EKOSYSTÉM POLE
Pole jsou uměle vytvořena člověkem. Pěstují se zde hospodářské rostliny (pro
užitek):
OBILNINY – patří sem obilí- má dlouhé stéblo s kolénky, zrna jsou v klasech.
Patří sem pšenice, žito, ječmen, oves a kukuřice. Ze zrn se mele
mouka a sláma se používá k podestýlce.
OKOPANINY – patří sem řepa obecná – cukrovka → cukr
Řepa krmná – krmivo pro zvířata
Lilek brambor – pěstujeme je pro podzemní hlízyBrambory- potrava, škrob, líh aj.
LUSKOVINY – patří sem hrách, fazol, čočka, sója- semena mají v lusku,
Obsahují hodně bílkovin.
DALŠÍ PLODINY – olejniny (slunečnice), jeteloviny (jetel luční), pícniny,
Zelenina (rajče, paprika), průmyslové rostliny (len)
Kromě hospodářských rostlin rostou na polích i plané rostliny-plevele. Ubírají
rostlinám vodu a živiny → snižují úrodu např. pýr plazivý, mák vlčí, chrpa
modrá aj.
ŽIVOČICHOVÉ NA POLÍCH
Většina je zbarvena tak, aby splývala s okolím → ochrana před nepřáteli.
PTÁCI – a) stálí – živí se semeny nebo jsou draví, zůstávají u nás i přes zimu
b) tažní – odlétají na podzim do teplých krajin, živí se hmyzem nebo
obojživelníky
skřivan polní – tažný, samec výrazně zpívá, přilétá brzy na jaře
Koroptev polní - létají nízko nad zemí, všežravci, žijí v párech
Bažant obecný - chová se v umělých líhních, samci mají dlouhé ocasní
péra a jsou výrazně zbarveni, jsou všežravci
Koroptve i bažanti mají nekrmivá mláďata (hledají si potravu sami)
poštolka obecná- hojný dravec, hnízdí i ve městech
káně lesní – dravec, živí se hraboši, je to chráněný pták
SAVCI – krtek obecný- žije pod zemí, přední končetiny má hrabavé, zrak je
zakrnělý, je hmyzožravec
zajíc polní – býložravec, má dlouhé uši a přední nohy kratší než zadní
Hraboš polní - býložravec, rychle se množí, žije pod zemí, dělá si
zásoby na zimu → při přemnožením je škůdcem
křeček polní – všežravec, vyhrabává si chodby se zásobárnami- zásoby
nosí v lícních torbách, mohou také škodit
srnec obecný – samci mají paroží, na podzim ho shazují, je býložravec
lasice hranostaj- masožravec-loví myši a hraboše, v zimě má bílou srst
HMYZ - mandelinka bramborová – škodí- požírají bramborovou nať
EKOSYSTÉM LOUKA
Je to přírodní ekosystém obhospodařovaný člověkem. Seče se dvakrát do roka:
- začátek léta → senoseč
- konec léta → otava
Používá se jako krmení pro hospodářská zvířata.
Rostou zde:
a) luční trávy – mají podobnou stavbu jako obilniny –viz uč. Str. 46
b) byliny – viz uč. Str. 47
některé jsou léčivé – jitrocel kopinatý, řebříček obecný
jiné jedovaté – pryskyřník prudký, ocún jesenní
Bez péče člověka louky zarůstají a mění se na les.
ŽIVOČICHOVÉ NA LOUKÁCH
Bezobratlí
Nejpočetnější je hmyz.
Saranče a kobylky – třetí pár končetin je přeměněn na skákavý, vydávají vrzavé
zvuky, saranče je býložravec a má krátká tykadla
Kobylka- je dravá a má dlouhá tykadla
Včela medonosná – žije v úlu- tvoří hnízdo z voskových plástů, mají rozdělené
role: královna – klade vajíčka
Trubci – oplodní královnu a hynou
Dělnice – čistí úl, krmí larvy, staví hnízdo, sbírají pyl a
nektar a vyrábějí med
Včely jsou důležité pro opylení rostlin.
Čmeláci- mají zavalité tělo porostlé chloupky, hnízda staví v zemi a přezimuje
jen samička, jsou také opylovači
Motýli – patří také mezi opylovače, mohou mít různé zbarvení např. babočky,
modrásci, žluťásci aj.
Obratlovci
Plazi
Ještěrka obecná – živí se hmyzem, pavouky a slimáky, samec má na bocích
zelené pruhy, mají odlomitelný ocas (dorůstá)
Ptáci
Vrabec polní – tvoří hejna, je stálý, je všežravý
Čáp bílý – hnízdí u lidských sídel, ale potravu-žáby a hmyz hledá na vlhkých
loukách, je tažný
Savci
Sysel obecný- žije tam, kde je nízký porost → panáčkuje, žije v koloniích,
vyhrabává si podzemní chodby, má zimní spánek, je býložravý a u
nás vzácný
Download

EKOSYSTÉM POLE