historické pohledy
Ludvík Fortuník
historické pohledy
Ludvík Fortuník
Vydáno obcí Nižbor
k 750. výročí vzniku obce
text © Ludvík Fortuník
V této publikaci byly použity informace z knihy Mgr. Jiřího Topinky Toulky minulostí (Nižbor, Stradonice, Žloukovice).
ISBN 978-80-87938-03-4
Vážení a milí čtenáři,
od vzniku nejstarší pohlednice otištěné v této knize uplynulo již
více než sto let... Pojďme tedy prostřednictvím krásných obrázků nahlédnout do celkem vzdálené minulosti obce Nižbor a jejího nejbližšího okolí.
Dovolte mi, abych poděkoval všem, kteří mi pomáhali při vytvoření této publikace.
Největší dík patří celé mé rodině za dlouholetou podporu a pomoc
při sbírání samotných pohlednic a dále za finální úpravu textů, které
jednotlivé snímky doprovázejí.
Rád bych rovněž poděkoval paní Alici Hynkové, paní Aleně Hlaváčkové a paní Haně Voříškové, které mi poskytly mnoho cenných
a zajímavých informací o naší krásné obci.
Můj dík rovněž patří paní starostce Kateřině Zuskové, panu Tomáši Hanákovi a všem zastupitelům obce, bez jejichž pomoci by tato
kniha nikdy nevyšla.
Přeji všem krásné chvíle strávené s touto knihou.
Ludvík Fortuník, autor
Věnováno Ivance, Alici, Renatě, Dominice, Janě,
Ludvíkovi, Lukášovi, Janovi a Petrovi.
1897 / Zámek Nižbor, první pohlednice se zámkem Nižbor a Nové Huti
„„Pohlednice
1897 / Pohlednice s dlouhou adresou
zámku Nižbor a mostu
přes Berounku z roku 1897. Dále je
na pohledu hrad Křivoklát, Horní (Plzeňská) brána v Berouně, rozhledna
na Dědu a rodný domek českého jazykovědce a přední osobnosti národního
obrození Josefa Jungmanna v Hudlicích. Rakousko-Uhersko bylo první
zemí na světě, kde byl v roce 1869 vydán
korespondenční lístek. Tato praktická
věc se brzy stala fenoménem v posílání
zpráv úředních i soukromých. Sdělení
se psala na přední stranu a zadní strana
sloužila pro uvedení adresy. Na přední
stranu se začaly přidávat různé obrázky
a za pár let byla na světě pohlednice.
Poštovní poplatek známkou byl 2 krejcary. V naší obci vznikla první pošta
21. 6. 1869. V této době byla úředním
jazykem němčina, a tak i první poštovní
razítko v naší obci bylo v tomto jazyce –
NISCHBURG.
„„První pohlednice Nové Huti se zám-
kem Nižbor. Pohlednice je z roku 1897.
Po vzniku pohlednice se nejdříve z moci
úřední na zadní stranu psala pouze
adresa a zpráva se musela psát na stranu
přední.
6/
1899 / Nižbor a Nová Huť
„„První
fotografie zámku a obytných
domů pod zámkem. První písemný záznam o zámku nazývaném Miesenburg,
neboli hrad nade Mží, jak se tehdy Berounka nazývala, pochází z roku 1265.
Vpravo dole je knížecí hostinec U Lípy.
V roce 1898 byla obecním představenstvem v Nové Huti povolena přestavba
a rozšíření hostince. Na pravé straně byl
přistaven taneční sál a pod ním místnosti
pro dřeviny na topení. Proto byla skála
za hostincem částečně odstraněna. Již
v roce 1900 byla provedena kolaudace.
Vedle hostince je dům č.p. 4 pana Lefnera, který jej koupil se svou manželkou
Marií Lefnerovou v roce 1935 za 103 023
Kč od paní Marie Spalové. Ta jej získala
jako pozůstalost po panu Karlu Tichém,
v jehož majetku byl kolem roku 1900
a vedl zde místní poštu. Nad ním je hostinec Pod Zámkem pana Patery. Naproti
stojí budova základní školy, přestavěná
v roce 1889 z bývalého knížecího pivovaru knížetem Fürstenbergem. V roce
1905 byla škola pětitřídní a navštěvovalo
ji kolem 300 dětí. Razítko na známce je
Nischburg – Nižbor.
/7
1900 / Nová Huť – Nižbor
„„Pohled na Berounku nad jezem z levé
strany řeky. Vlevo na pravém břehu
stojí dům č.p. 63, bývalá pekárna Ludvíka Levého se slunečními hodinami.
Pod zámkem je vidět budova hostince
U Lípy.
„„Pohled
1901 / Nová Huť – Nižbor
8/
na zámek z Hradiště přes
údolí Habrového potoka. Vedle zámku
vidíme honosný dům, který si nechal
postavit ředitel fürstenberských hutí
František Nittinger po roce 1820. Později zde byly kanceláře knížecí inspekce
a stavební úřad křivoklátského panství.
Za první světové války tu zřídili lazaret
pro vojáky, kteří pocházeli z fürstenberského panství. Po roce 1948 byl přebudován na byty pro zaměstnance státních
lesů. Uprostřed pohlednice je dům
č.p. 102, který obec koupila za 1 525
zlatých. Původně to měla být nemocnice, což ale bylo nad finanční možnosti
obce, tak zde vznikl chorobinec a chudobinec. Skutečné nemocnice se Novohuťští nikdy nedočkali. Dole na snímku
je nejlépe vidět „špejchar“ (sklad obilí),
který si nechal postavit v roce 1887 obchodník pan Blaskopf, který zahynul za
války v roce 1942 i s celou rodinou.
1901 / Nová Huť – Nižbor
„„Pohled přes řeku Berounku do údolí
Habrového potoka. Až na konci je vidět
vila U Čtrnáctých. Nahoře je zámek
a pod ním hostinec U Lípy, část Hradiště
a domy kolem silnice do Stradonic. Obrázek je vytištěn tak, aby se na pohled
vešlo více textu. Je opatřen známkou za
5 haléřů a razítkem Nischburk – Nižbor.
1901 / Nová Huť – Nižbor
„„Kolorovaná
pohlednice. Pohled na
zámek, knížecí hostinec U Lípy, část
obce na úbočí Hradiště a v údolí Habrového potoka až k vile U Čtrnáctých. Poštovní razítko je již Nižbor-Nischburg
– český název je již jako první a německý
druhý. Zajímavé je, že toto razítko mělo
platit až od roku 1902. Pan poštmistr
byl však asi vlastenec a nedbal na úřední
nařízení.
/9
1901 / Nová Huť – Nižbor
„„Pohled na zámek a vedle stojící dům
ředitele fürstenberských hutí Františka
Nittingera. Uprostřed snímku vidíme
obecní chorobinec a chudobinec v jedné budově.
1903 / Nová Huť – Nižbor
„„Známý
podnikatel ve sklářství Antonín Rückl, který na přelomu století vlastnil již sklárny ve Včelničce a ve Skalici
u České Lípy, začal roku1901 uvažovat
o založení nové sklárny. Rückl, který
hodlal postavit nový moderní provoz, si
pro svůj záměr vybral Novou Huť právě
proto, že zde bylo výborné železniční
spojení, nedaleko se těžilo kladenské
uhlí a lesy poskytovaly dostatek dřeva.
S Maxem Egonem II., majitelem panství,
uzavřel smlouvu na koupi pozemků na
levém břehu Berounky. V létě 1902 se
začalo stavět a do 14 měsíců byla stavba
pod střechou. Rozsáhlý areál závodu stál
154 700 rakouských korun. Majitel sklárny sem dokonce přenesl ústřední správu
svých podniků. Výroba se výborně rozběhla a začalo se vyvážet do celého světa.
10 /
1902 / Nová Huť – Nižbor
„„Pohled na nádraží v Nové Huti. Ná-
draží bylo postaveno při stavbě železniční trati Beroun – Rakovník v roce 1876
a lze říci, že ve stejné podobě s malými
úpravami slouží až do dnešních dnů.
Na vedlejším záběru je knížecí hostinec
U Lípy po velké přestavbě v letech 1898
až 1900. Vlevo je hostinec a pod ním
stáje pro koně a napravo se nachází taneční sál. Nahoře jsou potom hostinské
pokoje.
/ 11
1902 / Nižbor – Stradonice, dvojpohlednice
„„Dobová pohlednice-skládanka. Na pohlednici je několik záběrů z Nové Huti pod Nižborem a ze Stradonic. Nahoře – pohled na zámek Nižbor. Vlevo naho-
ře – pohled na část Hamburku. Vlevo dole – nádraží v Nové Huti pod Nižborem z roku 1874. Vpravo nahoře – pohled z Hradiště na zámek a dům ředitele hutí
Nittingera. Vpravo dole – knížecí hostinec U Lípy, přestavěný v letech 1898–1899. Uprostřed – pohled na cestu ke kapličce. Dole uprostřed – kostelík na stradonickém hřbitově. Kostelík – původně dřevěná kaple Sv. Liboria. V roce 1721 zvětšená a v letech 1834–1835 byla provedena celková přestavba. Projektoval Antonín
Jiruš,ředitel stavebního úřadu Fürstenbergů. Hřbitov byl zřízen roku 1721. Další oprava provedena v letech 2011–2012 za přispění veřejné sbírky. Pohlednice
s dlouhou adresou, poplatek 5 haléřů. Razítko na známce Nischburg Nižbor.
12 /
1903 / Nižbor – Nová Huť, negativ z roku 1901
„„Pohled na zámek z levého břehu Be-
rounky, dole se nachází hostinec U Lípy.
Domy na úpatí Hradiště a u silnice nám
dokazují, že se stavělo na místech, kde
nebyla zemědělská půda. Zajímavý je
na této pohlednici odesilatel (rodina
Hasalova) a příjemce (slečna Hasalová).
Antonín Hasal, armádní generál pocházející z Nižbora, byl za druhé světové
války vojenským poradcem prezidenta
Beneše a používal pseudonym Nižborský. Prezident Václav Havel mu udělil
v roce 1996 in memoriam nejvyšší státní
vyznamenání, Řád bílého lva.
1903 / Nová Huť – Nižbor, kolorovaná pohlednice
„„V popředí se nachází most přes řeku
Berounku, který byl postaven v roce
1874 za 136 205 zlatých. Za mostem
stojí sklárna, kterou si nechal postavit
známý sklářský podnikatel Antonín
Rückl v letech 1902 až 1903. Svah pod
Šnárovou si pronajímali zaměstnanci
sklárny na pěstování zemědělských
plodin. Vrch za sklárnou se nazýval
Šnárová. V knize Hájemství zelené uvádí autor V. Palivec název Šnárova hora,
což je v souladu s označením na starších
lesnických mapách. Zřejmě postupně
ústním podáním vznikl název Šňárová, který nyní převzalo i označení ulice
v této obydlené části Nižbora.
/ 13
1932 / Nová Huť pod Nižborem
„„Pohled na most přes řeku Berounku,
sklárnu pana továrníka Rückla a pilu
pana podnikatele a statkáře Fraňka.
Vpravo vidíme nově otevřený hotel PRAHA, manželé Marie a Karel Karasovi jej
začali stavět v roce 1930 na místě bývalé
ohrady, kde skladovala dříví firma pana
Jirata. Manželé Karasovi zřejmě přecenili své finanční možnosti a v roce 1938
byli nuceni hotel prodat pivovaru měšťanstva v Berouně.
1932 / Nová Huť pod Nižborem
„„Pohled z Hradiště na řeku Berounku,
most přes ní, sklárnu, pilu, nový hotel
Praha, 1931–1932. Domy mezi cestou
na nádraží a cestou na „nákly“ postavené v letech 1926–1929. V popředí dům
pana továrníka Rückla. I zde byly byty
pro jeho zaměstnance.
48 /
1933 / Nová Huť pod Nižborem
„„Škola táboření žen ČOS ve Vůznici
1937 / Nová Huť pod Nižborem
„„Škola
táboření žen v krásném údolí
ve Výbrnici. V tomto táboře se střídali
muži, ženy i děti.
/ 49
1934 / Nová Huť pod Nižborem
1938 / Vůznice u Nové Huti pod Nižborem
„„Skautský tábor v krásném údolí Výbrnice.
„„Škola táboření žen Č.O.S. v údolí Vůznice u Nové Huti pod Nižborem.
50 /
1934 / Nová Huť pod Nižborem
„„Pohled ze zámku na továrnu pana An-
tonína Rückla. Musel to být velice zdatný
podnikatel, sklárna totiž byla dostavěna za
14 měsíců a v roce 1903 již byla zahájena
výroba skla. Díky zkušeným sklářům ze
Včelničky a asi stovce brusičů se mohl vyrábět poměrně rozsáhlý sortiment. Mezi
cestou na nádraží a Berounkou je již postaveno několik rodinných domů. Na pravém
břehu Berounky je na snímku vidět pozemek, kterému se říkalo „na ostrově“. Místní SK Nižbor si na tomto místě vybudoval
fotbalové hřiště. Část tohoto hřiště je vidět
na pohlednici vpravo dole. Tento ostrov byl
mezi hlavním tokem Berounky a malou
říčkou. Nad ostrovem se řeka rozdělovala
a pod mostem zase spojovala v jeden tok.
V 60. letech však národní podnik Prefa
Hýskov těžil písek v Berounce a ostrov odbagroval, tak malá říčka zanikla.
1934 / Nová Huť pod Nižborem
„„Pod
zámkem vidíme knížecí hostinec U Lípy, přestavěný do této podoby
v letech 1898–1899. Vlevo u hostince
můžeme vidět vzrostlou lípu, podle
které byl hostinec pojmenován. Majitel
hostince kníže Fürstenberg jej později
přenechal nájemci Gregorovi do bezplatného užívání.
/ 51
2009 / Nižbor – Fürstenbergská hrobka
„„Pohled
na rodovou hrobku Fürstenbergů
poblíž nižborského zámku. Hrobka vznikla po
úmrtí knížete Karla Egona I. Litinová deska,
jež zakrývá vstup do hrobky, i litinový kříž byly
odlity v jáchymovských slévárnách, které vlastnil rod Fürstenbergů. V 60. letech byla hrobka
vykradena místním občanem a hornickými
učni, kteří měli v obci internát.
2010 / Nižbor
„„Pohled na celý areál zámku z helikoptéry.
Na snímku je dobře vidět již opravená a právě opravovaná část zámku kolem spodního
nádvoří. Od roku 1997, kdy zámek získala do
svého vlastnictví obec Nižbor, již opravy stály
kolem 30 000 000 Kč.
78 /
2010 / Zámek Nižbor
„„Pohlednice z cyklu Turistické mapy –
pohlednice. Vidíme hlavní budovu zámku s kostelem po opravě. Hrad Miesenburg byl založen v první polovině XIII.
století a opevněn za Přemysla Otakara II.
Byl zastavován různým držitelům a opětovně vykupován podle finanční situace
krále. V roce 1382 je hrad i s celým okolím zastaven Konrádovi ze Zlosyn. Od té
doby se již nikdy nedostal pod přímou
správu krále. Za husitských válek byl
hrad zpustošen. Později dostal Miesenburg do držení křivoklátský purkrabí
M. Kapoun ze Smiřic, který jej nechal
opravit. V 16. století přešel hrad do rukou
Oty z Losu, který pod hradem založil novou huť železnou. Tím byly asi položeny
základy obce Nové Huti. Během 17. století měl hrad, nyní přestavěný na zámek,
několik majitelů a v roce 1679 přešel do
rukou rodu Schwarzenberků. Potom zámek získala věnem M. Fürstenbergová.
Roku 1734 se císař Karel VI. zřekl práva
výkupu a tím se stal Nischburg knížecím
zámkem. Ze zámecké kaple se roku 1857
stal farní kostel nižborský, zasvěcený Povýšení svatého Kříže. Po roce 1919 přešel zámek do rukou státu, vznikly v něm
byty a objekt neuvěřitelně zpustl. Na konci komunistické
éry v roce 1989 se nižborský zámek nacházel téměř v katastrofálním stavu.Vzhledem k tomu, že zámek byl v konkurzu a nacházelo se zde 19 bytů, rozhodlo se obecní
zastupitelstvo v roce 1997 zámek za 50 000 Kč odkoupit.
Původní odhadní cena byla 9 000 000 Kč. Nikdo ovšem
netušil, kolik starostí tato historická dominanta obci
přinese. Obci začaly velké potíže s financováním rekontrukce zámku. Jedině díky pracovitosti a diplomatickému
umu paní starostky K. Zuskové a celého zastupitelstva
se postupně dařilo získávat finance na opravy zámku. Je
úžasné, co se podařilo za několik let a všem, kteří se na
tom podíleli, patří velký dík. Do dnešního dne již byly náklady na opravy kolem 30 000 000 Kč.
/ 79
2011 / Zámek Nižbor
„„Pohled
na opravenou část zámku kolem
spodního nádvoří. Na jižní straně hlavní budovy
po opravě omítek byly vytvořeny sluneční hodiny. Vzhledem k tomu, že původní podoba hodin
z dob minulých majitelů (Fürstenbergů a Valdštejnů) se nezachovala, byl vytvořen alternativní
projekt nových slunečních hodin. Hodiny vlevo
ukazují pravý místní sluneční čas. Latinský
nápis „SINE SOLE NEQID SUM“ znamená
„BEZ SLUNCE NEJSEM NIČÍM“. Hodiny
vpravo ukazují čas, který uplynul od západu
slunce předchozího dne. Latinský nápis „SOL
COGNOVIT OCCASUM SUUM“ znamená
„SLUNCE SI ODPOČÍTALO SVŮJ ZÁPAD“.
Na realizaci slunečních hodin se podíleli interiérový architekt Antonín Dyk, dále Mgr. Miroslav
Brož, Ph.D. (astronom hvězdárny v Hradci Králové) a Mgr. A. Jakub Kándl, akademický malíř
a restaurátor.
2013 / Zámek Nižbor
„„Netradiční
pohled na nižborský zámek
z Tagomy za soumraku. Název Tagoma není
zachycen v žádných (ani lesnických) mapách.
Toto místo podle pamětníků údajně navštívil
T. G. Masaryk. Název tak prý vznikl z počátečních písmen jeho jména – měl by tedy znít
­ToGaMa. Letitým ústním předáváním však název získal různé varianty – nejčastěji Tagoma.
80 /
Varianty názvů obce Nižbor na poštovních razítkách
1869–1886
Nischburg
1887–1901
Nischburg – Nižbor
1925–1938
Nová Huť pod Nižborem
1. 9. 1946 – 31. 12. 1972
Nižbor
1902–1917
Nižbor – Nischburg
1918–1924
Nižbor
1945 – 31. 8. 1946
Nová Huť pod Nižborem
1939–1945
Neuhütten unter der Miesenburg
– Nová Huť pod Nižborem
1. 1. 1973 – dodnes
267 05 Nižbor
/ 81
Ludvík Fortuník
historické pohledy
Vydalo nakladatelství Machart (www.machart-books.cz) pro obec Nižbor v březnu
2014 jako svoji 125. publikaci. Grafická úprava knihy Kameel Machart, sazba
Ing. Lukáš Münzberger. Autor v této publikaci použil informace z knihy Mgr. Jiřího
Topinky Toulky minulostí (Nižbor, Stradonice, Žloukovice). Fotografie na zadní
straně obálky Lukáš Časar. ISBN 978-80-87938-03-4
Každá obec, město, každá lidská komunita, která zodpovědně zvažuje svoji budoucnost, musí nutně občas
obracet svůj zrak do minulosti. I tato kniha je jednou z cest, jak zpevnit pouto historické paměti, jak posílit kontinuitu minulého s budoucím. Publikace Ludvíka Fortuníka před námi prostřednictvím unikátního
souboru historických pohlednic otevírá procházkovou cestu obcí Nižbor a jejím nejbližším okolím, cestu
v čase i prostoru – od počátku minulého století do bezprostřední současnosti. Obrazová část publikace,
shrnující okolo 160 pohlednic, je velmi vhodně doplněna o podrobný textový komentář, díky němuž tento
soubor překračuje hranice amatérského sběratelství a směřuje k badatelsky cenné publikaci.
ISBN 978-80-87938-03-4
9 788087 93803 4
Download

Uložit publikaci ve formátu PDF