XXI. kongres
České internistické
společnosti
ČLS J. E. Purkyně
15. – 18. 10. 2014
BRNĚNSKÉ VÝSTAVIŠTĚ, PAVILON E
PROGRAM
A ABSTRAKTA
Obsah
Úvodní slovo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2
Výbor České internistické společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3
Organizační a programový výbor kongresu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4
Záštity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5
Odborné společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6
Odborní garanti kongresu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7
Všeobecné informace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8
Informace k aktivní účasti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11
Schéma odborného programu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12
Podrobný program . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
Postery . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32
Společenský program . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35
Plánky brněnského výstaviště . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36
Abstrakta - lékaři - přednášky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37
Abstrakta - lékaři - postery . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57
Abstrakta - sestry - přednášky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93
Abecední rejstřík autorů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104
Přehled sponzorů a vystavovatelů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117
1
Úvodní slovo
Vážené kolegyně, vážení kolegové,
skončily prázdniny a pro většinu lékařů i doba dovolených. Se začátkem
září, které začalo deštivě, přichází sezóna různých odborných akcí a mezi
ně se významně řadí i XXI. kongres České internistické společnosti České
lékařské společnosti J. E. Purkyně, který se koná 15. - 18. října 2014 v prostorách pavilonu E brněnského výstaviště.
Navazujeme na kvalitní a dobře organizované kongresy pořádané střídavě v Praze a Brně. V loňském roce probíhal v Praze paralelně i Evropský
kongres interní medicíny, kterého se zúčastnilo 1 500 účastníků, především mladých internistů, ze 77 zemí celého světa. Tato mezinárodní účast
byla zatím největší na kongresech pořádaných Evropskou Federací Interní
Medicíny (EFIM) ve spolupráci s národními odbornými společnostmi. Těchto zkušeností a kontaktů
se využilo na návrh profesora Richarda Češky k uspořádání tzv. Pražských evropských dnů interní
medicíny, které se konaly od 18. - 20. září 2014. Jsme rádi, že jste se i v letošním roce rozhodli pro
účast, ať pasivní či aktivní, a podporujete naše úsilí o další rozvoj vnitřního lékařství. Přednášky jsou
tradičně zajištěny jednotlivými odbornými společnostmi, které garantují výběr témat a přednášejících tak, aby probíraná témata byla odrazem problémů v klinické praxi. Sesterská sekce a početná
účast mladých internistů, především v posterové sekci, kde jsou zastoupeny hojně i okresní nemocnice nás velmi potěšila. Firemní sympozia budou součástí odborného programu.
V rámci vnitřního lékařství řešíme celou řadu problémů. Především je potřeba věnovat se postgraduálnímu vzdělávání, kde je interní kmen zakončen pouze absolvováním kurzu „Novinky
z vnitřního lékařství“. Budeme muset uvažovat o jiném způsobu zakončení, který by vedl k intenzivnějšímu studiu a zvýšení úrovně při atestačních zkouškách. Těší nás zvýšený zájem o atestaci
z vnitřního lékařství a ještě více by nás potěšila vyšší úroveň znalostí. Na kongresu proběhne setkání krajských konzultantů a primářů interních oddělení. Po prvním setkání v loňském roce
v Praze vnímáme složitou situaci především na okresech, kde zajištění kvalitní personální situace
není vždy jednoduché. Úroveň LSPP, RZP bez lékaře, přeplněné čekárny interních ambulancí či
nízkoprahových příjmů během nočních služeb či svátků jsou další témata k řešení. Vydali jsme
„Národní program komplexní interní péče“ jehož cílem je ve spolupráci s všeobecnými praktickými lékaři a specialisty dalších oborů včas vyhledat polymorbidní nemocné a zajistit jim komplexní péči. Vnitřní lékařství je páteřním oborem nechirurgické lůžkové péče zdravotního systému
České republiky. Časopis „Vnitřní lékařství“ prochází novou restrukturalizací ke zvýšení odborné
úrovně, ale i možnosti udržení dobré ekonomické kondice.
Organizací kongresu je opět pověřena společnost Meritis s.r.o., která své organizační schopnosti
prokázala na předchozích kongresech.
V současné době složitých ekonomických podmínek oceňujeme účast a podporu firem, bez jejichž podpory by se tato setkání nemohla organizovat v takové kvalitě a v takovém rozsahu jako
doposud. Věříme, že podobně jako v minulých letech proběhne kongres úspěšně, bude produktivní a všichni společně strávíme příjemné dny v Brně. Poděkování patří Vám všem, kteří jste
na kongres přijeli, všem přednášejícím a diskutujícím.
2
prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc.
předseda organizačního a programového výboru
XXI. kongres České internistické společnosti ČLS J. E. Purkyně
BRNĚNSKÉ VÝSTAVIŠTĚ, PAVILON E
15.–18. 10. 2014
VÝBOR ČESKÉ INTERNISTICKÉ SPOLEČNOSTI
Předseda
prof. MUDr. Richard Češka, CSc.
Čestný předseda
prof. MUDr. Karel Horký, DrSc.
Místopředsedové
prof. MUDr. Jiří Widimský jr., CSc.
prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc.
prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc.
Vědecký sekretář
prim. MUDr. Luboš Kotík, CSc.
Pokladník
prim. MUDr. Petr Svačina
Členové
prof. MUDr. Michael Aschermann, DrSc.
prof. MUDr. Petr Dítě, DrSc.
MUDr. Jana Lacinová
prim. MUDr. Jan Nedvídek
prof. MUDr. Hana Rosolová, DrSc.
prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA
prof. MUDr. Jan Škrha, DrSc., MBA
prof. MUDr. Jiří Vítovec, CSc.
doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D.
Revizní komise
doc. MUDr. Jan Václavík, Ph.D.
prim. MUDr. Zdeněk Monhart, Ph.D.
MUDr. Milan Tržil
3
Organizační a programový výbor kongresu
Předseda
prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc.
Členové
MUDr. Milan Kuman
prim. MUDr. Petr Svačina
prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc.
MUDr. Milan Tržil
doc. MUDr. Jan Václavík, Ph.D.
prof. MUDr. Jiří Vítovec, CSc.
Ilona Růžičková
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně
II. interní klinika Lékařské fakulty MU
Pekařská 53
656 91 Brno
tel.: +420 543 182 253
fax: +420 543 182 307
Organizační zajištění kongresu
Meritis s.r.o.
Obrovského 644
141 00 Praha 4 – Spořilov
e-mail: [email protected]
tel.: 272 774 064
fax: 272 767 597
www.meritis.cz/interna2014
4
Milena Notová
organizace kongresu tel.: 736 484 159
Tereza Hoffmannová
sponzoring a vystavovatelé
tel.: 737 287 518
Tereza Donátová
registrace, ubytování
tel.: 737 282 842
Záštitu nad XXI. kongresem České internistické společnosti
České lékařské společnosti J. E. Purkyně laskavě převzali:
MUDr. Svatopluk Němeček, MBA
ministr zdravotnictví České republiky
prof. MUDr. Jaroslav Blahoš, DrSc.
předseda České lékařské společnosti J. E. Purkyně
prof. MUDr. Richard Češka, CSc.
předseda České internistické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně
prof. MUDr. Ivica Lazúrová, CSc.
předsedkyně Slovenskej internistickej spoločnosti
JUDr. Michal Hašek
hejtman Jihomoravského kraje
Bc. Roman Onderka, MBA
primátor statutárního města Brna
doc. PhDr. Mikuláš Bek, Ph.D.
rektor Masarykovy univerzity
prof. MUDr. Jiří Mayer, CSc.
děkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity
MUDr. Martin Pavlík, Ph.D.
ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně
MUDr. Roman Kraus, MBA
ředitel Fakultní nemocnice Brno
prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc.
ředitel Masarykova onkologického ústavu
Ing. Jiří Kuliš
generální ředitel Veletrhy Brno, a.s.
5
Odborný program XXI. kongresu
České internistické společnosti zajišťují:
Česká internistická společnost ČLS J. E. Purkyně
Slovenská internistická spoločnosť
Česká angiologická společnost ČLS J. E. Purkyně
Česká asociace sester
Česká gastroenterologická společnost ČLS J. E. Purkyně
Česká gerontologická a geriatrická společnost ČLS J. E. Purkyně
Česká hematologická společnost ČLS J. E. Purkyně
Česká kardiologická společnost
Česká nefrologická společnost
Česká onkologická společnost ČLS J. E. Purkyně
Česká pneumologická a ftizeologická společnost ČLS J. E. Purkyně
Česká revmatologická společnost ČLS J. E. Purkyně
Česká společnost klinické výživy a intenzivní metabolické péče ČLS J. E. Purkyně
Česká společnost pro aterosklerózu
Česká společnost pro hypertenzi
Český institut metabolického syndromu, o.p.s
Česká diabetologická společnost ČLS J. E. Purkyně
Česká endokrinologická společnost ČLS J. E. Purkyně
Česká hepatologická společnost ČLS J. E. Purkyně
Sekce klinické farmacie České farmaceutické společnosti ČLS J. E. Purkyně
Společnost pro studium a léčbu bolesti ČLS J. E. Purkyně
6
Garanti odborných bloků programu XXI. kongresu České
internistické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně
Česká internistická společnost: R. Češka, L. Kotík, M. Souček, J. Widimský jr. - za výbor České
internistické společnosti
Slovenská internistická spoločnosť: S. Kiňová, I. Lazúrová
Ambulantní internisté: J. Lacinová, M. Tržil
Angiologie: D. Karetová, K. Roztočil, J. Spáčil
Ateroskleróza: V. Soška, H. Vaverková, M. Vrablík
Bolest: M. Hakl, P. Ševčík
Česká internistická společnost - diferenciální diagnostika: L. Kotík, J. Nedvídek
Diabetologie: M. Kvapil, J. Olšovský, T. Pelikánová
Endokrinologie: M. Kršek, V. Olšovská
Farmakoterapie, farmakoekonomika: P. Suchopár, J. Vlček
Gastroenterologie: P. Dítě, M. Zavoral
Gerontologie: H. Matějovská Kubešová, E. Topinková
Hematologie a hemokoagulace: J. Čermák, J. Malý, M. Penka
Hepatologie: R. Brůha, P. Hůlek, P. Husa
Hypertenze: R. Cífková, J. Filipovský, J. Widimský jr.
Chemoterapeutická sekce: J. Beneš, R. Neuwirtová
Kardiologie invazivní: M. Táborský, P. Widimský
Kardiologie neinvazivní: J. Hradec, J. Špinar, J. Vítovec
Klinická výživa a metabolická péče: L. Sobotka, Š. Svačina
Mladí internisté: J. Václavík
Metabolický syndrom: H. Rosolová, M. Souček
Nefrologie: R. Ryšavá, V. Teplan, V. Tesař
Obezitologie: M. Fried, P. Sucharda, Š. Svačina
Onkologie: L. Petruželka, R. Vyzula
Pneumologie: J. Homolka, V. Kolek, J. Skřičková
Revmatologie: P. Horák, K. Pavelka, V. Ščudla
Sestry: I. Růžičková
7
Všeobecné informace
MÍSTO KONÁNÍ KONGRESU
Brněnské výstaviště, Výstaviště 1, Pavilon E, vchod u brány č. 4
Registrace: Jednací sály: Posterová sekce: Firemní expozice: pavilon E – vstupní hala
pavilon E – 1. patro
pavilon E – 1. patro
pavilon E – přízemí (hala)
REGISTRACE
Po celou dobu kongresu je registrace umístěna ve vstupní hale pavilonu E.
středa 15. 10. 2014
14.00 – 20.00 hodin
čtvrtek 16. 10. 2014
7.30 – 18.15 hodin
pátek 17. 10. 2014
7.30 – 17.30 hodin
sobota 18. 10. 2014
8.00 – 10.45 hodin
Registrační poplatky na místě:
členové ČIS
1.200 Kč
nečlenové ČIS
1.400 Kč
čestní členové ČIS, výbor, studenti
zdarma
sestry (SZP), lékaři do 35 let
700 Kč
doprovodná osoba
300 Kč
Jednodenní registrace:
lékaři
700 Kč
sestry (SZP), lékaři do 35 let
600 Kč
Veškeré platby na místě bude možné provést pouze v hotovosti v CZK.
8
Registrační poplatek zahrnuje:
vstup na odborný program během celého kongresu
kongresové materiály
volný vstup na výstavu firem
účast na slavnostním zahájení s rautem
občerstvení během přestávek a obědy
Registrační poplatek (jednodenní) zahrnuje:
vstup na odborný program – 1 den
program kongresu
volný vstup na výstavu firem – 1 den
občerstvení během přestávek a oběd – 1 den
Lékaři s jednodenní registrací dostanou potvrzení o účasti, ne však kredity ČLK.
Registrační poplatek (doprovodné osoby) zahrnuje:
účast na slavnostním zahájení s rautem
STRAVOVÁNÍ
Obědy, káva a lehké občerstvení se budou podávat v přízemí pavilonu E, za prostorem firemních expozic.
Obědy budou vydávány ve čtvrtek 16. 10. a v pátek 17. 10. od 13.00 do 14.00 hodin.
Každý registrovaný účastník obdrží v kongresovém batohu 2 obědové lístky.
Sponzor kávy a lehkého občerstvení:
CERTIFIKÁTY
Potvrzení o účasti a certifikáty budou vydávány u registrace v těchto časech:
pátek 17. 10. 2014 od 13.00 – 17.30 hodin
sobota 18. 10. 2014 od 8.00 – 10.30 hodin
Po skončení kongresu nebudou certifikáty zasílány poštou.
9
JMENOVKY
Každý účastník kongresu včetně vystavovatelů obdrží při registraci jmenovku, která ho opravňuje ke vstupu do daných prostor.
Barvy jmenovek:
Červená
celokongresová registrace (lékaři)
Modrá
jednodenní registrace (s vyznačením konkrétního dne)
Žlutá
VIP, čestní členové ČIS, hosté kongresu
Zelená
Šedá
Fialová
SZP, sestry
vystavovatelé
organizační tým
Bez jmenovky nebude vstup povolen – při ztrátě bude vystavena kopie jmenovky proti
úhradě 200 Kč.
VSTUP DO AREÁLU BRNĚNSKÉHO VÝSTAVIŠTĚ
U brány č. 4, pavilon E, vedle hotelu Holiday Inn.
Parkování
Expoparking – krytá garážová stání naproti vstupu do pavilonu E. (Cena parkingu: 10 Kč/hod)
ZASEDÁNÍ VÝBORŮ A REDAKČNÍCH RAD
15. 10. 2014
12.00 Zasedání redakční rady časopisu Vnitřní lékařství - Interní medicína (sál E3, 1. patro)
14.00
Zasedání výboru České internistické společnosti ČLS JEP (sál E3, 1. patro)
16. 10. 2014
13.00 Zasedání redakční rady časopisu Kardiologická revue (salónek 20, 1. patro)
13.15 Setkání konzultantů a zástupců pro vzácná onemocnění (sál E4, 2. patro)
17.15 Schůze pracovní skupiny Sdružení ambulantních internistů (salónek 20, 1. patro)
10
Informace k aktivní účasti
JEDNACÍ JAZYK
Jednacím jazykem kongresu bude čeština, slovenština a angličtina (bez simultánního překladu).
INFORMACE PRO PŘEDNÁŠEJÍCÍ
Přednášky prezentované přes PC (dataprojektor) je nezbytné předat na CD, DVD nebo USB Flash.
Přednášky na médiích můžete předávat technikům v sále, ve kterém budete přednášet:
od čtvrtka 16. 10. 2014 od 7.30 hodin, nejpozději 60 minut před zahájením programu
přednáškového bloku Vaší sekce, jinak nemůžeme garantovat bezproblémový průběh
Vaší prezentace.
Média si vyzvedněte po ukončení programového bloku Vaší sekce.
Salónek SLIDE ROOM - pro přípravu přednášejících se nachází v 1. patře pavilonu E,
vedle přednáškového sálu E1.
POSTERY
Postery budou umístěny na panelech o rozměru: 90 cm (šířka) x 180 cm (výška), v prvním
patře pavilonu E (ve foyer sálu E1).
Posterová sdělení budou vystavena 16. a 17. 10. 2014 po celou dobu konání odborného programu.
Instalace posterů je možná od středy 15. 10. 2014 od 15.00 hodin.
Pomůcky k instalaci budou k dispozici.
Pro posterovou sekci bude organizovaná diskuze:
ve čtvrtek 16. 10. 2014
od 13.00 – 14.00 hodin
pro postery 1 – 14
v pátek 17. 10. 2014
od 13.00 – 14.00 hodin
pro postery 15 – 31
11
12
19.30
18.00
17.00 – 18.00
Otevření výstavy firem
Uvítací recepce
Slavnostní přednáška
prof. MUDr. Michael Aschermann, DrSc. (Praha)
SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ KONGRESU
Zahajovací symposium společnosti SERVIER s.r.o.
TRIPLIXAM - Nový koncept v léčbě hypertenze
Sál E1
STŘEDA 15. 10. 2014
XXI. kongres České internistické společnosti ČLS J. E. Purkyně
Schéma odborného programu
13
B1
Diabetologie I
B2
Diabetologie II
Symposium
Boehringer Ingelheim, spol. s r.o.
B4
Endokrinologie
B5
Pneumologie I
B6
Pneumologie II
B7
Varia I
B8
Chemoterapeutická sekce
A1
Česká internistická společnost
Symposium
SERVIER s.r.o.
coffee break
A3
Slovenská internistická spoločnosť
Symposium
BAYER s.r.o.
oběd
Symposium
Aliance BMS/ Pfizer
Symposium
Abbott Laboratories, s.r.o.
coffee break
A7
Hematologie
A8
Bolest
9.30-10.30
10.30-11.00
11.00-12.00
12.00-13.00
13.00-14.00
14.00-15.00
15.00-16.00
16.00-16.30
16.30-17.15
17.15-18.00
Sekce B sál E2
8.30-9.30
Sekce A sál E1
ČTVRTEK 16. 10. 2014
C8
Výsledková sdělení II
C7
Výsledková sdělení I
C6
Farmakoekonomika
C5
Mladí internisté
C4
Ateroskleróza
C3
Obezitologie
C2
Hepatologie
C1
Výživa
Sekce C sál E3
14
B10
Revmatologie
B11
Invazivní kardiologie
B12
Neinvazivní kardiologie
B13
Metabolický syndrom
B14
Angiologie
A10
Gastroenterologie II
coffee break
A11
Hypertenze
Symposium
BAYER s.r.o.
oběd
A13
Nefrologie
A14
Diferenciální diagnostika
coffee break
A15
Výsledková sdělení III
9.30-10.30
10.30-11.00
11.00-12.00
12.00-13.00
13.00-14.00
14.00-15.00
15.00-16.00
16.00-16.30
16.30-17.15
B15
Statiny
B9
Geriatrie
A9
Gastroenterologie I
Sekce B sál E2
8.30-9.30
Sekce A sál E1
PÁTEK 17. 10. 2014
Setkání primářů interních oddělení
Symposium
STADA PHARMA CZ s.r.o.
C12
Sestry IV
C11
Sestry III
C10
Sestry II
C9
Sestry I
Sekce C sál E3
15
A17
Onkologie
A18
Ambulantní internisté
8.30-9.30
9.30-10.30
Sekce A sál E1
Sekce B sál E2
SOBOTA 18. 10. 2014
XXI. kongres České internistické společnosti ČLS J. E. Purkyně
Schéma odborného programu
Sekce C sál E3
Podrobný program
STŘEDA 15. ŘÍJNA 2014
Sál E1
17.00 – 18.00
Zahajovací symposium společnosti SERVIER s.r.o.
TRIPLIXAM - Nový koncept v léčbě hypertenze
Předsedající: M. Souček (Brno)
I. Řiháček (Brno)
Nekontrolovaná hypertenze nebo rezistence pacienta k užívání léků?
H. Rosolová (Plzeň)
Kombinovaná léčba hypertenze vycházející z guidelines
J. Špinar (Brno)
TRIPLIXAM – První fixní trojkombinace v léčbě hypertenze
18.00
SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ KONGRESU
Slavnostní přednáška
M. Aschermann (Praha)
Léčba chronické plicní hypertenze - dříve a nyní
19.30
Otevření výstavy firemních expozic
Uvítací recepce
ČTVRTEK 16. ŘÍJNA 2014
Sekce A – sál E1
8.30 – 9.30
Blok A1 - Česká internistická společnost
Předsedající: R. Češka (Praha), M. Souček (Brno)
R. Češka (Praha)
Interna v roce 2014
L. Kotík (Praha)
Overdiagnosis, overtreatment, defenzivní medicína - témata
moderní medicíny
J. Vítovec (Brno)
Srdeční selhání a ledviny
16
9.30 – 10.30
Symposium - SERVIER s.r.o.
Praktické aspekty péče o pacienta se srdečním selháním
Předsedající: J. Hradec (Praha)
P. Vysočanová (Brno)
Organizace péče z pohledu klinického pracoviště
J. Veselý (Náchod)
Organizace péče o pacienta na interním oddělení a v ambulantní
sféře
Křest knihy: Diabetes mellitus v primární péči, 2. vydání
Autoři: I. Karen, Š. Svačina a kol.
(od 10.30 hodin, stánek SERVIER s.r.o.)
10.30 – 11.00
Coffee break
11.00 – 12.00
Blok A3 – Slovenská internistická spoločnosť
Předsedající: S. Kiňová (Bratislava), M. Koreň (Bratislava)
E. Šteňová (Bratislava)
Vaskulitída ako príčina horúčky neznámeho pôvodu
M. Koreň (Bratislava)
Manažment pacientov s inzulinómom
S. Kiňová (Bratislava)
Predoperačná príprava pacienta s endokrinným ochorením
L. Gombošová (Košice)
Klostrídiové infekcie čreva
12.00 – 13.00
Symposium - BAYER s.r.o.
Nová dimenze v antikoagulaci
Předsedající: M. Táborský (Olomouc)
J. Špinar (Brno)
Zkušenosti s rivaroxabanem v prevenci CMP
J. Kvasnička (Praha)
Praktické poznámky k léčbě rivaroxabanem
K. Urbánek (Olomouc)
Klinický význam farmakokinetických charakteristik rivaroxabanu
13.00 – 14.00
Oběd
Diskuze k posterům (viz postery)
17
14.00 – 15.30
Symposium - aliance BMS/Pfizer
ELIQUIS – účinnost a bezpečnost v rovnováze
Předsedající: M. Táborský (Olomouc)
A. Tomek, R. Mikulík (Brno)
„Duel“ – NOACs versus warfarin
O. Hlinomaz (Brno)
Eliquis – roční zkušenosti v prevenci CMP u pacientů s fibrilací síní
M. Souček (Brno)
Eliquis – komplexní spektrum indikací
15.30 – 16.00
Symposium - Abbott Laboratories, s.r.o.
Můžeme zlepšit adherenci našich pacientů se zvýšeným
kardiovaskulárním rizikem v léčbě….
Předsedající: M. Souček (Brno)
H. Rosolová (Plzeň)
… hypertenze
M. Vrablík (Praha)
… a aterogenní dyslipidemie?
16.00 – 16.30
Coffee break
16.30 – 17.15
Blok A7 – Hematologie
Předsedající: M. Penka (Brno), P. Smejkal (Brno)
M. Penka (Brno)
Myeloproliferativní choroby Ph negativní
L. Červínek (Brno)
Diferenciální diagnostika trombocytopenie a autoimunitní
trombocytopenie
P. Smejkal (Brno)
Hemofilie a další vrozené krvácivé stavy
17.15 – 18.00
Blok A8 – Bolest
Předsedající: M. Hakl (Brno), J. Lejčko (Plzeň)
J. Lejčko (Plzeň)
Opioidy u chronické nenádorové bolesti - současný pohled
H. Neudertová (Brno)
Psychosomatické souvislosti v léčbě bolesti
M. Hakl (Brno)
Novinky ve farmakoterapii bolesti
18
Sekce B - sál E2
8.30 – 9.30
Blok B1 – Diabetologie I
Předsedající: T. Pelikánová (Praha), M. Anděl (Praha)
M. Anděl (Praha)
Faktory vedoucí k poškození beta - buněk pankreatu u diabetiků
2. typu
A. Adamíková (Zlín)
Hypoglykemie a rizika u starších pacientů s diabetem 2. typu
M. Prázný (Praha)
Moderní prostředky pro hodnocení kompenzace a self-management
pacientů s diabetem
9.30 – 10.30
Blok B2 – Diabetologie II
Předsedající: M. Kvapil (Praha), A. Adamíková (Zlín)
M. Kvapil (Praha)
Klinické aspekty kombinované terapie inkretiny a inzulínem
M. Haluzík (Praha)
Novinky a perspektivy v léčbě inzulínem
T. Pelikánová (Praha)
Diabetes a kardiální selhání
10.30 – 11.00
Coffee break
11.00 – 12.00
Symposium - Boehringer Ingelheim, spol. s r.o.
Nově schválena léčba a prevence rekurence DVT/PE!
Předsedající: M. Táborský (Olomouc)
A. Linhart (Praha)
5 let od revoluce v antikoagulaci
D. Karetová (Praha)
Nové možnosti léčby a sekundární prevence hluboké žilní trombózy
a plicní embolie
J. Veselý (Náchod)
Doporučení do praxe
12.00 – 13.00
Blok B4 – Endokrinologie
Předsedající: M. Kršek (Praha), V. Olšovská (Brno)
Z. Novák (Praha)
Diferenciální diagnostika uzlů štítné žlázy
J. Jiskra (Praha)
Ultrazvuk a biopsie štítné žlázy
13.00 – 14.00
Oběd
Diskuze k posterům (viz postery)
19
14.00 – 15.00
Blok B5 – Pneumologie I
Sarkoidóza a jiné granulomatózy
Předsedající: J. Homolka (Praha), V. Lošťáková (Olomouc)
J. Homolka (Praha)
Sarkoidóza
M. Žurková (Olomouc)
Mimoplicní sarkoidóza
V. Lošťáková (Olomouc)
Granulomatóza s polyangiitidou
15.00 – 16.00
Blok B6 – Pneumologie II
Obstrukce a restrikce v pneumologii
Předsedající: M. Teřl (Plzeň), M. Doubková (Brno)
M. Teřl (Plzeň)
Novinky v léčbě bronchiálního astmatu
V. Koblížek (Hradec Králové)
Klasifikace a léčba chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN)
M. Doubková (Brno)
Diagnostika a léčba idiopatické plicní fibrózy
16.00 – 16.30
Coffee break
16.30 – 17.15
Blok B7 – Varia I
Předsedající: R. Češka (Praha), M. Souček (Brno)
V. Monhart (Praha)
Renální výstupy ze studie ADVANCE
R. Češka (Praha)
Anémie z nedostatku železa, význam a léčba
R. Čihák (Praha)
Fibrilace síní – akutní kontrola srdečního rytmu
17.15 – 18.00
Blok B8 – Chemoterapeutická sekce
Předsedající: J. Beneš (Praha), M. Geleneky (Praha)
J. Beneš (Praha)
Optimální dávkování antibiotik
M. Geleneky (Praha)
Interpretace výsledků sérologických vyšetření
20
Sekce C - sál E3
8.30 – 9.30
Blok C1 - Výživa
Předsedající: Š. Svačina (Praha), L. Sobotka (Hradec Králové)
L. Sobotka (Hradec Králové)
Stanovení a sledování cílů - nezbytný předpoklad pro provádění
nutriční podpory
J. Křížová, E. Kotrlíková (Praha)
Nutriční péče o onkologické pacienty
E. Kotrlíková, J. Křížová (Praha)
Problémy domácí parentrální výživy dokumentované na kazuistikách
9.30 – 10.30
Blok C2 – Hepatologie
Předsedající: P. Husa (Brno), L. Husová (Brno)
P. Husa (Brno)
Nové možnosti léčby chronické hepatitidy C
L. Husová (Brno)
Indikace k transplantaci jater
T. Fejfar (Hradec Králové)
Krvácení při portální hypertenzi - záchranná léčba
10.30 – 11.00
Coffee break
11.00 – 12.00
Blok C3 – Obezitologie
Předsedající: T. Pelikánová (Praha), Š. Svačina (Praha)
Š. Svačina (Praha)
Na co máme tukovou tkáň a co z toho vyplývá
T. Pelikánová (Praha)
Antidiabetika a hmotnost
I. Málková (Praha)
Možnosti využití webu stobklub.cz v praxi lékaře
12.00 – 13.00
Blok C4 – Ateroskleróza
Novinky v oblasti aterosklerózy pro internisty
Předsedající: H. Rosolová (Plzeň), H. Vaverková (Olomouc)
M. Vrablík (Praha)
Novinky v kardiovaskulární prevenci — od guidelines k novým
léčebným možnostem
V. Soška (Brno)
Některá úskalí v diagnostice dyslipidemií v klinické praxi
T. Štulc (Praha)
Statiny, glykémie a diabetes: přeceňované riziko
21
13.00 – 14.00
Oběd
Diskuze k posterům (viz postery)
14.00 – 15.00
Blok C5 – Mladí internisté
Předsedající: Z. Monhart (Znojmo), J. Václavík (Olomouc)
J. Václavík (Olomouc)
Novinky ve vnitřním lékařství 2014
Z. Monhart (Znojmo)
Sepse a septický šok (pro internisty)
15.00 – 16.00
Blok C6 – Farmakoekonomika
Předsedající: J. Vlček (Hradec Králové)
J. Malý, M. Doseděl, J. Vlček (Praha, Hradec Králové)
Analýza managementu drug-related problems ve zdravotnických
zařízeních
M. Prokeš, J. Suchopár (Praha)
Léky ovlivňující renin-angiotenzinový systém, diuretika a kalémie:
Co můžeme udělat pro vyšší bezpečnost pacientů?
J. Suchopár, M. Prokeš (Praha)
Informování pacientů o lékových interakcích ve světle nového
občanského zákoníku
J. Suchopár, M. Prokeš, J. Dvořáček (Praha)
Informace o projektu AIFP „Znám své léky“
16.00 – 16.30
Coffee break
16.30 – 17.15
Blok C7 – Výsledková sdělení I
Předsedající: P. Svačina (Brno), M. Tržil (Znojmo)
D. Krusová, P. Šťastná, E. Vašková, K. Ševela (Brno)
Vankomycinem indukovaná nefrotoxicita - rizikové faktory vzniku
K. Kubát, M. Semrádová (Litoměřice)
Kombinované poruchy acidobazické rovnováhy způsobené
intoxikací metforminem
Z. Monhart, J. Reissigová, P. Janský, J. Zvárová, H. Grünfeldová, P. Widimský
(Znojmo, Praha, Čáslav)
Nemocniční mortalita pacientů s akutním koronárním syndromem
hospitalizovaných na interních odděleních mimo kardiocentrum
S. Štěpánková, M. Kuman, V. Mejzlík, L. Husová, P. Němec (Brno)
Transplantace ledviny od žijícího dárce - podmínky a technika
odběru, dlouhodobé riziko jednostranné nefrektomie
22
17.15 – 18.00
Blok C8 – Výsledková sdělení II
Předsedající: J. Špinar (Brno), J. Vítovec (Brno)
M. Švarc (Hradec Králové)
Přístup k nemocnému s hemoptýzou
J. Václavík (Olomouc)
Jak postupovat v kombinaci antihypertenziv u obtížně léčitelné
hypertenze?
P. Vysočanová, A. Floriánová, J. Špinar (Brno)
Hypertenze diagnostikovaná v I. trimestru gravidity - léčba
a komplikace
Z. Wilhelm (Brno)
Deficit hořčíku v interní medicíně a zásady jeho léčby
23
PÁTEK 17. ŘÍJNA 2014
Sekce A - sál E1
8.30 – 9.30
Blok A9 – Gastroenterologie I
Předsedající: J. Bureš (Hradec Králové), V. Zbořil (Brno)
J. Bureš (Hradec Králové)
Střevní mikroflóra a její význam
V. Zbořil (Brno)
Medikamentózní terapie IBD – současnost a perspektivy
R. Kroupa (Brno)
Blokátory protonové pumpy – indikace, limitace a komplikace
T. Grega (Praha)
Kolorektální screening-současný stav a perspektivy v ČR
9.30 – 10.30
Blok A10 – Gastroenterologie II
Předsedající: P. Frič (Praha), P. Falt (Ostrava)
P. Dítě, B. Kianička, A. Martínek, J. Přinosilová, M. Souček (Brno)
Metabolický sy v gastroenterologii
P. Falt (Ostrava)
Endoskopická léčba slizničních malignit jícnu a žaludku
P. Frič (Praha)
Celiakie - je v praxi doceněna závažnost nemoci?
J. Gregar (Olomouc)
Barrettův jícen
10.30 – 11.00
Coffee break
11.00 – 12.00
Blok A11 – Hypertenze
Předsedající: J. Filipovský (Plzeň), M. Souček (Brno)
J. Widimský jr. (Praha)
Compliance k léčbě – hlavní problém kontroly hypertenze?
V. Monhart (Praha)
Vliv renální denervace na kontrolu esenciální hypertenze
J. Špinar (Brno)
Léčba hypertenze ve stáří
24
12.00 – 13.00
Symposium – BAYER s.r.o.
Management léčby TENtokráte perorálně
Předsedající: M. Souček (Brno)
J. Chlumský (Praha)
Moderní léčba žilního tromboembolizmu rivaroxabanem
T. Kvasnička (Praha)
Farmakologický profil rivaroxabanu
P. Dulíček (Hradec Králové)
Praktické zkušenosti s rivaroxabanem v léčbě žilního
tromboembolizmu
13.00 – 14.00
Oběd
Diskuze k posterům (viz postery)
14.00 – 15.00
Blok A13 – Nefrologie
Předsedající: S. Dusilová Sulková (Hradec Králové), V. Čertíková (Praha)
V. Čertíková (Praha)
Hyponatrémie
S. Dusilová Sulková (Hradec Králové)
Současné trendy a novinky v hemodialýze
A. Paříková (Praha)
Současné trendy a novinky v peritoneální dialýze
15.00 – 16.00
Blok A14 – Diferenciální diagnostika
Předsedající: L. Kotík (Praha), J. Nedvídek (Liberec)
D. Peprlová (Liberec)
Dif. dg. nové bolesti hlavy
M. Čumpelík (Liberec)
Dif. dg. akutní anurie
L. Kotík (Praha)
Dif. dg. závažných příčin bolesti na hrudi
16.00 – 16.30
Coffee break
25
16.30 – 17.15
Blok A15 – Výsledková sdělení III
Předsedající: J. Špác (Brno), I. Řiháček (Brno)
M. Souček (Brno)
Monitorace krevního tlaku při léčbě fixní kombinací AMESOS
I. Žofková (Praha)
Patogeneze osteoporózy komplikující některá chronická
onemocnění
L. Zvěřinová, Z. Monhart (Znojmo)
Screening okultní malignity u pacientů s tromboembolickou nemocí
- výsledky po 1. roce
J. M. Horáček, M. Vašatová, T. Kupsa, L. Jebavý, P. Žák (Hradec Králové)
Sérové koncentrace cytokinů a adhezních molekul u pacientů
s akutní leukemií a u zdravých jedinců
Sekce B - sál E2
8.30 – 9.30
Blok B9 – Geriatrie
Předsedající: H. Matějovská Kubešová (Brno), E. Topinková (Praha)
H. Matějovská Kubešová (Brno)
Vývoj zdravotního a funkčního stavu seniorů žijících ve vlastním
prostředí, výsledky sedmiletého sledování
E. Topinková, M. Berková, Z. Novotný (Praha)
Geriatrický pacient na urgentním interním příjmu
D. Weberová (Brno)
Plicní embolizace u hospitalizovaných nemocných seniorského věku
9.30 – 10.30
Blok B10 – Revmatologie
Předsedající: P. Horák (Olomouc), K. Pavelka (Praha)
H. Mann (Praha)
Význam vyšetření protilátek v revmatologii
K. Pavelka (Praha)
Reaktivní artritidy – novinky v diagnostice a léčbě
Z. Fojtík (Brno)
Problematika diagnostiky a léčby polymyalgia revmatika
P. Horák (Olomouc)
Akutní stavy v revmatologii
10.30 – 11.00
26
Coffee break
11.00 – 12.00
Blok B11 – Invazivní kardiologie
Předsedající: M. Táborský (Olomouc), J. Šťásek (Hradec Králové)
J. Šťásek (Hradec Králové)
Současné možnosti katetrizační léčby zkratových srdečních vad
M. Mates (Praha)
Racionální přístup k duální antiagregační léčbě u nemocných
v souvislosti s intervencí na věnčitých tepnách
L. Haman (Hradec Králové)
Jak postupovat u nemocných s fibrilací síní
12.00 – 13.00
Blok B12 – Neinvazivní kardiologie
Mini HOT lines ve farmakologii KV onemocnění
Předsedající: L. Špinarová (Brno), J. Vítovec (Brno)
J. Špinar (Brno)
Novinky v antikoagulační léčbě – fibrilace síní (ENGAGE) a žilní
trombóza (HOKUSAI)
L. Špinarová (Brno)
DPP4 u kardiaků a diabetiků (SAVOR a EXAMINE)
J. Vítovec (Brno)
Nové poznatky o dioxinu
13.00 – 14.00
Oběd
Diskuze k posterům (viz postery)
14.00 – 15.00
Blok B13 – Metabolický syndrom
Předsedající: R. Češka (Praha), H. Rosolová (Plzeň)
H. Rosolová (Plzeň)
Léčíme dostatečně statiny a co přináší kombinovaná léčba statin
a ezetimib?
V. Soška (Brno)
Statiny, myopatie a diabetes
M. Souček (Brno)
Inkretiny a kardiovaskulární riziko
27
15.00 – 16.00
Blok B14 – Angiologie
Syndrom diabetické nohy
Předsedající: A. Broulíková (Praha), M. Chochola (Praha)
A. Broulíková (Praha)
Syndrom diabetické nohy – úvod do problematiky
M. Chochola (Praha)
Revaskularizační léčba u pacientů se syndromem diabetické nohy
V. Fejfarová, A. Jirkovská, R. Bém (Praha)
Technologie lokální léčby u pacientů se syndromem diabetické nohy
16.00 – 16.30
Coffee break
16.30 – 17.15
Blok B15 – Statiny
Předsedající: K. Langmaierová (Teplice), A. Linhartová (Praha) K. Langmaierová, J. Netočný, V. Švarc (Teplice, Ostrava)
Statiny - vývoj spotřeb v letech 2011-2013
A. Linhartová (Praha)
Statiny v terapii geriatrického pacienta
J. Rychlíčková (Praha, Brno)
Perioperační management statinů
J. Gregorová (Praha)
Statiny v terapii pacienta infekčního oddělení
Sekce C - sál E3
8.30 – 9.30
Blok C9 – Sestry I
Předsedající: I. Růžičková (Brno), S. Krutská (Praha)
I. Růžičková, L. Hamříková (Brno)
Zahájení sesterské sekce XXI. kongresu České internistické
společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně
S. Janíčková, H. Javorková (Brno)
Můj dům, můj hrad aneb portfolio služeb našich ambulancí
H. Javorková, S. Janíčková (Brno)
Co poskytuje laboratoř Holterova monitorování IKK FN Brno
J. Tvrdíková, E. Kasalová (Praha)
Edukace zdravého životního stylu jako součást kardiovaskulární
prevence
G. Dvořáková (Brno)
Specifická ošetřovatelská péče u pacienta s malnutricí při hojení ran
A. Michalicová, B. Břegová (Ostrava)
Biologická léčba, komplikace, zkušenosti
28
9.30 – 10.30
Blok C10 – Sestry II
Předsedající: J. Hrušková (Praha), D. Klimentová (Brno)
J. Pernicová, I. Vítková (Brno)
Já a Diabetes mellitus I. typu
M. Rajnochová, B. Břegová (Ostrava)
Diabetes mellitus – edukace klienta - kazuistika
J. Tomešová (Praha)
Diabetik v praxi nutriční terapeutky
M. Bauerová (Brno)
Nutrice u pacienta s Alzheimerovou chorobou - kazuistika
A. Mottlová (Brno)
Gravidita a bariatrie – kazuistika
J. Tomešová (Praha)
Význam nutriční péče v klinické péči o dospělé
10.30 – 11.00
Coffee break
11.00-12.00
Blok C11 – Sestry III
Předsedající: H. Musilová (Brno), M. Rajnochová (Ostrava)
J. Ječmínková (Brno)
Co nabízí naše pracoviště intervenční kardiologie svým klientům?
J. Čermáková (Brno)
Úloha sestry na jednodenním stacionáři – péče o pacienta před
a po výkonu
L. Maňoušková (Brno)
Head up tilt test – diagnostika neurokardiogenní synkopy
L. Dostálová, M. Šmerdová (Brno)
Fibrilace síní a elektrická kardioverze
P. Špaková (Brno)
Chronická tromboembolická plicní hypertenze ve specializované
ambulanci
29
12.00-13.00
Blok C12 – Sestry IV
Předsedající: I. Höklová (Brno), A. Janoušková (Brno)
T. Rybnikář, A. Ganobčíková (Brno)
Na co by si měla dát sestra pozor u intoxikovaného pacienta
N. Paštiková, L. Frodlová, P. Nejedlá (Brno)
Vývoj hemodialýzy ve světě a u nás
J. Bednaříková, Ž. Janíková (Brno)
Bez cévního přístupu nelze žít
B. Krpálková, J. Navrátilová (Brno)
Nutrice a hyperfosfatémie dialýzovaných pacientů
E. Tomanová (Brno)
Ambulantní péče v Saudské Arábii
Zakončení sesterské sekce XXI. kongresu České internistické
společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně
13.00 – 14.00
Oběd
Diskuze k posterům (viz postery)
14.00 – 15.00
Symposium – STADA PHARMA CZ s.r.o.
CILOSTAZOL – lék první volby při léčbě intermitentních klaudikací
Novinka na českém trhu
R. Malý (Hradec Králové)
Cilostazol v léčbě intermitentních klaudikací
M. Chochola (Praha)
ICHDK - intervenční léčba a farmakoterapie
15.00 – 16.00
Setkání primářů interních oddělení
Předsedající: R. Češka (Praha)
16.00 – 16.30
30
Coffee break
SOBOTA 18. ŘÍJNA 2014
Sekce A - sál E1
8.30 – 9.30
Blok A17 – Onkologie
Předsedající: L. Petruželka (Praha), R. Vyzula (Brno)
I. Kiss (Brno)
Strategie léčby metastatického KRK (argresivní x negresivní přístupy,
udržovací léčba a obecně směřování k sekundární resekci - proč je
resekce nejdůležitější
L. Petruželka (Praha)
Současné možnosti systémové léčby pokročilého KRK - (zaměřeno
na konverzní chemoterapii, výsledky léčby prognosticky nejlepší
skupiny pacientů s liver limited disease)
Z. Kala (Brno)
Chirurgické možnosti řešení metastáz KRK
V. Válek (Brno)
Role intervenčního radiologa v managementu KRK
O. Sláma (Brno)
Co by měl internista vědět o paliativní péči o pacienta
s pokročilým KRK
9.30 – 10.30
Blok A18 – Ambulantní internisté
Předsedající: J. Lacinová (Praha), M. Tržil (Znojmo)
L. Kotík (Praha)
Novinky v předoperačním vyšetření
J. Špinar (Brno)
Diabetes mellitus a srdeční selhání- nerozluční partneři
10.30
Zakončení kongresu
31
POSTERY
ČTVRTEK 16. ŘÍJNA 2014
Řízená diskuze k posterům 1 - 14
13.00 -14.00 hod foyer sálu E1 (1. patro)
Diskuzi řídí: J. Lacinová (Praha), P. Svačina (Brno)
32
1.
V. Gloger, D. Langová (Praha, Zlín)
Opakované výboje implantabilního kardioverteru-defibrilátoru po vysazení
amiodaronu z důvodu tyreotoxikózy s řešením tyreoidektomií a opětovným
nasazením amiodaronu
2.
L. Koc, R. Miklík, J. Špinar, P. Kala (Brno)
Kombinace nových antikoagulancií a duální protidestičkové léčby - pokračující
dilema tzv. „triple“ terapie
3.
A. Novák, D. Kallmünzerová, H. Nguen, B. Turčanová, M. Mikulica, P. Kadlečková,
A. Pashagin, P. Krollová (Děčín, Ústí nad Labem)
Elektrická kardioverze u pacientů s fibrilací síní - roční retrospektivní studie
4.
I. Palásek, J. Řehořová, L. Malásková, J. Řádková, P. Smejkal, M. Šenkyřík, A. Hep (Brno)
Nová orální antikoagulancia a jejich bezpečnost v klinické praxi - pohled
nefrologa (kazuistika)
5.
O. Rybecký, J. Vlček, I. Binková (Brno)
Amiodaronová plíce – kazuistika polékové pneumotoxicity
6.
J. Řehořová, L. Malásková, J. Řádková, I. Palásek, A. Hep (Brno)
Detektivní pátrání po příčině encefalopatie - pachatelem hyperhydratace
s hypertenzí u dialyzovaného pacienta – kazuistika
7.
R. Špaček, M. Morysová, K. Zeman, J. Jarkovský, S. Littnerová, J. Špinar, J. Pařenica
(Brno)
Rehospitalizace a jejich vliv na přežívání pacientů léčených na okresní interně
pro akutní srdeční selhání - výsledky z registru AHEAD-core
8.
S. Boček (Zlín)
Cévní kalcifikace - co o ní víme?
9.
A. Dokupilová, J. Payer, P. Vahala (Nitra, Bratislava, SK)
Ťažká pľúcna hypertenzia u pacientky s tyreotoxikózou
10.
V. Hrabovský, A. Mendlová (Ostrava)
Cholesterol jako reaktant akutní fáze interních onemocnění
11.
M. Majerníková, A. Šenkýřová, Z. Monhart (Znojmo)
Porovnání úspěšnost elektrické kardioverze u pacientů s fibrilací síní při
použití různé velikosti energie výboje
12.
M. Záňová, Z. Monhart (Znojmo)
Regionální registr plicní embolie 2011-2014
13.
M. Záňová, Z. Monhart (Znojmo)
Riziková stratifikace hemodynamicky stabilních pacientů s plicní embolií naše zkušenosti
14.
M. Nedbálková, P. Palanová, J. Svojanovský, P. Strnadová, K. Trnavský, J. Blaštíková,
P. Vank, P. Dobšák, M. Souček (Brno)
Neuromuskulární elektrostimulace svalů dolních končetin jako metoda
rehabilitace u pacientů na peritoneální dialýze
PÁTEK 17. ŘÍJNA 2014
Řízená diskuze k posterům 15 - 31
13.00 -14.00 hod foyer sálu E1 (1. patro)
Diskuzi řídí: Z. Monhart (Znojmo), M. Tržil (Znojmo)
15.
A. Bártková, M. Liberda, M. Hrbka, D. Klezlová (Valašské Meziříčí)
Raritní nález anaplastického velkobuněčného lymfomu u pacienta s celiakií kazuistika
16.
J. Blaštíková, J. Svojanovský, P. Strnadová, M. Nedbálková, K. Trnavský (Brno)
Syndrom delece sousedních genů TSC2/PKD1 - kazuistika rodiny
17.
Z. Grúbelová (Brno)
Primární sklerozující cholangitida- kazuistika
18.
J. M. Horáček, T. Kupsa, I. Karešová, L. Jebavý, P. Žák (Hradec Králové)
Hodnocení sérových koncentrací vybraných cytokinů a cytokinových
receptorů u pacientů s akutní lymfoblastickou leukemií
19.
M. Ječmenová, R. Kroupa, J. Dolina, A. Hep (Brno)
Vedlejší účinky dlouhodobé terapie inhibitory protonové pumpy u pacientů
přijímaných na interní oddělení
20.
M. Olbrechtová, O. Zela, P. Vítek (Frýdek-Místek, Ostrava)
Budd-Chiariho syndrom u pacientky s Crohnovou chorobou
21.
J. Orság, P. Flodr, O. Melter, J. Tkadlec, M. Nováková, J. Šternberský, M. Hrubý,
A. Klíčová, K. Žamboch, K. Krejčí, J. Zadražil (Olomouc, Praha)
Bacilární angiomatóza - nemoc imunosuprimovaných pacientů
22.
P. Polák, J. Juránková, M. Vrba, Z. Bortlíček, M. Freibergerová, P. Husa (Brno)
Kdy indikovat empirickou antibiotickou terapii u akutní komunitní
gastroenterokolitidy suspektní bakteriální etiologie?
23.
J. Řádková, E. Ševčíková, J. Řehořová, I. Palásek, L. Malásková, A. Hep (Brno)
Když jazyk promluví o nemoci těla
24.
P. Strnadová, J. Svojanovský, M. Nedbálková, J. Blaštíková, K. Trnavský, M. Souček,
I. Svobodová (Brno)
IgA jako rychle progredující glomerulonefritida – kazuistika
33
34
25.
P. Šťastná, T. Andrysík, O. Stránský, V. Olšovská, D. Netuka (Brno, Praha)
Centrální Cushingův syndrom s komplikovaným průběhem
26.
V. Vrtišová, H. Dujsíková, A. Hep, P. Praksová, M. Hladíková (Brno)
Jaterní změny u pacientů s roztroušenou sklerózou při terapii interferonem β
27.
K. Kubát (Litoměřice)
Model T2DM
28.
M. Navrátilová, J. Jarkovský, J. Tůmová, M. Kalendová, L. Sobotka (Brno, Hradec
Králové)
Závažný metabolický stav i přes fyziologické hodnoty v séru. Sledování
tělesného stavu a laboratorních parametrů u pacientů s poruchou příjmu
potravy. Pětiletá studie 151 pacientů s anorexií a bulimií
29.
J. Průšová, L. Daniš (Prostějov)
Mnohočetné abscesy jater jako komplikace v šestinedělí – kazuistika
30.
R. Špaček (Frýdek-Místek)
Nekrotické defekty kůže a destruktivní polyartritida jako projev raritního
syndromu
31.
I. Žofková (Praha)
Pagetova choroba
SPOLEČENSKÝ PROGRAM
Středa 15. října 2014 Slavnostní zahájení kongresu (sál E1, 1. patro, pavilon E)
18.00
Slavnostní přednáška
Vystoupení dětského pěveckého sboru JITRO
Slavnostní otevření výstavy firem
19.30
Uvítací recepce
Vstupné je zahrnuto v registračním poplatku.
Čtvrtek 16. října 2014 20.00
Společenský večer s rautem
(hotel Voroněž I., Křížkovského 47, Brno)
Cena vstupenky 400 Kč na osobu. Vstupenky k zakoupení u registrace.
Počet vstupenek limitován kapacitou prostor.
Pátek 17. října 2014
19.00
Divadelní představení
(Mahenovo divadlo, Malinovského náměstí 1, Brno)
„Bůh masakru“ – Yasmina Reza
Cena vstupenky 400 Kč na osobu. Vstupenky k zakoupení u registrace.
Počet vstupenek limitován kapacitou divadla.
35
Svitavy•Hradec Králové
Praha
Jihlava
Plzeň
Olomouc
Ostrava
Zlín
Bratislava
Wien
Pavilon
E
p
tu
Vs
e
dl
.4
yč
n
á
br
ve
Hotel Voroněž I.
Hotel Voroněž II.
Holiday Inn
36
XXI. kongres České internistické společnosti ČLS J. E. Purkyně
Brno, 15. – 18. 10. 2014
Sborník abstrakt
abstrakta - lékaři - přednášky
37
Sérové koncentrace cytokinů a adhezních molekul u pacientů s akutní
leukemií a u zdravých jedinců
J. M. Horáček1,2, M. Vašatová3, T. Kupsa1,2, L. Jebavý1,2, P. Žák2
1
Katedra válečného vnitřního lékařství Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany Hradec
Králové
2
IV. interní hematologická klinika LF UK a FN Hradec Králové
3
Ústav klinické biochemie a diagnostiky LF UK a FN Hradec Králové
Cíl: Porovnání sérových koncentrací 17 cytokinů a 5 adhezních molekul u pacientů s akutní myeloidní leukemií (AML), akutní lymfoblastickou leukemií (ALL) a u zdravých jedinců.
Metodika: Do studie bylo zařazeno 15 pacientů s nově diagnostikovanou AML, 15 pacientů
s nově diagnostikovanou ALL a 15 zdravých jedinců (dárci krve). Hodnotili jsme sérové koncentrace 17 cytokinů a 5 adhezních molekul: interleukiny (IL-1α, IL-1β, IL-2, IL-3, IL-4, IL-6, IL-7, IL-8,
IL-10, IL-12, IL-13, IL-23), vascular endothelial growth factor (VEGF), tumor necrosis factor α
(TNFα), interferon γ (IFN γ), epidermal growth factor (EGF), monocyte chemotactic protein-1
(MCP-1), E-selectin, L-selectin, P-selectin, intercellular adhesion molecule-1 (ICAM-1), vascular
cell adhesion molecule-1 (VCAM-1). Všechny analyty byly měřeny biočipovou technologií
na analyzátoru Evidence Investigator (Randox). Hodnoty p < 0,01 byly považovány za statisticky významné.
Výsledky: U pacientů s nově diagnostikovanou AML ve srovnání se zdravými jedinci jsme zjistili statisticky významné zvýšení sérové koncentrace VCAM-1, ICAM-1, E-selectinu a L-selectinu. U pacientů s nově diagnostikovanou ALL ve srovnání se zdravými jedinci jsme zjistili statisticky významné zvýšení sérové koncentrace IL-8, L-selectinu, VCAM-1, ICAM-1 a MCP-1. Dále
jsme u pacientů s ALL zjistili statisticky významné snížení sérové koncentrace IL-3 a IL-4. Při
srovnání pacientů s AML a ALL jsme zjistili statisticky významné rozdíly u IL-2, IL-4 a VCAM-1
(u AML byly vyšší koncentrace IL-2, IL-4 a nižší koncentrace VCAM-1). Rozdíly v sérových koncentracích ostatních cytokinů a adhezních molekul nebyly statisticky významné.
Závěry: Naše výsledky ukazují, že sérové koncentrace některých cytokinů a adhezních molekul jsou významně odlišné u pacientů s nově diagnostikovanou akutní leukemií ve srovnání se
zdravými jedinci. Změny v systému cytokinů a adhezních interakcí mají vztah k aktivitě onemocnění. Není jasné, zda tyto změny mohou sloužit jako prognostický marker u akutních leukemií. Další studie na větším počtu pacientů a srovnání se zavedenými prognostickými faktory
budou nezbytné.
Práce byla podpořena z projektu RO 1011 (FVZ).
38
Vankomycinem indukovaná nefrotoxicita - rizikové faktory vzniku
D. Krusová, P. Šťastná, E. Vašková, K. Ševela
II. interní klinika LF MU a FN u sv. Anny Brno
Úvod: Vankomycinem indukovaná nefrotoxicita je závažnou komplikací léčby závažných
grampozitivních infekcí. Její kvantifikace zůstává nejednoznačná a její incidence narůstá v souvislosti se změnou doporučeného dávkování na vyšší cílové hladiny 15-20 mg/l, z důvodu rizika vzniku rezistence.
Cílem práce bylo stanovit stupeň rizika rozvoje nefrotoxicity v závislosti na plazmatické koncentraci vankomycinu a pokusit se detekovat další potenciální rizikové faktory přispívající
k rozvoji poruchy funkce ledvin.
Metody: V retrospektivní studii jsme u pacientů hodnotili sérové hladiny kreatininu (S-kr), minimální sérové hladiny vankomycinu stanovené těsně před plánovaným podáním další dávky,
věk pacientů, hmotnost, pohlaví, délku trvání léčby, další komorbidity a přítomnost potenciálně nefrotoxické medikace. Nefrotoxicita asociovaná s terapií vankomycinem byla definována
jako vzestup s-kr o 44,2 μmol/l nebo nárůst hladiny o 50 % průměru 2 následně měřených výchozích hodnot. Ve statistickém hodnocení jsme použili multivariantní regresní analýzu.
Výsledky: Soubor tvořilo 78 pacientů, 50 mužů a 28 žen, léčených ≥ 5 dní vankomycinem.
U 27,4 % z nich se rozvinula nefrotoxicita, přičemž jejich sérové hladiny vankomycinu byly vyšší a doba podávání delší. Prokázali jsme, že hladina >14,6 g/l je nezávislým rizikovým faktorem
nefrotoxicity s 3krát vyšším rizikem jejího rozvoje. Zhoršení renálních funkcí se vyskytlo
u 35,6 % pacientů s koncentrací > 14,6 mg/l oproti 12,7 % u pacientů s koncentrací ≤ 14,6 mg/l
a u žádného pacienta s hladinou < 10,0 mg/l (p < 0,001). Dalšími potenciálně rizikovými faktory jsou diabetes mellitus a současná medikace furosemidem.
Závěr: Vyšší sérová hladina vankomycinu představuje zvýšené riziko rozvoje nefrotoxicity. Je
nezbytně nutné monitorovat sérové koncentrace antibiotika a také eliminovat další ovlivnitelné nefrotoxické rizikové faktory, a tak se snažit předejít rozvoji této závažné komplikace.
39
Kombinované poruchy acidobazické rovnováhy způsobené intoxikací
metforminem
K. Kubát, M. Semrádová
Interní oddělení Městské nemocnice Litoměřice
Cíl: Zjistit typické klinické a biochemické příznaky metforminem indukované laktátové acidózy.
Metodika: Po dobu 14 let byli vyšetřováni nemocní přijatí do Městské nemocnice v Litoměřicích se známkami intoxikace metforminem (Metformin Induced Lactic Acidosis - MILA).
Výsledky: Celkově bylo zachyceno 18 případů MILA během 14 let. U většiny nemocných byla
zachycena kombinovaná porucha acidobazické rovnováhy (ABR) s řadou poruch: MAC při renální insuficienci, hypochloremickou MAL, diluční MAC a hypokapnií (RAL). Hodnoty pH krve
byly v průměru snížené (pH 7,11). Byla přítomna významná hypokapnie (pCO2 2,77 kPa). Laktatemie byla 9,3 mmol/l (max. 19,8 mmol/l). Hodnoty BE byly v průměru snížené (-19,9 mmol/l)
stejně jako hodnoty hydrogenuhličitanů (8,6 mmol/l). Hodnoty AG byly vysoké: 37,6 mmol/l.
Parciální tlak kyslíku byl u nemocných relativně vysoký: pO2 14 kPa. U nemocných bylo obvykle
prokázáno prerenální selhávání, které se u většiny nemocných, kteří přežili, plně upravilo. Hladiny kreatininu byly 537 μmol/l. Nejúčinnější léčebnou metodou ve sledovaném souboru bylo
odstranění metforminu z organizmu (hemodialýzou, či v případě oběhové nestability kontinuální metodou CVVHD).
Závěry: Metformin je v současné době základním lékem v léčbě diabetes mellitus 2. typu
s obezitou. Omezení aerobního metabolizmu pravděpodobně není jen nežádoucí, ale i hlavní
léčebný efekt metforminu. Snížený zisk energie, zvýšený poměr koncentrace AMP vůči ATP
ovlivňuje základní mechanizmy určující energetiku buněk, mj. AMP-aktivovanou-protein-kinázu. Konečný efekt spočívá ve zvýšení příjmu glukózy buňkou, umožňující opětné zvýšení tvorby ATP. Tento mechanizmus vysvětluje fakt, že metformin je schopen obnovit vstup glukózy
z krve do svalových vláken, i když již dostatečně nereagovaly na inzulin. Metformin se koncentruje v mitochondriích dle rozdílu pH matrix mitochondrií a intracelulárního pH, a dosahuje
stonásobně vyšších koncentrací. Unikátní kinetika metforminu umožňuje do určité míry autoregulaci. Pro definici MILA jsou zásadní známky energetického selhání a zvýšené koncentrace
metforminu a laktátu v krvi. Naopak hodnoty base excess, anion gap či pH krve mohou být vlivem komplikujících odchylek různé. Neměly by proto být součástí definice MILA.
40
Statiny - vývoj spotřeb v letech 2011-2013
K. Langmaierová1,3, J. Netočný2, V. Švarc1
1
VZP regionální pobočka pro Ústecký a Liberecký kraj, Teplice
2
VZP regionální pobočka pro Moravskoslezský kraj, Ostrava
3
Lékárna U Anděla Teplice
Úvod: Hypolipidemika představují skupinu léčiv široce využívanou různými odbornostmi.
Metodika: Analýzou finančních nákladů bylo zjištěno, že ve skupině hypolipidemik došlo mezi
lety 2011 a 2012 k výraznému nárůstu finančních prostředků vynaložených na tento segment
farmakoterapie. Zaměřili jsme se na rozložení preskribce mezi jednotlivými léčivými látkami
s důrazem na spotřebu v oblasti statinů a rozložení preskribce mezi jednotlivé odbornosti. Při
hodnocení posuzovaného souboru byly posouzeny i využívané terapeutické dávky.
Závěr: Při porovnání preskribce mezi jednotlivými lékařskými odbornostmi patří k nejčastěji
předepisovaným léčivům zejména u praktických lékařů. K výraznému nárůstu finančních nákladů ve skupině statinů došlo po vydání revidovaných farmakoterapeutických standardů
v roce 2011 a jejich aplikaci v praxi v roce 2012. V následujícím roce 2013 k dalšímu navýšení
preskribce nedošlo. Lékaři zcela nevyužívají při převodu pacienta na jiného zástupce lékové
skupiny statinů účinností odpovídající ekvivalentní dávky léčivých látek.
41
Možnosti využití webu stobklub.cz v praxi lékaře
I. Málková
STOB, Praha
Úvod: Vzhledem k nárůstu obezity a omezeným možnostem dlouhodobého a systematického
ovlivňování hmotnosti obézních je žádoucí využívat i nové metody, např. internetové aplikace.
Komunitní webový portál www.stobklub.cz dokáže při malých nákladech a časových nárocích
odborníka podporovat uživatele nejen při redukci hmotnosti, ale především při udržení váhových úbytků.
Metodika: Cílem internetového programu vycházejícího z kognitivně behaviorální psychoterapie je poskytnout veřejnosti relevantní teoretické informace a zajistit jejich aplikaci v praxi
pomocí interaktivních on-line pomůcek poskytujících jednoduchou zpětnou vazbu. Důraz je
kladen také na udržení a posílení motivace uživatele cestou sdílení zkušeností členů stobklubu
v živých diskusních skupinách, fotogaleriích či blogu. Program STOBkolo bere v úvahu motivační připravenost uživatelů. Program Sebekoučink umožňuje díky zápisu jídelníčku a pohybové aktivity v podrobné či zjednodušené verzi vytváření podrobných reportů složení stravy
včetně energetické hodnoty, zastoupení živin, jídelního a pitného režimu. Lze si také navolit
seřazení jednotlivých položek jídelníčku dle obsahu bílkovin, tuků nebo sacharidů a pracovat
s pacientem na změně konkrétních nevhodných stravovacích návyků a nabídnout mu názorně
způsoby řešení. Dále lze pacienta odkázat na interaktivní lekce, kde může samostatně získávat
informace o vhodné životosprávě a zaměřit se také na změnu kognicí a emocí provázejících
nadváhu a obezitu. Využitím speciálních dotazníků je možné odhalit slabá místa v pacientově
životosprávě a psychice a jednodušeji zacílit odborné intervence při terapii obezity. Pomůcky
na stobklubu může pacient využívat on-line přímo v ordinaci lékaře nebo pomocí vytištěných
reportů konzultovat svoje výsledky. Program tak nabízí nejen podporu při samostatném hubnutí, ale neméně důležité široké využití pro spolupráci pacienta a lékaře při terapii obezity.
Za čtyři roky fungování webu eviduje 120 000 registrovaných členů.
Závěr: Využíváním on-line aplikací stobklubu lze významně usnadnit spolupráci lékaře a pacienta, u něhož může významně posílit motivaci a dosáhnout tak při redukci a udržení hmotnosti lepších výsledků.
42
Analýza managementu drug-related problems ve zdravotnických
zařízeních
J. Malý1,2, M. Doseděl1, J. Vlček1,3
Katedra sociální a klinické farmacie, Farmaceutická fakulta UK, Hradec Králové
2
Nemocniční lékárna, Fakultní nemocnice Motol, Praha
3
odd. klinické farmacie, nemocniční lékárna FN Hradec Králové
1
Drug-related problem (DRP), jako jakýkoliv problém spojený s farmakoterapií, je definován
jako událost nebo okolnost spojená s farmakoterapií, která skutečně nebo potenciálně brání
v dosažení zamýšlených zdravotních výsledků. Mezi DRP jsou řazeny případy jako preskripce
nevhodných léčiv z důvodu věku, klinického stavu nebo přidružených onemocnění nebo naopak chybějící léčivo s výrazným dopadem na mortalitu nebo základní onemocnění pacienta;
klinicky relevantní lékové interakce; riziko non-adherence nebo nežádoucí účinky léčiva.
Do skupiny DRP patří jak aktuálně manifestované případy DRP, tak pouze potenciální DRP, při
jejichž neřešení však hrozí poškození pacienta. DRP se v klinické praxi vyskytují poměrně často
a mohou snižovat kvalitu zdravotní péče a naopak zvyšovat náklady ve zdravotnictví. DRP mohou vznikat při každé činnosti, kdy se zachází s léčivy, přičemž lépe zmapováno a jako více rizikové je považováno nemocniční prostředí. Velkému množství DRP lze naštěstí vhodným způsobem předcházet. Současné pojetí farmaceutické péče vnímá farmaceuta jako odborníka
na léčiva, od kterého se v první řadě očekává podpora optimální terapeutické hodnoty léčiv
redukcí DRP prostřednictvím maximalizace účinku a minimalizace rizik užívané farmakoterapie při současné optimalizaci nákladů. V praxi jsou využívány tři základní nástroje evidence
DRP: spontánní hlášení, přímé pozorování a revize farmakoterapie. Revize farmakoterapie realizovaná farmaceuty/klinickými farmaceuty u hospitalizovaných pacientů, v lékárně nebo
v rámci domácí péče představuje na základě publikovaných prací a zkušeností z klinické praxe
metodu vhodnou k managementu rizik farmakoterapie a optimalizaci zamýšlených výsledků
terapie detekcí, řešením a prevencí DRP. Cílem sdělení je diskutovat problematiku DRP a na příkladech ukázat možnosti managementu DRP na různých úrovních péče poskytované farmaceuty.
43
Nemocniční mortalita pacientů s akutním koronárním syndromem
hospitalizovaných na interních odděleních mimo kardiocentrum
Z. Monhart1, J. Reissigová2, P. Janský 3, J. Zvárová2, H. Grünfeldová4, P. Widimský5
Interní oddělení Nemocnice Znojmo
2
Centrum biomedicínské informatiky Ústavu informatiky AV ČR, v.v.i., Praha
3
Kardiovaskulární centrum FN Motol Praha
4
Interní oddělení Nemocnice Čáslav
5
III. interní - kardiologická klinika 3. LF UK a FN Královské Vinohrady Praha
1
Úvod: Cílem naší práce bylo zhodnotit nemocniční mortalitu pacientů s AKS hospitalizovaných mimo kardiocentrum, tedy na lůžkách běžných interních oddělení. Dále jsme se snažili
nalézt prediktory nemocniční mortality v naší populaci pacientů s AKS a identifikovat tak nejrizikovější skupiny pacientů s touto diagnózou.
Soubor a metodika: Byl použit soubor pacientů z registru ALERT-CZ (Acute coronary syndromes - Longitudinal Evaluation of Real-life Treatment in non-PCI hospitals in the Czech Republic), který shromáždil data o pacientech s AKS hospitalizovaných v nemocnicích bez kardiocentra od července roku 2008 do června roku 2011. Pacienti byli hospitalizováni na interních
odděleních, pokud byla indikována intervenční léčba, byla realizována ve spádovém kardiocentru. V rámci systému péče o pacienty s AKS v ČR jsou pacienti se STEMI primárně přijímáni
na pracoviště intervenční kardiologie, proto je podíl STEMI v souboru nižší než obvykle udávaný. Při statistickém zpracování jsme hodnotili nemocniční mortalitu a její ovlivnění různými
faktory z anamnézy pacientů a jejich aktuálním stavem při přijetí.
Výsledky: Soubor tvoří 6 013 pacientů s AKS, průměrný věk 70,3 let, 59 % mužů. 40,2 % pacientů bylo nad 75 let. Celková nemocniční mortalita byla 7,5 %, u pacientů se STEMI 12,7 %, NSTEMI 9 % a u pacientů s nestabilní AP 0,3 %. V multivariantní analýze byly vyšší věk, srdeční selhání při přijetí, vstupní nízký TK, vstupní srdeční frekvence 80-155/min a zvýšený kreatinin
nezávislými prediktory rizika úmrtí během hospitalizace. Kompletní farmakoterapie AKS podaná v průběhu prvních 24 hod riziko úmrtí naopak snižovala.
Závěr: Celková nemocniční mortalita v našem souboru AKS byla 7,5 %. Nalezli jsme některé
charakteristiky pacientů, které negativně ovlivňovaly prognózu pacientů. Naopak včasné podání kompletní doporučení farmakoterapie AKS významně snižovalo riziko úmrtí. Lékaři, kteří
se starají o pacienty s AKS na interních odděleních (a nejen tam) by měli znát nejohroženější
populace pacientů a těm poskytnout maximální pozornost a také léčbu podle doporučených
postupů.
44
Reaktivní artritidy – novinky v diagnostice a léčbě
K. Pavelka
Revmatologický ústav Praha
Reaktivní artritida (ReA) je dle definice spondyloartritida (SpA), která je vyvolávána určitým typem infekcí. ReA má společné rysy se SpA, mezi které patří určitý typ artritidy, entezitida a extraskeletální projevy, mezi které patří postižení očí, kůže, sliznic, gastrointestinálního traktu
a jasné asociace s HLA B27. Nejčastějšími bakteriálními původci jsou chlamydie, salmonely, shigelly, compylobacter, yersinie a ureaplasma urealyticum. Při detekci infekce se používají moderní metody kultivační, PLR a LCR a dále metody serologické k průkazu protilátek. Antigen
HLA B27 je pozitivní u 80 % u závažných případů a méně častý u přechodných, lehčích případů.
Algoritmus používání zobrazovacích technik je u ReA podobný jako u SpA, včetně detekce sakroiliitidy na MRI a možného použití sonografie při detekci artritidy a synovitidy. Prognóza ReA
je nejistá, až u 50 % artritida odezní během 6 měsíců, 15-20 % pacientů má protrahovaný průběh > 1 rok. Výskyt sakroiliitidy ve studiích kolísá od 14-49 % pacientů, definitivní ankylozující
spondylitida se vyvine 12-26 %. Význam nových kritérií ASAS pro SpA je pro časnou diagnostiku u ReA nejasný. Při terapii akutních ReA se používají glukokortikoidy a nesteroidní antirevmatika. U klinických forem ReA byl zkoušen sulfasalazin a v menší míře metotrexát. Anti TNF
byly použity ve výjimečných případech a není dost evidence o jejich účinnosti. Na druhé straně
nebyl v těchto případech zaznamenán větší počet infekcí. Je uvažováno o použití inhibitorů IL23 nebo IL-17. Role antibiotik není jasná. Dlouhodobé aplikace antibiotik (3 měsíce a dále) přinesly rozporuplné výsledky. Novější studie prokázala účinnost kombinované léčby rifampycinem, doxycyklinem a azithromycinem u post-chlamydiové ReA.
45
Léky ovlivňující renin-angiotenzinový systém, diuretika a kalémie: Co
můžeme udělat pro vyšší bezpečnost pacientů?
M. Prokeš, J. Suchopár
Infopharm a.s., Praha
Po zavedení léků ovlivňujících renin-angiotensin-aldosteronový systém (RAS) do klinické praxe
léčba kardiovaskulárních onemocnění významně pokročila. Tak jako u jiných účinných léků je
třeba brát v úvahu i jejich rizika. Jedním z takových rizik je hyperkaléme, která se u léků ovlivňujících RAS vyskytuje, zejména pokud jsou současně předepsány další léky s tímto nežádoucím účinkem, jako jsou antagonisté receptorů pro aldosteron, tedy spironolakton, eplerenon
a kalium-kanreonát. V tomto přehledovém sdělení předkládáme informace o reálném riziku
hyperkalémie z klinických studií RALESS, EPHESUS a EMPHASIS-HF a z populačních studií autorů Juurlink et al., Wei et al. a Dinsdale et al. Je zřejmé, že v reálné klinické praxi dochází k hyperkalémii častěji, což je pravděpodobně způsobeno vyšším věkem pacientů a méně častým monitorováním kalémie a renálních funkcí. Ukazuje se, že ani současné podávání diuretik, která
zvyšují vylučování kalia (např. saluretik nebo furosemidu), nevylučuje vznik závažné hyperkalémie. Ve shodě s autory Zannad et al. navrhujeme jednoduchá pravidla, která by měla minimalizovat riziko hyperkalémie u pacientů užívajících kombinaci léků ovlivňujících RAS a antagonistů receptorů pro aldosteron: Kalémie by měla být vyšetřena před nasazením uvedené
kombinace, 72 hodin po nasazení kombinace, poté za 4 týdny a pak každé 3 až 4 měsíce. Kalémie by měla být vyšetřena též po každé změně dávek léků ovlivňujících kalémii. Pokud kalémie
překročí hranici 5,5 mEq/l, měla by být dávka antagonistů receptorů pro aldosteron snížena
a při překročení 6,0 mEq/l by tyto léky měly být vysazeny.
46
Perioperační management statinů
J. Rychlíčková1, 2
Oddělení klinické farmacie Nemocnice Na Bulovce Praha
2
Ústav aplikované farmacie Farmaceutické fakulty VFU Brno
1
Cíl: Statiny vykazují vedle lipidových účinků s jasným mechanizmem řadu nelipidových efektů.
V perioperačním období mohou být statiny nasazovány s cílem využít protektivních nelipidových účinků, druhým přístupem je krátkodobé přerušení chronického podávání statinů. Naším
cílem je právě zhodnocení rizik spojených s náhlým krátkodobým přerušením terapie statiny.
Metodika: Zpracovány byly studie s přesným popisem perioperačního managementu statinů
u jiných než kardiochirurgických a cévních výkonů.
Výsledky: Z analýz nevyplývá zvýšené riziko kardiovaskulárních příhod jako důsledek rebound fenoménu při krátkodobém přerušení chronické terapie statiny u pacientů podstupujících jiný než kardiochirurgický nebo cévní výkon.
Závěr: Perioperačně je možné přerušit podávání statinů bez zvýšení kardiovaskulárních rizik.
47
Informace o projektu aifp „znám své léky“
J. Suchopár1, M. Prokeš1, J. Dvořáček2
1
Infopharm a.s., Praha
2
AIFP, Praha
Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) na svých webových stránkách pilotně
otevřela internetovou poradnu v rámci projektu „Znám své léky“. Poradna je určena pro pacienty a jejich rodinné příslušníky, kteří užívají více léků a obávají se rizika jejich kombinace. Tazatel anonymně vypíše všechny léky, které užívá (léky na recept i ty, které si zakoupil v lékárně)
a během dvou dnů dostane odpověď, zda byly v obecné rovině identifikovány určité problémy
či nikoliv. Vyhledávány jsou lékové interakce a duplicity léků. Pacient je poučen, že je-li určitý
problém (v obecném smyslu) identifikován, podrobné informace mu poskytne ošetřující lékař,
který léky indikoval a že (v případě volně prodejných léků) může získat informace i u svého lékárníka. Pokud oba léky předepsal týž lékař, lze očekávat, že se jedná o takové kombinace léků,
které nelze nahradit a kde prospěch z jejich podávání převažuje nad riziky takové kombinace.
V každém případě by měl pacient prostudovat příbalové letáčky svých léků. Cílem projektu je
ujištění pacienta, že své léky užívá správně a že dodržuje všechna opatření cílená k tomu, aby
byla léková rizika minimalizována a aby byl prospěch léčby co nejvyšší.
48
Informování pacientů o lékových interakcích ve světle nového
občanského zákoníku
J. Suchopár, M. Prokeš
Infopharm a.s., Praha
V souvislosti s účinností nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) se v oblasti poskytování léčiv a další zdravotní péče mění řada skutečností. Až drakonické ustanovení § 421a
obsažené v předchozí právní úpravě (naštěstí) mizí a odpovědnost za škodu způsobenou při
poskytování léčiv se upravuje obdobně jako v jiných oblastech služeb. Na druhou stranu nový
občanský zákoník přináší novinku v oblasti poskytování informací, když v ustanovení § 2950
uvádí: „Kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobí-li ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti. Jinak
se hradí jen škoda, kterou někdo informací nebo radou způsobil vědomě.“ Toto ustanovení má
řadu konsekvencí s poskytováním informací, neboť změna občanského zákoníku pochopitelně nebyla doprovázena změnou informací, respektive jejich kvality, správnosti a úplnosti. Zejména v rámci farmakoterapie tak v budoucnu může dojít k řadě problémů nebo dokonce
právních sporů. Jednou z nejvíce problémových oblastí z hlediska informací jsou lékové interakce, zejména za situace, kdy oficiální zdroje informací rozhodně nejsou úplné. V tomto sdělení přinášíme příklady takových situací a navrhujeme postupy, jak riziko minimalizovat.
49
Transplantace ledviny od žijícího dárce - podmínky a technika odběru,
dlouhodobé riziko jednostranně nefrektomie
S. Štěpánková, M. Kuman, V. Mejzlík, L. Husová, P. Němec
Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno
Transplantace ledviny od žijícího dárce je nejvýhodnější metodou léčby chronického selhání
ledvin. Jsou lepší výsledky v přežívání pacientů i štěpů, transplantaci lze načasovat preemptivně a také se touto cestou řeší nedostatek ledvin od kadaverózních dárců. V našem sdělení shrnujeme stále platné doporučení Amsterodamského fóra aktualizované o závěry EBPG (European Best Practice Guidelinies for Renal Transplantation), která definují kritéria dárcovství ledvin
na medicíně založené na důkazech. Etickou otázkou dárcovství ledvin se zabývá Istanbulská
deklarace. V chirurgické technice odběru se upřednostňuje minimálně invazivní přístup - ať již
otevřenou cestou nebo laparoskopicky technikou rukou asistované nefrektomie. Na základě
metaanalýz z dlouhodobého sledování dárců ledvin lze konstatovat, že darování ledviny je
bezpečné, celkové riziko úmrtí je velmi nízké, rovněž tak riziko ESRD. Perioperační mortalita je
3/10 000 dárců (Sergev, 2010). Studie ze Švédska a USA prokázaly, že přežití dárců po 20 letech
je 85-93 %. Recentní jsou informace o mírně vyšším kardiovaskulárním riziku. Závěrem lze sdělit, že benefit pro příjemce ledviny od žijícího dárce je jednoznačný. Při respektování doporučených kritérií dárcovství a správné informovanosti dárce je riziko jednostranné nefrektomie minimální.
50
Přístup k nemocnému s hemoptýzou
M. Švarc
Plicní klinika LF UK a FN Hradec Králové
Hemoptýza je průvodním symptomem mnoha nemocí respiračního i kardiovaskulárního
ústrojí. Dle rozsahu, typu a lokalizace krvácení se může jednat o symptom zcela nezávažný,
nebo o akutní život ohrožující stav s nutností urgentní intervence. Riziko spočívá zejména
v časném rozpoznání závažnosti stavu. Základními vyšetřovacími, ale i terapeutickými metodami jsou pak bronchoskopie, CT angiografie a vazografická intervence. Jednotlivé léčebné
modality se liší dle vyvolávající příčiny, závažnosti a urgence krvácení. Prioritní je zajištění průchodnosti dýchacích cest a prevence aspirace krve do nepostižených částí plic a to buď přímo
bronchoskopickým event. angiografickým ošetřením krvácející léze či v urgentním případě selektivní intubací s obturací postižené strany. Ultimum refugium při absenci efektu jiné terapie
je chirurgické odstranění krvácející léze.
51
Jak postupovat v kombinaci antihypertenziv u obtížně léčitelné
hypertenze?
J. Václavík
I. interní klinika - kardiologická LF UP a FN Olomouc
Cíle: V současné době neexistuje žádný algoritmus, jak postupovat a navyšovat léčbu u pacientů s rezistentní arteriální hypertenzí. Cílem práce je představit návrh postupu léčby u těchto
pacientů.
Metodika: Rešerše a syntéza dat z publikovaných prací na téma léčby rezistentní hypertenze
a doporučení odborných společností pro léčbu hypertenze.
Výsledky: Základem léčby rezistentní hypertenze u většiny pacientů by měla být trojkombinace inhibitoru systému renin-angiotenzin (ACE-inhibitor nebo sartan), blokátoru kalciového kanálu (zpravidla dihydropyridinového) a diuretika. Měly by být používány vyšší dávky diuretik
(kolem 2,5 mg indapamidu, 50 mg hydrochlorothiazidu nebo 25 mg chlortalidonu). U pacientů
s chronickým onemocněním ledvin a odhadovanou glomerulární filtrací (eGFR) < 40-50 ml/
min/1,73 m2 by měl být použit furosemid s dávkováním minimálně 2krát denně. Je vhodné co
nejvíce využívat fixních kombinací antihypertenziv, při podávání 3 nebo více antihypertenziv
by alespoň jedno antihypertenzivum mělo být užíváno večer. Jako 4. lék navrhujeme přidat betablokátor. Pokud nedojde ke kompenzaci hypertenze, jako 5. preparát je vhodné do kombinace přidat spironolakton. Jako 6. lék lze zvážit nasazení alfablokátoru (doxazosin), nebo centrálně působící antihypertenzivum (urapidil).
Závěr: Při postupování dle tohoto algoritmu se dle našich zkušeností u většiny pacientů podaří dosáhnout kontroly krevního tlaku.
52
Hypertenze diagnostikovaná v I. trimestru gravidity - léčba
a komplikace
P. Vysočanová, A. Floriánová, J. Špinar
Interní kardiologická klinika LF MU a FN Brno, pracoviště Bohunice
Hypertenze v těhotenství stále patří k hlavním příčinám mateřské, fetální i novorozenecké
úmrtnosti. Prevalence hypertenze v těhotenství v posledních letech narůstá, zřejmě se stoupajícím věkem, BMI, i vzrůstající morbiditou těhotných žen. Hypertenze v graviditě se dělí na preexistující a gestační, a může být komplikována proteinurií (preeklampsie). Léčba hypertenze
a prognóza těhotenství se v jednotlivých skupinách liší. Hodnocený soubor tvoří 100 žen sledovaných v průběhu gravidity v naší ambulanci v letech 2008-2013. V této skupině byla většina
pacientek s preexistující hypertenzí (63 %), u ostatních se jednalo o hypertenzi gestační. Pouze
u menší části námi léčených pacientek dochází k diagnostice preexistující hypertenze až v průběhu gravidity (21 %). Při analýze průběhu, typu farmakoterapie a komplikací v těhotenství
v různých skupinách jsme zjistili výrazné rozdíly. Nejvíce komplikovaný průběh gravidity byl
u těch žen, kde byla zjištěna středně těžká a těžká hypertenze již v průběhu I. trimestru (10 %
pacientek). U všech těchto nemocných bylo nutné použít kombinovanou antihypertenzní medikaci (až 4kombinaci). Pouze u jedné ze sledovaných pacientek proběhlo těhotenství bez významných komplikací. U 5 pacientek došlo k úmrtí plodu in utero, další 4 porodily předčasně
(mezi 26.-32. týdnem gravidity), většinou díky rozvoji preeklampsie. Všech 5 pacientek s neúspěšným průběhem těhotenství s v době našeho sledování znovu otěhotnělo. Průběh gravidity se mezi ženami s preexistující a gestační hypertenzí liší - co se týče použité léčby, tak výskytu
komplikací. Komplikace se vyskytují častěji u pacientek s preexistující hypertenzí, které mají
více komorbidit a jsou starší. Nejvíce komplikací v námi sledovaném souboru se vyskytuje
u žen s preexistující hypertenzí diagnostikované až v I. trimestru těhotenství a u pacientek se
sekundární hypertenzí. Situaci by mohlo zlepšit, pokud by hypertenze byla diagnostikovaná
a kontrolovaná již před otěhotněním.
53
Deficit hořčíku v interní medicíně a zásady jeho léčby
Z. Wilhelm
Fyziologický ústav LF MU Brno
V řadě oborů čas od času vychází studie či sdělení, které hovoří o významu hořčíku v daném
oboru, aby se vzápětí objevila jiná studie či sdělení, které předchozí nálezy nepotvrdí. Za těmito zdánlivými rozpory stojí deficit hořčíku. Definice deficitu hořčíku je: nízká intracelulární koncentrace hořčíku při jinak normální - fyziologické, koncentraci hořčíku v séru. Deficit hořčíku se
projevuje v počátcích svých příznaků nespecificky. Laboratoř zaměřená na analýzu sérových
koncentrací hořčíku má velmi nízkou výpovědní hodnotu. K objektivnímu hodnocení je potřeba 24hodinový sběr moči, či zátěžový test. Jedině tak lze deficit hořčíku vyloučit. Proč je intracelulární hořčík důležitější než extracelulární? Hořčík je nedílnou součástí molekuly ATP. Denně
organizmus vytvoří přibližně tolik ATP, kolik vážíme, přičemž máme v těle hořčíku pouze
­­22–30 g. Volně směnitelného hořčíku je pouze okolo 1/3 z výše uvedeného množství. Jinými
slovy řečeno, malý pokles intracelulární koncentrace hořčíku má významné energeticko-metabolické důsledky pro buňku i celý organizmus. Projevy deficitu hořčíku nacházíme jako neurologické, kardiologické, gastroenterologické příznaky, nejsou vzácností deficity v gynekologii
a porodnictví, psychiatrii. Zásady substituční terapie musí respektovat skutečnost, že obnova
intracelulární koncentrace hořčíku v buňkách řady tkání trvá i několik měsíců. Zvýšení podávané jednotlivé dávky hořčíku může vést paradoxně ke sníženému procentu resorpce. Obecně
pak platí, že organické sloučeniny hořčíku se lépe vstřebávají ve srovnání s anorganickými. Celkovou homeostázu hořčíku navíc významně ovlivňují některé skupiny ordinovaných léků - diuretika, cytostatika, ale také oblíbená káva. Co říci závěrem? Pokud si uvědomíme, že publikace
významných periodik odhadují deficit hořčíku u obyvatel ekonomicky vyspělých zemí na 60 %
populace, bylo by dobré se snažit toto procento snížit a na deficit hořčíku myslet. Jak řekl již
v roce 1986 pan Söhngen, deficit hořčíku je způsoben zejména deficitem informací o tomto významném prvku.
54
Screening okultní malignity u pacientů s tromboembolickou nemocí výsledky po 1. roce
L. Zvěřinová, Z. Monhart
Interní oddělení Nemocnice Znojmo
Úvod: Tromboembolická nemoc (TEN) může být prvním projevem dosud nediagnostikovaného nádorového onemocnění. Cílem systematického screeningu nádorových onemocnění
u pacientů s TEN v Nemocnici Znojmo je zjistit jeho efektivitu a zachytit co nejvíce pacientů
v kurabilním stadiu onkologického onemocnění.
Soubor a metodika: Soubor tvoří konsekutivní pacienti s diagnostikovanou TEN v průběhu
12 měsíců. Screeningová vyšetření zhodnocují cílenou anamnézu, fyzikální vyšetření, krevní
obraz, biochemii, močový sediment, FW, RTG hrudníku, ultrazvuk břicha, stolici na okultní krvácení, u žen gynekologické vyšetření a u mužů PSA. Pacienti jsou nadále sledováni za 6, 12
a 18 měsíců ve spolupráci s praktickými lékaři. U pacientů s již známým aktivním onkologickým
onemocněním nebyl screening prováděn.
Výsledky: V období červen roku 2013 - květen roku 2014 bylo v Nemocnici Znojmo diagnostikována TEN u 132 pacientů bez známé aktivní malignity s průměrným věkem 63 let. 65 pacientů (49 %) mělo plicní embolii. Z celkového počtu pacientů bylo 76 žen (57 %). Za dané období
byl jednoznačně pozitivní screening u 9 pacientů (6,8 %) - 3 muži a 6 žen, z nichž pouze u jedné
pacientky stadium onemocnění umožnilo protinádorovou léčbu, 7 pacientů s pokročilou malignitou do půl roku po manifestaci TEN zemřelo, jedna pacientka dostává pouze symptomatickou terapii. Průměrný věk u pacientů s pozitivním screeningem byl 74 let, nejmladšímu pacientovi bylo 53 a nejstarší 90 let. U dalších 15 pacientů (11 %) byl screening suspektní a jsou
nadále došetřováni nebo byla suspekce vyloučena. Zatím nebyl u žádného pacienta screening
falešně negativní.
Závěr: Z dostupných dat lze říci, že se TEN jako první projev nádorového onemocnění často
projevuje až v pokročilých stádiích onemocnění již bez možnosti terapeutické intervence.
Na druhé straně prováděná vyšetření jsou pro pacienta nezatěžující a nejsou finančně nákladná.
55
Patogeneze osteoporózy komplikující některá chronická onemocnění
I. Žofková
Endokrinologický ústav Praha
Osteoporóza často komplikuje vrozené i v dospělosti se manifestující choroby; v prvém případě tím, že zpomaluje vývoj vrcholu kostní hmoty (celiakie, fenylketonurie), ve druhém případě
zrychlením ztráty kostní hmoty (hypertyreóza, hyperkortisolizmus, diabetes melitus 1. a 2.
typu, diabetes insipidus, revmatoidní artritida - RA, cirhóza jater, CHOPN, chronické selhávání
srdce, ledvinová nedostatečnost nebo neurologická onemocnění s poruchami hybnosti). Základním patogenetickým mechanizmem osteoporózy při celiakii je chronický zánět střevní
sliznice a malabsorpce, zvláště vitaminu D a kalcia s následnou druhotnou hyperparatyreózou.
Při fenylketonurii dominující příčinou nedostatečného vývoje kostní hmoty je vysoká hladina
fenylalaninu. V dospělosti osteoporóza komplikuje řadu zánětlivých onemocnění, z nichž nejrizikovější je RA. Příčinou zrychlené ztráty kostní hmoty u této choroby je hyperaktivita prozánětlivých cytokinů s osteoresorpčním účinkem a dlouhodobá léčba glukokortikoidy. Vysoká
produkce cytokinů je (spolu s katepsinem K) také příčinou osteopenie/osteoporózy při hypertyreóze. U diabetes mellitus je mechanizmus vzniku osteoporózy komplexnější povahy. Kost
diabetiků je pod toxickým vlivem hyperglykemie, ale významnými patogenetickými faktory
jsou také hyperaktivace adipogeneze na úkor osteogeneze („obezita kosti“), nízká produkce
IGF-1 a negativní působení homocysteinu a sklerostinu. Komplexní povahy je také osteoporóza manifestující se v pokročilejších stadiích CHOPN (zánět, omezená pohyblivost a úbytek svalové hmoty, respirační acidóza, perorální léčba glukokortikoidy a pravděpodobně také deficit
vitaminu D). Při chronickém selhávání srdce dochází k přehnané aktivaci osteoresorpce v důsledku oxidativního stresu a dalších faktorů souvisejících s vyšším věkem (deficit vitaminu D,
frailty syndrom aj.). U cirhózy a chronické hepatitidy se předpokládá škodlivý vliv toxických
hladin bilirubinu a žlučových kyselin na skelet a zpomalená metabolizace cholekalciferolu. Progresi sekundární osteoporózy lze většinou zabránit včasnou a dlouhodobou léčbou základního onemocnění, kompenzací malnutrice, zvláště suplementací kalcia a vitaminu D a pohybovou aktivitou. Dojde-li k manifestaci sekundární osteoporózy, je indikována antiresorpční nebo
osteoanabolická léčba.
Podpořeno projektem (Ministerstva zdravotnictví) koncepčního rozvoje výzkumné organizace
00023761 (Endokrinologický ústav, Praha).
56
XXI. kongres České internistické společnosti ČLS J. E. Purkyně
Brno, 15. – 18. 10. 2014
Sborník abstrakt
abstrakta - lékaři - postery
57
Raritní nález anaplastického velkobuněčného lymfomu u pacienta
s celiakií - kazuistika
A. Bártková1, M. Liberda1, M. Hrbka2, D. Klezlová3
1
Gastroenterologie Nemocnice Valašské Meziříčí
2
Radiodiagnostické oddělení Nemocnice Valašské Meziříčí
3
Oddělení patologie Nemocnice Valašské Meziříčí
Úvod: Incidence lymfomů se za poslední 4 desetiletí více než zdvojnásobila a trvá vzrůstající
tendence. Primární extranodální postižení se vyskytuje ve více než 1/3 případů a gastrointestinální trakt je nejčastějším místem výskytu non-Hodgkinských lymfomů (NHL) u imunokompetentních pacientů. GIT lymfomy tvoří 10-15 % všech NHL a 30-40 % všech extranodálních lymfomů. Primární gastrointestinální lymfom je velmi vzácný a tvoří 1-4 % všech GIT malignit,
z nichž 90 % se jedná o lymfomy z B řady. Nejčastěji je postižen žaludek a tenké střevo zpravidla
v terminálním ileu.
Popis případu: Autoři prezentují případ 70letého pacienta, vyšetřovaného pro recentní váhový úbytek, bez jakýchkoliv jiných GI projevů. Gastroskopické podezření na celiakii bylo potvrzeno sérologicky i histologicky. Sonografie a následné CT břicha odhalily rozsáhlou retroperitoneální i intraperitoneální lymfadenopatii. V době vyšetřování celkový stav pacienta rapidně
progreduje, do 5 týdnů od první návštěvy lékaře dochází k úmrtí. Pitva určila jako příčinu smrti rozsáhlý tumor proximálního jejuna s infiltrací pankreatu, histologicky šlo o anaplastický velkobuněčný lymfom (ALCL). ALCL tvoří 2-8 % všech typů lymfomů, 3 % všech NHL. Jedná se
o periferní T lymfoproliferativní onemocnění postihující GI trakt jen velmi vzácně.
Závěr: Celiakie je považována za prekancerózu. Nejčastějším maligním onemocněním, s nímž
se u těchto pacientů můžeme setkat, je právě lymfom. V převážné většině se jedná o EATL
(s enteropatií asociovaný T lymfom). V literatuře doposud nebyl popsán výskyt tohoto velmi
vzácného typu lymfomu v souvislosti s neléčenou celiakií.
58
Syndrom delece sousedních genů TSC2/PKD1 - kazuistika rodiny
J. Blaštíková, J. Svojanovský, P. Strnadová, M. Nedbálková, K. Trnavský
II. interní klinika LF MU a FN u sv. Anny Brno
Úvod: Polycystická choroba ledvin AD typu (ADPKD) je nejčastější dědičné onemocnění ledvin, vyznačuje se mnohočetnými cystami v ledvinách. Tuberózní skleróza (TS) je vzácnější dědičné onemocnění, projevující se tvorbou nezhoubných nádorů - hamartomů. Přinášíme kazuistiku rodiny, které byla mylně přisouzena diagnóza prosté ADPKD, podrobnějším vyšetřením
jsme zjistili, že se jedná o kombinaci výše uvedených onemocnění.
Kazuistika: Nejstarší z pacientek byla poprvé vyšetřena na nefrologii ve svých 38 letech s nálezem četných ledvinných cyst, za 2 roky byla zařazena do pravidelného HD programu. Zemřela v 62 letech na intracerebrální krvácení. U jejích 2 dcer jsme zjistili polycystické ledviny. Mladší dcera (32 let) je od 28 let v pravidelném HD programu, je po pravostranné nefrektomii (četné
cysty, angiomyolipom). Starší z dcer (33 let) je dispenzarizovaná s hraničně sníženou funkcí
ledvin. Dle MR má polycystické ledviny, angiomyolipom vpravo. Dcera mladší z pacientek
(6 let) je od narození sledována kardiologem (tumorky levé komory), na nefrologii s cystou pravé ledviny. Má kožní projevy v obličeji (angiofibromy). Pro podezření na TS bylo indikováno genetické vyšetření s nálezem syndromu delece sousedících genů TSC2/PKD1 - contagious gene
syndrom. U pacientů s tímto syndromem se obvykle časně vyvíjí polycystické onemocnění ledvin a navíc různé příznaky tuberózní sklerózy s tvorbou benigních tumorů. Lze předpokládat,
že stejná genetická změna byla přítomna i u nejstarší pacientky.
Závěr: Diagnóza vzácnějších dědičných onemocnění usnadňuje včasné zachycení onemocnění u dalších členů rodiny, umožní dle daných schémat provádět pravidelná sledování pacientů
a předejít tak komplikacím, které jsou s těmito onemocněními spojeny.
59
Cévní kalcifikace - co o ní víme?
S. Boček
Angiologická ambulance, Mediekos Ambulance s.r.o., Zlín
Degenerativní choroby jsou hlavní příčinou mortality ve vyspělých zemích. Nežádoucí kalcifikace cévní stěny je jedním z procesů, které se uplatňují v patogenezi těchto nemocí. Cévní kalcifikace představuje jednu z forem patologické extraoseální depozice kalcia. Ukazuje se, že při
kalcifikaci cévní stěny se uplatňují obdobné procesy jako při fyziologické mineralizaci kostní
tkáně. Nejedná se o pasivní proces, jak se donedávna zdálo, ale o komplexní regulovaný děj
s mnoha aktivátory a inhibitory. Mezi rizikové faktory pro vznik cévních kalcifikací patří věk,
diabetes mellitus, hypertenze, hyperlipidemie nebo uremie. Rozlišujeme 5 základních klinických forem: aterosklerotickou kalcifikaci intimy, mediokalcinózu, degenerativní aortální stenózu, cévní kalcifikace při chronickém onemocnění ledvin a kalcifikující uremickou arteriolopatii.
Vzhledem ke stárnoucí populaci ve vyspělých zemích lze očekávat nárůst prevalence degenerativních onemocnění způsobených cévními kalcifikacemi. Patologická depozita vápníku
v cévní stěně vedou ke zhoršené kvalitě života a v případě kalcifikující uremické arteriolopatii
dokonce život výrazně zkracují. Nežádoucí ukládání kalcia do extraoseálních tkání nedovedeme dosud účinně terapeuticky ovlivnit. Podrobnější objasnění těchto procesů díky metodám
molekulární biologie může přispět ke změně stávající neuspokojivé situace.
60
Ťažká pľúcna hypertenzia u pacientky s tyreotoxikózou
A. Dokupilová1, J. Payer2, P. Vahala1
Kardiologická klinika FN Nitra, Slovenská republika
2
V. interná klinika LF UK a UN Bratislava, Slovenská republika
1
Úvod: Pľúcna hypertenzia (PH) je patofyziologický stav, pri ktorom je hodnota stredného tlaku
v pľúcnici ≥ 25 mm Hg. PH sa môže manifestovať prejavmi pravostranného kardiálneho zlyhávania. Podľa súčasnej WHO klasifikácie do 5 triedy (s neznámym multifaktoriálnym mechanizmom) patria aj ochorenia štítnej žľazy. Hypertyreózou (HT) indukovaná PH má dobrú prognózu, po úspešnej liečbe hypertyreózy dochádza k poklesu tlaku v pľúcnici. V etiopatogenéze sa
uplatňujú autoimunitné mechanizmy - endoteliálna dysfunkcia. Kazuistika: V kazuistike prezentujeme prípad 26-ročnej pacientky s relapsom hypertyreózy
Graves-Basedowského (GB) typu a ťažkou pľúcnou hypertenziou. Od septembra roku 2013
bola pre HT liečená tyreostatikami preparátom propyltiouracyl (PTU) v celkovej dennej dávke
100 mg. Liečba však bola sprevádzaná vznikom nežiadúcej reakcie na hemopoézu so vznikom
pancytopénie (Hb 93 g/l, leukocyty 2,2 ×109/l, trombocyty 89 × 109/l). V klinickom obraze dominovali príznaky pravostranného srdcového zlyhávania - vysoká náplň jugulárnych žíl, hepatomegália, ascites, fluidothorax, masívne opuchy oboch DK, pacientka mala exophtalmus
a hmatnú strumu na krku. Pri príjme mala fibriláciu predsiení s rýchlym prevodom na komory
s frekvenciou 200/min a bola hypotenzná. Vyšetrenie tyreoidálneho statusu potvrdilo hypertyreózu: fT4 90 pmol/l (norma 12-22 pmol/l), uTSH 0,005 uIU/ml (norma 0,3-4,5 uIU/ml), autoprotilátky aTPO a aTG negatívne, autoprotilátky proti TSH-receptoru TRAK 6,2 IU/l (norma 0-1 IU/l),
sonografické vyšetrenie štítnej žľazy ukázalo difúznu strumu so zvýšenou vaskularizáciou.
Echokardiografické vyšetrenie detekovalo ťažkú pľúcnu hypertenziu 90 mm Hg. Pacientke bola
podaná liečba kardiálneho zlyhávania a tyreostatiká - metimazol. Tromboembólia, pľúcne príčiny ako aj iné autoimunitné ochorenia boli v rámci diferenciálenej diagnostiky vylúčené.
Po dosiahnutí eutyreózy ustúpili prejavy kardiálneho zlyhávania a nastal pokles pľúcnej hypertenzie.
Záver: Hypertyreóza GB typu môže byť jednou z príčin kardiovaskulárnych komplikácií v zmysle fibrilácie predsiení, pľúcnej hypertenzie alebo srdcového zlyhávania.
61
Opakované výboje implantabilního kardioverteru-defibrilátoru
po vysazení amiodaronu z důvodu tyreotoxikózy s řešením
tyreoidektomií a opětovným nasazením amiodaronu
V. Gloger, D. Langová
Interní klinika IPVZ Praha a Krajské nemocnice T. Bati a.s., Zlín
Úvod: Pacientům s implantabilním kardiovertrem-defibrilátorem (ICD) často podáváme amiodaron v hybridní léčbě k supresi častých paroxysmů komorových tachykardií (KT). Jedním z nežádoucích účinků amiodaronu je tyreotoxikóza (Tx). Tyroxin zvyšuje počet adrenoreceptorů
v srdci a tím citlivost myokardu ke katecholaminům. To může vést k častějšímu výskytu arytmií.
Amiodaronem indukovaná Tx je důvodem k jeho vysazení. Je-li však prospěch z farmakologické antiarytmické léčby nenahraditelný, lze provést tyreoidektomii.
Popis případu: 54letý muž, diabetik 2. typu, po infarktu myokardu přední stěny ve 30 letech,
po aortokoronárním bypassu, s chronickým srdečním selháním (EF LK 0,25) měl z indikace
sekundární prevence náhlé srdeční smrti implantován ICD. V hybridní terapii navíc užíval amiodaron. V průběhu léčby došlo k rozvoji Tx (fT4 46 pmol/l). Amiodaron byl vysazen. Pacient dostal betablokátor a tyreostatika. Za 2 měsíce se dostavil pro opakované adekvátní výboje ICD.
Jejich nový výskyt mohl souviset jak s vysazením amiodaronu, tak s ještě přetrvávající zvýšenou hladinou fT4. Do léčby byly přidány kortikoidy a pacient byl připraven k high risk tyreoidektomii, která proběhla bez komplikací. Poté byl do terapie navrácen amiodaron a nasazena
substituce hormonů štítné žlázy. Došlo k vymizení KT a výbojů ICD.
Závěr: Kazuistika popisuje případ pacienta s hybridní léčbou ICD a amiodaronem. Po jeho vysazení z důvodu Tx se objevily KT. Tyreoidektomie umožnila jak definitivní řešení Tx, tak navrácení amiodaronu do léčby. Pokud by KT recidivovaly nadále, byla by další možností radiofrekvenční ablace.
62
Primární sklerózující cholangitida - kazuistika
Z. Grúbelová
II. interní klinika LF MU a FN u sv. Anny Brno
Primární sklerózující cholangitida (PSC) je chronické cholestatické onemocnění žlučových cest,
neobjasněné etiopatogeneze. Toto onemocnění je charakterizováno zánětem s difuzní fibrózní přestavbou žlučového stromu. Má typicky progresivní charakter následně vedoucí k hepatální cirhóze s portální hypertenzí, event. až k jaternímu selhání. V klinickém obraze dominuje
ikterus, pruritus a abdominální dyskomfort. Diagnostika se opírá o biochemický nález cholestázy, zvýšení IgM a pozitivitu p-ANCA protilátek. Zcela typický je u PSC obraz získaný pomocí MRCP a ERCP, které odhalí mnohočetné krátké stenózy střídající se s dilatovanými úseky žlučových cest, tzv. obraz „růžence“. Biopsie jater již dle doporučení AASLD (American Association
for the Study od Liver Diseases) není indikována, pokud je cholangiogram typický. Jedinou kurativní možností tohoto onemocnění je transplantace jater. Brzké zařazení do waiting listu je
proto naprosto esenciální. Naše kazuistika popisuje případ 61letého pacienta hospitalizovaného na II. interní klinice FN u sv. Anny v Brně, kde během diagnostického procesu byla stanovena diagnóza PSC s mnohočetným postižením žlučového stromu. Předmětem sdělení je kromě
diagnostického a léčebného postupu zejména překvapivý průběh onemocnění. Po elevovaných vstupních hodnotách jaterních testů tudíž nastala jejich úplná normalizace během několika měsíců v průběhu ambulantního sledování, což vedlo k dočasnému vyřazení pacienta
z waiting listu k ortotopické transplantaci jater.
63
Hodnocení sérových koncentrací vybraných cytokinů a cytokinových
receptorů u pacientů s akutní lymfoblastickou leukemií
J. M. Horáček1,2, T. Kupsa1,2, I. Karešová3, L. Jebavý1,2, P. Žák2
Katedra válečného vnitřního lékařství Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, Hradec
Králové
2
IV. interní hematologická klinika LF UK a FN Hradec Králové
3
Ústav klinické biochemie a diagnostiky LF UK a FN Hradec Králové
1
Cíl: Hodnocení sérových koncentrací vybraných cytokinů a cytokinových receptorů u pacientů
s nově diagnostikovanou akutní lymfoblastickou leukemií (ALL) a u zdravých jedinců pomocí
biočipové technologie.
Metodika: Do studie bylo zařazeno 21 pacientů s nově diagnostikovanou ALL (medián věku
46, rozptyl 24-75 let, 17 mužů a 4 ženy) a 15 zdravých dárců krve (medián věku 41, rozptyl
­25–58 let, 11 mužů a 4 ženy). Hodnotili jsme sérové koncentrace následujících biomarkerů: interleukin-5 (IL-5), interleukin-15 (IL-15), granulocyte macrophage colony stimulating factor
(GM-CSF), macrophage inflammatory protein-1α (MIP-1α), soluble IL-2 receptor α (sIL-2R α), soluble IL-6 receptor (sIL-6R), soluble tumour necrosis factor receptor I (sTNFR-I), soluble tumour
necrosis factor receptor II (sTNFR-II), matrix metalloproteinase-9 (MMP-9). Všechny biomarkery
byly měřeny biočipovou technologií na analyzátoru Evidence Investigator (Randox). Hodnoty
p < 0,01 byly považovány za statisticky významné.
Výsledky: U pacientů s nově diagnostikovanou ALL jsme při srovnání se zdravými jedinci zjistili významné zvýšení sérové koncentrace IL-15 (1,74 ± 0,97 ng/l vs 0,81 ± 0,16 ng/l; p = 0,0008),
MIP-1α (6,36 ± 3,26 ng/l vs 2,68 ± 1,47 ng/l; p = 0,0003), sIL-6R (2,29 ± 1,80 mcg/l vs 0,89
± 0,39 mcg/l; p = 0,006), sTNFR-I (0,96 ± 0,50 mcg/l vs 0,25 ± 0,07 mcg/l; p = 0,000005) a sTNFR-II (0,73 ± 0,51 mcg/l vs 0,29 ± 0,14 mcg/l; p = 0,003). Koncentrace ostatních hodnocených biomarkerů se statisticky významně nelišily.
Závěry: Naše výsledky naznačují, že sérové koncentrace některých cytokinů a cytokinových
receptorů (IL-15, MIP-1 α, sIL-6R, sTNFR-I, sTNFR-II) jsou významně alterované u pacientů s nově
diagnostikovanou ALL a mohou mít vztah k aktivitě onemocnění. Další studie na větším počtu
pacientů a srovnání se zavedenými prognostickými faktory budou nezbytné k posouzení, zda
změny pozorované v koncentracích těchto molekul mohou být použity jako prognostický ukazatel u ALL.
Práce byla podpořena z projektu RO 1011 (FVZ).
64
Cholesterol jako reaktant akutní fáze interních onemocnění
V. Hrabovský, A. Mendlová
Metabolická JIP Interní klinika LF OU a FN Ostrava
Úvod: Cholesterol je základní stavební jednotkou buněčných membrán a prekurzorem syntézy steroidních hormonů, žlučových kyselin a vitaminu D. Je známo, že u pacientů v kritickém
stavu dochází k poklesu hladin cholesterolu. Hypocholestrolemie je přitom spojena s horší
prognózou, větší morbiditou i mortalitou těchto nemocných. Cílem tohoto sdělení je snaha
o ucelený pohled na tuto problematiku v oblasti vnitřního lékařství. Současně chceme prezentovat na poli interní medicíny cholesterol jako důležitý reaktant a nejen jako rizikový faktor kardiovaskulárních onemocnění.
Materiál a metoda: Na našem pracovišti jsme provedli 3 klinická sledování. Zaprvé obecně
na souboru pacientů s akutním interním onemocněním (n = 60), kteří byli přijati ne metabolickou JIP. Dále na 2 homogenních skupinách: s akutní Crohnovou chorobou (n = 24) a akutním
krvácením do GIT (n = 24). Na výše uvedených souborech byly sledovány hodnoty celkového,
LDL-cholesterolu a HDL-cholesterolu a současně parametry cholesterolové syntézy (latosterol)
a absorpce (kampestrol, sitosterol).
Výsledky: V našich studiích jsme prokázali statisticky významné poklesy celkového, LDL-cholesterolu i HDL-cholesterolu. Současně byla detekovaná významná alterace cholesterolové
syntézy i absorpce.
Závěr: Fenomén hypocholesterolemie je přítomen rovněž u pacientů s akutními interními
onemocněními. Jedná se o multifaktoriální proces, který je výsledkem neschopnosti organizmu pokrýt aktuální potřeby tohoto metabolitu. Cholesterol je tedy reaktant akutní fáze a rovněž v oblasti vnitřních chorob je ho nutno vnímat jako prognostický ukazatel.
65
Vedlejší účinky dlouhodobé terapie inhibitory protonové pumpy
u pacientů přijímaných na interní oddělení
M. Ječmenová, R. Kroupa, J. Dolina, A. Hep
Interní gastroenterologická klinika LF MU a FN Brno, pracoviště Bohunice
Úvod: Inhibitory protonové pumpy (PPI) jsou považovány za bezpečné léky. Rizika chronické
terapie s potenciálními závažnými medicinskými i ekonomickými dopady mají význam zejména u polymorbidních pacientů na interních odděleních. Mnoho pacientů užívajících PPI léčbu
dlouhodobě nemá jasnou indikaci preskripce.
Cíl: Cílem práce je zhodnotit incidenci určitých vedlejších účinků u pacientů hospitalizovaných
na interním oddělení s ohledem na anamnestický údaj o užívání PPI, správnost indikace a celkovou dobu užívání medikace.
Metodika: Byla vytvořena retrospektivní observační studie u neselektovaných pacientů přijímaných na Interní gastroenterologickou kliniku FN Brno během 6 měsíců. Data byla zaměřená
na anamnestický údaj fraktury, enterální infekce a bronchopneumonie během posledních 4 let
a jejich vztah k užívání PPI.
Výsledky: Celkem bylo hodnoceno 494 pacientů (256 mužů, věk 61 ± 46), zahrnujících 266 uživatelů PPI (54 %). Sledované nežádoucí účinky ve skupině uživatelů PPI (ve srovnání se skupinou neužívající inhibitory protonové pumpy) byly následující: 17 pacientů s bronchopneumonií (6 %; OR 3,82; 95%CI 1,27-11,53; p = 0,01); 32 pacientů s frakturou (12 %; OR 1,94; 95% CI
1,02-3,68; p = 0,04); 8 pacientů se střevní infekcí (3 %; OR 3,5; 95% CI 0,73-16,67; p = 0,13). Celková délka užívání PPI a incidence sledovaných nežádoucích účinků neměla dle našich dat signifikantní vztah. Nejasnost indikace užívání PPI byla u 54 pacientů (20 %). Počet jiných užívaných léků byl u uživatelů PPI mnohem větší než u pacientů bez antisekreční léčby: 8,3 ± 4,1 vs
4,3± 3,9, p < 0,0001.
Závěr: U pacientů přijímaných na interní oddělení je užívání PPI spojené se zvýšeným anamnestickým rizikem bronchopneumonie a fraktur. Rizikové události jsou pravděpodobně více
způsobeny polymorbiditou a polypragmaziíí než samotným farmakologickým efektem PPI.
66
Kombinace nových antikoagulancií a duální protidestičkové léčby pokračující dilema tzv. „triple“ terapie
L. Koc, R. Miklík, J. Špinar, P. Kala
Interní kardiologická klinika LF MU a FN Brno, pracoviště Bohunice
Úvod: Pacienti po prodělaném akutním koronárním syndromu (AKS) mají i při optimálně vedené léčbě vyšší riziko kardiovaskulárních komplikací. Správné posouzení aterotrombotického
a krvácivého rizika je ještě důležitější v případě pacientů, u kterých je zvažována tzv. „triple“ terapie, tzn. kombinace duální protidestičkové a antikoagulační léčby. Podání warfarinu jako nejčastějšího zástupce antagonistů vitaminu K je v současnosti rezervováno pro pacienty s AKS
a indikací dlouhodobé antikoagulační terapie např. pro výskyt fibrilace síní či chlopenních náhrad. S nástupem nových orálních antikoagulancií (NOAC) se problém kombinované antitrombotické terapie po AKS dostal znovu do popředí.
Cíl práce: Kritické posouzení publikovaných studií s NOAC a duální protidestičkovou léčbou.
Výsledky: Čtyři klinické studie fáze II hodnotily bezpečnost a účinnost NOAC v kombinaci s duální protidestičkovou léčbou u pacientů po AKS. Inhibitory faktoru Xa - Apixaban ve studii
APPRAISE, Rivaroxaban ve studii ATLAS ACS-TIMI 46, Darexaban ve studii RUBY-1 a přímý inhibitor trombinu Dabigatran ve studii RE-DEEM. Výskyt krvácivých komplikací byl v porovnání
s placebem vyšší ve všech studiích, potencionálně vyšší účinnost prokázaly studie APPRAISE
a ATLAS ACS-TIMI 46. Tyto výsledky vedly k uspořádání studií APPRAISE-2 s Apixabanem i ATLAS ACS-TIMI 51 s Rivaroxabanem klinické fáze III, kde se potvrdil vyšší výskyt krvácení, který
v případě Apixabanu nebyl vyvážen vyšší účinností a tato studie byla předčasně ukončena.
Nízká dávka Rivaroxabanu (2,5 mg 2krát denně) však prokázala statisticky významné snížení
výskytu kombinovaného cílového ukazatele (smrt z kardiovaskulární příčiny, infarkt myokardu,
cévní mozková příhoda). I přes nejasnosti ve studii ATLAS ACS-TIMI 51 lze dle doporučených
postupů Evropské kardiologické společnosti zvážit přidání Rivaroxabanu k duální protidestičkové léčbě (aspirin + clopidogrel) v terapii AKS u vybraných pacientů s nízkým rizikem krvácení. Ve Spojených státech ale Rivaroxaban v této indikaci dosud schválen nebyl.
Závěr: Problematika trojkombinace antitrombotik v léčbě AKS zůstává zvláště v přítomnosti
nových protidestičkových léků, Prasugrelu a Ticagreloru, v současnosti nejasná.
67
Model T2DM
K. Kubát
Interní oddělení Městské nemocnice Litoměřice
Cíl práce: Vysvětlení příčin vzniku a rozvoje diabetes mellitus 2. typu s obezitou a zdůvodnění
vlivu terapie, která nezvyšuje ani hladiny ani účinek inzulinu.
Metodika: Na základě současných prací jsme vytvořili model, který popisuje přenos energeticky bohatých látek v organizmu a výdej energie organizmem. Jsou znázorněny intracelulární
regulační mechanizmy, které hodnotí energetický stav buňky a určují vstup glukózy do buňky.
Závěry: Pro přenos glukózy do buněk je důležitý celkový stav organizmu, který je hodnocen
centry reagujícími na hladiny energeticky bohatých látek v trávicím ústrojí, v ústech, žaludku či
střevech nebo v krvi. Mechanizmy založené na neurohormonálních regulačních sítích ovlivňují glukózové transportéry (např. GLUT4), zvyšují či snižují přenos glukózy do buněk. Stejně důležitá je kaskáda nitrobuněčných regulačních systémů, které hodnotí energetický stav buňky,
množství ATP, respektive poměr AMP/ATP (např. AMPK). Nitrobuněčné systémy („nitrobuněčné
hormony“) jsou stejně významné, jako je např. inzulin. Model znázorňuje odlišnost T1DM, který
charakterizuje buněčné hladovění, a T2DM, diabetes, který charakterizuje přetížení buněk
energeticky bohatými látkami, kdy nitrobuněčné mechanizmy omezují (přebytečný) vstup
glukózy do buněk. Vysvětluje paradox clampových pokusů, kdy během pokusu vstupuje
do buněk obézních diabetiků paradoxně méně glukózy, než u kontrolních osob. Inzulinová rezistence je u obézních ve většině případů získaná, a proto je léčitelná jakýmkoli způsobem, který sníží příjem energie (bariatrická chirurgie, endobarier), zhorší efektivitu metabolizmu (biguanidy - metformin) nebo zvýší ztráty energeticky bohatých látek (glyfloziny). Model se snaží
podpořit novou definici T2DM: T2DM je onemocnění způsobené chronickým přebytkem energie, který poškodil základní regulační energetické mechanizmy organizmu. Je způsoben nepřiměřeným životním stylem, který není slučitelný s genetickou výbavou velké části lidstva. Je
způsoben vleklým přebytkem energeticky bohatých látek (cukrů, tuků, bílkovin) a nedostatečným energetickým výdejem, především pak nedostatkem fyzické námahy.
68
Porovnání úspěšnost elektrické kardioverze u pacientů s fibrilací síní
při použití různé velikosti energie výboje
M. Majerníková, A. Šenkýřová, Z. Monhart
Interní oddělení Nemocnice Znojmo
Úvod: Fibrilace síní je nejčastější srdeční arytmii. Kromě subjektivně nepříjemně vnímaných
symptomů je nebezpečná hlavně pro riziko tvorby krevních sraženin a s tím souvisejících tromboembolických příhod. Nejlepší terapeutickou možností je nastolení a udržení sinusového rytmu, dnes nejčastěji za pomoci elektrické kardioverze.
Cíl práce: Porovnat úspěšnost kardioverze, tj. nastolení sinusového rytmu při použití různé
energie výboje.
Metodika: V době od června roku 2013 do června roku 2014 bylo na našem pracovišti provedeno celkem 65 elektrických kardioverzí pro fibrilaci síní. Byl používán bifazický rektilineární
výboj. Pacienti s lichým pořadovým číslem byli vertováni výbojem o energii 120 J, se sudým
200 J. Při neúspěchu prvního výboje se verze opakovala s výbojem o energii 200 J.
Výsledky: V skupině bylo z celkového množství (65) pacientů 39 (60 %) mužů a 26 (40 %) žen.
Průměrný věk byl 65,57 let (muži 63,03 let, ženy 69,38 let). Byly použité výboje o dvou různých
silách - ve 32 (49 %) případech 200 J a ve 33 (51 %) případech 120 J. Úspěšnost verze po prvním
výboji byla 85 %, celková úspěšnost při více výbojích byla 82 %, tj. 61 pacientů bylo propuštěno
se sinusovým rytmem. Úspěšných kardioverzí po prvním výboji při použití 120 J bylo 27 (82 %)
případů, při použití 200 J 28 (87 %) případů. Celková úspěšnost u mužů bez ohledu na použitou energii výboje byla 34 (87 %), při použití výboje 120 J bylo úspěšných 16 (80 %), při výboji
200 J 18 (95 %). Celková úspěšnost u žen bez ohledu na použitou energii výboje byla 21 (81 %),
při použití výboje 120 J bylo úspěšných 11 (85 %), při výboji 200 J 10 (77 %).
Závěr: Při použití vyšší energie výboje při elektrické kardioverzi byla větší úspěšnost stran nastolení sinusového rytmu, což koreluje s jinými pracemi zaměřenými na tuto problematiku.
Menší úspěšnost elektrické kardioverze při použití vyššího výboje ve skupině žen by bylo možné vysvětlit malou skupinou.
69
Závažný metabolický stav i přes fyziologické hodnoty v séru. Sledování
tělesného stavu a laboratorních parametrů u pacientů s poruchou
příjmu potravy. Pětiletá studie 151 pacientů s anorexií a bulimií
M. Navrátilová1, J. Jarkovský2, J. Tůmová3, M. Kalendová4 , L. Sobotka5
1
Psychiatrická klinika LF MU a FN Brno, pracoviště Bohunice
2
Institut biostatistiky a analýz MU Brno
3
Oddělení klinické biochemie LF MU a FN Brno, pracoviště Bohunice
4
Oddělení klinické výživy FN u sv. Anny Brno
5
III. interní gerontometabolická klinika LF UK a FN Hradec Králové
Úvod: Mentální anorexie a bulimie jsou primární psychiatrická onemocnění, charakterizovaná
problémy s příjmem potravy, jejichž průběh však komplikují důsledky somatické, které mohou
být smrtelné. Tyto chorobné jednotky jsou vzájemně propojeny, přičemž nekritičnost a pseudospolupráce jsou charakteristickými rysy těchto onemocnění. Mentální anorexie je charakterizována ubýváním na váze, které je úmyslně vyvolané a udržované. Je přítomna specifická psychopatologie - obava z tloušťky. Tato obava má charakter ovládavé až nutkavé myšlenky a pacienti
tak usilují o nízkou váhu, ztrácí pud sebezáchovy a v konečném výsledku i pud mateřský a sexuální. Následně vzniká podvýživa (zejména u mentální anorexie), sekundární endokrinní a metabolické změny a narušení tělesných funkcí. Pozorujeme nulové zásoby tuku, minimální množství
svalové bílkoviny, depleci elektrolytů, stopových prvků a vitaminů (K, P, Mg, Zn, tiamin, B12) a nedostatek antioxidačních látek. Nízké váhy pacientky dosahují nejčastěji hladověním (restriktivní
typ) nebo přejídáním a následným vypuzováním (vyprovokované zvracení, zneužívání laxativ, diuretik, klyzmat). Mentální bulimie je charakterizována opakovanými a nekontrolovatelnými záchvaty příjmu velkého množství kaloricky bohaté potravy. Po periodě přejídání se dostavují výčitky, pocity tělesného dyskomfortu, deprese a nastupuje kompenzatorní chování, kdy se
nemocné snaží nadměrného množství požité potravy zbavit zvracením nebo užitím projímadel.
Opakované zvracení má za následek především závažné elektrolytické poruchy. Cílem naší studie
bylo sledování tělesného stavu a laboratorních parametrů a popsat vztah mezi biochemickými
parametry v séru a v moči, antropometrickými a dietetologickými parametry.
Metody: Sledovali jsme po dobu 5 let 151 pacientů s poruchou příjmu potravy, z toho 42 pacientů s mentální bulimií, 62 pacientů s mentální anorexií a 47 pacientů se smíšenou formou.
Průměrný věk pacientů byl 25 let, ženy tvořily 90,6 % a muži 9,4 % z datového souboru, ve věku
10 až 35 let. Pacienti byli pozorováni v dlouhodobé studii, medián pozorování byl 4, medián
doby sledování 13,2 měsíce. Prováděli jsme komplexní somatické a biochemické vyšetření každého pacienta, sledovali jsme biochemické parametry jak v séru - metabolický screening pro
poruchy příjmu potravy, tak v moči (sběr za 24 hod - urea, kreatinin, celkový dusík, Na, K, Cl, Mg,
P, Zn, Cu). Současně s hodnotami krevního tlaku a tepové frekvence jsme sledovali antropometrické parametry - výška, váha, BMI, obvod paže, obvod lýtka, celkový obsah tuku - BIA v %, kg
a příjem makro a mikronutrientů. Pro zohlednění různé četnosti vzorkování v čase byla použita
agregace dat do časových kategorií. Spearmanův korelační koeficient byl použit pro analýzu
vztahu mezi stavem výživy, biochemickými, hematologickými, antropometrickými a dietetickými parametry a pro hodnoty krevního tlaku a pulzu. Analýza hlavních komponent byla použita pro souhrnné zobrazení vztahu mezi proměnnými.
70
Výsledky: Příjem stravy: Analýza příjmu potravy (obr. 1) byla v korelaci s mírou podvýživy
a platí jak pro makro, tak pro mikronutrienty. Překvapivě jsme našli výrazné snížení příjmu bílkovin a vlákniny u obou typů pacientů, které v kombinaci s proteinovým katabolismem prohloubil proteinovou malnutrici. To bylo ve vzájemné korelaci s antropometrickými parametry
a s hodnotami krevního tlaku.
Antropometrie: Antropometrické parametry (obr. 2) ukázaly signifikantní korelaci s hodnotami krevního tlaku a tepové frekvence. Nižší hmotnost pacientů, zejména ve skupině s anorexií, koreluje s nízkými hodnotami krevního tlaku, především se jedná o svalovou atrofii, snížení až vyčerpání tukové tkáně se statisticky významným poklesem hodnot krevního tlaku
a tepové frekvence. BIA ve fyziologickém rozmezí se nacházelo jen u 2,2 % pacientů s anorexií. Žádný z pacientů s mentální anorexií nedosahoval během 5letého pozorování fyziologického obvodu lýtka (u pacientů s mentální bulimií se jednalo o 6,1 %), zatímco obvod paže
a lýtka koreloval s poklesem hodnot krevního tlaku a tepové frekvence a tyto korelace byly
statisticky významné.
Klinika: Střední hodnota diastolického a systolického krevního tlaku (obr. 3) byla 65 a 108 mm
Hg, resp. je třeba tyto hodnoty považovat za známku abnormality těchto parametrů. Parametry krevního tlaku a pulsu byly statisticky významné ve vztahu ke všem parametrům nutričního
stavu (BMI, obvod paže a lýtka, tělesný tuk, atd.) a také k některým biochemickým parametrům
v séru (obr. 4).
Biochemické parametry: I v pokročilých fázích mentální anorexie jsme nalezli statisticky více
významných odlišností v moči než v séru Obr. 5a 6) a i přes pokročilou formu malnutrice jsme
překvapivě nalezli řadu fyziologických parametrů v séru. V naší studijní skupině jsme zaznamenali pokles hladiny celkové bílkoviny v séru, Cu v séru, fT3 v séru s následným zvýšením TSH
(zpětněvazebná elevace v rámci sekundární hypotyreózy) se statisticky významnou pozitivní
korelací hodnot krevního tlaku a tepové frekvence, pokles urey a kyseliny močové v séru, pokles všech složek rozšířeného souboru lipidů, zejména cholesterolu a LDL-cholesterolu, pokles
Fe v séru, saturace Fe a transferinu a snížení transamináz v séru, které byly v negativním vztahu
s krevním tlakem, zejména s S-GGT, S-ALT, S-AST u pacientů v počáteční fázi realimentace. Překvapivě, na rozdíl od hladiny prealbuminu, albumin neměl výrazné odlišnosti od fyziologických hodnot, zejména u pacientů s mentální bulimií. Nicméně, každý pokles hladiny prealbuminu v séru byl spojen s poklesem krevního tlaku a tepové frekvence, která byla v korelaci
s klinickým stavem pacientů. Hladiny CRP v séru se významně nelišily od fyziologických hodnot v obou skupinách pacientů a to bylo v klinické korelaci s negativním vztahem, který jsme
našli mezi krevním tlakem a CRP. Plazmatické hladiny stopových prvků se překvapivě se nelišily od fyziologických hodnot. Odpady v moči za 24 hod byly u obou diagnóz výrazně sníženy
navzdory tomu, že jejich hladiny v séru se významně nelišily od fyziologických hodnot. Hladina
elektrolytů v moči korelovala se stupněm metabolického postižení. Mezi krevním tlakem a hladinou U-močoviny a U-Cl nebyly statisticky významné pozitivní korelace. V souladu s našimi
klinickými zkušenostmi s mentální bulimií nalezli jsme významnou retenci U-Cl s téměř fyziologickými hodnotami v séru a fyziologickými hodnotami krevního tlaku v kontrastu s pacienty
s mentální anorexií, kde jsme nalezli významnou retenci U-P, U-Mg a U-K s fyziologickými hodnotami v séru a statisticky významně nižší hodnoty systolického i diastolického krevního tlaku.
Na základě těchto výsledků bylo možné stanovit další léčbu v korekci minerálních a stopových
prvků, včetně výběru parenterální nebo enterální substituce.
71
Závěry: Anorexie a bulimie je psychiatrické onemocnění s velmi vážnými následky somatickými důsledky. Naše studie ukázala nutnost sledování metabolických parametrů u mentální anorexie a bulimie. Je třeba posoudit efekt léčby nejen zvýšením tělesné hmotnosti, což může být
často velmi zavádějící (zejména u pacientů s mentální bulimií), ale také sledováním metabolického stavu, který je jedním z předpokladů pro úspěšnou terapii.
S podporou projektu (Ministerstvo zdravotnictví, Česká republika) pro koncepční rozvoj výzkumné
organizace 65269705 (Fakultní nemocnice Brno, Česká republika).
72
73
74
Neuromuskulární elektrostimulace svalů dolních končetin jako metoda
rehabilitace u pacientů na peritoneální dialýze
M. Nedbálková1, P. Palanová2, J. Svojanovský1, P. Strnadová1, K. Trnavský1, J. Blaštíková1, P. Vank2,
P. Dobšák2, M. Souček1
1
II. interní klinika LF MU a FN u sv. Anny Brno
2
Klinika tělovýchovného lékařství a rehabilitace LF MU a FN u sv. Anny Brno
Cíl: Cílem práce bylo zhodnocení vlivu 20týdenního domácího tréninkového programu založeného na neuromuskulární elektrostimulaci (NMES) velkých svalů dolních končetin na tělesnou
zdatnost, svalovou sílu a kvalitu života pacientů s peritoneální dialýzou.
Metodika: Studie se zúčastnilo 8 osob (4 muži a 4 ženy) léčených peritoneální dialýzou. Průměrný věk pacientů byl 55,2 ± 12 let. K neuromuskulární elektrostimulaci byly použity bateriové elektrostimulátory (2 × 1,5 V) a adhezivní elektrody 80 × 130 mm. Stimulační charakteristika
byla následující: bifázický proud, šíře pulzu 400 μs, 8 s kontrakce - 12 s relaxace, frekvence
­40–60 Hz, maximání amplituda 60 mA. Simultánní myostimulaci m. quadriceps femoris
prováděli pacienti 2krát denně 30 min v domácím prostředí. Testování funkční výkonnosti bicyklovou spiroergometrií a 6minutovým testem chůze, měření svalové síly m. quadriceps femoris dynamometricky a hodnocení kvality života byly prováděny před zahájením a po 20 týdnech rehabilitace.
Výsledky: 20 týdnů pravidelné NMES zlepšilo všechny základní funkční parametry: peak VO2
(příjmu kyslíku) se zvýšil z 11,5 ± 2,0 ml/kg/min na 14,9 ± 1,9 ml/kg/min (p < 0,01), peak výkonu
z 89,7 ± 23,9 W na 114,3 ± 22,2 W (p < 0,01) a vzdálenost ušlá za 6 minut se zvýšila z 371 ± 87,2 m
na 422 ± 108,8 m (p < 0,05). Statisticky významný byl nárůst maximální svalové síly m. quadriceps femoris LDK (p < 0,05). Došlo k signifikantnímu zlepšení kvality života hodnocené 2 dotazníky (Kidney Disease Quality of Life - KDQOL and SF-36).
Závěr: Výsledky ukazují, že zlepšení fyzické výkonnosti a kvality života může být dosaženo pomocí doma prováděné rehabilitace založené na neuromuskulární elektrostimulaci.
75
Elektrická kardioverze u pacientů s fibrilací síní - roční retrospektivní
studie
A. Novák, D. Kallmünzerová, H. Nguen, B. Turčanová, M. Mikulica, P. Kadlečková, A. Pashagin,
P. Krollová
Interní oddělení Děčín, o.z., Krajská Zdravotní a.s. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Ústí nad Labem
Cíl studie: Retrospektivní analýza dat pacientů indikovaných k elektrické kardioverzi v roce
2013, na interním oddělení. Incidence této arytmie narůstá. Pro léčebnou strategii udržení sinusového rytmu je zásadní prvotní management pacienta s fibrilací síní a indikace elektrické
kardioverze. Cílem retrospektivní studie bylo zjistit počty indikovaných pacientů, úspěšnost
kardioverze, komplikace. Dalším cílem bylo zhodnocení počtu pacientů připravených antikoagulační léčbou novými antikoagulantii.
Metodika: Zhodnocen roční retrospektivní soubor pacientů indikovaných k elektrické kardioverzi v roce 2013 na interním oddělení okresního typu. Spádová oblast našeho oddělení je
svým způsobem reprezentativní, 100 000 obyvatel, poměrně velkého a rozlehlého děčínského
okresu. Všichni pacienti byli pečlivě echokardiograficky vyšetřeni včetně echokardiografického zhodnocení velikosti a funkce levé síně. Úspěšnost kardioverze byla definována srdečním
rytmem při propuštění, část pacientů je v péči ambulantních kardiologů, proto nebyl soubor
z hlediska udržení sinusového rytmu dále sledován.
Výsledky: V roce 2013 bylo provedeno 133 elektrických kardioverzí, na jednotce intenzivní
péče. Průměrný věk pacientů byl 69 let, 51 % žen. Většina pacientů byla připravena antikoagulační léčbou warfarinem, další dabigatranem. Nebyla žádná vážná komplikace. Zajímavé bylo
významné kolísání počtu provedených kardioverzí během roku, nejméně v únoru, prázdninových měsících, naopak v říjnu téměř 2násobný počet pacientů. Úspěšnost elektrické kardioverze a CHA2DS2-VASC skóre pacientů ve sledovaném souboru bude diskutováno v posterovém
sdělení. Zajímavé bylo rozložení kardioverzí dle věkových skupin, 4 pacienti 40-50letí, 66 pacientů 60letých, 46 pacientů 70letých. Ve věkové skupině 80letých bylo 13 pacientů. 22 pacientů
prodělalo kardioverzi během roku opakovaně, 17 pacientů 2krát, 3 pacienti 3krát. Jeden pacient 6krát a jeden pacient dokonce 7krát. Tento pacient prodělal dříve katetrizační ablaci plicních žil.
Závěr: Pacienti indikovaní k elektivní elektrické kardioverzi tvoří významnou část práce na interní jednotce intenzivní péče. Nejvíce je ve věkové skupině 60letých. Narůstající je počet pacientů připravovaných ke kardioverzi dabigatranem. U spolupracujících pacientů je příprava
tímto novým antikoagulans výhodnější než příprava pacienta warfarinem, kdy někteří pacienti nedosahující terapeutické hladiny ve 3 týdnech INR 2,0-3,0 a jsou přeobjednáváni na další
termín kardioverze.
76
Budd-Chiariho syndrom u pacientky s Crohnovou chorobou
M. Olbrechtová1, O. Zela1, P. Vítek1,2
1
Beskydské gastrocentrum, Interní oddělení nemocnice Frýdek-Místek
2
Lékařská fakulta Ostravské univerzity Ostrava
Úvod: Budd-Chiariho syndrom je vzácné onemocnění způsobené překážkou v odtoku krve jaterními žilami (od úrovně jaterních žil až po vyústění dolní duté žíly do pravé síně), charakterizované následnými klinickými projevy, laboratorními a zobrazovacími abnormalitami. Velmi
často se vyskytuje u pacientů s myeloproliferativními chorobami. Až 20 % je idiopatických. Projevuje se abdominalgiemi, zvětšením obvodu břicha, dyspeptickými potížemi. Může probíhat
také zcela asymptomaticky. Laboratorní změny nejsou specifické. Ze zobrazovacích metod využíváme sonografii, CT a nejlépe MR. Terapie je individuální - od antikoagulační, trombolytické
po TIPS až k transplantaci jater.
Popis případu: 30letá gravidní pacientka, 5 let na imunosupresivní terapii azatioprinem pro
Crohnovu chorobu, hospitalizovaná pro febrilie, třesavky, zimnice. Zaléčena empiricky antibiotiky s úpravou klinického stavu. Z dodatečně došlých hemokultur průkaz Clostridium perfringens. S odstupem 9 měsíců při kontrolní sonografii břicha nález heteroechogenního ložiska
v oblasti ústí jaterních žil. Dle provedených vyšetření (CT + MR) potvrzena parciální trombóza
jaterních žil. Doplněn trombofilní screening - bez průkazu hereditární trombofilie. Stav hodnotíme jako proběhlý Budd-Chiariho syndrom.
Závěr: Pacienti s IBD jsou při stavech jako exacerbace IBD či jiných trombofilních stavech (např.
těhotenství) ohroženi zvýšeným rizikem vzniku trombu, a to také možným rozvojem vzácné
komplikace jako je Budd-Chiariho syndrom. Proto je třeba při těchto stavech myslet na rizika
tromboembolické nemoci a udělat patřičná terapeutická opatření.
77
Bacilární angiomatóza - nemoc imunosuprimovaných pacientů
J. Orság1, P. Flodr2, O. Melter3, J. Tkadlec3, M. Nováková3, J. Šternberský4, M. Hrubý1, A. Klíčová1,
K. Žamboch1, K. Krejčí1, J. Zadražil1
1
III. interní klinika - nefrologie, revmatologie a endokrinologie LF UP a FN Olomouc
2
Ústav klinické a molekulární patologie LF UP a FN Olomouc
3
Ústav lékařské mikrobiologie 2. LF UK a FN Motol Praha
4
Klinika chorob kožních a pohlavních LF UP a FN Olomouc
Úvod: Bacilární angiomatóza (BA) je vaskuloproliferativní onemocnění způsobené bakteriemi
Bartonella henselae (BH) nebo Bartonella quintana (BQ) postihující zejména imunokompromitované pacienty. Zasahuje různé orgány včetně kůže. Charakteristickým znakem nemoci jsou
papulózní léze různé velikosti vyplněné krví. Diagnóza je založena na sérologické analýze a přímém PCR průkazu DNA patogena v bioptickém vzorku tkáně. V léčbě se nejvíce osvědčila prolongovaná antibiotická terapie makrolidy nebo doxycyklinem.
Kazuistika: Prezentujeme onemocnění kožní BA u 43leté pacientky po 1. transplantaci kadaverózní ledviny provedené v říjnu roku 2012. Imunosupresivní terapie zahrnovala trojkombinaci takrolimus, mykofenolát mofetil a prednison. V únoru roku 2013 se u nemocné objevil
3 týdny trvající febrilní stav s tvorbou živě červených nodulací až verukozit difuzně po těle. Provedena široká diferenciální diagnostika, která vyloučila obvyklé patogeny včetně HIV. Histologické vyšetření léze verifikovalo vazoformativní tumor z cév kapilárního typu kompatibilní
s diagnózou bacilární angiomatózy. Ve speciálním barvení dle Warthin-Starryho obsahovaly
endoteliální buňky bakteriální mikroorganizmy. Z druhého bioptického vzorku izolována DNA,
kde potvrzena infekce BQ. Nemocná zaléčena co-amoxicilinem a následně po identifikaci
agens prolongovaně doxycyklinem se zlepšením stavu a vymizením febrilií. Kožní erupce se
resorbovaly po 6 měsících, od té doby je pacientka bez potíží.
Závěr: Dle dostupných informací se jedná o vůbec první prokázaný případ kožní bacilární angiomatózy způsobené bakterií Bartonella quintana u pacientky po transplantaci ledviny v České republice. Příspěvek dále poukazuje na nutnost mezioborové spolupráce při diagnostice
této nemoci.
Práce byla podpořena Interním grantem MZČR - RVO, FN v Motole 00064203.
78
Nová orální antikoagulancia a jejich bezpečnost v klinické praxi pohled nefrologa (kazuistika)
I. Palásek1, J. Řehořová1, L. Malásková1, J. Řádková1, P. Smejkal2, M. Šenkyřík1, A. Hep1
Dialyzační a nefrologické oddělení Interní gastroenterologické kliniky LF MU a FN Brno, pracoviště
Bohunice
2
Oddělení klinické hematologie LF MU a FN Brno
1
Úvod: Dabigatran (přímý inhibitor trombinu) a ostatní nová antikoagulancia (xabany - přímé
inhibitory faktoru Xa) jsou stále větší realitou každodenní klinické praxe. Podávána u pacientů
často polymorbidních a ve vyšším věku, kdy je nutno již předpokládat fyziologický pokles filtrační funkce ledvin mohou navodit závažné zdravotní komplikace. Cíl: Na kazuistice polymorbidní pacientky chronicky antikoagulované postupně různými preparáty pro stav po ileofemorální flebotrombóze komplikované plicní embolizací, předávkované dabigatranem, jsme se
pokusili o demonstraci komplikovanosti a nákladnosti řešení této život ohrožující komplikace
v rámci aktuálně dostupných léčebných možností (hemosubstituce, hemodialýza).
Postup: Pacientka masivně hemosubstituována, celkem 4krát provedena akutní intermitentní
hemodialýza, před i po výkonu monitorována hladina dabigatranu metodou Hemoclot (laboratorní test inhibice trombinu). Dialýza s efektem poklesu hladiny z μg/ml na ng/ml.
Závěr: Před volbou a nasazením preparátu je naprosto nezbytné znát clearance kreatininu pacienta, její dynamiku monitorovat v průběhu léčby a včas reagovat na její pokles úpravou dávky či změnou preparátu. Do zavedení rutinní možnosti použití antidot moderních antikoagulancií jsou možnosti v případě předávkování velmi omezeny (dialyzovatelný je pouze
dabigatran, aktuálně jsou ve světě dle dostupné literatury jen omezené zkušenosti s eliminací
pomocí hemodialýzy). Zásadní otázkou (pro specialisty - hematology) je i příprava na eliminační metodu - zavedení CVK. Mezioborová spolupráce při akutní komplikaci (intenzivista, hematolog, nefrolog etc.) je nezbytností. Prevence komplikací leží na bedrech lékaře indikujícího antikoagulaci.
Kazuistika byla v letošním roce přednesena na XX. Pařízkových dnech Ostrava.
79
Kdy indikovat empirickou antibiotickou terapii u akutní komunitní
gastroenterokolitidy suspektní bakteriální etiologie?
P. Polák1, J. Juránková2,3, M. Vrba3, Z. Bortlíček4, M. Freibergerová1, P. Husa1
1
Klinika infekčních chorob LF MU a FN Brno, pracoviště Bohunice
2
Katedra laboratorních metod LF MU Brno
3
Oddělení klinické mikrobiologie FN Brno, pracoviště Bohunice
4
Ústav biostatistiky a analýz MU Brno
Cíl práce: Vytvořit algoritmus pro správnou indikaci empirické antibiotické terapie u akutní komunitní gastroenterokolitidy.
Metodika: Retrospektivní analýza dat pacientů hospitalizovaných na Klinice infekčních chorob (KICH) FN Brno od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2013 s prokázanou salmonelovou či kampylobakterovou gastroenterokolitidou (původci více než 90 % bakteriálních průjmů v ČR; s výjimkou kolitid způsobených Clostridium difficile). Invazivní forma nemocnění bude definována buď
splněním kritérií syndromu systémové zánětlivé odpovědi a/nebo pozitivním hemokultivačním vyšetřením či zvýšenou hodnotou prokalcitoninu v séru. Bude studován průběh léčby,
empirická terapie antibiotiky a její trvání. Získaná data budou statisticky zpracována.
Výsledky: Celkem se jednalo o 321 pacientů (161 případů salmonelózy a 160 případů kampylobakteriózy). Invazivní forma onemocnění se vyskytla celkem u 60 jedinců (18,7 %; 22,4 % salmonelóz a 15,0 % kampylobakterióz). Průměrný věk v souboru dosahoval 79 let (medián 63).
Mezi rizikové faktory invazivní formy onemocnění patří arteriální hypertenze, věk nad 70 let,
počet leukocytů v periferní krvi nad 12 × 109/l a tělesná teplota nad 38,0 °C. Antibiotiky bylo
léčeno 59 pacientů s invazivní formou onemocnění a 247 pacientů s intestinální formou onemocnění (306 jedinců, 95,3 % souboru); kombinovanou léčbu obdrželo 44 jedinců s invazivní
formou onemocnění a 113 jedinců s intestinální formou (48,9 % souboru). Nejčastěji používanými antibiotiky byl co-trimoxazol, rifaximin, metronidazol a roxithromycin. Průměrná doba
antibiotické terapie byla 7 dnů (medián 9).
Závěry: Výsledky poukazují na nadbytečnou preskripci antibiotik i u intestinálních forem salmonelózy a kampylobakteriózy. Indikace empirické antibiotické terapie by měla být limitována na jedince s vysokým rizikem komplikací (porušená funkce imunitního systému, přítomnost
kardiovaskulárních implantátů) a na jedince splňující kritéria syndromu systémové zánětlivé
odpovědi. Při mikrobiologické verifikaci neinvazivní formy onemocnění je třeba časně deeskalovat antibiotickou léčbu. V případě pochybností je vhodné provést kontrolu klinického stavu
a laboratorních parametrů zánětu v odstupu 12-16 hod a dle vývoje se rozhodnout.
80
Mnohočetné abscesy jater jako komplikace v šestinedělí - kazuistika
J. Průšová, L. Daniš
Interní oddělení Nemocnice Prostějov, Středomoravská nemocniční a.s.
Naše kazuistika pojednává o 30leté pacientce, s anamnézou 3 kraniotomií, která byla léčena
na našem oddělení pro mnohočetné abscesy jater, jež vznikly na konci šestinedělí po císařském řezu. Pacientka byla 9. 10. přijatá pro akutní obstrukční ikterus, s následným ERCP a zavedením DB stentu, s již tehdy popisovány abscesy v průběhu žlučových cest. Záhy byl na MRI
14. 10. popsán absces v konvexitě pravého laloku jater a mnohočetné malé abscesy v obou lalocích. 15. 10. opakováno ERCP s výměnou DB stentu, extrakcí žlučového bláta spolu s hnisem.
Pro progresi stavu přeložena 21.10. do Olomouce, ze které 16. 12. 2013 do IKEM Praha ke zvážení transplantace jater. Opakováno ERCP s nálezem sekundární sklerotizující cholangitidy
a provedena punkce většího abscesu s kultivací Pseudomonas aeruginosa. Po konzervativní terapii dochází k dočasnému poklesu zánětlivých parametrů a zdánlivé regresi nálezu na CT, bez
indikace transplantace. Přeložena zpět k „dokončení“ terapie na naše oddělení s opětovným
rapidním nárůstem zánětlivých parametrů. Provedeno ERCP s nálezem mnohočetné hepatikolitiázy a purulentní cholangoitidy, kultivačně hlavně multirezistentní Pseudomonas aeruginosa.
Zahájena pravidelná laváž žlučových cest, ATB nenasazována, přesto s poklesem zánětlivých
parametrů a zlepšením stavu. K stanovení aktivity procesu doplněno PET/CT s verifikací aktivního zánětlivého procesu. Po dohodě s FN Olomouc byla 11. 3. 2014 přeložena na chirurgickou
kliniku, kde 12. 3. provedena laparoskopická cholecystektomie. Pacientka je nyní v ambulantní
péči a subjektivně bez obtíží. V průběhu celé léčby byla naše pacientka přeléčena téměř všemi
známými ATB kromě colistinu.
81
Amiodaronová plíce – kazuistika polékové pneumotoxicity
Rybecký O.1, Vlček J.1, Binková I.2
II. Interní klinika Fakultní nemocnice u Sv. Anny, plicní ambulance
2
Klinika nemocí plicních a TBC, Fakultní nemocnice Brno, Bohunice
1
Amiodaron je antiarytmikum užívané k léčbě supraventrikulárních a komorových arytmií, tvoří
25% všech předepsaných antiarytmik. Terapie amiodaronem je provázena nežádoucími účinky
u 16 – 98% léčených pacientů, v závislosti na podávané dávce, délce užívání a charakteru
orgánového poškození. Je popisováno široké spektrum nežádoucích účinků, korneální
depozita jsou popisována až u 98% pacientů. Další orgánová postižení se u pacientů vyskytují
s incidencí 15-27% thyreopatie, hepatopatie okolo 30%, neurologické komplikace u 8-10%
léčených, kožní 2-57% a pneumotoxicita se vyskytuje u 0,5-10% pacientů.
Autoři předkládají kazuistiku amiodaronové plíce jako polékové pneumotoxicity. Během
jednoho roku došlo u pacienta k progresi dušnosti. Diagnóza byla stanovena na základě
funkčního vyšetření plic, zobrazovacích metod a pečlivé anamnézy. Dále bude prezentován
výsledek terapeutické intervence.
Dále sumarizují poznatky o amiodaronové plíci, včetně etiologie, etiopatogeneze, klinické
symptomatologie, diagnostice a léčebných postupech.
V závěru budou shrnuty obecné poznatky o prevenci, sledování a vyšetření u pacientů léčených
pneumotoxickými léky.
82
Když jazyk promluví o nemoci těla
J. Řádková1, E. Ševčíková2, J. Řehořová1, I. Palásek1, L. Malásková1, A. Hep1
Dialyzační a nefrologické oddělení Interní gastroenterologické kliniky LF MU a FN Brno, pracoviště
Bohunice
2
Interní hematologická a onkologická klinika LF MU a FN Brno, pracoviště Bohunice
1
Cíl: Prezentace kazuistiky - makroglosie jako první projev AL-amyloidózy asociované s MGUS
(mnohočetným myelomem) u pacientky s CHRI.
Metodika: Popis kazuistiky.
Výsledky: 82letá pacientka s chronickou renální insuficiencí ve stadiu CKD IV-V vs. kombinované etiologie (diabetická, hypertenzní nefropatie) byla na naše pracoviště odeslána dispenzarizujícím nefrologem k zavedení cévního vstupu a zahájení hemodialyzační léčby. Pro nápadnou
makroglosii provedeno endokrinologické vyšetření a odběr biopsie z rekta k vyloučení amyloidózy - oboje s negativním výsledkem. Kvůli akutnímu zhoršení CHRI provedeny 3 akutní hemodialýzy, nadále hodnoty stabilní - pacientka nezařazována do dialyzačního programu, dále
vedena v nefrologické ambulanci. Vzhledem k přítomnosti volných λ řetězců v moči diagnostický souhrn obohacen o MGUS (monoklonální gamapatie nejasného významu) s doporučením dalšího sledování. O měsíc později hospitalizace na sektorové interně pro dekompenzaci
diabetu a kardiální dekompenzaci. Pro hyperhydrataci s dušností a anasarkou zahájen chronický dialyzační program s úpravou klinického stavu a zlepšením laboratorních parametrů. Subjektivně největším problémem byl „oteklý jazyk“. Po kompenzaci stavu provedeny screeningové odběry včetně imunofixace séra a moči - nález konzultován s ambulancí Interní
hematologické a onkologické kliniky, kde indikována hospitalizace k došetření pro suspektní
progresi MGUS do mnohočetného myelomu - opakovaná rektální biopsie potvrzuje přítomnost amyloidu. Uzavřeno jako symptomatický mnohočetný myelom a AL-amyloidóza s makroglosií, v současnosti probíhá 1. cyklus terapie v režimu CVD senior. Největším subjektivním problémem zůstává makroglosie.
Závěry: U pacientky s chronickou renální insuficiencí diabeticko-hypertenzní etiologie bylo
pro nápadnou makroglosii pomýšleno na amyloidózu, histologie však pozitivní nebyla. V rámci dalšího sledování jsme prokázali AL-amyloidózu asociovanou s mnohočetným myelomem
a byla zahájena adekvátní léčba.
83
Detektivní pátrání po příčině encefalopatie - pachatelem
hyperhydratace s hypertenzí u dialyzovaného pacienta - kazuistika
J. Řehořová, L. Malásková, J. Řádková, I. Palásek, A. Hep
Dialyzační a nefrologické oddělení Interní gastroenterologické kliniky LF MU a FN Brno, pracoviště
Bohunice
Úvod: Encefalopatie je obecný název pro onemocnění mozku, zejména nezánětlivé. Hypertenze se nemusí projevit žádnými příznaky, ale mohou se dostavit i závažné komplikace. Hypertenze u dialyzovaného pacienta je volumdependentní. Nemocný po dialyzační proceduře by
měl být zbaven nadbytečné vody - měl by mít „optimální - suchou hmotnost“. „Suchá hmotnost“ není neměnná, její stanovení je problém. Na její překročení ukazuje hypertenze a otoky.
Ke stanovení využíváme klinické vyšetření, zkušenosti lékaře, diametr dolní duté žíly, TK, bioimpedanční analýzy, RTG srdce a plic, echokardiografii a další. V klinické praxi se podle suché
hmotnosti ordinuje ultrafiltrace během dialyzační procedury.
Klinický případ: Autoři popisují klinický případ 61letého muže s chronickým selháním ledvin
léčeného peritoneální dialýzou od dubna roku 2008. 10 let léčba hypertenze, v únoru roku
2008 parciální resekce levé ledviny pro adenokarcinom. V lednu roku 2012 konverze na hemodialýzu z důvodu hyperfosfatemie. Po 5. Hemodialýze akutně hospitalizován pro dislokaci
Permcathu z důvodu psychomotorického (PM) neklidu při hemodialýze. U nemocného dekompenzovaná hypertenze s nutností aplikace parenterálních antihypertenziv, encefalopatie
(těžký PM neklid) bez neurotopického nálezu. Dle MR mozku nález nespecifických ložisek,
v lumbální punkci vyšší CB a paměťové protilátky proti Borrelia afzelii. Hmotnost pacienta
88 kg, bez otoků, EF LK 28 %, středně těžká hypertrofie stěn LK, globální hypokontraktilita. Zahájeny denní hemodialýzy s ultrafiltrací, po 18 hemodialýzách 82 kg. V březnu roku 2012 hmotnost 73,5 kg, hemodialýza 3krát týdně, 5 perorálních antihypertenziv, ústup encefalopatie.
Z diagnostických rozpaků etiologie encefalopatie přeléčena borelióza. V říjnu roku 2012 hmotnost 64 kg, možnost redukce antihypertenziv až přechodné vysazení. V dubnu roku 2013 EF LK
61 %, nezvětšená LK, hypertrofie stěn. V červnu roku 2014 klinický stav stabilizován, 71 kg, hypertenze kompenzovaná pouze ACE-I.
Závěr: Kazuistika ukazuje na složitost kompenzace hypertenze u dialyzovaného pacienta a nezbytnost nefarmakologických opatření.
84
IgA jako rychle progredující glomerulonefritida - kazuistika
P. Strnadová1, J. Svojanovský1, M. Nedbálková1, J. Blaštíková1, K. Trnavský1, M. Souček1, I. Svobodová2
1
II. interní klinika LF MU a FN u sv. Anny Brno
2
I. patologicko-anatomický ústav LF MU a FN u sv. Anny Brno
IgA glomerulonefritida (GN), jako rychle progredujcí glomerulonefritida, je poměrně vzácná,
udává se výskyt méně než 5 %. Popisujeme případ 52letého muže, hypertonika, u kterého se
jedná o náhodný záchyt v rámci předoperačního vyšetření (plánována TEP levé kyčle), kdy byl
začátkem ledna roku 2014 u praktického lékaře zachycen pozitivní nález v močovém sedimentu (bílkovina, erytrocyturie, leukocyturie, signifikantní bakteriurie), Kr/S 110 μmol/l, nasazen
Nitrofurantoin. Na první vyšetření v nefrolologické ambulanci odeslán začátkem února roku
2014 pro přetrvávající pozitivní močový nález i přes protrahovanou terapii nitrofurantoinem.
Zjištěn Kr/S 120 μmol/l, kvantitativní proteinurie (KVP) 12 g/den, albumin 31 g/l, erytrocyturie,
pozitivní anti-dsDNA, hraniční ANA, negativní: anti-GBM, ANCA a anti-ENA, signifikantní symptomatická uroinfekce (Escherichia coli), ATB dle citlivosti, klinicky nebyl vyjádřen nefrotický
syndrom. Biopsie ledviny naplánována po přeléčení uroinfekce. Asi za 2 týdny dochází k celkové alteraci stavu, febriliím, nutná hospitalizace. V úvodu již Kr/S 375 μmol/l, urea 14 mmol/l, albumin 26 g/l, celková bílkovin 55 g/l, cholesterol 7,17 mmol/l, hemoglobin 119 g/l, eGF CKD-EPI 0,30 ml/s. Přeložen k biopsii ledviny, která s nálezem IgA GN s fokální přítomností
celulárních a fibrocelulárních srpků. Pacientovi podávána indukční léčba (kortikoidy, cyklofosfamid).
85
Nekrotické defekty kůže a destruktivní polyartritida jako projev
raritního syndromu
R. Špaček
Interní oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku, p.o.
Syndrom pankreatitida, panikulitida, polyartritida (dále jen PPP) je vysoce raritní onemocnění.
V celosvětové literatuře bylo dosud popsáno asi 30 případů. Rozhodujícím faktorem pro rozvoj
tohoto syndromu je postižení slinivky břišní a to jak akutním či chronickým zánětem, tak i např.
tumorem. Předkládáme komplikovanou kazuistiku 64letého muže s touto vzácnou chorobou.
Tento muž byl přijat na interní oddělení nemocnice Frýdek-Místek pro polyartritidu a exantém
dolních končetin charakteru erythema nodosum. Během několika týdenní hospitalizace po vyloučení jiných příčin obtíží byla stanovena diagnóza PPP syndromu. Po terapii vysokodávkovaným Octreotidem a pankreatickým stentem došlo k zlepšení stavu pacienta a pozastavení nekrotizujícího procesu. Přílohou naší kazuistiky je bohatá fotodokumentace.
86
Rehospitalizace a jejich vliv na přežívání pacientů léčených na okresní
interně pro akutní srdeční selhání - výsledky z registru AHEAD-core
R. Špaček, M. Morysová, K. Zeman, J. Jarkovský, S. Littnerová, J. Špinar, J. Pařenica
Úvod: Prognóza pacientů hospitalizovaných pro akutní srdeční selhání zůstává i přes maximální farmakologickou a nefarmakologickou terapii velmi závažná. Rehospitalizace pro srdeční selhání významně zhoršuje kvalitu života přežívajících pacientů. Cíl: Posoudit závislost rehospitalizací pro srdeční selhání a mortality u pacientů sledovaných na okresní interně bez cath-labu.
Metodika: Ve skupině všech konsekutivních pacientů hospitalizovaných na interním oddělení
pro akutní srdeční selhání, kteří spadají do tzv. sektorového spádu, jsme sledovali dlouhodobě
rehospitalizace a mortalitu.
Výsledky: Celkem bylo vyhodnoceno 483 pacientů, průměrný věk 78 let, 45,5 % mužů, AKS
tvořilo 22,2 % pacientů, plicní edém mělo 22,2 % pacientů, kardiogenní šok 9,9 %. Během
12 měsíců bylo celkem rehospitalizováno 58,6 % pacientů. Celkové roční přežívání v našem
souboru pacientů bylo 70 %, u pacientů vyžadujících rehospitalizaci však tento počet činil
30,3 %.
Závěr: Střednědobá prognóza pacientů v našem souboru je nepříznivá. Nutnost rehospitalizace po prodělaném akutním srdečním selhání významně navyšuje mortalitu těchto nemocných.
87
Centrální Cushingův syndrom s komplikovaným průběhem
P. Šťastná1, T. Andrysík1, O. Stránský1, V. Olšovská1, D. Netuka2
1
II. interní klinika LF MU a FN u sv. Anny Brno
2
Neurochirurgická klinika 1. LF UK, IPVZ a ÚVN Praha
Bude prezentována kazuistika 60letého pacienta, který byl odeslán k došetření na interní oddělení pro rychle progredující osteoporózu s četnými kompresivními frakturami obratlů.
Z klinického obrazu a základních laboratorních vyšetření bylo vysloveno podezření na Cushingův syndrom, který byl následně potvrzen jako ACTH dependentní CS při adenomu hypofýzy.
Hospitalizace byla komplikována rozvojem chabé kvadruparézy z útlaku při četných kompresivních frakturách obratlů a zejména četnými infekčními komplikacemi včetně rozvoje paravertebrálního abscesu s nutností chirurgické drenáže, recidivující klostridiové kolitidy a opakovaných kanylových sepsí. Při blokádě steroidogeneze ketokonazolem se pacienta podařilo
postupně stabilizovat a následně v ÚVN Praha provést transsfenoideální resekci adenomu hypofýzy. Pooperačně se pokračovalo v dlouhodobé intenzivní rehabilitaci, při které došlo ke stabilizaci nálezu na páteři. Po 20 měsících od operačního výkonu pacient prodělal akutní infarkt
myokardu s ST elevacemi - zvládnuto PCI s implantací stentu, ovšem trvá těžká deprese systolické funkce LK s EF 20-25 %.
Závěr: Chronický hyperkortizolizmus zvyšuje závažně mortalitu a morbiditu nemocných, zejména v oblasti kardiovaskulární. Včasná diagnostika a léčba může zabránit vážným komplikacím.
88
Jaterní změny u pacientů s roztroušenou sklerózou při terapii
interferonem β
V. Vrtišová1, H. Dujsíková1, A. Hep1, P. Praksová2, M. Hladíková2
1
Interní gastroenterologická klinika LF MU a FN Brno, pracoviště Bohunice
2
Neurologická klinika LF MU a FN Brno, pracoviště Bohunice
Úvod: Interferon β patří mezi moderní možnosti terapie roztroušené sklerózy (RS). Při této léčbě však může docházet k elevaci jaterních parametrů, což bývá často indikací k ukončení terapie s nemožností jejího dalšího podávání a tak výrazného snížení kvality života nemocných.
Cílem naší práce bylo zhodnotit změny jaterního parenchymu ve fázi, kdy registrujeme elevaci
jaterních testů, a musí být ukončena terapie interferonem β.
Metodika: Náš soubor tvoří 9 pacientů, 5 žen, 4 muži s RS na terapii interferonem β 1a, 1b
a elevací jaterních testů (JT) na 5násobek normy. U všech pacientů byla provedena diferenciální diagnostika hepatopatií, UZV jater a jaterní biopsie. Byl brán ohled na předchozí, možnou
potenciálně hepatotoxickou medikaci.
Výsledky: V rámci diferenciální diagnostiky se nepodařilo prokázat autoimunitní, metabolickou, infekční či toxonutritivní etiologii hepatopatie. Sonograficky byla prokázána u 4 pacientů
jaterní steatóza, ostatní měli nález v normě, jaterní biopsie prokázala mírnou až středně těžkou
steatohepatitidu u všech pacientů, u 2 pacientů i s rysy cholestázy.
Závěr: Poléková jaterní léze je handicapem léčebných modalit pacientů s roztroušenou sklerózou. V případě omezených terapeutických možností a přítomnosti hepatopatie je vhodné sledování jaterního parenchymu neinvazivně (využití elastografie) případně i invazivně (jaterní
biopsie) v pravidelných časových intervalech a v případě progrese nálezu ukončení specifické
terapie.
89
Regionální registr plicní embolie 2011-2014
M. Záňová, Z. Monhart
Interní oddělení Nemocnice Znojmo
Úvod: Plicní embolie (PE) je spolu s ICHS a arteriální hypertenzí nejčastějším onemocněním
kardiovaskulárního systému. Podle údajů ÚZIS z 2012 bylo v ČR hospitalizováno 8 757 pacientů
s PE, 799 zemřelo. Velký mezinárodní registr ICOPER přinesl cenné informace, které však byly
získány před téměř 20 lety.
Metodika: Vycházíme ze sledování konsekutivních pacientů s PE v naší nemocnici od července roku 2011 do dubna roku 2014. Shromáždili jsme data o 188 pacientech s akutní či subakutní PE, u kterých byla diagnóza potvrzena plicním scanem, CT angiografii nebo ECHO nálezem
se současnou typickou klinikou.
Výsledky: V našem souboru bylo 71 mužů (37,8 %) a 117 žen (62,2 %) průměrného věku 66 let
(16-94), 72,9 % pacientů bylo starších 60 let. Anamnéza TEN byla přítomna u 37 pacientů
(19,7 %), malignita u 36 (19,1 %), známky flebotrombózy u 36 (19,1%), vrozená trombofilie
u 35 (18,6 %), nedávný úraz s imobilizací u 10 (5,3%), nedávná operace u 14 pacientů (7,4 %)
a fibrilace síní u 22 (11,7 %) pacientů. Nemocniční mortalita dosáhla 5,6 %, 3měsíční mortalita
9,4 % (údaje zjištěny u 85,1 % pacientů) a roční mortalita 19,1 % (údaje zjištěny u 61,2 % pacientů). Medián hospitalizace byl 7 dnů. Celkem 89,9 % pacientů bylo při přijetí hemodynamicky
stabilních, 10,1 % bylo hemodynamicky nestabilních. Trombolýza byla podána u 14 pacientů
(7,4 %). Krvácivé komplikace antikoagulační nebo trombolytické léčby se během hospitalizace
vyskytly u 4 pacientů (2,1 %) - tvorba hematomů v oblasti končetin s nutností incize a drenáže,
epistaxe a u 2 pacientů hemateméza. Mozkové krvácení v našem souboru nebylo zaznamenáno.
Závěr: PE není vzácné onemocnění, setkáváme se s ní napříč všemi odbornostmi, přesto je
vzhledem ke své heterogenitě symptomů a nejisté prognóze nadále klinickým problémem.
Nemocniční mortalita pacientů s PE je vyšší než u pacientů s akutním koronárním syndromem.
90
Riziková stratifikace hemodynamicky stabilních pacientů s plicní
embolií - naše zkušenosti
M. Záňová, Z. Monhart
Interní oddělení Nemocnice Znojmo
Úvod: Hemodynamicky stabilní pacienti s plicní embolií (PE) a dysfunkcí pravé komory (PK) vykazují přibližně 2násobnou mortalitu ve srovnání s pacienty bez dysfunkce PK. Známky dysfunkce PK jsou patrny při echokardiografickém vyšetření, dalším markerem dysfunkce PK je
zvýšení srdečních troponinů a natriuretických peptidů.
Soubor a metodika: Soubor představují všichni pacienti hospitalizovaní s diagnózou PE v naší
nemocnici od července roku 2011 do dubna roku 2014. Při přijetí byla vyšetřována hladina troponinu I a BNP. Jako pozitivní hodnoty byla stanovena hodnota vyšší než 0,04 μg/ml resp.
29 pmol/l. Dále byla po přijetí provedena echokardiografie. Jako pozitivní nález ve smyslu dysfunkce PK byla hodnocena dilatace PK, nebo hypokineza volné stěny PK, nebo nález D-shape
LK.
Výsledky: Soubor tvoří celkem 188 pacientů s PE, 71 mužů (37,8 %) a 117 žen (62,2 %), průměrný věk 66 let. 168 pacientů (89,4 %) bylo při přijetí hemodynamicky stabilních (TKs ≥ 90 mm
Hg) a nemělo před přijetím synkopu, všechny výše uvedené parametry pro rizikovou stratifikaci byly k dispozici u 136 oběhově stabilních pacientů. Troponin I byl pozitivní u 49 z nich
(36,0 %), zvýšená hodnota BNP byla u 63 pacientů (46,3 %). Při echokardiografickém vyšetření
byly přítomny známky dilatace a/nebo dysfunkce PK u 33 pacientů (24,3 %).
Závěr: Hemodynamicky stabilní pacienti představují naprostou většinu v populaci PE. Jedná
se o heterogenní skupinu s různou prognózou, a tedy nutností rizikové stratifikace. K rizikové
stratifikaci hemodynamicky stabilních pacientů s akutní PE je doporučováno použití echokardiografie nebo vyšetření troponinů či natriuretických peptidů. V našem souboru byl „nejcitlivějším“ parametrem pro tento účel BNP, dále troponin I. Echokardiografie byla v našem souboru nejméně citlivou metodou.
91
Pagetova choroba
I. Žofková
Endokrinologický ústav Praha
Pagetova choroba (PCH) (osteodystrofia deformans) je důsledkem protrahované virové infekce (paramyxovirus) proběhlé u geneticky predisponovaných jedinců s mutacemi řady genů,
nejčastěji genu QSTM1 (chromozom 5q35). Primárně postiženou buňkou u PCH je aktivovaný
mnohojaderný osteoklast, který mimořádně citlivě odpovídá na stimulaci RANKL a 1,25(OH)2
vitaminem D. Extrémně vystupňovaná resorpce kosti je provázena stejně extrémně aktivovanou novotvorbou. Trvající hyperaktivace kostní remodelace vede postupně ke vzniku chaoticky uspořádané mikroarchitektury se solitárními i vícečetnými osteolytickými i sklerotickými ložisky, které mohou mít až sarkomatózní charakter. PCH se manifestuje familiárně nebo
sporadicky jako monoostotická nebo polyostotická forma. Dominujícími klinickými projevy
Pagetovy choroby jsou těžký algický syndrom související s mikrofrakturami spolu se závažnými
kostními deformitami a patologickými frakturami. Častá je symptomatologie neurologická
z komprese míchy a ochrnutí hlavových nervů. Diagnózu potvrdí velmi (až 20krát) zvýšená hladina ALP a vzestup izoALP. Normální hladina ALP však časnou fázi onemocnění nevylučuje.
S věkem prevalence PCH stoupá, od 55 roků života do 80 let ze 4 % na 9 %. Diferenciálně diagnosticky je třeba vyloučit osteomalacii (ztluštění trabekul), osteopetrosis frontalis interna, osteoplastické metastázy (prostata), myelofibrózu, artritidu aj. Léčba Pagetovy choroby spočívá
v korekci přehnané remodelace aplikací bisfosfonátů a v případě maligního zvratu v osteosarkom v chirurgickém řešení. Klinicky významnou odpověď lze zaznamenat zhruba po 6 měsících léčby. Patogeneze onemocnění je stále nejasná a je mj. předmětem molekulárně genetických studií.
Podpořeno projektem (Ministerstva zdravotnictví) koncepčního rozvoje výzkumné organizace
00023761 (Endokrinologický ústav Praha).
92
XXI. kongres České internistické společnosti ČLS J. E. Purkyně
Brno, 15. – 18. 10. 2014
Sborník abstrakt
abstrakta - sestry - přednášky
93
Nutrice u pacienta s Alzheimerovou nemocí – kazuistika
M. Bauerová
Oddělení léčebné výživy FN u sv. Anny v Brně
V příspěvku formou kazuistiky popíšeme možnosti nutriční intervence u pacientů s daným
onemocněním.
Úloha sestry na jednodenním stacionáři - péče o pacienta před
a po výkonu
J. Čermáková
FN Bohunice Brno
Na mnoha pracovištích v České republice jsou budovány jednodenní stacionáře, které přispívají k rychlejšímu rozvoji ambulantních invazivních výkonů. Rovněž tak i rutinní radiální přístup vytváří podmínky k co nejkratšímu pobytu pacienta v nemocnici. Na našem pracovišti byl
provoz stacionáře zahájen v roce 2003. Ročně je k diagnostickým a terapeutickým výkonům
přijato průměrně 2 000 pacientů. Jednodenní hospitalizace přináší profit pro pacienta samotného - zachování tělesné imunity a mobility, snížení pocitu závislosti na zdravotnickém personálu, šetří místa na oddělení. Jednodenní stacionář tak přináší komfort nejen pro pacienta, ale
také změnu logistiky péče.
Fibrilace síní a elektrická kardioverze
L. Dostálová, M. Šmerdová
Interní kardiologická klinika LF MU a FN Brno, pracoviště Bohunice
Fibrilace síní je v poslední době velmi rozšířený fenomén a mluví se o ní jako o epidemii 21. století. První zmínka o fibrilaci síní se objevuje v roce 1909. I když má fibrilace síní více jak stoletou
historii, tak znalosti o příčinách, rizikových faktorech a léčbě se stále vyvíjejí. Ačkoli dříve bývala fibrilace síní dříve považována za neškodnou, v dnešní době podle výsledků studií a analýz
lze říci, že tato arytmie má závažné socioekonomické a zdravotní dopady. Na koronární jednotce se s pacienty, kteří trpí touto arytmií, setkáváme poměrně často. Tito pacienti přicházejí
na koronární jednotku k elektrické kardioverzi. I když elektrická kardioverze je relativně bezpečný zákrok, měl by být každý pacient informován o přípravě, průběhu a možných komplikacích. Příprava pacienta, průběh výkonu a následná péče o pacienta je předmětem této přednášky.
94
Specifická ošetřovatelská péče u pacienta s malnutricí při hojení ran
G. Dvořáková
II. IK Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně
Sdělení je zaměřeno na význam ošetřovatelské péče u polymorbidního pacienta s malnutricí
při hojení ran.
Můj dům, můj hrad aneb portfolio služeb našich ambulancí
S. Janíčková, H. Javorková
Interní kardiologická klinika LF MU a FN Brno, pracoviště Bohunice
Autorky představí strukturu specializovaných ambulancí Interní kardiologické kliniky FN Brno.
Kardiovaskulární choroby zahrnují široké spektrum onemocnění, které může pacienty omezovat v běžných denních činnostech a často vyžaduje komplexní kardiologickou péči. Diagnostika, sledování a kontroly zdravotního stavu kardiologicky nemocných kladou kromě lékařů specialistů nároky i na nelékařský zdravotnický personál včetně jejich komunikačních schopností.
Cílem sdělení je představit jednotlivé ambulantní provozy s nabídkou výkonů a služeb jimi poskytovaných, přičemž prioritou je vysoký standard kvality v péči o kardiologicky nemocné. Ambulantní část Interní kardiologické kliniky FN Brno zahrnuje ambulanci příjmovou, konziliární
ambulancí, kardiologickou a rovněž ambulantní provozy oddělení funkční diagnostiky. Ve sdělení budou postupně představeny ambulance poskytující specializovanou kardiologickou péči
pacientům z oblasti brněnské aglomerace, ale vzdálenějších moravských regionů s důrazem
na poskytované typy a počty výkonů.
95
Co poskytuje laboratoř Holterova monitorování IKK FN Brno
H. Javorková, S. Janíčková
Ambulance Holterova monitorování Interní kardiologické kliniky LF MU a FN Brno, pracoviště
­Bohunice
Autorky představují škálu vyšetřovacích metod určených ke sledování srdečních arytmií, jako
je 24hodinové až 7denní EKG monitorování podle Holtera, rytmokarta, KOH (King of Heart),
jednokanálové EKG OMRON, 24hodinové až 48hodinové monitorování krevního tlaku. Sestry
na našem pracovišti samostatně nejen pracují s monitorovacími přístroji, ale i erudovaně vyhodnocují EKG záznamy; případnou revizi a závěrečné shrnutí provádí lékař. Současně přehledně seznámí nejen s přístrojovým vybavením pracoviště, ale také s kazuistikami zachycených poruch rytmu. V závěru autorky představí přínos ne zcela běžného hodnocení EKG
záznamů zdravotní sestrou, ale i úskalí zvládání různých monitorovacích jednotek.
Co nabízí naše pracoviště intervenční kardiologie svým klientům?
J. Ječmínková
Pracoviště intervenční kardiologie Interní kardiologické kliniky LF MU a FN Brno, pracoviště
­Bohunice
Cíl: Seznámení s výkony prováděné na angiolince kardiologické kliniky.
Metodika: Ústní sdělení - sesterská sekce XXI. kongres internistické společnosti.
Výsledky: Na našich 2 katetrizačních sálech provádíme širokou škálu výkonů nejen diagnostických, jako je např. selektivní koronarografie (SKG), pravostranné ventrikulografie, vyšetření srdečních bypassů, levostrannou a pravostrannou tonometrii, měření frakční průtokové rezervy
(FFR), oxymetrii s kalkulací významnosti zkratových vad a jiné, ale i terapeutické výkony, jako je
např. perkutánní koronární intervence (PCI), katetrizační uzávěr defektu síňového septa (DSS),
uzávěr foramen ovale patents (PFO), uzávěr ouška levé síně (LAA), rotační arterektomii kalcifikovaných koronárních tepen atd. Některé výkony je možné provézt ambulantně cestou našeho denního stacionáře.
Závěr: 95 % našich pacientů je vyšetřeno z ruky přes radiální tepnu. Díky tomu se podařilo snížit počet krvácivých komplikací po vyšetření z femorálního přístupu a odbourat pro pacienta
nepříjemnou imobilizaci po výkonu. V roce 2013 bylo na našich 2 katetrizačních sálech provedeno 2 555 selektivních koronarografií a 1 086 angioplastik.
96
Head-up tilt test - diagnostika neurokardiogenní synkopy
L. Maňoušková
Interní kardiologická klinika LF MU a FN Brno, pracoviště Bohunice
Úvod: Head-up tilt table test (test na nakloněné rovině - HUTT) je neinvazivní vyšetřovací metoda užívaná v kardiologii k diagnostice synkopálních stavů neurokardiogenního či ortostatického původu. Porucha vědomí je způsobena mozkovou hypoperfuzí při neurovegetativně vyprovokované náhlé hypotenzi (vazodepresorická reakce), hemodynamicky významné
bradykardii až asystolii (kardioinhibiční reakce) či jejich vzájemné kombinaci (smíšená reakce).
Test je součástí diferenciální diagnostiky synkop.
Cíl: Seznámit posluchače s indikacemi, kontraindikacemi, přípravou pacienta, prováděním testu, výsledky a jejich interpretací i možnými komplikacemi.
Metodika: Test spočívá ve sklonění pacienta na speciálním vertikalizačním lehátku do úhlu
60 ° (maximální eliminace svalové žilní pumpy) po dobu 45 min při kontinuální neinvazivní monitoraci EKG a krevního tlaku.
Výsledky: Za pozitivní výsledek testu se pokládá vyprovokování klinických obtíží pacienta
s následnou presynkopou či synkopou.
Závěr: HUT test je dnes nepostradatelnou součástí vyšetřovacího schématu synkop, který napomáhá především v diagnostice jejich vazovagální neurokardiogenní etiologie.
97
Biologická léčba, komplikace, zkušenosti
A. Michalicová, B. Břegová
Interní klinika LF OU a FN Ostrava
Biologickou léčbou rozumíme podávání látek různého složení a mechanizmu účinku, které zasahují do imunitních a zánětlivých dějů provázejících vznik a vývoj léčených chorob. Jedná se
o látky biologické povahy, které zasahují do patofyziologického mechanizmu zánětu ve prospěch léčeného organizmu. Bioléčiva jsou léčiva získaná jinou než klasickou cestou syntetické
chemie nebo izolací látek z rostlinného materiálu. Biologická terapeutika (bioléčiva) jsou získávána většinou rekombinantní technologií. Biologická léčba je drahá, náročná na organizaci,
nemocné je třeba správně diagnostikovat, zajistit správné podávání léku, pacienty sledovat
a zvažovat další léčebné postupy. V České republice je tato léčba soustředěna do center biologické léčby, která vznikají pro jednotlivé obory. Předností těchto center je praktická zkušenost
s biologickou léčbou, jejími nežádoucími účinky, možnými komplikacemi a prognózou možného budoucího vývoje choroby. Medicínských oborů, ve kterých uplatnění biologická léčba našla, je v dnešní době hodně. Jedná se především o alergologii a imunologii, gastroenterologii,
revmatologii, neurologii, kožní lékařství, pediatrii. Významné a nezastupitelné místo má biologická léčba v onkologii. Na našem pracovišti - Interní klinice FN v Ostravě máme v současné
době 4 centra biologické léčby: Centrum v alergologii a imunologii, gastroenterologii, revmatologii a endokrinologii. Ve svém sdělení Vám poskytnu informace, několikaleté zkušenosti
s aplikací biologické léčby na Interní klinice v Ostravě.
Gravidita a bariatrie – kazuistika
A. Mottlová
Obezitologické centrum při II. IK FN u sv. Anny v Brně
V příspěvku formou kazuistiky zdůrazníme nutnost pravidelných kontrol po bariatrické operaci.
98
Vývoj hemodialýzy ve světě a u nás
N. Paštiková, L. Frodlová, P. Nejedlá
FN u svaté Anny v Brně
Chceme Vás seznámit s vývojem hemodialýzy u nás a ve světě. Kdo je zakladatelem bubnové
umělé ledviny. Jak prošel vývoj dialyzačních přístrojů od primitivních hemodialyzátorů (kdy
dialyzátor a dialyzační přístroj tvořily jeden celek). Až po přenosné hemodialyzační přístroje.
A nakonec jak se zkvalitnila péče o hemodialyzované pacienty.
Já a DM 1. typu
J. Pernicová, I. Vítková
JIMP II. interní kliniky LF MU a FN u sv. Anny Brno
Osobní zkušenost všeobecné sestry s diagnózou DM 1. typu - průběh předchorobí, diagnostika DM, hospitalizace, PN, komplikace, zařazení do pracovního procesu
99
Diabetes mellitus - edukace pacienta - kazuistika
M. Rajnochová, B. Břegová
Interní klinika LF OU a FN Ostrava
Diabetes mellitus je onemocnění vznikající v důsledku absolutního nebo relativního nedostatku hormonu inzulinu, který se tvoří ve slinivce břišní. Diabetes mellitus se stává svým nárůstem
celospolečenským problémem nejen u nás, ale i na celém světě. Toto onemocnění není novou
nemocí naší populace, dovedli jej rozpoznat i staří Egypťané. V České republice trpí touto chorobou asi 750 000 obyvatel a každým rokem dochází k nárůstu o 5-6 %. Navíc se předpokládá,
že 300 000 lidí o svém onemocnění ani neví. Toto číslo je podobné i v dalších evropských státech. Diabetes mellitus 2. typu postihuje převážně osoby starší 60 let a kulminuje mezi
­70.–80. rokem života a komplikace diabetu se vyskytují asi u 28 % léčených diabetiků. V současné době se stává, že málokterá rodina v Čechách nemá alespoň jednoho člena, který trpí cukrovkou. Strava a změna životního stylu je pro příznivý vývoj tohoto onemocnění zásadní. Patří
zde dietní léčba a léčba pohybem. Každý diabetik by si měl osvojit - jíst pravidelně menší porce
jídla a mít vhodnou tělesnou aktivitu po dohodě s ošetřujícím diabetologem. Základní podmínkou edukace je vůle pacienta naučit se žít s tímto onemocněním. Získat potřebné vědomosti i zručnost ke kontrole a zvládnutí své choroby. Důležité je aktivně zapojit i rodinu. Je zarážející, že ne všichni jsou ochotni se svým problémem něco udělat. Plně se zapojí asi jen 20 %
diabetiků. Potěšující je, že pacientů, kteří se o své nemoci odmítají cokoli dovědět, je jen malá
část. Sestry mají klíčovou roli při neustálém posilování motivace pro změnu chování diabetika
v edukačním procesu, který vede v konečném důsledku ke zlepšení zdravotního stavu pacienta, snížení zdravotních komplikací a také k úspoře nákladů léčby vydávaných zdravotními pojišťovnami i samotnými pacienty.
Na co by si měla dát sestra pozor u intoxikovaného pacienta
T. Rybnikář, A. Ganobčíková
Jednotka intenzivní metabolické péče II. interní kliniky LF MU a FN u sv. Anny Brno
Suicidální a náhodné intoxikace v nemocniční péči. Příjem pacienta s akutní intoxikací na metabolickou jednotku intenzivní péče. Identifikace toxické látky a zhodnocení jejího nebezpečí
pro pacienta. Zásady bezpečnosti v přístupu k intoxikovanému pacientovi. Na co vše myslet
a dát si pozor při péči o intoxikovaného pacienta.
100
Chronická tromboembolická plicní hypertenze ve specializované
ambulanci
P. Špaková
Ambulance plicní hypertenze Interní kardiologické kliniky LF MU a FN Brno, pracoviště Bohunice
Chronická tromboembolická plicní hypertenze (CTEPH) postihuje odhadem 2-4 % pacientů
s akutní plicní embolií (PE). K rizikovým faktorům jejího vzniku patří zejména opakované příhody PE, jejich neznámý zdroj, rozsáhlejší perfuzní plicní defekty nebo anamnéza maligního onemocnění. Silným prediktorem prognózy je závažnost plicní hypertenze (PH). Pacienti se středním tlakem v plicnici (mPAP) nad 50 mm Hg mají 2leté přežití kolem 20 %. Hlavní symptomem
nemocných je dušnost a pokles fyzické výkonnosti. V diagnostice je základní vyšetřovací metodou echokardiografie, kterou by měli podstoupit všichni nemocní asi 6 týdnů po epizodě PE.
V případě podezření na CTEPH standardně provádíme plicní scintigrafií, u které negativní nález
na perfuzním snímku diagnózu spolehlivě vyloučí. Naopak u nediagnostického závěru doplňujeme CT angiografií. Expertní centra k posouzení léčebné intervence standardně provádí
plicní angiografií s hemodynamickým vyšetřením. Po minimálně 3měsíční antikoagulační léčbě jsou symptomatičtí pacienti s chirurgicky dostupným nálezem obstrukce plicních cév indikováni k definitivní léčbě plicní endarterektomií (PEA).
Kazuistika: Muž 78 let, po jedné epizodě PE v minulosti, trvale warfarinizován, pozoroval
v průběhu posledních 3 let pokles výkonnosti, která se objevovala již při minimální námaze
(funkční třída NYHA III-IV). Objektivně byla přítomná výrazná cyanóza rtů. Echokardiograficky
byly zjištěny známky těžké PH (odhad mPAP 45 mm Hg) a dilatace pravostranných srdečních
oddílů, plicní scintigrafie prokázala vícečetné defekty perfuze obou plic. V expertním centru
byl angiograficky potvrzen proximální typ postižení plicních cév s hemodynamicky závažnou
PH (mPAP při invazivním měření 43 mm Hg). Pacient podstoupil chirurgickou léčbu (PEA)
s dobrým efektem, došlo k regresi PH, vymizela dilatace pravé srdeční komory a pacient je nyní
ve funkčním stadiu NYHA II. Antikoagulační léčba warfarinem je u pacientů s CTEPH indikována trvale.
Závěr: CTEPH je závažnou formou prekapilární PH, bez operačního řešení je její prognóza nepříznivá. V diagnostice má zásadní roli echokardiografie a perfuzní plicní scintigrafie. Rozhodnutí o operačním řešení je úkolem expertních center.
101
Ambulantní péče v Saudské Arábii
E. Tomanová
Gastroenterologické oddělení II. interní kliniky LF MU a FN u sv. Anny Brno
V prezentaci jsou popsány zkušenosti z práce na ambulantní klinice, pracovní postupy v ošetřovatelské péči, rozdělení kompetencí sester a řada dalších postřehů a zkušeností ze Saudské
Arábie - země velkých možností, ale i protikladů.
Diabetik v praxi nutriční terapeutky
J. Tomešová
Thomayerova nemocnice Praha
V listopadu roku 2012 vydala Česká diabetologická společnost aktualizovaná doporučení pro
léčbu diabetu. Klade důraz na důkladnou edukaci pacienta a selfmonitoring glykemie. Došlo
také ke snížení doporučených množství sacharidů dle individuální tolerance pacienta, za současného navýšení vlákniny a některých dalších ochranných látek - antioxidantů, nenasycených
mastných kyselin. Nedílným článkem edukace pacienta - diabetika je edukace o výživě realizovaná nutričním terapeutem, který pacientovi dokáže vysvětlit, jaké a proč jsou zásady příslušné diety, k čemu vede její nedodržování a jak dietu sestavit i v závislosti na osobních zvyklostech konkrétního nemocného. I přesto, že jsou současná doporučení v platnosti již téměř
2 roky, setkáváme se v denní praxi jak s nedostatečně poučenými až mystifikovanými pacienty,
tak také v problematice neorientovaným ošetřovatelským personálem. Přednáška proto přibližuje nejčastěji se vyskytující chyby, a ukazuje praktickou interpretaci současných doporučení.
102
Význam nutriční péče v klinické péči o dospělé
J. Tomešová
Thomayerova nemocnice Praha
Nutriční péče je nedílnou součástí komplexní péče o pacienta podle pravidel lege artis a její
poskytování kvalifikovanou profesí je požadováno i platnou legislativou. To ovšem znamená
dostatek pracovníků profese nutriční terapeut v přímé péči o pacienta.
V reálných podmínkách zdravotnických zařízení se však stále uplatňují zvyklosti a představy
o nutričním zajištění pacientů, které mají zdravotníci. Jejich uplatňování ovšem může vést
k poškození pacienta a je v rozporu s požadavky platné legislativy. Jsou také v přímém rozporu
s požadavky na péči lege artis a jsou i v rozporu s občanským zákoníkem a zákonem o zdravotní péči.
Přednáška představuje několik nejčastějších mylných představ o výživě pacientů, dietách, sippingu a enterální a parenterální výživě, se kterými je možné se denně na klinických pracovištích setkat a upozorňuje na jejich rizikovost.
103
Abecední rejstřík autorů
Adamíková A. Anděl M. Andrysík T.
Aschermann M.
Bártková A. Bauerová M. Bednaříková J.
Bém R.
Beneš J. Berková M. Binková I.
Blaštíková J. Boček S.
Bortlíček Z.
Broulíková A.
Břegová B.
Bureš J. Čermáková J. Čertíková V. Červínek L. Češka R.
Čihák R. Čumpelík M. Daniš L. Dítě P. Dobšák P.
Dokupilová A. Dolina J.
Doseděl M.
Dostálová L. Doubková M. Dujsíková H.
Dusilová Sulková S. Dvořáček J.
Dvořáková G. Falt P. Fejfar T. Fejfarová V. Flodr P.
Floriánová A. Fojtík Z.
Freibergerová M.
Frič P. Frodlová L. Ganobčíková A.
Geleneky M. Gloger V. Gombošová L. 104
19
19
33, 88
16
33, 58
29, 94
30
28
20
26
32, 82
33, 59, 75, 85
32, 60
33, 80
28
28, 29, 98, 100
24
29, 94
25
18
16, 20
20
25
34, 81
24
33, 75
32, 61
33, 66
22, 43
29, 94
20
34, 89
25
22, 48
28, 95
24
21
28
33,78
23, 53
26
33, 80
24
30, 99
30, 100
20
32, 62
17
Grega T. 24
Gregar J. 24
Gregorová J. 28
Grúbelová Z.
33, 63
Grünfeldová H. 22, 44
Hakl M. 18
Haluzík M. 19
Haman L. 27
Hep A.32, 33, 34, 66,
79, 83, 84, 89
Hladíková M.
34, 89
Homolka J. 20
Horáček J. M. 26, 33, 38, 64
Horák P. 26
Hrabovský V. 32, 65
Hrbka M.
33, 58
Hrubý M.
33, 78
Husa P. 21, 33, 80
Husová L. 21, 22, 50
Chochola M. 28
Janíčková S.
28, 95, 96
Janíková Ž. 30
Janský P.
22, 44
Jarkovský J.
32, 34, 70, 87
Javorková H. 28, 95, 96
Jebavý L.
26, 33, 38, 64
Ječmenová M. 33, 66
Ječmínková J. 29, 96
Jirkovská A. 28
Jiskra J. 19
Juránková J.
33, 80
Kadlečková P.
32, 76
Kala P.
32, 67
Kala Z. 31
Kalendová M.
34, 70
Kallmünzerová D. 32, 76
Karešová I.
33, 64
Kasalová E.
28
Kianička B. 24
Kiňová S. 17
Kiss I. 31
Klezlová D.
33, 58
Klíčová A.
33, 78
Koblížek V. 20
Koc L. 32, 67
Koreň M. 17
Kotík L.
16, 25, 31
Kotrlíková E. 21
Krejčí K.
33, 78
Krollová P.
32, 76
Kroupa R.
24, 33, 66
Krpálková B. 30
Krusová D. 22, 39
Křížová J. 21
Kubát K. 22, 34, 40, 68
Kuman M. 22, 50
Kupsa T.
26, 33, 38, 64
Kvapil M.
19
Langmaierová K. 28, 41
Langová D. 32, 62
Lejčko J. 18
Liberda M.
33, 58
Linhartová A. 28
Littnerová S.
32, 87
Lošťáková V.
20
Majerníková M. 32, 69
Malásková L.32, 33, 79,
83, 84
Málková I. 21, 42
Malý J. 22, 43
Mann H. 26
Maňoušková L. 29, 97
Martínek A. 24
Matějovská Kubešová H. 26
Mates M. 27
Mejzlík V. 22, 50
Melter O.
33, 78
Mendlová A.
32, 65
Michalicová A. 28, 98
Miklík R.
32, 67
Mikulica M.
32, 76
Monhart V. 20, 24
Monhart Z. 22, 26, 32, 33,
44, 55, 69, 90,
91
Morysová M.
32, 87
Mottlová A. 29, 98
Navrátilová J.
30
Navrátilová M. 34, 70
Nedbálková M.
33, 59, 75, 85
Nejedlá P.
30, 99
Netočný J.
28, 41
Netuka D.
33, 88
Němec P.
22, 50
Neudertová H. 18
Nguen H.
32, 76
Novák A. 32, 76
Novák Z. 19
Nováková M.
33, 78
Novotný Z. 26
Olbrechtová M. 33, 77
Olšovská V.
33, 88
Orság J. 33, 78
Palanová P.
33, 75
Palásek I. 32, 33, 79,
83, 84
Pařenica J.
32, 87
Paříková A.
25
Pashagin A.
32, 76
Paštiková N. 30, 99
Pavelka K. 26, 45
Payer J.
32, 61
Pelikánová T. 19, 21
Penka M. 18
Peprlová D. 25
Pernicová J. 29, 99
Petruželka L. 31
Polák P. 33, 80
Praksová P.
34, 89
Prázný M. 19
Prokeš M. 22, 46, 48, 49
Průšová J. 34, 81
Přinosilová J. 24
Rajnochová M.
29, 100
Reissigová J. 22, 44
Rosolová H. 27
Rybecký O. 32, 82
Rybnikář T. 30, 100
Rychlíčková J. 28, 47
Řádková J. 32, 33, 79,
83, 84
Řehořová J. 32, 33, 79,
83, 84
Semrádová M. 22, 40
Sláma O. 31
Smejkal P. 18, 32, 79
Sobotka L.
21, 34, 70
Soška V. 21, 27
Souček M. 24, 26, 27,
33, 75, 85
Stránský O.
33, 88
Strnadová P.
33, 59, 75, 85
Suchopár J.
22, 46, 48, 49
Svačina Š. 21
Svobodová I.
33, 85
Svojanovský J.
33, 59, 75, 85
Šenkyřík M.
32, 79
Šenkýřová A.
32, 69
Ševčíková E.
33, 83
Ševela K. 22, 39
Šmerdová M.
29, 94
Špaček R. 32, 34, 86, 87
Špaková P. 29, 101
Špinar J. 23, 24, 27, 31,
32, 53, 67, 87
Špinarová L. 27
Šťásek J. 27
Šťastná P. 22, 33, 39, 88
Šteňová E. 17
Štěpánková S. 22, 50
Šternberský J.
33, 78
Štulc T. 21
Švarc M. 23, 51
Švarc V.
28, 41
Teřl M. 20
Tkadlec J.
33, 78
Tomanová E. 30, 102
Tomešová J.
29, 102, 103
Topinková E. 26
Trnavský K.
33, 59, 75, 85
Tůmová J.
34, 70
Turčanová B.
32, 76
Tvrdíková J.
28
Václavík J. 22, 23, 52
Vahala P. 32, 61
Válek V. 31
Vank P.
33, 75
Vašatová M.
26, 38
Vašková E. 22, 39
Vítek P.
33, 77
Vítková I. 29, 99
Vítovec J. 16, 27
Vlček J.
22, 43
Vlček J.
32, 82
Vrablík M. 21
Vrba M.
33, 80
Vrtišová V. 34, 89
Vysočanová P. 23, 53
Weberová D. 26
Widimský J. jr.
24
Widimský P. 22, 44
Wilhelm Z. 23, 54
Zadražil J. Záňová M.
Zbořil V. Zela O.
Zeman K.
Zvárová J. Zvěřinová L. Žák P.
Žamboch K.
Žofková I. Žurková M.
33, 78
32, 33, 90, 91
24
33, 77
32, 87
22, 44
26, 55
26, 33, 38, 64
33, 78
26, 34, 56, 92
20
105
O S T E O P O R Ó Z A
BONVIVA
jeden lék ve dvou formách
®
BNV/05.14/042/0999
ZÁKLADNÍ INFORMACE O PŘÍPRAVCÍCH BONVIVA® 150 mg tablety, BONVIVA® 3 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce
Držitel registračního rozhodnutí: Roche Registration Ltd., Welwyn Garden City, Velká Británie. Registrační čísla: EU/1/03/265/003, EU/1/03/265/004, EU/1/03/265/005, EU/1/03/265/006. Účinná
látka: Acidum ibandronicum 150 mg (jako natrii ibandronas monohydricus); Acidum ibandronicum 3 mg (jako natrii ibandronas monohydricus) ve 3 ml roztoku. Indikace: Léčba osteoporózy u postmenopauzálních žen
se zvýšeným rizikem zlomenin. Bylo prokázáno snížení rizika zlomenin obratlů, účinnost na zlomeniny krčku proximálního femuru nebyla stanovena. Kontraindikace: Hypokalcémie, hypersenzitivita na ibandronovou
kyselinu nebo na kteroukoli pomocnou látku. Pouze pro perorální formu: abnormality jícnu, které vedou k opožďování jeho vyprazdňování (např. striktura nebo achalázie); neschopnost stát nebo sedět ve vzpřímené
poloze po dobu alespoň 60 minut. Dávkování a způsob podávání: Viz platné souhrny údajů o přípravku. Zvláštní upozornění: Před zahájením léčby musí být upravena hypokalcémie. U všech pacientek je důležitý
dostatečný příjem vápníku a vitamínu D. Pro nedostatek klinických zkušeností není přípravek doporučován u pacientů s hodnotami clearance kreatininu pod 30 ml/min. Perorální užívání bisfosfonátů může být spojeno
s dysfagií, vznikem ezofagitidy a jícnových nebo žaludečních vředů. Zvýšená opatrnost při současném užívání s NSAIDS a/nebo kyselinou acetylsalicylovou. Při i.v. podávání – možnost přechodného snížení koncentrací
vápníku v séru; musí být zabezpečeno, aby nedošlo k aplikaci injekce přípravku intraarteriálně nebo paravenózně. Vzácně byly zaznamenány atypické subtrochanterické a diafyzární zlomeniny femuru (skupinový nežádoucí
účinek bisfosfonátů). Velmi vzácně (<1/10000) byla také hlášena osteonekróza čelisti u pacientů s osteoporózou. Před zahájením léčby bisfosfonáty by měla být u pacientů se souběžnými rizikovými faktory (např.
onkologické onemocnění, chemoterapie, radioterapie, podávání kortikosteroidů, špatná ústní hygiena) zvážena nutnost zubní prohlídky včetně odpovídajících preventivních zásahů. Nejsou k dispozici žádné zkušenosti s podáváním přípravku u dětí. Pacienti trpící vzácnými dědičnými problémy intolerance galaktózy, s vrozeným deficitem laktázy nebo při malabsorpci glukózy-galaktózy by neměli užívat přípravek ve formě tablet. Těhotenství
a laktace: Přípravek by neměl být podáván během těhotenství a kojení. Klinicky významné interakce: Tablety 150 mg – Interakce s potravou: pacientky by měly před užitím přípravku dodržet celonoční lačnění
(alespoň 6 hodin) a neměly by přijímat potravu další hodinu po požití přípravku. Interakce s ostatními léčivými přípravky: pacientky by neměly užít jiný perorální léčivý přípravek alespoň 6 hodin před a 1 hodinu po užití
přípravku. Nebyly prokázány interakce s tamoxifenem nebo hormonální substituční terapií (estrogeny). Injekční roztok 3 mg – nebyly pozorovány interakce s tamoxifenem nebo hormonální substituční léčbou (estrogeny).
Klinicky významné nežádoucí účinky: Dyspepsie, nausea, bolest břicha, průjem, nadýmání, gastroezofageální reflux, bolest hlavy, únava, myalgie, artralgie, vyrážka. Při podávání přípravku byly hlášeny přechodně
trvající příznaky chřipkového typu, obvykle ve spojitosti s podáním první dávky. Většinou se jednalo o příznaky mírné až střední intenzity, které odezněly během pokračující léčby bez dalších opatření. Vzácně byly hlášeny
oční zánětlivé reakce. U pacientů léčených kyselinou ibandronovou v intravenózní formě byly velmi vzácně hlášeny případy anafylaktické reakce/šoku včetně příhod končících úmrtím. Hlášení podezření na nežádoucí
účinky: Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili
podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků. Dostupná balení: Bonviva 150 mg 1 nebo 3 tablety; Bonviva 3 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce, balení
po 1 injekční stříkačce s 1 injekční jehlou. Podmínky pro uchovávání: Žádné zvláštní podmínky uchovávání. Poslední revize textu: 18. 12. 2013. Výdej přípravku je vázán na lékařský předpis. Přípravek
je hrazen z prostředků zdravotního pojištění. Další informace o přípravku získáte na adrese: Roche s. r. o., Dukelských hrdinů 52, 170 00 Praha 7; tel.: 220 382 111, fax: 220 382 582.
Podrobné informace o tomto přípravku jsou uveřejněny na webových stránkách Evropské agentury pro léčiva (EMA) http://www.ema.eu.int/.
– partner
MEDONET Pharma s.r.o., Boženy Němcové 9, 678 01 Blansko, Česká republika
Tel., fax: (+420) 516 412 333, GSM: (+420) 733 539 112, www.medonet.cz
Léèba hluboké žilní
trombózy i plicní
embolie
PERORÁLNÌ
od zaèátku až
do konce1
První perorální pøímý inhibitor faktoru Xa
Jednoduše ochrání více pacientù
Zkrácená informace o přípravku Xarelto 15 mg a 20 mg
 Tento léčivý přípravek podléhá dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací o bezpečnosti. Žádáme
zdravotnické pracovníky, aby hlásili jakákoli podezření na nežádoucí účinky. Podrobnosti o hlášení nežádoucích účinků
viz bod 4.8 SPC.
Složení a léková forma: Rivaroxaban 15 mg a 20 mg potahované tablety. Indikace: Prevence cévní mozkové příhody (CMP) a systémové
embolizace u dospělých pacientů s nevalvulární fibrilací síní s jedním nebo více rizikovými faktory, jako jsou městnavé srdeční selhání,
hypertenze, věk ≥ 75 let, diabetes mellitus, anamnéza CMP nebo tranzitorní ischemická ataka. Léčba hluboké žilní trombózy (HŽT) a plicní
embolie (PE) a prevence recidivující hluboké žilní trombózy a plicní embolie u dospělých. Dávkování a způsob podání: Tablety se mají užívat
s jídlem. Pacientům, kteří nejsou schopni polykat celé tablety, může být tableta přípravku Xarelto těsně před užitím rozdrcena a smíchána s vodou
nebo s jablečným pyré a poté podána perorálně. Po podání rozdrcené potahované tablety Xarelto 15 mg nebo 20 mg musí být dávka okamžitě
následována jídlem. Rozdrcená tableta přípravku Xarelto může být také podána gastrickou sondou poté, co je potvrzeno správné umístění sondy
v žaludku. Rozdrcená tableta by měla být podána žaludeční sondou v malém množství vody a sonda by poté měla být propláchnuta vodou.
Po podání rozdrcené potahované tablety Xarelto 15 mg nebo 20 mg musí být poté dávka okamžitě následována enterální výživou (viz bod 5.2).
Prevence cévní mozkové příhody a systémové embolizace (SPAF): 20 mg jednou denně. Léčba HŽT a PE: První tři týdny se podává
15 mg dvakrát denně a dále 20 mg jednou denně. Krátkodobá léčba (≥3 měsíce) je indikována při přechodných rizikových faktorech
a dlouhodobá léčba při trvalých rizikových faktorech nebo idiopatické HŽT nebo PE. Délka léčby je individuální po zvážení přínosu a rizika.
Podávání přípravku Xarelto dětem do 18 let se nedoporučuje. Vynechání dávky: Při vynechání dávky při podávání 15 mg dvakrát denně by
měl pacient užít dávku co nejdříve, aby byla zajištěna denní dávka 30 mg denně. Při vynechání dávky při podávání jednou denně by dávka
neměla být tentýž den zdvojnásobena, vynechaná dávka by měla být užita co nejdříve a dále se pokračuje jednou denně. Převod z VKA
na přípravek Xarelto: Léčba VKA má být ukončena. Xarelto má být podáno, pokud je INR ≤ 3,0 (SPAF), nebo INR ≤ 2,5 (léčba HŽT nebo PE
a sekundární prevence HŽT a PE). INR nelze použít na monitoraci léčby přípravkem Xarelto. Převod z přípravku Xarelto na VKA: Xarelto
zvyšuje INR. Je možnost neadekvátní antikoagulace. Xarelto i VKA se podávají současně až do hladiny INR ≥ 2,0, odběr INR se ale musí provádět
nejdříve za 24 hodin po poslední dávce přípravku Xarelto. Převod z parenterálních antikoagulancií na Xarelto: První dávka se podává 0
až 2 hodiny před dalším plánovaným podáním parenterálního přípravku nebo při vysazení kontinuálně podávaného antikoagulancia. Převod
z přípravku Xarelto na parenterální antikoagulans: První dávka parenterálního antikoagulans se podává v době, kdy by měla být užita
další dávka Xarelto. Ledvinová nedostatečnost: Při clearance kreatininu 15-29 ml/min se doporučuje opatrnost.. Použití se nedoporučuje
u pacientů s clearance kreatininu nižší než 15 ml/min viz bod 4.2;4.4 a 5.2. SPAF: Clearance kreatininu 50-80 ml/min: Dávka se neupravuje.
Clearance kreatininu 15- 49 ml/min: dávka se snižuje na 15 mg jednou denně. Léčba HŽT a PE: Úvodní ani následná dávka se neupravuje
(15 mg 2x denně 3 týdny a potom 20 mg jednou denně). Clearance kreatininu 15- 49 ml/min: Snížení dávky z 20 mg jednou denně na 15 mg
jednou denně je třeba zvážit, pokud u pacienta riziko krvácení převáží riziko vzniku recidivující HŽT a PE. Doporučení pro použití dávky 15 mg je
založeno na farmakokinetickém modelu a nebylo v těchto klinických podmínkách studováno. Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou
nebo pomocnou látku. Klinicky významné aktivní krvácení. Léze nebo stavy s významným rizikem závažného krvácení jako jsou současné nebo
nedávno prodělané ulcerace gastrointestinálního traktu, přítomnost maligních nádorů s vysokým rizikem krvácení, nedávno prodělané poranění
mozku nebo míchy, operace mozku, míchy nebo oka v nedávné době, intrakraniální krvácení v nedávné době, jícnové varixy nebo podezření
na ně, arteriovenózní malformace, cévní aneurysma nebo významné cévní abnormality v míše nebo mozku. Souběžná léčba jiným
antikoagulačním přípravkem, např. nefrakcionovaným heparinem (UFH), nízkomolekulárními hepariny (enoxaparin, dalteparin atd),
heparinovými deriváty (fondaparinux atd), orálními antikoagulancii (warfarin, apixaban, dabigatran atd), se nedoporučuje s výjimkou situace,
kdy je pacient převáděn z jiné léčby na léčbu rivaroxabanem nebo naopak (viz bod 4.2), nebo když je podáván UFH v dávkách nezbytných pro
udržení průchodnosti centrálního žilního nebo arteriálního katetru. Jaterní onemocnění spojené s koagulopatií a klinicky relevantním rizikem
krvácení včetně cirhotiků stupně Child Pugh B a C. Těhotenství a kojení. Zvláštní upozornění a opatření: Pacienti, kteří při léčbě trpí
závratěmi či prodělali synkopu, by neměli řídit a obsluhovat stroje. Častěji bylo pozorováno slizniční krvácení a anémie. Doporučuje se sledování
a event. vyšetření hemoglobinu/hematokritu, zvláště u rizikových skupin pacientů. Podávání s opatrností: Pacienti s renální insuficiencí,
zvláště při současném podávání silných inhibitorů CYP 3A4 (klaritromycin, erythromycin). Účinek erythromycinu je aditivní k renálnímu
poškození (viz bod 4.4). použití se nedoporučuje u pacientů s clearance kreatininu nižší než 15 ml/min viz bod 4.2;4.4 a 5.2.Podávání s opatrností
při současném podávání přípravků ovlivňujících krevní srážlivost (např. nesteroidní antirevmatika, kys. acetylsalicylová, antiagregancia). Při riziku
vředové choroby gastroduodena lze zvážit profylaktickou léčbu. Podávání se nedoporučuje: Krvácivé poruchy, dekompenzovaná
hypertenze, gastrointestinální onemocnění bez aktivní ulcerace, které může potenciálně vést ke krvácivým komplikacím (např. zánětlivé střevní
onemocnění, esofagitida, gastritida a gastroesofageální refluxní choroba), cévní retinopatie, bronchiektázie nebo plicní krvácení v anamnéze, při
podávání azolových antimykotik, nebo inhibitorů proteáz HIV, pacientům s chlopenními náhradami, pacientům léčeným dronedaronem a při
intoleranci nebo malabsoprci glukózy a galaktózy. Invazivní procedura a chirurgický výkon: Xarelto se vysazuje nejméně 24 hodin
předem, lze použít kalibrovanou kvantitativní analýzu anti-faktoru Xa. Pokud není výkon možné odložit, musí se zvážit zvýšené riziko krvácení.
Léčba má být znovu zahájena pokud to situace umožní a je nastolena hemostáza. Hemodynamicky nestabilní pacienti s plicní embolií
nebo pacienti, kteří vyžadují trombolýzu nebo plicní embolektomii: Přípravek Xarelto se nedoporučuje používat jako alternativní
léčbu k nefrakcionovanému heparinu u pacientů s plicní embolií, kteří jsou hemodynamicky nestabilní nebo kteří mohou podstoupit trombolýzu
nebo plicní embolektomii, protože bezpečnost a účinnost přípravku Xarelto nebyla pro tyto klinické situace stanovena. Interakce s jinými
léčivými přípravky a jiné formy interakce: Současné podání se silnými inhibitory CYP3A4 a současně P-gp (např. azolová antimykotika
a inhibitory proteáz HIV) se nedoporučuje. Je potřeba se vyhnout současnému podávání silných induktorů CYP 3A4 (např. rifampicin) pokud
není pacient pozorně sledován kvůli známkám a příznakům trombózy. Opatrnost je nutná při podání jiných přípravků ovlivňujících krevní
srážlivost. Nežádoucí účinky: Časté: Anémie, závratě, cefalea, oční krvácení vč. spojivkového, hypotenze, hematom, epistaxe, hemoptýza,
krvácení z dásní, krvácení z gastrointestinálního traktu, bolesti břicha, dyspepsie, nauzea, zvracení, zácpa, průjem, pruritus, rash, ekchymóza,
kožní a podkožní krvácení, urogenitální krvácení, poškození ledvin, horečka, periferní edém, slabost, zvýšení transamináz, pooperační krvácení,
kontuze, sekrece z ran. Méně časté: Trombocytémie, alergie, krvácení do CNS, synkopa, tachykardie, sucho v ústech, abnormity jaterní funkce,
hemartróza, pocit indispozice, zvýšená hladina bilirubinu, ALP, LDH, lipázy, amylázy, GMT, angioedém, alergický edém. Vzácné: Žloutenka,
krvácení do svalů, lokalizovaný edém, zvýšení konjugovaného bilirubinu, pseudoaneurysma. Není známo: Kompartment syndrom, akutní
renální selhání sekundárně po krvácení. Zvláštní opatření pro uchovávání: Žádné zvláštní podmínky. Držitel roznodnutí o registraci:
Bayer Pharma AG, 13342 Berlín, Německo. Registrační číslo: Xarelto 15 mg: EU/1/08/472/011-016, Xarelto 20 mg: EU/1/08/472/017-021.
Datum revize textu: 07/2014. Před použitím přípravku se seznamte s úplnou informací o přípravku. Pouze na lékařský předpis. Přípravek
Xarelto 15 mg a 20 mg je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění ve všech schválených indikacích s výjimkou léčby plicní embolie.
Souhrn údajů o přípravku i s informacemi, jak hlásit nežádoucí účinky najdete na www.bayer.cz nebo obdržíte na adrese BAYER s.r.o., Bayer
Pharma, Siemensova 2717/4, 155 00 Praha 5, Česká republika.
Literatura: 1. SPC Xarelto. © Bayer Pharma AG duben 2014
Reference: 1. Connolly S et al. NEJM 2009;361:1139-1151, NEJM 2010; 363:1875-1876; 2. Pradaxa – Souhrn údajů
o přípravku; 3. Patel MR et al. N Engl J Med 2011;365:883-891; 4. Granger CB et al. NEJM 2011; 365(11):981-92
Boehringer Ingelheim, spol.s r.o., Na Poříčí 1079/3a, 110 00 Praha 1, www.boehringer-ingelheim.com
ZZPRA002_012013
*Všimněte si prosím změny v informacích o léčivém přípravku.
Zkrácená informace o přípravku PRADAXA®:
Složení: Jedna tvrdá tobolka obsahuje 110/150mg dabigatranum etexilatum. Indikace: *Prevence cévní
mozkové příhody a systémové embolie u dospělých pacientů s nevalvulární fibrilací síní s jedním nebo
více rizikovými faktory jako je cévní mozková příhoda nebo tranzitorní ischemická ataka (TIA) v anamnéze;
věk ≥ 75 let; srdeční selhání (NYHA třída ≥ II); diabetes mellitus; hypertenze (SPAF). *Léčba hluboké žilní
trombózy (DVT) a plicní embolie (PE) a prevence rekurence DVT a PE u dospělých pacientů. Dávkování
a způsob podání: SPAF: Doporučená denní dávka je 300 mg (1 tob. po 150 mg 2x denně). Léčba musí být
dlouhodobá. DVT/PE: Doporučená denní dávka je 300 mg (1 tob. po 150 mg 2x denně) po léčbě parenterálním
antikoagulanciem ≥ 5dní. Délka léčby je individuální po posouzení přínosu vs rizika léčby. Tobolku polykat
celou, neotvírat, protože tím může být zvýšeno riziko krvácení. Dávka 220 mg (1 tob. po 110 mg 2x denně) věk 80 let a vyšší, současné užívání verapamilu. Pro následující pacienty by měla být zvolena denní dávka
přípravku 300 mg nebo 220 mg dle individuálního posouzení rizika tromboembolie nebo rizika krvácení:
věk 75-80 let; stř. těžká porucha funkce ledvin; gastritida, ezofagitida nebo gastroezofageální reflux; ostatní se
zvýšeným rizikem krvácení. Funkce ledvin by měla být zhodnocena výpočtem CrCl před zahájením léčby, aby
byli vyloučeni pacienti s těžkou poruchou funkce ledvin (tj. CrCl < 30 ml/min). U pacientů léčených přípravkem
Pradaxa by měla být funkce ledvin posouzena nejméně 1x ročně nebo častěji podle potřeby. *Kontraindikace:
Hypersenzitivita na léčivou nebo pomocnou látku přípravku; těžká porucha funkce ledvin (CrCl < 30 ml/min);
klinicky významné aktivní krvácení; organické léze nebo stavy, jestliže jsou považovány za významné rizikové
faktory závažného krvácení. Mohou to být nedávné gastrointestinální ulcerace, přítomnost maligních nádorů
s vysokým rizikem krvácení, nedávné poranění mozku nebo páteře, nedávný chirurgický výkon v oblasti
mozku, páteře nebo oka, nedávné intrakraniální krvácení, známá přítomnost nebo podezření na jícnové varixy,
arteriovenózní malformace, cévní aneurysmata nebo závažné intraspinální či intracerebrální cévní anomálie;
souběžná léčba jinými antikoagulancii např. nefrakcionovaný heparin, nízkomolekulární hepariny, deriváty
heparinu, perorální antikoagulancia kromě zvláštních situací, kdy dochází ke změně antikoagulační léčby
nebo je nefrakcionovaný heparin podáván v dávkách nutných k udržení průchodnosti centrálních žilních nebo
arteriálních katetrů; porucha funkce jater nebo jaterní onemocnění ovlivňující přežití; souběžná léčba systémově
podávaným ketokonazolem, cyklosporinem, itrakonazolem a dronedaronem, *umělá náhrada srdeční chlopně
vyžadující antikoagulační léčbu. Zvláštní upozornění: Nedoporučuje se podávat pacientům s dvojnásobným
zvýšením hodnot jaterních testů nad horní hranici normy. Dabigatran 150 mg 2x denně byl spojen s vyšším
výskytem závažných gastrointestinálních krvácení. Pozorováno u pacientů 75 let a starších. K prevenci možno
podat PPI. Opatrně podávat u pacientů se zvýšeným rizikem krvácení. Faktory zvyšující riziko krvácení: věk ≥75 l.,
CrCl 30-50ml/min., současné podávání inhibitorů glykoproteinu P (např. amiodaronu, chinidinu, verapamilu),
hmotnost < 50 kg, ASA, klopidogrel, *tikagrelor, NSAID, SSRI, SNRI, jiné léky ovlivňující hemostázu, poruchy
koagulace, trombocytopenie, poruchy funkce trombocytů, nedávná biopsie, závažné zranění, bakteriální
endokarditida. Akutní chirurgický a jiný výkon: léčbu dočasně přerušit; pokud je to možné, výkon odložit
nejméně o 12 hod. Nedoporučuje se podávat u pacientů podstupujících anestezii s pooperačním ponecháním
epidurálně zavedeného katetru. Interakce: Nefrakcionovaný heparin, nízkomolekulární heparin a deriváty
heparinu, (fondaparinux, desirudin), trombolytika, antagonisté vitamínu K, rivaroxaban nebo jiná perorální
antikoagulancia, látky ovlivňující agregaci krevních destiček (GPIIb/IIIa, tiklopidin, prasugrel, tikagrelor, dextran
a sulfinpyrazon) – žádné nebo omezené zkušenosti a může být zvýšené riziko krvácení. Současné podávání
ASA, klopidogrelu, NSAID zvyšuje riziko krvácení. Dabigatran etexilát a dabigatran nejsou metabolizovány
v systému cytochromu P450, proto nejsou předpokládány související lékové interakce. Inhibitory glykoproteinu
P: amiodaron, verapamil, chinidin, ketokonazol, dronedaron, klarithromycin a tikagrelor – pečlivé sledování,
k identifikaci zvýšeného rizika krvácení možno použít aPTT a dTT testy. Vyhnout se současnému podávání
se silnými induktory glykoproteinu P (třezalka tečkovaná, karbamazepin, rifampicin). Nežádoucí účinky:
Nejčastěji hlášeným je krvácení. Hlášeny jako časté: anémie, bolest břicha, průjem, nauzea (SPAF); epistaxe,
dyspepsie, gastrointestinální krvácení, kožní krvácení, urogenitální krvácení (SPAF, DVT/PE); rektální krvácení
(DVT/PE). Zvláštní opatření pro uchovávání: Uchovávat v původním obalu, chránit před vlhkostí. Datum
poslední revize textu: 06/2014 Držitel rozhodnutí o registraci: Boehringer Ingelheim International
GmbH, Ingelheim am Rhein, Německo Registrační č.: Pradaxa 110mg EU/1/08/442/005-007; Pradaxa
150mg EU/1/08/442/011. Přípravek schválen i v indikaci Primární prevence žilních tromboembolií u dospělých
pacientů po elektivní náhradě kyčelního nebo kolenního kloubu. Výdej pouze na lékařský předpis.
Přípravek je částečně hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Před podáním se
seznamte s úplnou informací o přípravku.
150 mg 2x denně
Jednoduše účinnější prevence CMP
Ochránit mozek
je nejdůležitější.
Proto je zde
PRADAXA®!
PRADAXA® 150 mg 2x denně:
významně účinnější ve snížení rizika
ischemické CMP ve srovnání
s warfarinem u pacientů
s fibrilací síní (FS)1-4
Přípravek Pradaxa® 110 mg 2x denně musí užívat pacienti ≥ 80 let
nebo současně užívající verapamil a zvážit u pacientů se zvýšeným
rizikem krvácení.
Boehringer Ingelheim, spol.s r.o.
Na Poříčí 1079/3a, 110 00 Praha 1
www.boehringer-ingelheim.com
VÍTĚZNÁ
TROJKOMBINACE
V LÉČBĚ HYPERTENZE
1× denně
SÍLA | PROVĚŘENOST | FLEXIBILITA
Zkrácená informace o přípravku TRIPLIXAM®:
SLOŽENÍ*: Triplixam 2,5 mg/0,625 mg/5 mg obsahuje 2,5 mg perindoprilu argininu/ 0,625 mg indapamidu/ 5 mg amlodipinu; Triplixam 5 mg/1,25 mg/5 mg obsahuje 5 mg perindo‑
prilu argininu/1,25 mg indapamidu/5 mg amlodipinu;Triplixam 5 mg/1,25 mg/10 mg obsahuje 5 mg perindoprilu argininu/1,25 mg indapamidu/10 mg amlodipinu;Triplixam
10 mg/2,5 mg/5 mg obsahuje 10 mg perindoprilu argininu/2,5 mg indapamidu/5 mg amlodipinu;Triplixam 10 mg/2,5 mg/10 mg obsahuje 10 mg perindoprilu argininu/2,5 mg indapa‑
midu/10 mg amlodipinu. INDIKACE*: Substituční terapie pro léčbu esenciální hypertenze u pacientů, kteří již dobře odpovídají na léčbu kombinací perindopril/indapamid a amlodipinu,
podávanými současně v téže dávce. DÁVKOVÁNÍ A PODÁVÁNÍ*: Jedna tableta denně, nejlépe ráno a před jídlem. Fixní kombinace není vhodná pro iniciální léčba. Je‑li nutná změna
dávkování, dávka jednotlivých složek by měla být titrována samostatně. Pediatrická populace: přípravek by se neměl podávat. KONTRAINDIKACE*: Dialyzovaní pacienti. Pacienti s ne‑
léčeným dekompenzovaným srdečním selháním. Závažná porucha funkce ledvin (Clcr < 30 ml/min). Středně závažná porucha funkce ledvin (Clcr 30–60 ml/min) pro Triplixam
10 mg/2,5 mg/5 mg a 10 mg/2,5 mg/10 mg. Hypersenzitivita na léčivé látky, jiné sulfonamidy, deriváty dihydropyridinu, jakýkoli jiný inhibitor ACE nebo na kteroukoli pomocnou látku.
Anamnéza angioneurotického edému (Quinckeho edému) souvisejícího s předchozí terapií inhibitory ACE. Dědičný/ /idiopatický angioedém. Druhý a třetí trimestr těhotenství (viz body
Upozornění a Těhotenství a kojení). Kojení (viz bod Těhotenství a kojení). Hepatální encefalopatie. Závažná porucha funkce jater. Hypokalémie. Závažná hypotenze. Šok, včetně kardio‑
genního šoku. Obstrukce výtokového traktu levé komory (např. vysoký stupeň stenózy aorty). Hemodynamicky nestabilní srdeční selhání po akutním infarktu myokardu. Současné ppužití
s aliskirenem u pacientů s cukrovkou nebo poruchou funkce ledvin (GFR < 60 ml/min/1,73 m2) (viz body Upozornění a Interakce). UPOZORNĚNÍ*: Zvláštní upozornění: Neutrope‑
nie/agranulocytóza/trombocytopenie/anemie: postupujte opatrně kolagenového vaskulárního onemocnění, imunosupresivní léčby, léčby allopurinolem nebo prokainamidem, nebo kom‑
binace těchto komplikujících faktorů, zvláště při existující poruše funkce ledvin. Monitorování počtu leukocytů. Hypersenzitivita/angioedém, intestinální angioedém: přerušte léčbu a sle‑
dujte pacienta až do úplného vymizení příznaků. Anafylaktoidní reakce během desenzibilizace: postupujte opatrně u alergických pacientů léčených desenzibilizací a nepoužívejte
v případě imunoterapie jedem blanokřídlých. Alespoň 24 hodin před desenzibilizací dočasně vysaďte inhibitor ACE. Anafylaktoidní reakce během LDL‑aferézy: před každou aferézou
dočasně vysaďte inhibitor ACE. Hemodialyzovaní pacienti: zvažte použití jiného typu dialyzační membrány nebo jiné skupiny antihypertenziv. Těhotenství: nezahajovat užívání během tě‑
hotenství, v případě potřeby zastavit léčbu a zahájit vhodnou alternativní léčbu. Hepatální encefalopatie: ukončit léčbu. Fotosenzitivita: ukončit léčbu. Opatření pro použití: Renální
funkce: U některých hypertoniků s existujícími zjevnými renálními lézemi, u nichž renální krevní testy ukazují funkční renální insuficienci, by měla být léčba ukončena a je možno ji znovu
zahájit v nízké dávce nebo pouze s jednou složkou. Monitorujte draslík a kreatinin, a to po po dvou týdnech léčby a dále každé dva měsíce během období stabilní léčby. V případě bila‑
terální stenózy renální artérie nebo jedné fungující ledviny: nedoporučuje se. Riziko arteriální hypotenze a/nebo renální insuficience (v případech srdeční insuficience, deplece vody
a elektrolytů, u pacientů s nízkým krevním tlakem, stenózou renální artérie, městnavým srdečním selháním nebo cirhózou s edémy a ascitem): zahajte léčbu dávkami nižší dávce a po‑
stupně je zvyšujte. Hypotenze a deplece vody a sodíku: riziko náhlé hypotenze v přítomnosti preexistující deplece sodíku (zejména, je‑li přítomna stenóza renální artérie): sledujte hla‑
dinu elektrolytů v plazmě, obnovte objem krve a krevní tlak, znovu zahajte léčbu nižším snížené dávce nebo pouze jednou složkou přípravku. Hladina sodíku: kontrolovat častěji u star‑
ších a cirhotických pacientů. Hladina draslíku: hyperkalémie: kontrolovat plazmatickou hladinu draslíku v případě renální insuficience, zhoršení funkce ledvin, vyššího věku (> 70 let),
diabetes mellius, přidružené komplikace, zejména dehydratace, akutní srdeční dekompenzace, metabolické acidózy a současné užívání kalium‑šetřících diuretik, doplňků draslíku nebo
doplňků solí obsahující draslík nebojiných léků spojených se zvyšováním hladiny draslíku v séru. Hypokalémie: riziko u starších a/nebo podvýživených osob, cirhotických pacientů s edé‑
mem a ascitem, koronárních pacientů, u pacientů se selháním ledvin nebo srdečním selháním, dlouhým intervalem QT: sledovat plazmatickou hladinu draslíku. Hladina vápníku: hy‑
perkalcémie: před vyšetřením funkce příštitných tělísek ukončete léčbu. Renovaskulární hypertenze: v případě stenózy renální artérie: zahajte léčbu v nemocnici v nízké dávce; sledujte
funkci ledvin a hladinu draslíku. Suchý kašel. Ateroskleróza: u pacientů s ischemickou chorobou srdeční nebo cerebrovaskulární ischémií zahajte léčbu nízkou dávkou. Hypertenzní
krize. Srdeční selhání/těžká srdeční insuficience: v případě srdečního selhání postupujte opatrně. Těžká srdeční nedostatečnost (stupeň IV): zahajte léčbu nižšími iniciálními dávkami
pod lékařským dohledem. Stenóza aortální nebo mitrální chlopně/hypertrofická kardiomyopatie: v případě obstrukce průtoku krve levou komorou postupujte opatrně. Diabetici: V pří‑
padě inzulin‑dependentního diabetes mellitus zahajte léčbu iniciální nižší dávkou pod lékařským dohledem; během prvního měsíce a/nebo v případě hypokalémie sledujte hladinu
glukózy v krvi. Černoši: vyšší incidence angioedému a zjevně menší účinnost při snižování krevního tlaku ve srovnání s jiným rasami. Operace/anestezie: přerušte léčbu jeden den před
operací. Porucha funkce jater: mírná až středně závažná: postupujte opatrně. V případě žloutenky nebo výrazného zvýšení jaterních enzymů ukončete léčbu. Kyselina močová: hyperu‑
rikémie: zvýšená tendence k záchvatům dny. Starší pacienti: před zahájením léčby vyšetřit renální funkci a hladiny draslíku. Dávku zvyšovat opatrně. INTERAKCE*: Kontraindikován:
Aliskiren u diabetických pacientů nebo pacientů s poruchou funkce ledvin. Nedoporučuje se: lithium, aliskiren u jiných pacientů než diabetických nebo pacientů s poruchou funkce led‑
vin, souběžná léčba inhibitorem ACE a blokátorem receptoru pro angiotenzin, estramustin, kalium‑šetřící léky (např. triamteren, amilorid,...), soli draslíku, dantrolen (infúze), grapefruit
nebo grapefruitová šťáva. Vyžadující zvláštní opatrnost: baklofen, nesteroidní antiflogistika (včetně kyseliny acetylsalicylové ve vysokých dávkách), antidiabetika (inzulín,perorální anti‑
diabetika), Kalium‑nešetřící diuretika a kalium‑šetřící diuretika (eplerenon, spironolakton), léky vyvolávající „Torsades de pointes“, amfotericin B (i.v. podání), glukokortikoidy a mineral‑
kortikoidy (systémové podání), tetrakosaktid, stimulační laxativa, srdeční glykosidy, induktory CYP3A4, inhibitory CYP3A4. Vyžadující určitou opatrnost: antidepresiva imipraminového
typu (tricyklická), neuroleptika, jiná antihypertenziva a vazodilatancia, tetrakosaktid, allopurinol, cytostatika nebo imunosupresiva, systémové kortikosteroidy nebo prokainamid, aneste‑
tika, diuretika (thiazid nebo kličková diuretika), gliptiny (linagliptin, saxagliptin, sitagliptin, vildagliptin), sympatomimetika, zlato, metformin, jodované kontrastní látky, vápník (soli), cyk‑
losporin, atorvastatin, digoxin, warfarin nebo cyklosporin, simvastatin. TĚHOTENSTVÍ A KOJENÍ*: Kontraindikován během druhého a třetího trimestru těhotenství a při kojení. Nedopo‑
ručuje se během prvního trimestru těhotenství. FERTILITA*: Reverzibilní biochemické změny na hlavové částí spermatozoií u některých pacientů léčených blokátory kalciového kanálu.
SCHOPNOST ŘÍDIT A OBSLUHOVAT STROJE*: Může být narušena v důsledku nízkého krevního tlaku, který se může vyskytnout u některých pacientů, zejména na začátku léčby. NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY*: Časté: závrate, bolest hlavy, parestézie, vertigo, somnolence, dysgeusie, poruchy zraku, tinitus, palpitace, zčervenání, hypotenze (a účinky spojené s hypotenzí),
kašel, dušnost, bolest břicha, zácpa, průjem, dyspepsie, nausea, zvracení, pruritus, vyrážka, makulopapulární vyrážka, svalové křeče, otok kotníku, asténie, únava, edém. Méně časté:
eozinofilie, hypoglykémie, hyperkalémie vratná po přerušení léčby, hyponatrémie, insomnie, změny nálad (včetně úzkosti), poruchy nálady, deprese, poruchy spánku, hypoestézie, třes,
synkopa, diplopie, tachykardie, vaskulitida, bronchospasmus, rýma, sucho v ústech, změny ve vyprazdňování střeva, kopřivka, angioedém, hypersenzitivní reakce, zejména dermatolo‑
gické, u pacientů s predispozicí k alergickým nebo astmatickým reakcím, alopecie, purpura, změna zabarvení kůže, hyperhidróza, exantém, fotosenzitivní reakce, pemfigoid, artralgie,
myalgie, bolest zad, porucha močení, nokturie, zvýšená frekvence močení, selhání ledvin, erektilní dysfunkce, gynekomastie, bolest, bolest na hrudi, malátnost, periferní edém, pyrexie,
zvýšená hmotnost, snížená hmotnost, zvýšená hladina močoviny v krvi, zvýšená hladina kreatininu v krvi, pád. Vzácné: zmatenost, zvýšená hladina bilirubinu v krvi, zvýšené jaterní en‑
zymy. Velmi vzácné: agranulocytóza, aplastická anemie, pancytopenie, snížený hemoglobin, snížený hematokrit, leukopenie, neutropenie, hemolytická anemie, trombocytopenie, aler‑
gické reakce, hyperglykémie, hyperkalcémie, hypertonus, periferní neuropatie, angina pectoris, arytmie (včetně bradykardie, ventrikulární tachykardie a atriální fibrilace), infarkt myo‑
kardu, možná v důsledku nadměrné hypotenze u vysoce rizikových pacientů, mozková příhoda v důsledku nadměrné hypotenze u vysoce rizikových pacientů, eozinofilní pneumonie,
hyperplázie dásně, pankreatitida, gastritida, hepatitida, žloutenka, abnormální funkce jater, erythema multiforme, Stevens‑Johnsonův syndrom, exfoliativní dermatitida, toxická epider‑
mální nekrolýza, Quinckeho edém, akutní renální selhání. PŘEDÁVKOVÁNÍ*. VLASTNOSTI*: Perindopril je inhibitor angiotenzin‑konvertujícího enzymu (inhibitor ACE), který konvertuje
angiotenzin I na vazokonstriktor angiotenzin II. Indapamid je derivát sulfonamidů s indolovým kruhem, farmakologicky příbuzný thiazidovým diuretikům. Amlodipin je inhibitorem trans‑
portu kalciových iontů (blokátor pomalých kanálů nebo antagonista kalciových iontů), který inhibuje transmembránový transport kalciových iontů do srdečních buněk a buněk hladkého
svalstva cévních stěn. BALENÍ*: 30 a 90 tablet. Uchovávání: nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. Doba použitelnosti: 2 roky. Doba použitelnosti po prvním otevření je 30 dní.
Držitel rozhodnutí o registraci: Les Laboratoires Servier, 50, rue Carnot, 92284 Suresnes cedex, Francie. Registrační čísla: 58/099/14‑C,58/100/14‑C,58/102/14‑C,58/103/14‑C.
Datum poslední revize textu: 13. 06. 2014. Před předepsáním přípravku si přečtěte Souhrn údajů o přípravku. Přípravek je k dispozici v lékárnách. Přípravek je na lékařský předpis.
Přípravek je hrazen z veřejného zdravotního pojištění.
*pro úplnou informaci si prosím přečtěte celý Souhrn údajů o přípravku
SERVIER s.r.o., Florentinum, Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1
XXII. kongres
České internistické
společnosti ČLS JEP
ve spolupráci s dalšími odbornými společnostmi
a s Interní sekcí České asociace sester
9.–12. září 2015
TOP Hotel Praha
Blažimská 1781/4, Praha
INFORMACE
www.kongrescis2015.cz
GENERÁLNÍ SPONZOR:
ZLATÍ HLAVNÍ SPONZOŘI:
HLAVNÍ SPONZOŘI:
Boehringer Ingelheim, spol. s r.o.
Zentiva
Sponzoři:
Abbott Laboratories, s.r.o.
AstraZeneca Czech Republic, s.r.o.
Vystavovatelé:
4 LIFE Pharma CZ, s.r.o.
Actelion Pharmaceuticals CZ, s.r.o.
AOP Orphan Pharmaceuticals AG
Aspen Europe GmbH
Berlin-Chemie/A.Menarini
Ceska republika s.r.o.
Česká internistická společnost
Česká společnost pro hypertenzi
Egis Praha s .r. o.
Genzyme, a Sanofi Company
Krka ČR, s.r.o.
Medonet Pharma s.r.o.
Merck Sharp & Dohme, s.r.o.
MR Diagnostic s. r. o.
Novartis s.r.o.
Richter Gedeon ČR, s. r. o.
SANDOZ, s.r.o.
STADA PHARMA CZ s.r.o.
Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o.
Unimedis, s. r. o.
Mediální partneři
Všem sponzorům a vystavovatelům děkujeme za účast a podporu!
Xarelto®1x DENNÌ1
Mrtvice devastuje.
Xarelto chrání
Prevence CMP
a SE úèinnì
a jednoduše1
ÚÈINNOST
21% pokles relativního rizika
CMP a SE proti warfarinu a,1,2
BEZPEÈNOST
50% pokles relativního rizika
fatálního krvácení proti warfarinu b,1,2
První perorální pøímý inhibitor faktoru Xa
FS = fibrilace síní, CMP = cévní mozková příhoda, SE = systémová embolizace
Pro pacienty s mechanickou chlopenní náhradou není přírpavek Xarelto doporučen.
a
per-protocol, on-treatment analýza. Výskyt příhod: Xarelto (1,7%/rok) vs warfarin (2,2%/rok), p<0,001 pro non-inferioritu.
b
Méně intrakraniálních krvácení: Xarelto (0,5%/rok) vs warfarin (0,7%/rok), p=0,019. Méně fatálních krvácivých příhod: Xarelto (0,2%/rok) vs warfarin (0,5%/rok), p=0,003.
*
účinnost: výskyt CMP a systémové embolizace
Pacienti léčení přípravkem Xarelto měli významně vyšší relativní výskyt následujících závažných krvácivých příhod proti warfarinu: pokles hemoglobinu 2 g/dL (2,8%/rok vs 2,3%/
rok, p=0,019) a transfuzí (1,7%/rok vs 1,3%/rok, p=0,044).
Při léčbě přípravkem Xarelto bylo ve srovnání s warfarinem pozorováno více slizničních krvácení.
Literatura: 1. SPC Xarelto. 2. Patel, N Engl J Med. 2011;365(10):883-891.
Zkrácená informace o přípravku Xarelto 15 mg a 20 mg
 Tento léčivý přípravek podléhá dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací o bezpečnosti. Žádáme
zdravotnické pracovníky, aby hlásili jakákoli podezření na nežádoucí účinky. Podrobnosti o hlášení nežádoucích účinků
viz bod 4.8 SPC.
Složení a léková forma: Rivaroxaban 15 mg a 20 mg potahované tablety. Indikace: Prevence cévní mozkové příhody (CMP) a systémové
embolizace u dospělých pacientů s nevalvulární fibrilací síní s jedním nebo více rizikovými faktory, jako jsou městnavé srdeční selhání,
hypertenze, věk ≥ 75 let, diabetes mellitus, anamnéza CMP nebo tranzitorní ischemická ataka. Léčba hluboké žilní trombózy (HŽT) a plicní
embolie (PE) a prevence recidivující hluboké žilní trombózy a plicní embolie u dospělých. Dávkování a způsob podání: Tablety se mají užívat
s jídlem. Pacientům, kteří nejsou schopni polykat celé tablety, může být tableta přípravku Xarelto těsně před užitím rozdrcena a smíchána s vodou
nebo s jablečným pyré a poté podána perorálně. Po podání rozdrcené potahované tablety Xarelto 15 mg nebo 20 mg musí být dávka okamžitě
následována jídlem. Rozdrcená tableta přípravku Xarelto může být také podána gastrickou sondou poté, co je potvrzeno správné umístění sondy
v žaludku. Rozdrcená tableta by měla být podána žaludeční sondou v malém množství vody a sonda by poté měla být propláchnuta vodou.
Po podání rozdrcené potahované tablety Xarelto 15 mg nebo 20 mg musí být poté dávka okamžitě následována enterální výživou (viz bod 5.2).
Prevence cévní mozkové příhody a systémové embolizace (SPAF): 20 mg jednou denně. Léčba HŽT a PE: První tři týdny se podává
15 mg dvakrát denně a dále 20 mg jednou denně. Krátkodobá léčba (≥3 měsíce) je indikována při přechodných rizikových faktorech
a dlouhodobá léčba při trvalých rizikových faktorech nebo idiopatické HŽT nebo PE. Délka léčby je individuální po zvážení přínosu a rizika.
Podávání přípravku Xarelto dětem do 18 let se nedoporučuje. Vynechání dávky: Při vynechání dávky při podávání 15 mg dvakrát denně by
měl pacient užít dávku co nejdříve, aby byla zajištěna denní dávka 30 mg denně. Při vynechání dávky při podávání jednou denně by dávka
neměla být tentýž den zdvojnásobena, vynechaná dávka by měla být užita co nejdříve a dále se pokračuje jednou denně. Převod z VKA
na přípravek Xarelto: Léčba VKA má být ukončena. Xarelto má být podáno, pokud je INR ≤ 3,0 (SPAF), nebo INR ≤ 2,5 (léčba HŽT nebo PE
a sekundární prevence HŽT a PE). INR nelze použít na monitoraci léčby přípravkem Xarelto. Převod z přípravku Xarelto na VKA: Xarelto
zvyšuje INR. Je možnost neadekvátní antikoagulace. Xarelto i VKA se podávají současně až do hladiny INR ≥ 2,0, odběr INR se ale musí provádět
nejdříve za 24 hodin po poslední dávce přípravku Xarelto. Převod z parenterálních antikoagulancií na Xarelto: První dávka se podává 0
až 2 hodiny před dalším plánovaným podáním parenterálního přípravku nebo při vysazení kontinuálně podávaného antikoagulancia. Převod
z přípravku Xarelto na parenterální antikoagulans: První dávka parenterálního antikoagulans se podává v době, kdy by měla být užita
další dávka Xarelto. Ledvinová nedostatečnost: Při clearance kreatininu 15-29 ml/min se doporučuje opatrnost.. Použití se nedoporučuje
u pacientů s clearance kreatininu nižší než 15 ml/min viz bod 4.2;4.4 a 5.2. SPAF: Clearance kreatininu 50-80 ml/min: Dávka se neupravuje.
Clearance kreatininu 15- 49 ml/min: dávka se snižuje na 15 mg jednou denně. Léčba HŽT a PE: Úvodní ani následná dávka se neupravuje
(15 mg 2x denně 3 týdny a potom 20 mg jednou denně). Clearance kreatininu 15- 49 ml/min: Snížení dávky z 20 mg jednou denně na 15 mg
jednou denně je třeba zvážit, pokud u pacienta riziko krvácení převáží riziko vzniku recidivující HŽT a PE. Doporučení pro použití dávky 15 mg je
založeno na farmakokinetickém modelu a nebylo v těchto klinických podmínkách studováno. Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou
nebo pomocnou látku. Klinicky významné aktivní krvácení. Léze nebo stavy s významným rizikem závažného krvácení jako jsou současné nebo
nedávno prodělané ulcerace gastrointestinálního traktu, přítomnost maligních nádorů s vysokým rizikem krvácení, nedávno prodělané poranění
mozku nebo míchy, operace mozku, míchy nebo oka v nedávné době, intrakraniální krvácení v nedávné době, jícnové varixy nebo podezření
na ně, arteriovenózní malformace, cévní aneurysma nebo významné cévní abnormality v míše nebo mozku. Souběžná léčba jiným
Jednoduše ochrání více pacientù
antikoagulačním přípravkem, např. nefrakcionovaným heparinem (UFH), nízkomolekulárními hepariny (enoxaparin, dalteparin atd),
heparinovými deriváty (fondaparinux atd), orálními antikoagulancii (warfarin, apixaban, dabigatran atd), se nedoporučuje s výjimkou situace,
kdy je pacient převáděn z jiné léčby na léčbu rivaroxabanem nebo naopak (viz bod 4.2), nebo když je podáván UFH v dávkách nezbytných pro
udržení průchodnosti centrálního žilního nebo arteriálního katetru. Jaterní onemocnění spojené s koagulopatií a klinicky relevantním rizikem
krvácení včetně cirhotiků stupně Child Pugh B a C. Těhotenství a kojení. Zvláštní upozornění a opatření: Pacienti, kteří při léčbě trpí
závratěmi či prodělali synkopu, by neměli řídit a obsluhovat stroje. Častěji bylo pozorováno slizniční krvácení a anémie. Doporučuje se sledování
a event. vyšetření hemoglobinu/hematokritu, zvláště u rizikových skupin pacientů. Podávání s opatrností: Pacienti s renální insuficiencí,
zvláště při současném podávání silných inhibitorů CYP 3A4 (klaritromycin, erythromycin). Účinek erythromycinu je aditivní k renálnímu
poškození (viz bod 4.4). použití se nedoporučuje u pacientů s clearance kreatininu nižší než 15 ml/min viz bod 4.2;4.4 a 5.2.Podávání s opatrností
při současném podávání přípravků ovlivňujících krevní srážlivost (např. nesteroidní antirevmatika, kys. acetylsalicylová, antiagregancia). Při riziku
vředové choroby gastroduodena lze zvážit profylaktickou léčbu. Podávání se nedoporučuje: Krvácivé poruchy, dekompenzovaná
hypertenze, gastrointestinální onemocnění bez aktivní ulcerace, které může potenciálně vést ke krvácivým komplikacím (např. zánětlivé střevní
onemocnění, esofagitida, gastritida a gastroesofageální refluxní choroba), cévní retinopatie, bronchiektázie nebo plicní krvácení v anamnéze, při
podávání azolových antimykotik, nebo inhibitorů proteáz HIV, pacientům s chlopenními náhradami, pacientům léčeným dronedaronem a při
intoleranci nebo malabsoprci glukózy a galaktózy. Invazivní procedura a chirurgický výkon: Xarelto se vysazuje nejméně 24 hodin
předem, lze použít kalibrovanou kvantitativní analýzu anti-faktoru Xa. Pokud není výkon možné odložit, musí se zvážit zvýšené riziko krvácení.
Léčba má být znovu zahájena pokud to situace umožní a je nastolena hemostáza. Hemodynamicky nestabilní pacienti s plicní embolií
nebo pacienti, kteří vyžadují trombolýzu nebo plicní embolektomii: Přípravek Xarelto se nedoporučuje používat jako alternativní
léčbu k nefrakcionovanému heparinu u pacientů s plicní embolií, kteří jsou hemodynamicky nestabilní nebo kteří mohou podstoupit trombolýzu
nebo plicní embolektomii, protože bezpečnost a účinnost přípravku Xarelto nebyla pro tyto klinické situace stanovena. Interakce s jinými
léčivými přípravky a jiné formy interakce: Současné podání se silnými inhibitory CYP3A4 a současně P-gp (např. azolová antimykotika
a inhibitory proteáz HIV) se nedoporučuje. Je potřeba se vyhnout současnému podávání silných induktorů CYP 3A4 (např. rifampicin) pokud
není pacient pozorně sledován kvůli známkám a příznakům trombózy. Opatrnost je nutná při podání jiných přípravků ovlivňujících krevní
srážlivost. Nežádoucí účinky: Časté: Anémie, závratě, cefalea, oční krvácení vč. spojivkového, hypotenze, hematom, epistaxe, hemoptýza,
krvácení z dásní, krvácení z gastrointestinálního traktu, bolesti břicha, dyspepsie, nauzea, zvracení, zácpa, průjem, pruritus, rash, ekchymóza,
kožní a podkožní krvácení, urogenitální krvácení, poškození ledvin, horečka, periferní edém, slabost, zvýšení transamináz, pooperační krvácení,
kontuze, sekrece z ran. Méně časté: Trombocytémie, alergie, krvácení do CNS, synkopa, tachykardie, sucho v ústech, abnormity jaterní funkce,
hemartróza, pocit indispozice, zvýšená hladina bilirubinu, ALP, LDH, lipázy, amylázy, GMT, angioedém, alergický edém. Vzácné: Žloutenka,
krvácení do svalů, lokalizovaný edém, zvýšení konjugovaného bilirubinu, pseudoaneurysma. Není známo: Kompartment syndrom, akutní
renální selhání sekundárně po krvácení. Zvláštní opatření pro uchovávání: Žádné zvláštní podmínky. Držitel roznodnutí o registraci:
Bayer Pharma AG, 13342 Berlín, Německo. Registrační číslo: Xarelto 15 mg: EU/1/08/472/011-016, Xarelto 20 mg: EU/1/08/472/017-021.
Datum revize textu: 07/2014. Před použitím přípravku se seznamte s úplnou informací o přípravku. Pouze na lékařský předpis. Přípravek
Xarelto 15 mg a 20 mg je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění ve všech schválených indikacích s výjimkou léčby plicní embolie.
Souhrn údajů o přípravku i s informacemi, jak hlásit nežádoucí účinky najdete na www.bayer.cz nebo obdržíte na adrese BAYER s.r.o., Bayer
Pharma, Siemensova 2717/4, 155 00 Praha 5, Česká republika.
© Bayer Pharma AG duben 2014 L.CZ.GM.04.2014.0294
Download

Program - Meritis