24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
24. Pečenkovy
epidemiologické dny
15. - 17. 9. 2010
České Budějovice
Společnost pro epidemiologii a mikrobiologii ČLS JEP
a Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje se sídlem
v Českých Budějovicích
Konference se koná pod záštitou
hlavního hygienika ČR MUDr. Michaela Víta, Ph.D.,
hejtmana Jihočeského kraje Mgr. Jiřího Zimoly
a primátora Města České Budějovice
1
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
24. Pečenkovy epidemiologické dny
15. - 17. září 2010, České Budějovice
Vydal:
Zdeněk Hajn (www.cwave.cz)
Organizace kongresu: MUDr. Jitka Luňáčková (Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje se sídlem
v Českých Budějovicích) & Zdeněk Hajn (www.cwave.cz)
Sazba:
Zdeněk Hajn (www.cwave.cz)
Tisk:
Litera Brno
Náklad:
170 ks
Tato publikace neprošla jazykovou korekturou. Vydavatel neodpovídá za věcnou správnost jednotlivých článků a obsah
inzerce.
ISBN: 978-80-904667-0-8
2
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Za poskytnutí sponzorských prostředků děkujeme:
PLATINOVÉMU PARTNEROVI
STŘÍBRNÝM PARTNERŮM
PARTNERŮM
Abbott Products s.r.o.
ZÁŠTITU PŘEVZALI
3
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Obsah
30. výročí vyhlášení eradikace varioly .......................................................................................... 14
Možnosti epidemiologie před 100 lety v Čechách ...................................................................16
Mezinárodní surveillance infekčních onemocnění ...................................................................18
Monitorovanie výskytu infekčných chorôb - základ kvalitnej surveillance........................19
Súčasný stav a perspektívy očkovania na Slovensku.............................................................20
Novinky v očkování proti chřipce v roce 2010...........................................................................22
Očkování pacientů s alergií v praxi Očkovacích center Avenier
– retrospektivní analýza ...................................................................................................................23
Surveillance závažných onemocnění působených Haemophilus influenzae
v České republice ..............................................................................................................................24
VHB stále aktuální ..............................................................................................................................25
Cestovní medicína a očkování v ordinacích praktických lékařů a v Centru očkování
a cestovní medicíny ...........................................................................................................................26
Úskalí kontroly a dohledu nad TBC ve vězeňském systému
(osobní zkušenosti laboratorního pracovníka z projektu
Lékařů bez hranic v Kyrgyzstánu)................................................................................................... 27
Neurologické komplikace po očkování ......................................................................................28
Molekulární epidemiologie virových hepatitid...........................................................................29
Možnosti využití typizačních metod při epidemiologických šetřeních
kampylobakterióz ...............................................................................................................................30
Hromadné výskyty enterohemoragického E.coli v ČR
v průběhu posledních dvou let ....................................................................................................... 31
Stafylokokový syndrom toxického šoku menstruální formy .................................................32
Norovirové gastroenteritidy v Libereckém kraji ....................................................................... 33
Salmonella typhimurium – fagotypu DT 120 epidemie v mateřské škole ........................ 34
Výskyt salmonelózy po konzumaci tatarského bifteku v restauraci ..................................35
Neobvyklý výskyt listeriózy .............................................................................................................36
4
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Několik poznámek k epidemiologické terminologii ............................................................... 37
TBE in Austria: The country with the highest vaccination coverage in Europe .............38
Klinický obraz klíšťové meningoencefalitidy . ............................................................................39
Měnící se epidemiologické charakteristiky výskytu klíšťové encefalitidy v ČR . ............40
Prevence klíšťové meningoencefalitidy u starších osob ........................................................ 41
Zkušenosti s očkováním proti KE, základní epidemiologické charakteristiky
v souboru nemocných za 50 let.....................................................................................................42
Výskyt enterovirových meningitid v kolektivu............................................................................ 43
Spektrum bakteriálních původců purulentní meningitidy u dospělých pacientů............ 44
Invazivní meningokokové onemocnění – 3 případy v MŠ Sedlec, okres Plzeň-jih ......45
Záchyt kmene Neisseria meningitidis W 135 u kojence..........................................................46
Surveillance invazivního meningokokového onemocnění a doporučená vakcinační
strategie v České republice............................................................................................................. 47
Prevalenční studie nosokomiálních infekcí v roce 2009 na odděleních ARO
a JIP s invazivní umělou plicní ventilací........................................................................................48
Citlivost bakterií izolovaných z prostředí k desinfekčním přípravkům ..............................49
Clostridium difficile v bratislavských nemocniciach – skrytá epidémia ............................50
Výskyt a diagnostika infekcí způsobených Clostridium difficile
ve Fakultní nemocnici Na Bulovce . ...............................................................................................51
Nosokomiální infekce v pražských nemocnicích .....................................................................52
Ventilátorová pneumonie (VAP) a ventilátorová tracheobronchitida (VAT)
u pacientů s inhalačním traumatem...............................................................................................53
Činnost Společnosti pro nemocniční epidemiologii a hygienu ...........................................54
Možnosti kontroly mycích a desinfekčních zařízení, sterilizátorů
a nástrojů jako součást prevence nosokomiálních nákaz ....................................................55
Screeningové testování uživatelů drog v nízkoprahových programech ..........................56
Výsledky dotazníkové akce mezi studenty 5. ročníku LF UK v Plzni
o přenosu infekce HIV v letech 1997 - 2010............................................................................... 57
Epidemiologické aspekty pacientů AIDS centra Ostrava .....................................................58
5
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Nový lidský onkogenní virus? - Infekce polyomavirem karcinomu
Merkelových buněk (MCPyV) v České Republice.....................................................................60
Význam PCR v časné diagnostice infekce Burkholderia cepacia komplex
u pacientů s cystickou fibrózou ......................................................................................................61
Sérologická diagnostika chřipky - možnosti a diagnostická úskalí.....................................62
Virologické a pitevní nálezy u osob zemřelých v souvislosti
s infekcí Pandemic (H1N1) 2009 – předběžné výsledky.........................................................64
Zajímavé klinické případy z venerologie ....................................................................................66
Epidemie Q horečky v Nizozemí a situace v ČR ...................................................................... 67
Leishmaniáza – staronová hrozba ................................................................................................68
Komáři jižní Moravy – význam, výskyt ..........................................................................................69
Invazivní pneumokoková onemocnění v Libereckém kraji v roce 2009 ......................... 72
Očkování proti žluté zimnici ............................................................................................................ 73
Sérová banka AČR ............................................................................................................................. 74
Chřipka a postoje zdravotníků v roce 2009 .............................................................................. 75
Charakterizace a využití kmenů Borrelia burgdorferi sensu lato izolovaných
z různých vektorů a hostitelů .......................................................................................................... 76
Výskyt infekčních spirochetálních onemocnění Lymeská borelióza
a leptospiróza u kočky domácí ...................................................................................................... 77
Leptospiróza – zdravotní riziko po bleskových povodních na Novojičínsku .................. 78
6
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
ODBORNÝ PROGRAM
24. PEČENKOVÝCH EPIDEMIOLOGICKÝCH DNŮ
Pravidelné setkání odborníků pořádají Společnost pro epidemiologii a mikrobiologii
ČLS JEP a KHS Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích.
Středa 15. 9. 2010
Moderuje MUDr. Pavla Křížová, CSc., Doc. MUDr. Petr Pazdiora, CSc.
14.00 – 14.30
Přivítání hostů a slavnostní zahájení
14.30 – 14.40
Monitorovanie výskytu infekčných chorôb – základ kvalitnej surveillance.
Doc. MUDr. Zuzana Krištúfková, Ph.D.
14.40 – 14.50
Možnosti epidemiologie před 100 lety v Čechách. MUDr. Daniela Fránová
14.50 - 15.00
Mezinárodní surveillance infekčních onemocnění. MUDr. Pavla Křížová, CSc.
15.00 - 15.10
Vzpomínka na profesora Rašku. Doc. MUDr. Petr Pazdiora, CSc.
15.10 - 15.20
30. výročí vyhlášení eradikace varioly. Doc. MUDr. Bohumír Kříž, CSc.
15.20 - 15.35
Předávání vyznamenání + cena profesora Rašky za publikační činnost.
MUDr. Pavla Křížová, CSc.
15.35 – 16.00
Přestávka na kávu
Nákazy preventabilní očkováním
Moderuje MUDr. Jitka Částková, CSc., MUDr. Jan Kynčl, Ph.D.
16.00 – 16.15
Súčastnosť a perspektívy očkovania na Slovensku. Doc. MUDr. Zuzana Krištúfková, Ph.D.
16.15 – 16.25
Novinky v očkování proti chřipce v roce 2010.
MUDr. Jan Kynčl, Ph.D., MUDr. Martina Havlíčková, CSc., MUDr. Jitka Částková, CSc.
7
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
16.25 – 16.35
Očkování alergických pacientů v praxi očkovacích center Avenier.
Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., MUDr. I. Kochová, MUDr. D. Skalleová,
MUDr. D. Benešová, MUDr. M. Čermáková, MUDr. A. Dvořáková, MUDr. O. Gazárková,
MUDr. J. Laštovičková, MUDr. M. Orolinová, MUDr. K. Polomis, MUDr. V. Řehka,
MUDr. L. Sattranová, MUDr. M. Shejbalová, Ph.D., MUDr. A. Slámová, Ph.D.,
MUDr. H. Ševčíková, MUDr. H. Tkadlecová, MUDr. M. Tmějová, MUDr. D. Turková
16.35 - 16.45
Surveillance závažných onemocnění působených Haemophilus influenzae
v České republice.
MUDr. Věra Lebedová, MUDr. Pavla Křížová, CSc., MUDr. Čestmír Beneš
16.45 – 16.55
VHB stále aktuální. MUDr. Renata Vaverková a kol.
16.55 - 17.05
Cestovní medicína a očkování v ordinaci praktických lékařů a v centru očkování a cestovní
medicíny. MUDr. Jana Vlčková, MUDr. Dagmar Horáková, Ph.D.
17.05 – 17.15
Úskalí kontroly a dohledu nad TBC ve vězeňském systému. Mgr. Markéta Hajná, Ph.D.
17.15 – 17.25
Neurologické komplikace po očkování. MUDr. Josef Trmal, Ph.D.
17.25 – 17.35
Molekulární epidemiologie virových hepatitid. RNDr. Vratislav Němeček, CSc.
17.35 - 17.45
Diskuse
18.00 – 19.00
Symposium GSK
Charakteristika pandemické vlny chřipky 2009-2010. MUDr. Martina Havlíčková, CSc.
Výskyt pertuse v ČR – epidemiologická situace. MUDr. Kateřina Fabiánová
Pertuse z pohledu klinika. MUDr. Zlatava Jirsenská
Boostrix/Boostrix Polio – očkovací látky pro prevenci pertuse. RNDr. Tomáš Mrkvan, Ph.D.
Čtvrtek 16. 9. 2010
Alimentární nákazy
Moderuje RNDr. Petr Petráš, CSc., MUDr. Jana Prattingerová
8.00 – 8.10
Možnosti využití typizačních metod při epidemiologických šetřeních kampylobakterióz.
MVDr. Koláčková Ivana, Ph.D., MVDr. Karpíšková Renata, Ph.D.,
8.10 – 8.20
Hromadné výskyty enterohemoragického E. coli v ČR v průběhu posledních dvou let.
Ing. Monika Marejková, MVDr. Renata Karpíšková, Ph.D., RNDr. Petr Petráš, CSc.
8
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
8.20 – 8.30
Stafylokokový syndrom toxického šoku menstruální formy.
RNDr. Petr Petráš, CSc., Ing. Ivana Machová
8.30 – 8.40
Norovirové gastronteritidy v Libereckém kraji.
MUDr. Jana Prattingerová, MUDr. M. Sochorová, Ing. K. Štilerová, RNDr. D. Kadlečík
8.40 – 8.50
Salmonella typhimurium – fagotypu DT 120 epidemie v mateřské škole.
MUDr. Jana Prattingerová, MUDr. Jaroslav Harman, MVDr. Renata Karpíšková, Ph.D.
8.50 – 9.00
Výskyt salmonelózy po konzumaci tatarského bifteku v restauraci.
MUDr. Jitka Průchová, Doc. MUDr. Petr Pazdiora, CSc.
9.00 – 9.10
Neobvyklý výskyt listeriózy. MUDr. Jitka Luňáčková
9.10 – 9.20
Několik poznámek k epidemiologické terminologii. Doc. MUDr. Hana Podstatová, Dr.Sc.
9.20 - 9.30
Diskuse
9.30 – 10.00
Přestávka na kávu
Neuroinfekce
Moderuje Doc. MUDr. Bohumír Kříž, CSc., MUDr. Jozef Dlhý, Ph.D.
10.00 – 10.15
TBE in Austria: The country with the highest vaccination coverage in Europe.
Univ. Prof. Dr. Christian Kunz
10.15 – 10.30
Klinický obraz klíšťové meningoencefalitidy. MUDr. Václav Chmelík
10.30 – 10.45
Měnící se epidemiologické charakteristiky výskytu klíšťové encefalitidy v ČR.
Doc. MUDr. Bohumír Kříž, CSc., MUDr. Čestmír Beneš, RNDr. Milan Daniel, Dr.Sc.,
RNDr. Marek Malý, CSc.
10.45 – 10.55
Prevence klíšťové meningoencefalitidy u starších osob.
MUDr. Eva Jílková, Ing. Ivana Stiborová, RNDr. Vlastimil Král
10.55 - 11.15
Zkušenosti s očkováním proti klíšťové meningoencefalitidě, základní epidemiologické
charakteristiky souboru nemocných za 50 let.
Doc. MUDr. Petr Pazdiora, CSc., a kol.
9
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
11.15 – 11.25
Výskyt enterovirových meningitid v kolektivu. MUDr. Hana Tkadlecová
11.25. – 11.35
Spektrum bakteriálních původců purulentní meningitidy u dospělých.
MUDr. Olga Džupová, Ph.D.
11.35 – 11.45
Invazivní meningokokové onemocnění – 3 případy v MŠ Sedlec.
MUDr. Ivana Morávková, Doc. MUDr. Petr Pazdiora, CSc., D. Nocarová, M. Velkoborská
11.45 – 11.55
Záchyt kmene N.meningitidis W 135 u kojence. Ing. Zuzana Opluštilová
11.55 – 12.10
Surveillance invazivních meningokokových onemocnění a doporučená vakcinační
strategie v České republice. MUDr. Pavla Křížová, CSc.
12.10 – 12.20
Diskuse
12.30 – 13.30
Oběd
Odpolední poznávací program s výběrem možnosti
Prohlídka Jaderné elektrárny Temelín.
Prohlídka Státního zámku Hluboká.
Prohlídka národního podniku Budějovický Budvar.
Společenský večer v hotelu Gomel od 20 hodin.
Pátek 17. 9. 2010
Nosokomiální nákazy a DDD činnost
Moderuje MUDr. Josef Trmal, Ph.D., MUDr. Jana Vlčková
8.30 – 8.40
Prevalenční studie nosokomiálních infekcí v roce 2009 na odděleních ARO a JIP
s invazivní umělou plicní ventilací.
MUDr. Miroslava Girod Schreinerová, MUDr. Helena Šrámová, CSc., Ing. H. Šebestová,
RNDr. B. Procházka
8.40 – 8.50
Citlivost bakterií izolovaných z prostředí k dezinfekčním přípravkům.
MUDr. Věra Melicherčíková, CSc., Ing. Jan Urban, Ph.D.
8.50 – 9.00
Clostridium difficile v bratislavských nemocniciach – skrytá epidémia. MUDr. Juraj Hanzen
9.00 – 9.10
Výskyt a diagnostika infekcí způsobených Clostridium difficile
ve Fakultní nemocnici Na Bulovce. MUDr. Sylvia Polívková, MUDr. B.Sýkorová,
Mgr. Alena Jirásková, Doc. MUDr. Jiří Beneš, CSc., MUDr. O. Džupová, Ph.D.
10
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
9.10 – 9.20
Nosokomiální infekce v pražských nemocnicích.
MUDr. Martina Klepetková, MUDr. Zdeňka Jágrová, Iva Vlčková
9.20 – 9.30
Ventilátorová pneumonie (VAP) a ventilátorová tracheobronchitida u pacientů s inhalačním
traumatem. MUDr. Břetislav Lipový, MUDr. H. Říhová, MUDr. M. Hanslianová,
MUDr. N. Gregorová, MUDr. I. Suchánek, prof. MUDr. P. Brychta, CSc.
9.30 – 9.40
Činnost Společnosti pro nemocniční epidemiologii a hygienu.
MUDr. Iva Šípová, MUDr. Marie Kolářová, CSc., MUDr. Pavel Totušek,
MUDr. Beata Čečetková, MUDr. Jaroslav Jirouš, MUDr. Jaromíra Kratochvílová,
MUDr. Eva Míčková, MUDr. Zuzana Kancelová
9.40 – 9.50
Možnosti kontroly mycích a dezinfekčních zařízení, sterilizátorů a nástrojů jako součást
prevence nosokomiálních nákaz. MUDr. Irena Bočkovská
9.50 – 10.00
Diskuse
10.00 -10.30
Přestávka na kávu
Varia I.
Moderuje MUDr. Jozef Dlhý, Ph.D., RNDr. Vratislav Němeček, CSc.
10.30 – 10.40
Screeningové testování uživatelů drog v nízkoprahových programech. Mgr. Daniel Randák
10.40 – 10.50
Výsledky dotazníkové akce mezi studenty 5. ročníku LF UK v Plzni o přenosu infekce HIV
v letech 1997 – 2010.
MUDr. Andrea Aišmanová, Doc. MUDr. Petr Pazdiora, CSc., MUDr. Hana Jelínková
10.50 – 11.00
Epidemiologické aspekty pacientů AIDS centra Ostrava.
MUDr. Alena Zjevíková, E.Bolomová, MUDr. I. Martínková, MUDr. L. Olbrechtová
11.00 – 11.10
Nový lidský onkogenní virus? Infekce polyomavirem karcinomu Merkelových buněk.
RNDr. Šárka Němečková, Dr.Sc., Ph.D., Mgr. Vojtěch Šroller, Ph.D., RNDr. Martina Saláková, Ph.D., Petra Vochozková
11.10 – 11.20
Význam PCR v časné diagnostice infekce Burkholderia cepacia komplex u pacientů s cystickou fibrózou.
MUDr. Pavel Dřevínek, Ph.D., Mgr. Klára Dědečková, MUDr. Ondřej Cinek, Ph.D.,
MVDr. Oto Melter, Ph.D., MUDr. Otakar Nyč, Ph.D.
11
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
11.20 – 11.30
Diskuse
Varia II.
Moderuje MUDr. Jitka Luňáčková, RNDr. Karel Fajfrlík, CSc.
11.40. -11.50
Sérologická diagnostika chřipky – možnosti a diagnostická úskalí.
MUDr. Martina Havlíčková, CSc., MUDr. R. Limberková, Bc. P.Růžičková, RNDr. H.Jiřincová
11.50 – 12.00
Virologické a pitevní nálezy u osob zemřelých v souvislosti s infekcí Pandemic (H1N1)
2009. MUDr. Jan Kynčl, Ph.D., prof. MUDr. Václav Mandys, CSc., MUDr. Martina Havlíčková, CSc., RNDr. Helena Jiřincová, MUDr. Renata Háková, MUDr. Jozef Dlhý, Ph.D., RNDr.
Bohumír Procházka, CSc.
12.00 – 12.10
Zajímavé klinické případy z venerologie. MUDr. Jiří Horažďovský, Ph.D.
12.10 – 12.20
Epidemie Q horečky v Nizozemí a situace v ČR.
MUDr. Kateřina Fabiánová, MUDr. Čestmír Beneš
12.20 – 12.30
Leishmaniáza – staronová hrozba.
MUDr. Jozef Dlhý, Ph.D., Doc. MUDr. Bohumír Kříž, CSc., MUDr. Čestmír Beneš
12.30 – 12.40
Komáři jižní Moravy – význam, výskyt. RNDr. Oldřich Šebesta
12.40 – 12.50
Diskuse
12.50 – 13.00
Ukončení konference
Konference má charakter postgraduálního vzdělávání a je garantována ČLK jako akce
kontinuálního vzdělávání. Konference bude ohodnocena kredity dle souhlasného stanoviska ČLS, KVVOPZ ČR a Společností SML-obor mikrobiologický laborant – účastníci obdrží certifikát o účasti.
12
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Abstrakta
–
Referáty
13
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
30. výročí vyhlášení eradikace varioly.
B. Kříž
Státní zdravotní ústav, Praha
Známky výskytu varioly se datují do druhého tisíciletí před Kristem v Egyptě do
doby 18 dynastie ( 1580 – 1350 bc) . Známa je dobře zachovaná mumie Ramsese
V, který zemřel roku 1157bc s typickými kožními změnami. Nezpochybnitelné
popisy varioly se zachovaly z 4 století z Číny, 7 století z Indie a Středomoří a 10. století
z jihovýchodní Asie. Je však možné že tato infekce existovala v Indii od nepaměti, jak
vyplývá ze nejstarších zápisů Sanskritu.
V Evropě jsou první zmínky o tomto onemocnění z r. 430 bc z Peloponéské války
a války Kartaginských proti Sicilii z r.395bc. V 18. století probíhaly epidemie varioly
v Evropě prakticky ve všech zemích. Uvádí se že 200 milionů osob onemocnělo
a 60 milionů zemřelo. V druhé polovině 19 století v České části Rakousko- Uherské
monarchie se epidemie opakovaly v 5 – 10letých intervalech. První ucelená
informace pochází z r. 1891, kdy bylo hlášeno v Čechách 12 066 a 1892 - 7 092
případů onemocnění. Smrtnost byla 15,3 a 18,9 %. Poslední případy v Čechách byly
hlášeny v r. 1924.
V roce 1963 se variola endemicky vyskytovala v 31 zemích. Oficielně bylo hlášeno
131 000 případů onemocnění. Ve skutečnosti se odhadovalo, že nemocných bylo více
než jeden milion
a 2 miliony zemřelých. V roce 1964 expertní skupina WHO navrhovala zajistit
stoprocentní proočkování populací postižených zemí. Profesor Karel Raška, který
byl v té době již ředitelem divize sdělných nemocí WHO vypracoval zcela novou
koncepci vymýcení (eradikace) pravých neštovic ve světě, založenou na principech
surveillance. Prosadil zřízení jednotky programu globální eradikace neštovic pod
vedením D.A.Hendersona z CDC Atlanta. Ač v úspěch eradikace věřilo jen několik
málo odborníků, profesor Raška svoji koncepci v SZO probojoval, a podařilo se mu
přesvědčit americkou vládu, aby velkou část tohoto programu financovala. Program
eradikace byl zahájen v roce 1967 a po 10 letech úspěšně završen v říjnu 1977, kdy
byl zjištěn poslední přirozený případ nakaženého touto nemocí. Je samozřejmé, že
tohoto úspěchu bylo dosaženo týmovou prací, na níž se podílely stovky pracovníků
z celého světa, včetně 19 československých epidemiologů. Bez zásadního přispění
prof. Rašky by pravé neštovice zabíjely a znetvořovaly dodnes. Za svoje zásluhy
o globální vymýcení neštovic byl vyznamenán v roce 1984 anglickou Královskou
lékařskou společností Jenerovou medailí.
Zásluhy prof. Rašky v boji s infekčními nemocemi ve světě, zásady surveillance
a úspěšná koncepce vymýcení pravých neštovic, nebyly u nás nikdy státními
14
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
institucemi uznány a doceněny. Nicméně, od devadesátých let minulého století
možno zaznamenat alespoň připomínání jeho zásluh: umístěním pamětní desky
v budově bývalého Ústavu epidemiologie a mikrobiologie, který založil a jehož byl
ředitelem, řadou článků v souvislosti s výročím jeho narození či úmrtí, m.j. vzpomínka
od prof. Ctirada Johna v Časopisu lékařů českých, vydání publikace „Vzpomínky na
Karla Rašku, zakladatele československé epidemiologie“ v nakladatelství Karolinum,
seminář „Hrozba epidemií a současné možnosti surveillance“ v Senátu ČR a udílení
„Ceny profesora Karla Rašky“ za publikační činnost výborem Společnosti pro
epidemiologii a mikrobiologii ČLS JEP (SEM). Jmenování profesora Rašky čestným
členem in memoriam této Společnosti, kterou v roce 1949 založil a její opakovaná
žádost prezidentu republiky o ocenění jeho práce národního a mezinárodního
významu státním vyznamenáním. V letošním roce je v Národním muzeu ve
spolupráci s WHO, SZÚ, SEM k výročí 30. výročí deklarace WHO o celosvětové
eradikaci neštovic, pod záštitou Ministerstva zdravotnictví uspořádána výstava „Smrt
pravých neštovic“, která dokumentuje m.j. podíl profesora Rašky na tomto úspěchu.
V letošním roce bylo také uznání jeho přínosu pro lidstvo dovršeno odhalením
pamětní desky na škole ve Strašíně, kde se narodil.
15
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Možnosti epidemiologie před 100 lety v Čechách
D. Fránová
Zdravotní ústav se sídlem v Plzni
Před sto lety se psal rok 1910. České země byly součástí Rakousko – Uherské
monarchie. Pokroky v medicíně souvisely s převratným rozvojem přírodních věd,
který nastal od poloviny 19. století. Zdravotní stav obyvatelstva se lepšil díky zavedení
řady hygienických a preventivních opatření, k nimž náleží péče o čistotu vody,
kanalizace, účinnější desinfekční prostředky, antiseptické postupy, včasná izolace
nemocných. Díky zavedení povinného očkování dětí proti neštovicím vstoupily do
nového století české země bez varioly, resp. vyskytovaly se pouze ojedinělé případy
onemocnění. Díky zlepšení péče o hygienu vody, zlepšení diagnostiky a včasné izolace
se podařil částečně omezit výskyt břišního tyfu. Největším, prakticky neřešitelným
problémem tohoto období zůstávala tuberkulóza.
Epidemiologie jako samostatný obor dosud neexistovala. Protiepidemická opatření
k zabránění šíření infekčních onemocnění byla součástí hygienických opatření
kontrolovaných státem. Zákonodárství se řídilo celoříšským zdravotním zákonem
z r. 1870, zemské zdravotní zákony byly přijaty v r. 1884 na Moravě, 1888 pro Čechy
a až r. 1896 pro Slezsko. Stanovovaly povinnosti okresních a obvodních lékařů včetně
jejich činností preventivních, hygienických, osvětových a dozorových.
Diagnostika nemocí: Od 70. let 19. století nastal po objevech Kocha a Pasteura
mohutný rozvoj mikrobiologie. Do r. 1910 byli popsáni původci (v pořadí): antraxu,
kapavky, lepry, malárie, břišního tyfu, tuberkulózy, vozhřivky, cholery, záškrtu, tetanu,
bakterie:E. coli, pneumokoky, meningokoky, dále původci brucelózy, měkkého
vředu, moru, dyzentérie, nemocí kala-azar a frambézie, varioly, pertuse a dětské
obrny. Do názvosloví by l r. 1898 zaveden termín mikrob a r. 1898 virus. Od r. 1906 je
známa Wassermannova reakce pro diagnostiku syfilidy v krvi a likvoru nemocných,
v r. 1908 je popsána zkouška tuberkulínové reakce. Mikrobiologie iniciovala vznik
a rozvoj sérologie a imunologie.
Izolace nemocných: Od konce 19. století byly stavěny moderní nemocnice
pavilonového typu se samostatným oddělením pro léčbu infekčních onemocnění.
K nejvýznamnějším patřila stavba dětské nemocnice v Praze – ústavu na Karlově
o 6 budovách, z nichž: „dva podvojné pavillony jsou pro nemoci nakažlivé. Prvý jest
rozdělen ve tři oddělení. Oddíly ty určeny jsou pro záškrt, pro zádušní kašel a pro
oddělení pozorovací. Druhý pavillon jest určen pro nemoci vyrážkové, pro spálu
a spalničky.“ Rozšířena byla hlavně domácí izolace nemocných.
16
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Povinné hlášení: od r 1895 bylo rozšířeno klasifikační schéma příčin smrti na
25 skupin s důrazem na infekční choroby. Od r. 1878 zavedeno povinné hlášení
o výskytu záškrtu.
Léčba: Kromě známé empirické léčby začala být používána antitoxická séra proti
difterii, tetanu, spále. Již 30 let byla jako preventivní metoda známa kredeizace očí
novorozenců. V terapii tuberkulózy byla uplatňována klimatická léčba a léčba pomocí
koncentrovaného umělého slunečního světla. R. 1901 F. Hamza založil v Luži u Skutče
Ústav pro skrofulózní děti, první v monarchii. R. 1904 E. Maixner založil v Praze
protituberkulózní dispenzář, první v českých zemích. Jednou z nejvýznamnějších
událostí v dějinách chemoterapie se stal v roce 1910 objev salvarsanu pro léčbu syfilis.
Očkování: Do r. 1910 bylo známo očkování proti antraxu (Pasteur, 1881), vzteklině
(Pasteur, první použití u člověka 1885), choleře (Gamaleja, 1888), břišnímu tyfu
(Wright, 1896, zlepšeno Widalem 1915), moru (Haffkin, 1897).
Desinfekce, sterilizace, asepse: Byla známa metoda sterilizace autoklávováním,
sterilizace parou. Desinfekce fyzikální (spalování, vyvaření, vodní párou pod
tlakem), desinfekce chemická (kyselina karbolová, lysol, chlorid rtuťnatý, oxykyanid
rtuťnatý, vápenné mléko, soda, mazlavé mýdlo, formaldehyd, alkohol). Desinfekce
se prováděla v desinfekčních stanicích, v nemocnicích a v bytech nemocných
infekčními chorobami. Aseptické metody v chirurgických oborech byly do běžné
praxe zavedeny od 90. let 19. stol.
Výuka lékařství: Probíhala v českých zemích na jediné univerzitě v Praze. V r. 1883
vznikla na C.k. univerzitě Karlo-Ferdinandově kromě německé fakulty nově česká
lékařská fakulta.
17
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Mezinárodní surveillance infekčních onemocnění
P.Křížová
Státní zdravotní ústav, Praha
Koncepce surveillance byla založena již v šedesátých letech 20. století prof. Karlem
Raškou, který byl v té době ředitelem Divize přenosných nemocí Světové zdravotnické
organizace (WHO). V roce 1968 byly na 21. zasedání World Health Assembly přijaty
tři základní prvky surveillance: a) systematický sběr dat; b) analýza a hodnocení
dat; c) předávání dat a jejich využití k akcím, které vedou ke snížení nemocnosti
i smrtnosti a ke zlepšení zdravotního stavu populace. Raškova koncepce surveillance
byla základem nejúspěšnějšího WHO programu celosvětového vymýcení pravých
neštovic, jehož třicetileté výročí je v roce 2010 připomínáno.
V praxi programy surveillance jednotlivých infekčních onemocnění spočívají
ve sledování nemocnosti, úmrtnosti, smrtnosti, geografické distribuce, detailní
charakterizace agens a sledování imunity populace. Na základě získaných
komplexních poznatků jsou stanoveny postupy prevence, profylaxe a vakcinační
strategie pro jednotlivá infekční onemocnění. Provádění programů surveillance bylo
v České republice zajišťováno metodickými návody publikovanými ve Věstníku MZ
ČR a od roku 2008 je legislativně podloženo vyhláškou č. 473/2008 Sb. O systému
epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce. Zajišťování programů surveillance
patří i mezi priority Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC),
které bylo zřízeno v roce 2004. Provádění evropských programů surveillance je
legislativně podloženo řadou mezinárodně závazných rozhodnutí. Poskytování
epidemiologických a mikrobiologických dat do evropské epidemiologické databáze
(TESSy), včetně molekulární charakterizace etiologických agens je povinností
každého členského státu EU. K úspěšnému hlášení do TESSy přispívá i činnost
Národních referenčních laboratoří členských států, která je definována dokumentem
ECDC:
http://ecdc.europa.eu/en/publications/Publications/Forms/ECDC_
DispForm.aspx?ID=538. Informace o evropských programech surveillance jsou
dostupné na webových stránkách ECDC: http://www.ecdc.europa.eu/en/activities/
surveillance/Pages/Activities_Surveillance.aspx.
18
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Monitorovanie výskytu infekčných chorôb - základ
kvalitnej surveillance
Z. Krištúfková., K. Sedláková, J. Mancušková, J. Gašparovič
Slovenská zdravotnícka univerzita Bratislava
Cieľ: Ukázať dva spôsoby, ako overiť kvalitu hlásených údajov a skvalitniť tak
surveillance
Úvod: Surveillance je nepretržitý zber a analýza údajov o všetkých charakteristikách
choroby, jej rozdelení v populácii s cieľom stanoviť a prijať opatrenia na zníženie
chorobnosti a chrániť zdravie spoločnosti. Zákonom daná povinnosť hlásiť infekčné
ochorenia nezaručuje, že počty hlásených ochorení sú reálne. Možností, ako získať
počty chorých bližšie skutočnosti je niekoľko. Overili sme dva z nich.
Metódy:
1. Štúdia zaťaženia populácie chorobou na základe hlásenia chorými osobami.
Skutočný výskyt alimentárnych ochorení v roku 2009 sa zisťoval elektronickým
dotazníkom u zamestnancov DHL a ich rodinných príslušníkov.
2. Porovnali sa počty ochorení na VHC hlásené do EPISu s prípadmi
potvrdenými v Národnom referenčnom centre pre VH v roku 2009.
Výsledky:
1. V súbore 445 osôb 81 (18,2%) ochorelo (spĺňalo nami stanovenú
definíciu alimentárneho ochorenia), 29 (35,8%) vyhľadalo lekára, 18-tim
(62,0%) odobrali vzorku na lab. vyšetrenie, 7 (38,9%) vzoriek bolo pozitívnych
(2x salmonela, 1x rotavírus, 4x si výsledok nepamätali). Hlásený pravdepodobne
nebol žiaden prípad ochorenia. Na 1 potvrdené ochorenie pripadlo 11,6
nepotvrdených.
1. V EPISe bolo v roku 2009 hlásených 338 VHC, v NRC bolo potvrdených
322. Porovnaním rodných čísiel chorých sa zistilo, že zhodné boli len u 29
(9,0%) chorých. Nehlásených bolo 293 prípadov. V iných laboratóriách bolo
potvrdených 309 prípadov hlásených do EPISu. Incidencia VHC v SR v roku
2009 sa tak zvýšila zo 6,2 na 11,7/100 000. Zo súboru NRC pripadlo na 1 hlásené
ochorenie na VHC 11,1 nehlásených.
Záver: Očakávať plnenie hlásnej povinnosti na 100% nie je reálne. Epidemiológ
by však mal vedieť aspoň odhadnúť, čo hlásené počty reprezentujú. Je to spôsob,
ako poukázať na záťaž spoločnosti chorobou, získať na účinné opatrenia finančné
prostriedky a plniť základnú úlohu vereného zdravotníctva chrániť zdravie.
19
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Súčasný stav a perspektívy očkovania na Slovensku
Z. Krištúfková
Slovenská zdravotnícka univerzita Bratislava
Národný imunizačný program (NIP) SR sa na Slovensku realizuje od roku
1986. Vychádza z odporúčaní SZO, EK, ECDC, Pracovnej skupiny pre imunizáciu
a Pracovnej skupiny pre kategorizáciu vakcín. Pracovná skupina pre imunizáciu
je poradný orgán hlavného hygienika. Poskytuje odporúčania vedúce k zníženiu
chorobnosti ochorení preventabilných očkovaním v SR, definuje antigénne zloženie
vakcín určených na pravidelné povinné očkovanie, kombinácie vakcín, očkovací
kalendár a iniciuje zavedenie nových dostatočne overených, bezpečných a efektívnych
vakcín do NIP.
Od roku 2005 sú vakcíny pre NIP hradené zdravotnými poisťovňami podľa
kategorizácie. Distribuované sú cez lekárne, na lekársky predpis, bez plánovania.
Výkon očkovania zabezpečujú všetci praktickí lekári pre deti a dospelých,
4 ambulancie pre očkovanie pred cestou do zahraničia a 3 ambulancie pre očkovanie
rizikových pacientov.
V súlade s platnou legislatívou rozoznávame očkovanie: povinné pre osoby
vzhľadom na vek, v profesionálnom a inom riziku nákaz a mimoriadne očkovanie;
odporúčané pre osoby v profesionálnom a inom riziku nákaz a očkovanie osôb
cestujúcich do cudziny a z cudziny a na vlastnú žiadosť.
Súčasný spôsob umožňuje pružnejšie meniť očkovací kalendár. V prvom polroku
2010 bol Očkovací kalendár na povinné očkovanie osôb vzhľadom na vek vypracovaný
v súlade s vyhláškou MZ SR Č. 585/2008 Z. z. Zahŕňal povinné očkovanie deti proti
TBC, tetanu, záškrtu, čiernemu kašľu, vírusovej hepatitíde typu B, hemofilovým
inváznym ochoreniam, detskej obrne, pneumokokovým nákazám, osýpkam,
mumpsu a ružienke a preočkovanie dospelých proti tetanu a záškrtu. V druhom
polroku 2010 sa v súlade s novou Vyhláškou MZ SR Č. 273/2010 Z. z. zmenil očkovací
kalendár nasledovne: na očkovanie dojčiat proti inváznym pneumokokovým
infekciám sa zmenila 7-valentá na 13-valentnú konjugovanú vakcínu; zrušilo sa
povinné preočkovanie tuberkulín negatívnych detí proti tuberkulóze v 11. roku
života; rozšírilo sa preočkovanie detí v 13. roku života proti diftérii, tetanu
a poliomyelitíde o preočkovanie proti pertussis s acelulárnou zložkou. Rozšírili sa
lekárom odporúčané očkovania osôb v riziku o očkovanie: proti vírusovému zápalu
pečene typu A osôb, ktoré sú dispenzarizované pre chronické ochorenia pečene a deti
vo veku dvoch rokov žijúce v miestach s nízkym sociálno-hygienickým štandardom,
proti inváznym pneumokokovým infekciám u dispenzarizovaných bez ohľadu na
vek, proti rakovine krčka maternice dievčat v 13. roku života. Očkovací kalendár ako
aj iná platná relevantná legislatíva sú uverejnený na www.uvzsr.sk
20
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Perspektívne sa plánuje zavedenie očkovania vybraných skupín osôb v najvyššom
riziku proti ovčím kiahňam, a postupne rozšírenie povinného očkovania detí
v 15. mesiaci života na mumps, osýpky, ružienku a ovčie kiahne (MMRV),
kategorizácia vakcín proti kliešťovej encefalitíde s indikačným obmedzením pre
osoby vo vysokom riziku nákazy.
Priaznivá situácia vo výskyte nebezpečných infekčných chorôb, ktoré už vďaka
očkovaniu na Slovensku nepoznáme dáva priestor na úvahy, že tieto choroby už nie sú
hrozbou. Narastá počet rodičov, ktorí upierajú dieťaťu právo na očkovanie. Ohrozujú
tak nielen zdravie vlastného dieťaťa, ale hrozí aj strata kolektívnej imunity a návrat
eliminovaných chorôb. Úlohou lekárov, odborníkov je urobiť všetko preto, aby sa
nevrátili choroby, na ktoré v minulosti zomierali alebo zostali zmrzačené stovky detí!
Verejnosť by mala zostať presvedčená, že očkovanie zdravie neohrozuje, ale chráni.
21
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Novinky v očkování proti chřipce v roce 2010
J. Kynčl, M. Havlíčková, J. Částková
Státní zdravotní ústav, Praha
Očkování proti chřipce je nejdůležitějším opatřením v prevenci chřipky a jejích
komplikací. Humánní inaktivovaná očkovací látka proti chřipce připravená kultivací
viru na vejcích se používá již více než 60 let. V některých zemích včetně ČR se
stále nedaří zvýšit proočkovanost. To se týká jak populace všeobecně, tak zejména
konkrétních cílových skupin, mezi něž patří zejména senioři, osoby s chronických
onemocněním a zdravotníci, kteří jsou vystaveni zvýšenému riziku infekce
v zaměstnání a mohou přenést chřipku na rizikové skupiny. 22. prosince 2009 bylo
vydáno Doporučení Rady EU o očkování proti sezónní chřipce, které (mimo jiné)
vyzývá členské státy, aby přijaly a prováděly akční plány k této problematice.
Jakékoliv vylepšení stávající sezónní protichřipkové vakcíny může přispět ke
zlepšení compliance očkovanců a ve svém důsledku vést k vyšší proočkovanosti. To
se týká jednak nových způsobů aplikace vakcíny – intradermální vakcinace, a dále
i nového způsobu výroby vakcíny – pomocí kultivace na buněčných (tkáňových)
kulturách. Obojí bude v prezentaci komentováno.
22
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Očkování pacientů s alergií v praxi Očkovacích
center Avenier – retrospektivní analýza
R. Maďar, 1I. Kochová, 1D. Skalleová, 1D.Benešová, 1M. Čermáková, 1,3A. Dvořáková, O. Gazárková, 1J. Laštovičková, 1M.Orolinová,
1
K. Polomis, 1V. Řehka, 1L. Sattranová, M. Schejbalová, 1,4A.Slámová,
1
H. Ševčíková H., 1,5H. Tkadlecová, 1M. Tmějová, 1D. Turková
1,2
Očkovací centra Avenier, a.s., 2JLF UK Martin, 3KHS Jihlava, 41. LF UK Praha, 5KHS Zlín
1
V posledním období dochází k výrazné změně organizace očkování žádost tj. mimo
skupiny pravidelného, mimořádného a zvláštního očkování. Čím dál tím víc zájemců
o očkování v rámci samoúhrady navštěvuje soukromá ambulantní zařízení, které
fungují buď samostatně, nebo jako součást sítě. Očkovací centra Avenier jsou největší
sítí svého druhu na území České republiky. Ročně aplikují přibližně přes 60 tisíc
dávek u desítek tisíc klientů. Jejich snahou je zvýšení proočkovanosti především
dospělé a rizikové populace ČR a to nejenom prostřednictvím samotných Očkovacích
center. Edukační, přednáškové a publikační aktivity specialistů Očkovacích center
Avenier směrují především k lékařům prvního kontaktu, jejíž role je v tomto ohledu
nezastupitelná.
Vytvoření sítě očkovacích center přináší mnoho výhod, kromě individuálních
klientů je cílem přitáhnout i klientelu korporátní (firemní), která může očkování
začlenit do bonusového systému svých zaměstnanců a touto pozitivní motivací
přispět k zvýšení jejich proočkovanosti a poklesu morbidity, případně i mortality.
Lékaři očkovacích center zjišťují při každé návštěvě klienta jeho aktuální zdravotní
stav, vakcinační anamnézu, chronické nemoci, alergie a užívané léky, i případný
výskyt specifických kontraindikací aplikace dané vakcíny. Elektronická dokumentace
ambulancí Očkovacích center a vysoký počet aplikovaných dávek nám umožňuje
připravovat validní statistické výstupy ohledně očkování jednotlivými druhy vakcín
u uvedených rizikových faktorů.
Autorský kolektiv prezentuje retrospektivní analýzu výskytu alergií různého
druhu u 25.806 očkovaných osob včetně specifikace nejčastěji očkovaných vakcín
u konkrétních druhů alergií za období 7 měsíců od 1. 10. 2009 do 30. 4. 2010.
Nejčastějším typem byla alergie na pyl (8,7 %) a prach/roztoči (4,3 %), dále
následovaly alergie na penicilínovou řadu (2,3 %) a také na další antibiotika. Naopak
bez jakékoliv alergie v anamnéze bylo 18.638 klientů (72,2 %) v sledovaném období.
Tyto výstupy umožňují kromě jiného informovat lékaře prvního kontaktu
o bezpečnosti očkování i u pacientů s rizikovými faktory v anamnéze a zbavit je
tak zbytečných a obsolentních předsudků vůči některým vakcínám nebo očkování
obecně.
23
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Surveillance závažných onemocnění působených
Haemophilus influenzae v České republice
V. Lebedová, 2P. Křížová, 3Č. Beneš
1,2
NRL pro hemofilové nákazy, CLČ OML, SZÚ Praha
Oddělení vzdušných bakteriálních nákaz, CLČ OML, SZÚ Praha
3
NRC pro analýzu epidemiologických dat, COČ OIT, SZÚ Praha
1
2
V České republice byl od roku 1987 sledován výskyt hemofilových meningitid,
zjištěná nemocnost se pohybovala během let v rozmezí 0,5 – 0,7/100 000 obyvatel.
V roce 1999 byl zahájen celorepublikový program surveillance závažných onemocnění
působených Haemophilus influenzae b (Hib), který se zaměřil na sledování nejen
meningitidy, ale i dalších klinických forem (epiglotitida, bakteriémie – septikémie,
pneumonie, artritida, jiné závažné definované syndromy). Rozšíření sledovaných
klinických obrazů přineslo v roce 1999 dvojnásobnou nemocnost (1/100 000
obyvatel) oproti předchozím rokům. Nemocnost Hib meningitidy zůstala prakticky
na stejných hodnotách, což svědčilo o dobré kvalitě původního hlásícího systému.
V červenci roku 2001 byla v ČR zavedena rutinní Hib vakcinace dětí do jednoho
roku věku. Program surveillance byl po zavedení očkování rozšířen o sledování
případného selhání Hib vakcíny. Případy selhání Hib vakcinace jsou v naší republice
zatím jen ojedinělé.
V prosinci 2008 byl program surveillance Hib závažných onemocnění rozšířen
i o sledování výskytu invazivních onemocnění způsobených Haemophilus influenzae
non-b (H. influenzae non-b).
Po zavedení rutinní Hib vakcinace došlo k poklesu celkové nemocnosti Hib
invazivních onemocnění. V roce 2009 byly hlášeny jen dva případy (1 meningitida,
1 sepse). Celková Hib nemocnost byla 0,02/100 000 obyvatel a při porovnání s rokem
1999 došlo k jejímu poklesu o 98 %. V roce 2009 bylo do NRL pro hemofilové nákazy
posláno také 13 kmenů H. influenzae non-b izolovaných z invazivního onemocnění.
Jednalo se o 2 kmeny H. influenzae e, 2 kmeny H. influenzae f a 9 neopouzdřených
(= netypovatelných) kmenů H.influenzae (HiNT).
V souladu s legislativou ČR a EU je i nadále nezbytné pokračovat v realizaci
programu surveillance závažných onemocnění způsobených Hib, opouzdřenými
kmeny H.influenzae non-b a neopouzdřenými kmeny H.influenzae.
Autoři touto cestou děkují všem epidemiologům, mikrobiologům a klinickým
lékařům, kteří se aktivně podílejí na zajišťování tohoto programu.
24
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
VHB stále aktuální
R. Vaverková a kol.
Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně
Virová hepatitida typu B je nákazou, která byla dlouhodobě asociována
především s parenterálním přenosem u pacientů v lůžkových zdravotnických
zařízeních a byla nejčastější profesionální infekcí u zdravotníků. Od doby zavedení
očkování zdravotnických pracovníků a jeho následnou legislativní úpravou došlo
k významnému snížení počtu případů tohoto onemocnění v ČR.
Zdroje onemocnění v populaci jsou však stále a riziko nákazy virem hepatitidy
typu B a dalšího šíření nadále trvá. V prostředí zdravotnických zařízení může
i v dnešní době sofistikovaných postupů a propracovaných metodik dojít k přenosu
nákazy na pacienta při nedodržení zásad hygienicko-epidemiologického režimu
způsobených selháním lidského faktoru.
K takové situaci došlo v uplynulém roce na specializovaném pracovišti Fakultní
nemocnice, poskytujícím péči pacientům se závažnými hematoonkologickými
diagnózami. Během ambulantního ošetřování se virovou hepatitidou typu B nakazilo
28 pacientů. Průběh epidemiologického šetření a jeho výsledky jsou předmětem
sdělení.
25
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Cestovní medicína a očkování v ordinacích
praktických lékařů a v Centru očkování a cestovní
medicíny.
J. Vlčková, D. Horáková
Centrum očkování a cestovní medicíny, Fakultní nemocnice v Olomouci a Ústav preventivního lékařství,
Lékařská fakulta UP v Olomouci
Od roku 1989 stále vzrůstá zájem o cestování do zahraničí a v souvislosti s cestováním
stoupá i zájem o očkování před cestou včetně získávání maxima informací o prevenci
před různými riziky, se kterými se může cestovatel setkat. První cesta vede cestovatele
většinou k praktickému lékaři, který mu podává informace a také zahajuje očkování.
Někdy se stane, že informace jsou povrchní, pak dochází k chybnému nebo žádnému
nastavení antimalarické profylaxe anebo díky tomu, že si dnes každý lékař může
zajistit jakoukoliv očkovací látku, dojde k zahájení očkování cestovatele. Teprve poté
praktický lékař zjistí, že je potřeba vystavit certifikát o očkování (nebo mezinárodní
očkovací průkaz) a obrací se na centrum očkování a cestovní medicíny. Očekává, že
toto centrum automaticky potvrdí např. očkování proti žluté zimnici, které provedl.
Většina center certifikát v takovém případě nevystaví a pak dochází k nepříjemným
střetům jak mezi lékaři tak i mezi cestovatelem a lékařem z centra očkování.
Nejjednodušší a také i nejlevnější cesta pro cestovatele je navštívit odborníky
z center očkování a cestovní medicíny. Zde získá maximum odborných informací,
je správně naočkován, je mu nastavena správná antimalarická profylaxe atd. Lékaři
z těchto center by se měli aktivně zúčastňovat seminářů pro praktické lékaře
a předávat jim maximum svých zkušeností a znalostí. A dát jim také vědět, že v jejich
okolí existují odborníci zabývající se problematikou cestovní medicíny, kteří jim vždy
poradí.
26
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Úskalí kontroly a dohledu nad TBC ve vězeňském
systému (osobní zkušenosti laboratorního
pracovníka z projektu Lékařů bez hranic
v Kyrgyzstánu).
M. Hajná
Centrální laboratoře - úsek klinické mikrobiologie a ATB, Nemocnice Strakonice, a.s.
TBC patří mezi nejstarší doložené nemoci a v celé známé historii lidstvo provází.
Navzdory optimistickým úvahám na konci 80.let 20.století o postupné eliminaci
TBC, celosvětová kontrola TBC čelí dnes mnoha problémům. Jedním z alarmujících
je kontrola šíření a léčby TBC ve vězeňských systémech. V Kyrgyzstánu, republice
bývalého Sovětského svazu, se v běžné populaci množství případů onemocnění
TBC odhaduje na 132/100 000 obyvatel, ve vězeňském systému je to neuvěřitelných
3000/100 000 obyvatel. Kromě senzitivní formy TBC jsou často diagnostikovány
různé rezistentní formy včetně multirezistentní TBC.
Vězení jsou z mnoha příčin aktivní zdroje TBC, které nutně vyžadují zvláštní
pozornost. Příspěvek se zaměřuje na hlavní specifika kontroly a dohledu nad TBC
a multirezistentní TBC právě v tomto prostředí: Proč jsou vězení zvláště složitá pro
detekci a kontrolu onemocnění, proč mohou být vězni velmi problematičtí pacienti,
jak je vězeňským prostředím podporován vznik a šíření různých rezistentních forem
TBC, specifika léčby multirezistentní TBC.
Neméně důležitý úkol efektivní kontroly a dohledu nad TBC v těchto systémech
je přesvědčit zdravotnické autority, že vězeňská populace je součástí běžné populace
státu, že onemocnění TBC není součástí trestu odsouzených a že jediný způsob
kontroly TBC kdekoli, je kontrolovat ji všude.
27
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Neurologické komplikace po očkování
J. Trmal
KHS Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem.
Frekvence neurologických komplikací po očkování není vysoká, ale patří mezi
nejzávažnější. Nejzávažnější jsou demyelinizační procesy, které byly poměrně
frekventní po očkování proti vzteklině, pokud byl vakcinální virus byl získán
kultivací na mozkové tkáni zvířat. Klinicky závažné jsou také postvakcinační
encefalomyelitidy či polyradikuloneuritidy. Ve sdělení je podán stručný přehled
neurologických komplikací při očkování proti jednotlivým, onemocněním.
Sledování neurologických komplikací je velmi důležitou součástí surveillance
infekcí a hlášení všech komplikací po očkování je předpokladem bezpečné
vakcinace. Sledování je třeba zaměřit na osobní anamnézu očkovaných osob, použité
šarže vakcín, způsob a schéma jejich aplikace. Jen takový postup přispívá ke zvýšení
bezpečnosti očkování.
28
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Molekulární epidemiologie virových hepatitid
V. Němeček
Státní zdravotní ústav, Praha
Sekvenace nukleových kyselin virového genomu nebo jeho úseků umožňuje
následně analyzovat variabilitu viru na různých úrovních . Lze určit typy, subtypy
ale i individuální odlišnosti jednotlivých virových izolátů nebo klinicky významné
mutace. Fylogenetická analýza sekvencí může vypovídat o míře genetické odlišnosti
virových izolátů. Výsledky takovýchto analýz mohou být využity v epidemiologii jak
na populační úrovni, tak při řešení konkrétních epidemických situací. Cílem sdělení
je dokumentovat možnosti využití metod molekulární epidemiologie u virových
hepatitid A, B a C. Molekulární přístupy mají řadu omezení, ale v mnoha situacích
mohou efektivně pomoci epidemiologické praxi.
29
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Možnosti využití typizačních metod při
epidemiologických šetřeních kampylobakterióz
I. Koláčková, 1,2R. Karpíšková
1
Státní zdravotní ústav, Centrum laboratorních činností, CZ
Ústav hygieny a technologie mléka, Fakulta veterinární hygieny a ekologie, Veterinární a farmaceutická
univerzita, Brno, CZ
1
2
Kampylobakteriózy patří ve vyspělých zemích světa k nejvýznamnějším zoonózám
s alimentární cestou přenosu. Rod Campylobacter zahrnuje 21 druhů, na vzniku
onemocnění s alimentární cestou přenosu se jich však podílí jen několik: C. jejuni, C.
coli, C. lari a vzácně C. upsaliensis a C. helveticus. Dominantním druhem je C. jejuni.
Laboratorní diagnostika na úrovni rodu je zvládána většinou laboratoří
bezproblémově. Druhové určení je obvykle prováděno biochemickými testy (test
na hippurát, rezistence ke kyselině nalidixové), které však nejsou zcela spolehlivé.
Některé laboratoře proto druhovou specifikaci neprovádí, jiné naopak využívají
moderní mikrobiologické metody (MALDI-TOF, PCR).
Sledování zdrojů a cest šíření kampylobakterióz moderními metodami molekulární
epidemiologie se u nás zatím neprovádí. Proto jsme se zaměřili na zavedení metod,
umožňujících porovnání charakteristiky kampylobakterů na klonální úrovni.
Na souboru testovaných izolátů pocházejích z potravin a od pacientů
s kampylobakteriózou jsme metodami na principu PCR, makrorestrikční analýzy
a sekvence sledovali jejich diskriminační schopnosti a možnosti jejich využití pro
epidemiologické účely.
30
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Hromadné výskyty enterohemoragického E.Coli
v ČR v průběhu posledních dvou let
M. Marejková, R. Karpíšková, P. Petráš
1 Národní referenční laboratoř pro E.coli a shigely, Státní zdravotní ústav, Praha, CZ;
2 Oddělení mikrobiologických laboratoří, Státní zdravotní ústav, Brno, CZ
Enterohemoragická E. coli (EHEC) jsou původci kolitíd, hemoragických kolitíd
a klasického hemolyticko-uremického syndromu (HUS). Hlavní roli v patogeneze
hrají dva sérologicky odlišné Shiga toxiny (Stx) - Stx1 a Stx2. Stx působí cytostaticky na
endotel kapilár ledvinových glomerul a jejich účinek se projevuje triádou klinických
projevů HUS: akutní renální selhání, trombocytopenie a mikroangiopatická
hemolytická anemie. HUS postihuje především děti do pěti let věku a je nejčastější
příčinou akutního selhání ledvin, u 30 % s následky trvalého poškození ledvin.
Mortalita se uvádí 5–10 %. Celosvětově nejčastěji izolovaným sérotypem EHEC je
O157:H7. V průběhu posledních 20 let se v Evropě jako agens HUS a kolitíd uvádějí
i další séroskupiny – především O26, O145, O111, O103, O91 a jiné. V České
republice bylo za poslední 4 roky jako původce HUS nejčastěji identifikováno EHEC
O26:H11/NM.
V posledních dvou letech jsme v NRL pro E. coli a shigely, ve spolupráci
s epidemiology, zaznamenali tři hromadné rodinné výskyty EHEC. První z nich,
v červenci 2008 ve středočeským kraji, zahrnoval 3 záchyty kmene O157 s produkcí
Stx1, u dvouletého chlapce s kolitídou a jeho dvou sester (10 a 14 let) bez klinických
příznaků. K dalšímu výskytu došlo v záři 2009 v Praze, kdy jsme ze stolice dvouletého
chlapečka s dg.HUS izolovali EHEC O145:H28, Stx2 pozitivní. Stejné agens bylo
nalezeno u 7letého bratra a matky, asymptomatických nosičů. Poslední hromadný
výskyt v létě 2009 byl poznamenán úmrtím dvouleté dívenky z karlovarského kraje
s těžkým průběhem HUS, u které jsme ze stolice prokázali EHEC O26:H11 s produkcí
Stx2. Shodné kmeny jsme identifikovali u dvou sester-osmiletých dvojčat a jejich
babičky. Restrikční analýzou byla zjištěna klonální shoda izolátů v jednotlivých
rodinných výskytech. Produkci Stx jsme potvrdili metodou PCR průkazem genů stx.
Včasná detekce kmene EHEC ve stolici pacienta s průjmem a na základě toho
co nejrychleji aplikovaná vhodná terapie, signifikantně snižuje riziko vzniku HUS.
Podrobné epidemiologické šetření infekcí vyvolaných EHEC (především případů
HUS) včetně vyhledávání zdrojů a následné využití molekulárně-epidemiologických
metod umožní zlepšit současnou nedostatečnou informaci o epidemiologii HUS
vyvolaného kmeny EHEC v ČR.
31
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Stafylokokový syndrom toxického šoku menstruální
formy
P. Petráš, I. Machová
NRL pro stafylokoky Státního zdravotního ústavu, Praha
Syndrom toxického šoku (STŠ) je závažné komplexní onemocnění, charakterizované
především vysokou teplotou, scarlatinoformním nebo jiným typem vyrážky,
poklesem krevního tlaku a řadou dalších systémových abnormalit. Původcem STŠ
jsou převážně kmeny Staphylococcus aureus s produkcí toxinu syndromu toxického
šoku (TSST-1), dále kmeny S. aureus produkující některý z typů enterotoxinů
a vzácně též kmeny Streptococcus pyogenes s produkcí pyrogenního toxinu.
Onemocnění má dvě formy: menstruální je spojena s menzes, druhá, nemenstruální
může být komplikací jakéhokoliv jiného stafylokokového onemocnění. Rizikovými
faktory jsou: přítomnost toxinogenních kmenů, snížená schopnost tvořit protilátky
a používání vaginálních tampónů.
V NRL pro stafylokoky máme od roku 2000 zaznamenáno 37 případů STŠ
menstruální formy. Z těchto onemocnění nám byl zaslán kmen S. aureus, izolovaný
z pochvy či tamponu, u kterého jsme prokázali produkci TSST-1, buď samostatně,
nebo s některým typem enterotoxinu. U dvou kmenů byla zjištěna pouze produkce
enterotoxinu (jednou typu B a jednou typu C). Věk pacientek se pohyboval od 13 do
36 let, s průměrem 19,3 roku a mediánem 19 let. Pacientky byly hospitalizovány na
infekčních odděleních nemocnic 9 krajů ČR, nejčastěji (11x) v Českých Budějovicích.
Ve všech propouštěcích zprávách, které jsme z těchto onemocnění získali, je
v anamnéze zaznamenáno používání vaginálních tamponů. Několik onemocnění
mělo vážný průběh, vyžadující i pobyt na jednotce intenzivní péče, avšak všechna
skončila uzdravením pacientky.
Pro úspěšnou léčbu je zásadní včasné rozpoznání stafylokokové etiologie a nasazení
odpovídající terapie. Řada diagnostických kriterií je shodná se streptokokovou
spálou, nebo může na začátku imitovat jiné onemocnění. Používání vaginálních
tamponů bez časté výměny je podle rozboru zaznamenaných anamnéz jednoznačně
rizikovým faktorem.
32
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Norovirové gastroenteritidy v Libereckém kraji
J. Prattingerová, 1M. Sochorová, 2K. Štillerová, 2D. Kadlečík
1
Krajská hygienická stanice Libereckého kraje se sídlem v Liberci
Krajská nemocnice Liberec, a.s.
1
2
Cílem sdělení je popsat zkušenosti s výskytem norovirových gastroenteritid
a to zejména v souvislosti s délkou vylučování norovirů zjišťovanou opakovaným
odběrem stolice u pacientů v průběhu onemocnění resp. po odeznění klinických
příznaků onemocnění v Libereckém kraji v období od 30. 12. 2009 do 31. 5. 2010.
Noroviry jsou významnými původci epidemií nebakteriálních gastroenteritid.
Epidemie norovirových onemocnění jsou často hlášeny z nemocnic, domovů
důchodců i domů s pečovatelskou službou. Následky onemocnění jsou zejm.
prodloužení doby hospitalizace, finančně náročná protiepidemická opatření,
výpadky kvalifikovaného personálu. Nosokomiální epidemie způsobené noroviry
jsou obtížně kontrolovatelné vzhledem ke stabilitě norovirů v prostředí a efektivnímu
způsobu přenosu – kontaktem od osoby k osobě, kontaminovanými předměty
nebo inhalačně aerosolem vznikajícím při zvracení. Virus může být přítomen ve
stolici nebo zvratcích infikované osoby ode dne prvních příznaků až do 2 týdnů po
ústupu obtíží. Avšak např. Simon, A. a kol. ve své práci z r. 2006 uvádí medián délky
vylučování viru (pozitivita RT-PCR) u 12 pacientů jednotky dětské hematologie
a onkologie 23 dnů s rozpětím 3 – 140 dnů. Prolongované vylučování viru více jak
120 dnů bylo popsáno u pacientů po transplantaci tenkého střeva (Mattner, F. a kol.,
2006). V našem souboru pacientů jsme zjistili vylučování od 3 do 30 dnů.
Virologická diagnostika sledovaného souboru pacientů byla prováděna ve
virologické laboratoři oddělení klinické mikrobiologie Krajské nemocnice Liberec,
a.s. Vyšetřovány byly vzorky stolice odebrané do sterilního kontejneru. Analýza
byla prováděna pomocí komerční soupravy IDEIA™ Norovirus (Oxoid Ltd.,
UK). Principem metody je detekce norovirového antigenu genoskupiny GI a GII
enzymoimunoanalýzou. V porovnání s PCR metodou uvádí výrobce senzitivitu této
metody 72,8% a specifitu 100%.
33
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Salmonella Typhimurium – fagotypu DT 120
epidemie v mateřské škole
J. Prattingerová, 1J. Harman, 2R. Karpíšková
1
¹ Krajská hygienická stanice Libereckého kraje se sídlem v Liberci
² Státní zdravotní ústav, Praha
V době od 15. 9. 09 do 4. 11. 09 onemocnělo salmonelózou Salmonella Typhimurium
– fagotypu DT 120 v mateřské škole 32 osob. Nejpravděpodobnější cestou přenosu
bylo sekundárně kontaminované jídlo připravené ve stravovacím provozu zařízení.
Ke kontaminaci docházelo průběžně v časovém období asi jednoho měsíce, proto
epidemie neměla explozivní charakter. Místem kontaminace byla výtahová šachta
a její okolí, která slouží na dopravu jídla z kuchyně do prvního nadzemního podlaží.
Nákaza se do prostoru výtahu dostala s nejvyšší pravděpodobností v souvislosti
s jejím předchozím osídlením kolonií netopýrů.
V průběhu šetření jsme vycházeli z poznatku, že salmonelóza se na člověka
přenáší především cestou kontaminovaných potravin. Šíření kontaktem, „případ od
případu“, nemohlo v tomto případě vysvětlit tak rozsáhlou událost. Zavádějící byl
neexplozivní charakter šíření nákazy v jejím ohnisku. Z naší iniciativy byla provedena
fágová typizace diagnostikovaných sérotypů S. typhimurium u 94 % nemocných
z této události a také u nám známých a souběžně se vyskytujících případů mimo
toto ohnisko nákazy a dále v odebraném materiálu z šachty výtahu na dopravu jídla.
Naše výsledky nebylo ale možné srovnávat s žádným prakticky fungujícím
systémem z oblasti potravinových řetězců nebo nákazové situace u zvířat. Přitom
nákaza fakticky existuje především zde. V humánní sféře je pouze slepým článkem.
Popsaná událost poukazuje na slabá místa surveillance salmonelóz.
34
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Výskyt salmonelózy po konzumaci tatarského
bifteku v restauraci
J. Průchová, P. Pazdiora
Krajská hygienická stanice Plzeňského kraje se sídlem v Plzni
Dne 25. 3. 2009 byl Krajské hygienické stanici Plzeňského kraje se sídlem v Plzni
(dále jen „KHS“) nahlášen výskyt onemocnění salmonelózou u 5 osob, které dne
18. 3. 2009 společně konzumovaly jednu porci tatarského bifteku připravenou
v restauraci. U všech postižených byla prokázána Salmonella enteritidis.
Následujícího dne byly provedeny u personálu restaurace rektální výtěry (u všech
osob bez patologického nálezu) a dále zde byla téhož dne provedena oddělením
hygieny výživy kontrola v rámci státního zdravotního dozoru. Při této kontrole
byly odebrány vzorky vajec z balení, ze kterého byla dne 18. 3. 2009 použita vejce
k přípravě tatarského bifteku. Ve stěru ze skořápky vejce byla prokázána S. enteritidis.
Kmen S. enteritidis zachycený ve stěru skořápky vejce a 4 kmeny S. enteritidis od
postižených osob byly zaslány k bližšímu dourčení do Národní referenční laboratoře
pro salmonely. Všechny zaslané kmeny byly identifikovány jako shodné – fagotyp 13,
pulzotyp SEXBA001, což potvrdilo souvislost mezi onemocněním postižených osob
a konzumací tatarského bifteku.
Vzhledem ke skutečnosti, že při provozu restaurace došlo k poškození zdraví
fyzických osob infekčním onemocněním a že při kontrole provedené v rámci
státního zdravotního dozoru byla shledána porušení norem v oblasti hygieny výživy,
byla provozovateli restaurace příkazem udělena pokuta ve výši 30 000,- Kč.
35
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Neobvyklý výskyt listeriosy
J. Luňáčková
Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje
Od června 2008 do března 2009 byl v Jihočeském kraji zaznamenán neobvyklý
výskyt listeriových onemocnění. Za toto období bylo do systému Epidat hlášeno
9 případů onemocnění. Kromě jednoho případu bylo 8 onemocnění způsobeno
Listerií monocytogenes 1/2a pulsotyp 733 a 735. Vyšetření pulsotypu provedl SZÚ,
centrum hygieny potravinových řetězců v Brně, z materiálu odebraného od pacientů.
Na základě nahlášených výsledků provedl orgán ochrany veřejného zdraví cílené
šetření k objasnění vehikula. Ve všech 9 případech listeriových infekcí, zaznamenaných
od června 2008 do března 2009 se jednalo o onemocnění pacientů se základní
diagnózou onkologickou, neurologickou, autoimunního onemocnění a v 1 případě
se jednalo o rizikové těhotenství. Ve 4 případech došlo k úmrtí pacientů na základní
diagnózu. Ve všech případech byla provedena depistáž s nemocným nebo s rodinou
či zdravotnickým personálem. Snahou bylo vytypovat potravinu, kterou nemocní
před onemocněním konzumovali. Byla zahájena spolupráce s odd. hygieny výživy
a posléze i se státní veterinární správou. Na základě šetření a vyplněných dotazníků
a listů epidemiologického šetření byly jako možná vehikula vytypované potraviny:
dušená šunka, šunkový salám, paštiky, lovecký salám, několik druhů sýrů, salám
Vysočina, párky, sušená smetana do kávy. Byly odebrány vzorky potravin a odeslané
na vyšetření do akreditované laboratoře. Při opakovaných odběrech a kvantitativním
vyjádření nevyhověly vzorky dušené šunky od výrobce z Jihočeského kraje. Šunka ve
vakuovém balení byla dodávána do zdravotnických a sociálních zařízení Jihočeského
kraje a jiných regionů ČR. O pozitivním nálezu L.M. byla okamžitě informována
Krajská veterinární správa Jč. kraje, která zahájila u výrobce místní šetření. Šetřením
u výrobce byla zjištěna kontaminace L.M. v prostoru krájení a balení masných
výrobků - pozitivní nález ve stěrech - kráječka (přítlačná deska s hroty) a kráječka
nůž (prostor mezi krytem nože a nožem). V průběhu šetření byla provedena
likvidace výrobků vrácených výrobci. Oddělení hygieny výživy kontaktovalo jako
další dozorové orgány Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci a příslušné
KHS podle místa dodání inkriminovaných potravin. Tyto orgány zkontrolovaly
a zároveň potvrdily prováděná veterinární opatření ve smyslu pozastavení výrobku
a jeho vrácení výrobci k likvidaci. V současné době pokračuje státní dozor uvedené
provozovny a jsou odebírány vzorky výrobků a průběžně analyzovány.
36
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Několik poznámek k epidemiologické terminologii
H. Podstatová
Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích
37
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
TBE in Austria: The country with the highest
vaccination coverage in Europe.
Ch. Kunz
Department of Virology, Medical University Vienna
In the pre-vaccination era Austria had the highest recorded morbidity of TBE in
Europe with up to almost 700 hospitalized cases per year, although our diagnostic
methods were not as efficient as they are today, and sampling was far from complete.
Initially the disease occurred exclusively in the eastern and southern parts of the
country. Now all provinces of Austria are affected, including Salzburg, the Tyrol and
Vorarlberg. In 1976, the Immuno (now Baxter) TBE vaccine became commercially
available in Austria. By 1979, it was obvious that a high vaccination coverage of the
professional groups at risk of infection would not substantially reduce the morbidity
of the disease. This prompted us to start a mass vaccination campaign that is still going
on every year in the first part of the year. Subsequently, the vaccination coverage of
the Austrian population increased from 6 % in 1980 to 88 % in 2005. In the high-risk
provinces Carinthia and Styria, even more than 90% of the population underwent
vaccination. This measure resulted in a more as less steady decline of the incidence
of TBE in Austria, demonstrating an excellent effectiveness of TBE vaccination
under field conditions. It could be calculated that the overall effectiveness in regular
vaccinated persons is about 99 %, and that in the years 2000 – 2006, in Austria, about
2800 cases were prevented by vaccination (Heinz et al.). The Austrian experience
shows, that in order to have an impact on the incidence of TBE in a country like the
Czech Republic one must vaccinate a large part of the population.
38
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Klinický obraz klíšťové meningoencefalitidy
V. Chmelík
Infekční oddělení Nemocnice České Budějovice a.s.
39
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Měnící se epidemiologické charakteristiky výskytu
klíšťové encefalitidy v ČR.
B. Kříž, Č. Beneš, M. Daniel, M. Malý
Státní zdravotní ústav, Praha
Trend výskytu klíšťové encefalitidy v období, kdy byly hlášeny výlučně laboratorně
potvrzené případy lze rozdělit do dvou časových období. Sedmdesátá a osmdesátá
léta byla charakterizována statisticky významným sestupným trendem výskytu,
s maximem nemocnosti 5,8/100 000 a minimem 1,4/100 000. Devadesátá léta a první
desetiletí tohoto století statisticky významným vzestupným trendem v rozmezí
1,8/100 000 až 10.0/100 000. Současně dochází k postupnému rozšiřování nemocnosti
do jarních a podzimních měsíců.
Podíl případů (%) v měsících duben-květen a říjen-listopad na celkové nemocnosti
klíšťovou encefalitidou v ČR v letech 1970 – 1979 činil 9 % a v letech 2000 – 2009
již 23%. Sezónní výskyt KE má relativně často dvouvrcholový průběh s druhým,
obvykle nižším, výskytem v podzimních měsících. Výjimkou byl rok 2006, ve kterém
po první vrcholu v 29. týdnu následoval druhý v 36. týdnu, který trval 4 týdny a byl
vyšší než první. V roce 2009 po prvním vrcholu v 28. týdnu následoval druhý, menší
až ve 40. týdnu. Výskyt podzimního vrcholu je závislý na vhodných klimatických
podmínkách s dostatečnou vlhkostí v měsíci srpnu a dalších podzimních měsících.
Průměrný věk nemocných KE se zvyšuje. Začátkem 90. let byl 34 roků, v současnosti
je 43 roků. V posledním desetiletí se také změnil trend specifické nemocnosti dle
věku. Prevaluje nemocnost vyšších věkových skupin. Geografické rozšíření KE
v okresech se od začátku sedmdesátých let neustále měnilo. Zatímco ještě v letech
1980 – 1989 bylo v 33 okresech hlášeno 0 – 5 onemocnění KE, v letech 2000 – 2009
pouze v jednom. V průběhu let se výskyt klíšťové encefalitidy v jednotlivých okresech
nejenom zvyšoval, ale i rozšiřoval do míst, kde se v minulosti nevyskytovala. V řadě
případů se jednalo o místa s vyšší nadmořskou výškou.
Je to patrné například v oblasti Krušných hor a Českomoravské vrchoviny.
V 80 letech minulého století horní hranicí výskytu byla nadmořská výška 700 m.
V současnosti je to okolo 1000 m. V letech 1997 – 2009 bylo v ČR hlášeno celkem 70
případů onemocnění KE po požití mléka či výrobku z něj. Vehikulem nákazy bylo
v 59% kozí mléko, v 11% kravské mléko a v 30 % ovčí mléko. 63% nemocných byly
osoby mladší 40 let. V řadě případů se jednalo o rodinný výskyt.
Věkově specifická smrtnost stoupá s věkem nemocných. Do věku 54 roků je nižší
než 1.0%, ve skupině 55 – 74 roků se pohybuje v rozmezí 1,0 – 1,6%. U osob starších
75 roků je 4,6%.
40
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Prevence klíšťové meningoencefalitidy u starších
osob
E. Jílková, I. Stiborová a V. Král
Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem
Česká republika je typickou zemí s endemickým výskytem klíšťové
meningoencefalitidy (KME). V dlouhodobém sledování lze konstatovat, že výskyt
KME má v ČR stoupající trend. K dalším epidemiologickým charakteristikám patří,
že endemické oblasti se rozšiřují a výskyt KME je patrný i ve vyšších nadmořských
výškách než bylo dlouhodobě obvyklé. Mění se i specifická nemocnost KME. V 90.
letech byla nejvyšší nemocnost evidována ve věkových skupinách 20-24, 30-34 let,
kdežto v posledních letech (2006-2009) je nejvyšší nemocnost zaznamenávána
u starších osob (věkové skupiny 45-54, 65-74 let). Stárnutí populace, které v současné
době zaznamenáváme, je provázeno i významnými změnami v chování starších osob
– zůstávají aktivní do vyššího věku (turistika, sport, cestování) a s tím se objevují i nová
zdravotní rizika. Stárnutí přitom ovlivňuje významně výkon imunitního systému. To
se projevuje především změnou klinických projevů infekcí – mají závažnější průběh,
častější jsou i komplikace a ve vyšších věkových skupinách je zaznamenávána i vyšší
smrtnost. Dalším důsledkem stárnutí imunitního systému je i ovlivnění specifické
imunologické odpovědi po očkování: po vakcinaci ve vyšším věku je dosahováno
nižších titrů protilátek, jejich hladiny klesají rychleji než u mladých osob. Výsledná
imunologická odpověď u starších osob je významně limitována odpovědí na nové
antigeny, což platí i v případě očkování. Jako kritická věková hranice, kterou je
v tomto kontextu nutné vnímat, je uváděn věk 40-60 let. V „position paper“ ISWTBE 2010 je doporučen pro vakcinaci generace 50+ specifický přístup – preference
klasického schématu před schématem zrychleným, v případě nedosažení protektivní
koncentrace antiKME IgG protilátek podání dodatečné dávky, tříleté event. i kratší
intervaly pro opakovaná přeočkování. Autoři prezentují zkušenosti s očkováním
starších osob na pracovišti ZÚ se sídlem v Ústí nad Labem.
41
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Zkušenosti s očkováním proti KE, základní
epidemiologické charakteristiky v souboru
nemocných za 50 let
P. Pazdiora a kol.
Ústav epidemiologie LF UK v Plzni, Krajská hygienická stanice Plzeňského kraje
V úvodu jsou shrnuty údaje o historii poznatků o klíšťové encefalitidě (KE)
a o rozšiřování očkování proti této infekci v ČR. Základem prezentace je analýza
souboru 1921 onemocnění, které byly v letech 1960-2009 diagnostikovány
v Západočeském (nyní Plzeňském a Karlovarském) kraji. Dlouhodobě je nejvyšší
specifická nemocnost ve věkové skupině 20-24 let, postupně dochází k posunu
výskytu do vyšších věkových skupin s odlišnými změnami u mužů a žen.
Od zahájení očkování v r. 1990 bylo v Plzeňském kraji očkováno ≥3 dávkami
minimálně 8,1 % obyvatel. Zatímco zdokumentovaná proočkovanost dětí se
pohybuje nad 30 %, je v nejvyšších věkových skupinách očkováno méně než 5 %
populace. Tento údaj je v ostrém protikladu s incidencí a závažností nákazy ve
vyšších věkových skupinách. I když se v posledních letech významně zvyšuje podíl
praktických lékařů na očkování proti klíšťové encefalitidě, nízká proočkovanost u
starších osob přetrvává. Problémem do budoucnosti zůstává dodržování optimálních
intervalů mezi jednotlivými dávkami.
Při hledání důvodů nezájmu o vakcinaci bylo dotazováno několik skupin populace.
Mezi 601 studenty 5. ročníku LF UK v Plzni (průměrný věk 25,0 let) 11,6 % „o tom
nepřemýšlelo“. Mezi 158 nemocnými s klíšťovou encefalitidou v letech 2007-2009
z Plzeňského kraje (průměrný věk 43,1 let) o očkování „nepřemýšlelo“ 46,2 %
pacientů. Přes dlouhodobou propagaci vakcinace se zatím nepodařilo oslovit, resp.
přesvědčit o významu infekce a její prevence významnou část populace.
42
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Výskyt enterovirových meningitid v kolektivu
H. Tkadlecová
Krajská hygienická stanice Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně
Enteroviry patří do čeledi Picornaviridae a dělí se na polioviry, coxsackieviry
a echoviry. Jde o velmi malé, elektronovém mikroskopu navzájem neodlišitelné
viry. Do organismu se dostávají především alimentární cestou (virus se vylučuje ve
stolici), v akutní fázi onemocnění se virus může vylučovat i sekretem z nosohltanu.
Patogeneze enterovirových nákaz: po primárním pomnožení virů ve sliznici
nosohltanu a střev se infekce šíří do drénujících lymfatických uzlin, vede ke vzniku
virémie a diseminaci infekce v organismu. Záleží pak na infekční dávce, na virulenci
a tropismu jednotlivých druhů enterovirů k buňkám tkání a na odolnosti vnímavého
organismu, zda a které orgány budou infekcí postiženy.
Coxsackieviry se dále dělí na coxsackie A (CAV - 23 typů, 1-22,24) a coxsackie
B (CBV- 6 typů). Jsou pojmenovány podle státu Coxsackie ve státě New York, kde
byly poprvé izolovány. Jsou polytropní, vyvolávají tedy různá klinická onemocnění
(asept.meningitidy téměř všechny, paralytické on. A7, herpangína A4, HFMD A16,
infekce DCD A9, myokarditidy skupina B).
Enteroviry mohou za určitých okolností navodit chronickou infekci. Perzistence
CBV ve svalových buňkách byla prokázána u postinfekčního únavového
syndromu, nebo u polymyozitid. Infekce enteroviry může mít těžší průběh u osob
s hypogamaglobulinémií nebo i u jiných imunologických defektů.
Bylo vysloveno podezření, že infekce coxsackieviry, které mohou postihnout
B-buňky Langerhansových ostrůvků, může vést později ke vzniku diabetes mellitus.
V rámci zvýšeného počtu respiračních onemocnění ve fotbalovém klubu žáků
FC KORYNA Koryčany a následně pak v ZŠ bylo laboratorně potvrzeno a klinicky
diagnostikováno onemocnění aseptickou meningitidou u 4 hráčů mužstva (3 chlapci
+1 dívka) ve věk kategorii 10-15 let a u otce jednoho tohoto nemocného (nar. 1976).
U všech byly PCR potvrzeny enteroviry, u jednoho hráče pak konkrétně coxsackieviry.
V zázemí fotbalového družstva a v ZŠ byla nařízena protiepidemická opatření, byly
provedeny odběry vzorků vod, které byly v NRL negativní.
43
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Spektrum bakteriálních původců purulentní
meningitidy u dospělých pacientů
O. Džupová
Klinika infekčních nemocí 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, FN Na Bulovce, Praha
Purulentní meningitida je akutní život ohrožující infekční onemocnění centrálního
nervového systému. I když nepatří mezi časté infekční diagnózy, vzbuzuje obavy pro
svou stále vysokou letalitu a výskyt trvalých následků.
V posledních deseti letech významně ubylo meningitid u malých dětí díky
povinnému očkování kojenců proti hemofilovým infekcím. U purulentní meningitidy
dospělých je epidemiologická situace v naší populaci poměrně stacionární.
V přednášce je představen unikátní soubor 371 dospělých pacientů s diagnózou
purulentní meningitida z jednoho klinického pracoviště za období let 1997-2009
se zaměřením na spektrum vyvolávajících bakteriálních agens a jejich souvislost
s různou patogenezí meningitidy. Ve shodě se zahraniční literaturou byly nejčastějšími
původci purulentní meningitidy pneumokoky a meningokoky. Další v pořadí, i když
mnohem méně časté, byly listerie a stafylokoky. V poměrně velkém souboru se
vyskytly i ojedinělé případy meningitidy vyvolané neobvyklými agens, například
Streptococcus suis a Pasteurella multocida nebo Fusobacterium nucleatum jako
původce meningitidy při primárním abscesu mozku. Díky stále lepší dostupnosti
molekulárně genetických metod se daří častěji prokázat vyvolávající agens a klesá
podíl etiologicky neobjasněných meningitid. Tento trend je patrný při srovnání
časového období před PCR diagnostikou a po jejím zavedení.
44
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Invazivní meningokokové onemocnění – 3 případy
v MŠ Sedlec, okres Plzeň-jih
I. Morávková, P. Pazdiora, D. Nocarová, M. Velkoborská
Krajská hygienická stanice Plzeňského kraje se sídlem v Plzni
V říjnu 2009 došlo k neobvyklému výskytu 3 případů invazivního meningokokového
onemocnění u dětí Mateřské školy Sedlec, okres Plzeň-jih. U 3 nemocných dětí
a u dalších 2 vyšetřených (1 dítě, 1 zaměstnanec) z MŠ byl NRL potvrzen shodný
hypervirulentní kmen Neisseria meningitidis skup. C.
45
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Záchyt kmene Neisseria meningitidis W 135
u kojence
Z. Opluštilová
Centrální laboratoře – klinická mikrobiologie a ATB středisko
Nemocnice Strakonice, a. s.
Původci meningokokových nákaz jsou celosvětově rozšířené bakterie. V posledních
20ti letech došlo k významnému nárůstu případů meningokokové nákazy skupinou
Y a W135. .Meningokokovými nákazami bývají nejčastěji postiženy děti mladší pěti
let, dospívající a lmadí dospělí. Jedním z rizikových předpokladů pro tuto infekci
je pobyt ve velkém kolektivu v uzavřeném prostoru, kde jsou příznivé podmínky
pro její šíření od náhodného bacilonosiče. V našem případě se jednalo o záchyt
N. meningitidis u kojence narozeného v lednu tohoto roku.
Jedná se o jediné dítě v rodině, kojené, dobře prospívající. Obvodní lékařkou byl
zaslán na vyšetření výtěr z oka s diagnozou konjunktivitis. Kultivaci jsme provedli
jednak aerobně, jednak na speciální obohacené půdě pro záchyt Neisserií. Na tomto
agaru bakterie narostla po 48 hodinové inkubaci. Na základě mikroskopie, jsme
přistoupili k dalším testům / API- NH / , dále aglutinaci se soupravou PASTOREX
– MENINGITIDIS a stanovení antibiotické citlivosti. Testy potvrdily výbornou
identifikaci N. meningitidis, aglutinačně byl kmen pozitivní v kombinaci skupin Y/
W135. Na bližší určení a potvrzení jsme kulturu zaslali do NRL pro meningokoky.
V NRL potvrdili, že se jedná o Neisserii meningitidis W135. Po telefonické domluvě
s ošetřující lékařkou, byl ještě zaslán kontrolní materiál vzorků dítěte z krku, nosu
a opět z oka. Taktéž byly zaslány výtěry od matky, která udávala před časem kašel.
U kontrolních výtěrů byl pozitivní nález opět v oku dítěte, v nose dítěte, ale matka
byla ve všech vzorcích negativní, s nálezem pouze běžné krční flóry. Terapeuticky
byly aplikovány u kojence pouze oční kapky s dobrou odezvou a klinické obtíže zcela
vymizely.
Klíčová slova: meningokokové nákazy, novorozenec, Neisseria meningitidis W 135
46
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Surveillance invazivního meningokokového
onemocnění a doporučená vakcinační strategie
v České republice
P. Křížová
Národní referenční laboratoř pro meningokokové nákazy, Státní zdravotní ústav, Praha
Surveillance invazivního meningokokového onemocnění byla v České republice
zahájena v roce 1993, kdy zde byla zaznamenána přítomnost hypervirulentního
meningokokového klonu C:2a:P1.2,5:cc11. Definice invazivního meningokokového
onemocnění je v souladu s evropskou definicí. Součástí surveillance je molekulární
charakterizace všech izolátů z invazivního onemocnění, zaslaných do NRL
k dourčení. Od roku 2008 je v České republice provádění surveillance invazivního
meningokokového onemocnění legislativně podloženo vyhláškou č. 473/2008 Sb.
O systému epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce. Surveillance data jsou
hlášena do evropské epidemiologické databáze TESSy, spravované Evropským
centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Za současné epidemiologické
situace a při současně dostupných meningokokových vakcínách doporučuje NRL
pro meningokokové nákazy následující vakcinační strategii v České republice:
cílenou vakcinaci rizikové části populace; vakcinaci osob po kontaktu s invazivním
meningokokovým onemocněním způsobeným séroskupinou, proti níž je dostupná
vakcína; vakcinaci osob v pracovním riziku; vakcinaci pacientů s poruchou
imunity; vakcinaci cestovatelů; vakcinaci na žádost za úhradu (bez epidemiologické
či zdravotní indikace). NRL doporučuje provádění očkování konjugovanou
vakcínou u dětí před ukončením základní školní docházky a podporuje očkování
konjugovanou vakcínou na žádost. Tak jako v řadě evropských zemí je žádoucí
spoluúčast pojišťoven při hrazení tohoto očkování. Dle nejnovějších doporučení
světových expertů je u konjugované vakcíny vhodné provést základní očkování
v dětském věku a přeočkování v pre-adolescentním věku. Je doporučeno provádět
přeočkování konjugovanou tetravakcínou A, C, Y, W135 k zajištění co nejširší
dlouhodobé imunity a je žádoucí, aby tato tetravakcína po úspěšné centrální evropské
registraci byla dostupná i v České republice. Je nezbytné sledovat vývoj nových MenB
vakcín a hodnotit vhodnost jejich použití v České republice. Jakmile bude vyrobena
a následně registrována MenB vakcína vhodná pro Českou republiku, bude žádoucí
zahrnout ji do očkovacího schématu malých dětí.
47
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Prevalenční studie nosokomiálních infekcí v roce
2009 na odděleních ARO a JIP s invazivní umělou
plicní ventilací
M. Girod Schreinerová, 1H. Šrámová, 3H. Šebestová, 3B. Procházka,
2
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje
3
Státní zdravotní ústav, Praha
1
2
Prevalenční studie jsou jedním ze způsobů sledování nozokomiálních nákaz; jsou
upřednostňovány pro svou časovou úspornost, levnost a rychlost . První celonárodní
prevalenční studie vznikla v roce 1984 a v dalších letech 1987,1988 a 1989a 1990
následovaly studie zaměřené na chirurgická, ortopedická, urologická a gynekologická
oddělení. Jejich výsledky korelovaly s výsledky evropských a amerických studií.
Impulsem k opětovnému zahájení prevalenčních studií v ČR byla strategie EU,
která se zaměřila na bezpečnost pacienta včetně prevence a kontroly infekcí spojených
s poskytováním zdravotní péče. Tato strategie která je zavazující pro všechny členy
EU
Pilotní prevalentní studie NI proběhla na podzim roku 2009 v období od 12.října
do 12 listopadu a to na odděleních ARO a JIP s invazivní umělou plicní ventilací.
Prevalenční studie NI se zúčastnilo 100 nemocnic ve 14 krajích ČR a byla
provedena u 1615 hospitalizovaných pacientů. Ve studii bylo zjištěno 493 NI u 396
osob a průměrná zjištěná prevalence NI 22,8 se pohybovalo od 17,8 do 32,7. Ve
dvou krajích byl zjištěn malý počet sledovaných pacientů a prevalence byla zatížena
statistickou chybou malých čísel.
Výsledky zjištěných údajů pacientů s NI byly analyzovány podle typu
zdravotnického zařízení a typu oddělení ARO a JIP, dále podle pohlaví, věku, indexu
SOFA, počtu NI u jednoho pacienta, četnosti NI podle místa a typu oddělení,
nejčastějšího etiologického agens, rizikových faktorů ovlivňujících vliv NI podle
typu zdravotnického zařízení a užití antibiotik v profylaxi a léčení. V neposlední
řadě prevalenční studie odhalila i personální zajištění nemocničních epidemiologů
a asistentek včetně příslušného vzdělávání a postgraduálního školení.
48
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Citlivost bakterií izolovaných z prostředí
k desinfekčním přípravkům
V. Melicharčíková, J. Urban
Státní zdravotní ústav, Praha
Staphylococcus aureus patří k nejdůležitějším lidským patogenům. Je i častým
původcem nemocničních nákaz. V příspěvku prezentujeme výsledky stanovení
účinnosti vybraných dezinfekčních přípravků na kmeny S. aureus s produkcí
exfoliatinů, které byly izolovány z prostředí nemocnice (inkubátory, ohřívač
mléka, transportní lůžko, ultrazvukový gel), kde došlo k hromadnému výskytu
stafylokokových infekcí u novorozenců. Při porovnání se sbírkovým kmenem S.
aureus CNCTC 5497 vykazovaly některé dezinfekční přípravky u nemocničních
kmenů S. aureus sníženou účinnost při použití laboratorní testovací metody otřením
mikroby uměle kontaminovaných nosičů. Jednalo se o dezinfekční přípravky, které
byly používány v nižších koncentracích, než doporučují výrobci.
49
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Clostridium difficile v bratislavských nemocniciach –
skrytá epidémia
J. Hanzen
HPL spol. s r.o. Bratislava
Autor v prednáške analyzuje štyri roky výskytu hnačiek u pacientov vo FNsP
Bratislava s dôrazom na výskyt enterotoxínu A produkovaného kmeňmi Clostridium
difficile. Analyzované boli vzorky stolice. Počet pozitívnych nálezov porovnáva
s počtom hlásených nemocničných nákaz s touto etiológiou. Od roku 2006 stúpa
počet analýz i pozitívnych nálezov. V sledovanom období 2006 až jún 2010 sa
zvyšoval počet nálezov nielen v reálnych číslach ale i pri relatívnom prepočte na
1000 hospitalizovaných. Narastajúci trend týchto ochorení (nálezov) je v zhode
s literárnymi údajmi o výskyte rovnakých ochorení v lôžkových zdravotníckych
zariadení v Európe i v Severnej Amerike. V súlade s literárnymi údajmi bol zistený
aj vyšší vek pacientov s hnačkovým ochorením, ktorý je spolu s užívaním antibiotík
jedným z rizikových faktorov. Autor zároveň uvažuje o možnosti prevencie výskytu
ochorenia v bratislavských nemocniciach.
50
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Výskyt a diagnostika infekcí způsobených
Clostridium difficile ve Fakultní nemocnici Na
Bulovce
S. Polívková, 2B. Sýkorová, 3A. Jirásková, 1J. Beneš, 1O. Džupová
1
Klinika infekčních nemocí 3. LF UK, FN Na Bulovce, Praha
Oddělení klinické mikrobiologie FN Na Bulovce
3
Mikrobiologický ústav AV ČR
1
2
Úvod a cíl práce: Clostridium difficile je nejvýznamnějším vyvolavatelem
nozokomiálních průjmových onemocnění u hospitalizovaných dospělých
pacientů. V posledních letech je patrný celosvětový vzestup incidence a závažnosti
onemocnění. Podobné trendy jsou patrné i v České republice, zatím však chybí
přesnější epidemiologická data. Diagnostiku je nutné rozšířit o molekulární typizaci
kultivačně zachycených toxigenních kmenů. Cílem naší práce bylo sledování výskytu
klostridiových infekcí se zaměřením na epidemiologické a klinické charakteristiky
pacientů.
Metoda: Retrospektivní hodnocení vybraných klinických a laboratorních
parametrů u pacientů s prokázanou infekcí C. difficile hospitalizovaných na Infekční
klinice Fakultní nemocnice Na Bulovce v Praze v období od 1.1.2008 do 30.6.2010
Výsledky: Ve sledovaném období bylo vyšetřeno 812 vzorků stolic u pacientů
s gastroenteritidou na přítomnost toxinů C. difficile. Toxin byl prokázán v 93 vzorcích
(11,5%), u 79 pacientů. Všichni sledovaní pacienti užívali antibiotika v souvislosti
s rozvojem onemocnění, častěji byl pozorován po podání aminopenicilinů,
cefalosporinů III. a IV. generace a fluorochinolonů. Kolitida se častěji rozvinula
u pacientů starších 65 let (56%). V terapii jsme nejčastěji používali perorální
metronidazol, kombinovaná léčba s vankomycinem byla použita asi u čtvrtiny
pacientů, kteří měli těžší průběh nemoci. Komplikace (recidiva, chirurgická
komplikace, úmrtí) se vyskytly u 27 pacientů.
PCR metodou (PCR-GeneXpert) byla potvrzena infekce ribotypem 027
u 2 pacientů Ve spolupráci s Mikrobiologickým ústavem AV ČR byla u vybraných
kmenů provedena typizace.
Závěr: Cíleným vyšetřováním symptomatických pacientů byl zjištěn významný
výskyt infekcí C. difficile. Onemocnění se častěji vyskytlo u starších polymorbidních
pacientů, u kterých byl pozorovaný i vyšší výskyt komplikací. PCR metodou byla
v našem souboru pacientů prokázaná infekce hypervirulentním kmenem C. difficile
ribotyp 027, která v našem regionu dosud nebyla popsána.
51
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Nosokomiální infekce v pražských nemocnicích
M. Klepetková, Z. Jágrová, I. Vlčková
Hygienická stanice hlavního města Prahy
V první části prezentace budou popsány výsledky prevalenční studie
nozokomiálních infekcí, která proběhla v roce 2009 na odděleních ARO a JIP
s umělou plicní ventilací. V Praze se studie celkem zúčastnilo 397 pacientů z 11
zdravotnických zařízení. Nozokomiální infekce byla nalezena u 21,4 % pacientů,
nejvyšší prevalence ve věkové skupině 55 – 64 let, nejčastější infekcí byla pneumonie
(23,6 %), nejčastějším agens Pseudomonas aeruginosa.
V druhé části prezentace bude popsán konkrétní výskyt nozokomiálních infekcí na
neonatologickém oddělení jedné pražské nemocnice.
52
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Ventilátorová pneumonie (VAP) a ventilátorová
tracheobronchitida (VAT) u pacientů s inhalačním
traumatem
B. Lipový, 1H. Řihová, 2M. Hanslianová, 1N. Gregorová, 1I. Suchánek, 1P. Brychta
1
Klinika popálenin a rekonstrukční chirurgie FN Brno
Oddělení klinické mikrobiologie FN Brno
1
2
Úvod: Inhalační trauma je definováno jako akutní postižení dýchacích cest,
způsobené inhalací produktů hoření nebo páry. Na inhalační trauma musíme myslet
zejména pokud dojde k popálení v uzavřené místnosti nebo pokud jsou popáleniny
lokalizovány v oblasti krku či hlavy. Samotné inhalační trauma může mít fatální
následky, ovšem pokud se vyskytne jako komplikace popálení, vždy má výrazný
dopad na morbiditu i mortalitu pacientů. Intaktní dýchací cesty disponují celou
řadou obranných mechanismů. Tepelnou destrukcí řasinkového endotelu dochází
k alteraci obranných mechanismů dýchacích cest. Ty poté nejsou kompetentní pro
dostatečnou protekci před vstupem infekce. Proto nepřekvapí, že pacienti s inhalačním
traumatem patří mezi nejrizikovější skupinu z pohledu rozvoje infekčních komplikací
v dolních dýchacích cestách, tedy ventilátorové pneumonii (VAP) a ventilátorové
tracheobronchitidě (VAT). Cílem práce je stanovit prevalenci a nejčastější původce
infekcí dolních dýchacích cest u pacientů s inhalačním traumatem.
Materiál a metodika: Do studie bylo zařazeno celkem 81 pacientů
s diagnostikovaným inhalačním traumatem, kteří byli hospitalizováni na JIP Kliniky
popálenin a rekonstrukční chirurgie FN Brno v letech 2005-2009. U těchto pacientů
byla pravidelně monitorována mikrobiologická situace v dolních dýchacích cestách
a retrospektivně vyhodnocována.
Výsledky: U pacientů s inhalačním traumatem bylo z dolních dýchacích cest
vykultivováno celkem 217 neduplicitních kmenů bakterií, z toho 146 kmenů
gramnegativních bakterií. Všechny uvedené kmeny bakterií byly izolované
v signifikantním množství pro infekci dolních dýchacích cest. Nejčastěji
izolovanou bakterií byla Klebsiella pneumoniae (53x) a Pseudomonas aeruginosa
(37x). Ventilátorová tracheobronchitida byla stanovena u 72 pacientů (88,89%).
Ventilátorová pneumonie byla diagnostikována u 23 pacientů v souboru (tj.28,4%).
Závěr: Infekční komplikace, nejen dolních dýchacích cest, dnes představují
dominantní podíl na mortalitě těžce popálených pacientů a pacientů s inhalačním
traumatem. Terapie nozokomiální pneumonie a septických komplikací je u pacientů
s termickým traumatem vždy velkou výzvou. Proto je v komplexní péči o popálené
pacienty role mikrobiologa nezastupitelná.
53
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Činnost Společnosti pro nemocniční epidemiologii
a hygienu
I. Šípová, M. Kolářová., P. Totušek, B. Čečetková, J. Jirouš, J. Kratochvílová, E. Míčková, Z. Kancelová
Nemocnice České Budějovice a.s., FN Brno, IKEM Praha, FTN Praha, FN Plzeň, FN USA Brno,
FN Hradec Králové, FTN Praha
V letošním roce byla založena Společnost pro nemocniční epidemiologii a hygienu
České lékařské společnosti J. E. Purkyně (SNEH ČLS JEP). Jedná se o dobrovolné
sdružení lékařů a ostatních pracovníků ve zdravotnictví a příbuzných oborech,
činných v oblasti nemocniční hygieny, epidemiologie a činnostech směřujících
k omezení výskytu nozokomiálních nákaz. Společnost navazuje na aktivity
Společnosti nemocniční hygieny (SNH), která existuje již od roku 1991 na bázi
občanského sdružení.
Cíle SNEH ČSL JEP:
• vyvíjet obecně prospěšné aktivity vedoucí ke zkvalitnění péče o pacienta a jeho
bezpečí z pohledu nemocničních infekcí
• přispívat k rozvoji a rozšiřování vědecky podložených poznatků preventivních
lékařských oborů i oborů příbuzných, zejména organizováním vzdělávacích
aktivit a publikační činností
• usilovat o využívání nových poznatků z oboru v péči o pacienta spoluprací
s managementy nemocnic i spoluprací se zákonodárnými orgány formou
konzultací k úpravám či tvorbě souvisejících právních předpisů a metodických
pokynů
• klást zvláštní důraz na preventivní činnost nerepresivního charakteru
• podílet se na vytváření koncepce oboru nemocniční epidemiologie a hygiena
Společnost bude informovat o své činnosti na webových stránkách www.sneh.cz.
Ve dnech 19. – 20. října 2010 SNEH pořádá v Brně 18. mezinárodní konferenci
nemocniční epidemiologie a hygieny.
54
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Možnosti kontroly mycích a desinfekčních zařízení,
sterilizátorů a nástrojů jako součást prevence
nosokomiálních nákaz
I. Bočkovská
BAG Halth Care GmBH
„Důvěřuj, ale prověřuj“ , tj.notoricky známé rčení, které v případě kontroly
účinnosti mycích a dezinfekčních zařízení (MDZ) a sterilizátoru platí dvojnásob.
Důvodem je to nejdůležitější, co si každý z nás přeje = zdraví, v tomto případě zdraví
a bezpečnost pacienta.
V současné platné „zdravotnické“ legislativě je uvedené rčení použito, protože
normy, vyhlášky, zákony ukládají toto prověřování účinnosti MDZ a sterilizátorů
jako povinnost
Naše firma BAG-HealthCare nabízí testy, které jsou určeny pro kontrolu
účinnosti sterilizátorů i MDZ. Mate možnost výběru z chemických a biologických
testů i nabídku fyzikálních měřidel, tzv.T-Logu pro měření teploty a tlaku v MDZ
i sterilizátorech.
Nejkvalitnějším testem pro kontrolu účinnosti MDZ pro chirurgické nástroje
je chemicky test TOSI. Další modifikaci je test do MDZ pro pevné (LumCheck)
i flexibilní (FlexiCheck) endoskopy. Nabídka je rozšířena o indikátory, které stěrem
z umytých nástrojů okamžitě zjistí zbytky krve, proteinu nebo hodnotu pH.
Za zmínku stoji zátěžové testy HeliPac (vhodný pro použití do velkých parních
sterilizátorů) a HeliCheck (určen do malých parních sterilizátorů s cykly typu B).
S ohledem na sterilizaci nástrojů s dutinami,
jejichž používaní v chirurgických oborech stále stoupa , bude jistě používaní
zátěžových testů i v naši republice povinné.
V nabídce nechybí ani výběr z Bowie-Dick testu, denních testu pro zjištěni
průniku páry do komory parních sterilizátorů, ani skala obličejových masek (pr.
maska BioSafe s antimikrobiálním účinkem, zahrnujícím i chřipkové viry.
Doufám, že naše výrobky Vám pomohou ve Vaší práci a budou pro Vás přínosem.
55
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Screeningové testování uživatelů drog
v nízkoprahových programech
D. Randák
Kontaktní centrum Prevent Strakonice
Screeningové vyšetření kapilární krve klientů nízkoprahových programů je
dlouhodobě ve standardní nabídce řady zařízení. Nejčastěji jsou realizovány testy
na přítomnost protilátek proti viru HIV a virům hepatitid typu B a C. Přestože je
tato služba součástí standardů Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky ČR,
narážíme stále na řadu překážek při její realizaci. Tento příspěvek je proto zaměřen
na stručnou charakteristiku služby, jejích cílů a způsob realizace v nízkoprahových
programech. Cílem příspěvku je představit tento druh služby odborné zdravotnické
veřejnosti, popř. rozvířit na toto téma další diskusi.
56
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Výsledky dotazníkové akce mezi studenty 5. ročníku
LF UK v Plzni o přenosu infekce HIV v letech 1997 2010
A. Aišmanová, P. Pazdiora, H. Jelínková
Ústav epidemiologie LF UK Plzeň
Dotazníková akce byla zaměřena na zjištění informovanosti mezi studenty
5. ročníku LF o přenosu infekce HIV. Sledován byl mimo jiné postoj při kontaktu
s HIV pozitivním, používání prezervativu během pohlavního styku, anamnéza
vyšetření krve na přítomnost anti-HIV protilátek. Přesná analýza je zdokumentována
u 991 studentů od roku 2000 a byly při ní zjištěny různé trendy vývoje znalostí
a informovanosti. Během let se významně měnil věk první zkušenosti s drogou.
57
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Epidemiologické aspekty pacientů AIDS centra
Ostrava
A. Zjevíková, 1E. Bolomová, 2I. Martinková, 1L. Olbrechtová
1
Klinika infekčního lékařství, Fakultní nemocnice Ostrava
Odbor protiepidemický, Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě
1
2
Infekce v Ostravě získala oficiální status AIDS centra v roce 1993. HIV pozitivní
pacienti jsou zde ale sledováni již od roku 1986.
Naším AIDS centrem za celou dobu jeho existence do 31.5.2010 prošlo celkem 136
klientů. Vzhledem k blízkosti někdejšího azylového střediska Vyšní Lhoty představují
nemalou část z nich cizinci, kterých bylo za stejné období 30. Při celkovém počtu HIV
pozitivních v České republice k 31.3.2010 1388 plus 322 cizinců bez trvalého pobytu
se jedná o 9,8 event. 9,3 % všech HIV pozitivních. Celkový počet u nás aktuálně
sledovaných pacientů je pouze 81. U 56 klientů byla indikovaně nasazena terapie
kombinovaná antiretrovirová terapie. Ostatní jsou pouze sledováni, nesplňují zatím
kritéria pro terapii. Zaznamenali jsme 17 úmrtí z celkem 158 zemřelých na AIDS
v celé České republice.
Od 1.1.2009 do 31.5.2010 bylo v AIDS centru Ostrava nově zaregistrováno 27 HIV
pozitivních osob. Rekordní byl pro nás rok 2008, kdy nám přibylo 22 nových klientů.
V roce 2009 jich bylo jen 18. Alarmující je nejen růst počtu HIV pozitivních, ale
také skutečnost, že v době, kdy je tato nemoc úspěšně léčitelná, stále nemalý počet
pacientů přichází v pokročilém stádiu onemocnění.
Z nově zjištěných pacientů za uvedené období jsou pouze dvě ženy. Jedna je cizinka
pocházející z Konga. Sedmnáct z pětadvaceti mužů se alespoň nepřímo přiznalo
ke své homosexuální orientaci. Tři další muži jsou cizinci pocházející ze zemí, kde
se HIV pozitivita vyskytuje nesrovnatelně častěji než v našich podmínkách. Jeden
cizinec navíc užíval parenterálně drogy. Čtyři muži jsou heterosexuální orientace.
Jeden z nich určitou dobu žil s ženou, zahrnutou do uvedeného souboru pacientů.
Kuriozitou je, že byl policií kontrolován pro jízdu v opilosti, a protože byl
na seznamu hledaných osob, byl předveden k odběrům krve na HIV protilátky.
Největším trestem mu nebyla pokuta, ani odebrání řidičského průkazu, ale informace
o jeho zdravotním stavu.
Další kuriozitou je diagnostika stádia AIDS u pacienta ve věku 63 let, který žije
42 let v manželství. Jeho manželka je naštěstí HIV negativní a o jeho nevěře vůbec
netuší. Nejedná se ale o našeho nejstaršího pacienta. Nejstarším naším klientem je
muž ročník 1937.
58
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Podrobně uvádíme věkovou strukturu, vzdělání a způsob získání infekce u všech
v současné době námi sledovaných pacientů.
Vzhledem k možnosti HIV pozitivitu velmi úspěšně léčit, je tragické, že neubývá
pacientů, jejichž onemocnění bylo diagnostikováno až v nejtěžším stádiu, ve stádiu
AIDS. Žena, občanka ČR, a šest mužů, t.j. téměř 26 % souboru nových pacientů, byli
v době prvního kontaktu s odborníkem na HIV problematiku již ve stádiu AIDS.
Pouze dva muži měli to štěstí, že jejich HIV pozitivita byla diagnostikována v době
primoinfekce. Byla jim nasazena terapie, která by měla jejich zdravotní stav posunout
na stranu delšího a kvalitnějšího života.
Závěrem bychom chtěli upozornit na nedostatečnost osvěty a preventivních
opatření. Nutno vynaložit mnohem více lidských zdrojů i materiálních prostředků,
aby bylo chráněno zdraví nejen našich potenciálních pacientů, ale také i HIV
pozitivních osob. Včasná léčba nejen zlepšuje kvalitu života postižených, ale také
ve střednědobém horizontu snižuje náklady na léčbu a v neposlední řadě snižuje
i infekciozitu léčených pacientů.
59
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Nový lidský onkogenní virus? - Infekce polyomavirem
karcinomu Merkelových buněk (MCPyV)
v České Republice
V. Šroller, M. Saláková, P. Vochozková, Š. Němečková
Oddělení experimentální virologie, Ústav hematologie a krevní transfuze, Praha 2, U Nemocnice 1, CZ128 20, Česká Republika
Úvod: Lidský MCPyV byl objeven v r. 2008 v karcinomu Merkelových buněk
(MCC). Vysoká frekvence přítomnosti virové DNA v MCC a její integrace do
buněčné DNA svědčí o pravděpodobné příčinné souvislosti s vývojem MCC. Nálezy
genomu MCPyV u zdravých osob a první data o seroprevalenci napovídají, že infekce
MCPyV je v obecné populaci častá.
Cílem našeho projektu je získat informace o biologických vlastnostech MCPyV
a o jeho prevalenci v České Republice.
Metody: Detekce virové DNA se provádí pomocí PCR v DNA izolované z tkáně
MCC, jiných nádorů a orálních výplachů. Seroprevalence bude zjištěna testem ELISA
případně neutralizačním testem, které jsou v současnosti vyvíjeny. Jako antigeny
budou použity rekombinantní pseudoviriony MCPyV eventuelně pseudoviriony
obsahující reportérský expresní vektor. Vzhledem k tomu, že imunosuprese je spojena
s vyšším rizikem virové infekce, bude proveden jak skríning sér osob s poruchami
imunity a tak i zdravých osob.
Výsledky: Dosud jsme nalezli přítomnost DNA specifické pro MCPyV ve výplachu
dutiny ústní zdravých osob i pacientů s nádory hlavy a krku se stejnou frekvencí.
Určujeme přítomnost mutací ve třech oblastech genomu MCPyV (velký T-antigen,
regulační oblast a gen hlavního kapsidového proteinu VP1). Mírná variabilita genu
VP1 může souviset s výskytem různých serotypů viru.
Práce je podporována granty P304/10/1511 GAČR a 00023736 Ministerstva
Zdravotnictví ČR.
60
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Význam PCR v časné diagnostice infekce
Burkholderia cepacia komplex u pacientů
s cystickou fibrózou
P. Dřevínek, 1K. Dědečková, 2O. Melter, 2O. Nyč, 1O. Cinek
1
Pediatrická klinika
Ústav lékařské mikrobiologie 2. lékařské fakulty UK a FN v Motole, Praha
1
2
Mikroorganismy komplexu Burkholderia cepacia (Bcc) způsobují u pacientů
s cystickou fibrózou (CF) závažné respirační infekce. Vzhledem k tomu, že se tyto
bakterie mohou mezi těmito pacienty šířit, zavedla mnohá léčebná CF centra přísný
izolační režim pacientů. Základním předpokladem úspěšnosti takového režimu je
co nejčasnější diagnostika Bcc infekce, která se v centru CF při Fakultní nemocnici
v Motole provádí jak kultivačně, tak pomocí metody PCR. Cílem této studie bylo na
základě longitudinálních mikrobiologických dat stanovit účelnost PCR metody ve
smyslu navýšení sensitivity vyšetření.
V roce 2001 před zavedením PCR do vyšetřovacího algoritmu bylo v motolském
centru sledováno 59 pacientů s infekcí Bcc. V následujícím období až do konce roku
2009 jsme nově diagnostikovali infekci (tj. na základě alespoň dvou vzorků pozitivních
na Bcc) u 48 CF pacientů: 31 z nich bylo diagnostikováno oběma metodami zároveň
(tj. jak PCR, tak i kultivací), avšak u 17 pacientů byla první pozitivita detekována
pouze pomocí PCR. Tato pozitivita nebyla nikdy následována kultivačně pozitivním
vzorkem u 7/17 nemocných, zatímco 10/17 pacientů nakonec vykázalo i kultivační
pozitivitu (v časovém intervalu 1 až 63 měsíců od prvního záchytu infekce pomocí
PCR). Zajímavým nálezem bylo úplné vymizení pozitivity u 17 pacientů, u nichž byly
po různě dlouhém období pozitivních nálezů Bcc (v trvání od 1 až do 45 měsíců)
zachyceny minimálně 3 za sebou jdoucí negativní vzorky.
Výsledky studie poukazují na užitečnost PCR vyšetření v diagnostice infekce Bcc,
neboť opoždění, příp. úplné selhání kultivační diagnostiky bylo zřejmé u 35% (17/48)
pacientů s Bcc. Neočekávaná transientní kolonizace Bcc byla zaznamenána u 16%
(17/[59+48]) případů.
Podpora granty NS10543-3, MSM0021620812 a MZ0FNM2005.
61
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Sérologická diagnostika chřipky - možnosti
a diagnostická úskalí.
M. Havlíčková, R. Limberková, P. Růžičková, H. Jiřincová
Státní zdravotní ústav, Praha
Sérologická diagnostiky hraje u chřipky významnou roli, především u průkazu
postinfekčních i postvakcinačních protilátek a stejně tak při posuzování imunitního
stavu populace. Při výběru vhodného diagnostického testu na straně jedné velmi
záleží na cíli, který vyšetřením sledujeme, na straně druhé je neméně důležitý fakt,
zda vyšetřujeme jedno sérum či dvojici a významný vliv na interpretaci testu má
i dostupnost anamnestických dat pacienta včetně epidemiologických souvislostí.
Nejběžnějším testem rutinním praxe je test vazby komplementu (KFR), poměrně
často jsou využívány i různé modifikace enzymatických imunoesejí (EIA). Relativní
nevýhodou obou těchto metodik je pouze typové určení, a to jak u chřipky A, tak
i u chřipky B. Ačkoliv chřipka B typu není samozřejmě diferencována na subtypy,
existence dvou zcela antigenně odlišných linií (B/Yamagata a B/Victoria) klade
výrazně větší požadavky i na průkazy protilátek proti tomuto relativně geneticky
stabilnímu typu chřipky. Citlivost KFR je v porovnání s EIA nižší, nicméně otázka
zní, o čem vlastně vypovídají minimální titry, které jsou často hluboko pod detekčním
prahem klasické sérologie. V případě nízkých titrů s určitou dynamikou vývoje mezi
prvním a druhým vzorkem séra a pozitivní anamnéze (ILI epizoda, kontakt s ILI
pacienty atp) lze na proběhlou infekci usuzovat i v případě, že není dosaženo tzv.
protektivní hranice. Problém je ten, že tato hranice je opravdu spolehlivě stanovena
pouze u testu představujícího „zlatý standard“, a sice testu inhibice hemaglutinace
(HIT) – 1:40. U ostatních testů je spíše odhadována a názory na její výši se liší. U EIA
testů je cutt off přesně kalkulován vzhledem k pozadí vlastní reakce, podpůrnou roli
může sehrát průkaz IgM i IgA protilátek. Nicméně i tyto protilátky mohou přetrvávat
po dobu několika týdnů až několika měsíců, proto jejich průkaz má spíše pomocný
význam s ohledem na další nálezy. Podobná interpretační úskalí mají i průkazy IgM
či IgA protilátek pomocí imunofluorescence. Virusneutralizační test (VNT) bývá
vedle testu HIT druhým nejspolehlivějším metodickým postupem, nicméně ani zde
není přesně stanoven tzv. práh pozitivity. Korelace VNT titrů s výsledky HIT testu
nepředstavují vždy přímou úměru a vypovídací hodnota nízkých VNT titrů (1:101:40) je velmi diskutabilní. Modifikace imunodifúzních testů (IDT) a test SRHT
(jednoduchá radiální hemolýza) se v běžné praxi téměř nepoužívají a zůstávají
vyhrazeny pro některá speciální vyšetření.
62
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Souhrnně vzato můžeme uzavřít:
• spolehlivá sérologie je opřena o průkaz signifikantního vzestupu titru protilátek
v mezi akutní a rekonvalescentním vzorkem séra
• pouze u testu HIT je stanovena hranice protekce, která je verifikována WHO
a je závazná i pro výrobce vakcín. U ostatních testů tato hranice stanovena není.
• průkaz IgM a IgA protilátek neznamená vždy recentní infekci – i tyto protilátky
mohou přetrvávat řadu týdnů.
• zavádění vysoce citlivých testů včetně tzv. microarray zároveň se stále masivnějším
vyšetřováním jednovzorků klade velké nároky na interpretaci výsledků – o čem
vlastně tyto nízké titry vypovídají? O dřívějším styku s daným virem? Anebo se
jedná o zkříženou reaktivitu protilátek proti jiným variantám chřipkového viru?
Co z toho mohu usoudit ve vztahu k pacientovi? Atd.
Závěr: pokud možno vyšetřovat párové vzorky séra, není-li to možné, interpretovat
výsledky ve vztahu k anamnéze pacienta a jednotlivé testy vhodně kombinovat
63
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Virologické a pitevní nálezy u osob zemřelých
v souvislosti s infekcí Pandemic (H1N1) 2009 –
předběžné výsledky
J. Kynčl, 2V. Mandys, 3M. Havlíčková, 3H. Jiřincová, 4R. Háková,
J. Dlhý, 5B. Procházka
1
4
Odbor epidemiologie infekčních nemocí, Státní zdravotní ústav, Praha
Ústav patologie, 3. lékařská fakulta UK, Praha
3
Národní referenční laboratoř pro chřipku, Státní zdravotní ústav, Praha
4
Oddělení epidemiologie, Odbor ochrany veřejného zdraví, Ministerstvo zdravotnictví ČR
5
Odbor vědeckých informací a biostatistiky, Státní zdravotní ústav, Praha
1
2
Úvod
Viry chřipky způsobují značnou nemocnost a úmrtnost. Při porovnání se sezónní
chřipkou může mít chřipka pandemická závažný dopad na určité (zejména nižší)
věkové skupiny. Cílem této studie bylo analyzovat a porovnat virologické a pitevní
nálezy u osob zemřelých v souvislosti s pandemickou infekcí.
Materiál a metodika
U každého úmrtí s podezřením na chřipkovou etiologii byl odebrán biologický
materiál k vyšetření na respirační viry. Tento materiál byl vyšetřen metodou real
time PCR na přítomnost pandemického viru H1N1 a u PCR pozitivních vzorků byl
proveden i izolační pokus. Ostatní významné respirační viry (respirační syncytiální
virus, viry parainfluenzy, adenoviry) byly vyšetřeny formou izolačního pokusu
ve vhodné buněčné kultuře. U 57 z 61 zemřelých byl současně epidemiologicky
analyzován patologicko-anatomický nález z tkání dýchacích cest. Virologické výsledky
byly následně vztaženy k histologickým změnám a dostupným demografickým
a klinickým charakteristikám vyšetřovaných osob. Ke statistickému zpracování byl
použit t-test (SPSS software).
Výsledky
Bylo analyzováno šedesát jedna úmrtí (34 mužů, 27 žen). Přítomnost RNA
pandemického viru byla prokázána u 38 případů, ve 23 případech byla PCR negativní.
Průměrný věk u 38 zemřelých osob s prokázanou etiologií chřipkové infekce byl
46,0 let (min. 7, max. 74), medián 47,5 let. Průměrný věk u 23 negativních případů
byl 55,1 let (min. 1, max. 89), medián 57,0 let. 95%CI pro rozdíl věku uvedených
dvou skupin je -1.7; 19.9. Test je statisticky významný na 10% hladině významnosti.
Dosažená významnost (p= 0.07) může být způsobena relativně malou velikostí
sledovaného souboru. V rámci histopatologických nálezů v plicní tkáni odebrané při
pitvě u skupiny pozitivních převažovalo difuzní alveolární postižení plic (velmi často
oboustranné) a/nebo přítomnost hyalinních blanek, případně projevy syndromu
64
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
dechové tísně (u 18 z 35 pitvaných, tj. 51,4%). U skupiny negativních převažoval
nález pneumonie nebo bronchopneumonie s různými bakteriologickými nálezy
(12 z 22 pitvaných, tj. 54,5%). Tento nález může znamenat jak primární infekční
proces, tak i bakteriální superinfekci u primárního chřipkového infektu, který se
však již nepodařilo laboratorně prokázat.
Závěr
U pacientů zemřelých na pandemickou chřipku byl zjištěn nižší věk než u pacientů,
u nichž chřipková etiologie infekce a s ní související úmrtí nebyla prokázána, přestože
u nich byla chřipka suspektní. Tento nález podporuje dlouhodobou zkušenost se
závažným postižením respiračního traktu u nižších věkových skupin, které typicky
provází šíření pandemického kmene.
65
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Zajímavé klinické případy z venerologie
J. Horažďovský
Kožní oddělení Nemocnice Č. Budějovice a.s.
Příjice má nejen historické kořeny, ale i současnou problematiku.
Vzestup počtu infekčních případů onemocnění je výsledkem podceňování situace
nejen ze strany pacienta a nezřídka i lékaře. Selhává i dodržování platné legislativy.
Autor potom dokumentuje řadu klinických případů, kdy na diagnozu příjice
nebylo pomýšleno.
66
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Epidemie Q horečky v Nizozemí a situace v ČR
K. Fabiánová, Č. Beneš
Státní zdravotní ústav, Praha
Q horečka (dříve Balkánská horečka) patří mezi zoonózy; infekční onemocnění
zvířat a lidí způsobené baktérií Coxiella burnetii. Onemocnění bylo poprvé popsáno
v Austrálii v roce 1937 u dělníků na jatkách.
Coxiella burnetii u zvířat způsobuje onemocnění pouze vzácně, v chovech může
způsobovat hlavně aborty, zejména u koz.
U lidí jsou příznaky akutní formy onemocnění podobné chřipce, včetně horečky,
průjmu a zvracení. V některých případech se přidružuje pneumonie a hepatitida
a onemocnění může mít fatální průběh (mortalita u neléčených případů ≤ 1 %).
Chronická Q horečka je méně častá (pod 5 % z akutních případů), manifestuje
se primárně jako kultivačně negativní endokarditida (60 - 70 %) a bývá zjištěna
v průběhu 2 – 20 let po primární infekci. Endokarditidou jsou častěji postiženi lidé
s předchozím onemocněním chlopní, těhotné ženy a imunosuprimovaní jedinci.
V zemích EU patří Q horečka mezi povinně hlášená onemocnění. Ročně bylo
doposud hlášeno několik desítek případů onemocnění u lidí, s převahou případů
v dospělé populaci a se sezónním výskytem v letních měsících. Většina onemocnění
není vzhledem k nespecifickému klinickému obrazu a mírným příznakům
diagnostikována (až 60 % infikovaných má asymptomatický průběh) a proto se
předpokládá značná podhlášenost onemocnění. Podle séroepidemiologických
studiích provedených v některých oblastech EU dosahuje prevalence protilátek proti
Coxiella burnetti 1 - 60 %.
Q horečka je v současnosti hlavní zdravotní problém v Nizozemí. Epidemie
onemocnění v zemi trvá již tři roky a je považována za dosud největší epidemii Q
horečky ve světě.
V letech 2007-2009 byl hlášen postupný nárůst počtu případů Q horečky nejen
v chovech koz a ovcí, ale také u lidí; v roce 2007 bylo registrováno celkem 168
případů onemocnění, v roce 2008 již 1000 případů. V roce 2009 počet laboratorně
potvrzených onemocnění stoupl na 2 357, hospitalizováno bylo 459 osob, zemřelo
9 osob. Všechny hlášené případy splňovaly kritéria definice případu onemocnění
Q horečkou (horečka, pneumonie, hepatitida v kombinaci s pozitivními laboratorními
testy). Epidemie onemocnění vedla k různým, často drastickým opatřením včetně
vybíjení celých chovů březích ovcí a koz. Přes zavedení striktních veterinárních
opatření odborníci předpokládají, že problém s výskytem Q horečky v Nizozemí
bude pravděpodobně pokračovat i v příštích letech.
67
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Leishmaniáza – staronová hrozba
J. Dlhý, 2B. Kříž, 2Č. Beneš
1
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Státní zdravotní ústav, Praha
1
2
Celosvětově představuje leishmaniáza po malárii druhou nejčastější příčinu
úmrtí v důsledku nákazy parazitárními původci. Onemocnění nebyla a častokrát
ani v současnosti není věnována pozornost, která by byla adekvátní jeho
epidemiologickému významu. Během posledního desetiletí bylo zaznamenáno
významné rozšíření hranic endemického výskytu této nákazy, nicméně přesnější
počty postižených nebyly nikdy publikovány. Důvodem je geografická distribuce
endemických oblastí, které jsou více než ze dvou třetin vázány na rozvojové země
s nízkou úrovní lékařské péče a veřejného zdravotnictví. Z dostupných odhadů
Světové zdravotnické organizace lze zjistit, že ročně je na světě kolem 2 milionů
nových případů leishmaniázy, z toho jedna čtvrtina připadá na viscerální formu
postižení, zbytek tvoří onemocnění kožní formou. Epidemiologie leishmaniázy se
v současnosti vyznačuje negativními momenty, které nemají geografické limitace.
Jedná se především o těžce probíhající onemocnění viscerální formou leishmaniázy
v případech, kdy je přítomná současná infekce HIV a jde taktéž o komplikované
reaktivace u asymptomatického nosičství leishmanií při simultánní nákaze HIV.
S ohledem na úskalí sdílení injekčních jehel a další rizikové faktory, jsou také
v evropských podmínkách považovány intravenózní narkomani za hlavní skupinu ve
smyslu rizika nákazy leihmaniázou.
Skutečnost, že v ČR je od roku 1982 evidováno téměř 50 případů onemocnění
leishmaniázou, z toho u nezanedbatelného počtu postižených s anamnézou akvirace
nákazy v jižní Evropě, zdůrazňuje nutnost myslet na tuto nemoc v rámci diferenciální
diagnostiky.
68
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Komáři jižní Moravy – význam, výskyt
O. Šebesta
Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně
Jihovýchodní Morava patří z hlediska výskytu k nejrizikovějším v rámci celé ČR.
Hlavní důvody:
Mimořádně vysoký výskyt komárů s častými komářími kalamitami. Nacházejí se
zde četné rybníky, daleko větší význam však mají lužní lesy a nivy, které se nacházejí
při dolních tocích řek Moravy a Dyje a jejich přítoků. Tyto lesy jsou často zaplavovány
a poskytují tím komárům ideální podmínky pro rozmnožování.
Poměrně teplé počasí. Svou průměrnou denní teplotou 9,3°C je tato oblast spolu
s Prahou nejteplejším místem v republice.
Návaznost na nížiny v sousedním Rakousku a Slovensku. Krajina je tím otevřená
na jihovýchod směrem na Balkán. Tím se stává přirozenou branou pro pronikání
teplomilný druhů rostlin a živočichů. Bylo zde zjištěno hned 6 většinou teplomilných
druhů komárů, které nebyly jinde v republice dosud zjištěny (Anopheles atroparvus,
An. hyrcanus, An. labranchiae, Aedes* nigrinus, Culex martinii, Uranotaenia
unguiculata).
Masívní výskyt komárů způsobuje na mnoha místech vážné problémy především
nadměrným bodáním. V době kalamit dosahuje počet útoků na osobu za minutu
i několika set, což může způsobit, zvláště u citlivých osob i zdravotní problémy. Hlavně
v souvislosti s předpokládaným globálním oteplováním se však zintenzivňuje nejen
u nás, ale v celé Evropě i výzkum komárů jako možných vektorů. Na jižní Moravě je
známý výskyt především viru Ťahyňa (původce Valtické horečky), z komárů však zde
byl opakovaně izolován i virus West Nile – (genomické linie 'Rabensburg'). Nedávný
výskyt tohoto onemocnění v USA a v Rumunsku (i s případy lidských úmrtí)
dokazuje, že i v podmínkách Střední Evropy je na místě maximální obezřetnost.
Z celkového počtu 45 druhů komárů bylo v dolním Pomoraví a Podyjí dosud
zjištěno 37 druhů. Z tohoto počtu byl při vlastních výzkumech (prováděných často
ve spolupráci s AV ČR a SZÚ) prokázán výskyt 30 druhů. Vedle tradičních způsobů
odchytu (sběr larev a kukel sítkem, smyk imag z vegetace pomocí entomologické
síťky) byly použity i modernější způsoby – použití CDC pastí se suchým ledem
exponovaných přes noc.
Výzkum se soustřeďuje především na hlavní líhniště kalamitních druhů komárů,
nacházející se především v lužních lesích v polesí Lanžhot, Valtice, Tvrdonice
a v městských lesích u Hodonína. Jsou však prováděna i srovnání mezi výskytem
komárů v oblasti rybníků (Nesyt u Sedlece, součást komplexu Lednických rybníků)
69
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
a v lužních lesích (obora Soutok u Lanžhota) Mezi oběma biotopy byly zde zjištěny
značné rozdíly jak po stránce kvantitativní, tak v zastoupení jednotlivých druhů.
U Nesytu byla prokázána větší druhová pestrost (20 druhů), nejvíce zastoupeny jsou
zde druhy Aedes vexans, Ae. cantans (spolu s Ae. annulipes, tyto druhy nebylo vždy
možno spolehlivě odlišit), Culex pipiens (spolu s Cx. torrentium) a Cx. modestus,
v roce 2009 i Ae. sticticus a Ae. cinereus). Žádný z druhů nebyl výrazně dominantní.
Druhy Cx. pipiens a Cx. modestus jsou považovány za významné přenašeče viru
West Nile. Na této lokalitě byly opakovaně chytány i teplomilné druhy komárů,
které nejsou z jiných míst ČR známy. Byla to Uranotaenia unguiculata (první nález
publikován v roce 1974) Anopheles hyrcanus var. pseudopictus (nález publikován
v roce 2008).
V oboře Soutok byla druhová pestrost výrazně nižší (16 druhů). Výrazně zde
převažovaly kalamitní druhy komárů, především Aedes vexans, v roce 2009 i Ae.
sticticus a Ae. rossicus. Zastoupení ostatních druhů bylo podstatně nižší. Aedes
vexans je u nás považován za nejdůležitějšího přenašeče viru Ťahyňa. V době záplav
je množství komárů v lužním lese významně vyšší než u rybníků, vlastní kalamity
jsou však způsobovány obvykle jen několika druhy.
Rovněž byla prokázána přítomnost 5 druhů rodu Anopheles (An. messeae, An.
maculipennis s.str., An. claviger, An. hyrcanus a An. plumbeus). Všechny druhy jsou
pravděpodobně schopny přenášet malárii, za současných podmínek je však nové
šíření malárie u nás značně nepravděpodobné (změna životního stylu obyvatelstva).
* rod Aedes je v literatuře často rozdělován na 2 rody – Aedes a Ochlerotatus. V této
práci je rod Ochlerotatus považován za podrod.
70
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Abstrakta
–
Postery
71
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Invazivní pneumokoková onemocnění
v Libereckém kraji v roce 2009
J. Prattingerová, 1M. Sochorová, 1M. Hausenblasová, 1H. Knížová,
J. Harman., 2P. Sedlák 2I. Zýková
1
1
Krajská hygienická stanice Libereckého kraje se sídlem v Liberci
Krajská nemocnice Liberec, a.s.
1
2
Streptococcus pneumoniae je hlavní příčinou invazivních onemocnění mezi které
patří meningitida, sepse a pneumonie. Ve světě umírá přibližně 1 milion dětí mladších
pěti let ročně na invazivní pneumokoková onemocnění. Mezi rizikové skupiny
pacientů, u nichž často vznikají invazivní pneumokoková onemocnění, patří děti
mladší než 2 roky, senioři a imunodeficientní osoby. V roce 2009 bylo v Libereckém
kraji hlášeno celkem 16 invazivních pneumokokových onemocnění (IPO)nemocnost 3,7/100 000 obyvatel. Ve sdělení autoři analyzují IPO v Libereckém kraji
dle věku, pohlaví, rizikových faktorů, délky hospitalizace, sérotypu Streptococcus
pneumoniae a vyčíslují celkové náklady na hospitalizaci postižených osob. Výsledky
sdělení by měly napomoci odborné zdravotnické veřejnosti v procesu rozhodování
o očkování rizikových osob.
72
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Očkování proti žluté zimnici.
MUDr. D.Horáková, Ph.D., MUDr. J. Vlčková
Ústav preventivního lékařství Lékařské fakulty UP Olomouc
Centrum očkování a cestovní medicíny Fakultní nemocnice Olomouc
Žlutá zimnice je akutní horečnaté onemocnění virové etiologie, které se endemicky
vyskytuje ve Střední Americe, v rovníkových oblastech Jižní Ameriky a Afriky. Jedinou
specifickou prevencí tohoto onemocnění je očkování. Očkuje se živou lyofilizovanou
vakcínou. Očkování je povinné pro cestovatele do většiny endemických oblastí.
Očkování provádí pouze specializovaná a ministerstvem zdravotnictví schválená
centra očkování a cestovní medicíny, která vystavují mezinárodní očkovací průkaz se
záznamem o provedeném očkování.
Očkovat je nutné minimálně deset dnů před odjezdem.
73
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Sérová banka AČR
MUDr. P. Gál
Ústřední vojenský zdravotní ústav, České Budějovice
74
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Chřipka a postoje zdravotníků v roce 2009
M. Schejbalová, A. Slámová
Avenier a.s., očkovací centrum a Ústav hygieny a epidemiologie 1. LF UK a VFN
Úvod
Chřipkové epidemie provází lidstvo dlouhá staletí.Chřipka je vysoce nakažlivé
onemocnění, vyvolaná RNA virem z rodu Orthomyxoviridae. Nejúčinnější metodou
prevence je očkování. Navzdory této skutečnosti je známý nepříliš vstřícný postoj
zdravotnických pracovníků vůči tomuto očkování, a to jak proti sezónní, tak zejména
proti „prasečí“ chřipce.
Cíl
Cílem práce bylo zjistit postoje a znalosti zdravotníků k možnostem specifické
prevence a terapie sezónní i prasečí chřipky a jejich názory na účinnost vakcín.
Metodika
K získání podkladů byl použit dotazník (21 otázek), který byl buď rozeslán
elektronicky zaměstnancům různých nemocnic v Praze nebo byl rozdán ve vytištěné
podobě zaměstnancům regionálních zdravotnických zařízení v Čechách i na
Slovensku. Dotazník byl vyplněn anonymně.
Výsledky
Celkem bylo zpracováno 420 dotazníků ( 28,5% mužů a 71,5% žen), z toho bylo
39,5% lékařů, 46,6% vyššího zdravotního personálu (sestry, laboranti), 9,7% nižšího
zdravotního personálu a ostatních 4,2%.
Teoretické znalosti o možnostech prevence byly u většiny na velmi dobré úrovni.
Nicméně jenom 55 % zdravotníků (57% lékaři, 71% vyšší a 37% nižší zdravotní
personál) si myslí, že ho očkování dokáže dostatečně ochránit. 66% dotázaných se
nikdy nenechalo očkovat proti chřipce. Jednou nebo dvakrát v životě bylo očkováno
15%, více než dvakrát ale ne pravidelně 5% a víceméně pravidelně 14% dotázaných.
V souvislosti s aktuální epidemiologickou situací se téměř 37% dotázaných plánuje
letos očkovat proti sezónní chřipce a 26% hodlá využít možnost očkování proti
prasečí chřipce.
Závěr
Očkování přes svoji účinnost je zaměstnanci nemocnic opomíjeným preventivním
opatřením a ani oni samotní se očkovat ve větší míře proti sezónní chřipce nenechají
a proti prasečí chřipce očkování odmítají. Nejčastějšími důvody je zbytečnost,
nedostatečná účinnost a obavy z vedlejších účinků.
75
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Charakterizace a využití kmenů Borrelia burgdorferi
sensu lato izolovaných z různých vektorů a hostitelů
A. Žákovská, K.Vostal, A. Norek
Oddělení fyziologie živočichů a imunologie, Ústav experimentální biologie,
Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Kotlářská 2, 61137 Brno
Během let 1997-2002 probíhal v rámci výzkumu zaměřeného na výskyt a přenos
patogenní Borrelia burgdorferi sensu lato sběr krevsajících členovců (vektorů)
a odchyt hlodavců (hostitelů) na různých lokalitách Moravy (katastr obcí Brno,
Studénka, Vysoké Mýto, Obřany, Lanžhot, Blansko, Křížovice).
Ve spolupráci s Ústavem biologie obratlovců AV ČR ve Valticích se z těchto
živočichů podařilo izolovat celkem 59 kmenů bakterií: 34 z klíštěte Ixodes ricinus,
1 z obligátního parazita hlodavců Haemogamasus sp., 2 z komárů (Culex sp.) a 22
z různých druhů hlodavců (Apodemus sp., Clethrionomys sp., Microtus sp.). 58
kmenů bylo identifikováno pomocí PCR-RFLP jako B. burgdorferi sensu lato (B.
afzelii, B. garinii, B.b.s.s., B. valaisiana). 1 izolát získaný z larvy komára Culex pipiens
pipiens prozatím zůstávají neznámé.
U většiny získaných kmenů bylo dále provedeno porovnání proteinového spektra
pomocí gradient SDS-PAGE s ohledem na genospecies, lokalitu výskytu a zdrojový
organismus.
3 kmeny B. afzelii pocházející z různých zdrojů (Ixodes ricinus, Apodemus
flavicollis, Culex pipiens molestus) byly využity pro účely pokusné imunizace s cílem
zjistit rozdíly v míře tvorby protilátek a jejich specifitě.
Prozatím 15 izolovaných kmenů posloužilo jako výběrový vzorek pro analýzu
rozdílů v sekvenci genu kódujícího protein OspC, který je významným antigenem
při přechodu z vektora do hostitele B.b.s.l.
1 kmen B. afzelii a 1 kmen B. garinii jsou v současné době využívány jako antigeny
v home-made aplikaci metody ELISA pro detekci protilátek u obratlovců, kteří
mohou být ohroženi infekcí B.b.s.l.
Závěrem lze shrnout, že téměř všechny získané kmeny byly identifikovány
a charakterizovány, popř. využity pro další výzkumné účely.
Tato studie byla částečně podpořena z Programu rektora Masarykovy univerzity
pro podporu tvůrčí činnosti studentů: MUNI/E/0131/29 a z výzkumného záměru
MSM: 0021622415.
76
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Výskyt infekčních spirochetálních onemocnění
Lymeská borelióza a leptospiróza u kočky domácí
P. Opatová, 3P. Schánilec, 2F. Treml, 1A. Žákovská, 1K. Vostal
1
Oddělení fyziologie živočichů a imunologie, Ústav experimentální biologie, Přírodovědecká fakulta
Masarykovy univerzity, Kotlářská 2, 61137 Brno,
2
Ústav infekčních chorob a epizootologie VFU, Brno
3
Klinika chorob psů a koček VFU, Brno
1
V rámci infekčních spirochetálních onemocnění domácích zvířat mají z veterinárněmedicínského hlediska největší význam Lymeská borrelióza a leptospiróza. Tato
onemocnění jsou na zvířecích modelech studována zejména na psech, dále na ovcích
a skotu; u koček je tato problematika (tzn. epidemiologie, patogeneze, klinické
projevy jmenovaných nemocí apod.) prozkoumána velmi málo.
Cílem práce bylo zjistit séroprevalenci těchto onemocnění u koček a pozitivní
nálezy srovnat se zjištěnými klinickými projevy.
Vyšetřili jsme celkem 205 vzorků kočičích sér metodou ELISA - k detekci protilátek
proti Borrelia burgdorferi s. l. a metodou mikroskopického aglutinačního testu
(MAT) - k detekci protilátek proti Leptospira interrogans s. l..
Protilátky proti Borrelia burgdorferi s. l., byly ve třídě IgM zjištěny celkem v 16,6 %
vzorků (z toho pozitivní 4,9 % a hraničně pozitivní 11,7 %) a ve třídě IgG celkem
u 7,8 % (z toho pozitivní 5,4 % a hraničně pozitivní 2,4 %).
Protilátky proti Leptospira interrogans s. l. byly zjištěny celkem v 8,8 % (z toho
pozitivní 3,4 % a hraničně pozitivní 5,4 %). Metodou MAT byly vzorky kočičích
sér testovány na 8 sérovarů Leptospira interrogans s. l. (L. grippotyphosa,
L. icterohaemorrhagiae, L. bratislava, L. canicola, L. sejroe, L. sorex jalna, L. pomona
a L. pyrogenes). Dominantním nálezem byla L. grippotyphosa (55,6 % ze souboru
hraničně pozitivních a pozitivních nálezů). Dalšími zjištěnými sérovary byly
L. icterohaemorrhagiae, L. bratislava, L. sejroe a L. canicola.
Nejčastější klinické projevy byly apatie, inapetence, hubnutí, onemocnění
gastrointestinálního, urogenitálního a nervového aparátu.
Podpora výzkumu: MUNI/E/0086/2009 v rámci Programu rektora na podporu
tvůrčí činnosti studentů Masarykovy univerzity.
77
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
Leptospiróza – zdravotní riziko po bleskových
povodních na Novojičínsku
Kamil Zitek, 1Čestmír Beneš, 2Hana Tkadlecová, 2Jana Hošková,
1
Státní zdravotní ústav Praha
Krajská hygienická stanice Zlín
1
2
Souhrn
Epidemiologové a klinici u nás získali novou zkušenost. Po častějších skupinových
epidemiích leptospirózy profesionální či rekreační povahy v naší populaci od
druhé poloviny minulého století , jsme nyní opakovaně prokázali, že v souvislosti
s posledními klimatickými změnami a katastrofálními záplavami (1997 a 2002)
na území našeho státu, stoupá incidence leptospirózy (jako jediné nákazy po
povodních) i v našich klimatických podmínkách . Zatímco v subtropických
a tropických oblastech světa je běžné, že incidence leptospirózy u populace v období
monzunových dešťů vícenásobně stoupá a jsou registrována úmrtí lidí , v našich
klimatických podmínkách tato skutečnost doposud zaznamenána nebyla. Humánní
leptospiróza se u nás vyskytuje spíše sporadicky a většinou v přírodních ohniscích
nákaz a její incidence se normálně pohybuje kolem 0, 3 případu na 100 000 obyvatel .
Avšak v letech 1997 a 2002, kdy Moravu, Slezsko a Čechy postihl poprvé nečekaný
přírodní fenomén - katastrofální záplavy rozsáhlého území (zahrnující i přírodní
ohniska této nákazy) - se zvýšil počet hlášených a sérologicky potvrzených
onemocnění v naší populaci tři až pětinásobně na rozdíl od předchozích let. V roce
1997 bylo u nás vyšetřeno na leptospirózu celkem 7.156 osob a onemocnění bylo
diagnostikováno a hlášeno u 94 pacientů (resp. u 92 v roce 2002). Dvě třetiny z těchto
případů pocházely z inundačních oblastí , polovina z nich měla přímou souvislost
s povodněmi (kontakt s reziduální vodou, úklid bahna ve sklepech domů apod.).
Čtyři registrované případy Weilovy choroby (1997) měly letální závěr. Od roku 1963,
kdy se začala Weilova choroba povinně hlásit, zemřelo na ni u nás již 41 nemocných.
Podobnou situaci, samozřejmě v menším rozsahu (adekvátní zaplavenému území
okresu NJ), zaznamenali autoři i po loňském červnu 2009 a opět v květnu 2010, kdy
část území Novojičínska v Moravskoslezském kraji skončila pod vodou. Přímo ze
zaplavené lokality jsou hlášeny a hospitalizovány tři případy leptospirózy u tří mužů
(1956, 1957, 1970), kteří v osobní anamnéze uvedli - při epidemiologické depistáži záchranné práce během těchto bleskových povodní. Podrobnější kazuistiky uvedou
autoři v posteru a dále graficky vyhodnotí současnou epidemiologickou situaci
ve výskytu leptospirózy v ČR v posledních letech, včetně dalších rozborů hlášené
nemocnosti.
78
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
79
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
80
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
81
24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice 15. - 17. 9. 2010
VAKCÍNY SPOLEČNOSTI SANOFI PASTEUR
ÚČINNÁ PREVENCE
Adacel
vakcína proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli
Avaxim 160 U
vakcína proti žloutence typu A
Dukoral
perorální vakcína proti choleře
IDflu
intradermální vakcína proti chřipce
Imovax Polio
inaktivovaná vakcína proti dětské obrně
Meningococcal Polysaccharide A+C Vaccine
vakcína proti meningokokovým meningitidám skupiny A a C
Pneumo 23
23-valentní polysacharidová pneumokoková vakcína
Stamaril*
vakcína proti žluté zimnici
Tetavax
vakcína proti tetanu
Vaxigrip
vakcína proti chřipce
Verorab
vakcína proti vzteklině
sanofi pasteur odd. vakcín sanofi-aventis, s.r.o., Evropská 846/176a, 160 00 PRAHA 6
tel.: +420 233 086 111 – fax: +420 233 086 222, www.sanofipasteur.cz
82
CZ.SP.ADVALL.10.06.04
Typhim Vi
vakcína proti břišnímu tyfu
Download

24. Pečenkovy epidemiologické dny