Blatenská ne - tradice
„Starý zvyk pochování bakusa opět ožije
v Blatné“
1. 3. 2014
INFORMAČNÍ
PRŮVODCE
aneb
Co jste možná
nevěděli, když se
řekne…
MASOPUST
„Pochováváme bakusa. Proč? Aby starší
opět oživli, okřáli a alespoň ve vzpomínkách
vrátili se do svých mladých let – a my mladí
abychom poznali radovánky našich otců a
dědů.“ (A.ŠÍMA. Blatenské listy, únor 1935,
roč. V, č. 4., s.3)
Takto čtenáře láká úvod článku v místních
novinách k zábavě na masopustním úterý
roku 1935. V té době byl masopust pořádán
Čsl. obcí baráčnickou, spolkem usilujícím o
udržení staročeských tradic. Hlavní podívanou na masopustu bylo katovské dílo nad
Bakchusem (lidově řečeno bakusem), které
vyvrcholilo jeho „funusem“, jak dále popisuje A. Šíma. Od té doby se masopust v Blatné pořádal nárazově v různých podobách,
ústřední postava Bakchuse však setrvávala.
Novinový článek, ačkoli je přes 70 let starý,
zůstává svou výzvou k udržení tradice masopustu stále aktuální a vystihuje důvod, proč
v našem městě Bakchus již druhým rokem
opět „ožívá“.
Masopust – „maso“ a „půst“ ?
Naši předci to vnímali jinak.
Některé slovanské jazyky masopustem poukazují na přípravu k období půstu, jako
upuštění od masa. V českém jazyce však
masopust představuje zcela opačný význam,
kdy označuje období veselí a hodování. Naši
předci zřejmě v pojmenování spojili „maso“
se slovem „pustit“ tedy dovolit, nikoli „opustit“. Období masopustu začíná po svátku Tří
králů - 7. ledna. Po důstojných oslavách křesťanských Vánoc tak přichází čas radování a
hodování v podobě pohanského masopustu.
Konec tohoto veselí závisí na datu Velikonoc,
které se pohybuje dle prvního jarního úplňku. Ukončení masopustu nastává den před
Popeleční středou, kdy začíná první den 40ti
denního předvelikonočního půstu. Jedná se
o období v rozmezí 3. – 9.března.
„Jezte, tancujte a píte, v půstu se dost
natrápíte.“
Původ masopustu
aneb Proč je Bakchus vinen
Kořeny masopustu v Čechách sahají do 13.
století tedy do dob středověku. První zmínky
o bujarých oslavách, hodování a užívání masek však pochází již z dávné antiky. Tenkrát
se pořádaly tzv. bakchanálie, oslavy k poctě
boha Bakcha (Dionýsa) - boha vína a plodnosti, při nichž lidé obětovali zvířata, brali na
sebe jejich podobu a účastnili se iniciačních
obřadů. Bakchus se tak stal symbolem často
neřízených orgií, které se znelíbily i římskému
senátu. Odtud pochází tradice soudu s neřestným hříšníkem Bakchusem. Jeho odsouzení a poprava byly ve středověku námětem
žákovských divadelních her, které se sehrávaly právě v období masopustu. V rozsudku
se Bakchusovi připisovaly zejména prohřešky místních obyvatel a kritizovaly se uběhlé
události v obci.
Obdobně Keltové slavili svátek Imbolc, jeden
z nevýznamnějších oslav roku, ke kterému se
vázaly očistné obřady ohněm a vodou. Oslava byla pořádána na uctění bohyně Brigit patronky plodivých sil, posvátného ohně, ale
také smrti.
Tyto starověké římské a keltské oslavy patrně měly vliv na podobu, načasování i význam
masopustu, který dnes vnímáme jako oslavu
hojnosti a plodnosti.
Masopustní veselí neboli „ostatky“
Nejvíce pozornosti při masopustních oslavách se věnovalo jejich závěrečným dnům –
neděli, pondělí a úterý. Těmto dnům se říkalo
„ostatky“, „končiny“ nebo rovněž „fašank“.
Tučný čtvrtek zvaný „Tučňák“
„Nejsou lepší řemeslníci nežli řezníci, ráno
vstanou, jdou do krámu, drží sklenici.“
Tučňák byl považován za předehru masopustních ostatků, kdy se lidé scházeli k bohatému hodování. K dostání bylo nejčastěji vepřové maso a na sádle smažené masopustní
koblížky. Tradovalo se, že na tučný čtvrtek se
musí člověk dosyta najíst a napít, aby zůstal
celý rok při síle. V tento den se proto hojně
pořádaly zabijačky, k nimž se vázaly určité
zvyky, jako např. soud a čtení rozsudku nad
zabitým zvířetem.
Tancovačky, mužovské a babské bály
„Masopust, masopust, do kola mě holka
pusť!“
Na masopustní neděli se hodovalo již při vydatném obědě. Večer se pokračovalo taneční
zábavou, která trvala do brzkého rána. Bály
se pořádaly jak na venkově, tak ve městě. V
pondělí se s tancováním pokračovalo, avšak
tyto zábavy byly vyhrazené většinou jen pro
určité skupiny. Zejména pro ženaté a vdané
se pořádaly oddělené „mužovské“ či „babské“ bály.
Masopustní průvod
Hlavním dnem masopustu bylo úterý, kdy
vrcholilo veškeré veselí. V tento den se konal průvod všech maškar a masek. Průvody
neměly obvykle žádná závazná pravidla.
Soutěžilo se, kdo předvede nejzajímavější
masku, kdo nejvíce pobaví přihlížející diváky
a kdo provede kdejakou „skopičinu“. Maškary chodily dům od domu, kde od hospodyněk
dostávaly bohaté pohoštění. Na oplátku se v
průvodu tančilo, zpívalo, ale i žertovalo na
adresu místních obyvatel.
Masky se představují
V dnešní době existuje řada tradičních masek, které se stále udržují a jsou hlavními
představiteli masopustu. Bývají rozmanité
a umožňují, aby lidé na sebe brali podobu
různých vlastností, např. lstivosti či bujarosti.
Oblékání masek bylo dříve doménou mužů.
Obchůzka po celé vsi byla totiž většinou velmi „znavující“, neboť masky dostávaly krom
jídla i alkohol k připití na zdraví a hojnost
hospodáři. Někde se masky dělily na hezké
– červené, které patřily svobodným mláden-
cům, a na škaredé – černé, do nichž se oblékali ženatí muži. Historie současných masek
sahá do 19.století, přičemž se jejich podoba
liší podle různých krajů.
Mezi hlavní představitele blatenského masopustu tento rok patří:
Medvěd
je historicky nejstarší maska. Většinou jde v
doprovodu medvědáře, který ho vede na řetězu a občas ho přetáhne býkovcem za jeho
neposlušnost, rozvernost, mručení a vrážení
do lidí. Při zastávce průvodu tancuje s dívkami, které by přitom měly vyskakovat co nejvýše, aby do stejné výšky v létě dorostl len i
obilí. Medvěd často přihlížející diváky vyválí
ve sněhu nebo je mručivě pošťuchuje.
nese pytel, ve kterém ukrývá různé ukradené tretky. Oblečený je do dlouhého kabátu s
pentlemi, které nabízí přihlížejícím, smlouvá
s nimi o ceně a vybírá peníze do měšce. Žid
patří k méně přívětivým maskám. Neostýchá
se praštit rancem toho, kdo za jeho služby
nezaplatí. Nabízí stříhání a holení, avšak tupými nástroji. Raději s nimi proto popichuje
kolemjdoucí. V některých průvodech vede na
řetězu medvěda.
Masopust
je oblečen do pestrobarevného oděvu a vybízí
hospodáře, aby masky řádně pohostil. Označuje se také jako „Masopust, všech bláznů
pán“, neboť je vůdčí postavou průvodu. Od
starosty přebírá symbolické klíče od města,
čímž se může započít masopustní průvod a
všeobecné „taškaření“. Zároveň hodnotí nejzajímavější masku průvodu. Na závěr všech
veselic většinou prohraje soud s Půstem a je
odsouzen podobně jako Bakchus.
Turci jsou obvykle čtyři – dva modří a dva
červení. Na hlavě mají vysoké čepice ozdobené pentlemi a růžemi, kabátce pošité krajkou. Předlohou této masky jsou patrně skuteční turečtí vojáci z dob jejich výbojů. Turci
v průvodu vesele tancují a vyskakují do výšky
pro hojnou úrodu.
Pohřebenář neboli Slaměný
je oblečen do kostýmu ze slámy či hrachoviny. V ruce drží rožeň, na kterou napichuje
výslužku, v druhé pak bič. Mívá začerněné
tváře, vykřikuje na ženy popichující hesla,
přičemž je dloube bičem.
masku většinou ztvárňují dva lidé, kdy jeden
z nich tvoří hlavu koně a přední nohy, druhý
poté v předklonu představuje koňské tělo a
zadní nohy. V průvodu se sehrává symbolická poprava Kobylky, přičemž se předčítá
soupis hříchů, jichž se měla dopustit. Kat
ji „přetne žílu“ a všechny masky nad ní drží
smutek. Avšak podání „živé“ vody Kobylku
zázračně uzdraví.
Žid
nosí na hlavě cylindr zdobený husím peřím,
obličej má zarostlý vousy a přes rameno
jejich úkolem je oplakávat popraveného Bakchuse a Klibnu. Opět jsou za ně většinou přestrojení muži, kteří teatrálně naříkají.
Ostatní masky
Mezi další nejběžnější masky patří různé podoby zvířat např. kozel, velbloud či opice. Nedílnou součástí průvodu jsou postavy smrtky
a kata. Ten vykonává symbolické „popravy“
hříšníků. Průvodu se účastní i rozmanité
masky řemeslníků a postav v uniformách –
jsou to zejména kominíci, řezníci, holiči, lékaři, hasiči nebo strážníci. Celý průvod je doprovázen muzikanty se skutečnými nástroji, kteří
jdou spolu s Masopustem v čele průvodu.
„Dopodrobna vše popisovat nebudu – každý
má možnost této zábavy se zúčastniti, bude
srdečně uvítán a proto volám ke všem bez
rozdílu: O masopustním průvodu v Blatné
na shledanou!“ (A.Šíma, 1935)
Turek
Klibna neboli Kobylka
Plačky
Nevěsta
jedna z historicky nejstarších postav masopustu. Představuje jí většinou převlečený
muž, kdy se v průvodu sehrává parodie námluv i celé svatby. Bývá v doprovodu dohazovače či nešťastného manžela.
Bába s nůší
často chodí s Židem a přitom popichuje lidi
holí. Její maska může mít dvojí podobu, buď
v nůši nese vycpanou loutku a bábu představuje maskovaná postava, nebo naopak člověk vykukuje z nůše, kterou v předklonu nese
vycpaná figurína babky.
Download

zde