Příručka
k modelovým projektům
pro oblast podpory
1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání
globálních grantů OP VK Plzeňského kraje
Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje
Verze 1.01
Červenec 2009
Obsah:
I. Tvorba projektů pro globální granty OP VK Plzeňského kraje ...................................................... 4
A. Definování problému ........................................................................................................................ 4
B. Návrh možností řešení problému ................................................................................................... 5
C. Analýza možností financování navržených řešení ...................................................................... 6
1. Zhodnocení způsobilosti projektu k finanční podpoře v GG OP VK Plzeňského kraje...... 6
2. Způsobilost projektu z hlediska podmínek financování .......................................................... 7
3. Způsobilost projektu z organizačních a časových hledisek ................................................. 10
D. Podrobné rozpracování vybrané varianty ................................................................................... 11
II. Jak vyplnit webovou žádost – obecná část .................................................................................... 14
A. Přístup a spuštění aplikace BENEFIT7....................................................................................... 14
B. Registrace a přihlášení uživatele ................................................................................................. 14
C. Všeobecná pravidla Benefit7 - výtah ........................................................................................... 17
III. Jak vyplnit webovou žádost – krok za krokem............................................................................... 19
A. Tvorba nové žádosti ....................................................................................................................... 19
B. Identifikace žádosti ......................................................................................................................... 20
C. Projekt .............................................................................................................................................. 21
D. Žadatel projektu .............................................................................................................................. 23
E. Adresa žadatele .............................................................................................................................. 27
F. Osoby žadatele ............................................................................................................................... 28
G. Partner projektu............................................................................................................................... 29
H. Adresa partnera .............................................................................................................................. 31
I.
Osoby partnera ............................................................................................................................... 32
J. Popis projektu.................................................................................................................................. 32
K. Území dopadu a realizace............................................................................................................. 37
L. Klíčové aktivity................................................................................................................................. 41
M. Harmonogram aktivit ...................................................................................................................... 43
N. Realizační tým................................................................................................................................. 44
O. Rozpočet .......................................................................................................................................... 49
P. Přehled financování........................................................................................................................ 62
Q. Harmonogram čerpání ................................................................................................................... 63
R. Horizontální témata ........................................................................................................................ 65
S. Kategorizace pomoci...................................................................................................................... 66
T. Monitorovací indikátory.................................................................................................................. 67
U. Výběrová řízení ............................................................................................................................... 69
V. Publicita............................................................................................................................................ 71
2
W. Další projekty................................................................................................................................... 73
X. Přílohy projektu ............................................................................................................................... 74
Y. Kontrola ............................................................................................................................................ 76
Z. Finalizace ......................................................................................................................................... 77
AA.Tisk a předání žádosti.................................................................................................................... 77
BB.Storno finalizace ............................................................................................................................. 78
CC.Předkládání žádosti v rámci výzvy....................................................................................78
Příloha 1 ................................................................................................................................................. 82
Příloha 2 ................................................................................................................................................. 84
Příloha 3 ................................................................................................................................................. 88
3
I. Tvorba projektů pro globální granty OP VK Plzeňského kraje
Způsob tvorby (formulace) projektů se dost podstatně liší od zpracování samotné žádosti o
finanční podporu, tj. v případě GG OP VK od vyplňování žádosti v internetové aplikaci
Benefit. Zatímco při tvorbě projektu je nutno si v logickém sledu odpovědět na základní
otázky (problém, zlepšení dosažitelné projektem, činnosti, finanční náročnost), při
zpracování žádosti je pořadí dotazování často odlišné (dané formulářem) a také je nutno
doplnit řadu poměrně detailních informací, důležitých pro hodnocení projektu z hlediska
formálního (identifikace subjektů, území apod.) i věcného.
Z toho důvodu je účelné před vyplňováním žádosti zpracovat v několika krocích tzv. popis
projektu, který:
1. odpoví na základní otázky týkající se zaměření a obsahu projektu,
2. obsahuje další podstatné informace nezbytné pro vyplnění žádosti.
Popis projekt všechny tyto skutečnosti shrne a posoudí ve vzájemných souvislostech. Obsah
popisu však zároveň musí vycházet z podmínek příslušného dotačního titulu. V každém
případě je nutno sledovat základní osu úvah, kterou tvoří minimálně cyklus: problém – cíle –
aktivity – náklady – výstupy.
Lze shrnout, že není tedy správné práci na projektu, resp. přemýšlení o něm, začít
vyplňováním žádosti, ale je účelné se seznámit s obsahem žádosti, s podrobností
požadovaných informací a tomu přizpůsobit také obsah a hloubku zpracování vlastního
popisu projektu, který vyplňování žádosti předchází.
Projekt je účelné formulovat v několika krocích, kdy je k předchozím informacím vždy přidána
další, podrobnější specifikace. Základní čtyři postupové kroky, které lze při tvorbě, lépe
řečeno při formulaci, projektu odlišit jsou:
A. Definování problému
B. Návrh možností řešení problému (základní parametry variant)
C. Analýza možností financování navržených řešení (soulad s GG OP VK)
D. Podrobné rozpracování vybrané varianty (podle pravidel dotačního titulu)
Jednotlivé kroky se liší především svým rozsahem, což vyplývá z postupně se prohlubujícího
poznání obsahu projektu, jak je zřejmé z následujícího textu. Na závěr každého kroku je
provedeno shrnutí v podobě doporučeného výstupu (tabulka, matice, popis projektu nebo
jeho část).
A. Definování problému
Definování problému je vždy výchozím krokem při formulaci projektu. Na výstižném vyjádření
problému, který má být řešen, zpravidla závisí kvalita výsledného projektu, neboť se od něj
odvíjí celý další postup. Při definování problému je nutné se soustředit především na jeho
podstatu (v čem problém spočívá), jeho rozsah (vyjádřený např. velikostí postižené skupiny
osob, ale také závažností problému pro ně), příčiny (vnitřní a vnější), důsledky (při
přetrvávání současného stavu) a cílový stav (definování reálného, žádoucí stavu), popř. další
relevantní informace.
Definování problému v této struktuře je pak využitelné v dalších krocích, kdy je nutno
posoudit, zda je problém řešitelný z úrovně nositele a za jakých podmínek, zda se jedná o
řešení podstaty, příčin či důsledků, zda využívám výhody nebo jen eliminuji své slabé
stránky či rizika působící zvenčí. Zároveň je podkladem i pro určení cílové skupiny, její
velikosti a přínosu pro ni. Obecné formulace neposlouží příliš dalším úvahám a také
nepůsobí přesvědčivě při argumentaci v žádosti.
4
SHRNUTÍ
Výstupem prvního kroku by měl být začátek popisu projektu. V této úvodní fázi jsme pro
definování problému – zdůvodnění zvolili jen stručné vyjádření v odrážkách:
STRUČNÝ POPISU PROJEKTU
Název projektu: Rozvoj interaktivních metod výuky na základní škole
Nositel projektu: Základní škola …
Popis problému – zdůvodnění:
(podstata)
– chybějící vybavení pro uplatnění moderních metod ve výuce s využitím
ICT
(příčiny)
– nedostatek finančních prostředků na nákup ICT v uplynulých letech
(důsledky)
– klesající zájem žáků o přírodovědné předměty a ICT, odchod některých
nejlepších žáků na sousední ZŠ
(cílový stav)
– zavedení interaktivní výuky vybraných předmětů na druhém stupni ZŠ
(cílová skupina) – žáci 8 tříd na druhém stupni ZŠ (200 žáků)
B. Návrh možností řešení problému
Na základě definování problému je možno přistoupit k návrhům možností jeho řešení,
alespoň v základních parametrech. Obvykle je možno navrhnout a posoudit více variant
řešení. Zpracovatel by neměl zapomenout ani na nulovou variantu, tj. pokud se projekt
neuskuteční, jaké to pravděpodobně bude mít důsledky. Tuto část rozvahy lze využít i pro
zdůvodnění projektu.
Pro návrh variant jsou významná různá hlediska v závislosti na charakteru problému. Návrhy
variant projektu se mohou lišit např. rozsahem vyjádřeným např. počtem tříd, ze kterého se
odvíjí velikost cílové skupiny. Dalším hlediskem je např. uvažovaný způsob řešení problému.
Řešení může spočívat např. v nákupu hotového díla (pokud je k dispozici za přijatelných
podmínek) nebo v nákupu služeb (odborných, poradenských, konzultačních apod.), které
vedou k vytvoření díla, nebo ve využití vlastních kapacit (pokud má potenciální žadatel
k dispozici dostatek zapálených odborníků). V reálné situaci se zpravidla musí jednat o
kombinaci uvažovaných způsobů, ale v této fázi formulace projektu stačí postihnout jen
převažující způsob řešení. Také nemá smysl vytvářet a hodnotit nereálné varianty.
Podle zvoleného způsobu řešení se pak liší i další parametry blíže popisující (odlišující)
varianty projektu (charakter činností/aktivit, typy nákladů, realizační tým, partneři, finanční
rámec apod.), což je obsahem třetího kroku (krok C). Pro srovnatelnost by se naopak
varianty neměly příliš lišit z hlediska výstupů, výsledků a přínosu pro cílové skupiny.
SHRNUTÍ
Výstupem druhého kroku může být pracovní tabulka stručně popisující varianty, např.:
varianta
0
1
2
3
4
5
popis
pokračování „klasického“ způsobu výuky (bez využití interaktivní tabule)
nákup interaktivního kompletu, nákup e-učebnic (zatím dostupné pro omezený
počet předmětů), školení pedagogů pro potřeby výuky
nákup interaktivního kompletu, nákup vytvoření učebních materiálů pro
interaktivní tabuli (jako služby), školení pedagogů pro potřeby výuky
nákup interaktivního kompletu, školení pedagogů pro potřeby výuky i pro tvorbu
vlastních učebních materiálů pro interaktivní tabuli, tvorba vlastních učebních
materiálů pro interaktivní tabuli učiteli
vybavení multimediální učebny s interaktivní tabulí, …
…
5
Na základě zkušeností pří v týmu, můžeme předběžně stanovit a odhadnout hierarchii
navržených řešení s ohledem na jejich očekávané výsledky, celkové nároky na řešení a
utvořit si alespoň základní představu o preferované ideální variantě řešení. Tím se však
význam dalších variant neztrácí, neboť k definitivnímu rozpracování projektu vede řada
dalších kroků a finální projekt může zohlednit přínosné náměty i z ostatních variant.
C. Analýza možností financování navržených řešení
Většina organizací si je dobře vědoma celé řady svých rozvojových potřeb a problémů, které
je třeba řešit a je dobré, pokud dokáže možnosti řešení vidět ve více variantách. Samotná
realizace změny, respektive projekt s sebou obvykle nese nároky na zajištění dodatečných
finančních zdrojů. Podpůrné a dotační programy svými podmínkami stanovují oblasti
zaměření projektů (viz problémy a potřeby zmiňované výše), způsobilé příjemce financování
a také ty, kterým má projekt ve svém výsledku sloužit a přinést pozitivní změnu, tj. cílové
skupiny
V našem případě se soustředíme pouze na hlavní požadavky na projekt podle OP VK,
případně upřesněné podmínkami globálních grantů Plzeňského kraje pro 1. prioritní osu.
Ideální varianta řešení zvolená k žádosti o dotační finanční podporu (viz přehled variant), by
měla co možná nejlépe odpovídat zaměření programu.
Definitivní rozhodnutí o jejím výběru podléhá podrobnému posouzení z hlediska řady dílčích
podmínek programu, které na druhé straně mohou být také impulsem pro optimalizaci ideální
varianty. Jako pomůcka pro zhodnocení souladu podmínek programu a ideální varianty
řešení projektu může posloužit následujících 15 otázek, které jsou uspořádány do třech
oblastí (viz následující podkapitoly).
1. Zhodnocení způsobilosti
Plzeňského kraje.
projektu
k finanční
podpoře
v GG
OP
VK
Nejprve je pro uvažovanou ideální variantu řešení (projektu) nutno definovat východiska (viz
předchozí kroky), tj. řešený problém, cílový stav a cílovou skupinu. Pak je potřeba odpovědět
si na otázky týkající se způsobilosti projektu k finanční podpoře v GG OP VK Plzeňského
kraje:
1. Do jaké oblasti podpory patří můj projekt?
2. Patřím mezi způsobilé příjemce pro danou oblast podpory?
3. Jsou mé cílové skupiny v souladu s příslušnou oblastí podpory?
4. Jsou aktivity, které chci realizovat pro splnění cílů vůči cílové skupině, podporované?
První čtyři otázky je nutno pojmout jako jeden blok, který prověří správnost výběru oblasti
podpory (1. otázka) na základě odpovědí na 2. až 4. otázku. Požadavky na příjemce a cílové
skupiny jsou shrnuty v Příloze 1, stručná charakteristika podporovaných aktivit je v Příloze 2.
Všechny tři odpovědi musí být pro vybranou oblast podpory kladné!
Protože předběžně stanovená ideální varianta není podrobně rozpracována, je zřejmé, že
některé otázky v této fázi rozhodování je nutno odpovědět pouze na základě odborného
odhadu vycházející ze zkušeností přípravného týmu, popř. z konzultací.
Pokud jsme si ujasnili oblast podpory a náš projektový záměr splňuje základní podmínky pro
danou oblast, můžeme přistoupit k dalším otázkám. Ty se již většinou netýkají jen dané
oblast podpory, ale vyplývají z obecnějších požadavků programu.
SHRNUTÍ
Dalším dílčím výstupem je konkretizace vhodného zdroje financování, respektive příslušné
oblasti podpory dále pak potvrzení, že plánované aktivity a cílové skupiny, kterým má projekt
sloužit odpovídají podmínkám způsobilosti k finanční podpoře v GG OPVK. Tyto poznatky je
6
vhodné zaznamenat jako pokračování STRUČNÉHO POPISU PROJEKTU (viz krok A), v
případě cílových skupin nahradíme text z kroku A.
STRUČNÝ POPISU PROJEKTU (pokračování)
…
(cílový stav)
– zavedení interaktivní výuky vybraných předmětů na druhém stupni ZŠ
(cílová skupina) – žáci 8 tříd na druhém stupni ZŠ (200 žáků)
Zdroj podpory:
OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, Plzeňský kraj – Výzva č. 2
pro GP – oblast podpory 1.1
Žadatel:
Základní škola …
(typ)
– příspěvková organizace typu školy a školských zařízení, jejíž hlavním
předmětem činnosti není podnikání
Cílové skupiny:
(identifikace)
– žáci školy, pedagogičtí pracovníci, účastníci mimoškolních zájmových
aktivit
(kvantifikace)
– zpočátku 6. a 7. ročníky, pro které už existují vhodné e-učebnice, tj. 4
třídy (cca 20 hodin týdně), do 2 let 8 tříd (cca 44 hodin týdně), projektem
bude podpořeno 12 pedagogických pracovníků školy a cca 30 žáků
v rámci mimoškolních zájmových aktivit
(potřeby)
– zlepšení dovedností žáků v ICT, příležitost prakticky používat moderní
SW, zefektivnění výuky a příležitost pro inovace vzdělávacích postupů
pedagogů, nabídka aktivního využití volného času mládeže
(přínosy)
– zlepšení úspěšnosti žáků při navazujících formách studia, zvýšení zájmu
o technické obory žádané trhem práce, podnícení zájmu o aktivní využití
volného času
Klíčové aktivity (+ výstupy):
1. příprava pedagogických pracovníků (12 vyškolených pedagogů pro výuku s využitím
ICT)
2. výběr a pořízení ICT vybavení, pořízení výukového SW (2 učebny vybavené
interaktivním kompletem, 4 notebooky pro učitele, 4 komplety e-učebnic, 1 barevná
tiskárna, 1 skener a 1 fotoaparát)
3. metodická příprava výuky (metodika)
4. pilotní ověření a zpětná vazba (inovované ŠVP)
Odpovídající podporované aktivity (dle oblasti podpory):
Využívání ICT ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech
Zavádění vyučovacích metod, organizačních forem a výukových činností včetně tvorby
výukových programů s důrazem na mezipředmětové vazby, které vedou k rozvoji
klíčových kompetencí
Vytváření podmínek pro implementaci školních vzdělávacích programů ve školách a
školských zařízení, podpora aktivit metodických týmů, podpora pracovníků škol a
školských zařízení zapojených do inovace ŠVP.
2. Způsobilost projektu z hlediska podmínek financování
Podmínky GG OPVK stanovují řadu závazných pravidel pro financování projektů. Jejich
podrobná specifikace je uvedena v příručce pro žadatele o finanční podporu a pro základní
orientaci je nutno si zodpovědět následující otázky a předběžně vytvořit základní rozpočtový
rámec projektu s využitím dále uvedené tabulky.
5. Jaké k realizaci aktivit potřebuji zdroje (personální, materiální atd.)?
6. Jaké druhy výdajů budou vznikat (podle kapitol - kódů)?
7
7. Budou nezbytné investiční výdaje? A v jaké výši?
8. Jsou všechny tyto výdaje způsobilé?
9. Vyhovují výdaje podle kapitol požadavkům na podíl z celkových uznatelných výdajů?
10. Je celková finanční náročnost projektu nižší než maximální výše podpory?
Otázky 5. až 10. se týkají finanční náročnosti projektu. Nejprve je nutno si postupně vyjasnit
charakter nezbytných zdrojů (5.) a s nimi souvisejících výdajů (6. - 7.), jak je rozlišuje
operační program. V této fázi se jedná o odborný odhad nákladů podle hlavních kapitol
rozpočtu. Přitom je nutné mít na paměti, jaké jsou požadavky na způsobilé výdaje (8.).
Zvlášť významným faktorem úspěšnosti projektu je složení realizačního týmu, které musí
zajistit realizaci všech aktivit a splnění všech cílů. Přitom je nutno reálně zhodnotit míru
zapojení členů týmu, tj. jejich časové vytížení např. měsíčně. Z tohoto údaje,
z harmonogramu (délka trvání činnosti) a z obvyklých mezd a platů pro realizaci projektů na
území Plzeňského kraje v rámci OP VK, které vydalo MŠMT jako přílohu metodického
dopisu č. 4 ze dne 1. 6. 2009, a jsou tedy závazné, lze určit osobní náklady.
Níže uvedená tabulka shrnuje hlavní kategorie nákladových položek projektu. Na základě
odhadu jejich výše utvoříme první pracovní rozpočet projektu. Přitom je třeba dodržet
maximální limity uvedené v tabulce červeně vyplněných políčkách:
- celkové náklady na pořízení zařízení (kód 03) nesmí překročit hodnotu 25 %
celkového rozpočtu,
- z toho je zvlášť sledována položka zařízení charakteru investice (pořizovací cena nad
40 tis. Kč a doba užití delší než 1 rok), která společně s některými neinvestičními
náklady (např. nábytek) a většími stavebními úpravami náleží do křížového financování
(kód 14), které nesmí přesáhnout 9 % celkového rozpočtu projektu;
- náklady na místní kancelář (kód 04) nesmí překročit 8 % celkového rozpočtu projektu;
- náklady na pořízení (externích) služeb (kód 05) nesmí přesáhnout hodnotu 49 %
celkového rozpočtu projektu;
- náklady zařazené do položky přímá podpora (např. refundace mezd, náklady na
cestovné účastníků školení apod. – kód 06) nesmí překročit 20 % celkového rozpočtu
projektu;
- výdaje, které se nepřiřazují jednotlivým aktivitám (kód 01.01.02+odvody+02+04+08)
smí být rozpočtovány v maximální výši 30 % celkových nákladů projektu.
Finanční rozvahu projektu završuje vyčíslení celkového objemu způsobilých výdajů, který
nesmí překročit maximum pro dané kolo výzvy (pro 2. kolo výzvy 10 mil. Kč).
SHRNUTÍ
Níže uvedená tabulka je pouze přehledem základních nákladových položek. Efektivní nástroj
pro tvorbu prvního pracovního rozpočtu je součástí souboru „Podrobný rozpočet“, záložka
„Pracovní rozpočet“ ve formátu MS Excel, který je k dispozici ke stažení u každého projektu.
Po zadání základních finančních parametrů projektu je možno posoudit splnění všech výše
uvedených limitů. Zkontrolujte proto hodnoty ve sloupci „%“ v řádcích s uvedeným Limitem
(zvýrazněno červeně). Nesmí mít vyšší hodnotu než příslušný limit.
POZOR! Nepřepisujte dopočítávané pole. Vyplňujte pouze volná pole ve sloupci „Celkem“.
8
Modelový rozpočet pro posouzení a výběr varianty
Kód
01
01.01
01.01.01
01.01.01.01-.02
01.01.01.03-.04
01.01.02
01.01.02.01-.02
01.01.02.03-.04
01.02
01.03
01.04
01.05
02
02.01
02.01.01
02.01.03
02.01.02,02.01.04
02.02
02.02.01
02.02.03
02.02.02,02.02.04
03
03.01-03.06
03.07
03.08
03.08.01
03.08.02
04
04.01
04.02-04.04
05
05.01
05.02
05.03
05.04
05.05
06
06.01
06.02
07
07.01
07.02
07.03
08
08.01
08.02
08.03
09
14
01.01.02+odv.+02+04+08
Název nákladu
OSOBNÍ NÁKLADY
Platy, odměny z dohod a pojistné
Odborní pracovníci
Celkem
%
Limit
0,00
0,00
0,00
Platy nebo odměny z DPČ
Odměny z DPP, autorské honoráře
Administrativní pracovníci
0,00
Platy nebo odměny z DPČ
Odměny z DPP, autorské honoráře
Sociální pojištění
0,00
Zdravotní pojištění
0,00
FKSP
Jiné povinné výdaje (Zákonné pojištění zaměstnanců)
CESTOVNÍ NÁHRADY (dle § 152-189 zákona 262/2006 Sb.)
0,00
Služební cesty tuzemské
0,00
Cestovné
Stravné
Ostatní (ubytování apod.)
Služební cesty zahraniční
0,00
Cestovné (vč. provozu služebního auta)
Stravné
Ostatní (ubytování apod.)
ZAŘÍZENÍ
0,00
Neinvestiční vybavení
Výdaje na opravy a údržbu
0,00
Křížové financování
Investice
Neinvestice (např. nábytek)
MÍSTNÍ KANCELÁŘ
0,00
Spotřební zboží a provozní materiál
Ostatní (telefon, poštovné, energie, nájem)
NÁKUP SLUŽEB
0,00
Publikace/školící materiály/manuály
Odborné služby/Studie a výzkum
Výdaje na konference/kurzy
Podpora účastníků (stravné, ubytování)
Jiné výdaje
STAVEBNÍ ÚPRAVY
0,00
Drobné stavební úpravy
Stavební úpravy v rámci křížového financování
PŘÍMA PODPORA
0,00
Mzdové příspěvky
Cestovné, ubytování a stravné
Doprovodné aktivity
NÁKLADY VYPLÝVAJÍCÍ PŘÍMO ZE SMLOUVY/ROZHODNUTÍ0,00
Audit (nad 3 mil. Kč)
Publicita
Ostatní (bankovní účet apod.)
CELKOVÉ ZPŮSOBILÉ VÝDAJE
0,00
KŘÍŽOVÉ FINANCOVÁNÍ
0,00
VÝDAJE MIMO KLÍČOVÉ AKTIVITY
0,00
25%
9%
8%
49%
20%
9%
30%
Z rozpočtu je patrná i celková předpokládaná finanční náročnost projektu. Dalším výstupem
takto zpracovaného prvního rámcového rozpočtu je zhodnocení nákladů z hlediska jejich
adekvátnosti vůči předem definovanému rozsahu klíčových aktivit a výstupům projektu.
9
3. Způsobilost projektu z organizačních a časových hledisek
Třetí skupina otázek by měla prověřit organizační a časové parametry projektu. Zaměřují se
na zhodnocení spolehlivosti a kapacit žadatele, reálnosti dosažení plánovaných výsledků
projektu ve stanovených termínech a schopnosti dostát požadavku na dlouhodobou
udržitelnost výstupů projektu.
11. Jaká je časová náročnost a návaznost aktivit? Stihnu projekt za 3 roky?
12. Jaké jsou reálné výstupy, výsledky a přínos pro cílové skupiny?
13. Jaká jsou rizika projektu při jeho přípravě (tým, partneři, zkušenosti apod.)
14. Jaká jsou rizika při realizaci?
15. Je většina aktivit a jejich výstupů udržitelná ještě 5 let po skončení projektu?
Termínové požadavky GG OPVK na projekt jsou velmi striktní (otázka 11) a doba jeho trvání
nesmí ani v případě nepředvídaných okolností přesáhnout termín 30. 6. 2012! Pro ověření
časového rámce projektu je nutno reálně posoudit časovou náročnost plánovaných aktivit s
ohledem na možnosti jednotlivých členů týmu a míru jejich zapojení v projektu a především
vzít v úvahu nezbytnou souslednost aktivit. K tomu je nejlépe zpracovat harmonogram
graficky nebo tabelárně (Excel) dle jednotlivých klíčových aktivit v měsíčním režimu
s vyznačením hlavních vzájemných vazeb.
Otázka 12 směřuje k prověření reálnosti dosažení plánovaných výstupů ve vazbě na
plánované finanční a personální zdroje. Případné nereálné nadhodnocení plánovaných
výstupů a přínosů nejspíše nejen nepomůže při hodnocení projektu (ba naopak), ale zcela
jistě se negativně projeví během realizace.
I když je plán projektu a jeho výstupů reálný, přesto se mohou projevit rizika v přípravné a
realizační fázi projektu (viz otázky 13 a 14). S riziky je třeba počítat a předem si uvědomit
jejich možné důsledky a zvážit možnosti jejich eliminace či nápravy. Pokud jsou
identifikována závažná a dosti pravděpodobná rizika, která ohrožují úspěšnost projektu, je to
důvod k odmítnutí varianty. Rizika je nejlépe zpracovat již v této fázi v podobě tzv. matice
rizik. Zvlášť závažný je požadavek na udržitelnost projektu, tj. udržení většiny aktivit a
výstupů po dobu 5 let od skončení financování projektu z GG OP VK.
SHRNUTÍ
V tomto kroku je možno shrnout uplatnění hlavních organizačních parametrů projektu, které
mají za cíl zajistit spolehlivost realizace, kvalitu výstupů a zajištění jejich udržitelnosti.
STRUČNÝ POPISU PROJEKTU (další pokračování)
…
Odpovídající podporované aktivity (dle oblasti podpory):
…
Harmonogram:
2010
Název aktivity
1 2 3 4 5 6 7 8
1. Příprava pedagogů,ICT x x x x x x x x
2. Metodická příprava
x x
3. Pilotáž+zpětná vazba
9 10 11 12 1 2 3
x x
x
x x x x
x x
x
x x x x
x x
x
x x x x
4
x
x
x
5
x
x
x
2011
2012
6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6
x x x x x
x
x
x x x x x x x x x x
Řízení a organizace:
(složení týmu) – řídící skupina (manažer projektu, finanční manažer, asistentka projektu)
– koordinace, výběrová řízení, administrativa, monitoring, …
– odborný tým projektu (metodik, koordinátor, expert, vedoucí …) –
realizace aktivit …
(partneři)
– nejsou
10
Analýza rizik:
Riziko projektu
Závažnost
rizika
Pravděpodobnost
rizika
Nesprávné
provedení
výběrového řízení
Významná
Nízká
Harmonogram
realizace
projektu
Významná
Střední
Nedodržení
harmonogramu
Vhodná volba dodavatele
Významná
Nízká
Realizace
projektu
Konzultace s odborníky
Významná
Střední
Řízení projektu
Stanovení kompetencí
…
…
…
…
Riziko pozdní
dodávky vybavení
Nekompatibilita
stávajícího
vybavení
Personální a
organizační rizika
…
Dopad na
projekt
Opatření k předcházení či
eliminaci rizika
Plán výběrových řízení, vč.
vypracování zadávací
dokumentace, zajištění vhodného
složení projektového týmu
D. Podrobné rozpracování vybrané varianty
Podrobné rozpracování vybrané varianty, které předchází vyplnění projektové žádosti,
spočívá v upřesnění všech podstatných parametrů projektu. Pokud jsme důsledně naplnili
výstupy předchozích kroků, usnadní nám to práci při rozpracování vybrané varianty do
textové podoby tak, aby ji bylo možno převzít jako podklad pro vyplnění žádosti o finanční
podporu v systému BENEFIT.
Podrobné rozpracování vybrané varianty lze doporučit následujícím způsobem, který co
nejvíce přibližuje popis projektu struktuře údajů požadovaných v žádosti, i když jak bylo
řečeno předem logika a sekvence údajů v žádosti se liší. Praktické je při formulaci textu
dodržet maximální rozsah, který vyjadřuje počet znaků v závorce, neboť žádost BENEFIT
nedovolí delší text s cílem dosažení srovnatelné stručnosti žádostí.
V následujícím shrnutí je uvedena osnova textové podoby Popisu projektu. která může dobře
posloužit k vyplnění žádosti.
SHRNUTÍ
POPISU PROJEKTU (osnova)
Název projektu:
Stručný obsah projektu (max. 1000 znaků)
Viz krok A.
Popis problému – zdůvodnění potřebnosti (max. 2000 znaků)
Viz krok A.
Posouzení variant řešení – viz krok B.
Cíle projektu (max. 2000 znaků)
Viz krok A., B. a C.1.
Cílové skupiny (max. 2000 znaků)
Viz krok C.1,
Doplnit způsob zapojení a motivace cílových skupin (max. po 2000 znacích)
Klíčové aktivity (max. 2000 znaků pro každou aktivitu)
Viz krok C.1.
Doplnit vždy pro každou aktivitu její výstupy (max. 2000 znaků pro každý výstup)
11
Výstupy projektu a přínosy pro cílovou skupinu (max. 2000 znaků)
Viz krok C.1.
Doplnit informaci o inovaci a přidané hodnotě projektu (max. 2000 znaků)
Doplnit přehled monitorovacích indikátorů, které je žadatel smluvně povinen zajistit, jejich
přehled je uveden v systému BENEFIT
Rámcový rozpočet projektu –
Viz krok C.2.
Doplnit detailní rozpracování na úrovni jednotlivých nákladových položek
Doplnit podrobnější kalkulace, zejména v případě mezd
Kontrola způsobilosti výdajů
Kontrola vazby nákladů a klíčových aktivit
Řízení projektu a realizační tým
Viz krok C.3.
Doplnit vnitřní postupy řízení a organizace (max. 2000 znaků)
Doplnit seznam členů týmu a jejich pracovní náplň (max. 1000 znaků)
Doplnit identifikaci partnera projektu včetně osob zapojených do práce týmu
Doplnit kompletní přehled plánovaných výběrových řízení, identifikovat typ VŘ, věcné,
finanční a časové parametry
Harmonogram
Viz krok C.3.
Rizika a jejich eliminace (max. po 2000 znacích)
Viz krok C.3,
Pro samotnou žádost je třeba dále si připravit následující informace nezbytné k jejímu
vyplnění:
Identifikace nositele žádosti
Viz krok C.1
Zvolená oblast podpory
Viz krok C.1
Zkušenosti žadatele a partnerů projektu
Zkušenosti žadatele a případně partnera s realizací projektů v oblasti rozvoje lidských zdrojů
(max. po 2000 znacích)
Zkušenosti žadatele a případně partnera s prací s cílovou skupinou (max. 2000 po znacích)
Identifikace území realizace a dopadu projektu
Vazba na jiné projekty (max. 2000 znaků)
Harmonogram předpokládaného čerpání podpory
Zjednodušený časový rozvrh průběhu nákladů
12
Horizontální témata
Zhodnocení vlivu projektu na rovné příležitosti (max. 2000 znaků)
Vliv projektu na udržitelný rozvoj – životní prostředí (max. 2000 znaků)
Publicita
Způsob zajištění povinné publicity projektu dle příručky pro žadatele - POZOR neopomenout
v rámci rozpočtu!
13
II. Jak vyplnit webovou žádost – obecná část
A. Přístup a spuštění aplikace BENEFIT7
Webová aplikace BENEFIT7 Operačního programu Vzdělávání pro Konkurenceschopnost je
všem uživatelům přístupná na internetové adrese:
www.eu-zadost.cz
B. Registrace a přihlášení uživatele
Po spuštění aplikace se otevře nabídka Úvod, která slouží zejména k registraci nového
uživatele a k přihlášení již stávajícího uživatele.
V pravé části okna je umístěn šedivý panel s poli pro přihlášení. Tento panel slouží pro
standardní přihlášení již zaregistrovaného uživatele aplikace. V případě, že uživatel zapomene
své přístupové heslo, může si jej nechat zaslat na svůj mobilní telefon.
V levém uživatelském panelu Operace, po stisknutí tlačítka Registrace je možno provést
registraci uživatele před jeho prvním přihlášením.
Základním údajem a prostředkem pro komunikaci s aplikací je E-mail (Přihlašovací řetězec) a
Heslo uživatele.
E-mail – existující e-mailová adresa uživatele, prostřednictvím níž se bude uživatel
přihlašovat do aplikace. Je nutné, aby adresa byla fungující, např. z důvodu aktivace
uživatelského účtu přes tento email.
14
Heslo – aplikace vyžaduje zadání hesla s nejméně 8 znaky. Při zadání je nutné dbát na
rozlišování velkých a malých písmen. Aplikace tyto rozdíly rozeznává a v případě zadání
hesla v jiné formě, nebude heslo akceptováno. Aplikace dovoluje pouze 1 heslo k 1 e-mailové
adrese, tzn. na stejnou e-mailovou adresu se nelze přihlásit pod různým heslem.
Kontrolní kód – řada písmen či čísel, které uživatel opíše z přiloženého obrázku. Tento kód
slouží k potvrzení, že zadané údaje uživatel opravdu požaduje zaregistrovat (vlastní
autorizace údajů). Při opisování kódu je nezbytné dodržet velká a malá písmena.
Kontaktní údaje – uživatel dále vyplní své kontaktní údaje, které budou použity pro
komunikaci. Uživatel vyplní kontaktní údaje své fyzické osoby (osoby, která žádost vyplňuje
a podává), nikoliv údaje o firmě či obci, kterou při vyplňování zastupuje. Kontaktní údaje
jsou využívány zejména pro komunikaci se zákaznickou podporou aplikace Benefit7, např. při
ztrátě hesla pro přihlášení. V případě změny uživatele lze kontaktní údaje i přihlašovací email
měnit.
Mobilní telefon – číslo telefonu se zadává bez mezer. Na tento telefon bude uživateli zasláno
ztracené heslo formou SMS.
Důležité je vyplnit pole Kontrolní otázka a Odpověď na kontrolní otázku. V případě ztráty
hesla je kontrolní otázka a odpověď na ni nejdůležitějším prvkem k ověření identity uživatele.
Vhodná je např. otázka na rodné příjmení matky, jméno svého psa apod.
Po vyplnění všech údajů a seznámení se s prohlášením uživatele, dá uživatel pokyn k
registraci kliknutím na tlačítko Odeslat registrační údaje.
V tento okamžik proběhne automatická kontrola správnosti. V případě, že údaje nejsou
vyplněny správně (např. Kontrolní kód je špatně opsán z obrázku či telefonní číslo není
zadáno ve správném tvaru), objeví se červené upozornění na všechny tyto nedostatky a
žadatel nemůže pokračovat dál, dokud je neodstraní. Po odstranění nedostatků opět pokračuje
tlačítkem Odeslat registrační údaje.
Ve chvíli, kdy jsou registrační údaje úspěšně odeslány, dojde k vytvoření registračního účtu
žadatele. Na obrazovce se zobrazí výzva k aktivaci tohoto účtu žadatelem a také výzva k
vytištění tohoto formuláře.
15
Na základě této výzvy žadatel ve své e-mailové schránce otevře zaslanou zprávu s názvem
Potvrzení registrace, která obsahuje aktivační klíč. Kliknutím na tento klíč aktivuje svůj
účet. Tuto aktivaci je nutné provést v den registrace, jelikož klíč je platný pouze do 6:00
dalšího dne. Pokud registraci v tomto čase nestihnete dokončit, bude nutné provést novou
registraci.
Po aktivaci účtu se otevře nové okno aplikace s oznámením o úspěšné aktivaci a výzvou
uživatele k přihlášení se do systému. Žadatel se přihlásí do aplikace Benefit7 vyplněním
přihlašovacích údajů a kliknutím na tlačítko Přihlásit se.
POZOR! V případě špatného zadání hesla při tomto prvním přihlášení dojde k vypršení
platnosti aktivačního klíče ihned. Uživatel bude vyzván k opětovné registraci.
16
C. Všeobecná pravidla Benefit7 - výtah
Přihlášením se do aplikace Benefit7 se uživateli otevře editovatelná (k úpravě připravená část
systému – pole, okno, záložka) část aplikace. Pro rychlou a příjemnou orientaci v prostředí
webové žádosti zde naleznete popsané základní pravidla vyplňování položek v aplikaci.
Editace polí
Aplikace pracuje s několika druhy editačních polí. Pole jsou barevně odlišena podle druhu –
viz následující tabulka:
Zobrazení pole
Druh pole
Poznámka
Povinné pole (žluté) Povinná pole musí být vždy vyplněna.
Povinné pole
s nabídkou (žluté)
Kliknutím na ikonu v pravém rohu políčka
se otevře nabídka/číselník a uživatel zvolí
vhodnou variantu.
Údaje se automaticky doplní.
Automatické pole
(bez orámování)
Nepovinné pole
(šedé)
Od Automatického pole se liší
ohraničením, uživatel může toto pole
vyplnit dle svého uvážení.
Kliknutím na ikonu v pravém rohu políčka
se otevře nabídka/číselník a uživatel zvolí
vhodnou variantu.
Nepovinné pole
s nabídkou (šedé)
Dále jsou k dispozici textová pole, která jsou určena zejména pro zadání popisu. U každého
popisového okna je k dispozici údaj o počtu napsaných znaků a celkovém počtu možných
znaků (např. 35/1000). Uživatel si celé pole může zobrazit ve velkém formátu v novém okně
pomocí tlačítka Otevřít v novém okně. V případě zobrazení napsaného textu v novém okně
může uživatel využít nabídky Kontrola pravopisu.
Tlačítko Otevřít v novém okně umožňuje toto pole otevřít ve větším měřítku pro lepší práci s
textem.
Uživatelská tlačítka aplikace
Tato tlačítka jsou hlavním nástrojem pro editaci polí. Nejčastěji jsou využívána tato:
Nový záznam – v případě, že chcete vyplnit položku, osobu, partnery apod., využijete toto
tlačítko. Bez zadání tlačítka Nový záznam dojde k přepisu původních údajů!
Uložit – toto tlačítko je nutné používat po každém zadání údajů. Po jeho použití se údaje
načtou např. do tabulek apod., nebo uložíte nový záznam. V případě neuložení záznamu se
Vám data začnou přepisovat v původním záznamu.
17
Pozor – některé znaky se po uložení v okně mohou změnit na symbol otazník, např.
uvozovky, mezery před a po znaku pomlčka. Znovu si raději text zkontrolujte a raději se
vyhněte těmto znakům, v případě pomlčky použijte znak bez mezer.
Po vyplnění záznamu nezapomeňte zmáčknout tlačítko Uložit a pro zadání další položky
zmáčkněte tlačítko Nový záznam a pokračujte vyplňováním.
Kopírovat záznam – tato funkce se používá pro případ, že zadávané údaje jsou totožné či se
mírně liší a lze je pouze jednoduše upravit.
Smazat záznam – toto tlačítko použije žadatel, když chce odstranit již uložený záznam. Klikne
na daný záznam v tabulce a poté na tlačítko Smazat záznam. Vybrané údaje budou nenávratně
smazány.
Storno – toto tlačítko se použije v případě, že žadatel vybral údaj, který chce změnit. Tlačítko
vymaže poslední vybrané údaje, které nebyly uloženy.
18
III. Jak vyplnit webovou žádost – krok za krokem
Pro podání žádosti v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost je nutné
vyplnit elektronickou žádost, která je k dispozici na webových stránkách:
www.eu-zadost.cz
A. Tvorba nové žádosti
Tvorbu nové žádosti zahájí žadatel kliknutím na pole Nová žádost v nabídce Konto. Tímto se
otevře nabídka Seznam formulářů, kde jsou vypsány jednotlivé Operační programy pro
období 2007–2013, které se realizují na území České republiky. Uživatel vybere OP
Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Výběrem operačního programu se otevře nabídka vyhlášených Výzev a výběrem příslušné
výzvy se již spustí konkrétní nabídka jednotlivých formulářů/záložek pro tvorbu žádosti.
Vyberte
o SOP – Sektorové (tématické) operační programy
- OP VK – OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost
- OP VK – ZS Plzeňský kraj
19
Dále vyberte aktuální výzvu pro grantový projekt, tj. Výzva č. 2. (resp. 3.) pro GP a
příslušnou oblast podpory:
- oblast podpory 1.1
- oblast podpory 1.2
- oblast podpory 1.3
B. Identifikace žádosti
Žadatel vyplňuje pouze pole Identifikace žádosti. Do tohoto pole vyplní vlastní název
žádosti, který slouží pro lepší orientaci žadatele v aplikaci. Tento identifikační název může
mít délku maximálně 20 znaků. V případě, že pole nevyplníte, automaticky se načte
šestimístné číslo. Název žádosti (= identifikace žádosti) musí být vždy odlišný od jiných
názvů žádostí žadatele.
Všechny ostatní položky jsou vyplněny automaticky po uložení Identifikace žádosti.
Proto po vyplnění záložku Uložte.
Rozlišujte Název projektu x Název žádosti.
Název žádosti (= identifikace žádosti) se používá pouze v aplikaci Benefit7 a slouží pro
potřeby žadatele. Název projektu se bude používat i následně při identifikaci projektu.
20
C. Projekt
Prioritní osa a Oblast podpory – Tyto údaje žadatel doplní pomocí výběru z číselníku. Na
výběr budou pouze osy a oblasti podpory, které jsou pro danou výzvu otevřené.
Prioritní osu i Oblast podpory jste zvolili již při zakládání nové žádosti (např. OP VK – ZS
Plzeňský kraj – Výzva č. 2 pro GP – oblast podpory 1.1), proto je v číselníku nabídnuta
pouze jedna možnost. Žádáte o podporu globálního projektu Plzeňským krajem, které jsou
vyhlašovány pouze v Prioritní ose 1 – Počáteční vzdělávání, avšak ve třech možných
21
oblastech podpory (1.1, 1.2, 1.3). Proto zkontrolujte, zda daná Oblast podpory odpovídá
vaším záměrům. Pokud ne, založte zcela novou žádost a správně zvolte Oblast podpory.
Pokud již v této fázi nezvolíte Prioritní osu a Oblast podpory, nebude vám
zpřístupněna záložka Rozpočet projektu.
Typ účetní jednotky – Školy volí typ účetní jednotky: Pro jednotky u nichž hlavním
předmětem činnosti není podnikání. Po uložení je Účetní osnova vyplněna automaticky.
Název IPRM, z kterého vychází – Týká se jen vybraných projektů na území města Plzně
zaměřených na terciární vzdělávání, proto mateřské, základní, střední ani umělecké školy
v Plzeňském kraji políčka týkající se IPRM nevyplňují.
Typ projektu – V případě výzev Plzeňského kraje se vždy jedná o grantové projekty. Proto
je toto pole vyplněno automaticky po uložení výběru Prioritní osy a Oblasti podpory.
Název projektu - Je možné zadat v maximální délce 50 znaků. Název by měl popisovat
projekt jednoznačně, stručně a výstižně.
Zkrácený název projektu – Stručný název projektu slouží pro rychlou orientaci v
projektech.
Název projektu anglicky – Žadatel současně doplní i překlad názvu projektu v anglickém
jazyce.
Stručný obsah projektu – Do tohoto pole žadatel vyplní popis projektu, včetně základního
popisu či vyjmenování aktivit, cílů a výstupů projektu a zaměření na cílovou skupinu.
Doporučujeme vyplnit tuto položku až po vyřešení všech zásadních otázek projektu (cíle,
klíčové aktivity, výstupy projektu, rozpočet, indikátory apod.). Nezapomeňte na krátký odkaz
na Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Plzeňského kraje
Projekt má partnera – Pole se zaškrtává v případě, že žadatel má nejméně jednoho partnera.
Dojde tak ke zobrazení záložky, která obsahuje údaje o partnerovi. V případě, že dané políčko
nezaškrtnete, pak se záložky týkající se partnera neobjeví.
Projekt počítá s výběrovým řízením – Pole se zaškrtává, když je zvažováno vyhlášení
výběrového řízení v rámci projektu. Po zaškrtnutí se zpřístupní záložka Výběrová řízení. Při
nezaškrtnutí zůstane záložka Výběrová řízení neaktivní. Zadávací řízení upravuje závazný
procesní postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky v souladu se zákonem č. 137/2006
Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a dle pravidel stanových v Příručce
pro žadatele.
Harmonogram projektu – Po kliknutí na obrázek v pravém rohu obou políček se zobrazí
kalendář, kde se vyberou příslušná data.
Informace o harmonogramu projektu (tj. době jeho trvání) zaznamenejte až po definitivním
rozplánování jeho realizace.
Předpokládané datum zahájení projektu – Za zahájení realizace projektu je považováno
(není-li stanoven pozdější termín) nejdříve datum vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace
oprávněnou osobou/ Opatření vrchního ředitele (Řídící orgán) nebo v případě grantových
projektů datum stanovené ve Smlouvě o realizaci GP. Od tohoto data lze výdaje uskutečněné
v souvislosti s realizací projektu považovat za způsobilé. Nejbližší předpokládané datum pro
22
zahájení realizace je možné odhadovat za cca 5,5 měsíce od termínu ukončení podávání
žádostí.
Předpokládané datum ukončení projektu – Nejpozdější datum ukončení projektu je
30. 6. 2012. (více viz kapitola M. Harmonogram aktivit)
Předpokládaná doba trvání projektu je vyplněna automaticky po uložení Předpokládaného
data zahájení projektu a Předpokládaného data ukončení projektu.
Po vyplnění všech políček stránku ULOŽTE!
D. Žadatel projektu
Tato záložka slouží k identifikaci subjektu, který o projekt žádá. Pro každý projekt může
existovat jen jeden žadatel. Žadatelem je osoba odpovědná za projekt, která vystupuje jako
vedoucí projektu vůči všem ostatním partnerům a orgánům zapojeným do implementace
programu.
1. část záložky Žadatel projektu
Prvním krokem k zadání žadatele je vyplnění IČ (osmimístné číslo), jehož správnost je nutné
zkontrolovat kliknutím na tlačítko Validace ARES.
Tímto krokem je zahájen proces Validace, jehož výsledkem je načtení základních údajů z
administrativního registru ekonomických subjektů Ministerstva financí České republiky
ARES. Tento proces trvá přibližně 30 vteřin (u pomalejšího připojení či přetížení sítě déle).
Díky správnému „zvalidování“ dojde k automatickému vyplnění dalších (šedých) polí
záložky.
V případě úspěšné validace se zobrazí okno o převzetí dat a žadatel se kliknutím na tlačítko
Zpět navrátí do záložky Žadatel projektu, kde jsou vyplněna šedá (needitovatelná) pole, a
pokračuje v jejím vyplňování.
23
V případě, že žadatel vyplní číslo nesprávně, zobrazí se okno s červeným textem
upozorňující: Služba ARES ošetřující platnost IČ nenalezla zadané IČ nebo upozornění,
že při spojení se službou ARES došlo k chybě a nepodařilo se ověřit IČ. Je nutné číslo
zadat ve správném tvaru (osmimístné a bez mezer), popřípadě opakovat později.
V případě, že by validace ARES neproběhla správně, nepůjde provést Finalizace
žádosti. Jestliže data, která se validací automaticky načetla do šedých polí, neodpovídají
skutečnosti, je nutné zařídit opravu dat v Registru ekonomických subjektů nebo se
obrátit na uživatelskou podporu OP VK: [email protected]
Plátce DPH – Pokud žadatel není plátce DPH, po validaci zůstane toto pole prázdné. Pokud
je žadatel plátcem DPH v jakékoliv ze svých činností, toto pole bude po validaci automaticky
zaškrtnuto. V takovém případě žadatel volí Typ plátce DPH. Školy volí možnost „Jsem
plátce DPH a nemám zákonný nárok na odpočet DPH ve vztahu k aktivitách“. Neplátce zvolí
„Nejsem plátce DPH“.
Počet zaměstnanců – Počet zaměstnanců organizace žadatele. Údaj musí odpovídat
průměrnému přepočtenému počtu zaměstnanců za poslední uzavřené účetní období. V případě
škol se do přepočteného počtu zaměstnanců započítávají jak pedagogičtí, tak i
nepedagogičtí pracovníci. Vkládají se pouze celá čísla.
24
Typ žadatele – Školy vyplňují typ žadatele: Školy a školská zařízení (tj. právnická osoba
zapsaná ve školském rejstříku)
Podíl na výdajích (v Kč) – Podíl žadatele na výdajích projektu, toto pole (jako nepovinné) je
uvedeno i v záložce Partner projektu. V případě, že žadatel nemá partnera, měla by částka
odpovídat celkovým výdajům projektu. V případě, že má žadatel více partnerů, musí součet
za všechny partnery spolu s žadatelem odpovídat celkovým způsobilým výdajům projektu.
Podíl na výdajích (v Kč) vyplňte až po definitivním dokončení rozpočtu projektu.
V případě, že je v projektu zapojen partner s finanční účastí, je nutné jeho podíl na výdajích
v tomto políčku zohlednit (tj. podíl žadatele na výdajích se rovná celkovým způsobilým
výdajům projektu po odečtení podílu partnerů s finanční účastí).
Příjemce podpory v posledních 3 letech – V případě, že žadatel v posledních 3 letech (roky
se počítají včetně roku podání žádosti) nezískal dotaci či jiné veřejné prostředky, políčko se
nezaškrtává (mezi veřejné prostředky nejsou zahrnuty prostředky poskytované od zřizovatele
na základní činnost). V případě, že žadatel dotaci či jiné veřejné prostředky čerpal, zaškrtne
pole a do sousedního pole Souhrnná výše podpory vyplní částku vzniklou sečtením veškerých
těchto dotací. Tato dvě pole se vyplňují z důvodu ověření, zda subjekt a jeho aktivity splňují
pravidla veřejné podpory.
Příjemce podpory de minimis – Žadatel zaškrtne v případě, že mu byla poskytnuta podpora
de minimis. Touto podporou se rozumí finanční prostředky poskytnuté subjektům z veřejných
rozpočtů v takové výši, která neovlivňuje hospodářskou soutěž ani obchod mezi členskými
státy, a proto není považována za veřejnou podporu. Během tří let nesmí souhrn všech podpor
de minimis poskytnutých jednomu příjemci překročit částku 200 000 EUR. Pravidla podpory
de minimis jsou stanovena v Nařízení Komise č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006, o
použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES u podpory de minimis. Podrobnější pravidla naleznete v
Příručce pro žadatele.
Výše podpory de minimis – Vyplňte finanční částku, kterou jste obdrželi v rámci podpory de
minimis. V případě opakovaného poskytnutí podpory v tomto režimu se uvádí součet
poskytnutých podpor.
2. část záložky Žadatel projektu
Zkušenosti žadatele s realizací a řízením projektů v oblasti RLZ (Rozvoje lidských
zdrojů) – Popis zkušeností s realizací a řízením projektů zaměřených na rozvoj lidských
zdrojů je omezen na 2 000 znaků. Popis by měl odpovědět na otázku, jaké projekty v oblasti
25
RLZ byly v minulosti realizovány nebo jsou v současné době realizovány. Jedná-li se o velký
počet projektů, popisují se pouze projekty obdobného charakteru jako předkládaný projekt.
Popis by měl obsahovat cíle projektu, aktivity a program, z něhož byl podpořen.
Můžete zmínit i projekty vyhlašované MŠMT, Krajským úřadem Plzeňského kraje, vaším
zřizovatelem či některými odbornými institucemi. Prokažte, jaké máte zkušenosti s řízením či
spolupořádání obdobných projektu a svůj profesní kredit v dané oblasti, resp. kredit a
zkušenosti vedoucích či klíčových členů realizačního týmu. (Zdroj: Příručka žadatele, str. 75)
Zkušenosti s prací s cílovou skupinou – Popište stručně, jasně a konkrétně zkušenosti
žadatele s prací s cílovou skupinou. Maximální počet znaků je opět 2000.
Můžete popsat, kolik ve vaší škole studuje žáků či dětí, jakým oblastem vzdělávání se
věnujete, jaké doprovodné akce a s jakým ohlasem pořádáte, s jakými organizacemi při práci
s žáky spolupracujete apod. Nezapomeňte na všechny cílové skupiny, které hodláte svým
projektem podpořit, tedy např. i pedagogické pracovníky vaší školy.
Při využití tlačítka Otevřít v novém okně, je možné vidět psaný text přehledněji.
Dbejte na KONKRÉTNOST uvedených dat vzhledem k projektu. Vypsané zkušenosti
musí být ověřitelné.
Po vyplnění všech políček stránku ULOŽTE!
26
E. Adresa žadatele
Aplikace vyžaduje zadání dvou adres, a to Oficiální adresy žadatele (sídlo) a Adresy pro
doručování.
A. Žadatel nejdříve vybere Typ adresy (Oficiální adresa). Pokud na předchozí záložce
Žadatel proběhla validace IČ, je oficiální adresa (kromě www) načtena automaticky.
Výběr obce – Žadatel vybere za pomoci Filtru příslušnou obec.
Výběr – Adresa (PSČ) – Žadatel vybere pomocí Filtru příslušnou ulici a číslo popisné.
Zvalidováno na UIR-ADR - zobrazí se datum, kdy proběhla validace (viz záložka Žadatel).
WWW - Žadatel vyplní pole s adresou webových stránek žadatele (pokud je žadatel má).
Po vyplnění všech políček stránku ULOŽTE!
B. Následuje výběr Adresy pro doručení s použitím tlačítka Nový záznam a při vyplnění
žadatel postupuje stejným způsobem jako u Oficiální adresy (ad bod A).
Jsou-li adresy stejné, je vhodné použít tlačítko Kopírovat záznam a v provedené kopii
pouze změnit typ adresy.
Po vyplnění všech políček stránku opět ULOŽTE!
27
F. Osoby žadatele
Do této záložky se uvádí osoby, které budou zastupovat žadatele a jednat za něj:
Statutární zástupce – Musí být uvedeni všichni statutární zástupci se společným
podpisovým právem. Není-li společné podpisové právo, uvádí se jeden statutární zástupce.
Kontaktní osoba – Musí být uvedena hlavní kontaktní osoba. Hlavní kontaktní osoba může
být pouze jedna a může to být také osoba uvedená jako statutární zástupce (u jedné osoby se
zároveň zaškrtává Kontaktní osoba a Statutární zástupce).
Společné podpisové právo – Zaškrtne se v případě, že je více statutárních zástupců, kteří
mohou podepisovat závazné dokumenty pouze společně.
Vždy je nutné určit statutárního zástupce i kontaktní osobu.
Telefon – Telefonní čísla je nutné ručně vyplnit bez mezer, nikoli kopírovat.
Je nezbytné, aby žadatel uvedl pravdivé a relevantní údaje. Údaje o hlavní kontaktní
osobě jsou podstatné, neboť s ní budou pracovníci zprostředkujícího subjektu (OŠMS
KÚ Plzeňského kraje) v průběhu hodnocení a realizace projektu komunikovat. Z tohoto
důvodu se uvádí osoba, která bude pověřena komunikovat s úřady ohledně projektu v
běžném styku.
Po vyplnění všech políček stránku opět ULOŽTE!
Pro uvedení další osoby zvolte Nový záznam.
28
G. Partner projektu
29
Záložka Partner projektu má podobná políčka jako záložka týkající se žadatele a jeho
kontaktních údajů. V záložce se vyplňují pouze data náležející partnerovi.
Pokud v projektu není zapojen žádný partner, záložky Adresa partnera a Osoby partnera se
nezobrazí a žadatel pokračuje na záložku Popis projektu.
Prvním krokem k zadání partnera je vyplnění IČ (osmimístné číslo), jehož správnost je nutné
zkontrolovat kliknutím na tlačítko Validace ARES (viz záložka Žadatel).
Je plátce DPH ve vztahu k aktivitám projektu – Žadatel upraví, podle toho zda je partner
projektu plátcem DPH ve vztahu k aktivitám projektu. V případě, že by neproběhla
validace ARES správně postupujte stejně jako v případě žadatele.
Partner s finančním podílem na rozpočtu – Zaškrtne se v případě, že se partner bude
finančně podílet na rozpočtu projektu (vzniknou mu výdaje při realizaci projektu, např. na
organizaci školení, které následně vyúčtuje žadateli, který si tyto výdaje nechá proplatit v
rámci způsobilých výdajů projektu).
Podíl na výdajích (v Kč) – V tomto poli je vymezena finanční částka v Kč, kterou by se měl
partner na výdajích projektu podílet. Podíl na výdajích u žadatele a partnera se rovná součtu
celkových způsobilých výdajů projektu. V případě zaškrtnutí pole Partner s finančním
podílem na rozpočtu se pole Podíl na výdajích stává povinným.
Je vhodné v Popisu projektu či v Popisu zapojení partnera zdůvodnit výši jeho podílu
na výdajích. Doporučujeme jeho zapojení zohlednit i v Podrobném položkovém
rozpočtu projektu, který bude přílohou žádosti, aby bylo zřejmé, jakým postupem jste
k celkové sumě dospěli.
Zdůvodnění zapojení partnera do projektu (předchozí spolupráce) – Jsou uvedeny
důvody, které vedou k zapojení partnera do projektu. Jedná se o zdůvodnění, proč určité
aktivity nerealizuje přímo žadatel a proč byl vybrán právě tento partner. Současně je popsáno,
jaký přínos má toto partnerství a zároveň zdůvodněno, proč nelze činnost partnera realizovat
formou dodávky od dodavatele. Žadatel je vždy povinen řídit se principem partnerství
stanoveným v operačním programu (spoluúčast všech partnerů na projektu musí být podstatná
a nezastupitelná, viz Příručka pro žadatele).
Můžete zde popsat oblasti své předchozí spolupráce se zapojeným partnerem. Zdůvodněte,
proč se jedná o partnera bez finanční účasti či s finanční účastí a popište, jaký přínos pro
partnera bude mít účast na projektu.
Popis zapojení partnera – Uvádí se způsob zapojení partnera v příslušných aktivitách.
Podrobnější zapojení partnera pak bude dále uvedeno v popisu realizace klíčové/podporované
aktivity. V tomto poli je možné zdůvodnit partnerův podíl na výdajích projektu, popište
zapojení jeho realizačního týmu na řízení projektu a odborných aktivitách.
Zkušenost partnera s řízením a realizací projektů RLZ (Rozvoje lidských zdrojů) – S
využitím maximálně 2000 znaků je popsáno, jaké má partner zkušenosti s realizací a řízením
projektů zaměřených na rozvoj lidských zdrojů. Popis by měl odpovědět na otázku, jaké
projekty v oblasti RLZ již partner v minulosti realizoval či nyní realizuje, v případě velkého
počtu projektů jsou uváděny jen projekty obdobného charakteru, jako je žádost. Popis by měl
obsahovat cíle projektu, aktivity a program, z něhož byl podpořen.
Stejně jako u popisu zkušeností žadatele prokažte, zda a v jakém rozsahu má realizační tým
partnera zkušenosti s řízením projektových aktivit.
30
Zkušenosti s prací s cílovou skupinou – Pole obsahuje stručný, jasný a konkrétní popis
zkušeností partnera s prací s cílovou skupinou. Maximální počet znaků je opět 2000. Při
využití tlačítka Otevřít v novém okně je psaný text vidět přehledněji.
Můžete popsat, kolik v partnerské škole studuje žáků či dětí, jakým oblastem vzdělávání se
věnuje, jaké doprovodné akce a s jakým ohlasem pořádá, s jakými organizacemi při práci
s žáky spolupracuje apod. Nezapomeňte na všechny cílové skupiny, které hodláte svým
projektem podpořit, tedy např. i pedagogické pracovníky partnerské školy. Podobně
postupujte i v případě, že partnerem není škola.
Po vyplnění všech políček stránku opět ULOŽTE!
V případě, že se na projektu podílí více partnerů, pokračuje se přes tlačítko Nový záznam ve
vyplňování. Po vyplnění prvního partnera se zobrazí nové záložky/stránky k vyplnění –
Adresa partnera a Osoby partnera.
H. Adresa partnera
V případě, že byly údaje na předchozí stránce správně „zvalidovány“ v ARES, měla by být
tato stránka již automaticky vyplněna. Návod na vyplnění polí je uveden u vyplňování adres u
žadatele.
Po vyplnění všech políček stránku opět ULOŽTE!
31
I. Osoby partnera
Do této záložky se ukládají informace o osobách partnera. Záložka Osoby partnera se
obrazuje stejně jako záložka Adresa partnera až po vyplnění IČ v záložce Partner
projektu. Vyplnění záložky probíhá stejně jako osob žadatele.
Vkládejte výhradně informace o statutárním zástupci (ředitel apod.), neboť tato osoba
bude po finalizaci žádosti podepisovat všechny potřebné podklady.
J. Popis projektu
Tato záložka slouží k uvedení popisu a zdůvodnění potřebnosti projektu.
Vyplnění této záložky je třeba věnovat maximální pozornost. Popis slouží jako základní
nástroj hodnotitele při hodnocení žádosti.
1. část záložky Popis projektu
Cíle projektu – Žadatel popíše cíle projektu, kterých chce prostřednictvím realizace projektu
dosáhnout. Měly by vyjadřovat změnu, kterou přinese daný projekt, co bude výstupem
projektu (= bude za dané prostředky vytvořeno).
32
Stanovte hlavní cíl a specifické projektu, a to v návaznosti na cíle příslušné oblasti podpory a
globálního grantu. Cílem globálního grantu je zvýšení kvality počátečního vzdělávání
v Plzeňském kraji. Grantové projekty pak mají dle výzvy č. 2 naplňovat tyto cíle:
- Dokončení kurikulární reformy, realizace počátečního vzdělávání založeného na
osvojování klíčových kompetencí, univerzálně využitelných pro uplatnění na trhu práce
a pro další vzdělávání.
- Rozvoj partnerství škol mezi sebou i s dalšími aktéry.
- Rozvoj informačních aktivit a kariérového poradenství k zajištění profesní orientace,
efektivní volby vzdělávací cesty a prevence předčasných odchodů.
- Zajištění kvality ve vzdělávání prostřednictvím zavádění systémů externí a interní
evaluace ve vzdělávání a zavádění systémů řízení kvality.
V návaznosti na takto obecně vymezené cíle stanovte specifické cíle své projektu, tj.
prostřednictvím kterých postupů chcete cíle globálního grantu dosáhnout.
Zdůvodnění potřebnosti projektu – Při definování problému je nutné se soustředit
především na jeho podstatu (v čem problém spočívá), jeho rozsah (vyjádřený např. velikostí
postižené skupiny osob, ale také závažností problému pro ně), příčiny (vnitřní a vnější),
důsledky (při přetrvávání současného stavu) a cílový stav (definování reálného, žádoucí
stavu), popř. další relevantní informace (zvažované varianty).
Žadatel popíše, proč je vhodné projekt realizovat vzhledem k potřebám a nedostatkům
zjištěným v příslušné oblasti. Měl by odpovědět na tyto otázky:
- Jaká je aktuální situace v oblasti, na kterou je projekt zaměřený?
- Co chce projekt v této oblasti zlepšit nebo změnit a proč? – Proč považujete za důležité
realizovat projektové aktivity právě pro cílovou skupinu, se kterou chcete v projektu
pracovat?
- Proč realizujete projekt s vybranými partnery/bez partnera?
- Proč by měl být Váš projekt financován z veřejných zdrojů?
- V čem je projekt inovativní?
- Jaký posun nastane ve Vámi řešené problematice po úspěšném ukončení projektu?
- Na základě jakých zdrojů (dokumentů či analýz) dokládáte potřebnost projektu?
- Prokažte potřebu splnění stanovených cílů např. analýzou potřeb cílové skupiny, na
něž je projekt zaměřen, absence, resp. nedostatečnost jiných nástrojů, které mají řešit
potřeby cílové skupiny. Potřeby, resp. nedostatky se doložte konkrétními poznatky
(výsledky výzkumu, statistickými údaji, výsledky šetření, prokazatelným veřejným
zájmem na řešení problému apod.). (Zdroj: Příručka žadatele, str. 74)
Popis cílové skupiny – Podrobně popište cílovou skupinu, na kterou se plánované aktivity
projektu zaměřují, a to z následujících hledisek:
- Popište cílovou skupinu (definice a charakteristika)
-
Jaké jsou potřeby této cílové skupiny?
Které její potřeby bude projekt řešit?
Jaká je velikost cílové skupiny?
Kolik osob je plánováno do projektu zapojit?
Zapojení a motivace cílové skupiny – Jedná se o popis zapojení cílových skupin do
projektových aktivit a jak budou tyto cílové skupiny motivovány. Pokud má projekt několik
cílových skupin, uvádí se zapojení pro každou skupinu zvlášť. Popis by měl obsahovat
odpovědi na tyto otázky:
- Jak budou příslušníci cílové skupiny motivováni, aby do projektu vstoupili?
- Jak budou vybraní příslušníci cílové skupiny do projektu zapojeni?
- Jak budou příslušníci cílové skupiny motivováni, aby svou účast v projektu úspěšně
dokončili?
33
Zdůvodněte způsob výběru a získávání účastníků projektu, způsob práce s cílovou skupinou,
nástroje užité k zapojení cílové skupiny do projektu (formy propagace projektu ad.). Definujte
postupy, nástroje a rozsah propagace projektu před zahájením, v průběhu plnění a po
ukončení, a to vůči cílové skupině.
Přínos pro cílovou skupinu – Popsání konkrétního přínosu pro cílovou skupinu, pokud bude
projekt úspěšně realizován a ukončen. Přínos je třeba popsat nejprve v širším kontextu pro
celou skupinu. Pokud je to relevantní, následuje popis přínosu na konkrétním příkladu
skupiny lidí či organizace. Popis by měl obsahovat odpovědi na tyto otázky:
- Jaké výhody bude mít cílová skupina z realizace projektu?
- Co účast v projektu přinese příslušníkům cílové skupiny?
Prokažte potřebnost projektu pro zvolenou cílovou skupinu a pozitivní vliv jeho realizace na
ni. Charakterizujte výchozí a cílovou situaci cílové skupiny, resp. jejich potřeb a očekávaný
dopad účinků a vlivu projektu na cílovou skupinu. (Zdroj: Příručka žadatele: str. 74)
Rizika projektu – Popis situace, události, skutečnosti či činnosti, které mohou být rizikové a
mohou ohrozit úspěšné dokončení realizace projektu. Prokažte vědomí rizik při získávání a
zapojení cílové skupiny, realizaci klíčových aktivit, finančním a provozním řízení projektu.
(Zdroj: Příručka žadatele, str. 75)
2. část záložky Popis projektu
Popis opatření na eliminaci (odstranění rizik) – Je uveden způsob předcházení vzniku výše
uvedených rizik. V případě, že by mělo nějaké riziko nastat, je vysvětlen způsob jeho
odstranění a zřízení nápravy k úspěšnému dokončení projektu.
Uveďte:
kontrolní mechanizmy pro eliminaci rizik, resp. zmírnění následků
návrhy variantních řešení realizace projektu v případě nestandardních situací,
řešení pro případ neplnění očekávaných výsledků či výstupů. (Zdroj: Příručka
žadatele, str. 76)
34
Popis realizace plánovaných aktivit po ukončení financování z ESF – Popis plnění cíle a
výstupů projektu v době udržitelnosti, což je 5 let ode dne ukončení projektu. Popis realizace
aktivit navazujících na projekt, které jsou plánovány po ukončení financování. Projekt by měl
obsahovat odpovědi na tyto otázky:
- Budou aktivity projektu realizovány po ukončení financování? Pokud ano, tak které a v
jakém rozsahu?
- Jak bude zajištěno financování těchto aktivit po ukončení financování z ESF/OP VK?
- Bude zachována, případně dále rozvíjena spolupráce s partnery?
Popište svůj záměr pokračovat v realizaci projektu i mimo rámec OP VK. Uveďte, jakým
způsobem zajistíte přenos a využívání realizovaných aktivit (např. metodik, realizace
školení). Prokažte, jakým způsobem a v jakém rozsahu se budete podílet na udržení
realizovaných aktivit, výstupů a výsledků projektu.
Popis udržení zakoupeného a vybavení nebo využívání stavebních úprav nenahrazuje
udržitelnost realizovaných aktivit a výstupů projektu. V případě, že bude uveden pouze popis
35
udržení pořízeného a vybavení, není ze strany žadatele splněna povinnost zajištění
udržitelnosti aktivit a výstupů projektu. Za udržitelnost také není možné považovat
samovolné šíření výstupů projektu třetími osobami bez aktivní účasti žadatele/příjemce
podpory. Popisem udržitelnosti projektu v žádosti o finanční podporu také není popis
navazujícího projektu, který bude hrazen z prostředků ESF.
Příklady aktivit a výstupů, které jsou udržitelné:
- poznatky a dovednosti, které v rámci projektu získaly podpořené osoby a dále je v
rámci své práce využívají (např. učitelé proškolení pro práci se zdravotně postiženými
žáky, kteří s nimi dennodenně pracují ve škole);
- podpořená pracovní místa (např. kariérový poradce na škole);
- využívání vytvořených metodických materiálů (např. metodika, která vznikla v rámci
projektu, bude nabídnuta k využití i jiným školám a jimi dále využívána v rámci
výuky);
- využívání vytvořených vzdělávacích produktů (např. v rámci vytvořeného
vzdělávacího modulu/programu se dále vzdělávají cílové skupiny, vytvořený webový
portál je dále provozován a aktualizován, vytvořený e-learningový kurz je dále
nabízen cílovým skupinám, inovovaný studijní program je dále realizován či
předložen k akreditaci jako nový studijní program atp.);
- udržení inovovaného studijního programu;
- pokračování spolupráce mezi subjekty v rámci vytvořeného partnerství za účelem
podpory cílové skupiny (např. zaměstnavatel dále nabízí praxe žákům či studentům
školy, s níž projekt realizoval);
- fungování vybudované sítě spolupráce a výměny informací, zkušeností a příkladů
dobré praxe mezi vzdělávacími subjekty a zapojování dalších subjektů (např. další
pořádání vzájemných setkání, zahraničních stáží za účelem výměny zkušeností a
realizace společných aktivit ve prospěch cílových skupin);
- zrekonstruované a vybavené prostory pro plnění vzdělávací funkce (např. upravená
místnost školy pro vozíčkáře a její vybavení počítači je dále využíváno pro výuku
handicapovaných žáků/studentů).
Udržitelnost aktivit projektu musí být zajištěna z vlastních zdrojů žadatele nebo jiných
veřejných zdrojů, za udržitelnost projektu však nelze považovat udržení aktivit a výstupů
projektu z prostředků ESF např. prostřednictvím navazujícího projektu. (Zdroj: Příručka
žadatele, str. 83 – 84)
Popis přidané hodnoty projektu, v čem je inovativní – Uvedení přidané hodnoty projektu,
čím je projekt speciální a inovativní. Popište soulad s Dlouhodobým záměrem vzdělávání a
rozvoje vzdělávací soustav Plzeňského kraje a dalšími strategickými dokumenty.
Vazby na jiné projekty - Je-li projekt provázaný s jiným předkládaným projektem, je tato
skutečnost, stejně jako způsob vazeb, uvedena.
Vnitřní postupy řízení a organizace – Žadatel popíše, jaké má nastaveny mechanismy a
postupy pro řízení realizace projektu. Popíše činnosti související s administrací projektu, které
nemohou být popsány v klíčových aktivitách a vyčíslí související výdaje. Související výdaje
jsou např. výdaje na realizační tým projektu (osobní náklady, náklady na zvyšování
kvalifikace osob pracujících přímo s cílovou skupinou – nutno zdůvodnit v projektové
žádosti), povinná publicita, audit, kancelář projektového týmu, bankovní poplatky atd. Je zde
vytvořen prostor, kde můžete vyčíslit celkové výdaje projektu, které nesouvisí přímo
s klíčovými aktivitami a jejichž suma tak nesmí činit více jak 30 % celkových způsobilých
výdajů projektu.
Dále zde uveďte kontrolní opatření, která mají za úkol zajistit čerpání přidělené podpory
v souladu s pravidly stanovenými zákonem č. 320/2001 Sb. a popište, jak jste připraveni
aplikovat je při práci projektového týmu. Definujte postupy, nástroje a rozsah propagace
36
projektu před zahájením, v průběhu plnění a po ukončení, a to jak vůči účastníkům projektu
(cílové skupině) tak vůči veřejnosti. Definujte postupy monitorování a nástroje průběžného a
závěrečného hodnocení realizace projektu. Stanovte ukazatele pro hodnocení kvality řízení
projektu a postupy jejich plnění v průběhu projektu. (Zdroj: Příručka žadatele, str. 74 – 76)
Název podporované aktivity – Z číselníku jsou vybrány relevantní podporované aktivity
výzvy, které jsou prostřednictvím projektu realizovány. V číselníku se zobrazují pouze
podporované aktivity uvedené ve výzvě.
Po vyplnění všech políček stránku ULOŽTE! Stránku můžete ukládat i průběžně,
abyste neztratili svá průběžně vyplňovaná data.
K. Území dopadu a realizace
V této záložce žadatel specifikuje konkrétní místo, na které bude mít projekt dopad (území,
jehož se dotknou přínosy projektu).
Na záložce Území dopadu použije žadatel přiloženou nabídku, která obsahuje výčet všech
krajů a okresů České republiky. Oblast územních dopadů nemusí být identická s adresou sídla
žadatele, ale musí být součástí definovaného prostoru pro Operační program. Území určí
žadatel co nejpřesněji, tj. kraj, okres, obec (kde je to možné).
Území dopadu – dopadem projektu se rozumí jeho územní působnost, tj. záměrné působení
projektu na určité cílové území. Např. v případě výuky pořádané pro studenty SŠ se uvede
jako Území dopadu místo, kde výuka probíhá.
Žadatel vyplní dopad projektu vyplývající z obsahu projektu výběrem názvu a kódu z
číselníku NUTS5/ZUJ až NUTS3. Pokud má projekt dopad na více územních jednotek, musí
být všechny tyto jednotky stejné úrovně (např. pouze NUTS5/ZUJ). Zasahuje-li například
projekt do více okresů, vybere žadatel tyto okresy, ale nezabývá se výběrem obcí v nich.
37
Pro výběr z databáze žadatel zadá do vyhledávacího pole počáteční část názvu, popř. celý
název požadovaného území Stisknutím tlačítka Enter se zobrazí názvy dle zadaného Filtru.
Žadatel vybere požadované území.
Kliknutím na tlačítko Přidej (dvojitá šipka) převede vybrané území dopadu do pravé tabulky
a zároveň dojde k automatickému vyplnění polí pod tabulkami.
V případě špatného výběru může žadatel pomocí tlačítka Odeber zrušit vybraný údaj v pravé
tabulce a vybrat jiný v levém sloupku.
38
Místo realizace projektu – Místem realizace projektu se rozumí místo, kde je projekt fyzicky
realizován na úrovni obce – ZUJ; event. kraje NUTS3 (u projektů, kde nejde místo realizace
specifikovat do úrovně obce). Pokud věcné plnění projektu přesahuje jednu obec, je nezbytné
tyto obce vyjmenovat. V případě aktivit typu školení v zahraničí by mělo být uvedeno místo,
ze kterého jsou účastníci školení vysláni – např. obec, kde je sídlo instituce, pro jejíž
pracovníky je školení pořádáno.
Kód NUTS5/ZUJ – Vyberte místo realizace. K výběru využijte Filtr v číselníku při zadání
názvu obce.
Realizované investice NUTS 3 – Realizovaná investice v NUTS3 vyjadřuje podíl čerpání
podpory podle NUTS3. Podílem čerpání podpory podle NUTS3 se rozumí podíl plánované
částky způsobilých výdajů projektu (v %) vztahující se k NUTS3, v němž je projekt
realizován. Pokud věcné plnění projektu přesahuje více než jeden NUTS3, je ke každému
NUTS3, v němž je projekt realizován, uveden příslušný podíl plánované částky podpory. Tj.
39
pokud je projekt realizován pouze v jednom NUTS3, bude podíl čerpání podpory podle
NUTS3 roven 100 %.
Záznam je třeba nakonec Uložit.
Po vyplnění všech políček stránku opět ULOŽTE!
40
L. Klíčové aktivity
Popište podrobně jednotlivé fáze projektu a jejich konkrétní výstupy v klíčových aktivitách
projektu.
41
Název klíčové aktivity – Vypište klíčovou aktivitu, kterou uvažujete realizovat v rámci
projektu. Klíčová aktivita musí být v přímé vazbě na podporované aktivity uvedené v
příslušné výzvě. Aktivity týkající se projektového řízení (management projektu,
administrativa projektu, povinná publicita) nejsou samostatnou aktivitou! Tyto aktivity
(včetně započtení souvisejících výdajů) popište v záložce Vnitřní postupy řízení a
organizace.
Celkem způsobilé výdaje – Načte se automaticky.
ESF způsobilé výdaje – Uveďte celkovou výši způsobilých výdajů na danou aktivitu.
Započítejte i poměrné výdaje na část úvazku, kterou se jednotlivé osoby realizačního týmu
podílejí na realizaci klíčových aktivit.
ESF způsobilé výdaje se uvádí bez částek výdajů v rámci Křížového financování.
Výdaje doplňte na základě rozpočtu, který bude dle jednotlivých položek vyplněn v
záložce Rozpočet projektu, a podle Podrobného položkového rozpočtu, který je
vhodné vytvořit a přiložit jako přílohu.
Výdaje připadající na jednotlivé klíčové aktivity můžete zároveň popsat v Komentáři
k rozpočtu.
Způsobilé výdaje aktivity představují souhrnem jak výdaje žadatele, tak i jeho případných
partnerů s finanční účastí.
Křížové financování – V rámci křížového financování je možné využít výdaje i na výdaje,
které nejsou způsobilé v rámci ESF, ale mají povahu výdajů způsobilých v rámci fondu
ERDF (vysvětlení systému křížového financování naleznete v Příručce pro žadatele).
Realizace aktivit může být sledována i po finanční stránce.
Součet Celkem způsobilé výdaje za všechny klíčové aktivity musí být minimálně ve výši
70 % celkových způsobilých výdajů. To platí nejen při podávání žádosti, ale především při
jejím vyúčtování. Podrobněji se této problematice budeme věnovat v kapitole Rozpočet.
Podrobný popis realizace klíčové aktivity – Popište podrobně klíčovou aktivitu. Popis by
měl obsahovat odpovědi na otázky:
- Jaké činnosti budete v rámci této klíčové aktivity realizovat?
- Kteří členové realizačního týmu se budou na realizaci aktivity podílet? – Jaké pozice se
budou podílet a jakým způsobem? Bude část aktivity realizována formou dodávky?
Bude vyhlášeno výběrové řízení?
- Jak budete v rámci této aktivity pracovat s cílovou skupinou? Jak bude cílová skupina
zapojena? V případě jemnějšího členění cílové skupiny napište, které podskupiny se to
bude týkat.
- Jak je tato aktivita plánována z časového hlediska? Napište, zda se jedná o
jednorázovou aktivitu, či průběžnou, která se bude v projektu opakovat.
- Jaké typy výdajů se k aktivitě vztahují? Zaměřte se na popis výdajů specifických pro
danou aktivitu (př. výdaje na lektora, výdaje na nákup specifického zařízení a
vybavení), nevypisujte výdaje, které se týkají řízení projektu jako celku (př. Povinná
publicita, účetnictví, projektové řízení atd.), tyto výdaje se uvádějí v záložce Popis
projetu, pole Vnitřní postupy řízení a organizace.
Klíčová aktivita musí být vždy popsána tak, aby bylo zřejmé, ke které podporované aktivitě
uvedené ve výzvě se vztahuje. V případě, že pole vyhrazené pro popis klíčové aktivity není
dostatečné, uveďte stručný popis aktivity a odkažte na nepovinnou přílohu žádosti, ve které
klíčovou aktivitu podrobně rozepíšete (maximální rozsah této přílohy je 3 strany).
42
Výstup klíčové aktivity – Uveďte výstup nebo výstupy klíčové aktivity a pokuste se
zodpovědět na všechny tyto otázky:
- Co v rámci této aktivity vznikne nového? Popište, zda v rámci této aktivity bylo něco
a) vytvořeno nebo b) inovováno. Pokud jste inovovali, napište, k jakému došlo posunu
a jak tento posun můžete doložit.
- Výstupem může být např. počet proškolených osob, nebo osob, kterým bylo
poskytnuto poradenství, vytvořený nebo inovovaný studijní materiál, publikace,
interaktivní webové stránky projektu apod.
Organizace zajišťující klíčovou aktivitu – Z číselníku vyberete klíčovou aktivitu a subjekt,
který se bude podílet na její realizaci. V seznamu se Vám objeví pouze žadatel a zadaní
partneři. Každý subjekt uvedený v žádosti musí být navázán alespoň na jednu klíčovou
aktivitu.
Dbejte na KONKRÉTNOST uvedených dat vzhledem k projektu. Veškeré uvedené
skutečnosti jsou základním předmětem hodnocení projektu.
Po vyplnění všech políček u každé klíčové aktivity stránku ULOŽTE! A zvolením
Nového záznamu můžete pokračovat ve vypisování detailů další klíčové aktivity.
M. Harmonogram aktivit
Všechny projekty podpořené z globální grantu zvyšování kvality ve vzdělávání v Plzeňském
kraji z OP VK musí být ukončeny do 30. června 2012. To znamená, že pokud budou projekty
zahájeny od 1. 1. 2010, může být jejich maximální délka 30 měsíců (tedy 2,5 roku). Zahájení
projektu je možné naplánovat i před doporučeným datem (tedy před 1. 1. 2010). Škola tím
však na sebe bere riziko, že s ní nebude do té doby podepsána Smlouva o realizaci a škola
bude muset svůj projekt krátit. Proto doporučujeme uvažovat zahájení projektu nejdříve od 1.
1. 2010 (popř. déle) a uvést délku projektu nejvýše 30 měsíců.
I termín ukončení projektu stanovený na 30. června 2012 je nutné řádně zvážit, neboť
je definitivní a prodloužení projektu v případě nenaplnění cílů či naplánovaných
monitorovacích indikátorů není možné. Proto posuďte, zda by pro váš projekt nebylo
vhodné dřívější datum ukončení, abyste si vytvořili jistou časovou rezervu.
Harmonogram se vyplňuje po jednotlivých aktivitách a pro jednotlivé roky.
43
Rok – Vyplňte rok, kdy plánujete aktivity realizovat. Roky vyplňujete postupně a přiřazujete
ke každému roku aktivity, které se v něm budou realizovat. Každá aktivita se vyplňuje za
každý rok zvlášť.
Výběr klíčové aktivity – Vyberete si aktivitu, u které budete popisovat časové plánování. V
seznamu se objeví pouze aktivity, které jste uvedli na předchozí záložce Klíčové aktivity.
Uveďte harmonogram u každé klíčové aktivity.
Postup:
1. Nejdříve vyplňte rok.
2. Vyberte klíčovou aktivitu.
3. Zaškrtněte měsíce, ve kterých se daná aktivita bude realizovat.
4. Uložte záznam.
5. Postup opakujte pro další roky a všechny aktivity.
6. Pro uložení dalšího záznamu použijte buď Nový záznam nebo Kopírovat záznam.
Např. Pokud se některá aktivita bude realizovat v letech 2008 a 2009, musíte napsat rok 2008,
vybrat danou aktivitu a zaškrtnout příslušné měsíce, poté uložit. Protože ale klíčová aktivita
pokračuje i v roce 2009, vyberete Nový záznam, napíšete rok 2009, vyberete stále tu stejnou
aktivitu a zaškrtnete měsíce, ve kterých se bude realizovat, poté uložíte. Tento postup je nutné
uplatnit u všech klíčových aktivit za všechny roky. Uvedené aktivity musí být
realizovány/plánovány v časovém rozmezí, které jste uvedli na první záložce Harmonogram.
N. Realizační tým
Informace k sestavení realizačního týmu projektu
Pracovněprávní vztahy v rámci projektu
Všechny vytvořené pracovně právní vztahy v rámci projektového týmu musí být v souladu s
českou legislativou a řídí se zákonem č.262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších
předpisů. Osobní výdaje spojené s těmito funkcemi jsou uváděny v odpovídající kapitole
rozpočtu projektu (Osobní výdaje související s realizací projektu). (Zdroj: Příručka žadatele,
str. 22)
Složení projektového týmu
Řízením projektu, tedy projektovým managementem, by měla být pověřena skupina
pracovníků, která bude schopná svými činnostmi pokrývat všechny úrovně řízení projektu.
Může se jednat o pracovníky organizace žadatele, resp. příjemce, případně mohou být do
této skupiny přizváni i pracovníci partnerských organizací. Účast pracovníků partnerských
organizací zajišťuje dobrou provázanost a přenos informací mezi jednotlivými partnerskými
organizacemi.
Účast zástupců partnerů projektu v projektovém týmu je zakotvena ve Smlouvě o partnerství,
kterou uzavírá příjemce podpory s partnery projektu.
Členové řídícího projektového týmu mohou být zvoleni, nebo jmenováni. Projektový tým je
zodpovědný za koordinaci projektových aktivit, za organizační a provozní stránku projektu,
dosažení plánovaných monitorovacích indikátorů a současně je také zodpovědný za
zajišťování efektivní komunikace na všech úrovních realizace projektu, tedy směrem k
poskytovateli dotace, směrem k vedení organizace příjemce, směrem k partnerům projektu a
směrem k jednotlivým pracovníkům projektu.
44
Doporučené typové pozice a činnosti projektového týmu
Níže uvedené typové pozice jsou pouze vzorové. Jednotlivé projektové týmy mohou podle
charakteru, rozsahu a klíčových aktivit projektu rozšířit, případně zúžit pracovní náplň
jednotlivých pozic podle konkrétních potřeb. Příjemce podpory a jeho partneři při realizaci
projektu vycházejí ze struktury projektového týmu, kterou uvedli v projektové žádosti.
Hlavní manažer/ka projektu – tento pracovník/ tato pracovnice je zodpovědný/á za celkové
řízení projektu:
komunikace s poskytovatelem podpory
podíl na publicitě
zodpovědnost za řízení rizik projektu
zodpovědnost za průběžnou analýzu projektu
zodpovědnost za hodnocení průběhu projektu
zodpovědnost za správnost a přípravu monitorovacích zpráv
zodpovědnost za správnost výběrových řízení
zodpovědnost za správnost změn v projektu
zodpovědnost za řádný chod projektu v souladu s harmonogramem
vedení porad projektu - k jeho řízení a chodu
sledování správnosti a vyhodnocování naplňování monitorovacích indikátorů projektu
účast na kontrolách projektu
zodpovědnost za výběr a smlouvy pracovníků projektu/lektorů
Dále k těmto činnostem může patřit např.:
zodpovědnost za konečný obsah kurzů a vzdělávacích aktivit
zodpovědnost za vyhodnocení dotazníků spokojenosti
Manažer/ka nebo administrátor/ka projektu - tento pracovník/ tato pracovnice je
zodpovědný/á za věcnou správnost administrativy projektu:
- vedení operativní evidence
administrace případných změn projektu a příprava podkladů pro rozhodnutí
vedení provozní korespondence, adresáře, statistiky, databáze účastníků
věcná příprava monitorovacích zpráv všech typů (průběžné, závěrečná)
zodpovědnost za archivaci materiálů a archivaci dokumentace k projektu
dodržování a uplatňování pravidel publicity
účast na poradách projektu – k jeho řízení a chodu
účast na kontrolách projektu
organizační příprava analýz a hodnocení projektu
Finanční manažer/ka nebo ekonom/ka nebo účetní projektu - tento pracovník/tato
pracovnice má v projektu odpovědnost za finanční správnost a platby:
vedení účetnictví podle podmínek operačního programu
shromažďování a evidence účetních podkladů
kontrola a zúčtování položek
spolupráce s bankou, vedení bankovního účtu a kontrola bankovních operací
kontrola podkladů pro žádosti o platbu
zpracování žádosti o platbu
příprava podkladů pro finanční části monitorovacích zpráv všech typů
dohled nad financováním projektu a stavem rozpočtu Projektu
účast na kontrolách projektu
účast na poradách o projektu – k jeho řízení a chodu
Asistent/ka projektu – tento pracovník/tato pracovnice zajišťuje v rámci projektu další
administrativní práce spojené s jeho realizací:
45
-
zajištění chodu kanceláře projektu
zajištění fotodokumentace jednotlivých aktivit projektu
provedení archivace materiálů a dokumentů k projektu
sběr a evidence hodnotících dotazníků
účast na poradách projektu – k jeho řízení a chodu
zpracování zápisů z porad projektu
V praxi je možné se setkat i s jiným označením uvedených pozic. Současně je také možné
odlišné vymezení činností, které závisí na charakteru a rozsahu projektu. V případě
rozsáhlejších projektů tak bývá v řídícím projektovém týmu zastoupena i funkce manažer/ka
pro komunikační strategii a publicitu projektu, případně další funkce (např. manažeři aktivit
projektu, finanční účetní, personalisté, ICT technik, další experti, lektoři a metodici).
Konkrétní pozice a náplň jejich pracovní činnosti je nutné specifikovat s ohledem na
problematiku daného projektu. Kompetence jednotlivých pracovníků a členů projektového
týmu a širšího pracovního týmu musí být jasně stanoveny již před začátkem projektu.
(Zdroj: Příručka žadatele, str. 20 - 22)
Vhodné typové pozice odborného projektového týmu
- Metodik
- Odborný garant
- Koordinátor
- Expert – tvůrce příprav výuky
- Lektor apod.
Pokud chcete odborné konzultace či přednášky řešit s konzultanty na základě DPP či DPČ,
např. lektor environmentální výchovy, musíte je zahrnout do realizačního týmu. Do
realizačního týmu zahrňte i zaměstnance partnerů, kteří se budou účastnit realizace projektu (a
bude jim hrazena odměna).
Při stanovování výše mezd a odměn se řiďte následující tabulkou vydanou
Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.
Obvyklé mzdy / platy pro realizaci projektů na území Plzeňského kraje v rámci OP VK (Metodický
dopis č. 4, dne 1. června 2009 vydal ŘO OP VK)
Plzeňský kraj
Pracovní pozice
Hrubý měsíční plat/mzda (Kč) 100 % úvazek (40 hod/týden)
Hrubý hodinový plat/mzda (Kč)
dolní hranice
dolní hranice
Manažer projektu (koordinátor projektu)
horní hranice
horní hranice
30 966
48 823
194
305
Věcný manažer (manažer aktivity)
24 633
37 455
154
234
Finanční manažer projektu
29 016
38 361
181
240
Metodik
22 215
35 787
139
224
Účetní projektu
20 837
26 817
130
168
Sekretářka (administrativní pracovník)
18 610
24 471
116
153
Učitelé základních škol
23 522
25 575
147
160
Učitelé všeobecně vzdělávacích předmětů - SŠ
24 347
27 036
152
169
Učitelé odborných předmětů - SŠ
23 972
26 639
150
166
Lektor
29 181
44 564
182
279
Vědecko-pedagogičtí pracovníci
25 229
31 215
158
195
ICT technik
34 896
44 626
218
279
Psycholog
24 684
27 333
154
171
Sociální pracovník
19 845
26 920
124
168
46
Pokud chcete svému zaměstnanci v rámci projektu přiznat vyšší mzdu, než jaká je
předepsána MŠMT, musíte její výši v žádosti řádně zdůvodnit.
Informace k vyplnění položky Realizační tým v žádosti Benefit
Do této záložky zanese žadatel informace o realizačním týmu, který se na projektu bude
podílet. Informace z této záložky se automaticky nepřenášejí do záložky Rozpočet projektu.
Pro osoby, které mají většinu položek shodnou, je výhodné použít tlačítko Kopírovat
Záznam.
Celkový počet osob v realizačním týmu – V nepovinném poli může žadatel uvést celkový
počet osob, které jsou níže na záložce vyjmenovány jako členové realizačního týmu.
Po vyplnění pole ULOŽTE!
Výběr typu pozice – Ze seznamu vyberete typ pozice ze 2 možností:
- manažerské či administrativní pozice – pozice, které řídí nebo administrují projekt;
- odborné pozice – pozice, které odborně zajišťují náplň projektu.
47
Název pozice – Uveďte název pozice podle zadaného typu (např. manažer projektu, účetní,
konzultant, lektor).
Název subjektu – Vyberete ze seznamu, který subjekt bude danou pozici zajišťovat.
Forma – Vyberte formu smluvního vztahu daného pracovníka k příjemci nebo partnerovi
(pracovní smlouva/DPP/DPČ), autorský honorář nebo dodavatel služeb.
Úvazek – Doplňte výši (pracovního) úvazku. V případě pracovní smlouvy je to např. úvazek
100 % nebo 25 %, u DPČ nebo DPP je to např. počet hodin za měsíc.
Pokud bude pozici vykonávat několik pracovníků, uveďte celkový objem úvazků, např. pokud
budou zapojeni 4 lektoři na poloviční úvazek, uveďte hodnotu 200 % apod.
Jednotka – Na výběr je pouze jednotka počet % nebo hodin
Popis úvazku – V případě pracovní smlouvy, tj. úvazku vyjádřeného v %, ponechte toto pole
nevyplněné. V případě DPP a DPČ, tj. úvazku vyjádřeného v hodinách, uveďte časové
období, ke kterému se počet hodin vztahuje. To může být za měsíc, případně za projekt
celkem.
Sazba – Doplňte výši (hrubé) mzdy, která bude pracovníkovi vyplácena. V případě pracovní
smlouvy použijte jednotku za měsíc. V případě DPČ nebo DPP použijte jednotku za hodinu.
Jednotka – Na výběr je pouze jednotka za hodinu nebo za měsíc.
Pracovní náplň – Popište pracovní náplň pracovníka. Zodpovězte tyto otázky:
- Jaká bude převažující pracovní náplň v rámci dané pozice v projektu? Popište
nejčastější typ činnosti.
- Na jakých konkrétních klíčových aktivitách se bude v rámci projektu podílet a jakým
způsobem?
- Jaké výdaje (jiné než osobní a režie) se budou k dané pozici vázat?
Po vyplnění všech políček u každé pozice stránku ULOŽTE! A zvolením Nového
záznamu můžete pokračovat ve vypisování detailů další pozice z realizačního týmu.
48
O. Rozpočet
Informace k sestavení rozpočtu projektu
Kapitola rozpočtu 1 – Osobní náklady
Jedná se o osobní výdaje osob, které mají v rámci projektu uzavřen pracovně právní vztah a
jsou přímo zapojeny do realizace projektu (včetně pracovníků zaměstnaných na základě
dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce).
Jednotkové mzdy, které jsou stanovené ve schváleném rozpočtu projektu v závislosti na
pracovní pozici a typu pracovního poměru, určující hodinovou sazbu za práci vykonanou na
této pracovní pozici, jsou po celou dobu realizace závazné. Ve zvláštních případech (např.
valorizace mezd) je nutné postup konzultovat s poskytovatelem podpory a případně
realizovat nepodstatnou či podstatnou změnu projektu.
Osobní výdaje musí odpovídat nominálním mzdám, resp. platům a zákonným odvodům na
sociální a zdravotní pojištění hrazeným zaměstnavatelem, a případně dalším výdajům
daných zákonem nebo jiným právním předpisem (např. nemocenské) . Jedná se tedy o
hrubou mzdu včetně všech zákonných odvodů hrazených zaměstnavatelem (sociální
pojištění, zdravotní pojištění) a dále povinné výdaje vyplývající z právních předpisů (např.
odvody do Fondu kulturních a sociálních potřeb podle vyhlášky MF č. 114/2002 Sb., o fondu
kulturních a sociálních potřeb,ve znění pozdějších předpisů, zákonné pojištění odpovědnosti
zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání apod.).
Výše osobních výdajů nesmí přesahovat výši v daném místě, oboru a čase obvyklou.
Musí se jednat o skutečně vynaložené výdaje; pokud se zaměstnanec podílí na realizaci
projektu pouze částí svého pracovního úvazku, je způsobilým výdajem pouze odpovídající
část jeho mzdových nároků.
Autorské honoráře – uzavření autorské smlouvy se řídí zákonem č. 121/2000 Sb., o právu
autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů
(autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (nejedná se tedy o pracovněprávní vztah –
tj. neuzavírá se DPČ ani DPP). (Zdroj: Příručka žadatele, str. 44)
Náklady na odvody do Fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP) jsou uznatelné jen u
těch příjemců / partnerů, kteří jsou organizační složkou státu, státní příspěvkovou organizací
a nebo příspěvkovou organizací zřízenou územními samosprávnými celky, kterým ukládá
vyhláška MF č. 114/2002 Sb. o Fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP) odvádět do
FKSP základní příděl ve výši 2% z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady
platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost a dále na
odměny a ostatní plnění za práci vykonávanou v rámci odborného výcviku na produktivních
činnostech žákům učilišť.
Náklady na odvody do FKSP nemohou uplatnit příjemci, kterým vyhláška MF č. 114/2002
Sb. o Fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP) tuto povinnost neukládá.
V případě, že je v rámci projektu využita metodika nepřímých nákladů, pak lze náklady na
plnění fondu FKSP uplatnit jen vzhledem k pracovníkům, jejichž mzdy/platy/odměny jsou
hrazeny v rámci přímých nákladů projektu. (Zdroje: Příručka příjemce, str. 34)
Výdaje na odborné zaměstnance – mezi odborné zaměstnance patří členové týmu, kteří
vykonávají práci přímo spjatou s cílovou skupinou a jejichž činnost souvisí s klíčovými
aktivitami (např. lektor, metodik, pedagogický expert, expert – tvůrce výukových podkladů).
Výdaje na administrativní zaměstnance – mezi administrativní zaměstnance patří členové
týmu, kteří se věnují řízení projektu (nejčastěji manažer projektu, finanční manažer projektu,
asistentka projektu apod.). Pracovní náplň těchto pracovníků není přímo spjata s klíčovými
49
aktivitami a proto jsou jejich osobní náklady charakterizovány jako tzv. ostatní výdaje (tj.
způsobilé výdaje projektu, které nesouvisí přímo s klíčovými aktivitami – pravidlo 70 : 30)
Další podrobnosti o způsobu stanovování osobní nákladů a sestavování realizačního týmu
projektu kapitola M. Realizační tým.
Kapitola rozpočtu 2 – Cestovní náhrady související s realizací projektu
Jedná se o výdaje na pracovní cesty osob zapojených do realizace projektu, majících
v rámci projektu uzavřen pracovně právní vztah – jízdní výdaje, výdaje na ubytování, stravné
a nutné vedlejší výdaje (např. parkovné, poplatky spojené s pracovní cestou a další).
Za způsobilý výdaj je možné považovat tuzemské cesty.
Zahraniční pracovní cesty mohou být proplaceny jen v odůvodněných případech; zdůvodnění
a popis zahraniční cesty musí být podrobně uvedeny v projektové žádosti a musí z ní
explicitně vyplývat; mimo EU je možné považovat za způsobilé pouze cesty expertů a
odborných pracovníků podílejících se na realizaci věcných aktivit projektu a s aktivní účastí
na pořádané akci a přímým vztahem k aktivitám projektu, které v rámci projektu realizují.
Výdaje musí odpovídat cenám obvyklým v místě a čase realizace projektu. (Zdroj: Příručka
žadatele, 45)
Cestovní náhrady je možné hradit pouze zaměstnancům projektu (tj. členům realizačního
týmu). Pokud je na cestu vyslán zaměstnance školy, který však není zaměstnancem projektu
(např. pedagog jede na kurz spojený s realizací projektu), promítnou se tyto výdaje v kapitole
rozpočtu 7 – Přímá podpora. Naopak pokud jede na kurz pedagog, který je členem
realizačního týmu, jsou jeho cestovné výdaje kryty z kapitoly 2 (cestovní náhrady), a to i když
se jedná o stejný kurz, jako o předchozího pedagoga.
Cestovní náhrady podle příručky žadatele (str. 58) nesouvisí přímo s klíčovými aktivitami
projektu, a proto výdaje z této položky charakterizovány jako tzv. ostatní výdaje. Vztahuje se
k nim tedy pravidlo 70 : 30.
Cestovné
Náhrada prokázaných jízdních výdajů – Výdaje, které jsou spojené s dopravou na služební
cestě (výdaje za jízdenky veřejné dopravy ve 2. třídě, místenky, lehátka nebo lůžka, letenky,
jízdenky místní veřejné dopravy, výdaje související s použitím soukromého vozidla) jsou v
rámci schváleného rozpočtu způsobilé.
Použití místní veřejné dopravy – V rámci cestovného je možné hradit výdaje na místní
veřejnou dopravu. Při zakoupení časových kuponů musí být doloženo, že nákup kuponu je v
rámci realizace projektu levnější než proplácení jednotlivých jízdenek.
Použití soukromého vozidla – Způsobilé jsou:
– základní náhrada vyjadřující odhad míry opotřebení vozidla, jejíž výše vychází z
vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí;
– náhrada za spotřebované pohonné hmoty; výše se vypočítá z ceny pohonných hmot
a spotřeby vozidla podle § 158, odst. 4, zákona č. 262/2006 Sb. Neprokáže-li pracovník
cenu pohonné hmoty, vypočte se výše náhrady z průměrné ceny pohonné hmoty, která
je stanovena vyhláškou ministerstva práce a sociálních věcí. Pro údaj o spotřebě
vozidla se použije údaj z technického průkazu.
Použití služebního vozidla – V případě požívání služebního vozidla je způsobilým výdajem
cena pohonných hmot spotřebovaných na cestách podle ujeté vzdálenosti. Hodnota se
vypočte obdobně jako při použití soukromého vozidla buď podle průměrné ceny pohonných
hmot na dané období stanovené Vyhláškou MPSV nebo je doložena účetním dokladem
dokladujícím nákup pohonných hmot. Ujetá vzdálenost bude doložena výpisem z knihy jízd.
50
Ubytování
Pro způsobilé výdaje za ubytování během služebních cest platí, že musejí odpovídat cenám
v místě obvyklým. V případě výdajů za tuzemské ubytování je nutné dodržovat cenový limit
pro ubytování v ČR – maximálně 1200 Kč za osobu a noc a zároveň se řídit dle interních
předpisů dané organizace, pokud stanovují nižší cenový limit.
Stravné
Přísluší zaměstnanci v závislosti na době trvání pracovní cesty. Výši stravného na základě
zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a podle
odpovídajících vyhlášek ministerstva práce a sociálních věcí určuje zaměstnavatel
zaměstnanci před vysláním na pracovní cestu. Zákoník práce (popřípadě vnitřní směrnice
organizace) také určuje míru krácení stravného za bezplatně poskytnutá jídla. Stravné lze
hradit maximálně do výše 300 Kč na osobu za celý den.
Nutné vedlejší výdaje
Kromě výše uvedených jsou způsobilým výdajem také další úhrady související s předmětem
pracovní cesty, např. parkovné, poplatky spojené s pracovní cestou, konferenční poplatky,
poplatky za použití telefonu, dálniční poplatek, vstupenky na veletrh, poplatky za úschovu
zavazadel apod. Tyto poplatky lze hradit pouze na základě prokázaných úhrad.
(Zdroj: Příručka příjemce, str. 37 – 38)
Kapitola rozpočtu 3 – Zařízení
Podíl Kapitoly rozpočtu č. 3 - Zařízení (výdajů na pořízení zařízení a vybavení včetně
křížového financování v této kapitole) na celkových způsobilých výdajích smí činit
nejvýše 25 % včetně křížového financování v této kapitole.
V rámci této kapitoly jsou způsobilé následující výdaje:
• nákup drobného nehmotného majetku do 60 tis. Kč za kus (pořizovací cena), např.
licence, know-how, studijní program, software a další;
• nákup dlouhodobého nehmotného majetku nad 60 tis. Kč za kus (pořizovací cena),
např. licence, know-how, studijní program, software, a další; jedná se o investiční majetek,
který však nebude zahrnut do křížového financování;
• nákup drobného hmotného majetku do 40 tis. Kč za kus (pořizovací cena), např. nákup
výukového a spotřebního materiálu (tzn. pomůcky pro výuku, které budou spotřebovány v
době realizace projektu cílovou skupinou např. chemikálie), PC sestava, tj. počítač,
monitor, klávesnice, myš atd. Za drobný hmotný majetek jsou považovány již vydané,
v obchodní síti běžně dostupné publikace a učebnice a další studijní materiály, které
nejsou přímo vytvářeny pro projekt.
• nákup použitého drobného hmotného majetku, ale jen za splnění následujících
podmínek:
- prodejce použitého drobného hmotného majetku vystaví prohlášení, ve kterém potvrdí, že
tento majetek nebyl v průběhu uplynulých sedmi let získán prostřednictvím veřejných
prostředků, na vyžádání musí být předložen nabývací titul prodávajícího a způsob úhrady;
- kupní cena použitého drobného hmotného majetku nesmí přesáhnout jeho tržní cenu v
čase a místě pořízení obvyklou a musí být nižší než výdaje na pořízení nového drobného
majetku, který umožňuje stejné využití;
- výdaje na nákup jedné položky použitého drobného hmotného majetku nesmí přesáhnout
částku 40 tis. Kč za kus (pořizovací cena);
51
• nájem, případně splátky operativního leasingu zařízení, vybavení, příp. nehmotného
majetku a budov jsou způsobilým výdajem, pokud:
- je zřejmá skutečná roční výše nájemného nebo splátek;
- je zřejmá doba, po kterou je předmět nájmu nebo operativního leasingu využíván k
realizaci projektu;
- je smlouva o nájmu nebo operativním leasingu uzavřena přímo příjemcem podpory;
- je smlouva operativního leasingu uzavřena s pevným/uzavřeným koncem (tzn. není
umožněn volný nebo otevřený konec leasingového vztahu), který neumožňuje odkup
zařízení, vybavení a budov za zůstatkovou cenu;
- na požádání musí žadatel prokázat hospodárnost využití nájmu nebo operativního
leasingu ve srovnání s jinými alternativami;
- motorové vozidlo lze operativním leasingem zajistit pouze u projektů v rámci oblasti
podpory 1.2. (viz také „Nezpůsobilé výdaje“)
• daňové odpisy (amortizace) vlastního dlouhodobého hmotného nebo nehmotného
majetku jsou způsobilými výdaji, pokud:
- daňové odpisy se řídí zákonem 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších
předpisů;
- k nákupu dotčeného majetku nebyly využity veřejné prostředky;
- jsou uplatňovány v alikvotní výši s ohledem na míru využití daného majetku v rámci
realizace projektu;
- je možné doložit účetním dokladem pořizovací cenu majetku;
- je majetek odepisován dle odpisového plánu žadatele;
- se výše ročních odpisů stanoví jednou z metod daňového odpisu pro účely daně z příjmu
pro jednotlivé druhy majetku a dále pouze po dobu, kdy je majetek využíván pro účely
projektu;
- příjemce si vybere formu odpisování (v souladu se zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z
příjmů) ve znění pozdějších předpisů;, kterou bude používat po celou dobu realizace
projektu , tuto nastavenou formu již nebude moci měnit (tuto formu nastaví až ve chvíli, kdy
započne odpisovat);
- odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
• výdaje na opravu a údržbu, a to pouze v souvislosti s položkami, které byly pořízeny ze
způsobilých výdajů daného projektu (pořízené z dotace projektu, odpisované v rámci
projektu) a pro účel projektu. Výdaje na opravu majetku používaného v projektu, který
nevstupuje žádným způsobem do způsobilých výdajů, nelze zahrnout mezi způsobilé
výdaje.
• Příjemce/partner, který může daný majetek daňově odepisovat, nemá možnost využít
křížového financování, ale v případě pořízení vybavení nad 40 tis. Kč uplatňuje v
jednotlivých letech daňové odpisy.
• Příjemce/partner, který daný majetek daňově neodepisuje, zahrne do způsobilých
výdajů v režimu křížového financování celkovou pořizovací cenu majetku (nebo v případě,
že by tím došlo k překročení limitu stanoveného výzvou, její odpovídající část, zbývající
část může být financována i z jiných zdrojů v rámci nezpůsobilých výdajů projektu).
(Zdroj: Příručka žadatele, str. 46 – 48)
Při pořizování zařízení pro realizaci vašeho projektu doporučujeme dodržovat následující
ceny pro běžné ICT zařízení:
52
-
notebook 25 000 Kč (včetně základního softwarového vybavení)
osobní počítač 20 000 Kč (včetně základního softwarového vybavení)
dataprojektor 20 000 Kč
interaktivní tabule 30 000 Kč
interaktivní komplet 80 000 Kč (tj. interaktivní tabule, notebook, dataprojektor, ozvučení,
stojan apod.)
- digitální fotoaparát 6 000 Kč
- digitální videokamera 9 000 Kč
V případě, že jsou tyto cenové limity pro vás nepřijatelné nebo pro splnění účelu projektu
potřebuje vybavit své učebny nadstandardní technikou, dostatečně své vyšší nároky
v žádosti zdůvodněte (např. potřebujete kvalitní digitální fotoaparát za 15 000 Kč kompatibilní
s mikroskopem pro odbornou výuku na střední zdravotnické škole). Stejně tak zdůvodněte
např. zakoupení grafického softwaru pro učebnu vybavenou běžným PC. Hodnotitelé budou
posuzovat oprávněnost výše vámi nárokovaných finančních prostředků na vybavení
především na základě vašeho zdůvodnění.
Při stanovování pořizovací (vstupní) ceny zařízení, je nutné posoudit, zda se jedná o
samostatnou movitou věc nebo o tzv. soubor movitých věcí. K této problematice se
konkrétně v případě interaktivní tabule věnuje Metodický dopis č. 6, MŠMT, který stanovuje,
že „v případě pořízení interaktivní tabule bude veškeré další zařízení sloužící k zajištění
funkčnosti interaktivní tabule považováno za součást souboru movitých věcí se samostatným
technicko-ekonomickým určením. Pokud takto zjištěná cena překročí 40 tis., spadá majetek
do křížového financování.... To znamená, že:
1. pokud půjde o soubor samostatných movitých věcí, tedy interaktivní tabule,
dataprojektoru, PC atd., spadá pořizovací cena souboru movitých věcí přesahující 40 tis.
do křížového financování ...,
2. pokud se jedná o nákup samostatné tabule (předpokládá se, že ostatními náležitostmi
pro funkčnost tabule je příjemce již vybaven) a pořizovací cena nepřesáhne 40 tis.,
nespadá do křížového financování.“ a je jí možné pořídit v rámci rozpočtové kapitoly
Drobný hmotný majetek.
Křížové financování - Aktuální příručka pro žadatele (verze 5, platné od 2. 2. 2009) značně
zjednodušila a zpřístupnila křížového financování pro školy a školská zařízení. Příjemcům a
partnerům, kteří majetek daňově neodepisují (což školy a školská zařízení obvykle nedělají),
umožňuje v rozpočtové položce Křížové financování uplatnit celou pořizovací cenu majetku
(tj. i souboru věcí movitých) přesahujícího pořizovací cenu 40 000 Kč. Avšak příjemce (či
partner, který si v rámci projektu pořizuje dané vybavení), který může majetek daňově
odepisovat, nemá možnost křížové financování použít. V takovém případě u vybavení nad
40 000 Kč uplatňuje v jednotlivých letech daňové odpisy (viz rozpočtová položka 3.6 Odpisy).
Více k problematice naleznete v Příručce pro žadatele, str. 54 – 56.
Do křížového financování vždy spadá nákup nábytku, a to i v případě nižší pořizovací ceny
než 40 000 Kč.
Výzva č. 2 Plzeňského kraje k předkládání projektových žádostí o finanční podporu
z globálního grantu Zvyšování kvality ve vzdělávání v Plzeňském kraji z OP VK specifikuje,
že „výdaje na křížové financování nesmí přesáhnout 9 % celkových způsobilých výdajů
projektu“.
Odpisy použije žadatel v rozpočtu v případě, kdy nemůže pořídit zařízení v pořizovací ceně
nad 40 000 Kč v rámci Křížového financování. Důvodem může být např. skutečnost, že
majetek daňově odepisuje. Pro způsob výpočtu odpisů do rozpočtu projektu nabízíme
následující příklad:
Projekt začíná 1. ledna 2010, interaktivní tabule v pořizovací ceně 80 000 Kč je zakoupena
15. dubna téhož roku a příjemce předpokládá její využití po celou zbývající dobu projektu.
Projekt bude ukončen k 30. červnu 2012. Interaktivní tabule spadá podle zákona č. 586/1992
53
Sb., o daních z příjmů, v platném znění, do odpisové skupiny 1 s dobou odpisování 3
Příjemce bude uplatňovat daňové odpisy následujícím způsobem:
- za zdaňovací období 2010 uplatní žadatel odpisy ve výši 16 000 Kč (pořizovací
interaktivní tabule je 80 000 Kč, podle zákona č. 586/1992 Sb., §31, odst. 1, bod
stanovena roční odpisová sazba pro první rok odpisování ve výši 20%)
- za zdaňovací období 2011 uplatní žadatel odpisy ve výši 32 000 Kč (pořizovací
interaktiv. tabule je 80 000 Kč, podle zákona č. 586/1992 Sb., §31, odst. 1, bod
stanovena roční odpisová sazba pro další roky odpisování ve výši 40%)
- za zdaňovací období 2012 uplatní žadatel odpisy ve výši 32 000 Kč (pořizovací
interaktiv. tabule je 80 000 Kč, podle zákona č. 586/1992 Sb., §31, odst. 1, bod
stanovena roční odpisová sazba pro další roky odpisování ve výši 40%)
roky.
cena
a) je
cena
a) je
cena
a) je
Na základě takto vypočtených odpisů uplatní žadatel výši způsobilých výdajů takto:
- v žádosti o platbu po skončení zdaňovacího období 2010 zahrne žadatel do způsobilých
výdajů daňové odpisy ve výši 12 000 Kč (9/12 * 16 000 Kč – podle pravidel OP VK bude
v prvním roce zahrnuta do způsobilých výdajů pouze část daňových odpisů. Podíl na
odpisech je stanoven počtem měsíců, v nichž je interaktivní tabule používána v rámci
projektu. Tabule byla pořízena v dubnu 2010, tzn., že v rámci projektu je využívána 9
měsíců.)
- v žádosti o platbu po skončení zdaňovacího období 2011 zahrne žadatel do způsobilých
výdajů daňové odpisy ve výši 32 000 Kč (12/12 * 32 000 Kč – podle pravidel OP VK bude
v druhém roce zahrnuta do způsobilých výdajů pouze část daňových odpisů. Podíl na
odpisech je stanoven počtem měsíců, v nichž je interaktivní tabule používána v rámci
projektu. Tabule bude používána po celý rok 2011, tzn., že v rámci projektu je využívána
12 měsíců.)
- v žádosti o platbu po skončení zdaňovacího období 2012 zahrne žadatel do způsobilých
výdajů daňové odpisy ve výši 16 000 Kč (6/12 * 32 000 Kč – podle pravidel OP VK bude
ve třetím roce zahrnuta do způsobilých výdajů pouze část daňových odpisů. Podíl na
odpisech je stanoven počtem měsíců, v nichž je interaktivní tabule používána v rámci
projektu. Tabule bude používána v prvním pololetí roku 2012, tzn., že v rámci projektu je
využívána 6 měsíců.)
Při kalkulaci odpisů musí tedy žadatel znát dobu trvání projektu, datum pořízení majetku a
jeho přibližnou pořizovací cenu. Doporučujeme vycházet z předpokladu, že se mu podaří
majetek nakoupit co nejdříve, aby se nedostal do situace, že se mu z rozpočtu nebude na
financování odpisů dostávat dostatek finančních prostředků.
Všeobecně se dá říci, že zařízení pořizované pro realizaci projektu souvisí přímo
s klíčovými aktivitami. Není tomu tak však v případě pořizování nábytku nebo ICT pro
vybavení kanceláří administrativních pracovníků projektu. Takové náklady jsou
charakterizovány jako tzv. výdaje ostatní a vztahuje se k nim pravidlo 70 : 30.
Kapitola rozpočtu 4 – Místní kancelář
Podíl výdajů této kapitoly - Místní kancelář na celkových způsobilých výdajích smí činit
nejvýše 8 %.
Jedná se o výdaje, které vznikají v souvislosti se zajištěním řízení projektu. Za způsobilé
výdaje jsou považovány výdaje na činnosti, které souvisejí s projektem a jsou pro tento účel
nezbytné.
Výdaje na místní kancelář mohou buď souviset výhradně s projektem a nesmí mít vztah k
jiným činnostem subjektu, nebo mohou souviset částečně i s jinými činnostmi subjektu – v
takovém případě je možné do způsobilých výdajů započítat pouze podíl připadající na
aktivity projektu. Mezi výdaje místní kanceláře patří zejména: nájem kanceláře (alternativně
např. podíl z odpisů budovy), nákup vody, paliv (kromě pohonných hmot) a energie, internet,
54
telefon, fax, poštovné, spotřební materiál, úklid atd., tj. všechny výdaje, které souvisejí s
provozem kanceláře projektu. (Zdroj: Příručka žadatele, str. 49)
Mezi výdaje na místní kancelář patří:
- spotřební zboží a provozní materiál – papír do tiskáren, šanony, kancelářské potřeby,
tonery, CD apod.;
- telefon, poštovné, fax – včetně internetu – u poplatku za telefon a fax musí být možné
provedení položkové kontroly za konkrétní telefon a fax;
- spotřeba vody, paliv a energie – nákup energie, vody, paliv (kromě pohonných hmot);
- nájemné – nájem kanceláře a úklid a údržba kanceláře, která je využívána k řízení
projektu (alternativně např. podíl z odpisů budovy). (Zdroje: Příručka příjemce, str. 48)
Výdaje z kapitoly Místní kancelář přímo nesouvisí s realizací klíčových aktivit, a řadí se proto
mezi tzv. výdaje ostatní a vztahuje se k nim pravidlo 70 : 30.
Kapitola rozpočtu 5 – Nákup služeb
Podíl výdajů z této kapitoly – Nákup služeb na celkových způsobilých výdajích smí činit
nejvýše 49 %.
Náklady jsou v rámci kapitoly dále členěny do položek (Zdroj: Příručka příjemce, str. 49 –
50):
• Publikace/školicí materiály/manuály – jedná se o nákup na zakázku vyvíjených nebo
vytvářených publikací, školicích materiálů (učebnice, publikace, knihy, manuály, příručky)
nebo multimediálních pomůcek. Již vydané, v obchodní síti běžně dostupné publikace a
učebnice a další studijní materiály, které nejsou přímo vytvářeny pro projekt se zahrnují do
kapitoly 3 do položky 3.3 Drobný hmotný majetek. Možné je do této položky zahrnout i
náklady spjaté s tiskem výstupů vytvořených v rámci projektu realizačním týmem.
• Odborné služby/Studie a výzkum – zahrnuje výdaje na zpracování studií, analýz, sběr
dat a zajištění dílčích výzkumných úkolů nezbytných pro realizaci projektu. V této položce
se také vykazuje zajištění účetnictví/mzdového účetnictví externím dodavatelem.
• Výdaje na konference/kurzy – zahrnuje výdaje na zajištění realizace konferencí nebo
kurzů pořádaných v rámci projektu – školení nebo konference, do kterých budou zapojeni
zástupci cílové skupiny, hostující účastníci nebo širší veřejnost. Tyto náklady pokrývají
zpravidla zajištění pronájmu prostor, případně konferenční techniky apod. Náklady
související s účastí pracovníků projektu na zahraničních školeních nebo konferencích jsou
zahrnuty do Kapitoly 2 – Cestovní náhrady.
• Podpora účastníků (stravné, ubytování) – v této položce jsou zahrnuty výdaje spojené
se zajištěním občerstvení a ubytování účastníků konferencí nebo kurzů, které jsou
rozpočtované v předchozí položce. Ubytování účastníků je možné hradit jen cílové skupině
nebo členům realizačního týmu. Stravné je možné poskytnout i dalším účastníkům akce,
pokud bude zdůvodněna souvislost s realizací projektu. Stravné realizačního týmu je
zahrnuto v rozpočtu v kapitole 2 - Cestovní náhrady.
Cenový limit pro stravné, tedy občerstvení účastníků, je stanoven na 300 Kč na den a
osobu v případě celodenní akce a zároveň je limitován případnými interními předpisy dané
organizace. V případě, že se nebude jednat o celodenní akci (akce, která se odehraje v
rámci jednoho dne a trvá minimálně 8 běžných hodin), musí být limitní částka v
odpovídajícím poměru zkrácena. Do těchto výdajů patří i občerstvení těch osob, které
nejsou cílovou skupinou ani realizačním týmem, ale jsou např. účastníky konference.
Cenový limit pro ubytování v ČR – max. 1200 Kč za osobu a noc (případně nižší dle
interních předpisů dané organizace).
55
• Jiné výdaje – výdaje na právní poradenství, znalecké posudky, na administraci veřejných
zakázek podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, zajišťovanou externím
dodavatelem (nevztahuje se na administraci zakázek malého rozsahu) a další výše
nespecifikované služby, pokud přímo souvisejí s činnostmi projektu a pokud jsou nezbytné
pro jeho realizaci. Tuto položku je vhodné použít pro vytváření rezerv v rozpočtu, které by
při realizaci byly využité pro případné krytí nedostatku finančních prostředků způsobených
podceněním cen a výdajů v jiných položkách.
Kapitola rozpočtu 6 – Stavení úpravy
Součástí projektu mohou být drobné stavební úpravy, které bezprostředně souvisí s
realizovaným projektem.
Podmínky způsobilosti těchto výdajů:
• nesmí přesáhnout částku za všechny dokončené stavební úpravy v jednom zdaňovacím
období v úhrnu 40 tis. Kč (pořizovací cena) na každou jednotlivou účetní položku majetku.
• stavební úprava musí být provedena v souvislosti s úpravou pracovního místa pro osoby
se zdravotním postižením nebo úpravou přístupu pro osoby se zdravotním postižením
nebo úpravy výukových, tréninkových nebo pracovních prostor používaných na realizaci
aktivit s cílovou skupinou. stavební úpravy, které jsou rekonstrukcí nebo modernizací,
pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu ve zdaňovacím období částku 40 tis. Kč,
spadají do křížového financování.
V případě projektů, jejichž součástí budou stavební úpravy, rekonstrukce či modernizace,
považujeme za nezbytnou podmínku, aby tyto záměry byly v souladu s platnou územně
plánovací dokumentací kraje a příslušných obcí, jak to stanoví např. § 43 odst.5 zákona č.
183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších
předpisů, pokud se na tyto projekty vztahují.
V případě, že pro realizaci projektu je třeba vydat rozhodnutí o umístění stavby (příp. územní
souhlas nebo obdobný doklad dle stavebního zákona) žadatel musí tyto doklady doložit již k
žádosti.
V případě, že pro realizaci projektu je třeba stavební povolení nebo ohlášení stavby, pak je
nutno doložit pravomocné stavební povolení nebo ohlášení stavby nebo obdobný doklad dle
stavebního zákona, na jehož základě lze projekt realizovat nejpozději s žádostí o platbu,
týkající se výdajů spojených se stavbou.
V případě, že pro realizaci stavebních úprav není třeba stavební povolení nebo ohlášení
stavby ani obdobný doklad dle stavebního zákona, pak žadatel doloží čestné prohlášení
žadatele, že na daný projekt není dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a
stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zapotřebí stavební povolení,
ohlášení ani obdobný doklad dle stavebního zákona.
(Zdroj: Příručka žadatele, str. 51)
Kapitola rozpočtu 7 – Přímá podpora
Výdaje na přímou podporu jednotlivců mohou být poskytovány nejvýše do 20%
celkových způsobilých výdajů projektu.
Tato kapitola zahrnuje výdaje týkající se přímo cílové skupiny projektu. V programu OP VK je
možné použít přímou podporu zejména na výdaje týkající se realizovaných praxí a stáží,
jedná se o jednorázové ubytování, cestovné, stravné. Výdaje spojené se zahraničními
praxemi a stážemi mimo země EU a ESVO nejsou způsobilé. Z položek „Ubytování,
56
stravování“ a „Doprovodné aktivity“ budou hrazeny výdaje placené přímo osobami z cílové
skupiny (proplacení jízdenky apod.).
• Mzdové příspěvky
Jsou poskytovány jako náhrada mzdy zaměstnavateli (ve výši hrubé mzdy včetně zákonných
odvodů) za pracovníka po dobu jeho účasti na dalším vzdělávání; mzdové náhrady se budou
týkat pouze pedagogických, akademických a dalších pracovníků ve školství, a to maximálně
do výše 70 % mzdových náhrad (nejvýše však do výše číselně odpovídající dvojnásobku v té
době platné minimální mzdy).
Podle předpisu vlády č. 567/2006 Sb., o minimálně mzdě a o nejnižších úrovních
zaručené mzdy , § 2 Základní sazby minimální mzdy, „Základní sazba minimální mzdy pro
stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí 48,10 Kč za hodinu nebo 8 000 Kč za
měsíc.
Pro výpočet hodinové mzdové náhrady proto orientačně použijte minimální hodinou mzdu,
konkrétně její dvojnásobek (minimální mzda = 48,10 Kč / h, její dvojnásobek = 96,2 Kč/h,
včetně 34 % odvodů = 128,908 Kč/h).
Vzhledem k tomu, že nemůžete předem znát délku všech kurzů, které budou pedagogové
vaší školy navštěvovat, můžete pro výpočet mzdových náhrad použít průměrnou délku
semináře 4 hodiny (4 * 45 min a pauzy). To znamená, že pro mzdovou náhradu na 1
účastníka 1 semináře kalkulujte 4 * 129 = 516 Kč (možno zaokrouhlit na 600 Kč). Posuďte
však správně, zda nebudete pro účely vašeho projektu potřebovat absolvování kurzů s větší
hodinou dotací (např. 30 h). Za tímto účelem při průzkumu trhu nabídky vzdělávacích aktivit
věnujte pozornost nejen cenám kurzů ale i jejich časové náročnosti, tj. jakou obvykle mají
kurzy a semináře, které byste rádi pro své pedagogy vybrali, hodinou dotaci.
• Ubytování, stravování:
- ubytování v ČR – max. 1 200 Kč za osobu a noc (případně nižší dle interních předpisů
dané organizace)
- stravné – dle interních předpisů dané organizace, max. 300 Kč na osobu a celodenní
stravování .
• Doprovodné aktivity
- z této položky je možné hradit výdaje spojené se zajištěním asistenta/asistentských služeb
poskytovaných přímo zástupcům cílových skupin, např. žákům se speciálními potřebami,
handicapovaným apod., tak, aby se tato osoba mohla zapojit do aktivit projektu.
(Zdroj: Příručka žadatele, str. 52)
Kapitola rozpočtu 8 – Výdaje vyplývající přímo ze Smlouvy
Do poslední kapitoly je možné zahrnout výdaje na náklady, které vzniknou z povinností
daných Smlouvou o realizaci GP nebo Rozhodnutím o poskytnutí dotace.
• Audit
- v případě, že podpora projektu je rovna nebo vyšší než 3 000 000 Kč, je příjemce povinen
zadat vybrané auditorské firmě (fyzické či právnické osobě) zpracování závěrečného auditu.
• Publicita
- v této položce je možné čerpat prostředky na veškeré aktivity spojené se zajištěním
povinné publicity projektu a OP VK (např. i včetně konferencí k informování o projektu).
• Ostatní
57
- s realizací projektu mohou vzniknout ještě další výdaje, jako například poplatky za zřízení a
vedení zvláštního bankovního účtu projektu, správní poplatky, notářské poplatky, právní
poradenství a znalecké posudky, které jsou pro realizaci projektu nezbytné.
(Zdroj: Příručka žadatele, 52 – 53)
Výdaje z kapitoly Výdaje vyplývající přímo ze Smlouvy přímo nesouvisí s realizací klíčových
aktivit, a řadí se proto mezi tzv. výdaje ostatní a vztahuje se k nim pravidlo 70 : 30.
Pravidlo 70 : 30
Výdaje spojené přímo s klíčovými aktivitami projektu musí dosáhnout výše minimálně
70% celkových způsobilých výdajů projektu.
Výdaje spojené přímo s klíčovými aktivitami – alespoň 70% celkových způsobilých
výdajů projektu
Jedná se o výdaje na přímou práci s cílovou skupinou nebo pro cílovou skupinu, například:
- mzdové výdaje (vč. soc. zdrav. pojištění) pracovníků, kteří přímo pracují s cílovou
skupinou,
- výdaje na pronájem prostor, na materiál, na výukové pomůcky a materiály nebo zařízení
potřebné přímo pro vzdělávání cílové skupiny,
- výdaje na pracovníky, kteří navrhují a zpracovávají metodiky nebo připravují výukové
materiály,
- výdaje na exkurze, kterých se účastní cílová skupina,
- přímá podpora cílové skupiny,
- výdaje spojené s publicitou zaměřenou přímo na cílovou skupinu.
Výdaje nesouvisející přímo s klíčovými aktivitami – maximálně 30% celkových
způsobilých výdajů projektu
Jedná se o výdaje, které nemohou být jednoznačně spojeny s konkrétní klíčovou aktivitou
projektu, například:
- výdaje spojené s řízením projektu, tj. mzdové výdaje (vč. soc. a zdrav. pojištění) např.
projektového manažera, finančního manažera a asistentky projektu.
- administrativní náklady (podrobná specifikace administrativních výdajů je shodná se
specifikací nepřímých nákladů, viz kapitola 3.4.5 Příručky žadatele). Jedná se především o
cestovní náhrady (kapitola rozpočtu 2), místní kancelář (kapitola rozpočtu 4) a náklady
vyplývající ze smlouvy (kapitola rozpočtu 8).
- náklady, které souvisí s prací s cílovou skupinou, nicméně jsou vykonávány v rámci
běžných činností organizace příjemce pomoci nebo partnera a nelze je proto jednoznačně
přiřadit k aktivitám projektu.
Ucelený přehled výdajů souvisejících přímo s klíčovými aktivitami projektu a výdajů ostatních
doporučujeme zařadit jako přehlednou přílohu žádosti popř. jej umístit v Komentáři projektu.
Daň z přidané hodnoty
Obecná pravidla pro způsobilost výdajů neuznávají daně a cla jako způsobilý výdaj, z tohoto
obecného pravidla existuje výjimka pro DPH, která v určitých případech umožňuje zahrnout
DPH mezi způsobilé výdaje.
DPH není způsobilým výdajem, pokud příjemce plnění má v tomto případě nárok na odpočet
DPH na vstupu. Nárok na odpočet DPH je vymezen zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z
přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“). Přičemž se
způsobilost DPH vztahuje pouze na tu část plnění, které je samo způsobilým výdajem.
• Plátce DPH
58
Pro osoby, které jsou plátci DPH (osobami registrovanými k DPH), je způsobilým výdajem ta
část DPH, na kterou není u daného přijatého plnění nárok na odpočet v souladu se zákonem
o DPH.
•
Neplátce DPH
Pro osoby neregistrované k DPH je daň z přidané hodnoty způsobilým výdajem, neboť tyto
osoby si nemohou nárokovat odpočet DPH na vstupu.
Pokud tedy škola není plátcem DPH, uvádí položky v rozpočtu tak, jak je zvyklá běžně
účtovat (tedy v ceně včetně DPH). Plátce DPH (tedy plátce ve vztahu k aktivitám projektu)
pak v rozpočtu uvádí ceny odpovídající výši bez DPH.
Informace k vyplnění položky Rozpočet v žádosti Benefit
V záložce Rozpočet projektu žadatel podrobně rozepíše finanční náležitosti jednotlivých
relevantních položek, přičemž každá různá položka rozpočtu bude uvedena na
samostatném řádku v rámci příslušné kapitoly rozpočtu. V rozpočtu není nastavena
automatická kontrola limitů jednotlivých kapitol.
Tabulka obsahuje:
Název nákladu a kód – Obsahuje přednastavené typy nákladů/výdajů a jejich kódy.
Jednotka – ve sloupci je uvedeno, v jakých jednotkách se výdaje počítají.
Počet jednotek a Jednotková cena – Žadatel nemůže vyplňovat přímo do velké tabulky, ale
musí využít kolonky pod tabulkou. Řádky, ve kterých není nic uvedeno, jsou souhrnné, sčítají
se automaticky a obsahují součet za položky, které patří do dané kapitoly.
59
Žadatel po výběru klikne v tabulce na požadovanou položku, která se výběrem barevně
zvýrazní a načte se do polí umístěných pod tabulkou.
Všechna editovatelná pole po označení názvu nákladu nabízí možnost Smazat záznam,
Uložit a Storno (slouží ke zrušení zadaných údajů ještě před uložením).
U řádků, kde se Vám objeví možnost vytvořit Nový záznam, si můžete po jeho
zmáčknutí vytvořit další podpoložky v rámci této položky. Např. 3 typy nakoupeného
softwaru nebo 5 typů školení atd.
60
Žadatel vyplní u všech relevantních polí Počet kusů (počet kusů daného výdaje),
Jednotková cena včetně DPH (cena za kus) v případě, že se jedná o neplátce DPH, a pole
Jednotka (žadatel vyplní název jednotky, např. kus).
Komentář k rozpočtu – žadatel v tomto nepovinném poli zdůvodní nezbytnost jednotlivých
položek rozpočtu pro realizaci projektu a odůvodní výši jednotkové ceny za položku. V
případě, že pole vyhrazené pro komentář k rozpočtu není dostatečné, odkažte zde na
nepovinnou přílohu žádosti, ve které rozpočet podrobně rozepíšete (maximální rozsah této
přílohy je stanoven na 3 strany).
V poli Komentář k rozpočtu odkažte na podrobný položkový rozpočet v příloze a
zaznamenejte zde:
- své postupy při stanovování jednotlivých výdajů
- popis obsahu souboru movitých věcí (např. interaktivního kompletu)
- informaci o tom, zda žadatel daňově neodepisuje a může tedy nárokovat krytí
pořízení movitého majetku nad 40 tis. Kč v rámci křížového financování
- způsob výpočtu Mzdových příspěvků v Přímé podpoře, cestovného apod.
- způsob rozpočtu mzdových nákladů mezi klíčové aktivity
- náklady připadající na partnera s finanční účastí
- apod.
V případě zadání údajů v další položce tabulky je třeba nejprve předchozí záznam Uložit a
kliknutím vybrat další položku. Poté se opakuje postup vyplňování jako u předešlé položky.
Nakonec je nutné vždy každou položku Uložit.
61
Vytvoření podrobného rozpočtu podle aktivit pro Přílohu č. 9
Své plánované výdaje roztřiďte podle klíčových aktivit (tedy na výdaje přímo související
s cílovou skupinou a realizací dané aktivity), vč. osobních výdajů pracovníků realizující
činnosti spjaté s klíčovými aktivitami (např. lektor, odborný garant) a souvisejících povinných
odvodů (sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem).
Dále vytvořte sloupec Ostatní, do kterého zahrňte další náklady spojené s administrací
projektu podle pravidla 70 : 30, tj. osobní náklady řídícího týmu projektu včetně povinných
odvodů, Cestovní náhrady (kód 02), Místní kancelář (kód 04), Náklady vyplývající přímo ze
smlouvy (kód 08) a jiné, např. notebook pro manažera projektu. Při členění výdajů podle
Klíčových aktivit a Ostatních se řiďte Podrobnou specifikací nepřímých nákladů z Příručky
pro žadatele str. 57. Ostatní výdaje mohou v projektu představovat maximálně 30 %
způsobilých výdajů, a to i při vyúčtování po ukončení projektu.
Po definitivním dotvoření rozpočtu:
- vložte Excelovou tabulku s podrobným rozpočtem jako Přílohu č. 9
- doplňte do záložky 2.4 Žadatel projektu Podíl (žadatele) na nákladech (v Kč)
- doplňte do záložky 2.7 Partner projektu Podíl (partnera) na nákladech (v Kč)
- vyplňte do záložky 2.12 Klíčové aktivity pole týkající se Nákladů na klíčovou aktivitu,
a to podle podrobného rozpočtu podle položek v Příloze č. 9
- v poli Vnitřní postupy, řízení a organizace (2.10 Popis projektu) vyčíslete výši
ostatních výdajů nesouvisejících přímo s klíčovými aktivitami (max. 30 %
způsobilých výdajů)
- rozhodněte se, které výdaje spolu místně, věcně a časově souvisí (ad Výběrové
řízení)
P. Přehled financování
Míra spolufinancování z prostředků EU je vztahována pouze ke způsobilým veřejným
výdajům.
Soukromé spolufinancování – Finanční prostředky, kterými se bude na způsobilých
výdajích projektu podílet soukromý sektor. Použití prostředků ze soukromého sektoru bude
62
platit jen pro specifické případy, např. pokud je projekt veřejnou podporou ve smyslu pravidel
pro ochranu hospodářské soutěže. Podrobnosti o soukromém spolufinancování jsou vedeny v
Příručce pro příjemce.
Do prostředků soukromého sektoru se zahrnou veškeré prostředky kromě finančních
prostředků poskytnutých ze strukturálních fondů, státního rozpočtu, z rozpočtů krajů a obcí,
svazků obcí a společností vlastněných 100 % krajem či obcí, dále také prostředky státních
podniků a organizací, veřejných vysokých škol a škol zřizovaných obcemi nebo krajem.
Příspěvky soukromého financování činností projektu nejsou považovány za příjmy projektu,
ale jsou jedním z možných zdrojů financování projektu.
Po vyplnění výše uvedené položky zmáčkněte:
Rozpad financí – Zmáčknutím se automatický doplní výše a podíly jednotlivých zdrojů,
které se budou podílet na profinancování způsobilých výdajů projektu.
Dříve než se spustí Rozpad financí, musí být vyplněny záložky: Projekt (pole Prioritní osa,
Oblast podpory, Výběr režimu podpory), Žadatel projektu (pole Typ žadatele a Typ
podniku), Rozpočet projektu (pole Celkové způsobilé výdaje, Celkové nezpůsobilé výdaje,
Celkové výdaje).
Po vyplnění všech políček stránku opět ULOŽTE!
Q. Harmonogram čerpání
V této záložce se uvádí částky za zálohu a přepokládané způsobilé výdaje prokázané
žadatelem za každé monitorovací období realizace, a to souhrnně za žadatele i partnery.
Součet všech položek harmonogramu čerpání je roven celkovým způsobilým výdajům
projektu.
Přehled představuje finanční plán jednotlivých požadavků na čerpání dotace, který slouží
žadateli k rozvržení předpokládaných žádostí o platbu v určitém časovém období.
Předpokládaná požadovaná částka – Předpokládaná částka způsobilých výdajů, která bude
vykazována za uváděné časové období.
63
Datum předložení žádosti o platbu – Vyberte termín, kdy budete předkládat první a další
žádosti o platbu – kdy budete prokazovat výdaje vynaložené za předchozí časové období.
Interval předkládání jednotlivých žádostí o platbu by měl být 3 měsíční. Zálohovou platbu
poskytnutou po podpisu Rozhodnutí o poskytnutí dotace/Opatření vrchního ředitele nebo
podpisu Smlouvy o realizaci GP uveďte v prvním měsíci realizace projektu. Součet všech
žádostí o platbu (včetně zálohové platby) tvoří součet všech způsobilých výdajů projektu
uvedených v rozpočtu projektu. Podrobnosti ohledně plateb naleznete v Příručce pro žadatele.
Datum první žádosti o platbu se uvádí 3 měsíce od předpokládaného termínu vydání
Rozhodnutí o poskytnutí dotace/Opatření vrchního ředitele nebo podpisu Smlouvy o
realizaci GP. Pro své potřeby k plánování harmonogramu čerpání vycházejte z plánovaného
termínu zahájení projektu.
Předpokládané termíny obdržení záloh nepředstavují datum předložení žádosti o
platbu.
Datum poslední žádosti o platbu ze záložky Harmonogram čerpání by mělo být
naplánováno maximálně 2 měsíce po termínu Data ukončení projektu ze záložky
Projekt.
Harmonogram čerpání plánujte až po definitivním uzavření rozpočtu, a to v souvislosti se
záložkou Výběrová řízení (2.21). V ní si ujasníte, zda vás v některý měsíc nečekají větší
výdaje (např. jednorázový nákup ICT vybavení pro jednu učebnu), jehož nezohlednění by
vás mohlo dostat do finančních potíží.
Po vytvoření harmonogramu vašeho projektu (tj. termín zahájení + vždy 3 měsíce k podání
žádosti o platbu) tedy rozpočtete celkové výdaje projektu (vč. křížového financování, výdajů
partnera s finanční účastí i 25% zálohové platby) na jednotlivé části. Nezapomeňte však
zohlednit jednorázové výdaje, které jsou spjaté s výběrovým řízením.
Tento Harmonogram čerpání není pro finální realizaci projektu závazný a je možné jej po
zdůvodnění měnit.
Po zadání všech údajů je nutné záložku Uložit a použít tlačítko Nový záznam v případě
zadání další platby, jinak bude již předtím zapsaná informace přepsána a nedojde k doplnění v
seznamu, ale k přepsání.
Součet částek za všechny platby na záložce Rozpočet projektu se musí rovnat celkové
dotaci (pole v záložce Přehled financování).
64
R. Horizontální témata
Za popis Horizontálních témat vám může hodnotitel projektu přidělit až 4 body (2 za každé
z témat) (Příručka pro žadatele, str. 73 – 76), proto je vhodné této oblasti věnovat pozornost.
Z číselníku můžete vybrat mezi 3 možnostmi: Je zaměřen, Má pozitivní dopad, Je neutrální.
Rozhodně je vhodné již při definování projektu přemýšlet tak, aby váš projekt měl minimálně
pozitivní dopad na rovné příležitosti a udržitelný rozvoj. K hledání argumentů pro takový
dopad doporučujeme RVP.
Vyberte, jaký vliv má projekt na rovné příležitosti – Z číselníku si vyberte ze tří možností,
jaký vliv má Váš projekt.
Popis a zdůvodnění vlivu na rovné příležitosti – Popište odpovědi na následující otázky:
- Jaké konkrétní aktivity projektu podpoří rovné příležitosti?
- Jak se aktivity zaměřené na podporu rovných příležitostí odrazí na práci s cílovou
skupinou projektu?
Vlivem na rovné příležitosti je myšlena především podpora všech žáků a dětí bez rozdílu
pohlaví, etnického původu, zdravotního handicapu či sociálního statutu.
Vyberte, jaký vliv má projekt na udržitelný rozvoj – Z číselníku si vyberte ze tří možností,
jaký vliv má Váš projekt.
Popis a zdůvodnění vlivu na udržitelný rozvoj – Popište, zda projekt přispívá
k udržitelnému rozvoji a popište:
- O kterou oblast, aktivitu udržitelného rozvoje se jedná.
- Jaké konkrétní aktivity projektu podpoří udržitelný rozvoj? Popište konkrétní vstupy a
posun oproti stávající situaci a klíčové aktivity, ke kterým se popis váže.
Vlivem na udržitelný rozvoje je myšlena výuka zohledňující environmentální témata. Pokud
jste jako z monitorovacích indikátorů vybrali nově vytvořený/inovovaný produkt
s komponentou ŽP, kdy je problematice životního prostředí věnováno minimálně 20 % výuky,
popište tento produkt. V opačném případě argumentačně vycházejte z RVP či vašeho ŠVP.
Po vyplnění všech políček stránku opět ULOŽTE!
65
S. Kategorizace pomoci
Výběr hospodářské činnosti – Na výběr je pouze jedna možnost č. 18 – Vzdělávání.
Výběr typu území – na výběr jsou pouze 2 možnosti - Město nebo Vesnice.
- Město – ze seznamu měst, který je uveřejněn na stránkách Českého statistického úřadu
www.czso.cz.
- Vesnice – všechny ostatní obce, které nejsou městem.
- Pokud je projekt realizován ve městě i na vesnici, zvolte položku s více než 50 %
zastoupením.
Prioritní téma
Výběr prioritního tématu – Žadatel vybere z číselníku, musí být vyplněno alespoň jedno
prioritní téma.
V případě realizace globální grantu jako prioritní téma vyberte: Navrhování, zavádění a
provádění reforem systémů vzdělávání a odborné přípravy s cílem rozvíjet zaměstnatelnost,
zvyšování významu základního a odborného vzdělávání a odborné přípravy na trhu práce a
neustálé zlepšování dovedností vzdělávacích pracovníků s ohledem na inovace a znalostní
ekonomiku.
Prostředky z EU v Kč – Žadatel vyplní souhrnnou částku podpory (85 % = částka na projekt
ze Strukturálních fondů) za jednotlivé prioritní téma projektu.
Součet částek za prioritní témata v poli Prostředky z EU v Kč musí být roven částce v poli
Strukturální fond v záložce Přehled financování.
V případě zvolení pouze jednoho prioritního tématu uvedete 85 % celkových způsobilých
výdajů projektu.
V případě zvolení dvou prioritních témat můžete volit procenta mezi nimi libovolně, ale
součet za obě prioritní témata musí odpovídat opět 85 % celkových způsobilých výdajů
projektu.
Po vyplnění všech políček stránku ULOŽTE!
66
T. Monitorovací indikátory
Indikátory uvedené v tabulce se načítají automaticky na základě výběru oblasti podpory v
záložce Projekt. Žadatel vybere ty indikátory, které bude projektem naplňovat, a změní jejich
výchozí a cílové hodnoty dle svého projektu. Každou takovou změnu uloží pomocí tlačítka
Uložit. Do šedého nepovinného pole Komentář je možné obecně odůvodnit výběr indikátorů
a jejich plánovaných hodnot.
V případě, že indikátor není relevantní, žadatel zadává nulové hodnoty.
Název indikátoru - Žadatel pomocí Filtru vybere z tabulky se seznamem názvů indikátorů,
měrných jednotek a příslušné oblasti podpory druh monitorovacího indikátoru, který v rámci
realizace projektu naplní.
Doporučujeme volit mezi následujícími monitorovacími indikátory:
-
-
-
-
-
-
Počet nově vytvořených / inovovaných produktů – je výstup projektu, který může být
dále cíleně využíván pro účely vzdělávání. Jeden vytvořený produkt tvoří logický
nedělitelný celek. Příkladem vytvořeného produktu je vzdělávací program, vzdělávací
kurz, vzdělávací modul, studijní materiál, učebnice, webový portál apod. (Příručka pro
žadatele, str. 89)
Počet nově vytvořených / inovovaných produktů s komponentou ICT, kdy je
problematice informačních a komunikačních technologií věnován tematický celek v
rozsahu minimálně 40 hodin výuky. (Příručka pro žadatele, str. 89) Tento tématický celek
může stanovený minimální rozsah výuky splňovat v rámci více ročníků (např. komplet
výukových programů pro interaktivní tabuli pro matematiku pro 6. – 9. třídu).
Počet nově vytvořených / inovovaných produktů s komponentou ŽP, kdy je
„problematice životního prostředí věnován tematický celek v rozsahu minimálně 15 – 20
% výuky“ (Příručka pro žadatele, str. 89) Tento tematický celek může stanovený
minimální rozsah výuky splňovat v rámci více ročníků (např. komplet výukových materiálů
pro zeměpis pro 6. – 9. třídu).
Počet osob poskytujících služby nebo podporujících poskytování služeb – Celkový
počet podpořených osob, poskytujících vzdělávací služby, tzn. ti, kteří vzdělávají (jedná
se o tvůrce nově vytvořených, inovovaných produktů, o osoby – např. vzdělavatel,
školitel, lektor, pedagogický pracovník, pedagog volného času apod. (Prováděcí
dokument OP VK) Doporučujeme v tomto indikátoru zohlednit počet členů (osob)
realizačního týmu zastávající odborné pozice (tedy bez např. Manažera či Asistentky
projektu). Důležitým momentem je vzdělávací činnost, tzn. že např. odborník, který
vytváří určité materiály, ale následovně podle nich nevzdělává, nemůže být v tomto
monitorovacím indikátoru vykazován. Každá fyzická osoba se započítává jen jednou za
projekt.
Počet podpořených osob celkem – Počet osob celkem, které byly v rámci projektů
podpořeny jako studující v počátečním a dalším vzdělávání (Prováděcí dokument OP
VK). Jedná se tedy výhradně o osoby z cílové skupiny (žáci a pedagogičtí pracovníci).
Nezapočítávejte do tohoto indikátoru osoby poskytující služby (členy realizačního týmu).
Výzvy k předkládání projektových žádostí o podporu z globálních grantů Plzeňského
kraje však tento monitorovací indikátor neuvádí, proto jej v nabídce nevybírejte.
Počet podpořených osob – pracovníků v dalším vzdělávání celkem – Počet osob
v dalším vzdělávání (pracovníci škol a školských zařízení) celkem, které byly v rámci
projektů podpořeny jako osoby vzdělávané. (Prováděcí dokument OP VK) Pokud tedy
v rámci svého projektu např. hradíte kurzy pedagogům své školy kurzy, započítejte do
tohoto indikátoru absolventy takovýchto kurzů z řad vašich pedagogů. Pokud se
takového kurzu zúčastní i člen realizačního týmu (např. Metodik klíčových aktivit),
zúčastňuje se jej jako cílová skupina pedagogický pracovník a nikoliv jako člen
realizačního týmu (pokud tak vyplývá z náplně kurzu, nejedná se např. o kurz Jak napsat
67
-
monitorovací zprávu v OP VK). Doporučujeme každou fyzickou osobu započítávat jen
jednou za projekt. Vícekrát jej můžete započítat jen v případě, kdy prokážete, že
jednotlivé vzdělávací aktivity spolu žádným způsobem nesouvisí.
Počet podpořených osob v počátečním vzdělání celkem (děti, žáci) – Počet osob –
žáků přímo podpořených jako cílových skupin v rámci realizace projektu (žáci, děti škol a
školských zařízení, kteří byli odběrateli dané služby). (Prováděcí dokument OP VK)
V případě jednotlivých oblastí podpory proto porovnejte vámi započítávané děti, žáky
s popisem cílových skupin v příslušných výzvách. Každá fyzická osoba může být v rámci
tohoto monitorovacího indikátoru započítána vícekrát, ale pouze v případě, že byla
podpořena jinými výstupy či aktivitami projektu (např. jednou při pilotním ověření
výukových materiálů pro přírodopis, podruhé jako návštěvník informačního centra školy).
Vždy proto pečlivě porovnejte definování vámi započítaných vytvořených / inovovaných
produktů s počty žáků, kte jsou jejich využitím podpořeni.
Nedoporučujeme využívat příliš indikátory s dělením na chlapci – dívky, muž – ženy, a to
především z důvodu obtížné predikce počtu ovlivněných osob příslušného pohlaví.
Plánovaná hodnota - U každého indikátoru žadatel uvede hodnotu, kterou plánuje dosáhnout
v rámci realizace projektu. Jednotky indikátorů se automaticky generují dle povahy
indikátoru.
Datum plánované hodnoty – Vyplňte datum, kdy očekáváte, že daný indikátor bude
dosažen.
68
Popis indikátoru – Popište, co budete v daném indikátoru vykazovat a jakým způsobem
budete jeho naplňování sledovat a dokládat.
Při popisu indikátoru v Komentáři klaďte důraz na:
- vysvětlení výběru monitorovacího indikátoru a jeho kvantifikaci v souladu s cíli, výstupy a
cílovou skupinou projektu podle oblasti podpory projektu,
- jasnou souvislost s výstupy projektu definovanými v Popisu klíčových aktivit.
Vyplňujte monitorovací indikátory s rozmyslem. Jejich vyplněním se zavážete k jejich
splnění.
Po zadání každého indikátoru je nutné záložku Uložit a použít tlačítko Nový záznam k zadání
dalšího indikátoru.
U. Výběrová řízení
V této záložce podává žadatel informace o ukončených, chystaných či již probíhajících
výběrových řízeních. Výběrové řízení, jehož předmětem je zadání veřejných zakázek podle
zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadávání
veřejné zakázky malého rozsahu postupem neregulovaným v zákoně, řízení podle koncesního
zákona č. 139/2006 Sb.a soutěž o návrh. Upřesňující pravidla při pořizování zboží a služeb z
prostředků finanční podpory OP VK jsou uvedena v Příručce pro žadatele.
Záložku Výběrová řízení vyplňujte vždy až po finálním dokončení rozpočtu projektu a její
obsah zohledněte při vyplňování záložky Harmonogram čerpání. Při rozhodování, zda bude
v rámci vašeho projektu realizováno výběrové řízení vycházejte z Příručky pro žadatele, str.
106 – 110. Zde jsou specifikovány tzv. Zakázky malého rozsahu a Zakázky s vyšší
hodnotou. Posuďte, zda jsou pro vás relevantní v souvislosti se stanovením předmětu
zakázky, k němuž se Příručka pro žadatele vyjadřuje následovně:
Zadavatel stanoví předmět jedné zakázky tak, aby předmětem jedné zakázky byla:
o všechna obdobná a spolu související plnění, která zadavatel zamýšlí zadat v průběhu
jednoho účetního období, nebo
o všechna plnění, která spolu místně, věcně a časově souvisí,
o nebo jejichž předměty plnění tvoří jeden funkční celek.
(podrobněji dále Příručka pro žadatele, str. 94)
V praxi tento předpis znamená, že jste povinni vypsat 1 výběrové řízení dohromady např. pro
nákup všech vámi pořizovaných PC, notebooků, fotoaparátů, videokamer, interaktivních
kompletů, dataprojektorů apod., a to v případě, kdy předpokládaná hodnota plnění zakázky
je nejméně 100 000 Kč bez DPH. To znamená, že jako neplátce DPH musíte vypisovat
výběrové řízení až v případě předpokládané hodnoty plnění nejméně 119 000 Kč nikoliv
100 000 Kč (pokud se jedná o zboží či službu spadající do 19% sazby DPH.
V případě, že je plánováno vyhlášení zadávacího řízení, je nutné označit na záložce Projekt
zaškrtávající pole Počítá projekt s výběrovým řízením?, na které tato záložka Zadávací
řízení navazuje. Žadatel toto pole zaškrtne i v případě, že už výběrové řízení proběhlo a jeho
výsledek je pro žadatele závazný.
V případě, že jste políčko nezaškrtli, objeví se Vám informace viz obrázek níže.
69
V případě, že políčko žadatel zaškrtl, pokračujte ve vyplňování této záložky.
Název výběrového řízení – Stručný název VŘ, např. co se pořizuje, nakupuje.
Specifikace druhu zadavatele – Žadatel specifikuje výběrem z číselníku, jakým druhem
zadavatele je (např. dotovaný, veřejný, sektorový nebo osoba, která není zadavatelem dle
70
zákona). Z číselníku vyberte „osoba, která není zadavatelem dle zákona“, čímž odkážete na
skutečnost, že se při výběrovém řízení budete řídit především Příručkami OP VK.
Druh VŘ podle předmětu – Žadatel vybere druh zakázky z číselníku s ohledem na charakter
VŘ (dodávka, služba nebo stavební práce).
Postup při VŘ – Žadatel vybere z číselníku, jakým způsobem bude výběrové řízení
realizováno. Upozorňujeme, že veřejné zakázky v rozsahu 100 000 Kč – 2 000 000 Kč bez
DPH, tzn. nezadávané podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění
pozdějších předpisů, se označují typem – veřejná zakázka malého rozsahu (zkratka VZMR).
Položka je platná i pro ty, kteří nejsou zadavateli podle zákona. Číselník pro postup při VŘ je
dvoustranný. Na druhou stanu číselníku se přechází pomocí zdvojené šipky dole v číselníku.
Odkaz na Veřejnou zakázku malého rozsahu naleznete na 1. straně číselníku, 3. zdola.
Stav VŘ - Žadatel vybere z číselníku fázi, ve které se dané řízení nachází. Je možné si vybrat
Výběrové řízení zahájeno, ukončeno, plánováno nebo zrušeno. Dá se předpokládat, že
většina vašich výběrových řízení bude teprve „plánována“.
Předpokládaná/skutečná hodnota celkem – Žadatel vyplní předpokládanou/skutečnou
částku zakázky bez DPH. Cenu bez DPH vyplňuje i žadatel, který není plátcem DPH.
Předpokládané datum zahájení VŘ – Vyberete datum v kalendáři, kdy plánujete vyhlásit
výběrové řízení na Uveřejňovacím subsystému Portálu veřejných zakázek nebo oslovit
výzvou potenciální dodavatele.
Předpokládané datum ukončení VŘ – Vyberete datum v kalendáři, kdy plánujete ukončit
výběrové řízení. Mělo by se jednat o datum podpisu smlouvy s dodavatelem.
Popis - Žadatel uvede stručný popis předmětu zakázky.
Plán výběrových řízení není pro realizace projektu závazný a lze jej po zdůvodnění měnit.
Po zadání každého zadávacího řízení je nutné záložku Uložit a použít tlačítko Nový záznam
k zadání dalšího zadávacího řízení.
V. Publicita
Konkrétní pravidla týkající se povinné publicity naleznete v Příručce pro žadatele a v
Příručce pro příjemce.
Způsob zajištění publicity - Žadatel vybere název aktivity k zajištění publicity.
Konkrétní opatření pro zajištění publicity - Žadatel popíše aktivity k zajištění publicity
daného projektu a jakým způsobem bude oznámeno, že byl projekt podpořen ze strukturálních
fondů, příp. ze státního rozpočtu ČR.
Dbejte na to, aby vaše popisy jednotlivých opatření pro zajištění publicity byly v souladu
s popisy klíčových aktivit a rozpočtem.
71
Po zadání každého prvku publicity je nutné záložku Uložit a použít tlačítko Nový záznam
k zadání dalšího prvku publicity.
72
W. Další projekty
V této záložce uveďte další projekty, které realizuje žadatel v oblasti rozvoje lidských zdrojů
a které jsou financované z veřejných zdrojů (tj. z rozpočtů obcí, krajů, státního rozpočtu nebo
fondů EU). Uveďte projekty, které jsou relevantní vzhledem k tomuto projektu a jsou
realizované nebo připravované v době podání žádosti.
Další projekty – Žadatel vybere z číselníku ze dvou možností, zda se jedná o projekt již
realizovaný, či připravovaný.
Název subjektu – Vybere se z číselníku subjekt, který je v projektu zapojen jako žadatel nebo
nejdůležitější partner.
Partneři – Uveďte všechny organizace, které v projektu figurovaly/figurují jako partneři,
vypište název subjektu, IČ, činnost, v jaké se na projektu podílí.
Název – Uveďte přesný název projektu, pod kterým byl projekt schválen poskytovatelem
podpory
Rozpočet (v Kč) – Uveďte celkovou podporu z veřejných zdrojů, která byla na tento projekt
schválena.
73
Datum poskytnutí podpory – Vyberte datum, kdy bylo vydáno Rozhodnutí o poskytnutí
dotace nebo podepsána smlouva s poskytovatelem dotace.
Poskytovatel/Dotační titul – Uveďte přesný název subjektu, který byl poskytovatelem
podpory a dále identifikaci dotačního titulu, v rámci kterého byla podpora poskytnuta.
Popis – Popište hlavní cíl a činnosti projektu. V případě teprve plánovaného/připravovaného
projektu uvádějte data plánovaná a očekávaná – předpokládanou výši podpory, datum
poskytnutí podpory a dotační titul, ze kterého by mohl být projekt financován.
Po zadání každého projektu je nutné záložku Uložit a použít tlačítko Nový záznam k zadání
dalšího projektu.
X. Přílohy projektu
Tato záložka obsahuje seznam příloh daného projektu. Žadatel vyplní všechny přílohy, které
jsou pro daný projekt potřebné dle příslušné Výzvy.
V případě projektových žádostí o finanční podporu z globálního grantu OP VK Plzeňského
kraje jsou povinnými přílohami žádosti:
1. Seznam příloh - obsahuje přehled doložených příloh relevantních pro daný projekt,
včetně počtu jejich stran. V tomto seznamu je přílohou č. 1 samotný Seznam příloh.
Seznam musí být orazítkován a podepsán statutárním zástupcem.
2. Doklad o právní subjektivitě – dokladem o právní subjektivitě školy je její zřizovací
listina. Ta musí být předložena v originále nebo úředně ověřené kopii (ne starší 3 měsíců
od data podání žádosti).
3. Prohlášení o partnerství – je relevantní pouze v případě, že projekt má partnera (ať už
s finanční nebo bez finanční účastí). Text tohoto prohlášení je přílohou č. 2 příslušné
výzvy.
4. Potvrzení o zařazení projektu do Integrovaného plánu rozvoje měst – v případě škol
se dá předpokládat, že podávané projekty nejsou zařazeny do IPRM. Proto je tato příloha
nerelevantní a taková škola ji nedokládá.
5. Čestné prohlášení žadatele – je povinné pro každý projekt. Čestné prohlášení
podepisuje statutární zástupce a je přílohou č. 3. příslušné výzvy.
6. Čestné prohlášení partnera / partnerů – je relevantní pouze pro projekt, který má
partnera (ať už s finanční nebo bez finanční účastí). Pokud projekt má více partnerů,
podepisuje každý partner (jeho statutární zástupce) jedno prohlášení. Jeho text je
přílohou č. 4 příslušné výzvy.
7. Doklad o vazbě na projekty schválené či realizované v dalších operačních
programech, zejména v Regionálním operačním programu Jihozápad – dokládá jej
pouze žadatel, jehož projekt přímo navazuje na projekty realizované v rámci dalšího OP.
Dokladem může být např. úředně ověřená kopie Smlouvy o poskytnutí dotace.
Předpokládá se však, že pro většinu škol bude tato příloha nerelevantní.
8. Přehled ekonomické a finanční situace žadatele – tato příloha je relevantní pouze pro
podnikatelské subjekty a nestátní neziskové organizace (orazítkované a podepsané
statutárním zástupcem). Škola tedy takovou přílohu nedokládá.
9. Podrobný položkový rozpočet projektu – cílem této přílohy je jednoznačně popsat
rozložení výdajů mezi jednotlivé klíčové aktivity a tzv. náklady ostatní. Proto je tato
příloha povinná pro všechny žadatele.
Číslo přílohy – V případě nepovinných příloh se pole stane povinným a žadatel označí
pořadové číslo přílohy.
74
Název přílohy – Napíše se název přílohy v případě nepovinné přílohy.
Požadovaná příloha je vyplněna automaticky v případě přednastavených příloh, jinak toto
pole nelze editovat.
Počet listů - Počet listů přílohy v tištěné formě - v případě, že se k jedné příloze vztahuje více
dokumentů, uveďte počet listů jako součet všech listů těchto dokumentů.
Počet kopií – Vyplníte počet předkládaných kopií dané přílohy žádosti (požadovaný počet
kopií je uveden v příslušné Výzvě).
Doložena – Informace, zda je příloha doložena fyzicky nebo v elektronické podobě k žádosti
o projekt.
Nerelevantní – Pokud doložení přílohy je nepodstatné a nevhodné vzhledem k povaze
projektu a žadatele.
Každá příloha musí mít zaškrtnuto buď Doložena nebo Nerelevantní!
Datum schválení - U dokumentů, které podléhají schvalovacímu řízení.
75
Přílohu zadal - Jméno autora, který přílohu zadal, se vyplní automaticky.
Popis - Žadatel stručně popíše přiložený dokument.
Elektronická příloha - V případě, že žadatel dokládá přílohy v elektronické podobě, v poli
Příloha klikne na tlačítko Procházet, kde se zobrazí adresáře a soubory v počítači a zde si
vybere přikládanou přílohu. Všechny přílohy, které jsou v elektronické podobě dostupné, je
nutné k žádosti připojit.
Na základě velikosti přílohy (dokumentu v poli Příloha) se bude načítat určitou dobu (podle
rychlosti připojení) příloha do systému. Velikost přílohy je omezena 2MB na jednu přílohu a
20MB na celou žádost.
Po vyplnění všech polí žadatel klikne na tlačítko Uložit a tím se u vybraného Názvu přílohy
zobrazí symbol „“ potvrzující doložení žádosti.
Poté klikne na Nový záznam (v případě doložení další přílohy) a postupuje dle výše
popsaného postupu.
Žadatel má povinnost dodat všechny povinné přílohy stanovené příslušnou Výzvou a
současně může dodat i přílohy nepovinné dle charakteru a potřeb projektu.
Formuláře povinných příloh se nachází v příslušných výzvách. Konkrétně se jedná o:
Přílohu č. 3: Prohlášení o partnerství
Přílohu č. 5: Čestné prohlášení žadatele
Přílohu č. 6: Čestné prohlášení partnera
Přílohu č. 9: Přehled ekonomické a finanční situace žadatele
Y. Kontrola
Po vyplnění všech záložek je nutné provést následnou kontrolu projektu. Žadatel klikne v levé
modré liště na tlačítko Kontrola. Spuštěním tlačítka kontroly dojde ke zkontrolování
správného zadání všech povinných údajů v žádosti a následného upozornění na nedostatky
žádosti.
76
Kontrola automaticky proběhne i při spuštění Finalizace. Bez doplnění všech nedostatků, na
které Kontrola upozorní, nelze Finalizaci žádosti provést.
V případě, že je v žádosti vše v pořádku, objeví se tabulka s textem Kontrola proběhla v
pořádku.
Kontrolu žádosti lze spustit v libovolném okamžiku žádosti. Kontrola si načte pole, která jsou
pro konkrétní žádost povinná, a zkontroluje, zda jsou vyplněna relevantními daty. Nesprávně
naplněné sloupce vypíše v pravém okně.
Z. Finalizace
S úspěšným ukončením kontroly je třeba žádost finalizovat.
Finalizaci je nezbytně nutné provést před tím, než je žádost
odevzdána. Žádost, která nebyla zfinalizována (v horní části
žádosti je vepsán text „Pracovní verze žádosti“) nebude
možné dále načíst do informačního systému, který používá
Zprostředkující subjekt a bude z dalšího hodnocení
vyřazena.
Finalizací je žádost uzavřena a chráněna proti další editaci. Žadatel klikne v levé modré liště
na tlačítko Finalizace. Při Finalizaci proběhne i Kontrola žádosti.
Žádost má od založení nové žádosti přidělen Klíč žádosti. Tento klíč je velmi důležitý při
předložení žádosti a spolu s Klíčem verze, který se přiděluje až při finalizaci žádosti, vytvoří
a spojí se v Unikátní kód HASH.
Spojením klíče žádosti a klíče verze je zajištěna jednotnost elektronických dat v elektronické
a tištěné žádosti. Tento kód se zobrazuje na vytištěné žádosti a slouží pro identifikaci a
načtení žádosti do informačního systému po předložení žádosti žadatelem.
Je-li potřeba provést jakékoliv změny po předchozí provedené finalizaci žádosti, je možné
provést tzv. „storno finalizace“. Takovou žádost je ovšem nezbytné opět finalizovat (tím
dojde ke změně tzv. unikátního klíče žádosti) a vytisknout. Pokud je žádost již odevzdána na
zprostředkující subjekt (OŠMS KÚ Plzeňského kraje) a finalizace zrušena, není možné ji
přenést do informačního systému.
Je důležité, aby tištěná podoba odevzdávaná zprostředkujícímu subjektu (OŠMS KÚ
Plzeňského kraje) měla stejný tento klíč verze s elektronickou finálně uloženou webovou
žádostí.
AA. Tisk a předání žádosti
Zmáčknutím tlačítka TISK se Vám žádost vygeneruje do
formátu PDF, který si vytiskněte a také uložte na svůj
počítač a vypalte na CD, které spolu s vytištěnou žádostí
a přílohami odevzdáte na Zprostředkujícímu subjektu.
Při tisku se zároveň vytiskne Čestné prohlášení, které je
nutné nechat podepsat statutárními zástupci žadatele. Vzory
těchto příloh jsou uvedené v následující kapitole. Ve
webové žádosti Benefit7 se při vyplňování žádosti čestné prohlášení nezobrazuje. Zobrazí se
až po finalizaci a vytištění žádosti.
77
Předání finalizované žádosti
Žádost, kterou odevzdáváte, musí být finalizována a musí k ní být vygenerovaný klíč verze.
Žádost je třeba vytisknout a v předepsané formě spolu s dalšími požadovanými dokumenty v
řádném termínu odevzdat.
Průběh procesu po předání žádosti
1. Po ukončení termínu odevzdávání žádostí přistoupí odpovědní pracovníci k otevírání
obálek a zajistí do 3 pracovních dnů načtení odevzdaných žádostí do informačního
systému MONIT7+.
2. Tento informační systém po zadání klíče žádosti a klíče verze ověří v aplikaci
BENEFIT7, zda tyto klíče existují a zda na žádosti byla provedena Finalizace.
3. V případě shody se načtou potřebné údaje z webové žádosti BENEFIT7 do IS
MONIT7+.
4. V případě nenalezení shody nebude žádost akceptována.
5. Po úspěšném načtení žádosti do MONIT7+ dojde k zaevidování předložené žádosti a
žádost se postoupí do procesu hodnocení.
To znamená, že projektoví manažeři Zprostředkujícího subjektu v době vyplňování žádostí
nemají přístup do webových žádostí, dokud nedojde k načtení žádosti po její finalizaci do IS
Monit7+. Nemohou tedy do žádostí nahlížet před jejich odevzdáním a ani je upravovat.
BB. Storno finalizace
Žádost, která byla finalizována, ale zatím nebyla odevzdána, lze otevřít k úpravě
prostřednictvím tlačítka Storno finalizace.
V případě, že chce žadatel finalizovanou žádost změnit, vygenerovaný klíč verze je v aplikaci
smazán a novou finalizací se generuje jiný textový řetězec. Toto je možné ale jen v případě,
že jste dosud žádost neodevzdali a opravenou žádost pak znovu vytisknete.
V případě jakékoli změny žádosti po její finalizaci je proto nutné vytisknout žádost znovu.
Pokud již však žádost byla odevzdána k dalšímu zpracování, nelze ji již upravovat.
Je důležité, aby tištěná podoba odevzdávaná Zprostředkujícímu subjektu měla stejný tento
klíč verze s elektronickou finálně uloženou webovou žádostí.
Po odevzdání žádosti Zprostředkujícímu subjektu již NESMÍTE POUŽÍT TLAČÍTKO
STORNO FINALIZACE.
CC. Předkládání žádosti v rámci výzvy
Projektová žádost se předkládá:
a) ve formě webové žádosti vyplněné v programu Benefit7. Na internetové adrese www.euzadost.cz se po registraci vyplní v programu Benefit7 webová žádost. Po vyplnění všech
náležitostí musí být finalizována.
b) v listinné podobě. Tj. vytištěný originál finalizované webové žádosti a jeho kopie včetně
všech relevantních příloh. Žadatel předkládá v samostatném výtisku žádost a v
samostatném výtisku přílohy.
78
c) v elektronické podobě ve formátu *.pdf na nosiči chráněném proti přepisu (CD-ROM) a
zabezpečeném proti neoprávněné manipulaci. Obsahuje finalizovanou žádost a všechny
relevantní přílohy.
Listinná podoba žádosti (2x), samostatný soubor výtisků příloh (2x) a finalizovaná
elektronická podoba žádosti ve formátu *.pdf na nosiči chráněném proti přepisu (CD-ROM) a
zabezpečeném proti neoprávněné manipulaci se předkládá do data uzávěrky pouze osobně
na adresu vyhlašovatele: Krajský úřad Plzeňského kraje, Odbor školství, mládeže a sportu,
Škroupova 18, 306 13 Plzeň.
Požadavky na formální zpracování projektové žádosti a příloh a na způsob jejich
předkládání musí splňovat následující podmínky a náležitosti:
1. Projektová žádost vytištěná z Benefitu7 (2x) musí být podepsána statutárním zástupcem
nebo zástupci v souladu s výpisem z obchodního rejstříku nebo jiné evidence, případně jinou
osobou na základě plné moci, svázána do jednoho svazku, pevně sešita svorkou
(provázkem), která bude přelepena přelepkou/páskou, orazítkována a parafována
statutárním zástupcem nebo zástupci v souladu s výpisem z obchodního rejstříku nebo jiné
evidence, případně jinou osobou na základě plné moci. Listy nemohou být volně vyjímatelné.
Směr přelepení páskou volte vždy takovým způsobem, aby bylo možno svazkem dokumentů
volně listovat, aniž by byla porušena celistvost přelepky. Pomocí těchto opatření musí být
zajištěna ochrana tištěné žádosti před neoprávněnou manipulací.
2. Všechny přílohy žádosti budou svázány do druhého svazku (2x), pevně sešity svorkou
(provázkem), která bude přelepena přelepkou/páskou v levém horním rohu (na přední i zadní
straně), orazítkována a parafována statutárním zástupcem nebo zástupci v souladu
s výpisem z obchodního rejstříku nebo jiné evidence, případně jinou osobou na základě plné
moci. Listy nemohou být volně vyjímatelné. Směr přelepení páskou volte vždy takovým
způsobem, aby bylo možno svazkem dokumentů volně listovat aniž by byla porušena
celistvost přelepky. Pomocí těchto opatření musí být zajištěna ochrana svazku příloh před
neoprávněnou manipulací.
Svazek příloh musí být opatřen krycím listem s uvedením názvu žadatele a názvu
projektu. První přílohou musí být seznam příloh s uvedením počtu listů a počtu stran
jednotlivých příloh (uveďte i počet listů seznamu příloh). V případě používání úvodních listů k
jednotlivým přílohám započítejte tyto listy do počtu listů v seznamu příloh. Seznam příloh
bude orazítkován a podepsán statutárním zástupcem nebo zástupci v souladu s výpisem z
obchodního rejstříku nebo jiné evidence, případně jinou osobou na základě plné moci. Každá
příloha musí být označena pořadovým číslem v návaznosti na její umístění v seznamu příloh.
Všechny povinné přílohy budou předány v originále nebo úředně ověřené kopii.
Vícestránkové přílohy pevně spojte před jejich svázáním do svazku příloh.
Povinné přílohy žádosti a jejich řazení:
1. Seznam příloh
2. Doklad o právní subjektivitě žadatele: musí být předložen v originále nebo úředně
ověřené kopii a nesmí být starší tří měsíců od data podání žádosti (netýká se
živnostenského listu)
3. Prohlášení o partnerství (je-li relevantní).
4. Potvrzení o zařazení projektu do Integrovaného plánu rozvoje měst IPRM (je-li
relevantní)
5. Čestné prohlášení žadatele
6. Čestné prohlášení partnera (je-li relevantní)
79
7. Doklad o vazbě na projekty schválené či realizované v dalších operačních programech,
zejména na Regionální operační program Jihozápad (je-li relevantní)
8. Přehled ekonomické a finanční situace žadatele (pro podnikatelské subjekty a NNO)
9. Podrobný položkový rozpočet projektu
Vytištěná žádost (2x) včetně samostatného svazku příloh žádosti (2x) a elektronické
verze žádosti na CD-ROM (1x) se předkládá v zalepené obálce, na které musí být
uvedeno:
Přední strana obálky:
Krajský úřad
Odbor školství, mládeže a sportu
Škroupova 18
306 12 Plzeň
Zadní strana obálky:
- adresa zastupujícího subjektu (OŠMS KÚ Plzeňského kraje, Škroupova 18, 306 13
Plzeň) – vyhlašovatele výzvy
- název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
- číslo prioritní osy: 1 Počáteční vzdělávání
- číslo oblasti podpory: 1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání
- číslo výzvy: 02
- název globálního grantu: Zvyšování kvality ve vzdělávání v Plzeňském kraji
- název projektu: žadatel vyplní dle projektu
- plný název a adresa žadatele
- upozornění „NEOTVÍRAT“ v levém horním roku
V následujícím přehledu je uveden soubor otázek, který Vám může pomoci při
kontrole všech náležitostí nezbytných pro úspěšné předložení žádosti. Jestliže
odpovíte na všechny otázky kladně, můžete žádost s návrhem projektu odeslat nebo doručit
na adresu uvedenou ve výzvě k předkládání žádostí.
1. Máte vyplněny všechny relevantní body webové žádosti, připojeny všechny relevantní
přílohy a tuto žádost finalizovanou?
2. Máte elektronickou verzi žádosti a všechny povinné i nepovinné přílohy také
uložené/vypálené ve formátu *.pdf na CD-R?
3. Souhlasí unikátní klíč finalizované webové žádosti a tištěné/listinné verze žádosti?
4. Je doklad o právní subjektivitě žadatele originálem nebo úředně ověřenou kopií?
5. Je seznam příloh orazítkován a podepsán oprávněným statutárním zástupcem?
6. Je k žádosti přiložen oprávněným statutárním zástupcem podepsaný seznam příloh s
vyznačeným počtem listů každé přílohy a odpovídajícím číslem příloh?
7. Jsou v listinné podobě k žádosti přiloženy všechny přílohy, které jsou uvedeny v
benefitové žádosti v seznamu příloh?
8. Je tištěná verze žádosti pevně spojená, spoj přelepený a z obou stran orazítkovaný a
podepsaný oprávněným statutárním zástupcem? Je žádost na poslední straně podepsána
všemi oprávněnými statutárními zástupci
9. Je žádost se všemi požadovanými přílohami v listinné podobě v zalepené obálce, na které
jsou uvedeny všechny požadované údaje?
10. Je možné doručit žádost na adresu zprostředkujícího subjektu (OŠMS KÚ Plzeňského
kraje) do stanoveného termínu k předkládání žádostí?
(Zdroj: Příručka pro žadatele, str. 68)
80
81
Příloha 1
Hlavní požadavky globálních grantů OP VK Plzeňského kraje na projekty
a)
b)
c)
d)
e)
f)
g)
h)
i)
Podporované aktivity pro oblasti podpory 1.1., resp. 1.2. specifikuje příloha 2.
Mezi způsobilé výdaje patří zejména (podrobně viz příloha 3):
o osobní výdaje související s realizací projektu;
o cestovní náhrady související s realizací projektu;
o pořízení zařízení souvisejících s realizací projektu;
o výdaje na místní kancelář;
o nákup služeb souvisejících s realizací projektu;
o výdaje na reprezentaci např. při zasedání MV, konferencích a koordinačních
jednáních realizačních týmů;
o drobné stavební úpravy související s realizací projektu;
o přímá podpora;
o DPH u neplátců a plátců, avšak pouze v případě, že není nárok na odpočet podle
zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších předpisů.
Podíl některých kapitol rozpočtu na celkových způsobilých výdajích je limitován:
o kapitola č. 3 (Zařízení) – nejvýše 25 %, vč. křížového financování;
o kapitola č. 4 (Místní kancelář) – nejvýše 8 %;
o kapitola č. 5 (Nákup služeb) – nejvýše 49 %;
o kapitola č. 7 (Přímá podpora) – nejvýše 20 %.
Objem finančních prostředků na grantový projekt je minimálně 400 000 Kč a maximálně
10 000 000 Kč.
Míra spolufinancování dosahuje 100 % způsobilých výdajů projektu, z toho 85 % celkových
veřejných výdajů v OP VK je z ESF a 15 % z národních veřejných zdrojů.
Výdaj v položce křížového financování pro nákup zařízení a vybavení v hodnotě nad 40 tis.
Kč může uplatnit pouze příjemce/partner, který majetek daňově neodepisuje, a to do 9 % u
každého projektu za těchto podmínek:
o výdaje na křížové financování nepřesáhnou 9 % celkových způsobilých výdajů
projektu a v součtu s ostatními výdaji na zařízení a vybavení nepřesáhnou 25 %
celkových způsobilých výdajů projektu;
o zařízení nebo vybavení musí být používáno k realizaci aktivit, na kterých se podílí
cílová skupina (např. školení, výuka, praxe, práce, výcvik atd.);
o vždy sem spadají výdaje na nábytek bez ohledu na výši pořizovací ceny a specifické
stavební úpravy.
Maximální délka trvání grantového projektu jsou 3 roky.
Příjemce je povinen zajistit, aby aktivity a výstupy, které budou v rámci projektu podpořeny,
byly udržovány ještě 5 let po skončení financování z OP VK.
Cílovými skupinami jsou:
pro oblasti podpory 1.1., 1.2. a 1.3. společně:
o pracovníci škol a školských zařízení;
o vedoucí pracovníci škol a školských zařízení;
pro oblast podpory 1.1. ještě:
o žáci škol a školských zařízení;
o pracovníci organizací působících v oblasti vzdělávání v oblasti volného času dětí a
mládeže;
pro oblast podpory 1.2. ještě:
o děti se speciálními vzdělávacími potřebami z mateřských škol a přípravných tříd
základních škol;
o děti a mladiství (do 18 let), kteří předčasně opustili systém počátečního vzdělávání;
82
žáci základních a středních škol se speciálními vzdělávacími potřebami a ti žáci, kteří
jsou ohroženi předčasným odchodem ze vzdělávání;
o žáci základních a středních škol v případě realizace aktivity „Prevence rasismu a
xenofobie prostřednictvím podpory multikulturní výchovy a vzdělávání“;
o rodiče dětí a žáků se zdravotním postižením či sociálním znevýhodněním;
o děti a žáci mimořádně nadaní;
o pracovníci organizací působících v oblasti vzdělávání nebo asistenčních služeb a
v oblasti volného času dětí a mládeže.
j) Primárními cílovými skupinami, na které je nutno obsah projektu zaměřit, jsou v případě
oblastí podpory 1.1. a 1.2. výše uvedené specifické skupiny dětí a žáků.
k) Příjemci podpory v rámci globálních grantů mohou být:
pro oblasti podpory 1.1., 1.2. a 1.3. společně:
o školy a školská zařízení (tj. právnická osoba vykonávající činnost školy a školského
zařízení zapsaná ve školském rejstříku);
o vysoké školy podle zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění
dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů;
o sdružení a asociace škol (tj. například občanská sdružení zřízená podle zákona č.
83/1990 Sb., o sdružování občanů ve znění pozdějších předpisů; zájmová sdružení
právnických osob zřízená podle oddílu 2, § 20f zákona č. 40/1964 Sb., občanský
zákoník, ve znění pozdějších předpisů, která jsou vedena v registrech krajských
úřadů);
o města, obce a svazky obcí, podle zákona č.128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)
ve znění pozdějších předpisů;
o nestátní neziskové organizace (založené nebo zřízené podle zákona č.83/1990 Sb., o
sdružování občanů ve znění pozdějších předpisů, zákona č.248/1995 Sb., o obecně
prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů ve znění
pozdějších předpisů (obecně prospěšné společnosti), zákona č. 3/2002 Sb., o
svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o
změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech) ve znění
pozdějších předpisů a zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o
změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních
fondech), ve znění pozdějších předpisů.
navíc pro oblast podpory 1.1. ještě:
o právnické osoby působící ve vzdělávání a kariérovém poradenství;
o odborové organizace a organizace zaměstnavatelů, profesní a oborová sdružení;
o hospodářská komora podle zákona č. 301/1992 Sb., o hospodářské komoře České
republiky a Agrární komoře České republiky;
o zaměstnavatelé, pokud v souladu s předmětem své činnosti poskytují plnění v
souvislosti s aktivitami, které mohou být předmětem podpory OP VK, nebo s
vytvářením nezbytných podmínek pro takové aktivity;
navíc pro oblast podpory 1.2. ještě:
o právnické osoby působící ve vzdělávání a kariérovém poradenství;
o organizace působící v oblasti volného času dětí a mládeže;
navíc pro oblast podpory 1.3. ještě:
o ostatní vzdělávací instituce (tj. ostatní právnické osoby s předmětem činnosti v oblasti
vzdělávání).
l) Partneři musí splňovat stejná kritéria jako příjemci podpory.
o
83
Příloha 2
Zaměření globálních grantů Plzeňského kraje OP VK podle oblastí podpory
(Stručný výtah – zpracováno podle 2. výzvy Plzeňského kraje k předkládání grantových projektů v
Prioritní ose 1 - Počáteční vzdělávání, příloha č. 5)
Části odporovaných aktivit, které je možno z hlediska obsahu považovat za klíčové, jsou
podtržené.
Oblast podpory 1.1. Zvyšování kvality ve vzdělávání
V globálním grantu Plzeňského kraje pro oblast podpory 1.1. Zvyšování kvality ve vzdělávání
je možno podle podporovaných aktivit identifikovat několik širších témat.
1.1.a) Kurikulární reforma
Na realizaci kurikulární reformy ve vzdělávání jsou zaměřeny především následující
podporované aktivity:
- Vytváření podmínek pro implementaci školních vzdělávacích programů, podpora aktivit
metodických týmů, podpora pracovníků škol a školských zařízení zapojených do inovace
ŠVP
- Implementace nových kurikulárních dokumentů do praxe jednotlivých škol a osvětová a
informační podpora kurikulární reformy zaměřená na širší pedagogickou i rodičovskou
veřejnost na regionální úrovni
- Zavádění vyučovacích metod, organizačních forem a výukových činností včetně tvorby
modulových výukových programů s důrazem na mezipředmětové vazby, které vedou k
rozvoji klíčových kompetencí
Činnosti, které mohou být v rámci uvedených aktivit realizovány, jsou velmi rozmanité. Může
se jednat od vzdělávání pedagogů, jejich metodickou podporu, výměnu zkušeností až po
změny v metodách a organizaci výuky, pořádání projektových dnů či nákup výukových
programů a nezbytného vybavení (do 25 % uznatelných nákladů nebo 9 % křížového
financování). Většina těchto změn se musí promítnout také do inovace ŠVP např. s cílem
posilování mezipředmětových vazeb nebo regionálních souvislostí.
1.1.b) Cizí jazyky
Zvyšování kvality výuky cizích jazyků je hlavním tématem těchto podporovaných aktivit:
- Zavádění vyučovacích metod, organizačních forem a výukových činností, které zvyšují
kvalitu výuky cizích jazyků (včetně e-learningu)
- Podpora výuky v cizích jazycích na středních školách
- Vytváření podmínek pro dlouhodobé hostování plně kvalifikovaných učitelů cizích jazyků
První aktivita předpokládá aplikaci nových forem na výuku cizích jazyků, druhá si klade za cíl
rozšířit výuku v cizích jazycích na SŠ, třetí aktivita k tomu může výrazně přispět. Jejím
hlavním problémem je však udržitelnost v následujících 5 letech. Tato aktivita tedy ve většině
případů nemůže být nosnou aktivitou projektu s vysokým podílem na nákladech. V rámci
prvních dvou podporovaných aktivit je možno realizovat např. přípravu a vydávání učebnic či
jiných učebních materiálů, zlepšování kompetencí pedagogů (jazykové školy) i žáků
(jazykové kroužky, jazykové pracovní návštěvy), ale také nové vybavení jazykových učeben
nebo nákup, popř. tvorbu výukových programů v cizích jazycích.
1.1.c) Informační a komunikační technologie (ICT)
Další výrazně podporovanou klíčovou kompetencí žáků i pedagogů je využívání
informačních a komunikačních technologií, kterých se týkají dvě aktivity:
- Využívání ICT ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech
- Zlepšování podmínek pro využívání ICT pro žáky i učitele, a to i mimo vyučování
84
Větší využívání ICT ve výuce může vyžadovat nákup vybavení (do 25 % uznatelných
nákladů), ale také tvorbu výukových programů nebo vzdělávání pedagogů. Je nutno
podotknout, že nákup vybavení ICT bude nutnou komponentou i dalších aktivit, které na ICT
necílí.
Kromě využívání ICT v samotné výuce je akcentováno její využívání i mimo vyučování, např.
formou počítačových klubů, které zajistí prohlubování znalostí a dovedností žáků v rámci
zájmového vzdělávání i větší využití technického a programového vybavení. Obojí je důležité
zejména v případě speciálních programů (tvorba multimédií, CAD systémy apod.)
1.1.d) Spolupráce ve vzdělávání
Téma spolupráce škol a školských zařízení a dalších organizací naplňují následující aktivity:
- Rozvoj partnerství a síťování – partnerství, spolupráce a výměna zkušeností mezi školami
a školskými zařízeními navzájem a mezi školami a školskými zařízeními, nestátními
neziskovými organizacemi a dalšími aktéry v oblasti vzdělávání
- Spolupráce institucí počátečního vzdělávání na regionální úrovni s místní a regionální
státní správou a samosprávou s možností uplatnění inovativních forem spolupráce (např.
zapojení škol do komunitního rozvoje)
- Spolupráce institucí počátečního vzdělávání s aktéry na trhu práce s možností uplatnění
inovativních forem spolupráce (např. stáže studentů/učitelů u zaměstnavatelů)
Aktivity tedy postihují spolupráci škol a školských zařízení mezi sebou i s dalšími
významnými sociálními partnery. Školy mohou spolupracovat např. při soutěžích, společných
projektových dnech nebo výměně zkušeností pedagogů. Patří sem také spolupráce a
společná prezentace škol prostřednictvím tiskovin, na internetu nebo prostřednictvím
informačních center. Podobnými formami mohou školy spolupracovat i s aktéry na trhu
práce. Velmi zajímavá je možnost podpory stáží žáků i pedagogů u zaměstnavatelů.
Spolupráci s veřejnou správou lze zaměřit např. na prohlubování vztahu žáků k místu
bydliště a školy, na lepší informovanost a zájem o věci veřejné.
1.1.e) Vzdělávání pro praxi
Na volbu dalšího studia popř. pracovního uplatnění jsou zaměřeny tyto aktivity:
- Rozvoj kariérového poradenstvím ve školách, včetně vyhledávání žáků ohrožených
nesprávnou volbou nebo předčasným odchodem ze systému vzdělávání, osvětové
činnosti směřující k žákům a rodičům zaměřené na racionalizaci volby další vzdělávací
cesty
- Zlepšování podmínek pro výuku technických oborů, včetně zvyšování motivace žáků ke
vzdělávání se v těchto oborech
- Rozvoj podnikatelských znalostí, schopností a dovedností žáků v počátečním vzdělávání
(ZŠ, SŠ)
V rámci těchto aktivit je možné působit na žáky různými formami, od poskytování informací o
možnostech studia a následného pracovního uplatnění až po rozvoj zájmové činnosti či
exkurze do podniků. Kromě výukových, informačních a propagačních materiálů je možné
uplatnit i inovativní metody. To se týká např. zlepšování podmínek pro výuku technických
oborů, které může zahrnovat tvorbu a uplatnění počítačových simulací i dalších učebních
pomůcek a vybavení.
1.1.f) Ostatní
Do kategorie Ostatní jsou zařazeny tři zbývající aktivity, které jsou tematicky odlišné a
zároveň je obtížné je přiřadit do některé z předchozích kategorií:
- Rozvoj znalostí, schopností a dovedností žáků ve vzdělávání pro udržitelný rozvoj s
důrazem na environmentální oblast včetně realizace praktických (environmentálních)
programů
- Podpora informačních center ve školách, včetně marketingové podpory
85
V rámci první aktivity, vzdělávání pro udržitelný rozvoj, je možno např. vytvořit výukové
programy, realizovat společné akce se správami velkoplošných chráněných území a
nevládními neziskovými organizacemi i akce pro veřejnost, přírodovědné a ekologické
soutěže i tábory, podpořit činnost přírodovědných kroužků nebo informačních center
s environmentálním zaměřením.
V posledním příkladu je styčný bod s poslední aktivitou zaměřené na podporu informačních
center na školách. Tu je však možno pojmout šířeji, od webových prezentací škol až po
přeměnu školních knihoven na komplexně vybavená informační centra.
Oblast podpory 1.2. Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se
speciálními vzdělávacími potřebami
V globálním grantu Plzeňského kraje pro oblast podpory 1.2. Rovné příležitosti dětí a žáků,
včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami není snadné identifikovat širší
témata, kam by bylo možno podporované aktivity zařadit, proto blíže charakterizujeme
možný obsah u každé z osmi aktivit zvlášť (přesné znění aktivit je opět za odrážkou):
- Uplatňování a zlepšování organizačních forem výuky a vyučovacích metod podporujících
rovný přístup ke vzdělávání, včetně tvorby individuálních vzdělávacích plánů, využití ICT a
e-learningových aplikací
Tato aktivita se netýká jen žáků se zdravotním nebo jiným hendikepem, ale také žáků
talentovaných. Z věcného hlediska zahrnuje např. vzdělávání pedagogů, tvorbu výukových
programů či individuálních vzdělávacích plánů, nákup nebo tvorbu učebních pomůcek pro
žáky se SVP a další činnosti směřující k integraci těchto žáků změnou klimatu ve škole.
K tomu přispívají též informační a osvětové akce.
- Zvyšování kompetence pedagogických pracovníků pro odstraňování bariér bránících
rovnému přístupu všech jedinců ke vzdělávání
Tato aktivita je zaměřena na metodickou podporu, vzdělávání a výcvik metodických týmů,
poradců i pedagogů.
- Rozvoj poradenství, propracování a rozšíření nabídky asistenčních, speciálně
pedagogických a psychologických služeb pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami
Aktivita zahrnuje širokou škálu činností od zavádění diagnostických nástrojů, detekce lokalit
se zvýšeným výskytem handicapovaných žáků a vyhledávání těchto žáků, přes vzdělávání
pedagogů a osvěty rodičů až po rozvoj asistenčních služeb pro (integrované) žáky se SVP.
Poslední jmenovaný příklad se však jeví velmi obtížně realizovatelný jako nosná aktivita
projektu z důvodu udržitelnosti po dobu 5 let.
- Vybudování "záchytné sítě" pro osoby ohrožené předčasným odchodem ze systému
vzdělávání a těch, co se do systému chtějí navrátit
Také tato aktivita zahrnuje rozmanité činnosti od vyhledávání potenciálně ohrožených žáků,
přes vzdělávání, informační a osvětovou činnost vůči žákům, rodičům, pedagogům a dalším
odborníkům až po vzdělávací programy a kurzy pro nezaměstnanou mládež
- Včasné zajištění minimální garantované péče o děti se sociokulturním znevýhodněním
Aktivita je zaměřena na identifikaci problémových dětí a práci s nimi, což může zahrnovat
různé kroky směřující ke spolupráci s rodiči a komunitou nebo vytvoření pozitivního klimatu.
Možná je i podpora asistenčních služeb či zlepšování personálních a materiálních podmínek
ve školských, výchovných a ubytovacích zařízení. Tato aktivita je tedy šancí také pro MŠ,
DD apod.
- Prevence rasismu a xenofobie prostřednictvím podpory multikulturní výchovy a vzdělávání
Tato aktivita zahrnuje metodickou pomoc, vzdělávání a osvětu vůči pedagogům, podporu
školních i volnočasových aktivit souvisejících s výchovou k toleranci, preventivní programy a
akce.
86
- Vzdělávání cizinců (především jazykové) žijících na území ČR
Aktivita je zaměřena na přípravu a realizaci jazykových kurzů, popř. celého systému
vzdělávání pro cizince i školení lektorů pro vzdělávání cizinců. K tomu lze využít také
neformálního a zábavného vzdělávání ve školních družinách, kroužcích apod.
- Podpora neformálního vzdělávání a kompetencí v něm získaných, zdokonalování
systému vzdělávání pracovníků NNO a středisek volného času, vytváření vzdělávacích
modulů uznatelných jako součást dalšího vzdělávání
Tato aktivita směřuje k podpoře vzdělávání pracovníků NNO, kteří se věnují práci s dětmi a
mládeží, a středisek volného času.
87
Příloha 3
Druhy způsobilých výdajů dle kapitol v rozpočtu projektu
(Výtah z Příručky pro žadatele o finanční podporu z Operačního programu Vzdělávání pro
konkurenceschopnost platné od 2. 2. 2009)
Kapitola rozpočtu č. 1 - Osobní výdaje související s realizací projektu
• osobní výdaje osob, které mají v rámci projektu uzavřen pracovně právní vztah a jsou
přímo zapojeny do realizace projektu (včetně pracovníků zaměstnaných na základě
dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce);
• jednotkové mzdy, které jsou stanovené ve schváleném rozpočtu projektu v závislosti
na pracovní pozici a typu pracovního poměru, určující hodinovou sazbu za práci
vykonanou na této pracovní pozici, jsou po celou dobu realizace závazné. Ve
zvláštních případech (např. valorizace mezd) je nutné postup konzultovat s
poskytovatelem podpory a případně realizovat nepodstatnou či podstatnou změnu
projektu;
• osobní výdaje musí odpovídat nominálním mzdám, resp. platům a zákonným
odvodům na sociální a zdravotní pojištění hrazeným zaměstnavatelem, a případně
dalším výdajům daných zákonem nebo jiným právním předpisem (např.
nemocenské). Jedná se tedy o hrubou mzdu včetně všech zákonných odvodů
hrazených zaměstnavatelem (sociální pojištění, zdravotní pojištění) a dále povinné
výdaje vyplývající z právních předpisů (např. odvody do Fondu kulturních a sociálních
potřeb podle vyhlášky MF č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb,ve
znění pozdějších předpisů, zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu
při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání apod.);
• výše osobních výdajů nesmí přesahovat výši v daném místě, oboru a čase obvyklou;
• musí se jednat o skutečně vynaložené výdaje; pokud se zaměstnanec podílí na
realizaci projektu pouze částí svého pracovního úvazku, je způsobilým výdajem
pouze odpovídající část jeho mzdových nároků;
• autorské honoráře – uzavření autorské smlouvy se řídí zákonem č. 121/2000 Sb., o
právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých
zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (nejedná se tedy o
pracovněprávní vztah – tj. neuzavírá se DPČ ani DPP);
• FKSP, resp. jiné obdobné výdaje, jsou způsobilé pouze v případě, že k nim je
zaměstnavatel povinen na základě právních předpisů.
Osobní výdaje jsou v rozpočtu členěny:
1.1 Platy, odměny z dohod a pojistné
1.1.1 Výdaje na odborné zaměstnance
1.1.1.1 Platy
1.1.1.2 Odměny z dohod (DPČ)
1.1.1.3 Odměny z dohod (DPP)
1.1.1.4 Autorský honorář
1.1.2 Výdaje na administrativní zaměstnance
1.1.2.1 Platy
1.1.2.2 Odměny z dohod (DPČ)
1.1.2.3 Odměny z dohod (DPP)
1.1.2.4. Autorský honorář
1.2 Sociální pojištění
1.3 Zdravotní pojištění
1.4 FKSP
1.5 Jiné povinné výdaje (Zákonné pojištění zaměstnanců)
88
Kapitola rozpočtu č. 2 - Cestovní náhrady související s realizací projektu
• výdaje na pracovní cesty osob zapojených do realizace projektu, majících v rámci
projektu uzavřen pracovně právní vztah – jízdní výdaje, výdaje na ubytování, stravné
a nutné vedlejší výdaje (např. parkovné, poplatky spojené s pracovní cestou a další);
• za způsobilý výdaj je možné považovat tuzemské cesty;
• zahraniční pracovní cesty mohou být proplaceny jen v odůvodněných případech;
zdůvodnění a popis zahraniční cesty musí být podrobně uvedeny v projektové žádosti
a musí z ní explicitně vyplývat; mimo EU je možné považovat za způsobilé pouze
cesty expertů a odborných pracovníků podílejících se na realizaci věcných aktivit
projektu a s aktivní účastí na pořádané akci a přímým vztahem k aktivitám projektu,
které v rámci projektu realizují;
• výdaje musí odpovídat cenám obvyklým v místě a čase realizace projektu;
• cenové limity:
- ubytování v ČR – max. 1 200 Kč za osobu a noc a zároveň dle interních předpisů
dané organizace, pokud jsou nižší;
• pravidla pro vyplácení cestovních náhrad a jejich výši stanoví pro pracovníky českých
subjektů platná česká právní úprava (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění
pozdějších předpisů); případně interní předpisy žadatele;
• Cestovní náhrady pro zahraniční experty:
- v případě proplácení cestovních náhrad krátkodobě hostujícím zahraničním
expertům s aktivní účastí např. na konferencích, seminářích či vzdělávacích
kurzech apod. je nutné vycházet z platných sazeb EU. Tyto náhrady, tzv. „per
diems“, kryjí výdaje na ubytování, stravné a cestovné v ČR. Dále je v tomto
případě způsobilým výdajem výdaj za dopravu takového experta do ČR a zpět;
- sazby per diem se uvedou v rámci kapitoly „Cestovné“ – tj. 2.1.1 nebo 2.2.1;
- „per diems“ pro cizince v ČR se stanovuje podle sazeb EU publikovaných v
poslední aktualizaci na stránce:
-
http://europa.eu.int/comm/europeaid/perdiem/index_en.htm.;
- „per diems“ mohou být expertovi hrazeny v plné výši; pouze s jeho souhlasem
mohou být „per diems“ stanoveny nižší, mohou být také proplaceny jen jako
doplatek po zaplacení ubytování přímo příjemcem, příp. po poskytnutí stravování v
rámci aktivity, na kterou byl expert pozván; v rámci tohoto způsobu stravování (tj.
není-li proplaceno expertovi přímo) nejsou propláceny výdaje za alkohol a cigarety;
- nejedná se o vyplácení cestovních náhrad např. dlouhodobě hostujícím učitelům
cizích jazyků a expertům podílejícím se na realizaci projektu, kteří s příjemcem
uzavřeli pracovní smlouvu (či jinou obdobnou smlouvu) dle českých právních
předpisů; dotyčná osoba se tedy přímo podílí na realizaci projektu a výdaje
plynoucí z této smlouvy jsou hrazeny z položky 1 rozpočtu osobní výdaje
související s realizací projektu.
Cestovní náhrady jsou v rozpočtu členěny:
2.1 Služební cesty tuzemské
2.1.1 Cestovné (vč. provozu služebního auta)
2.1.2 Ubytování
2.1.3 Stravné
2.1.4 Nutné vedlejší výdaje
2.2 Služební cesty zahraniční
2.2.1 Cestovné (vč. provozu služebního auta)
2.2.2 Ubytování
2.2.3 Stravné
2.2.4 Ostatní
89
Pokud jsou v projektu uplatněny nepřímé náklady (možnost jejich zahrnutí do rozpočtu je
stanovena příslušnou výzvou), pak výdaje související s tuzemskými služebními cestami
nemohou být součástí této kapitoly rozpočtu, ale spadají právě pod nepřímé náklady.
Kapitola rozpočtu č. 3 – Zařízení související s realizací projektu
V rámci této kapitoly jsou způsobilé následující výdaje:
• nákup drobného nehmotného majetku do 60 tis. Kč za kus (pořizovací cena13),
např. licence, know-how, studijní program, software a další;
• nákup dlouhodobého nehmotného majetku nad 60 tis. Kč za kus (pořizovací
cena14), např. licence, know-how, studijní program, software, a další; jedná se o
investiční majetek, který však nebude zahrnut do křížového financování;
• nákup drobného hmotného majetku do 40 tis. Kč za kus (pořizovací cena15), např.
nákup výukového a spotřebního materiálu16 (tzn. pomůcky pro výuku, které budou
spotřebovány v době realizace projektu cílovou skupinou např. chemikálie), PC
sestava, tj. počítač, monitor, klávesnice, myš atd.;
• nákup použitého drobného hmotného majetku, ale jen za splnění následujících
podmínek:
- prodejce použitého drobného hmotného majetku vystaví prohlášení, ve kterém
potvrdí, že tento majetek nebyl v průběhu uplynulých sedmi let získán
prostřednictvím veřejných prostředků, na vyžádání musí být předložen nabývací
titul prodávajícího a způsob úhrady;
- kupní cena použitého drobného hmotného majetku nesmí přesáhnout jeho tržní
cenu v čase a místě pořízení obvyklou a musí být nižší než výdaje na pořízení
nového drobného majetku, který umožňuje stejné využití;
- výdaje na nákup jedné položky použitého drobného hmotného majetku nesmí
přesáhnout částku 40 tis. Kč za kus (pořizovací cena17);
• nájem, případně splátky operativního leasingu zařízení, vybavení18, příp.
nehmotného majetku a budov jsou způsobilým výdajem, pokud:
- je zřejmá skutečná roční výše nájemného nebo splátek;
- je zřejmá doba, po kterou je předmět nájmu nebo operativního leasingu využíván k
realizaci projektu;
- je smlouva o nájmu nebo operativním leasingu uzavřena přímo příjemcem
podpory;
- je smlouva operativního leasingu uzavřena s pevným/uzavřeným koncem (tzn.
není umožněn volný nebo otevřený konec leasingového vztahu), který neumožňuje
odkup zařízení, vybavení a budov za zůstatkovou cenu;
- na požádání musí žadatel prokázat hospodárnost využití nájmu nebo operativního
leasingu ve srovnání s jinými alternativami;
- motorové vozidlo lze operativním leasingem zajistit pouze u projektů v rámci
oblasti podpory 1.2. (viz také „Nezpůsobilé výdaje“)
• daňové odpisy (amortizace) vlastního dlouhodobého hmotného nebo
nehmotného majetku jsou způsobilými výdaji, pokud:
- daňové odpisy se řídí zákonem 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění
pozdějších předpisů;
- k nákupu dotčeného majetku nebyly využity veřejné prostředky;
- jsou uplatňovány v alikvotní výši s ohledem na míru využití daného majetku v
rámci realizace projektu;
- je možné doložit účetním dokladem pořizovací cenu majetku;
- je majetek odepisován dle odpisového plánu žadatele;
- se výše ročních odpisů stanoví jednou z metod daňového odpisu pro účely daně z
příjmu pro jednotlivé druhy majetku a dále pouze po dobu, kdy je majetek využíván
pro účely projektu;
90
- příjemce si vybere formu odpisování (v souladu se zákonem č. 586/1992 Sb., o
daních z příjmů) ve znění pozdějších předpisů;, kterou bude používat po celou
dobu realizace projektu, tuto nastavenou formu již nebude moci měnit (tuto formu
nastaví až ve chvíli, kdy započne odpisovat);
- odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
• výdaje na opravu a údržbu, a to pouze v souvislosti s položkami, které byly pořízeny
ze způsobilých výdajů daného projektu (pořízené z dotace projektu, odpisované v
rámci projektu) a pro účel projektu. Výdaje na opravu majetku používaného v
projektu, který nevstupuje žádným způsobem do způsobilých výdajů, nelze zahrnout
mezi způsobilé výdaje.
Příjemce/partner, který může daný majetek daňově odepisovat, nemá možnost využít
křížového financování, ale v případě pořízení vybavení nad 40 tis. Kč uplatňuje v jednotlivých
letech daňové odpisy.
Příjemce/partner, který daný majetek daňově neodepisuje, zahrne do způsobilých výdajů
v režimu křížového financování celkovou pořizovací cenu majetku (nebo v případě, že by tím
došlo k překročení limitu stanoveného výzvou, její odpovídající část, zbývající část může být
financována i z jiných zdrojů v rámci nezpůsobilých výdajů projektu).
Postup při vykazování způsobilých výdajů souvisejících s pořízením hmotného
majetku v pořizovací ceně nad 40 tis. Kč:
- Příjemce, který uplatňuje daňové odpisy, vykáže způsobilé výdaje ve výši
daňových odpisů daného majetku za poslední zdaňovací období. Přitom zohlední
jak dobu trvání projektu, tak dobu využívání majetku, a to takto:
v prvním roce si zahrne do způsobilých výdajů pouze poměrnou výši odpisů. Podíl
na odpisech je dán počtem měsíců, v nichž je vybavení používáno v rámci projektu
(př.: projekt začíná 1. března, zařízení je zakoupeno 28. července téhož roku,
daňové odpisy budou vykázány podle zákona a do způsobilých výdajů bude
zahrnuto po ukončení zdaňovacího období 6/12 takto vykázaných odpisů);
v případě, že je vybavení využíváno i v posledním roce trvání projektu a projekt
končí před koncem zdaňovacího období, stanoví se výše způsobilých výdajů v
závěrečné žádosti o platbu jako odpovídající část předpokládaných daňových
odpisů. Podíl na odpisech je dán počtem započatých měsíců, po které projekt trvá,
k počtu měsíců ve zdaňovacím období (př. projekt končí 15. 10. – způsobilým
výdajem v posledním roce je 10/12 předpokládaných daňových odpisů vykázaných
na konci roku, pokud byl majetek využíván nejpozději od 1. 1. daného roku).
Příklad 1:
Příjemce zakoupil pro účely projektu vybavení v pořizovací ceně 50 000 Kč.
Projekt byl zahájen k 1. 1. 2008 a trvá do 30. 6. 2010. Zařízení bylo zakoupeno ke dni 15. 3.
2008 a příjemce předpokládá jeho využití po celou zbývající dobu projektu.
Pořízený majetek spadá podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění
pozdějších předpisů, do odpisové skupiny 1 s dobou odpisování 3 let. Příjemce uplatňuje
daňové odpisy
v jednotlivých letech takto:
za zdaňovací období 2008 odpisy ve výši 10.000 Kč,
za zdaňovací období 2009 odpisy ve výši 20.000 Kč,
za zdaňovací období 2010 odpisy ve výši 20.000 Kč.
91
Na základě stanovených odpisů uplatní výši způsobilých výdajů takto:
v žádosti o platbu po skončení zdaňovacího období 2008 způsobilé výdaje ve výši 8.333
(10/12*10.000 Kč),
v žádosti o platbu po skončení zdaňovacího období 2009 způsobilé výdaje ve výši 20.000
(12/12*20.000 Kč),
v závěrečné žádosti o platbu předložené v roce 2010 způsobilé výdaje ve výši 10.000 Kč
(6/12*20.000 Kč)
Odpisové sazby pro jednotlivé odpisové skupiny stanovuje § 31 zákona č. 586/1992
Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Příjemce ani partner nesmí po dobu realizace projektu zapůjčovat majetek pořízený z
finančních prostředků projektu dalším subjektům v případě, že se nejedná o partnery
uvedené ve schváleném projektu. V případě finančního partnerství majetek pořízený z
finančních prostředků projektu přechází do vlastnictví finančního partnera (nebo je smlouvou
ošetřeno právo k užívání tohoto majetku) ihned po jeho pořízení. V případě nefinančního
partnerství je majetek příjemcem podpory po dobu realizace a udržitelnosti zapůjčen
partnerovi na základě smlouvy o výpůjčce.
Podíl Kapitoly rozpočtu č. 3 - Zařízení (výdajů na pořízení zařízení a vybavení včetně
křížového financování v této kapitole) na celkových způsobilých výdajích smí činit
nejvýše 25 % včetně křížového financování v této kapitole.
Zařízení jsou v rozpočtu členěna:
3.1 Nehmotný majetek do 60 tis. Kč
3.1.1 Software
3.1.2 Ostatní
3.2 Dlouhodobý nehmotný majetek
3.2.1 Software
3.2.2 Ostatní
3.3 Drobný hmotný majetek
3.4 Použitý drobný hmotný majetek
3.5 Nájem zařízení, leasing
3.6 Odpisy
3.7 Výdaje na opravy a údržbu
3.8 Křížové financování
3.8.1 Investiční část
3.8.2 Neinvestiční část
Kapitola rozpočtu č. 4 - Místní kancelář
Jedná se o výdaje, které vznikají v souvislosti se zajištěním řízení projektu. Za způsobilé
výdaje jsou považovány výdaje na činnosti, které souvisejí s projektem a jsou pro tento účel
nezbytné.
Výdaje na místní kancelář mohou buď souviset výhradně s projektem a nesmí mít vztah k
jiným činnostem subjektu, nebo mohou souviset částečně i s jinými činnostmi subjektu – v
takovém případě je možné do způsobilých výdajů započítat pouze podíl připadající na
92
aktivity projektu. Mezi výdaje místní kanceláře patří zejména: nájem kanceláře (alternativně
např. podíl z odpisů budovy), nákup vody, paliv (kromě pohonných hmot) a energie, internet,
telefon, fax, poštovné, spotřební materiál, úklid atd., tj. všechny výdaje, které souvisejí s
provozem kanceláře projektu;
Podíl výdajů této kapitoly - Místní kancelář na celkových způsobilých výdajích smí činit
nejvýše 8 %.
Výdaje místní kanceláře jsou v rozpočtu členěny:
4.1 Spotřební zboží a provozní materiál
4.2 Telefon, poštovné, fax
4.3 Spotřeba vody, paliv a energie
4.4 Nájemné
Pokud jsou v projektu uplatněny nepřímé náklady (možnost jejich zahrnutí do rozpočtu je
stanovena příslušnou výzvou), pak výdaje související s provozem projektové kanceláře
nejsou uváděny v rozpočtu, ale spadají právě pod nepřímé náklady.
Kapitola rozpočtu č. 5 - Nákup služeb souvisejících s realizací projektu
V textu výzvy k předkládání žádostí budou uvedeny limity pro maximální poměrnou výši
způsobilých výdajů na nákup služeb souvisejících s realizací projektu k celkovým způsobilým
výdajům projektu (do tohoto limitu se nezapočítávají výdaje, které vyplývají žadateli přímo z
Rozhodnutí o poskytnutí dotace/Opatření vrchního ředitele/ze Smlouvy o realizaci GP, které
se uvádějí do kapitoly rozpočtu č. 8.
Pokud výzva nestanoví jinak, podíl nákupu služeb na celkových způsobilých výdajích smí
činit nejvýše 49 %.
Výdaje spojené s dodávkou služeb jsou způsobilé ve smyslu podmínek programu za
dodržení stanovených požadavků:
• dodávky veškerých služeb musí být v souladu s cíli projektu a musí přispívat k jejich
plnění;
• dodávky služeb musí bezprostředně souviset s realizací projektu (časově a místně);
• vždy je však nutné dodržet pravidla stanovená touto příručkou v kap. 7 – Postupy pro
zadávání zakázek při pořizování zboží, služeb či stavebních prací z prostředků
finanční podpory OP VK
Mezi výdaje spadající do kapitoly rozpočtu č. 5 – Nákup služeb souvisejících s realizací
projektu, patří např. tyto způsobilé výdaje: výdaje na publikace, školící materiály či manuály,
které si příjemce nechá vytvořit dodavatelem, dále pak výdaje na odborné služby, studie a
výzkum, výdaje na zajištění realizace konference a kurzů (nájem místnosti, zajištění
techniky), podpora hostujících účastníků apod. Již vydané publikace, volně dostupné k
zakoupení, např. učebnice, studijní materiály se zahrnují do kapitoly 3, položky nákup
drobného hmotného majetku.
93
Cenový limit:
• Občerstvení, stravné – celodenní občerstvení max. 300 Kč na osobu, částka se
bude krátit při necelodenních akcích (do těchto výdajů patří i občerstvení těch osob,
které nejsou cílovou skupinou ani realizačním týmem, ale jsou např. účastníky
konference).
• Ubytování - ubytování v ČR – max. 1 200 Kč za osobu a noc (případně nižší dle
interních předpisů dané organizace).
Služby jsou v rozpočtu členěny:
5.1 Publikace/školící materiály/manuály
5.2 Odborné služby/Studie a výzkum
5.3 Výdaje na konference/kurzy
5.4 Podpora účastníků (stravné, ubytování)
5.5 Jiné výdaje
Kapitola rozpočtu č. 6 - Stavební úpravy související s realizací projektu
Součástí projektu mohou být drobné stavební úpravy, které bezprostředně souvisí s
realizovaným projektem.
Podmínky způsobilosti těchto výdajů:
• nesmí přesáhnout částku za všechny dokončené stavební úpravy v jednom
daňovacím období v úhrnu 40 tis. Kč (pořizovací cena) na každou jednotlivou účetní
položku majetku.
• stavební úprava musí být provedena v souvislosti s úpravou pracovního místa pro
osoby se zdravotním postižením nebo úpravou přístupu pro osoby se zdravotním
postižením nebo úpravy výukových, tréninkových nebo pracovních prostor
používaných na realizaci aktivit s cílovou skupinou.
• stavební úpravy, které jsou rekonstrukcí nebo modernizací, pokud převýšily u
jednotlivého majetku v úhrnu ve zdaňovacím období částku 40 tis. Kč, spadají do
křížového financování (viz kap. 3.4.3).
V případě projektů, jejichž součástí budou stavební úpravy, rekonstrukce či modernizace,
považujeme za nezbytnou podmínku, aby tyto záměry byly v souladu s platnou územně
plánovací dokumentací kraje a příslušných obcí, jak to stanoví např. § 43 odst. 5 zákona č.
183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších
předpisů, pokud se na tyto projekty vztahují.
V případě, že pro realizaci projektu je třeba vydat rozhodnutí o umístění stavby (příp. územní
souhlas nebo obdobný doklad dle stavebního zákona) žadatel musí tyto doklady doložit již k
žádosti.
V případě, že pro realizaci projektu je třeba stavební povolení nebo ohlášení stavby, pak je
nutno doložit pravomocné stavební povolení nebo ohlášení stavby nebo obdobný doklad dle
stavebního zákona, na jehož základě lze projekt realizovat nejpozději s žádostí o platbu,
týkající se výdajů spojených se stavbou.
V případě, že pro realizaci stavebních úprav není třeba stavební povolení nebo ohlášení
stavby ani obdobný doklad dle stavebního zákona, pak žadatel doloží čestné prohlášení
žadatele, že na daný projekt není dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a
stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zapotřebí stavební povolení,
ohlášení ani obdobný doklad dle stavebního zákona.
94
Stavební úpravy jsou v rozpočtu členěny:
6.1 Drobné stavební úpravy
6.2 Stavební úpravy v rámci křížového financování
Kapitola rozpočtu č. 7 – Přímá podpora
Tato kapitola zahrnuje výdaje týkající se přímo cílové skupiny projektu. V programu OP VK je
možné použít přímou podporu zejména na výdaje týkající se realizovaných praxí a stáží,
jedná se o jednorázové ubytování, cestovné, stravné. Výdaje spojené se zahraničními
praxemi a stážemi mimo země EU a ESVO nejsou způsobilé. Z položek „Ubytování,
stravování“ a „Doprovodné aktivity“ budou hrazeny výdaje placené přímo osobami z cílové
skupiny (proplacení jízdenky apod.). V případě, že dodavatel bude fakturovat zajištění
ubytování, stravování nebo doprovodných aktivit přímo příjemci, budou takové výdaje
uvedeny v kapitole č. 5 „Nákup služeb souvisejících s realizací projektu“.
• Mzdové příspěvky
- jsou poskytovány jako náhrada mzdy zaměstnavateli (ve výši hrubé mzdy včetně
zákonných odvodů) pro pracovníka po dobu jeho účasti na dalším vzdělávání;
mzdové náhrady se budou týkat pouze pedagogických, akademických a dalších
pracovníků ve školství, a to maximálně do výše 70 % mzdových náhrad (nejvýše
však do výše číselně odpovídající dvojnásobku v té době platné minimální mzdy).
• Ubytování, stravování:
- ubytování v ČR – max. 1 200 Kč za osobu a noc (případně nižší dle interních
předpisů dané organizace)
- stravné – dle interních předpisů dané organizace, max. 300 Kč na osobu a
celodenní stravování.
• Doprovodné aktivity
- z této položky je možné hradit výdaje spojené se zajištěním
asistenta/asistentských služeb poskytovaných přímo zástupcům cílových skupin,
např. žákům se speciálními potřebami, handicapovaným apod., tak, aby se tato
osoba mohla zapojit do aktivit projektu.
Přímá podpora je v rozpočtu členěna:
7.1 Mzdové příspěvky
7.2 Cestovné, ubytování a stravné
7.3 Doprovodné aktivity
Výdaje na přímou podporu jednotlivců mohou být poskytovány nejvýše do 20% celkových
způsobilých výdajů projektu.
Kapitola rozpočtu č. 8 – Výdaje vyplývající přímo ze Smlouvy/Opatření/Rozhodnutí
Do poslední kapitoly je možné zahrnout výdaje na náklady, které vzniknou z povinností
daných Smlouvou o realizaci GP nebo Rozhodnutím o poskytnutí dotace/Opatřením
vrchního ředitele.
• Audit
- v případě, že podpora projektu je rovna nebo vyšší než 3 000 000 Kč, je příjemce
povinen zadat vybrané auditorské firmě (fyzické či právnické osobě) zpracování
závěrečného auditu.
95
• Publicita
- v této položce je možné čerpat prostředky na veškeré aktivity spojené se
zajištěním povinné publicity projektu a OP VK.
• Ostatní
- s realizací projektu mohou vzniknout ještě další výdaje, jako například poplatky za
zřízení a vedení zvláštního bankovního účtu projektu, správní poplatky, notářské
poplatky, právní poradenství a znalecké posudky, které jsou pro realizaci projektu
nezbytné.
Tyto výdaje jsou v rozpočtu členěny:
8.1 Audit
8.2 Publicita
8.3 Ostatní
DPH a jiné daně
Obecná pravidla pro způsobilost výdajů neuznávají daně a cla jako způsobilý výdaj, z tohoto
obecného pravidla existuje výjimka pro DPH, která v určitých případech umožňuje zahrnout
DPH mezi způsobilé výdaje.
DPH není způsobilým výdajem, pokud příjemce plnění má v tomto případě nárok na odpočet
DPH na vstupu. Nárok na odpočet DPH je vymezen zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z
přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“). Přičemž se
způsobilost DPH vztahuje pouze na tu část plnění, které je samo způsobilým výdajem.
• Plátce DPH
Pro osoby, které jsou plátci DPH (osobami registrovanými k DPH), je způsobilým
výdajem ta část DPH, na kterou není u daného přijatého plnění nárok na odpočet v
souladu se zákonem o DPH.
• Neplátce DPH
Pro osoby neregistrované k DPH je daň z přidané hodnoty způsobilým výdajem, neboť
tyto osoby si nemohou nárokovat odpočet DPH na vstupu.
3.4.3 Výdaje na klíčové aktivity projektu
Výdaje spojené přímo s klíčovými aktivitami projektu musí dosáhnout výše minimálně
70% celkových způsobilých výdajů projektu.
Výdaje spojené přímo s klíčovými aktivitami – alespoň 70% celkových způsobilých
výdajů projektu
Jedná se o výdaje na přímou práci s cílovou skupinou nebo pro cílovou skupinu, například:
- mzdové výdaje (vč. soc. zdrav. pojištění) pracovníků, kteří přímo pracují s cílovou
skupinou,
- výdaje na pronájem prostor, na materiál, na výukové pomůcky a materiály nebo
zařízení potřebné přímo pro vzdělávání cílové skupiny,
- výdaje na pracovníky, kteří navrhují a zpracovávají metodiky nebo připravují
výukové materiály,
- výdaje na exkurze, kterých se účastní cílová skupina,
- přímá podpora cílové skupiny,
- výdaje spojené s publicitou zaměřenou přímo na cílovou skupinu.
96
Výdaje nesouvisející přímo s klíčovými aktivitami – maximálně 30% celkových
způsobilých výdajů projektu
Jedná se o výdaje, které nemohou být jednoznačně spojeny s konkrétní klíčovou aktivitou
projektu, například:
- výdaje spojené s řízením projektu, tj. mzdové výdaje (vč. soc. a zdrav. pojištění)
projektového manažera a finančního manažera.
- administrativní náklady (podrobná specifikace administrativních výdajů je shodná
se specifikací nepřímých nákladů, viz kapitola 3.4.5)
- náklady, které souvisí s prací s cílovou skupinou, nicméně jsou vykonávány
v rámci běžných činností organizace příjemce pomoci nebo partnera a nelze je
proto jednoznačně přiřadit k aktivitám projektu.
Z důvodu zajištění správného přiřazení položek rozpočtu ke klíčovým aktivitám nebo k
nákladům nesouvisejícím přímo s klíčovými aktivitami je při přípravě rozpočtu vhodné
připravit si pomocnou tabulku (např. MS Excel), kde bude možné přiřadit jednotlivé položky
rozpočtu k aktivitám projektu.
Aktivity ve sloupcích rozdělte do dvou skupin na klíčové (ty, které přímo souvisejí s cílovou
skupinou) a ostatní (náklady na řízení projektu, administrativní práce a povinná publicita
projektu) a rozepište k nim částky za jednotlivé položky rozpočtu. U klíčových i ostatních
aktivit udělejte celkový součet v nich obsažených položek.
Pokud jedna osoba vykonává v rámci své pracovní náplně činnosti týkající se projektového
řízení nebo administrativních prací a zároveň činnosti spojené s realizací klíčových aktivit,
započítejte do klíčových aktivit náklady spojené s částí úvazku, kterou bude na tyto aktivity
potřebovat, a náklady spojené se zbylou částí úvazku započítejte do aktivit ostatních.
Tento nebo jiný obdobný postup by měl už při zpracování projektové žádosti umožnit
kontrolu dodržení podmínky, že minimálně 70% způsobilých výdajů projektu je spojeno s
klíčovými aktivitami.
3.4.4 Křížové financování
Křížové financování je umožněno čl. 34, odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 a
představuje de facto výjimku z pravidel pro způsobilost výdajů. Smyslem křížového
financování je umožnit v projektech financovaných z ESF úhradu také některých výdajů,
které jsou obvykle způsobilými výdaji pouze pro investiční projekty financované z
Evropského fondu pro regionální rozvoj a to pouze za podmínky, že tyto výdaje jsou
nezbytné pro dosažení cílů realizovaných projektů a mají přímou vazbu na tyto projekty.
Výdaj v položce křížového financování může uplatnit pouze příjemce/partner, který majetek
daňově neodepisuje, a to tak, že do výdajů v režimu křížového financování zahrne nejvýše
celkovou pořizovací cenu majetku (nebo v případě, že by tím došlo k překročení limitu
stanoveného výzvou, její odpovídající část, zbývající část může být financována i z jiných
zdrojů v rámci nezpůsobilých výdajů projektu).
Příjemce/partner, který může daný majetek daňově odepisovat, nemá možnost využít
křížového financování, ale v případě pořízení zařízení a vybavení nad 40 tis Kč uplatňuje v
jednotlivých letech daňové odpisy (viz. Odpisy v kapitole rozpočtu 3 ).
Křížové financování je součástí položky rozpočtu „Zařízení související s realizací projektu“,
které je omezeno limitem 25 % způsobilých výdajů projektu. Z toho vyplývá, že na křížové
financování také může připadat nejvýše 25 % způsobilých výdajů projektu. Vyhlašovatel
může v textu výzvy omezit, za jakým účelem bude křížové financování využito, případně
výše stanovený limit ve výjimečných a odůvodněných případech upravit.
97
Maximální procentní podíl křížového financování stanovený pro projekt nesmí být překročen
s ohledem na objem schváleného rozpočtu způsobilých výdajů a dále skutečně
vynaložených způsobilých výdajů v rámci projektu (To znamená, že v rámci finančního
vypořádání žádosti bude kontrolováno, zda byl tento limit dodržen vzhledem ke skutečně
vynaloženým a prokázaným způsobilým výdajům projektu.)
Vymezení pojmů souvisejících s křížovým financováním:
Nábytkem se v rámci křížového financování bez ohledu na velikost a účel použití
rozumí zejména:
• stoly, lavice, pracovní desky;
• židle, křesla, pohovky, postele včetně matrací;
• skříně, police, závěsné skříňky, včetně kuchyňských, truhlice;
• vestavěné skříně s pořizovací cenou do 40 tis. Kč (vestavěné skříně s vyšší
pořizovací
• cenou jsou technickým zhodnocením nemovitosti);
• věšáky a zrcadla volně stojící i závěsné;
• nábytkové stěny a podobné sestavy.
Nábytkem nejsou:
• textilní a jiné doplňky, které nejsou pevnou součástí nábytku a bez nichž je nábytek
• plně funkční (např. sedáky, lůžkoviny, ubrusy atd.);
• podlahové krytiny včetně koberců bez ohledu na jejich velikost;
• záclony a závěsy včetně zařízení sloužícího k jejich uchycení.
Vybavením se pro účely křížového financování rozumí hmotný majetek v pořizovací ceně ve
smyslu § 29 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, vyšší
než 40.000 Kč a doba použitelnosti delší než 1 rok.
Výdaje spadající do křížového financování
• Výdaje na nákup majetku hmotné povahy s dobou použitelnosti nad 1 rok a pořizovací
cenou nad 40 tis. Kč za položku. Musí se jednat o hmotný majetek, který není možné
pořídit v nezbytné kvalitě za cenu nižší než 40 tis. Kč;
• Výdaje na nábytek bez ohledu na výši pořizovací ceny; pokud je příjemce nemůže
vykázat formou odpisů;
• V případě, kdy je křížové financování využito k pořízení vybavení nebo nábytku pro
potřeby realizačního/projektového týmu, je nutné takový požadavek zvlášť zdůvodnit;
také je potřeba vyčíslit výši prostředků připadajících na jeden celý přepočtený
pracovní úvazek členů projektového týmu (např. dva poloviční úvazky představují
jeden celý pracovní úvazek). Přičemž limit na jeden přepočtený pracovní úvazek činí
15 000 Kč.
• Stavební úpravy, které jsou rekonstrukcí nebo modernizací, pokud převýšily u
jednotlivého majetku v úhrnu ve zdaňovacím období částku 40 tis. Kč a jsou
prováděny za účelem usnadnění přístupu a pohybu osobám zdravotně postiženým,
nebo úpravy výukových, tréninkových nebo pracovních prostor, používaných na
realizaci aktivit s cílovou skupinou;
98
V případě pořízení interaktivní tabule bude veškeré další současně pořízené příslušenství
sloužící k zajištění funkčnosti interaktivní tabule považováno za součást souboru movitých
věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením.
Pokud takto zjištěná cena překročí 40 tis., není možno tento soubor movitých věcí zahrnout
do položky rozpočtu č. 3 Zařízení, ale je nutno jej zahrnout do křížového financování (v
případě, že příjemce/partner majetek daňově neodepisuje). To znamená, že:
• pokud se jedná o nákup samostatné tabule (předpokládá se, že ostatními náležitostmi
pro funkčnost tabule je příjemce již vybaven) a pořizovací cena nepřesáhne 40 tis.,
nespadá do křížového financování a může být zahrnuta do položky rozpočtu č. 3
Zařízení.
Výdaje nespadající do křížového financování
• výdaje patřící do oblasti pomoci ESF, a to včetně:
- odpisů;
- výdajů za stavební úpravy, které jsou rekonstrukcí nebo modernizací, pokud
nepřevýšily u jednotlivého majetku v úhrnu ve zdaňovacím období částku 40 tis.
Kč bez DPH a jsou prováděny za účelem usnadnění přístupu a pohybu osobám
zdravotně postiženým, nebo úpravy výukových, tréninkových nebo pracovních
prostor, používaných na realizaci aktivit s cílovou skupinou.
• výdaje na nákup pozemků;
• výdaje na nákup budov, domů a bytových či nebytových prostor;
• výdaje na nákup vozidel;
• výdaje za stavební úpravy, které jsou rekonstrukcí nebo modernizací, pokud převýšily
u jednotlivého majetku v úhrnu ve zdaňovacím období částku 40 tis. Kč a jejich
účelem není usnadnění přístupu a pohybu osobám zdravotně postiženým, nebo
úpravy výukových, tréninkových a pracovních prostor, nepoužívaných na realizaci
aktivit s cílovou skupinou, ale např. pouze úprava prostor kanceláře projektu apod.
99
Download

Příručka 1.1