•
Děčín
ámek
Od počátku
až po dnešek
• V šerém dávnověku
• Zrod hradiště
• Vartenberkové
• Rytíři z Bünau
• Thunové přicházejí
• Maxmilián Thun
• František Antonín Thun, Franz Josst
• Lev Thun
• Miroslav Tyrš
• František Thun, Jaroslav Thun
• Podmokly
• Thunové odcházejí
• Současná přestavba
• Zámek všem
• Rodáci a osobnosti
•
•••
Plo
u
Dolní brána
Špitál U Dvanácti apoštolů
Kostel Povýšení sv. Kříže
Křížová brána
Dlouhá jízda
Zámecká sýpka
Gloriet
Zahradnický dům
Socha Immaculaty
Růžová zahrada
Čajový (Čínský) pavilon
Rodný dům
M. Tyrše
Sala terrena
Horní brána
Vstup na nádvoří
Most do konírny
Buk lesní
Socha M. Tyrše
Zámek
Tis červený
Tunel
Řetězová lávka
Vodočet
e
Lab
čn
ice
Mariánská
louka
Zámecký rybník
Děčínský zámek, situovaný v malebné údolní krajině na
skalním ostrohu nad soutokem řek Labe a Ploučnice, patří
mezi největší a nejstarší památky severních Čech. Během
své tisícileté minulosti sloužil jako vojenská pevnost střežící
vstup do vnitrozemí, správní a hospodářské centrum,
později jako přepychové sídlo hraběcího
rodu Thun-Hohenstein.
1
Zejména v 19. stol. zámek proslul jako důležité
centrum kulturního a politického života. Mezi
jeho návštěvníky najdeme evropské panovníky
i významné umělce. Významné byly též
zámecké sbírky obrazů, knih, mincí a minerálů
nebo proslavené zahrady s mnoha druhy
orchidejí, kamélií, citrusů nebo růží. Po období
devastace armádami prochází zámek velkorysou
rekonstrukcí a získává zpět svou bývalou krásu.
V šerém dávnověku
L
idé dávných dob měli ve zvyku putovat podél vodních toků. Řeka Labe nebyla
v tomto směru výjimkou, a tak již v mladší době bronzové přivedla do zdejší kotliny
první lidi, kteří tu po sobě zanechali památky v podobě střepů, kamenných i bronzových
předmětů. Jedny obyvatele vystřídali druzí…
Zdejší údolní krajina řeky Labe již v dávném věku
předurčila toto místo k postupnému osídlování.
Po dalších šest století zde jakoby nikdo nebyl…
Nebyly odhaleny žádné památky, které by doložily
soustavné osídlení. Těžko přístupná krajina pokrytá
hustými lesy plnými bizarních skal, rozbrázděná
divokými roklemi odolávala celá staletí přílivu
nových obyvatel. Ke změně dochází až ve století
desátém. A sice v době, kdy naše území bylo pod
vládou knížecího rodu Přemyslovců.
Klíč s kosočtverečnou hlavicí byl
nalezen při archeologickém výzkumu
na Mariánské louce v roce 1984 mezi
kameny studny po více než 600 letech
Kosterní pozůstatky obyvatel středověkého Děčína
Keltské a germánské kmeny, které pak v roztroušených skupinkách obývaly zdejší
kraj, po sobě také zanechaly pozdrav budoucím generacím v podobě archeologických
památek. Avšak tyto památky nám připravily také jednu obrovskou záhadu. Obyvatelé
zdejší kotliny se někdy koncem 4. století kamsi vytrácejí.
Pískovcový náhrobník ze hřbitova na Mariánské
louce
Světlá keramika
zdobená červeným
malováním byla
v období vrcholného
středověku pro
severozápadní Čechy
typická
2
3
Zrod hradiště
Založení města
Z
roku 993 n. l. se nám dochovala zmínka o „Děčínské
provincii“. Každá provincie, správní oblast, musela
mít nějaký opěrný bod, opevněné místo, které by
umožňovalo kontrolu daného území a poskytovalo
útočiště těm, kteří byli českým knížetem správou
území pověřeni. Otázkou je, kde se ono první hradiště
nacházelo. S velkou pravděpodobností se rozprostíralo
v místě, kde později vyrostl kamenný královský hrad. Ten
byl postupem doby přeměněn na zámek.
První doložená zmínka o tom, že hradiště,
tedy původní opěrný bod knížecích správců,
prokazatelně stálo tam, kde se nyní nalézá
zámek Děčín, pochází z roku 1128.
V té době se ještě nejednalo o hrad ve smyslu, jak jej chápeme dnes. Jednalo se o stavbu dřevěnou,
která pro svou obranu co nejvíce využívala přírodních podmínek, v našem případě tedy strmosti
stěn zámecké skály. Dřevěné hradiště však bylo někde v průběhu 13. století přestavěno v masivní
kamenný hrad. Tentokrát se však již jednalo o hrad královský, v jehož podhradí bylo založeno
opevněné město. Děčínský hrad se na počátku 14. století dostal do držení pánů z Vartenberka.
Pravděpodobný vzhled královského města ze 14.
století v místě Mariánské louky ukazuje na první
období vzniku středověkého města Děčín
4
5
Dívka si hraje s kostěnou kolébkou
Vartenberkové
V
Na samém počátku 14. století přicházejí
na hrad Děčín Vartenberkové, kteří zde
budou hospodařit po dvě stě let.
artenberkové představují jeden z nejvýznamnějších
rodů na severu Čech, který z Děčína vybudoval
hospodářské i kulturní centrum. Dochází k rozvoji
řemesel, zakládání prvních cechů. Městské zřízení získává
pevnou strukturu, v jejímž čele stojí rychtář, který zastupuje vrchnost a řídí
samosprávu složenou z dvanácti konšelů. Práva měšťanů jsou zabezpečena
městskými privilegii, které jim udělili Jan a Zikmund z Vartenberka.
Zikmund z Vartenberka patří mezi nejvýraznější postavy rodu. Byl to
poněkud drsný rytíř dobrodružné a bojovné
povahy, který si z hradu
Děčína vybudoval pevné
útočiště. Základnu tvořil
západní, tzv. horní zadní
hrad, který byl příkopem
oddělen od dolního předního
hradu. I do předního hradu se
vcházelo přes příkop. Přes oba
příkopy byly položeny padací
mosty. Vchod do horního
hradu navíc chránila ještě věž.
Dopis Jindřicha z Vartenberka o řádění
lupičské bandy na Českokamenicku
z roku 1594
6
Pečeť Jindřicha
z Vartenberka
z roku 1568
Jezdecký meč z přelomu 14. a
15. stol. nalezený na Děčínsku
Jindřich z Vartenberka před hrademTolštejn
Zikmund se akt ivně zapojuje do bojů proti husitům, Sasům i Lužičanům,
během bojů mění své spojence a zdá se, že rozhodující je přitom jeho
prospěch. Při tažení s králem Albrechtem se dostává do podezření, že
usiluje o králův život a je uvězněn. Krátce nato ve vězení umírá. Jeho
syn Jindřich potvrzuje přísloví, že jablko nepadá daleko od stromu. Vede
válku proti stoupencům krále, organizuje loupeživé vpády do Saska
i Lužice, bojuje i s Pražany. Neštítí se únosů ani vydírání. Roku
1444 dochází Lužičanům trpělivost. Spojují se s Pražany
a Jakoubkem z Vřesovic, hejtmanem litoměřického
landfrídu, a zorganizují masivní trestnou výpravu proti
Vartenberkům a jejich spojencům. Děčín byl dobyt,
vypleněn a Jindřich patrně zabit, neboť o něm
od této chvíle nejsou další zmínky.
Pečeť města Děčína
Války vyčerpaly Vartenberky natolik,
z konce 16. století.
že Zikmund II. z Vartenberka byl
Znamení českého královského lva,
roku 1511 kvůli značným dluhům
držícího velkou rybu, připomíná založení
města králem Přemyslem Otakarem II.
donucen Děčín prodat.
7
Klaudiánova mapa je nejstarší
tištěná mapa Čech, vydaná
roku 1518 mladoboleslavským
lékařem a nakladatelem
Mikulášem Klaudiánem.
Mapa byla koncipována
jako pomůcka pro
poutníky cestující do
Říma, proto je z praktických
důvodů orientovaná
(v souladu s tehdejšími
zvyklostmi) na jih. Na výřezu
je zachycen Děčín.
..
Rytíři z Bunau
V roce 1561 vznikl nový
přechod přes Jílovský potok
tzv. Ovčí můstek a dnes patří
mezi nejzajímavější bünauské
památky v Děčíně
N
ovým majitelem se stává Mikuláš Trčka z Lípy, který však
záhy (1515) prodal Děčín saskému rodu Salhausenů. Salhausenové
vlastnili Děčín do roku 1534, ale nikdy se zde neusadili a hrad za jejich
působení nezměnil svou podobu.
Kamenný most přes Ploučnici
byl postaven v roce 1574 a dnes je
významnou renesanční památkou
města Děčína. Sousoší českých patronů
sv. Víta, sv. J. Nepomuckého a sv.
Václava od sochaře M. J. Brokofa
vzniklo až v roce 1714
V roce1534 přicházejí na Děčín noví
majitelé – rytíři z Bünau.
Rudolf II. z Bünau
byl z tohoto rodu
prvním majitelem
děčínského panství
Bünauští rytíři pocházeli ze Saska a udržovali kontakty
s drážďanským dvorem. Vztahy se Saskem se navazovaly nejen na
hospodářské, ale i kulturní úrovni. Necelé století, které tento rod
strávil na Děčíně, proběhlo ve znamení hospodářského i kulturního
rozkvětu panství. S nástupem
pánů z Bünau přichází do Děčína
další významný prvek – luterská
reformace.
Během působení pánů z Bünau
dochází i k přestavbě děčínského
hradu, při které je patrná inspirace
v tzv. severské renesanci. Horní
8
hrad si stále drží svou středověkou
podobu, v dolní časti však vznikají
nové objekty. Z písemných památek
se můžeme dočíst o existenci hradní
kaple, lékárny i zbrojnice, ale
i hospodářského
zázemí, které
tvořila mimo
jiné i kovárna,
pekárna a malý
pivovar.
Po smrti Rudolfa
II. v roce 1540
převzali vládu
na Děčíně jeho
synové Rudolf a
Jindřich ml.
9
Jezero Thun
Thunové přicházejí
Nejstarší vyobrazení
děčínského zámku
ukazuje stav, v jakém
ho Bünauští roku
1628 opustili
B
itva na Bílé hoře zamíchala poměry v celé zemi. Protestanté byli donuceni
opustit zemi, což se týkalo i Rudolfa z Bünau. S posledním bünauským
pánem z Děčína roku 1628 odešla celá řada měštanů i prostých obyvatel
luterského vyznání.
Na Děčín přichází třetí význačný rod, který bude
ovlivňovat život panství po dobu téměř 300 let.
Kryštof Šimon, svobodný pán z Thunu
Novým majitelem se stává císařský plukovník Kryštof Šimon
Thun. Jeho rodina pocházela z Tyrol a její členové postupně
zastávali význačné funkce v armádě, u dvora ve Vídni,
v katolické církvi i diplomatických službách.
Novému majiteli však Děčín zpočátku mnoho radosti nepřinesl.
Třicetiletá válka totiž přivedla Děčín do válečného chaosu. Tím,
že hrad kontroloval labskou vodní cestu a navíc se nalézal na
státní hranici, vzrostl jeho strategický význam.
Na hradě se postupně střídají Sasové, Švédové i císařští. V letech
1631–1635 byl hrad obsazen Sasy, mezi nimiž byl dokonce
i poslední bünauský majitel Rudolf z Bünau.
Díky kontrole labské vodní stezky mohli Sasové i Švédové vyvézt ze země bohatou kořist, v níž
nechyběly ani exponáty slavných sbírek císaře Rudolfa II. Habsburského.
10
11
Maxmilián Thun
V
Zámek mění svou tvář
ýznamnou etapu v architektonickém vývoji zámku a jeho
okolí představuje mohutná přestavba za života hraběte Maxmiliána
Thuna. V jihovýchodní části nechal
zbudovat nádherné konírny a vystavěl rovněž východní křídlo, kterým
se do zámku vstupuje. Nad jeho průčelím dodnes můžeme spatřit znaky
hraběte Maxmiliána z Thunu a jeho
první manželky Marie z Lodronu.
Nad portálem můžeme přečíst letopočet 1674.
Mezi významné stavební zásahy hraběte Thuna patřilo i vybudování impozantního
přístupu do zámku, kterému se říká Dlouhá jízda. Na jejím začátku byl postaven kostel
Povýšení sv. Kříže.
Bohuslav Balbín byl při své
návštěvě děčínského zámku
doslova ohromen a barokní
konírnu dokonce přirovnává
ke svatyni. Ve výklenku
ve východní stěně stávala
pískovcová plastika koně,
která chrlila vodu do kašny
sloužící jako napajedlo.
Most ke konírně
Barokní konírna
12
Nad vchodem do kostela
je umístěn znak Jana
Arnošta Thuna,
knížete-arcibiskupa
salcburského,
s latinským
pamětním nápisem
o arcibiskupském
vysvěcení chrámu
v roce 1691
Nad průčelím stojí sochy svaté Heleny a čtyř andělů
13
Na průčelí kostela se nacházejí sochy sv. Veroniky a
sv. Maří Magdaleny
Podél Dlouhé jízdy, na její severní
straně, vede krytá chodba spojující
kostel se zámkem
Sala terrena
Gloriet
Na zábradlí, které ohraničuje
zahradu na severní straně,
stojí sochy zobrazující postavy
z antické mytologie. Součástí
zahrady je i tzv. sala terrena
vyzdobená freskami. Autory soch
byli I. F. Platzer, A. F. Kitzinger
a fresky
vymaloval
G. Bragaglio.
Maxmilián Thun založil i tzv.
Růžovou zahradu – parčík,
který je zdoben nejen růžemi,
ale i nádhernými sochami.
Na zahradě je nejvýraznější
tzv. gloriet se sochami dvou
bojovníků a sedmi ženských
alegorických postav.
14
V první polovině 18. století založil Jan Josef Thun
na zámku knihovnu, která se zařadila mezi největší
a nejvýznamnější soukromé knihovny v království.
Obsahovala řadu rukopisů i prvotisků. Nalézal se zde
např. Dekameron od Boccaccia z roku 1492. Knihovna
obsahovala na 70 000 knižních svazků a nesloužila jen
potřebám hraběcí rodiny, nýbrž i veřejnosti.
15
František Antonín Thun
Roku 1779 navštívil zámek budoucí
rakouský císař Josef II. a rozhodl se
v souvislosti s vybudováním terezínské
pevnosti zrušit pevnostní statut Děčína. Toto
umožnilo Václavu Josefu Thunovi započít
druhou a poslední přestavbu, která zámku
dala současnou klasicistní podobu. Větší část
jižního paláce byla stržena, došlo ke srovnání
různě vysokých budov dolní a horní části
zámku, srovnaly se i povrchy fasád. Za
radikální přestavbou stojí děčínský stavitel
Jan Václav Kosch, který se snažil respektovat
i starší stavební styly v interiérech.
Zámek na počátku 19. století
N
a počátku 19. století přebírá majetek
František Antonín Thun, který svým
osvíceným a pokrokovým přístupen učinil ze
svého panství významné kulturní a současně
i prosperující hospodářské centrum. Ze svých
cest po Evropě si přivezl celou řadu zkušeností
s novými
zásadami
hospodaření
a pracovních
postupů, které
aplikoval při
přetváření
svých statků na
Děčíně.
Příznivé prostředí, které zde vytvořil, přilákalo řadu odborníků,
z nichž se někteří v Děčíně usadili. Ředitelem panství se stal
vynikající hospodář A. E. Komers, působil zde chemik a pozdější
rektor ČVUT Jan Baptista Lambl, zahradnický mistr
Franz Josst a mnoho dalších. Na zámku pobýval
i český spisovatel a historik František Martin Pelcl, po
jehož smrti získali Thunové i část jeho knihovny. Mezi
významné návštěvníky patřil i jezuitský kněz Josef
Josef Dobrovský
Dobrovský, filolog, historik a jeden z prvních slavistů.
16
Franz Josst
nebo též František Jošt
Roku 1850 založil
František Antonín Thun
hospodářskou a lesnickou
školu v Libverdě. Tato
nejstarší zemědělsko
zahradnická škola v
Rakousku-Uhersku sloužila jak česky, tak i německy
mluvícím studentům. Toto úzké spjetí symbolizují
dub a lípa na školním nádvoří. Jejím prvním
ředitelem se stal Antonín Emanuel Komers, jehož
jméno dnes škola nese.
Po r. 1831 nechal František A. Thun vybudovat
velký přírodní park s promenádními cestami, který
obklopoval zámek ze severu i jihu. Oba parky nechal
spojit tunelem proraženým ve skále a řetězovým
mostem.
Narodil se v roce 1815 v zahradnické rodině na Čáslavsku. V mládí podnikl
řadu studijních cest po Evropě, během kterých se seznámil s prací špičkových
zahradníků a posléze vstoupil do služeb Františka Antonína Thuna. Na postu
vrchního zámeckého zahradníka se mimo jiné věnoval i pěstování orchidejí
(jedna z nich, Oncidium josstianum, dodnes nese jeho jméno) a kamélií, pro
které byly vybudovány vytápěné skleníky. Kromě orchidejí a kamélií, kterých
vypěstoval stovky druhů, se ve sklenících dařilo i citrusům, broskvoním a
ananasovníkům.
Josst byl za svou práci mnohokrát oceněn a obdržel řadu vyznamenání. Mimo
jiné jeho práci chválil i slavný botanik Alexander Humboldt. Byl členem
celé řady prestižních zahradnických a přírodovědeckých spolků a nositelem
oficiálních vyznamenání a darů od evropských panovníků. Vyučoval botaniku
a ovocnářství na zemědělské škole
v Libverdě. O ovocnářství napsal
významné pojednání, ve kterém
shrnul své bohaté zkušenosti.
Úspěšnou životní dráhu však na
Štědrý den r. 1862 zakončila tragedie,
při které zbloudilá kulka neopatrného
lovce poblíž vrchnostenského lomu
za Ovčím můstkem v Podmoklech
smrtelně zranila Franze Jossta.
17
R. 1852 vykvetla v Děčíně poprvé v Evropě
viktorie královská, na kterou se osobně přijel
podívat i saský král Bedřich August
Lev Thun
Bohatý kulturní život
R
oku 1811 se na děčínském
zámku narodil Lev Thun.
Již za období svých studií
udržoval kontakty s českými
vzdělanci, což jej uvedlo do
českého prostředí a k zájmu
o českou otázku v tehdejší
monarchii. Snad nejvýznamněji
na něj působil historik a
knihovník Českého muzea
Václav Hanka, který Lva Thuna učil českému jazyku. Thun se zajímal i o práci Františka
Palackého, který Děčín několikrát navštívil a díky němu se do zámeckého archivu
dostává i Václav V. Tomek. Pozdější rektor české části
Karlo-Ferdinandovy university v Praze uspořádal zdejší
archiv a sepsal první dějiny města a panství.
Díky zájmu o českou otázku si Lev Thun vysloužil značnou
oblíbenost a podporu v reformačních silách před rokem 1848.
Během revoluce stál v čele českého gubernia a v Bachově vládě
zastával místo ministra kultu a vyučování.
Václav Hanka
Václav V. Tomek
18
Thunové měli ve své rodině celou řadu talentovaných
členů, a to jak v hudbě, tak i výtvarných uměních.
Díky talentu a své vzdělanosti udržovali kontakty
s celou řadou umělců, z nichž někteří působili na
děčínském zámku jako učitelé. V roce 1826 u Thunů
působil Antonín Mánes, který zde vyučoval kreslení.
Největší nadání měla Josefína, které říkali Juža, a její
bratr František, který
později působil jako
ministerský rada pro
umění a byl rovněž
předsedou Společnosti
vlasteneckých přátel
umění v Čechách.
Thunové měli ale blízko
i k hudbě. Nejznámějším
hudebníkem, který je spojen
s děčínským zámkem je
bezesporu Fryderyk Chopin.
Malebná krajina Českosaského
Švýcarska lákala celou řadu
umělců, a proto byli mezi hosty
u Thunů i C. A. Graff, C. F.
Grünwald a řada dalších.
19
Fryderyk Chopin, který se přátelil s Josefínou,
ji učil ve hře na klavír. Během jednoho ze svých
pobytů v Děčíně pro ni zkomponoval i valčík AsDur, který je známý pod označením Děčínský
Děčínský zámek však nehostil jen umělce,
nýbrž i politiky. V roce 1835 zde byl
hostem pruský král Bedřich Vilém III.,
1854 se zde sešly dokonce tři hlavy států, a
sice František Josef I., pruský král Bedřich
Vilém IV. a saský král Bedřich August II.
Friedrich Emmanuel Tiersch
M
nebo Miroslav Tyrš?
álokdo ví, že velký vlastenec Miroslav Tyrš byl původem Němec. Dne 17. září 1832 se v rodině
zámeckého lékaře Jana Vincence Tiersche narodil syn Friedrich Emmanuel. V šesti letech
Tiersch osiřel (jeho rodiče i sourozenci zemřeli na tuberkulózu) a byl vychováván u příbuzných na
Mladoboleslavsku. Pro Friedricha to znamenalo nejen změnu rodiny, ale i jazykového prostředí.
Začal mluvit česky a z Friedricha se pomalu stal Bedřich, později si jméno změnil na Miroslav.
Roku 1860 se stal doktorem filozofie a působil jako estetik a teoretik umění. Mnoha
umělcům jako např. Josefu Václavu Myslbekovi, Josefu Mánesovi,
Vojtěchu Hynaisovi, Františku Ženíškovi nebo Mikoláši Alšovi
pomohl s uplatněním. Položil základy novodobé české výtvarné
kritiky a pokoušel se i o filozofickou kariéru.
Miroslav Tyrš
první náčelník Sokola Pražského
Rodný dům
20
Tyršova světnička v jeho rodném domě
dnes slouží jako malé muzeum
Sokolský slet na Letenské pláni v Praze v roce 1912
Tělovýchovné tradice Sokolů pokračují
i v zahraničí – medaile ze IV. sletových
zimních her v lyžování z roku 1989
Od dětství byl neduživý a lékař
mu proto doporučil navštěvovat tělocvičný
ústav, kde se pokoušel nabrat kondici.
Tělocvik se tak stal jeho koníčkem
a postupně v něm uzrála myšlenka na
vytvoření masového tělocvičného spolku.
Ideálem se stal mravně ukázněný člověk,
který byl současně duševně i tělesně
vyspělý. V tomto smyslu založil v únoru
1862 spolek Tělocvičná jednota pražská,
později se jeho název změnil na Sokol
Pražský. Sokolské jednoty se rozšířily i na
venkov a 1863 měl spolek na dva tisíce
členů. Tyrš vypracoval českou tělocvičnou
soustavu i metody, které shrnul ve spise
Základové tělocviku.
V roce 1872 se oženil
s Renatou Fügnerovou,
o 17 let mladší dcerou
svého přítele a prvního
starosty Sokola
Heinricha Fügnera.
Heinrich Fügner na portrétu od Josefa Mánesa
Miroslav Tyrš se stal uznávanou postavou a 1867 pronikl i do
politiky. Od roku 1869 byl poslancem českého sněmu a roku
1873 se stal členem říšské rady a v roce 1883 mimořádným
profesorem na filozofické fakultě.
Tyrš trpěl od mládí depresemi a jeho psychický stav se postupně
velmi horšil. Během léčebného pobytu v Tyrolích v srpnu 1884
se nevrátil z výletu v horách a jeho tělo bylo až po několika
dnech nalezeno v řece. Příčinu jeho pádu do horské říčky
a následné smrti se nikdy nepodařilo přesně určit.
Dr. Tyrš je pohřben v Praze na Olšanech.
21
František Thun,
Jaroslav Thun
Zámek v Jílovém v první polovině 19. století
S
nad nejznámějším a co se týká
postavení v mocnářství
nejvýznamnějším členem rodiny
Thunů byl František Thun,
který zastával funkci královského
místodržícího v Čechách (1889–1896
a 1911–1915) a v letech 1898–1899
byl dokonce předsedou vlády
a ministrem vnitra. V roce 1911 byl
povýšen do knížecího stavu.
František Thun
Jaroslav Thun se oženil s Marií
hraběnkou Chotkovou, jejíž sestra
Žofie byla manželkou následníka
rakouského trůnu Františka
Ferdinanda d´Este. František
Ferdinand byl vášnivý lovec a
několikrát v Děčíně a okolních
honitbách pobýval.
22
Poté, co byli František
Ferdinand s Žofií r. 1914
v Sarajevu zavražděni,
dostaly se jejich děti Žofie,
Maxmilián a Arnošt do
výchovy ke své tetě Marii na
děčínský zámek.
Pozemkovou reformou ukončenou roku 1930 a neúnosně
vysokou dědickou daní po smrti Jaroslava Thuna byl
František Thun československým státem dotlačen k prodeji
zámku. Rodina se odstěhovala na zámek v Jílovém a stát
nechal děčínský zámek přebudovat na kasárna.
Starobylé šlechtické sídlo bylo
v roce 1932 prodáno a pro příštích šest
desetiletí nastávají zámku smutné časy.
Klasicistní altán, který stával v severní části
zámeckých zahrad, můžeme dnes obdivovat
v zámeckém parku v Jílovém
23
Podmokly
O
sada Podmokly, která se nacházela na levém
labském břehu se zpočátku vyvíjela oproti
Děčínu výrazně pomaleji. Ovšem s přenesením
vrchnostenské správy do někdejšího loveckého
dvora (dnešní Oblastní muzeum) a zejména pak
s výstavbou železnice Praha-Drážďany se nejen
posílil její význam, ale zejména se nastartoval její
růst. Již r. 1832 přenechal František Antonín Thun
k dispozici pro průmyslovou zástavbu pozemky
podmokelského dvora, čímž položil základ pro rozmach Podmokel. V roce 1850 se okolní
vesnice a osady spojily v jeden celek, čímž vznikla nová politická obec Podmokly. Jen
o několik málo let později byl vystavěn kostel, škola a započala se plánovitá zástavba.
Hospodář ský rozmach Podmokel přinesl i nárůst počtu obyvatel a potřebu výstavby
nových
bytů. Roku 1901 byly Podmokly formálně povýšeny na město a záhy nato
výstavba
expandovala i do svahů Pastýřské stěny.
Ve dvacátých letech přibyly obchodní domy, kina, lázně, banky a Podmokly
tak dohnaly ve vývoji město Děčín na pravém břehu Labe
24
25
Děčín a osada Podmokly v druhé polovině 19. století
Thunové odcházejí
Armády přicházejí
P
oté, co se zámek stal majetkem
československého státu, byla zde zřízena
kasárna pro 1. hraničářský prapor České
družiny. Tento prapor pobýval ve městě již
od roku 1920, ale byl rozmístěn do několika
objektů. Již v roce 1920 museli Thunové
armádě postoupit zámeckou sýpku, ačkoli
původně chtěla armáda zabrat celé přízemí
zámku. Přítomnost vojáků ve městě měla
posilovat český element a nesetkávala se
u německého obyvatelstva s přílišným
pochopením. Některé činy vojáků navíc
zejména na počátku jejich pobytu budily
pohoršení, např. stržení pomníku Josefa II.
na dnešním Komenského náměstí. Podobné
číny však byly po celé zemi v období po
zániku monarchie běžné. Prapor zde pobýval
až do počátku roku
1938, kdy
byl vystřídán
1. praporem 42.
pěšího pluku.
Bývalá zámecká sýpka
Po podepsání Mnichovské dohody
musela Čsl. armáda zámek vyklidit
a 18. 11. 1938 bylo město obsazeno německými jednotkami
2. praporu 52. pěšího pluku, který
vystřídal Náhradní prapor pěšího
pluku, 1941 následovala přípravka pro poddůstojnickou školu a
konečně i
poddůstojnická škola
pro pozemní vojsko,
která zde
byla až
do konce
války.
26
Po osvobození města se stal zámek místem věznění a mučení
německého obyvatelstva a není zcela jasné, kdo byl na zámku
„pánem“. Na podzim 1945 se na zámek nastěhoval 2. pěší
pluk Čsl. armády. Do roku 1968 se na zámku vystřídala celá
řada zejména technických praporů.
Po obsazení ČSSR
vojsky Varšavského
paktu se stává
uživatelem zámku
Děčín sovětská
armáda, jejíž 386.
zdravotnický prapor
zde pobýval až do
roku 1991.
Po odchodu sovětské armády se zámek dostal do
majetku města a byla započata nákladná rekonstrukce.
Je víc než jasné, že pobyt armád nemohl pro zámek
představovat nic dobrého. Zejména období pobytu
sovětské armády znamenalo postupnou devastaci, která
byla završena odchodem vojáků, kteří s sebou brali i to,
co bylo „přišito a přibito“.
27
Ukázka německé vojenské techniky na zámku v roce 2010
Současná přestavba
P
o odchodu vojáků sovětské armády
se zámek dostává do majetku města a
začíná dlouhé a nákladné období obnovy
zdevastovaného objektu.
Zámek se postupně
otevírá veřejnosti, pro
návštěvníky je připraveno
několik prohlídkových
tras, svou expozici zde má
i Oblastní muzeum Děčín.
V zrekonstruovaném severním
křídle zámku nachází své sídlo
Státní okresní archiv Děčín.
Rekonstrukce zámku i zahrad
dosud probíhá. Po jejím
ukončení bude rozšířena
zámecká expozice a prodlouženy
prohlídkové okruhy. Anglický
park na Mariánské louce je
místem příjemných procházek
a odpočinku.
Zámek se znovu stává důstojnou dominantou města,
kulturním, společenským a turistickým centrem.
28
Vizuální představa o rekonstrukci jižních teras
Souběžně s rekonstrukcí zámku probíhá archeologický
průzkum. Byly například nalezeny základy původního
gotického hradu
Opravený vstup do zámku
Velkým úspěchem je i nález a záchrana některých uměleckých památek. Rodokmen rodu Thun-Hohenstein,
léta považováný za navždy ztracený, byl v bídném stavu nalezen a zrestaurován
29
Zámek všem
D
nes je zámek Děčín památka otevřená veřejnosti.
V celoročním provozu nabízí dva prohlídkové
okruhy – zámecké interiéry a barokní perly zámku,
v letním období pak cyklus koncertů, noční prohlídky,
divadelní představení a další akce. V zámku se konají
i svatební obřady, reprezentační prostory je možné si
pronajmout pro nejrůznější společenské akce.
Park na Mariánské louce je místem odpočinku
Každoročně se v polovině
května konají městské
slavnosti, které jsou
souborem kulturních
a sportovních akcí pro
širokou veřejnost. Tradicí
se stal lampionový průvod
městem, zakončený
velkolepým ohňostrojem.
Po dva dny pak ožije
zámek historickými trhy
s pestrým programem.
Smetanovo nábřeží bývá
vyhrazeno hudebnímu
festivalu a sportu.
a oázou klidu uprostřed města
30
31
Někteří další slavní a známí rodáci
Leopold byl posledním pasovským biskupem s knížecím titulem. Poté, co bylo pasovské biskupské panství 1803 rozděleno mezi
salcbursko-toskánského a bavorského kurfiřta, předal své pravomoci generálnímu vikáři a odešel z Pasova do Košířů.
Julius ARIGI (1895–1981), slavný stíhací letec I. světové války
Tento špičkový pilot, jeden z nejznámějších v letectvu rakouského mocnářství, se kromě odvážných vojenských
akcí proslavil i tím, že ze zajetí uprchl v limuzíně, kterou odcizil černohorskému princi Mikulášovi...
Johann RADON (1887–1956), rakouský matematik
Jeho jméno nese například Radonova transformace, což je integrál funkce přes množinu všech přímek
v n-rozměrném prostoru, jehož inverze se používá např. v počítačové tomografii ve zdravotnictví.
Ferdinand THUN (* 1921), německý diplomat
Je synem Franze Antona Thuna. Během II. sv. války se dostal do ruského zajetí, po propuštění v NDR vystudoval a zastával celou řadu
funkcí v diplomatických službách někdejší NDR. Mimo jiné byl i velvyslancem v Iránu, zastupoval NDR při UNESCO v Paříži ...
Gustav HESSE (* 1931), viceadmiral Lidové armády NDR
Syn podmokelského řezníka vystudoval Námořní akademii v SSSR, postupně zastával důležitá místa
v marině NDR, od r. 1969 kontraadmirál, od r. 1979 viceadmirál. V aktivní službě setrval až do r. 1988.
Jiří BARTOŠKA (* 1947), český herec
Tento úspěšný televizní a filmový herec se proslavil i jako filmový organizátor. Od r. 1994 je prezidentem
Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech.
Karolína KURKOVÁ (* 1984), fotomodelka
Kromě modelingu se příležitostně věnuje i herectví, angažuje se i v humanitárních
organizacích. Za svou charitativní práci obdržela několik ocenění.
32
Zámek
Sala terrena
Růžová zahrada
Rodný dům Miroslava Tyrše
Gloriet
Dům zámeckého zahradníka
Leopold Leonhard Raymund Graf von THUN (1748–1826), biskup v Pasově
Dlouhá jízda
Než se stal biskupem působil jako probošt při pasovském dómu sv. Štěpána. Po požáru města to byl právě Thun, který nechal dóm
opravit v tehdy moderním barokním stylu. Jako biskup se významně zasadil o odstranění škod způsobených během 30leté války.
Kostel Povýšení sv. Kříže
Wenzeslaus Graf von THUN (1629–1673), biskup v Pasově a Gurku
Zámecká brána
z Děčína a Podmokel
Zámecká sýpka
(dnes studentská kolej)
Zámecký areál v pohledu z Kvádrberku
Zámek a město Děčín na
kresbě J. Ziegera, 1712
Statutární město Děčín
www.mmdecin.cz
www.turistika.mmdecin.cz
ZÁMEK DĚČÍN
Vydalo statutární město Děčín v roce 2011 v rámci Regionálního operačního programu ROP NUTS II Severozápad – 4.3 Podpora
marketingu a tvorby rozvoje produktů cestovního ruchu • Texty Antonín Votápek (s využitím podkladů Hany Slavíčkové, Petra Jozy,
Jana Smetany a Františka Šumana) • Fotografie Zdeněk Čvančara, Jiří Stejskal • Kresby Miloš Vavřička, Petr Meduna • Reprodukce
uměleckých děl a předmětů ze sbírek Oblastního muzea v Děčíně, zámku Děčín (příspěvková org. statutárního města Děčín),
Národního památkového ústavu (ú. o. p. středních Čech v Praze), Státního oblastního archívu Litoměřice – pobočka Děčín, Státního
oblastního archívu Litoměřice – Státního okresního archívu v Děčíně, PJT • Grafické zpracování Ateliér Stejskal Jiřetín pod Jedlovou
• Tiskárna Horák Ústí n. L. • Náklad 5 000 ks • NEPRODEJNÉ
Download

Od počátku až po dnešek