1/2014
Vyšehrad
3/2014
Zpravodaj Hospodářské komory hlavního města Prahy
Jak vybrat
správný kurz
pro firmu?
Zdenka Vostrovská:
K podnikání mě
přivedla mizerná školení
editorial Hkp
slovo z Hkp
Se začátkem školního roku celý národ
řeší školy, rodiče dětem vedou dlouhé
přednášky o potřebě
vzdělávání. O tom, že
nejen mladá generace se má a musí vzdělávat, vás chceme přesvědčit v časopise, který
právě držíte v ruce.
Firemní vzdělávání je hlavním tématem
třetího letošního čísla hkp. Pražská komora
s ním má mnohaleté intenzivní zkušenosti.
Vzdělávali jsme v Podnikatelské akademii,
kterou v letech 2010–2012 prošlo téměř devět set frekventantů. Vzdělávali jsme i v projektu „Adaptabilita“ a proškolili jsme téměř
2000 zaměstnanců našich členských firem.
Školili jsme mladé maminky na mateřské
dovolené. Vzdělávacích akcí, které pražská
komora v posledních letech zorganizovala,
byly desítky, možná stovky.
Věřím, že vy ve své firmě potřebu vzdělávání považujete za stěžejní. Věřím, že pražská komora bude mít příležitost navázat
na to, čeho v oblasti vzdělávání svých členů
a jejich zaměstnanců dosáhla. Uděláme pro
to vše, co bude v našich silách.
K tomu, abychom i nadále mohli poskytovat školení, kurzy a semináře pro členy
HKP zdarma, chceme v maximální možné
míře využít strukturální fondy Evropské
unie v novém finančním období EU 2014 až
2020.
Prozatím se alespoň inspirujte v článcích,
které vám přinášíme. Hezký nový školní rok!
■
Zdeněk Kovář, ředitel Úřadu HKP
Zakladatelka
agentury VOX:
důležité je nehroutit se
při prvním neúspěchu
strana
8
strana
14
B2B jednání
českých a kazašských
podnikatelů
Aby firma mluvila
(nejen) anglicky
strana
18
strana
3/2014
22
Snažíme se dokázat,
že se lze uživit
rukama
HOSPODÁŘSKÁ KOMORA HL. M. PRAHY
Posláním Hospodářské komory hl. m. Prahy je ochrana zájmů malých, středních a velkých podnikatelů i veškeré formy pomoci těmto subjektům. Své služby poskytuje jak členům komory, tak i ostatním podnikatelům z celého území České republiky.
Hkp – předseda představenstva: Petr Kužel, MBA; místopředsedové: Ing. Václav Okleštěk, Ing. Petr Kuchár,
Ing. Pavel Finger, MBA, Josef Šindelář; členové představenstva: Ing. Martin Dvořák, Ing. Filip Dvořák, Ing. Vlastimil
Navrátil, JUDr. Petr Michal, Jaroslav Pajonk, LL.M., MBA, Richard Vojta, Ing. Petr Klauda, Stanislav Brunclík, Ing. Josef
Piták; dozorčí rada: Ing. Zdeňka Vostrovská, CSc., Ing. Radek Lanč, Gabriel Lukáč; Úřad Hkp – ředitel: Zdeněk
Kovář; vedoucí vnitřních vztahů: Jana Vlčková; oddělení vnitřních vztahů, recepce: Liduše Schoberová; manažer
projektu rating msp a inmp: Jiří Svoboda; vedoucí oddělení vzdělávání: Ing. David Janata; oddělení vzdělávání:
Aleš Levý; oddělení zahraničí a eu: MgA. Petra Verflová; manažer projektu elektronické mýtné a kontaktní
místa: Roman Pommer; asistent předsedy představenstva Hkp: Alexandr Fikart; oddělení pr: Andrea Kábelová
Kontakt: Hospodářská komora hl. m. Prahy
nám. Franze Kafky 7, Praha 1
tel.: (+420) 224 818 197–8, fax: (+420) 222 329 348
e-mail: [email protected], www.hkp.cz
www.hkp.cz | 3
aktuality podnikání
aktuality z Hkp
zapište SI
do diáře
ZMĚNY V leGislativě
Přehled nejdůležitějších změn v právních předpisech z pohledu podnikatelských
aktivit vám přinášíme ve spolupráci s Okresní hospodářskou komorou Mladá Boleslav.
■ ekologie
Vyhláška Ministerstva životního prostředí
č. 105/2014 Sb., kterou se mění vyhláška
č. 352/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady z autovraků, vybraných
autovraků, o způsobu vedení jejich evidence a evidence odpadů vznikajících
v zařízeních ke sběru a zpracování autovraků a o informačním systému sledování
toků vybraných autovraků.
Vyhláška, která je účinná od 15. 6. 2014,
upravuje změny v oblasti nakládání s autovraky, nově lze např. skladovat na sobě bez
dalších technických opatření pouze dva autovraky, provozní kapaliny musí být odčerpány atd.
Vyhláška Ministerstva životního prostředí
č. 66/2014 Sb., kterou se mění vyhláška
č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání
se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků.
Vyhláška vydaná k provedení zákona
č. 254/2001 Sb., o vodách, přináší drobné
změny v oblasti nakládání se závadnými
látkami a požadavků na odborně způsobilé
osoby atd. Je účinná od 1. 9. 2014.
Zákon Parlamentu ČR č. 61/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích
a o změně některých zákonů (chemický
zákon).
Doplňuje a upřesňuje některé pojmy, zavádí sankce za porušení některých přímo
použitelných předpisů EU v oblasti registrace, uvádění na trh a kontroly chemických
látek. Účinný je od 7. 4. 2014.
Zákon Parlamentu ČR č. 62/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb., o oba-
4 | www.hkp.cz
lech a o změně některých zákonů (zákon
o obalech).
Změna zákona, účinná od 7. 4. 2014, upravuje pouze přílohu zákona o obalech, kde
jsou blíže popsána kritéria a názorné příklady upřesňující pojem obal.
Vyhláška
Ministerstva
zdravotnictví
č. 97/2014 Sb., kterou se mění vyhláška
č. 238/2011 Sb., o stanovení hygienických
požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch.
Změna vyhlášky, která je účinná
od 19. 6. 2014, upřesňuje hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické
limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch.
■ energetika
zákon parlamentu Čr č. 90/2014 sb.,
kterým se mění zákon č. 458/2000 sb.,
o podmínkách podnikání a o výkonu
státní správy v energetických odvětvích
a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 165/2012 sb., o podporovaných zdrojích energie.
Změna zákona, účinná od 21. 5. 2014,
upravuje změny jednak v oblasti státní správy v energetických odvětvích, jednak změny v oblasti podporovaných zdrojů energie.
Podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů se
tak nově nevztahuje např. na:
elektřinu z obnovitelných zdrojů
a) v případě neoprávněné dodávky elektřiny do elektrizační soustavy podle jiného právního předpisu, nebo
b) vyrobenou ve výrobnách elektřiny uvedených do provozu v období, pro které
Úřad podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů nestanoví,
c) vyrobenou výrobcem elektřiny z ob-
novitelného zdroje, který, má-li formu
akciové společnosti či právní formu
obdobnou akciové společnosti, nemá
vydány výlučně zaknihované akcie, popřípadě který, je-li zahraniční osobou,
nepředloží čestné prohlášení o tom,
které osoby jsou vlastníky akcií, jejichž
souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10 % základního kapitálu výrobce
s uvedením zdroje, z něhož údaje o velikosti podílu akcionářů vychází.
■ zaměstnavatelé
zákon parlamentu Čr č. 101/2014 sb.,
kterým se mění zákon č. 326/1999 sb.,
o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 435/2004 sb., o zaměstnanosti.
Novela zákona mimo jiné přináší změny
u tzv. zaměstnanecké karty, tedy povolení
k dlouhodobému pobytu opravňující cizince k přechodnému pobytu na území delšímu než tři měsíce a k výkonu zaměstnání
na pracovní pozici, na kterou byla zaměstnanecká karta vydána, nebo na pracovní
pozici, ke které byl udělen souhlas ministerstva. Novela je účinná od 24. 6. 2014.
■ advokacie
vyhláška ministerstva spravedlnosti
č. 120/2014 sb., kterou se mění vyhláška
ministerstva spravedlnosti č. 177/1996
sb., o odměnách advokátů a náhradách
advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif).
Změna advokátního tarifu – účinná
od 1. 7. 2014 – podstatně snižuje odměnu advokáta v případě tzv. formulářových
žalob (návrh podaný na ustáleném vzoru
uplatněném opakovaně týmž žalobcem
ve skutkově i právně obdobných věcech)
u pohledávek do částky 50 000 Kč.
■
praŽská komora
PŘEDSTAVUJE novÉ Členy
Během letních měsíců se řady členů Hospodářské komory hl. m. Prahy opět rozrostly. Celkem
jedenáct nováčků se stalo součástí kolektivu podnikatelů a firem, kteří s námi budou spolupracovat na zlepšení podnikatelského prostředí nejen v Praze, ale i celé České republice.
Hkp ve svých řadách vítá:
az profil srs, a. s.
– Prodej těsnicích pásek, tmelů
– Provádění staveb, jejich změn
a odstraňování
prof. dr. alexander bělohlávek –
advokátní kancelář
– Poskytování právních služeb podle
zákona o advokacii
Commerzbank
aktiengesellschaft, pobočka praha
– Bankovní služby pro korporátní
klientelu
Jaroslav melichar
– Expertní firemní poradenství,
optimalizace firem, akvitace,
tlumočení, překladatelské služby
dr. vít Horáček
– Poskytování právních služeb podle
zákona o advokacii
nupharo park, a. s.
– Development a výstavba, výstavba
a provoz technologického parku
Nupharo – Smart Energy Innovation
Campus
– Vlastní program na podporu start-up
projektů – Nupharo Incubator
– Prostory k pronájmu – konferenční
prostory, kanceláře, haly pro
výrobu, testování produktů,
showroom
– Poskytování fullservisových služeb
v rámci campusu Nupharo
– Poradenské služby
ing. pavla běhounková – dream Job
– Personální služby v oblasti
cestovního ruchu – hotely,
restaurace, letecké společnosti,
cestovní kanceláře a agentury,
muzea, road show
HansCraft, s. r. o.
– Prodej masážních vířivých van
– Prodej a distribuce doplňků
a komponentů pro zapuštěné
bazény
– Prodej infrakabin a infrasaun
– Výroba elektrických kol
s asistovaným pohonem
santex energo export, s. r. o.
– Výroba textilních vláken a tkanin
– Výroba oděvů a oděvních doplňků
– Velkoobchod, výroba a hutní
zpracování železa a oceli
– Výroba a hutní zpracování
neželezných kovů a jejich slitin
– Výroba strojů a zařízení pro využití
mechanické energie, povrchové
úpravy a svařování kovů a dalších
materiálů, zprostředkování
obchodu a služeb
– Výroba, obchod a služby neuvedené
v přílohách 1 až 3 živnostenského
zákona
apros tropical, s. r. o.
– Investice na Srí Lance
veolia voda Česká republika
– Výroba pitné vody, odvádění
a čištění odpadní vody
mezinárodní strojírenský veletrh
29. září – 3. října 2014 – Koná
se 56. Mezinárodní strojírenský
veletrh, který je nejvýznamnějším
průmyslovým veletrhem ve střední
Evropě. Každoročně se ho účastní
více než 1 500 vystavovatelů a 80 000
návštěvníků. Zastoupeny jsou
všechny klíčové oblasti strojírenského
a elektrotechnického průmyslu.
Brno, Výstaviště
Gastronomie
2.–5. října 2014 – Proběhne Olima,
olomoucký festival gastronomie
a nápojů a ve stejném čase i veletrh
Flora Olomouc se Dny moravských
vín. Olomouc, Výstaviště Flora
reklama
8. října 2014 – Je plánován
7. prezentační veletrh firem z oblasti
reklamy, marketingu a polygrafie.
Praha, Hotel Diplomat
internet
16.–17. října 2014 – Koná se pátý
projektový meeting v rámci projektu
Entrepreneur 2.0. Hostitelskou
organizací je Unie hospodářských
komor živnostníků a řemeslníků,
EskişehirZaúp.
Místo konání: Turecko, Eskişehir
zdravotnictví
22.–24. října 2014 – Proběhne
36. ročník mezinárodního
zdravotnického veletrhu Pragomedica,
na němž lze získat informace
o vývojových trendech v oboru
zdravotnické a laboratorní techniky
a o vybavení zdravotnických provozů.
Praha, Holešovice – Výstaviště
vánoce
11.–14. prosince 2014 – Koná se
veletrh dárků, dekorací a spotřebního
zboží – Stříbrné vánoční dny.
Praha, veletržní areál Letňany
Vydání: 3/2014, číslo vyšlo 23. 9. 2014, příští číslo vyjde 16. 12. 2014. Pro HKP vydává: MAFRA, a. s., Karla Engliše 519/11, Praha 5. Šéfredaktorka: Dagmar Langová; Grafická úprava: Filip Kolář;
Jazyková korektura: Igor Pejchal; Foto na titulní straně: Lukáš Procházka, Shutterstock. Registrace MK ČR: E17859. ISSN 1803-6244, Novinová zásilka pov. ČP, a. s., OZ Praha 1, č. j. 6390/98 ze dne
14. 4. 1998. Uzávěrka příštího čísla: 3. 11. 2014; Vychází 4× ročně v nákladu 5000 kusů. Veškeré dotazy, návrhy, náměty a připomínky uvítáme na e-mailové adrese: [email protected]
www.hkp.cz | 5
aktuality rating
aktuality rating
ratinG MSP TOHO
řekne JEŠTĚ víC!
Výstupem z ratingového systému je tzv. ratinGový list,
který obsahuje jeden ze čtrnácti ratingových stupňů:
Firmy se nyní z ratingového hodnocení dozvědí mnohem víc o svém ekonomickém
zdraví. Rating MSP nově vypočte i pravděpodobnost bankrotu.
K
dyž už se někdo rozhodne zajít
na komplexní prohlídku k lékaři, chce
se o svém zdraví dozvědět co nejvíc.
Stejně tak i firmy, které se dají „orejtovat“,
chtějí z výsledku ratingu poznat, kde se mohou zlepšovat, v čem mají případně rezervy
a kde si naopak vedou dobře.
Rating MSP (malých a středních podniků)
nyní právě takovýto ucelený pohled na ekonomické zdraví poskytuje. Ze sedmibodového hodnocení přešel na škálu celkem
14 hodnoticích stupňů.
„Vzhledem k narůstajícímu využívání
modelu pro výpočet hodnocení malých
a středních podniků, který využívá také Hospodářská komora hl. města Prahy v projektu
Rating MSP, jsme přistoupili k vývoji přesnějšího modelu, který namísto sedmi stup-
6 | www.hkp.cz
ňů ratingu umožňuje zařazení do jednoho
ze 14 stupňů,“ vysvětluje Ing. Pavel Finger,
MBA, místopředseda představenstva HKP
a člen představenstva CRIF-Czech Credit
Bureau, a. s., který je technickým garantem
projektu.
Co získají firmy navíc
„Nový model umožňuje přesnější rozlišení finančního zdraví hodnoceného subjektu
a více se přibližuje výsledkům postupů používaných ratingovými agenturami. Každý
ratingový stupeň je
doplněn informací
o roční pravděpodobnosti bankrotu,“
doplňuje Pavel Finger. Pro udržení kontinuity s původním
modelem je zachována i sedmistupňová škála hodnocení
jako doplňující informace. Ratingový
výstup je navíc obohacen o informace
z databází naší aplikace Cribis a dále
o výpočet úvěrového limitu hodnocené firmy,“ zdůrazňuje.
služba start-up a expres
Spolu s vylepšeným ratingem jsou ovšem
nabízeny i další velmi zajímavé a atraktivní
služby v oblasti ratingu firem:
Expres: Výsledky Ratingu MSP bývají hotovy obvykle do deseti pracovních dnů.
Někdy ale firma nemůže čekat. Pokud tedy
označíte v objednávce možnost „Expres“,
bude vám výsledek oznámen již za dva pracovní dny.
Služba Expres je určena každému zájemci, který má pro předložení výsledků ekonomického zdraví daný pevný termín a při
běžné době zpracování by tento nemusel
dodržet.
Start-up: Firmy, které své podnikání teprve rozbíhají, mají také možnost znát svou
věřitelskou důvěryhodnost. Pro subjekty
bez účetní historie byl zřízen takzvaný Start-up výpočet.
Rating MSP přitom může být vypočten
i pro fyzické osoby. Využijí toho hlavně ti,
kdo si chtějí koupit půdu od Pozemkového
fondu České republiky na splátky. Pokud
dosáhnou výborného hodnocení, může jim
Pozemkový fond úrok snížit ze 4 procent až
na 0,75 procenta. Při 20- až 30leté splatnosti
je to výrazná úspora.
Nepodnikající občan za profesionální Rating MSP zaplatí 3800 korun. Tato částka je
uvedena bez 20procentní daně z přidané
hodnoty. ■
(ajk)
Bližší podrobnosti najdete na
www.ratingmsp.cz nebo
u projektového manažera
Jiřího Svobody, [email protected],
tel.: 224 818 197
a1 Minimální riziko
Stabilní společnost s pevnou a vyváženou finanční situací.
Riziko nesplácení závazků je minimální.
a2 Velmi nízké riziko
Stabilní společnost s pevnou a vyváženou finanční situací.
Riziko nesplácení závazků je velmi nízké.
a3 Velmi nízké riziko
Stabilní společnost s pevnou a vyváženou finanční situací.
Riziko nesplácení závazků je velmi nízké.
a4 Velmi nízké riziko
Stabilní společnost s pevnou a vyváženou finanční situací.
Riziko nesplácení závazků je velmi nízké.
b1
Nízké riziko
Společnost s vyváženou finanční strukturou. Riziko nesplácení
závazků je mírné a je závislé na vnějších/tržních faktorech,
které nejsou snadno předvídatelné.
b2
Nízké riziko
Společnost s vyváženou finanční strukturou. Riziko nesplácení
závazků je mírné a je závislé na vnějších/tržních faktorech,
které nejsou snadno předvídatelné.
b3
Střední riziko
Společnost s převážně přijatelnou finanční situací. Riziko nesplácení
závazků dosahuje průměrné úrovně a je spojené s trendy na trhu.
b4
Mírně zvýšené riziko
Společnost s převážně přijatelnou finanční situací. Riziko nesplácení
závazků zvyšuje nepříznivé hodnocení nefinančních charakteristik.
b5
Mírně zvýšené riziko
Finanční situace společnosti není zcela stabilní.
Riziko nesplácení závazků je nadprůměrné, ale přijatelné.
C1
Zvýšené riziko
Finanční situace společnosti není zcela stabilní.
Riziko nesplácení závazků je nadprůměrné.
C2
Zvýšené riziko
Společnost s ne zcela stabilní finanční strukturou a občasným
nedostatkem likvidity. Riziko nesplácení závazků je nadprůměrné.
C3
Vysoké riziko
Společnost s nevyváženou finanční strukturou a občasným
nedostatkem likvidity. Riziko nesplácení závazků je vysoké.
C4
Velmi vysoké riziko
Společnost se značnými nedostatky ve finanční oblasti.
Riziko nesplácení závazků je značné.
C5
Extrémní riziko
Finanční stabilita společnosti je ohrožena.
Riziko selhání je extrémně vysoké.
X
Rating nespočten
Rating nebylo možné spočítat z důvodu nedostatečného
množství vstupních informací.
www.hkp.cz | 7
rozhovor vzdělávání
rozhovor podnikání
„Pokud má člověk úspěšně podnikat, musí vědět, co vlastně chce. Dalším krokem
je vymyslet, pochopit, případně zjistit, jak na to. A být ochoten obětovat čas a umět
přijmout riziko,“ říká Zdenka Vostrovská, která vzdělávací agenturu a akciovou
společnost 1. VOX a.s. vybudovala takřka z ničeho.
I
důležité je nehroutit
se při prvním
neúspěchu
8 | www.hkp.cz
Foto: Lukáš Procházka
Zakladatelka
vzdělávací agentury VOX:
ng. Zdenka Vostrovská, CSc., založila
vzdělávací agenturu VOX v roce 1993.
Od té doby „garážovou firmu“ změnila
v jednoho z lídrů pro vzdělávání dospělých
na českém trhu. Dnes má VOX kolem 20 zaměstnanců a 400 spolupracujících lektorů.
Ovšem v kartotéce disponuje více než čtyřmi tisíci lektory. Aktivně spolupracuje totiž
jen s těmi, kteří se nejvíce osvědčili a o jejichž témata je na trhu vzdělávání zájem.
pokud vyučují soft skills – komunikační dovednosti, kreativní řešení problémů, strategické myšlení a tak dále. Musím znát jejich
postoje, hodnoty a životní styl, abych je dokázala doporučit svým klientům. Například
mám deset lektorů na time management
a pro kurz, který organizuje můj firemní klient, mohu vybrat toho, který bude nejlépe
odpovídat cílové skupině. Takže s lektory
trávím hodně volného času.
začala jste podnikat v době, kdy už vám
bylo po třicítce, měla jste rodinu a rozjetou kariéru. Co vás k podnikání přivedlo?
Na počátku devadesátých let jsem pracovala na různých projektech Vysoké školy ekonomické v Praze a vedle toho vedla
účetnictví dvou menších firem. Potřebovala jsem rychle proniknout do této problematiky, ale kurzy, které jsem navštěvovala,
za mnoho nestály. Když jsem si postěžovala
kolegům, jeden z nich – mimochodem, dodnes patří k lektorům společnosti VOX – mi
navrhl: tak si zorganizuj kurzy vlastní.
a jsou životní hodnoty pro výuku důležité?
Nebudu jmenovat, ale například se k nám
hlásil jeden lektor na výuku etikety a etiky.
Jenže pak jsem zjistila, že je dvakrát rozvedený a žalován pro neplacení alimentů. Odmítli jsme s ním spolupráci, takový člověk
nemůže být dobrým lektorem etiky v podnikání.
Moje první kancelář, to byla
mokrá místnost v suterénu,
kde se dařilo plísním.
opravdu je za vaším úspěšným podnikáním jen tento důvod?
Chtěla jsem v životě dělat věci, které mě
naplňují. A vzdělání a rozvoj zaměstnanců
mě naplňují stoprocentně. Baví mě sledovat
posun mých klientů na kariérním žebříku.
To, jak díky našim kurzům rostou. Někdejší
mistři ve výrobě jsou dnes třeba na pozici
ředitelů a je úžasné vědět, že jsme k tomu
aspoň trochu přispěli. Když jdu do práce,
mám pocit, že jdu trávit volný čas.
Jak jste naznačila, snažíte se vybrat si
nejlepší z nejlepších. kurzy asi musejí být
hodně drahé?
Zakázkový kurz na míru se odvíjí od ceny
lektora a od času, který je třeba věnovat přípravě – diagnostice a definování cíle. Částka
se pohybuje mezi 20 až 35 tisíci korun za výukový den pro skupinu.
takže jste v práci de facto pořád?
Svůj volný čas prolínám se svým pracovním životem. Například nedávno jsem trávila víkend u jedné naší lektorky. S lektory
potřebuji mít velmi dobré vazby, zejména
spolupracujete se 400 lektory. řekla
bych, že takové množství stačí pro celou
Českou republiku.
Zní to jako velké číslo, ale v oblasti soft
skills spolupracujeme se zhruba padesát-
kou lektorů. Ostatní se specializují na hard
skills. To znamená, že třeba jednou za rok
mají speciální kurz v oblasti práva, daní či
třeba účetnictví.
Jak poznáte dobrého lektora?
Mám empatii a obrovskou zkušenost. Nikdy nespolupracuji s lektorem, kterého jsem
sama neslyšela. Pokud tématu, na které se
specializuje, nerozumím, sháním reference,
žádám klienty o zpětnou vazbu a chodím
i na náslechy. Zaplatím si kurz, kde přednáší. Mám připravené hodnoticí dotazníky
a ptám se o přestávkách klientů. U soft skills
si pak vyžádám ukázkovou hodinu. Trvám
také na tom, aby lektor, pokud něco učí, se
tomu oboru aktivně věnoval. Zkrátka aby to
nebyl jen teoretik. Zejména u soft skills se
téměř všechno dá vyčíst z knih, ale dobrý
lektor k tomu přidá osobní zkušenost z praxe a nadhled.
stalo se vám někdy, že byl klient hrubě
nespokojen?
Bohužel. Stane se to, když má jiná očekávání. Například začátečník se přihlásí
na kurz, kde se již předpokládají nějaké
elementární znalosti posluchačů. Ostatně
v hard skills pořádáme často kurzy, které
jsou opravdu pro specialisty. Je tedy třeba
číst specifikaci skupiny, pro kterou je kurz
určen.
řekla byste, že máte jako žena v prostředí českého byznysu nějakou nevýhodu?
Nemyslím, že je tu nějaká diskriminace.
Vždy jsem byla toho názoru, že je to o člověku samotném. Protože když někdo chce
a je ochoten pro to něco obětovat – čas
a úsilí, tak pohlaví úplně nerozhoduje. Je
pravda, že muži nemají rodinné povinnosti, tak je to pro ně snazší. Ale ženy mají po-
www.hkp.cz | 9
rozhovor vzdělávání
byly vaše začátky hodně těžké?
Je pravda, že v 90. letech, kdy jsem začínala, vzniklo hodně konkurenčních firem.
Ale ti, kdo neměli vůli a sílu překonávat překážky a byli stoprocentně závislí na zdrojích z toho předmětu podnikání, ukončili
činnost. Moje první kancelář, to byla mokrá
místnost v suterénu, kde se dařilo plísním,
a první kopírka byla pozoruhodný stroj,
který se podepisoval na každém papíru
šmouhou.
ale uspěla jste.
Měla jsem výhodu v tom, že jsem stále
měla příjem ze závislé činnosti na Vysoké
škole ekonomické, kde jsem učila. Také můj
manžel měl plat. Mohla jsem řadu let budovat brand firmy a to, co jsem vydělala, investovat do rozvoje. Například jsem patřila
k prvním, kdo měl v Česku webové stránky.
Třeba to, co jsem ve VOX za celý rok vydělala, šlo do certifikace ISO.
Kdybych všechen ten čas
mohla vrátit a začít znova,
nerozhodla bych se jinak.
Jaký je tedy váš recept na úspěch v podnikání?
Nehroutit se pod tíhou dílčího neúspěchu a učit se z vlastních chyb. Rozhodnutí,
že začne podnikat, dělá každý člověk sám
za sebe. Musí ale počítat s obrovským nasazením, vysokými riziky a krátkodobým
neúspěchem. Byl rok, kdy jsem třeba byla
ve ztrátě, ale z předchozích let, která byla
úspěšná, jsem měla našetřeno. Je to hodně
o osobní disciplíně. Já mám třeba osm let
staré auto, zatímco ostatní mi říkají, proč si
tak úspěšná podnikatelka jako já nekoupí
nový vůz. Ale já musím mít v podnikání rezervu na horší časy.
10 | www.hkp.cz
měla jste někdy pocit, že to vzdáte?
Stávalo se to tehdy, když se nějaká skupina lidí z mé agentury domluvila a založila
si konkurenční firmu. Využili při tom našich
lektorských i klientských databází i procesních norem. To jsem nesla velmi těžko, ale
především šlo o zklamání z těch lidí. Ale
stejně, kdybych všechen ten čas mohla vrátit a začít znova, nerozhodla bych se jinak.
dá se podle vás takovým podrazům nějak zabránit?
Právně se to dá jen velmi těžko ošetřit.
Konkurenční doložky jsou navíc vícenáklad.
Spíše sázím na lidský rozměr: když se lidem
ve firmě líbí a mohou si ke svému základu
vydělat nějakou pohyblivou část mzdy, tak
třeba nemají tolik důvodů jít na volnou
nohu a podnikat. Ale abych někomu, komu
je 40 let, měnila mravně hodnotové postoje,
není možné. Těžko změním něčí charakter.
Jak jste pocítila ekonomickou stagnaci
posledních let? klesl zájem o kurzy?
Spíše bych řekla, že na podnikání ve vzdělávání dospělých se odrazily transfery z Evropských sociálních fondů (ESF). Nejsme
firma, která se specializuje na tento druh
školení. Měli jsme klienty, u nichž jsme uspěli v rámci výběrových řízení, ale spolupráce
skončila. V případě dotací se totiž ceny za výukové dny soutěží ve výši 10 až 15 tisíc korun
za den, což je jen cena lektorů. VOX se proto těchto výběrových řízení často nemůže
účastnit.
takže vás netrápí krize, ale dotace.
Na trhu se kvůli nim pohybují i takzvaní
„specialisté“ na školení v rámci ESF, kteří najímají lektory za velice nízké ceny. Kurzy jsou
pak prodávány hluboce pod cenou. Firma
dostane dotaci, požádá jinou spřátelenou
společnost o realizaci kurzů, která si třeba
najme za tři stovky na hodinu lektory, co si
něco načetli v knihách. Dochází tak k devalvaci vzdělávání dospělých.
neuvažovala jste o zlevnění kurzů?
Ne. Protože výborní lektoři cenu nesníží
a vědí, že si klienty umí sehnat i bez naší
psat e-book. Mimochodem, papír se vám
nezaviruje. Nikdy.
Foto: Lukáš Procházka
zdenka vostrovská
• V roce 1993 byla zakladatelkou
a dnes je předsedkyní představenstva
akciové společnosti 1. VOX a.s.
• Od roku 1979 je odbornou
asistentkou Katedry
hospodářské a sociální politiky
Národohospodářské fakulty Vysoké
školy ekonomické v Praze.
• Vystudovala obor ekonomika
podniku na Vysoké škole ekonomické.
Po promoci zůstala na škole
a pokračovala v doktorandském
studiu.
Jaké by bylo vaše doporučení pro výběr
kvalitního kurzu?
Kdykoli platíte nějakou službu, je to risk.
Zrovna jsme se spálili s dodavatelem softwaru. Nevěřte slibům. Důležité jsou reference
a doporučuji prohlédnout si i zázemí firmy.
Výběr dodavatele by se neměl řídit nejrůznějšími pofidérními kamarádskými vztahy,
ale vycházet jen z jasně nastavených kvalitativních kritérií. Kvalita je dána především
profesionalistou vyučujících, ničím jiným.
a proč by firmy nemohly rovnou oslovit
lektory?
Firma vždy pracuje s jedincem či malou
vytipovanou skupinou, kdežto my máme
dokonalý přehled o celé lektorské scéně.
Známe ji natolik, že dokážeme postavit
takové realizační týmy, které budou korespondovat s firemní kulturou a respektovat
zvláštnosti a specifika daného klienta.
vaším přáním bylo vybudovat špičkovou
agenturu pro vzdělávání dospělých. to
se vám opravdu podařilo. Co teď chystáte
dál?
Vzdělávání lidí je nejlepší možný způsob
ekonomického rozvoje společnosti. V jiném
oboru bych podnikat nechtěla; tolik zajímavých lidí bych jinde nepotkala. Ale pravdou je, že nesnáším papírování. Ráda bych
Důležité jsou reference
a doporučuji prohlédnout
si i zázemí firmy.
časem mnohé své pravomoci delegovala
schopnému nástupci. Delegování, kontrola, motivace, to je svatá trojice úspěšného
managementu – ale vhodného člověka pro
takovou roli aby jeden hledal s lucernou
v pravé poledne.
■
Dagmar Langová
podnikatelské zásady:
■ Kradené štěstí nepřináší.
■ Že se firma musí uživit? Jistě,
zadarmo nám nikdo nic nedá.
Ale bude-li zisk pět milionů
nebo jeden milion – c est la
vie – na tom vlastně už ani tak
nesejde.
■ Skutečná kvalita je vzácná –
a drahá.
■ Kabát od dobrého krejčího
padne vždycky lépe než tuctový
plášť z konfekce. A nefouká pod
něj.
■ Že se občas může v plavební
dráze vyskytnout nějaká ta
závistivá mina nebo legislativní
ledovec, patří k riziku podnikání.
■ Pořád věřím, že poctivost
a korektnost v českém byznysu
ještě nevymřely.
• Na počátku 90. let pracovala
na různých projektech VŠE a vedla
účetnictví dvou menších firem.
podpory. Navíc jsem doslova umanutá
na kvalitu. Hromady hlušiny ve chvilce navrší každý jouda. Skutečná kvalita je vzácná
– a drahá. Je to však jediný způsob, jak se
pozitivně odlišit od konkurence.
Cenu ale dnes mohou snížit i moderní
technologie.
V současnosti se nejvíce prosazují takové metody výuky, jako jsou e-learningy, videokurzy, neboť prezenční kurzy
jsou spojeny s vícenáklady jako cestovné,
ubytování a podobně. Ovšem pozor – e-learning je sice vynikajícím vzdělávacím
nástrojem, ale pouze v kombinaci s přímou výukou. Zcela substituovat přímou
výuku elektronickými formami vzdělávání
je tentýž problém jako nahrazovat klasickou knížku e-bookem. Ten si klidně vezmu
do letadla – ale jinak… Jen to zkuste, nechat si na autogramiádě od autora pode-
Foto: Lukáš Procházka
vinností hodně, takže výborně umí všechny procesy racionalizovat a lépe pracovat
s časem.
rozhovor vzdělávání
www.hkp.cz | 11
téma vzdělávání
téma vzdělávání
firmy SI moHou oHlídat,
ABY zaměstnanCi uměli
Podniky dnes mají díky certifikátům Národní soustavy kvalifikací možnost získat
kvalitního zaměstnance hned a neshánět lidi drahou metodou pokus-omyl,
říká Zdeněk Somr, viceprezident Hospodářské komory ČR.
Č
asy, kdy někdo dělal jednu práci celý
život, jsou pryč. Lidé mění nejen zaměstnavatele, ale i profese a s tím jim
pomáhá Národní soustava kvalifikací. Ostatně význam projektu Národní soustavy kvalifikací, který se rozběhl zhruba před pěti lety,
nejlépe ukazuje typický případ. Pan Jaroslav
se vyučil soustružníkem, na vojně si udělal
řidičák a pak celý život jezdil s náklaďákem.
Když má uvést, čím se vyučil, napíše, že je
soustružník. Ale za těch dvacet let, co uplynuly od doby, kdy dostal výuční list, mnohé
asi zapomněl a mnohé se v jeho profesi změnilo. Právě lidem jako on pomáhá projekt Národní soustava kvalifikací (NSK). Pan Jaroslav
totiž díky zkouškám může získat certifikát,
kterým doloží, že se třeba ve svém volném
čase své původní profesi věnoval, a na místo
soustružníka může nastoupit.
Firmy samy mohou přicházet
s požadavky na
standardizaci kvalifikací.
Velký přínos má však NSK pro firmy. „Podniky mají díky certifikátům možnost získat
kvalitního zaměstnance hned a neshánět lidi
drahou metodou pokus-omyl, kdy se prověří, zda daná osoba profesi skutečně ovládá.
Mohou rovnou vyžadovat tři až pět let starou
zkoušku, čímž dostanou jistotu, že zaměstnanec umí to, co potřebují,“ vysvětluje Zdeněk
Somr, viceprezident Hospodářské komory
12 | www.hkp.cz
ČR, který je jedním z lídrů celého projektu.
Zodpovídá za tu část, která se týká zaměstnavatelů a již realizuje konsorcium Hospodářské komory ČR, Svazu průmyslu a dopravy
a společnosti Trexima.
firmy si samy řeknou
Zdeněk Somr charakterizuje celý systém jako velmi jednoduchý. „Primárně NSK
vznikla kvůli tomu, aby ti, kdo se něco naučili – třeba u dědy v dílně, nebo během své
kariéry – a nemají to nijak ověřeno, mohli
složit zkoušku a na své znalosti mít certifikát,“ říká.
Postupem času, jak Národní soustava kvalifikací vznikala, se ukázalo, že přináší i velké
výhody firmám. Jsou v ní totiž popsány standardy jednotlivých kvalifikací. „Personalista
se třeba může kdykoli podívat na web NSK,
co může od dané profese vyžadovat,“ dodává Zdeněk Somr. Na standardy NSK mají být
navázány i rekvalifikace. Každá z nich by měla
směřovat právě k získání certifikátu NSK.
Další nespornou a značnou výhodou
soustavy je skutečnost, že se na její tvorbě
a na standardech pro jednotlivé kvalifikace
podílejí samotní zaměstnavatelé. „Není to
tak, že úředníci něco napíší a pak se dohadujeme, že takto to v praxi nefunguje. Naopak
v NSK se povedlo shromáždit reprezentativní
složení rady v každém oboru. Samozřejmě,
pak vše schvaluje ministerstvo školství, ale dá
se očekávat, že zaměstnavatelé budou vše
respektovat, neboť si to sami vytvořili. Bylo
by levnější, pokud by sami úředníci něco se-
psali, ale z poloviny by to trh nepřijal a měl by
standardy vlastní,“ zdůrazňuje viceprezident
HK ČR.
A to není všechno, z čeho mohou podniky těžit. Samy mohou přicházet s požadavky na standardizaci jednotlivých kvalifikací,
pokud mají dojem, že u některých profesí
nejsou jasně daná pravidla. Stejně tak mohou přinášet návrhy na aktualizace, pokud se
ukáže, že se některý obor výrazně technologicky inovoval.
„Příkladem jsou baňkové televize. Vždyť
kdo by si před patnácti lety pomyslel, že nebudou dnes existovat. Objevují se i jiné nové
technologie. Třeba popis učebních oborů by
se měl čím dál více přibližovat Soustavě národních kvalifikací. Aby se učilo to, co dnes
zaměstnavatelé považují za aktuální,“ dodává Zdeněk Somr.
inspirace z británie
Pro českou NSK byl vzorem systém, jaký
funguje v Británii. Poslední čtyři roky se rozšířila o stovky kvalifikací. Začínalo se těmi, které neměly žádné standardy. Tedy profesemi,
které se na školách ani nevyučovaly. Pak se
pokračovalo přes učební obory až po ty maturitní.
„Pro vysokoškolské obory by byla nutná
změna zákona a také pochopení vysokých
škol, že vedle výuky mají organizovat i krátké programy kvalifikačního typu,“ vysvětluje
Zdeněk Somr. „Umím si představit, že v některých odvětvích může být popsán standard bakalářských kvalifikací,“ dodává.
Foto: Shutterstock
Firmy se i dnes mohou zapojit do pracovních skupin při tvorbě či revizi samotných
standardů. „Mohou působit i jako takzvaní
zpětnovazební konzultanti, tedy lidé, kteří
přináší informace o tom, co by trh chtěl změnit,“ upřesňuje Zdeněk Somr. „Nejlepší je najít
si na stránkách NSK, Svazu průmyslu nebo
na Hospodářské komoře kontakt a spojit se
s námi. Pro všechny se místo najde.“
„Samozřejmě tam, kde jsou standardy vytvořeny, se nejspíš v blízké době nic měnit
nebude. Revize by měla být každých třeba
pět let anebo pokud se něco výrazně technologicky změní. Ale zdůrazňuji, pokud se nic
nemění a není v daném oboru technologický
vývoj, tak revize není nutná,“ říká viceprezident Komory. „Není to formální systém, který
musí něco dělat jenom proto, že to zákon nakazuje. Má to být systém, který pružně reaguje na potřeby trhu. Změní-li se technologie,
měl by se tvořit nový standard,“ upozorňuje.
„Například dnes si každý stěžuje, že trh realitních makléřů je džungle. Není proto nic
snazšího než napsat standardy a vyzkoušet
je. Aby byl výstup stejný v Aši i v Bruntále.
Sjednocení je důležité. Máte certifikát a všichni vědí, co umíte. Zaměstnavatel hned pozná,
co umíte,“ poznamenává Zdeněk Somr.
Co bude dál?
Cílem NSK je, aby si kdokoli mohl doplnit kvalifikaci. Je tedy konec tomu, že se při
každé změně profese musela skládat nová
maturitní zkouška. „Ale je to i o podnikatelích, aby pochopili, že doplnění kvalifikace
je možné, a brali certifikát jako rovnocenný
standard. Je třeba naučit se rozlišovat mezi
vzděláním a kvalifikací. Tedy že vzdělání má
určité stupně – maturita, vysoká škola, a kvalifikace s tím až tak nemusí souviset,“ zdůrazňuje Zdeněk Somr.
Problémem však pro změnu kvalifikací
zůstávají kurzy, tedy jejich kvalita. Viceprezident Komory připouští, že je třeba vyřešit problém s akreditacemi pro vzdělávací
instituce a kurzy. To ovšem není záležitost
NSK. „Je to otázka měření kvality vzdělávání
dospělých. Na to má ministerstvo nástroj
vytvořený z projektu Koncepce dalšího
vzdělávání. Měl by zkoumat kvalitu vzdělávacích institucí a hodnotit je. Umím si představit, že i Hospodářská komora bude hodnotit kvalitu vzdělávacích aktivit,“ dodává
její viceprezident.
Přitom cena zkoušky se pohybuje od několika tisíců až po desítky tisíc korun. „Záleží
na náročnosti a nákladnosti zkoušky, pokud
ke zkoušce stačí tužka a papír, je levná. Zkoušející je podobně placen všude. Ale pokud
potřebujete ke zkoušce drahé kovy, které
znehodnotíte, je certifikát dražší,“ upřesňuje
Zdeněk Somr.
Viceprezident
Komory
upozorňuje, že už nyní existuje webová stránka
www.vzdelavaniaprace.cz, kam je možné se
obrátit. Stránka je sice ve fázi naplňování, ale
už nyní na ní je řada kurzů, díky nimž by bylo
možné zkoušku v NSK složit. „Postupně budou kurzy přibývat. Ten systém by měl v budoucnu zahrnovat i poradce, kteří by uměli
pomoci s tím, jak profesi, kvalifikaci ideálně
změnit, aby vám to vyhovovalo. To se chystá
v nejbližších letech,“ uzavírá.
■
Dagmar Langová
Co je národní
soustava kvalifikací?
Národní soustava kvalifikací je
průběžně budovaný a státem
a evropskými fondy podporovaný
a občany i zaměstnavateli využitelný
registr profesních kvalifikací
existujících na pracovním trhu
v ČR. Umožňuje zájemcům získat
celostátně uznávané osvědčení
o jejich profesní kvalifikaci, aniž by
museli zasednout do školních lavic.
Rozvoj a implementaci Národní
soustavy kvalifikací zajišťuje do roku
2015 stejnojmenný projekt MŠMT
financovaný Evropským sociálním
fondem a státním rozpočtem ČR.
Řešitelem projektu je Národní ústav
pro vzdělávání.
www.narodnikvalifikace.cz
www.hkp.cz | 13
aktuality zahraniční spolupráce
aktuality zahraniční spolupráce
B2B Jednání KAZAŠSKÝCH
A ČESKÝCH podnikatelŮ
Kazašští a čeští podnikatelé měli v prostorách pražské hospodářské komory
možnost projednat budoucí spolupráci.
Jedinečná příležitost se během letních prázdnin naskytla českým podnikatelům. Pod záštitou Velvyslanectví
Republiky Kazachstán, HKP a Komory pro hospodářské
styky se Společenstvím nezávislých států totiž v konferenčních prostorách pražské hospodářské komory proběhlo 18. srpna Kazašsko-české podnikatelské fórum B2B
s názvem „Investiční příležitosti regionu Jižního Kazachstánu“. ■
Foto: 3× HKP
Za českou stranu se fóra zúčastnili kupříkladu představitelé firem Zetor Tractors, a. s., Natura, a. s. (výroba sypkých
potravinářských výrobků), Metrostav, a. s., SKD Trade, a. s.
(náhradní díly pro kolejová vozidla a trolejbusy), za kazašskou pak firma Amangeldi (zemědělství), Lider-NK
(stavební průmysl), Alageum Electric (elektrická zařízení)
a další. ■
14 | www.hkp.cz
B2B jednání mezi českými a kazašskými podnikateli odstartovala ihned po oficiální části. V ní předseda představenstva HKP Petr Kužel zdůraznil zejména pozitivní aspekt
vzrůstajícího rozvoje podnikatelských vztahů mezi Českou
republikou a Kazachstánem, na což poukazuje i plánované založení Kazašsko-české obchodní komory. ■
(ajk)
HKP aktuality
HKP aktuality
kam za zážitky s Hkp
MÁTE poklad?
podělte SE o něJ!
Firmy mají díky HKP možnost zapojit se do projektu
Zážitkové turistiky a umožnit ostatním poznat klenoty,
jimiž se mohou pochlubit!
Foto: HKP
U
mění „dělat věci po staru“ je čím dál
modernější. Mezi lidmi neustále roste zájem o poznávání historických
strojů, nářadí, starobylých technik a technologií a samozřejmě i technicky a historicky
zajímavých prostor. Máte takový poklad
ve své firmě? Podělte se o něj tím, že se
zapojíte do projektu
Zážitkové turistiky,
který už léta úspěšně provozuje Hospodářská komora
hl. m. Prahy!
Účast v projektu
v žádném případě neznamená, že si ze své
firmy budete muset nechat udělat muzeum nebo průchoďák. Svůj klenot ukážete
veřejnosti jen tehdy, kdy se to vám bude
hodit. „Projekt HKP je založen právě na jedinečnosti a ojedinělosti ‚exponátů‘, které
nabízíme: historickým metrem nebo mo-
Chci se zapojit
do zážitkové turistiky.
koho mám kontaktovat?
Jiří Svoboda,
manažer projektu Zážitková turistika
tel.: 224 818 197
e-mail: [email protected]
vše na:
www.prahatechnicka.cz
www.hkp.cz/praha-technicka
16 | www.hkp.cz
toráčky se taky nejezdí každý den, ale jen
tehdy, kdy to Dopravnímu podniku hl. m.
Prahy nebo Klubu železničních cestovatelů
vyhovuje,“ říká manažer projektu Zážitková
turistika Jiří Svoboda. „Firma si návštěvníky, kteří by se chtěli na technické zajímavosti podívat, pozve
pouze tehdy a tak
často, jak jí to bude
vyhovovat.
Každá prohlídka tedy
bude předem hlášena a majitel bude
přesně vědět počet
návštěvníků i čas návštěv,“ poznamenává Jiří Svoboda.
Jak to probíhá v praxi?
Zástupce firmy dohodne s manažerem
projektu Jiřím Svobodou termíny, počty
osob a cenu vstupného, což obě strany stvrdí smlouvou. Tyto údaje jsou pak zaneseny
do „Rezervačního systému“ na stránkách
www.prahatechnicka.cz, jehož prostřednictvím si zájemci kupují vstupenky. Webové stránky www.prahatechnicka.cz jsou
široké veřejnosti dobře známé – lístky
na projížďku soupravou metra z roku 1974
bývají vyprodány během několika desítek
minut.
Pražská hospodářská komora se pak stará
o další propagaci za pomoci svých webových stránek, facebookového profilu, časopisu hkp a také samotná firma prostřednictvím internetu a sociálních sítí. ■
(ajk)
V podzimních měsících budou opět
vypraveny zvláštní jízdy historickou
soupravou metra, na „Velký okruh Prahou“ vyjede i historický motoráček:
11. 10. 2014 – velký okruh prahou
Jízda historickými vozy typu M131.1
„Hurvínek“, M262.0 „Kredenc“ či
M262.1 „Loďák“ po nejzajímavějších
a jinak málo dostupných místech
Prahy.
podrobný program naleznete na:
www.hkp.cz/praha-technicka/
motoracky-2
internetový
marketinG
JE Cesta, NIKOLIV Cíl
18. 10. souprava 81–71 trasa a
program: Výjezd z depa Hostivař.
Díky rozsvícenému tunelovému
osvětlení a vlakovým rozhlasem reprodukovanému výkladu poznáte
rozličná zákoutí této v současné době
nejkratší tratě pražského metra a zavítáte na obratové koleje stanice Dejvické. Výklad je zaměřen také i na architekturu stanic a technologický
postup jejich výstavby.
15. 11. souprava 81–71 trasa b
program: Výjezd z depa Zličín. Krom
prohlídky slepého ramene tunelu,
krátkého zastavení v tubusu mostu
nad Nepomuckým rybníkem souprava také zavítá do obratiště stanice
Smíchovské nádraží. Opravdovým
unikátem celého programu je ukázka
zličínské zkušební tratě metra, kam
vás souprava ještě zaveze při návratu
zpět do domovského depa. Tunely
trasy B jsou během jízdy rozsvíceny,
a vše zajímavé si navíc můžete rovněž
prohlédnout pohledem strojvedoucího metra.
20. 12. souprava ečs trasa C
program: Výjezd z depa Kačerov.
Během cesty mají návštěvníci jedinečnou příležitost prohlédnout si
kabinu strojvedoucího i s praktickou
ukázkou práce strojvedoucích, kteří
vlak obsluhují v dobových uniformách. Čeká je zastávka v rozsvíceném mostu přes nuselské údolí, navštíví se soupravou zázemí obratiště
metra ve stanici Nádraží Holešovice
a nahlédnou do mnoha dalších jinak
nepřístupných míst provozu pražské
podzemní dráhy.
podrobný program naleznete
na www.hkp.cz/praha-technicka/
jizda-metrem-ecs
Pokud nějaká společnost či firma v dnešní době ještě stále
uvažuje nad tím, zda se jí internetová reklama vyplatí, nebo zda
by si měla založit svůj profil na Facebooku, něco je prostě špatně.
I
nternet je bezesporu jedním z nejrychleji velmi účinný komunikační nástroj, ale také
se rozvíjejících médií dnešní doby. Díky jako velmi efektivní prodejní kanál. Důkasvé podstatě, dostupnosti a použitým zem tohoto tvrzení ostatně může být sítechnologiím nabízí oproti klasické nadlin- lící nechuť firem a společností investovat
ce (televize, tisk, rozhlas…) opravdu nepře- do klasické nadlinky a zároveň také znatelberné množství reklamních formátů
né navyšování rozpočtů právě ve proa jako bonus přidává ještě vyspěch internetové reklamy.
nikající měřitelnost.
Internetová reklama má
Dalším faktorem, ktedíky své podstatě
rý hraje silně ve proa použitým techspěch internetové renologiím
mnoklamy, je především
ho podob, avšak
rostoucí
dostupobecně ji lze rozdělit
nost, rychlost a kvado několika hlavních
lita internetového
celků. Mezi nejvíce
připojení, ale také
zmiňované celky patří
neustále rostoucí
zejména Search Engiprodeje
chytrých
ne Optimization (SEO),
mobilních
telefonů
Search Engine Marketing
Foto: Shutterstock
a tabletů. Ostatně právě díky
(SEM) a v dnešní době pak také
posledně jmenovanému faktoru se zanejčastěji poptávaný Social Media Markečal užívat termín cross-platform consumer ting (SMM).
behaviour, kterým označujeme situaci, kdy
Dílčí techniky internetového marketingu
uživatel v danou chvíli sleduje nebo ovládá však můžeme členit i jinak, například s ohlevíce zařízení zároveň.
dem na to, zda nám jde především o výkon
Takovým typickým příkladem dnešní – ve smyslu obchodní výkonnosti, nebo
doby je uživatel, který sleduje televizi, při- o obsah – ve smyslu komunikace značky,
čemž má zapnutý svůj osobní nebo pracov- případně s ohledem na segment, ve kterém
ní notebook a k tomu všemu stíhá jedním se firma či společnost pohybuje, tedy B2B
okem kontrolovat i svůj telefon či tablet. nebo B2C.
Ruku na srdce, tato situace se jistě – alespoň
Každé z těchto rozdělení internetového
jednou v rámci pracovního dne – přihodila marketingu má pochopitelně svá specifika.
každému z nás.
Jinými slovy – každý z těchto celků interneZ internetu se zkrátka stává všudypří- tového marketingu používá jiné techniky,
tomné médium, které lze využít nejen jako pracuje s jinými předpoklady nebo v jiné
Jan vašík
• Dlouhodobě se
zajímá o tvorbu
marketingové
strategie
a komunikaci.
• Své zkušenosti získával nejprve
jako konzultant on-line marketingu,
později jako majitel agentury
Visio NetMedia.
• Vše, co se za tu dobu naučil, tak nyní
využívá při návrhu marketingové
komunikace a budování značek.
fázi nákupního procesu či rozhodování jedince – internetového uživatele.
Typickým příkladem dneška
je člověk, který sleduje televizi,
má zapnutý notebook a jedním
okem stíhá kontrolovat i svůj
telefon či tablet.
Každý z těchto celků internetového
marketingu může být navíc realizovaný
zcela nezávisle na ostatních, avšak synergického efektu dosáhneme jedině v případě jejich spojení, správného načasování
a provedení.
Jen kopírovat nestačí
S ohledem na tyto skutečnosti proto z mého
pohledu neexistuje žádné „instantní řešení“,
které by bylo zároveň jednoduché a funkční
natolik, aby ho bylo možné použít. Stejně
tak slepé či šablonovité přejímání toho, co
funguje například u konkurence, mnohdy
bývá ta nejrychlejší cesta do pekel.
Neberte proto internetový marketing
jako lék, který – s jistou mírou nadsázky –
vyřeší všechny vaše obchodní problémy.
Internetový marketing je především cesta,
nikoliv cíl.
■
Jan Vašík,
Branding & Strategy
www.fairytailors.cz
www.hkp.cz | 17
poradna vzdělávání
poradna vzdělávání
Foto: Shutterstock
ABY FIRMA mluvila
(NEJEN) anGliCky
Investovat do jazykového vzdělávání se vyplatí víc než kterýkoli jiný benefit.
Zaměstnanci totiž často cizí řeči využijí přímo v práci. Na trhu je dnes nepřeberné
množství kurzů a způsobů výuky. Který z nich si vybrat, aby se investice vyplatila?
Z
nalost angličtiny by dnes měla být
téměř samozřejmostí. Ovšem není
tomu tak. Problémy má zejména
generace, která chodila do školy ještě před
rokem 1989. Tehdy se vyučovala ruština,
kterou se mnozí ze zásady snažili ignorovat.
I když se jazyková vybavenost Čechů podle
řady personálních agentur zlepšuje, stále
ve firmách nemluví cizími řečmi tolik lidí,
kolik by bylo třeba. I proto řada společností poskytuje svým zaměstnancům benefit
ve formě příspěvku na jazykové kurzy. A nemusí se učit jen anglicky. Vždyť stále platí
staré známé: „kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem“.
E-learningové programy
využíváme jako doplněk
k určitým typům kurzů,
kde je zapotřebí intenzivní
samostudium.
Dnes mají podniky přehršel možností,
jak podpořit jazykové vzdělávání svých lidí.
Co je ale efektivnější? „V ČSOB preferujeme
kurzy, kdy lektor dochází za studenty-zaměstnanci do firmy. Přímý kontakt lektora
se studujícím je nenahraditelný,“ říká Magda Vondráčková, specialistka vzdělávání
ČSOB. „E-learningové programy využíváme
jako doplněk k určitým typům kurzů, kde
je zapotřebí intenzivní samostudium. Na-
18 | www.hkp.cz
víc ho mohou využít také maminky a tatínci na mateřské a rodičovské dovolené, aby
i v tomto období nepřišli o kontakt s cizím
jazykem,“ dodává s tím, že e-learing sice vyjde levněji, ale chybí při něm kontakt s lektorem a student nemá možnost rychle reagovat, pokud něčemu nerozumí. Nicméně
některé jazykové školy dnes už nabízejí on-line programy, u nichž je přítomen i lektor.
Komerční banka využívá většinu nabízených možností na trhu. „Lektoři dochází
za zaměstnanci k individuální i skupinové
výuce, naši zaměstnanci dochází na otevřené jazykové kurzy a využíváme i e-learningových forem výuky či kombinace již
zmíněných typů vzdělávání,“ říká Andrea
Šarochová, zástupkyně výkonného ředitele
pro lidské zdroje v Komerční bance. „Stejně
tak plánujeme i zavedení příspěvků na jazykovou výuku. Nyní nabízíme výrazné slevy
od našich dodavatelů jazykových kurzů dojednané pro zaměstnance,“ zdůrazňuje. Důvod k využívání všech třech variant je prostý, na každou pozici jsou odlišné požadavky
na úroveň znalosti cizích řečí.
výhody i nevýhody
Vyplatí se ale menším podnikům zvát lektory, nebo je lepší finančně přispět na otevřené kurzy? „Většina stále preferuje takzvané docházkové nebo živé vzdělávání,
kdy lektor dochází na kurzy přímo do firmy.
Nicméně rozvíjí se i distanční forma vzdělávání, např. kurzy prostřednictvím programu
Skype nebo tzv. webináře, což jsou vlastně
videokonference,“ upřesňuje senior metodička jazykové agentury Skřivánek Jana Kadlíková.
Pro zaměstnance je také
úsporou času, že nemusí
nikam dojíždět a lektor
přijde k nim do práce.
Podle ní sice firmy dávají přípěvek a zaměstnanec se může rozhodnout, jakou jazykovou školu zvolí, ale nyní se vrací trend
centrálního vzdělávání. „Pokud si firma vybere kvalitní jazykovou školu, pak stačí, aby
si nadefinovala cíle vzdělávání, a škola se
již o všechno postará. Určí jazykovou úroveň zaměstnanců, navrhne vhodné složení
skupin, vybere zkušené lektory vhodné pro
konkrétní kurzy, vypracuje výukový plán
atd. A samozřejmě sleduje docházku a pokrok zaměstnanců, vypracovává hodnocení,
které pak následně předává firmě,“ vysvětluje Jana Kadlíková.
Výhody a nevýhody jazykového lektora
ve firmě vidí výkonný ředitel jazykové školy Channel Crossings Vítězslav Bican následovně. „Lektor může ušít firmě kurz na míru
a více se přizpůsobit jejím požadavkům.
Výuka umožňuje pracovat s firemní terminologií a používat oborovou slovní zásobu,“
upřesňuje. Pro zaměstnance je podle něj
také úsporou času, že nemusí nikam dojíž-
dět a lektor přijde k nim do podniku. Navíc
má personální oddělení přehled o docházce.
Jako nevýhodu docházení lektorů pak
ředitel jazykové školy Channel Crossings
vnímá to, že některým zaměstnancům je
nepříjemné odbíhat od práce. „Někdy se
lidé v kurzu nesoustředí, protože stále jsou
myšlenkami u svých pracovních úkolů,“ dodává. Demotivující pak pro ně může být i to,
že o dobu strávenou na kurzu musejí zůstat
v kanceláři déle. Výuku během pracovního
dne tak vnímají jako narušení svého režimu
a rytmu.
Je tedy na samotných firmách, co budou
považovat jako lepší řešení. Mnozí personalisté dnes navíc zaměstnance, kteří se
pilně učí jazyky a mají výsledky, podporují
i finančně. Třeba ten, kdo dokáže dojednat
zakázku s klientem anglicky, má vyšší mzdu.
Některé podniky oceňují i finanční odměnou, pokud je zaměstnanec na jazykovém
kurzu úspěšný.
A jaké jazyky se dnes učí? Především je to
stále angličtina. Podle metodičky jazykové
agentury Skřivánek jsou na dalších místech
němčina a ruština. Zájem je ale také o čínštinu, japonštinu nebo korejštinu. ■
(dl)
deset tipů, jak se snáze naučit řeč
1. udělejte si doma cizojazyčné
(půl)hodinky
Proč si pár hodin týdně nepopovídat
jinak než česky? Prospěje to nejen
vám, ale i vašemu partnerovi a dětem.
A nejspíš se u toho i hodně pobavíte.
zahraničních zaměstnanců a studentů.
Ve velkých firmách určitě někoho
takového znáte. Když jednou za čas
nevyrazíte na pivo/víno/čaj se svými
českými kolegy, ale s cizincem, můžete
se pocvičit také v jazyce.
2. označte si věci
Jednou z dobrých pomůcek, jak si
vštípit slovní zásobu, je označit si věci
denní potřeby cizími slovíčky. A pokud
se učíte více jazyků zároveň, tak si
nalepte štítky vícejazyčné.
6. vytvořte si cizojazyčnou osobnost
Přizpůsobte se alespoň zčásti životnímu
stylu země, jejíž jazyk se chcete naučit.
Vaše cizojazyčné alter ego může pít
o páté (tedy přesněji v 16.00) čaj
s mlékem nebo pojídat pouze bílé
bagety či sledovat americký fotbal.
3. dívejte se na filmy
Velmi často se v souvislosti s výbornou
znalostí angličtiny v severských zemích
zmiňuje to, že tam mají anglicky
mluvené filmy bez dabingu, pouze
s titulky. Udělejte to také tak. A ještě
lépe bude, když budete mít k anglicky
mluvenému filmu titulky anglické.
4. mluvte si pro sebe
Každý si občas sám pro sebe něco
povídá, proč to nezkusit v cizí řeči. Není
třeba řešit, že si to možná neříkáte
správně, ale důležité je snažit se v cizím
jazyce přemýšlet o běžných věcech.
5. Jděte na pivo s cizincem
Ne každý má možnost odjet do ciziny,
ale také v Česku je množství
7. ovládejte telefon a počítač
v cizím jazyce
Většina elektronických přístrojů má
volbu, kterou se dá změnit jazyk
ovládání. Pokud budete používat ten,
který se právě učíte, bude to pro vás
znamenat další přirozené přecházení
mezi jazyky, a tím budete posilovat
svoji schopnost činit tak i v běžné řeči.
Stejně tak i svoje účty na sociálních
sítích můžete ovládat cizojazyčně.
8. Čtěte v cizím jazyce
Jednoduchým způsobem, jak si
pomoci při učení se cizí řeči, je čtení
knih v onom jazyce. Jestli jste to nikdy
nezkoušeli, vezměte nejprve anglickou
verzi dobré knihy, kterou jste již četli
v češtině. A příště se už můžete pustit
do nového románu svého oblíbeného
autora, aniž byste museli čekat
na překlad.
9. pište si deník nebo blog
v cizím jazyce
Začněte deníkem, který budete číst
jen vy. Po několika týdnech se ke svým
zápisům vraťte a opravte si je po sobě.
Po čase se můžete pustit do blogu.
Psaní je jednou z nejobtížnějších
jazykových dovedností, takže trénink
nikdy neuškodí.
10. „uvařte si“ v cizím jazyce
Uspořádejte oslavu narozenin
královny, dobytí Bastily nebo
sjednocení Německa pro své přátele.
Najděte si cizojazyčný recept, přeložte
si ingredience a postupy a uvařte si
tradiční pokrm země, která je vám
milá.
bonus pro nezadané: Najděte si
partnera-cizince. Úspěch při výuce
cizího jazyka máte zaručen.
Vítězslav Bican,
výkonný ředitel jazykové školy
Channel Crossings
a prezident Asociace jazykových škol
a agentur ČR
www.hkp.cz | 19
poradna podnikání
poradna podnikání
neplatit Je
NEJEN nemorální,
ALE I neleGální!
kátům a exekutorům, a inkaso pohledávek
tak není prioritou. Zřejmě zákonodárcům
přijde zvláštní, když chceme sebe sami regulovat.
Poslední úprava advokátního tarifu, která platí od letošního července, přinesla
pouze další znevýhodnění věřitelů a slušných platících lidí. (O advokátním tarifu více
na str. 4.)
„Vůbec nerozumím těm, kdo se zastávají dlužníků,“
říká prezident Asociace inkasních agentur Vladimír Gazárek.
Z
a platební „nemorálkou“ podle prezidenta Asociace inkasních agentur
Ing. Vladimíra Gazárka nestojí jen
fakt, že Čechům ještě stále nejsou vlastní základní principy etického kodexu podnikání,
který je jinde ve světě alfou a omegou soukromého byznysu, ale i desítky let chybějící
legislativa.
Jsem firma, která včas a řádně dostává
svým závazkům, odvádím poctivou práci
a všem, od nichž nakupuji, platím včas.
přesto se dostávám do problémů, protože mi neplatí moji vlastní klienti. Co mi
radíte? Jak co možná nejrychleji a nejpohodlněji se můžu ke svým penězům
dostat?
Dnes více než kdy jindy je před zahájením spolupráce nezbytné prověřit si svého
obchodního partnera. Ač tato služba není
zadarmo, určitě se vyplatí. Vyselektuje ty,
u nichž je vážné riziko, že nebudou řádně
dostávat svým závazkům. Když už s někým
spolupracujete a on neplní své závazky úplně hladce, je dobré na nic nečekat a vzniklou situaci začít řešit co nejdříve. Tedy ozvat
se dlužníkovi hned, jakmile termín dosáhne
splatnosti.
Některé společnosti, aby si nenarušily
vztah se svými obchodními partnery, už
první upomenutí řeší ve spolupráci s inkasními agenturami, které zajišťují urgenci
plateb až do úhrady nebo dalšího postupu.
Nedochází tak k narušení obchodního vztahu.
20 | www.hkp.cz
Jsou podniky rády, že dostanou vůbec
zaplaceno, nebo mají nárok i na nějakou
náhradu nákladů vymáhání?
V loňském roce byla do českého práva
transponovaná směrnice EU o opožděných
platbách, která firmám umožňuje účtovat
paušální „odškodnění“ ve výši 1200 korun
za každé prodlení.
platební morálka
v evropě
Každá pátá faktura v západní Evropě
není zaplacena včas. Ve východní
Evropě je každá čtvrtá faktura
uhrazena pozdě nebo vůbec.
Problémy s platební morálkou se
vyskytují zejména v B2B sektoru, kde
27 % faktur není v den splatnosti
uhrazeno.
Průměrná doba úhrady faktur je
42 dnů po termínu splatnosti. Firmy
tedy čekají v průměru více než dva
měsíce na platbu. Zjistil to průzkum
European Payment Practices 2014
společnosti EOS KSI.
Jedná se o jednorázovou dávku, splatnou i bez výzvy. Právo na ni vzniká v plné
výši hned v první den dlužníkova prodlení.
Účelem úpravy je kompenzovat věřitelům
drobné náklady spojené s vymáháním jejich
pohledávek (upomínky, telefonáty apod.).
Právo na odškodnění nevyžaduje věcné
zdůvodnění. Pokud však bude věřitel požadovat náhradu vyšších nákladů, jejich skutečnou výši již bude muset prokazovat. Pro
příklad se může jednat o výdaje za advokáta
nebo za služby inkasní agentury. Tato úprava se ovšem týká pouze B2B pohledávek.
Jak hodnotíte platební morálku u českých firem? a dá se v této souvislosti
vůbec mluvit o morálce? nebo je to spíš
nemorálka?
Myslím si, že neplatit své závazky je nejen nemorální, ale také nelegální. Dochází
tím k poškození někoho – ať už firmy, nebo
jednotlivce – a nemělo by to být tolerováno. Snahy části politiků či médií omlouvat
neplatiče mnohdy nechápu. V loňském roce
prošlo inkasními agenturami 1,7 mil. kusů
pohledávek v objemu 23 miliard korun, z čehož pohledávky za firmami tvořily 12,8 procenta. Při rozdělení na B2C (vztah společnost a koncový zákazník) a B2B (vztah mezi
společnostmi) má každá oblast jiné postupy
a je i jinak legislativně upravena. Zatímco
oblast B2B je řešena výše zmíněnou legislativou a má nárok i na nějaké náhrady nákladů, oblast pohledávek jednotlivců není
nijak speciálně ošetřena.
zmiňujete nedostatečnou legislativu,
která by oblast vymáhání dluhů řešila.
změnilo se v této oblasti něco k lepšímu?
má na vztah věřitel-dlužník nějaký vliv
vladimír Gazárek
• Vystudoval Obchodní fakultu Vysoké
školy ekonomické v Bratislavě.
V období studia byl prezidentem
mezinárodní studentské organizace
AIESEC, přes kterou se dostal na
1,5roční stáž u IBM v New Yorku, USA.
• Pohledávkám se věnuje od roku 2004,
kdy se přestěhoval do Prahy, aby zde
řídil mezinárodní inkasní společnost.
Aktivně se věnuje fotbalu, ale sport
má v oblibě obecně, stejně jako
kulturu.
• V současné době je prezidentem
Asociace inkasních agentur
www.aiacz.cz
nový občanský zákoník nebo zákon o obchodních korporacích? Jaké konkrétní
zákony by podle vašeho názoru situaci
zlepšily?
Nový občanský zákoník nebo zákon
o obchodních korporacích nepřinesl pro
náš obor nic zásadního. Hlavní stále chybí.
Asociace inkasních agentur má připraven
návrh zákona o inkasní činnosti, ale momentálně politici vedou spíš boj proti advo-
počátkem října pořádáte fórum s tímto
velice emotivním názvem: „proč slušní
a platící stále dotují neplatiče? a vědí
o tom?“ to je opravdu tak zle?
Naší snahou je dělat osvětu. Chceme,
aby si běžní lidé uvědomili svoji situaci. Aby jim to, že když někdo neplatí, tak
někdo jiný to za ně musí zaplatit, nebylo
jedno. A setkáváme se s názorem, proč někomu, kdo se svojí vlastní lehkovážností
či nezodpovědností dostal do problémů,
něco odpouštět či ho omlouvat. Tím, že
tito lidé nezaplatí věřitelům za zboží nebo
služby, věřitelé se mohou dostat do problémů a každopádně jsou nuceni pohledávky vymáhat, což není zadarmo. Inkasní
agentury provádí mimosoudní inkaso, ale
když ani to po určité době není účinné, je
třeba před promlčením pohledávku zažalovat u soudu.
A nyní například nová úhradová vyhláška,
tzv. advokátní tarif Ministerstva spravedlnosti snížila odměny advokátů natolik, že ti
nyní nejsou ochotni se za tyto náhrady malým dluhům (do 50 tisíc korun) věnovat. Buď
si věřitel zaplatí advokáta sám, bez toho, že
náklady na něj vynaložené vysoudí zpět,
nebo nebude pohledávky vymáhat a bude
je rovnou odepisovat.
To samozřejmě povede ke zvýšení cen
jeho zboží či služeb. A za neplatiče to zaplatí
všichni ti slušní ve zvýšených cenách. Na to
se snažíme poukazovat.
Co se účastníci tohoto fóra dozvědí?
koho byste na tuto akci rád pozval především?
Na fóru se bude hovořit o pohledávkách
z různých úhlů pohledu. Zazní samozřejmě
názor zástupce věřitelů, prostor dostanou
i názory inkasních společností a exekutorů,
protože inkasní proces chápeme jako navazující součást jednotlivých částí.
Nebude chybět politické vidění dluhové
problematiky, zazní názor makroekonoma,
ale účastníci se také mohou těšit na arbitra
dlužníků, do jehož role se pasovala herečka Simona Babčáková. Zabývat se budeme
i právem lidí na selhání, mediální prezentací dluhové problematiky a nesmí chybět
nové technologie, které tomuto oboru
velmi pomáhají a dynamicky posunují kupředu.
Fórum je také doprovázeno tzv. veletrhem inkasních příležitostí, v rámci něhož
se prezentují firmy, které mohou pomoci
pohledávky lépe zvládnout (např. IT společnosti, inkasní společnosti, informační společnosti). Proto bych pozval všechny, kteří
jsou nuceni s pohledávkami pracovat. Dozvědí se, jaké jsou aktuální trendy a budou
se moci setkat s významnými představiteli
oboru.
■
Andrea Kábelová
aia radí, jak
na neplatiče:
1. Prověřujte obchodní partnery
ještě před tím, než s nimi začnete
spolupracovat. (Tip redakce:
www.informaceofirmach.cz)
2. Dlužníkovi se ozvěte hned, jakmile
termín dosáhne splatnosti.
3. Pokud nechcete riskovat narušení
dobrých vztahů, svěřte urgenci
plateb inkasní agentuře.
4. U B2B pohledávek uplatňujte
směrnici EU o opožděných
platbách, která firmám
umožňuje účtovat paušální
„odškodnění“ ve výši 1200
korun za každé prodlení. (Viz
Směrnice Evropského parlamentu
a Rady 2011/7/EU o postupu
proti opožděným platbám
v obchodních transakcích.)
www.hkp.cz | 21
rozhovor podnikání
rozhovor podnikání
Rodinné krejčovství Buttig je – řečeno s mírnou nadsázkou – zrcadlem všech
kotrmelců, kterými si od roku 1989 prošla česká ekonomika.
Problémy dokázalo ustát, ale nebylo to snadné.
M
ajitelé zakázkového krejčovství
Vlaďka a Jan Buttigovi se mohou
pochlubit skvělou prací. Vždyť
titul Podnikatel a živnostník Prahy 5 roku
2013 jim v anketě přiřkli jejich spokojení zákazníci. Dokážou zúžit, rozšířit a opravit takřka jakýkoli oděv tak, aby nebylo nic poznat.
Opravy jejich krejčovství se třemi zaměstnanci dnes živí víc než šaty na zakázku. Ambice ale v 90. letech, kdy se s nadšením vrhli
do podnikání, měli větší. Už samo o sobě je
však velkým úspěchem, že navzdory všem
problémům v podnikání pokračují.
spolupracovali jste od samého začátku?
Jan Buttig: Manželka se účastnila se svými modely akcí Mladý módní tvůrce v Liberci, a když potřebovala, předváděl jsem
pánské modely. A tak jsem se seznámil se
světem módy. Po revoluci jsem se přestal
věnovat profesi grafika a dal se na podnikání. Tehdy se dařilo skoro ve všem.
Vlaďka Buttigová: Nedaleko pražského
Anděla jsme otevřeli jeden z prvních obchodů s módou v Praze. Všechny modely byly
z naší dílny. Šila jsem je tehdy po večerech
a měla k tomu několik spolupracovnic.
Jan Buttig: Od šití jsme se pak dostali
k samotnému obchodu. Měli jsme vlastně
jeden z prvních butiků, které v Praze vznikly.
Dováželi jsme tehdy velmi kvalitní a značkovou módu většinou z Německa. Hlavně jsme
se soustředili na obchod a prodej. Po pár letech jsme měli zakázkové krejčovství a obchod v jednom domě, kde jsme bydleli.
22 | www.hkp.cz
Tehdy byl o zakázkové krejčovství obrovský
zájem, jelikož na trhu ještě nebyl takový výběr a klientky si řadu modelů nechávaly šít
u nás.
Co se stalo, že dnes máte zase jen dílnu?
Vlaďka Buttigová: Ke konci 90. let začalo
první utahování opasků, což se na našem
podnikání hodně projevilo. Také začala rozsáhlá výstavba na Andělu včetně velkého
obchodního centra. Najížděla tam neustále nákladní auta, jeřáby, všude prach a nepořádek, což klienty odradí. Ještě horší ale
bylo, že majitel domu začal výrazně zvyšovat nájem i přesto, že proti nám byla obrovská stavba a zákaznice k nám přestávaly
chodit. Poslední ranou pak pro nás bylo to,
že majitel domu pronajal prostory dalšímu
obchodu s oděvy. Byl sám proti sobě, nějak
mu asi nedošlo, že ty dva obchody se vedle sebe neuživí. Navíc se levnému dovozu
z Asie nedá konkurovat.
Jan Buttig: Obchod se tak postupně
zmenšoval a zmenšoval, až jsme zůstali jen
u krejčovství a přestěhovali se do ulice Viktora Huga. Tady jsme už šestnáctým rokem
a soustředíme se jen na zakázkovou krejčovinu a opravy oděvů.
a co z toho převažuje?
Vlaďka Buttigová: Opravy. Dnes už je
všude oděvů dost. Většinou si lidé něco koupí a nechají si to u nás upravit. Někdy renovujeme i celé džíny, jelikož se jejich majitel
nechce s nimi rozloučit.
Jan Buttig: Zejména pánové mají oblíbené oblečení. Jsou i tací, kteří si nechají ušít
na zakázku stejný kus oděvu, pokud už se
ten starý nedá dál opravovat. A není to málo
lidí, mezi našimi klienty jsou jich desítky.
Člověk dnes musí být pružný,
stále pro zákazníky
vymýšlet něco nového
a reagovat na trh.
od návrhů oděvů jste zcela ustoupili?
Vlaďka Buttigová: Kdepak. Třeba spolupracuji s kolegyní Emilií Pavlusovou, která
se věnuje filmovým kostýmům. Nyní pracuje například na filmu Emperor, který se má
začít brzy točit.
Jen práce pro film by vás neuživila?
Jan Buttig: Záleží na rozsahu té práce.
Myslím, že se nevyplatí soustředit se jen
na jednu věc. Člověk musí být pružný a stále
vymýšlet něco nového a reagovat na trh.
například?
Vlaďka Buttigová: Něco, co přitáhne zákazníky. Tak jsme se například dali na opravy motooděvů. Je to něco, co není tak
rozšířené. Došlo k tomu vlastně tak, že nás
na chatě rušily projíždějící motorky. A tak
jsem si řekla, když už tím mám trpět, tak
ať z toho něco mám. Dala jsem se s motor-
káři do řeči a zjišťovala, co by potřebovali.
Ukázalo se, že padají, mají prodřené kombinézy, rozbité zipy, potřebují vyčistit nebo
dobarvit motooděv. Někdy i třeba rozšířit
nebo zúžit. Troufnu si říct, že dnes jsme
v České republice jediní, kdo dokáže motorkářům poskytnout kompletní servis oprav
a úprav, pokud jde o oblečení. Museli jsme
se tak naučit řadu nových věcí. Například
u motooděvů je třeba používat speciální
nehořlavé nitě, jinak by byl život motorkáře
v ohrožení.
takže stále vymýšlíte nové a nové věci?
Vlaďka Buttigová: Také, ale snažíme
se udržet i tradiční řemesla, jakým je například scelování látky. To znamená, když
si někdo propálí nebo roztrhne oblek, tak
látku scelíme tak, že skoro nic není poznat.
Opravujeme džíny. Dalo by se říci, že jsme
jako denim doktor. Zkracujeme je tak, že
není nic poznat. Umíme opravit prodřená
místa, že vydrží déle než celé džíny. Vymýšlíme vkusné záplaty. Spravujeme zipy
tím způsobem, že pokud to jde, vyměníme
za 120 korun jen jezdce a nemusí se měnit
celý zip. Zákazníkovi tím ušetříme spoustu
peněz. Barvíme seprané bavlněné oblečení a kůži.
a nikdy vás nenapadlo otevřít si luxusní
salon s oděvy?
Jan Buttig: V devadesátých letech jsme si
mysleli, že k tomu směřujeme. To jsme byli
ještě zvyklí na módní přehlídky. Ale máme
pár kolegů, kteří se tímto směrem vydali.
Vlaďka Buttigová: Člověk se ale nemůže
spoléhat jen na pár zákazníků a čekat na ně.
Je potřeba mít širší rozsah nabídky služeb.
Za těch více než dvacet let jsme zjistili, že
široký záběr se vyplatí. Jsou rodiny, které
k nám chodí od začátku naší firmy a jejich
děti v tom pokračují. Sice se člověk více naběhá, ale má jistotu, že se zákazník vrátí. Jen
málokdo od nás odchází, aniž bychom mu
nedokázali pomoci. Navíc opravy a úpravy
oděvů jsou fantastická práce. Neustále totiž
musíte něco vymýšlet a hledat nová řešení,
aby se oděv zachránil. Oprava totiž musí být
taková, aby nebylo nic poznat.
kolik u vás v průměru stojí ušití nějakých
šatů?
Vlaďka Buttigová: Záleží na střihu a materiálu. Jednoduché šaty od dvou do tří tisíc korun. Svatební pak třeba od pěti tisíc,
i když jsme nedávno šili náročnou svatební
róbu za šestnáct tisíc korun.
Jan Buttig: Hodně lidí se obává, že šití
na zakázku je drahé, ale není to tak. Byly
doby, kdy jsme se mohli jmenovat jen
opravna oděvů, ale lidé se opět k zakázkovému krejčovství vracejí. Ale netušili jsme,
že se to zase obrátí. Už jsme se smiřovali
s tím, že skutečně budeme jen opravovat
a že zakázková krejčovina bude jen pro takzvaných horních deset tisíc.
kolik šatů na zakázku ročně ušijete?
Vlaďka Buttigová: Desítky. Teď se zájem
znovu zvyšuje a vrací se nám zákazníci, kteří
k nám chodívali třeba před patnácti lety.
kdo jsou klienti zakázkového krejčovství?
Vlaďka Buttigová: To se nedá jednoduše
říci, ale máme hodně zákazníků, kteří mají
nestandardní velikosti. Třeba jsou malého
vzrůstu nebo silnější postavy. Stejně tak
spolumajitelka krejčovství vlaď ka buttigová ukazuje model,
který ušili podle přání zákaznice.
foto: 4× dagmar langová
SNAŽÍME SE DOKÁZAT,
ŽE SE lze uŽivit rukama
www.hkp.cz | 23
rozhovor podnikání
mají problém koupit si oděv ženy, kterým
je přes padesát. V tomhle směru je obrovská díra na českém trhu. Okrajové velikosti
obchodníky s konfekcí zdá se nezajímají.
Soustředí se hlavně na průměr, z čehož je
nejvíce peněz.
ve světě ale takový problém zákazníci
nemají.
Vlaďka Buttigová: Nám chybí třeba to,
co je v Paříži. Malé obchůdky s módou. Ty
se ale často neuživí právě kvůli vysokým
nájmům. Když máte nějaký obchůdek,
hodně dlouho trvá, než si vybudujete klientelu a než zákazníci zjistí, že k vám mohou chodit. A to ustojí málokdo. Je to škoda, jelikož rozmanitost na trhu chybí. Jsou
zde sice salony, ale na ně běžná zákaznice
nemá peníze.
Jan Buttig: U obchodu s oděvy je také
problém, že máte hodně peněz na skladu.
Je třeba dělat slevy, abyste peníze ze skladu
dostali. Pak ty peníze ale zase chybí na nákup nového zboží a obchodník se dostává
do začarovaného kruhu, který ho může přivést k bankrotu. Lidé přijdou a zeptají se,
co máte nového. O starší zboží už nemají
zájem. I přesto, že tady nosíme módu, která
byla na Západě před dvěma lety.
ale třeba v paříži jsou nájmy dokonce
vyšší.
Jan Buttig: Ale uvědomte si, že tady se
všechno kupuje za ceny, jaké jsou tam.
A mzdy tak vysoké jako tam nejsou. Tady
ubývá střední třída, jestli vůbec nějaká kdy
byla, a lidé zkrátka na oblečení šetří. Mladí
lidé tolik ne, ale pak přijde rodina, děti a začne se šetřit na oblečení.
Co je ve vaší profesi nejnáročnější?
Vlaďka Buttigová: Neusnout na vavřínech a nemyslet si, že je vše hotové. Vymýšlet, co je třeba zákazníkům nabídnout,
co by ocenili. Snažíme se o to, abychom jim
poskytovali kompletní servis o jejich šatník.
Když přinesou oděv, dostanou ho zpátky
vyčištěný a opravený, pokud si to tak přejí.
Pořád vymýšlíme, abychom dokázali maximálně vyhovět všem zákazníkům.
24 | www.hkp.cz
rozhovor podnikání
a které oděvy jsou nejhorší, pokud jde
o opravy?
Jan Buttig: Mezi tím, co zákazníci nosí
k opravám, jsou jak levné oděvy, tak i velmi
drahé značky. Zkrátka i velmi drahý oděv
se pokazí. Nejhorší jsou ale obleky, které si
někteří nechávají ušít kdesi v Asii. Tam to
během jednoho dvou dnů spíchnou – pak
klient přijde k nám a chce to přešít, jelikož
mu to nesedí. Jenže tam už je chyba ve střihu a my z toho už neuděláme perfektně
padnoucí oblek. Snažíme se, ale… Oni sice
ušetří, ale pak to většinou vyhodí.
Během sedmi let nám stoupl
nájem osmkrát. Z naší bývalé
dílny je dnes hospůdka.
byla nějaká doba, kdy byste s podnikáním nejraději skončili?
Vlaďka Buttigová: Pokud jde o krejčovství, tak ne. Ale velmi náročné a smutné pro
nás bylo uzavření toho obchodu s oděvy.
Dost to bolelo. Byli jsme jedni z prvních
a ze začátku jsme vychytávali všechny díry
na trhu. Obchod se hezky rozjel, ale pak se
lidé přestali bát a začali podnikat. Do toho
přišla stavba na Andělu, neustálé zvyšování
nájmu a utahování opasků.
Jan Buttig: Na začátku jsme byli zvyklí
pracovat s marží, o níž jsme později zjistili,
že je směšně malá. Všechno šlo nahoru a ta
marže nešla zvýšit tak prudce, jak bylo třeba. Na zdražování nebyl prostor.
Co byste dneska dělali jinak?
Vlaďka Buttigová: Takto se nemůžete
ptát. Podle mě se nedá konkurovat nadnárodním řetězcům. Těžko dnes najdete
na frekventovaném místě v Praze rodinný
podnik, který se věnuje prodeji oděvů. Myslím, že dnes už takový není. Aspoň ne na Andělu. Nějaké obchůdky máte v okrajových
částech Prahy, ale myslím, že je to otázka
výše nájmu.
Jan Buttig: Tady v okolí Anděla je tak
obrovská konkurence, že zavření obchodu
vlaď ka a Jan buttigovi
• Majiteli krejčovského salonu Buttig
jsou od roku 1990.
• Vlaďka Buttigová vystudovala oděvní
průmyslovku, Jan Buttig střední
polygrafickou.
• Jejich spolupráce začala na módních
přehlídkách Zenit v Liberci.
• V 80. letech připravovali oděvy
pro film a televizi: například pro
snímek Čas sluhů anebo modely pro
videoklip Jiřího Korna „Miss Moskva“.
• Po roce 1990 krejčovství Buttig
uspořádalo několik charitativních
přehlídek: například v Klubu Lávka
na podporu záchrany obrazů Mistra
Theodorika umístěných na Karlštejně.
• Dnes vedle oděvů na zakázku
pro širokou veřejnost šijí modely
pro herečky, zpěvačky, televizní
moderátorky nebo velvyslance.
• Krejčovství spolupracuje s módní
výtvarnicí a návrhářkou Emilií
Pavlusovou, která se zabývá kromě
jiného i tvorbou kostýmů pro filmové
společnosti po celé Evropě. Vytvořili
tak kostýmy třeba pro filmy Princ
a chuďas, Větrná hůrka anebo Marie
Antoinetta.
• Zajišťují styling pro dámské časopisy.
kázková krejčovina na vzestupu. To znamená, že zákazník si přinese látku, my střihneme a na dvě zkoušky ušijeme požadovaný
oděv. Navíc nám hodně pomohlo vítězství
v anketě Podnikatel a živnostník Prahy 5
roku 2013.
Jan Buttig: Naopak si dnes říkáme, že
jsme obchod měli zavřít dříve. Ale tehdy
jsme pořád doufali, že se to zlepší. Obchod
se nedá zkusit na rok. Trvá to, než se získají
zákazníci, takže si nic nevyčítáme, i když pak
už byla doba, kdy krejčovství živilo obchod.
Vlaďka Buttigová: Pořád si myslíme, že
renomé je to nejdůležitější stejně jako to,
že vás zákazníci znají, a že je třeba vytrvat.
Navíc dnes mají obchodníci výhodu, že je
internet. Například nám přinesl mnoho zákazníků.
myslíte, že internet jako reklama postačí?
Jan Buttig: Ne. Naopak problém je, že
člověk musí investovat do reklamy. Dnes je
pro živnostníka nemožné dát jen tak půl milionu do reklamy, aby o tom, že nabízí své
služby, někdo věděl. Myslím, že je nutné aspoň dvakrát do roka na sebe upozornit. To
se týká i rozběhnuté živnosti. Jen na doporučení a stálé zákazníky se spoléhat nedá,
i když také to je velmi důležité. Ale inzerovat
dneska svoje služby je problém. Ceny za reklamu jsou strašně vysoké. Kdysi jsme mívali
i celoroční inzerát, ale dnes už si to nemůže
malý živnostník dovolit. To už je jen pro velké firmy.
s oděvy považuji jako dobré rozhodnutí.
Vždyť se podívejte, co je v okolí Anděla. Banky, restaurace a herny. Zejména Smíchov je
tím zasažený. Nám během sedmi let stoupl
nájem osmkrát. Z naší bývalé dílny je dnes
hospůdka.
takže nějaký přístup k reklamě za rozumnou cenu by pomohl?
Jan Buttig: Určitě. Neustále se posledních
dvacet let mluví o podpoře malého podnikání, ale já ji nikdy neviděl. Ani z doslechu
neznám nikoho, kdo by se s tou podporou
setkal. Jen se mluví v televizi o tom, kolik se
na tu podporu vynaloží. Zrovna třeba v reklamě by ta podpora byla užitečná.
o přestěhování do jiné části prahy jste
neuvažovali?
Vlaďka Buttigová: Ne. Spíše jsme se zaměřili právě jen na krejčovství a opravy.
Nyní zase pociťujeme, že poslední rok je za-
Co by podle vás ještě pomohlo drobným
podnikatelům?
Vlaďka Buttigová: Aby se tak často neměnila pravidla. Na to si ale stěžuje každý.
Rok co rok se něco mění.
Jan Buttig: Není možné, abych jako drobný podnikatel trávil deset procent času tím,
že sleduji změny, které se chystají, budou
přijaty a jsou přijaty. To je při drobném
podnikání absurdní. Podporují se velké či
nadnárodní firmy, přitom malé podniky zaměstnávají až 40 procent lidí. Naopak jsou
živnostníci označováni za podvodníky. Myslím, že všichni by si měli aspoň na tři roky
založit živnostenský list a zkusit se živit sami
– nejen zaměstnanci, ale zejména politici.
A nejen to, aby měli i nějaké zaměstnance.
Všechny by to vychovalo k jinému přístupu.
Dobrý řemeslník je dneska
vzácnost. Pro řemeslo
je třeba dýchat.
Vlaďka Buttigová: Naposledy mě rozčílila
pokuta ve výši 250 000 korun udělená jedné podnikatelce za to, že jí syn vypomáhal
v obchodě v době, když šla na oběd. Jak se
asi mají budovat rodinné firmy, když potomci nemohou vypomáhat? Sami máme dceru
a doufáme, že po nás živnost převezme. Jak
ji asi máme zaučit?
měnili byste dneska po všech těch turbulencích, které jste zažili?
Vlaďka Buttigová: Pořád si myslím, že řemeslo má zlaté dno. I když je čím dále větší
problém sehnat šikovné zaměstnance. Krejčových s praxí ubývá. Řada z nich zběhla k jiným oborům a noví se neučí, jelikož nastalo
období, kdy se tento obor považoval za neperspektivní.
Jan Buttig: Tak trošku na truc se snažíme
ze všech sil dokázat, že se lze uživit rukama.
Že se všichni jen nemusí živit předprodejem
výrobků z Asie.
myslíte si, že dnes má řemeslník větší
šance k dobrému výdělku než před lety?
Jan Buttig: Nebude sice znát soboty a neděle, ale má šanci prorazit. Dobrý řemeslník
je dneska vzácnost. Pro řemeslo je třeba dýchat. ■
Dagmar Langová
www.hkp.cz | 25
poradna krádeže ve firmách
NENÍ OTÁZKA, Jestli VÁS
okradou, ALE kdy
Už je pouhým klišé, že ve firmách nejvíce kradou účetní. I když právě účetní mají
největší příležitost k vyvádění peněz, podniky by se měly mít na pozoru
zejména před počítačovou kriminalitou.
A
ž 48 procent českých firem se loni
potýkalo s hospodářskou kriminalitou, vyplývá z průzkumu poradenské a auditorské společnosti PwC. Podle ní
je přitom typickým zlodějem muž ve věku
30 až 40 let, který v podniku na střední či
vyšší manažerské pozici pracuje tři až pět
let.
Z firem se ztrácejí nejen peníze,
ale i hodnotné informace
a citlivá data.
Ovšem zdaleka to neznamená, že jiní
nekradou. „Zrovna nedávno jsem se setkal
s případem, kdy firmu obíral člověk, který
tam pracoval 20 let a jemuž všichni bezmezně důvěřovali a měli ho za velmi poctivého,“
říká Michal Kohoutek, ředitel Forenzního
oddělení PwC ČR.
V hospodářské kriminalitě platí přímá
úměra: čím výše postavená osoba ve firmě
se jí dopouští, tím jsou škody vyšší. Aby se
zaměstnanec mohl dopustit podvodu, musí
být splněny tři podmínky: příležitost, motivace a schopnost si trestní čin ospravedlnit.
I když by se dalo říci, že ve firmě bude
krást určitě účetní, který má nejblíže k penězům, opak je pravdou. V porovnání se
tři roky starou studií PwC poklesly úniky
financí z podniků přes účetní oddělení
na 11 procent a jsou vůbec nejnižší ve všech
sledovaných oblastech. Významně naopak
26 | www.hkp.cz
roste počítačová kriminalita, která tak začíná šlapat na paty nejrozšířenější majetkové
zpronevěře.
Michal Kohoutek ale odmítá říci, zda hospodářská kriminalita obecně narůstá, stagnuje, či se snižuje. „Dá se to těžko odhadnout, neboť v současné době čím dál méně
společností zametá problémy pod koberec
a je ochotno přiznat, že jim byla způsobena
škoda. Důležitým faktorem je i to, co dnes
firmy dokážou nebo nedokážou zachytit,“
poznamenává. Tedy dnes si díky vypracovanějším systémům kontrol mohou všimnout
krádeží, které by dříve třeba vůbec nezaznamenaly.
Každopádně nesporným faktem, který
z mezinárodní studie PwC vyplynul, je, že
vzrostl počet českých firem, které se staly
obětí hospodářské kriminality. A počet krádeží ve firmách je vyšší, než činí celosvětový
průměr.
o peníze nejde
Z firem se přitom ztrácejí nejen peníze,
ale i hodnotné informace a citlivá data,
která jsou vzápětí prodána konkurenci. Počítačové kriminalitě nahrává podle Michala
Kohoutka i čím dál častější práce z domova,
kdy počítače nejsou dobře zabezpečené.
„Terčem hackerů nejsou jen banky,“ zdůrazňuje ředitel Forenzního oddělení PwC
ČR, i když útoky na banky či jiné finanční
ústavy jsou časté. Podle něj by s investicí
do kvalitního zabezpečení firemních dat neměla dnes váhat žádná firma.
„Řekl bych, že pokud jde o počítačovou
kriminalitu, firmy už dnes nestojí před otázkou, zda budou okradeny, ale kdy,“ upozorňuje. Už jen proto, že při počítačové kriminalitě nemusejí krást jen zaměstnanci firmy,
ale zloději jsou i venku. „Řekl bych, že poměr
v krádežích ze strany zaměstnanců a hackerů je půl na půl,“ dodává Michal Kohoutek.
pozor na outsourcing
Z průzkumu PwC, kterého se loni účastnilo 5128 firem z desítek zemí, vyplynulo, že
v důsledku hospodářské kriminality činila
průměrná výše škody 100 000 dolarů. Ovšem některé firmy hlásily i škody vyšší než
pět milionů dolarů. „Ti, kdo dnes páchají
hospodářkou kriminalitu, jsou mnohem
sofistikovanější, zatímco mnohé firmy stále
spoléhají pouze na tradiční kontrolní systémy,“ konstatuje Michal Kohoutek. Podle něj
podniky musejí investovat do propracovanějších a modernějších způsobů kontroly
Firmy se dnes vystavují riziku,
které může být vyšší než
samotné náklady na prevenci.
a programů, pokud nechtějí být okradeny.
„Výše ztrát, které jsou hospodářskou kriminalitou způsobeny, dokazují, že tyto investice se vyplatí,“ dodává. „Firmy se dnes vystavují riziku, které může být vyšší než samotné
náklady na prevenci.“
Na prvním místě v žebříčku, jak jsou nelegálně vyváděny peníze z firem, se podle
studie PwC stále drží majetková zpronevěra, v níž jsou nejrizikovější nákupní procesy. Studie přitom současně konstatuje, že
v této oblasti jsou také podvody nejhůře
odhalitelné. „V celém průběhu nákupního
procesu je prostor pro podvod. Počínaje
výběrem toho, kdo bude osloven, přes vyhodnocování nabídek až po navyšování při
fakturaci,“ vyjmenovává ředitel Forenzního
oddělení PwC ČR. Největší riziko ale vidí
ve výběru dodavatelů.
Únikům peněz napomáhá
i využívání outsourcingu,
kde je velký prostor pro
všemožné podvody.
Únikům peněz ze společností ovšem
v poslední době napomáhá i využívání outsourcingu, kde je velký prostor pro všemožné finanční podvody. „V době krize firmy
omezovaly náklady a propouštěly zaměstnance, kteří byli zodpovědní za kontrolní
mechanismy,“ upřesňuje Michal Kohoutek.
Ostatně nedostatečná kontrola je dnes problémem, který nahrává podvodům i v odděleních, kde by se daly jen těžko očekávat.
Jako příklad uvádí kauzu, kdy z jednoho
podniku vyváděla peníze personalistka, a to
přes fiktivní zaměstnance.
Jen trezor nestačí
Ředitel Forenzního oddělení PwC ČR doporučuje firmám vypracovat si program
boje proti podvodům. Měl by vypadat následovně:
1. Základem je zhodnocení rizik, kterým
podnik čelí. Tedy zvážit a projednat
všechny možnosti, kudy by se peníze
nebo data z firmy mohly ztrácet. Rizika
by přitom měla být neustále aktualizována o možné nové hrozby.
2. Druhým krokem by mělo být vytvoření kontrolních mechanismů a školení
zaměstnanců. „Etické kodexy jsou sice
hezké, ale tím, že je vyvěsíte na intra-
net, neznamená,
že je někdo bude
číst,“ upřesňuje Michal Kohoutek s tím,
že školení a kontroly jsou
nutné.
3. Následně je třeba monitorovat podezřelé transakce.
4. Prevencí podvodů je i rotace zaměstnanců, anonymní informační linky anebo
efektivní práce s datovými
analýzami. Firmy sice data
mají, ale nezvládají a neumí
je někdy zpracovat tak, aby
rozpoznaly, že se děje něco
nekalého.
Michal Kohoutek zdůrazňuje,
že při krádežích ve firmách se
zpravidla nejedná o jednorázovou záležitost. „Z našich poznatků vyplývá, že zaměstnanec, který se rozhodne krást, si nejdříve
vše párkrát vyzkouší na nějaké
drobné transakci. A teprve, když
mu vše projde, vyvede z firmy
více peněz. A jak známo, s jídlem
roste chuť,“ vysvětluje. Monitoring tedy může zachytit
podvod již ve fázi, kdy
firmě nevzniká výrazná škoda.
Výše uvedená opatření
jsou ovšem
nejen dobrá
pro zabránění úniků peněz
z firem, ale také
pro ochranu managementu. Nový občanský zákoník
a zákon o obchodních korporacích totiž umožňuje, aby byl management trestně odpovědný,
pokud nejednal s péčí řádného
hospodáře. Přijetí všech možných
opatření pro zabránění úniků peněz z firem je tak pro vedení firem
dobrou obranou, pokud nastanou problémy. ■
(dl)
Foto: Shutterstock
poradna krádeže ve firmách
www.hkp.cz | 27
volný čas tipy
V ZDĚL ÁVÁNÍ
KAM ZA
dobrým pitím
Podzim je tradičně spojen s vínem, a to nejen s jeho sklizní. Skutečným pojmem a symbolem ve světě vín je champagne. Můžete sáhnout po obecně známém jménu, ale
kromě záruky vyšší ceny nemáte jistotu, že kvalita bude
ceně odpovídat. Příznivý poměr cena/kvalita je třeba
hledat u rodinných podniků s vlastními vinicemi, neboť
v mnoha ohledech převyšují standardní produkci velkých
závodů, které pro svoje potřeby skupují hrozny různé kvality v celé oblasti Champagne. Rodinná vinařství pracují
s dokonalou znalostí vlastní půdy a díky tomu připravují
originální, specifická vína se specifickými vlastnostmi,
které od špičkového šampaňského očekáváme. V současné době se dají na domácím trhu koupit produkty ojedinělých rodinných vinařství jako doplněk velkých vinoték
zaměřených spíše na tichá vína. Jednu z výjimek lze najít
na www.e-sampanske.cz, kde je v nabídce několik vinařství
z ceněného regionu Vallé de la Marne, proslulého skvělými
hrozny Premier Cru a Grand Cru.
OTEV
ÍR Á
X
DAŇOVÝ ŘÁD 2014
XIV. ROČNÍK PROCESNÍHO DAŇOVÉHO PRÁVA
11. – 12. 11. 2014
www.signalfestival.com
KAM ZA zábavou
Praha se v říjnu opět rozzáří všemi barvami. Stejně jako minulý rok se v hlavním městě uskuteční Signal festival světla. Potrvá celkem čtyři říjnové večery. Odstartuje 16. října
v sedm hodin večer a skončí v neděli 19. října minutu před
půlnocí. Festival videomappingu a světelného umění oživí originálními nápady mnoho míst v historickém centru
Prahy. Přehlídka nových technologií rozzáří Staroměstské
náměstí, palác U hybernů, Ovocný trh nebo třeba Kampu.
1. VOX a.s.
M OŽ
N O S
TÍ
ODBORNÝ GARANT: Ing. Zdeněk Burda
Cílem konference je výměna názorů ze všech zúčastněných stran, proto
kromě daňových poradců přednáší i zástupci finančních úřadů, advokátů,
soudců, ministerstva financí apod. Na základě mnohostranného pohledu
předpokládáme tradičně plodnou diskuzi u jednotlivých témat.
KÓD: 1403690
CENA: 3 990 Kč bez DPH
Jak se vyznat
v rozbouřených vodách
sociálních sítí…
aneb
JAK PŘEŽÍT SOUČASNOU SLOŽITOU HOSPODÁŘSKOU
SITUACI – HLAVNÍ VÝZVY PRO MANAGEMENT
Víte, jaký je stav vaší firmy a kam směřujete? – Podívejte se pravdě do očí!
19. 11. 2014
PŘEDNÁŠÍ: Ing. Michal Klusák, Ph.D.
Ing. Vladimír Peprný, MBA
KÓD: 1407030
CENA: 2 990 Kč
8. 10. 2014
Ceny jsou uvedeny bez DPH.
ODBORNÝ GARANT:
Pavel Wimmer
MODERÁTOR:
Michal Kankrlík
Vzdělávací program společnosti 1. VOX a.s. najdete na www.vox.cz.
Foto: Dagmar Langová
KAM ZA kulturou
www.e-sampanske.cz
28 | www.hkp.cz
Mimořádný zážitek slibuje na letošní podzim (od září
do prosince) série koncertů The best of classic – Varhany,
housle, soprán v kostele svatého Martina ve zdi. Začínají
v 18.00 každou sobotu a pondělí. Celkem 70 minut té nejlepší klasické hudby (mimo jiné od Bacha, Händela, Dvořáka a Schuberta) si tak můžete vychutnat v úchvatném
prostředí původně románského kostela, který byl za vlády
Karla IV. přestavěn na gotický. Dnes patří k nejstarším sakrálním stavbám na pražském Starém Městě.
www.hkp.cz | 29
názor pohled z ciziny
V DUBAJI nás
maJí rádi,
VYUŽIJME TOHO
České firmy mají nyní vůbec nejlepší příležitost v historii,
aby se uchytily na trhu ve Spojených arabských
emirátech.
K
dyž jsem před lety přijel do Dubaje,
byl jsem zklamaný i nadšený. Rozčarovaný z toho, jak žalostné podpory
se našim firmám ze strany českých institucí dostávalo, a uchvácený z toho, jaké jsou
tam obrovské příležitosti a podnikatelské
prostředí. Nebylo to pro mne jednoduché:
nikdo mi neporadil, nepomohl a nebylo
na koho se obrátit.
Informace na internetu mi byly k ničemu,
což jsem zjistil poté, co jsem dorazil na první
úřad. Úřední hodiny byly jinak než na webu.
Zkrátka ve Spojených arabských emirátech
nepovažují internet za stěžejní zdroj informací, a tak se mnohdy tolik neřeší, zda to, co je
na něm uvedeno, odpovídá skutečnosti.
To, co se čeští podnikatelé musí naučit,
aby v této arabské zemi uspěli, je, že každý
si svou cestu musí vyšlapat sám. Základem
jsou osobní kontakty a zkušenosti, které vám
nikdo nedá a které v knihách nevyčtete. Svou
roli hraje korektnost. Podrazy se neodpouští,
stejně jako špatně odvedená práce. Soudy
sice fungují, ale všichni se jim raději vyhýbají.
Pravidlem číslo jedna tam je: „lepší spokojený zákazník a dohoda než tahanice u soudu“.
A tak to, co se dohodne, většinou bez výjimky platí, aniž by k tomu byly stohy smluv.
Konkurence z celého světa, která se v SAE
snaží uspět a získat zakázky, je obrovská
a neseriózní firmy tam rychle skončí. Podniky s dobrými produkty a kvalitními projekty
nemusejí mít obavy ze vstupu na tamní trh.
České firmy, nejen Brudra, ale i třeba Ravak,
Lasvit, Vítkovice nebo CompAp, jim udělaly
30 | www.hkp.cz
dobré jméno, a řeknete-li v Dubaji, že jste
z Česka, váží si vás. Ale stále si budou držet
odstup do té chvíle, než vás blíže poznají.
Češi si umí poradit
Bez podrobnější znalosti místního prostředí a lokální podpory jste v této zemi nadlouho ztraceni. Doporučení a přátelské vazby
jsou nejenom pro začátky v tamním byznysu
velmi důležité. I proto by české firmy, které
se na tamní trh rozhodnou vstoupit, měly
počítat s tím, že minimálně rok se budou jen
rozkoukávat.
Další překážkou pak pro ně bude netradiční byrokratická zátěž. Ale dá se s ní vypořádat. Dopoledne přijdete na úřad, kde po vás
budou požadovat certifikát v arabštině a pět
razítek příslušných institucí ověřujících jeho
pravost. Odpoledne vám na stejném úřadě
jiný úředník řekne, že razítek je třeba šest,
a druhý den po vás někdo jiný vyžaduje dvanáct razítek. Řeší se to obvykle tak, že si nechám zavolat nadřízeného a hledáme jasný
výklad zákona. Na druhou stranu na tamním
trhu nenajdete firmu, u níž není průhledná
vlastnická struktura nebo která nemá audit. Hrozí totiž okamžité odebrání licence
a ukončení činnosti. I díky tomu bych podnikání v SAE charakterizoval třemi slovy: korektnost, bezpečnost a slušnost. To platí i pro
normální život, zapomenete-li na lavičce peněženku, i po hodině ji tam najdete.
Po letech od mé první návštěvy Dubaje se
hodně změnilo. Agentura CzechTrade tam
dnes skvěle funguje, zejména díky práci je-
Foto: Brudra
Judr. pavel foubík
• Od roku 1993 je spoluzakladatelem
a jednatelem společnosti Brudra,
která se specializuje na výrobu
pracovních oděvů a má klienty z řady
významných společností.
• V Dubaji pracuje již 10. rokem a letos
se stal prezidentem Czech Business
Clubu v Dubaji.
• Vystudoval práva na Karlově
univerzitě v Praze.
jího zástupce PhDr. Romana Míška. Českým
podnikatelům velmi vychází vstříc naše velvyslanectví v Abú Dhabi. Na této platformě
i z důvodů legitimity vzhledem k Dubajské
obchodní komoře nedávno v Dubaji založily české firmy Czech Business Club. Zkrátka,
Češi si v této arabské zemi už umějí poradit
a mají tam připravené dobré zázemí.
To, co se naopak nezměnilo, jsou obrovské
možnosti, které na nás v této arabské zemi čekají. Po mírné recesi opět prožívá Dubaj svůj
boom s příležitostmi pro všechny. Jen pro příklad uvedu, že je stále téměř nemožné sehnat
tam někoho, kdo umí položit kvalitně dlažbu.
Podobně je tomu ve všech řemeslech.
Dubaj je branou k ostatním zemím zálivu,
právě zde mají společnosti sídla i pro celý region Středního východu a severní Afriky. Velkou šancí pro české společnosti je pak Expo
2020, které bude právě v Dubaji. Na výstavbu a realizaci Expo 2020 jistě v příštích šesti
letech Dubaj vynaloží nemalé prostředky.
Město se hodně snažilo, aby se v něm Světová výstava konala, a je jisté, že půjde o velkou událost, kde dojde k dosud nebývalému
setkání a prolnutí lidí rozličných kultur, etnik
i víry.
■
Pavel Foubík,
jednatel společnosti Brudra a prezident
Czech Business Clubu v Dubaji
portmonka
VĚRNOSTNÍ
KARTY
A SLEVY
V MOBILU
www.mojeportmonka.cz
používejte
UŽITEČNÉ
APLIKACE
Download

k podnikání mě přivedla mizerná školení