitní osivo. Jeho produkce je agronomicky
náročnějńí a podléhá kontrole uznávacího řízení v porostu a ve vzorku. Z hlediska tvorby výnosu je
třeba dosahovat při pěstování optimální úrovně jednotlivých prvků výnosu, tj. počtu rostlin, počtu
stébel, počtu klasů a semenářské kvality obilek. Podmínky pro dosaņení takových parametrů leņí jiņ
v samotné rajonizaci semenářské produkce, vhodné předplodině, pečlivé agrotechnice s tvůrčím
vedením porostu.
Klíčová slova: semenářství, výnosové prvky, vedení porostu, kvalita osiva
Mnoņení obilnin je moņné povaņovat za náročný agronomický postup. Jde o uņitkový směr
zajińťující reprodukční materiál pro budoucí produkci. Z ekonomického hlediska je semenářství odvětví
s vysokou přidanou hodnotou a se ńirokou vyuņitelností, - osivo pro trh, osivo pro vlastní potřebu, pro
potravinářské a krmné vyuņití. Hlavním cílem je vńak dosaņení předepsané kvality a vyńńí výtěņnosti
uznaného osiva. Kvalitní osivo umoņņuje v plné míře projevit vlastnosti pěstované odrůdy a vyuņít její
výnosový potenciál. Můņeme jej řadit mezi intenzifikační faktory.
Příspěvek se zabývá dynamikou tvorby výnosu, strukturou výnosových prvků k dosaņení výńe
uvedených cílů.
Cesta k certifikovanému osivu začíná v udrņovacím ńlechtění kaņdé odrůdy, které zaručuje
zachování charakteristických znaků a vlastností. Postupuje se podle stanovené metodiky, kdy základem
je výběr typických rostlin, kmenů a výběru nejlepńích parcel.
K mnoņiteli se obvykle dostává předstupeņ SE1. Celý proces udrņovacího ńlechtění je kontrolován.
Semenářské firmy dbají na to, aby odrůdy byly mnoņeny v klimaticky příznivých podmínkách,
s příznivým počasím pro tvorbu obilek. Jde o úrodnějńí oblasti s větńím počtem slunečních dní, a téņ
podniky s dobrou agronomickou úrovní i strukturou plodin, které umoņní zařazovat mnoņení po
vhodných předplodinách. Z dlouholeté tradice jsou nejlepńí oblasti pro mnoņení osiva a sadby známé a
vyuņívané. Potvrzuji to i výsledky ze srovnávacích pokusů různé provenience osiva, kdy výnosové
rozdíly byly průkazné a dokonce překrývaly rozdíly mezi stupni mnoņení. Odběratel osiva by měl
věnovat provenienci osiva pozornost.
126
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Hlavním cílem mnoņitelské agrotechniky je dosáhnout takových porostů, které projdou uznávacím
řízení. Významným předpokladem pro uznání porostu je vhodná předplodina. Nevhodná můņe způsobit
silnějńí zaplevelení, výskyt příměsí jiných druhů i odrůd, a také pravděpodobnost výskytu některých
chorob. Největńí problémy v tomto směru přináńí obilní předplodina. Zlepńující předplodina sniņuje
zaplevelení o 25 – 50 % ve srovnání s obilní předplodinou. I při moņnosti chemické regulace
zaplevelení zůstává nebezpečí příměsí, a tím nutnosti následného náročného čińtění. Při usilovném
několikerém čistění dochází k pońkození obilek, a tím ke sníņení semenářské a biologické hodnoty
osiva. Následuje sníņení výnosu, jak jsme prokázali i pokusně (tab. 1.)
Tab. 1. Výnos obilnin po opakovaném čistění osiva
Druh
Počet čistění Výnos z čištěného
osiva t/ha
1
4,7
Pšenice
2
4,3
3
3,9
1
3,7
Jarní ječmen
2
3,3
3
3,1
Zvláštnosti tvorby výnosu u mnoţitelských porostů
Mnoņitelské porosty obilnin se zakládají včasnějńím výsevem a výsevkem na spodní hranici
doporučeného mnoņství pro daný druh a odrůdu. Včasné zasetí u ozimů umoņní dobré zakořenění a
vyrovnané odnoņení, coņ je předpoklad dobrého přezimování, později i překonání případného suchého
období. Řidńí mnoņitelské porosty mají několik předností.
Menńí sklon k poléhání, jsou méně náchylné k napadení listovými chorobami, a hlavně mají větńí a
jistějńí předpoklady k vytvoření produktivních odnoņí a vyńńí hmotnosti obilek.
U ozimých pńenic vycházíme z toho, ņe výnos je tvořen převáņně produktivitou klasu, tj. počtem
zrn v klasu a hmotností obilek. U řidńího porostu se větńinou zaloņí více základů klásků i kvítků a zvýńí
se tak potenciální produktivita klasu. I v řidńím porostu převládají hlavní stébla. Podle nańich dřívějńích
měření je zastoupení hlavních stébel 76 %, 1. odnoņe 18 % a 2. odnoņe 6 %. Hlavní stéblo má také
největńí podíl na výnose rostliny, dosahuje aņ 86 %, 1. odnoņ 12 % a 2. odnoņ 2 %. U vńech odrůd jsme
zjistili pokles počtu kvítků a obilek u postupně zaloņených odnoņí. Hmotnost 1000 zrn z hlavního stébla
byla nejvyńńí, 1. odnoņ měla stejnou nebo jen mírně niņńí HTZ, ale u 2. odnoņe byla jiņ obvykle niņńí.
Lińilo se to vńak podle odrůd. Můņeme vńak potvrdit, ņe nadměrné odnoņování pńenice přináńí větńí
podíl zadních zrn a menńí výtěņnost osiva. To je třeba si připomenout při určování regenerační dávky
dusíku na jaře. V období sloupkování má mít porost asi 700 – 1100 stébel, z nichņ se zaloņí asi 500
klasů.
U jarního ječmene je výnos tvořen převáņně produktivitou porostu, tj. počtem plodných stébel na
plońe. V době sklizně se hlavní stéblo podílí na výnosu rostliny 50 % a zbytek tvoří odnoņe, hlavně
první a druhá odnoņ. Z hlediska semenářského je důleņitá hmotnost obilek u jednotlivých odnoņí.
S překvapením jsme zjistili, ņe hmotnost 1000 zrn u hlavního stébla a prvých dvou odnoņí byla téměř
stejná, jen s mírným poklesem. To zaručuje dobrou vyrovnanost zrna, která se cení nejen u osiva, ale
také při hodnocení kvality sladovnického ječmene. Z praktického hlediska to znamená, ņe setím na
spodní hranici doporučované dávky a dobrými podmínkami pro odnoņování, kterou vytváří přihnojení
dusíkem a jeho zásoba v půdě, se dosáhne poņadované produktivity porostu. Doporučuje se kombinace
dusíku s fosforem. Mnoņitelský porost by měl mít v období sloupkování asi 1000 – 1400 stébel, z nichņ
bude ve sklizni 600 – 700 klasů.
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
127
Hustota porostu v době zakládání budoucích klasů ovlivņuje potenciální produktivitu klasu, počet
vytvořených klásků a kvítků. Vyplývá to ze zákona autoregulace výnosových prvků, kdy při vysoké
úrovni předcházejícího prvku se sníņí kvantita následného prvku. V době, kdy se zakládá budoucí klas,
jsme u ozimých obilnin zjistili, ņe při hustém porostu zaloņeném výsevkem 500 obilek na 1m 2 se zaloņí
jen 84 % základů klásků, oproti porostu s výsevkem 300 obilek na 1 m2. Také konečný počet obilek
v klasu byl u hustého porostu niņńí a činil jen 92 % počtu obilek z řídkého porostu.
Jarní ječmen má poměrně menńí počet obilek v klasu neņ ozimé obilniny.
Jeho formování je sloņitějńí, protoņe se diferencuje jako klas ječmene ńestiřadého. Po určité době
postranní klásky zakrní a vymetá jiņ jako dvouřadý. Zaloņení větńího počtu klásků souvisí s délkou
doby formování vzrostného vrcholu na klásky resp. kvítky. Existuje korelace mezi délkou období od II.
etapy organogeneze po etapu dvojité rýhy a počtem zaloņených klásků (r=0,91). U jarního ječmene byla
korelace délky III. etapy dokonce (r=0,98). Proto se v agrotechnice jarního ječmene zdůrazņuje nutnost
časného setí. Období formování budoucího klasu tak spadá jeńtě do krátkého jarního dne a niņńích
teplot, které je zpomalí, a vytvoří se více klásků. Potenciální produktivita klasu je teoreticky velmi
vysoká, u pńenice se můņe zaloņit aņ 128 základů obilek, u jarního ječmene aņ 105 obilek. Jde v
podstatě o nadměrnou produkci a následnou redukci. Konečný počet obilek závisí nakonec na
schopností vytvořené obilky naplnit. U ječmene jsme někdy svědky situace, kdy vzhledem k velkému
počtu plodných odnoņí se vytvoří vysoký počet obilek na plońnou jednotku, více neņ 20 tis na 1 m 2, a
pak nestačí zdroje asimilátů k jejich naplnění. To byl kdysi případ odrůdy Diamant. Dochází tak ke
sníņení hmotnosti obilek, coņ je neņádoucí.
Období tvorby obilek je z hlediska semenářského nejdůleņitějńí. Nejde jen o dosaņení vlastností,
které se stanovují rozborem osiva. Jde o biologickou hodnotu, která vyjadřuje vnitřní vlastnosti osiva,
dané kvalitou ņivé hmoty, jeņ mohou být dědičné i nedědičné povahy.
V tomto období rozhoduje o vlastnostech osiva hlavně průběh počasí, mnoņství slunečního svitu,
mnoņství a rozloņení sráņek a teplotní podmínky v období zrání. Pro kvalitu osiva je důleņitá stabilita
teplotních a sráņkových podmínek, které jsou důleņité jiņ při výběru místa mnoņení. Extrémní výkyvy
teploty i sráņek pońkozují proces plnění obilek a vedou ke změnám aktivity enzymů a fytohormonů, coņ
se projeví na vlastnostech osiva.
Výnos a kvalitu osiva významně ovlivņuje výņiva a hnojení. U kaņdého obilního druhu a podmínek
pěstování je to jiné, ale obecně platí poņadavek dobré zásoby základních ņivin s důrazem na fosfor a
hořčík, ale i vápník, coņ je někde slabým místem. Baier (1981) sledoval obsah jednotlivých prvků
v kvalitním osivu a zjistil v zrnu pńenice v %: N – 2,20, P – 0,35, K – 0,40, Ca 0,07, Mg 0,14.
U ozimů je obvyklé regenerační hnojení dusíkem, kdy se při stanovení dávky bere v úvahu i obsah
půdního dusíku (Nmin). Připomíná se, ņe mnoņitelský porost by neměl být nadměrně hnojen dusíkem,
zejména ne ve vegetativním období. Osvědčená je kombinace NP hnojiv. Těņińtě hnojení leņí
v produkčním hnojení, které dokonce můņe být posunuto do začátku sloupkování, coņ zasáhne do
období tvorby obilky. Lze pouņít i kapalné hnojení a rovněņ kombinované dusíkato-fosforečné hnojení.
U jarního ječmene je rozhodující přístupnost ņivin v počátečním období, kdy jde o podporu
odnoņování. Včasnému zasetí se dává přednost, takņe se předseťové hnojení přesune do fáze prvních tří
aņ čtyř listů. Zde se zvláńtě osvědčilo pouņití kapalných NP hnojiv, případně spojené s aplikací
herbicidu. Produktivita klasu se podporuje produkčním hnojením dusíkem, kdy nemusíme mít obavy o
zvýńení obsahu dusíkatých látek, jako při pěstování ječmene na slad. Ale i zde je třeba brát v úvahu
zásobu půdního dusíku a přiměřenost dávek dusíku pro semenářské porosty.
Vedení porostu má zajistit dobrou regulaci plevelů, a udrņení dobrého zdravotního stavu porostu,
protoņe při uznávacím řízení se přísně posuzuje výskyt některých chorob. K tomu je k dispozici velký
výběr herbicidů a fungicidů. Zvláńtní pozornost se musí věnovat ochraně horní části rostlin
(praporcovitých listů), které se nejvíce podílejí na hmotnosti obilek. Připomenout je třeba po vymetání
odstraņování příměsí jiných druhů a odrůd.
128
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Sklizeņ mnoņitelských porostů zavrńuje snahu o dosaņení kvalitního osiva. O tom rozhoduje v prvé
řadě správné určení doby sklizně. To je u klasnatých obilnin ke konci ņluté zralosti a na začátku plné
zralosti. V té době je vyzrálý klíček a je ukončen převod asimilátů do obilek. Poznáme to podle
zasychajících kolének na stéble a podle vlhkosti obilek. Předčasná sklizeņ přeruńí ukládání asimilátů,
v obilce zůstane nevhodná skladba zásobních látek a úroveņ enzymů a fytohormonů. Při pozdní sklizni
můņe naopak dojít k aktivaci enzymů, úbytku hmotnosti obilek a výskytu chorob. V obou případech
jsou ovlivněny vlastnosti osiva, zejména jeho vitalita.
Sklízecí technika musí být perfektně seřízena, aby nedocházelo k mechanickému pońkození obilek.
Dneńní moderní stroje by měly vyhovět těmto semenářským poņadavkům. Nejhorńí je mikroskopické
pońkození, které silně pońkozuje biologickou hodnotu osiva. Nejvíce je obilka pońkozena v oblasti
klíčku, protoņe obalové vrstvy obilky nejsou stejně silné a v oblasti klíčku jsou nejslabńí. Při nárazu a
mechanickém stlačení obilky se vlivem nerovnoměrného pnutí obalů vytvoří trhlinky v oblasti klíčku.
Nejcitlivějńí jsou velké obilky z podílu nad sítem přes 3 mm. Ty jsou více vystaveny mnoha tlakům,
nárazům a třením. Takové zrno laboratorně normálně vyklíčí, ale v půdě se do trhlinek dostane infekce,
také mořidlo a solné roztoky z půdy. Obilka je zeslabena a po čase klíční rostlina odumře. O nadměrné
obilky v semenářství nestojíme, i kdyņ se tvrdí, ņe velké obilky dávají vyńńí výnosy.
Jak je patrné, při mnoņení je mnoho rizik, takņe je dobré odebrat vzorek přímo od sklízecí mlátičky
a udělat si orientační rozbory poņadované při uznávacím řízení ve vzorku.
Předejdeme zklamání, ņe osivo po vńech následných operacích nebude uznáno.
Dalńí riziko pro kvalitu osiva představuje nevhodné skladování vlhkého obilí, kde dochází
k samozahřívání, při nedodrņení optimálního reņimu horkovzduńného suńení, hlavně teploty media a
náhřevu. Takové suńení pońkozuje obilky inaktivací enzymů a fytohormonů, dále buněčných organel,
které podmiņují syntézu nových látek – růst nové rostlinky. Koagulace proteinů a dalńích látek sniņuje
vitalitu osiva. Dále se na kvalitě osiva podílí i ńpatné skladování, které ovlivņuje rychlost stárnutí
semen.
Závěr
Semenářství je významné odvětví rostlinné produkce s vysokou přidanou hodnotou. Zaloņení a
vedení mnoņitelských porostů musí směřovat k dosaņení poņadované výtěņnosti a kvality osiva. Uvedli
jsme parametry takových porostů u ozimé pńenice a jarního ječmene, postupnost tvorby výnosových
prvků, jejich optimální strukturu ve vztahu k zákonům kompenzace a autoregulace výnosových prvků.
Definovali jsme i podmínky pro utváření kvalitního osiva.
Poděkování
Tento příspěvek byl podpořen výzkumným záměrem MŠM 6046070901.
Contact Address: Prof. Ing. Jiří Petr, DrSc. Katedra rostlinné výroby, ČZU v Praze, Kamýcká 957, 165
21 Praha 6 – Suchdol, E-mail: [email protected]
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
129
KLÍČIVOST SEMEN ČIROKU OBECNÉHO V PODMÍNKÁCH
SNÍŢENÉ DOSTUPNOSTI VODY
Germination of Sorghum Seeds under Condition of Water Deficit
Václav Brant, Petr Zábranský, Kateřina Hamouzová, Pavel Fuksa
ČZU v Praze
Abstract
Seed germination of sorghum (Sorghum bicolor, variety Sucrosorgo 506) and maize (Zea mays,
hybrid Kuxxar) was performed to determine the effect of different temperatures and water availability
under controlled environment in 2010. Water stress was simulated by polyetylene glykol solutions
(PEG 6000) corresponding to osmotic potential (Ψ, MPa) of -0.05 MPa, -0.1 MPa and -0.5 MPa,
respectively. The control variant was represented by distill water (Ψ = 0 MPa). Germination was
undertaken in climatic chambers (12 h light regime) at 10 and 20°C. The aim of the study was to
determine the ability of seeds to germinate under water deficit and set values of T50. Seeds of S. bicolor
showed higher germination under water stress conditions (Ψ = -0.5 MPa, 20°C) compared to Z. mays.
The temperature of 10°C and Ψ = -0.5 MPa did not favour germination in both species. The value T50 in
Z. mays at 20°C was set to 1.9 days (0 MPa) and 8.9 (-0.5 MPa) and in S. bicolor 1.6 days (0 MPa) and
4.3 (-0.5 MPa), respectively.
Keywords: sorghum, maize, seed, germination, water potential, PEG 6000
Souhrn
V roce 2010 byla v laboratorních podmínkách sledována klíčivost semen čiroku obecného
(Sorghum bicolor, odrůda Sucrosorgo 506) a kukuřice seté (Zea mays, hybrid Kuxxar) v závislosti na
rozdílných hodnotách teploty a dostupnosti vody. Vodní stres byl simulován pomocí roztoků
polyetylenglykolu (PEG 6000) odpovídajícím hodnotám osmotického potenciálu (Ψ, MPa) -0,05 MPa, 0,1 MPa a -0,5 MPa. Kontrolní variantu představovala semena klíčící v destilované vodě (Ψ = 0 MPa).
Klíčení probíhalo v klimaboxu (12 h světlo) při teplotách 10 a 20°C. Cílem práce bylo stanovit
schopnost semen klíčit v podmínkách sníņené dostupnosti vody a určit hodnoty T50. Semena S. bicolor
vykazovala zejména v podmínkách vodního stresu (Ψ = -0,5 MPa, 20°C) vyńńí klíčivost neņ semena Z.
mays. Při teplotě 10°C a Ψ = -0,5 MPa semena obou druhů neklíčila. Hodnota T50 činila při teplotě 20°C
u Z. mays 1,9 dne (0 MPa) a 8,9 (-0,5 MPa) a u S. bicolor 1,6 dne (0 MPa) a 4,3 (-0,5 MPa).
Klíčová slova: čirok obecný, kukuřice setá, semeno, klíčivost, vodní potenciál, PEG 6000
Úvod
Voda je základním faktorem potřebným pro klíčení semen. Je základem pro aktivaci enzymů,
transformaci, translokaci a vyuņití zásobních látek (COPELAND a MCDONALD, 1995). Míru
dostupnosti vody pro semena a rostliny v půdě lze vyjádřit pomocí vodního potenciálu půdy (SWP).
SWP patří společně s teplotou k primárním ekologickým regulátorům klíčení semen (ALVARADO a
BRADFORD, 2002). Z hlediska inhibice klíčení má zásadní význam vztah mezi vodním potenciálem
semen a SWP (COPELAND a MCDONALD, 1995). SPRINGER (2005) uvádí, ņe klíčivost semen a
vzcházivost porostů je výrazně redukována s nárůstem deficitu vodního potenciálu. Významnou roli při
získávání vody z půdy semeny hraje samotný kontakt semene s půdou (WUEST, 2002). Na základě
130
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
vńeobecné závislosti mezi dostupností vody v půdě a klíčivostí semen lze předpokládat, ņe hodnoty
SWP budou ovlivņovat nejen klíčení semen, ale také intenzitu a dobu vzcházení.
V souvislosti s nárůstem pěstebních ploch Sorghum bicolor v České republice je potřebné
specifikovat poņadavky semen S. bicolor na míru dostupnosti vody v půdě v závislosti na teplotě klíčení
s ohledem na podmínky prostředí typické pro území nańeho státu. Zahraniční literární údaje popisují
tyto parametry zejména pro oblasti typické pro pěstování S. bicolor. BRAR a kol. (1992) na základě
modelu vycházejícího z hodnocení ńesti rozdílných teplotních reņimů a tří hodnot matričního potenciálu
(-0,03 aņ -3 MPa) uvádějí, ņe optimální vzcházivost S. bicolor (> 80%) byla stanovena mezi 20 C aņ
30 C a při matričním potenciálu od -0,03 do -0,1 MPa. LOBATO a kol. (2008) hodnotili klíčivost
semen S. bicolor při třech teplotních reņimech (26, 30 a 34°C) a osmi hodnotách osmotického
potenciálu simulovaného pomocí roztoků polyetylenglykolu (0 aņ -0,7 MPa). Nejvyńńí klíčivost semen
byla stanovena při teplotě 30°C ve vńech reņimech dostupnosti vody (0 aņ -0,7 MPa) a pohybovala se 8.
den po uloņení na klíčidlo v rozmezí 96,8 aņ 84 %. PRISCO a kol. (1978) sledovali vliv salinity na
klíčivost semen S. bicolor, kterou simulovali roztoky NaCl a Na2SO4 s hodnotou osmotického
potenciálu -0,2 a -0,4 MPa a ve vodě. Klíčivost semen po 24 h byla nejniņńí při hodnotách osmotického
potenciálu -0,4 MPa a dosahovala hodnot 78,5% (NaCl) a 57% (Na2SO4).
Cílem práce bylo stanovit schopnost semen čiroku obecného klíčit v podmínkách sníņené
dostupnosti vody při niņńích teplotách a určit hodnoty T50. Hodnota T50 dokládá čas, za který vyklíčí
polovina z daného počtu semen (např. ROSSELLÓ a MAYLOR 2002, NECKÁŘ a kol. 2008).
Metodika
V roce 2010 byla v laboratorních podmínkách sledována klíčivost semen čiroku obecného
(Sorghum bicolor (L.) Moennch, odrůda Sucrosorgo 506) a kukuřice seté (Zea mays L., hybrid Kuxxar)
v závislosti na rozdílných hodnotách teploty a dostupnosti vody. Osivo pocházelo z roku 2009. Semena
Z. mays byla pouņita jako referenční druh. Vodní stres byl simulován pomocí roztoků polyetylenglykolu
(PEG 6000) odpovídající hodnotám osmotického potenciálu (Ψ, MPa) -0,05 MPa, -0,1 MPa a -0,5 MPa.
Koncentrace roztoků PEG 6000 pro jednotlivé hodnoty vodního potenciálu byly vypočítány podle
algoritmu navrņeného dle MICHEL a KAUFMANN (1973). Kontrolní variantu představovala semena
klíčící v destilované vodě (Ψ = 0 MPa). Klíčení probíhalo v klimaboxu při střídavém světelném reņimu
(12 h světlo/12 h tma) a při teplotách 10 a 20°C. Kaņdá varianta byla zaloņena v pěti opakováních (30
semen na klíčidle). Klíčivost semen byla hodnocena jako fyziologická, ve 24-hodinových intervalech,
po dobu 21 dní. Za vyklíčená byla povaņována semena s kořínkem dlouhým min. 2 mm. Tato minimální
délka kořínku byla zvolena z důvodu eliminace změny koncentrace roztoků PEG z hlediska spotřeby
vody semeny, přestoņe je při standardních testech klíčení semen doporučována delńí minimální délka
kořínku (např. PAZDERŮ, 2009). Vyklíčená semena byla při odčítání z klíčidla odstraněna. Ke klíčení
byla pouņita klíčidla tvořená Petriho miskou o průměru 150 mm, do které byl dnem vzhůru poloņen
jeden díl Petriho misky o průměru 120 mm. Přes tento díl byl poloņen pruh filtračního papíru (55 x 200
mm), který byl zahnut pod okraj tohoto dílu. Pod pruhem filtračního papíru a nad ním byl umístěn jeden
kruhový filtrační papír kruhového tvaru (průměr 120 mm). Zvětńení prostoru pro uloņení semen na
klíčidle bylo zajińtěno vloņením kruhového prstence o průměru 146 mm a výńce 30 mm, který byl
tvořen plastovou fólií (síla fólie 0,6 mm), mezi spodní a horní díl větńí Petriho misky. Semena byla
ukládána pouze na tu část klíčidla, která byla tvořena trojitou vrstvou filtračního papíru. Do Petriho
misek (150 mm) bylo aplikováno 50 ml roztoku PEG nebo vody. Tento typ klíčidla zajińťoval dobré
zásobování semen vodou po celou dobu experimentu. Kompletní klíčidla byla poté zabalena do
plastikové fólie zamezující výparu vody z Petriho misek. Výsledkem pokusu bylo stanovení skutečné
klíčivosti (%) a vypočtení kalkulované klíčivosti semen (%) za sledované období u hodnocených druhů
a při daných teplotních reņimech a hodnotách Ψ. Pro výpočet kalkulované klíčivosti byl pouņit
modifikovaný algoritmus (NIELSEN a kol., 2004):
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
131
kde y je kalkulovaná klíčivost (%), c a d jsou koeficienty odpovídající spodní a horní limitě, T50 je
čas (dny), kdy se klíčivost semen nachází v inflexním bodě mezi spodní a horní limitou (tj. odpovídá
50 % vyklíčených semen), b je parametr ńikmosti a x je nezávisle proměnná – klíčivost (%). Klíčivost
semen (x, %) byla stanovena na základě procentuálního podílu počtu vyklíčených semen v daném dni
z celkového počtu vyklíčených semen 21. den po uloņení na klíčidla pro danou hodnotu . Koeficienty
c a d odpovídají hodnotám 0 a 100 (% klíčivosti). K výpočtu kalkulované hodnoty klíčivosti y a
parametru T50 byl pouņit program R, verze 2.8.1. Statistické vyhodnocení bylo provedeno pomocí
program STATGRAPHICS®Plus, verze 4.0, metoda ANOVA dle Tukey (α = 0.05).
Výsledky a diskuse
Nejvyńńí hodnoty klíčivosti semen byly vńeobecně stanoveny při teplotě 20°C (tab. 1). Semena S.
bicolor vykazovala zejména v podmínkách vodního stresu (Ψ = -0,5 MPa, 20°C) vyńńí klíčivost neņ
semena Z. mays (tab. 1). Vyńńí klíčivost semen S. bicolor ve srovnání s Z. mays při niņńích hodnotách Ψ
(20°C) je patrná předevńím na základě průměrných hodnot klíčivosti stanovených 2. aņ 5. den po
uloņení na klíčidla (tab. 1, graf 1). Hodnoty klíčivosti pro jednotlivé křivky v grafu 1 vyjadřují průměr
z pěti opakování v rámci varianty. Intervaly spolehlivosti odhadu parametru T50 (95 % spolehlivost) se u
Z. mays pohybovaly v rozmezí 1,83 – 1,89 (0 MPa), 2,28 – 2,33 (-0,05 MPa), 3,32 – 3,50 (-0,1 MPa) a
8,20 – 9,38 (-0,5 MPa), u S. bicolor u daných hodnot Ψ (sestupně) v rozmezí 1,05 – 2,29; 2,18 – 2,29;
2,71 – 2,91 a 4,18 – 4,38. Také při teplotě 10°C vykazovala semena S. bicolor vyńńí hodnoty klíčivosti
ve srovnání s Z. mays. Při niņńí teplotě vńak nebyla zaznamenána klíčivost při nejniņńí hodnotě Ψ
(-0,5 MPa) ani u jednoho z hodnocených druhů.
Tab. 1: Průměrné hodnoty klíčivosti (%) x-tý den po uloţení na klíčidlo stanovené pro hodnocené
druhy v závislosti na teplotě (t, °C) a hodnotě Ψ (MPa). Odlišné indexy u průměrů dokumentují
statisticky průkazné rozdíly mezi průměry v rámci sloupce (hladina významnosti α = 0,05).
t
den
Ψ
(°C) (MPa)
2.
3.
4.
5.
6.
7.
14.
21.
0
0
0
0
9,3
32,7 97,3 b
100 b
10
0
0
0
0
0
1,3
6,0 79,3 b 88,7 b
Z.
-0,05
0
0
0
0
0
0 48,0 a 60,0 a
m
-0,1
0
0
0
0
0
0
0
0
a
-0,5
66,0 c 98,7 c 100 c 100 c 100 b 100 b
100 b
100 b
y 20
0
100 b
100 b
s
-0,05 18,0 b 51,3 b 94,7 c 99,3 c 100 b 100 b
2,0 a 34,0 a 66,0 b 88,7 b 96,0 b 96,7 b 97,3 b 97,3 b
-0,1
0
0 6,0 a 11,3 a 15,3 a 19,3 a 61,3 a 69,3 a
-0,5
0
0
0 14,0 b 52,7 b 82,0 c 98,0 b 98,7 b
S. 10
0
0
0
0 1,3 a 4,0 a 19,3 b 92,0 ab 94,0 ab
b
-0,05
0
0
0
0
0 2,0 a 83,3 a 89,3 a
i
-0,1
0
0
0
0
0
0
0
0
c
-0,5
90,7 c 98,7 c 98,7 b 98,7 b 98,7 b 98,7 b 99,3 bc 99,3 bc
o 20
0
100 c
100 c
l
-0,05 36,0 b 81,3 c 100 b 100 b 100 b 100 b
13,3 a 54,0 b 92,7 b 95,3 b 95,3 b 95,3 b 95,3 ab 96,0 ab
o
-0,1
r
2,0 a 4,7 a 30,7 a 76,0 a 84,7 a 90,0 a 92,7 a 92,7 a
-0,5
132
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Graf 1: Klíčivost semen Z. mays a S. bicolor při teplotě 20°C a hodnotách osmotického potenciálu (0,
-0,05, -0,1 a -0,5 MPa). Hodnota klíčivosti 100% odpovídá počtu semen vyklíčených na klíčidle
21. den.
Na základě průměrných hodnot T50 je patrné, ņe teplota statisticky průkazně ovlivnila termín, kdy
vyklíčilo více neņ 50 % semen z celkového počtu vyklíčených (tab. 2). Hodnoty T50 uvedené v tabulce 2
představují aritmetické průměry hodnot T50 z kaņdého z pěti opakování v rámci varianty. Pokles hodnot
Ψ v rámci teplotního reņimu byl rovněņ spojen s nárůstem hodnot T50. Rozdíly mezi průměrnými
hodnotami T50 v rámci teplotního reņimu byly u hodnocených druhů statisticky průkazné (tab. 2).
V souladu s literárními údaji byla potvrzena schopnost semen S. bicolor klíčit i v podmínkách se
sníņenou dostupností vody při teplotě 20°C (LOBATO a kol., 2008 a BRAR a kol., 1992). Výńe
citované literární zdroje vńak uvádějí, ņe optimální teplota pro klíčení S. bicolor se nachází v intervalu
20 aņ 30 °C. Takto vysoké teploty horní vrstvy půdy vńak nelze v termínu výsevu S. bicolor jako hlavní
plodiny v podmínkách České republiky očekávat. Na základě nańich polních měření, mohou hodnoty
20°C, případně vyńńí, dosahovat jen denní maxima. Vezmeme-li vńak dále v úvahu skutečnost, ņe po
výsevu S. bicolor je půda holá, dochází zde k výrazným rozdílům mezi denním maximem a minimem,
coņ výrazně ovlivņuje průměrnou denní teplotu půdy.
Tab. 2: Průměrné hodnoty T50 (den) stanovené pro hodnocené druhy v závislosti na teplotě a Ψ.
Odlišné indexy mezi průměry dokumentují statisticky průkazné rozdíly mezi průměry (hladina
významnosti α = 0,05). Index před lomítkem určuje homogenitu skupiny v rámci sloupce a index za
lomítkem v řádku.
Ψ (MPa)
Zea mays
Sorghum bicolor
10°C
20°C
10°C
20°C
7,5 a/c
1,9 a/a
5,9 a/b
1,6 a/a
0
9,2 b/c
2,9 ab/a
8,0 b/b
2,2 b/a
-0,05
11,5 c/c
3,4 b/a
9,7 c/b
2,9 c/a
-0,1
8,9 c/b
4,3 d/a
-0,5
Z výsledků patrný pokles klíčivosti S. bicolor při teplotě 10 °C, zejména v prvních sedmi dnech po
uloņení na klíčidlo (tab. 1) potvrzuje vńeobecně známou zkuńenost, o pomalém vzcházení porostů při
nízkých teplotách půdy. Kombinace niņńích teplot a sníņené dostupnosti vody vńak můņe výrazně
negativně ovlivnit vzcházení porostů. Lze spíńe očekávat, ņe pokles teplot bude vyvolán sráņkovými
událostmi, které eliminují nedostatek vody v půdě. Za pozitivní z hlediska zemědělské praxe lze
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
133
povaņovat skutečnost, ņe i při niņńích hodnotách Ψ neklesá výrazně klíčivost, i kdyņ doba potřebná
k vyklíčení semen se prodluņuje. Jednoznačný problém pomalého klíčení a tím i vzcházení je zkrácení
doby vegetace porostu.
Závěr
Na základě doposud provedených experimentů hodnotících vliv míry dostupnosti vody na semena
S. bicolor, které představují pouze dílčí část problematiky řeńené nańím pracovińtěm věnované
problematice pěstování S. bicolor v podmínkách České republiky, nelze vyvozovat obecné závěry.
Přesto předloņené výsledky poskytují důleņité informace pro dalńí výzkum. Jedná se zejména o
sledování klíčivosti při simulování skutečných průběhů teplot a vytvoření rozsáhlých datových souborů
pro modelování vzájemného vlivu teploty a vodního stresu na klíčení jednotlivých odrůd S. bicolor,
které, jak dokládají nańe dílčí experimenty, vykazují rozdílné hodnoty klíčivosti ve výńe uvedených
podmínkách.
Poděkování
Práce vznikla v rámci projektů MŠM 6046070901 a MZe QH82096.
Literatura
ALVARADO V., BRADFORD K.J. (2002). A hydrothermal time model explains the cardinal temperatures for seed
germination. Plant, Cell and Environment, 25, 1061-1969.
BRAR G.S., STEINER J.L., UNGER P.W., PRIHAR S.S. (1992). Modeling sorghum seedling establishment from soil
wetness and temperature of drying seed zones. Agronomy Journal, 84, 905–910.
COPELAND L.O., MCDONALD M.B. (1995). Principles of seed science and technology. New York: Chapman & Hall,
USA. 409 s.
LOBATO A.K.S., OLIVEIRA NETO C.F., COSTA R.C.L., SANTOS FILHO B.G., SILVA F.K.S., CRUZ F.J.R.,
ABBOUD A.C.S., LAUGHINGHOUSE H.D. (2008). Germination of Sorghum Under the Influences of Water
Restriction and Temperature. Agricultural Journal, 3, 220-224.
MICHEL B.E., KAUFMANN M.R. (1973): The osmotic potential of polyethylene glycol 6000. Plant Physiology, 51, 914916.
NECKÁŘ K., BRANT V., NEČASOVÁ M., NOVÁKOVÁ K., VENCLOVÁ V. (2008). Germination of weed species from
Asteraceae family under water deficit conditions. Journal of Plant Diseases and Protection, Special Issue XXI,
267-271.
NIELSEN O.K., RITZ C., STREIBIG J.C. (2004): Nonlinear mixed-model regression to analyze herbicide dose-response
relationships. Weed Technology, 18, 30-37.
PAZDERU, K. (2009). Importance of Germination Energy for Seed Quality Evaluation, In: 9th Scientific and Technical
Seminar on Seed and Seedlings, Prague pp. 56-60.
PRISCO J.T., SOUTO G.F., REBOUÇAS FERREIRA L.G. (1978). Overcoming salinity inhibition of sorghum seed
germination by hydration-dehydration treatment. Plant and Soil, 49, 199-206.
ROSSELLÓ J. A., MAYOL L. (2002). Seed Germination and Reproductive Features of Lysimachia minoricensis
(Primulaceae), a Wild‐ extinct Plant. Annals of Botany, 89, 559-562.
SPRINGER T.L. (2005): Germination and early seedling growth of chaffy-seeded grasses at negative water potential. Crop
Science, 45, 2075-2080.
WUEST S.B. (2002): Water transfer from soil to seed: The role of vapor transport. Soil Science Society of America Journal,
66, 1760-1763.
Contact Address: Ing. Václav Brant, Ph.D. Katedra agroekologie a biometeorologie, ČZU v Praze,
Kamýcká 957, 165 21 Praha 6 – Suchdol, E-mail: [email protected]
134
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
PROJEV VYBRANÝCH ODRŮD BRAMBOR V EKOLOGICKÉM A
KONVENČNÍM PĚSTOVÁNÍ
Performance of Selected Potato Varieties in Organic and Conventional Growing Systems
Jiří Diviš
Zemědělská fakulta JU České Budějovice
Abstract
The potato yield in organic and conventional farming depends on the varieties and quality seed. In
the year 2010 experiment with selected varieties were started in sea level 690 m in organic and
conventional growing. The varieties growing in organic farming achieved lower yield tuber. In the yers
2006 – 2008 experiment with certified potatoes seed and farmer potatoes seed were started in the sea
level 460 m. Certified seed potatoes varieties Rosara, Marabel and Karin showed higher yield. Farmer
seed potatoes varieties Satina and Bionta showed higher yield.
Keywords: potato, variety, certified and farmer seed, organic and conventional growing, yield
Souhrn
Výnos hlíz v konvenčním a ekologickém pěstování brambor závisí na odrůdě a kvalitě sadby.
V roce 2010 byl zaloņen pokus s vybranými odrůdami brambor v nadmořské výńce 620 m
v ekologickém a konvenčním způsobu pěstování. U vńech odrůd v ekologickém pěstování byl dosaņen
niņńí výnos hlíz. V letech 2006 – 2008 byl zaloņen pokus s uznanou a farmářskou (vlastní) sadbou
v nadmořské výńce 460 m. U uznané sadby byl dosaņen vyńńí výnos hlíz u odrůd Rosara, Marabel a
Karin. U farmářské sadby byl dosaņen vyńńí výnos hlíz u odrůd Satina a Bionta.
Úvod
Při pěstování brambor je moņné se setkat se ńirokou nabídkou odrůd domácího a zahraničního
ńlechtění (DOMKÁŘOVÁ, 2004). Rozsáhlé mnoņství odrůd brambor zapsaných ve Státní odrůdové
knize ČR a ve Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin (platný na území států EU) můņe
představovat problém při výběru vhodné odrůdy pro pěstování (PRUGAR, 2008). Při výběru odrůdy je
rozhodující poņadavek trhu (konzum ve slupce, prané hlízy, loupané hlízy, vhodnost na potravinářské
výrobky a výroba ńkrobu) a vlastnosti odrůd (předevńím raný typ) (VOKÁL, 2004). Pro uplatnění
potenciálních vlastností odrůd brambor má mimořádný význam kvalitní sadba (HOUBA, HOSNEDL,
2002).
Mezi hlavní činitele ovlivņující uplatnění výnosového potenciálu zvolené odrůdy v konvenčním
pěstování brambor lze uvést:
- výběr vhodného stanovińtě – pozemku
- nebezpečí eroze
- osevní sled
- kvalitní zpracování půdy
- vyváņená výņiva podle potřeby odrůdy, kvalitní aplikace hnojiv
- kvalitní sadba a její příprava
- regulace zaplevelení
- ochrana proti ńkůdcům
- ekonomická a účinná ochrana proti plísni bramboru.
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
135
Mezi hlavní činitele ovlivņující výnos a výtěņnost hlíz konzumní velikosti v ekologickém
pěstování brambor lze počítat:
- osevní postup a předplodina
- hnojení organickými hnojivy
- kvalitní zpracování půdy na podzim a na jaře
- odrůda a kvalitní sadba
- regulace zaplevelení
- omezení projevu plísně bramboru a mandelinky bramborové.
Pouņití kvalitní sadby je zárukou vyuņití produkčního a kvalitativního potenciálu zvolených odrůd.
KÖLSCH, STÖPPLER (1990) upozorņují, ņe pouņití odrůd nevhodných do reņimu ekologického
pěstování a nekvalitní sadby přináńí znatelné sníņení výnosu. Podle KOVÁČE (2001) je výběr vhodné
odrůdy a poņití kvalitní sadby základ úspěchu pěstování brambor v ekologickém zemědělství. DIVIŃ
(2007) uvádí, ņe pro pěstitele bio-brambor je nejdůleņitějńí sníņení variability výnosu a výtěņnosti
trņních hlíz. ŃVAJNEROVÁ (2009) na základě monitoringu na 36 biofarmách v roce 2009 ze vńech
oblastí ČR zjistila uplatnění 30 odrůd brambor. Nejčastěji biopěstitelé volili odrůdu Karin a Bionta.
Dalńími odrůdami brambor s významným zastoupením byly odrůdy: Adéla, Laura, Magda, Marabel a
Rosara. Dále uvádí, ņe v průměru na těchto biofarmách byla pouņita vlastní přemnoņená sadba
z 56,3 %.
V Ročence ekologického zemědělství v ČR je na základě certifikované produkce a plochy brambor
v EZ dosaņen výnos hlíz v roce 2008 - 14,88 t/ha a v roce 2009 - 16,7 t.ha-1. U konzumních brambor
ostatních byl v ČR dosaņen výnos hlíz v roce 2008 - 25,06 t.ha-1 a v roce 2009 - 25,35 t.ha-1. Při
porovnání průměrného výnosu hlíz v konvenčním a ekologickém pěstování brambor to představuje u
ekologického pěstování pokles výnosu hlíz v roce 2008 o 41,6 % a v roce 2009 o 34,1 %.
Materiál a metody
Cílem zaloņených pokusů bylo zhodnotit jak odrůdy s rozdílnou délkou vegetační doby reagující na
podmínky v ekologickém pěstování výnosem hlíz a výtěņností konzumních hlíz. Dále byl hodnocen
projev uznané a farmářské sadby v EZ. V nadmořské výńce 620 m (Pacovsko) byly v roce 2010
zaloņeny pokusy s vybranými odrůdami brambor, které mají předpoklad uplatnění v EZ. V letech 20062008 v nadmořské výńce 460 m (Volyņsko) byl na ekofarmě hodnocen vliv uznané a farmářské sadby u
vybraných odrůd na výnos hlíz a výtěņnost hlíz konzumní velikosti.
Výsledky a diskuze
V nadmořské výńce 620 m (Pacovsko) byl v roce 2010 u vybraných odrůd hodnocen vliv
pěstitelského způsobu (konvenční, ekologický) na výnos hlíz a podíl hlíz nad 40 mm.
Výsledky potvrdily, ņe u vńech zvolených odrůd v roce 2009 byl v ekologickém způsobu pěstování
dosaņen vyńńí výnos hlíz neņ je průměrný výnos ekologických pěstitelů v ČR roce 2009 (16,7 t/ha).
Výnos hlíz nad 20 t/ha byl dosaņen u odrůd Magda, Adéla, Princes, Madona, Laura, Red Anna, Terka a
Bionta (tab. 1).
V konvenčním způsobu pěstování ve srovnání s průměrným výnosem v ČR v roce 2009 u
konzumních brambor ostatních (25,35 t/ha) byl u vńech zvolených odrůd dosaņen vyńńí výnos. Nejvyńńí
výnos hlíz byl dosaņen u odrůd Madona (53,5 t/ha) Red Anna (52,3 t/ha) a Adéla (48,0 t/ha) (tab. 1).
U velmi raných a raných odrůd brambor je zaznamenána niņńí výnosová deprese v ekologickém
pěstování ve srovnání s odrůdami poloranými. Výńe poklesu výnosu hlíz v ekologickém způsobu
pěstování je významně ovlivněna dosaņeným výnosem v konvenčním pěstování (viz odrůdy Adéla, Red
Anna).
Odrůdy velmi rané dávají předpoklad dosaņení výnosu hlíz a jeho stability, ale tyto odrůdy jsou
doporučeny pro letní a podzimní konzum a nejsou vhodné pro dlouhodobé skladování.
136
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Tab. 1: Výnos hlíz a podíl hlíz nad 40 mm v konvenčním a ekologickém pěstování v roce 2010
Výnos hlíz t.ha-1
Pokles
Podíl hlíz nad 40 mm %
výnosu
Odrůda
v EZ
konvenční
ekologické
konvenční
ekologické
%
Magda (VR)
39,5
25,2
36,2
79,9
70,0
Rosara (VR)
27,3
16,3
40,3
73,9
66,6
Adéla (R)
48,0
21,9
54,4
95,4
71,1
Karin (R)
30,7
19,8
35,5
88,2
79,4
Princes (R)
35,3
21,0
40,5
78,3
69,6
Madona (PR)
53,5
29,0
45,8
87,2
73,9
Laura (PR)
38,5
20,3
43,3
90,7
64,1
Red Anna (PR)
52,3
21,6
58,7
69,1
50,0
Satina (PR)
36,3
16,5
54,4
96,5
93,0
Solara (PR)
34,0
17,0
50,0
74,8
56,5
Terka (PR)
35,5
20,8
41,4
75,0
56,5
Bionta (P)
44,6
25,2
43,5
94,4
67,5
Výnosová deprese vzniklá v ekologickém pěstování vybraných odrůd brambor v roce 2009 je vyńńí
neņ kterou uvádí DIVIŃ (2007) za období 2003 – 2005. Vyńńí výnosová deprese je zaznamenaná u
poloraných odrůd a v průměru tyto odrůdy dosáhly pouze 50 % výnosu dosaņeného v konvenčním
pěstování (tab. 1).
Podíl hlíz nad 40 mm u vńech hodnocených odrůd byl v konvenčním pěstování vyńńí v rozmezí od
3,5 % (odrůda Satina) aņ 24,3 % (odrůda Adéla) ve srovnání s ekologickým způsobem pěstování.
Nejvyńńí podíl hlíz nad 40 mm v ekologickém pěstování brambor byl zjińtěn u odrůdy Satina (93 %) a u
skupiny raných odrůd (73,4 %) (tab. 1).
Předpokladem vyuņití výnosového potenciálu odrůd brambor je pouņití kvalitní sadby.
Z monitoringu ŃVAJNEROVÉ (2009) u 34 ekologických pěstitelů brambor vyplynulo, ņe z více jak 56
% pouņívají vlastní přemnoņenou sadbu. Výsledky z pokusů dosaņených v letech 2006-2008 u
vybraných odrůd brambor s rozdílnou vegetační dobou (tab.) ukazují, ņe při pouņití přemnoņené
vytříděné vlastní sadby dońlo k minimálnímu sníņení výnosu hlíz a u některých odrůd je dosaņen vyńńí
výnos u přemnoņené sadby (tab. 3). Výsledky ÚKZÚZ v roce 2009 (tab. 2) u stejných odrůd při pouņití
přemnoņené sadby ukazují na mírný nárůst výnosu hlíz.
Tab. 2: Výsledky zkoušek ÚKZÚZ – brambory 2009
Odrůda
Výnos hlíz t.ha-1
Magda (VR)
49,74
Rosara (VR)
52,54
Adéla (R)
58,36
Karin (R)
51,76
Madona (PR)
72,57
Laura (PR)
54,70
Red Anna (PR)
60,70
Satina (PR)
60,79
Solara (PR)
56,19
Podíl hlíz nad 40 mm (%)
89,5
90,5
90,4
81,9
83,4
86,2
87,5
86,7
89,7
Zdroj: www. ukzuz.cz
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
137
Tab. 3: Projev uznané a přemnoţené sadby – průměr 2006 – 2008
Odrůda
Výnos hlíz v ekologickém pěstování
Uznaná sadba
Přemnoţená
%
-1
-1
t.ha
sadba t.ha
Rosara (VR)
17,8
17,7
99,4
Marabel (R)
25,7
25,4
98,8
Karin (R)
23,2
21,8
93,9
Satina (PR)
25,1
25,9
103,1
Bionta (P)
21,1
24,3
115,1
ÚKZÚZ
2009
%
105,0
106,5
104,2
100,3
-
Závěr
U zvolených odrůd byla prokázána moņnost jejich vyuņití v ekologickém pěstování brambor.
U vńech odrůd byl dosaņený stejný nebo vyńńí výnos hlíz ve srovnání s průměrným výnosem v roce
2009, který uvádí Ročenka ekologického zemědělství v ČR. V roce 2010 v ekologickém pěstování byl
výrazně vyńńí výnos hlíz dosaņen u odrůd Madona, Magda a Bionta. Pokles výnosu hlíz u zvolených
odrůd v ekologickém pěstování v porovnání s konvenčním byl v roce 2010 od 36,2 % (Magda) do 58,7
(Red Anna). V konvenčním pěstování byla dosaņena v průměru o 15,4 % vyńńí výtěņnost hlíz nad
40 mm.
Nelze předpokládat nárůst zastoupení uznané sadby, která je garancí její kvality při pěstování
brambor. Pro kaņdého pěstitele v ekologickém i konvenčním pěstování brambor, který pouņívá
farmářskou (vlastní) sadbu, to znamená věnovat pozornost porostům „pro pěstování vlastní sadby“,
sklizni, skladování a přípravě sadby před výsadbou. To se následně projeví na minimalizaci vznikajících
rozdílů mezi uznanou a vlastní sadbou.
Poděkování
Výsledky byly získány za finanční podpory projektu NAZV QI 101A184 a MSM 6007665806
Literatura
DIVIŃ J. (2007): Brambory – významná plodina v ekologickém zemědělství. Ekologické zemědělství – sborník konference,
ČZU Praha, s. 127 – 130
DOMKÁŘOVÁ J. (2004): Současná odrůdová skladba brambor. In: Vokál B. a kol.: Pěstování brambor, Agrospoj, Praha, s.
170 – 216
HOUBA M.; HOSNEDL V. (2002): Osivo a sadba. M. Sedláček, Praha, 186 s.
KÖLSCH E.; STÖPPLER H. (1990): Kartoffeln im ökologischen Landbau. KTBL, Darmstadt, 110 s.
KOVÁČ K. a kol. (2001): Ekologické pestovanie zemiakov. Agroservis, Nitra, 102 s.
PRUGAR J. a kol. (2008): Kvalita rostlinných produktů na prahu 3.tisíciletí. Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a. s.,
Praha, 327 s.
ŃVAJNEROVÁ M. (2009): Sledování přirozených toxických látek v produkci brambor z ekologického a konvenčního
způsobu pěstování a získání informací o problémech pěstitelů ekologických brambor. Závěrečná zpráva
interního grantu 1612/09, ZF JU České Budějovice, 14 s.
VOKÁL B. a kol. (2004): Pěstování brambor, Agrospoj, Praha, 261 s.
Contact adress: Doc. Ing. Jiří Diviš, CSc. Katedra rostlinné výroby, ZF JU České Budějovice,
Studenstká 13, 370 05 České Budějovice: E-mail: [email protected]
138
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
VLIV OŠETŘENÍ NA PRODUKCI SADBY V EKOLOGICKÉM
ZEMĚDĚLSTVÍ
Effect of Treatment on Seed Production in Organic Farming
Jaroslav Tomášek1, Petr Dvořák1, Andrea Hlavová 2
1
KRV, 2KEIOP ČZU v Praze
Abstract
The selection and quality of seed is a very important element in growing potatoes organically. A
fundamental requirement of seed is its high biological and seed value. To improve the seed can be used
a few authorized products. In our tests the product PRP-SOL increased yield of seed tubers. The variety
Monika reached the highest yield of seed tubers (21.46 t / ha) and highest average tuber weight. It is
necessary for variety Monika to assure about termination of the vegetation in time. We used measured
chlorophyll to determine the physiological activity of treated crops. The trend of higher chlorophyll
content was detected in the untreated control without mulch and under protective net.
Keywords: seedlings, PRP-SOL, potatoes, yield, protective net
Souhrn
Výběr a kvalita sadby je velmi významným prvkem při pěstování brambor ekologickým způsobem.
Zásadním poņadavkem na sadbu je její vysoká biologická a semenářská hodnota. Pro zlepńení
mnoņitelských porostů je moņné vyuņít několik povolených přípravků. V nańich pokusech přípravek
PRP-SOL zvyńoval výnos sadbových hlíz. Z porovnávaných odrůd (Monika, Red Anna a Jelly) odrůda
Monika dosáhla nejvyńńího výnosu sadbových hlíz (21,46 t/ha) a nejvyńńí průměrné hmotnosti hlíz.
Proto je u odrůdy Monika potřeba dbát na včasný termín ukončení vegetace. Měřený obsah chlorofylu
jsme vyuņily pro zjińtění fyziologické aktivity ońetřených porostů a trend vyńńího obsahu chlorofylu byl
zjińtěn u neońetřené kontroly bez mulče a pod ochrannou sítí.
Klíčová slova: sadba, PRP-SOL, brambory, výnos, ochranná síť
Úvod
Brambory patří vedle řepky, obilovin a dalńích plodin k hlavním a tradičním trņním plodinám
(Číņek, 2009). Plocha brambor pěstovaných v kontrolovaném systému ekologického zemědělství roste,
ale i přesto dosahuje jen 240 ha (2009). Při současné moņnosti pěstovat brambory v biokvalitě se otevírá
otázka potřeby kvalitní a zdravé sadby. V současné době je minimální nabídka certifikované sadby
(Dvořák, 2010). Osivo a sadba představují biologický materiál, který je základem kvality a nositelem
vlastností budoucího porostu. Zásadním poņadavkem na sadbu je její vysoká biologická a semenářská
hodnota (Sychra, 2002).
V systému ekologického zemědělství je nutné vysazovat narańenou sadbu, lépe je vńak pouņívat
sadbu předklíčenou. Porost z předklíčené sadby vzchází rychleji a lépe konkuruje plevelům.
Předkličování sadby zvyńuje fyziologické stáří hlíz, které vede k menńí tvorbě klíčků a stonků, sniņuje
citlivost k virovým chorobám (tzv. rezistence stářím). Dostupnost certifikované sadby je moņné zjistit
na stránkách http://www.ukzuz.cz/Folders/2295-1-Ekologicke+osivo.aspx, včetně výjimky na pouņití
konvenční sadby v případě nedostupnosti sadby.
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
139
Pěstitel (mnoņitel) musí pouņívat pouze certifikovanou sadbu brambor či biobrambor, odpovídající
pro přísluńný stupeņ mnoņení. Pro pěstování sadbových brambor se nejčastěji pouņívá meziřádková
vzdálenost 750 mm a větńí počet jedinců na hektar. Doba sázení se řídí povětrnostními podmínkami,
probíhá nejčastěji v druhé polovině dubna. Pro sázení je vlhkost půdy důleņitějńí neņ její teplota (Vokál,
2004).
Pro biobramboráře jsou největńím problémem při pěstování brambor plíseņ bramboru (Phytophtora
infestans) a výņiva porostů (Finckh et al., 2006). Pro ochranu, podporu růstu a zvýńení
obranyschopnosti rostlin, je moņné v systému EZ pouņít podpůrné biopřípravky. Například vermičaj z
kalifornských ņíņal pouņitelný pro moření osiva a sadby. Sloņení jejich výměńku má pozitivní vliv na
vývoj rostlin a klíčení neboť dle Stumpfa (2006) vermičaj obsahuje huminové kyseliny, růstové
hormony, enzymy, mikroorganismy a aminokyseliny. Pro zajińtění lepńí klíčivosti je vhodný přípravek
Lignohumát B, který se pouņívá k moření semen a cibulí před výsadbou. Výņiva porostů brambor
v ekologickém zemědělství by měla být realizována pokud moņno alespoņ 25% podílem leguminóz a
zbývající část dodáním statkových hnojiv. Hnůj a kompost se pozvolna rozkládají a dodávají potřebné
ņiviny rostlinám narozdíl od kapalných organických hnojiv, která se mineralizují rychleji (Van Delden,
2001; Gruber et al., 2003; Haase et al., 2005).
Metodika
V přesném polním pokusu na výzkumné stanici katedry rostlinné výroby ČZU v Praze Uhříněvsi
byla pouņita biologicky připravená sadba tří odrůd (Monika, Red Anna a Jelly). S předkličováním se
započalo 6 týdnů před plánovanou výsadbou. Pokus byl zaloņen ve třech variantách ońetření sadby,
dvou variantách ońetření při výsadbě (kaņdá ve 3 opakováních): 1. Mořeni Lig 1 (máčení hlíz 5 minut
v 0,02% roztoku Lignohumátu B před předkličováním); 2. Moření Lig 2 (0,02 % roztok Lignohumátu B
aplikovaný na hlízy při výsadbě); 3. Moření Vermi 1 (máčení hlíz 5 minut v 2,5% roztoku vermičaje);
4. PRP-SOL 1 - na klasických hrůbcích (v dávce 300 kg/ha); 5. PRP-SOL – na hrůbcích s mulčovací
textilií (v dávce 300 kg/ha); 6. Ochranná síť - proti kladení a náletu mandelinky bramborové
(Leptinotarsa decemlineata). 7. Kontrola – hrůbky s mechanickou kultivací (bez mulče); 8. Kontrola
s mulčovací textilií (MT). Výsadba hlíz proběhla 20. 4. 2010 na ekologicky certifikované plońe. Hlízy
byly ručně vysázeny (ve sponu 800 x 300 mm), u MT do předem vytvořených otvorů. Toto opatření
bylo pouņito kvůli sníņení tlaku plevelů. Během vegetace byl sledován obsah chlorofylu v horních
listech (10 měření na jednu variantu) jednou týdně chlorofylmetrem Minolta. Pokus byl veden v souladu
s předpisy o Ekologickém zemědělství (EZ). Sklizeņ proběhla 6. září 2010 ručním sběrem hlíz. Při
hodnocení výnosu (15. 9. 2010) byly hlízy roztříděny do velikostních tříd 25-40 mm, 41-55 mm, 56-60
mm a nadsadba nad 60 mm. Zjińtěné hmotnosti hlíz z parcelek byly přepočítány na výnos hlíz pod
trsem. Byly zjińťovány počty hlíz u jednotlivých velikostních tříd (hodnoceno na pokusnou parcelku 15
ks rostlin).
Pokusné varianty byly srovnány s neońetřenou kontrolou (kontrola) a také s neońetřenou kontrolou
na černé mulčovací textílii (kontrola MT). Pro statistické vyhodnocení byla pouņita ANOVA
(v programu SAS 9.1.) a pro podrobnějńí porovnání rozdílů mezi průměry HSD Tukeyho test.
Výsledky a diskuse
Výnos hlíz sadbové velikosti
Při hodnocení výnosu jednotlivých variant byl zjińtěn statisticky průkazně nejvyńńí výnos
sadbových hlíz (hodnocený pod trsem) u varianty ońetřené půdním přípravkem PRP- SOL 1 (na
hrůbcích) a pod ochrannou sítí, kde nebyl významný ņír larev mandelinky bramborové. Ochranná síť
vykazovala také nejvyńńí hmotnost hlíz o velikosti nad 60 mm – nadsadby. Důvodem byla prodlouņená
délka vegetace pod ochrannou sítí o cca 30 dní oproti ostatním variantám. Snahou pěstitelů by měla být
předevńím produkce hlíz sadbové velikosti, která by podle Dvořáka (2007) měla být od 25 do 60 mm.
Moření hlíz přípravky vermičaj a lignohumát (2 týdny před výsadbou) statisticky průkazně sníņilo
140
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
celkový výnos hlíz oproti kontrole. To se shoduje s prací Kurkové (2010), která píńe, ņe pouņití
vermikompostu nemusí mít vliv na růst rostlin. Ņádná z pokusných variant neměla statisticky průkazný
vliv na hmotnost hlíz 25 – 40 mm. Byl zjińtěn trend, ņe pěstování sadbových hlíz na černé mulčovací
textilii je z hlediska výnosu sadbových hlíz výhodnějńí neņ na klasických hrůbcích (výnos u kontroly
MT vyńńí výnos neņ kontrola bez mulče).
Graf 1: Průměrný výnos sadbových hlíz pod trsem podle variant (g).
700
b
hmotnost hlíz v g/trs
600
b
b
abc
400
b
b
abc
500
b
c
abc
abc
bc
ab
a
b
a
300
c
c
bc
a
a
a
bc
bc
nad 60 mm
56-60 mm
41-55 mm
25-40 mm
a
b
bc
200
100
a
a
a
a
a
0
Moreni
Vermi
Moreni
Lig 1
Kontrola
Moreni
Lig 2
PRP-SOL Kontrola
MT
síť
PRP-SOL
1
varianta
a,b,c - rozdíly mezi průměry (u téņe velikostní frakce) označené stejným písmenem jsou statisticky nevýznamné
Nevětńího počtu hlíz nadsadbové velikosti (nad 60 mm) bylo statisticky významně docíleno na
variantě síť, kde díky delńí vegetační době hlízy narostly do větńích rozměrů. Statisticky významně větńí
počet hlíz 41-55 byl na variantě PRP-EBV na klasických hrůbcích (graf 2). Aplikace přípravků neměla
vliv na velikostní třídění hlíz 25-40 mm, 56-60 mm a na velikostní třídu nad 60 mm.
Graf 2: Průměrný počet sadbových hlíz na variantu (15 ks rostlin)
160
140
a
120
a
a
a
a
100
počty hlíz
a
a
bc
80
a
b
bc
a
bc
bc
nad 60 mm
bc
bc
56-60 mm
41-55 mm
60
25-40 mm
40
a
a
a
a
a
a
20
a
a
0
Moreni
Vermi
Moreni
Lig 1
Kontrola
Moreni
Lig 2
PRP-SOL Kontrola
MT
síť
PRP-SOL
1
varianta
a,b,c - rozdíly mezi průměry (u téņe velikostní frakce) označené stejným písmenem jsou statisticky nevýznamné
Vliv odrůdy
Monika je velmi raná odrůda s rychlejńím počátečním růstem a tím v podmínkách ekologického
zemědělství lépe konkurovala plevelům, coņ potvrzuje i Hradil (2007). Vokál (2004) uvádí, ņe
průměrná hmotnost sadbové hlízy by se měla pohybovat v rozmezí 30 – 80 g, coņ bylo v pokusu
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
141
docíleno. Statisticky významně větńí velikost sadbových hlíz byla nalezena u odrůdy Monika a Red
Anna (tab. 1). Odrůda Red Anna vykazovala nejniņńí průměrnou hmotnost hlíz, ale i tak svojí váhou
neklesla pod poņadovaný limit.
Tabulka 1: Výnos sadbových hlíz na hektar a průměrná hmotnost sadbové hlízy podle odrůdy
Odrůda
Monika
Red Anna
Jelly
Výnos sadbových
hlíz (t/ha)
21,46 a
12,63 b
12,62 b
Prům. hmotnost 1
sadbové hlízy (g)
52,99 a
38,83 b
47,23 a
a, b: rozdíly mezi průměry označené stejným písmenem jsou statisticky nevýznamné
Při sledování obsahu chlorofylu v listech v období mezi 22. 6. a 27. 7. (graf 3) neměla ņádná
pokusná varianta statisticky průkazný vliv na obsah chlorofylu. Byl zjińtěn trend vyńńího obsahu
chlorofylu na kontrole (na klasických hrůbcích bez mulče). V termínu 27. 7. se sníņil obsah chlorofylu
z důvodu postupného dozrávání porostů a celkového sníņení vitality rostlin na variantě kontrola
způsobené sníņenou asimilační plochou ņírem mandelinky bramborové. Porosty nakryté ochrannou sítí
vykazovaly větńí obsah chlorofylu neņ ostatní varianty (10. 8. průměrně 32,6 SPAD), kdy ostatní
porosty nebyly jiņ měřitelné z důvodu ukončení vegetace kombinací faktorů ņíru mandelinky
bramborové a napadení natě plísní bramboru.
Graf 3: Vývoj mnoţství chlorofylu v listech během vegetace podle varianty
43
41
39
Moreni vermi
SPAD
37
Moreni Lig 1
Moreni Lig 2
35
Kontrola
33
Kontrola MT
PRP-SOL
31
síť
29
27
25
22.6.
28.6.
7.7.
13.7.
20.7.
27.7.
datum
Závěr
Biozemědělci by měli pěstovat jen zdravou a certifikovanou sadbu. Vzhledem k tomu, ņe někdy
nebývá dostatek certifikované sadby, je moņné vyuņít sadbu farmářskou či sadbu konveční. Při
pěstování farmářské sadby je moņné vyuņít pomocného půdního přípravku PRP-SOL, který zvyńoval
výnos sadby u velikosti hlíz 40 – 55 mm a celkově vykazoval největńí výnos. Dále bylo vysokého
výnosu docíleno pouņitím ochranné sítě (původně pouņité proti kladení mandelinky bramborové), která
měla statisticky průkazně vyńńí výnos neņ kontrola. Také pouņití mulčovací textilie zvýńilo výnos a
mohlo by být pro pěstování sadbových brambor výhodnějńí i z hlediska menńího tlaku plevelů.
Výběr odrůdy je při ekologickém pěstování klíčovou částí pěstitelské technologie. Velmi raná
odrůda Monika v podmínkách EZ dokázala rychleji narůst a zajistit tak větńí hlízy před výskytem plísně
bramboru. Proto Monika dosáhla větńího výnosu a větńí průměrné hmotnosti 1 hlízy neņ odrůdy Red
Anna a Jelly.
142
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Ońetření sadby (Lignohumátem B a vermičajem), tak přípravky aplikované při výsadbě (PRP-SOL
a Lignohumát B) neměly výrazný vliv na obsah chlorofylu v listech. Naopak byl zjińtěn trend vyńńího
obsahu chlorofylu na kontrolní variantě bez ońetření a při pouņití ochranné sítě. Moření přípravky
Lignohumát B a vermičaj 2 týdny před výsadbou mělo statisticky významně negativní efekt pro celkový
výnos hlíz.
Poděkování
Tato publikace vznikla za podpory MŠMT výzkumného záměru MSM 6046070901 a
projektu MZe NAZV QH 82149.
Literatura
DVOŘÁK, P., HAMOUZ, K. (2007). Vliv velikosti sadby na výnos raných brambor, Osivo a sadba: II. odborný a vědecký
seminář, ČZU. s.100-104, ISBN 978-80-213-1610
HRADIL, R. (2007) Biobrambory: jak ekologicky vypěstovat kvalitní brambory 1. vyd. Olomouc: Bioinstitut, 23 s. ISBN
978-80-87080-10-8
VOKÁL, B. (2004). Technologie pěstování brambor; 1. vyd. Praha : Ústav zemědělských a potravinářských informací. 91 s.
ISBN 80-7271-155-5, s. 24-30
STUMPF, W. (2006). Biologisches Pflanzenstärkungsmittel BIQ punktet mit hervorragenden Untersuchungsergebnissen im
Vergleich zu anderen Düngern. Pressinformation
FINCKH, M. R. (2006) Schulte-Geldermann, E.; Bruns, C. Challenges to Organic Potato Farming: Disease and Nutrient
Management. Potato Research, 49: 27–42, DOI 10.1007/s11540-006-9004-3
GRUBER, H.; THAMM, U.; MICHEL, V. (2003). Effektive Nutzung des Leguminosenstickstoffs in der Fruchtfolge
(Effective use of Legume Nitrogen in the Crop Rotation). Ökol Landbau, 127:29–31
HAASE, T.; SCHÜLER, C.; KÖLSCH, E.; HAASE, N.,U. (2005). Einfluss von Dungung und Sorte auf Ertrags- und
Qualitätsparameter von Verarbeitungskartoffeln im Ökologischen Landbau. In: Heß J, Rahmann G (eds) Ende
der Nische. Beiträge zur 8. Wissenschaftstagung zum Ökologischen Landbau, 1–4 March 2005, Kassel. Kassel
University Press, s. 51–54.
KURKOVÁ, M. (2010) Posouzení moņnosti vyuņití vermikompostu a nanoņeleza pro zemědělskou revitalizaci
kontaminovaných pozemků. Diplomová práce, KEIOP, FŅP, Praha
VAN DELDEN, A. (2001). Yield and growth of potato and wheat under organic N-Management. Agronomy J, 93:1370–
1385
Contact Address: Ing. Jaroslav Tomášek, Katedra rostlinné výroby FAPPZ, Česká zemědělská
univerzita v Praze, 165 21 Praha - Suchdol, e-mail: [email protected]
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
143
OCENA JAKOŚCI PLONU PRZY RÓŻNYCH TECHNOLOGIACH
UPRAWY ZIEMNIAKA
The Evaluation of the Quality of Crop near the Various Technologies of Cultivation of the
Potato
Maria Pytlarz-Kozicka
Uniwersytet Przyrodniczy we Wrocławiu
Abstract
The field and laboratory investigation of yield and the tubers quality of three potato varieties from
the various technologies of cultivation was conducted in the station Experimental Pawlowice near
Wroclaw in the years 2008-2010. Field trials were randomized. The systems of growing (conventional
and organic) and influence of three varieties Oman, Tetyda and Zagloba were studied in three year
investigation. Results show that growth and development of plants and paralysis mushroom diseases
depend both on varieties and the growing technology. There were higher starch and dry mass content
after using of higher doses of mineral fertilizer and after chemical protection in the conventional
system.
Keywords: technologies of cultivation, variety.
Souhrn
W latach 2008-2010 w Stacji Doświadczalnej Pawłowice koło Wrocławia przeprowadzono badania
polowe i laboratoryjne wysokości i jakości plonów trzech odmian ziemniaka przy różnych
technologiach uprawy. Doświadczenie założono metodą split-plot. Badanymi czynnikami były systemy
uprawy – konwencjonalny i ekologiczny oraz odmiany ziemniaka: Oman, Tetyda i Zagłoba. Trzyletnie
badania wykazały, że wzrost i rozwój roślin oraz porażenie chorobami grzybowymi zależały od
właściwości odmianowych i technologii uprawy. Uzyskane plony handlowe, skrobi i suchej masy
wyższe były przy zastosowaniu wyższego nawożenia mineralnego i ochrony roślin w systemie
konwencjonalnym.
Uvod
Uprawa ekologiczna jest coraz bardziej popularyzowana, jako alternatywa dla rolnictwa
konwencjonalnego – sposobu gospodarowania ukierunkowanego na maksymalizację zysku, którą
uzyskuje się w wyspecjalizowanych gospodarstwach, stosujących technologie produkcji oparte na
dużym zużyciu środków produkcji i małych nakładach (Sawicka B., Kuś J 2000). Rolnictwo
ekologiczne jest odpowiednikiem dążeń konsumentów, dostarczając im zdrową, naturalną żywność, bez
nadmiernej chemicznej ingerencji (Kuś 2005, Stalenga J. 1998). Zdaniem ekologów ziemniak jest jedną
z najtrudniejszych gatunków do uprawy w systemie ekologicznym. Trudność uprawy wynika
z zagrożenia przez rozwój chwastów a także przez agrofagi. Za uprawą ekologiczną przemawiają
jednak względy ekonomiczne, przyrodnicze i płodozmian (Prośba-Białczyk 2002). Wielu rolników nie
osiąga jednak optymalnej jakości plonów, stąd też dokładna znajomość wymogów jakościowych
ziemniaków odnośnie konkretnego ich przeznaczenia i użytkowania jest sprawa bardzo ważną. Jakość
powinna być zawsze decydującym argumentem dla rolników, którzy ziemniaki jadalne sami
wprowadzają na rynek (Rytel, Lisińska, Pytlarz-Kozicka 2008.).
144
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Materiál a metody
Badania polowe przeprowadzono w latach 2008 – 2010 w Rolniczym Zakładzie Doświadczalnym
w Pawłowicach. Doświadczenie dwuczynnikowe założono metodą split–plot w trzech powtórzeniach.
Badano dwa czynniki, którymi były:
I. Systemy uprawy:
-ekologiczny – nawożenie tylko organiczne odchwaszczanie mechaniczne, ochrony roślin
środkami dozwolonymi w uprawach ekologicznych,
-konwencjonalny – nawożenie mineralne N:P:K (160:120:180) oraz chemiczna ochrona roślin z
wykorzystaniem pestycydów,
II. Odmiany – Oman - wczesna, Tetyda – średnio wczesna, Zagłoba - późna.
Tab. 1: Zabiegi stosowane na doświadczeniu.
System uprawy
Ekologiczny
Konwencjonalny
Wyszczególnienie
Użyźniacz glebowy
Mocznik 46% 160 kg.ha-1
Nawożenie
2x w dawce 3 l.ha-1
Superfosfat 40% 120 kg.ha-1
-1
Superfosfat 40% 90 kg.ha
Sól potasowa 60% 180 kg.ha-1
Sól potasowa 60% 130 kg.ha-1
Chemiczne:
Odchwaszczanie
Mechaniczne
Afalon 50WP 2 kg ∙ ha-1
Targa Super 05 EC 3l ∙ ha-1
Agricolle 3 l.ha-1 w 1000 l
Fastac 100 EC – 0,1 l ∙ ha-1
Insektycydy
cieczy
Bancol 50 WP – 0,4 l ∙ ha-1
larwy biedronek i złotooka
Altima 500 SC – 0,4 l.ha-1
2x Miedzian 50 WP
Curzate M 72,5 WP– 2 kg.ha-1
-1
Fungicydy
w dawce 3 kg.ha
2x Bravo 500 S.C. – 3 l.ha-1
2x Tattoo 550 SC – 3 l.ha-1
Miedzian 50 WP – 4 kg.ha-1
W okresie wegetacji wykonywano obserwacje wzrostu i rozwoju roślin. Monitorowano również
stan zachwaszczenia oraz porażenia roślin chorobami. Po zaschnięciu naci ziemniaki wykopano przy
użyciu kopaczki elewatorowej jednorzędowej, a następnie zebrano ręcznie. Po zbiorze bulwy zważono
w celu obliczenia plonów. Następnie pobrano próby po około 6 kg do oznaczenia zawartości skrobi za
pomocą wagi Reimanna – Parowa, struktury plonu i masy przeciętnej bulwy. Z każdej frakcji pobrano
próby o wadze ok. 0,5 kg w celu oznaczenia suchej masy. Bulwy pocięto na szatkownicy, a z uzyskanej
miazgi pobrano po trzy 100-gramowe próbki, które wstępnie suszono w temperaturze 60°C, a następnie
przez 5 godzin w temperaturze 105°C. Tak wysuszone próbki połączono kombinacjami i zmielono.
Ponadto pobrano z każdego poletka po 10 bulw do oznaczenia ciemnienia miąższu oraz oceny
organoleptycznej.
Wyniki badań opracowano statystycznie metodą analizy wariancji dla doświadczeń
dwuczynnikowych założonych metodą podbloków. Istotność wpływu badanych czynników poddano
analizie wariancji na podstawie testu F przy poziomie istotności α = 0,05.
Výsledky
Badania przeprowadzono na glebie lekkiej, wytworzonej z piasku słabo gliniastego, zaliczanej do
kompleksu żytniego bardzo dobrego, klasy botanicznej IV b. Gleba charakteryzowała się odczynem
lekko kwaśnym. Zawartość potasu była bardzo wysoka, fosforu - średnia, magnezu - wysoka.
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
145
Warunki pogodowe w latach badań były zmienne w zależności od roku. Najkorzystniejsze warunki
pogodowe w okresie wegetacji ziemniaków były w roku 2009, najmniej korzystne natomiast w roku
2010.
Rozwój roślin zależał od odmiany i roku badań. Najkrótszym okresem wegetacji charakteryzowała
się Odmiana Oman – średnio w latach badań 103 dni, najdłuższym Odmiana Zagłoba – 132 dni (tab. 2).
Tab. 2: Okresy w rozwoju ziemniaka (liczba dni). Średnia dla lat 2008-2010.
Odmiana - liczba dni
Okresy rozwoju t
Sadzenie – początek wschodów
Początek wschodów – koniec
wschodów
Koniec wschodów –
formowanie pędów
Formowanie pędów – początek
pąkowania
Początek pąkowania - koniec
pąkowania
Początek kwitnienia – koniec
kwitnienia
Koniec kwitnienia – początek
zasychania naci
Początek zasychania naci –
koniec zasychania naci
Długość okresów wegetacji
(liczba dni)
Oman
Tetyda
Zagłoba
17
21
17
4
4
4
10
6
13
15
22
12
7
8
6
9
4
19
8
3
9
43
45
52
103
113
132
Wykres 2. – Wysokość roślin, średnie dla systemów uprawy. Średnia dla lat 2008-2010
146
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Wysokość roślin (wykres 1) badanych odmian w początkowym okresie wzrostu była zbliżona w
obu systemach uprawy. Wraz z rozwojem roślin różnica we wzroście ziemniaków była coraz większa
na korzyść obiektów uprawianych w systemie konwencjonalnym i wahała się od 2 cm na początku
czerwca do 10 cm w drugiej dekadzie lipca.
W okresie wegetacji prowadzono obserwacje zachwaszczenia, porażenia roślin chorobami i
szkodnikami. Większe zachwaszczenie zanotowano na obiektach w systemie ekologicznym, gdzie nie
stosowano chemicznej ochrony roślin, chwasty usuwano mechanicznie bądź ręcznie. Obiekty te
zachwaszczone były głównie perzem właściwym (Agropyron repens) oraz w niewielkim stopniu iglicą
(Erodium cicutarium).
Stonka ziemniaczana (Leptinotarsa decemlineata) na doświadczeniu występowała sporadycznie,
nieco więcej owadów obserwowano na obiektach z uprawą z uprawą ekologiczną.
Stopień porażenia roślin zarazą ziemniaka (Phytophthora infestans (tab. 3) zależał od odporności
badanych odmian, ochrony chemicznej oraz daty obserwacji.
Tab. 3: Stopień porażenia roślin zarazą ziemniaka w skali 1- 9. Średnia dla lat 2008-2010
Data obserwacji
System uprawy
Ekologiczny
Konwencjonalny
-
Odmiana
Oman
Tetyda
Zagłoba
22-25.06
07-10.07
14-18.07
22-30.07
7,3
9,0
8,0
8,0
8,5
5,7
7,7
5,5
7,0
7,5
4,7
5,7
4,0
5,5
6,5
1,3
4,7
2,5
3,0
4,5
9 – rośliny zdrowe, 1 – rośliny całkowicie porażone (zaschnięte)
9 - healthy plants, 1 - the plant paralyses entirely (dry)]
Najsilniejszemu porażeniu zarazą ziemniaka uległa odmiana Oman (pod koniec wegetacji średni
stopień porażenia wynosił 2,5), bardziej odporna była odmiana Tetyda (średni stopień porażenia pod
koniec wegetacji - 3,0), natomiast najmniejszemu porażeniu ulegały ziemniaki odmiany Zagłoba
(stopień porażenia 4,5). Porównując systemy uprawy, intensywniej zaraza ziemniaka wystąpiła na
obiektach z uprawą ekologiczną. Średni stopień porażenia ziemniaków pochodzących z uprawy
ekologicznej wynosił 4,75, natomiast dla ziemniaków uprawianych metodą konwencjonalną – 6,8.
Negatywny wpływ choroby nasilał się wraz z czasem – pod koniec kwitnienia większość roślin na
doświadczeniu była zdrowa, natomiast w czasie późniejszych obserwacji stwierdzono nasilone objawy
zarazy ziemniaka mimo intensywnej ochrony na obiektach uprawianych w systemie konwencjonalnym.
Tab. 4: Plon bulw, masa bulwy, % zawartość skrobi i suchej masy [t.·ha-1]. Średnie dla lat 2008-2010
System uprawy
Odmiana
Plon bulw
Masa bulwy
% skrobi
% suchej
masy
Ekologiczny
21,5
69,7
13,9
19,5
Konwencjonalny
24,1
72,9
13,5
19,1
NIR - (α = 0,05)
2,06
2,11
r. n.
r. n.
Oman
15,6
66,6
14,1
20,1
Tetyda
20,6
70,8
13,8
20,0
Zagłoba
32,3
76,5
13,3
17,8
NIR - (α = 0,05)
3,91
3,82
r. n.
r. n.
Uzyskane plony bulw (tab. 4) były niskie. Przyczyniły się do tego niekorzystne warunki pogodowe
w okresie badań, przede wszystkim bardzo wysoka temperatura i niedostateczna ilość opadów w
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
147
okresie intensywnego wzrostu roślin. Wyższe plony uzyskano na obiektach z uprawą w systemie
konwencjonalnym. Porównując plonowanie odmian najwyższe istotnie plony uzyskała późna odmiana
Zagłoba 32,3 t.ha-1, a najniższe wczesna odmiana Oman 15,6 t·ha-1. Wyższą masę bulwy odmiany
uzyskały na obiektach z uprawą konwencjonalną, natomiast nieco wyższa zawartość skrobi i suchej
masy była na obiektach uprawianych w systemie ekologicznym. Z badanych odmian, odmiana Zagłoba
charakteryzowała się najwyższą masą bulwy, a najniższą zawartością skrobi i suchej masy.
Wyniki oceny organoleptycznej (tab. 5) poszczególnych wyróżników jakości zależały od cech
genetycznych badanych odmian oraz systemów uprawy. Nieco lepsze wyniki u badanych odmian
uzyskano na obiektach z uprawą ekologiczną przy ocenianiu zapachu, barwy i smaku. Pod względem
zapachu najwyższy wynik uzyskano u odmiany Tetyda, natomiast pod względem smaku najlepiej
wypadła odmiana Oman.
Tab. 5: Wyniki oceny organoleptycznej. Średnia dla lat 2008-2010
Wyróżniki jakości
Odmiana
Tetyda
Oman
Zagłoba
Zapach [1-4]
E
1,5
K
2,3
E
1,9
K
2,5
E
1,5
K
2,1
Barwa miąższu [1-4]
2,2
2,0
2,2
2,0
2,1
2,0
Smak [1-4]
2,0
2,6
2,0
2,5
1,6
2,3
E – system ekologiczny, K - system konwencjonalny
E - ecological system, K - the conventional system
Ciemnienie miąższu surowego i po ugotowaniu mierzono w skali Duńskiej po 1 i po 4 godzinach
(tab. 6). Wyższe ciemnienie wykazano dla bulw surowych niż po ich ugotowaniu. Ciemnienie zarówno
po 1 jak i po 4 godzinach zależało od właściwości odmianowych oraz od wysokości nawożenia
azotowego. Najmniej ciemniały bulwy badanych odmian uprawianych w systemie ekologicznym, gdzie
nie stosowano nawożenia mineralnego oraz u odmiany Tetyda. Na intensywność ciemnienia wpływało
również gotowanie. Po ugotowaniu bulw ciemnienie było nieznaczne w porównaniu do bulw surowych.
Ciemnienia bulw surowych w zależności od systemu uprawy przyjmowało wartości po 1 godz. od
4,5-,67 a po 4 godz. 5,67-6,50, natomiast bulw ugotowanych po 1 godz. 1,06–1,15 a po 4 godz.
1,09-1,19.
Tab. 6. Ciemnienie miąższu surowego i po ugotowaniu – skala Duńska (1 –9). Średnia dla lat 20082010
System uprawy
Odmiana
Miąższ surowy
Po ugotowaniu
Po 1 godz.
Po 4 godz.
Po 1 godz.
Po 4 godz.
Ekologiczny
-
4,50
5,67
1,06
1,09
Konwencjonalny C
NIR (α = 0,05)
-
4,67
6,50
1,15
1,19
0,09
0,22
r. n.
r. n.
-
Oman
5,5
7,0
1,13
1,18
-
Tetyda
3,0
4,5
1,11
1,15
-
Zagłoba
5,2
6,8
1,19
1,22
0,13
0,36
r. n.
r. n.
NIR (α = 0,05)
148
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Závěr
Niekorzystny rozkład opadów oraz wysokie temperatury w okresie wegetacji wpłynęły
niekorzystnie na plonowanie badanych odmian.
Długość okresu wegetacji zależała od cech genetycznych badanych odmian oraz warunków
wegetacji.
Większe zachwaszczenie oraz porażenie roślin zarazą ziemniaka obserwowano na obiektach z
uprawą w systemie ekologicznym.
Uzyskane plony bulw były niskie, wyższe plony ogólne uzyskano na obiektach z uprawą w
systemie konwencjonalnym. Najwyższe istotnie plony ogółem, uzyskała późna odmiana Zagłoba, a
najniższe wczesna odmiana Oman.
Procentowa zawartość suchej masy i skrobi w bulwach była wyższa na obiektach z uprawą
ekologiczną.
Wyniki oceny organoleptycznej zależały od cech genetycznych badanych odmian i systemu
uprawy. Nieco lepsze wyniki u badanych odmian uzyskano na obiektach z uprawą ekologiczną przy
ocenianiu zapachu, barwy i smaku.
Ciemnienie miąższu surowego i po ugotowaniu zależało od właściwości odmianowych oraz od
nawożenia azotowego. Najmniej ciemniały bulwy uprawiane w systemie ekologicznym, oraz u odmiany
Tetyda. Na intensywność ciemnienia wpływało również gotowanie. Po ugotowaniu bulw ciemnienie
było nieznaczne w porównaniu do bulw surowych.
Literatura
KUŚ J. 2005: Ekologiczne podstawy integrowanej produkcji roślinnej. Mat. Szkol. IUNG Puławy, 101-108
Lista opisowa odmian. Rośliny rolnicze. 2005,2007,2008. COBORU. Słupia Wielka.
PROŚBA-BIAŁCZYK U. 2002. Uprawa ziemniaka z uwzględnieniem aspektów rolnictwa ekologicznego. Zesz. Prob. Post.
Nauk. Rol. z 489: 33-45.
RYTEL E., LISIŃSKA G, PYTLARZ-KOZICKA M. 2008. Wpływ sposobu uprawy na jakość konsumpcyjną ziemniaka.
Zesz. Prob.. Post. Nauk. Rol. z. 530: 259-269.
SAWICKA B., KUŚ J 2000. Plon i jakość ziemniaka w zależności od systemu produkcji. Pamiętnik Puławski- Materiały
Konferencyjne., Zeszyt 120; 379-389.
STALENGA J. 1998. Jakość ziemiopłodów w rolnictwie ekologicznym. Fragm. Agron. 4(60): 88-101.
Contact Address: Dr hab. Maria Pytlarz-Kozicka, Katedra Szczegółowej Uprawy Roślin, Uniwersytet
Przyrodniczy we Wrocławiu, Wrocław University of Environmental and Life Sciences, 50-363 Wrocław,
pl. Grunwaldzki 24A, e-mail: [email protected]
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
149
KLÍČIVOST A VITALITA OSIVA VYBRANÝCH DRUHŮ JARNÍCH
OBILNIN VE VZTAHU K VÝNOSU V EKOLOGICKÉM
ZEMĚDĚLSTVÍ
Seed Germination and Vigor of Chosen Species of Spring Cereals in Relation to Yield in
Organic Farming
Hana Honsová1, Ivana Capouchová1, Zdeněk Stehno2, Petr Konvalina3,
Evţenie Prokinová1, Radovan Chaloupský 1, Ladislav Bláha2
1
ČZU v Praze
2
VÚRV Praha – Ruzyně v.v.i.
3
ZF JČUv Českých Budějovicích
Abstract
The effect of the seed quality on the field emergence rate and yield of grain in organic farming
system was evaluated in laboratory and field experiments with the five species of spring cereals. Field
experiments were carried out in 2010 at two experimental localities - experimental station of the CULS
Prague in Uhříněves and Crop Research Institute in Prague-Ruzyně. There were determined differences
between evaluated seed categories – organic certified seed, farmer seed from better and worse soilclimatic conditions, conventional seed. Markedly higher yields were achieved at locality Uhříněves,
where improving preceding crop was used. In comparison of the seed categories it was proved, that the
farmer seed from better growing conditions is able to achieve almost the same results regarding seed
quality and obtained yields as certified seed. On the other hand, farmer seed from the worse growing
conditions achieved worse results in most of evaluated parameters.
Keywords: spring cereals, organic farming, seed, germination, weight of thousand seed, emergence,
yield
Souhrn
V laboratorních a polních pokusech s pěti druhy jarních obilnin byl testován vliv kvality osiva na
polní vzcházivost a výnos v ekologickém systému hospodaření. Polní pokusy byly zaloņeny v roce 2010
na Výzkumné stanici v Praze-Uhříněvsi a ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v.v.i. V pokusech
byly zjińtěny rozdíly mezi porovnávanými kategoriemi osiva – certifikovaným ekologickým,
farmářským ekologickým z lepńích půdně-klimatických podmínek, farmářským ekologickým z horńích
půdně-klimatických podmínek a konvenčním. Výrazně vyńńích výnosů bylo dosaņeno v Uhříněvsi, kde
byla pouņita zlepńující předplodina. Při porovnávání kategorií osiva se ukázalo, ņe se farmářské osivo
získané z lepńích pěstitelských podmínek můņe z hlediska kvality osiva i dosaņených výnosů vyrovnat
osivu certifikovanému. Farmářské osivo z horńích pěstitelských podmínek naproti tomu dosáhlo ve
větńině sledovaných parametrů horńích výsledků.
Klíčová slova: jarní obilniny, ekologické pěstování, osivo, klíčivost, HTS, vzcházivost, výnos
Úvod
Kvalita osiva má rozhodující podíl na dosaņené polní vzcházivosti a následně se můņe odrazit i
v konečném výnosu. Při jejím stanovení se standardně vyhodnocuje čistota, hmotnost tisíce semen a
laboratorní klíčivost.
150
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Větńí vypovídací schopnost o kvalitě osiva má vitalita, která se zjińťuje různými nestandardními
metodami. K nim patří Hiltnerův test, kdy semena vzcházejí z určité hloubky v cihlové drti nebo v písku
(Houba, Hosnedl, 2002). Tímto testem se stanoví laboratorní vzcházivost. Vzorky se stejnou klíčivostí
mohou vykazovat rozdílnou vitalitu, jak dokazuje řada autorů.
Vitalita osiva nejvíce ovlivņuje výnos u plodin s malou autoregulační schopností setých na přesnou
vzdálenost. V případě obilnin, které disponují velkou kompenzací výnosových prvků, se podíl vitality
osiva na výnosu odráņí méně.
Jak uvádějí někteří autoři, u obilnin ovlivņuje vitalita předevńím rychlost vzcházení a následně i
intenzitu odnoņování (Perry, 1980, Gan a kol., 1992 in Hosnedl 2009). Vitalita osiva můņe v konečném
důsledku ovlivnit počet plodných stébel a výnos.
Metodika
V laboratorních pokusech s pěti druhy jarních obilnin se zjińťovaly vybrané parametry osiva hmotnost tisíce semen, energie klíčení, laboratorní klíčivost, energie vzcházení a laboratorní
vzcházivost. V pokusech bylo hodnoceno osivo pńenice seté, ječmene setého, ovsa setého, ovsa nahého
a pńenice dvouzrnky sklizené v roce 2009.
U pńenice seté se posuzovaly odrůdy SW Kadrilj a Vinjett, u ječmene setého Pribina a Xanadu, u
ovsa setého Vok a Neklan, u ovsa nahého Izák a Saul a u pńenice dvouzrnky odrůda Rudico. Pro
hodnocení kvality bylo pouņito osivo ekologické certifikované, ekologické farmářské z lepńích půdněklimatických podmínek, ekologické farmářské z horńích půdně-klimatických podmínek a pro srovnání i
osivo konvenční (nemořené).
Biologické laboratorní testy byly zakládány ve čtyřech opakováních. Laboratorní test klíčivosti
probíhal v navlhčeném skládaném filtračním papíru při teplotě 20 oC. Energie klíčení byla stanovena po
čtyřech dnech a klíčivost po osmi dnech.
U laboratorní vzcházivosti, která probíhala v navlhčeném křemičitém písku při teplotě 15 oC, se po
sedmi dnech vyhodnotila energie vzcházení a po čtrnácti dnech laboratorní vzcházivost.
Hmotnost tisíce semen (HTS) byla stanovena odpočítáním dvakrát 500 obilek na automatickém
fotoelektronickém počítadle a jejich zváņením. Jestliņe byl rozdíl obou stanovení větńí neņ 10 %, bylo
nutno odpočítání obilek opakovat.
Hodnocené osivo bylo v roce 2010 pouņito pro zaloņení přesných polních maloparcelkových
pokusů, vedených v ekologickém systému hospodaření na pokusných plochách Výzkumné stanice
katedry rostlinné výroby ČZU v Praze – Uhříněvsi a Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i.,
v Praze – Ruzyni. Pokusné plochy obou lokalit jsou certifikovány pro vedení polních pokusů
v ekologickém zemědělství. V polních pokusech se vyhodnocovala polní vzcházivost a výnos zrna.
V polních pokusech zaloņených na ekologických pozemcích PS Uhříněves a VÚRV na parcelkách
o sklizņové plońe deset metrů čtverečních ve třech opakováních se vysévalo 350 klíčivých obilek na
metr čtvereční. Polní vzcházivost se vyhodnocovala po vzejití odpočtem rostlin.
Zralé porosty se sklízely maloparcelní sklízecí mlátičkou. Sklizené zrno se vyčistilo na laboratorní
čističce semen a u kaņdého vzorku se stanovila vlhkost. Výnos byl přepočten na 14% vlhkost zrna.
Výsledky a diskuse
V pokusech s pěti druhy jarních obilnin několika odrůd a různého původu byly zjińtěny rozdílné
parametry kvality osiva (tab. 1). Z porovnávaných obilnin obecně nejhůře klíčil oves setý, v průměru na
87,1 %. Velmi vysokých hodnot energie klíčení i klíčivosti bylo dosaņeno u vńech porovnávaných
vzorků osiva pńenice seté a ječmene setého. Vysokého průměrného procenta energie klíčení a klíčivosti
dosáhly vzorky pńenice dvouzrnky a nahého ovsa.
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
151
Tab. 1 Laboratorní rozbory osiva
Plodina
pńenice setá
pńenice setá
pńenice setá
pńenice setá
pńenice setá
pńenice setá
pšenice setá
ječmen setý
ječmen setý
ječmen setý
ječmen setý
ječmen setý
ječmen setý
oves setý
oves setý
oves setý
oves setý
oves setý
oves setý
oves setý
oves setý
oves nahý
oves nahý
oves nahý
oves nahý
oves nahý
oves nahý
oves nahý
oves nahý
oves nahý
pńen.
dvouzrnka
pńen.
dvouzrnka
pńen.
dvouzrnka
pšen.
dvouzrnka
Odrůda
SW Kadrilj
SW Kadrilj
SW Kadrilj
SW Kadrilj
Vinjett
Vinjett
Pribina
Pribina
Pribina
Xanadu
Xanadu
Vok
Vok
Vok
Vok
Neklan
Neklan
Neklan
Izák
Izák
Izák
Izák
Saul
Saul
Saul
Saul
Původ osiva
certifikované
konvenční
farmářské lepńí
farmářské horńí
certifikované
konvenční
průměr
certifikované
farmářské lepńí
farmářské horńí
certifikované
farmářské lepńí
průměr
certifikované
konvenční
farmářské lepńí
farmářské horńí
certifikované
konvenční
farmářské lepńí
průměr
certifikované
konvenční
farmářské lepńí
farmářské horńí
certifikované
konvenční
farmářské lepńí
farmářské horńí
průměr
Energie
Energie
laboratorní
Lab.
klíčení Klíčivost vzcházivosti vzcházivost HTS
(%)
(%)
(%)
(%)
(g)
99,5
99,5
79,3
79,8 37,4
98,3
98,5
75,8
78,0 42,2
97,0
97,5
82,8
84,0 39,6
96,5
96,5
72,0
76,0 38,1
97,5
97,5
76,0
86,3 32,1
98,3
98,5
75,8
89,8 41,5
97,8
98,0
76,9
82,3 38,5
95,0
96,3
78,5
82,5 42,9
95,3
96,3
85,3
88,0 41,0
94,5
94,5
76,3
85,0 36,6
99,5
99,5
79,3
84,8 46,3
97,5
97,5
82,8
87,5 39,3
96,4
96,8
80,4
85,6 41,2
91,0
92,0
66,5
79,0 27,2
95,5
96,0
68,5
82,5 35,5
61,3
63,8
58,5
64,5 30,4
79,8
80,5
60,5
67,3 30,6
93,8
94,3
75,3
86,5 34,7
98,0
98,3
80,0
87,5 36,3
84,3
84,8
66,5
78,5 33,1
86,2
87,1
68,0
78,0 32,5
96,0
97,0
82,3
84,5 31,9
95,8
96,0
83,5
85,5 28,1
94,8
95,5
79,3
84,8 29,6
95,3
96,3
76,5
86,0 30,4
93,5
94,0
70,8
79,5 21,5
94,8
95,8
74,8
88,8 29,6
92,5
93,3
76,3
86,5 28,9
91,0
93,3
70,3
81,3 29,7
94,2
95,1
76,7
84,6 28,7
Rudico
konvenční
96,0
96,8
76,3
86,0
26,7
Rudico
farmářské lepńí
95,3
95,8
80,3
83,5
29,4
Rudico
farmářské horńí
96,3
97,8
76,8
84,8
33,3
průměr
95,8
96,8
77,8
84,8
29,8
Při podrobnějńím vyhodnocení osiva podle jeho původu nebyly u porovnávaných vzorků pńenice a
ječmene zjińtěny významné rozdíly v energii klíčení ani v klíčivosti (graf 1, 2). U ovsa bylo zjińtěno
významné sníņení energie klíčení a klíčivosti u farmářského osiva (graf 3). V případě vzorků nahého
ovsa sníņené procento energie klíčení a klíčivosti vykazovalo farmářské osivo odrůdy Saul.
152
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Při vyhodnocení energie vzcházení a laboratorní vzcházivosti byly zjińtěny významné rozdíly mezi
rostlinnými druhy i jednotlivými vzorky osiva v rámci druhu. Při porovnání druhů nejvyńńí energie
vzcházení a laboratorní vzcházivosti dosáhl ječmen setý, nejniņńí oves setý. U vńech plodin byly
zjińtěny rozdíly mezi porovnávanými vzorky osiva. Jednoznačně horńí nebo lepńí osivo podle jeho
původu vńak nelze určit.
Graf 1 Laboratorní rozbory a polní vzcházivost osiva pšenice seté
Graf 2 Laboratorní rozbory a polní vzcházivost osiva ječmene setého
Hmotnost tisíce semen je dána geneticky, druhem a odrůdou, ale také ji značně ovlivņují konkrétní
podmínky daného ročníku pěstování. Obecně vykázalo osivo ze sklizně 2009 HTS spíńe nízkou.
Průměrná HTS vzorků pńenice seté činila 38,5 g, ječmene setého 41,2 g, ovsa setého 32,5 g, ovsa
nahého 28,7 g a pńenice dvouzrnky 29,8 g.
Při porovnání HTS vyhodnocovaného osiva podle původu obecně nelze stanovit jednoznačné
rozdíly ve prospěch některé posuzované kategorie. U pńenice a ovsa dosáhlo nejvyńńí HTS konvenční
osivo, u ječmene certifikované ekologické (konvenční do laboratorních rozborů nebylo zařazeno).
V případě nahého ovsa se u odrůdy Izák farmářské horńí osivo vyrovnalo certifikovanému a u odrůdy
Saul mělo certifikované osivo velmi nízkou HTS. U pńenice dvouzrnky vykázalo nejvyńńí HTS
farmářské horńí osivo.
Polní pokusy byly zaloņeny na ekologické plońe v Praze – Uhříněvsi po zlepńující předplodině
(směsce hrachu s bobem) a na ekologické plońe v Praze – Ruzyni po zhorńující předplodině (ovsu). Na
obou stanovińtích pokusy dobře vzeńly. V polní vzcházivosti byly zjińtěny rozdíly mezi stanovińti,
plodinami i mezi variantami osiva.
Farmářské osivo mělo na obou stanovińtích horńí polní vzcházivost u ovsa setého, ovsa nahého a
pńenice dvouzrnky (graf 3, 4. 5). U pńenice a ječmene se farmářské osivo z lepńích půdně-klimatických
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
153
podmínek vyrovnalo konvenčnímu (graf 1, 2). Pńenice dvouzrnka dobře vzcházela, pokud se vysévala
v kláscích. Vyloupané zrno mělo polní vzcházivost velmi nízkou jak v Uhříněvsi, tak v Ruzyni.
Graf 3 Laboratorní rozbory a polní vzcházivost osiva ovsa setého
Graf 4 Laboratorní rozbory a polní vzcházivost osiva ovsa nahého
Graf 5 Laboratorní rozbory a polní vzcházivost osiva pšenice dvouzrnky
Co se týče výnosů, mnohem lepńích výsledků bylo dosaņeno v Uhříněvsi neņ v Ruzyni (tab. 2).
V Uhříněvsi, kde pozitivní roli sehrála zlepńující předplodina, bylo u pńenice, ječmene i ovsa dosaņeno
velmi vysokých výnosů.
154
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Tab. 2: Výnosy zrna v Uhříněvsi a v Ruzyni – vliv původu osiva
Výnos (t/ha) Výnos (t/ha)
Plodina
Odrůda
Původ osiva
Uhříněves
Ruzyně
pńenice setá
SW Kadrilj certifikované EKO
5,18
1,87
pńenice setá
SW Kadrilj konvenční
5,02
2,64
pńenice setá
SW Kadrilj farmářské lepńí EKO
5,18
2,63
pńenice setá
SW Kadrilj farmářské horńí EKO
4,83
2,74
pńenice setá
Vinjett
certifikované EKO
4,14
2,22
pńenice setá
Vinjett
konvenční
4,58
2,46
pšenice setá
průměr
4,82
2,43
ječmen setý
Pribina
certifikované EKO
4,92
2,50
ječmen setý
Pribina
farmářské lepńí EKO
5,38
3,03
ječmen setý
Pribina
farmářské horńí EKO
5,18
2,24
ječmen setý
Pribina
konvenční
5,72
3,09
ječmen setý
Xanadu
certifikované EKO
5,20
2,63
ječmen setý
Xanadu
farmářské lepńí EKO
6,08
1,66
ječmen setý
Xanadu
konvenční
5,97
1,66
ječmen setý
průměr
5,49
2,40
oves setý
Vok
certifikované EKO
4,42
4,10
oves setý
Vok
konvenční
4,30
3,59
oves setý
Vok
farmářské lepńí EKO
4,74
3,58
oves setý
Vok
farmářské horńí EKO
4,01
3,03
oves setý
Neklan
certifikované EKO
5,24
3,79
oves setý
Neklan
konvenční
5,24
4,48
oves setý
Neklan
farmářské lepńí EKO
4,57
3,40
oves setý
průměr
4,65
3,71
oves nahý
Izák
certifikované EKO
3,13
1,59
oves nahý
Izák
konvenční
3,00
1,64
oves nahý
Izák
farmářské lepńí EKO
2,42
1,66
oves nahý
Izák
farmářské horńí EKO
2,91
1,86
oves nahý
Saul
certifikované EKO
1,98
0,96
oves nahý
Saul
konvenční
2,69
1,58
oves nahý
Saul
farmářské lepńí EKO
3,06
1,30
oves nahý
Saul
farmářské horńí EKO
2,80
1,49
oves nahý
průměr
2,75
1,51
pńenice dvouzrnka Rudico
konvenční
3,97
1,79
pńenice dvouzrnka Rudico
farmářské lepńí EKO
3,99
1,58
pńenice dvouzrnka Rudico
farmářské horńí EKO
3,76
2,12
pšenice dvouzrnka
průměr
3,91
1,83
Vliv původu osiva na výnos zrna nebyl zcela jednoznačný. U pńenice byl na lokalitě Uhříněves
zaznamenán shodně nejvyńńí výnos u porostů zaloņených z certifikovaného ekologického osiva a
farmářského lepńího osiva; na lokalitě Ruzyně naproti tomu z farmářského horńího osiva. U ječmene
dosáhly na lokalitě Uhříněves obě hodnocené odrůdy Pribina i Xanadu nejvyńńích výnosů
z ekologického farmářského lepńího osiva (odrůda Xanadu nejvyńńí výnos z celého hodnoceného
souboru 6,08 t/ha), na lokalitě Ruzyně byl u odrůdy Pribina nejvýnosnějńí porost z farmářského lepńího
a z konvenčního osiva, u odrůdy Xanadu porost z certifikovaného ekologického osiva.
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
155
V případě ovsa setého byl na lokalitě Uhříněves zaznamenán nejvyńńí výnos u odrůdy Vok
z farmářského lepńího osiva, u odrůdy Neklan shodně z certifikovaného ekologického a konvenčního
osiva; na lokalitě Ruzyně byl u odrůdy Vok nejvýnosnějńí porost z certifikovaného ekologického osiva,
u odrůdy Neklan z konvenčního osiva. Oves nahý dosáhl shodně na obou pokusných lokalitách
nejniņńích výnosů ze vńech hodnocených druhů jarních obilnin. Na lokalitě Uhříněves byl u odrůdy Izák
zaznamenán nejvyńńí výnos z certifikovaného ekologického osiva, u odrůdy Saul z farmářského lepńího
osiva. Na lokalitě Ruzyně dosáhla odrůda Izák nejvyńńího výnosu z farmářského horńího osiva a odrůda
Saul z konvenčního osiva. V případě pńenice dvouzrnky byl na lokalitě Uhříněves zjińtěn nejvyńńí
výnos z farmářského lepńího osiva, na lokalitě Ruzyně z farmářského horńího osiva.
Závěr
V laboratorních a polních pokusech byl sledován vliv kvality osiva vybraných druhů a odrůd
jarních obilnin na polní vzcházivost a výnos. V laboratorních pokusech se potvrdilo, ņe větńí vypovídací
schopnost o kvalitě osiva má laboratorní vzcházivost neņ standardní laboratorní klíčivost. V pokusech
se porovnávalo certifikované ekologické osivo, ekologické farmářské osivo z lepńích a horńích
pěstitelských podmínek a konvenční nemořené osivo.
Farmářské osivo z lepńích půdně-klimatických podmínek se v mnoha případech certifikovanému
osivu vyrovnalo nebo jej dokonce z výnosového hlediska předčilo. Farmářské osivo z horńích
pěstitelských podmínek dosáhlo ve větńině případů horńích výsledků. Lze konstatovat, ņe méně kvalitní
farmářské osivo představuje riziko pro pěstitele z hlediska moņné horńí polní vzcházivosti následně i
výnosů zrna.
Poděkování
Podpořeno projektem NAZV MZe ČR QI91C123 a výzkumným záměrem MSM 6046070901.
Literatura
HOUBA M., HOSNEDL V. (2002). Osivo a sadba. Nakladatelství Martin Sedláček, 186 s.
HOSNEDL V. (2009). Kvalita osiva obilnin, její zhodnocení a význam pro vyuņití výnosového potenciálu odrůd. Osivo a
sadba. Sborník referátů, ČZU v Praze, 161 s.
Contact Address: Ing. Hana Honsová, Ph.D. Katedra rostlinné výroby, ČZU v Praze, Kamýcká 957,
165 21 Praha 6 – Suchdol, E-mail: [email protected]
156
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
MOŘENÍ OSIVA BIOLOGICKY AKTIVNÍMI LÁTKAMI
Seed Treatment by the Biological Active Substance
Pavel Procházka1, Přemysl Štranc1, Kateřina Pazderů1, Jaroslav Štranc2, Ladislav
Kohout3
1
KRV ČZU v Praze
2
ZEPOR+ zemědělské poradenství a soudní znalectví
3
ÚOCHB AV ČR
Abstract
Seed treatment is for a long time used as one from methods of plant protection. Brassinosteroid
(24-epibrassinolid), Lignohumate B (preparation based on humic acids and fulvic acids) and Lexin
(mixture of humic acids, fulvic acids and auxins) application is one of the ways how to achieve a better
initial plants growth. This method of seed treatment has been performed under laboratory conditions
and in filed trial. Experiments results show, that the best biologically active substance (for initial soya
growth) is Lexin. This preparation supported most of all seed emergence, cotyledonous and genuine
leaves formation and biomass formation. 24-epibrassinolid acted very similarly as Lexin. The last
monitored preparation was Lignohumate B. This preparation had a positive influence on monitored
traits, but similar influence had also treatment with water, which was used in the experiments as one of
the controls.
Keywords: seed protectants, 24-epibrassinolid, Lexin, Lignohumát B, seedlings, soya
Souhrn
Moření osiva je jiņ dlouhou dobu pouņíváno jako jedna z metod ochrany rostlin. Aplikace
brassinosteroidu (24-epibrassinolidu), Lignohumátu B (přípravku na bázi huminových kyselin a
fulvokyselin) a Lexinu (přípravku, který tvoří směs huminových kyselin, fulvokyselin a auxinů) na
osivo patří mimo jiné mezi způsoby, jak lze dosáhnout lepńího počátečního růstu rostlin. Tento způsob
ońetření osiva byl ověřován u sóji luńtinaté jak v laboratorních, tak v polních pokusech. Z dosaņených
výsledků vyplývá, ņe nejlépe působící biologicky aktivní látkou (pro počáteční růst sóji) je Lexin. Tento
přípravek nejvíce podporoval vzcházivost osiva, tvorbu děloņních a pravých listů a tvorbu biomasy. 24epibrassinolid působil velmi podobně jako Lexin. Posledním sledovaným přípravkem byl Lignohumát
B, který vykázal pozitivní vliv na 1. růstové fáze sóji, avńak obdobný vliv mělo i ońetření vodou, která
byla v pokusech pouņita jako jedna z kontrol.
Klíčová slova: moření, 24-epibrassinolid, Lexin, Lignohumát B, vzcházivost, sója
Úvod
Je obecně známé, ņe negativní vlivy stresových faktorů během vegetace lze částečně eliminovat
aplikací biologicky aktivních látek na bázi huminových kyselin a fulvokyselin, anebo v jejich směsi s
auxiny (Ńtranc et al., 2008). Biologicky aktivní látky lze aplikovat v různých fázích růstu rostlin. Lze je
vńak pouņít i k moření osiva. Z tohoto důvodu byl zkoumán vliv moření těmito látkami na vzcházení a
počáteční růst sóji. V pokusech byly pouņity tři biologicky aktivní přípravky, a to 24-epibrassinolid,
Lignohumát B a Lexin.
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
157
Brassinosteroid byl jako první rostlinný steroid s regulačním účinkem izolován v roce 1979 z pylu
řepky (Brassica napus), odtud pochází název, brassinolid (Procházka et al. 1998). Brassinosteroidy
výrazně zvyńují odolnost rostlin ke stresům, jako jsou např. sucho, nízké teploty apod. (Cutler et al.,
1991). Řadou pokusů bylo zjińtěno, ņe brassinosteroidy podstatně regulují i tvorbu a růst kořenů
(Arteca, 1996). Brassinosteroidy jsou nově zařazeny mezi fytohormony a jejich působnost je v řadě
případů značně podobná auxinům, se kterými výrazně interagují. Jejich dávkování je vńak podstatně
niņńí (Ńtranc et al., 2009).
Lignohumát B je přípravek zaloņený na bázi huminových kyselin a fulvokyselin. Huminové látky
plní v zemědělství řadu prospěńných funkcí a jejich vliv na rostliny se projevuje v kaņdé vegetační fázi.
Lignohumát B vzniká v procesu organické transformace odpadu při zpracování dřeva. V průběhu jeho
výroby jsou nastaveny vlastnosti konečného produktu tak, aby výsledný výrobek co nejlépe vyhovoval
trhu. Lignohumát B obsahuje pouze aktivní části huminového spektra, a to v poměru max. 50 %
huminových kyselin a min. 50 % fulvokyselin, které jsou jeho podstatnou sloņkou (Rákos et al., 2007).
Lexin je kapalný koncentrát vysokomolekulárních huminových kyselin, nízkomolekulárních
fulvokyselin a auxinů. Obsaņené organické kyseliny jsou prospěńné pro metabolizmus vńech ņivých
organizmů, vč. rostlin i pro biologické a dalńí vlastnosti půdy, přičemņ současně plní funkci donoru
hlavní komponenty přípravku, tj. syntetických analogů auxinu. Tento přípravek působí jako rostlinný
stimulátor a současně jako adaptogen a půdní kondicionér. Stimuluje jak dlouņivý růst buněk, tak i
jejich dělení. Podporuje rovněņ jejich diferenciaci a tvorbu cévních svazků. Příznivě ovlivņuje i
propustnost buněčných membrán. Tím, ņe podporuje příjem a vyuņití rostlinných ņivin a celkově
pozitivně působí na látkový metabolizmus, stimuluje nejen dlouņivý růst rostlin, ale i jejich regeneraci,
rhizogenezi apod. (Hradecká et al., 2006, Ńtranc et al., 2006).
Metodika
Účelem pokusu bylo sledovat kromě vzcházivosti jeńtě řadu dalńích parametrů, týkajících se raných
růstových fází rostlin sóji. K pokusnému účelu jsme pouņili přeskladněné osivo kategorie C1
vyprodukované v roce 2006 (tzn. 2 roky staré), odrůdy sóji Merlin, které nebylo inokulováno. Záměrně
jsme pouņili starńí osivo pro lepńí moņnost posouzení působnosti pouņitých látek. Osivo mělo HTS
152,9 g. Byly testovány 3 přípravky, resp. biologicky aktivní látky, a to 24-epibrassinolid (dále 24-epi),
Lexin a Lignohumát B. 24-epi byl dodán ve vodném roztoku (původně rozpuńtěný a naředěný pro
foliární aplikaci) Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR. Lignohumát B a Lexin byly dodány
v koncentraci běņně dodávané výrobci a pro účely tohoto pokusu jsme je dále naředili. Do jednotlivých
roztoků zkoumaných látek jsme pak velmi krátce namáčeli vzorky osiva sóji (tzv. jsme osivo mořili).
Kontroly byly dvě, jedna „suchá“, s výsevem suchého osiva a druhá „mokrá“, po namočení osiva
v destilované vodě. Kaņdá ze sledovaných látek byla aplikována ve dvou koncentracích. První
koncentrace byla ta, kterou výrobce doporučil a druhá byla desetinásobně vyńńí (viz tab. 1). Celkový
objem roztoku pouņitého na 250 semen byl jednotný, a to 4,6 ml.
Kaņdá varianta měla 4 opakování. Výsev osiva do pokusných nádob byl proveden na základě
metodiky pro zkouńení osiv ÚKZÚZ. Zakryté nádoby jsme potom uloņili do klimaboxu SANYOversatile environmental test chamber (model MLR-350H) o konstantní teplotě 20°C a osvětlení střední
intenzity. Světelný reņim spočíval ve 12 hodinách světla a 12 hodinách tmy. Sledování jsme realizovali
kaņdých 24 hodin, vņdy ve stejnou denní dobu. Jednotlivé nádoby byly vņdy vyjmuty z boxu jako celek,
vņdy po jednom opakování. Pokus jsme ukončili po 16 dnech. Rostliny byly rozděleny na nadzemní a
podzemní část a po odstranění písku byly zváņeny a následně usuńeny – 18 hodin při 80°C a suńinu
jsme opět zváņili. Během celého pokusu jsme sledovali následující parametry: vzcházivost, dynamiku
vzcházení, rozevírání děloņních lístků, tvorbu pravých lístků, procento rostlin s vytvořenými pravými
listy, tvorbu biomasy v čerstvém stavu a tvorbu suńiny. Vzhledem k omezenému rozsahu příspěvku
uvádíme pouze nejzajímavějńí výsledky.
158
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Tab. 1: Schéma moření osiva v pokusu
koncentrace
objem čistého přípravku
na 250 semen
doporučená koncentrace
0,46ml*
10 x vyńńí koncentrace
4,6ml*
doporučená koncentrace
0,0096ml
10 x vyńńí koncentrace
0,096ml
doporučená koncentrace
0,038ml
10 x vyńńí koncentrace
0,38ml
suchá kontrola
neońetřeno
neońetřeno
mokrá kontrola - voda
pouze voda
4,6ml
varianta
24-epi
Lexin
Lignohumát B
*rozpuńtěno a naředěno ÚOCHB AV ČR
Výsledky a diskuse
Výsledky laboratorní zkouńky vzcházivosti prokázaly niņńí vzcházivost osiva sóji, i kdyņ se jednalo
jen o 2 roky staré osivo kategorie C1. Důvodem celkově niņńí vzcházivosti bylo pravděpodobně právě
pouņití starńího osiva. Vzcházivost se v průměru (mezi jednotlivými variantami) pohybovala od 68 do
79 %. Díky pouņití starńího osiva jsou ovńem lépe patrné rozdíly mezi jednotlivými variantami aplikace
biologicky aktivních látek.
Z grafu 1 je patrné, ņe výraznějńí pozitivní vliv na klíčení osiva sóji má moření přípravkem Lexin
v koncentraci 0,0096ml a také ÚOCHB naředěným 24-epi v koncentraci 0,46 ml (u obou aplikací se
jedná o doporučenou koncentraci), coņ představuje 14% a 12% navýńení vzcházivosti oproti neońetřené
(suché) kontrole. Osivo ońetřené přípravkem Lexin v koncentraci 0,0096 ml má současně i nejrychlejńí
nástup vzcházení, a tím i dřívějńí tvorbu pravých listů neņ osivo ońetřené jinými přípravky (viz graf 2).
Graf 1: Vzcházivost osiva vztaţená na suchou kontrolu
% suché kontroly
vzcházivost vztaţená na suchou kontrolu
115
114
110
112
107
105
105
104
102
100
100
99
95
90
24-epi 0,46 ml 24-epi 4,6 ml Lexin 0,0096
ml
Lexin 0,096
ml
Lignohumát
B 0,038 ml
Lignohumát
B 0,38 ml
suchá
kontrola
mokrá
kontrola
varianta
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
159
Z grafů 1 a 2 dále vyplývá, ņe i namočení osiva pouze v čisté vodě má mírně pozitivní vliv na jeho
vzcházivost, neboť vodou ońetřené osivo mělo o 2% lepńí vzcházivost neņ vodou neońetřená kontrola. O
pozitivním vlivu vodou ońetřeného (namáčeného) osiva se zmiņují například Luńtinec a Ņárský (2003).
Vyuņití samostatných huminových kyselin a fulvokyselin představovaných přípravkem Lignohumát B,
pouņitých při moření osiva, mělo na vzcházení sóji taktéņ pozitivní efekt, avńak niņńí neņ při vyuņití
přípravků s obsahem fytohormonů (tj. Lexin a 24-epi). Z výsledků je dále patrné, ņe desetinásobně vyńńí
dávky ve vńech případech vykazovaly niņńí efekt neņ dávky doporučené. V případě vzcházivosti jsme u
naředěného 24-epi, při koncentraci 4,6 ml, zaznamenali dokonce retardační účinek, coņ prokazují i
výsledky Kohouta (2001). Toxické působení nadměrných dávek brassinosteroidů uvádějí i Arteca
(1996), Procházka et al. (1998) a dalńí.
Graf 2: Průběh rozevírání pravých listů
tvorba pravých listů
počet rostlin
40
38
36
34
32
30
28
26
24-epi 0,46 ml
24
24-epi 4,6ml
22
20
Lexin 0,0096 ml
18
Lexin 0,096 ml
16
14
Lignohumát B 0,038
ml
Lignohumát B 0,38
ml
suchá kontrola
12
10
8
6
4
mokrá kontrola
2
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
počet dní od prvního rozevření pravých listů
160
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Graf 3: Celkový počet rostlin s rozevřenými děloţními lístky z 50 vysetých semen
počet (ks)
celkový počet rostlin s rozevřenými děloţními listy
40
39
38
37
36
35
34
33
32
31
30
39,0
38,0
36,3
35,8
34,8
34,3
34,0
33,5
24-epi
0,46ml
24-epi 4,6 ml Lexin 0,0096 Lexin 0,096 Lignohumát Lignohumát
ml
ml
B 0,038 ml B 0,38 ml
suchá k.
mokrá k.
varianta
Rostliny sóji klíčí epigeicky, coņ znamená, ņe tyto rostliny vynáńejí dělohy nad povrch půdy.
Z toho důvodu jsme mimo jiné pozorovali i růst a otevírání těchto děloņních lístků (viz graf 3). Za
rostlinu s rozevřenými děloņními lístky byla povaņována pouze rostlina, která měla vynesené dělohy
nad povrch substrátu, a mezi děloņními lístky jiņ bylo moņné pozorovat vzrostný vrchol (pro informaci
uvádíme, ņe u rostlin vńech pokusných variant jsme rozevřené děloņní lístky pozorovali do sedmi dnů
po výsevu). Nejvyńńí počet jedinců s rozevřenými děloņnímy lístky vykazovala varianta ońetřená
přípravkem Lexin v doporučené koncentraci 0,0096ml, a dále u 24-epi také v doporučené koncentraci
0,46ml. Tento faktor samozřejmě velmi úzce koreluje s vysokou vzcházivostí těchto variant.
Graf 4: Tvorba pravých listů vztaţená na suchou kontrolu (v rel %)
rostliny s pravými listy - vztaţeno na suchou kontrolu
% suché kontroly
130,0
125,0
127,0
126,2
120,0
117,2
115,0
110,0
118,9
112,3
111,5
109,8
105,0
100,0
100,0
95,0
24-epi 0,46 ml 24-epi 4,6 ml Lexin 0,0096
ml
Lexin 0,096
ml
Lignohumát
B 0,038 ml
Lignohumát
B 0,38 ml
suchá
kontrola
mokrá
kontrola
varianta
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
161
Graf 5: Procento rostlin, které vytvořily pravé listy (z vyklíčených rostlin)
%
% rostlin s pravými listy
102,0
100,0
100
98,0
100
100
96,0
94,0
95
94
92,0
92
90,0
91
88,0
88
86,0
84,0
82,0
24-epi 0,46 ml 24-epi 4,6 ml Lexin 0,0096
ml
Lexin 0,096
ml
Lignohumát Lignohumát
B 0,038 ml
B 0,38 ml
suchá
kontrola
mokrá
kontrola
varianta
V průběhu růstu jsme sledovali i tvorbu pravých listů. Za rostlinu s vytvořenými pravými listy byla
povaņována pouze ta, která nejenom vytvořila, ale i rozevřela (normálně) vyvinutý pár vstřícných
pravých listů (viz graf 4). Téměř vńechny vzeńlé rostliny pokusných variant tvořily pravé listy (viz
graf 5). U suché kontroly jsme zaznamenali nejmenńí počet (88%) rostlin s pravými listy. Z výsledků je
dále patrné, ņe vńechny pouņité přípravky pozitivně ovlivnily tvorbu pravých listů, a to v obou
koncentracích. Jak vyplývá z výsledků uvedených v grafu 4, nejvíce ovlivnily tvorbu pravých listů
aplikace přípravků Lexin v koncentraci 0,0096ml a 24-epi v koncentraci 0,46ml, u kterých vytvořilo
pravé listy o 27,0 a 26,2 % více rostlin, neņ u suché kontroly. Výsledky nańich pokusů se shodují se
závěry Artecy (1996) a Procházky et al., (1998), ņe brassinosteroidy a auxiny pozitivně působí na
tvorbu rostlinných pletiv.
Závěr
Z výsledků nańich pokusů vyplývá, ņe nejlépe působící biologicky aktivní látkou pouņitou při
moření semen sóji je přípravek Lexin. Tento přípravek nejvíce podporoval vzcházivost osiva, průběh a
tvorbu děloņních a pravých listů. Brassinosteroid (24-epibrassinolid) vykazoval při pouņití na semenech
sóji mírně niņńí, avńak velmi podobné výsledky jako Lexin, proto jej hodnotíme také velmi pozitivně.
Přípravek Lignohumát B měl sice menńí vliv na počáteční vývoj rostlin sóji neņ předchozí přípravky,
ale pozitivní efekt byl evidentní. Velmi malý, ale také pozitivní vliv jsme pozorovali i po ońetření osiva
vodou, která byla v pokusech zařazená jako jedna z kontrol. Z hlediska vzcházivosti sóji a jejích
počátečních růstových fází, lze ońetření (moření) osiva zejména přípravky Lexin a 24-epibrassinolid
hodnotit jako vysoce efektivní a doporučit jej pro komerční vyuņití.
Poděkování
Podpořeno projektem AV ČR 1QS510680561 a projektem MSM 6046070901
Literatura
ARTECA N. R., (1996): Plant growth substances, principles and applications, Chapman&Hall, New York, 332 s.
CUTLER H. G., YOKOTA T., ADAM G., (eds) (1991): Brassinosteroids. Chemistry, Bioactivity, and applications. Am
Chem. Soc., Washington, DC, s.146
HRADECKÁ, D., BEČKA, D., ŃTRANC, P. (2006): Aplikace přípravku Lexicon v řepce, Agromanuál, 1, č. 6, s. 60-61
KOHOUT L., (2001): Brassinosteroidy, Chemické listy 95, s. 583
162
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
LAHOLA ET AL. (1990): Luskoviny, pěstování a vyuņití, SZN, Praha: s.134-136
LUŃTINEC J., ŅÁRSKÝ V. (2003): Úvod do fyziologie vyńńích rostlin, Karolinum, Praha: s.192-195
PROCHÁZKA S., MACHÁČKOVÁ I., KREKULE J., ŃEBÁNEK J. et al., (1998): Fyziologie rostlin, Academia, Praha: 483
s.
RÁKOS L., ZEDNÍK Z., (2007): Pouņití Lignohumátu v olejninách, In sborník Prosperující olejniny 2007, ČZU, Praha: s.
133-134
ŃTRANC P., HRADECKÁ D., ŃTRANC J., BEČKA, D., ERHARTOVÁ D., ŃTRANC D., KOHOUT L. (2006): Moņnost
agrobiologické regulace stresu u sóji, In: Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 2006,
FAPPZ ČZU v Praze, s. 287 -290
ŃTRANC P., ŃTRANC J., ŃTRANC D., POKORNÝ J., KOHOUT L. (2008): Výsledky pokusů s vybranými stimulátory
ve chmelařství, Moderní trendy v zemědělství, Diton- Amagro, Praha: 45
ŃTRANC P., ŃTRANC J., ŃTRANC D., KOHOUT L. (2009): Látky se stimulačním a adaptogenním účinkem a jejich
význam ve chmelařství. Agromanuál, 4, č. 6, s. 50-53.
Contact Address: Bc. Pavel Procházka, ČZU v Praze, FAPPZ, KRV, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 –
Suchdol, E-mail: [email protected]
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
163
VLIV ODRŮDY A PŮVODU SEMEN ŘEPKY NA KLÍČIVOST V
RŮZNÝCH TEPLOTNÍCH PODMÍNKÁCH
Influence of Rape Cultivar and Seed Provenance on the Germination Capacity in Different
Temperature Conditions
Ladislav Bláha
VÚRVv.v.i., Praha-Ruzyně
Abstract
Biological quality of seed is one of the basic factors, which influences growth and development of
beginning of the filial generation and following growth. The basic aim of presented work was analysis
of influence of rape (Brassica napus ssp. oleifera) cultivar and seed provenance on the germinative
capacity in different temperature conditions (i.e simulation of soil temperature during sprouting). It
follows from the obttained results, that environment temperature has substantial influence on the
germination and vigour of the seeds from different cultivars and localities.
Keywords: winter rape, cultivars, localities, provenance,germinative capacity
Souhrn
Biologická kvalita semen je jeden z hlavních faktorů, které ovliņují růst a vývoj filiální generace.
Cílem práce bylo vyhodnocení vlivu odrůdy a původu semen řepky (Brassica napus ssp. Oleifera) na
klíčivost v různých teplotních podmínkách za účelem simulace teplot v půdě při klíčení. Ze získaných
výsledků, kde se hodnotil vliv provenience a genotypu zejména u vitality a klíčivosti semen řepky
v různých teplotních podmínkách, vyplývá, ņe odrůda., provenience a zejména teplota prostředí mohou
značně ovlivnit klíčivost (vzcházivost porostu), coņ můņe mít i značný vliv na průběh dalńí vegetace.
Klíčová slova: řepka ozimá, odrůdy, lokality, provenience, klíčivost
Úvod
Přesto, ņe řepka patří mezi plodiny citlivějńí k suchu, je u ní stále zanedbávaný výzkum odolnosti
vůči negativním podmínkám vnějńího prostředí a výzkum kořenového systému. Klimatické změny vńak
mají velký vliv na průběh vegetace a tvorbu semen (Morison et al 2006,Viner et al 2006). Řepka je
nejcitlivějńí k suchu ve třech obdobích (Hlavinka 2008), v srpnu a v září po setí a pak v období duben
květen a v červenci. Z toho je vidět, ņe se jedná o období prvních fází růstu, maximálního růstu biomasy
a nalévání a dozrávání semen. Odhaduje se ņe, biotické stresory mají obecně za následek sníņení výnosu
aņ o 20%, ale abiotické sniņují celosvětově výnosový potenciál aņ o 70%. Záleņí vńak na plodině, o jak
velkou hodnotu se jedná. Velkou roli hrají doprovodné vnějńí faktory. V této práci jsme se zaměřili na
teploty, které se vyskytují na povrchu půdy po vysetí řepky v řádném agrotechnickém termínu, včetně
vlivu provenience a odrůdy na schopnost řepky klíčit v daných podmínkách.
Metodika
V tabulce 1 je přehled v této práci pouņitých odrůd a jejich původ. Jak vyplývá z jejich země
původu, jedná se o odrůdy s různým stupněm odolnosti vůči suchu a odlińnými nároky na sumu teplot
v průběhu vegetace.
164
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Tab. 1: Pouţité materiály a jejich původ
Genotyp
Země původu Firma původu
Californium
Francie
Monsanto SAS
Viking
Německo
NPZ (Norddeutsche Pflanzenzucht)
Navajo
Velká Británie CPB Twyford Ltd
OP 4947/07 ČR
Oseva PRO, s.r.o.
Cadeli
Francie
Monsanto SAS
Grizzly
Francie
Société RAGT 2n
ČŅL 20
Čína
Ńlechtitelský materiál
Labrador
Francie
SCA Adrien Momont et Fils
V blokově uspořádaných víceúčelových víceletých pokusech s 8 odrůdami ozimé řepky ve VÚRV
Ruzyně, na ŃS stanici Chlumec nad Cidlinou a v ŃS Slapy u Tábora byla sklízena semena jednotlivých
odrůd. Semena byla po sklizni uloņena do chladového boxu. V této práci jsou vyhodnoceny prvé dva
ročníky.
V laboratorních podmínkách probíhalo hodnocení klíčivosti a vitality semen, ve standardních
podmínkách, ve speciální klimatizované místnosti určené pro hodnocení klíčivosti semen. Ve
váņenkách s přesně odměřenou vodou a s 50 semeny, v 5 opakováních byla v podmínkách stoupající
teploty hodnocena schopnost klíčit a vitalita. Teploty se pohybovaly postupně od + 4ºC do +45ºC.
Současně byly testovány dalńí teplotní varianty, které se v přírodě vyskytují. Z těchto výsledků se
semeny jednotlivých odrůd byly genotypy klasifikovány podle stupně citlivosti uvedeným vnějńím
podmínkám při klíčení-odolné a neodolné stresu.
Výsledky a diskuse
Jak vyplývá z grafu 1, osiva jednotlivých odrůd z uvedených lokalit mají minimální rozdíly
v klíčivosti. U celkového průměru přes vńechny odrůdy je mírně lepńí lokalita Chlumec, kde průměrná
klíčivost byla 88,4%, u Slap byla průměrná klíčivost 85,3%.
Graf. 1: Klíčivost semen ze dvou lokalit
Klíčivost semen ze dvou lokalit
100
90
% klíčivosti semen
80
70
60
Chlumec n.Cidl
50
Slapy uTábora
40
30
20
10
0
Californium
Navajo
Viking
Grizzly
Cadeli
Labrador
OP 4947/07
Čţl 20
Pokud se hodnotí vitalita klíčících semen (graf 2), je moņno uvést, ņe u tohoto znaku jsou jiņ
rozdíly mezi jednotlivými odrůdami větńí, u celkového průměru se vńak lokality nelińí.
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
165
Graf. 2: Vitalita semen ze dvou lokalit
Vitalita semen- odečet % klíčení druhý den
Chlum ec n.Cidl
Čţ
l2
0
49
47
/0
7
P
r
O
La
br
ad
o
Ca
de
li
riz
zl
y
G
Ca
lif
o
Vi
ki
ng
Na
va
jo
Slapy uTábora
rn
iu
m
% klíčivosti
90
80
70
60
50
40
30
20
10
0
Simulujeme-li postupné klíčení u jednotlivých genotypů v teplotách od 45ºC sestupně aņ po 4ºC, je
moņno uvést, ņe lepńí lokalita z hlediska růstu a vývoje (půda, teploty, sluneční svit, rozdělení sráņek
atd.), tj. Chlumec, má vyńńí klíčivost při vysokých teplotách, při niņńích teplotách se rozdíly smazávají,
jak je zobrazeno v grafu 3, kde je průměr přes vńechny měřené odrůdy pro vybrané teploty. Vezmeme-li
opět v úvahu celkový průměr, tak lokalita Chlumec měla vyńńí průměr vyklíčených semen (48,9 %) a
Slapy vykazovaly niņńí hodnotu (41,8 %). Toto jsou jiņ statisticky významné rozdíly, na 5 % hladině
významnosti. Největńí rozdíl mezi oběma lokalitami byl u teploty 40ºC a 42ºC.
Graf 3: Klíčivost semen ze dvou lokalit při simulaci teplot povrchu půdy. Průměr přes lokality.
Počet vyklíčených semen z 50 ks
Průměrná klíčivost jednotlivých proveniencí
50
45
40
35
30
Chlum n.Cidl
25
Slapy u Tábora
20
15
10
5
0
45
42
40
38
30
25
4
Teplota klíčení semen
V grafu 4 je moņno sledovat rozdíly vlivu provenience na klíčivost při vysoké teplotě 42ºC.
Výrazný je rozdíl mezi oběma lokalitami a navíc odrůda Viking (německý původ) a ńlechtitelský
materiál OP4947/07 (český původ) poskytovaly u lepńí lokality semena s největńí klíčivostí. Při pohledu
na graf 5, kde je zobrazena tatáņ situace jako v grafu 4, ale jiņ pro niņńí teplotu 38ºC, se mezi lokalitami
rozdíl téměř smazává, avńak tyto dva uvedené genotypy mají stále nejvyńńí klíčivost. Je třeba uvést, ņe
setí v srpnu za velmi teplého počasí můņe způsobit to, ņe vzejde řidńí porost, protoņe opakované
prohřívání u vysokých teplot způsobuje celkový pokles klíčivosti některých odrůd. Nejlepńí klíčivosti
z obou lokalit byly v pásmu teplot 22-28ºC. Jak ukazuje graf 6, tj. klíčení semen při teplotě 4ºC semena
166
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
vyklíčila s podobným průměrným procentem klíčivosti, jako u teploty 38ºC, klíčení bylo ale pomalejńí.
Novońlechtění OP4947/07 a odrůda Viking zde opět dosahovaly vyńńí klíčivost, zejména z lokality
Chlumec.
Graf 4: Klíčivost semen ze dvou lokalit při simulaci teplot povrchu půdy:42c
Počet vyklíčených semen z 50
30
Chlumec
n.Cidl
25
20
Slapy
uTábora
15
10
5
0
Californium
Navajo
Viking
Grizzly
Cadeli
Labrador
OP 4947/07
Čţl 20
Graf 5: Klíčivost semen ze dvou lokalit při simulaci teplot povrchu půdy: 38ºC
Počet vyklíčených semen z 50
35
30
Chlumec
n.Cidl
25
Slapy
uTábora
20
15
10
5
0
Californium
Navajo
Viking
Grizzly
Cadeli
Labrador
OP 4947/07
Čţl 20
Graf 6: Klíčivost semen ze dvou lokalit při simulaci teplot povrchu půdy:4ºC
Počet vyklíčených semen z50
45
40
35
Chlumec
n.Cidl
30
25
Slapy
uTábora
20
15
10
5
0
Californium
Navajo
Viking
Grizzly
Cadeli
Labrador
OP 4947/07
Čţl 20
Vliv lokality a odrůdy, odolnosti vůči stresům a vlastností semen daného genotypu mohou ovlivnit
odolnost vůči suchu, velikost kořenů, počet vzeńlých rostlin, a dále ovlivnit celou řadu vlastností jako je
počet rostlin, které vzeńly, atd. Nańe dosavadní výsledky téņ potvrdily, ņe genotypy, které jsou odolnějńí
vůči stresorům jiņ při klíčení (nedostatek vody, sucho, vysoká teplota) mají i kvalitnějńí kořenový
systém a uvedený jev je znatelný i po zimním období (Bláha a kol., 2009). Obdobně je to s efektivností
vyuņití vody při klíčení. Znamená to, ņe odolnějńí organismy vůči stresorům (coņ je zaloņeno geneticky)
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
167
mají jiný celkový metabolismus semen, coņ má často vliv na celý průběh vegetace ve filiální generaci.
Výsledky můņe ovlivnit i stupeņ zralosti semen (Kundu, 2009). Pokusy v současnosti pokračují.
Závěr
Odrůda, provenience a zejména teplota prostředí v průběhu klíčení mohou značně ovlivnit procesy
klíčení, coņ můņe mít vliv i na průběh dalńí vegetace.
Poděkování
Práce vznikla s podporou projektu: QH82285. Vývoj efektivních metod výběru a vyuţití
genetické diversity pro zlepšení odolnosti řepky ozimé k nejvýznamnějším biotickým a
abiotickým stresům „a za podpory záměru MZE0002700604 „Udrţitelné systémy pěstování
zemědělských plodin pro produkci kvalitních a bezpečných potravin, krmiv a surovin“.
Literatura
BLÁHA,L.,VYVADILOVÁ M.,JANÁČEK J.: (2009). Vliv genotypu a lokality na růst kořenového systému řepky ozimé,.
Aktuální poznatky v pěstování,ńlechtění,ochraně rostlin a zpracování produktů, konference, Brno. Organizátor
VÚPP Troubsko,Vědecká příloha časopisu Úroda, Brno 12-13.11, s.13-19.
MORISON I.L, MORECROFT, M.E. (2006). Plant Growth and climate change, Blackwell publishing Ltd.
KUNDU,M. (2009). Effect of seed maturity on germination and desiccation tolerance of Moringa oleifera.
Seed.Seed.Sci.and technology .37, p.597-607.
VINER,D,JAMESI.L,WALALCE M.,WALALCE,C, (2006). Recent and future climate change and thein implications for
plant growth.In.: Plant Growth and climate change, Blackwell publishing Ltd, p. 1-17.
Contact Address: Ladislav Bláha, Výzkumný ústav rostlinné výroby v.v.i. ,161 06 Praha 6 Ruzyně,
Drnovská 507, [email protected]
168
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
VLIV POSKLIZŇOVÉHO DOZRÁVÁNÍ JEČMENE JARNÍHO NA
RYCHLOST A UNIFORMITU KLÍČENÍ
Influence of Post-harvest Ripening of Barley on the Speed and Uniformity of Germination
Viera Šottníková1, Vratislav Psota2, Lenka Sachambula2, Luděk Hřivna1, Ondřej
Polák1
1
Mendelova univerzita v Brně
2
VÚPS, Sladařský ústav v Brně
Abstract
This thesis has dealt with the post-harvest maturation process by observing of eight varieties of
malting spring barley registered in the Czech republic. Germination parameters (germination energy,
germination rate, germination index, mean germination and germination homogenity) during 3., 6., 9.
and 12. week were observed. Obtained data were inserted to phenological phases and weather course in
the years 2005-2008. Marked differences between varieties in duration and intensity of the post-harvest
maturation were found. The longest post-harvest maturation level of varieties has Calgary and shortest
post-harvest maturation level of varieties has Diplom. The lenght and intensity of the post-harvest
maturation were impressed by the incidence of average rainfalls and average temperatures were
documented, as the Seljanin coefficient shows. Lesser influence on the post-harvest maturation has the
average temperature. The influence of the average daily rainfalls weren’t proved.
Keywords: barley, post-harvest maturation, germination
Souhrn
Práce se zabývala sledováním průběhu posklizņového dozrávání u osmi odrůd sladovnického
ječmene jarního registrovaných v České republice. Sledovány byly parametry klíčení (energie, rychlost,
index, průměrný čas a homogenity klíčení) v průběhu 3., 6., 9. a 12. týdne. Získané údaje byly vloņeny
do vztahu k fenologickým fázím a průběhu počasí za roky 2005-2008. Byly zjińtěny výrazné
meziodrůdové rozdíly v délce a intenzitě posklizņového dozrávání. Calgary byla odrůdou s nejdelńí
úrovní posklizņového dozrávání ve sledovaném souboru osmi odrůd a odrůda Diplom měla nejkratńí
dobou posklizņového dozrávání. Podařilo se prokázat, ņe délka a intenzita posklizņového dozrávání
byla ovlivněna společným působením průměru sráņek a průměrem teplot, coņ vyjadřuje Seljaninův
koeficient. Průměrná teplota měla menńí vliv na posklizņové dozrávání. Vliv průměrných denních
sráņek byl nejednoznačný.
Klíčová slova: ječmen, posklizňové dozrávání, klíčení
Úvod
Různé partie ječmene obsahují zrna, která se lińí nejen svým tvarem, velikostí, rychlostí růstu,
enzymatickým potenciálem, ale i obsahem a rozdělením zásobních látek (Palmer, 1994). Pro výrobce
osiva, pěstitele ječmene a výrobce sladu je klíčení ječmene základním technologickým procesem,
během kterého v obilce dochází k aktivaci a syntéze enzymů a k řadě dalńích změn. Základní poņadavek
na obilky ječmene jako osiva i jako materiálu pro výrobu sladu jsou v podstatě stejné. Zrno ječmene by
mělo mít maximální klíčivost a mělo by klíčit rychle a uniformně. Hlavní podmínkou uniformního
klíčení obilek ječmene v konkrétní partii je odrůdová čistota, jednotná velikostní kategorie a ukončené
posklizņové dozrávání. Čerstvě sklizený ječmen nikdy neposkytne dobře rozluńtěný slad. V obilkách
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
169
ječmene musí proběhnout posklizņové dozrávání, které v nańich podmínkách trvá 6 aņ 8 týdnů. V
případě nepříznivých podmínek během sklizně je posklizņové dozrávání delńí. Obvykle je dormance
definována jako porucha klíčení části ņivých obilek kultivovaných za podmínek, za kterých
nedormantní obilky dobře klíčí (Briggs, 1995).
Metodika
Ke sledování úrovně posklizņového dozrávání u ječmene jarního byly pouņity obilky 8 odrůd
(Bojos, Calgary, Diplom, Jersey, Prestige, Radegast, Sebastian, Tolar), které byly v letech 2005–2008
vypěstovány ve státních odrůdových zkuńebnách ÚKZÚZ ve Věrovanech, Čáslavi, Libějovicích,
v letech 2005 a 2006 ve stanici Vysoká a v letech 2007 a 2008 ve stanici Chrastava. V tab. 1 a 2 je
charakteristika pokusných lokalit. Informace poskytly stanice ÚKZÚZ (Vysoká, Libějovice) a Státní
rostlinolékařská správa v Brně (Věrovany, Chrastava a Čáslav). Pro sledování parametrů klíčení byl
pouņit podíl zrna nad sítem 2,5 mm.
Tab. 1: Charakteristika pokusných stanovišť
Výrobní
oblast
Zkušební
oblast
Nadmořská
výška (m)
Dlouhodobá
průměrná
teplota t30 (°C)
Dlouhodobý
průměrný
úhrn sráţek
S30 (mm)
Lokalita
Kód
lokality
Půdní druh
a typ
Čáslav
CAS
2
2
260
8,9
555
ČMh –h
Chrastava
CHT
3
3
345
8,0
738
HMI – ph
Libějovice
LIB
3
3
460
7,9
563
KMm – ph
Věrovany
VER
2
2
207
8,7
502
ČMh – h
Vysoká
VYS
4
4
585
7,1
611
LMg - h
Dlouhodobé průměrné teploty a dlouhodobé úhrny sráņek vycházejí z údajů za léta 1971-2000.
Výrobní oblasti: 2 řepařská, 3 obilnářská, 4 bramborářská.
Tab. 2: Genetický půdní typ a subtyp
Zkratka
ČMh
HMI
KMm
LMg
Morfogenetický klasifikační systém půd
1991
Černozem hnědozemní
Hnědozem luvizemní
Kambizem typická
Luvizem pseudoglejová
Intenzita posklizņového dozrávání byla sledována v termínech 3, 6, 9 a 12 týdnů po datu plné
zralosti. V průběhu posklizņového dozrávání byly sledovány následující parametry: energie klíčení
(EK), rychlost klíčení (RK), index klíčení (IK), průměrný čas klíčení (MGT) a homogenita klíčení
(HK). Pouņité metody: Rychlost klíčení je vypočtena z výsledků získaných při stanovení energie klíčení
(4 ml) podle následujícího vzorce. Tato charakteristika vitality ječmene je na ústavu pouņívána od 70.
let minulého století (Kastner 1976, 1977, 1979).
- RK (%) = (5n24+3n48+n72) / 5
- n24, n48, n72 - počet vyklíčených obilek po 24, 48 a 72 h
Index klíčení je vypočten z výsledků získaných při stanovení energie klíčení (4 ml) podle
následujícího vzorce. Index klíčení je bezrozměrné číslo (Riis et al. 1991).
- IK = 10*(n24+n48+n72) / (n24+2n48+3n72)
170
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
- IK - index klíčení
- n24, n48, n72 - počet vyklíčených obilek po 24, 48 a 72 h
Dosaņené výsledky byly statisticky vyhodnoceny. Pro zjińtění statisticky významných faktorů
počasí na sledované parametry klíčení za roky 2005-2008 bylo pouņito krokové regrese. Následné
vyhodnocení bylo provedeno statistickým systémem: Statistika, ver. 8.
Výsledky a diskuse
Tři týdny od plné zralosti byly u rychlosti klíčení odrůdy rozděleny jen do dvou statisticky
odlińných skupin, kdy se odrůda Jersey statisticky významně lińila od vńech ostatních odrůd (tab. 3).
V následujícím období se rozdíly mezi odrůdami výrazně zvětńily, kdy odrůda Calgary a Sebastian byly
vņdy odrůdami s nejhorńí úrovní rychlosti klíčení. Naproti tomu stály odrůdy Diplom a Radegast, které
vykazovaly vysokou úroveņ rychlosti klíčení. Průběh rychlosti klíčení ve sledovaných týdnech od plné
zralosti u vńech osmi zkoumaných odrůd dokládá obr. 1.
Obr. 1: Rychlost klíčení 3, 6, 9 a 12 týdnů od plné zralosti
Rychlost klíčení vyjadřuje intenzitu klíčení. Rychlost klíčení 3 týdny od plné zralosti byla z 55 %
ovlivněna lokalitou a z 28 % ročníkem. Odrůda ovlivņovala tento parametr z 1,5 %. V následujících
sledovaných týdnech byl zjińtěn vzrůstající vliv odrůdy a lokality na rychlost klíčení, kdy odrůda
ovlivņovala tento znak přibliņně z 10 %. Vliv ročníku postupně klesl aņ na 11 % ve 12. týdnu od plné
zralosti. Buraas a Skinnes (1984) dońli k závěru, ņe dormance je recesivní znak s dominancí pro krátkou
dormanci, který je řízen několika geny s vysokým koeficientem dědivosti.
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
171
Tab. 3: Minimální průkazná diference pro energii, rychlost a index klíčení
Energie klíčení
EK 3 týdny od plné zralosti
Příp. Průměr
a
Radegast 15 85.88
15 86.68
ab
Tolar
15 86.98
ab
Bojos
15
90.08
abc
Prestige
15 91.13
bc
Diplom
15 91.35
bc
Calgary
c
Sebastian 15 92.70
15 93.74
c
Jersey
4.98855
LSD (0,05)
Rychlost klíčení
RK 3 týdny od plné zralosti
Příp. Průměr
15 59.94
a
Calgary
15 62.53
a
Prestige
15 62.82
a
Tolar
15
63.01
a
Sebastian
a
Radegast 15 63.10
15 63.13
a
Bojos
15 64.34
a
Diplom
15 70.15
b
Jersey
5.47794
LSD (0,05)
Index klíčení
IK 3 týdny od plné zralosti
Příp. Průměr
15 5.40
a
Calgary
ab
Sebastian 15 5.63
15 5.75
abc
Prestige
15
5.86
bc
Diplom
15 5.96
bcd
Tolar
15 6.03
cd
Bojos
cd
Radegast 15 6.05
15 6.31
d
Jersey
0.38601
LSD (0,05)
EK 6 týdnů od plné zralosti
Příp. Průměr
a
Radegast 15 95.87
ab
Sebastian 15 96.23
15 96.24
ab
Prestige
15 96.41
ab
Jersey
15 96.46
ab
Bojos
15 96.53
ab
Tolar
15 96.61
ab
Calgary
15 97.40
b
Diplom
1.50647
LSD (0,05)
RK 6 týdnů od plné zralosti
Příp. Průměr
15 70.47
a
Calgary
ab
Sebastian 15 72.93
15 73.55
abc
Prestige
15 75.60
bcd
Tolar
15 76.39
cde
Bojos
15 78.40
de
Jersey
15 78.51
de
Diplom
e
Radegast 15 79.30
3.31084
LSD (0,05)
IK 6 týdnů od plné zralosti
Příp. Průměr
15 6.01
a
Calgary
ab
Sebastian 15 6.32
15 6.36
b
Prestige
15 6.58
bc
Tolar
15 6.68
cd
Bojos
15 6.82
cde
Diplom
15 6.95
de
Jersey
e
Radegast 15 7.05
0.31475
LSD (0,05)
EK 9 týdny od plné zralosti
Příp. Průměr
a
Sebastian 15 96.77
a
Radegast 15 96.96
15 97.20
ab
Calgary
15 97.28
ab
Prestige
15 97.33
ab
Tolar
15 97.34
ab
Bojos
15 97.40
ab
Jersey
15 97.88
b
Diplom
0.73613
LSD (0,05)
EK 12 týdnů od plné zralosti
Příp. Průměr
15 96.61
a
Jersey
15 96.65
a
Prestige
a
Sebastian 15 97.14
15 97.19
a
Calgary
a
Radegast 15 97.21
15 97.59
a
Tolar
15 97.67
a
Bojos
15 98.19
a
Diplom
1.83069
LSD (0,05)
RK 9 týdny od plné zralosti
Příp. Průměr
15 72.25
a
Calgary
b
Sebastian 15 75.33
15 77.03
bc
Prestige
15 78.68
cd
Tolar
15 79.95
cde
Bojos
15 80.57
de
Jersey
de
Radegast 15 81.37
15 82.03
e
Diplom
3.07041
LSD (0,05)
RK 12 týdnů od plné zralosti
Příp. Průměr
15 72.90
a
Calgary
15 76.92
b
Prestige
bc
Sebastian 15 78.16
15 80.44
cd
Tolar
15 80.93
cde
Jersey
15 81.11
cde
Bojos
de
Radegast 15 83.18
15 83.93
e
Diplom
3.33638
LSD (0,05)
IK 9 týdny od plné zralosti
Příp. Průměr
15 6.12
a
Calgary
b
Sebastian 15 6.52
15 6.72
bc
Prestige
15 6.90
bcd
Tolar
15 7.02
cde
Bojos
15 7.15
de
Jersey
de
Radegast 15 7.24
15 7.28
e
Diplom
0.37544
LSD (0,05)
IK 12 týdnů od plné zralosti
Příp. Průměr
15 6.15
a
Calgary
15 6.70
b
Prestige
b
Sebastian 15 6.76
15 7.06
bc
Tolar
15 7.10
bcd
Bojos
15 7.22
cd
Jersey
d
Radegast 15 7.46
15 7.49
d
Diplom
0.39462
LSD (0,05)
172
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Strand (1989), Schuuring et. al. (1992), Belderok (1970), Reinech a Loch (1976), dońli k závěru, ņe
teplota má významný vliv na rychlost vývoje, intenzitu a rychlost dozrávání a délku trvání, se kterou
posklizņové dozrávání odezní.
Variabilita homogenity klíčení byla ve 3. týdnu od plné zralosti ovlivněna předevńím lokalitou a to
z 22 %. Vliv ročníku a odrůdy byl přibliņně 8 %. V 6. a 9. týdnu vzrostl vliv ročníku na 20 % (tab. 3,
obr. 2), zatímco vliv lokality se sníņil. Ve 12. týdnu dońlo ke sníņení vlivu ročníku na 13 % a zvýńení
vlivu lokality a odrůdy.
Obr. 2: Homogenita klíčení 3, 6, 9 a 12 týdnů od plné zralosti
U homogenity klíčení se vztah mezi počasím a homogenitou výrazněji neprojevil. Negativní vliv
společného působení průměru sráņek a průměru teplot (SHTK) byl zjińtěn v polovině období od metání
do plné zralosti. Ačkoliv je dormance podmíněna geneticky, je také značně ovlivněna podmínkami,
kterým je zrno před a po sklizni vystaveno (Svensson, Lagerström, 1966).
Závěr
Odrůdou s nejdelńím obdobím posklizņového dozrávání byla odrůda Calgary, ostatní odrůdy se od
sebe významněji nelińily, aņ na odrůdy Diplom a Radegast, které měly nejkratńí období posklizņového
dozrávání. Sledované parametry klíčení byly nejvíce ovlivněny lokalitou (od 20 % do 60 %) a výrazně
méně ročníkem (14 % - 30 %). Odrůda ovlivņovala parametry klíčení maximálně z 15 %. Výrazný vliv
teploty během období od metání do plné zralosti na parametry klíčení se nepodařilo prokázat. Byl
zachycen mírný vliv teploty na začátku metání a ke konci plné zralosti. Vliv sráņek byl zachycen
v první třetině období od metání do plné zralosti u energie klíčení v 3. týdnu. V dalńích parametrech
klíčení se jiņ výrazněji neprojevil. Vliv povětrnostních podmínek, byl zachycen v polovině období mezi
metáním a plnou zralostí u vńech parametrů klíčení a měl negativní vliv na posklizņové dozrávání
sladovnického ječmene. Klimatické podmínky na mateřskou rostlinu a následně na parametry klíčení
obilky jsou značně sloņité a komplexní. Z těchto důvodu by bylo třeba více pokusů, které by vedly ke
spolehlivé predikci délky posklizņového dozrávání.
Poděkování
Tento příspěvek vznikl za finančního přispění výzkumného centra pro studium obsahových
látek ječmene a chmele č. 1M0570. Prezentované výsledky byly získány za podpory MŠMT ČR
v rámci řešení výzkumného záměru VÚPS, a. s., „Výzkum sladařských a pivovarských surovin a
technologií“ (identifikační kód MSM6019369701).
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
173
Literatura
BELDEROK, B. (1970) Influence of pre-harvest weather conditions on the length of dormant period in wheat. Proc. of
Eucarpia Meeting. I.N.R.A. Station d´Amelioration des Plantes, Dijon, In Auranen, M.: Pre-harvest sprounting
and dormancy in malting barley in northern climatic conditions. Acta Agriculturae Scandinavica, Sect., Soil
and Plant Science 1995:45.
BRIGGS, D.E. (1995) Aspects of dormancy : Brewing Room Book 1995 -1997, Pauls Malt: s. 31-35.
BURAUSS, A., SKINNES,H. (1984) Genetic investigations on seed dormancy in barley. Hereditas, , Vol 101
KASTNER, J. (1979) Vliv odrůdy na délku posklizņového dozrávání se zvláńtním zřetelem na výhledové odrůdy. Urychlení
posklizņového dozrávání ječmenů. Dílčí zpráva 3b/2, VÚPS Brno.
PALMER, G.H. (1994) Standardisation of homogenity, European Brewery Convention, Adernach, s. 2 – 43.
REINER, L., LOCH, V. (1976) Forecasting dormancy in barley: teh years experience. Cereal Res. Commun. s.107-110.
RIIS, P., BANK-OLSEN,K. (1991) Germinative profile – a new term in barley analyses. Proceedings of the EBC Congres,
s.101-107.
SCHUURINK, R. C., SEDDE, N. J. A. and WANG, M. (1992) Dormancy of the barley grain is correlated with gibberellic
acid responsiveness of the isolated aleurone layen. Plant Physiol. 100, s. 1834 – 1839.
SVENSSON, G., LAGERSTROM,G. (1966): Bestimmung der Auswuchsresistenz bei Weizen, Gerste und Hafer. Agri.
Hort, 1966, Vol 24. In Auranen, M.: Pre-harvest sprounting and dormancy in malting barley in northern
climatic conditions. Acta Agriculturae Scandinavica, Sect., Soil and Plant Science 1995:45.
STRAND, E. (1989) Studies on seed dormancy in small grain species. Norweg. J. Agr. Sci, Vol. 3 In Auranen, M.: Preharvest sprounting and dormancy in malting barley in northern climatic conditions. Acta Agriculturae
Scandinavica, Sect., Soil and Plant Sci 1995:45.
Contact Address: Ing. Viera Šottníková, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně, Zemědělská 1, 613 00
Brno, E-mail: [email protected]
174
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
VÝSLEDKY POKUSŮ S HNOJENÍM CHMELOVÉ SADBY V ROCE
2010
Results of Experiments with Hop Seedlings Fertilization in 2010
Přemysl Štranc1, Jaroslav Štranc2, Daniel Štranc2, Daniela Erhartová1
1
KRV, ČZU v Praze
2
ZEPOR+ zemědělské poradenství a soudní znalectví
Abstract
Despite of unfavourable weather conditions during experiments and late planting of hop cutting,
application of fertilizers Amofos, Eurofertil Plus NPS 49 and Fertiactyl Starter had a significantly
positive influence on formation of their underground organs. In comparison with non-fertilized control
application of Amofos increased weight of hop seedlings up to by 72.3 %, fertilization with Eurofertil
Plus NPS 49 up to by 105.6 %. Treatments with Fertiactyl Starter, which were realized at the end of
vegetation, increased weight of hop seedlings up to by 27.8 %. Above mentioned fertilizers improved
availability and more effective use of nutrients (especially of phosphorus) by young plants of hop and
they increased their vigour, morphological and biological quality.
Keywords: hop, hop seedlings, fertilization, Amofos, Eurofertil Plus NPS 49, Fertiactyl Starter
Souhrn
Přes nepříznivý průběh počasí v období pokusů a pozdní výsadbu řízkovanců chmele vykázala
aplikace hnojiv Amofos, Eurofertil Plus NPS 49 a Fertiactyl Starter výrazně pozitivní vliv na tvorbu
jejich podzemních orgánů. Oproti nehnojené kontrole pouņití Amofosu zvýńilo hmotnost, chmelové
sadby aņ o 72,3%, hnojení Eurofertilem Plus NPS 49 aņ o 105,6%. Ońetřené Fertiactylem Starter, které
jsme realizovali aņ v závěru vegetace, o 27,8%. Uvedená hnojiva přispěla hlavně ke zlepńení
dostupnosti a efektivnějńímu vyuņití ņivin (předevńím fosforu) mladými rostlinami chmele, zvýńila
jejich vitalitu, morfologickou a tím i biologickou kvalitu.
Klíčová slova: chmel, sadba chmele, hnojení, Amofos, Eurofertil Plus NPS 49, Fertiactyl Starter
Úvod
Chmel je bylinou, resp. víceletou rostlinou, jejíņ nadzemní část kaņdoročně v průběhu podzimu
odumírá a do dalńího roku v půdě přeņívají jen její podzemní orgány, podle RYBÁČKA a kol. (1980)
pouze ty, které jsou před nástupem zimního období dostatečně vyspělé. Z tohoto důvodu chmelovou
sadbu, na rozdíl od převáņné větńiny sadby ovocných, okrasných a lesních dřevin, vyzvedáváme
v podzimním období zpravidla s jiņ odumřelou nadzemní částí. Proto u ní můņeme hodnotit jen její
podzemní část, větńinou jen kořenový krček s očky a kořeny.
Absence nadzemní části chmelové sadby hodnocení její biologické kvality zdánlivě zjednoduńuje,
avńak o to větńí pozornost musíme věnovat její podzemní části, neboť jen ta obsahuje veńkerou zásobu
látek nezbytných pro růst nové rostliny ve chmelnici. Není proto třeba zdůrazņovat, ņe dobře vyvinutý a
fyziologicky aktivní kořenový systém nejen sadby chmele, ale veńkeré sadby i vńech dospělých rostlin
je vńeobecně povaņován za základ jejich vitality a produkční schopnosti (CHLOUPEK 1983, BLÁHA et al.
1986, WAHBI a GREGORY 1989, KOLEK, KOZINKA a kol. 1988, HABERLE, BLÁHA 1990 a dalńí).
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
175
Jestliņe pomineme genetické aspekty kvality chmelové sadby, které jsou dány v podstatě jejím
ekotypem, resp. odrůdou, pak rozhodujícími sloņkami její biologické hodnoty jsou fyziologické a
morfologické vlastnosti a znaky a zdravotní stav podzemních orgánů (ŃTRANC 1988, 2000, ŃTRANC et
al. 2007). Zmíněné parametry sadby výrazně ovlivņují povětrnostní podmínky a úroveņ pěstební péče.
Z abiotických faktorů, které můņeme poměrně snadno ovlivnit, mají pro tvorbu podzemních orgánů
chmelové sadby zásadní význam kvalita pěstebního substrátu, předevńím svými fyzikálními parametry a
přítomnost dostatečného mnoņství dostupných ņivin. Jedná se hlavně o přiměřené mnoņství dusíku,
dostatek fosforu, dále pak vápníku a draslíku.
Zásadní význam fosforu pro tvorbu kořenů rostlin lze dobře dokumentovat na cukrovce, u které je
fyziologie a morfogeneze jejího kořene (bulvy) neustále podrobně studována. Z bohatého souboru prací
(např. RUBIN 1968, RYBÁČEK a kol. 1985, JACOB, LAWLOR 1991, ŃVARTAU et al. 2009) je obecně známý
pozitivní vliv dostatku vodorozpustného a rychle přijatelného fosforu na růstové procesy, intenzitu
fotosyntézy, distribuci uhlíkatých látek a tvorbu kořenů této rostliny. Nejen zajímavý, ale i velmi
důleņitý je i poznatek, ņe 55 % z veńkerého fosforu obsaņeného v nadzemní části (chrástu) přesouvá
cukrovka přibliņně v polovině října do kořene (ŃVARTAU et al. 2009).
Metodika
V pokusech jsme sledovali vliv granulovaného hnojiva Eurofertil Plus NPS 49 na růst, zejména na
tvorbu podzemních orgánů krytokořenné sadby chmele. Účinnost tohoto hnojiva jsme porovnávali
jednak s působením hnojiva Amofos a s nehnojenou kontrolou. Dále jsme sledovali účinnost přípravku
Fertiactyl Starter.
Pokusy jsme realizovali ve vlastní kořenáčové ńkolce, umístěné v nivě řeky Ohře v Ņatci.
Přírodní podmínky v místě pokusů (školky)
ZS:
50°19´s.ń.
Nadmořská výńka: 207m
13°32´v.d.
Klimatický okrsek: mírně teplý, suchý, s mírnou zimou
Vláhová oblast (HTK): 1,0 – 1,3 (mírně výsuńná)
Teplota vzduchu:
roční průměr – 8,5°C
za vegetační období (IV. – IX.) – 14,8°C
Sráņky:
Ø roční úhrn – 441 mm
Ø úhrn za vegetační období (IV. – IX.) – 298 mm
Sluneční svit:
Ø roční úhrn – 1809 hodin
Ø úhrn za vegetační období (IV. – IX.) – 1332 hodin
Biologický materiál a jeho pouţití
Bylinné řízky odebrané z ozdravených matečných rostlin chmele typu ŅPČ (Osvaldův klon č. 72)
jsme nejprve zakořenili v sadbovačích s mnoņárenským substrátem (rańelina, perlit), pod mléčnou
mnoņárenskou fólií, při vysokém stínění. Zakořeněné a otuņené řízkovance jsme (po cca 22 dnech)
přesázeli do mikrotenových sáčků naplněných 0,75 l substrátu. Sáčky byly ve spodní části perforovány
pro odtok přebytečné deńťové či závlahové vody a umístěny na pozemek v rovinné poloze, resp. na
podkladovou ńkolkařskou textilii do záhonu o ńíři 1,2 m.
Pěstební substrát
Pouņili jsme rańelinokůrový substrát (v poměru 60% obj. rańelina a 40% obj. kůra) obohacený o
dolomitický vápenec v dávce 2,5 kg/m3 a plné hnojivo Hydrokomplex (12/11/18/2,6 + sp) v dávce
1,5 kg/m3 (dávka záměrně sníņena). U varianty 3a jsme substrát dále obohatili o hnojivo Eurofertil Plus
NPS 49 a u var. 3b o hnojivo Amofos.
Přibliņně hlavní parametry substrátu (DUBSKÝ 2003):
176
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
spalitelné látky - 81%, obj. hmotnost redukovaná - 230 g/l, celková pórovitost - 84%, vodní
kapacita (max. kapilární vodní kapacita – MKK) - 63%, vzduńná kapacita (VzK min) - 22%, póry
nekapilární - 15%, póry kapilární - 47%, póry semikapilární - 22%, pH - 6,4, elektr. vodivost (EC) – 0,8
mS/cm.
Sloţení hnojiv:
Amofos
N - 12%, P2O5 - 50%
Eurofertil Plus NPS 49
N - 3%, P2O5 - 22%, SO3 - 24%, B - 0,15%, Mescal 975 (velmi kvalitní forma uhličitanu
vápenatého v přepočtu na CaO - 29%, Physio+ - aminopurin (biologicky aktivní látka).
Fertiactyl Starter
N - 3%, P2O5 - 5%, K2O - 8%, komplex fulvokyselin, huminových kyselin, zeatin, glycin-betain.
Tab. 1. Pokusné varianty
Varianta
Popis varianty
1a
1b
1c
Eurofertil Plus NPS 49 - 200 g/ 1400 Ks
Amofos 200 g/ 1400 Ks
Bez hnojení 200 ks (kontrola)
2a
2b
2c
Eurofertil Plus NPS 49 - 600 g/ 6000 Ks
Amofos 600 g/ 6000 Ks
Bez hnojení 200 ks (kontrola)
Termín
operace
výsaz hnojení
27.7. 13.8.
27.7. 13.8.
27.7.
xx
1.8.
1.8.
1.8.
13.8.
13.8.
xx
16.8.
xx
16.8.
xx
16.8.
xx
3c
Eurofertil Plus NPS 49 - 200 g/ 80 ks
(přidán do substrátu a ihned výsadba)
Amofos 200 g/ 80 ks
(přidán do substrátu a ihned výsadba)
Bez hnojení 80 ks (kontrola)
4a
4b
Eurofertil Plus NPS 49 - 30 g/ 200 ks
Amofos 30 g/ 200 ks
13.8.
13.8.
13.8.
13.8.
5a
5b
Eurofertil Plus NPS 49 - 150 g/ 2500 ks
Amofos 150 g/ 2500 ks
24.7.
24.7.
17.8.
17.8.
6a
6b
Eurofertil Plus NPS 49 - 1500 g/ 9500 ks
Amofos 1500 g/ 9500 ks
25.7.
25.7.
27.8.
27.8.
4.9.
6.9.
4.9.
6.9.
3a
3b
7a
7b
Fertiactyl Starter 1% roztok v 30l/ 1800
ks
Kontrola (voda 30l/ 1800 ks)
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
177
K pokusům jsme přistoupili opoņděně v důsledku pozdního zajińtění hnojiv. Veńkeré pěstební
zásahy (závlaha, ochrana proti chorobám a ńkůdcům, pletí atd.) na vńech variantách byly jednotné,
běņné.
Průběh počasí v době pokusů
Červenec (aņ do 22.7) byl velmi teplý (několik tropických dnů) a suchý. Max. teploty, které
dosahovaly 34-35°C a intenzivní sluneční velmi negativně působily nejen na vysazované řízkovance
chmele, ale i na ostatní chmelovou sadbu. Častou závlahou jsme udrņovali vlhkost pěstebního substrátu
v rozmezí 50-65% VVK. Ve 3. dekádě července se mírně ochladilo (přesto zůstaly teploty cca 2,3°C
nad N) a začalo vydatně prńet (dońlo k mírnému, krátkodobému zaplavení ńkolky). Srpen byl teplotně
normální aņ mírně podnormální, avńak sráņkově výrazně nadnormální s malým počtem hodin
slunečního svitu. Na přelomu srpna a září se silně ochladilo (více neņ 4°C pod N), coņ mělo nepříznivý
vliv na zakořeņování a růst sadby chmele. Mírné oteplení v průběhu září (teploty se vńak přesto
pohybovaly více neņ 2°C pod normálem), provázené četnými deńti a posléze i přízemními mrazíky,
rovněņ neprospívalo vývinu sadby. Říjen byl opět studený (1,6°C pod normálem), sráņkově vńak chudý.
Relativně teplé (2-3°C nad normálem) a mimořádně vlhké počasí v listopadu, resp. na konci
vegetačního období, jiņ významně neovlivnilo růst chmelové sadby vysázené v rámci pokusů
(v pozdějńích termínech) a neeliminovalo deficit v tvorbě jejích podzemních orgánů.
Výsledky a diskuse
Výsledky znovu potvrdly, ņe z ńirokého souboru minerálních hnojiv, které jsme dosud při
pěstování chmelové sadby (kořenáčů) ověřovali a pouņívali, velmi příznivě působí Amofos, a to jak při
základním hnojení, resp. při obohacení pěstebního substrátu, tak i při hnojení v průběhu vegetace.
Po jeho aplikaci, na rozdíl od kontrolní varianty, jsme zaznamenali nejen téměř optimální vývin
nadzemních orgánů mladých rostlin chmele (nedocházelo k jejich nadměrnému růstu s negativními
dopady na tvorbu mikroklimatu porostu kořenáčové ńkolky, výskytu chorob a ńkůdců apod.), ale
předevńím k tvorbě mohutnějńích, dobře členěných a profilovaných a současně i zdravých podzemních
orgánů (silnějńí kořenový krček s větńím počtem dobře vyvinutých oček, větńí podíl jemnějńího kořání
apod.). Z dosaņených výsledků je patrno, ņe pouņitím Amofosu dońlo ke zvýńení hmotnosti podzemních
orgánů (v porovnání s kontrolou) o 31,6 aņ 72,3%.
Velmi příznivých výsledků jsme dosáhli zejména při aplikaci hnojiva Eurofertil Plus NPS 49.
Oproti neońetřené variantě jsme zaznamenali zvýńení podzemních orgánů o 32,5 aņ 105,6%.
K absolutně největńímu efektu, tj. ke zvýńení hmotnosti podzemních orgánů chmelové sadby o
neuvěřitelných 105,6% dońlo u var. 3a, při obohacení pěstebního substrátu zmíněným hnojivem.
Výsledky pokusů dále prokázaly pozitivní působení zálivky přípravkem Fertiactyl Starter na růst a
vitalitu čerstvě vysázených řízkovanců chmele. Mladé rostliny ońetřené tímto přípravkem (var. 7a)
v porovnání s kontrolou (var. 7b) byly méně stresovány nejen celkově podnormálními teplotami
koncem léta a v průběhu podzimního období, ale lépe se vyrovnávaly i s přízemními mrazíky. Hmotnost
podzemních částí těchto rostlin byla oproti kontrole vyńńí o 27,8%.
178
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Tab. 2. Výsledky výţivářských pokusů - kořenáčová školka, Ţatec 2010
Var.
Popis varianty
Termín
operace
Hmotnost kořenáčů
(5 ks v čerstvém stavu v g)
výsaz hnojení Opak 1 Opak 2 Opak 3 Průměr
1a
1b
1c
2a
2b
2c
3a
3b
3c
4a
4b
5a
5b
,
6a
6b
7a
7b
Eurofertil Plus NPS 49 - 200 g/
1400 Ks
Amofos 200 g/ 1400 Ks
Bez hnojení 200 ks (kontrola)
Eurofertil Plus NPS 49 - 600 g/
6000 Ks
Amofos 600 g/ 6000 Ks
Bez hnojení 200 ks (kontrola)
Eurofertil Plus NPS 49 - 200 g/
80 ks
(přidán do substrátu a ihned
výsadba)
Amofos 200 g/ 80 ks
(přidán do substrátu a ihned
výsadba)
Bez hnojení 80 ks (kontrola)
Eurofertil Plus NPS 49 - 30 g/
200 ks
Amofos 30 g/ 200 ks
Eurofertil Plus NPS 49 - 150 g/
2500 ks
Amofos 150 g/ 2500 ks
Eurofertil Plus NPS 49 - 1500 g/
9500 ks
Amofos 1500 g/ 9500 ks
Fertiactyl Starter 1% roztok v
30l/ 1800 ks
Kontrola (voda 30l/ 1800 ks)
Rel.
%
27.7.
13.8.
85,23
89,61
88,90
87,91 132,5
27.7.
27.7.
13.8.
xx
90,47
64,14
94,04
69,57
91,53
65,32
92,01 138,7
66,34 100,0
1.8.
13.8.
84,35
87,26
86,74
86,12 134,5
1.8.
1.8.
13.8.
xx
82,12
65,37
84,92
62,61
85,64
64,06
84,23 131,6
64,01 100,0
16.8.
xx
64,28
69,51
68,56
67,45 205,6
16.8.
xx
58,41
57,24
54,01
56,55 172,3
16.8.
xx
34,66
31,16
32,62
32,81 100,0
13.8.
13.8.
72,27
76,38
74,91
74,52 106,6
13.8.
13.8.
66,81
71,72
71,25
69,93 100,0
24.7.
17.8.
96,03
94,01
89,61
93,22
24.7.
17.8.
100,24 99,51 102,19 100,65 100,0
25.7.
27.8.
97,18
98,63
94,14
96,65 101,5
25.7.
27.8.
95,52
93,71
96,34
95,19 100,0
4.9.
6.9.
19,26
20,02
20,87
20,05 127,8
4.9.
6.9.
17,01
14,76
15,28
15,68 100,0
92,6
Velmi pozitivní působení ověřovaných hnojiv na tvorbu podzemních orgánů sadby chmele
nepochybně ovlivnilo několik faktorů. V případě Amofosu a Eurofertilu Plus NPS 49 to byl vysoký
resp. zvýńený obsah vodorozpustného fosforu, který jako komponent klíčových molekul (ŃVARTAU et
al. 2009) – nukleových kyselin, fosfolipidů, a ATP, je úzce spojen se vńemi způsoby přeměny energie
v ņivé buņce a současně kontroluje a usměrņuje hlavní enzymatické reakce a metabolické procesy jak
na úrovni buněk, tak i celých rostlin. Nárůst hmotnosti podzemních orgánů zřejmě podpořila i pozitivní
interakce v příjmu dusíku a fosforu ze zmíněných hnojiv. GORNY a SODKIEWICZ (2001) uvádějí, ņe při
ńpatném zásobení rostlin dusíkem, ke kterému nepochybně dońlo u kontrolních variant (vyplavení
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
179
vydatnými deńti), se příjem fosforu sniņuje a naopak. Zhorńení příjmu dusíku při nedostatku fosforu
(rovněņ u kontrol) je spojeno podle těchto autorů s omezením syntézy organických kyselin v rostlině,
čímņ dochází ke sníņení asimilace amoniakálního dusíku v kořenech.
Při deficitu dusíku a fosforu (var. 1c, 2c, 3c) dońlo u mladých chmelových rostlin nepochybně
k výraznému oslabení syntézy fosfoorganických látek v buņkách a následně k silné retardaci tvorby
podzemních orgánů sadby chmele.
Příznivé působení Eurofertilu Plus NPS 49 pravděpodobně umocnily i jeho dalńí komponenty,
které navzájem vhodně interferovaly. Jedná se o synergický vztah dusíku a síry, pozitivní vliv
přítomných kationtů (Ca a Mg v Mescalu 975 a K) na příjem a metabolizmus fosforu v rostlině (včetně
aktivace ATP), na intenzitu oxidační fosforylace a sníņení koncentrace vodíkových iontů v substrátu.
Nelze opomenout ani korespondující vztah fosforu a amoniakální formy dusíku přítomné ve hnojivu
(MICHALÍK, LOŅEK 1985, MICHALÍK 1985, FECENKO, LOŅEK 2000). Přítomnost bóru pak podpořila
tvorbu a stabilitu buněčných blan, meristematických pletiv (velký význam zejména pro dvouděloņné
rostliny, mezi které náleņí chmel), transport asimilátů a v neposlední řadě i růst kořenů.
Poslední, neméně významná součást hnojiva, biologicky aktivní aminopurin, pak vhodně interferoval
s předchozími komponenty a zesílil tak jejich pozitivní působení.
Velmi příznivé působení kapalného hnojiva Fertiactyl Starter na zakořeņování a počáteční růst
chmele bude zřejmě spočívat v přítomnosti celého komplexu biologicky aktivních látek jako jsou
huminové kyseliny, fulvokyseliny, zeatin a glycin-betain. Tyto látky nejen zvyńují příjem a vyuņití
v hnojivu obsaņených ņivin, působí antistresově, zpomalují stárnutí buněk a pletiv, podporují růstovou
aktivitu a vitalitu mladých rostlin apod., ale působí příznivě i na vlastnosti pěstebního substrátu.
Aplikace hnojiva Fertiactyl Starter při pozdní výsadbě řízkovanců (4. 9. 2010) pravděpodobně do
značné míry eliminovala i negativní působení výrazně podnormálních teplot při jejich zakořeņování.
Souhrnně lze uvést, ņe pouņití hnojiv, hlavně Eurofertilu Plus NPS 49 a Fertiactyl Starter se
podařilo do značné míry optimalizovat výņivu chmelové sadby (zejména fosforem), zvýńit její vitalitu a
podpořit její produkční schopnost, resp. stimulovat tvorbu jejích podzemních orgánů. V dalńím období
by jistě bylo vhodné posoudit i fyziologickou sloņku biologické hodnoty této sadby.
Závěr
Pokusné období (červenec aņ listopad roku 2010) bylo silně ovlivněno nepříznivým průběhem
počasí. Zpočátku bylo mimořádné teplo a sucho s intenzivním slunečným svitem. Potom následovalo
mírné, později výrazné ochlazení s velkou oblačností, provázené extrémně velkými sráņkami. Tyto
skutečnosti negativně ovlivnily růst později vysázených řízkovanců chmele. V porovnání s kontrolou
hnojení Amofosem zvýńilo hmotnost chmelové sadby o 31,6 aņ 72,3%, hnojení Eurofertilem Plus NPS
49 o 32,5 aņ 105,6% a ońetření Fertiactylem Starter o 27,8%. Uvedené zvýńení produktivity mladých
rostlin chmele přisuzujeme optimalizaci jejich výņivy, zejména zlepńení dostupnosti a efektivnějńímu
vyuņití fosforu a následnému zvýńení jejich vitality a produktivity.
Poděkování
Podpořeno projektem MSM 6046070901.
Literatura
BLÁHA, L., CHLOUPEK, O., BLÁHOVÁ, M. (1986): Hodnocení kořenové soustavy ve ńlechtění a klasifikaci pńenice.
Genetika a ńlechtění, 22, s. 77-80
DUBSKÝ, M. (2003): Ústní sdělení
FECENKO, J., LOŅEK, O. (2000): Výņiva a hnojenie poĺných plodín. SPU v Nitre, 452 s.
GORNY, A.G., SODKIEWICZ, T. (2001): Genetic analysis of the nitrogen and phosphorus utilization efficiencies in mature
spring barley plants. Plant Breed., 120, s. 129-132
180
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
HABERLE, J., BLÁHA, L. (1990): Kořenový systém zemědělských plodin – ńlechtitelské a agrotechnické cíle, UVTIZ
Praha, s. 70
CHLOUPEK, O. (1983): Ńlechtění rostlin podle kořenového systému. Mez. zem. čas., 27, s. 69-72
JACOB, J., LAWLOR, D.W. (1991): Stomatal and mesophyll limitation of photosynthesis in phosphate deficient sunflower,
maize and wheat plants. J. Exp. Bot., 42, s. 1003-1011
KOLEK, J., KOZINKA, V., a kol. (1988): Fyziológia koreņového systému rastlín. VEDA SAV Bratislava, 384 s.
MICHALÍK, I., LOŅEK, O. (1983): In: Sborník Vyuņití anorganických rozborů rostlin. ČSAZ Praha, 68, s.78-89
MICHALÍK, I. (1985): Príjem a metabolizmus fosforu v rastlinách. VEDA SAV Bratislava, 180 s.
RUBIN, B.A. (1968): Fiziologija sacharnoj svekly. Izdatělstvo Moskovskogo universitěta, Moskva
RYBÁČEK, V. A KOL. (1980): Chmelařství, SZN, Praha
RYBÁČEK, V. A KOL. (1985): Cukrovka, SZN, Praha, 480 s.
ŃTRANC, J. (1988): Pěstování kvalitní chmelové sadby, Chmelařství (61) č. 9, s. 137-139
ŃTRANC, P. (2000): Vyuņití stimulátorů růstu při pěstování „balíčkované“ sadby chmele, Diplomová práce, ČZU v Praze
ŃTRANC, P., ŃTRANC, J., JURČÁK, J., ŃTRANC, D., PÁZLER, B. (2007): Výsadba chmele, První vydání, Kurent s.r.o.,
České Budějovice, 80 s.
ŃVARTAU, V.V., GULJAJEV, B.I., KARLOVA, A.B. (2009): Osobennosti reakcii rastěnij na deficit fosfora. Fiziologija i
biochemija kulturnych rastěnij, 41, č 3, s. 208-219
WAHBI, A., GREGORY, P.J. (1989): Genotypic differences in root and shoot growth of barley (Hordeum vulgare L.). II.
Field studie sof growth and water use of crops grown in northern Syria. Expl. Agric., 25, s. 389-399
Přílohy - meteorologické údaje z nejbliţší meteorologické stanice ČHMÚ
Tab. 3. Průměrné měsíční teploty vzduchu v Ņatci v roce 2010 [°C]
Měsíc
I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
Rok 2010
-3,9
-1,9
3,8
8,9
12,4
17,4
20,6
17,5
11,6
6,6
5,4
Normál
-1,7
-0,5
3,7
8,4
13,7
16,8
18,4
18,0
14,2
8,2
3,1
Odchylka
-2,2
-1,4
0,1
0,5
-1,3
0,6
2,2
-0,5
-2,6
-1,6
2,3
Hodnocení
studený
studený
normální
normální
normální
normální
silně teplý
normální
silně studený
studený
silně teplý
Tab. 4. Sluneční svit v Ņatci v roce 2010 [hod]
Měsíc
I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Rok 2010
27,7
48,2
135,2
216,6
95,3
242,3
263,2
149,9
129,7
122,8
39,8
Normál
37
77
135
165
226
235
239
193
159
106
37
Odchylka
-9,3
-28,8
0,2
51,6
-130,7
7,3
24,2
-43,1
-29,3
16,8
2,8
181
Tab. 5. Měsíční úhrny sráņek v Ņatci v roce 2010 [mm]
Měsíc
I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX
X.
XI.
Rok 2010
31,6
16,4
13,1
26,8
83,3
81,9
123,6
105,3
64,9
10,2
78,5
Normál
20
20
22
33
53
55
64
64
40
31
27
% normálu
158,0
82,0
59,5
81,2
157,2
148,9
193,1
164,5
162,3
32,9
290,7
Hodnocení
vlhký
normální
normální
normální
vlhký
vlhký
silně vlhký
vlhký
vlhký
suchý
mimořádně vlhký
Contact Address: Ing. Přemysl Štranc, Ph.D., ČZU v Praze, FAPPZ, KRV, Kamýcká 129, 165 21 Praha
6 – Suchdol, E-mail: [email protected]
182
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
OVLIVNĚNÍ KLÍČIVOSTI KLUBÍČEK PLEVELNÉ ŘEPY
CHEMICKÝMI LÁTKAMI
Influence of Weed Beet Glomerules Germinability by Chemical Substances
Roman Hnilička, Josef Pulkrábek, Jaroslav Urban
KRV ČZU v Praze
Abstract
In the experiments we monitored influence of preparation Fazor on properties of weed beet
glomerules. We tested 5 different concentrations: 1g, 3g, 5g, 5+5g and ten times the amount of
permitted dose of 50g. In all monitored traits, e.g. TGW and germinability, the values were significantly
lower in comparison with control. Statistically significant differences in germinability were found
among control and all variants, where there was applied preparation Fazor. The lowest concentration
(1g) of the preparation proved the best, when in the first year of testing it reached the lowest values.
Glomerules germinability decreased to 1.8 (or 16.5 %). We also treated plants in the phase of BBCH 82
with preparation Roundup, which caused an emergency germination of the whole plants and it did not
significantly influence glomerules properties, especially germinability. For this reason it is necessary to
perform this measure in an earlier growth phase.
Keywords: sugar beet, TGW, germinability, Roundup, Fazor, biological value of seed
Souhrn
V pokusech byl sledován vliv přípravku Fazor na vlastnosti klubíček plevelné řepy. Vyzkouńeno
bylo 5 různých koncentrací: 1g, 3g, 5g, 5+5g a desetinásobek povolené dávky 50g. U vńech
sledovaných znaků jako např. HTK a klíčivost byly hodnoty výrazně niņńí neņ u kontroly. Statisticky
významné rozdíly v klíčivosti jsme zaznamenali mezi kontrolou a vńemi variantami, na kterých byl
aplikován přípravek Fazor. Osvědčila se nejniņńí koncentrace přípravku 1 g, kdy v prvním roce
zkouńení dosahovala nejniņńích hodnot. Klíčivost klubíček se sníņila na 1,8 respektive 16,5 %. Dále
bylo provedeno ońetření rostlin ve fázi BBCH 82 přípravkem Rundup, které mělo za následek nouzové
dozrávání celých rostlin a na vlastnosti klubíček a hlavně klíčivost jiņ nemělo výraznějńí vliv. Proto je
nezbytné provádět tento zásah v dřívějńí fázi růstu.
Klíčová slova: řepa cukrová, HTK, klíčivost, Roundup, Fazor, biologická hodnota osiva
Úvod
Osivo v moderním zemědělství, které je podstatně intenzivnějńí, neņ tomu bývalo v letech
minulých, přispívá k dosaņení cílů, a to jak po stránce zvýńení výnosů, tak po stránce jakosti. Abychom
mohli, sklidit plodinu v dostatečném mnoņství s odpovídající kvalitou musíme nejprve daným
způsobem zasít kvalitní osivo. Neprovedeme-li tento krok správně, často nám negativně rozhodne o
celém průběhu pěstování konkrétní plodiny v nadcházejícím pěstebním roce. Jeńtě horńí situace je u
plodin, které nemají schopnost odnoņovaní a ani schopnost kompenzační. Jedná se o plodiny, které jsou
vysévané na konečnou vzdálenost a u nichņ je kvalitní osivo a správnost setí rozhodujícím faktorem.
K těmto plodinám patří předevńím cukrová řepa.
Mnoņení osiva cukrovky je činnost značně náročná i dosti riziková. Nové metody úpravy a
testování kvality semen výrazně zvyńují stabilitu vzcházení rostlin cukrovky a vytvářejí tak pěstitelům
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
183
předpoklad pro dobré výnosy (Bittner, 2008). V nańich podmínkách byl výnosově jistějńí, i kdyņ
pracovně náročnějńí, dvouletý cyklus výroby řepného osiva. Prvním rokem se při tomto způsobu
vypěstovala sazečka, která se na podzim sklidila a uloņila v hrobcích nebo sazečkárnách. Ve druhém
roce na jaře se sazečky vysadily na připravený pozemek a pěstovaly semenné porosty, které se na konci
léta sklidily. Od r. 1975 se v ČSSR vyuņíval při mnoņení řepného osiva také jednoletý cyklus pomocí
letních výsevů. Osivo se v tomto případě vyselo koncem července nebo začátkem srpna a vzeńlé
rostliny se ponechaly na poli přes zimu. Po přezimování, (bez přesázení) pak rostliny vyspívaly
v semenné porosty. Tento způsob byl sice pracovně méně náročný, ale v nańich klimatických
podmínkách značně rizikový, neboť přezimovalo průměrně jen 40 – 60 % porostů (Rybáček 1982). Od
osmdesátých let dvacátého století se veńkeré osivo cukrové řepy do České republiky dováņí (Jirsák
1998). Větńina vyprodukovaného osiva pochází z míst s optimálními klimatickými podmínkami a to ze
západní Francie a severní Itálie. Zde je dvouletá cukrovka pěstovaná v dvoufázovém systému. Ve fázi
sazečky v prvním pěstebním roce je kladen důraz na vývoj malé řepy a několikatýdenní chladovou
jarovizaci. 40 aņ 80 g těņké sazenice cukrové řepy se po únorové jarovizaci v podnicích na výrobu osiva
přesazují. K výrobě osiva se pouņívají samčí sterilní jednoklíčkové sazenice a mateřská linie,
vysazované do pruhů v poměru 6:2 nebo 8:2. Hustota porostu je asi 40 000 rostlin na ha. Od poloviny
dubna rostliny vybíhají, koncem května začínají kvést a kvetou zhruba 4 týdny. V době dozrávání od
4 - 6 týdne vznikají fyziologické základy s vysokým kvalitativním potenciálem pro pěstování
(Kockelmann und Scholz, 2005). Bohuņel právě v oblastech kam bylo přesunuto veńkeré mnoņení osiva
cukrovky, protoņe zde jsou lepńí klimatické podmínky, se vyskytují také rostliny plevelné řepy. Tato
oblast je pro tento plevel domovinou, coņ sebou nese značné nebezpečí v podobě kontaminace osiva
cukrové řepy semeny plevelné řepy (Weishaupt, 1994). Takto kontaminované osivo je distribuováno do
okolních zemí. Vyhláńka 369/2009 Sb. obsahuje normu pro Českou republiku, převzatou z EU která
povoluje 0,3 % plevelných řep. To znamená 6 plevelných řep na parcele, na kterou se vysévá 2000
pelet. Je tedy důleņité udrņovat tyto semenářské porosty v bezplevelném stavu. Nebezpečí plevelné řepy
spočívá, také v její četnosti protoņe při výskytu 1000 rostlin plevelných řep na hektar klesá výnos z této
plochy o 0,4 t/ha (Landová, 2010). Sloņení společenstev plevelů na polích je rozhodujícím způsobem
určené půdními podmínkami, klimatem, pěstovanou plodinou a dalńími agrotechnickými opatřeními
(Tyńer, 2009). Regulace zaplevelení v cukrovce patří k nejnáročnějńím pěstitelským zásahům (Jursík,
2010). Důvodem je pomalý růst a velmi nízká konkurenční schopnost porostu, značná citlivost
k herbicidům a v neposlední řadě i poměrně vysoké náklady na herbicidní zásah.
K potlačení plevelů v porostech cukrovky obvykle postačí tři postemergentní herbicidní zásahy.
Herbicidy pouņité v jednotlivých termínech a jejich dávky by měli být voleny v závislosti na plevelném
spektru a růstové fázi plevelů a cukrovky (Jursík, 2008, 2009). Takto zvolená strategie v boji proti
plevelům vńak není účinná při zaplevelení plevelnou řepou. V české republice je téměř polovina ploch
vhodná k pěstování cukrovky zaplevelena plevelnou řepou. Pokud se v porostu vyskytuje plevelná
řepa, je nutné jí bezpodmínečně z porostu cukrovky zcela odstranit. Nejlepńí je její mechanické vytrhání
jeńtě před začátkem kvetení. Vytrhanou řepu je nutné z porostu vynést, nebo alespoņ poloņit na chrást
jiných řep, aby nebyla v kontaktu s povrchem půdy a nemohla tak znovu zakořenit (Fińer, 2009).
V případě, ņe je zaplevelení jiņ natolik rozńířené, ņe se nedá pouņít ruční vytrhávání, musíme vyuņívat
mnohdy méně účinné způsoby likvidace jako je např. pouņití knotového aplikátoru (Rotowiper), nebo
seņínání jiņ vzrostlých rostlin plevelných řep. Plevelná řepa má velký reprodukční potenciál a na jedné
rostlině se můņe nacházet od 250 do 8000 klubíček.
My jsme se v nańem modelovém pokusu snaņili ovlivnit vlastnosti klubíček, jako jsou HTK, počet
klubíček, zastoupení počtu klubíček v jednotlivých velikostních frakcích a klíčivost klubíček.
Aplikovali jsme na rostliny plevelných řep dva přípravky. První morforegulátor růstu Fazor s účinnou
látkou malein hydrazin, způsobující inhibici růstu a klíčení. Druhý přípravek byl totální herbicid
Roundup s účinnou látkou glyphosate.
184
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Metodika
Tab. 1: Mnoţství a termín aplikovaných látek
Hlavním cílem nańí práce bylo zjistit, zda účinné látky obsaņené
v přípravcích Roundup a Fazor ovlivní počet, hmotnost a klíčivost klubíček na
rostlinách plevelných řep. V prvním roce zkouńení jsme se nejprve
seznamovali s přípravkem Fazor a jeho vlivem na rostliny plevelných řep a
jejich klubíčka. Proto jsme dávky v tomto roce volili dle doporučení výrobce,
po přepočtu 5g na parcelku. Dále byla pouņita dávka 5+5g a 50g. Po
vyhodnocení tohoto roku jsme metodiku upravili a pokračovali ve zkouńení.
V nadcházejícím roce jsme plevelnou řepou oseli parcelky. Tyto parcelky byly
hnojeny a ońetřovány stejným způsobem, jako by ńlo o porost cukrové řepy,
v kterých se plevelná řepa vyskytuje. Na jednotlivé parcelky byly aplikovány
sledované chemické látky. Termíny aplikací a dávky sledovaných látek jsou
znázorněna v tabulce 1.
Přípravek Fazor byl aplikován plońně v pěti různých koncentracích.
Termín aplikace byl zvolen v BBCH 72 coņ odpovídá začátku tvorby semene. Pouze při koncentraci
přípravku v dávce 5+5g byla první dávka shodná s termínem ostatních a druhá ve fázi BBCH 73.
Aplikaci Roundupu jsme volili na termín BBCH 82, kdy začínají semena plevelných řep zrát a rostliny
jsou jiņ natolik vysoké, aby se dal pouņít knotový aplikátor, který jsme tímto chtěli simulovat. Takto
ońetřené rostliny jsme nechali dozrát a sklidili. Rostliny jsme nechali uschnout a projít obdobím
dormance. Pro potřeby nańeho pokusu jsme z kaņdé varianty pouņili 5 rostlin a výsledky zprůměrovali.
Fazor
Dávka
Termín
1g
BBCH 72
3g
BBCH 72
5g
BBCH 72
5+5g BBCH 72+73
50g
BBCH 72
Roundup
Dávka
Termín
1:03
BBCH 82
Zkoušky klíčivosti
Na jaře byla klubíčka z jednotlivých rostlin sdrhnuta a na sítech roztříděna dle velikostních frakcí.
První frakce obsahovala klubíčka o velikosti 3 - 4 mm, druhá klubíčka o velikosti nad 4,5 mm.
Jednotlivé frakce byly následně zváņeny. Tyto vzorky byly podrobeny zkouńkám klíčivosti. Studium
klíčivosti klubíček probíhalo v klimatizovaných boxech s řízenými podmínkami prostředí – teplota,
vlhkost a světelný reņim. Teplota v klimatizovaných boxech byla 20° C, vlhkost 60 % a klíčení
probíhalo za tmy. Z kaņdé velikostní frakce byl odebrán vzorek o počtu 4 x 50 ks klubíček. Do kaņdé
klíčící misky standardní velikosti byly na dno dány 3 filtrační papíry. Na toto lůņko byl umístěn jeńtě
jeden harmonikovitě naskládaný filtrační papír. Takto připravené lůņko bylo rovnoměrně zvlhčeno 30
ml vody. Do jednotlivých rýh vzniklých naskládáním filtračního papíru byla umístěna klubíčka plevelné
řepy. Protoņe řepná klubíčka mají silné osemení a přirozeně se v nich vyskytují látky, které tlumí
klíčení, byla klubíčka po dobu 24 hodin máčena ve vodě. Po okapání při teplotě nejvýńe 25°C se osivo
vkládá na lůņko. Takto připravené klíčící misky byly náhodně naskládány do klimatických boxů. Po
dobu 14 dnů byly ve stejný čas prováděny odpočty vyklíčených jedinců. Zkouńky klíčivosti byly
provedeny dle Metodiky zkouńení osiva a sadby ISTA. Výsledky byly zhodnoceny vícefaktorovou
analýzou ANOVA.
Výsledky a diskuse
Jednou z metod, jak se chránit proti výskytu a zaplevelení pozemků plevelnou řepou, je omezit
tvorbu nových klíčivých klubíček. Námi provedenými pokusy jsme chtěli zjistit, jak rostliny plevelných
řep reagují na různé chemické látky a zda to ovlivní počet klubíček na rostlině, HTK, a klíčivost.
V grafu 1. je přehled počtu vńech klubíček na rostlinách v závislosti na zvoleném ońetření.
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
185
Graf 1: Vliv aplikace přípravků na počet klubíček na rostlině
Nejvíce klubíček na rostlině bylo u neońetřené kontroly. Průměrný počet klubíček na rostlinu činil
8300 ks. Nańe hodnoty podporují výsledky Novákové (2007), která tvrdí, ņe rostliny s nejniņńí produkcí
klubíček vyprodukovaly 109 klubíček, ale také zaznamenala rostliny plevelné řepy s produkcí 10 775
klubíček. Při pouņití přípravku Fazor jsme zaznamenali výrazné změny v počtu klubíček. Téměř o
polovinu se sníņil počet klubíček u rostlin, na které byl přípravek aplikován v dávce 3g, 5g a 5+5g.
Nejniņńí počet klubíček byl napočítán u rostlin ońetřených 50g. Průměrný počet klubíček u této varianty
činil 331 ks. Tato dávka přípravku byla pro rostlinu jiņ toxická, coņ se projevilo i silným popálením
listů a degenerativnímy změnami. Ze vńech ońetřených parcelek se nejvíce klubíček nacházelo na
rostlinách ońetřených Roundupem. To mohlo být způsobené pozdějńí aplikací přípravku neņ u
předchozích variant. Počet klubíček na rostlině činil 5540 ks.
Dalńí námi sledovaný znak byla hmotnost tisíce klubíček. Pro zpřesnění jsme klubíčka jeńtě
rozdělili do dvou velikostních frakcí 3 – 4 mm a 4,5 a více mm. Je vńeobecně známo, ņe „malá“
klubíčka hůře klíčí a tím pádem i vzchází a pozemek tím zaplevelují méně. Přesně naopak je tomu u
klubíček větńích vyzrálejńích s větńím mnoņstvím zásobních látek. V grafu 2 a 3 jsou zachyceny HTK
v závislosti na velikostní frakci.
Graf 2: Vliv aplikace přípravků na hmotnost tisíce klubíček (g) u velikostní frakce 3 – 4 mm
V obou případech byla nejmenńí HTK zaznamenána u rostlin ońetřených Fazorem v dávce 1g.
Průměrná hmotnost zde činila 6,74 g u malých a 17,3 g u velkých klubíček. Dále oba dva grafy opisují
přibliņně shodný vývojový trend. Varianty ońetřené 3g, 5g, a 5+5 g u velikosti 3 – 4 mm mají téměř
186
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
shodnou HTK a to 8 g, velikostní frakce nad 4,5 mm se stejným typem ońetření dosahuje hmotnosti
okolo 20 g. Varianta ońetřená Fazorem v dávce 50 g byla natolik tímto postřikem ovlivněna, ņe
nevytvořila na rostlině dostatečný počet klubíček pro výpočet HTK ani v jedné velikostní kategorii a
proto není v grafech uvedena. I v tomto případě dosahovala nejvyńńích hodnot kontrola a za ní hned
varianta ońetřená Roundupem.
Graf 3: Vliv aplikace přípravků na hmotnost tisíce klubíček (g) u velikostní frakce 4,5 mm a více
Tab. 2: Vliv aplikace přípravků na hmotnost tisíce semen (g)
HTK
1g Fazor
12,02
3g Fazor
14,06
5g Fazor
14,22
5+5g Fazor
14,3
50g Fazor
-
Roundup
17,36
Kontrola
17,48
Nejvyńńí HTK byla zjińtěna na neońetřených kontrolních rostlinách. Její hodnota činí 17,48 g.
Jassem et al., (1997) uvádí, ņe průměrná hodnota hmotnosti tisíce semen kolísá okolo 22,2 g. Toto
sníņení si vysvětlujeme tím, ņe nańe hodnoty jsou průměrem z 5 rostlin a konkrétní hodnoty rostlin se
mohou výrazně lińit.
Graf 4:Vliv aplikace přípravků na klíčivost klubíček
Nejdůleņitějńím osivovým ukazatelem je klíčivost klubíček. Tu jsme hodnotili u obou velikostních
kategorií. Zde je názorně vidět v jakém poměru klíčí klubíčka o velikosti 3 – 4 mm a nad 4,5 mm.
Přesné hodnoty klíčivosti jsou uvedeny v grafu 4. Nejniņńí klíčivost byla zaznamenána při ońetření
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
187
Fazorem v dávce 50 g, kdy malá klubíčka téměř neklíčila a velká dosahovala klíčivosti pouze 7,7 %.
Ostatní varianty s pouņitím téhoņ přípravku také vykazovaly nízkou klíčivost.
Statisticky významné rozdíly v klíčivosti jsme zaznamenali mezi kontrolou a vńemi variantami, na
kterých byl aplikován přípravek Fazor. V tomto případě klubíčka u kontroly klíčily z 55, respektive
81 %. Je pozoruhodné, ņe varianta ońetřená pouze 1g má menńí hodnoty klíčivosti neņ varianty
s ońetřením 3g a 5g. Tuto příčinu si zatím nedovedeme vysvětlit. Samostatnou kapitolou je klíčivost
klubíček ońetřených Roundupem. Toto ońetření, jak se zdá nemělo velký vliv na klíčivost. Díky
sklerenchymatickému oplodí zralého klubíčka si udrņí klubíčka vysokou klíčivost. Podobné pokusy
s aplikací Roundupu na rostliny plevelných řep dělal i Skalický (2009), jemuņ vyńla klíčivost klubíček
nad 4,5 mm zasaņených Roundupen 56 % a nezasaņených 73 %. Dá se tedy říci, ņe aplikace přípravku
Roundup aplikovaného v tomto termínu zásadně neovlivņuje klíčivost klubíček plevelných řep.
V tabulce 3 jsou uvedeny dvouleté výsledky klíčivostí v závislosti na přípravku a mnoņství
aplikované látky. Porovnávány jsou pouze výsledky shodných aplikací v obou letech. V roce 2009 byla
metodika rozńířena jeńtě o aplikaci přípravku Fazor v dávce 1g a 3g. Stejnou metodiku jsme pouņili také
v roce 2010.
Tab. 3: Vliv aplikace přípravků na klíčivost klubíček v závislosti na velikostní frakci a ročníku
K l í č i v o s t %
Fazor 5g
Fazor 5+5g
Fazor 50g
Roundup
Kontrola
rok
3-4 mm 4,5 mm 3-4 mm 4,5 mm 3-4 mm 4,5 mm 3-4 mm 4,5 mm 3-4 mm 4,5 mm
2,7
22,8
0
4,5
0
0
44
73
34,4
72,3
2008
4,4
17,7
1,4
9,4
1,4
7,7
34,7
76
55,4
81
2009
Ø
3,55
20,25
0,7
6,95
0,7
3,85
39,35
74,5
44,9
76,65
Závěr
Výńe uvedené výsledky je nutné pokládat za předběņné a jednoleté. Konkrétnějńí hodnoty získáme
aņ po zpracování a vyhodnocení pokusů z roku 2010, které z důvodu dormance klubíček plevelných řep
nemohly být vyhodnoceny. Dále je nutné zdůraznit, ņe přípravek Fazor je registrovaný pouze do dvou
plodin a to brambor a cibule.
Přípravek Fazor s účinnou látkou malein hydrazin ovlivņoval sledované znaky, jako byla HTK,
počet klubíček a jejich klíčivost. U vńech těchto sledovaných znaků byly tyto hodnoty výrazně niņńí neņ
u kontroly. Osvědčila se nejniņńí koncentrace přípravku 1 g, kdy v prvním roce zkouńení dosahovala
nejniņńích hodnot. Klíčivost klubíček sníņila na 1,8 respektive 16,5 %. Stejný trend sniņování klíčivosti
i počtu klubíček jsme zaznamenali i u ostatních variant. Tyto výsledky vńak nemůņeme brát za
definitivní, neboť dosud nevíme, jak by na plońnou aplikaci tohoto přípravku reagovaly rostliny kulturní
cukrové řepy.
Ońetření rostlin Roundupem ve fázi BBCH 82 mělo za následek nouzové dozrávání celé rostliny a
na vlastnosti klubíček a hlavně klíčivost jiņ nemělo výraznějńí vliv. Z uvedeného je patrné, ņe tento
zákrok je nezbytné provádět v dřívějńí fázi. Cukrová řepa je stále pro mnohé podniky strategická
plodiny a zdrojem financí a je proto nutné udrņovat pozemky v bezplevelném stavu a neochudit se o
moņnost pěstování této komodity.
Poděkování
Tato práce byla podpořena výzkumným záměrem MZE 6046070901
188
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Literatura
BITTNER V. (2008). Kvalita odrůdy a osiva cukrovky, Listy cukrovarnické a řepařské, 124, č. 12, 2008, 346 s.
FIŃER F. (2009). Jak zvládnout dalńí zaplevelení porostů cukrovky po první aplikaci herbicidů. Listy cukrovarnické a
řepařské, 125, č. 5-6, 2009, 154 s.
JASSEM, M. OLSEZEWSKA, D., DABROWAKA, B. (1997). Fenologiczna i morfologiczna charakterystyka burako
chwastów. Biuletyn Intytutu Hodovli i Aklimatyzacji Roślin, 202, , s. 213-219.
JIRSÁK, A. (1998) Vzrůstající výskyt plevelných řep varuje, Úroda, 6, s. 26-27.
JURSÍK, M., SOUKUP, J., HOLEC, J., (2008). Regulace plevelů v cukrovce, Listy cukrovarnické a řepařské 124, č. 7-8,
207 s.
JURSÍK, M., HOLEC, J., SOUKUP, J., VENCLOVÁ, V.: (2010). Seasonal emergence of selected summer annual weed
species in dependence on soil temperature, PLANT SOIL ENVIRON., 56, 2010 (9): 444–450
JURSÍK M., HOLEC J., ANDR L.: (2009). Biologie a regulace dalńích významných plevelů ČR: Kopřiva dvoudomá –
Urtica dioica L., Listy cukrovarnické a řepařské, 125, 4, , 126 – 129 s.
Kockelmann, A., Scholz, M., (2005). Der lange Weg bis zur fertigen Pille, Zuckerrübe 6 2005, 320 s.
LANDOVÁ M., HAMOUZOVÁ K., SOUKUP J., JURSÍK M., HOLEC J., SQUIRE G.R., (2010). Population density and
soil seed bank of weed beet as influenced by crop sequence and soil tillage, PLANT SOIL ENVIRON., 56,
541–549
NOVÁKOVÁ K. (2007). Studium biologie plevelné řepy s přihlédnutím k zavádění transgenních odrůd cukrovky,
Disertační práce ČZU Praha 2007
RYBÁČEK, V. a kolektiv: (1985). Cukrovka, Státní zemědělské nakladatelství Praha.
SKALICKÝ M., (2009).: Stress by non-selective Herbidides: germinating capacity and structural ganges in the Weed Beet
plants (Beta vulgaris L.) Cereal Research Communications, VIII. Alps-Adria Scientific Workshop Neum,
Bosnia-Herzegovina, 2009
TYŃER L., NEČASOVÁ M.: (2009). Současné spektrum plevelů v porostech cukrovky na vybraných plochách České
republiky, Listy cukrovarnické a řepařské, 125, 4, , 116 s.
WEISHAUPT, F. (1994). Nepodceņujme plevelnou řepu, Listy cukrovarnické a řepařské 110, č. 6, červen 1994.
Contact Address: Roman Hnilička, Ing. Katedra rostlinné výroby, ČZU v Praze, Kamýcká 957, 165 21
Praha 6 – Suchdol, E-mail: [email protected]
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
189
PARAMETRY OSIVA OVLIVŇUJÍCÍ VZCHÁZIVOST VOJTĚŠKY
Seed Parameters Affecting Emergence of Lucerne
Josef Hakl, Kamila Mášková, Jaromír Šantrůček
KPT ČZU v Praze
Abstract
The aim of this study was to evaluate the effect of germination, thousand-seed weight, and hard
seed content on changes of lucerne seeds emergence. These parameters were assessed at fourteen
lucerne varieties in four replicates. The emergence of seeds was affected mainly by germination and
thousand-seed weight when increasing of these parameters significantly increased total emergence and
emergence by 7th day after seeding. The germination also significantly influenced emergence of
germinated seeds which reached average value 83 %. The hard-seed content of tested seeds was up to
11 % and did not influence the total seed emergence. The seeds with hard seed content over 5 %
provided significantly higher emergence from 7th to 14th days after seeding.
Keywords: forage, alfalfa, hard-seed
Souhrn
Cílem této práce bylo posoudit vliv klíčivosti, tvrdoslupečnosti a hmotnosti tisíce semen (HTS) na
vzcházivost osiva vojtěńky seté. Tyto parametry byly stanoveny u osiv 14 odrůd vojtěńky ve čtyřech
opakováních. Z výsledků vyplývá, ņe vzcházivost osiva vojtěńky byla ovlivněna předevńím klíčivostí a
HTS, kde zvyńující se hodnoty obou parametrů průkazně zvyńovaly vzcházivost do 7. dne od zasetí i
celkovou vzcházivost. Vyńńí klíčivost dále průkazně pozitivně ovlivņovala i vzcházivost klíčivých
semen, která dosahovala v průměru 83 %. Podíl tvrdých semen v testovaných osivech nepřesáhl 11 % a
neovlivnil celkovou vzcházivost. Osiva s tvrdoslupečností nad 5 % vńak vykázala vyńńí vzcházivost
v časovém intervalu 7. – 14. den po zasetí.
Klíčová slova: pícniny, vojtěška, tvrdoslupečnost
Úvod
Výběr vhodné odrůdy a kvalita osiva mají u vńech polních plodin pro úspěńné zakládání porostů
velký význam. U víceleté vojtěńky seté je vńak důraz na úspěńné zaloņení porostu jeńtě vyńńí s ohledem
na skutečnost, ņe chyby při zaloņení porostu se přenáńejí do dalńích let. Nedostatky při zaloņení porostu
se následně negativně promítají do vývoje hustoty porostu, coņ má vztah k výnosu (Hakl et al., 2011) i
kvalitě píce (Hakl et al., 2010)
Vzcházivost osiva vojtěńky je významně ovlivněna vnějńími faktory, ke kterým patří fyzikálněchemické vlastnosti půdy a předevńím hloubka setí. Jak uvádějí Klesnil et al. (1965), u vojtěńky lze za
optimální hloubku setí povaņovat 1 – 2 cm v závislosti na půdním druhu. Povrchové ale i nadměrně
hluboké setí je příčinou významného sniņování vzcházivosti, coņ potvrzuje Klesnil et al. (1965) i
Townsend (1992). Podle Nelsona et al. (1998) jsou hlavní faktory ovlivņující vzcházivost a počáteční
přeņívání semenáčků vojtěńky předevńím kontakt osiva s půdou a výskyt chorob či ńkůdců.
Vnitrodruhová konkurence se začíná negativně projevovat aņ později při dalńím vývoji porostu.
Vnitřní faktory ovlivņující vzcházivost osiva vojtěńky tvoří předevńím kvalitativní parametry
pouņitého osiva. Za nejvýznamnějńí faktor lze v tomto ohledu pokládat jeho laboratorní klíčivost.
Samotná klíčivost osiva vńak můņe být obecně negativně ovlivněna řadou stresových podmínek při
190
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
vlastním klíčení (Martinek et al., 2009). Hmotnost tisíce semen (HTS) představuje dalńí parametr, který
má význam při hodnocení osiva vojtěńky i vzhledem k jejímu původu (Hakl et al., 2005). Pazderů
(2009) dále obecně uvádí vitalitu osiva a energii klíčivosti jako dalńí významné charakteristiky kvality
osiva. Specifický parametr u osiva vojtěńky (i obecně jetelovin) představuje podíl tvrdoslupečných
semen. Podle vyhláńky 384/2006 Sb. je u vojtěńky seté tolerován maximální podíl tvrdých semen do 40
% a tato semena se do uvedeného mnoņství připočítávají ke klíčivým. Klesnil et al. (1965) vńak uvádějí,
ņe tvrdá semena vzchází opoņděně, ale lze počítat s tím, ņe asi polovina tvrdých semen vzejde včas.
Z předchozího pokusu (Hakl et al., 2009) dále vyplývá, ņe právě tvrdoslupečnost osiv lze pokládat za
nejvýznamnějńí parametr ovlivņující změny HTS a klíčivosti u osiv během skladování. Cílem tohoto
příspěvku bylo posoudit vliv klíčivosti, tvrdoslupečnosti a HTS na vzcházivost osiv vojtěńky seté.
Metodika
Pokusy s osivy 13 českých odrůd vojtěńky a francouzské odrůdy Europe byly provedeny po
čtyřletém skladování při 20 ºC v roce 2009. U vzorků osiv byla, vņdy ve čtyřech opakováních od kaņdé
odrůdy, stanovena HTS a klíčivost dle ČSN 460610 (při 20 ºC, první odpočet ve 4. dni, poslední v 10.
dni). Za tvrdoslupečná byla povaņována semena, která do konce zkuńební doby nenabobtnala, protoņe
jejich osemenění zabránilo přístupu vody k embryu. Celkem bylo vyhodnoceno 56 vzorků.
U shodných osiv byla rovněņ stanovena vzcházivost ve skleníkovém testu. V experimentu byla
pouņita černozem z demonstračního pozemku ČZU v Praze Suchdole s pH 8. Do půdy bylo do 2 řádků
s roztečí 5 cm o délce 15 cm vyseto vņdy 100 semen ve čtyřech opakováních od kaņdé odrůdy. Hloubka
setí činila 1 centimetr. Pokus byl zaloņen 1. dubna 2009, první odečet byl uskutečněn po 7 dnech a
závěrečný odpočet po 14 dnech od zasetí semen. Celkem bylo vyhodnoceno 56 vzorků. Tyto vzorky
byly roztříděny podle klíčivosti, tvrdoslupečnosti a HTS do kategorií, které jsou uvedeny v tabulce 1 a
2. Výsledky byly zpracovány analýzou rozptylu s interakcí v programu Statistica 9.0.
Výsledky a diskuse
V grafu 1 jsou uvedeny základní statistické údaje parametrů u celkového souboru hodnocených
osiv. Podle vyhláńky 384/2006 Sb. je u vojtěńky seté poņadována minimální klíčivost 80 %, tato
hodnota u skladovaných osiv vńak po čtyřech letech aktuálně dosahovala průměrné hodnoty 74 %. Do
této hodnoty nebyla zahrnuta tvrdá semena. Podíl tvrdoslupečných semen se pohyboval od 0,5 do 10,9
%. Průměrná hodnota HTS dosahovala hodnoty 2,01 g s rozpětím od 1,77 do 2,29 g.
Klíčivost
V souladu s očekáváním se klíčivost osiva projevila jako nejvýznamnějńí parametr, který
významně ovlivnil vzcházivost do 7. dne, celkovou vzcházivost i vzcházivost klíčivých semen (tab. 1 a
2). Interakce s tvrdoslupečností i HTS byly statisticky neprůkazné. Z hlediska dynamiky vzcházení
dosáhla osiva s klíčivostí nad 75 % průměrné vzcházivosti v prvním týdnu 54 %, zatímco osiva
s klíčivostí do 75 % pouze 39 %. Klíčivost vńak jiņ neovlivnila vzcházivost 7. aņ 14. den od výsevu.
V polních podmínkách zpravidla nedosahuje vzcházivost ani 50 % laboratorní klíčivosti (Klesnil et al.,
1965). V tomto experimentu byla průměrná hodnota vzcházivosti u klíčivých semen 83 %. Průkazně
vyńńí vzcházivost klíčivých semen je moņné vysvětlit synergickým vnitrodruhovým působením
v počátku vzcházení, které při rozdílných výsevcích popisuje např. Klesnil et al. (1965) či Nelson et al.
(1998).
Hmotnost tisíce semen
Townsend (1992) uvádí, ņe semena vojtěńky s vyńńí HTS mají vņdy vyńńí vzcházivost, nezávisle na
hloubce setí. V nańem experimentu byl rovněņ zjińtěn statisticky významný vliv HTS na vzcházivost do
7. dne po zasetí i na celkovou vzcházivost. Osiva s HTS do 2 g vykázala vzcházivost do 7. dne 42 % a
celkovou vzcházivost 57 %, zatímco osiva s HTS nad 2 g pak hodnotu 52 %, resp. 65 %. Interakce
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
191
s tvrdoslupečností i klíčivostí byly statisticky neprůkazné, přičemņ pozitivní trend vyńńí vzcházivosti u
semen s vyńńí HTS se shodně projevil v obou skupinách klíčivosti i tvrdoslupečnosti.
Tvrdoslupečnost
Vliv vyńńí tvrdoslupečnosti se projevil předevńím ve zpomalené dynamice vzcházení, kde u
skupiny osiv s tvrdoslupečností nad 5 % byla významně vyńńí vzcházivost 7. aņ 14. den od výsevu, coņ
je v souladu s výsledky Klesnila et al. (1965) o opoņděném vzcházení tvrdoslupečných semen. Celková
vzcházivost ani vzcházivost klíčivých semen vńak významně ovlivněny nebyly. Je vńak nutné
připomenout, ņe hodnota tvrdoslupečnosti testovaných osiv se pohybovala do 10 %, coņ představuje
spíńe niņńí hodnotu. Z tabulek je tedy moņné odvodit, ņe nejvyńńí negativní efekt tvrdoslupečnosti na
vzcházivost lze předpokládat u osiv s vyńńí klíčivostí, ale niņńí HTS.
Tab. 1: Změny dynamiky vzcházivosti osiva vojtěšky v závislosti na klíčivosti, tvrdoslupečnosti a
hmotnosti tisíce semen (HTS). (n= počet měření, SE = střední výběrová chyba)
klíčivost
HTS
tvrdoslupečnost
vzcházivost
SE
vzcházivost
SE
n
(%)
(g)
(%)
7. den (%)
7. – 14. den (%)
nad 75
do 2
do 5
54,8
4,5
15,4
2,3
5
nad 5
44,4
3,5
16,9
1,8
8
nad 2
do 5
57,7
2,9
10,5
1,8 11
nad 5
58,0
3,5
14,9
1,8
8
do 75
do 2
do 5
34,5
5,0
12,8
2,6
4
nad 5
35,3
3,5
15,4
1,8
8
nad 2
do 5
39,8
3,5
13,2
1,6
8
nad 5
44,8
5,0
17,5
2,6
4
p-value
klíčivost
0,476
<0,000
HTS
0,462
0,008
tvrdoslupečnost
0,699
0,034
Tab. 2: Změny vzcházivosti osiva vojtěšky v závislosti na klíčivosti, tvrdoslupečnosti a hmotnosti tisíce
semen (HTS). (SE = střední výběrová chyba)
klíčivost
HTS
tvrdoslupečnost
celková
SE
vzcházivost
SE
n
(%)
(g)
(%)
vzcházivost
klíčivých semen
(%)
(%)
nad 75
do 2
do 5
70,2
4,3
88,4
5,6
5
do 2
nad 5
61,3
3,4
82,6
4,4
8
nad 2
do 5
70,9
2,9
87,1
3,8 11
nad 2
nad 5
72,9
3,4
91,5
4,4
8
do 75
do 2
do 5
47,3
4,8
71,3
6,3
4
do 2
nad 5
50,6
3,4
77,9
4,4
8
nad 2
do 5
50,3
3,4
74,7
4,4
8
nad 2
nad 5
62,3
4,8
90,0
6,3
4
p-value
klíčivost
<0,000
0,016
HTS
0,112
0,017
tvrdoslupečnost
0,445
0,157
192
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Graf 1: Vybrané statistické údaje u hodnocených osiv vojtěšek (n=56, vz 7 = vzcházivost 7. den od
výsevu, vz 7-14 = vzcházivost 7.-14. den od výsevu, vz C = celková vzcházivost vysetých semen, vz K =
vzcházivost klíčivých semen, T = tvrdoslupečnost, K = klíčivost hodnocených osiv).
100
90
80
70
(%)
60
50
40
30
20
Průměr
Průměr±SmOdch
Min-Max
10
0
vz 7
vz 7-14
vz C
vz K
T
K
Závěr
Výsledky ukazují, ņe vzcházivost osiv vojtěńky je z vnitřních parametrů osiva ovlivněna předevńím
klíčivostí a HTS, neboť zvyńující se hodnoty klíčivosti a HTS zvyńovaly vzcházivost do 7. dne od zasetí
i celkovou vzcházivost. Klíčivost pozitivně ovlivņovala i vzcházivost klíčivých semen, pravděpodobně
v důsledku synergického působení vzcházejících rostlin. Podíl tvrdých semen u testovaných osiv byl
v intervalu od 0,5 do 10,9 % a neovlivnil celkovou vzcházivost. Osiva s tvrdoslupečností nad 5 % vńak
vykázala vyńńí vzcházivost v časovém intervalu 7. – 14. den po zasetí.
Literatura
ČSN 460610: Osivo a sadba. Zkouńení osiva. (1984)
HAKL J., FUKSA P., ŃANTRŮČEK J., MÁŃKOVÁ K. (2011): The development of lucerne root morphology traits under
high initial stand density within a seven year period. Plant Soil Env., 57, 0 – 0. (v tisku)
HAKL J., MARTINEK J., ŃANTRŮČEK J., KRAJÍC L., HLAVIČKOVÁ D. (2009): Změny u osiv českých novońlechtění
vojtěńek v průběhu pěti let skladování. In. Seed and Seedlings IX, FEB 10, Praha, ČR, 72 – 75.
HAKL J., ŃANTRŮČEK J., FUKSA P., KRAJÍC L. (2010): The use of indirect methods for the prediction of lucerne quality
in the first cut under the conditions of Central Europe. Czech J. Anim. Sci., 55, 348 – 355.
HAKL J., ŃANTRŮČEK J., HLAVIČKOVÁ D. (2005): Hodnocení tvrdoslupečnosti a HTS u osiv českých novońlechtění
vojtěńek. In. Seed and Seedlings VII., FEB 10, Praha, ČR, 105 – 108.
KLESNIL A., VELICH J., REGAL V. (1965): Vojtěńka. SZN, Praha, 201 s.
MARTINEK J., SVOBODOVA M., KRALÍČKOVÁ T. (2009): Dynamika klíčení osiva kostřavy červené za stresových
podmínek. In. Seed and Seedlings IX., FEB 10, Praha, ČR, 149 – 152.
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
193
NELSON C.J., HALL M.H., COUTTS J.H. (1998): Seeding rate effects on self-thinning of alfalfa. In. Proc. Am. Forage and
Grassl. Counc., Indianapolis, MAR 8–10, Georgetown, TX., 6–10.
PAZDERU K. (2009): Význam energie klíčení pro hodnocení kvality osiva. In. Seed and Seedlings IX., FEB 10, Praha, ČR,
56 – 60.
TOWNSEND C.E. (1992): Seedling emergence of yellow-flowered alfalfa as influenced by seed weight and planting depth.
Agron. J., 84, s. 821 – 826.
Vyhláńka č. 384/2006 Sb. Podrobnosti o uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu.
Contact Address: Josef Hakl, Ph.D. Katedra pícninářství a trávníkářství, ČZU v Praze, Kamýcká 957,
165 21 Praha 6 – Suchdol, E-mail: [email protected]
194
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
EFFECT OF STIMULATION ON THE YIELD AND
TECHNOLOGICAL VALUE OF SUGAR BEET ROOTS
Urszula Prośba-Białczyk1, Hanna Szajsner2, Krzysztof Bąk3
1
Department of Crop Production, Wrocław University of Environmental and Life
Sciences, Poland
2
Department of Genetics, Plant Breeding and Seeds Production,
3
Syngenta Seeds
Abstract
In the presented experiment the productivity of two cultivars of sugar beet Ruveta and Tiziana
subjected to seed biostimulation has been examined. The seeds came from the specialized seed breeding
program (energ’hill) and were irradiated with the laser in the 5-time multiplied (D5) and 7-time
multiplied (D7) of the basic dose equivalent to 2.5.10-1J.cm-2. The productivity has been analysed by
determining the dry matter concentration in July, August and September and by determining the yield
amount, the saccharose, N-α-amino acid content as well as sodium and potassium cations content in the
harvest time.
The results of field and laboratory experiments show that the yield amount and the technological
quality of the roots can be modified when the seeds are prepared in the energ’hill program and
stimulated with the laser light. The roots of plants emerged from the seeds obtained from the energ’hill
program and those irradiated by the laser were characterized by the higher dry matter content than the
roots of plants developed from non treated beet-seed balls.
Seeds preparation in the program energ’hill had a positive influence on the sugar beet yield and on
the saccharose and N – α-amino acid and sodium and potassium cations content by the reduction of
their concentration. The effect of the energ’hill application and the laser light stimulation interact with
the genotype of cultivars when it comes to yield amount and the features determining the technological
roots quality – namely, the saccharose and N–α-amino acid content as well as sodium and potassium
cations concentration. The influence of the pre-sowing laser stimulation was conditioned by the
cultivars’ reaction. In Tiziana cultivar the laser irradiation resulted not only in the yield and saccharose
increase but also in the reduction of the N–α-amino acid and sodium and potassium cations
concentration.
Keywords: sugar beet, varieties, energ’hill, laser radiation, dry matter, yield,
Wstęp i cel badań
Wysoka jakość materiału siewnego każdej rośliny uprawnej, a buraka szczególnie, jest jednym
z ajważniejszych czynników kształtujących produkcyjność i wpływających na efektywność produkcji.
Nieliczne doniesienia o pozytywnym oddziaływaniu naświetlania laserem na kształtowanie poziomu
plonowania i zawartości sacharozy wskazują na zasadność dalszych, szerszych badań celem poznania
reakcji odmian oraz ich interakcji z warunkami siedliskowymi [Durrant M.J. Mash S.J.1990, Koper R.i
in.1996, Wójcik S., Bojarska U. 1998]. Z użytkowego punktu widzenia interesującym byłoby także
poznanie wpływu stymulowania nasion na cechy wartości technologicznej korzeni, a szczególnie
melasotworów. Badania poszerzono o materiał siewny firmy Syngenta w programie hodowli ener’hill.
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
195
Materiał i metody badań
W doświadczeniu polowym, założonym metodą split – plot, w trzech powtórzeniach i w badaniach
laboratoryjnych, przeprowadzonych w roku 2009 analizowano produkcyjność buraka cukrowego pod
wpływem stymulowania nasion światłem lasera oraz programu hodowlanego energ’hill. Do badań
użyto materiał siewny dwu diploidalnych odmian firmy Syngenta – Tiziana, w typie cukrowym i
Ruveta, w typie normalno-cukrowym. Dla każdej z odmian wysiewano kłębki naturalne –
niestymulowane oraz kłębki pochodzące z programu hodowlanego energ’hill i naświetlane laserem.
Naświetlanie promieniami lasera półprzewodnikowego model CTL – 1106 MX wykonywano w dniu
zakładania doświadczenia polowego. Powierzchnię naświetlaną ustalono za pomocą współpracującego
z laserem skanera, model CTL 1202 S. Do stymulacji nasion zastosowano pięciokrotność, (w pracy
oznaczona symbolem D5) i siedmiokrotność, (w pracy D7) - dawki podstawowej wynoszącej
2,5.10-1J.cm-2.
Doświadczenie przeprowadzono w warunkach Niziny Śląskiej, na glebie płowej o składzie
granulometrycznym gliny średniej, zaliczanej do kompleksu pszennego dobrego, o pH 6,1-6,5 i dobrej
zasobności w składniki pokarmowe. Zawartość próchnicy wahała się w przedziale 1,9 - 2,2 %.
Wegetacja buraka przebiegała w warunkach termicznych które nie powodowały zakłóceń w
rozwoju roślin. Średnie temperatury w roku 2009 były zbliżone do średnich temperatur z wielolecia.
Rozkład opadów cechował się natomiast dużymi wahaniami szczególnie w okresie czerwiec – wrzesień,
podczas intensywnego wzrostu masy korzenia i gromadzenia sacharozy. W kolejnych miesiącach tego
okresu notowano - w czerwcu 141,7 mm, w lipcu 134,2mm, w sierpniu 53,5mm a we wrześniu 12mm
opadów.
Głównym kryterium oceny produkcyjności buraka była zawartość suchej masy w korzeniach w
okresie wegetacji, a podczas zbiorów - poziom plonowania, zawartość sacharozy i melasotworów oraz
niektóre cechy biometryczne korzenia - długość, szerokość i grubość. Podczas wegetacji roślin, w
pierwszych dekadach lipca, sierpnia, września i października pobierano próby 15 roślin, a podczas
zbioru rośliny z powierzchni 12m2. Parametry wartości technologicznej korzenia - zawartość sacharozy
i melasotworów (K, Na i N - α- aminokwasowy). oznaczano na automatycznej linii Venema.
Wyniki zawartości suchej masy w korzeniach od czerwca do października opracowano przy
pomocy Pakietu Statistica 9, a dla oceny plonów i cech morfologicznych korzeni oraz cech wartości
technologicznej wykonano analizę wariancji i zastosowano test Tukey’a na poziomie istotności α =no
0,05.
Wyniki badań
Technologia nasienna energ’hill i stymulowanie nasion laserem modyfikowały zawartość suchej
masy w korzeniach. Analizując ten parametr w kolejnych miesiącach wegetacji pod wpływem
stymulacji nasion nie stwierdzono rozkładu normalnego dla uzyskanych wyników. Z tego względu dla
określenia zmian zawartości suchej masy na rysunku 1 (a, b, c, d) przedstawiono wartości mediany.
196
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Rys. 1a: The dry matter content during the growing season
Rys. 1b: The dry matter content during the growing season
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
197
Rys. 1c: The dry matter content during the growing season
Rys. 1d: The dry matter content during the growing season
198
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Zawartość suchej masy w korzeniach roślin rozwiniętych z nasion pochodzących z programu
hodowlanego energ’hill była, od lipca do października, wyższa w stosunku do zawartości suchej masy
w korzeniach roślin rozwiniętych z nasion niestymulowanych. Tendencję tę stwierdzono we wszystkich
terminach analiz u odmiany Tiziana, a u odmiany Rruveta w lipcu, sierpniu i we wrześniu. Korzystnie
na zawartość suchej masy obu odmian wpływało też naświetlanie nasion laserem, lecz w tym względzie
reakcja odmian była wyraźnie zróżnicowana. U odmiany Ruveta naświetlanie laserem w dawkach
pięciokrotnej (D5) i siedmiokrotnej (D7), w kolejnych miesiącach wegetacji, wpływało pozytywnie na
kumulację suchej masy w odniesieniu do nasion niestymulowanych. Zawartość suchej masy u tej
odmiany pod wpływem dawki siedmiokrotnej (D 7), z wyjątkiem września, była wyższa niż pod
wpływem naświetlania dawką pięciokrotną (D 5). U odmiany Tiziana koncentracja suchej masy pod
wpływem lasera cechowała się mniejszym zakresem zmienności niż u odmiany Ruveta i nie
wykazywała jednokierunkowej zmienności. Podczas zbioru wartości mediany dla suchej masy u
odmiany Tiziana były na zbliżonym poziomie niezależnie od sposobu stymulowania nasion. Zmienność
zawartości suchej masy pod wpływem naświetlania laserem była wyższa w porównaniu do zawartości
w korzeniach wyrosłych z nasion niestymulowanych i pochodzących z programu energ’hill.
Zmiany zawartości suchej masy i cukru podczas zbioru, wyrażone w wartościach względnych, w
stosunku do poziomu zawartości w korzeniach z nasion niestymulowanych, przedstawiono na
rysunkach 2 i 3. Z nasion pozyskanych z programu hodowlanego energ’hill w korzeniach odmiany
Ruveta stwierdzono zmniejszenie zawartości suchej masy, w porównaniu do korzeni z nasion
niestymulowanych, natomiast u odmiany Tiziana wzrost koncentracji suchej masy. Pod wpływem lasera
w dawce D 5 stwierdzono u obu odmian przyrost zawartości suchej masy na poziomie 1,5 %.
Naświetlanie laserem w dawce D 7 spowodowało u obu odmian przyrost zawartości suchej masy o
około 6 %, w porównaniu do zawartości suchej masy w korzeniach roślin wyrosłych z nasion
nienaświetlanych.
Rys. 2. Changes in dry matter content
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
199
Rys. 3. Changes in sucrose content
Stymulowanie nasion przez ich naświetlanie laserem oraz program hodowli energ’hill
modyfikowały zawartość sacharozy w korzeniach dojrzałych (tab. 1). Stwierdzono wyraźne
zróżnicowanie między odmianami. Zawartość sacharozy w korzeniach roślin z hodowli energ’hill u
odmiany Ruveta nie różniła się w porównaniu do zawartości w korzeniach roślin z kłębków
naturalnych, zaś u odmiany Tiziana była wyższa. Naświetlanie nasion laserem w dawce D 5
spowodowało u obu odmian przyrost zawartości sacharozy w stosunku do nasion niestymulowanych w
wartościach względnych u odmiany Tiziana o 3,9 %, zaś u odmiany Ruveta o 1,3 %. Natomiast
naświetlanie laserem w dawce D 7 w korzeniach obu odmian spowodowało zmniejszenie zawartości
cukru w stosunku do zawartości pod wpływem dawki D5. Ta dawka lasera jedynie u odmiany Tiziana
wpływała korzystnie na koncentrację sacharozy w porównaniu do zawartości w korzeniach roślin
wyrosłych z nasion niestymulowanych.
Tab. 2: Effect of stimulation of seeds
potassium cations (mmol / kg pulp)
Parametr
Cultivar
Control
Sacharoza
Ruveta
16,14
%
Tiziana
15.71
LSD
N-αRuveta
26,7
aminokw.
Tiziana
22,2
LSD
Na +
Ruveta
3,53
Tiziana
3,18
LSD
K
Ruveta
38,8
Tizana
34,8
LSD
on sucrose content (%),N-α- amino acid and sodium and
Energ’hill Laser D 5
16,05
16,35
16,30
16,43
0,20* 0,21**
25,9
27,4
20,3
21,8
1,85* 2,62**
3,24
3,47
2,68
2,79
0,38*0,68**
36,0
37,4
32,8
33,9
1,5*2,2**
Laser D 7
16,08
16,13
27.8
21,9
3,48
2,95
37,0
34,6
* LSD stimulation of seeds
** LSD stimulation of seeds and cultivar
Stymulowanie nasion laserem oraz program hodowli energ’hill modyfikowały koncentrację
melasotworów, N-α-aminokwasowego oraz kationów sodu i potasu. Zawartość N-α-aminokwasowego
nie wykazała zróżnicowania pod wpływem naświetlania nasion laserem, natomiast w korzeniach roślin
200
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
z programu hodowlanego energ’hill była niższa, niż w korzeniach roślin z nasion naświetlanych
laserem, bądź wyrosłych z kłębków niestymulowanych. Obniżenie koncentracji N –α-aminokwasowego
oraz kationów sodu stwierdzono w korzeniach roślin z programu hodowlanego energ’hill, ale tylko u
odmiany Tiziana. Korzenie obu odmian z programu energ’hill cechowały się obniżoną zawartością
kationów potasu. Zróżnicowaną reakcję odmian na naświetlanie laserem stwierdzono pod względem
zawartości kationów sodu i potasu. Naświetlanie laserem w dawce D7 wpłynęło korzystnie, bowiem
pod wpływem tej dawki stwierdzono zmniejszenie zawartości potasu, lecz tylko u odmiany Tiziana.
Koncentracja kationów potasu w korzeniach obu odmian wyrosłych z nasion programu hodowlanego
energ’hill była niższa, niż w korzeniach roślinach wyrosłych z kłębków naturalnych. Naświetlanie
laserem w dawce D 5 wpłynęło na obniżenie zawartości sodu, ale tylko u odmiany Tiziana.
Stymulowanie materiału siewnego i hodowla energ’hill kształtowały poziom plonowania i niektóre
cechy morfologiczne korzeni (tab. 2). Rośliny z programu hodowlanego energ’hill wykształciły plony
wyższe w porównaniu do roślin z nasion niestymulowanych, lecz udowodnioną zwyżkę plonu
stwierdzono jedynie u odmiany Tiziana. Na plonowanie tej odmiany pozytywnie wpływało też
naświetlanie nasion laserem, ale tylko w dawce D 5. Zróżnicowanie odmian pod wpływem
stymulowania nasion stwierdzono również analizując długość i szerokość korzenia. Korzenie odmiany
Tiziana z nasion programu energ’hill były bardziej wydłużone, niż korzenie roślin z nasion
niestymulowanych, natomiast u odmiany Ruveta korzenie z programu energ’hill były szersze.
Tab. 2. Effect of stimulation on the yield and root morphological characteristics
Parametr
Cultivar
Control
Energ’hill Laser D 5
Laser D 7
Yield of
Ruveta
58,8
62,7
59,2
61,9
-1
roots t·ha
Tiziana
62,5
69,3
67,5
66,9
LSD
4,9 * 5,8**
Length of
Ruveta
18,7
20,8
20,4
20,2
root [cm]
Tiziana
20,3
21,0
19,7
18,3
LSD
1,7 * 2,5**
root of width Ruveta
15,2
14,8
14,7
14,7
[cm]
Tiziana
15,2
15,9
14,1
12,7
LSD
1,5* 1,7**
root of
Ruveta
11,3
12,4
12,9
12,7
thickness
Tiziana
13,3
13,2
12,2
11,4
[cm]
LSD
0,9 1,4
* LSD stimulation of seeds
** LSD stimulation of seeds and cultivar
Podsumowanie i wnioski
Rośliny rozwinięte z nasion pozyskanych w programie hodowli energ’hill i naświetlanych laserem
cechowały się wyższym potencjałem produkcyjnym niż, niż wyrosłe z kłębków naturalnych, bowiem
ich korzenie od lipca do października zawierały więcej suchej masy, niż korzenie roślin rozwiniętych z
nasion niestymulowanych. Podobną tendencję stwierdzono pod wpływem stymulowania nasion
laserem, ale reakcja odmian na zastosowane dawki lasera była różna. Wyniki badań polowych i
laboratoryjnych wskazują na możliwość modyfikowania poziomu plonowania oraz jakości
technologicznej korzeni pod wpływem programu hodowlanego energ’hill i stymulowania nasion
światłem lasera. Wpływ hodowli energ’hill oraz stymulowanie światłem lasera pozostają w interakcji z
genotypem odmian w aspekcie poziomu plonowania i cech warunkujących wartość technologiczną
korzeni – zawartość sacharozy i melasotworów: N α-aminokwasowego oraz koncentracji kationów sodu
i potasu. W przeprowadzonych doświadczeniach, podobnie jak w badaniach Koper i współ. (1996) oraz
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
201
Wójcik i Bojarskiej (1998) stwierdzono korzystne oddziaływanie naświetlania światłem lasera na
plonowanie buraka i zawartość sacharozy.
Przygotowanie nasion w programie energ’hill wpływało korzystnie na plonowanie buraka
cukrowego i zawartość sacharozy. Korzenie roślin rozwiniętych z nasion programu energ’hill
cechowały się obniżoną zawartością raz melasotworów.
Wpływ przedsiewnej stymulacji laserem warunkowany był reakcją odmian. U odmiany Tiziana
naświetlanie laserem spowodowało p przyrost plonu i zawartości sacharozy, a także zmniejszenie
koncentracji N- α-aminokwasowego oraz kationów sodu i potasu.
Literatura
DURRANT M.J., MASH S.J. (1990). Sugar-beet seed treatments and early sowing. Seed Sci. Technol., 18, 839-850.
KOPER R., WÓJCIK S., KORNAS-CZUCZWAR B., BOJARSKA U. (1996). Effect of laser exposure of seeds on the yield
and chemical composition of sugar beet roots. Int. Agrophysics 10: 103-108.
WÓJCIK S., BOJARSKA U. (1998). Wpływ przedsiewnej obróbki nasion promieniami lasera na plon i jakość korzeni kilku
odmian buraka cukrowego. Annales Universitatis Mariae Curie-Skłodowska, Sectio E, 10, 87-96.
Contact Address: Urszula Prośba-Białczyk, Wrocław Department of Crop Production University of
Environmental and Life Sciences, Pl. Grunwaldzki 24 A 50-363 Wrocław, Poland, E-mail: xxxx
202
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
ANALÝZA VÝSLEDKŮ ZKOUŠENÍ ODRŮD A PRODEJE OSIVA
CUKROVÉ ŘEPY
Analysis of the Results of the Varieties Testing and Sugar Beet Seed Sale
Josef Pulkrábek, Jaroslav Urban, Jan Křováček
KRV ČZU v Praze
This article evaluates influence of obtained production parameters of sugar beet during creation of
recommended cultivars list on distribution of individual cultivars of sugar beet at the production areas in
the following year. Calculated parameters show, that the highest compliance (in one year results) was in
2001 and in 2009, when it was calculated for summary marker INDEX use of 80 % and very low sum
of sequence. In comparison of the three years production markers the highest compliance was again in
2009 in marker INDEX. From comparing of calculated values results higher significance of summary
marker INDEX in comparison with partial marker root yield. The results prove a significance of the list
of recommended sugar beet cultivars. List of recommended cultivars is necessary and beneficial for
further development of the Czech beet growing, sugar and ethanol production.
Keywords: seed, sugar beet, cultivars testing, roots yield, summary marker INDEX,
Souhrn
Příspěvek hodnotí vliv dosahovaných produkčních ukazatelů cukrové řepy při tvorbě seznamu
doporučených odrůd na zastoupení jednotlivých odrůd cukrové řepy na produkčních plochách
v následujícím roce. Z vypočítaných ukazatelů vyplývá, ņe největńí shoda (u jednoletých výsledků) byla
v letech 2001 a 2009, kdy bylo pro souhrnný ukazatel INDEX vypočítáno vyuņití 80 % a velmi nízká
suma pořadí. Při porovnání tříletých produkčních ukazatelů byla největńí shoda opět v roce 2009 u
ukazatele INDEX. Z porovnání vypočítaných hodnot vyplývá větńí význam souhrnného ukazatele
INDEX neņ dílčího ukazatele výnos kořene. Výsledky ukazují na význam seznamu doporučených odrůd
cukrové řepy. Seznam doporučených odrůd je potřebný a přínosný pro dalńí rozvoj českého řepařství,
cukrovarnictví a lihovarnictví.
Klíčová slova: Osivo, cukrová řepa, zkoušení odrůd, výnos bulev, souhrnný ukazatel INDEX
Úvod
Vliv jednotlivých produkčních faktorů je obtíņné jednoznačně definovat, poněvadņ působí
souběņně, ale obecně lze uvést, ņe počasí se na tvorbě výnosů cukrovky podílí podle různých autorů 1520 %, výjimečně aņ 30 %. Vliv odrůdy se odhaduje na 16 – 27 % a vliv stanovińtě aņ na 37 %. Díky
intenzivním pěstitelským technologiím, pouņití výkonnějńích odrůd a vzhledem k přednostnímu
zařazování cukrovky na nejúrodnějńí pozemky, se vliv počasí v současné době poněkud sniņuje
(Candráková a kol., 2009, Černý a kol., 2009). Naproti tomu efekt pouņití moderních odrůd trvale
zesiluje (Hakaufová, 2010, Jursík a kol., 2010). Stávající sortiment geneticky jednoklíčkových odrůd
cukrovky, registrovaných v České republice, zahrnuje 69 kultivarů. V maloparcelkových pokusech
Ústředního kontrolního zkuńebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) se kaņdoročně zkouńí nové (Brom,
Hakaufová, 2009). Současné odrůdy jsou v mnoha směrech plastičtějńí a lépe reagují na výkyvy počasí,
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
203
neņ tomu bylo dříve (Martínek a kol., 2009). Výnosový potenciál přesahuje 12 tun bílého cukru
z hektaru (Strnadlová, 2009, Gebler, Koņnarová, 2010). V praxi je vyuņíván na 65-75 % (graf 1).
Graf 1: Vývoj výnosového potenciálu odrůd cukrové řepy
100,00
Výnos bulev řepy cukrové v ČR přepočítaný na 16%
cukernatost
y = 2,6004x + 70,611
90,00
R2 = 0,6568
t/ha
80,00
70,00
60,00
y = 1,8105x + 48,58
R2 = 0,6628
50,00
40,00
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Roky sledování
Pokusy ÚKZÚZ
Provozní plochy ČR
Lineární (Pokusy ÚKZÚZ)
Lineární (Provozní plochy ČR)
V ČR jsou pro potřeby pěstitelů kaņdoročně zpracovávány seznamy doporučených odrůd (SDO).
Vychází z maloparcelkových pokusů a k jejich hlavním cílům patří sledování výkonnosti odrůd
registrovaných v ČR se zajińtěnou optimální ochranou proti chorobám a ńkůdcům (Hakaufová, 2010 b).
U řepy cukrové je cílem i zajińtění informovanosti pěstitelů a zpracovatelů o reakci odrůd v různých
pěstebních podmínkách a usnadnění výběru vhodné odrůdové skladby. Sladění poņadavků
cukrovarnického průmyslu a pěstitelů na uņitnou hodnotu odrůd s cílem dosaņení oboustranné
efektivnosti. Vyuņití výsledků SDO při sestavování seznamů odrůd doporučovaných cukrovary do
nabídkové listiny.
Semenářské firmy ńlechtící, udrņující a produkující osivo dané odrůdy cukrové řepy předkládají
pěstitelům a cukrovarům nabídky pro konkrétní pěstitelský rok. Současně s tím zajińťují odborné
poradenství a ńirokou propagaci nabízených odrůd včetně demonstračních poloprovozních pokusů.
Vlastní prodej osiva cukrové řepy zajińťují cukrovary na základě konkrétních poņadavků pěstitelů, kteří
si vybírají odrůdy z cukrovarem připraveného seznamu nabízeného osiva (odrůdy, moření atd.).
Cílem předloņeného článku je analyzovat vyuņívání současných odrůd, jmenovitě posoudit význam
pokusů a výsledků zpracovávaných do seznamu doporučených odrůd. Článek se snaņí posoudit
interakce mezi prodejem osiva vybraných odrůd a výsledky prezentovanými v seznamu
doporučovaných odrůd.
204
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Metodika
Tvorbu seznamu doporučených odrůd garantuje Ústřední kontrolní a zkuńební ústav zemědělský
(dále jen „ÚKZÚZ“), jakoņto správní orgán, určený Ministerstvem zemědělství ČR pro účely
poskytování informací, organizováním samostatných zkouńek s registrovanými odrůdami a
kaņdoročním zveřejņováním výsledků těchto zkouńek v Seznamu. Pověřeným pro SDO řepy cukrové je
Svaz pěstitelů cukrovky Čech. Odborným garantem a navrhovatelem pokusného schématu výsevu,
metodiky fungicidního ońetření, odběru a přípravy osiva potřebného pro výsev na jednotlivých
zkuńebních lokalitách, kontrolou průběhu pokusnických prací a statistickým vyhodnocením výsledků
maloparcelkových pokusů je pověřen ÚKZÚZ (Hakaufová, 2009). Tyto úkoly zajińťuje v těsné
spoluprácí s komisí pro seznam doporučených odrůd a se svazy pěstitelů.
Odrůdové pokusy s cukrovkou jsou uspořádány v neúplných blocích typu alfa-design, které
umoņņují efektivně eliminovat vliv půdní heterogenity při zkouńení i velkého počtu odrůd. Ońetřování a
sklizeņ pokusu je shodná s pokusy pro registraci odrůd. Zkuńební lokality jsou vybrány v rozhodujících
oblastech pěstování cukrovky v ČR, a to s ohledem na půdní a klimatické podmínky v rajonech
pěstování cukrovky s cílem získání kvalitních a reprodukovatelných výsledků (8 - 12 lokalit). Pokusy
jsou zakládány z partií osiva určeného pro prodej konečným uņivatelům a kaņdá z těchto partií musí mít
předepsanou minimální velikost. Během vegetace probíhá hodnocení a kontroly sledující dodrņování
přijatých metodik. Sklizeņ pokusů je mechanizovaná (někde s přípravou a zamraņením řepné kańe) a
následný rozbor v laboratoři Syngenta Czech, s.r.o. Po statistickém vyhodnocení je zpracována
publikace „Seznam doporučených odrůd Cukrovka“ (běņně pěstiteli označována jako zelená kníņka) a
ta je na seminářích představena a předávána pěstitelům a cukrovarům.
Svaz pěstitelů cukrovky Čech kaņdoročně soustřeďuje informace o prodeji osiva jednotlivých
odrůd, formách úpravy a moření osiva (Konečný, 2009).
V předkládaném příspěvku jsou hodnoceny dvě série výsledků pokusů ze seznamu doporučených
odrůd (jednoleté a tříleté průměry). V první sérii (tabulka 2) jsou hodnoceny roční výsledky výnosu
kořene a hodnoty vypočítaného souhrnného ukazatele nazývaného INDEX dosaņené v roce
předcházejícím prodeji osiva vybraných 20 odrůd. Suma pořadí je počítána do 20 místa umístění v
dosaņeném výsledku, odrůdy mimo toto pořadí (ty které se umístily na dalńích místech) jsou hodnoceny
21 body. Index pořadí je vypočítán na 120 bodů coņ byla dolní bodová hranice při těchto výpočtech,
čím niņńí hodnota sumy pořadí a indexu pořadí, tím vyńńí shoda posuzovaných pořadí. Dále byla
hodnocena suma četností (viz. výsledky uvedené v tabulce 2) a ta v součtu převedena na procenta
vyuņití výsledků seznamu doporučených odrůd. Ve druhé sérii (tabulka 3) jsou porovnávány údaje
vycházející z předcházejících tříletých průměrů. Počítána je suma pořadí ale se zvýhodněním nově
registrovaných odrůd (odrůda hodnocená v roce povolení je ohodnocena pořadím 0, odrůda v prvním
roce po registraci pořadím 1).
Hodnocený ukazatel INDEX je relativním vyjádřením parametrů odrůdy k průměru celého
zkouńeného sortimentu odrůd a vypočítaného podle vzorce: INDEX = (výnos kořene + cukernatost
+ výtěņnost rafinády + výnos rafinády) / 4. Do vzorce jsou dosazovány relativní hodnoty v procentech.
Výsledky a diskuse
Prodej osiva nejpěstovanějńích odrůd řepy cukrové v ČR vychází ze ńetření SPCČ (Konečný,
2009). V tabulce 1 jsou uvedeny nejprodávanějńí odrůdy v letech 1999 aņ 2010. Hodnoty prodeje
uváděné u kaņdé odrůdy jsou v procentech z celkového prodeje výsevních jednotek. V tabulce je
uveden procentický podíl nejpěstovanějńích 20 odrůd (a); ten se pohyboval ve sledovaném období od
97,3 % v roce 2008 do 82,9 % v roce 2003. Ukazuje se, ņe v posledních letech jsou toto rozhodující
odrůdy. Dále je uveden podíl prvních 10 nejprodávanějńích odrůd (b), který se pohyboval v rozpětí od
55,9 aņ do 77,7 %. V posledních třech letech přesáhl 70 %. Vypočítaný podíl odrůdy vychází
z celkového prodeje výsevních jednotek v daném roce (c), ten byl nejvyńńí v roce 2003. Pro lepńí
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
205
orientaci v dané problematice poslední údaj v tabulce 1 uvádí plochu pěstování cukrové řepy v ČR
v daném roce.
Vyhodnotit vliv Seznamu doporučených odrůd (dosahovaných produkčních ukazatelů) na
zastoupení jednotlivých odrůd v následujícím roce je velmi obtíņné. Je třeba si uvědomit, ņe při výběru
odrůd pěstitel zohledņuje řadu faktorů. K nejvýznamnějńím, z jeho pohledu, patří výskyt ńkodlivých
organismů, půdní a pěstitelské podmínky, termín sklizně, cena a kvalita osiva, atd. Hodně také záleņí na
nabídce osiva daným cukrovarem. Z uvedeného vyplývá relativně malý prostor pro konkrétní rozdíly
dané výsledky jednotlivých odrůd ve zkouńkách pro seznam doporučených odrůd. Jeho význam je
přesto značný, coņ dokládají údaje v tabulce 2 a 3. Je třeba si uvědomit, ņe z připraveného seznamu
nejprve vybírá odrůdy cukrovar, který zprostředkovává nabídku prodeje osiva pěstiteli. Teprve z takto
upraveného seznamu vybírá pěstitel na základě svých zkuńeností a z předkládaných jednoletých,
dvouletých a tříletých výsledků pokusů zkouńených odrůd zpracovaných do zelené kníņky (SDO
Cukrovka).
Z vypočítaných ukazatelů porovnávajících zastoupení odrůd a jednoleté produkční výsledky
v souhrnném ukazateli INDEX vyplývá největńí shoda v roce 2001 a 2009. V těchto letech bylo
vypočítáno procento vyuņití 80 %, byla vypočítána i velmi nízká suma pořadí. Shoda s výnosem kořene
byla niņńí. Z porovnání vypočítaných hodnot vyplývá větńí význam souhrnného ukazatele INDEX neņ
dílčího ukazatele výnos kořene. Za zmínku stojí i to, ņe některé odrůdy se dobře prodávají přesto, ņe
dosahují průměrných produkčních ukazatelů.
Při porovnání tříletých produkčních ukazatelů (tabulka 3) se ukazuje, ņe nejvyńńí shoda je také u
souhrnného ukazatele produkce nazvaného INDEX. V tříletém průměru dosahovala suma pořadí
hodnoty 89. Největńí shoda byla opět v roce 2009 u ukazatele INDEX.
Tab. 3: Vyhodnocení prodeje osiva vybraných odrůd na základě výsledků jejich tříletého zkoušení pro
seznam doporučených odrůd řepy cukrové v ČR
Suma pořadí odrůdy ve sledovaném ukazateli se
zvýhodněním pro nově registrované odrůdy
Průměr
2010
2009
2008
Index
89,0
101
80
86
Výnos kořene
91,7
101
90
84
Výnos polarizačního cukru
102,3
105
103
99
Průměr výńe uvedených hodnocení
94,3
102,3
91,0
89,7
Závěr – Conclusion
Vyhodnotit vliv produkčních ukazatelů dosahovaných při tvorbě seznamu doporučených odrůd na
zastoupení jednotlivých odrůd v následujícím roce je velmi obtíņné. Cukrovary a pěstitelé při jejich
výběru musí zohlednit i řadu dalńích faktorů. Z vypočítaných ukazatelů porovnávajících zastoupení
odrůd a jednoleté výsledky v souhrnném ukazateli INDEX vyplývá největńí shoda v roce 2001 a 2009.
V těchto letech bylo vypočítáno 80 % vyuņití. Byla vypočítána i velmi nízká suma pořadí. Shoda
s výnosem kořene byla niņńí. Výsledky uváděné v tabulkách 2 a 3 ukazují na význam seznamu
doporučených odrůd cukrové řepy. Na základě provedeného rozboru a celkového zhodnocení situace
kolem výběru odrůd cukrové řepy je třeba ocenit a podpořit snahu tvůrců o jeho objektivitu, přehlednost
a aktuálnost. Seznam doporučených odrůd je potřebný a přínosný pro dalńí rozvoj českého řepařství,
cukrovarnictví a lihovarnictví.
206
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Tab. 1: Prodej osiva nejpěstovanějších odrůd řepy cukrové v ČR (vyjádřeno v procentech z celkového prodeje výsevních jednotek)
Rok 2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
1 Pohoda
12,4 Antilla
14,9 Antilla
11,8 Antilla
9,5 Antilla
11,4 Antilla
10,3 Antilla
2 Lucata
11,5 Lucata
13,0 Lucata
10,0 Caruso
8,5 Polaris
8,8 Merak
3 Esperanza
10,0 Pohoda
12,5 Caruso
8,8 Pohoda
7,5 Impact
2003
2002
8,1 Vegas
11,1 Vegas
8,8 Merak
6,7 Takt
10,7 Granada
8,1 Impact
8,8 Bronkos
6,3 Bronkos
2001
2000
12,6 Vegas
14,2 Vegas
12,4
8,5 Euro
9,3 Euro
11,4
5,9 Jolanda
7,6 Loretta
6,3 Loretta
7,0
4 Imperial
9,0 Caruso
8,0 Pohoda
7,4 Polaris
6,9 Valentina
6,3 Scorpion
5,0 Compact
6,2 Extrema
5,3 Eureka
7,3 Fox
6,3 Fox
7,0
5 Antilla
8,2 Esperanza
7,4 Esperanza
7,4 Esperanza
6,2 Compact
5,7 Compact
5,0 Vegas
6,1 Granada
5,3 Extrema
6,7 Eureka
6,3 Extrema
6,5
6 Victor
6,1 Nancy
6,4 Nancy
5,8 Mondial
5,2 Scorpion
5,4 Polaris
4,9 Casino
5,4 Juvena
5,2 Takt
5,6 Dunja
6,0 Dunja
5,0
7 Caruso
5,0 Canyon
4,6 Canyon
5,1 Valentina
5,0 Merak
5,0 Juvena
4,8 Juvena
4,4 Compact
4,5 Euro
5,1 Millenium
5,8 Eureka
4,5
8 Nancy
4,8 Scorpion
3,8 Marietta
4,8 Monza
4,5 Caruso
4,9 Valentina
4,1 Monza
4,4 Eureka
4,2 Bronkos
4,2 Extrema
5,6 Avalon
4,0
9 Sy - Belana
3,5 Merak
3,7 Scorpion
4,5 Scorpion
4,1 Juvena
4,3 Felicita
3,7 Katinka
4,2 Evelina
4,0 Arosa
4,0 Granada
5,4 Dialog
3,8
10 Expert
3,2 Britannia
3,4 Felicita
4,4 Canyon
4,1 Felicita
4,0 Mondial
3,5 Scorpion
4,1 Economy
3,9 Tower
3,2 Dialog
4,0 Hilma
3,8
11 Britannia
3,2 Marietta
3,1 Mondial
4,4 Nancy
4,0 Mondial
3,3 Monza
3,4 Valentina
3,8 Dorena
3,5 Fox
3,1 Arosa
4,0 Format
3,1
12 Merak
3,0 Monza
2,7 Monza
4,1 Impact
3,7 Hunter
2,6 Broncos
3,3 Granada
3,5 Jolanda
3,3 Dorena
3,0 Avalon
3,1 Arosa
3,0
13 Marietta
2,7 Imperial
2,5 Viktor
3,6 Tanisha
3,6 Helita
2,6 Casino
3,0 Evelina
3,1 Compass
2,5 Dialog
2,9 Tesyna
2,4 Alaska
2,8
14 Scorpion
2,1 Victor
2,4 Imperial
3,0 Lucata
3,5 Gyda
2,4 Nugeta
2,9 Hunter
2,7 Euro
2,3 Profil
2,9 KWDuca
2,0 Domino
2,6
15 Katka KWS*
1,8 Limonica
2,0 Merak
2,9 Festina
3,5 Canyon
2,3 Gyda
2,5 Takt
2,6 Hunter
2,2 Juvena
2,7 Jolanda
1,6 KWDuca
2,5
16 Python
1,7 Expert
1,6 Julietta
2,7 Felicita
3,3 Monza
2,3 Profil
2,4 Impact
2,6 Merak
2,1 Loretta
2,5 Alaska
1,6 Kristall
2,3
17 Pavla KWS
1,7 Julietta
1,3 Impact
1,8 Merak
2,7 Tanisha
2,3 Granada
2,2 Mondial
2,4 Larissa
1,9 Riposte
2,4 Claudia
1,5 Anca
1,6
18 Canyon
1,5 Bering
1,2 Python
1,8 Julietta
2,2 Marietta
1,9 Hunter
2,1 Economy
2,3 Mondial
1,8 Dunja
1,7 Hilma
1,4 Elan
1,4
19 Bering
1,3 Felicita
1,2 Polaris
1,6 Juvena
1,8 Broncos
1,8 Attraction
2,1 Dorena
2,3 Arosa
1,7 Compass
1,6 Tower
1,4 Granada
1,4
20 Danka KWS*
1,1 Python
0,9 Festina
1,4 Viktor
1,7 Rhist
1,6 Vegas
2,1 Profil
1,9 Polaris
1,7 Del9625
1,6 Format
1,1 Tesyna
1,4
a
93,9
96,6
97,3
91,7
87,0
85,0
83,0
82,9
89,2
89,2
87,5
b
73,8
77,7
70,1
61,6
63,9
58,8
55,9
59,9
64,8
69,1
65,5
c
67 547
54 000
62 675
52 465
59 831
50 380
65 961
54 272
72 571
60 959
86 174
65 570
86 321
68 970
94 904
74 020
93 732
76 900
93 317
78 900
71 093
61 300
d
a) Procentický podíl nejpěstovanějších 20 odrůd; b) Procentický podíl nejpěstovanějších 10 odrůd; c) Celkový prodej výsevních jednotek v daném roce; d) Plocha pěstování
cukrové řepy v ČR v daném roce
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
207
Tab. 2: Vyhodnocení prodeje osiva vybraných odrůd na základě výsledků jejich zkoušení pro seznam doporučených odrůd řepy cukrové v ČR
INDEX vypočítaný v každém roce
Rok prodeje a předcházející rok zkoušení
Průměr 2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
Ve sledovaném ukazateli bylo nad průměrem celkem odrůd
20
13
16
22
20
21
18
18
20
23
26
28
Suma pořadí (min. 120)
186
181
153
172
194
196
197
197
209
197
158
190
Index pořadí (optimum 1,0)
1,5
1,5
1,3
1,4
1,6
1,6
1,6
1,6
1,7
1,6
1,3
1,6
Suma četností (max. 40)
25
18
32
29
24
26
18
29
19
24
32
27
Procento využití (optimum 100)
63
45
80
73
60
65
45
73
48
60
80
68
Z prvních 5 nejprodávanějších odrůd bylo mezi prvními 5 odrůdami
2
0
2
2
2
1
1
3
1
1
3
2
Z prvních 5 nejprodávanějších odrůd bylo mezi prvními 10 odrůdami
3
3
3
3
3
4
1
3
2
3
4
4
Z prvních 5 nejprodávanějších odrůd bylo mezi prvními 20 odrůdami
4
5
5
5
3
5
3
4
3
5
5
4
Z prvních 10 nejprodávanějších odrůd bylo mezi prvními 5 odrůdami
3
2
5
3
3
2
2
4
2
2
4
3
Z prvních 10 nejprodávanějších odrůd bylo mezi prvními 10 odrůdami
5
3
7
6
5
6
4
6
4
5
7
5
Z prvních 10 nejprodávanějších odrůd bylo mezi prvními 20 odrůdami
8
5
10
10
8
8
7
9
7
8
9
9
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
Výnos kořene v daném roce
Rok prodeje a předcházející rok zkoušení
Průměr 2010
2009
2008
2007
Ve sledovaném ukazateli bylo nad průměrem celkem odrůd
19
13
18
19
21
20
18
18
19
23
21
20
Suma pořadí (min. 120)
209
210
173
197
180
188
183
220
218
243
229
261
Index pořadí (optimum 1,0)
1,7
1,8
1,4
1,6
1,5
1,6
1,5
1,8
1,8
2,0
1,9
2,2
Suma četností (max. 40)
20
24
31
21
24
28
24
22
18
8
18
7
Procento využití (optimum 100)
51
60
78
53
60
70
60
55
45
20
45
18
Z prvních 5 nejprodávanějších odrůd bylo mezi prvními 5 odrůdami
2
3
2
1
2
3
2
2
2
0
1
0
Z prvních 5 nejprodávanějších odrůd bylo mezi prvními 10 odrůdami
2
3
3
2
2
3
3
2
2
0
2
1
Z prvních 5 nejprodávanějších odrůd bylo mezi prvními 20 odrůdami
4
4
5
5
3
5
5
4
3
2
3
1
Z prvních 10 nejprodávanějších odrůd bylo mezi prvními 5 odrůdami
2
3
4
1
4
4
2
3
2
1
1
0
Z prvních 10 nejprodávanějších odrůd bylo mezi prvními 10 odrůdami
4
4
7
4
5
5
3
4
3
1
4
2
Z prvních 10 nejprodávanějších odrůd bylo mezi prvními 20 odrůdami
7
7
10
8
8
8
9
7
6
4
7
3
208
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Poděkování
Příspěvek byl podpořen výzkumným záměrem MSM 6046070901.
Literatura
BROM R., HAKAUFOVÁ L. (2009) : Odrůdy cukrovky registrované v roce 2009 Listy cukrov. řepař., 125, 2009 (2): 46–50
CANDRÁKOVÁ E., Buday M., Slamka P., Hanáčková E: (2009): Vyuņitie biopreparatov pri pestovani repy cukrovej.
Listy cukrovarnické a řepařské 125 (2): 52 – 57
ČERNÝ I., PAČUTA V., ADAMČINOVÁ B., KOVÁČIK P., KOZAK M. (2009): Produkčné parametre repy cukrovej
vplyvom cielenej aplikácie Atoniku a listového hnojiva Campofort Listy cukrov. řepař., 125, 2009 (4): 130–
133.
GEBLER J., KOŅNAROVÁ V. (2010): Zpráva o cukrovarnické kampani 2009/10 v České republice Listy cukrov. řepař.,
126, 2010 (4): 146–152
HAKAUFOVÁ L. (2010): Odrůdy cukrovky registrované v roce 2010. Listy cukrov. řepař., 126, 2010 (2): 42–46
HAKAUFOVÁ L. (2010): Seznam doporučených odrůd cukrovky pro rok 2010 Listy cukrov. řepař., 126, 2010 (1): 6–13.
JURSÍK M., HOLEC J., SOUKUP J., VENCLOVÁ V. (2010): Seasonal emergence of selected summer annual weed species
in dependence on soil temperature Plant Soil Environ., 56: 444-450
KONEČNÝ I (2009).: Cukrová řepa v roce 2009. Listy cukrov. řepař., 125, 2009 (9/10): 256–259.
MARTINEK P., KLEM K., VÁŅOVÁ M., BARTÁČKOVÁ V., VEČERKOVÁ L., BUCHER P., HAJŃLOVÁ J. (2009):
Effects of nitrogen nutrition, fungicide treatment and wheat genotype on free asparagine and reducing sugars
content as precursors of acrylamide formation in bread. Plant Soil Environ., 55, (5): 187-195.
STRNADLOVÁ H. (2009): Dosavadní vývoj a perspektivy trhu s cukrovkou a cukrem. Listy cukrovarnické a řepařské, 125,
(12): 334-340.
Contact Address: Prof. Ing. Josef Pulkrábek, CSc. Katedra rostlinné výroby, ČZU v Praze, Kamýcká
957, 165 21 Praha 6 – Suchdol, E-mail: [email protected]
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
209
TEST URYCHLENÉHO STÁRNUTÍ OSIVA SÓJI LUŠTINATÉ
Accelerated Aging Test for Soya Seed
Pavel Procházka, Přemysl Štranc, Kateřina Pazderů, Daniela Erhartová
KRV ČZU v Praze
Abstract
Accelerated Aging Test (AA test) was originally designed as a test of seed storability. Presently it
is used as test of seed vigor for soya seed. Seed vitality is a property, which objectifies a seed quality.
Seed during storage is going through a period of senescence that is a gradual decreasement of its’
quality regarding vigour and germination. Differences in seed vigour can be infuenced by many factors.
To estimate seeds quality in advance, a few testing methods have been elaborated. In our experiment we
focused on Accelerated Aging Test. We tested seeds from eight soya cultivars of the same degree of
reproduction, delivered directly by seed grower. Accelerated Aging Test, which we performed, proved
relatively significant differences among tested cultivars and also among seeds lots.
Keywords: soya, seed, AA test, seed quality, vigor
Souhrn
Test urychleného stárnutí (TUS) byl původně navrņen jako test skladovatelnosti semen.
V současnosti je vyuņíván jako test vitality pro sóju. Vitalita osiva je vlastnost semen, která
objektivizuje jeho kvalitu. Semeno při skladování prochází obdobím senescence (stárnutím), tedy
postupným sniņováním jeho kvality jak z pohledu vitality tak i klíčivosti. Rozdíly ve vitalitě osiva
mohou být dány řadou faktorů. Abychom mohli předem odhadnout kvalitu osiva, bylo vypracováno
několik metod jeho zkouńení. V pokusu jsme se zaměřili právě na test urychleného stárnutí. Tomuto
testu jsme podrobili osivo osmi odrůd sóji luńtinaté, stejného stupně mnoņení, dodané přímo
mnoņitelem. Námi provedený test urychleného stárnutí prokázal poměrně významné rozdíly mezi
jednotlivými zkouńenými odrůdami, a tím i mezi partiemi osiva.
Klíčová slova: sója, osivo, test urychleného stárnutí, vitalita
Úvod
Kvalitní zaloņení porostu je u sóji jedním z nejdůleņitějńích faktorů, jak dosáhnout vysokého
výnosu (Ńtranc et al. 2001; Pospíńil a Candráková, 2004). Z tohoto důvodu je kvalitní osivo chápáno
jako základní předpoklad pro zaloņení optimálního porostu. Za hlavní hodnotu definující kvalitu osiva
je povaņována laboratorní klíčivost. Tato veličina je hodnocena podle mezinárodních pravidel ISTA
(International Seed Testing Association), které zaručují mezinárodní srovnání a umoņņují obchod nejen
v evropském, ale i v celosvětovém měřítku. Uņivatel kromě vysoké klíčivosti poņaduje, aby osivo
klíčilo rychle a jednotně a umoņnilo tak zaloņit kvalitní porost. Osivo, které tyto poņadavky nesplņuje,
můņe v nepříznivých podmínkách působit značné problémy (Pazderů, 2009).
Jak uvádějí Procházka et al. (1998) a Ńtranc a Hosnedl (2009), klíčení semen je obnovení jeho
metabolické aktivity vedoucí k prodluņování buněk radikuly a hypokotylu embrya. Klíčení začíná vņdy
růstem kořínku, přičemņ ten po určitou dobu (zpočátku) brzdí růst nadzemních částí klíční rostliny
(plumuly). U luskovin jako dvouděloņných rostlin je klíčení buď epigeické (děloha je vynesena nad
povrch půdy) nebo hypogeické (děloha klíčí pod povrchem půdy). V případě sóji jde o klíčení
epigeické. Druhy rostlin s tímto klíčením se vysévají relativně mělčeji neņ druhy vzcházející
210
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
hypogeicky. Způsob klíčení a vzcházení je nutné respektovat jak při nastavení hloubky, tak do určité
míry i při stanovení doby setí jednotlivých druhů neboť půda ve větńí hloubce se prohřívá později.
Klíčivostí rozumíme počet klíčivých semen ze vńech vysetých a schopných dalńího vývinu.
Klíčivost zjińťujeme laboratorně podle metodiky ÚKZÚZ (ISTA).
Cílem experimentu bylo stanovit vitalitu osiva vybraných partií osiva sóji a posoudit vztah mezi
vitalitou osiva a polní vzcházivostí.
Metodika
Pro test urychleného stárnutí bylo vybráno osivo 7 odrůd sóji luńtinaté (Capnor, Cordoba, Kent,
Lissabon, London, Merlin a Sevilla), vyprodukované v roce 2009 (určené pro osev 2010), vņdy
kategorie C1. U kaņdé varianty jsme naváņili 40g osiva, které jsme nasypali na sítko a potom je umístili
nad misku s vodou (ke zvýńení vlhkosti). Osivo s miskami bylo uloņeno do klimatizačního boxu na 72
hodin při teplotě 41°C. Po ukončení TUS byla semena zváņena. Bezprostředně po TUS byla z takto
ovlivněného osiva zaloņena zkouńka klíčivosti ve 4 opakováních podle metodiky ISTA a souběņně byly
zaloņeny i kontrolní klíčivosti z nezestárlého osiva při teplotě 20°C ve tmě. Ke zjińtění energie klíčení
jsme uskutečnili počítání vyklíčených semen 3., 5. a 8. den po zaloņení zkouńky klíčivosti. Za vyklíčené
semeno bylo povaņováno semeno s alespoņ 0,5 cm dlouhým klíčkem. Osivo jednotlivých partií bylo
vyuņito na osev poloprovozního odrůdového pokusu na lokalitě Studeněves (okres Kladno). Na tomto
pokusu jsme provedli kontrolní odpočty polní vzcházivosti, které byly porovnány s výsledky
laboratorního testu.
Výsledky a diskuse
V pokusech jsme sledovali energii klíčení a klíčivost osiva sóji vńech variant vystavených testu
urychleného stárnutí a porovnávali je s energií klíčení a klíčivostí osiva kontrolního (TUS
neovlivněného). Průběh klíčení jednotlivých odrůd sóji znázorņuje graf 1, ze kterého je patrný výrazný
rozdíl v energii klíčení a klíčivostech mezi kontrolním (TUS neovlivněným) osivem a osivem
vystaveným testu urychleného stárnutí (v dolní části grafu), a to silně v neprospěch osiva ovlivněného
TUS.
Graf 1: Průběh klíčení osiva sóji
100
Klíčivost v %
90
Kent
86
80
Merlin
70
Cordoba
60
Capnor
50
100
95
94
92
Sevilla
Lissabon
40
56
48
40
London
30
31
20
16
10
0
4
2
Pozn.: Soubor křivek ve spodní části grafu (do klíčivosti 60%) znázorņuje průběh klíčení osiva sóji ovlivněného TUS.
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
211
Nejdůleņitějńím sledovaným znakem byla celková klíčivost semen ovlivněných testem urychleného
stárnutí. Tyto výsledky názorně dokumentuje graf 2, přičemņ první sloupec u kaņdé odrůdy označuje
klíčivost osiva po testu urychleného stárnutí a druhý sloupec znázorņuje klíčivost kontrolního (testem
neovlivněného) osiva. Průběh klíčení znázorņuje jiņ zmiņovaný graf 1, z něhoņ je zřejmé, ņe vzorky
osiv ovlivněné testem urychleného stárnutí jeńtě po 3. dnech od výsevu nezačaly klíčit, kdeņto osiva
kontrolní jiņ klíčila.
Rozdíly v klíčivostech před a po TUS (graf 2) vystihují rozdíly ve vitalitě mezi jednotlivými
partiemi osiva. Osivo ovlivněné tímto testem vykazuje silné zestárnutí (obdobně jako osivo staré
několik let, příp. osivo nevhodně skladované), čímņ se značně sniņuje jeho schopnost vyklíčit. Vitálnějńí
osivo nepodléhá tak výrazně stárnutí v průběhu TUS.
Z grafu jsou dále patrné značné rozdíly mezi jednotlivými odrůdami, a to i přes pouņití stejné
kategorie osiva. Větńí vliv na klíčení osiva (v nevhodných podmínkách) má jeho partie (resp. způsob
pěstování a skladování osiva této partie) neņ odrůda. Lze předpokládat, ņe rozdíly v kvalitě partií mohou
být větńí neņ rozdíly mezi kategoriemi rozmnoņovacího materiálu.
Graf 2: Celková klíčivost osiva sóji (první sloupec u kaţdé odrůdy znázorňuje klíčivost osiva po TUS,
druhý sloupec znázorňuje klíčivost kontrolního osiva)
100
100
97
92
95
95
94
86
90
Kent
Klíčivost v %
80
Merlin
70
56
60
50
40
Cordoba
48
Capnor
40
31
Sevilla
30
16
20
10
4
Lissabon
London
2
0
Odrůdy
Pokud porovnáme hodnoty tab. 1. a grafu 2 je patrné, ņe osivo odrůd Cordoba a Sevilla přijalo
během TUS nejvíce vody a následně vykazovalo nejhorńí klíčivost ze vńech sledovaných osiv, obdobně
jako zhorńenou polní vzcházivost. Ze zjińtěných výsledků je zřejmé, ņe velký příjem vody (velké
bobtnání), je při TUS projevem silnějńího zestárnutí osiva. Je důsledkem větńího pońkození buněčných
membrán uvnitř semen (COOLBEAR 1995).
Tab. 1: Bobtnání semen během testu urychleného stárnutí (TUS)
Odrůda
Kent
Merlin
Cordoba
Capnor
Sevilla
Lissabon
London
212
Hmotnost vzorku Hmotnost vzorku Rozdíl hmotnosti
před TUS (g)
po TUS (g)
před a po TUS (g)
39,7
41,2
40,8
39,8
39,9
40,2
42,4
53,9
58,8
63,1
55,0
63,4
55,8
54,4
14,2
17,6
22,3
15,2
23,5
15,6
12,0
(z
Polní vzcházivost
2
65 vysetých semen/m )
53
56
49
53
51
55
58
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Jinak bobtnání semen sledovaných odrůd ve větńině případů odpovídalo jejich velikosti. Podle
Procházky et al. (1998) bobtnají semena bobovitých rostlin aņ dvakrát více neņ například semena lnu a
více jak třikrát více neņ semena pńenice, přičemņ Ńtranc et al. (2010) uvádějí, ņe potřeba vody pro
vyklíčení, v přepočtu na hmotnost semene sóji, se pohybuje podle jednotlivých autorů v rozmezí
105 - 140 %, ponejvíce se vńak udává 110 – 120 % (obilniny 49 – 50 %). Podle Hesse (1983) se příjem
vody při vzestupu teploty zvyńuje aņ dvakrát s kaņdými 10°C.
Zajímavé je také porovnání kvality osiva vyjádřené pomocí vitality s polní vzcházivostí
z poloprovozního pokusu. Mezi energií klíčení nezestárlého osiva a polní vzcházivostí byla zjińtěna
korelace r=0,77. Energie klíčení charakterizuje vitalitu s ohledem na rychlost a uniformitu klíčení.
Závěr
Test urychleného stárnutí je jednou z moņností zkouńení vitality osiva. Na jeho základě můņeme
předpokládat, jak se dané osivo bude pravděpodobně chovat po výsevu ve výrazně nepříznivých
podmínkách. Test urychleného stárnutí umoņņuje rovněņ zjistit vitalitu osiva, které je třeba přeskladnit
do druhého roku. Z výsledků testu se dá téņ vyvozovat, zda bude výhodnějńí či potřebné ońetřit osivo
před výsevem například biologicky aktivními látkami ke zvýńení jeho vitality.
Výsledky pokusů dále prokázaly, ņe kategorie (stupeņ mnoņení) osiva nemá příliń velký vliv na
jeho vitalitu osiva. Nejlepńí výsledky v klíčivosti jsme zaznamenali u odrůd sóji London, Capnor a
Merlin. K největńí senescenci dońlo u odrůd Sevilla a Cordoba, u nichņ zestárlé osivo téměř neklíčilo.
Výsledky laboratorního testu korelovali s výsledky poloprovozního odrůdového pokusu. Přestoņe se test
urychleného stárnutí v České republice pro zkouńení vitality osiva dosud běņně nepouņívá, lze jej
doporučit neboť vitalita je jedním z klíčových předpokladů zaloņení kvalitního porostu.
Poděkování
Tento výzkum byl podpořen výzkumným záměrem MSM 6046070901.
Literatura
COOLBEAR, P. (1995). Mechanisms of Seed Deterioration. In: Basra, A. S. Seed Quality: Basic Mechanisms and
Agricultural Implications. Haworth Press, 223-277
HESS, D. (1983): Fyziologie rostlin, Academia, Praha
HOSNEDL, V.(1999): Stárnutí a vitalita osiva. In: Osivo a sadba, IV. odborný a vědecký seminář. ČZU Praha, s. 77-82
PAZDERŮ, K. (2009): Význam energie klíčení pro hodnocení kvality osiva. In: Osivo a sadba, IV. odborný a vědecký
seminář. ČZU Praha, s. 56-60
POSPÍŃIL, R., CANDRÁKOVÁ, E. (2004): Strukoviny, ÚVTIP, Nitra, s. 73
PROCHÁZKA, S., MACHÁČKOVÁ, I., KREKULE, J., ŃEBÁNEK, J. A KOL., (1998): Fyziologie rostlin, Academia,
Praha, 483 s.
ŃTRANC, J., ŃTRANC, P. (2001): Příspěvek k zakládání porostů kanadských odrůd sóji v agroekologických podmínkách
ČR. In Sborník - z 18. vyhodnocovacího semináře "Systém výroby řepky a Systém výroby slunečnice. Praha :
Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin, č. 18, s. 321-329.
ŃTRANC, P., HOSNEDL, V. (2009): Luskoviny. In. Ńtolcová, M. a kol. (2009): Speciální fytotechnika, ČZU v Praze, s.
47-56
ŃTRANC, P., ŃTRANC, J., ŃTRANC, D., ZELENÝ, V., MARKYTÁN, P. (2010): Sója luńtinatá In: Baranyk, P. a kol.
(2010): Olejniny. Profi Press, Praha, s. 137-157
Contact Address: Bc. Pavel Procházka Katedra rostlinné výroby, ČZU v Praze, Kamýcká 957, 165 21
Praha 6 – Suchdol, E-mail: [email protected]
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
213
POZNÁMKY Z KONFERENCÍ ESA A ISTA Z HLEDISKA
SEMENÁŘSKÉHO VÝZKUMU
Notices from ESA and ISTA Congresses for Seed Research
Ladislav Bláha1, Kateřina Pazderů2
1
VÚRV Praha-Ruzyně,
2
KRV ČZU v Praze
Abstract
In this work information from the ESA and ISTA congresses are presented concerning to the seed
production, influence of the selected plant characteristics on the seed development in stress conditions
and analysis of the seed traits. Seed research aims one’s effort more to seed physiology for searching
possibilities of seed quality improvement in stress conditions.
Keywords: seed, seed physiology, seed quality, stress conditions, seed characteristics
Souhrn
Tento článek shrnuje poznatky ze dvou kongresů ESA a ISTA se zaměřením na semenářskou
problematiku, která zde byla uvedena v různých pracech. Zejména jde o vlastnosti rostlin, které mohou
ovlivņovat produkci semen a o hodnocení konkrétních vlastností semen. Semenářský výzkum se
zaměřuje více na fyziologii semen, na hledání moņností, jak zlepńit kvalitu osiva ve stresových
podmínkách prostředí.
Klíčová slova: osivo, fyziologie semen, kvalita osiva, stresové podmínky, vlastnosti semen
Úvod
Na Evropské agronomické konferenci v roce 2010 v Montpellieru byl zdůrazněn poņadavek
zlepńení vztahů mezi vědou a zemědělskou praxí. Bylo by ņádoucí, aby výzkum probíhal více na
rostlinách vyuņívaných člověkem (bezprostřední dopad) a ne na tzv. modelových druzích. Důvody pro
tento poņadavek nejsou jen praktické, ale i fyziologické. Díky modelovým druhům s jednoduchým
genomem, jako je např. Arabidopsis, bylo prostudováno mnoho základních metabolických procesů
v rostlinách., transfer do oblasti zemědělských plodin, vyuņívaných ať uņ jako zdroj potravin nebo jako
suroviny pro průmysl je ale malý. V roce 2010 Koornneef a Meinke spočítali, ņe bylo publikováno
(podle ISI Web of Knowledge) 6275 prací o Arabidopsisu, prací o jiných rostlinných druzích je o
poznání méně.
Rozdílnost výzkumu na modelových druzích a v agronomické praxi je dána předevńím vlivy
vnějńího prostředí. Ačkoliv v současnosti existují i počítačové simulace jednotlivých vlivů a vytváření
virtuálních rostlin i celých porostů, studium reakce kulturních plodin na abiotické a biotické faktory
prostředí by mělo být hlavním přístupem.
Mottem 29 kongresu ISTA v Kolíně nad Rýnem byla „Aplikace a zlepńení stávajících metod a
rozvíjení pokročilých technik testování kvality osiv“. Hodnocení osiv v mezinárodním měřítku je
důleņitým integrujícím prvkem a rozvíjení nových metod hodnocení kvality vede k rozńiřování znalostí
semenářského výzkumu a praxe.
214
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Aplikace nových metod hodnocení osiv rozńiřuje moņnosti obchodování s osivy na mezinárodní
úrovni. Pouņívání kvalitních osiv i v oblastech tropů, kde jsou spíńe horńí podmínky pro semenářskou
produkci (příliń teplo a vlhko) umoņņuje dosahovat i v těchto oblastech vyńńích výnosů plodin a jistoty
produkce a přispívá tak k větńí potravinové bezpečnosti ve světě
I/Poznámky ze zasedání ESA (fyziologie semen)
Porozumění vztahu mezi vývojem semen, vnějńími podmínkami a kvalitou na molekulární,
buněčné, fyziologické a agronomické úrovni je jeden z hlavních cílů semenářského výzkumu. Stále
existuje relativní nedostatek informací o vlivu negativních vnějńích fyzikálních podmínek na jednotlivé
znaky zrna a jejich vliv na následnou generaci. Přitom kvalita osiva je důleņitým faktorem trvale
udrņitelného zemědělství, v podmínkách měnícího se klimatu, jak vyplývá i ze zájmu o tuto
problematiku v řadě zemí (Angulo et al., 2010).
Výzkumné práce v oblasti fyziologie semen naznačují několik cest, kterými by se semenářský
výzkum v budoucnu mohl rozvíjet. Velký význam má hledání zlepńení odolnosti rostlin a semen vůči
působení abiotických stresů.
Jedním ze směrů je získání lepńích semen, která mají větńí odolnost vůči suchu. Taková semena
vznikají na rostlinách při poklesu hladiny etylénu a růstu aktivity glutathion reduktázy. Obecně se
rozvíjí studium aktivity antioxidačních enzymů (askorbátperoxidáza, kataláza, superoxiddismutáza, a
jiné), protoņe v konečném důsledku působení stresových faktorů představuje oxidativní stres rostlin.
Na základě analýz víceletých databází výsledků z výzkumu odolnosti vůči stresu jsou
vytipovávány konkrétní typy rostlin u jednotlivých plodin pro určité prostředí; cílem je opět zlepńení
kvality semen, odolnějńích vůči abiotickým stresům. Zde můņeme uvaņovat například srovnávání
velikosti a kvality kořenových systémů, rozloņení kořenů v půdě (úhel růstu kořenů v půdě) ve vztahu
k příjmu vody a následnému vlivu na odolnost vůči stresu suchem (Welcker a Tardieu, 2010).
Druhou cestou při definování vhodných typů plodin pro dané prostředí je měření metabolických
reakcí vůči stresům odolných plodin se ńirokou adaptabilitou a vytváření „fyziologických ideotypů“
rostlin vhodných z hlediska jejich metabolismu pro variabilní podmínky prostředí. Je posuzován stres
celovegetační, ale také krátkodobé stresy, v jednotlivých významných vývojových fázích rostliny, jako
je stres v době kvetení, stres v období tvorby semen (Zhang et al., 2010).
Stále nedostatečné jsou vńak definice jednotlivých prostředí, zejména způsob jejich popisu a to jak
u půdní, tak u nadzemní části rostlin. Odezva na stres je tedy nedostatečně provázána se znalostí
podmínek stresu.
Třetí cestou výzkumu je produkce transgenních rostlin. Obecně vzato se dnes jiņ pracuje na hledání
QTL genů a alel, které ovlivņuji růst rostlin v jednotlivých typech prostředí, geny pro rychlost nárůstu
listové plochy v určitých fázích vývoje rostliny, coņ je spojeno s nárůstem biomasy a zejména pak
výnosu. Za první generaci transgenních rostlin jsou povaņovány rostliny s odolností vůči jednotlivým
ńkůdcům - stresorům. Za druhou generaci transgenních rostlin se v současnosti povaņují takové
modifikace, kdy bude rostlina komplexněji chráněna proti více stresorům, zdůrazņuje se znalost
kombinace markérů identifikujících tyto vlastnosti. Byly uváděny i moņnosti predikce utváření
vlastností rostlin po transgenozi, zejména u
- vyuņití genů řídících ukládání látek do plodů a semen, (problematika“low ethylene plants“)
- vyuņití genů tolerance vůči biotickým faktorům, které podmiņují odolnost vůči ńkůdcům a hlavně
analýza vztahu „ marker-znak“.
Čtvrtou oblastí výzkumu je orientace na tzv. adaptivní znaky, zajińtující výnos a tvorbu semen
(syntéza a transport asimilátů), tedy na plasticitu plodin a jejich odrůd, které se budou lépe schopny
vyrovnat s budoucím nejistým vývojem počasí. Narozdíl od tolerance k dílčím stresovým faktorům jako
je sucho, vysoká teplota, atd. se zde často jedná z genetického hlediska o sloņitějńí znaky (Hammer et
al., 2010).
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
215
Pro hledání těchto znaků mají v tomto případě stále velkou perspektivu zejména krajové odrůdy
(landraces) a plané druhy jako genové zdroje. Podle dosavadních výsledků je to cesta stále velmi
efektivní. U planých druhů je zde moņnost získání odolností vůči biotickým a abiotickým stresorům,
genů adaptability zlepńení výnosu, vyuņití ņivin, zlepńení kořenového systému, zlepńení kvality
produkce, atd. U krajových odrůd je moņno vyuņít vlastnosti, které ovlivní růst, vývoj, vlastnosti
kořenů, rychlost stárnutí, fertilitu klasů u obilnin, odolnost vůči suchu a vysoké teplotě, toleranci proti
variabilitě vnějńích podmínek během klíčení, a v neposlední řadě se jedná o výběr genotypů pro dobře a
málo zásobené půdy ņivinami a obsahem humusu (Bedo et al., 2010).
Např. u rodu Triticum jsou úspěńně vyuņívány zdroje jednotlivých vlastností k “tvorbě nových
genotypů a semen“. U mnoha genových zdrojů ale zcela nebo částečně chybí jejich fyziologický popis a
přesná lokalizace genů na chromozómech.
Pro adaptaci rostlin vůči stresu je významná ranost rostlin. Ranost je spojena s rychlejńím růstem a
vývojem nadzemních a podzemních orgánů. Díky rychlejńímu vývoji od začátku vegetace ranějńí typy
unikají stresovému působení tepla a sucha v důleņitých fázích růstu v letním období. Z hlediska
fyziologie tvorby semen je při zkrácení vegetační doby významné, ņe doba kvetení a doba nalévání zrna
zůstala prakticky stejná. Tyto dva procesy pak v případě zkrácení vegetační doby mohou probíhat
v době před nástupem maximálních teplot, coņ můņe mít vliv na tvorbu kvalitnějńích semen.
Hledání nových raných genotypů se zaměřuje i na vhodnost pro pěstování v podmínkách sníņených
vstupů, popřípadě v organickém zemědělství. Je chybou, ņe současný systém registrace nových odrůd
není veden více ve směru hodnocení plasticity odrůdy, ale spíńe dbá o morfologickou homogenitu
daného genetického materiálu.
Z agronomického pohledu jsou důleņité i některé fyziologické vlastnosti semen. Jde zejména o:
- odolnost vůči stresům během klíčení, které jsou chápány jako vitalita semen
- rychlost startu enzymatických reakcí semen, jenņ souvisí s klíčením
- rychlost startu enzymatických reakcí semen, jenņ souvisí s klíčení
- efektivnost vyuņití vody v době klíčení
- časný a rychlý nárůst biomasy s odpovídajícím kořenovým systémem, který můņe významně
ovlivnit kvalita semen.
Efektivita vyuņití vody při klíčení a vyńńí vitalita semen jsou vlastnosti, které mohou pozitivně
ovlivnit růst rostlin u větńiny pěstovaných druhů a odrůd během celé vegetace z hlediska odolnosti vůči
suchu. Zdá se, ņe rostliny z vitálnějńích semen zejména díky zlepńené kvalitě kořenového systému lépe
snáńí působení abiotických stresů v průběhu vegetace. Naopak méně vitální osivo v proměnlivých
půdních podmínkách hůře hospodaří s vodou a hůře reaguje na teplotní výkyvy. Osivo s vyńńí vitalitou s
efektivnějńím vyuņitím vody můņe zvýńit výkon porostu v suńńích oblastech aņ o 10%. Kvalita osiva
ovlivņuje úhel růstu kořenů do půdy, hloubku jejich pronikání a větvení kořenů a současně vztahy
nadzemní a podzemní část, tj. hlavně tvorbu a distribuci auxinů a cytokininů. Hormonální regulace není
doposud zcela probádanou oblastí fyziologie rostlin. Velmi ale ovlivņuje tvorbu nových semen. Platí i
opačný vztah, ņe kvalitní kořeny jsou nutným předpokladem pro tvorbu kvalitního osiva u větńiny
plodin.
II/Poznámky ze zasedání ISTA (kvalita osiv)
Rozvoj nových technologií ve ńlechtění rostlin znamená i vývoj semenářských metod hodnocení
osiva. Orientace ńlechtění na produkci hybridů s novými geny vede k nutnosti tyto genotypy
identifikovat, tak aby byla zajińtěna pro uņivatele osiv jejich odrůdová pravost a čistota a tím přispívá
k rozvoji metod testování osiva. DNA markery jsou vyuņívány pro předvýběr genotypů a pro urychlení
procesu ńlechtění. Při registraci odrůd lze markery uplatnit při DUS testech nebo pro hodnocení
příbuznosti odrůd při ochraně práv ńlechtitelů k odrůdám nebo při hodnocení příbuznosti odrůd. Rozvoj
vyuņívání DNA – fingerprintingu je tedy efektivním způsobem proti moņnosti zcizení genotypu
216
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
konkrétních odrůd. Velmi dobře se ale také v současnosti mohou vyuņívat jako kontrolní metoda pro
vyhodnocení míry kontaminace osiv nemodifikovaných odrůd GMO odrůdami, pro hodnocení
hybridnosti F1 hybridů a obecně pro stanovení odrůdové čistoty.
Obrazová analýza je dalńí metodou pro zefektivnění hodnocení kvality osiva. Pomocí
multispektrální analýzy ve viditelném a blízkém infračerveném světelném (NIR) spektru je moņné
detekovat semena napadená patogeny. Porovnáním obrazů semen lze rozlińit semena infikovaná
jednotlivými patogeny od neinfikovaných semen (Olesen et al., 2010).
Jiné vyuņití analýzy obrazu představuje hodnocení pońkození inkrustovaných semen kukuřice
pomocí rentgenových paprsků. Návazné klíčení pońkozených semen umoņnilo identifikovat taková
pońkození, která vedou k anomálně klíčícím rostlinám. Díky tomuto přístupu by bylo moņné vytřídit
pońkozená semena z patrie osiva (Gomez a Cicero, 2010).
Obrazová analýza můņe také pomoci při hodnocení čistoty. Kamerový systém ve spojení
s výpočetní technikou dokáņe na základě analýzy obrazu jednotlivých semen vyhodnotit, o jaké semeno
se jedná. Spolehlivost systému je 99 % (Muraciole et al., 2010).
Součásti kongresu ISTA byla i orientace na základní fyziologické procesy probíhající v semenech,
prezentovaná ve spolupráci s ISSS Dr. Gerhardem Leubnerem na vybraných modelových rostlinách.
Byla ukázána provázanost jednotlivých fyziologických procesů a znalostík rozńířen poznatků o
dormanci semen a jejich klíčení, o regulaci dormance a mechanismu iniciace klíčení. U Arabidopsisu
byl detekován gen pro dlouhověkost semen, nalezení jeho homologu u polních plodin by mohlo
prodlouņit dlouhověkost jejich semen (Sugliani, 2010). Také byl prokázán vliv ethylénu na rychlost
klíčení a jeho vztah ke kyselině abscisové (Linkies et al., 2009).
Dále byly prezentovány nové přístupy k hodnocení klíčivosti semen. V průběhu let se postupně
přístup ke klíčivosti semen změnil. Klíčivost byla v roce 1931 chápána jako schopnost semen vytvořit
normální rostlinu. V současnosti je test klíčivosti hodnotou udávající maximální moņný potenciál
konkrétní partie osiva klíčit. Vývoj nastal i v definování podmínek testu, ve změnách substrátu a
pouņívaných teplotách.
Jsou optimalizovány metody zjińťování maximální klíčivosti (Ducournal et al., 2010). Pro získání
věrohodnějńích výsledků je lépe semena před klíčením upravit (např. pouņití GA3, KNO3 nebo
předchlazení). Příprava semen před klíčením by neměla ale být pouņívána pauńálně. U nevhodně
pouņitého předchlazení je moņné indukovat sekundární dormanci.
Podmínky prostředí při tvorbě semen na mateřské rostlině ovlivņují optimální podmínky pro
klíčení (Rob et al., 2010). Semena z chladnějńího klimatu klíčí lépe při niņńích teplotách, pro semena
z teplejńího klimatu jsou optimální teploty pro klíčení vyńńí. Tato skutečnost byla testována na
semenech divokých plevelných druhů, kde je známa i výraznějńí dormance neņ u kulturních plodin,
autoři ale naznačují, ņe bychom se tímto fenoménem měli zabývat i při testování klíčivosti u normálních
plodin.
Jako nedestruktivní metoda hodnocení klíčivosti bylo představeno měření spotřeby kyslíku (O2) při
klíčení semen (Bopper a Kruse, 2010).
Podobně je moņné vyuņít i hodnocení mnoņství etanolu, který vzniká při klíčení semen. Existuje
korelace mezi vitalitou semen a mnoņstvím produkovaného etanolu (Kodde at al., 2010).
Vyuņívání fyziologické klíčivosti pro hodnocení rozdílů mezi partiemi je dalńí metodou pro
zpřesnění hodnot klíčivosti. Khajeh – Hosseini (2009) vyuņívá energii klíčení (ranou klíčivost-early
germination), která dobře koreluje s procentem normálních klíčenců. Podobně konduktometrická
vodivost u starńích osiv také více koreluje s klíčivostí.
Poslední dva uvedené přístupy k hodnocení klíčivosti ale více odráņejí spíńe jinou vlastnost semen,
totiņ vitalitu. V současnosti je rozvíjeno rutinní hodnocení vitality semen, tak aby ji bylo moņno
objektivně stanovit pomocí vńeobecně pouņitelných testů. Testy vitality rozńiřují znalosti o jednotlivých
partiích osiv a ukazují jejich rozdílnost při podobných vysokých hodnotách klíčivostí (Matthews et al.,
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
217
2010). Vyńńí míru objektivity při hodnocení energie klíčení by umoņnilo vyuņití analýzy obrazu pro
hodnocení průběhu klíčení a získání znalostí o vitalitě partií osiv (Wagner et al., 2010).
Poděkování
Práce vznikla za podpory výzkumných záměrů MZE 0002700604 a MSM 6046070901.
Literatura
ANGULO, C et al. (2010). Modeling impacts of climate change and technology development on crops in Europe. In: The
XIth ESA Congress, 2010.Montpellier, France., s.35-36.
BEDÖ,Z. et al.: (2010). Next generation wheat genotypes for low input environments in the Eastern-European region. In:
The XIth ESA Congress, 2010.Montpellier,France,s.49-50.
BINGHAM, I.J. et al: (2010). Analysis of improvements in nitrogen use efficiency associated with 75 years of barley
breeding. In: The XIth ESA Congress, Montpellier, France, s. 51-52.
BOPPER, S., KRUSE, M. (2010). Development of a non-destructive germination test by measuring seed oxygen
consumption. In: Abstracts 29th ISTA Congress 2010 16 - 22 June 2010, s. 24
DUCOURNAL, S., SOUFFLET, P., LÉCHAPPÉ, J., VIANELLO, A. (2010)., Optimal conditions for lettuce seed
germination test. In: Abstracts 29th ISTA Congress 2010 16 - 22 June 2010, s. 22.
GOMEZ, F.H.JR., CICERO, S.M. (2010). Assessment of mechanical damage in sweet corn seed by image analysis. In:
Abstracts 29th ISTA Congress 2010 16 - 22 June 2010, s. 15.
GROOT, S.P.C., KODDE, J., GROOT, C., BUCKLEY, W.D. (2010). A fast ethanol assay for seed vigour. In: Abstracts
29th ISTA Congress 2010 16 - 22 June 2010, s.. 25.
HAMMER, G., et al: (2010). Predicting complex trait value to crop improvement in a G.E.M context. In: The XIth ESA
Congress, Montpellier, France., s.75-76.
KHAJEH-HOSSEINI, M, LOMHOLT, A, MATTHEWS, S. (2009). Mean germination time in the laboratory estimates the
relative vigour and field performance of commercial seed lots of maize (Zea mays L.), Seed Sci Technol., 37,
(2), 446-456.
KOORNNEEF, M., MEINKE, D. (2010). The development of Arabidopsis as a model plant. The Plant Journal 61: 909-921.
LINKIES A, MULLER K, MORRIS K, et al. (2009). Ethylene Interacts with Abscisic Acid to Regulate Endosperm Rupture
during Germination: A Comparative Approach Using Lepidium sativum and Arabidopsis thaliana. Plant Cell
21: 3803-3822.
MATTHEWS, S, EL-KHADEM, R, CASARINI, E., KHAJEH-HOSSEINI, M., NASEHZADEH, M., WAGNER, M.
(2010). Rate of physiological germination compared with the cold test and accelerated ageing as a repeatable
vigour test for maize. Seed Sci. Technol., 38: 379-389.
MURACIOLE, V., BERTRAND, D., PLAINCHAULT, P., MANNINO, M.R. (2010). Free falling image acquisition system
for Other Seed Determination of sunflower seed samples. In: Abstracts 29th ISTA Congress 2010 16 - 22 June
2010, s. 16.
OLESEN, M.H., CARSTENSEN, J.M., BOELT, B. (2010). Seed health testing in Spinach seed by multispectral imaging. In:
Abstracts 29th ISTA Congress 2010 16 - 22 June 2010, s. 12.
ROBB, L., PROBERT, R., DICKIE, J., LIU, K., HAY, F. (2010). Using climate data to predict optimum conditions for seed
germination and dormancy breaking pre-treatments. In: Abstracts 29th ISTA Congress 2010 16 - 22 June 2010,
s. 21.
SUGLIANI, M., RAJJOU, L., CLERKX, E., KOORNNEEF, M., SOPPE, W. (2010). Natural modifiers of seed longevity in
the Arabidopsis mutants abi3-5 and lec1-3. In: Abstracts 29th ISTA Congress 2010 16 - 22 June 2010, s.18.
WAGNER, M.H., DEMILLY, D., DUCOURNAU, S., DÜRR, C., LÉCHAPPÉ, J. (2010). Computer vision for monitoring
seed germination from dry state till young seedlings. In: Abstracts 29th ISTA Congress 2010 16 - 22 June
2010, s. 24.
WELCKER, C., TARDIEU F.: (2010). Indentifying and testing alleles governing growth and crop performance under
drought scenarios in maize. In: The XIth ESA Congress, Montpellier, France, s. 77-78.
ZHANG,H. et al.: (2010). Sink–limitation of wheat crops in the high-rainfall zone of south-western Australia. In: The XIth
ESA Congress, Montpellier, France, s. 459-460.
Contact Address: Ing. Ladislav Bláha, CSc., Výzkumný ústav rostlinné výroby v.v.i. ,161 06 Praha 6
Ruzyně, Drnovská 507, [email protected]
218
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
NĚKTERÉ FYZIOLOGICKÉ PORUCHY VYSKYTUJÍCÍ SE PŘI
PĚSTOVÁNÍ KRYTOKOŘENNÉ SADBY CHMELE
Some Physiological Failures Occuring During Growing of Container Planting of Hop
Jaroslav Štranc1, Přemysl Štranc2, Daniel Štranc1
1
ZEPOR+ zemědělské poradenství a soudní znalectví
2
KRV, ČZU v Praze
Abstract
The results of numerous experiments and investigations not only in hop, but also in forestry
practice show that container planting has a higher biological value in comparison with naked-rooted
planting. It is characterized by a higher rooting, the stands have a higher productivity, longevity, and
thus also an economic prosperity. An advantage of this planting consists, for example in better
physiological properties, which are one of the determining components of biological value and they are
significantly influenced by the abiotic factors. In the presented work there are characterized the abiotic
failures and their symptoms in the container planting of hop, on whose profound knowledge we could
elaborate and realize adequate proposal of preventive and revitalization measures, and thus to ensure its
production in high quality.
Keywords: hop, hop planting, biological value, physiological failures, unbalanced nutrition
Souhrn
Z výsledků četných pokusů a z ńetření nejen ve chmelařské, ale např. i v lesnické praxi vyplývá,
ņe krytokořenná sadba má vyńńí biologickou hodnotu neņ sadba prostokořenná. Vyznačuje se vyńńí
ujímavostí, porosty z ní zaloņené vykazují větńí produktivitu, dlouhověkost, a tím i hospodářskou
prosperitu. Přednost této sadby spočívá předevńím v lepńích fyziologických vlastnostech, které jako
jedna z rozhodujících sloņek biologické hodnoty jsou výrazně ovlivņovány abiotickými faktory.
V předloņené práci jsou u krytokořenné sadby chmele charakterizovány abiotické poruchy a jejich
symptomy, na jejichņ důkladné znalosti lze vypracovat a realizovat adekvátní návrh preventivních i
revitalizačních opatření, a tím zabezpečit její produkci ve vysoké kvalitě.
Klíčová slova: chmel, sadba chmele, biologická hodnota, fyziologické poruchy, nevyváţená výţiva
Úvod
Úspěch při zakládání nové chmelnice, resp. chmelového porostu, tj. dosaņení plného počtu rostlin,
jejich časné plodnosti, vysoké produkční schopnosti a dlouhověkosti, závisí na celé řadě faktorů.
Jedním z nejvýznamnějńích je výběr kvalitní, biologicky hodnotné chmelové sadby. Její pouņití lze
hodnotit jako nejlevnějńí agrotechnické opatření, které poskytuje vitálnějńí a výkonnějńí chmelové
rostliny, vyņadující méně vstupů do porostu a celkově méně nákladnou péči k zajińtění výnosu
v poņadovaném objemu a kvalitě (ŃTRANC et al. 2007).
Pod pojmem biologická hodnota sadby rozumíme celý komplex předevńím jejích genetických,
fyziologických a morfologických vlastností a znaků a její zdravotní stav. Z tohoto pohledu je proto
moņné hovořit téņ o tzv. vnitřní hodnotě sadby, kterou určují její genetické a fyziologické vlastnosti a o
tzv. vnějńí hodnotě, dané jejími morfologickými znaky. Zdravotní stav je pak spojen jak s vnitřní, tak i s
vnějńí hodnotou sadby (BLATTNÝ, OSVALD 1950, RYBÁČEK, HRADECKÁ 1978, ŃTRANC 1988, ŃTRANC et
al. 2006).
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
219
Lze plně souhlasit s TUČEKOVOU et al. (2009), ņe sadební materiál je třeba volit diferencovaně,
s ohledem na podmínky prostředí jeho dalńího růstu, přičemņ je nutné vycházet ze zásady, ņe při
zhorńujících se podmínkách prostředí se zvyńují nároky na výběr vhodných sazenic. Například pro
značně nepříznivé podmínky kalamitních holin uvedení autoři doporučují pouņít k jejich zalesņování
krytokořenné (obalené, kontejnerované) sazenice, které oproti prostokořenné sadbě vykazují lepńí
adaptabilitu a menńí ztráty úhynem. Kromě toho kořenový systém hlavně starńí prostokořenné sadby
můņe být značně deformovaný, a to nejen při pěstování ve ńkolce, ale i při vlastní výsadbě (dlouhý,
neupravený kořenový systém natlačený do prostoru jamky), coņ dále sniņuje její růstovou aktivitu, a tím
i % ujmutí. TUČEKOVÁ et al. (2009) uvádějí, ņe silně deformované kořeny prostokořenné sadby jsou
v prvních letech po výsadbě na svých naruńených, často i popraskaných částech nekrotizovány a
infikovány mykózami. Mimoto dochází i ke sníņení stability budoucích, tímto způsobem zaloņených
porostů.
Autoři zabývající se problematikou produkce sadby a zakládáním lesů (JURÁSEK, MARTINCOVÁ,
LOKVENC 1999, KRIEGEL 2001, MAUER, POP 2006, TUČEKOVÁ 2006, 2007, 2009, TUČEKOVÁ et al.
2010 a řada dalńích) vńeobecně preferují pouņití krytokořenné sadby před prostokořennou. Přednosti
krytokořenné sadby spočívají podle uvedených autorů hlavně v její vyńńí fyziologické kvalitě.
TUČEKOVÁ et al. (2009) uvádějí, ņe právě fyziologický stav rostliny, a to předevńím kořenů, je
determinujícím prvkem jejího ujmutí. V této souvislosti je třeba rovněņ upozornit, ņe nebezpečí sníņení
fyziologické kvality nejen při pěstování, ale i při výsadbě je podstatně vyńńí u prostokořenné sadby.
Rozhodujícím a nezanedbatelným parametrem je v tomto případě jiņ zmíněný stav kořenového systému,
předevńím schopnost tvorby a růstu nových kořenů, zabezpečujících příjem vody a ņivin pro ujímající
se a rańící rostliny.
Podobně i z nańich poznatků vyplývá velký a nesporný význam fyziologické sloņky biologické
hodnoty chmelové sadby (kořenáčů), zejména jejího vodního reņimu (obsahu vody), biochemického
stavu (mnoņství zásobních látek, minerálních ņivin, hormonů apod.), stupně dormance a růstového
potenciálu kořenů apod., výrazně ovlivņujících její vitalitu. Vysoká fyziologická kvalita je i největńí a
zásadní předností krytokořenné sadby chmele (tzv. „balíčkovaných“ kořenáčů) oproti kořenáčům
prostokořenným. Z těchto důvodů je uvedený typ sadby vhodný jak k zakládání nových chmelnic, tak
i k dosadbě plodných chmelnic.
Biologickou hodnotu „balíčkovaných“ kořenáčů chmele, zejména její fyziologickou sloņku,
ovlivņuje úroveņ pěstební péče a celá řada abiotických a biotických faktorů. Účelem tohoto příspěvku je
charakterizovat nejčastěji se vyskytující abiotické poruchy při pěstování těchto kořenáčů, které je třeba
v průběhu vegetace nejen eliminovat, ale kterým bychom měli v co nejvyńńí míře předcházet.
Metodika
Poruchy sadby chmele jsme diagnostikovali jak v rámci různých výņivářských pokusů, tak i
v průběhu nańí dlouholeté komerční produkce krytokořenných (balíčkovaných) kořenáčů. Vzhledem
k jednoduchosti a expeditivnosti jsme k detekci pouņívali hlavně tzv. habitusovou (vizuální) metodu,
umoņņující identifikovat etiologii konkrétní poruchy podle vnějńích symptomů. Vzniklé symptomy
poruch mladých rostlin chmele jsme sledovali a členili podle diskolorace (změny ve zbarvení
nadzemních částí a kořenů), změny morfogeneze (tvaru listů, výhonů, kořenů apod.), příznaků
odumírání rostlin (vyvolaného např. vadnutím, usycháním, nekrózou, popálením, zahníváním), a podle
tvorby exsudátů (např. slizy, gumóza). Takto detekované symptomy jsme za účelem finální diagnózy
poruchy porovnávali, resp. identifikovali se symptomy a adekvátními poruchami uváděnými jak v
„klíčích poruch rostlin“, tak i s barevnými vyobrazeními abiotických poruch v odborné literatuře
(BAUDYŃ a kol. 1959, BERGMANN, ČUMAKOV 1977, BUREŃ 1975 in RYBÁČEK a kol. 1980, LJAŃENKO et
al. 2004 a dalńí). K detekci poruch významně přispěly rovněņ nańe poznatky ze soustavného studia
ekofyziologie chmele.
Ve sloņitějńích případech jsme vznikající, anebo jiņ vzniklé poruchy diagnostikovali v součinnosti
s chemickými analýzami chmelových rostlin a půdy.
220
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Výsledky
Abionózy jsou neinfekční, fyziologické poruchy vyvolané nevhodnými fyzikálními a chemickými
podmínkami prostředí. Jedná se předevńím o podmínky půdní a povětrnostní, nevhodné pěstební a
ochranné zásahy a exhalace. Přestoņe jde o velmi ńiroký komplex faktorů zásadním způsobem
ovlivņujících růst, produktivitu a hospodářský prospěch pěstovaných rostlin, je problematice abionóz,
v porovnání s chorobami biotického původu, věnována bohuņel nesrovnatelně menńí pozornost.
Abiotičtí činitelé, nacházející se v deficienci (daleko od svého optima), velmi často interagují, působí
synergicky, a tím se poruchy rostlin výrazně umocņují.
Nejčastější abiotické poruchy tvorby podzemních orgánů krytokořenné sadby chmele
(při vhodné mechanické skladbě substrátu)
Symptom
Etiologie
Celkově retardovaná tvorba podzemních
Nastává hlavně v časně jarním období, při
orgánů, zejména jemnějńích kořínků
nízkých teplotách (k výraznějńí retardaci
dochází jiņ při teplotě pod 8 - 6°C); podobně
působí i silné zhutnění pěstebního substrátu,
resp. deficit O2, nízké pH a celkově
nevhodná pěstební péče
Odumírající kořeny, příp. i kořenový krček
Silný deficit vody, nadbytek ņivin
v pěstebním substrátu
Hnědé a slizké kořeny, slizký kořenový
Převlhčený substrát (nadbytek deńťové či
krček
závlahové vody)
Krátké, svrańtělé a suńńí kořeny a ńpatně
Deficit vody
vyvinutý, svrańtělý a suńńí kořenový krček
Celkově suńńí podzemní orgány (vysoká
Deficit N nebo K, příp. obou ņivin, výrazný
suńina)
nadbytek P
Relativně dlouhé, ale řídké a ńpatně se
Celkový deficit ņivin, nízká teplota substrátu
větvící kořeny, málo kořenového vláńení
Odumírání kořenových ńpiček a jemných
Deficit Ca a K, nadbytek Cu
kořínků
Kořeny mají tmavńí aņ červenohnědou barvu, Deficit P
málo se větví
Intenzivnějńí lignifikace pletiv podzemních
Deficit N, dostatek aņ nadbytek K, P
orgánů
Hnědý, event. odumírající povrch
Popálení amoniakálními hnojivy; do určité
kořenového krčku a kořenů, vnitřní pletiva
míry podobně působí intenzivní sluneční svit
jsou svěņí, zdravá, bílá
a vysoká teplota u sadby umístěné na
okrajích záhonů, zejména v průsvitných
obalech
Vyńńí obsah vody v podzemních orgánech
Nadbytek N, K, nedostatek P
(nízká suńina)
Výrazněji deformovaný kořenový systém
Nevhodný způsob výsadby do obalu, malý
objem obalu (kontejneru), příliń dlouhá
pěstební doba
Velmi slabý kořenový systém, kořenový
Nedostatek světla (zastínění, velké zahuńtění
krček se ńpatně vyvíjí
sadby)
Slabé a hladké („nahé“) kořínky, absence
Menńí sluneční svit, nízká teplota substrátu,
mykorhizy
nadbytek vody, nedostatek O2 – deficitní
příjem P
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
221
Nejčastější poruchy tvorby nadzemních orgánů krytokořenné sadby chmele abiotickými
(neţivinnými) faktory
Symptom
Etiologie
Celkově výrazněji retardovaný růst
Nízká teplota (pod 10°C), celkově nevhodná
nadzemních orgánů
pěstební péče
Slabńí, poléhavé a světle zelené výhony
Nedostatek světla (zastínění, zahuńtění
s listy (s niņńí suńinou)
sadby) – negativně působí i na tvorbu kořenů
Sytě (tmavě) zelené listy
Vodní deficit, často s nadbytkem N; celkový
nadbytek ņivin (zasolení substrátu);
hormonální disharmonie
Zasychání okrajů listů
Náhlý zvrat v průběhu počasí, zejména
rychlý pokles vlhkosti vzduchu; při
výsuńném větru
Zasychání a odumírání listů
Sluneční úņeh; silný a výsuńný vítr
Vadnutí nadzemních orgánů, hlavně listů
Hlavně při osázení balů při slunečném a
(ponejvíce v poledních a odpoledních
velmi teplém počasí; při deficitu nebo
hodinách)
naopak při velkém nadbytku vody
(zamokření substrátu); zasolení substrátu
Zkrucování (lņičkovitost) listů, příp. jejich
Nízká vzduńná vlhkost; suchý vítr;
zasychání
hormonální disharmonie
Různé deformace nebo ņloutnutí či
Hormonální disharmonie; nesprávná aplikace
diskolorace nadzemních částí, hlavně listů,
růstových regulátorů a pesticidů (fungicidů a
jejich zasychání, event. odumírání
insekticidů); pońkození herbicidy (zejména
„růstovými“)
Poruchy z nedostatku a nadbytku ţivin
V závislosti na pohyblivosti jednotlivých ņivin v rostlinách se jejich deficit projevuje buď
na ontogeneticky starńích částech rostlin (kdy pohyblivějńí ņiviny N, P, Mo, K, Zn, Mg jsou
přemísťovány do mladých orgánů), anebo převáņně na mladých vrcholových částech rostlin (ńpatně
pohyblivé a nepohyblivé ņiviny Ca, B, S, Fe, Cu, Mn prakticky zůstávají ve starńích orgánech a k jejich
deficitu dochází hlavně ve vrcholcích rostlin).
Ţiviny ovlivňující výskyt symptomů poruch převáţně v celém profilu chmelových rostlin
Dusík
Nedostatek je častý a působí silně retardovaný růst nadzemních částí chmelové sadby; výhony jsou
kratńí, tenké, tvrdńí (intenzivnějńí vývin mechanických pletiv) a relativně vzpřímené, se zkrácenými
internodii, často s antokyanovým zbarvením; listy jsou menńí, světlezelené aņ ņluté, zejména listy starńí
(niņńí inzerce); při dlouhodobějńím deficitu N se řapíky a hlavní nervy mohou zbarvovat růņově aņ
načervenale (antokyany) a okraje listů zasychají; spodní listy mohou i opadávat. Kořeny jsou relativně
dlouhé (v poměru k velikosti nadzemní části), velmi málo větvené.
Nadbytek N vyvolává opačné příznaky neņ jeho nedostatek; dochází k bujnému růstu, výhony se
vyznačují rychlým růstem, jsou měkké a poléhají; listy jsou velké, sytě zelené, vodnaté (s nízkým
zastoupením mechanických pletiv), jejich čepel můņe být deformovaná rychlým růstem pletiv mezi
nervaturou. Vývin nadzemních částí probíhá na úkor tvorby kořenů; rostliny snadno podléhají
chorobám a ńkůdcům (peronospora, mńice)
Fosfor
Nedostatek působí slabńí růst nadzemních částí; výhony mají jemnějńí, strnulejńí habitus; listy jsou
menńí, tmavé s namodralým aņ nafialovělým odstínem (antokyany), se sklonem k nekrotizaci okrajů a
222
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
kratńími jemnými řapíky (hlavně na spodních listech, které se mohou pěsťovitě svinovat). Kořeny jsou
slabě vyvinuty a hnědnou (získávají aņ načervenalý odstín).
Pońkození z nadbytku P jsme nepozorovali. Nelze vńak vyloučit blokování příjmu např. zinku, a tím
následné poruchy.
Draslík
Nedostatek zpomaluje růst nadzemních částí, zkracuje internodia; listy mohou mít světlejńí barvu
s bronzovým odstínem; okraje a ńpičky listů hnědnou, nekrotizují a krabatí se; při pokračujícím deficitu
je vyklenuté a posléze nekrotizuje i pletivo mezi nervaturou (zejména při slunečném počasí) – „káliová
mozaika“.
Poruchy z nadbytku jsme nepozorovali. Nelze vńak vyloučit antagonizmus např. s nitrátovými
ionty, s Ca, Mg, Zn, a tím vznik indukovaných poruch.
Hořčík
Nedostatek působí poměrně častou a typickou chlorózu („mramorovitost“) listů s proņloutáváním
okrajů a středů čepelí listů, přičemņ nervatura, příp. i její blízké okolí zůstávají zelené; nejvíce bývají
postiņeny nejspodnějńí listy, které postupně tmavnou; při radiačním typu počasí se listy lodičkovitě
svinují.
Poruchy z nadbytku Mg jsme neidentifikovali. Nelze vńak vyloučit jeho negativní působení při
poruńení poměru k vápníku (optimum činí 1:6,5).
Zinek
Nedostatek je častý a brzdí prodluņovací růst výhonů, zkracuje internodia; listy jsou chlorotické
(„kadeřavé“) aņ bělavé, často se svinují dovnitř, později nekrotizují.
Při nadbytku Zn lze předpokládat poruchy z indukovaného nedostatku ņeleza. Tyto poruchy jsme ale
nezaznamenali.
Ţiviny ovlivňující výskyt symptomů poruch hlavně ve vrcholových částech chmelových rostlin
Vápník
Při jeho nedostatku jsou pońkozovány (ņloutnou aņ růņovějí) a postupně nekrotizují, příp. odumírají
vegetační vrcholy a horní listy, které jsou často vyduté; někdy klesá jejich turgor (jsou povadlé). Kořeny
se ńpatně vyvíjejí, jsou velmi krátké, silně rozvětvené (jeņaté), slizké, hnědnou aņ černají, popř.
odumírají.
Nadbytek Ca blokuje příjem ņeleza a působí typickou chlorózu; dále můņe brzdit i příjem hořčíku,
draslíku nebo i dusíku a indukovat výńe jiņ zmíněné poruchy.
Bór
Nedostatek brzdí prodluņovací růst výhonů; dochází k hnědnutí a odumírání veg. vrcholů a naopak
ke stimulaci růstu bočních výhonů (keříčkovitost); nejmladńí listy nepřirůstají, ņloutnou, často jsou
křehké a tuhé, později hnědnou a odumírají. Kořeny jsou slabé, hnědnou popř. odumírají (deficitem
bóru jsou zasaņena hlavně meristematická pletiva).
Nadbytek bóru je velmi ńkodlivý, dochází k chloróze, vadnutí aņ zasychání listů (nejdříve
spodních), k retardaci prodluņovacího růstu a někdy naopak k tloustnutí výhonů; je naruńován růst
kořenů, pozorovali jsme jejich zahnívání.
Síra
Její nedostatek retarduje růst výhonů (jsou krátké a jemné); rostliny mají strnulý vzhled jako při
deficitu N, s nímņ síra silně interaguje; nejmladńí listy, které jsou často menńí, chlorotizují (včetně
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
223
nervatury), jejich řapíky jsou krátké a tenké, později mírně nekrotizují. Spodní listy mohou ztloustnout a
ztvrdnout. Kořeny jsou bílé, silně rozvětvené, jejich konce hnědnou popř. odumírají. Vzhledem
k výraznému sníņení mnoņství oxidů síry v imisích (které v minulosti působily velmi toxicky) jsme po
aplikaci větńích dávek síranových hnojiv nezaznamenali výraznějńí poruchy růstu chmelové sadby. Lze
vńak předpokládat sníņení pH substrátu, a tím indukované poruchy.
Ţelezo
Jeho nedostatek se nejdříve projevuje na nejmladńích listech, které typicky chlorotizují – ņloutnou
a zbělují (hlavní nervy jsou zpočátku zeleně lemovány), později od okrajů nekrotizují, výhony jsou
krátké a jemné, při dlouhodobějńím nedostatku sniņují turgor, později hnědnou a odumírají. Kořeny jsou
rovněņ krátké a zbarvují se do hněda.
Nadbytek Fe a jeho symptomy jsme nezaznamenali.
Měď
Při jejím nedostatku rostliny vykazují slabý růst, listy ņloutnou aņ probělávají, později ztrácí turgor
a nekrotizují (při intenzivní ochraně proti peronospoře pomocí měďnatých fungicidů se vńak její deficit
velmi obtíņně vyvolává). Na základě údajů v přísluńné literatuře lze téņ předpokládat vadnutí rostlin,
zkracování a zasychání listů.
Nadbytek Cu indukuje nedostatek Fe se vńemi jeho následnými projevy: silně retarduje růst
výhonů, listy chlorotizují, dlouņivý růst kořenů se zastavuje (někdy dochází k jejich větvení), kořeny
hnědnou a často odumírají.
Závěr
Z dosaņených poznatků vyplývá, ņe abiotické faktory působí celou ńkálu poruch krytokořenné
sadby chmele. V běņné pěstební praxi se vńak setkáváme s tím, ņe symptomy těchto poruch nejsou vņdy
tak jednoznačné jak jsme je charakterizovali, neboť řadu z nich jsme evokovali simulací vnějńích
podmínek. Symptomy mimoto velmi často interagují (pozitivně i negativně), a to jak v důsledku
různých abnormalit v průběhu počasí, disharmonie ve výņivě, pěstební péči apod., tak i působením
biotických faktorů. Situace je o to sloņitějńí, ņe symptomy řady různých poruch, přestoņe jsou
způsobeny odlińnými abiotickými faktory, jsou si velmi podobné, někdy téměř identické. Typickým
příkladem jsou chlorózy chmelových rostlin, jejichņ etiologie je často velmi pestrá. Jejich příčinou
můņe být nízká teplota, deficit nebo nadbytek některých ņivin, zhutnění substrátu, nevhodné pouņití
růstových látek, pesticidů apod.
Vývin symptomů můņe významně ovlivnit i aktuální stav samotné chmelové sadby, resp. její
biologická hodnota, vitalita, stupeņ ontogeneze, rozdílnost stáří jejích částí atd.
Za účelem stanovení správné diagnózy musíme u pońkozené rostliny nejprve co nejpřesněji
identifikovat vńechny anomálie v jejím růstu a vývoji (u vńech jejích částí), ve sloņitějńích případech i
za pomoci laboratorních rozborů a potom přistoupíme ke komplexní důkladné analýze pěstebních
podmínek. Na základě vyhodnocení dosaņených poznatků potom vypracujeme adekvátní návrh
revitalizačních opatření, který co nejdříve realizujeme.
Poděkování
Podpořeno projektem MSM 6046070901
Literatura
BAUDYŃ A KOL. (1959): Zemědělská fytopatologie, díl I., ČAZV v SZN, Praha
BERGMANN, W., ČUMAKOV, A. (1977): Klúč na určovanie poruch vo výņive rastlín, VEB Gustav Fischer Verlag Jena,
příroda Bratislava
BLATTNÝ, C., OSVALD, V. (1950): Vysazujeme pokusně balíčkovaný chmel. Brázda, Praha
224
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
JURÁSEK, A., MARTINCOVÁ, J., LOKVENC, T. (1999): Krytokořenný sadební materiál a úspěńnost obnovy lesa. In:
Pěstování a uņití krytokořenného sadebního materiálu. Sborník ref. z mezinárodní konference. Turnov, 26.28.5. 1999. Sest. O. Mauer a kol. Brno, MZLU v Brně, s. 5-23.
KRIEGEL, H. (2000): Zakládání a růst kultur na těņkozalesnitelných plochách v Krkonońích. Lesnická práce, 80(8), s 352353
LJAŃENKO, N.I., MICHAJLOV, N. G., RUDYK, R. I. (2004): Fyziologija i biochimija chmelja. Ņitomir „Polissja“ 405 s.
MAUER, O., POP, M., (2006): Fyziologická kvalita sadebního materiálu a úspěńnost obnovy lesa. In. Zborník referátov
z medzinárodného seminára „Aktuálne problémy lesného ńkôlkárstva, semenárstva a umelej obnovy lesa“, 22.23. 2006 v Liptovskom Mikuláńi, s. 105-109
RYBÁČEK, V. A KOL. (1980): Chmelařství, SZN, Praha
RYBÁČEK, V., HRADECKÁ, D. (1978): Stanovení optimálního věku chmelových rostlin pro produkci sadby. Rostlinná
výroba (24), č. 3, s. 273 – 284
ŃTRANC, J. (1988): Současný stav ve výrobě sádí a vhodné způsoby zakládání matečných chmelnic, Chmelařství (61) č. 2,
s. 26
ŃTRANC, P., ŃTRANC, J., ŃTRANC, D. (2006): Význam biologické hodnoty a typu chmelové sadby, Agromanuál (1) č. 9,
s. 50 – 52
ŃTRANC, P., ŃTRANC, J., JURČÁK, J., ŃTRANC, D., PÁZLER, B. (2007): Výsadba chmele, První vydání, Kurent s.r.o.,
České Budějovice, 80 s.
TUČEKOVÁ, A. (2006): Analýza adaptačného procesu a zdravotného stavu novozakládaných porastov na kalamitných
holinách Kysúc. In. Medzinárodná vedecká konferencia „Stabilization of Forest Funktions in Biotopes
Disturbed by Anthropogenic Activity. Opočno 5.- 6.9.2006, 181-197
TUČEKOVÁ, A. (2007): Umelá obnova kalamitných holín sejbou do „vegetačných buniek“. Zborník referátov z medzinár.
seminára: Aktuálne problémy lesného ńkôlkárstva, semenárstva a umelej obnovy lesa 2007. NLC Zvolen, s.
116-123
TUČEKOVÁ, A. (2009): Pôdne kondicionéry v lesníckych technológiách. Soil Conditioners in Forestry Technologies. In:
Foltánek, V. (ed.): Aktuální problematika lesního ńkolkařství České republiky v r. 2009 : Sborník referátů
přednesených na semináři, 23. - 24. listopadu 2009, Měřín, Brno: Tribun EU s. r. o., s. 89-97.
TUČEKOVÁ, A., HALÁK, A., SLAMKA, M., (2009): Vývoj lesných kultúr na kalamitných holinách v Tatrách.
Development of forest Plantations on calamity clearings in the Tatra Mountains. Procedings of reviewed papers
from scientific conference held on the 5th and 6th November 2009 in Tatranská Lomnica. TU Zvolen. s. 215223
TUČEKOVÁ, A., REPÁČ, I., SARVAŃOVÁ, I., VENCURIK, J. (2010): Vplyv aplikácie pôdnych aditív na rast
a preņívanie výsadieb po prvom vegetačnom období. Zborník príspevkov z medzinárodného seminára
„Aktuálne problémy lesného ńkôlkárstva, semenárstva a umelej obnovy lesa 2010. Zvolen: Národné lesnícke
centrum, s. 123-131.
Contact Address: Ing. Přemysl Štranc, Ph.D., ČZU v Praze, FAPPZ, KRV, Kamýcká 129, 165 21 Praha
6 – Suchdol, E-mail: [email protected]
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
225
PORŮSTÁNÍ OBILEK A JEHO VLIV NA SEMENÁŘSKOU KVALITU
OSIVA OZIMÉ PŠENICE Z PODMÍNEK VLHKÉHO VEGETAČNÍHO
ROČNÍKU
Pre-harvest Sprouting and its Influence on Winter Wheat Seed Quality from Wet Growing
Conditions
Kateřina Pazderů1, Ivana Capouchová1, Alena Škeříková 1, Jana Bradová 2
1
KRV ČZU v Praze
2
VÚRV, v.v.i., Praha
Abstract
Evaluation of pre-harvest sprouting on seed quality of 22 (high-protein) winter wheat genotypes
was done.
Results show that pre-harvest sprouting is not apparent from seed parameters of every seed
samples. Kernels were highly sprouted, with falling number values near to 62 s at major part of
samples. Sprouted seeds can germinate more quickly (early germination 3rd day 28 %) and uniformly,
with high level of germination (90 %), as seeds after hydration treatment (the same principle), in
comparison with normal seeds (early germination 3rd day 5 %) or react negatively with increase of
abnormal seedlings and decrease of germination (70 %). These seeds can emerge worse in the suboptimal field conditions too.
Key words: wheat, germination, seed quality, pre-harvest sprouting
Souhrn
V tomto experimentu byl hodnocen vliv porůstání semen pńenice na jejich semenářskou kvalitu.
Bylo hodnoceno 22 vysokobílkovinných genotypů vyčleněných z 10 odrůd.
Z výsledků tohoto experimentu vyplývá, ņe porostlost osiva nemusí být ze semenářských
parametrů osiva vņdy patrná. Porostlost semen byla vysoká, hodnoty pádového čísla se pohybovaly u
větńiny vzorků 62 s. Porostlé osivo můņe vykazovat zvýńení rychlosti a uniformity klíčení, při
zachování vysoké klíčivosti (90 %), anebo můņe dojít ke zvýńení podílu anomálních klíčenců a sníņení
klíčivosti na 70 %. Při výsevu v méně optimálních podmínkách prostředí můņe takové osivo reagovat
sníņením polní vzcházivosti.
Klíčová slova: pšenice, klíčivost, kvalita osiva, porůstání obilek
Úvod
Porůstání obilek pńenice znamená velký problém pro pekařskou kvalitu zrna i pro jeho výnos. Jaký
je ovńem jeho vliv na semenářskou kvalitu osiv, která jsou produkována v „mokrém“ roce, není tak
úplně zřejmé. U certifikovaných osiv, u kterých je hodnocena klíčivost jako součást testování kvality
osiva, zaručuje semenářská norma, ņe osiva s horńí klíčivostí nebudou uznána. U farmářských osiv, kde
uņivatelé klíčivost osiv častěji spíńe nezjińťují neņ naopak, tuto jistotu nemáme.
Porůstání je projevem předčasného klíčení semen přímo v klasech za podmínek nadměrného
mnoņství vody ve zralých obilkách pńenice v době sklizně. Pokud vlhké podmínky přetrvávají několik
dnů, dochází u citlivých odrůd k poklesu pádového čísla, které je známkou porůstání obilek Biddulph et
226
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
al (2008) zjistili vysokou porostlost obilek pńenice z porostů ovlivněných 50-70 mm sráņek, podle různé
citlivosti odrůd.
Sklon odrůd k porůstání je ovlivněn stupněm dormance obilek. Dormance souvisí s hladinou ABA
v obilkách, která je klíčovým faktorem při regulaci dormance. Vyńńí dormance semen znamená vyńńí
odolnost odrůd k porůstání v klase (Walker-Shimons, 1987). Zvýńení dormance semen ovlivņují sucho
a vysoké teploty při jejich dozrávání v klasech (Biddulph et al, 2005). Tyto podmínky je třeba brát
v úvahu při selekci genotypů na vyńńí toleranci k porůstání. Ńlechtění na odolnost vůči porůstání je
významné zejména v oblastech s vyńńí pravděpodobností sráņek v období sklizně (Yanagisawa et al,
2005; Osanai et al, 2005). Některé novějńí práce poukazují na moņnost vyuņití brazilské staré krajové
odrůdy Frontana jako donoru vysoké dormantnosti obilek (Andreoli et al, 2006) nebo na vyuņití
molekulárně-genetického přístupu při hledání QTL genů zodpovědných za regulaci projevů ABA
v rostlinách a semenech (Kobayashi et al., 2010).
Cílem této práce bylo zhodnotit vztah porostlosti obilek různých genotypů pńenice seté a
semenářské kvality osiva.
Metodika
V experimentu byly pouņity vzorky dvaceti gliadinových linií, vyčleněných z registrovaných odrůd
ozimé pńenice a dvou gluteninových linií, vyčleněných z registrované odrůdy ozimé pńenice (Asta), ze
zdrojů VÚRV, které byly vypěstovány v přesném polním pokusu na výzkumné stanici KRV
v Uhříněvsi. Podrobnějńí seznam jednotlivých linií je uveden v tabulce 1.
U vzorků bylo provedeno hodnocení semenářské kvality (test klíčivosti, stanovení energie klíčení),
včetně hodnocení počtu anomálních klíčenců. Testy klíčivosti byly provedeny podle metodiky ISTA, 4
x 100 semen, ve filtračním papíru (BP), při 60 % nasycení substrátu vodou.
Klíčivost byla počítána jako fyziologická, za vyklíčené byla povaņována semena s normální
koleoptile min. 5 mm dlouhou a s min. 3 zárodečnými kořínky. Klíčenci zjevně anomální byli
ponechány na klíčidle aņ do konečného počítání na konci testu.
Pro hodnocení porostlosti obilek bylo vyuņito hodnocení čísla poklesu jednotlivých vzorků.
Výsledky byly statisticky zpracovány pomocí balíku statistických programů SAS. Byla provedena
ANOVA a hodnocení korelačních vztahů mezi porostlostí vzorků a jejich semenářskými parametry.
Výsledky a diskuse
Porostlost byla u vzorků zjevná. Podle hodnot čísel poklesu se jednotlivé vzorky od sebe nelińily.
Velké rozdíly byly zjińtěny v klíčivostech, energii klíčení i v počtu anomálních klíčenců. Ačkoliv
pádové číslo u vńech vzorků svědčí o značné porostlosti zrna, klíčivost jednotlivých vzorků nebyla
vysloveně negativní. Některé z hodnocených vzorků by splņovaly semenářskou normu 85% pro osivo
pńenice v ČR.
Podrobnějńí výsledky uvádí tabulka 1.
Podle Trethowana (1995) existuje korelace r=0,56 mezi stupněm porostlosti obilek a jejich
klíčivostí, v tomto experimentu, díky velmi malým rozdílům v pádových číslech nebyl korelační vztah
průkazný (r=0,33).
Pádové číslo charakterizuje aktivitu alfa amylázy, jeho niņńí hodnota tedy znamená vyńńí degradaci
zásobního ńkrobu na jednoduńńí sacharidy. Při déle přítomném větńím mnoņství vody ve zralých
obilkách dochází ale k aktivaci metabolických procesů a následně k prodluņování embryonální osy,
které lze označit také termínem fyziologické klíčení, kdy zárodečné kořínky a koleoptile dosud
neprorůstá osemením obilky (skryté porůstání). Pokud vlhké podmínky přetrvávají, můņe dojít i
k viditelnému klíčení obilek v klasech (viditelné porůstání).
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
227
Tab. 1: Číslo poklesu a semenářské parametry jednotlivých hodnocených vzorků
Vzorek
Astella A
Astella B
Ilona A
Ilona B
Karolinum A
Karolinum B
Meritto A
Meritto B
Mladka A
Mladka B
Niagara A
Niagara B
Niagara E
Sepstra A
Sepstra B
Solara A
Solara B
Windsor A
Windsor B
Windsor C
Asta A
Asta B
Min. průk. dif.
Pádové číslo
(s)
66
68
70
67
62
65
62
62
68
119
62
62
62
62
62
62
62
62
62
62
62
62
EK3
17efghi
11fghi
14efghi
33bcde
10ghi
7hi
31bcdef
26defgh
23defghi
16efghi
51ab
65a
42bcd
47abc
11fghi
30cdefg
15efghi
6i
7hi
12fghi
21efghi
10ghi
20,2
Klíčivost
89ab
87abc
86abcd
88ab
80abcdef
79bcdef
90ab
73defg
80abcdef
92a
92a
82abcde
85abcd
84abcde
90ab
87ab
91ab
74cdefg
68fg
65g
72fg
68fg
13,1
Počet
anomálních
klíčenců
6c
9bc
9bc
7bc
11bc
9bc
6c
18ab
10bc
4c
4c
11bc
8bc
9bc
5c
5c
5c
9bc
11bc
23a
13abc
15abc
11,9
Průměry označené stejným písmenem jsou navzájem neprůkazně odlišné (P<0.05). Hodnoty v tabulkách jsou
zaokrouhleny, průkaznosti odpovídají nezaokrouhleným hodnotám.
Uvedený proces je prakticky shodný s předkličováním osiv (hydratační úpravy, priming), tak jak je
prováděno např. u zeleninových osiv s cílem zvýńit rychlost a uniformitu klíčení. (Pazdera, 2007)
Pokud příjem vody do semene není regulován, semeno postupně vyklíčí. Příliń dlouhá hydratační
úprava pak vede obvykle k vyńńímu výskytu anomálních klíčenců.
Vyńńí podíl anomálních klíčenců u některých hodnocených vzorků znamená i větńí porostlost
obilek, kterou hodnota pádového čísla není schopna zachytit.
U jen mírně naklíčených obilek pńenice by se mohl projevovat spíńe efekt prehydratovaného osiva.
Takové osivo můņe klíčit rychleji a s vyńńí uniformitou, neņ osivo neporostlé. Cíleně předkličované
partie osiv klíčí rychleji. Pokud jsou ale semena pońkozena, či jinak změněna, podíl rychle klíčících
semen klesá a v konečném důsledku se projevují tato semena jako neklíčivá.
V grafu 1 je patrný rozdíl mezi klíčením porostlých vzorků pńenic (průměr 4 odrůd) s niņńím (méně
porostlé) a vyńńím (více porostlé) výskytem anomálních klíčenců v porovnání s neporostlými vzorky
(5 odrůd, lokalita Uhříněves, rok 2009).
228
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Graf 1: Průběh klíčení neporostlých, méně a více porostlých obilek pšenice
100
90
80
Klíčivost (%)
70
60
50
Méně porostlé
40
Více porostlé
30
Neporostlé
20
10
0
0
1
2
3
4
5
Dny
6
7
8
9
10
Rozdíly v polní vzcházivosti porostlého osiva ozimé pńenice testovali Barnard a Purchase (1998).
Pouņití porostlého osiva můņe sníņit polní vzcházivost aņ o 60%. Také můņe dojít ke sníņení kvality
osiva při skladování. Podobně se vyjadřují i Mos a Wojtowicz (2002), kteří hodnotili variabilitu polní
vzcházivosti porostlého osiva u tritikale. Podle těchto autorů vliv porostlého osiva činí 66 – 87%
celkové variability, významný je také vliv odrůdový.
Závěr
Z výsledků tohoto experimentu vyplývá, ņe porostlost osiva nemusí být ze semenářských
parametrů osiva vņdy patrná. Porostlé osivo můņe vykazovat zvýńení rychlosti a uniformity vzcházení,
anebo také zvýńený podíl anomálních klíčenců a sníņení klíčivosti. Při výsevu v horńích podmínkách
prostředí můņe dojít ke sníņení polní vzcházivosti.
Poděkování
Tento článek vznikl díky podpoře grantu NAZV QH92155 a výzkumnému záměru MZe
6046070901.
Literatura
ANDREOLI, C., BASSOI; M.C., BRUNETTA, D. (2006). Genetic control of seed dormancy and preharvest sprouting in
wheat. Sci. Agric. (Piracicaba, Braz.), 63: 564-566,
BARNARD, A., PURCHASE, J.L. (1998). The relationship of preharvest sprouted seed and seed treatment to emergence
and yield of winter wheat (Triticum aestivum L.) in the Eastern Free State. Seed Sci Technol., 26: 711-718.
BIDDULPH, T.B., MARES, D.J., PLUMMER, J.A., SETTER, T.L. (2005) Drought and high temperature increases
preharvest sprouting tolerance in a genotype without grain dormancy. Euphytica 143: 277–283.
BIDDULPH, T.B., PLUMMER, J.A.,. SETTER, T.L.,. MARES, D.J. (2008) Seasonal conditions influence dormancy and
preharvest sprouting tolerance of wheat (Triticum aestivum L.) in the field. Field Crops Research 107: 116–
128.
KOBAYASHI, F., TAKUMI, S., HANDA, H. (2010). Identification of quantitative trait loci for ABA responsiveness at the
seedling stage associated with ABA-regulated gene expression in common wheat. Theor Appl Genet. 121:629–
641
MOS, M., WOJTOWICZ, T. (2002). Variability of field emergence of winter triticale seeds with sprouting damage. Cereal
Res. Comm., 30: 391-396.
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
229
OSANAI, S., AMANO, Y., MARES, D. (2005). Development of highly sprouting tolerant wheat germplasm with reduced
germination at low temperature. Euphytica 143: 301–307
PAZDERA, J. (2007). Progress in Seed Processing and Seed Enhancement. In: Proceeding SEED AND SEEDLINGS: VIII
SCIENTIFIC AND TECHNICAL SEMINAR, 49-53.
TRETHOWAN, R.M. (1995). Evaluation and selection of bread wheat (Triticum aestivum L.) for preharvest sprouting
tolerance. Aust. J. Agric. Res. 46: 463–474.
WALKER-SIMMONS, M. (1987). ABA levels and sensitivity in developing wheat embryos of sprouting resistant and
susceptible cultivars. Plant Physiol. 84: 61–66.
YANAGISAWA, A., NISHIMURA, T., AMANO, Y, TORADA, A.,SHIBATA, S. (2005). Development of winter wheat
with excellent resistance to pre-harvest sprouting and rain damage Euphytica 143: 313–318
Contact Address: Kateřina Pazderů, Ph.D. Katedra rostlinné výroby, ČZU v Praze, Kamýcká 957, 165
21 Praha 6 – Suchdol, E-mail: [email protected]
230
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
SLEDOVÁNÍ VLIVU VYBRANÝCH FAKTORŮ NA HOSPODÁŘSKÉ
VLASTNOSTI SILÁŢNÍ KUKUŘICE
Studium of Selected Factors on Selected Quantity and Quality Features of Silage Maize ( Zea
mays L.)
Romana Novotná1, Milan Kobes1, Lukáš Kadoun1, Václav Merunka2, Luboš Čejka2
1
KRV a agroekologie, ZF JČU České Budějovice
2
PS Humpolec VÚRV Ruzyně
Abstract
The influence of sowing rate increase and fertilization was evaluated on selected biological,
agricultural and seed markers of silage maize hybrid LG 32.32 in agricultural research station
Humpolec (525 a.s.l.) in 2009 – 2010. The sowing rate influenced significantly all evaluated
agricultural and seed markers. The sowing rate 85 thousand seeds and 100 thousand seeds on 1 ha can
be recommended as optimal. Dose of fertilizer influenced significantly the number of cobs, cob weight
and corn weight. The fertilizer dose 110 kgN.ha-1 can be recommended as optimal with hybrid LG
32.32.
Keywords: seed rate, silage maize, fertilization, quantitative markers
Souhrn
V letech 2009 – 2010 byly na pozemcích PS VÚRV Humpolec (BVT, 525 m.n.m.) ověřovány
vlivy stupņovaných výsevků a dávek hnojení N na vybrané biologické, hospodářské a semenářské
znaky siláņního hybridu LG 32.32. Výsevek ovlivnil statisticky významně vńechny hodnocené
hospodářské a semenářské znaky. Jako optimální se u tohoto hybridu jeví výsevek 100 tis. jedinců.ha-1 a
dále pak 85 tis. jedinců.ha-1. Hnojení ovlivnilo statisticky vysoce významně počet palic, hmotnost palice
a hmotnost zrn v palici. Jako optimální se u tohoto hybridu jeví dávka 110 kgN.ha-1.
Klíčová slova: výsevek, siláţní kukuřice, hnojení, kvantitativní ukazatele
Úvod
Kukuřice je sice původní rostlina teplých a vlhkých oblastí tropů a subtropů, se ukázala být
neobyčejně přizpůsobivá. Její četné hybridy daleko předčily hranice její domoviny. Po pńenci je
společně s rýņí nejrozńířenějńí a nejproduktivnějńí obilninou světa (Kůst, 2007). Při zakládání porostů a
pěstování siláņních hybridů kukuřice hraje významnou roli v tvorbě výnosu a semenářských
charakteristik hustota zaloņeného porostu a výņiva porostů dusíkem. V praxi převládá v současné době
zakládání porostů s hustotou 85 – 90 tis. jedinců.ha-1. V minulosti byly četně uplatņovány výsevy
v mnoņství 100tis. jedinců.ha-1, které jsou jiņ v dneńní době povaņovány za nadlimitní. Stejně tak
doporučovaná dávka 180 kgN.ha-1, nebývá v praxi příliń často uplatņována, přičemņ se nejčastěji
setkáváme s dávkou N 110 kg.ha-1. Cílem práce bylo ověření stupņovaných dávek výsevného mnoņství
a výņivy dusíkem na hodnoty biologických a hospodářských znaků siláņního hybrida LG 32.32, který je
v praxi jedním z nejrozńířenějńích.
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
231
Metodika
V letech 2009 aņ 2010 probíhal polní pokus na pozemcích PS VÚRV Humpolec, v bramborářském
výrobním typu, v nadmořské výńce 525 m. n. m. Půdní druh pozemku byl písčitohlinitý, půdní typ
kambizem typická, slabě oglejená, substrát rula. Jako pokusný hybrid byl zvolen siláņní hybrid kukuřice
LG 32.32. Pokus byl organizován metodou kolmo dělených dílců. Kaņdá varianta byla ve
4 opakováních. Hlavní sledované faktory byly norma výsevku a dávka N. V polním pokusu bylo
pouņito výsevní mnoņství v počtu 70 000 jedinců na ha, 85 000 jedinců na ha a 100 000 jedinců na ha.
Dávky N byly stanoveny na 0 kg.ha-1, 110 kg. ha-1 a 180 kg.ha-1.
Příprava půdy i agrotechnické zásahy během vegetace byly na celé pokusné plońe shodné. Během
vegetace byla prováděna běņná agrobiologická kontrola. Dva dny před termínem sklizně byly
provedeny individuální rozbory 15 rostlin z kaņdého opakování. Hodnoceny byly vybrané kvantitativní
ukazatele – výńka rostliny, počet listů na rostlině, výńka nasazení palic, počet palic, hmotnost palic,
počet řad v palici, hmotnost zrn v palici a počet zrn v palici.
V obou pokusných letech se podařil výsev ve shodném termínu a to 27. dubna. Na podzim byla na
pozemku provedena hluboká orba, následně 27. 4. V obou pokusných letech provedeno dvojí kypření
kompaktomatem s následným setí secím strojem Accord. Kukuřice vzeńla pravidelně. Na konci měsíce
května byl aplikován v obou pokusných letech přípravek Arrat0,15 kg.ha-1 v tankmixu s přípravkem
Mero v dávce 1 l.ha-1 s následnou aplikací tankmixu přípravků Maister 0,15 kg.ha-1 s přípravkem Mero
2 l.ha-1 v měsíci červnu. Výskyt chorob byl nízký a tak nebylo prováděno chemické ońetření.
Zjińtěné hodnoty hospodářských a semenářských charakteristik hodnoceného hybridu byly
statisticky vyhodnoceny vícefaktorovou (analýzou variancí) hlavních efektů a následným Fisherovým
testem u faktorů s průkazným vlivem s vyuņitím programu Statistica. Z prostorových důvodů jsou
tabulkově uvedeny výsledky analýz variancí hodnocených znaků a rozdíly ve výńi znaků jsou popsány
v textu.
Výsledky a diskuse
U sledovaného siláņního hybridu byl hodnocen vedle vlivů pokusných zásahů (výsevek a hnojení
N) téņ vliv ročníku (graf 1). V roce 2009 byl duben sráņkově normální (132 % dlouhodobého průměru)
a teplotně mimořádně nadnormální (+6,45 °C oproti dlouhodobému průměru). Květen byl sráņkově
normální (107 % dlouhodobého průměru) a teplotně nadnormální (+1,8 °C oproti dlouhodobému
průměru). Červen byl sráņkově nadnormální (vlhký, 150 % dlouhodobého průměru) a teplotně normální
(+0,22 °C oproti dlouhodobému průměru), červenec byl sráņkově normální (122 % dlouhodobého
průměru) a teplotně silně nadnormální (silně teplý, +1, 83 °C oproti dlouhodobému průměru). Srpen byl
sráņkově nadnormální (vlhký, 150 % dlouhodobého průměru) a teplotně silně nadnormální (silně teplý,
+2,37 °C oproti dlouhodobému průměru). Září bylo sráņkově podnormální (suché, 37 % dlouhodobého
průměru) a teplotně silně nadnormální (+2,95 °C oproti dlouhodobému průměru). V roce 2010 byl
duben sráņkově normální (118 % dlouhodobého průměru) a teplotně nadnormální (+1,98 °C oproti
dlouhodobému průměru). Květen byl sráņkově nadnormální (vlhký, 157 % dlouhodobého průměru) a
teplotně normální (-0,32 °C oproti dlouhodobému průměru). Červen byl sráņkově normální (106 %
dlouhodobého průměru) a teplotně mimořádně nadnormální (+2,88 °C oproti dlouhodobému průměru).
Červenec byl sráņkově normální (113 % dlouhodobého průměru) a teplotně mimořádně nadprůměrný
(+3,85 °C oproti dlouhodobému průměru). Srpen byl sráņkově nadnormální (vlhký, 174 %
dlouhodobého průměru) a teplotně normální (+0,98 °C oproti dlouhodobému průměru). Září bylo
sráņkově nadnormální (vlhké, 176 % dlouhodobého průměru) a teplotně normální (-0,42 °C oproti
dlouhodobému průměru). Průběh vegetace a nástup jednotlivých fenologických odpovídal průběhu
počasí a byl hodnocen jako bezproblémový, jak ukazuje tabulka 1.
232
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Graf 1: Meteorologické údaje pokusných ročníků
Tab. 1: Fenologie
Fenologické stádium
Počátek vzcházení
4. pravý list vyvinutý
(BBCH 14)
Počátek metání
(BBCH 51)
Počátek květu
(BBCH 61)
Rok 2009
8. května
4. června
Rok 2010
12. května
10. června
25. července
1. srpna
5. srpna
10. srpna
V roce 2009 přesáhl hybrid kukuřice LG 32.32 ve vńech variantách v ukazateli délka rostliny 200
cm (tab. 2). Nejniņńí zjińtěná průměrná délka byla u varianty s výsevkem 70 tis. jedinců.ha-1
v kombinaci s hnojením v dávce 110 kgN.ha-1 (211,666 cm). Nejvyńńí výńka rostliny byla zjińtěna u
varianty s výsevem 100 tis. jedinců.ha-1 v kombinaci s dávkou 180 kgN.ha-1 (231,333 cm). Nejniņńí
podíl listů byl zjińtěn u varianty s výsevkem 100 tis. jedinců.ha-1 s nulovou dávkou N.ha-1 (8,516),
nejvyńńí u varianty s výsevkem 70 tis. jedinců.ha-1 v kombinaci s dávkou 110 kgN.ha-1 (9,932). Nejniņńí
průměrný počet palic na rostlině byl zjińtěn při výsevku 100tis. jedinců v kombinaci s nulovou dávkou
N.ha-1 (1,033), nejvyńńí pak u varianty s výsevkem 70tis. jedinců.ha-1 a dávkou 110 kgN.ha-1 (1,616).
Výńka nasazení první palice byla zjińtěna nejniņńí u varianty s výsevkem 70 tis. jedinců.ha-1
v kombinaci s nulovou dávkou N.ha-1 (78,049 cm), nejvyńńí nasazení první palice bylo zjińtěno u
varianty s výsevkem 85tis. jedinců.ha-1 v kombinaci s dávkou 110 kgN.ha-1 (93,249 cm).
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
233
Tab. 2: Individuální rozbory rostlin 2009
Varianta – výsevek v tis. ks
Délka celé
na 1 ha/hnojení kg N/ha
rostliny (cm)
70/0
211,749
70/110
211,666
70/180
226,149
85/0
216,199
85/110
230,333
85/180
223,749
100/0
215,666
100/110
216,583
100/180
231,333
Počet listů na
rostlině
8,949
9,932
8,899
8,899
9,616
9,166
8,516
9,633
9,599
Počet palic
na rostlině
1,483
1,616
1,566
1,083
1,266
1,432
1,033
1,149
1,266
Výńka nasazení
1. palice (cm)
78,049
89,791
81,616
80,616
93,249
79,366
82,733
89,999
92,966
Dále byly v roce 2009 sledovány v rámci individuálního rozboru rostlin dalńí vybrané kvantitativní
ukazatele (tab. 3) – délka palice, hmotnost palice, počet řad v palici, počet zrn v palici, hmotnost zrn
v palici. Nejvyńńí průměrná délka palice byla zjińtěna u varianty s výsevkem 100 tis. jedinců.ha-1
v kombinaci s nejvyńńí pokusnou dávkou 180 kgN.ha-1 (21,703 cm), nejniņńí hodnota tohoto ukazatele
byla zjińtěna u varianty s výsevkem 100 tis. jedinců a nulovou dávkou N.ha-1 (18,618 cm). Nejvyńńí
hmotnost palice byla zjińtěna u varianty s výsevkem 85 tis. jedinců.ha-1 a dávkou 110 kgN.ha-1 (234,683
g), nejniņńí hmotnost palice byla zjińtěna u varianty s výsevkem 100tis. jedinců v kombinaci s nulovou
dávkou N.ha-1 (189,849 g). Počet řad v palici se pohyboval v rozpětí od 13,516 (varianta 85 tis.
jedinců.ha-1 v kombinaci s nulovou dávkou N.ha-1) do 14,133 (varianta 100 tis. jedinců.ha-1 v kombinaci
s dávkou 110 kgN.ha-1). Průměrný počet zrn byl zjińtěn nejvyńńí u varianty 70 tis. jedinců a nulová
dávka N.ha-1 (401,790) a nejniņńí u varianty 85tis. jedinců.ha-1 v kombinaci s nulovou dávkou N.ha-1
(333,832). Hmotnost zrn v palici byla zjińtěna nejvyńńí u varianty 85 tis. jedinců.ha-1 v kombinaci
s dávkou 110 kgN.ha-1 (183 g), nejniņńí u varianty 85tis. jedinců.ha-1 v kombinaci s nulovou dávkou
N.ha-1(159 g).
Tab. 3: Individuální rozbory rostlin r. 2009 pokračování
Varianta
Délka palice
Hmotnost
Počet řad
č. 1 (cm)
palice č. 1 (g)
v palici č. 1
70/0
20,126
218,932
14,109
70/110
20,676
231,566
13,783
70/180
20,276
218,466
13,983
85/0
19,178
205,216
13,516
85/110
20,463
234,683
13,999
85/180
20,216
229,016
13,899
100/0
18,618
189,849
14,099
100/110
19,619
206,749
14,133
100/180
21,703
211,316
13,732
Počet zrn
v palici č. 1
401,790
363,216
376,166
333,832
399,299
372,833
391,030
381,883
350,099
Hmotnost zrn
v palici (g)
169
179
168
159
183
174
145
166
163
V roce 2010 se pohybovala průměrná délka rostliny v rozpětí 190,0 aņ 205,6 cm (tab. 4). Nejniņńí
hodnota tohoto ukazatele byla zjińtěna u varianty s výsevkem 85tis. jedinců.ha-1 v kombinaci s dávkou
180 kgN.ha-1, nejvyńńí u varianty 100tis. jedinců.ha-1 v kombinaci s dávkou 110 kgN.ha-1. Fuksa (1999)
uvádí, při hustotě porostu 45tis. aņ 56tis. jedinců.ha-1výńku rostlin v rozpětí 199 aņ 208 cm, přičemņ
výńka vzrůstala se stoupající hustotou porostu. Počet listů na rostlině byl zjińtěn vyńńí neņ v předchozím
roce. Nejvyńńí průměrný počet listů byl zjińtěn u varianty výsevku 100tis. jedinců.ha-1 v kombinaci
s dávkou 110 kgN.ha-1 (10,38), nejniņńí u varianty s výsevkem 85tis. jedinců.ha-1 v kombinaci
234
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
se 110 kgN.ha-1 (9,199). Průměrný počet palic byl zjińtěn nejvyńńí u varianty 100tis. jedinců.ha-1
v kombinaci s nulovou dávkou N.ha-1 (1,288), nejniņńí u varianty s výsevkem 85tis. jedinců.ha-1
v kombinaci s dávkou 180 kgN.ha-1 (1,000). Průměrná výńka nasazení palice se pohybovala v rozpětí od
53,533 cm (varianta 100tis.jedinců.ha-1 v kombinaci s nulovou dávkou N.ha-1) do 63,510 cm (varianta
s výsevkem 100tis. jedinců.ha-1 v kombinaci 110 kgN.ha-1).
Tab. 4: Individuální rozbory rostlin r. 2010
Varianta
Délka celé
Počet listů na
rostliny (cm)
rostlině
70/0
195,31
9,51
70/110
197,2
9,221
70/180
199,73
9,422
85/0
193,73
9,355
85/110
196,18
9,199
85/180
190,00
9,555
100/0
198,29
9,711
100/110
205,6
10,38
100/180
202,73
9,355
Počet palic na
rostlině
1,177
1,088
1,022
1,066
1,044
1,000
1,288
1,066
1,022
Výńka nasazení 1. palice
(cm)
58,866
56,511
62,91
56,577
62,666
56,822
53,533
63,51
60,11
Průměrná délka palice byla v roce 2010 (tab. 5) zjińtěna nejvyńńí u varianty100 tis. jedinců.ha-1
v kombinaci s dávkou 110 kgN.ha-1 (19,56 cm), nejniņńí u varianty 85 tis. jedinců v kombinaci
110 kgN.ha-1 (17,95 cm). Průměrná hmotnost palice byla nejvyńńí zjińtěna u varianty 100tis. jedinců.ha1
v kombinaci s dávkou 110 kgN.ha-1 (155,044 g), nejniņńí u varianty 70tis. jedinců.ha-1 v kombinaci
s dávkou 110 kgN.ha-1. Počet řad v palici vykazoval minimální rozdíly. Průměrný počet řad byl zjińtěn
nejvyńńí u varianty 100 tis. jedinců.ha-1 s nulovou dávkou N.ha-1 (13,955), nejniņńí s hodnotou 13,555
shodně u variant 85 tis. jedinců.ha-1 v kombinaci s nulovou dávkou N.ha-1 a u varianty 100 tis.
jedinců.ha-1 v kombinaci s dávkou 110 kgN.ha-1. Průměrný počet zrn byl zjińtěn nejvyńńí u varianty
70 tis. jedinců.ha-1 v kombinaci s dávkou 110 kgN.ha-1 (470,2), nejniņńí u varianty 85tis. jedinců.ha-1
v kombinaci s nulovou dávkou N.ha-1. Hmotnost zrn byla nejvyńńí zjińtěna u varianty s výsevkem
100 tis. jedinců.ha-1 v kombinaci s dávkou 110 kgN.ha-1 (110,510 g), nejniņńí u varianty s výsevkem
85 tis. jedinců.ha-1 s nulovou dávkou N.ha-1 (91,066 g).
Tab. 5: Individuální rozbory rostlin r. 2010 pokračování
Varianta
Délka palice
Hmotnost
Počet řad
č. 1 (cm)
palice č. 1 (g) v palici č. 1
Počet zrn
v palici č. 1
70/0
70/110
70/180
85/0
85/110
85/180
100/0
100/110
100/180
421,1
470,2
449,6
405,1
428,6
420,2
449,3
430,7
440,0
18,07
18,21
18,79
18,21
17,95
18,65
18,69
19,56
19,15
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
134,288
131,595
145,634
134,044
139,444
138,755
146,577
155,044
150,066
13,822
13,688
13,644
13,555
13,777
13,777
13,955
13,555
13,822
Hmotnost zrn
v palici č. 1
(g)
95,444
94,128
97,022
91,066
96,844
92,709
103,200
110,510
101,000
235
Výsevní mnoņství ovlivnilo statisticky vysoce významně délku rostliny (tab. 6), počet palic na
rostlině, výńku nasazení palic, délku palice, hmotnost palice, počet a hmotnost zrn v palici. Statisticky
významně ovlivnil výsevek počet listů a počet řad v palici. Nejvyńńí počet palic a hmotnost palice byly
zjińtěny při výsevku 70 tisíc jedinců na 1 ha, nejvyńńí hmotnost zrn při výsevku 80 tisíc jedinců na 1 ha.
Ostatní znaky nebyly výsevkem statisticky významně ovlivněny. Jako optimální se jeví výsevní
mnoņství 85 tis. a 100 tis. jedinců.ha-1. Výsevné mnoņství 100 tis. aņ 111 tis. jedinců.ha-1 doporučují téņ
Vrzal, Novák a kol. (1995).
Hnojení ovlivnilo statisticky vysoce významně počet palic, hmotnost palice a hmotnost zrn v palici.
Se zvyńující se dávkou N vzrůstala délka rostlin a počet palic. Při hnojení dávkou 110 kg N byly
zjińtěny nejvyńńí hodnoty počtu listů, délky palic, výńky jejich nasazení, hmotnosti palic a hmotnosti
zrn. Hnojení neovlivnilo počet řad v palici a počet zrn v palici. Ročník ovlivnil vńechny hospodářské i
semenářské znaky s výjimkou počtu řad a počtu zrn v palici. U intenzivních hybridů kukuřice se
doporučuje kombinace animálního a minerálního hnojení v dávce 250 kg.ha-1 NPK (Hanáčková, 2007).
Tab. 6: Analýza variancí hodnocených znaků siláţního hybridu kukuřice
Hodnocený ukazatel
Hodnocený
Průměrný
F
faktor
čtverec
Délka rostliny
výsevek
8174,0
204,66**
hnojení
105,0
2,64
roky
469,0
11,73**
Počet listů
výsevek
1,2
6,90*
hnojení
0,0
0,07
roky
2,8
16,65**
Počet palic
výsevek
0,8
27,35**
hnojení
0,2
5,35**
roky
0,1
4,32*
Výńka nasazení
výsevek
10869,3
344,13**
hnojení
10,0
0,32
roky
203,8
6,45**
Délka palice
výsevek
35,1
22,88**
hnojení
1,2
0,77
roky
5,4
3,54*
Hmotnost palice
výsevek
85594,0
510,06**
hnojení
1344,0
8,01**
roky
1495,0
8,91**
Počet řad v palici
výsevek
0,5
4,38*
hnojení
0,1
1,09
roky
0,0
0,34
Počet zrn v palici
výsevek
56509,0
32,19**
hnojení
366,0
0,21
roky
870,0
0,49
Hmotnost zrn v
výsevek
70379,0
691,10**
palici
hnojení
573,0
5,62**
roky
1226,0
12,04**
236
p
0,0000
0,0800
0,0000
0,0110
0,9324
0,0000
0,0000
0,0074
0,0179
0,0000
0,7297
0,0030
0,0000
0,4691
0,0356
0,0000
0,0008
0,0004
0,0408
0,3422
0,7125
0,0000
0,8122
0,6118
0,0000
0,0059
0,0005
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
Tab. 7: Korelace biologických a hospodářských znaků siláţního hybridu kukuřice
Hodnocené znaky
Hodnocené znaky - korelace
1
2
3
4
5
6
7
Délka rostliny (1)
----- -0,08 0,46
0,84
0,53 0,84 0,17
Počet listů (2)
------ 0,02
-0,06 0,22 -0,10 -0,16
0,08
Počet palic (3)
0,46 0,02 ------ 0,40
0,37 0,62 0,19
Výńka nasazení (4)
0,84 -0,06 0,40
------ 0,54 0,85 0,16
Délka palice (5)
0,53 0,22 0,40
0,54
----- 0,63 0,10
Hmotnost palice (6)
0,84 -0,10 0,62
0,85
0,63 ----0,23
Počet řad v palici (7) 0,17 -0,16 0,19
0,16
0,10 0,23 -----Počet zrn v palici (8) 0,14 -0,24 -0,55 -0,48 0,08
0,48
0,36
Hmotnost zrn
0,84 -0,11 0,59
0,90
0,62 0,99 0,21
v palici (9)
8
-0,48
9
0,84
0,14
-0,11
-0,24
-0,55
-0,36
-0,48
0,08
------
0,59
0,89
0,62
0,99
0,21
-0,51
-0,51
----
U jednotlivých variant výsevů a hnojení byly spočítány vzájemné korelace hodnocených znaků na
rostlinách kukuřice hybridu LG 32.32 (tab. 7). Délka rostliny vykázala kladnou korelaci s počtem palic,
s délkou palic, s výńkou jejich nasazení, hmotností palic a hmotností zrn v palici. Slabá kladná korelace
byla zjińtěna mezi délkou rostliny a počtem řad v palici. Naopak u znaků délka rostliny a počet listů a
počet zrn v palici byla zjińtěna různě silná záporná korelace.
Závěr
Stupņované výsevky ovlivnily biologické i semenářské znaky siláņního hybridu kukuřice LG
32.32. Nejvyńńí počet palic a hmotnost palice byly zjińtěny při výsevku 70 tisíc jedinců na 1 ha, nejvyńńí
hmotnost zrn při výsevku 80 tisíc jedinců na 1 ha. Stupņované dávky hnojení ovlivnily větńinu
hospodářských a semenářských znaků siláņního hybridu. Jako optimální se u tohoto hybridu jeví dávka
110 kg N.ha-1, při jejíņ aplikaci byla zjińtěna nejvyńńí hmotnost palic, délka palic, hmotnost zrn v palici
a i počet řad v palici. Jako optimální se u tohoto hybridu jeví výsevek 100 tis. jedinců.ha-1 a dále pak 85
tis. jedinců.ha-1. Výsevek 70 tis. jedinců.ha-1 se projevil jako podlimitní. Délka rostliny vykázala
kladnou korelaci s počtem palic, s délkou palic, s výńkou jejich nasazení, hmotností palic a hmotností
zrn v palici. Naopak u znaků délka rostliny a počet listů a počet zrn v palici byla zjińtěna různě silná
záporná korelace.
Literatura
FUKSA, P. (1999). Vliv zaplevelení při různé agrotechnice na výnosové ukazatele u kukuřice (Zea mays L.). In: Agroregion
99, ZF JU, České Budějovice, s. 213 - 214
HANÁČKOVÁ, E. (2007). Influence of fertalization on nutritive value of maize aboveground phythomass (Zea mays L.).
In: Súčasnosť a prespektívy krmovinárskeho výskumu a vzdelávania v multifunkčnom vyuņívání krajiny, SPU
Nitra, s. 227 - 230
KŮST, F.: (2007). Kukuřice je stará plodina. Úroda, č. 88, r. 55, s. 23 - 25
VRZAL, J., NOVÁK, D. A KOL. (1995). Základy pěstování kukuřice a jednoletých pícnin. IVVM MZ ČR, Praha, 32 s.
Contact Address: Romana Novotná, Ph.D., Katedra rostlinné výroby a agroekologie, ZF JU České
Budějovice, Studentská 13, 370 05 České Budějovice, E-mail:[email protected]
Osivo a sadba, 10. 2. 2011
237
Váņení pěstitelé,
nańe se firma se zabývá ńlechtěním a prodejem osiv zeleniny, květin a léčivek.
Nabízíme osiva pro profesionální pěstitelé i barevné HOBBY balení pro
zahrádkáře.
osivo zeleniny, květin a léčivek
SEMO A.S.
798 17 SMRŽICE U PROSTĚJOVA
Tel: 582 301 900-3, 582 301 911, fax: 582 381 189
e-mail: [email protected]
www.semo.cz
OSIVO A SADBA
Vydala: Česká zemědělská univerzita v Praze
Katedra rostlinné výroby
Autor: kolektiv autorů
Druh publikace: Sborník referátů
Editor: Ing. Kateřina Pazderů, Ph.D.
Odborní garanti: Ing. Kateřina Pazderů, Ph.D.
Prof. Ing. Václav Hosnedl, CSc.
Ing. Ladislav Rosenberg
Lektor: Prof. Ing. Vladimír Ńvachula, DrSc.
Vydání: První, 2011
Počet stran: 235
Tisk: Power Print, ČZU, 165 21 Praha 6
Náklad: 220 kusů
Určeno: účastníkům semináře
Publikace neprońla jazykovou úpravou.
Doporučená cena 200,- Kč
ISBN 978-80-213-2153-3
Download

Proceedings SEED and SEEDLINGS X 2011