Hans Leo Hassler
Missa I. super
Dixit Maria
4 vocum
Collegium pro arte antiqua 2013
Obsah
Předmluva3
Kyrie5
Gloria8
Credo13
Sanctus21
Benedictus23
Agnus Dei24
3
Slovo úvodem
Hans Leo Hassler, narozen roku 1564 v Norimberku, byl prostředním ze tří proslulých bratří tohoto rodu
(Caspar, Hans Leo a Jacobus Hassler), který vzešel ze západočeského Jáchymova v Krušných horách a věnoval
se varhanické profesi.
Byl prvním německým mistrem, který své hudební vzdělání nezískal v Nizozemí, tak jako jeho předchůdci,
nýbrž přivezl si jej z Itálie. Chtěl tam poznat novou italskou vícesborovou hudbu a umění madrigalu, se kterým se seznámil prostřednictvím Leonharda Lechnera, norimberského učitele ze scholy u sv.Lorence. Ten byl
přímým žákem Orlanda di Lassa. Strávil 18 měsíců v Benátkách pod vedením prvního varhaníka při chrámu
sv.Marka Andrea Gabrieliho, spřátelil se zde s jeho synovcem Giovannim Gabrielim a společně s ním se učil
skladbě. Mnohé se též naučil od skladatele Baldassara Donata, který zastával v době jeho pobytu funkci „magister puerorum“ při basilice sv. Marka a který je znám jako tvůrce osobitých canzonet. V Hasslerově tvorbě jsou
však patrné i vlivy dalších předních italských skladatelů té doby (Cipriano de Rore, Luca Marenzio, Giovanni
Gastoldi, Claudio Merulo ad.) Po svém návratu se pak stal varhaníkem Oktáviána II. Fuggera v Augšpurku,
v roce 1600 vstoupil do služeb města. V letech následujících ho povolal sám císař Rudolf II. na svůj dvůr do
Prahy a roku 1595 ho, spolu s oběma dalšími bratry, pozvedl do šlechtického stavu. Zlí jazykové tvrdí, že to bylo
mj. také proto, že byl proslulý též jako šikovný lichvář a obchodník se stříbrem a vzácnými kovy. Rudolfa II.
však zaujal i svou schopností konstruovat hrací stroje, z nichž císař jeden získal pro svou sbírku. Stavba automatofonů a jejich autorská původnost prý byla příčinou dlouhotrvajícího soudního sporu Hanse Lea v Aušpurku,
do kterého byla v roce 1602 zatažena i císařská kancelář.
Později se vrátil do svého rodného města Norimberku, působí zde jako vedoucí městské hudby. Ve svých 41
letech se žení za dceru obchodníka z Ulmu, Cordulu Klaus. Po r.1608 působí postupně v Ulmu, v Drážďanech.
věnuje se obchodování a hudbě, bojuje s tuberkulózou. Během cesty na korunovaci nového císaře Matyáše
Habsburského ve Frankfurtu nad Mohanem umírá (8.6.1612).
Zachovalo se velké množství jeho skladeb, mezi nimi i osm mší.
Autorský tisk, podle kterého bylo sestaveno toto vydání, byl majetkem Proskeské knihovny v Řezně (Regensburg). Další exempláře tohoto tisku byly uloženy v královské knihovně v Berlíně, v císařsko královské dvorní
knihovně ve Vídni (avšak ne kompletní, pouze V. a VI. hlas), v městské knihovně v Břeclavi (Breslau), v knihovně kostela P.Marie v Elbingu, v Liegnitzu, v knihovně gymnázia v Briegu, v městské knihovně v Hamburku, v
radniční knihovně v Loebau. Originální tisk, který je použit zde, sestává z šesti sešitků jednotlivých hlasů, ke
každému z nich jsou připojeny ještě dva další sešity jednotlivých hlasů („Sacrum Beatissimae Virginis Mariae
Canticum“ od Joanna Stadlmayera z r.1603 a „Magnificat, item Antiphonae Mariales“ od Joanna Martina,
1611), společně svázány, s bílým koženým hřbetem a zeleným pergamenovým potahem, na přední straně svazku
je zlatě vytištěn znak města Řezna. Titul i skladatelova předmluva jsou identické. Uprostřed městského znaku je
uveden rok 1599, a je to stejný znak jako na Gehrmannově vydání Hasslerových „Cantiones sacrae“ (Památky
německé hud.tvorby, sv.2, str.I). Dle Roberta Eitnera, uznávaného hudebního badatele konce 19.století, je to
jediný dochovaný autorský tisk Hasslerových mší, nejsou tedy k dispozici žádné jiné prameny, se kterými by
bylo možné srovnávat.
Na zadní straně titulního listu stojí latinské věnování Octavianu II. Fuggerovi, svobodnému pánu z Kirchbergu a Weissenhornu, jehož přízně v té době požíval a který ho v té době už 14 let podporoval jako varhaníka.
Text mešních zpěvů se nijak zásadně neodlišuje od liturgického textu katolické církve tak, jak se pronášel v
r.1902, chybí pouze interpunkce. Ta je v Auerové vydání doplněna dle tehdejšího misálu a římského graduálu.
Chybí také tituly jednotlivých částí mše (Kyrie, Gloria in excelsis Deo, Credo in unum Deum, Sanctus, Benedictus a Agnus). V originále jsou tyto části označeny pouze iniciálou. Přestože tato slova souvisí neoddělitelně
se skladbou, přesto nebyly její součástí, ale kněz je intonoval ve stylu gregoriánského chorálu, teprve poté sbor
(bez opakování intonovaných slov) pokračoval ve zpěvu skladby.
Ohledně podložení textu činí stará vydání liturgických textů často velké obtíže, neboť pokud se text opakoval, nebyl už připisován pod text, nýbrž se pouze značkou ukázalo, že se slova mají opakovat. U tohoto vydání
takových míst naštěstí není mnoho, neboť opakovaného textu je poskrovnu a na druhé straně nám na nejasných
místech nabízí pevný bod vedení hlasů a pečlivé srovnání hlasů mezi sebou.
CPAA 041/2013
Missa I. super „Dixit Maria“ 4 vocum.
Tuto mši napsal Hassler na základě motetu „Dixit Maria ad Angelum“, jehož jednotlivé motivy jsou zde pěkně a různorodě rozvinuty. Působí jasně a půvabně. Je komponována v transponovaném jónském modu (Modus
XI). Proske a Witt doporučují pro uvádění mše zvýšit intonaci o jeden celý tón. Tam, kde jsou ve sboru dobré,
hluboké alty, je lepší polohu neměnit, protože pak působí klidněji a půvabně.
Prameny:
Daněk, Petr. Skladatelské osobnosti vrcholné renesance II. X. Hans Leo Hassler, Kapellmeister, Cammerorganist, Oberster Musikus und kaiserlicher Hofdiener von Haus aus (a jeho bratři)
In: Hudební rozhledy 10, 2012, ročník 65. str.48.
Mše Hanse Lea Hasslera pro 4 až 8 hlasů
(1. řada, Památky německé hudební tvorby, vyd. komise pro hudební dějiny pod vedením skuteč. tajného
rady THDr. PhDr. svobodného pána z Liliencronu,
7. svazek, Mše Hanse Lea Hasslera pro 4 až 8 hlasů.)
2. sv., vyd. Joseph Auer, vyd. Nakl. Breitkopf und Haertel, Lipsko, 1902
5
Collegium pro arte antiqua 2013
CPAA 041/2013
6
CPAA 041/2013
7
CPAA 041/2013
8
CPAA 041/2013
9
CPAA 041/2013
10
CPAA 041/2013
11
CPAA 041/2013
12
CPAA 041/2013
13
CPAA 041/2013
14
CPAA 041/2013
15
CPAA 041/2013
16
CPAA 041/2013
17
CPAA 041/2013
18
CPAA 041/2013
19
CPAA 041/2013
20
CPAA 041/2013
21
CPAA 041/2013
22
CPAA 041/2013
23
CPAA 041/2013
24
CPAA 041/2013
25
CPAA 041/2013
26
CPAA 041/2013
Hans Leo Hassler
Missa I. super Dixit Maria, 4 vocum
Editor Mojmír Poláček
Předmluva Tereza Jílková
Technická spolupráce Zuzana Poláčková
Vydalo Collegium pro arte antiqua 2013
v nákladu 25 ks.
Download

Missa I. super Dixit Maria - Collegium pro arte antiqua