Základní informace o studiu matrik
Státní oblastní archiv v Praze (Archivní 4, Praha 4) pečuje o přibližně deset tisíc svazků
církevních matrik (narozených, oddaných a zemřelých), v nichž lze nalézt základní údaje o
osobách pocházejících ze středních Čech. Neplatí to pouze pro předky židovského původu,
protože židovské matriky z území celé České republiky jsou uloženy v 1. oddělení Národního
archivu (Milady Horákové 133, Praha 6). Stejně tak je důležité upozornit na fakt, že matriky
pražských far jsou uloženy v Archivu hlavního města Prahy.
Sbírka matrik je dochována ve velmi dobrém stavu a díky tomu je možné v drtivé většině
případů dospět při pátrání po předcích až do 17. století, v jehož průběhu byly matriky na farách
všeobecně zaváděny. Nejstarší středočeská matrika byla ve městě Kutná Hora založena dokonce už
roku 1573. Zpočátku byly zápisy do matrik pořizovány často nedbale a stávalo se, že některé
události opomněl zapisující kněz zaznamenat. Zápisy mívaly až do druhé poloviny 18. století
stručnou větnou formu a obsahovaly jen nejzákladnější údaje. U narozených dětí bylo místo data
narození většinou uváděno datum křtu a rodné příjmení matky nebylo uváděno vůbec. Pro pátrání
hlouběji do minulosti tak jsou zejména před rokem 1800 velmi důležité zápisy o sňatcích, kde byla
obvykle uváděna jména otců obou snoubenců a místo jejich původu. Sňatky byly obvykle uzavírány
v místě bydliště nevěsty. Roku 1770 se podstatně mění podoba zápisů, protože bylo zavedeno
rubrikování matrik. Od té doby v nich byly pravidelně uváděny také údaje o povolání a sociálním
původu otců.
Důležité změny ve vedení matrik se odehrály v osmdesátých letech 18. století. Matriky byly
prohlášeny veřejnými listinami, byly zavedeny předtištěné rubriky a zároveň bylo povoleno
evangelické náboženství a tím i vedení matrik evangelickými pastory. Ti je však vedli zpočátku
jen pro svou soukromou potřebu a museli všechny úkony hlásit katolickým farářům, aby je
zapisovali i do katolických matrik. Až do poloviny 19. století tak můžeme zápisy o osobách
evangelického vyznání nalézt v matrikách katolických i evangelických. Tou dobou už měly
matriční zápisy větší informační hodnotu. To platilo především pro zápisy o narození, které uváděly
kromě jmen rodičů i jména prarodičů a jejich bydliště. Genealog tak má při práci s nimi mnohem
snazší úlohu než při práci s matrikami staršími. Od roku 1870 byly navíc vedeny i civilní matriky
pro osoby bez vyznání. Takových však byl před vznikem Československa v roce 1918 jen mizivý
počet. V prosinci roku 1949 byla matriční agenda zestátněna a od roku 1952 byly matriky
postupně předávány do státních (oblastních) archivů. V nich by podle zákona o matrikách měly být
uloženy matriky narozených starší 100 let a matriky oddaných a zemřelých starší 75 let
(rozhodující je datum posledního zápisu). Mladší matriky jsou uloženy na tzv. matričních
úřadech, kterých je ve Středočeském kraji přibližně sto. Pochopitelně je ale nutné počítat s
možnými přesahy na obě strany, protože jednotlivé svazky mohou obsahovat zápisy z rozmezí
několika desítek let. Obecně lze ale říct, že nejmladší matriky uložené ve státních oblastních
archivech pocházejí z počátku 20. století. Matriky uložené na jednotlivých matričních úřadech
nejsou veřejně přístupné a o vystavení matričního dokladu z nich může požádat pouze osoba, které
se matriční zápis týká, nebo její blízký příbuzný (potomek, sourozenec).
Zájemce o vyhledání informací z matrik, které jsou uloženy v archivu, má v zásadě několik
možností. První z nich je osobní návštěva ve studovně archivu, kde si může požadované
informace vyhledat sám. Matriky jsou předkládány na počkání, přibližně každou hodinu. Drtivá
většina starších matrik (ze 17. a 18. století) je přefocena a místo originálu je tak předložen
mikrofilm. Samostatné studium v archivu je možností pro žadatele finančně nejvýhodnější, protože
předkládání archivního materiálu ke studiu se nezpoplatňuje. Na druhou stranu to ale vyžaduje
alespoň základní znalost čtení starých písem a jazyků, v nichž byly zápisy vedeny (čeština,
němčina a latina). Bez této výbavy lze studovat prakticky jen mladší česky psané matriky.
Lidé, kteří nemají možnost náš archiv osobně navštívit, mohou kontaktovat někoho z
profesionálních genealogů, kterých je v České republice poměrně velké množství.
Zájemci mohou rovněž požádat archiv o zpracování placené genealogické rešerše.
Vzhledem k vysokému počtu zájemců, malému počtu archivářů a úkolům, které vyplývají z
platného archivního zákona, však tuto službu může Státní oblastní archiv v Praze poskytnout pouze
v omezené míře. Žádosti o genealogické rešerše, zejména ty časově náročnější, není možné
vyřizovat dříve než ve lhůtě několika měsíců.
Při zadávání žádostí o genealogické rešerše je nutné uvést některé údaje, bez nichž nelze
pátrání zahájit. Kromě jména hledané osoby a alespoň přibližného data narození, případně
sňatku nebo úmrtí, je to hlavně místo, kde k dané události došlo. Matriky jsou totiž členěny podle
jednotlivých far, kterých bylo ve středních Čechách více než 400, a neexistuje k nim žádný
centrální rejstřík. Pokud tedy není známo místo, odkud daná osoba pocházela, není možné o ní
v matrikách nalézt žádné informace. Důležitým, avšak ne bezpodmínečně nutným údajem je také
náboženství hledané osoby.
Download

Základní informace o studiu matrik