AlbrechtováJana,BartošMichal,FrantíkTomáš,HornaAleš,Koblihová
Helena,KotyzaPetr,KovářováMarcela,LátrAleš,NývltováZora,
PilařováMichaela,VazačováKristýna,VlasákováBlanka,Vosátka
Miroslav
Trvaleudržitelnéagrotechnicképostupy:
Zvyšovánívýnosůpolníchplodinstimulačními
látkamipřírodníhopůvodu
METODIKAPROPRAXI
2013
Metodika vznikla díky finanční podpoře MPO ČR, jako výstup řešení
projektu TIP FR‐TI 1/299 „Vývoj aplikačních technologií strigolaktonů
(STRGL)proagrotechnickévyužití.”
©BotanickýústavAVČR,v.v.i.,2013
©Výzkumnýústavorganickýchsyntéz,a.s.,2013
©RADANAL,s.r.o.,2013
©Symbiom,s.r.o.,2013
AlbrechtováJana,BartošMichal,FrantíkTomáš,HornaAleš,
KoblihováHelena,KotyzaPetr,KovářováMarcela,LátrAleš,
NývltováZora,PilařováMichaela,VazačováKristýna,
VlasákováBlanka,VosátkaMiroslav
Trvaleudržitelnéagrotechnicképostupy:
Zvyšovánívýnosůpolníchplodinstimulačními
látkamipřírodníhopůvodu
METODIKAPROPRAXI
BotanickýústavAVČR,v.v.i.
Výzkumnýústavorganickýchsyntéz,a.s.
RADANAL,s.r.o.
Symbiom,s.r.o.
2013
Oponenti:
1)zastátnísprávuIng.MiroslaFlorián,Ph.D.
2)zaodbornouveřejnostIng.MartinBárnet,Ph.D.
Metodika byla oponována a Ústřední kontrolní a zkušební ústav
zemědělskývydaldne20.2.2013osvědčení
č.78‐3ÚKÚ‐SŘÚ/ÚKZUZ/2013
o uznání uplatněné certifikované metodiky vsouladu spodmínkami
„Metodikyhodnocenívýsledkůvýzkumuavývoje“
OSNOVA
1.
2.
3.
4.
5.
ÚVOD .................................................................................................... 6
CÍLEMETODIKY .............................................................................. 9
VLASTNÍ POPIS METODIKY PRO APLIKACI
AGROPREPARÁTU
SÚČINKY
PODOBNÝMI
STRIGOLAKTONŮM...................................................................... 9
3.1
3.2
3.3
3.4
Přípravapostřiku.............................................................................................. 9
Kombinacepostřikovýchlátek .................................................................10
Dobaaplikacesohledemnavývojovoufáziporostu......................10
Způsobapodmínkypřiaplikaci...............................................................11
5.1
Výhody použití agropreparátů súčinky podobnými
strigolaktonůmpřipěstovánítakovýchplodinjakojepšenice,
ječmen,kukuřice,řepkaamák .................................................................13
Ovlivněnívýnosuajinýchbiometrickýchparametrů ....................13
Výhodypoužitímočovinyjakonosiče...................................................15
SROVNÁNÍ NOVOSTI POSTUPŮ – INOVAČNÍ
ASPEKTYMETODIKY.................................................................12
UPLATNĚNÍCERTIFIKOVANÉMETODIKY........................13
5.2
5.3
6.
7.
8.
9.
EKONOMICKÉASPEKTY............................................................17
ZÁVĚRY .............................................................................................19
SEZNAMPOUŽITÉSOUVISEJÍCÍLITERATURY ................20
SEZNAM PUBLIKACÍ, KTERÉ PŘEDCHÁZELY
METODICE ......................................................................................22
10. PŘÍLOHA
1:
DETAILNÍ
POPIS
POKUSŮ
PROVEDENÝCHNACÍLOVÝCHPLODINÁCH ...................23
10.1 TestovánístimulaceklíčenísemenStrigahermonthica................24
10.2 Testovánívlivuvybranýchláteknaklíčenísemenaranýrůst
plodin (pšenice, ječmen, kukuřice, mák) ve skleníkových
pokusech.............................................................................................................25
10.3 Testování vlivu vybraných látek na výnosy plodin vpolních
podmínkách ......................................................................................................26
10.3.1
MaloparcelkovépokusyvTursku,2010‐2012 ................26
10.3.2
Zemědělskývelkoprovoz...........................................................30
10.4 Testovánívlivurostlinnýchextraktůnakvalituobilí ....................35
4
10.5 Shrnutívýsledkůpokusů ............................................................................ 38
11. PŘÍLOHA2:SEZNAMDÍLČÍCHVÝZKUMNÝCHZPRÁV
ZPROJEKTU STRGL VZTAHUJÍCÍCH SE KTÉTO
METODICE...................................................................................... 39
5
1. ÚVOD
Strigolaktony jsou sekundární metabolity rostlin seširokým spektrem
působení. Již několik desetiletí je znám jejich účinek na klíčení
parazitickýchrostlinzrodůStrigaaOrobanche.Zásadníobjevbylučiněn
vroce 2006, kdy se ukázalo, že také stimulují větvení hyf vklíčících
sporách mykorhizních hub. Vobou případech jsou strigolaktony
vylučovány kořeny do rhizosféry, kde jsou součástí komunikace mezi
rostlinouajejímokolím.Následněbyluskutečněndalšípřevratnýobjev.
Ukázalo se, že strigolaktony se svými vlastnostmi podobají rostlinným
hormonům, a mohou tedy významně ovlivňovat fyziologii samotných
rostlin.Předevšímpotlačujívětvenínadzemníchipodzemníchčástí,ale
takézprostředkovávajíodpověďrostlinnaokolnípodněty.Vsoučasnosti
setytolátkytedypovažujízanovoutřídurostlinnýchhormonů.Účinek
strigolaktonůseprojevujejižvextrémněnízkýchmnožstvích.Například
kestimulaciklíčeníparazitickýchrostlinstačíkoncentrace10‐12mol/l.
Vzhledem ke schopnostem strigolaktonů se naskýtá příležitost
využít těchto vlastností vzemědělské výrobě. Strigolaktony jsou někdy
označoványjakopotencionálníagropreparátytřetíhotisíciletíčianalogy
nanotechnologií vekologicky šetrném zemědělství, a to zněkolika
důvodů.Předněmajíschopnostovlivňovatfyziologiirostlinvextrémně
nízkých koncentracích. Není známo, že by vtakovýchto koncentracích
bylytoxické,narozdílodněkterýchjinýchstimulantů.Díkynízkéúčinné
koncentraci ani nepředstavují zátěž pro okolní prostředí. Mají široké
spektrumznámýchúčinků,kterébymohlymítpříznivývlivnaprodukci.
Například omezení bočního větvení nadzemních částí je žádoucí u
některých plodin, aby mohly investovat růstový potenciál do plodů
(např.rajčata)čivytvářetdlouháarovnávlákna.Potencionálněmohou
zlepšovatidalšíekologické,fyziologickéavýnosovéparametryplodin.
Současný výzkum se soustřeďuje i na využití strigolaktonů
vpotlačování parazitických rostlin rodu Striga a Orobanche. Vhodná
aplikace strigolaktonů by mohla být využita pro indukci tzv.
sebevražednéhoklíčení,tedyklíčeníbezpřítomnostihostitelskérostliny.
Tím by se redukovala ohromná semenná banka, která se vytvořila na
rozsáhlýchplocháchzemědělskýchpůdpředevšímvsubsaharskéAfrice.
Zajímavá je též myšlenka využít strigolaktony pro rozvoj mykorhizy u
hospodářských plodin. Tyto dva směry výzkumu ale zatím nepřinesly
žádné pozitivní výsledky především díky tomu, že se nedaří aplikovat
strigolaktonytak,abysevpůdědosáhlokýženéhovýsledku.Tytoobtíže
jsou důsledkem chemických vlastností strigolaktonů, především jejich
nízké stability, která se vpůdě ještě snižuje vlivem mikrobiálního
rozkladu,čidalšíchfyzikálněchemickýchvlastnostípůdy(pH,teplota).
Při aplikaci na rostlinu mimo půdní prostředí (např. ve formě
postřiku) je situace o něco jednodušší. I přesto je nestabilita
strigolaktonů ve vodném prostředí velkou brzdou pro jejich použití
vzemědělství, neboť zvodných roztoků mizí během několika dnů.
Rostlinné hormony mají vrůzných vývojových stádiích rostlin různé
účinkyavlivokolníhoprostředíjetéžnezanedbatelný.Jetedynezbytné,
aby agropreparáty na bázi strigolaktonů byly formulovány tak, aby je
bylo možné skladovat alespoň několik týdnů až měsíců a použít ve
správnéfázivývojeplodiny.
Biopreparáty súčinky podobnými strigolaktonům, které byly
použity vtéto metodice, byly získány metodou macerace rostlinného
materiálu do ethylacetátu, v němž jsou strigolaktony relativně stabilní.
Výslednýmacerátbyldálenavázánnamočovinu,cožzjednodušilojeho
dalšímanipulacidokonečnéformyaplikovanénapole.
V první fázi projektu jsme proto testovali šetrně připravené
rostlinné extrakty a zjišťovali, zda disponují biologickou aktivitou
podobnou strigolaktonům. Kidentifikaci „strigolaktonového účinku“
jsme využili klíčící pokusy sparazitickou rostlinou Striga hermonthica.
TestnaklíčenísemendruhuStrigahermonthicajeosvědčenoumetodou
kezjištěnípřítomnostilátektypustrigolaktonů,ikdyžsenedátvrdit,že
jde o test výhradní. Byl však dobrým ukazatelem při výběru látek
používanýchvnáslednéfáziprojektukpostřikůmpolníchplodin.
Extrakt svýraznými účinky vznikl znadzemních částí invazní
rostlinykřídlatkyčeské,Reynoutriaxbohemica,známé,podobnějakojejí
rodičovskédruhy,produkcíširokéhospektrabiologickyaktivníchlátek.
Křídlatka česká se osvědčila jako farmaceutická plodina kvýrobě
přípravků proti plísním a přírodního projímadla. Resveratrol a jeho
derivátyvkřídlatceobsaženéaktivujíbuněčnéreparačnímechanismya
celkově zlepšují metabolismus buněk. Jsou součástí medicínských
přípravků sloužících kobnovování a udržování optimální tělesné
hmotnostiatakélékůsprotirakovinnýmiúčinky.
Kroměpozitivníchúčinkůnazdravíživočichůvčetněčlověkamá
takédalšípozitivníúčinkynazdravotnístavpolníchplodin,působíjako
tzv.měkkýfungicid.NapříkladpreparátMilsanazkřídlatkysachalinské,
jedoporučovántam,kdesenesmějípoužívattzv.tvrdéfungicidy.
2. CÍLEMETODIKY
Tato metodika slouží jako podklad pro použití agropreparátů s
účinky podobnými působení fytohormonů ze skupiny strigolaktonů.
Cílovými plodinami jsou pšenice, ječmen, kukuřice, řepka a mák. Tyto
agropreparáty navyšují výnos a ovlivňují další biometrické parametry
plodin.Zároveňvšaknezatěžujíživotníprostředí,neboťcíleněovlivňují
fyziologické pochody v rostlinách a to již ve velmi nízké koncentraci.
Použitítěchtoagropreparátůtéžspadádokonceptutrvaleudržitelného
hospodaření a ekologicky šetrného zemědělství, protože aktivní látky
jsou získány z běžné rostlinné výroby, netoxického odpadu při jejich
zpracovánínebozezpracovanébiomasyinvazníchrostlin.Prezentovaná
metodika je založena na řadě studií, v laboratorních, skleníkových i
polníchpodmínkáchnaběžněpoužívanýchkultivarechcílovýchplodin.
3. VLASTNÍPOPISMETODIKYPROAPLIKACI
AGROPREPARÁTUSÚČINKYPODOBNÝMI
STRIGOLAKTONŮM
Nížeuvedenémnožstvíjeurčenékaplikacinapoleoploše1hapomocí
postřikovécisternyoobjemu200litrů.
3.1
Přípravapostřiku
Navážíme 3,5 kg látky vázané na močovině, těsně před aplikací
postřikemrozpustímevpotřebnémmnožstvívody(alespoňv5tilitrech)
avlijemedonádržecisterny.Jelikožpřípravekobsahujeaktivnílátkyze
skupiny rostlinných hormonů, je třeba se sohledem na jejich nízkou
stabilituvevodnéforměvyhnoutzbytečnýmprodlevám.
3.2
Kombinacepostřikovýchlátek
Je svýhodou přidat tento preparát do postřiků listových hnojiv na list,
což eliminuje nutnost jednoúčelového výjezdu na pole. Samotný
přípravekvuvedenédávceobsahujedusíkvmnožství1,62kg/ha.
3.3
Dobaaplikacesohledemnavývojovoufáziporostu
Látky obsažené vagropreparátu fungují jako morforegulátory, tj.
fytohormony ovlivňující tvar rostlin, zvláště tvorbu postranních větví.
Fytohormonyobecněpůsobírůznýmzpůsobemvrůznýchstádiíchrůstu
rostlin. Je proto nezbytné zapůsobit na rostliny ve správnou dobu.
Ideální doba pro aplikaci je v rané fázi odnožování, nikoli až na jejím
konci – nejdříve, jak je to možné. V této fázi aplikace vede ke zvýšení
počtu odnoží a tím i vyšším výnosům. Při pozdním načasování již
nedocházíkezvýšenípočtuodnoží,jakseukázalovnašemexperimentu
vroce 2012 (viz příloha). Zároveň v této fázi dochází k minimálním
ztrátámvdůsledkupostřikupůdy,protoževtétofázijižrostlinydosáhly
určitépokryvnosti.Časovánívázanénafenologickéfázevývojerostlinje
uvedenovTab.1.
Plodina
Pšenice
ječmen
řepka
mák
Doporučenádobaaplikace
vranémstádiuodnožování,nejdřívejaktodovolí
pokryvnostporostu
vranémstádiuodnožování,nejdřívejaktodovolí
pokryvnostporostu
napřízemnílistovérůžice;naozimouformunajaře,
jakmilelzeprovádětpostřik,ev.jižnapodzim
najaře,odvytvoření5.listu‐nejdřívejaktodovolí
pokryvnostporostu
Tab. 1. Vhodná doba aplikace agropreparátu súčinky podobnými
strigolaktonům.
3.4
Způsobapodmínkypřiaplikaci
Aplikacepostřikemvyžadujebezvětříasoučasněbynemělopřílišsvítit
slunce, aby nedošlo kpoškození jemných listových pletiv v důsledku
čočkovéhoefektupolomupaprskůvkapkáchpostřikovétekutiny.
Pro skladování přípravku je nutno zajistit suché prostředí,
nevystavovat produkt vysokým teplotám a dlouhodobému přímému
stykusevzduchem.
Bezpečnostní opatření při práci spřípravkem jsou shodná
sopatřením pro práci smočovinou. Bezpečnostní list pro močovinu
uvádí, že jde o zdraví neškodnou látku, která ani při hodnocení podle
směrnice 67/548/EHS není nebezpečná. Při správném zacházení a
užívánínezpůsobuježádnéškodynazdraví.VlivemvlhkavšakpHklesá,
apotommůžepůsobitdráždivě.Dostupnéúdajeoproduktunepoukazují
nanebezpečíproživotníprostředí.
4. SROVNÁNÍNOVOSTIPOSTUPŮ–INOVAČNÍASPEKTY
METODIKY
Tato metodika umožňuje využít potenciál unikátních agropreparátů
súčinky
podobnými
strigolaktonům
pro
ekologicky
šetrnou
zemědělskou výrobu. Výroba agropreparátů je navíc založena na
zpracováníbiomasyširocerozšířenéinvaznírostliny,jejichžredukceje
vzájmu ochrany přírodního prostředí. Vynález je chráněn užitným
vzoremč.PUV2012‐26931apatentemč.PV2012–746.
Použité rostlinné agropreparáty působí přímo na fyziologii
rostlin analogicky rostlinným hormonům. Provedené experimenty
naznačily, že by mohly například zvyšovat účinnost fotosyntézy. Stejně
jakovšechnyrostlinnéhormony,itytolátkypůsobíjižvevelicenízkých
koncentracích. Samy o sobě tedy nepředstavují zátěž pro prostředí.
Zároveň mají potenciál snížit celkovou ekologickou zátěž způsobenou
nadměrnýmpoužívánímpříroděcizích,syntetizovanýchagrochemikálií,
atímizamezithromaděníjejichreziduívkoncovýchčláncíchpotravních
řetězců. Rostlinné extrakty, které byly předmětem zkoumání, je možné
bezrizikapoužívatvmalo‐ivelkoplošnémrozsahu.
Tato metodika prezentuje potenciálním uživatelům, jak je
možnénavýšitvýnosaovlivnitdalšíbiometricképarametryzemědělsky
významných plodin za použití agropreparátů súčinky podobnými
strigolaktonům.Metodikatéždefinujepřesnépostupypřiaplikacitěchto
agropreparátů, které je nutné dodržet kzískání prezentovaného
výsledku. Účinek rostlinných hormonů se totiž může výrazně měnit
předevšímvzávislostinajejichkoncentraciavývojovémstádiurostliny,
znížbylyextrahovány.
5. UPLATNĚNÍCERTIFIKOVANÉMETODIKY
5.1
Výhodypoužitíagropreparátůsúčinkypodobnými
strigolaktonůmpřipěstovánítakovýchplodinjakoje
pšenice,ječmen,kukuřice,řepkaamák
Strigolaktony se obecně vyznačují nízkou stabilitou. Tato vlastnost
limitovala jejich použití vpraxi. Vpoužitém agropreparátu se podařilo
tentoproblémpřekonat.Přivhodnéaplikacilzetedyvyužítspecifických
vlastností těchto látek pro zvýšení výnosu i dalších parametrů. Použitý
agropreparát na bázi STRGL přináší pro uživatele mnohá pozitiva.
Působíjižvevelminízkýchkoncentracíchacíleněovlivňujefyziologické
pochody rostlin. Proto nezatěžuje životní prostředí ani nepředstavuje
nebezpečíprospotřebitele,rostlinyčidalšísložkyekosystému.
Agropreparátnavícobsahujeidalšíúčinnélátky,kterénejsouze
skupiny strigolaktonů, jako například emodin či resveratrol a jeho
deriváty. Ty zvyšují také odolnost a zlepšují zdravotní stav rostlin,
například tím, že aktivují opravné mechanismy v buňkách a působí i
proti houbovým chorobám (padlí, apod.). Jedná se tedy současně o
„měkký“fungicid.
5.2
Ovlivněnívýnosuajinýchbiometrickýchparametrů
Na základě tříleté studie je možné potvrdit, že použitý agropreparát
zvyšujevýnospšenicejarní(Vánek)o5‐10%(Obr.1).Je‐liagropreparát
aplikován ve vhodnou dobu (tj. vdobě odnožování), dochází knárůstu
počtu odnoží při zachování kvality klasů, což se projevuje zvýšením
výnosu.
Obr. 1. Výnos a výška stébel pšenice (Vánek) po ošetření
agropreparátem súčinkem podobným strigolaktonům. Tři roky
po sobě došlo ke statisticky průkaznému navýšení výnosu a
zkrácení délky stébel oproti kontrolní variantě (postřik čistou
vodou).Grafudáváprůměrastředníchybu.Hvězdičkaoznačuje
statistickysignifikantnírozdílynahladiněp<0.05.
Vjednorázovýchpokusechbylyzjištěnytrendykvyššímuvýnosu
u máku (Maraton), kukuřice (DK 3511), ječmene (Prestige) a řepky
ozimé(Ladoga)inavýtěžcíchzestrojovésklizně.Jednásevšakoméně
podložená data, zvýšení výnosu vpolních kulturách není většinou
statisticky významné, možná vzhledem komezené délce výzkumu,
možnémupočtuopakováníanekontrolovatelnýminterferujícímvlivům
(Obr.2a3).
Kromě zvýšeného odnožování a tím i výnosu u pšenice má
ošetřeníagropreparátempozitivnívlivnaněkterékvalitativníukazatele,
atonejenupšenice,aleiuječmene,kukuřiceařepky.
Obr.2.Výnosahmotnosttisícesemenuječmene (Prestige)poošetření
agropreparátem súčinkem podobným strigolaktonům (STRGL) při
polním pokusu vroce 2011. Došlo ke zvýšení výnosu, i když proti
kontrole(postřikuvodou)nenírozdílstatistickyprůkazný.Ošetřenítéž
zvýšilo hmotnost tisíce semen (statisticky průkazný rozdíl na hladině
p<0.05,označenohvězdičkou).Grafudáváprůměrastředníchybu.
5.3
Výhodypoužitímočovinyjakonosiče
Aktivní látky súčinky podobnými strigolaktonům jsou vagropreparátu
vázány na močovinu, což přináší několik výhod. Především se tak
zvyšuje skladovatelnost produktu, neboť tyto látky navázané na
močovinu zůstávají po dostatečnou dobu stabilní, zatímco ve vodném
roztokuserozkládajírychle.
Agropreparátjezároveňmožnépoužívatjakodusíkatéhnojenína
list, kčemuž je močovina běžně používána. Aktivní látky se tudíž na
rostlinudostávajípřihnojení.Jaksepřiprovedenéstudiiukázalo,vtéto
formě dochází kvyšší stimulaci výnosu oproti aplikaci ve vodném
roztoku (viz příloha). Navíc není nutno aplikovat aktivní látky zvlášť, a
tudížsenezvyšujínákladynaošetřeníplodin.
Obr. 3. Výnos máku (Maraton) a řepky (Ladoga) po ošetření
agropreparátemsúčinkemstrigolaktonů(STRGL)vpolnímpokusuvroce
2012.Rozdílprotikontrolnímupostřikuvodoubylstatistickyprůkaznýu
máku(označenohvězdičkou)astatistickyneprůkaznýuřepky.Statisticky
průkazný rozdíl na hladině p<0.05, označen hvězdičkou. Graf udává
průměrastředníchybu.
6. EKONOMICKÉASPEKTY
Strigolaktony mají vliv na rostliny i vextrémně nízkých koncentracích,
běžně při 10‐6 mol/l. Účinku agropreparátu je tedy možné dosáhnout i
přivelkémzředění.Našestudieukázala,žezvýšenívýnosuseupšenice
projeví i u pětinásobného zředění agropreparátu (viz příloha). Tím se
produkt stává pro spotřebitele ekonomicky velice zajímavým ‐ zisk ze
zvýšeného výnosu převyšuje významně náklady na produkt a jeho
aplikaci.
Zisk při použití preparátu se odvíjí od výkupních cen, které
meziročněčastoznačněkolísají,aprotojeobtížnékvatifikovatziskpro
uživatele.Přivýkupníchcenáchvroce2012lzeziskdíkyzvýšenívýnosu
vyčíslitpřibližněna3.200,‐Kč/haupšenicejarní(Vánek),300,‐Kč/hau
ječmenesladovnického(Prestige),2.500,‐Kč/hauřepkyozimé(Ladoga)
a až 25.000,‐ Kč/ha u máku (Maraton).Přípravek ovšem ovlivňuje také
kvalitativníparametryněkterýchplodin,kterésemohoutéžprojevitna
výkupníceně.
Obr.4.Polnípokuss pšenicíaječmenem
Obr. 5. Rozdíl ve výšce porostu pšenice při postřiku agropreparátem
súčinkem podobným STRGL. Vlevo nižší porost ošetřený
agropreparátem,vpravovyššíkontrolníporostošetřenýpouzevodou.
7. ZÁVĚRY
a) Na základě experimentálních dat lze doložit, že extrakt
zkřídlatky obsahuje látky súčinky podobnými strigolaktonům,
kterémajípozitivnívlivnavýnosovéparametry‐předevšímna
kvantitu,aleinakvalitu.Opakovaněbylprokázánpozitivnívliv
extraktu zkřídlatky na výnos pšenice, též na výnos máku a
částečněiřepkyaječmene.
b) Aktivní látky ovlivňují fyziologii rostlin již ve velmi malých
koncentracích. Účinek je tak směřován přímo na plodinu, a
proto nezatěžuje životní prostředí. Navíc se jedná o látky
výhradněrostlinnéhopůvodu.
c) Vzhledem kpovaze aktivních látek je nutné dodržovat správné
načasováníaplikace..
d) Aktivnílátkyjsouvagropreparátuvázánynamočovinu,hnojivo
běžně používané vzemědělské výrobě. Kaplikaci tedy dochází
společněshnojením,nenínutnéaplikovatsamostatně.
e) Agropreparátjeúčinnýjižpřiaplikacivjedinémpostřiku,cožse
pozitivněodrážívekonomiceproduktu.
Podrobnévýsledkyjsouuvedenévdílčíchzpráváchzřešeníprojektu,jež
jsouuloženyvBÚAVČRv.v.i.vPrůhonicích.Výtahztěchtovýsledkůje
prezentovánvpřílozetétometodiky.
Výrobapreparátujechráněnužitnýmvzoremč.PUV2012‐26931
apatentemč.PV2012–746.
8. SEZNAMPOUŽITÉSOUVISEJÍCÍLITERATURY
AkiyamaK,HayashiH(2006)Strigolactones:Chemicalsignalsforfungal
symbionts and parasitic weeds in plant roots. Annals of Botany
97:925‐931
BabikerAGT,HamdounAM(1982)FactorsaffectingtheactivityofGR7
in stimulating germination of Striga hermonthica (Del) Benth.
WeedResearch22:111‐115
Bouwmeester HJ, Roux C, Lopez‐Raez JA, Becard G (2007) Rhizosphere
communicationofplants,parasiticplantsandAMfungi.Trendsin
PlantScience12:224‐230
Crawford S et al. (2010) Strigolactones enhance competition between
shoot branches by dampening auxin transport. Development
137:2905‐2913
Gomez‐Roldan V et al. (2008) Strigolactone inhibition of shoot
branching.Nature455:189‐U122
ChenC,ZouJ,ZhangS,ZaitlinD,ZhuL(2009)Strigolactonesareanew‐
definedclassofplanthormoneswhichinhibitshootbranchingand
mediate the interaction of plant‐AM fungi and plant‐parasitic
weeds.ScienceinChinaSeriesC:LifeSciences52:693‐700
Khan ZR et al. (2002) Control of witchweed Striga hermonthica by
intercropping with Desmodium spp., and the mechanism defined
asallelopathic.JournalofChemicalEcology28:1871‐1885
KovářováMetal.(2010)Factors influencing the production of stilbenes by
the knotweed, Reynoutria × bohemica BMC Plant Biology 2010,
10:19 (doi:10.1186/1471-2229-10-19)
Kovářová M et al. (2011) Effect of clone selection, nitrogen supply, leaf
damage and mycorrhizal fungi on stilbene and emodin production in
knotweed. BMC Plant Biology 2011, 11:98 (doi:10.1186/1471-222911-98)
KoltaiH(2011)Strigolactonesareregulatorsofrootdevelopment.New
Phytologist190:545‐549
MangnusE,StommenP,ZwanenburgB(1992)Astandardizedbioassay
for evaluation of potential germination stimulants for seeds of
parasiticweeds.JournalofPlantGrowthRegulation11:91‐98
Pollock CB, Koltai H, Kapulnik Y, Prandi C, Yarden RI (2012)
Strigolactones: a novel class of phytohormones that inhibit the
growthandsurvivalofbreastcancercellsandbreastcancerstem‐
like enriched mammosphere cells. Breast Cancer Research and
Treatment134:1041‐1055
Sato D, Awad AA, Takeuchi Y, Yoneyama K (2005) Confirmation and
quantification of strigolactones, germination stimulants for root
parasitic plants Striga and Orobanche, produced by cotton.
BioscienceBiotechnologyandBiochemistry69:98‐102
SchachtschabelD,BolandW(2009)Strigolactones:TheFirstMembersof
a New Family of "Shoot Branching Hormones" in Plants?
Chembiochem10:221‐223
UmeharaMetal.(2008)Inhibitionofshootbranchingbynewterpenoid
planthormones.Nature455:195‐U129
Vurro M, Yoneyama K (2012) Strigolactones ‐ intriguing biologically
active compounds: perspectives for deciphering their biological
role and for proposing practical application. Pest Management
Science68:664‐668
Wigchert SCM, Kuiper E, Boelhouwer GJ, Nefkens GHL, Verkleij JAC,
Zwanenburg B (1999) Dose‐response of seeds of the parasitic
weeds Striga and Orobanche toward the synthetic germination
stimulantsGR24andNijmegen1.JournalofAgriculturalandFood
Chemistry47:1705‐1710
Yoneyama K, Xie X, Yoneyama K, Takeuchi Y (2009) Strigolactones:
structures and biological activities. Pest Management Science
65:467‐470
9. SEZNAMPUBLIKACÍ,KTERÉPŘEDCHÁZELY
METODICE
KovářováMetal.(2010)Factors influencing the production of stilbenes by
the knotweed, Reynoutria × bohemica BMC Plant Biology 2010,
10:19 (doi:10.1186/1471-2229-10-19)
Kovářová M et al. (2011) Effect of clone selection, nitrogen supply, leaf
damage and mycorrhizal fungi on stilbene and emodin production in
knotweed. BMC Plant Biology 2011, 11:98 (doi:10.1186/1471-222911-98)
10. PŘÍLOHA1:DETAILNÍPOPISPOKUSŮ
PROVEDENÝCHNACÍLOVÝCHPLODINÁCH
Tato příloha uvádí přehled hlavních výsledků především zpolních
pokusů dokládajících vliv látek přírodního původu súčinky typu
strigolaktonů na výnosové parametry vybraných plodin. Výběr
rostlinného materiálu kpřípravě zkoumaných látek byl proveden
spoužitím testů na klíčení semen druhu Striga hermonthica, u nichž je
znám pozitivní vliv strigolaktonů na stimulaci jejich klíčení. Kromě
extraktuzkřídlatkyčeskéReynoutriaxbohemicabylytestoványextrakty
zmrkve a rajčat. Tyto plodiny jsme zvolili na základě vysokého obsahu
karotenoidů, jež jsou prekurzory při syntéze strigolaktonů. Pro výrobu
jejich extraktů byla použita pouze odpadní biomasa (zejména slupky),
která vzniká při jejich zpracování vpotravinářském průmyslu a která
dosudnemákonkrétnípraktickévyužití.
Experimentální práce prováděné vrámci řešení projektu postupovaly
takto:
1.
testování stimulace klíčení semen Striga hermonthica, scílem
vytipování rostlinných extraktů saktivitou látek stejnou jako mají
strigolaktony
2.
testování vlivu těchto látek na klíčení semen a raný růst plodin
(pšenice,ječmen,kukuřice,mák)veskleníkovýchpokusech
3.
testováníúčinkulátekvybranýchnazákladěpokusůzbodů1a2na
růstové a výnosové parametry plodin vpolních pokusech; na dvou
různých velikostních škálách (maloparcelkový pokus Tursko a
zemědělskývelkoprovozMošnov,OsniceaHerink)
4.
měření kvalitativních parametrů plodin ošetřených extrakty
(sladovnická kvalita ječmene, parametry mouky, fluorimetrické
hodnotysemenáčkůvyrostlýchzošetřenýchsemen)
10.1 TestovánístimulaceklíčenísemenStrigahermonthica
Svyužitímstandardnímetodiky(Mangnusetal.1992)bylyodzkoušeny
desítky látek, u kterých lze předpokládat vliv na klíčení semen druhu
Striga hermonthica, a tudíž přítomnost strigolaktonů či látek súčinkem
podobným strigolaktonům. Hledali jsme nejen optimální látku, ale také
její optimální koncentraci, u rostlinných extraktů pak část rostliny,
kterou lze pro extrakci využít (listy, stonky, podzemní části). Dle
výsledkůsejakonejúčinnějšístimulanty(tj.srovnatelnésúčinkemGR24
–syntetickýmanalogemstrigolaktonů)ukázalyextraktyzlistůkřídlatky,
kořene mrkve, případně zplodů rajčete (Obr. 6). Na základě těchto
výsledkůjsmepřevzalitytolátkydodalšíchpokusů.
Obr. 6. Výsledky biotestů látek ovlivňujících klíčení semen Striga
hermonthica. Extrakty zrajčete, mrkve a křídlatky vykazují stimulační
účinky srovnatelné súčinky standardního strigolaktonu GR24. Různá
písmena ukazují na statisticky významné rozdíly mezi hodnotami na
hladiněsignifikancep≤0.05.Průměr±SE.
10.2 Testovánívlivuvybranýchláteknaklíčenísemenaranýrůst
plodin(pšenice,ječmen,kukuřice,mák)veskleníkových
pokusech
Nejprve jsme sledovali klíčení a raný růst u semen ošetřených látkami
súčinky podobnými strigolaktonům. Následně jsme prováděli postřiky
plodin.Zdejižsemenanebylaošetřena.
Ošetření semen pšenice, ječmene a kukuřice extraktem
zkřídlatky,mrkvearajčeteneukázalonažádnoustimulaciklíčeníanina
změnurůstovýchparametrůvranýchfázích.
Postřikextraktemzkřídlatkystimulovalvýškupšenice(Obr.7)i
máku,extraktzmrkvebylbezúčinku,rajčenebylotestováno.Vzhledem
ktomu,žeextraktzkřídlatkybylvázánnamočovinu,nelzevyloučitani
vliv samotnémočoviny. Nicméně produkt je nutnohodnotitkomplexně
vjehocelkovémpůsobení.
Obr. 7. Vliv extraktu zkřídlatky (dvě různá ředění) na výšku pšenice
vraných fázích růstu vpodmínkách hrnkového skleníkového pokusu.
Různápísmenaukazujínastatistickyvýznamnérozdílymezihodnotami
nahladiněspolehlivostip≤0.05.Průměr±SE.
10.3 Testovánívlivuvybranýchláteknavýnosyplodinvpolních
podmínkách
Polní pokusy byly prováděny dvěma způsoby, na dvou různých
velikostních
škálách.
Na
lokalitě
vTursku
byly
prováděny
maloparcelkové pokusy, zatímco vMošnově, Osnici a Herinku byly
pokusy
prováděny
způsobem
stejným,
jako
vzemědělském
velkoprovozu. Sklizená biomasa byla využita výhradně pro vědecké
účely.
10.3.1 MaloparcelkovépokusyvTursku,2010‐2012
Zanejspolehlivějšídataovýnosechplodinjemožnépovažovatvýsledky
zmaloparcelkových polních pokusů, kterou dle zadání prováděla firma
AgrivepvTursku.Jdeopodnik,kterýprovádízkouškyodrůdpředevším
proÚKZUZ.
Celá experimentální plocha pole byla před setím standardně
hnojena LED hnojivem sobsahem N 50 kg/ha‐1. Po zasetí byl vroce
2010 aplikován amonný dusík vmnožství 40 kg/ha‐1 a vdalších letech
navícCererit(500g/10m2)sobsahemN,P,K,MgaS(40,65,55,10a75
kg/ha‐1,resp.).
Plocha byla rozdělena na parcelky o velikosti 10 m2. Každá
zlátek byla aplikována na 3 (2010), 6 (2011) nebo 8 (2012) parcelek.
Kontrola (bez ošetření) byla též zahrnuta v opakováních. Rozložení
ošetřených parcelek bylo plně randomizováno. Postřiky porostu byly
prováděnyvobdobíodnožováníakolénkování,tjasitřitýdnyposobě.
Vroce2010bylydopokusůzahrnutytytoplodiny:pšenicejarní
(Vánek), ječmen jarní (Prestige) a kukuřice (DK 3511). Od roku 2011
pak testování pokračovalo jen na pšenici. Postřik extraktem zkřídlatky
byltestovánvevšechpokusnýchletech,postřikmrkvíarajčetempouze
vroce2011.
Křídlatka výšku pšenice ve všech sledovaných letech snížila
(Obr. 8). Vroce 2012 byl efekt výrazně nižší. Lze usoudit, že příčinou
bylo posunutí postřiku až na konec odnožování. Kposunutí došlo
ztechnických důvodů. Díky zpoždění již tento stimulant mohl jen
omezeně ovlivnit nastartované fyziologické procesy, a rostliny proto
povětšinou neinvestovaly do většího počtu odnoží, ale do výšky stébla.
Postřikextraktemzmrkvearajčetetéžsnížilvýškupšenice.
Postřikextraktemzkřídlatkyvevšechpokusnýchletechvedlke
zvýšení výnosů pšenice, a to o 1, 0,5 a 0.25 t/ha. (Obr. 8). Postřik
extraktemzmrkvearajčetebylbezúčinkunavýnos.
Obr. 8. Vliv rostlinného extraktu zkřídlatky na výnos a výšku vdobě
zralosti u pšenice vprůběhu tří sledovaných let na lokalitě vTursku
(maloparcelkové pokusy). Hvězdičky ukazují na statisticky významné
rozdílymezihodnotaminahladiněspolehlivostip≤0.05.Průměr±SE.
Počet obilek pšenice na jednotku plochy se po postřiku
extraktem zkřídlatky ve všech sledovaných letech průkazně zvýšil
Pozitivní vliv zůstal zachován i vroce 2012, kdy došlo kposunutí
postřiku(Obr.9a).
Vroce 2010 byla měřena i hustota stébel nesoucích klasy na
jednotkuplochyuječmeneapšenice.Extraktzkřídlatkyprůkaznězvýšil
tuto hodnotu u obou plodin (Obr. 9b). Hmotnost tisíce semen se
nezvýšila.
Obr. 9. (a) Vliv rostlinného extraktu zkřídlatky na počet obilek na
jednotkuplochyupšenicevetřechnásledujícíchletech;(b)Početklasů
na plochu (m2) u pšenice a ječmene, sledováno vroce 2010. Hvězdičky
ukazují na statisticky významné rozdíly mezi hodnotami na hladině
spolehlivostip≤0.05.Průměr±SE.
Lze usoudit, že mechanismus působení rostlinného extraktu
zkřídlatky je následující: postřik extraktem zvyšuje výnos pšenice tím,
že stimuluje počet semen na plochu zvýšením počtů odnoží a plností
klasů,přičemžhmotnosttisícesemen(jejichvelikost)zůstávápřibližně
stejná.
Extrakt zkřídlatky se projevil jako účinnější při vyšším ředění,
cožjepřipolníchaplikacíchekonomickyvýhodné(Obr.10).
Obr.10.Vlivředěníextraktuzkřídlatkynavýnospšenicevroce2012při
aplikaci jednoho a dvou postřiků, Tursko. Hvězdičky ukazují na
statisticky významné rozdíly mezi hodnotami na hladině spolehlivosti
p≤0.05.Průměr±SE.
10.3.2 Zemědělskývelkoprovoz
Vroce2011bylprovedenpokusnaječmeni(Prestige)apšenici(Vánek)
vlokalitě Mošnov. Celá experimentální plocha pole byla před setím
standardně hnojena hnojivem Amofos, Kieserit a draselnou solí. Plocha
byla rozdělena na parcely o velikosti 100 m2. Každá zlátek byla
aplikována na šest parcel. Kontrola (bez ošetření) byla též zahrnuta
všesti opakováních. Rozložení ošetřených plošek bylo randomizováno.
Postřikyporostubylyprováděnyvobdobíodnožováníakolénkování,tj
asidvatýdnyposobě.
Výsledky tohoto pokusu jsou dosti nejednoznačné. Výška
porostupšenicebylapopostřikuextraktemzrajčeteamrkvevyššínežu
kontroly. Postřik křídlatkou výšku neovlivnil. Výška porostu ječmene
bylavýznamněsníženapopostřikuextraktemzrajčete.
Výnos pšenice ani ječmene nebyl proti kontrole ovlivněn
žádným postřikem. Postřik mrkví a rajčetem však vedl kvýznamně
vyššímvýnosůmpšenicenežpostřikkřídlatkou(Obr.11).
Obr. 11. Výška a výnos pšenice a ječmene ošetřené postřikem látkami
súčinky podobnými strigolaktonům (extrakt zkřídlatky, rajčete a
mrkve). Lokalita Mošnov, zemědělský velkoprovoz, 2011. Různá
písmena ukazují na statisticky významné rozdíly mezi hodnotami na
hladiněspolehlivostip≤0.05.Průměr±SE.
Naskýtá se několik možných zdůvodnění, proč měly testované
látky nízký a nejednoznačný efekt. Mošnov má nižší úhrny srážek než
Tursko. Mohlo dojít kproschnutí ve fázi odnožování, proto se vytvořilo
málo odnoží a výnosy byly nízké. Aplikace prvního postřiku se také
zpovětrnostních důvodů posunula až ke konci odnožování, proto se
nezvýšilpočetodnožíanivýnos.
Vroce 2012 byly prováděny pokusy sextraktem zkřídlatky na
řepce ozimé (odrůda Ladoga), máku (odrůda Maraton) vzemědělském
velkoprovozu u Herinku a Osnice. Obě pokusná pole byla standardně
zemědělsky ošetřována (hnojení – řepka NPS, mák NP; aplikace
insekticidů, fungicidů a herbicidů). Vzhledem kvelkoprovozním
podmínkámpokusunebylomožnododržetúplnourandomizaci;obě
experimentální plochy byly rozdělena na 4 pruhy a na dva nesousedící
pruhy byl aplikován postřik extraktem zkřídlatky (řepka 10.4., mák
7.6.). Každý pruh byl pak při sklizni rozdělen na 3 parcely, zkaždé byl
materiál vědecky spracován samostatně. Tím bylo dosaženo 2 x 3
opakovánípropokusnouikontrolnívariantu.
U řepky nedošlo statisticky významnému navýšení výnosu.
Trendvezvýšenívýnosuvlivemkřídlatkyjealepatrný(Obr.12).
U máku sledovaném na lokalitě Osnice byly výnos a další
parametry zjišťovány dvojím způsobem. Strojová sklizeň dodala pouze
výsledky o výnosu.Namátkovýdetailní odběr zmalých plošek(20 x20
cm, 10 opakování zkaždé parcely) pak poskytl kromě výnosu i další
růstové parametry (délkastonkůa makovic, počet makovic na rostlině,
množstvímákuvmakovicianarostlině).
Přiodběrechzmalýchplošekseprokázalvýraznýnárůstvýnosu
máku při postřiku křídlatkou. Vůči kontrole došlo ke zvýšení o 600
kg/ha(Obr.13a).Křídlatkazvýšilataképočetrostlinnaplochuapočet
makovicnarostlině;postrannímakovicebylymenší.
Obr. 12. Vliv postřiku extraktem zkřídlatky na výnos semen řepky
ozimé.LokalitaHerink,zemědělskývelkoprovoz,2012,horníadolníčást
(pruh)pole.Průměr±SE.
Obr.13.Vlivpostřikuextraktemzkřídlatkynavýnosmáku;(a)detailní
odběr;(b)strojovásklizeň.LokalitaOsnice,2012.Hvězdičkyukazujína
statisticky průkazné rozdíly mezi hodnotami na hladině spolehlivosti
p≤0.05.Průměr±SE.
Nicméně výnos máku zjištěný při strojové sklizni nebyl
postřikem zkřídlatky prokazatelně ovlivněn (Obr. 13b). Skutečnost, že
strojová sklizeň máku neprokázala podobné zvýšení jeho výnosu jako
detailní sklizeň, přičítáme značné heterogenitě ploch ovlivňující
výsledky strojové sklizně (v důsledku větší nerovnosti terénu, obtížně
definovatelných ploch, polehnutí porostu, jež dosahovalo až 50 %, rytí
divokýchprasatapod.).Výstupyzdetailníchmaloplošnýchodběrůproto
považujemezavěrohodnější,neždatazestrojovésklizně.
Obr.14.Řepka–pokusnépoleaprůběhsklizně.LokalitaHerink,2012.
Obr.15.Mák–pokusnépoleaprůběhsklizně.LokalitaOsnice,2012.
10.4 Testovánívlivurostlinnýchextraktůnakvalituobilí
Na lokalitě vTursku se po sklizni vletech 2010 a 2011 zjišťovala i
kvalita zrna. Postřik extraktem zkřídlatky významně ovlivnil energii
klíčeníječmene(Prestige)(Obr.16a),obsahuhlíkuukukuřice(DK3511)
(Obr. 16b) a sedimentační číslo u pšenice (Obr. 17). Postřik extraktem
zmrkvearajčetebylbezúčinku.
Obr. 16. Kvalitativní znaky obilí sledované při pokusu vTursku, 2010;
(a)Vlivpostřikuextraktemzkřídlatkynaenergiiklíčenísemenječmene;
(b) Vliv postřiku extraktem zkřídlatky na obsah uhlíku vsemenech
pšenice, ječmene a kukuřice. Různá písmena ukazují na statisticky
průkazné rozdíly mezi hodnotami na hladině spolehlivosti p≤0.05.
Průměr±SE.
Postřik extraktem zkřídlatky ovlivnil i vlastnosti semenáčků
vyrostlýchzesemenošetřenýchrostlin.Semenáčkyječmenevyrostléze
semen
rostlin
ošetřených
extraktem
zkřídlatky
měly
vyšší
fluorimetrickou charakteristiku Qy (Obr. 18), která vypovídá o vyšším
fotosyntetickém potenciálu rostliny. Stejný závěr přineslo i opakování
pokusu.
Obr. 17. Vliv postřiku a ošetření semen extraktem zkřídlatky na
sedimentační číslo pšeničné mouky vpolním pokusu, Tursko 2011.
Hvězdičky ukazují na statisticky průkazné rozdíly mezi hodnotami na
hladiněspolehlivostip≤0.05.Průměr±SE.
Obr. 18. Vliv postřiku extraktem zkřídlatky na fluorimetrickou
charakteristikuQyrostlinpšeniceaječmene,vyrostlýchzesemenrostlin
ošetřených vpolním pokusu vpředcházejícím roce, Tursko 2010.
Hvězdičky ukazují na statisticky průkazné rozdíly mezi hodnotami na
hladiněspolehlivostip≤0.05.Průměr±SE.
10.5 Shrnutívýsledkůpokusů
Vlaboratorních i polních podmínkách bylo postupně sledováno několik
stimulantů na bázi rostlinných extraktů súčinky podobnými
strigolaktonům. Zatímco vlaboratorních podmínkách se nejlépe
osvědčily extrakty zmrkve, křídlatky a rajčat, vpolních pokusech
konzistentnívýsledkyvykazovalpouzeextraktzkřídlatky.Tentoextrakt
byl následně zpracován do podoby vhodné pro koncové uživatele.
Vynálezjechráněnužitnýmvzoremč.PUV2012‐26931apatentemč.
PV2012–746.
11. PŘÍLOHA2:SEZNAMDÍLČÍCHVÝZKUMNÝCHZPRÁV
ZPROJEKTUSTRGLVZTAHUJÍCÍCHSEKTÉTO
METODICE
(ZprávyuloženyvBÚAVČRv.v.i.vPrůhonicích)
BÚ‐2009‐01
Vliv způsobu sterilizace povrchu semen Striga
hermonthica(Del.)Benth.najejichklíčivost
BÚ‐2009‐02
Zjišťování schopnosti klíčení (živosti) semen Striga
hermonthica (Del.) Benth. po částečném odbarvení
osemení
BÚ‐2009‐03
Vliv doby navlhčení na klíčení semen Striga
hermonthica(Del.)Benth.
BÚ‐2009‐04
Vliv opakované sterilizace povrchu semen Striga
hermonthica(Del.)Benth.najejichklíčení
BÚ‐2009‐05
Vliv stimulantu GS01 na klíčení semen Striga
hermonthica(Del.)Benth.
BÚ‐2009‐06
Vliv stimulantů GS04, GS05, GS06 a GS07 na klíčení
semenStrigahermonthica(Del.)Benth.
BÚ‐2009‐08
Porovnání vhodnosti klíčení semen Striga hermonthica
(Del.)Benth.vkapkáchvs.nafiltračnímpapíru
BÚ‐2009‐09
Vliv času na klíčení semen Striga hermonthica (Del.)
Benth.
BÚ‐2010‐01
Vliv odlišných koncentrací stimulantu GS11 na klíčení
semenStrigahermonthica(Del.)Benth.
BÚ‐2010‐02
Vliv způsobu přípravy výtažku zrostlinného materiálu
připraveného vetylacetátu na klíčení semen Striga
hermonthica(Del.)Benth.
BÚ‐2010‐03
Vliv výtažků zoddenku připravených vetylacetátu na
klíčenísemenStrigahermonthica(Del.)Benth.
BÚ‐2010‐04
Vliv výtažků zrůzných částí rostliny připravených
vetylacetátunaklíčenísemenStrigahermonthica(Del.)
Benth.
BÚ‐2010‐05
Vliv výtažků zlistů připravených vetylacetátu na
klíčenísemenStrigahermonthica(Del.)Benth.
BÚ‐2010‐06
Vliv odlišných koncentrací kyseliny giberelové na
klíčenísemenStrigahermonthica(Del.)Benth.
BÚ‐2010‐07
VlivodlišnýchkoncentracíextraktůzlistůGS32aGS42
naklíčenísemenStrigahermonthica(Del.)Benth.
BÚ‐2010‐08
Vliv odlišných koncentrací macerátů GS34 a GS39
zcelýchlistůnaklíčenísemenStrigahermonthica(Del.)
Benth.
BÚ‐2010‐09
Vliv odlišných koncentrací macerátu GS36 zmletých
listůnaklíčenísemenStrigahermonthica(Del.)Benth.
BÚ‐2010‐10
Vliv macerace celých a mletých listů vetylacetátu na
klíčenísemenStrigahermonthica(Del.)Benth.
BÚ‐2010‐11
VlivmaceracecelýchamletýchlistůvDMSOnaklíčení
semenStrigahermonthica(Del.)Benth.
BÚ‐2010‐12
SrovnánívlivuvýtažkuzmletýchlistůvEtAcavDMSO
naklíčenísemenStrigahermonthica(Del.)Benth.
BÚ‐2010‐13
Srovnánívlivuextrahovanýchamacerovanýchvýtažků
zmletých listů vDMSO na klíčení semen Striga
hermonthica(Del.)Benth.
BÚ‐2010‐14
Vliv macerace celých listů vDMSO na klíčení semen
Strigahermonthica(Del.)Benth.
BÚ‐2010‐15
Srovnánívlivuextrahovanýchamacerovanýchvýtažků
zmletých listů vetylacetátu na klíčení semen Striga
hermonthica
BÚ‐2010‐16
Vliv macerace celých listů vetylacetátu na klíčení
semenStrigahermonthica(Del.)Benth.
BÚ‐2010‐17
SrovnánívlivumaceracezcelýchlistůvEtAcavDMSO
naklíčenísemenStrigahermonthica(Del.)Benth.
BÚ‐2010‐18
Srovnání klíčivosti 2 druhů rodu Striga za působení
stimulantuGR24
BÚ‐2010‐19
Vliv stimulantů GS22, GS24, GS27 a GBA na klíčení
semenStrigahermonthica(Del.)Benth.
BÚ‐2010‐20
Vliv stimulantů GR24, GS22, GS23, GS24 a GBA na
klíčenísemenStrigahermonthica(Del.)Benth.
BÚ‐2010‐21
Vliv výtažků zrůzných částí rostliny vetylacetátu na
klíčenísemenStrigahermonthica(Del.)Benth.
BÚ‐2010‐22
Testování klíčivosti semen druhu Striga hermonthica
(Del.) Benth. vrůzných typech substrátů pomocí
technikysandwich
BÚ‐2010‐23
Testování klíčivosti semen druhu Striga hermonthica
(Del.)Benth.vezkumavkáchsesubstrátem
BÚ‐2010‐24
Vliv stimulantu GS23 na klíčení semen Striga
hermonthica(Del.)Benth.
BÚ‐2010‐25
Vliv různých koncentrací etylacetátu na klíčení semen
Strigahermonthica(Del.)Benth.
BÚ‐2010‐27
Vliv odlišných koncentrací stimulantu GS67 na klíčení
semen Striga hermonthica (Del.) Benth. ze dvou
různýchlokalit
BÚ‐2010‐28
TestovánístabilitypráškovéformystimulantuGS23
BÚ‐2010‐29
Vliv odlišných koncentrací macerátu GS59 na klíčení
semenStrigahermonthica(Del.)Benth.
BÚ‐2010‐30
Vliv stimulantu GS79 na klíčení semen Striga
hermonthica(Del.)Benth.
BÚ‐2010‐31
Vliv stimulantů GS76, GS77 a GS78 na klíčení semen
Strigahermonthica(Del.)Benth.
BÚ‐2010‐32
Srovnání vlivu GS23 a GS67 na klíčení semen Striga
hermonthica(Del.)Benth.
BÚ‐2010‐34
Vliv různých fází stimulantů GS76 a GS77 na klíčení
semenStrigahermonthica(Del.)Benth.
BÚ‐2010‐35
Vliv stimulantu GS59 na klíčení semen Striga
hermonthica(Del.)Benth.
BÚ‐2010‐36
Vliv stimulantů GS50, GS51 a GS59 na klíčení semen
Strigahermonthica(Del.)Benth.
BÚ‐2011‐01
TestováníklíčivostirůznýchdruhůStrigaaOrobanche
BÚ‐2011‐03
Testování klíčivosti semen Striga hermonthica (Del.)
Benth.poaplikacivybranýchlátek
BÚ‐2011‐08
Testování stability GR24 vbioassay ‐ vliv na klíčení
Strigahermonthica(Del.)Benth.
BÚ‐2011‐10
Testování účinků látek označovaných jako "fenyl‐7" a
"naftyl‐7"naklíčenísemenStrigahermonthica.
BÚ‐2011‐12
Vliv vybraných testovaných látek na fluorimetrické
charakteristiky semenáčků vyrostlých zošetřených
obilekpšeniceaječmene
BÚ‐2011‐15
Vliv ošetření mateřských rostlin kukuřice na
fluorimetrické charakteristiky semenáčků vyrostlých
zjejíchsemen
BÚ‐2011‐18
Vliv vybraných strigolaktonů a způsobu jejich aplikace
naprodukcizrna(výnos)pšenice.Maloparcelkovýpolní
experiment
BÚ‐2011‐20
Vliv postřiku vybranými stimulanty na produkci zrna
(výnos) pšenice a sladovnického ječmene. Velkoplošný
polníexperiment
STGRL‐1‐2012 Vliv vybraných látek na klíčení semen Striga
hermonthica(Del.)Benth.
STGRL‐2‐2012 Vliv struktury a pH substrátu na biologickou aktivitu
GR24.
STGRL‐6‐2012 Vliv ředění GS50 (křídlatka) na výšku pšenice jarní –
hrnkovýpokus
STGRL‐7‐2012 Vliv postřiku vybranými produkty na fotosyntetický
potenciálmáku
STGRL‐13‐2012Vliv postřiku látkou súčinky strigolaktonů na výnos a
růstové charakteristiky pšenice. Maloparcelkový polní
experiment
STGRL‐14‐2012Vliv postřiku látkou súčinky strigolaktonů na výnos
řepkyamáku–polníexperiment
Download

zde ke stažení - Botanický ústav AV ČR