Strategický plán rozvoje města Jeseníku
Zadavatel:
Město Jeseník
Masarykovo nám. 167/1
790 01 Jeseník
Zhotovitel
Enterprise plc, s. r.o.
K. H. Máchy 5490/4
722 00 Ostrava - Třebovice
e-mail: [email protected]
www.enterpriseplc.cz
&
Vysoká škola podnikání, a.s.
Michálkovická 1810/181
710 00 Ostrava-Slezská Ostrava
http:\\ www.vsp.cz
Ostrava, květen 2012
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
Obsah
1. Úvod ............................................................................................................................................................. 5
1.1
Metodika tvorby strategického plánu rozvoje města ........................................................ 5
1.1.1
Vytvoření profilu města. .................................................................................................. 5
1.1.2
Průzkumy ......................................................................................................................... 5
1.1.3
Vypracování vize města a stanovení kritických oblastí ................................................... 6
1.1.4
Kritické oblasti ................................................................................................................. 6
1.1.5
Analýzy silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb (SWOT analýza) ........................ 6
1.1.6
Rozlišení kritických oblastí z hlediska času ...................................................................... 6
1.1.7
Akční plány pro kritické oblasti ....................................................................................... 6
1.1.8
Sestavení strategického plánu ......................................................................................... 6
1.1.9
Určení priorit v rámci akčních plánů ............................................................................... 6
1.1.10 Plán implementace .......................................................................................................... 6
1.2
Vypracování návrhu systému strategického řízení města Jeseníku a vazba na ORP. .......... 6
2
Profil Města Jeseníku ............................................................................................................................. 7
2.1
Úvod ................................................................................................................................ 7
2.1.1
Poloha města Jeseník ...................................................................................................... 8
2.1.2
Historie a současnost....................................................................................................... 9
2.1.2.1 Rozvoj města, 19. a 20. století ........................................................................................ 10
2.1.2.2
Současnost ...................................................................................................................... 10
2.1.3
Klimatické podmínky ..................................................................................................... 12
2.2
Demografické vymezení města Jeseník ........................................................................... 12
2.2.1
Počet a struktura obyvatel města Jeseník ..................................................................... 12
2.2.2
Vývoj počtu obyvatel města Jeseník v porovnání s okresem a Českou republikou ...... 15
2.3
Trh práce ........................................................................................................................ 17
2.3.1
Míra nezaměstnanosti ................................................................................................... 18
2.3.2
Vývoj a struktura nezaměstnanosti ve městě Jeseník ................................................... 20
2.3.3
Zaměstnanost pracovníků podle odvětví ...................................................................... 24
2.3.4
Počet subjektů podle odvětví ........................................................................................ 25
2.3.5
Zaměstnaní cizinci v ČR ................................................................................................. 26
2.3.6
Průměrná měsíční mzda ................................................................................................ 27
2.4
Hospodářství .................................................................................................................. 28
2.4.1
Hospodářství města Jeseník .......................................................................................... 28
2.4.1.1 Vývoj hospodaření města v letech 2007-2011 ............................................................... 28
2.4.1.2
Organizační struktura městského úřadu Jeseník ............................................................ 40
2.4.2
Pobídky pro investory a podnikatele ............................................................................. 42
2.4.2.1 Investiční pobídky nabízené českou vládou ................................................................... 42
2.4.2.2
Regionální investiční pobídky ......................................................................................... 43
2.4.2.3
Místní pobídky ................................................................................................................ 43
2.4.3
2.4.4
2.4.5
Nabídky pro investory ve městě Jeseník ....................................................................... 44
Podniky podle počtu zaměstnanců ............................................................................... 45
Hodnocení podnikatelského prostředí „Město pro byznys 2011“ ................................ 48
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 2/107
Město Jeseník
2.5
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
Občanská vybavenost města Jeseník .............................................................................. 51
2.5.1
Bydlení ........................................................................................................................... 51
2.5.2
Vzdělávání ..................................................................................................................... 51
2.5.3
Zdravotnictví a sociální péče ......................................................................................... 52
2.5.3.1 Zdravotnická zařízení ve městě Jeseník .......................................................................... 52
2.5.3.2
Poskytovatelé sociálních služeb ve městě Jeseník ......................................................... 54
2.5.4
Horská služba................................................................................................................. 57
2.5.5
Kultura ........................................................................................................................... 57
2.5.6
Sport .............................................................................................................................. 58
2.6
Technická infrastruktura ................................................................................................ 65
2.6.1
Dopravní infrastruktura ................................................................................................. 65
2.6.1.1 Silniční doprava .............................................................................................................. 65
2.6.1.2
Železniční doprava .......................................................................................................... 66
2.6.1.3
Vodní doprava ................................................................................................................ 66
2.6.1.4
Letecká doprava ............................................................................................................. 66
2.6.1.5
Zemědělská doprava ...................................................................................................... 66
2.6.1.6
Pěší a cyklistická doprava ............................................................................................... 66
2.6.2
Vodovody a kanalizace .................................................................................................. 66
2.6.2.1 Čistírna odpadních vod ................................................................................................... 67
2.6.3
Energetika ...................................................................................................................... 67
2.6.4
Plynofikace .................................................................................................................... 67
2.6.5
Telekomunikace ............................................................................................................ 67
2.7
Životní prostředí............................................................................................................. 68
2.7.1
Ovzduší .......................................................................................................................... 68
2.7.2
Vodní hospodářství – ochrana vod ................................................................................ 69
2.7.3
Půda ............................................................................................................................... 71
2.7.4
Geologické podmínky, důlní činnost ............................................................................. 71
2.7.5
Krajina ............................................................................................................................ 72
2.7.6
Ochrana přírody, životní prostředí ................................................................................ 72
2.7.7
Odpady .......................................................................................................................... 73
2.7.8
Energetické zdroje ......................................................................................................... 74
2.7.9
Lesy ................................................................................................................................ 74
2.7.10 Fauna a flóra .................................................................................................................. 75
2.7.10.1
Fauna .......................................................................................................................... 76
2.7.10.2
2.8
Flóra ............................................................................................................................ 76
Cestovní ruch ................................................................................................................. 77
2.8.1
2.8.2
2.8.3
2.8.4
2.8.5
2.8.6
Rekreace a cestovní ruch ............................................................................................... 77
Kultura ........................................................................................................................... 78
Historické a současné pamětihodnosti města Jeseník .................................................. 78
Ubytovací a stravovací kapacity města Jeseník ............................................................. 79
Lázně Jeseník ................................................................................................................. 81
Návštěvnost města Jeseník ........................................................................................... 83
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 3/107
Město Jeseník
2.9
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
Informační centra ........................................................................................................... 84
2.9.1
Informační centrum – Jeseník ....................................................................................... 84
2.9.2
Lázeňské informační centrum ....................................................................................... 85
3 Průzkum spokojenosti a potřeb obyvatel Jeseníku ................................................................. 85
4 Plnění strategie a akčního plánu za období 2003 - 2011....................................................... 86
4.1
Strategický plán rozvoje města Jeseníku z roku 2003 ...................................................... 86
4.2
5
Akční plán rozvoje Města Jeseníku pro období 2008 - 2011 ............................................ 88
Strategie města Jeseníku do roku 2018 ....................................................................................... 90
5.1
Vize města...................................................................................................................... 90
5.2
Důvodová zpráva............................................................................................................ 90
5.3
Kritické oblasti a SWOT analýzy – silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby .................. 94
5.3.1
Základní schéma strategické analýzy SWOT .................................................................. 94
5.4
Integrovaná SWOT analýza ............................................................................................. 95
5.4.1
SWOT analýza kritické oblasti „Kvalita života - lidské zdroje, vzdělávání, informovanost a
sociální služby“ .............................................................................................................................. 96
5.4.2
SWOT analýza kritické oblasti „Cestovní ruch, lázeňství, vzhled města a životní prostředí“
....................................................................................................................................... 97
5.4.3
SWOT analýza kritické oblasti „Infrastruktura města“ .................................................. 98
5.4.4
SWOT analýza kritické oblasti „Podnikání, podnikatelské prostředí, tvorba pracovních
míst“
....................................................................................................................................... 99
5.5
Strategické záměry a cíle a důsledky jejich realizace pro město, jeho obyvatelstvo a
podnikatelskou sféru ............................................................................................................... 100
5.5.1
Strategické záměry a cíle ............................................................................................. 101
5.5.2
Komentáře ke strategickým záměrům a cílům ............................................................ 103
5.5.2.1 Obecně ke strategickým záměrům ............................................................................... 103
5.5.2.2
Strategické záměry č. 1 a 2 – stabilizace místních obyvatel ......................................... 103
5.5.2.3
Strategické záměry č. 3, 4, 5 a 6 – podpora rozvoje nových ekonomických odvětví ... 103
5.5.2.4
Strategický záměr č. 7 – podpora místního podnikatelského potenciálu .................... 104
5.5.2.5
Strategické záměry č. 8 a 9 – sociální služby ................................................................ 104
5.5.2.6 Strategické záměry č. 10 a 11 – cestovní ruch jako jedno ze strategických rozvojových
odvětví ...................................................................................................................................... 104
6
5.5.2.7
Strategický záměr č. 12 – image města a ORP ............................................................. 106
5.5.2.8
Strategický záměr č. 13 – kvalita života ........................................................................ 106
Akční plány – způsob implementace strategie ........................................................................ 107
Příloha č. 1: Návrh organizační struktury městského úřadu od 1. 3. 2012
Příloha č. 2: Plnění Akčního plánu rozvoje Města Jeseníku v období 2008 - 2011
Příloha č. 3: Výsledky průzkumu spokojenosti a potřeb obyvatel Jeseníku
Příloha č. 4: Systém strategického řízení města Jeseníku
Příloha č. 5: Návrh akčního plánu na léta 2012 - 2013
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 4/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
1. Úvod
Harmonický a udržitelný rozvoj města reprezentovaný zejména ekonomickým a sociálním rozvojem,
představuje hlavní poslání všech měst, která se zaměřují na svůj další růst. Rozvoj města by tedy měl být
předmětem trvalého zájmu jak volených zástupců a exekutivních pracovníků Městského úřadu, tak i
ostatních vedoucích představitelů institucí veřejného sektoru (např. CHKO, Úřad práce), obyvatel města
a podnikatelských subjektů sídlících ve městě.
Stejně jako v podnikatelské sféře, tak i ve sféře municipální je strategické plánování tím nejlepším
nástrojem, jak se smysluplně a systematicky dopracovat k dlouhodobým pozitivním změnám. Proces
strategického plánování by měl být postaven na širokém konsensu různých zájmových skupin v rámci
místní společnosti a o společnou jasnou představu – vizi – budoucího rozvoje města. Dobře připravený
strategický plán je vždy jedním z nejcennějších aktiv jeho majitele – města.
Proces strategického plánování je rovněž jedním z nejúčinnějších způsobů spojení volených zástupců
města s podnikateli a občany při hledání shody o společné představě budoucnosti. Je to nástroj pro
vytvoření nových kontaktů a partnerství, pro zlepšení celkového klimatu ve městě a vytvoření
konkurenceschopné pozice při řešení záležitostí, které ovlivňují kvalitu života všech občanů.
Strategie ORP musí pochopitelně plně reflektovat aktuální a predikované podmínky a vycházet
z analytických podkladů, kterými v tomto případě jsou profil města, průzkum spokojenosti občanů (ten
obsahuje i možnost horizontálního srovnání, neboť některé otázky dotazníkového šetření provedeného
v roce 2011 jsou shodné s otázkami v dotazníkovém šetření, které proběhlo v roce 2000), výstupy SWOT
analýz pro jednotlivé kritické oblasti, které vychází z dílčích analýz pro tyto oblasti (zde je třeba uvést, že
jednotlivé položky byly vygenerovány nejen expertním posouzením, ale zároveň verifikovány
meziregionálním srovnáním (porovnáním s průměrem s regiony podobného charakteru).
Velká očekávání při formulaci původní strategie, která ne vždy byla naplněna, a měnící se podmínky,
iniciovaly aktualizaci akčního plánu v roce 2008. Vzhledem k tomu, že tento plán parciálně modifikuje i
původní strategický plán, je nyní problematické aktualizaci strategie realizovat při striktním dodržení
metodiky dané zadávací dokumentací a to proto, že některé aktivity již jsou realizovány a jejich realizace
musí být zohledněna.
1.1 Metodika tvorby strategického plánu rozvoje města
Praxí ověřená metodika tvorby strategického plánu rozvoje města se skládá z následujících etap.
1.1.1 Vytvoření profilu města.
Profil1 města je dokumentem, který deskriptivní formou poskytuje přehled o všech podstatných
charakteristikách daného regionu a má několik možných rolí:
Je základním dokumentem pro zpracování SWOT analýzy města.
Je dokumentem, který při zajištění průběžné aktualizace může dlouhodobě sloužit jako výchozí
materiál pro nejrůznější potřeby městského úřadu, podnikatelských subjektů ve městě atd.
Je základním dokumentem pro přípravu prezentačních materiálů města.
1.1.2 Průzkumy
Pro zajištění dat a informací, které nebylo možno získat ze sekundárních zdrojů, bylo pro dopracování
profilu města využito i dalších nástrojů, především byl realizován průzkum zaměřený jednak na
nejvýznamnější zaměstnavatele (podnikatelské subjekty) města a jednak na obyvatele města. Cílem
těchto průzkumů bylo upřesnění záměrů podnikatelských subjektů ve městě, resp. názory obyvatel na
aktuální stav ve městě, spokojenost se současným vedením města a jejich představa o budoucnosti
města.
1
Někdy se také používá pojem pasport.
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 5/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
1.1.3 Vypracování vize města a stanovení kritických oblastí
Formulace vize města je zásadní proces, při kterém musí dojít k dosažení konsensu, který je přitom
nutno považovat za minimálně stejně důležitý, jako jeho výstupy. Tento proces bude totiž předurčovat
potenciál skupiny k řešení názorových rozdílů nejen v procesu formulace strategie města, ale zejména
později při realizaci výstupů – strategického plánu města a akčního plánu.
1.1.4 Kritické oblasti
Pro řešení vybraných kritických oblastí byly vytvořeny pracovní týmy z členů VSRI a z dalších
představitelů života města, kteří mají odpovídající zkušenosti, znalosti i zájmy. Pracovní týmy se zaměřily
na kritické oblasti a provedly vnitřní analýzy, aby posoudily zdroje, které má město k dispozici. Výstupem
těchto aktivit jsou zprávy o silných a slabých stránkách v jednotlivých kritických oblastech.
1.1.5 Analýzy silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb (SWOT analýza)
VSRI ve svých pracovních týmech, vytvořených podle identifikovaných kritických oblastí poskytla
podklady pro zpracování SWOT analýz, tvořících základ pro další rozpracování strategie města. Kromě
vnitřních silných a slabých stránek byly sledovány i vlivy mimo kontrolu města, které představují jednak
hrozby pro rozvoj města, ale zejména příležitosti pro budoucí rozvoj města Jeseníku.
1.1.6 Rozlišení kritických oblastí z hlediska času
Na základě jednání pracovních skupin a projednání materiálu s vedením města v počátku ledna 2012
byly kritické oblasti ponechány v podstatě ve velmi podobné struktuře, jako tomu bylo u strategického
plánu zpracovaného v letech 2002 – 2003, tj.:
•
•
•
•
Kvalita života - lidské zdroje, vzdělávání, informovanost a sociální služby
Cestovní ruch, lázeňství, vzhled města a životní prostředí
Infrastruktura města
Podnikání, podnikatelské prostředí, tvorba pracovních míst
1.1.7 Akční plány pro kritické oblasti
Akční plány budou formulovány na základě projednání a schválení strategie vedením města. Akční plány
budou vytvářeny v souladu s možnostmi průběžného naplňování strategie města a to vždy na 1 – 2 letá
období.
1.1.8 Sestavení strategického plánu
VSRI projedná všechny plány a rozhodne o jejich zahrnutí do celkového “Strategického plánu rozvoje
města Jeseníku”.
1.1.9 Určení priorit v rámci akčních plánů
VSRI rovněž určí priority opatření v rámci akčních plánů do roku 2012 resp. 2013, aby zajistila, že zdroje
budou přiděleny těm projektům a programům, které byly posouzeny jako nejdůležitější, a u kterých je
předpoklad úspěšné realizace.
1.1.10 Plán implementace
Posledním úkolem VSRI je zpracování návrhu plánu realizace a návrhu na ustanovení implementační
komise, která bude dohlížet na plnění plánu. Komise bude zodpovědná za průběžné sledování
naplňování mnoha cílů a strategií a za dohled nad plněním časového plánu. O každé z etap a hlavně o
výsledcích jednotlivých etap budou průběžně informováni volení zástupci města.
1.2 Vypracování návrhu systému strategického řízení města Jeseníku a vazba na ORP.
Členové řešitelského týmu společně s VSRI navrhli nový systém strategického řízení města Jeseníku.
Vypracování “Strategického plánu rozvoje města Jeseníku” nemůže být jen jednorázovým krokem vedení
města, ale startem pro implementaci nového systému strategického řízení, který zajistí, že strategické
řízení bude kontinuálním procesem.
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 6/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
S ohledem na realizaci Akčních plánů je nezbytné průběžně promítnout aktualizované Akční plány do
ročních rozpočtů města.
Skutečně nejdůležitějším aspektem celého procesu strategického plánování není jen samotný plán, ale
především míra, do jaké je naplňován. S realizací by se mělo začít okamžitě po přijetí plánu městským
zastupitelstvem, aby se využilo zájmu nových osobností o budoucnost města a určitého nadšení, které
přirozeně vzniká v průběhu procesu strategického plánování.
Strategický plán rozvoje města je živý dokument, který je nutné stále konfrontovat s reálnou situací a
vývojovými trendy a aktualizovat, aby bylo možné modifikovat harmonogram samotné realizace podle
měnících se podmínek. VSRI se opět sejde po uplynutí jednoho roku od doby, kdy byl přijat plán. Prověří
pokrok v realizaci a vyhodnotí změny podmínek. Tyto změny mohou být důvodem pro inicializaci změn
ve strategickém plánu.
2 Profil Města Jeseníku
Východiskem pro zpracování aktualizace strategie města je tzv. profil města, obsahující všechny
dostupné podstatné skutečnosti, charakterizující současný stav města. Profil vychází z informací
dostupných k 31. 12. 2011.
2.1 Úvod
Město Jeseník, do roku 1947 Frývaldov, je okresní město na severu Olomouckého
kraje, ležící v horské přírodě Hrubého Jeseníku. První zmínka o Jeseníku pochází z
roku 1267, z období kolonizace tohoto kraje. Již z této doby existují záznamy o
pokusech těžby drahých kovů. V pozdější době se o rozvoj města a kraje zasloužily
především lázně a první vodoléčebný ústav na světě, který založil v roce 1922
Vincenz Priessnitz. Léčí se zde problémy spojené s oběhovým a dýchacím
ústrojím, kožními a duševními nemocemi, poruchami látkové výměny a žláz s
vnitřní sekrecí. Dnes se město vrací ke svým tradicím a hledá své místo v novém
ekonomickém řádu.
Město Jeseník v číslech
status:
kraj
okres :
obec s rozšířenou působností:
Rozloha:
části obce:
katastrální výměra:
počet obyvatel:
nejstarší písemná zmínka pochází z roku:
nadmořská výška:
zeměpisná šířka:
zeměpisná délka:
nadmořská výška:
URL:
e-mail:
Adresa:
Zdroj: Krajská správa ČSÚ v Olomouci, Wikipedie
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
město
Olomoucký (CZ071)
Jeseník (CZ0711)
Jeseník
4 436,46 ha
3 (Bukovice, Dětřichov, Jeseník)
38,22 km²
11 913 (1. 1. 2012)
1267
432 m.n.m.
50°13′ 47″ s. š.
17°12′ 17″ v. d.
432 m
http://www.mujes.cz
[email protected]
Masarykovo nám. 167/1, 790 01 Jeseník
Strana 7/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
2.1.1 Poloha města Jeseník
Město Jeseník sousedí na severu s obcemi Mikulovice a Česká Ves, na západě s obcí Lipová-lázně, na jihu
s obcí Bělá pod Pradědem a na východě s městem Zlaté Hory. Od krajského města Olomouc je vzdáleno
69,5 km vzdušnou čarou, ovšem po silnici je to přes 100 km.
Geomorfologicky patří Jeseník k provincii Česká vysočina, subprovincii krkonošsko-jesenické (sudetské),
oblasti jesenické (východosudetské), na rozhraní geomorfologického celku Rychlebské hory (podcelek
Sokolský hřbet), geomorfologického celku Hrubý Jeseník (podcelek Medvědská hornatina) a
geomorfologického celku Zlatohorská vrchovina (podcelky Bělská pahorkatina a Rejvízská hornatina).
Nejvyšší hory jsou v jihovýchodním cípu katastru – Velké Bradlo (1050 m n. m.) a Srnčí vrch (1027 m n.
m.).
Území Jeseníku patří do povodí Odry, resp. Kladské Nisy. Jeseníkem protéká severním směrem Bělá, do
které ve městě ústí zleva potok Staříč. V Bukovicích přijímá Bělá zprava Vrchovištní potok, který
odvodňuje rejvízská rašeliniště.
(Zdroj: wikipedie.cz)
Okres Jeseník tvoří výběžek státního území České republiky v severní části Slezska. Na severu a západě
hraničí s Polskou republikou, na jihozápadě s okresem Šumperk a na jihovýchodě s okresem Bruntál.
Délka státní hranice okresu Jeseník s Polskem činí 101,3 km. Hranice s vnitrozemskými okresy v délce
57,23 km vede po hřebenu Hrubého Jeseníku, který překračují tři celoročně sjízdné přístupové cesty
mezi moravským vnitrozemím a okresem Jeseník. Následující mapa zobrazuje situování okresu v rámci
mikroregionu. Svou velikostí se okres Jeseník řadí k nejmenším okresům v republice.
Okres Jeseník v číslech
Počet obyvatel okresu (k 26. 3. 2011, dle
předběžných výsledků SDLB 2011)
Rozloha
Počet obcí
Nejstarší písemná zmínka o osídlení pochází
z roku
Průměrná nadmořská výška
Nejvýše položená obec
Nejníže položená obec
Průměrný roční úhrn srážek
Státní hranice s Polskou republikou
Sousední okresy
Nejdůležitější sídla okresu
40 657
718,83 km2
24 (z toho 5 měst, v nichž žije 53% z celkového
počtu obyvatel)
1222
352 m.n.m.
Zlaté Hory - Rejvíz a Ostružná - Petříkov 780 m
n.m
Vidnava - 233 m.n.m.
846 mm
101.3 km
Okres Šumperk - na jihozápadě, okres Bruntál –
na jihovýchodě
Jeseník, Javorník, Zlaté Hory (v okresním městě
Jeseník sídlí zhruba 29% obyvatel okresu)
Zdroj: ČSÚ Jeseník
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 8/107
Město Jeseník
2.1.2
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
Historie a současnost
První písemné doklady o Jeseníkách jsou z dob Ptolemaia z 3. století. Na jeho mapě jsou tzv. východní
Sudety označeny názvem Askiburgion. První zmínka o slovanském osídlení oblasti pochází od římského
historika Prokopia ze 6. století. Zde se nachází hlavní středisko lázeňství ve Slezsku, významné středisko
cestovního ruchu, křižovatka turistických cest, to všechno nabízí Jeseník, okresní město připomínané
v roce 1267. Městem procházela významná obchodní cesta z Moravy do Slezska. Již od počátku jsou
doloženy pokusy o těžbu drahých kovů, ta však dosáhla svého vrcholu až počátkem 16. století. V roce
1506 udělil biskup Jan Turzo městu, vedle hornických práv i městský znak, zobrazující slezskou orlici a
hnědého medvěda na zeleném trávníku. V 17. století zde probíhaly nechvalně proslulé inkviziční procesy
s ženami obviněnými z čarodějnictví, které si v letech 1622-1684 vyžádaly jen v Jeseníku 102 obětí. Velký
přínos pro rozvoj města i okolí přineslo lázeňství, zde spojené se jménem zakladatele prvního
vodoléčebného ústavu na světě, Vincenzem Priessnitzem (*1799 - †1851).
Nový rozmach těžby nejen železné rudy, nýbrž i zlata a stříbra vynesl městu roku 1506 horní statut a
stalo se dokonce majetkem evropsky známé podnikatelské firmy Fuggerů z Augšpurku. V Jeseníku sídlil
vrchnostenský úředník, spravující do r. 1848 oblast od Mikulovic až po Ramzovou a Filipovice. Vidina
horního podnikání se v 16. století rozplynula a město se chopilo skromnějšího, ale trvalejšího zdroje
výživy – plátenictví. Zejména předměstí Svoboda bylo zabydleno přadláky a pláteníky, kteří hotové
výrobky vyváželi do celé Evropy i nově objevených zámořských osad. Řemeslnický ráz města potvrzují i
četné cechovní řády, udělené městu na rozhraní 16. a 17. století. Ve městě je také tradiční textilní a
kamenická výroba
Jeseník je největším městem v české části historického území niského knížectví.
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 9/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
2.1.2.1 Rozvoj města, 19. a 20. století
Obchodních cest přes Vídeň využil r. 1822 místní podnikatel Adolf Rayman, který založil v Jeseníku
manufakturu, jež si výrobou jemného prádla vydobyla dobré jméno v Evropě i zámoří. Další význačnou
osobností byl Vincenz Priessnitz, který svou vodoléčbou získal v celé Evropě i v Americe nevídanou
popularitu. Do Gräfenberku nad Jeseníkem, kde zbudoval řadu lázeňských objektů, přitahoval především
šlechtice, kteří přinášeli místnímu obyvatelstvu nejen vítaný příjem, ale i mnohá kulturní zařízení.
Nová organizace veřejné správy po zániku feudalismu přinesla městu nový zisk, protože se stalo od r.
1850 sídlem okresního hejtmanství, spravujícího oblast od Zlatohorska po Javornicko. Koncentrace
průmyslové výroby stále více přitahovala vesnické obyvatelstvo a přetvářela je v městský proletariát. S
významem města rostl i počet jeho obyvatel. Jestliže zde v r. 1836 žilo 2 518 osob, pak se tento počet do
r. 1869 zdvojnásobil na 5 242 obyvatel. Roku 1921 čítalo město 6 722 lidí a roku 1930 tu bylo napočítáno
8 261 obyvatel. V roce 1890 byla vybudována nemocnice, roku 1876 nový vodovod, v roce 1899 pak byla
na vrcholu Zlatého chlumu (875 m) nad městem postavena 26 m vysoká kamenná rozhledna, která
dostala název Freiwaldauer Warte (Frývaldovská stráž). Bydlení ve městě zpříjemnilo zavedení plynu
(1900) a elektrifikace (1920). O protipožární ochranu se staral od r. 1871 hasičský sbor. Čilý hospodářský
ruch podporovaly peněžní instituce, a to záloženský spolek (1865) a městská spořitelna (1872). Spolkový
život se začal rozvíjet až po r. 1850. První jesenické noviny se objevily r. 1874 (Volksfreund) a měly
katolický charakter.
Nedostatečně bylo odedávna postaráno o školství. Více než pětitisícové město mělo chlapeckou školu
(dnešní gymnázium) až roku 1872 a roku 1887 byla doplněna dívčí školou (dnes ZŠ Komenského).
Nedostatek školních místností neodstranila ani obecná (1881) a měšťanská škola (1888) řádu Voršilek,
které tu vybudovaly velký školní komplex s obchodní a rodinnou školou (1902). Teprve roku 1913 vzniklo
v Jeseníku reformní reálné gymnázium, umístěné nouzově v chlapecké obecné škole.
Květnem 1945 začala nová epocha v dějinách města za zcela změněných národnostních a sociálních
podmínek. Demokratický systém, který měl navázat na tradice první republiky, vystřídal po únoru 1948
nástup nového totalitního, tentokrát komunistického režimu. Ten se na vzhledu města podepsal téměř
nulovou údržbou historického dědictví, které vzhledem k jeho německému původu neměli noví vládci
nikterak zachovávat či rozvíjet. Tak zaniklo nebo bylo necitlivě zničeno mnoho kulturních památek,
domů a staveb, které nahradily uniformní panelové domy a to dokonce přímo na náměstí.
Dne 1. 7. 1960 se doposud samostatný okres Jeseník v rámci dělení územního uspořádání začlenil do
okresu Šumperk.
2.1.2.2 Současnost
Sametovou revoluci v listopadu 1989 přivítali občané města na tradičním místě, kterému vrátili původní
název – Masarykovo náměstí. Od r. 1990 pak ve městě začíná probíhat důsledné odstátňování majetku a
v průběhu malé a velké privatizace tak podniky získávají nový, většinou soukromý charakter. Pomalu se
začíná měnit i tvář města, během krátké doby vyrostlo mnoho nových obchodů, podniků malých,
středních i větších a jsou navazovány opět vztahy s původním obyvatelstvem. S jeho pomocí postupně
dochází k obnově nebo záchraně některých památek. V r. 1993 byla nově zrekonstruována bývalá
klášterní kaple, která dnes slouží široké veřejnosti jako koncertní a výstavní síň, dokončeny byly některé
významné projekty (nový vstup do nemocnice, domov důchodců) a mnoho veřejných staveb dostává
nový kabát.
Snahy o obnovení okresu Jeseník byly zdůvodňovány zejména potřebou přiblížit orgány státní správy
obyvatelstvu, když po zrušení okresu byly obce na Jesenicku vzdáleny od svých okresních měst 45 - 90
km. Také oddělení území Jesenicka masivem Hrubého Jeseníku od moravského vnitrozemí ztěžovalo
jeho vazbu s okresními městy. Město Jeseník však bylo vždy přirozeným centrem tohoto regionu. Okres
Jeseník byl obnoven zákonem č. 108/1995 Sb., novelou zákona o územním členění státu, ze dne 24.
května 1995 s účinností od 1. ledna 1996. Na základě reformy veřejné správy by mělo město Jeseník
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 10/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
převzít roli města 3. kategorie, tedy města pověřeného výkonem státní správy pro určené území.
Z pohledu pozice města, co by správního centra regionu, se tedy nic zásadního nezmění. Změny se
promítnou do nové organizace samotného Úřadu města Jeseníku.
Od r. 1994 se rovněž široce rozvíjí spolupráce za pomoci švýcarské strany a to hlavně na poli cestovního
ruchu (pomoc při řešení městského informačního systému, M.I.C., lázeňství, vybudování nového
lázeňského pramenu "Bern 1995" při cestě na Pomezí 22. 8. 1995 ap.).
Dne 24. 5. 1995 rozhodl Parlament ČR o znovuzřízení okresu Jeseník. Nový okres tak zahrnuje celkem 23
obcí. Okres byl oficiálně zřízen 1. 1. 1996. Na základě reformy veřejné správy, přijaté Parlamentem ČR
zákonem č. 347/1997 Sb. ze dne 3. prosince 1997 bylo celé území okresu Jeseník začleněno do nově
vytvořeného Olomouckého kraje, který spolu se Zlínským krajem tvoří jednotku NUTS II nazývanou
Střední Morava.
Jeseník je členem a sídlem Mikroregionu Jesenicko, svazku obcí vzniklého v roce 1999. Město je také od
roku 1993 členem Sdružení měst a obcí Jesenicka (SMOJ), které tvoří obce okresu Jeseník, a od roku
1997 Euroregionu Praděd.
V roce 2003 proběhla transformace státní správy, kdy Městský úřad Jeseník převzal funkce státní správy
i se zaměstnanci bývalého Okresního úřadu Jeseník. Tímto se Jeseník stal obcí s rozšířenou působností. V
Jeseníku byla zřízena detašovaná pracoviště Olomouckého kraje.
Období po roce 1990 přináší politické uvolnění, odstátnění a privatizace významné části státního
majetku, ale rovněž se z území města i okresu (dne území ORP) začínají vytrácet některé podniky resp.
závody a odloučená pracoviště podniků, která zde vznikala zejména po roce 1945. Okres Jeseník je
dlouhodobě řazen mezi strukturálně postižené resp. hospodářsky slabé regiony.
Tomu odpovídá jak dlouhodobý vývoj ekonomických ukazatelů za okres, tak výsledky průzkumu
spokojenosti obyvatel města (viz příloha č. 3).
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 11/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
2.1.3 Klimatické podmínky
Z hlediska klimatických poměrů lze území rozdělit na dvě skupiny: severní část přecházející do polské
roviny má mírnější ráz a je zařazena do mírně teplých oblastí, které jsou charakteristické dlouhým
teplým, mírně vlhkým létem s normálně dlouhým přechodným obdobím. Zima je normálně dlouhá,
mírná s krátkým trváním sněhové pokrývky. Jižní část tvoří masiv Rychlebských hor, Hrubého Jeseníku a
část Zlatohorské vrchoviny. Klimaticky je tato část řazena do chladných oblastí, které jsou
charakterizovány velmi krátkým až krátkým létem, chladným, vlhkým s dlouhým přechodným obdobím.
Zima je dlouhá až velmi dlouhá, velmi chladná s dlouhým trváním sněhové pokrývky. Území má
podhorský charakter otevírající se do Slezské nížiny na území Polska.
2.2 Demografické vymezení města Jeseník
Současná struktura obyvatelstva odpovídá vývoji osídlení. Formování sídelní struktury nejvíce
ovlivňovaly podmínky přírodní v návaznosti na podmínky ekonomické. Velký pokles počtu obyvatel byl
zaznamenán v letech okupace a následně poválečného odsunu. Takto se zmenšil počet obyvatel o
polovinu ve srovnání s předválečným počtem. Přesto má dnes Jeseník o necelých 30% více obyvatel než
v roce 1930. Na druhé straně dochází dlouhodobě, od roku 1991, k poklesu počtu obyvatel jak ve městě,
tak v rámci ORP Jeseník. V období mezi posledními dvěma SDLB (2001 a 2011) je pokles počtu výrazně
dynamičtější, oproti předcházející dekádě (1991 a 2001).
2.2.1 Počet a struktura obyvatel města Jeseník
Demografické charakteristiky a jejich vývoj jsou z pohledu své vyjadřovací schopnosti významným
ukazatelem vývoje města a regionu. Stabilizace a případný nárůst populace, stejně tak jako pozitivně se
vyvíjející věková a vzdělanostní struktura jsou významnými charakteristikami zdravě se vyvíjejícího
města či regionu. Opačný vývoj bývá naopak významným varováním před nezdravým, či neatraktivním
prostředím a to ať již z krátkodobého, nebo dlouhodobého pohledu.
Dle posledního zjištěného údaje dle ČSÚ je počet obyvatel k 1. 1. 2012 11 913, což je ve srovnání
s výsledky posledního sčítání LDB v roce 2001, o 846 obyvatel méně, a jak je patrno z níže uvedené
tabulky, stavy mají stále klesající tendenci.
Obyvatelstvo podle pohlaví a druhu pobytu ve městě Jeseníku
Obyvatelstvo celkem
v tom pohlaví
muži
ženy
v tom druh pobytu
trvalý
dlouhodobý
Z celku cizinci
Narození v obci trvalého bydliště
3. 3. 1991
13 039
6 387
6 652
13 039
.
.
5 419
1. 3. 2001
12 700
6 178
6 522
12 676
24
99
5 408
6. 3. 2011*
11 890
5 751
6 139
11 808
82
190
4 905
Zdroj: ČSÚ, SDLB 2011 ([*]předběžné výsledky)
Dle SDLB realizovaných v desetiletých intervalech je patrný dlouhodobý pokles obyvatel města Jeseníku,
a to i přes narůstající počet cizinců v místní populaci.
Obyvatelstvo podle pohlaví a druhu pobytu v ORP Jeseník
Obyvatelstvo celkem
v tom pohlaví
v tom druh pobytu
Z celku cizinci
Narození v obci trvalého bydliště
3. 3. 1991
42 583
20 903
21 680
42 583
.
.
15 032
1. 3. 2001
42 413
20 947
21 466
42 296
117
354
18 025
6. 3. 2011*
40 657
20 184
20 473
40 296
361
694
16 883
Zdroj: ČSÚ, SDLB 2011 ([*]předběžné výsledky)
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 12/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
Vývoj počtu obyvatel v ORP Jeseník je v podstatě stejný s vývojem ve městě Jeseníku. Dlouhodobým je
tedy opět trend poklesu počtu obyvatel.
Obyvatelstvo podle národností ve městě Jeseníku
Národnost
1991
1991 v %
2001
Česká
10369
79,5%
11206
Moravská
1446
11,1%
451
Slezská
77
0,6%
39
Slovenská
708
5,4%
366
Německá
175
1,3%
136
Polská
28
0,2%
29
Romská
23
0,2%
28
Ruská
10
Ukrajinská
18
Vietnamská
13
Ostatní
213
1,6%
175
Nezjištěna
229
Celkem
13039
100,0%
12700
2001 v %
88,23%
3,55%
0,30%
2,88%
1,07%
0,22%
0,22%
0,07%
0,14%
0,10%
1,37%
1,80%
100,00%
2011[*]
7491
527
30
246
86
15
3
2011 v %[*]
63,00%
4,43%
0,25%
2,07%
0,72%
0,13%
0,03%
3114
11890
26,19%
100,00%
Zdroj: ČSÚ Jeseník, SLDB 2001, SDLB 2011 ([*]předběžné výsledky)
Dle národnostního složení došlo v rámci SDLB 2011 k výraznému úbytku populace, hlásící se k české
národnosti. Největší nárůst naopak zaznamenala skupina, jejíž členové se odmítli přihlásit k jakékoliv
národnostní skupině.
Obyvatelstvo podle národnosti v ORP Jeseník
3. 3. 1991
42 583
30 711
5 351
381
4 236
115
899
128
.
Obyvatelstvo celkem
česká
moravská
slezská
slovenská
z toho národnost
polská
německá
romská
neuvedeno
1 3. 2001
42 413
36 299
1 341
100
2 101
96
692
248
774
26. 3. 2011 *
40 657
24 577
1 550
110
1 142
72
375
13
11 619
Zdroj: ČSÚ, SDLB 2011 ([*] předběžné výsledky)
Vývoj struktury obyvatelstva dle národností v rámci ORP Jeseník je rovněž v podstatě shodný
s relevantním vývojem v rámci města Jeseníku.
Věková struktura obyvatel ve městě Jeseníku
Věková skupina
Do 19
20-24
25-29
30-34
35-39
40-44
45-49
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
1991
4207
870
889
920
1138
1231
847
1991 v %
32,3
6,6
6,8
7,1
8,7
9,4
6,5
2001
2986
1116
1043
801
849
858
1076
2001 v %
23,5
8,8
8,2
6,3
6,7
6,8
8,5
Rozdíl 20011991
-1321
246
154
-119
-289
-373
229
Strana 13/107
Město Jeseník
Věková skupina
50-54
55-59
60 a více
nezjištěno
Celkem
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
1991
643
571
1717
13039
1991 v %
4,9
4,4
13,2
100
2001
1129
801
2037
4
12700
2001 v %
8,9
6,3
16,0
0,03
100
Rozdíl 20011991
486
230
320
4
-433
Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001
Změny v rámci věkové struktury obyvatelstva v detailnějším rozdělení odrážejí pozvolný přeliv dvou
silných generačních vzestupů (poválečný vzestup a silná generace tzv. „Husákových dětí“, populační
nárůst v 70. letech) do vyšších věkových skupin. Z následující tabulky je patrný pokles v nástupnických
generacích a zejména pokles v kategorii 0-14 let dává významný signál o potenciálním populačně –
generačním problému.
Věková struktura obyvatel města Jeseníku dle výsledků SDLB 2011 (za 2011 předběžné výsledky)
3.3.1991
1.3.2001
26.3.2011[*]
Obyvatelstvo celkem
13 039
12 700
11 890
celkem
3 046
2 049
1 589
0 - 14 let
muži
1 601
1 061
813
ženy
1 445
988
776
celkem
8 800
9 181
8 363
v tom
15 - 64 let
muži
4 339
4 560
4 142
ve věku
ženy
4 461
4 621
4 221
celkem
1 193
1 470
1 938
65 a více let
muži
447
557
796
včetně nezjištěno
ženy
746
913
1 142
Zdroj: ČSÚ, SDLB 2011 ([*] předběžné výsledky)
V rámci věkové struktury je patrný trend stárnutí populace. Poměrně razantně roste počet obyvatel ve
skupině 65+ let, naopak významným je i pokles ve skupině 0 – 14 let. Vzhledem k poklesu celkového
počtu obyvatel je tak nárůst počtu seniorů (65+) opravdu velmi významný a je potřeba s ním počítat
v rámci strategických výhledů ve městě. Jestliže podíl seniorů na celkové populaci v roce 1991 činil
9,15%, tak v roce 2011 je to již 16,3%. Ve srovnání s vývojem v rámci ORP Jeseník (viz následující tabulka)
je patrný rychlejší postup stárnutí obyvatelstva ve městě Jeseníku.
Věková struktura obyvatel ORP Jeseník dle výsledků SDLB 2011 (za 2011 předběžné výsledky)
3. 3. 1991
1. 3. 2001
26. 3. 2011 [*]
Obyvatelstvo celkem
42 583
42 413
40 657
celkem
9 722
7 496
5 850
0 - 14 let
muži
5 087
3 859
2 984
ženy
4 635
3 637
2 866
celkem
28 300
30 017
28 749
v tom
15 - 64 let
muži
14 218
15 265
14 788
ve věku
ženy
14 082
14 752
13 961
celkem
4 561
4 900
6 058
65 a více let včetně
muži
1 598
1 823
2 412
nezjištěno
ženy
2 963
3 077
3 646
Zdroj: ČSÚ, SDLB 2011 ([*]předběžné výsledky)
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 14/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
Vývoj věkové struktury v rámci ORP Jeseník je rovněž shodný s vývojem v rámci města Jeseníku. Jestliže
podíl seniorů na celkové populaci v roce 1991 činil 10,7%, tak v roce 2011 je to již 14,9%.
Změny v rámci věkových skupin ve městě Jeseníku
Věková
2000
2000
2005
skupina
v%
0-14
2 110
16,40
1 707
15-64
9 306
72,35
9 075
65+
1 446
11,25
1 595
Celkem
12 862
100,00
12 377
2005
v%
13,79
73,72
12,88
100,00
2010
v%
13,28
70,94
15,77
100,00
2010
1 601
8 547
1 900
12 048
Rozdíl
2000-2010
-509
-759
454
-814
Zdroj: ČSÚ
2.2.2 Vývoj počtu obyvatel města Jeseník v porovnání s okresem a Českou republikou
Z vývoje a porovnání počtu obyvatel je patrné, že populace ve městě i v okrese (shodný s ORP Jeseník) je
dlouhodobě klesající a trend byl rychlejší, než je tomu u stejného ukazatele za ČR, resp. za poslední
dekádu (2000 – 2011) je přímo opačný (v rámci ČR dochází k nárůstu).
Vývoj celkového počtu obyvatelstva (2000 - 2011) k 31. 12.
2000
2005
Jeseník
12 862
12 377
%
0,13
0,12
Okres Jeseník
42 597
41 852
%
0,41
0,41
ČR
10 266 546
10 251 079
%
100
100
2010
12 068
0,11
41 095
0,39
10 532 770
100
2011 [*]
11 890
0,11
40 657
0,38
10 562 214
100
Vystěhovalý
Přírůstek celkem
Zdroj: ČSÚ, SDLB 2011 ([*]předběžné výsledky)
435
409
429
500
620
434
484
649
591
2009
2006
2001
-36
-64 -149
39 251
437
28 110
90 715
374
-28
-25 591
2006
334 266 -100 -84
11 629
2001
307
33 463
2009
216
21 469
2006
236
39 973
2001
218
60 183
2009
106
12 918
2006
100
107 421
2001
113
104 441
2009
128
107 755
2006
114
383
Česká
republika
Zdroj:
102
118 348
Okres
Jeseník
Přistěhovalí
105 831
Jeseník
Zemřelí
2001
Živě narození
2009
Vývoj počtu obyvatel města Jeseník – narození, zemřelí, migrace
(Pohyb obyvatelstva v údajích k 1.1.)
ČSÚ
Vývoj populace ve městě i v okrese Jeseník vykazuje zejména v poslední dekádě opačný vývoj ve
srovnání s celkovým vývojem v ČR. Patrný je trend poklesu populace a to zejména z důvodu vystěhování
místních populace mimo město či okres Jeseník.
Produktivita obyvatel
Počet obyvatel
Jeseník
2000
12 944
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
2009
12 068
Průměrný věk
2000
37,3
2009
41,4
Produktivní
obyvatelstvo
2000
2009
8 779
8 633
Produktivní
obyvatelstvo v %
2000
2009
67,82
71,53
Strana 15/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
Počet obyvatel
Okr.
Jeseník
Zdroj:
2000
42 677
2009
41 255
Průměrný věk
2000
37
2009
40,5
Produktivní
obyvatelstvo
2000
2009
28 320
29 574
Produktivní
obyvatelstvo v %
2000
2009
66,35
71,68
ČSÚ
Podle Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 bylo 6 801 ekonomicky aktivních obyvatel města Jeseníku
z celkového počtu 12 700, což bylo 53,55%.
Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity v městě Jeseníku
Obyvatelstvo celkem
Ekonomicky aktivní[2]
zaměstnaní
v tom
z
toho
nezaměstnaní
Ekonomicky neaktivní
3. 3. 1991
13 039
7 139
6 892
.
.
.
247
5 900
1. 3. 2001 26.3.2011[*]
12 700
11 890
6 801
5 842
6 113
5 052
4 981
3 799
.
236
.
677
.
790
5 819
5 358
Zdroj: ČSÚ, SDLB 2011 ([*]předběžné výsledky)
Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity v ORP Jeseník
Obyvatelstvo celkem
Ekonomicky aktivní[2]
zaměstnaní
zaměstnanci
z
v tom
zaměstnavatelé
toho
osoby pracující na vlastní účet
nezaměstnaní
Ekonomicky neaktivní
3.3.1991
42 583
22 313
21 555
.
.
.
758
20 270
1. 3. 2001 26.3.2011[*]
42 413
40 657
21 765
19 534
18 640
16 150
15 195
12 177
.
573
.
2 165
3 125
3 384
20 321
18 524
Zdroj: ČSÚ, SDLB 2011 ([*]předběžné výsledky)
Vývoj ekonomické aktivity obyvatel města i ORP více či méně koreluje s celkovým vývojem počtu
populace. Nárůsty v počtech nezaměstnaných v posledních dvou dekádách jsou jednoznačně spojeny
s odlivem počtu obyvatel. Přesto však pracovní trh jak ve městě, tak v rámci ORP nezvládá ani klesající
počet obyvatel a nezaměstnanost zde stále narůstá.
Obyvatelstvo starší 15 let podle nejvyššího ukončeného vzdělání ve městě Jeseníku
3.3.1991
1.3.2001
6.3.2011[*]
Obyvatelstvo ve věku 15 a více let
9 993
10 651
10 301
základní vč. neukončeného
2 984
2 276
1 716
střední vč. vyučení (bez maturity)
3 579
4 020
3 470
z toho
nejvyšší
úplné střední (s maturitou) a vyšší odborné
2 473
3 124
3 178
ukončené včetně nástavbového
vzdělání
vysokoškolské
853
1 062
1 357
bez vzdělání
27
54
82
Zdroj: ČSÚ, SDLB 2011 ([*]předběžné výsledky)
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 16/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
Obyvatelstvo starší 15 let podle nejvyššího ukončeného vzdělání v ORP Jeseník
3.3.1991
1.3.2001
6.3.2011[*]
Obyvatelstvo ve věku 15 a více let
32 861
34 917
34 807
základní vč. neukončeného
12 314
9 390
7 337
střední vč. vyučení (bez maturity)
12 167
14 334
13 115
z toho
nejvyšší
úplné střední (s maturitou) a vyšší odborné
6 144
8 339
9 104
ukončené včetně nástavbového
vzdělání
vysokoškolské
1 542
2 016
2 926
bez vzdělání
299
362
371
Zdroj: ČSÚ, SDLB 2011 ([*]předběžné výsledky)
Vzdělanostní struktura obyvatel města a ORP a její vývoj jsou opět velmi podobné ve městě a v ORP.
Patrné jsou nárůsty počtu vysokoškoláků a středoškoláků s maturitou. Přesto se tento pozitivní vývoj
nijak zásadně neodráží na trhu práce a vývoj registrované nezaměstnanosti stále výrazněji ovlivňuje
velikost i strukturu populace ve městě i v ORP.
2.3 Trh práce
Trh práce sehrává stále významnější roli při stabilizaci obyvatel v regionu. Právě negativní vývoj na trhu
práce ve městě se projevuje na dlouhodobém poklesu místní populace a více či méně i na jeho věkové
struktuře.
V okrese Jeseník je evidováno 33 organizací nad 50 zaměstnanců, které celkově v roce 2011
zaměstnávaly více než 4 tisíce pracovníků, z toho:
- - 19 organizací zaměstnávalo 50 – 99 osob,
- - 9 zaměstnávalo 100 – 249 osob a
- - 5 organizací zaměstnávalo 250 a více zaměstnanců.
Přímo za město Jeseník jsou údaje následující:
Celkem nad 50 zaměstnanců je 14 organizací s cca 1 800 zaměstnanci, z toho:
- 7 organizací zaměstnávalo 50 – 99 osob,
- 5 zaměstnávalo 100 – 249 osob a
- 2 organizace zaměstnávaly 250 a více zaměstnanců.
Seznam organizací s počtem nad 100 zaměstnanců se sídlem ve městě Jeseníku:
Název organizace
Počet zaměstnanců
FENIX s.r.o.
100 - 249
JESENICKÁ NEMOCNICE, spol. s r.o.
250 - 499
Město Jeseník
100 - 249
Priessnitzovy léčebné lázně a.s.
250 - 499
Slezský kámen a.s.
100 - 249
Technické služby Jeseník a. s.
100 - 249
VÍTKOVICE POWER ENGINEERING a.s.
100 - 249
Zdroj: Úřad práce České republiky, Krajská pobočka v Olomouci
Jak vyplývá z výše uvedené tabulky, jsou mezi 7 největšími zaměstnavateli ve městě poskytovatelé
zdravotních a lázeňských služeb, veřejná správa a jí vlastněná organizace, 2 průmyslové a obchodní
společnosti jedna těžební organizace.
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 17/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
2.3.1 Míra nezaměstnanosti
Vývoje ukazatelů na trhu práce ve městě Jeseníku vykazují v posledních cca 4 – 5 letech velmi nelichotivý
vývoj. Roste jak ukazatel míry nezaměstnanosti, tak i počet uchazečů na jedno volné místo. Je zde patrná
korelace mezi zhoršujícím se stavem trhu práce a vývojem populace. V rámci města i ORP dochází již
dlouhodobě k poklesu populace a ke stárnutí populace.
Situaci vystihuje níže uvedená nejaktuálnější mapka:
Zdroj: http://aktualne.centrum.cz/
Uchazeči o zaměstnání a míra nezaměstnanosti v městě Jeseníku
Uchazeči o zaměstnání
Uchazeči se zdravotním postižením
Uchazeči o zaměstnání dosažitelní
Míra nezaměstnanosti (%) [2]
Uchazeči na 1 volné místo
2007
521
68
488
7,18
.
2008
525
76
500
7,35
.
2009
708
67
677
9,95
15,1
2010
864
79
808
11,88
26,2
Vývoj struktury počtu uchazečů podle věku nenasvědčuje diskriminaci některých věkových skupin.
Nárůsty se více či méně projevují u všech věkových skupin v rámci města Jeseníku.
Struktura uchazečů podle věku v Jeseníku od roku 2007
2007
Mladiství
do 19 let
20 - 24 let
25 - 29 let
30 - 34 let
35 - 39 let
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
2008
x
x
x
x
x
x
2009
x
x
x
x
x
x
1
10
93
87
92
69
2010
x
17
93
84
103
98
Strana 18/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
2007
40 - 44 let
45 - 49 let
50 - 54 let
55 - 59 let
60 a více let
2008
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
2007
2008
2009
73
75
107
87
15
2010
93
104
117
140
15
Struktura uchazečů podle vzdělání od roku 2007
Bez vzdělání
Neúplné základní vzdělání
Základní vzdělání
Nižší střední vzdělání
Nižší střední odborné vzdělání
Střední odborné vzdělání s výučním listem
Střední nebo střední odborné vzdělání bez maturity i výučního listu
Úplné střední všeobecné vzdělání
Úplné střední odborné vzdělání s vyučením i maturitou
Úplné střední odborné vzdělání s maturitou (bez vyučení)
Vyšší odborné vzdělání
Bakalářské vzdělání
Vysokoškolské vzdělání
Doktorské vzdělání
absolventi škol
x
x
160
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
27
x
x
138
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
31
2009
6
193
2
44
286
3
23
40
84
3
2
22
37
2010
7
227
1
45
371
5
20
56
103
2
2
23
2
46
Z pohledu vzdělání je patrná zhoršující se situace uchazečů zejména se základním vzděláním, rovněž však
je patrná nedobrá pozice uchazečů se středním odborným vzděláním s výučním listem. Přes nárůst
počtu obyvatel s vysokoškolským vzděláním se počet uchazečů v této kategorii nezvyšuje. Je tedy patrná
přece jen větší uplatnitelnost těchto uchazečů na trhu práce.
Struktura uchazečů podle požadovaného zaměstnání [3] v Jeseníku od roku 2007
2007 2008 2009 2010
1000 - Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci
x
x
1
2000 - Vědečtí a odborní duševní pracovníci
x
x
1
1
3000 - Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných
x
x
6
5
oborech
4000 - Nižší administrativní pracovníci (úředníci)
x
x
1
5000 - Provozní pracovníci ve službách a obchodě
x
x
13
12
6000 - Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech
x
x
1
2
/kromě obsluhy strojů a zařízení - hl.třída 8/
7000 - Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři /kromě
x
x
11
7
obsluhy strojů a zařízení/
8000 - Obsluha strojů a zařízení
x
x
6
3
9000 - Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
x
x
15
13
0000 - Příslušníci armády
x
x
bez uvedení požadovaného zaměstnání
x
x 653 821
Struktura uchazečů podle délky nezaměstnanosti v Jeseníku od roku 2007
2007
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
2008
2009
2010
Strana 19/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
2007
.
.
249
.
.
.
Méně než 3 měsíce
3 měsíce a více, méně než 6 měsíců
6 měsíců a více, méně než 9 měsíců
9 měsíců a více, méně než 12 měsíců
12 měsíců a více, méně než 24 měsíců
24 měsíců a více
2008
.
.
214
.
.
.
2009
263
139
94
62
86
64
2010
297
142
140
62
141
82
Vývoj struktury uchazečů dle délky nezaměstnanosti vykazuje nárůsty zejména u skupiny, která není
schopna se uplatnit na trhu práce po dobu 12 až 24 měsíců. Nicméně až na jednu výjimku zde v podstatě
neexistuje kategorie, kde by se zhoršující situace na trhu práce ve městě neprojevovala.
2.3.2 Vývoj a struktura nezaměstnanosti ve městě Jeseník
Ačkoli má Jeseník pověst oblasti s velice vysokou mírou nezaměstnaností, v posledním roce se situace
zlepšuje.
Struktura nezaměstnanosti ve městě Jeseník k datu 31.12.
Počet obyvatel
Z toho v prod. věku
2005
12 700*
6 801*
2006
2007
12 700*
6 801*
Počet
nezaměstnaných
846
Míra
nezaměstnanosti v %
11,63
724
534
9,45
6,97
2008
2009
539
688
6,62
9,7
2010
2011 k 1.6.
864
698
11,9
9,5
*údaje k 1.3.2001 – SLDB (míra nezaměstnanosti se počítá podle posledních údajů ze sčítání lidu)
Zdroj: Úřad práce Jeseník
Vývoj nezaměstnanosti ve městě Jeseníku k 31. 12. v porovnání s okresem Jeseník a Českou
republikou
2001
2005
2006
2007
2008
2009
Míra
Míra
Míra
Míra
Míra
Míra
Počet
Počet
Počet
Počet
Počet
Počet
nezam.
nezam.
nezam.
nezam.
nezam.
nezam.
nezam.
nezam.
nezam.
nezam.
nezam.
nezam.
v%
v%
v%
v%
v%
v%
Jeseník
10,1
711 11,63 846
9,45
724
7,18
521
7,35
525
9,95
708
Okres
14,8 3173 16,88 1 081 14,68 1 110 11,09 970 11,50 1 167 16,91 1 533
Jeseník
Česká
8,9 461 923 8,88 148 550 7,67 137 923 5,98 118 882 5,96 142 015 9,24 195 218
republika
Zdroj: ČSÚ, Úřad práce Jeseník
Míra nezaměstnanosti v okrese Jeseník mezi roky 2006 – 2011
Míra nezaměstnanosti v okrese Jeseník v %
Měsíc
2006
2007
2008
2009
2010
Leden
18,6
16,0
12,2
13,6
19,2
Únor
18,4
15,8
11,9
14,5
19,4
Březen
18,3
14,3
10,6
14,6
18,8
Duben
16,0
12,5
9,2
14,1
15,2
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
2011
21,0
20,4
19,0
16,3
Strana 20/107
Město Jeseník
Měsíc
Květen
Červen
Červenec
Srpen
Září
Říjen
Listopad
Prosinec
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
2006
14,1
13,2
13,2
13,1
13,0
12,4
13,1
14,7
Míra nezaměstnanosti v okrese Jeseník v %
2007
2008
2009
2010
11,0
8,3
13,0
14,2
10,1
8,0
12,1
13,3
9,7
8,3
12,0
13,0
9,4
8,4
11,8
12,8
9,5
8,5
12,1
12,6
9,0
8,6
12,1
14,0
9,6
9,4
13,7
16,5
11,1
11,5
16,9
19,7
2011
14,6
13,9
.
.
.
.
.
.
Zdroj: ÚP Jeseník
Doba evidence uchazečů o zaměstnání, kteří mají nárok na hmotném zabezpečení v červnu 2011
Délka
Celkem
Ženy
Muži
Do 3 měsíců
257
116
141
3 – 6 měsíců
182
80
102
6 – 9 měsíců
186
78
108
9 – 12 měsíců
17
12
5
12 – 24 měsíců
1
1
0
Více než 24 měsíců
0
0
0
Zdroj: ÚP Jeseník
Věková struktura uchazečů o zaměstnání v okrese Jeseník v září 2011
Věková struktura UOZ
%z
% z celk.
celkem
celk. počtu
ženy
počtu
UOZ
UOZ-žen
do 19 let
115
4,4
61
4,5
z toho mladiství
8
0,3
3
4,9
20-24 let
315
12,0
138
10,2
25-29 let
245
9,4
117
8,7
30-34 let
263
10,1
142
10,5
35-39let
294
11,2
185
13,7
40-44 let
268
10,2
155
11,5
45-49 let
307
11,7
177
13,1
50-54 let
365
14,0
209
15,5
55-59 let
385
14,7
157
11,6
60-64 let
56
2,1
8
0,6
nad 65 let
2
0,1
0
0
Celkem
2615
1349
% z celk.
počtu
UOZ-mužů
4,3
9,3
14
10,1
9,6
8,6
8,9
10,3
12,3
18
3,8
2,0
muži
54
5
177
128
121
109
113
130
156
228
48
2
1266
*ÚOZ = uchazeč o zaměstnání, Zdroj: ÚP Jeseník
Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání v okrese Jeseník v září 2011
Vzdělanostní struktura UOZ
%z
% z celkového
celkem
celkového
ženy
počtu UOZ-žen
počtu UOZ
Bez vzdělání
6
0,2
3
0,2
Neúplné základní
23
0,9
12
0,9
Základní + praktická škola
855
32,7
427
31,7
Nižší střední
5
0,2
3
0,2
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
muži
3
11
428
2
% z celk.
počtu
UOZ-mužů
0,2
0,9
33,8
0,2
Strana 21/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
Nižší střední odborné
Střední odborné (vyučen)
Stř. nebo stř.odborné bez
maturity a bez vyučení
Úplné střední vzdělání
Úplné střední odborné
(vyučení s maturitou)
Úplné střední odborné s
maturitou (bez vyučení)
Vyšší odborné
Bakalářské
Vysokoškolské
Doktorské
Celkem
Vzdělanostní struktura UOZ
%z
% z celkového
celkem
celkového
ženy
počtu UOZ-žen
počtu UOZ
162
6,2
64
4,7
1052
40,2
530
39,3
% z celk.
muži
počtu
UOZ-mužů
98
7,7
522
41,2
11
46
0,4
1,8
10
30
0,7
2,2
1
16
0,1
1,3
118
4,5
64
4,7
54
4,3
261
5
14
55
2
2615
10
0,2
0,5
2,1
0,1
168
3
11
24
0
1349
12,5
0,2
0,8
1,8
0
93
2
3
31
2
1266
7,3
0,2
0,2
2,4
0,2
Zdroj: ÚP Jeseník
Struktura uchazečů o zaměstnání podle zdravotního stavu v září 2011
Zdravotní stav
věk
muži
ženy
nad 65 let
2
60-64 let
21
55-59 let
108
50-54 let
86
45-49 let
65
40-44 let
80
bez zdravotního omezení
35-39 let
80
30-34 let
103
25-29 let
116
20-24 let
151
do 19 let
40
celkem
852
Zdravotní stav
jiné zdravotní omezení
Zdravotní stav
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
věk
nad 65 let
60-64 let
55-59 let
50-54 let
45-49 let
40-44 let
35-39 let
30-34 let
25-29 let
20-24 let
do 19 let
celkem
muži
věk
muži
0
3
97
130
111
126
158
126
102
113
46
1012
ženy
0
7
52
42
37
24
12
17
10
6
1
208
0
3
34
41
34
25
12
10
8
6
1
174
ženy
Strana 22/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
Zdravotní stav
OZP-zdravotně
znevýhodněná
Zdravotní stav
OZP-částečně invalidní
Zdravotní stav
ostatní
Zdravotní stav
plně invalidní
celkem
věk
nad 65 let
60-64 let
55-59 let
50-54 let
45-49 let
40-44 let
35-39 let
30-34 let
25-29 let
20-24 let
celkem
muži
věk
nad 65 let
60-64 let
55-59 let
50-54 let
45-49 let
40-44 let
35-39 let
30-34 let
25-29 let
20-24 let
celkem
muži
věk
nad 65 let
60-64 let
55-59 let
50-54 let
45-49 let
40-44 let
35-39 let
30-34 let
25-29 let
20-24 let
do 19 let
celkem
muži
věk
do 19 let
ostatní
celkem
muži
ženy
0
6
16
5
8
5
3
0
0
0
43
1
0
14
9
9
7
7
2
2
0
51
ženy
2
13
4
2
1
0
0
0
0
0
22
0
4
7
3
1
1
1
0
0
0
17
ženy
0
18
48
18
12
7
8
5
8
15
2
141
0
1
29
22
16
5
8
4
1
4
5
95
ženy
0
0
0
UOZ - zdravotní stav celkem
muži
ženy
celkem
1266
1349
0
0
0
2615
Zdroj: ÚP Jeseník
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 23/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
Nezaměstnanost ve sledované oblasti postihuje především mladé lidi, osoby s nižší nebo minimální
kvalifikací, ženy s malými dětmi a zdravotně postižené občany. Z dlouhodobého sledování vyplývá, že
dlouhodobě nejvíce uchazečů o zaměstnání je vyučených nebo pouze se základním vzděláním, dále pak
s úplným středním odborným vzděláním.
V roce 1991 bylo ve městě Jeseník 7.139 ekonomicky aktivních osob z toho 1.463 (20,5%) vyjíždělo za
prací mimo město. V roce 2001 z 6.801 ekonomicky aktivních osob vyjíždělo za prací a do škol 1.871
osob, což bylo 27,51 %. Údaje za další období bohužel nejsou k dispozici (v rámci předběžných výsledků
SDLB 2011 není sledováno), ale s velkou pravděpodobností se dá tvrdit, že si lidé stále více hledají práci
mimo své bydliště.
2.3.3 Zaměstnanost pracovníků podle odvětví
Zaměstnanost pracovníků města Jeseníku podle odvětví ze SLDB 2001 v porovnání s okresem a Českou
Republikou (v rámci předběžných výsledků SDLB 2011 není k dispozici)
Město
Česká
%
Okres Jeseník
%
%
Jeseník
Republika
Zemědělství
176
2,6
1 500
6,9
230 475
4,38
Průmysl
1 515
22,3
5 493
25,2
1 525 837
29,04
Stavebnictví
794
11,7
2 700
12,4
454 835
8,65
Obchod, opr. mot voz.
611
9
1 587
7,3
555 913
10,58
a spotř. zboží
Pohostinství a
428
6,3
1 089
5
neuvedeno
ubytování
Doprava skladování
313
4,6
1 001
4,6
350 916
6,67
spoje
Peněžnictví,
97
1,4
210
1
neuvedeno
pojišťovnictví
Nemov. výzkum vývoj
248
3,6
590
2,7
neuvedeno
obch. služ.
Veř. správa obrana
611
9
1 688
7,8
322 008
6,12
soc. zabezpečení
Školství, zdravotnictví
1 095
16,1
2 697
12,4
570 450
10,85
a soc. služby
Ostatní veřejné a
441
6,5
1 131
5,2
neuvedeno
osobní služby
Nezjištěné
472
6,9
2 079
9,6
neuvedeno
Celkem
6 801
100
21 765
100
5 253 400
100
Zdroj: ČSÚ
Z pohledu zaměstnanosti pracovníků v odvětví lze konstatovat, že poměr zaměstnaných pracovníků
v některých odvětvích města Jeseník je v podstatě shodný s poměrem zaměstnání v České republice
(stavebnictví a obchod). V některých odvětvích je v okrese Jeseník poměr zaměstnanců vyšší než průměr
v České republice (školství, zdravotnictví a veřejná správa) a v některých odvětvích nižší jako například
doprava.
Obyvatelstvo ekonomicky aktivní podle odvětví ekonomické činnosti k 1. 3. 2001, město Jeseník (v
rámci předběžných výsledků SDLB 2011 není k dispozici)
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 24/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
Odvětví ekonomické činnosti
Obyvatelstvo úhrnem
Zemědělství, lesnictví a rybolov
Dobývání nerostných surovin
Zprac. průmysl a výroba elektřiny
Stavebnictví
Obchod, opravy motorových vozidel
a spotřebního zboží
Pohostinství a ubytování
z toho:
Doprava, pošty a telekomunikace
Peněžnictví a pojišťovnictví
Činnosti v oblasti nemovitostí a
služby pro podniky
Výzkum a vývoj
Veřejná správa, obrana, sociální
zabezpečení
Školství
Zdravotnictví, veterinární a sociální
činnosti
Ostatní veřejné a osobní služby
Z úhrnu osoby s druhým případně dalším
zaměstnáním
Zdroj:
ČSÚ Jeseník
2.3.4
Počet subjektů podle odvětví
Obyvatelstvo
ekonomicky
Muži
Ženy
aktivní celkem
abs.
v%
abs.
v%
abs.
v%
6 826
100,0 3600 100,0 3226 100,0
176
2,6
132
3,7
44
1,4
50
0,7
35
1,0
15
0,5
1 468
21,5
794 22,1
674 20,9
800
11,7
709 19,7
91
2,8
615
9,0
302
8,4
313
9,7
430
313
97
6,3
4,6
1,4
187
223
37
5,2
6,2
1,0
243
90
60
7,5
2,8
1,9
239
3,5
137
3,8
102
3,2
11
0,2
9
0,3
2
0,1
612
9,0
331
9,2
281
8,7
447
6,5
101
2,8
346
10,7
652
9,6
144
4,0
508
15,7
442
6,5
244
6,8
198
6,1
354
5,2
230
6,4
124
3,8
Počet subjektů podle odvětví k 31. 12. 2009
Počet registrovaných jednotek s převažující činností
Území
zemědělství
myslivost,
lesnictví,
rybolov
průmysl
stavebnictví
veřejná
zdravotčinnosti v
doprava,
finanční
správa a
nictví,
obchod ubytování a
oblasti
skladování zprostředobrana; vzdělávání veterinární
(vč. oprav) stravování
nemovitostí
a spoje
kování
soc.
a soc.
a pronájmu
zabezpeč.
činnosti
Česká
91 108 325 306 312 522 810 822 132 247
republika
Olomoucký
6 027 18 990 17 196 42 752
7 312
kraj
Okres
870
1 532
1 895
3 078
867
Jeseník
Město
60
Nezj.
520
71
349
Jeseník
Zdroj:
ČSÚ Jeseník
87 045
52 352 533 494
15 474
40 245
ostatní
veřejné,
sociální a
osobní
služby
36 378 265 865
4 729
2 725
21 827
983
2 162
2 141
13 743
411
152
1 383
60
144
127
1 087
95
60
133
6
64
64
122
Meziokresní srovnání vybraných ukazatelů v Olomouckém kraji v 1. čtvrtletí 2011
Kraj
celkem
ZÁKLADNÍ ÚDAJE (k 1. 1. 2011)
Rozloha v km2
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
5 267
Jeseník
719
Olomouc
1 620
v tom okresy
Prostějov
770
Přerov
845
Strana 25/107
Šumperk
1 313
Město Jeseník
Obce
Části obcí
Počet obyvatel 1)
NEZAMĚSTNANOST (podle MPSV)1)
Neumístění uchazeči o zaměstnání
Volná pracovní místa
Míra registrované nezaměstnanosti (%)
ORGANIZAČNÍ STATISTIKA1)
Ekonomické subjekty celkem
z toho:
fyzické osoby
obchodní společnosti
družstva
1)
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
399
767
641 497
24
63
41 043
96
232
232 262
97
158
110 203
104
152
133 810
78
162
124 179
40 766
1 788
12,10
3 942
106
19,00
13 298
699
10,99
6 249
109
10,56
8 961
303
12,61
8 316
571
12,86
136 914
111 633
11 468
610
10 803
9 257
599
42
51 499
40 723
5 352
201
22 833
18 657
1 947
221
26 107
21 380
1 995
84
25 672
21 616
1 575
62
stav k poslednímu dni sledovaného období
Zaměstnaní podle klasifikace zaměstnání KZAM a postavení v zaměstnání (VŠPS) v Olomouckém kraji
(v tis. osob)
Ukazatel
2007
2008
2009
2010
Zaměstnaní celkem
z toho podle KZAM:
Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci.
Vědečtí a odborní duševní pracovníci
Techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí
prac. a prac. v příbuzných oborech
Nižší administrativní pracovníci (úředníci)
Provozní pracovníci ve službách a obchodě
Kvalifikovaní dělníci v zeměd., les.
a v příbuzných oborech (kromě obsluhy strojů a zařízení)
Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři
(kromě obsluhy strojů a zařízení)
Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
v tom podle postavení v zaměstnání podle CZ-ICSE:
Zaměstnanci
Zaměstnavatelé
Osoby pracující na vlastní účet
Členové produkčních družstev
Pomáhající rodinní příslušníci
295,9
296,0
292,4
278,5
18,1
28,0
21,0
27,9
18,3
28,9
12,0
25,3
61,1
16,9
34,3
60,1
19,2
35,3
60,8
19,5
35,0
58,4
18,9
37,7
5,4
3,7
6,2
4,6
65,1
21,6
63,9
20,3
56,5
21,8
55,7
22,3
255,2
8,5
30,3
0,6
1,4
254,7
8,8
28,7
1,5
2,4
240,8
10,1
37,8
1,7
2,0
230,7
9,1
36,1
0,9
1,6
Zdroj: ČSÚ
2.3.5 Zaměstnaní cizinci v ČR
Přehled cizích státních příslušníků evidovaných na ÚP v období 2004 – 2010 v okrese Jeseník (srovnání
s Olomouckým krajem a ČR)
Srovnání s republikou
Cizí státní příslušníci evidovaní na ÚP Jeseník
Cizinci, kteří
Rok
Okres Olomoucký
Občané
Počet pracovních
ČR
nepotřebují
Jeseník
kraj
EU/EHP+Švýcarska
povolení cizinců
povolení
2004
158
2554
107984
157
1
2005
156
2986
151736
1
146
9
2006
170
3 468
185075
1
164
5
2007
191
4426
240242
3
153
35
2008
187
4773
284551
5
160
22
2009
109
3553
230709
6
102
1
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 26/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
Srovnání s republikou
Rok
2010
Okres Olomoucký
Jeseník
kraj
121
3573
ČR
215367
Cizí státní příslušníci evidovaní na ÚP Jeseník
Cizinci, kteří
Občané
Počet pracovních
nepotřebují
EU/EHP+Švýcarska
povolení cizinců
povolení
9
111
1
Zdroj: ČSÚ, (Pouze údaje za okres Jeseník, za město se nesleduje)
Přehled platných pracovních povolení cizinců v okrese Jeseník v září 2011
občané EU/EHP a Švýcarska
Stát
celkem
z toho ženy
DEU
1
1
HUN
1
0
POL
71
12
ROM
2
0
SVK
39
20
Celkem
114
33
IND
1
0
cizinci-pracovní povolení
Stát
celkem
z toho ženy
RUS
1
0
Celkem
1
0
občané EU/EHP a Švýcarska
Stát
celkem
z toho ženy
RUS
1
0
UKR
2
2
VNM
2
0
YEM
3
0
Celkem
8
2
Zdroj: ÚP Jeseník, (údaje pouze za okres Jeseník, za město se nesleduje)
2.3.6
Průměrná měsíční mzda
Průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců ve vybraných odvětvích CZ-NACE podle krajů v roce 2008 (v Kč, na
fyzické osoby) *)
Zemědělství,
Velkoobchod, Doprava,
Zdravotnictví a
ČR, kraje
lesnictví a Průmysl Stavebnictví maloobchod
a
Vzdělávání
sociální péče
rybářství
(vč. oprav)
skladování
Česká republika
17 477 21 916
20 847
20 690
22 222
20 043
19 999
Hl. m. Praha
16 569 27 792
26 058
27 343
28 265
21 578
23 077
Středočeský
18 795 24 091
19 170
21 281
22 959
18 933
19 036
Jihočeský
17 524 20 765
19 812
17 786
19 038
19 345
19 679
Plzeňský
17 713 22 127
19 907
18 070
20 111
19 690
22 035
Karlovarský
16 948 20 026
16 540
16 055
18 378
18 749
18 476
Ústecký
16 959 21 553
19 348
16 153
21 583
19 172
18 462
Liberecký
16 516 21 234
19 238
17 192
18 651
19 078
19 439
Královéhradecký
18 196 20 624
18 975
17 746
18 829
19 225
19 899
Pardubický
17 412 19 860
19 631
17 360
19 890
19 376
17 765
Vysočina
17 267 21 319
19 561
16 711
19 454
18 977
19 048
Jihomoravský
16 528 21 147
20 995
19 056
19 540
21 112
20 031
Olomoucký
17 019 19 425
22 037
17 349
19 638
19 679
19 607
Zlínský
17 852 20 135
18 969
17 948
17 304
19 382
17 950
Moravskoslezský
17 262 22 927
19 086
17 261
20 520
20 127
19 441
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 27/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
Průměrná mzda v Olomouckém kraji patří k těm nižším. V době, kdy se sledovaly ukazatele průměrné mzdy i za okresy
(do roku 2004), tak právě okres Jeseník patřil dlouhodobě na samý konec pomyslného žebříčku okresů. S velkou
pravděpodobností lze odhadovat velmi podobný stav i dnes.
2.4 Hospodářství
Hospodářský vývoj okresu Jeseník (nejmenší statisticky sledovaná jednotka) se dlouhodobě nevyvíjí
pozitivně. Srovnání vybraných resp. dostupných makroekonomických ukazatelů z pohledu jejich vývoje
nevyznívá pozitivně. Dle dostupných statistických dat vzrostl ve srovnání let 2005 a 2010 ukazatel
registrované míry nezaměstnanosti, vzrostl počet uchazečů o zaměstnání, poklesly daňové výnosy obcí,
vzrostl počet příjemců důchodů a naopak poklesl počet ekonomicky aktivního obyvatelstva atd. Toto se
logicky odráží i v hospodaření města Jeseníku. Ve snaze nezadlužovat město se tudíž stále více musí
omezovat i výdaje.
2.4.1 Hospodářství města Jeseník
Dominantním rysem oblasti je její okrajová poloha v rámci státu a výrazná geomorfologie podhorského
až horského regionu. S tím velice úzce souvisí jeho sotva vyhovující dopravní dostupnost. Proto se tu
průmysl rozvíjel především na bázi místních surovin v nepříliš velkých provozních celcích. Také
zemědělství zde má omezené možnosti a je směrováno především na chov dobytka ve spojení s
pastevectvím. Největší devizou je překrásné přírodní prostředí, kvalitní životní prostředí a tradiční
lázeňství. Tím vším jsou dány velmi dobré podmínky pro rozvoj cestovního ruchu.
Ekonomika oblasti dlouhodobě zaostává za republikovým průměrem. Největším handicapem je absence
významnějších průmyslových podniků, nevyhovující kvalifikační struktura pracovníků a nedobré
podnikatelské klima. Rozdrobení ekonomických aktivit do jednotek minimální velikosti, navíc s minimální
úrovní spolupráce, může jen stěží přinést výraznější obrat k lepšímu.
2.4.1.1 Vývoj hospodaření města v letech 2007-2011
Schválené rozpočty města Jeseník
V tis. Kč
2007
2008
2009
2010
Daňové příjmy
Nedaňové příjmy
Kapitálové příjmy
Přijaté dotace
Celkem příjmy
Financování
Celkem zdroje
Zemědělství a lesní
hospodářství
Průmyslová a
ostatní odvětví
Služby pro
obyvatelstvo
Sociální věci a
politika
zaměstnanosti
Bezpečnost státu a
právní ochrana
Všeobecná veřejná
128 348,13
95 364,451
9 334,000
210 168,433
443 215,015
19 036,699
462 251,714
132 519,080
45 497,102
15 740,032
177 809,833
371 566,047
13 627,290
385 193,337
126 189,580
70 747,396
4 470,000
213 658,286
415 065,262
53 782,620
468 847,882
118 430,375
50 097,298
25 375,384
222 941,093
416 844,150
51 317,994
468 162,144
2011
3. změna
131 069,835
53 173,965
68 183,743
147 652,258
400 079,801
-11 011,793
389 068,008
985,086
1 207,700
978,540
1 149,318
892,708
80 997,136
28 507,131
77 992,470
125 254,142
33988,997
191 748,751
136 590,782
124 354,687
113 360,653
131 467,589
93 328,500
117 787,950
113 618,200
117 102,120
110 831,041
7 574,540
8 128,116
55 435,777
8 182,562
8 440,865
87 617,701
92 971,658
96 468,208
103 113,349
103 446,808
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 28/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
2007
2008
2009
2010
2011
3. změna
462 251,714
385 193,337
468 847,882
468 162,144
389 068,008
V tis. Kč
správa a služby
Celkem výdaje
Zdroj: Městský úřad Jeseník
Kapitálové příjmy města v letech 2007-2011
3 206,000
11 746,000
2 514,000
917,448
2011 3.
změna
1 158,127
5 842,300
3 954,000
1 379, 000
24 457,936
50 025,616
160,000
40, 032
230,000
0
0
120,000
0
300,000
0
17 000,000
5,700
0
47,000
0
0
9 334,000
15 740,032
4 470,000
25 375,384
68 183,743
2008
2009
2010
V tis. Kč
příjmy z prodeje pozemků
příjmy z prodeje ostatních
nemovitostí
příjmy z prodeje ostatního
hmotného dlouhodobého
majetku
přijaté dary na pořízení
dlouhodobého majetku
přijaté příspěvky na pořízení
dlouhodobého majetku
Celkem
2007
2008
2009
2010
Zdroj: Městský úřad Jeseník
Daňové příjmy na obyvatele, 2007-2011
V tis. Kč
sdílené daně
daň z příjmu právnických
osob za obce
ostatní daně a poplatky
(místní poplatky)
poplatky za komunální
odpad
odvod výtěžku z
provozování loterií
příjmy za zkoušky
z odborné způsobilosti od
žadatelů o řidičské
oprávnění
správní poplatky
daň z nemovitostí
Celkem
94 965,000
102 144,000
97 841,000
89 455,000
2011 3.
změna
95 836,587
4 165,720
4 036,080
4 283,580
4 114,000
8 967,620
4 942,700
5 644,000
5 207,000
5 894,375
5 979,628
5 200,000
4 804,000
5 090,000
5 127,000
5 180,000
1 487,000
1 822,000
1 573,000
1 180,000
1 100,000
0
650,000
600,000
500,000
550,000
7 640,000
4 800,000
123 200,420
9 419,000
4 000,000
132 519,080
7 295,000
4 300,000
126 189,580
7 268,000
4 892,000
118 430,375
6 856,000
6 600,000
131 069,835
2007
Zdroj: Městský úřad Jeseník
Připravuje se novela zákona o rozpočtovém určení daní (RUD) dle tiskové zprávy MF ze dne 26. 7.
2011. V tomto návrhu je připravované zvýšení výnosu na jednoho obyvatele pro město Jeseník ze 7.700
Kč na 8.900 Kč. Sdílené příjmy v obcích tak neustále rostou (např. v roce 2000 činil RUD pro město
Jeseník 3.425,- Kč a taktéž se novelou zákona vyšplhal přes 5 tisíc).
Vývoj nedaňových příjmů města v letech 2007-2011
V tis. Kč
příjmy z poskytování služeb
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
2007
2008
8 994,500
7 747,000
2009
3 261,714
2010
30,000
2011 3.
změna
40,000
Strana 29/107
Město Jeseník
V tis. Kč
a výrobků
ostatní příjmy z vlastní
činnosti
odvody příspěvkových
organizací
příjmy z pronájmu pozemků
příjmy z pronájmu ostatních
nemovitostí a majetku
příjmy z úroků, podílů na
zisku, dividend
realizované kurzové zisky
přijaté sankční platby od
jiných subjektů
ostatní příjmy z
fin.vypořádání z min.let +
ost.vratky
příjmy z prodeje
krátkodobého a drobného
DM
přijaté neinvestiční dary,
pojistné náhrady
přijaté nekapitálové
příspěvky a náhrady
ostatní nedaňové příjmy j.n.
(budoucí dotace ze SR na
investice)
ost.ned.příj.j.n. (budoucí
provozní dotace ze SR)
splátky půjček
Celkem nedaňové příjmy
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
2007
2011 3.
změna
2008
2009
2010
0
273,000
114,000
165,498
100,000
4 503,000
4 579,000
8 782,000
16 079,000
16 314,000
605,500
551,000
605,000
471,000
555,000
13 268,100
17 674,430
14 331,180
5 687,295
5 257,800
561,000
895,200
488,497
428,818
400,000
0
0
2 066,000
43,448
68,023
2 427,500
2 204,000
448,585
2 191,800
2 042,522
65,546
104,599
20,288
1 430,661
229,766
72,900
75,110
0
35,571
7,900
2 136,710
955,725
8 072,572
9 406,306
5 075,183
5 209,365
3 143,314
2 499,520
5 176,790
4 324,772
53 800,000
5 050,000
27 206,840
7 277,452
14 558,743
378,500
362,724
474,200
766,677
3 782,256
3 341,830
95 364,451
1 882,000
45 497,102
2 377,000
70 747,396
906,982
50 097,298
418,000
53 173,965
2008
2009
Zdroj: Městský úřad Jeseník
Vývoj přijatých dotací v letech 2007-2011
V tis. Kč
neinvestiční přijaté
dotace z VPS SR
neinvestiční přijaté
dotace ze SR v rámci SDV
neinvestiční přijaté
dotace ze st.fondů
ostatní neinvestiční
přijaté dotace ze SR
neinvestiční převody z
Národního fondu
neinvestiční dotace
přijaté od obcí
neinvestiční přijaté
dotace od krajů
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
2007
2011 3.
změna
2010
3 250,494
3 862,275
3 978,551
4 307,348
4 089,029
35 476,914
35 483,400
35 395,900
35 249,200
29 796,900
0
0
0
0
0
88 951,907
108 277,930
106 203,599
112 503,092
104 816,426
0
132,944
0
1 242,636
360,583
323,832
302,609
50 663,992
273,348
186,266
1 183,171
917,008
9 527,568
3 623,317
2 145,717
Strana 30/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
V tis. Kč
2007
ostatní přijaté dot.od
rozpočtů územní úrovně
převody z rozpočtových
účtů
neinvestiční přijaté
transfery od
mezinárodních institucí
investiční přijaté dotace z
všeob.pokl.spr.
investiční přijaté dotace
ze státních fondů
investiční přijaté dotace
ze státních rozpočtů
Investiční převody z
Národních fondů
Investiční přijaté transfery
od krajů
ostatní investiční přijaté
transfery ze státního
rozpočtu
Investiční přijaté transfery od
regionálních rad
Celkem přijaté dotace
2008
2009
2011 3.
změna
2010
465,000
465,000
144,444
0
465,000
0
0
320,405
1 282,000
1 250,000
167,447
0
0
724,767
385,744
6 771,000
18 000,000
0
0
0
51,423
0
0
1 452,548
0
0
0
1 328,000
971,907
198,930
0
0
0
38 157,330
3 957,663
0
0
768,157
342,284
0
73 527,245
10 358,667
0
0
0
0
0
5 327,670
22 811,316
0
210 168,433
177 809,833
213 658,286
222 941,093
147 652,258
2008
2009
2010
2011 3.
změna
Vývoj výdajů města v letech 2007-2011
V tis. Kč
2007
Zemědělství a lesní
hospodářství
Průmyslová a ostatní
odvětví
Služby pro obyvatelstvo
Sociální věci a politika
zaměstnanosti
Bezpečnost státu a právní
ochrana
Všeobecná veřejná správa
a služby
Celkem výdaje
985,086
1 207,700
978,540
1 149,318
892,708
80 997,136
28 507,131
77 992,470
125 254,142
33988,997
191 748,751
136 590,782
124 354,687
113 360,653
131 467,589
93 328,500
117 787,950
113 618,200
117 102,120
110 831,041
7 574,540
8 128,116
55 435,777
8 182,562
8 440,865
87 617,701
92 971,658
96 468,208
103 113,349
103 446,808
462 251,714
385 193,337
468 847,882
468 162,144
389 068,008
Zdroj: Městský úřad Jeseník
Rozpočet na rok 2011
Příjmy
Plnění rozpočtu příjmů dle položek za období 1-12/2011
Položka
1111
1112
1113
1121
Název
Daň z příjmů FO ze záv.čin.a fčních.požitků
Daň z příjmů fyz.osob ze sam.výděl.čin.
Daň z příjmů fyz.osob z kapitál. výnosů
Daň z příjmů právnických osob
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
v tis. Kč
Schvál.rozp.
Uprav.rozp.
Skutečnost
% plnění
1-12/2011
1-12/2011
1-12/2011
1-12/2011
20 729,00
4 000,00
1 653,00
22 155,00
19 979,36
3 863,14
1 811,86
22 482,79
19 745,34
3 604,04
1 811,86
20 294,88
98,83%
93,29%
100,00%
90,27%
Strana 31/107
Město Jeseník
1122
1211
1332
1334
1335
1337
1341
1342
1343
1346
1347
1351
1353
1359
1361
1511
Daň z příjmů právnických osob za obce
DPH
Poplatky za znečišťování ovzduší
Odvody za odnětí půdy ze zeměď.půd.fondu
Popl.za odnětí pozemků plnění fcí lesa
Popl. za likvidaci kom. odpadu
Poplatek ze psů
Popl. za lázeňský nebo rekreační pobyt
Poplatek za užívání veřej.prostranství
Poplatek za pov. k vjezdu do vybr.míst
Poplatky za provozovaný VHP
Odvod výtěžku z provozování loterií
Příjmy za ZOZ od žadatelů o řidič.oprávnění
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
4 000,00
46 291,74
3,00
0,00
0,00
5 150,00
380,00
2 000,00
150,00
25,00
3 400,00
1 100,00
550,00
8 967,62
44 291,74
3,00
0,00
21,63
5 280,00
380,00
2 260,92
203,00
25,00
3 255,72
1 100,00
550,00
8 967,62
44 204,04
1,79
0,21
21,63
5 291,90
344,61
2 260,92
229,37
21,97
3 256,41
665,18
534,20
100,00%
99,80%
59,67%
0,00%
100,00%
100,23%
90,69%
100,00%
112,99%
87,88%
100,02%
60,47%
97,13%
Správní poplatky
0,00
6 856,00
0,00
6 857,00
-128,00
6 543,72
0,00%
95,43%
Daň z nemovitostí
6 600,00
6 600,00
6 354,13
96,27%
125 042,74
127 932,78
124 025,82
96,95%
40,00
100,00
16 314,00
555,00
5 254,20
400,00
0,00
0,00
0,00
2 010,00
0,00
0,00
0,00
5 000,00
20,00
2 579,00
0,00
20 861,00
2 813,15
0,00
40,00
139,85
15 679,15
464,00
5 092,89
550,40
0,04
68,02
403,00
1 872,89
161,16
347,38
7,90
5 600,00
310,29
4 624,90
0,00
0,00
152,15
52,03
42,55
141,36
15 679,15
469,14
5 126,48
547,40
0,04
68,29
403,00
1 921,68
161,16
346,71
7,90
5 600,00
310,25
4 313,72
0,80
0,00
153,20
52,03
106,38%
101,08%
100,00%
101,11%
100,66%
99,45%
100,00%
100,40%
100,00%
102,61%
100,00%
99,81%
100,00%
100,00%
99,99%
93,27%
0,00%
0,00%
100,69%
100,00%
Odv.z vybr.čin.-EKO popl.-násl.měs.odvod na
SFŽP
Daňové příjmy celkem
2111
2119
2122
2131
2132
2141
2142
2143
2149
2212
2222
2229
2310
2321
2322
2324
2328
2329
2329
2343
Příjmy z poskytování služeb a výrobků
Ostatní příjmy z vlastní činností
Odvody příspěvkových organizací
Příjmy z pronájmu pozemků
Příjmy z pron.ost.nemovit. a jejich částí
Příjmy z úroků
Příjmy z podílu na zisku a divident
Realizované kurzové zisky
Ostatní příjmy z výnosu fin.majetku
Sankční platby přijaté od jiných subjektů
Ost.příjmy z fin.vypoř.před.l.od jiných veř.roz.
Ostatní přij.vratky transferů
Příjmy z krátkodob.a dr.dlouhodob.majetku
Přijaté neinvestiční dary
Přijaté pojistné náhrady
Přijaté nekapitálové příspěvky a náhrady
Neidentifikovatelné příjmy
Ostat.nedaň.příjmy- předpokl.dot.inv.
2460
Splátky půjčených prostředků od obyv.
Nedaňové příjmy bez předpokl.dot. /P
2329/
418,00
418,00
289,30
69,21%
32 690,20
35 831,90
35 480,96
99,02%
Nedaň.příjmy celkem
56 364,35
35 984,05
35 634,16
99,03%
0,00
3 580,00
2 389,33
50 043,06
2 723,17
50 045,76
113,97%
100,01%
Ostat.nedaň.příjmy- předpokl.příjem+neinv.dot.
Příjmy z úhr.dobýv.prostoru
3111
3112
Příjmy z prodeje pozemků
Příjmy z prod.ost.nemov.a jejich část
3121
Přijaté dary na pořízení dlouhodob.majetku
10 000,00
16 400,00
16 400,00
100,00%
Kapitálové příjmy celkem
13 580,00
68 832,39
69 168,93
100,49%
Plnění rozpočtu příjmů dle položek za období 1-12/2011
Schvál.rozp
Položka
Název
.
Uprav.rozp.
Skutečnost
% plnění
1-12/2011
1-12/2011
1-12/2011
4111
4112
Nein.přij.dotace z všeob.pokl.správy st.rozp.
Nein.přij.dotace ze SR v rámci dot.vztahu
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
0,00
29 796,90
1-12/2011
5 508,30
29 796,90
5 508,30
29 796,90
100,00%
100,00%
Strana 32/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
4116
4118
4121
4122
4129
4131
4152
4213
4216
4218
Ost.neinv. přijaté dot.ze státního rozpočtu
Neinvestiční převody z Národních fondu
Neinvest.přijaté dotace od obcí
Neinvestiční transfery od krajů
Ost.neinv.přij.transf.od rozp.územní úrovně
Převody z vl.fondů hosp. (podnikatel.)činnosti
4222
Investiční transfery přijaté od krajů
102 500,00
0,00
148,13
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
120 699,96
733,00
215,89
2 680,92
465,00
0,00
671,90
927,81
7 803,58
4 065,35
120 699,96
733,00
215,89
2 680,92
465,00
800,00
671,90
927,81
7 803,58
4 065,35
100,00%
100,00%
100,00%
100,00%
100,00%
0,00%
100,00%
100,00%
100,00%
100,00%
0,00
4 529,56
4 529,56
100,00%
Přijaté dotace celkem
132 445,03
178 098,17
178 898,17
100,45%
Příjmy celkem bez předpokl.dot. /pol.2329/
303 757,97
410 695,24
407 573,88
99,24%
Příjmy celkem
327 432,12
410 847,39
407 727,08
99,24%
Neinv.přijaté transfery od mezinárodních institucí
Invest.přijaté transfery ze státních fondů
Ostatní inv.přijaté transfery ze st.rozpočtu
Investiční převody z Národních fondů
Zdroj: Městský úřad Jeseník
Výdaje
Plnění rozpočtu běžných výdajů dle položek za období 1-12/2011
Položky
Věcný obsah
5011
5019
5021
Platy zaměstnanců v prac.poměru
Ostatní platy
Ostatní osobní výdaje
Odměny členů zastupitelstev obcí a
krajů
Odstupné
Pov.pojištění na soc.zabezpečení
Pov.pojistné na veřejné
zdrav.pojištění
Povinné pojistné na úrazové pojištění
Ost.pov.poj. placené
zaměstnavatelem
5023
5024
5031
5032
5038
5039
Seskupení 50-výdaje
na platy, OON a
poj.celkem
5132
5133
5134
5136
5137
5139
5141
5142
5144
5151
5152
5153
5154
5156
5161
5162
Ochranné pomůcky
Léky a zdravotnický materiál
Prádlo,oděv a obuv
Knihy, učeb.pomůcky a tisk
Drobný hmotný dlouhodobý majetek
Nákup materiálu j.n.
Úroky vlastní
Realizované kurz. ztráty
Poplatky dluhové služby
Studená voda
Teplo
Plyn
Elektrická energie
Pohonné hmoty a maziva
Služby pošt
Služby telekomun.a radiokomunikací
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
v tis. Kč
Rozpočet
schválený
1-12/2011
41 044,60
6,60
1 288,14
Rozpočet Skutečnost
upravený
1-12/2011 1-12/2011
42 766,79 40 727,68
6,60
5,73
1 523,02
1 279,77
%
plnění
1-12/2011
95,23%
86,82%
84,03%
2 265,00
200,00
10 904,20
2 265,00
200,00
11 344,32
2 017,48
0,00
10 787,00
89,07%
0,00%
95,09%
3 966,70
177,06
4 130,90
195,88
3 918,22
174,52
94,85%
89,10%
2,07
2,07
0,23
11,11%
59 854,37
156,00
4,00
85,00
49,50
692,08
1 178,20
2 566,00
30,00
41,00
203,50
700,00
139,00
2 995,00
453,00
1 081,00
873,00
62 434,58
193,56
3,68
30,40
160,07
934,37
1 327,54
1 880,00
122,31
31,00
148,40
700,00
156,60
3 086,17
507,08
1 076,20
815,33
58 910,63
139,75
0,00
29,52
129,56
843,26
1 206,56
1 776,82
109,40
23,03
87,33
606,76
156,43
2 971,67
500,17
1 045,85
727,41
94,36%
72,20%
0,00%
97,11%
80,94%
90,25%
90,89%
94,51%
89,44%
74,29%
58,85%
86,68%
99,89%
96,29%
98,64%
97,18%
89,22%
Strana 33/107
Město Jeseník
5163
5164
5166
5167
5168
5169
5171
5172
5173
5175
5176
5178
5179
5192
5194
5195
Seskupení 51neinvest.nákupy a
výdaje celkem
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
Služby peněžních ústavů
Nájemné
Konzult.,poradenské a právní služby
Služby školení a vzdělávání
Služby zpracování dat
Nákup ostatních služeb
Opravy a udržování
Programové vybavení
Cestovné (tuzemsko+zahraničí)
Pohoštění
Účastnické poplatky za konference
Nájemné za nájem s právem koupě
Ostatní nákupy j.n.
Poskytnuté neinv.přísp. a náhrady
Věcné dary
Odv.za
nepln.povinn.zaměstn.zdrav.postiž.
1 873,50
1 215,00
3 568,00
1 500,00
50,00
28 689,39
30 160,00
227,94
567,10
405,10
20,00
210,00
32,00
83,00
200,00
1 893,96
1 267,10
3 089,95
930,84
24,82
30 109,53
36 962,11
252,45
481,31
384,50
11,50
340,00
32,00
94,99
187,13
1 872,68
1 247,74
2 363,39
641,86
24,74
27 536,15
34 894,74
243,51
365,84
213,87
0,84
0,00
32,00
61,15
163,76
98,88%
98,47%
76,49%
68,95%
99,68%
91,45%
94,41%
96,46%
76,01%
55,62%
7,30%
0,00%
100,00%
64,38%
87,51%
150,00
197,09
197,09
100,00%
80 197,31
87 431,99
80 212,88
91,74%
Rozpočet Skutečnost
upravený
1-12/2011 1-12/2011
%
plnění
1-12/2011
Plnění rozpočtu běžných výdajů dle položek za období 1-12/2011
Položky
Věcný obsah
Rozpočet
schválený
1-12/2011
Neinv.tsf.nefinanč.podnikat.subj.5212
fyz.os.
0,00
5213
Neinv.tsf.podnikat.subj.-práv.os.
0,00
5219
Neinv.tsf.podnikatelským subjektům
0,00
Neinv.transfery
5221
obec.prosp.společnostem
103,50
Neinvestiční dotace občanským
5222
sdruž.
388,00
Neinv.dotace nezisk.a podobným
5229
org.
5 190,00
Seskup.52neinv.transf.podn.a
nezisk.org.celkem
5 681,50
5321
Neinvestiční transfery obcím
0,00
Ost.neinv.dot.veř.rozpočtům územní
5329
úrovně
1 145,77
5331
Neinv.příspěvky zřízeným přísp.org.
46 667,00
Neinv.příspěvky ost.příspěvkovým
5339
org.
830,00
5361
Nákup kolků
45,00
Platby daní a poplatků státnímu
5362
rozpočtu
6 360,00
5363
Úhrada sankcí jiným rozpočtům
0,00
Vrat.veř.rozp.ústř.úrov.trans.z
5364
min.rozp.obd.
2 878,01
Platby daní a popl.krajům, obcím a
5365
st.fond.
0,00
5366
Výd.fin.vyp.min.let mezi
13,20
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
27,07
514,74
355,00
27,07
514,74
355,00
100,00%
100,00%
100,00%
103,50
103,50
100,00%
395,44
395,44
100,00%
4 093,81
4 045,97
98,83%
5 489,56
180,00
5 441,72
180,00
99,13%
100,00%
2 837,82
50 225,76
2 837,82
50 225,76
100,00%
100,00%
865,43
20,70
864,34
18,39
99,87%
88,84%
11 798,37
4,94
11 409,28
5,57
96,70%
112,75%
2 878,01
2 878,01
100,00%
1,20
26,00
0,60
13,20
50,00%
50,77%
Strana 34/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
krajem a obcemi
Seskup.53
-neinv.transf.a další
platby rozp.celkem
5410
5424
5492
5494
5499
Seskup.54neinvest.transf.
obyvatelstvu celkem
5520
Seskup.55neinvest.transf.do
zahraničí celkem
5629
Seskup.56neinvest.půjčené
prostředky celkem
5901
5909
Seskup.59-ostatní
neinvestiční výdaje
celkem
Sociální dávky
Náhrady mezd v době nemoci
Dary obyvatelstvu
Neinv.transfery obyv.nemající
charakter daru
Ost.neinv.transfery obyvatelstvu
Neinvestiční transfery cizím stáům
57 938,98 68 838,23 68 432,97
102 500,00 115 550,00 114 064,76
807,00
672,75
127,30
15,00
30,00
30,00
102,00
1 688,05
67,18
2 038,05
99,41%
98,71%
18,92%
100,00%
51,17
1 688,73
76,17%
82,86%
105 112,05 118 357,98 115 961,96
0,00
0,00
0,00
97,98%
0,00%
0,00
0,00
0,00
0,00%
Ost.neinv.půj.prost.nezisk.a
podob.org.
0,00
195,00
195,00
100,00%
Nespecifikované rezervy
Ost.neinv.výdaje j.n.
0,00
0,00
0,00
195,00
0,00
0,00
195,00
0,00
0,00
100,00%
0,00%
0,00%
0,00
0,00
0,00
308 784,21 342 747,34 329 155,16
0,00%
96,03%
Výdaje běžné dle položek celkem
Plnění rozpočtu kapitálových (investičních) výdajů za období 1 - 12/2011 v Kč
č.par.
název
ORJ
obsah
Skupina 2:
Průmyslová
a ostatní
odvětví
hospodářství:
2212
silnice
4
4
4
4
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
MK - PD,
žádosti o
dotace
PD Cyklistická
stezka JeseníkBobrovník
Cyklistická
stezka JeseníkBobrovníkpodíl města
Chodníky
ul.Bezručovaul.Seifetova,
přechod u
hostince ,,U
Garáží"
schvál.
rozpočet
1-12/2011
uprav.
rozpočet
1-12/2011
skutečnost
1-12/2011
% plnění
1-12/2011
7 760 000
8 018 449
5 588 244
69,69%
900 000
984 000
475 750
48,35%
250 000
470 000
55 711
11,85%
5 400 000
4 726 411
4 265 421
90,25%
750 000
1 279 556
484 480
37,86%
Strana 35/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
4
4
4
4
39
4
4
Léto v Nyse,
zima v
Jeseníkuvýstavba
dopravní
parkovací
infrastrukturydopl.dot.
partner.
Obec Nysa
PD lávka
Smetanovy
sady
PD chodník
Rejvízská
Lipovskápropustek
Odkup stavby
(původ.schodni
c.stupněMasar.nám.Modic)
PD-obnova po
povodni-potok
Kalvodka
PD-výstavba
parkoviště pod
budovou
K.Čapka 1147
Skupina 3:
Služby
pro
obyvatelstvo:
3113
základní
školy
4
4
4
4
14
3322
zachov.a
bnov.
kult.pam.
4
3392
zájmová
činnost v
kultuře
16
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
ZŠ B.Němcovazateplení
ZŠ B.Němcovarekonstukce
hlavního
vchodu
Hřiště u ZŠ
Nábřežní stavba
Hřiště u ZŠ
Nábřežní - PD
Vybudování
školního areálu
u ZŠ Jeseník,
B.Němcové
Zpracování
projektu-vodní
příkop u Vodní
tvrze
Prostř.na
předfinanc.gran
tů z CRRinv.přísp.MKZ
0
107 682
107 682
100,00%
140 000
140 000
139 200
99,43%
60 000
60 000
0
0,00%
150 000
0
0
0,00%
0
60 000
60 000
100,00%
110 000
114 000
0
0,00%
0
76 800
0
0,00%
25 035 000
42 750 827
30 560 849
71,49%
2 600 000
2 800 000
2 233 320
79,76%
0
400 000
0
0,00%
13 000 000
10 320 000
7 855 710
76,12%
500 000
480 000
290 321
60,48%
0
2 100 000
2 100 000
100,00%
0
450 000
0
0,00%
0
390 000
390 000
100,00%
Strana 36/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
na pořízení
mobiliáře
3412
sportovní
zařízení
obecní
3421
Využití
volného
času dětí
č.par.
název
3613
nebyt.
hosp.
RWC 4 výběrové řízení
Projektová
dokumentace
pro stavební
povolení,
náklady na
výběrové řízení
na zhotovitele
PD, náklady na
zpracování
žádosti o dotaci
a ostatní
související
náklady-nová
varianta RWC (z
daru od CAMPA
4 NET a.s.)
Příprava
projektové
dokumentacerekonstrukce
4 sport.haly
Dětské hřiště
Smetanovy
4 sady
ORJ
4
39
39
39
4
3639
kom.
služby
a zem.
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
190 000
141 600
141 600
100,00%
0
7 000 000
684 270
9,78%
0
200 000
0
0,00%
800 000
800 000
796 795
99,60%
obsah
Úhr.PO SMMJ-za
poříz.PD,,
Tepelně tech.úpr.bud.
K. Čapka 1147"
Úhr.PO SMMJ-za
proved.rekonstr.prostor
v budově K. Čapka 1147
Úhr.PO SMMJ-za
prov.rekonstr.soc.zař.v
nemovit.ul.Lipovská
100
Inv.přísp.PO SMMJ-na
proved.rekonstr.prostor
v bud.K.Čapka 1147
Zprac.žádosti o dot.SFŽP-komplexní
zateplení
a výměna oken
objektu K. Čapka 1147
39 Odkup pozemků
schvál.
rozpočet
1-12/2011
uprav.
rozpočet
1-12/2011
skutečnost
1-12/2011
% plnění
1-12/2011
0
439 080
439 080
100,00%
0
546 939
546 939
100,00%
0
75 090
75 090
100,00%
0
150 000
150 000
100,00%
0
100 000
0
0,00%
100 000
100 000
37 750
37,75%
Strana 37/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
rozvoj
4 EGON centra
PD na vybud.dopravní a
technické infrastrukt.
pro výstavbu rodinných
4 domů Na Svahu
Revitalizace bývalého
vojenského areálu,
4 Jeseník-podíl města
3699
3723
3725
3745
Skupina 4:
Sociální věci a
politika
zaměstnanosti:
4359
Skupina 5:
Bezpečnost státu
a právní
ochrana:
5311
ost.zál.
územ.
rozvoje
sběr a
svoz ost.
odpadů
využ.a
zneš.
komunál.
odp.
péče o
veřejnou
zeleň
ost.služby
v soc.obl.
Bezpečnost a
veř.pořádek
Revitalizace území –
4 PD, žádosti o dotace
4 Sběrný dvůr ul.Lipovská
vozík, váha, kontejnery,
4 vana
Rozvoj třídirny druh.
surovin ve městě
4 JeseníkuPD, ost.podklady k
dotaci, VŘ …
Regenerace zeleně
ve vybraných
4 lokalitách
Zpracování žádosti
o dot.na realizaci
4 Centrál.služeb
MP-poříz.výstraž.
světelného a zvukového
20 zař.na vozidle
Nákup služebního
20 vozidla
Skupina 6:
Všeobecná
veřejná správa a
služby:
6171
místní
správa
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
GIS - programové
vybavení, informační
18 systémy
GIS-Technol.centra
(vlastní
dofinanc.,předpokl.
18 dot.5180tis.)
Optické propojení
18 budov
85 000
0
0
0,00%
0
233 760
5 184
2,22%
12 554 654
12 242 782
97,52%
800 000
849 200
100 080
11,79%
2 300 000
1 707 644
1 675 068
98,09%
262 860
262 860
100,00%
0
650 000
534 000
82,15%
4 660 000
0
0
0,00%
0
100 000
0
0,00%
0
100 000
0
0,00%
0
456 000
446 790
97,98%
0
50 000
50 000
100,00%
0
406 000
396 790
97,73%
1 649 636
367 636
367 636
100,00%
300 000
0
0
0,00%
1 000 000
0
0
0,00%
0
18 000
18 000
100,00%
Strana 38/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
Automatizovaný
archivační systém
19 Kardex Lektriever
Celkem
kapitálové
výdaje
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
349 636
349 636
349 636
100,00%
34 444 636
51 692 912
36 963 519
71,51%
Strana 39/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
2.4.1.2 Organizační struktura městského úřadu Jeseník
Organizační struktura města prochází v počátku roku 2012 určitými změnami. Probíhají přípravná
jednání, spojená s připravovanými změnami k termínu 1. 3. 2012 (blíže viz příloha č. 1).
MěÚ Jeseník - Organizační struktura
Karla Čapka 10/1147
Tovární 4/1287
Masarykovo nám. 1/167
Starosta
Místostarosta
Městská policie
Pracovník
vztahů k
veřejnosti
Interní auditor
Oddělení školství
Finanční odbor
Oddělení vnitřní správy
Oddělení informatiky
Oddělení právní a personální
Správní odbor
Tajemník
Odbor životního prostředí
Odbor dopravy a silničního
hospodářství
Oddělení dopravně-správních agend
Oddělení majetku
Odbor stavebního úřadu, majetku a
investic
Oddělení investic a rozvoje
Odbor obecní živnostenský úřad
Odbor sociálních věcí a zdravotnictví
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Oddělení sociálně právní ochrany dětí
Strana 40/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
Partnerská města
Neuburg an Der Donau - Německo
Nysa - Polsko
Praha 1
Bojnice - Slovenská republika
Glucholazy - Polsko
Ve městě Jeseník má své sídlo řada úřadů, jejich výčet je následující:
Státní a krajské úřady a instituce ve městě Jeseník
Krajská hygienická stanice
Olomouckého kraje - územní Karla Čapka
pracoviště Jeseník
1147/10
Krajská veterinární správa pro
Olomoucký kraj
U Jatek 606/4
Krajská správa ČSU v
Karla Čapka
Olomouci - Oddělení
1147/10
terénních zjišťování
Zdravotnická záchranná
služba Olomouckého kraje Lipovská 103/39
pobočka Jeseník
Karla Čapka
Státní rostlinolékařská správa
1147/10
Karla Čapka
Úřad práce
1147/10
584 411 108
www.khsolc.cz
584 411 803
www.kvs-olomouckykraj.cz
584 411 956
www.olomouc.czso.cz
584 487 286
http://www.zzsol.cz
584 411 946
www.srs.cz
950 121 111
www.portal.mpsv.cz/sz/local/je_info
Finanční úřad
Fučíkova 1239
584 494 111
UZSVM
Lipovská 125
584 458 741
www.uzsvm.cz
Státní okresní archiv Jeseník
Tovární 18/10
584 411 710
www.archives.cz/jesenik
Okresní soud Jeseník
Dukelská 761/2a
584 411 434
U Bělidla 1258/1
950 791 011
www.hzsol.cz
Moravská 780/4
974 773 651
www.policie.cz
Husova 10/1
584 458 175
www.cuzk.cz
584 493 111
www.cssz.cz/cz/o-cssz/pracoviste/osszjesenik.htm
584 458 680
www.eagri.cz/public/web/mze/pozemkoveurady
www.geology.cz
Hasičský záchranný sbor
Olomouckého kraje
Policie ČR - Obvodní oddělení
Jeseník
Katastrální úřad pro
Olomoucký kraj
Česká správa sociálního
zabezpečení
Pozemkový úřad
Karla Čapka
1147/10
Karla Čapka
1147/10
Česká geologická služba
Erbenova 348/1
584 412 081
Okresní státní zastupitelství
Jeseník
Dukelská 761/2A
584 413 824
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 41/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
Probační a mediační služba
Nábřežní 290/20
584 459 417
www.pmscr.cz
Okresní hospodářská komora
Školní 54/8
584 411 039
www.ohk.jesenik.com
Okresní agrární komora
Masarykovo
nám. 159/14
584 411 538
Agentura ochrany přírody a
krajiny ČR - Správa CHKO
Jeseníky
Šumperská 93
584 458 659
www.jeseniky.nature.cz
Povodí Odry, státní podnik
Šumperská 382
584 402 055
www.pod.cz
584 413 623
www.ssok.cz
584 458 504
www.kr-olomoucky.cz
Správa silnic Olomouckého
J. Ježka 556
kraje - Cestmistrovství Jeseník
Krajský úřad Ol. Kraje Dukelská
detašované pracoviště Jeseník 1240/27
Zdroj: Městský úřad Jeseník, Odbor stavebního úřadu, majetku a investic, Oddělení investic a rozvoje
2.4.2 Pobídky pro investory a podnikatele
Jednou z oblastí, potenciálně schopných přispět ke zlepšení regionální ekonomiky je získání investorů,
schopných využít podmínek města Jeseníku a Jesenicka. Pro zvýšení atraktivity území pro potenciální
investory existují možnosti tzv. investičních pobídek.
2.4.2.1 Investiční pobídky nabízené českou vládou
Zákon o investičních pobídkách
Systém investičních pobídek upravuje zákon č. 19/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o
investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění
pozdějších předpisů, a některé další zákony. (K dispozici ve Sbírce zákonů a v příloze: Zákon_o_IP.doc
[doc, 80703 B].)
Investičními pobídkami se rozumí:
sleva na dani z příjmů právnických osob po dobu 10 let pro nově založené společnosti nebo pro
již existující právnické osoby,
převod technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu,
hmotná podpora vytváření nových pracovních míst (až do 200 000 Kč na zaměstnance),
hmotná podpora rekvalifikace nebo školení zaměstnanců (až do 35 % nákladů na školení),
převod pozemků podle zvláštního právního předpisu, evidovaných v katastru nemovitostí jako
zemědělské pozemky a převod ostatních druhů pozemků, a to za ceny zjištěné podle zvláštního
právního předpisu účinného ke dni uzavření smlouvy o převodu. Zvláštní zákony omezující
převody pozemků ve vlastnictví České republiky tím nejsou dotčeny.
Komplexní informace o programech podporujících rozvoj regionů lze získat rovněž na adresách:
CZECHINVEST
Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest je státní příspěvková organizace podřízená
Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, která posiluje konkurenceschopnost české ekonomiky
prostřednictvím podpory malých a středních podnikatelů, podnikatelské infrastruktury, inovací
a získáváním zahraničních investic z oblasti výroby, strategických služeb a technologických center.
Štěpánská 15, 120 00 Praha
Telefon: 296 342 500
Fax: 296 342 502
E-mail: [email protected]
www.czechinvest.org
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 42/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
Centrum pro regionální rozvoj ČR
Vinohradská 46
120 00 Praha 2
http://www.crr.cz
Fondy EU
www.strukturalni-fondy.cz
Regionální rada regionu soudržnosti Střední Morava
Jeremenkova 1211/40b, Olomouc
www.rr-strednimorava.cz
2.4.2.2 Regionální investiční pobídky
Investoři nesplňující vládní kritéria pro udělení investičních pobídek mohou požádat v případě
investic v regionu Jesenicka (Olomoucký kraj, okres Jeseník) u místních úřadů o některé z dalších
pobídek:
Granty na vytváření nových pracovních míst
Granty na školení a rekvalifikace
Poskytovatelem těchto grantů je:
Úřad práce v Jeseníku
Karla Čapka 10/1147
790 01 Jeseník
Tel.: 584-461 111
Fax: 584-411 130
http://www.upjes.cz
Poskytnutí investičně připraveného území
Programy regionálního rozvoje pro Jesenicko (hospodářsky slabý region) prostřednictvím
Ministerstva pro místní rozvoj (http://www.mmr.cz)
Okresní hospodářská komora
Poskytování informací o podnikatelských činnostech svých členů. Nabídka poradenských a konzultačních
služeb.
Školní 54/8, Jeseník
Telefon: +420 584 411 039
Fax: +420 602 745 273
E-mail: [email protected]
http://www.ohk.jesenik.com
2.4.2.3 Místní pobídky
Město Jeseník
Každým rokem poskytuje MěÚ Jeseník ze svého rozpočtu veřejnou finanční podporu zejména na rozvoj
sportu a tělovýchovy, kultury, vzdělávání, životního prostředí, turistického ruchu, zdravotnictví,
sociálních služeb a na humanitární pomoc a pomoc rodinám s dětmi s cílem:
motivovat občany města k organizování a rozvíjení volnočasových aktivit,
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 43/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
zapojit do těchto aktivit co nejširší okruh dětí a mládeže a smysluplně tak naplnit jejich volný
čas, rozvíjet jejich osobnost a přispívat k prevenci negativních společenských jevů,
podporovat aktivity řešící problémy sociálních služeb, služeb pro rodiny s dětmi, vzdělávání a
tvorby a ochrany životního prostředí.
2.4.3 Nabídky pro investory ve městě Jeseník
Největší plochou pro vybudování nových podnikatelských sídel a provozoven je dnes v Jeseníku Zóna Za
Podjezdem v prostorách bývalých ruských kasáren při komunikaci I/60.
Zóna Za Podjezdem
Takzvaná zóna služeb a nerušivé výroby Za Podjezdem vzniká revitalizací bývalého vojenského areálu.
V roce 2011 město díky dotacím nechalo v zóně Za Podjezdem postavit část silnic, chodníků, osvětlení a
odvodnění za více než deset milionů korun. O příspěvek chce na ministerstvo pro místní rozvoj a
Olomoucký kraj žádat i letos. V současnosti v této lokalitě funguje sklad mrazírenské společnosti, sídlí
zde firma vyrábějící zařízení pro gastronomii a stavební společnost. Zájemcům o podnikání je město
připraveno prodávat pozemky za pobídkovou cenu padesát korun za metr čtvereční.
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 44/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
2.4.4 Podniky podle počtu zaměstnanců
Výčet nejvýznamnějších zaměstnavatelů ve městě Jeseníku. Instituce/firmy se sídlem v Jeseníku
zaměstnávající více než 100 pracovníků jsou vyznačeny tučně:
IČO
19010672
11577703
00561207
41031172
15504247
68911513
64095452
64628019
60341742
45192481
64095487
47681438
61977322
00577391
00176401
00576859
46580328
60045141
60045191
00495433
45196001
00302724
64610063
25386662
00150657
25364448
47973927
45193452
45192154
00535249
62360876
27849431
25908065
NÁZEV
REP Tisk spol. s r.o.
Pavel Bartošek - BAHO
CAMPANULA spol. s r.o.
AUTO - B P K spol. s r.o.
UNISTAV spol. s r.o.
Základní škola a Pomocná škola Jeseník, Fučíkova
312
Záchranná služba Jeseník
Okresní soud Jeseník
Základní umělecká škola Jeseník
JESDREV Jeseník, a.s.
Úřad práce v Jeseníku
K-GRANIT spol. s r.o.
BSZ LIGNUM, spol. s r. o.
Integrovaná střední škola gastronomie
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště
strojírenské a stavební
H A K O, spol. s r. o.
Jesenická vodohospodářská společnost, spol. s
r.o.
Gymnázium Jeseník
Ústav sociální péče pro mládež Jeseník
Střední odborné učiliště potravinářské
STAVPUR spol. s r. o.
Město Jeseník
Technické služby Jeseník, a.s.
VIDEN plus a.s.
Zemědělské družstvo Jeseník
Moravolen Jeseník a.s.
JESENICKÁ NEMOCNICE, spol. s r. o.
Priessnitzovy léčebné lázně a.s.
Slezský kámen a.s.
FENIX, s.r.o.
Birki, spol. s r.o.
1. jesnická kosmetická společnost, s.r.o.
VÍTKOVICE POWER ENGINEERING a.s.
OBEC
JESENÍK
JESENÍK
JESENÍK
JESENÍK
JESENÍK
JESENÍK
ULICE
Slezská 2/535
Krameriova 39/438
28. října 11/892
Lipovská 15/94
Dukelská 27/1240
Fučíkova 10/312
JESENÍK
JESENÍK
JESENÍK
JESENÍK
JESENÍK
JESENÍK
JESENÍK
JESENÍK
JESENÍK
Lipovská 39/103
Dukelská 2a/761
28. října 2/873
Lipovská 84/735
Karla Čapka 10/1147
Vrchovištní 372
U Bělidla 3/926
Dukelská 9/681
Dukelská 27/1240
JESENÍK
JESENÍK
Masarykovo nám. 5/60
Tovární 3/202
JESENÍK
JESENÍK
JESENÍK
JESENÍK
JESENÍK
JESENÍK
JESENÍK
JESENÍK
JESENÍK
JESENÍK
JESENÍK
JESENÍK
JESENÍK
JESENÍK
JESENÍK
JESENÍK
Komenského 3/281
Moravská 2/814
U Jatek 8/916
Kaplického 5/724
Masarykovo nám. 1/167
Otakara Březiny 41/168
Lipovská 102/633
Šumperská 118
Tovární 1/234
Lipovská 39/103
Priessnitzova 12/299
Josefa Hory 4a/679
Jaroslava Ježka 1338/18a
U Bělidla 926/3
Beskydská 1301/2
J. Ježka 925/20
Ekonomické subjekty podle počtu zaměstnanců k 31. 12. 2009 v okrese Jeseník s porovnáním s krajem
a ČR
V tom s počtem zaměstnanců
celkem
Česká
republika
2 570 611
neuvedeno
bez
zaměstnanců
1 465 274
822 874
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
1-5
6-9
10 19
20 24
25 49
50 99
100
199
200
249
250
499
500
a
více
189 588
30 806
28 572
6 731
12 878
7 657
3 506
662
1 188
875
Strana 45/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
V tom s počtem zaměstnanců
celkem
Olomoucký
kraj
Jeseník
neuvedeno
bez
zaměstnanců
133 275
76 140
42 123
10 739
6 846
2 966
6-9
10 19
9 915
1 702
1 554
379
623
89
97
29
1-5
20 24
50 99
100
199
200
249
250
499
500
a
více
732
422
181
41
54
32
49
29
6
3
2
-
25 49
Zdroj: ČSÚ
Ekonomické subjekty podle vybraných právních forem k 31. 12. 2009
Obchodní společnosti
Počet
registrovaných
subjektůcelkem
Česká
republika
Olomoucký
kraj
Jeseník
Fyzické osoby
Družstva
Státní
podniky
23 312
15 636
420
1 806 370
32 846
soukromí
podnikatelé
podnikající dle
jiných zákonů
než
živnostenského
97 068
10 852
762
607
16
102 263
1 835
5 250
578
31
36
2
8 803
159
294
celkem
z toho
akciové
společnosti
2 570 611
329 100
133 275
10 739
soukromí
podnikatelé
podnikající dle
živnostenského
zákona
zemědělští
podnikatelé
Zdroj: ČSÚ
Ekonomické subjekty podle vybraných právních forem ve správních obvodech obcí s rozšířenou
působností Olomouckého kraje k 31. 12. 2010
Celkem
136 229
101 Fyz. osoba
pod.dle živ.zák.nez.
v obch. rejstř.
103 832
102 Fyz. osoba
pod.dle živ.zák.zap.
v obch. rejstř.
533
105 Fyz. osoba
ost. nezaps. v
obchod. rejstř.
4 882
106 Fyz. osoba
ost. zaps. v obchod.
rejstř.
2
107 Zem. podnik fyz. os. nez. v
obchod. rejstř.
1 904
111 Veřejná
obchodní
společnost
311
112 Společnost s
ručením omezeným 10 235
113 Společnost
komanditní
19
Přerov
Šumperk
Šternberk
Prostějov
Litovel
Olomouc
Mohelnice
Kraj
celkem Hranice Jeseník Konice
Lipník nad
Bečvou
v tom správní obvody obcí s rozšířenou působností
Uničov
Zábřeh
6 895 10 783
2 037
3 009
4 356 3 436 38 566 20 708
16 053
4 344 16 064
3 888
6 090
5 334
8 773
1 599
2 420
3 433 2 746 27 808 15 688
12 014
3 451 12 624
3 130
4 812
13
32
2
8
15
8
182
93
67
13
74
8
18
274
266
58
85
140
101
1 581
752
572
151
557
118
227
-
-
-
-
1
-
-
-
-
-
-
1
-
136
173
59
47
108
67
230
329
283
78
203
84
107
13
19
3
6
1
7
69
68
37
10
62
8
8
401
542
81
156
220
160
4 160
1 660
1 204
212
959
199
281
2
3
1
-
-
-
4
3
1
1
2
2
-
117 Nadace
20
-
1
-
1
1
3
7
2
2
-
3
-
-
118 Nadační fond
69
4
5
-
2
-
4
30
3
11
1
6
1
2
769
33
30
8
6
19
10
331
109
111
11
70
14
17
121 Akciová
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 46/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
Přerov
Šumperk
Šternberk
Prostějov
Litovel
Olomouc
Mohelnice
Kraj
celkem Hranice Jeseník Konice
Lipník nad
Bečvou
v tom správní obvody obcí s rozšířenou působností
Uničov
Zábřeh
společnost
141 Obecně
prospěšná
společnost
145 Společenství
vlastníků jednotek
151 Komoditní
burza
205 Družstvo
301 Státní podnik
325 Organizační
složka státu
331 Příspěvková
organizace
381 Fond
(národního majetku,
pozemkový)
391 Zdravotní
pojišťovna
421 Zahraniční
osoba
501 Odštěpný
závod zapsaný v
obchod. rejstř.
601 Vysoká škola
641 Školská
právnická osoba
701 Sdružení
(svaz, spolek,
společnost, klub aj.)
711 Politická
strana, politické
hnutí
715 Podnik nebo
hospod. zařízení
politické strany
721 Církevní
organizace
731 Org. jednotka
sdružení
732 Org. jedn.
politické strany,
polit. hnutí
741 Stavovská
organizace profesní komora
745 Komora (s
výjimkou profesních
komor)
751 Zájmové
sdružení
právnických osob
108
1
8
-
2
-
1
42
15
16
2
14
4
3
2 690
142
90
18
34
46
51
1 097
294
331
100
355
56
76
1
-
-
-
-
-
-
1
-
-
-
-
-
-
612
24
41
14
8
10
7
163
208
54
18
38
10
17
15
-
2
-
1
-
1
6
2
-
1
1
-
1
17
-
2
-
-
-
-
9
2
2
-
2
-
-
719
46
70
16
23
31
27
141
107
95
32
64
25
42
1
-
-
-
-
-
-
1
-
-
-
-
-
-
2
-
-
-
-
-
-
1
1
-
-
-
-
-
2 234
71
119
12
26
43
35
858
316
340
37
241
39
97
4
2
-
-
-
-
1
1
-
-
-
-
-
-
1
-
-
-
-
-
-
1
-
-
-
-
-
-
12
-
-
-
-
1
-
6
1
3
-
1
-
-
4 077
208
352
66
90
142
107
1 165
559
508
128
455
89
208
4
-
-
-
-
-
-
3
-
1
-
-
-
-
1
-
-
-
-
-
-
1
-
-
-
-
-
-
360
18
41
11
10
19
12
77
57
32
16
37
11
19
1 980
110
158
52
57
88
53
466
301
260
48
213
68
106
11
1
-
-
-
-
-
3
2
3
-
2
-
-
6
-
1
-
-
-
-
2
1
1
-
1
-
-
11
-
2
-
-
-
-
3
2
2
-
2
-
-
57
1
5
-
-
1
1
28
3
5
-
11
1
1
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 47/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
761 Honební
společenstvo
771 Svazek obcí
801 Obec (obecní
úřad)
804 Kraj
805 Regionální
rada regionu
soudržnosti
921 Mezinárodní
organizace a
sdružení
932 Evropská
společnost
Přerov
Šumperk
Šternberk
Prostějov
Litovel
Olomouc
Mohelnice
Kraj
celkem Hranice Jeseník Konice
Lipník nad
Bečvou
v tom správní obvody obcí s rozšířenou působností
Uničov
Zábřeh
260
23
19
12
11
16
16
31
36
31
11
28
9
17
62
6
5
4
2
1
4
6
18
7
2
3
1
3
399
31
24
21
14
20
14
45
76
59
21
36
10
28
1
-
-
-
-
-
-
1
-
-
-
-
-
-
1
-
-
-
-
-
-
1
-
-
-
-
-
-
5
-
-
-
-
-
-
4
-
1
-
-
-
-
2
1
-
-
-
-
-
1
-
-
-
-
-
-
Zdroj: ČSÚ
2.4.5 Hodnocení podnikatelského prostředí „Město pro byznys 2011“
V rámci akce „Město pro byznys 2011“ vznikla škála dat, dokumentujících podnikatelské prostředí
v Jeseníku. Jedním z důležitých ukazatelů je počet podnikajících fyzických osob na 100 ekonomicky
aktivních osob (vyšší hodnota je hodnocena lépe). Jeseník zde dosáhnul nadprůměrné hodnoty jak
vzhledem k OLK, tak vzhledem k ČR. Vzhledem k nárůstu tzv. „švarc systému“ je však otázkou, nakolik je
vyšší počet podnikajících fyzických osob znakem nadprůměrné podnikavosti, nebo naopak nakolik je to
znakem nízké výkonnosti a stability zdejší podnikatelské komunity, uchylující se v nadprůměrné míře
k využívání jednak nelegálního způsobu zaměstnávání a jednak ke způsobu podnikání, který jen omezeně
je schopen dosahovat potřebné úrovně konkurenceschopnosti.
Zdroj:
Datank.
Město pro byznys 2011.
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 48/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
Pochybnost o skutečné přínosnosti výše uvedeného kritéria více či méně podporuje následující ukazatel:
počet právnických osob na 1000 obyvatel dané ORP (čím vyšší podíl, tím je město hodnoceno lépe). Zde
již Jeseník zdaleka nedosahuje tak výrazného postavení.
Zdroj: Datank. Město pro byznys 2011.
Velmi silné postavení města v rámci turismu dokumentuje ukazatel počtu lůžek na 1000 obyvatel.
Hodnotíme počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních za celé ORP, lepší hodnocení náleží vyšší
hodnotě kritéria.
Zdroj: Datank. Město pro byznys 2011.
Atraktivitu Jeseníku resp. ORP Jeseník pro turismus a zdravý život jednoznačně potvrzuje koeficient
ekologické vyváženosti krajiny, který udává poměr ekologicky pozitivně využívaných ploch (např.
zahrady, lesy a vodní plochy) k negativním (např. orná půda, zastavěná plocha), údaj je za celé ORP.
Vyšší hodnota znamená lepší výsledné hodnocení.
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 49/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
Zdroj: Datank. Město pro byznys 2011.
Stejně tak potvrzuje kvalitu zdejšího životního prostředí pro život i rekreaci ukazatel znečištění ovzduší.
Hodnocen je na základě součtu měrných emisí za tuhé emise, SO2, Nox a CO v t/km2, údaj je za obce s
rozšířenou působností. Nižší hodnota je posuzována lépe než vyšší.
Zdroj: Datank. Město pro byznys 2011.
Atraktivitu pro podnikání tvoří i nízké náklady na místní pracovní sílu. Hodnocen je průměrný měsíční
plat za daný okres, nižší hodnota dosahuje lepšího hodnocení. Graf ukazuje, že průměr ORP Jeseník je
výrazně pod průměrem za OLK a velmi výrazně pod průměrem za ČR.
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 50/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
Zdroj: Datank. Město pro byznys 2011.
2.5 Občanská vybavenost města Jeseník
Významný vliv na spokojenost místní populace má úroveň občanské vybavenosti. Zde zejména patří
oblasti bydlení, vzdělávání, zdravotnictví a sociální péče, kultura a sport.
2.5.1 Bydlení
Domovní a bytový fond města Jeseník
1991
Počet domů celkem
Trvale obydlené domy
z toho rodinných domů
Počet bytů celkem
Trvale obydlené byty
z toho v rodinných domech
Neobydlených bytů
Průměr.obyt.plocha na 1 byt v
m2
Průměr.obyt.plocha na 1 osobu
v m2
1991 v %
1323
1283
850
4647
4478
1059
169
44,3
100
96,9
64,2
100
96,3
3,6
-
15,2
-
2001
1393
1322
925
4966
4682
1220
284
46,86
2001 v %
100
94,9
66,4
100
99,6
24,6
5,7
-
2011
zatím
nezjištěno
17,52
Zdroj: ČSÚ Jeseník
2.5.2 Vzdělávání
Počty škol a tříd ve městě Jeseník
Mateřské školy
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
počet zařízení
2007/2008
4
Školní r
2008/2009
4
2009/2010
4
Strana 51/107
Město Jeseník
Základní školy
Základní umělecké školy
Střední školy - obory
gymnázií
Střední školy - obory
středních odborných
škol a praktických škol
Střední školy - obory
středních odborných
učilišť a odborných
učilišť
Střední školy - obory
nástavbového studia
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
počet všech tříd
počet běžných tříd
počet dětí
počet dětí v běžných třídách
přepočtený počet učitelů
z toho ženy
počet zařízení
počet všech tříd
základní
počet zařízení
školy jen s I. počet tříd
stupněm
počet žáků
základní
počet zařízení
školy jen s II. počet tříd
stupněm
počet žáků
základní
počet zařízení
školy s I. i s
počet tříd
II. stupněm
počet žáků
počet zařízení
počet žáků
počet zařízení
počet tříd denního studia
počet žáků všech forem studia
počet žáků v denní formě studia
počet zařízení
počet tříd denního studia
počet žáků všech forem studia
počet žáků v denní formě studia
počet zařízení
počet tříd denního studia
počet žáků všech forem studia
počet žáků v denní formě studia
počet zařízení
počet žáků denního studia
počet žáků všech forem studia
14
13
343
333
25
25
2
i.d.3
27
538
1
i.d.3
i.d.3
1
i.d.3
i.d.3
3
976
1
i.d.3
i.d.3
i.d.3
3
24
645
615
2
i.d.3
i.d.3
i.d.3
3
63
93
14
13
352
343
28
28
2
i.d.3
25
498
1
i.d.3
i.d.3
1
i.d.3
i.d.3
3
980
1
i.d.3
i.d.3
i.d.3
3
24
644
614
2
i.d.3
i.d.3
i.d.3
3
92
122
15
14
363
357
29
29
2
i.d.3
20
480
1
i.d.3
i.d.3
1
i.d.3
i.d.3
3
975
1
i.d.3
i.d.3
i.d.3
3
24
682
621
2
i.d.3
i.d.3
i.d.3
3
82
109
Zdroj: ČSÚ, Poznámky:
1
stav k 31.12.
2
studenti jsou uvedeni podle kraje trvalého bydliště
i.d.3
důvěrný údaj
2.5.3 Zdravotnictví a sociální péče
Zdravotnictví a sociální péče sehrávají stále významnější roli v životě místních komunit. Rovněž ve městě
Jeseníku, kde podobně jako v jiných částech Olomouckého kraje dochází ke stárnutí obyvatelstva a
migraci ekonomicky aktivního obyvatelstva za prací, lze očekávat stále rostoucí požadavky na
zabezpečení potřebných relevantních služeb.
2.5.3.1 Zdravotnická zařízení ve městě Jeseník
V celém okrese Jeseník jsou všechna zdravotnická zařízení vedena jako nestátní. Organizační složkou
státu je Okresní hygienická stanice, příspěvkovými organizacemi jsou Psychiatrická léčebna Bílá Voda a
Záchranná služba Jeseník.
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 52/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
Nestátní zdravotnická zařízení ve městě Jeseník:
Jesenická nemocnice, spol. s.r.o.
Priessnitzovy léčebné lázně, a.s.
Praktický lékař pro dospělé:
8 subjektů
Praktický lékař pro děti a dorost:
6 subjektů
Praktický zubní lékař:
12 subjektů
Praktický ženský lékař:
4 subjekty
Lékárna:
4 subjekty
Zubní technik:
4 subjekty
Veškeré odborné ambulance mají celookresní působnost, sídlo provozovatele je v Jeseníku:
Ambulantní služby, s.r.o., Jeseník, Tyršova 261, tel: 584 413 880, 584 459 947
Dopravní zdravotnické služby: 3 subjekty (působnost dopravních zdravotnických služeb je celookresní)
Vybrané ukazatele zdravotnictví podle okresů v roce 2009 (novější data nebyla v době zpracovávání
k dispozici)
Zdravotničtí
z toho lékaři
Lékaři na
Obyvatelé
pracovníci nelékaři
Kraj, okresy Lékaři celkem v nestátních
1 000
na 1 lékaře
s odbornou
zařízeních
obyvatel
způsobilostí
Olom. kraj
2 735
2 067
4,3
235
6 426
Jeseník
127
115
3,1
325
307
Olomouc
1 420
779
6,1
163
3 586
Prostějov
381
376
3,5
289
754
Přerov
455
452
3,4
295
966
Šumperk
352
345
2,8
354
813
Kraj, okresy
Nemocnice
Olom. kraj
Jeseník
Olomouc
Prostějov
Přerov
Šumperk
Kraj, okresy
9
1
3
1
2
2
praktických
pro dospělé
Olom. kraj
Jeseník
Olomouc
Prostějov
Přerov
Šumperk
291
14
107
55
56
59
Ostatní
samostatná
zdravotnická
zařízení
324
22
122
38
71
71
Odborné
léčebné
ústavy1)
z toho léčebny
pro dlouhodobě
nemocné
13
3
6
2
2
-
6
1
2
1
2
-
Samostatné ordinace lékařů
praktických
pro děti a
stomatologů
gynekologů
dorost
139
346
71
11
18
4
55
135
30
22
66
10
25
69
12
26
58
15
Lékárny
(vč.
odloučených
pracovišť)
161
9
63
26
33
30
specialistů
411
18
170
73
79
71
Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
1) včetně detašovaných pracovišť
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 53/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
Zabezpečení zdravotní péče v okrese Jeseník s porovnáním kraje a ČR k 31.12 2009 (novější data
nebyla v době zpracovávání k dispozici)
Ambulantní péče2
ČR, kraje,
okresy
Česká
republika
Olomoucký
kraj
Okr. Jeseník
Poznámky
1
2
3
4
5
6
Odborné léčebné
ústavy6
Nemocnice 4
lékaři (přepočtený
lékaři (přepočtený
lůžka5
lékaři
počet)3
počet)3
(přepočtený lůžka
na 1000
na 1000
na 1000
počet)
celkem
celkem
celkem
obyvatel
obyvatel
obyvatel
32 189,96
3,064 10 097,91
0,961 62 992
5,995
1 160,74 21 516
1 961,78
3,056
602,41
0,938
3 480
5,420
93,55
1 694
86,00
2,085
10,90
0,264
126
3,054
17,41
318
Zdroj informací: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
ambulantní části lůžkových zařízení a samostatná ambulantní zařízení
včetně zubních lékařů
lůžková část
bez lůžek dialyzačních, včetně novorozeneckých
bez lázeňských léčeben; lůžková část
2.5.3.2 Poskytovatelé sociálních služeb ve městě Jeseník
Charita Javorník
Charita Javorník (změněno 1.7. 2001) působí v oblasti Jesenicka jako účelové zařízení římskokatolické
církve s právní subjektivitou. Byla zřízena olomouckým arcibiskupem Mons. Janem Graubnerem dne 1.2.
1994. Charita Javorník je začleněna do oblasti působnosti Diecézní charity ostravsko – opavské (DCHOO).
Charita poskytuje pracovní příležitosti mnoha nezaměstnaným osobám (cca 80 zaměstnanců), pracovníci
Charity se denně starají o 400 klientů. Charita Javorník poskytuje své služby v objektech, které zde
zůstaly nevyužity po odchodu řádových sester.
Posláním charity je pomáhat těm, kdo se ocitnou v jakékoliv sociální nouzi, lidem bez rozdílu národnosti,
náboženství nebo barvy pleti, věnovat se chudým, opuštěným, nemocným, starým, tělesně, mentálně a
jinak postiženým atd. Charita Javorník uskutečňuje toto poslání pomocí svých služeb se zaměřením
především na seniory a zdravotně postižené.
Střediska Charity Javorník:
Dům pokojného stáří sv. Hedviky
Vidnava
Charitní dům Ave
Vidnava
Chráněná dílna
Vidnava
Dům pokojného stáří sv. Františka
Bílá Voda
Charitní dům Bobr
Bílá Voda
Charitní dům Oáza
Javorník
CHOPS
Javorník
CHOPS
Žulová
Denní stacionář Šimon
Jeseník
Seifertova 915 790 01 Jeseník - zobrazit na www.mapy.cz
Telefon: 584 401 270, Email: [email protected]
Seznam poskytovatelů služeb sociální péče ve městě Jeseník
 Boétheia - Společenství křesťanské pomoci
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 54/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
Otakara Březiny 28/228, 790 01 Jeseník
tel.: 584412669, e-mail: [email protected], www.boetheia.eu
kontaktní osoba: Jan Zaoral
provozuje: Azylový dům pro muže a ženy, Azylový dům pro osamělé rodiče a děti, nízkoprahové
denní centrum, noclehárna
typ služby: komplex služeb – ubytování, stravování, výchovné, vzdělávací a aktivační služby,
poradenství
 Denní stacionář pro děti s kombinovanými vadami, Seifertova 9/915, Jeseník – viz. Stacionář Šimon
z Charity Javorník
Vedoucí dílny: Marta Nosková
Denní stacionář Šimon v Jeseníku poskytuje na území Jesenicka své služby osobám s poruchou
autistického spektra a osobám s mentálním a kombinovaným postižením. Snažíme se dosáhnout co
největší samostatnosti uživatelů služeb prostřednictvím výchovných, vzdělávacích a aktivizačních
činností.
kapacita: 10 – 20 klientů dle stupně postižení
 Zahrada 2000, sdružení občanů
Na Mýtince 32, 790 01 Jeseník (Dětřichov)
tel. 584 401 195, email: [email protected], www.zahrada2000.cz
Občanské sdružení Zahrada 2000 vzniklo v roce 1998 pro potřeby zdravotně hendikepovaných,
především duševně nemocných lidí z Jesenického regionu. Jeho posláním je umožnit duševně
nemocným lidem „návrat zpět do života“, uplatnit se v lidské společnosti a pomáhat jim vjejich
nelehké životní situaci zdolávat překážky běžného života, které jsou způsobeny jejich nemocí.
Dnes je ZAHRADA 2000, o.s. zřizovatelem SOCIÁLNĚ REHABILITAČNÍHO CENTRA v JeseníkuDětřichově, které kvalifikovaně poskytuje několik registrovaných sociálních služeb této cílové
skupině. Aktuálně zde dochází více jak 40 klientů.
 Oblastní spolek Českého červeného kříže Jeseník
Organizace poskytuje zdravotnické, záchranné, sociální a humanitární služby, organizuje a podporuje
sociální a zdravotní výchovu mládeže.
Lipovská 371/103, 790 01 Jeseník
Tel: 777 591 794, http://www.cervenykriz.eu
 Sdružení Virtus, občanské sdružení
Tovární 1/234, 790 01 Jeseník
kontaktní osoba: Ludmila Liberdová – ředitelka centra
tel.: 774 441 571, e-mail: [email protected]
provozuje:
nízkoprahový klub pro děti a mládež od 6 do 26 let
studio sebepoznání a rozvoje osobnosti
artedílna
divadelní činnost souboru Mandátum
vzdělávací a prožitkové programy
křesťanské aktivity nejen pro mládež
 Občanské sdružení Za Kopcem
Organizace volnočasových aktivit pro handicapované lidi včetně dětí, jejich rodičů a mládeže.
Tovární 234/1, 790 01 Jeseník
http://www.zakopcem.webzdarma.cz
Mobil: 776 763 120, 604 273 919, E-mail: [email protected]
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 55/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
 Město Jeseník
Masarykovo nám. 1/167, 790 01 Jeseník
tel.: 584 498 414, e-mail: [email protected]
kontaktní osoba: Zdenka Lebdušková,
provozuje:
1. Penzion pro seniory, Beskydská 6/1298, 790 01 Jeseník a Penzion pro seniory, J. Ježka 7/777, 790 01
Jeseník
Tel: 584 411 391, e-mail: [email protected]
kontaktní osoba: Ing. Jan Rotter
typ služby: komplex rezidenčních služeb (bez poskytování komplexní péče)
cílová skupina: osoby, jejichž zdravotní stav a věk umožňuje poměrně samostatný život ve vhodných
podmínkách
kapacita: 60
2. Klub důchodců, Dukelská 6/718, Jeseník
Tel: 584 498 421
volnočasové aktivity, zájezdy, kulturní a společenské akce, vzdělávací programy
cílová skupina: senioři
kapacita pro 200 osob
Státní zařízení
KÚ Olomouc a krajské instituce provozují ve městě Jeseník:
1. Ústav sociální péče Jeseník, příspěvková organizace, DOMOV SNĚŽENKA
Moravská 2/814, 790 01 Jeseník
tel. 584 411 106, e-mail: [email protected]
kontaktní osoba: Mgr. Lenka Kožoušková
http://www.uspjesenik.cz/
Kapacita zařízení: domov pro osoby se zdravotním postižením – 72, týdenní stacionář – 3
2. Středisko pečovatelské služby Jeseník
Zajištění pečovatelských a sociálních služeb
Kostelní 160/1, 790 01 Jeseník
http://www.pecovatelskajesenik.wbs.cz
Tel: 584 409 147, E-mail: [email protected]
3. Poradna pro rodinu Jeseník
Dukelská 436, 790 01 Jeseník
Poradna pro rodinu je pracoviště úseku přímé poradenské činnosti Poradenského centra
sociálních služeb Olomouckého kraje, příspěvkové organizace www.poradnaprorodinu.cz.
Tel.: 584 414 035, Mob. tel.: 731 447 453, Mob. tel.(domácí násilí): 736 472 158
E-mail: [email protected]
Zařízení sociální péče v okrese Jeseník k 31.12 2009
Okres
Jeseník
z toho
Místa v
Zařízení
zařízeních
sociálních
Domovy pro osoby
sociálních
služeb
Domovy pro seniory
se zdravotním
Azylové domy
služeb
celkem
postižením
celkem
zařízení místa zařízení místa zařízení místa
26
623
6
276
1
73
2
79
Domy s pečovatelskou
službou
bytové
jednotky
objekty
5
123
Zdroj: ČSÚ a Ministerstvo práce a sociálních věcí
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 56/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
2.5.4 Horská služba
Horská služba Jeseníky provádí a organizuje záchranné akce v horském terénu, poskytuje první pomoc,
provádí transport do míst možného příjezdu zdravotnického personálu. Zajišťuje bezpečnost
návštěvníků hor. HS Jeseníky je součástí integrovaného záchranného systému regionu, má přímé radiové
spojení na dispečinky záchranných služeb Šumperk, Jeseník, Bruntál, Rýmařov a na dispečink Letecké
záchranné služby Ostrava a Olomouc. Pomoc Horské služby si lze vyžádat buď přes telefonní čísla
jednotlivých záchranných stanic, mobilní telefony jednotlivých profesionálních pracovníků a ve vážných
případech přes dispečinky jednotlivých zdravotních záchranných služeb č.tel. 155 nebo 112.
Horskou službu Jeseníky v současné době tvoří 7 okrsků: Skřítek, Karlov, Praděd, Červenohorské sedlo,
Šerák, Staré Město a Horní Morava. Členskou základnu tvoří osmdesát členů, z toho je 10
profesionálních pracovníků a 3 sezonní zaměstnanci. V zimním období zajišťuje nepřetržitou službu v
pěti střediscích. Technické zázemí Horské služby tvoří 14 sněžných skútrů, 3 terénní záchranná vozidla,
výkonná radiosíť. Záchranné stanice jsou vybaveny moderním zdravotním záchranným materiálem
(vakuové dlahy a matrace, vaky pod vrtulník …), horolezeckou výzbrojí, transportními prostředky pro
letní i zimní záchrannou činnost, obvazovým materiálem. Všichni profesionální pracovníci mají mimo jiné
kvalifikaci leteckého záchranáře.
Zásahy HS v Jeseníkách
Zima 2009 - 2010
21
358
61
166
2
4
0
0
46
0
658
(01) pěší turistika
(02) lyžování sjezdové
(03) lyžování běžecké
(04) snowboarding
(05) skialpinismus
(08) saně, boby
(09) paragliding
(11)horolezectví
(13) jiné
(14) cyklistika
Součet zranění
2.5.5 Kultura
Počet kulturních zařízení ve městě Jeseník
Kino
Divadlo
Knihovna
Jeseník
1
1
1
Muzeum
Kult. dům
2
0
Rozhledna
1
Léto 2010
42
0
0
0
0
0
1
0
28
27
98
Sakrální
stavba
3
Dále je v Jeseníku hvězdárna a Státní okresní archiv.
Prostorové možnosti pro pořádání kulturních akcí v Jeseníku:
Divadlo Petra Bezruče
257 míst
Kino Pohoda
200 míst
Klášterní kaple
120 míst
Sál Okresního úřadu do
800 míst
Sál kongresový v Jeseníku – lázně
300-400 míst
Sál zrcadlový
66 míst
Zimní zahrada
70 míst
Sál Okresního státního archivu
60 – 70 míst
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 57/107
Město Jeseník
Internetová kavárna Plíživá Kontra
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
35 - 60 míst
Nejvýznamnější pořadatelé kulturních akcí v Jeseníku:
MKZ Jeseník, 28. Října 880/16, Jeseník – vydává měsíční Kulturní zpravodaj pro Jeseník
Vlastivědné muzeum Jesenicka, Zámecké nám. 120/1, Jeseník
ZUŠ Jeseník, 28. Října 873, Jeseník
Smyčcový orchestr Jeseník, 28. Října 873, Jeseník
Hnutí DUHA – středisko volného času Jeseník, Průchodní 154, Jeseník
Priessnitzovy léčebné lázně, a.s., Lázně Jeseník
Internetová kavárna Plíživá kontra, Husova 191, Jeseník
STŘEDISKO ROZVOJE KULTURY o. s. – Mladí a neklidní, Vede to Petr Laštovica 732 282 976.
HNUTÍ BRONTOSAURUS, Průchodní 154, Jeseník
a mnoho dalších…
Vybrané kulturní akce v Jeseníku pořádané každoročně:
Festival Karla Ditterse z Dittersdorfu–Javorník, Jeseník, Bernartice, září
Schubertova klavírní soutěž - duben v lichém roce
Jesenicko se baví (Jeseník + Nysa PL), srpen
Zahájení turisticko-lázeňské sezóny-Jeseník a PLL,a.s., květen
Jesenický Nugget, přehlídka folk-country- bluegrass
Jesenické hudební léto – národopisné soubory z celého světa, srpen
Koncert pro Jeseníky, MKZ Jeseník, červen
Jeseník dance – soutěžní taneční přehlídka, hnutí DUHA
Muzejní noc, Vlastivědné muzeum
Jarmark – předvánoční, Vlastivědné muzeum
Divadelní žatva – přehlídka divadelních souborů Jesenicka, MKZ Jeseník, duben
Akce místního významu – zábavy, plesy apod.
2.5.6 Sport
Ve městě Jeseníku je mnoho organizací, zabývající se sportem. Jsou to zejména:
Název
Název
Zaměření
Zaměření
1. Aerobic
31. MINIGOLF - ALBATROS
cvičení s hudbou
minigolfové hřiště
2. Agility - ZKO Jeseník
32. MINIGOLF - PRIESSNITZ
klub agility, kynologie
minigolfové hřiště
3. ASPV
33. MINIGOLF BOWLING CENTRUM
Asociace - sport pro vyžití
restaurace, bowling, minigolf
4. BARBORA FITNESS
34. ODDÍL FOTBAL
posilovna, sauna, masáže, solárium,aerobic,
fotbalový oddíl
fitnes shop, dětský koutek, bar,
5. BIKROSKLUB JESENÍK
35. ODDÍL KARATE
sportovní klub bikrosu
6. CVIČENÍ PRO NASTÁVAJÍCÍ MAMINKY
36. OKRESNÍ SDRUŽENÍ ČSTV
cvičení pro těhotné ženy
okresní sdružení
7. ČASIL
37. OMYA KST Jeseník
Česká asociace skateboard a in-line
klub stolního tenisu
8. DENNI - AIR
38. PARAKLUB JESENÍK
letecké služby
sportovní klub parašutistů
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 58/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
Název
Zaměření
9. DHC JESENÍK
oddíl házené
10. EKOJOGA ČR - Klub jógy Jeseník
klub jógy pro začátečníky a pokročilé
11. eSeNBáci o. s.
sportovní klub
12. FENIX SKI TEAM
lyžařský klub
13. FENIX TENNIS CLUB
tenisový areál s umělým osvětlením
14. FITNES - ALBATROS
posilovna, fitnes
15. FITNES - PRIESSNITZ
posilovna v lázeňském domě Priessnitz
16. GO KLUB JESENÍK
klub přátel deskové hry GO
17. GRASSKI WORLD CUP 2000
Světový pohár v lyžování na trávě
18. HOROLEZECKÝ ODDÍL Jeseník
Horolezecký oddíl Jeseník
19. Jesenické koupaliště, s. r. o.
otevřený bazén
20. JESENICKÝ AUTO KLUB
informační pomoc, prodej akreditivů
21. Jesenický šnek - občanské sdružení
občanské sdružení - cyklistika
22. KLUZIŠTĚ LÁZNĚ JESENÍK
zimní kluziště na tenisových kurtech
23. KLUZIŠTĚ ZŠ NÁBŘEŽNÍ
umělé kluziště
24. KRYTÁ SPORTOVNÍ STŘELNICE - MIMO
PROVOZ
H & K bezpečnostní servis s.r.o.
25. KRYTÝ BAZÉN - PRIESSNITZ
krytý bazén s vířivkami
26. KUŽELNA - ALBATROS
kuželna hotelu Albatros
27. KYNOLOGICKÉ CVIČIŠTĚ
cvičiště pro psy, ZKO č. 451
28. KYNOLOGICKÉ CVIČIŠTĚ ZKO č.193
kynologie, výcvik psů
29. LUKOSTŘELECKÝ ODDÍL TJ JESENÍK
lukostřelecký oddíl při TJ Jeseník
30. LYŽAŘSKÁ ŠKOLA JESENÍK
lyžařská škola
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Název
Zaměření
39. POSILOVNA
fitnes centrum
40. ProFit studio
fitnes centrum
41. PROJÍŽĎKY NA KONÍCH
projížďky na koních
42. SKK JESENÍK
4dráhová kuželna, restaurace
43. SOKOL JESENÍK
tělocvičná jednota
44. SPELEOLOGICKÁ SKUPINA SEVER
klub jeskyňářů
45. SQUASH CLUB 2000
herna pro squash
46. SUN SKI & BOARD SCHOOL JESENÍK
Informační centrum
47. SUN SKI & BOARD SCHOOL LÁZEŇSKÝ
VRCH
lyžařská škola
48. ŠACHOVÝ KLUB JESENÍK
TJ Jeseník
49. ŠERMÍŘSKÝ SPOLEK JESENÍK
šermířský spolek
50. TENISOVÉ KURTY - ALBATROS
tenisové kurty hotelu Albatros
51. TENISOVÉ KURTY - PRIESSNITZ
tenisové kurty PLL a.s.
52. TENISOVÝ KLUB
53. Terénní minikáry - Na Smrťáku
horské minikáry, letní lyžování, horské
koloběžky
54. TJ JESENÍK
tělovýchovná jednota
55. TJ ODDÍL KULTURISTIKA
Kulturistika
56. TJ VOLEJBAL
Oddíl volejbal
57. Videokavárna Sofie - Půjčovna golfových
vozítek
golfová vozítka - půjčovna
58. VODÁCKÝ ODDÍL
tělovýchovná jednota
59. ZKO BOBROVNÍK
základní kynologická organizace
Strana 59/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
PĚŠÍ TURISTIKA
Pěší trasy jsou značeny pásovým značením v barvě červené, modré, zelené a žluté. Dále jsou v terénu
vyznačeny okruhy místního značení (psaníčka) v barvě červené, modré, zelené a žluté. Zelenou
úhlopříčkou v bílém poli jsou vyznačeny některé naučné stezky:
Název
Délka trasy Časový typ Obtížnost Nejnižší bod Nejvyšší bod Převýšení Snížení
Naučná stezka Bílá Opava (Karlova Studánka - vodopády Bílé Opavy - chata Barborka pod Pradědem [Ovčárna-Praděd] - Karlova Studánka) Kategorie: (naučná stezka)
11,5 km
polodenní náročná
790 m
1325 m
+510 m
- 550m
Hornická naučná stezka (Zlaté Hory - RS Bohema - Zámecký potok - Edelštejn - Svatá Anna - Výr - Příčná
hora - Starohoří - Maria Hilf - Měděná štola - Zlaté Hory Kategorie: (naučná stezka)
14 km
polodenní nenáročná 430 m
945 m
+545 m
Naučná stezka Rejvíz ( Penzion Rejvíz - U hájovny - Rezervace - U mechového jezírka - Velké mechové
jezírko - Rejvíz ) Kategorie: (naučná stezka)
3 km
polodenní nenáročná 768 m
780 m
+12 m
-12 m
Naučná stezka Pasák ( Branná - Pasák - Přední Alojzov - Adamovské louky - Banjaluka - Branná )
Kategorie: (naučná stezka)
12,5 km
polodenní Středně
náročná
+
Naučná stezka Šerák - Keprník ( Červenohorské sedlo - Bílý sloup - Vřesová studánka - Trojmezí - Keprník
- Šerák - Koňská vyhlídka - Ramzová ) Kategorie: (naučná stezka)
14,5 km
polodenní středně
780 m
1423 m
+643 m
-410 m
náročná
Naučná stezka Králický Sněžník (Dolní Morava - Pod Vilemínkou - Franciska - Pramen Moravy - Králický
Sněžník - Nad Adéliným pramenem - chata Návrší) Kategorie: (naučná stezka)
14,5 km
polodenní nenáročná 690 m
1423 m
+753 m
Naučná stezka Čarodějnická I (ČHS-Petrovka - Kouty nad Desnou - Loučná nad Desnou - Vlčí sedlo Vernířovice - Sobotín - Maršíkov - Velké Losiny - Rapotín - Nové Domky - Šumperk - Dolní Studénky Sudkov - Leština - Bohuslavice - Slavoňov - Řepová - Mírov Kategorie: (naučná stezka)
Naučná stezka Čarodějnická II (ČHS-Mariin pramen - Bělá pod Pradědem - Domašov - Jeseník - Česká Ves
- Písečná - Prameny Javorné - Penzion Rejvíz - Dolní Údolí - Zlaté Hory Kategorie: (naučná stezka)
47 km
celodenní středně
405 m
1011 m
+
náročná
Naučná stezka Vincenze Priessnitze (Jeseník lázně LIC - Přírodní sprcha - Pražský pramen - Prameny
Adéla, Flóra, Adolf - Pramen Anna - Rumunský pramen - Vilémův a Smrkový pramen - Jitřní pramen Nadlerův hrob - Enhuberův hrob - Viktorův kříž - Polský pra Kategorie: (naučná stezka)
Hornická naučná stezka - Zlatý chlum Kategorie: (naučná stezka)
370 m
polodenní nenáročná 575 m
610 m
35 m
V okolí lázní Jeseník je vyznačeno lázeňské značení.
DALŠÍ TURISTICKÉ TRASY
Oblast je protkána cyklotrasami, jejich projížděním cykloturisté mohou snadným a fyzicky nepříliš
náročným způsobem poznat okolní i přeshraniční krásy. S jejich využitím lze poznat blízké i
vzdálenější oblasti okresu Jeseník.
Pro zájemce o běžky jsou v okolí Jeseníku, Lázní Lipové a hlavně Ramzové zajímavé trasy, vhodné
pro krátké i celodenní výlety na běžkách.
Sjezdové lyžování - v okolí Jeseníku, Lázní Lipová a Ramzové jsou k dispozici sjezdovky vybavené
lyžařskými vleky, dále je zde řada lyžařských škol nejen pro děti, ale i dospělé.
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 60/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
CYKLOTURISTIKA
Polodenní cyklotrasy trasy procházející Jeseníkem:
Název
Délka trasy Časový typ Obtížnost Nejnižší bod Nejvyšší bod Převýšení Snížení
Jeseník - Adolfovice - Domašov - Výrovka - Pod Keprníkem - Černava - Nad Dobrou vodou - Ramzová - Horní
Lipová - Lipová Lázně - Jeseník Lázně - Jeseník Kategorie: (cyklo regionální)
35 km
polodenní náročná
455 m
1250 m
+917 m
-917 m
Jeseník - Jeseník Lázně - Česká Ves - Písečná - Prameny Olešnice - Rejvíz - Starý Rejvíz - Jestřábí chata Pásmo Orlíka - Adolfovice - Jeseník Kategorie: (cyklo regionální)
40 km
polodenní středně
+
náročná
Jeseník - Dětřichov - Rejvíz - Zlatý chlum - Křížový vrch - Jeseník Kategorie: (cyklo regionální)
20 km
polodenní středně
455 m
908 m
+453 m
-453 m
náročná
Priessnitzova 60 velký okruh (Jeseník-Jeseník lázně - Pod Kopřivovým vrchem - Lesní čtvrť-Žulový vrch Medvědí kámen - Jeseník lázně - Česká Ves - Čertovy kameny - Prameny Javorné - Rejvíz - Mýtinka Dětřichov - Bukovice-Jeseník Kategorie: (cyklo regionální)
62 km
polodenní náročná
400 m
907 m
+
Priessnitzova 60 malý okruh ( Jeseník - Jeseník lázně - Strážný - Žulový vrch - Jeseník lázně - Česká VesKřížový vrch - Jeseník Kategorie: (cyklo regionální)
32 km
polodenní středně
400 m
+
náročná
Celodenní cyklotrasy procházející Jeseníkem
Název
Délka trasy Časový typ Obtížnost Nejnižší bod Nejvyšší bod Převýšení Snížení
Jeseník - Krnov - Opava - Bohumín - Orlová - Český Těšín - Třinec - Jablunkov Kategorie: (cyklo dálková)
187
celodenní středně
201 m
455 m
+206 m
-275 m
náročná
Jeseník – Rejvíz – Drakov – Heřmanovice – Holčovice – Město Albrechtice – Krnov Kategorie: (cyklo
regionální)
58 km
celodenní středně
313 m
780 m
+385 m
-427 m
náročná
Jeseník - Mikulovice - Zlaté Hory - Karlova Studánka - Praděd - Červenohorské sedlo - Jeseník Kategorie:
(cyklo regionální)
97 km
celodenní náročná
320 m
1492 m
+1172 m -1172
m
Jeseník Lázně - Vápenná - Žulová - Uhelná - Javorník - Vidnava - Supíkovice - Písečná - Jeseník Kategorie:
(cyklo regionální)
67
celodenní nenáročná 220 m
605 m
+250 m
-400 m
Jeseník - Rejvíz - Heřmanovice - Město Albrechtice - Krnov Kategorie: (cyklo regionální)
58 km
celodenní středně
325 m
780 m
+325 m
-455 m
Vícedenní cyklotrasy procházející Jeseníkem
Název
Délka trasy Časový typ Obtížnost Nejnižší bod Nejvyšší bod Převýšení Snížení
Jeseník - Šumperk - Olomouc - Kroměříž - Uherské Hradiště - Hodonín - Břeclav - Mikulov Kategorie:
(cyklo dálková)
275 km
vícedenní
náročná
159 m
455 m
+89 m
-296 m
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 61/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
Název
Délka trasy Časový typ Obtížnost Nejnižší bod Nejvyšší bod Převýšení Snížení
Jeseník - Králíky - Žamberk - Choceň - Hlinsko - Jihlava - Telč - Třeboň - České Budějovice Kategorie:
(cyklo dálková)
384km
vícedenní
středně
221 m
830 m
+733 m
-804 m
náročná
Jeseník - Rýmařov - Litovel - Nové Město na Moravě - Třebíč - Znojmo Kategorie: (cyklo dálková)
320 km
vícedenní
středně
234 m
602 m
+511 m
-677 m
náročná
ZIMNÍ SPORTY
Běžeckých tras je v okolí města Jeseníku nepřeberné množství.
Délka trasy Časový typ Obtížnost Nejnižší bod Nejvyšší bod Převýšení Snížení
Lipovské okruhy (Lipová Lázně - Horní Lipová - penzion Kovárna - Ramzová - Pod Obřími skálami - U
Javoříku - Bobrovník - Jeseník (za podjezdem) a dále na Filipovice Kategorie: (zimní bežecká)
celodenní
nenáročná
460 m
1000 m
VLEKY A LANOVKY
Soupis zveřejněných vleků a lanovek v okolí města Jeseník:
Název / Druh
Místo / Region
H - spojka modrá+žlutá / Tatrapoma F12
Červenohorské sedlo / Jesenicko
B - červená,modrá / Tatrapoma H180
Červenohorské sedlo / Jesenicko
A - černá č. 1 / Tatrapoma H 130 I.
Červenohorské sedlo / Jesenicko
G - Louka II. (modrá) / Doppelmayer II
Červenohorské sedlo / Jesenicko
D - žlutá č. 4 / Doppellmayer I
Červenohorské sedlo / Jesenicko
C - červená,modrá / Tatrapoma H130
Červenohorské sedlo / Jesenicko
E - Louka I. (modrá) / Skibag
Červenohorské sedlo / Jesenicko
NASCIVERA / 2 sedačka
Ramzová / Jesenicko
Šmoula / Kotvička
Ramzová / Jesenicko
ROBY / 2 kotva
Ramzová / Jesenicko
TRANSPORTA / 1 sedačka
Ramzová / Jesenicko
SKI areál - Kaste / BLV
Petříkov / Jesenicko
Zetocha / EPV+lano
Petříkov / Jesenicko
Ski areál Ostružná IV / EPV 300
Ostružná / Jesenicko
Ski areál Ostružná I / TLV 12
Ostružná / Jesenicko
Ski areál Ostružná II / Baby LPVE 3
Ostružná / Jesenicko
Ski areál Ostružná III / EPV 300
Ostružná / Jesenicko
Ski areál Ostružná V / EVP Tatrapoma
Ostružná / Jesenicko
SKI Ostružná - Řetězárna / VL 500 - dvojkotva
Ostružná / Jesenicko
Miroslav - D (baby) / Tatrapoma
Lipová lázně / Jesenicko
Miroslav - B (family) / Tatrapoma
Lipová lázně / Jesenicko
Křížový vrch / EPV 300
Jeseník / Jesenicko
Lázně - Vojenská / Poma P
Jeseník / Jesenicko
BOBY / 1 kotva
Ramzová / Jesenicko
Lázeňský vrch C / Poma
Lipová lázně / Jesenicko
Lázeňský vrch B / Poma
Lipová lázně / Jesenicko
Poma / Poma
Horní Údolí / Jesenicko
Skipark Filipovice / VV Doppelmayer BLV
Filipovice / Jesenicko
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 62/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
Název / Druh
Lázeňský vrch A / Poma
Na Smrťáku / EPV 300
MOBY / 1 kotva
Skipark Filipovice / MV Metasport BLV
F - Louka I. A II. / Doppelmayer III.
SKI ARENA R3 / sedačka
Lázeňský vrch D Baby / Lano
Miroslav - C (family) / Doppelmayer
Snowtubing / Kotva
Pod Klínem 1 / EPV 300
Pod Klínem 2 / lano
Pod Klínem - baby
SKI areál - Kaste / BLV
SKI areál - Kaste / TLV
Ski klub Lokomotiva Olomouc / EPV
Poma / Poma
Lyžařský vlek U Pekina / Kotva
Kovárna / Kotva
Letní bobová dráha - Kaste / nadzemní boby
Bohemaland / Doppelmayer
Miroslav - A (Sport) / Leitner- 2sedačková
Terénní minikáry Na Smrťáku / EPV300
Skipark / sedačková lanovka
Místo / Region
Lipová lázně / Jesenicko
Jeseník / Jesenicko
Ramzová / Jesenicko
Filipovice / Jesenicko
Červenohorské sedlo / Jesenicko
Ramzová / Jesenicko
Lipová lázně / Jesenicko
Lipová lázně / Jesenicko
Ramzová / Jesenicko
Ramzová / Jesenicko
Ramzová / Jesenicko
Ramzová / Jesenicko
Petříkov / Jesenicko
Petříkov / Jesenicko
Petříkov / Jesenicko
Horní Údolí / Jesenicko
Dolní Údolí / Jesenicko
Lipová Lázně / Jesenicko
Petříkov / Jesenicko
Zlaté Hory / Jesenicko
Lipová lázně / Jesenicko
Jeseník / Jesenicko
Filipovice / Jesenicko
Zdroj: Vlastní šetření
KOUPÁNÍ
Název / Typ
Jesenické koupaliště s.r.o. * / venkovní
Rybník u kasáren / rybník
Rybník "U kempu" / rybník
Místo / Okres
Jeseník / Jeseník
Jeseník / Jeseník
Jeseník / Jeseník
*Jesenické koupaliště
Stravování a parkoviště v místě
Otevřeno: Po - Ne : 9.00-18.00
Kontakt: Dukelská 436, Jeseník, tel.:584 411 495
PLL, a.s., Sanatorium Priessnitz, krytý bazén
Nutno předem objednat, kapacita: 22 osob/1hod.
Otevřeno: Po - Pá : 16.00 - 21.00, So : 13.00 - 21.00, Ne : 9.00 - 12.00 a 13.00 - 21.00
Kontakt: tel.: 584 491 229
RYBÁŘSTVÍ A MYSLIVOST
Obecně existují dva druhy revírů: Pstruhové (P) - kde se loví lososovité ryby - např. pstruh potoční, lipan
podhorní apod., a Mimo pstruhové (MP) - např. kapr, štika.
Revíry MO Jeseník - pstruhové
473 007
Bělá 1
473 008
Bělá 2
473 089
Staříč 1
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
MO Jeseník
MO Jeseník
MO Jeseník
17 km 19 ha
16 km 11 ha
14 km 7 ha
Strana 63/107
Město Jeseník
Revíry MO Jeseník - mimopstruhové
471 128
Staříč 1 A
471 148
Střelnice 1 A - podrevír 2. Bukovický
471 148
Střelnice 1 A - podrevír 3.Mlýnský
471 148
Střelnice 1 A - podrevír 1. Střelnice
471 149
Želva 1 A
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
MO Jeseník
MO Jeseník
MO Jeseník
MO Jeseník
MO Jeseník
1.5 ha
0.7 ha
0.75 ha
1.5 ha
1.5 ha
Sportovní revíry a rybníky mimopstruhové jiných organizací a soukromé
Bobrovník
MO Jeseník Sportovní rybník
V dnešní době místní organizace rybářského svazu obhospodařuje pět sportovních rybníků o celkové
výměře 5ha, cca 30 km pstruhových toků. Členská základna má 560 členů včetně dětí a mládeže.
Na sportovních rybnících rybí obsádku tvoří především kapr, amur, štika, lín, candát. Pstruhové revíry
jsou bohatě zarybněny pstruhem obecným, duhovým, lipanem podhorním a sivenem
americkým. Organizace je řízena 10-ti členným výborem.
Pokud máte zájem zachytat si v okrese Jeseník, musíte být členem Českého rybářského svazu nebo u
Svazu rybářů příslušné země (pokud v některé ze zahraničních zemí Svaz neexistuje, nemusí být tato
podmínka splněna), mít Státní rybářský lístek (na MěÚ Jeseník).
Myslivost
Území okresu Jeseník je rozděleno na 53 honiteb, z toho je 7 obor. Právo myslivosti je v okrese Jeseník
vykonáváno na ploše 63 371 ha, z toho: lesní půdy 39 911 ha, zemědělské půdy 21 381 ha, vodních ploch
354 ha a ostatních ploch 1 725 ha.
Zvěř v České republice je považována za obnovitelné přírodní bohatství. Možnost využívání zvěře je
postavena na principu trvale udržitelného hospodaření. Za zvěř jsou považovány, podle zákona o
myslivosti, vyjmenované druhy volně žijících živočichů, které je možné obhospodařovat lovem, nebo
které lovit nelze, ale z důvodů zvýšené ochrany jsou uvedeny v zákoně o myslivosti. A to zvěř dančí,
černá, srnčí, jelení, mufloní, kamzičí, bažantí a zaječí.
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 64/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
2.6 Technická infrastruktura
Město Jeseník se potýká s relativně nedostatečnou dopravní přístupností (zejména v zimním období) a
špatným stavem silnic. Jsou zde velmi dobré přírodní podmínky pro rozvoj cestovního ruchu a lázeňství s
řadou přírodních a kulturních zajímavostí. Je zde dostatek přírodních zdrojů surovin a pitné a minerální
vody. Využití vnitrostátních letišť a jejich propagace může přispět ke zlepšení dopravní dostupnosti celé
oblasti.
2.6.1
Dopravní infrastruktura
2.6.1.1 Silniční doprava
Dopravní koridory - kromě Červenohorského a Ramzovského sedla je dalším významným dopravním
koridorem silnice Zlaté Hory - Heřmanovice.
Katastrálním územím města Jeseník probíhají důležité trasy silniční dopravy.
Silnice I. třídy:
I/44 Mohelnice – Šumperk – Jeseník – Mikulovice – státní hranice
I/60 státní hranice – Bílý Potok – Žulová - Jeseník
Silnice II. třídy:
Silnice III. třídy:
II/453 Město Albrechtice
III/45318 Jeseník – Lázně Jeseník
III/45319 Lipová Lázně – Jeseník
Vzdálenost města Jeseník od nejbližší dálnice a rychlostní komunikace v České republice:
Jeseník – Mohelnice: 70 km (E442)
Vzdálenost města Jeseník od nejbližší dálnice a rychlostní komunikace v Polské republice:
Jeseník – Czestoczice: 75 km (E40) s napojením na Wroclaw (E41)
Jeseník – Wroclaw: 120 km (E41)
Místní komunikace:
Místní komunikace jsou v podstatě vyhovující jak co do trasování, tak do své kvality a budou upravovány
v zásadě ve stávajících trasách a jejich úpravy budou směřovat ke zmírnění a odstranění nejzávažnějších
dopravních závad, ke zkvalitnění povrchů a dodržování kategorijních šířek.
Parkovací a odstavné plochy:
Město Jeseník nechalo zbudovat několik nových parkovacích lokalit, a to např.: za hotelem Slovan, na
nově rekonstruovaném Masarykově náměstí a u obchodního domu Penny market a Kaufland. Tím se
zvýšil počet parkovacích míst pro osobní auta na cca 5700. Dále je v plánu zbudovat nová parkovací
místa na sídlišti 9. května a u plánovaného Wellness centra – dnes městského koupaliště.
Autobusy dnes parkují za obchodním domem LIDL. Pro parkování nákladních automobilů je již vystavěna
plocha v areálu bývalých kasáren – Zóna za podjezdem – rozvojová plocha při komunikaci I/60.
Autobusová doprava:
Stávající úroveň obslužnosti území je na dolní hranici únosnosti a neměla by být dále snižována.
Příměstskou a meziměstskou osobní dopravu zajišťuje VEOLIA TRANSPORT MORAVA, a.s. Vozový park
na Jesenicku čítá 39 autobusů. VEOLIA TRANSPORT MORAVA, a.s. zaměstnává cca 70 zaměstnanců.
Městská hromadná doprava ve městě Jeseníku není zajišťována.
Čerpací stanice:
Čerpací stanice pohonných hmot se nachází v prostoru křižovatky silnic I/44 a I/60.
Další nejbližší čerpací stanice je v obci Česká Ves.
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 65/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
2.6.1.2 Železniční doprava
Železniční infrastruktura v oblasti je stabilizovaná. Železniční stanice Jeseník leží na 35, 746 km
jednokolejné tratě ČD Mikulovice – Hanušovice. Trakce provozu je motorová, dieselová.
2.6.1.3 Vodní doprava
Ve městě Jeseníku se nevyskytuje.
2.6.1.4 Letecká doprava
Ve městě Jeseníku se nevyskytuje. Nejbližší letiště pro osobní dopravu se nachází v Mošnově, sportovní
letiště pak v Mikulovicích a Krnově.
2.6.1.5 Zemědělská doprava
Zemědělská doprava probíhá zčásti po samostatných zemědělských komunikacích, zčásti po místních
komunikacích a silnicích III. třídy. Nepředstavuje zásadně závažný problém vzhledem ke stupni
zemědělského využívání přilehlých pozemků.
2.6.1.6 Pěší a cyklistická doprava
Pěší doprava probíhá na samostatných chodnících vybudovaných v centru a částečně v místech, kde to
umožňuje nízká intenzita dopravy, i na vozovce. Uplatňují se nemotoristické komunikace funkční třídy
D1 Obytná zóna a Pěší zóna.
Významnější trasy pro pěší se nacházejí v místech s vazbou na rekreační funkce území i jednotlivých
objektů.
2.6.2 Vodovody a kanalizace
VaK - Vodovody a kanalizace Jesenicka, a.s. - Tato společnost spravuje majetek vodohospodářské
infrastruktury města Jeseník a obcí Lipová Lázně, Bělá pod Pradědem, Česká Ves, Písečná a Hradec –
Nová Ves a tyto obce jsou v podstatě jedinými akcionáři této společnosti. Celkový počet obyvatel v
těchto obcích je cca 21 000, průmysl nevýznamný, nicméně se zde nachází dvoje lázně celostátního
významu (Schrottovy lázně v Lipové a Priessnitzovy léčebné lázně v Jeseníku), oboje založené i na tzv.
vodní léčbě.. Oblast je přirozeným centrem zimní i letní rekreace v severní části Jeseníků. Průmysl v
současné době po útlumu jatek, mlékárny, lnářského průmyslu, není z vodohospodářského hlediska
významný. Celková délka vodovodní sítě je 176,029 km, celková délka kanalizace je 115,084 km2.
Ve městě Jeseník je vybudován veřejný vodovod, který je součástí vodovodní skupiny Jeseník – Lipová –
Mikulovice. Tento skupinový vodovod je zásobován povrchovou vodou. Kapacita zdrojů je dle informací
JVS, s.r.o. následující:
- povrchové zdroje:
80l/sec
- podzemní zdroje:
10l/sec
V prostoru Lázní Jeseník, ca 80 m od stávající čerpací stanice, je další zdroj podzemní vody s kapacitou
cca 2 l/sec. Tento zdroj není v současnosti využit, ale lze s ním počítat v případě nutnosti posílení zdrojů
vody pro vodovodní síť Jeseník.
Převážná část městské kanalizace je budována jako jednotná kanalizační soustava, která odvádí jak
odpadní, tak dešťové vody do čistírny odpadních vod. Pouze několik krátkých podružných stok odvádí
povrchové dešťové vody přímo do blízké vodoteče. V trase kanalizačních sběračů jsou vybudovány
odlehčovací komory, které při průtoku dešťových vod převádějí část těchto vod do vodoteče. Kanalizační
síť je dimenzována na odvod dešťových srážek l5 min. náhradního deště, periodicity 0,5 s intenzitou cca
l69 l/s/h.
2
Údaje o délce vodovodní a kanalizační sítě jsou převzaty z výroční zprávy společnosti za rok 2010.
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 66/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
2.6.2.1 Čistírna odpadních vod
Čistírna odpadních vod, dále jen ČOV, byla vybudována v letech 1983 až 1985. V roce 2005 proběhla
celková rekonstrukce. Je situována mimo katastr města Jeseník, v severní části obce Česká Ves.
2.6.3 Energetika
Energii v Jeseníku zajišťuje Severomoravská energetika, a.s. Rozvodný závod Zábřeh, Lipovská 119, 584
411 300
Zásobování elektrickou energií je v oblasti bez větších problémů. Distribuční soustava rozvádí potřebnou
elektrickou energii do všech míst oblasti, problémem ovšem zůstává zastaralá málo propustná
nízkonapěťová síť.
Rozvody VN - 22 kV:
Město Jeseník je napojeno na stávající vedení č. 74 a 77, která plně pokrývají stávající spotřebu el.
energie i s dostatečnou rezervou pro výhledové zvyšování spotřeby. Stávající rozvody v areálu města
Jeseník jsou celkem ve vyhovujícím stavu, je však nutné nahradit vrchní rozvody za rozvody kabelové a
tyto doplnit v souladu s předpokládanou novou výstavbou.
Rozvody NN - 0,4/0,231 kV:
Stávající rozvody NN v areálu města Jeseník jsou s výjimkou rozvodů v nových sídlištích v nevyhovujícím
stavu a je nutno provést jejich celkovou rekonstrukci. Po dokončení rekonstrukce budou prakticky
veškeré rozvody NN v areálu města Jeseník v kabelovém provedení.
Veřejné osvětlení
Osvětlení komunikací a chodníků je ve městě Jeseníku řešeno převážně parkovými a silničními svítidly,
napájenými kabelovými rozvody. V okrajových částech pak svítidly umístěnými na stožárech NN.
Technické služby Jeseník, a.s. zajišťují údržbu a opravy veřejného osvětlení ve městě.
2.6.4 Plynofikace
Zásobování této oblasti zemním plynem je zajišťováno vysokotlakým dálkovodem Ostrava - Javorník.
Město Jeseník pak z větve dálkovodu Zlaté Hory - Jeseník , vybudované v roce 1968. Trasa dálkovodu je
vedena směrem od Písečné, po úpatí jižního svahu Rychlebských hor, mezi intravilánem města Jeseníku
a lázněmi Jeseník. Dále vysokotlaký dálkovod svou trasou obchází západní část města, bývalý závod RD
Jeseník, směřuje do středu města okrajem závodu 10 Moravolen, dále se dělí na větev vedoucí k RS
v závodě SMP Jeseník a na větev směřující k regulační stanici v ulici U Kasáren.
NTL rozvod plynu
Síť města Jeseníka je v podstatné části provedena z ocelového potrubí v dimenzích DN 100 až DN 300
mm. V okrajových částech města, kde je vybudována nová zástavba jsou rozvodné větve prováděny
z potrubí lPE profilu DN 110 a 160 mm. Celková délka plynovodních řadů je cca 30 Km. NTL plynovodní
síť ve městě je v podstatě v současné době vybudována. Převážná část plynovodů ve staré zástavbě je za
hranicí životnosti, regulační stanice jsou v dobrém technickém stavu. Zdrojem plynu NTL sítě je pět
regulačních stanic. RS 1 v areálu plynárny, RS 2 U kasáren, RS 3 okraj České Vsi, RS ul. Habrová a RS ul.
Nerudova. Technický stav regulačních stanic a plynovodní sítě je dobrý.
2.6.5 Telekomunikace
V oblasti telefonizace obcí byla situace výrazně zlepšena výstavbou a použitím digitálních ústředen a
novou kabelizací. Ve všech obcích byly zbudovány veřejné telefonní stanice.
Síť euroISDN veřejná, plně digitální síť, poskytující telefonní služby, rychlý přenos dat, přenos stabilního i
pohyblivého obrazu a rychlý přenos faxových dokumentů. Síť euroISDN poskytuje digitální komutované
komunikační prostředí, umožňující přenos informací základní rychlostí digitálního kanálu 64 kbit/s. V síti
euroISDN jsou poskytovány přípojky základní euroISDN2 - poskytuje dva komunikační kanály a jeden
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 67/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
kanál pro signalizaci a primární přípojka euroISDN30 - poskytuje 30 komunikačních kanálů a jeden kanál
pro signalizaci.
Nezanedbatelné v oblasti telekomunikací je také dosažitelnost sítí mobilních operátorů, která je
v mikroregionu Jesenicko, až na výjimky zapříčiněné kopcovitým terénem, vcelku dobrá a to pokrytím
území signálem GSM operátora T-mobile, signálem MNT a GSM operátora O2 a signálem GSM operátora
Vodafon.
V oblasti se nachází vysílač Jeseník - Praděd zajišťující přenos a vysílání radiového a televizního signálu a
příjem a vysílání radioreléových paprsků v mnoha směrech. V nedávné době bylo zahájeno digitální
vysílání TV signálu na DVB – T síť1 na 36 kanálu a síť 3 na 50 kanálu.
2.7 Životní prostředí
Dosud relativně vysoká kvalita životního prostředí na celém území okresu Jeseník je dána především
absencí velkých průmyslových znečišťovatelů i v širším okolí, a nadprůměrným zastoupením lesních
porostů. Velkým přínosem je zachování původního rázu krajiny, dokumentované řadou chráněných
lokalit a rekreačně atraktivních celků. Přesto jsou všechny základní složky životního prostředí do určité
míry již narušeny a vyžadují ochranu a někdy i regeneraci. Ekologické kvality jsou největším bohatstvím
okresu Jeseník. Proto by měly být důsledně chráněny a optimálně využity pro rozvoj cestovního ruchu
jako velmi perspektivního odvětví zdejší ekonomiky.
2.7.1 Ovzduší
Kvalita ovzduší
Měření ovzduší na území města se provádí od roku 1990 a to metodou tzv. pasivní sorpce. Jedná se o
zachycení znečišťujících látek na sorbent uložený v měřícím zařízení. Tato metodika měření je vhodná
pro sledování dlouhodobých trendů ve znečištění ovzduší. Sledují se zde hodnoty oxidu siřičitého (SO2) a
dusičitého (NO2).
Měření bylo prováděno zpočátku ve dvou stanicích, které byly umístěny na ulicích Bezručova a Lipovská.
Od dubna roku 1992 přibyla další měřící stanice a to na ulici Šumperská. Souběžně také probíhá měření
kvality ovzduší, které provádí Český hydrometeorologický ústav. Zde jsou měřeny veličiny jako SO2,
NO2, NOx (oxidy dusíku), PM10 (prašný aerosol) a hodnoty O3 (ozon). Tato automatická měřící stanice
je umístěna v Jeseníku - lázních.
Podrobnější informace, výsledky a průběh měření v časových intervalech z této automatické měřící
stanice jsou umístěny na internetových stránkách a to www.chmu.cz.
Limity znečištění pro ochranu lidského zdraví
SO2 - denní průměr
NO2 – roční průměr
UAT (horní limit)
75 µg/m3
LAT (dolní limit)
50 µg/m3
Pro ochranu vegetace a ekosystémů
SO2 - zimní průměr
NO2 – roční průměr
32 µg/m3
12 µg/m3
26 µg/m3
8 µg/m3
Pokud znečištění látkou překračuje UAT je měření v lokalitě povinné – provádí státní orgán (Hygienická
služba, ČHMÚ, atd.), při znečištění nad úroveň LAT je měření povinné ale mohou být použity méně
přesné metody měření a data mohou být převzata i od jiných organizací.
Přenos škodlivin z jiných okresů ČR a ze zahraničí není znám, neboť se nesleduje. Organické znečišťování
se nesleduje. Smogové situace se nevyskytují. Spalování méně kvalitních fosilních paliv (uhlí) v
domácnostech a doprava způsobuje v údolích zhoršení stavu ovzduší. Plynofikace okresu je odhadována
na 50 % rozlohy. Mnoho domácností přechází zpět na tuhá paliva.
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 68/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
Emise základních znečisťujících látek za rok 2008 v okrese a porovnání s krajem a ČR
Emise (v tunách)
Měrné emise (v tunách/km2)
ČR, kraje,
Oxid
Oxidy
Oxid
Oxid
Oxidy
Oxid
okresy
tuhé2
siřičitý
dusíku
uhelnatý
tuhé2
siřičitý
dusíku uhelnatý
(SO2)
(NOx)
(CO)
(SO2)
(NOx)
(CO)
Česká
32 010,5 176 394,3 139 779,3 222 489,8
0,4
2,2
1,8
2,8
republika
Hlavní
575,2
1 717,4
3 103,2
2 204,3
1,2
3,5
6,3
4,4
město
Praha
Olomoucký
1 698,8
4 316,1
3 508,9
5 848,2
0,3
0,8
0,7
1,1
kraj
Jeseník
163,4
146,6
281,3
368,5
0,2
0,2
0,4
0,5
Olomouc
459,1
1 162,4
697,1
1 184,4
0,3
0,7
0,4
0,7
Prostějov
198,1
259,7
180,6
480,6
0,3
0,3
0,2
0,6
Přerov
397,4
2 054,3
1 976,4
2 424,2
0,5
2,4
2,3
2,9
Šumperk
480,8
693,1
373,5
1 390,5
0,4
0,5
0,3
1,1
Zdroj: ČSÚ
Přehled znečištění ovzduší na Lipovské, Bezručově a Šumperské ulici za rok 2010
2.7.2 Vodní hospodářství – ochrana vod
Celá oblast je významnou pramennou oblastí a zdrojem pitné vody i pro Polsko. Hlavním cílem
vodohospodářské problematiky je ochrana podzemních zdrojů pitné vody, a to v souvislosti s ukládáním
odpadů a zemědělským hospodařením, obnovení ekologické stability krajiny a její retenční funkce. Dále
ochrana vodního toku Bělá v souvislosti s jeho ochranou na polské straně jako povrchového zdroje pitné
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 69/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
vody. V oblasti Jeseníků je vzhledem ke geografickému členění jakost vody sledována jednak povodím
Odry v Ostravě, jednak povodím Moravy v Brně. Ze současných i výhledových vodárenských funkcí
vyplývá mimořádný význam vývoje úrovně čistoty vodních toků.
Nakládání s odpadními vodami
Viz. Kapitola 2.6.2
Zásobování pitnou vodou
Na vodovod napojeno 100 % obyvatel města. První vodovod vybudován v r. 1895, poté mnohokrát
rozšiřován a opravován. Pro zachování bezporuchového provozu je nutná postupná rekonstrukce.
Zdroje:
Prameniště Křížový vrch, prameniště Lázně I., Lázně II., úpravna vody Adolfovice, prameniště Pomezí,
prameniště Kalvodka, zdroj nad Domem dětí a mládeže
Vodní eroze hrozí v horských oblastech a především v nejvyšších partiích hor.
Povrchové toky má pro oblast města Jeseník na starosti státní podnik – Povodí Odry, který má na starosti
veškerou činnost spojenou s vodními toky a nádržemi na území okresu Jeseník a Moravskoslezského
kraje.
Po povodni došlo k úpravám povodňových plánů OkÚ a obcí. V praxi dochází k opravám a výstavbě
nových profilů, opěrných zdi na tocích. Po povodni bylo dále zavedeno automatické sledování stavu
hladin vodních toků, došlo k zabezpečení poplachových zařízení a větší informovanosti občanů o
krizových situacích (megafony, mobilní telefony).
Poldry v okrese Jeseník nepřicházejí v úvahu. Ve VÚC Jeseníky jsou výhledově plánovány dvě vodní
přehrady, jejich realizace však není v současné době aktuální.
Nivy řek a zátopová území nejsou vymezeny, stanoveny pouze orientačně na vodohospodářských
mapách. Zastavěná území v nivách řek nelze vyklidit - úzká údolí, horský terén.
Současný způsob zemědělského obhospodařování a využívání zemědělského půdního fondu neměl
podstatný vliv na průběh a následky povodní. Ke splachům vod došlo v omezeném rozsahu v
bezprostřední blízkosti toků.
Podzemní vody - v okrese se nacházejí velké zásoby podzemních vod, jejich ochrana je dostatečná,
zásoby nejsou ohroženy znečištěním, potencionální ohrožení vod představuje závod OMYA na sedle
Pomezí v Lipové Lázních.
Zásobování obyvatelstva vodou - 70 % obyvatel je zásobováno vodou z vodovodů, kde je kvalita vody
dobrá, 30 % obyvatel je zásobováno z vlastních zdrojů, kde je zvláště v nížinných oblastech kvalita
zhoršena dusičnany a špatným umístěním studní. Obyvatelstvo je ze 100 % zásobováno vodou z místních
zdrojů. 50 % z počtu obyvatel je napojeno na veřejnou kanalizaci.
Alternativní čištění vod, např. kořenové čistírna, se neuvažuje zavádět.
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 70/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
2.7.3 Půda
Ohrožení zemědělského půdního fondu vodní erozí se vyskytuje v podstatě na všech svažitých lokalitách,
ohrožení větrnou erozí se aktuální v oblasti Žulovské pahorkatiny u Velké Kraše a Vidnavy. K řešení
situace byl vypracován projekt, jeho praktická realizace však nebyla zatím zahájena. Některé projekty
(např. větrolamy) již byly realizovány.
V okrese Jeseník se vyskytuje značná část zemědělských pozemků zemědělsky neobhospodařovaných a
zarostlých plevelem. MěÚ kontroluje vlastníky těchto pozemků, zda tyto pozemky ošetřují. Jedná se
většinou o pozemky vydané v rámci restitucí. Část zaplevelených pozemků je sečena za státní dotace.
Neobdělávané zemědělské pozemky jsou převážně menších výměr s nedořešenými vlastnickými vztahy.
Větší neobdělávané pozemky jsou v odlehlých, špatně dostupných částech okresu, s větší svažitosti,
malou úrodnosti, navazují na lesní pozemky a jsou převážně vedeny v druhu pozemku pastvina nebo
louka. Údržba těchto pozemků je pro vlastníky neprovozující zemědělskou výrobu nerentabilní. Tyto
pozemky zarůstají náletem dřevin a v některých případech jsou převáděny do lesa. Aktuální, i když k
celkové výměře lesů nevhodná, je otázka zalesňování těchto pozemků.
Trend převodu orné půdy do luk a pastvin dokumentuje statistická tabulka uvedená níže.
Podíl orné půdy k celkové výměře zemědělské půdy činí v okrese Jeseník 60,9 %, ačkoli hektarové výnosy
jsou ve srovnání s ČR podprůměrné. Podíl zornění k celkové výměře okresu Jeseník (71 879 ha) činí jen
20,3 %. Téměř 59,8 % zalesněných ploch se okres Jeseník řadí k nejvíce zalesněným okresům v ČR.
Zatížení agrochemikáliemi po XI/89 výrazně kleslo a je na minimální úrovni. Používá se většinou pouze
NPK. Vápnění zemědělských pozemků bylo většinou úplně zastaveno Je to způsobeno výrazným
nárůstem cen hnojiv a pohonných hmot. Vápnění nebylo v roce 1998 vůbec podporováno. Zatížení ŽP
chemikáliemi se tak snížilo, postupně se však také snižuje pH vlivem dlouhodobého nevápnění
zemědělských pozemků.
V okrese vznikají farmy alternativního zemědělství.
Pro vybraná území jsou vyhotovovány projekty protierozních opatření (např. povodí Račího potoka). V
jednotlivých případech došlo k výsadbě větrolamů, stromořadí a obnově alejí. Ozeleňování je plánované
rovněž v projektech ÚSES a očekává provádění ozeleňování a protierozní opatření v rámci pozemkových
úprav.
Celková výměra v ha
Zemědělská půda
celkem v ha
orná půda v %
ovocné
sady
a
zahrady
Trvale travní porosty
v%
1997
71 879
1998
71 879
1999
71 879
24 300
24 343
62,9
X
2008
71 876
2009
71 896
24 365
24 024
24 000
63,1
63
61,1
60,9
4,5
4,5
4,5
4,5
4,6
32,5
32,3
32,4
34,3
34,6
Zdroj: ČSÚ
2.7.4 Geologické podmínky, důlní činnost
Po roce 1989 došlo ke snížení a omezování důlní činnosti především díky zániku s.p. Rudné doly Jeseník a
jeho přičlenění k s. p. Rudné doly Příbram a útlumem důlní činnosti v lokalitě Zlaté Hory, kde vlastní
těžba zanikla v roce 1993. Některé lokality (např. lom Kukačka v Bílé Vodě) se staly díky odlehlosti a
dopravním vzdálenostem pro těžbu nerentabilní.
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 71/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
V okrese jsou dvě pískovny a štěrkovny (Ondřejovice, Bukovice). Osídlená území nejsou ohrožena
radonem.
S otevíráním nových lomů se počítá pouze v omezené míře (vysoké nároky ochrany přírody) a bude se
jednat převážně jen o znovuotevření dříve používaných lomů (Boží Hora u Žulové). Výrazně vzrostla
těžba vápence v dobývacím prostoru Na Pomezí v Lipové Lázních v souvislosti s výstavbou
zpracovatelského závodu OMYA a.s. Těžba a zpracování kamene spol Slezský kámen (mramor a žula) je
závislá na poptávce trhu.
Otázku sesuvů řeší MěÚ v rámci samostatného projektu. Asanovány jsou sesuvy ohrožující lidská obydlí
(celkem 5, Česká Ves, Písečná - Studený Zejf) a sesuvy v horských oblastech na nebezpečných svazích.
2.7.5 Krajina
Vysokou scénickou hodnotu máji prakticky všechny horské útvary v okrese Jeseník, především masív
Šerák - Červenohorské sedlo, Rychlebské hory, Sokolí hřbet. Využití vyhlídkových bodů je minimální a
jedná se o velkou v současné době nevyužitou příležitost.
2.7.6 Ochrana přírody, životní prostředí
Hranice oblasti v katastrálním území města Jeseník probíhá severozápadně od kóty 620 (Toč), na můstku
přechází hranice ze silnice na tok Staříče, který sleduje až k soutoku říčky Staříč s Bělou a dále pokračuje
přes obec Česká Ves. Geograficky patří do geomorfologické jednotky Zlatohorská vrchovina, fytograficky
do podokresu mezofytika Rychlebská vrchovina. V tomto katastru se nenachází žádné maloplošně
chráněné území a celý katastr je povětšinou ve IV. zóně odstupňované ochrany přírody, menší část ve
směrech na Křížový vrch a Zlatý chlum je mimo zastavěnou část města v zóně III.
III. ZÓNA - CHARAKTERISTIKA:
Plošně zaujímá III. zóna největší část CHKO Jeseníky. Tvořena je především hospodářským lesem a
zemědělsky využívanou krajinou. Převažují zde lesní fytocenózy (sekundární smrčiny). Z nelesních
fytocenóz jsou významná společenstva lesních lemů, břehových porostů, společenstva luk a pastvin.
Celé území III. zóny je bohaté na řadu významných přírodních lokalit menšího rozsahu s výskytem
chráněných druhů rostlin a živočichů. Jsou chráněné formou PCHP a genofondových ploch a evidovaných
lokalit utvářejících základní kostru ekologické stability území CHKO Jeseníky v rámci zpracovaných lokálních
ÚSES (prameniště, drobné mokřady a drobné vodní plochy, svažité pastviny a louky, geologické a
mineralogické lokality aj.). Krajinářský je významná rozptýlená mimolesní zeleň na agroterasách s druhově
bohatou dřevinnou skladbou s výrazným krajinářským aspektem (katastr Nové Vsi, Heřmanovic, Horního
Údolí, Loučné nad Desnou, Maršíkova, Hraběšic aj.)
Do této zóny jsou zahrnuty některé drobné sídelní útvary s významnou funkcí lázeňskou (Karlova
Studánka), rekreačně či kulturně-památkovou jako Rejvíz, Vidly, Horní Údolí aj.
IV. ZÓNA - CHARAKTERISTIKA:
Je utvářena výhradně sídelními útvary vymezenými jejich zastavěnou částí obce (intravilány), v malém
rozsahu přilehlými intenzivně využívanými zemědělskými pozemky orné půdy (Adolfovice, Bukovice, Široký
Brod, Mikulovice, Železná, Světlá Hora).
Sídla jsou situována mnohdy v úzkých údolích modelovaných sítí vodních toků v geomorfologicky
členitých územích. Proto i ve IV. zóně přetrvává řada drobných přírodovědně významných lokalit a
přírodních prvků, zejména horských toků s významnou funkcí biokoridorů v krajině. S existencí sídel je
spjat význam mimolesní zeleně, zejména významných historických parků a sadových úprav, množství
solitérních, biologicky a krajinářsky významných stromů, z nichž mnohé jsou chráněné jako stromy
památné.
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 72/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
Za nejcennější z hlediska biodiverzity považujeme v blízkosti města Jeseník tyto ekosystémy: NPR Rejvíz,
genové základny uznaných lesních porostů, zatopené lomy, vstavačovité louky, parky.
2.7.7 Odpady
Produkce a zneškodnění odpadů je stará jako lidstvo samo a dnešní struktura je mnohem rozdílnější. Vše
se chrání nějakým obalem a jsme schopni využít jen část nepotřebných věcí, a tak se to, co je
nepotřebné, stává odpadem. Je ho mnoho a není možné ho jen odkládat tam, kde je zrovna místo.
Již mnoho let se i u nás řídí nakládání s odpady zákony, vyhláškami, normami a různými předpisy. Je
nutné, aby si každý uvědomil, že odpad vytvoříme, ať chceme nebo nechceme, a že je nutné se ho zbavit
tak, aby co nejméně narušil životní prostředí.
Na okrese Jeseník působí firma - Technické Služby Jeseník, a.s. která zajišťuje svoz veškerého
komunálního a separovaného odpadu v okrese. Také zajišťuje sběr dalšího odpadu ve sběrném dvoře na
ulici O. Březiny 168 v Jeseníku a má právo nakládat s nebezpečným odpadem.
Následující tabulka ukazuje množství odpadů z jednotlivých obcí okresu za II. čtvrtletí 2011, jako ukázku.
KO – komunální odpad
Zdroj: Technické služby Jeseník
Likvidace odpadů
Problematika likvidace odpadů je v okrese Jeseník v současné době řešena ukládáním převážné části
komunálního odpadu na skládky. V obcích okresu je prováděn „separovaný“ sběr (papír, textil, kovy,
sklo). Roztříděný odpad je pak odvážen na dotřiďovací linku TS v Jeseníku. Netříděný komunální odpad je
ukládán na řízenou skládku v Supíkovicích. Kapacitu stávajících skládek není možno v budoucnu
rozšiřovat a je tedy nutné se soustředit na separaci odpadu a možnosti využití separovaného odpadu
jako druhotné suroviny a na skládky ukládat pouze zbytkový odpad. Na celém území okresu není
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 73/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
provozována žádné skládka nebezpečných odpadů. Odpad ze septiků a žump je likvidován na ČOV
v České Vsi, ostatní nebezpečný odpad je odvážen specializovanými firmami mimo okres.
2.7.8 Energetické zdroje
Nepoužívanějším energetickým médiem v okrese Jeseník je plyn a tuhá paliva, méně elektřina jako
doplňkový zdroj. Topení biomasou je v zárodku.
Energetické zdroje v zemědělství nejsou v okrese vůbec využívány, i když v důsledku poklesu zemědělské
výroby se naskýtají možnosti produkce energetických rostlin. Možností alternativního topení jsou
spatřovány ve využití větrné energie (dnes vystavěné v obci Ostružná) a výstavbě malých vodních
elektráren.
Spotřeba paliv a energie v Olomouckém kraji*)
Měrná
2007
jednotka
Černé uhlí celkem
tuny
88 095
GJ
2 317 734
Hnědé uhlí vč. lignitu
tuny
60 483
GJ
899 469
Koks
tuny
4 655
GJ
125 309
Zemní plyn
tis. m3
307 440
GJ
10 452 977
Topný olej nízkosirný
tuny
170
GJ
6 868
Topný olej
vysokosirný
tuny
79
GJ
3 152
Motorové benzíny
tis. litrů
6 828
GJ
220 797
Motorová nafta
tuny
75 893
GJ
3 240 631
Tepelná energie
GJ
9 358 098
Elektrická energie
MWh
1 549 381
2008
2009
2010
92 309
2 587 920
57 998
890 179
5 170
141 728
292 317
9 938 789
169
6 828
70 165
1 764 539
58 044
900 088
4 024
109 770
251 500
8 550 996
92
3 717
74 413
2 047 992
57 154
889 419
5 411
150 171
243 843
8 290 665
282
11 375
100
3 990
6 882
222 538
81 296
3 471 339
8 879 547
1 617 543
84
3 352
7 797
252 128
78 486
3 351 352
8 172 728
1 423 863
102
4 061
7 893
255 249
85 770
3 662 370
7 683 333
1 404 018
*) podle sídla podniku, výběr podniků od 20 do 99 zaměstnanců a všechny podniky se 100 a více zaměstnanci
Zdroj: ČSÚ
2.7.9 Lesy
O státní lesy se na území bývalého okresu Jeseník starají Lesy České republiky, s. p., a o jejich jižní část
konkrétně Lesní správa Jeseník. Ta spravuje lesní porosty o rozloze 17 500 ha, náležejících z převážné
části do pohoří Hrubého Jeseníku a dále pak do Zlatohorské vrchoviny a Rychlebských hor. Nadmořská
výška regionu se pohybuje od 300 m (údolí řeky Bělé u hranic s Polskem) až po 1 423 m na vrcholu
Keprníku. Lesnatost tohoto území činí 66 %. Jedná se o horskou lesní správu, a proto v dřevinné skladbě
jednoznačně převažuje smrk ztepilý - 77 %. Druhou nejvíce zastoupenou dřevinou je buk lesní - 15 %.
Z dalších dřevin se zde vyskytuje modřín opadavý, javor mleč, javor klen, jedle bělokorá nebo olše.
Hospodaření lesní správy vychází ze státní lesnické politiky a je založeno na principech trvalosti produkce
a přírodě blízkých způsobů. Plánovaná roční těžba dle lesního hospodářského plánu je 137 000 m3, což
činí 7,9 m3/ha porostní půdy. Průměrná zásoba dříví na lesní správě činí 290 m3/ha. Kromě lesnického
hospodaření lesní správa zajišťuje také celospolečenské a veřejně prospěšné zájmy. K tomu slouží tzv.
„PROGRAM 2000“, v rámci kterého jsou budovány, případně opravovány lesní přístřešky, zastřešené
lavice, studánky, prameny, altány apod.
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 74/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
Lesní hospodářství není schopno zamezit nepříznivému vlivu imisí na porosty, proto budou uplatňována
preventivní náhradní opatření, která pouze zmírní současný trend poškozování lesa. Jde zejména o:
změnu druhové skladby ve prospěch odolnějších listnatých dřevin
snížení kyselosti půdy vápněním a hnojením
dosažení únosných stavů zvěře
zvýšení kvality pěstovaného sadebního materiálu.
Lesy ČR čeká do budoucna úkol zásadně přeměnit druhovou skladbu lesa, kdy např. v Jeseníkách by měla
klesnout monokultura smrku, výrazně by měl vzrůst podíl buků, ale i modřínů, javorů, jedle - čili návrat k
původní symbióze porostů.
2008
2009
Celková výměra v ha
71 876
71 896
Nezemědělská půda celkem v ha
47 871
47 896
-Lesní plochy v %
89,2
89,1
-Vodní plochy v %
1,5
1,5
-Zastavěné plochy v %
1,4
1,4
-Ostatní plochy v %
7,9
7,9
Zdroj: ČSÚ
2.7.10 Fauna a flóra
Chráněná krajinná oblast Jeseníky byla vyhlášena v roce 1969 na rozloze 740 km². Lesnaté hory se
zaoblenými hřbety, prameny živé vody stékající hlubokými údolími, staleté pralesy přecházející v
horskou tundru, kamenná moře, ledovcové kary s padajícími lavinami, nespoutané horské bystřiny se
stříbřitě bílými vodopády a průzračnými mechovými tůněmi, tajemná rašeliniště opředená pověstmi o
skřítcích, květnaté podhorské louky a do údolí zasazené dlouhé horské vesnice se starými chalupami,
harmonická krajina, ve které hledáme a stále nacházíme inspiraci, to jsou Jeseníky. Nejvyšším bodem je
vrchol Pradědu s nadmořskou výškou 1491 m n. m. Území je z 80% pokryto lesy, převážně druhotnými
smrčinami nebo bučinami s mozaikovitě zachovalými zbytky přírodních lesů.
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 75/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
2.7.10.1 Fauna
Oblast Jeseníků je doménou lovné zvěře, ale ostatní zvířena je také hojně zastoupena. K hlavní lovnou
zvěří zde je srnec a jelen, vzácněji i muflon. Vyskytuje se zde však i kamzík, liška, černá zvěř, hranostaj
nebo jezevec. V jesenických řekách se vyskytuje pstruh potoční, pstruh duhový a lipan.
Hojně zastoupeny jsou tzv. horské druhy. Jedná se o veverku, plcha lískového, norníka rudého nebo
sviště. Ptactvo je zastoupeno ve smrkových lesích budníčkem, křivkou, hýlem, sojkou, datlem černým
nebo strakapoudem. Vzácný je relikt z doby poledové - datlík tříprstý. Z dravců zde žije káně, poštolka,
krahujec, jeřáb a krkavec. V oblastech horských bystřin hnízdí vzácný čáp černý. V oblast bučin se
vyskytuje lejsek malý, budníček menší či brhlík.
V pásmu kosodřeviny je hojná linduška horská, pěvuška modrá a červenka. Ptactvo severské tajgy v
Jeseníkách zastupuje kos kolohřivec, ořešník kropenatý a čečetka obecná. V Jeseníkách hnízdí i množství
nočních ptáků.
Mezi vzácné reliktní živočichy patří hlodavec myšivka horská, hraboš mokřadní a rejsek severní. Z
obojživelníků se zde setkáme s čolky a mloky, z plazů se zmijí, užovkou a slepýšem.
Kriticky ohrožené druhy živočichů (bez bezobratlých, 4): čolek karpatský (Triturus montandoni), zmije
obecná (Vipera berus), mihule potoční (Lampetra planeri), vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros)
Silně ohrožené druhy živočichů (22): čolek horský (Triturus alpestris), mlok skvrnitý (Salamandra
salamandra), ješterka obecná (Lacerta agilis), ješterka živorodá (Lacerta vivpara), slepýš křehký (Anguis
fragilis), čáp černý (Ciconia nigra), holub doupňák (Columba oenas), chřástal polní (Crex crex), jeřábek lesní
(Tetrastes bonasia), kos horský (Turdus torguatus), kavka obecná (Corvus monedula), krahujec obecný
(Accipiter nisus), lejsek malý (Ficedula parva), linduška horská (Anthus spinoletta), pěvuška podhorní
(Prunella collaris), sýc rousný (Aegolius funereus), křepelka polní (Coturnix coturnix), myšivka horská
(Sicista betulina), rejsek horský (Sorex alpinus), netopýr černý (Barbastella barbastellus), netopýr
velkouchý (Myotis bechsteini), netopýr velký (Myotis myotis)
Ohrožené druhy živočichů (24): čmelák (Bombus spp)., mravenec (formica lugubris), šídlo rašelinné
(Aeschna subarctica), vranka pruhoploutvá (Cottus poecilopus), vranka obecná (Cottus gobio), ropucha
obecná (Bufo bufo), užovka obecná (Natrix natrix), bramborníček hnědý (Saxicola ruberta), čáp bílý
(Ciconia ciconia), hýl rudý (Carpodacus erythrinus), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), krkavec velký (Corvus
corax), lejsek šedý (Muscicapa striata), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), rorýs obecný (Apus
apus), ťuhýk obecný (Lanius collurio), ťuhýk šedý (Lanius excubitor), vlašovka obecná (Hirundo rustica), výr
velký (Bubo bubo), netopýr Brandtův (Myotis Brandti), netopýr brvitý (Myotis emarginatus), netopýr
dlouhouchý (Plecotus austriacus), plch lesní (Driomys nitedula), plch velký (Glis glis), veverka obecná
(Sciurus vulgaris)
Zdroj: CHKO Jeseníky
2.7.10.2 Flóra
Jeseníky vynikají bohatstvím květeny. Toto bohatství je způsobeno především výškovou členitostí a
mnohotvárností krajiny. Významný vliv má i podnebí a skladba půd. Více než 50% oblasti pokrývají lesy,
jejichž ráz se s nadmořskou výškou mění. V nejvyšších polohách jsou často stromy vlajkových forem.
Lesní porost byl v minulosti narušen rozvojem železářství a sklářství, ale i rozšiřováním pastvin. Původní
smíšené lesy se zachovali jen v několika místech. Od roku 1886 se na holích vysazuje kleč.
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 76/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
Nejvyšší vrcholy, jako je Praděd, Keprník a Králický Sněžník, ale i některá další místa, byly vždy bezlesé.
Na těchto místech se udržela květena, která je pozůstatkem čtvrtohorního ledovce. Jsou to například
drobné druhy keříčkovitých vrb. V travnatém porostu se nachází řada horských druhů jako sasanka
narcisokvětá, zvonek vousatý, keprníček nacholistý, suchopýr pochvatý a další. Velmi bohatou květenu
mají prameniště a horské nivy, vzácnou květenou oplývají také rašeliniště a třasoviska.
V podhůří vynikají pestrostí přirozené louky. Vzácným druhem je tu lilie cibulolistá, okrotice bílá, mečík
střecholistý a mnohé druhy vstavačů. Lužní lesy Jeseníků mají ráz doubrav s bohatým keřovým a
bylinným porostem. Hojná je sněženka a ve vyšších polohách bledule jarní.
Hojně se rozšířily rostliny, které lidé v minulosti uměle vysazovali v okolí loveckých chat a které již
zdomácněli. Z těchto rostlin jmenujme například náprstník červený.
Díky své jedinečnosti byla mnohá území Jeseníků vyhlášena přírodními rezervacemi, ve kterých je pohyb
turistů omezen pouze na značené trasy. S květenou na mnohých místech Vás seznámí informační tabule
naučných stezek.
Kriticky ohrožené druhy rostlin (9): hořec tečkovaný (Gentiana punctata), psineček alpský (Agrostis
alpina), blatnice bahenní (Scheu-chzeria palustris), devaterník velkokvětý pravý (Helianthemum
grandiflorum subsp. Grandiflorum), lipnice alpská (Poa alpina), zvonek sudetský (Campanula sudetica),
ostřice Baxbaumova (Carex buxbaumii), řeřišnice rýtolistá (Cardamine resedifolia), vrba laponská (Salix
lapponum)
Silně ohrožené druhy rostlin (7): kropenáč vytrvalý (Swertia perennis), kruštík bahenní (Epipactis
palustris), mečík obecný (Gladiolus imbricatus), ostřice mokřadní (Carex limosa), suchopýrek alpský
(Baeothryon alpinum), tučnice obecná (Pinguicula vulgaris), zvonek vousatý (Campanula barbata)
Ohrožené druhy rostlin (8): kamzičník rakouský (Doronicum austriacum), klikva bahenní (Oxycoccus
palustris), koprníček bezobalný (Mutellina purpurea), oměj šalamounek (Aconitum callibotryon), plavuň
pučivá (Lycopodium annotinum), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), vachta trojlístá (Menyanthes
trifoliata), vranec jedlový (Huperzia selago)
Zdroj: CHKO Jeseníky
2.8 Cestovní ruch
Cestovní ruch patří obecně ve světě k významným hospodářským odvětvím. Vzhledem k poloze města je
pro Jeseník cestovní ruch velmi významným hospodářským odvětvím. Nicméně z pohledu celé řady
skutečností (statistiky ČSÚ, šetření / monitoring návštěvníků realizovaný ČCCR – CzechTourism) je možno
považovat potenciál území ze málo využitý a navíc s tendencí zhoršování konkurenceschopnosti
destinace (pokles počtu návštěvníků a turistů, pokles jejich výdajů v území atd.).
2.8.1 Rekreace a cestovní ruch
Potenciál cestovního ruchu celého Olomouckého kraje má dvě odlišné podoby – v severní horské části a
v jižní nížinné části, příslušející k oblasti Hané. Pohoří Hrubý Jeseník a Rychlebské hory na severu oblasti
nabízejí možnosti zimních sportů, celoročních rekreačních pobytů, lyžařské a pěší turistiky. Ve
vrchovinné západní části jsou podmínky také pro venkovskou turistiku. Pro cykloturistiku jsou vhodné
podmínky i v plochých zemědělských oblastech. Cestovní ruch založený na sjezdovém i turistickém
lyžování, letní turistice a lázeňství představuje pro město Jeseník hospodářské odvětví s největšími
rozvojovými perspektivami.
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 77/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
2.8.2 Kultura
Mezi významné kulturní atraktivity ve městě a jeho spádovém okolí patří:
Vlastivědné muzeum Jesenicka - Vodní tvrz - stálá expozice historie regionu, dějiny kamenoprůmyslu a
vápenictví, geologie a mineralogie Jesenicka.
OTEVÍRACÍ DOBA:
září - červen
úterý - neděle
9:00 - 16:30
červenec - srpen
pondělí - neděle
9:00 - 16:30
Kontakt: Zámecké náměstí 1, 790 01 Jeseník, tel: 584 401 070
Muzeum Vincenze Priessnitze
Expozice byla zřízena k 200. výročí narození V. Priessnitze, jako výraz uznání současné společnosti
tomuto člověku a nachází se v rodném domku V. P. v Jeseníku – lázních č.p. 175, tel.: 584 411 633
OTEVÍRACÍ DOBA:
červenec – srpen
úterý - neděle
12:00 – 17:00
září – listopad
úterý - sobota
14:00 – 17:00
Divadlo Petra Bezruče Jeseník, 28. října 880, tel: +420 773 588 001
Zajišťuje kulturní programy a výstavy.
Katovna Jeseník, Tovární 176
kulturní akce (hudební), taneční večery.
Kino POHODA, Dittersdorfova 599/2,tel: +420 773 588 002
Projekce filmů a hudební programy
Kaple Jeseník, Průchodní ulice, tel: +420 773 588 003
Dějiště hudebních repertoárů.
Kongresový, Zrcadlový sál a kinokavárna Sofie - v Lázních Jeseník
Dějiště společenských a kulturních akcí.
A mnoho dalších zajímavostí v okolí mimo město Jeseník.
2.8.3 Historické a současné pamětihodnosti města Jeseník
V oblasti pamětihodností je vybavenost města průměrná.
Vodní tvrz
ze 13. století, chráněna umělým vodním příkopem
Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie první zmínka o jeho oltáři je z roku 1418
Fara
farní organizace vznikla současně s osídlením vsi a města, i
když není o ní a dotaci kostela z 13. století žádných zpráv
Škola
tvořila součást církevní správy a existovala v Jeseníku od
založení kostela.
Osada Jeseník-Lázně
Osada vznikla na rozhraní 18. a 19. století a ještě r. 1811
nebyla v topografickém popisu statku Jeseník zvlášť
uvedena, protože byla počítána k městu. Bylo zde několik
dřevěných chalup a v jedné z nich se r. 1799 narodil Vincenc
Priessnitz, světoznámý zakladatel vodoléčby.
Osada Dětřichov
nyní okrajová část Jeseníku směrem k Rejvízu.
Osada Ditrichštejn
tvořící se čtvrtí Na Svobodě předměstí Jeseníku, vznikla na
pozemcích panského dvora.
Osada Bobrovník
dostala jméno podle pomístného jména, odvozeného od
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 78/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
Osada Svoboda
Bludný balvan
Radnice
Měšťanský dům
Priessnitzův pomník
Busta N. V. Gogola
Morový sloup Nejsvětější Trojice
Pamětní deska K. Ditterse
z Dittersdorfu
Priessnitzovo sanatorium
Rozhledna na Zlatém Chlumu
Pomník obětem čarodějnických
procesů
Český pomník se sochou Hygie
Nová nemocnice
Domov důchodců
Ústav pro mentálně postižené děti
Nadace Vincence Priessnitze
Prameny
hlodavců, kteří se zde vyskytovali.
tvořila předměstí Jeseníku směrem k Bukovicím (dnešní
náměstí Svobody).
důkaz zásahu ledovce ve starších čtvrtohorách, umístěn v
parčíku před Vodní tvrzí
pozdně renesanční z r.1610, městský znak, sídlo
statutárních orgánů městského úřadu
Katovna (rokoko 1782)
ve Smetanových sadech (1909), autor: Josef Obeth
autor: R. Chorý
(1. pol. 18. století)
zakladatel něm. komické opery
(1911)
(1899)
(1622 – 1684)
autor: J. V. Myslbek 1874
Dokončena v r. 1993
(1994)
(1994)
zřízena pro záchranu a rozvoj kulturního dědictví města
Jeseníku. V roce 1999 má za úkol uspořádat důstojné oslavy
200-letého výročí narození zakladatele lázní v rámci oslav
pořádaných UNESCEM.
V okolí lázní a města je na 70 pramenů
2.8.4 Ubytovací a stravovací kapacity města Jeseník
Vzhledem k charakteru města a jeho poloze je vybavenost ubytovacími kapacitami nadprůměrná.
Nicméně z pohledu struktury a kvality ubytovacích zařízení nelze, vzhledem k trendům v cestovním
ruchu v Evropě i v ČR, považovat situaci za ideální.
Ubytování
Hotely
Penziony
Nodus
Praděd
Aldaron
Alenka
Apartmány /
Apartná priváty
Andrea
Apartmán U Náměstí
Slovan (dočasně mimo
protoz)
SOŠ a SOU Jeseník
Amara
Brabenec
Auto-Penzion
Irena
Staříč
Barunka
Emílie
Apartmán Iva
Geršic
Gräfenberg
Jeseník
Jurčáková
Laguna
Hostinec U Josefa
Na Kovárně
Iveta
Karel Fousek
Krásná vyhlídka
M - ubytování
Nikola
Panorama Jeseník
Sport v Jeseníku
U Knoblichů
U parku
U Pražáka
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Ostatní ubytování
Lázeňské domy
Lázeňský dům
Albatros***
Lázeňský dům Jan Ripper
Lázeňský dům
Sanatorium
Priessnitz***
Lázeňský dům Bezruč
Lázeňský dům Mír
Lázeňský dům Wolker
Priváty
Blanka
Machala
Moravec
Richterová
U Jančaříků
Jesdrev
Strana 79/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
Na Úbočí
Nela
Peklo
Pod Kolonádou
Relax
Růže
Silesie
Slezský dům
U Antošů
U Lukáčů
U Petra
U Vinaře
Vera
V Jeseníku
Urban
Vašíčková
Viki
Vila Susi
Vítová
Minibar Bábinka
Ranch Eden
Sejkovová
U Krošů
Ubytování v soukromí:
Akridisová
Jiří Ziegelbauer
Pavel Hořejš
Švubová
U Hynků
Marie Mauričová
Ředitelská vila
U Formánka
Věra Pečkanová
Chalupy a chaty:
Horská
chalupa
v
Jeseníkách
Furišová
U Aloise
Chata Čertovy kameny
Svornost
Ubytovny:
Na Stráni
Vila Element
Ubytování Ve Dvoře
Ubytovna Papoušek
Restaurace a ubytování
Křížový vrch
Restaurace
Bowling centrum Jeseník
Bary/Vinárny
Aldaron
Cukrárny
Drugda
Betoňák
Čertovy kameny
Gemer
Gräfenberg
Kamenný sklípek
Křížový vrch
Labyrint HŠVP
Laguna
Lama
Manticora
Morava
Na Koupališti
Na Kovárně
Na Tržnici
Nádražní restaurace
Pizzerie Pinocchio
Pizzerie Pepino
Pizzerie Tosca
Praděd
Slezský dům
U Dvou štírů
U Josefa
Barbados
Basket bar
Bek
Billiard bar
Campanula spol s r.o.
D+M
Denní bar Herna
Denní bar Duo L+P
Jocker herna a bar
Kafe idylka
Katovna
Lucky bar
Minibar Bábinka
Snack bar kuželka
Tequila bar
Yesenka
Vinárny:
Night club
Viola
Zlaté kapradí
Hejná
Priessnitz
V Podloubí
Ostatní
Rychlá
občerstvení/bistra
Asijské bistro
LRO
Občerstvení
Balneo
Polášková
Rychlé občerstvení
Hostince/pivnice
Banket club
Hotel Staříč
Morava
U Davida
U Garáží
U Slunce
Škrabánek
Stravování
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Kavárny
Eldorado
Hradní Kavárna
Latté kavárna
Silesie
Videokavárna Sofie
Zimní zahrada
Strana 80/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
U Lukáčů
U Petra
U Radnice
Vila Elis
Vinárna Peklo
2.8.5 Lázně Jeseník
V okolí Lázní Jeseník se nachází řada pramenů jesenické soustavy, zejména Rumunský, Bezručův, Žofiin,
Slovanský, Rudolfův, Pražský, Polský, Mariin. Další se nacházejí na východ od města: např. prameny
Anglický, Řecký, Turistický, Eduardův, Svornosti a Diana.
Priessnitzovy léčebné lázně a.s. v Jeseníku (Gräfenberg) jsou klimatické lázně ležící ve výšce 620 m n.m.
na hornatém úbočí Rychlebských hor v nejsevernějším výběžku Slezska a Moravy. Svým
architektonickým uspořádáním tvoří výraznou dominantu širokého údolí města Jeseník, které je od lázní
vzdáleno 2 km.
Pouze a jedině z lázní Jeseník může návštěvník jedním pohledem obsáhnout celý úchvatný hlavní hřeben
Hrubého Jeseníku, který se vypíná až nad hranici lesů, s nejvyšší horou Moravy Pradědem (1492 m n.m.)
a ploché hřbety Zlatohorské vrchoviny. Díky této jedinečné geografické poloze jsou lázně, ležící vysoko
nad údolím, dokonale chráněny širokým obloukem hor od západu a jihu. Na severovýchod je údolí
otevřeno až do širokých polských rovin.
Výjimečné geografické a klimatické podmínky dokládá monitorování lehkých atmosferických iontů, které
se opakovaně uskutečnilo v létě roku 1994-95. Z výsledků vyplývá, že se lázně nalézají v takové
geologicko-geografické situaci, která příznivě ovlivňuje koncentraci záporných atmosférických iontů.
Tato složka mikroklimatu je významná pro léčení astma, potíží krevního oběhu, nervové soustavy a
vegetativního nervstva. Specifické lokální klima umožňuje léčení v každém ročním období a je jednou z
hlavních předností lázní Jeseník, které patří mezi známá a vyhledávaná místa ve střední Evropě.
Léčené choroby:
choroby dechové - dospělí, dorost, děti školního věku a děti od 3-6 let v doprovodu rodiče
astma bronchiale, alergická onemocnění dýchacích cest, chronická bronchitida, poruchy hlasu a
chraptivost, pooperační stavy dýchacích cest
choroby srdečně cévní - dospělí
vysoký krevní tlak, ischemická choroba srdeční, choroby ohrožující cévní systém, preventivní léčebné
pobyty u pacientů s prognosticky závažnými rizikovými faktory (vysoká hladina tuků, vysoký krevní
tlak, cukrovka, obezita, vysoké hladiny kyseliny močové apod., včetně kombinace těchto rizikových
faktorů ohrožující srdečně cévní systém)
choroby štítné žlázy - dospělí, dorost, děti
zvýšená nebo snížená funkce, stavy po operacích štítné žlázy
choroby duševní - dospělí, dorost
neurozy, neurotické stavy, psychosomatické choroby, psychotické stavy apod.
choroby ženské - dospělí
funkční poruchy, klimakterický syndrom, poruchy krvácení apod.
choroby kožní - dospělí, dorost, děti
atopické exémy, dermorespirační syndromy
Standard léčebných procedur naši odborníci vhodně kombinují s výjimečnými klimatickými a
geografickými podmínkami jesenických lázní, takže součástí léčby je aktivní pobyt na zdravém
vzduchu. Podle kondice nabízíme odlišné pěší a cyklistické trasy. Velmi zajímavou náplň mají i
krátkodobé ozdravné pobyty za účelem zvýšení duševní a tělesné kondice.
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 81/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
Prissnitzovy léčebné lázně a.s. mají 8 ubytovacích zařízení s celkovým počtem 725 lůžek. Nejnáročnější
standard ubytování v jedno a dvoulůžkových pokojích se stylovými interiéry poskytuje lázeňský léčebný
dům Priessnitz.
Děti od 6 let se léčí v dětské léčebně Karolina a děti starší 3-5 let v doprovodu rodičů v lázeňském
léčebném domě Wolker. Pro ubytování pacientů a lázeňských hostů slouží také lázeňské léčebné domy
Mír, Bezruč, J.Ripper, Lékařská vila, Jubilejní vila a Vila na kolonádě a lázeňské penziony Bílý Kříž a
Maryčka.
Lázeňské jídelny nabízejí bohatý výběr jídel. Stravování vychází z dietního systému podle nejnovějších
vědeckých poznatků o správné výživě.
Léčebné metody
Lázeňská léčba je založena na klimatických podmínkách prostředí s využitím přírodních léčivých zdrojů v
kombinaci s nejmodernějšími léčebnými a rehabilitačními metodami. Mimo celé spektrum metod LTV,
Elektroléčby a fyzikální terapie charakterizují lázně následující specifické léčebné metody:
- bylinné koupele
- psychoterapie
- elektrospánek
- muzikoterapie
- oxygenoterapie (dle prof. Ardena)
- plynové injekce
- akupunktura
- postupy myoskeletální medicíny
Další unikátní léčebné metody:
- sloupková korekční terapie
- komputerová kineziologie
- Priessnitzova pololázeň – jednofázová a dvoufázová
- Priessnitzova pohybová terapie
- přístroje VIP LIPO LINE a VIP LINE PLUS
- léčba kožních onemocnění včetně lupénky
Unikátní BALNEOPARK
Lázně mají biochemickou laboratoř a moderní laboratoř pro funkční vyšetření srdce a plic, včetně
zátěžových testů a zátěžově vyšetřovací terénní okruhy.
Společnost V. Priessnitze v srpnu 2010 v areálu Priessnitzových léčebných lázní, a.s., Jeseník
slavnostně otevřela unikátní Balneopark. Je koncipován jako „vodní zahrada“, kterou prochází potok s
vybudovanou soustavou zastavení sloužících k hydroterapii a relaxaci. Najdete v něm Priessnitzovy
přírodní lázně horních a dolních končetin, Priessnitzovu koupel nohou s akupresurou, Priessnitzovu
lavičku, střiky, sprchu či terasy pro odpočinek i cvičení. Svým pojetím navazuje na tradiční
vodoléčebnou metodu Vincenze Priessnitze.
Volný čas
V bohaté kulturní nabídce stojí za pozornost každoročně pořádaná mezinárodní klavírní soutěž Franze
Schuberta, koncerty v rámci festivalu Karla Ditterse z Dittersdorfu a v letních měsících promenádní
koncerty v lázeňském parku.
V roce 1969 byla vytvořena Chráněná krajinná oblast Jeseníky, zahrnující pásmo Hrubého Jeseníku a část
Zlatohorské vrchoviny. Pro mnoho návštěvníků je přirozeně zpestřením lázeňského pobytu od jara do
podzimu právě turistika a cykloturistika. Pravidelně jsou pořádány pěší vycházky s průvodcem po
udržovaných a dobře značených turistických stezkách a výlety do okolí i nedalekého Polska. V zimě si
přijdou na své začátečníci i zkušení lyžaři v lyžařských areálech na Ramzové, Ostružné, Petříkově a
Červenohorském sedle.
Přímo v lázních jsou k dispozici tenisové kurty, v zimě umělá ledová plocha, minigolf, tělocvična,
posilovna, půjčovna horských kol, bruslí a lyží a rehabilitační bazén.
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 82/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
2.8.6 Návštěvnost města Jeseník
Hromadná ubytovací zařízení ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Olomouckého kraje
k 31. 12. 2010
v tom
v tom
325
177
69
108
148
9
57
ostatní
hromadná
ubytovací
zařízení
jinde
nespecifikovaná
82
13
102
5
3
7
57
3
3
2
14
1
1
5
43
2
2
6
45
2
-
1
1
-
1
12
1
-
2
4
37
28
10
9
98
3
11
1
3
30
12
5
6
44
2
4
1
20
5
4
3
15
1
2
3
10
7
1
3
29
1
2
1
1
7
16
5
3
54
1
7
1
3
1
1
1
1
5
2
2
29
4
hromadná
ubytovací
zařízení
celkem
Kraj
celkem
v tom
SO ORP:
Hranice
Jeseník
Konice
Lipník nad
Bečvou
Litovel
Mohelnice
Olomouc
Prostějov
Přerov
Šternberk
Šumperk
Uničov
Zábřeh
v tom
hotely
apod.
ubytovací
zařízení
hotely
penziony
ostatní
hromadná
ubytovací
zařízení
kempy
chatové
osady
a
turistické
ubytovny
pokoje
lůžka
7 397
19 152
4
32
1
-
614
2 031
63
42
1 144
5 347
173
97
7
8
3
24
1
2
i.d.
90
1 422
591
297
178
1 803
i.d.
205
i.d.
219
3 082
1 677
752
586
5 415
i.d.
496
Zdroj ČSÚ
Je patrné, že v horských oblastech Olomouckého kraje je nejvíce ubytovacích zařízení. Nicméně
dlouhodobě klesající využití kapacit nasvědčuje tomu, že jejich nabídka co do kvality a struktury
neodpovídá trendům v cestovním ruchu (viz následující tabulka): Počet hostů v HUZ destinace
Jeseníky (okresy Jeseník, Šumperk, Bruntál)
Prům.
Počet
Prům.
Čisté
Rok
Z toho
Počet
Z toho
počet
Využití
příjezdů
doba
využití
rezidenti přenocování rezidenti přenocopokojů (%)
hostů
pobytu lůžek (%)
vání
2000
417 703
356 643 2 068 216 1 849 503
5,0
6,0
41,6
47,0
2001
373 553
296 714 1 648 983 1 392 114
4,4
5,4
40,5
44,7
2002
402 924
316 636 1 819 688 1 526 046
4,5
5,5
37,5
42,0
2003
404 193
331 361 1 868 440 1 630 774
4,6
5,6
30,4
34,5
2004
349 717
293 934 1 626 563 1 441 113
4,7
5,7
27,5
32,5
2005
318 928
269 432 1 523 460 1 357 853
4,8
5,8
23,5
28,4
2006
348 598
295 860 1 521 726 1 341 625
4,4
5,4
25,7
30,6
2007
322 203
284 546 1 404 078 1 284 100
4,4
5,4
24,4
29,6
2008
325 245
286 267 1 282 609 1 170 130
3,9
4,9
22,6
28,8
2009
294 393
267 290 1 223 419 1 149 207
4,2
5,2
22,0
26,5
2010
276 735
252 107 1 161 691 1 093 145
4,2
5,2
22,5
27,5
Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních ve správních obvodech obcí s rozšířenou
působností Olomouckého kraje v roce 2010
Hosté
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Přenocování
Průměrný
Průměrná
Strana 83/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
v tom
377 748
288 931
88 817
1 416 140
1 232 672
183 468
počet
přenocování
3,7
23 339
82 073
1 326
2 568
i.d.
5 807
107 867
30 624
22 116
7 623
83 318
i.d.
5 074
19 724
74 549
1 121
2 330
i.d.
4 043
56 249
24 830
13 458
5 639
77 216
i.d.
4 314
3 615
7 524
205
238
i.d.
1 764
51 618
5 794
8 658
1 984
6 102
i.d.
760
221 550
466 153
6 881
4 850
i.d.
12 598
217 813
75 133
38 951
17 366
331 079
i.d.
13 958
212 125
444 188
6 152
4 174
i.d.
8 721
124 535
60 757
23 977
13 589
314 793
i.d.
10 960
9 425
21 965
729
676
i.d.
3 877
93 278
14 376
14 974
3 777
16 286
i.d.
2 998
9,5
5,7
5,2
1,9
i.d.
2,2
2,0
2,5
1,8
2,3
4,0
i.d.
2,8
21,73%
25,80%
8,47%
32,92%
36,03%
celkem
Kraj celkem
v tom SO ORP:
Hranice
Jeseník
Konice
Lipník nad Bečvou
Litovel
Mohelnice
Olomouc
Prostějov
Přerov
Šternberk
Šumperk
Uničov
Zábřeh
v tom
rezidenti nerezidenti
celkem
rezidenti
nerezidenti
doba
pobytu
(dny)
4,7
10,5
6,7
6,2
2,9
i.d.
3,2
3,0
3,5
2,8
3,3
5,0
i.d.
3,8
Zdroj: ČSÚ
Podíl ORP Jeseník
11,97%
154,05%
142,55%
V návštěvnosti si okres Jeseník příliš nezadá s krajským městem Olomouc. Ve srovnání s Olomoucí je
situace v ORP Jeseník významně horší v počtu nerezidentů a jejich přenocování v regionu. Podíl
hromadných ubytovacích zařízení v ORP Jeseník a jejich výkony se významně podílejí na počtech a
výkonech HUZ v celém Olomouckém kraji. Charakteristickým prvkem turismu v ORP Jeseník jsou
lázeňské pobyty, významně prodlužující v podmínkách města Jeseníku průměrnou délku pobytu a tím
zvyšující i celkový počet přenocování hostů.
2.9 Informační centra
Zejména pro turisty a návštěvníky, nacházející se v samotném regionu zůstávají i přes technologické
vymoženosti (notebooky, i-pady, chytré telefony) stále významným zdrojem informací informační
centra.
2.9.1 Informační centrum – Jeseník
Palackého 2/1341, 790 01 Jeseník, v přízemí Obchodního centra ALKRON, na dolní straně Masarykova
náměstí.
Tel.: +420 584 498 155, Fax: +420 584 459 514
E-mail: [email protected] , Facebook: Ic Jeseník, Skype: ic_jesenik
Internetové stránky: http://jesenik.org/cs/ic-jesenicka
Otevřeno:
Pondělí - Pátek 9:00 - 18:00 po celý rok
Víkendy:
V sezóně (květen - září a prosinec - únor): Sobota i Neděle - 9:00 - 17:00
Mimo sezónu (měsíce březen, duben a říjen, listopad) : Sobota - 9:00 - 13:00, Neděle - Zavřeno
Služby IC Jesenicka:
tipy na výlety, ubytování, informace o turistických cílech a službách v regionu, poskytování
propagačních materiálů,
prodej původních regionálních dárků, suvenýrů, upomínkových předmětů, triček s jesenickou
tématikou, místních likérů aj.,
prodej vstupenek na kulturní akce v regionu (MKZ) i v celé ČR (portály TicketPortal, TicketPro,
TicketArt, TicketStream),
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 84/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
prodej publikací, knih a tiskovin vztahujících se k regionu.
2.9.2 Lázeňské informační centrum
Priessnitzova 12/299, 790 03 Jeseník
e - mail: [email protected], tel.: + 420 584 491 470, ICQ: 425626851
GPS: N 50° 14´30,00´´ EO 17°11´16,7´´
Otevřeno:
červen – září: Po - Ne 9:00 – 12:00 12:30 – 17:00
říjen – květen: Po - Pá 8:30 – 12:00 12:30 – 16:00
Služby Lázeňského IC:
prodej drobné zboží,
suvenýry,
regionální informace,
informace o ubytování v Priessnitzových léčebných lázních a.s.,
informace o ubytování v regionu Jesenicko,
telefonní seznamy,
videokazety,
pohledy,
známky,
regionální publikace a průvodci,
plány města,
turistické mapy,
kulturní zpravodaj,
historie měst a obcí regionu,
významné osobnosti z dějin regionu,
možnosti kulturního a sportovního vyžití,
poskytuje informace občanům města i příchozím turistům a návštěvníkům města,
prodává turisticko-informační materiály,
instruktážní informace k NORDIC WALKINGU (NW),
půjčuje NW hole.
3 Průzkum spokojenosti a potřeb obyvatel Jeseníku
V zájmu zjištění názorů občanů města Jeseníku a ve snaze zajistit kontinuitu vývoje města v názorech
jeho občanů byl, s velmi podobnou metodikou jako tomu bylo v roce 2002, realizován průzkum
spokojenosti a potřeb obyvatel města. Kompletní zpráva z průzkumu spokojenosti a potřeb obyvatel
Jeseníku, který se uskutečnil v měsících únoru až dubnu 2011, je uvedena v příloze č. 3. Stručné shrnutí
hlavních výsledků šetření je obsahem této kapitoly.
Průzkum se uskutečnil na souboru celkem 628 respondentů – dospělých obyvatel města Jeseníku. Ve
výběrovém souboru byla převaha žen, silné zastoupení respondentů nad 40 let, výrazný podíl
ekonomicky neaktivních a většinové zastoupení starousedlíků žijících v Jeseníku déle než 10 let.
Většina respondentů je spokojena s bytovou situací a méně než před 10 lety uvažují o změnách. Pokud
uvažují o zlepšení své bytové situace, nejčastějším řešením je výstavba nebo koupě vlastního domu.
Zdaleka nejhůře hodnoceným faktorem infrastruktury a služeb je kvalita cest a chodníků v ulicích.
Z relativně dobrého hodnocení zdravotní péče vybočuje s převahou záporného hodnocení nemocniční
péče. Hůře než zdravotní jsou hodnoceny sociální služby, ze kterých je nejlépe hodnocena pečovatelská
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 85/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
služba a nejhůře práce s krizovými skupinami (bezdomovci, nepřizpůsobiví). Tyto závěry potvrdily i
volné výpovědi v jiné části dotazníku.
Nejlépe obyvatelé Jeseníků hodnotí životní prostředí a nejkritičtější jsou k perspektivám mladé generace
v souvislosti s nedostatkem pracovních příležitostí. Při zlepšování kvality života by měly být z hlediska
celkového významu zajišťovány hlavně bezpečnost a dobré životní prostředí ve městě spolu se zdravotní
péčí. Prakticky je ale absolutní prioritou vytváření pracovních míst. Ke zvýšení nároků na zlepšení došlo
od r. 2001 v oblastech péče o vzhled města, dopravní infrastruktury a rozvoje služeb pro občany.
Práce úřadů ve vztahu k občanům se spíše zlepšuje, než zhoršuje a jako oblast důrazu na zlepšení ji vidí
pouze 15 % občanů. Obyvatelé ale moc nechtějí tolerovat omezení péče města o své občany v důsledku
objektivně zhoršené ekonomické situace. Čtvrtina občanů proklamuje ochotu zapojit se do práce pro
rozvoj města.
Z hlediska investičních záměrů za vůbec nejdůležitější je pokládáno budování dětských a školních hřišť.
Za sporné jsou pokládány uvažované akce: přestavba úřadu na centrum veřejných služeb, výstavba
kotelny a zejména stavba aquaparku s wellness centrem.
Ukázalo se, že Všeobecná informovanost o záležitostech týkajících se města není moc vysoká. O
záležitostech týkajících se veřejné správy a orgánů města se cítí být špatně informována více než
polovina občanů. Jako zdroj informací jsou pro lidi stále nejvýznamnější tradiční tištěná periodika.
Důvěra v poskytované informace je relativně vysoká.
V rámci komunikace s Městským úřadem Jeseník byl nejlépe hodnocen osobní kontakt. Největším
problémem v komunikaci je zdlouhavost vyřizování projednávaných záležitostí a dosažitelnost úřadu
provázená časovou ztrátou pro občany.
Ve volných výpovědích se potvrdilo, že občany pálí především nedostatek pracovních příležitostí a
v souladu s tím podporují i rozvoj podnikání, cestovního ruchu, lázeňství či služeb. Druhou palčivou
oblastí je doprava v souvislostech dopravní dostupnosti (tunel), kvality cest a chodníků či parkování.
Třetí nejčastěji zmiňovanou oblastí jsou příležitosti pro volnočasové aktivity (sport, vyžití dětí a mládeže,
kultura, wellness, cyklostezky atd.).
4 Plnění strategie a akčního plánu za období 2003 - 2011
Aktualizace strategie města Jeseníku navazuje na v minulosti zpracované dokumenty. Původní
strategický plán města byl zpracován v roce 2003. Tento dokument byl následně aktualizován formou
aktualizace akčního plánu, který byl schválen v roce 2008.
4.1 Strategický plán rozvoje města Jeseníku z roku 2003
Záměrem zpracování byla příprava na vstup ČR do Evropské unie a z toho vyplývající příležitosti pro další
rozvoj města. Základními východisky pro zpracování strategie města v roce 2003 byly:
1) Profil města – dávající jasný obraz o současnosti města a vycházející zejména ze sekundárních zdrojů
dat (ČSÚ, informace z ostatních studií a informačních zdrojů města).
2) Terénní šetření – které bylo zpracováno ve dvou formách
a) Šetření názorů občanů města – 307 respondentů, což je 2,41 % celkové populace. Ve výběrovém
souboru jsou přiměřeně zastoupeny všechny věkové a vzdělanostní kategorie. Podle parametru
ekonomické aktivity a nezaměstnanosti se výběrový soubor blížil skutečnému rozložení
obyvatelstva. Výběrový soubor byl reprezentativní s přijatelnou statistickou chybou ± 5 %.
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 86/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
b) Šetření názorů firem, sídlících ve městě Jeseníku – bylo osloveno celkem 32 firem. Na rozdíl od
šetření názorů občanů města lze dané šetření považovat pouze za orientační, protože výběr
nebyl dostatečně velký. Nicméně z pohledu rozložení – velikost firem, zaměření firem atd. – bylo
možné považovat výsledky šetření za dostatečně reprezentativní a získané názory byly tedy
využitelné pro potřeby strategie.
3) Jednání KSR a pracovních skupin – vybraný vzorek členů KSR a tedy následně i pracovních skupin byl
rovněž určitou reprezentativní skupinou z pohledu ekonomických aktivit. Byli zde zastoupeni
pracovníci státní správy (okresní úřad, ČSÚ), pracovníci místní správy (zejména městského úřadu),
neziskových a charitativních institucí a podnikatelských subjektů z různých ekonomických sektorů
(výroba, obchod, služby, zemědělství). Členy KSR byli rovněž zástupci Hospodářské komory, Agrární
komory a Regionálního poradenského a informačního centra, kteří byli schopni v koncentrované
podobě prezentovat problémy a názory podnikatelských subjektů ve městě. Závěrečných zasedání
KSR a pracovních skupin se zúčastnili rovněž zástupci okolních obcí.
Východiskem strategie města byla vize města pro rok 2010:
„Město Jeseník je přirozeným a dobře dostupným správním, kulturním, vzdělávacím a turistickým
centrem severní části Olomouckého kraje a spolu s Nysou tvoří významnou hospodářskou osu Jesenicko
– Nysského regionu. Rozvoj souměstí Lipová Lázně - Jeseník – Česká Ves – Bělá p. Pradědem je postaven
na celoročním cestovním ruchu a lázeňství a na sektoru malého a středního podnikání, zaměřeného
kromě cestovního ruchu, lázeňství a navazujících služeb na výroby, spojené s vysokou mírou přidané
hodnoty, minimální náročností na dovoz materiálu a surovin a maximálním využitím místních
obnovitelných zdrojů. Svým charakterem je Jeseník vyhlášeným centrem odpočinku (zejména pro
Českou, Polskou a Německou klientelu) a rozvojovým centrem eko-aktivit (výrob, služeb, výzkumu atd.)
ve Středoevropském regionu (minimálně česko-polském). Základem spokojenosti aktivních občanů
Jeseníku je vstřícná a efektivní místní správa, otevřeně komunikující (se všemi obyvateli,
podnikatelskými subjekty a zájmovými skupinami), transparentně hospodařící (se svěřeným majetkem)
a cílevědomě podporující podnikatelské (granty, soutěže atd.), vzdělávací (školy, celoživotní vzdělávání
atd.), výzkumné (eko-výzkumy a výroby) a občanské aktivity (podpora bydlení, rozvoj infrastruktury
atd.).“
Pro zajištění realizace strategie byly přijaty dlouhodobé principy rozvoje města:
1. Při rozvoji města vycházet z principu občanské společnosti.
2. Veškerá opatření a projekty propojovat s přínosy pro obyvatele města, a tím přispívat ke
stabilizaci populace a k rozvoji její vzdělanostní, ekonomické a životní úrovně.
3. Vycházet z konsensuálního principu při přijímání opatření a při přípravě, vývoji a realizaci
projektů ve vztahu k jednotlivým identifikovaným kritickým oblastem a k jednotlivým zájmovým
skupinám a sektorům – veřejný a soukromý sektor.
4. Vzhledem k charakteru regionu a mikroregionu, ve kterém se město nachází, preferovat
vzájemně vyvážená ekologická a rozvojová hlediska jednotlivých opatření a projektů.
5. Vzhledem k poloze a přirozené roli města Jeseníku převzít na sebe odpovědnost za rozvoj celého
regionu Jesenicko (bývalý okres Jeseník) a zajistit harmonizaci rozvoje města se sousedními
obcemi mikroregionu a se sousedními mikroregiony bývalého okresu Jeseník a komunikaci
s dalšími významnými subjekty v rámci regionálního rozvoje Olomouckého kraje (NUTS III) a
celého regionu NUTS II Střední Morava. Jedná se zejména o mikroregiony okr. Bruntál,
mikroregiony okr. Jeseník, mikroregiony okr. Šumperk, RARSM Olomouc, Euroregion Praděd,
Euroregion Glacensis – a sousedních krajů – Moravskoslezského kraje (NUTS III / NUTS II) a
Pardubického kraje (NUTS III) a celého NUTS III regionu Severovýchod, s blízkými regionálními
subjekty příhraniční oblasti Polska (včetně možnosti využití členství v Euroregionu Praděd a
Euroregionu Glacensis).
6. Vzhledem k významné roli Polska v rozvoji města a k postupnému přidružování k Evropské unii
převzít na sebe roli zástupce regionu ve vztahu k sousedním regionům na Polské straně.
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 87/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
7. Zajistit a udržovat vazbu na subjekty, ovlivňující regionální rozvoj na národní úrovni (zejména
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Ministerstvo životního prostředí ČR, Česká centrála
cestovního ruchu atd.).
8. Vytvářet vazby na subjekty a instituce, schopné přispět k rozvoji města v oblastech rozvoje
vzdělanosti a kvalifikační struktury, rozvoje podnikání, zajištění finančního a kapitálového
posílení regionu a podpory zaměstnanosti ve městě.
V úvodní fázi zpracovávání strategie byly tehdy identifikovány 4 kritické oblasti. Tedy takové oblasti
aktivit, které vzhledem k přijaté vizi vyžadovaly skutečně zásadní činy a změny. Jednalo se o následující
kritické oblasti:
1. Lidské zdroje a vzdělávání
2. Cestovní ruch, lázeňství, vzhled města a životní prostředí
3. Infrastruktura města
4. Podnikání a podnikatelské prostředí.
V rámci 6. zasedání KSR byla na základě nových skutečností doporučena k zařazení mezi kritické oblasti
otázka organizace činností, spojených s požadavky na rozvoj města. Hlavními důvody k tomuto
rozhodnutí byly následující skutečnosti:
a) K 1. 1. 2003 došlo k realizaci další fáze reformy veřejné správy, v rámci které se Město Jeseník stalo
pověřeným městem výkonu státní správy a převzalo na sebe některé úkoly, které zatím patřily do
kompetence bývalého Okresního úřadu Jeseník.
b) V současné době se stále více rozvíjí spolupráce v rámci mikroregionu Jesenicko (5 obcí – Bělá pod
Pradědem, Česká Ves, Jeseník, Lipová-lázně a Ostružná). Pro posílení této spolupráce, hlubší
propojení některých aktivit a využití významného potenciálu synergického efektu je stále více patrná
potřeba organizačního zajištění této spolupráce.
c) Sociálně ekonomický vývoj v regionu má tendenci vytvářet stále větší disparity mezi městem Jeseník
a okolními obcemi a mikroregiony, což by mohlo v relativně krátkém období vytvořit bariéry rozvoje
i pro samotný Jeseník.
Pro původně identifikované 4 kritické oblasti byly vytvořeny pracovní skupiny. Tyto postupně zpracovaly
SWOT analýzy pro jednotlivé kritické oblasti, následně identifikovaly záměry, jejichž naplňování
postupně dovede město k dosažení naformulované vize. Identifikované záměry byly následně převedeny
do formy cílů, jejichž dosahováním dochází postupně k naplňování záměrů.
Cíle, jejichž časový horizont spadá do období let 2002 – 2003, byly zařazeny do Akčního plánu, kde
naplňování vytčených cílů bylo převedeno do konkrétních opatření.
Pro oblast 5. Organizační rozvoj pracovní skupina vytvořena nebyla. Přesto však na základě doporučení
KSR a výše uvedených důvodů byla tato oblast zařazena do strategické části.
V rámci uvedených kritických oblastí bylo identifikováno 21 záměrů a pro každý z nich byly
naformulovány cíle.
4.2 Akční plán rozvoje Města Jeseníku pro období 2008 - 2011
V roce 2008 byl odbornými pracovníky Regionální agentury pro rozvoj Střední Moravy zpracován
poměrně ambiciózní Akční plán pro období 2008 – 2011. Tento Akční plán označovaný rovněž jako Plán
pro efektivní využívání prostředků politiky hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie v
programovém období 2007 – 2013 obsahuje jednotlivé aktivity naplňující globální cíl a specifické cíle
v rámci jednotlivých oblastí rozvoje. Problémem tohoto Akčního plánu je skutečnost, že tento v sobě
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 88/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
zahrnuje i částečnou aktualizaci původní rozvojové strategie Města Jeseníku, což může znamenat určité
problémy v metodice její aktualizace a rovněž při aktualizaci původního Akčního plánu.
Cílem zpracování akčního plánu byla snaha o integrovaný koncepční přístup k rozvoji města a maximálně
přizpůsobit jednotlivé plánované akce města existujícím a připravovaným intervencím ze strukturálních
fondů a Fondu soudržnosti a zajistit maximální využití těchto prostředků pro město Jeseník. Pro
zpracování akčního plánu byl stanoven globální cíl: „Jeseník jako město aktivně vytvářející dobré
podmínky pro život svých obyvatel za využití své geografické polohy, jedinečného přírodního bohatství a
vysoce kvalitního životního prostředí, kulturního a ekonomického potenciálu rozvíjeného podporou
úspěšných oborů a ekonomických odvětví, přísunu kvalitních investic při zachování zásad udržitelného
rozvoje. Cílevědomý rozvoj vzdělávacích, zdravotnických, sociálních, sportovních a kulturních služeb pro
město a jeho okolí přispěje k prosperitě oblasti a spokojenosti občanů.“
Snahou konzultantů Enterprise plc s.r.o. a VŚP a.s. tedy bylo provést revizi plnění Akčního plánu pro
období 2008 – 2011 tak, aby byla prověřena účelnost vynakládaných veřejných prostředků, tj. plnění
specifických cílů tohoto Akčního plánu prostřednictvím realizace plánovaných aktivit a vznikl tak solidní
podkladový materiál pro aktualizaci původního Akčního plánu zpracovaného v roce 2003.
V první fázi revize Akčního plánu byli dopisem osloveni odpovědní pracovníci Městského úřadu a byli
v tomto dopise požádáni o informace k plnění jednotlivých plánovaných aktivit Akčního plánu pro
období 2008 - 2013. Součástí dopisu byla rovněž předpřipravená tabulka s vysvětlivkami, aby mohly být
poskytnuté informace zpracovány v jednotné a přehledné formě.
Ve druhé fázi revize Akčního plánu byly veškeré do této doby poskytnuté informace sumarizovány
v nezměněné podobě, aby byla zachována autentičnost zpětné vazby jednotlivých odpovědných
pracovníků.
V příloze č. 2 Plnění Akčního plánu rozvoje Města Jeseníku v období 2008 - 2011 je v přehledné tabulce
sumarizováno plnění jednotlivých aktivit Akčního plánu dle specifických cílů a oblastí rozvoje.
Z rámcového hodnocení je patrné, že řada aktivit uvedeného akčního plánu byla naplněna, jsou zde však
i aktivity, které naplněny nebyly a u některých aktivit nebylo možné získat potřebné informace o jejich
naplňování.
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 89/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
5 Strategie města Jeseníku do roku 2018
5.1 Vize města
Jeseník – město atraktivní pro zdravý život, podnikání a aktivní odpočinek.
S vizí města a trendem vývoje ekonomických podmínek je bezpodmínečně nutná postupná změna úlohy
města ze „správce majetku“ na „podnikatele“ a podporovatele podnikání, na subjekt pozitivně ovlivňující
podnikatelské prostředí.
5.2 Důvodová zpráva
Strategický rámec představuje první část dokumentu, který je výsledkem aktualizace stávající strategie
města. Součástí aktualizace je řada dílčích kroků, které se především snaží realizovat kontrolu naplnění
strategických cílů původního dokumentu. Vedle aktualizace profilu města a vyhodnocení realizace
strategie a akčních plánů je významnou zpětnou vazbou průzkum spokojenosti obyvatel.
Z hlediska celkového zhodnocení je možné konstatovat, že město v daných podmínkách využilo
prostředků získaných pro podporu rozvoje regionu, a to jak z národních zdrojů, tak z fondů EU,
k vybudování potřebné infrastruktury, jako strategický základ pro budoucí rozvoj. Z odborné diskuze
vyplývá, že výsledky investic z tohoto období by mohly být zhodnoceny v následující strategické periodě
a přispět ke stabilizaci ekonomické a sociální situace ve městě a v ORP.
Současně je nutné si uvědomit, že aktualizovaná strategie nebude řešena ve srovnatelných podmínkách
a srovnatelném ekonomickém prostředí, jako strategie původní. Již v nejbližších letech lze očekávat
významné kritické změny, jak v oblasti legislativy, tak zejména v oblasti disponibilních zdrojů příjmové
stránky rozpočtu města. Tyto změny lze charakterizovat takto:
1. Evropa, střední Evropa a ČR vstupují do jiného ekonomického prostředí, které se v následujících
třech letech s vysokou pravděpodobností projeví následovně:
a. Vzroste zadluženost regionu – chudší regiony budou mít tendenci dále chudnout.
b. Vláda nebude diferencovat svými opatřeními specifické potřeby Jesenicka.
c. Je možné očekávat, že dojde k omezení investičních zdrojů z EU nebo k zostření konkurence
pro získání těchto zdrojů.
d. Lze očekávat, že dojde k poklesu kupní síly obyvatel EU a k transferu výrobních aktivit, např.
automobilů, mimo EU (Škoda – Indie, Rusko), lze očekávat strukturální problémy v oblasti
subdodavatelů pro globální firmy.
2. Firmy, které nebudou mít napojení na mimoevropský trh, budou mít zásadní problémy s odbytem.
3. Lze očekávat další růst nezaměstnanosti a další odliv mladých lidí s vyšším vzděláním z regionu.
4. Změny legislativy (financování lázeňské péče) mohou způsobit další odliv zákazníků (snížení počtu
pacientů v lázních) a následné snížení kupní síly.
5. Případný sociální neklid může způsobit odliv podnikatelů a pokles zájmu potenciálních investorů.
Město (jako subjekt) se musí změnit ze „správce majetku“ na „podnikatele“, alespoň z hlediska filozofie,
myšlení a proaktivního přístupu k podnikání, jako kritického zdroje příjmové stránky rozpočtu. I přesto,
že město má ze zákona omezené možnosti podnikání, i ve stávajícím legislativním rámci má možnosti,
jak participovat na podnikání, vytvářet příznivé podmínky pro podnikání a podnikavost. Cílem těchto
snah je zvýšení vnitřní ekonomické výkonnosti města (i ORP). Významným zdrojem strategické stránky
rozpočtu města musí být právě podnikání a proaktivita - toto je zásadní změna, kterou je nutno do
strategie zapracovat.
Další zvyšování výdajů (ať jin na sociální služby, rozvoj nebo modernizaci infrastruktury atd.) je a do
budoucna bude stále silněji podmíněno zajištěním příjmové stránky ze zdrojů, závisejících na podnikání a
podnikatelských aktivitách v regionu a ve městě.
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 90/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
Návrh způsobů měření strategické změny a měřitelných ukazatelů, odrážejících pozici, rozvoj a
naplňování vize města:
Atraktivní město pro život:
o Počet obyvatel města a ORP (dle ČSÚ) – zastavení poklesu počtu obyvatel
 v členění dle ČSÚ (Krajská správa ČSÚ v Olomouci, Statistická ročenka OLK, 26-1.
Vybrané ukazatele podle okresů v roce …)
o Ukazatele vycházející z hodnocení Město pro byznys (cílem je dlouhodobě zlepšovat
pozici města v rámci jednotlivých poměrových ukazatelů):
 úspěšnost získávaní dotací (výše uznatelných nákladů dotací z EU přepočtená na
počet obyvatel); údaj se vztahuje k hodnocenému městu
 objem dotací na veřejnou dopravu (roční objem výdajů ze strany obce na
veřejnou dopravu - objem vlastních výdajů je v rámci pořádníku ohodnocen
dvojnásobkem této sumy); údaj se vztahuje k hodnocenému městu
 kapacita mateřských škol (podíl kapacity mateřských škol k počtu obyvatel); údaj
je za celé ORP
 bytová zástavba (počet dokončených bytů snížený o počet zrušených bytů
přepočtený na 1000 obyvatel); údaj je za celé ORP
 počet lékařů (počet registrovaných pacientů na jednoho lékaře); údaj je za celé
ORP
 vzdálenost k dálnici či k rychlostní komunikaci; údaj se vztahuje jen k
hodnocenému městu
 kriminalita (zjištěné trestné činy na 1000 obyvatel); údaj je za celý okres; údaj je
za město
 změna kriminality (meziroční rozdíl v počtu zjištěných trestných činů na 1000
obyvatel); údaj je za celý okres; údaj je za město.
o Realizace průzkumu spokojenosti a potřeb obyvatel Jeseníku (navazuje na výsledky šetření
v roce 2002 a 2011, realizace minimálně 1 x za 4 roky)
Zdravý život, zdravé životní prostředí:
o Měrné emise (REZZO 1 – 3/ČSÚ, Krajská správa ČSÚ v Olomouci, Statistická ročenka
OLK):
 oxid siřičitý SO2 (t/km2) – nejnižší úroveň emisí v rámci OLK
 oxidy dusíku Nox (t/km2) – nejnižší úroveň emisí v rámci OLK
 oxid uhelnatý CO (t/km2) – nejnižší úroveň emisí v rámci OLK
o Ukazatele vycházející z hodnocení Město pro byznys (cílem je dlouhodobě zlepšovat
pozici města v rámci jednotlivých poměrových ukazatelů):
 stabilita krajiny (poměr ekologicky pozitivně využívaných ploch k negativním;
pozitivně hodnocené plochy – zahrady, travní porosty, lesy a vodní plochy;
negativně hodnocené plochy - orná půda, zastavěná plocha, ostatní plocha);
údaj je za celé ORP
 znečištění ovzduší (součet měrných emisí za tuhé emise, SO2, NOx a CO v
t/km2); údaj je za celý okres; údaj je za ORP.
Podnikání a podnikatelské prostředí:
o Celkový počet podnikatelských subjektů za ORP (registrované subjekty, Krajská správa
ČSÚ v Olomouci, Statistická ročenka OLK)
o Ukazatele vycházející z hodnocení Město pro byznys (cílem je dlouhodobě zlepšovat
pozici města v rámci jednotlivých poměrových ukazatelů):
 podíl podnikatelů (podíl podnikajících fyzických osob v ekonomicky aktivním
obyvatelstvu); čím vyšší podíl, tím je město hodnoceno lépe
 počet firem (počet právnických osob na 1000 obyvatel); údaj je za celé ORP; čím
vyšší podíl, tím je město hodnoceno lépe
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 91/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12






podíl malých a středních firem v místním podnikatelském prostředí (podíl firem
s více než 50 zaměstnanci); údaj je za celé ORP; čím vyšší podíl, tím je město
hodnoceno lépe
podíl zahraničních osob (podíl zahraničních osob na počtu ekonomických
subjektů); údaj je za celé ORP; čím vyšší podíl, tím je město hodnoceno lépe
vývoj počtu ekonomických subjektů (meziroční rozdíl počtu ekonomických
subjektů); údaj je za celé ORP; čím vyšší změna, tím je město hodnoceno lépe
změna podílu středních a velkých firem (meziroční změna podílu firem s více než
50 zaměstnanci); údaj je za celé ORP; čím vyšší změna, tím je město hodnoceno
lépe
podpora webových stránek (podpora webových stránek z pohledu podnikatelů);
hodnocena je jednoduchost a přehlednost; při hodnocení se zohledňuje
samostatná sekce pro podnikatele již na domovské internetové stránce obce,
odkaz na formuláře z domovské stránky, počet formulářů a to, zda jsou
formuláře uloženy ve formátu DOC nebo PDF; do kritéria podpory webových
stránek se hodnotí i umístění a rozsah katalogu místních firem, údaj se vztahuje
k hodnocenému městu
úřední hodiny (úřední hodiny MěÚ); údaj se vztahuje k hodnocenému městu;
pokud je počet úředních hodin živnostenského odboru vyšší nežli počet
úředních hodin pro celý úřad, započítávají se úřední hodiny živnostenského
odboru; při hodnocení se zohledňuje i výzva domluvit si schůzku telefonicky
mimo úřední hodiny
výsledky výzkumu mezi podnikateli.

Trh práce:
o Uchazeči o zaměstnání (Krajská správa ČSÚ v Olomouci, Statistická ročenka OLK)
o Struktura uchazečů podle vzdělání (Krajská správa ČSÚ v Olomouci, Statistická ročenka
OLK):
 základní
 střední odborné (vč. vyučených)
 úplné střední s maturitou
 vysokoškolské
o Struktura uchazečů podle věku (Krajská správa ČSÚ v Olomouci, Statistická ročenka
OLK):
 do 24 let
 25 - 34 let
 35 - 44 let
 45 - 54 let
 55 - 59 let
 60 a více let
o Volná pracovní místa celkem (Krajská správa ČSÚ v Olomouci, Statistická ročenka OLK)
o Míra registrované nezaměstnanosti (Krajská správa ČSÚ v Olomouci, Statistická ročenka
OLK)
o Ukazatele vycházející z hodnocení Město pro byznys (cílem je dlouhodobě zlepšovat
pozici města v rámci jednotlivých poměrových ukazatelů):
 nemocnost (průměrné procento pracovní neschopnosti); údaj se vztahuje
k okresu
 počet žáků na jednoho učitele na ZŠ; údaj je za celé ORP
 počet učňů a středoškolských studentů odborného vzdělávání (podíl učňů a
studentů k počtu obyvatel); údaj je za celé ORP
Aktivní odpočinek – cestovní ruch:
o Hromadná ubytovací zařízení (Krajská správa ČSÚ v Olomouci, Statistická ročenka OLK):
 lůžka
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 92/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
o
o
o
Hosté (Krajská správa ČSÚ v Olomouci, Statistická ročenka OLK):
 rezidenti
 nerezidenti.
Ukazatele vycházející z hodnocení Město pro byznys (cílem je dlouhodobě zlepšovat
pozici města v rámci jednotlivých poměrových ukazatelů):
 počet lůžek v ubytovacích zařízeních (počet lůžek v hromadných ubytovacích
zařízeních na 1000 obyvatel); údaj je za celé ORP; čím vyšší podíl, tím je město
hodnoceno lépe
 počet chráněných památek (podíl chráněných památek k rozloze ORP); údaj je
za celé ORP.
Údaje z výběrového šetření garantovaného ČCCR – CzechTourism a realizovaného
společností Tambor (http://monitoring.czechtourism.cz/CzechTourism/uvod.html, části
Návštěvník, Návštěva a Spokojenost s filtrem pro území ORP Jeseník).
Účelem důvodové zprávy je definovat podmínky budoucího prostředí, ve kterém se bude strategie
prakticky naplňovat tak, aby nebylo nutné v důsledku kritických změn prostředí měnit významně
nastavené strategické cíle.
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 93/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
Vize:
Jeseník – město atraktivní
pro zdravý život, podnikání a aktivní odpočinek.
Strategické cíle
Stabilizace místního osídlení
Tvorba pracovních míst a podmínek pro podnikání
Zajištění konkurencechopných sociálních služeb
Rozvoj znalostního a dovednostního potenciálu
VODA (zdraví)
Jedinečná technologie
práce s vodou.
Značka vody Jeseník.
Voda jako zdroj energie
a regenerace.
Pitná voda jako zdroj
zdraví.
JEDINEČNOST VZDĚLÁNÍ
Specializované řemeslo
(např. řezníci… nutnost
posílit učňovské
školství… ještě alespoň 2
– 3 řemesla – barmani,
svářeči…).
PODPŮRNÁ
INFRASTRUKTURA
INTERNÍ KOMUNIKACE
(integrovaný
komunikační systém)
Jak se navzájem známe?
Co kdo umí?
Podpora úspěšných jako
výtah pro další.
Specializované KNOWHOW (IT).
Technologie komunikace
profesí.
Specializované obory.
Technologie komunikace
občanských sdružení.
Technologie komunikace
města a okolí.
Služby pro výrobky a
výrobu.
Služby pro řemesla.
Služby pro vodu.
Dopravní a logistické
systémy – zapojení.
Eliminova bariéry
k podnikání
MEZIREGIONÁLNÍ
SPOLUPRÁCE
Strategické regiony
(definovat regiony pro
strategickou spolupráci
– do 150 km od
Jeseníku)
Nabídka a poptávka ve
strategických regionech
Společný výrobek se
Spolupracujícím
Regionem
Společná služba SR
(spojit s předchozím
bodem – nazvat
společný produkt)
Výsledky strategické analýzy (SWOT)
5.3 Kritické oblasti a SWOT analýzy – silné a slabé stránky, příležitosti a
hrozby
5.3.1 Základní schéma strategické analýzy SWOT
Období, do kterého vstupuje aktualizovaná strategie, vyžaduje maximální srozumitelnost nastavených
cílů. V této souvislosti je snahou řešitelů zjednodušit výrazové prostředky spojené s jednoznačným
výkladem pojmů vyplývajících jak z provedeného dotazníkového průzkumu, tak názorů odborných
komisí, jejichž struktura byla volena z širokého spektra oborů a profesí.
Rovněž je třeba vnímat i trendy budoucího vývoje klíčových profesí a klíčových oborů podnikání, které
mohou potenciálně vstoupit do regionu a ovlivňovat jak ekonomickou, tak sociální rovnováhu. Těmi jsou
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 94/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
zejména informační technologie, biotechnologie, elektrotechnika, nanotechnologie aj., jako budoucí
příležitost pro uplatnění mladých lidí, absolventů škol.
Současně zpracovatelé doporučují omezit v rámci strategické analýzy SWOT ty prvky, které vyplývají
z pracovní náplně jednotlivých odborů města a v zásadě pouze mění kvalitativní parametry nebo
vyplývají z implementace legislativních norem a jejich aktualizace.
Integrovaná
SWOT
SWOT pracovní
skupiny
SWOT pracovní
skupiny
SWOT pracovní
skupiny
SWOT pracovní
skupiny
"Kvalita života - lidské
zdroje, vzdělávání,
informovanost a
sociální služby"
"Cestovní ruch,
lázeňství, vzhled
města a životní
prostředí"
"Infrastruktura
"Podnikání,
podnikatelské
prostředí, tvorba
pracovních míst"
města"
5.4 Integrovaná SWOT analýza
Silné stránky
Slabé stránky
Lokalita
Systém odborného vzdělávání ne zcela koresponduje
s oborovým zaměřením regionu (chybí obory jako
Životní prostředí
lesnictví, zpracování dřeva, lázeňství, kamenictví,
Surovinové zdroje (dřevo,
tkalcovství, apod.)
kámen)
Špatná dopravní dostupnost z vnitrozemí ČR
Voda (lázně)
Odchody absolventů a mladých lidí mimo region
Infrastruktura ORP (investice
Podmínky pro podnikání, jejichž důsledkem je růst
již proběhly), plynofikace
nezaměstnanosti
Kvalitní
a
komplexní
Nabídka finančně zajímavých pracovních míst
vzdělávací soustava
Nedostatečná kvalita služeb v cestovním ruchu
Koncentrace
atraktivit
spojených
zejména
Rezervy v oblasti marketingu města
s přírodou,
vodou
a
Nízká úroveň přílivu zahraničních investic
významnými
historickými
Kvalita a komplexnost nemocnice
osobnostmi
Příležitosti
Ohrožení
Meziregionální spolupráce
Změna legislativy
Mezinárodní
spolupráce
Omezení dotací a další podpory z ČR a EU
(zejména
podnikatelské
Omezení financování lázeňské péče ze ZP
subjekty z Polska)
Sociální neklid
Získání
významného
Transfer výroby významných podniků mimo region
zahraničního investora
Konkurence sousedících regionů v oblasti cestovního
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 95/107
Město Jeseník
Koordinace
podnikání
mladých lidí
Nedostatek kvalitní pitné
vody na trhu (v budoucnu)
Potřeba
relaxace
a
rekondice
obyvatel
významných průmyslových
center
Kooperace podnikatelských
subjektů,
technologické
řetězce (síťové podnikání)
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
ruchu
Stárnutí populace
Vývoz dřeva a kamene jako suroviny
Dovoz dotovaných potravin
Spekulativní investoři (zejména nemovitosti)
5.4.1
SWOT analýza kritické oblasti „Kvalita života - lidské zdroje, vzdělávání,
informovanost a sociální služby“
Silné stránky
Slabé stránky
Lokalita
Systém odborného vzdělávání ne zcela koresponduje
s oborovým zaměřením regionu (chybí obory jako
Životní prostředí
lesnictví, zpracování dřeva, lázeňství, kamenictví,
Surovinové zdroje (dřevo,
tkalcovství, apod.)
kámen)
Špatná dopravní dostupnost z vnitrozemí ČR
Voda (lázně)
Odchody absolventů a mladých lidí mimo region
Infrastruktura ORP (investice
Podmínky pro podnikání, jejichž důsledkem je růst
již proběhly), plynofikace
nezaměstnanosti
Kvalitní
a
komplexní
Nabídka finančně zajímavých pracovních míst
vzdělávací soustava
Nedostatečná kvalita služeb v cestovním ruchu
Koncentrace
atraktivit
spojených
zejména
Rezervy v oblasti marketingu města
s přírodou,
vodou
a
Nízká úroveň přílivu zahraničních investic
významnými
historickými
Kvalita a komplexnost nemocnice
osobnostmi
Příležitosti
Ohrožení
Meziregionální spolupráce
Změna legislativy
Mezinárodní
spolupráce
Omezení dotací a další podpory z ČR a EU
(zejména
podnikatelské
Omezení financování lázeňské péče ze ZP
subjekty z Polska)
Sociální neklid
Získání
významného
Transfer výroby významných podniků mimo region
zahraničního investora
Konkurence sousedících regionů v oblasti cestovního
Koordinace
podnikání
ruchu
mladých lidí
Stárnutí populace
Nedostatek kvalitní pitné
Vývoz dřeva a kamene jako suroviny
vody na trhu (v budoucnu)
Dovoz dotovaných potravin
Potřeba
relaxace
a
Spekulativní investoři (zejména nemovitosti)
rekondice
obyvatel
významných průmyslových
center
Kooperace podnikatelských
subjektů,
technologické
řetězce (síťové podnikání)
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 96/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
5.4.2
SWOT analýza kritické oblasti „Cestovní ruch, lázeňství, vzhled města a životní
prostředí“
Silné stránky
Slabé stránky
Lokalita
Systém odborného vzdělávání ne zcela koresponduje
s oborovým zaměřením regionu (chybí obory jako
Životní prostředí
lesnictví, zpracování dřeva, lázeňství, kamenictví,
Surovinové zdroje (dřevo,
tkalcovství, apod.)
kámen)
Špatná dopravní dostupnost z vnitrozemí ČR
Voda (lázně)
Odchody absolventů a mladých lidí mimo region
Infrastruktura ORP (investice
Podmínky pro podnikání, jejichž důsledkem je růst
již proběhly), plynofikace
nezaměstnanosti
Kvalitní
a
komplexní
Nabídka finančně zajímavých pracovních míst
vzdělávací soustava
Nedostatečná kvalita služeb v cestovním ruchu
Koncentrace
atraktivit
spojených
zejména
Rezervy v oblasti marketingu města
s přírodou,
vodou
a
Nízká úroveň přílivu zahraničních investic
významnými
historickými
Kvalita a komplexnost nemocnice
osobnostmi
Příležitosti
Ohrožení
Meziregionální spolupráce
Změna legislativy
Mezinárodní
spolupráce
Omezení dotací a další podpory z ČR a EU
(zejména
podnikatelské
Omezení financování lázeňské péče ze ZP
subjekty z Polska)
Sociální neklid
Získání
významného
Transfer výroby významných podniků mimo region
zahraničního investora
Konkurence sousedících regionů v oblasti cestovního
Koordinace
podnikání
ruchu
mladých lidí
Stárnutí populace
Nedostatek kvalitní pitné
Vývoz dřeva a kamene jako suroviny
vody na trhu (v budoucnu)
Dovoz dotovaných potravin
Potřeba
relaxace
a
Spekulativní investoři (zejména nemovitosti)
rekondice
obyvatel
významných průmyslových
center
Kooperace podnikatelských
subjektů,
technologické
řetězce (síťové podnikání)
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 97/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
5.4.3 SWOT analýza kritické oblasti „Infrastruktura města“
Silné stránky
Slabé stránky
Lokalita
Systém odborného vzdělávání ne zcela koresponduje
s oborovým zaměřením regionu (chybí obory jako
Životní prostředí
lesnictví, zpracování dřeva, lázeňství, kamenictví,
Surovinové zdroje (dřevo,
tkalcovství, apod.)
kámen)
Špatná dopravní dostupnost z vnitrozemí ČR
Voda (lázně)
Odchody absolventů a mladých lidí mimo region
Infrastruktura ORP (investice
Podmínky pro podnikání, jejichž důsledkem je růst
již proběhly), plynofikace
nezaměstnanosti
Kvalitní
a
komplexní
Nabídka finančně zajímavých pracovních míst
vzdělávací soustava
Nedostatečná kvalita služeb v cestovním ruchu
Koncentrace
atraktivit
spojených
zejména
Rezervy v oblasti marketingu města
s přírodou,
vodou
a
Nízká úroveň přílivu zahraničních investic
významnými
historickými
Kvalita a komplexnost nemocnice
osobnostmi
Příležitosti
Ohrožení
Meziregionální spolupráce
Změna legislativy
Mezinárodní
spolupráce
Omezení dotací a další podpory z ČR a EU
(zejména
podnikatelské
Omezení financování lázeňské péče ze ZP
subjekty z Polska)
Sociální neklid
Získání
významného
Transfer výroby významných podniků mimo region
zahraničního investora
Konkurence sousedících regionů v oblasti cestovního
Koordinace
podnikání
ruchu
mladých lidí
Stárnutí populace
Nedostatek kvalitní pitné
Vývoz dřeva a kamene jako suroviny
vody na trhu (v budoucnu)
Dovoz dotovaných potravin
Potřeba
relaxace
a
Spekulativní investoři (zejména nemovitosti)
rekondice
obyvatel
významných průmyslových
center
Kooperace podnikatelských
subjektů,
technologické
řetězce (síťové podnikání)
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 98/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
5.4.4
SWOT analýza kritické oblasti „Podnikání, podnikatelské prostředí, tvorba
pracovních míst“
Silné stránky
Slabé stránky
Lokalita
Systém odborného vzdělávání ne zcela koresponduje
s oborovým zaměřením regionu (chybí obory jako
Životní prostředí
lesnictví, zpracování dřeva, lázeňství, kamenictví,
Surovinové zdroje (dřevo,
tkalcovství, apod.)
kámen)
Špatná dopravní dostupnost z vnitrozemí ČR
Voda (lázně)
Odchody absolventů a mladých lidí mimo region
Infrastruktura ORP (investice
Podmínky pro podnikání, jejichž důsledkem je růst
již proběhly), plynofikace
nezaměstnanosti
Kvalitní
a
komplexní
Nabídka finančně zajímavých pracovních míst
vzdělávací soustava
Nedostatečná kvalita služeb v cestovním ruchu
Koncentrace
atraktivit
spojených
zejména
Rezervy v oblasti marketingu města
s přírodou,
vodou
a
Nízká úroveň přílivu zahraničních investic
významnými
historickými
Kvalita a komplexnost nemocnice
osobnostmi
Příležitosti
Ohrožení
Meziregionální spolupráce
Změna legislativy
Mezinárodní
spolupráce
Omezení dotací a další podpory z ČR a EU
(zejména
podnikatelské
Omezení financování lázeňské péče ze ZP
subjekty z Polska)
Sociální neklid
Získání
významného
Transfer výroby významných podniků mimo region
zahraničního investora
Konkurence sousedících regionů v oblasti cestovního
Koordinace
podnikání
ruchu
mladých lidí
Stárnutí populace
Nedostatek kvalitní pitné
Vývoz dřeva a kamene jako suroviny
vody na trhu (v budoucnu)
Dovoz dotovaných potravin
Potřeba
relaxace
a
Spekulativní investoři (zejména nemovitosti)
rekondice
obyvatel
významných průmyslových
center
Kooperace podnikatelských
subjektů,
technologické
řetězce (síťové podnikání)
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 99/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
5.5 Strategické záměry a cíle a důsledky jejich realizace pro město, jeho
obyvatelstvo a podnikatelskou sféru
Aktualizovaná strategie města Jeseník se snaží vnímat širší souvislosti budoucích možných scénářů
vývoje společenského, ekonomického a tržního prostředí v procesu vytváření kritických ekonomických i
lidských zdrojů nezbytných pro další zvyšování úrovně kvality života a atraktivitu regionu. V této
souvislosti se stává velmi významným prvkem nejen vlastní město, ale rovněž i nejbližší okolí,
reprezentované obcemi, patřícími do obvodu obce s rozšířenou působností (ORP). Společně se tak
podařilo do celkové strategie zahrnout významný potenciál růstu. Na jedné straně můžeme hovořit o
atraktivitě v oblasti cestovního ruchu, kde spojení lázeňských kapacit města Jeseníku a Lipové - lázní,
včetně přilehlých zdrojů vody a minerální vody poskytuje příležitost k získání a dosažení významné
konkurenční výhody v oblasti cestovního ruchu a relaxace obyvatel přilehlých průmyslových regionů,
kterými jsou Ostravsko, Katovicko a Vroclavsko. Na druhé straně je možné pracovat s potřebou vyššího
stupně integrity podnikatelských procesů v oblasti řemesel a malosériové výroby, využívající potenciál
„surovinových zdrojů“ v podobě dřevní hmoty, kamene a vysoce ekologicky čisté horské přírody v oblasti
produktů pastvinářské výroby směrem k vyššímu stupni zpracování a finalizace konečných produktů.
Za kritickou hodnotu je nutné považovat zásadní zvýšení příležitostí pro zaměstnání řemeslně zdatné
mladé generace a absolventů vysokých škol s vysokým stupněm specializace, jakými jsou IT technologie,
biotechnologie aj. Jedním z cílů by mělo být založení výzkumného vědeckého pracoviště na území města
v oblasti aplikovaného nebo základního výzkumu, jako satelitu některého z technologických parků
v Ostravě, Brně nebo Praze či některého z výzkumných pracovišť.
Vize:
Jeseník – město atraktivní pro
zdravý život, podnikání a aktivní
odpočinek.
"Kvalita života lidské zdroje,
vzdělávání,
informovanost a
sociální služby"
"Cestovní ruch,
lázeňství, vzhled
města a životní
prostředí"
"Infrastruktura
města"
"Podnikání,
podnikatelské
prostředí, tvorba
pracovních míst"
Současný zejména vyspělý svět se stále více dostává pod tlak neudržitelnosti stávajícího způsobu
ekonomického a sociálního rozvoje. Dle stále více se prosazujících názorů odborníků neprochází stávající
svět a zejména jeho hospodářsky vyspělá část (Evropa, Severní Amerika) jen tradiční cyklickou krizí, ale
transformací celého systému. Svět se dostal do podobné situace, jakou v minulosti představoval např.
přechod od agrárního systému k industriálnímu. Dnes je zejména hospodářsky vyspělejší část světa tak
technologicky rozvinutá a disponuje tak vysokou produktivitou práce, že není schopna generovat
v dostatečném množství nová pracovní místa a zaměstnat tak stávající populaci. Živá pracovní síla dnes
nalézá uplatnění pouze ve sférách, kde je potřebné myšlení a kreativita. V jiných oblastech je její
využitelnost stále omezenější, ať už se jedná o oblast zemědělství, výroby nebo služeb. Tento trend byl
navíc v uplynulých letech významně posilován důsledky globalizace, projevujícími se mimo jiné
v přenosu na živou pracovní sílu náročnějších aktivit do zemí, kde zatím byla hodnota pracovní síly
(mzdové náklady) výrazně nižší. Postupně se tak současný vyspělý svět stává svědkem dynamického
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 100/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
rozvoje zejména asijských a jihoamerických ekonomik, které se i díky dynamice svého růstu začínají stále
více blížit hospodářsky vyspělému světu nejen kvalitou a produktivitou, ale zároveň i rostoucí životní
úrovní. Dochází tedy i k postupnému přibližování nákladů na onu živou pracovní sílu a sama globalizace
tak začíná ztrácet jeden z tahounů svého rozvoje. Vedle brzdící dynamiky globalizace se začíná stále více
opět prosazovat proces posilování regionálních a místních ekonomických a sociálních vazeb a vztahů.
Nejcitovanější český ekonom prof. Milan Zelený v této souvislosti hovoří o tzv. „relokalizaci“ a říká: „Relokalizace představuje novou normu, nový způsob života, nový svět. Je založena na nové technologii,
nových znalostech a vnímání světa. Hybné charakteristiky relokalizace jsou nové, dříve nepoznané
transformační faktory:
– sebeorganizace, samoslužba a samoobsluha (self-service)
– vyloučení mezičlánků a zprostředkovatelů (disintermediation)
– individualizace a masová kustomizace (mass customization)
– vysoká technologie (high technology)
– znalosti namísto informací (knowledge)
a řada dalších, již druhotných a odvozených manifestací i důsledků.
Nastupuje základní transformační triáda: selfservice, disintermediation a mass customization. Vztah
mezi uživateli a poskytovateli musí být přímý, bez nadbytečných a zbytečných mezičlánků. Relokalizace
transformuje globální informace do lokálních znalostí, tj. akce. Jak posilovat re-lokalizaci?
Rozpoznej nezadatelnou moc zákazníka, uživatele, klienta a spotřebitele. Umožni jim
individualizaci, personalizaci a kustomizaci v kontextu jejich aktivních lokálních a digitálních
kultur.
Podporuj kulturu sdílení, komunikace a spolupráce za účelem přirozeného, spontánního,
samoorganizačního a dobrovolného propojování a svobodné tvorby produktů, výrobků a služeb v
kontextu lokální kultury a kontextu.
Posiluj nástup individuálních uživatelů, ne skupin, frakcí či stran, do pozic místních představitelů,
mluvčích a dočasných „vůdců“. Umožni jim akcelerovat modifikaci systému za účelem uspokojení
kulturně zakotvených místních potřeb, hodnot a preferencí.
Tvůrčí principy „Uděláme si to sami“ a „Mysli globálně, jednej lokálně“ nám integrovaně vplývají do
otevírajícího se prostoru dříve nepoznaných možností inovačních produktů a služeb, podnikatelských
modelů, organizačních forem a nových způsobů práce, zaměstnání a života vůbec.“
(M. Zelený, Moderní řízení. Říjen 2011).
Pro město Jeseník a ORP Jeseník se tímto otevírají nové příležitosti, ale zároveň jsou generovány
prostředím i nové hrozby. Navrhovaná strategie se proto primárně zaměřuje na přípravu města a jeho
přirozeného spádového území (ORP) na nové trendy, nové podmínky, ale stejně tak na nové příležitosti a
nové hrozby.
Na základě využití analytického aparátu (primární šetření, aktualizace profilu města, SWOT analýzy a
dalších) a po posouzení jednotlivých kritických oblastí byly formulovány (aktualizovány) strategické
záměry pro dané oblasti.
Při formulování strategických záměrů se ukázalo, že jednotlivé záměry jdou napříč jednotlivými
kritickými oblastmi a proto by bylo kontraproduktivní je násilně separovat a pokoušet se je ztotožnit
s jednotlivými oblastmi. Proto byly záměry formulovány bez zdůrazňování vazeb na kritické oblasti s tím,
že tato vazba je zcela zřejmá již ze samotných záměrů a dále je vysvětlena v komentářích.
5.5.1
Č.
1.
2.
Strategické záměry a cíle
Strategické záměry
Výchova k lokálnímu patriotismu zejména v oblasti
školství.
Restrukturalizace středního školství tak, aby systém
korespondoval s potřebami trhu práce a stabilizoval
tím mladé lidi v regionu (stipendia v žádaných
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Cíle
Zvýšení loajality místního obyvatelstva,
stabilizace místního obyvatelstva.
Zvýšení uplatnitelnosti absolventů SŠ na trhu
práce.
Strana 101/107
Město Jeseník
3.
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
oborech apod.).
Vytvoření nabídky pro zvýšení atraktivity města a ORP
pro investory.
4.
Rozvoj podmínek pro zvýšení atraktivity města a ORP
pro investory a malé a střední podnikatele.
5.
Vytvoření Centra excelence Jesenicka, jako zárodku
vědecko-výzkumné činnosti v regionu.
6.
Transfer a rozvoj výzkumné a vývojové činnosti do
regionu jako nástroj zvýšení atraktivity pro zahraniční
spolupráci.
Zvýšení
úrovně
spolupráce
a
koordinace
podnikatelských aktivit, resp. subjektů.
7.
8.
Zajištění konkurenceschopných sociálních služeb
s důrazem na práci s rizikovými skupinami.
9.
Jeseník - nová atraktivní lokalita pro seniory.
10.
Redefinice „produktu“ cestovního ruchu města a ORP
a cílových trhů, rozvoj nabídky a role města.
11.
Tvorba podmínek pro rozvoj suprastruktury3
cestovního ruchu a související infrastruktury a pro
rozvoj šíře a kvality souvisejících služeb.
12.
Rozvoj image města Jeseníku a ORP (Jesenicka) ve
vazbě na komunikační strategii.
13.
Konkurenceschopná infrastruktura a občanská
vybavenost města vč. formulace politiky bydlení
Vytvoření aktualizované nabídky města a ORP
pro podporu komunikace s potenciálními
investory. Konečným cílem je přilákání nových
investorů.
Systémové vytváření podmínek pro podporu a
rozvoj podnikání. Konečným cílem je jednak
přilákání nových investorů a druhak podpora
místních zejména malých, ale také středních
podnikatelských subjektů.
Příliv a kultivace znalostního kapitálu. Vytvoření
zárodku aktivity s vysokou přidanou hodnotou a
významným komunikačním dopadem.
Vytvořit podmínky pro satelit výzkumu a vývoje
(první výzkumné a vývojové pracoviště např.
některého z technologických parků v ČR).
Podpora a vytváření podmínek pro užší a
efektivnější spolupráci - síťování místních
podnikatelských subjektů. Zvýšení výkonnosti
podnikatelských subjektů ve městě a v ORP –
synergický efekt.
Vytvoření systému podporujícího kvalitní sociální
služby, přispívající ke stabilizaci obyvatelstva ve
městě a v ORP.
Vytvořit podmínky pro příjemné prožití stáří
v podhůří Jeseníků (byty, pečovatelská služba,
přívětivost prostředí, horský vzduch, zdravá
přírodní strava z pastvin a blízkost lázní pro
každodenní rekondici a rehabilitaci).
Zvýšit atraktivitu města a ORP pro návštěvníky a
turisty. Zvýšit počet návštěvníků a turistů
přijíždějících do města a do ORP.
Rozvíjet konkurenceschopnost města a ORP na
cílových trzích cestovního ruchu. Zvyšovat
spokojenost návštěvníků a turistů se supra a
infrastrukturou cestovního ruchu a s navazující
nabídkou produktů a služeb.
Vytvořit a rozvíjet image (vč. vnitřní a vnější
komunikace), podporující strategii města ve
vztahu k relevantním cílovým skupinám
(podnikatelé, investoři, návštěvníci, turisté,
občané města a obyvatelé ORP). Image města
atraktivního pro zdravý život, síťové
(kooperativní) podnikání, zajímavé investování a
aktivní odpočinek.
Zajistit kvalitní péči o stávající občanskou,
technickou a dopravní infrastrukturu města a
průběžně rozvíjet a zkvalitňovat potřebnou
novou vybavenost, vč. využití bytové politiky pro
podporu atraktivity města a regionu (ORP) pro
mladé rodiny s dětmi.
3
Výkladový slovník cestovního ruchu. MMR ČR, 2002: „suprastruktura = specializovaná infrastruktura, část infrastruktury
využívané určitým sektorem podnikání. V cestovním ruchu ji tvoří ubytovací kapacity, stravovací zařízení, cyklistické stezky,
informační centra, lyžařské vleky, sjezdovky, naučné stezky aj. …“.
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 102/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
5.5.2 Komentáře ke strategickým záměrům a cílům
Zajištění dalšího harmonického rozvoje regionu a naplnění jeho vize je podmíněno realizací strategických
záměrů, resp. dosažení cílů, které jsou definováním těchto záměrů sledovány.
5.5.2.1 Obecně ke strategickým záměrům
Jesenicko – i přes mírné zhoršení původního stavu – stále patří k regionům s nejkvalitnějším životním
prostředím. Pro udržení, resp. posílení, tohoto stavu je nutné, aby při realizaci všech definovaných
strategických záměrů byla akcentována právě péče o životní prostředí a to ve vazbě na všechny kritické
oblasti.
S ohledem na současný stav infrastruktury, který (až na dílčí problémy) splňuje současné nároky na
danou oblast, je v tomto směru klíčové zejména alespoň nezhoršování současného stavu a trendu
vývoje. Dílčím strategickým záměrem by zde mělo být formulování politiky bydlení ve městě a v ORP,
jakožto nástroje pro stabilizaci obyvatel, resp. pracovních sil.
5.5.2.2 Strategické záměry č. 1 a 2 – stabilizace místních obyvatel
1) Výchova k lokálnímu patriotismu zejména v oblasti školství.
2) Restrukturalizace středního školství tak, aby systém korespondoval s potřebami trhu práce a
stabilizoval tím mladé lidi v regionu (stipendia v žádaných oborech apod.).
Jednou ze základních priorit je stabilizace obyvatelstva jdoucí ruku v ruce s podporou vytváření
pracovních míst. Jak ze SWOT analýz pro danou kritickou oblast, tak z primárního šetření vyplynulo, že
palčivým problémem je odliv mladých lidí mimo region – tito mimo region studují nebo pracují a nemají
již důvod se do regionu vracet. Nevidí zde možnost uplatnění a svou perspektivu. Daný stav je způsoben
ne zcela vyhovující strukturou odborného vzdělávání (ta ne ve všech případech koresponduje
s požadavky trhu práce) a dále relativně nízkou úrovní lokálního patriotismu. Zde je nutné již na úrovni
základních škol podporovat hrdost na vlastní region a nenásilně působit na názor dětí a mladých lidí,
týkající se jejich vlastní budoucnosti v regionu (vlastivědné a jiné soutěže pro děti zaměřené na
poznávání regionu, které mají za cíl podpořit sounáležitost dětí a mladých lidí s regionem). Vhodné je
také vytvoření „systému tlaku na krajské struktury“, jehož cílem bude restrukturalizace středního
školství tak, aby systém vždy korespondoval s potřebami trhu práce a vytvářel tím podmínky pro
stabilizaci mladých lidí v regionu. Součástí stabilizace absolventů potřebných profesí by měla být rovněž
politika stipendií v žádaných oborech apod. Avšak ani naplnění obou těchto záměrů nezajistí stabilizaci
zejména mladých lidí ve městě a v regionu. Nezbytnou podmínkou je vedle naplňování těchto dvou
záměrů nutnost aktivně pracovat na rozvoji ekonomických a podnikatelských aktivit, přinášejících tvorbu
nových pracovních míst a vytvářejících tak předpoklad pro uplatnění místních obyvatel a zejména
mladých lidí na regionálním trhu práce.
5.5.2.3 Strategické záměry č. 3, 4, 5 a 6 – podpora rozvoje nových ekonomických odvětví
3) Vytvoření nabídky pro zvýšení atraktivity města a ORP pro investory.
4) Rozvoj podmínek pro zvýšení atraktivity města a ORP pro investory a malé a střední podnikatele.
5) Vytvoření Centra excelence Jesenicka, jako zárodku vědecko-výzkumné činnosti v regionu.
6) Transfer a rozvoj výzkumné a vývojové činnosti do regionu jako nástroj zvýšení atraktivity pro
zahraniční spolupráci.
Je důležité také vnímat region nejen jako turistickou destinaci, ale také jako oblast pro rozvoj výroby
(ekologické produkty), pro využití regionu k aktivitám směřujícím do oblasti vědy, výzkumu a vývoje,
které nevyžadují vysoké materiálové a finanční vstupy, nemají negativní dopad na místí krajinu a životní
prostředí, ale generují vysokou přidanou hodnotu. Důležité také je využívat přírodní podmínky resp.
přírodní bohatství a obnovitelné zdroje pro zlepšení ekonomické úrovně regionu.
Základní podmínkou pro přilákání potenciálních investorů dnes nejsou finanční pobídky (ukazují se jako
neefektivní, tzn., že s vysokými náklady, které generují, nepřinášení adekvátní výstup – nová,
dlouhodobě udržitelná pracovní místa). Jako efektivní způsob pro dosažení tohoto cíle se jeví příprava
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 103/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
vhodných podmínek pro investory, spočívajících zejména v oblasti infrastruktury, vytipování vhodných
ploch pro rozvoj podnikatelských aktivit a jejich zasíťování a další formy zatraktivnění regionu pro
investory (organizace spolupráce s a mezi místními potenciálními subdodavateli, spolupráce s úřady,
vstřícnost místní správy a samosprávy atd.).
Vytvoření centra moderních technologií – „Inkubátor moderních technologií“ (IT, Hi-Tech apod.), které
není náročné na materiální vstupy, ale má významný potenciál pro generování vysoké přidané hodnoty a
image města. Toto centrum poskytne kvalitní uplatnění pro skupinu vzdělaných lidí zejména z regionu,
kteří koncentrací v rámci jednoho pracoviště vytvoří zajímavý znalostní a vědomostní potenciál. Centrum
musí být flexibilní a schopné reagovat na požadavky trhu v oblasti vědy, výzkumu, vývoje a inovací.
Zároveň by se mohlo stát platformou pro návrat odborníků, kteří v regionu vyrostli, ale v současné době
studují a/nebo pracují (a generují HDP) v jiném regionu či v zahraničí.
5.5.2.4 Strategický záměr č. 7 – podpora místního podnikatelského potenciálu
7) Zvýšení úrovně spolupráce a koordinace podnikatelských aktivit, resp. subjektů.
Ve městě a v ORP působí řada firem, které i vzhledem k výše popsaným procesům globalizace mají stále
významnější problémy s uchováním vlastní konkurenceschopnosti. Z města a jeho okolí v posledních
letech odešla řada podnikatelských subjektů, včetně těch, které patřily do větších podnikatelských
skupin, což se projevuje nejen v klesající nabídce pracovních míst, ale zároveň v narušování
dlouhodobých dodavatelsko – odběratelských vztahů. Procesy „relokalizace“ naopak vytvářejí příležitost
pro zlepšení tržní pozice MSP v jejich regionech (lokalitách) a při vytvoření podmínek pro užší spolupráci
a koordinaci aktivit se vytváří potenciál proniknutí ve vybraných oborech i za hranice přirozených
regionů. Je proto v zájmu místních obyvatel, samosprávy a místních podnikatelských subjektů hledat
nové možnosti a cesty pro užší spolupráci, kooperaci a koordinaci aktivit a vytvářet tím nové synergické
efekty, napomáhající posilování místní ekonomiky.
5.5.2.5 Strategické záměry č. 8 a 9 – sociální služby
8) Zajištění konkurencechopných sociálních služeb s důrazem na práci s krizovými skupinami.
9) Jeseník - nová atraktivní lokalita pro seniory.
S ohledem na demografický vývoj v regionu je nutné dále rozvíjet sociální služby a zajistit jejich
konkurenceschopný stav. Z primárního šetření vyplynulo, že zvláště v oblasti práce s rizikovými
skupinami jsou vnímány značné rezervy. Proto je nutné se na tuto oblast zaměřit.
Konkurenceschopný stav sociálních služeb - zde je za jedno z hlavních kritérií považována kvalita
zdravotní péče, která je – s výjimkou problematiky místní nemocnice (viz výstupy šetření) – vnímána
pozitivně. Tento faktor je také jedním z významných prvků stabilizace obyvatelstva.
Demografické trendy navíc vytvářejí nejen tlak na zajištění potřebných služeb pro rostoucí počet
místních seniorů, ale charakter města, jeho geografické a přírodní prostředí vytvářejí i příležitost pro
„export“ těchto podmínek a jejich rozvoj v nabídku širšímu spektru seniorů. Pečovatelské služby navíc
vytvářejí i nezanedbatelnou poptávku po pracovní síle.
5.5.2.6 Strategické záměry č. 10 a 11 – cestovní ruch jako jedno ze strategických rozvojových
odvětví
10) Redefinice „produktu“ cestovního ruchu města a ORP a cílových trhů, rozvoj nabídky a role města.
11) Tvorba podmínek pro rozvoj suprastruktury cestovního ruchu a související infrastruktury a pro
rozvoj šíře a kvality souvisejících služeb.
Jen prosté zachování tržní pozice města a jeho okolí v sektoru cestovního ruchu vyžaduje a bude
vyžadovat razantní kreativní a inovativní přístupy jak k formulaci nových produktů, tak zejména k jejich
supra a infra strukturnímu a personálnímu zajištění.
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 104/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
Redefinování „produktu cestovního ruchu a cílových trhů“ je nutné pro posílení ekonomického rozvoje a
také pro efektivní využití a kultivaci již existujícího potenciálu. Z tohoto pohledu je nutné cíleně změnit
pohled obyvatel na domácí a polské turisty, kteří společně tvoří přes 90% stávajících cílových skupin
turistů i návštěvníků. Jeseníky jsou u domácí klientely stále vnímány jako významná a známá destinace
cestovního ruchu. Toto potvrzuje i šetření, realizované v rámci jiného projektu zpracovatelem. Zde
respondenti (300 respondentů) v 5 velkých městech ČR (Praha, Brno, Hradec Králové, Pardubice,
Ostrava) odpovídali na otevřenou otázku, které z destinací v ČR se jim vybaví v souvislosti s cestovním
ruchem na 1., 2. a 3. místě. Pozice Jeseníků na 4. místě pomyslného žebříčku vytváří stále velmi
významnou příležitost pro rozvoj turismu, lázeňství a volnočasových aktivit.
Známost destinací cestovního ruchu v ČR
Region/lokalita
první
18,1
12,6
10,3
3,5
3,5
3,5
2,9
2,6
2,3
1,9
1,6
1,0
1,0
0,6
Praha
Krkonoše
Šumava
Jeseníky
Beskydy
Jižní Čechy
Český Krumlov
Moravský kras
Český ráj
Krušné hory
Karlovy Vary
Orlické hory
Olomouc
Jizerské hory
v %, odpovědi uvedené jako
druhá
11,3
10,3
13,5
5,5
3,2
1,9
3,5
2,3
1,0
2,6
1,6
4,2
2,6
1,6
třetí
8,1
6,5
8,1
4,5
3,2
0,6
6,5
2,3
0,3
2,6
5,2
3,5
2,9
2,3
Pramen: vlastní šetření
Nicméně vývoj počtu turistů (měřeno prostřednictvím ukazatele počet hostů v hromadných ubytovacích
zařízeních) nevyznívá pro Jeseníky příznivě.
Počet hostů v HUZ destinace Jeseníky
Rok
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Počet
příjezdů
hostů
417 703
373 553
402 924
404 193
349 717
318 928
348 598
322 203
325 245
294 393
276 735
Z toho
rezidenti
356 643
296 714
316 636
331 361
293 934
269 432
295 860
284 546
286 267
267 290
252 107
Počet
přenocová
ní
2 068 216
1 648 983
1 819 688
1 868 440
1 626 563
1 523 460
1 521 726
1 404 078
1 282 609
1 223 419
1 161 691
Z toho
rezidenti
1 849 503
1 392 114
1 526 046
1 630 774
1 441 113
1 357 853
1 341 625
1 284 100
1 170 130
1 149 207
1 093 145
Prům.
počet
přenoco
vání
5,0
4,4
4,5
4,6
4,7
4,8
4,4
4,4
3,9
4,2
4,2
Prům.
doba
pobytu
6,0
5,4
5,5
5,6
5,7
5,8
5,4
5,4
4,9
5,2
5,2
Čisté
využití
lůžek
(%)
41,6
40,5
37,5
30,4
27,5
23,5
25,7
24,4
22,6
22,0
22,5
Využití
pokojů
(%)
47,0
44,7
42,0
34,5
32,5
28,4
30,6
29,6
28,8
26,5
27,5
Pramen : CSU
Od roku 2006 soustavně klesá jak počet hostů, tak počet přenocování. Je proto potřeba napřít do
rozvoje podmínek pro cestovní ruch maximální pozornost. Samotné město Jeseník a ORP patří
k významným cílovým destinacím cestovního ruchu a lázeňství. Vzhledem k hospodářskému významu
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 105/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
cestovního ruchu na jedné straně a stále rostoucím konkurenčním tlakům podobně orientovaných
destinací na straně druhé je bezpodmínečně nutné zajistit další rozvoj a modernizaci suprastruktury
cestovního ruchu a navazující infrastruktury. Výzvou je jak zlepšení samotné dopravní dostupnosti města
a ORP, tak zlepšení image destinace v této otázce. Zde sehrávají významnou roli jak město na straně
jedné, tak aktéři cestovního ruchu (provozovatelé atraktivit, poskytovatelé služeb) na straně druhé.
Podstatná je jejich vzájemná spolupráce a koordinace rozvojových aktivit. Pro to je potřeba aktivně
spolupracovat s destinačními společnostmi (SCRJ a ERP) a využívat organizační „infrastruktury“ ve městě
a v ORP (MIC/IC, PLL, a.s., Lázně Dolní Lipová, velcí ubytovatelé, provozovatelé atraktivit – skiareálů,
sportovních atraktivit, poznávacích atraktivit atd.). Potřeba rozvoje se týká rovněž šíře a kvality
souvisejících služeb.
5.5.2.7 Strategický záměr č. 12 – image města a ORP
12) Rozvoj image města Jeseníku a ORP (Jesenicka) ve vazbě na komunikační strategii.
Efektivní aplikace a naplňování komunikační strategie a s tím související kvalitnější komunikace a hlubší
koordinace aktivit podnikatelských subjektů má být základem pro rozvoj image města a generování
synergického efektu v regionu.
Hlavními cílovými skupinami budou:
obyvatelé města a ORP Jeseník
místní podnikatelé a podnikatelské subjekty
potenciální investoři z tuzemska i ze zahraničí
ovlivňovatelé a zprostředkovatelé potenciálních investorů (CzechInvest, HK ČR, SOCR ČR atd.)
potenciální návštěvníci a turisté vyhledávající destinaci typu Jeseníků (tuzemci, cizinci – zejména
Poláci a Němci)
návštěvníci, přijíždějící do města z nedalekého okolí za pracovními i volnočasovými důvody
turisté, přijíždějící do města a jeho přirozeného spádového okolí (ORP) zejména z volnočasových
(aktivní odpočinek, poznávání, zimní sporty atd.), ale i pracovních důvodů (obchodní jednání,
semináře, konference atd.) z tuzemska i ze zahraničí
lázeňští hosté a návštěvníci lázeňských hostů
ovlivňovatelé a zprostředkovatelé potenciálních návštěvníků a turistů (SCRJ, ERP, OLK,
CzechTourism, incomingové cestovní kanceláře, cestovní kanceláře a cestovní agentury
nabízející pobyty v tuzemsku).
5.5.2.8 Strategický záměr č. 13 – kvalita života
13) Konkurenceschopná infrastruktura a občanská vybavenost města vč. formulace politiky bydlení.
Pro zajištění ekonomického rozvoje města je potřebné udržovat stávající občanskou, technickou a
dopravní infrastrukturu města a průběžně ji rozvíjet a zkvalitňovat o potřebnou novou vybavenost.
Rostoucí napětí na straně zdrojů bude stále více tlačit na multivyužitelnost nové vybavenosti.
Významným prvkem, vzhledem k charakteru životního prostředí ve městě a v regionu a naopak jeho
negativního vývoje v městských aglomeracích, je formulace koncepce bytové politiky. Vedle sociálního
bydlení je to především otázka vytváření podmínek pro rodinnou zástavbu, vytvářející významný
motivační prvek pro řadu rodin zejména s malými dětmi, které by rády bydlely v regionech s čistým
životním prostředím.
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Strana 106/107
Město Jeseník
Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12
6 Akční plány – způsob implementace strategie
Strategie (vize a záměry) bude postupně přenášena do akčních plánů. Akční plán je plánem „akcí“ či
“aktivit“, jejichž postupná realizace by měla zajistit implementaci přijaté strategie. Vzhledem
k charakteru strategie, která je strategií komunitní (v daném případě jde o komunitu, sdílející primárně
území města Jeseníku a sekundárně území ORP Jeseník), tedy strategií, která tvoří rámec pro aktivity
řádově desítek subjektů z veřejného, soukromého i neziskového/zájmového sektoru, je i akční plán
procesem svého vzniku, strukturou a náplní akčním plánem dané komunity. Kromě své základní výše
uvedené role (plán akcí), má tedy akční plán i role další. Jedná se o:
roli informační, akční plán je nástrojem vzájemné informovanosti jednotlivých zainteresovaných
subjektů o jejich záměrech a aktivitách, vztahujících se k vymezeným strategickým rozvojovým
oblastem a záměrům;
roli komunikační, akční plán je nástrojem komunikace subjektů zainteresovaných na rozvoji
města a regionu (ORP);
roli stmelující, akční plán by měl svým obsahem stmelovat jednotlivé zainteresované subjekty
z daného území (město Jeseník, ORP Jeseník) vzhledem k tomu, že bude obsahovat aktivity
připravované a realizované zainteresovanými subjekty primárně sídlícími ve městě Jeseníku a
sekundárně na území ORP.
Akční plány budou zpracovány ve struktuře, která bude v souladu s navrženými strategickými
rozvojovými oblastmi a kde základním východiskem jsou jednotlivé strategickými záměry a jejich cíle.
Akční plány budou zpracovávány pro dvouletá období, z nichž první realizační období (zpravidla 1. rok)
bude zpracováno detailně a následující období (zpravidla 2. rok) bude zpracován ve formě výhledu.
Záměr
Cíle záměru s termínem
splnění
(do roka / do dvou let)
Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.
Opatření k jednotlivým cílům
(se stanovením přesných termínů,
zodpovědnosti a potřebných zdrojů)
Strana 107/107
Download

Strategický plán rozvoje města Jeseníku