plus
Boj proti padělkům palet
musejí vést výrobci i uživatelé
Kvalita palet EUR na českém trhu podle odborníků i uživatelů v posledních letech neustále klesá. Na vině je
především poptávka po velmi levných, nekvalitních paletách, které zpravidla nesplňují normu UIC, ale přesto
jsou označeny ochrannými znaky EUR palet. Jde tak o padělky, na které se vztahují zákony o ochraně duševního
vlastnictví. Tyto nekvalitní palety nejen ruinují poctivé výrobce, ale především ohrožují samotné uživatele
a vyvolávají zvýšené náklady v celém logistickém řetězci.
UIC trvala na zachování stávajícího systému
dozoru nad paletovým trhem, který zajišťo‑
vala společnost SGS, EPAL si vybral jinou
nezávislou kontrolní organizaci Bureau Veri‑
tas, která se zavázala dohlížet nejen na licen‑
cované výrobce a opravce, ale prostřednic‑
tvím vlastních detektivů i aktivně vyhledávat
padělatele a spolupracovat na jejich odhalo‑
vání s příslušnými státními orgány.
Kvalita palet úzce souvisí především s bez‑
pečností všech účastníků logistického řetěz‑
ce. Destrukce palety může kromě mnoha
drobnějších komplikací způsobit i pád něko‑
likatunových břemen z výšky mnoha metrů,
jehož možné následky si každý jistě dokáže
představit. Zanedbatelné nejsou ani škody,
které mohou nekvalitní palety způsobit např.
na automatických skladových systémech.
FOTO: EPAL
Trh s europaletami se v loňském roce otřásal
v základech. Nejprve se prakticky rozdělil ev‑
ropský paletový pool, aby těsně před koncem
roku obě znesvářené strany, tedy Mezinárod‑
ní železniční unie UIC a Evropská paletová
asociace EPAL, dosáhly dohody o obnovení
vzájemné směnitelnosti palet. Podle posled‑
ních informací směnitelnost obou značek
opět lokálně vázne – např. v Maďarsku, kte‑
ré komplikuje směnitelnost palet EPAL/EPAL.
UIC nyní podmiňuje zachování směnitelnosti
podpisem smlouvy s EPAL, ten ale s nabíze‑
nými podmínkami nesouhlasí a chce pokra‑
čovat v jednání. Uživatelé jsou v tomto sporu
rukojmími a nezbývá jim, než počítat ztráty.
V pozadí konfliktu byl od začátku přede‑
vším spor o dozor nad kvalitou palet, která
v posledních letech setrvale klesala. Zatímco
Nekvalitní palety jsou nebezpečné nejen pro pracovníky skladů, ale i pro automatizované
skladové systémy
38
VÝROBA A OPRAVY EUROPALET
JSOU PODROBNĚ NORMALIZOVÁNY
Palety EUR jsou standardizovány podle nor‑
my UIC 435‑2. Ta se vztahuje na výrobu, kon‑
trolu a značení vratných a opravitelných čtyř‑
cestných dřevěných palet s rozměry 1200 x
800 mm, které vycházejí z mezinárodně stan‑
dardizované balicí jednotky 600 x 400 mm.
Minimální výška palety je 144 mm. Přiroze‑
nou vlastností dřeva je zmenšování rozměrů
při sesycháním, rozměry palet se tedy mohou
nepatrně měnit ve stanovených tolerancích.
Norma předepisuje nejen celkové rozmě‑
ry palety, ale i počet a rozměry jednotlivých
jejích částí včetně takových detailů, jako jsou
např. sražení hran prken a špalíků, kvalita
a vlhkost dřeva nebo počet, rozměry, umís‑
tění a materiálové vlastnosti spojovacích
hřebíků. Kromě mnoha dalších parametrů
norma definuje také odolnost palet, které
např. musejí bez úhony vydržet opakovaný
pád z výšky jednoho metru na roh palety.
Normalizována je také maximální nosnost
palet, která na vidlicích vozíku či v regálu
činí 1000 kg při náhodném rozložení zatížení,
1500 kg při rovnoměrném rozložení zatížení
a 2000 kg při spojitém, rovnoměrně rozlože‑
ném zatížení. Při stohování na rovné pevné
podložce musí spodní paleta navíc unést dal‑
ších 4000 kg.
Kromě toho norma stanovuje řadu dalších
požadavků na označování, kontrolu kvality
a rozměrů, fytosanitární ošetření, schvalová‑
ní výrobců a opravců palet apod.
Přísné požadavky na kvalitu jednotlivých
součástí a technologii výroby mají jediný
cíl – zajistit splnění garantovaných paramet‑
rů palet při jejich opakovaném použití.
KVALITA PALET STÁLE KLESÁ
Na problémy s kvalitou palet si v posledních
letech stěžuje čím dál více uživatelů. Rozmá‑
há se „černý trh“ s kvalitními paletami, které
samotní řidiči často směňují za poškozené
nebo nekvalitní. To před nedávnem potvrdil
na stránkách Logistiky např. Antonín Rubáš,
ředitel marketingu společnosti Bidvest Czech
Republic: „Kvalita europalet se podle mého
názoru trvale zhoršuje. Na této situaci se pode‑
pisuje zejména množství výkupen, ve kterých
řidič mohou lepší paletu prodat nebo vyměnit
za horší. Podle mého názoru to stát vůbec ne‑
vnímá jako problém a my si musíme pomoci
sami nákladnou kontrolou a evidencí.“
Problémy s kvalitou palet, byť z jiných dů‑
vodů, přiznává i Josef Vaverka, ředitel distri‑
buce společnosti Heineken ČR: „Palety bývají
plus
často dost opotřebené, především manipula‑
cí. To nám způsobuje problémy – při špatné
kvalitě palety nemusí být převzato doruče‑
né zboží, ve vnitřních procesech jde hlavně
o problémy ve výstupní kontrole a vícepráce
v manipulaci. Zhoršená kvalita palet je patrná
na všech našich distribučních centrech. Dů‑
vodem by mohla být pořizovací cena nových
palet, a tím tlak na používání palet až na sa‑
mou hranu jejich životnosti.“
Špatnou kvalitu palet, které se vracejí
od zákazníků, potvrzuje také Katarína Dobi‑
šová, manažerka logistiky Nestlé Česko: „Se‑
tkáváme se s velkým rozdílem v kvalitě palet,
na kterých naše zboží distribuujeme, a těch,
které se vrací od zákazníků. Sladit tyto dva
parametry vyžaduje vysoké náklady na opra‑
vy a častou obnovu paletového poolu.“
Za zhoršující se kvalitou palet v otevřeném
poolu stojí především snaha firem ušetřit.
Řada firem z důvodů zhoršené kvality EUR
palet přešla v posledních letech do uzavře‑
ných poolů, např. CHEP nebo LPR. „V posled‑
ní době zaznamenáváme kromě zhoršené
kvality palet také sníženou poptávku po EUR
paletách, což má za následek pokles ceny
při odprodeji palet. Může to být způsobeno
tím, že palety jsou velkou nákladovou polož‑
kou každé firmy. Pokud firmy hledají úspory,
méně investují do údržby paletového poolu.
Dalším důvodem je přechod některých spo‑
lečností do uzavřených paletových poolů,
zbavování se EUR palet, které se už neopra‑
vují a dostávají se ve snížené kvalitě na trh,“
doplňuje Katarína Dobišová.
Kvalita palet se v posledních letech zhor‑
šila i podle Vladislava Skučka, manažera
společnosti ESA – Servis palet: „Jedním
z důvodů je skutečnost, že se na paletovém
trhu točí stále stejné palety. Do oběhu se do‑
stává minimum nových palet, a tím kvalita
LO001746
použitých palet klesá. Tohoto stavu využíva‑
jí padělatelé palet, kteří zaplavují trh nově
vyrobenými paletami bez povolení k jejich
výrobě a správného označení. Vzhledem
k tomu, že jsou palety nové, velmi snadno
se pak zamění za skutečné EUR palety. Pak
máme problém s jejich vrácením majiteli.
Jde hlavně o hromadné svozy, kdy je velmi
problematická fyzická kontrola palet.“
PADĚLKY ZAPLAVUJÍ TRH
Podle neoficiálních odhadů, které má k dis‑
pozici Asociace výrobců a opravců palet, se
v ČR vyrobí až 40 % europalet bez povolení
majitele ochranné známky nebo jeho zástup‑
ce. Jan Kučera ze společnosti Bohemia Car‑
go dokonce odhaduje, že padělky je na čes‑
kém trhu až 80 % EUR palet. I z toho lze
usoudit, že většina padělků je české proveni‑
ence. Podle Dany Babušíkové, předsedkyně
AVOP, jsou dalšími významnými dodavateli
padělků Polsko a Ukrajina.
Výrobci padělků nejčastěji šetří především
na materiálu, používají méně kvalitní, suko‑
vité, neodkorněné či vlhké dřevo, nedodržují
normalizované rozměry jednotlivých částí i ce‑
lých palet, používají nekvalitní spojovací mate‑
riál a neprovádějí fytosanitární ošetření palet.
Zamoření trhu padělky i nekvalitními pale‑
tami samozřejmě výrazně ovlivňuje prodejní
ceny, protože palety odpovídající přísné nor‑
mě UIC 435‑2 nemohou padělkům a nekva‑
litě v cenách konkurovat. „Cenové rozdíly
se pohybují přibližně kolem 30 korun, což
je pro mnoho spotřebitelů důvodem zavřít
oči, po původu palet nepátrat a prostě to
risknout,“ vysvětluje Dana Babušíková. „Po‑
zorujeme, že firmy s uzavřeným paletovým
poolem kvalita zajímá, čím kvalitnější pale‑
ta, tím větší počet jejích obrátek v systému.
Ostatní zajímá především cena. Dokonce se
setkáváme i s názory, že kontrolní sponka
ani razítko IPPC nejsou potřeba, hlavně když
bude na paletě znak EUR. A ty desky taky ne‑
musí mít tloušťku 22 mm…“
Honba za snižováním nákladů v tomto pří‑
padě nejen podporuje podvodníky, ale ohro‑
žuje drahé technologie a je hrozbou i pro
samotné uživatele a jejich zaměstnance. „Je
to risk pro všechny následující uživatele, kteří
netuší, že nemají před sebou europaletu de‑
klarovaných parametrů, protože někdo před
nimi se rozhodl ušetřit. Je to obrovská nezod‑
povědnost. Cenu palety tvoří ze 70 % dřevo,
normou schválený spojovací materiál je draž‑
ší než obyčejný hřebík, nemluvě o skutečném
ošetření proti škůdcům, ne pouze razítku
na středovém špalku,“ zlobí se Babušíková.
ROZDÍLNÝ PŘÍSTUP UIC A EPAL
Zhoršená kvalita palet se týká především pa‑
let se značkou EUR. „V posledních letech se
kvalita EUR palet výrazně zhoršovala, od loň‑
ského léta víceméně stagnuje. Důvodem
je podle nás nedostačující a nekoncepční
systém kontrol ze strany majitele ochranné
známky EUR. Zatímco EPAL využívá služeb
profesionální mezinárodní kontrolní orga‑
nizace Bureau Veritas, UIC v tomto směru
výrazně pokulhává. Padělky se samozřejmě
týkají obou značek, v případě palet EPAL je
jich ale nízké procento. Je to dáno týmovou
prací, intenzivní komunikací s uživateli i vý‑
robci, důkladným prošetřováním oznámení
o zneužití ochranných známek a ve většině
případů jejich dovedení až k soudu. Doufá‑
me, že se tohoto postupu dočkáme i od dru‑
hého garanta,“ popisuje předsedkyně AVOP
Dana Babušíková.
Podle ředitele odboru centrálního nákupu
a logistiky Českých drah Filipa Potůčka dráhy
prostřednictvím svého technického garanta,
plus
proti všem, kteří palety falšují,“ říká Dana
Babušíková.
Jedním ze způsobů boje proti padělkům
je i osvěta mezi uživateli. Řada z nich totiž
nekvalitní či padělané palety ani nepozná.
„V dnešní době padělky nelze jednoduše ro‑
zeznat. Myslím si, že by velmi pomohla větší
osvěta problematiky EUR palet pro širokou
logistickou veřejnost, a to především ohled‑
ně kvality dřeva, používaných spojovacích
prvků a správného značení,“ říká Vladislav
Skuček z firmy ESA – Servis palet.
„AVOP nabízí v tomto směru školení, které
vysvětlí uživatelům nejen konstrukční a tech‑
nické parametry, ale i způsob rozpoznávání
padělků. Informovanost zákazníků je hlav‑
ním předpokladem pro boj s padělateli,“ při‑
dává se Dana Babušíková.
Důležitost vzdělávání uživatelů zdůrazňuje
i Filip Potůček z Českých drah: „ČD i technic‑
ký garant ZZV vnímají jako nejdůležitější pre‑
venci ve formě edukace uživatelů, jaké para‑
metry by palety EUR měly splňovat, aby trh
sám eventuální padělky odmítal a vymýtila
se poptávka po nich.“
FOTO: RADEK NOVOTNÝ
společnosti ZZV – Zemědělské zásobování
a výkup, významně zpřísnily kontroly vý‑
roby a oprav palet EUR u těch producentů
a opravců, jež mají podlicenci a smlouvy
pod kuratelou ČD jako paletové organizace.
(Většina českých výrobců a opravců sdruže‑
ných v AVOP totiž od loňska využívá licence
slovenských drah ZSSK Cargo.) „Kontroly
probíhají zcela v souladu se standardy UIC
a i mezinárodními normami pro kontrolu
kvality. Za tímto účelem taktéž probíhá vý‑
znamná akviziční a osvětová činnost u no‑
vých uživatelů palet EUR, aby věděli, jaké
parametry má paleta splňovat. Tím usiluje‑
me o celkové zvýšení kvality těchto výrobků
na českém trhu. V případě konkrétních pod‑
nětů ze strany uživatelů palet EUR jsou tyto
podněty v rámci kontrolní činnosti vůči pro‑
ducentům a opravcům ze strany ČD a ZZV
operativně řešeny v souladu s povinnostmi,
ke kterým se ČD a ZZV zavázaly,“ sdělil Filip
Potůček. Aktivní vyhledávání padělatelů po‑
dobně jako Bureau Veritas však ZZV podle
vyjádření jejího předsedy představenstva
Pavla Sůvy neprovádí.
Kvalita palet v Česku se v posledních letech rapidně snížila
„Nechci komentovat práci kontrolních
organizací UIC, to je věc lokálních železnic,
které si je najímají. Bohužel takový přístup
podporuje nekvalitu i padělatele, se kterými
se snažíme bojovat,“ dodává Babušíková.
JAK BOJOVAT S PADĚLATELI
V boji proti padělatelům pomůže aktivní
přístup jednak paletových organizací jakož‑
to vlastníků licencí, jednak samotných uži‑
vatelů, kteří nebudou tolerovat využívání
padělků. „Je potřeba spolupracovat s Celní
správou a policí ČR, řešit podněty, dovést je
až k případným žalobám. Dále zvýšit četnost
a přísnost kontrol a vzájemnou komunikaci.
Ale v první řadě potřebujeme zodpovědné
uživatele palet, kteří nebudou tolerovat pa‑
dělatele a špatnou kvalitu a ozvou se, pokud
najdou jakýkoli nedostatek nebo pochyb‑
nost. Nikdo z nich by falšování své vlast‑
ní ochranné známky netoleroval a stejně
by měli pohlížet i na europaletu. Licenční
poplatky jsou pro oprávněné výrobce po‑
vinností. Myslím, že mají právo požadovat
spravedlivou cenu za poctivou práci, tak jako
každý z jejich zákazníků, i důrazný postup
40
PADĚLKY POTÍRÁ CELNÍ SPRÁVA
Institucí, která má boj s padělky na starosti,
je Celní správa. Podle plk. Markéty Krčmářo‑
vé, vedoucí oddělení ochrany práv duševního
vlastnictví Generálního ředitelství cel, postu‑
puje Celní správa v oblasti boje proti paděl‑
kům palet stejně jako u padělků jiného zboží.
„Při dovozu zboží ze třetích zemí se k paděl‑
kům vztahuje nařízení Evropského parlamen‑
tu a Rady (EU) č. 608/2013, o vymáhání práv
duševního vlastnictví celními orgány a o zru‑
šení nařízení Rady (ES) č. 1383/2003, v plat‑
ném znění, a zákon č. 191/1999 Sb., o opatře‑
ních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného
vývozu zboží porušujícího některá práva du‑
ševního vlastnictví a o změně některých dal‑
ších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Držitel některého práva duševního vlastnictví
má možnost obrátit se na Celní správu s žá‑
dostí o přijetí opatření, které spočívá v zadrže‑
ní zboží,“ vysvětluje Markéta Krčmářová.
Žádost se podává u Celního úřadu pro
Královéhradecký kraj. „Celní orgány mohou
zadržet podezřelé zboží z moci úřední, nic‑
méně stejně musí následovat podání žádosti
o přijetí opatření, jinak nemůžeme zboží dále
zadržovat. Po schválení žádosti mohou celní
orgány zboží zadržet, pokud identifikují zboží
podezřelé z porušení práva duševního vlast‑
nictví,“ dodává Krčmářová. Poté probíhá ří‑
zení o správním deliktu, které může skončit
pokutou a propadnutím zboží ve prospěch
státu, nebo jeho zabráním.
„Na vnitřním trhu celní orgány provádějí
dozor dle zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně
spotřebitele, ve znění pozdějších předpi‑
sů. Činí tak z moci úřední, nebo na základě
podnětu držitele práva duševního vlastnictví
nebo jiné osoby, která prokázala právní zá‑
jem ve věci. Při kontrole celní úřad prově‑
řuje, zda nabídkou, prodejem nebo sklado‑
váním výrobků nebo zboží za účelem jejich
nabídky nebo prodeje nedochází k porušení
zákazu klamavé obchodní praktiky tím, že
jde o zboží, které porušuje práva duševního
vlastnictví,“ doplňuje Markéta Krčmářová.
KONTROLY NA ZÁKLADĚ PODNĚTŮ
K tomu, aby celní úřad provedl kontrolu na zá‑
kladě podnětu, je nutné do 15 dnů ode dne
podání složit tzv. jistotu místně příslušnému
celnímu úřadu. Ta pro letošní rok činí 3500 Kč
na člena kontrolní skupiny a den kontroly
a slouží k úhradě nákladů úřadu v případech,
kdy se neprokáže oprávněnost podnětu.
K posouzení oprávněnosti podnětu potře‑
bují celníci informace o druhu zboží, adresách
provozoven, ve kterých se padělané zboží
nachází, v jakém množství a jaká společnost
jej nabízí. „Při zadržení zboží, u kterého bylo
celním úřadem shledáno porušení práva du‑
ševního vlastnictví, provede celní úřad řízení
o porušení právních předpisů. V případě roz‑
hodnutí o uložení pokuty celní úřad současně
rozhodne o propadnutí nebo o zabrání zboží,“
uvádí Markéta Krčmářová.
CELNÍ SPRÁVA POTŘEBUJE SPOLUPRÁCI
HLAVNĚ VLASTNÍKŮ PRÁV
Úspěšný zásah celního úřadu závisí především
na funkční spolupráci s držiteli práv duševní‑
ho vlastnictví. „Celníci nejsou a nemohou být
odborníky na rozpoznávání padělků každé
komodity a jednotlivých výrobků, a to platí sa‑
mozřejmě i pro palety. Důležitá je i součinnost
s ostatními orgány a institucemi,“ vysvětluje
Krčmářová. „Zlepšení situace by pomohlo,
kdyby vlastníci práv požádali celní správu
o přijetí opatření. Přivítali bychom i podávání
podnětů ze strany držitelů práv k provádění
kontrol při výkonu dozoru na vnitřním trhu.“
Od padělání palet totiž v současnosti nepo‑
ctivé výrobce neodrazují ani poměrně vysoké
postihy, které za porušování práv duševního
vlastnictví hrozí. Podle Markéty Krčmářové
v případě dovozu zboží ze třetích zemí hrozí po‑
dle zákona č. 191/1999 Sb. porušiteli za správní
delikt pokuta až do výše 20 mil. Kč. V případě
zboží na vnitřním trhu za porušení povinností
dle zákona č. 634/1992 Sb. může být porušite‑
li uložena pokuta až do výše 5 mil. Kč. Pokud
bude vedeno trestní řízení, hrozí porušiteli
v souladu se zákonem č. 40/2009 Sb. trest od‑
nětí svobody až na 8 let. 6
Martin Knížek
Download

Logistika duben 2014