Millstätter See
– dovolená pro
každého
5
2012
Časopis nejen pro
dialyzované pacienty
Pozor na fosfáty!
Čtěte uvnitř čísla na straně 12
Penicilin slaví
sedmdesátiny
Čtěte uvnitř čísla na straně 9
Příběh
(ne)obyčejného
přátelství
Rozhovor s Václavem Felgrem,
kterému jeho nejlepší kamarád
daroval ledvinu.
Spolehlivě
konzervují potraviny,
prodlužují jejich
trvanlivost, udržují
křehkost, brání
vysychání, zároveň
jsou ale velkým
rizikem pro lidskou
populaci
Strana 4
ISSN 1803-7267
MK ČR E 18760
Čtěte na straně 10
Více najdete na
-dialyzy.cz
www.prazdninove
ov.cz
www.zamek-slavk
Lázeňský dům B. Braun Avitum Austerlitz nabízí i v podzimních měsících pro dialyzované
pacienty týdenní pobyty za zvýhodněné ceny. Kromě pěkného ubytování disponuje wellness,
špičkovou rehabilitací, službami výživového poradce a dalšími.
V rámci pobytu můžete navštívit slavkovský zámek.
Ceník týdenních pobytů pro dialyzované pacienty platný od 1. 1. 2011
Dvoulůžkový pokoj
Dvoulůžkový pokoj
při obsazení 1 osobou
Apartmán
Apartmán
při obsazení 1 osobou
Dialyzovaný pacient
2 800 Kč
4 000 Kč
3 200 Kč
5 500 Kč
Doprovod – dospělá osoba
3 100 Kč
-
3 400 Kč
-
-
-
2 800 Kč
-
2 800 Kč
-
3 400 Kč
-
-
-
2 200 Kč
-
Doprovod – dosp. os. na přistýlce
Doprovod – dítě do 12 let
Doprovod – dítě do 12 let na přist.
Ceny jsou uvedeny pro 1 osobu za týdenní pobyt = 7 nocí. Děti do 3 let věku bez nároku na lůžko a stravu mají ubytování zdarma.
Uvedené ceny jsou včetně DPH.
Z OBSAHU VYBÍRÁME
Lidé kolem nás
4
Rozhovor s Václavem Felgrem,
desátým rokem transplantovaným
pacientem, kterému věnoval ledvinu jeho
nejlepší kamarád.
Dnes na téma
9
Fosfáty jsou v potravinářském průmyslu
komerčním požehnáním.
Potraviny spolehlivě konzervují a prodlužují jejich
trvanlivost, udržují křehkost, brání vysychání…
Jsou jednoduše všude.
Mají ovšem svá „ale“…
Cestujeme
12
K Millstädter See do Korutan
za turistikou, cyklistikou, muzei
či za dětskou pohádkovou dračí cestou.
Vážení čtenáři,
věříme, že jste prožili pohodové léto okořeněné třeba zajímavými
cestovatelskými zážitky a nebo veselými příhodami. Budeme rádi, když se
rozhodnete podělit se o ně s ostatními čtenáři našeho časopisu a zašlete
svůj příspěvek do druhého ročníku čtenářské soutěže „Léto, jak má být“.
Podrobnosti o soutěži najdete na str. 25. Pokud vás v tomto čísle zaujme
rozhovor s JUDr. Václavem Felgrem a sami znáte ve svém okolí člověka,
jehož zajímavý životní příběh byste rádi zprostředkovali i ostatním
čtenářům, budeme rádi, když nám tip na rozhovor s ním zašlete.
Hezké počtení vám přeje
Vaše redakce
Reportáž
19
Společnost B. Braun Avitum podpořila
sportovní výpravu dialyzovaných
a transplantovaných sportovců na
VII. evropské hry v chorvatském Záhřebu.
Reportáž
19
Poliklinika ve Slavkově u Brna má
nové pracoviště s moderním digitálním
rentgenem za bezmála 2 miliony korun.
Hobby
17
Nepodceňte přípravu na zazimování
balkonovek. V příštím roce se vám odmění
intenzivnějším kvetením.
Dialog · Časopis nejen pro dialyzované pacienty
Vychází jednou za dva měsíce. Zdarma. ISSN 1803-7267
Redakční rada: Ing. Petr Macoun, Ph.D., MUDr. Martin Kuncek,
RNDr. Martin Kalina, Ph.D., Luděk Hajský, Šéfredaktor: Veronika Tichá,
Redakce: Petra Pokorová, Ing. Helena Málková, Kristýna Tesařová,
Mgr. Michal Dušek, prim. MUDr. Roman Kantor, Luděk Hajský, Grafika: Tomáš Komůrka, BA
Vydavatel: B. Braun Avitum s.r.o., V Parku 2335/20, CZ-148 00 Praha 4, IČ: 61856827, DIČ: CZ61856827, Tel. +420 -271 091 111,
Fax +420-271 091 912, e-mail: [email protected], www.bbraun-avitum.cz
Veškeré články publikované v tomto časopisu mají pouze informativní charakter a nejsou právně závazné. Veškerá doporučení
uveřejněná v tomto časopisu týkající se zdravotního stavu, dietních a režimových opatření je nutné konzultovat s Vaším ošetřujícím
lékařem nebo sestrou. Redakce si vyhrazuje právo na úpravu veškerých textů.
3
LIDÉ KOLEM NÁS
Příběh (ne)obyčejného
přátelství
Rozhovor s bývalým
pacientem dialyzačního
střediska B. Braun Avitum
Ústí nad Orlicí Václavem
Felgrem, kterému jeho
kamarád Zdeněk Polák
daroval ledvinu.
4
LIDÉ KOLEM NÁS
Ř Ř
ecký filosof Aristotelés odpověděl na otázku „Kdo je přítel?“, že „Přítel je
jedna duše ve dvou tělech“. JUDr. Václav Felgr by v odpovědi na stejnou
otázku mohl rozměr spojení duší rozšířit i o pojem ryze fyzický. Duševní propojení
s jeho kamarádem Zdeňkem bylo totiž před deseti lety zpečetěno i tím, že mu
Zdeněk daroval ledvinu.
Na jaře jste oslavil deset
let od okamžiku, kdy vám
byla transplantována ledvina.
Jak se vám dnes daří?
Musím zaklepat, žiji téměř
stejným životem jako před
onemocněním. Díky lékařům
a pravidelným kontrolám mám
přehled o tom, že mi ledvina
pracuje normálně. Tlak a další
věci mám korigované pomocí léků, bez nich se neobejdu,
ale žádné problémy naštěstí
nemám. Prostě si ráno vezmu
hrst léků a večer taky, a jinak
ani nevím, že by mi něco bylo.
Alkoholu, s výjimkou rozumného množství piva, se vyhýbám, protože vím, že zatěžovat
ledvinu něčím, co je zbytečné,
je nesmysl. Jinak žiju úplně
normálně – chodím do práce, mám stejné koníčky jako
před transplantací a uvážlivě
sportuji. Trochu jsem přibral
na váze – mohl bych i zhubnout, ale nechce se mi. Deset
kilogramů už jsem zhubnul
po transplantaci a manželka
říká, že bych mohl přidat ještě dalších deset, ale v nejbližší době nepočítám, že bych jí
tu radost udělal . Žiji tedy
úplně stejným způsobem jako
před transplantací, ledvina
pracuje perfektně. Pravidelně čtyřikrát ročně docházím
do IKEMu na kontroly a vím,
že kdyby bylo něco v nepořádku, moje ošetřující lékařka paní
Marečková se moudře zamyslí
a předepíše mi ten správný lék.
Takhle si mě pravidelně „štelu-
je“ k mé plné spokojenosti. Kéž
by to ještě dlouho takto vydrželo.
Stále jste pracovně aktivní.
Všiml jsem si, že se rozhodně
nenudíte. Co přesně dneska
děláte? Změnil se váš život
v tomto ohledu v souvislosti s dialýzou nebo později
s transplantací?
Já jsem vlastně celý svůj profesní život prožil v podniku
Perla Ústí nad Orlicí, kde jsem
od roku 1971 pracoval ještě
předtím, než jsem šel studovat
vysokou školou. Pak jsem zde
pokračoval i po absolvování
právnické fakulty v roce 1981.
Začínal jsem na personálním
oddělení a postupně jsem se
vypracoval až na ředitele pro
majetkovou správu. Bohužel se
však textilní výroba v podmínkách České republiky s ohledem na zahraniční konkurenci
nevyvíjela dobře. V roce 2003,
to bylo už po transplantaci,
jsem z Perly odešel a založil
jsem si vlastní poradenskou
společnost pro pracovně i obchodněprávní i jiné oblasti,
které jsem dobře znal z předchozího profesního života. Měl
jsem štěstí, a vážím si toho, že
jsem zajišťoval pozemkovou
agendu při výstavbě cyklostezek Regionu Orlicko-Třebovsko, což byla velká práce, která
se teď po pěti letech dokončuje. Podařilo se nám uzavřít
smlouvy s téměř 500 vlastníky dotčených pozemků. Nedo-
hodli jsme se pouze s jedním.
Takže jsem šťastný a vnitřně
i hrdý na to, že jsem mohl přispět k tomu, že tady ta krásná
síť cyklostezek je. Sám jezdím
hodně na kole, tak mohu srovnávat, a myslím, že naše cyklostezky kolem Tiché Orlice
patří k nejhezčím v republice.
Vzpomenete si ještě
na dialýzu, když jdete okolo,
nebo už jste ji ze svého života
úplně vytěsnil?
Vždycky si vzpomenu. Na „mo­
ji“ dialýzu jsem docházel nepravidelně i poté, co jsem byl
transplantován. Sledoval jsem,
jak se vyvíjí technika a vybavení dialýzy včetně vylepšovaných dialyzačních přístrojů.
Pak jsem tam byl po delší době,
asi po roce, a bohužel jsem
zjistil, že někteří z pacientů,
vedle kterých jsem sedával
v křesle, už třeba nežijí. Trochu
mě to stresovalo, uvědomoval
jsem si tu odvrácenou stránku
našeho života a naší choroby.
S panem primářem Gorunem,
se sestřičkami a ostatními lékaři se občas potkáváme mimo
nemocnici. Když se ptali, jak
mi je, měl jsem zpočátku obavy, když jsem říkal, že se mám
dobře. Obával jsem se, že si asi
budou myslet, že to říkám jen
společensky, a ne proto, že je
to pravda. Ale když jsme se například s panem primářem Gorunem začali potkávat na běžkách nebo na kole, poznal, že
to není jenom plachá odpověď.
Mimochodem, když se různí členové personálu dialýzy
později objevili v mé kanceláři se žádostí o odbornou radu,
byl jsem vnitřně nesmírně rád,
že jim mohu oplatit nezapomenutelnou péči, kterou byla
a věřím, že i stále je, ústecká
dialýza pověstná.
Když srovnáte období, kdy
jste byl na dialýze, a nynější
dobu, kdy jste transplantován, je to pro vás velký posun
v kvalitě života? Byla pro vás
dialýza hodně náročná?
Já asi na rozdíl od jiných pacientů, kteří byli v minulosti
dialyzováni nebo na dialýzu
docházejí v současnosti, chodil
na dialýzu rád. Opravdu. Snažil jsem se po dohodě s panem
primářem docházet, jak mi to
vyhovovalo pracovně, a to
v pondělí a ve středu odpoledne a v sobotu ráno. Mezitím
jsem chodil do práce a nějakou
práci jsem si i mohl přinést
s sebou. Zatímco se ostatní pacienti dívali na televizi nebo
si četli, mohl jsem si udělat
něco do práce. Dialýza pro mě
znamenala i určité zklidnění
a uvědomění si toho, že můj
život začínal nabírat i jiných
rozměrů, než kdybych nebyl
dialyzován. Takže pro mě dialýza nebyla velikým příkořím.
Později jsem už získával pocit,
jako bych už na tu dialýzu patřil, jako by byla mým domovem, ze kterého mě jen půjčují do mého pravého domova.
Byla to taková zvláštní psychická situace, kdy dialýza pro
mě byla úplný základ a všechno, co jsem žil – od věčného žíznění a hlídání váhy až
po nový životní kalendář.
5
LIDÉ KOLEM NÁS
KŘÍŽOVÝ VÝSLECH
Václav Felgr
Hudba: rock a blues,
konkrétně například Eric
Clapton a jeho někdejší
skupina Cream; před třemi
lety jsem si nemohl nechat
ujít jeho koncert v Praze
Kniha: knihy od Bohumila
Hrabala, přečetl jsem od něj
všechno, stále se k němu
vracím a bohužel už ani nic
jiného nečtu. Čtení mám dost
v práci.
Roční období: na každém
se dá najít něco báječného,
proto nemám své oblíbené;
možná o něco raději mám
jaro, které přináší něco
nového, novou naději,
a také kvůli příjemným
zahrádkářským povinnostem
Znamení: Váhy
Barva: nemám oblíbenou
Jídlo/nápoj: tradiční
česká kuchyně, především
svíčková, čaj a pivo, jiný
alkohol nepiju
Osobnost: olympionik
a báječný člověk s krásnými
osobnostními vlastnostmi
a moderními názory Václav
Čevona, se kterým jsem
měl tu čest spolupracovat;
dále filmař, dokumentarista
a spisovatel Josef Havel. Oba
jsou významné osobnosti
Ústí nad Orlicí. Z poslední
doby uznávám osobnost pana
prezidenta Václava Havla.
6
Víte, co u vás bylo příčinou
selhání ledvin?
Abych se přiznal, přesně nevím. Nežil jsem tím stylem
života, že bych si zapříčinil
nějakou chorobu. Nepil jsem
nezřízeně alkohol ani jsem nekonzumoval něco, čím bych
ledviny odrovnal. Nikdy jsem
ani pořádně nenastydl. Naopak
jsem byl a pořád jsem poměrně otužilý. Zúčastňoval jsem
se zimního táboření, tzn. spaní ve stanech za mrazu. Svého času jsem se snažil i plavat
ve studených vodách. Rýmu
jsem neznal vůbec, na angíny
jsem nikdy netrpěl. Žil jsem relativně zdravým způsobem života, sport mi přinášel radost.
Až když jsem se začal cítit
hodně unavený, moje obvodní
doktorka poznala, že něco není
v pořádku. Poslala mě na vyšetření, a tam se zjistilo, že
mám špatnou krev, moje ledviny neplní funkci, jakou by
měly, a pak už to šlo ráz na ráz.
Kolik vám v té době bylo?
Padesát a půl. Na moje padesátiny jsme byli v Krkonoších
a tam jsem poprvé poznal, že
něco nehraje. Začal jsem mít
problém popadnout dech, ačkoli svaly ještě mohly. Předbíhali mě i důchodci. Těžko
jsem se s tím vypořádával…
A o půl roku později už jsem
byl na dialýze.
Byl jste před transplantací
zařazen i na čekací listině
transplantací od nežijících
dárců?
Ano, docela krátce po zahájení dialýzy jsem byl zařazen na čekací listinu, ale
až do transplantace ledviny
od Zdeňka jsem žádnou nabídku na transplantaci neměl.
Jak vůbec došlo k tomu, že
vám ledvinu nabídl váš kamarád Zdeněk?
To byla taková zvláštní věc.
Když můj kamarád Zdeněk Polák, se kterým jsme se už tenkrát
znali nějakých dvacet let a prožili jsme spolu hodně dobrého
jak na vodě, tak na kole, nebo
při pěší turistice, viděl, jak mě
dialýza omezuje a jakou mi dává
perspektivu, zašel na dialýzu
za panem doktorem Gorunem.
Nepřál si ale, abych to zjistil. On
věděl, že máme stejnou krevní
skupinu, tak si laicky řekl, že by
to mohlo jít, a proto chtěl podstoupit další potřebná vyšetření
k tomu, aby zjistil, zda by se
mohl stát mým dárcem právě
on. V mém příbuzenstvu se totiž vhodný dárce nenašel. Testy
ukázaly, že by se mým dárcem
stát mohl. A tak jednou na dialýze, když pan doktor Gorun
obcházel tak jako vždy všechny
pacienty, aby je vyšetřil, mě si
nechal jako posledního. Bavili
jsme se o běžných věcech jako
vždycky, a pak mi na závěr
říká: „Jo a mimochodem, mám
pro vás dárce.“ To jsem se teprve dozvěděl, že je to Zdeněk.
Už jsem se ani nemohl dočkat
konce dialýzy, abych mu mohl
zavolat. Takže takhle se chlapci
domluvili za mými zády… Když
jsem o tom přemýšlel, udělal
bych to asi také tak, aby o tom
ten druhý nevěděl.
Dovedete si sám představit
situaci, kdy by byly vaše role
obrácené?
Celou tu dobu o tom přemýšlím, jestli bych byl schopen
udělat to, co udělal Zdeněk
pro mě. To si musí každý sám
v sobě rozsoudit. Pro příbuzného je to celkem jasné, ale
pro de facto cizího člověka? To
chce jistě o dost větší morálku!
Není pak rozhodnutí přijmout nabídku ledviny těžší,
než ledvinu darovat? Váhal
jste třeba, jestli nabídku
přijmout?
Že bych to nějak úplně špatně psychicky nesl, to ne. Obě
pozice jsou diametrálně odlišné, zároveň ale mají něco
společného. Oba jsme věděli,
že se to nemusí povést a že třeba můj imunitní systém zareaguje a tkáň nepřijme. O tom
jsme byli poučeni. Po stránce
lidské je to jiné. Když už jsem
byl po transplantaci, a ledvina
hned úplně nefungovala a já
viděl, jak se na pokoji obměňují další úspěšně transplantovaní pacienti, kteří dostali ledvinu od zemřelých dárců, říkal
jsem si, že mají výhodu v tom,
že vlastně ani nevědí, od koho
tu ledvinu mají. Naštěstí dnes
vidím, že Zdeněk žije úplně
normální život a je v pořádku.
Slyšel jsem ale zajímavý případ
o příjemci ledviny od živého
dárce z Anglie, který když se
dozvěděl, že jeho dárce začal
žít z hlediska jeho náboženské
víry nepřijatelným způsobem,
trval na tom, aby mu ledvinu
zase vyňali, protože nechtěl
mít s tím člověkem nic společného. A nakonec toho i dosáhl.
Pak byl později transplantován
od mrtvého dárce.
V té době byly v České
republice transplantace od živých dárců spíše v plenkách.
Byli jste prvním případem
nepříbuzenské transplantace
u nás?
Ano, v té době to bylo dost neobvyklé a nebylo to také jednoduché. Ještě před transplantací
se musela nejdříve sejít jakási
etická komise, kde byli zástupci
lékařského stavu a ministerstva
zdravotnictví, a vedli s námi
takový řízený rozhovor, kdy
jsme je museli přesvědčit, že
když jsme „jen“ emoční, tedy
nepříbuzenští dárci, že za tím
nejsou peníze, a že mi tedy
Zdeněk nedaruje ledvinu kvůli zisku. To vlastně bylo z celé
té transplantační anabáze pro
mě nejtrapnější. V té komisi seděli největší kapacity v oboru
transplantací z IKEMu a nevě-
hu. Dokonce nás tam oslovila
jedna dáma, která měla zájem
sledovat náš příběh a pak jej
literárně nebo filmově zpracovat. Protože však s námi měla
ryze komerční plány, odmítli
jsme. Kdyby se jednalo o nějaký medicínský dokument, který
by sloužil dalším lékařům, tak
bychom souhlasili.
Zkusme se teď podívat
na samotnou transplantaci.
Co si vybavujete z těch bezprostředních okamžiků před
operací a pak z těch těsně
po ní?
Před transplantací byla třeba
docela legrace, když jsme se
museli se Zdeňkem vzájemně
oholit od prsou dolů, a naše
ěk Polák
(Ne)obyčejní přátelé: Václav Felgr (vlevo) a Zden
děli, co s rukama. Prostě jim to
taky bylo trapné, ale podstoupit
jsme to museli. Jinak za dobu
zhruba měsíce, co jsem strávil v nemocnici, jsme tam byli
čtyři pacienti s ledvinou od živého dárce. Ostatní transplantace, kterých bylo asi čtyřicet
až padesát, byly od mrtvých
dárců. My jsme se Zdeňkem
byli po dlouhé době první vyloženě bez příbuzenského vzta-
strojky na to nestačily a museli jsme si jít půjčit jiné… Ale
trochu teď odbočím. Mně se
strašně líbila hra, kterou hrála
tehdy ještě liberecká Ypsilonka.
Později jsem ji viděl i secvičenou ochotníky tady v ústeckém
divadle. Jmenuje se „Třináct
vůní“. Hra je o tom, že její hlavní představitelé prožívali různé
životní situace a každá z nich
byla vždy provázena nějakou
vůní. Například když spolu řešili nějakou důležitou životní
situaci, zrovna dělali křapáče
(místní označení pro bramboráky – pozn. redakce), a ta vůně
pak byla součástí nebo jakýmsi
symbolem té situace ve vzpomínkách. U mě jedna vzpomínka na čekání na operaci byla
zase spojená ne s vůní, ale se
strašným pocitem chladu. Ležel jsem někde před operačním
sálem, kde byla puštěná klimatizace, a byla mi taková zima,
že jsem se úplně klepal. Strašně
jsem se za to styděl a říkal jsem
si, že si budou myslet, že se tak
strašně bojím. Bál jsem se, to
ano, ale ne zase tolik, abych se
takhle třásl. To já zase dokážu
být hrdina, když jsou okolo
hezké sestřičky…  Po operaci jsem se probudil na pokoji
a venku už byla tma. Srovnal
jsem si, že mohlo uběhnout
nějakých osm až devět hodin.
Pamatuji si na to, že jedna pacientka – lékařka, která byla
také ten den transplantovaná
a ležela na stejném pooperačním pokoji – už stála u postele!
Já se bál pohnout, aby mě něco
nezabolelo, a ona už stála vedle postele. Nešlo mi to do hlavy. Pak přiběhla sestřička, aby
jí pomohla zpátky do postele,
a řekla mi: „Tak, pane Felgre,
teď jdu na vás, taky se hezky
postavíte.“ Přišla ještě jedna sestra a nějak jsme to zvládli.
Zmínil jste ale, že ledvina
po transplantaci nezačala
pracovat hned. Nebylo tedy
od začátku všechno, jak mělo
být?
Právě že nebylo. Nesedly mi
imunosupresiva, na které jsem
měl nějakou alergickou reakci,
a bylo potřeba je vyměnit. Navíc se ve vyšetření krve a moče
ukázalo, že ledvina nepracuje,
jak má, a že mám stále vysoké hladiny odpadních látek
v krvi. Ona se sice dobře uchytila a jako by pracovala, ale
nečistila krev. Takže jsem byl
v IKEMu několikrát dialyzován. No a pak asi dvacátý den
po operaci najednou ledvina
naskočila a výsledky byly perfektní. Jako by si vzpomněla,
co má dělat. Ale já vím, že to
bylo díky obrovské péči lékařů v IKEMu, kteří mé problémy
úspěšně zvládli.
To muselo být psychicky
náročné, čekat, jestli se
kamarádova ledvina chytne
a nepřijde nazmar…
Pro mě to byla úplná katastrofa. Volal jsem vždycky Zdeňkovi, který byl už normálně zpátky v práci, a žertem mu říkal:
„Zdeňku, je to tady báječný, ale
tvoje ledvina nepracuje. Cos mi
to dal? Vem si ji zase zpátky!“
Snažil jsem se vtipkovat, ale
jen co jsem položil telefon, nevěděl jsem, kam s očima. Bylo
to těžké. Všem okolo už ledviny fungovaly, už tam byla třetí „várka“ transplantovaných,
kteří odcházeli domů s fungující ledvinou, a mně to pořád nešlo. Na druhou stranu jsem zase
měl v tom období štěstí, protože jsem tam poznal fotbalového
internacionála a trenéra pana
Tomáše Pospíchala. Zlobily ho
ledviny, a tak ležel na vedlejším
pokoji. V tu dobu se hrál Pohár
mistrů evropských zemí, který
jsme spolu v županech sledovali v televizi na chodbě a přitom jsme pili povinný čaj. Jeho
komentáře byly jednak velice
7
poradna
odborné, ale hlavně nesmírně
vtipné. Co on všechno dokázal
předpovědět, že se na hřišti stane! Tím mě udivoval… Přitom
to byl on, kdo vymyslel pořekadlo, že fotbal nemá logiku.
Takže jsem si tu špatnou náladu
mohl alespoň trochu kompenzovat v přítomnosti pana Pospíchala.
Přes všechny ty trable, které jste po operaci měl – šel
byste do toho dnes znovu?
Odpověď na tuto otázku není
nikterak komplikovaná. Určitě
ano. Můj život má nesrovnatelně jinou kvalitu, než tomu bylo
na dialýze. Na druhou stranu
jsem si díky nemocným ledvinám a dialýze začal úplně jinak
? Otci je 85 let, nic ho nebolí, ale selhávají mu
ledviny. Měl by začít chodit
na dialýzu. Má však slabé srdce – má stimulátor. Chci se
poradit, co se podle vašeho
odborného názoru stane, když
dialýzu odmítne. Děkuji.
Dialyzační léčba je doporučována pacientům, jejichž
funkce ledvin klesá pod hodnoty 0,17 ml/s a mají uremické projevy, nebo nezávisle
na projevech uremie při poklesu funkce pod 0,1 ml/s.
Samozřejmě se jedná o doporučení lékaře. K zahájení léčby je nutný souhlas pacienta.
Pokud pacient nechce dialýzu
podstoupit, jsou mu vysvětleny možnosti tzv. konzervativní
léčby. Ta spočívá např. v kontrole váhy pomocí omezení soli,
tekutin a užíváním diuretik.
V případě bolestí se podávají
léky a podobně. Počet pacientů
nad 80 let na dialýze pozvolna přibývá, ale některé práce
ukazují, že samotná dialýza
u části těchto pacientů nijak
jejich život neprodlužuje ani
nezlepšuje jeho kvalitu. Proto zahájení dialýzy musí vycházet z posouzení celkového
stavu nemocného. U pacientů,
8
vážit věcí okolo sebe, každého
dne, a nepřeháním, doslova každé hodiny. Mám štěstí, že jsem
měl velikou oporu v rodině,
u manželky i u dětí. Po mých
zkušenostech jsem se stal obdivovatelem našeho zdravotnictví
a odbornosti lékařů i nedoceněné obětavosti sester. Mimochodem, poznal jsem i zdravotní
Poradna
Odpovídá MUDr. Roman Kantor
z dialyzačního střediska B. Braun Avitum Třinec
kteří trpí řadou dalších závažných nemocí a objeví se u nich
potřeba dialýzy, někdy radíme
dialýzu vyzkoušet. Doporučuje
se otestovat dialýzu po dobu
šesti týdnů nebo tří měsíců,
poté zhodnotit, zda má pro nemocného přínos a zda jej příliš
nezatěžuje, a rozhodnout se,
jak dál pokračovat. Pacient má
vždy právo dialýzu ukončit.
V praxi však pacient ukončuje
dialýzu o své vůli jen ve velmi
ojedinělých případech. Ukončení dialýzy u pacienta, který
již vůbec nemočí, vede k úmrtí
v průměru do osmi dní od poslední dialýzy. Pacient, jenž má
malou zbytkovou funkci ledvin, může žít bez dialýzy déle.
? Mám 31 rokov, som aktívny športovec. Vyše 12
rokov súťažne závodím na bicykli a v triatlone. Koncom
mája tohto roka som mal
úraz, pri ktorom sa mi natrhla
ľavá ľadvina. V nemocnici mi
sonografom zistili, že pravá
ľadvina je od narodenia nefunkčná, z čoho vyplýva, že tá
zranená bola jediná funkčná.
Oblička sa mi už uzdravila
a momentálne je v poriadku.
Chcel by som sa spýtať, či fyzická záťaž negatívne vplýva
na životnosť alebo funkciu
obličiek. Môžem športovať,
kým sa moja oblička zotaví
do 100% funkčnosti?
Pokud vaše ledvina zůstane
neporušena a normálně funkční, pak můžete sportovat bez
omezení. Fyzická zátěž zdravé
ledvině nijak nevadí a i pacientům se sníženou funkcí
ledvin pravidelná pohybová
aktivita prospívá. V minulosti
jsme neměli zcela jasno, zda
pacientům s jednou ledvinou
můžeme doporučit „rizikové“
sporty. Zranění jediné ledviny
bratry, kteří báječně doplňovali
zdravotnický personál. Na vaši
otázku odpovídám kladně
i proto, že bych se neobával jít
do toho znova i díky důvěře,
kterou mám v naše zdravotnictví i zdravotnický personál.
Děkuji za rozhovor
Luděk Hajský
u např. kontaktních sportů by
mohlo vést ke ztrátě její funkce a nutnosti dialýzy. Nedávno
publikovaná studie, o níž píšeme v jednom z našich článků na www.ledviny.cz (http://
www.ledviny.cz/clanky/sportovat-lze-i-s-jednou-ledvinou), však naše obavy prakticky rozptýlila. Studie prokazuje
velmi nízké procento výskytu
poranění ledvin při sportu.
Proto vám po zhojení úrazu
nic nestojí v cestě a můžete
se vrátit k plnému tréninku
a soutěžím. Držím palce a přeji
hodně výher a radosti ze sportu!
Vážení čtenáři,
své dotazy nám zasílejte
na adresu redakce:
Časopis Dialog
B. Braun Avitum s.r.o.
V Parku 2335/20
CZ-148 00 Praha 4
nebo e-mailem na adresy:
[email protected]
[email protected]
nebo prostřednictvím internetu
v poradně na
www.ledviny.cz
Dotazy je také možné předat
personálu dialyzačních
středisek B. Braun Avitum.
víte, že…
O bjev antibiotik spolu
s ane­s­tezií a dodržováním hygienických postupů ve
zdravotnictví (např. mytí rukou a používání sterilizovaných nástrojů) je jedním z nejdůležitějších mezníků současné
medicíny. Dnes banální zranění, jako je například škrábnutí,
s sebou totiž dříve nesla riziko
infekce a smrti.
Antibiotika však nebyla lidstvu úplně neznámá ani před
objevem penicilinu. Již 2 500 let
př. n. l. používali v Číně k léčbě infekcí obklady z plesnivého
sojového mléka. Stopy antibiotik byly nalezeny také v kosterních pozůstatcích starověkých
Egypťanů a Núbijců. První
krůčky k objevu antibiotik pro
západní medicínu a k pochopení, jak fungují, učinil Louis Pasteur, který v roce 1877 zjistil, že
laboratorní zvíře naočkované
kulturou B. anthracis společně
s kulturou saprofytických bakterií neonemocnělo antraxem.
O deset let později německý vědec Rudolf Emmerich náhodou
objevil, že zvíře naočkované
kulturou Streptococcus erysipelatis neonemocnělo cholerou,
a o dva roky později Charles-Joseph Bouchard prokázal, že
tutéž ochranu poskytuje Pseudomonas aeruginosa.
První skutečně účinné objevené antibiotikum pocházelo z plísně. Francouzský lékař
Ernest Duchesne zaznamenal
Penicilin
70 let širokospektrého antibiotika
V letošních zářijových dnech uběhlo již
sedmdesát let od zahájení průmyslové
výroby penicilinu, prvního skutečně široce
používaného antibiotika. Alexander
Fleming jej sice objevil už v roce 1928, kdy
si v zapomenuté a nevymyté laboratorní
misce náhodně všimnul plísně, která ničila
bakterie ve svém okolí, lék se ale dostal
do výroby až v září roku 1942. Dalo by se
říci, že v pravý čas, protože penicilin tak
stihl zachránit život nejednomu zraněnému
vojákovi ve druhé světové válce.
už v roce 1896 fakt, že určité
plísně rodu štětičkovec (Penicillium) ničí bakterie. Duchesne a jeho výzkum však
zůstali po celou generaci zapomenuti a za skutečné odstar-
tování současné éry antibiotik
se považuje až objev Alexandra Fleminga. V současnosti je
známo přes 6 000 látek s antibiotickým účinkem, ale jen asi
sedmdesát z nich našlo uplat-
nění v humánní a veterinární
medicíně. Ostatní mají příliš
výrazné nežádoucí účinky.
Antibiotika působí především
proti bakteriím, některá jsou
však účinná také proti houbám a parazitickým prvokům.
Neúčinkují však proti virům
a jejich nasazování tzv. „naslepo“ při každé infekci horních
cest dýchacích, která bývá
nejčastěji virového původu, je
chybné, a dokonce nebezpečné. Díky skutečně masovému
využívání a někdy i nesprávné indikaci použití antibiotik
dochází ke vzniku rezistencí
bakteriálních kmenů vůči antibiotikům, a bakterie se tak stávají pro člověka nebezpečnější.
Bojovat proti vzniku rezistencí
antibiotik musí jak lékaři, tak
pacienti. Lékaři by měli nasazovat vhodná antibiotika
jen v indikovaných případech
a na správnou dobu. Pacienti zase musí antibiotika brát
přesně podle pokynů lékaře.
Dialyzovaní pacienti mají
díky omezené funkci ledvin
dávkování antibiotik často odlišné od běžného dávkování,
které je popsáno v příbalových
letácích jednotlivých léčiv.
Důvěřujte svému nefrologovi
a užívejte proto antibiotika tak,
jak vám je předepsal.
Luděk Hajský
Informace čerpány z encyklopedie
Wikipedie
Sir Alexander Fleming (6. srpna 1881, farma Lochfield u Darvelu v hrabství Ayrshire ve Skotsku – 11. března
1955, Londýn) byl skotský lékař známý objevem baktericidních účinků lysozymu, ale hlavně získáním penicilinu z plísně Penicillium notatum.
Za objev penicilinu získal Fleming celou řadu cen. Dne 25. října 1945 obdržel společně s australským patologem
Howardem Floreyem a německým biochemikem Ernstem Chainem, kteří objevili způsob izolace a průmyslové
výroby penicilinu, Nobelovu cenu za lékařství.
9
DNES NA TÉMA…
P říjem fosfátů je nezávislý
rizikový faktor pro vznik
aterosklerózy a zřejmě i diabetu a hypertenze. WHO doporučuje u dospělých příjem fosfátů
do 1 g denně ve vyrovnaném
poměru s kalciem. Množství
fosfátů přijímané v běžné stravě v České republice v roce
2012 toto množství významně
překračuje. Orientace na dietní
program s omezením potravin
obsahujícím přirozeně vyšší
množství fosfátů příjem fosfátů nesníží, pokud se zároveň
nezohlední užívání rizikových
přídavků v potravinách.
Fosfáty používané výrobci
potravin a nápojů jsou komerčním požehnáním. Soli fosfátů
– fosforečnany, pyrofosforečnany, metafosforečnany a polyfosforečnany – s různým
množstvím sodných, draselných a hořečnatých kationů
se používají doslova všude.
Někdy jsou potřebné přímo při
výrobě potravin (tavené sýry,
uzeniny) a při přípravě polotovarů, výborně také potraviny
konzervují a prodlužují jejich
trvanlivost, vylepšují chuť jako
součást dochucovadel a emulgátorů (polotovary omáček,
kečupy), kypří pečivo a udržují jeho křehkost, brání vysychání potravin (balené syrové
maso, drůbež), zabraňují kysání a kvašení (mléčné výrobky),
konzervují a ochucují nápoje
(Coca-Cola, ledový čaj, sirupy),
umožňují výrobu instantních
výrobků (káva, polévky aj.),
sušenek a lisovaných müsli tyčinek, přidávají se k zamraženým výrobkům (pizza) i jinde.
V polotovarech a průmyslově
vyráběných potravinách jsou
prostě a jednoduše všude.
10
Fosfáty
Riziko pro lidskou populaci
Hromadění fosfátů v organismu není
jen problémem u pacientů s poruchou
funkce ledvin, ale týká se všech civilizací
zasažených zemí a zdravé populace.
Na riziko vysokého příjmu
fosfátů upozornila už na konci 70. let minulého století
Herta Haferová ve své knize Die Heimliche Droge, Nahrungsphosphat
(www.phosadd.com/hertha/hertha.htm)
a nebylo to kupodivu v souvislosti se selháním ledvin.
Vysokofosfátová dieta běžná
u dospívajících je možnou pří-
činou zhoršení symptomatologie syndromu ADD/ADHD,
tedy poruch pozornosti spojených s agresivitou. Fosfáty jsou skutečně významnou
součástí fosfolipidových membrán obalujících výběžky nervových buněk a jsou obsaženy
v našem centrálním nervovém
systému ve vysokém množství. Kniha Herty Haferové se
dočkala opakovaných vydání
a značné pozornosti. Se stále
se stupňujícím množstvím fosfátů ve stravě se nyní tato problematika dostala opět do popředí. Netýká se totiž pouze
pacientů s poruchou funkce
ledvin, ale i dalších skupin nemocných.
Proč naše strava obsahuje
stále větší množství fosfátů?
Prvním důvodem je její skladba – tj. méně zeleniny a přírodních obilovin, více bílkovin
a tuků ve formě předpřipravených produktů. Zapříčiňuje to
tedy nevhodná volba potravin,
více kalorií i nutričního balastu a méně živin. Některé potraviny by se v nízkofosfátové
dietě neměly vyskytovat vůbec
(viz rámeček – bod 1).
Druhým důvodem je příprava jídel z polotovarů. Nejíme brambory, ale předem
oloupané a fosfátovými aditivy konzervované brambory
nebo hranolky, nejíme ovesné
vločky, ale fosfáty ochucené
vyrobené a předpékané müsli,
pijeme soft drinky a instantní
kávu se sušeným mlékem nebo
„creamerem“. A to vše vždy
s fosfátovými aditivy. V Evropské unii obsahuje fosfáty
celkem 21 „Éček“ (rámeček,
bod 2). Pod jedním E kódem
se ale „skrývá“ až 15 fosfátových solí (E 450). Fosfáty se
dokonce do potravin přidávají, aby byly zdravější (lecithin,
sójové výtažky, pyridoxalfosfát). Stále více informovaných
nutricionistů ale varuje před
nadužíváním fosfátů při konzervaci surovin a výrobě potravin a nápojů. Některé takto
upravené potraviny jsou vylo-
DNES NA TÉMA…
ženě nezdravé a např. pro děti
rizikové (rámeček, bod 3).
Třetím důvodem je vysoký obsah fosfátů kontaminující naše
životní prostředí. Jejich zdrojem jsou hlavně prací prášky
znečišťující povrchové vody,
umělá hnojiva a další agrochemikálie. Je dobře zdokumentováno, že právě nadbytek
fosfátů je důvodem letního
rozmnožení sinic v řekách
a rybnících.
Lze množství fosfátů v organismu změřit?
U nefrologicky nemocných
je zvýšení sérových hodnot
zřejmé. Je porušeno vylučování fosfátů, rovnováhou je
vyvazován vápník. U zdravých lidí jsou sérové hodnoty
normální, i když je množství
fosfátů v organismu nadměrné. Fosfáty jsou totiž vázané
nitrobuněčně a jejich zásobárnou ve formě hydroxyapatitu
je kostra. Množství, které je
v těle pacienta, souvisí nejen
s příjmem fosfátů stravou, ale
také se zdravím kosti. Zdravá
kost je pevná, pružná a je rovnoměrně odbourávána a novo­
tvořena. Na regulaci příjmu
a vylučování vápníku a fosfátů
se podílí mimo jiné vitamin D
a toho je v populaci civilizovaných zemí obecně nedostatek.
Lidé bez onemocnění ledvin, např. výše zmínění pacienti s ADD/ADHD symptomy,
mají hladinu fosfátů v krvi
normální, i když fosfátů mají
v těle více. V tomto případě se dá usuzovat na jejich
nadměrné množství nepřímo
ze změny kyselosti slin. Fosfáty zhoršují acidobazickou
rovnováhu organismu, riziko
nadměrného příjmu fosfátů se
tedy dá odhadnout změřením
pH (kyselosti) slin. Tento test
se však rozhodně neprovádí
rutinně a jeho interpretace je
možná až po vyloučení dalších příčin.
Jak z toho ven?
Je potřeba, aby se na tento
problém zaměřila pozornost
celé společnosti. Tlak komerčního průmyslu je sice opačný,
omezení užívání fosfátů v pracích prostředcích a jako součásti povolených potravinářských aditiv je však vhodné,
a dokonce nutné.
Individuálně je možné dát
přednost skutečně syrovým
prvotním surovinám. Ideálně bychom měli kupovat
maso od řezníka, jíst mrkev
ze zahrádky, vločky si smíchat
s oříšky až v misce, zeleninu
a obiloviny není nejspíš nutné
kupovat přímo „bio“, ale pozor
– půlmetrová mrkev skutečně nevyroste bez chemických
přídavků a tropické chemicky
ošetřované ovoce nikdy nebude v zimě lepší než kysané zelí.
Kávu pijme jako espresso a nedávejme dětem k svačině müsli
tyčinky, tavené sýry a ochucený zelený čaj nebo kolu.
Děkujeme
za obětavou péči všem
zaměstnancům Dialyzačního
rlitz
střediska B. Braun Avitum Auste
m
ve Slavkově u Brna pod vedení
primáře MUDr. Aleše Hrubého.
Pá
Pacienti z ranní směny Po, St a
Nebudou pak třeba neklidné
a snížíme tím rizika onemocnění civilizačními chorobami.
Možná…
A u dialyzovaných? Tam
je tento problém dost složitý.
Během dialýzy jsou fosfáty
masivně odstraňovány z krve
a současně významně pomaleji i z nitrobuněčného prostoru.
Jejich pokles v krvi a současná
kompenzace kyselosti vnitřního prostředí působí nastartování regulačních dějů. Zdá
se, že kolísání množství kalcia
a fosfátů v krvi by mohlo být
významným důvodem ke zvyšování parathormonu, který
odbouráváním kosti a dalšími
mechanismy zvyšuje hladi-
nu fosfátů. To je ale rizikové
a nevhodné pro zdraví kostí.
Obranou proti tomuto problému může být zatěžování kostry pravidelnou fyzickou zátěží,
dostatek vitaminu D a šetrná
častější eliminační léčba nebo
alespoň pomalé změny během
delších dialýz. U peritoneální
dialýzy je situace málo přehledná.
Podobně jako téma Hepcidin popsané v minulém čísle
našeho časopisu je i omezení
dietního příjmu fosfátů velkým
úkolem k řešení v budoucnosti. Zatím chybějí legislativní
omezení a dozor.
MUDr. Lukáš Svoboda
1)Příklady potravin s přírodně vyšším obsahem fosfátů:
vaječné žloutky, mléko, ořechy, obilné klíčky, sója a výrobky z ní, luštěniny, kukuřice, houby,
čokoláda a vnitřnosti.
2)21 „Éček“ obsahujících fosfáty:
E 101, E 240, E 338, E 339, E 341, E 343, E 442, E 450, E 540, E 541, E 542, E 544, E 545,
E 627, E 631, E 1410, E 1412, E 1414, E 1442.
3)Příklady aditivy saturovaných potravin:
slazené limonády, sirupy, sladkosti, sušenky, bonbóny (vše s obsahem kyseliny citronové), zmrzlina,
sušené mléko a jeho náhražky a vše instantní, kečup, majonéza, rybí prsty a krabí tyčinky, sýry,
zejména tavené, zmražené potraviny, např. pizza, hamburgery a hot dogy, masné polotovary, kypřicí
prášek a vše s přídavky emulgátorů.
11
CESTUJEME
Millstätter See
K dyž jsme dostali tento
tip na dovolenou, dočetla jsem se nejprve o vynikající vodě v jezeře, jejíž kvalita
odpovídá pitné vodě a teplota
v létě dosahuje až 26 °C. O kvalitě vody informační brožury
nelhaly, s teplotou to bylo horší. V mém případě je to však
dosti subjektivní hodnocení,
jsem až nepřirozeně teplomilný člověk. Každopádně jsem se
vykoupala několikrát.
Millstätter See naleznete v Korutanech v Rakousku, délka
jezera je asi 12 km, šířka 2 km
a nachází se v nadmořské výšce 588 m n. m. Korutany jsou
jednou ze spolkových zemí
Rakouska, najdeme je zcela
12
Dovolená pro každého
na jihu, sousedí s Itálii a Slovinskem. Jedním z větších měst
v okolí je Villach.
Než vás pozvu na místa,
která jsem prošla a kam můžete vyrazit s celou rodinou, ráda
bych vyzvedla perfektní služby
v celé oblasti. Ještě před odjezdem bylo možné požádat o několik brožur místní informační
centrum a to je bezplatně poslalo do Prahy. Pokud mluvíte
alespoň trochu německy, doporučuji jeho osobní návštěvu.
Výborně vám poradí. Pobyt
nám zpříjemňovali milí majitelé prázdninového domu, který jsme si na týden pronajali,
kolemjdoucí lidé vždy ochotní
poradit i číšníci, kteří při každé
Existují místa, která jsou vhodná spíše pro
mladé a naopak. Někde si ale dovolenou může
užít babička i její pětiletý vnuk. Jedním z těchto míst
je i oblast okolo jezera Millstätter See
v Rakousku, kam bych vás ráda pozvala.
objednávce poděkovali. Samozřejmě nic není stoprocentně
ideální, ale za týden pobytu
zde jsem měla vesměs pozitivní zážitky, a tak i vám mohu
oblast jenom doporučit.
Něco pro cyklisty
Cesta okolo jezera nabízí celkem asi 30 km cyklostezky.
První polovina je nenáročná,
vede stále po rovině. Druhá
polovina už je (pro méně zdatné) náročnější (několik kratších
prudších stoupání a klesání).
Jezero Millstätter je převážně
obydlené ze severní části. Přímo při pobřeží leží městečko
Döbriach, kde jsem dovolenou
trávila, dále Starfach, Dellach,
Pesentheim, Millstatt a Seeboden. Největší město oblasti
Spittal an der Drau je už trochu
dál, není přímo u jezera. Pokud
tedy pojedete nejprve okolo
jezera ze severu, užijete si pohledy na něj i na jeho okolí
a budete projíždět městečky.
Cyklostezka vede podél hlavní
silnice, ale je zcela oddělená.
Ve městech vede po chodnících
ve vyhrazených pruzích. Druhá
strana jezera je zalesněná, jedete většinou po zpevněné cestě nahoru a dolů. Některá stoupání jsou opravdu náročná, ale
trvají maximálně pár minut
a v nejhorším případě můžete
kolo vytlačit. Je příjemné, že
celou cestu zpět jedete ve stínu
stromů a pěknou přírodou opět
s výhledy na jezero a na města
na severní straně jezera.
Drávská cyklostezka
Cyklostezka je celkem 366 km
dlouhá, začíná v Itálii a pokračuje přes Tyroly a Korutany
až do Mariboru ve Slovinsku.
Tato mezinárodní cyklostezka
má označení R1. Pro milovníky
příjemné cyklistiky bez kopců
nabízím úsek Spittal – Villach,
který prochází právě popisovaným regionem Millstätter See.
Celková délka trasy je 38 km
a cesta vede přímo podél řeky
Drávy. Je dobře značená a skutečně pojedete stále po rovině. Na trasu můžete nastoupit
i v některé její části nebo se
zpět svézt vlakem. Celou stezku
totiž kopíruje železnice a osobní
vlaky kola bez problémů berou.
Na trase najdete také posezení
a restaurace pro cyklisty. Stezka v tomto úseku končí přímo
v centru města Villach.
Něco pro milovníky muzeí
Muzeum bonsají
Toto největší muzeum v Evropě
naleznete v městečku Seeboden,
přímo v části Treffling. Na ploše
přes 10 000 m2 jsou vystaveny
bonsaje a je zde zenová zahrada
v klasickém japonském stylu.
Některé stromky jsou až sto let
staré. Celkem je zde asi 3 000
bonsají sto dvaceti druhů. V zahradě se konají i komentované prohlídky pro skupinky a je
možné si bonsaje i zakoupit.
Muzeum Porsche Helmuta
Pfeifhofera
Milovníci aut by neměli minout toto soukromé muzeum
ve městě Gmünd v Korutanech
(pozor neplést s hraničním
přechodem Gmünd). Umístění
muzea do tohoto města není
náhodné, v roce 1944–1950
se zde totiž „narodila“ první
auta nazvaná Porsche. Můžete se zde také dozvědět něco
o rodině Porsche a jejich osudu, o celé firmě i její historii.
Ve dvou patrech je zde také
několik exponátů. Nejnovější
je Porsche 911 Carrera místní
policie. Zajímavé jsou dřevěné
modely nebo model ve formě
podélného řezu, kdy si můžete
prohlédnout „vnitřnosti“ auta.
Muzeum je v provozu od roku
1982.
Expozice modelu železnice
Největší model železnice v Rakousku je k vidění ve městě
Seeboden a líbit se bude určitě nejen dětem. Na ploše
asi 300 m2 je asi 600 m kolejí,
které vedou přes města, hory
i kolem zámků. Raritou je také
rekonstrukce některých částí místní trasy „Tauernbahn“.
Na fotografiích a modelu
umístěném před nimi můžete porovnat zdatnost autorů
tohoto díla. V celém sále jezdí vláčky osobní, nákladní
do Bratislavy...
Muzeum Porsche v Gműndu
Expozice modelové železnice v Seebodenu
Informace
pro dialyzované
pacienty
Pro více informací
ohledně zajištění ošetření
můžete kontaktovat
Centrum rekreačních dialýz:
B. Braun Avitum s.r.o.,
V Parku 2335/20,
CZ-148 00 Praha 4,
tel. +420-271 091 922,
fax +420-271 091 923, e-mail:
prazdninovadialyza.cz@
bbraun.com
Nejbližší dialyzační
středisko:
Adresa: A. ö. Krankenhaus,
Spittal/Drau GmbH,
Billrothstraße 1,
A-9800 Spittal/Drau
Tel: +43 04762-622 122,
Fax: +43 04762-622 444,
Email: [email protected],
www.khspittal.com
i rychlíky, zastavují na semaforech, nádražích a najdete zde také funkční závory.
Můžete obdivovat modely
měst, vesnic, tunely, továrny
a uprostřed horu s miniaturní
rolbou upravující sjezdovku.
Zážitek je to opravdu pro kaž­
dého.
Něco pro turisty
Goldeck
Pokud máte rádi turistiku
a chcete se vydat výše, můžete využít lanovky Goldeck ve městě Spittal a během chvíle se dostat výše než
2 000 m n. m. Při cestě nahoru
zastavíte v mezistanici. Zde je
možné vystoupit a pokračovat
nahoru pěšky, nebo přestoupit
a lanovkou se nechat vyvézt
až na vrchol a udělat si menší
túru tam.
13
CESTUJEME
Hned po výstupu z lanovky se vám otevře nádherný výhled do krajiny. V jedné části
vidíte jezero Millstatt a oblast
Nock­berge, na západní straně
několik hor přes 3 000 m n. m.,
včetně Glossglockneru, nejvyšší hory Rakouska. Není tedy
třeba chodit daleko, a i přesto
si užijete nádherných pohledů
do krajiny.
Téměř do výšky 1 900 m n. m.
se lze také dostat autem po silnici zvané „Goldeck Panoramastrasse“. Cesta je dlouhá
14,5 km a umožní vám spatřit
2004 se pracovalo na přeměně
parku v biosférickou rezervaci.
Její součástí ale zůstala asfaltovaná silnice Nockalmstrasse,
která dnes slouží turistům. Cesta je zpoplatněná (pro držitele
Korutanské karty je zdarma)
a spojuje města Innerkrems
a Ebene Reichenau. V nejvyšším místě dosahuje nadmořské
výšky 2 049 m a její celková
délka je 35 km. V provozu je
jen od května do října.
Je možné také vyjet do některé části Nockalmstrasse
a odsud podniknout pěší túru
nebo jen popojíždět autem
a užívat si nádherné výhledy
do krajiny. Po cestě je několik
zastavení, např. Karlovy lázně,
čárkem. Pokladna a informační centrum je v obci Trebesing.
Odsud je to ale na stezku ještě
daleko, ale je možné nasednout
na placené pohádkové traktory
Taca-Tuca, které vás zavezou
na její začátek a na konci vás
zase svezou do údolí k parkovišti. Nebo zaparkujete v horní
části cesty, potom však musíte
jít tam i zpět stejnou trasou.
Na cestě čekají na nejmenší
například pohádková zastavení (model Perníkové chaloupky
nebo Sněhurky a sedmi trpaslíků), hry, houpačky a hřiště,
občerstvení a pro každou věkovou kategorii opravdu zajímavý nejdelší visutý most v Alpách (rozpětí 175 m) nazvaný
Vlevo
Dračí most,
vpravo zastavení
na Dračí stezce
nádherná panoramata i z pohodlí auta. Cesta je otevřena
od května do října, a pokud nemáte Korutanskou kartu (více
o ní na konci článku), za průjezd se platí.
Nockalmstrasse
Pohoří Nockberge je od roku
1987
národním
parkem.
V 70. le­tech zde byla plánována výstavba lyžařského střediska. S výstavbou sjezdovek
a dvou hotelových vesnic, které by sloužily k ubytování až
3 000 turistů, však nesouhlasili
místní občané, a tak zde byl
zřízen národní park. Od roku
14
horské chalupy s občerstvením
nebo třeba neobvyklá expozice
představující význam ekologického lesnictví a zpracování
dřeva. Některá zastavení mohou být i vynucená, když před
vámi stádo krav obsadí celou
silnici… Pak je třeba jen čekat.
Dračí most. Zde je připraven
pro děti adrenalinový zážitek,
kdy se mohou svézt nad údolím vedle mostu. Doporučovala
bych to ale spíše pro větší děti.
Samotný přechod přes most je
určitě adrenalinovým zážitkem
pro všechny, kdo se bojí výšek.
Něco pro děti
Pohádková dračí stezka Drachenschlucht
Pokud berete na dovolenou
děti nebo vnoučata, určitě se
sem vypravte. Užijí si i dospělí. Na cestě v lese dlouhé asi
3 km jsou různé atrakce pro
děti. Je možné vyrazit i s ko-
A pro všechny
Bad Kleinkirchenheim
Stejně jako při poslední cestě
jsme se na závěr vydali do lázní Teplice, tentokrát navštívíme
Bad Kleinkirchenheim, město
známé také sportem, protože
se zde konají lyžařské závody. A hned pod sjezdovkami
nalezneme několik lázeňských
komplexů s termální vodou.
My jsme vyzkoušeli termály
svaté Kateřiny, které mají dva
velké vnitřní bazény s termální
vodou a tři venkovní (z toho
jeden s teplotou vody 33° C).
Celá oblast nabízí mnohem
více, než co jsem zde v článku
popsala. Při cestování se nám
osvědčila Korutanská karta.
Zaplatíte za ni 35 eur na týden a do většiny zmiňovaných
míst budete mít vstup zdarma.
Navíc průvodce ke kartě slouží
i jako návod, kam všude vyrazit.
Je příjemné vyrazit na výlet, potom se koupat v jezeře, vystoupat do výšky
2 000 m n. m. a vzápětí příjemně lenošit u vody nebo v termálním bazéně. Pozor jen
abyste nebyli jako my překvapeni, že v restauracích občas
odpoledne nevaří (jen do 1400
a pak od 1800) nebo že některé
obchody i ve větších turistických městech během týdne odpoledne zavírají. Prostě i místní si užívají letní atmosféry.
Pevně doufám, že se brzo
k Millstätter See vrátím a třeba
se tam potkáme!
Ing. Helena Málková
Centrum prázdninových dialýz
Informace pro článek
čerpány z těchto zdrojů:
www.drauradweg.com
www.bonsaimuseum.at
http://cs.wikipedia.org/wiki
www.nockalmstrasse.at/
a materiálů dostupných
v Informačním centru v
Döbriachu.
REPORTÁŽ
S polečnost B. Braun Avitum Austerlitz otevřela
6. září v prostorách Polikliniky
Slavkov u Brna nové rentgenové pracoviště s moderním
digitálním rentgenem XR 6000
za bezmála 2 miliony korun.
Vedoucím lékařem nového rentgenového pracoviště
je zkušený radiolog a přední
český diagnostik MUDr. Ivo
Horniak. Provozovatelem a zároveň investorem nového digitálního pracoviště je společnost
B. Braun Avitum Austerlitz,
která ve Slavkově u Brna působí již deset let v oblasti dialyzační a rehabilitační péče.
Společnost B. Braun Avitum poskytuje svým pacientům nejmodernější možnou
léčbu a snaží se jim zajistit
přístup ke špičkovým technologiím. „Tento záměr vznikl
ve chvíli, kdy jsme pro pacienty slavkovského dialyzačního
střediska v Lázeňském domě
chtěli pořídit nový ultrazvuk.
Rozhodli jsme se, že investici
rozšíříme i na digitální rentgen, který slavkovskému regionu citelně chyběl,“ vysvětluje dvoumilionovou investici
MUDr. Martin Kuncek, ředitel
společnosti B. Braun Avitum.
„Toto zařízení tak nebude slou-
Slavkov u Brna má nové
radiodiagnostické pracoviště
žit jen našim pacientům, ale
bude k dispozici všem lékařům
v regionu. Z důvodu lepší dostupnosti pro pacienty jsme se
rozhodli ponechat rentgenové
pracoviště v prostorách slavkovské polikliniky,“ dodává
Martin Kuncek.
„Pro občany našeho města
i celého spádového regionu
znamená pořízení nového digitálního rentgenu zvýšení komfortu při vyšetřeních. Součas-
ně toto zásadní rozhodnutí
společnosti B. Braun Avitum
zcela jistě přispěje ke stabilizaci rentgenového pracoviště na poliklinice ve Slavkově
u Brna,“ říká Ing. Ivan Charvát,
starosta města Slavkov u Brna.
Digitální rentgen přináší výhody pacientům i zdravotníkům
„Kromě vysoké kvality snímků
má digitální rentgen
další výhody v podobě
výrazně nižší radiační zátěže
pro pacienty. Díky tomu, že se
snímky nevyvolávají, je také
šetrnější k životnímu prostředí,“ říká k novému rentgenu
Ivo Horniak, vedoucí lékař
slavkovského
rentgenového
pracoviště. „Velkým pomocníkem je také pro lékaře, kterým
usnadní práci zejména s archivací snímků. Všechna data budou uložena na discích a síti,
rentgenové snímky tak budou
dostupnější nejen pro pacienty,
ale i pro externí lékaře,“ dodává Ivo Horniak.
redakce
Slavnostní přestřižení pásky
(zleva): MUDr. Martin Kuncek,
ředitel B. Braun Avitum,
Ing. Jiří Doležel, místostarosta
města Slavkov u Brna, MUDr. Ivo
Horniak, vedoucí lékař slavkovského
rentgenového pracoviště
Společnost B. Braun Avitum otevře do konce letošního roku zcela nové dialyzační středisko v areálu
Nemocnice Ivančice. V současné době se dokončují stavební práce, jejichž výsledkem bude dialyzační
středisko odpovídající vysokým standardům společnosti. Vedoucím lékařem bude zkušený nefrolog
MUDr. Jakub Ševčík a vedoucí sestrou paní Dagmar Bubniaková, která doposud dlouhá léta pracovala
na dialyzačním středisku B. Braun Avitum ve Slavkově u Brna. Přesný termín otevření střediska bude
zveřejněn na webové adrese www.bbraun-avitum.cz. Zájemci o zařazení do dialyzačního programu
nového střediska se mohou přihlásit prostřednictvím e-mailu [email protected]
mozaika
Nová dialýza v Ivančicích
15
REPORTÁŽ
N ajvýznamnejšou športovou udalosťou roka 2012
boli bezpochyby 30. letné
olympijské hry v Londýne. Priaznivci športu na celom svete
obdivovali vrcholné športové
výkony jednotlivcov i kolektívov. Iba mimoriadny talent, hodiny tvrdého tréningu a pevná
vôľa umožnia športovcom splniť výkonostné limity, ktoré sú
podmienkou účasti na takomto
podujatí.
Na hrách v Záhrebe sa zúčastnilo 376 športovcov z 28
štátov Európy, z toho 39 športovcov je v pravidelnom dialyzačnom programe. Vďaka
finančnej pomoci spoločností
B. Braun Medical, Roche, Astellas, ČEPS, Nadácia Charty
77 a Spoločnosti dialyzovaných a transplantovaných pacientov, ich rodinných príslušníkov a priateľov dialýzy
na Slovensku (SDaT) a pánovi
Ing. Jaroslavovi Osterovi z Lučenca mohli na týchto hrách
zabojovať aj traja športovci
s transplantovanou obličkou
zo Slovenska a desiati športovci z Českej republiky. Český
tím mal zastúpenie síce skôr
VII. európske hry
transplantovaných
a dialyzovaných
športovcov
v Záhrebe
V auguste 2012 sa v Záhrebe, hlavnom
meste Chorvátska, uskutočnili VII. európske
športové hry transplantovaných a dialyzovaných
športovcov (ETDG), ktoré svojím charakterom boli
odlišné od olympiády v Londýne. Podmienkou účasti na týchto hrách totiž nebolo predovšetkým splnenie náročných výkonostných športových limitov
a výkonov. Zúčastniť sa na nich mohli iba športovci
zaradení do pravidelného dialyzačného programu
alebo športovci, ktorí sú minimálne rok po úspešnej transplantácii orgánu (srdce, pečeň, oblička,
pankreas, pľúca, kostná dreň).
v mladších vekových kategóriách (od juniorov len do 59
rokov), ale zato patril medzi
Robert Kopecký (vľavo) po prehrato
m finále v stolnotenisovej dvojhe
16
tímy s pestrosťou transplantovaných orgánov. Nikto nebol v súčasnosti dialyzovaný,
ale popri siedmich prípadoch
transplantovaných obličiek tu
bola zastúpená v dvoch prípadoch pečeň a v jednom dokonca i pľúca.
Na ETDG súťažia transplantovaní a dialyzovaní športovci
samostatne, pričom obe kategórie sú v jednotlivých športových disciplínach rozdelené
do siedmich vekových kategórií. V Záhrebe sa počas jedného
týždňa súťažilo v týchto disciplínach: ľahká atletika (všetky
disciplíny okrem skoku o žrdi),
minimaratón (5 km), plávanie,
tenis, stolný tenis, cyklistika,
bedminton, bowling, volejbal
a golf. Keďže na hrách súťažilo
39 dialyzovaných športovcov,
bolo potrebné pre nich zabezpečiť hemodialyzačné ošetrenie
trikrát za týždeň. K dispozícii
boli dve hemodialyzačné centrá v Záhrebe a jedno z nich
sa nachádzalo v Poliklinike
internej medicíny a dialýzy
B. Braun Avitum. Táto poliklinika bola otvorená v roku
1998 a má k dispozícii 13 kresiel pre dialyzovaných pacientov v trojsmennej prevádzke.
Vybavená je dialyzačnými mo-
om víťazstve nad Maciejom
Jozef Franer (vľavo) po štvrťfinálov
Zytom z Poľska
nitormi B. Braun Dialog+ pre
hemodialyzačné a hemodiafiltračné mimotelové ošetrenie
krvi. Súčasťou pracoviska je
i ambulancia pre peritoneálnu
dialýzu.
VII. ETDG v Záhrebe mali
vysokú športovú úroveň a diváci s obdivom sledovali,
na akej úrovni dokážu súťažiť
najmä dialyzovaní športovci. Je zrejmé, že kvalita dialyzačnej liečby hlavne s nárastom
hemodiafiltračného
ošetrenia a nové liekové preparáty pre túto skupinu užívateľov umožňujú dialyzovaným
pacientom viac a častejšie
aktívne športovať, čo zvyšuje kvalitu ich života, fyzickú
rehabilitáciu a zároveň priaznivo pôsobí na ich srdcovo-cievny systém. V silnej konkurenci športových disciplín,
ako je tenis a stolný tenis, sa
mimoriadne darilo slovenským reprezentantom. Róbert
Kopecký získal striebornú
medailu v stolnotenisovej
dvojhre, druhú spoločne s Miroslavom Tichým v štvorhre
a tretí strieborný kov vybojoval v tenisovej štvorhre spolu
s Jozefom Franerom. Miroslav Tichý k striebru zo stolnotenisovej štvorhry pridal aj
individuálny úspech v podobe
bronzovej medaily v stolnotenisovej dvojhre. Jozef Franer
prehral až vo finále tenisovej
dvojhry a štvorhry.
Český tím prišiel vo vynikajúcej kondícii a bol mimoriadne úspešný. Hneď v prvý
športový deň Zdeňka Marešová vybojovala svoje isté zlato
v stolnom tenise a spoločne
s Liborom Malinským ho zopakovala v štvorhre. Ani bed-
Jozef Franer v zápase tenisovej dvojhry
mintonisti sa nenechali zahanbiť, Roman Dunda na druhý
deň vybojoval zlato v dvojhre
i štvorhre spoločne s Petrom
Žitným, ktorý sa však vo finále dvojhry vo svojej vekovej
kategórii musel skloniť pred
svojím súperom a získal striebro. Tenisti bojovali v ten istý
deň pri vysokých teplotách až
do večera, avšak získali štyri
medaily – Tomáš Burda striebro v dvojhre, Zdeněk Burýšek bronz a spoločne si prišli
aj po striebro v štvorhre. Tam
ich na stupeň víťazov doplnili
na treťom mieste i Mirek Dušovský a Jan Svoboda.
Ďalší deň spríjemnila českému tímu popoludnie Zdeňka
Marešová, ktorá priviezla
striebro z bowlingu. A potom
už tento kolektív čakal iba vrchol každých hier, dvojdenná
kráľovná športu – atletika.
Tu sa strhla smršť úspechu,
s ktorým nikto nepočítal. Popri stáliciach ako je Vojto
Koudelka, ktorý si dobehol
po zlato na tratiach 200 m,
400 m a 800 m, sa nestratili ani Roman Dunda – strie-
bro na 100 m, 200 m, Tomáš
Burda – bronz na 200 m, Libor Malinský – zlato v chôdzi
na 5 km a striebro vo vrhu guľou, ale ani rýdzi poliari junior
Milan Slavíček – zlato v hode
loptičkou, Zdeňka Marešová
– zlato vo vrhu guľou i hode
loptičkou a Tomáš Burda –
zlato v hode loptičkou a striebro vo vrhu guľou. Smoliarom
dňa sa stal Peter Žitný, ktorý
dohodil loptičkou zo všetkých kategórií najďalej, avšak
na protest holandského pretekára bol diskvalifikovaný, pretože sa dostavil na prezentáciu
o pár minút neskôr. Skutočná
lahôdka sa však naskytla celkom na záver mítingu a Petrovi Žitnému určite napravila
chuť – česká výprava zvíťazila
vo vrcholnom preteku v štafete na 4 x 100 m v zostave
V. Koudelka, P. Žitný, T. Burda a R. Dunda. Veľmi často sa
na tento pretek český tím musí
len prizerať, pretože nemá
k dispozícii štyroch bežcov,
iba raz sa umiestnil na treťom
mieste. Tentoraz bol ale tento
úspešný tím najrýchlejší...
Hlavným cieľom Európskej transplantačnej
a dialyzačnej športovej federácie
je zvýšiť vo verejnosti povedomie o potrebe darcovstva orgánov prostredníctvom prezentácie výborných výkonov športovcov po úspešnej transplantácii orgánu, ale aj športovcov-pacientov zaradených do pravidelného dialyzačného programu, ktorí sa vďaka modernej dialyzačnej liečbe môžu
venovať športu aj na súťažnej úrovni a čakať na transplantáciu. Súčasťou VII. ETDG bolo aj odborné
sympózium, na ktorom sa zúčastnil okrem iných aj minister zdravotníctva Chorvátska Dr. Mirela
Bušić. V zaujímavej prednáške predstavil, ako funguje chorvátsky transplantačný model, ktorý môže
byť inšpiráciou aj pre iné štáty Európy. Z ďalších tém, ktoré odzneli, spomeniem napr.:
Prezentácia aktivít Chorvátskej transplantačnej asociácie
(Mirela Pandžić – Chorvátska transplantačná asociácia – CTA),
e Donor (Jurica Ester – CTA),
Systém rehabilitácie a športu Maďarskej športovej transplantačnej federácie
(Judit Berente, prezidentka ETDSF).
17
REPORTÁŽ
Tenisový turnaj sa hral v náročných podmienkach, pretože v Záhrebe bolo v auguste
mimoriadne horúce počasie
a všetky zápasy sa odohrávali
na vonkajších tenisových antukových dvorcoch, čo kládlo
mimoriadne fyzické nároky
na hráčov a na dôsledné dodržiavanie pitného režimu.
Na záver patrí naše poďakovanie sponzorom, vďaka
ktorým mohli traja športovci
úspešne reprezentovať Slovensko na VII. ETDG v Záhrebe –
B. Braun Medical, Spoločnosť
dialyzovaných a transplanto-
vaných pacientov na Slovensku a pán Ing. Jaroslav Oster
z Lučenca. Bez ich finančnej
pomoci by Slovensko nemalo
v ostatných desiatich rokoch
na európskych alebo svetových hrách zastúpenie.
Zároveň treba podotknúť,
že doposiaľ z každých hier
v priebehu tohto desaťročia sa
transplantovaní a dialyzovaní
športovci vrátili s mnohými
medailami.
Túto skupinu reprezentantov
Slovenska totiž nepodporuje
štát ani žiadne ďalšie oslovené
podnikateľské subjekty. To, že
medailové umiestnenia našej
trojice športovcov okrem ich
osobnej vôle trénovať a prekonávať vlastné i športové limity
aj napriek nie úplne ideálnemu
zdravotnému stavu deklaruje aj
kvalitný dialyzačno-transplantačný program v Slovenskej
republike, zrejme nikoho nezaujíma. Každý rok je čoraz náročnejšie zabezpečiť finančné
prostriedky aspoň na zaplatenie registračných poplatkov
a cestovných nákladov a to už
nehovoriac o tom, že celú tréningovú prípravu, sústredenia
pred každými hrami, spoločné
reprezentačné oblečenie a dresy
si účastníci hradia z vlastných
prostriedkov. Vzhľadom na neradostnú situáciu vo financovaní transplantačno-dialyzačného
športového tímu Slovenska je
účasť na jubilejných XX. svetových transplantačných hrách
(WTG) roku 2013 v juhoafickom
Durbane ohrozená, a to preto,
lebo náklady na jedného účastníka uvedených hier presiahnu
sumu 2 300 €. Zostáva veriť, že
aj na tomto podujatí bude mať
Slovensko zastúpenie...
Mgr. Jozef Franer,
Roman Dunda
Chorvátsko na čele
počtu transplantácií orgánov
i registrovaných darcov vo svete
O brovský progres v trans­
plantačnej aktivite zaznamenáva Chorvátsko od roku
2007, keď sa stalo členom medzinárodnej organizácie Eurotransplant, ktorá združuje
osem európskych štátov spolupracujúcich v oblasti darcovstva orgánov. Už tri roky
po vstupe Chorvátska do Eurotransplantu sa počet registrovaných darcov (v Chorvátsku
musí občan počas svojho života vyjadriť súhlas s darovaním
orgánov po svojej smrti a mať
tzv. Donor Card – kartu darcu
orgánov) zvýšil o 33,9 % a počet vykonaných transplantácií
o 31,2 %. Zároveň sa waiting
18
list – zoznam pacientov čakajúcich na transplantáciu orgánu – znížil o 32,5 %.
Chorvátsko má vyše 4,4
milióna obyvateľov a päť
transplantačných centier. Národné centrum transplantačných koordinátorov pozostáva
z 32 koordinátorov v prísluš-
ných centrách a nemocniciach
a ďalších osem koordinátorov
pracuje na ministerstve zdravotníctva. Práve detailne vypracovaný systém transplantačných koordinátorov a ich
náplň práce spoločne s aktivitami Chorvátskej transplantačnej asociácie (CTA), ktorá sa
venuje propagácii darcovstva
orgánov v spoločnosti a tiež
zabezpečeniu zamestnanosti,
sociálnym právam a rehabilitácii pacientov po transplantácii, sú hlavnou príčinou enormného nárastu vykonaných
transplantácií v roku 2011.
Podľa štatistiky Eurotransplantu sa roku 2011 v Chorvátsku
realizovalo 413 orgánových
transplantácií a to:
239 transplantácií obličiek
(53,6 na milión obyvateľov)
124 transplantácií pečene
(28,2 na milión obyvateľov)
38 transplantácií srdca
(8,8 na milión obyvateľov).
Mgr. Jozef Franer
V e dnech 7. 6. – 2. 9. proběhla na Zámku Slavkov
u Brna výstava významného
českého malíře pana Kristiana
Kodeta. Výstava nazvaná Obrazy a grafika byla ojediněným
přehledem umělcovy nápadité
a originální tvorby ze současnosti. Samotnou vernisáž poctil umělec svou přítomností.
Ubytoval se v Lázeňském domě
a při této příležitosti nám poskytl krátký rozhovor.
Na zámku ve Slavkově
u Brna nevystavujete poprvé. Proč jste si vybral znovu
právě Slavkov? Čím vás toto
místo zaujalo?
Na Moravu jsem začal pronikat
před deseti lety. Měl jsem velkou výstavu v Brně (pozn. redakce: na Nové radnici) a najednou přišla nabídka, že bych
mohl vystavovat tady ve Slavkově. Takže jsem to udělal,
a bylo to šťastné rozhodnutí,
protože na vernisáž přišlo asi
čtyři sta lidí, což bylo moc
milé. Teď žiji půl roku v Ame-
3
5
1
9
9
2
6 4
3
No víte, já mám takovou profesi, že to všechno vlastně
dělám za zavřenými dveřmi.
A pak jsem rád, když dílo přijde do kontaktu s návštěvníkem. Uvidíme, jak dnes dopadne vernisáž. Při procházce
městem jsem si všiml, že lidé
ve Slavkově o ní vědí, takže
doufám, že to bude dobré.
Rozhovor s malířem
Kristianem Kodetem
na zámku Slavkov
rice a půl roku v Čechách. Loni
jsem zase dostal tuto nabídku,
takže jsem si řekl, že zde přes
léto výstavu opět udělám. Líbí
se mi tu.
Měl jste či budete mít
možnost prohlédnout si zámek a seznámit se i s okolím
Slavkova, nebo je váš pobyt
zde pouze pracovní?
7
8
5 4
8 5
Velmi těžké
Sudoku
ádná číslice se nesmí v jednom
Ž
sloupci opakovat dvakrát
1 9
7
Jaký vztah máte k cestování? Často pobýváte v zahraničí, vaše díla jsou vystavena
v řadě zahraničních galerií.
Cestujete rád, nebo to berete
jako nutnou součást své práce?
ádná číslice se nesmí v jednom
Ž
řádku opakovat dvakrát
2
6
7 1
5 3
Určitě se porozhlédnu i po okolí. Líbí se mi tu. Rád pozoruji
věci a hledám inspiraci.
Děkuji za váš čas a ochotu a přeji hodně inspirace
a úspěchu ve vaší práci.
redakce
1
7 1
2 9
9
3 6
2
7
6
3
ádná číslice se nesmí ve čtverci
Ž
3x3 opakovat dvakrát
2
Můžete nám něco o říci
o výstavě a své tvorbě?
Jedná se o díla ze současnosti.
Většinu těchto obrazů jsem dělal letos. Také je zde pár obrazů
staršího data, z loňského roku.
Když dodělám poslední obraz,
myslím si, že je to to nejlepší, co jsem udělal. Moje obrazy
nekřičí barvami. Jsou laděny
spíše podzimně. Jsou to ženy,
jsou to milenci a andělé. Je to
takový můj svět.
8
2
5 1
2
1
7
6
3 4
5 6
7 2
1
5
Průměrné
19
HOBBY
Nejčastější chyby
při zazimování balkonovek
a proč nevydrží do jara
A Tip: Pelargonie zazimujte,
další sezonu se vám odmění
intenzivnějším kvetením
ž se zima zeptá, bude už
pozdě... Tohle platí dvojnásob v případě balkonovek.
Když na to zapomenete a stačí vám zamrznout, vyhoďte
je a na jaře si pořiďte nové.
U včas zazimovaných balkonovek, jako jsou například
pelargonie nebo fuchsie, se vyvarujte základních chyb, jinak
vám rostliny do jara nevydrží.
Otázkou je, zda má vůbec
smysl balkonové květiny zazimovat, nebo je lepší si v další sezoně koupit nové. Pokud
máte ke svým květinám osobní
vztah, alespoň to s jejich zazimováním zkuste. Uvidíte, jestli
se vám podaří vyhnout se následujícím chybám.
Chyba č. 1:
Z balkonu rovnou do obýváku
Přenesli jste rostlinky ze studeného a větrného balkonu
do přetopené místnosti a myslíte, že jste je zachránili. Naopak. Velké teplotní výkyvy
rostliny nesnesou a jara se už
nedočkají. Proto je přemístěte
do chladné místnosti, nejlépe
na chodbu, prosklenou verandu či zimní zahradu.
„Balkonové květiny přezimujte na světlém místě při
teplotě kolem 7 až 15 stupňů
Celsia,“ radí Magda Lebišová
ze zahradnictví Rozkvetlý domov ve Žďáru nad Sázavou.
Tip: Hlízy begonie přezimujte ve sklepě, ostatním
balkonovkám ale dopřejte
raději chladnou chodbu
20
Chyba č. 2:
Ne každý sklep je ideální
Mnoho pěstitelů má zazimování spojeno s tmavým chladným prostorem, jakým je sklep.
Jenže ten nemusí úplně vyhovovat. „Sklep vhodný pro přezimování by měl mít okno, aby
květiny mohly vegetovat. Zcela nevhodné jsou panelákové
sklepy,“ říká Lebišová. Obecně
balkonovkám vyhovují spíše
světlé prostory, tmavý sklep
vyžadují jen hlízy begonií.
Chyba č. 3:
Bez kontroly a sestřihu
Než rostliny zazimujete, zkontrolujte je. Choroby a škůdci,
které neodstraníte, se totiž bě-
hem zimy rozmnoží a kromě
samotné rostliny napadnou
i další balkonovky. Na jaře
pak budete kupovat kompletně novou výsadbu. Stav květin
kontrolujte i v průběhu zimy.
Napadené kusy bývá lepší rovnou vyhodit, aby nenakazily
ostatní.
Před zazimováním balkonovky sestřihněte. „Seřízněte
je asi na 12 až 15 centimetrů; záleží na druhu, množství
oček, celkovém stavu rostlin
i na teplotě, při které budete
rostliny přezimovat. Odstraňte všechny suché listy i část
zdravých listů tak, aby rostlina
byla připravena k odpočinku.
Pak očistěte povrch substrátu
od všech rostlinných zbytků
a odřezků, které by mohly zahnívat,“ popisuje správný postup Magda Lebišová.
Chyba č. 4:
Zbytečné množství zálivky
Zálivku výrazně omezte, jinak
Převzato z
2
začnou rostliny uhnívat. „Vždy
platí, že čím je teplota v místnosti nižší a čím mají rostliny
méně listů, tím méně je zaléváme. Při teplotě kolem deseti
stupňů Celsia stačí zalévat třeba jen dvakrát do měsíce velmi
malým množstvím vody,“ radí
Lebišová.
Chyba č. 5:
Špatný start na jaře
Na jaře přesaďte rostliny
do většího květináče a začněte přihnojovat. Během vegetačního klidu hnojiva zcela
vynechejte, přijde na ně řada
právě až na začátku března.
„Já používám nejraději ta
Nemáte k dispozici vhodný sklep ani chladnou chodbu? V příští sezoně se nedočkáte takových výsledků
jako ti, kteří balkonovky zazimovali v chladných světlých místnostech. Místo zbytečné námahy se leckdy vyplatí zbavit se starých rostlin a na jaře si pořídit úplně nové.
To platí například o petúniích, surfíniích, bakopách, ostruhatkách, dvouzubcích či million bells. „Jsou to
druhy, které jsou v zimním období velmi náchylné na výskyt plísňových chorob a jejich měkké pletivo
láká škůdce jako mšice, molice a svilušky,“ varuje Magda Lebišová.
Jiné květiny ale v dalších letech intenzivněji kvetou, protože je zazimováním posílíte. „Nejvhodnější
druhy pro přezimování jsou takové rostliny, jejichž stonky při dlouhodobějším pěstování dřevnatí,“
vysvětluje zahradnice. Patří k nim převislé i vzpřímené pelargonie, fuchsie, olověnec, verbena, durman,
molice nebo vějířovka.
7
8 6
1 7
8
6
6 1 4
9 4
Sudoku
3 6
ádná číslice se nesmí v jednom
Ž
řádku opakovat dvakrát
3 1
7
jejíž zahradnictví dokonce
na jaře dodává osazené truhlíky na klíč.
Které rostliny se vyplatí zazimovat a které si radši pořídit na jaře znova?
6 3
8
krystalická, ze substrátů se
mi velmi osvědčil Gramoflor,“
doporučuje Magda Lebišová,
6
2
1
5 8
9
7
5
ádná číslice se nesmí v jednom
Ž
sloupci opakovat dvakrát
ádná číslice se nesmí ve čtverci
Ž
3x3 opakovat dvakrát
4
3
Velmi těžké
Průměrné
2
2 6
9
2
5
6
1
3 9
9
5 1 7
9
2
1
4
3
6
8 1
6
3
21
PRO LEPŠÍ NÁLADU
A utobus
nás
dopravil
do hlavního města Francie, Paříže. Byl jsem znaven
dlouhou cestou, ale šťasten, že
vidím romantické město, které
jsem v duchu spojoval s Třemi
mušketýry, Belmondem, Lui­
sem de Fun s, Napoleonem,
králi a kardinály, s madame de
Pompadoure, gilotinou, Edith
Piaf a nepřeberným zástupem
dalších. Na hlavě se mi žlutila
kšiltovka s nápisem MAMUT
TOUR Beroun. Tričko jsem měl
také žluté, na hrudi s nápisem
J A-Z Kladno Švermov. Můj
spoluturista Jan mně dal jméno Dan Nekonečný. Nebyla to
reklama, ale poznávací znamení. Byl jsem vidět z dálky
a Jarmila mne měla na očích.
Přes rameno jsem měl černou
bundu s nápisem PIRELLI, takže jsem byl pokládán za Francouze. Vždy do té doby, než
jsem promluvil.
Abych poznal dobře život
Paříže, vyhledával jsem kavárničky, před nimiž stály
na chodníku malé stolečky
a rozkošné rozvrzané židle. Popíjeli jsme kávu a víno Côtes
du Rhône. Eura ubývala, ale
„v Paříži jsem jen jednou“. Pozorovali jsme Pařížany všech
možných barev pleti a šatů.
Nad domy se tyčila velkolepá
Tour Eiffel. Byli jsme upachtění, uondaní, utahaní jako voli.
Za sebou jsme měli Bastillu,
Sacré Coeur, Montmartre,
Champs Elysées, Nôtre Dame
a nohy jsme už necítili.
Jarmila dostala hlad. Zapíchl
jsem poslepu prst do jídelního
lístku. Milá paní kavárníková
se pobaveně rozhlédla a něco
řekla. Poznala, že nerozumím,
a tak zaštěkala a zavrtěla sym22
Cesta do Paříže
patickým zadečkem. Opět jsem
nepochopil. Paní Juliana teda
přinesla misky z porcelánu.
Jarmila pochopila.
„Objednal jsi specialitu pro
psa! Asi se diví, že s sebou žádnýho nemáme!“ Plácl jsem se
do čela a zasmál se, aby myslela, že jsme psího mazlíčka zapomněli doma. Poručil jsem si
amoletu s banánem. Byla skvělá. Pozoroval jsem Eiffelku.
Jako zámečník jsem nemohl
pochopit, jaktože to drží pohromadě. Obdivoval jsem také
odvahu turistů, kteří jezdili výtahem až na vrchol.
Jak to bývá, uprostřed poklidu přichází překvapení.
Na druhé straně klidné ulice
zastavilo auto. Vystoupil hro-
motluk s holou lebkou a s náušnicí. Chůzí připomínal mého
přítele Jirku Krampola. Nešel,
ale valil se jako mamut. Tak
trochu jako kulturista v pozdním důchodu. Uctivě podržel
dveře u auta, aby z něj mohl
vylézt starý vousatý muž s jarmulkou na hlavě. Jeho záda
zdobil veliký hrb. Přešli k nám
na druhou stranu a objednali si
kafíčko. Obdivoval jsem jejich
nosovou francouzštinu. Naklonil jsem se k Jarmile a řekl polohlasem:
„Zvoník od Matky Boží dostal vycházku!“
Hrbáč po chvíli povstal
a hromotluk mu úslužně odsunul židli. Převedl hrbáče přes
silnici a s neskrývanou úctou
a opatrností jej usadil do auta.
Otočil se a loudavě se vracel
zpět.
„Skleróza, asi něco zapomněl,“ konstatoval jsem.
Nemýlil jsem se. Hromotluk
přistoupil k našemu stolku,
usmál se a žižkovskou češtinou
pravil:
„Zapomněl jsem vám říct
na shledanou. Pozdravujte
v Berouně!“
Svaly pod sakem mu zacukaly a mně zacukalo obočí. Luxusní peugeot odjížděl. Za zadním sklem byla zlatě vyvedená
cedulka Sorbonne.
„Jak přišel na ten Beroun?“
divil jsem se.
Jarmila ukázala na mou hlavu: „Máš to napsaný na čepici.“
„Teď bysme se mohli jít podívat na Invalidovnu,“ přerušila mlčení Jarmila.
„Vždyť jsme chtěli jít
do Louvru. Tak proč do Invalidovny?“ ptal jsem se zbytečně.
„Protože tam jsi mohl skončit. Kdyby tě ten svalovec
praštil, měl bys obličej jako
Quasimodo!“
Mlčel jsem a v duchu si přísahal, že budu v cizině šeptat
nebo vůbec radši mlčet. Vzpomněl jsem si na nápis na náhrobním kameni nedaleko bývalé Bastilly:
FAVETE LINGUIS!
Střezte jazyk.
Josef Fousek
Otištěno se
souhlasem
autora
ČARUJEME V KUCHYNI
90 g vepřového plecka
sůl, pepř
20 g cibule
15 g rostlinného oleje
80 g mrkve
muškátový květ
hrubá mouka
VEPŘOVÉ KOSTKY V MRKVI
(1 porce)
Omyté a osušené maso nakrájíme na kostky, osolíme
a opepříme. Na oleji krátce zpěníme cibuli nakrájenou na kostičky, přidáme maso a orestujeme. Podlijeme vodou a dusíme téměř do změknutí za občasného podlévání a míchání. Mrkev očistíme, oškrábeme
a nakrájíme na kolečka. Přidáme k masu a dusíme cca
5 minut. Do omáčky zamícháme lžíci hrubé mouky
a krátce povaříme. Dochutíme špetkou muškátového
květu. Podáváme s vařeným bramborem (90 g).
(1 porce) E 2000 kJ, B 19 g, T 32 g, S 34 g, K 730 mg, P 241 mg
100 g vepřové kýty
sůl, pepř
plátek anglické slaniny
5 g másla
sterilovaná kapie, feferonka
5 g cibule
5 g rostlinného oleje na potření
alobalu
Bramborová kaše:
120 g brambor, sůl,
10 g másla, 15 g mléka
RARÁŠEK
(1 porce)
Plátek vepřové kýty omyjeme, osušíme a paličkou
na maso lehce rozklepeme. Osolíme, opepříme a plníme – plátek anglické slaniny, máslo, cibule nakrájená na kolečka, sterilovaná kapie a feferonka. Opatrně
stočíme, aby náplň nevylézala. Alobal potřeme olejem a závitek do něj zabalíme. Na okrajích alobalu
vytvoříme kapsy, aby nevytekla šťáva. Do zabaleného závitku uděláme na povrchu asi tři malé dírky.
Pečeme v troubě na plechu vyloženém pečicím papírem při teplotě 200 °C cca 45 minut. Rarášky opatrně
rozbalujeme přímo na talíři. Podáváme s bramborovou kaší.
(1 porce) E 2339 kJ, B 25 g, T 43 g, S 22 g, K 480 mg, P 280 mg
600 g krůtích nebo kuřecích
prsou
Marináda:
malá kávová lžička soli
a pepře
20 g plnotučné hořčice
20 g Solamylu
15 g vorčestrové nebo sojové
omáčky
1 celé vejce
2 stroužky utřeného česneku
10 g rostlinného oleje
HUKVALDSKÝ ROŠŤÁK
(6 porcí)
Krůtí nebo kuřecí maso zbavíme případných kostí a šlach, omyjeme, osušíme a nakrájíme na plátky.
Z výše uvedených ingrediencí si připravíme marinádu. Maso naložíme do marinády a v uzavřené dóze
necháme uležet 24 hodin. V lednici vydrží až čtrnáct dní. Marinované maso při přípravě z obou stran
opékáme na pánvi potřené rostlinným olejem. Takto
naložené maso je výborné i grilované. Ze zbylé marinády a vody můžeme připravit sos k polévání masa.
Podáváme se šťouchaným bramborem.
Šťouchané brambory: 90 g uvařených zcezených
brambor (brambory nakrájíme na kousky, zalijeme
vodou a necháme louhovat několik hodin, vodu slijeme a v nové mírně osolené vodě uvaříme – množství draslíku se sníží až na polovinu) rozšťoucháme,
přidáme 5 g másla a 10 g nadrobno nakrájené dozlatova usmažené cibule.
(1 porce šťouchaných brambor) E 507 kJ, B 2 g, T 4 g, S 22 g, K 243 mg, P 56 mg
(6 porcí rošťáků) E 4010 kJ, B 146 g, T 31 g, S 24 g, K 2102 mg, P 1409 mg
(1 porce rošťáků se šťouchanými bramborami) 1175 kJ, B 26 g, T 9 g, S 26 g, K 593 mg, P 291 mg
Energie Bílkoviny Tuky Sacharidy K(draslík) P(fosfor)
23
PRO LEPŠÍ NÁLADU
9
6 2 7
3 5
4
1
5 9
4 3
2
5 8
7 6
3
2 8 1 9
3
8
7
2
1
8
Sudoku
ádná číslice se nesmí
Ž
v jednom řádku opakovat
dvakrát
ádná číslice se nesmí
Ž
v jednom sloupci
opakovat dvakrát
ádná číslice se nesmí
Ž
ve čtverci 3x3 opakovat
dvakrát
Snadné
Průměrné
8
9
6
4
9
1 7
7 2
8
7 2
3
7
4
2 5
2
6
4 5
6
4 7 8
8 3 6
2
Osmisměrka
Návod: Luštěte ve všech osmi
směrech a ze zbylých písmenek
čtěte po řádcích tajenku.
„Strom oblečený v pěkném listí, nerodí vždy ... TAJENKA" brazilské přísloví
ABDOMINAL, AČIT, AKUMULÁTOR,
ALOU, ALTY, AVALÁT, BRUNTÁL,
DAKTYLOSKOPIE, DEBATOVATI,
DIDOT, DISTILLATION, ELSIN,
GANGSTER, GAYOVÉ, GRADA,
HADRÁK, HAVRANI, HLÍDKA,
IDEA, ÍKAROS, INSTITUT, INŽENÝR,
JAZYKOVĚDA, JIŽNÍDAKOTA,
JMENOVÁNÍ, KEINO, KINETIKA,
KODET, KRČA, KULIT, KUTIT,
LVOUNI, MAGE, MANTRY,
MILITARISTA, NÁNA, NÁVSI,
NESVÁR, OBRUBÍ, ODSEKNOUTI,
ODZNAK, OHŘE, OKROČÍ,
OREGANO, OZVĚNY, PLAVNÁ,
PRIMÁT, RADA, RAMADAN,
RDESNO, SEKTORY, SFUMANTE,
SLABIKA, STOLOVAT, STŘÍVKO,
SYNAGOGA, TAKTNÍ, TIKER,
TONIKA, TOPIČI, TROKY, TRUSKA,
TYÁTR, UŠLAPATI, VADITI,
VAISSEAU, VÁVRA, VERMOULU,
VLÁKON, VLNIVÝ, VRAŠTIT,
VRÁTKA, VÝČEPNÍ, YEARLY,
ZINKOVÁNÍ
Řešení z minulého čísla:
– To, co lidé nazývají štěstím je
okamžik, kdy přestanou mít
strach.
– Žena je hádanka a dítě
rozuzlením.
24
SOUTĚŽ
Soutěž
Léto, jak má být
* Prožili jste během letošního léta nějaký nevšední zážitek?
Strávili jste příjemnou dovolenou či jste navštívili
*
nějaké zajímavé místo?
Pošlete své příběhy do redakce Dialogu
a vyhrajte!
V redakci vybereme tři nejlepší příspěvky
a otiskneme je v dalších vydáních časopisu.
Výherce odměníme kvalitní Aesculap
manikúrou z chirurgické oceli.
Příspěvky zasílejte na:
B. Braun Avitum s.r.o., Časopis
Dialog, V Parku 2335/20, 148 00
Praha 4
e-mail: [email protected]
25
PRO LEPŠÍ NÁLADU
TAJENKA ŘÍMSKY
NÁŠ
KBELÍK FR.ŘEKA
1
TRUHLÁŘ
101
VRCHY
POCHOP
PTAČÍ
PERA
AKKÁDSKÝ
BŮH
ČERVENAT
Z TROJICE
SE
NEJVYŠŠÍCH
(ZKR.)
ZNAČKA
ELEKTRONIKY
TIP
TEROR.
ORG.
STARŠÍ
VZTAŽNÉ
ZÁJMENO
ČÁST
HOUSLÍ
JMÉNO
ZPĚVAČKY
SUMAC
LATINSKY
JAKO
PARK
AUSTRALSKÝ
PŠTROS
NA ZPŮSOB
MPZ
UKRAJINY
NĚM.
JAKO
DŽEM
OBLEVA
SPZ
KARLOVY
VARY
SLOVEN.
SOUHLAS
PODLE
DECILITR
CITOSLOVCE
CHRČENÍ
ATOL V
SOUOSTROVÍ
NÍZKÉ
OSTROVY
NULA
OČIŠTĚN
(VODOU)
OSOBNÍ
ZÁJMÉNO
ZN.
RHENIA
MEGAVOLT
TAJENKA
3
ŠPATNOSTI
SYN
NÁCHORA
A MILKY ANGL.KLÍN
francouzské přísloví
ULEHČENÍ
POTAJÍ
VELMI
KRÁTKÉ
VLNY
DÍVČÍ
JMÉNO
ZN.
VÁPNÍKU
DOMÁCKY
ALEXEJ
NIČIVÝ NÁZEV
ČESVODNÍ
KÉHO
PROUD PÍSMENE
ANGL.
PŘÍPAD
ZN.TELLURU
VOUS
POD
NOSEM
NASYCE- ČESKÝ
NÉ
ARCHIUHLOTEKT
VODÍKY
ŘÍMSKY
55
ŘEKA V
RUSKU
MUŽSKÉ
JMÉNO
(3.4.)
INIC.
KRYLA
SLOVEN.
OBEC
JMÉNO
BRADBURYHO
ŘÍMSKÝCH
1051
MIMOZEMŠŤAN
ANGL.
DUB
DOPRAVNÍ
PROSTŘEDKY
OSOBNÍ
ZÁJMENO
ČÁST
DVEŘÍ
Jak soutěžit?
Vyluštěte soutěžní tajenku a její
správné znění odevzdejte personálu
dialyzačních středisek B. Braun Avitum nebo zašlete poštou na adresu:
Časopis Dialog
B. Braun Avitum s.r.o.
V Parku 2335/20
148 00 Praha 4
(na obálku při­pište heslo „Soutěž“).
Y
CM
MY
CY
PŘEDLOŽKA
ZKR.
FIRMY
ZN.
INDIA
M
MAĎARSKÝ
ZÁPOR
HUBENÝ
ČLOVĚK
(ZAST)
POTRAV.
BARVIVA
CITOSLOVCE
DUPÁNÍ
Soutěžní křížovka
C
ALJAŠSKÁ
ŘEKA
LESNÍ
ZVÍŘE
Uzávěrka tohoto kola soutěže je
2. 11. 2012
ČÁST ZEMSKÉ KŮRY
AUTOMOTOKLUB
ŘÍMSKÁ
6
PŘITAKÁNÍ
Vážení čtenáři,
v našem časopise jsme si pro vás
kromě jiného přichystali také
drobné soutěžní zpestření ve formě křížovky o ceny.
Máte-li soutěžního ducha, pak
neváhejte a luštěte! Pro pět z vás,
kteří nám včas zašlou správné
znění soutěžní tajenky, jsou přichystány zajímavé ceny.
ZN.
KRYPTONU
POPLACHY
INICIÁLY
MALÍŘE
LADY
EGYPT.
ŘEKA
ANGL.
HOLUBICE
HORNINA
MALÁ
MAPA
KRUHOVÁ
TĚLESNÝ MISKA
POHYB
KÓD
IRSKA
CENNÝ
KAPITÁLOVÝ
PAPÍR
26
RUSKÁ
ŘEKA
DRUH
PEČIVA
(HOVOR)
VROČENÍ
ROZHL.
SPOL.
ÍRÁNU
CHOBOTNATEC
AKADEMIE
VĚD
DAVIDŮV
HRDINA
KÓD
MALEDIV
JMÉNO
ROZSUDEK
„Živý plot uprostřed udržuje...”
(tajenka 1–3)
VYZAŘOVAT
CIZÍ
SUMÉRSKÉ TAJENKA
MUŽSKÉ
MĚSTO
2
PLODY
SÓJI
PŘITAKÁNÍ
CESTY
VZDUCHEM
POVRCHOVÝ
DŮL
PATŘÍCÍ ČETNÍ
NÁČÍNÍ
TECHNIKA
JÍ
ROBERT
(DOMÁCKY)
ZN. RUBIDIA
VYSOKÉ
KARTY
(SLOVENSKY)
VÝPO-
ZVUK
TRUBKY
Případně nám správné znění tajenky zašlete e-mailem na adresu [email protected] nebo
[email protected] (do předmětu e-mailu uveďte „Soutěž“).
Neposílejte
prosím
odpovědi
na soutěž po uzávěrce, nebudete
zařazeni do slosování. Z technických důvodů zasíláme výhry pouze na území ČR a SR. Používejte
prosím diakritiku při vyplňování
svého jména; neradi bychom Vaše
jméno komolili, až se objevíte
na výherní listině.
Pravidla soutěže naleznete na:
www.bbraun-avitum.cz
RUSKY
OD
CMY
K
POMŮCKA:
ANAA, BIŘIC, BOLV, CASE,
DOVE, ÍTAJ, KULÉRY, OAK,
PAYR, SAL, SÍL, YUKON
Ceny pro výherce: tričko obyčejné
bílé, Softa-Man 75 ml (hygienická
dezinfekce rukou bez mytí), 2 knihy o výživě pacientů, termoska
tužka, blok, ledvinka (antistressové mačkátko).
Výherci z minulého čísla:
Kamil Kyzlink, Marie Medková,
František Černý, Jiří Váverka,
Věra Břízová.
Řešení z minulého čísla:
Každé skutečné dobrodružství
vzniká nárazem fantazie na skutečnost.
ČARUJEME V KUCHYNI
XVIII. letní hry dialyzovaných
a transplantovaných sportovců ČR
Hotel Filipov, Javorník, 25. 8. – 1. 9. 2012
Navštivte se námi známou turistickou destinaci Javorník, Bílé
Karpaty, Strážnici, Baťův vodní kanál a Moravské Slovácko.
H
otel
Hotel Filipov leží na úpatí Velké Javořiny na okraji CHKO Bílé
Beskydy poblíž Velké nad Veličkou na jižní Moravě, cca 5 km
od státní hranice se Slovenskem. Jeho součástí je restaurace
a bar s krbem, wellness centrum (fitness, sauna, malý bazén
s protiproudem a masáže). Pro venkovní relaxaci slouží upravený
rybníček a posezení u venkovního krbu. Je možné využívat travnaté
víceúčelové hřiště a stolní tenis.
U
bytování
Pokoje se sociálním zařízením, v přilehlé depandanci sociální
zařízení společné.
Cena (za osobu na noc, včetně plné penze):
450 Kč v hotelu / 420 Kč v depandanci
410 Kč v hotelu / 390 Kč v depandanci pro pacienty
z České republiky, členy Sportovního klubu dialyzovaných
a transplantovaných a děti do 10 let
Zdarma děti do 3 let bez nároku na lůžko a stravu.
Hosté ze Slovenska platí v převodním kursu 1 Euro = 24 Kč. Cena
je dotovaná SK DaT. Dialyzační léčba je zajištěna v Dialyzačním
středisku B. Braun Avitum v Uherském Brodě ve večerních
směnách. Uherský Brod je vzdálen asi 20 minut jízdy autem
(přibližně 20 km). Po dobu pobytu je přítomen lékař a dialyzační
sestra.
P
rogram
Bohatý sportovní, poznávací a společenský program, který zajišťují
dobrovolníci ze SK DaT, resp. Dialyzačního střediska B. Braun
Avitum v Nemocnici Na Homolce.
Zveme vás na tematické výpravy do CHKO Bílé Karpaty,
na Javořinu, do skanzenu ve Strážnici, k vinným sklípkům
v Petrově, na Baťův vodní kanál a na Moravské Slovácko.
Program bude doplněn besedami, kvízy a soutěžemi. Nevynecháme
tradiční podvečerní cvičení a ranní rozcvičky (nepovinné…).
V blízkém Javorníku nad Veličkou lze využít tenisové kurty,
na stezce u Strážnice in-line brusle. Javorník nabízí řadu dalších
atraktivních možností k pěším výletům (nordic walking) a toulkám
na kole.
Poslední večer proběhne tradiční vyhlášení vítězů soutěží a také
si zatančíme. Noví zájemci nemusí mít obavy – program vždy
uzpůsobujeme výkonnosti účastníků.
P
řihlášky
Přihlášky na akci posílejte elektronicky nebo poštou na níže
uvedené kontakty. Kapacita je 70 osob, hlaste se včas, obratem
také pošlete svoji lékařskou zprávu na Dialyzační středisko
B. Braun Avitum v Uherském Brodě k rukám vedoucího lékaře
MUDr. Jiřího Zlámala (Třída Partyzánů 2174, 688 01 Uherský Brod).
V
případě,
že se pobytu nebudete moci ze zdravotních důvodů
zúčastnit, urychleně nás prosím informujte. Všem přihlášeným
účastníkům pošleme v průběhu srpna bližší informace (ideálně
e-mailem).
Z
a organizátory
MUDr. Lukáš Svoboda: [email protected]
Mgr. Michal Dušek: [email protected]
Dialyzační středisko B. Braun Avitum, Nemocnice Na Homolce
Roentgeneova 2, 150 30 Praha 5
B. Braun Avitum s.r.o. | Centrum rekreačních dialýz
V Parku 2335/20 | CZ-148 00 Praha 4 | Tel. +420 271 091 922 | Fax +420-271 091 923
e-mail: [email protected] | www.prazdninove-dialyzy.cz
www.lepsipece.cz
Lidé se často obávají s lékaři otevřeně hovořit o svých zdravotních problémech, a nedozví se tak
o metodách, které se díky novým poznatkům a technologiím neustále vyvíjejí.
Proto Skupina B. Braun vytvořila projekt pod názvem Lepší péče. Na stránkách www.lepsipece.cz
tak můžete sdílet rozhovory s lékaři a zkušenosti pacientů týkající se různých oblastí léčby.
Endoprotéza
Doc. MUDr. Tomáš Trč, CSc., MBA,
přednosta Ortopedické kliniky UK 2. LF
a FN Motol,
o artróze a náhradách kolenního kloubu
Klouby
MUDr. Tomáš Uher, Ph.D.,
Klinika úrazové chirurgie FN Brno,
o artroskopických operacích
ledviny
Prof. MUDr. Ondřej Viklický, CSc,
přednosta Kliniky nefrologie a vedoucí
Transplantační laboratoře IKEM,
o onemocnění ledvin a transplantacích
Inkon tinence
Prof. MUDr. Aleš Roztočil, CSc.,
primář Gynekologicko-porodnického oddělení
Nemocnice Jihlava,
o úniku moči
Podvýživa
Prof. MUDr. Zdeněk Zadák, CSc.,
Klinika gerontologická a metabolická FN
a 1. LF UK Hradec Králové,
o podvýživě
Laparoskopie
Prof. MUDr. Alexander Ferko, CSc.,
přednosta chirurgické kliniky FN Hradec Králové,
o náročnosti a výhodách laparoskopických
operací
www.lepsipece.cz
Download

PDF - B Braun Avitum