ÚSTAV VEŘEJNÉ SPRÁVY A REGIONÁLNÍ POLITIKY
FAKULTA VEŘEJNÝCH POLITIK V OPAVĚ
SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ
Česká republika, Opava, Olbrichova 625/25, PSČ: 746 01
Kontakt: tel.: +420 553 684 544, fax.: +420 553 684 545
TEORIE VEŘEJNÉ SPRÁVY
Opora pro studium
Dušan Janák
Tento materiál je určen pro studenty prezenčního a kombinovaného bakalářského studia oboru
Veřejná správa a regionální politika FVP SU v Opavě a posluchače dvouletého kurzu
celoživotního vzdělávání Veřejná správa a regionální politika FVP SU v Opavě, předmětu
TEORIE VEŘEJNÉ SPRÁVY. Jakékoliv rozšiřování, kopírování nebo využití tohoto
materiálu nebo jeho části mimo uvedené studium je s ohledem na autorská práva zakázáno.
Opava 2004
1
Identifikační údaje:
Autor textu: PhDr. Dušan Janák, PhD.
e-mail: [email protected]
Anotace předmětu:
Cílem předmětu je uvedení do problematiky veřejné správy, správní vědy a státovědy,
seznámení se základními teoretickými přístupy a pojmy i hlavními vývojovými trendy
systémů veřejné správy v širších sociálních souvislostech. Pozornost bude věnována také
institucím ve veřejné správě, organizačním principům a typologii veřejné správy na místní,
regionální i státní úrovni v různých zemích, vytváření evropského správního prostoru a
reformám veřejné správy v posledních desetiletích. V těchto souvislostech budou sledovány
procesy rozhodování, hodnocení a kontroly ve státní správě i samosprávě, správní politika a
personální otázky v rámci Evropské unie a přidružených zemí. Přitom bude zdůrazněn
interdisciplinární charakter předmětu i potřeba komparativního přístupu a sledování
sociálních, právních a politických souvislostí působení veřejné správy. Studenti se tak dokáží
orientovat v současných správních systémech, institucích a procesech, v základních
dokumentech i činnosti státní správy a samosprávy v mezinárodním měřítku. Základem studia
bude práce s českou literaturou, doplněnou znalostí anglické a německé terminologie, kterou
budou muset mj. prokázat při testech.
Charakteristika studijní literatury a studijních pomůcek:
Základem povinné literatury jsou české učebnice veřejné správy od R. Pomahače a O.
Vidlákové a od D. Hendrycha. V prvém případě se jedná o poměrně náročný,
interdisciplinárně koncipovaný text, který mj. seznamuje s cizojazyčnou terminologií,
základními teoretickými přístupy ke sledované problematice i s nejnovějšími trendy ve vývoji
veřejné správy v Evropě, ve druhém o přehlednou publikaci, v níž autor shrnul své dlouholeté
zkušenosti ze zkoumání veřejné správy. Vybrané problémy státu, státní správy a samosprávy
na různých úrovních jsou dále objasněny prostřednictvím pasáží a kapitol z vysokoškolských
učebnic státovědy (J. Filip, J. Svatoň, J. Zimek), veřejné správy (M. Halásková) nebo
sociologie a sociální psychologie (F. Vláčil). Povinná literatura, která je uvedena u
jednotlivých tematických modulů v opoře, bude v plném rozsahu součástí zkoušky. Učebnice
R. Pomahače a O. Vidlákové i D. Hendrycha jsou ještě dostupné v knihkupectvích, zbývající
publikace ve vědeckých i veřejných knihovnách i v knihovně FPF a příruční knihovně
ÚVSRP; kromě toho je povinná literatura soustředěna v čítance, která je součástí tohoto
sylabu.
Doporučená literatura rozšiřuje dále teoretické znalosti z pohledu klasické správní vědy jako
právní disciplíny, všímá si podrobněji otázek místní správy, správních reforem, byrokracie i
regionalismu v kontextu vytváření evropského správního prostoru i v dalších státech (USA,
Kanada, Austrálie aj.) a rozšiřuje tak vědomosti potřebné ke zpracování seminární práce. Její
součástí je i cizojazyčný přehled základních pojmů zveřejněný na internetových stránkách
MV ČR. Doporučenou literaturu lze zapůjčit ve fakultní knihovně nebo ve vědeckých a
specializovaných knihovnách.
2
Doporučená literatura:
BECKER, B. Őffentliche Verwaltung. Percha: Schulz,1989.
Místní správa v liberálních demokraciích. Ed. J. A. Chandler. Brno: Doplněk, 1998.
KELLER, J. Sociologie byrokracie a organizace. Praha: Sociologické nakladatelství, 1996.
MATES, P. – MATULA, M.: Kapitoly z dějin a teorie veřejné správy. Praha: Vysoká škola
ekonomická, 1999.
POMAHAČ, R. Průvodce veřejnou správou. Praha: ISV, 1999.
POMAHAČ,R.- WIDEMANNOVÁ, M. Veřejná správa a evropská právní integrace. Praha:
Vysoká škola ekonomická v Praze Nakladatelství Oeconomia, 2002 (kromě pasáží zadaných
jako povinná literatura).
VIDLÁKOVÁ, O. Reformy veřejné správy. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2000.
Jiné materiály:
Internet, MV – Reforma veřejné správy.
Struktura předmětu:
Obsah předmětu se člení do 11 tematických modulů:
1. Stát, veřejná správa a správní věda
2. Proměny správní vědy od renesance do současnosti
3. Organizace státu, vláda a výkonné orgány státní správy
4. Sociální aspekty novověké veřejné správy
5. Instituce a organizační struktury ve veřejné správě
6. Územní organizace moderního státu a evropský správní prostor
7. Místní a regionální správa
8. Lidský faktor ve veřejné správě
9. Technologie veřejné správy
10. Teorie, řízení a hodnocení reforem veřejné správy
11. Průběh reforem veřejné správy v liberálních demokraciích
Časový harmonogram studia:
První týden
- První soustředění: místo konání a přesný čas bude upřesněn podle rozvrhu.
- Úvod, seznámení s organizací výuky předmětu.
- Seznámení s požadavky pro úspěšné ukončení předmětu.
- Úvodní komentář k obsahu předmětu, jeho struktuře, základní orientace
v jednotlivých tématech.
- Seznámení s povinnou a doporučenou literaturou.
Druhý týden
- Stát, veřejná správa a správní věda (individuální četba 38 stran: Filip-Svatoň-Zimek, s.
9-21; Hendrych, s. 11-23, 39-50).
Třetí týden
- Proměny správní vědy od renesance do současnosti (individuální četba 51 stran:
Hendrych, s. 25-38; Pomahač-Vidláková, s. 9- 45).
3
Čtvrtý týden
- Organizace státu, vláda a výkonné orgány státní správy (individuální četba 49
stran:Filip- Svatoň-Zimek, s. 29-42, 185-211; Hendrych, s. 81-88).
Pátý týden
- Sociální aspekty novověké veřejné správy (individuální četba 42 stran: Vláčil,
Veřejná správa, s. 115-156).
- Druhé soustředění – konzultace k modulům č. 1 – 5.
Šestý týden
- Instituce a organizační struktury ve veřejné správě (individuální četba 35 stran:
Hendrych, s. 89-98; Pomahač-Vidláková, s. 57-81).
- Výběr tématu pro seminární práci, shromažďování literatury.
- Zpracování 1. kontrolního testu a odeslání e-mailem kontaktní osobě.
Sedmý týden
- Územní organizace moderního státu a evropský správní prostor (individuální četba 32
stran: Filip- Svatoň-Zimek, s. 236-245; Pomahač-Vidláková, s. 46-55, 112-123).
- Shromáždění materiálů pro seminární práci, zpracování osnovy.
- Seznámení s výsledky 1. kontrolního testu
Osmý týden
- Místní a regionální správa (individuální četba 38 stran: Halásková, s. 70-95; PomahačWidemannová, s. 47-56, 71-72).
- V tomto týdnu je třeba začít psát seminární práci.
- Příprava na 2. kontrolní test.
Devátý týden
- Lidský faktor ve veřejné správě (individuální četba 42 stran: Hendrych, s. 123-133;
Pomahač-Vidláková, s. 125-155).
- Pokračovat v psaní seminární práce.
- Příprava na 2. kontrolní test – opakování.
Desátý týden
- Technologie veřejné správy (individuální četba 55 stran: Hendrych, s. 135-159;
Pomahač-Vidláková, s. 157-186).
- Dokončit seminární práci.
- Třetí soustředění – absolvování 2. kontrolního testu, odevzdání seminární práce
kontaktní osobě.
Jedenáctý týden
- Teorie, řízení a hodnocení reforem veřejné správy (individuální četba 27 stran:
Pomahač-Vidláková, s. 187-213).
Dvanáctý týden
- Průběh reforem veřejné správy v liberálních demokraciích (individuální četba 28
stran: Pomahač-Vídláková, s. 214-241).
4
-
Opakování – příprava na zkoušku.
Třináctý týden
- Opakování – příprava na zkoušku.
- Závěrečné soustředění – oznámení výsledků 2. kontrolního testu, příp. napsání
opravného testu, výběr termínu zkoušky.
Pro úspěšné absolvování předmětu je třeba přečíst 437 stran českého textu,zvládnout
cizojazyčnou terminologii k veřejné správě dle internetových stránek MV ČR, absolvovat
dva kontrolní testy, napsat seminární práci v rozsahu 8 stran a složit závěrečnou písemnou
zkoušku.
Kontrolní testy, seminární práce a závěrečná zkouška
Kontrolní testy
Vzhledem k teoreticky náročnému obsahu studia musí studenti během kurzu absolvovat dva
testy zaměřené na znalost základních pojmů a pochopení hlavních vývojových trendů a
souvislostí. První test v elektronické podobě zpracují v rámci samostudia v polovině kursu,
druhý v písemné podobě na předposledním soustředění (termíny mohou být upraveny podle
rozvrhu). Obsah testů bude odpovídat kontrolním otázkám uvedeným u jednotlivých témat.
V prvém případě bude vybráno 10 otázek k tématickým celků 1 – 5, posluchači budou moci
využít literaturu. Cílem je ověřit schopnost posluchačů samostatně odpovídat na otázky,
vysvětlit pojmy, charakterizovat problémy atd. a upozornit je na nejčastěji se vyskytující
chyby; souhrnné hodnocení proto bude pouze slovní a bude zveřejněno v rámci informačního
systému Slezské univerzity na webové stránce ÚVSRP. Druhý test bude tvořit 10 otázek
s výběrem jediné správné odpovědi ze čtyř variant a studenti musí dosáhnout alespoň 6
správných odpovědí, aby se mohli se přihlásit ke zkoušce. Výsledky budou oznámeny
jmenovitě na webové stránce ÚVSRP do 7 dnů od napsání testu a na posledním soustředění
bude možno napsat opravný test.
Seminární práce
Bude zadána seminární práce v rozsah minimálně 8 stran textu ve formě případové studie,
v níž studenti popíšou a zhodnotí současný systém místní správy nebo průběh správních
reforem v posledních dvou desetiletích ve vybraném státě či státech.
Tematické okruhy:
A. Systém místní správy v liberálních demokraciích:
Anglie a Wales, Irská republika, Francie, Itálie, Německo, Rakousko, Švédsko, USA,
Kanada.
B. Správní reformy:
Francie, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Irská republika a Belgie,
Německo, USA, Kanada, Švédsko, Norsko a Finsko, Rakousko a Řecko.
Každé téma si může zapsat maximálně 7 posluchačů.
Seminární práce musí být odevzdána do konce desátého týdne na ÚVSRP kontaktní osobě
v tištěné podobě, hodnocení bude zveřejněno do konce třináctého týdne v informačním
systému Slezské univerzity na webové stránce ÚVSRP. Práce musí mít všechny formální i
obsahové náležitosti seminárních prací, které budou upřesněny na úvodním soustředění.
Každá práce bude hodnocena v rozmezí 0-10 bodů podle následujících kritérií:
5
- obsahová správnost, přesná faktografie – 3 body
- analytická hodnota textu, schopnost vlastní interpretace – 4 body
- dodržení formálních kriterií, tj. poznámkový aparát, citace literatury – 2 body
- pravopis, styl – 1 bod.
Za práci lze získat 10 bodů, student musí získat minimálně 7 bodů, aby se mohl přihlásit ke
zkoušce. Za dodání práce po termínu bez předchozí řádně podané a přijaté omluvy bude
bodové hodnocení práce automaticky sníženo o 50 %.
Závěrečná zkouška
Závěrečná zkouška bude mít podobu testu tvořeného minimálně 30 otázkami s výběrem
jediné správné odpovědi ze čtyř variant. K úspěšnému složení zkoušky musí student správně
zodpovědět dvě třetiny otázek.
Příklady otázek:
1. V členských zemích EU v 90. letech minulého století převládal:
a) čistý kariérový systém
b) smíšený systém s převahou prvků kariérového systému
c) smíšený systém s převahou prvků pozičního systému
d) systém s různými strukturálními prvky.
2. Weberův koncept racionální byrokracie nezahrnuje:
a) neosobní styl komunikace
b) širokou využitelnost možností funkční specializace
c) hierarchii autority
d) prvořadost zdrojů pro rozhodování.
6
Přehled tematických okruhů
Stát, veřejná správa a správní věda
Stát jako formalizovaná instituce (teritorium, suverenita, obyvatelstvo), státní moc, její
legalita a legitimita, veřejná moc, materiální a formální funkce státu, veřejné úkoly, veřejný
zájem. Řízení a správa, soukromá a veřejná správa, státní správa, zájmová a územní
samospráva, výkonný, podzákonný a nařizovací charakter státní správy. Pojem a předmět
správní vědy, obecné a zvláštní metody správní vědy, věda správního práva, interdisciplinární
charakter současné teorie veřejné správy.
Povinná literatura:
FILIP, J. – SVATOŇ, J. – ZIMEK, J.: Základy státovědy. Brno: Masarykova univerzita, 2002,
s. 9-21. 13 s.
HENDRYCH, D.: Správní věda. Teorie veřejné správy. Praha: ASPI, 2003, s. 11-23, 39-50.
25 s.
Kontrolní otázky
1. Co to je materiální a formální funkce státu?
2. Jaký je rozdíl mezi státní mocí, veřejnou mocí a správou?
3. Jaké jsou rozdíly mezi státní správou a samosprávou.
4. Charakterizujte rozdíl mezi klasickou a současnou správní vědou.
Proměny správní vědy od renesance do současnosti
Machiavelliho úvahy o řízení státu, správní politika absolutistického státu ve Francii,
kameralistika. Administrativní stát a jeho kritika, vývoj správní vědy ve Francii (Ch. A. de
Tocquevillei, Laferriér), Německu (L. von Stein, R. von Gneist) i v Anglií (A. V. Dicey),
Weberův koncept byrokracie, americká Public Administration a principy administrativního
státu.
Alternativní zdroje správní vědy – scientific management, behaviorismus, business
administration, průnik teorie veřejné volby (public choice theory) do správní sféry (60. – 70.
léta 20. stol.), byrometrie jako operacionálně koncipovaná část správní vědy, administrativní
růst ve 2. pol. 20. stol. – důsledek rozvoje manažerských profesí i byrokratických struktur,
Parkinsonovy zákony, stagnace počtu pracovníků ve veřejné správě od 80. let, administrativní
chaos (gargbage can model).
Kritika administrativního státu v postmoderní situaci, idea minimálního státu, konec decisionmaking (H. A. Simon) a policy-making (F. Morstein – Marx, R. A. Dahl) ve správní vědě,
překročení hranic systémové racionality (N. Luhman), teorie autopoietických systémů
(způsob komunikace a sebeřízení), analýza globálního vládnutí a spravování (global
governance and administration), New Public Management a univerzalita práva, nástup
manažerismu (80. – 90. léta 20. stol.), komplexní rating veřejné správy a virtuální realita.
7
Srovnávací veřejná správa – anglosaský, francouzský a středoevropský systém veřejné správy
a správního práva v 17. – 18. stol., pluralita vládnutí, tvorby a implementace správních
politik, intergovernmentální teorie, správní a právní problematika Evropské unie.
Povinná literatura:
HENDRYCH, D.: Správní věda. c.d., s. 25-38. 14 s.
POMAHAČ, R. – VIDLÁKOVÁ, O.: Veřejná správa. Praha: C.H.Beck, 2002, s. 9-45. 37 s.
Kontrolní otázky
1. Vysvětlete pojmy: kameralistika, autopoietický systém, administrativní stát, public
choice theory, byrometrie, Public Administration.
2. Charakterizujte Weberův koncept racionální byrokracie.
3. Které velké systémy veřejné správy v Evropě vznikaly a jak se liší?
4. Co to byly tzv. alternativní zdroje správní vědy a kdy se prosadily?
5. V čem spočívala podstata kritiky administrativního státu?
Organizace státu, vláda a výkonné orgány státní správy
Organizace státu (státní mechanismus, státní aparát), typy a druhy státních orgánů –
parlamenty, hlavy států, vlády, ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy, územní
orgány státní správy, soudy a státní zastupitelství, ombudsmani. Zásady organizace státní
správy – subordinace, souřadnost, koncentrace, vertikální a horizontální dekoncentrace,
centralizace a decentralizace, rezortní a územní uspořádání, funkce a činnosti ústředních,
místních a územních orgánů státní správy.
HENDRYCH, D.: Správní věda. c.d., s. 81-88. 8 s.
FILIP, J. – SVATOŃ, J. – ZIMEK, J.: Základy státovědy. c.d., s. 29-42, 185-211. 41 s.
Kontrolní otázky:
1. Jaký je rozdíl mezi decentralizací a dekoncentrací?
2. Co to jsou územní orgány státní správy?
3. Charakterizujte činnost ústředních, místních a územních orgánů státní správy.
4. Jak se konstituují ústřední orgány státní správy?
5. Vysvětlete principy subordinace a souřadnosti ve státní správě.
Sociální aspekty novověké správy
Stavovský a parlamentní stát – parlamentní monarchie, stavy, regentství, stavovská
monarchie, pluralismu zájmů a názorů, volba monarchy, parlamentarismus, protestantství,
„duch kapitalismu“.
Absolutistický stát – úloha armády, centralizace správy, kult osobnosti, královská privilegia,
monopoly, koloniální správa, buržoazie a imperialismus, policejní stát, osvícenský
absolutismus, správní a jiné reformy, druhé nevolnictví, teokratický stát.
8
Právní a demokratický stát – revoluce, vláda zákona, rozdělení státní moci, kontrola a
rovnováha jejích tří složek, občanská společnost, právní stát, konstituční monarchie a
republiky, občanská práva a svobody. Demokratický stát – participace občanů na státní moci a
správě, samospráva, subsidiarita (např. tzv. domovské právo), demokracie, sociologie
demokracie.
Národní a korporativistický stát – nacionalismus, specifické podmínky národních států,
korporativismus, svazy, komory, družstva, správní organizace podle socioprofesní struktury
obyvatel, typy korporativismu, neokorporativismus, asociativní demokracie, kolektivistický
stát, sociální stát, asistenční stát, státní paternalismus a intervencionismus, koncept welfare
state.
Autoritářský a totalitní stát – znaky autoritařského státu, totalitní stát – pogromy, genocida,
teror, kult vůdce a totalitní diktatura, propaganda a obraz nepřítele, imperialismus,
hegemonistické tendence.
Liberární a virtuální stát – teorie spravedlnosti, maximální svoboda jedince, omezená vláda
(limited government), veřejný a soukromý zájem, redukce administrativy, pluralismus,
informační technologie, koncept virtuální organizace a komunity, globální síťová propojenost
(netwoks society), virtuální stát.
Povinná literatura:
VLÁČIL, J.: Veřejná správa: sociálně psychologické problémy v historii a současnosti.
Praha: Linde 2002, s. 115-156. 42 s.
Kontrolní otázky
1. Jaké jsou rozdíly mezi stavovskou, konstituční a absolutní monarchií?
2. Co to je korporativismus a neokorporativismus?
3. Vysvětlete pojmy welfare state, asistenční stát, státní paternalismus, subsidiarita,
občanská společnost.
4. Jaké jsou znaky současného liberálního a virtuálního státu?
5. Charakterizujte právní a demokratický stát.
Instituce a organizační struktury ve veřejné správě
Institucionální charakter správy (administrativy), veřejná služba (civil servise), veřejná moc,
veřejný sektor. Organizační struktura veřejné správy, veřejná správa ve formálním a
materiálním smyslu. Problémy vztahu státní správy a samosprávy, veřejnoprávní korporace,
veřejný podnik (public corporation), paralelní vládní organizace (PGOs), nevládní organizace
(NGOs), pět úrovní intergovernmentálních vztahů, subsidiarita, problémy decentralizace a
dekoncentrace správy, koordinace. Úřad jako organizační jednotka, hierarchický typ
organizace, participatorní modely – delegace rozhodování, místní a regionální sítě (networks,
networking). Vztah veřejné správy a veřejnosti, projekt PUMA/OEcD.
Povinná literatura:
HENDRYCH, D.: Správní věda. c.d., s. 89-98. 10 s.
POMAHAČ, R. – VIDLÁKOVÁ, O.: Veřejná správa.c.d., s. 57-81. 25 s.
9
Kontrolní otázky
1. Vysvětlete pojmy veřejná služba (civil service), veřejnoprávní korporace,veřejný
podnik (public corporation), subsidiarita, koordinace, intergovernmentální úrovně
vládnutí.
2. Co znamenají zkratky PGOs a NGOs?
3. Jaké jsou obecné problémy decentralizačních reformních kroků?
4. Jaké organizační modely úřadu znáte?
5. Charakterizujte projekt PUMA/OECD a hlavní principy vztahů vlády a občanů.
Územní organizace moderního státu a evropský správní prostor
Unitární stát – jedna ústava a vláda, autonomie územně správních jednotek, pojem obecní
moci, regionalismus, federální regionalismus (Španělsko), centripetální a centrifugální
tendence.
Historický vývoj federalismu, symnachie, dvou- a tříčlánkové federace, první moderní
koncepce – Listy federalistů (USA, konec 18. stol.). Federace – jeden subjekt mezinárodního
práva, územně politické jednotky, dvojí ústava, vláda, zákonodárství a zpravidla i občanství,
právo participace členských subjektů na řízení federace, možnost vstupu a výstupu, quasi –
federace nebo unitární federativní stát (SNR, Rakousko), nominální federace (ČSSR 19701989, SFRJ po roce 1971) a byrokratizovaná decentralizace.
Konfederace (liga) – samostatné státy spojené mezinárodní smlouvou, neúplná soustava
orgánů podle svěřených kompetencí, obvykle přechodná forma (USA, Švýcarsko – federace,
Spojené holandské provincie 1795 – unitární stát, rozpad federací – SSSR a Společenství
nezávislých států, ČSFR v roce 1992, Jugoslávie 1989 – 1990).
Vznik evropského správního a právního prostoru, konvergenční a normativní správní prostor,
principy profesního kodexu úředníka a společné organizační trendy v EU, Bílá kniha o
evropském vládnutí, principy regulatorní reformy OECD, benchmarking, metody průzkumu
regulatorní reformy – indikátorové dotazníky, hloubkové přehledy, analýza dopadu regulace
(Regulatory Impact Analysis - Assessement, RIA), metody hodnocení ex ante.
Povinná literatura:
FILIP, J. – SVATOŇ, J. – ZIMEK, J.: Základy státovědy. c.d., s. 236-245. 10 s.
POMAHAČ, R. – VIDLÁKOVÁ, O.: Veřejná správa. c.d., s. 46-55, 112-123. 22 s.
Kontrolní otázky
1. Jaké jsou rozdíly mezi federací a konfederací?
2. Uveďte příklady quasi-federace a nominální federace.
3. Vysvětlete pojmy symnachie, centrifugální tendence, federální regionalismus,
benchmarking, hodnocení ex ante.
4. Uveďte principy regulatorní reformy OECD.
10
Místní a regionální správa
Pojetí místní správy, organizační struktura a funkce systémů místní správy, vztah centra a
místní správy, financování, tvorba místní politiky a politické prostředí, politické strany a
nátlakové skupiny, vliv voličů, personální vybavení a odborná příprava úředníků. Místní
správa ve Francii, Anglii, Německu a Švédsku ( struktura, pravomoci, politické prostředí a
rozhodování, personální vybavení, reforma a současné problémy). Evropská charta místní
samosprávy, regiony a regionalismus v EU, návrh Evropská charty regionální samosprávy a
její akceptování, procesy regionalizace a decentralizace ve státech EU, vývoj regionální
politiky EU.
Povinná literatura:
HALÁSKOVÁ, M.: Systémy veřejné správy v evropských zemích. Ostrava: Vysoká škola
báňská – Technická univerzita, 2004, s. 70-95.
26 s.
POMAHAČ, R. – WIDEMANNOVÁ, M.: Veřejná správa a evropská právní integrace.
Praha: VŠE, 2002, s. 47-56, 71-72. 12 s.
Kontrolní otázky
1. Co to je místní správa a jaké jsou její orgány a funkce?
2. Jaké podoby může mít vztah centra a místní správy?
3. Jak se liší systém místní správy ve Velké Britanii a v Německu?
4. Jaké jsou obecné zásady financování místních orgánů podle Evropské charty místní
samosprávy?
5. Charakterizujte obsah Evropské charty regionální samosprávy.
Lidský faktor ve veřejné správě
Veřejná služba a občané, vymezení pojmu státní služba, systémy státní (veřejné) služby – tzv.
spoils systém, merit systém, kariérní systém, organizace státní (veřejné) služby – kategorie
zaměstnanců, správní úrovně, různé sektory, státní (veřejná) služba v EU – kariérový systém,
zákonná úprava, disciplinární právo.
Formy státní (veřejné) služby, předpoklady k výkonu státní (veřejné) služby, profesní etika a
etické kodexy zaměstnanců. Flexibilní personální management, individualizace a delegace
hodnocení, práva a povinnosti zaměstnanců, výběr zaměstnanců, postavení vedoucích
zaměstnanců, autoritativní, demokratický a liberální styl řízení, hodnocení a platové poměry
zaměstnanců. Institucionální a právní antikorupční opatření Transparency International,
OECD a EU.
Povinná literatura:
HENDRYCH, D.: Správní věda. c.d., s. 123-133. 11 s.
POMAHAČ, R. – VIDLÁKOVÁ, O.: Veřejná správa. c.d., s. 125-155. 31 s.
Kontrolní otázky
1. Které systémy veřejné služby znáte?
2. Co je flexibilní personální management?
11
3. Jaké jsou styly řízení ve veřejné správě?
4. Co znamená individualizace a delegace hodnocení zaměstnanců ve veřejné správě?
5. Jaká jsou antikorupční opatření TI, OECD a EU?
Technologie veřejné správy
Správní politika jako obecná teorie inovací a změn ve veřejné správě, posun od decisionmaking k policy-making, veřejná politika a veřejná správa, informační podpora a informační
systémy. Rozhodovací proces, racionalistický model a jeho kritika, specifické rysy
rozhodování. Evaluace a její členění, modely evaluace, metody a techniky evaluace,
monitoring, audit, vnitřní a vnější kontrola, dozor, dohled a inspekce, ombudsman. Hodnocení
veřejné správy, hlavní kritéria hodnocení.
Povinná literatura.
HENDRYCH, D.: Správní věda. c.d., s. 135-159. 25 s.
POMAHAČ, R. – VIDLÁKOVÁ, O.: Veřejná správa. c.d., s. 157-186. 30 s.
Kontrolní otázky
1. Jaké jsou problémy a principy současné správní politiky?
2. Co znamená posun od decision-making k policy-making ve veřejné správě?
3. Uveďte základní přístupy k rozhodování a fáze rozhodování.
4. Objasněte pojmy evaluce, audit, kontrola, monitoring.
5. Jaká je role ombudsmana při kontrole veřejné správy?
Teorie, řízení a hodnocení reforem veřejné správy
Charakter a příčiny reforem, jejich politický rámec (G. Caiden), Crozierova kritika státní
byrokracie (trojí pojetí byrokracie), počátek moderních reforem v Evropě koncem 50. let 20.
stol. (systém Wensminster-Whitehall). Problémy reforem – redukce veřejných zaměstnanců,
decentralizace správy, správní minimum. Rozdílné pojetí reforem ve třech skupinách zemí
(vyspělé evropské a zámořské státy, postkomunistické státy střední a východní Evropy,
rozvojové státy), časový posun, rozdílné cíle.
Chyby při reformách veřejné správy, nový veřejný management (New Public Management,
NPM) jako globální reformní hnutí od 80. let, různorodost a kritika NPM, reformy rozpočtů a
řízení lidských zdrojů v rámci NPM. Interní (fiskální tlaky) a externí příčiny (globalizace,
reformní prostředí) reforem veřejné správy koncem 80. let, vznik výboru PUMA (Public
Management) OECD, oddělení programu SIGMA (Support for Improvement in Governance
and Management) v roce 1992, úloha OSN v 90. letech, závěry 23. mezinárodního kongresu
správních věd v roce 2001 o nových trendech a technice vládnutí a správy ve 21. století.
Povinná literatura.
POMAHAČ, R. – VIDLÁKOVÁ, O.: Veřejná správa. c.d., s. 187-213. 27 s.
Kontrolní otázky
12
1.
2.
3.
4.
5.
6.
Které dvě stránky reforem zdůrazňuje G. Caiden?
Vysvětlete trojí pojetí byrokracie podle M. Croziera.
Jaké jsou z celosvětového hlediska rozdíly v pojetí reforem veřejné správy?
K jakým chybám nejčastěji dochází v průběhu reforem?
Vysvětlete zkratky NPM, PUMA, SIGMA.
Jakou roli sehrává OSN při reformách?
Průběh reforem veřejné správy v liberálních demokraciích
Francie: decentralizace státní správy na obecní samosprávu v 80. letech, vysoká dezintegrace
obcí, modely dobrovolné spolupráce obcí (sdružení obcí a sídlišť, distrikty, městské
aglomerace), funkce departementů a regionů, reforma státní služby a státní správy od pol. 90.
let, priority – zlepšení vztahu státu a občanů, transparentnost a efektivnost správy a
dekoncentrace rozhodování, elektronická správa.
Německo: federativní stát, tři relativně nezávislé správní úrovně, program debyrokratizace a
zjednodušení práva a správy, tzv. mozaiková teorie modernizačních kroků, čtyři oblasti
správní reformy (15 základních, 23 dalších projektů) – účinnost a přijímání práva, pochopení
role státu a rozšíření prostoru pro země, místní samosprávy a občany, modernizace státní
správy, motivace správních zaměstnanců.
V. Británie: reformy systému civil service a civil servants, institucionálně – organizační
reformy a NPM, průnik manažerismu, reforma personálního řízení a právního stylu, 1999 –
programy modernizace vlády (zlepšování veřejné správy a veřejné služby, zavádění nových
technologií, reakce na potřeby občanů) a celé státní služby (silné vedení, lepší plánování
včetně společných školení úředníků, diverzifikace, rozmanitost a otevřenost služby vůči
zaměstnancům, nebyrokratický styl práce).
Irsko: důraz na zlepšení managementu, zvýšení kvality veřejných služeb z hlediska vnitřních a
vnějších aspektů, partnerství ve veřejné službě, rovnost pohlaví, regulatorní reforma,
elektronická správa.
USA: demokraté – reforma systému federální správy, flexibilita a adaptabilita organizací,
1996 šest zásad (konverze organizací poskytujících služby, zlepšení služeb, regulatorní
partnerství, partnerské granty, zlepšení styku federální vlády s obcemi a podniky,
decentralizace federální státní služby), 1999 – 2000 internetová vláda. Republikáni – aktivní,
rozsahem omezená vláda, orientace na občany, důraz na výsledky a tržní základ podporující
soutěž a inovaci, flexibilní manažérská správa.
Švédsko: posilování místní samosprávy, postupná decentralizace a dekoncentrace státní
správy, posilování regionalismu, malá ministerstva, elektronizace správy, pravidelný
monitoring a hodnocení veřejné správy.
Povinná literatura.
POMAHAČ, R. – VIDLÁKOVÁ, O.: Veřejná správa. c.d., s. 214-241. 28 s.
Kontrolní otázky
1. Jaké jsou formy spolupráce obcí ve Francii?
2. Na které oblasti je kladen důraz při reformě v Německu?
3. Oč usilují současné programy reformy vlády a státní služby ve Velké Británii?
4. Jaké jsou rozdíly mezi reformními kroky demokratů a republikánů v USA?
5. Oč usiluje reforma veřejné správy ve Švédsku?
13
14
Download

Teorie veřejné správy - eLearning FVP SU