ISSN 1831-0788
Zvláštní zpráva č. 6
2010
EVROPSKÝ
ÚČETNÍ DVŮR
Splnila reforma
trhu s cukrem
své hlavní cíle?
CS
Zvláštní zpráva
č. 6
2010
Splnila reforma
trhu s cukrem své
hlavní cíle?
(podle čl. 287 odst. 4 druhého pododstavce Smlouvy o fungování EU)
EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO
Tel. +352 4398-1
Fax +352 4398-46410
E-mail: [email protected]
Internet: http://www.eca.europa.eu
Zvláštní zpráva
č. 6
2010
Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (http://europa.eu).
Katalogové údaje jsou uvedeny na konci této publikace.
Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2010
ISBN 978-92-9207-857-7
doi:10.2865/3880
© Evropská unie, 2010
Reprodukce povolena pod podmínkou uvedení zdroje.
Printed in Luxembourg
3
OBSAH
Body
I–IX Shrnutí
1–14 Úvod
1–6
Základní informace a stav před reformou
7–14
Reforma v odvětví cukru a její cíle
10–11Hlavní rysy reformy
12–14
Přehled systémů řízení
15–19 Rozsah
a koncepce auditu
20–91 Připomínky
20–51Zajistila reforma trhu s cukrem konkurenceschopnost cukrovarnického průmyslu
v budoucnosti?
26–30V prvních dvou letech reformy se výrobci nevzdávali svých kvót v předpokládaném rozsahu
31–32
Od třetího roku reformy byly provedeny klíčové úpravy…
33… a cíle šesti milionů tun bylo z velké části dosaženo, včetně 0,5 milionu tun izoglukózy
a inulinového sirupu…
34–38
… ačkoli kvót se vzdali i výrobci, kteří nebyli nejméně konkurenceschopní
39–43V rámci reformy byly posky tnuty pobídky ke snížení objemu kvót a současně byly přiděleny
dodatečné kvóty
44–47
Zavedená opatření měla omezený dopad na konkurenceschopnost jednotlivých pěstitelů
48–51
Současný režim kvót zachovává předešlou nepružnost a omezení
52–64Stabilizovala reforma trhu s cukrem trhy a zajistila plynulé zásobování cukrem?
53–54
Ceny na trhu EU s cukrem byly dosud stabilní kolem referenčních cen
55–59Zajištění plynulého zásobování: úroveň výrobních kvót je pod úrovní spotřeby v EU a EU je
nyní čistým dovozcem
60–61
Riziko přemístění výroby
62–64
Výhody plynoucí ze snížených cen cukru
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
4
65–86Řešily a ulehčovaly zvláštní nástroje a mechanismy úspěšně adaptační problémy
související s reformou?
69–74Restrukturalizační podpora pro výrobce a jejich závazky v sociální oblasti a oblasti
životního prostředí
75Restrukturalizační podpora pro pěstitele a smluvní posky tovatele strojů dotčené tím, že se
výrobci vzdali svých kvót
76–82
Diverzifikační podpora
83–86
Přechodná podpora pro rafinerie zabývající se výhradně rafinací
87–91
Náklady na reformu v odvětví cukru
87–88Je pravděpodobné, že v restrukturalizačním fondu bude k dispozici částka, která bude
vyčleněna pro EZZF
89–91
Další činitelé ovlivňující celkové náklady
92–109 Závěry a doporučení
Příloha I
–Přehled skutečných příjmů a odhadovaných výdajů restrukturalizačního
fondu
Příloha II –Přehled kvót, kterých se členské státy vzdaly
Příloha III –Rozdělení členských států podle kombinované rentability a kvóty na cukr,
které se vzdaly
Příloha IV –Přehled dostupné podpory pro výrobce a jejich přímých nákladů na
uzavření závodů
Příloha V –Provádění diverzifikační podpory
Příloha VI –Příklady odlišných kritérií pro přidělování diverzifikační podpory
v různých členských státech
Příloha VII – Glosář důležitých pojmů a zkratek
Odpovědi Komise
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
5
SHRNUTÍ
I.
V ý ro b c i v E U v y r á b í c u k r vě t š i n o u z c u kr o v é ř e p y, k t e r o u p ě s t u j í p ě s t i t e l é. Př e d
reformou trhu byla EU jedním z největších výrobců cukru na světě a je jeho
d r u hý m n e j vě t š í m s p o t ře b i t e l e m . V ro c e
2 0 0 6 b y l a s c hv á l e n a re fo r m a t r h u s c u k rem, aby byl trh uveden v soulad se
základními zásadami nové společné
zemědělské politiky s větší tržní orientací a aby Unie splnila své mezinárodní
z áva z k y.
II.
R e fo r ma sledovala t yto hlavní cíle:
— zajistit konkurenceschopnost cuk ro va r nického průmyslu v E U,
— s t a b i l i zovat t r hy a z a j i s t i t p l y n u l é z á s o bování cuk rem,
— p ř i s p ě t k z a j i š tě n í o d p ov í d a j í c í ž i vo tn í úrovně zemědělského oby vatelst va
pomocí nástrojů zmírňujících v ýznamné přímé a nepřímé sociální a ekonomické dopady na zemědělské obyvate lst vo v dotčených regionech.
III.
R e fo r ma měla t yto hlavní r ysy :
— s n í že n í v ý ro b n í c h k vó t o š e s t m i l i o n ů
t u n , t j. k o l e m 3 0 % c e l k ové p ro d u k c e
v rámci k vót y, do zář í 2010 n a úroveň
v ý r o b y, k t e r á p o d l e o d h a d u K o m i s e
m ěla zachovat tr žní rovnováhu,
— postupné snižování ceny za tunu cukru a cuk rové řepy, přičemž snížení cen
cukrové řepy měly částečně nahradit
př ímé platby pěstitelům,
— dočasný restrukturalizační fond, finan covaný z příspěvku placeného v ýrobci
z jejich kvóty v celkové výši 6,2 miliardy EUR, z něhož se měla vyplácet
zejména restrukturalizační podpora
(4,7 miliardy EUR), diver zifik ační podpora (0,7 miliardy EUR) a přechodná
podpora rafiner iím zabý vajícím se v ýhradně rafinací (0,2 miliardy E UR).
I V.
Účetní dvůr při svém auditu posuzoval,
do jaké míry se dosud podařilo dosáhnout cílů refor my.
V.
Po k u d j d e o k o n k u r e n c e s c h o p n o s t c u k rova r n i c k é h o p r ů mys l u v E U, Ú če t n í d v ů r
dospěl k závěru, že reformní proces do
budoucna plně nezajistil konkurence schopnost cukrovarnického průmyslu
v E U p ro s t ře d n i c t v í m v ý b ě rové h o s n í že n í
n e re n t a b i l n í v ý ro b n í k a p a c i t y. V p r v n í c h
dvou letech reformy se výrobci dobro volně nevzdali objemu kvót, který se
předpokládal. Od třetího roku reformy
byly provedeny klíčové úpravy a celko vého cíle šesti milionů tun bylo z velké
části dosaženo, ačkoli v ýznamné části
k vót se vzdali i v ýrobci, kteří nebyli v nej méně konkurenceschopných regionech.
Ú če t n í d v ů r rov n ě ž p o d o t ý k á , že v rá m c i
reformy se současně nabízely pobídky
ke snížení rozsahu kvót, ale také se,
domněle v ýrobcům s nejv yšší efektivitou,
p ř i d ě l o v a l y d o d a t e č n é k v ó t y. N ě k t e r ý c h
tě c hto d o d ate č nýc h k vó t s e vš a k v ý ro b c i
n á s l e d n ě v zd a l i . Z ave d e n á o p a t ře n í t a k é
měla jen omezený dopad na z v ýšení kon k urenceschopnosti jednotliv ých pěstitelů
a současný režim kvót zachovává předchozí nepružnost a omezení. Je tudíž
p ravd ě p o d o b n é, že p a n u j í c í ex te r n í t l a k y
budou odvět ví cuk ru v EU tížit i nadále.
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
6
SHRNUTÍ
V I.
Po k u d j d e o c í l s t a b i l i zovat t r hy a z a j i s t i t
p l y n u l é z á s o b o v á n í c u k re m , Ú č e t n í d v ů r
zjistil, že i když relativní stabilita trhu
by l a doposud zajištěna a ceny na tr hu E U
s cukrem se dosud stabilně pohybovaly
k o l e m re fe re n č n í c h ce n , by l o to h o d o s aženo pomocí v ýrobních k vót, které v sou časné době stanoví maximální přípustnou
domácí výrobu na úroveň výrazně nižší,
n e ž j s o u p o ž a d av k y v n i t ř n í h o t r h u, t o t i ž
na 85 % spotřeby v EU. Zásobování EU
tak stále více závisí na dovozu, přičemž
poptávku po dodávkách zvyšuje nové
využití cukru. Účetní dvůr také poukazuje na zvyšující se riziko přemístění
výrobních zařízení způsobené otevře ním dovozu ze zemí, na něž se vztahuje
iniciativa EBA. Účetní dvůr dále upoz o r ň u j e n a r i z i k o, ž e p o hy b y c e ny c u k r u
směrem dolů se nepřenesou na spotře b i te l e. V p ř í p a d ě z p ra cova nýc h p ro d u k t ů
s i vě t š i n u ú s p o r n á k l a d ů p ravd ě p o d o b n ě
ponechají výrobci, zatímco u maloobchodního cukru je přenos cen ovlivněn
k o n ce ntrací distr ibučních sítí.
VII.
Po k u d j d e o o t á z k u, zd a z v l á š t n í n á s t ro j e
a mechanismy úspěšně řešily a ulehčovaly adaptační problémy souvise jící s reformou, Účetní dvůr konstatuje,
že celkově zatím není možné dospět
k z ávě r u, d o j a k é m í r y z ave d e n é n á s t ro j e
zmírnily významné přímé a nepřímé
sociální a ekonomické dopady na země dělské obyvatelstvo v dotčených region e c h . V d ů s l e d k u re fo r my b y l o u z av ře n o
asi 80 závodů. Komise a členské státy
nevěnovaly sledování přímých sociálních dopadů demontáže výrobních zaříze n í d o s t ate č n o u p ozo r n o s t. Ú če t n í d v ů r
zaznamenal, že v některých členských
s t á te c h s e o p a t ře n í , k te r ý m i s e m a j í roz víjet alternativní řešení k výrobě cukru,
zavádějí se zpožděním a zpoždění jsou
i v dodržování závazků v oblasti životn í h o p ro s t ře d í . K ro m ě to h o n e by l y k d i sp oz i c i ž á d n é d ů k a z n í i n fo r m a ce, k te ré by
p ro k á z a l y, že p ře c h o d n á p o d p o ra ve v ýš i
150 milionů EUR vyplácená tradičním
rafineriím třtinového cukru byla založe n a n a j i nýc h o b j e k t i v n í c h p a ra m e t re c h
účinků reformy v odvětví cukru než na
z t r á t ě „ n ě k t e r ý c h v ý h o d “, j i c h ž d o t č e n é
rafinér ie dř íve požívaly.
VIII.
Účetní dvůr upozor ňuje, že i když je pravděpodobné, že v restrukturalizačním
fondu bude k dispozici částk a 640 milio n ů E U R , k te rá b u d e v yč l e n ě n a p ro E Z ZF,
přesto vznikají významné dodatečné
s o u v i s e j í c í n á k l a d y, k t e ré s e n e ú č t u j í
přímo k tíži zemědělské části rozpočtu
a které nahrazují tradičním vývozcům
z e z e m í A K T u š l é p ř í j m y. Ty t o n á k l a d y
vedou k tomu, že celkové náklady na
reformu jsou o 1,2 miliardy EUR vyšší
než průměrná rozpočtová podpora před
refor mou.
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
7
SHRNUTÍ
IX.
S přihlédnutím k těmto okolnostem
Ú če t n í dvůr doporučuje, aby :
— u případných dalších úprav domácí výro by, které budou považovány za nutn é, by l y n á s t ro j e a o p a t ře n í n av r že ny
tak, aby byla zajištěna jejich celková
konzistentnost, a aby byly založeny
n a technickém posouzení potřeb a na
o b jektivních k r itér iích,
— K omise navr hla opatření na odstraně ní nepružnosti a omezení v současném
re ž i m u k vó t , k te rá m a j í n e g a t i v n í d o pad na konkurenceschopnost pěstitelů
a v ýrobců,
— p ř i p ř í p a d n ý c h b u d o u c í c h r o z h o d nutích s dopadem na výrobu cukru
v EU se bral v úvahu objem domácí
výroby cukru, který se považuje za
nutný vzhledem k cíli stanovenému
v e S m l o u vě, k t e r ý s p o č í v á v z a j i š t ě n í
p l ynulého zásobování,
— K o m i s e p r a v i d e l n ě s l e d o v a l a t v o r b u
cen a Komise a členské státy zajistily
správné uplatňování soutěžního práva v tomto odvětví, aby byl splněn
cíl stanovený ve Smlouvě spočívající
v zajištění dodávek pro spotřebitele za
rozumné ceny,
— Komise a členské stát y naléhavě přijal y t a k ov á o p a t ře n í , a by d i ve r z i f i k a č n í
o p atření začala r ychle fungovat a př in á šela zamýšlený efekt,
— K o m i s e a č l e n s k é s t á t y a k t i v n ě ji dohlížely na to, aby byly závazk y
v oblasti životního prostředí, které
p ř i j a l y u z av ře n é z ávo d y, v p l n é m rozs a hu dodr žovány.
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
8
ÚVOD
Z á k l a d n í i n f o r m ac e a s tav p ř e d
reformou
1.
ý r o b c i v E U v y r á b í c u k r b u ď z c u k r o v é ř e p y 1, k t e r o u p ě s t u j í
V
pěstitelé, nebo jej rafinují z dováženého surového cuk ru, kter ý
s e z í s k áv á z c u k rové t ř t i ny. Cu k rov á ře p a by s e p o k u d m ož n o
m ě l a p ě s tovat v b l í z k o s t i z p ra covate l s k ýc h z ávo d ů, a by s e n a
p ř i jatelné úrovni udr žely nák lady na dopravu, a také proto, že
obsah cuk ru v řepě brz y po sk lizení k lesá. Většina pěstitelů cukrové řepy v yužívá služeb smluvních posk ytovatelů strojů, kteří
n a p ř í k l a d ře p u s e j í a s k l í ze j í . Cu k rová ře p a s e p a k p ře p rav u j e
ke zpracování do závodů v ýrobců. Výrobci cuk ru nakonec cuk r
p ro d á v a j í vo l n ě l o ž e ný p r ů my s l o v ý m o d b ě r a t e l ů m v p o t r a v i n á ř s k é m i n e p o t rav i n á ř s k é m p r ů mys l u n e b o v b a l e n é p o d o b ě
m a loobchodník ům.
1
Jediný závod v EU, který vyráběl
cukr z cukrové třtiny (kromě závodů
v nejvzdálenějších regionech), byl
uzavřen v roce 2006.
2
Společná organizace trhů
byla vytvořena nařízením Rady
č. 1009/67/EHS (Úř. věst. 308,
18.12.1967, s. 1). V současné době
společnou organizaci trhů upravuje
nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze
dne 22. října 2007, kterým se stanoví
společná organizace zemědělských
trhů a zvláštní ustanovení pro
2.
Graf 1
některé zemědělské produkty
S polečná organizace trhů v odvětví cuk ru byla vytvořena v roce
1 9 6 7 2 p r o t o, a b y v ý r o b c i S p o l e č e n s t v í m ě l i z a j i š t ě n y p ř i m ě ře n é p ř í j my a a by s e s t a b i l i zova l t r h . Vý ro b c i v EU m o h l i c u k r
p rodávat za garantované ceny, tj. inter venční ceny, které byly
v období 1996–2006 v ýrazně v yšší než ceny na světovém tr hu
( v i z gra f 1 ).
(jednotné nařízení o společné
organizaci trhů) (Úř. věst. L 299,
16.11.2007, s. 1).
CENY Z A B ÍLÝ CUKR 1 9 96–2006
700
ECU-EUR/tuna
600
500
400
300
200
100
1996/97 1997/98 1998/99 1999/2000 2000/01 2001/02 2002/03 2003/04 2004/05 2005/06
Hospodářský rok
Intervenční cena EU
1
Průměrná světová cena cukru (londýnská burza)1
Ar itmetický průměr okamžitých cen bílého cukru, naloženého vyplaceně na loď pro určené evropské přístavy, v nových pytlích.
Zdroj: Komise (GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova) – „Zemědělství v Evropské unii – STATISTICKÉ A HOSPODÁŘSKÉ INFORMACE
(2000–2008)“.
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
9
3.
ýrobní k vóty rozdělené mezi členské státy udržovaly celkovou
V
v ýrobu v určitých mezích. Na ex terní výrobu se uplatňovala dovozní cla a přebytk y se v y vážely. Cuk r, kter ý byl v yroben v rámci k vót, ale oproti požadavk ům tr hu představoval přebytek , se
v y v á že l s v ý voz n í m i n á h r a d a m i 3 . N a v ý voz c u k r u v y ro b e n é h o
n a d rámec k vót se v ý vozní ná hrady nev yplácely.
3
Náklady na vývozní náhrady
byly částečně pokryty dávkami
ukládanými výrobcům. Zvláštní
zpráva Účetního dvora č. 20/2000
v bodě 46 uvádí, že roční náklady
z rozpočtu EU na vývoz přebytků
cukru jsou asi 1 500 milionů EUR,
přičemž 800 milionů je získáno zpět
4.
v podobě dávek z výroby.
řed reformou byla EU třetím největším výrobcem cukru na
P
s větě s roční v ýrobou přes 20 milionů tun a druhým největším
s p o t ř e b i t e l e m 4. V E U s e v o m e z e n é m r o z s a h u v y r á b ě l a t a k é
i z o g l u k ó z a , k t e r á s e z í s k áv á z p r a c o v á n í m š k ro b u o b v y k l e e xtrahovaného z kukuřice nebo z pšenice či brambor. I zoglukóza
se ve velké míře používá v potravinářském průmyslu a v mnoha
případech, kupřík ladu v nealkoholických nápojích, může nahra zovat c u k r. Vý ro b a i zo g l u k óz y v EU by l a o m e ze n a s t a n ove n í m
k vóty nepatrného rozsahu 5 . Kvóty omezeného významu existují
t a k é p ro v ý ro b u i n u l i n ové h o s i ru p u, což j e s l a d i d l o z í s k áva n é
z v l á k n a z k o ř e n e č e k a n k y. Z á k l a d n í č í s e l n é ú d a j e o o d v ě t v í
c u k ru před refor mou a po ní uvádí tabulka 1 .
4
V roce 2005 se v EU vyrobilo
20,3 milionu tun cukru
a spotřebovalo 15,6 milionu tun. EU
dovezla 2,3 milionu tun surového
cukru a vývoz dosáhl 7,5 milionu
tun, přičemž 2,5 milionu tun
z tohoto množství dotovala EU
prostřednictvím vývozních náhrad.
5
Nařízení Rady (ES) č. 318/2006 (Úř.
věst. L 58, 28.2.2006, s. 1) stanovilo
kvótu na izoglukózu na 507 680 tun
(EU-25); tato kvóta byla několikrát
5.
aktualizována, aby se zohlednily
l e te c h p ře d re fo r m o u by l a E U p o d n a r ů s t a j í c í m t l a k e m , a by
V
n e v y v á ž e l a p ře b y t k y c u k r u z a d o t o v a n é c e ny n a s vě t o v ý t r h .
V ý s l e d k e m t l a k u b y l o n a k o n e c r o z h o d n u t í W TO z r o k u 2 0 0 5 ,
k t e r é o d E U p o ž a d o v a l o, a b y d o s v é h o v ý v o z n í h o l i m i t u p r o
cuk r zahrnula též vývoz cuk ru nepodléhajícího kvótám a zpětný
v ý voz cuk ru dovezeného ze zemí AK T. Od roku 2006 tak EU ne může v y vézt více než 1,37 milionu tun dotovaného bílého cuk r u namísto dř ívějšího průměr ného ročního v ý vozu 6,5 milionu
t u n 6 . Další infor mace o rozhodnutí W TO obsahuje rá me ček 1 .
kvóty, které byly výrobcům nově
přiděleny nebo kterých se vzdali,
a činí nyní 690 441 tun (EU-27)
(poslední aktualizace nařízením (ES)
č. 1234/2007). Ve Spojených státech
představuje výroba izoglukózy
přibližně polovinu výroby přírodních
sladidel.
6
Průměrný roční vývoz za
hospodářské roky 2003/04, 2004/05
a 2005/06 –Komise: Zemědělství
v Evropské unii – statistické
a hospodářské informace 2007.
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
10
Ta b u l k a 1
Odvět ví cukru před reformou a po ní
Údaje za EU-25 před reformou
Údaje za EU-27 po reformě1
Přes 20 milionů roční výroby cukru (bez použití na bioetanol) 14 až 15,5 milionu tun roční výroby cukru (bez použití na
bioetanol)
285 000 pěstitelů cukrové řepy, obdělávajících 2,1 milionu ha 164 000 pěstitelů cukrové řepy, obdělávajících 1,4 milionu
řepy na cukr a využívajících služby smluvních poskytovatelů ha řepy na cukr a využívajících služeb smluvních poskytovastrojů; přes 8 000 pěstitelů třtiny, obdělávajících 43 000 ha telů strojů; méně než 8 000 pěstitelů cukrové třtiny
cukrové třtiny, převážně v zámořských územích EU
189 cukrovarů zaměstnávajících 50 000 pracovníků
114 cukrovarů zaměstnávajících 30 000 pracovníků (včetně čtyř cukrovarů umístěných ve dvou nových členských
státech EU)
16 výrobců izoglukózy a čtyři výrobci inulinového sirupu, 10 výrobců izoglukózy, vyrábějících 690 000 tun (a žádný
vyrábějící 820 000 tun
výrobce inulinového sirupu)
Sedm rafinerií zabývajících se výhradně rafinací, dovážejí- 26 rafinerií zabývajících se výhradně rafinací (z čehož je
cích a zpracovávajících ročně 2 miliony tun surového cukru 15 v nových členských státech Bulharsku a Rumunsku), doz cukrové třtiny
vážejících a zpracovávajících ročně 2,7 milionu tun surového
cukru z cukrové třtiny
Vývoz ve výši 7,5 milionu tun, z čehož je 2,5 milionu s vý- Vývoz nepřesahující 1,37 milionu tun cukru nepodléhajícího
vozními náhradami
kvótám bez podpory ve formě vývozních náhrad
Spotřeba EU přesahující 15 milionů tun (bez použití na Spotřeba EU přesahující 17 milionů tun (bez použití na
bioetanol)
bioetanol)
1
Tam, kde mají významný dopad údaje o Bulharsku a Rumunsku, je na to upozorněno.
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
11
6.
Rámeček 1
a v í c v ro c e 2 0 0 1 E U j i ž p ř i j a l a i n i c i a t i v u „Vš e k ro m ě z b r a n í “
N
(EBA), která pozastavila všechna dovozní cla na výrobky ze
4 9 roz vo j ov ýc h ze m í . I n i c i at i va m ě l a p ř í mý d o p a d n a o d vě t v í
c u k r u, n e b o ť k p ř í j e m c ů m v rá m c i i n i c i a t i v y E B A p a t ř i l o š e s t 7
signatářů protokolu o cuk ru podepsaného s africkými, k aribskými a tichomořsk ými zeměmi (AK T ). Vý voz v objemu 3,5 milionu
tun ze zemí EBA a AK T představuje jeden z limitů ochranné h o m e c h a n i s m u v y t vo ře n é h o n a z á k l a d ě n a ř í ze n í o d o h o d á c h
o hospodářském par tnerství. Clo z cuk ru pocházejícího z těchto
zemí bylo v roce 2001 pozastaveno u omezeného množst ví ur čeného pro rafinerie. Toto množství se pak postupně z v yšovalo
a o d 1. ř íjna 2009 začal platit volný neomezený př ístup na tr h.
7
Madagaskar, Malawi, Mosambik,
Tanzanie, Uganda, Zambie.
R o z h o d n u t í W TO
Signatáři Marrákešského protokolu z roku 1994 k Všeobecné dohodě o clech a obchodu (GATT ) se kromě
jiného dohodli, že během šesti let o 36 % sníží vývozní dotace a o 21 % dotovaná množství. Každý signatář předložil podrobnosti o svých závazcích v samostatné listině koncesí připojené k Marrákešskému
protokolu, která se měla stát listinou ke GATT 1994.
Ve své listině koncesí Evropské společenství uvedlo, že jeho vývoz cukru nepodléhajícího kvótám (cukr C)
není dotován, neboť se na něj nevztahují vývozní náhrady; kromě toho se vzhledem k tomu, že je jak
významným dovozcem, tak vývozcem, rozhodlo, že do své listiny snížení zahrne jen takové vývozní
náhrady, které odpovídají jeho vývozu po odečtení dovozu. Na tomto základě vypočetlo své referenční
dotované množství na 1,612 milionu tun, přičemž toto množství se mělo snížit o 21 % na 1,273 milionu
tun. Tato hranice se po přistoupení nových členských států změnila na 1,37 milionu tun. V závislosti na
výrobě cukru C mohl celkový vývoz kolísat v rozmezí od 4 do 7 milionů tun. Dodržování limitů se zajišťovalo řízením vývozních licencí.
Na základě „žádosti o konzultace“ předložené v roce 2002 Brazílií, Thajskem a Austrálií přezkoumal Orgán
pro řešení sporů (DSB) WTO závazky a vývozní politiku Evropského společenství a v závěrečné zprávě
z 28. dubna 2005 konstatoval, že ze znění listiny koncesí ES nevyplývá, že vyvážená množství odpovídající
dovozu ze zemí AKT by směla převyšovat stanovený limit, a že vývoz cukru C (nepodléhajícího kvótám)
je třeba považovat za dotovaný, takže ani ten nelze vyvážet v množství přesahujícím uvedený limit.
V praxi to znamenalo další snížení evropského vývozu v řádu pěti milionů tun. Prvním rokem, v němž
v plné míře platily vývozní limity, byl hospodářský rok 2006/07.
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
12
Reforma v odvět ví cukru a její cíle
7.
eforma trhu s cuk rem se tedy považovala za nutnou, aby byla
R
společná organizace trhů uvedena v soulad se zák ladními zásadami nové společné zemědělské politik y s větší tr žní or ientací
a a by s e u d r že l a t r ž n í rov n ov á h a a s o u č a s n ě U n i e s p l n i l a s vé
mezinárodní závazky, jmenovitě ty, které vyplývají z rozhodnutí
W TO, že ve š k e r ý d o tova ný v ý voz z EU n e s m í p ře k ro č i t h ra n i c i
1 , 3 m i l i o n u t u n ( v i z b o d 5 ) , a i n i c i a t i v u E B A ve p ro s p ě c h n e j m é n ě roz v i n u t ýc h ze m í , d í k y n í ž j i m by l o d ro k u 2 0 0 9 u d ě l e n
n e omezený bezcelní př ístup na tr hy E U (viz bod 6).
8
Právní základ: nařízení Rady
(ES) č. 318/2006, (ES) č. 319/2006
a (ES) č. 320/2006 (Úř. věst. L 58,
28.2.2006, s. 1, 32 a 42). Nařízení
(ES) č. 318/2006 bylo mezitím
zrušeno a nahrazeno nařízením (ES)
č. 1234/2007. Prováděcí pravidla
jsou stanovena v nařízení Komise
(ES) č. 968/2006 (Úř. věst. L 176,
30.6.2006, s. 32).
8.
a z á k l a d ě n áv r h u p ře d l ože n é h o K o m i s í s c hvá l i l a R a d a re fo r N
m u tr hu s cuk rem, která vstoupila v platnost v čer venci 2006 8 .
Předcházely jí rozsáhlé konzultace s hlavními zainteresovaným i stranami a řada posouzení dopadů, z nichž v ycházel návr h
K o mise z rok u 2005.
9.
e fo r m a s l e d o v a l a r ů z n é c í l e, k t e ré b y l y z č á s t i v z á j e m n ě n e R
slučitelné, a bylo tudíž obtížné splnit je současně. Reforma
s t a novila t yto hlavní cíle:
— snížením nerentabilních v ýrobních k apacit zajistit budoucí
konk urenceschopnost cuk rovar nického průmyslu v E U,
— stabilizovat tr hy a zajistit plynulé zásobování cuk rem,
— přispět k zajištění odpovídající životní úrovně zemědělské h o o b y v a t e l s t v a p o m o c í n á s t ro j ů z m í r ň u j í c í c h v ý z n a m n é
p ř í m é a n e p ř í m é s o c i á l n í a e k o n o m i c k é d o p a d y n a ze m ě dělské oby vatelst vo v dotčených regionech.
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
13
H l av n í r ys y r e f o r m y
1 0 . R e for ma má t yto hlavní r ysy :
a) zachování výrobních kvót, avšak současné snížení jejich
objemu o šest milionů tun (kolem 30 % celkové produkce
v rámci k vót y) 9 do zář í 2010, což by podle odhadu Komise
mělo zachovat tržní rovnováhu. Byla ale zajištěna určitá
míra pružnosti, a to tím, že se výrobcům poskytla dodatečná kvóta ve výši zhruba 1,5 milionu tun, většinou na
n á k u py p ro t y v ý ro b ce, k te ř í s e v n ové m t r ž n í m p ro s t ře d í
považovali za konk urenceschopné;
9
Tento údaj zahrnuje náhražky
cukru izoglukózu a inulinový sirup.
10
V předchozí společné organizaci
trhů v odvětví cukru mohli výrobci
prodávat cukr standardní jakosti
vnitrostátním intervenčním
agenturám za intervenční cenu,
čímž byla stanovena minimální
b) postupné snižování ceny za tunu bílého cuk ru z inter venční
ceny 10 631,9 EUR před hospodářsk ým rokem 2006/07 na re ferenční cenu 11 404,4 EUR od hospodářského roku 2009/10;
velkoobchodní cena v EU.
11
V současné společné organizaci
trhů v odvětví cukru není stanovena
c ) p o s t u p n é s n i žová n í m i n i m á l n í ce ny z a t u n u c u k rové ře py
podléhající kvótám vyplácené pěstitelům ze 44,01 EUR
před hospodářsk ým rokem 2006/07 12 na 26,29 EUR od hospodářského rok u 2009/10;
žádná intervenční cena, avšak
d ) m e c h a n i s m u s v ý voz n í c h n á h r a d z a v ý voz c u k r u p o d l é h a j í c í h o k vó t á m n e by l s i ce z r u š e n , avš a k p ře d p o k l á d a l o s e,
že od hospodářského roku 2007/08 se již nebude v yužívat.
O v š e m z d ů v o d u t r ž n í n e r o v n o v á hy v o n o m r o c e K o m i s e
schválila, že ještě v jednom hospodářském roce (2007/08)
b u d e v ý voz d o t ov á n . O p oz a s t ave n í v ý voz n í c h n á h r a d z a
cuk r rozhodla až s platností od 26. zář í 2008 1 3 ;
12
Komise stanovila referenční cenu,
kolem níž by měla velkoobchodní
tržní cena kolísat.
Vážený průměr minimálních
cen za cukrovou řepu podléhající
kvótě A a kvótě B po odečtení
dávek za hospodářské roky 2003/04
a 2004/05.
13
Nařízení Komise (ES) č. 900/2007
(Úř. věst. L 196, 28.7.2007, s. 26),
e ) částečná 14 náhrada pro pěstitele cuk rové řepy s cílem snížit
cenu cukrové řepy tím, že se do režimu jednotné platby
o d d ě l e n é o d p ro d u k c e z a ve d o u p l a t e b n í n á ro k y n e b o s e
v nových členských státech neuplatňujících režim jednotné
p l a t b y z a ve d e s a m o s t a t n á o d d ě l e n á p l a t b a n a c u k r. Pě s t i te l é m o h l i z a u rč i t ýc h p o d m í n e k o b d r že t j e š tě d o d ate č nou platbu v yplácenou po pětileté přechodné období jako
p o d p o r u vá z a n o u n a p ro d u k c i . N á h ra d u n a o p a k n e z í s k a l i
pěstitelé obilovin dodávající svou produkci v ýrobcům izo g l u k óz y, p ro tože s e v yc h á ze l o z p ře d p o k l a d u, že re fo r m a
nepovede k v ýznamné změně cen obilovin;
(ES) č. 947/2008 (ES), č. 948/2008
a č. 951/2008 (Úř. věst. L 258,
26.9.2008, s. 60, 61 a 66) pro cukr
v pevném stavu, cukrové sirupy
a cukr ve formě zboží, na něž se
nevztahuje příloha I Smlouvy.
14
Pěstitelé cukrové řepy obdrželi
náhradu z režimu jednotné platby
v rozsahu asi dvou třetin úbytku
příjmů, který byl způsoben snížením
cen; jedna třetina není tudíž
nahrazena.
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
14
f ) d o č a s ný re s t r u k t u ra l i z a č n í fo n d , f i n a n cova ný z p ř í s p ě v k u
placeného v ýrobci z jejich k vót y v celkové v ýši 6,2 miliardy EUR. D očasný restrukturalizační fond byl zř ízen z větší
č á s t i p r o t o, a b y s e z n ě j f i n a n c o v a l y v y r o v n á v a c í p l a t b y
v ý r o b c ů m , k t e ř í s e d o b r o v o l n ě v z d a l i s v é v ý r o b n í k v ó t y.
R e s t r u k t u ra l i z a č n í fo n d s p rav u j e v s o u l a d u s p rav i d l y p ro
rozpočet EU Komise 15 a je stanoveno, že po uzavření fondu
v zář í 2012 budou veškeré zbý vající prostředk y v yčleněny
pro EZZ F 1 6 . Fond byl určen k financování:
15
Článek 1 nařízení (ES) č. 320/2006:
„Restrukturalizační fond je
součástí záruční sekce Evropského
zemědělského orientačního
a záručního fondu. Od 1. ledna
2007 je součástí Evropského
zemědělského záručního fondu
(dále jen „EZZF“) […] Dočasná
restrukturalizační částka uvedená
v článku 11 představuje příjmy
i)
restrukturalizační podpor y (4 750 milionů EUR) v ýrob cům, kteří zastaví v ýrobu a vzdají se produkce v rámci
k v ó t y. Z r e s t r u k t u r a l i z a č n í p o d p o r y b y l o v y č l e n ě n o
10 % 17 pro pěstitele cuk rové řepy, kteří byli vzdáním se
kvóty dotčeni, a pro smluvní poskytovatele strojů, kte ř í jim posk ytovali specializované služby (viz gra f 2 );
účelově vázané na restrukturalizační
fond v souladu s čl. 18 odst. 2 nařízení
(ES, Euratom) č. 1605/2002. Veškeré
částky, které jsou případně k dispozici
v restrukturalizačním fondu po
financování výdajů uvedených
v odstavci 2, se vyčleňují pro EZZF.“
ii)
diver zifik ační podpor y (675 milionů E UR) na posílení
roz voje alternativních řešení k pěstování cuk rové řepy
a tř tiny a k v ýrobě cuk ru v regionech postižených re strukturalizací cuk rovar nického průmyslu;
16
Článek 1 nařízení (ES) č. 320/2006:
„Veškeré částky, které jsou případně
k dispozici v restrukturalizačním
fondu po financování výdajů
iii) přechodné podpor y rafineriím zabý vajícím se v ýhradně rafinací (150 milionů EUR), která jim měla umožn i t p ř i z p ů s o b i t s e re s t r u k t u r a l i z a c i c u k ro v a r n i c k é h o
průmyslu 1 8 .
uvedených v odstavci 2, se vyčleňují
pro EZZF.“ Nařízením Komise (EU)
č. 1204/2009 se lhůta prodloužila do
roku 2012.
17
Čl. 3 odst. 6 nařízení
(ES) č. 320/2006 ve znění nařízení
Rady (ES) č. 1261/2007
(Úř. věst. L 283, 27.10.2007, s. 8).
18
Kromě toho stanovilo nařízení (ES) č. 320/2006 14 milionů EUR jako přechodnou podporu některým členským státům (Rakousko 9 milionů
EUR, Švédsko 5 milionů EUR). Podle článku 9: „V souvislosti s národním programem restrukturalizace uvedeným v čl. 6 odst. 3 a) se Rakousku
poskytuje podpora nejvýše ve výši 9 milionů EUR pro investice do středisek pro sběr cukrové řepy a do jiné logistické infrastruktury potřebné
v důsledku restrukturalizace; b) se Švédsku poskytuje podpora nejvýše ve výši 5 milionů EUR pro přímý nebo nepřímý prospěch pěstitelů
cukrové řepy na Gotlandu a Ölandu, kteří zastavují produkci cukru jakožto součást restrukturalizačního procesu tohoto členského státu.“
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
15
1 1 . Pře hled př íjmů a v ýdajů restrukturalizačního fondu zachycuje
p ř í loha I .
Graf 2
P ř e h l e d r e s t r u k t u r a l iz ač n í h o f o n d u
Příjmy
Poskytovaná podpora a její příjemci1
4,7 miliardy EUR
Restrukturalizační
podpora
Výrobci
Pěstitelé Smluvní
poskytovatelé strojů
6,2 miliardy EUR
Dávky placené výrobci
z kvóty držené
v prvních třech
hospodářských letech
0,7 miliardy EUR
Diverzifikační podpora
Dotčené zemědělské
obyvatelstvo
0,2 miliardy EUR
Přechodná podpora
1
Rafinerie zabývající
se výhradně rafinací
Veškeré zbývající nevyužité prostředky (které se v současné době odhadují na 0,64 miliardy EUR) budou vyčleněny pro EZZF.
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
16
P ř e h l e d s ys t é m ů ř í z e n í
1 2 . Po stupy, kter ými se musí ř ídit v ýrobci žádající o restrukturali -
Rámeček 2
z a ční podporu, jsou podrobně popsány v rá me čku 2.
P o s t u p ž á d o s t i o r e s t r u k t u r a l iz ač n í p o d p o r u
Aby se mohl výrobce účastnit restrukturalizačního procesu, musel se vzdát celé své kvóty nebo její části
a podat příslušnému členskému státu žádost o restrukturalizační podporu. Žádost musela obsahovat
restrukturalizační plán s těmito náležitostmi:
— sociálním plánem podrobně uvádějícím plánovaná opatření, zejména pokud jde o přeškolování,
přesun dotčených zaměstnanců na nová pracovní místa a jejich předčasný odchod do důchodu,
— plánem ochrany životního prostředí uvádějícím plánovaná opatření, pokud jde o dodržování závazků
v oblasti životního prostředí,
— obchodním plánem podrobně uvádějícím způsoby, harmonogram a náklady na uzavření dotyčného
závodu nebo závodů a na úplnou nebo částečnou demontáž výrobních zařízení,
— finančním plánem uvádějícím veškeré náklady v souvislosti s plánem restrukturalizace.
Orgány členského státu musely žádost přezkoumat, zda splňuje jak podmínky EU, tak vnitrostátní podmínky.
Po schválení mohl výrobce začít provádět činnosti stanovené v restrukturalizačním plánu a musel předložit
výroční zprávu o pokroku. Výrobce obdržel restrukturalizační podporu ve dvou splátkách po složení jistoty
ve výši 120 % dané podpory. Jistota se uvolní v souladu s dokončením činností v restrukturalizačním plánu
a souvisejícími kontrolami, které provádí vnitrostátní orgány.
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
17
13.
Č l e nské stát y odpovídají za zavedení národního restrukturali z a čního programu a v př ípadě restrukturalizačního fondu za:
a ) kontrolu způsobilosti žádostí v ýrobců o restrukturalizační
podporu;
b) uložení sociálních a environmentálních požadavk ů v ýrob cům, pok ud to neomezuje restrukturalizační proces;
c ) rozhodování o podpoře udělované příjemcům v případech,
kdy to nař ízení předpok ládají;
d ) v y p l á c e n í r e s t r u k t u r a l i z a č n í a d i v e r z i f i k a č n í p o d p o r y
př íjemcům;
e ) m o n i t o r o v á n í a o v ě ř o v á n í , j a k s e r e s t r u k t u r a l i z a č n í a d i ver zifik ační podpora provádí, a za podávání zpráv o tomto
provádění.
1 4 . Povinností Komise je monitorovat, jak se reforma provádí, v případě potřeby navrhovat nápravná opatření a spravovat restrukturalizační fond. Komise od členských států obdrží seznamy
ž á d o s t í o p o d p o r u ( a j e j i c h k o p i e ) , n á ro d n í re s t r u k t u ra l i z a č n í
p rogramy a zpráv y o provádění činností v rámci restrukturaliz a ční podpor y.
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
18
ROZSAH A KONCEPCE AUDITU
1 5 . Ú če t n í d v ů r p ř i s vé m a u d i t u p o s u zova l, d o j a k é m í r y by l y c í l e
re for my tr hu s cuk rem splněny, pomocí těchto otázek :
19
Výrobci v těchto členských
státech přispěli k objemu kvót,
kterých se podniky v každém roce
a ) Zajistila reforma trhu s cuk rem konkurenceschopnost cukrovar nického průmyslu E U v budoucnosti?
b) Stabilizovala reforma trhu s cuk rem trhy a zajistila plynulé
zásobování cuk rem?
c )Řešily a ulehčovaly z vláštní nástroje a mechanismy úspěšně
adaptační problémy související s refor mou?
1 6 . Při auditu se dále zkoumalo dodržování environmentálních po-
1 7 . D ů k a z n í
1 8 . V navštívených člensk ých státech audit zahr noval přezk um sy­
ž a d a v k ů s o u v i s e j í c í c h s d e m o n t á ž í z á v o d ů a p r a v d ě p o d o b ný
d o pad snížení ceny cuk ru na spotřebitele. R ovněž se prověřo va l y nák lady na refor mu.
informace se sbíraly a zkoumaly pomocí pohovorů
a analýz y systémů, dokumentů a údajů v Komisi a ve vzorku
osmi členských států: České republice, Francii, Německu, Řecku,
Irsku, I tálii, Polsku a Španělsku 19 . Práce v terénu probíhala mezi
koncem roku 2008 a polovinou roku 2009 a zahrnovala operace
re s t r u k t u ra l i z a č n í h o fo n d u b ě h e m p r v n í c h t ř í h o s p o d á ř s k ýc h
r o k ů r e fo r my ( 2 0 0 6 / 0 7 a ž 2 0 0 8 / 0 9 ) . K o n a l a s e j e d n á n í s e z á stupci Evropského v ýboru v ýrobců cuk ru (Comité Européen des
Fa bricants de Sucre ), Evropské konfederace pěstitelů cuk rovk y
(International Confederation of European Beet Growers) a Výboru
průmyslov ých uživatelů cuk ru (Committee of Industrial Users of
S ug a r ) , b ě h e m n i c h ž a u d i to ř i z í s k a l i j e j i c h n á zo r y n a re fo r m u
v odvět ví cuk ru.
s té m ů p l ate b n í c h a g e nt u r p ro p rová d ě n í re fo r my a z k o u m á n í
v zo r k u p l a te b re s t r u k t u ra l i z a č n í p o d p o r y, vče t n ě i n s p e k c í n a
místě. Také byly vedeny pohovor y se zástupci zainteresovaných
stran v odvět ví cuk ru (v ýrobci, pěstiteli, smluvními posk ytovate l i strojů a pracovník y cuk rovarů).
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
restrukturalizačního fondu vzdaly,
více než 70 %.
19
Předchozí
1 9 . Ú č e t n í
auditní zpráva
d v ů r o ř í ze n í s p o l e č n é o rg a n i z a c e t r h ů v o d vě t v í c u kr u i n fo r m ov a l j i ž d ř í ve ve z v l á š t n í z p rávě z ro k u 2 0 0 1 2 0 , k te rá
hodnotila plnění celkov ých cílů společné zemědělské politik y.
Z p r áv a p o u k á z a l a n a v ys o k é ce ny, k te ré m u s e l p l a t i t u ž i v a te l
cuk ru v EU, a přílišnou nepružnost režimu výrobních kvót, které
by l y soustředěny v rukou omezeného poč tu v ýrobců, a dopo r u č ila opatření na z v ýšení konk urenceschopnosti odvět ví.
20
Zvláštní zpráva EÚD č. 20/2000
týkající se řízení společné organizace
trhu s cukrem (Úř. věst. C 50,
15.2.2001).
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
20
PŘIPOMÍNKY
Z a j is t i l a r e f o r m a t r h u s c u k r e m
ko n k u r e n c e s c h o p n o s t c u k r o va r n i c k é h o
p r ů m ys lu v b u d o u c n o s t i ?
2 0 . R e fo r m a
měla „zahájit rozsáhlý restrukturalizační proces ve doucí ke značnému snížení nerentabilní výrobní kapacity ve
S p o l e č e n s t v í “ 2 1 a v y t vo ř i t p ro v ý ro b c e s n e j n i ž š í re n t a b i l i t o u
pobídku, aby se dobrovolně vzdali v ýroby cuk ru podléhajícího
k vótám, která zároveň zohled ňuje respektování závazk ů v ob lasti sociální a v oblasti životního prostředí spojených se vzdán í m se v ýroby 2 2 .
2 1 . K o m i s e
2 2 . R e for ma tak v ycházela z předpok ladu, že když se v ýrobci s v ý-
2 3 . Konkurenceschopnost cuk rovarnického průmyslu v EU závisí na
p ře d p o k l á d a l a , že n a b í ze n é e k o n o m i c k é p o b í d k y p o ve d o u k to m u, že p o d n i k y s n e j n i ž š í p ro d u k t i v i to u, t j. p o d n i k y s e z ávo d y, k te ré p o s n í že n í ce n p ře d p o k l á d a n é m re fo r m o u
n e b u d o u k o n k u re n ce s c h o p n é, s e v zd a j í s v ýc h k vó t a p ř i j m o u
n á hradu z restrukturalizačního fondu, aniž by se nástroje mus e l y zaměřovat na konk rétní podnik y nebo regiony.
robními zařízeními s nižší produktivitou vzdají výroby v objemu
šesti milionů tun cukru, z výší se tím průměrná produktivita,
a zajistí tak konkurenceschopnost tohoto odvětví EU. Byla však
z a j i š t ě n a u rč i t á m í r a p r u ž n o s t i t í m , ž e s e v ý ro b c ů m p o s k y t l a
d o d a t e č n á k vó t a ve v ý š i z h r u b a 1 , 5 m i l i o n u t u n , vě t š i n o u n a
n á k up pro t y v ýrobce, kteř í se v novém tr žním prostředí považovali za konk urenceschopné.
jedné straně na tom, s jakou efektivitou v ýrobci cuk r v yrábějí,
a na druhé straně na tom, zda jsou pěstitelé schopni v ýrobcům
dodávat cuk rovou řepu za konkurenční ceny. Přestože hlavním
c í l e m r e f o r m y b y l o, a b y s e p o d n i k y s n e j n i ž š í p r o d u k t i v i t o u
v zd a l y s v ýc h v ý ro b n í c h k vó t , p ř i a u d i t u s e z j i s t i l o, že a n i K o mise, ani ř ídící orgány v člensk ých státech nedisponovaly žádný m srovnáním produktivit y jednotliv ých v ýrobců či podnik ů.
Kromě toho Komise od členských států či zástupců odvětví
nepožadovala, aby posk ytli potřebné údaje umožňující posoud i t p rová d ě n í re fo r my, p o k u d j d e o p ro d u k t i v i t u j e d n o t l i v ýc h
v ý robců či závodů.
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
21
První bod odůvodnění nařízení
(ES) č. 320/2006.
22
Pátý bod odůvodnění nařízení
(ES) č. 320/2006.
21
2 4 . Po s o u ze n í
d o p a d ů v t o m t o o h l e d u p o u ze o d k a zov a l o n a s t u die , v nichž se regiony s v ýrobou cuk ru hodnotily podle kom b i n o v a n é r e n t a b i l i t y p ě s t i t e l ů a v ý ro b c ů a k a t e g o r i z o v a l y s e
jako regiony s nízkou, střední a v ysokou kombinovanou renta b i l itou. Podrobné tř ídění i rozsah původních k vót na bílý cuk r
obsahuje tabulka 2. Třídění se zak ládalo na údajích o cuk rovarnickém průmyslu EU za rok 2001. Když však v roce 2005 Komise
p ředk ládala svůj návr h, údaje nebyly aktualizovány přesto, že
došlo k někter ým v ýznamným změnám, jako např ík lad z v ýšení
výnosů cukrové řepy ve Španělsku a ve Spojeném království
a k onsolidaci a racionalizaci v ýrobce v I rsk u.
23
23
Aktualizace posouzení dopadů ze
dne 22. června 2005, SEK(2005) 808.
2 5 . Na zák ladě hodnocení rentabilit y, jež je obsaženo v posouzení
d o padů, se vzhledem k nedostupnosti přesných údajů Komise
o k o n k u re n ce s c h o p n o s t i j e d n o t l i v ýc h v ý ro b c ů n e b o c u k rova r ů jako uk azatel plnění cílů refor my použil rozsah, v jakém se
výrobci v regionech s nízkou či střední rentabilitou vzdávali
sv ých k vót na bílý cuk r. Jelikož se však jedná o průměr né hod not y, není z nich patrná existence jednotliv ých v ýrobců či pěs titelů s v ysokou rentabilitou v regionech s nízkou rentabilitou
a naopak .
V prvních dvou letech reformy se výrobci
n e v z d áva l i s v ýc h k v ót v p ř e d p o k l á d a n é m
r o zs a h u
2 6 . V
2 7 . R o z h o d n u t í
p r v n í c h d v o u l e t e c h r e fo r my s e v ý r o b c i d o b r o v o l n ě v z d a l i
pouze 2,2 milionu tun ve srovnání s cílem šesti milionů tun, což
by l o z p ů s o b e n o p o m a l ý m p ř i j í m á n í m re fo r my v d r u h é m ro ce.
J a s n ě z t o h o p l y n u l o, ž e n a b í z e n é p o b í d k y n e b y l y v o d v ě t v í
považovány za dostatečně přitažlivé, aby výrobce podnítily
k u končení v ýroby.
výrobců cukru, zda budou souhlasit se vzdáním
s e k vó t y, z á s a d n ě ov l i v n i l a n e j i s to t a o k o l o n a b í ze n é f i n a n č n í
n á hrady. Členské stát y totiž mohly rozhodnout, jak velkou re s t r u k t u ra l i z a č n í p o d p o r u v ý ro b c i o b d r ž í z a p o d m í n k y, že n e j méně 10 % se vyčlení pro pěstitele a smluvní poskytovatele
strojů. Výrobci tak při podávání žádosti o restrukturalizační
p o dporu nevěděli, jak velkou náhradu dostanou.
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
22
Ta b u l k a 2
ROZ DĚLENÍ ČLENS KÝCH S TÁTŮ PODLE KOMBI NOVANÉ RENTABI LI TY
VÝRO BY CUKRU
Členský stát
Míra kombinované rentability1
Původní kvóta2
(v tunách bílého cukru)
Irsko
Řecko
Itálie
Nízká
2 143 923
Střední
2 923 655
Vysoká
12 895 381
Portugalsko (pevninské)
Česká republika
Dánsko
Španělsko
Lotyšsko
Litva
Maďarsko
Slovinsko
Slovensko
Finsko
Belgie
Německo
Francie (metropolitní)
Nizozemsko
Rakousko
Polsko
Švédsko
Spojené království
Ostatní členské státy3
Nezahrnuty
CELKEM
1
604 114
18 567 073
Rozdělení členských států podle kombinované rentability, která by ovlivnila pravděpodobné snížení jejich výroby
cukru (tabulka 3 v dokumentu Komise „Aktualizace posouzení dopadů“ [SEK(2003) 1022]).
2
„Původní kvóta“ se rovná původní kvótě přidělené členským státům podle přílohy III nařízení (ES) č. 318/2006 na
hospodářský rok 2006/07 spolu s dodatečnými kvótami zakoupenými v letech 2006/07 a 2007/08.
3
„Ostatní členské státy“ zahrnují Rumunsko, Bulharsko, francouzské zámořské departementy a autonomní oblast Azory.
Zdroj: Komise (oddělení C.5 GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova).
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
23
2 8 . D a l š í m
činitelem, kter ý mohl ovlivnit rozhodování pěstitelů,
zda budou v pěstování cuk rové řepy pok račovat, byla výše podp o r y, k t e r á b y b y l a i n a d á l e k d i s p o z i c i . Př e d p i s y s t a n o v í , ž e
v člensk ých státech, které se vzdají alespoň 50 % k vót y, obdr ží
z bý vající pěstitelé dodatečnou platbu v yplácenou po pětileté
p ř e c h o d n é o b d o b í j a k o p o d p o r u v á z a n o u n a p r o d u k c i . Ta t o
p o d p o r a v á z a n á n a p ro d u k c i by l a v y p l á c e n a ve č t y ře c h č l e n ských státech, klasifikovaných jako země s nízkou či střední
kombinovanou rentabilitou, které se vzdaly stanoveného obje mu k vót 24 , a představovala pro tyto zbývající pěstitele pobídku,
aby v následujících pěti letech dále produkovali cuk rovou řepu.
2 9 . B e z
3 0 . Při auditu se zjistilo, že v jednom členském státě jediný v ýrob -
24
Řecko, Maďarsko, Itálie
a Španělsko.
ohledu na důvody důležité pro jednotlivé hospodářské
subjekty je rozdíl mezi cílovým a skutečným objemem kvót,
kter ých se v ýrobci vzdali, také třeba analyzovat z pohledu celkového cílového rozsahu vrácených k vót. Sotva bylo realistické
předpok ládat, že vzdání se k vót ve značném rozsahu – př ibližn ě 3 0 % z ce l k ové h o o b j e m u – b u d e m ož n o d o s á h n o u t p o u ze
d o b r o v o l ný m r o z h o d n u t í m v ý r o b c ů s n e j n i ž š í p r o d u k t i v i t o u .
K o m b i n ov a n á ce l k ov á k vó t a p ro d u ce n t ů v č l e n s k ýc h s t á te c h ,
k te ré Komise hodnotila jako stát y s nízkou a střední produkti v i tou, byla 5,1 milionu tun, tj. méně než cílové snížení. Kdyby
se navíc všichni tito v ýrobci vzdali sv ých k vót, v ýroba cuk ru by
zcela skončila ve 13 člensk ých státech.
ce, kter ý před refor mou v odvět ví cuk ru konsolidoval a racio n a l i zov a l s v á z p r a c ov a t e l s k á z a ř í ze n í a v y m e z i l s e j a k o j e d e n
z v ý ro b c ů s n e j v y š š í e fe k t i v i t o u v E v ro p ě, u z a v ře l s v ů j ve l k ý,
m o d e r n í a p o te n c i á l n ě e fe k t i v n í c u k rov a r, p ř i če m ž s vo j e rozh o dnutí zdůvodnil r izikem, že k vůli nižším cenám k lesnou do d ávk y cuk rové řepy na nerentabilní úroveň.
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
24
O d t ř e t í h o r o k u r e f o r m y by ly p r o v e d e n y
k l í čo v é ú p r av y…
3 1 . J a k by l o u ve d e n o v ýš e, o b j e m k vó t, k te r ýc h s e v ý ro b c i v p r v-
ních dvou hospodářských letech 2006/07 a 2007/08 dobrovolně
v zdali, byl nižší, než se oček ávalo.
25
Nařízení Rady (ES) č. 1260/2007
ze dne 9. října 2007, kterým se mění
nařízení (ES) č. 318/2006 o společné
organizaci trhů v odvětví cukru
(Úř. věst. L 283, 27.10.2007, s. 1).
3 2 . A b y
se splnil celkový cíl šesti milionů tun, byly v roce 2007
v restrukturalizačním fondu provedeny t yto k líčové úprav y 2 5 :
a ) podíl restrukturalizační podpor y pro v ýrobce cuk ru se z v ýšil a byl stanoven na 90 % restrukturalizační podpor y a aby
n á h r a d u d o s t a l i i d o t č e n í p ě s t i t e l é, z í s k a l i j e d n o r á z o vo u
platbu 237,50 E UR za tunu, které se vzdají;
b) s p o l e č n o s t i , k t e ré s e v z d a l y a l e s p o ň 1 3 , 5 % s vé k vó t y n a
rok 2008/09, byly v yňat y z povinnosti platit dočasnou re s t r u k t u ra l i z a č n í č á s t k u z a ro k 2 0 0 7 / 0 8 ve v ýš i 1 7 3 , 8 0 EU R
za tunu z 13,5 % jejich k vót y ;
c ) by l o v y h l á š e n o p ov i n n é s n í že n í k vó t y b e z n á h ra d y v ro ce
2 0 1 0 , p o k u d k v ó t y, k t e r ý c h s e v ý r o b c i d o b r o v o l n ě v z d a j í , n e b u d o u s t a č i t k e s p l n ě n í c í l e. Po s l e d n ě j m e n o v a ný m
opatřením by byli nejvíce postiženi v ýrobci, kteř í se sv ých
k vó t n e v z d a l i . I t i t o v ý ro b c i p a k m u s e l i p ře d p o k l á d a t , ž e
se dobrovolně vzdají v ýroby.
… a c í l e š e s t i m i l i o n ů t u n by lo z v e l k é č á s t i
d o s a ž e n o, v č e t n ě 0 , 5 m i l i o n u t u n izo g lu kó z y
a i n u l i n o v é h o si r u p u…
3 3 . Cílem těchto úprav bylo dosáhnout žádoucí rovnováhy na trhu
E U s cuk rem snížením v ýroby cuk ru, izoglukóz y a inulinového
sirupu o šest milionů tun. V důsledku provedených změn se
v ýrobci v letech 2008 a 2009 vzdali k vót ve v ýši asi 3,6 milionu
tun. Do roku 2009 bylo uzavřeno kolem 80 závodů a celkově se
výrobci vzdali 5,77 milionu tun, přičemž 5,23 milionu tun se
t ýk alo k vót y na cuk r. Výrobci izoglukóz y se vzdali 0,22 milionu
t u n a v ý ro b c i i n u l i n ové h o s i r u p u s e v zd a l i ve š k e r ýc h d o s t u p ných kvót, což odpovídalo výrobě 0,32 milionu tun (podrobnosti jsou uvedeny v příloze II). Výrazné konečné snížení produkce
n e bylo tudíž třeba provést.
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
25
… ač ko l i k v ót s e v z d a l i i v ý r o b c i , k t e ř í
n e by l i n e j m é n ě ko n k u r e n c e s c h o p n í
3 4 . Út var y Komise potvrdily, že po druhém roce restrukturalizační-
3 5 . Př i auditu byly zjištěny př ípady, kdy podnik y, které se považo -
3 6 . Př i p o h l e d u n a to, j a k s e v ý ro b c i v zd áva l i k vó t v j e d n o t l i v ýc h
3 7 . Ce l kově se v ýrobci vzdali k vót y v rozsahu téměř šesti milionů
ho období bylo zjevné, že k vótu nelze požadovaným způsobem
s n í žit jen tím, že nejméně konk urenceschopné závody zastaví
výrobu v oblastech, jež jsou nejméně vhodné pro pěstování
řepy. Proto byla pro všechny v ýrobce v yt vořena silná pobídk a,
aby se vzdali alespoň určitého procenta svých kvót, aby se
dosáhlo potřebného snížení a odvět ví mohlo najít novou tr žní
rovnováhu.
v a l y z a j e d ny z n e j p ro d u k t i v n ě j š í c h , n a k o u p i l y d a l š í k vó t y n a
c u k r a n á s l e d n ě s e j i c h v z d a l y, a t o h l a v n ě p r o t o, a b y s e v y hnuly riziku nezaplaceného snížení k vót y. Dotazovaní zástupci
v ýrobců ve Francii, Německ u a Polsk u během auditu uvedli, že
č á s t i s v é k v ó t y s e v z d a l i p ř e d e v š í m p r o t o, a b y o m e z i l i r i z i k o
k o nečného snížení bez náhrady.
hospodářsk ých letech a člensk ých státech, je patrné, že se produkce v rámci k vóty vzdávali ve všech k ategoriích produktivity,
zatímco původním cílem bylo vytvořit pobídku pro nejméně
k o nk urenceschopné v ýrobce cuk ru, aby se vzdali sv ých k vót.
t u n, př ičemž 5,2 milionu tun př ipadalo na bílý cuk r. I když po m ě r d o s t u p n é v ý ro b n í k vó t y n a c u k r, k t e ré s e v ý ro b c i v zd a l i ,
byl v ýrazně v yšší v oblastech považovaných za oblasti s nízkou
č i střední produktivitou, 2,4 milionu tun, tj. asi 47 % předsta vujících 19 % jejich původní k vót y, se vzdali v ýrobci se závody,
k te ré se nacházely v oblastech, jež Komise považovala za nej k o nk urenceschopnější (viz příloha III ).
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
26
3 8 . Te n t o
s t a v v y v o l á v á p o c hy b n o s t i o ú č e l n o s t i o p a t ř e n í , k t e r á
m ě l a z a j i s t i t b u d o u c í k o n k u re n c e s c h o p n o s t c u k rov a r n i c k é h o
p r ů mys l u, z p o h l e d u v ý ro b c ů. Ze j m é n a o p at ře n í z ave d e n á o d
t ře tího rok u refor my nebyla dostatečně zacílená, aby dosáhla
k ý ženého cíle.
V r á m c i r e f o r m y by ly p o s k y t n u t y p o b í d k y
k e s n í ž e n í o b j e m u k v ót a s o u č a s n ě by ly
p ř i d ě l e n y d o d at e č n é k v ót y
3 9 . Reforma v odvětví cuk ru zavedla řadu různých složitých mecha-
4 0 . N a jedné straně se refor mou zř ídila restrukturalizační podpo -
nismů, které jsou někdy ve vzájemném střetu. Jedním z nich je
s t a novení žádoucího objemu produkce v rámci k vót y.
r a p o b í z e j í c í c u k r o v a r n i c k é p o d n i k y, a b y s e v z d a l y p r o d u k c e
v rámci k vót y, a udr žela se tak stabilita tr hu 26 , a na druhé straně, aby se zajistil hladk ý přechod daný rozhodnutím W TO (bod
5), refor ma t ýmž podnik ům současně nabízela dodatečnou v ýro b n í k vó t u v ce l k ové m o b j e m u a ž 1 , 5 m i l i o n u t u n 2 7 , rozd ě l e n o u takto:
— Dodatečná kvóta na cuk r: cuk rovarnické podniky mohly
požádat o přidělení dodatečné k vóty na cuk r až do celkové
v ýš e 1 , 1 m i l i o n u t u n . Z a t u n u p ř i d ě l e n é d o d ate č n é k vó t y
s e p l a t i l a j e d n o r á z o v á č á s t k a 7 3 0 E U R . Po d n i k y s k u t e č n ě
zakoupily 1 milion tun.
— D odatečná k vóta na izogl ukózu: podnik ům byly př iděleny
d o d ate č n é k vó t y n a i zo g l u k óz u ve v ýš i 3 0 0 0 0 0 t u n v p o měru ke k vótám na izoglukózu, které již dr žely. Tyto dodatečné k vót y se př idělovaly bezplatně.
— D oplňková k vóta na izoglukózu : podnik y v I tálii, Lit vě
a Švé d s k u m o h l y p ož á d at o p ř i d ě l e n í d o p l ň k ové k vó t y n a
izoglukózu do celkové v ýše 103 000 tun. Za tunu přidělené
doplňkové k vóty se platila jednorázová částk a 730 EUR. Do
data auditu možnosti zakoupit doplňkovou k vótu nev yužil
žádný v ýrobce.
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
26
Nařízení (ES) č. 320/2006.
27
Článek 8 a 9 nařízení (ES)
č. 318/2006.
27
4 1 . Po sk ytnutí dodatečných k vót bylo sice možno zdůvodnit kon k u ren ces ch opno stí , n ako lik by lo zam ěře no na v ýro bce s v yš ší
efektivitou, avšak nev yhnutelně tím stouply požadavk y na celk ové snížení, aby se dosáhlo žádoucí tr žní rovnováhy.
28
Výrobci izoglukózy měli nárok na
podporu za částečnou demontáž
(pokud nedemontovali celé závody
na výrobu škrobu), takže uvedená
částka je dána kompenzační
podporou vynásobenou počtem
tun, kterých se výrobci v daném
4 2 . Ve
skutečnosti byla podnikům, které zaplatily jednorázovou
č á stk u 730 E UR za tunu př idělené k vót y, př idělena dodatečná
k vóta na cuk r ve v ýši asi jedn oho milionu tun. Př i auditu byly
zjištěny případy podniků, které se za rovnocennou náhradu
vzdaly těchto dodatečných k vót na cuk r, které nedávno zakoup i l y, p ř e d e v š í m v e d r u h é f á z i r e f o r m y, a b y s e v y h n u l y r i z i k u
n e z a p l a ce n é h o s n í že n í k vó t y, j a k by l o oz n á m e n o v ro ce 2 0 0 7
( v i z bod 32 c)). Částk a, kterou podnik y zaplatily za dodatečné
k vót y, zhruba odpovídá částce, kterou následně obdr žely, když
s e jich vzdaly, s tím následkem, že finanční dopad lze považo vat za v podstatě neutrální. Nelze však odůvodnit z v ýšení k vót
n a j e d n é s t r a n ě a n á s l e d n o u s n a h u o j e j i c h s n í že n í n a s t r a n ě
d r u h é. N av í c t ato p o l i t i k a m ě l a rov n ě ž n e g at i v n í f i n a n č n í n ás l e dk y pro rozpočet E U, jak je popsáno níže.
hospodářském roce vzdali, tj.
547,50 EUR × 32 664 tun v roce
2007/08 + 468,75 EUR × 60 568 tun
v roce 2008/09 + 390,00 EUR ×
129 083 tun v roce 2009/10.
4 3 . Z atímco podnik y dostaly zdar ma př idělenu dodatečnou k vótu
n a i zo g l u k óz u v o b j e m u 3 0 0 0 0 0 t u n , t y té ž p o d n i k y n á s l e d n ě
d o s t a l y v y p l a c e ny p o b í d k y, a b y s e s vé k vó t y v z d a l y. D o ro k u
2 0 0 9 s e v ý ro b c i i zo g l u k óz y v zd a l i v ý ro by ve v ýš i 2 2 2 3 1 6 t u n
a o bdr želi jako náhradu restrukturalizační podporu s odhado va nými nák lady kolem 97 milionů E UR 2 8 . Z toho lze tedy v y vo dit, že podnik y dostaly v rámci reformy zaplaceno, aby se vzda l y k v ó t , k t e r é j i m b y l y b e z p l a t n ě p ř i d ě l e n y. L o g i k a p o s t u p u ,
jímž byly tyto dodatečné k vóty zdarma zahrnuty do následných
s n í že n í k vó t, n e n í a n i zd a l e k a j a s n á . N av í c p ro d o d ate č n é n á k lady, které těmito rozhodnutími vznik ly, neexistuje dostatečný
d ů vod.
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
28
Z av e d e n á o pat ř e n í m ě l a o m e z e n ý d o pa d
n a ko n k u r e n c e s c h o p n o s t j e d n ot l i v ýc h
p ě s t i t e lů
4 4 . K o nk urenceschopnost pěstite lů cuk rové řepy, tj. jejich schop -
4 5 . U v ybraných člensk ých států Komise ve svém posouzení dopa-
n o s t d o d á v a t v ý r o b c ů m c u k r o v o u ř e p u z a k o n k u r e n č n í c e ny,
z ávisí na tom, zda dok ážou snížit nák lady na tunu v ypěstova n é c u k r o v é ř e p y, a b y u d r ž e l i k r o k s e s n í ž e n ý m i c e n a m i c u kr u s t a n o v e ný m i r e fo r m o u . Př e s t o ž e r e fo r my p r o s t ř e d n i c t v í m
re ž i m u j e d n o t n é p l a t by p ě s t i te l ů m ře py z t rá t u, k te rá p l y n u l a
z výrazného snížení minimálních cen za cukrovou řepu, částečně nahradily, zavedená opatření měla na jejich individuální
k o nk urenceschopnost omezený dopad.
Ta b u l k a 3
d ů s k u t e č n ě z k o u m a l a h r a n i c i re n t a b i l i t y, t j. ú ro ve ň , p o d n í ž
s e p ě s t i t e l v p r ů m ě r u ro z h o d n e p ře j í t z c u k ro vé ře p y n a j i n é
konkurenční plodiny. V hodnocení dopadů bylo zdůrazněno, že
p ě s t i t e l é ře p y ve vě t š i n ě t ě c h t o č l e n s k ýc h s t á t ů m ě l i h r a n i c i
rentabilit y v ýrazně v yšší (viz tabulka 3), než je minimální cena
okolo 26 EUR za tunu, která byla pro cuk rovou řepu stanovena
o d ř íjna 2009.
R o z d ě l e n í v y b r a n ýc h č l e n s k ýc h s tát ů p o d l e o d h a d o va n é
p r ů m ě r n é h r a n i c e r e n ta bi l i t y c u k r o v é ř e py n a ú r o v n i
z e m ě d ě l s k ýc h p o d n i k ů
Výrazně vyšší než 25 EUR za tunu
Blízko 25 EUR za tunu
Hranice rentability
EUR/tuna
Členské státy
Hranice rentability
EUR/tuna
Finsko
44
Belgie/ Nizozemsko
30
Itálie
42
Dánsko
25
Spojené království
40
Francie
26
Rakousko
40
Německo
30
Španělsko
36
Švédsko
34
Řecko
34
Členské státy
Zdroj: Údaje vychází z dokumentu Komise SEK(2005) 808, s. 11.
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
29
4 6 . J e l i k o ž
cukrová řepa by se měla pěstovat v blízkosti závodů
(viz bod 1), je pro pěstitele obtížné dodávat do jiného závodu,
p o k u d s e m í s t n í z ávo d u z av ře. Pro t o b y l i v m n o h a p ř í p a d e c h
i p ě s t i t e l é, k t e ř í b y l i o c h o t n i č i s c h o p n i , n a p ř í k l a d z v ý š e n í m
v ýnosů na hektar, z v ýšit svou efektivitu, př ipraveni o možnost
tak učinit, jestliže se místní výrobce rozhodl závod uzavřít.
Př i auditu byly zjištěny př ípady cuk rovar nick ých podnik ů, kte ré výrobci uzavřeli kvůli relativně nízké kapacitě a zastaralé
t e c h n o l o gi i , p ře s tože p ě s t i te l é d o s a h ov a l i n e j v yš š í c h v ý n o s ů
c u k rové řepy na hektar.
29
Zvláštní zpráva EÚD č. 20/2000,
bod 72 d).
30
Zvláštní zpráva EÚD č. 20/2000,
bod 83.
31
Zvláštní zpráva EÚD č. 20/2000,
bod 23 d).
32
KOM(2004) 0499 v konečném
znění – sdělení Komise Radě
a Evropskému parlamentu –
Uskutečnění udržitelného
4 7 . Z a
daných okolnosti tak reformní návrhy neposkytovaly pro
p ě stitele, kteř í zamýšleli zůstat v odvět ví, pobídk y, aby z v ýšili
s vou konk urenceschopnost.
zemědělského modelu pro Evropu
prostřednictvím reformované SZP –
reforma odvětví cukru.
S o u č a s n ý r e ž i m k v ót z ac h o vává p ř e d e š lo u
nepružnost a omezení
4 8 . Předchozí z vláštní zpráva Účetního dvora o společné organizaci
4 9 . K o mise v tomto ohledu ve svém sdělení
t r h ů v odvět ví cuk ru (viz bod 18) upozor ňovala na nepružnost
spojenou s režimem kvót a dospěla k závěru, že vnitrostátní
k vót y bránily tomu, aby se v ý roba přesunula do oblastí s nejv yšší efektivitou 29 , normální síly hospodářské soutěže nepůso b í a v někter ých př ípadech dostaly cuk rovar nické společnosti
pokut y za zneužívání hospodářské soutěže 30 . Dále se ve zprávě
uvádělo, že existence přek ážek vstupu pro nové pěstitele cukrové řepy si v yžaduje, aby jim Komise věnovala pozor nost 3 1 .
z rok u 2004 navr hla
r e fo r m u o d vě t v í c u k r u z a l o ž e n o u n a j e d n o t n é m s n í ž e n í k vó t
a zamýšlela podporovat přenositelnost k vót mezi v ýrobci v E U.
Te nto návr h však nebyl př ijat, protože většina člensk ých států
s e proti myšlence převodů k vót uvnitř Společenst ví postavila.
32
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
30
5 0 . Pok ud jde o efektivitu zpracování v cuk rovar nickém průmyslu,
nepružnost a omezení zabudované do současného režimu k vót,
jako například stanovení množstevních kvót pro jednotlivé
p ě stitele v někter ých člensk ých státech, nemožnost obchodo v a t s k vó t a m i a o m e z e n é m o ž n o s t i k vó t y p ře v á d ě t , ve d o u k e
z b y t e č n é n e p r u ž n o s t i v ý r o b n í c h k a p a c i t a o m e z u j í m o ž n o sti pěstitelů i výrobců z vyšovat efektivitu. Audit potvrdil, že
v n ě k t e r ý c h z k o n t r o l o v a ný c h č l e n s k ý c h s t á t ů b r á n í k v ó t o v á
o mezení vstupu nov ých pěstitelů na tr h a dodavatelsk á práva
s t áva j í c í c h p ě s t i te l ů n e l ze b e z j e j i c h s o u h l a s u z m ě n i t. Z to h o
p l ynou pro tr h v ýroby cuk ru v ýrazná omezení.
5 1 . I když se někteří v ýrobci tato omezení snaží zmírňovat souk ro -
mý mi iniciativami, celkově jsou tato omezení činitelem, kter ý
o m e z u j e u p l a t n ě n í z á s a d y h o s p o d á ř s k é u d r ž i t e l n o s t i , k t e ro u
j e podle posouzení dopadů třeba zlepšit tím, že se ustoupí od
zásady př idělování v ýrobní k apacit y, která je v současnosti do
režimu k vót na cuk r zabudována, a přejde se ke konkurenčnějš í mu, tr žněji or ientovanému odvět ví.
S ta bi l izo va l a r e f o r m a t r h u s c u k r e m
t r h y a z a j is t i l a p ly n u l é z á s o b o vá n í
cukrem?
5 2 . J e d n í m
z cílů reformy v odvětví cukru bylo stabilizovat trhy
a z a j i s t i t p l y n u l é z á s o b o v á n í c u k r e m 33. Ú č e t n í d v ů r p ř i s v é m
a u ditu zkoumal, zda byl tento cíl splněn.
C e n y n a t r h u EU s c u k r e m by ly d o s u d s ta bi l n í
ko l e m r e f e r e n č n í c h c e n
5 3 . Při auditu se posuzovalo, zda bylo dosaženo rovnováhy na trhu
s cuk rem s přihlédnutím k tomu, že spotřeba by měla být v soul a d u s o b j e m e m v ý ro b y a d o vo z u p o o d e č t e n í v ý vo z u a t r ž n í
ce ny by měly odpovídat cenám referenčním.
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
33
Plynulé zásobování a stabilita
trhu jsou cílem společné zemědělské
politiky, který je stanoven v článku
39 Smlouvy o fungování Evropské
unie (tzv. Lisabonské smlouvy), dříve
v článku 33 Smlouvy o ES, a platí
tudíž i pro společnou organizaci trhů
v odvětví cukru.
31
5 4 . Au d i to ř i d o s p ě l i k z ávě r u, že b ě h e m p r v n í c h t ř í l e t by l t r h E U
s c u k re m s t a b i l n í . Z ce n ov ýc h ú d a j ů v g ra f u 3 p l y n e, že c e ny
n a tr hu se od počátk u refor my stabilně pohybovaly kolem re fe renční ceny.
Z a j i š t ě n í p ly n u l é h o z á s o b o vá n í : ú r o v e ň
v ý r o b n í c h k v ót j e p o d ú r o v n í s p ot ř e by v EU
a EU j e n y n í č is t ým d o v o zc e m
5 5 . Tr h
s cukrem byl vystaven současnému působení z výšeného
dovozu a zmenšených možností dotovaného vývozu. Od 1. října
2 0 09 již neplatí množstevní o mezení v ý vozu z nejméně roz vin u t ých zemí, které profitují z iniciativ y „Vše k romě zbraní“.
Ceny bílého cukru během reformy
650
550
450
350
250
referenční cena2
květen-10
leden-10
březen-10
listopad-09
září-09
květen-09
červenec-09
leden-09
březen-09
září-08
listopad-08
květen-08
červenec-08
březen-08
leden-08
září-07
prodejní cena v EU1
listopad-07
červenec-07
březen-07
květen-07
leden-07
září-06
listopad-06
150
červenec-06
Graf 3
ECU-EUR/tuna
cena na světovém trhu3
Poznámka: 1Průměrná cena bílého cukru ve Společenství, sdělená výrobci cukru a rafineriemi v EU (ceny ze závodu za
homogenní granulovaný krystal, standardní jakosti, volně ložený nebo ve velkých pytlích).
2
Referenční cena stanovená v nařízení (ES) č. 318/2006.
3
Kótované ceny termínových obchodů na burze Liffe v Londýně (bílý cukr standardní jakosti, vyplaceně loď uloženo).
Zdroj:
(1-2) Komise (oddělení C.5 GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova).
(3) L'économie sucrière 2010 a měsíční statistiky – France Agrimer.
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
32
5 6 . O b j e m
5 7 . Zvýšení dovozu v budoucnosti by mělo nepříznivé důsledky pro
d o m á c í v ý r o b y, k t e r ý j e n a u s p o k o j e n í p o t ř e b E U n e zbytný, se tak stal k líčov ým činitelem stabilizace trhu. Reforma
s e zaměř ila na snížení domácí v ýroby tím, že se v ýrobci vzdají
svých kvót, a větším dílem tohoto snížení dosáhla. Nabídka
n a t r h u s e t í m vš a k z m ě n i l a z v ý ro by c u k r u n a ú rov n i v ý ra z n ě
přesahující domácí spotřebu na úroveň zřetelně nižší než spo t ře b a . E U s e t a k s t a l a č i s t ý m d ovozc e m a j e j í v ý ro b a p o k r ý v á
8 5 % její spotřeby (viz gra f 4 ).
ro v n o v á h u n a t r h u E U s c u k re m a K o m i s e b y n e j s p í š e m u s e l a
použít mechanismus stažení z trhu, aby znovu snížila kvóty
v ýrobců v EU, což by dále omezilo v ýrobní k apacitu cuk ru v E U
a p r avd ě p o d o b n ě ve d l o k d a l š í m u u z av í r á n í z ávo d ů. J e t ře b a
upozor nit, že čas potřebný k uvedení v ýrobní k apacit y do pro vozu je poměrně dlouhý a že vzhledem k v ysok ým k apitálov ým
nákladům je nepravděpodobné, že jednou snížená kapacita
b u de v k rátké době obnovena.
Graf 4
V ý r o b a a s p ot ř e b a c u k r u v EU v l e t e c h 2001/02 a ž 2008/09
v mil. tun bílého
cukru
25
20
15
10
5
0
2001/02
(EU-15)
2002/03 2003/04 2004/05
(EU-15) (EU-15/25) (EU-25)
2005/06 2006/07 2007/08
(EU-25) (EU-25/27) (EU-27)
Výroba
Spotřeba
Poznámka: Rok 2006/07 (EU-25/27) má patnáct měsíců.
Zdroj: Komise (oddělení C.5 GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova).
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
2008/09
(EU-27)
33
5 8 . EU se tak stala závislejší na dovozu strategického produktu pro
5 9 . D o stupné údaje naznačují, že plynulé zásobování v budoucnu
zemědělsko-potravinářské odvětví a chemický průmysl, přičemž
p o ptávk u po dodávk ách z v yšuje nové v yužití cuk ru, např ík lad
p ro b i o e t a n o l. K ro m ě to h o p a n u j e n a s vě tové m t r h u, k d e d o d áv k á m d o m i n u j e o m e ze ný p o če t v y v á že j í c í c h ze m í , z v ýš e n á
vo latilita.
a s tabilita tr hu E U budou záviset na těchto činitelích:
a ) zda budou v ýrobci s to platit pěstitelům dostatečně v yso kou cenu, aby byli pěstitelé ochotni dále dodávat cuk rovou
řepu;
b) do jaké mír y bude pro třetí země, s nimiž EU uzavřela dvojs t r a n n é o b c h o d n í d o h o d y, z a j í m a v é v y v á ž e t c u k r d o E U.
Závisí to na mnoha činitelích, jako jsou např ík lad světové
ce ny c u k r u, n á k l a d y n a d o p rav u, n á k l a d y n a p ě s tová n í j iných plodin atd., a nese s sebou větší nejistotu v zásobo vání tr hu E U cuk rem.
Rizi ko p ř e m í s t ě n í v ý r o by
6 0 . Vyšší rozsah práv př ístupu z třetích zemí také představuje po -
6 1 . Účetní dvůr zaznamenal, že nejméně tři skupiny v ýrobců, kteří
bídku pro výrobce, aby v těchto třetích zemích investovali.
Tím se z vyšuje riziko přemístění určitých výrobních zařízení
z E U, což by z v ýšilo závislost E U na dovozu a nejspíše zápor ně
ov l ivnilo sociální strukturu dotčených oblastí v E U.
z a t o, ž e s e v z d a l i k vó t a u z a v ře l i z á vo d y v EU, o b d r ž e l i p o d p o ru, investovali do zař ízení na v ýrobu cuk ru nebo podepsali
o b c h o d n í d o h o d y v t ře t í c h ze m í c h , j i m ž EU u d ě l i l a o b c h o d n í
koncese. Někteř í v ýrobci tedy na snížení k vót v EU zareagovali
d ovozem cuk ru ze zemí mimo E U.
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
34
V ý h o dy p ly n o u c í z e s n í ž e n ýc h c e n c u k r u
6 2 . Reformou se mají snížit ceny cukru až o 36 %
34
a cena cukru v EU
s k utečně sledovala snižování jeho referenční ceny. S estupnou
te ndenci cen cuk ru od zahájení refor my zobrazuje gra f 3 .
34
Hodnota 36 % představuje
rozdíl mezi intervenční cenou před
reformou a referenční cenou po
reformě.
6 3 . Jedním z cílů společné zemědělské politik y
35
je zajistit spotře bitelům dodávk y za rozumné ceny. Tvorba spotřebitelsk ých cen
je složitý proces, při němž jsou ceny ovlivňovány nejen nák lady
na suroviny, ale také dalšími parametr y jako nák lady na energie
a pracovní sílu. Z těchto důvodů se obtížně stanovuje, do jaké
m í r y s n í ž e n í r e fe r e n č n í c e ny v o l n ě l o ž e n é h o c u k r u p r o d á v a ného v ýrobci ovlivní cenu, kterou zaplatí konečný spotřebitel.
Komise zdůraznila, že je třeba „zajistit, aby se pok les cen komodit neprodleně projevil na spotřebitelsk ých cenách“ 36 . Nicméně
s t udie 3 7 , jejichž v ypracování si zadala Komise, naznačují, že je
nepravděpodobné, že snížení ceny volně loženého cuk ru se na
k o n e č n é h o s p o t ře b i te l e s k u te č n ě p ře n e s e. V p ř í p a d ě z p r a co v a nýc h p ro d u k t ů, k te ré p ře d s t av u j í p ře s d vě t ře t i ny s p o t ře by
cuk ru, se většina nák ladů ušetřených dík y snížení cen připoč te
k z i s k o v é m a r ž i p r ů my s l o v ý c h v ý r o b c ů 3 8 ; v p ř í p a d ě c e ny m a l o o b c h o d n í h o c u k r u, k te r ý t vo ř í z bý va j í c í t ře t i n u s p o t ře by, j e
p řenos cen ovlivněn koncentrací distr ibučních sítí 3 9 .
35
Článek 39 Smlouvy o fungování
Evropské unie (dříve článek 33
Smlouvy o ES).
36
Sdělení Komise Evropskému
parlamentu, Radě, Evropskému
hospodářskému a sociálnímu
výboru a Výboru regionů: „Ceny
potravin v Evropě“ – KOM(2008) 821
v konečném znění.
37
Hodnocení společné organizace
trhů v odvětví cukru (Evaluation
of the Common Organisation of the
Markets in the Sugar Sector), které
provedl Netherlands Economic
Institute a studie s názvem Přenos
cen v zemědělsko-potravinářském
odvětví (Price transmission for the
agro-food sector), vypracovaná
6 4 . Navíc se po reformě koncentrace výroby ještě dále z výšila, takže
75 % domácí v ýroby EU nyní zajišťuje pouze šest průmyslov ých
s k upin či společností.
AgraCEAS Consulting Ltd.
38
V Hodnocení společné organizace
trhů v odvětví cukru (Evaluation
of the Common Organisation of
the Markets in the Sugar Sector),
vypracovaném Netherlands
Economic Institute (s. 76), se
připomíná, že produkty obsahující
cukr se obecně vyznačují nízkou
cenovou pružností poptávky.
Průmysloví výrobci těchto produktů
39
Podle Hodnocení společné organizace trhů v odvětví cukru (Evaluation of the Common
se nebudou znepokojovat zvýšením
Organisation of the Markets in the Sugar Sector), vypracovaného Netherlands Economic Institute
ceny cukru, protože vyšší náklady
(s. 77), jsou cenové rozdíly v distribuci cukru a maloobchodu s ním mezi členskými státy
mohou přenést na konečného
způsobeny rozdíly ve struktuře trhu (existence trhů monopolního či monopsonního typu,
spotřebitele, aniž jim výrazně
využívání či zneužívání tržní síly) a v (makro)ekonomickém a politickém prostředí. Rozdíly se
poklesne objem prodeje. Obecně
odráží v rozdílných nákladech na dopravu, na pracovní sílu, investičních nákladech, dani z přidané
budou upřednostňovat snížení
hodnoty a ze zisku atd., které společně tvoří nákladovou stranu distribučního a maloobchodního
ceny cukru, neboť jim to umožňuje
odvětví. Tyto rozdíly v nákladech se odráží v rozdílech v maloobchodních cenách.
přidat většinu ušetřených nákladů
k ziskové marži. Nebudou nijak silně
motivováni, aby úspory přenesli na
konečného spotřebitele.
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
35
Ř e š i ly a u l e h čo va ly z v l á š t n í n á s t r o j e
a m e c h a n is m y ús p ě š n ě a d a p tač n í
p r o b l é m y s o u v is e j í c í s r e f o r m o u ?
6 5 . Práv n í rá m e c k ro m ě j i n é h o s t a n ov í c í l z a j i s t i t o d p ov í d a j í c í ž ivo tní úroveň zemědělského oby vatelst va .
40
40
41
Druhý bod odůvodnění nařízení
(ES) č. 318/2006.
6 6 . Předpok ládalo se, že když se v souvislosti s restrukturalizačními
opatřeními výrobci vzdají výroby cukrové řepy a uzavřou se
z á vo d y, b u d e t o m í t v ý r a z ný p ř í mý a n e p ř í mý s o c i á l n í d o p a d
n a d o t y č n é z e m ě d ě l s k é o b y v a t e l s t v o a r e g i o ny. V p o s o u z e n í
d o padů se předpovídala ztráta v ýznamného poč tu pracovních
míst v dotyčných regionech, která se odhadovala nejméně
na 4 500 pracovních míst v zemědělství, 24 500 v průmyslu
a 4 9 000 nepř ímých pracovních míst 4 1 .
Podobně Studie posuzující
dopad budoucích možností budoucí
reformy společné organizace trhů
v odvětví cukru (Study to assess
the impact of future options for the
future reform of the sugar CMO)
z července 2003, kterou vypracoval
EUROCARE, odhadovala druhotná
pracovní místa spojená s cukrovary
na dvojnásobek přímých pracovních
míst.
6 7 . Proto předpisy stanovily, že z restrukturalizačního fondu se mají
financovat z vláštní nástroje či mechanismy – restrukturalizační
podpora, diver zifik ační podpora a přechodná podpora –, které
mají řešit a ulehčovat adaptační problémy, a přispívat tak k od povídající životní úrovni zemědělského oby vatelst va v odvět ví
c u k ru.
42
Čl. 3 odst. 5 nařízení (ES)
č. 320/2006.
43
Je třeba připomenout, že nařízení
(ES) č. 320/2006 v čl. 3 odst. 6
stanovilo „nejméně 10 %“, dokud to
nezměnilo nařízení (ES) č. 1261/2007
na „10 %“.
6 8 . Zkoumání těchto nástrojů a mechanismů při auditu je podrobně
p o psáno v následujících oddílech.
R e s t r u k t u r a l iz ač n í p o d p o r a p r o v ý r o b c e
a j e j i c h z áva z k y v s o c i á l n í o b l a s t i a o b l a s t i
ž i v ot n í h o p r o s t ř e d í
6 9 . V ý ro b c i ,
k t e ř í s e v zd a l i p ro d u k c e v r á m c i k vó t y a p ř í s l u š nýc h
kvót, měli nárok na restrukturalizační podporu, vypočtenou
jako pevná částk a na tunu kvóty, které se výrobce vzdal 42 . V příp a dě k vót na cuk r obdr želi v ý robci, kteř í se sv ých k vót vzdali,
z h r u b a 9 0 % re s t r u k t u ra l i z a č n í p o d p o r y 4 3 , p ř i če m ž z by te k by l
v y h ra ze n p ro p ě s t i te l e c u k rové ře py a s m l u v n í p o s k y tov a te l e
s t rojů. Podobně obdr želi 90 % pomoci v ýrobci inulinového sir u pu. Výrobci izoglukóz y, kteř í se vzdali své k vót y, měli nárok
n a náhradu ve v ýši 100 % restrukturalizační podpor y.
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
36
7 0 . Výroba cuk ru v EU je poměrně koncentrovaná, takže distribuce
r e s t r u k t u r a l i z a č n í p o d p o r y j e o m e z e n á . V o s m i n a v š t í v e ný c h
člensk ých státech bylo uzavřeno 45 závodů, které pak jako ná h radu za to, že se vzdaly k vót na cuk r ve v ýši př ibližně 3,7 milionu tun, obdr žely restrukturalizační podporu kolem 2,1 milia rdy E UR ( příloha IV ).
7 1 . Výrobci, kteří se vzdali své produkce v rámci k vóty, byli povinni
d o d r žovat s vé z áva z k y v s o c i á l n í o b l a s t i a v o b l a s t i ž i vo t n í h o
p rostředí. V př íslušných předpisech bylo stanoveno, že žádost
o restrukturalizační podporu má obsahovat „sociální plán po drobně uvádějící plánovaná opatření, zejména pokud jde o pře š k o l o v á n í , p ř e s u n d o t č e ný c h z a m ě s t n a n c ů n a n o v á p r a c o v n í
m í sta a jejich předčasný odchod do důchodu“ 4 4 .
Ve l k é
odchylky ve v ýši restrukturalizační podpor y po
odeč tení přímých nák ladů na demontáž
7 2 . R estrukturalizační podpora nebyla určena pouze jako náhrada
přímých nákladů na demontáž závodů a také nenahrazovala
j e n t y t o p ř í m é n á k l a d y. Po d l e K o m i s e m ě l a p o d p o r a p o k r ý t
h o s p o d á ř s k é, s o c i á l n í a e nv i ro n m e nt á l n í n á s l e d k y s o u v i s e j í c í
s e s n í ž e n í m k vó t y. Př i a u d i t u s e z k o u m a l v z t a h m e z i re s t r u kturalizační podporou udělenou výrobcům v kontrolovaných
členských státech a jejich rozpočtovanými přímými náklady
n a u z a v ře n í z á vo d ů , t j. n á k l a d y n a u z a v ře n í v y j m a p ř í p a d n é h o zhodnocení k vót. Auditoř i zjistili, že není jasně v ymezeno,
které nák lady musí být zahrnut y do restrukturalizačních plánů,
a že rozpoč tované nák lady nejsou mezi člensk ými státy srovnate l né. Z dostupných údajů tak v yplý vají velmi velké odchylk y,
k te ré se pohybují od čistého přebytk u 390 E UR na tunu, které
se v ýrobce vzdal, ve srovnání s čist ými nák lady na uzavření po
č i s t ý schodek 226 E UR na tunu ( příloha IV ).
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
44
Čl. 4 odst. 3 písm. f) nařízení (ES)
č. 320/2006.
37
Nedostatečné
monitorování závazků v sociální oblasti
7 3 . V
důsledku reformy bylo v celé EU uzavřeno asi 80 závodů.
K o m i s e o d č l e n s k ý c h s t á t ů n e p o ž a d o v a l a , a b y j i i n fo r m o v a l y
o přímých sociálních dopadech demontáže v ýrobních zařízení.
B ěhem auditu se zjistilo, že ne vždy má Komise t yto infor mace
k dispozici a že neexistují úplné údaje o tom, jak ý dopad měla
s k u te č n o s t , že s e v ý ro b c i s v ýc h k vó t v zd a l i , n a m í s t n í h o s p o d á řst ví, na počet zanik lých pracovních míst nebo na náhradní
z a m ě s t n á n í o s o b, k t e r é d ř í v e p r a c o v a l y v z á v o d e c h , j e ž b y l y
d e m o n tov á ny. To b r á n í p o s o u ze n í ce l k ov ýc h d o p a d ů re fo r my
n a dotčené regiony.
45
Nařízení (EU) č. 1204/2009 ze
dne 4. prosince 2009, kterým se
mění nařízení (ES) č. 968/2006,
kterým se stanoví prováděcí pravidla
k nařízení Rady (ES) č. 320/2006,
kterým se zavádí dočasný režim
restrukturalizace cukrovarnického
průmyslu ve Společenství (Úř. věst.
L 323, 10.12.2009, s. 64).
46
Čl. 3 odst. 6 nařízení
(ES) č. 320/2006 ve znění nařízení
Zpoždění
(ES) č. 1261/2007.
při plnění závazků v oblasti životního prostředí
47
7 4 . Jelikož uzavření v ýrobních zařízení s sebou také přináší nároč -
n é ú k o l y v o b l a s t i ž i vo t n í h o p ro s t ře d í , p ř í s l u š n é p ráv n í p ře d p i s y s t a n o v í , ž e u z a v ře n í v ý ro b n í c h z a ř í z e n í m a j í d o p ro v á z e t
v h o d n á o p a t ře n í n a d e m o n t á ž v ý ro b n í c h z a ř í ze n í a o b n ove n í
e k o l o gi c k é h o s t av u l o k a l i t y z ávo d ů. Př i a u d i t u vš a k by l y z j i štěny př ípady vážných zpoždění a rostoucí nejistot y, pok ud jde
o vč a s n é s p l n ě n í tě c hto z áva z k ů v o b l a s t i ž i vo t n í h o p ro s t ře d í
ze strany v ýrobců. Komise legislativu v prosinci 2009 změnila,
č í mž umožnila prodloužit lhůt y do zář í 2011 4 5 .
V Polsku sdružení smluvních
poskytovatelů strojů nebylo, takže
vnitrostátní orgány vybraly ke
konzultacím tři poskytovatele.
48
Nařízení (ES) č. 1260/2007.
R e s t r u k t u r a l iz ač n í p o d p o r a p r o p ě s t i t e l e
a s m lu v n í p o s k y to vat e l e s t r o j ů d otč e n é t í m ,
ž e s e v ý r o b c i v z d a l i s v ýc h k v ót
7 5 . Pok ud jde o k vót y na cuk r, které představují většinu k vót, kte -
r ých se výrobci vzdali, měla být část restrukturalizační podpor y
( n e j m é n ě 1 0 % d o ro k u 2 0 0 7 a 1 0 % o d ro k u 2 0 0 7 ) v yč l e n ě n a
pro dotčené pěstitele cuk rové řepy a pro smluvní poskytovatele
s t ro j ů, k te ř í j i m p o s k y tova l i s p e c i a l i zova n é s l u ž by 4 6 . Po d o b n ě
by l a č á s t p o d p o r y v yč l e n ě n a p ro p ě s t i te l e če k a n k y, k te ř í by l i
dotčeni tím, že se v ýrobci vzdali sv ých k vót na inulinov ý sirup.
Na druhou stranu když se sv ých k vót vzdali v ýrobci izoglukóz y,
p ro p ě s t i te l e k u k u ř i ce ž á d n á p o m o c v yč l e n ě n a n e by l a . O p ř i d ě l e n í p o m o c i r o z h o d l y v n i t r o s t á t n í o r g á ny p o k o n z u l t a c í c h
s e zástupci pěstitelů a smluvních posk ytovatelů strojů, pok ud
ex i s tova l i 4 7 . V ro ce 2 0 0 7 by l a d o tče ný m p ě s t i te l ů m v y p l a ce n a
jednorázová platba ve výši 237,50 EUR za tunu, které se vzdají 48 .
Tato platba představovala lví podíl náhrady, kterou obdr želi.
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
38
Di v e r zi f i k ač n í p o d p o r a
7 6 . V důsledku reformy bylo uzavřeno 80 cuk rovarů. Cuk rovar y jsou
silně územně svázány s okolním obyvatelstvem. Zejména tehdy,
k d y ž s e z ávo d y n a c h á z e j í v o d l e h l ýc h a z n e v ý h o d n ě nýc h o b l a s te c h , m ů že m í t j e j i c h u z av ře n í v ý ra z n é n e g at i v n í d ů s l e d k y
p ro sociální strukturu dotčených oblastí.
49
Článek 6 nařízení (ES) č. 320/2006.
50
Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005
ze dne 20. září 2005 o podpoře
pro rozvoj venkova z Evropského
zemědělského fondu pro rozvoj
venkova (EZFRV) (Úř. věst. L 277,
7 7 . V
ž á d n é m p r á v n í m p ř e d p i s u n e n í v y m e z e n o, k d o s p a d á p o d
p o j e m „ ze m ě d ě l s k é o by vate l s t vo “. O d h a d u j e s e vš a k , že v d ů sledku reformy v odvět ví cuk ru byla postižena širší místní spo lečenství a nikoli jen k líčové zainteresované strany odvětví cuk ru, které jsou v nařízení určeny jako příjemci podpor y (v ýrobci
a j ejich zaměstnanci, pěstitelé, smluvní posk ytovatelé strojů).
7 8 . V právních předpisech byla stanovena částk a 675 milionů EUR,
z níž se měl v regionech dotčených restrukturalizací cukrova r n i c k é h o p r ů mys l u p o d p o rovat roz vo j a l te r n at i v n í c h ře š e n í
k p ě s tová n í c u k rové ře py a v ý ro b ě c u k r u ( v i z rozd ě l e n í p o d l e
č l e nsk ých států v příloze V ).
— Diver zifik ační podpora 4 9 slouží v pr vní řadě k financování
opatření, jež mají být shodná s opatřeními, která se v rámci
osy 1 a osy 3 podporují z Evropského zemědělského fondu
pro roz voj venkova 50 . Tato opatření obv yk le slouží k financování konk rétních projektů na zlepšení konkurenceschopnosti odvětví zemědělství a lesnic tví, zlepšení k vality živo ta ve venkovsk ých oblastech nebo diver zifik aci ekonomik y
venkova.
— D odatečná diver zifik ační podpora 5 1 se posk ytuje členské mu státu, jak mile se v ýrobci vzdají k vót y z více než 50 %,
a z v yš u j e s e, k d y ž j e p ro ce n to v yš š í . Po d p o r u l ze p o s k y tnout stejným způsobem jako diver zifik ační podporu nebo
ji lze v yplatit př ímo pěstitelům.
7 9 . Č l e n s k é
s t á t y, k t e r é r o z h o d n o u o p o s k y t o v á n í d i v e r z i f i k a č n í
podpor y, zavedou národní restrukturalizační programy popisu j í c í diver zifik ační opatření, která mají být př ijata v dotčených
regionech, a uvědomí o těchto programech Komisi. Komise tyto
p rogramy nemusí schvalovat.
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
21.10.2005, s.1).
51
Článek 7 nařízení (ES) č. 320/2006.
39
8 0 . Z
roz b o r u n á ro d n í c h re s t r u k t u r a l i z a č n í c h p ro gr a m ů v y p r a co v a nýc h č l e n s k ý m i s t á t y v y p l ý v á , že d i ve r z i f i k a č n í p o d p o ra s e
v různých členských státech přidělovala podle mnoha odlišných
k r i tér ií, jak uk azuje příloha VI .
52
Nařízení (EU) č. 1204/2009.
53
Článek 24 nařízení (ES)
č. 968/2006.
54
Jedinými kontrolami, které
Komise v členských státech
8 1 . M i m o t o
Účetní dvůr zaznamenal, že v někter ých členských
s t áte c h s e t ato o p at ře n í , k te r ý m i s e m a j í roz v í j e t a l te r n at i v n í
řešení k pěstování cukrové řepy a výrobě cukru, zavádějí se
z p ožd ě n í m a z at í m n e j s o u v p l n é m í ře f u n k č n í . To to z p ožd ě n í
z p ů s o b i l o č a s o vo u p ro d l e v u n ě k o l i k a l e t m e z i u z a v ře n í m z á vodů a fungováním ekonomick ých alternativ, pokud vůbec kdy
f u n g o v a l y. K o m i s e l e g i s l a t i v u v p r o s i n c i 2 0 0 9 z m ě n i l a , č í m ž
umožnila prodloužit lhůtu pro zavedení opatření do září 2011 52 .
provedla, jsou kontroly souladu
s nařízeními, které provedlo
oddělení pro schvalování účetní
závěrky GŘ pro zemědělství a rozvoj
venkova.
55
Článek 8 nařízení (ES) č. 320/2006.
56
Článek 2 nařízení (ES) č. 320/2006.
8 2 . Komise také nemá přehled o dopadu diver zifik ační podpor y na
dotčené regiony, třebaže jsou členské státy povinny předk ládat
Komisi v ýroční zpráv y o pok rok u, které se t ýk ají mj. národních
r e s t r u k t u r a l i z a č n í c h p r o g r a m ů 53. K o m i s e o v š e m n e s t a n o v i l a
p o s t u p y, k t e r ý m i b y m o h l a t y t o i n fo r m a c e s y s t e m a t i c k y p ře z k oumávat a v yhodnocovat 5 4 .
P ř e c h o d n á p o d p o r a p r o r a f i n e r i e z a bý va j í c í
s e v ý h r a d n ě r a f i n ac í
8 3 . Pře dpisy stanovily, že rafiner i ím zabý vajícím se v ýhradně rafi-
8 4 . Ta t o
nací se posk ytne přechodná podpora (150 milionů EUR), aby se
jim umožnilo př izpůsobit se restrukturalizaci cuk rovar nického
p r ůmyslu 5 5 . R afiner ií zabý vající se v ýhradně rafinací se rozumí
v ýrobní jednotk a, která rafinuje dovezený surov ý tř tinov ý cuk r
b u ď j a k o s vo u v ý h r a d n í č i n n o s t , n e b o n a d u rč i t ý m n ož s t e v n í
p ráh 5 6 .
p o d p o r a n e b y l a s o u č á s t í p ů v o d n í c h n á v r h ů K o m i s e, a l e
byla následně zavedena po jednáních v Radě. Podpora se vyplácela velmi omezenému počtu rafinerií (celkem sedmi) v rozmezí
o d 1,5 do 94 milionů E U R na j ednu rafiner ii.
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
40
8 5 . P ř i
auditu nebyly nalezeny žádné důkazní informace o tom,
že p o d p o r a v yc h á z í z te c h n i c k é h o p o s o u ze n í p o t ře b r a f i n é r i í
a že výpočet částek podpory je založen na objektivních krité r i í c h . N av í c k v ů l i n e u rč i to s t i c í l ů, k te r ýc h m á bý t d o s a že n o
( p ř izpůsobit se restrukturalizaci cuk rovar nického průmyslu) 5 7 ,
a o p at ře n í , k te rá by l o m ož n o z a h r n o u t d o o b c h o d n í h o p l á n u,
aby vznikl nárok na podporu (včetně příspěvků na provozní
nák lady a dalších rezer v, které jsou považovány za nezbytné) 58 ,
j e n e m ož n é e fe k t i v n o s t č i ú če l n o s t p o d p o r y v y h o d n o t i t. S k u tečnost nasvědčuje tomu, že podpora měla hlavně povahu náh r a d y z a b u d o u c í z t r á t u m o n o p o l u n a d o vo z s u ro vé h o c u k r u
pro rafinerie zabý vající se v ýhradně rafinací dovezeného suro vé ho tř tinového cuk ru. Nař ízení Komise hovoř í pouze o ztrátě
„ n ěkter ých v ýhod“ 5 9 , které jim dř íve př íslušely.
57
Článek 8 nařízení (ES) č. 320/2006.
58
„Investice, demontáž výrobních
zařízení, příspěvky na provozní
náklady, opatření (sic) upravující
odpisy vybavení a další opatření (sic),
která jsou považována za nezbytná
pro přizpůsobení nové situaci“
(článek 15 nařízení (ES) č. 968/2006).
59
Desátý bod odůvodnění nařízení
(ES) č. 968/2006, kterým se stanoví
prováděcí pravidla k nařízení (ES)
č. 320/2006: „Aby se rafineriím
zabývajícím se výhradně rafinací, jež
přišly o některé výhody, které jim
8 6 . Ve většině dotčených člensk ých států je pouze jeden potenciál-
ní př íjemce. To předem v yloučilo možnost uplatnit ustanovení
o tom, že členské stát y posk ytují podporu na zák ladě objektiv n í c h a nedisk r iminačních k r itér ií 6 0 .
příslušely podle nařízení Rady (ES)
č. 1260/2001 ze dne 19. června 2001
o společné organizaci trhů v odvětví
cukru, usnadnilo přizpůsobení nové
situaci po vstupu v platnost nařízení
(ES) č. 318/2006 ze dne 20. února
2006 o společné organizaci trhů
N á k l a dy n a r e f o r m u v o d v ě t v í c u k r u
v odvětví cukru, zavádí se nařízením
(ES) č. 320/2006 přechodná
podpora přidělovaná v členských
J e p r av d ě p o d o b n é , ž e v r e s t r u k t u r a l iz ač n í m
f o n d u b u d e k d is p o zi c i č á s t k a , k t e r á b u d e
v yč l e n ě n a p r o E Z Z F
státech, v nichž byly rafinerie ve
smyslu nařízení (ES) č. 1260/2001
v minulosti usazeny.“
60
8 7 . Po d l e
u s t a n o v e n í p r á v n í h o p ř e d p i s u 6 1 „v e š k e r é č á s t k y, k t e r é
jsou případně k dispozici v restrukturalizačním fondu po financování v ýdajů uvedených v odstavci 2, se v yčleňují pro EZZ F“.
8 8 . Kv ů l i
n í z k é m í ře k vó t , k te r ýc h s e v ý ro b c i ze j m é n a ve d r u h é m
ro ce refor my vzdali, byly př íjmy z dočasných restrukturalizač n í c h č á s t e k v y š š í , n e ž K o m i s e p ře d p o k l á d a l a . Ve š k e ré č á s t k y,
k t e ré p ř í p a d n ě v re s t r u k t u r a l i z a č n í m fo n d u p ř i j e h o u z av ře n í
v září 2012 zůstanou, budou v yčleněny pro EZZF. V současnosti
s e odhaduje, že k dispozici zůstane kolem 640 milionů E UR.
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
Čl. 8 odst. 3 nařízení (ES)
č. 320/2006.
61
Článek 1 nařízení (ES) č. 320/2006.
41
D a l š í č i n i t e l é o v l i v ň u j í c í c e l ko v é n á k l a dy
8 9 . K d y ž
K o m i s e re fo r m u n a v r h o v a l a , o d h a d o v a l a , ž e n á k l a d y n a
společnou organizaci trhů v odvět ví cuk ru pro rozpočet EU bě hem sedmi let od rok u 2007 do rok u 2013 budou 10,7 miliardy
EUR 62 . To se rovná přibližně sedminásobku výdajů na společnou
o rganizaci tr hů v odvět ví cuk ru v roce 2006. Komise na tomto
z á k l a d ě u ve d l a , že v ýd a j e v ze m ě d ě l s k é č á s t i roz p o č t u s e b udou rovnat v ýdajům na předchozí společnou organizaci trhů 63 .
62
Jedná se o prognózy vypracované
pro finanční rámec 2007–2013. Poté
podléhá rozpočet budoucí dohodě.
63
Oddíl 5 o rozpočtových
důsledcích návrhů týkajících
se reformy v návrhu Komise,
KOM(2005) 263 v konečném znění.
9 0 . Účetní dvůr však upozorňuje, že s trhem s cuk rem souvisí ještě
d a l š í d vě s k u te č n o s t i , j e j i c h ž ce l k ov ý d o p a d p ro roz p o če t E U
činí 1,2 miliardy EUR, ačkoli se neúč tují přímo k tíži zemědělské
č á sti rozpoč tu:
64
Dávka z výroby mohla být
ukládána z části kvót (tzv. kvóta
B) až do výše 39,5 % intervenční
ceny (631 EUR za tunu), tj. až
249 EUR za tunu (článek 15 nařízení
(ES) č. 1260/2001).
a ) d á v k a z v ý r o b y 64, k t e r á v r o c e 2 0 0 6 d o s á h l a 4 9 8 m i l i o n ů
EU R, byla zrušena a nahrazena paušální sazbou 12 E UR za
t u n u . Av š a k k v ů l i m e z i n á r o d n í m z á v a z k ů m S p o l e č e n s t v í
n e b y l o d ro k u 2 0 0 6 o b j e m d á ve k z v ý ro b y z a c h o v á n , n e boť t yto dávk y se vztahovaly pouze na v ýrobu přesahující
spotřebu;
b) b ě h e m s e d m i l e t é h o o b d o b í b y l o v y č l e n ě n o 1 , 2 m i l i a r d y
EUR na doprovodná opatření pro země uvedené v protoko lu o cuk ru. Tato podpora byla zemím AK T nabídnuta za ušlé
př íjmy k vůli nižším cenám za jejich histor ick ý preferenční
dovoz. Jelikož tato částk a spadá pod hlavu 21 „Roz voj států
AK T a vztahy s těmito státy “, nebyla považována za součást
společné organizace tr hů v odvět ví cuk ru.
9 1 . Reforma v odvětví cuk ru byla navržena tak, aby byla rozpočtově
neutrální. Účetní dvůr v této souvislosti upozor ňuje, že pok ud
vezmeme v úvahu v ýše uvedené nák lady, je pravděpodobné, že
ce l kové nák lady pro rozpočet E U po refor mě budou za období
2 0 07–2013 o 1,2 miliardy E UR v yšší než před refor mou.
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
42
ZÁVĚRY
A DOPORUČENÍ
9 2 . Reforma trhu s cuk rem se považovala za nutnou, aby se odvětví
9 3 . R e fo r m a
c u k r u u ve d l o v s o u l a d s e z á k l a d n í m i z á s a d a m i n ové s p o l e č n é
ze m ě d ě l s k é p o l i t i k y s vě t š í t r ž n í o r i e nt a c í , a a by U n i e s p l n i l a
s vé mezinárodní závazk y.
s l e d o v a l a r ů z n é c í l e, k t e ré b y l y z č á s t i v z á j e m n ě n e slučitelné, a bylo tudíž obtížné splnit je současně. Účetní dvůr
p ř i s vé m a u d i t u p o s u zov a l, d o j a k é m í r y by l o d o s u d h l av n í c h
c í l ů dosaženo.
Z a j is t i l a r e f o r m a t r h u s c u k r e m
ko n k u r e n c e s c h o p n o s t c u k r o va r n i c k é h o
p r ů m ys lu EU v b u d o u c n o s t i ?
9 4 . Cílem reformy bylo výrazně snížit (o 6 milionů tun) nerentabilní
9 5 . V
v ýrobní k apacitu ve Společenst ví tím, že se zavedou v ýznamné
ekonomické pobídk y pro cuk rovarnické podnik y s nejnižší pro duktivitou, aby se vzdaly své produkce v rámci k vót y. R efor ma
v ycházela z předpok ladu, že když se v ýrobci vzdají v ýrobních
zařízení s nízkou produktivitou, z v ýší se tím průměrná produkt i v i t a , a z a j i s t í t a k k o n k u r e n c e s c h o p n o s t t o h o t o o d v ě t v í E U.
Av š a k a n i K o m i s e, a n i č l e n s k é s t á t y n e m ě l y k d i s p o z i c i ú d a j e
o p o m ě r n é p ro d u k t i v i tě j e d n o t l i v ýc h v ý ro b c ů. S o u č a s n ě by l a
p o sk ytnuta dodatečná k vóta ve v ýši asi 1,5 milionu tun, větši n o u na nák upy pro v ýrobce s v yšší efektivitou.
p r v n í c h d v o u l e t e c h r e fo r my s e v ý r o b c i d o b r o v o l n ě v z d a l i
p o uze 2,2 milionu tun, což naznačovalo, že v ýrobci, na něž se
reforma zaměřovala, nabízené pobídk y nepovažovali za dosta tečně zajímavé. Proto byl v roce 2007 proces reformy v několik a
ohledech upraven s cílem v yt voř it silnou pobídk u pro všechny
v ýrobce, aby se vzdali alespoň určité části sv ých k vót. Stanove ného snížení k vót y tak bylo sice dosaženo, avšak k vótu nebylo
m ož n o s n í ž i t j e n t í m , že v ý ro b u u k o n č i l y n e j m é n ě k o n k u re n ce schopné závody.
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
43
9 6 . Př i
a u d i t u b y l y z j i š t ě ny p ř í p a d y p o d n i k ů , k t e ré s e v z d a l y d o d a t e č nýc h k vó t n a c u k r, k t e ré o b d r ž e l y n e b o z a k o u p i l y. N e n í
l o gi c k é n e j p r ve p o s k y t n o u t d o d a te č n é k vó t y a p ozd ě j i u s i l o vat o jejich snížení. V př ípadě dodatečné k vót y na izoglukózu
n avíc podnik y dostaly zaplaceno i tehdy, když se vzdaly k vót,
které byly nedlouho předtím př iděleny zdar ma. Pro související
n á k l a d y ve v ýš i z h r u b a 9 7 m i l i o n ů E U R n e ex i s t u j e d o s t ate č ný
d ů vod.
9 7 . R e for my sice pěstitelům cuk rové řepy částečně nahradily ušlé
9 8 . Navíc jak již Účetní dvůr konstatoval ve své předchozí zprávě
9 9 . Lze učinit celkový závěr, že cíl, kter ý spočíval ve stabilizaci trhu
65
Zvláštní zpráva EÚD č. 20/2000
týkající se řízení společné organizace
trhu s cukrem.
př íjmy způsobené v ýrazným pok lesem minimálních cen cuk rové řepy, avšak provedená opatření měla na jejich individuální
k o nk urenceschopnost omezený dopad.
,
zachování nepružnosti a omezení zabudovaných do současného
re ž i m u k vó t ve d e k e z by te č n é n e p r u ž n o s t i v ý ro b n í c h k a p a c i t
a o mezuje možnosti pěstitelů i v ýrobců z v yšovat efektivitu.
65
p o m o c í d o b ro vo l n é h o s n í ž e n í p ro d u k c e v r á m c i k vó t y o š e s t
m i l i o n ů t u n , d o s t a l p ře d n o s t p ře d c í l e m s p o č í v a j í c í m ve s n íže ní nerentabilních v ýrobních k apacit ve Společenst ví. Proces
re for my tak plně nezajistil konk urenceschopnost cuk rovar nick é ho průmyslu E U v budoucnosti. Je tudíž pravděpodobné, že
p a nující ex ter ní tlak y budou odvět ví cuk ru v E U tížit i nadále.
Doporučení 1
J e m ož n é, že k v ůli p anující m e x te r ní m tlak ům b u d e Ko m is e
muset navrhnout další úprav y domácí v ýroby. V takovém pří p a d ě Úče tní d v ůr d o p o r u čuj e, a by by l y nás troj e a o p atře ní
n av r že ny t ak , aby s e z ajis tila j eji ch ce lkov á ko n z is te ntn os t ,
a a by by l y z a l ož e ny n a te chni cké m p os o u z e ní p otře b a d a n é h o cí l e a na n e disk r im ina čních k r i té r iích .
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
44
Doporučení 2
Vz h l e d e m k v ý z namu v ý ro by cu k r u p ro z e m ě d ě lské h osp o dářst ví Účetní dvůr doporučuje, aby Komise navrhla opatření
na odstranění nepružnosti a omezení v současném režimu
k vó t , k te r á m aj í n e g at i v n í d o p a d n a ko n k u r e n ce s c h o p n o s t
p ěs ti te lů a v ý ro b ců.
S ta bi l izo va l a r e f o r m a t r h u s c u k r e m
t r h y a z a j is t i l a p ly n u l é z á s o b o vá n í
cukrem?
1 0 0 . Tr h
1 0 1 . Ú č e t n í
s cukrem byl vystaven současnému působení z výšeného
d o v o z u a z m e n š e ný c h m o ž n o s t í d o t o v a n é h o v ý v o z u . Z a t é t o
s i t u a ce s e k l í čov ý m č i n i te l e m s t a b i l i z a ce t r h u s t a l o b j e m d o mácí výroby, kterého je třeba na uspokojení potřeb EU. Je pravd ě podobné, že pok ud by se z v ýšil dovoz, byly by odňat y další
k vót y, čímž by se dále snížila v ýroba cuk ru v E U.
d v ů r d o s p ě l k z ávě r u, ž e i k d y ž s t a b i l i t a t r h u by l a d o s u d z a j i š tě n a , by l o j í d o s a že n o p o m o c í v ý ro b n í c h k vó t , k te ré
v současnosti stanoví maximální přípustnou domácí v ýrobu na
úroveň přibližně 85 % spotřeby EU u produktu se strategick ým
v ý z n a m e m p ro ze m ě d ě l s k o - p o t rav i n á ř s k é o d vě t v í a c h e m i c k ý
průmysl. Zvyšuje se tím závislost EU na dovozu, přičemž dodávk á m n a s vě tové m t r h u d o m i n u j e o m e ze ný p o če t v y v á že j í c í c h
ze mí.
Doporučení 3
Ú če t n í d v ů r d o p o r u č u j e , a b y s e p ř i p ř í p a d ný c h b u d o u c í c h
r oz h o d n u t í c h s d o p a d e m n a v ý r o b u c u k r u v EU b r a l v ú v a hu o bj e m d o m á cí v ý ro by cuk r u , k te r ý s e p ov a ž uj e z a nu tný
v z h l e d e m k c í l i s t a n ove n é m u ve S m l o u vě, j í m ž j e z a j iš tě n í
p l y nul é h o z ás o b ov ání .
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
45
1 0 2 . Spotřebitelům je třeba zajistit dodávk y za rozumné ceny
. Re fo r m a j e n a v r ž e n a t a k , a b y s e c e ny c u k r u s n í ž i l y a ž o 3 6 % 6 7 .
Jelikož tvorba cen je složitý proces, je obtížné stanovit, do jaké
mír y snížení referenční ceny volně loženého cuk ru ovlivní cenu,
k te rou zaplatí konečný spotřebitel. Komise sice zdůraznila, že
je třeba, aby se pok les cen komodit neprodleně projevil na spotřebitelsk ých cenách, avšak podle studií, jejichž v ypracování si
z a d a l a , j e n e p r avd ě p o d o b n é, že s n í že n í c e ny vo l n ě l ože n é h o
c u k ru se na konečného spotřebitele sk utečně přenese.
66
66
Podle článku 33 Smlouvy o ES,
který se stal článkem 39 Smlouvy
o fungování Evropské unie
(tzv. Lisabonské smlouvy), je jedním
z cílů společné zemědělské politiky
zajistit spotřebitelům dodávky za
rozumné ceny.
67
Hodnota 36 % představuje
rozdíl mezi intervenční cenou před
reformou a referenční cenou po
reformě.
Doporučení 4
I kd y ž Úče t ní d v ů r u z n áv á , ž e t vo r b a ce n v p o t r av i n ář ské m
o dvět ví je obz vláš tě složit á, p ovažuje z a nutné, aby ji Komi se pravidelně sle dovala. Komise a členské s t át y musí z ajis tit
spr áv n é up latňov ání s outě žní ho pr áv a v tomto o dvět v í, aby
by l sp l n ě n cí l s t a n ove ný ve S m l o u vě sp o čí v aj í cí v z aj iš tě n í
d o dáve k p ro sp otře b i te l e z a roz umn é ce ny.
Ř e š i ly a u l e h čo va ly z v l á š t n í n á s t r o j e
a m e c h a n is m y ús p ě š n ě a d a p tač n í
p r o b l é m y s o u v is e j í c í s r e f o r m o u ?
1 0 3 . K d y ž
1 0 4 . Př i auditu se zjistilo, že ani Komise, ani př íslušné členské stá-
s e p ě s t i t e l é v zd a j í p ě s t ov á n í c u k rové ře py a u z av řo u s e
z á vo d y, b u d e t o m í t v ý r a z ný p ř í mý a n e p ř í mý s o c i á l n í d o p a d
n a d o t yč n é ze m ě d ě l s k é o by vate l s t vo a re gi o ny, vče t n ě z t rát y
v ýznamného poč tu pracovních míst. Předpisy stanovily, že z re strukturalizačního fondu se mají financovat z vláštní nástroje či
mechanismy, které mají adaptační problémy řešit a ulehčovat.
t y sociální důsledk y restrukturalizace dostatečným způsobem
nesledují. Nejsou tedy k dispozici žádné souhrnné údaje o tom,
j a k ý d o p a d m ě l a s k u t e č n o s t , že s e v ý ro b c i v zd a l i s v ýc h k vó t ,
n a místní hospodářst ví.
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
46
1 0 5 . M i moto v několik a člensk ých státech opatření související s di-
1 0 6 . Uzavření v ýrobních zařízení musela doprovázet příslušná opat-
1 0 7 . Po k ud jde o přechodnou podporu př idělovanou rafiner iím za -
1 0 8 . Celkově zatím není možné dospět k závěru, do jaké mír y zavede-
ve r z i f i k a č n í p o d p o ro u v d o b ě a u d i t u j e š tě p l n ě n e f u n g ov a l a .
Ča sová prodleva mezi uzavřením závodů a zavedením diver zifik ačních opatření může v dotčených regionech v y volat potíže.
ření na demontáž v ýrobních zař ízení a obnovení ekologického
s t avu lok alit závodů. Př i auditu však byly př i plnění těchto zá va zk ů v oblasti životního prostředí zjištěny př ípady zpoždění.
bý vajícím se v ýhradně rafinací, při auditu nebyly nalezeny žádn é ú d a j e o to m , že p o d p o ra v yc h á z í z te c h n i c k é h o p o s o u ze n í
potřeb a že v ýpočet částek podpor y je založen na objektivních
k r i tér iích.
n é nástroje v ýznamné př ímé a nepř ímé sociální a ekonomické
dopady na zemědělské obyvatelstvo v dotčených regionech
z m ír nily.
Doporučení 5
Účetní dvůr doporučuje, aby Komise a členské stát y naléhavě
p o d n i k l y t a k o v é k r o k y, a b y d i v e r z i f i k a č n í o p a t ř e n í z a č a l a
r ychle f ungovat a přinášela z amýšlený efek t, totiž p o dp oro v at al te r nati v ní řeš e ní k p ěs tov ání cuk rové ře py a k v ý ro b ě
cuk r u .
Doporučení 6
Úče t n í d v ů r d o p o r u č u j e, a b y Ko m is e a č l e ns ké s t á t y a k t i v něji dohlížely na to, aby byly z ávazk y v oblasti životní ho
p r o s t ř e d í , k t e r é u z av ř e n é z áv o d y p ř i j a l y, v p l n é m r o z s a h u
d o dr žov ány.
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
47
N á k l a dy n a r e f o r m u
1 0 9 . Účetní dvůr upozorňuje, že pokud vezmeme v úvahu dodatečné
.
nák lady, které se neúč tují přímo k tíži zemědělské části rozpoč t u, j m e n ov i tě n á k l a d y n a d o p rovo d n á o p at ře n í p ro ze m ě A K T
uvedené v protokolu o cukru, celkové náklady pro rozpočet
EU po reformě budou za období 2007–2013 pravděpodobně
o 1,2 miliardy E UR v yšší než před refor mou.
Tu to zprávu př ijal senát I, jemuž předsedá pan M ichel CRE TIN,
člen Účetního dvora, v Lucemburku na svém zasedání dne
2 1 . čer vence 2010.
Za Úče tní d v ůr
p ře dse da
Vítor Manuel da Silva Caldeira
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
48
Příloha I
PŘEHLED S KUTEČNÝCH PŘÍJMŮ A ODHADOVANÝCH VÝDAJŮ
RE S TRUKTURAL I Z AČNÍHO FONDU
(v mil. EUR)
Výdaje
Příjmy celkem
Restrukturalizační podpora1
Diverzifikační
podpora2
Přechodná
podpora3
Celkem
(A)
(B)
(C)
(D)
(E) = (B) + (C) + (D)
339
331
19
0
350
13
2
1
0
3
Česká republika
166
88
11
0
99
Dánsko
163
37
8
0
45
1 350
639
71
0
710
Irsko
0
187
44
0
231
Řecko
88
130
26
0
156
346
454
70
0
524
1 354
611
64
25
700
293
981
167
0
1 148
8
59
15
0
74
40
17
2
0
19
Maďarsko
152
260
52
0
312
Nizozemsko
344
177
12
0
189
Rakousko
152
25
5
9
39
Polsko
657
288
34
0
322
Portugalsko
10
34
15
24
73
Rumunsko
32
10
0
0
10
Slovinsko
7
51
12
2
65
Slovensko
76
77
16
0
93
Finsko
45
64
7
5
76
Švédsko
128
63
9
5
77
Spojené království
466
165
15
94
274
6 229
4 750
675
164
5 589
Členský stát
Belgie
Bulharsko
Německo
Španělsko
Francie
Itálie
Lotyšsko
Litva
CELKEM
1
Zahrnuje rovněž retroaktivní platbu.
2
Zahrnuje jak diverzifikační podporu, tak dodatečnou diverzifikační podporu.
3
Podle článků 8 a 9 nařízení (ES) č. 320/2006 (přechodná podpora rafineriím zabývajícím se výhradně rafinací a některým
členským státům).
Zdroj: Auditoři Účetního dvora použili k výpočtu výše uvedených částek číselné údaje o kvótách, kterých se výrobci vzdali,
poskytnuté Komisí (oddělení C.5 GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova).
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
49
Příloha II
P ř e h l e d k v ót, k t e r ýc h s e č l e n s k é s tát y v z d a ly
A – CUKR
(v tunách bílého cukru)
Členský stát
Původní
kvóty1
(A)
Francie2
Německo
Polsko
Spojené království
Nizozemsko
Belgie
Itálie
Španělsko2
Česká republika
Dánsko
Rakousko
Švédsko
Řecko
Slovensko
Maďarsko
Rumunsko3
Litva
Finsko
Portugalsko4
Slovinsko
Lotyšsko
Irsko
Bulharsko3
4 120 687
3 655 456
1 772 477
1 221 474
931 435
882 301
1 557 443
996 961
474 932
452 466
405 812
385 984
317 502
216 037
406 684
109 164
111 010
146 087
79 671
52 973
66 505
199 260
4 752
CELKEM 18 567 073
Kvóty, kterých se členské státy vzdaly, za daný
hospodářský rok
2006/07
2007/08
2008/09
2009/10
(B)
(C)
(D)
(E)
–778 737
–93 119
–24 861
–16 679
–102 473
–132 106
–80 083
–54 785
–50 236
–42 562
–158 800
–70 133
–108 093
–35 218
–683 655
–757 200
–366 869
–165 000
–126 547
–206 066
–245 467
–256 578
–56 087
–19 500
–52 973
–66 505
–33 584
–193 171
–4 475
–20 758
–9 001
–15 000
–199 260
–4 752
–1 148 896
–676 104
–3 273 227
–132 106
Kvóty k dispozici Procento celkovéod hospodářské- ho objemu kvót,
ho roku 2009/10 kterých se členské
státy vzdaly
(F) =
(A+B+C+D+E)
(G) =
Σ(B+C+D+E)/A
3 437 032
2 898 256
1 405 608
1 056 474
804 888
676 235
508 378
498 479
372 459
372 383
351 027
293 186
158 702
112 320
105 420
104 689
90 252
80 999
9 953
0
0
0
0
16,6 %
20,7 %
20,7 %
13,5 %
13,6 %
23,4 %
67,4 %
50,0 %
21,6 %
17,7 %
13,5 %
24,0 %
50,0 %
48,0 %
74,1 %
4,1 %
18,7 %
44,6 %
87,5 %
100,0 %
100,0 %
100,0 %
100,0 %
13 336 740
28,2 %
Kvóty na cukr, kterých se členské státy vzdaly, celkem =
5 230 333
1
„Původní kvóta“ se rovná původní kvótě přidělené členským státům podle přílohy III nařízení (ES) č. 318/2006 na hospodářský
rok 2006/07 spolu s dodatečnými kvótami zakoupenými v letech 2006/07 a 2007/08.
2
Zahrnuje kvóty pro francouzské zámořské departementy (480 245 tun).
3
Kvóty k dispozici až od roku 2007/08 (nové členské státy, které vstoupily do EU v roce 2007).
4
Zahrnuje kvóty pro autonomní oblast Azory (9 953 tun).
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
50
Příloha II
B – INULINOVÝ SIRUP
Členský stát
(v tunách ekvivalentu cukru)
Původní
kvóty1
Kvóty, kterých se členské státy vzdaly, za daný
hospodářský rok
2006/07
2007/08
2008/09
2009/10
(A)
(B)
(C)
(D)
(E)
Kvóty k dispozici od
hospodářského roku
2009/10
Procento celkového
objemu kvót, kterých
se členské státy vzdaly
(F) = (A+B+C+D+E)
(G) = (B+C+D+E)/A
215 246
–215 246
0
100,0 %
Nizozemsko
80 950
–80 950
0
100,0 %
Francie
24 521
–24 521
0
100,0 %
320 717
–320 717
0
100,0 %
Belgie
CELKEM
0
0
0
Kvóty na inulinový sirup, kterých se členské
státy vzdaly, celkem = 320 717
C – IZOGLUKÓZA
Členský stát
(v tunách sušiny)
Původní
kvóty1
(A)
Kvóty, kterých se členské státy vzdaly, za daný
hospodářský rok
2006/07
2007/08
2008/09
2009/10
(B)
(C)
(D)
(E)
Kvóty k dispozici od
hospodářského roku
2009/10
Procento celkového
objemu kvót, kterých
se členské státy vzdaly
(F) = (A+B+C+D+E)
(G) = (B+C+D+E)/A
220 266
220 266
0,0 %
114 580
114 580
0,0 %
Bulharsko
89 198
89 198
0,0 %
Slovensko
68 095
68 095
0,0 %
Německo
56 638
56 638
0,0 %
Španělsko
131 423
53 810
59,1 %
Maďarsko
Belgie
2
–5 000
–3 000
–69 613
Polsko
42 861
42 861
0,0 %
Itálie
32 493
32 493
0,0 %
Portugalsko
15 871
Francie
27 664
Spojené království
43 592
Nizozemsko
14 563
Řecko
20 636
Rumunsko
15 879
Finsko
18 999
2
CELKEM
–3 371
12 500
21,2 %
0
100,0 %
0
100,0 %
–14 563
0
100,0 %
–20 636
0
100,0 %
0
100,0 %
0
100,0 %
690 441
24,4 %
–27 664
–43 592
–15 879
–18 999
912 758
0
–32 664
–60 569
–129 084
Kvóty na izoglokózu, kterých se členské státy
vzdaly, celkem = 222 317
1
„Původní kvóta“ se rovná původní kvótě přidělené členským státům podle přílohy III nařízení (ES) č. 318/2006 na hospodářský
rok 2006/07 spolu s dodatečnými kvótami přidělenými v letech 2006/07, 2007/08 a 2008/09.
2
Kvóty k dispozici až od roku 2007/08 (nové členské státy, které vstoupily do EU v roce 2007) spolu s dodatečnými kvótami
přidělenými do roku 2009/10.
Zdroj: EÚD na základě údajů Komise (GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova).
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
51
Příloha III
RO Z DĚLENÍ ČLEN S KÝCH S TÁTŮ PODLE KOM B I NOVANÉ
RENTA B I L I TY A KVÓTY NA CUKR , KTERÉ S E V Z DALY
Členský stát
Úroveň
kombinované
rentability1
Původní
kvóta2
(A)
(v tunách bílého cukru)
Skutečný dopad reformy
Kvóta, které Kvóta, které se
Procento
Procento celkové
Kvóta
se členské
členské státy původní kvóty, kvóty, které se člen- k dispozici
státy vzdaly,
vzdaly na rok které se členské
ské státy vzdaly
od roku
v prvních dvou
2008/093
státy vzdaly
2009/10
letech
(B)
(C)
(D) = (B+C)/(A)
(E) = (B+C)/
(F) =
(B celkem + C celkem)
A+B+C
Irsko
Řecko
Itálie
Nízká
2 143 923
–1 216 376
–260 466
68,9 %
28,2 %
667 081
Střední
2 923 655
–566 062
–725 282
44,2 %
24,7 %
1 632 311
Vysoká
12 895 381
–42 562
–2 410 358
19,0 %
46,9 %
10 442 461
Nezahrnuty
604 114
0
–9 227
1,5 %
0,2 %
594 887
CELKEM 18 567 073
–1 825 000
–3 405 333
28,2 %
100,0 %
13 336 740
Portugalsko
(pevninské)
Česká republika
Dánsko
Španělsko3
Lotyšsko
Litva
Maďarsko
Slovensko
Slovinsko
Finsko
Belgie
Německo
Francie
(metropolitní)
Nizozemsko
Rakousko
Polsko
Švédsko
Spojené království
Ostatní členské
státy4
1
Rozdělení členských států podle kombinované rentability, která by ovlivnila pravděpodobné snížení jejich výroby cukru (tabulka 3
v dokumentu Komise „Aktualizace posouzení dopadů“ [SEK(2003) 1022]).
2
„Původní kvóta“ se rovná původní kvótě přidělené členských státům podle přílohy III nařízení (ES) č. 318/2006 na rozpočtový rok
2006/07 spolu s dodatečnými kvótami zakoupenými v letech 2006/07 a 2007/08.
3
Kvóty ve výši 132 106 tun, kterých se vzdali výrobci ve Španělsku za hospodářský rok 2009/10, jsou zahrnuty do roku 2008/09.
4
„Ostatní členské státy“ zahrnují Rumunsko, Bulharsko, francouzské zámořské departementy a autonomní oblast Azory.
Zdroj: Komise (oddělení C.5 GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova).
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
52
Příloha IV
PŘEHLED DO S TUPNÉ PODPORY PRO VÝRO B CE A JEJ I CH PŘÍMÝCH
NÁKLADŮ NA U Z AVŘENÍ Z ÁVODŮ
Kontrolovaný členský stát
Počet uzavřených závodů
(A)Množství kvót na cukr,
kterých se výrobci vzdali
uzavřením závodů (v tis. tun
bílého cukru)
Česká
republika
Německo
Irsko
Řecko1
Španělsko
Francie
Itálie
Polsko
3
5
1
2
7
5
14
8
102
736
199
159
498
651
1 049
296
(v mil. EUR)
(B)Celková dostupná restrukturalizační podpora
pro výrobce, včetně zpětné platby za uzavřené
závody
58
415
127
72
277
358
666
166
(C) Celkové přímé náklady na
uzavření závodu2
48
178
172
21
266
104
450
98
náklady na odpis dlouhodobého majetku a nepoužitelných zásob
22
67
108
4
165
42
237
51
sociální náklady (propouštění, důchody, odborná
příprava, přeřazení na jiná
pracovní místa)
8
49
42
5
62
37
67
15
náklady na demontáž a další
náklady na uzavření závodu
18
62
22
12
39
25
146
32
Rozdíl mezi restrukturalizační podporou a přímými
náklady na uzavření závodu
(B – C)
10
237
–45
51
11
254
216
68
Restrukturalizační podpora
na tunu, které se výrobce
vzdal, po odečtení přímých
nákladů na uzavření závodu
(B – C) / A
98
322
–226
321
22
390
206
230
1
Tyto dva závody by měly být přebudovány na jednotky pro výrobu biomasy (byla předložena žádost pouze o podporu pro
částečnou demontáž).
2
Ušlý budoucí zisk nebyl považován za přímé náklady na uzavření závodů.
Zdroj: Restrukturalizační plány a (závěrečné) zprávy o pokroku předložené výrobci v kontrolovaných členských státech.
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
53
Příloha V
PROVÁDĚNÍ D I VER Z I F I KAČNÍ PODPORY
(v EUR)
Diverzifikační podpora přidělená v období 2006–2010
1
Členský stát
(A)
Belgie
Bulharsko
Česká republika
Dánsko
Diverzifikační podpora
Dodatečná diverzifikační podpora
Celkem
(B)
(C)
(D) = (B)+(C)
19 328 991
0
19 328 991
445 738
445 738
891 475
11 220 772
0
11 220 772
7 511 785
0
7 511 785
Německo
71 025 341
0
71 025 341
Irsko
21 818 970
21 818 970
43 637 940
Řecko
17 388 600
8 694 300
26 082 900
Španělsko
46 394 042
23 197 021
69 591 063
Francie (metropolitní)
64 126 854
0
64 126 854
111 018 706
55 509 353
166 528 059
Lotyšsko
7 282 298
7 282 298
14 564 595
Litva
1 947 100
0
1 947 100
Maďarsko
29 955 623
22 466 717
52 422 341
Nizozemsko
11 870 109
0
11 870 109
5 138 833
0
5 138 833
34 412 305
0
34 412 305
7 398 621
7 398 621
14 797 242
Rumunsko
419 772
0
419 772
Slovinsko
5 800 544
5 800 544
11 601 087
Slovensko
10 829 743
5 414 871
16 244 614
Finsko
6 985 820
0
6 985 820
Švédsko
9 372 676
0
9 372 676
15 477 000
0
15 477 000
517 170 242
158 028 432
675 198 674
Itálie
Rakousko
Polsko
Portugalsko (pevninské)
Spojené království
CELKEM
1
Diverzifikační podpora představuje jak diverzifikační podporu (článek 6 nařízení (ES) č. 320/2006), tak dodatečnou
diverzifikační podporu (článek 7 nařízení (ES) č. 320/2006).
Zdroj: Komise (oddělení C GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova).
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
54
Příloha VI
PŘÍKLADY ODL I ŠNÝCH KR I TÉR I Í PRO PŘ I DĚLOVÁNÍ
D I VER Z I F I KAČNÍ PODPORY V RŮ Z NÝCH ČLEN S KÝCH S TÁTECH
Diverzifikační podpora se v různých členských státech přidělovala podle mnoha rozdílných kritérií,
například:
— v Irsku se veškerá diverzifikační podpora poskytovala pěstitelům, kteří přišli o svá dodavatelská
práva, aniž museli prokazovat jakékoli náklady na diverzifikaci,
— v České republice pěstitelé také obdrželi veškerou diverzifikační podporu, která však byla omezena na část nákladů na nově pořízené zemědělské stroje,
— v Itálii a Polsku byla diverzifikační podpora přidělována na diverzifikační projekty, které prováděli pěstitelé a další typy příjemců, především malé a střední podniky,
— ve Francii, Německu a Španělsku přidělovaly regionální orgány diverzifikační podporu na různá
opatření typu rozvoje venkova, pěstitelům, malým a středním podnikům a místním orgánům.
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
55
Příloha VII
G LO S ÁŘ DŮLEŽ I TÝCH POJMŮ A Z KRATEK
AKT: Afrika, Karibik a Tichomoří.
Bioetanol z cukrové třtiny nebo řepy: získává se po kvašení surové šťávy (ihned po extrakci
z cukrové třtiny nebo cukrové řepy) nebo těžké šťávy (výsledek dalšího zpracování včetně koncentrační fáze, která umožňuje okamžité uskladnění) a destilaci. Součástí výrobního procesu není
výroba cukru v pevné podobě. Bioetanol lze získávat i z jiných plodin a lze jej využít jako palivo
nebo palivovou přísadu.
Cukr C: viz heslo kvóty A, B a tzv. cukr C.
Cukr, surový a bílý: bílý cukr se definuje jako cukr s obsahem sacharózy (chemicky čistá molekula,
která tvoří cukr) nejméně 99,5 %. Surový cukr standardní jakosti má obsah sacharózy 96 %, ačkoli
obvykle bývá vyšší, a má světle béžovou až středně hnědou barvu. Surový cukr se obyčejně vyrábí
z cukrové třtiny, zatímco bílý cukr se získává buď přímo zpracováním cukrové řepy nebo cukrové
třtiny, nebo dalším zpracováním (rafinováním) surového cukru. Bílý cukr je standardní forma pro
spotřebu, avšak používá se i menší množství surového cukru (hlavně kvůli barvě nebo chuti cukrové třtiny).
Dovozní cla: mechanismus tržní podpory, která spočívá ve výběru přesně stanovené daně z množství dovážených ze světového trhu, takže jejich cena je ve srovnání s domácí produkcí vyšší. Podle
vícestranné obchodní dohody z roku 1995 byla dovozní cla u světového obchodu se zemědělskými
výrobky částečně odstraněna a ve Světové obchodní organizaci (WTO) probíhají jednání o dalším
zrušení cel.
DSB: Orgán pro řešení sporů (Dispute Settlement Body) Světové obchodní organizace (WTO).
Intervence (veřejné skladování): mechanismus tržní podpory, který umožňuje výrobcům prodávat
zemědělský produkt v členském státě (intervenční agentuře) za cenu stanovenou v nařízení Rady.
Tato intervenční cena pak platí na domácím trhu jako minimální cena. Původně byla pro tento
mechanismus způsobilá neomezená množství produktů. Pokud jde o odvětví cukru, reforma z roku
2006 mechanismus nejprve omezila na určitá stanovená množství podléhající snížené ceně a pak
mechanismus zrušila.
Inulin a inulinový sirup: inulin je vláknina (tvořená řetězcem molekul fruktózy) přítomná v řadě
rostlin. Průmyslově se extrahuje z kořene čekanky. Fruktóza se získává hydrolýzou a výsledek tohoto
procesu, sladidlo zvané inulinový sirup, je zahrnuto do společné organizace trhů v odvětví cukru
v EU. Jeho výrobní kvóta v roce 2006 činila asi 321 000 tun (tržní podíl 1,5 %). Poznámka: Inulin
nesouvisí s inzulinem, což je hormon přispívající ke kontrole hladiny cukru v krvi.
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
56
Příloha VII
Izoglukóza: označovaná též jako HFCS (sirup s vysokým obsahem fruktózy – high fructose corn
sirup), je sladidlo, které se získává zpracováním glukózy, přičemž část se přeměňuje na fruktózu,
čímž se získává sirup podobný sirupu, který vzniká při hydrolýze cukru (při níž se sacharóza přeměňuje na své složky glukózu a fruktózu). Standardně obsahuje 42 % a 55 % fruktózy. Glukóza
používaná k tomuto účelu je rovněž sladidlem, které má konkrétní využití v potravinářství. Získává
se zpracováním škrobu, který se obvykle extrahuje z kukuřice, avšak ve škrobárenském průmyslu se
může využívat i pšenice nebo brambory. Jelikož je izoglukóza ve významných využitích, například
u nealkoholických nápojů, konkurentem cukru, je zahrnuta do společné organizace trhů v odvětví
cukru v EU: její výrobní kvóta po reformě byla asi 508 000 tun (tržní podíl pod 3 % v EU-25).
Kvóty (výrobní kvóty): mechanismus tržní podpory, jehož cílem je v podstatě zabránit nadbytkům
tím, že se každému výrobci přidělí omezený tržní podíl. Výroba nad stanovenou kvótu může podléhat pokutám nebo povinnému skladování nebo může být způsobilá pro zvláštní použití (například
nedotovaný vývoz, jak tomu je v odvětví cukru). V odvětví cukru lze kvóty převádět mezi výrobci
v tomtéž členském státě (v přiměřeném rozsahu), nikoli však mezi výrobci z různých členských států.
Kvóty A, B a tzv. cukr C: vztahují se k režimu kvót před reformou z roku 2006. Kvóty A zhruba odpovídaly spotřebním potřebám Evropského společenství a kvóty B, stanovené pevnou procentní
sazbou z kvóty A, odpovídaly množstvím, která bylo možno vyvážet s vývozními náhradami. Kvóty
B podléhaly značně vysoké dávce z výroby, která sloužila k financování nákladů na vývozní náhrady, zatímco kvóty A podléhaly dávce mnohem nižší. Výroba nepodléhající kvótám, tzv. cukr C, byl
cukr, jehož objem výroby přesahoval celkový součet kvót a A a B a který se vyvážel bez náhrady.
Minimální cena cukrové řepy: v nařízení Rady (ES) č. 318/2006 se stanoví minimální cena cukrové
řepy a výrobcům cukru se ukládá povinnost platit pěstitelům cukrové řepy cenu, která nebude nižší
než cena za cukrovou řepu standardní jakosti vhodnou ke zpracování na cukr podléhající kvótám.
Minimální cena vychází z referenční ceny cukru. Cílem mechanismu je, aby z tržní podpory pro
cukr měli užitek zemědělci.
Přímé platby: platby vyplácené přímo zemědělcům v rámci režimu podpory příjmů ( jako režim
jednotné platby uvedený v příloze I nařízení Rady (ES) č. 1782/2003). Tyto platby mohou být vázané
(tj. spojené s určitou produkcí), nebo oddělené, založené na nárocích vycházejících z příjmů během
minulých referenčních období.
Referenční cena cukru: referenční ceny byly stanoveny v nařízení Rady (ES) č. 318/2006 pro surový cukr a pro bílý cukr. Nejedná se o ceny garantované výrobcům, avšak Komise může zavést
určitá opatření tržní podpory, když se skutečné tržní ceny od referenční ceny liší o více než určité
procento.
Řepný cukr a třtinový cukr: cukr se vyrábí buď z cukrové řepy, nebo cukrové třtiny. Cukrová třtina
(druh rákosu) se obvykle pěstuje v tropických oblastech a cukrová řepa (kořen) tradičně v oblastech
mírného podnebí, i když roste zájem o šíření tropické cukrové řepy. Maximální výtěžnost cukru na
hektar je potenciálně vyšší u cukrové třtiny, což lze však částečně vyvážit kratším výrobním cyklem
cukrové řepy. V současnosti se 80 % cukru na světě vyrábí z cukrové třtiny.
SZP: Společná zemědělská politika.
Tržní podpora: udržuje cenu zemědělských produktů na domácím trhu na vyšší úrovni, než jaká
by byla výsledkem působení tržních sil na světovém trhu ( jinak než přímá podpora příjmů). Za
tímto účelem byla použita opatření jako dovozní cla, vývozní náhrady a intervence prostřednictvím
veřejného skladování. V předchozích reformách SZP i v reformě trhu s cukrem z roku 2006 se míra
tržní podpory snížila a snížení bylo vyrovnáno přímo podporou zemědělců, například režimem
jednotné platby.
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
57
Příloha VII
Vše kromě zbraní (Everything but arms) (EBA): jednostranná iniciativa, kterou přijala Rada nařízením (ES) č. 416/2001. Umožňuje bezcelní a bezkvótový přístup na evropský trh pro všechny
výrobky, s výjimkou zbraní a střeliva, pocházející z nejméně rozvinutých zemí ( jedná se o kategorii
zemí, kterou na základě zvláštních ukazatelů rozvoje stanovila OSN). Iniciativa je začleněna do
víceletého systému všeobecných celních preferencí. Iniciativa byla prezentována jako rozšíření
preference, která ve většině oblastí obchodu s nejméně rozvinutými zeměmi již existovala, na
všechna odvětví. Velký dopad pro EU se tedy s výjimkou banánů, rýže a cukru nepředpokládal,
takže úplné zavedení tohoto opatření bylo po přechodné období končící rokem 2006 pro banány
a rokem 2009 pro rýži a cukr odloženo.
Vývozní náhrady: mechanismus tržní podpory, který umožňuje výrobcům nebo hospodářským
subjektům vyvážet dostupné zemědělské výrobky za vyšší ceny než prodejní ceny na světovém
trhu tím, že je jim u každé vývozní operace vyplácena dotace, která nahrazuje rozdíl mezi domácími
cenami a vývozními cenami.
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
58
Odpovědi
Komise
SHRNUTÍ
I–III.
B ěhem refor my tr hu s cuk rem v EU z rok u
2006 se podařilo toto odvětví úspěšně
re s t r u k t u r a l i z o v a t , v y t vo ř i t p ro n ě d l o uh o d o bý p o l i t i c k ý rá m e c a v ý ra z n ě z l e p š i t
jeho konkurenceschopnost. Výrobci cuk ru
v EU nyní působí v prostředí, v němž jsou
úřední ceny sníženy o 36 % a výroba se
více soustředí v regionech s v ysokou ren t a b i l i tou.
K l í čov ý m i s l ož k a m i re fo r my by l o v ý ra z n é
s n í že n í ú ře d n í c h ce n a z ř í ze n í d o č a s n é h o
re s t r u kturalizačního fondu, z nějž má být
poskytováno vyrovnání hospodářským
subjektům za to, že se vzdaly části v ýrob ních kvót, a který má pomáhat vyvážit
případné nepříznivé sociální a environm e n t á l n í ú č i n k y r e f o r m y. P r o n e j m é n ě
konkurenceschopné výrobce cukru tak
byla vytvořena pobídka, aby se vzdali
č á s t i sv ých k vót. K romě toho byly hospo dářsk ým subjektům v EU v ýměnou za jedn o rá zovo u p l at b u p o s k y t n u t y d o d ate č n é
k v ó t y, a b y s e d á l e z v ý š i l a k o n k u r e n c e s c h o p nost odvět ví v ýroby cuk ru v E U.
Reforma byla z hlediska zemědělských
výdajů rozpočtově neutrální. V návrhu
Komise byla výslovně uznána potřeba
ú p r av v z e m í c h A K T, k t e ré j s o u s i g n a t á ř i
protokolu o cuk ru, jež je řešena prostřed n i c t v í m z v l á š t n í h o p r o g r a m u p o d p o r y,
na němž se dohodly R ada a Parlament
a k te r ý je součástí refor mního balíčk u.
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
Reforma v odvětví cukru by měla být
z v a ž o v á n a v k o n t e x t u i n i c i a t i v y E U „Vš e
kromě zbraní“ (EBA) z roku 2001 a rozhodnutí Světové obchodní organizace
( W TO ) o r e ž i m u c u k r u v E U z r o k u 2 0 0 5 .
Iniciativa EBA udělila nejméně roz vinut ým zemím volný přístup na trh EU včetně
t r h u s c u k re m . R o z h o d n u t í W TO s i v y n u tilo omezení dotovaných vývozů cukru
z E U. V d ů s l e d k u t o h o m u s e l a E U s n í ž i t
v ý r o b n í k v ó t y p r o c u k r, a b y z a c h o v a l a
o d p ov í d a j í c í rov n ová h u n a t r h u. N ě k te ré
z vývojových tendencí popsaných Účetn í m d v o r e m ( n a p ř. s n í ž e n í v ý r o b n í c h
k vót) jsou tudíž nakonec spíše důsledkem
d vo u v ýš e z m í n ě nýc h z m ě n v o b e c n ě j š í m
p ro s t ře d í p o l i t i k y. J i n é v ý vo j o vé t e n d e n c e ( n a p ř. k o n c e n t r a c e n e b o u z av ře n í
v ý ro b n í c h z a ř í ze n í ) l ze a l e s p o ň č á s te č n ě
př ičítat dlouhodobějším trendům.
V.
J e p a t r n é, ž e v d ů s l e d k u r e fo r my s e c e l kově z výšila konkurenceschopnost odvětví
cuk ru v EU, a Komise má za to, že tento cíl
byl v plném rozsahu splněn.
R e fo r m a by l a z a l ože n a n a s ys té m u, k te r ý
s p o č í v á v to m , že s e v ý ro b c i d o b rovo l n ě
vzdají části sv ých k vót, a opírá se zejména
o d o č a s ný re s t r u k t u ra l i z a č n í fo n d. K a žd á
c u k rova r n i c k á s p o l e č n o s t s e m u s e l a roz hodnout, zda od výroby cuk ru upustí nebo
v n í b u d e p o k ra čovat , a to s o h l e d e m n a
skutečnost, že si v budoucnosti bude
m u s e t z a b e z p e č i t d l o u h o d o b o u re n t a b i l i t u v p ro s t ře d í v ý ra z n ě n i ž š í c h ú ře d n í c h
cen.
59
Odpovědi
Komise
Fa k t , ž e r e fo r m a n a b í d l a m o ž n o s t u p u stit od výroby a zároveň získat dodatečné k vót y, přesně odpovídal cíli v yt vo řit menší, ale více konkurenceschopné
odvětví v ýroby cuk ru v EU.
Jak dok ládá tabulk a Komise č. 1, části kvót
se vzdali v ýrobci především ve člensk ých
státech s nízkou mírou kombinované rentability, zatímco 93 % objemu nových k vót
bylo přiděleno člensk ým státům s vysokou
kombinovanou rentabilitou. V důsledku
tohoto procesu představují členské stát y
s vysokou rentabilitou 78 % kvóty EU
(před reformou 68 %), členské stát y s níz kou rentabilitou nyní představují 5 %
k vóty (před reformou 12 %).
VI.
K o m i s e v í t á , že Ú če t n í d v ů r u z n a l, že by l
s p l n ě n c í l re fo r my s t a b i l i zovat t r h s c u k rem a ceny cuk ru.
Silnější závislost na ex terních dodávk ách
cukru je výsledkem obchodní a rozvojové politik y EU, a zejména iniciativ y „Vše
k romě zbraní“, která neomezeně otevřela
trh EU vůči dovozu z nejméně roz vinutých
zemí, z nichž některé mají značný v ý vozní
potenciál.
Kromě toho obsahuje režim cukru
n e z by t n é n á s t ro j e u m ož ň u j í c í v y p o řá d at
se s hypotetickou situací nedostatečných
dodávek na trh EU, a to především přemě nou dostupného cukru nepodléhajícího
k vótě na cuk r, kter ý k vótě podléhá.
Komise zanedlouho zahájí studii zabý va jící se přenosem cen v odvět ví cuk ru, aby
tuto problematiku objasnila.
V II.
V souladu se zásadou subsidiarity nesou
členské státy odpovědnost za odstran ě n í d ů s l e d k ů u z a v ře n í z á vo d ů ( č i o m e z e n í v ý r o b y ) a z a p r o v á d ě n í n e z b y t ný c h
d i ve r z i f i k a č n í c h o p a t ře n í . A b y v š a k b y l o
z a j i š tě n o vč a s n é p rove d e n í tě c h to o p a t ření a následně zabráněno zbytečným
prodlením, obsahují právní předpisy
EU podrobné lhůty pro provedení a pro
p l a t b y, k t e ré j s o u č l e n s k é s t á t y p o v i n ny
dodržovat.
Pro tradiční rafinerie v yt váří reforma více
konkurenční podnikatelské prostředí,
a proto musí tyto rafinerie přizpůsobit
s vo j i č i n n o s t, a by s i v rá m c i n ové h o s cé náře udr žely konk urenceschopnost. Úče lem této přechodné podpor y, která nebyla
součástí původního návrhu Komise, je
umožnit těmto společnostem, aby př ijaly
nezbytná opatření na z v ýšení své konk urenceschopnosti.
V III.
Pokud jde o reformu režimu cuk ru, je
t ře b a z o h l e d n i t v š e c h ny z m ě ny, k t e ré
b y l y z a v e d e ny v r á m c i s p o l e č n é o r g a n i z a ce t r h u s c u k re m , t j. p ře c h o d o d o p at ření zahrnujících vysoké garantované ceny
cuk rové řepy a v ýrobní a v ý vozní náhrady
na systém, který je založen především
na přímé podpoře zemědělců. V tomto
s my s l u b y l re ž i m c u k r u n av r ž e n t a k , a b y
by l z h l e d i s k a ze m ě d ě l s k ýc h v ýd a j ů roz poč tově neutrální (viz rovněž připomínk a
Účetního dvora v bodě 89). Komise má za
to, že tento cíl byl splněn.
V souladu s čl. 1 odst. 3 nařízení R ady (ES)
č. 320/2006 je zbývající zůstatek v restrukt u ra l i z a č n í m fo n d u p ro o d vě t v í c u k r u p o
f i n a n cová n í o p at ře n í v rá m c i u ve d e n é h o
fondu v yčleněn pro EZZF.
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
60
Odpovědi
Komise
Doprovodná opatření pro země AKT
v yplý vají z obecného závazk u EU v rámci
d o h o d y o p a r t n e r s t v í A K T- E U p o d p o r o vat země AK T v úsilí o snižování chudoby
a d o s a ž e n í u d r ž i t e l n é h o ro z vo j e. B ě h e m
procesu, kter ý v yústil v reformu v odvět ví
c u k r u, s e K o m i s e z av á z a l a , že b u d e p o dporovat potřebné úpravy v privilegovanýc h z e m í c h , k t e ré j s o u s i g n a t á ř i p ro t o kolu o cuk ru, a provedla analýzu dopadu
r e f o r m y v o d v ě t v í c u k r u n a z e m ě A K T.
N u t n o s t t a k ov ýc hto d o p rovo d nýc h o p atření pro země AKT byla řádně předvídána a opatření se netýk ají zemědělského
oddílu rozpoč tu.
I X . p r vní o drážk a
Komise samozřejmě vždy důsledně dbá na
to, aby byly nástroje a opatření koncipo vány tak , že zajišťují celkovou soudržnost,
a aby se zak ládaly na důk ladném technick é m p o s o u ze n í p o t ře b a c í l ů a n a n e d i s k r iminačních k r itér iích. Tento př ístup byl
uplatněn také při reformě trhu s cuk rem.
I X . druhá odrážka
Při přípravě návrhu pravidel, která budou
upravovat odvětví cukru po hospodářském roce 2014/15, Komise na základě
dosavadních zkušeností přezkoumá celou
řadu možností.
I X . třetí odrážka
K o m i s e z a s t á v á n á z o r, ž e n o v á r o v n o váha na trhu s cuk rem, která je v ýsledkem
reformy – včetně úrovně soběstačnosti
EU – je v souladu s ustanoveními Smlouvy,
která nestanoví, že by E U měla být sobě stačná, co se t ýče k aždého zemědělského
produktu. Režim cukru navíc obsahuje
n e z by t n é n á s t ro j e u m ož ň u j í c í v y p o řá d at
se se situacemi nedostatečné dodávk y na
trh, a to především přeměnou dostupného
c u k r u n e p o d l é h a j í c í h o k v ó t ě n a c u k r,
kter ý k vótě podléhá.
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
IX. č tvr tá odrážka
Aby Komise tuto problematik u objasnila,
zanedlouho zahájí studii zabývající se pře nosem cen v odvětví cuk ru.
IX. pátá odrážka
V souladu se zásadou subsidiarity nesou
č l e n s k é s t á t y o d p ově d n o s t z a p rov á d ě n í
diver zifik ačních opatření a za dodr žování
environmentálních závazků, neboť mohou
lépe přijímat nezbytná rozhodnutí s ohle dem na řadu specifick ých faktorů, které se
na jednotlivé případy vztahují.
ÚVOD
4.
Pro h l a d k é f u n g ová n í re ž i m u c u k r u z a l o ženého na k vótách je třeba mít také k vóty
pro izoglukózu a pro inulinov ý sirup,
neboť jak správně poznamenal Účetní
d v ů r, o b a v ý ro b k y j s o u m ož ný m i n á h ra žk a m i c u k r u. Kvó t y by l y z ave d e ny v d o b ě,
kdy v ýroba těchto náhradních sladidel ve
Společenství dosáhla objemu, při němž
hrozilo, že dojde k narušení běžného fun gování režimu cukru. Stanovené úrovně
kvót odpovídaly tehdejšímu objemu
v ýroby.
5.
Komise by ráda objasnila, že s ohledem na
rozhodnutí Světové obchodní organizace
( W TO) n e ex i s t u j e ž á d ný a b s o l u t n í m n ožstevní limit pro v ý voz bílého cuk ru.
61
Odpovědi
Komise
O d b o r n á s k u p i n a W TO a o d v o l a c í o r g á n
d o p o r u č i l y, a b y o r g á n p r o ř e š e n í s p o r ů
požádal Evropské společenství, aby
v b o d e c h , v n i c h ž j e h o re ž i m c u k r u n e n í
v s o u l a d u s D o h o d o u W TO o z e m ě d ě l s t v í ,
u ve d l o t e n t o re ž i m d o s o u l a d u s e s v ý m i
závazk y podle uvedené dohody.
Pok ud jde o rozsah nesouladu, ve zprávě
ze dne 28. dubna 2005 odvolací orgán
W TO potvrdil zjištění odborné skupiny, že
— poznámk a pod čarou č. 1 v listině ES
t ýk ající se preferenčních dovozů z ně k ter ých zemí A K T a I ndie nemá právní
účinek spočívající v rozšíření nebo jiné
z m ě n ě ú rov n ě m n ož s te v n í h o z áv a z k u
E v ro p s k ýc h s p o l e č e n s t v í o b s a ž e n é h o
v l istině ES,
— s t ě žov a te l é (Au s t r á l i e, B r a z í l i e a Th a j s k o ) p o s k y t l i j e d n o z n a č n é d ů k a z y, ž e
výrobci/vývozci cukru C (nepodléhajícího kvótě), kteří překračují úrovně
závazk u ES, obdr želi „platby “ na v ý voz
i) prostřednictvím prodeje cukrové řepy
C v ý ro b c ů m c u k r u C p o d ú rov n í j e j i c h
celkových výrobních nákladů; a ii) ve
fo r m ě p ře vo d ů f i n a n č n í c h zd ro j ů p ro střednictvím křížového subvencování
vyplývajícího z fungování režimu ES
pro cuk r ve smyslu čl. 9 odst. 1 písm. c)
Dohody W TO o zemědělství (a tudíž podléhajícího závazkům týk ajícím se sníže ní v souvislosti s v ý vozními dotacemi),
— E S n e p ro k á z a l o, že j e h o v ý voz y c u k r u
C a (ekvivalentu) cukru z AKT/Indie,
které přesahují úroveň závazku Evrop s k ých společenst ví, nebyly dotovány.
Z toho důvodu smí EU povolit vývozy
cukru nepodléhajícího kvótě, které přes a h u j í j e j í z áva z k y v rá m c i W TO, z a p ře d pokladu, že EU může prokázat, že tyto
v ý voz y nejsou dotovány.
R ámeček 1
Viz odpověď na bod 5.
7.
Komise by hned na počátk u ráda zdůraz n i l a , ž e l i m i t u l o ž e ný r o z h o d n u t í m W TO
nemusí být dodržen při všech vývozech
cuk ru z EU, ale pouze při dotovaných
v ý vo z e c h . V s o u l a d u s t í m s e t e n t o l i m i t
nevztahuje na cukr a izoglukózu podléhající kvótě a izoglukózu, která kvótě
nepodléhá, a to za předpok ladu, že nejsou
posk ytnuty žádné náhrady.
9.
Cíle reformy přímo souvisejí s cíli spo l e č n é z e m ě d ě l s k é p o l i t i k y, k t e ré j s o u
obsaženy ve Smlouvách. K romě toho fakt,
že se cíle reformy částečně rozcházejí,
není nedostatkem, ale spíše výsledkem
široké oblasti působnosti refor my. Různé
c í l e re fo r my o d r á že j í r ů z n é a s p e k t y t r h u
s cuk rem a je třeba je vzájemně v y vážit.
10. d)
N ižší úroveň vzdávání se k vót během dru hého roku vyústila v situaci nadměrné
dodávk y na domácí tr h a Komise v reakci
na tento stav přijala dva soubor y opatření: na jedné straně prodloužila posk ytování v ý vozních náhrad do hospodářského
roku 2007/08, na druhé straně stanovila procentní podíl určený ke stažení na
13,5 % (nařízení Komise (ES) č. 290/2007),
aby udržela strukturální rovnováhu trhu.
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
62
Odpovědi
Komise
10. e)
Jelikož byly při reformě sníženy ceny cukr o v é ř e p y, m ě l a p ř í m ý d o p a d n a p ř í j m y
pěstitelů, a vyrovnání je tudíž odůvodn ě n é. Pro p ě s t i te l e o b i l ov i n p ře d s t av u j e
izoglukóza pouze ok rajové odbytiště obilovin a její cena mnohem více závisí na
jiných proměnných. Reforma neměla znatelný dopad na příjmy pěstitelů obilovin,
a tudíž by v yrovnání nebylo oprávněné.
PŘIPOMÍNKY
21.
A by K o m i s e z a b e z p e č i l a ú č i n n o u a h l a dkou restrukturalizaci, rozhodla se pro
model reformy založený na dobrovolných
rozhodnutích v ýrobců cuk ru. Uk ázalo se,
že tato volba byla z hlediska dosažení
c í l ů re fo r my ú č i n n á . Př í s t u p z a l ože ný n a
důrazu na konk rétní regiony či jednotlivé
výrobce by se setkal nejen s výrazným
nesouhlasem členských států a hospodářsk ých subjektů zasažených snižováním
kvót, ale také se značnými praktickými
o b t í ž e m i p ř i ro z h o d o v á n í o t o m , k d o b y
měl podnik ání ukončit, a kdo nikoli.
22.
Hlavním cílem reformy bylo nastolit novou
ro v n o v á h u v o d vě t v í v ý ro b y c u k r u v E U,
a t o v r á m c i s c é n á ře, k t e r ý s e v y z n a č u j e
větší otevřeností domácího trhu vůči
d ovoz u ze t ře t í c h ze m í . A by by l o to h o to
c í l e d o s a ž e n o, b y l o p o ž a d o v á n o s n í ž e n í
k vó t y ; z bý v a j í c í s p o l e č n o s t i by m ě l y bý t
schopny fungovat na trhu s podstatně nižšími úředními cenami.
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
23.
Z důvodů účinnosti a transparentnosti
s e K o m i s e r o z h o d l a p r o m o d e l r e f o r m y,
v němž konečné rozhodnutí o tom, zda
v ýrobu zachovat, snížit či zrušit, přijímají
jednotlivé cuk rovarnické společnosti, a to
s ohledem na budoucnost, která je charakterizována v ýrazně nižšími cenami. Kromě
toho byla společnostem, které se rozhodly
v z d á t s e č á s t i k vó t , p o s k y t n u t a f i n a n č n í
p o b í d k a . Te n t o m o d e l n e v y ž a d u j e a n a l ý z u s o u č a s n é re nt a b i l i t y a v y h l í d e k k a ždého v ýrobce cuk ru v E U. Z toho důvodu
Komise nepovažovala u z voleného modelu
za nutné shromažďovat takovéto údaje
o produktivitě a účinnosti. Kromě toho
by se taková analýza týkala důvěrných
aspektů souk romého podnik ání a srovnání
jednotliv ých společností založená na této
analýze by se nev yhnula sporům.
Nárůst konkurenceschopnosti odvětví
c u k r u v E U, k n ě m u ž p o r e f o r m ě d o š l o,
j e n e s p o r n ý, j e l i k o ž s p o l e č n o s t i , k t e r é
v odvět ví působí, si nyní musí udr žet rentabilitu i v rámci nového scénáře s výrazně
nižšími úředními cenami.
24.
Komise pro účely odhadu rentability
odvětví cukru v jednotlivých členských
státech důsledně využívala nejlepší
dostupné informace. Aby byla zajištěna
spolehlivost v ýsledků, musí být t yto analýz y založeny na konsolidovaných zák lad n í c h v ý vo j o v ýc h t e n d e n c í c h z a ro z u m n é
období. Současné výsledky reformy
platnost těchto odhadů do značné míry
potvrzují.
63
Odpovědi
Komise
Původní posouzení dopadů SEK(2003)
1 0 2 2 by l o z a l ože n o n a ú d a j í c h z í s k a nýc h
ze „Studie, jež má posoudit dopad budouc í c h m ož n o s t í b u d o u c í re fo r my s p o l e č n é
o r g a n i z a c e t r h u s c u k r e m “, p ř i p r a v e n é
v r o c e 2 0 0 3 s p o l e č n o s t í LM C p ro E v r o p sk ý v ýbor v ýrobců cuk ru (CEFS – European
Co m m i t t e e f o r s u g a r p ro d u ce r s) , k t e r á d o
z n a č n é m í r y p o t v r z u j e p ře d c h o z í z á vě r y
Komise.
Aktualizace posouzení dopadů SEK(2005)
808 čerpá z různých zdrojů včetně různých
studií zadaných odvětvovými organizacemi (např. Comité Européen de Fabricants
de Sucre – Evropsk ý v ýbor v ýrobců cuk ru,
C o n f é d e ra t i o n G é n é ra l e d e B e t t e ra v i e r s –
Vš e o b e c n ý s v a z p ě s t i t e l ů c u k r o v é ř e p y )
nebo člensk ými stát y, jakož i z ak ademic k ých příspěvků.
Pro účely odhadu rentability odvětví
cukru v jednotlivých členských státech
jsou proto nejnovějšími dostupnými
vhodnými údaji údaje uvedené v tabulce
2 aktualizovaného posouzení dopadů.
25.
Viz odpověď na bod 23, pokud jde o znak y
modelu reformy, které Komise zachovala.
Jak dokládá tabulka Komise č. 1, podíl
k vó t y v d r že n í v y s o c e re n t a b i l n í c h č l e n ských států vzrostl po reformě ze 68 %
na 78 %, podíl členských států s nízkou
re nt a b i l i to u k l e s l z 1 2 % n a 5 % . Zv ýš e n í
celkové konkurenceschopnosti odvětví
v ýroby cuk ru v EU je jednoznačné.
26.
K o n ce p ce re fo r my s p o č í va l a v to m , že s e
v ý ro b c i d o h o s p o d á ř s k é h o ro k u 2 0 0 9 / 1 0
d o b rovo l n ě v zd a j í 6 m i l i o n ů t u n v ý ro b n í
k vót y, a za tím účelem byl v yt vořen č t yřletý režim restrukturalizace. Zatímco
výsledky za pr vní rok (výrobci se vzdali
1 , 4 7 m i l i o n u t u n ) by l y v s o u l a d u s t í m to
cílem, druhý rok tomu tak již nebylo
(0,71 milionu tun), což Komisi přimělo
k t o m u , a b y p r o v e d l a n e z b y t n é ú p r a v y.
Př íslušné nař ízení R ady (ES) č. 1261/2007
bylo přijato v říjnu 2007.
Ukázalo se, že nástroje, které výrobce
b ě h e m p r v n í c h d vo u l e t re fo r my p o d n ě c o v a l y k t o m u , a b y s e v z d a l i k v ó t y, j s o u
lákavé pouze pro nejméně konkurence schopné zpracovatele a objem k vót y, kte ré h o s e v zd a l i , n e s t a č i l k to m u, a by by l a
v tomto odvětví nastolena nová rovnováha. Jak správně podrobně vysvětluje
Ú če t n í d v ů r v b o d ě 2 7 , h l av n í p ře k á ž k o u
p ro to to v ý ro b n í o d vě t v í n e by l n e d o s t a tek finančních pobídek, ale spíše nejistota spojená s částí podpor y, která má být
v yhrazena pro pěstitele a dodavatele.
28.
Přechodná pětiletá podpora pro pěstite l e vá z a n á n a p ro d u k c i m u s í bý t p o s o uzen a v po l it ic k ých s o uv is lo stec h refor my
odvětví cukru, kterou musely podpořit
t a k é t y č l e n s k é s t á t y, k t e r é v d ů s l e d k u
reformy přijdou o k apacitu v ýroby cuk ru.
Reforma v odvět ví cuk ru musí být posouze n a p o d l e k o n e č nýc h v ý s l e d k ů, j a k m i l e
uplyne přechodné období.
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
64
Odpovědi
Komise
29.
Ce l k ov á ú rove ň v zd ává n í s e k vó t o d h a dnutá Komisí není založena na analýze
re n t a b i l i t y j e d n o t l i v ýc h s p o l e č n o s t í , a l e
na v ýsledk u nov ých mak roekonomick ých
podmínek v cukrovarnickém průmyslu
v EU, zejména na rozhodnutí odborné sku piny W TO a zlepšeném přístupu, kter ý byl
posk ytnut někter ým v ý vozcům cuk ru.
Jelikož se Komise do značné mír y ztotožň u j e s p o s to j e m Ú če t n í h o d vo r a , že re n tabilita výrobců cukru se může v rámci
téhož regionu lišit, rozhodla se pro model
reformy, v němž konečná rozhodnutí přijí mají jednotlivé cuk rovarnické společnosti.
S ohledem na tyto souvislosti nebylo
c í l e m re fo r my n a s t o l i t n ovo u rov n ov á h u
na trhu výlučně naprostým ukončením
v ýroby v nejméně rentabilních člensk ých
státech, ale v yt vořit podmínk y a pobídk y,
které by tomuto odvětví umožnily provést
nezbytná omezení v ýroby.
30.
Rozhodnutí ukončit výrobu cuk ru bylo přijato jednotliv ými cuk rovarnick ými společ nostmi. Nejúčinnější v ýrobci cuk ru mohou
zcela jistě nadále v ykonávat svoji činnost
i v rámci scénáře s nižšími cenami. Jak
správně poznamenal Účetní dvůr v jiných
částech své zpráv y, kombinovaná rentabil i t a v ý ro by c u k r u z áv i s í n e j e n n a h o s p o dářské v ýkonnosti zpracovatelsk ých zař ízení, ale také na konkurenceschopnosti
pěstitelského odvětví. Aby byla obchodně
u d r ž i te l n á , m ě l y by bý t o b a t y to a s p e k t y
úzce provázány.
32. c)
Zavedení povinného snížení kvóty bez
n á h ra d y v ro ce 2 0 1 0 v p ř í p a d ě, že k vó t y,
kterých se výrobci dobrovolně vzdají,
nestačí ke splnění cíle, se ukázalo jako
základní faktor pro zajištění velké
absorpce od třetího roku reformy.
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
34.
Jak popisuje Účetní dvůr bodě 27,
z á k l a d n í s l ož k o u, k te rá z n e m ož n i l a vě t š í
absorpci restrukturalizačního fondu v druhém roce, byla míra nejistoty ohledně
skutečné úrovně podpor y, kterou zpraco vatel cuk ru obdrží. Kromě toho by Komise
ráda zdůraznila, že celková částk a podpor y nebyla ve druhé fázi reformy z výšena, během této fáze však přesto bylo
d o s a ž e n o c í l e c e l k o v é h o o b j e m u k v ó t y,
které se v ýrobci vzdali.
35.
Rozhodnutí o tom, že se výrobci vzdají
kvót, učinily společnosti dobrovolně na
základě vlastního posouzení současné
s i t u a ce a v y h l í d e k . Vš e c h ny h o s p o d á ř s k é
s u b j e k t y v E U by l y p o s t ave ny p ře d t u té ž
volbu za stejných podmínek a každý se
rozhodl pro možnost, kterou považoval za
nejvhodnější.
36.
Cílem bylo, aby se po reformě celkově
z v ý š i l a p ro d u k t i v i t a o d vě t v í c u k r u v E U,
a tento cíl byl splněn.
Jelikož jde o dobrovolný režim, měli
všichni výrobci cukru v EU přístup
k re ž i m u re s t r u k t u ra l i z a ce. K o n e č n á roz hodnutí přijímaly jednotlivé podniky
s ohledem na pravděpodobnou rentabilitu
společnosti v novém tržním prostředí.
Viz rovněž údaje obsažené v odpovědi
Komise na bod 25.
65
Odpovědi
Komise
37.
K o n k u re n c e s c h o p n o s t j e d n o t l i v ýc h s p o lečností nezávisí pouze na členském státě,
v němž působí, ale také na jejich velik o s t i , v ý k o n n o s t i z p r a c o v a t e l s k ýc h z a ř í zení, řízení a mnoha jiných faktorech. Jak
správně vysvětlil Účetní dvůr, v rentabilitě
různých společností, které se nacházejí ve
stejném členském státě, mohou existovat
v ýznamné rozdíly.
40. druhá o drážk a
Zpracovatelé cukru po reformě měli
v ý h o d u n i ž š í c h c e n c u k r o v é ř e p y, c e n a
kukuřice a dalších surovin používaných
př i v ýrobě izoglukóz y však zůstala nedotčena. Aby si zpracovatelé izoglukózy
m o h l i u d r že t s vo j i re l a t i v n í k o n k u re n ce s c h o p n o s t , by l y j i m b e z p l a t n ě p ř i d ě l e ny
d o d a t e č n é k v ó t y, a b y m o h l i d o s á h n o u t
úspor z rozsahu.
Celková kvóta přidělená před reformou
členským státům s vysokou rentabilitou
byla mnohem v yšší než ve člensk ých stá t e c h s n í z k o u re n t a b i l i t o u. J a k j e p a t r n é
z přílohy III, kvóta, která je po reformě
k dispozici v členských státech s nízkou
rentabilitou, dosahuje 31 % k vót y, kterou
měly před reformou. U členských států
s vysokou rentabilitou činí tento procentní podíl 81 %.
41.
Kombinované uplatnění obou opatření
m ě l o u s n a d n i t k o n ce nt ra c i v ý ro by c u k r u
v podnicích, které mají nejlepší v yhlídk y,
že postupem let zůstanou konkurence schopné, a tím dosáhnout celkového
zvýšení konkurenceschopnosti odvětví
v ýroby cuk ru v EU.
38.
Komise zastává názor, že cíle reformy byly
v p l n é m roz s a h u s p l n ě ny, a z ů s t áv á p ře svědčena, že jednotliví v ýrobci se mohou
sami nejlépe rozhodovat na základě
posouzení vlastní budoucí konkurence schopnosti.
3 9 . – 4 0.
Komise se domnívá, že mechanismy
nejsou ve vzájemném střetu, jelikož důvo dem pro poskytnutí možnosti dodatečných k vót zároveň s pobídk ami z restruk turalizačního fondu k tomu, aby se
v ýrobci k vót vzdali, je právě snaha přispět
k dosažení cíle, o němž se Účetní dvůr
z m i ň u j e – to t i ž u s n a d n i t d a l š í z v yš ov á n í
konk urenceschopnosti společností, které
j i ž k o n k u r e n c e s c h o p n é b y l y, z v ý š e n í m
jejich v ýrobní k apacity.
42.
Účelem reformy bylo hladce a účinně pro vést nezbytné úpravy v odvětví výroby
cuk ru v EU. K tomu bylo nutno zřídit
r e s t r u k t u r a l i z a č n í fo n d p r o s p o l e č n o s t i ,
které se vzdají k vót, a pružné nástroje pro
přizpůsobení se, určené společnostem,
jež se rozhodnou v podnikání pokračovat. Cu k rova r n i c k é s p o l e č n o s t i v EU by l y
v y z v á ny, a b y n a z á k l a d ě v l a s t n í a n a l ý z y
s v ýc h m ož n o s t í a t r ž n í c h v ý h l e d ů p ř i j a l y
řadu rozhodnutí. V tomto složitém eko nomickém prostředí se některé společnosti rozhodly, že k vótu nejpr ve přikoupí
a následně se určité části k vóty vzdají.
K o m i s e z a s t á v á n á z o r, ž e t a k o v á t o v y š š í
pružnost hospodářských subjektů vede
k účinnějšímu přizpůsobení se odvětví
cuk ru v EU a zároveň všem hospodářsk ých
subjektům zajišťuje rovné zacházení.
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
66
Odpovědi
Komise
Jak správně podot ýk á Účetní dvůr, částk a
ú č t ov a n á z a n á k u py k vó t y j e s t e j n á j a k o
částka poskytnutá výrobcům, kteří se
k vóty vzdali.
Po k u d j d e o ú d a j n é n e p ř í z n i v é f i n a n č n í
důsledk y, viz odpověď Komise na bod 43.
43.
Zpracovatelé cukru po reformě měli
v ý h o d u n i ž š í c h c e n c u k r o v é ř e p y, c e n a
kukuřice a dalších surovin používaných při
zpracování izoglukóz y však zůstala nedo tčena. Jelikož s pok lesem cen cuk ru sou v i s í s n í ž e n í c e ny i z o g l u k ó z y, re fo r m a b y
vedla ke snížení zisků v ýrobců izoglukóz y.
Aby si zpracovatelé izoglukóz y mohli udrže t s vo j i re l at i v n í k o n k u re n ce s c h o p n o s t,
čímž by byly zaručeny rovné podmínky
pro v ýrobce cuk ru a izoglukóz y, byly z v ýš e ny k vó t y n a i zo g l u k óz u, a by m o h l i t i to
zpracovatelé dosáhnout úspor z rozsahu.
Komise by ráda zdůraznila, že stejně jako
u k vó t n a c u k r m u s e l y s p o l e č n o s t i v y r á bějící izoglukózu, které se vzdají kvóty
a požádají o restrukturalizační částku,
p ře d l ož i t p l á n re s t r u k t u ra l i z a ce a p ro k á zat, že byl správně proveden.
44.
Cílem reformy bylo celkové zvýšení
obecné konkurenceschopnosti tohoto
odvětví včetně pěstitelů, a to prostřednict v í m n i ž š í m i n i m á l n í c e ny ře py. J a k zd ů ra z ň u j e Ú če t n í d v ů r v p ř í l oze V I , n ě k te ré
členské státy se rozhodly, že diverzifik ační
podpor y zaměří především na pěstitele
cuk rové řepy.
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
45.
Z v ýsledků reformy je zřejmé, že pěstitelé
c u k rové ře py v E U p ro j e v i l i vě t š í p ř i z p ů sobivost, než se podle původních odhadů
o če k áva l o, a c u k rová ře p a j e n a d á l e p ě s t o v á n a n a ve l k ýc h p l o c h á c h v č l e n s k ýc h
státech uvedených v tabulce 2.
46.–47.
Pro výrobu cuk ru jsou kvůli její povaze
potřeba zařízení těžkého průmyslu. Může
z ů s t a t k o n k u re n ce s c h o p n á p o u ze te h d y,
pokud produkce a zpracování řepy probí hají konkurenceschopným způsobem. Bez
ohledu na případy ohlášené Účetním dvo rem je rovněž možné, že fungující průmyslová zařízení musela ukončit činnost k vůli
o m e ze n é k o n k u re n ce s c h o p n o s t i c u k rové
ře py, k te rá by l a p ě s tová n a v j e j i c h o k o l í .
To j e p o d l e v š e h o p ř í p a d , k t e r ý Ú č e t n í
dvůr popisuje v bodě 30.
50.
Připomínk y Účetního dvora se týk ají právního základu přijatého Radou, který je
Komise povinna provést.
51.
Reforma přispěla k překlenutí cenové
m e ze r y m e z i v n i t ř n í m t r h e m E U a s vě to vým trhem. Odvětví cukru v EU je nyní
více tržně orientované a konkurenceschopné, než bylo před reformou.
54.
Komise vítá, že Účetní dvůr uznal, že
t r h s c u k re m v E U j e o d z a č á t k u re fo r my
stabilní.
67
Odpovědi
Komise
55.
Skutečná úroveň dovozu z těchto zemí
závisí na relativní přitažlivosti EU ve srovnání se světovým trhem. Jedním z cílů,
jichž reforma dosáhla, proto bylo přek le nout tuto cenovou mezeru.
56.
Vyšší závislost na dovozu není v ýsledkem
r e fo r my v o d v ě t v í c u k r u , a l e d ů s l e d k e m
p o l i t i k E U z a m ě ře nýc h n a p o s í l e n í ú l o hy
cukru jakožto hybné síly hospodářské
činnosti v nejméně roz vinutých zemích
s dobr ým v ýrobním potenciálem.
57.
K o m i s e z a s t á v á n á z o r, ž e n o v o u r o v n o váhu na trhu, která je v ýsledkem reformy
to h o to o d vě t v í , b u d e m ož n é v d o h l e d n é
budoucnosti udržet. Vývojové tendence
trhu to podle všeho potvrzují.
58.
Skutečnost, že se EU stala závislejší na
dovozu, je logickým důsledkem faktu,
ž e s e t r h E U o t e v ř e l t ř e t í m z e m í m . Ta t o
závislost by však byla mnohem vyšší,
pokud by stávající ceny cuk ru v EU zůstaly
na vysoké úrovni, která existovala před
reformou.
Celkově lze úroveň soběstačnosti při
dodávk ách v rámci k vót y po reformě (při bližně 85 %) považovat za uspokojivou
a Komise by ráda zdůraznila, že režim
obsahuje nezbytné nástroje umožňující
v y p o ř á d a t s e s hy p o t e t i c k ý m i s i t u a c e m i
nedostatečné dodávk y na trh E U, a to
p ře d e v š í m p ře m ě n o u d o s t u p n é h o c u k r u
n e p o d l é h a j í c í h o k v ó t ě n a c u k r, k t e r ý
k vótě podléhá.
59. b)
Tato větší závislost na dovozu závisí pře devším na mezeře mezi světov ými cenami
cuk ru a cenami cuk ru v EU. Reforma
má pro překlenutí této mezer y zásadní
v ýznam, a tudíž přispěla k zachování stab i l n í h o, t ře b a že m e n š í h o o d vě t v í v ý ro by
cuk ru v EU.
60.
Jelikož reforma výrazně z výšila celkov o u k o n k u r e n c e s c h o p n o s t v ý r o b y v E U,
z a s t á v á K o m i s e n á z o r, ž e p o r e f o r m ě j e
odvětví cuk ru v EU lépe schopno čelit pře mísťování v ýroby.
61.
J a k s p r á v n ě v y s v ě t l u j e Ú č e t n í d v ů r,
k tomu, aby hospodářsk ý subjekt obdr žel
restrukturalizační podporu, musí předložit
restrukturalizační plán s podrobným popis e m k o n k ré t n í c h o p at ře n í , j e j i c h ž p rovádění je vynucováno vnitrostátními orgány.
N á ro k n a p l a t by m a j í p o u ze s p o l e č n o s t i ,
které tato opatření uspokojivě provedly.
Skutečnost, že skupiny výrobců cukru
v EU zároveň cukr do EU dovážejí, není
nová. Kromě toho v rámci nového scénáře,
p o d l e n ě j ž m á E U z v ý š i t d o vo z c u k r u d o
EU, by skutečnost, že jsou některá v ýrobní
zařízení přeměňována na rafinerie, umožnila, aby část zpracovatelských zařízení
tohoto cuk ru zůstala v EU.
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
68
Odpovědi
Komise
62.
K o m i s e v í t á , že Ú če t n í d v ů r u z n a l, že by l
splněn cíl reformy snížit ceny cuk ru.
63.
Aby Komise tuto problematik u objasnila,
zanedlouho zahájí studii zabývající se pře nosem cen v odvětví cuk ru.
K ro m ě to h o K o m i s e v s o u v i s l o s t i s p rav idelným hodnocením politik zahájí hodnocení ex post zaměřené na opatření
s p o l e č n é ze m ě d ě l s k é p o l i t i k y, k te rá by l a
uplatněna v odvětví cukru. Hodnocení
b u d e z k o u m a t d o p a d o p a t ře n í s p o l e č n é
zemědělské politik y, která byla od př ijetí
re fo r my v ro ce 2 0 0 6 u p l a t n ě n a n a d o d a vate l s k ý ře tě ze c p ro c u k r vče t n ě o d vě t v í
zemědělství a výrobců cukru a rafinerií.
Oček ává se, že práce na hodnocení začne
ve č t v r t é m č t v r t l e t í ro k u 2 0 1 0 . V ý s l e d k y
lze oček ávat na konci roku 2011.
64.
Není překvapením, že reforma, která
zmenšuje celkovou velikost odvětví
a zároveň v yžaduje, aby zbý vající společnosti výrazně z výšily svoji konkurence schopnost, vede k určitému stupni průmyslové koncentrace.
69.
Izoglukóza se vyrábí z obilovin (především
z kukuřice a pšenice) a na rozdíl od výroby
c u k ro vé ře p y n e e x i s t u j í v t o m t o o d vě t v í
žádné z vláštní meziodvětvové smlouvy
o dodávk ách mezi pěstiteli a zpracovateli.
Vyhrazení části podpor y pro pěstitele by
tudíž nebylo odůvodněné.
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
72.
Jak uznává Účetní dvůr v bodě 13 – a v souladu se zásadou subsidiarit y –, odpovídají
za provádění restrukturalizační podpor y
členské státy, které mohou nejlépe zohlednit konk rétní okolnosti jednotlivých situací.
K romě toho by Komise ráda zdůraznila, že
platba restrukturalizační podpor y je pod m í n ě n a p rove d e n í m p l á n u, k t e r ý h o s p o dářsk ý subjekt předloží dotčenému člen s k é m u s t á t u a k t e r ý o b s a h u j e p o d r o b ný
popis konkrétních opatření. Není třeba
zd ů ra z ň ovat, že t y to p l á ny m u s í v y h ovo vat pravidlům E U a pravidlům vnitrostát ním, přičemž některá vnitrostátní pravidla
se mohou v jednotlivých členských státech v ýrazně lišit.
73.
O r g á ny č l e n s k é h o s t á t u m u s í z k o n t ro l o vat, že jsou sociální závazk y plněny v souladu se sociálními plány. Audit y účetních
závěrek zahrnují ověření, že členské stát y
takovéto kontroly provádějí.
Sociální plány jsou převážně připravov á ny n a z á k l a d ě d o h o d y m e z i v ý ro b c e m
a p r a c ov n í k y / o d b o r y. Zú č a s t n ě n é s t r a ny
budou také sledovat, zda jsou plněny další
závazk y – v oblasti odborné příprav y, pře ložení, kompenzací atd.
69
Odpovědi
Komise
Komise navíc zřídila „v ýbor pro odvětvov ý
sociální dialog v cukrovarnickém průmyslu“, jehož členy jsou zástupci odborů
a cuk rovarnického průmyslu. Tento v ýbor
se zejména dohodl na kodexu chování
v evropském cukrovarnickém průmyslu,
t ý k a j í c í m s e s o c i á l n í o d p o vě d n o s t i p o d niků, kter ý byl při reformě intenzivně
uplatňován.
K romě toho bude sociální dopad reformy
z v á že n v r á m c i h o d n o ce n í o p a t ře n í s p o lečné zemědělské politiky uplatněných
v odvětví cukru. Očekává se, že práce
n a h o d n o ce n í z a č n e ve č t v r té m č t v r t l e t í
roku 2010. Výsledk y lze oček ávat na konci
roku 2011.
74.
Existují dva důvody pro prodloužení lhůt,
které museli výrobci při plnění svých
environmentálních závazků dodržet: na
jedné straně byla původní lhůta stanove n a v ro c e 2 0 0 6 a by l o p o t ře b a h a r m o n o gra m a k t u a l i zovat t a k , a by v n ě m by l y
zohledněny důležité změny vnitrostátních
restrukturalizačních programů, které byly
zahájeny v roce 2008. Na druhé straně je
tato změna vhodná vzhledem k důsledkům světové finanční k rize pro ekonomik y
někter ých člensk ých států.
75.
Izoglukóza se vyrábí z obilovin (především
z kukuřice a pšenice) a na rozdíl od výroby
c u k ro vé ře p y n e e x i s t u j í v t o m t o o d vě t v í
žádné z vláštní meziodvětvové smlouvy
o dodávkách mezi pěstiteli a zpracovateli. Vyhrazení části podpor y pro pěstitele by tudíž nebylo odůvodněné, jelikož
ceny obilovin nebyly touto reformou nijak
dotčeny.
76.–77.
Viz rovněž odpověď Komise na bod 73.
Komise by rovněž ráda zdůraznila, že
p o če t c u k rova r n i c k ýc h p o d n i k ů j e s n i žo vá n j i ž řa d u l e t a k e s n i žová n í d o c h á ze l o
již dlouho před reformou v odvětví cuk ru,
protože všechny výrobní jednotky z vyšovaly svoji zpracovatelskou kapacitu.
Napřík lad mezi rok y 2000 a 2006 bylo v EU
uzavřeno 67 závodů.
Restrukturalizační fond poskytl právní
rámec a finanční podporu, které však
podnik y uzavřené před začátkem reformy
nemohly v yužít.
80.
Byla zavedena diverzifikační podpora,
která členským státům umožňuje, aby
v dotčených regionech přijaly náležitá
o p a t ř e n í a a b y d o p l á n ů z a č l e n i l y o p a tře n í p ro j i n é h o s p o d á ř s k é s u b j e k t y z a s a žené restrukturalizací odvět ví cuk ru, jimž
nebylo poskytnuto vyrovnání ve formě
restrukturalizační podpor y.
81.
Viz odpověď Komise na bod 74.
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
70
Odpovědi
Komise
82.
V souladu s vícelet ým plánem hodnocení
GŘ pro zemědělst ví a roz voj venkova pro
období let 2010–2012 budou opatření
s p o l e č n é ze m ě d ě l s k é p o l i t i k y u p l a t n ě n á
na odvětví cukru vyhodnocena v letech
2010–2011. Hodnocení bude zkoumat
dopad opatření společné zemědělské polit i k y, k te r á by l a o d p ř i j e t í re fo r my v ro c e
2006 uplatněna na dodavatelský řetěze c p ro c u k r vče t n ě o d vě t v í ze m ě d ě l s t v í
a v ýrobců cuk ru a rafinerií. Při tomto hodnocení by měl být rovněž přezkoumán (na
zák ladě případov ých studií) dopad diverzifikační podpor y na regiony zasažené
restrukturalizací.
Oček ává se, že práce na hodnocení začne
ve č t v r t é m č t v r t l e t í ro k u 2 0 1 0 . V ý s l e d k y
lze oček ávat na konci roku 2011.
Komise provádí kontroly v rámci postupů
schvalování účetní závěrk y.
85.
Ačkoli návrh Komise neobsahoval přechodnou podporu pro rafinerie zabývající se v ýhradně rafinací, z diskusí v R adě
jednoznačně v yplynulo, že rafinerie zabýva j í c í s e v ý h ra d n ě ra f i n a c í m u s e l y s te j n ě
jako zpracovatelé cukrové řepy projít
v důsledku poklesu úředních cen cukru
řadou strukturálních úprav.
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
Pro tradiční rafinerie reforma v yt váří více
konkurenční podnikatelské prostředí,
a proto musí tyto rafinerie přizpůsobit svoji činnost, aby si v rámci tohoto
nového scénáře udržely konkurenceschopnost. Dotčené hospodářské subjekty musely stanovit nezbytné změny
v obchodních plánech, které měly předlo žit vnitrostátním orgánům. Udělením této
podpor y zajistila reforma rovné zacházení
všem v ýrobcům cuk ru ve Společenst ví, ať
používají jako surovinu cukrovou řepu,
nebo surov ý cuk r.
86.
Práv n í p ře d p i s y EU m a j í bý t u p l at ň ová ny
jednotně ve všech člensk ých státech bez
o h l e d u n a t o, z d a v n i c h e x i s t u j e j e d e n
nebo více možných příjemců.
88.
Tyto odchylk y jsou způsobeny sk utečnou
kvótou, které se výrobci vzdali, a načas o v á n í m o k a m ž i k u , k d y s e j í v z d a l i . Ve
skutečnosti bylo v rámci restrukturalizačního fondu pro cukr shromážděno
více restrukturalizačních částek a vznik lo
méně výdajů. Nejvyšší mír y podpor y na
tunu k vóty byly k dispozici během pr vních
dvou let reformy.
90.
R efor ma režimu cuk ru byla navr žena tak ,
aby byla z hledisk a zemědělsk ých v ýdajů
spíše rozpoč tově neutrální než samofinancující. Restrukturalizační fond pro cuk r byl
navržen jako samofinancující.
71
Odpovědi
Komise
Pokud jde o reformu režimu cuk ru, je
t ře b a z o h l e d n i t v š e c h ny z m ě ny, k t e ré
b y l y z a v e d e ny v r á m c i s p o l e č n é o r g a n i z a ce t r h u s c u k re m , t j. p ře c h o d o d o p at ření zahrnujících vysoké garantované ceny
cuk rové řepy a v ýrobní a v ý vozní náhrady
na systém, který je založen především
na přímé podpoře zemědělců. V tomto
s my s l u b y l re ž i m c u k r u n av r ž e n t a k , a b y
by l z h l e d i s k a ze m ě d ě l s k ýc h v ýd a j ů roz poč tově neutrální (viz rovněž připomínk a
Účetního dvora v bodě 89). Komise má za
to, že tento cíl byl splněn.
R e s t r u k t u r a l i z a č n í f o n d p r o c u k r, k t e r ý
není součástí společné organizace trhu,
by l n av r že n j a k o s a m o f i n a n c u j í c í a te nto
cíl byl splněn.
9 0 . a)
Očekávalo se, že dovoz cukru do EU
v době reformy vzroste, především
v důsledku opatření v rámci iniciativy
„V š e k r o m ě z b r a n í “. P o k u d b y n e d o š l o
k reformě a s ohledem na rozhodnutí W TO
by tudíž v ý voj na trhu s cuk rem v EU vedl
ke snížení v ýroby v EU. Tím pádem by
k lesla přebytečná v ýroba, a tudíž se oče k ávalo, že i příjem z dávek z v ýroby bude
od rozpočtového roku 2010 postupně
klesat až na nulu. V tomto dynamickém
kontextu byla výrobní dávka zavedená
reformou v odvětví cukru stanovena na
12 EUR/tunu, aby byla zachována rozpočtová neutralita, pokud jde o příjem.
90. b)
Doprovodná opatření vyplývají z obecn é h o z áva z k u E U v rá m c i d o h o d y o p a r t n e r s t v í A K T- E U p o d p o r o v a t z e m ě A K T
v úsilí o snižování chudoby a dosažení
udržitelného rozvoje. Během procesu,
k t e r ý v y ú s t i l v r e fo r m u v o d v ě t v í c u k r u ,
se Komise zavázala, že bude podporo vat potřebné úpravy v privilegovaných
zemích, které jsou signatáři protokolu
o cukru, a provedla analýzu dopadu
r e f o r m y v o d v ě t v í c u k r u n a z e m ě A K T.
N u t n o s t t a k ov ýc hto d o p rovo d nýc h o p atření pro země AK T byla řádně předvídána.
Podpora posk ytovaná zemím AK T nespadá
d o o b l a s t i p ů s o b n o s t i n a ř í ze n í R a d y ( E S )
č. 1290/2005, neboť se jedná o roz vojovou
p o m o c p r o z e m ě A K T, a t u d í ž t a t o p o d pora není kr yta výdaji v rámci společné
zemědělské politik y.
91.
Viz odpověď Komise na bod 90.
ZÁVĚRY
A DOPORUČENÍ
93.
Cíle reformy přímo souvisejí s cíli spo l e č n é z e m ě d ě l s k é p o l i t i k y, k t e ré j s o u
o b s a ž e ny v e S m l o u v á c h . Fa k t , ž e s e c í l e
re fo r my č á s t e č n ě ro z c h á z e j í , n e n í n e d o statkem, ale spíše výsledkem široké
o b l a s t i p ů s o b n o s t i r e f o r m y. R ů z n é c í l e
reformy odrážejí různé aspekty trhu s cukrem a je třeba je vzájemně v y vážit.
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
72
Odpovědi
Komise
94.
Společnosti působící v odvětví po reformě
si musí udržet rentabilitu i v rámci scénáře
s nižšími úředními cenami, a tudíž byl spl něn cíl z v ýšit celkovou konkurenceschopnost tohoto odvětví. Tento nárůst produktivit y je pot vr zen sk utečností, že členské
s t á t y s v y s o k o u re n t a b i l i t o u p ře d s t a v u j í
78 % kvóty EU (ve srovnání s 68 % před
refor mou) a členské stát y s nízkou renta b i l i to u ny n í p ře d s t av u j í p o u ze 5 % k vó t y
(ve srovnání s 12 % před reformou).
Účelem dodatečně poskytnuté kvóty
(v ýměnou za částku rovnající se restrukturalizační podpoře) bylo dále z v ýšit konkurenceschopnost odvětví cuk ru v EU tím, že
s p o l e č n o s te m u m ož n í , a by roz š í ř i l y s vo j i
výrobu a dosáhly úspor z rozsahu nebo
aby si v případě konečného snížení k vót y
a l e s p o ň u d r že l y ú rove ň v ý ro by, k te r á by
se blížila úrovni před reformou.
Viz rovněž odpověď Komise na bod 23.
95.
Po re fo r m ě by l a n a t r h u s c u k re m n a s to lena nová rovnováha vyplývající ze snížené domácí výroby a nižších úředních
cen. Rozhodnutí ukončit v ýrobu přijímaly
dotčené závody dobrovolně po posouzení dlouhodobé životaschopnosti sv ých
operací v rámci nového scénáře. Všechny
hospodářské subjekty v EU byly postaveny
před tutéž volbu za stejných podmínek .
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
Komise zdůrazňuje, že rozsah nezbytného snížení kvóty byl posouzen na
základě potřeby zajistit rovnováhu na
trhu s ohledem na nové ekonomické pro s t ř e d í v t o m t o o d v ě t v í . Té t o r o v n o v á h y
by l o d o s a že n o d í k y s p o l e č n o s t e m , k t e ré
se v nových podmínkách nepovažovaly
z a k o n k u re n c e s c h o p n é a u k o n č i l y ( n e b o
omezily) v ýrobu.
96.
Posk ytnutí možnosti vzdát se k vót a záro veň získat dodatečné kvóty odráželo
p o t ře b u z v l á d n o u t k o m p l e x n í re s t r u k t u ralizaci odvětví v ýroby cuk ru v EU. Výsledkem je, že toto odvět ví je nyní menší, ale
podstatně více konkurenceschopné.
Zpracovatelé cukru po reformě měli
v ý h o d u n i ž š í c h c e n ř e p y, c e n a k u k u ř i c e
a dalších surovin používaných při zpracování izoglukóz y však navzdor y pok lesu
cen izoglukózy zůstala nedotčena. Aby
si zpracovatelé izoglukóz y mohli udržet
svoji relativní konkurenceschopnost, byly
jim bezplatně přiděleny dodatečné k vót y,
aby mohli dosáhnout úspor z rozsahu.
97.
Celkově lze konstatovat, že pěstitelé v E U
jsou po reformě více konkurenceschopní.
Vzhledem k této skutečnosti nelze konkurenceschopnost pěstitelů oddělovat
o d k o n k u re n ce sc h o pn o s t i z ávo d u, j e m u ž
své plodiny dodávají. Viz rovněž odpovědi
Komise na body 46–47.
73
Odpovědi
Komise
98.
R ada se rozhodla, že zachová režim zalo žený na výrobních kvótách až do roku
2014/15.
99.
K o m i s e m á z a to, že o b a c í l e, te d y s t a b i lizovat trh a snížit nerentabilní výrobní
k a p a c i t u, by l y v p l n é m roz s a h u s p l n ě ny.
Po reformě v yrábí EU o 6 milionů tun
cuk ru podléhajícího k vótě méně a hospo dářské subjekty si musí zajistit rentabilitu
v rámci scénáře s výrazně nižšími úředními cenami.
R e fo r m a p ře k l e n u l a m e ze r u m e z i ce n a m i
E U a s v ě t o v ý m i c e n a m i . To p ř i s p ě l o k e
z m í r n ě n í t l a k u n a d o m á c í o d vě t v í c u k r u
v EU.
D o p o ručení 1
Komise samozřejmě vždy důsledně dbá na
to, aby byly nástroje a opatření koncipo vány tak , že zajišťují celkovou soudržnost,
a aby se zak ládaly na důk ladném technick é m p o s o u ze n í p o t ře b a c í l ů a n a n e d i s k r iminačních k r itér iích. Tento př ístup byl
uplatněn také při reformě trhu s cuk rem.
D o p o ručení 2
Při přípravě návrhu pravidel, která budou
upravovat odvětví cukru po hospodářském roce 2014/15, Komise na základě
dosavadních zkušeností přezkoumá celou
řadu možností.
100.
R efor ma př ispěla ke z v ýšení konk urence s c h o p n o s t i o d vě t v í c u k r u v EU a m ě l a by
zaručit, že v ýroba v EU bude pok račovat.
101.
Vyšší závislost na dovozu není v ýsledkem
r e fo r my v o d v ě t v í c u k r u , a l e d ů s l e d k e m
p o l i t i k E U z a m ě ře nýc h n a p o s í l e n í ú l o hy
cukru jakožto hybné síly hospodářské
činnosti v nejméně roz vinutých zemích
s dobr ým v ýrobním potenciálem.
Dop oručení 3
K o m i s e z a s t á v á n á z o r, ž e n o v á r o v n o v á ­
h a n a t r h u s c u k re m , k t e r á j e v ý s l e d k e m
reformy – včetně úrovně soběstačnosti
EU –, je v souladu s ustanoveními Smlou v y. Smlouva nestanoví, že by EU nezbytně
musela být soběstačná, co se t ýče k aždé ho zemědělského produktu. Do režimu
cukru byly začleněny některé nástroje,
k t e ré E U u m o ž ň u j í v y p o ř á d a t s e s e s i t u acemi nedostatečné dodávk y na tr h, a to
p ře d e v š í m p ře m ě n o u d o s t u p n é h o c u k r u
nepodléhajícího k vótě na cuk r, kter ý k vó tě podléhá.
102.
Komise má za to, že byl splněn cíl reformy
snížit ceny cuk ru.
Komise zanedlouho zahájí studii zabý va jící se přenosem cen v odvět ví cuk ru, aby
tuto problematiku objasnila.
Kromě toho Komise v rámci pravidelného hodnocení politik zahájí hodnocení
ex post zaměřené na opatření společné
zemědělské politik y, která byla uplatněna
v odvětví cuk ru. Hodnocení bude zkoumat
dopad opatření společné zemědělské polit i k y, k te r á by l a o d p ř i j e t í re fo r my v ro c e
2006 uplatněna na dodavatelský řetěze c p ro c u k r vče t n ě o d vě t v í ze m ě d ě l s t v í
a výrobců cukru a rafinerií. Očekává se,
že p rá ce n a h o d n o ce n í z a č n e ve č t v r té m
č t vr tletí roku 2010. Výsledk y lze oček ávat
na konci roku 2011.
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
74
Odpovědi
Komise
D o p o ručení 4
Aby Komise tuto problematik u objasnila,
zanedlouho zahájí studii zabývající se pře nosem cen v odvětví cuk ru.
103.
Komise by rovněž ráda zdůraznila, že
p o če t c u k rova r n i c k ýc h p o d n i k ů j e s n i žo vá n j i ž řa d u l e t a k e s n i žová n í d o c h á ze l o
již dlouho před reformou v odvětví cuk ru,
protože všechny výrobní jednotky z vyšovaly svoji zpracovatelskou kapacitu.
Napřík lad mezi rok y 2000 a 2006 bylo v EU
uzavřeno 67 závodů.
Restrukturalizační fond poskytl právní
rámec a finanční podporu, které však
podnik y uzavřené před začátkem reformy
nemohly v yužít.
104.
V souladu se zásadou subsidiarity přiznal zákonodárce člensk ým státům odpo vědnost za provádění a za kroky přijaté
v návaznosti na sociální důsledk y, jelikož
mohou tento úkol lépe splnit.
O r g á ny č l e n s k é h o s t á t u m u s í z k o n t ro l o vat, že jsou sociální závazk y plněny v souladu se sociálními plány. Audit y účetních
závěrek zahrnují ověření, že členské stát y
takovéto kontroly provádějí.
Sociální plány jsou převážně připravov á ny n a z á k l a d ě d o h o d y m e z i v ý ro b c e m
a p r a c ov n í k y / o d b o r y. Zú č a s t n ě n é s t r a ny
budou také sledovat, zda jsou plněny další
závazk y – v oblasti odborné příprav y, pře ložení, v yrovnání atd.
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
Komise navíc zřídila „v ýbor pro odvětvov ý
sociální dialog v cukrovarnickém průmyslu“, jehož členy jsou zástupci odborů
a cuk rovarnického průmyslu. Tento v ýbor
se zejména dohodl na kodexu chování
evropského cukrovarnického průmyslu,
t ý k a j í c í m s e s o c i á l n í o d p o vě d n o s t i p o d niků, kter ý byl při reformě intenzivně
uplatňován.
105.
V souladu se zásadou subsidiarit y jsou za
provádění diverzifik ačních opatření odpovědné členské státy.
106.
V prosinci 2009 Komise pozměnila právní
p ře d p i s y, a by u m ož n i l a p ro d l o u ž i t l h ů t u
pro environmentální opatření do září
2011. Pro prodloužení této lhůty existují dva důvody: na jedné straně byla
původní lhůta stanovena v roce 2006
a bylo potřeba harmonogram aktualizovat
t a k , a by v n ě m by l y zo h l e d n ě ny d ů l e ž i té
změny vnitrostátních restrukturalizačních programů, které byly zahájeny v roce
2008. Na druhé straně je tato změna
vhodná vzhledem k důsledkům světové
finanční krize pro ekonomiky někter ých
člensk ých států.
107.
Ačkoli návrh Komise neobsahoval přechodnou podporu pro rafinerie zabývající se v ýhradně rafinací, z diskusí v R adě
jednoznačně v yplynulo, že rafinerie zabýva j í c í s e v ý h ra d n ě ra f i n a c í m u s e l y s te j n ě
jako zpracovatelé cukrové řepy projít
v důsledku poklesu úředních cen cukru
řadou strukturálních úprav.
75
Odpovědi
Komise
Pro tradiční rafinerie reforma v yt váří více
konkurenční podnikatelské prostředí,
a proto musí tyto rafinerie přizpůsobit svoji činnost, aby si v rámci tohoto
nového scénáře udržely konkurenceschopnost. Dotčené hospodářské subjekty musely stanovit nezbytné změny
v obchodních plánech, které měly být
předloženy vnitrostátním orgánům. Udě lením této podpor y zajistila reforma rovné
zacházení všem v ýrobcům cuk ru ve Spole čenst ví, ať používají jako surovinu cuk ro vou řepu, nebo surov ý cuk r.
108.
Komise by rovněž ráda zdůraznila, že
p o če t c u k rova r n i c k ýc h p o d n i k ů j e s n i žo vá n j i ž řa d u l e t a k e s n i žová n í d o c h á ze l o
již dlouho před reformou v odvětví cuk ru,
protože všechny výrobní jednotky z vyšovaly svoji zpracovatelskou kapacitu.
Restrukturalizační fond poskytl právní
rámec a finanční podporu, které však
podnik y uzavřené před začátkem reformy
nemohly v yužít.
D o p o ručení 5
V souladu se zásadou subsidiarit y jsou za
provádění diverzifik ačních opatření odpov ě d n é č l e n s k é s t á t y, n e b o ť m o h o u l é p e
p ř i j í m at n e z by t n á roz h o d n u t í s o h l e d e m
n a řa d u s p e c i f i c k ýc h f a k to r ů, k te ré s e n a
jednotlivé případy vztahují.
D o p o ručení 6
V souladu se zásadou subsidiarit y jsou za
dodržování environmentálních závazků
o d p o v ě d n é č l e n s k é s t á t y, n e b o ť m o h o u
lépe přijímat nezbytná rozhodnutí s ohle dem na řadu specifick ých faktorů, které se
na jednotlivé případy vztahují.
109.
Pokud jde o reformu režimu cuk ru, je
t ře b a z o h l e d n i t v š e c h ny z m ě ny, k t e ré
b y l y z a v e d e ny v r á m c i s p o l e č n é o r g a n i z a ce t r h u s c u k re m , t j. p ře c h o d o d o p at ření zahrnujících vysoké garantované ceny
cuk rové řepy a v ýrobní a v ý vozní náhrady
na systém, který je založen především
na přímé podpoře zemědělců. V tomto
s my s l u b y l re ž i m c u k r u n av r ž e n t a k , a b y
by l z h l e d i s k a ze m ě d ě l s k ýc h v ýd a j ů roz p o č t o v ě n e u t r á l n í . K o m i s e m á z a t o, ž e
tento cíl byl splněn.
V souladu s čl. 1 odst. 3 nařízení R ady (ES)
č. 320/2006 je zbývající zůstatek v restrukturalizačním fondu pro odvětví cukru,
který v současnosti podle odhadů činí
640 milionů EUR, po financování opatření
v rámci uvedeného fondu vyčleněn pro
EZZF.
Po k u d j d e o p ř í j my, v i z o d p ově ď K o m i s e
na bod 90 písm. a).
Doprovodná opatření vyplývají z obecn é h o z áva z k u E U v rá m c i d o h o d y o p a r t n e r s t v í A K T- E U : p o d p o r o v a t z e m ě A K T
v úsilí o snižování chudoby a dosažení
udržitelného rozvoje. Během procesu,
k t e r ý v y ú s t i l v r e fo r m u v o d v ě t v í c u k r u ,
se Komise zavázala, že bude podporo vat potřebné úpravy v privilegovaných
zemích, které jsou signatáři protokolu
o cukru, a provedla analýzu dopadu
r e f o r m y v o d v ě t v í c u k r u n a z e m ě A K T.
Podpora posk ytovaná zemím AK T nespadá
d o o b l a s t i p ů s o b n o s t i n a ř í ze n í R a d y ( E S )
č. 1290/2005, neboť se jedná o roz vojovou
p o m o c p r o z e m ě A K T, a t u d í ž t a t o p o d pora není kr yta výdaji v rámci společné
zemědělské politik y.
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
76
AGRI C5 - 8.7.4
Restrukturalizace cukrovarnického průmyslu
Rozdělení členských států podle jejich kombinované rentability
Míra kombinované
rentability
NÍZKÁ
Členský stát
Kvóta
2006/07
Navýšení/
nákup
Kvóta
2009/10
v%
původní
kvóty
317 502
158 800
50 %
0
158 702
50 %
irsko
199 260
199 260
100 %
0
0
0 %
itálie
1 557 443
1 049 064
67 %
0
508 379
33 %
69 718
69 718
100 %
0
0
0 %
2 143 923
12 %
1 476 842
28 %
69 %
0
0 %
667 081
5 %
31 %
česká republika
454 862
102 473
23 %
20 070
372 459
82 %
dánsko
420 746
80 083
19 %
31 720
372 383
89 %
španělsko
996 961
498 481
50 %
498 480
50 %
lotyšsko
66 505
66 505
100 %
0
0 %
litva
103 010
20 758
20 %
8 000
90 252
88 %
maďarsko
401 684
301 264
75 %
5 000
105 420
26 %
0
0 %
8 605
112 320
54 %
80 999
55 %
portugalsko
slovinsko
52 973
52 973
100 %
slovensko
207 432
103 717
50 %
finsko
146 087
65 088
45 %
2 850 260
16 %
1 291 342
25 %
45 %
73 395
7 %
1 632 313
12 %
57 %
belgie
819 812
206 066
25 %
62 489
676 235
82 %
německo
3 416 896
757 200
22 %
238 560
2 898 256
85 %
francie
3 288 747
683 655
21 %
351 695
2 956 787
90 %
nizozemsko
864 560
126 547
15 %
66 875
804 888
93 %
Skupina
celkem
v % SOUČTU
VYSOKÁ
v%
původní
kvóty
řecko
Skupina
celkem
v % SOUČTU
STŘEDNÍ
Celková
kvóta,
které se
vzdal (tun)
387 326
54 785
14 %
18 486
351 027
91 %
polsko
1 671 926,0
366 868,9
22 %
100 551,0
1 405 608,1
84 %
švédsko
368 262
92 798
25 %
17 722
293 186
80 %
spojené království
1 138 627
165 000
14 %
82 847
1 056 474
93 %
11 956 156
68 %
2 452 920
47 %
21 %
939 225
93 %
10 442 461
78 %
87 %
ostatní 1
604 114
9 227
2 %
0
594 886
SOUČET
17 554 453
5 230 331
1 012 619
13 336 741
Skupina
celkem
v % SOUČTU
rakousko
1
Azory, Madeira, francouzské zámořské departementy, Rumunsko, Bulharsko.
Zvláštní zpráva č. 6/2010 – Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
evropský účetní dvůr
Zvláštní zpráva č. 6/2010
Splnila reforma trhu s cukrem své hlavní cíle?
Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie
2010 – 76 s. – 21 × 29,7 cm
ISBN 978-92-9207-857-7
doi:10.2865/3880
JAK ZÍSKAT PUBLIKACE EU
Bezplatné publikace:
•
prostřednictvím stránek EU Bookshop (http://bookshop.europa.eu);
• v zastoupeních a delegacích Evropské unie.
Jejich kontaktní údaje naleznete na adrese http://ec.europa.eu
nebo si je můžete vyžádat faxem na čísle +352 2929-42758.
Placené publikace:
•
prostřednictvím stránek EU Bookshop (http://bookshop.europa.eu).
Předplatné (např. roční řady Úředního věstníku Evropské unie, sbírky rozhodnutí
Soudního dvora Evropské unie):
•u některého z prodejců Úřadu pro publikace Evropské unie
(http://publications.europa.eu/others/agents/index_cs.htm).
QJ-AB-10-006-CS-C
V ROCE 2006 ZAHÁJILA EU ROZSÁHLOU REFORMU ODVĚT VÍ CUKRU
S CÍLEM ZAJISTIT KONKURENCESCHOPNOST TOHOTO ODVĚ T VÍ
A STABILIZOVAT TRHY PŘI SOUČASNÉM PLNĚNÍ MEZINÁRODNÍCH
Z ÁVA Z K Ů. R E F O R MA S P O Č Í VALA V E S N Í Ž E N Í C E N A V E 30%
SNÍŽENÍ VÝROBNÍCH KVÓT, COŽ VEDLO K UZAVŘENÍ 80 ZÁVODŮ.
N A Z M Í R N Ě N Í S O C I ÁL N Í H O A H O S P O D ÁŘ S K ÉH O D O PA D U
TĚCHTO OPATŘENÍ BYL VY T VOŘEN RESTRUK TURALIZAČNÍ FOND
A DIVERZIFIKAČNÍ PODPORA. ÚČETNÍ DVŮR PROVEDL AUDIT TÉTO
REFORMY A DOSPĚL K ZÁVĚRU, ŽE SE NĚKTEŘÍ VÝROBCI S NEJVYŠŠÍ
EFEKTIVITOU BYLI NUCENI VZDÁT KVÓT A ŽE V REŽIMU KVÓT STÁLE
EXISTUJÍ NEPRUŽNOSTI. ZVYŠUJE SE ZÁVISLOST EU NA DOVOZU
A EXISTUJÍ POCHYBNOSTI, ZDA SE SNÍŽENÍ CEN CUKRU PŘENÁŠÍ
NA KONEČNÉ SPOTŘEBITELE. PŘE TR VÁVAJÍ TAKÉ ZPOŽDĚNÍ PŘI
ZAVÁDĚNÍ DIVERZIFIKAČNÍCH OPATŘENÍ A OPATŘENÍ V OBLASTI
ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ.
EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
Download

SPlNIla REfORma TRhu S CuKREm SVé hlaVNÍ CÍlE?