Zostavovatelia:
Mgr. Kristína Hiņnayová, PhD.
Mgr. Adriána Tonkovičová, PhD.
Recenzenti:
Doc. PaedDr. Anton Lednický, PhD.
Doc. Erika Zemková, PhD.
Grafický návrh obalu: Mgr. Peter Olej, PhD.
Za obsahovú, gramatickú a terminologickú stránku príspevkov v tomto zborníku
zodpovedajú autori jednotlivých článkov. Kvalita tabuliek a grafov zodpovedá
dodaným podkladom autorov.
Pre Katedru gymnastiky FTVŃ UK vydal Peter Mačura - PEEM, Sokolíková 11,
841 01 Bratislava, Slovenská republika
1. vydanie. Rok vydania 2010. Počet strán 169.
ISBN 978-80-8113-028-1.
1
VÝZNAM TANCA A PSYCHOMOTORIKY V ŃPORTOVOM TRÉNINGU
Kristína HIŅNAYOVÁ ............................................................................................ 37
OBSAH
RYTMICKÉ SCHOPNOSTI JAKO PŘEDPOKLAD
PŘESNÉHO TOČENÍ DVĚMA ŃVIHADLY
ÚVOD
Milan HYBNER - Jana ČERNÁ - Petr KUBOVÝ - Karel JELEN.................... 43
MIESTO KATEDRY GYMNASTIKY V FTVŃ UK
Elena STREŠKOVÁ ................................................................................................. 4
INTENZITA ZAŤAŅENIA TANEČNÍKOV V LATINSKOAMERICKÝCH
A ŃTANDARDNÝCH TANCOCH
VEDECKÉ PRÍSPEVKY
Matej CHREN – Milan ŃPÁNIK ........................................................................... 47
VPLYV KONDIČNÉHO PROGRAMU NA PARAMETRE ODRAZOVÝCH
SCHOPNOSTÍ ŃPORTOVÝCH GYMNASTIEK
MOŅNOSTI VYUŅITÍ VÝSLEDKŦ SOUTĚŅÍ VE SPORTOVNÍ GYMNASTICE
MUŅŦ
Veronika ADAMSKÁ – Elena STREŃKOVÁ ....................................................... 10
Jan CHRUDIMSKÝ ................................................................................................ 52
MIXED MARTIAL ARTS FIGHT ANALYSIS AS AN ELEMENT OF THE
TRAINER‟S CONTROL
AEROBIK AKO PROSTRIEDOK ROZVOJA PRIESTOROVO - ORIENTAČNEJ
SCHOPNOSTI V KONDIČNEJ PRÍPRAVE FLORBALISTOV
Tadeusz AMBROŻY - Tomasz DRWAL - Grzegorz LECH ................................. 15
Jana KALČOKOVÁ - Elena STREŃKOVÁ ......................................................... 56
PHYSICAL FITNESS LEVEL EVALUATION OF FEMALE GYMNASTS AGED
7-9 AGAINST A CONTROL GROUP
BIOMECHANICKÁ 3D ANALÝZA KOPU YOP CHAGI V TAEKWON-DU
Miriam KALICHOVÁ - Pavla JELEČKOVÁ..................................................62
Dorota AMBROŻY - Lucyna STANEK - Katarzyna BĘTKOWSKA ................ 20
PARAMETRE STABILITY POSTOJA VO VYBRANÝCH CVIČEBNÝCH
TVAROCH ŃPORTOVÉHO AEROBIKU
EVALUATION OF THE INFLUENCE OF A THREE-MONTH TRAINING
PROGRAMME ON THE LEVEL OF MOTORICITY AND MORPHOLOGICAL
STRUCTURE IN A GROUP OF MEN ENGAGED IN RECREATIONAL
WEIGHT TRAINING
Oľga KYSELOVIČOVÁ - Erika ZEMKOVÁ .................................................... 67
NÁVRH OBJEMOVÉHO POSILOVACÍHO PROGRAMU PRO MUŅE
Dorota AMBROŻY - Tadeusz AMBROŻY ........................................................... 24
Vladislav KUKAČKA - Jan POKORNÝ - Radim KOKEŃ ................................. 72
HODNOTENIE TELESNEJ ZDATNOSTI HRÁČOV AMERICKÉHO FUTBALU
NA SLOVENSKU
POSILOVÁNÍ JAKO JEDNA Z OBLÍBENÝCH POHYBOVÝCH AKTIVIT
STUDENTŦ JIHOČESKÉ UNIVERZITY
Iľja ČÍŅ ..................................................................................................................... 27
Vladislav KUKAČKA.............................................................................................. 77
BIOMECHANICKÁ ANALÝZA ODRAZOVÝCH MIKROFÁZÍ PŘESKOKU
JURČENKO
Petr HEDBÁVNÝ .................................................................................................... 32
2
VSTUPNÁ ÚROVEŅ POHYBOVEJ VÝKONNOSTI V ETAPE VÝBERU DETÍ
PRE ŃPORTOVÚ GYMNASTIKU
POHYBOVÁ KULTIVACE PROSTŘEDNICTVÍM GYMNASTICKÉHO
PROGRAMU POWERYOGA
Ľuboń RUPČÍK ........................................................................................................ 81
Kateřina FEITOVÁ - Viléma NOVOTNÁ .......................................................... 117
FENOMÉN STRACHU V DISCIPLÍNĚ PŘESKOK
HLEDISKA KVALITY GYMNASTICKÉHO POHYBU
Dita ŃÍPKOVÁ - Jaroslav KRIŃTOFIČ ................................................................ 84
Viléma NOVOTNÁ - Jitka VORÁLKOVÁ - Ńárka PANSKÁ .......................... 122
ÚROVEŅ MOTORICKEJ VÝKONNOSTI DETÍ SÚŤAŅIACICH
VO FITNES
VONKAJŃIE FAKTORY V ŃTRUKTÚRE ŃPORTOVEJ ÚSPEŃNOSTI
V ŃPORTOVEJ GYMNASTIKE ŅIEN
Gabriela MLSNOVÁ ............................................................................................... 88
Květoslava PEREČINSKÁ ................................................................................... 126
MOTIVAČNÉ A DEMOTIVAČNÉ FAKTORY VÝKONNOSTNÝCH
PRETEKÁROK V DŅUDE
VÝKONNOSTNÉ ŃTANDARDY PRE MODERNÚ GYMNASTIKU VO
VYBRANÝCH VEKOVÝCH KATEGÓRIÁCH
Miloń ŃTEFANOVSKÝ – Zuzana KRIŃANDOVÁ .............................................. 95
Milena PULLMANNOVÁ ŃVEDOVÁ ................................................................ 132
DYNAMIKA SRDCOVEJ FREKVENCIE V ŃPORTOVOM VÝKONE
V AKROBATICKOM ROCK AND ROLLE V KATEGÓRII DIEVČENSKÉ
FORMÁCIE
KLASICKÝ TANEC AKO PROSTRIEDOK ROZVOJA ROVNOVÁHOVÝCH
SCHOPNOSTÍ V MODERNEJ GYMNASTIKE
Milena PULLMANNOVÁ ŃVEDOVÁ ................................................................ 141
Kristina TIŃŤANOVÁ - Petra ČAPLOVÁ - Peter OLEJ ................................. 101
BEZPEČNOSŤ A OCHRANA ZDRAVIA DETÍ V ŃKOLSKOM PROSTREDÍ
VPLYV GYMNASTICKEJ PRÍPRAVY NA ROZVOJ POHYBLIVOSTI
Zuzana SAKÁČOVÁ ............................................................................................. 149
Adriána TONKOVIČOVÁ - Jana LUPTÁKOVÁ ............................................. 106
ZÁKLADNÍ ETAPA KULTIVACE POHYBOVÉ GRAMOTNOSTI PRO
TRÉNINIK V GYMNASTICKÝCH SPORTECH
PRÍSPEVKY TEORETICKO - EXPERTÍZNE
A
ODBORNO – METODICKÉ
Iveta ŃIMŦNKOVÁ - Ńárka PANSKÁ - Viléma NOVOTNÁ ........................... 155
ROZBOR OBSAHU SESTAV ČÍNSKÝCH JUNIOREK PŘEDVEDENÝCH V
MEZINÁRODNÍM ZÁVODU THE OLYMPIC HOPES´ CUP LIBEREC 2009 A
POROVNÁNÍ S HODNOTOU OBSAHU SESTAV ČESKÝCH ZÁVODNIC
FITNESS – A CONTEMPORARY FORM OF RECREATION
Dorota AMBROŻY ................................................................................................ 109
Pavlína VRCHOVECKÁ ...................................................................................... 160
VLIV ROPE SKIPPINGOVÉHO POHYBOVÉHO PROGRAMU NA SÍLU
DOLNÍCH KONČETIN A NA ROVNOVÁŅNÉ SCHOPNOSTI CHLAPCŦ A
DÍVEK V PRVNÍCH TŘÍDÁCH NA ZÁKLADNÍ ŃKOLE
GRAFICKÝ ZÁZNAM POHYBU
Marie VURMOVÁ ................................................................................................. 164
Jana ČERNÁ .......................................................................................................... 113
3
Fakultu telesnej výchovy a ńportu Univerzity Komenského bol premenovaný
6.januára 1965 (Seman, 2009).
ÚVOD
Medzinárodná vedecká konferencia Ńportový tréning sa konala pri príleņitosti 50.
výročia zaloņenia FTVŃ UK. Úvodný príspevok predniesla vedúca Katedry
gymnastiky doc. PhDr. Eleny Streńkovej, PhD.
Vývoj v rokoch 1949 - 1969
Katedra gymnastiky si budovala svoje jadro od vzniku Telovýchovného
ústavu. Na úseku gymnastiky pracovali lektori: J. Chovan, J. Ńtancel, S.
Pačenovský, K. Galuńka. Od r. 1949 pôsobil pre výučbu základnej gymnastiky G.
Herrmann, od r. 1950 pre ńportovú gymnastiku S. Gájer. Od r. 1953 začal
vyučovať základnú gymnastiku J. Hrčka a X. Rovná ńportovú gymnastiku ņien
(Perútka, 1969). Učitelia pôsobili od r. r.1958 na spoločnom pracovisku, a to na
Katedre gymnastiky a plávania, vedúcim ktorej bol neskorńie známy funkcionár
Medzinárodného olympijského výboru prof. PhD. Vladimír Černuńák, CSc. Po
vzniku fakulty sa osamostatnila ako Katedra teórie a metodiky gymnastiky.
Vedúcim sa stal Doc. PhDr. Samuel Gájer, CSc., (ktorý katedru viedol od
1.9.1960 do 31.8.1965). Členmi katedry boli Bohuń Hatiar, Jozef Hrčka, Xénia
Rovná, Ján Víťazka a osem členov katedier vńeobecnej telesnej výchovy.
Postupne pribúdali ďalńí pedagógovia: v roku 1963 Emíla Fialová, Juraj
Ńamudovský, Hedviga Ńimoneková, Anton Gajdoń (1964), Milada Nedavańková
(1965), Eugen Keszöcze (1966), Stanislav Fiala (1966), Gabriel Varga a Henrich
Pelikán (1967), v roku 1968 Anton Zrubák.
Vedeckovýskumná činnosť katedry sa v týchto rokoch začala sľubne
rozvíjať. Členovia katedry absolvovali ńtudijné pobyty na katedrách gymnastiky
vysokých ńkôl v zahraničí: v Halle, Lipsku, Budapeńti, Varńave, Bruseli. Časté
boli pracovné návńtevy na FTVS UK v Prahe. Pravidelné boli pracovnospoločenské návńtevy s členmi Katedry gymnastiky z FTVS Univerzity Karlovej
v Prahe, a to jeden rok na Slovensku, druhý v Čechách.
Učitelia katedry v tomto období veľmi aktívne pracovali v telovýchovnom
a ńportovom hnutí. Členom reprezentačného kádra československých ńportových
gymnastov bol Stanislav Fiala, ktorý sa neskôr venoval vrcholovej gymnastike aj
ako tréner. Za prípravu olympionika Jozefa Konečného získal titul „zaslúņilý
tréner“. Známou choreografkou sa stala Hedviga Ńimoneková a jej zásluhou
vznikol folklórny súbor GYMNIK FTVŃ UK, ktorý si vypracoval dobrú
medzinárodnú úroveņ. Učitelia katedry sa tradične podieľali na nácvikoch
MIESTO KATEDRY GYMNASTIKY V FTVŃ UK
Elena STREŠKOVÁ
Univerzita Komenského, Fakulta telesnej výchovy a ńportu, Katedra
gymnastiky, Slovenská republika, Bratislava
Retrospektívny pohľad na personálny a organizačný vývoj KATEDRY
GYMNASTIKY FTVŃ UK, ako i na vývoj obsahu ńtudijných programov, ktoré
členovia katedry zabezpečovali je v súčasnosti aktuálny. V roku 2010 si
pripomíname 50 rokov od vzniku Fakulty telesnej výchovy a ńportu Univerzity
Komenského v Bratislave. Za toto obdobie sa stala
na Slovensku
najvýznamnejńou vzdelávacou inńtitúciou v oblasti telesnej výchovy a ńportu. Je
zároveņ neoddeliteľnou súčasťou najstarńej slovenskej vysokej ńkoly Univerzity Komenského v Bratislave, ktorá v roku 2009 oslávila svoju 90-ročnú
existenciu.
V roku 1937 vznikol na Univerzite Komenského v Bratislave Ústav pre
telesnú výchovu a ńport, ktorého úlohou bolo pripravovať učiteľov telesnej
výchovy pre stredné ńkoly. Jeho prechodný zánik bol obnovený v roku 1939 ako
súčasť Filozofickej fakulty Univerzity Komenského a po skončení druhej svetovej
vojny a obnovení Československej republiky Telovýchovný ústav pokračoval
v činnosti a nadviazal tesnú spoluprácu s rovnakým ústavom v Prahe. Od
1.X.1947 bol Telovýchovný ústav pričlenený k Pedagogickej fakulte Univerzity
Komenského a začal sa budovať interný pedagogický zbor. Prijatím nového
vysokońkolského zákona bol v roku 1950 premenovaný na Katedru telesnej
výchovy, ktorá sa v ńkolskom roku 1958/59 rozdelila na tri katedry: Katedra
gymnastiky a plávania, Katedra teórie a lekárskych vied a Katedra hier a ľahkej
atletiky. Po schválení novej siete vysokých ńkôl v ńkolskom roku 1960/61 vznikol
Inńtitút telesnej výchovy a ńportu a začal pracovať ako univerzitná fakulta. Na
4
československej spartakiády, na prvomájové vystúpenia a na akadémie FTVŃ. Za
túto prácu sa im dostalo mnoņstvo pochvalných uznaní od orgánov ČSZTV, RUK
a FTVŃ. Pôsobili aj na svetovej Gymnaestráde vo Viedni a na Expo v Montreali v
r. 1967. Katedru dlhoročne reprezentoval Juraj Ńamudovský ako autor známej
relácie - ranné cvičenie v rozhlase.
pohybových schopností ako funkčného predpokladu na osvojovanie si
gymnastických zručností. Pre druhú etapu formovania predmetu bolo
charakteristické, ņe sa pri interpretácii techniky gymnastických zručností začali,
najmä zásluhou docenta Bohuńa Hatiara hlbńie aplikovať poznatky
z biomechaniky, funkčnej anatómie a fyziológie. Tretia etapa formovania
predmetu bola príznačná diferencovaným zameraním jednotlivých učiteľov
ńportovej gymnastiky na učiteľský a odborný smer ńtúdia od roku 1974.
V učiteľskom smere ńtúdia obsahové zameranie ńportovej gymnastiky výrazne
ovplyvņovali výsledky vedeckovýskumnej činnosti členov katedry pod vedením
Doc.PhDr. X. Rovnej, CSc. a PhDr. Gabriela Vargu, ktorí od r. 1970
spolupracovali pri tvorbe o overovaní nového projektu telesnej výchovy na
gymnáziách a stredných odborných učilińtiach SSR a ČSSR a navrhli nový model
gymnastiky v učebných osnovách telesnej výchovy na stredných ńkolách.
Ńportovú gymnastiku v odborovom smere ńtúdia usmerņovali doc.PhDr. Bohuń
Hatiar, CSc. a doc.PhDr. Anton Gajdoń, CSc. Za prvých 25 rokov existencie
katedry obohatili učitelia ńportovej gymnastiky významných spôsobom odbornú
literatúru. Publikované práce rieńili spravidla problémy praxe, či uņ na úrovni
ńkolskej telesnej výchovy alebo ńportovej prípravy gymnastov. Od vzniku
Telovýchovnej ńkoly SÚV ČSZTV sa učitelia katedry so zameraním na ńportovú
gymnastiku podieľali na ńkoleniach dobrovoľných a profesionálnych trénerov.
Túto činnosť moņno hodnotiť ako účinný prostriedok odovzdávania získaných
vedeckých a odborných informácií pre gymnastickú prax.
Predmet Teória a didaktika rytmickej (modernej) gymnastiky vznikol v r.
1962. Vynútil si ho vývoj ņenskej gymnastiky, do ktorej stále intenzívnejńie
prenikali pohybová kultúra, ņenský pôvab a vyjadrenie pohybu na hudbu. Základy
formovania predmetu tvorili od roku 1963 Emália Fialová a Eugen Keszöcze.
Obaja učitelia realizovali výučbu ńpecializácie moderná gymnastika a kaņdoročne
svojich ńtudentov pripravovali na akademické MS alebo čs. univerziády, ako aj na
preteky jednotlivkýņ, alebo súťaņ v pohybových skladbách v rámci ČSZTV.
Zákonite sa v roku 1976 vytvoril predmet Teória a didaktika pohybovej skladby,
ktorý vyučovala dvojica Fialová - Keszöcze. K formovaniu celkového zamerania
predmetu pomohla bohatá tvorivá činnosť a prax oboch učiteľov, ktorí boli
autormi troch skladieb československých spartakiád (1970, 1975, 1980). Za
skladbu dorasteniek „Variácie mladosti“ (1975) bolo obidvom udelené ńtátne
Vývoj v rokoch 1969 - 1989
Za toto oobdobie sa vystriedali vo vedení katedry viaceré osobnosti. Prof.
PhDr. Jozef Hrčka, DrSc. bol vedúcim katedry od 1.9.1965 do 31.8.1981. V roku
1979 sa stal. dekanom FTVŃ a vedúcou Katedry teórie a didaktiky gymnastiky sa
stala Doc. PhDr. Xénia Rovná, CSc. ktorú viedla od roku 1981 do roku 1988.
Predmet Teória a didaktika základnej gymnastiky, začal vyučovať
a rozvíjať od roku 1953 Jozef Hrčka, neskôr bolo významné pôsobenie Juraja
Ńamudovského od r. 1963 a Antona Zrubáka od roku 1968. V ńesťdesiatych
rokoch sa začalo obsahové zameranie predmetu výraznejńie diferencovať a v ńk. r.
1974 -1975 po zavedení nových učebných plánov odborného ńtúdia sa prednáńky
a cvičenia základnej gymnastiky ńpecifikovali pre trénerskáý a učiteľský smer
ńtúdia. Aņ dodnes je aktuálna celońtátna učebnica základnej gymnatiky autorov
Kos – Hrčka
a odborné kniņné publikácie Zrubáka z oblasti kondičnej
gymnastiky. Vo vrcholovej ńportovej príprave prioritné postavenie získala
kondičná gymnastika. V tomto smere sa výrazne angaņoval Doc. RNDr. Anton
Zrubák, CSc. ako kondičný tréner futbalistov TJ Slovan ChZJD Bratislava, čs.
reprezentačného muņstva vo futbale, v hokeji a aj Davis-cupového tenisového
tímu ČSSR.
Predmet Teória a didaktika športovej gymnastiky sa pre rozdielny
pohybový obsah diferencoval na muņskú a ņenskú gymnastiku. Teoretické
a didaktické základy muņskej ńportovej gymnastiky začal formovať Doc.PhDr.
Samuel Gájer,CSc., na jeho prácu nadviazal Doc.PhDr. Bohuń Hatiar,CSc.,
Doc.PhDr. Anton Gajdoń, CSc., PhDr. Gabriel Varga, PhD. a PhDr. Henrich
Pelikán.Teóriu a didaktiku ńportovej gymnastiky ņien rozvíjala Doc.PhDr. Xénia
Rovná, CSc. a neskôr aj PhDr. Milada Nedavańková. Vývoj a formovanie
predmetu bol v troch etapách (Rovná, 1985). Prvú etapu charakterizovalo
vyuņívanie poznatkov sovietskych odborníkov, najmä zvýraznenie rozvoja
5
vyznamenanie „Za zásluhy o výstavbu“. Obaja učitelia boli členmi autorských
kolektívov, ktoré vytvorili tri osobitné skladby FTVŃ na Večery druņby v rámci
čs. spartakiád (1975, 1980, 1985). Predmet Teória a didaktika ľudových tancov zo
začiatku vyučovala externe a od roku 1963 interne Hedviga Ńimoneková.
Ľudovým tancom sa bolo moņné venovať na fakulte aj v rámci zvoleného ńportu.
Ńtudenti fakulty vytvorili jadro folklórneho súboru Gymnik, ktorý dodnes úspeńne
reprezentuje FTVŃ a Univerzitu Komenského doma a v zahraničí.
Charakteristickým pre katedru gymnastiky oproti iným pracoviskám na
fakulte bola
aktivita jej učiteľov prezentovaná významnou a úspeńnou
reprezentáciou FTVŃ UK, v ktorej sa kontinuálne pokračuje dodnes. Členovia
katedry aktivizovali a zapájali ńtudentov nielen do nácvikov a vystúpení v
„ņivých obrazoch“ v prvomájových sprievodoch, do organizovania slávnostných
akadémií pri príleņitosti pamätných výročí, do účasti na Memoriáli P. Mudrocha,
hrdinu SNP. Reprezentovali Univerzitu Komenského a svoju fakultu doma
a v zahraničí, a to na svetových Gymnaestrádach, československých spartakiádach
a na ńportových akadémiách. V roku 1975 FTVŃ UK po prvý krát vystúpila so
samostatnou skladbou na Večeroch druņby, ktorá mala veľký úspech
a medzinárodný ohlas. Dostali sme pozvanie reprezentovať Československo na
Kubu a vystúpenie ńtudentov FTVŃ UK z Bratislavy bolo ńportovo i spoločensky
vysoko hodnotené. Za túto skladbu obdrņal autorský kolektív (Emília Fialová,
Bohuń Hatiar, Eugen Keszöcze, Hedviga Ńimoneková, Henrich Pelikán) ńtátne
vyznamenania „Za zásluhy o výstavbu“.
Zrubák, CSc.(od 1.11.1998 do 31.10.2000).
Významné kvantitatívne
i kvalitatívne zmeny v budovaní
moderného pracoviska a v kádrovom
zabezpečení výučby premetov nastali, keď sa vedúcou katedry stala Doc. PhDr.
Elena Streńková, PhD. (od 1.11.2000 – doteraz). Realizovalo sa podstatné
zlepńenie podmienok vyučovacieho procesu. Prebudovali sa priestory s názvom
FITGYM (ktoré tvorí posilņovņa a pohybové ńtúdio), vzniklo nové tanečné
ńtúdio, dve seminárne miestnosti s audiovizuálnou technikou a dataprojektorom,
sústavne sa inovuje náčinie a čiastočne aj náradie v gymnastickej telocvični,
pomaly sa zlepńujú aj priesory úpolovej telocvične. Po postupnej generačnej
výmene sa za posledných 10 rokov z katedry stalo najmladńie, ale plne
kvalifikované pracovisko. Učitelia a doktorandi sú bývalí reprezentanti ńportovej
gymnastiky (Mgr. AdrianaTonkovičová, PhD., Mgr. Ľuboń Rupčík, PhD., Mgr
Veronika Adamská), úspeńní reprezentanti a mediálne známi tanečníci (Mgr.
Peter Olej, PhD – akrobatický rock and roll, Mgr. Petra Čaplová – formácie
v akrobatickom rock and rolle, Mgr. Matej Chren, PhD. – tanečný ńport, Mgr.
Kristína Hiņnayová, PhD. – moderný tanec a IDO), úspeńný tréner dņuda
a sparing-partner olympionika Jozefa Krnáča – Mgr. Miloń Ńtefanovský, PhD.,
tréner kondičnej kulturistiky Mgr. Ilja Číņ, PhD., trojnásobná majsterka sveta vo
fitnes Mgr. Gariela Mlsnová, a uņ dlhńie roky na katedre pôsobiaca trénerka
rekreačného a ńportového aerobiku Doc.PaedDr.Oľga Kyselovičová,PhD.
a doktorandka Mgr. Jana Kalčoková, vicemiss SR v aerobiku a najúspeńnejńia
cvičiteľka vo Fitgyme FTVŃ UK. Významný podiel na kvalifikačnom zloņení
katedry má Doc.PhDr. Elena Streńková, PhD., ktorá bola takmer vńetkým
kolegom ńkoliteľkou, a v roku 2010 sa inaugurovala na profesorku vo vednom
odbore ńportová edukológia.
Katedra gymnastiky patrí v súčasnosti medzi základné pracoviská fakulty
a prispieva k rozvoju pedagogickej, vedeckovýskumnej a publikačnej prezentácii
fakulty a univerzity doma i v zahraničí. Učitelia Katedry gymnastiky FTVŃ UK
realizovali svoje výskumné sledovania jednak v oblasti ńkolskej telesnej výchovy,
ako i v tréningovom procese ńportovej a modernej gymnastiky, tancov,
v úpolových ńportoch, v rekreačnom a ńportovom aerobiku i v oblasti kulturistiky
a fitness. Členovia katedry sa v uplynulom desaťročí podieľali na rieńení
nasledovných výskumných úloh: „Telesná a ńportová výchova na ńkolách
v nových spoločenských podmienkach“ ukončená VEGA v roku 1996, „Analýza
Vývoj v rokoch 1989 - 2010
V historickom vývoji FTVŃ UK mala Katedra gymnastiky svoje stále miesto,
od ńkolského roka 1960/61 s názvom Katedra teórie a metodiky gymnastiky, resp.
Katedra teórie didaktiky gymnastiky od roku 1990. Tento názov si udrņala do roku
1995, kedy bola prechodne premenovaná na Katedru gymnastiky, tancov a úpolov
s cieľom uņ v názve prezentovať ńirokú ńkálu vyučovacích predmetov a ńportov,
ktorých výučbu na fakulte učitelia katedry zabezpečujú. Pri reńtrukturalizácii
fakulty v roku 2005 bol názov zmenený na Katedru gymnastiky a je zauņívaný
dodnes. Vedúcimi katedry boli: doc. RNDr. Anton Zrubák, CSc. (od 15.3.1988 do
30.9.1990), doc. PhDr. Bohuń Hatiar,CSc. (od 1.10.1990 do 30.9.1995), doc.
PhDr. Miroslav Ďurech, CSc. (od 1.10.1995 do 30.9.1998), doc. RNDr. Anton
6
fyziologickej účinnosti alternatívnych programov z aspektu rozvoja výkonnosti
a telesnej zdatnosti ńtudentiek UK“ – grant UK 1999, „Vplyv ńpecifických cvičení
na rozvoj kondičných a koordinačných schopností“ – ukončená VEGA v roku
2000, „Overovanie a optimalizácia ńtandardov z učiva TV na stredných ńkolách“ –
ukončená VEGA v roku 2002, „Terminologický slovník – ńport a telesná výchova
v jazyku anglickom“ r. 2002 – 2005, „Zmeny biomechanickej ńtruktúry
pohybovej činnosti v priebehu dlhodobej prípravy ńportovcov“ – rieńená VEGA r.
2003 – 2005, v spolupráci s Encyklopedickým ústavom SAV – „Slovenská
vńeobecná encyklopédia v 12. zväzkoch“– rieńenie v r. 1999 – 2009, VEGA 2005
– 2007: „Terminologický a výkladový slovník Telesná výchova a ńport“, a VEGA
2008 – 2010: „Vplyv ńpecifických cvičení na trénovanosť vestibulárneho
analyzátora a úroveņ statickej a dynamickej
rovnováhy v gymnastických,
tančených a úpolových ńportoch“.
Výsledky svojej vedeckovýskumnej práce pravidelne prezentovali na
vedeckých seminároch a medzinárodných konferenciách, ktoré organizovala
katedra a sú spracované v zborníkoch: „Gymnastika v ontogenéze človeka“
(1996), „Tanec – prostriedok v ontogenéze človeka“ (1996), „Motorické učenie
v gymnastických ńportoch“ (1999), „Vyuņitie pohybových ńtruktúr úpolov
v iných pohybových aktivitách“ (2000), „Význam úpolových aktivít v pohybovej
činnosti človeka“ (2003), „Nové trendy v súčasnom ņivotnom ńtýle v oblasti
fitnes, gymnastiky, tancov a úpolov“ (2003), „Gymnastika, tance, úpoly,
kulturistika, aerobik a fitnes pre ńportovú prax“ (2006), „Ako vyuņívať
gymnastiku, aerobik, tance, fitnes a úpoly na zdokonaľovanie človeka“ (2006),
„Prínos úpolových aktivít na rozvoj osobnosti človeka“ (2008) a „Vplyv
ńpecifických cvičení na trénovanosť vestibulárneho analyzátora a úroveņ statickej
a dynamickej rovnováhy v gymnastických, tančených a úpolových ńportoch“
(2009) a „Ńportový tréning“ (2010). Členovia katedry sa pravidelne zúčastņujú
vedeckých konferencií doma i v zahraničí a publikujú v domácich a zahraničných
časopisoch a zborníkoch.
Progresívny rozvoj v poslednom desaťroční zaznamenali pohybové aktivity,
ktoré majú svoj historický základ v teórii a didaktike základnej, kondičnej
a rytmickej gymnastike a svojim charakterom tak patria do gymnastických
pohybových aktivít. Ide o muskulárny fitnes, kulturistiku - ńportovú
alebo kondičnú. Ďalej o aeróbny fitnes (rôzne druhy aeróbnej gymnastiky), ktorá
emotívna tým, ņe sa cvičí na hudbu a charakteristický je pohybový obsah z
kondičnej a rytmickej gymnastiky, tancov, ale i úpolov. Sú vyhľadávané
vńeobecnou populáciou i vrcholovými ńportovcami vzhľadom na bohatosť
pohybových prostriedkov, inováciou náčinia ako sú veľké i malé lopty, expandery,
ńvihadlá či rôzne obmeny činiek. Tieto stále atraktívne pohybové aktivity sa na
nańej katedre systematicky rozvíjajú a sú koncipované ako základné i povinnovoliteľné vyučovacie predmety a realizoval sa i cielený vedecký výskum. Bolo to
moņné vzhľadom na erudovaných odborníkov, ktorými katedra gymnastiky
disponuje. Na základe svojho pôsobenia v ńportovej praxi, ńtúdiom zahraničnej
literatúry a zo zahraničných pobytov prináńajú učitelia Katedry gymnastiky FTVŃ
UK nové trendy na fakultu a inovujú tak vyučovací proces. Akceptovanie
odbornosti učiteľov nańej katedry je v tejto oblasti citeľná vysokým záujmom zo
strany ńtudentov o získanie trénerskej kvalifikácie na Katedre gymnastiky cez PV
a PVP predmety.
Medzi povinné predmety učiteľského smeru ńtúdia v súčasnosti patria:
základná gymnastika, kondičná gymnastika, aeróbna gymnastika, rytmická
gymnastika, ńportová gymnastika (základy akrobacie, cvičenia na náradí
a preskoky), tance a úpoly. Rozvíjame nový predmet úvod do ńtúdia, kde sa
prednáńa odborná terminológia a predmet koordinačné základy pohybu v ńporte.
Stabilný priestor v minulosti i v súčasnosti z pohľadu časovej a obsahovej náplne
ponúkajú v trénerskom smere ńtúdia ńpecializácie: gymnastické ńporty (ńportová
gymnastika, moderná gymnastika, skoky na trampolíne, ńportový aerobik,
teamgym), tance (ľudové, tanečný ńport, akrobatický rock and roll a IDO), úpoly
(dņudo, karate, zápasenie, ńerm), kulturistika, fitnes a silový trojboj. Podieľame sa
na profilácii ńtudentov ńpecializácie kondičný tréner, a to v 2. a 7. semestri ńtúdia.
Reprezentácia fakulty
Z členov katedry boli aj významní funkcionári, a to: prodekanmi FTVŃ UK
boli prof. PhDr. Jozef Hrčka, CSc. (1969 - 1976) a doc. PhDr. Miroslav Ďurech,
CSc. (1989 - 1994), dekanmi FTVŃ UK boli: Prof. PhDr. Jozef Hrčka, CSc. (1979
- 1989) a doc. RNDr. Anton Zrubák, CSc. (1994 -1997) a prorektorom UK bol
doc. RNDr. Anton Zrubák, CSc. (1990 -1991).
Pre propagáciu fakulty malo v minulosti a má i v súčasnosti pôsobenie
pedagógov katedry gymnastiky v tréningovom procese v gymnastických ńportoch,
úpolových ńportoch, v tanečnom ńporte, v akrobatickom rock and rolle,
7

kulturistike a fitnes. Tvorivá a umelecká činnosť učiteľov katedry
bola
prezentovaná poslucháčmi FTVŃ UK pohybovými skladbami na svetovej
Gymnaestráde v Amsterdame v roku 1991. V roku 1995 na svetovej
Gymnaestráde v Berlíne ńtudenti FTVŃ UK vystúpili v pôsobivom ńportovotanečnom programe: NÁRODNÝ VEČER SLOVENSKEJ REPUBLIKY, ktorý
mal pozitívny medzinárodný ohlas. Pre akademickú pospolitosť nańej univerzity
ostal z roku 1994 nezabudnuteľný večer UNIVERZITA UNIVERZITE pri
príleņitosti 75.výročia vzniku Univerzity Komenského, na ktorom v kultúrnońportovom programe vystúpilo takmer 150 poslucháčov a absolventov FTVŃ
UK, pričom scenár a choreografiu vytvorili členovia Katedry gymnastiky: E.
Streńková – O. Kyselovičová – M. Fialová – H. Ńimoneková. Medzinárodne
významnou reprezentáciou bol aj Otvárací ceremoniál Majstrovstiev Európy
v stolnom tenise v roku 1996 a 2000, ktorého choreografiu vytvorili tieņ vyńńie
uvedené učiteľky katedry.
Významný prínos v tomto smere priniesol vznik Vysokońkolského ńportového
klubu FTVŃ UK, ktorého zakladateľmi boli v roku 1996 Doc.PhDr. Elena
Streńková, PhD. (prezidentka klubu) a Mgr. Peter Olej, PhD. (manaņér). Tréneri –
učitelia z Katedry gymnastiky a ńportovci tohto klubu dosiahli medzinárodné
úspechy na Majstrovstvách Európy v Euroteame v rokoch 1998 a 2000, a
popredné umiestnenia
na svetových a európskych súťaņiach permanentne
získavajú v akrobatickom rock and rolle (ńportové dvojice a formácie).
Pedagógovia katedry gymnastiky pripravujú svojich ńtudentov na fakultné a
celońtátne súťaņe vo vedeckej, odbornej a umeleckej činnosti, predovńetkým v
pohybových skladbách, kde opakovane získavame umiestnenia v ńportovej aj
tanečnej sekcii. Katedra gymnastiky dokumetuje, ņe medzi absolventov FTVŃ
UK, ktorí ńtudovali ńpecializáciu na katedre a úspeńne obhájili svoje diplomové
práce patria osobnosti:
 Jozef Krnáč, držiteľ striebornej medaily z OH Atény 2004,
 Mariana Némethová-Krajčírová: najúspešnejšia športová gymnastka 20.
storočia, účastníčka OH Tokio 1964, Mexico City 1968 (strieborná
medaila v súťaži družstiev), Mníchov 1972, 1966 – MS v Dortmunde (zlatá
medaila v súťaži družstiev), ME 1967 v Amsterdame (bronzová medaila
v súťaži družstiev a vo finále na bradlách),











8
Ľubica Rísová – Krásna: reprezentantka SR v športovej gymnastike,
držiteľka bronzovej medaily v súťaži družstiev v športovej gymnastike na
MS 1970,
Zdenka Bujnáčková: účastníčka OH Mníchov 1972 a dlhoročná úspešná
reprezentantka SR na medzinárodných súťažiach v športovej gymnastike,
absolútna majsterka ČSSR 1974 a majsterka vo finále na kladine
a prostných,
Ingrid Holkovičová: účastníčka OH Montreal 1976, významná
reprezentantka SR v športovej gymnastike a úspešná trénerka ŠG,
František Bočko: úspešný reprezentant SR v športovej gymnastike mužov,
účastník OH Tokio 1964 a OH Mexiko 1968 ((4. miesto družstvá),
Jozef Konečný: účastník OH Moskva 1980 (6. miesto v súťaži družstiev ),
držiteľ striebornej medaily v preskoku na ME 1979, dlhoročný
reprezentačný tréner v športove gymnastike mužov,
Martin Modlitba: účastník OH Barcelona 1992, úspešný reprezentant
športovej gymnastiky na MS 1991 a 1992 a ME 1996,
Katarína Prokešová: úspešná reprezentantka SR v skokoch na trampolíne,
účastníčka OH Atény 2004, majsterka Európy v roku 2000, strieborná
2002 a bronzová medaila 2001, účastníčka 6-tich MS – 1994 – 2003,
Zora Czoborová: majsterka sveta v športovom aerobiku a úspešná
reprezentantka vo fitnes, strieborná MS 1996 Rimini, bronzová ME 1997
Roubaix, bronzová MS 1997 Bratislava,
Gabriela Mlsnová: 3-násobná majsterka sveta vo fitnes - 2002 Brno, 2003
Santa Susanna, 2004 Santa Susanna
Boris Mlsna: reprezentant SR v karate, získal prvú medailu v karate pre
SR - bronzová medaila MEJ r. 1980, majster Slovenska 1987, 1992 a
majster Československa – 1984, 1985, 1987, 1990, 1992,
Hana Štepánková: dvojnásobná juniorská
majsterka sveta 1995
Bratislava a 1996 Katowice,
Pavol Ferenc, PhD.: úspešný reprezentant v kulturistike – juniorský
majster sveta 1995 Bratislava, strieborný na MS 1999 Bratislava,











Miroslava Jánošíková: úspešná reprezentantka SR v džude, účastníčka OH
Barcelona 1992 – 9. miesto,
Bc. Attila Bátky: účastník OH Atény 2004 – 10. miesto zápasenie – gréckorímsky štýl, 3. miesto MS 2003,
Barbora Vadovičová: úspešná reprezentantka SR v športovej gymnastike,
neskôr v akrobatickom rock and rolle (10. miesto na MS) a športovom
aerobiku (10. miesto na MS v Perte, 3. miesto svetové hry Lahti 1977,
Peter Olej, PhD. a Daša Danihelová: najúspešnejší reprezentanti SR
v akrobatickom rock and rolle: 1. a 2. miesto Svetový pohár 2001, 3.
miesto Svetový pohár 2002 a 3. miesto Svetový pohár 2000, 7. miesto ME
1997, 6. miesto MS 2001,
Milan Vyčítal a Lucia Borkayová: úspešní reprezentanti SR
v akrobatickom rock and rolle : 3. miesto Svetový pohár 1994 a 4. miesto
MS 2004,
Matej Chren, PhD.: úspešný reprezentant SR v tanečnom športe,
viacnásobný majster Slovenska v latinskoamerických, štandardných a 10
tancoch, štvrťfinalista ME,
Ľubica Böhmerová, PhD.: úspešná
reprezentantka SR v športovej
gymnastike, účastníčka MS 1997 v Lausanne a ME 1996 v Birminghame,
reprezentantka VŠK FTVŠ UK – 6. miesto na ME v Euroteame, 2000,
Veronika Adamská: reprezentantka SR v športovej gymnastike na troch
majstrovstvách sveta– v Tian-jine 1999, v Gente 2001 a v Anaheime 2003,
kde vybojovala pre SR miestenku na OH 2004 v Aténach, účastníčka 2 ME
– 2000 v Paríži a 2003 v Patrase, náhradníčka Zuzany Sekerovej na OH
v Sydney 2000,
Adriána Tonkovičová, PhD.: reprezentantka SR v športovej gymnastike,
účastníčka MS 1997 v Lausanne, Tian-jine 1999 a účastníčka 3 ME v ŠG:
1996 Birmingham, 1998, Petrohrad, 2000 Paríž,
Ján Petrovič: reprezentant SR v špôortovej gymnastike na 4-roch
majstrovstvách sveta- Tian-jine 1999 , 2001 v Gente, 2002 v Debrecíne,
2003 v Anaheime a na ME 2002 v Patrase,
Zuzana Dobiášová: reprezentantka SR v modernej gymnastike na
viacerých medzinárodných súťažiach, na Majstrovstvách sveta 1999
Osaka a Majsrovstvách Eujrópy 1999 Budapešť.
ZOZNAM LITERATÚRY
PERÚTKA, J., 1969. Fakulta telesnej výchovy a ńportu Univerzity Komenského.
In: 50 rokov Univerzity Komenského. Bratislava: RUK, 1969, s. 321 – 555.
ROVNÁ, X., 1985. Katedra teórie a didaktiky gymnastiky. In: Tréner, č. 9/1985,
s. 405 - 407.
STREŃKOVÁ, E., 2005. Prínos katedry gymnastiky k rozvoju vied o ńporte. In:
10 rokov vied o ńporte. Bratislava : ICM Agency, 2005. - S. 128-135. ISBN 80
969268-7-X.
VARGA, G., 2000. Ńportová edukológia gymnastiky. In: Hrčka, J. et al.: Základy
ńportovej edukológie. Bratislava : FTVŃ UK, 2000, s. 85-95.
9
VPLYV KONDIČNÉHO PROGRAMU NA PARAMETRE ODRAZOVÝCH
SCHOPNOSTÍ ŃPORTOVÝCH GYMNASTIEK
Veronika ADAMSKÁ – Elena STREŠKOVÁ
Univerzita Komenského, Fakulta telesnej výchovy a ńportu, Katedra
gymnastiky, Slovenská republika, Bratislava
REZUMÉ
Práca bola zameraná na zistenie zmien odrazovej výbuńnosti vplyvom
nami vytvoreného kondičného programu. Vykonali sme testy pred a po
absolvovaní kondičného programu. Parametre odrazovej výbuńnosti sme
posudzovali pomocou výskokového ergometra. Môņeme konńtatovať, ņe kondičný
program bol z hľadiska napredovania výkonnosti účinný. U gymnastiek
experimentálneho súboru nastalo najvýraznejńie zlepńenie v teste vertikálny skok
bez protipohybu, kde priemerná hodnota výńky výskoku bola pri výstupe vyńńia
o 8,03 cm. V teste vertikálny skok s protipohybom sa táto hodnota zmenila
z pôvodnej 20,81 cm na 27,22. V kontrolnom súbore nastali minimálne zmeny
v parametre výńka výskoku. V teste vertikálny skok s protipohybom sa hodnota
zvýńila o 1,25 cm, v teste vertikálny skok bez protipohybu sa táto hodnota
zhorńila o 0,66 cm. V parametre rýchlosť v poslednom okamihu odrazu
pozorujeme najvýraznejńie zlepńenia taktieņ v teste vertikálny skok bez
protipohybu u gymnastiek experimentálneho súboru.
VEDECKÉ PRÍSPEVKY
KĽÚČOVÉ SLOVÁ: Kondičný program, odrazová výbuńnosť, výskokový
ergometer
TEORETICKÝ ROZBOR PROBLEMATIKY
Úroveņ kondičných schopností priamo podmieņuje dosahovanie dobrých
výsledkov v ńportovej gymnastike. Patričný stupeņ ich rozvoja v kaņdej etape
ńportovej prípravy je základom pre nácvik a osvojenie si tých najzloņitejńích
cvičebných tvarov. Rozvoj kondičných schopností ako prvý krok pri osvojovaní
nových cvičebných tvarov vyzdvihuje viacero autorov (Tonkovičová, 2006;
Rupčík 2009 atď.).
10
Kondičné schopnosti sa rozvíjajú kondičnou prípravou, ktorá je jednou zo
zloņiek ńportového tréningu. Kondičná príprava je zameraná hlavne na vyvolanie
adaptačných zmien (energetického a funkčného potenciálu ) v organizme
ńportovca (Laczo, 2004; Moravec – Laczo – Kampmiller – Vanderka, 2004;
Vanderka 2008) predovńetkým so zameraním na rozvoj pohybových schopností,
najmä kondičného charakteru.
Z obsahovej analýzy ńtruktúry ńportového výkonu vo viacerých
ńportových odvetviach vyplýva, ņe dynamická technika pohybovej ńtruktúry
vyņaduje predovńetkým vysokú úroveņ ńpeciálnej silovej pripravenosti vo forme
„výbuńných“ prejavov. V rámci komplexu silových schopností má schopnosť
koncentrovať maximálne úsilie do krátkeho časového fondu prioritné postavenie.
Aj ostatné prejavy silových schopností, keď nemajú priamu, tak majú
sprostredkovanú väzbu na ńportový výkon. Úroveņ silovej pripravenosti má aj
preventívny význam – ako predchádzať moņným zraneniam a svalovým
dysbalanciám (Laczo, 2004). Väčńina explozívnych (výbuńných) pohybov
vyuņíva reflexno – elastické vlastnosti svalovo – ńľachového aparátu s balistickým
princípom. Pohyb začína prípravným protipohybom, kde sa pracujúce svaly
rýchlo naťahujú a následne rýchlo kontrahujú, pričom časový interval medzi
jednotlivými pohybmi nesmie byť pridlhý. Svaly teda pracujú v kombinácii
ustupujúceho a prekonávajúceho charakteru práce. Prírastok sily môņe závisieť aj
od veľkosti predbeņného napätia, teda prejav sily ovplyvņuje vyuņitie elastických
vlastností svalov. Najčastejńím príkladom vyuņitia elastickej energie je vertikálny
výskok z miesta Komi – Bosco (1978). Ak vyskočíte po zníņení do podrepu
a vydrņíte v zníņenej polohe niekoľko sekúnd, výskok bude niņńí, ako keď zníņite
ťaņisko do podrepu čo najrýchlejńie a okamņite vyskočíte. Elastická energia a jej
veľkosť sa dá ovplyvniť pri výskoku znoņmo z miesta ńvihom horných končatín
alebo zoskokom z vyvýńenej podloņky, príp. pomocou rozbehu.
Viac ako 3 - 4% predĺņenie svalového vlákna počas excentrickej
kontrakcie vedie k zniņovaniu celkovo vyprodukovanej sily v koncentrickej fáze.
Pre tento mechanizmus sa zauņíval termín „krátky rozsah pruņnej tuhosti“ (SRES
– short range elastic stiffness), alebo tieņ „svalovo – ńľachová tuhosť“.
Z doterajńích poznatkov vyplýva, ņe optimálna výńka zoskoku pri plyometrickej
metóde zodpovedá pribliņne výńke výskoku s protipohybom.
Z biomechanického hľadiska výńku výskoku limituje silový impulz
odrazu, ktorý zabezpečuje počiatočnú rýchlosť vzletu, a tým aj maximálnu výńku
dráhy letu ťaņiska. Samotný odraz má dve fázy. Slamka (2000) nazýva tieto fázy –
amortizačná (akumulácia)- začína sa momentom kontaktu odrazovej končatiny
(končatín) s podloņkou a končí pokrčením. Počas nej dochádza k príprave
nervovo – svalového aparátu (zvyńuje sa tok nervových impulzov, svalový tonus
a dochádza k natiahnutiu tých svalových skupín, ktoré sa budú v ďalńej fáze
aktívne podieľať na vystretí končatiny). Svaly pracujú v tzv. ustupujúcom reņime:
bránia nadmernému pokrčeniu odrazovej končatiny. Vyuņíva sa na to
predchádzajúca kinetická energia získaná rozbehom, náskokom. Je dôleņité
poznamenať, ņe v gymnastike pri odrazoch vpred je pokrčenie dolných končatín
mierne, oveľa viac sa vyuņíva pri odraze plantárna flexia (teda pohyb
v členkovom kĺbe). Amortizačná fáza sa vyskytuje pri prevratových cvičebných
tvaroch, ako je napr. salto vpred aj vo fáze doskoku pri tlmení doznievajúceho
rotačného pohybu. Druhá fáza je aktívna -rekuperácia- dochádza k rýchlej
kontrakcii vystieračov dolných končatín a k vymrńteniu tela. Svaly pracujú v tzv.
prekonávajúcom reņime. Odrazová výbuńnosť závisí od schopnosti rýchlo
„prepínať” z ustupujúceho na prekonávajúci charakter práce svalov.
Ńpecifickým tréningom zameraným na rozvoj odrazovej výbuńnosti
dolných končatín je moņné zlepńiť viaceré fyziologické mechanizmy.
Predovńetkým je to schopnosť súčasnej aktivácie vyńńieho počtu motorických
jednotiek, odblokovania ochranného mechanizmu, ktorý do určitej miery tlmí
intenzitu kontrakcie pri zvýńenom napätí, ktoré sa vo svaloch dolných končatín
vytvára v závere pohybu bezprostredne prechodom do koncentrickej fázy odrazu.
Po dlhńom čase sa môņe uplatņovať selektívna hypertrofia rýchlych svalových
vlákien, čím sa môņe zvyńovať pomer plochy prierezu rýchlych a pomalých
vlákien bez zmeny pomeru ich počtu. Naopak nervovo – svalové regulačné
mechanizmy moņno tréningom ovplyvniť v pomerne krátkom čase. Z týchto
mechanizmov ovplyvņujú rýchlosť a intenzitu kontrakcie svalových skupín najmä
frekvencia stimulačných impulzov, ako aj úroveņ vzájomnej koordinácie
synergicky a antagonisticky pôsobiacich svalov, resp. svalových skupín (Wilmore
– Costill, 1999).
Dôleņitosť tréningu reaktívnych, alebo plyometrických pohybov diktujú
dve základné poņiadavky, a to: rozvíjať excentrickú silu potrebnú na tolerovanie
extrémnych nárokov pri prudkom brzdení pohybov, súčasne aj akumulujeme
11
potenciálnu energiu pruņnosti, so snahou zlepńiť reaktívnu silu ako rýchlejńiu
odpoveď na natiahnutie vo fáze skracovania svalov - koncentrická kontrakcia
(Vanderka -Kampmiller, 2004).
Senzitívne obdobie na rozvoj sa pohybuje v rozmedzí od 9 do 18 rokov
(Ńimonek a kol., 1989), pričom rýchlostný komponent sa zlepńuje do 12 -13,
neskôr sa na zvyńovaní odrazovej výbuńnosti podieľa predovńetkým silový
komponent.
cm, maximálna 26,9 cm. Tieto hodnoty po absolvovaní náńho programu boli 20,7
cm minimálna hodnota, 35 cm maximálna výńka výskoku. Pri porovnaní
získaných hodnôt sa preukázala ńtatistická významnosť na hladine p < 0,01.
Výsledky nameraných hodnôt rýchlosti v poslednom okamihu odrazu boli
pri vstupnom meraní 2,010 m/s, pri výstupnom meraní 2,306 m/s. Ńtatistická
významnosť sa nám potvrdila aj pri porovnaní týchto nameraných hodnôt na
hladine významnosti p < 0,01. Tieto zmeny stavov nastali v dôsledku aplikácie
nami vytvoreného kondičného programu.
CIEĽ
Cieľom práce bolo porovnať zmeny v parametroch odrazovej výbuńnosti vplyvom
kondičného programu u ńportových gymnastiek v kategórii starńích ņiačok.
Tabuľka 1 – Porovnanie priemerných hodnôt parametrov pri vertikálnom skoku
s protipohybom v experimentálnom súbore
METODIKA
Výskum sme uskutočnili na dvoch súboroch. Kontrolný (n=10) a
experimentálny súbor (n=10) bol tvorený 9 – 12 ročnými gymnastkami. Pred a po
absolvovaní 12-týņdņového kondičného programu, ktorý absolvovali gymnastky
experimentálneho súboru sme vykonali testy na výskokovom ergometri na
posúdenie odrazovej výbuńnosti. Kondičný program trval 12 týņdņov. V kaņdom
týņdni absolvovali gymnastky tri tréningové jednotky na rozvoj odrazovej
výbuńnosti v trvaní cca. 30min. Gymnastky absolvovali testy vertikálny skok
s protipohybom a vertikálny skok bez protipohybu. Pri testoch bola práca paņí
eliminovaná ich fixáciou vbok. Parametre odrazových schopností (výńka výskoku,
rýchlosť v poslednej fáze odrazu) vypočítavané z dĺņky trvania letových
a oporných fáz sa posudzovali pomocou výskokového ergometra
FITRO
JUMPER. Zisťovali sme ńtatistickú významnosť neparametrickým Wicoxonovým
T-testom.
Vstupné údaje
výstupné údaje
h (cm)
v (m/s)
20,81
2,010
27,24
2,306
h – výńka výskoku
v – rýchlosť v poslednej fáze odrazu
Tabuľka 2 – Wilcoxonov T – test rozdielov priemerných hodnôt
vertikálny skok s protipohybom v experimentálnom súbore
VÝSLEDKY
Pri zisťovaní úrovne výbuńnej sily dolných končatín v teste vertikálny
skok s protipohybom s fixáciou paņí vbok v experimentálnom súbore sme
zisťovali výńku výskoku a rýchlosť v poslednom okamihu odrazu. Priemerná
hodnota výńky výskoku pri vstupnom meraní bola 20,81 cm a pri výstupnom
meraní 27,24 cm, čo predstavuje rozdiel v priemerných hodnotách 6,43 cm.
Minimálna hodnota zaznamenaná v tomto meraní pri vstupnom meraní bola 15
h (cm)
v (m/s)
2,752**
2,752**
p < 0,01
p < 0,01
pri teste
Pri testovaní stavov výbuńnej sily dolných končatín testom vertikálny skok
bez protipohybu u experimentálnej skupiny sme namerali priemernú výńku
výskoku 19,19 cm pri vstupnom meraní a priemernú hodnotu 27,22 cm pri
výstupnom meraní. Rozdiel medzi vstupným a výstupným meraním bol 8,03 cm,
čo sa prejavilo pri testovaní významnosti rozdielov na p< 0,01 hladine. Pri
vstupnom meraní bola minimálna výńka výskoku 12,7 cm, maximálna výńka 25,5
12
cm. Zmena stavov sa prejavila po absolvovaní náńho programu najmä
v maximálnej hodnote nameranej pri výstupnom meraní, kde výńka výskoku
predstavovala hodnotu 33,9 cm. Minimálna hodnota bola 19, 3 cm. Môņeme
konńtatovať, ņe zmena stavov výbuńnej sily sa prejavila tak v priemerných
hodnotách ako i v maximálnych a minimálnych hodnotách výńky skoku bez
protipohybu. V teste vertikálny skok bez protipohybu v parametre výńka výskoku
dokumentujeme vysoké prírastky. Usudzujeme, ņe v tomto teste sa prejavila
dynamika plantárnej flexie, ktorá je charakteristická pre kvalitu techniky
gymnastického odrazu, čo nastalo vplyvom kondičného programu.
Zmeny v rýchlosti v poslednom okamihu odrazu preukázali ńtatistickú
významnosť na hladine p< 0,01. Zatiaľ čo pri vstupnom meraní bola jej hodnota
1,930 m/s pri výstupnom meraní táto hodnota stúpla na 2,304 m/s. Prírastky
dokumentujú efektívnosť náńho programu, ktorým sme pôsobili na zmeny stavov
v jednotlivých parametroch výbuńnej sily dolných končatín.
Priemerné hodnoty výńky skoku a rýchlosti v poslednom okamihu odrazu
na začiatku a konci výskumného sledovania dokumentujeme v tabuľke 3.
Pri zisťovaní zmien stavov výbuńnej sily dolných končatín v teste
vertikálny skok s protipohybom s fixáciou paņí vbok sme zisťovali i v kontrolnej
skupine výńku výskoku a rýchlosť v poslednom okamihu odrazu. Priemerná výńka
odrazu bola vo vstupnom meraní 25,68 cm, pri výstupnom meraní 25,02 cm.
Môņeme konńtatovať, ņe v testovanom parametre dońlo k zhorńeniu a priemerná
výńka výskoku bola pri výstupnom meraní niņńia.
Výsledky nameraných hodnôt rýchlosti v poslednom okamihu odrazu boli
pri vstupnom meraní 2,242 m/s, pri výstupnom meraní 2,208 m/s.
Pri porovnaní výsledkov zmien stavov výbuńnej sily v teste vertikálny
skok s protipohybom sme nezaznamenali ńtatistickú významnosť v ņiadnom
parametre. Vstupné a výstupné údaje priemerných hodnôt jednotlivých
parametrov sú uvedené v tabuľke 5.
Tabuľka 3 - Porovnanie priemerných hodnôt parametrov pri vertikálnom skoku
bez protipohybu v experimentálnom súbore
Vstupné údaje
výstupné údaje
h (cm)
v (m/s)
19,19
1,930
27,22
2,304
Tabuľka 5 – Porovnanie priemerných hodnôt parametrov pri vertikálnom skoku
s protipohybom v kontrolnom súbore
h (cm)
v (m/s)
2,752**
p < 0,01
2,752**
p < 0,01
v (m/s)
vstupné údaje
25,68
2,242
výstupné údaje
25,02
2,208
h – výńka výskoku
v – rýchlosť v poslednej fáze odrazu
Pri testovaní zmien stavov výbuńnej sily dolných končatín testom
vertikálny skok bez protipohybu v kontrolnom súbore sme namerali priemernú
hodnotu výńky výskoku 24,85 cm pri vstupnom meraní a 26,10 cm pri výstupnom
meraní. Rozdiel bol 1,25 cm, čo predstavovalo ńtatistickú významnosť na hladine
p< 0,10.
Zmeny v rýchlosti v poslednom okamihu odrazu preukázali ńtatistickú
významnosť na hladine p< 0,05. Pri vstupnom meraní sme zaznamenali hodnotu
2,194 m/s a pri výstupnom meraní bola táto hodnota 2,260 m/s. Vstupné
a výstupné údaje priemerných hodnôt jednotlivých parametrov sú uvedené
v tabuľke 6.
h – výńka výskoku
v – rýchlosť v poslednej fáze odrazu
Tabuľka 4 - Wilcoxonov T – test rozdielov priemerných hodnôt
vertikálny skok bez protipohybu v experimentálnom súbore
h (cm)
pri teste
13
Tabuľka 6 - Porovnanie priemerných hodnôt parametrov pri vertikálnom skoku
bez protipohybu v kontrolnom súbore
vstupné údaje
výstupné údaje
h (cm)
24,85
26,10
k výraznejńiemu zlepńeniu. V teste vertikálny skok bez protipohybu sledujeme ten
istý jav.
Môņeme konńtatovať, ņe gymnastky kontrolného súboru dosahovali lepńie
výsledky v daných ukazovateľoch. Po absolvovaní kondičného programu vńak
gymnastky experimentálneho súboru dosahovali výrazne lepńie výsledky
v sledovaných parametroch odrazových schopností. Posudzovanie odrazových
schopností pomocou výskokového ergometra poskytuje trénerom informácie,
ktoré umoņņujú korekciu tréningových plánov v obdobiach ńportovej prípravy.
v (m/s)
2,194
2,260
h – výńka výskoku
v – rýchlosť v poslednej fáze odrazu
Tabuľka 7 - Wilcoxonov T – test rozdielov priemerných hodnôt
vertikálny skok bez protipohybu v kontrolnom súbore
1,896(*)
2,014*
p < 0,10
p < 0,05
LITERATÚRA
KOMI, P.V. – BOSCO, C. 1978. Utilization of stored elastic energy in leg
extenzors muscles by men and women. Med. Sci. Sport 10, 1978, s. 261 –
265.
LACZO, E. 2004. Uplatnenie metódy plyometrie na rozvoj výbuńnej sily
v jednoročnom tréningovom cykle. In: Zborník prednáńok zo vzdelávacích
aktivít NŃC. Bratislava, 2004.
MORAVEC, R. – LACZO, E. – KAMPMILLER, T. – VANDERKA, M. 2004.
Kondičná príprava. In: Teória a didaktika ńportu. Bratislava: FTVŃ UK, 2004,
s. 75.
RUPČÍK, L. 2009. Vplyv rozvoja sily na úroveņ techniky prevratových
preskokov. Bratislava: FTVŃ UK, 2009. Kandidátska dizertačná práca.
SLAMKA, M. 2000. Akumulačno – rekuperačný cyklus svalovej práce a jeho
vyuņitie v ńporte. In: Zborník vedeckých prác katedry atletiky IV. Bratislava:
Slovenská vedecká spoločnosť pre TV a ńport, 2000, p. 13 – 25.
ŃIMONEK, J. a kol. 1989. Modelovanie dlhodobej ńportovej prípravy
v individuálnych ńportoch. Bratislava, Ńport, 1989.
TONKOVIČOVÁ, A.: 2006. Efektívnosť algoritmického programu
prevratových cvičebných tvarov. Bratislava: FTVŃ UK, 2006. Kandidátska
dizertačná práca.
VANDERKA, M. – KAMPMILLER, T. 2004. Rozvoj rýchlostno – silových
schopností v jednoročnom tréningovom cykle v kolektívnych ńportoch. In:
Zborník prednáńok zo vzdelávacích aktivít NŃC. Bratislava, 2004.
WILMORE, J.H. – COSTILL, D.L. 1999. Physiology of Sport and Exercise.
Champaign: Human Kinetics, 1999.
pri teste
ZÁVERY
Môņeme konńtatovať, ņe vplyvom náńho 12-týņdņového kondičného
programu nastali pozitívne zmeny v parametroch odrazových schopností.
Najväčńie zlepńenie dokumentujeme v parametre výńka výskoku v teste vertikálny
skok bez protipohybu, kde sa hodnota zvýńila z 19,19 cm na 27,22 cm. V teste
vertikálny skok s protipohybom ako i bez protipohybu sme vo viacerých
parametroch zistili ńtatistickú významnosť na hladine p<0,01.
Z analýzy výsledkov vyplýva, ņe v teste vertikálny skok s protipohybom
v parametre priemerná výńka výskoku dosiahli gymnastky kontrolného súboru
lepńiu východiskovú hodnotu ako gymnastky experimentálneho súboru. Ten istý
jav v danom parametre môņeme konńtatovať aj v teste vertikálny skok bez
protipohybu. Po absolvovaní kondičného programu vńak nastalo u gymnastiek
experimentálneho súboru výrazné zlepńenie v sledovanom ukazovateli v teste
vertikálny skok s protipohybom ako i v teste vertikálny skok bez protipohybu.
V parametre rýchlosť v poslednom okamihu odrazu v teste vertikálny skok
s protipohybom pri vstupnom meraní dosiahli gymnastky kontrolného súboru
vyńńiu priemernú hodnotu ako gymnastky experimentálneho súboru. Po
absolvovaní kondičného programu dońlo u gymnastiek experimentálneho súboru
14
INFLUENCE OF CONDITIONAL PROGRAM FOR LEGS EXPLOSIVE
POWER PARAMETERS
MIXED MARTIAL ARTS FIGHT ANALYSIS AS AN ELEMENT OF THE
TRAINER’S CONTROL
Tadeusz AMBROŻY, Tomasz DRWAL, Grzegorz LECH
SUMMARY
University School of Physical Education in Krakow
Our research was aimed to determine changes of explosive legs power impact
conditional program designed by us. We made out tests before and after passing
conditional program. Parameters of legs explosive power were judging by jumper.
Results showed that the conditional program was effectived towards progress.
SUMMARY
The aim of this paper was to show factual and temporal structure of MMA
fights (Mixed Martial Arts). The analysed material consisted of a digital record of
30 MMA fights that took place in UFC between 2006 and 2009. The research
included fights in the most popular weight classes i.e. heavyweight, light
heavyweight, middleweight, and welterweight. The results of the research led to
the conclusion that the competitors most often used jabs and hooks in stand-up
position and most of the fights ended up either by a knockout or a technical
knockout. Although the competitors usually fought in stand-up position, training
of ground fighting, numerous throws and takedowns as well as the incorporation
of defence against being forced to fighting on the ground should not be neglected.
KEY WORDS
Condicional program, legs explosive power, jumper
KEY WORDS: Mixed Martial Arts, analysis of sports fight, martial arts.
INTRODUCTION
Throughout centuries people tried to improve their fighting methods by
inventing new weapons, creating different strategies as well as strengthening their
body and mind. This need of constant improvement and testing of the level of
particular systems‟ perfection became the basis of a sport which turned out to be
one of the ways of “martial art‟s” development (Liskiewicz 2003, Kopaliński
1985). Contemporary martial arts have been forming since the ancient times.
Boxing and wrestling were practised and treated with great attention in the
Minoan culture due to their utilitarian values, as they were conducive to military
training (Kunicki 2002, Ambroży 2004, Ambroży 2009). Staged fights, through
their specific techniques of attack and defence, are an attempt of moving a person
into the area of being endangered by another person and checking if he or she is
able to emerge victorious from the simulated conflicts. The stimulated situation of
danger and the way of dealing with it show the reaction to the surrounding reality
15
(Ambroży 2000). As the reality of the fight keeps changing, evolutionary
tendencies can be observed with the course of time.
This conception became the basis of establishment of MMA i.e. Mixed
Martial Arts. It combines techniques most often used in boxing, kickboxing, muay
thai, judo, wrestling, karate and Brazilian ju-jitsu, excluding actions that might
hurt the vulnerable parts of the body, in order to provide sports competition. At
first, MMA enjoyed great successes in Japan and Brazil where it was known as
vale tudo – which literally means “everything goes” and can be metaphorically
interpreted as “no holds barred.”
The purpose of this paper is to present factual and temporal structure of
MMA fights.
Table 1. The list of technical actions used by the welterweight, middleweight, light heavyweight
and heavyweight competitors in the analysed fights.
Category
Name of the technique
MATERIAL AND METHODS OF RESEARCH
The analysed material consisted of a digital record of 30 MMA fights that
took place between 2006 and 2009. The research included fights in the most
popular weight classes (heavyweight, light heavyweight, middleweight and
welterweight). During the analysis of individual matches successful actions used
by the competitors were put into a Microsoft Excel file. The time of fights (first,
second, third round) was also taken into consideration. The speed and precision of
a strike decided about its effectiveness. 1763 technical actions were noted. The
length of fights in each weight class was also analysed. It was measured with a
stopwatch with the accuracy of 0.1 second. The ways how the individual matches
ended - gathered from the DVD materials - were also very interesting. The data
from the Microsoft Excel file has been statistically analyzed in order to determine:
1. The most frequently used actions taking stand-up and ground fighting into
consideration.
2. The number of particular types of strikes in one match with the weight
class distinction.
3. The ways of awarding victory.
4. The average length of a match in each weight class with the various
tactical situations taken into consideration.
RESULTS
16
Welterweight
Side
L*
R*
Ciosy proste (Jabs)
60
43
Ciosy sierpowe
(Hooks)
27
Haki (Uppercuts)
Kolana (Knees)
n
Middleweight
%
Side
L
R
103 26.4
62
71
34
61
15.6
35
2
8
10
2.6
10
12
22
5.6
Low-kick
14
16
30
Roundhouse
14
3
Front kick
4
2
Proste parter (Jabs on
18
the ground)
Sierpy parter (Hooks
on the ground)
n
%
Light heavyweight
Heavyweight
Side
Side
L
R
133 27.4
46
55
32
67
13.8
30
9
16
25
5.1
15
19
34
7
7.7
10
24
34
17
4.4
3
15
6
1.5
1
2
3
21
5.4
28
33
70
17.9
Młotki (Hammerfists) 7
7
14
Łokcie (Elbows)
6
24
Kolana parter (Knees
2
on the ground)
2
Obalenia (Takedowns) 7
-
Duszenie matleo (Rear
1
naked choke)
-
Gilotyna (Guillotine)
-
Trójkąt (Triangle
choke)
n
%
n
n
%
%
L
R
101 31.9
59
60
119 20.9
456
25.9
28
58
18.3
24
32
56
9.8
242
13.7
10
7
17
5.4
18
18
36
6.3
88
10
5
15
4.7
31
13
44
7.7
115
7
21
14
35
11
27
13
40
7.0
139
18
3.7
12
6
18
5.7
5
6
11
1.9
64
3
0.6
5
3
8
2.5
-
-
-
-
17
5
6.5
7.9
3.6
1
7
35
7.2
18
2
20
6.3
23
5
28
4.9
104
5.9
58
17
75
15.4
18
3
21
6.6
105 14
119 20.9
285
16.2
3.6
8
5
13
2.7
8
-
8
2.5
45
7
52
9.1
87
6.2
23
7
30
6.2
3
2
5
1.6
25
8
33
5.8
92
4.9
5.2
4
1.0
2
-
2
0.4
-
-
-
-
13
5
18
3.2
24
1.4
7
1.8
11
3
14
2.9
6
1
7
2.2
7
6
13
2.3
41
2.3
1
0.3
1
-
1
0.2
-
-
-
-
-
-
-
-
2
0.1
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
1
-
1
0.2
1
0.1
-
-
-
-
2
-
2
0.4
-
-
-
-
-
-
-
-
2
0.1
Kimura
-
-
-
-
-
-
-
-
1
-
1
0.3
-
-
-
-
1
Balacha (Arm-lock)
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Kluczyk (Key lock)
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Skrętówka (Heel hook) -
-
-
-
-
-
-
-
2
1
3
0.9
-
-
-
-
Taktarov (Ankle lock) -
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Overall
169
390 100
37
18
221
268 218 486 100
190 127 317 100
383 187 570 100
0.1
3
0.2
1763 100
The average number of hand
techniques used in stand-up fighting
* L = left side
* R = right side
20
Jabs
15
Description of the techniques: Low-kick – roundabout kick that is applied to the lower part
(thigh) of the opponent‟s body; Roundhouse – roundabout kick that is applied to the upper part
(head) of the opponent‟s body; Front kick – frontal kick that is applied to the middle part of the
opponent‟s body; Jab on the ground – jab from above aimed at the back-lying opponent; Hook
on the ground – roundabout strike from above aimed at the back-lying opponent; Hammerfists
– strike with the bottom of a clenched fist; Elbows – strikes using elbows; Knees on the ground
– strikes using knees in ground fighting; Takedowns – all types of takedowns; Rear naked
choke – chokehold applied from the opponent‟s back; Guillotine – chokehold with hands often
applied in case of an unsuccessful attempt of a double leg takedown; Triangle choke – choke
using the legs from the back-lying position; Kimura – an arm-lock from the lying position;
Arm-lock – elbow joint lock from the back-lying position; Key lock – shoulder joint lock from
the side lying position; Heel hook – ankle and knee joint lock from the back-lying position;
15
Hooks
8
10
Uppercuts
5
3
0
Fig. 1. The number of hand techniques used in stand-up fighting in one
match (without the division into weight classes).
Figure 1. presents the number of hand techniques used in stand-up fighting
in one match. Its analysis shows that the competitors most often used jabs (15
times during one confrontation), less frequently hooks and uppercuts (8 and 3
times during one fight).
Table 1. shows the range of technical actions used by competitors from
various weight classes. The analysis of the data indicates that jabs were used
regardless of the competitor‟s weight. They constituted 26.4% of all techniques
used in the welterweight while hooks constituted 15.6%. In middleweight, light
heavyweight and heavyweight the number of those actions composed 27.4%,
13.8%; 31.9%, 18.3% and 20.9%, 9.8% respectively.
It is interesting that locks and chokes were rarely used. They constituted
only 0.3% of all actions in welterweight, 0.4% in middleweight, 0.3% and 0.2% in
light heavyweight and heavyweight respectively.
The average number of leg
techniques used in stand-up fighting
6
4
Knees
4
Low-kick
4
Roundhous
e
Front kick
2
2
1
0
Fig. 2 The number of leg techniques used in stand-up fighting in one match.
The analysis of the frequency of kicks shows that the competitors most
often used knee strikes and low-kicks (4 actions in each match). Front kicks and
roundhouses were less frequent, as they were used only once and twice in each
match respectively. It has been concluded that takedowns were used with the
17
frequency of one per fight. Figure 3. presents the number of hand and leg strikes
used in the ground fight per one match. Its interpretation suggests that the
competitors in ground fighting most often used hooks (9 per match). Less
frequently they used jabs, hammerfists and elbows (3 strikes per fight). Knee
strikes turned out to be the least frequent (1 strike per fight).
10
length of the whole fight and each of its forms i.e. stand-up, clinch and ground
fighting.
The average number of strikes
in ground fighting
9
Jabs on the ground
8
Hooks on the ground
Hammerfistsi
6
4
2
Elbows
3
3
3
Knees on the ground
Fig. 5 The average time of a fight in the analysed matches.
1
0
The analysis of the average time of a fight in each weight class shows that
the longest matches took place in the middleweight class (the average match
lasted 7 min.); heavyweight (6.7 min.) and welterweight class (6.4 min.). The
shortest matches occurred in the light heavyweight. Their average length was 3.3
min. (Fig. 5). The comparison of the average time of stand-up fighting in each of
the weight classes shows that it varied form 2.6 min. in heavyweight to 4.1 min. in
middleweight (Fig. 6). As the Fig. 7 shows, the time period of the clinch per one
fight lasted 1.1 min. The least time on this type of fighting devoted fighters form
the light heavyweight (0.2 min. per fight).
Fig. 3 The number of hand and leg strikes used in one match.
Fig. 4 The winning options in the analysed fights.
The analysis of the winning options leads to a conclusion that the most of
the fights ended before the time by KO (knockout). This type of victory was
awarded in 34% of all fights. Slightly less frequent was victory by TKO i.e.
technical knockout (Fig. 4).
The following figures present temporal structure of an MMA fight: the
Fig. 6 The average time of stand-up fighting.
18
characteristic techniques and the frequency of their usage show the course of a
fight and the change tendencies. They also prove that MMA, like other sports,
constantly evolves and develops.
First fights were characterised by quick takedowns in the first minutes of a
fight and immediate attempts of using locks and chokes. Competitors based on a
fighting system known as Brazilian ju-jitsu. With the course of time, however,
they were becoming more and more accustomed to defence against takedowns and
various types of locks. The length of the stand-up fighting, which often lasts more
than half of a fight, is an evidence of this development. The way of winning
matches has also changed. Only a small fraction (14%) of all fights ended with a
submission of one of the competitors. Over a half of the fights (around 60%), on
the other hand, was ended by a knockout or a technical knockout. It shows that
competitors more frequently attack using hand and leg striking techniques, often
during ground fighting. It is another evidence which shows that competitors have
changed the fighting technique and focus more on weakening or knocking the
opponent out by using strikes. Such attitude makes fights more dynamic and
effective and this is desired by the fans and media. The average time of a fight can
be a prove of the increase of fights explosiveness. Although the time limit of a
single confrontation is 15 minutes, an average fight ends after 7 minutes, i.e. in
the second round the latest.
Currently MMA and sports galas connected with this discipline enjoy great
popularity. The UFC wants the fights to be more and more attractive to the media
and thus promotes more aggressive and dynamic fighters. In this way, the
organisation arouses the approval of the audience and their willingness to watch
the matches. Due to the specificity of the fights and the competitors‟ activity that
is taken into consideration by the referees, endurance and strength training are an
extremely important element (see temporal structure Fig. 5-8).
Fig. 7 The average time of clinch fighting.
Fig. 8 The average time of ground fighting.
The analysis of Fig. 8 shows that the competitors spent the longest time
ground fighting in the middleweight class (4.2 min.) while the shortest in the
heavyweight class (0.5 min. per fight).
BIBLIOGRAPHY
AMBROŻY, D. 2004. Istota człowieka w kulturze fizycznej. In: Studia
Humanistyczne, no. 4. AWF Kraków.
AMBROŻY, D. 2009. Wartości gimnastyki. Scientific monograph, Wyd. Europan
Association for Security, Kraków.
AMBROŻY, T., AMBROŻY, D. 2000, Utylitarne i wychowawcze wartości
RECAPITULATION OF THE RESULTS
The results presented in this paper may come in handy as a basis for
trainings and development of new MMA fighters. The presentation of the
19
sportów walki jako realizacja potrzeby bezpieczeństwa edited by Kalina R. M.,
Jagiełło W. Wychowawcze i utylitarne aspekty sportów walki, Warszawa.
KOPALIŃSKI, W. 1985, Słownik mitów i tradycji kultury, Warszawa.
KUNICKI, B. J. 2002, Kultura Fizyczna Antycznej Grecji, Poznań.
LIŚKIEWICZ, Z. 2003, Sporty Walki czy Sztuka Walki? Podobieństwa i różnice w
aspekcie poszukiwania przez rodziców zajęć sportowo-rekreacyjnych dla dzieci,
edited by Cynarski W., Obodyński K., Humanistyczna teoria Sztuk i sportów
walki, Rzeszów.
PHYSICAL FITNESS LEVEL EVALUATION OF FEMALE GYMNASTS
AGED 7-9 AGAINST A CONTROL GROUP
Dorota AMBROŻY, Lucyna STANEK, Katarzyna BĘTKOWSKA
University School of Physical Education in Cracow
SUMMARY
Gymnastics has greatly evolved throughout the centuries. In ancient
Greece it covered all sports, whereas today gymnastics is both a basic mean of
physical education and a sport. Different events of women artistic gymnastics
require a variety of motor skills to be acquired. They include: strength, speed,
agility, flexibility and coordination. Therefore, the features are assessed in an early
stage of the recruitment process. The purpose of the research was to examine
development of motor efficiency among girls aged 7-9, who practice artistic
gymnastics and compare the results with those obtained from tests performed on
the control group.
KEY WORDS: Gymnastics, flexibility, balance, motor skills
INTRODUCTION
Gymnastics has greatly evolved throughout the centuries. In ancient Greece
it covered all sports, whereas today gymnastics is both a basic mean of physical
education and a sport. Artistic gymnastics is considered especially difficult
because of its specificity and complex character. Therefore, a constant analysis of
the motor efficiency is necessary to predict the development of certain skills,
which are crucial for achieving sport championship.
The purpose of the research was to examine the development of motor
efficiency of girls aged 7-9 who practice artistic gymnastics and compare it
against a control group.
Hypotheses:
1. Motor efficiency of girls who do artistic gymnastics is higher in the
first research.
2. After a six-month training sessions the difference in efficiency
increased and was higher among girls who do artistic gymnastics.
20
3. Various physical activities applied in gymnastic training sessions
are responsible for the growth of physical fitness among female
gymnasts.
STUDY MATERIAL AND METHODS
Data for this study was gathered from a research carried out on girls aged 7
– 9 who practice artistic gymnastics and on girls aged 7 – 9 who do not practice
any sport (the control group).
The examined gymnasts had started their training sessions at the age of 6
in the sports clubs: K.S „KORONA” Cracow and T.S „WISŁA” Cracow. They
attended the training sessions 5 times a week. Each training lasted from 2 to 3
hours. During the research period, the gymnasts performed at the teenage level of
skills. The control group consisted of girls attending primary school no. 31 in
Cracow - grades 1-3. They regularly attended physical education (PE) classes,
which lasted 4 hours per week.
Each piece of research covered anthropometric measurements such as:
body height and mass. Moreover, motor abilities were assessed by measuring the
following factors: muscle strength; including shoulders and abdomen; flexibility;
speed and sense of balance. For the purpose of this article, only selected analysis
results are presented.
The first research was conducted in June. The whole examined group
(study sample) amounted 28 female gymnasts and 28 girls from the control group.
The second research was carried out 6 months later.
In the conducted research of particular motor abilities, tests from the
“Comprehensive Assessment of Artistic Gymnastics (K. Kochanowicz, 1998) and
the „European Fitness Test - EUROFIT" (H. Grabowski, 1991) were used.
The material was worked out statistically by applying the t-student
method for dependant and independent trials, and the Paerson correlation
coefficients.
Figure 1. Average body mass in I and II research of the female gymnasts and the
girls from the control group.
According to Figure 1, an average body mass of both the female gymnasts
and the girls from the control group increased after 6 months by approximately
2.5 kg. In research I, an average body mass among gymnasts was lower by 4.74
kg than an average body mass among girls from the control group. After 6
months, in research II, the difference in average body mass of the gymnasts and
the control group increased by 4.98 kg.
RESULT ANALYSIS
MORPHOLOGICAL CHARACTERISTICS
Figure 2. Average body height in I and II research of the female gymnasts and the
girls from the control group.
21
BACKBAND
According to Figure 2, an average body height in both groups of girls increased
after 6 months, it grew by 2.76 cm among the female gymnasts and by 2.34 cm
among the girls in the control group. In I research an average body height of the
female gymnasts was lower by 2.37 cm than an average body height of the girls
from the control group. After 6 months in II research the difference of the height
between the gymnasts and the control group dropped by 1.95 cm.
Chart 2. Statistical significances for the comparison of test 9 results of the female
gymnasts from research I and II, and of the control groups‟ results from research I
and research II.
Examination
I
gymnasts
II
gymnasts
I control
gr.
II control
gr.
EFFICIENCY TESTS RESULTS
TRUNK BENDING FORWARD
Chart 1. Statistical significances for the comparison of test 6 results of the female
gymnasts from research I and II, and of the control groups‟ results from research I
and research II.
Examination
I gymnasts
II
gymnasts
I control
gr.
II control
gr.
Average
Difference
12.03
15.57
1.50
3.10
Standard
deviation
Significan
ce level
Significance
strength
Correlation
coefficient
1.6
3.270843
p=0
****
r = 0.733
p=0
****
r = 0.9599
7.07
Difference
1,1
8.17
3.96
Standard
deviation
0.978607
1.188013
1,14
5.10
1.990387
1.685214
Significance
level
Significance
strength
Correlation
coefficient
p=
****
0.0000002
r = 0.6258
p=
0.000001
r = 0.8845
****
Chart 2. indicates that the arithmetical average in research I and II in the
female gymnasts group is higher and the difference is statistically significant.
Similar results were obtained for the control group; however, the growth among
gymnasts is higher. The difference between research I and research II in both
groups is similar and accounts to 1.1 among gymnasts and 1.14 among the girls
from the control group.
4.442906
3.54
Average
3.795709
BALANCE POSTURE ON ONE LEG
3.583287
Chart 3. Statistical significances for the comparison of test 11 results of the
female gymnasts from research I and II, and of the control groups‟ results from
research I and research II.
According to Chart 1, the arithmetical average in the I and II research of
the female gymnasts is higher and the difference is statistically significant. Similar
results were obtained for the control group; however, the growth among the
gymnasts is higher. The difference between the average number of trunk bending
of the female gymnasts and those of the control group equals 3.32 in research I
and 4.4 in research II.
Examination
Average
I gymnasts
3.07
II gymnasts 1.82
I control gr. 2.53
II control gr. 1.78
22
Difference
1.25
0.75
Standard deviation
Significance level
2.3559
1.678923
1.773929
1.44932
P=
0.007852
P=
0.048149
Significance
strength
Correlation
coefficient
***
r = 0.3873
*
r = 0.3056
According to Chart 3, the difference of the two arithmetical averages
between research I and research II of the female gymnasts is higher and it is
statistically significant. Similar results were obtained for the control group;
however, their significance is lower. The difference between the average failure
rate in keeping balance in the female gymnasts group and the control group equals
0.54 in research I and 0.04 in research II.
particular quality is assessed during the recruitment processes. It is also a probable
reason of why it is better developed in gymnasts than in the girls from the control
group. The flexibility exercises improve the beauty, and elegancy and grace which
are necessary for performing routines on the balance beam, free exercises and
especially in rhythmic gymnastics.
One of the most important coordination abilities in gymnasts is the static
balance. The training sessions designed for young gymnasts have to include many
balance exercises. The performance of all elements in competitive gymnastics are
done on a balance beam which is 10 cm wide and 1.25 m high from the ground.
The gymnast has to perform many transitions, jumps and bounces, all in a
smoothly and harmonious manners without losing her balance. However, the
comparative analysis of the examined girls proved that the ability to keep balance
is slightly higher among girls from the control group. The research results
showing lower level of balance among female gymnasts suggest that there
should be more attention paid on developing that particular feature during training
sessions. The elementary school period is especially favorable for developing
dynamic motor skills. The child‟s ability to concentrate on one single activity
enables them to form various aspects of training routines. When the training
routines are selected carefully, the children can effectively develop skills for one
sport discipline. Different events of women artistic gymnastics require a variety of
motor skills to be acquired. They include: strength, speed, agility, flexibility and
coordination. Therefore, the features are assessed in an early stage of the
recruitment process. They are later improved through extensive training routines
that influence the improvement of their performance parameters, as well as with
the morphological development.
DISCUSSION
The purpose of the research study was to examine motor efficiency of
gymnasts aged 7–9 lat against a control group. The initial hypotheses, which were
put forward, were partly proved in most tests.
As a result of the preliminary selection, girls with a slim body shape and of
low body height were qualified for the group of artistic gymnasts.
In the first anthropometric research, a significant difference in the female
gymnasts‟ body mass was noticed. The gymnasts had a lower body mass by 4.74
kg and were shorter than their peers from the control group. The arithmetical
averages of those characteristics were compared to standards of „an ordinary child
from Cracow ” drawn up in 2002 by a team of anthropologists from the University
of Physical Education in Cracow. After 6 months an increase in the female
gymnasts‟ body mass was noticeably lower, presumably due to the fact that the
intensity of physical effort during their training sessions was several times higher
than the effort required during physical education (PE) classes at school.
Furthermore, during the routines the gymnasts had a special diet, which prevented
them from significantly gaining weight. Body mass plays an important role in
trainings because when combined with appropriate strength, it allows the
mastering of difficult routines. The next element of motor efficiency examined
was flexibility. In the female gymnasts group it was significantly better than in the
control group. This characteristic is susceptible to train, especially among girls
who are characteristic of a higher joint mobility. Flexibility is a morphological–
functional feature enabling the gymnast to achieve big amplitudes in performed
exercises. Gymnastics is a sport in which the beauty of movements and grace is
crucial. Such elements as: extensiveness, fluency and harmony of movements
greatly influence the amplitude of movements. This is the reason why this
BIBLIOGRAPHY
AMBROŻY, T. 2004. Trening holistyczny metodą kompleksowej uprawy ciała,
Wydawnictwo EAS, Kraków.
GRABOWSKI, H., 1996. Metody empiryczne w naukach o kulturze fizycznej.
AWF, Kraków.
KOCHANOWICZ , K., 1998. Kompleksowa kontrola w gimnastyce sportowej.
AWF, Gdańsk.
23
the whole life. In order to preserve and increase them, all available means should
be used (Kuński 2002). Strength exercises as an active way of spending time can
be a remedy which would provide millions of people with great amounts of
energy that is necessary to live. Accompanied by a proper diet and regular training
programme, they regenerate body weakened by stress and other burdens that
coincide with one another (Jasiak 1991). They restore strength and energy to the
muscles improving the state of mind as well as helping to maintain youthful
appearance and slow down the effects of aging.
The purpose of this work is to determine the influence of complex
(strength and aerobic) bodybuilding exercises on the growth of strength and
muscle mass taking their influence on the level of physical fitness and the
dynamics of adipose tissue loss into consideration.
EVALUATION OF THE INFLUENCE OF A THREE-MONTH TRAINING
PROGRAMME ON THE LEVEL OF MOTORICITY AND
MORPHOLOGICAL STRUCTURE IN A GROUP OF MEN ENGAGED IN
RECREATIONAL WEIGHT TRAINING
Dorota AMBROŻY, Tadeusz AMBROŻY
University School of Physical Education in Krakow
SUMMARY
The purpose of the research was to determine the influence of complex
bodybuilding exercises on the growth of strength and muscle mass taking their
influence on the level of physical fitness and the dynamics of adipose tissue loss
into consideration. The results of self-assessment indicate that the strength
training can be the basic form of exercise aiming at the development of the body‟s
musculature and the reduction of subcutaneous adipose tissue at the same time.
The realization of the strength and aerobic training had a considerable influence
on the improvement of anthropometric parameters in the shaping of a proportional
figure in the examined group. The results of the research indicate a necessity of its
continuation with the use of control and experimental group.
MATERIAL AND METHODS OF RESEARCH
The research was conducted on a group of men from Krakow aged 18 –
30. Previous physical activity not connected with professional bodybuilding
training was a requirement of participation in the research. The examination was
done before and after a three-month training cycle that took place between 31
January 2008 and 24 April 2008. Anthropometric measurements were also used.
Test of motoricity including tests of strength, agility, flexibility and endurance
were also carried out. All of them took place either in a training hall or on a
running track. The participants were familiarized with exercise techniques before
each test. Every person had three attempts, each of which took place after full
strength restoration. Only the best result was taken into consideration. All
participants had to provide valid medical certificates before approaching the test.
The group underwent identical training programme which included one-week
cycle of qualitatively and quantitatively varied exercises in particular training
units (Fig. 1).
KEY WORDS: Bodybuilding, strength training.
INTRODUCTION
Bodybuilding is an extremely popular way of figure shaping (Weider 1996,
Kruszewski, et al., 1997). Evan in the Ancient Greece, people were obsessed with
perfect body as well as an aesthetic and muscular figure. Their attitude was
manifested in sculptures of contemporary artists such as Polykleitos‟ Doryphoros
and Myron‟s Discobolos. These were the Ancient Greeks who introduced
proportions of a perfectly shaped figure into the art. However, the importance of
physical fitness started becoming less and less important with the course of time
due to the rapid development of civilization and technological industry. It is worth
remembering that health and physical fitness should be taken care of throughout
24
Chart. 1. Training microcycle of the tested group (TS – strength training with the
division into muscle groups, TA – aerobic training, TSC – strength training of all
muscle groups).
Day of the
week
T h e t yp e o f
training
Th e group
of muscles
u n d e rg o i n g
the workout
Mon.
Tu e .
We d .
Thu.
Fri.
Sat.
TS
TA
TS
TA
TS
TA
-legs
-shins
- muscles of
the back
-abdominal
muscles
running
- TSC
s wi m m i n g
-chest
- muscles of
the back
-shoulders
-arms
-abdominal
muscles
- c yc l i n g
Sun.
The data gathered during the research was calculated using the basic
statistical methods. The results were presented in the form of tables and figures
drawn up using “Microsoft Office 2000 Pack.”
Fig. 1. Anthropometric data including the body mass and girth (before and after the training
cycle)1
The results obtained from the research indicate a general improvement of
physical fitness after the end of the training cycle. The improvement of the results
from particular attempts has probably been influenced by systematic and diligent
training. The differences between the results, excluding the tests of agility,
flexibility and leg muscles strength, were statistically significant. The obtained
results are presented in Fig. 1 and 2.
THE RESULTS AND ANALYSIS
A considerable difference between the initial and final stage of the test has
been observed as a result of the research carried out during a three-month training
cycle based on bodybuilding exercises including aerobic exercises. On the basis of
the research outcome a significant loss of the body mass can be observed. It can
be assumed that it was caused by the loss of the adipose tissue as the growth of
selected muscles volume indicates the growth of muscle mass. The differences
between the results of the anthropometric measurements were not statistically
significant with the exception of the discrepancy between the results of the neck
girth measurement (Fig. 1).
1
masa – mass, szyja – neck, kl.piers. – chest, ramię – arm, pas – waist, biodra – hips, udo – thigh,
podudzie – shin
25
The improvement of the figure and body shaping as well minimization of
the subcutaneous adipose tissue are the most frequently mentioned reasons of
taking up strength training as it is in accordance with contemporary fashion. Fit
body not only ensures aesthetic appearance but is also a sign of health and good
state of mind which are proves of higher working efficiency that in consequence
makes it easier to find a job or get a promotion.
The analysis of the participants‟ statements indicates that the level and the
above-mentioned society‟s awareness of the benefits accruing from physical
exercises are constantly increasing.
The bodybuilding training carried out during the research had a positive
influence on the change of selected anthropometric measurements as well as on
the improvement of the results of physical fitness tests.
On the basis of anthropometric measurements before and after the training
experiment, the greatest difference has been observed in the case of body mass,
where considerable decrease was noted (over 4 kg loss) and the waist girth, which
was reduced by around 3.5 cm. It seems that such significant difference of those
two parameters could have been observed due to systematic strength exercises
(especially those concentrated on abdominal muscles) and aerobic exercises aimed
mainly at the reduction of subcutaneous adipose tissue. Self-assessment indicates
that the greatest growth has been observed in case of the chest (over 1.5 cm), arm
(almost 0.7) and neck girth (a bit over 0.4 cm). All participants observed an
improvement of their performance in all tests of physical fitness after the end of
the three-month training course. It is interesting that the greatest difference
appeared as far as endurance was concerned. The participants managed to
improve their performance in this field by 323 m. on average, although the
training did not include elements directly connected with endurance development.
It can be assumed to have been caused by strengthening of the muscular system
and low initial level of endurance. A considerable growth has also been observed
in the test of the chest muscles strength (flat bench press test). In this case the
average weight lifted increased by 13.2 kg. The following average increases have
been observed in the remaining tests: 50 metres sprint run – 0.12 sec., bend
forward – 1.15 cm, pulling up on a bar – 3.47 times, getting to a sitting position
Fig. 2. Comparison of the results of flexibility, endurance and agility test (before and after
the training cycle)2
Fig. 3. Comparison of the results of the strength tests (before and after the training cycle) 3
2
skłon w przód – bend forward, test Coopera – The Cooper test, bieg na 50 m – 50 metres sprint run
wyc. w leżeniu – flat bench Press, podc. na drążku – pulling up on a bar, skłony – bends, przysiad
ze sztangą – barbell knee bend
3
26
from lying back – 3.2 times, barbell knee bend – 6.2 kg.
HODNOTENIE TELESNEJ ZDATNOSTI HRÁČOV AMERICKÉHO
FUTBALU NA SLOVENSKU
RECAPITULATION
The results of the conducted research allow to draw the following conclusions:
1. Systematic bodybuilding exercises based on the author‟s programme led to
the improvement of the results of the group‟s performance in all the tests
measuring their physical fitness.
2. Self-assessment results indicate that strength training can be the basic form
of exercise aiming at the development of the body‟s musculature and the
reduction of subcutaneous adipose tissue.
3. The realization of the strength and aerobic training had a considerable
influence on the improvement of anthropometric parameters in the shaping
of a proportional figure in the examined group.
It has to be emphasized that this was a pilot research as there was no
control group and thus it does not fulfil the requirements of a scientific
experiment. The results of the research indicate a necessity of its continuation
with the use of control and experimental group.
Mgr. Iľja ČÍŢ, PhD.
Univerzita Komenského, Fakulta telesnej výchovy a ńportu, Katedra
gymnastiky Slovenská republika Bratislava
Kľúčové slová: testovanie, rýchlosť, agility, sila, americký futbal
ABSTRAKT
Hlavným cieľom nańej práce bolo hodnotenie telesnej zdatnosti hráčov
amerického futbalu Bratislava Monarchs. Poznanie úrovne telesnej zdatnosti má
význam hlavne pre trénerov v oblasti výberu talentov pre ńport a plánovania
ńportovej prípravy. Nosnou metódou výskumu bolo testovanie. Výskumný súbor
tvorilo 60 účastníkov „MONARCHS TRY OUT 2009“. Na spracovanie údajov
sme pouņili základné matematické metódy a metódu komparácie. Na základe
porovnania výsledkov testov s hodnotiacimi tabuľkami sme dospeli k záverom, ņe
najlepńie výkony dosiahli účastníci pri testovaní rýchlostných schopností. V
silových disciplínach dosiahli výkony hodnotené výborne a veľmi dobre.
V testoch odrazovej sily dolných končatín a agility sme zaznamenali iba výkony
na úrovni priemerných hodnôt.
BIBLIOGRAPHY
JASIAK, H. 1991. Współczesny Herkules. Sport i turystyka. Warszawa.
KRUSZEWSKI, M., KĘPA, G., MERDA, W. 1997. Trening kulturystyczny w
okresie przygotowawczym. Zeszyty Naukowo – Metodyczne . AWF Warszawa.
KUŃSKI, H. 2002. Trening zdrowotny osób dorosłych. AW Medsportpress.
Warszawa.
WEIDER, J. 1996. Kulturystyka. Agencja Wydawnicza Comes. Warszawa.
ÚVOD DO PROBLEMATIKY
Americký futbal (AF) má na Slovensku 14 ročnú tradíciu. Pre hráča AF je
potrebná kombinácia silových, rýchlostných a koordinačných schopností. Pre
účely hodnotenia úrovne telesnej zdatnosti hráčov AF sa v USA pouņívajú
ńpecializované testové batérie úzko zamerané na jednotlivé hráčske pozície. Je
nutné si uvedomiť, ņe hráči vysokońkolskej a profesionálnej súťaņe sú vrcholový
ńportovci trénujúci v optimálnych podmienkach. AF na Slovensku je amatérsky
ńport zaloņený na nadńení úzkeho kolektívu priaznivcov. Tréningové podmienky
a výber hráčov je ovplyvnený finančnými, pracovnými a rodinnými moņnosťami
kaņdého z nich. Účasť na spoločných futbalových tréningoch a silová príprava
v posilņovni je podmienená individuálnymi moņnosťami a individuálnym
prístupom jednotlivcov. Takņe v praxi sa stretávame s nízkou tréningovou
27
účasťou, čo má za následok nízku úroveņ progresu pohybových schopností,
vyņadujúcu si ńpecifické podnety pre rozvoj týchto schopností.
VÝSKUMNÝ SÚBOR
Výskumný súbor tvorili účastníci „MONARCHS TRY OUT 2009“,
testovanie bolo vykonané za účelom zistenia aktuálnej kondičnej individuálnej
pripravenosti pred začiatkom kolektívnej, spoločnej prípravy muņstva amerického
futbalu Monarchs Bratislava na súťaņnú sezónu 2010. Testovania sa zúčastnilo 60
osôb v priemernom veku 24,5 roka, priemernej telesnej výńky 183,5cm, najvyńńí
meral 200 cm, najniņńí 165 cm a priemernej telesnej hmotnosti 92,9 kg, najťaņńí
váņil 135 kg, najľahńí 60 kg.
Nitre. Testovanie sa z organizačných a priestorových moņností vykonávalo
v telocvični na troch stanovińtiach súčasne, pričom účastníci testovania boli
rozdelení do troch skupín a na jednotlivých stanovińtiach sa postupne striedali po
absolvovaní testovania celej skupiny. Namerané hodnoty sa zapisovali vedúci
stanovińťa do hodnotiacich hárkov a nasledovne boli porovnané s modifikovaným
hodnotení jednotlivých testov (tab.1). pre hodnotenie telesnej zdatnosti sme
pouņili nasledovné testy. Testovanie rýchlostných schopností: 20 yardový ńprint.
Testovanie pohyblivosti: Illinois agility drill. Ńpeciálny test spočíva
v najrýchlejńom prebehnutí kuņeľmi vymedzenej dráhy. Testovanie výbuńnej sily
dolných končatín: vertikálny výskok z miesta, meraný je rozdiel medzi dosahom
v stoji a dosahom po výskoku, skok do diaľky z miesta. Testovanie silových
schopností: kľuky, sed-ľah, meriame maximálny počet technicky správne
vykonaných opakovaní.
Tabuľka č.1 – modifikované hodnotenie jednotlivých testov
20y
ńprint
(s)
illinois
agility (s)
sed-ľah (op)
skok do
výsko
kľuky
diaľky
k (cm)
(op)
18-25r
26-35r
(cm)
výborný
3,1
<15.2
> 70
> 250
47
>49
>45
veľmi dobrý
3,2
15.6-15.2
61-70
241-250
40-46
44-49
40-45
nadpriemer
3,3
16.1-15.7
51-60
231-240
33-39
39-43
35-39
priemer
3,4
17.1-16.2
41-50
221-230
26-32
35-38
31-34
podpriemer
3,5
17.2-17.6
31-40
211-220
19-25
31-34
29-30
slabý
3,6
18.3-17.7
21-30
191-210
18
25-30
22-28
veľmi slabý
3,7
>18.3
< 21
< 191
10
<25
<22
VÝSLEDKY VÝSKUMU A DISKUSIA
Pre interné potreby hodnotenia individuálnej kondičnej úrovne hráčov
a nových adeptov pre americký futbal Monarchs Bratislava, muņstva amerického
futbalu, sme z testov pouņívaných vo vysokońkolskej a profesionálnej súťaņi v
USA vybrali také, ktoré z hľadiska organizácie dokáņeme v klubových
podmienkach zvládnuť a zabezpečiť ńtandardné podmienky testovaných osôb
a zároveņ nám poskytnú dostatočné informácie z hľadiska výpovednej hodnoty.
Originálne hodnotenie bolo účelovo modifikované (tab. 1) pre potreby Monarchs
Bratislava, nakoľko originálne hodnotenie je vytvorené a pouņíva sa na
hodnotenie top profesionálnych ńportovcov hrajúcich na jednotlivých pozíciách.
Modifikácia hodnotenia vyjadrovala priemernú hodnotu originálneho hodnotenia
výkonu bez ohľadu na hernú pozíciu hráča AF a tým zohľadņovala minimálne
poņiadavky kladené na hráčov amerického futbalu na Slovensku.
Pri testovaní rýchlostných schopností (obr. 1) v ńprinte na 20 yardov
absolvovali účastníci dva pokusy, z ktorých sa im započítal lepńí čas. Pri testovaní
sme namerali priemernú hodnotu 3,16 s, najlepńí výkon bol 2,7 s, najhorńí
nameraný výkon bol 3,7 s, smerodajná odchýlka bola 0,23 s a variačné rozpätie
bolo 1,0 s. Porovnaním odmeraných výsledných časov s hodnotiacou tabuľkou
sme zistili, ņe 57% účastníkov testov (33 osôb) dosiahlo čas hodnotený 7 bodmivýborne, 21% účastníkov (12 osôb) dosiahlo čas hodnotený 6 bodmi- veľmi
METODIKA A ORGANIZÁCIA VÝSKUMU
Na zistenie kondičných schopností bola vybraná a zostavená batéria testov,
pozostávajúca so ńtandardizovaných univerzálnych testov Eurofit a ńpeciálnych
testov SPARQ fitness test, NFL Combine, pouņívaných vo vysokońkolskej
(NCAA) a profesionálnej (NFL) súťaņi v americkom futbale v USA. Testovanie
sa uskutočnilo v termínoch 29.11.2009, 12.12.2009 v Bratislave a 27.12.2009 v
28
dobre, 7% účastníkov (4 osoby) dosiahli čas hodnotený 5 bodmi- nadpriemer, 7%
účastníkov (4 osoby) dosiahli čas hodnotený 4 bodmi- priemer, 2% účastníkov
(1 osoba) dosiahla čas hodnotený 3 bodmi- podpriemer, 3% účastníkov (2 osoby)
dosiahli čas hodnotený 2 bodmi- slabý, 2% účastníkov (1 osoba) dosiahla čas
hodnotený 1 bodom- veľmi slabý.
2 body-6 osôb-11%
5 bodov-8 osôb-14%
2body - 2 osoby - 3%
3body - 1 osoba - 2%
1bod - 1 osoba - 2%
4body - 4 osoby - 7%
5bodov - 4 osoby - 7%
3 body-12 osôb-21%
4 body-31osôb-54%
6bodov - 12 osôb - 21%
7bodov - 33 osôb - 57%
Obr. 2 – Illinois agility test
Pri testovaní dynamickej sily dolných končatín (obr. 3) vertikálnym
výskokom z miesta, sme z dvoch vykonaných pokusov zapisovali lepńí pokus. Pri
testovaní sme namerali priemernú hodnotu 46,75 cm, najlepńí výkon bol 67 cm,
najhorńí nameraný výkon bol 34 cm, smerodajná odchýlka bola 7,08 cm
a variačné rozpätie bolo 33 cm. Porovnaním odmeraných výsledných výkonov
s hodnotiacou tabuľkou sme zistili, ņe ņiadny z účastníkov testov nedosiahol
výkon hodnotený 7 bodmi- výborný, 2% účastníkov (1 osoba) dosiahla výkon
hodnotený 6 bodmi- veľmi dobrý, 32% účastníkov (19 osôb) dosiahlo výkon
hodnotený 5 bodmi- nadpriemer, 44% účastníkov (26 osôb) dosiahlo výkon
hodnotený 4 bodmi- priemer, 22% účastníkov (13 osôb) dosiahlo výkon
hodnotený 3 bodmi- podpriemer, ņiadny účastník testov nedosiahol výkon
hodnotený 2 bodmi- slabý a 1 bodom- veľmi slabý.
Obr. 1 – 20 yardový ńprint
Pri testovaní pohyblivosti – agility (obr. 2) účastníci absolvovali
v americkom futbale pouņívaný ńpeciálny Illinois agility test. Účastníci
absolvovali dva pokusy, z ktorých sa im započítal lepńí čas. Pri testovaní sme
namerali priemernú hodnotu 16,89 s, najlepńí výkon bol 15,79 s, najhorńí
nameraný výkon bol 18,86 s, smerodajná odchýlka bola 0,64 s a variačné rozpätie
bolo 3,07 s. Porovnaním odmeraných výsledných časov s hodnotiacou tabuľkou
sme zistili, ņe ņiadny z účastníkov testov nedosiahol čas hodnotený 7 bodmivýborný a 6 bodmi- veľmi dobrý, 14% účastníkov (8 osôb) dosiahlo čas
hodnotený 5 bodmi- nadpriemer, 54% účastníkov (31 osôb) dosiahlo čas
hodnotený 4 bodmi- priemer, 21% účastníkov (12 osôb) dosiahla čas hodnotený 3
bodmi- podpriemer, 11% účastníkov (6 osôb) dosiahli čas hodnotený 2 bodmislabý, 0% účastníkov dosiahlo čas hodnotený 1 bodom- veľmi slabý.
29
6bodov - 1 osoba 2%
3body - 13 osôb - 22%
2body - 9 osôb - 16%
5bodov - 19 osôb 32%
3body - 10 osôb - 17%
4body - 26 osôb - 44%
4body - 11 osôb - 18%
7bodov - 8 osôb - 14%
6bodov - 11 osôb - 18%
5bodov - 9 osôb - 16%
Obr. 3 – vertikálny výskok
Obr. 4 – skok do diaľky z miesta
Pri testovaní dynamickej sily dolných končatín (obr. 4) znoņným skokom z
miesta, sme z dvoch vykonaných pokusov zapisovali lepńí pokus. Pri testovaní
sme namerali priemernú hodnotu 230,45 cm, najlepńí výkon bol 277 cm, najhorńí
nameraný výkon bol 195cm, smerodajná odchýlka bola 18,74 cm a variačné
rozpätie bolo 82 cm. Porovnaním odmeraných výsledných výkonov s hodnotiacou
tabuľkou sme zistili, ņe 14% účastníkov testov (8 osôb) dosiahlo výkon hodnotený
7 bodmi- výborný, 18% účastníkov (11 osôb) dosiahlo výkon hodnotený 6 bodmiveľmi dobrý, 16% účastníkov (9 osôb) dosiahli výkon hodnotený 5 bodminadpriemer, 18 % účastníkov (11 osôb) dosiahli výkon hodnotený 4 bodmipriemer, 17% účastníkov (10 osôb) dosiahla výkon hodnotený 3 bodmipodpriemer, 16% účastníkov (9 osôb) dosiahli výkon hodnotený 2 bodmi- slabý,
výkon hodnotený 1 bodom- veľmi slabý nedosiahol nikto z účastníkov.
Pri testovaní silových schopností (obr. 5) v kľukoch účastníci absolvovali
jeden pokus so snahou o maximálny počet opakovaní v poņadovanom, úplnom
rozsahu pohybu. Pri testovaní sme napočítali priemernú hodnotu
40,64
opakovaní, najlepńí výkon bol 83 opakovaní, najhorńí nameraný výkon bol 17
opakovaní, smerodajná odchýlka bola 14,38 opakovania a variačné rozpätie bolo
66 opakovaní. Porovnaním odmeraných výsledných výkonov s hodnotiacou
tabuľkou sme zistili, ņe 28% účastníkov testov (16 osôb) dosiahlo výkon
hodnotený 7 bodmi- výborný, 21% účastníkov (12 osôb) dosiahlo výkon
hodnotený 6 bodmi- veľmi dobrý, 21% účastníkov (12 osôb) dosiahlo výkon
hodnotený 5 bodmi- nadpriemer, 19 % účastníkov (11 osôb) dosiahlo výkon
hodnotený 4 bodmi- priemer, 9% účastníkov (5 osôb) dosiahlo výkon hodnotený 3
bodmi- podpriemer, 2% účastníkov (1 osoba) dosiahla výkon hodnotený 2 bodmislabý, výkon hodnotený 1 bodom- veľmi slabý nedosiahol nikto z účastníkov.
30
2body - 4 osoby - 7%
1bod - 3 osoby - 5%
3 body - 1 osoba - 2%
2body - 1 osoba - 2%
7bodov - 16 osôb - 28%
3body - 5 osôb - 9%
4 body - 3 osoby - 5%
4body - 11 osôb - 19%
5bodov - 12 osôb - 21%
5bodov - 8 osôb - 14%
6bodov - 5 osôb - 8%
6bodov - 12 osôb - 21%
7bodov - 35 osôb - 59%
Obr. 5 – kľuky
Obr. 6 – sed- ľah
Pri testovaní silových schopností bruńných svalov (obr. 6) účastníci
absolvovali jeden pokus so snahou o maximálny počet opakovaní v poņadovanom
rozsahu pohybu. Pri testovaní sme napočítali priemernú hodnotu
54,35
opakovaní, najlepńí výkon bol 110 opakovaní, najhorńí nameraný výkon bol 20
opakovaní, smerodajná odchýlka bola 20,61 opakovania a variačné rozpätie bolo
90 opakovaní. Porovnaním odmeraných výsledných výkonov s hodnotiacou
tabuľkou sme zistili, ņe 59% účastníkov testov (35 osôb) dosiahlo výkon
hodnotený 7 bodmi- výborný, 8% účastníkov (5 osôb) dosiahlo výkon hodnotený
6 bodmi- veľmi dobrý, 14% účastníkov (8 osôb) dosiahli výkon hodnotený 5
bodmi- nadpriemer, 5 % účastníkov (3 osoby) dosiahli výkon hodnotený 4 bodmipriemer, 2% účastníkov (1 osoba) dosiahla výkon hodnotený 3 bodmipodpriemer, 7% účastníkov (4 osoby) dosiahli výkon hodnotený 2 bodmi- slabý,
výkon hodnotený 1 bodom- veľmi slabý dosiahlo 5% účastníkov (3 osoby).
Zo zistených výsledkov je moņno pozorovať, ņe najlepńie výkony dosiahli
účastníci pri testovaní rýchlostných schopností 20y ńprint. Výsledky testovania
môņu byť skreslené nie optimálnou modifikáciou stupnice hodnotenia a taktieņ
fakt, ņe meranie sa uskutočnilo ručnou časomierou, vzhľadom na nemoņnosť
zabezpečenia fotobunky. V silových disciplínach kľuky a sed-ľah dosiahli výkony
hodnotené výborne a veľmi dobre, kde je moņné predpokladať, ņe individuálnou
návńtevou posilņovne môņeme rozvíjať tieto schopnosti. Oproti tomu rozvoj
dynamickej sily dolných končatín vyņaduje ńpecifický druh tréningu a zaťaņenia,
ktoré nie sú hráči schopný v individuálnej príprave absolvovať. V testoch
odrazovej sily dolných končatín, vertikálny výskok, sme nenamerali výkon
hodnotený ako výborný a iba jeden testovaný dosiahol výkon hodnotený ako
veľmi dobrý. To isté je moņno povedať o agility, kde aj napriek výraznej
modifikácii hodnotenia, ņiadna testovaná osoba nedosiahla výkon hodnotený ako
výborný a veľmi dobrý.
Do tréningovej prípravy by mali byť v zvýńenej miere zaradené cvičenia a metódy
ńpecificky zamerané na AF, ktoré reńpektujú poņiadavky vyskytujúce sa v hre.
Taktieņ organizácia tréningov by mala zohľadņovať ńpecifické potreby AF.
Nakoľko nie je moņné spoľahnúť sa na individuálnu prípravu hráčov, je nutné
31
zvýńiť počet spoločných tréningových jednotiek v období kondičnej prípravy.
BIOMECHANICKÁ ANALÝZA ODRAZOVÝCH MIKROFÁZÍ
PŘESKOKU JURČENKO
LITERATÚRA :
http://www.nfl.com/combine/workouts
http://www.sparkpeople.com/resource/fitness_articles.asp?id=1113
http://www.topendsports.com/sport/gridiron/football-sparq.htm
http://www.topendsports.com/sport/gridiron/nfl-draft.htm
http://www.topendsports.com/testing/eurofit.htm
http://www.topendsports.com/testing/results/index.htm
http://www.topendsports.com/testing/tests/vertical-jump.htm
http://www.topendsports.com/testing/tests/longjump.htm
http://www.topendsports.com/testing/tests/home-pushup.htm
http://www.topendsports.com/testing/tests/home-situp.htm
http://www.topendsports.com/testing/tests/illinois.htm
Petr HEDBÁVNÝ
Fakulta Sportovních Studií, Masarykova univerzita, Brno, ČR
RESUMÉ
Předmětem zájmu práce je technická úroveņ přeskoku Jurčenko u reprezentantŧ
České republiky. S vyuņitím přístrojové techniky Simi motion jsme provedli 3D
kinematickou analýzu sedmnácti skokŧ reprezentantŧ. Zaměřili jsme se na dvě
klíčové fáze – odraz z přeskokového mŧstku a odraz z přeskokového stolu, u
nichņ jsme vyhodnocovali úhlové charakteristiky. Dále nás zajímalo, do jaké
výńky vystoupají boky po odrazu rukama z přeskokového stolu. Na základě
výsledkŧ jsme vyvodili doporučení pro tréninkovou praxi.
KLÍČOVÁ SLOVA
SUMMARY
The general aim of our work was the physical efficiency valuation
of the American football players of Bratislava Monarchs team. Cognition
of the physical efficiency level matters to coaches especially in the area of
the athletic talents selection and in the sports preparation planning. The
main research method was the testing procedure. 60 participants of the
“Monarchs Try-out 2009“, formed the experimental group. We used basic
mathematical methods and the comparison method for data processing.
Following the comparison of the tests' results with the evaluative figures
we concluded that the the best performance was achieved by the
participants during the testing of velocity abilities. In the power disciplines
they rearched the achievements which were evaluated as excellent and very
good. In the tests of dynamic power and agility we noticed the
achievements on the average value level only.
sportovní gymnastika, přeskok, Jurčenko, kinematická analýza
ÚVOD
K provedení kinematické analýzy nás inspiroval návrat Jany Komrskové ke
sportovní gymnastice a to hlavně její přeskok, který mŧņeme povaņovat za
nadčasový. S jejím přeskokem Jurčenko dlouhodobě dosahovala vynikajících
výsledkŧ na mezinárodním poli. Její dokonalá technika byla pro nás velkou
výzvou.
U rondátových skokŧ je nutné zvládnout pohybové akce na mŧstku s daleko větńí
horizontální rychlostí rozběhu, coņ umoņní ve druhé fázi skoku realizovat i
sloņitějńí pohybové struktury (mnohonásobné rotace kolem podélné i příčné osy
těla) (Bago, 2003). Z biomechanického hlediska pokládáme za klíčové mikrofáze
odraz z přeskokového mŧstku a odraz z přeskokového stolu. Provedení těchto
odrazŧ podstatnou měrou determinuje optimálnost bezoporových fází, tedy i
druhé letové fáze, která je rozhodčími hodnocena.
32
ņe kvalita letových fází je podstatnou měrou determinována v okamņiku odrazu. O
trajektorii těņińtě během bezoporových fází rozhodují kinematické parametry
odrazu – vzletová rychlost a úhel vzletu. V rámci této práce se proto zabýváme
úhlovými charakteristikami odrazové fáze na mŧstku a odrazové fáze na
přeskokovém stole.
TEORETICKÁ VÝCHODISKA
Přeskok Jurčenko patří podle pravidel sportovní gymnastiky do páté skupiny
přeskokŧ. Skok Jurčenko začíná atletickým rozběhem a na konci tohoto rozběhu
přechází do přemetového poskoku. Tento poskok začíná odrazem z odrazové DK,
druhá DK se přednoņuje pokrčmo s nataņenou ńpičkou. Horní končetiny při
odrazu z odrazové DK jdou ze záńvihu do vzpaņení, kde by měly po celou dobu
zŧstat. Dopad při přemetovém poskoku je opět na odrazovou DK a vykročením
druhé DK přecházíme do fáze rondátu. Rondát vychází z přemetu stranou, kdy se
ruce pokládají co nejdále od přední nohy, jedna za druhou, v rozpětí ńíře ramen a
po odrazu z rukou se dolní končetiny spojují a dopadají na mŧstek v opačném
směru, neņ byl směr rozběhu. Na mŧstek by měl gymnasta dopadnout na střed se
zpevněným tělem, propnutými dolními končetinami a ve vzpaņení. První letová
fáze vychází z odrazu v kotnících z mŧstku za současného prohnutí těla pomocí
ńvihu horních končetin. Tělo letí pozadu, hlava by se neměla zaklonit a ruce by
měly co nejrychleji dopadnout na přeskokový stŧl. Na přeskokovém stole dochází
oporou o obě napjaté horní končetiny k odrazu z ramen a přechodu do druhé
letové fáze, která je u skoku nejdŧleņitějńí. Po opuńtění rukou z přeskokového
stolu se paņe přitahují k tělu, čímņ pomohou v rotaci buď do salta, nebo do obratu.
Hlava by měla být neustále v ose těla. Druhá letová fáze je nejdŧleņitějńí, protoņe
se v ní dělají salta a mnohonásobné obraty. Tato fáze končí gymnastovým
doskokem do vymezeného území. Doskok mŧņe být buď čelem k přeskokovému
stolu, nebo zády, je to dáno počtem obratŧ kolem podélné osy těla (obr 1).
CÍL PRÁCE
Cílem práce bylo porovnat úhlové charakteristiky odrazových fází u přeskoku
Jurčenko u reprezentantŧ ČR.
METODY VÝZKUMU
Výzkumný soubor tvořilo osm sportovních gymnastŧ, členŧ reprezentačních
výběrŧ České republiky. Z toho bylo ńest ņen a dva muņi, kteří předvedli dva
stejné skoky Jurčenko. Mezi nimi byla Jana Komrsková, která na přeskoku
dlouhodobě dosahovala vynikajících výsledkŧ na mezinárodní úrovni.
K získání potřebných údajŧ byly skoky natočeny pomocí dvou
vysokofrekvenčních synchronizovaných kamer Simi Motion a následně
zpracovány a vyhodnoceny v programu téņe značky. Moņnostmi tohoto
analyzačního systému se podrobně zabýval Zvonař, Sebera (2007), Brtníková,
Hellebrandt (2007), o jejichņ poznatky jsme opřeli nańe měření. Pro snazńí a
přesnějńí vyhodnocení zaznamenaných dat byly na tělo kaņdého gymnasty
připevněny body pro digitalizaci (levý kotník, pravý kotník, pravé koleno, levé
koleno, levé zápěstí, pravé zápěstí, pravý bok, levý bok, levý loket, pravý loket,
pravé rameno, levé rameno, brada, střed hlavy).
Zkoumaný předvedený skok se skládá z rondátu na mŧstek, přemetu vzad
z mŧstku na přeskokový stŧl a salta vzad toporně po odrazu rukou ze stolu a
dopadu zpět na nohy do vyznačeného území. Ņeny skákaly přes přeskokový stŧl o
výńce 125 cm, muņi 135 cm.
Vzhledem k úrovni, na které úspěńně závodila gymnastka Jana Komrsková,
pokládáme její provedení skoku Jurčenko za modelové. Proto porovnáváme
naměřené hodnoty u ostatních reprezentantŧ s prŧměrnými hodnotami získanými
Obr 1: Kinogram – Jurčenko toporně
Tato časoprostorově sloņitá pohybová struktura vyņaduje nadprŧměrnou úroveņ
kondičních i koordinačních schopností. Pro efektivní provedení odrazových fází je
nezbytná rychlostně-silová schopnost dolních a horních končetin. Z koordinačních
schopností to jsou předevńím prostorově-orientační, kinesteticko-diferenciační a
rovnováhové schopnosti. Při biomechanické analýze tohoto přeskoku zjińťujeme,
33
analýzou dané pohybové struktury v provedení Jany Komrskové.
Tabulka 1: Úhly a časy na přeskokovém mŧstku
označení
účastníka
VÝSLEDKY PRÁCE
PRVNÍ ODRAZOVÁ FÁZE
Prŧměrný čas strávený na mŧstku byl u gymnastŧ 0,130 s, u gymnastek 0,118 s.
Odrazová fáze Komrskové trvala déle, prŧměrně 0,132 s. U gymnastŧ byl
nejkratńí čas strávený na mŧstku 0,120 s, u gymnastek 0,080 s.
Při měření úhlu těla při dopadu nohama na mŧstek jsme vyhodnocovali úhel mezi
kyčlí, kotníkem a vodorovnou rovinou. U gymnastek se pohybovala velikost
tohoto úhlu od 57,33º do 64,20º, u gymnastŧ v rozmezí 59,81º aņ 66,19º.
Prŧměrný úhel těla při dopadu nohama na mŧstek byl u gymnastek 61,43º, u
gymnastŧ 63,28º. Prŧměrný úhel doskoku na mŧstek u Komrskové byl menńí neņ
oba předchozí prŧměry, tedy 59,5º. Při měření úhlu těla při odrazu z mŧstku byly
u gymnastek naměřeny hodnoty od 83,56º do 87,12º, u gymnastŧ 87,64º aņ 89,72º.
Prŧměrný úhel těla při odrazu z mŧstku u gymnastek byl 85,50º, u gymnastŧ
88,56º, u Komrskové 83,8º.
Èasové i úhlové charakteristiky první odrazové fáze jednotlivých pøeskokù
ukazuje tabulka 1.
Gymnasta 1
Gymnasta 2
Gymnastka 1
Gymnastka 2
Gymnastka 3
Gymnastka 4
Gymnastka 5
Komrsková
34
pořadí skoku
úhel dopadu
na mŧstek
(ve º)
úhel odrazu
z mŧstku
(ve º)
úhel
na mŧstku
(ve º)
čas na
mŧstku
(s)
1. skok
2. skok
1. skok
2. skok
59,81
62,13
65,00
66,19
88,47
89,72
87,64
88,41
28,66
27,59
22,64
22,22
0,140
0,130
0,120
0,130
Prŧměr
63,28
88,56
25,28
0,130
1. skok
2. skok
1. skok
2. skok
1. skok
2. skok
1. skok
2. skok
1. skok
2. skok
57,33
60,00
64,20
65,70
64,01
63,05
60,36
61,93
59,08
58,66
83,56
84,05
85,61
83,77
86,93
89,69
83,58
85,58
85,12
87,12
26,23
24,05
21,41
18,07
22,92
26,64
23,22
23,65
26,04
28,46
0,110
0,130
0,100
0,080
0,120
0,130
0,120
0,120
0,130
0,140
Prŧměr
61,43
85,5
24,07
0,118
1. skok
2. skok
3. skok
62,9
57
58,6
83,5
82,3
85,6
20,6
25,3
27
0,129
0,139
0,128
Prŧměr
59,5
83,8
24,3
0,132
DRUHÁ ODRAZOVÁ FÁZE
Tabulka 2: Úhly a časy na přeskokovém stole
Vyhodnocením záznamŧ druhé odrazové fáze (tab. 2) bylo zjińtěno, ņe prŧměrný
čas strávený na přeskokovém stole byl u gymnastŧ 0,153 s, u gymnastek 0,148 s.
Nejkratńího času s hodnotou 0,090 s dosáhla gymnastka 2, u gymnastŧ byl
nejkratńí čas 0,130 s. Komrskové trvala tato odrazová fáze prŧměrně 0,159 s.
Při měření úhlu dopadu těla na přeskokový stŧl jsme sledovali úhel mezi kyčlí,
zápěstím a vodorovnou rovinou a získali jsme následující hodnoty. U gymnastek
se pohybovala velikost úhlu těla od 44,47º do 55,60º. U gymnastŧ byly tyto
hodnoty v rozmezí 53,10º aņ 58,52º. Prŧměrný úhel při dopadu těla na přeskokový
stŧl byl u gymnastek 51,18º, u gymnastŧ 56,07º, u Komrskové 35º, coņ je
podstatně niņńí hodnota.
Při měření úhlu odrazu z přeskokového stolu byly u gymnastek naměřeny hodnoty
od 65,22º do 85,73º, u gymnastŧ 75,13º aņ 79,87º. Prŧměrný úhel při odrazu
z přeskokového stolu gymnastek byl 78,50º. U gymnastŧ byl prŧměrný úhel
odrazu z přeskokového stolu 77,80º. Komrsková stŧl opouńtěla pod úhlem 74,5º.
označení
účastníka
Gymnasta 1
Gymnasta 2
Gymnastka 1
Gymnastka 2
Gymnastka 3
Gymnastka 4
Gymnastka 5
Komrsková
35
pořadí skoku
úhel dopadu
na stŧl
(ve º)
úhel odrazu
ze stolu
(ve º)
úhel
na stole
(ve º)
čas na stole
(s)
1. skok
2. skok
1. skok
2. skok
57,03
58,52
55,62
53,10
79,87
79,65
75,13
77,33
22,84
21,13
19,51
24,23
0,160
0,140
0,130
0,180
Prŧměr
56,07
77,80
21,93
0,153
1. skok
2. skok
1. skok
2. skok
1. skok
2. skok
1. skok
2. skok
1. skok
2. skok
55,60
44,47
49,75
52,10
51,72
53,39
50,37
49,55
52,64
52,21
80,82
81,34
65,22
71,16
81,78
79,95
85,73
83,65
84,31
70,91
25,22
36,87
15,47
19,06
30,06
26,56
35,36
34,1
31,67
18,7
0,120
0,150
0,090
0,130
0,170
0,150
0,150
0,160
0,170
0,190
Prŧměr
51,18
78,50
27,31
0,148
1. skok
2. skok
3. skok
36,5
39,5
29
76,6
74
72,8
40,1
34,5
43,8
0,169
0,149
0,158
Prŧměr
35
74,5
39,5
0,159
LETOVÁ FÁZE
LITERATURA
Při měření výńky bokŧ po odrazu těla z přeskokového stolu jsme získali
následující hodnoty.
U gymnastek se pohybovala výńka bokŧ od 2,130 m do 2,486 m. U gymnastŧ
byly tyto hodnoty vyńńí také proto, ņe výńka stolu nastavená pro gymnasty byla o
10 cm vyńńí neņ pro gymnastky. U gymnastŧ se tyto hodnoty pohybují od 2,503 m
do 2,541 m. Prŧměrná výńka bokŧ po odrazu těla z přeskokového stolu u
gymnastek byla 2,309 m, u gymnastŧ byla prŧměrná výńka 2,523 m. Komrsková
dosáhla prŧměrné výńky 2,599 m.
BAGO, G. Studia Kinanthropologica, IV, (1), České Budějovice: Pedagogická
fakulta, 2003, s. 29-36, ISSN-1213-2101
SHRNUTÍ A ZÁVĚRY
ZVONAŘ, M.; SEBERA, M. Simi motion 3D biomechanická analýza. Studia
sportiva, Brno: FSpS MU Brno, 2/1, 1, 116 s. ISSN 1802-7679. 2007.
BRTNÍKOVÁ, M., HELLEBRANDT, V. Biomechanická analýza projevu
laterální preference u baletního skoku grand jeté. In Sport a kvalita života 2007. 1.
vyd. Brno: FSpS MU Brno, 2007. 7 s. ISBN 978-80-210-4435-7.
Pravidla sportovní gymnastiky, ženy, platné od 1.1.2006. Dostupné na
http://gymnastika.cstv.cz
Přeskok Jurčenko Jany Komrskové je povaņován za vzorovou techniku. U jejího
provedení přeskoku vystoupaly boky v letové fázi nejvýńe 2,599 m, coņ
gymnastce dává prostor pro realizaci několikanásobného obratu v letové fázi a
následný jistý doskok. Hledali jsme úhlové rozdíly mezi přeskoky Jany
Komrskové a přeskoky ostatních členŧ reprezentace v obou odrazových
mikrofázích na mŧstku a na přeskokovém stole. Zjistili jsme, ņe úhlové i časové
charakteristiky této gymnastky odpovídají spíńe muņskému provedení.
Nejvýraznějńí rozdíl se ukázal při přechodu z odrazové mikrofáze na mŧstku po
dohmat na přeskokový stŧl. Komrsková byla schopná zahájit druhou odrazovou
mikrofázi pod úhlem 35º, coņ je zhruba o 16º ostřejńí úhel neņ u ostatních
reprezentantŧ. Zvládnutí tak ostrého úhlu v oporové fázi na stole jí umoņnilo
daleko vyńńí letovou fázi. Myslíme si, ņe výraznou roli hraje i její somatotyp a
dynamická síla horních i dolních končetin.
Z přeskoku Jany Komrskové vyplývá pro praxi zjińtění, ņe podstatou její techniky
je rychlý a plochý přechod z mŧstku na stŧl. Vedle výrazného vzpříčení tedy za
prioritu povaņujeme také zachování dopředné rychlosti gymnastky v přechodu
z jedné odrazové mikrofáze do druhé.
BIOMECHANICAL ANALYSIS OF THE TAKE-OFF PHASES OF THE
YURCHENKO
Petr HEDBÁVNÝ
Faculty of Sports Studies, Masaryk university, Brno, ČR
SUMMARY
The contents of this paper consist of comparing the technical levels of a round-off
vault for Czech gymnastics representatives. With the help of digital devices SIMI
Motion digitalization of 17 vaults by the representatives (six women and two
male) took place. On the basis of the recording we compared angles on the
springboard and angles on the vaulting table. We were interested also in height of
hips during flying phase. The conclusion consists of an outline of theoretical and
practical recommendations.
KEY WORDS: sport gymnastics, vault, Yurchenko, kinematic analysis
36
al., 2004) popisujú tanečno-pohybovú terapiu ako psychoterapeutické vyuņitie
tanca a pohybu, prostredníctvom ktorého sa človek môņe kreatívne zapojiť do
procesu podporujúceho emocionálnu, kognitívnu, fyzickú a sociálnu integráciu.
Ńtruktúra ńportového výkonu v početných druhoch tanca je rôzna, preto cez
ńpecifické nároky a poņiadavky jednotlivých tanečných techník na zaťaņenie
ńpecificky pôsobí na rozvoj jednotlivých systémov tela, pohybových schopností a
zručností jedinca (Hiņnayová, 2009).
Pojmom psychomotorika vyjadrujeme úzku súvislosť a vzájomný vplyv motoriky
a psychiky (Szabová, 2001, Herm, 1991). Je to forma pohybovej aktivity, ktorá je
zameraná na preņívanie pohybu. Adamírová (1993) tvrdí, ņe psychomotorika
rovnomerne rozvíja fyzickú, psychickú a sociálnu stránku kaņdého jedinca. V
psychomotorike rozvíjame vedľa duńevnej stránky aj návyky správneho drņania
tela, priestorovú orientáciu, nervovosvalovú koordináciu, rovnováhu a obratnosť
(Blahutková, 2003). Pohybové aktivity v rámci psychomotoriky vďaka svojej
rozmanitosti rozvíjajú psychické procesy, stabilizujú psychický stav, podporujú
pozitívne a upravujú, utlmujú negatívne psychické vlastnosti . Prirodzeným
spôsobom rozvíjajú vnímanie, myslenie, pamäť, pozornosť, vôľu atď. Pôsobia tieņ
na rozvoj emocionality a to ako z hľadiska vyjadrenia, tak aj prijímania emócií
(Szabová, 1998). Psychomotorické cvičenia sa s úspechom vyuņívajú vo vńetkých
vekových kategóriách – od predńkolského veku aņ po osoby starńie a staré
(Blahutková – Koubová, 1996). Medzi základné obsahové zloņky
psychomotorickej terapie zaraďujeme pohybové hry, tanec a tanečnú terapiu,
pantomímu a psychogymnastiku, jogu, relaxačné a relaxačno-koncentračné
techniky (Szabová, 1998). K svojmu pôsobeniu vyuņíva jednoduché herné
činnosti, činnosti s náčiním a náradím, kontaktné prvky a prvky pohybovej
muzikoterapie (Blahutková, 2001).Významným didaktickým postupom je
zadávanie tém - pohybových úloh, ktoré rieńia cvičenci jednotlivo, vo dvojiciach,
malých aj väčńích skupinách. Pri rieńení úloh má kaņdý cvičenec moņnosť
uplatniť sa podľa svojich schopností, ostatní ho reńpektujú. Tieto úlohy môņu byť
dané náčiním, náradím, spracovaním a predvedením určitého námetu, môņu byť z
gymnastiky, tanca, pantomímy atď. Po vyrieńených a predvedených témach
vyjadrujú cvičenci svoje pocity, ale tieņ zámery, hodnotia výsledky.
VÝZNAM TANCA A PSYCHOMOTORIKY V ŃPORTOVOM TRÉNINGU
Kristína HIŢNAYOVÁ
Univerzita Komenského, Fakulta telesnej výchovy a ńportu, Katedra
gymnastiky, Slovenská republika, Bratislava
REZUMÉ
Príspevok prezentuje výskumami podloņený pozitívny prínos tanca a
psychomotoriky v ńportovom tréningu. Pôsobenie tanca a psychomotoriky na
vńestranný rozvoj jedinca, po psychickej, fyzickej sociálnej stránke je obdobný.
Tanec je aj prostriedkom, obsahovou zloņkou psychomotoriky. V príspevku
dokumentujeme efektívne pôsobenie tanca a psychomotoriky na aktuálny
psychický, sociálny a fyzický stav jedinca. Predkladáme aj efektívne pôsobenie
psychomotoriky v ńportovom tréningu tanečníčiek na zlepńenie tanečného výkonu
z pohľadu ńportového i umeleckého predvedenia.
KĽÚČOVÉ SLOVÁ: tanec, psychomotorika, ńportový výkon, psychika,
aktuálny emočný stav, sociálne vnímanie, sociálne fungovanie, fyzický stav
1 TEORETICKÝ ROZBOR RIEŃENEJ PROBLEMATIKY
Ńportový tréning je pedagogický proces v systéme ńportovej prípravy, ktorého
výsledkom je ńpecifická adaptácia ńportovca na podávanie ńportového výkonu.
Ńportovec je v tréningovom procese pripravovaný na ńportový výkon po stránke
fyzickej (kondičnej), psychickej, technickej a taktickej a konfrontovaný mnohými
sociálnymi aspektami.
Tanec je v súčasnej dobe rozsiahlym pojmom zahrnujúcim v sebe mnoņstvo
druhov a foriem, ktorým sa ľudia venujú profesionálne, amatérsky alebo vo
voľnom čase ako hobby. Je to pohybová aktivita, ktorá svojími ńpecifickými
prostriedkami a zameraním pôsobí na jedinca po fyzickej, sociálnej a psychickej
stránke. Jednoznačným dôkazom pozitívneho a efektívneho pôsobenia tanca na
psychiku jedinca je fakt, ņe sa od roku 1940 vyuņíva aj ako forma terapie.
Európske učebné osnovy zdravotnej telesnej výchovy (VAN COPPENOLLE et
37
tréningovej jednotky probandky absolvovali 20 min relaxačných a relaxačno –
koncentračných techník (10 min v úvodnej a 10 min v záverečnej časti hodiny).
Polovica, teda 56 tréningových jednotiek v trvaní 40 min obsahovalo
psychomotorické hry a 56 tréningov v trvaní 40 min obsahovalo kreatívny tanec
(15 min) a jazzový tanec (25 min). Didaktické postupy a zásady vykonávania
jednotlivých techník sú uvedené v časti 1.1. Na konci kaņdej tréningovej jednotky
sme mali vyhradených 10 min na konverzáciu. Probandky tu mali moņnosť
vyjadriť svoje pocity, postrehy a dojmy z hodiny.
Nosnou metódou náńho výskumu bol pedagogický dvojskupinový, paralelný,
viacfaktorový experiment s vyńńie uvedením experimentálnym obsahom.
Na získanie údajov potrebných k náńmu výskumu sme vyuņili kvalitatívne aj
kvantitatívne metódy. Ńpecifické a exploračné metódy: rozhovor (introspektívne
metódy), odborné posudzovanie, ńkálovanie kvality pohybových prejavov,
komparácia. Empirické metódy: priame a nepriame meranie, pedagogické
pozorovanie, psychodiagnostické metódy a testy - POMS test. Obzvláńť
populárny sa POMS test stal v oblasti ńportovej psychológie (Terry – Lane –
Fogarty, 2003), vyuņíva sa aj v oblasti TV (napr. Winklerová – Komeńtík, 2006).
Vo vńetkých verziách POMS je v profile obsiahnutých 6 faktorov:
T = Tension - Anxiety (tenzia, napätie úzkosť), charakterizované somatickou
tenziou, ktoré nemusí, ale môņe byť pozorovateľné (napätie, nekľud, nervozita).
Adjektíva, ktoré sa vzťahujú k vágnym úzkostným stavom mávajú mierne niņńie
faktorové záťaņe.
D = Depression - Dejection (depresia skľúčenosť), reprezentuje stavy
s depresívnym zafarbením, sprevádzané pocitom osobnej nedostačivosti (smutný,
zbytočný a pod.)
A = Anger – Hostility (hnev, nepriateľskosť), zachytáva stavy hnevu a antipatií
k ostatným (otrávený, nahnevaný, zúrivý a pod.)
V = Vigor – Activity (vitalita – aktivita) je definovaná adjektívami popisujúcimi
ráznosť, energickosť, do určitej miery aj neńpecifické pozitívne emócie (plný
ņivota, činorodý, veselý a pod.).
F = Fatigue – Inertia (únava – nečinnosť) reprezentuje ochablosť, nečinnosť, malú
energiu (opotrebovaný, unavený, vyčerpaný a pd.).
2 VÝSKUMY
2.1 PSYCHOMOTORIKA V ŃPORTOVOM TRÉNINGU TANEČNÍČIEK
2.1.1 Cieľ výskumu 1
Cieľom náńho prvého výskumu bolo zaznamenať úroveņ zmien motorických
a psychických faktorov po pôsobení psychomotorickými prostriedkami, postupmi
a cvičeniami a vymedziť vzťahy medzi zmenami vybraných premenných
(motorické a psychické faktory) a úrovņou ńportového a umeleckého výkonu
tanečníčiek dievčenských rock and rollových formácií.
2.1.2 Metodika výskumu 1
Výskumný súbor tvorilo 16 tanečníčiek dievčenských rock and rollových formácií
hlavnej A kategórie. Formáciu (súbor) sme rozdelili na polovicu – kontrolnú
a experimentálnu skupinu tak, aby obe obsahovali probandky pribliņne rovnakého
veku, výkonnosti a tanečného veku. Do kontrolnej aj experimentálnej skupiny
sme zaradili eńte plus jednu probandku, ktoré v rámci formácií trénovali ako
náhradníčky.
Experimentálny činiteľ v nańom výskume bol tvorený psychomotorickými
prostriedkami a cvičeniami zámerne vybranými z troch základných obsahových
zloņiek psychomotoriky z cieľom zlepńiť technicko – estetický ńportový
a umelecký výkon tanečníčiek. Pri psychomotorických cvičeniach boli
dodrņiavané ńpeciálne psychomotorické postupy, zásady a ńpecifiká. Konkrétne
cvičenia pochádzali z nasledovných obsahových zloņiek psychomotoriky:
relaxačné a relaxačno - koncentračné metódy (dýchacie techniky, relaxačné
predstavy, relaxácia pri hudbe, relaxácia pomocou pohybu, strečing ,
ideomotorické predstavy); psychomotorické pohybové hry (hry so zameraním na
poznanie schémy vlastného tela, hry na rozvoj rovnováhy a orientácie v priestore);
tanec (tanečná improvizácia – kreatívny tanec, jazzový tanec).
Počas trinásťmesačného trvania experimentu sme s probandkami absolvovali 112
psychomotorických tréningov v trvaní 70 min. V rámci kaņdej psychomotorickej
38
C = Confusion – Bewilderment (zmätok - popletenosť), ktorý je charakterizovaný
zmätenosťou, kognitívnou neefektivitou spojenou s neschopnosťou kontrolovať
pozornosť (popletený, neschopný sústrediť sa apod.).
Spomínanými metódami sme diagnostikovali: ńportový – technicko-estetický
a umelecký výkon; zmeny úrovne vnímania vlastného tela; zmeny v aktuálnom
psychickom stave.
Jednotlivé oblasti boli diagnostikované za ńtandardných podmienok (identické
meracie zariadenia, identické poradie testov, zachovanie prostredia testov...).
Na spracovanie a vyhodnotenie empirických údajov sme pouņili kvantitatívne aj
kvalitatívne metódy: matematicko-ńtatistické metódy, tieņ metódy logickej
analýzy a syntézy vyuņitím induktívnych a deduktívnych postupov, popisnú
metódu.
Pri analýze výsledkov meraní sme pouņili základné ńtatistické hodnoty:
aritmetický priemer, smerodajná odchýlka, minimálne a maximálne hodnoty,
variačné rozpätie, medián.
Získané údaje sme podrobili testovaniu neparametrickým Mann - Whitneyovym
U – testom a neparametrickým Wilcoxonovym T – testom.
skupiny
na hladine p < 0,01 v prospech exp. sk.
- zaznamenali sme ńtatisticky významný rozdiel na hladine p < 0,01 medzi
vstupom a výstupom exp. sk.
- nezaznamenali sme ńtatisticky významný rozdiel medzi vstupom
a výstupom kont. sk.
Celkový tanečný výkon (obr.1):
- nezaznamenali sme ńtatisticky významný rozdiel medzi vstupmi kont. a exp.
skupiny
- zaznamenali sme ńtatisticky významný rozdiel medzi výstupmi kont. a exp.
skupiny na hladine p < 0,01
- zaznamenali sme ńtatisticky významný rozdiel na hladine p < 0,01 medzi
vstupom a výstupom exp. sk.
- zaznamenali sme ńtatisticky významný rozdiel na hladine p < 0,05 medzi
vstupom a výstupom kont. sk.
(index) 300
250
2.1.3 Výsledky výskumu 1
Ńportový výkon (obr.1):
- nezaznamenali sme ńtatisticky významný rozdiel medzi vstupmi kont. a exp.
skupiny
- nezaznamenali sme ńtatisticky významný rozdiel medzi výstupmi kont.
a exp. skupiny
- zaznamenali sme ńtatisticky významný rozdiel na hladine p < 0,05 medzi
vstupom a výstupom kont. sk.
- zaznamenali sme ńtatisticky významný rozdiel na hladine p < 0,01 medzi
vstupom a výstupom exp. sk.
Umelecký výkon (obr.1):
- nezaznamenali sme ńtatisticky významný rozdiel medzi vstupmi kont. a exp.
skupiny
- zaznamenali sme ńtatisticky významný rozdiel medzi výstupmi kont. a exp.
šport.výkon
umelec.výkon
p<0,05
p<0,01
p<0,01
p<0,05
200
celkový výkon
p<0,01
150
100
50
0
p<0,01
p<0,01
vstup
výstup
vstup
výstup
vstup
výstup
EX
141
152
42
109
184
259
KS
136
146
56
58
189
204
Obr. 1 ńportový a umelecký výkon
E – POMS dotazník nám poskytol objektívne informácie o aktuálnom emočnom
stave probandiek. Vyhodnocovali sme osobitne kaņdý zo ńiestich faktorov E –
POMS.
39
Ńtatistickým spracovaním a porovnaním vstupných a výstupných hodnôt E POMS testu v experimentálnej skupine sme dospeli k záveru, ņe nastali pozitívne
zmeny v emočnom stave probandiek, ktoré sa najvýraznejńie prejavili vo
faktoroch T a A (hladina významnosti p<0,01) a taktieņ vo faktoroch F, D a C
(hladina významnosti p<0,05). Faktor V zostal bez ńtatisticky významných zmien.
Výstupné hodnoty vykázali vńetky záporne polarizované emócie preņívané
intenzitou veľmi nízkou. Intenzita preņívania kladne polarizovanej emócie V síce
z hľadiska hodnotiacej ńkály stúpla zo strednej na značnú intenzitu, ale z hľadiska
ńtatistického spracovania zostala bez významnej zmeny .
Ńtatistickým spracovaním a porovnaním vstupných a výstupných hodnôt E POMS testu v kontrolnej skupine sme dospeli k záveru, ņe nenastali ņiadne
pozitívne zmeny v emočnom stave probandiek, naopak, prejavilo sa ńtatisticky
významné zhorńenie vo faktoroch F (p<0,10) V (p<0,05) a T (p<0,05). Znamená
to, ņe probandky sa pri výstupnom testovaní cítili unavenejńie, menej vitálne
a aktívne a taktieņ napätejńie a úzkostnejńie ako pri testovaní vstupnom.
Výstupné hodnoty E – POMS preukázali ńtatisticky významný rozdiel medzi
hodnotami experimentálnej a kontrolnej skupiny vo vńetkých sledovaných
faktoroch v prospech experimentálnej skupiny. Najvýznamnejńí rozdiel sme
zaznamenali vo faktore V (p<0,01), napriek tomu, ņe v experimentálnej skupine
nebolo medzi vstupným a výstupným testovaním dokázané ńtatisticky významné
zlepńenie v tomto faktore. V kontrolnej skupine vńak nastalo výrazné zhorńenie
faktoru V, ktoré prispelo k výslednému rozdielu medzi výstupnými hodnotami
daného faktoru v exp. a kontrolnej skupine. Najmenńí rozdiel medzi kont. a exp.
skupinou vo výstupnom meraní sme zaznamenali spracovaním hodnôt faktoru C
(p<0,10).
U probandiek experimentálnej skupiny sme zaznamenali výrazný pokles intenzity
záporne polarizovaných afektívnych stavov ako u probandiek kontrolnej skupiny
a vyńńiu intenzitu preņívania kladne polarizovaného afektívneho stavu.
2.2 TANEC V ŃPORTOVOM TRÉNINGU TANEČNÍKOV
2.2.1 Cieľ výskumu 2
Cieľom druhého výskumu bolo zobjektivizovať teóriou, výskumami a z časti
lekárskou praxou definovaný účinok tanca na fyzickú, sociálnu a psychickú
stránku rozvoja osobnosti z pohľadu subjektívnych vnímaní spomínaných
skutočností tanečníkmi a to v prípade, kedy je tanec v tréningovom procese ako
hlavný prostriedok rozvoja ńportového výkonu.
2.2.2 Metodika výskumu 2
Výskumné údaje sme získavali dotazníkom, ktorý pozostával z 30 poloņiek (4
otvorených, 11 polouzavretých a 15 uzavretých) a 3 ńtandardizovaných
psychologických testov (Ńkála emocionálnej habituálnej subjektívnej pohody;
Ńkála celkovej ņivotnej spokojnosti; Rosenbergova ńkála sebahodnotenia).
Dotazník bol odkonzultovaný psychológom a odborníkom zaoberajúcim sa
psychológiou tanečného umelca a upravený na základe predvýskumu. Dotazník
sme distribuovali tanečníkom akrobatického rock and rollu formácií a párov,
tanečníkom tanečného ńportu, tanečníkom moderného, jazzového, klasického a
súčasného tanca. Zo 100 dotazníkov sa nám vrátilo 57. Súbor tvorilo 40 ņien,
ktorých priemerný vek bol 20,5 roka a 17 muņov, ktorých priemerný vek bol 22,4
roka. V
V príspevku dokumentujeme iba odpovede na vybrané otázky.
40
tanca na ich psychiku. Najčastejńie odpovede boli: dobrý pocit, dobrá nálada,
ńťastie, radosť, odreagovanie, uvoľnenie, relaxácia, zabudnutie na problémy a
vńetko zlé, pričom tieto odpovede boli viackrát doplnené komentárom: milujem
tanec, je to môj ņivot, tanec je láska na celý ņivot, nevedel/a by som bez tanca
existovať. 54,3%, uviedlo, ņe tanec má účinok na ich sociálne fungovanie,
správanie a postavenie v spoločnosti, z toho 9,6% tento vplyv bliņńie
neńpecifikovalo. 31,5% opýtaných na otázku odpovedalo "neviem" a 14% sa
vyjadrilo, ņe tanec nemá vplyv na ich sociálne fungovanie, správanie a postavenie
v spoločnosti. Pri tejto otázke sme zaznamenali odlińné reakcie tanečníkov
tanečného ńportu (latinsko-americké a ńtandardné tance), ktorí v 72% uviedli, ņe
tanec má vplyv na ich sociálne fungovanie, správanie a postavenie v spoločnosti,
z čoho 50% uviedlo nasledovné: galantnosť, sluńné správanie, sluńné správanie k
ņenám. Tanečníci moderného, jazzového, súčasného tanca a baletu sa "aņ" v 23%
vyjadrili, ņe tanec nemá účinok na ich sociálne fungovanie, správanie a
postavenie v spoločnosti (čo je najvyńńie percento zo vńetkých druhov tanca). Zo
skupiny tanečníkov moderného, jazzového, súčasného tanca a baletu bol aj jediný
respondent, ktorý vyjadril negatívny účinok tanca na jeho sociálne fungovanie,
správanie a postavenie v spoločnosti a síce: "ľudia na mņa pozerajú s deńpektom".
Najčastejńie odpovede v rámci tejto otázky boli: tanec spája ľudí, viem sa
pohybovať v kolektíve, súnáleņitosť, jednota, spoločenskosť, ignorujem ľudské
chyby, tolerujem veľa vecí, tolerancia názorov.
počet odpovedí
2.2.3 Výsledky výskumu 2
(n=57)
60
50
40
nie
neviem
áno
30
20
10
0
1
2
3
číslo otázky
Obr. 2 Odpovede vńetkých tanečníkov na otázky 1, 2, 3.
Legenda k obrázku 2
číslo otázky
1 = Myslíte si, ņe tanec má nejaký účinok na Vańu psychiku?
2 = Myslíte si, ņe tanec má na Vás nejaký účinok po fyzickej stránke?
3 = Myslíte si, ņe tanec má nejaký účinok na Vańe sociálne fungovanie, správanie
a postavenie v spoločnosti?
98,2% opýtaných odpovedalo, ņe tanec má na ich fyzickú stránku účinok, pričom
82,2% vyjadrilo čisto pozitívny vplyv, 16% uviedlo aj negatívny účinok tanca na
ich fyzickú stránku a 5,3% vníma účinok tanca na fyzickú stránku čisto v
negatívnom ponímaní a popísali ho ako: únava, bolesť, bolesť kolien. Na bolesť
kolien a opotrebovanie tela sa sťaņovali najmä tanečníci zo skupiny moderný,
jazzový, súčasný tanec a balet. Medzi najčastejńie pozitívne účinky tanečníci, bez
rozdielu druhov tanca, ktorým sa venujú, uvádzali: zlepńenie kondície, pekné,
správne drņanie tela, spevnenie svalstva a formovanie postavy. 84,2% vníma aj
účinok tanca na psychiku, 12,2% nevie, či má tanec takýto účinok a 3,5%, tvrdí,
ņe tanec na ich psychiku účinok nemá. 8,3% z 84,2% tých, čo priznali účinok
tanca na ich psychiku, tento bliņńie neńpecifikovali. Zostávajúcich 75,9% bez
rozdielu tanečnej ńpecializácie, zhodne uvádzalo jednoznačne pozitívny účinok
3
ZÁVERY Z VÝSKUMOV A DISKUSIA
Pôsobenie tanca a psychomotoriky na vńestranný rozvoj jedinca, po psychickej,
fyzickej sociálnej stránke je obdobný. Tanec je aj prostriedkom, obsahovou
zloņkou psychomotoriky. V tanečnom tréningu je vńak tanec ńpecifickým,
náročným tréningovým prostriedkom, preto aj keď tanečníci uvádzajú subjektívne
vnímanie pozitívneho účinku tanca na ich psychiku, psychologický test dokázal,
ņe je vhodné doplniť tréningový proces tanečníkov o iné psychomotorické
prostriedky vzhľadom na zlepńenie emočného stavu tanečníkov. Po aplikácii
psychomotoriky do tréningového procesu tanečníčiek sme zaznamenali pozitívny
efekt v zmene aktuálneho psychického stavu probandiek. Výrazne sa zníņila
41
intenzita preņívania negatívnych emócií. V experimentálnej skupine sa narozdiel
od kontrolnej skupiny u probandiek nezniņovala intenzita kladne polarizovaných
emócií. Pozitívne zmeny psychického stavu mali vplyv na „plné“ nasadenie a
následné emotívnejńie a intenzívnejńie preņívanie tréningového procesu, čo sa
v konečnom dôsledku prejavilo na výslednom tanečnom výkone. Vplyvom
psychomotoriky v tanečnom tréningu sme zaznamenali zlepńenie vo vnímaní
schémy vlastného tela, hlavne vo vnímaní a správnom odhadnutí proporcií
jednotlivých častí; zlepńenie odhadu svalového napätia a uvoľnenia; zlepńenie
rovnováhových schopností; pohybu v priestore a vyjadrovania pocitov a citov.
Vńetky spomínané zloņky vnímania vlastného tela – ich poznanie, uvedomovanie
si a kontrola sú pre dosiahnutie maximálneho tanečného výkonu nepostrádateľné.
Výsledky dokumentované (Hiņnayová, 2007). Hypotéza predpokladajúca
zlepńenie tanečného výkonu vplyvom psychomotorických cvičení a prostriedkov
sa nám potvrdila. Závery výskumov dokazujú, ņe tanec pôsobí na fyzickú,
psychickú, aj sociálnu stránku osobnosti, tanečníci si toto pôsobenie uvedomujú a
reálne ho pociťujú. Najvýraznejńie vnímajú účinnosť na fyzickú stránku. Potvrdilo
sa aj tvrdenie Hiņnayovej (2009), ņe techniky umeleckých druhov tanca (ktorými
spomínané sú), umoņņujú tanečníkovi (jedincovi) vstúpiť do seba a spoznávať
svoje telo, svoje myńlienky, svoje pohyby, spolupôsobenie vlastnej energie
a vlastných síl s energiami a silami vonkajńími, pretoņe najmä respondenti z tejto
skupiny, uvádzali v odpovediach:"poznám svoje telo; vnímam svoje telo;
rozumiem svojmu telu" a taktieņ sa najčastejńie vyjadrovali v zmysle pociťovania,
nadobúdania, či odbúrania energií.
Tanečníci tanečného ńportu (latinskoamerické a ńtandardné tance) zase prejavili v sociálnej oblasti pociťovanie účinku
tanca na "galantnosť, sluńné správanie, sluńné správanie k ņenám". Konńtatujeme,
ņe tanečný ńport, ktorý vznikol zo spoločenských tancov, v sebe stále zahŕņa aj
spoločenskú a etickú výchovu tanečníkov.
psychomotoriky a tancov sú početné,
s moņnosťou cieleného výberu, varírovanie a prispôsobenie ńpecifickým
poņiadavkám ńportovej prípravy. U tanečníkov je tanec základným, ńpecifickým
pohybovým obsahom ńportového tréningu, preto doporučujeme na zvýńenie
efektivity jeho pôsobenia na vńestranný rozvoj osobnosti tanečníka zaradiť do
tréningového procesu prostriedky psychomotoriky, ktoré sa ukázali ako efektívne
aj pre zdokonaľovanie tanečného výkonu.
LITERATÚRA
ADAMÍROVÁ, J. 1993. K psychomotorice ve zdravotní tělesné výchově. In: Těl.
Vých. Mlád., 59, 1993, č.2, s. 16 – 18.
BLAHUTKOVÁ, M. 2003. Psychomotorika. Brno: CDV MU, 2003.
BLAHUTKOVÁ, M. 2001. Psychomotorika pro kaņdého. In: čas. Sokol, č. 5 a 6.
roč. 2001, s. 24 – 26, s. 16 – 22.
BLAHUTKOVÁ, M. – KOUBOVÁ, J. 1996. Psychomotorika, aneb proņitek
z pohybu. Brno: CDVU MU, 1996.
HIŅNAYOVÁ, K. 2009. Subjektívne vnímanie psychického a fyzického
zaťaņenia tanečníkov. In: Telesná výchova & ńport, Roč. 19, č. 3-4 (2009), s. 3337
HIŅNAYOVÁ, K. 2008. Efektivita pôsobenia psychomotorických prostriedkov na
ńportový a umelecký výkon tanečníka. Dizertačná práca. Bratislava: FTVŃ UK.
2007. 111 s.
HERM, S. 1991. Psychomotorische Spiele fur Kinder in Krippen und Kindergarten.
Berlin: FIPP – Verlag, 1991.
Van COPPENOLLE, H. et al. 2004. ADAPT [elektronický optický disk(CDROM)
Európske učebné osnovy zdravotnej telesnej výchovy (APA). - [S. l.] :
THENAPA, 2004. - [3 AH]
SZABOVÁ, M.1998. Náčrt psychomotorickej terapie. Bratislava: PedF UK, 1998.
SZABOVÁ, M.2001. Preventivní a nápravná cvičení. Praha: Portál, 2001.
TERRY, P.C. – LANE, A. M. – FOGARTY, G. J.: Construct validity of the Profile
of MOOD States – Adolescents for use with adults. Psychology of Sport and
Exercise, 4, 2003, s. 124 – 140.
4
ZÁVERY PRE ŃPORTOVÚ PRAX
Psychomotorika a tanec v ńportovom tréningu efektívne vplývajú na fyzickú,
psychickú a sociálnu stránku rozvoja osobnosti ńportovca a doporučujeme ich
zaradenie do ńportového tréningu. Pohybový obsah, techniky a prostriedky
42
RYTMICKÉ SCHOPNOSTI JAKO PŘEDPOKLAD PŘESNÉHO TOČENÍ
DVĚMA ŃVIHADLY
THE IMPORTANCE OF PSYCHOMOTORIC AND DANCE FOR SPORT
TRAINING
1
2
Milan HYBNER , Mgr. Jana ČERNÁ ,
3
3
Ing. Petr KUBOVÝ , Doc. PaedDr. Karel JELEN , CSc.
Kristína HIŅNAYOVÁ
Comenius University, Faculty of Physical Education and Sports, Department
of Gymnastics, e-mail: [email protected]
1 Fakulta tělesné výchovy a sportu, Univerzita Karlova v Praze, Česká
republika
2 Katedra gymnastiky, Fakulta tělesné výchovy a sportu, Univerzita Karlova
v Praze, Česká republika
3 Laboratoř biomechaniky extrémní zátěņe, Katedra anatomie a
biomechaniky, Fakulta tělesné výchovy a sportu, Univerzita Karlova v Praze,
Česká republika*
SUMMARY
The aim of these researches was to make objective by theory, research and
partially medical practice the defined effect of dance and psychomotoric on
physical, social and mental features of personality development from the view of
subjective perceptions of stated matters by dancers. The article contains parts of
dissertation be concerned with effectiveness of psychomotorics on dance
performance, too. Results of our research unequivocally point out the
effectiveness of psychomotor activities on dance performance and really possitive
effectiveness of dance and psychomotoric on physical, social and mental features
of personality development.
REZUMÉ
Byl zkoumán vztah mezi rytmickými schopnostmi a dovedností protisměrného
točení dvěma ńvihadly. Testované osoby (n=32) podstoupily dva testy rytmických
schopností. Poté byly seřazeny podle prŧměrného výkonu do dvojic, ze kterých 4
nejlepńí (skupina A) a 4 nejhorńí (skupina B) absolvovaly test točení
protisměrnými ńvihadly v tempu hudební předlohy. Výsledky skupiny A a skupiny
B byly následně porovnány. Ačkoliv některé charakteristiky výsledkŧ naznačují,
ņe by mezi úrovní rytmických schopností a výkonem v protisměrném točení
dvěma ńvihadly mohla existovat závislost, byla potvrzena hypotéza homogenity
rozptylu výsledkŧ experimentálních skupin v testu na hladině α = 0,1.
KEY WORDS
psychomotorics, dance, current emotional state, affective states, mental state,
physical development, social functioning, behaviour and social status, condition,
body forming, socialness, dance performance
KLÍČOVÁ SLOVA: rope skipping, koordinační schopnosti, rytmické schopnosti,
timing
ÚVOD
Rope skipping, neboli skákání přes ńvihadlo, je sport, který se - hlavně u mladńích
*
261602.
43
Tento výstup vznikl v rámci projektu Specifického vysokońkolského výzkumu 2010-
- těńí značné popularitě (Mooshil, 2007). Jednou ze soutěņních disciplín rope
skippingu a také volnočasovou aktivitou je tzv. Double Dutch (dále jen DD).
Činnost v DD spočívá v tom, ņe větńinou dva cvičenci točí se dvěma ńvihadly v
opačném smyslu otáčení a jeden či více cvičencŧ ńvihadla přeskakují. Velmi
podobná dovednost se vyuņívá v rope skippingu při tzv. 'Chinese Wheel', kdy se
paņe také pohybují v protifázi, avńak v sagitální rovině. Pro spolupráci cvičencŧ
točících a skákajících je podstatné, aby prováděli pohyby ve stejném tempu a se
stejným načasováním. V rychlostním DD, v počátcích nácviku disciplín DD a při
větńině přeskokŧ freestylových disciplín DD to znamená skákat v neměnném
tempu a pravidelném rytmu. Tento článek se zabývá tím, jakých výsledkŧ v testu
protisměrného točení ńvihadly dosáhnou testované subjekty v závislosti na jejich
výsledcích terénních testŧ rytmických schopností. Uvedený výzkum poodhaluje
strukturu výkonu ve zmíněných disciplínách a tím mŧņe slouņit k metodice
výběru talentŧ v rope skippingu.
závislosti na rychlosti pohybu, délce jeho trvání, směru, přidané hmotnosti a
sluchového navádění se zabýval Shafir (2010).
Rope skipping, tak jak ho známe v dneńní podobě, se začal ńířit v 60. letech
minulého století z USA (Beránková, 2008). Tamní historii tohoto sportu popisuje
Kappert (2010): „Se změnami v 19. stol. byli ve hrách se skákáním podporováni
hońi i děvčata. Touto dobou se vyvinuly tři druhy skákání - 1) aktivity s jedním
ńvihadlem, 2) dlouhé ńvihadlo se dvěma točícími a 3) double dutch s dvěma
protisměrně se točícími ńvihadly. Jak se dívky v 19. století více zapojovaly do
rope skippingu, vynalezly rŧzné rytmy a hry s popěvky a to se stalo populární
aktivitou.“
Ačkoliv, jak uvádí Beránková (2008), „Double Dutch dokonale procvičí
koordinaci a vzájemnou komunikaci mezi členy druņstva“, převáņuje zájem
vyuņití rope skippingu k rozvoji schopností kondičních. O vyuņití ve sportovní
přípravě fotbalistŧ pojednává Lee (2004), Ņampová (2009), o rope skippingu jako
prostředku rozvoje zdatnosti běņné populace např. Lee (2003).
Souvisejícími tématy se zabývaly některé aktuální studie. Test točení DD pouņitý
v prezentovaném výzkumu vyuņívá zvukový model - metronom, který udává
tempo točení. Vlivem informací ze zvukového modelu na timing pohybového
úkolu se zabývají např. (Lai, 2000; Shea,2001). Taktéņ podmínky, které naruńují
pozornost testovaných subjektŧ a zapříčiņují chyby v timingu, by mohly hrát při
testu DD roli. Mírou jejich negativního vlivu u ńpičkových tanečníkŧ se zabývala
Minvielle-Moncla (2008). Variabilitou timingu a jejími teoretickými podklady se
obecně zabývá Madison (2001), variabilitou timingu konkrétně při bimanuální
koordinaci se zabýval Walter (1998). Zajímavá je studie Chena (2001), který
odhalil, ņe „chyby v timingu jsou charakterizovány typem 1/fα dlouhodobých
paměťových procesŧ“4 a odvozuje, ņe „typ 1/fα dlouhodobě korelovaných chyb v
timingu jsou vyńńího mozkového pŧvodu a jsou nejspíńe výsledek
distribuovaných nervových procesŧ pŧsobících ve více časových měřítkách.
Zajímavé teoretické pojednání o vzniku rytmického vzorce pohybu během
motorického učení předkládá Sakai (2004). Variabilitou rytmických pohybŧ v
4
Vědecké výzkumy zaměřené na rope skipping se týkaly předevńím techniky při
skákání se ńvihadlem jednotlivce (Pittenger, 2002) a vlivu rope skippingu na
kardiovaskulární systém Barta (1995). Rope skippingem v souvislosti s rytmickou
stránkou pohybu se zabýval např. Barreto (2001) i jiní, vņdy vńak při skákání se
ńvihadlem jednotlivce.
Problém
Je třeba rytmické schopnosti u soutěņících v rope skippingu cíleně rozvíjet? V
prŧběhu motorického učení dochází k vytvoření individuálního časového vzorce
pohybu (timingu) (Sakai, 2004). Na motorickém učení se ale podílí více faktorŧ,
např. předvedení zadaného úkolu a instrukce, transfer, zpŧsob nácviku (Tsutsui,
1998), interpersonální koordinace (Schmidt, 1998), zvuková předloha (Shea,
2001). Projeví se vŧbec rytmické schopnosti na výkonu v testu DD?
METODY
Měření bylo provedeno ve dvou fázích. V první fázi je výzkumný soubor (n=32)
vybrán ze studentŧ a studentek 1. ročníku ochotných se testování zúčastnit. Do
Více o tomto druhu procesŧ např. v Ward (2007), Gilden (1995).
44
druhé fáze jsou vybráni jedinci nejvíce a nejméně úspěńní v první fázi měření.
Úspěńnost v první fázi testu bude vyjádřena jako součet umístění podle výkonu v
daných testech. Osm nejúspěńnějńích v první fázi je náhodně rozděleno do čtyř
dvojic tvořících skupinu A. Osm nejméně úspěńných náhodně sestavených do
dvojic vytvoří skupinu B. Ve druhé fázi byly dopady ńvihadel jsou snímány na
dynamometrických deskách Kistler v Laboratoři biomechaniky extrémních zátěņí
Katedry anatomie a biomechaniky FTVS UK. Změny sil pŧsobících na desky byly
zaznamenávány s frekvencí 1000 Hz. Pro měření byla pouņita dvě korálková
ńvihadla dlouhá 4,25 metrŧ. Studentŧm je ústně připomenuto, ņe jejich cílem v
testu je co nejpravidelněji točit ńvihadly v tempu hudební předlohy. Dvojice poté 2
minuty za vzájemné spolupráce nacvičovala točení bez hudebního doprovodu.
Během 10 s byl spuńtěn záznam sil pŧsobících na dynamometrickou desku a
hudební předloha. Následující 4 minuty točily dvojice subjektŧ ńvihadly v tempu
hudebního doprovodu (120 BPM).
směrodatné odchylky a rozptylu výsledkŧ subjektŧ, resp. dvojic. Budou
provedeny statistické testy normality rozdělení výsledkŧ testŧ rytmických
schopností. Jak uvádí Hendl (2009, str. 229): „Tradičnějńí je vńak postup zaloņený
na poměru rozptylŧ a vyuņití F-rozdělení. Předpokladem F-testu pro porovnání
rozptylŧ je normální rozdělení dat. F-test pro rozptyly je velmi citlivý na poruńení
předpokladu normality proměnných, jeho nesplnění mŧņe značně zvýńit
pravděpodobnost chyby I. druhu.“ Popisné charakteristiky jsou určeny i u
výsledkŧ druhé fáze měření, stejně tak bude ověřena normalita rozdělení dat u
testu DD. U skupin A a B bude proveden Bartlettŧv a Brown-Forsytheŧv test
homogenity rozptylŧ. Dále bude vypočten Pearsonŧv korelační koeficient. Budou
porovnány mediánové absolutní odchylky a variační koeficienty obou skupin.
Výsledky
Skupina A splnila Shapiro-Wilkŧv test normality, skupina B nikoliv (p=0,05).
Přesto uvádíme kromě Brown–Forsytheova testu i výsledek Bartlettova testu
homogenity rozptylŧ.
V prŧběhu měření bylo poměrně dost chybějících hodnot, tj. otoček ńvihadla, při
kterých se nedotklo měřící desky. Ńvihadlo buď prońlo několik centimetrŧ nad
deskou nebo se pohybovalo po nepravidelné trajektorii nebo se dotklo podlahy,
ovńem mimo desku. V procesu automatického zpracování byly jako chybějící
hodnoty posouzeny intervaly mezi dopady ńvihadel větńí neņ 0,8 s. To je hodnota
odpovídající otáčení jedním ńvihadlem v tempu 38 BPM, coņ je hodnota, která u
začátečníku při točení DD nemŧņe být dosaņena. Chybějících dotykŧ ńvihadel
bylo přibliņně 9%. Aby nedońlo k příliń velkému zkreslení výsledkŧ, byl do
konečného statistického zpracování zahrnut jen 30 s dlouhý časový úsek, ve
kterém bylo nejméně chybějících údajŧ. Pokud bylo takových časových úsekŧ
více, byl zahrnut první z nich. Nebyly ovńem zahrnuty údaje v první pŧlminutě
testu, protoņe subjekty se teprve přizpŧsobovaly tempu hudební předlohy a
zaujímaly své pozice. Nutno zmínit, ņe u některých měřených dvojic neexistoval
třicetivteřinový interval bez chybějících hodnot. V takovém případě byly chybějící
meziúderové intervaly ńvihadel dopočítány jako podíl doby mezi těmito dvěma
dopady a nejbliņńího násobku intervalu 0,5 s obsaņeného v této době.
test
testová statistika
p-hodnota
Bartlett
K2 = 120,352
p=5,29 . 10-28
Brown-Forsythe
F = 0,7222
Pr(>F) = 0,8963
Pearsonŧv korelační koeficient skupin A a B má hodnotu rP = 0,111, coņ odpovídá
nízké korelaci. Spearmanŧv korelační koeficient má hodnotu rS = 0,197. Rozdíl
mezi rozptyly u jednotlivých skupin vńak naznačuje i F-test, který stanovil poměr
σ  A
rozptylŧ skupin A a B na hodnotu σ B  = 0,229 . Hodnota MAD (medián
absolutní hodnoty odchylky od mediánu) u skupiny B (MAD = 0,0878) je
přibliņně dvojnásobná oproti hodnotě u skupiny A (MAD= 0,0439).
Závěr
Uvedené výsledky naznačují, ņe by mohl existovat pozitivní vztah mezi úrovní
rytmických schopností a dovedností přesného protisměrného točení dvěma
V prvních dvou, resp. ve třetím testu jsou určeny hodnoty aritmetického prŧměru,
45
ńvihadly. Objektivně, pomocí statistických metod, se to vńak při této studii
nepodařilo prokázat. Nezbývá tedy neņ zamítnout hypotézu o tom, ņe subjekty s
vyńńí úrovní rytmických schopností mají lepńí výsledky v testu točení DD.
PITTENGER, V. M. - MCCAW, S. T. - THOMAS, D. Q. Vertical ground reaction
forces of children during one- and two-leg rope jumping. Research Quarterly for
Exercise and Sport, Dec 2002, 73, 445-.
SAKAI, K. - HIKOSAKA, O. - NAKAMURA, K. Emergence of rhythm during
motor learning. TRENDS in Cognitive Sciences, 2004, 8.
SCHMIDT, R., et al. A comparison of intra- and interpersonal interlimb
coordination. Journal of Experimental Psychology / Human Perception &
Performance, 1998, 24, 884.
SHAFIR, T. & BROWN, S. H. Timing and the Control of Rhythmic Upper-Limb
Movements. Journal of Motor Behavior, 2010, 42, 71-84.
SHEA, C.H., et al. Effects of an auditory model on the learning of relative and
absolute timing. Journal of Motor Behavior. 2001, 33, s. 127-.
TSUTSUI, S. - LEE, T. D. - HODGES, N. J. Contextual Interference in Learning
New Patterns of Bimanual Coordination. Journal of Motor Behavior, Jun 1998,
30, 151WALTER, C.B. - CORCOS, D.M. - SWINNEN, S.P. Component cariability
during bimanual rhythmic movements: Not all harmonic timing ratios are alike.
Research Quarterly for Excercise and Sport. Mar 1998, 69, 1, s. 75-. ISSN
02701367.
WARD, L. & GREENWOOD, P. 1/f noise. Scholarpedia, 2007, 2, 1537.
ŅAMPOVÁ, P. Moņnosti vyuņití rope skippingových aktivit v kondiční přípravě
fotbalistek
Diplomová práce, Univerzita Karlova, Fakulta tělesné výchovy a sportu, 2009.
Literatura
BARRETO, S. M. G. - PELLEGRINI, A. M. Jump adaptations to rope frequency.
Studies In Perception And Action VI, 2001, 6, 201-204.
BARTA, T. J., et al. Achievement of an aerobic steady-state rope skipping
perfromance. Research Quarterly for Exercise and Sport, Mar 1995, 66, A28-.
BERÁNKOVÁ, J. Rope skipping. In DOVALIL, J. - CHALUPECKÁ, M. (Ed.)
Současný sportovní trénink. Sborník příspěvků z konference Praha 23. ledna
2008. Univerzita Karlova v Praze, Fakulta tělesné výchovy a sportu,
Nakladatelství Olympia a Český olympijský výbor, 2008. 293-296.
GILDEN, D. - THORNTON, T. 1/f noise in human cognition. Science, 1995, 267,
1837HENDL, J. Přehled statistických metod zpracování dat. Portál, 2009, 696 s.
CHEN, Y. - DING, M. - KELSO, J. A. S. Origins of Timing Errors in Human
Sensorimotor Coordination. Journal of Motor Behavior. 2001, 33, 3KAPPERT, R. R. History of rope skipping. Online, dostupné z:
http://www.irsf.ca/new/index.php?id=70. 2010, navńtíveno 29. 4. 2010.
LAI, Q.; SHEA, C.H.; LITTLE, M. Effects of modeled auditory information on a
sequential timing task. Research Quarterly for Exercise and Sport. 2000, 71, s.
349.
LEE, B. Jump rope training. Human Kinetics, 2003.
LEE, B. High speed jump rope training system for soccer. Performance
Conditioning Soccer, 2004, 10, p4;8 – 11.
MADISON, G. Variability in Isochronous Tapping: Higher Order Dependencies as
a Function of Intertap Interval. Journal of Experimental Psychology: Human
Perception & Performance. 2001, 27(2), s. 411-422.
MINVIELLE-MONCLA, J., et al. Overproduction Timing Errors in Expert
Dancers. Journal of Motor Behavior. 2008, 40, s. 291-.
MOOSHIL, M. Jump-rope popularity on upswing after Disney show. Chicago
Tribune. 2007, 16.
46
INTENZITA ZAŤAŅENIA TANEČNÍKOV V LATINSKOAMERICKÝCH
A ŃTANDARDNÝCH TANCOCH
RHYTMIC ABILITIES AS PREDISPOSITION FOR PRECISE TIMING IN
DOUBLE-DUTCH
Matej CHREN – Milan ŠPÁNIK
Milan HYBNER1, Mgr. Jana ČERNÁ2,
Ing. Petr KUBOVÝ3, Doc. PaedDr. Karel JELEN3, CSc.
Univerzita Komenského, Fakulta telesnej výchovy a ńportu, Katedra
gymnastiky, Slovenská republika, Bratislava
1 Faculty of Physical Education and Sport, Charles University in Prague,
Czech Republic
2 Department of Gymnastics, Faculty of Physical Education and Sport,
Charles University in Prague, Czech Republic
3 Laboratory of Biomechanics of Extreme Loading, Department of Anatomy
and Biomechanics, Faculty of Physical Education and Sport, Charles
University in Prague, Czech Republic*
REZUMÉ
Cieľom náńho výskumu bola objektivizácia fyziologického zaťaņenia pri
ńportovom výkone tanečníkov na súťaņi Slovenského pohára v ńtandardných
a latinskoamerických tancoch. Výskumný súbor tvorilo ńesť reprezentačných
tanečných párov, ktoré sa ńpecializujú na ńtandardné a latinskoamerické tance.
Výsledky náńho výskumu potvrdzujú vysokú úroveņ zaťaņenia tanečníkov, ktoré
sme merali v nańom výskume v prirodzených podmienkach súťaņe.
SUMMARY
Test subjects were tested for rhytmical abilities, using two tests. Then 4 best and 4
worst pairs, according to average result in tests' result, proceeded to second test turning double-dutch to the music. Differences between first and second group
were statisticaly analyzed.
The hypothesis of variance homogeneity of experimental groups' test results was
accepted at level α = 0,1. However, other characteristics of groups' results could
indicate a relationship between rhythmic abilities and double-dutch turning
performance levels.
KĽÚČOVÉ SLOVÁ: tanečný ńport, latinskoamerické tance, ńtandardné tance,
zaťaņenie tanečníkov, pulzová frekvencia, laktát
ÚVOD
Výkonnosť tanečného páru v latinskoamerických a ńtandardných tancoch
je podmienená úrovņou kondičných a koordinačných schopností, ktoré
ovplyvņujú ńpecifické pohybové zručnosti. Kvalita techniky v jednotlivých
tancoch musí byť zosúladená v páre vzhľadom na ņiaducu estetiku pohybu
(Chren, 2008). Pre súťaņný výkon v tanečnom ńporte je v súčasnosti
charakteristická dynamika pohybu s rýchlymi zmenami smeru v priebehu
súťaņného tanca (Ńtiavnický, 2004, Chren, 2005). V obidvoch druhoch tancov sa
vyskytujú rytmické obmeny pohybov, nečakané zastavenia a niekoľkonásobné
rotácie (Kostič, 2001). Bez optimálnej úrovne kondičných schopností by náročné
choreografie nebolo moņné zatancovať. V tanečnom ńporte sú zastúpené vńetky
kondičné schopnosti. Vytrvalostná schopnosť je zastúpená dĺņkou jednej skladby,
ktorá je minimálne 1 minúta 30 sekúnd aņ 2 minúty. Keďņe v ńtandardných
tancoch máme 5 tancov (Waltz, Tango, Viedenský valčík, Slowfox a Quickstep)
a v latinskoamerických tieņ 5 tancov (Samba, Cha – Cha, Rumba, Paso Doble,
KEY WORDS: rope skipping, coordinative abilities, rhythmic abilities, timing
*
The work was supported by the grant SVV-2010- 261602.
47
Jive) je dĺņka zaťaņenia pri týchto 10 tancoch minimálne 15 aņ 20 minút. Pulzová
frekvencia sa pohybuje v závislosti od tanca, od hranice 120 pulzov za minútu aņ
po 210 pulzov za minútu. Ako v kaņdom ńporte, je výńka pulzovej frekvencie
závislá od nasadenia jednotlivca. V priebehu ńportového výkonu sa tanečníci
pohybujú v pásme strednej aņ vysokej (niekedy aņ maximálnej) intenzity.
Rýchlosť je zastúpená najmä rýchlosťou jednotlivých pohybov. V tanečnom
ńporte nejde o čo najrýchlejńie prebehnutie určitej vzdialenosti v čo najkratńom
čase, alebo vykonanie určitého pohybu čo najrýchlejńie. Kaņdý pohyb je
limitovaný tempom skladby. Ide o čo najpresnejńie vyjadrenie pohybu v hudbe.
Tempo kaņdého tanca je presne určené (Ńpanik, 2009). Na základe výskumných
meraní nás zaujímalo, či fyziologické zaťaņenie tanečníkov pri ńportovom výkone
v ńtandardných a latinskoamerických tancoch, je porovnateľné s fyziologickým
zaťaņením aké je v iných ńportoch.
VÝSLEDKY
U sledovaných tanečných párov v súťaņných podmienkach sme
zaznamenávali pulzovú frekvenciu jednotlivých tanečníkov, od roztancovania aņ
po ukončenie súťaņe. Zaujímala nás najmä pulzová frekvencia, s akou tanečné
páry začínajú svoj ńportový výkon a na akej pulzovej hranici končia ńportový
výkon v jednotlivých tancoch. Po prvýkrát sa nám podarilo zaznamenať
v Slovenskej republike aj pulzovú frekvenciu u ņien v súťaņných podmienkach.
Zistili sme, ņe pri priemernej dĺņke súťaņnej nahrávky 1 minúta 39 sekúnd
v ńtandardných tancoch boli dosahované nasledovné hodnoty. Súťaņ trvala 2
hodiny 34 minút 44 sekúnd aj s prestávkami medzi kolami. Ako vidíme v obrázku
číslo 1 priemerná pulzová frekvencia začiatku tanca u muņov v celej súťaņi bola
148 bpm a u ņien sme namerali vyńńie hodnoty a to 157 bpm. Na konci súťaņného
tanca boli dosahované pulzové frekvencie aņ 188 bpm u muņov a 192 bpm u ņien.
Tieto hodnoty sú spriemerované pre celú ńtvorkolovú súťaņ Slovenského pohára.
Podrobnejńie sme vyhodnocovali semifinálové a finálové kolo, nakoľko sme
očakávali vyńńie hodnoty, lebo sa skracovala doba zotavovania sa tanečných párov
medzi jednotlivými tancami. Po vyhodnotení sme zistili, ņe v semifinále boli
dosahované hodnoty skoro zhodné ako v celej súťaņi. Muņi začínali tance na
pulzovej frekvencií 145 bpm a končili tance na úrovni 189 bpm a u ņien začínali
tance na niņńej hodnote ako bolo zistené v celej súťaņi a to 154 bpm a končili
tanec na hodnote 192 bpm. Vo finále sme zistili, ņe aj keď ńportovci mali 1 minútu
medzi tancami na zotavenie, tak ich pulz klesol v priemere na hodnoty na začiatku
162 a 165 bpm u muņov a ņien. Na konci tancov dosahovali tanečníci pulzové
frekvencie u muņov 191 a 193 bpm u ņien.
CHARAKTERISTIKA VÝSKUMU
Pre potreby experimentu bol vytvorený výskumný súbor, ktorý pozostával
z 12 tanečníkov, t.j. z 3 latinskoamerických a 3 ńtandardných tanečných párov.
Meranie zaťaņenia tanečníkov sa uskutočnilo na Súťaņi slovenského pohára dņa
20.3.2010. Meranie prebiehalo za súťaņných podmienok, za prítomnosti divákov,
rozhodcov, trénerov a ďalńích faktorov, ktoré majú značný vplyv na výkon
tanečníkov. Tanečné páry mali dosiahnutú najvyńńiu výkonnostnú kategóriu ,,S,,
zvláńť vyspelí (medzinárodná trieda) a sú reprezentantmi slovenskej republiky
v ńtandardných a latinskoamerických tancoch. Vek tanečníkov bol 22,8 ± 2,9
rokov. Výskumný súbor mal telesnú výńku: muņi 174,8 ± 10,23 cm a ņeny 162,2±
4,88 cm, telesnú hmotnosť: muņi 68,83 ± 3,71 kg a ņeny 50,17 ± 2,79 kg., BMI
index u muņov bol 22,65 ± 2,2 a u ņien 19,08 ± 0,8. Realizácia výskumu
a vytvorenie experimentálneho súboru bolo za veľkej podpory a pomoci zo strany
Slovenského zväzu tanečného ńportu. Pulzovú frekvenciu u tanečníkov sme
zaznamenávali pomocou prístroja Suunto training manager verzia 2.1.2.8. Vzorky
krvného laktátu sme získali na základe odberu krvi z uńného bolca.
48
Priemerné hodnoty Pulzovej frekvencie štandardné tance
188 189 191
200
Mnoţstvo laktátu v krvi štandardné tance
14,00
192 192 193
12,00
150
148 145
9,69
9,18
10,00
157 154
Celá súťaţ
Semifinále
Finále
8,00
TU - SF
TU - F
165
mmol/l
pulz (bpm)
162
12,39
11,20
7,85
7,70
6,87
6,06
6,00
4,29
MR - SF
6,63
MR - F
7,24
LM - SF
LM - F
AD - SF
4,87
AD - F
4,00
DSCH - SF
100
Priemerná tepová frekvencia
začiatku tanca muţov:
Priemerná tepová frekvencia
začiatku tanca ţien:
Priemerná tepová frekvencia
konca tanca muţov:
Priemerná tepová frekvencia
konca tanca ţien:
Obrázok č. 2 - Mnoņstvo laktátu v krvi ńtandardné tance
V latinskoamerický tancoch trvala celá súťaņ 1 hodinu 38 minút 48 sekúnd
aj s prestávkami medzi kolami a priemerná dĺņka hranej nahrávky na súťaņi bola 1
minúta 35 sekúnd. Zisťovali sme rovnaké údaje ako pri ńtandardných tancoch.
U muņov v celej súťaņi bola priemerná hodnota začiatku tancov 155 bpm a ņien
154 bpm. Tanečníci končili tance v priemere na pulzovej frekvencií 190 bpm
u muņov a 189 bpm u ņien. Podrobnejńie a samostatne sme sledovali semifinále
a finále. Muņi začínali tance v semifinále v priemere na pulzovej frekvencií 150
bpm a končili ich na pulze 190 bpm. U ņien boli namerané niņńie hodnoty a to 149
bpm na začiatku tancov a 181 bpm na konci tancov. Vyńńie hodnoty boli zistené
vo finále. Muņi začínali tance na 168 bpm a končili na 190 bpm. Ņeny začínali na
trochu niņńej pulzovej hodnote 165 bpm a končili tance na 189 bpm, ako vidíme
v obrázku číslo 3.
Tabuľka č. 1 – Mnoņstvo laktátu v krvi ńtandardné tance
Ţeny
MR1
MR2
AD1
AD2
BB 1
BB 2
BB - F
Tanečné páry
U tanečných párov boli odobrané vzorky krvi po semifinále a po finále.
Vzorka jedna je výsledná hodnota laktátu v krvi po semifinále a vzorka dva po
finále.
Priemerná nameraná hodnota laktátu v krvi dosahovala v ńtandardných tancoch
u muņov a ņien 7,83 mmol/l pričom priemerná hodnota laktátu muņov v súťaņi
bola 8,23 mmol/l. Ņeny dosahovali niņńie hodnoty ako bol priemer. Mnoņstvo
laktátu u ņien bolo 7,43 mmol/l. Tanečníci dosahovali v priemere vyńńie hodnoty
laktátu v semifinále ako vo finále. Tabuľka číslo 1 a obrázok číslo 2 nám
zobrazuje vńetky namerané hodnoty.
mmol/l
11,20
6,87
7,70
6,06
9,69
7,85
BB - SF
0,00
Obrázok č. 1 – Priemerné hodnoty pulzovej frekvencie ńtandardné tance
Muţi
TU1
TU2
ĽMI1
ĽMI2
DSCH 1
DSCH 2
DSCH - F
2,00
mmol/l
4,29
4,87
9,18
6,63
12,39
7,24
49
Mnoţstvo laktátu v krvi latinskoamerické tance
18,50
Priemerné hodnoty Pulzovej frekvencie Latinskoamerické tance
20,00
200
190 190 190
189
155
150
16,00
14,00
165
154
mmol/l
pulz (bpm)
168
Celá súťaţ
149
Semifinále
150
JB - SF
18,00
189
181
Finále
15,30
15,12
JB - F
AZ - SF
13,10
12,34
12,34
12,00
10,00
11,58
LMU - SF
9,55
8,34
9,19
8,96 9,05
MB - F
6,00
Priemerná tepová frekvencia
začiatku tanca muţov:
Priemerná tepová frekvencia
začiatku tanca ţien:
Priemerná tepová frekvencia
konca tanca muţov:
Priemerná tepová frekvencia
konca tanca ţien:
mmol/l
9,55
8,34
18,50
LMU2
JH1
JH2
9,19
8,96
9,05
MB2
LK 1
LK2
15,12
12,34
11,58
LK - SF
LK - F
Obrázok č. 4 - Mnoņstvo laktátu v krvi latinskoamerické tance
DISKUSIA
Podobné testovanie v tomto rozsahu a v súťaņných podmienkach sa robilo
na Slovensku po prvý krát a zároveņ sa podarilo zaznamenávať aj prvé merania
pulzovej frekvencie ņien v súťaņi. Chren (2005) testoval tanečné páry v súťaņných
podmienkach v diplomovej práci s názvom Zaťaņenie u ńportového tanečníka
výkonnostnej triedy „S“ v latinskoamerických a ńtandardných tancoch. Nakoľko
v tom období sa podarilo zaznamenať len pulzovú frekvenciu muņov je moņné
porovnať len hodnoty partnerov. Súhlasíme s Chrenom (2005), ņe tanečníci
dosahujú najvyńńie hodnoty pulzovej frekvencie v tanci Quickstep. Namerali sme
priemernú najvyńńiu hodnotu pre tento tanec 194 bpm a Chren (2005) nameral
188,8 bpm. Ďalńie dva tance s najvyńńiu priemernou pulzovou frekvenciu boli
Tango a Viedenský valčík, kde tieņ súhlasíme s Chrenom (2005).
V latinskoamerických tancoch sme namerali priemerné pulzové frekvencie vyńńie
ako 190 bpm v tancoch Paso Doble a Jive čo tieņ potvrdzuje závery autora.
Ńtrbová (2002) testovala tanečné páry v tréningových podmienkach pri
simulovanej 4 kolovej súťaņi vo svojej záverečnej práci. Potvrdzujeme výsledky
autora, ktorý zaznamenal najvyńńie priemerné pulzové frekvencie v ńtandardných
tancoch v tanci Valčík a Quickstep a v latinskoamerických tancoch v tanci Jive.
Tabuľka č. 2 - Mnoņstvo laktátu v krvi latinskoamerické tance
Ţeny
AZ1
AZ2
MB1
JH - F
2,00
tanečné páry
Tak ako v ńtandardných tancoch boli odobrané vzorky krvi po semifinále
a finále na stanovenie mnoņstva laktátu v krvi. Vzorka jedna bola odobratá po
semifinále a vzorka dva po finále. Ako vidíme v tabuľke číslo 2 a obrázku číslo 4
u tanečníkov v latinskoamerických tancoch bola nameraná priemerná hodnota
11,95 mmol/l v celej súťaņi. U muņov bola nameraná v priemere niņńia hodnota
11,32 mmol/l ako u ņien. Ņenám sme namerali 12,57 mmol/l laktátu v krvi. Tak
ako v ńtandardných tancoch dosahovali tanečníci vyńńie hodnoty laktátu
v semifinálovom kole ako vo finále.
mmol/l
15,30
12,34
13,10
JH - SF
4,00
0,00
Obrázok č. 3 - Priemerné hodnoty pulzovej frekvencie latinskoamerické tance
Muţi
JB1
JB2
LMU1
LMU - F
MB - SF
8,00
100
AZ - F
50
Hodnoty laktátu v latinskoamerických tancoch sme namerali vyńńie ako
uvádza Streńková a Chren (2009) a to od 9,3 do 9,7 mmol/l v tréningových
podmienkach. Priemerná dosiahnutá hodnota laktátu v latinskoamerických tancov
v súťaņných podmienkach bola 11,95 mmol/l u muņov a ņien. Domnievame sa, ņe
vyńńie hodnoty boli spôsobené stresovým faktorom súťaņe a vyńńím výkonom
v súťaņných podmienkach.
DANCERS STRESS IN LATIN AMERICAN AND STANDARD
DANCES
Matej CHREN - Milan ŃPÁNIK
Comenius University, Faculty of Physical Education and Sports, Department
of Gymnastics
LITERATÚRA
CHREN, M.: Zaťaņenie u ńportového tanečníka triedy “S“ v latinskoamerických
a ńtandardných tancoch. Diplomová práca. Bratislava: FTVŃ UK, 2005.
CHREN, M., 2008. Efektívnosť kondičnej prípravy na ńportový výkon
v latinskoamerických tancoch. Dizertačná práca. Bratislava: FTVŃ UK.
KOSTIČ, R.: Ples teorija i praksa. Niń: Grafika Galeb, 2001
STREŃKOVÁ, E. - CHREN, M.: Balance ability level and sport performance in
Latin-American dances. Facta Universitatis : Series Physical Education & Sport. ISSN 1451-740X. - Roč. 7, č. 1 (2009), s. 91-99.
ŃPÁNIK, M.: Výhody výučby tanečného ńportu v telesnej a ńportovej výchove na
základných a stredných ńkolách. Národná konferencia o ńkolskom ńporte, 2009.
ŃTIAVNICKÝ, M.: Zásady hodnotenia v tanečnom ńporte. Bratislava: SZTŃ 2004
ŃTRBOVÁ, K.: Charakteristika zaťaņenia ńportového tanečníka výkonnostnej
triedy B – A – S v ńtandardných a latinskoamerických tancoch, diplomová práca,
Bratislava, FTVŃ UK 2002.
SUMMARY
The aim af our research was to objectify the physiological stress during the
sport dancing performance in the Slovak Latin American and Standard Dances
Championship . The research team was formed of six prestige dancers who
specialize in Standard and Latin American Dances. The reults of our research
which have been measured in natural conditions of the Championship confirm the
high level of dancers stress.
KEY WORDS: dancing sport, Latin American dances, Standard dances, dancers
stress , pulse frequency, lactate
51
Mimo to jsou výsledky dosaņené v soutěņi vyuņívány jako kritéria výběru a
hodnocení pohybově nadaných gymnastŧ zařazených do sportovních center
mládeņe a do sportovních tříd.
Obsah a zpŧsob hodnocení závodních sestav na jednotlivých disciplínách
gymnastického víceboje je řízen předpisy pravidel sportovní gymnastiky. Jiņ od
vzniku prvních jednotných pravidel v roce 1949, pravidla sportovní gymnastiky
určovaly poņadavky na obsah a skladbu volných sestav. Kromě jiņ zmíněných
poņadavkŧ určují pravidla i zpŧsob hodnocení z oblasti techniky cvičení a
provedení. Velikost penalizace za chyby v provedení a v technice cvičení se
v pravidlech mění. Za zásadní změnu ve zpŧsobu hodnocení gymnastických
výkonŧ povaņujeme zruńení maximální známky deseti bodŧ. Od 1.1. 2005, kdy
mŧņe gymnasta nebo gymnastka za svá cvičení obdrņet známku přesahující
hranici deseti bodŧ. Od 1.1. 2009 vstoupila v platnost dalńí pravidla, která odlińují
poņadavky na obsah a skladbu sestavy pro kategorii senior a junior. Pravidla
omezují počet cvičebních tvarŧ započítávaných do obtíņnosti sestavy z deseti (pro
kategorii senior) na osm pro kategorii junior (sedm cvičebních tvarŧ a závěr
sestavy).
MOŅNOSTI VYUŅITÍ VÝSLEDKŦ SOUTĚŅÍ VE SPORTOVNÍ
GYMNASTICE MUŅŦ
Jan CHRUDIMSKÝ
Univerzita Karlova v Praze, Fakulta tělesné výchovy a sportu
Katedry gymnastiky
Česká republika5
REZUMÉ
Soutěņe jsou nedílnou součástí sportovní přípravy. Výsledky gymnastických
soutěņí je moņné vyuņívat v procesu plánování a vyhodnocování sportovní
přípravy. Zpŧsob zpracování a interpretace dosaņeného výsledku je rozhodují.
Výsledky dosaņené na mistrovství Evropy juniorŧ v období od roku 2002 do 2010
jsme analyzovali prostřednictvím shlukové analýzy.
Na základě výsledkŧ shlukové analýzy jsme definovali některé charakteristiky
výsledkŧ gymnastických soutěņí. Stanovili jsme hierarchickou strukturu
výkonnostních skupin gymnastŧ juniorského věku. Nejčastěji se na prvním místě
objevovala disciplína přeskok a na místě druhém disciplína akrobacie. Jako
nejvíce obtíņné se ukazují disciplíny kruhy a kŧņ na ńíř.
PROBLÉM
Sportovní soutěņe představují jednu z organizovaných forem hromadného
prověřování výkonnosti sportovcŧ (Choutka, Dovalil, 1991). Výsledek v soutěņi
jednotlivcŧ i druņstev mŧņe trenér i závodník ovlivnit na základě jejich taktického
jednání. Taktické plány vznikají na základě získaných zkuńeností a jejich analýzy,
vědomostí s respektováním pravidel daného sportovního odvětví. Pravidla daného
sportovního odvětví tedy určují spolu s analýzou závodních situací základní
moņnosti a obsah taktické přípravy. Samotné taktické jednání sportovce a trenéra
je úzce spjato s technickou a kondiční přípravou, protoņe výběr adekvátní
odpovědi na soutěņní situace vychází z moņností sportovce. Relativně stabilní
závodní podmínky ve sportovní gymnastice (konstantní výńka nářadí, absence
reagování na činnosti soupeře apod.) jsou atributy gymnastického výkonu, které
omezují moņnosti taktického jednání trenéra i závodníka.
Gymnastické výkony v soutěņích, jejich závodní sestavy, jsou hodnoceny sborem
KLÍČOVÁ SLOVA
sportovní gymnastika, výsledky soutěņí, plánování, shluková analýza
ÚVOD
Soutěņe jsou nedílnou součástí komplexu sportovní přípravy. Ve sportovní
přípravě sportovních gymnastŧ a gymnastek jsou výsledky ze soutěņí zdrojem
informací, které se vyuņívají k hodnocení naplnění cílŧ předeńlé přípravy. Na
jejich základě jsou realizovány změny v plánech přípravy, probíhá hodnocení
jednotlivých sportovcŧ a je usuzováno na vývoj jejich sportovní výkonnosti.
5
Příspěvek vznikl v rámci Výzkumných záměrŧ UK v Praze, FTVS, MSM
0021620864
52
rozhodčích. Hodnocení gymnastických výkonŧ vychází ze subjektivních soudŧ
sboru rozhodčích, proto také předpokládáme, ņe na základě taktického jednání
moņnost ovlivnit celkové hodnocení a umístění v soutěņi (Plessner 1999). I přes
dané pořadí disciplín gymnastického víceboje existuje moņnost uvaņovat o
určitém modelu úspěńného „vícebojaře“. Model plyne ze struktury výsledkŧ na
jednotlivých disciplínách gymnastického víceboje a lińí se i ve vztahu
k celkovému umístění gymnasty v soutěņi (Sterkowicz Kat., Sterkowicz Kryst.
2005). Předpokládáme, ņe ideál „gymnastického vícebojaře“ je ovlivněn pravidly
a jeho struktura se v souvislosti se změnami pravidel bude měnit.
VÝSLEDKY
Za sledované období se na jednotlivých mistrovstvích Evropy juniorŧ (dále jen
MEJ) mění počet účastníkŧ, kdy nejmenńí počet startujících gymnastŧ byl v roce
2010 tj. 124 účastníkŧ. Nejvíce závodníkŧ, a to 144, startovalo v roce 2004 na
MEJ v Lublani (viz Tab. 1). Změna zpŧsobu hodnocení závodních sestav se
projevila v dosahovaných výsledcích na jednotlivých disciplínách gymnastického
víceboji. V souvislosti se zruńením maximální známky deseti bodŧ, dosahují
gymnasté celkové hodnocení přesahující osmdesát bodŧ.
Tabulka 1 Charakteristika výsledkŧ MEJ za období 2002 aņ 2010 – závod č. 1
Suma Max.
Min.
Prŧměr
s.d.
[počet] [body]
[body]
[body]
Patras 2002
133 54,150 5,575
31,031 18,418
Lublaņ 2004
144 55,410 6,775
32,147 14,470
Volos 2006
131 88,625 11,925 63,884 14,577
Lausanne 2008
140 89,700 11,125 63,808 18,161
Birmingham 2010 124 84,200 11,950 67,960 15,172
CÍL, METODY
Cílem příspěvku je stanovení hierarchické struktury gymnastického víceboje ve
sportovní gymnastice na základě analýzy výsledkŧ z gymnastických soutěņí.
Výzkumný soubor představují výsledky gymnastŧ juniorského věku ve vybraných
soutěņích pořádaných evropskou gymnastickou federací. Jedná se o výsledky
muņŧ juniorské kategorie na mistrovství Evropy v letech 2002 – 2010, dosaņené
v závodech č. 1 a č. 26.
Shlukovou analýzu vyuņijeme při identifikaci hierarchické skladby výkonnosti na
jednotlivých disciplínách gymnastického víceboje u rŧzně výkonných gymnastŧ.
Za skladbu výkonnosti, tedy jejich pořadí, povaņujeme strukturu dosahovaných
výsledkŧ na jednotlivých disciplínách gymnastického víceboje ve vztahu
k celkovému bodovému výsledku v soutěņi potaņmo umístění gymnasty v soutěņi.
Vyuņijeme metodu nehierarchického shlukování – Metoda K-means (Lukasová,
Ńarmanová, 1985).
Pro shlukovou analýzu jsme stanovili počet výkonnostních skupin na pět. Pět
skupin se osvědčilo u vńech sledovaných analyzovaných výsledkŧ. Počet
závodníkŧ sdruņených v jednotlivých skupinách byl proměnlivý (viz Tab. 2).
Nejpravidelnějńí rozloņení startujících gymnastŧ se projevilo u dosaņených
výsledkŧ na MEJ Volos 2006.
6
Závod č. 1 je kvalifikací, kde se jednotlivci nebo druņstva kvalifikují do finálových
soutěņí jednotlivcŧ dále do finálových soutěņích na jednotlivých disciplínách gymnastického
víceboje nebo druņstev ve víceboji. Finále ve víceboji je označeno jako závod č. 2, kde startuje jen
24 gymnastŧ. Finále na jednotlivých disciplínách gymnastického víceboje je závodem č. 3.
53
Tabulka 2 Výsledky shlukové analýzy MEJ za období 2002 aņ 2010 – počty
závodníkŧ ve výkonnostních skupinách
Skupina I Skupina II Skupina III Skupina IV Skupina V
n=40
n=26
n=25
n=30
n=12
Patras 2002
x=48,84;s=3,23 x=36,94;s=3,78
Lublaņ 2004
Volos 2006
Lausanne 2008
Birmingham 2010
n=44
n=30
x=49,30;s=3,31 x=36,83;s=3,78
n=27
n=27
x=83,81;s=2,18 x=76,65;s=1,85
n=46
n=38
x=82,11;s=3,24 x=69,78;s=3,58
n=35
n=46
x=80,34;s=2,07 x=73,00;s=2,11
x=24,70;s=2,11
x=16,59;s=1,31
n=26
n=28
n=16
x=25,62;s=1,94
x=17,16;s=1,91
x=8,60;s=1,28
n=25
n=26
n=26
x=69,62;s=3,32
x=54,25;s=3,50
x=34,02;s=8,38
n=27
n=17
n=12
x=54,99;s=3,99
x=45,04;s=6,99
x=27,42;s=7,06
Na základě analýzy výsledkŧ z finálových soutěņí jednotlivcŧ na MEJ Patras
2002, Lublaņ 2004, Lausanne 2008 a Birmingham 2010 jsme získali tři
výkonnostní skupiny gymnastŧ pro kaņdý závod. Počty závodníkŧ zařazených
v jednotlivých výkonnostních skupinách se lińí, jak pro jednotlivé MEJ, ale také i
v rámci kaņdé dané skupiny u vńech analyzovaných výsledkŧ
(viz Tab. 4).
x=8,16;s=1,06
n=24
n=12
n=7
x=64,84;s=3,39
x=45,04;s=6,98
x=23,42;s=7,06
Tabulka 4 Výsledky shlukové analýzy – finálový závod jednotlivcŧ MEJ 2002,
2004, 2008 a 2010
Skupina I Skupina II Skupina III
n=9
n=8
n=6
Patras 2002
Lublaņ 2004
Poznámka: n=počet závodníkŧ ve skupině; x=aritmetický prŧměr skupiny [body]; s=směrodatná
odchylka
Kromě proměnlivého počtu gymnastŧ a hodnot jejich výsledkŧ v jednotlivých
skupinách, se mění i pořadí jednotlivých gymnastŧ v soutěņi (viz Tab. 3). Ve
skupinách I a II zařazeny gymnasté, kteří absolvovali celý víceboj. Do skupiny III
patří jak gymnasté, kteří absolvovali celý víceboj, tak i ti, kteří absolvovali pouze
vybrané disciplíny gymnastického víceboje. Ve skupinách IV a V jsou výhradně
gymnasté, kteří absolvovali pouze některé disciplíny gymnastického víceboje (viz
Tab. 3).
Tabulka 3 Výsledky shlukové analýzy
v jednotlivých skupinách
Skupina I Skupina II
Patras 2002
1. – 40. 41. – 66.
Lublaņ 2004
1. – 44. 45. – 74.
Volos 2006
1. – 27. 28. – 54.
Lausanne 2008
1. – 46. 47. – 84.
Birmingham 2010
1. – 35.
36. – 81.
Skupina IV
92. – 121.
101. – 128.
80. – 105.
112. – 128.
x=47,83;s=0,79
n=9
n=3
n=11
x=53,51;s=1,04 x=51,46;s=0,38
x=48,77;s=0,72
n=9
Lausanne 2008 n=6
x=86,95;s=1,09 x=84,24; s=0,57
n=8
Birmingham
2010
n=3
n=12
n=9
x=81,76;s=1,52 x=78,36;s=0,73
x=82,46;s=0,64
x=74,22;s=0,23
Poznámka: n=počet závodníkŧ ve skupině; x=aritmetický prŧměr skupiny [body]; s=směrodatná
odchylka
Na základě shlukové analýzy výsledkŧ ze čtyř rŧzných finálových závodŧ
jednotlivcŧ ve víceboji jsme stanovili hierarchické modely gymnastického
vícebojaře pro jednotlivé výkonnostní skupiny. Pořadí jednotlivých disciplín
gymnastického víceboje se pro dané výkonnostní skupiny (Skupina I, II a III)
s ohledem na zpŧsoby hodnocení závodních sestav, které vychází z platných
pravidel v době konání soutěņe, vzájemně podobají (viz Tab. 5). Na MEJ Patras
2002 a Lublaņ 2004 je pořadí jednotlivých disciplín gymnastického víceboje
shodné, a to přeskok, akrobacie, bradla, hrazda, kŧņ na ńíř a kruhy. Stejné pořadí
disciplín nacházíme i u skupiny III v případě MEJ 2002. V případě MEJ 2004 ve
Volosu se pořadí disciplín mění, kdy na prvním místě je disciplína přeskok, dále
akrobacie, bradla, hrazda, kŧņ na ńíř a kruhy.
MEJ – celkové umístění gymnastŧ
Skupina III
67. – 91.
75. – 100.
55. – 79.
85. – 111.
x=53,16;s=0,95 x=50,77;s=0,70
Skupina V
122. – 133.
129. – 144.
106. – 131.
129. – 140.
82. – 105. 106. – 117. 118. – 124.
54
Tabulka 5 Hierarchický model vícebojaře – skupina I
Patras 2002
přeskok kŧņ na ńíř bradla hrazda
Lublaņ 2004
kŧņ na ńíř přeskok hrazda akrobacie
Lausanne 2008
přeskok akrobacie bradla hrazda
Birmingham 2010 přeskok akrobacie bradla hrazda
akrobacie
bradla
kruhy
kruhy
některé skutečnosti, které mohou mít praktické vyuņití v procesu plánování a
vyhodnocování sportovní přípravy. Příklad analýzy výsledkŧ z MEJ konané
v letech 2002, 2004, 2006, 2008 a 2010 ukazuje, ņe:
1. je moņné stanovit hierarchickou strukturu výkonnosti gymnastŧ
prezentovanou pořadím jednotlivých disciplín gymnastického víceboje
2. nejsnáze vysokého bodového ohodnocení dosahují gymnasté na
disciplínách přeskok a akrobacie. Oproti tomu nejvíce náročné je pro
gymnasty juniorského věku dosáhnout vysokého bodového ohodnocení na
kruzích a na koni na ńíř
3. hierarchická struktura výkonŧ na jednotlivých disciplínách gymnastického
víceboje je u kategorie juniorŧ podobná a v zásadě se nemění ani se
změnou poņadavkŧ na skladbu a obtíņnost sestavy zavedenou pro
juniorskou kategorii od 1.1. 2009
Výsledky soutěņí ve sportovní gymnastice povaņujeme za vhodné vyuņívat jako
východiska pro stanovení kritérií hodnocení předeńlé sportovní přípravy, ale jejich
vyuņití závisí na jejich zpracování a interpretaci.
kruhy
kruhy
kŧņ na ńíř
kŧņ na ńíř
Hierarchická struktura výkonnosti gymnastŧ na MEJ 2008 ve skupině II je dána
pořadím disciplín, a to přeskok, akrobacie, hrazda, bradla, kŧņ na ńíř a kruhy.
Skupinu III se vyznačuje pořadím disciplín – přeskok, akrobacie, bradla, kruhy,
hrazda a kŧņ na ńíř.
Pořadí disciplín ve skupině II na MEJ 2010 je přeskok, akrobacie, bradla, kruhy,
hrazda a kŧņ na ńíř. Pořadí disciplín ve skupině III je na prvním a ńestém místě
stejné jako ve skupině II. Na druhém místě je disciplína bradla a dále akrobacie,
hrazda a kruhy.
DISKUZE A ZÁVĚR
Předmětem shlukové analýzy byly výsledky z MEJ konané v období od roku 2002
do roku 2010. Některé změny pravidel, konkrétně zruńení maximální známky
deseti bodŧ a zavedení omezení pro skladbu a obtíņnost sestavy pro závodníky
juniorského věku, se projevily ve struktuře výkonŧ na jednotlivých disciplínách
gymnastického víceboje. Omezení ve skladbě a obtíņnosti sestavy mŧņeme
sledovat při srovnání výsledkŧ z MEJ 2008 a MEJ 2010.
Výsledky analýzy poukazují na moņnost uvaņovat o skutečnosti, ņe na některých
disciplínách gymnastického víceboje je snazńí dosahovat vysokého bodového
hodnocení, a to např. v disciplíně přeskok a akrobacie. Oproti tomu v disciplíně
kŧņ na ńíř a na kruzích dosahují gymnasté niņńích hodnocení. Jedna i druhá
skutečnost je pravděpodobně podmíněna principy tvorby a hodnocením obtíņnosti
sestavy. V této souvislosti se domníváme, ņe pro potřeby dalńího vyuņití výsledkŧ
gymnastických soutěņí je nutné realizovat nejen analýzy výsledkŧ soutěņe
prostřednictvím vybraných statistických metod, ale je nutné se zaměřit i na
obsahovou analýzu prezentovaných sestav.
Analýzy výsledkŧ gymnastických soutěņí gymnastŧ juniorského věku ukazují na
LITERATURA
CHOUTKA, M., DOVALIL, J. Sportovní trénink. 2. vyd. Praha: Olympia, 1991.
LUKAVSKÁ, A., ŃARMANOVÁ, J. Metody shlukové analýzy. Praha: STNL,
1985.
PLESSNER, H. Expectation baises in gymnastics judging. Journal of Sport
&Exercises
Psychology. 1999. 21. s. 131-144.
STERKOWICZ, Kat., STERKOWICZ, Kryst. Comparative analysis of the
olympic games during men´s artistic gymnastic between 1998 and 2000. Revista
Mackenzie de Educacao Fisica e Esporte. 2005, vol. 4/4. s. 113-126.
55
POSSIBILITIES OF UTILIZING OF COMPETITION RESULTS IN
MEN´S ACROBATIC GYMNASTICS
AEROBIK AKO PROSTRIEDOK ROZVOJA
PRIESTOROVO - ORIENTAČNEJ SCHOPNOSTI V KONDIČNEJ
PRÍPRAVE FLORBALISTOV.
Jan CHRUDIMSKÝ
Charles University in Prague, Faculty of Physical Education and Sport
Department of Gymnastics
Czech Republic
SUMMARY
Competitions are integral par of a sports preparation. The gymnastics
competitions results are possible to utilize in process of planning and assessment
of sports preparation. Processing methods and interpretation of obtained results is
crucial.
Results from Junior European Championships between years 2002 and 2010 we
analyzed through cluster analyses.
Through cluster analyses we defined some characteristics of gymnastics results.
We determined hierarchical structures of efficiency groups of junior gymnasts.
The most often was on the first place discipline vault and on the second place was
discipline floor. Like a most difficult are reflected disciplines rings and pommel
horse.
Jana KALČOKOVÁ, Elena STREŠKOVÁ
Univerzita Komenského, Fakulta telesnej výchovy a ńportu, Katedra
gymnastiky, Slovenská republika, Bratislava
REZUMÉ
Článok sa zaoberá dokumentovaním účinnosti aerobiku na rozvoj
priestorovo – orientačnej schopnosti u florbalistov. Aerobik bol zaradený do
kondičnej prípravy po súťaņnom období v trvaní 9 týņdņov. Probandi boli
dobrovoľne rozdelení do dvoch skupín – experimentálnej (n=10 mala v tréningu
experimentálny činiteľ) a kontrolnej (n= 10 bez experimentálneho činiteľa
v tréningu). Uskutočnili sme 1. meranie (testovanie) pred začiatkom experimentu
prostredníctvom testu Beh k métam. 2. meranie (testovanie) sme aplikovali po
skončení experimentu. Na základe porovnania parametrov 1. merania tejto
schopnosti s druhým sme zistili signifikantné zlepńenie experimentálnej skupiny
v druhom meraní v porovnaní s prvým. Naopak v kontrolnej skupine nastalo
zhorńenie parametrov v danom teste pri druhom meraní oproti prvému. Výsledky
výskumu potvrdili, ņe aerobik je vhodným prostriedkom nielen na rozvoj
kondičných schopností, ako sa obvykle vyuņíva, ale je účinný aj na rozvoj
koordinačných schopností.
KEYS WORDS
acrobatic gymnastics, gymnastics results, planning, cluster analysis
KĽÚČOVÉ SLOVÁ: aerobik, koordinačné schopnosti, priestorovo – orientačná
schopnosť, florbal
Súčasný súťaņný ńport si vyņaduje stále nové prístupy a prostriedky na
zvyńovanie ńportového majstrovstva. Okrem uņ známych a vyuņívaných
tréningových prostriedkov sme sa snaņili priniesť nové moņnosti a výskumom
potvrdiť ich efektívnosť. Vybrali sme si dokumentovanie rozvoja priestorovo –
orientačnej schopnosti u florbalistov slovenskej extraligy. Florbal je mladý,
dynamický, veľmi rýchlo sa rozvíjajúci ńport. Na Slovensku sa stáva jedným
56
z najpopulárnejńích ńportov nielen pre mládeņ, ale aj pre ńportovcov, ktorí skončili
s aktívnym pôsobením v príbuzných ńportoch ako sú hokej či hokejbal. Jeho
prednosťou je finančná a priestorová nenáročnosť oproti podobným ńportom.
Nevyņaduje si ņiadnu komplexnú a nákladnú výstroj, dokonca ani na najvyńńej
úrovni. Hokejka a loptička sú ľahké a dobre ovládateľné. Je to halový tímový
ńport. Zápas sa hrá s 5 hráčmi v poli a brankárom. Druņstvo pozostáva minimálne
zo 6 a maximálne z 20 hráčov (hráčov do poľa a brankárov). Odporúčaný rozmer
ihriska je 40 m dĺņka a 20 m ńírka. Hracia plocha je ohraničená mantinelom
vyrobeným z plastu 50 cm vysokým so zaoblenými rohmi. Zápas sa hrá 3x20
minút čistého času (Oksanen – Peltomäki, 2004).
loptičky – zorientovanie sa v priestore a voľba najvýhodnejńieho miesta na
prevzatie prihrávky bez risku straty loptičky, pri streľbe spred bránky pri
dôslednej obrane súpera, pri vystihnutí prihrávky na spoluhráča a výber
spoluhráča, ktorý má čo najvýhodnejńie postavenie vzhľadom na obranu súpera,
pri rieńení situácií s číselnou prevahou súpera, pri doráņaní a tečovaní loptičky
i pri vhadzovaní loptičky. Rovnako v obranných HČ: obsadzovanie hráča bez
loptičky v priestore, prípadne osobná obrana, obsadzovanie priestoru – zónová
obrana, vykrytie tzv. „hluchých“ alebo nebezpečných miest, odkiaľ je v danej
situácii moņný útok, čo súvisí i s HČ blokovania striel.
Prínos cvičenia aerobiku na rozvoj priestorovo-orientačných schopností
spočíva v uvedomovaní si priestoru a jeho kontroly pri neustálych zmenách
jednotlivých krokových variácií situovaných do rôznych smerov (vpred, vzad,
diagonálne), pod uhlom (do tvaru písmena L, A, V do ńtvorca a pod.) s obratmi
rýchlymi (na 2 doby) i pomalými (na 4 doby) o 90°, 180°, 360°. Reakcia na
pokyny cvičiteľa pri aerobiku o priestorových zmenách a zmene krokov sa
uskutočņuje stále v súčinnosti s hudbou, ktorá sa postupne zrýchľuje a vņdy sa
musí dodrņať súlad pohybovej činnosti s hudbou, čím narastajú poņiadavky na
rýchle zorientovanie sa v priestore. Efektívnosť aerobiku na rozvoj viacerých
koordinačných schopností dokumentujú mnohé výskumy (Chren, 2008; Clary et
al, 2006; Kyselovičová – Lipková, 2009; Schnidl et al, 2002; Pacáková, 2004
a iní). V zhode so Streńkovou (2008) vieme, ņe prostriedky gymnastiky sa
vyuņívajú aj v ńportovej príprave rôznych druhov ńportu, slúņia ako „servis“ pre
iné druhy ńportov, nielen pre ich kondičný potenciál, ale aj pre ńirokú ńkálu
koordinačných cvičení, ktoré ovplyvņujú proces skvalitnenia technickej prípravy
v koordinačne zloņitých ńportoch (napr. ńportové hry, úpolové ńporty, tanečný
ńport, lyņovanie, krasokorčuľovanie, skoky do vody, skok do výńky a pod.). Sme
toho názoru, ņe aerobik môņe byť vysoko účinný pri rozvoji priestorovo –
orientačnej schopnosti.
TEORETICKÝ ROZBOR PROBLÉMU
Pohyb a orientácia v priestore je nevyhnutnou súčasťou kaņdého ńportovca,
osobitne to vńak platí v ńportových hrách, kde vystupuje veľký počet orientačných
„bodov“ na ktoré musí hráč prihliadať. Vo florbale môņeme túto schopnosť
označiť ako priamo limitujúcu ńportový výkon, podobne ako ju označuje Ńimonek
(2002) vo volejbale, hádzanej, futbale, ľadovom hokeji, basketbale aj v tenise.
V hre je nevyhnutné pozorné a nepretrņité vnímanie situácií a predvídanie ich
moņných zmien, analýza podnetov podľa dôleņitosti, ich vyhodnocovanie
a prijatie najvýhodnejńieho rieńenia. V definíciách tejto koordinačnej schopnosti
sa mnohí autori (Ńimonek, 2002; Měkota - Novosad; 2005, Belej – Junger et al,
2006, a iní) takmer zhodujú, určujú ju ako schopnosť určovať a meniť polohu
a pohyb tela, alebo jeho segmentov v priestore, smere a čase, v súlade so zvolenou
pohybovou úlohou
a to vzhľadom k definovanému akčnému poľu alebo
pohybujúcemu sa objektu. Pričom pod akčným poľom majú na mysli pre
ńportovca hernú plochu. Pohybujúcim objektom v mnohých ńportových hrách je
lopta, loptička, puk. Nároky na túto schopnosť sú veľmi rozdielne podľa druhu
ńportu. Florbalista určuje a mení svoju pozíciu na pomerne veľkej ploche ihriska s
mnohými orientačnými bodmi (spoluhráči, protihráči, loptička, bránka a to vńetko
v neustálom pohybe). V zhode s Lednickým (2005) uvádzame význam tejto
schopnosti v ńportových hrách s konkretizáciou na florbalové herné činnosti
(ďalej HČ). Prejavuje sa v mnohých útočných HČ ako sú: uvoľņovanie sa bez
CIEĽ
Cieľom náńho výskumu bolo dokumentovať pozitívne zmeny vo vybranej
koordinačnej schopnosti u florbalistov zaradením aerobiku do ich kondičnej
57
prípravy. Predpokladali sme, ņe podnety pohybových činností z aerobiku budú
efektívne pre rozvoj nami sledovanej priestorovo – orientačnej schopnosti.
experimentálna skupina) totoņné florbalové tréningy 2x v týņdni v trvaní 90 minút
v ńportovej hale. Kaņdý tréning pozostával z dvoch častí. V prvej časti bola
zaradená hra. V druhej časti boli zaradené cvičenia na rozvoj silových schopností
formou kruhového tréningu. V tomto období neboli zaradené drilové cvičenia
herných činností, ani ņiadne iné koordinačne náročné cvičenia. Následne po
ukončení dvoch mesiacov tréningového cyklu s aplikáciou experimentálneho
činiteľa i kontrolného podnetu sa uskutočnilo výstupné (záverečné) meranie
v experimentálnom aj kontrolnom súbore. Pri získavaní empirických údajov sme
pouņili metódu testovania s vyuņitím testu – Beh k métam.
METODIKA
V nańom výskume sme pracovali s hráčmi jedného florbalového klubu –
VŃK FTVŃ UK Lafranconi. V sezóne 2006/2007 sa stali vicemajstrami Slovenska
v muņskej extralige. Nasledujúcu sezónu 2007/2008 sa stali majstrami Slovenska.
Spolu 20 probandov bolo dobrovolne rozdelených do dvoch skupín.
Experimentálnu skupinu tvorilo 10 hráčov priemerného veku 23,8±4,917;
priemernej telesnej hmotnosti 79±12,3 kg a priemernej telesnej výńky
181,3±6,701 cm. Kontrolná skupina pozostávala tieņ z 10 probandov priemerného
veku 22,7±5,165; priemernej telesnej hmotnosti 77,7±12,31 kg a priemernej
telesnej výńky 179,5±6,570 cm. Na diagnostiku priestorovo – orientačnej
schopnosti sme pouņili test Beh k métam (Hirtz, 1985; Zimmerman– Pohle –
Kallenbach, 1987, In: Ńimonek – Zrubák et al, 2000). Tento test čiastočne
postihuje aj akceleračnú rýchlosť a výbuńnú silu dolných končatín. Měkota –
Blahuń (1983) uvádzajú tieto charakteristiky testu : rstab = 0,88 a robj. = 0,84.
Experimentálna skupina absolvovala dve tréningové jednotky (TJ)
experimentálneho činiteľa v jednom týņdni čo predstavovalo 17 TJ po 90 minút.
Experimentálny činiteľ pozostával z Hi-lo a Dance aerobiku, v ktorom boli
krokové variácie v rôznych smeroch do priestoru, tieņ práca paņí, ktorú je nutné
zosúladiť s prácou dolných končatín, a pri cvičení sa musí dodrņať tempo hudby,
čo je náročné na techniku cvičenia. Ďalej sme vyuņili intervalový tréning, kde sa
striedajú aerobikové bloky krokových variácií s posilņovacími blokmi kde tempo
hudby zostáva rovnaké, ale mení sa rytmus pohybu (pohyb sa vykonáva nie na
kaņdú dobu, ale na kaņdú druhú). Koordinačná náročnosť cvičenia sa postupne
zvyńovala zaradením náročnejńích krokových variácií, odlińným pohybom paņí od
pohybu nôh či zrýchlením tempa hudby.
Kontrolná skupina mala v rovnakom čase kontrolná skupina zaradený
kontrolný podnet pozostávajúci z vytrvalostných behov po nábreņí Dunaja pod
vedením vlastného trénera. Trvanie behu bolo cca 45 minút po ktorom nasledoval
strečing v trvaní 15 minút. Okrem uvedených TJ mal celý súbor (kontrolná aj
VÝSLEDKY A DISKUSIA
Vstupné merania vykázali ńtatisticky významný rozdiel medzi hodnotami
experimentálnej a kontrolnej skupiny na hladine (Obr.3). Základné ńtatistické
charakteristiky vstupných parametrov uvádzame v Tab. 1.
Tab. 1 - Základné ńtatistické charakteristiky vstupných parametrov skupín v Teste
-Beh k métam a neparametrický Mann – Whitneyov U – test
T4
Exp.sk. Kont.sk.
vstup
aritm.pr. 7,044
6,417
smer.od. 0,496
0,540
median
7,245
6,275
min.
6,30
5,80
max.
7,65
7,30
var.rozp.
1,35
1,50
Test
2,424*
p < 0,05
Rozdiely vo vstupných hodnotách medzi experimentálnou a kontrolnou skupinou
boli spôsobené dobrovoľným výberom skupiny probandami, bez cieleného
usmernenia výberu.
Pri hodnotení výstupných parametrov sme v experimentálnej skupine zaznamenali
zlepńenie výkonu u vńetkých probandov. Hodnota mediánu experimentálneho
58
súboru sa zlepńila (Tab. 1, Tab. 2). A medián kontrolnej skupiny sa mierne (Tab. 1,
Tab. 2). V kontrolnej skupine sme zaznamenali zhorńenie vńetkých probandov.
Test - Beh k métam - Kontrolná skupina
9,00
8,00
Tab. 2 – Základné ńtatistické charakteristiky výstupných parametrov skupín
v Teste - Beh k métam a neparametrický Mann – Whitneyov U – test
7,00
Čas (s)
6,00
T4
Exp.sk. Kont.sk.
výstup
aritm.pr. 6,118
6,876
smer.od. 0,342
0,522
median
6,15
6,84
min.
5,50
6,15
max.
6,68
7,89
var.rozp.
1,18
1,74
1,00
0,00
Test
2,987**
p < 0,01
T.B.
L.K.
R.D.
M.L.
J.V.
J.V.
A.B.
J.K.
Ńtatistickým spracovaním výstupných údajov sa preukázal rozdiel na hladine
významnosti medzi vstupom a výstupom experimentálnej skupiny, ako aj medzi
výstupnými hodnotami experimentálnej a kontrolnej skupiny (Obr.3).
V kontrolnej skupine sme zistili ńtatisticky významné zhorńenie výstupu
kontrolnej skupiny oproti vstupu (Obr.3).
6,00
Čas (s)
M.M.
Obr. 2 – Vstupná a výstupná úroveň kontrolnej skupiny v Teste
7,00
5,00
vstup
4,00
výstup
3,00
2,00
1,00
0,00
M.Š
I.M.
Probandi
8,00
J.Š.
výstup
2,00
9,00
M.K.
vstup
4,00
3,00
Test - Beh k métam - Experimentálna skupina
J.R.
5,00
M.Z.
M.K.
K.Š.
A.K.
D.P.
J.P.
Probandi
Obr. 1- Vstupná a výstupná úroveň experimentálnej skupiny v Teste
59
Vo svojom výskume Belej – Junger et al (2006) pre beņnú populáciu 20-ročných
chlapcov udávajú priemerné hodnoty v tomto teste 8,087 s – 8, 119 s, čo sú opäť
vyńńie (horńie) hodnoty ako nami namerané. Priemerné výstupné hodnoty
v nańom súbore boli v experimentálnej skupine 6,118 s a v kontrolnej 6,876 s.
Tieto hodnoty predstavujú lepńie výsledky, čo môņe mať niekoľko príčin. Jednou
je skutočnosť, ņe náń súbor bol zostavený zo ńportovcov, ktorí pravidelne
vykonávajú ńportovú činnosť a zúčastņujú sa tréningového procesu. Florbal,
ktorému sa venujú je ńportová hra náročná na schopnosť priestorovej orientácie.
Ďalej si dovolíme vysloviť predpoklad vyńńej úrovne kondičných schopností ako
u beņnej populácie, keďņe tento test postihuje okrem orientácie v priestore
čiastočne aj akceleračnú rýchlosť a výbuńnú silu dolných končatín.
V tomto teste sme zaznamenali zlepńenie výstupných parametrov
experimentálnej skupiny oproti vstupným na hladine ńtatistickej významnosti p <
0,01, kde z priemerných vstupných hodnôt 7,044 s sme namerali pri výstupe 6,118
s, čo predstavuje zlepńenie o 0,926 s. V súbore 11-13 ročných volejbalistiek
Ńimonek ml. (1997) po 3 – mesačnom experimentálnom období zaznamenal
zlepńenie v tomto teste aņ o 2,15 s, teda významne vyńńie. Súbor volejbalistiek bol
v tzv. senzitívnom období na rozvoj priestorovo – orientačnej schopnosti, kedy
podľa mnohých výskumov (Ljach , 1989; Ńimonek ml., 2002 a iní) dochádza
k najvýraznejńím zlepńeniam (prírastkom). V nańej experimentálnej skupine sme
nezaznamenali také vysoké prírastky, predpokladáme, ņe aj z dôvodu vyńńieho
veku probandov. Napriek tomu namerané parametre predstavovali významné
zlepńenie. Takéto zistenie podporuje vyjadrenia i výskumy niektorých autorov
(Ńimonek 2002; Labudová – Nemček - Kraček, 2009; Schnidl et al, 2002), ņe
systematickým a správne zameraným tréningom je moņnosť zvýńiť úroveņ týchto
schopností aj vo vyńńom veku, avńak uņ nie v takom rozsahu ako v prípade
cieleného pôsobenia počas senzitívnych období.
p < 0,05
(s)
8,000
p < 0,01
7,500
7,000
6,500
6,000
5,500
5,000
p < 0,01
p < 0,01
4,500
4,000
Ex - skupina
KS - skupina
vstup
7,044
6,417
výstup
6,118
6,876
Obr. 3 – Ńtatistická významnosť v Teste : Beh k métam
Domnievame sa, ņe to bolo spôsobené absenciou pohybových činností, ktoré
si vyņadujú vyńńí stupeņ koordinácie pohybov so zvyńovaním obťaņnosti
a intenzity, ktoré sú nevyhnutné pre pozitívne zmeny v úrovni koordinačných
schopností. Pozitívne, ńtatisticky významné zmeny v experimentálnej skupine
naznačujú, ņe cvičenia aerobiku vykonávané nielen na mieste ale najmä vyuņitím
pohybu v priestore boli podnetné pri rozvoji orientácie v priestore.
Hodnoty, ktoré sme v tomto teste namerali nevieme adekvátne porovnať
s dostupnými meraniami iných autorov vzhľadom na ńpecifickosť náńho
výskumného súboru. Pri hodnotení úrovne koordinačných schopností u detí vo
veku od 10 do 17 rokov Ńimonek ml. (1998) skonńtruoval výkonové ńtandardy
pre jednotlivé vekové kategórie, kde v tomto teste pre 17 ročných chlapcov
prisudzuje hodnotu 7,73 s a menej pre výkonnostnú normu. Podobné parametre
zaznamenala Doleņajová (2002, In: Doleņajová - Lednický, 2002) v súbore n=29
vysokońkolákov, kde udáva priemerné hodnoty 7,3 s a v súbore n=19, 14 - 15
ročných basketbalistov namerala priemerný čas 7,7s, napriek tomu, ņe
predpokladala lepńie výsledky u basketbalistov, vzhľadom na charakter tejto
ńportovej hry, kde sa v značnej miere uplatņuje priestorovo-orientačná schopnosť.
ZÁVER
Na základe náńho výskumného pôsobenia a sledovania povaņujeme za
najdôleņitejńí poznatok, ņe prostriedky aerobiku pri didakticky správne
zostavenom a realizovanom programe, sú efektívne na rozvoj priestorovo –
60
orientačných schopností. Vyplýva to zo skutočnosti, ņe jeho obsah je bohatý
a vyuņíva priestorovo-časové zmeny, rôzne variácie a kombinácie pohybov
dolných končatín spolu s pohybom horných končatín. Systematickým a správne
zameraným tréningom prostriedkami HiLo a Dance aerobiku je moņné zvýńiť
úroveņ koordinačných schopností aj vo vyńńom veku. Významnou sa javí
skutočnosť, ņe vyuņitie aerobiku v ńportovej praxi môņe mať omnoho ńirńí záber,
ako len prostriedku na rozvoj kondičných schopností a vńeobecnej pohybovej
výkonnosti, ktoré sú dokázané mnohými domácimi i zahraničnými výskumami.
Odporúčame zaradenie netradičných pohybových aktivít s hudobným sprievodom
do ńportovej prípravy hráčov florbalu, vzhľadom k skutočnosti, ņe môņu viesť
k vyńńej aktivizácii a motivácii ńportovcov.
Vzhľadom na skvalitnenie ńportovej praxe si dovoľujeme poukázať na to, ņe
u florbalistov by kondičná príprava ( silová, vytrvalostná) mala byť obohatená
koordinačnými podnetmi (aerobik, iné ńportové hry), vzhľadom k tomu ņe
u kontrolnej skupiny absencia koordinačných podnetov spôsobila zhorńenie
výstupných meraní. Treba vńak pripomenúť, ņe účelné pôsobenie aerobikovými
cvičeniami a prostriedkami musí byť pravidelné a erudované – pod vedením
skúsených cvičiteľov, vzdelaných v tejto oblasti. Dodrņať zásadu postupnosti pri
zvyńovaní náročnosti cvičení si vyņaduje dostatočný časový priestor a preto ich
odporúčame realizovať ako samostatné tréningové jednotky. Na rozvoj
koordinácie musia byť jednotlivé tréningové jednotky
rôznorodé, aby
nedochádzalo ku stereotypu, čím by rozvoj nenastal. Uvedomujeme si, ņe je
ņiaduce overiť prínos zlepńenia priestorovo – orientačných schopností v herných
činnostiach jednotlivca vo florbale, čím sa budeme zaoberať v ďalńom skúmaní.
Wissen Volkseigener Verlag, 1985.
CHREN, M. 2008. Efektívnosť kondičnej prípravy na ńportový výkon
v latinskoamerických tancoch. Bratislava: FTVŃ UK. Dizertačná práca. 2008.
KYSELOVIČOVÁ, O. – LIPKOVÁ, J. 2009. Vplyv cvičebného aeróbneho
programu na vybrané somatické a motorické ukazovatele ņien s glaukómom. In:
Pohybová aktivita a jej súvislosti s vybranými ukazovateľmi somatického,
funkčného a motorického rozvoja. Zborník prác vega 1/4508/07. Bratislava:
FTVŃ UK, 2009, s.7-12.
LABUDOVÁ, J.- NEMČEK, D. – KRAČEK, S. 2009. Pohybová koordinácia v kaņdom veku.
Bratislava: Slovenský zväz RTVŃ, 2009.
LEDNICKÝ, A. – DOLEŅAJOVÁ, L.: Atletické prostriedky v rozvoji
koordinačných schopností mladých futbalistov. In: Kampmiller, T. et al.: Zborník
vedeckých prác IV. Bratislava: SVTVŃ, 2000.
LEDNICKÝ, A.: Koordinačné schopnosti. Bratislava: Slovenská vedec.
Spoločnosť pre TVaŃ, 2005.
LJACH, W.I. 1989. Koordinacijonyje sposobnosti ńkolnikov. Minsk: Polymja.
1989.
MĚKOTA, K. – BLAHUŃ, P.: Motorické testy v telesnej výchove. Praha: SPN,
1983, s. 165 – 183.
MĚKOTA, K. – NOVOSAD, J. 2005. Motorické schopnosti. Olomouc:
Univerzita Palackého v Olomouci, 2005.
OKSANEN, J. – PELTOMÄKI, V.: Floorball. International Floorball Federation,
2004
PACÁKOVÁ, J. 2004. Vyuņití aerobiku ve florbale. Praha: UK FTVS. Diplomová
práca, 2004.
SCHNIDL, K. et al 2002. Step Aerobic vs. Cycle Ergometer Training. [online]
Publikované
30.12.2002.
[citované15.12.2008].
Dostupné
z
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/12635467?ordinalpos=2&itool=EntrezSyste
m2.PEntrez.Pubmed.Pubmed_ResultsPanel.Pubmed_RVDocSum
STREŃKOVÁ, E.: Gymnastika vo fylogenéze a ontogenéze človeka. Bratislava:
FTVŃ UK, 2008.
ŃIMONEK, J. – ZRUBÁK, A. a kol. 2000. Základy kondičnej prípravy v ńporte.
Bratislava: FTVŃ UK, 2000.
LITERATÚRA
BELEJ, M. – JUNGER, J. et al.: Motorické testy koordinačných schopností.
Preńov: Preńovská Univerzita, 2006
CLARY, S. et al 2006. Effects of Ballates, Step Aerobics and Walking on Balance
in women aged 50 – 75 Years. [online] Publikované 1.9.2006. [citované
15.12.2008]. Dostupné z http://www.jssm.org/
HIRTZ, P. 1985. Koordinative Fähigkeiten im Schulsport. Berlin: Volk und
61
ŃIMONEK, J. ml. 1997. Efektívnosť rozvoja koordinačných schopností 11 – 13 –
ročných volejbalistiek. Bratislava: FTVŃ UK , Kandidátska dizertačná práca,
1997.
ŃIMONEK, J. ml. 1998. Hodnotenie a rozvoj koordinačných schopností 10 – 17
ročných chlapcov a dievčat. Univerzita Konńtantína Filozofa v Nitre. Nitra, 1998.
ŃIMONEK, J. ml.: Model rozvoja koordinačných schopností v dlhodobej
ńportovej príprave v ńportových hrách. Slovenská vedecká spoločnosť pre TVŃ.
Katedra TV a Ń Pedg. fakulty Univerzity Konńtantína Filozofa v Nitre. Bratislava,
2002.
BIOMECHANICKÁ 3D ANALÝZA KOPU YOP CHAGI V TAEKWON-DU
Miriam KALICHOVÁ, Pavla JELEČKOVÁ
Fakulta sportovních studií, Masarykova univerzita, Brno, ČR
RESUMÉ
Cílem práce je porovnat boční kop yop chagi prováděný cvičenci rŧzné technické
vyspělosti se správnou technikou taekwonda a principy vycházejícími
z biomechaniky. Porovnání jsme prováděli pomocí 3D kinematické analýzy s
vyuņitím systému SIMI Motion. Zaměřili jsme se předevńím na prŧběh rychlosti
kopající dolní končetiny.
AEROBICS AS AN INSTRUMENT FOR THE DEVELOPMENT OF
SPACE-ORIENTATION SKILL IN THE CONDITION PRACTICE OF
FLOORBALL PLAYERS
KLÍČOVÁ SLOVA
Kinematická analýza, taekwon-do, yop chagi
Mgr. Jana KALČOKOVÁ
Comenius University Bratislava, Faculty of Physical Education and
Sports
ÚVOD
Taekwon-do je známé svou ńirokou ńkálou kopŧ. Jedním z nejzákladnějńích je
boční kop yop chagi. Bez kvalitního provedení kopu yop chagi se cvičenci na
soutěņi neobejdou v ņádné disciplíně. Proto jsme se zaměřili na zjińtění chyb,
kterých se cvičenci nejčastěji dopouńtějí při přeráņení desek kopem yop chagi.
Jedním z nejpodstatnějńích faktorŧ podmiņujících úspěńnost a účinnost kopu yop
chagi je bezpochyby rychlost kopající dolní končetiny. Z toho dŧvodu přináńíme
poznatky o prŧběhu tohoto vektorového parametru jak z hlediska směru, tak
z hlediska velikosti rychlosti.
SUMMARY:
The aim was to bring a know-how of using aerobics to develop spaceorientation skill. The objects of the research were Slovakian men's floorball
extraleague players from the VŃK FTVŃ UK Lafranconi. Based on the output
values of the test, we confirmed the significant impact of aerobics program we
applied to develop space-orientation skills.
KEY WORDS: aerobics, coordination skills, space-orientation skill,
floorball
TECHNIKA KOPU YOP CHAGI
Technika yop chagi je útočný prŧrazný kop. Jedná o jednu z nejefektivnějńích
technik pro napadení soupeře stojícího stranou. Úderová plocha, malíková hrana
nohy, je pouņita pro útok a to primárně na spánek, ņebra, volná ņebra a krční
tepny. Sekundárně mŧņe být pouņit při útoku na horní čelist, bradu a solar plexus
(Choi Hong Hi, 2004).
62
Kop yop chagi mŧņeme rozdělit na pět fází: výchozí postoj, překrok, nápřah, kop,
staņení dolní končetiny (DK) (viz. obr. 1).
směrem k deskám. Poté je kopající DK staņena zpět do nápřahu.
Optimální zvládnutí této pohybové struktury je podmíněno nadprŧměrnou úrovní
kondičních, předevńím silových schopností, koordinačních schopností, z nichņ
v tomto případě patří k nejpodstatnějńím rovnováhová schopnost a v neposlední
řadě i flexibilitou dolních končetin. Podmínkou dostatečné kondiční připravenosti
cvičence je tedy specifický rozvoj těchto schopností (Hedbávný, 1992).
Kinematická podstata kopu yop chagi
V této kapitole se zaměříme pouze na rychlostní kinematické charakteristiky,
neboť těm se věnujeme v praktické analýze. Rychlost potřebnou k provedení
účinného kopu cvičenec získává jiņ od fáze překroku. Trajektorie těņińtě i vńech
bodŧ těla by měly být co nejvíce podobné přímce rovnoběņné s podloņkou, aby
nedocházelo k rozkladu rychlosti.
Při nápřahu se kopající noha dostává do úrovně kolene stojné DK. Tedy směr
výsledné okamņité rychlosti kopající nohy v prŧběhu nápřahu nesměřuje přímo
proti deskám, ale směřuje ńikmo vzhŧru.
V prŧběhu samotné fáze kopu se okamņitá rychlost paty kopající nohy zvyńuje,
před dopadem by měla být maximální. Trajektorie paty má zprvu tvar oblouku,
pata se postupně dostává do výńky desek, poté má tvar přímky, rovnoběņné
s podloņkou, procházející středem desek. Okamņitá rychlost ve směru kolmém
k deskám je zprvu menńí neņ výsledná okamņitá rychlost, ale před dopadem by si
měly být tyto rychlosti rovny.
Po přeraņení desek dochází k rapidnímu poklesu rychlosti, kopající noha se
zastaví o stojan drņící desky. Z této pozice cvičenec přechází zpět do výchozího
postavení.
Obr. 1a, b, c, d: Kinogram kopu yop chagi
Výchozí postoj není pravidly jednoznačně určen. Nejčastěji si závodníci volí
jeden z postojŧ Nunja sogi, Annun sogi (obr.1a). Následuje překrok, kdy
vzdálenějńí DK od stojanu vykročí za kopající DK (obr. 1b). Kopající DK přichází
do nápřahu. Při něm musí být malíková hrana kopající DK přenesena k vnitřní
straně kolenního kloubu stojné DK. Stojná DK je mírně pokrčena (obr. 1c). Ve
fázi kopu se před nárazem na cíl musí úderová plocha pohybovat po přímce (je-li
to moņné kolmé na cíl) (obr. 1d). V bodě dopadu jsou prsty kopající nohy otočeny
mírně dolŧ a prsty stojné nohy vytočeny 75° ven v okamņiku dopadu. Kop nesmí
jít ńikmo. Stojná noha se při dokončení kopu otáčí na ńpičce, pata se posune
CÍL PRÁCE
Na základě 3D kinematické analýzy porovnat kop yop chagi (při přeráņení)
prováděný cvičenci rŧzné technické vyspělosti se správnou technikou TKW-D a
principy vycházejícími ze základŧ biomechaniky se zaměřením na rychlostní
parametry pohybové struktury.
63
dostatečně vysoko.. Dalńí chybou u obou cvičencŧ byl pohyb paty z výchozí
polohy po celou dobu 4. fáze po přímce. Noha proto do desek naráņela zespodu.
Část hybnosti kopající nohy tak nemohla být efektivně vyuņita. Neboť po
rozkladu část hybnosti pŧsobí jiným směrem, neņ proti deskám.
Trajektorie paty probanda 3 je takřka ideální (obr. 2b). Výchozí poloha kopající
nohy je vńak o něco níņ, neņ by měla být. Kvŧli tomu musela pata překonat větńí
výńkový rozdíl. Cvičenec tak zbytečně zkrátil dobu, po kterou se kopající noha
pohybovala přímo proti deskám.
METODY VÝZKUM
Výzkumný soubor tvořilo ńest cvičencŧ z oddílu TKW-D ITF Brno. Tento oddíl
má jiņ dlouholetou tradici, je drņitelem titulu nejúspěńnějńí ńkola roku 2007. Tato
ńkola má i velké zastoupení v řadách reprezentace ČR. Technická vyspělost
probandŧ i doba, po kterou TKW-D cvičí, je rŧzná. S kopem yop chagi se začínají
seznamovat cca po pŧl roce tréninku.
Tab.1: charakteristika výzkumného souboru
proband 1
proband 2
proband 3
proband 4
proband 5
proband 6
věk
34
20
28
18
20
22
výńka (cm)
192
186
184
172
190
196
hmotnost (kg)
92
91
80
70
110
88
technická úroveņ
4. dan
1. dan
6. kup
4. kup
4. kup
8. kup
praxe (roky)
20
9
4
4
5
2
Provedli jsme 3D kinematickou analýzu ńesti námi vybraných cvičencŧ taekwonda. Zaznamenali jsme 3 platné pokusy kaņdého cvičence. Po konzultaci s trenérem
jsme vybrali u kaņdého cvičence jeho nejzdařilejńí pokus a ten jsme pak
analyzovali. K natáčení jsme pouņili dvě vysokofrekvenční synchronizované
digitální kamery SIMI Motion. Při analýze jsme vyuņili poznatky Reguliho a kol.
(2009), kteří tento systém pouņili při analýze úpolových sportŧ.
VÝSLEDKY PRÁCE, DISKUSE
Po jaké trajektorii se pohybuje pata kopající nohy ve fázi kopu ve vertikální
rovině?
Trajektorie paty kopající nohy cvičence v 4. fázi pohybu by měla mít zprvu tvar
oblouku (pata se postupně dostává do výńky desek), poté by měla mít tvar přímky,
rovnoběņné s podloņkou.
U probanda 1 i probanda 2 (obr. 2a) pozorujeme, ņe výchozí poloha kopající nohy
pro 4. fázi kopu byla příliń nízko. Cvičenci tedy nezvedli v nápřahu kopající nohu
Obr. 2a, b: Trajektorie paty kopající DK ve vertikální rovině probanda 2 a 3,
trajektorie paty – černá tečkovaná, ideální trajektorie – růžová, přímka kolmá
k deskám – zelená
64
Také výchozí poloha probanda 4 je příliń nízko. Pata kopající nohy se k deskám
blíņí zespodu, avńak v posledním okamņiku se směr okamņité rychlosti blíņí
vodorovné ose. Mŧņeme tedy říct, ņe poměrně velká část hybnosti byla vyuņita
k přeraņení desek.
Ani proband 5 nezačíná fázi kopu z výchozí polohy s dostatečnou výńkou, coņ
svědčí o nesprávně provedené fázi nápřahu. Dalńím nedostatkem je neplynulost
pohybu, která se projevuje výchylkami paty ve vertikální rovině. Dále kopající
noha naráņí do desek zespodu.
Výchozí poloha kopající nohy probanda 6 je takřka ideální. Kopající noha by
mohla být v nápřahu nepatrně výń. V prŧběhu 4.fáze se pata kopající nohy
pohybuje k deskám zespodu.
Vychýlení kopající nohy probanda 3 od ideálního směru je přibliņně 19°, jeho
noha svírá s deskami úhel 71°. Tento odklon je poměrně značný a lze ho
povaņovat za výraznějńí chybu.
Kopající noha probanda 4 se stejně přibliņuje pod úhlem 82°. Odchylka je tedy
pouhých 8°.
Proband 5 se od úhlu 90° odchyluje přibliņně o 10°, coņ není příliń velké
vychýlení.
Kopající noha probanda 6 svírá s deskami v okamņiku nárazu úhel 77° tedy od
dokonalého směru se odchýlil o 13°. Z obr. 3b vidíme, ņe se jeho kopající noha
k deskám přibliņuje zleva. Dochází tedy k rozkladu hybnosti a její část, tak nelze
vyuņít k přeraņení desek.
Chyby, které jsme zjistili z prŧběhu trajektorie paty kopající nohy jsou následující:
1. Cvičenci v nápřahu dostatečně nezvednou kopající nohu, ta pak musí ve 4. fázi
překonat zbytečně příliń velké převýńení. Tedy provádějí nedostatečný nápřah.
Někteří dokonce fázi nápřahu úplně vynechali.
2. Pata kopající nohy směřuje po nápřahu po co nejkratńí dráze k deskám, namísto
toho, aby se nejprve pohybovala po oblouku, získala potřebnou výńku a po přímce
pokračovala aņ poté.
Po jaké trajektorii se pohybuje pata kopající nohy ve fázi kopu v horizontální
rovině?
Kop musí směřovat přímo na svŧj cíl, tedy kopající noha před nárazem musí
směřovat po přímce kolmé na rovinu v níņ jsou desky. Tedy musí platit nejen to,
co bylo řečeno v předeńlé části, ale také musí platit, ņe kopající noha nenaráņí do
desek ze strany.
Proband 1 nenaráņí do desek pod pravým úhlem. Od úhlu 90° se odchyluje
přibliņně o 12°. Čímņ je část hybnosti, která mohla být vyuņita k přeraņení desek
nasměrována jinam.
Kopající noha probanda 2 svírá s deskami v okamņiku nárazu přibliņně úhel 82°,
tedy od dokonalého směru se odchýlila o pouhých 8°. Na obr. 3a vidíme, ņe se
kopající noha probanda 2 k deskám přibliņuje takřka po přímce kolmé na desky.
Obr. 3a, b: Trajektorie paty kopající DK v horizontální rovině probanda 2 a
probanda 6 z půdorysného pohledu
65
Jaký je prŧběh velikosti rychlosti kotníku kopající dolní končetiny při kopu
yop chagi?
U probandŧ jsme porovnávali velikost rychlosti kotníku kopající DK ve směru
kolmém na desky s absolutní rychlostí kotníku v prostoru. Tím se nám potvrdily
větńí či menńí výchylky ve směru okamņité rychlosti od přímého směru k deskám,
jak jsme jiņ analyzovali výńe.
Dále nás zajímala maximální dosaņená rychlost kotníku a okamņik, ve kterém
byla tato rychlost zaznamenána. Rychlost v(x) kotníku kopající nohy v okamņiku
nárazu je u jednotlivých TO uvedena v tab. 2. U probanda 4 se nám bohuņel kvŧli
technické chybě nepodařilo vyhodnotit velikost rychlosti.
Tab. 2: Maximální dosažená rychlost kotníku kopající DK
TO
Proband 1
Proband 2
Proband 3
Proband 4
Proband 5
Proband 6
Graf 1: Velikost okamžité rychlosti ve směru osy x v(x) kopajícího kotníku a
velikost výsledné okamžité rychlosti v prostoru v (abs) probanda 3. Svislá čára
značí okamžik nárazu kopající nohy do desek.
v(x) m/s
6,197
5,475
5,356
?
4,755
3,974
ZÁVĚRY
Ņádnému cvičenci se nepodařilo kop provést tak, aby se kopající noha
přibliņovala k deskám po přímce kolmé na rovinu, v níņ jsou desky. Vńechny TO
nedostatečně prováděly fázi nápřahu (někteří tuto fázi naprosto vynechali), coņ
mělo za následek skutečnost, ņe se noha k deskám přibliņovala zespodu. Tato
chyba se vyskytla u vńech TO. Povaņujeme ji tedy za nejpodstatnějńí. TO také
kopaly ze strany. Tedy kop nesměřoval na desky přímo, ale zleva či zprava. Toto
je nemalá chyba, díky níņ dochází k zbytečným ztrátám hybnosti. U větńiny
probandŧ se okamņitá rychlost paty cvičencŧ v prŧběhu kopu zvyńuje. U
některých TO dochází k výkyvŧm rychlostí v prŧběhu překroku, coņ zpŧsobuje
neplynulost pohybu a výkyvy těla ve vertikálním směru. Na hodnotách v(x)
kopající nohy v okamņiku nárazu vidíme, ņe vyspělejńí cvičenci jsou schopni
vyvinout větńí rychlost kopající nohy, i přes technické nedostatky.
Nedostatkem, který při analýze prŧběhu velikosti rychlosti kopajícího kotníku
pozorujeme, je ńpatné načasování okamņiku, ve kterém má kotník svou maximální
rychlost. Při optimálním provedení by měla rychlost dosahovat svého maxima
v okamņiku zásahu cíle, aby byl kop co nejúčinnějńí. Měření ukázala, ņe u vńech
TO má kotník max. rychlost dříve, neņ dojde k nárazu. V okamņiku úderu do
desek je tedy kotník uņ ve fázi, kdy zpomaluje (graf 1).
66
PARAMETRE STABILITY POSTOJA VO VYBRANÝCH CVIČEBNÝCH
TVAROCH ŃPORTOVÉHO AEROBIKU
LITERATURA
HEDBÁVNÝ, P. Protahování a akrobacie v bojových sportech. 1. vyd. Adamov:
Temple, 1992. ISBN 80-901295-6-0.
CHOI HONG HI. Taekwon-do. Thailand: ITF Books & Do bok, 2004.
REGULI, Z., SEBERA, M., VÍT, M, ZVONAŘ, M. Specific Rating Scale for
Evaluating Back Roll Fall. In International Scientific Conference Physical
Education and Sport in Research. 2009.
1
2
Oľga KYSELOVIČOVÁ - Erika ZEMKOVÁ
1
2
Katedra gymnastiky FTVŃ UK, Bratislava, Slovenská republika
Katedra kinantropológie FTVŃ UK, Bratislava, Slovenská republika
REZUMÉ: Autorky v príspevku analyzujú parametre rovnováhy ńpecifických
cvičebných tvarov obťaņnosti v ńportovom aerobiku. Merania boli získané
v súbore výkonnostných ńportovkýņ prostredníctvom stabilografickej platne
FiTRO Sway check. Získané výsledky ukázali signifikantné rozdiely (p ≤ 0,01)
priemerných hodnôt medzi dĺņkou dráhy ťaņiska v mediolaterálnom
a predozadnom smere vo vńetkých sledovaných cvičebných tvaroch. Najvyńńia
rýchlosť pohybu ťaņiska bola podľa očakávania zaznamenaná v „obrate o 3600
jednonoņne“.
BIOMECHANICAL 3D ANALYSIS OF THE YOP CHAGI KICK
OF TAEKWON-DO
Miriam KALICHOVÁ, Pavla JELEČKOVÁ
Faculty of Sports, Masaryk University, Brno, Czech rep.
SUMMARY:
The goal of our work is to compare yop chagi kick of gymnasts with various skill
levels with the right technique of taekwondo and principles based on
biomechanics. For our observation, we used 3D kinematic analysis and SIMI
Motion system. We focused mostly on characteristics of kick lower limb velocity.
KĽÚČOVÉ SLOVÁ: rovnováhová schopnosť, stabilografické parametre,
ńportový aerobik
ÚVOD
Rovnováha, ako predstaviteľ kontroly tela prostredníctvom sily, celkovej
koordinácie a efektívnosti pohybu, zahŕņa celý rad interakcií medzi senzormi,
procesmi CNS a motorickými jednotkami (FORAN, 2001). Zvýńené poņiadavky
na presnú a správnu funkciu kontrolných mechanizmov stability postoja sú
kladené nielen v niektorých fyzicky náročných povolaniach ale tieņ v ńportoch,
kde ńpecifické zaťaņenia vyvolávajú rôznu fyziologickú odozvu organizmu v
závislosti od ich intenzity a dĺņky trvania. Viaceré výskumy potvrdzujú dôleņitosť
stability ako limitujúceho faktora ovplyvņujúceho výkonnosť a konkrétny
individuálny či kolektívny ńportový výkon najmä v biatlone (SELJUNIN FOMIN, 1988; AALTO et al, 1990), gymnastike (VUILLERME - DANION MARIN, 2001), krasokorčuľovaní, rokenrole (PELIKÁN et al, 2004 ), basketbale
(PERRIN et al, 1991), tenise, windsurfingu a jachtingu (PSALMAN - KASA,
KEY WORDS:
Kinematic analysis, taekwon-do, yop chagi
67
2001).
CIEĽ
Cieľom náńho sledovania bolo zistiť parametre stability (rýchlosť a dráhu ťaņiska
v mediolaterálnej a predozadnej rovine) vybraných cvičebných tvarov, ktoré sú
charakteristické zachovaním statickej alebo dynamickej rovnováhy.
Riadiaci systém na zabezpečenie rovnováhy uplatņuje dve základné stratégie,
statickú a dynamickú (BLASZCZYK et al, 1994). Kým statická rovnováhová
schopnosť sa prejavuje v rôznych polohách, akými sú stoj, chôdza, rôzne polohy
hlavou dolu a i., dynamická rovnováha sa uplatņuje vo väčńine ńportových
odvetví či disciplín pri udrņiavaní a obnovovaní rovnováhy po rozsiahlych a často
rýchlych zmenách polôh tela (STREŃKOVÁ, 2003; LEDNICKÝ, 2005).
Z praxe je známe, ņe najmä v tzv. koordinačných ńportoch, kde aj nepatrné
naruńenie stability postoja môņe ovplyvniť výkon, je dôleņitá jej rýchla obnova na
východiskovú úroveņ. Toto vńak závisí od viacerých faktorov, akými sú napr. typ
zaťaņenia, jeho intenzita a trvanie. Platí to aj pre ńportový aerobik,
charakterizovaný nepretrņitými komplexnými pohybovými väzbami veľkej
intenzity, s bezchybne predvedenými cvičebnými tvarmi rôznej obťaņnosti
(KYSELOVIČOVÁ, 2009). Statická a dynamická rovnováha tu zohráva dôleņitú
úlohu hneď z viacerých aspektov. Jej optimálna úroveņ je významným faktorom
pri vykonávaní ńpecifických rovnováhových či statických silových cvičebných
tvarov, s mnoņstvom dynamických obratov a rotácii, ako aj pri zachovaní stability
v rôznych doskokoch počas zostavy. Viaceré výskumné sledovania (TIBENSKÁ KYSELOVIČOVÁ, 2005; KYSELOVIČOVÁ - ZEMKOVÁ, 2008), podporené
pozorovaním v tréningovom procese a počas súťaņí potvrdzujú, ņe rovnováhová
schopnosť predstavuje v ńportovom aerobiku jeden z limitujúcich faktorov
ńportového výkonu. Preto informácia o jej úrovni môņe byť v praxi zaujímavá nie
len z pohľadu hodnotenia aktuálneho stavu ńportovcov v jednotlivých fázach
prípravy, ale aj pri výbere ńportovo-talentovanej mládeņe.
Na posudzovanie rovnováhových schopností (statickej ako aj dynamickej formy)
sa okrem viacerých známych motorických testov (stoj na jednej nohe
s otvorenými, resp. zatvorenými očami, chôdza vzad v tandeme
a pod.)
v ostatnom období čoraz častejńie vyuņíva aj presnejńie elektronické diagnostické
zariadenie. Zo súčasných poskytovaných moņností predstavuje stabilografická
platņa jednu z najpouņívanejńích a zároveņ najspoľahlivejńích (ZEMKOVÁ HAMAR, 2002; PELIKÁNOVÁ - HAMAR, 2005).
METODIKA
V rámci sledovania zmien parametrov stability
postoja sme vyńetrili 8 pretekárok ńportového
aerobiku (vek 17,0 ± 1,3 rokov, výńka 163,0 ± 6,9
cm, hmotnosť 54,5 ± 6,12 kg, BMI 20,4 ± 1,46). Na
posudzovanie základných parametrov bol pouņitý
stabilografický systém FiTRO Sway check, ktorý
umoņņuje
monitorovanie
pohybu
ťaņiska
v horizontálnej rovine na základe analýzy distribúcie
vertikálnej
sily
registrovanej
pomocou
dynamometrickej platne s tromi tenzometrickými
snímačmi sily frekvenciou 100 Hz. Testované osoby
boli jednotlivo inńtruované, aby v stoji na platni
okamņite zaujali polohu, resp. vykonali cvičebný
tvar (CT), následne boli snímané stabilografické
parametre. U kaņdej probandky sme registrovali
nasledovné 3 CT, pričom medzi ich vykonaním bol
dodrņaný interval oddychu minimálne 5 minút:
CT 1: Stoj jednonožne na pravej alebo ľavej – unožiť
hore pravou alebo ľavou – paže ľubovoľne (ďalej len
„vysoké unoženie“);
CT 2: Stoj jednonožne na pravej alebo ľavej – hlboký predklon trupu a vysoké
zanoženie (pravou alebo ľavou (ďalej len „ íčko“);
CT 3: Stoj jednonožne na pravej alebo ľavej, výpon a obrat vpravo alebo vľavo
o 3600, poloha paží a druhej nohy ľubovoľná (ďalej len „obrat o3600“) .
68
Získané výsledky ďalej ukázali signifikantný rozdiel (p < 0,01) priemerných
hodnôt medzi dĺņkou pohybu ťaņiska v mediolaterálnom a predozadnom smere
vo vńetkých sledovaných CT nasledovne: vysoké unoženie - 235mm ± 46,2mm
a 180,2mm ± 71,5mm (obr. 2); íčko – 360,3mm ± 54,9mm a 383,9mm ±
119,7mm (obr. 3); obrat o 3600 – 607mm ± 141,7mm a 401,8mm ± 106,9mm
(obr. 4). Aj individuálne hodnoty naznačujú vyńńiu náročnosť udrņania stability
v mediolaterálnom smere ako v smere predozadnom. Domnievame sa, ņe takéto
zistenie úzko súvisí s technikou a s biomechanickými parametrami daných CT.
VÝSLEDKY A DISKUSIA
Sledovanie stability pomocou diagnostického prístroja sme v ńportovom aerobiku
vykonali uņ v minulosti, avńak z hľadiska komparácie vybraných CT ińlo o
prierezové vyńetrenie. Pri zaznamenávaní rýchlosti pohybu ťaņiska sme zistili
vo vysokom unoņení, íčku a obrate o 3600 priemerné hodnoty 68,2 ± 16,5 mm.s-1,
119,7 ± 14,6 mm.s-1, resp. 161,5 ± 39,5 mm.s-1 (obr. 1). Individuálne hodnoty
jednotlivých probandiek sa pohybovali v rozpätí od 45,3 do 90,5 mm.s-1 (CT 1),
od 92,7 do 176,7 mm.s-1 (CT 2), od 101,4 do 222,9 mm.s-1 (CT 3). Nami zistené
hodnoty sú v porovnaní s inými meraniami stability vyńńie (PELIKÁN et al, 2004;
ZEMKOVÁ – DZURENKOVÁ, 2005), pravdepodobne v dôsledku ńpecifických
polôh v jednotlivých CT.
Obr. 2 Porovnanie priemerných hodnôt dĺţky pohybu ťaţiska vo vysokom unoţení
Obr. 1 Rýchlosť pohybu ťaţiska celého súboru v jednotlivých CT (priemerné
hodnoty)
69
ZÁVERY
Napriek faktu, ņe nízka početnosť a absencia kontrolného súboru limitujú
zovńeobecņovanie a postulovanie záverov, získané výsledky prierezového
vyńetrenia predstavujú vstupnú informáciu pre sledovania v budúcnosti, ktoré by
pomohli ńpecifickým spôsobom diagnostikovať úroveņ statickej a dynamickej
rovnováhy. Stabilografický systém FiTRO Sway check vńak jednoznačne
odporúčame na meranie parametrov stability aj v ńpecifických rovnováhových
polohách ńportového aerobiku. Na základe nami zistených hodnôt rýchlosti
a predovńetkým dĺņky dráhy ťaņiska konńtatujeme, ņe probandky, s výnimkou
jedného CT,
mali výraznejńie problémy zachovania stability postoja
v mediolaterálnom ako v predozadnom smere. Preto pri nácviku techniky
konkrétnych cvičebných tvarov odporúčame v praxi aplikovať rôzne rovnováhové
cvičenia so zameraním sa na zachovanie stability v mediolaterálnom smere.
LITERATÚRA
AALTO, H. - PYYKKO, I. - ILMARINEN, R., et.al. 1990. Postural stability
in shooters (1990). ORL J Otorhinolaryngol Relat Spec; 52: 232BLASZCZYK, J. W. – HANSEN, P. D. – LOWE, D. L. 1993. Postural sway
and perception of then upright stance stability borders. Perceptiuon 22, 1993,
č.11, s. 1333 – 1341.
FORAN, B. 2001. High-performance sports conditioning. Champaign:
Human Kinetics.
KYSELOVIČOVÁ,O. – ZEMKOVÁ, E. 2008. Parametre rovnováhy
ńpecifického cvičebného tvaru. In: Zborník z vedeckého seminára
Optimalizácia zaťaņenia v telesnej a ńportovej výchove. Bratislava: Katedra
telesnej výchovy Strojníckej fakulty STU, 2008, s. 102 – 106.
KYSELOVIČOVÁ, O. 2009. Diagnostika úrovne rovnováhovej schopnosti a
funkčného stavu vestibulárneho analyzátora v ńportovom aerobiku In: Vplyv
ńpecifických cvičení na trénovanosť vestibulárneho analyzátora a na úroveņ
statickej
a dynamickej rovnováhy v gymnastických, tanečných a úpolových ńportoch. Bratislava : FTVŃ UK, 2009. - ISBN 978-80-8113-012-0. - S. 37-45.
Obr. 3 Porovnanie priemerných hodnôt dĺţky pohybu ťaţiska v íčku
Obr. 4 Porovnanie priemerných hodnôt dĺţky pohybu ťaţiska v obrate o 360
70
LEDNICKÝ, A.2005. Koordinačné schopnosti. Charakteristika. Rozvoj.
Diagnostika. Bratislava, 2005, s. 6 - 13.
PERRIN, P.P. - PERRIN, C.A. - COURANT, P. et al. 1991. Posture in
basketball players. Acta Otorhinolaryngol Belg; 45: 341-7.
PSALMAN, V. - KASA, J. 2001. Porovnanie rovnováhových schopností
mladých tenistov a jachtárov. Zborník z vedeckej konferencie „Telesná
výchova, ńport, výskum na univerzitách“. Bratislava: STU,: 158-62.
PELIKÁN, H. – ZEMKOVÁ, E. – BÖHMEROVÁ, Ľ.2004. Zachovanie
rovnováhy po naruńení vestibulárneho aparátu. Tel. Vých. Ńport, 14, 2004, 2,
s. 22 – 24.
PELIKÁNOVÁ, J. – HAMAR, D. 2005. Reliabilita parametrov rovnováhy vo
vybraných rovnováhových postojoch. Tel. Vých. Ńport, 15, 2005, 3 - 4, s. 45
– 48.
SELJUNIN, E.A. - FOMIN, S.K. 1988. Povyńenie rezuľtativnosti, nadeņnosti
i stabiľnosti streľby biatlonistov. Teor i prak fiz kuľt; 1: 28-9.
STREŃKOVÁ, E.2003. Gymnastika. Akrobacia a preskoky. PEEM Mačura.
Bratislava, 2003.
TIBENSKÁ, M. – KYSELOVIČOVÁ, O.2005. Úroveņ a zmeny vybraných
motorických parametrov pretekárok ńportového aerobiku v ročnom
tréningovom cykle. Tel. Vých. Ńport, 15, 2005, č. 3 - 4, s. 33 - 38.
VUILLERME N. - DANION F. - MARIN L. et al. 2001. The effect of
expertise in gymnastics on postural control. Neurosci Lett; 303: 83-6.
ZEMKOVÁ E. - DZURENKOVÁ D. - KUKUROVÁ E. - MARČEK T.
2008. Postural sway response to 30-seconds „all-out“ isokinetic cycling at
different revolution rates. Physiol Res.
ZEMKOVÁ, E. - HAMAR, D. 2002. Spoľahlivosť stabilografických
parametrov na dynamometrickej platni. Tel. Vých. Ńport, 12, 2002, 2, s. 28 –
30.
STABILITY PARAMETERS OF SELECTED DIFFICULTY ELEMENTS
IN AEROBIC GYMNASTICS
Oľga KYSELOVIČOVÁ1 - Erika ZEMKOVÁ2
1
Department of Gymnastics, Faculty of Physical Education and Sports,
Comenius University, Bratislava, Slovakia
2
Department of Sports Kinanthropology, Faculty of Physical Education and
Sports, Comenius University Bratislava, Slovakia
SUMMARY
The aim of the study was to analyse stability parametres of specific balance
elements – Balance, Free vertical split, and 1/1 Turn - in a group of 8 aerobic
gymnasts (average age = 17,0 ± 1,3 years, average body height = 163,0 ± 6,9
cm, average body weight = 54,5 ± 6,12 kg, BMI 20,4 ± 1,46 kg.m -2). The
FiTRO Sway Check stabilographic system, allowing the monitoring of horizontal
movement of centre of gravity with the help of dynamometric board, was used for
assessment. The results show significant differences (p ≤ 0,01) in average sway
length in medio-lateral and antero-posterior directions. As expected, the highest
value of COM velocity was found in 1/1 Turn element.
KEY WORDS: balance difficulty elements, stability parameters, aerobic
gymnastics
71
ukazatelem jejich celkového zdravotního stavu, pomáhá k celkovému zpříjemnění
a vytvoření duńevní pohody i ve vyńńím věku (Kukačka, 2007).
NÁVRH OBJEMOVÉHO POSILOVACÍHO PROGRAMU PRO MUŅE
Vladislav KUKAČKA, Jan POKORNÝ, Radim KOKEŠ
Katedra pohybových a sportovních aktivit ZF JU České Budějovice, ČR
TEORIE
S rostoucí popularitou posilování si mnoho lidí uvědomuje, ņe silový trénink je
komplikovaná věda. Pokud chceme, aby pro nás byl trénink opravdu přínosem,
neobejde se to bez pochopení zákonitostí, které jsou předpokladem pozitivního
pŧsobení silových cvičení na lidský organismus. To je základem pro vytvoření
efektivního individuálního tréninkového programu (Stoppani, 2008).
Tréninkový program je souhrn vńech aspektŧ správného posilování, zahrnuje
vlastní tréninkový proces, výņivu a regeneraci. Tréninkové programy se lińí
v závislosti na stanoveném cíli. Programy obsahují vņdy tréninkovou periodizaci a
skládají se z tréninkových schémat. Ve schématech je uveden zpravidla týdenní
tréninkový rozpis, který by měl zahrnovat procvičení vńech svalových partií,
odpovídající stravu a odpočinek. Existuje několik druhŧ kulturistických
tréninkových programŧ, které se rozdělují podle Schwarzeneggera (1995):
Základní tréninkový program, jehoņ primárním cílem je vybudování základŧ
svalové hmoty. Vychází z děleného tréninkového systému, který program
rozděluje tak, ņe v jednom tréninkovém dni procvičujeme vņdy pouze určitou část
těla. Obsahuje dvě úrovně, z nichņ první se věnuje tréninku kaņdé svalové partie
třikrát během dvoutýdenního cyklu a druhá kaņdou svalovou partii procvičí
během týdne dvakrát. Pokročilý tréninkový program, který je vzhledem ke
svalovým partiím specifičtějńí. Je náročnějńí z hlediska časového, energetického,
motivačního i psychologického. Vymezuje tyto úkoly: vybudování dalńí svalové
hmoty, propracování kaņdé svalové partie s dŧrazem na vyváņenost a symetrii
postavy, maximální separaci svalových skupin, učení se kontroly fyzického
rozvoje. Opět zahrnuje několik systémŧ, z nich nejpouņívanějńí je trénink ńestkrát
týdně (6+1) a dvoufázový dělený systém, kdy se denní tréninková jednotka
rozděluje do dvou fází, které od sebe dělí dostatečný počet regeneračních hodin.
Soutěņní tréninkový program, který jde ve vńech prvcích jeńtě více do hloubky a
lze
ho definovat: maximálním tréninkovým objemem, maximálním nasazením a
REZUMÉ
Práce je zaměřena na sestavení a ověření tréninkového posilovacího programu
zaměřeného na nárŧst svalové hmoty u muņŧ. Byl vytvořen systém pravidelného
se opakování dvou obsahově se doplņujících tréninkových jednotek s četností tří
tréninkŧ týdně. Pravidelné posilování bylo doplněno úpravou jídelníčku a
suplementací bílkovinných koncentrátŧ. Fyziologické zatěņování svalových
skupin se realizovalo po dobu jednoho (zimního) semestru – 14 týdnŧ. Výsledky
ukazují, ņe i relativně krátké období intenzivního svalového zatěņování mŧņe
přinést pozitivní výsledky v nárŧstu svalové hmoty, kdy u jednotlivých absolventŧ
programu dońlo k nárŧstu objemŧ měřených svalových partií přibliņně v rozsahu 1
aņ 7 centimetrŧ.
KLÍČOVÁ SLOVA: posilování, semestrální tělesné zatěņování, tréninkový
program
ÚVOD
V posledních letech si lidé stále více uvědomují zdravotní, preventivní či na
fitness orientovaný význam silového tréninku. Při správném provádění mŧņe
poslouņit kaņdému z nás, ať uņ k formování postavy, kontrole tělesné hmotnosti
jako prevence bolestí zad či jako forma odstranění potíņí s pohybovým aparátem i
jako rehabilitace po úrazu (Miessner, 2004).
Posilování svalŧ je v moderním pojetí chápáno také jako prostředek, který
výrazně zpomaluje stárnutí. Pravidelná cvičení posilovacího charakteru zamezují
úbytku svalové tkáně, charakteristické pro nesportující a pro osoby starńího věku.
Zároveņ je toto cvičení prostředkem pro výdej energie z tukových zásob.
Posilování svalŧ také zlepńuje rovnováhu a pruņnost těla, takņe je moņné provádět
tělesné činnosti bez bolesti a únavy. Sníņení bezpečí úrazu u starńích osob a
pozitivní ovlivņování srdeční činnosti, která je u osob vyńńího věku často
72
tempem, velkým počtem intenzivních tréninkových principŧ a metod a
specifickým dietním reņimem. V tomto měřítku se jiņ předpokládá dokonalá
znalost sebe sama a aplikace individuálních tréninkových schémat.
nečinného. Kulturista by měl ve stravě přijímat předevńím dostatek bílkovin - 1,5
aņ 2,5 g na kilogram hmotnosti Fořt (1998).
CÍL PRÁCE
Cílem práce bylo vytvoření a ověření tréninkového programu na nárŧst svalové
hmoty u studentŧ JU - muņŧ, kteří uņ měli určité zkuńenosti s posilováním. Cílem
bylo také zjistit, zdali praktická aplikace posilovací programu během jednoho
semestru (zimního), který má pouze 14 týdnŧ, je dostatečným časovým prostorem
pro významné somatické změny zatěņovaného tělesného svalstva.
Do objemového tréninku se vybírají 2 - 4 cviky na jednu svalovou partii, kaņdý
cvik se trénuje ve 3 - 4 sériích, počet opakování se pohybuje v rozpětí 6 - 10 u
horní poloviny těla, zatímco u dolní poloviny těla stoupá na 8 - 12, v případě
lýtkových svalŧ lze provádět aņ 15 - 20 opakování. Tréninková zátěņ by se u
tohoto typu tréninku měla drņet v rozpětí 65 - 85 % maximální moņné váhy pro
jedno opakování daného cviku. Odpočinkové periody by neměly přesáhnout 90 120 sekund.
METODIKA
Při sestavování tréninkového plánu se vycházelo z několika faktorŧ. Testovaná
skupina probandŧ byla z hlediska kulturistické výkonnosti mírně pokročilá. To
znamená, ņe byla obeznámena se základy kulturistiky jako sportu (základní cviky
a techniky). Prioritou bylo stanovení objemového tréninkového programu pro
nárŧst svalového objemu. Nárŧst svalové hmoty bylo tedy hlavním cílem a aņ
sekundárně svalové síly. Podle Schwarzeneggera (1995) jde v kulturistice
předevńím o nejefektivnějńí stimulaci svalu k rŧstu. Tělo přitom samozřejmě sílí,
ale síla je pouze vedlejńím efektem. Je to jenom prostředek k dosaņení cíle, jakýsi
odpor, který musí svaly překonávat, resp. díky kterému se svaly kontrahují a tak
mohou rŧst. Síla samozřejmě ovlivņuje nárŧst svalového objemu, avńak není pro
kulturistu konečným cílem.
Tréninková jednotka je specifickým dílem tréninkového programu. Svým
obecným pojetím ji mŧņeme srovnat s jednotkami jiných sportovních odvětví.
Podle Koloucha a Kolouchové (1990) mŧņeme kaņdou tréninkovou jednotku
rozčlenit do několika částí. První část mŧņeme definovat jako celkové zahřátí
organismu. Vńichni sportovci vědí, ņe nemohou přijít na trénink a bezprostředně
se vrhnout do intenzivního cvičení. Riskovali by totiņ zranění pohybového
aparátu, ale i kdyby se jim tato nepříjemnost vyhnula, stále existuje mnoho dalńích
dobrých dŧvodŧ, proč je kvalitní zahřátí pro tělo nutností. Po celkovém zahřátí
následuje část druhá, hlavní, jejíņ náplní je vlastní trénink. Skládá se z několika
cvikŧ, které jsou od sebe odděleny odpočinkovými přestávkami. Kaņdý cvik je
prováděn v určitém počtu sérií, mezi které jsou zařazovány rovněņ odpočinkové
pauzy. Počet cvikŧ, sérií, opakování, odpočinkových přestávek a tréninková zátěņ
se mění s ohledem na typ tréninku. Kaņdá tréninková jednotka by měla končit
částí třetí, závěrečnou - uvolņovací. Opět se zde uplatņují strečinková cvičení.
Svaly se uvolní, dojde k odstranění zbytkŧ kyseliny mléčné a sval pak nemá
tendenci ke zkrácení (Kukačka, 2007; Stoppani, 2008).
Trénink tedy musel být podřízen faktu, ņe klíčovým bodem bylo vybudování
svalové hmoty. Podle Tlapáka (2003) a Evanse (2007) jsme zvolili osvědčené
základní cviky, které jsou pro nárŧst svalového objemu nejvhodnějńí:
1. cvik - Tlak s velkou činkou vleņe na rovné lavici (benchpress)
2. cvik - Tlaky s jednoručními činkami na ńikmé lavici hlavou nahoru
3. cvik - Tlaky s velkou činkou vsedě
4. cvik - Upaņování s jednoručními činkami ve stoje
5. cvik - Bicepsový zdvih s velkou činkou
Také výņiva má v tréninkovém procesu kulturisty nepostradatelný význam.
Zejména musí dbát na dostatečný příjem bílkovin, cukrŧ a tukŧ. Příjem těchto
základních ņivin je u aktivního sportovce podstatně vyńńí, neņ u člověka sportovně
73
6. cvik - Bicepsové zdvihy s jednoručními činkami na ńikmé lavici
7. cvik - Mrtvý tah s mírně pokrčenýma nohama
8. cvik - Zkracovačky vleņe na podloņce
9. cvik - Zvedání pokrčených kolen ve visu
10. cvik - Shyby ńirokým úchopem
11. cvik - Přítlahy velké činky v předklonu
12. cvik - Mrtvý tah
13. cvik - Dřepy s velkou činkou
14. cvik - Výpady s jednoručními činkami
15. cvik - Benchpress na rovné lavici úzkým úchopem
16. cvik - Stahování kladky ve stoji
17. cvik - Oslí výpony
V tréninkové jednotce A jsme procvičovali tyto svalové partie: prsní svalstvo,
ramena, bicepsy, hamstringy a břicho. V tomto pořadí byly také partie
procvičovány. Obecně by měly být v kaņdém tréninku sloņeny partie za sebou tak,
aby se postupovalo od středu těla k periferiím. Zároveņ by mělo docházet nejprve
k tréninku větńích partií, jelikoņ jsou na procvičení energeticky náročnějńí.
Tréninková jednotka B obsahovala cviky na tyto tělesné partie: záda, kvadricepsy,
tricepsy a lýtka. Procvičování probíhalo opět v tomto pořadí. Záda a nohy jsou
největńími svalovými partiemi lidského těla, zvolil jsem tedy na kaņdou z nich
alespoņ tři cviky (Kukačka, 2007; Pokorný, 2008).
Pro tuto práci byla vybrána kontrolní metoda měření, protoņe sledování svalového
rozvoje s vyuņitím fotodokumentace není vzhledem k časovému vymezení tohoto
tréninkového programu vhodné. Čtrnáct týdnŧ je krátká doba na to, aby byly
svalové přírŧstky na fotografii viditelné nebo alespoņ rozpoznatelné.
Není prakticky moņné vńechny cviky vloņit do najednou tréninkové jednotky.
Proto jsme vyuņili dělený tréninkový systém, který cviky rozdělí do několika
tréninkových jednotek. Stoppani (2008) doporučuje vměstnat trénink do tří
tréninkových jednotek týdně (jedna z moņností). Nutné je předevńím dodrņet
zásadu, aby mezi procvičováním stejných svalových partií byla přestávková
perioda minimálně 48 hodin. Rozdělit svalové partie do tréninkových jednotek lze
provést značným mnoņstvím zpŧsobŧ a neexistuje publikace, která by tvrdila, ņe
právě její zpŧsob rozdělení je ten správný.
Měření svalových partií bylo prováděno podle (www.e-kulturistika.cz).
Standardně se měření provádí krejčovským metrem, přičemņ se měří obvod
určené svalové partie při kontrakci v nejńirńím jejím místě.
Kontrolní svalové partie:
1. Ramena: měří se při maximálním nádechu s paņemi podél těla a
s deltovými svaly plně kontrahovanými.
2. Hrudník: měří se při maximálním nádechu s kontrahovanými prsními a
zádovými svaly a paņemi upaņenými.
3. Nadloktí: měří se při flexi v kloubu loketním a při plné kontrakci bicepsŧ i
tricepsŧ.
4. Předloktí: měří se při plné kontrakci s rukou zatnutou v pěst.
5. Pas: měří se v relaxovaném postoji.
6. Stehna: měří se při napnuté dolní končetině (na patě) a při plné kontrakci.
7. Lýtka: měří se při pokrčené dolní končetině (na ńpičce) a při plné
kontrakci.
Vńechny základní svalové partie byly rozděleny do dvou tréninkových jednotek,
které se v tréninkovém plánu pravidelně střídaly. Kaņdá tréninková jednotka
procvičovala vņdy dvě velké svalové partie, které pak byly doplněny tréninkem
malých svalových partií. Celkově se jedná o čtrnáctidenní tréninkový cyklus,
během kterého jsou obě tréninkové jednotky odcvičeny celkem třikrát. Tím je
zajińtěn dostatečný čas na regeneraci jednotlivých svalových partií a zároveņ jsou
partie ideálně stimulovány ke svalovému rŧstu. Tréninkové jednotky se střídaly
následujícím zpŧsobem: 1. týden: A (po) – B (st) – A (pá)
2. týden: B (po) – A (st) – B (pá)
74
Svalové partie byly měřeny před samotným tréninkem - to znamená, ņe nebyly
ovlivněny efektem napumpování. První – vstupní měření proběhlo na počátku
zimního semestru 2008, druhé kontrolní měření proběhlo na konci semestru - po
13 týdnech.
Probandŧm byl podáván bílkovinný koncentrát Whey Protein Actions 85 od firmy
Aminostar, který byl uņíván v následujících dávkách: 25 gramŧ koncentrátu bylo
rozmícháno v 250 ml vody (výjimečně nízkotučného mléka) a zkonzumováno 10 15 minut po tréninku. Druhou dávku (opět 25 gramŧ) vypili probandi večer před
spaním.
Za účelem sledování byla vybrána skupina 10 probantŧ, sportovně zaloņených
jedincŧ (bývalí nebo současní studenti JU) ve věku 23-26 let (s prŧměrem 24,8
let), na které byl uvedený tréninkový program aplikován. Vńichni probandi před
zahájením výzkumu potvrdili jisté zkuńenosti s posilovacím tréninkem, seznámeni
byli pouze se základními zásadami tréninkového procesu bez výraznějńího
náznaku systematičnosti.
Kvalita hodnot prŧměrných změn svalových partií byla vyhodnocena pomocí ttestu.
Tabulka č. 1: Prŧměry obvodových rozměrŧ sledovaných svalových partií (n=10)
Vstupní měření (cm) Výstupní měření (cm) t – test (p)
Prŧměr
Smodch
Prŧměr
Smodch
VÝSLEDKY A DISKUZE
Během semestrálního tréninkového programu dońlo u probandŧ k statisticky
významným změnám hodnot svalových objemŧ. Tabulka č. 1 ukazuje prŧměrné
hodnoty vstupního a výstupního (závěrečného měření) svalových partií.
Ramena
117,13
± 4,14
120,74
± 5,14
0,00082
Hrudník
107,58
± 5,36
111,81
± 6,44
0,00011
Pravé nadloktí
34,5
± 3,30
36,14
± 3,47
0,00001
Pravé předloktí 30,16
± 1,72
31,10
± 1,59
0,00028
Levé nadloktí
34,32
± 3,07
35,92
± 3,33
0,00006
Levé předloktí
29,72
± 1,85
30,72
± 1,90
0,00028
Pas
84,98
± 3,36
86,48
± 3,89
0,00028
Pravé stehno
57,51
± 3,56
59,62
± 4,35
0,00049
Pravé lýtko
37,96
± 2,05
38,91
± 2,19
0,00075
Levé stehno
57,63
± 3,63
59,62
± 4,25
0,00008
Levé lýtko
38,10
± 2,06
39,02
± 2,16
0,00035
U celé skupiny probandŧ nastala statisticky vysoce významná změna (p < 0,001)
mezi hodnotami vstupního a výstupního (závěrečného) měření. Spolu s mírami
tělesných partií jsme zaznamenávali rovněņ tělesnou hmotnost probandŧ, u které
jsme zaznamenali nárŧst o 2,8 - 8,8 %. Minimální a maximální změny objemu
měřených tělesných partií jsou uvedeny v obrázku č. 1.
75
významných somatických směn posilovaných svalových partií.
LITERATURA
EVANS, N. (2007). Bodybuilding a posilování. Brno: Computer Press, a.s., 200 s.,
ISBN 978-80-251-1637-1.
FOŘT, P. (1998). Výņiva pro kulturistiku a fitness. Pardubice. Svět kulturistiky,
151 s., ISBN 80-902589-1-3.
KOLOUCH, V.; KOLOUCHOVÁ, L. (1990). Kondiční kulturistika. Praha:
Olympia, 139 s., ISBN 80-7033-041-4.
KUKAČKA, V. (2007). Bodybuilding. Elektronické učební texty. České
Budějovice: ZF JU Č. Budějovice, 90 s.
MIESSNER, W. (2004). Domácí posilování. České Budějovice: Koop, 127 s.,
ISBN 80-7232-244-3.
MÜHLSTEIN, M. (2009). Vliv kondičního cvičení na změnu somatotypu.
Diplomová práce. České Budějovice: PF JU, 86 s.
POKORNÝ, J. (2008). Ověření návrhu posilovacího programu pro muņe.
Diplomová práce. České Budějovice: PF JU, 104 s.
SCHWARZENEGGER, A. (1995). Encyklopedie moderní kulturistiky. Praha:
Beta, 730 s., ISBN 80-901703-9-0.
STOPPANI, J. (2008). Velká kniha o posilování. Praha: Grada, 440 s., ISBN 978
80-247-2204-7.
TLAPÁK, P. (2003). Tvarování těla. Praha: ARSCI, 264 s., ISBN 80-86078-31-0.
Obr. č. 1: Minimální a maximální hodnoty nárŧstu rozměrŧ sledovaných tělesných
částí (cm)
Výsledky dokazují moņnosti ovlivnění svalového aparátu významným zpŧsobem
během relativně krátkého období jednoho vysokońkolského semestru – tj. 14
týdnŧ (přibliņně 3 měsíce). Velmi podobný úkol řeńil Mühlstein (2009), kdy při
stejné frekvenci posilovacích tréninkŧ, sledoval u skupiny muņŧ vliv posilovacího
tréninku na změny somatotypu. Tyto změny vńak nebyly po třech měsících patrné,
ale aņ po ńesti měsících pravidelného posilování.
ZÁVĚR
Práce potvrdila na deseti probantech, ņe semestrální zatěņování pohybového
systému v podobě pravidelného silového tréninku, vede k nárŧstu objemu
posilovaných svalŧ. Toto zvýńení objemu svalŧ je statisticky vysoce významné za
předpokladu alespoņ třech tréninkŧ v týdnu a za podpory vhodné suplementace. I
v relativně krátkém období jednoho semestru (14 týdnŧ) lze dosáhnou
76
THE PROPOSAL OF VOLUME STRENGTHENING TRAINING FOR
MEN
POSILOVÁNÍ JAKO JEDNA Z OBLÍBENÝCH POHYBOVÝCH AKTIVIT
STUDENTŦ JIHOČESKÉ UNIVERZITY
Vladislav KUKAČKA, Jan POKORNÝ, Radim KOKEŃ
Move and Sports Activities Department, Faculty of Agriculture, University
of South Bohemia in České Budějovice, Czech Republic
Katedra pohybových a sportovních aktivit ZF JU v Českých Budějovicích,
ČR
Vladislav KUKAČKA
REZUMÉ
Článek se zabývá analýzou pohybových a sportovních aktivit z hlediska jejich
oblíbenosti u studentŧ Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (JU).
Prŧzkum, který byl proveden na vńech fakultách JU, se také obecně zaměřil na
vztah studentŧ k těmto aktivitám. Výsledky studie ukazují, ņe mezi nejoblíbenějńí
pohybové a sportovní aktivity patří v pořadí: plavání, jízda na kole, rychlá chŧze,
sportovní hry a posilování. Z analýzy odpovědí od 1 150 studentŧ vyplývá, ņe
pouze 6 % osovených (63) má negativní vztah k pohybovým a sportovním
aktivitám. Ostatní – 94 % studentŧ (1087) má k těmto aktivitám vztah kladný.
Summary
The work is focused on formation and examination of training strengthening plan
centred on muscular mass increase in men. It was created the system of regular
repetition two content complementary training periods with frequency of three
trainings during the week. The regular strengthening was replenished with food
treatment and supplement of protein extracts. The physiology loading of muscular
groups was realized for a one (winter) semester – 14 weeks. The results show, that
also relatively short period of intensive muscular loading can bring the positive
results in muscular mass increase, when it was volume increase in measured
muscular parts in the range of approximately 1-7 centimetres in individual
graduates of program.
KLÍČOVÁ SLOVA: pohybové a sportovní aktivity, studenti JU, oblíbené
pohybové aktivity
Key words: strengthening, semestral physical loading, training plan
ÚVOD
Pravidelná pohybová činnost, ať uņ prováděná v rekreační nebo sportovní
podobě, vyņaduje silnou motivaci. Zásadním zpŧsobem se lińí motivace podle
zpŧsobu a úrovně provádění pohybové aktivity. Rekreačně prováděné pohybové
aktivity sledují nejčastěji zdravotní a estetické cíle, které jsou do určité míry
totoņné. U jedince, který má vytvořenou odpovídající muskulaturu a jeho tělo
pŧsobí esteticky, lze předpokládat, ņe i tréninkový proces, který vedl k vytvoření
této muskulatury, přinesl také zdravotní efekt v podobě podpory funkce
orgánových soustav včetně podpory psychického stavu.
Výzkumy v této oblasti signalizují, ņe primární a dominantní motivací
k pohybovým aktivitám je u ņen redukce hmotnosti, u muņŧ se jedná také o
sníņení hmotnosti nebo její zvýńení ve smyslu zvýńení aktivní svalové hmoty.
Zdravotní a kondiční motivy jsou u muņŧ rovněņ dŧleņité. Sekundární motivace je
Kontaktní adresa:
PaedDr. Vladislav Kukačka, Ph.D.
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Zemědělská fakulta
Katedra pohybových a sportovních aktivit
Na Sádkách 2, 370 05 České Budějovice ([email protected])
77
spojena se vzhledem těla (sníņení hmotnosti, zvýńení hmotnosti, tvarování těla).
S touto motivací souvisí také potřeba „zlepńovat se a pracovat na sobě“.
Psychologické motivy jsou také velmi dŧleņité a jsou podmíněné nabytou
zkuńeností s pravidelným prováděním pohybové aktivity. Jedná se předevńím o
potřebu pohybu a pozitivní vliv tělesné zátěņe na psychiku – pozitivní nálada po
cvičení (Stackeová, 2008).
V posledních letech si lidé stále více uvědomují zdravotní, preventivní či na
fitness orientovaný význam posilovacího tréninku. Při správném provádění mŧņe
poslouņit kaņdému z nás, ať uņ k formování postavy, kontrole tělesné hmotnosti
nebo jako prevence bolestí zad či jako forma odstranění potíņí s pohybovým
aparátem (Miessner, 2004).
výrazně zpomaluje stárnutí. Pravidelná cvičení posilovacího charakteru zamezují
úbytku svalové tkáně, charakteristické pro nesportující a pro osoby starńího věku.
Zároveņ je toto cvičení prostředkem pro výdej energie z tukových zásob.
Posilování svalŧ také zlepńuje rovnováhu a pruņnost těla, takņe je moņné
provádět tělesné činnosti bez bolesti a únavy. Sníņení bezpečí úrazu u starńích
osob a pozitivní ovlivņování srdeční činnosti, která je u osob vyńńího věku často
ukazatelem jejich celkového zdravotního stavu, pomáhá k celkovému zpříjemnění
a vytvoření duńevní pohody i ve vyńńím věku (Nelson, 1994; Kukačka, 2007).
CÍL PRÁCE
Cílem práce bylo provedení analýzy oblíbených pohybových a sportovních
aktivit u studentŧ Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a zjistit oblíbenost
posilování mezi těmito aktivitami. Současně bylo dotazování zaměřeno na obecný
pohled na pohybové aktivity a vztah k nim z hlediska oblíbenosti a neoblíbenosti.
TEORIE
Millman (2004) konstatuje, ņe máme-li se těńit z pozitivních výsledkŧ
tělesného cvičení, rozhodně neplatí, ņe se musíme stát přeborníkem v nějakém
sportu, a ņe není potřeba intenzivně trénovat. Pro kaņdé tělo, kaņdý věk a kaņdou
úroveņ kondice se najde vhodné cvičení. I ti, kdo jsou nemocní nebo jsou jinak
omezováni, mohou dělat pohyby v pomalejńím tempu, při nichņ zhluboka dýchají.
Je smutné, ņe větńina lidí, kteří navńtěvují posilovny a fitness, povaņují trénink
pouze za prostředek k získání svalŧ. Tvorba svalstva je sice jedním z hlavních
produktŧ posilování, ale tato činnost přináńí mnohem rozsáhlejńí prospěch. Jako
fitness se označuje druh kondiční posilovací pohybové aktivity spojený
s posilováním ve fitness centrech. Z dŧvodŧ komercionalizace, tzv. kondiční
kulturistiky, dońlo k obrovskému nárŧstu těchto center s dokonalým vybavením,
ale totéņ bohuņel nelze říci o odborné úrovni, která tyto sluņby zajińťuje
(Stackeová, 2004).
S rostoucí popularitou posilování si mnoho lidí uvědomuje, ņe silový trénink je
komplikovaná věda. Pokud chceme, aby pro nás byl trénink opravdu přínosem,
neobejde se to bez pochopení zákonitostí, které jsou předpokladem pozitivního
pŧsobení silových cvičení na lidský organismus To je základem pro vytvoření
efektivního individuálního tréninkového programu (Stoppani, 2008).
Posilování svalŧ je v moderním pojetí chápáno také jako prostředek, který
METODIKA
K zajińtění informací byl vyuņit dotazníkový výzkum (Chrástka, 2007), který
byl zaměřen na zjińťování informací o některých aspektech ņivotního stylu u
studentŧ Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Výhodou dotazníku je, ņe
umoņņuje rychlé a ekonomické shromáņdění dat od velkého počtu respondentŧ.
K dotazování byli vybráni studenti vńech fakult Jihočeské univerzity v Českých
Budějovicích (JU). Jedná se o výběr náhodný, který není zaměřen na ņádnou
specifickou skupinu. Dotazníkového ńetření se zúčastnilo 1 170 studentŧ
prezenčního studia vńech fakult JU: 189 studentŧ z Ekonomické fakulty (EF), 41
studentŧ z Fakulty rybářství a ochrany vod (FROV), 99 studentŧ z Filozofické
fakulty (FF), 296 studentŧ z Pedagogické fakulty (PF), 136 studentŧ z
Přírodovědecké fakulty (PŘ), 93 studentŧ z Teologické fakulty (TF), 119 studentŧ
ze Zdravotně sociální fakulty (ZSF) a 197 studentŧ ze Zemědělské fakulty (ZF).
Věkové rozmezí respondentŧ je 19 aņ 26 let a prŧměrný věk je 20,7. Výzkumu
se účastnili studenti obou pohlaví. Dotazník vyplnilo 744 ņen a 426 muņŧ.
Výzkum proběhl v zimním semestru ńkolního roku 2009-2010.
Z hlediska stanovení oblíbené pohybové a sportovní aktivity byly nabídnuty
78
tyto moņnosti: aerobní cvičení, běh, bojová umění, bruslení, jezdectví, jízda na
kole, jóga (pilates), lyņování, plavání, posilování, rychlá chŧze, sportovní hry,
tanec. Středem zájmu bylo hodnocení posilování jako oblíbené pohybové activity.
Kladené otázky:
Jaké jsou vańe oblíbení pohybové a sportovní aktivity? S moņností vybrat jich
i více.
Je váń vztah k pohybovým aktivitám kladný? S moņností odpovědět: ano,
spíńe ano, spíńe ne, ne.
Informace získané dotazníkovou metodou byly statisticky vyhodnoceny.
VÝSLEDKY
Následný obrázek číslo 1 obsahuje sestupně uspořádané pohybové a sportovní
aktivity podle oblíbenosti u studentŧ JU. Vzhledem k tomu, ņe bylo moņno
označit více těchto aktivit, studenti této moņnosti plně vyuņili a kaņdý označil
v prŧměru téměř 4 aktivity (3,9). Celkově tak bylo získáno 4 588 odpovědí.
Posilování, které bylo středem zájmu z hlediska umístění mězi oblíbenými
aktivitami, se umístilo na pátém místě v pořadí oblíbenosti. V uvedeném
grafickém hodnocení jsou společně unedeny obě pohlaví studentŧ.
Obr. č. 1: Přehled oblíbených tělovýchovných a sportovních aktivit studentŧ JU
(n=4 588 – počet odpovědí, n1=1 170 – počet studentŧ)
Dalńí otázka výzkumu zaměřená na vztah k pohybovým a sportovním
aktivitám, která byla formulována - zda-li je vztah dotázaného studenta k
pohybovým aktivitám kladný, byla vyhodnocena následovně.
Pozitivní vztah k pohybovým a sportovním aktivitám vykazuje 58,0 % ņen
(426) a 63,8 % muņŧ (265). Spíńe pozitivní vztah uvádí 35,9 % ņen (264) a 31,8
% muņŧ (132).
Spíńe negativní vztah vyjádřilo 5,0 % ņen, coņ představuje 37 jedincŧ a stejně
se vyjádřilo 3,6 % muņŧ (15). Rezolutně negativní vztah vyjádřilo pouze 1,1% ņen
– 8 jedincŧ. U muņŧ je zcela proti pohybovým aktivitám 0,7 % ze sledovaného
souboru muņŧ, coņ předsatvuje pouze 3 jedince. Následný obrázek číslo 2 hodnotí
muņe i ņeny společně z pohledu procentuálního vyjádření svého vztahu k
pohybovým aktivitám.
79
ZÁVĚR
Z hlediska oblíbenosti pohybových a sportovních činností u studentŧ Jihočeské
univerzity jsou na předních místech: plavání, jízda na kole, rychlá chŧze,
sportovní hry a posilování. Posilování je pátá nejoblíbenějńí pohybová aktivita
Z analýzy odpovědí od 1150 studentŧ vyplývá, ņe pouze 6 % (63) má negativní
vztah k pohybovým a sportovním aktivitám. Ostatní – tedy 94 % (1087) mají
k těmto aktivitám vztah kladný.
LITERATURA
CHRÁSTKA, M. (2007). Metody pedagogického výzkumu. Praha: Grada, 272 s.,
ISBN 978-80-247-1369-4.
KUKAČKA, V. (2007). Bodybuilding (Elektronické učební texty). České
Budějovice: ZF JU, 90 s.
KUKAČKA, V.; KOKEŃ, R. (2008). Ņivotní styl studentŧ JU. Výzkumná zpráva.
České Budějovice: Jihočeský kraj - Krajský úřad, 30 s.
MIESSNER, W. (2004). Domácí posilování. České Budějovice: Kopp, ISBN 807232-244-3.
MILLMAN, P. (2004). Nevńední okamņiky. Praha: Eminent, 277 s., ISBN 80
7281168-1.
NELSON, M. E. (1994). Efffect of hight-intensity strenght training on multiple
risk factors for osteoporotic fractures. Journal of the American Medical
Association,272(24), ISSN 0098-7484.
STACKEOVÁ, D. (2004). Metodika cvičení ve fitness centrech. Praha: Univerzita
Karlova, ISBN 80-246-0840-5.
STACKEOVÁ, D. (2008). Motivace k pohybové aktivitě. Rehabilitace a fyzikální
lékařství, 15(1), s. 22-26, ISSN 1803-6597.
TOPPANI, J. (2008). Velká kniha posilování. Praha: Grada, 440 s., ISBN 978-80
247-2204-7.
Obr. č. 2: Hodnocení kladného vztahu k pohybovým aktivitám u studentŧ JU
(n=1 150)
DISKUZE
Výsledky výzkumu z hlediska oblíbenosti pohybových aktivit mají význam
pro určování obsahu nepovinné tělesné výchovy na Jihočeské univerzitě v
Českých Budějovicích. Podobný výzkum byl proveden na Jihočeské univerzitě v
roce 2008 (Kukačka a Kokeń, 2008)
s podobnýmu výsledky. V tomto
výzkumu se umístily na předních místech následující pohybové a sportovní
aktivity: jízda na kole, sportovní hry, aerobní cvičení, běh, rychlá chŧze,
posilování a plavání. Tento výzkum byl proveden pouze na některých fakultách
JU.
80
THE STRENGTHENING AS ONE OF THE POPULAR MOVE
ACTIVITIES AMONG THE STUDENTS OF JU
VSTUPNÁ ÚROVEŇ POHYBOVEJ VÝKONNOSTI V ETAPE VÝBERU
DETÍ PRE ŃPORTOVÚ GYMNASTIKU
Vladislav KUKAČKA
Move and Sports Activities Department, Faculty of Agriculture, University of
South Bohemia in České Budějovice, Czech Republic
Univerzita Komenského, Fakulta telesnej výchovy a ńportu, Katedra
gymnastiky, Slovenská republika, Bratislava
SUMMARY
The article is concerned with analyse of move and sports activities in light of their
popularity among the students of JU. The exploration, which was made at all
faculties of JU, also focused on relation of students to these activities. The results
of study show, that the most favorite move and sports activities are (in order):
swimming, cycling, walking, sports games and strenghtening. From the analyse of
answers at 1150 students it results, that only 6 percent (63) of students have
negative relation to move and sports activities. Other – 94 percent (1087) have
positive relation to these activities.
REZUMÉ
Výskumné sledovanie dokumentuje vstupnú úroveņ pohybovej výkonnosti detí,
ktoré podliehajú etape výberu pre ńportovú gymnastiku. Vstupnú pohybovú
výkonnosť sme diagnostikovali pomocou batérie základných testov. Náń výskum
sme aplikovali na deťoch, ktoré boli vo veku 4 – 6 rokov a od septembra začali
navńtevovať pohybovú gymnastickú prípravu 2x týņdenne. Vo výsledkoch sme
zistili rozdielnu úroveņ pohybovej výkonnosti detí. Optimálne telesné parametre
sme zisti u detí narodených v roku 2004, 2005, avńak dosiahnutá výkonnosť
v jednotlivých testoch bola vo viacerých prípadoch diferencovane určovaná
výńkou a hmotnosťou tela.
KEY WORDS: move and sports activities, students of the University of South
Bohemia, favourite move activities
KĽÚČOVÉ SLOVÁ: ńportová gymnastika, talent, výber detí.
Ľuboš RUPČÍK
Ńportová gymnastika ako jedno z mála ńportových odvetví kladie vysoké
poņiadavky na úroveņ kondičných ale aj koordinačných schopností. Vzhľadom na
tieto skutočnosti treba dôkladne pristupovať aj k samotnému výberu detí pre tento
ńport. Súčasné postavenie ńportu, ńportovú gymnastiku nevynímajúc nedovoľuje
vykonávať výber ale skôr nábor detí.
Výber talentov pre kaņdý ńport je dlhodobý, vedecký zdôvodnený proces,
zameraný na vyhľadávanie vhodných jedincov, ktorí majú predpoklady uplatniť sa
vo vrcholovom ńporte (Streńková, 2008). Za talent v ńportovej gymnastike
povaņujeme takého jedinca, ktorého vrodené predpoklady hlavne v oblasti
somatickej, fyziologickej, motorickej, psychickej a predpoklady v oblasti
sociálnej umoņņujú plynulý rast výkonnosti (Feč, 2000). V súčasnosti sa začína
pohybová a ńportová príprava náborom 4 – 6 ročných detí, s ktorých sa neskôr
robí výber talentov pre ńportovú gymnastiku s deťmi v mladńom ńkolskom veku,
Kontaktní adresa
PaedDr. Vladislav Kukačka, Ph.D.
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Zemědělská fakulta
Katedra pohybových a sportovních aktivit
Na Sádkách 2, 370 05 České Budějovice,
E-mail: [email protected]
81
alebo eńte v predńkolskom veku.
Podľa Hatiara (1986) výber treba povaņovať za dlhodobú záleņitosť a v dlhńom
časovom horizonte treba sledovať dynamiku rozvoja limitujúcich faktorov.
Uvedené limitujúce faktory treba sledovať priamo v ńportovej príprave, ktorá sa
delí na základnú, výkonnostnú a vrcholovú.
v jednotlivých motorických testoch.
Tabuľka 1. – Výsledky vstupných meraní chlapcov roč. narodenia 2003
tel.
tel.
Meno
a hmotnosť výška
Priezvisko [cm]
[kg]
max
30,4
137
min
16,1
115
aritm. Pr.
22,6
124
CIEĽ
Cieľom náńho výskumu bolo zistiť vstupnú úroveņ pohybovej výkonnosti detí
predńkolského veku v etape výberu detí pre ńportovú gymnastiku.
METODIKA
Stav pohybovej výkonnosti sme sledovali u 4 – 6 ročných detí v Bratislave, ktoré
dobrovoľne navńtevujú základnú pohybovú gymnastickú prípravu v oddiely
ńportovej gymnastiky TJ Slávia UK Bratislava. Testovanie sa uskutočnilo
v septembri 2009.
Sledovaný súbor tvorili deti vo veku 4 – 6 rokov s počtom probandov N=5 (roč.
2005), N=21 (roč. 2004), N=18 (roč. 2003).. Ich priemerná telesná hmotnosť bola
21,2 kg +/- 2,21 kg (roč. 2005), 19,84 kg +/- 2,9 kg (roč. 2004), 22,6 kg +/- 7,16
kg (roč. 2003). Priemerná telesná výńka 116,2 cm +/- 8,6 cm (roč. 2005), 117 cm
+/- 6,51 cm (roč. 2004), 124 cm +/- 11,06 cm (roč. 2003). Na vyhodnotenie
vstupnej úrovne pohybovej výkonnosti sme pouņili základné matematicko –
ńtatistické charakteristiky (aritm. priemer, max, min).
Vstupnú úroveņ pohybovej výkonnosti sme zisťovali metódou testovania
pomocou vybraných základných motorických testov:
beh na 20 metrov,
výdrņ v zhybe,
sed – ľah,
skok do diaľky z miesta.
výdrţ
sed - ľah beh 20 m v zhybe
1min.
[s]
[s]
32
6,17
57
10
4,23
3
22,44
4,95
15,94
skok
do
diaľky
z miesta
[cm]
149
95
116,72
Tabuľka 2. - Výsledky vstupných meraní chlapcov roč. narodenia 2004
tel.
tel.
Meno
a hmotnosť výška
Priezvisko [kg]
[cm]
max
22,9
123
min
17,1
109
aritm. Pr.
19,84
117
výdrţ
sed - ľah beh 20 v zhybe
1min.
m [s]
[s]
34
6,1
40
11
4,44
3
23,48
5,24
13,10
skok
do
diaľky
z miesta
[cm]
130
90
111,24
Tabuľka 3. - Výsledky vstupných meraní chlapcov roč. narodenia 2005
tel.
tel.
Meno
a hmotnosť výška
Priezvisko [kg]
[cm]
aritm. Pr.
21,22
116,2
min
19,3
110
max.
23,7
127
výdrţ
sed - ľah beh 20 m v zhybe
1min.
[s]
[s]
19,4
5,92
7,82
10
5
3,1
30
6,57
13
skok
do
diaľky
z miesta
[cm]
98,8
87
125
Pri vyhodnocovaní výsledkov a porovnávaní jednotlivých ročníkov (tabuľky 1, 2,
3) sme zistili, ņe v teste sed – ľah, ktorý poukazuje na vytrvalostnú silu bruńných
svalov bol najlepńí priemerný výkon u chlapcov 23,47 opakovaní (roč. 2004).
Naopak najhorńí priemerný výkon bol nameraní v ročníku 2005 (19,4 opak.).
Taktieņ najviac opakovaní dosiahol proband R.M ročník narodenia 2004.
VÝSLEDKY
Výsledky nańich meraní nám dokumentujú stav pohybovej výkonnosti detí vo
veku 4 – 6 rokov. V jednotlivých tabuľkách 1, 2, 3 evidujeme priemerné hodnoty
82
Najmenńí počet opakovaní 10 dosiahli dvaja probandi (roč. 2003, 2005).
V teste beh na 20 metrov (beņecká rýchlosť) dosiahli najlepńí priemerný výkon
chlapci narodení v roku 2003 – 4,94 sek. Najlepńí výkon 4,23 sek. dosiahol
proband narodený v roku 2003 a najhorńí výkon 6,57 proband narodený v roku
2005.
Najväčńie výkonnostné rozdiely sme zisti pri vyhodnocovaní testu výdrņ v zhybe.
Najlepńí priemerný výkon bol nameraný u probandov narodených v roku 2003
a najhorńí priemerný výkon u probandov narodených v roku 2005. Zároveņ sme
zistili aj najväčńí výkonnostný rozdiel medzi probandami narodených v roku
2003, kde najlepńí výkon dosiahol proband V.D, ktorý vydrņal v zhybe 57 sekúnd
a najhorńí výkon proband M.M, ktorý vydrņal 3 sekundy. Nameraný rozdiel
predstavuje 54 sekúnd. V teste skok do diaľky z miesta bol najlepńí priemerný
výkon nameraný u probandov ročníka 2003 a zároveņ najhorńí výkon u probandov
ročníka 2005.
LITERATÚRA
FEČ Karol. 2000. Ńportová príprava mladých gymnastov. Preńov, FHPV PU.
2000, 182 s.
HATIAR Bohuń. 1986. Ńportová gymnastika (muņi). Bratislava, Ńport STU. 1986.
STREŃKOVÁ Elena. 2008. Gymnastika vo fylogenéze a ontogenéze človeka.
Bratislava, ICM agency. 2008. 135 s.
SUMMARY
Our research documents the monitoring of input level of movement
performance in children in the stage of choice for sport gymnastics. Input
movement performance was diagnosed with battery of basic tests. Our research
was applied to children in age of 4-6 years. They started to attend gymnastic
training two times a week in September. In the results we found different levels of
the movement performance of children. Optimal physical parameters, we find in
children born in 2004 and 2005, but the performance achieved in each test was in
many cases determined by the differential height and body weight.
ZÁVER A DISKUSIA:
Na základe získaných poznatkov a nameraných parametrov môņeme konńtatovať,
ņe priemerná pohybová výkonnosť detí predńkolského a mladńieho ńkolského
veku dosahovala optimálne hodnoty avńak dosiahnutá výkonnosť v jednotlivých
testoch bola vo viacerých prípadoch diferencovane určovaná výńkou
a hmotnosťou tela.
Autori (Feč, 2000; Perečínska 1995) sa zaoberali problematikou výberu detí pre
ńportovú gymnastiku či uņ dievčat, resp. detí vo veku 7 - 9 rokov. Na základe
výsledkov vstupného testovania môņeme prognózovať vhodnosť jednotlivcov pre
tréning v ńportovej gymnastike. Pri porovnávaní telesnej výńky a hmotnosti nami
sledovaných probandov môņeme konńtatovať, ņe optimálnu telesnú výńku
a hmotnosť mali probandi narodení v roku 2004, 2005. Feč (2000) uvádza
optimálnu telesnú výńku a hmotnosť pre 7 – 9 ročné deti 117 – 120 cm, resp. 18 –
20 kg.
KEY WORDS: Artistics gymnastics, talent, choose of children
83
jako obranný mechanismus, chránící organismus před pońkozením. Větńinovým
účinkem se strach řadí ve sportu mezi astenické emoce. Zatímco stenické emoce
výkon podporují, astenické ho naopak tlumí. Pokud neustále zvyńujeme aktivní
úroveņ záporného typu, mŧņe se projevit aņ averze, odpor k prováděné činnosti.
„Vlastní jednání vyplývající z realizace programu je potom naruńeno primitivními
tendencemi vznikajícími předevńím ze strachu (potřeba utéci, znehybnět, stát se
nenápadným apod.)“ (Macák, Hońek 1989).
Podle Slepičky, Hońka a Hátlové (2006) je strach mnohem častějńí a intenzivnějńí
u relativně málo zkuńených závodníkŧ. Určitý stupeņ ovládaného strachu se
vyskytuje ve vńech sportovních odvětvích. V kaņdé sportovní činnosti má strach
svŧj specifický charakter. Strach skokana do vody je jiný neņ strach lyņaře. Stavy
úzkosti jsou vázány na specifické strachové podněty či situace.
FENOMÉN STRACHU V DISCIPLÍNĚ PŘESKOK
Dita ŠÍPKOVÁ, Jaroslav KRIŠTOFIČ
UK FTVS, katedra gymnastiky, Praha, Česká republika
Tento výstup vznikl v rámci Výzkumných záměrŧ UK v Praze, FTVS, MSM
0021620864
REZUMÉ
Fenomén strachu je doprovodným jevem procesu osvojování pohybových
dovedností a projevuje se rŧznou měrou v jednotlivých sportech. V disciplíně
přeskok se tento fenomén projevuje nejvíce u začátečníkŧ a to předevńím
z dŧvodŧ absence zkuńeností s touto disciplínou a nekompenzovaných kolizních
situací. Podle nańeho výzkumu má jen 50% respondentek zkuńenost s přeskokem
ze střední ńkoly a 60% respondentek vykazuje mentální nestabilitu tím, ņe si
realizaci pokusu před začátkem i v jeho prŧběhu rozmýńlí. Tento fakt výrazně
zvyńuje riziko zranění v této disciplíně.
Jedním ze zpŧsobŧ jak redukovat účinek strachových zábran je cílená koncentrace
pozornosti na pohybový úkol. Pozornost je předpokladem jakékoliv efektivní
činnosti a lze ji charakterizovat jako vlastnost poznávacích procesŧ. Tento
psychický předpoklad se povaņuje za nepostradatelný také z dŧvodu zmenńení
rizika zranění při tréninku a v závodě (Weinberg & Gould, 2003). Stejný zdroj
uvádí, ņe koncentrace pozornosti se neustále přesouvá ve dvou dimenzích –
rozsahu a směru. Směr mŧņe být buď vnitřní obracející se k vlastním myńlenkám,
pocitŧm a proņitkŧm nebo vnějńí, zaměřující se na události, které se dějí kolem
(Weinberg & Gould, 2003). Realizace pohybového úkolu v závislosti na
psychických předpokladech mŧņe být také ovlivněna pohlavím. Podle Nideffera
(1989) je u ņen větńí tendence k rozptýlení pozornosti. K podobnému závěru
dochází i Dovalil (2002) který uvádí, ņe ņeny jsou více citlivé na vnějńí podněty.
KLÍČOVÁ SLOVA : přeskok, fenomén strachu, mentální nestabilita, koncentrace
pozornosti, nebezpečí zranění
ÚVOD
Fenomén strachu se ve větńí či menńí míře dle specifiky jednotlivých odvětví
projevuje téměř ve vńech sportech a ovlivņuje tak proces osvojování pohybových
dovedností. Strach, respektive úzkost je ve sportu závaņný psychologický
problém, protoņe jde o nejasnou předtuchu nebezpečí, jeņ nejsme schopni popsat a
určit, a je doprovázena funkčními změnami organismu. Jsou to změny myńlení,
psychomotorický neklid, třes, pocity bezmoci, stereotypie v jednání, zúņené
vědomí, poruchy vyhodnocování aktuální situace, rozkol v motivech a změny
somatické, celková svalová ochablost, redukce výkonnosti následkem zvýńené
tvorby kyseliny mléčné či interference při vyuņití kyslíku a cukru ve svalovém
metabolismu, změny gastrointestinální a jiné (Slepička, Hońek a Hátlová, 2006).
Na strach a z toho vznikající zábrany nelze nahlíņet pouze v negativním slova
smyslu, protoņe jak uvádí Hońek (2001) je strach emoce, kterou mŧņeme chápat
VYMEZENÍ PROBLÉMU
Jednou z disciplín gymnastického víceboje jak u muņŧ tak u ņen je přeskok. Právě
na této disciplíně se setkáváme s častými projevy mentální nestability, respektive
se strachovými zábranami. Podle Libry (1971) se gymnastika objevuje
v tabulkách úrazovosti na předních místech a velkou měrou se na tom podílí právě
přeskok. „Bolest a dalńí nepříjemné subjektivní pocity, provázející kaņdý úraz,
zanechávají ve vědomí zraněného cvičence stopy, které i po vyléčení pŧsobí jako
84
zábrany při obnovování sportovní činnosti. U cvičence se projevují zejména
rozmanité strachové reakce, cvičí příliń opatrně, s menńím zápalem a chutí,
mnohdy se vyhýbá nejen cvičení, při němņ se zranil, ale i dalńím cvičením
podobného rázu. Jeho postup v dalńím nácviku je vņdy pomalejńí neņ před
úrazem. Odstranění zábran trvá poměrně dlouhou dobu a u některých cvičencŧ se
nepodaří je odstranit vŧbec“ (Libra, 1971).
„Hlavním znakem strachu je liknavost při rozhodování a váhání s pokusem“
(Hońek, 2001). Tento fenomén se projevuje ve značné míře ať jiņ před vlastním
zahájením skoku, kdy cvičenec není koncentrován a váhá s realizací skoku, nebo
po zahájení rozběhu minutím odrazového mŧstku. Při rozmyńlení si skoku se
často jedinec nemŧņe zcela zastavit a dochází k nárazu do nářadí, coņ mŧņe být
spouńtěcím momentem pro vznik strachových zábran. Negativní zkuńenost, nebo
obava z kolize mohou být příčinou zvýńené produkce adrenalinu která
předznamenává strachovou odezvu. Podle statistik jsou případy, kdy si cvičenec
v poslední chvíli rozmýńlí zda má či nemá pokus absolvovat jednou z
nejčastějńích příčin zranění. V takové situaci se větńina lidí chová iracionálně a
nejsou nastartovány jiņ zaņité sebezáchovné reflexy, které by za normálních
okolností zabránily kolizi.
S těmito projevy mentální nestability se setkáváme jak u dětí, tak u dospělých.
Častý výskyt tohoto problému u studentŧ a předevńím studentek UK FTVS byl
hlavním dŧvodem pro zpracování tohoto tématu Ditou Ńípkovou v bakalářské
práci, jejíņ část je zde prezentována.
VÝSLEDKY A DISKUSE
Otázka č. 1. Jak velký strach máte z disciplíny přeskok ? (ohodnoťte
1=nebojím se, 5=velký strach)
METODIKA
K získání informací o strachových zábranách v disciplíně přeskok byl pouņit
anonymní dotazník, který vyplnilo 20 studentŧ a 20 studentek, kteří jiņ prońli
semestrální výukou sportovní gymnastiky. Zápočtovým poņadavkem v této
disciplíně je u muņŧ roznoņka nebo skrčka (mohou si zvolit) přes koně nadél
(výńka nářadí 120 cm) a u ņen totéņ přes bednu nadél (výńka nářadí 110 cm).
Vzhledem k omezenému rozsahu tohoto sdělení je zde z deseti poloņek dotazníku
uvedeno jen pět vybraných a to jen u kategorie ņen. Výsledky dotazníku byly
zpracovány v programu Statistika a v této verzi jsou uváděny bez histogramŧ.
Tabulka č. 2 : četnost odpovědí u ņen- otázka č. 2
Tabulka č. 1 : četnost odpovědí u ņen - otázka č. 1
Odpověď
četnost
v procentech
1
0
0%
2
1
5%
3
5
25%
4
9
45%
5
5
25%
Subjektivní pocity vyjádřené tímto ńkálováním odráņejí míru úzkosti při
absolvování přeskoku. 25% odpovědí přiřazených k hodnocení „velký strach“ je
jiņ za hranou pouhého respektu z disciplíny a je výrazem pociťovaného reálného
nebezpečí.
Otázka č. 2. Máte nějakou zkuńenost s přeskokem ze střední ńkoly?
( odpověď ano, ne)
Odpověď
četnost
v procentech
Ano
10
50%
Ne
10
50%
Této otázce předcházel stejný dotaz cílený na ZDŃ a byl zodpovězen vńemi
respondentkami kladně. Skutečnost, ņe se 50% respondentek nesetkalo na střední
ńkole s přeskokem svědčí o nerespektování tehdy platných učebních osnov a i
85
v tomto lze hledat příčiny vzniku strachových zábran v pozdějńích letech.
Celkem 60% respondentek vykazuje nejistotu jeńtě před vlastním započetím
skoku. To svědčí o mentální nestabilitě a malé úrovni koncentrace pozornosti na
pohybový úkol. Toto vysoké skóre koresponduje s údaji z předeńlých otázek, tedy
malá nebo ņádná zkuńenost s touto disciplínou a proņitá kolize (větńinou
nekompenzovaná).
Otázka č. 3. Máte nějakou negativní zkuńenost s přeskokem? ( odpověď ano,
ne, pokud ano - jakou?)
Tabulka č. 3 : četnost odpovědí u ņen- otázka č. 3
Odpověď
četnost
v procentech
Ano
12
60%
Ne
8
40%
Otázka č. 5. Stává se vám, ņe se těsně před nářadím zastavíte, vyhnete se
nářadí, rozmyslíte si skok? ( odpověď spíńe ano, ano, spíńe ne, ne)
Tabulka č. 5 : četnost odpovědí u ņen- otázka č. 5
Celkem 60% respondentek se přihlásilo k nějaké negativní zkuńenosti
s přeskokem a z toho 75% uvedlo jako dŧvod náraz do nářadí, 25% jiný
mechanismus, nejčastěji pád z nářadí. V případě bezprostředního nekompenzování
kolizních pokusŧ mŧņe dojít ke vzniku strachových zábran, které následně
negativně ovlivní proces osvojování pohybových dovedností v této disciplíně.
Otázka č. 4. V okamņiku zahájení rozběhu jsem rozhodnut (rozhodnuta)
skok absolvovat, nebo toto rozhodnutí přizpŧsobuji pocitŧm v prŧběhu
rozběhu? (odpověď spíńe ano, ano, spíńe ne, ne)
četnost
v procentech
Spíńe ano
7
35%
Ano
1
5%
Spíńe ne
9
45%
Ne
3
15%
četnost
v procentech
Spíńe ano
7
35%
Ano
6
30%
Spíńe ne
7
35%
Ne
0
0%
Tato otázka není na rozdíl od předchozí cílena na předstartovní pocity, ale na
skutečnost, zda u respondentek dochází k minutí nářadí ať jiņ z dŧvodŧ
rozmýńlení, nebo proto ņe jim nevyńel rozběh. Tuto druhou okolnost potvrzuje i
suma odpovědí „ano a spíńe ano“ (65%), která je vyńńí neņ hodnota vyjadřující
zjevnou nerozhodnost v předchozí otázce. Současně se potvrzuje, ņe nejistota před
zahájením skoku zŧstává i v jeho prŧběhu.
Tabulka č. 4 : četnost odpovědí u ņen- otázka č. 4
odpověď
odpověď
Prezentované výsledky jsou překvapivé jednak z hlediska absence zkuńeností
s disciplínou přeskok z dřívějńích let, předevńím pak velkou mírou mentální
nestability vyjádřenou údaji o nerozhodnosti jeńtě před zahájením pokusu a
velkým počtem nerealizovaných přeskokŧ z dŧvodŧ rozmýńlení si skoku
v poslední chvíli před odrazem. Malá míra koncentrace pozornosti na pohybový
86
úkol dává ńirńí pole pŧsobnosti negativním procesŧm ve spojitosti se strachovými
zábranami. Nekompenzované kolizní situace mají tendenci být následně ve větńí
intenzitě vybavovány a uvědomovány. Tím se vytváří prostor pro vznik
strachových zábran se vńemi jiņ zmíněnými dŧsledky.
LIBRA, J.; A KOL. Teorie a metodika sportovní gymnastiky II. Praha : Státní
pedagogické nakladatelství, 1973. 226 s. ISBN 14-213-73
LIBRA, J.; A KOL. Teorie a metodika sportovní gymnastiky III. Praha : Státní
pedagogické nakladatelství, 1973. 156 s. ISBN 14-366-73
MACÁK, I.; HOŃEK, V. Psychologie tělesné výchovy a sportu. Praha : Státní
pedagogické nakladatelství, 1989. 222 s. ISBN 14-520-89
NIDEFFER, RM., BOND, JA. Cultural Examination of the Concentracion Skills
of Elite
Level
Athletes.,
1989,
from
http://www.enhancedperformance.com.
SLEPIČKA, P.; HOŃEK, V.; HÁTLOVÁ, B. Psychologie sportu. Praha :
Univerzita Karlova, 2006. 230 s. ISBN 80-246-1290-9
WEINBERG, RS., GOULD, D. Foundations of Sport and Excercise Psychology.
Champaign, 2003, IL : Human Kinetics.
ZÁVĚRY
Fyzická zpŧsobilost překonávat překáņky by měla patřit do základní pohybové
výbavy člověka a to nejen ve spojitosti s gymnastickou disciplínou přeskok.
Mládeņ by měla být s tímto seznamována jiņ na základní a střední ńkole, kdy jsou
k tomu vzhledem k věkovým zvláńtnostem vhodné podmínky. Pohybové
zkuńenosti přetransformované do podoby „sebezáchovných reflexŧ“ posilují
zpŧsobilost adekvátní reakce a minimalizují tak riziko zranění. Z prezentovaných
výsledkŧ specifické skupiny studentek – negymnastek lze vyvodit závěry i
směrem k přípravě gymnastŧ a gymnastek. Trenér by měl vņdy reagovat
psychologickým pŧsobením na opakovaný výskyt rozmýńlení si pokusŧ. Tento jev
představuje v osobě daného jedince„časovanou bombu“ kdy je tento jedinec
nepředvídatelný V takovém případě se obtíņně poskytuje dopomoc a hrozí
nebezpečí úrazu. Mělo by být naplņováno heslo „nekončit ńpatným pokusem“. Po
případné kolizi by měl následovat dalńí pokus například ve zlehčených
podmínkách, nebo s větńí mírou dopomoci. Tím dojde ke zklidnění a snazńímu
odpoutání se od negativních pocitŧ z předchozího pokusu (kompenzace). Jiņ od
začátku sportovní přípravy by měly být děti psychologicky vedeny ke zpŧsobilosti
koncentrovat pozornost na plnění pohybového úkolu. Tento přístup vede ke
zvýńení efektivity tréninkového procesu a sniņuje riziko úrazu.
THE SYMPTOM OF FEAR IN DISCIPLINE VAULT
Dita ŃÍPKOVÁ, Jaroslav Krińtofič
Faculty of Physical Education and Sport, Prague, Czech Republic
SUMMARY
The symptom of fear appears very often during motor skill acquiring. Its
manifestation depends on the characteristic traits of each sport discipline. In the
gymnastic discipline vault – namely on the beginners„ level – the fear represents a
great barier on the road to the success in practice in physical education. The main
reason is the absence of experience with this discipline in the school years.
According to our research only 50 % of the female participants got acquainted
during their school years with this discipline and 60 % of the participants show
mental instability embodied in thinking over its realisation, either before trying
the vault as well as during its execution. This fact increases the injury risk in this
gymnastic discipline.
KEY WORDS: vault, symptom of fear, mental instability, concentration of
attention, injury risk
LITERATURA
DOVALIL, J a kol. Výkon a trénink ve sportu. Praha : Olympia, 2002. ISBN 807033-780-5
HOŃEK, V. Psychologie odolnosti. Praha : Univerzita Karlova, 2001. 70 s. ISBN
382-09601
LIBRA, J.; A KOL. Teorie a metodika sportovní gymnastiky I. Praha : Státní
pedagogické nakladatelství, 1971. 288 s. ISBN 14-358-71
87
úspechov Slovenska boli významné pretekárky, ktoré spolu získali na vrcholných
svetových súťaņiach uņ niekoľko desiatok medailí. Slovensko prvýkrát
usporiadalo súťaņ v kategórii fitnes detí uņ v roku 2003, v ktorej sa deti
prezentovali iba vo fitnes zostavách. V roku 2006 sa postupne prehĺbila kríza
svetového fitnes a tak v roku 2007 prepracovala SAKFST pravidlá detských
kategórií a priblíņila ich k pravidlám ņien, pričom prihliadala na ńpecifickosť
detskej postavy. Napriek tomu je európske a svetové detské fitnes eńte stále
v úplných začiatkoch. Priekopníkom v usporiadaní detských súťaņí fitnes
s ucelenými pravidlami je Slovensko. Vo fitnes detí súťaņia dievčatá na Slovensku
v ńtyroch kategóriách: do 8 rokov, od 9 do 10 rokov, od 11 do 12 rokov a od 13 do
15 rokov a chlapci v dvoch kategóriách: do 12 rokov a od 13 do 15 rokov. Súťaņ
v kategórii detské fitnes pozostáva z dvoch súťaņných disciplín. V prvej súťaņnej
disciplíne sa hodnotí voľná zostava, v druhej sa hodnotí prezentácia postavy.
Vńetci súťaņia v poradí podľa ńtartovných čísiel. Na základe pokynov hlavného
rozhodcu predvedú súťaņiaci 4 základné postoje – ńtvrťobraty. V kritériách
hodnotenia postavy sa vņdy prihliada na vek dieťaťa.
Vzhľadom na výskumný súbor sa zaoberáme iba vekovou kategóriu detí
v starńom ńkolskom veku. V tomto období vyrastú deti ročne priemerne o 8 - 12
centimetrov. U dievčat sa začína toto obdobie skôr, prevaņuje v raste do výńky a
do hmotnosti chlapcov do 14. roku (MORAVEC et al., 1990). Medzi 11. aņ 13.
rokom pokračuje u detí zrýchlený rast orgánov a tkanív. Rastová rýchlosť nie je u
vńetkých častí rovnaká. Rastú najprv dolné končatiny, rozńiruje sa hrudník (u
chlapcov ramená), potom panva a dĺņka trupu. Z hľadiska motorického vývinu je
koniec druhej fázy mladńieho ńkolského veku a začiatok prvej fázy obdobia
starńieho ńkolského veku (11 – 12 rokov) povaņovaný za vrchol vo vńeobecnom
vývoji. Najcharakteristickejńím rysom je rýchle chápanie a schopnosť učiť sa
novým pohybovým schopnostiam so ńirokou prispôsobivosťou meniacim sa
podmienkam. Pohyby naučené v tomto veku sú väčńinou pevnejńie neņ tie, ktoré
sa človek učí v neskorńom veku (PERIČ, 2004). Čím rýchlejńí je rast, tým väčńie
sú rozdiely medzi jednotlivými časťami tela, čo spôsobuje nekoordinovaný
telesný pohyb. U detí v puberte sa zhorńuje schopnosť presnosti a plynulosti
pohybov. To by mali brat' do úvahy najmä učitelia na hodinách telesnej výchovy
ÚROVEŇ MOTORICKEJ VÝKONNOSTI DETÍ SÚŤAŅIACICH
VO FITNES.
Mgr. Gabriela MLSNOVÁ
Univerzita Komenského, Fakulta telesnej výchovy a ńportu, Katedra
gymnastiky, Slovenská republika, Bratislava
REZUMÉ
V práci sa autorka zamerala na zdokumentovanie a porovnanie úrovne
motorickej výkonnosti medzi súťaņiacimi v kategóriách fitnes detí, tanec s
neńportujúcou mládeņou. Úroveņ motorickej výkonnosti bola zaznamenaná
pomocou siedmych testov pohybovej výkonnosti 54 dievčat v starńom ńkolskom
veku. Po porovnaní nameraných výsledkov testov pohybovej výkonnosti sa
potvrdil vplyv ńportového tréningu vo fitnes detí na ich vyńńiu úroveņ motorickej
výkonnosti v porovnaní so súťaņiacimi v tanečnom ńporte a neńportujúcou
mládeņou v rovnakom veku.
KĽÚČOVÉ SLOVÁ: fitnes tréning, ńportový výkon vo fitnes, motorická
výkonnosť, testy pohybovej výkonnosti, starńí ńkolský vek
VSTUP DO PROBLEMATIKY
Vychádzajúc z Terminologického slovníka vied o ńporte (STREŃKOVÁ,
2007) je fitnes (česky, anglicky, nemecky, rusky, francúzsky – fitness) atraktívna
súťaņ, ktorá vznikla z kulturistiky a v ńportovom výkone sa hodnotí
proporcionálne vyváņená svalová harmónia a súťaņná zostava s hudobným
sprievodom. Choreografia vrcholových fitnes zostáv, prezentovaná na ńpičkových
súťaņiach, je zaloņená na obťaņnosti cvičení a na kvalitnom predvedení silových
a akrobatických cvičení, ako aj na kompozičnom stvárnení.
Fitnes ako súťaņná disciplína sa v súčasnosti teńí veľkej pozornosti. Fitnes
súťaņe vznikli na začiatku 90-tych rokov a majú uņ svoje Majstrovstvá Európy a
Majstrovstvá sveta. Na Slovensku bola prvá súťaņ vo fitnes v roku 1992. Od roku
1995 sa konajú Majstrovstvá Slovenska vo fitnes pod taktovkou Slovenskej
asociácie kulturistiky, fitness a silového trojboja (SAKFST). Spolutvorcami
88
(PERIČ, 2004). Z obáv zo záporných dopadov na zdravotný stav mládeņe sa eńte
stále stretávame s negatívnym postojom k posilņovacím cvičeniam s činkami.
Silové cvičenia sa povaņovali v detskom a dorasteneckom veku za nebezpečné a
neúčinné. Najnovńie ńtúdie a výskumy ale ukazujú, „ņe pri dodrņiavaní určitých
zásad sú silové cvičenia nielen bezpečným, ale aj účinným prostriedkom,
pomocou ktorého moņno nielen zlepńiť telesnú zdatnosť a výkonnosť v mnohých
ńportoch, ale aj priaznivo ovplyvniť celkový zdravotný stav“ (HAMAR –
KAMPMILLER, 2009). Silový tréning aj u detí má okrem pozitívneho vplyvu na
motorické schopnosti priaznivé účinky na ich zdravie. Posilņovanie vedie k vyńńej
úrovni rezistencie voči zraneniam, ktoré vznikajú v extrémnych podmienkach
výkonu a počas nečakaného preťaņenia (VANDERKA et al., 2009).
Ńportová príprava dospelých a detí vo fitnes pozostáva z gymnastickej
prípravy, tanečnej prípravy, nácviku choreografie a silovej prípravy, zameranej na
zvládnutie náročných prvkov v zostave a na rozvoj a formovanie ideálnej „fitnes
postavy“ s dostatočným harmonickým rozvinutím svalstva celého tela a ņiaducej
proporcionality jednotlivých segmentov tela. Silová príprava patrí v príprave na
fitnes súťaņe medzi veľmi dôleņité, pretoņe úspeńná fitnes zostava musí
obsahovať veľké mnoņstvo gymnastických cvičebných tvarov, prvkov flexibility
a silových prvkov, ktoré sa vykonávajú v rýchlom tempe hudby so zloņitými
tanečnými krokmi. Pretoņe je zvládnutie veľkého mnoņstva gymnastických
a tanečných prvkov v určitých zloņitých choreografiách, ktoré častokrát zatieņujú
výkony súťaņiacich v seniorských kategóriách, kondične mimoriadne náročné,
musíme konńtatovať, ņe nevyhnutné neustále zdokonaľovanie a zvyńovanie
ńportového výkonu vo fitnes detí kladie zvyńujúce sa nároky na kondíciu a na
vńetky pohybové schopnosti.
sformulovali hypotézu a k nej prislúchajúce úlohy práce:
H: Predpokladáme, ņe súťaņiace v kategórii fitnes detí budú dosahovať vyńńiu
úroveņ výbuńnej sily dolných končatín, statickej vytrvalosti v sile a vytrvalostnej
sile horných končatín v porovnaní so skupinou dievčat súťaņiacich v tanečnom
ńporte a s populáciou v rovnakom veku.
U 1: Realizovať merania troch skupín pomocou zostavenej testovacej batérie.
U 2: Ńtatisticky vyhodnotiť a porovnať výsledky meraní vńetkých troch skupín.
U 3: Formulovať závery pre prax.
METODIKA VÝSKUMU
V nańej práci ide o interindividuálny prierezový ex post facto výskum.
Do výskumného súboru sme zámerným výberom vybrali 54 probandiek,
z ktorých sme vytvorili tri skupiny – prvá skupina dievčat (A) boli súťaņiace
v kategórii fitnes detí, druhú skupinu (B) tvorili dievčatá navńtevujúce tanečný
klub a tretiu (C) tvorila neńportujúca populácia – ņiačky základnej ńkoly.
Homogénnosť vńetkých troch súborov sme dosiahli výberom rovnakého pohlavia
a veku (tab. 1).
Tab. 1 Ńtatistické charakteristiky vybraných somatických charakteristík (skupina
A, B, C)
A
CIEĽ, HYPOTÉZY A ÚLOHY
Cieľom náńho výskumu bolo zistiť úroveņ motorickej výkonnosti
súťaņiacich v kategórii fitnes detí a porovnať výsledky so súťaņiacimi v tanečnom
ńporte a s neńportujúcou populáciou - ņiačkami základnej ńkoly.
Na základe vlastných skúseností z niekoľkoročnej ńportovej prípravy
ako pretekárky vo fitnes, ako i trénerky a medzinárodnej rozhodkyne sme
T.výška
Hmot.
BMI
Dec.vek
T.výška
Hmot.
BMI
aritm.pr.
11,73
148,2
40,72
18,35
aritm.pr.
11,70
152,6
41,44
17,85
smer.od.
1,836
8,933
8,079
1,723
smer.od.
1,824
11,52
4,540
1,512
median
11,74
148,0
39,5
17,97
median
11,60
150,0
41,0
17,52
min.
9,30
130
26
15,38
min.
9,54
136
34
15,62
max.
14,63
163
56
21,76
max.
14,84
172
49
21,22
var.rozp.
5,33
33
30
6,38
var.rozp.
5,30
36
15
5,60
Dec.vek
T.výška
Hmot.
BMI
11,58
147,8
42,50
19,34
C
aritm.pr.
89
B
Dec.vek
smer.od.
1,714
8,328
8,291
2,530
median
11,54
148,5
40,0
19,09
min.
9,27
128
32
15,95
max.
14,28
163
59
23,49
var.rozp.
5,01
35
27
7,53
testy EUROFIT, ńtandardizované motorické testy (MĚKOTA – BLAHUŃ, 1983,
SEDLÁČEK – CIHOVÁ, 2009) a testy SGF pre CTM (PEREČÍNSKA, 2008). Pri
zostavení nańej testovacej batérie sme sa zamerali na zisťovanie úrovne
vńeobecných a ńpeciálnych pohybových schopností pomocou testov: výdrņ
v zhybe, ľah-sed, kľuky na podloņke, skok do diaľky z miesta odrazom znoņmo,
vertikálny výskok so ńvihom paņí, beh na 20 metrov a člnkový beh 10 x 5 metrov.
Pri vyhodnocovaní sme vyuņívali výskumnú metódu – porovnávaciu
analýzu. Pri spracovaní nańich výsledkov okrem rozumových a logických metód
sme pouņili hlavne základné metódy a postupy matematickej ńtatistiky:
aritmetický priemer (x), medián (Me), smerodajná odchýlka (s), minimum (MIN)
a maximum (MAX) nameraných hodnôt a variačné rozpätie nameraných hodnôt
(VR). O ńtatistickej významnosti vzťahov sa bude rozhodovať na 1% a 5%
hladine významnosti neparametrickým Mann-Whitneyovým U-testom, ktorý sme
pouņili pre porovnanie rozdielov medzi jednotlivými skupinami.
Do prvej výskumnej skupiny A sme zámerným výberom zaradili 18
dievčat súťaņiacich v kategórii 10-15 rokov, ktoré sa zúčastņujú pravidelného
tréningového procesu vo fitnes trikrát do týņdņa. Podľa hodnotenia BMI indexu
pre deti a mládeņ (SEDLÁČEK - CIHOVÁ, 2009) sa ukázalo, ņe 4 probandky sa
nachádzajú v podpriemere (podvýņiva), 9 probandiek v priemere (norma) a 5
probandiek v nadpriemere (nadváha).
Do druhej výskumnej skupiny B sme zaradili 18 dievčat vo veku 10-15
rokov, ktoré sa zúčastņujú pravidelného tréningového procesu v tanečnom klube
trikrát do týņdņa. Podľa hodnotenia BMI indexu pre deti a mládeņ (SEDLÁČEK CIHOVÁ, 2009) pri vstupnom meraní sa ukázalo, ņe 6 probandiek sa nachádza v
podpriemere (podvýņiva), 7 probandiek v priemere (norma), 4 probanky
v nadpriemere (nadváha) a 1 probandka vo výraznom nadpriemere (obezita).
Do tretej výskumnej skupiny C sme zaradili 18 dievčat vo veku 10-15
rokov, ktoré sa nezúčastņujú pravidelného tréningového procesu v ņiadnom
ńporte. Podľa hodnotenia BMI indexu pre deti a mládeņ (SEDLÁČEK CIHOVÁ, 2009) pri vstupnom meraní sa ukázalo, ņe 4 probandky sa nachádzajú
v podpriemere (podvýņiva), 4 probandky v priemere (norma), 4 probandky
v nadpriemere (nadváha) a 6 vo výraznom nadpriemere (obezita). Výskum
v skupinách A, B sa zrealizoval počas pravidelného tréningového procesu
a v skupine C v pravidelnom ńkolskom telovýchovnom procese.
Najniņńiu zistenú priemernú hmotnosť mala skupina fitnesiek (A). Skupina
tanečníčok dosiahla najniņńiu priemernú hodnotu BMI indexu. Neńportujúce
ņiačky základnej ńkoly dosiahli najvyńńie zistené priemerné hodnoty BMI indexu
a telesnej hmotnosti.
Úroveņ vńeobecnej pohybovej výkonnosti sme posudzovali pomocou
sedempoloņkovej batérie ńtandardizovaných motorických testov. Jej základ tvorili
VÝSLEDKY PRÁCE A DISKUSIA
Pri porovnaní výsledkov (tab. 2) konńtatujeme, ņe skupina detí súťaņiacich
vo fitnes (A) v priemere dosahovala najlepńie výsledky vo vńetkých motorických
testoch v porovnaní s tanečníčkami (B) a s populáciou (C), pričom výrazný
rozdiel bol hlavne v statickej, vytrvalostnej sile svalstva horných končatín (výdrņ
v zhybe), v dynamickej a vytrvalostnej sile bruńného a bedrovo-stehenného
svalstva (ľah-sed), v rýchlostných schopnostiach (beh na 20 metrov), v beņeckej
rýchlosti so zmenami smeru (člnkový beh 10x5m) a vo výbuńnej sile dolných
končatín (skok do diaľky z miesta). Skupina súťaņiacich v tanci (B) dosiahla
rovnaký priemerný výkon vo vytrvalostnej sile horných končatín (kľuky) ako
fitnesky (A) a len v priemere o 0,06 cm zaostala za fitneskami (A) vo vertikálnom
výskoku. Populácia - ņiačky ZŃ (C), dosiahli najhorńí priemerný výkon vo
vytrvalostnej sile horných končatín (kľuky), vo výbuńnej sile dolných končatín
(skok do diaľky z miesta, vertikálny výskok) a v rýchlostných schopnostiach (beh
na 20 metrov), ale lepńie ako tanečníčky (B) boli v statickej, vytrvalostnej sile
svalstva horných končatín (výdrņ v zhybe) a v dynamickej a vytrvalostnej sile
bruńného a bedrovo-stehenného svalstva (ľah-sed).
90
Tab. 2
Tab. 3 Ńtatistické hodnotenie motor. testov (neparametrický Mann-Whitneyov Utest) – porovnanie A-C
Ńtatistické charakteristiky motorickej výkonnosti (skupina A, B, C)
A
Výdrţ.v zh.
Ľah-sed
Kľuky
Skok do diaľ.
Vert.výsk.
Beh 20m
Č. beh 10x5m
aritm.pr.
smer.od
.
42,46
25,11
19,50
167,4
34,00
3,92
20,21
14,25
2,654
6,364
27,65
6,224
0,447
1,649
median
41,3
25,0
18,0
168,0
34,75
3,9
20,0
min.
13,9
21
11
120
20,00
3,1
18,0
max.
var.rozp
.
68,3
30
30
220
44,00
4,7
24,4
54,4
9
19
100
24,00
1,6
6,4
B
Výdrţ.v zh.
Ľah-sed
Kľuky
Skok do diaľ.
Vert.výsk.
Beh 20m
Č. beh 10x5m
aritm.pr.
smer.od
.
7,033
12,83
19,50
150,2
34,06
4,556
24,92
6,026
6,474
6,364
13,45
4,318
0,340
2,795
median
4,8
14,5
18,0
153,5
34,50
4,6
24,6
min.
0,0
0
11
128
27,00
4,1
21,3
max.
var.rozp
.
21,5
21
30
181
41,00
5,1
30,0
21,5
21
19
53
14,00
1,0
8,7
C
Výdrţ.v zh.
Ľah-sed
Kľuky
Skok do diaľ.
Vert.výsk.
Beh 20m
Č. beh 10x5m
aritm.pr.
9,517
16,22
3,944
135,6
21,92
5,078
28,18
smer.od.
10,44
5,631
5,557
22,80
4,924
0,615
5,543
median
6,5
15,5
2,0
136,5
20,50
5,0
27,2
min.
0,0
8
0
100
14,00
4,2
20,0
max.
32,5
27
22
179
30,50
6,5
38,0
var.rozp.
32,5
19
22
79
16,50
2,3
18,0
U - test
4,736**
4,249**
4,731**
3,117**
4,369**
4,624**
p < 0,01
p < 0,01
p < 0,01
p < 0,01
p < 0,01
p < 0,01
4,636**
p < 0,01
Tab. 4 Ńtatistické hodnotenie motor. testov (neparametrický Mann-Whitneyov Utest) – porovnanie A-B
U - test
5,016**
5,054**
p < 0,01
p < 0,01
0,000
2,137*
0,190
p < 0,05
3,716**
p < 0,01
4,589**
p < 0,01
Tab. 5 Ńtatistické hodnotenie motor. testov (neparametrický Mann-Whitneyov Utest) – porovnanie B-C
U - test
0,175
1,220
4,731**
p < 0,01
1,963*
p < 0,05
p < 0,01
4,764**
2,686**
p < 0,01
1,677(*)
p < 0,10
Najlepńí výkon (obr. 1) v teste č. 1 (výdrņ v zhybe) bol 68,3 sekúnd, ktorý
dosiahla jedna probandka (A) a najhorńí výkon v teste č. 1 (výdrņ v zhybe) bol 0
sekúnd, ktorý sme zaznamenali pri 7 probandkách (3 z B, 4 z C). Najlepńí výkon
v teste č. 2 (ľah-sed) za 30 sekúnd) bolo 30 opakovaní, ktorý dosiahla jedna
probandka (A) a najhorńí výkon bol 0 opakovaní, ktorý dosiahla jedna probandka
(B). Najvyńńia zistená hodnota v teste č. 3 (kľuky na podloņke) bola 30
opakovaní, ktorú dosiahli 4 probandky (2 z A, 2 z B) a ani jedno opakovanie bolo
u 6 probandiek (C). Najlepńí výsledok v teste č. 4 (skok do diaľky z miesta
odrazom znoņmo) bol 220 cm, ktorý dosiahla jedna probandka (A) a najhorńí
výsledok (100 cm) dosiahla probandka zo skupiny neńportujúcej populácie.
91
Výdrņ v zhybe (test č. 1) [s]
Kľuky (test č. 3) [n]
Vertikálny výskok (test č. 5) [cm]
Ľah – sed (test č. 2) [n]
Beh na 20 m (test č. 6) [s]
Skok do diaľky z miesta (test č. 4)
[cm]
Člnkový beh 10 x 5 m (test č. 7) [s]
Obr. 1
92
Grafické znázornenie priemerných hodnôt motorických testov
Najlepńí výkon v teste č. 5 (vertikálny výskok so ńvihom paņí) bol 44 cm,
ktorý dosiahla jedna probandka (A) a najhorńí výkon bol 14 cm, ktorý dosiahla
jedna probandka (C). Najlepńí výkon v teste č. 6 (beh na 20 metrov) bol 6,5
sekundy, ktorý dosiahla jedna probandka (C) a najhorńí výkon bol 3,1 sekundy,
ktorý dosiahla jedna probandka (A). Najvyńńia zistená hodnota v teste č. 7
(člnkový beh 10 x 5 metrov) bola 38 sekúnd, ktorú dosiahla jedna probandka (C)
a najniņńia zistená hodnota bola 18 sekúnd, ktorú dosiahla jedna probandka (A).
Pri porovnaní výsledkov skupín A a C (tab. 3) v kaņdom motorickom teste
sme zaznamenali ńtatistickú významnosť na hladine významnosti p<0,01 v
neparametrickom Mann-Whineyovom U-teste a pri porovnaní skupín A a B (tab.
4) bola vysoká ńtatistická významnosť p<0,01 vo výdrņi v zhybe, ľah-sed, beh na
20 metrov, člnkový beh 10x5metrov a p<0,05 v skoku do diaľky z miesta. Pri
porovnaní skupín B a C (tab. 5) bola vysoká ńtatistická významnosť p<0,01 vo
vertikálnom výskoku so ńvihom paņí, v behu na 20 metrov a v kľukoch na
podloņke, p<0,05 bola iba v skoku do diaľky z miesta a slabńia ńtatistická
významnosť p<0,10 v člnkovom behu 10 x 5 metrov.
schopností a to hlavne silových. Menńie rozdiely v niektorých uvedených
motorických testoch naznačujú nutnosť zaradiť do ńportovej prípravy vo fitnes
detí cvičenia zamerané na rozvoj beņeckej rýchlosti, plyometrické cvičenia na
zlepńenie výbuńnej sily dolných končatín a rozvoj vytrvalostnej sily svalstva
horných končatín (kľuky). Za účelom harmonického svalstva celého tela
navrhujeme taktieņ zaradiť do tanečnej prípravy cvičenia na rozvoj vytrvalostnej
sily svalstva horných končatín, dynamickej a vytrvalostnej sily bruńného
a bedrovo-stehenného svalstva a rozvíjať beņeckú rýchlosť.
Úroveņ výbuńnej sily dolných končatín bola u fitnesiek a tanečníčok
pribliņne rovnaká, avńak oproti neńportujúcej populácii (C) dosiahli A a B vyńńiu
hladinu ńtatistickej významnosti. Fakt, ņe výsledky vo vertikálnom výskoku nie sú
priamo úmerné výsledkom v skoku do diaľky z miesta vysvetľujeme tým, ņe
vertikálny výskok je koordinačne a technicky náročnejńí. Dovoľujeme si poukázať
na skutočnosť, ņe vo vertikálnom výskoku sa prejavuje primárne výbuńná sila
lýtkového svalstva a plantárnej flexie, čo komplexne predstavuje techniku
gymnastického odrazu. Očakávame, ņe fitnesky, ktoré si osvojujú gymnastické
cvičebné tvary, budú mať po zaradení ńpeciálnych cvičení do ńportovej prípravy
lepńie výsledky vo vertikálnom výskoku aj oproti súťaņiacim v tanečnom ńporte.
Výsledky skupiny ńkolopovinnej mládeņe dávame do súvislosti s úrovņou
vyučovania telesnej výchovy na ńkolách a to nielen čo sa týka obsahu vyučovania,
ale aj počtu hodín povinnej telesnej výchovy v týņdni. Okrem výrazne niņńích
výkonov tejto skupiny (C) pri porovnaní BMI indexu sa tretina probandiek
populácie (C) zaradila do skupiny výrazného nadpriemeru, čo poukazuje na
detskú obezitu. To je nielen príčinou horńích výkonov v motorických testoch, ale
zároveņ dôsledkom „ńportovania“ len v rámci povinnej telesnej výchovy.
ZÁVERY
Analýzou rozdielov medzi jednotlivými skupinami môņeme konńtatovať,
ņe v nańej výskumnej práci po spracovaní a porovnaní výsledkov testov sa
potvrdila hypotéza práce, t.j. vyńńia úroveņ výbuńnej sily dolných končatín,
statickej vytrvalosti v sile a vytrvalostnej sile horných končatín v skupine fitnes
detí (A), pričom najvýraznejńí rozdiel sme zaznamenali v statickej vytrvalosti
v sile horných končatín (výdrņ v zhybe) v porovnaní so skupinou dievčat
súťaņiacich v tanečnom ńporte (B) a s neńportujúcou populáciou v rovnakom
veku. Zároveņ bola skupina fitnesiek najlepńia aj v dynamickej a vytrvalostnej
sile bruńného a bedrovo-stehenného svalstva (ľah-sed), vo výbuńnej sile dolných
končatín (skok do diaľky z miesta, vertikálny výskok), v rýchlostných
schopnostiach (beh na 20 metrov) a v beņeckej rýchlosti so zmenami smeru
(člnkový beh 10x5m). Skupiny A a B mali na rozdiel od skupiny C pravidelnú
ńportovú, resp. tanečnú prípravu, pričom z meraní vidíme, ņe hlavne ńportová
príprava vo fitnes je veľmi dobrým prostriedkom na rozvoj vńetkých kondičných
93
LITERATÚRA
HAMAR, D. - KAMPMILLER, T. 2009. Mýty a fakty o silovom tréningu detí
a adolescentov. In: TV a Ń, roč. 19, 2009, č. 2, s. 2-6.
MĚKOTA, K. – BLAHUŃ, P. 1983. Motorické testy v tělesné výchově.
Praha: SPN, n.p., 1983. 335 s.
MLSNOVÁ, G. 2006. Pravidlá fitnes súťaņí pre detské vekové kategórie.
In: Slovenská asociácia kulturistiky, fitness a silového trojboja. Bratislava:
SAKFST, 2006.
MLSNOVÁ, G. 2009. Úroveņ rozvoja statickej rovnováhy u detí
mladńieho a starńieho ńkolského veku v súťaņnej kategórii fitnes detí. In:
Vplyv ńpecifických cvičení na trénovanosť vestibulárneho analyzátora
a na úroveņ statickej a dynamickej rovnováhy v gymnastických, tanečných
a úpolových ńportoch. Bratislava: Peter Mačura – PEEM, 2009, s. 46-52.
ISBN 978-80-8113-012-0.
MORAVEC, R. et al. 1990.
Telesný, funkčný rozvoj a pohybová
výkonnosť 7-18 ročnej mládeņe v ČSFR. Bratislava: Ńport, 1990.
MORAVEC, R.-KAMPMILLER, T.-SEDLÁČEK, J. et al. 2002. EUROFIT
- Telesný rozvoj a pohybová výkonnosť ńkolskej populácie na Slovensku.
Bratislava: SVSTVŃ, 2002. ISBN 89075-11-8.
PERIČ, T. 2004. Sportovní příprava dětí. Prah : Grada Publishing, a.s.,
2004. 200 s. ISBN 80-247-0683-0.
SEDLÁČEK, J. - CIHOVÁ, I. 2009. Ńportová metrológia. Bratislava:
ICM AGENCY, 2009. 124 s. ISBN 978-80-89257-15-7.
STREŃKOVÁ, E. 2007. Fitnes. In: KASA, F. – ŃVEC, Ń. et al:
Terminologický slovník vied o ńporte. Bratislava: FTVŃ UK, 2007, s. 61.
VANDERKA, M. et al. 2009. Teoretické východiská inovatívnych
prístupov rozvoja silových schopností v obsahu hodín ńkolskej telesnej
výchovy. In: Atletika 2009. Banská Bystrica: Univerzita Mateja Bela
v Banskej Bystrici. Fakulta humanitných vied. Katedra telesnej výchovy
a ńportu, 2009, s. 230-238. ISBN 978-80-8083-889-8.
THE LEVEL OF MOTOR PERFORMANCE OF THE COMPETITORS IN
THE CATEGORY CHILDREN FITNESS.
Mgr. Gabriela MLSNOVÁ
Comenius University in Bratislava, Faculty of Physical Education and Sport,
Department of Gymnastics
SUMMARY
In this work the author focused on documenting and comparing the level of
motor performance of children competing in the category fitness, in the category
of dance with youth not practising any sport. The level of the motor performance
was recorded by using seven kinetic performance tests of 54 girls at older
elementary-school age. After comparing the measured kinetic performance test
results the impact of sports training in fitness of children on their higher level of
motor performance compared with their mates competing in the dance sport and
the youth not practising any sport was confirmed.
Key words
Fitness Training. Sports performance in fitness exercise. Motor performance.
Tests of kinetic performance. Older elementary-school age.
94
predpoklady lepńie uplatniť a vyuņiť v podmienkach ńportového boja. Z praxe sú
známe hraničné typy dņudistov, ktorí podávajú v tréningu obdivuhodné výkony,
sú neporaziteľní, ale v súťaņných podmienkach nie sú schopný zopakovať svoje
tréningové výkony. Naproti tomu sú typy pretekárov, ktorým sa v tréningu príliń
nedarí, ale vstupom na tatami v súťaņi sa z nich stávajú obávaní, ťaņko poraziteľní
súperi. Pre oba tieto príklady pretekárov je vhodné aplikovať do tréningu
tréningové prostriedky, pomocou ktorých môņeme modelovať konkrétne situácie
zápasu a tie môņu dņudistovi pomôcť lepńie zvládať psychické stresy v súťaņi.
Samotný tréning by mal byť modelom vlastného výkonu - súťaņe.
Pri motivácii ņien pre ńportovú aktivitu je potrebné vyuņívať emocionálne
preņívanie z pohybového zaťaņenia omnoho viac, ako u muņov. Zo
STERKOWICZOVEJ ńtúdie (1993) zameranej na motiváciu ņien a muņov
zisťujeme, ņe motivačný profil muņov a ņien praktizujúcich dņudo je veľmi
podobný, najmä u tých jednotlivcov, ktorý nedosahujú skvelé ńportové úspechy.
Vysoký stupeņ motivačných činiteľov predstavuje zdravie a fitnes a je
charakteristický najmä pre ņeny bez ohľadu na ich ńportové vystúpenie. U muņov,
ktorý dosahujú kvalitné ńportové výsledky prevaņuje zameranosť na dokonalosť a
majstrovstvo. Snaha byť dominantný a nepodriaďovať sa ostatným je u muņov
zastúpená v oveľa väčńej miere ako u ņien. Aj napriek tomu môņeme povedať, ņe
pri posudzovaní snahy v ńpičkovom ńporte sa muņské a ņenské výkony čoraz viac
pribliņujú.
MOTIVAČNÉ A DEMOTIVAČNÉ FAKTORY VÝKONNOSTNÝCH
PRETEKÁROK V DŅUDE
1
2
Miloš ŠTEFANOVSKÝ – Zuzana KRIŠANDOVÁ
1
FTVŃ UK Bratislava, SR, Katedra gymnastiky.
FTVŃ UK Bratislava, SR, ńtudentka, pretekárka dņudo.
2
REZUMÉ
Hlavným cieľom nańej práce bolo analyzovať motivačné faktory ņien
venujúcich sa úpolovému ńportu dņudo. Poznanie danej problematiky má význam
hlavne pre trénerov v oblasti komunikácie a vedenia pretekárok v tréningu a na
súťaņiach. Nosnou metódou výskumu bol dotazník. Výskumný súbor tvorilo 10
dņudistiek, ktoré boli v danom čase zaradené do reprezentačného výberu ņien SR.
Na spracovanie údajov sme pouņili základné rozumové, logické a kazuistické
metódy. Na základe analýz sme dospeli k záverom, ņe hlavnými motivačnými
faktormi v nańom výskumnom súbore sú: tréner, kolektív, dosiahnutie cieľa,
sebauplatnenie, zdravie, fitnes a podmienky na ńportovanie. Demotivačnými
faktormi sú: obdobie súťaņných prehier, príliń veľa pracovných a ńkolských
povinností, nezhody s trénerom. Hlavný impulz začať s tréningami dņuda dal
v nańom výskume rodinný prísluńník.
KĽÚČOVÉ SLOVÁ: ņenské dņudo, motivácia, motivačné a demotivačné
faktory, impulz.
Ak má pohybová činnosť vo vńeobecnosti splniť svoj cieľ, musí mať
komplexný charakter v ńtruktúre záujmových preferencií ņien, s ktorými sú úzko
prepojené motivačné faktory (BLAHUŃOVÁ, 1995). K podstatným motívom
ńportovania najmä u rekreačných ńportovkýņ patrí zdravie u 58 % ņien, na druhom
mieste je radosť z pohybu vo výskyte u 15,5 % ņien. HRČKA (1997) zistil, ņe 59
% ņien má rôzne zdravotné ťaņkosti a len 18 % má dobrú kondíciu. Potlačované
sú prirodzené potreby ņien. Moņno práve pre neuspokojenie osobných záujmov a
potrieb prostredníctvom ńportovej činnosti sa v dospelosti venuje ńportu tak málo
ņien (HÁTLOVÁ, 1999).
ÚVOD DO PROBLEMATIKY
Úlohou psychologickej prípravy vńeobecne je vytvoriť dlhodobé i
bezprostredné predpoklady pre optimálnu úroveņ aktuálného psychického stavu,
od ktorého priamo závisí okamņitý výkon dņudistu. Optimálna úroveņ aktuálneho
psychického stavu závisí do značnej miery od jeho psychickej odolnosti, ktorá
súvisí s rozvojom celej osobnosti (VACHUN, 1983). Rozvoj schopnosti súťaņiť je
tieņ dôleņitou súčasťou psychologickej prípravy. Tréning je prípravou na zápas.
V priamom stretnutí víťazí ten, ktorý je lepńie pripravený a vie svoje schopnosti a
95
Medzi najčastejńie uvádzaných iniciátorov k telovýchovnej činnosti u ņien sú na
prvom mieste kamaráti (21 %) aj napriek tomu, ņe telovýchovnú činnosť
vykonávajú ņeny najradńej samostatne. Na druhom mieste (16 %) vlastné
rozhodnutie a na treťom mieste (13 %) je módny trend (BENDÍKOVÁ, 2006).
Motivačné faktory rozčlenené podľa dosiahnutého výkonnostného technického
stupņa uvádzame v tabuľke 2. a podľa miesta bydliska sú v tabuľke 3.
Tab.2 Motivačné faktory v závislosti od výkonnostného technického stupňa (Litwiniuk – Bujak,
1997).
Technický
SociálnoŃportové
Psychologické Materiálne Prostredie
stupeň
výchovné
zručnosti
S literatúrou, ktorá by sa výsostne venovala len ņenským ńpecifikám
v úpoloch, sa častejńie stretneme v krajinách, kde jednotlivé ńporty majú
dlhodobejńiu tradíciu a popularita má vzostupný trend (Anglicko, Francúzsko,
Poľsko). Ńtúdia prezentovaná LITWINIUKOM a BUJAKOM (1997) zachytáva
motivačné faktory účasti ņien v bojovom ńporte – taekwondo. Po analýze
odpovedí autori rozdelili motivačné faktory, ktoré podmieņujú začiatok a
zotrvanie vo vybranej aktivite taekwondo do 5 skupín: sociálno-výchovné činitele,
ńportové zručnosti, psychologické aspekty, materiálne faktory a prostredie.
10-6 stupeņ
5-1 stupeņ
I-II dan
Výskumný súbor tvorilo 100 dievčat a ņien vo veku 11-24 rokov. Jednotlivé
motivačné faktory boli spracované v závislosti od veku (Tab.1).
Tab. 1 Motivačné faktory v závislosti na veku (Litwiniuk – Bujak, 1997).
Faktory
veku
Sociálnovýchovné
Ńportové
zručnosti
Psychologické
Materiálne
Prostredie
Ņiačky
Spoznanie
nových ľudí
Eliminácia
nedostatkov
postavy
Radosť
Materiálny
profit
Presvedčenie
rodičov
Juniorky
Kamarátske
a kolektívne
vzťahy
Psychologická
Vńeobecný
odolnosť
telesný rozvoj
a sebakontrola
Získavanie
odmien
Priatelia,
masové
prostriedky
Seniorky
Dôleņitosť
ańpirácie
Získanie
Okúzlenie
zručností zo východnými
sebaobrany
hodnotami
Cestovanie
Filmy
s bojovými
scénami
Získanie
priateľov
Zuņitkovanie
voľného času
Zlepńenie telesnej
kondície, zdravia
Vôľa
ovplyvniť
ostatných
Výchova,
učenie,
trpezlivosť
Cesta
k majstrovstvu
Zvedavosť,
zábava
Formovanie
charakteru
a osobnosti
Sebaobrana,
dobrodruņstvo
Odmeny
Presvedčenie
rodičov
Masové média,
vplyv z filmov
Získať
ńportovú
triedu
Cestovanie
Priateľské
do zahraničia presvedčenie
o módnosti
Tab. 3 Motivačné faktory v závislosti od miesta bydliska (Litwiniuk – Bujak, 1997).
Faktory miesta SociálnoŃportové
Psychologické Materiálne Prostredie
bydliska
výchovné
zručnosti
Dedina
Spoznanie
Vôľa vykonávať Spôsob ņivota
Cestovanie
Masové média
nových ľudí pravidelný ńport
Malé mesto
Spoločný
Vńeobecný
Zmysel
pre Odmeny
prostredie
ņivot
telesný rozvoj vlastné hodnoty
v skupine
Väčńie mestá
Stmeľovanie Získanie
Okúzlenie
Spôsob
Presvedčenie
medziľudský- zručností
zo východnými
majstrovstva rodičov
ch vzťahov
sebaobrany
hodnotami
96
Problémovou etapou v ńportovej príprave ņien je obdobie po ukončení strednej
ńkoly, ńtúdium na vysokej ńkole, alebo zaradenie sa do pracovného pomeru (cca
17-20 rokov) Preto je dôleņité utvoriť pevný, kladný a prípadne trvalý vzťah
k dņudu uņ oveľa skôr.
Dôleņité v tomto problémovom období je udrņiavať dobrú a priateľskú
atmosféru v oddiely a zabezpečiť podporu ńportovania aj od ńirokého okolia a
rodiny. Pre zotrvanie pri tomto ńporte je pre ņeny dôleņitá kvalita tréningového
procesu, pod čím rozumieme pravidelnosť, systematickosť a napredovanie
tréningu. Na kladnú motiváciu je moņné vyuņívať ďalej porovnávanie sa s
kvalitnou zahraničnou konkurenciou a snaņiť sa vytvárať vhodné tréningové
podmienky (materiálne, technické, ekonomické,…) ako v oddieloch, tak i
v samotnej reprezentácii. Vhodná je neustála motivácia, zaloņená na zdôrazņovaní
kladných vplyvov dņuda na ņenskú osobnosť ako je sebadôvera, sebaovládanie,
schopnosť sebaobrany, sebadisciplína, či väčńia odolnosť fyzická a psychická
(KRIŃANDOVÁ, 2009).
Vonkajńiu motiváciu môņeme povaņovať za prevaņne materialistickú a
niekedy často premenlivú. Vzniká porovnávaním s druhými (GURSKÝ, 2005).
Motiváciu takéhoto druhu predstavuje aj podpora a povzbudenie od iných ľudí,
či uņ je to tréner, rodina, alebo kamaráti. Tu sa nám hodí jeden výrok náńho
úspeńného olympionika Jozefa Krnáča: „Ten, kto sa venuje dņudu, musí byť
fanatik, chcieť niečo dokázať sám sebe.“ Tento názor prechádza uņ do vnútornej
motivácie. Kľúčom k zdravej motivácie ņien v dņude je správna komunikácia s
trénerom a predovńetkým dobre fungujúce vzťahy v ńportovom kolektíve. Tie sú
základom pri úspeńnej motivácii zverenkyne zo strany trénera. Ak fungujú vzťahy,
funguje aj komunikácia. Ņeny ńportovkyne si vyņadujú pochopenie a dôveru,
osvedčené je aj vyuņívanie kladného hodnotenia. U kaņdej sa vńak charakter
osobnosti líńi. Úlohou trénera je poznať čo najlepńie reakcie zverenkýņ, či uņ
v rôznych situáciách na tréningu, alebo pri hraničných situáciách počas súťaņe.
Podľa BEDNÁRIKOVEJ (2008), sú to situácie, ktoré sú závaņné z hľadiska
ďalńej motivácie ńportovca a jeho angaņovania sa v ńporte.
S otázkou vzťahu a komunikácie trénera so svojou zverenkyņou úzko súvisí aj
spolupráca medzi nimi. Keď zverenkyņa plní od svojho trénera poņiadavky na
tréningy a prípravu dlhodobo, môņeme povaņovať tento vzťah za ideálny. Je tu
totiņ prítomná vzájomná dôvera a reńpektovanie z obidvoch strán.
Vnútorná motivácia vychádza z vnútorných potrieb jednotlivca a týka sa
jadra kaņdého človeka ako individuálnej osobnosti (GURSKÝ, 2005). Vo
vńeobecnosti povaņujeme vnútornú motiváciu za oveľa silnejńiu a stálejńiu, ako je
to v prípade tej vonkajńej.
Túto vnútornú motiváciu si ńportovkyņa v priebehu pôsobenia v ńporte síce
vytvára pomocou postavenia vnútorných hodnôt a potrieb v hodnotovom rebríčku
sama, nezanedbateľný je tam vńak aj vplyv trénera na intenzitu potreby k ich
uspokojeniu. Tréner by sa mal o tieto hodnoty a postoje svojej zverenkyne opierať
a poznať ich čo najlepńie. Na základe toho môņe čo najefektívnejńie pôsobiť na
samotnú motiváciu k výkonu. Ak dokáņe rozoznať psychický stav ńportovkyne a
poznať, čo ju v konkrétnej situácii najviac povzbudí, môņeme takúto schopnosť
povaņovať za veľmi účinnú a efektívnu najmä v čase pri nepriazni vonkajńích
podmienok. Hodnotu a význam potrieb u reprezentantiek v dņude zaraďujeme
k vyńńím potrebám a hodnotám ńportovca, ktoré hrajú významnú rolu pri
formovaní motivácie.
CIEĽ VÝSKUMU
Hlavným cieľom náńho výskumu je poznať motivačnú ńtruktúru ņien
trénujúcich dņudo. Rovnako sme skúmali faktory pôsobiace negatívne,
demotivujúco a impulz, ktorý priviedol náń výskumný súbor k tréningom dņuda.
METODIKA VÝSKUMU
Výskumný súbor tvorilo 10 dņudistiek, ņien vo veku 15 aņ 21 rokov, rôznej
hmotnostnej kategórie. Vńetky respondentky boli v danom čase zaradené do
reprezentačného výberu SR. Pochádzali z oddielov a klubov východného,
stredného a západného Slovenska. Boli riadnymi členmi Slovenského zväzu
dņuda s platnou licenciou a nositeľkami 2. a 1. stupņa technickej vyspelosti. Ich
ńportový vek bol v priemere 10,2 roka, pričom najvyńńí bol 13 a najniņńí 7 rokov.
Pri zisťovaní motivačnej ńtruktúry sme pouņili nami navrhnutý dotazník, ako
hlavnú metódu získavania empirických údajov. Dievčatá odpovedali na desať
97
otvorených otázok týkajúcich sa motivačných a demotivačných faktorov
v tréningu. Dotazníkom sme zisťovali u jednotlivých respondentiek aj impulz pre
začatie s dņudom.
Graf č. 2 Získané vlastnosti a hodnoty
4%
7%
22%
11%
VÝSLEDKY VÝSKUMU
Hlavný impulz začať s dņudom dal nańim respondentkám podľa zistených
odpovedí rodinný prísluńník (44 %). „Záujem o ńport a dņudo“ bol druhý
najčastejńí impulz pre
začatie trénovania
Graf č. 1 Impulz pre začatie s tréningami džudo
(31%). Na treťom mieste
to bol impulz „vysoká
6%
6%
aktivita v detskom veku“
13%
(13 %). Podľa odpovedí
44%
respondentiek, motivácia
cez
rodinných
prísluńníkov, ktorí sú
31%
spojený s týmto ńportom
určitým spôsobom je
najsilnejńím impulzom
Rodinný príslušnýk 44%
Všeobecný záujem o šport 31%
pre začatie trénovania
Vysoká aktivita v deskom veku 13% Náborový leták alebo bilbord 6%
dņuda (obr. č. 1).
Pekná, vyšportovaná postava 6%
15%
22%
19%
Sebadisciplína 22%
Kamarátsvo 22%
Zmysel ţivota 19%
Úcta a sebavedomie 15%
Moţnosť cestovať 11%
Radosť z víťazstiev 7%
Bojovnosť 4%
Obr. č. 2 Získané vlastnosti a hodnoty.
Z jednoznačnej odpovede väčńiny oslovených respondentiek tak môņeme usúdiť,
ņe u nich prevláda silnejńia vnútorná motivácia.
V samotnom tréningovom procese náń výskumný súbor predovńetkým
motivuje: vyńńie spomenuté sledovanie a dosahovanie dlhodobo vytýčeného cieľa
(MS, ME, alebo OH 26 % vńetkých odpovedí), nasleduje dobrý kolektív (23 %)
a na tretie miesto sa dostala odpoveď „moņnosť sebauplatnenia“ (19%).
Obr. 1 Impulz pre začatie s tréningami džudo.
Pri analýze demotivačných faktorov sme u ņien zistili, ņe najviac ich odrádzajú od
tréningov dņuda „obdobia súťaņných prehier“, kedy sa im príliń nedarí (29 %).
Rovnakú demotivujúcu váhu (29 %) sme zistili u odpovede „nával ńkolských
a pracovných povinností“. Tretím najčastejńie vyskytujúcim sa negatívnym
faktorom je „nezhoda a zlý vzťah s trénerom“ (14 %).
Pri otázke, ktorá si kládla za cieľ odhaliť vlastnosti a hodnoty, ktoré ņenám
dlhoročný tréning dņuda priniesol, sme zistili: sebadisciplínu (22 % vńetkých
odpovedí), kamarátov (22 %) a treťou najčastejńou odpoveďou bol „zmysel
ņivota“ (19 %) (obr. č.2).
Motiváciou z hľadiska smerovania tréningov k určitému cieľu je odpoveď
„presadiť sa na ME, MS alebo OH“ (79% vńetkých odpovedí).
98
Graf č. 3 Motivácia k tréningu
Vńetky nami oslovené respondentky sú aj v súčasnosti naďalej výkonnostné
pretekárky a členky reprezentačných výberov SR. Problémy, ktoré sme
dotazníkovou metódou odhalili boli teda prekonané. Predpokladáme tak u ņien
v nańom výskumu väčńiu váhu motivačných faktorov pred demotivačnými.
9%; 9%
26%; 26%
11%; 11%
Keďņe sme pri koncipovaní dotazníka predpokladali, ņe korektné vzťahy
s trénerom patria k silnejńím motivujúcim faktorom, smerovali sme poslednú
otázku na oceņované vlastnosti a schopnosti ich trénerov. Skúsenosť (26 %),
zodpovednosť (25 %) a priateľský prístup trénerov (25 %) boli tri najčastejńie
zaznamenané odpovede (obr. č. 5). Negatívne odpovede ohľadom vlastností
a schopností trénerov sme nezaznamenali ņiadne, hoci môņeme tvrdiť, ņe zlý
vzťah s trénerom môņe mať negatívny demotivačný vplyv.
12%; 12%
23%; 23%
19%; 19%
Dosiahnutie vytýčeného cieľa 26%
Kolektív 23%
Sebauplatnenie 19%
T réner 12%
Zdravie a fitnes 11%
Podmienky na športovanie 9%
Obr. č. 3 Motivácia k tréningom.
Graf č. 5 Oceňované vlastnosti a schopnosti trénera
Graf č. 4 Demotivačné faktory
8%
14%
29%
8%
26%
8%
14%
25%
25%
14%
29%
Skúsenosť a zodpovednosť 26%
Priateľský prístup 25%
Obdobie súťaţných prehier 29%
Veľa prac. alebo škol. povinností 29%
Objektivita 25%
Profesionalita 8%
Strata chuti k tréningu 14%
Nezhody s trénerom 14%
Perfektný kaučing 8%
Motivácia a podpora 8%
Iné 14%
Obr. č. 5. Oceňované vlastnosti a schopnosti trénera.
Obr. č. 4 Demotivačné faktory.
99
prekonali.
DISKUSIA
Predpokladali sme, ņe motivačné a demotivačné faktory sú prítomné u kaņdej
dņudistky. Z dotazníka sa nám podarilo zistiť prítomnosť konkrétnych
motivačných faktorov, ktoré majú dôleņitú úlohu pri naplņovaní potrieb
a určovaní si hodnôt a priorít. Zistili sme, ņe motivačné faktory predstavuje:
tréner, kolektív, dosiahnutie cieľa, sebauplatnenie.
Druhy motivačných faktorov, ktoré sme vo výsledkoch vyhodnocovali, sú
v podstate u kaņdej dņudistky rovnakého typu. Toto tvrdenie povaņujeme za
logické z dôvodu, ņe vńetky reprezentantky spadajú do výkonnostnej úrovne,
a preto by sa ich motivačná ńtruktúra mala čo najviac zhodovať. Pre kaņdú z nich
je vńak dôleņitosť a poradie týchto hodnôt v rámci motivácie aj tak ńpecifické.
Dovolíme si teda tvrdiť, ņe dņudistky s vyńńou úrovņou motivácie majú väčńinou
podobný motivačný profil a faktory, ktoré ich motivujú sa nijak výrazne nelíńia.
Vysoká, kladná hodnota dôleņitých faktorov predstavuje hlavný zdroj
motivácie. Odpovede z dotazníkov sú aj vzájomne prepojené a prelínajú sa.
U tých dņudistiek, kde cieľ predstavuje dosiahnutie popredných umiestnení na
ME, MS alebo OH, bola aj samotná motivácia ku kaņdodennému tréningu a na
súťaņiach na vysokej úrovni. To isté platí aj o vzťahu trénera a zverenkyne. Pri
označení trénera za kladný motivačný faktor sa neobjavili ņiadne výrazné
problémy pri otázke komunikácie a motivácie zo strany trénera.
Nízka, alebo záporná hodnota v individuálne dôleņitých motivačných
faktoroch má za následok motivačnú krízu a môņe byť dôvodom zanechania
daného ńportu. Z výsledkov vieme, ņe u kaņdej z dotázaných ńportovkýņ dońlo
aspoņ raz v ņivote ku kríze, ktorá sa vzťahuje na aktívne ńportovanie. Túto krízu
spôsobovali individuálne demotivačné faktory, ktoré boli príčinou oslabenia
motivácie venovať sa dņudu, ale aj oslabenia samotného výkonu. V niektorých
prípadoch sa objavovali aj váņnejńie úvahy o skončení aktívnej činnosti. Stále
vńak boli prítomné faktory, na základe ktorých tieto úvahy boli prekonané a ņeny
sa napokon rozhodli pokračovať aj naďalej v ńportovaní. Takéto krízy, ktoré sú
typické pre kaņdého vrcholového ńportovca, nemusíme povaņovať za dôvod
zanechania ńportu. Vńetky dņudistky mali silne vybudovanú predovńetkým
vnútornú motiváciu na to, aby v dņude pokračovali aj naďalej a krízy úspeńne
ZÁVER
Na základe náńho výskumu môņe predpokladať nasledovnú ideálnu motivačnú
ńtruktúru výkonnostnej reprezentantky v dņude:
 má neustály záujem o dņudo,
 trénuje v zdravom kolektíve s dostatočným mnoņstvom kvalitných
sparingov,
 má silnú sebadisciplínu,
 dominuje vnútorná výkonová motivácia s cieľom presadiť sa na svetových
podujatiach,
 trénuje pod skúseným a zodpovedným trénerom, ktorý má priateľský a
objektívny prístup,
 vie prekonať obdobie súťaņných prehier.
LITERATÚRA:
BEDNÁRIKOVÁ, M. 2008. Hraničné situácie v ńporte, Diplomová práca.
Filozofická fakulta UK, 2008.
BENDÍKOVÁ, E. 2006. Motívy a záujmy ņien o pohybovú činnosť. In:
Súčasnosť a budúcnosť ńportu pre vńetkých v Slovenskej republike. Zborník.
Bratislava, 2006. str. 123-130.
BLAHUŃOVÁ, E. 1995. Wellnes – zdravotní cvičení pro pohodu. Praha:
Olympia, 1995.
GURSKÝ, T. 2005. Psychológia ńportu. Bratislava: Telovýchovná ńkola, 2005, str.
29-36.
HÁTLOVÁ, B. 1999. Moņnosti kinezioterapie v léčbě dlouhodobě
hospitalizovaných pacientŧ s diagnózou schizofrenního onemocnění. Česká a
slovenská psychiatrie, 95, 1999. No 5, s. 325-335.
HRČKA, J. 1997. Monitorovanie zdravotného stavu a pohybových aktivít
zamestnancov, Monitorovanie telesných a pohybových predpokladov občanov
Slovenskej republiky a program pohybovej aktivity na podporu zdravia.
Bratislava: PEEM, 1997.
100
KRIŃANDOVÁ, Z. 2009. Motivačné faktory ņien v dņude. Bakalárska práca.
Bratislava: FTVŃ UK, 2009.
LITWINIUK, S. – BUJAK, Z. 1997. Pomiar i rejestracja obciążeń treningowych w
Taekwondo. Trening, 2, s. 213-219.
STERKOWITZ, S: The motivation of men practicing Ju-Jitsu and comparisons
with judists. http://www.judoinfo.com/research2.htm
VACHUN, M et al. 1983. Dņudo základy tréningu. Bratislava: Ńport STV, 1983.
DYNAMIKA SRDCOVEJ FREKVENCIE V ŃPORTOVOM VÝKONE
V AKROBATICKOM ROCK AND ROLLE V KATEGÓRII
DIEVČENSKÉ FORMÁCIE
Kristina TIŠŤANOVÁ, Petra ČAPLOVÁ, Peter OLEJ
Univerzita Komenského, Fakulta telesnej výchovy a ńportu, Katedra
gymnastiky, Slovenská republika, Bratislava
REZUMÉ
Cieľom práce bolo porovnanie významnosti rozdielov hodnôt srdcovej
frekvencie jednotlivých tanečníčok v dievčenskej formácii v hlavnej vekovej
kategórii v akrobatickom rock and rolle, počas tanečnej zostavy v súťaņných
podmienkach. Nezanedbateľnou úlohou bolo tieņ zaznamenať a graficky
znázorniť fyziologické krivky srdcovej frekvencie u jednotlivých dievčat počas
súťaņnej zostavy.
MOTIVATIONAL AND DEMOTIVATIONAL ELEMENTS OF
PERFORMANCE FEMALE JUDO PLAYERS
Miloń ŃTEFANOVSKÝ1 – Zuzana KRIŃANDOVÁ2
1
FTVŃ UK Bratislava, Slovakia, department of gymnastics.
2
FTVŃ UK Bratislava, Slovakia, student, elite judo player.
SÚČASNÝ STAV RIEŃENIA PROBLEMATIKY
Akrobatický rock and roll dnes patrí do skupiny náročných koordinačných
ńportov. Je postavený na plynulom spojení tanca a akrobatickej zloņky. Pod
pojmom akrobatický rock and roll si azda kaņdý nás predstaví párový tanec.
Samozrejme, súťaņné páry sú dominantou tohto ńportu, pretoņe s ním idú ruka v
ruke od jeho počiatku. Súčasnosť vńak zo sebou prináńa nové spôsoby
vykonávania tohto ńportu. Takýmto spôsobom je pomerne nová súťaņná kategória
– dievčenské formácie. Dneńná doba sa stáva čoraz viac chudobnejńou na muņské
pohlavie v takýchto druhoch ńportu. Nemáme tým na mysli len akrobatický rock
and roll, ale tieņ tanečný ńport a iné párové tance nie sú na tom lepńie.
Predovńetkým toto bol aj prvotný dôvod vzniku takejto kategórie. Nedostatok
chlapcov a naopak nadbytok dievčat prinútilo zväzy niečo podniknúť.
SUMMARY
The aim of our study was to analyze motivational factors of women training
judo. The knowledge of this issue is important mainly for the trainers in the area
of communication with the competitors and coaching during the trainings or
competitions. The main method used in our research was a questionaire. The study
sample included 10 judoists, who were members of the representation team of
Slovakia. We used for data processing racional, logic and kazuistic methods.
Results of the study are that the main motivational factors: trainer, society and
team, achievement of aim, self-realization, health, fitness and training conditions.
Demotivational factors are: period of losses, too much duties at work and school,
conflicts and misunderstanding with trainer. In a case of our study, main impulse
to start with judo trainings came from a family member.
KEY WORDS: female judo, motivation, motivational and demotivational factors,
impulse.
101
z iných príbuzných odborov ako napr. ńportový aerobik (Tińťanová, 2008).
Podstata kvality ńportového výkonu tanečníčok dievčenských formácií
spočíva v zvládnutí nárokov na vysokú úroveņ rozvoja koordinačných schopností,
trénovanosti vestibulárneho aparátu, rýchleho tempa pohybovej pamäti, vysokej
kvality motorického učenia, silových a kondičných schopností (Olej, 1997).
Poņiadavky pre hodnotenie ńportového výkonu sú zaradené do ńtyroch
(dievčenská formácia – junior, senior) základných kritérií, ktorých hodnotenie na
súťaņiach je prezentované rozhodcovskou komisiou, (viď. tabuľka 2).
Základné pravidlá dievčenských formácií – junior, senior
(platné na svetových súťaņiach)
Rozdelenie podľa počtu dievčat:
a) Formácia junior – skladá sa z minimálne 8 a maximálne 12 dievčat.
b) Formácia senior – skladá sa z minimálne 8 a maximálne 16 dievčat.
Podľa veku:
a) Formácia junior – v roku súťaņe , musí mať ktorákoľvek tanečníčka
minimálne 8 rokov a zároveņ nesmie mať viac ako 15 rokov.
b) Formácia senior – v roku súťaņe musia mať vńetky tanečníčky minimálne
14 rokov.
VÝSLEDKY PRÁCE
Objektom výskumu bolo ńestnásť tanečníčok tancujúcich v seniorskej dievčenskej
formácii „Matrix“ vo Vysokońkolskom ńportovom klube FTVŃ UK Lafranconi
Bratislava. Výskum sme zrealizovali počas ńportového výkonu na rock and
rollovej súťaņi v Prahe, dņa 27.03.2010 Nasledujúce údaje ako napr. tempo,
priestorové útvary, akrobatické cvičebné tvary, ktoré boli pouņité počas tanečnej
zostavy sú východiskovými bodmi pri následnej analýze dynamiky srdcovej
frekvencie tanečníčok akrobatického rock and rollu.
akrobatického rock and rollu.
Na zaznamenávanie hodnôt srdcových frekvencií sme pouņili telemetrický
merací prístroj SUUNTO TEAM PACK: ktorý sa skladá zo snímacieho pásu,
ktorý je pripevnený pruņným pásom na hrudník probanda nad srdcom a cez signál
v podobe dĺņky R-R intervalu EKG, ktorý vysiela je zachytávaný prijímacou
anténou. Z antény sa signál cez USB port prenáńa do počítača, kde sa priebeh SF
kontinuálne zobrazuje na monitore. Snímací pás vykonáva záznam SF kaņdé dve
sekundy a má svoju internú pamäť na zabezpečenie proti prípadným stratám
údajov vplyvom ruńenia signálu v priestore medzi anténou a snímačom. Výhodou
tohto zariadenia je moņnosť vyuņiť prístroj aj v súťaņných podmienkach, keďņe
neobsahuje časti, ako sú náramkové hodinky. Namerané údaje sa ďalej
komplexnejńie hodnotia v počítači pomocou softvérového programu, (Pakusza,
Tománek, 2009).
Ńportový výkon seniorských dievčenských formácií v akrobatickom
rock and rolle spočíva v prezentácii formácie tanečnou zostavou, do ktorej sú
zakomponované akrobatické cvičebné tvary s prísluńným obmedzením.
Akrobatické cvičebné tvary sú hodnotené porotou v rámci tanca, ako tanečný
prvok. Juniorské dievčenské formácie sa prezentujú zostavou s výlučne
tanečnými variáciami bez akrobatických cvičebných tvarov (Tińťanová, 2008).
Zostava oboch formácií trvá v súlade s pravidlami 2:45 – 3:00.
Kvalita ńportového výkonu tanečnej zloņky spočíva v čistom predvedení
techniky základného kroku, ktorý je skočný, pozostáva z dvoch výkopov a tzv.
synkopy. Vńetky tanečné prvky musia byť čitateľné a predvedené do taktu. Ďalej z
tanečných figúr, ktoré musia byť schopní tanečníci predviesť samostatne (v
opačnom prípade sú hodnotené ako akrobatický cvičebný tvar) na rock and
rollovú hudbu s predpísaným tempom a dĺņkou, súbeņne s pútavou choreografiou
(Olej, 2005).
V kategórií dievčenské formácie - senior sú povolené akrobatické cvičebné
tvary ako pre kategóriu JUNIOR (musia spĺņať obmedzenia Safety Level 3). Pre
túto súťaņnú kategóriu je charakteristické vykonávanie akrobatických cvičebných
tvarov v trojiciach alebo ńtvoriciach, pričom sa nevyuņívajú len akrobatické
cvičebné tvary typické pre akrobatický rock and roll, ale tréneri čerpajú nápady aj
102
Smerodajné údaje o choreografii, počas ktorej bolo realizované
zaznamenávanie hodnôt srdcovej frekvencie u jednotlivých tanečníčok
dievčenskej formácie senior.
 choreograf – Mgr. Peter Olej, PhD.
 názov choreografie – „Matrix“
 rok vzniku choreografie – 2009
 dĺņka choreografie – 3 min/ 180 s
 tempo choreografie (takt/ min) – 49 aņ 51, 4/4 takt
 hudba úvod:
The Matrix Reoladed – Soundtracks
Rock and roll:
Kate Ryan - Je Tadore (Eurovision Song Contest
Athens 2006),
Sidsel Ben Semmane – Twist of love (Eurovision
Song Contest Athens 2006),
K´Naan – Bang Bang
 počet pouņitých základných krokov – 14
 počet priestorových útvarov pouņitých v choreografii – 20, pričom
niektoré priestorové útvary sa opakujú, alebo sú vyuņité ich modifikácie
 počet akrobatických cvičebných tvarov pouņitých v choreografii – 2
1.
akrobatický cvičebný tvar – zaradený do choreografie v čase 0:20
2.
akrobatický cvičebný tvar – zaradený do choreografie v čase 2:04
 kostým – kostým bol vytvorený na základe námetu samotnej choreografie
„Matrix“.
Hodnoty kľudovej srdcovej frekvencie
Tabuľka 1 Hodnoty kľudovej srdcovej frekvencie
Meno
AV
ZM
SH
VŃ
PČ
SD
LŘ
LV BB RV KŃ DG
KSF
50
45
46
55
50
60
52
60
55
62
54
53
V
M
62
NP SM
55
54
V
O
61
KSF - hodnoty kľudovej srdcovej frekvencie
KSF 70
60
50
40
30
20
10
0
A.V.
Z.M.
S.H.
V.Š.
P.Č.
S.D.
L.Ř.
L.V.
B.B.
R.V.
K.Š.
D.G.
V.M.
N.P.
S.M.
V.O.
MENO
KSF
Obrázok 1 Grafické znázornenie hodnôt kľudovej srdcovej frekvencie
Minimálnu hodnotu kľudovej srdcovej frekvencie sme zaznamenali u
tanečníčky Z.M. (45 pulzov/min.) a naopak, maximálnu hodnotu kľudovej
srdcovej frekvencie sme zaznamenali u dvoch tanečníčok R.V. a V.M. (62
pulzov/min.).
Hodnota variačného rozpätia – 17 (rozdiel maximálnej a minimálnej
hodnoty)
Záznam a analýza hodnôt srdcovej frekvencie tanečníčok akrobatického rock
and rollu
Hodnoty srdcovej frekvencie jednotlivých tanečníčok dievčenskej formácie senior
sme zaznamenávali v nasledujúcich stavoch:
 v stave úplného pokoja
 počas tanečnej zostavy „Matrix“ v súťaņných podmienkach
103
Hodnoty srdcovej frekvencie počas tanečnej zostavy „Matrix“ v súťaņných
podmienkach
Nasledujúce hodnoty srdcovej frekvencie tanečníčok uvedené v tabuľke 2,
a v obrázku 2, boli zaznamenávané počas tanečnej zostavy „Matrix“ v súťaņných
podmienkach na súťaņi v Prahe, dņa 27.03.2010, v čase 20:14:54 – 20:17:54.
SF
220
200
180
160
140
Tabuľka 2 Hodnoty srdcovej frekvencie tanečníčok v súťaņných podmienkach
Meno
A.V.
Z.M.
S.H.
V.Ń.
P.Č.
S.D.
L.Ř.
L.V.
B.B.
R.V.
K.Ń.
D.G.
V.M.
N.P.
S.M.
V.O.
Hodnoty SF na
začiatku zostavy
144
147
137
153
146
131
139
131
135
130
118
140
132
153
143
156
Hodnoty SF na
začiatku
rokenrolovej
časti zostavy
176
180
190
189
174
179
155
160
175
178
171
199
160
180
181
182
120
100
Hodnoty SF na
konci zostavy
80
A.V.
Z.M.
S.H.
V.Š.
P.Č.
S.D.
L.Ř.
L.V.
B.B.
R.V.
K.Š.
D.G.
V.M.
N.P.
S.M.
V.O.
MENO
Hodnoty SF na začiatku zostavy
189
193
206
200
191
190
180
189
189
198
196
202
180
186
198
198
Hodnoty SF na začiatku rokenrolovej časti zostavy
Hodnoty SF na konci zostavy
Obrázok 2 Grafické znázornenie hodnôt srdcovej frekvencie tanečníčok v
súťaņných podmienkach
Začiatok zostavy:
Minimálna hodnota srdcovej frekvencie 118 (pulzov/min.) na začiatku zostavy
bola zaznamenaná u tanečníčky K.Ń.
Maximálna hodnota srdcovej frekvencie 156 (pulzov/min.) na začiatku zostavy
bola zaznamenaná u tanečníčky V.O.
Hodnota variačného rozpätia - 38
Začiatok rokenrolovej časti zostavy:
Minimálna hodnota srdcovej frekvencie 155 (pulzov/min.) na začiatku
rokenrolovej časti zostavy bola zaznamenaná u tanečníčky L.Ř.
Maximálna hodnota srdcovej frekvencie 199 (pulzov/min.) na začiatku
rokenrolovej časti zostavy bola zaznamenaná u tanečníčky D.G.
Hodnota variačného rozpätia - 44
Koniec zostavy:
Minimálna hodnota srdcovej frekvencie 180 (pulzov/min.) na konci zostavy bola
zaznamenaná u dvoch tanečníčok L.Ř. a V.M.
Maximálna hodnota srdcovej frekvencie 206 (pulzov/min.) na konci zostavy bola
zaznamenaná u tanečníčky S.H.
Hodnota variačného rozpätia – 26
104
v ńportových a pohybových hrách. Bratislava: FTVŃ UK, 2009 .
87 s. ISBN 978-80-8113-007-6.
ZÁVER
Práca dokumentuje záznam, analýzu a porovnávanie hodnôt srdcovej
frekvencie jednotlivých tanečníčok akrobatického rock and rollu v kategórii
dievčenské formácie senior počas súťaņe. Na základe výsledkov, ktoré sme
v práci dosiahli, môņeme skonńtatovať, ņe určený cieľ práce bol splnený.
Dôleņitou úlohou pred samotným porovnaním hodnôt srdcovej
frekvencie tanečníčok, bolo zaznamenať a graficky znázorniť fyziologické krivky
z hodnôt srdcovej frekvencie u jednotlivých tanečníčok akrobatického rock and
rollu počas tanečnej zostavy v súťaņných podmienkach.
Nezanedbateľnou úlohou bolo tieņ porovnať dynamiku srdcovej
frekvencie jednotlivých tanečníčok akrobatického rock and rollu počas tanečnej
zostavy.
Nańim výskumom sme sa snaņili prispieť k objasneniu zaťaņenia
tanečníčok dievčenskej formácie senior v akrobatickom rock and rolle. Pre
ńportovú prax v tomto odbore by sme pre nasledujúce výskumy odporučili napr.
meranie laktátu či uņ v tréningových alebo súťaņných podmienkach, poprípade
zaznamenanie skutočnej maximálnej srdcovej frekvencie tanečníčok pomocou
ńtandardizovaných testov.
TIŃŤANOVÁ, K. 2008. Základná gymnastická príprava 13 – 14
dievčat v akrobatickom rock and rolle. Bakalárska práca.
Bratislava: FTVŃ UK, 2008, 52 s.
TIŃŤANOVÁ, K. 2010. Dynamika srdcovej frekvencie
v ńportovom výkone v akrobatickom rock and rolle v kategórii
dievčenské formácie. Diplomová práca. Bratislava: FTVŃ UK,
2010, 52 s.
SUMMARY
The aim of work was to compare the significance of differences in
individual values of heart rate in girls formation dancers in the main age
group in acrobatic rock and roll, during the choreography in conditions of
competition. Another noteworthy task was also to record and graphically
illustrate the physiological curve of heart rate in individuals during
competition.
LITERATÚRA
LIPKOVÁ, J. 2006. Fyziológia telesných cvičení. 2. nezmenené
vydanie. Bratislava: Univerzita Komenského, 2006. 40s. ISBN 80223-2167-2.
OLEJ, P. 1997. Objektivizácia výkonnosti v akrobatickom rock
and rolle. Diplomová práca. Bratislava: FTVŃ UK, 1997. 74 s.
OLEJ, P. 2005. Objektivizácia motorického učenia akrobatických
cvičebných tvarov akrobatickom rock and rolle. Dizertačná práca.
Bratislava: FTVŃ UK, 2005. 119 s.
PAKUSZA, Z. - TOMÁNEK, Ľ. 2009. Tvorba kritérií na
hodnotenie intenzity zápasového a tréningového zaťaņenia
105
Ńimonek – Zrubák (2003) pokladajú kĺbovú ohybnosť za základný
predpoklad vykonávania pohybov. Vplýva na ich rýchlejńie osvojenie
a zdokonaľovanie, na zvyńovanie efektívnosti svalovej činnosti, na zniņovanie
únavy svalov a je prevenciou mnohých zranení.
Měkota – Blahuń (1983) definujú pohyblivosť ako schopnosť vykonávať
pohyby v náleņitom rozsahu. Biologickým základom sú morfologické a funkčné
vlastnosti oporného pohybového systému, ktoré určujú stupeņ pohyblivosti jeho
článkov. Rozsah pohybu je závislý predovńetkým na tvare kĺbových plôch, na
elasticite svalstva, väzov a ńliach, ktoré kĺb obklopujú. Dôleņitá je i tzv. „vôľa
kĺbu“ anglicky nazývaná joint play.
V ńportovej gymnastike
pohyblivosť limituje ńportový výkon
a determinuje nácvik a zdokonaľovanie niektorých cvičebných tvarov. Je to
ńpecifická schopnosť pre ńportovú gymnastiku a tvorí jej technický základ.
Cieľom nańej práce bolo zistiť vplyv gymnastickej prípravy na rozvoj
pohyblivosti u detí mladńieho ńkolského veku.
V hypotéze sme predpokladali, ņe deti, ktoré sa venujú gymnastickej
príprave budú dosahovať vyńńiu úroveņ pohyblivosti.
Úlohou 1 bolo otestovať pohyblivosť u detí mladńieho ńkolského veku,
ktoré neabsolvovali gymnastickú prípravu.
Úlohou 2 bolo otestovať pohyblivosť u detí mladńieho ńkolského veku,
ktoré absolvovali gymnastickú prípravu.
Pre nańu prácu sme si vybrali dve skupiny dievčat mladńieho ńkolského
veku. Experimentálny súbor pozostával z 15 dievčat mladńieho ńkolského veku,
ktoré sa venujú gymnastickej príprave dvakrát do týņdņa po jednej hodine.
Kontrolný súbor tvorilo 15 dievčat mladńieho ńkolského veku, ktoré sa
gymnastickej príprave nevenujú a pohybovú aktivitu vykonávajú len na hodinách
telesnej výchovy. Údaje sme zisťovali na základe testovania. Pre nańe sledovanie
sme si vybrali test predklon s dosahovaním v sede (Eurofit, 1996). Probandky
vykonávali test nasledovne: predklon v sede, chodidlá mali opreté o testovaciu
lavicu, paņe boli vystreté a dotýkali sa jej hornej strany. Tlakom prstov posúvali
horizontálne umiestnené meradlo po stupnici čo najďalej. Predklon sa vykonával
pomaly, bez pokrčenia dolných končatín v kolennom kĺbe. Probandky vykonávali
VPLYV GYMNASTICKEJ PRÍPRAVY NA ROZVOJ POHYBLIVOSTI
Adriána TONKOVIČOVÁ, Jana LUPTÁKOVÁ
Univerzita Komenského, Fakulta telesnej výchovy a ńportu, Katedra
gymnastiky, Slovenská republika, Bratislava
REZUMÉ
Cieľom nańej práce bolo zistiť vplyv gymnastickej prípravy na rozvoj
pohyblivosti u detí mladńieho ńkolského veku. Súbor pozostával
z experimentálnej skupiny dievčat mladńieho ńkolského veku, ktoré sa venujú
gymnastickej príprave dvakrát do týņdņa po jednej hodine a z kontrolnej skupiny
dievčat, ktoré sa pohybovej aktivite venujú len na hodinách telesnej výchovy. Pre
výskumné sledovanie sme si zvolili test z Eurofitu predklon s dosahovaním
v sede. Na základe získaných výsledkov sme dospeli k jednoznačným záverom, ņe
gymnastická príprava má významný vplyv na rozvoj pohyblivosti detí mladńieho
ńkolského veku a priemernú hodnotu experimentálnej skupiny nedosiahla ani
najlepńia probandka z kontrolnej skupiny.
KĽÚČOVÉ SLOVÁ: ńportová gymnastika,
s dosahovaním v sede, mladńí ńkolský vek - dievčatá
pohyblivosť,
predklon
Pohyblivosť sa v súčasnosti uvádza ako samostatná pohybová schopnosť,
ktorá je podľa Streńkovej (2002)
determinovaná elasticitou svalov
a pohyblivosťou v kĺboch. Je to schopnosť človeka vykonávať pohyby v kĺboch
vo veľkom rozsahu. Prejavuje sa v ekonómii pohybu, vo vzťahu k ńpecifickým
zručnostiam jednotlivých ńportov. Pri jej absencii sa zvyńuje riziko zranenia
a bolesti. Aplikuje sa v prvom rade z hľadiska zdravotného a taktieņ sa podieľa na
ńportovom výkone. V tzv. „estetických“ ńportoch ako sú moderná a ńportová
gymnastika, krasokorčuľovanie, tanečné ńporty a iné je aj súčasťou hodnotenia
ńportového výkonu. Rozlińujeme aktívnu a pasívnu pohyblivosť. Pohyblivosť je
geneticky podmienená a najväčńí rozsah dosahujú deti predńkolského a mladńieho
ńkolského veku. Ak sa pravidelne nerozvíja, jej úroveņ sa vekom zniņuje.
106
dva pokusy a hodnotil sa lepńí výkon z nich s presnosťou na jeden cm. Pre
metódy vyhodnotenia získaných údajov sme vyuņili matematicko-ńtatistické
metódy. Výsledky testu experimentálnej skupiny sme porovnávali s výsledkami
testu kontrolnej skupiny a na porovnanie výsledkov sme pouņili neparametrický
Mann – Whitneyový U – test.
Tab. 2 Výsledky testu KS- Predklon s dosahovaním v sede
exp. skupina
1. A.Č.
2. T.Ď.
3. K.G.
4. J.G.
5. A.G.
6. D.K.
7. L.K.
8. J.Ľ .
9. V.M.
10. M.M.
11. S.N.
12. M.K.
13. J.K.
14. N.Ľ.
15. T.O.
Tab. 1 Výsledky testu ES- Predklon s dosahovaním v sede
exp. skupina 1.pokus [cm] 2.pokus [cm]
1. Z. Ń.
26
27
2. H. H.
26
30
3. B. P.
30
30
4. G. O.
29
30
5. L. S.
27
28
6. G. G.
24
25
7. M. L.
28
29
8. R. A.
27
28
9. L. N.
33
34
10. S. P.
22
24
11. B. V.
29
30
12. A. T.
27
27
13. D. Ń.
24
26
14. B. A.
31
31
15. D. V.
29
30
1.pokus (cm) 2.pokus ( cm )
18
20
23
24
21
21
19
21
22
23
19
22
16
16
18
19
23
23
10
12
18
19
14
15
21
23
9
12
13
16
aritmet. priemer 19,07
smer. odchylka 3,990
median
20
min.
12
max.
24
var. rozpätie 12
aritmet.p riemer 28,60
smer. odchylka 2, 558
median
29
min.
24
max.
34
var. rozpätie 10
V tabuľke nám zvýraznené hodnoty ukazujú lepńí pokus z dvoch pokusov,
ktoré probandky vykonávali. Z výsledkov môņeme jasne vidieť, ņe
experimentálna skupina dosahuje omnoho lepńie výsledky ako kontrolná skupina,
čo je jasným dôkazom o vplyve gymnastickej prípravy na rozvoj pohyblivosti
i napriek tomu, ņe dievčatá z experimentálnej skupiny sa gymnastickej príprave
107
venujú len záujmovo a nie na výkonnostnej úrovni. Najlepńie výsledky
v experimentálnej skupine dosiahla probandka L. N. a to 34 cm, slabńí výkon
dosiahla S. P. a to 24 cm. Priemer experimentálnej skupiny bol 28,60 cm.
V kontrolnej skupine sme zaznamenali najlepńí výkon u probandky T. Ď., ktorý
bol 24 cm, čo bol rovnaký výkon ako u probandky S. P. z experimentálnej
skupiny, ktorý sme v experimentálnej skupine hodnotili ako najhorńí výkon.
Najmenńie hodnoty v kontrolnej skupine dosiahla probandka N. Ľ., ktorej výkon
bol len 12 cm. Priemer kontrolnej skupiny bol 19,07 cm, čo je takmer o 10 cm
menej ako priemer experimentálnej skupiny. Z výsledkov testu môņeme
konńtatovať, ņe experimentálna skupina dosiahla podstatne lepńie výsledky ako
kontrolná skupina a priemernú hodnotu experimentálneho súboru nedosiahla ani
najlepńia probandka kontrolného súboru. Potvrdila sa nám ńtatistická významnosť
na 0,01 % hladine významnosti.
V závere môņeme konńtatovať, ņe pohyblivosť je schopnosť človeka
pohybovať časťami tela v dostatočne veľkom rozsahu ľahko a poņadovanou
rýchlosťou, ktorá je geneticky podmienená, ale značne ovplyvniteľná
systematickým tréningom. Gymnastika patrí k ńportom, v ktorých vńetky cvičebné
tvary rozvíjajú pohyblivosť určitých častí tela. Zvýńený rozsah pohyblivosti
v niektorých kĺboch je podmienkou realizácie a osvojenia si techniky v ńportovej
gymnastike. Preto prostriedkami gymnastiky sa vo významnej miere rozvíja
motorická schopnosť pohyblivosť, čo nám dokazujú aj výsledky
experimentálneho súboru v danom teste. Taktieņ môņeme konńtatovať, ņe nami
stanovená hypotéza sa nám podvrdila a v nańom sledovaní mala gymnastická
príprava významný vplyv na rozvoj pohyblivosti.
STREŃKOVÁ, Elena. 2005. Stratégia rozvoja koordinačných schopností
u mládeņe. In: Rozvoj koordinačných schopností v ńportovej príprave. Bratislava:
Telovýchovná ńkola SZTK, 2005, s. 7- 21.
ŃIMONEK, J. - ZRUBÁK, A. 2003. Základy kondičnej prípravy v ńporte.
Bratislava : FTVŃ UK, 2003.
INFLUENCE OF GYMNASTICS TRAINING FOR DEVELOPING
FLEXIBILITY
Adriána TONKOVIČOVÁ
FTVŃ UK Bratislava, Department of gymnastics
SUMMARY
The aim of our research was find influence of gymnastics training for developing
flexibility in category 9 – 11 years old. Experimental group consist of 15 girls
who practised gymnastics training twice a week per one hour. Control group
consist of 15 girls who made sport´s activity on P.E. lessons. We did test from
Eurofit – forward bend and we find out that gymnastics training have a big effort
for development flexibility.
KEY WORDS: artistics gymnastics, flexibility, forward bend, younger school
age - girls
LITERATÚRA
LEDNICKÝ, Anton. 2005. Koordinačné schopnosti. Charakteristika. Rozvoj.
Diagnostika. Bratislava: 2005, s. 6 - 13.
MĚKOTA, Karol- BLAHUŃ, Petr. 1983. Motorické testy v tělesné výchově.
Praha:SPN, 1983, s. 220.
STREŃKOVÁ, Elena. 2003. Gymnastika. Akrobacia a preskoky. Bratislava: Peter
Mačura- PEEM, 2003.
108
FITNESS – A CONTEMPORARY FORM OF RECREATION
Dorota AMBROŻY
University School Of Physical Education In Cracow
SUMMARY
In Poland the term fitness is understood as physical ability to function efficiently
and effectively in work and leisure activities, to be, to resist hyperkinetic diseases,
and to meet emergency situations. This term however, does not fully explains the
idea. Fitness can be defined as a conscious set of movements which effect on
physical, mental and emotional health as well as on brain capacity. The aim of this
article is to concisely describe various forms of fitness as a way of conscious
influence on body fit.
KEY WORDS: bodybuilding, weight training
PRÍSPEVKY TEORETICKO - EXPERTÍZNE
INTRODUCTION
A universal term of fitness has been used worldwide in a field of physical
culture (replaced in English speaking countries by terms such as: physical
education, fitness training, exercise) to describe/identify programs promoting
fitness and physical condition. The term also covers all organizational,
methodological and curricula phenomena related to overall improvement of
physical and psychophysical conditions which support general health, and well
being. (Wolańska 1997). „Fitness as a marketing phenomenon did not appear in
Poland by coincidence. It was the effect of various occurrences and processes
which were found in different spheres and fields of contemporary human activity.
In Poland, fitness appeared in late eighties, at the beginning of the economic and
political transformation. (Opoka 2004). The primary fitness services, perceived as
novelty, at that time, had mainly character of individual and team exercises. As
time went by, the fitness market developed introducing new products and
gradually covering more and more areas of activity. Initially, the fitness services
were offered mainly to rich customers, but over the years, this form of physical
activity became more affordable. The number of customers who are interested in
A
ODBORNO – METODICKÉ
109
this type of product is currently increasing. Following the transformations which
are taking place in economic and social sectors, the lifestyle of Polish society is
also significantly changing. (Ambroży 2004).
Ministry of National Education understands recreation which involves physical
movement as different kinds of physical and mental exercises which are all
classified under one name: fitness. The word in English means a measure of the
body‟s ability to function efficiently and effectively in work and leisure activities,
to be healthy, to resist hyperkinetic diseases, and to meet emergency situations. In
the science of Physical Education the meaning of fitness can be explained by the
following equation:
FITNESS- THEORETICAL ANALYSIS
The term fitness comes from English and its implementation into Polish is still
arouse controversy. It is either an adjective or noun in its native language, which
means that it does not inflect for numbers or person.
The word fitness has many meanings in English. According to “The Great
English-Polish Dictionary” it is the state or condition of being fit, suitable or
appropriate for something, or prone to act. It also indicates adaptation,
accommodation, fittingness. Canadian dictionary of English describes fitness as
good physical condition and ability to undertake everyday physical activities to
maintain this state. The Polish-English Dictionary defines the word fitness as the
state of certain condition, suitability, health, ability to perform definite tasks.
Fitness, therefore, can mean the overall state of being physically and
mentally sound and healthy, can describe psychophysical conditions or an ability
to adopt to certain environment as well as constant alertness to make physical
effort. For many people the name fitness is closely linked with the state of wellbeing. The scientists, who work in the field of sport psychology, found out that
regular sport and recreational activities lead to:
•
maintaining or improving heart capacity and cardiovascular system,
•
intensification of digestion processes including fat metabolism,
•
stability of movement system and posture maintenance,
•
beneficial changes in mood occurring due to increased concentration and
relaxation abilities as well as higher sense of security,.
All in all, fitness provides improvement in mood and physical condition.
„German dictionary defines the term fitness as usefulness for live, ability to adopt
to a certain environment, constant alertness to take actions. It includes widely
considered view of pursuing an aim” The complexity of this term arises from a
multitude and variety of factors which affect each other in relations of human –
movement – environment.
FITNESS = PHYSICAL FITNESS + MENTAL FITNESS + PSYCHOLOGICAL
FITNESS
It is therefore, the conscious influence of physical movement on physical, mental,
emotional health and mind effectiveness/efficiency. ”
The main characteristic features of fitness exercises are:
Universality – they can be done regardless of age, they are not based on any
specific sport techniques,
Not sport specific training,
Lack of requirements regarding special skills,
Versality – possibility to tailor different types of exercises to individual needs,
Personality development in physical and emotional sphere,
Stress relief,
Boost in self-confidence,
Improvement of physical attractiveness
Social interactions – meeting new people,
General accessibility.
The activities which are performer with music can be grouped in four categories:
Exercises engaging cardiovascular system - cardio,
Muscular system strengthening exercises - muscle,
Cardio and muscle exercises - cardio i muscle,
Relaxing and cooling down exercises, the technique which binds body and
mind - cooling or body&mind,
Additional fitness activities involve :
110
Weight training using gym equipment: machines, a set of weight disks
(plates) which purpose is to strengthen specific muscles and shape the body,
Endurance exercises in this section include: workout on/with various
equipment such as: spin, treadmill, ergometers, Cardio Waves ( machines
where aerobic exercise is performed, training resembles roller blading) or on
elliptical trainers, which reduce fatty tissue and strengthen cardiovascular
system.
FORMS OF FITNESS - CHARACTERISTIC
Aerobic. „Training or exercises which increase the ability to consume and utilize
oxygen. It helps to intensify the process of oxidation and nourishing vital organs
that are essential for life, especially cardiovascular and muscular systems. (…) An
important element of this form of fitness is dynamic and simple music”. The
person who conducts the training usually stands in front of the group and shows
the movements that are copied by the performers. Not only do the exercises
increase the physical condition and endurance but also build the perfect body
shape. The exercises include such elements as: running, jumping, dancing steps,
weights and agility training. There are also other specific exercises created for
aerobic which are intended for different purposes.
Spinning. This form of fitness performed on spin bikes is getting more and more
popular. During a training session a person changes the pace of exercising and the
position on a bike. Spinning helps lose energy required in treating overweight and
obese patients. It builds up and slims down certain group of muscles that are
responsible for attractive look. It also influences the increase of physical
endurance and condition and the flow substances in circulatory and lymphatic
systems.
Exercises engaging cardiovascular system – cardio,
Fat burning- exercises "burning fat" are moderately intensive and easy. They are
tailored to individual needs according to the following formula: 220 minus the
person‟s age gives the healthy pulse rate. The general rule is: the more weight you
want to lose, the more frequently you need to exercise. During the workout, one
has to perform 15-20 repetitions and the last two should be slightly strenuous. The
intensity of exercises can be regulated by shortening or lengthening the periods of
rests. The training sessions are aimed at people with obesity. They increase the
overall level of physical efficiency and support the process of losing weight.
Exercises strengthening muscular system - muscle,
ABS – a set of exercises focused on strengthening stomach muscles and
improving skin texture. The participants perform the exercises in lying positions.
ABT (stomach, gluteus muscles and thigh muscles)– the training focused on
shaping and improving skin texture lower parts of the body. The training covers
exercises performed in standing, kneeing, and lying positions.
Body Ball lub Fitball – The exercises are performed with an elastic ball with a
diameter of 55-6 cm. They belong to a group of exercises focused on reaching
balance. . During a session a person sits on a ball, lies on it with their back or
chest on and leans with their side on it. The exercises let the body unwind, keep
the balance and maintain stability. They also improve the general physical
condition. Balancing on a ball and rolling it engage a lot of muscle groups,
especially postural muscles that are responsible for keeping the upright position.
Exercises with a ball are recommended to people of all ages, especially for those
who have problems with their spine. Fit ball training session involve performing
stretching and relaxation exercise as well as strengthening. Exercising with a ball
one can develop overall organism fitness or only the selected parts of the body
such as: stomach or buttocks. During the training sessions participants improve
their overall physical condition, build up muscles and shape their body. Fit ball
training has been used for many years in a field of rehabilitation of patients
suffering from orthopedic problems – the fit ball workout relieves pain and
muscle tension.
Body Pump – The exercises with a barbell are performer to music. The focus is
towards general endurance of the muscles and body efficiency improvement using
several repetitions. Losing the subcutaneous fat shapes and shows off the muscles.
The work out involves using a barbell with a wide range of weights depending on
the group of muscles being strengthened.
Shape (can be also called Body Sculp lub BS) – training which builds up and
shapes all muscle groups. The work out is performed with equipment such as:
dumb-bells, steps, body sculpting band, tubings or without any equipment. The
111
exercises are performed at the pace which allows participants to do them correctly.
Cardio and muscle exercises - cardio i muscle,
Aqua Aerobic - The pressure of buoyancy seemingly decreases the weight of the
body, and the mitigation of gravity which is helpful in performing the exercises.
Depending on the depth of immersion, the body positioning in water and the
directions of movements, it is possible to perform load relief exercises, supporting
or with water resistance. Hydrostatic pressure helps to breathe out and hinders
inhalation, it also influences the stomach muscles. The strengths of buoyancy and
the pressure decrease muscle work which is necessary to keep the upright posture,
they also places less stress on joints and the spine. As a result longer periods of
continues movements are possible, contrary to the same, more exhausting
workout done on a land. In shallow water aerobic exercises are preformed and one
can strengthen the muscles, without any additional equipment. In deeper water
flotation devices are used: such as so called noodles (1,5-meter long buoyancy
belts). One can sit, stand on them or push them into the water, increasing the
difficulty of the training for example: while performing weight exercises or those
supporting rehabilitation of certain body parts. Aqua aerobic develops muscle
endurance, increases the overall physical condition, fastens removal of toxic
substances from the body, decreases cellulite, and improves and skin texture.
Circiut Training- is a combination of high-intensity aerobics and resistance
training designed to be easy to follow and target fat loss, muscle building and
heart fitness. It can be performed with equipment. The exercises are developed for
people at an advanced level who are physically strong and resistant. The work out
allows to increase physical condition, strengthen the cardiovascular system and
muscle endurance during the workout. This type of training is fast and varied.
There are different muscle groups to be used during training sessions, this secures
balance and prevents overloading certain body parts. It is possible to train from
the biggest muscle groups to the smallest or to gradually train the opposite
muscles, e.g. first the back, later the chest. It is also possible to mix the aerobic
exercises with the weight ones.
Indoor – Cycling – is a group exercise class done on stationary bikes. During the
class the instructor simulates a ride to the sound of music. It is designed for people
from different age groups and with various physical fitness abilities. All the levels
are based on riding at changing pace, the more advanced the participants the more
time is designed to ride in a semi-standing and standing position. The training
improves body efficiency.
Step- is distinguished from other forms of aerobic its use of an elevated platform.
The platform can be lifted or lowered (using so called steps with different rises)
depending on the fitness competency. It is designed to perform 250 exercises to
music. An highly intensive training comprises of several choreographic routines
performed on a special platform called step. The sessions are divided into
different levels, from less to more advanced. The training is beneficial for
improving muscle structure of lower limps and buttocks. It develops physical
condition, coordination and movement memory. It also causes calories loss which
helps to burn fat, improves cardiovascular system. However, there is a
contradiction against doing the step training for people who have problems with
their joints. During the work out some parts of the body could be overloaded
especially: knees, hips and ankles.
TBC (Total Body Condition) – a training which develops the whole body,
covering the weight and endurance exercises, often using additional dumb-bells,
weighs on legs and tubibgs. The purpose of the training sessions is to strengthen
the functional performance system and to develop muscle strength and endurance.
Relaxation and cooling down exercises the type which bind body with mind cooling or body&mind.
Isometric exercise or isometrics are a type of strength training in which the joint
angle and muscle length do not change during contraction (compared to
concentric or eccentric contractions, called dynamic/isotonic movements).
Isometrics are done in static positions, rather than being dynamic through a range
of motion. The joint and muscle are either worked against an immovable force
(overcoming isometric) or are held in a static position while opposed by resistance
(yielding isometric).
Body Art– a training designed to strengthen the whole body, based on isometric
exercise In which the joint angle and muscle length do not change during
contraction and stretching. The technique was designed by Robert Steinbacher.
112
VLIV ROPE SKIPPINGOVÉHO POHYBOVÉHO PROGRAMU NA SÍLU
DOLNÍCH KONČETIN A NA ROVNOVÁŅNÉ SCHOPNOSTI CHLAPCŦ
A DÍVEK V PRVNÍCH TŘÍDÁCH NA ZÁKLADNÍ ŃKOLE*
His method also involves elements of Pilates and Yoga. Body Art training requires
simultaneous coordination of body and mind in order to promote deep muscle
awareness through the performance of precise physical movements. Except for
deep concentration, during training session, proper and conscious breathing is
essential. Work out is performed to very tranquil music.
Joga– The main aim of a class is to reach balance and harmony through calming
down, relaxation, concentration, breath and positive thinking. Yoga has a
beneficial influence on stress. It also enables to stay calm even during hectic and
active times. Yoga postures involve: asanas: dynamic movements stretching and
strengthening the whole body. They also provide exercises which relax muscles,
joints, internal organs and even the tiniest nerves and body tissues. They do not
require much effort but concentration and several repetitions. While the assanas
are performed correctly, they will energize, strengthen and cool down the body.
They also improve circulation,, clear breathing and increase the sensitivity to
signals and symptoms coming from the body. Yoga strengthens muscles, reduces
fat level, lowers blood pressure, and improves skin texture. An important element
of yoga is the Pranayama technique which is based on breath controlling and
awareness of inhalation. Regular breathing relaxes mind and provokes the flow of
energy. Yoga is designed for all people, regardless they age and condition.
Jana ČERNÁ
Univerzita Karlova, Fakulta tělesné výchovy a sportu v Praze, katedra
gymnastiky, Česká republika
REZUMÉ
Příspěvek vymezuje podmínky, za kterých bude aplikován a ověřen intervenční
rope skippingový program u dětí prvních tříd na základních ńkolách.
KLÍČOVÁ SLOVA: rope skipping, pohybové programy, rovnováha, síla dolních
končetin
1. ÚVOD
Rope skippingové aktivity neboli pohybové aktivity s vyuņitím rŧzně dlouhých
ńvihadel, se rychle rozńiřují a pronikají do mnoha oblastí.
Rope skipping jako kondiční cvičení lze realizovat doma nebo ve fitness centru.
Ovlivņuje zdravotně nebo výkonově orientovanou tělesnou zdatnost. Rope
skipping ve volném čase nabízí ńirokou ńkálu uplatnění. Skákat přes ńvihadlo se
mŧņe téměř kdekoliv, kdykoliv a s kýmkoliv. Pravidla si mohou cvičenci určovat
sami podle svých záměrŧ. Skákání pak získává charakter volného hraní, které
navíc přináńí pozitivní fyziologický efekt. Rope skipping jako soutěņní sport má
své národní, evropské i světové soutěņe jednotlivcŧ a týmŧ. Rope skipping ve
ńkolní tělesné výchově obohacuje pohybové aktivity dětí i mládeņe, proto je
vhodné jej zařazovat do hodin TV.
LITERATURE
AMBROŻY, T. 2004. Trening holistyczny metodą kompleksowej uprawy
ciała, Wydawnictwo EAS, Kraków.
OPOKA, D. 2004. Fitness-historia- organizacja-zarządzanie.Warszawa.
WOLAŃSKA, T. 1997. Leksykon sport dla wszystkich-rekreacja
ruchowa. Wydawnictwo AWF, Warszawa.
1.1 Rope skipping – ve ńkolní TV i ve volném čase
Volnočasový rope skipping nemá ņádná konkrétní pravidla, která by drņela
aktivitu uprostřed přesně vytyčených mantinelŧ. Velmi obvyklé je, ņe přeskoky
přes ńvihadlo jsou rytmizované. Ať uņ díky reprodukované hudební předloze
113
nebo, a to předevńím u malých dětí, v podobě básniček a písniček. Podle autorŧ
Gargen a Getchell (2006) je vhodné tyto pohyby realizovat v souladu s hudebně
pohybovou předlohou či rytmickým modelem, a to v podobě ústní rytmizace
učitele či tleskáním, dupáním aj. 7Děti tímto zpŧsobem přirozeně získávají cit pro
rytmus, baví se humorem, který je mnohdy v říkadlech obsaņen. Cvičenec mŧņe
postupovat podle své aktuální dovednosti ale i kondiční úrovně. V rope skippingu
vyuņíváme rŧzných typŧ a délek ńvihadel. Pro ńvihadlo jednotlivce se vyuņívají
aktivity tzv. single rope, pro cvičení dvojic, tzv. the two in the loop. Dlouhá
ńvihadla od čtyř do ńestnácti metrŧ (i delńí) a dvě protisměrně se točící ńvihadla,
tzv. double dutch. Cvičení s dlouhými ńvihadly je typickou ukázkou cvičení
vyņadujícího spolupráci a komunikaci skupiny.
3. CÍL
Cílem příspěvku je vymezit podmínky, za kterých je moņno aplikovat a ověřit
intervenční rope skippingový program. Cílem RS-PP je zejména dětem vytvořit
podmínky pro získávání základních pohybových a rope skippingových
dovedností formou zábavné dětské hry, a tím je doslova „přitáhnout“
k rozmanitým pohybovým aktivitám, které se stanou součástí jejich celoņivotního
pohybového reņimu. Předpokládáme, ņe intervence RS-PP zvýńí explozivní sílu
dolních končetin měřenou výńkou přímého skoku. Očekáváme ovlivnění
rovnováhy, tedy hodnot vyjadřujících stabilitu postoje, tj. zmenńení velikosti
výchylky těņińtě těla a zvětńení rychlosti jeho vyrovnání. Očekáváme zvýńení
zájmu a vstřícného přístupu k pohybové aktivitě u dětí, které budou
povzbuzovány k dalńím mimońkolním rope skippingovým aktivitám na základě
úkolových karet a spolupráce rodičŧ.
2. PROBLÉM
Studie ukazují, ņe děti ztrácí zájem o pohybové aktivity a naopak kopírují sedavý
zpŧsob ņivota svých rodičŧ. S příchodem na základní ńkolu u dětí značně klesne
počet hodin strávených pohybem. Podobný ņivotní styl vede nejen k omezení
pohybu samotného, a tím k moņnému vzniku civilizačních onemocnění (např.
obezity), ale i k moņnému sníņení kvality ņivota v pozdějńím věku. Dopad
sníņené zátěņe se projevuje neschopností zvládnout jednoduché zdravotně
prospěńné pohybové aktivity, jako je chŧze, běh, skoky apod. Proto je nańí
snahou hledat moņné přístupy pro zvýńení tělesné zdatnosti dětí. Projekt Rope
skippingového pohybového programu (dále RS-PP) je zaměřen na cílovou
skupinu chlapcŧ a dívek prvních tříd ZŃ. Předpokládáme, ņe tento projekt
přinese objektivní informace o účinnosti rope skippingové pohybové aktivity u
dětí prvních tříd ve smyslu zlepńení síly dolních končetin a rovnováhy.
7
4. POHYBOVÁ INTERVENCE U DĚTÍ MLADŃÍHO ŃKOLNÍHO VĚKU
Podle Bunce (2006) je pohybová intervence formou pohybového programu, jenņ
ovlivņuje určitou sloņku tělesné zdatnosti. Intervenční programy si kladou za cíl
kultivovat a regenerovat organismus jedince a tím podnítit pozitivní uplatnění
člověka ve společnosti. U dětí mladńího ńkolního věku slouņí pohybové programy
i k nácviku základních návykŧ v oblasti zdravého ņivotního stylu a k motivování
dětí k přirozenému pohybu. Jedná se zejména o přijetí pravidelné pohybové
činnosti a zautomatizování hygienických a bezpečnostních návykŧ. Specifikou
dětí mladńího ńkolního věku (6 – 7 let) je zejména senzitivita ve vztahu k pohybu
a zdravému ņivotnímu stylu. Pro děti mladńího ńkolního věku je vhodné volit delńí
zatíņení střední intenzity před rychlostně vytrvalostními aktivitami, neboť u dětí je
známa nízká anaerobní kapacita. RS-PP bude veden formou skupinového cvičení
a aplikovaný v hodinách ńkolní TV. Bude trvat dvanáct týdnŧ. Intervence
proběhne 2x týdně po dobu 45 min. Druhá experimentální skupina bude ve
volném čase jeńtě k RS-PP plnit motivační úkoly dle úkolových karet. V programu
budou zařazeny základní rope skippingové dovednosti zvládnutelné na úrovni
ńestiletých dětí. Účelem programu bude pozitivní ovlivnění síly a rovnováhy u
Buchoff, R. Jump rope rhymes . . . in the classrum? ProQuest Education Journal. 71, 1995, Sv. 3,
str. 149.
*Tento výstup vznikl v rámci projektu Specifického vysokońkolského výzkumu 2010-261602.
114
chlapcŧ a dívek v prvních třídách na základní ńkole.8 Vycházím ze studie
publikované autory Gargen a Getchell v roce 2006, kteří upozorņují na fakt, ņe
děti přicházející z mateřské ńkolky do prvních tříd mnohdy ani neumí zrealizovat
poskok snoņmo (bez ńvihadla). Autoři vidí příčinu zejména v nedostatečné síle
dolních končetin a v neschopnosti balancovat (rovnováņné schopnosti).
tříhladinový (tři skupiny), meziskupinový a jednofaktorový. Výsledky
experimentu mohou být ovlivněny dalńí mimońkolní pohybovou aktivitou dětí,
proto budou do záznamové knihy zapisovány u vńech tří skupin informace o typu,
četnosti a délce trvání mimońkolních pohybových aktivit a rovněņ o délce
pasivního odpočinku, tj. spánku. Dále mohou být výsledky ovlivněny nepřesným
záznamem (zpětná vazba) rodičŧ, tělesným vývojem dětí i změnou klimatických
podmínek při vńech měření. Ovlivnění programu učitelem nebude
vyhodnocováno.
4. 1 Funkční dopady rope skippingových aktivit na organismus
Rope skippingové činnosti lze sestavovat do rŧzných pohybových programŧ,
neboť:
Zaznamenáme kovariační proměnné: výńku, hmotnost, věk, BMI, dříve získané
zkuńenosti se ńvihadlem, pohybové mimońkolní aktivity a dobu spánku. Pro
zpracování metodologie výzkumu bylo pouņito poznatkŧ autorŧ Blahuńe (1996),
9
Thomase a Nelsona (1996).
- přirozeným zpŧsobem vyvolává zájem dětí a dospívajících o pravidelnou
kaņdodenní pohybovou aktivnost,
- pomáhá kultivovat jejich pohybový projev a zvyńovat pohybovou gramotnost,
6. METODY MĚŘENÍ (zpracováno podle 10,11)
Dynamická explozivní síla dolních končetin, která se projevuje předevńím
v acyklických pohybových aktech výbuńného charakteru (nejobecnějńím projevem
je odraz), bude testována na dynamometrické desce. Měřena bude výńka
vertikálního skoku. Rovněņ budou snímány tlaky pŧsobící na podloņku během
odrazu a záznam časového prŧběhu skoku. Indikátorem skoku je silový impuls I,
nebo údaj o trvání bezoporové fáze δ t. V úvahu se bere hmotnost cvičence.
Druhým testem, který bude pouņit pro hodnocení explozivní síly dolních končetin,
je skok daleký z místa odrazem snoņmo. Zaznamenána bude délka v centimetrech
nejúspěńnějńího ze tří provedených skokŧ. Motorická rovnováha, která se
projevuje schopností udrņet stálou polohu těla, bude testována pomocí pedografie.
Testovaná osoba se postaví na náńlapnou desku, kde je zaznamenána stopa a
hodnoceno vybočení neboli velikost výchylky těņińtě těla a rychlost jeho
- a) osvojováním nových pohybových dovedností, b) zefektivněním jednotlivých
fází odrazu a kontrolovaného doskoku, c) komplexním zatíņením kloubně
svalového systému se zvýńenými nároky na svalstvo dolních končetin, produkci
dynamické svalové síly dolních končetin, dynamickou rovnováhu, rychlost
pohybu dolních končetin při přeskocích, aerobní zdatnost, prostorovou orientaci,
včasnost pohybových reakcí na měnící se vnějńí podněty.
5. METODOLOGIE – experimentální design
Komparativní experiment s porovnáním mezi třemi skupinami. Vstupní
proměnnou tvoří experimentální faktor X, tj. RS-PP (pohybová intervence).
Výstupní proměnná Y, tj. experimentální výstupy, jsou závislé na experimentálním
faktoru a jsou charakterizovány výńkou skoku (explozivní síla dolních končetin) a
dále pak stabilitou, tj. velikostí výchylek těņińtě těla a rychlostí jeho dorovnání.
Sledovány budou tři skupiny ņákŧ (dvě experimentální a jedna kontrolní) po dobu
12 týdnŧ. Jednotlivé parametry budeme sledovat na začátku, po ńesti týdnech a na
konci, tj. po dvanácti týdnech intervence RS-PP. Design experimentu je
9
Thomas, J. R. a Nelson, J. K. Research methods in physical activity. 3rd ed. Canada: Human
Kinetics Publisher. 1996. ISBN 0-88011-481-9
8
10
Gagen, L.M, Getchell, N. Using ´Constrains´to Design Developmentaly Appropriate Movement
Activites for Early Childhood Education. Early Childhood Education Journal. 34, 2006, Sv.3.
11
115
Měkota, K. Blahuń, P. Motorické testy v tělesné výchově. Praha : SPN, 1983.
Neuman, J. Cvičení a testy obratnosti, vytrvalosti a síly. Praha : Portál, 2003. 80-7178-730-2.
vyrovnání. Druhým testem bude výdrņ ve stoji jednonoņ na kladince (s
otevřenýma očima) – měří se čas s přesností na 0,1vteřiny a časy obou pokusŧ se
sečtou. Test přeskokŧ přes ńvihadlo. Testovaná osoba má za úkol předvést třicet
přeskokŧ snoņmo s krouņením ńvihadla vpřed bez přeruńení. Zaznamenáváme
počet chyb. Stejným zpŧsobem budou zaznamenány počty chyb při skákání přes
ńvihadlo vzad.
ZÁVĚR
Předpokládáme, ņe RS-PP přispěje ke zlepńení zejména síly dolních končetin a
stabilitě u dětí prvních tříd, a tím vylepńí kvalitu pohybŧ při běņné lokomoci.
Skákání přes ńvihadlo bude přiměřeným podnětem pro pohybové aktivity dětí.
LITERATURA:
BLAHUŃ, P. K systémovému pojetí statistických metod v metodologii empirického
výzkumu chování. Praha: Karolinum, 1996, 224 s. ISBN 80-7184-100-5
BUNC, V. URL: <_http://www.ftvs.cuni.cz/katedry/labspmot/Predmet-APZ.pdf
>[citováno 2010-01-26]
BUCHOFF, R. Jump rope rhymes . . . in the classrum? ProQuest Education
Journal. 71, 1995, Sv. 3, str. 149.
GAGEN, L.M, GETCHELL, N. Using ´Constrains´to Design Developmentaly
Appropriate Movement Activites for Early Childhood Education. Early Childhood
Education Journal. 34, 2006, Sv.3.
MĚKOTA, K. BLAHUŃ, P. Motorické testy v tělesné výchově. Praha : SPN, 1983.
NEUMAN, J. Cvičení a testy obratnosti, vytrvalosti a síly. Praha : Portál, 2003.
80-7178-730-2.
THOMAS, J. R. A NELSON, J. K. Research methods in physical activity. 3rd ed.
Canada: Human Kinetics Publisher. 1996. ISBN 0-88011-481-9
AKTIVNÍ ÚČAST RODIČŦ NA KAŅDODENNÍCH POHYBOVÝCH
AKTIVITÁCH DÍTĚTE
Předpokládám, ņe motivace rodičŧ značně přispívá ke zdravému sebevědomí a
odvaze dětí. Při nástupu dětí do prvních tříd spontánní pohybové aktivity značně
klesají v závislosti na čase stráveném ve ńkole povinnou ńkolní docházkou.
Domnívám se, ņe k výraznému poklesu pohybu rovněņ dochází, pokud dítě
neparticipuje v jiných mimońkolních pohybových aktivitách. Příklad rodičŧ,
podpora a motivace hrají dŧleņitou roli. Klíčovou výhodou nabízených rope
skippingových aktivit je i fakt, ņe generace dříve narozených zná základní skákání
přes ńvihadlo a vnímá tuto aktivitu kladně. Ńvihadlo patřilo i dříve velice často do
rejstříku spontánních pohybových her dětí. Výhodou je, ņe děti mohou do své hry
zapojit nejen kamarády, ale i rodiče či prarodiče, a tím prohloubit vzájemnou
komunikaci.
7. VÝSLEDKY
Výsledkem je vymezení podmínek, za kterých je moņno aplikovat a ověřit
intervenční rope skippingový program. Program je určen dětem prvních tříd na
základních ńkolách s dŧrazem na ovlivnění síly dolních končetin a rovnováņné
schopnosti. Pro hodnocení účinnosti programu byly vybrány tyto testy: a) pro
dynamickou silu dolních končetin - výńka vertikálního skoku měřena na
dynamometrické desce a skok daleký z místa odrazem snoņmo, b)pro motorickou
rovnováhu – výdrņ ve stoji jednonoņ na kladince a pedografie (záznam velikosti
výchylky těņińtě), c) test přeskokŧ přes ńvihadlo - třicet přeskokŧ snoņmo
s krouņením ńvihadla v před a vzad.
116
POHYBOVÁ KULTIVACE PROSTŘEDNICTVÍM GYMNASTICKÉHO
PROGRAMU POWERYOGA
ROPE SKIPPING PROGRAM EFECT ON STRENGTH OF LOWER
EXTREMITIES AND BALANCE ABILITIES OF BOYS AND GIRLS
AT THE FIRST YEAR OF THE PRIMARY SCHOOL
Kateřina FEITOVÁ a Viléma NOVOTNÁ
Jana ČERNÁ
Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra tělesné
výchovy, Fakulta tělesné výchovy a sportu, Katedra gymnastiky, Praha,
Česká republika12
Charles University Faculty of Physical Education and Sports in Prague,
Department of gymnastics, Czech Rebublic
REZUMÉ
V současnosti je aktuální společenskou potřebou ovlivņovat zpŧsob ņivota
jednotlivcŧ i skupin populace vhodnou nabídkou pohybové aktivity. Jako
intervenční program pohybové kultivace pro studenty vysokých ńkol a cvičence
gymnastických sportŧ jsme vybrali systém cvičení poweryoga. Cílem příspěvku je
vymezit podmínky pro vytvoření a ověření daného fitness programu. Účinnost
krátkodobé intervence programem poweryoga ověříme v pilotní studii na skupině
studentŧ Přírodovědecké fakulty UK. Do baterie testŧ jsme zařadili komponenty
flexibility, rovnováhy a síly. Vztah a motivaci studentŧ k pohybové aktivitě
budeme posuzovat standardizovaným dotazníkem NEO.
SUMMARY: The article define the rope skipping program specifications, that
will be applied and examin at primary school with boys and girl at the frst year
of study.
KEY WORDS: rope skipping, motoric program, balance, strength of lower
extremities
KLÍČOVÁ SLOVA
kultivace pohybového projevu, intervenční program, poweryoga, gymnastika,
fitness
ÚVOD
Současný zpŧsob ņivota větńiny populace se projevuje poklesem úrovně tělesné
zdatnosti a následným zhorńováním zdravotního stavu. Nedostatek vhodné
pohybové aktivity se velmi významně týká i vysokońkolské mládeņe, zejména
dívek. Někteří odborníci hovoří přímo o krizi pohybového reņimu mládeņe
(Corbin, Pangrazi,1992). Specifické zatěņování vysokońkolských studentŧ při
mnohahodinovém studiu teoretických předmětŧ se odráņí v nárŧstu svalových
12
117
Příspěvek vznikl v rámci projektu Specifického vysokońkolského výzkumu 2010-261601
dysbalancí, ve sniņování celkové úrovně tělesné zdatnosti a ve zvyńování výskytu
obezity.
Je nutností vytvořit atraktivní nabídku kvalitního tělovýchovného programu, který
bude odpovídat očekáváním studentŧ, bude pozitivně ovlivņovat jejich tělesnou
zdatnost, zvyńovat psychickou odolnost a bude naplņovat potřebu sociálních
kontaktŧ.
ověřit intervenční program fitness, typ gymnastického cvičení poweryoga. Daný
program pohybové aktivity bude realizován ve výuce předmětu tělesná výchova u
skupin studentŧ Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Jednotlivé části pohybového
programu budou směřovat ke kultivaci pohybového projevu, k ovlivņování
chování jedince, jeho zpŧsobu ņivota a jeho sociálního mikroklimatu. Současně
budou určena kritéria pro posouzení účinnosti pohybového tréninku na vybrané
sloņky tělesné zdatnosti. Cviky poweryogy budou vyuņity i jako vhodný doplněk
v tréninkovém procesu gymnastických sportŧ.
Metody zpracování: Obsahovou analýzou a komparací teoretických východisek
z oblasti systému poweryoga, gymnastických intervenčních programŧ a testování
sloņek tělesné zdatnosti bude vymezen soubor kritérií pro hodnocení účinnosti
vytvořeného specifického komplexního programu pro vybranou skupinu studentŧ
vysokých ńkol.
PROBLÉM
Vzhledem k současné situaci ohroņení výuky tělesné výchovy na vysokých
ńkolách (VŃ) usiluje Katedra tělesné výchovy Přírodovědecké fakulty obhájit
potřebnost zařazení tělesné výchovy ve studijních programech. Pro podporu
argumentŧ dŧleņitosti zachování tělesné výchovy na VŃ byl zpracován projekt
disertační práce (Program poweryogy v aktivním ņivotním stylu studentŧ
Přírodovědecké fakulty UK v Praze) zaměřený na moņnost ovlivnění zdravého
ņivotního stylu, na pohybovou, společenskou a estetickou kultivaci, zejména
studentek. Jako nabídka byl vybrán takový pohybový program, který je blízký
prostředí vybrané skupiny, o který je aktuálně projevován zájem a který mŧņe
naplnit jak očekávání studentŧ, tak potřebu pedagogŧ pozitivně kompenzovat
studijní zátěņ a perspektivně ovlivnit zpŧsob ņivota absolventŧ vytvořením
kladného vztahu k pohybové aktivitě.
Druhým směrem zájmu je oblast tréninku v gymnastických sportech, tancích,
úpolech a fitness. Neustále zvyńující se nároky na specializovaný sportovní výkon
přináńí značné nerovnoměrné zatěņování určitých částí těla, jak v poņadavcích na
sílu a svalovou vytrvalost, tak na rozsah kloubní pohyblivosti. Systém poweryogy
je moņné vyuņít nejen jako doplņkovou podporu kompenzace případné svalové
nerovnováhy, ve které spíń neņ naruńovány budou upevņovány vhodné pohybové
vzorce, ale i k posílení sociálních aspektŧ společné přípravy. Obohacení procesu
tréninku vhodným cvičením s hudbou mŧņe podněcovat i osvojování optimální
rytmizace pohybu.
TEORETICKÁ VÝCHODISKA
Systém poweryoga
Poweryoga je příkladem moderní techniky cvičení zaměřené na uvědomování si
těla prostřednictvím řízeného pohybu. Základní myńlenkou specifického
pohybového programu je komplexní pŧsobení na vnímání propojení těla a mysli.
Práce s uvedenými metodami se projevuje léčebnými účinky, zvýńením
vnímavosti, podporuje citlivost, soustředění a uvolnění tvořivého přístupu
k pohybu. V systémech Body- Mind Awareness je pohyb prostředkem porozumění
jednoty těla a mysli, kdy změna v pohybovém projevu signalizuje změnu v mysli.
Znakem soudobého přístupu k programu cvičení je najít kompromis mezi tradiční
koncepcí jógy a současnými pohybovými aktivitami. Hlavním rozdílem mezi
tradiční jógou a sportem je skutečnost, ņe v józe není pohyb cílem, ale
prostředkem k získávání harmonie a zdraví v ńirokém pojetí. Není zde kladen
dŧraz na výsledek, ale na vnitřní pocity, subjektivní proņívání a vnímání těla
(Brownová, 2006). Přesto mŧņeme základní tělesná cvičení jógy aplikovat do
procesu pohybového nebo sportovního tréninku, mohou slouņit i jako doplněk
k jakékoli sportovní činnosti. Staletími ověřený systém cvičení pŧsobící na vnějńí
i vnitřní stav těla se stal novým moderním programem s názvem poweryoga .
CÍL, METODA
Cílem příspěvku je vymezit podmínky, za kterých je moņno vytvořit, aplikovat a
118
Poweryoga vyuņívá pozic /asán/ z klasické jógy, ale upravuje je do systému
předevńím silových cvičení. Pouņívá postupy a principy metod strečinku,
mobilizačních cvičení a rehabilitace. Typickým znakem cvičení jsou kratńí výdrņe
a plynulé procházení pozicemi, často silově velmi náročnými. Je nutné si
uvědomit, ņe poweryoga /“silově-dynamická jóga“/ je „vytrņena“ z uceleného
systému tradiční jógy. Chybí zde náročné dechové a mentální techniky, meditace.
Tato nová forma cvičení je vńak přístupná ńirokému spektru cvičencŧ, je přínosem
pro veřejnost, pro kterou je východní tělovýchovný systém svým pojetím
vzdálený.
Jako dŧsledek uvedené formy cvičení je deklarováno zlepńení psychické i fyzické
kondice, ovlivnění sloņek tělesné zdatnosti, předevńím síly a flexibility, kultivace
pohybového základu. Dále pak aktivace energie v těle, odbourávání psychických a
fyzických blokŧ, uvolnění mysli i těla, vyrovnávání svalových dysbalancí a
tvarování problémových partií. Tyto účinky ale nejsou v odborné literatuře
dostatečně doloņeny, přesto je v praxi výsledek u cvičencŧ zjevný.
V České Republice je poweryoga prezentována od roku 2001. Cvičební program
je zaloņen na principech cvičení Reebok Flexible Strength a Power Yoga Baron
Baptiste (Krejčík, 2005).
Gymnastické intervenční programy
Obecně směřují intervenční programy do oblasti kultivace zpŧsobu ņivota a do
kultivace pohybu. Programy gymnastiky (viz Dělení gymnastiky, obr. 1)
rozdělujeme na obecné a speciální. Obecné programy směřují do kultivace
pohybového základu, do kultivace pohybového projevu a do kultivace tělesné
zdatnosti. Gymnastické programy pohybového základu jsou zaměřeny na
osvojování si uvědomělého řízeného pohybu, mohou být svým obsahem současně
vhodným intervenčním programem do pohybové přípravy začátečníkŧ jako
výchozí kultivace pohybu, pro vńechny pohybové a sportovní aktivity. Do oblasti
kultivace pohybového projevu patří zejména vńechny programy gymnastiky
vycházející z činností gymnastických druhŧ - základní gymnastiky, rytmické
gymnastiky a aerobiku, aerobní gymnastiky (Novotná, 2009).
Prostřednictvím gymnastických cvičení je moņno ovlivņovat vybrané sloņky
tělesné zdatnosti, zejména pohyblivosti, ale i dalńích pohybových koordinačních
schopností (Dovalil, 2002). Speciálními gymnastickými programy jsou tréninkové
systémy jednotlivých olympijských a neolympijských sportovních odvětví
gymnastiky a gymnastických sportŧ. Velká část programŧ je spojena s hudbou.
Programy gymnastiky jsou neustále obohacovány novými podněty z rŧzných
systémŧ tělesných cvičení. Do účelově zaměřených programŧ gymnastiky
pronikají prvky východních systémŧ, například jógy, tai-chi nebo bojových
umění. Pohybový projev je modifikován do současného pojetí pohybových aktivit
s akcentováním potřeby získání zdravotních benefitŧ.
Obr. Dělení gymnastiky (Novotná, Panská, Chrudimský, 2009)
119
Testování sloņek tělesné zdatnosti
Tělesná zdatnost neodráņí jen pohybový nebo sportovní výkon, ale je chápána
jako jeden z faktorŧ ovlivņujících zdravotní stav a současně eliminující problémy
spojené s hypokinezí, nedostatečnou pohybovou činností. Součástí pozitivního
ovlivņování zpŧsobu ņivota je udrņování tělesné zdatnosti a tím zlepńování kvality
zdraví prostřednictvím vybraných pohybových aktivit typu Fitness, mezi které se
řadí i cvičební program poweryoga.
Mezi vybrané sloņky zdravotně orientované tělesné zdatnosti patří: tělesné sloņení
(vyjádření pomocí body mass index BMI); svalová zdatnost (svalová síla, svalová
vytrvalost, pohyblivost); aerobní zdatnost. „Zvýńení zdatnosti na úroveņ, která
poskytuje ochranu před některými zdravotními riziky současného ņivotního stylu,
mŧņe být povaņováno za nejdŧleņitějńí přínos pohybových aktivit v dneńní
společnosti (Bunc, 2006)“.
(Delaney&Maxwell, 1981). Základní myńlenkou kovarianční analýzy bude
rozńíření nebo také modifikace modelu analýzy rozptylu s jedním nebo více
kategoriálními faktory na model obsahující kontrolované proměnné (kvantitativní
spojité) mající rovněņ vliv na hodnoty vysvětlovaných proměnných (Hebák,
Hustopecký & Malá, 2005). Ruńivé proměnné (počáteční zdatnost – výsledky
pretestu, vliv učitele, teplota prostředí, denní doba, volnočasové aktivity a
zdravotní stav) budou zahrnuty do výzkumného plánu v podobě kovariančních
proměnných.
V experimentu bude sledováno 90 studentek 2. ročníku PŘF UK v Praze zcela
randomizovaně rozdělených do skupin E1, E2 a K. (Skupina E1: Experimentální
skupina se bude po dobu jednoho semestru věnovat programu poweryoga;
Skupina E2: Experimentální skupina se bude po dobu dvou semestrŧ věnovat
programu poweryoga; Skupina K: Kontrolní skupina se nebude věnovat ņádnému
řízenému tělovýchovnému programu.)
Intervenční program poweryogy bude veden formou skupinového cvičení a bude
aplikován ve studijním plánu hodin předmětu vysokońkolské tělesné výchovy.
Program bude celkem tříměsíční a v druhém semestru se bude opakovat.
Záměrem nańí studie bude zjistit, zda jiņ tříměsíční vliv poweryogy je znatelný
v porovnání s kontrolní skupinou a také zda je významný rozdíl v délce cvičení po
dobu tří a ńesti měsícŧ. V intervenčním programu (1x týdně 90 minut) budou
zařazeny základní pohybové sekvence programu poweryoga.
Do výsledné baterie testŧ jsme vybrali: testy flexibility – hluboký předklon, čelný
a bočný rozńtěp; rovnováhu – pedografii na náńlapné desce, výdrņ ve stoji na
jedné noze a výdrņ se zavřenýma očima; sílu trupu – modifikaci testu leh-sed. Pro
ńetření motivace studentŧ k pohybové aktivitě pouņijeme standardizovaný
dotazník NEO a případně dalńí testy.
VÝSLEDKY
Pro ověření účinnosti krátkodobé intervence programu poweryoga jsme sestavili
baterii testŧ zaměřenou na komponenty flexibility, rovnováhy a síly trupu. Pro
hodnoty vyjadřující stabilitu postoje předpokládáme, ņe dojde ke zmenńení
velikosti výchylky těņińtě těla a zvětńení rychlosti jeho vyrovnání. V poweryoze
jsou jednotlivé pozice rovnováņnými polohami, uvědomělá výdrņ v poloze je
balančním cvičením propojená se statickým posilováním.
Pro výzkum bude pouņita experimentální metoda empirického výzkumu (Blahuń,
1996). Bude se jednat o longitudinální sledování interskupinových vztahŧ mezi
vstupní proměnnou v podobě aplikace programu poweryoga a výstupní
proměnnou, kterou budou tvořit výsledky vybraných testŧ tělesné zdatnosti.
V nańem případě se bude jednat o jednofaktorový tříhladinový experiment.
Heuristický experiment bude probíhat ve ńkolním prostředí, na Přírodovědecké
fakultě UK. Měřené osoby budou vybrány do skupin záměrným výběrem, proto se
budeme řídit pravidly kvazi-experimentálního plánu studie (Thomas&Nelson,
1996).
Pro zjińtění interskupinových rozdílŧ bude pouņita analýza kovariance slouņící
k odstranění vlivŧ ruńivých proměnných v nerandomizovaných studiích
DISKUSE
Předpokládáme, ņe výsledky a poznatky získané v případové studii mohou být
vyuņity
- jako aplikace hodnocení účinnosti podobných programŧ,
- pro návrh pohybového intervenčního programu pro studenty, vedoucího ke
120
kultivaci pohybového základu, k odstranění svalových dysbalancí, k ovlivnění
sloņek tělesné zdatnosti, zejména svalové síly a flexibility,
- pro úpravu nabídky volitelných předmětŧ na KTV PŘF UK v Praze na základě
posouzení míry kvality pohybového programu,
- pro podporu motivace a zájmu studentŧ o pohybovou aktivitu a o nové metody
v oblasti technik Body and Mind,
- pro následné ovlivnění ņivotního stylu studentŧ a zvýńení jejich pohybové
aktivnosti.
Vzhledem k malému rozsahu výzkumu nebudeme moci výsledky zobecnit, přesto
se mohou stát podporou pro udrņení a zkvalitnění výuky tělesné výchovy na
vysokých ńkolách a podnětem pro dalńí výzkumy.
KREJČÍK, V. (2004). Zdravý život s powerjógou. Praha: Grada.
NOVOTNÁ, V., ČECHOVSKÁ, I., BUNC, V. (2006) Fit programy pro ženy.
Praha : Grada, NOVOTNÁ, V. in KOLEKTIV. (2009). Gymnastika. Praha:
Karolinum.
THOMAS, J. R., NELSON, J. K. (1996). Research methods in physical activity
(3rd ed.). Champaign: Human Kinetics.
PHYSICAL EXERCISE IMPROVEMENT BY GYMNASTIC PROGRAM
POWERYOGA
Kateřina FEITOVÁ, Viléma NOVOTNÁ
Gymnastics Department, Charles University in Prague, FTVS, Czech
republic
ZÁVĚR
Vysokońkolńtí studenti jsou nehomogenní specifickou skupinou, která je po
několik let vystavena intenzivní psychické zátěņi. Odlińuje se tak od ostatní mladé
populace. Vysokońkolsky vzdělaný člověk má předpoklad k tomu, aby při svém
budoucím povolání ovlivņoval svým chováním mnoho dalńích lidí. Je proto nutné
vypěstovat pozitivní vztah k pohybové aktivitě u co největńího procenta studentŧ.
I to povaņujeme za jeden z významných argumentŧ pro povinné zařazení
pravidelné tělesné výchovy do studijních programŧ vysokých ńkol.
LITERATURA
BAPTISTE, B. (1988). Poweryoga. New York: Omega.
BLAHUŃ, P. (1996). K systémovému pojetí statistických metod v metodologii
empirického výzkumu chování. Praha: Karolinum.
BROWNOVÁ, Ch. (2006). Jóga od A do Z. Londýn: Octopus Publishing Group.
CORBIN, C. B., PANGRAZI, R. P. (1992). Are American Children and Youth
Fit? Res. Quart. Exertc.Sport, s. 96 – 106.
DELANEY, H. D., MAXWELL, S. E. (1981). On Using Analysis of Covariance
in Repeated Measures Designs. Multivariate Behavioral Research, 16, 105 – 123.
DOVALIL, J. aj. (2002). Výkon a trénink ve sportu. Praha: Olympia.
HEBÁK, P., aj. (2005). Vícerozměrné statistické metody (2). Praha:
Informatorium.
SUMMARY
Today the public demand is to influence the lifestyle of individuals and groups of
people with a suitable offer of physical exercise activities. We chose the power
yoga system as an intervention program of physical exercise improvement for
university students and gymnasts.
The contribution aims to define the conditions for creating and testing the fitness
program. We will test the efficiency of the short-time power yoga program
intervention in a pilot study carried out on a group of students of the Science
Faculty of the Charles University in Prague. The set of tests includes flexibility,
balance and force components. Students' attitude and motivation towards the
physical exercise activity will be assessed by a standardized NEO questionnaire.
KEY WORDS: physical exercise improvement, intervention program,
poweryoga, gymnastics, fitness
121
HLEDISKA KVALITY GYMNASTICKÉHO POHYBU
PROBLÉM
Vrcholných výkonŧ v gymnastických sportech a v tanci mohou v současnosti
dosahovat pouze talentovaní jedinci, kteří prońli úzce specializovanou přípravou.
Přirozeně speciálně disponovaných nadaných jedincŧ je u nás velmi malý počet.
Proto bychom měli usilovat o vytvoření takových podmínek, ve kterých mŧņe
dojít nejen k rozvoji osobnosti sportovce, ale i k rozvoji jeho sportovního
mistrovství. Vedle pohybových předpokladŧ jsou pro vývoj sportovce dŧleņité i
intelektuální schopnosti. Po letech se vrací aktuální otázka, jak vytvořit v nańem
prostředí předpoklady pro co nejúčelnějńí a nejekonomičtějńí sportovní rŧst a jak
eliminovat negativní dŧsledky příliń rané specializace.
Systematickou přípravu zajińťoval v minulosti Jednotný tréninkový systém
jednotlivých sportŧ. Po rozpadu struktury péče o talentovanou mládeņ,
v devadesátých letech minulého století, dońlo z dŧvodu změny zpŧsobu
financování sportu k odchodu, a tím k velké ztrátě, renomovaných profesionálních
trenérŧ. Sportovní trénink mládeņe se stal záleņitostí buď sportovních center, nebo
středisek, často ale závisí na individuálním přístupu trenéra, jeho znalostech a jeho
zpŧsobilosti, jak odborně bude řídit a realizovat tréninkový proces. Z uvedených
dŧvodŧ jsme se rozhodli, pro podporu zvýńení úrovně vńestranné přípravy ve
vńech gymnastických sportech a tanci, zaměřit se na vytipování shodných
dovedností objevujících se v gymnastice a v tanci, které jsou zaloņeny na kvalitě
prováděného pohybu a které mají podobnou techniku provedení. Pro kultivaci
vybraných činností a dovedností by mohla být vyuņita společná metodika nácviku
vedoucí ke kvalitě pohybového projevu a následně ke kvalitě výkonu. Východiska
pro vymezení jsme hledali v pravidlech gymnastických sportŧ, v kritériích
hodnocení. Zaměřili jsme se na charakteristické znaky klasifikace výkonu ve
sportovních odvětvích: sportovní gymnastika, moderní gymnastika, aerobik,
skoky na trampolíně, akrobatická gymnastika, akrobatický rokenrol a taneční
sport. Z rámcového přehledu poņadavkŧ jsme vytipovali modifikovaná kritéria,
jako ilustraci jsme zvolili odkazy ve vybraných částech pravidel a formulace
zpŧsobu hodnocení specializovaných prvkŧ obtíņnosti v sestavách jednotlivcŧ
v gymnastických sportech a párŧ v tanečních sportech.
Viléma NOVOTNÁ, Jitka VORÁLKOVÁ, Šárka PANSKÁ
Univerzita Karlova v Praze, Fakulta tělesné výchovy a sportu, Katedra
gymnastiky, Praha, Česká republika13
REZUMÉ
Výkon v gymnastických sportech je postaven na úrovni osvojení specifických
gymnastických dovedností, které mají shodná pohybová východiska a často také
velmi podobné provedení prvkŧ obtíņnosti. Cílem příspěvku bylo vymezit
činnosti, které ilustrují kvalitu gymnastického pohybu, které jsou společné pro
kultivaci pohybového projevu a které se podílejí na výkonu závodníka v soutěņi.
Východiskem pro výběr byla pravidla jednotlivých sportŧ a zpŧsob hodnocení.
Mezi kritéria kvality pohybu jsme vybrali: osvojování uvědomělého řízeného
pohybu v prostoru, drņení těla, rytmizaci pohybu, rozvoj flexibility a akrobatickou
přípravu. Mezi společné specifické dovednosti jsme zařadili skoky, obraty a
rovnováņné tvary.
KLÍČOVÁ SLOVA
hlediska kvality, gymnastické sporty, kultivace pohybového projevu, výkon
ÚVOD
Neustále vyńńí nároky na výkon v soutěņích sportovních odvětví přináńejí nové
poņadavky na proces dlouhodobého systematického sportovního tréninku. Do
závaņného střetu s časovými moņnostmi se dostává potřeba osvojování vysoké
míry specializovaných dovedností a nutnost zvyńovat celkovou tělesnou zdatnost
a psychickou odolnost, které jsou nezbytné pro udrņování a zvyńování výkonnosti.
Jedním z moņných řeńení podpory kvality tréninku je racionalizace obsahu
přípravy, zejména v oblasti kultivace pohybového základu a kultivace
gymnastického pohybového projevu.
13
Příspěvek vznikl v rámci Výzkumných záměrŧ UK v Praze, FTVS, MSM 0021620864
122
z originálu ani nerespektují odborné názvosloví. Některé pojmy jsou dokonce
v rozporu s odborným vyjadřováním a správným popisem daného jevu. Jako
příklady uvádíme doslovné citace z pravidel nebo cílený výběr z textu:
Sportovní gymnastika – „Současná filozofie obsahu sportovní gymnastiky a
skladby cvičení klade dŧraz na zvládnutí taneční a akrobatické choreografie
předvedené umělecky a osobitě.“ Jednotlivé prvky vyņadují určité technické
provedení. Pro posouzení tohoto provedení jsou vymezeny a popsány konkrétní
modely ideálního prŧběhu pohybového úkolu (činnosti). Odchylky či odlińnosti
od modelového provedení jsou zpŧsobeny úhlovými změnami mezi jednotlivými
segmenty těla či změnou polohy celého těla a vzájemným postavením jeho dílčích
segmentŧ. V hodnocení je velký dŧraz kladen na drņení těla při vńech prvcích
obtíņnosti. Při provedení obratŧ je hodnoceno drņení těla a přesné polohy volné
nohy. Samostatným prvkem obtíņnosti v sestavě prostných a na kladině jsou
skoky. Penalizován je nedostatečný rozsah pohybu v gymnastických a
akrobatických prvcích. Poņadavkem je přesnost pohybu. Chybou je nedostatečná
„dynamika“, provedení. Podrobně jsou rozepsány sráņky při nedodrņení
rovnováhy. Podle námi vybraných kritérií obsahují pravidla Sportovní gymnastiky
poņadavky na: uvědomělý a řízený pohyb v prostoru, drņení těla, rytmizaci
pohybu, nároky na rozsah pohybu, prvky akrobacie, skoky, obraty a rovnováņné
tvary.
Moderní gymnastika – Rozhodčí hodnotící „artistiku - A“ posuzují uměleckou
hodnotu základní kompozice, kam patří hudební doprovod a choreografie (výběr
prvkŧ s náčiním, výběr prvkŧ bez náčiní, jednota a rozmanitost). Rozhodčí
hodnotící „obtíņnost – D“ posuzují technickou hodnotu skladby (počet a úroveņ
obtíņností a hodnotu prvkŧ s náčiním). Rozhodčí hodnotící „provedení – E“
posuzují technické chyby. Pravidla Moderní gymnastiky obsahují vńechna námi
vybraná kritéria zobrazující kvalitu pohybového projevu.
Aerobik – Při hodnocení technických kritérií posuzuje technický rozhodčí prvky
obtíņnosti, kterými jsou: síla, kliky, skoky a flexibilita. Povinně volitelné a
povinné prvky poskytují základní hodnocení, které je povýńeno dodatečnými
prvky na prokázání síly na zemi i ve vzduchu a dalńími cviky na prokázání
statické a dynamické flexibility. V kompozici sestavy jsou hodnoceny např. sloņité
CÍL, METODA
Cílem příspěvku je vymezit činnosti, které ilustrují kvalitu gymnastického
pohybu, jsou shodné pro kultivaci pohybového projevu v gymnastických sportech
a specifické dovednosti, které se společně podílejí na výkonu v soutěņích
gymnastických sportŧ a tance.
Metody zpracování: Srovnávací analýzou budou posouzeny části pravidel pro
soutěņe gymnastických sportŧ a tance v oblasti hodnocení kvality pohybového
projevu. Obsahovou analýzou budou vybrány gymnastické dovednosti, které se
podílejí na kvalitě sportovního výkonu v soutěņích.
Výsledkem bude vymezení souboru společných předpokladŧ pro společný obsah
pohybové gramotnosti jako výchozí kvality pohybu pro dlouhodobou koncepci
sportovního tréninku v gymnastických sportech a tanci.
TEORETICKÁ VÝCHODISKA
„Výkon v gymnastických sportech a tanci významně ovlivņuje úroveņ rozvoje
schopností „informačního“ charakteru, spojených s řízením a regulací pohybu.
V soutěņních sestavách se objevují nároky na dokonalé sladění sloņitějńích
pohybŧ, na rytmus, rovnováhu, na odhad vzdálenosti, orientaci v prostoru, pruņné
změny a přizpŧsobení se, na přesnost provedení“ (Dovalil, 2002). Pro realizaci
pohybu je podstatná koordinační funkce centrálního nervového systému
ovlivņující míru koordinačních pohybových schopností.
Provedení gymnastického pohybu charakterizuje:
- uvědomělý pohyb, realizovaný na základě přiměřených vědomostí o provedení
pohybu;
- řízený pohyb, uskutečněný v optimálním sledu zapojování hybných jednotek
danou technikou pohybu a vyuņitím funkčních moņností CNS (Kolář, 1998);
- estetický rytmický pohyb, posilující vedle zdravotního účinku i smysl pro krásu.
V pravidlech pro soutěņe jednotlivých sportŧ se zaměřujeme na sloņky techniky
sportovního výkonu související se specifickými sportovními dovednostmi a jejich
technickým provedením, na poņadavky pro hodnocení techniky a kvality
provedení pohybu a na vybrané prvky obtíņnosti. Velkým problémem pro
komparaci je nejednotná formální a jazyková úroveņ pravidel, často překlady
123
pohyby rukou a nohou a přechody v souladu s hudbou a tempem, tvořivé vyuņití
trojrozměrného prostoru, tvořivé pohyby paņí, dynamické a tvořivé vyuņití
hudebně pohybových vztahŧ (styl, rytmus, charakter). Známku ovlivņuje i
prezentovaný smysl pro rytmus. I přes někdy sloņité, nejasné a sporné pouņití
pojmŧ jsme v obsahu výkonu nańli námi vybrané znaky.
Skoky na trampolíně – Skoky na trampolíně jsou řazeny do sportŧ technickoestetických. Představují nejnovějńí gymnastický sport, který byl jako třetí
gymnastické odvětví zařazen do programu olympijských her. Specializované
nářadí ohraničuje zvláńtnosti výkonu. Přesto nacházíme v obsahu určité shody
v kritériích hodnocení výkonu, ve kterých se projevuje specializovaný pohyb.
Úroveņ provedení prvkŧ obtíņnosti na trampolíně je závislá na míře osvojení
uvědomělého řízeného pohybu v prostoru, stability drņení těla, rytmizace pohybu.
Specifické poņadavky jsou kladeny na zpevnění těla, rozsah pohybu, počet
dovedností akrobacie, na specializovaný odraz a doskok u skokŧ, na techniku
rotace.
Akrobatický rokenrol – Akrobatický rokenrol je propojením charakteristického
rytmu tance s akrobatickými prvky prováděnými ve dvojici. Porotci hodnotí např.
techniku základního kroku a tanečních výměn, plynulost, technické provedení
akrobatické figury, rychlost, rotaci, soulad pohybu s hudbou a rytmem, eleganci,
drņení těla, rukou, paņí, a jejich linie v souladu s partnerem. I přes zcela odlińné
pojetí formy pravidel nacházíme v obsahu poņadavky na uvědomělý řízený pohyb
v prostoru, poņadavek na drņení těla, rytmizaci pohybu, poņadavky na rozsah
pohybu, prvky akrobacie. Skoky, obraty a rovnováņné tvary jsou v sestavách
zastoupeny zřídka.
Tanec – I kdyņ tanec není gymnastickým sportem, nacházíme modifikované
prvky obtíņnosti při jeho prezentaci. Přidělování bodŧ je také odlińné, ale oblasti
hodnocení jsou velmi blízké. Pro náń přístup porovnávání poņadavkŧ se uvedené
oblasti hodnocení nejvíce přibliņují nańemu očekávání. Jako ukázku citujeme
Strukturu oblasti hodnocení: 1. Hudba (takt, rytmus, muzikálnost) 2. Rovnováhy
(statická rovnováha, dynamická rovnováha, vedení) 3. Prŧběh pohybu (prŧběh
pohybu v prostoru, prŧběh pohybu během jedné energetické jednotky, prŧběh
pohybu pohybového prvku) 4. Charakteristika (forma projevu jednotlivých tancŧ,
rozlińování charakteristik během soutěņe, osobité podání jako výrazový
prostředek).
VÝSLEDKY, DISKUSE
Zvolená metoda srovnávací a obsahové analýzy posouzení kvality pohybu a
výkonu v gymnastických sportech a tanci prostřednictvím pravidel se ukázala jako
málo vhodná. Pojetí zpracování pravidel, zpŧsoby hodnocení podle specifických
ukazatelŧ, formální stránka textŧ, jazyková roztříńtěnost pouņívaných pojmŧ,
nepřesné překlady a nejednotnost přidělování bodŧ, nedovolilo jasnějńí srovnání a
neusnadnilo dokumentaci vymezení kritérií kvality. Přesto jsme na základě dalńích
poznatkŧ a předchozích zkuńeností mohli provést komparaci východisek a vybrat
očekávané shody a podobnosti ve specifických dovednostech. Z hlediska kvality
gymnastického pohybu jsme vymezili shodné činnosti a prvky obtíņnosti, které se
vyskytují ve vńech vybraných sportech:
Uvědomělý a řízený pohybu v prostoru – Gymnastika je charakteristická
„uvědomělým“ provedením pohybu zaloņeným na potřebných vědomostech a
znalostech o pohybu. Kaņdý pohyb těla a jeho částí je v gymnastice přesně daný,
od výchozí polohy, přes jeho prŧběh určenou technikou a tvarem, aņ do závěrečné
polohy (Novotná in Kol., 2009). Pohyby na místě i z místa jsou realizovány
v prostoru ve vztahu ke změnám pŧdorysu, k náčiní, k nářadí nebo k partnerovi.
Gymnastika je nejen cvičením, ale i souborem podnětŧ, jejichņ prostřednictvím se
mŧņeme učit rozumět svému tělu, cíleně ovlivņovat vnímání a provádění vlastního
pohybu, pochopit pŧsobení pohybu na nańe tělo po stránce fyzické i psychické.
Drņení těla – „Správné“ drņení těla respektuje fyziologické poņadavky na
vzájemnou polohu jednotlivých částí těla vzhledem k optimálnímu fungování
celého organizmu a k provedení pohybu určenou technikou. V gymnastice a tanci
se navíc přidávají poņadavky na estetický vzhled, tzv. vzpřímené vznosné drņení
(Novotná aj., 2006). Zítko (2005) uvádí drņení těla jako vnějńí projev stavu
hybného systému člověka. Je vymezeno tvarem páteře, stavem kosterního
svalstva, psychickým stavem a dalńími vlivy. Pojem „individuálně optimální
drņení těla“ lépe vystihuje individualitu efektivního vzpřímeného postoje, při
kterém jsou jednotlivé články těla v optimálním postavení vzhledem k udrņení
124
rovnováhy a minimálnímu zapojení antigravitačních (posturálních) svalŧ.
Opakovanou činností sloņitých reflexních dějŧ zajińťujících vzpřímenou polohu
vznikají postojové reflexy, které je moņno částečně ovlivnit dlouhodobým
záměrným pŧsobením.
Rytmizace pohybu – Rytmus pohybu je jednou z nejdŧleņitějńích součástí
správného provedení cvikŧ. Rytmus chápeme jako řád se znaky pravidelnosti,
jako princip funkčního rozvrņení podílu časových a dynamických vztahŧ na
prŧběhu pohybu. Momenty impulsu a hybnosti jsou v rytmickém pohybu účelně
vyváņeny a naopak v arytmickém pohybu dochází k poruńení ekonomické
plynulosti – účelná pohybová struktura rytmického cyklu ztrácí vyváņenost v
časových proporcích, dynamická sloņka se zapojuje nevhodně z hlediska
rozmístění impulsŧ nebo jejich velikosti (Ńťastná, Mihule, 1993). Rytmické
pohyby jsou pro nás přirozené, rytmizaci pohybu musíme při cvičení sladit s
rytmem vdechu a výdechu, uspořádat střídání napětí a uvolnění.
Rozvoj flexibility – Flexibilita, úroveņ pohyblivosti, je schopnost člověka
vykonávat pohyby v kloubech ve velkém rozsahu (Dovalil aj., 2002).
V gymnastice patří k limitujícím faktorŧm výkonu, projevuje se v ekonomii
pohybu. Poņadavek výkonu na extrémní rozsah kloubní pohyblivosti přesahuje
např. v moderní gymnastice zdravotní i estetické standardy.
Akrobatická příprava – Motoricko-funkční, resp. akrobatická příprava propojuje
tělesnou technickou sloņku přípravy. Slouņí ke stimulaci kondičních a
koordinačních pohybových schopností zaměřených obecně - na rozvoj člověka, i
specificky - na sportovní odvětví (Tŧma, Zítko, Libra, 2004).
Skoky – Skoky jsou charakterizovány jako pohyby celého těla s jasnou
odrazovou, letovou a doskokovou částí. Část odrazová začíná hlubokým
podřepem a pokračuje dopínáním chodidel a extenzí v hlezenních a kolenních
kloubech. V letové části musí mít skoky dostatečnou výńku a v rozsahových
skocích limitní pohybový rozsah. Tvar skoku musí být stabilní a jasně
definovatelný během celého skoku. Doskok je lehký a pruņný (s dostatečným
ztlumením do podřepu) s kontrolou celého těla.
Obraty – Obrat, jako rotační pohyb kolem vertikální osy, klade nároky na
komplexní souhru mnoha analyzátorŧ. Pro techniku provedení obratŧ jsou dány
principy, které jsou uplatņovány v prvcích obtíņnosti i v prŧběhu pohybu ve vńech
gymnastických sportech i v tanci. Mezi obraty s určitým stupněm obtíņnosti jsou
řazeny vńechny rotace prováděné ve výponu (dřepu) jednonoņ, s rŧzným
postavením volné nohy. Dŧleņitá je kontrola těla a stabilita v ose otáčení během
celé rotace a bezprostředně po ní.
Rovnováņné tvary – Stabilitu polohy těla ovlivņuje velikost účinné plochy opory
a vertikální vzdálenost těņińtě od opory. Schopnost zajińtění rovnováhy je
komplexní záleņitost mnoha dílčích funkcí, individuálních předpokladŧ a
pohybového učení. V gymnastice je kaņdý pohyb balančním cvičením,
automatizovaným vyrovnáváním labilní polohy.
Jako výsledné shodné vybrané činnosti jsme vybrali: osvojování uvědomělého
řízeného pohybu v prostoru, drņení těla, rytmizace pohybu, rozvoj flexibility,
akrobatická příprava. Mezi společné dovednosti jsme zařadili skoky, obraty a
rovnováņné tvary.
ZÁVĚR
Pro podporu zvýńení úrovně sportovní přípravy v gymnastických sportech a tanci
doporučujeme vytvořit jednotný intervenční program kultivace pohybového
základu a kultivace pohybového projevu, zaměřený na vybrané společné činnosti
a dovednosti. Jsme přesvědčeni, ņe míru realizace procesu systematického
dlouhodobého sportovního tréninku a jeho kvalitu mohou nejvíce ovlivnit dobře
připravení a vzdělaní učitelé a trenéři na základě kvalitního obsahu systému
pohybové přípravy.
LITERATURA
DOVALIL, J. aj. (2002). Výkon a trénink ve sportu. Praha: Olympia, 335 s.
KOLEKTIV. (2009). Gymnastika. Praha: Karolinum.
KUČERA, M., KOLÁŘ, P.aj. (1998). Pohyb v prevenci a terapii. Praha:
Karolinum.
NOVOTNÁ, V., ČECHOVSKÁ, I. BUNC, V. (2006). Fit programy pro ženy.
Praha: Grada.
PRAVIDLA jednotlivých sportŧ viz www stránky sportovních svazŧ
125
SKOPOVÁ, M., ZÍTKO, M. (2005). Základní gymnastika. Praha: Karolinum,
178 s.
ŃŤASTNÁ, D., MIHULE, J. (1993). Rytmická gymnastika. Praha: Karolinum,
222 s.
TŦMA, Z., ZÍTKO, M., LIBRA, M. (2004). Kapitoly o gymnastice I. Praha: ČOS,
2004.
VONKAJŃIE FAKTORY V ŃTRUKTÚRE ŃPORTOVEJ ÚSPEŃNOSTI
V ŃPORTOVEJ GYMNASTIKE ŅIEN
Květoslava PEREČINSKÁ
Fakulta ńportu Preńovskej univerzity v Preńove, SR
REZUMÉ
Z hľadiska systémového prístupu predstavujú zloņky ńportovej úspeńnosti
určitú mnoņinu činiteľov - faktorov medzi, ktorými je vzájomná väzba. Kaņdý
ńportový úspech je odrazom celého komplexu prvkov, ktoré sa podieľajú rôznou
vzťahovou intenzitou na úspeńnom alebo neúspeńnom výsledku ńportovej
činnosti. Cieľom ńtúdie je objasniť prostredie zabezpečenia ńportovogymnastickej prípravy, prostredníctvom faktorových oblastí podieľajúcich sa na
ńportovej úspeńnosti v ńportovej gymnastike ņien a evokovať k rigoróznejńím
stanoviskám v hodnotení úspeńnosti, resp. neúspeńnosti zvolenej činnosti.
Negatívne tendencie prejavujúce sa v poklese ńportovej úspeńnosti ńportových
gymnastiek Slovenska v porovnaní s minulosťou, nás viedli k spracovaniu
problematiky, v ktorej sme sa pokúsili analyzovať spoločenské zabezpečenie
ńportovo-gymnastického procesu v SR.
DIFFRENT QUALITY VIEWPOINTS OF GYMNASTIC MOVEMENTS
Viléma NOVOTNÁ, Jitka VORÁLKOVÁ, Ńárka PANSKÁ
Gymnastics Department, Charles University in Prague, Fakulty of Physical
education and Sport, Czech republic
SUMMARY
The performance in gymnastics sports is based on the level of specific gymnastic
skills acquisition, which has the same movement basics and often also very
similar execution of difficulty elements. The aim of the article is to define acts,
which illustrate the quality of gymnastic movement, are common for the
cultivation of movement patterns, and which influence gymnast‟s performance in
competitions. The sources of the selection were rules of individual gymnastic
sports and the way of the evaluation. The chosen criteria of movement quality
were: the acquirement of conscious controlled movement in space, the posture, the
rhythm of movement, the development of flexibility and acrobatic preparation.
Jumps, turns and balances were selected as the criteria of common specific skills.
KEY WORDS: quality viewpoints, gymnastic sports, cultivation of movement
patterns, performance
Kľúčové slová: ńportová úspeńnosť, vonkajńie faktory, inńtitúcie, ekonomické
zázemie, sociálne prostredie.
ÚVOD
Ńportová úspeńnosť je zaloņená na multifaktorálnych vzťahoch rôznej intenzity
a úrovne. Úspeńnosť, ako odraz reality ńportového procesu je vykonávaná
v určitom spoločenskom prostredí. Z hľadiska systémového prístupu predstavujú
zloņky ńportovej úspeńnosti mnoņinu faktorov medzi, ktorými je vzájomná väzba
a kaņdý ńportový úspech je odrazom komplexu viacerých činiteľov, ktorí sa
podieľajú rôznou vzťahovou významnosťou na úspeńnom alebo neúspeńnom
ńportovom výsledku. Dosiahnutý ńportový úspech je výsledkom situačnej
maximalizácie výkonu, ktorý je odrazom systematickej práce gymnastky
a trénerov, za efektívnej podpory inńtitucionálneho, ekonomického a sociálneho
126
prostredia. Vychádzame z premisy, ņe ńportová úspeńnosť v gymnastických
ńportoch je odrazom kvality systémovej ńtruktúry faktorov ńportovej prípravy a
multivzťahových súvislostí spoločenského prostredia.
Tab. 1
(Smolevskij, Gaverdovskij, 1999)
1. Sociálne zabezpečenie 2. Teória a metodika 3.
Zabezpečenie
v gymnastike
gymnastiky
trénerskych kádrov
8. Národné tradície
4. Počet záujemcov o
ŃPORTOVÁ
gymnastiku
GYMNASTIKA
7. Materiálne a morálne 6. Materiálno-technická 5. Organizácia práce
stimuly
základņa gymnastiky
v gymnastike
CIEĽ, ÚLOHA
Cieľom ńtúdie je poukázať na ńtruktúru vonkajńích faktorov podieľajúcich sa
na ńportovej úspeńnosti v ńportovej gymnastike ņien, objasniť zákonitú potrebu
komplexného zabezpečenia podmienok ńportového procesu gymnastky.
Za úlohu sme si stanovili poukázať na základné a ńpecifické články, ako
faktory, ktoré ovplyvņujú kvalitu a kvantitu ńportovo-gymnastického procesu.
Transformácia ńportu v Slovenskej republike po roku 1989 bola sprevádzaná
deńtruktívnymi rozhodnutiami, ktoré ovplyvnili negatívne najmä výkonnostný
ńport, vrátane gymnastického. Tieto zmeny sú príčinou postupného radikálneho
zníņenia počtu profesionálnych a externých trénerských kádrov, ruńenia
systemizovaných
miest
v
ńportových
gymnáziách,
nekoncepčnosti
a neefektívnosti práce rôznych tréningových stredísk. Neúčelné názory,
nesystémové a subjektívne rieńenia v uplynulých rokoch spôsobili váņne zásahy
do ńportových odvetví a negatívne ovplyvnili zabezpečenie ńportu na ńtátnej a
verejnej úrovni.
Klesajúca tendencia ńportovej úspeńnosti potvrdzuje, ņe bolo chybou zruńenie
komplexného systému prípravy talentovanej mládeņe, ktorý fungoval v rokoch
1972 - 1989. V minulosti existujúci systém s výkonnostnými útvarmi ńportu bol
doposiaľ najfunkčnejńou organizačnou ńtruktúrou ńportovej prípravy u nás.
Kádrové, materiálne a ekonomické zabezpečenie na profesionálnom základe
zabezpečovalo nadväznosť jednotlivých etáp ńportového procesu v praxi a
dosahovanie úspeńnejńích výsledkov v medzinárodných súťaņiach. K zániku
TSM, SVŃM a SVŃ dońlo postupne v rokoch 1993 - 1994.
VONKAJŃIE FAKTORY ŃPORTOVEJ ÚSPEŃNOSTI
Vychádzame z predpokladu, ņe ńtruktúra gymnastickej úspeńnosti je
determinovaná súčinnosťou viacerých oblastí – základnými a podpornými
oblasťami predpokladov, ktoré majú limitujúcu, podpornú a doplņujúcu
dôleņitosť. Komplex faktorov podieľajúcich sa na ńportovej úspeńnosti delíme na:
1/ vonkajńie faktory – inńtitucionálne, ekonomické, sociálne
2/ vnútorné faktory – somatické, motorické, psychické.
Ńportovú úspeńnosť v tejto ńtúdii formulujeme do otázok rieńenia:
1. Ktoré vonkajńie faktory sa podieľajú na ńportovo-gymnastickej úspeńnosti ?
2. Aký stupeņ dôleņitosti majú jednotlivé faktory ?
Dosahovanie úspechov v ńporte, ńportovú gymnastiku nevynímajúc,
ovplyvņuje kvalita zabezpečenia a spôsob ńportovej prípravy. Úspech alebo
neúspech v súťaņi nie je len odrazom momentálneho stavu, talentu
a práceschopnosti pretekárky a trénera, ako sa väčńinou daný stav vysvetľuje, ale
je sumáciou kvalitatívnej a kvantitatívnej starostlivosti vńetkých zodpovedných
zloņiek v dlhodobej ńportovej príprave. Praktické skúsenosti ukazujú na rôzne
tendencie prístupov v zabezpečovaní a realizácii ńportovo-gymnastického
procesu. Smolevskij s Gaverdovskim (1999) predkladajú osem oblastí,
podieľajúcich sa na výkonnostnej úrovni v ńportovej gymnastike, tab.1.
Oblasti faktorov podieľajúce sa na úrovni ńportovej gymnastiky
1.1 Inńtitucionálne zabezpečenie ńportovej prípravy
Organizačná ńtruktúra inńtitúcií, zodpovedných za ńportový reņim je jedným z
podstatných vonkajńích faktorov podieľajúcich sa na ńportovej úspeńnosti.
Inńtitucionálne zabezpečenie ńportovej prípravy v ńportovej gymnastike je
existenčným základom tohto ńportového odvetvia. Ńportová gymnastika je
zaradená v inńtitucionalizovanom systéme pod starostlivosť ministerstva ńkolstva,
127
ktoré je priamym gestorom ńportových ńkôl (ŃG v Bratislave, Trnave) a
registrovaná v občianskych zdruņeniach.
4. Ministerstvo ńkolstva ako ústredný orgán ńtátnej správy pre ńtátnu
starostlivosť o ńport a mládeņ zabezpečuje úlohy v oblasti ńportu
prostredníctvom Sekcie ńtátnej starostlivosti o ńport. V súlade so zákonom
Národnej rady Slovenskej republiky č. 288/1997 Z. z. o telesnej kultúre bolo
zriadené Národné ńportové centrum (ďalej NŃC) ako integrované, servisnometodické a koordinačné centrum pre oblasť ńportu. NŃC je riadená
rozpočtová organizácia s právnou subjektivitou v pôsobnosti Ministerstva
ńkolstva SR.
V posledných rokoch bolo schválených viacero podporných programov a
projektov v oblasti zabezpečenia ńportu pre vńetkých i ńportovej reprezentácie,
starostlivosti o ńportové talenty, vrátane ich zdravotného stavu. Jedným
z prioritných je:
8. Národný program rozvoja športu na roky 2001 – 2010 je spoločným
programom pre vńetky subjekty telovýchovného a ńportového hnutia,
ústredné orgány ńtátnej správy, mimovládne organizácie, ńportové občianske
zdruņenia a samosprávne orgány regiónov, obcí a miest. Prioritu národného
programu rozvoja ńportu - zjednotiť ńportové hnutie na Slovensku pri rieńení
aktuálnych problémov a hľadať ich spoločné východiská sa zatiaľ nedarí
uspokojivo uplatņovať v praxi. Ņiaden, ani najlepńí program nemôņe mať
úspech, pokiaľ si jeho zámery a ciele neosvoja vńetky sektory. Vzájomná
spolupráca jednotlivých subjektov v súvislosti so ńirokým rozsahom a
komplikovanosťou problémov, ktoré je nutné rieńiť nie je zatiaľ uspokojivo
koordinovaná.
9. Projekt štátnej športovej reprezentácie a rozvoja športových odvetví
s najvyńńou percentuálnou alokácia z prostriedkov navrhovaných v rozpočte
sekcie ńtátnej starostlivosti o ńport v roku 2009 (37,11%) je zameraný na
podporu ńportovcov a trénerov, účasť výprav Slovenskej republiky na
majstrovstvách sveta, majstrovstvách Európy a ďalńích významných
medzinárodných ńportových súťaņiach a podujatiach seniorských
a juniorských kategórií, odmeny za zisk medailových a ďalńích umiestnení
v prvej polovici súťaņiacich, organizovanie domácich súťaņí, podpora rozvoja
ńportových odvetví, administratívne zabezpečenie činností spojených
s plnením hlavných úloh.
10. Projekt vybavenia pre TOP športy, ktorý je zameraný na starostlivosť o
reprezentantov vybraných dvadsiatich „letných“ olympijských ńportov,
vrátane ńportovej gymnastiky. Cieľom projektu je vytvoriť pre ńportovcov
v priebehu ńtvorročného olympijského cyklu podmienky na ńportovú
prípravu, ktoré dávajú predpoklady dosiahnuť na OH medailové umiestenia a
umiestenia do 8. miesta.
11. Špecializované športové školy, 8-ročné športové gymnáziá v súčasnosti ako
jediné garantujú optimálne podmienky pre ńportovú prípravu pretekárok.
Ńportové gymnázia sa rozhodujúcou mierou podieľali na reprezentácii
Slovenskej republiky v rokoch 1993 – 2010. Ńportové gymnastky, ktoré
ńtudovali počas spomínaného obdobia na osemročných ńportových
gymnáziách v Bratislave, Trnave, Końiciach mali postupne zvyńujúce
zastúpenie vo vrcholovej gymnastike, s 57-100 % podielom na reprezentácii.
12. Centrum olympijskej prípravy (COP) - poslaním COP je zabezpečenie
komplexnej starostlivosti pre mladých talentovaných ńportovcov za účelom
budúcej úspeńnej reprezentácie Slovenskej republiky v olympijských ńportoch
a výchovy ńportovcov ako hodnotových vzorov pre občanov Slovenskej
republiky. Sú určené pre ņiakov prísluńnej ńkoly vo veku od 14 do 20 rokov
(príp. aņ do 23 rokov), ktorí splnili kritériá pre zaradenie a plnia stanovené
výkonnostné ciele. MŃ pridelilo certifikát COP od 1.9.2009 do 30.6.2013
ńportovým gymnastkám a gymnastom Ńportového gymnázia v Bratislave
a Trnave.
B. Slovenský olympijský výbor (SOV) je verejnou inńtitúciou, ktorá
finančne podporuje ńportovo talentovanú mládeņ a ekonomicky
zabezpečuje prípravu reprezentantov na najväčńie svetové podujatie,
Olympijské hry prostredníctvom projektov SOT Londýn 2012, SOT
Vancouver 2010, JOT. V súčasnosti pripravuje v spolupráci s MŃ SR
koncept programu olympijských centier mládeņe (OCM).
C „Neinńtitucionalizovaný ńport“ funguje na báze verejnej správy
128
občianskych zdruņení.
Slovenská gymnastická federácia (SGF) je občianskym zdruņením s ustanovením
v zmysle zákona 83/1990 Zb., ktorého poslaním je rozvíjať a chrániť
gymnastické hnutie na Slovensku v súlade so svojimi stanovami. Je
samostatnou, nezávislou a nepolitickou organizáciou s právnou subjektivitou a
pôsobnosťou na celom území SR. V SGF sa dobrovoľne zdruņujú kluby a
jednotlivci, ktorí vykonávajú gymnastické činnosti.
Gymnastické kluby alebo oddiely sú základné organizačné jednotky
gymnastického hnutia so samostatnou právnou subjektivitou alebo ako súčasť
telovýchovnej jednoty. Hlavným cieľom gymnastických klubov je venovanie
sa pohybovej a ńportovej činnosti. V roku 2010 sa registrovalo v SGF 34
gymnastických klubov, z toho 18 klubov ńportovej gymnastiky ņien, ostatných
16 klubov sa venuje ńportovej gymnastike muņov, gymnastike pre vńetkých,
ńportovému aerobiku a skokom na trampolíne. Niektoré z klubov sa venujú
súčasne viacerým gymnastickým ńportom.
Centrá talentovanej mládeže (CTM, ZCPM, RCM) sú výberové útvary
pretekárok výkonnostnej a vrcholovej úrovne na základe výkonnostných
kritérií. Zriaďovanie týchto centier je v kompetencii SGF.
Multifunkčnosť riadenia ńportovej činnosti umoņņuje väčńiu moņnosť ńportovej
realizácie, na druhej strane vńak v oblasti riadenia chýba transparentnosť
a koordinovanosť medzi jednotlivými článkami v praxi na seba tak, aby sa
zabezpečila systematická a kvalitná ńportová príprava vo vńetkých kategóriách od
základnej aņ po vrcholovú úroveņ.
Financovanie ńportu MŃ SR sa realizuje na základe zákona z roku 1997.
Finančné prostriedky rozdeľované cez Národný program rozvoja ńportu sa
prideľujú na činnosť ńportovej gymnastiky SGF a klubom v podprogramoch:
1. podprogram 02601 - ńport na ńkolách a rekreačný ńport,
2. podprogram 02602 - ńtátna ńportová reprezentácia a rozvoj ńportových
odvetví,
3. podprogram 02603 - ńportovo-talentovaná mládeņ,
4. podprogram 02604 - materiálno-technický rozvoj ńportu (kapitálové výdavky),
5. podprogram 02605 - koordinácia projektov, prierezové činnosti a podpora
priamo
riadených organizácií.
Výńka priamych a nepriamych dotácií ńtátom na ńportovú reprezentáciu
Slovenskej republiky zabezpečuje len čiastkovú funkčnosť systému.
Účelovú dotáciu poskytuje aj SOV ńportovým zväzom na zabezpečenie
prípravy ńportovcov, ktorí plnia podmienky na zaradenie do top-tímu a dosiahli
na OH, MS, ME (a porovnateľných pretekoch) alebo v koncoročnom poradí v
relevantnom svetovom rebríčku stanovené umiestenia. Zámerom je dosiahnuť
v spolupráci s prísluńnými ńportovými zväzmi, ńportovými klubmi, ÚTM a MŃ
SR lepńie finančné a morálne ohodnotenie práce trénerov mládeņe, ich
profesionalizáciu a kvalitné vzdelávanie.
V porovnaní s krajinami Európy výrazne zaostáva na Slovensku podpora
samosprávna. Napr. V Rakúsku pochádza aņ 80 - 90 % príjmov ńportovej činnosti
v územných teritóriách z krajinských rozpočtov. Značná časť týchto výdavkov ide
na budovanie a prevádzku ńportových objektov, materiálne vybavenie a časť na
výkonnostný ńport.Verejné financovanie ńportu na regionálnej a miestnej úrovni
u nás nie je dostatočne stabilné a systematické. Záujmová nepretekárska
i pretekárska činnosť niņńej úrovne existuje na súkromnej a verejnej báze
(sponzoring, darcovstvo, vlastné zdroje). Zabezpečenie podmienok ńportovej
činnosti gymnastiek je do značnej miery finančnou záleņitosťou rodičov. Financie,
čas, energia, personálne zázemie dlhodobej ńportovej prípravy sú provoznými,
investičnými nákladmi a kritériami vloņených investícií. Z uvedeného je zrejmé,
ņe ńportová úspeńnosť v ńportovej gymnastike je závislá od vstupu peņazí do
1.2 Ekonomické zabezpečenie ńportovej prípravy
Ńport sa stal významnou súčasťou ekonomiky. Vrcholová ńportová gymnastika
ņien sa dostala do fázy, ktorá je uņ uzavretá pre akýkoľvek amaterizmus v
ńportovej príprave (Kubička,1997). Viaczdrojové financovanie, ktoré sa realizuje
v ńportovej sfére u nás, vytvára disponibilný finančný fond. Ten sa tvorí v
ńportovej gymnastike z výdavkov ńtátneho rozpočtu (MŃ SR), verejnej sféry
(SOV, sponzori), vlastných príjmov. Ńtátne, verejné a rodinné rozpočty majú
rozhodujúce postavenie v ekonomike gymnastickej činnosti.
129
ńportového procesu.
Najväčńiu finančnú krízu prekonával slovenský ńport v rokoch 1994 - 95, keď
v dôsledku zásahov Ministerstva financií SR do lotériového trhu výrazne klesli
odvody výnosov z hier určených pre ńport. V roku 1994 dostal ńport zo ńtátneho
rozpočtu a zo ńtátneho fondu telesnej kultúry 240 miliónov Sk. V roku 1986 boli
príjmy takmer 560 miliónov Kčs v slovenskej organizácii ČSZTV a náklady na
reprezentáciu sa kryli z federálneho rozpočtu, kde bolo ďalńích 430 miliónov Kčs
(Glesk (2000). Ani v súčasnosti výńka centrálnych dotácií pre ńportovú
reprezentáciu v gymnastických ńportoch nepokrýva potreby ńportového prípravy,
zabezpečuje len jeho funkčnosť. Z dôvodov nedostatku financií drasticky klesol
nielen počet profesionálnych trénerov v gymnastických ńportoch, nedostatočná je
regenerácia a zdravotná starostlivosť o pretekárky, limitovaná je účasť na
pretekoch.
majstrovstvo (Perečinská, 2004). Za jednu z hlavných úloh na roky 2009 – 2012 si
preto určil SOV, zabezpečiť vybraným mladým ńportovcom zosúladenie ńportovej
prípravy a vzdelávania, ńportovú a sociálnu perspektívu vo vrcholovom ńporte.
Stanovil dosiahnuť v spolupráci so ńportovými zväzmi, rezortnými strediskami a
s MŃ SR zlepńenie sociálneho statusu vybraných ńportovcov a ich sociálnu
perspektívu, starať sa o postńportovú kariéru ńportovcov.
V ńportovom prostredí tréningového procesu a súťaņí sa formuje osobnosť
ńportovej gymnastky, prelínajú sa pozitívne a negatívne črty v interpersonálnych
vzťahoch medzi jednotlivými aktérmi, prekonávajú sa prekáņky. Talent a
práceschopnosť gymnastky zostáva kľúčovým faktorom úspechu v ńportovej
činnosti. V rovnakej miere závisí ńportová výkonnosť a úspeńnosť aj od osobnosti
trénera, ktorý plánuje a vedie ńportovú prípravu.
 Informačné zdroje a implementácia v ńportovej gymnastike
Ńport je verejným záujmom ńtátu. Informačný systém je prevádzkovaný
prostredníctvom priamo riadenej rozpočtovej organizácie Národného ńportového
centra. Hlavným poslaním je zabezpečovanie informácií pre kvalifikované
procesy rozhodovania a riadenia pre vńetky subjekty v ńporte. Cieľovými
skupinami sú profesionálni pracovníci v ńporte, ńtátna a verejná správa, ńportovci
a beņní občania. Informačný portál poskytuje informácie o ńportových zväzoch
a organizáciách, vzdelávaní v ńporte o elitných ńportovcoch, mládeņníckom
ńporte, ńportových talentoch, ńportových zariadeniach. V SGF sa úloha plní
polročným vydávaním Spravodaja SGF.
Mediálnu politiku povaņujeme za podporný faktor v propagácii ńportovej
úspeńnosti portovej gymnastiky v spoločnosti, ktorý súčasne vystupuje aj ako
motivačný činiteľ u mládeņe. V tejto sfére sa ukazujú značné rezervy zo strany
informačných médií.
1.3 Sociálne zabezpečenie ńportovej prípravy
U ńportových gymnastiek dochádza z pedagogického hľadiska k prelínaniu
nárokov vzdelávania a ńportovej prípravy. Túto činnosť nemôņe kvalitne
zabezpečiť ņiadna vzdelávacia inńtitúcia, okrem ńportovej ńkoly ńpecializovanej
na výkonnostný ńport. Dennému reņimu dvojfázových tréningov, sústredení,
účasti na pretekoch je nutné prispôsobovať vzdelávací reņim gymnastiek, čo
v súčasnosti sa realizuje len na dvoch ńportových gymnáziách, v Bratislave a
Trnave. Dlhodobé centrálne sústredenia sa nahradili z ekonomických a sociálnych
dôvodov krátkodobými sústredeniami, na ktorých sa preveruje aktuálna
výkonnosť, socializujú sa výberové skupiny, s cieľom ńportovej úspeńnosti.
Začiatok ńportovej prípravy v ńportovej gymnastike je v rannom veku, v 5.- 6.
roku ņivota. Senzitívne obdobia rozvoja motorických schopností a osvojenia
gymnastických zručností sa u dievčat prejavujú rozdielne v gymnastickej
výkonnosti. Sociálne aspekty vyņadujú osobitné rieńenie v ņivotnom reņime
gymnastiek i rodinnom zázemí. Z náńho sledovania a poznatkov jednoznačne
vyplýva, ņe vytvorenie ńpeciálne upraveného sociálneho prostredia je dôleņitým
predpokladom na to, aby talentovaným adeptkám bolo umoņnené rozvíjať svoje
nadanie, s cieľom dosiahnuť výkonnostné aņ vrcholové ńportovo-gymnastické
ZÁVER
Rozhodujúcimi činiteľmi ńportovej úspeńnosti v ńportovej gymnastike sú oblasti,
ktoré sa
bezprostredne podieľajú na zabezpečení rastu ńportovo-gymnastickej
výkonnosti ako
130
predpokladu ńportovej úspeńnosti. Ńportový proces je podporovaný viacerými
finančnými
zdrojmi - zo ńtátneho rozpočtu, verejných fondov, samosprávy, rodina,
sponzori, ktorí nie
sú dôsledne koordinované..
Činnosť ńportových inńtitúcií, organizácií, zloņiek nie je dostatočne transparentná.
Zlepńenie situácie v ńportovej gymnastike vidíme v plońnom profesionálnom
zabezpečení, s prvkami spätnej kontrolnej väzby na základe legislatívnych
noriem.
Osemročné ńportové gymnáziá sú v súčasnosti základným článkom vrcholovej
ńportovej prípravy v ńportovej gymnastike, čo je vńak pri počte dvoch gymnázií
pre ńportovú úspeńnosť nízky počet. Pre ńportovú gymnastiku vrcholovej
úrovne je ťaņké skombinovať
ńportovú kariéru so ńtúdiom alebo s
alternatívnou odbornou kariérou.
Negatívne sa prejavuje akútny nedostatok odborných profesionálnych kádrov,
nedostatočné pravidelné zdravotné a regeneračné zabezpečenie pretekárok
počas dlhodobej ńportovej prípravy sa negatívne odráņa v zdravotnom stave
a predčasnom ukončovaní ńportovej kariéry.
Gymnastics Season, United States Elite Coaches Association, 1998, 128 s.
OLSON, B.: Traits os Successful Coach. Technique. Vol. 17, No. 7, USA, 1999.
PEREČINSKÁ, K.: Viacfaktorové vzťahy v športovej úspešnosti gymnastiek. In.:
Zborník z konferencie ”Mládeņ, ńport a ńkola”. ŃOG, Końice, 1997, s. 25 - 34.
PEREČINSKÁ, K.: Systém a štruktúra gymnastických činností. In.: Motorické
učenie v gymnastických ńportoch. Zborník z III. vedeckej konferencie KGTÚ,
FTVŃ UK, Bratislava, 1999, s. 120 - 127.
SMOLEVSKIJ, V.M., GAVERDOVSKIJ, J.K.: Sportivnaja gimnastika. Kiev,
1999, 462 s.
STREŃKOVÁ, E. 2009. Športová gymnastika. Bratislava: UK FTVŃ, 2009. 220 s.
LITERATÚRA:
DOVALIL, J. a kol. Výkon a trénink ve sportu. Praha : Olympia 2002.
GLESK, P.: Manažérske aspekty športu. PEEM, Bratislava, 2000, 129 s.
http://www.cop-portal.sk/: COP - Centrum olympijskej prípravy.
http://www.minedu.sk/: Financovanie športu.
http://www.minedu.sk/: Koncepčné materiály pre oblasť športu.
http://www.minedu.sk/: Národný program rozvoja športu.
KUBIČKA, J.: Sportovní gymnastika. Gymnastika. Časopis Gymnastických
sportŧ, č.1, 1997, s. 2-5.
MACÁK, I.: Systémová štruktúra športovej výkonnosti a úspešnosti. In: Zborník
„Vrcholový ńportový výkon a spôsob ņivota“. KTVŃ, MTF STU Trnava, 2000, s.
70 - 73.
NASSAR, L.V.: Conditioning and Peaking the Junior Olympis Gymnast. USA
From the point of view of the systematic approach the components of sports
success present the particular set of factors – factors with the mutual bonding.
Each sports success is the reflection of the complex of elements that share with
different relation intensity in the successful or unsuccessful result of the sport
activity. The aim of the paper is to clarify the complex of factors that participate in
the sports success in women artistic gymnastics and to offer more rigorous
attitudes towards the evaluation of success or unsuccessfulness of the results in a
given activity. Negative tendencies showing in the decrease of sports success of
Slovak artistic female gymnasts in comparison with the past have lead us to the
problematics where we tried to analyze the actual state of the sport-gymnastics
process.
THE EXTERNAL FACTORS’ IN STRUCTURE OF SPORTS SUCCESS IN
WOMEN ARTISTIC GYMNASTICS
Květoslava PEREČINSKÁ
Faculty of Sports, University of Preńov in Preńov, Slovak Republic
Summary
Key Words: sports success, external factors, institutional, economic background,
social environment,
131
VÝKONNOSTNÉ ŃTANDARDY PRE MODERNÚ GYMNASTIKU
VO VYBRANÝCH VEKOVÝCH KATEGÓRIÁCH.
Ústav telesnej výchovy a ńportu, UPJŃ Końice, Medická 6, 04001 Końice,
Slovensko
ŃPORTOVÝ VÝBER
Ńportový výber je proces zameraný na identifikáciu vhodných jedincov, ktorí
majú potrebné predpoklady na výkonnostný rast a dosiahnutie vrcholného
ńportového výkonu. Inými slovami ide o vyhľadávanie najtalentovanejńích
jedincov, schopných dosahovať vrcholových výkonov v konkrétnom ńportovom
odvetví.
REZUMÉ
Tento príspevok je zameraný na výkonnostné ńtandardy pre modernú gymnastiku
vo vybraných vekových kategóriách. Podstata otázky výberu ńportovo
talentovanej mládeņe spočíva v komplexnej diagnostike schopností. Veková
hranica výberu adeptov na ńport sa odvíja od druhu ńportového odvetvia, zároveņ
veková hranica má tendenciu sa zniņovať Rôzne pohybové schopnosti moņno
optimálne rozvíjať v rôznych vekových obdobiach je preto dôleņité zosúladiť
teoretické poznatky s praktickou činnosťou a transformovať ich do tréningového
procesu.
Ńportový výber je viazaný na prítomnosť talentu, ktorý musí byť objavený,
následne v tréningovom procese ďalej kultivovaný a kontinuálne formovaný.
Talent v ńporte vyņaduje mimoriadne priaznivé zoskupenie vlastností, schopností
a potencionálnych moņností, ktoré tvoria predpoklad pre optimálny rozvoj, rast
a dosahovanie vrcholných výkonov daného jednotlivca vplyvom ńportovej
prípravy a súťaņenia. Jednotlivé etapy výberu talentov prezentujeme v tabuľke 1.
Ńportový talent sa formuje na základe vrodených dispozícií a nadania, ktoré
zodpovedajú poņiadavkám ńportovej disciplíny, vplyvu vhodného vonkajńieho
prostredia a vlastností osobnosti. (Havlíček, 1995)
Milena PULLMANNOVÁ ŠVEDOVÁ
KĽÚČOVÉ SLOVÁ: moderná gymnastika, talent, výkonnostné ńtandardy
ÚVOD
Potrebu výberu talentov a reálne prognózy úrovne rozvoja potencionálnych
moņností vybratých jednotlivcov si vyņaduje súčasný stav a tendencie rozvoja
vrcholového ńportu. Výber talentov je proces dlhodobého viacstupņového
hodnotenia a zodpovedá fázam ńportovej prípravy. Jedným z hlavných momentov,
ktoré majú vplyv na ńportové úspechy detí je vek, v ktorom sa dieťa začne
venovať ńportu. Pri výbere je najefektívnejńí vńestranný, komplexný prístup ku
zisťovaniu individuálnych zvláńtností, ktoré umoņņujú zhodnotiť pohybových
schopností. Systém výberu ńportových talentov môņe do veľkej miery napomôcť,
aby sa do vrcholovej prípravy dostali jedinci s perspektívou vrcholovej
výkonnosti.
132
Tabuľka 1. Etapy výberu talentov
Etapa výberu
Úloha
Zistenie predpokladov u deti pre ńportovú
Spontánny výber prípravu, odhaľovaním ich vrodených vlôh,
a pohybovej úrovne ako základu motoriky.
Nábor
Hlavnou úlohou je teda výber celkovo
motoricky talentovaných deti a odhalenie ich
psychomotorického statutu. Počet detí v tejto
etape by mal byť čo najvyńńí.
Hlbńie overovanie súladu predbeņne
vybraného jedinca s kritériami, ktoré sú
kladené na talent vo vybranej ńportovej
disciplíne. Jedná sa predovńetkým
Základný výber o posúdenie záujmu detí o ńport ich iniciatívu,
schopnosť orientácie, spolupráce,
koncentrácie, pozornosti v priebehu tréningu.
V tretej etape, ktorá trvá pár rokov sa formujú
predpoklady pre konkrétnu ńportovú činnosť.
Dlhodobé a dôkladné pozorovanie ńportovcov
Ńpecializovaný
zvyńuje spoľahlivosť záverov trénera, ktoré
výber
sú podloņené pedagogickými sledovaniami,
kontrolnými lekársko-biologickými,
sociologickými a psychologickými
vyńetreniami za účelom stanovenia stupņa
ńportovej talentovanosti.
Pokračuje zisťovanie a posudzovanie
vńetkých predpokladov jedinca pre
Výber pre
dosiahnutie ńportového majstrovstva a
absolútnej výkonnosti mladých adeptov. Na
vrcholový ńport
základe tohoto sa uskutočņuje výber do
dorasteneckých a juniorských reprezentácií.
maximálnom rozsahu. Pohyb je vykonávaný v súlade s hudbou a kontaktu s
náčiním podľa pravidiel stanovených technickou komisiou FIG.
Moderná gymnastika preńla mnohými zmenami, ktoré vyplývajú s jej
transformáciou a zvláńtnosťami akými sa prezentujú gymnastky. Ńportové
majstrovstvo, výrazové predvedenie pohybu a spätosť s hudbou a gymnastickým
náčiním (ńvihadlo, obruč, lopta, kuņele, stuha) je závislé od mnoņstva tréningovej
prípravy. Pre tento ńpecifický ńport je zároveņ potrebné a dôleņité vykonávať
pravidelné testovania fyzickej pripravenosti gymnastiek vo vńetkých etapách
ńportového tréningu a zároveņ realizovať kontrolu jednotlivých cvičení. Na
Slovensku nie je ujednotený systém výkonnostných ńtandardov, ktoré by
v jednotlivých kategóriách spĺņali kritériá výberu do centier talentovanej mládeņe
a reprezentačných druņstiev.
Mojou snahou je vytvoriť a aplikovať jednotlivé testy, ktoré by splnili náročnosť i
poņiadavky a ukázali jednotlivé parametre pre výber talentovaných gymnastiek.
Prezentované testy sú ńtandardizované a doplnené cvičebnými tvarmi tak, aby
tvorili jednotlivé celky s cvičením bez náčinia (skoky, obraty, rovnováhy,
ohybnosti) a cvičenia s náčiním.
Počas ńportovej kariéry gymnastiek by sa mali sledovať nasledovné ukazovatele,
ktorých výsledky nás môņu upozorniť na prípadné nedostatky v ńportovej
príprave:
4. motorické schopnosti – kondičné, koordinačné
5. technická výkonnosť
6. taktická pripravenosť
7. psychologická pripravenosť
Kritériá výberu v modernej gymnastike vychádzajú z charakteristiky a ńtruktúry
ńportového výkonu, ktoré nesú nasledujúce znaky:
 podstatou výberu je vhodný telesný typ
 výber musí byť dlhodobý a viacstupņový
 okrem okamņitej úrovne jednotlivých znakov a schopností sledujeme tieņ
dynamiku ich zmien
 najdôleņitejńie sú motorické schopnosti (koordinácia, kĺbová pohyblivosť
a elasticita svalstva), nasleduje rýchlosť, silové a vytrvalostné schopnosti
Etapy tréningu
Ńportovej predprípravy
Základný tréning
Ńpecializovaný tréning
Vrcholový tréning
VÝKONNOSTNÉ ŃTANDARDY V MODERNEJ GYMNASTIKE
Modernú gymnastiku zaraďujeme medzi koordinačno-estetické ńporty. Výkon
obsahuje vysoký počet pohybových ńtruktúr väčńinou necyklických, náročných na
nervosvalovú koordináciu, ktoré majú rozdielny charakter a sú vykonávané v
133

Morfologické predpoklady
Patria k tým, ktoré tvoria určitý vńeobecný základ pre následný ďalńí rozvoj
pohybových schopností a zručností, návykov a vedomostí. Telesné rozmery
(telesný výńka, telesná hmotnosť, % tuku typ svalového tkaniva a pod.)
ovplyvņujú vo veľa prípadoch významnou mierov i úroveņ pohybových moņností
jednotlivca. Aj keď tieto dedičné znaky treba chápať len ako potenciálne
moņnosti, vlohy, ktoré môņeme vplyvom vonkajńích podmienok a aktívnej
činnosti úspeńne rozvíjať. Pri zostavovaní noriem snaņíme sa o to, aby rozdiely
v telesnej stavbe neskresľovali hodnotenie. Najjednoduchńou moņnosťou, ako to
dosiahnuť je pouņiť také testy, ktoré nemajú charakteristiky telesnej stavby ņiadny
vplyv. Napr. u dievčat maximálna rýchlosť v behu na krátke vzdialenosti vôbec
nezávisí od telesnej výńky. Ak sa nepodarí takéto testy vybrať, musíme pri
konńtrukcii noriem brať do úvahy nielen vek, ale i telesnú výńku a hmotnosť.
Psychologické aspektyJe zameraná na dva základné aspekty, konkrétne rozvoj
osobnosti ńportovca a reguláciu aktuálnych stavov jedinca. Psychologická
príprava ako zloņka ńportového tréningu je zameraná na vytváranie optimálnych
psychických predpokladov, od ktorých bezprostredne závisí schopnosť ńportovca
uplatniť cely jeho potenciál pri podaní ńportového výkonu v súťaņi. Táto príprava
je nerozlučne spojená s ostatnými zloņkami ńportového tréningu. V súvislosti so
ńportovým výkonom sa stretávame dosť často s podceņovaním jeho vplyvu na
výkon. Úlohy psychologickej prípravy sa týkajú formovaniu komplexu
osobnostných vlastností ńportovca a zvyńovaniu jeho psychickej odolnosti
vzhľadom na poņiadavky ńportového výkonu. Tieņ regulácii aktuálnych
psychických stavov a procesov (stav optimálnej, neprimeranej aktivácie)
v podmienkach ńportového tréningu
a v príprave na nsúťaņ. Dlhodobá
psychologická príprava je vńeobecne zameraná na formovanie osobnosti, rozvoj
jeho pozitívnych charakterových vlastností, morálnych a vôľových vlastností,
autoreguláciu vlastného správania, myslenia a cítenia, posilņovanie zdravej
sebadôvery, ctiņiadosti. Úspeńný tréner sa nezaobíde bez vysokej emocionálnej
inteligencie, empatie a kompetencie v ľudských vzťahoch. Na rozdiel od
dlhodobej prípravy, ktorá je kontinuálne počas celej kariéry ńportovca,
strednodobá psychická príprava trvá niekoľko mesiacov, týņdņov aņ dní podľa
psychická kapacita zahrņuje psychologické schopnosti (senzomotorické,
intelektuálne), motiváciu, vôľu a iné.
V modernej gymnastike sa doporučuje uskutočniť výber na dvoch stupņoch.
1. stupeņ:
prirodzený výber a základný empirický výber so ńirokej populácie
2. stupeņ:
odborný komplexný výber
a) základný - etapa základného tréningu
b) ńpecializovaný - etapa ńpecializovaného tréningu
Pri výbere dievčat pre modernej gymnastiky sa berú do úvahy:
- morfologické predpoklady (somatotyp);
- údaje lekárskeho vyńetrenia;
- hudobné, tanečné schopnosti;
- koordinačné schopnosti;
- hodnotenie pohybových schopností;
- určujú sa schopnosti k ovládaniu náčinia.
VÝKONNOSTNÉ ŃTANDARDY V ETAPE ZÁKLADNÉHO TRÉNINGU
Do tejto fázy základného tréningu vstupujú gymnastky vo veku 9 – 10 rokov
a trvá pribliņne tri roky. V tejto etape výberu je hlavným kritériom hodnotenia
perspektívnosti ńportovca jeho efektívne ńportové zdokonaľovanie. Zistiť
účelnosť ďalńieho ńportového zdokonaľovania a správne nasmerovať ďalńiu
prípravu ńportovca je pre trénera nevyhnutné. Rieńiť tieto úlohy je moņné len na
základe komplexnej analýzy nasledujúcich zvláńtností:
-
morfologické predpoklady
psychické aspekty
adaptačné a zotavovacie procesy
reakcie na tréningové a súťaņné záťaņe
schopnosť osvojenia a zdokonaľovania nových
ńtruktúr
pohybových
134
náročnosti súťaņe. Je zameraná na poskytnutie dostatočného mnoņstva informácií
ńportovcovi o očakávaní súťaņi (organizačné a materiálne podmienky, časový
posun, klimatické podmienky, o mieste konania a o súperoch). Krátkodobá
psychická príprava by nakoniec mala navodiť, udrņať alebo obnoviť optimálny
psychický stav ńportovca na podanie maximálneho ńportového výkonu v momente
ńtartu. Regulácia aktuálnych psychických javov je často spájaná s osvedčeným
predńtartovým rituálom kaņdého ńportovca. Tréner by mal poznať spôsoby
autoregulácie predńtartového stavu jednotlivých ńportovcov a pripraviť také
podmienky pre ich prípadnú realizáciu, aby sa mohol plne koncentrovať na záťaņ.
Nízka aktivácia - apatia, respektíve vysoká aktivácia- ńportová horúčka a prílińné
vôľové úsilie ńportovca môņe byť prekáņkou podania optimálneho ńportového
výkonu. Existuje vńak aj prípady podania vyńńieho ńportového výkonu pri
nadmernej aktivácii aņ v tranze. Pri psychologickom pôsobení tréner v spolupráci
s psychológom pouņíva celý rad prostriedkov a metód ako napr. verbálne,
neverbálne, uvedomovanie, meditácia, autogénny tréning, sugescia, hypnóza,
dychové, strečingové, jogové cvičenia, spánok a tak podobne. Čím lepńie
ńportovec pozná sám seba respektíve tréner ńportovca, tým má väčńie predpoklady
vedome usmerņovať svoju prípravu na najdôleņitejńie súťaņe.
učenia v ńporte je hľadanie spôsobov, prostriedkov a metód na pohybové
zdokonaľovanie ńportovca, jeho pohybových zručností a návykov potrebných na
rieńenie rôznych pohybových úloh v ńportovej činnosti. V motorickom učení
musíme zabezpečiť vysokú presnosť, efektívnosť a trvalosť v pohybových
činnostiach. Pohybové činnosti môņu byť osvojené na 4 úrovniach: Na 1. úrovnisa formujú pohybové zručnosti a návyky. Ńportovec si osvojuje zmysel a
charakteristické znaky činnosti. Začína si osvojovať zručnosti a návyky, ale
jedinec neskúsil uskutočniť pohybovú úlohu prakticky. Na 2. úrovni - si osvojuje
ten variant činnosti, ktorý sa má naučiť a je pripravený vykonať činnosť v
ńtandardných podmienkach. Na 3. úrovni - je schopný jedinec rieńiť pohybové
úlohy nielen v ńtandardných podmienkach, ale aj v ich variáciách (stretnutia,
preteky). Na 4. úrovni - sa formuje schopnosť orientovať sa v rôznych situáciách a
vypracovávať nové programy rieńenia činnosti. Samostatne formulovať pohybové
úlohy (na predchádzajúcich úrovniach ńport. rieńil úlohy sformulované trénerom).
Tréner musí mať vedomosti o technike pohybovej činnosti, ktorá sa má učiť, musí
ovládať metodiky učenia, analyzovať podmienky učenia a úroveņ pripravenosti
ńportovca. Keď nie je činnosť zloņitá (po psychickej, pohybovej pripravenosti),
pouņíva sa deduktívna – celková metóda učenia. Ak sa nachádzajú v činnosti
zloņité operácie, vyņadujúce vysoké nároky na úroveņ pripravenosti ńportovca,
vyberá sa cesta induktívneho osvojenia. Osvojenie si techniky pohybu si vyņaduje
3. skupiny predpokladov.
1. Pohybová pripravenosť. Rieńenie pohybovej úlohy si vyņaduje určitý
stupeņ rozvoja pohybových kvalít. Naučiť sa premet, urobiť stojku atď. je
moņné len pri dostatočnej úrovni sily, rýchlosti, vytrvalosti, atď.
2. Koordinačná a technická pripravenosť. Rýchlosť osvojenia novej
pohybovej činnosti závisí od rýchlosti formovania jej základov dostatočných predstáv. Pohybové predstavy sa formujú podľa miery
nahromadenia pohybových skúseností a fixujú sa v dlhodobej pamäti.
3. Psychická pripravenosť. Jej jadrom je motivácia k tréningovej činnosti.
Učenie bude úspeńné len v tom prípade, ak sa dosiahnutie cieľa učenia stane
dominujúcim motívom učenia. Tréner stimuluje kladné motívy k tréningu, ale aj
blokuje nepriaznivé vplyvy. Motorický vývin ovplyvņuje dedičnosť, výchova,
Adaptácia a zotavovacie procesy
Môņeme určiť pomocou testov ako napr.: V stoji pred záťaņou sa spočíta srdcová
frekvencia za 10 s, potom sa realizujú preskoky cez ńvihadlo po dobu 1-2 minút
spočíta sa srdcová frekvencia za 10 s a potom kaņdých 20 s, aņ kým sa srdcová
frekvencia nevráti na pôvodnú úroveņ.
Dobrá adaptácia – vrátenie sa na pôvodnú srdcovú frekvenciu do 20 – 40 s
Zlá adaptácia – vrátenie sa na pôvodnú srdcovú frekvenciu za 2 - 5 minút.
V tejto etape výberu sa vytvárajú predpoklady u mladých ńportovcov
k efektívnemu ńportovému zdokonaľovaniu. Preto je potrebné sledovať vńetky
nasledovné predpoklady:
Motorické predpoklady. Motorické učenie je proces, v ktorom sa získavajú,
spresņujú, stabilizujú a uchovávajú motorické zručnosti. Cieľom motorického
135
prostredie a vlastná aktivita. Vývin motoriky musíme chápať v jednote s vývinom
psychiky. Čím je dieťa mladńie tým, viac prevláda náhodná forma učenia ( pokus
a omyl). Napodobņovanie je uņ vyńńie ńtádium v podstate je to ( preberanie
hotových foriem) od vyspelejńích jedincov, odovzdávanie skúseností. Deti majú
veľmi dobré dispozície pre napodobņovanie. Sebaučenie je najvyńńou formou
vytvárania zručností. Je to výsledok rozumovej úvahy, vedomého riadeného
procesu. Obdobie medzi deviatym aņ jedenástym rokom ņivota u dievčat sa
povaņuje za najvhodnejńí vek pre motorické učenie. Je to vrchol vo vývine
motoriky. Pre toto obdobie je charakteristické rýchle pochopenie a učenie sa
novým pohybom, hovoríme tu o učení na „prvý raz“ je to moņné preto lebo
motorické učenie neprebieha cestou rozumovej analýzy pohybu. Deti neuvaņujú
ako cvičenie urobiť po častiach, ale robia ho ako celok. Kvantitatívne znaky
motoriky získavame pomocou merania (priame, nepriame), opačne kvalitatívne
znaky hodnotíme metódou odborného posudzovania (expertízne hodnotenie).
Tabuľka 2: Testy ńpeciálnej kondičnej prípravy pre 9-10 ročné moderné
gymnastky (Лисицкая)
Výkonnostné predpoklady
Gymnastky musia zvládnuť normy, osnovy technickej výkonnosti a pravidlá
jednotlivých vekových a výkonnostných kategórií do ktorých sú zaradené. (tab.2,
3)
Doplňujúce kritériá
Vedľa dobrého zdravotného stavu, ktorý predstavuje bio-psycho-sociálnu
rovnováhu a genetického vplyvu, ktorý sa realizujú v prostredí kde jedinec ņije,
zdravý ņivotný ńtýl, rodinné prostredie, ekonomická situácia a vhodné podmienky
tvoria ďalńie nemenej dôleņité komponenty úspeńnosti jedinca.
Pozoruje sa psychická vyspelosť cvičeniek, morálno-vôľové vlastnosti a adaptácia
na kolektív. Zisťujeme sociálne prostredie a výsledky v ńkole.
Zo ńpeciálnych motorických prejavov sledujeme a hodnotíme:
 manipulačné schopnosti s náčiním (ńvihadlo, obruč, lopta, kuņele a stuha)
 schopnosť improvizácie na hudbu
 schopnosť učiť sa novým pohybovým ńtruktúram, pohybová pamäť
 technickú prípravu cvičení bez náčinia a s náčiním (tab.4)
Čelný rozńtep z gymnastickej lavičky
Odrazové schopnosti
Stoj spätný, upaņiť dolu, s miernym Kolena, ńpičky dopnuté, dostatočný odraz od zeme.
pokrčením v lakťovom kĺbe, ńvihadlo za
telom, preskoky cez ńvihadlo: dvojńvihy,
znoņmo bez medzi skoku (min.10 x)
Sila
Stoj spätný P/Ľ bokom k opore, P/Ľ ruka Zdvihnúť nohu na úroveņ 120° (úroveņ ramien).
sa pridrņuje opory; P/Ľ ruka upaņiť a Výdrņ 5 s.
unoņenie P/Ľ nohy
Zdvihnúť nohu na 90°, trup je kolmo. Výdrņ 5 s.
Stoj spätný čelom k opore, ruky na opore,
zanoņiť P/Ľ
Kolena a ńpičky dopnuté, chrbát je pritlačený na
podlahe. Vydrņ 10 s.
Ľah na chrbte, paņe pozdĺņ tela, prednoņiť
obe nohy na 45° od podlahy
Testy
Poņiadavky
Ohybnosť/flexibilita
Stoj rozkročný (nohy na ńírku ramien), Ruky kolmo k podlahe, lakte a kolená dopnuté. Meria
vzpaņiť, „most“ zo stoja
sa vzdialenosť od zápästia k pätám (25 cm –
uspokojivo)
Stoj spätný, vzpaņiť, hlboký predklon,
obopnúť rukami členky
Ľahký dotyk trupu na stehnách a kolenách Výdrņ 5 s.
Ľah na bruchu, nohy sú zafixované, Trup a paņe sú súbeņné s podlahou, dopnuté lakte
maximálny záklon
Stehno zadnej dolnej končatiny sa dotýka podlahy
Bočný rozńtep P/Ľ vpred z gymnastickej
lavičky (vyvýńená poloha prednej nohy)
Stehna sa dotýkajú podlahy
Testy hodnotíme pomocou desaťbodového systému. Minimálna prestupová známka pre 9 ročné gymnastky je 8,2 b., pre 10
ročné – 8,4 .
Ńportový výsledok v tejto etape výberu nemôņe byť kritériom perspektívnosti.
Skúsenosti trénerov a pedagógov ukazujú, ņe cvičenky, ktoré majú priemerne
136
a podpriemerne výsledky na začiatku etapy predbeņnej základnej prípravy, na jej
konci patria medzi tie najlepńie a a kontinuálne sa zlepńujú.
Tabuľka 4. Ńtandardy technickej pripravenosti 10 – 12 ročných moderných
gymnastiek (Лисицкая)
Náčinie
Tabuľka 3. Testy ńpeciálnej kondičnej prípravy pre 11-12 ročné moderné
gymnastky (Лисицкая)
Bez náčinia
Ohybnosť/flexibilita
Stoj rozkročný (nohy na ńírku ramien), vzpaņiť, Lakte a kolená dopnuté. Výdrņ 2 s.
záklon tela, chytiť rukami nohy
Ľah na bruchu, vzpaņiť, maximálny záklon
tela.
Bočný rozńtep P/Ľ vpred z gymnastickej
lavičky (vyvýńená poloha prednej nohy)
Čelný rozńtep z gymnastickej lavičky
Odrazové schopnosti
Stoj spätný, upaņiť dolu, s miernym pokrčením
v lakťovom kĺbe, ńvihadlo za telom, preskoky
cez ńvihadlo: dva dvojńvihy dve bočné
„roznoņky“ - 6 sérií.
Sila
Ľah na bruchu, vzpaņiť, nohy pridrņuje tréner,
záklon trupu v ľahu na bruchu.
Stoj spätný bez opory, upaņiť – prednoņiť P/Ľ,
unoņiť P/Ľ
Stoj spätný, bez opory, zanoņiť P/Ľ, výpon
(relevé)
Zdvihnúť trup za kolmicu tela. Výdrņ 5 s.
Švihadlo
Stehno zadnej dolnej končatiny sa dotýka
podlahy
Obruč
Stehna sa dotýkajú podlahy
Kolena, ńpičky dopnuté, dostatočný odraz od
zeme, rozsah v roznoņke min 90°.
Zdvihnúť trup do pravého uhla (90°). Výdrņ 15s.
Lopta
Zdvihnúť nohu na úroveņ 120° (úroveņ ramien).
Výdrņ 5 s.
Zdvihnúť nohu na 90°, trup je kolmo. Výdrņ 15
s.
Kužele
Testy hodnotíme pomocou desaťbodového systému Minimálna prestupová známka pre 11 ročné je 8,5 bodu, pre 12ročnét
8,8 bodu
Stuha
137
Jednotlivé kritériá
Diaľkový skok, Jelení skok P so skrčením zánožmo Ľ
Váha záklonmo (rozsah 180°)
Vysoké zanoženie s pokrčením zadnej nohy s dopomocou ruky, výdrž vo výpone 2
s.
Podmetenka – rotačný pohyb okolo horizontálnej osi tela s max. rozsahom
Preskok švihadla diaľkovým skokom vpred
Zloženým švihadlom na polovicu preskok jelením skokom so skrčením zánožmo
Mlynček rozloženým švihadlom v predpažení, vyhodiť švihadlo držaným v strede
jednou rukou chytiť jeden koniec švihadla na poskoku
2 preskoky vzad cez švihadlo, vyhodiť a chytiť švihadlo do preskoku
3 diaľkové skoky s krúžením v bočnej rovine, vyhodiť obruč v prvom skoku,
v treťom chytiť
2 preskoky cez obruč vzad, vyhodiť obruč s rotáciou chytiť do preskoku vpred
Stoj prednožný P/Ľ, (predný okraj obruče leží na chodidle prednoženej nohy),
preskokom vyhodiť obruč – preklopene, kotúľ vpred, chytiť obruč obojručne
v kľaku
Kotúľanie obruče z P/Ľ ruky po pažiach – vpred alebo vzad v stoji spätnom
Obrat o 360° v drepe „kozákový obrat“, obruč krúži nad hlavou
Kľak na zemi - zvislá osma vodorovnými kruhy loptou
Výpon so zanožením P/L „arabeska“ , kotúľanie lopty z P/L do L/P po pažiach
hrudníku
Vyhodiť loptu P/Ľ, chytiť v max. záklone obojručne
Obrat o 360° s prednožením P/Ľ na 90˚, preložiť loptu pod nohou z ruky do ruky
Vyhodiť loptu P/Ľ, kotúľ vpred, chytiť v sede pokrčmo nohami
Vyhodiť kuželov P/Ľ rukou počas poskoku so skrčením prednožmo a chytiť kužeľ
v diaľkovom skoku P/Ľ
Vyhodenie oboch kuželov z jednej ruky,
Stoj s vysokým unožením 120˚ P/Ľ, mlynček nad hlavou
Beh cez vodorovnú vlnovku po zemi (4 – 6 krokov), Vyhodiť stuhu vo výpone,
kotúľ, chytiť stuhu a zvislá vlnovkaVyhodenie stuhy „bumerang“ Obrat o 360° so
zanožením P/Ľ „arabeska“, vodorovná špirála
Pre testovanie vńeobecnej motorickej výkonnosti pouņijeme batériu testov
UNIIFIT TEST. Tieto testy sú pre ńportovú verejnosť známe, sú vedecky overené
a v praxi vyskúńané. Pri testovaní v modernej gymnastike pouņijeme tie, ktoré
vykazujú:
ZÁVER
Moderná gymnastika z hľadiska pohybových schopností, zručností,
návykov, vedomostí a koordinačných schopností patrí k jedným z najnáročnejńích,
kde jej individuálnosť kladie vysoké nároky na psychiku ńportovca uņ v rannom
veku. Od perspektívnej gymnastky sa očakáva, ņe bude disponovať parametrami
akými sú flexibilita aņ hypermobilita, priestorovo orientačná schopnosť,
kinesteticko diferenciačná a rovnováhová schopnosť, výbuńná sila dolných
končatín ako aj základné pohybové schopnosti, ktoré tvoria vńeobecný základ.
- vysokú frekvenciu v testovacích systémoch pouņívaných u nás i v zahraničí
- priaznivé motorické parametre čo sa týka reliability, validity, objektivity testov
(tab.5)
Tabuľka 5. Vńeobecné motorické testy (Belej, 2001)
Označenie a názov
testu
T1
Skok do
diaľky z
miesta
Pohybová úloha
Motorická schopnosť
Odrazom znoņmo skok Dynamická sila
z miesta, dopad na dve
Explozívna výbuńnosť
nohy
dolných končatín
Hodnotenie
Vzdialenosť v cm
(1 cm)
LITERATÚRA
T2
Ľah-sed
opakovane
Zmena polohy z ľahu do Vytrvalostno – silová
Počet opakovaní
sedu pokrčme – max. počet
schopnosť bruńné svaly (1 cvik)
Opakovaní p dobu 60s
dynamická sila
T3
12 minútový
beh
Počas 12 min zabehnúť čo Vytrvalostná schopnosť Vzdialenosť v m
najdlhńiu vzdialenosť
(10 m)
T4-1**
Člnkový beh
4x10 m
V čo najkratńom čase Rychlostná schopnosť
zabehnúť
vzdialenosť a koordinácia
4x10m
Čas v s
Výdrņ v
zhybe
Výdrņ v zhybe s bradou Statická sila horných
nad hrazdou čo najdlhńie
končatín
Čas v s
T4-2**
Z vyńńie uvedeného môņeme vydedukovať ņe venovať sa modernej gymnastike
nemôņe kaņdý. Ako ńport vo výkonnostnej či vrcholovej forme je predpoklad pre
talentované gymnastky ale na základe aplikovania správnych výkonnostných
ńtandardov zo strany trénerov a ich diagnostikovanie.
APPEL, K., LIBRA, M.: Gymnastické názvosloví I (Názvosloví cvičení
prostných); Univerzita Karlova; Praha 1984.
BELEJ. M.: Motorické učenie, Preńov 2001. Slovenská vedecká spoločnosť pre
telesnú výchovu a ńport. Fakulta humanitných a prírodných vied Preńovskej
univerzity v Preńove. 2001. ISBN 80-8068-041-8.
BRTKOVÁ, M.- BUKOVÁ, A.- UHER, I.: Zdravie kvalita života a pohybová
aktivita. In: Zborník prác 7. Vedeckej konferencie. Zdravá ńkola. 2001, č.7, s.610. ISBN 80-8045-261-1.
ČELOKOVSKÝ S. a kol.: Antropomotorika. SPN Praha 1990, ISBN 80-0423248-5.
ČIŅKOVÁ, M., NOVOTNÁ, V.: Program sportovní přípravy v TSM MG; ČÚV
ČSTV; Praha 1978
GUREVIČ I.A.: Kruhový tréning a rozvoj pohybových schopností. Slovenský
ústredný výbor Československéh zväzu telesnej výchovy, Metodické oddelenie.
Bratislava 1987. Slovńport Bratislava.
(0,1 s)
(0,1 s)
138
KLÁROVÁ R. Moderní gymnastika. Masarikova univerzita, Pedagogická fakulta,
Brno 1998. ISBN 80-210-1945-X.
LIVOROVÁ, H., PETROVÁ, B., FREYOVÁ, M.: Názvosloví cvičení s náčiním
v moderní gymnastice; metodický dopis ČÚV ČSTV; Praha 1988.
ЛИСИЦКАЯ, Т. С.: Художественная гимнастика; Физкультура и спорт;
Москва 1982.
MĚKOTA, R., BLAHUŃ, P.: Motorické testy v tělesné výchově; Praha 1983
PRÍLOHY
A: Tabuľky pre hodnotenie vńeobecných motorických testoch vo vybraných
(ČIŅKOVÁ, M., NOVOTNÁ, V)
Hodnotenie
Výrazne
podpriemern
ý
Podpriemern
ý
Priemerný
PERFORMANCE STANDARDS FOR SELECTED AGE CATEGORIES IN
RHYTHMIC GYMNASTIC.
SUMMARY
On the issues, related to talented youth in rhythmic gymnastic author is intereste
with number of years. From the perspective of multilateral, multidimensional
character of abilities at the same time variety of sport activities, we can conclude
that every one of us has different abilities for different sports activities, that
consequently when optimized forming talent. As in any other sport also in modern
gymnastics, sports of girls and young adult women, it is necessary to create and
apply performance standards at the same time parameters for talent selection.
Selected standards for different age categories for Slovak modern gymnasts
should includes basic physical and agility skills, with addition of particular
exercise forms in order to create unit with exercise without the tools (jumps,
turns, balance, flexibility) as well with the tools.
Nadpriemer
ný
Výrazne
nadpriemern
ý
1
2
T1
Skok do
diaľky(cm)
-115
116 -124
T2
Ľah-sed
(počet)
-14
15 – 18
T3
12 min. beh
(m)
-127
1271-1447
T 4-1
Člnkový beh
4x10 m (s)
14.5+
14.1-14.4
3
4
5
6
7
8
9
10
125 –133
134 – 142
143 –151
152 –160
161 –169
170 –178
179 –187
188+
19 – 22
23 –26
27 – 31
32 – 36
37 – 40
41 – 44
45 – 48
49+
1448-1625
1626-1802
1803-1980
1981-2157
2158-2325
2336-2512
2513-2690
2691+
13.7-14.0
13.2-13.6
12.8-13.1
12.4-12.7
11.9-12.3
11.5-11.8
11.1-11.4
-11.0
1
2
T1
Skok do
y
diaľky(cm)
-122
123-131
T2
Ľah-sed
(počet)
-14
15-19
T3
12 min. beh
(m)
-1350
1351-1525
T 4-1
Člnkový beh
4x10 m (s)
14,2+
13,8-14,1
3
4
5
6
7
8
9
10
132-141
142-150
151-160
161-169
170-179
180-188
189-198
199+
20-24
25-28
29-33
34-38
39-42
43-46
47-51
52+
1526-1700
1701-1875
1876-2050
2051-2225
2226-2400
2401-2575
2576-2750
2751+
13.3-13.7
12.9-13.2
12.5-12.8
12.1-12.4
11.7-12.0
11.2-11.6
10.8-11.1
-10.7
Bod
y
T1
Skok do
T2
Ľah-sed
T3
12 min. beh
T 4-1
Člnkový beh
Bod
y
Bod
Hodnotenie
Výrazne
podpriemern
ý
Podpriemern
ý
Priemerný
KEY WORDS: rhythmic gymnastics, talent, performance standards
Nadpriemer
ný
Výrazne
nadpriemern
ý
Hodnotenie
139
Výrazne
podpriemern
ý
Podpriemern
ý
Priemerný
Nadpriemer
ný
Výrazne
nadpriemern
ý
1
2
diaľky(cm)
-126
127-136
(počet)
-16
17-20
(m)
-1420
14221-1592
4x10 m (s)
14.0+
13.6-13.9
3
4
5
6
7
8
9
10
137-146
147-156
157-167
168-177
178-187
188-197
198-208
209+
21-25
26-29
30-34
35-38
39-43
44-47
48-52
53+
1593-1765
1766-1937
1938-2110
2111-2282
2283-2455
2456-2627
2628-2800
2801+
13.1-13.5
12.7-13.0
12.3-12.6
11.9-12.2
11.5-11.8
11.0-11.4
10.6-10.9
10.5-
B: Hodnotenie výkonnostných noriem a ńtandardov ńpeciálnej motorickej
výkonnosti v základnej etape výberu v modernej gymnastike (ČIŅKOVÁ, M.,
NOVOTNÁ, V)
Hodnotenie
Body
Výrazne
podpriemer
ný
1
2
Podpriemer
ný
Priemerný
Nadprieme
rný
3
4
5
6
7
8
T1. 1
Výkrut
(index)
1,61 →
1,51 –
1,60
1,31 –
1,50
1,11 –
1,30
0,91 –
1,10
0,71 –
0,90
0,51 –
0,70
0,31 –
0,50
1. Testy pohyblivosti
T1. 2
T1. 3
Predklon
Mostík
(cm)
(cm)
← 11
12 – 13
60 →
55 - 59
T1. 4
Bočný
rozńtep
(cm)
17 →
15 - 16
14 – 15
16 – 17
49 – 54
44 - 48
13 - 14
10 - 12
T 1.5
Čelný
rozńtep
(cm)
24 →
21 - 23
18 - 20
15 - 17
18 – 19
20 – 21
39 – 43
33 - 38
8-9
6-7
12 - 14
9 - 11
22 – 23
24 – 25
28 – 32
23 - 27
3-5
2
6-8
3-5
Výrazne
nadpriemer
ný
9
10
Hodnotenie
Body
Výrazne
podpriemer
ný
Podpriemer
ný
1
2
0,11 –
26 – 28
17 – 22
1
1-2
0,30
29 →
← 16
0
0
← 0,10
2. Testy silových schopností.
T 2.2.
T 2.3.a.
T 2.4.a.
T 2.5.b.
Skok do
Kliky
Prednoņovani Záklony počet
výńky
počet-15s
e
- 15 s
(index)
Počet - 30 s
←0,1
0
←3
0
0,125-0,149
1
4
1
3
4
0,15-0,174
0,175-0,199
2–3
4-5
5
6
2–3
4-5
Priemerný
5
6
7
8
0,2-0,224
0,225-0,249
0,25-0,274
0,275-0,299
6–7
8-9
10 –11
12 - 13
7
8
9
10
6–7
8-9
10 –11
12 - 13
9
10
0,3-0,324
0,325→
14 – 15
16 →
11
12→
14 – 15
16 →
Nadprieme
rný
Výrazne
nadpriemer
ný
Hodnotenie
Výrazne
podpriemerný
Podpriemerný
3
4
28 - 31
32 – 35
25-26
27-28
Priemerný
5
6
36 - 39
40 – 43
29-30
31-33
Nadpriemerný
7
8
9
10
44 -47
48 – 51
52 – 55
56→
34-35
36-37
38-39
40 →
Výrazne
nadpriemerný
140
3. Testy rýchlostných schopností
T 3.1.
T 3.2.
Body
Dvojńvihy (počet, Preskoky cez ńvihadlo
30 s)
počet-10 s
1
← 20
← 22
2
24 –27
23-24
Hodnotenie
Výrazne
podpriemerný
Podpriemerný
Priemerný
Nadpriemerný
Výrazne nadpriemerný
4. Koordinační schopnosti
T 4.1.a.
Body
Rovnováha (čas, s)
1
← 4,3
2
4,4 – 5,1
3
4
5
6
7
8
9
10
5,2 –6,0
6,1 –6,8
6,9 – 7,7
7,8 – 8,5
8,6 –9,4
9,5 – 10,4
10,5 – 10,9
11,0 →
KLASICKÝ TANEC AKO PROSTRIEDOK ROZVOJA
ROVNOVÁHOVÝCH SCHOPNOSTÍ V MODERNEJ GYMNASTIKE.
T 4.2.c.
PKT 3 (počet chyb)
9→
8
Milena PULLMANNOVÁ ŠVEDOVÁ
Ústav telesnej výchovy a ńportu, UPJŃ Końice, Medická 6, 04001 Końice,
Slovensko
7
6
5
4
3
2
1
0
REZUMÉ
V príspevku predkladáme základnú charakteristiku klasického tanca, ktorý vďaka
svojmu cvičebnému obsahu predstavuje prostriedok rozvoja rovnováhových
schopností v modernej gymnastike. Klasická tanečná technika je jednou z metód
prípravy ńportovcov v gymnastických ńportoch. Môņeme konńtatovať, ņe moderná
gymnastika je jedným z druhov gymnastiky, kde pomerne v ranom veku je
potrebné zvládnuť rôzne cvičebné tvary a pohybové úlohy. Z náńho pohľadu je
dôleņité zosúladiť teoretické poznatky s praktickou činnosťou a transformovať
ich do výchovno – vzdelávacieho procesu. Z vlastného výskumu, kde sme
aplikovali cvičenia klasického tanca, sme zistili, ņe klasický tanec patrí k jedným
z kľúčových prostriedkov rozvoja rovnováhových schopností v modernej
gymnastike.
KĽÚČOVÉ SLOVÁ: klasický tanec, moderná gymnastika, rovnováhové
schopnosti
ÚVOD
Udrņanie správneho drņania tela a to v statickej ako aj dynamickej rovine patrí k
dôleņitým predpokladom vyváņeného, rovnomerného zaťaņenia podpornopohybového aparátu. Podporno-pohybový systém bol pôvodne kreovaný na
chodenie po ńtyroch končatinách, následne v procese fylogenézy nadobudla-ol
vzpriamené drņanie tela (homo erektus), ktoré mu naruńilo stabilitu, ale na druhej
strane jedinec získal na lokomócii. Rovnováhové schopnosti sú do určitej mieri
geneticky podmienené, sú vńak ovplyvnené rôznymi faktormi ako je napr. únava,
nedostatok svetla, vek, zdravie v neposlednom rade koncentrácia pozornosti
141
a aktuálny duńevný stav a zraková kontrola.
Klasický tanec tvorí pohybový systém s presne vypracovanou metodikou
a teóriou. Hlavnou úlohou tréningu klasického tanca je získať návyk detailného,
technicky správneho predvedenia pohybu aņ na úroveņ pohybového stereotypu
(Freyová, 1987).
Cvičenia klasického tanca vychádzajú z piatich pozícií nôh (I.-V.) a z troch plus
prípravnej pozícií paņí (podľa Vaganovovej) alebo siedmich pozícií paņí (podľa
Tarasova). Zároveņ rozlińujeme polohy hlavy i celého tela v priestore.
KLASICKÝ TANEC A JEHO OBSAH
Klasický tanec je hlavným výrazovým prostriedkom profesionálneho tanečného
umenia. Ide o pohybový systém s presne vypracovanou metodikou a teóriou,
ktorý kladie zvýńené nároky na disciplínu pohybu, precíznosť a sústredenie sa na
vedomý pohyb, má svoje pravidlá a ńtýl. Kultivuje telo, zlepńuje a rozvíja tanečnú
techniku. Vychádza z niekoľkých základných princípov a pouņíva francúzsku
terminológiu. Klasický tanec, ktorí mnohí ľudia povaņujú za „balet“, povaņujeme
za základ kaņdého kvalitného tanečného prejavu.
Technika klasického tanca je zameraná na vńestranný rozvoj organizmu človeka,
na zdokonaľovanie pohybových vlastností a schopností, a tým aj na vytvorenie
trvalej funkčnej základne pre rôzne druhy tanca a gymnastické ńporty.
Zdokonaľuje prácu dolných končatín, ktoré nadobúdajú na ľahkosti no hlavne sú
schopné vyjadrovať hudbu. Veľká pozornosť je venovaná správnemu drņaniu tela
a rovnováhe v rôznych polohách. Forma klasického tanca obńírne prepracúva aj
prácu trupu, hlavy a horných končatín, ktoré sa stávajú plastické a elegantné,
(Gonńčák, 2003).
Nácvik klasickej techniky sa realizuje:
 na zemi - pre deti do 10 rokov
 pri baletnej tyči – čelné a bočné postavenie
 na voľnosti
Obrázok 1: Pozície dolných končatín v klasickom tanci
Prípravná
Prvá I
Druhá II.
Tretia III.
Obrázok 2: Pozície horných končatín v klasickom tanci podľa VAGANOVOVEJ
Medzi charakteristické črty techniky klasického tanca patria:
 vytočenie dolných končatín v bedrových kĺboch o 180˚ v 5 pozíciách (obr.
1)
 zaoblenosť horných končatín v daných pozíciách - podľa Vaganovovej 3
pozície + prípravná (obr. 2), podľa Tarasova 7 pozícií (obr. 3)
 vypracovaný cit osi tela
 orientácia a postavenie tela v priestore
 spájanie pohybov v čase a priestore
142
acyklického charakteru, náročné na nervovosvalovú koordináciu, vychádzajúce
z pohybových foriem cvičení bez náčinia, z klasického, ľudového i moderného
tanca a akrobacie. Pohyb je vykonávaný v súlade s hudbou a kontaktu s náčiním
podľa pravidiel stanovených technickou komisiou modernej gymnastiky.
I.
II.
VI.
III.
IV.
V súčasnosti sa so zmenou pravidiel a novými nárokmi na moderné gymnastky,
kladie veľký dôraz na zvládnutie techniky tela i techniky náčinia. Z tohto dôvodu
je potrebné aplikovať cvičenia klasického tanca – exercise do tréningového
procesu gymnastiek vo vńetkých vekových kategóriách. Tieto cvičenia
predstavujú komplex izolovaných pohybov, pôsobiacich na určité svalové
skupiny, ktoré zlepńujú technickú úroveņ pohybu, silu, rovnováhu i celkovú
koordináciu tela.
Väčńina pohybových foriem, ktoré sa vyuņívajú v modernej gymnastike,
vychádza:
 z klasickej techniky ( pohyb súvisiaci s premiestnením tela alebo jeho
častí)
 z akrobatickej techniky ( rotačné pohyby okolo zvislej aj vodorovnej osi
tela)
 z plastickej techniky ( pohyby paņí, ńije, hlavy a trupu).
V.
VII.
Obrázok 3: Pozície horných končatín v klasickom tanci podľa
TARASOVA
Rozhodujúcou podmienkou pri výučbe klasického tanca je osvojenie si správneho
drņania tela. Získanie správneho a trvalého pohybového návyku klasickej techniky
je otázkou dlhodobej prípravy. Zaradenie jednotlivých prvkov v klasickej tanečnej
technike nie je náhodné, sú radené podľa obtiaņnosti. Pred kaņdým cvičením musí
byť preparácia a po cvičení ukončenie. V prílohe predkladáme jednotlivé cvičenia
klasického tanca ako prostriedok na rozvoj rovnováhových schopností v modernej
gymnastike.
Rovnováhová schopnosť ako ju charakterizuje Belej (2001) prestavuje udrņanie
tela v rovnováņnej polohe, korigovanie odchýlok z tejto polohy či udrņanie
vratkého predmetu v určitej polohe alebo tela na tomto predmete.
V modernej gymnastike je potrebné pri rozvoji rovnováhových schopností
nevyhnutné zachovať postupnosť od jednoduchńích cvičení k zloņitejńím. Na
potrebu postupného sťaņovania podmienok pri rovnováhových cvičeniach
vzhľadom na ich ńpecifický vplyv v modernej gymnastike sa uvádzajú tri skupiny
rovnováhových cvičení:
 cvičenia so stálou oporou
 cvičenia s preruńovanou oporou (bez-oporová fáza)
 cvičenia na zmenńenej ploche opory, ktoré sa vyznačujú zotrvaním
v rovnováņnej polohe od 1 do 3 sekúnd
ROVNOVÁHOVÉ SCHOPNOSTI V MODERNEJ GYMNASTIKE
Moderná gymnastika je jedným z pôvabných, estetických a umelecky náročných
ńportov, čím ju zaraďujeme medzi koordinačno-estetické ńporty. Zdôrazņuje
telesný a duńevný rozvoj osobnosti, zaloņený na estetických hodnotách, ktoré
vychádzajú z výrazového prejavu, choreograficky a emocionálne spätého
s hudobným doprovodom. Pohybový obsah tvoria zloņité cvičenia prevaņne
143
VÝSLEDKY PRE PRAX
Zaradenie jednotlivých cvičebných tvarov klasického tanca je v kompetencii
tanečného pedagóga, trénera. Začína sa drobnými pohybmi v malom rozsahu
a končí sa veľkými pohybmi pre získanie sily, rozsahu, ostrosti a flexibility.
Nácvik klasickej techniky sa realizuje na zemi, pri baletnej tyči a voľnosti. Aby
tréning klasickej techniky splnil svoj stanovený cieľ musí byť vykonávaný
pravidelne systematický s dôrazom na presnosť pohybu.
LITERATÚRA
BAŃNÁ V. a kol., Moderní gymnastika, učebné texty pre modernú gymnastiku,
Praha 1977, Olympia – telovýchovná ńkola ČÚV ČSTV, 27 –102-77
BELEJ, M.: Motorické učenie. Preńov: SVSTVŃ, FHPV PU, 2001, s. 141 – 143,
ISBN
80-8068-041-8
BUKOVÁ A., Vplyv dĺžky trvania silovo – vytrvalostného programu na zmeny
vybraných somatických charakteristík u žien doplniť, In: Telesná výchova, ńport,
výskum na univerzitách. Medzinárodná vedecká konferencia. Bratislava. 2007. s.
54-57. ISBN 978-80-227-2728-0
BUKOVÁ A. – ŃULC I., Vplyv dĺžky trvania vytrvalostno – silového programu
na zmeny vybraných charakteristík u cvičeniek aerobiku.
In: Zborník
z medzinárodnej vedeckej konferencie: Bio-psycho-sociálne aspekty telesnej
a ńportovej výchova na univerzitách. Bratislava. 2004. s. 25-29. ISBN 80-2272154-9
FEČ, K.: Teória a didaktika gymnastiky. PF UPJŃ Preńov, 1994, s.16 – 19.
FŨRLOVÁ, D., LIVOROVÁ, H., PETROVÁ, B.: Základy moderní gymnastiky.
Olympia, Praha, 1962, s. 190-200, ISBN 27-018-72
HATIAR a kol., Rytmická, moderná a športová gymnastika, 1998, UK Bratislava,
FTVŃ, ISBN 80-223-1250-9
KRIŃOFIČ, J.: Využití prvkú balančního charakteru k rozvoji motorických
schopností, Česká kinantropologie, č. 2, Praha, 1997, s. 45 - 53
MEJ, V., BAZAROVA, N.: Azbuka klasičeskovo tanca, Iskustvo, Leningrad,
1983.
OLEŃOVSKÁ, D., LIVOROVÁ, H.: Základy klasického tance – metodický
dopis. ČSMG a ÚV ČTO, Sportpropag, Praha, 1973, s. 3 – 4.
SEVERN, G.: Teach your child balet, New York, 2000
ŃVEDOVÁ, M.: 50. výročie založenia modernej gymnastiky v Československu.
PU Preńov, 2003, ISBN 80-8068-190-2.
www.balet.cz
www.freezi.net/balet/terminol/slovnik.htm
www.gymnastika.sk
Vychádzajúc z náńho výskumu, dostupnej literatúry i vlastnej trénerskej praxe
dovoľujeme si formulovať určité odporúčania, moņnosti a cesty, ako napredovať
v rozvoji rovnováhových schopností nielen v modernej gymnastike, ale aj v iných
gymnastických ńportoch:
 vytvoriť a aplikovať pohybový program obsahujúci cvičenia klasického
tanca s charakterom statickej a dynamickej rovnováhy
 zaradiť cvičenia klasického tanca do tréningového procesu pre zlepńenie
úrovne rovnováhových schopností 2 - 3x v týņdni nielen u moderných
gymnastiek, ale aj v iných gymnastických ńportoch
 zohľadniť vekové a výkonnostné hľadisko gymnastiek a pri aplikácii
cvičení klasického tanca a dodrņaní zásad postupnosti a obtiaņnosti.
ZÁVER
Rovnováha tela a jeho jednotlivých častí sa definuje ako schopnosť človeka
udrņať telo v relatívne stabilnej polohe a obnoviť ju, keď dochádza k jej
naruńeniu vplyvom vonkajńích aj vnútorných síl. V modernej gymnastike pri
mnoņstve pohybových ńtruktúr dochádza k týmto prejavom permanentne. Na
základe výsledkov náńho experimentu, ktorý sme aplikovali počas jedného roka
u moderných a ńportových gymnastiek v Preńovských kluboch
môņeme
konńtatovať, ņe zaradením klasického tanca do tréningovej prípravy moderných
gymnastiek dońlo k rozvoju rovnováhových schopností jedincov. Cieľom náńho
príspevku bolo poukázať na klasický tanec, ktorý svojím obsahom vytvára
ucelený systém cvičení zameraných na rozvoj koordinačných schopností
partikulárne rovnováhových schopnosti.
144
PRÍLOHY
CLASSICAL DANCE AS A MEANS OF IMPROVEMENT OF BALANCE
IN RHYTHMIC GYMNASTICS.
A: Cvičenia pri baletnej tyči - Exercise a la barre
Milena PULLMANNOVÁ ŃVEDOVÁ
Institute of Physical Education, P. J. Ńafárik University in Końice, Medická 6,
04001 Końice, Slovensko
1. Demi – plié, grand plié, relevé
podrep – pozícia s napol pokrčenými kolenami, drep pozícia s plne pokrčenými
kolenami, výpon – stoj na prednej časti chodidla
SUMMARY
In this article, the author deals with balance, that in rhythmic gymnastics
represent one of the most important coordination respectively agility skill. Author
choosed classical dance as a means for improvement of balance. Dance with its
content, system of movement, strictly elaborated methodology, theory and
application in training process, represents acquisition of detailed, technically
accurate performance of movement that ultimately will lead to automation of the
movement performance. In classical dance, the emphasis is on lower extremities,
which are becoming light, at the same time body position in time space, static and
dynamic balance, and employment of trunk, head and upper extremities that
became adaptive and elegant. Classical dance in modern gymnastics represents
training of isolated movements by which we influence certain muscular groups,
consequently technique, strength, balance and overall agility.
2. Battment tendu
stoj výkročný – vpred, bokom, vzad – rýchly a ostrý ńvihový pohyb
KEY WORD: classical dance, rhythmic gymnastics, balance,
3. Battment dégagé
prenesenie váhy z nohy na nohu s maximálnym vytočením kolien
4. Battment tendu jeté
stoj prednoņný, únoņný, zánoņný – rýchly hodený ńvihový pohyb na 30º aņ 45º
145
8. Battement frappé
pohyb nohy prevedený ostrý skrčením v kolennom kĺbe a napnutím, poloha
stehna sa nemení
5. Rond de jambe á terre
oblúk ńpičkou vedenej nohy po zemi
9. Battement lent
stoj v pozícii prednoņiť, unoņiť alebo zanoņiť ťahom a späť do pozície
6. Battement fondu
ńvihovú nohu, ktorá je zdvihnutá zo zeme – v prednoņení, unoņení alebo zanoņení
na 90˚, skrčiť do podrepu únoņmo a vrátiť späť do prednoņenia, unoņenia alebo
zanoņenia
10. Battement développé
zo základnej pozície skrčením únoņmo prednoņiť, unoņiť alebo zanoņiť a prinoņiť
do základnej pozície, ide o plynulý pohyb
7. Rond de jambe en l´air
oblúk ńpičkou vedenej nohy vo vzduchu na 45º
11. Grand battement jeté
ostré rýchle pohyby – prednoņenie, unoņenie alebo zanoņenie na 90º, 120º alebo
146
180º (ńvihy vpred, bokom, vzad)
2. Battement tendu, demi – plié
3. Battement fondu
4. Battement développé
5. Grand battement jeté
12. Petit battement
noha v skrčení únoņmo striedavo obopína malíčkovou stranou vpred a palcovou
stranou vzad lýtko stojnej nohy - malé rýchle pohyby chodidla
A) Allegro (alegro) – základom sú skoky – malé, stredné a veľké
1. Sauté
základné postavenie, výskok s odrazom obojnoņne a dopad do základného
postavenia
2. Échappé
výskok z V. pozície s dopadom do II., výskok a dopad do V. pozície
B: Cvičenia na voľnosti - Exercise au milieu
1. Révérence – predklony, úklony a záklony trupu v I., II, a V. pozícii
3. Changement
147
výskok z V. pozície s dopadom do V. pozície druhou nohou vpred
1. Battement soutenu en tournant
obrat prísunom /kríņením/ z podrepu, unoņiť poníņ
4. Assamblé
výskok odrazom jednonoņne a dopadom znoņmo v III. alebo V. pozícii
2. Chanes
rýchle obraty obojnoņne o 360º v relevé
B) Pirouette – obraty jednonoņne, tour- obraty obojnoņne
3. Tours promenade tours lent
pomalé otáčanie na stojnej nohe opakovaným miernym nadľahčovaním päty
Pre správne predvedenie obratov je potrebná práca hlavy, spevnené svalstvo
trupu, udrņanie osi tela a výpon. Obraty sa vykonávajú v dvoch smeroch: En
dedans (andedan) smerom k opornej nohe – smer dnu, En dehors (andeor) –
výkrokom
na nohu – smer von
En dedans
4. Tours piqué
obrat o 360º s výkrokom na relevé , skrčiť únoņmo
En dehors
148
BEZPEČNOSŤ A OCHRANA ZDRAVIA DETÍ V ŃKOLSKOM
PROSTREDÍ
JUDr. Zuzana SAKÁČOVÁ, PhD.
FTVŃ UK Bratislava
Katedra ńportovej edukológie a ńportovej humanistiky
REZUMÉ
Autorka venuje pozornosť otázkam bezpečnosti a ochrane zdravia detí v ńkolskom
prostredí, predovńetkým v ńkolskej telesnej výchove. Vychádza predovńetkým z
platných právnych noriem a právneho systému Slovenskej republiky.
KĽÚČOVÉ SLOVÁ: dieťa, zdravie, právna ochrana dieťaťa, zásady bezpečného
správania sa počas Telesnej a ńportovej výchovy.
ÚVOD
Zdravie je jednou z najdôleņitejńích ľudských hodnôt. Kaņdý je zodpovedný
za ochranu a podporu vlastného zdravia, ale zároveņ sa očakáva, ņe spoločnosť k
tomu zabezpečí primerané podmienky. Kaņdý má právo na zdravé ņivotné
podmienky a zdravé ņivotné prostredie, na zdravotnú starostlivosť v prípade
choroby alebo ohrozenia chorobou, na adekvátnu pomoc alebo, ak je pońkodenie
zdravia trvalé. Pod ochranou zdravia treba chápať prevenciu a predchádzanie
pońkodeniu zdravia, obnovu zdravia (liečebný proces) a rehabilitáciu (dlhodobú
obnovu zdravia). Svetová zdravotnícka organizácia (WHO - angl. World Health
Organisation) charakterizuje zdravie, ako „stav úplnej telesnej, duševnej a
sociálnej pohody, a nie len neprítomnosť choroby alebo postihnutia".
Deti a mladiství sú prioritou, pretoņe úrazy a ich dôsledky, majú
obrovský dosah na zdravie, najmä v tejto vekovej skupine. Preto aj Európska únia
v súčasnosti podporuje vo väčńine členských ńtátov zavedenie národných akčných
plánov, v oblasti bezpečnosti detí. Stanovili sa priority : opatrenia na zníņenie
nehôd a úrazov, riziká úrazov predńkolských zariadeniach, ochrana dieťaťa (pády,
obarenie, udusenie, otrava, utopenie), zabezpečenie zdravého prostredia,
bezpečnosť a hygiena pracovného prostredia, ochrana detí pred nákazami a
149
chorobami, kvalita zdravotnej starostlivosti, ale aj efektívnejńieho prístupu k nej,
bezpečnosť na detských ihriskách, bezpečnosť výrobkov pre deti, pouņívaním
systémov detských sedačiek v autách a cyklistických prílb medzi starńími deťmi a
iné. V hodnotovom rebríčku európskych obyvateľov je zdravie na prvom mieste.
zábavy, ako je sprejerstvo, vylieznieť na stoņiare vysokého napätia, naskakovanie
do idúcich vlakov a pod. Ńpeciálnou kategóriu typov detských úrazov tvoria
extrémne ńporty ako bojové umenia, horolezectvo, bungee jamping,
snoewbording, rýchla jazda na lyņiach, scateboarding, rafty na divokej vode a iné.
Ochrana detí v slovenskom právnom poriadku zahŕņa
ochranu veľkého rozsahu práv a oprávnených záujmov detí. Moņno ju povaņovať
za prierezovú a preto je zakotvená v rôznych právnych odvetviach slovenského
právneho systému. Premieta sa do právnych predpisov rodinného práva,
občianskeho, trestného, správneho práva (napr. v zdravotníckej oblasti),
sociálneho, zdravotného, daņového, a v tých súvislostiach aj do oblasti právnych
noriem v ńkolstve. Vńeobecné právne normy v rezorte ńkolstva z pohľadu právnej
sily sú tvorené: zákonmi, nariadeniami vlády, vyhláńkami, výnosmi, oznámeniami
a opatreniami.
Právne normy:
 Zákon č. 245/2008 Z.z. o výchove a vzdelávaní (ńkolský zákon) a o zmene
a doplnení niektorých zákonov
 Zákon č. 282/2008 Z.z. o podpore práce s mládeņou a o zmene a doplnení
zákona č. 131/2002 Z.z. o vysokých ńkolách a o zmene a doplnení
niektorých zákonov v znení neskorńích predpisov
 Zákon č. 317/2009 Z. z. o pedagogických zamestnancoch a odborných
zamestnancoch a o zmene a doplnení niektorých zákonov.
 Zákon č. 355/2007 Z.z. o ochrane, podpore a rozvoji verejného zdravia a o
zmene a doplnení niektorých zákonov , v znení zákona č. 140/2008 Z.z.
 Vyhláńka MŃ SR č. 320/2008 Z.z. o základnej ńkole
 Normy na organizáciu ńportových aktivít ņiakov
 Metodické usmernenie č. 7/2006-R z 28. marca 2006 k prevencii a
rieńeniu ńikanovania ņiakov v ńkolách a ńkolských zariadeniach.
 BOZP
 Dohovor o právach dieťaťa, 1989
 Budovanie Európy pre deti a s deťmi, 2005(dokument EÚ)
TEORETICKÉ VÝHODISKÁ
Situácia v oblasti prevencie úrazov a násilia u detí je v Slovenskej republike
alarmujúca, priemerne ročne zomrie pribliņne 200 detí a mladistvých do 19 rokov,
2 000 detí a mladistvých sa zraní tak, ņe majú trvalé následky, 20 000 detí je
hospitalizovaných a celkovo sa zraní 200 000 detí. Na Slovensku je ročne viac
ako 1 000 otráv detí, niekoľko z nich končí aj smrťou. Počet úmrtí detí z dôvodu
úrazu na Slovensku je tak vysoký, ņe kaņdoročne by bolo moņné zavrieť 7
ńkolských tried! Z celkového počtu predstavujú ńportové aktivity 23% podiel v
úrazovosti detí (Hruńkovic,2007). Ako uvádza Rovný, kaņdý rok sa vńak pribliņne
750 000 adolescentov poraní pri rôznych ńportových aktivitách. Ńportové úrazy
zahrņujú akútne príhody ako vykĺbenia, zlomeniny, očné úrazy a pońkodenia
chrbtice. Najviac úrazov je pri loptových hrách hlavne pri futbale, ktorý je nańim
najrozńírenejńím ńportom, ďalej nasledujú poranenia pri lyņovaní, bicyklovaní,
základnej telesnej výchove a atletike, ľadovom hokeji, sánkovaní, vodných
ńportoch, zápasení. Podľa ńtúdie Ministerstva ńkolstva SR, realizovanej u
ńkolopovinných detí vo veku 11 - 16 rokov, z aktivít, pri ktorých sa úrazy stali,
dominujú u muņov ńportovanie (33,1%), bicyklovanie (14,6%) a pońmyknutie
(12,9%). U ņien je to ńportovanie (30,2%), pońmyknutie (22%) a bicyklovanie
(10,2%) (Rovný, 2006). Veľkú časť ńportových úrazov tvoria poranenia pri
neorganizovanom ńporte alebo hre. Najčastejńie zdroje úrazov sú ńkolské triedy,
chodby, telocvične, telovýchovné náradia, ihriská, lyņiarske svahy, rôzny ńkolský
materiál, ale aj samotní spoluņiaci. Typy detských úrazov sa líńia podľa prostredia
a veku, teda či ide o predńkolský vek, ńkolský vek, strednú ńkolu, dospievajúca
mládeņ a pod. U starńích detí a mladistvých je veľmi častou príčinou úrazov a
rizikového správania aj vedomé poruńovanie pravidiel (experiment s fajčením,
alkoholom, drogami, stopovať, pohybovať sa po nebezpečných miestach, ako je
stavenisko, priemyslové objekty a pod). Ďalej sú to rôzne tzv. adrenalínové
Právna ochrana dieťaťa v Slovenskej republike nie je zakotvená
150
v jednom právnom predpise a aj ochrana detí z pohľadu inńtitucionálneho
zabezpečenia je na rôznej úrovni. Predovńetkým je to Ministerstvo ńkolstva
Slovenskej republiky, ktoré je ústredným orgánom ńtátnej správy pre základné
ńkoly, stredné ńkoly a vysoké ńkoly, ńkolské zariadenia, celoņivotné
vzdelávanie, vedu a techniku, ńtátnu starostlivosť o mládeņ a ńport. Úlohy
ministerstva ńkolstva Slovenskej republiky na úseku ńtátnej politiky vo vzťahu k
deťom a mládeņi zabezpečuje Odbor detí a mládeņe. Ďalńími ministerstvami sú
Ministerstvo zdravotníctva SR, Ministerstvo vnútra SR, Ministerstvo
hospodárstva SR, Ministerstvo kultúry SR a iné.
Výpočet právnych noriem ukazuje, ņe ide o veľmi ńiroký rozsah
práv, ktorých základ je vymedzený ústavným zakotvením hodnoty dieťaťa a to :
Ústava Slovenskej republiky - zákon č. 460/1992 Zb. : Zdravie ako základné
ľudské právo garantuje Ústava SR v II. hlave, piatom oddiely v čl. 40 takto:
„kaņdý má právo na ochranu zdravia“. Ochrana zdravia je zakotvená v čl. 35
„Zdravotná starostlivosť“ cit.: „Kaņdý má právo na prístup k preventívnej
zdravotnej starostlivosti a právo vyuņívať lekársku starostlivosť za podmienok
ustanovených vnútrońtátnymi právnymi predpismi a praxou“.
Zákon o rodine - zákon č. 36/2005 Z.z. Prvá hlava, Druhá časť - „Vzťahy medzi
rodičmi a deťmi, deťmi a ostatnými príbuznými“. „Rodičovské práva a
povinnosti“. V § 28 ods. cit.: (1) Súčasťou rodičovských práv a povinností sú
najmä a) sústavná a dôsledná starostlivosť o výchovu, zdravie, výņivu a
vńestranný vývoj maloletého dieťaťa, b) zastupovanie maloletého dieťaťa, c)
správa majetku maloletého dieťaťa.
Trestný zákon - zákon č. 300/2005 Z.z. (ďalej len „TZ“). V § 94 Vńeobecné
ustanovenie cit.: (1) Osoba, ktorá v čase spáchania trestného činu dovŕńila ńtrnásty
rok a neprekročila osemnásty rok svojho veku, sa povaņuje za mladistvú. (2) Ak
táto hlava neobsahuje osobitné ustanovenia, pouņijú sa na mladistvého ostatné
ustanovenia tohto zákona. § 95 Trestná zodpovednosť (1) Mladistvý mladńí ako
pätnásť rokov, ktorý v čase spáchania činu nedosiahol takú úroveņ rozumovej a
mravnej vyspelosti, aby mohol rozpoznať jeho protiprávnosť alebo ovládať svoje
konanie, nie je za tento čin trestne zodpovedný. (2) Prečin, ktorého znaky sú
uvedené v tomto zákone, nie je trestným činom, ak ho spáchal mladistvý a ak je
jeho závaņnosť malá. Ochrana detí je sústredená na ochranu detí pred vńetkými
formami agresívneho konania, pred zneuņívaním návykových látok, alkoholu,
anabolických látok, ochrana detí pred neplnením povinností rodičov, ochrana detí
proti ohrozeniu ich mravného vývoja a ich zdravého sexuálneho vývoja, ochrana
detí pred vykorisťovaním a obchodom s nimi. Tretia hlava osobitnej časti
Trestného zákona - „Trestné činy proti rodine a mládeņi“. V § 127 ods. (1) cit.:
„Dieťaťom sa na účely tohto zákona rozumie osoba mladńia ako osemnásť rokov,
ak nenadobudla plnoletosť uņ skôr. (2) Osobou blízkou veku mladistvých sa
rozumie osoba, ktorá dovŕńila osemnásty rok svojho veku a neprekročila
dvadsaťjeden rokov svojho veku. (3) Osobou vyńńieho veku sa na účely tohto
zákona rozumie osoba starńia ako ńesťdesiat rokov ;
Občiansky zákonník - zákon č. 40/1964 Zb. (ďalej len „OZ“) v znení neskorńích
predpisov. Druhá hlava - „Účastníci občianskoprávnych vzťahov“, Prvý oddiel –
„Fyzické osoby“ v § 8 (1) upravuje : Spôsobilosť fyzickej osoby vlastnými
právnymi úkonmi nadobúdať práva a brať na seba povinnosti (spôsobilosť na
právne úkony) vzniká v plnom rozsahu plnoletosťou. (2) Plnoletosť sa nadobúda
dovŕńením osemnásteho roku. Pred dosiahnutím tohto veku sa plnoletosť
nadobúda len uzavretím manņelstva. Ochrana zdravia ako najdôleņitejńej ľudskej
hodnoty je zakotvená v §11 Občianskeho zákonníka takto : „fyzická osoba má
právo na ochranu svojej osobnosti, najmä ņivota a zdravia, občianskej cti a
ľudskej dôstojnosti, ako aj súkromia, svojho mena a prejavov osobnej povahy“.
Závaņná úloha, ako je plnenie detských práv, nie je moņné
uskutočņovať jednorazovým aktom, ale len dlhodobým procesom. Dotýka sa to
aj aplikácie najvýznamnejńieho medzinárodného dokumentu „Dohovoru o
právach dieťaťa“(1989), ktorého filozofickým základom je myńlienka, ņe dieťa
ako kaņdá ľudská bytosť má svoju hodnotu, dôstojnosť, základné práva a
vzhľadom k svojmu telesnému a duńevnému rozvoju, bezbrannosti a
zraniteľnosti potrebuje zvláńtnu starostlivosť, pomoc, ochranu, porozumenie a
lásku. Podľa článku l „Dohovoru o právach dieťaťa“ sa pre jeho účely dieťaťom
rozumie kaņdá ľudská bytosť mladńia ako osemnásť rokov, pokiaľ podľa
právneho poriadku, ktorý sa na dieťa vzťahuje, nie je plnoletosť dosiahnutá
skôr.
151
Novým ńkolským zákonom č. 245/2008 Z.z. o výchove a
vzdelávaní (ńkolský zákon) a o zmene a doplnení niektorých zákonov sa začala
uplatņovať nová ńkolská reforma. Zákon v § 2, definuje dieťa. Dieťaťom sa
rozumie cit.: „ fyzická osoba, ktorá sa zúčastņuje na výchovno-vzdelávacom
procese v materskej ńkole, alebo fyzická osoba pred začatím plnenia povinnej
ńkolskej dochádzky alebo fyzická osoba, ktorá vystupuje vo vzťahu k svojmu
zákonnému zástupcovi, alebo fyzická osoba, ktorá sa priamo nezúčastņuje
výchovno-vzdelávacieho procesu v ńkole”.
Ńkola má dôleņitú úlohu pri zabezpečovaní podmienok pre zdravý vývin a
pre ochranu zdravia ņiakov. Ńkola vńak môņe byť pre niektorých ņiakov aj
rizikovým prostredím. Preto je nevyhnutné uplatņovanie zákonných opatrení, t.j.
deti musia byť oboznámené s konkrétnymi právnymi normami, ostatnými
predpismi, a to k zabezpečeniu bezpečnosti a ochrany zdravia detí v ńkole.
Napríklad pri prevencii úrazovosti v ńkolách, pri ochrane detí pred
zraneniami pri telesnej výchove, pri ochrane ņivota detí na výletoch, na
lyņiarskych zájazdoch, plaveckých výcvikoch, ale aj pri nebezpečenstve násilia a
ńikanovania alebo iných negatívnych javov. Sme svedkami celého radu situácií,
pri ktorých dochádza k prejavom poruńovania úcty k osobnosti človeka. Nie je to
len medzi ņiakmi navzájom, medzi ņiakmi a učiteľmi/ učiteľkami, ale bohuņiaľ aj
medzi učiteľkami/učiteľmi navzájom. Aj zo strany učiteľov/učiteliek, dochádza k
podceņovaniu ņiakov a pouņívajú sa aj nevhodné tresty. Ide napríklad o telesné
tresty ako je bitie po hlave, udrņiavanie ņiakov v nepohodlných polohách, ako je
kľačanie, dlhodobé státie v kúte, drņanie predpaņených rúk, ale aj napríklad
vystavovanie detí veľkej fyzickej námahe, ako sú kľuky, drepy, povel : ľahnúťsadnúťa pod. Takýto druh trestov sa veľmi často objavuje v telocvičniach vo
výučbe telesnej výchovy, alebo aj pri vykonávaní ńportovej činnosti v kluboch (zo
strany trénerov) (Sakáčová,2008). Právna úprava nulovej tolerancie k telesným
trestom vychádza z Dohovoru o právach dieťaťa, Odporúčaní Výboru OSN k
správe Slovenska o pokroku v implementácii dohovoru a zároveņ reaguje na
Program Rady Európy „Budujme Európu pre deti a s deťmi“. Cieľom tohto
programu je odstrániť vńetky formy násilia páchaného na deťoch prostredníctvom
ochrany detí, odstránenia násilia, stíhania jeho páchateľov a
participáciou detí, vrátane vypracovania komplexných právnych rámcov.
PREVENCIA PRED ÚRAZMI PRI ŃPORTE
Pohybové a ńportové činnosti výrazne prispievajú k zdraviu a
zdravému ņivotnému ńtýlu, ako aj k fyzickému, emocionálnemu a sociálnemu
blahu. Podpora pohybovej aktivity je základnou stratégiou podpory zdravia v boji
proti epidémii obezity. Podľa ńtúdií, ktoré sa uskutočnili v niektorých členských
ńtátoch ukazujú, ņe výrazné prínosy pre zdravie sa strácajú v dôsledku úrazov pri
ńporte. Aktívne politiky v oblasti zdravia môņu zmeniť situáciu tým, ņe sa budú
podporovať bezpečné ńporty, bezpečnosť, ako aj účasť na ńportových aktivitách.
Vhodné informácie o ńportoch, pouņívanie osobných ochranných pomôcok,
primeraná kvalifikácia trénerov, zabezpečenie kvality a údrņby vybavenia, to sú
hlavné stratégie, ktoré sa majú uplatņovať. Kampane by sa mali zamerať najmä na
obľúbené ńportové činnosti, kde je vysoké riziko úrazu. Medzi takéto ńporty patria
futbal, iné loptové ńporty, potápanie a vodné ńporty, lyņovanie a horské ńporty.
K najčastejńím zdrojom ńkolských úrazov patria telocvičné,
telovýchovné náradia, ihriská, ńkolské chodby, lyņiarske svahy, areály ńkôl,
ńkolský materiál a bremená, elektrina, ale aj spoluņiaci
a iné zdroje.
Preto prevencia úrazov v ńkolskej telesnej výchove musí byť zameraná na
vńetky ńportové odvetvia, ktoré sú vymedzené a charakterizované v ńtátnych
vzdelávacích programoch, a to ISCED 1, ISCED 2, ISCED 3 - 3A, ISCED 3C,
rozpracované v ńkolských vzdelávacích programoch, ako i v metodicko organizačných pokynoch na vyučovanie tematických celkov, vzdelávacej oblasti
Zdravie a pohyb.
V zákone č. 245/2008 Z.z. o výchove a vzdelávaní (ńkolský
zákon) a o zmene a doplnení niektorých zákonov sa v § 152 Bezpečnosť a
ochrana zdravia vo výchove a vzdelávaní uvádza, ņe : Ńkoly a ńkolské zariadenia
sú pri výchove a vzdelávaní, pri činnostiach priamo súvisiacich s výchovou a
vzdelávaním a pri poskytovaní sluņieb povinné
1. prihliadať na základné fyziologické potreby detí a ņiakov
2. vytvárať podmienky na zdravý vývin detí a ņiakov a na predchádzanie
sociálno-patologickým javom
152
3. zaistiť bezpečnosť a ochranu zdravia detí a ņiakov
4. poskytnúť nevyhnutné informácie na zaistenie bezpečnosti a ochrany
zdravia detí a ņiakov
5. viesť evidenciu ńkolských úrazov detí a ņiakov, ku ktorým prińlo počas
výchovno-vzdelávacieho procesu a pri činnostiach organizovaných ńkolou; pri
vzniku ńkolského úrazu vyhotoviť záznam o ńkolskom úraze .
dodrņiavanie zásady primeranosti, postupnosti pri nácviku, poučenie o
správnej technike,
7. zabrániť úrazom, a to vńestrannou pozornosťou ņiakov,
8. vylúčiť rizikové cvičenia,
9. vhodne naplánovať a zostaviť cvičebnú jednotku, nepripustiť činnosti
ohrozujúce zdravie ņiakov,
10. poučiť o vhodnom oblečení, o pouņívaní vhodných ochranných
prostriedkoch,
11. presvedčiť sa o stave pouņívaného náradia, náčinia, terénu,
klimatických podmienkach a podľa toho sa rozhodnúť o začatí, trvaní,
prípadne i o zakončení činností,
12. dať informáciu o častejńích úrazoch - napríklad v gymnastike sú
najčastejńie zranenia pohmoņdeniny (vńetky vnútorné zranenia),
podvrtnutia, zlomeniny, natiahnutie svalov, úrazy horných a dolných
končatín, nárazy, nadmerne natiahnutý kĺb, úder a iné,
13. zabezpečiť správnu dopomoc pri cvičení (môņe byť priama a
nepriama). Dopomoc pomáha ņiakovi zvládnuť pohybovú úlohu. Môņe ísť
napríklad o určité cvičenie v gymnastike, pri ktorom je potrebná dopomoc
učiteľa. Musí sa uskutočņovať len na jednom stanovińti, s jednou skupinou
ņiakov. Musí ísť o správnu metodickú postupnosť pri dopomoci. Je moņné
realizovať demonńtráciu dopomoci a záchrany najlepńie na prvom ņiakovi, a
to metódou slova a názornej ukáņky. V prípade zanedbania tejto povinnosti
a v prípade zranenia ņiaka, sa môņu uplatņovať zodpovednostné vzťahy
(mnoho učiteľov neovláda správnu techniku dopomoci),
14. schopnosť učiteľa zabrániť úrazu. Ide o posledný moņný zásah zo
strany učiteľa napr. pri nepodarenom pokuse ņiaka, alebo pri
nepredvídaných okolnostiach,
15. vedieť predviesť cvičenie správne, ale aj chybné prevedenie; aktívna
spoluúčasť ņiaka,
16. vedieť zabezpečiť záchranu ņiaka,
17. upozorniť na váņne zranenia, pri premiestņovaní náradia ; môņe prísť
k prińkripnutiu nohy, ruky alebo koņe; nepozornosť pri premiestņovaní
Prvoradou úlohou učiteľa je uplatņovať zásady bezpečného
správania sa počas Telesnej a ńportovej výchovy. Aby učiteľ zabránil úrazom
musí:
1.
postupovať podľa učebných osnov, dodrņiavať didaktické zásady,
vyņadovať disciplínu, dôsledne dbať na dodrņiavanie pravidiel,
2.
poznať zdravotný stav vńetkých ņiakov, reńpektovať zdravotný stav
ņiakov a odporúčania lekára v prípadoch, keď je ņiak po chorobe, alebo po
zranení. Dbať na preskúmanie zdravotnej prehliadky. Ak má učiteľ
podozrenie, ņe dońlo „k zneuņitiu“ potvrdenia o neschopnosti cvičiť, musí v
prvom rade poņiadať rodičov o vysvetlenie alebo zadať otázku aj lekárovi
(často sa zneuņíva),
3.
sledovať aktuálny psychický stav ņiaka a jeho charakterové vlastnosti.
Preto je potrebné rozoznať u ņiaka, či má strach (pri strachu stráca pud
sebazáchovy), alebo sa prejavujú u neho iné negatívne reakcie, ktoré môņu
viesť k utlmeniu pohybového centra. Pohyby ņiaka sú neobratné, ņiak nie je
schopný vykonať pohyb. Takýto ņiak, môņe prenáńať strach aj na iných
ņiakov. Ide napríklad o cvičenia vo väčńej výńke. Preto musí učiteľ
pristupovať k ņiakom s individuálnym prístupom (môņe ísť o ņiakov ktorí sa
boja, na druhej strane to môņu byť ņiaci, ktorí sú veľmi odváņni, ale aj takí,
ktorí sú „leniví“, alebo tí, ktorí sú zapálení pre cvičenie - radi cvičia),
4. urobiť vńetky nevyhnutné bezpečnostné opatrenia. Je nevyhnutné ich
poučiť o pravidlách disciplíny (dať podpísať ņiakovi, ņe bol poučený),
5. vysvetliť pravidlá jednotlivých ńportov a ich úrazovú zábranu,
6. poučiť ņiakov o zásadách úrazovej zábrany. Ide o odborne vedené
rozcvičovanie, samotné cvičenie, zvyńovanie celkovej telesnej zdatnosti,
153
ņiakov,
18. byť veľmi dobrý v komunikácii, v rétorike - slovné a akustické
signály (napr. tlesknutie, hop, dupnutie, písknutie, výstrel a iné.; moņností je
veľa a vńetko závisí od fantázie učiteľa) ; vyuņívať slovné povely a ich
kombinácie,
19. zabezpečiť evidenciu vńetkých ńkolských úrazov v zmysle
Metodického usmernenie č. 24/2006-R z 28. novembra 2006 k
zavedeniu jednotného postupu ńkôl, ńkolských zariadení a vysokých ńkôl pri
vzniku registrovaného ńkolského úrazu a pri evidencii nebezpečných
udalostí(internetová adresa na ohlásenie úrazu: http://www.uips.sk/zberudajov/ur1-01- stránka web aplikácie http://web.uips.sk/urazy).
V záujme zabezpečenia bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci v
ńkole v súlade so zákonom NR SR č. 124/2006 Z. z. o bezpečnosti a ochrane
zdravia pri práci a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení neskorńích
predpisov prijímajú ńkoly „Pravidlá o bezpečnosti a ochrane zdravia pri práci“.
Ich účelom je úprava organizačného a technického zabezpečenia BOZP v
podmienkach organizácie, ako i stanovenie zodpovednosti za plnenie úloh na
úseku BOZP a dodrņiavanie predpisov, príkazov a zákazov na tomto úseku.
Pravidlá ustanovujú zásady prevencie a základné podmienky na zaistenie
bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci a na vylúčenie rizík a faktorov
podmieņujúcich vznik pracovných úrazov, chorôb z povolania a iných pońkodení
zdravia z práce. Ustanovenia týchto pravidiel sú záväzné pre vńetkých
zamestnancov ńkoly a pre vńetky osoby, ktoré sú so ńkolou v právnom, alebo inom
vzťahu a boli s obsahom pravidiel preukázateľne oboznámené.
internetovej databázy Ministerstva ńkolstva SR
5. formovať postoje ņiakov, viesť ich k aktívnej účasti k zlepńovaniu pracovného
prostredia, k dodrņiavaniu hygienických zásad a zásad bezpečného konania a
správania a bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci.
LITERATÚRA
BURDA, E.: Trestné činy proti ņivotu a zdraviu v porovnaní starého a
rekodifikovaného Trestného zákona. Ńamorín : Heuréka, 2009. ISBN 80-8912235-3
HRUŃKOVIC,S.: Prevencia úrazov na ńkolách [online]2007[09.03.2009].
Dostupné na http://www.dovera.sk/sp/prevencia/urazy/detske/prevencia-urazovna-skolach/
KOMADEL, Ľ. a kol. : Telovýchovné lekárstvo. Bratislava : SPN,1985
ĽUDSKÉ PRÁVA. Výber dokumentov OSN. Z anglického originálu Human
Rights. A Compilation of International Instruments, Geneva 1988 a materiálu
Hospodárskej a sociálne vedy OSN E/CN4/1989/29Rev. 1 zostavili a preloņili
Robert Fico, Milan Lovíńek. 2. Vydanie. Archa. Bratislava 1995. 80-7115-088-6
MIKUŃ, M.- MAČUGA, J.- DUŃIČKA, P.- KRIŃANDA, A. - MELICHER, A.:
Vnútroškolské riadenie telesnej výchovy na strednej škole. Bratislava: Metodické
centrum mesta Bratislavy, 2002, 54 s. ISBN 80-7164-328-9
Národný program starostlivosti o deti a dorast v Slovenskej republike na roky
2008- 2015 [online]2008[09.03.2009].
http://www.health.gov.sk/redsys/rsi.nsf/0/AD11FFDDE529B486C1257585003214
08?OpenDocument
ROVNÝ,I.:
Úrazy
detí
a
mládeže
a
prevencia
pred
nimi.[online]2006[09.03.2009].
Dostupné
na
http://www.szu.sk/ine/verejnezdravotnictvo/urazy_Rovny.htm
SAKÁČOVÁ, Z. : Uplatņovanie práv detí v ńporte a ich ochrana v pracovnom
práve. Sport a kvalita ņivota 2008. Sport and quality of life 2008, Brno :
Masarykova univerzita, 2008,s. 1-10. ISBN 978-80-210 4716-7
STREŃKOVÁ, E.: Prínos katedry gymnastiky k rozvoju vied o ńporte. In Kol.:10
rokov vied o športe. Bratislava: ICM Agency, 2005. ISBN -80- 969268-7-X
ZÁVERY PRE ŃPORTOVÚ PRAX
1. metodicky usmerņovať a nabádať ńkoly a ńkolské zariadenia k prevencii
a zniņovaniu úrazov v ńkolskom prostredí
2. zvyńovať právne vedomie ņiakov, ale aj učiteľov - vytvárať metodické návody
bezpečnosti pri jednotlivých ńportových disciplínach
3. podrobne analyzovať ńkolský úraz
4. zabezpečiť (ako prevenciu) zverejņovanie údajov o úrazoch na dostupnej
154
STREŃKOVÁ, E.: Gymnastika vo fytogenéze a ontogenéze človeka. Bratislava
:ICM Agency, 2008. ISBN 978-80-89257-09-6
STREŃKOVÁ, E.: Športová gymnastika : druhy gymnastiky. Bratislava: FTVŃ
UK Bratislava, 2009. ISBN 978-80-8113-002-1
ZÁKLADNÍ ETAPA KULTIVACE POHYBOVÉ GRAMOTNOSTI PRO
TRÉNINIK V GYMNASTICKÝCH SPORTECH
Iveta ŠIMŦNKOVÁ, Šárka PANSKÁ, Viléma NOVOTNÁ
Univerzita Karlova v Praze, Fakulta tělesné výchovy a sportu, katedra
gymnastiky, Česká republika 14
SAFETY AND HEALTH PROTECTION FOR CHILDREN AT SCHOOLS
REZUMÉ
SUMMARY
The author pays attention on questions connected with safety and health
protection of the children at schools mainly in terms of school Physical
Education. This contribution is primary based on existing legal standards
and law system in the Slovak Republic.
Long-term Athletes Development (LTAD), v překladu dlouhodobý sportovní
vývoj mládeņe (DSVM), vymezuje etapy sportovního vńestranného vývoje
mládeņe vzhledem k věku a senzitivním obdobím. Sportovní výkon je vystavěn na
základech tzv. pohybové gramotnosti (physical literacy), tvořené elementárními
pohybovými dovednostmi a následně vybranými sportovními dovednostmi,
základními prvky obtíņnosti gymnastických sportŧ, osvojené danou technikou
pohybu. Dlouhodobý systematický trénink rozvíjí výkonnost a ovlivņuje utváření
vztahu k celoņivotní pohybové aktivnosti.
KEY WORDS: child, law protection of children, principles of safe behavior
during physical and sports education at schools.
KLÍČOVÁ SLOVA: LTAD, pohybová gramotnost, počáteční a fundamentální
stádium
ÚVOD
Dlouhodobé sportovní pŧsobení na vývoj mládeņe ovlivņuje a kultivuje nejen
individuální předpoklady jedince, ale pozitivně pŧsobí na celoņivotní pohybovou
aktivnost, nadneseně na oddanost a závislost na sportu a pohybu. Pohyb, jako
nedílná součást a potřeba kaņdého člověka, významně přispívá ke zdraví,
vzdělání, výchově a v neposlední řadě k sebedŧvěře, v prostředí sportu i k prestiņi
a jisté hrdosti ze zvládnutého výkonu. V současném sportovním světě, nevyjímaje
esteticko-koordinační sporty, je kladen dŧraz předevńím na výsledek v soutěņích.
Vlastní proces harmonického vývoje sportovce bývá potlačován. Ze zkuńeností
14
155
Tento výstup vznikl v rámci projektu Specifického vysokońkolského výzkumu 2010261601.
získaných v tréninku moderní gymnastiky víme, ņe se zvyńujícím se věkem dívek
a stoupající náročností klesá zájem o danou pohybovou aktivitu a tím i počet
rekreačních nebo vrcholových závodnic. Současně se sniņují i jejich předpoklady
pro zvyńování výkonnosti.
psychické a taktické, ale i změny v oblasti chování, v utváření celoņivotního
pozitivního vztahu k pohybovým aktivitám a sportu. Na systematicky a optimálně
stanovený pohybový obsah jednotlivých vývojových úrovní jedince navazuje
vzdělávání trenérŧ a pedagogických pracovníkŧ (Stafford, 2005). Nedílnou
součástí LTAD je ovlivņování poměru rodičŧ k pohybové aktivitě svých dětí,
jejich pŧsobení na své děti - mladé sportovce, jejich podpoře a přístupu v prŧběhu
sportovní přípravy. Systém LTAD se opírá o deset klíčových faktorŧ a sedm
vývojových stádií (výkonnostních úrovní). Jsou rozlińeny podle rané či pozdní
specializace v daném sportovním odvětví. První dvě úrovně (aktivní start a
fundamentální stádium, tedy učení základních dovedností a zahájení sportovního
tréninku), jsou vhodné pro vńechny druhy sportŧ. Právě v této části mohou sehrát
svou dŧleņitou roli gymnastická cvičení. LTAD usiluje o sportovní vńestranný
vývoj mládeņe vzhledem k věku a aktuálním senzitivním obdobím. Sportovní
výkon staví na základních pohybových dovednostech, tělesné zdatnosti a na
specifických sportovních dovednostech. Jednotlivé sloņky odpovídají
adekvátnímu vývojovému (biologickému) věku sportovce. Za cíl si kladou
dosaņení pohybové gramotnosti (physical literacy), systematické zvyńování
výkonnosti a posílení celoņivotní pohybové aktivnosti.
Deset klíčových faktorŧ LTAD – faktorŧ ovlivņujících dlouhodobou sportovní
přípravu:
1. Pravidlo deseti let přípravy – deset let a deset tisíc hodin je potřeba
talentovanému sportovci k dosaņení nejvyńńí úrovně
2. Základní pohyby a pohybové dovednosti – pohybová gramotnost
3. Specializace v daném sportovním odvětví – raná a pozdní specializace
4. Biologický věk jedince v přípravě a výběru tréninkových programŧ
5. Trénovatelnost a jednotlivá kritická období pro kultivaci pohybových
schopností
6. Fyzický, psychický, kognitivní a emoční vývoj jedince
7. Periodizace a řízení tréninku
8. Plánování soutěņí vzhledem k jejich kvalitě a kvantitě
9. Systém zabezpečení tělesné výchovy a sportu a jeho integrace – tělesná
výchova, rekreační aktivity, soutěņní sporty a jejich vztah k celoņivotní pohybové
PROBLÉM
Na nízké úrovni připravenosti závodnic se významně podílí nedostatečná základní
úroveņ osvojených dovedností a současně i nedostatky v procesu tréninku.
Příkladem mŧņe být zkracování etap (stádií) tréninkového procesu, nepřiměřenost
zátěņe nerespektováním biologického věku, nepřipravenost na daný výkon, časné
zahájení soutěņení a rychlý přechod do vrcholové etapy tréninku.
V gymnastických sportech a tanci povaņujeme za nezbytné zaměřit se na
vymezení obsahu základní etapy pohybové přípravy (aktivní start), na pohybovou
gramotnost, která mŧņe být shodná, jako základní pohybová výbava, i pro dalńí
sportovně pohybové aktivity dětí a mládeņe. Pro fundamentální stádium je nutno
provést výběr specializovaných dovednosti, které se stanou základním
pohybovým předpokladem pro zahájení tréninku gymnastek. Pro realizaci tohoto
pojetí vńestranného sportovního vývoje je dŧleņité zajistit odborné a soustavné
vzdělávání trenérŧ realizujících sportovní přípravu.
CÍL A METODY
Cílem příspěvku je vymezit a zdŧvodnit rámec obsahu pohybové gramotnosti
v gymnastických sportech a tanci. Metodou zpracování problému je obsahová
analýza a komparace pohybových činností předńkolních dětí a základních
kompetencí pro sportovní přípravu v gymnastických sportech a tanci. Výsledkem
bude výčet předpokladŧ a specifických dovedností zařazených do etapy aktivního
startu a fundamentálního stádia.
TEORETICKÁ VÝCHODISKA
Vycházíme ze základního systému LTAD, v kanadském originálu Long-term
Athletes Development, v českém překladu DSVM – Dlouhodobý sportovní vývoj
mládeņe (Bukač, 2007). Systém uvádí nejen vývoj sportovce po stránce technické,
156
Pohybová gramotnost by měla být základní myńlenkou a cílem tělesné výchovy
ve ńkolách. Proto má tělesná výchova nezastupitelné místo v rozvoji pohybové
gramotnosti.
aktivnosti
10. Permanentní výzkum v oblasti LTAD.
Model LTAD je tvořen sedmi úrovněmi, (stádii), jimiņ prochází jedinec v prŧběhu
zvládnutí základních pohybových dovedností, specializované sportovní přípravy,
aņ po aktivní ņivotní styl:
a) počáteční stádium - aktivní start formou her a přirozené pohybové aktivity dětí
b) fundamentální stádium – základní pohybové dovednosti
c) zahájení soustavného sportovního tréninku
d) sportovní trénink se specifickými dovednostmi
e) sportovní trénink se zaměřením na účast na soutěņích
f) sportovní trénink se zaměřením na vítězství v soutěņích
g) stadium celoņivotní pohybové aktivnosti.
Pod pojmem pohybová gramotnost (physical literacy), dle Whiteheadové (2001),
rozumíme motivaci, odvahu, sebedŧvěru, stupeņ rozvoje vzdělání a míru osvojení
pohybových schopností. Vńechny tyto aspekty vedou k jednomu cíli, kterým je
zvyńování sportovní výkonnosti a podpora či udrņení individuálně dosaņené
celoņivotní úrovně pohybové aktivnosti, přispívající ke kvalitě ņivota. Jinými
slovy, definujme pohybovou gramotnost jako uvědomělé řízení ovládání vlastního
těla, kompetenci člověka k pohybu a ke sportovním dovednostem, které přináńejí
radost a uspokojení, vedou ke zdravému ņivotnímu stylu. Skládá se
z elementárních pohybových a sportovních dovedností, které tvoří základ kaņdého
sportovního odvětví (Stafford, 2005). Schéma je znázorněno na obrázku 1.
Pohybová gramotnost není jen schopnost kaņdého jedince se pohybovat
v podmínkách tělesné výchovy a sportu, ale je neoddělitelnou součástí běņného
ņivota, vede k udrņování rovnováhy postoje, k snadno a ekonomicky prováděným
pohybŧm v rŧzně se měnících kaņdodenních situacích. Přispívá jedinci k vnímání
a uvědomění si sama sebe, ke smyslu pro orientaci v daném prostředí a k empatii
k druhým. Stejně tak pozitivně ovlivņuje sebe-prosazování, sebedŧvěru,
seberealizaci a také schopnost se bez ostychu vyjádřit pomocí neverbální
komunikace. Pohybová gramotnost má také vliv na pochopení a upevnění
principŧ tělesného zdraví a jeho základních aspektŧ, jako je pravidelný pohyb,
spánkový reņim a optimální kvalitní výņiva.
Pohybová gramotnost
(physical literacy, movement literacy)
Kompetence základních
pohybových dovedností
Kompetence sportovních
pohybových dovedností
Soustavný sportovní trénink
Drņení těla
Základní pohyb těla – agilita, stabilita postoje,
lokomoce
Běhy, skoky a poskoky, klouzání, prolézání,
houpání, dopady a doskoky, otáčení
Manipulace s předměty (s náčiním)
Rytmus a rytmizace, tvořivost
Hudebně-pohybová výchova
Rychlost, síla (překonávání vlastní hmotnosti
těla), vytrvalost, pohyblivost, koordinace (dle
senzitivních období)
Hry a vńestranný rozvoj, rŧzné sporty
Pravidla, fair–play, etika
157
i na částech těla), komíhání (ńvihadla, obruče), krouņení (ńvihadla, obruče),
kutálení po zemi i po těle (míče, obruče), odbíjení (o zem, tělo, stěnu – míče),
přeskakování (ńvihadla, obruče), házení a chytání. Základem nácviku dovedností
je zábavné seznamování s náčiním a učení formou hry, předcházející činnosti
řízené učitelem či trenérem.
Hudebně pohybová výchova tvoří nedílnou součást přípravy zejména ve
sportovních odvětvích, kde je jedním z limitních faktorŧ výkonu hudebně
pohybový soulad. Hudba motivuje ke zkvalitņování pohybového projevu a vede
pohyb v čase. Při rychlejńím tempu pohybových činností vede k pozitivnímu
ovlivņování zdatnosti cvičencŧ. Současně se u nich rozvíjí schopnost vnímat
rytmus, tempo, melodii, dynamiku, členění skladby a její charakter, zdokonaluje
se pohyb a orientace v prostoru a prostorové změny či útvary, pomocí rytmických
celkŧ a tanečních krokŧ se rozvíjí i pohybová paměť (Dvořáková, 2009).
Hudební předloha nejen motivuje, ale i řídí pohybovou činnost a stimuluje vlastní
dětskou iniciativu a tvořivost.
Výsledkem příspěvku je vymezení souboru vybraných dovedností, kterými jsou:
specifické soubory cvičení nelokomočního a lokomočního charakteru,
manipulační cvičení s předměty, pomŧckami a náčiním, rytmická cvičení,
balanční cvičení a obměny pohybu v prostoru.
VÝSLEDKY
Do obsahu pohybové gramotnosti jsme navrhly ty dovednosti, které povaņujeme
za základní a pro jejichņ zařazení jsme nańly podporu v odborné literatuře.
Základní pohybové dovedností rozděluje Dvořáková (2009) na nelokomoční,
lokomoční a manipulační. Prostřednictvím rozvoje základních pohybových
dovedností se zároveņ rozvíjí vnímání pomocí smyslŧ, a to vnímání vlastního těla,
uvědomění si a rozlińování intenzity v pohybu, orientace v prostoru, vnímání
vztahŧ a rolí ve skupině.
K nelokomočním dovednostem patří vytváření rŧzných poloh těla a schopnost je
měnit bez pohybu z místa, udrņování rovnováhy v rŧzných polohách, pohyby
jednotlivých částí těla, zvládnutí poloh a pohybŧ těla s vyuņitím nářadí
(prolézačky, hrazda, bradla, kruhy apod.).
Lokomoční dovednosti umoņņují přemisťovat tělo v prostoru. Mezi nejběņnějńí
patří rŧzné zpŧsoby chŧze (ve výponu, v podřepu, přísunná, poskočná), běhu
(zkrácený, prodlouņený, se změnou směru), poskokŧ a skokŧ a jejich rŧzné
kombinace včetně přemisťování v nízkých polohách (převaly, „sudy“). Pro
potřeby gymnastického tréninku lze zařadit i taneční varianty chŧze, jako je
valčíkový nebo polkový krok. V rámci podporové, zpevņovací i visové přípravy
je vhodné zařazovat dalńí lokomoční dovednosti, jako jsou lezení v rŧzných
podmínkách přes překáņky, na nářadí a prolézačkách, houpání, klouzání, které
jsou zároveņ i cvičením koordinace a psychické odolnosti.
Rozvoj manipulačních dovedností je velmi významnou sloņkou pohybové
přípravy. Pouņitím rŧzných předmětŧ a pomŧcek (náčiní) lińících se tvarem,
velikostí nebo materiálem, je podněcována schopnost manipulovat s rŧznými
předměty, seznamovat se s jejich vlastnostmi a osvojovat si jejich ovládání. Při
manipulacích s náčiním je vhodné vyuņívat nejenom ruce, ale i dalńí části těla,
popřípadě zkouńet ovládat předměty pomocí jiných pomŧcek (tyč, pálka, hokejka
apod.). Náčiní v rytmické gymnastice dělíme na typizovaná a netypizovaná. Navíc
rozlińujeme náčiní s pevným tvarem, rŧzné velikosti míčŧ, obruče, tyče a náčiní s
proměnlivým tvarem - ńvihadla, stuhy, stuņky, ńátky, závoje. K základním
manipulačním dovednostem s jednotlivými druhy náčiní patří předevńím zpŧsob
drņení, předávání, vedení v prostoru (oblouky, kruhy, osmy), vyvaņování (na dlani
DISKUSE
Za hlavní pohybové schopnosti jsou Dovalilem (2002) a dalńími autory
povaņovány schopnosti silové, vytrvalostní, rychlostní, pohyblivostní a
obratnostní. Rozvoj pohybových schopností v této základní přípravě má svá
specifická pravidla. Je nutné v přiměřené míře rozvíjet vńechny schopnosti
komplexně a neopomíjet ņádnou z nich. Rozvoj svalové síly je realizován
prostřednictvím co nejpřirozenějńích činností aktivujících svalstvo celého těla a
podporujících zejména optimální drņení těla. Preferováno je dynamické
zatěņování před statickým, častějńí a krátkodobé zatěņování, přiměřený počet
opakování, střídavé zatěņování rŧzných svalových skupin s vyuņitím vhodných
pomŧcek a nářadí. Vytrvalostní schopnosti spočívají v moņnosti setrvat v určité
aktivitě po delńí dobu. Metody rozvíjející funkčnost vnitřních orgánŧ pomocí
158
pohybové aktivity vycházejí ze spontánního pohybu dětí, který má spíńe
vytrvalostní (aerobní) charakter. Proto je vhodné umoņnit cvičencŧm spontánní
aktivitu, která má přirozeně kolísavou intenzitu, souvislou aktivitu se stálou nebo
kolísavou intenzitu, souvislou aktivitu s krátkými odpočinky, motivovanou
aktivitu, kdy si kaņdý určuje svou vlastní intenzitu. Vńechny tyto parametry
splņují dynamické pohybové činnosti a hry, kdy jsou děti v neustálém pohybu –
honičky, překáņkové dráhy aj. Rychlostní schopnosti umoņņují rozvíjet rychlost
reakce na signál, rychlost provedení zadané činnosti, rychlost cyklické činnosti.
Jiņ v předńkolním věku dochází k dozrávání CNS, který umoņņuje rychlejńí
zpracování podnětu a reakci na něj. Pro gymnastické sporty i některé taneční
aktivity jsou stěņejní schopnosti pohyblivostní (flexibilita). Vzhledem k jeńtě
nedokončenému vývoji kloubŧ mají děti předpoklady pro vysokou flexibilitu,
která je právě v těchto sportovních odvětvích velmi podporována a je základním
předpokladem sportovního výkonu. U cvičencŧ této věkové skupiny je dŧleņité,
aby byly vhodně podporovány zejména přirozené pohyblivostní dispozice
prostřednictvím protahovacích cvičení. Vzhledem k tomu, ņe na konci
předńkolního období dozrává CNS a s ní i schopnost řízení pohybu, je to období
optimálních moņností pro rozvoj obratnostních schopností a učení se novým
dovednostem.
LITERATURA
BUKAČ, L. Dlouhodobý trénink mládeže. Praha : ČSLH, 2007. ISBN 978-80239-9274-8.
DOVALIL, J., In: kol. autorŧ. Výkon a trénink ve sportu. Praha : Olympia, 2002.
DVOŘÁKOVÁ, H. Pohybové činnosti pro předškolní vzdělávání. Praha : Raabe,
2006.
DVOŘÁKOVÁ, H. Sportujeme s nejmenšími dětmi. Praha : TeMi, 2009.
KRIŃTOFIČ, J. Pohybová příprava dětí. 1. vyd. Praha : Grada, 2005.
PERIČ, T. Sportovní příprava dětí. Praha : Grada, 2008.
PERIČ, T. Hry ve sportovní přípravě dětí. Praha : Grada, 2008.
STAFFORD, I. Coaching for longterm atlete development. Coachwise : sports
coach UK, 2005. TEMPLE, A. T., O´CONNOR, J. P. Healthy Opportunities for
Preschoolers [on line], Uviversity of Victoria, Canada, 1996.
Dostupný z WWW: <http://www.educ.uvic.ca/faculty/temple/pages/hop.htm>
WHITEHEAD, M. The concept of physical literacy. Physical Education and Sport
Pedagogy : European Journal of Psychical Education (6). 2001.
http://www.informaworld.com/smpp/content~content=a750646735~db=all
Internetové zdroje: http://www.ltad.ca http://www.physical-literacy.org/uk
FUNDAMENTAL STAGE OF PHYSICAL LITERACY IN GYMNASTICS
TRAINING
Iveta ŃIMŦNKOVÁ, Ńárka PANSKÁ, Viléma NOVOTNÁ
Charles University in Prague, Faculty of PE and Sport, Gymnastics
Department, Czech Republic
ZÁVĚR
Mezi hlavní úkoly pohybové přípravy v základní etapě patří osvojování takových
pohybových dovedností, které budou základem rozvoje osobních pohybových
kompetencí a které budou vyvolávat povzbudivé a příjemné pocity z pohybu.
Forma tělesné výchova má přináńet radost a spokojenost, děti ji mají vnímat jako
příjemnou zábavu. Kladné proņívání pohybu a záņitky ze cvičení mohou být
odpovídající motivací k dalńí účasti na rŧzných sportovních aktivitách.
Systematicky rozvíjená výkonnost se mŧņe stát samozřejmou součástí
kaņdodenního ņivota dětí a mládeņe, ovlivņovat utváření vztahu k celoņivotní
pohybové aktivnosti v dospělosti.
SUMMARY: Long Term Athletes Developement (LTAD) focuses on athletes
developement with growth, maturation, trainability and sensitive stages.
Fundemantal movements skills and fundemental sport skills are the base of
physical literacy, movement literacy connected with basic gymnastics elements
and correct technique. The goal of Long Term Athletes Developement is
systematic developement of sport readiness and lifelong physical aktivity.
KEY WORDS: LTAD, physical literacy, active start, fundamental stage
159
ale její známka se nezapočítávala do soutěņe druņstva. Startovala vņdy jako
poslední. Druņstvo čínských gymnastek tvořilo 5 děvčat. Dvě juniorky byly
ročník narození 1995 a tři 1994. Za české druņstvo nastoupilo 6 dívek. Dvě byly
ročník narození 1996, dvě 1995 a dvě 1994.
Sestavy hodnotily nominované mezinárodní rozhodčí, které na kaņdém nářadí jich
bylo pět a tvořily panel „D“ a panel „E. Panel D sledoval obtíņnost a panel E
zaznamenával sráņky za chyby v provedení a uměleckém projevu. Známka D na
bradlech, kladině a prostných vyjadřuje hodnotu obtíņnosti prvkŧ, skladební
poņadavky, kterých je pět a hodnotu vazeb. Na přeskoku známka D vyjadřuje
hodnotu obtíņnosti skoku.
ROZBOR OBSAHU SESTAV ČÍNSKÝCH JUNIOREK PŘEDVEDENÝCH
V MEZINÁRODNÍM ZÁVODU THE OLYMPIC HOPES´ CUP LIBEREC
2009 A POROVNÁNÍ S HODNOTOU OBSAHU SESTAV ČESKÝCH
ZÁVODNIC.
Pavlína VRCHOVECKÁ
Katedra tělesné výchovy Technické univerzity v Liberci, Česká republika
REZUMÉ: Příspěvek seznamuje s obsahem sestav čínských juniorek, které
předvedly v mezinárodním závodu OHC Liberec 2009. Hodnoty obsahu sestav na
jednotlivých nářadích čínských gymnastek jsou rozebrány na prvky obtíņnosti,
skladební poņadavky a vazby a porovnány s hodnotami obsahu sestav českých
závodnic.
PŘESKOK
KLÍČOVÁ SLOVA: sportovní gymnastika, obsah sestavy, prvky obtíņnosti,
skladební poņadavky
Tabulka 1
CHN
1
2
3
4
5
ÚVOD
Loni v listopadu se jiņ po druhé v Liberci uskutečnil mezinárodní závod THE
OLYMPIC HOPES´ CUP (OHC Liberec 2009) ve sportovní gymnastice muņŧ a
ņen. Přihlásily se juniorské reprezentace Maďarska, Polska, Rakouska, České
republiky a Čínské lidové republiky. Moņnost vidět cvičit čínské závodnice
poskytuje nezapomenutelný záņitek a hlavně cenné informace o jejich sestavách.
Ve svém příspěvku se zaměřuji na obsah sestav čínských závodnic, který bude
porovnán s hodnotami obsahu sestav českých gymnastek.
Závod se uskutečnil v gymnastické hale v Tipsport Areně Liberec. Byl vypsán
pro kategorii muņŧ, ročník narození 1995-1991 a ņen, ročník narození 1996-1994.
Závodilo se dle Pravidel FIG pro 12. OH cyklus, pro soutěņe juniorských
kategorií- modifikovaná verze. Systém soutěņe byl následující. Druņstvo tvořilo
ńest gymnastek, pět cvičilo, čtyři nejvyńńí známky se započítávaly do výsledkŧ
druņstva. Moņnost startu byla dána i ńesté závodnici, která byla předem označena,
D
4,40
5,00
5,00
5,00
x
Výsledné známky za cvičení na přeskoku
E
8,50
8,95
9,05
9,10
x
pen
0,1
0,1
0,1
x
x

12,80
13,85
13,95
14,10
x
celkem 54,70
CZE
1
2
3
4
5
D
4,20
4,20
4,20
4,40
4,60
E
8,15
8,40
8,65
8,70
8,80
pen
X
0,1
0,1
0,1
0,1

12,35
12,50
12,75
13,00
13,30
celkem 51,55
V soutěņi na přeskoku nastoupila 4 čínská děvčata a předvedla skoky z IV.
skupiny. První závodnice z druņstva skákala rondát a přemet vzad-salto vzad
prohnutě (skok je uveden v pravidlech pod číslem 4,32, výchozí známka 4,40b.).
Dalńí tři juniorky předvedly rondát a přemet vzad-salto vzad prohnutě s obr. 3600
(číslo skoku 4,32, výchozí známka 5,00b.). Tři dostaly penalizaci za doskok
(0,10b.) tj. sráņka za vychýlení se ze směru skoku, který nebyl do středu
doskokového prostoru. Celkem druņstvo získalo 54,70 bodŧ.
160
Za český tým nastoupilo pět dívek. První tři předvedly skok ze třetí skupiny
Cukaharu schylmo (číslo skoku 3,20, výchozí známka 4,20b), dalńí skákala skok
z 2. skupiny. Přemet-salto skrčmo (číslo skoku 2,20, výchozí známka 4,40b) a
pátá z druņstva předvedla Cukaharu prohnutě (číslo skoku 3,30, výchozí známka
4,60b). Vńechny závodnice dostaly sráņku za doskok, který byl uvnitř vyznačené
zóny blízko hraniční čáry (0,10b). Celkem české druņstvo získalo na přeskoku
51,55 bodŧ.
Čínské gymnastky měly o 0,60-0,80b.vyńńí výchozí známky za své skoky. Toto
nářadí vyhrály rozdílem 3,15 bodŧ nad nańimi juniorkami.
Výchozí známky sestav čínských závodnic byly vysoké, od 5,30b.-6,60 bodŧ. Tři
zařadily do svých sestav po jednom prvku obtíņnosti E, vńechny členky druņstva
předvedly minimálně tři prvky a maximálně ńest prvkŧ hodnoty D, jeden aņ tři
prvky hodnoty C a dvě provedly po dvou prvcích hodnoty B. Prvky hodnoty A se
do hodnoty obsahu jejich sestav nezařazovaly. Vńech pět juniorek získalo za své
cvičení plný počet bodŧ za skladební poņadavky (2,50b.) a kaņdá sestava
obsahovala minimálně jednu vazbu hodnoty 0,20 bodu, maximálně zařadily pět
dvou desetinových vazeb. Na závěr sestavy předváděly vńechny členky druņstva
po veletoči dvojná salta v rŧzných směrech (vpřed, vzad) a provedeních (skrčmo,
toporně i s braty kolem podélné osy). Ve srovnání se závodnicemi z ostatních
státŧ, které předvedly ve svých sestavách prŧměrně 14-18 prvkŧ, se jejich sestavy
skládaly z 21-25 prvkŧ obtíņnosti.
BRADLA
Excelentním nářadím čínských reprezentantek byla bradla. Sestavu předvedlo
vńech pět dívek z druņstva, stejně jako nańich závodnic. Do hodnoty známky na
bradlech se započítávalo osm nejobtíņnějńích prvkŧ ze sestavy včetně závěru,
skladební poņadavky (1. letový prvek z vyšší žerdi na nižší a z nižší žerdi na vyšší,
2. letový prvek s chycením stejné žerdi, 3. minimálně dva různé hmaty a jeden
neletový prvek blízký žerdi, 4. neletový prvek s obr. nejméně 360° (předvedeným
na žerdi), 5. závěr sestavy obtížnosti C) a vazby.
Tabulka 2
CHN
1
2
3
4
5
zn. D
5,30
5,50
6,20
6,30
6,60
CHN
1
2
3
4
5
Prvky obtíņnosti v sestavách na bradlech
prvky
E
x
x
1
1
1
D
3
4
5
6
6
C
3
2
2
1
1
B
2
2
x
x
x
A
x
x
x
x
x
SP
2,50
2,50
2,50
2,50
2,50
Výsledné známky za cvičení na bradlech
Tabulka 3
vazby
0,3
2x0,2
3x0,2
3x0,2
5x0,2
D
5,30
5,50
6,20
6,30
6,60
E
8,05
7,50
7,85
7,80
7,95
celkem

13,35
13,00
14,05
14,10
14,55
56,05
CZE
1
2
3
4
5
D
1,80
2,70
3,10
3,20
3,70
E
8,05
8,10
7,30
7,40
7,50
celkem

9,85
10,80
10,40
10,60
11,20
43,00
Výchozí známky sestav českých reprezentantek se pohybovaly v rozmezí 1,80b.3,70 bodŧ. Nańí závodnici, s nejvyńńí hodnotou obtíņnosti (obsahu sestavy)
sestavy (tj. 3,70 bodŧ) scházelo 1,60 bodu., aby dosáhla hodnoty obtíņnosti
sestavy čínské závodnice s nejniņńí hodnotou obsahu sestavy. Přestoņe čínské
závodnice měly ve svých sestavách prŧměrně o 10 prvkŧ více, hodnota za
provedení je srovnatelná s provedením sestav nańich gymnastek. Celkově získaly
gymnastky Číny za bradla 56,05 bodŧ a české juniorky 43,00 bodŧ. Bodový rozdíl
161
mezi čínským a českým druņstvem za bradla představoval 13,95 bodŧ.
KLADINA
I zde nastoupilo vńech pět členek čínského reprezentačního druņstva. Do hodnoty
známky na kladině se započítávalo osm prvkŧ nejvyńńí obtíņnosti včetně závěru a
to maximálně 5 akrobatických prvkŧ a minimálně 3 gymnastické prvky. Dále
skladební poņadavky (1. spojení nejméně 2 různých gymnastických prvků, z nichž
jeden musí být skok s rozsahem 180° v bočném roznožení, 2. obrat z tabulky prvků,
3. akrobatická řada nejméně 2 prvků s letovou fází, z nichž jeden musí být salto, 4.
akrobatické prvky v různém směru, 5. závěr sestavy obtížnosti C) a vazby.
Tabulka 4
CHN
1
2
3
4
5
zn. D
4,60
4,60
6,10
6,10
6,20
salta vpřed schylmo na kladině.
Prvky obtíņnosti v sestavách na kladině
prvky
E
1
x
x
2
2
D
3
3
4
3
5
C
2
4
3
3
1
B
1
x
1
x
x
A
1
1
x
x
x
SP
2,0
2,0
2,5
2,5
2,5
Výsledné známky za cvičení na kladině
Tabulka 5
CHN
1
D
4,60
E
8,05

12,65
CZE
1
D
3,70
E
7,30

11,00
2
4,60
8,60
13,20
2
4,40
7,75
12,15
3
6,10
8,65
14,75
3
4,90
7,80
12,70
4
6,10
8,95
15,05
4
5,00
7,00
12,00
5
6,20
9,00
15,20
5
5,00
6,40
11,40
celkem
58,20
celkem
48,25
Za provedení a umělecký projev (známka E) získala kaņdá závodnice čínského
druņstva v prŧměru o bod více neņ kaņdá česká juniorka. Výchozí známky nańich
reprezentantek se pohybovaly v rozmezí 3,70b.-5,00 bodŧ. Čínské druņstvo
získalo na kladině 58,20 bodŧ a české druņstvo 48,25 bodŧ. Toto nářadí vyhrály
nad nańimi juniorkami rozdílem 9,95 bodŧ.
vazby
x
0,1
0,3
0,3
2x0,2
PROSTNÁ
Závěrečným nářadím byla prostná. Cvičilo vńech pět gymnastek čínského
druņstva. Do hodnoty známky se započítávalo osm prvkŧ nejvyńńí obtíņnosti
včetně závěru a to maximálně 5 akrobatických prvkŧ a minimálně 3 gymnastické
prvky. Dále skladební poņadavky (1. pasáž nejméně dvou různých skoků- jeden
musí být skok s rozsahem 180° v bočném roznožení, 2. akrobatická řada se dvěma
různými salty, 3. salto vpřed/stranou a salto vzad, 4. dvojné salto a salto
s obratem kolem podélné osy (min. 360°), 5. závěr obtížnosti C) a vazby prvkŧ.
Dvě čínské gymnastky získaly za obtíņnost sestavy 4,60 bodŧ, dvě 6,10 bodŧ a
jedna 6,20 bodŧ. Náskok předvedly vńechny v hodnotě A, seskok měly v rŧzných
hodnotách, ale vņdy po rondátu (jednoduché salto, dvojné salto, salto s obraty).
Tři závodnice z pěti zařadily do svých sestav minimálně jeden prvek obtíņnosti E,
dvě předvedly dva prvky hodnoty E. Prvky niņńí hodnoty, byly v sestavách
obsaņeny v následujícím počtu. Tři aņ pět prvkŧ hodnoty D, jeden aņ čtyři prvky
hodnoty C, dvě juniorky měly po jednom prvku B a po jednom prvku A. Dvě
členky druņstva získaly za skladební poņadavky 2,00b., zbylé tři maximum tj.
2,50b. Jedna nezískala ņádnou bonifikaci za vazby prvkŧ v sestavě, zbylé čtyři
obdrņely od 0,1 aņ po 0,60 bodu. Pouze jedna z druņstva spadla, při provádění
162
přeńlap vymezeného prostoru, na rozdíl od jedné čínské závodnice, která obdrņela
sráņku 0,3 bodu. Gymnastky Číny získaly za prostná 56,05 bodŧ a české juniorky
obdrņely na tomto nářadí 50,70 bodŧ. Bodový rozdíl mezi těmito druņstvy za
prostná činil 5,35 bodŧ.
Jak vyplývá z výsledkŧ, po součtu bodŧ získaly čínské juniorské reprezentantky
celkem 225,00 bodŧ a s rozdílem 31,50 bodŧ porazily české juniorky, které
získaly 193,50 bodŧ a obsadily třetí místo. Na druhém místě se umístily
reprezentantky Maďarska, s celkovým součtem 196,10 bodŧ.
Prvky obtíņnosti v sestavách na prostných
Tabulka 6
CHN
1
2
zn. D
4,90
5,10
SP
2,50
2,50
prvky
E
x
x
3
4
5
5,10
5,10
5,30
2,50
2,50
2,50
x
1
x
D
2
2
C
4
5
B
1
1
A
1
x
vazby
0,1
x
2
2
2
5
3
6
1
2
x
x
x
x
0,1
x
2x0,1
Známky za obsah sestavy se pohybovaly v rozpětí 4,90b.-5,30 bodŧ. Vńechny
získaly 2,50b. za skladební poņadavky. Jedna juniorka zařadila prvek obtíņnosti E
(salto vzad prohnutě s obr. 10800), vńechny předvedly dva prvky hodnoty D,
minimálně měla kaņdá tři prvky hodnoty C, maximálně ńest. Čtyřem závodnicím
se počítal min jeden prvek B a jedné se započítal jeden prvek obtíņnosti A. Tři
z pěti děvčat získala bonifikace 0,10b. za vazbu prvkŧ. Závodnice s nejtěņńí
sestavou měla desetinové vazby dvě.
Tabulka 7
CHN
1
2
3
4
5
D
4,90
5,10
5,10
5,10
5,30
ZÁVĚR
Závod poukázal na velké rozdíly ve výkonnosti čínských a českých juniorek a
zároveņ poskytl trenérŧm mnoho cenných podnětŧ a informací pro dalńí přípravu
mladých gymnastek.
ZDROJE
Pravidla sportovní gymnastiky ņen platná od 1.1.2009 (česká verze)[online].
Vydané únor 2010 [cit.29.4.2010]. Dostupná z WWW:<
http://gymnastika.cstv.cz/page/4342.pravidla-sg-zen-v-ceske-verzi/>.
Výsledky závodu ņen. Vydané Czech Gymnasticz Federation. International competition
Olympic Hopes Cup 2009.
Výsledné známky za cvičení na prostných
E
9,05
8,55
8,70
9,05
8,80
pen
x
0,3
x
x
x

13,95
13,35
13,80
14,15
14,15
celkem 56,05
CZE
1
2
3
4
5
D
3,90
4,00
4,40
4,70
4,70
E
8,00
8,60
7,80
8,05
8,45
pen
x
x
x
x
x

11,90
12,60
12,20
12,75
13,15
celkem 50,70
Rozdíl mezi nejvyńńí hodnotou obsahu sestavy nańí závodnice a nejniņńí známkou
D čínské závodnice byly 0,20 bodu. Výsledné hodnoty za obsah sestav se u nańich
juniorek pohyboval v rozmezí 3,90b.-4,70 bodŧ. Ņádná nebyla penalizována za
163
CONTENT ANALYSIS OF CHINESE JUNIORS EXERCISES
PERFORMED DURING THE INTERNATIONAL COMPETITION
“OLYMPIC HOPES CUP” LIBEREC 2009 AND ITS COMPARISON
WITH CONTENT VALUE OF CZECH GYMNASTS EXERCISES.
GRAFICKÝ ZÁZNAM POHYBU
Pavlína VRCHOVECKÁ
Katedra tělesné výchovy Technické univerzity v Liberci, Czech republic
RESUMÉ
Příspěvek se zabývá problémem záznamu a zápisu pohybu. Jsou zde diskutovány
dva hlavní typy zápisu pohybu: Slovní popis a grafické notace. Výhody /
nevýhody a moņnosti jsou uvedeny ve srovnání těchto zpŧsobŧ. Autor dělá
prŧzkum stávajících grafických systémŧ taneční notace a věnuje zvláńtní
pozornost Labanově notaci (Kinetography Lában). Vysvětluje základní principy
metody a porovnává jej s obrazovým zpŧsobem popisu, který je často pouņíván v
rámci tělesné výchovy. Na závěr se pak zamýńlí, jestli Labanova notace mŧņe být
pouņita i v této oblasti.
Marie VURMOVÁ
Katedra gymnastiky FTVS UK
Praha, Česká republika
SUMMARY
This report describes the content of Chinese juniors exercise as performed on the
Olympic hopes cup in Liberec 2009. Content values of Chinese gymnastic
exercises on individual apparatus are analysed by difficulty elements, composition
requirements and combinations and compared with content values of Czech
gymnasts.
KLÍČOVÁ SLOVA: Pohyb, tanec, zápis, vzdělání
KEY WORDS: artistic gymnastic, exercise content, difficulty elements,
competition requirements.
V dneńní době techniky si ani neuvědomujeme, jak snadná je reprodukce
jakéhokoli uměleckého díla. Knihu či kresbu si mŧņeme okopírovat, hudbu
přehrát na nejrŧznějńí druhy nosičŧ, fotografii znovu vyvolat, divadelní
představení nahrát na video. Tuto moņnost nańi předkové neměli a přesto se
snaņili zaznamenat, jak ņili co se v jejich době událo a přenechat nám o tom
vzkaz.
Bylo vynalezeno písmo a knihtisk, aby mohla být ńířena vyprávění a díla literární.
Byl vynalezen notový záznam, aby se uchovala díla hudební, ale dlouho chyběl
zápis pro umění taneční.
Autorství bylo vņdy velkým problémem (řeńeným někdy i soudní cestou), a to
předevńím v pohybových aktivitách. Dokud nebyl film, bylo velmi těņké
dokazovat, ņe určitá pasáņ z jedné choreografie, tance, skladby… byla pouņita
jinde někým jiným. Obrazový záznam pohybu také není dokonalý, neboť převádí
trojrozměrný tanec do ploché dvourozměrné verze, navíc pořízené z jednoho úhlu
164
pohledu v daném momentě s určitými aktéry. Dŧvod, proč byly tvořeny rŧzné
zpŧsoby zápisŧ, jak slovní, tak grafické pomocí figur či znakŧ, jsou zcela
evidentní. Cílem je co nejlépe zaznamenat vytvořené dílo tak, aby bylo moņno jej
kdykoli přesně obnovit, jako je tomu například v hudbě s jejím notovým zápisem.
(Stavělová 2004)
Záznamem pohybu se lidé zabývali jiņ v dobách dávno minulých a zabýváme se
jím i my dnes. V dneńní době máme k dispozici mnoho rŧzných zpŧsobŧ záznamu
pohybu a na nás je, který z nich pouņít pro záznam krátkého okamņiku, ve kterém
je pohyb proveden.
Slovní popis je moņný převáņně pro takové typy tancŧ, které mají jednoznačně
definovaný pohybový a krokový materiál. Například klasická taneční technika má
sice svou terminologii jiņ několik století a je velmi propracovaná, ale i tak se jeńtě
stále vyvíjí a mezi interprety, choreografy i pedagogy dochází mnohdy
k váńnivým debatám.
Lidové tance mají také poměrně známý krokový materiál. Kdyņ se vńak začtete do
pŧvodních sbírek Josefa Vycpálka, Josefa Zemánka a dalńích, mnohdy nejste
schopni přesně rekonstruovat daný tanec. Dočtete se například, ņe: „..dále
tancovali jako obvykle; dva takty Vídeņského valčíku a dva takty České polky…“
a podobně. To, co dříve bylo ve vńeobecném povědomí a kaņdý to znal, je pro nás
dnes jiņ jen velká neznámá nebo jsou nańe pohybové zkuńenosti jiné – přímo
závislé na době, ve které ņijeme.
Jednotlivé systémy taneční notace, od nejstarńích po současné, pouņívají několik
základních postupŧ. Objevují se systémy, v nichņ je pohyb (převáņně kroky)
zastoupen písmenem (odvozeným z názvu kroku). S tímto postupem se setkáváme
zejména u ranných zápisŧ renesančních a barokních (Basses danses dites de
Marguerite d´Austriche, rukopis cca 1450; Thoinot Arbeau, Orchésographie,
1589).
Dalńí moņnosti představují notace, vycházející ze zjednoduńené kresby lidské
postavy. Patří mezi ně propracovaná metoda francouzského tanečníka a
choreografa Artura Saint-Léona Sténochorégraphie, 1852 (Alberta Zorna, 1887;
Olgy Desmondové, 1919; Srbui Lisicjanové, 1940). Se zvláńtním prŧmětem lidské
postavy pracuje notace Beneshových (1955) – v současné době jedna
z nejpouņívanějńích notací. Dalńí mnohé notace se vytvářely a pouņívaly, ale pro
svou náročnost větńinou jen úzkým sborem specialistŧ (Stěpanov, Niņinský a
Massin, 1892; Fonte, 1931)
Poslední skupinu tvoří notační systémy, zaloņené na speciálně vytvořených
abstraktních grafických znacích. Takto modelované soustavy se osvědčily jako
funkční a patří k nim dva v historii nejvíce pouņívané systémy, BeuchampsFeuilletova metoda (18.století) a Labanova kinetografie (20.století). K nim patří i
dalńí jako např. Théuler (1831- zapsána Gavotte Vestris), Morrisová (1928),
Eshkot a Wachman (1958).
Systémy taneční notace se dále odlińují podle zvolené metody a dŧslednosti
analýzy pohybu, která musí být vņdy opěrným bodem notace, a podle účelu
zápisu. Některé systémy mají relativně univerzální platnost, zejména novějńí
notace (Labanova kinetografie). Naopak jiné notace jsou svázány s konkrétním
tanečním stylem, omezenou historickou a uměleckou epochou. Notační systémy
mají větńí komplexnost a detailnějńí zachycení pohybu. Týká se to zápisu tvaru
pohybu – polohy jednotlivých částí těla a jejich změn. Jiný problém zápisu
představuje zachycení časového prŧběhu pohybu (např. dělení na takty). Jakýkoli
záznam pohybu se vņdy potýkal a bude potýkat s mnohými těņkostmi, neboť nelze
popsat pohyb tak jednoduńe jako zvuk či tón v hudbě – jednou notou, která
vyjadřuje přesně délku, výńku, čas.
Labanova kinetografie představuje symbolický záznam pohybu/tance pomocí
speciálních grafických znakŧ. Kinetografie je schopna zachytit vývoj změn
pohybu v čase a prostoru, kontinuitu uvnitř pohybových sekvencí (obr. 3). Systém
zapisuje trojrozměrnou povahu pohybu a je charakterem kinetický, soustřeďuje se
na zpŧsob, jak pohyb probíhá – jak konečný postoj/stav vzniká. Počet
pouņívaných znakŧ je relativně malý – 27 základních směrových znakŧ (obr. 1. a
2.) a omezený počet doprovodných značek, které nabývají konkrétního významu
opět podle kontextu.
165
nově vznikajících státních tanečních ńkol (Konzervatoř, HAMU).
Na Slovensku se vńak znalost Labanovy notace udrņela díky osobnosti Ervína
Vagy. Kinetogramy E. Vargy doprovázejí například knihu Ńtefana Nosáľa
„Choreografia ľudového tanca“, 1984. Ve slovenském překladu byla také
publikována práce Ágostona Lanyiho „Labanovo písmo v ľudovom tanci“, 1983.
Ńtefan Tóth se pokusil o vytvoření vlastního systému zápisu tance (Taneční písmo,
1952).
V českém prostředí udrņovala povědomí o existenci a vývoji Labanovy notace
Eva Kröschlová. Snaņila se o propagaci této metody prostřednictvím publikací
(Lidová tvořivost, Taneční listy 1960-80), o vytvoření české kinetografické
terminologie, avńak nenalezla se ņádná instituce, která by začala s touto metodou
soustavně pracovat (Gremlicová 2004).
V posledních letech se takovýmto zázemím stává předevńím taneční katedra
HAMU, kde se touto metodou zabývá Dorota Gremlicová a její ņáci. Podařilo se
tento systém zavést do výuky a následně vyuņívat v praxi a tanečním výzkumu.
Podívejme se nyní na grafický záznam pohybu v tělovýchovné praxi. Grafický i
slovní záznam pohybŧ a poloh má v tělesné výchově svŧj historický vývoj.
Vznikal současně se záměrem dát tělovýchovnému hnutí odbornou terminologii.
(Roubal, B. 1996)
Pohybový záznam na podkladu tělovýchovných pojmŧ vypracoval Miroslav Tyrń
po zaloņení tělovýchovné jednoty Sokol. Vytvořil podnes platnou soustavu, kterou
probíral se sborem cvičitelŧ na pravidelných schŧzkách, vychoval nejen elitní
cvičitelský sbor, ale propracoval do detailŧ i celkový pohybový systém.
V tělovýchovném názvosloví se zaměřil nejprve na teorii cvičení pořadových a
prostných, později přibyly i názvy tanečních krokŧ přejaté z terminologie
lidového tance. Tyrńovu sokolskou pohybovou soustavu převzaly nejen ostatní
tělovýchovné jednoty (Orel, DTJ), ale zakotvila i v systému tělesné výchovy a
tělesných cvičení ve ńkolství. Kolektiv tělovýchovných a tanečních odborníkŧ a
pedagogŧ dopracoval celý tento systém na četných pracovních seminářích (areál
Demänovských jeskyņ, 1953), za účasti českých i slovenských etnochoreologŧ.
Na základě podrobných rozborŧ přísluńných kapitol tělovýchovné soustavy se
zvláńtním zřetelem na kapitoly, které se týkají popisu lidových tancŧ, byli
obr. 1. směrové znaky, obr. 2. úrovně pohybu, obr. 3. kinetogram
zdroj: www.labanotation.com
V Labanově notaci je vņdy dŧleņité, co pohybu předchází a co bude následovat.
Zápis dává přednost úspornosti, zaznamenává nezbytné, ale vņdy počítá s logikou
pohybu, a proto nezapisuje to, co automaticky vyplývá z pohybového kontextu
(dění). V detailech záznamu je mnohdy ponechán volný prostor pro interpretaci,
ale stejně tak je moņné podrobným popisem pořídit zcela přesný zápis.
Labanovo taneční písmo se do Čech dostávalo prostřednictvím jeho novinových a
časopiseckých článkŧ (20. léta 20. stol.). Např. časopis Melos referoval o
Tanečních kongresech, konaných vletech 1927, 1928 a 1930, kde jednou
z hlavních událostí bylo právě téma nově konstituované notace. V Čechách byla
vyučována na Tanečních ńkolách v období mezi válkami (Milča Mayerová, Gret
Eppingerová). V poválečném období se jiņ výuka Labanovy notace nedostala do
166
pověřeni zpracováním konečného znění Cyril Záleńák z Bratislavy a Helena
Livorová z Prahy. Výsledkem je publikace Cyrila Záleńáka „Opisovanie ľudových
tancov, Učebnica opisovania a čítania opisov ľudových tancov“ (1956). Paralelně
se slovenskými názvy a pojmy obsahuje i pojmy české, jejichņ autorkou se stala
Helena Livorová z FTVS UK Praha.
Kromě základní tělovýchovy byla postupně doplněna tělovýchovná soustava a
názvosloví o doplņkovou tělovýchovu, ke které počítáme i tanec, tomu věnoval
Sokol vņdy velkou pozornost. Pozadu nezŧstávala ani výchova ńkolní, které dříve
napomáhaly ńkolní osnovy s řadou tancŧ z rŧzných regionŧ – povinných i
doplņkových – a jednotlivých tanečních krokŧ, zařazených podle obtíņnosti do
výuky v 1. – 8. (9.) ročníku základní ńkoly (Kos, B. „Lidové tance ve ńkolní
tělesné výchově“ 1983).
Publikace C. Záleńáka „Opisovanie ľudových tancov“(1956) systematicky, věcně a
srozumitelně rozpracovává systém slovního popisu tance. Zahrnuje veńkeré
pohybově-taneční pojmy tancŧ slovenských, českých, moravských a slezských.
Při popisu tanečního pohybu vychází z anatomie lidského těla a jeho částí (paņí,
nohou, trupu, hlavy). Určuje hlavní směry pohybových drah paņí a nohou v rovině
čelné, bočné a vodorovné: vpřed-vzad, vpravo-vlevo, nahoru-dolŧ.
Výchozím bodem vńech popisŧ je postavení tanečníkŧ a tanečnic, při popisování
vycházíme z analýzy tanečního pohybu. V rámci tanečního nápěvu lze tanec
pohybově a rytmicky rozčlenit na základní stavební logicky ucelené pohybové
částice, z nichņ se tanec skládá, tzv. taneční figury. Taneční figury pak lze dělit při
popisu dále na základní pohybové částice – prvky.
Vyskytuje se mnoho rytmických kombinací jednotlivých pohybŧ, proto musí
zapisovatel tance mít základní znalost z hudební teorie. Při záznamu nestačí
zaznamenat jen taneční kroky, dalńí pohybové prvky a figury nohou, paņí atd. Je
nutno se zaměřit na postoj celého těla, případně na stylotvorné prvky (jakým
stylem se jednotlivé prvky a figury provádějí). (Zdenka Jelínková, 2004)
Pomocí figurálních kreseb je moņné si cvik názvoslovně popsaný rychle a názorně
představit a zaznamenat. Zaznamenání pohybu a poloh pomocí kreslených figur se
týká zachycení a znázornění toho, co je pro pohyb podstatné. Záleņí ovńem na
kvalitě kreslených figur. Schopnost zaznamenat pohyb pomocí kreslených figur
ve spojení s pŧdorysnými grafickými znaky pak usnadņuje a zjednoduńuje
přípravu učitele na cvičební, taneční či jinou pohybovou lekci. Názornost
pohybových figurek je přímo úměrná výtvarným schopnostem kaņdého
jednotlivce - učitele. V běņné praxi pouņíváme dva základní druhy figurek s
mnohačetnými modifikacemi:
Obr.2 hŧlková figura
Nejjednoduńńí hŧlková figura mŧņe být kreslená bez zvláńtních výtvarných
schopností. Stačí trpělivost při několikerém opakování kresby, prostorová
představivost a základní znalosti o anatomii těla.
Obr. 3 anatomická figura
167
Náročnějńí je figura anatomická, ta zachycuje v podstatě obrys skutečné postavy.
Nakreslit postavu jako trojrozměrný útvar vyņaduje při postupném zdokonalování
jiņ větńí výtvarné schopnosti kreslíře. (Roubal, 1996). Zdroj:www.ftvs.cuni.cz
Přesto mŧņe být pro mnohé obtíņné rozkreslit si svou přípravu pohybové, cvičební
či taneční jednotky. Slovní popis je mnohdy velmi diskutován se studenty, kterým
činí obtíņe takto zaznamenávat cvičení, pohybovou činnost, tanec apod. Pokud
přijedete do zahraničí, je velmi obtíņné slovní popisy přeloņit správně, tak aby
vńem bylo jasné, co mají dělat –cvičit –tančit.
GRAPHICAL NOTATION OF MOVEMENT
Marie VURMOVÁ
Charles University, Faculty of physical education
Department of gymnastics
Prague, Czech Republic
SUMMARY:
Jiņ nějakou dobu se zabývám Labanovou taneční notací a neustále mne
pronásleduje myńlenka o moņnosti vyuņít tuto notaci pro záznam činností
v tělesné výchově. Jednoduché zakreslení grafických značek do kinetogramu
nevyņaduje výtvarné schopnosti, kaņdý snad dokáņe nakreslit čtverec, trojúhelník,
kolečko apod. Potkáte-li se s někým, kdo notaci ovládá, mŧņe mluvit i čínsky, a
přesto bude přesně vědět, co a jak má zacvičit nebo zatančit.
In the contribution, the problem of the recording and notating of movement is
dealt with. The two main types of movement notation are discussed: verbal
description and graphical notation. The advantages/disadvantages and possibilities
are shown in comparison of them. The author makes a survey of existing
graphical dance notation systems and gives special attention to the Labanotation
(Kinetography Laban). She explains the basic principles of the method and
compares it with the pictorial way of description of movement used frequently in
the frame of physical education. In the end she comes to the wondering if the
Labanotation could be use also in this sphere.
LITERATURA:
ARBEAU, T.: 1589 – Orchésographie. Paris
LABAN, R.:1956 – Principles of Dance and Movement Notation. London
ROUBAL B. a kolektiv.: 1996 - Základy florbalu. Praha
Sborník příspěvkŧ z 2. etnochoreologickho semináře: 2004 – TANEC ZÁZNAM, ANALÝZA, POJMY. Praha
TYRŃ, M.: 1926 – Základové tělocviku. Praha
VYCPÁVEK, JOSEF: 1921 – České národní tance. Praha
ZÁLEŃÁK, C.: 1956 – Opisovanie ľudových tancov. Martin
Internetové zdroje:
www.ftvs.cuni.cz
KEY WORDS: Movement, Dance, Notation, Education
168
Download

Mgr. Kristína Hiņnayová, PhD. Mgr. Adriána Tonkovičová, PhD