Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.
 Žabovřeská 250, 156 27 Praha 5 - Zbraslav
 257 027 233, fax: 257 027 254, e-mail: [email protected]
www.vumop.cz
Nabídka mapových a datových produktů – Ohroženost
vodní erozí
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.
 Žabovřeská 250, 156 27 Praha 5 - Zbraslav
 257 027 233, fax: 257 027 254
www.vumop.cz, e-mail: [email protected]
OBSAH:
Úvod ......................................................................................................................................................................................................................................................................................... 3
Erodovatelnost půdy vyjádřená K faktorem ............................................................................................................................................................................................................................. 4
Faktor ochranného vlivu vegetace – zemědělská půda............................................................................................................................................................................................................ 7
Faktor délky a sklonu svahu ..................................................................................................................................................................................................................................................... 9
Přípustná ztráta půdy vodní erozí s ohledem na dlouhodobé zachování funkcí půdy a její úrodnosti ................................................................................................................................... 11
Maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace (Cp) – nástroj ochrany zemědělské půdy proti vodní erozi ............................................................................................ 13
Potenciální ohroženost zemědělské půdy vodní erozí – vyjádřená dlouhodobým průměrným smyvem půdy ....................................................................................................................... 16
Literatura ............................................................................................................................................................................................................................................................................... 19
2
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.
 Žabovřeská 250, 156 27 Praha 5 - Zbraslav
 257 027 233, fax: 257 027 254
www.vumop.cz, e-mail: [email protected]
Úvod
Mapy jsou výstupem řešení aktivit VaV. Při tvorbě mapových výstupů bylo převážně využito dat BPEJ, některé z výstupů byly vytvořeny na základě dat KPP.
3
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.
 Žabovřeská 250, 156 27 Praha 5 - Zbraslav
 257 027 233, fax: 257 027 254
www.vumop.cz, e-mail: [email protected]
Erodovatelnost půdy vyjádřená K faktorem
Faktor erodovatelnosti půdy – K je jedním z faktorů univerzální rovnice ztráty půdy (USLE), který zde zastupuje půdní vlastnosti a charakteristiky, které se významně
podílí na vzniku erozního procesu (zrnitost půdy, infiltrace a propustnost půdy, obsah humusu aj.). Vodní eroze je velmi závažným problém ČR a to nejenom
z hlediska zemědělského, ale i celkově, z hlediska ochrany životního prostředí. Vymezením půd z hlediska náchylnosti k vodní erozi, jak v mapovém tak v datovém
provedení, byl vytvořen velmi účinný nástroj k efektivnější aplikaci některých protierozních opatření. Určení erozně ohrožených půd, s přihlédnutím k ostatním
charakteristikám území, může napomoci i k oceňování zemědělských pozemků, či k poskytování dotací na hospodaření v méně příznivých podmínkách. Toto
vymezení zároveň umožňuje lépe naplňovat povinnosti vyplývající ze zákonných ustanovení a předpisů.
Faktor erodovatelnosti půdy lze stanovit třemi postupy: podle vzorce, podle nomogramu a přibližně podle hlavních půdních jednotek (HPJ) bonitační soustavy půd.
U prvních dvou postupů stanovení je třeba mít k dispozici základní údaje o dané půdě, případně výsledky rozborů přímo v terénu odebraných směsných půdních
vzorků z šetřeného pozemku.
Mapa erodovatelnosti půdy vyjádřená K-faktorem vychází z nejnovějších výsledků VÚMOP, v.v.i. Jedná se hodnoty opírající se o výpočet z výše uvedené
rovnice USLE. Jednotlivé vstupní hodnoty byly však upřesněny a zrevidovány. Podkladem pro zjištění K-faktoru bylo vyhodnocení počítačové databáze tzv.
„Speciálních půdních sond“ a části „Výběrových půdních sond“ z Komplexního průzkumu zemědělských půd (KPP). Celkově byly zpracovány údaje s více jak 5000
kopaných půdních sond. Z tohoto souboru dat byly použity hodnoty povrchového orničního horizontu, výjimku tvoří údaje pro stanovení hodnot propustnosti.
Charakteristika skupin půd:
1. Skupina (HPJ nenáchylné k vodní erozi)
K < 0,20
Zde se jedná o půdy zrnitostně značně lehké, vodopropustné a výsušné. Půdotvorným substrátem jsou převážně písky. Struktura je spíše špatně vyvinutá, převažuje
zrnitá. Obsah humusu je nízký. Z hlediska nejnižších hodnot K – faktoru se zde přímo projevil velký pozitivní vliv zrnitostního složení ornice, a tím i infiltrace vody do
půdy a propustnosti půdního profilu na výpočet.
2. Skupina (HPJ slabě náchylné k vodní erozi) K = 0,20 – 0,30
Zde převažují rozmanité půdy, vytvořené z různých substrátů a o různých charakteristikách. Buď mají vysoký obsah humusu a dobrý strukturní stav, či se jedná
o propustné a zrnitostně lehké půdy.
3. Skupina (HPJ středně náchylné k vodní erozi)
K = 0,30 – 0,40
V této skupině se vyskytují dvě uskupení půd. V první z nich se jedná o půdy, kde převažuje dobrý vláhový režim a dobrá strukturnost ornice. Substrátově je skupina
pestrá, od spraše přes flyš až po různé horniny. V druhém uskupení se jedná o půdy převážně zamokřené, kde je vysoký obsah humusu. Zajímavé je, že i z hlediska
bonitace sem spadá celý půdní typ černice, který má nejvyšší obsahy humusu z našich půd.
4. Skupina (HPJ silně náchylné k vodní erozi)
K = 0,40 – 0,50
4
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.
 Žabovřeská 250, 156 27 Praha 5 - Zbraslav
 257 027 233, fax: 257 027 254
www.vumop.cz, e-mail: [email protected]
V této skupině se již projevuje náchylnost našich nejlepších půd k vodní, ale i větrné erozi. Jsou to zejména černozemě na spraši, ale díky vysokému obsahu humusu,
dobré strukturnosti a propustnosti půdního profilu, nepatří do poslední skupiny. Již sem spadají i půdy, kde působí proces illimerizace. Dále do této skupiny patří i
některé hydromorfní půdy, ale jejich skutečná ohroženost vodní erozí je díky vysokému a trvalému stupni zamokření nízká. Také z hlediska využití půdy se převážně
jedná o trvalé travní porosty (TTP).
5. Skupina (HPJ nejnáchylnější k vodní erozi)
K > 0,50
V této skupině jsou uvedeny nejnáchylnější hlavní půdní jednotky k vodní erozi. Přitom se jedná většinou i o velmi kvalitní půdy (černozem luvická, hnědozem,
apod.). Hlavním důvodem je zrnitostní složení ornice a snižující se obsah humusu, ostatní vstupní charakteristiky vstupující do výpočtů jsou převážně příznivé.
Nepříznivě se zde projevuje proces illimerizace, kdy dochází k posunu jílu (eluviální horizont) dolů profilem (iluviální horizont). Ochuzený (eluviální) horizont je pak ve
většině případů přiorán a promíchán s ornicí, a tím je následně díky nepříznivé zrnitosti (velký obsah prachovitých částic), nižšímu obsahu humusu a horší struktuře
snadno erodován. To souvisí i s následným obohaceným (iluviálním) horizontem, který je zrnitostně značně těžší a tím i méně propustný pro vodu.
5
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.
 Žabovřeská 250, 156 27 Praha 5 - Zbraslav
 257 027 233, fax: 257 027 254
www.vumop.cz, e-mail: [email protected]
6
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.
 Žabovřeská 250, 156 27 Praha 5 - Zbraslav
 257 027 233, fax: 257 027 254
www.vumop.cz, e-mail: [email protected]
Faktor ochranného vlivu vegetace – zemědělská půda
Faktor ochranného vlivu vegetace (C) je jedním z faktorů, který je součástí univerzální rovnice pro výpočet dlouhodobé ztráty půdy vodní erozí (USLE). Hodnoty
uvedené v následující tabulce lze dosadit do rovnice USLE a zhodnotit tak současný vztah pozemku vzhledem k erozní ohroženosti vodou.
Vliv vegetačního pokryvu na smyv půdy se projevuje jednak přímo ochranou povrchu půdy před destruktivním působením dopadajících dešťových kapek
a zpomalováním rychlosti povrchového odtoku nebo nepřímo působením vegetace na půdní vlastnosti, zejména na pórovitost a propustnost, včetně omezení
možnosti zanášení pórů jemnými půdními částicemi a mechanickým zpevněním půdy kořenovým systémem.
Ochranný vliv vegetace je přímo úměrný pokryvnosti a hustotě porostu v době výskytu přívalových dešťů. Proto dokonalou protierozní ochranu představují porosty
trav a jetelovin, zatímco běžným způsobem pěstované širokořádkové plodiny (kukuřice, okopaniny, sady a vinice) chrání půdu nedostatečně.
Tab.: Charakteristika: faktor ochranného vlivu vegetace
Kód klimatického regionu
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
Hodnoty faktoru C
0,307
0,286
0,264
0,243
0,221
0,199
0,178
0,156
0,135
0,113
7
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.
 Žabovřeská 250, 156 27 Praha 5 - Zbraslav
 257 027 233, fax: 257 027 254
www.vumop.cz, e-mail: [email protected]
8
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.
 Žabovřeská 250, 156 27 Praha 5 - Zbraslav
 257 027 233, fax: 257 027 254
www.vumop.cz, e-mail: [email protected]
Faktor délky a sklonu svahu
Topografický faktor (LS), neboli faktor délky (L) a sklonu svahu (S), vyjadřuje vliv morfologie terénu na vznik a vývoj erozních procesů. Představuje poměr ztrát půdy
na jednotku plochy svahu ke ztrátě půdy na jednotkovém pozemku o délce 22,13 m se sklonem 9%. Jako základní vstupní podklad pro výpočet LS faktoru slouží
digitální model terénu (DMT) v rastrové podobě s rozlišením 10m. Pro hydrologickou správnost digitálního modelu terénu byly provedeny potřebné korekce a opravy
pomocí nástrojů GIS (ArcInfo - Spatial Analyst). Dále bylo využito databáze LPIS (MZe ČR) a databáze ZABAGED (ČUZK). Samotný výpočet LS faktoru byl proveden
pomocí programu Usle2D.
9
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.
 Žabovřeská 250, 156 27 Praha 5 - Zbraslav
 257 027 233, fax: 257 027 254
www.vumop.cz, e-mail: [email protected]
10
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.
 Žabovřeská 250, 156 27 Praha 5 - Zbraslav
 257 027 233, fax: 257 027 254
www.vumop.cz, e-mail: [email protected]
Přípustná ztráta půdy vodní erozí s ohledem na dlouhodobé zachování funkcí
půdy a její úrodnosti
K posouzení míry erozního ohrožení pozemků slouží spolu s dalšími kritérii princip přípustné ztráty půdy, která je definována jako maximální hodnota ztráty půdy
dovolující trvale a ekonomicky dostupně udržovat úrodnost půdy.
Dosazením odpovídajících hodnot faktorů do univerzální rovnice ztráty půdy USLE se určí dlouhodobá průměrná ztráta půdy vodní erozí pro vyšetřovaný pozemek
t.ha-1.rok-1 při uvažovaném způsobu hospodaření. Pokud vypočtená ztráta půdy překročí stanovené hodnoty, je zřejmé, že způsob využívání pozemku nezabezpečuje
dostatečnou protierozní ochranu. Proto je nutné uplatnit protierozní opatření, jejichž účinnost je vyjádřena změnou příslušného faktoru univerzální rovnice ztráty
půdy USLE. Opětovným výpočtem se lze přesvědčit, zda navržené ochranné opatření je dostatečné a průměrná dlouhodobá ztráta půdy vodní erozí je nižší než
hodnota přípustné ztráty půdy.
11
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.
 Žabovřeská 250, 156 27 Praha 5 - Zbraslav
 257 027 233, fax: 257 027 254
www.vumop.cz, e-mail: [email protected]
12
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.
 Žabovřeská 250, 156 27 Praha 5 - Zbraslav
 257 027 233, fax: 257 027 254
www.vumop.cz, e-mail: [email protected]
Maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace (Cp) – nástroj
ochrany zemědělské půdy proti vodní erozi
Mapa vyjadřuje míru ohroženosti území vodní erozí pomocí maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace. Tato limitní hodnota faktoru C by
neměla být na daném místě překročena a v případě, že se tak stane, měla by být eliminována protierozními opatřeními.
Hodnoty jsou rozděleny do 9 kategorií. První a zároveň nejvíce potenciálně erozně ohroženou skupinou jsou území s maximální přípustnou hodnotou faktoru C do
0,005. Aby nebyla tato hodnota překročena, je doporučeno převést tyto plochy do kategorie trvalých travních porostů. Druhou skupinou jsou území s hodnotou do
0,02, pro něž je rovněž doporučeno jednoznačné řešení za účelem snížení erozní ohroženosti, v tomto případě je to pěstování jetele a vojtěšky.
U dalších kategorií již není uvedeno konkrétní doporučení pro nepřekročení limitních hodnot. Důvodem je především rozmanitost přírodních podmínek, zejména
klimatických, ve kterých se jednotlivé pozemky spadající do stejné kategorie nacházejí.
Výpočet maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace (Cp) vychází z celosvětově používané rovnice USLE, jejímž výsledkem je hodnota
dlouhodobého průměrného smyvu půdy určená na základě součinu šesti faktorů, podílejících se na rozvoji erozních procesů:
G=RxKxLxSxCxP
Výše uvedený vztah jsme převedli na rovnici, ve které je neznámou faktor ochranného vlivu vegetace (Cp):
Cp = G/ (R x K x L x S x P)
Za hodnoty dlouhodobého průměrného smyvu půdy (G) jsme dosadili hodnoty maximální přípustné ztráty půdy, která by na pozemcích o dané hloubce neměla být
překročena. Pozemky na mělké půdě by měly být zatravněny (pro výpočet jsme dosadili za maximální přípustnou hodnotu G = 1 t.ha-1.rok-1), na pozemcích se
středně hlubokou půdou by neměly hodnoty přípustné ztráty půdy přesahovat G = 4 t.ha-1.rok-1 a na pozemcích s hlubokými půdami hodnotu G = 10 t.ha-1.rok-1.
Faktor erozní účinnosti přívalového deště (R) představuje jeho schopnost uvolňovat půdní částice z povrchu půdy a rozrušovat půdní agregáty a je závislý na četnosti
výskytu srážek, jejich intenzitě, úhrnu a kinetické energii. Pro výpočet byla použita doporučená průměrná hodnota pro Českou republiku R = 20 MJ.ha-1.cm.h-1.
Dalším vstupem do rovnice je faktor erodovatelnosti půdy (K), který představuje náchylnost půdy k erozi, tedy schopnost půdy odolávat působení rozrušujícího
účinku deště a transportu povrchového odtoku. Pro výpočet byla použita data z aktualizované databáze BPEJ v měřítku 1: 5 000.
Faktor (LS), neboli faktor délky (L) a sklonu svahu (S), vyjadřuje vliv morfologie terénu na vznik a vývoj erozních procesů. Pro výpočet LS faktoru byl využit model
USLE 2D. Vstupem do modelu byl digitální model terénu v rastrové podobě s rozlišením 10 m. Pro hydrologickou správnost digitálního modelu terénu byly
provedeny potřebné korekce a opravy pomocí nástrojů GIS (Spatial Analyst).
Pro faktor účinnosti protierozních opatření (P) byla použita hodnota P = 1. Je tedy možné z rovnice předpokládat také tvar:
C x P = G/ (R x K x L x S)
13
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.
 Žabovřeská 250, 156 27 Praha 5 - Zbraslav
 257 027 233, fax: 257 027 254
www.vumop.cz, e-mail: [email protected]
a v některých případech toho využít pro kompenzaci zvýšené hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace (C) než je jeho maximální přípustná hodnota na daném
pozemku protierozními opatřeními.
14
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.
 Žabovřeská 250, 156 27 Praha 5 - Zbraslav
 257 027 233, fax: 257 027 254
www.vumop.cz, e-mail: [email protected]
15
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.
 Žabovřeská 250, 156 27 Praha 5 - Zbraslav
 257 027 233, fax: 257 027 254
www.vumop.cz, e-mail: [email protected]
Potenciální ohroženost zemědělské půdy vodní erozí – vyjádřená dlouhodobým
průměrným smyvem půdy
Potenciální ohroženost zemědělské půdy vodní erozí byla stanovena pomocí tzv. Univerzální rovnice ztráty půdy (USLE):
G=RxKxLxSxCxP
kde:
G – průměrná dlouhodobá ztráta půdy (t.ha-1.rok-1),
R – faktor erozní účinnosti dešťů, vyjádřený v závislosti na kinetické energii a intenzitě erozně nebezpečných dešťů,
K – faktor erodovatelnosti půdy, vyjádřený v závislosti na textuře a struktuře ornice, obsahu organické hmoty a propustnosti půdního profilu,
L – faktor délky svahu, vyjadřující vliv nepřerušené délky svahu na velikost ztráty půdy erozí,
S – faktor sklonu svahu, vyjadřující vliv sklonu svahu na velikost ztráty půdy erozí,
C – faktor ochranného vlivu vegetačního pokryvu, vyjádřený v závislosti na vývoji vegetace a použité agrotechnice,
P – faktor účinnosti protierozních opatření.
Pro výpočet dlouhodobé průměrné ztráty půdy (G) byla použita hodnota faktoru erozní účinnosti přívalového deště R = 20 MJ.ha-1.cm.h-1. Použití této hodnoty je
doporučeno dle v době přípravy zprávy platné metodiky (Janeček et al. 2007). Průměrná hodnota faktoru R je v našich podmínkách hodnotou za vegetační období,
neboť přívalové deště vyvolávající erozi se vyskytují převážně od konce dubna do počátku října.
Faktor erodovatelnosti půdy (K) představuje náchylnost půdy k erozi, tedy schopnost půdy odolávat působení rozrušujícímu účinku deště a transportu povrchového
odtoku. Tento faktor byl stanoven na základě hlavní půdní jednotky (HPJ) (Vopravil, 2006) z aktualizované databáze Bonitovaných půdně ekologických jednotek
(BPEJ) (VÚMOP v.v.i. 2011) v měřítku 1: 5 000.
Topografický faktor (LS), neboli faktor délky (L) a sklonu svahu (S), vyjadřuje vliv morfologie terénu na vznik a vývoj erozních procesů. Představuje poměr ztrát půdy
na jednotku plochy svahu ke ztrátě půdy na jednotkovém pozemku o délce 22,13 m se sklonem 9%. Jako základní vstupní podklad pro výpočet LS faktoru slouží
digitální model terénu (DMT) v rastrové podobě s rozlišením 10m. Pro hydrologickou správnost digitálního modelu terénu byly provedeny potřebné korekce a opravy
pomocí nástrojů GIS (ArcInfo - Spatial Analyst). Dále bylo využito databáze LPIS (MZe ČR) a databáze ZABAGED (ČUZK). Samotný výpočet LS faktoru byl proveden
pomocí programu Usle2D.
Faktor ochranného vlivu vegetace (C) se stanoví pro konkrétní osevní postup včetně období mezi střídáním plodin a při určení nástupu a způsobu agrotechnických
prací v 5-ti obdobích (WISCHMEIER a SMITH, 1978):
1. období podmítky a hrubé brázdy,
2. období od přípravy pozemku k setí do jednoho měsíce po zasetí nebo sázení,
3. období po dobu druhého měsíce od jarního nebo letního setí či sázení, u ozimů do 30.4.,
16
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.
 Žabovřeská 250, 156 27 Praha 5 - Zbraslav
 257 027 233, fax: 257 027 254
www.vumop.cz, e-mail: [email protected]
4. období od konce 3. období do sklizně,
5. období strniště.
Váhu hodnot C-faktoru v jednotlivých pěstebních obdobích je nutné korigovat procentuálním rozdělením R-faktoru v průběhu roku po dnech, dekádách či měsících.
Alternativně lze využít hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace dle klimatických regionů (Kadlec, Toman, 2002). K určení klimatických regionů byla použita data z
aktualizované databáze BPEJ (VÚMOP v. v. i. 2011) v měřítku 1: 5 000.
klimatický region
C faktor pro TTP
C faktor pro ornou půdu
C faktor pro ostatní plochy ZPF
0
0,005
0,291
0,307
1
0,005
0,278
0,286
2
0,005
0,266
0,264
3
0,005
0,254
0,243
4
0,005
0,241
0,221
5
0,005
0,229
0,199
6
0,005
0,216
0,178
7
0,005
0,204
0,156
8
0,005
0,192
0,135
9
0,005
0,179
0,113
Pro faktor účinnosti protierozních opatření (P) byla použita hodnota P = 1, což vyjadřuje, že na území nebyla uplatněna žádná protierozní opatření.
hodnoty dlouhodobé průměrné ztráty půdy (G) [t/ha/rok]
kategorie erozní ohroženosti
1,0 a méně
Velmi slabě ohrožená
1,1-2,0
Slabě ohrožená
2,0-4,0
Středně ohrožená
4,01-8,0
Silně ohrožená
8,0-10,0
Velmi silně ohrožená
10,0 a více
Extrémně ohrožená
17
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.
 Žabovřeská 250, 156 27 Praha 5 - Zbraslav
 257 027 233, fax: 257 027 254
www.vumop.cz, e-mail: [email protected]
18
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.
 Žabovřeská 250, 156 27 Praha 5 - Zbraslav
 257 027 233, fax: 257 027 254
www.vumop.cz, e-mail: [email protected]
Literatura
Uvedené mapové a datové produkty byly vytvořeny na základě nejnovějších publikovaných poznatků vědy a výzkumu.
JANEČEK, Miloslav et al. Ochrana zemědělské půdy před erozí. Vyd. 1. Praha: ISV nakladatelství, 2002, 201 s. ISBN 85866-85-8.
JANEČEK, M., TOMAN, F. Zvyšování protierozní účinnosti pěstovaných plodin (QF 3098 ), 2003-2007
KADLEC, M., TOMAN, F.: Závislost faktoru protierozní účinnosti vegetačního pokryvu C na klimatickém regionu. In Bioklima – Prostředí – Hospodářství. 2002, s. 544550. ISBN 80-85813-99-8.
MAŠÁT, Karel, et al. Metodika vymezování a mapování bonitovaných půdně ekologických jednotek. 3. přepracované a doplněné vyd. Praha: VÚMOP Praha, 2002.
113 s. ISBN 80-238-9095-6.
MAŠÁT, Karel, VAŠKŮ, Zdeněk. Aktualizace půdního ekologického průzkumu v České republice. In SOBOCKÁ, Jaroslava, JAMBOR, Pavel. Druhé pôdoznalecké dni v SR:
vedecká konferencia pôdoznalcov Slovenska s medzinárodnou účasťou. Bratislava: VÚPOP Bratislava, 2003, s. 443-445. ISBN 80-89128-06-8.
NOVOTNÝ, Ivan et al. Mapa maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace (C) na produkčních blocích ČR: jako nástroj pro dodržování zásad
správné zemědělské praxe. Vodní hospodářství. roč. 60, č. 2, s. 25-27
NOVOTNÝ et al. Mapa: Maximální přípustná hodnota faktoru ochranného vlivu vegetace (Cp) - nástroj ochrany zemědělské půdy proti vodní erozi. Praha: VÚMOP,
v.v.i., březen 2010. http://ms.sowac-gis.cz/mapserv/dhtml_eroze/.
NOVOTNÝ et al. Mapa: Potenciální ohroženost zemědělské půdy vodní erozí - vyjádřená dlouhodobým průměrným smyvem půdy". Praha: VÚMOP, v.v.i., březen
2010. http://ms.sowac-gis.cz/mapserv/dhtml_eroze/.
Příručka ochrany proti vodní erozi. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2011, 56 s. ISBN 978-80-7084-996-5.
VOPRAVIL, Jan. Upřesnění hodnot faktoru erodovatelnosti půdy - K. In LHOTSKÝ, Jiří, KRÁLOVCOVÁ, Květa. Soil and Water. Praha: VÚMOP Praha, 2002, č. 1, s. 167176. ISSN 1213-8673.
VOPRAVIL, Jan. Erodovatelnost půd ČR vyjádřená faktorem K. In SOBOCKÁ, Jaroslava, JAMBOR, Pavel. Druhé pôdoznalecké dni v SR: vedecká konferencia
pôdoznalcov Slovenska s medzinárodnou účasťou. Bratislava: VÚPOP Bratislava, 2003, s. 465-466. ISBN 80-89128-06-8.
19
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.
 Žabovřeská 250, 156 27 Praha 5 - Zbraslav
 257 027 233, fax: 257 027 254
www.vumop.cz, e-mail: [email protected]
VOPRAVIL, Jan, et al. Mapové vyjádření potenciální zranitelnosti půd degradací v modelovém území ČR. In SOBOCKÁ, Jaroslava, JAMBOR, Pavel. Tretie pôdoznalecké
dni v SR: Zborník referátov z konferencie pôdoznalcov SR. Bratislava: VÚPOP Bratislava, 2004, s. 409-410. ISBN 80-89128-11-4.
VYHLÁŠKA MZe č. 327/1998 Sb. Ministerstva zemědělství ze dne 15. prosince 1998, kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a
postup pro jejich vedení a aktualizaci
VYHLÁŠKA č. 546/2002 Sb. ze dne 12. prosince 2002, kterou se mění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických
jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci
20
Download

Ohroženost vodní erozí