pořádá
VIII. SEMINÁŘ
„PROTIPOŽÁRNÍ OCHRANA
BUDOV A STAVEB“
25. LISTOPAD 2014
Centrum stavebního inženýrství a.s.,
Pražská 16/810, Praha 10
© Unie soudních znalců, o.s.
Pod Višňovkou 1661/31
143 00 Praha 4
e-mail: [email protected]
www.uniesoudnichznalcu.cz
Tato publikace ani její části nesmí být reprodukovány a přepisovány bez písemného svolení
Unie soudních znalců, o.s. a autorů příspěvků.
Zneužití autorských práv je právně postižitelné.
Unie soudních znalců, o.s. vydává ve spolupráci s Tiskárnou Kleinwächter.
ISBN 978-80-905419-6-2
Obsah
1. Odpovědnost soudních znalců a revizních techniků v judikatuře ........................................ 7
Mgr. Bc. Stanislav Bruncko
advokátní koncipient v Brně
2. Elektroinstalace a požární zabezpečení staveb z pohledu HZS (zkušenosti z praxe) ........ 17
Ing. Jiří Hošek
náměstek ředitele HZS hl. m. Prahy
Kpt. Ing. Petr Michut
TUPO Praha
3. Úrazy kontra požáry při činnosti na elektrickém zařízení ................................................. 18
Ing. Bc. Radomír Kočíb
inspektor, OIP Ostrava
4. Rozbor mimořádných událostí způsobených údery blesků v roce 2014............................ 24
Ing. Jiří Kutáč
soudní znalec, Unie soudních znalců, o.s.
5. Aktivní hromosvod ESE versus soudní znalec .................................................................. 31
Ing. Jiří Kutáč
soudní znalec, Unie soudních znalců, o.s.
6. Elektrický prúd - veľmi častý zdroj požiarov
Ing. Ján Meravý ............................................................................................................... 41
soudní znalec, Unie soudních znalců, o.s.
Mgr. Martin Herman ....................................................................................................... 52
soudní znalec, Unie soudních znalců, o.s.
4
www.uniesoudnichznalcu.cz
5
www.soudniznalecelektro.cz
6
Odpovědnost soudních znalců a revizních techniků
v judikatuře
Mgr. Bc. Stanislav Bruncko
advokátní koncipient v Brně
I. Úvod a pojem právní odpovČdnosti
Tento pĜíspČvek pĜedstaví a analyzuje významné rozsudky zejména Ústavního, Nejvyššího
a Nejvyššího správního soudu, které se zabývají odpovČdností soudních znalcĤ a revizních
technikĤ, pĜiþemž u revizních technikĤ bude primárnČ zamČĜen na revizní techniky elektro.
ByĢ problematika odpovČdnosti patĜí k nejsložitČjším v právní vČdČ a názory na podstatu
odpovČdnosti se liší, v nejobecnČjším smyslu je právní odpovČdností dle odborné literatury mínČna
povinnost subjektu snést zákonem stanovenou újmu v pĜípadČ, kdy nastane zákonem pĜedvídaná
skuteþnost. Tato újma ve formČ negativního následku se nazývá sankcí. Onou skuteþností, po které
nastává odpovČdnost, je obvykle porušení právní povinnosti (aĢ už jednáním nebo opomenutím), ale
též jiný zákonu odporující stav, jako je napĜ. urþitá objektivní skuteþnost poškozující nČkoho jiného
bez ohledu na to, zda pĜedcházelo porušení povinnosti (napĜ. u nČkterých typĤ odpovČdnosti u škod
zpĤsobených provozem motorového vozidla).1 V právu je pĜitom odpovČdností na rozdíl od
obecného úzu mínČna pouze odpovČdnost následná, tedy lze hovoĜit o odpovČdnosti jen tam, kde již
k porušení právní povinnosti þi k negativnímu objektivnímu stavu došlo - o právní odpovČdnosti
nelze hovoĜit v preventivním smyslu. Lze tedy hovoĜit o tom, že nČkdo odpovídá za to, že porušil
povinnost splnit dluh ĜádnČ a vþas, nelze však hovoĜit tak, že nČkdo odpovídá za splnČní povinnosti
splnit dluh ĜádnČ a vþas.2
Dle oblastí, v nichž jsou upraveny sankce, lze v právu rozlišovat odpovČdnost ústavní,
mezinárodnČprávní, trestnČprávní, administrativní (správnČprávní) a civilní (soukromoprávní,
pĜiþemž jedním z nČkolika druhĤ je obþanskoprávní odpovČdnost, dalším pak pracovnČprávní).3
V souvislosti se soudními znalci a revizními techniky má smysl hovoĜit o posledních tĜech typech
odpovČdnosti.
V tomto pĜíspČvku struþnČ pĜedstavíme nČkteré teoreticky pĜedstavitelné varianty právní
odpovČdnosti soudních znalcĤ a revizních technikĤ elektro v oblasti soukromého práva, správního
práva a trestního práva a posléze provedeme analýzu vybraných rozsudkĤ ze zmínČných oblastí.
II. Soudní znalci a revizní technici a druhy jejich právní odpovČdnosti
U obou profesí je jejich právní odpovČdnost navázána na právní pĜedpisy, které upravují
povinnosti pĜi jejich þinnosti. TČžištČ þinnosti soudních znalcĤ spoþívá ve službČ, která pomáhá
zejména státním orgánĤm pĜi jejich rozhodovací þinnosti, pĜípadnČ soukromým osobám pro potĜeby
jejich právních úkonĤ4 – touto službou je zpracovávání odborných posudkĤ specifické kvality,
pĜiþemž toto zpracovávání je upraveno zejména zákonem þ. 36/1967, o znalcích a tlumoþnících.
Tento zákon spolu s procesními Ĝády a dále s provádČcí vyhláškou þ. 37/1967 Sb. vymezuje rovnČž
povinnosti soudních znalcĤ související se znaleckou þinností. PrávČ porušení tČchto pĜedpisĤ má za
následek vznik právní odpovČdnosti, pĜiþemž z pohledu právních vztahĤ mezi osobami rovného
postavení je nejdĤležitČjší odpovČdnost soukromoprávní a z pohledu veĜejného poĜádku je dĤležitá
odpovČdnost správnČprávní za ménČ závažná porušení povinností a odpovČdnost trestní za
nejzávažnČjší porušení práva.
1
2
3
4
KNAPP, Viktor. Teorie práva. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1995, s. 200.
KNAPP, Viktor. Teorie práva. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1995, s. 201.
KNAPP, Viktor. Teorie práva. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1995, s. 200.
Srov. Bradáþ s. 8.
7
U revizních technikĤ se pro úþely tohoto pĜíspČvku se zamČĜíme na tu þást þinnosti revizních
technikĤ elektro, jejichž výsledkem je provádČní revizí elektrických zaĜízení. ýinnost revizních
technikĤ pĜi provádČní revizí, jejich zpĤsobilost, náležitosti dokumentace o provádČní revizí
a související záležitosti upravuje nČkolik právních pĜedpisĤ, z nichž nejvýznamnČjšími jsou zejména
zákon þ. 458/2000 Sb. (energetický zákon), vyhláška þ. 50/1978 Sb., o odborné zpĤsobilosti
v elektrotechnice a vyhláška þ. 73/2010 Sb., o vyhrazených elektrických technických zaĜízeních.
RovnČž i zde porušení tČchto pĜedpisĤ má za následek vznik právní odpovČdnosti, pĜiþemž
z pohledu právních vztahĤ mezi osobami rovného postavení je nejdĤležitČjší odpovČdnost
soukromoprávní a z pohledu veĜejného poĜádku je dĤležitá odpovČdnost správnČprávní za ménČ
závažná porušení povinností a odpovČdnost trestní za nejzávažnČjší porušení. Zvláštní otázkou je
pak závaznost technických norem – lze obecnČ Ĝíci, že nerespektování technických norem pĜi
þinnosti revizního technika je v rozporu s obecnou povinností poþínat si tak, aby bylo pĜedcházeno
škodám (§ 2900 a násl. zákona þ. 89/2012 Sb., obþanského zákoníku, dále jen „OZ“),5 takže rovnČž
nerespektování technické normy mĤže mít v krajním pĜípadČ za následek nástup i všech tĜí druhĤ
odpovČdnosti.
III. Soukromoprávní odpovČdnost soudních znalcĤ a revizních technikĤ
DruhĤ soukromoprávní odpovČdnosti, a to jak znalce, tak revizního technika, se mĤže
vyskytnout nČkolik. V úvahu pĜipadají zejména odpovČdnost za vady, odpovČdnost za škodu (a její
specifický poddruh, kterým je odpovČdnost za nemajetkovou újmu), odpovČdnost za prodlení
a pracovnČprávní odpovČdnost.
Znalecký posudek je z pohledu obþanského práva dílem (§ 2568 a násl. OZ). Takové dílo
mĤže být vytvoĜeno jak na základČ zadání soudu, tak mĤže vzniknout na objednávku soukromé
osoby. TvĤrce díla – tedy soudní znalec – odpovídá za jeho vady a dle principĤ obþanského práva
za pĜípadnou škodu, která je v pĜímé pĜíþinné souvislosti s tČmito vadami, pĜiþemž odpovČdnost za
škodu bude obvykle absorbovat odpovČdnost za vady, protože škoda bude následkem výskytu
vady.6 PĜedpokladem vzniku odpovČdnosti za škodu je porušení právní povinnosti, majetková újma,
pĜíþinná souvislost mezi tímto porušením a újmou a zavinČní (nedbalostní þi úmyslné).
Možnou variantou, která mĤže v praxi nastat, je rovnČž znalecký posudek jakožto výsledek
závislé práce, tedy práce konané v pracovním pomČru znalce jakožto zamČstnance pro svého
zamČstnavatele. OdpovČdnost znalce za porušení povinností pĜi zpracování znaleckého posudku pak
nastává dle pracovnČprávních pĜedpisĤ.
RovnČž provádČní revizí revizním technikem je z pohledu soukromého práva druhem díla
(a tedy výsledkem smlouvy o dílo dle § 2586 a násl. OZ), nebo výsledkem závislé práce provádČné
v pracovním pomČru zamČstnancem – revizním technikem – pro svého zamČstnavatele. Nesprávné
provedení revize mĤže mít opČt za následek nástup soukromoprávní odpovČdnosti (obþanskoprávní
nebo pracovnČprávní – viz výše).
Vzhledem k tomu, že ohlednČ revizních technikĤ elektro nám není známa žádná dostupná
judikatura týkající se soukromoprávní odpovČdnosti revizních technikĤ elektro, pĜistoupili jsme
níže k analýze judikatury týkající se soukromoprávní odpovČdnosti jiných revizních technikĤ,
pĜiþemž závČry plynoucí z této judikatury jsou plnČ využitelné i pro revizní techniky elektro.
5
6
Srovnej þlánky: http://www.tzb-info.cz/3274-zavaznost-a-uplatnovani-ceskych-technickych-norem-iii
https://www.patria.cz/pravo/2329910/o-technickych-normach-iii-proc-se-vyplati-je-dodrzovat-i-kdyz-nejsoupovinne.html
KĜístek s. 127.
8
III. 1. Analýza relevantní judikatury pro soukromoprávní odpovČdnost soudních znalcĤ
Pro soukromoprávní odpovČdnost soudních znalcĤ je dodnes stČžejním rozsudkem
rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2008, sp. zn. 25 Cdo 883/2006. V této kauze Nejvyšší
soud Ĝešil otázku, zda je žalovaný soudní znalec z oboru ekonomika, odvČtví ceny a odhady
nemovitostí, odpovČdný za nesprávné stanovení výsledné ceny þlenských práv a povinností
v bytovém družstvu, vážících se k družstevnímu bytu, pĜiþemž znalcem byl ustanoven soudem
v Ĝízení o zrušení spoleþného nájmu družstevního bytu. Soudní znalec stanovil výslednou celkovou
cenu práv na þástku 373.188,- Kþ, pĜiþemž žalobkynČ obdržela jako vypoĜádací podíl od svého
manžela polovinu výsledné þástky jako vypoĜádací podíl. ŽalobkynČ si následnČ nechala
vypracovat dva znalecké posudky, které stanovily obvyklou cenu pĜevodu þlenských práv
a povinností k pĜedmČtnému bytu na 800.000,- Kþ. ŽalobkynČ proto dovozovala odpovČdnost
žalovaného soudního znalce za škodu, která jí byla zpĤsobena chybnČ vypracovaným znaleckým
posudkem a vynaložením nákladĤ za následné zpracování dvou znaleckých posudkĤ.
Krajský soud v Plzni jako odvolací soud ve svém rozsudku uznal zjištČní Okresního soudu
v Domažlicích jako soudu prvního stupnČ, že žalovaný znalec pĜi zpracování znaleckého posudku
porušil vyhlášku Ministerstva financí þ. 279/1997 Sb., kterou se provádí zákon þ. 151/1997 Sb.,
o oceĖování majetku, avšak žalobu žalobkynČ zamítl s argumentací, že mezi porušením vyhlášky
a škodou není pĜíþinná souvislost. Každý soud, který provádí dĤkaz znaleckým posudkem, sám
hodnotí pĜesvČdþivost posudku, logické odĤvodnČní a soulad s ostatními provedenými dĤkazy
a chybnČ provedený znalecký posudek tak ještČ neznamená, že zde musí nastat škoda. Navíc
žalobkynČ mČla v pĜedmČtném Ĝízení možnost bránit se proti znaleckému posudku žalovaného
pĜedložením jiných posudkĤ þi posléze podáním Ĝádného opravného prostĜedku, žádný takový
procesní institut však nevyužila.
Nejvyšší soud pĜedchozí rozhodnutí krajského soudu zrušil a vyslovil právní názor, že
znalecký posudek v Ĝízení je tou pĜíþinou, která vyvolala škodu. Aþkoliv je znalecký posudek pouze
podkladem pro vydání rozhodnutí, je jeho obsah zároveĖ dĤležitou a znaþnou pĜíþinou vzniku
škody, která žalobkyni vznikla. Znalecký posudek, který je znalcem vyhotoven nesprávnČ þi
dokonce v rozporu s právními pĜedpisy, tak mĤže být pĜíþinou vzniku škody, aþkoliv následky
nesprávného znaleckého posudku nastanou až skrze soudní rozhodnutí, které je vydáno
v Ĝízení, ve kterém je znalecký posudek využit jako dĤkaz.
Ústavní soud pĜitom ve svém nálezu sp. zn. I. ÚS 312/05 ze dne 1. 11. 2007 dovodil, že
odpovČdnost znalce za chybnČ zpracovaný znalecký posudek nastává, i když je znalecký
posudek použit mimo soudní Ĝízení jako podklad pro rozhodování stran smlouvy pĜi dohodČ
o výši kupní ceny. Žalovaný znalec byl pĜitom shledán odpovČdným za škodu, aþkoliv namítal, že
posudek zpracoval pro úþely stanovení výše danČ, nikoliv pro úþely stanovení kupní ceny a aþkoliv
rovnČž argumentoval, že pĜíþinou vzniku škody byla dohoda stran o výši kupní ceny, nikoliv
znalecký posudek, který navíc zpracovával pro tĜetí osobu (byĢ pĜedmČtem bylo ocenČní
nemovitosti, která následnČ byla bez vČdomí znalce pĜedmČtem kupní smlouvy). V Ĝízení bylo
soudem jednoznaþnČ konstatováno, že znalecký posudek objednaný soukromou osobou je druhem
díla, a soudní znalec jako zhotovitel je toto dílo povinen dle § 633 odst. 1 tehdy platného
obþanského zákoníku (dnes § 2590 a násl. OZ) provést ĜádnČ (což mu ukládá i § 8 zákona
þ. 36/1967 Sb.). Znalec nesprávným vypracováním znaleckého posudku tuto svou povinnost
porušil.
Ústavní soud pĜitom využil tzv. teorii adekvátnosti kausálního nexu, která vychází z toho, že
smyslem odpovČdnosti za škodu je naĜídit náhradu škody tam, kde škĤdce škodu zpĤsobil, aþkoli
mu lze vytknout, že ji zpĤsobit nemusel, že mohl jednat jinak. Taková odpovČdnost pĜedpokládá, že
vĤbec bylo v lidských silách pĜedvídat, že pĜedmČtné jednání bude mít za následek danou škodu,
což Ústavní soud v daném pĜípadČ uznal za splnČné. Základním kritériem je pĜedvídatelnost
škodního následku pomČĜovaná hypotetickým zkušeným (tzv. optimálním) pozorovatelem, tedy
myšlenou osobou, která zahrnuje veškerou zkušenost své doby a která personifikuje znalosti
a zkušenost své doby. Pro odpovČdnost za škodu pĜitom není nutné, aby vznik urþité škody byl pro
9
jednajícího konkrétnČ pĜedvídatelný, nýbrž je dostateþné, že pro uvedeného optimálního
pozorovatele není vznik škody vysoce nepravdČpodobný.
Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2706/2012 ze dne 26. 2. 2014 pĜitom
odpovČdnost znalce nevyluþuje ani to, že již je promlþena þi prekludována možnost domáhat se
nápravy vadných rozhodnutí vydaných v Ĝízeních, kde byl chybný znalecký posudek použit.
Na druhou stranu, znalec je oprávnČn do urþité míry pĜi zpracovávání znaleckého posudku
narušit osobnostní práva dotþených osob. Vyplývá to ze stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn
13/2007, ze dne 14. 4. 2010, ve spojení s rozsudkem Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 937/2011,
ze dne 26. 10. 2011. Dojde-li k zásahu do osobnostních práv v rámci výkonu zákonem stanovených
oprávnČní, resp. povinností, pravidelnČ nepĤjde o zásah neoprávnČný, pokud osoba (fyzická þi
právnická), jež se zásahu dopustila, nevyboþila z mezí takto stanovených práv a povinností; zásah je
tĜeba souþasnČ vždy posuzovat v kontextu s okolnostmi, za nichž k nČmu došlo, a dále
s pĜihlédnutím k funkci, kterou výkon dotþených práv, resp. povinností, plní. Takovou osobou plnící
povinnosti mĤže být i znalec zpracovávající znalecký posudek. Vyboþením z plnČní zákonné
povinnosti a z využití zákonného oprávnČní pĜi podání znaleckého posudku v Ĝízení pĜed soudem je
napĜ. jednání naplĖující znaky pĜeþinu podle § 346 trestního zákoníku, pĜípadnČ i jiná þinnost, která
pĜes Ĝádné pouþení soudem ve smyslu ustanovení § 6 zák. þ. 36/1967 ve spojení s § 11 odst. 3 vyhl.
þ. 37/1967 Sb. a bez podnČtu soudu vĤbec nesouvisí s pĜedmČtem znaleckého posudku a pĜedmČtem
Ĝízení.
Znalce rovnČž nelze þinit odpovČdným za nesprávný znalecký posudek v pĜípadech, kdy
pĜíþinou nesprávnosti je neúplnost podkladĤ pro zpracování znaleckého posudku, která je
zapĜíþinČna objednatelem. Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne 5. 11. 2013, sp. zn. 28 Cdo
527/2013, uvádí, že: „Je vČcí pĜedvídavosti objednatele (zadavatele) znaleckého posudku, zda vĤbec
a nakolik pĜiléhavČ sám pĜedmČt znaleckého posouzení a pĜíslušné podklady k jeho zpracování
vymezí a kvalifikuje. V tomto smČru jde o jeho odpovČdnost, kterou nelze pĜenášet na další subjekt
(znalce), který je naopak z logiky právního vztahu zadáním zpracování znaleckého posudku vázán.“
III. 2. Analýza relevantní judikatury pro soukromoprávní odpovČdnost revizních technikĤ
V rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2891/2012 ze dne 18. 2. 2014 byl Ĝešen
pĜípad, který se týkal odpovČdnosti revizního technika kominíka. Nejvyšší soud se zde zabýval
situací, kdy žalobkynČ se domáhala náhrady škody zpĤsobené požárem stavby. PĜíþinou požáru
rodinného domu bylo vznícení dĜevČného stropního trámu zazdČného do komínového tČlesa.
Projektant domu, který byl souþasnČ zhotovitelem a zároveĖ osobou vykonávající stavební dozor
v rozporu s právními pĜedpisy nezabránil zazdČní dĜevČného trámu do komínového prĤduchu, ve
stavební dokumentaci jednoznaþnČ nezakreslil prostupy do jednotlivých komínových prĤduchĤ ve
všech podlažích domu ani nezajistil oznaþení komínových prĤduchĤ identifikaþními štítky
s potĜebnými údaji o jejich charakteru a parametrech, tudíž nebylo možné odlišit prĤduchy urþené
k odvČtrávání a k odvodu spalin. Revizní technik kominík následnČ vystavil revizní zprávu o stavu
komínĤ a zaústČní spotĜebiþĤ neodpovídající skuteþnému stavu. OsvČdþení o nezávadnosti (revizní
zpráva) bylo vydáno, pĜestože Ĝádnému provedení kontroly po celé délce komína bránilo podbití,
a bylo v nČm uvedeno, že komínové prĤduchy jsou opatĜeny komínovými vložkami Schiedel, aþkoli
prĤduch, v nČmž vznikl požár, vyvložkován nebyl.
Nejvyšší soud se zde zabýval rozdČlením odpovČdnosti mezi projektantem, který porušil
obecnou prevenþní povinnost dle § 420 odst. 1 tehdy platného obþanského zákoníku (dnes § 2900
a násl. OZ), a mezi revizním technikem – kominíkem, který porušil povinnost, která mu byla
uložena tehdy platnou vyhláškou þ. 111/1981 Sb., o þištČní komínĤ, která upravovala postup
revizního technika pĜi revizi komínĤ. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí schválil postup soudu
nižšího stupnČ, který prolomily obvyklou zásadu spoleþné a nerozdílné odpovČdnosti více škĤdcĤ.
Aþ projektant i revizní technik (kominík) závažným zpĤsobem porušili své povinnosti, bylo tĜeba se
zabývat charakterem a závažností jednotlivých pochybení a jejich vlivem na vznik požáru. Porušení
10
povinností na stranČ revizního technika bylo shledáno závažnČjším, neboĢ vystavením revizní
zprávy osvČdþující zpĤsobilost komína k užívání, tj. napojení na pĜíslušný spotĜebiþ, obsahující
údaje neodpovídající skuteþnosti, kominík porušil zvláštní povinnosti stanovené pro výkon þinnosti
revizního technika komínĤ právními pĜedpisy (vyhláškou þ. 111/1981 Sb.). Porušení speciálních
pĜedpisĤ revizním technikem, jejichž úþelem je právČ zabránČní vzniku škody, bylo shledáno
ve srovnání s porušením obecné prevenþní povinnosti projektantem jako významnČjší, a proto
zde byl za pĜimČĜený shledán závČr, že projektant má nést pouze 20 % díl škody, zatímco revizní
technik kominík 80 % díl škody. ZávČr, že kdyby projektant i kominík neporušili své povinnosti,
nedošlo by k požáru, a proto mají tak nést oba škodu spoleþnČ a nerozdílnČ, Nejvyšší soud odmítl,
neboĢ aþ porušení povinností obČma zmínČnými subjekty bylo podstatnou pĜíþinou škody, nebyla
míra jejich úþasti na vzniku škody shodná.
Další analyzované rozhodnutí se týká odpovČdnosti revizního technika plynaĜe. Nejvyšší
soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 3585/2007 ze dne 26. 5. 2010 se zabýval otázkou
odpovČdnosti revizního technika za vznik škody, kterým byla škoda na zdraví zpĤsobená otravou
plynem. Žalovaná plynárna, která revizního technika zamČstnávala, namítala, že její revizní technik
sice vystavil vadnou zprávu o revizi, spotĜebiþe napojil na topný systém, ale uvedení spotĜebiþĤ do
provozu bylo provedeno pracovníkem jiného subjektu, a tak pĜíþinou otravy plynem nebylo jeho
jednání spoþívající v napojení a ve vystavení vadné zprávy, ale jednání pracovníka jiného subjektu,
který spotĜebiþe uvedl do provozu, a odpovČdným za škodu má být subjekt zamČstnávající tohoto
jiného pracovníka.
Soudy nižšího stupnČ zjistily, že instalaci plynového zaĜízení a dodání spotĜebiþĤ (plynového
kotle a plynového sporáku) vþetnČ pĜipojení na stávající topný systém provedla na základČ ústní
dohody plynárna prostĜednictvím svého zamČstnance (revizního technika plynaĜe) a uvedení
spotĜebiþĤ do provozu bylo dohodnuto s jiným subjektem. Dne 26. 9. 1994 vystavil revizní technik
plynárny zápis o tlakové zkoušce i zprávu o výchozí revizi plynového zaĜízení, jejíž pĜedmČtem byl
rozvod od plynomČru po uzávČry pĜed spotĜebiþi, a to s výsledkem, že revidované zaĜízení je
schopno bezpeþného provozu; souþástí této zprávy byla též technická zpráva o provedení tlakové
zkoušky podle ýSN 38 6441 s tím, že zaĜízení nevykazuje netČsnost.
Nejvyšší soud dovodil, že bezprostĜední pĜíþinou poškození zdraví žalobce byla inhalace
svítiplynu unikajícího do prostoru pĜes nedostateþnČ utažené šroubení pĜívodu plynu do sporáku,
tedy okolnost, že servisní zásah provedený revizním technikem nebyl proveden ĜádnČ a únik plynu
umožnil. Je sice samozĜejmé, že bez vpuštČní plynu do celé soustavy v domČ by k takovému úþinku
nedošlo, avšak pĜi ĜádnČ utaženém šroubení by ani tehdy nepĜíznivý následek nenastal. Vzhledem
k tomu, že nebylo zároveĖ zjištČno, že by po instalaci spotĜebiþe nastaly skuteþnosti, které by mČly
na netČsnost pĜipojení vliv a které by znamenaly pĜetržení pĜíþinné souvislosti, právČ jednání
revizního technika bylo shledáno jako jedna z podstatných a rozhodujících pĜíþin, bez níž by
ke vzniku škody nedošlo, a to bez ohledu na to, zda je možno uvažovat i o odpovČdnosti jiného
subjektu v souvislosti s nČkterou z dalších pĜíþin, které mohly vyvolat škodlivý úþinek, neboĢ
povinnost k náhradČ škody, která stíhá osobu, která za ni odpovídá, není vylouþena pĜípadnou
spoluodpovČdností jiné osoby.
IV. SprávnČprávní odpovČdnost soudních znalcĤ a revizních technikĤ
Právní úprava tohoto druhu odpovČdnosti se nalézá v zákonČ þ. 36/1967 Sb., o znalcích
a tlumoþnících. Zákon zná v zásadČ þtyĜi lehþí pĜestupky, resp. správní sankce (nevykonávání
þinnosti osobnČ, opakované nepodepsání písemného znaleckého posudku nebo nepĜipojení peþeti,
nevedení znaleckého deníku Ĝádným zpĤsobem, nesprávné úþtování odmČny v pĜípadech, kdy je
zadavatelem orgán veĜejné moci), kdy správním trestem je pokuta do 50.000,- Kþ, a pČt tČžších
pĜestupkĤ; resp. správních sankcí (nevykonávání znalecké þinnosti ĜádnČ, vþas a pro obor, pro který
byl znalec jmenován; porušení mlþenlivosti; podání znaleckého posudku, aþ je znalec podjatý;
odmítnutí vypracování znaleckého posudku pro orgány veĜejné moci bez závažného dĤvodu; výkon
11
znalecké þinnosti v dobČ pozastavení práva výkonu þinnosti – tento poslední mĤže spáchat pouze
znalec jakožto fyzická osoba), kdy správním trestem je pokuta až 100.000,- Kþ nebo vyškrtnutí ze
seznamu znalcĤ þi znaleckých ústavĤ.7 Specifickým druhem sankce je udČlení výstrahy. Sankce
jsou ukládány pĜedsedou krajského soudu, nebo ministerstvem spravedlnosti.
Jak bylo uvedeno výše, þinnost revizních technikĤ pĜi provádČní revizí, jejich zpĤsobilost,
náležitosti dokumentace o provádČní revizí a související záležitosti upravuje nČkolik právních
pĜedpisĤ, z nichž nejvýznamnČjšími jsou zejména zákon þ. 458/2000 Sb. (energetický zákon),
vyhláška þ. 50/1978 Sb., o odborné zpĤsobilosti v elektrotechnice a vyhláška þ. 73/2010 Sb.,
o vyhrazených elektrických technických zaĜízeních. Orgánem státního dozoru nad þinností
revizních technikĤ je zejména Státní úĜad inspekce práce, který je zĜízen a funguje na základČ
zákona þ. 251/2005 Sb., o státní inspekci práce, kde jsou upraveny mj. pĜestupky, resp. sankce na
úseku vyhrazených technických zaĜízení (§ 20 a § 33 zákona) a kde je uzákonČn rozsáhlý systém
správních trestĤ (zejména pokut v rĤzné výši, avšak též možnost úĜadu uložit zákaz þinnosti nebo
odejmout oprávnČní nebo osvČdþení vydaného organizací státního odborného dozoru).
U revizních technikĤ nám není známa judikatura, kde by byla Ĝešena jejich správnČprávní
odpovČdnost, byĢ je taková judikatura pĜedstavitelná (zejména pak rozsudky správních soudĤ, které
by se mohly týkat obrany revizních technikĤ proti udČlování správních trestĤ orgány veĜejného
dozoru). Níže proto pĜistoupíme pouze k analýze judikatury, která se týká správní odpovČdnosti
soudních znalcĤ.
IV. 1. Analýza relevantní judikatury pro správnČprávní odpovČdnost soudních znalcĤ
ByĢ od 1. 1. 2012 je zcela novČ upraveno správní trestání soudních znalcĤ za porušování
jejich povinností, nadále je využitelná urþitá þást dosavadní starší judikatury, z níž za zmínku stojí
rozsudek MČstského soudu v Praze þ.j. 11 Ca 231/2005-43, ze dne 13. 4. 2006.
Soudnímu znalci bylo ve správním Ĝízení, které bylo proti nČmu vedeno pĜedsedkyní
krajského soudu, a jehož výsledkem bylo rozhodnutí o odvolání znalce, kladeno k tíži, že ve
vybraných znaleckých posudcích
nepostupoval podle zjištČní poradního sboru znalcĤ v souladu se zákonem o znalcích a
tlumoþnících a provádČcími pĜedpisy, pĜiþemž takovým nesouladem mČla být absence
transparentnosti a správnosti znaleckého posudku, znalcovy posudky byly shledány
nepĜezkoumatelnými pro nedostatek
použitých vstupních údajĤ, dat a hodnot, výsledné hodnoty byly stanoveny bez jakýchkoli
tolerantních mezí, což je technicky nereálné, neboĢ pĜíslušná metodika zcela pĜesné urþení
jednotlivých hodnot nepĜipouští. Soud však konstatoval, že absence jiných náležitostí znaleckého
posudku, než upravuje ustanovení § 13 vyhlášky þ. 37/1967 Sb., k
provedení zákona o znalcích a tlumoþnících (tedy napĜ. popis zkoumaného materiálu, popĜípadČ
jevĤ, souhrn skuteþností, k nimž pĜi úkonu pĜihlížel, výþet
otázek, na které má odpovČdČt, s odpovČćmi na tyto otázky a další náležitosti, zejména formální),
musí být jednoznaþnČ prokázána a v rozhodnutí o odvolání znalce musí být tyto dĤvody pro
odvolání náležitČ a pĜesvČdþivČ odĤvodnČny. V tomto rozsudku je rovnČž vysloven závČr, který dle
mého názoru je platný i za nynČjší právní úpravy, že pĜi správním odvolávání soudního znalce (dnes
je analogickým institutem rozhodnutí o zániku práva znalce vykonávat znaleckou þinnost) se musí
uplatnit vysoká míra procesní ochrany znalce.
7
PĜevzato z KĜístek s. 116-118, kde odkazujeme zájemce o podrobnČjší rozbor.
12
V. Trestní odpovČdnost soudních znalcĤ a revizních technikĤ
TrestnČprávní odpovČdnost nastupuje tam, kde nepostaþuje uplatnČní odpovČdnosti dle
jiných právních pĜedpisĤ. Normy trestního práva tedy dopadají pouze na spoleþensky nejzávažnČjší
druhy protiprávního jednání, které jsou vymezeny v zákonČ þ. 40/2009 Sb., trestním zákoníku.
Co se týþe profese soudního znalce, vzhledem k tomu, že znalecké posudky mají klíþový
význam pro rozhodnutí rĤzných orgánĤ, aĢ už státní správy, samosprávy nebo i fyzických
a právnických osob, postihuje trestní zákoník v § 346 odst. 1 podání nepravdivého, hrubČ
zkresleného nebo neúplného znaleckého posudku. S ohledem na to, že jde o skutkovou podstatu
dopadající v podstatČ výhradnČ na soudní znalce a tvoĜí tak páteĜ trestní odpovČdnosti znalcĤ, stojí
za to pĜiblížit tento trestný þin ponČkud podrobnČji.
Úprava dopadá na všechny pĜípady podání vČdomČ nepravdivého znaleckého posudku.
Pachatelem mĤže být jak fyzická, tak i právnická osoba (viz § 7 zákona þ. 418/2011 Sb., o trestní
odpovČdnosti právnických osob) – pachatelem tak mĤže být jak znalec, tak i znalecký ústav þi jiná
právnická osoba specializovaná na znaleckou þinnost, vČdecký ústav, vysoká škola apod.8
Za nepravdivý posudek lze oznaþit posudek, který je ve všech podstatných okolnostech
a svých závČrech lživý, tedy v podstatČ smyšlený nebo zfalšovaný. HrubČ zkreslený posudek mĤže
þásteþnČ odpovídat skuteþnosti, ale nČkteré podstatné okolnosti þi závČry jsou vČdomČ hrubČ
nepĜesné. O neúplném znaleckém posudku lze hovoĜit tam, kde znalec úmyslnČ zamlþí nČkteré
podstatné okolnosti, které jsou pĜitom podstatné z hlediska úþelu a závČrĤ posudku a tyto okolnosti
mají zásadní význam pro odborné závČry.9
Za tento trestný þin hrozí pachateli trest odnČtí svobody až 2 léta, nebo zákaz þinnosti,
v pĜípadČ, že zpĤsobí þinem znaþnou škodu, nebo spáchá-li takový þin v úmyslu jiného vážnČ
poškodit v zamČstnání, narušit jeho rodinné vztahy, nebo zpĤsobit mu jinou vážnou újmu, mĤže být
pachatel potrestán trestem odnČtí svobody od dvou do deseti let (§ 346 odst. 3 trestního zákoníku).
Ust. § 346 odst. 2 trestního zákoníku pak dopadá na pĜípady, kdy znalec uvede v rámci
výslechu nebo v písemném znaleckém posudku úmyslnČ nepravdivý popis okolností, které v rámci
znalecké þinnosti zjistil, nebo podstatné okolnosti zamlþí.10 Za toto jednání mĤže být pachatel
potrestán odnČtím svobody na šest mČsícĤ až tĜi léta nebo zákazem þinnosti.
Znalec mĤže rovnČž naplnit skutkovou podstatu trestného þinu pĜijetí úplatku dle § 331
trestního zákoníku, a to v pĜípadČ, kdy pĜijme úplatek s tím zámČrem, že zkreslí znalecký posudek
(viz níže analyzované rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Tdo 1483/2009 Sb. ze dne 23. 6.
2010).
I u porušení povinností revizním technikem jsou trestním právem sankcionovány jen pro
spoleþnost nejvíce nebezpeþné pĜípady, pĜiþemž nejobvykleji je takové protiprávní jednání
revizního technika kvalifikováno v pĜípadČ obecné nebezpeþnosti jako trestný þin obecného
ohrožení (aĢ už v jeho úmyslné þi nedbalostní formČ dle § 272 a § 273 trestního zákoníku), nebo
v pĜípadČ škodlivých individuálních následkĤ pod trestný þin ublížení na zdraví, aĢ už tČžké, lehké,
úmyslné þi nedbalostní – viz skutkové podstaty dle §§ 145-148 trestního zákoníku. Za zvláštní
zmínku stojí skutková podstata ublížení na zdraví z nedbalosti (tČžké þi lehké) pĜi porušení dĤležité
povinnost vyplývající ze zamČstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uložené podle zákona
v § 147 odst. 1 a § 148 odst. 2 trestního zákoníku, která se v pĜípadech porušení povinností
revizních technikĤ mĤže vyskytnout.
OhlednČ ublížení na zdraví je v obecné rovinČ zapotĜebí alespoĖ struþnČ uvést, že
objektem tohoto trestného þinu je lidské zdraví, tj. normální funkce lidského tČla vþetnČ Ĝádné
funkce všech orgánĤ, které jsou potĜebné k náležité þinnosti. Jde o trestný þin poruchový (je
pĜedpokládána tČžká újma na zdraví nebo smrt), a proto pouhé ohrožení zdraví jiného z nedbalosti,
byĢ by tČžká újma na zdraví nebo smrt hrozila, není tímto trestným þinem. Z hlediska subjektivní
stránky se u tohoto trestného þinu vyžaduje nedbalost. ZavinČní z nedbalosti pĜitom není vylouþeno
8
9
10
Šámal 2012. s. 3242.
Šámal 2012. s. 3244.
Šámal 2012. s. 3245.
13
spoluzavinČním jiných osob, vþetnČ poškozeného. Kritériem nedbalosti v obou jejích formách je
zachovávání urþité míry opatrnosti pachatele. Rozsah náležité opatrnosti je tĜeba zpravidla zkoumat
na podkladČ zvláštních právních pĜedpisĤ - pĜi výkonu nČkterých povolání vyplývá nejen
z bezpeþnostních pĜedpisĤ publikovaných ve Sbírce zákonĤ, ale i z technických norem apod.11
Za porušení dĤležité povinnosti ve smyslu trestního zákoníku pĜitom není možno
mechanicky považovat porušení jakéhokoli pĜedpisu, ale jen takové povinnosti, jejíž porušení
podstatnČ zvyšuje stupeĖ spoleþenské nebezpeþnosti þinu pro spoleþnost napĜ. tím, že má za
následek nebezpeþí pro lidský život nebo zdraví.12
V. 1. Analýza relevantní judikatury pro trestnČprávní odpovČdnost soudních znalcĤ
Rozsudkem Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 1055/2013 ze dne 16. 10. 2013, bylo
zamítnuto dovolání obvinČného, který byl odsouzen v pĜedchozím Ĝízení za pĜeþin kĜivé výpovČdi
a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 1 tr. zákoníku k trestu zákazu þinnosti
spoþívající v zákazu výkonu þinnosti znalce v oboru ekonomika na dobu tĜí let. Trestný þin, jehož se
obvinČný znalec dopustil, spoþíval v tom, že jako znalec z oboru ekonomika, ceny a odhady
nemovitostí a jednatel spoleþnosti, kdy byl usnesením MČstského soudu v Praze ustanoven ke
stanovení hodnoty þistého obchodního majetku spoleþnosti s r.o. pro zjištČní vypoĜádacího podílu
spoleþníka pĜi zániku jeho úþasti ve spoleþnosti ve znaleckém posudku v úmyslu dosáhnout nižší
ceny oceĖovaných nemovitostí a s vČdomím, že dojde k podhodnocení þistého obchodního majetku
uvedené spoleþnosti a tím i chybnému stanovení vypoĜádacího podílu spoleþníka, použil zkreslenČ
nákladové a porovnávací metody. Zejména úmyslnČ zvolil nevhodné porovnávací objekty,
nesprávnČ zohlednil vedení exekuþního Ĝízení na obchodní podíl spoleþníka, neuvedl výši závazkĤ
spoleþnosti, se kterou pĜi vypracování posudku operoval.
Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Tdo 1483/2009 Sb. ze dne 23. 6. 2010 je
pĜitom z hlediska trestní odpovČdnosti nerozhodné, zda zadavatel požaduje vypracování
„odborného posudku“. Pro závČr, že jde o znalecký posudek ve smyslu trestného þinu kĜivé
výpovČdi a nepravdivého znaleckého posudku, je rozhodující skuteþnost, že posudek vypracovala
osoba, která je znalcem ve smyslu zákona o znalcích a tlumoþnících, a že obsahuje zákonem
vyžadované formální a obsahové náležitosti znaleckého posudku. Zákonný znak spoþívající
v „podání znaleckého posudku“ je v pĜípadČ písemnČ vypracovaného znaleckého posudku naplnČn
tím, že znalec vyhotoví posudek a pĜedá ho zadavateli, popĜípadČ i jiné osobČ.
Dle téhož rozhodnutí mĤže rovnČž þinnost znalce zapsaného v seznamu znalcĤ (popĜípadČ
pĜibraného ad hoc) spoþívající v podání znaleckého posudku být obstaráváním vČcí obecného
zájmu, neboĢ objektivní a nestranné vypracování znaleckých posudkĤ, a tedy Ĝádný výkon znalecké
þinnosti, je v zájmu celé spoleþnosti, zejména je-li podkladem pro rozhodování nebo jiný postup
státního orgánu. Jako takové mĤže takové znalecké posuzování, kde znalec v souvislosti
s vypracováním znaleckého posudku požaduje úplatek za to, že v posudku uvede hrubČ zkreslené
údaje, být posouzeno jako trestný þin pĜijímání úplatku podle § 331 trestního zákoníku.
V. 2. Analýza relevantní judikatury pro trestnČprávní odpovČdnost revizních technikĤ
Judikatura týkající se trestní odpovČdnosti revizního technika elektro je velice Ĝídká a pro
úþely tohoto pĜíspČvku lze použít v podstatČ pouze rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Tdo
1009/2008 ze dne 9. 3. 2008, které se týká zĜícení hotelu Oharka v Lounech po výbuchu boileru,
kdy pĜi tomto neštČstí v roce 2002 zemĜelo šest lidí. Samotný revizní technik byl soudem obžaloby
z trestného þinu obecného ohrožení zproštČn, neboĢ ve vypracované revizní zprávČ konstatoval
závady, v dĤsledku nichž doporuþil vyĜadit z provozu rĤzná elektrická zaĜízení (osvČtlení, þerpadlo
11
12
Srov. Šámal 2004. díl I. str. 61.
Srov. Šámal 2004. díl II. str. str. 1335).
14
boileru aj.), a tato doporuþení ještČ navíc adresoval v následném dopise jednateli spoleþnosti
provozující hotel. Revizní technik navíc revizi nemohl dokonþit, neboĢ pĜi jejím provádČní a poté,
co závady zjistil a poþal s jejich odstraĖováním v prostorách restaurace hotelu, byl vykázán
spoleþníkem provozovatelské spoleþnosti z budovy hotelu. Odsouzen za obecné ohrožení však byl
právČ jednatel spoleþnosti provozující hotel, a dále též technický námČstek spoleþnosti, která
budovu hotelu vlastnila.
K analýze jsou však vhodná rozhodnutí, která se týkají trestní odpovČdnosti revizních
technikĤ jiných zaĜízení. Jako trestný þin obecného ohrožení z nedbalosti dle § 180 odst. 3 dĜíve
platného trestního zákona bylo rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Tdo 116/2004 ze dne
20. 10. 2004 shledáno jednání revizního technika plynových zaĜízení, který vystavil zprávu o revizi
plynového zaĜízení se závČrem, že plynové zaĜízení rodinného domu je schopno provozu, aþkoliv
místo revize vĤbec nenavštívil a neprovČĜil kvalitu montážních prací a skuteþnost, zda byly
provedeny pracovníky s pĜedepsanou odbornou zpĤsobilostí. V dĤsledku souhrnu pochybení
revizního technika a osobou, která plynové zaĜízení nesprávnČ instalovala, došlo k úmrtí majitele
domu pĜi výbuchu rodinného domu.
Rozhodnutím Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 713/05 ze dne 29. 11. 2006 byla odmítnuta
ústavní stížnost revizní techniþky odsouzené k trestu odnČtí svobody v trvání osmi mČsícĤ za trestný
þin ublížení na zdraví dle ust. § 224 odst. 1, 2 tehdy úþinného trestného zákona, neboĢ tato revizní
techniþka jinému z nedbalosti zpĤsobila smrt a tento þin spáchala proto, že porušila dĤležitou
povinnost vyplývající z jejího zamČstnání, neboĢ pĜi revizi plynového zaĜízení nevyvodila žádné
dĤsledky z opakovanČ zjištČných závad pĜi revizi plynového zaĜízení v obytném domČ. Tyto závady
zjištČné dne 2. 2. 2000 byly shodné se závadami zjištČnými pĜi první revizi dne 16. 1. 1997 a revizní
techniþka dále nepožadovala pĜedložení kontrol komínĤ, naþež dne 16. 3. 2003 došlo v pĜedmČtném
bytČ k úmrtí nájemce a za pĜíþinu jeho smrti byla oznaþena otrava oxidem uhelnatým ze spalin,
které unikly od prĤtokového ohĜívaþe teplé vody v koupelnČ, neboĢ pĜipojení tohoto plynového
spotĜebiþe a stav komínĤ neodpovídal platným normám. Jejím postupem tak došlo k hrubému
porušení vyhlášky ýÚBP þ. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zaĜízeních.
Dle této vyhlášky stČžovatelka mČla po posouzení plynového spotĜebiþe v daném bytČ žádat
pĜedložení kontrol komínĤ (posudkĤ kouĜových cest) a výsledek potom zapsat do revizní zprávy.
Vzhledem k tomu, že tak neuþinila, porušila závažným zpĤsobem tuto vyhlášku. Navíc nenaplnila
obecnou povinnost dle ust. § 13 odst. 1 písm. d) dané vyhlášky, dle kterého "Revizní technik
povČĜený revizí zaĜízení je povinen zejména v pĜípadČ, že zaĜízení bezprostĜednČ ohrožuje život
a zdraví pracovníkĤ nebo majetek, navrhnout okamžitČ odstavení zaĜízení z provozu", pĜiþemž tato
podmínka ohrožení byla dána, neboĢ zaĜízení bezprostĜednČ ohrožovalo život a zdraví poškozeného
– stČžovatelka pĜesto netrvala na okamžitém odstavení zaĜízení z provozu, což vedlo v pĜíþinné
souvislosti k úmrtí poškozeného. Ústavní soud rovnČž odmítl námitku, že odpovČdnost zde není
dána, protože platnost provedené revize skonþila dne 3. 2. 2003 a k úmrtí poškozeného došlo až dne
16. 3. 2003, neboĢ bylo zjevné, že na smrti poškozeného se podílel dlouhotrvající stav.
VI. ZávČr
Judikatura týkající se odpovČdnosti znalcĤ a revizních technikĤ není pĜíliš poþetná
a v nČkterých oblastech práva úplnČ chybí, nebo alespoĖ není veĜejnČ dostupná. Tento pĜíspČvek
proto nemá ambice provést vyþerpávající a komplexní analýzu právní odpovČdnosti soudních
znalcĤ a revizních technikĤ (a to ani pouze revizních technikĤ elektrických zaĜízení), což by ostatnČ
na prostoru sborníku ani nebylo možné. PĜíspČvek se však pĜesto snaží alespoĖ struþným zpĤsobem
nastínit základy právní odpovČdností obou profesních skupin, pĜiþemž analyzuje trestnČprávní,
administrativní (správnČprávní) a civilní (soukromoprávní) odpovČdnost. Pokouší se uvést veškeré
zásadní rozhodnutí vyšších soudĤ, které mohou zájemci o problematiku napovČdČt, jakým
zpĤsobem jsou rozhodovány konkrétní pĜípady porušení právních pĜedpisĤ soudními znalci
a revizními techniky. Z tČchto jednotlivých rozhodnutí je pĜitom patrné, že pĜi výkonu þinnosti obou
15
profesí je nutné postupovat s co nejvČtší opatrností a pĜi souþasném zachování veškerých
relevantních právních pĜedpisĤ, neboĢ pĜípadné porušení mĤže mít za následek nejen nástup právní
odpovČdnosti ve všech jejich formách, ale zejména mĤže pĜinést závažné škody na životČ, zdraví þi
majetku osob, nezĜídka dosahujících tragických rozmČrĤ (viz napĜ. smrt nČkolika osob v troskách
hotelu po výbuchu boileru, kde pĜíþinou bylo zanedbání provádČní revizí). Tento pĜíspČvek tak snad
mĤže urþitým zpĤsobem pĜispČt ke zvýšení povČdomí o nutnosti co nejvyšší opatrnosti
a dĤsledného dodržení alespoĖ té þásti pĜedpisĤ, u které je to možné – pokud by napomohl alespoĖ
tomuto, byl by jeho úþel více než naplnČn.
VII. Použitá literatura
Monografie:
BRADÁý, Albert, Miroslav KLEDUS a Pavel KREJýÍě. Soudní znalectví. Vyd. 1. Brno: Cerm,
2010, 242 s. ISBN 9788072047048.
KNAPP, Viktor. Teorie práva. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 1995, xvi, 247 s. ISBN 8071790281.
KěÍSTEK, Lukáš. Znalectví. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer ýR, 2013, 331 s. ISBN
9788074780424.
ŠÁMAL, Pavel. Trestní zákoník: komentáĜ. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, s. v-xiv, 1451-3586.
ISBN 9788074004285.
ŠÁMAL, Pavel a Stanislav RIZMAN. Trestní zákon: komentáĜ. 6. dopl. a pĜeprac. vyd. Praha: C.H.
Beck, 2004, xxi, díl I. 721 s. ISBN 8071798967.
ŠÁMAL, Pavel a Stanislav RIZMAN. Trestní zákon: komentáĜ. 6. dopl. a pĜeprac. vyd. Praha: C.H.
Beck, 2004, xv s., díl II. s. 723-1719. ISBN 8071798967.
ýlánky:
http://www.tzb-info.cz/3274-zavaznost-a-uplatnovani-ceskych-technickych-norem-iii
https://www.patria.cz/pravo/2329910/o-technickych-normach-iii-proc-se-vyplati-je-dodrzovat-ikdyz-nejsou-povinne.html
16
Elektroinstalace a požární zabezpečení staveb z pohledu HZS
(zkušenosti z praxe)
Ing. Jiří Hošek
náměstek ředitele HZS hl. m. Prahy
Kpt. Ing. Petr Michut
TUPO Praha
Vzhledem k situaci, kdy není ukončeno šetření orgánů HZS, není možné předběžné závěry
vydat na datovém nosiči.
Přednáška bude doplněna po ukončení šetření a odložení případu HZS.
Pozn.:
Přednáška může být patrně vydána v příštím sborníku.
17
Úrazy kontra požáry při činnosti na elektrickém zařízení
Ing. Bc. Radomír Kočíb
inspektor, OIP Ostrava
A. Úvod
NejtČžším úkolem bylo vybrat obsah mé prezentace k tématu tohoto semináĜe "Protipožární
ochrana budov". Hlavou se mi honily rĤzné myšlenky na obsah prezentace od jištČní instalací, po
jejich provedení odbornou firmou až v koneþné fázi k výchozím revizím.
Nakonec jsem se rozhodl prezentovat nČkteré pracovní úrazy, které se staly pĜi þinnostech na
elektrickém zaĜízení. A tu moji prezentaci jsem nazval, jak je uvedeno v úvodu, protože Ĝada
pracovních úrazĤ vzniká pĜi souþasném vzniku požáru jako dĤsledek nadýchání se zplodin hoĜení
nebo popálením. Nechci zde probírat požáry vzniklé zkratem na elektrických instalacích nebo ve
potĜebiþích. Toto je doména hasiþĤ a nerad bych jim takĜíkajíc "fušoval" do Ĝemesla.
K této mojí prezentaci jsem si vybral nČkolik pracovních úrazĤ, kdy nedošlo pĜímo k zasažení
pracovníka elektrickým proudem, ale vlivem vzniku zkratu a následnČ pak popálením vzniklým
elektrickým obloukem. Nejprve bych zmínil v krátkosti nČco málo z pĜedpisĤ vztahujících se
k problematice. PĜitom upozorĖuji, že pĜehled pĜedpisĤ není vyþerpávající.
A taky na úvod bych rád upozornil ty jedince, co se domnívají, že v úrazech poznávají nČjaké
Vaše nebo Vám známé úrazy, vČzte, že jde o podobnost þistČ náhodnou.
B. Legislativa
1. zákon 262/2006 Sb. ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ (zákoník práce)
V tomto pĜedpisu je mimo jiné uložena zamČstnavateli povinnost vyhledávat možná nebezpeþí
a vyhodnocovat rizika pĜi pracovních þinnostech. A v neposlední ĜadČ pĜijímat opatĜení
k omezení nebo odstranČní identifikovaných rizik.
2. zákon þ. 309/2006 Sb. ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ
V tomto pĜedpisu jsou pak uvedeny další požadavky bezpeþnosti a ochrany zdraví pĜi práci
v pracovnČprávních vztazích, ale také pĜi þinnosti a poskytování služeb mimo pracovnČprávní
vztahy na pracovištích, na staveništích, strojích, pĜi organizaci práce, na pracovní postupy
a v neposlední ĜadČ taky na znaþky, znaþení a signály.
3. ostatní provádČcí pĜedpisy (naĜízení vlády, vyhlášky apod.)
4. ýSN EN 50110-1
Tato ýSN Ĝeší þinnost na elektrických zaĜízeních od roku 2003, kdy nahradila v té dobČ platné
normy Ĝady ýSN 34 3100-34 3110. A to od prvního vydání, pĜes edici 2 vydanou v roce 2005 až
po souþasnou edici 3 z letošního roku.
V tČchto evropských normách byla a jsou uvedena pĜi mČĜení mČĜícími pĜístroji rizika vzniku
zkratu a následného elektrického oblouku. Jenže v dokumentech zamČstnavatelĤ tato rizika
nejsou podchycena a vyhodnocena a tím samozĜejmČ nejsou pĜijata ani opatĜení ke snížení nebo
odstranČní tČchto rizik. SamozĜejmČ možnost vzniku zkratu s následným elektrickým obloukem
není jen pĜi mČĜení mČĜícími pĜístroji, ale taky napĜ. pĜi výmČnČ nožových pojistek.
V dĜívČjších vydáních pak rizika zkratu s následným obloukem nebyla více rozvedena
a rozebrána, až v souþasném tĜetím vydání této normy je této problematice vČnována vČtší
pozornost.
18
C. ýSN EN 50110-1 ed.3
V letošním roce v lednu byla schválena a vydána nová evropská norma ýSN EN 50110-1 ed.3 –
ýinnost na elektrických zaĜízeních - þást 1: Obecné požadavky (platnost od 1.2.2014). Bohužel
zatím ( k datu 29.10.2014) pouze v anglickém jazyce a v þeském jazyce bude vydána v krátké
dobČ.
Tato nová ýSN bude platit soubČžnČ s ýSN EN 50110-1 ed.2 až do 11.2.2016 a v této nové
normČ jsou podrobnČji a lépe zapracovány požadavky na ochranu pĜed úþinky požáru, výbuchu
a zkratu s následným elektrickým obloukem.
1. Ochrana pĜed požárem – hašení
Možnost vzniku požáru nemĤže být bČhem provozu elektrických zaĜízení vylouþena.
PĜi požáru mají být nebezpeþné nebo ohrožené þásti elektrického zaĜízení vypnuty, ledaže je
požadováno, aby zĤstaly zapnuty pro hašení požáru nebo pokud by jejich vypnutí mohlo zpĤsobit
další nebezpeþí.
Pro hašení elektrických zaĜízení musí být pĜístupné a udržovány v pohotovosti hasicí pĜístroje
nebo hasicí zaĜízení vhodného typu, pro tĜídu ohnČ, a pĜizpĤsobené typu a velikosti zaĜízení.
K obsluze a používání hasicích pĜístrojĤ, zvláštČ pro hašení živých þástí, mají být vyškoleny
vhodné osoby. Školení musí být v pĜíslušných intervalech opakována.
PĜi použití hasicích pĜístrojĤ a hasicích systémĤ na elektrickém zaĜízení musí být dodržovány
bezpeþné vzdušné vzdálenosti.
Osoby si musí uvČdomovat, že z horkých a hoĜících materiálĤ mohou unikat toxické látky.
Vysoce hoĜlavé materiály a pĜedmČty musí být umístČny nebo uskladnČny tak, aby nemohlo dojít
k jejich snadnému vznícení.
2. PracovištČ s nebezpeþím výbuchu
Pokud jsou elektrické práce provádČny v místech, kde hrozí nebezpeþí výbuchu, mají být pĜijata
následující opatĜení:
a) buć zakázat, nebo zastavit všechny pracovní þinnosti, dokud nejsou pĜijata pĜíslušná
opatĜení ke snížení rizika výbuchu, napĜ. vylouþením emisí hoĜlavých plynĤ, vČtráním, atd.;
b) nebo pĜijmout v souladu s druhem rizika výbuchu pĜíslušná opatĜení, aby riziko možného
výbuchu bylo kontrolováno, napĜ.:
1) stálé monitorování ovzduší a zákaz takových zdrojĤ energie, které by mohly hoĜlavou
smČs vznítit;
2) stálé vČtrání a monitorování ovzduší;
3) omezení pracovních þinností a použití jiskrovČ bezpeþného elektrického zaĜízení.
19
3. Nebezpeþí oblouku
ObecnČ
Osoby pracující v blízkosti elektrických zaĜízení jsou vystaveni nebezpeþí zpĤsobené elektrickým
obloukem. Elektrické oblouky se vyskytují zĜídka. NicménČ, je vyžadována spolehlivá ochrana
jelikož je nelze pĜedem vylouþit, zejména proto, že mohou být zpĤsobeny v prĤbČhu práce.
Elektrické oblouky jsou nejen výsledkem zkratu, ale také pĜi odpojování živých þástí pod
zatížením bez speciálních opatĜení (vedení, kabely, rozvadČþe, pojistky, atd.).
Nebezpeþí
Vliv tepelného pĤsobení elektrického oblouku závisí na úþinku elektrické energie (kapacita
zkratu), která urþuje velikost oblouku (v závislosti na napČtí, proudu a dobČ trvání oblouku)
a podmínkách pĜenosu tepla, vþetnČ podmínky vystavení se a vzdálenosti oblouku. ZpĤsob
a intenzita pĜestupu tepla není specifická pro urþité úrovnČ napČtí (nízké nebo vysoké napČtí).
KromČ tepelných úþinkĤ existují i další nebezpeþí, které je tĜeba posoudit, zejména:
x
x
x
x
rázová vlna a þástice, které jsou uvolnČny a šíĜeny pĜi explozi elektrického oblouku;
vysoká intenzita elektromagnetického záĜení zejména v rozsahu od ultrafialového (UV)
a infraþerveného (IR) záĜení, ale i v oblasti viditelného svČtla, což mĤže vést k nevratnému
poškození kĤže a oþí;
akustický šok (silná rána);
jedovaté plyny a þástice, které jsou zpĤsobeny roztavením a odpaĜováním materiálĤ
v blízkosti nebo v prostĜedí elektrického oblouku.
Vhodné osobní ochranné prostĜedky (OOP) snižují tepelné úþinky elektrického oblouku
a pĜispívají k ochranČ pracujících osob. OOP poskytující stoprocentní ochranu proti elektrickému
oblouku neexistují. Je však možné nebezpeþí vzniku elektrického oblouku podstatnČ snížit,
a v nČkterých pĜípadech eliminovat.
Hodnocení rizika
V pĜípadČ, že pracovištČ je v blízkosti elektrického zaĜízení nebo pod živými þástmi, je nezbytné
provést vyhodnocení a posouzení rizika. PĜi provádČní práce je tĜeba provést obecná technická
preventivní opatĜení, napĜ. prahy a dveĜe mají být otevĜeny, a pokud je to nutné, po urþitou dobu
odstranČny. Pokud jsou tyto þinnosti souþástí údržby a nebezpeþí zasažení elektrickým obloukem
nelze ani v budoucnu vylouþit, musí být splnČna vhodná opatĜení. Ostatní pracující osoby
a subjekty mohou být v dosahu nebezpeþí od elektrického oblouku. Toto riziko má být zahrnuto
do hodnocení rizik.
NapĜ. pokyny pro používání OOP.
20
D. Úrazy
1. úraz pracovníka pĜi práci v míchárnČ barev
V tomto pĜípadČ pracovalo nČkolik pracovníkĤ v míchárnČ barev jednoho nejmenovaného
podniku. V prostoru míchárny byl prostor s nebezpeþím výbuchu plynĤ a par vzhledem k tomu, že
se zde míchaly v míchacích nádržích hoĜlavé barvy. Barvy a Ĝedidla se do nádrží dopravovaly
þerpadlem potrubím.
V celém prostoru míchárny byla zóna 2, v míchacích nádržích pak zóna 0.
Navíc se v míchárnČ využívalo zaĜízení na vážení množství barvy a Ĝedidel pro tiskací stroje na
provoz, kde bylo nutné naplnit vždy urþité množství barvy a Ĝedidel. Po zvážení množství pak byly
plnČny plechové sudy postavené na dĜevČných paletách, které se pak po naplnČní požadovaným
množstvím hoĜlavé kapaliny pĜepravovaly na provoz. Takto to bylo provozováno nČkolik let bez
problémĤ. Až jednoho dne došlo ke vznícení par kolem plnícího hrdla sudu a požáru celé
pĜípravny barev. Všichni zamČstnaci v té dobČ tam pracující utekli rĤznými otvory v budovČ až na
jednoho, který byl v bezvČdomí nalezen po uhašení požáru v zadní þásti míchárny barev
pĜiotráven zplodinami hoĜení. Poi mČsíci pobytu v nemocnici pracovník zemĜel.
PĜi šetĜení tohoto smrtelného pracovního úrazu byla zjištČna celá Ĝada pochybení.
- V plechových sudech nebyla stanovena zóna. Obdoba míchacích nádrží.
- Nebyla provedena opatĜení proti úþinkĤm statické elektĜiny napĜ. uzemnČním sudĤ, používáním
antistatické plnící hadice, používáním antistatického obleþení pracovníky.
- Nebyla zohlednČna rychlost þerpání hoĜlavé kapaliny do sĤdĤ, která rychlým proudČním
a víĜením v sudu vytváĜela náboj statické elektĜiny.
PĜi šetĜení úrazu bylo zjištČno, že velice pravdČpodobnČ došlo ke vzniku požáru od statické
elektĜiny, protože dle výpovČdí zamČstnancĤ došlo v prĤbČhu plnČní sudu k výmČnČ pracovníkĤ,
kteĜí pĜidržovali hadici v ústí hrdla sudu. A pĜi této výmČnČ došlo k zahoĜení par, protože náboj
nahromadČný na kovovém sudu na odizolované dĜevČné paletČ se vybil pĜes nového pracovníka.
PĜed výmČnou pracovníkĤ se pravdČpodobnČ náboj nehromadil, protože byl sveden pĜes tČlo
prvního pracovníka. PĜi výmČnČ došlo nejprve k puštČní hadice a odstoupení prvního pracovníka
a po krátké þasové prodlevČ teprve hadici uchopil nový pracovník a po další chvilce se teprve
dotknul kovového sudu a došlo k zajiskĜení a vzniku požáru.
2. úraz pracovníkĤ pĜi mČĜení mČĜícím pĜístrojem
Dva pracovníci mČli za úkol zjistit a odstranit zemní spojení na rozvodnČ nn. PĜi této pĜíležitosti
zaþali mČĜit mČĜícím pĜístrojem (více funkþním multimetrem) napČtí. MČĜení realizovali mez
dvČma fázovými pĜípojnicemi v jednom poli rozvadČþe rozvodny nn. PĜípojnice mČly nejbližší
jištČní na sekundárním vinutí transformátoru a to 1750 A. PĜi mČĜení postupovali tak, že stáli
pĜed polem rozvadČþe za sebou, kdy první pracovník držel mČĜící hroty a mČĜil napČtí a druhý
pracovník stál za ním v zákrytu a v levé ruce držel mČĜící pĜístroj tak, aby první pracovník na
vidČl na displej.
PĜi pĜiložení hrotĤ k pĜípojnicím došlo ke zkratu a vyhoĜení mČĜícího pĜístroje, dále o pĤl metru
níže pak ke zkratu krajní fáze na kostru odpínaþe a následnČ ke zkratu mezi všemi tĜemi fázemi.
Oba pracobníci byli popáleni na rukou a v obliþeji, protože to bylo v þervenci a pracovali
v triþku s krátkým rukávem.
21
PĜi šetĜení úrazu bylo zištČno, že:
- pracovníci neodzkoušeli pĜed použitím funkþnost mČĜícího pĜístroje (s velkou pravdČpodobností
byl zapojen jako ampérmetr, druhá možnost byl malý vnitĜní odpor volmetru - závada)
- nebyly vzhodnocené rizika a možnost vzniku elektrického oblouku
- nebyly stanovené osobní ochranné pomĤcky pro zamČstnance pro tuto þinnost
- tato þinnost nebyla hlášená pracovníkovi odpovČdnému za bezpeþnost elektrického zaĜízení
a tím nebyl vydán souhlas k zahájení prací
A na rozdíl od dĜívČjší naší normy ýSN 34 3100, kde pro práce pod napČtím a nebo pĜi práci
v blízkosti zaĜízení pod napČtím bylo naĜízeno používat upnutý odČv s dlouhými upnutými rukávy,
v evropských normách je uvedeno, že se musí používat vhodné osobní ochranné prostĜedky pro
práci na zaĜízeních.
3. úraz pracovníka pĜi výmČnČ nožových pojistek
K úrazu došlo pĜi údržbČ elektrostatického odluþovaþe popílku. Údržba byla provádČna
dodavatelským zpĤsobem na základČ smlouvy o dílo. Firma provozujíci elektrostatický odluþovaþ
provedla elektrikáĜem zajištČní pracovištČ na základČ pĜíkazu "B". PĜedala takto zajištČné
pracovištČ dodavatelské firmČ. Pracovník, kterému se stal úraz pak po provedených opravách
chtČl zaĜízení vyzkoušet a za tím úþelem zaþal zasouvat do pojistkových spodkĤ nožové pojistky.
PĜi této þinnosti pak došlo ke zkratu mezi fázemi pojistkou, kterou postižený zasouval.
PĜi šetĜení úrazu bylo zjištČno, že:
- postižený pracovník vlastnČ odjišĢoval pracovištČ, které zajišĢovala jiná firma, což mu
nepĜíslušelo
- nebyly vzhodnocené rizika a možnost vzniku elektrického oblouku
- nebyly stanovené osobní ochranné pomĤcky pro zamČstnance pro tuto þinnost
- v pĜíkazu "B" nebylo úplnČ a jednoznaþnČ stanoveno a vymezeno pracovištČ (pĜi šetĜení pak
vyšlo najevo, že obČ firmy rozsah pracovištČ uvedené v pĜíkazu "B" chápali odlišnČ)
4. úraz pracovníka provádČjícího zateplení bytového domu
K úrazu došlo pĜi provádČní zateplení fasády bytového domu. Postižený pracovník po nalepení
izolaþního polystyrénu provádČl vrtání otvorĤ a následnČ osazení zajišĢovacích hmoždinek. PĜi
vrtání došlo k navrtání pĜívodního kabelu do HDS a vzniku zkratu. POracovník byl popálený na
rukou a v obliþeji.
PĜi šetĜení úrazu bylo zjištČno, že:
- zamČstnavatel nenechal vyhledat a oznaþit kabelová skrytá vedení, i když se dala pĜedpokládat.
- zamČstnanec pracující s vrtaþkou v okolí elektrické skĜínČ oznaþené výstražnými tabulkami
mohl pĜedpokládat, že do rozvadČþe povedou kabely ( no jo, nemĤžeme chtít po lidech, aby
mysleli pĜi práci)
22
5. úraz pracovníka provádČjícího mČĜení zkoušeþkou napČtí Z10
PĜi šetĜení tohoto pracovního úrazu bylo zjištČno, že pracovník na rozvodnČ nn provádČl v poli
rozvadČþe mČĜení napČtí zkoušeþkou Z10. Napájení rozvadČþe bylo pomocí pĜípojnic a nejbližší
jištČní bylo na sekundárním vinutí transformátoru a to 1600 A. Pracovník byl jmenován
pracovníke odpovČdným za bezpeþnost elektrického zaĜízení, splĖoval kvalifikaci, ale nikdo
nevČdČl pĜoþ a za jakým úþelem do rozvodny postižený pracovník vlastnČ šel. Ani sám postižený
si nic nepamatoval.
Ke zkratu došlo na pĜívodních svorkách pojistkového odpínaþe mezi fázemi. Napojení
pojistkového odpínaþe bylo provedeno izolovanými lany a tato odboþka sloužila jako rezerva.
Pracobník byl popálený na rukou a v obliþeji, protože to bylo v þervenci a pracoval (jak jinak)
v triþku s krátkým rukávem.
PĜi šetĜení úrazu bylo zjištČno, že:
- nebyly vzhodnocené rizika a možnost vzniku elektrického oblouku
- nebyly stanovené osobní ochranné pomĤcky pro zamČstnance pro tuto þinnost
- jako souþást pravidelné revize rozvodny nebyly provedeny úkony na odboþkách, které slouží
a jsou uvedeny v dokumentaci jako rezervy
E. ZávČr
ZávČrem bych to vše v krátkosti shrnul konstatováním a možná povzdechnutím, že nové
evropské pĜedpisy pĜedpokládají v hodnČ pĜípadech, že budou upĜesnČné a doplnČné v pĜedpisech
zamČstnavatele. Jenže ejhle, na toto nejsme pravdČpodobnČ dostateþnČ vychováni a zvyklí. Byli
jsme zvyklí, že naše pĜedpisy nám þinnosti Ĝešili až do detailĤ a na to poĜád spoléháme.
23
Mimořádné události způsobené údery blesků do staveb
nebo budov v roce 2014
Ing. Jiří Kutáč
znalec v oboru elektrotechnika a energetika
specializace ochrana před bleskem a přepětím
1. Úvod
Podle zdrojĤ ýHMI Praha byly zaznamenány na území ýR blesky o vrcholové hodnotČ
proudu 350 kA.
24
Statistická roþenka HZS 2013
72 561 000 Kþ
Škoda celkem
Dva nejvČtší požáry zpĤsobené bleskem:
-
Bioplynová stanice
25 000 000 Kþ,
-
Pension
30 000 000 Kþ.
2. Orientaþní pĜehled škod od úderu blesku
http://www.kniska.eu/zasahy_bleskem_aktualni
25
3. Blesk uhodil do stožáru a zabil konČ. ýEZ musí zaplatit škodu.
Praha – Netradiþní spor prohrál energetický gigant ýEZ. FarmáĜka ze Šumperska
zažalovala spoleþnost ýEZ Distribuce kvĤli odpovČdnosti za smrt dvou koní. TČm
zlomilo vaz takzvané krokové napČtí, které se šíĜilo od zhruba 70 metrĤ vzdáleného
stožáru elektrického vedení (v majetku ýEZu). Soudy daly žalobkyni za pravdu, i když
se ýEZ bránil, že šlo o neodvratitelnou událost, na jejímž poþátku stál blesk.
"ýEZ nedostál své povinnosti pĜedcházet vzniku škod," shrnula u krajského soudu
advokátka VČnceslava Holubová, která farmáĜku zastupovala. Blesk uhodil do stožáru
vedení vysokého napČtí, který podle soudních znalcĤ (a následnČ i názoru Okresního
soudu v Šumperku a odvolacího Krajského soudu v OstravČ) nebyl správnČ uzemnČn.
ýEZ tak musel farmáĜce zaplatit 137 915 korun a dalších zhruba sto tisíc na náhradách
nákladĤ Ĝízení.
Znalec: Podobný pĜípad Ĝeším poprvé
ýEZ se proti rozhodnutí soudu prvního stupnČ odvolal, ale proti potvrzujícímu rozsudku
krajského soudu už dovolání nepodával. "V prĤbČhu sporu byly zpracovány tĜi znalecké
posudky. PĜestože ne všechny mČly stejný závČr, soud se pĜiklonil k posudku, který zpracoval
František Popolanský - kapacita v oboru škod zpĤsobených bleskem," Ĝíká mluvþí ýEZu
Ladislav KĜíž. Firma je navíc pojištČná pro podobné pĜípady a pojišĢovna jí podle KĜíže
uhradí škody v plné výši.
26
PĜípad je podle KĜíže naprosto ojedinČlý. "Od doby vzniku ýEZ Distribuce - pĜed 10 lety - si
nejsme vČdomi podobného rozsudku. A ani pamČtníci si nČco podobného nevybavují,"
dodává KĜíž.
To potvrzuje i autor jednoho ze znaleckých posudkĤ, který u soudu dokládal vinu spoleþnosti
ýEZ. "DČlám tuto práci od roku 1985 a ještČ jsem se k žádnému jinému smrtelnému pĜípadu
nedostal," Ĝíká soudní znalec Stanislav Pokorný.
ýEZ neudČlal vše, co mohl
"Škoda vznikla nepochybnČ v pĜíþinné souvislosti s provozní þinností spoþívající
v provozování distribuþní soustavy elektrické energie, neboĢ k šíĜení napČtí došlo právČ ze
stožáru, který nebyl pĜed negativními dĤsledky úderu blesku spoþívajícími ve vzniku
krokového napČtí dostateþnČ zabezpeþen (dostateþnČ uzemnČn). V dĤsledku nedostateþného
uzemnČní došlo ke škodČ," stojí v rozsudku krajského soudu. Na poþátku neštČstí sice stál
blesk, ale ýEZ neudČlal vše, co mohl, aby škodČ zabránil.
"Žalovaný by musel prokázat, že uþinil veškerá opatĜení, která bylo možno uþinit k odvrácení
události. Tak tomu však nebylo. ZaĜízení zjevnČ nebylo bezpeþné, neboĢ i pĜi podprĤmČrném
blesku zpĤsobilo úhyn koní pasoucích se ve vzdálenosti 72 metrĤ," uvádí rozsudek. Firma
mČla podle soudcĤ poþítat i s tím, že se v okolí nebezpeþného stožáru konČ pravidelnČ
pohybují.
Mohlo to zabít i þlovČka
Znalec Pokorný vysvČtluje, že konČ jsou na elektrický proud mnohem citlivČjší než ostatní
hospodáĜská zvíĜata a také než lidi. "Mají v tČle více minerálních látek, a mají tak vynikající
vodivost," Ĝíká.
"ýlovČk by v místČ, kde došlo k usmrcení obou koní, cítil maximálnČ lehké brnČní, protože
jeho tČlo má vČtší odpor. Kdyby ale þlovČk stál zhruba do dvou metrĤ od neuzemnČného
stožáru, mohl by v okamžiku, kdy do stožáru uhodí blesk, také zemĜít," upĜesĖuje Pokorný.
Spoleþnost ýEZ ale problém tak vážnČ nevnímá. "Rozhodnutí soudu respektujeme, nicménČ
nebylo prokázáno, že blesk opravdu udeĜil do stožáru vedení vysokého napČtí, a ani není
známa pĜesná pĜíþina úhynu koní, neboĢ nebyla provedena pitva," opakuje mluvþí KĜíž
obhajobu u soudu.
Oba soudy pĜitom ve svých rozsudcích dospČly na základČ znaleckých posudkĤ a výpovČdí
(napĜíklad veterináĜe) k závČru, že oba konČ zabil blesk, který uhodil do špatnČ uzemnČného
stožáru.
Ani znalecké posudky a rozhodnutí soudĤ ale ýEZ nepĜimČly k provedení rozsáhlých
kontrol, které by provČĜily technický stav jeho stožárĤ. "ýEZ Distribuce nerealizovala
žádné mimoĜádné revizní akce. Provádíme pravidelné kontroly uzemnČní spojené
s diagnostickými mČĜeními na každém vedení v periodČ jednou za þtyĜi roky. Naše
vedení považujeme za bezpeþné," ujišĢuje KĜíž.
27
4. Blesky zastavovaly vlaky na hlavním tahu Praha - Ostrava
BouĜky zastavily vlaky na hlavním tahu, místy napršelo až 50 milimetrĤ
BouĜky na VysoþinČ, Olomoucku a Pardubicku v nedČli odpoledne zastavovaly provoz na
hlavních železniþních tratích v ýeské republice. Vlaky smČrem od Olomouce ve smČru na
Prahu se kvĤli poruše elektroniky hromadily za ýeskou TĜebovou, stály i u ZábĜehu na
MoravČ nebo v OstravČ.
„Mezi Dlouhou TĜebovou a Ústí nad Orlicí je na jedné koleji plánovaná technická výluka
a u druhé koleje se po bouĜce objevuje chybový stav, kdy zabezpeþovací zaĜízení hlásí vlak na
trati, aþ tam žádný není. ElektrikáĜi usilovnČ hledají pĜíþinu,” Ĝekl pĜed tĜetí hodinou
odpoledne Novinkám mluvþí Správy železniþní dopravní cesty Jakub Ptaþinský.
PĜed þtvrtou hodinou zaþaly vlaky pomalu místem projíždČt.
Problémy bouĜka udČlala i u ZábĜehu na MoravČ. Poškodila zabezpeþovací zaĜízení a vlaky
zĤstaly stát. Závada byla kolem pĤl tĜetí odstranČna.
Mimo provoz, jak postupovala vlna bouĜek, byly i úseky mezi Ostravou hlavním nádražím
a Ostravou Svinovem, BČchovicemi a ýeským Brodem a Hradcem Králové a Praskaþkou.
Rychlíky nabírají až hodinová zpoždČní. PrávČ v nedČli odpoledne jsou vlaky na hlavním
koridoru nejvíce vytížené, protože lidé se z Moravy pĜesouvají na pracovní týden do hlavního
mČsta.
5. Úderem blesku do anténního stožáru hoĜel rodinný dĤm
NČkolik bouĜek pĜešlo pĜes noc Libereckým krajem. NejvČtší škodu z pohledu hasiþĤ za veþer
zpĤsobil požár od úderu blesku, který zasáhl rodinný dĤm v Jablonci nad Nisou, þásti obce
Mšeno nad Nisou. Požár byl ohlášen ve 20:53 hodin a operaþní dĤstojník na místo povolal
profesionální hasiþe z Jablonce nad Nisou, Liberce a jejich dobrovolné kolegy z Jablonce
n. N. – Pasek a Jablonce n. N. – Proseþe n. N. Obyvatelé domu se evakuovali pĜed pĜíjezdem
jednotek.
28
Hasiþi odpojili objekt od elektĜiny a plynu a zaþali s hasebními pracemi pĤdního prostoru, pĜi
kterých jim pomohl pĜedevším automobilový žebĜík. ýást stĜechy bylo nutné rozebrat
a dohasit skrytá ohniska, která hasiþi vyhledávali termokamerou. Požár se jim podaĜilo
lokalizovat po pĤl jedenácté, zcela zlikvidován byl chvíli po pĤlnoci. Aby otevĜenou stĜechou
do domu nepršelo, udČlali hasiþi ještČ provizorní zakrytí.
Jak došetĜení hasiþským vyšetĜovatelĤm potvrdilo, pĜíþinou požáru byl skuteþnČ úder blesku.
Ten sjel po anténním svodu a zapálil pĤdní prostor. Škoda byla pĜedbČžnČ vyšetĜovatelem
odhadnuta na 200.000 Kþ, uchránit se podaĜilo majetek v hodnotČ 2,5 milionu korun.
6. Shrnutí
„Blesk nezná normy ani výrobce, ale normy a výrobci musí respektovat blesk jako jedineþný
pĜírodní dČj“.
V posledních létech dochází stále þastČji k extrémním úþinkĤm bleskových proudĤ a to až do
hodnoty 350 kA.
Varianta izolovaného/oddáleného hromosvodu pak je þasto jedinou cestou pro bezpeþné
Ĝešení ochrany pĜed bleskem.
Instalací vysokonapČĢových vodiþĤ je zabránČno pĜímému pĜeskoku bleskového proudu
z hromosvodu na vnitĜní instalace (úþinky elektromagnetického pole
bleskového proudu zĤstanou). Proto je nutno instalovat svodiþe pĜepČtí SPD typu 1, 2 a 3.
Pro správný návrh izolovaného/oddáleného hromosvodu je klíþové správnČ stanovit
dostateþnou vzdálenost s.
Je nutno dodržovat montážní návody výrobcĤ pro splnČní platné legislativy ýR.
29
Literatura:
Statistická roþenka 2013 ýR, MV-Gě HZS, Praha 2013
ýSN EN 62305 – 1 ed.2, 2011-09: Ochrana pĜed bleskem – þást 1: Obecné principy
ýSN EN 62305 – 2, ed.2, 2013-02: Ochrana pĜed bleskem – þást 2: ěízení rizika
ýSN EN 62305 – 3 ed. 2, 2012-01: Ochrana pĜed bleskem – þást 3: Hmotné škody na
stavbách a ohrožení života
ýSN EN 62305 – 4 ed.2, 2011-09: Ochrana pĜed bleskem – þást 4: Elektrické a elektronické
systémy ve stavbách
Kutáþ, J. , Meravý, J.: Ochrana pĜed bleskem a pĜepČtím z pohledu soudních znalcĤ, SPBI
Ostrava 2010.
30
Aktivní hromosvod ESE versus soudní znalec
Ing. Jiří Kutáč
znalec v oboru elektrotechnika a energetika
specializace ochrana před bleskem a přepětím
1.
Úvod
Tento þlánek vznikl na základČ konkrétních instalací aktivních jímaþĤ ESE v ýeské a na
Slovensku. Autor v nČm chce upozornit na nejþastČjší chyby v dimenzování a instalacích tČchto
hromosvodĤ jako „alternativní“ ochrany pĜed bleskem.
2.
Hlavní nesrovnalostí pĜi návrhu ochrany pĜed bleskem
Na poþátku tohoto rozboru je tĜeba si uvČdomit, že blesk „nezná“ normy, ale normy jsou
nejprimitivnČjším vyjádĜením pĜírodních zákonitostí, které se odehrávají nezávislé na lidské
þinnosti!
2.1
Ochranný prostor
Výpoþet ochranného prostoru je závislý na rychlosti šíĜení bleskového proudu v atmosféĜe.
VČdci zkoumají tento parametr již od 30. let minulého století a ten se pohybuje v intervalu od
105 do 108 (m/s) [1].
Délka vstĜícného výboje blesku ¨L, tzn. ochranný prostor, se mĤže vypoþítat pro daný þas
pĜedstihu výboje ¨ t = 100 .10-6 (s):
- podle odborné literatury [1], ze které vycházejí mezinárodní soubory norem IEC 62305-1
až 4 ed 2. [2] a evropské soubory norem EN 62305-1 až 4 ed.2 [3]:
¨L = v x ¨ t = 105 (m/s) x 100 .10-6 (s) = 10 m
kde:
typická rychlost výboje
v = 105 (m/s)
þas pĜedstihu výboje
¨ t = 100 .10-6 (s)
-
podle francouzské národní normy NFC 17-102 (2011), þl. 5.2.3.2 [4], STN 34 1391,
þl. A 1.2 [5] a STN 34 1398, þl. 5.2.3.2 [6] pro hodnotu rychlosti v = 106 (m/s).
¨L = v x ¨ t = 106 (m/s) x 100 .10-6 (s) = 100 m
31
kde:
rychlost výboje podle
v = 106 (m/s),
þas pĜedstihu výboje
¨ t = 100 .10-6 (s).
Bezpeþnostní pĜedpisové normy v ochranČ pĜed bleskem musí pokrývat celé spektrum
rychlostí, tzn. od 105 do 108 (m/s) [1]. Nesmí se omezit jen na urþité oblasti, které jsou výhodné,
napĜ. pro alternativní jímaþe ESE. PĜi nedodržení výše uvedených podmínek hrozí úder blesku do
ochranného prostoru jímaþĤ ESE
Na základČ znaleckých posudkĤ autora tohoto þlánku jsou zde citovány kontrétní pĜípady
selhání tČchto jímaþĤ ESE z hlediska návrhu ochranných prostorĤ:
-
exploze bioplynové stanice v Malšicích (2011) [7] a [8],
-
zniþené systémy EPS, EZS, datová síĢ na kulturní památce v hodnotČ 3 000 000 Kþ
(2012) [9],
-
smrt na stadionu, zpráva o osudném použití aktivního jímaþe (ESE) v Malajsii (2012)
[10].
2.2 TĜída ochrany pĜed bleskem
Soubor norem ýSN EN 62305-1 až 4, ed.1 a 2 [11 a 12] chrání stavby a osoby až do hodnoty
bleskového proudu 150 kA pro tĜídu LPS II (školy, obchodní domy) a 200 kA pro tĜídu LPS I
(nemocnice, školy, výbuchy).
Jímaþe ESE podle NFC 17-102(2011), þl. C2.3 [4] a STN 34 1398 (2013) [6], þl. C 2.3, jsou
zkoušeny jen bleskovým proudem 100 kA, což podle mezinárodního souboru norem IEC 62305-1
až 4 ed 2. [2] a evropského souboru norem EN 62305-1 až 4 ed.2 [3] odpovídá pouze tĜídČ
ochrany LPS III a LPS IV (kategorie rodinných domĤ). PĜi nerespektování tČchto doporuþení
hrozí pĜi úderu blesku zvýšené nebezpeþí vzniku poĜáru.
V praxi to znamená, že jsou-li jímaþe ESE instalovány na nemocnicích, v prostĜedích
s nebezpeþím výbuchu, školách, obchodních centrech (tĜída ochrany pĜed bleskem LPS I nebo
II), tyto budovy nejsou dostateþnČ chránČny z hlediska maximálních hodnot bleskových proudĤ
ani podle francouzské národní normy NF C 17-102 (2011) [4] a STN 34 1398 [6]. V souþasné
dobČ jsou detekovány bleskové proudy systémem þidel firmy SIEMENS o hodnotách nad 350 kA
nejen v ýeské republice, ale i v celé EvropČ.
32
2.3 Dostateþná vzdálenost s
Tento parametr je klíþový pro posuzování ochrany pĜed bleskem z hlediska požární ochrany.
Není-li dodržen, hrozí pĜeskok bleskového proudu z jímací soustavy nebo soustavy svodĤ na
vnitĜní metalické instalace a následkem toho mĤže vzniknout požár.
Dostateþná vzdálenost s se vypoþítá podle:
-
mezinárodního souboru norem IEC 62305-1 až 4 ed 2. [2] a evropského souboru norem
EN 62305-1 až 4 ed.2, þl. 6.3 [3]:
‫ ݏ‬ൌ ݇௜
௞೎
௞೘
(1)
݈
kde:
ki
je koeficient závislý na zvolené tĜídČ LPS (viz tabulka 10),
km
koeficient závislý na materiálu elektrické izolace (viz tabulka 11),
kc
koeficient závislý na (þásteþném) bleskovém proudu tekoucím jímaþi a svody (viz
tabulka 12 a pĜíloha C),
l
délka v metrech, podél jímací soustavy a svodu, od bodu, kde je zjišĢována dostateþná
vzdálenost, k nejbližšímu bodu ekvipotenciálního pospojování nebo zemnicí soustavy
(viz E.6.3 pĜílohy E);
-
francouzské národní normy NF C 17-102 (2011), þl 5.6 [4]:
‫ ݏ‬ൌ ݇௜
௞೎
௞೘
݈
(2)
kde:
ki
je koeficient závislý na zvolené úrovni ochrany (viz tabulka 3),
km
koeficient závislý na materiálu elektrické izolace (viz tabulka 4),
kc
koeficient závislý na (þásteþném) bleskovém proudu tekoucím jímaþem a svodem,
l
délka v metrech, podél jímací soustavy a svodu, od bodu, kde je zjišĢována dostateþná
vzdálenost, k nejbližšímu bodu ekvipotenciálního pospojování nebo zemnicí soustavy;
-
slovenské národní normy STN 34 1391 (1998), þl 3.1.2. [5]:
‫ ݏ‬ൌ ݊
kde:
n
je poþet svodĤ na jednotlivý jímaþ ESE,
ki
koeficient závislý na zvolené úrovni ochrany,
33
௞೔
௞೘
݈(3)
km
koeficient závislý na materiálu, který se nachází mezi dvČma koncovými body smyþky,
kc
koeficient závislý na (þásteþném) bleskovém proudu tekoucím jímaþem a svodem,
l
délka svodu v metrech od místa, kde se pĜedpokládá nejmenší vzdálenost k místu
propojení;
-
slovenské národní normy STN 34 1398 (2013), þl 5.6 [6]:
‫ ݏ‬ൌ ݇௜
௞೎
௞೘
݈
(4)
kde:
ki
je koeficient závislý na zvolené úrovni ochrany (viz tabulka 3),
km
koeficient závislý na materiálu elektrické izolace (viz tabulka 4),
kc
koeficient závislý na (þásteþném) bleskovém proudu tekoucím jímaþem a svodem,
l
délka v metrech, podél jímací soustavy a svodu, od bodu, kde je zjišĢována dostateþná
vzdálenost, k nejbližšímu bodu ekvipotenciálního pospojování nebo zemnicí soustavy.
Autor pĜíspČvku provedl znalecký rozbor pĜípadu úderu blesku do objektu, který byl chránČn
jímaþem ESE: novostavba hotelu zaþala hoĜet nedodržením dostateþné vzdálenosti s (Odry,
2007) [13].
3.
Konktrétní pĜíklad posouzení jímaþe ESE na multifunkþní budovČ
Tato budova je postavena ze železobetonu a nachází se v ní obchodní centrum ve tĜech
podlažích s celkovou rozlohou 14 000 m2, kanceláĜské prostory a 365 bytových jednotek
a lekaĜské ordinace. Dále je v ní umístČno sportovní centrum, ve kterém jsou zĜízeny dva tenisové
a dva squashové kurty, fitness a wellness a 630 parkovacích míst v podzemních garážích pro
rezidenty a návštČvníky.
Hromosvod byl navržen na obytném objektu podle slovenské národní normy STN 34 1391 [5]:
- jeden aktivní jímaþ ESE – SATELIT + G2 ESE 6000,
- þtyĜi svody v provedení AlMgSi 8 mm.
Úkolem znalce bylo vyšetĜit možný pĜeskok bleskového proudu z hromosvodu na vnitĜní
kovové instalace, které jsou v této budovČ.
Na základČ výpoþtu Ĝízeného rizika se objekt nachází ve tĜídČ ochrany pĜed bleskem:
34
LPS I - pro jímací soustavu, soustavu svodĤ, uzemĖovací soustavu a pĜepČĢové ochrany
pro telekomunikaþní vedení,
-
2 krát lepší LPS I – napájecí vedení nízkého napČtí.
Obr. 1 Multifunkþní budova
NáslednČ byla provedena kontrola výpoþtu dostateþné vzdálenosti s pro výškovou úroveĖ
stĜechy+ 82 m podle:
-
mezinárodního souboru norem IEC 62305-1 až 4 ed 2. [2] a evropského souboru norem
EN 62305-1 až 4 ed.2, þl. 6.3 [3]:
‫ ݏ‬ൌ ݇௜
௞೎
௞೘
݈ ൌ ͲǡͲͺ
଴ǡସସ
଴ǡହ
(5)
ͳͲͶ ൌ ͹ǡ͵݉
35
-
francouzské národní normy NF C 17-102 (2011), þl 5.6 [4]:
‫ ݏ‬ൌ ݇௜
-
݈ ൌ ͲǡͲͺ
଴ǡସଵ
଴ǡହ
(6)
ͳͲͶ ൌ ͸ǡͺ݉
slovenské národní normy STN 34 1391 (1998), þl 3.1.2. [5]:
‫ ݏ‬ൌ ݊
-
௞೎
௞೘
௞೔
௞೘
݈ ൌ ͲǡͶ
଴ǡଵ
଴ǡହ
(7)
ͳͲͶ ൌ ͺǡ͵݉
slovenské národní normy STN 34 1398 (2013), þl 5.6 [6]:
‫ ݏ‬ൌ ݇௜
௞೎
௞೘
݈ ൌ ͲǡͲͺ
଴ǡସସ
଴ǡହ
(8)
ͳͲͶ ൌ ͹ǡ͵݉
Z výše uvedených výpoþtĤ dostateþné vzdálenosti s a dále poskytnuté fotodokumentace musí
být každému technikovi jasné, že nemĤže být dodržena dostateþná vzdálenost dle uvedených
norem [2], [3], [4], [5], [6]:
PĜi úderu blesku do jímací soustavy reálnČ existuje nebezpeþí (obr. 3 a 4):
-
zavleþení bleskových proudĤ dovnitĜ objektu (bytĤ),
požár elektrických a elektronických pĜístrojĤ a spotĜebiþĤ uvnitĜ budovy,
ohrožení osob uvnitĜ objektu dotykovým napČtím,
požár hoĜlavých instalaþních trubek skrytých svodĤ.
Obr. 2 Jímaþ ESE na stĜeše multifunkþního objektu
36
Obr. 3 Nedodržení dostateþné vzdálenosti mezi svodem a kovovou konstrukci na stĜeše objektu
Obr. 4 Skrytý svod umístČný v hoĜlavé instalaþní trubce/ pĜeskok blesku na vnitĜní instalace
Výpoþet dostateþné vzdálenosti s byl zkontrolován i pro výškovou úroveĖ + 55 m podle:
-
mezinárodního souboru norem IEC 62305-1 až 4 ed 2. [2] a evropského souboru norem
EN 62305-1 až 4 ed.2, þl. 6.3 [3]:
‫ ݏ‬ൌ ݇௜
-
௞೘
݈ ൌ ͲǡͲͺ
଴ǡସସ
଴ǡହ
͹ʹ ൌ ͷǡͳ݉(9)
francouzské národní normy NF C 17-102 (2011), þl 5.6 [4]:
‫ ݏ‬ൌ ݇௜
-
௞೎
௞೎
௞೘
݈ ൌ ͲǡͲͺ
଴ǡସଵ
଴ǡହ
(10)
͹ʹ ൌ Ͷǡ͹݉
slovenské národní normy STN 34 1391 (1998), þl 3.1.2. [5]:
‫ ݏ‬ൌ ݊
௞೔
௞೘
݈ ൌ ͲǡͶ
଴ǡଵ
଴ǡହ
(11)
͹ʹ ൌ ͷǡͺ݉
37
-
slovenské národní normy STN 34 1398 (2013), þl 5.6 [6]:
‫ ݏ‬ൌ ݇௜
௞೎
௞೘
݈ ൌ ͲǡͲͺ
଴ǡସସ
଴ǡହ
(12)
͹ʹ ൌ ͷǡͳ݉
Provedené výpoþty a uvedená fotodokumentace dokládají, že není splnČna podmínka
dostateþné vzdálenosti s a proto mĤže vzniknout mimoĜádná událost:
-
vznícení zateplení objektu (obr. 5),
ohrožení osob uvnitĜ bytĤ þásteþným bleskovým proudem (obr. 5).
Další selhání revizního technika:
-
nepĜístupné zkušební svorky (obr. 6),
skrytý svod, který je ukonþen v hoĜlavé instalaþní trubce (obr. 4 a 6).
Obr. 5 Nedodržení dostateþné vzdálenosti mezi svodem a kovovými topením/
elektroinstalací bytĤ
38
Obr. 6 NepĜístupné zkušební svorky/ skryté svody umístČné v hoĜlavých trubkách
4. Shrnutí
Na této výškové multifunkþní budovČ, která se nachází na území Slovenské republiky nejsou
dodrženy žádné normy v ochranČ pĜed bleskem a revizní technik, tak jen formálnČ dokladuje
tento soulad.
Bohužel instalace aktivních jímaþĤ se opakují nejen na Slovensku, ale pĜedevším na území
ýeské republiky, kde nejsou francouzská [4] a slovenské národní normy [5] a [6] právnČ úþinné.
Celá situace je o to smutnČjší, že na této þinnosti se podílejí i nČkteĜí inspektoĜi státního
odborného dozoru.
39
Literatura:
[1]
[2]
[3]
[4]
[5]
[6]
[7]
[8]
[9]
[10]
[11]
[12]
[13]
V. A Rakov, M. A. Uman, LIGHTNING PHYSICS AND EFFECTS, Cambridge
University Press, 2003, str. 687,ISBN-10: 0521035414.
IEC 62305-1 až 4 ed. 2, 2011: Ochrana pĜed bleskem.
EN 62305-1 až 4 ed. 2, 2011: Ochrana pĜed bleskem.
NF C 17-102; 2011-09: Protection against lightning - Early streamer emission lightning
protection systems.
STN 34 1391, 1998-06: Elektrotechnické pĜedpisy: Výber a stavba elektrických zariadení
Ochrana pred bleskom. Aktívne bleskosvody.
STN 34 1398, 2013-03: Elektrotechnické pĜedpisy: Výber a stavba elektrických zariadení
Ochrana pred bleskom. Aktívne bleskosvody.
Kutáþ, J., Martínek, Z., Mikeš, J., Petrák, M.,: MimoĜádná událost v areálu bioplynové
stanice v Malšicích, pĜíspČvek Elektro þ. 11/2011, str. 23-26, ISSN 1210-0889.
Kutáþ, J., Martínek, Z., Mikeš, J., Petrák, M.,: MimoĜádná událost v areálu bioplynové
stanice v Malšicích, pĜíspČvek II. semináĜe UNIE SOUDNÍCH ZNALCģ“,.o.s. 2011,
ISBN 978-80-260-1035-7
Kutáþ, J. Rozbor mimoĜádných událostí zpĤsobených údery bleskĤ v roce 2012, pĜíspČvek
IV. semináĜe UNIE SOUDNÍCH ZNALCģ, 2012, ISBN 978-80-260-3382-0.
Z. A. Hartono, I. Robiah, RNDr. Ivan Gabaš: Smrt na stadionu, pĜíspČvek Elektro
þ. 10/2012, str. 27-28, ISSN 1210-0889.
ýSN EN 62305-1 až 4 ed. 1, 2006: Ochrana pĜed bleskem.
ýSN EN 62305-1 až 4 ed. 2, 2011-13: Ochrana pĜed bleskem.
Kutáþ, J., Martínek, Z., Mikeš, J., ýernoch, D.,: Novostavba hotelu „chránČná“ aktivním
jímaþem ESE v plamenech, pĜíspČvek Elektro þ. 8-9/2012, str. 83-85, ISSN 1210-0889.
40
Elektrický prúd - veľmi častý zdroj požiarov
Ing. Ján Meravý
soudní znalec, Unie soudních znalců, o.s.
Elektrický prúd, na jednej strane nezbytný pomocník, ktorý nám dobre slúži ako sluha, ale
nesmieme mu dovoliĢ, aby sa choval ako pán, vtedy môže škodiĢ. Staþí tak málo, aby nám len
dobre slúžil – dodržiavaĢ predpisy a príslušné normy ako aj príslušné prírodné zákony. Nie
vždy je ale tomu tak. Z þasu na þas sa stanú udalosti, ktoré to len potvrdia. V ćalšom by som
Vás oboznámil s niektorými prípadmi, ktoré som v poslednom období riešil ako znalec.
1. Vysoké prechodové odpory príþinou požiaru v rozvádzaþi
V jednej zo zahraniþných firiem na Slovensku došlo k požiaru v rozvádzaþi pre klimatizáciu a firma požadovala od znalca zistiĢ príþinu tohto požiaru. Vzduchotechnika predmetného objektu bola po približne piatich hodinách chodu automaticky vypnutá na základe
hlásenia EPS. Po príchode do priestoru rozvádzaþa bol tento celý zadymený. Z rozvádzaþa
RM6 sa dym šíril do okolitého priestoru, þo zaregistrovala elektronická požiarna signalizácia prostredníctvom svojich snímaþov umiestnených v predmetnom priestore.
Obr.1.1 Celkový pohĐad na rozvádzaþ RM6
po požiari
V þase návštevy znalca (14 dní po udalosti) bolo predmetné zariadenie už po oprave
a v prevádzke. Na spúšĢanie troch motorov pohonu vzduchotechniky (á 45 kW, In=85A)
slúžilo celkove 9 stýkaþov: Poškodené prvky (stýkaþe, káble a pod.) boli z rozvádzaþa
41
zdemontované (vystrihnuté ako celok) a uložené v sklade. Celkove bolo poškodených
6 ks výkonových stýkaþov EP1 C10511, resp. EP1/R02 101, ktoré slúžili na spúšĢanie
troch elektromotorov pohonu vzduchotechniky (ANL2.4, ANL2.5 a ANL2.6). Stýkaþe
boli umiestnené v predmetnom rozvádzaþi RM6, pole 3 v dvoch radoch. V hornom rade
sa nachádzali tri dvojice stýkaþov pre prepnutie každého z troch motorov do trojuholníka. Tieto boli poškodené (obr.1.2).
Obr.1.2 Detailný pohĐad
na poškodené stýkaþe po
požiari
V dolnom rade sa nachádzali nepoškodené tri stýkaþe pre prepnutie každého z troch
motorov do hviezdy. Na „vystrihnutých“ šiestich stýkaþoch boli vykonané merania
prechodových a izolaþných odporov v priestoroch dielne predmetnej spoloþnosti, aby sa
preukázalo, þo bolo prvotnou príþinou vzniku požiaru. Merania ukázali, že stýkaþ
(29K3), ktorý sa nachádzal v strede rady bol zdrojom požiaru z prehriatia (namerané
prechodové odpory medzi kontaktami boli od 12,72 Ÿ do 17,03 Ÿ).
Vysvetlenie vzniku požiaru :
PrevádzkovateĐ uviedol, že pracovníci údržby deĖ pred udalosĢou vykonali pravidelnú
roþnú údržbu predmetného rozvádzaþa RM6, ktorá pravdepodobne pozostávala z dotiahnutia skrutkových spojov na predmetných stýkaþoch a svorkovnicových spojoch v hornej þasti rozvádzaþa. SúþasĢou tejto údržby zrejme nebola kontrola spínacích kontaktov
predmetných stýkaþov, nakoĐko táto þinnosĢ by musela byĢ spojená s þiastoþným rozobratím každého stýkaþa. Len pri rozobratí stýkaþa je možno vizuálne skontrolovaĢ technický stav jeho silových kontaktov (þi nie sú nadmerne opálené, vyhriate, zdeformované a pod.). Prechodom prúdu cez takéto kontakty nastáva ich postupné zohrievanie
vplyvom prechodových odporov na dotykových (styþných) plochách. Táto teplota sa
postupne zvyšuje a nastáva tepelné namáhanie spojov, dôsledkom þoho dochádza
k deformácii kontaktných plôch. Zaþínajú sa tvoriĢ drobné oblúþky, ktoré po þase prejdú
do väþšieho oblúka medzi poškodenými styþnými plochami. Ćalej dochádza k nárastu
stratového tepla na jednotlivých silových spojoch, sálavé teplo postupne deformuje
okolité konštrukþné plasty stýkaþa a dochádza k požiaru. Teplota pri takomto porucho-
42
vom jave na spínacích kontaktoch dosahuje spravidla až teplotu horiaceho oblúku þo
predstavuje cca 2000 až 3000 °C. Farebné kovy pri takejto teplote sa tavia a izolanty,
resp. plasty zuhoĐnatievajú. Stýkaþ 29K3 , ktorý v zlomku sekundy po rozpojení
hviezdy (29K2) mal okamžite zopnúĢ silové kontakty všetkých 3-fáz do plne vodivej
cesty, þo sa nestalo z dôvodu, že k zopnutiu kontaktov síce došlo u predmetného stýkaþa, ale len þiastoþne s následnými narastajúcimi prechodovými odpormi: (dôvod narušené dotykové plochy kontaktov).
Vykonané merania na požiarom poškodených stýkaþoch merania a skúšky, ktoré pozostávali z merania izolaþných odporov medzi kontaktmi krajných vodiþov a prechodové
odpory medzi zopnutými jednotlivými kontaktmi resp. úbytky napätia. Z nameraných
hodnôt boli spracované tabuĐky nameraných a vypoþítaných hodnôt. Na stýkaþi 29K3,
ktorý spína motor definitívne do trojuholníka boli namerané nasledovné hodnoty prechodových odporov z ktorých bol vypoþítaný aritmetický priemer.
L1-L1´
L2-L2´
L3-L3´
17,03 :
13,66 :
12,72 :
Tieto prechodové odpory spôsobili tepelný stratový výkon (v mieste prechodu prúdu
medzi kontaktami stykaþa jednej fázy) a tým vzniklo v okolí kontaktov nebezpeþné
a neželané Joulové teplo.
L1-L1´
L2-L2´
L3-L3´
123 kW
98,7 kW
91,9 kW
Vodivá cesta v stýkaþi 29K3 bola výškou napätia „donútená“ t.j. medzi nedokonale
zopnutými kontaktmi stýkaþa každej fázy nastal el. oblúk, ktorý prenášal nominálne
prúdy do motora. V mieste tohto prenosu prúdov náhradnou cestou t.j. pomocou horenia
el. oblúka, síce motor vzduchotechniky bol v chode, ale súþasne v stýkaþi 29K3 nastalo
epicentrum zdroja obrovskej tepelnej energie, ktorá bola odvádzaná po vodiþoch aj do
susedného stýkaþa 29K1 a samozrejme aj do vinutia elektromotora. Ćalej vzniknuté
sálavé teplo v okolí stýkaþa 29K3, pôsobilo deformaþne a zniþujúco na okolité elektrické prvky, ktoré boli v blízkosti. PodĐa fotodokumentácie jasne vidieĢ, ako veĐmi boli
zniþené plastové þasti všetkých stýkaþov, ćalej ako boli zniþené teplom izolácie
jednotlivých prepojovacích vodiþov,kontaktov a pod.
2. Obchádzanie bezpeþnostných predpisov sa nevypláca
V jednom nemenovanom obchodnom centre na Slovensku dochádzalo v poslednom
období v rozvádzaþoch k viacerým poruchám a aj k drobným požiarom. Bola oslovená
elektroinštalaþná firma, aby vykonala nápravu nežiaduceho stavu. KonateĐ dodávacej firmy
spolu so svojim revíznym technikom a energetikom obchodného centra sa na mieste poradili ako odstrániĢ tento stav. V niekoĐkých rozvádzaþoch bolo treba vymeniĢ prívodné
43
vodiþe k istiacim prvkom, ktoré boli už krátko po uvedení do prevádzky zdrojom porúch.
Prívody k istiþom boli pôvodne realizované lankovými vodiþmi CYA 10 mm2 bez ukonþenia návleþkami. Tieto vodiþe boli umiestnené naviac tesne vedĐa seba a vo viacerých
miestach boli navzájom zlepené. Revízny technik skonštatoval, že uvedené práce nie je možné
vykonaĢ pod napätím, lebo sa jednalo o rizikovú þinnosĢ. S týmto však nesúhlasil pracovník obchodného centra, ktorý trval, že zariadenie žiadneho z rozvádzaþov sa nemôže ako
celok vypínaĢ, ale len opravované/vymieĖané istiace prvky. KonateĐ dodávateĐskej firmy
súhlasil s názorom prítomného revízneho technika až do chvíle, keć pracovník obchodného
centra prehlásil, že si nájdu firmu, ktorá im to vykoná bez odpojenia, þiže pod napätím. Po
chvíli rozmýšĐania konateĐ dodávacej súhlasil, že to teda aj oni zrealizujú pod napätím. Za
pár dní sa dostavil konateĐ firmy so svojim pracovníkom, ktorý u neho robil ako živnostník
do obchodného centra, aby vykonali opravu dohodnutého zariadenia.
Oprava prebiehala tak, že prívodné vodiþe sa vytiahli zo svoriek istiaceho prvku, skrátili sa,
konce sa odblankovali, nasadila sa návleþka, ktorá sa zalisovala a takto upravený prívod sa
nasunul do svorky istiþa a dotiahol sa skrutkou. Každý pracovník pracoval samostatne vo
svojom poli rozvádzaþa. Pracovník dodávateĐskej firmy, pracujúci ako živnostník zistil, že
dva krajné vodiþe sú navzájom prilepené. Snažil sa teda silou svojich prstov tieto od seba
oddeliĢ. Pri manipulácii nastal medzi už oddelenými vodiþmi oblúk, ktorý pracovníka
zasiahol do rúk a tváre. Skratový prúd bol taký veĐký, že vyvolal vypnutie až hlavného
1600 A istiaceho prvku. Pracovníci dodávateĐskej elektroinštalaþnej firmy, ktorí mali
Osvedþenie o odbornej spôsobilosti v elektrotechnike podĐa Vyhlášky þ. 508/2009 Z.z.,
44
§23 (elektrotechnik na riadenie þinnosti alebo na riadenie prevádzky) nepoužívali pri práci
pod napätím tvárový/obliþajový štít ani ochranné rukavice. Túto neopatrnosĢ príroda tvrdo
potrestala trvalým poškodením zraku, a spálením tváre a pokožky rúk. To, že konateĐ nepovedal elektrikárovi, ktorý u neho robil na živnosĢ, že idú robiĢ práce na elektrickom
zariadení pod napätím, niþ neznamená, elektrotechnik s odbornou spôsobilosĢou §23 musí
maĢ pri sebe stále ochranné a pracovné prostriedky akým sú ochranné rukavice, ochranná
prilba, obliþajový štít, reflexné vesta, pracovná obuv a pod. My elektrikári v ýeskoslovensku sme mali bezpeþnostné predpisy akosi už v krvi. Len sa to akosi v poslednom období
vytráca. Dôsledky bývajú veĐmi nepríjemné, već išlo o 27 roþného elektrikára, ktorý sa
mal zakrátko ženiĢ.
3. ýasovaná bomba v byte - plynová hadica k šporáku
Jeden veþer v jednom z bytov obytného domu prišla manželka za manželom do obývaþky,
že v kuchyni nieþo syþí. Manžel sa pobral do kuchyne, ale nepoþul niþ. Skontroloval vodu,
ale tá nikde netiekla. Pobral
sa teda do priestoru WC, kde
v bytovom jadre uzavrel plyn.
Manželka mu zakriþala, že už
to nesyþí. Odtiahol teda
šporák so slovami, keć nemáš
plyn, nemusíš maĢ ani
elektrinu. Ako však vytiahol
prívodnú vidlicu od šporáka
zo zásuvky 230V, v byte
nastala tma. Pri kontakte
s opletenou gumovou hadicou
(vić obr.3.1) zistil, že je
poriadne horúca.
Obr.3.1 Prasknutá prívodná plynová hadica k plynovému šporáku
Obr.3.2 Miesto prerušenia
vodiþa PEN na stúpaþkovej
svorkovnici (prvá sprava)
v rozvádzaþi JOP na
spoloþnej chodbeobytného
domu
45
Obr.3.3 Stav po výmene
prívodnej plynovej hadice
k šporáku. Výmene
predchádzalo pripojenie vodiþa
PEN do stúpaþkovej svorkovnice
v rozvádzaþi JOP na chodbe
Privolaný technik z rozvodných závodov po otvorení rozvádzaþa JOP na chodbe pred bytom
zistil, že na stúpaþkovej svorkovnici bol úplne odpálený hliníkový vodiþ PEN (vić obr.3.2).
Oþistil svorku, pripojil ho a opäĢ sa v byte svietilo.
Následný deĖ privolaný technik - plynár demontoval plynovú hadicu k sporáku s opletením
proti mechanickému poškodeniu. A tá mala na gumovej þasti dierku. Namontoval novú
plynovú hadicu (vić obr.3.3) a všetko bolo opäĢ v poriadku.
ýo sa vlastne stalo? V rozvádzaþi JOP na chodbe došlo k odpáleniu nulovacieho vodiþa PEN.
To sa mohlo staĢ aj pred niekoĐkými dĖami. Elektrická inštalácia v byte si zobrala „zem“
z plynového potrubia cez opletenie prívodnej gumovej (pryžovej) hadice vedúcej k šporáku
a z neho cez prívodnú šnúru sa dostala takáto „zem“ do elektrickej inštalácie bytu. Opletenie
gumovej hadice nemohlo pretekajúci prúd vydržaĢ, takže sa zohrialo na vysokú teplotu, ktorá
bola príþinou prasknutia prívodnej hadice k plynovému šporáku. Poviete si niþ neobvyklého.
No keć si predstavíme, že by plyn unikal dlhšiu dobu a niekto z domácich by išiel v noci na
toaletu, staþilo by zapnúĢ vypínaþ osvetlenia a nahromadená výbušná zmes plynu so
vzduchom by bola iniciovaná iskrou z vypínaþa a následný výbuch by rozmetal budovu po
okolí. Ćalšie nebezpeþenstvo hrozilo viacerým domácnostiam v stúpaþke, že na neživých
vodivých þastiach šporákov sa mohlo objaviĢ nedovolené dotykové napätie, ktoré mohlo byĢ
životu nebezpeþné. Tento prípad dopadol našĢastie pre obyvateĐov obytného domu dobre.
Výkriþníkom za ním je fakt, že pred desiatimi dĖami bola v tomto obytnom dome vykonaná
pravidelná odborná prehliadka a odborná skúška (revízia) elektrickej inštalácie spoloþných
priestorov revíznym technikom, ktorý bol vybratý spomedzi uchádzaþov ako najlacnejší!!!
ýo by mali nájomníci z toho, keć by takýto revízny technik skonþil v žalári? Stratené životy
by už nikto nevrátil.
46
4. Požiar drevodomu (nie vždy býva príþina požiaru len v elektrickej inštalácii)
Dnes je moderné stavaĢ nízkoenergetické domy a drevodom medzi takéto objekty patrí.
Pán Juraj sa spolu s manželkou rozhodli, že si takýto domþek dajú postaviĢ. A tak v jednej
rázovitej obci za pár mesiacov sa objavil na parcele dvojpodlažný, nepodpivniþený, voĐne
stojaci montovaný drevodom s tupou sedlovou strechou, pokrytou škridĐovou krytinou. Jeho
steny boli z drevotrieskových sendviþových panelov. Domþek postavila renomovaná spoloþnosĢ, ktorá sa zaoberá takýmito stavbami
Blížil sa deĖ kedy sa mal pán Juraj do domþeka nasĢahovaĢ. Malo to byĢ pred Vianocami
a sĢahovanie sa malo zaþaĢ od pondelka. V sobotu vrcholili práce na domþeku pred sĢahovaním. Od rána pán Juraj brúsil drevený masív podlahy ruþnou brúskou a manželka vykonávala
náter podlahy. Práce skonþili vo veþerných hodinách obaja boli uĢahaní od roboty. V nedeĐu
už práce toĐko nebolo, tak pán Juraj prišiel sám cca okolo 9,30 hod dokonþiĢ na domþeku
práce. Po otvorení dverí, na jeho veĐké prekvapenie zistil, že celý jeho vnútorný priestor je
poriadne zadymený. Prešiel po jednotlivých miestnostiach a zistil, že požiar vznikol na
prvom nadpodlaží (prízemie) v miestnosti pracovne (obr.4.1). Rýchlo pootváral okná a dvere
v predmetnom objekte, v snahe vyvetraĢ zadymený priestor. Nemal to však robiĢ, lebo tým
oživil požiar, ktorý sa spolu so susedom snažili uhasiĢ vodou. Súþasne mobilom privolali
hasiþov, ktorí sa v krátkom þase dostavili na miesto a zlikvidovali požiar. Po jeho likvidácii
odporuþili majiteĐovi domu, aby sa obrátil na znalca, ktorý zistí jeho príþinu. Predpokladajú,
že to bude pravdepodobne od elektrickej inštalácie.
Obr.4.1 PohĐad na
miesto požiaru
v technickej miestnosti
napravo za jej vstupnými
dverami (podlaha
a boþná stena)
Znalec sa dostavil do rodinného domþeka, ktorý bol zvnútra obhorený a zaþal zisĢovaĢ
príþiny požiaru. PodĐa projektovej dokumentácie elektrická inštalácia bola navrhnutá káblovým rozvodom v sústave TN-S celoplastovými káblami CYKY 3Cx 1,5 mm2, CYKY 3Cx
2,5 mm2, ktoré majú odolnosĢ voþi šíreniu plameĖa podĐa IEC 603332-1, umiestnenými
47
v ohybných plastových rúrkach ࢥ 16 mm pod povrchom. V skutoþnosti na základe želania
majiteĐa bola elektrická inštalácia v predmetnom objekte vyhotovená káblami N2XH-J 3x
1,5 mm2, N2XH-J 3x 2,5 mm2, ktoré majú zvýšenú odolnosĢ proti šíreniu plameĖa podĐa IEC
60332-3--22 a ide o bezhalogénové káble s nízkou hustotou dymu pri horení podĐa STN IEC
61034-2, ktoré je možné používaĢ aj v prostrediach s nebezpeþenstvom požiaru a je možné
ich inštalovaĢ aj do horĐavého podkladu a aj na horĐavý podklad.
Po príchode pána Juraja v sobotu do objektu svojho rodinného domu bol už vybavený hlavný istiþ
OEZ Minia B32A v pilierovom elektromerovom rozvádzaþi RE. V hlavnom domovom rozvádzaþi
RD (obr.4.2) boli vypnuté ochranné prvky
- hlavný prúdový chrániþ SEZ PCHB4 40A/4/0,3A
- hlavný istiþ SEZ PR63 B32/3
- prúdový chrániþ SEZ PFB4 40A/4/0,03A,
- istiþ SEZ PR61 B16/1 istiaci zásuvkový vývod miestnosti pracovne
Z výpadku ochranných prvkov nebolo funkþné ani þerpadlo, preto domáci vodovodný okruh nebolo
možné použiĢ na hasenie vzniknutého požiaru.
Súþasne boli vykonané merania na hlavnom prúdovom chrániþi aj na predradenom prúdovom chrániþi
príslušným okruhom. Namerané hodnoty menovitého rozdielového vypínacieho (reziduálneho) prúdu
(Ir) a þasu vypnutia (tA) vyhovovali, takže znalec jednoznaþne konštatoval, že ochranné prístro-
je spoĐahlivo zareagovali a odpojili elektrickú inštaláciu od napätia. Teda príþina požiaru od
elektrického zariadenia sa mohla vylúþiĢ. Tu by niekde sa aj skonþila úloha znalca na danej
udalosti.
Obr.4.2PohĐad na rozvádzaþ RD po
odstránení krytu.
Dolná rada: prvý zĐava je hlavný istiþ SEZ
PR63 B32/3. Štvrtý zĐava je hlavný
prúdový chrániþ SEZ PCHB4 40A/300 mA
Horná rada: Prvý zĐava je predradený
prúdový chrániþ FI 1 SEZ PFB4 40A/30
mA. Piaty istiþ zĐava FA4 PR61 B16/1 pre
vývod k zásuvkám 230V v technickej
miestnosti. Jedenásty istiþ zĐava FA10
PR61 B10/1pre svetelný vývod 230V do
technickej miestnosti
48
Kećže znalec má aj odbornosĢ BezpeþnosĢ a ochrana zdravia pri práci, spojil sa s odborným garantom pre požiarnu bezpeþnosĢ s pánom Dušanom, s ktorým si pozorne prezreli
predmetné miesto rodinného domu a oboznámili sa so všetkými komponentami drevodomu.
Detailne sa zamerali a analyzovali priestor, kde došlo k požiaru. Po oboznámení sa s predloženými podkladmi a po obhliadke predmetného rodinného domu, znalec konštatoval nasledovné skutoþnosti
Že elektrická inštalácia v predmetnom objekte bola vyhotovená bezhalógenovými káblami
so zvýšenou odolnosĢou proti šíreniu plameĖa N2XH-J 3x 1,5 mm2, N2XH-J 3x 2,5 mm2,
ktoré majú zvýšenú odolnosĢ proti šíreniu plameĖa a je ich možno používaĢ aj v prostrediach s nebezpeþenstvom požiaru ako aj inštalovaĢ aj do horĐavého podkladu a aj na
horĐavý podklad. Tieto sa naviac nachádzali v ohybných netrieštivých plastových rúrkach
ࢥ 16 mm voĐne položené pod povrchom, na betónovom základe (obr.4.3). Niþ nachádzajúce
sa v predmetnom objekte nepreukázalo, že by požiar vznikol od elektrickej inštalácie.
Zhorené káble (obr.4.6) nejavia najmenší náznak skratu. Použité ochranné prístroje (hlavný
prúdový chrániþ 300 mA , prúdový chrániþ FI 1 30 mA, v rozvádzaþi RD a hlavný istiþ B32
v elektromerovom rozvádzaþi, spoĐahlivo zareagovali a odpojili predmetný rodinný dom od
sieĢového napájania skôr, ako by nastal požiar od skratu elektrickej inštalácie.
Rezultát1: V predmetnom objekte nenastal požiar od elektrickej inštalácie.
Obr.4.3PohĐad na káblové
rozvody umiestnené na
podkladnom betóne a štruktúra
jednotlivých vrstiev podlahy
Na základe zistených skutoþností na mieste požiaru podĐa vyjadrenia majiteĐa drevodomu, pána Juraja, tento, uložil v sobotu vo veþerných hodinách (cca o 20,00 hod) ruþnú
elektrickú vĚtaþku s upnutým miešadlom v skluþovadle vedĐa vibraþnej brúsky s brúsnym
kotúþom po ukonþení prác na drevenej podlahe pri prieþke, ktorá v spojení s podlahou nemala
ešte inštalovanú obvodovú lištu a krátko na to uzamkol svoj domþek a spoloþne s manželkou
a odišiel. V štrbine spojenia medzi podlahou a prieþkou bola umiestnená tepelnoizolaþná
pena. VzhĐadom na prašnosĢ, ktorá vzniká pri brúsení dreva došlo k znaþnému zaneseniu
ruþnej elektrickej vĚtaþky mikroþasticami horĐavého prachu zo smrekových podlahových
49
dosiek, ktoré sa následkom zohriateho elektrického náradia (vĚtaþky) vznietili a horĐavé
þastice (iskry) spadli do štrbiny medzi podlahou a prieþkou Obr.4.4).
Následne došlo k roztaveniu tepelnoizolaþnej peny a jej steþeniu k tepelnoizolaþným
drevovláknitým doskám Hofatex, ktoré sú triedy horĐavosti E. Drevovláktnité dosky Hofatex
majú sklon k samovznieteniu, þomu postaþuje dosiahnutie teploty 100oC, priþom teplota
vzplanutia sa pohybuje v rozpätí od 160 do 240oC. a podĐa údajov uvedených v tabuĐkách
horĐavých a nebezpeþných látok (vydal Svaz požární ochrany ýSSR, Praha 1980),
drevovláknité dosky majú sklon k tepelnému samovznieteniu pri dosiahnutí §80oC a teplotu
vzplanutia §225oC) – vić obr.4.5.
Obr.4.4 PohĐad na štruktúru
položenia jednotlivých vrstiev.
Kećže rohová lišta nebola na
podlahe ešte inštalovaná,
z položenej elektrickej vrtaþky
a ruþnej brúsky sa dostali horúce
þastice na izolaþnú penu, ktorá sa
vznietila a rozšírila požiar na
susedné horĐavé materiály
Obr.4.5Ukážka nehomogénneho
horenia izolaþnej dosky HOFATEX,
ktorá sa nachádzala pod podlahou
50
VzhĐadom na skutoþnosĢ, že mieste vznietenia sa drevoláknitých dosiek nebolo dostatoþné
množstvo kyslíka došlo k nehomogénnemu odhorievaniu všetkých spomínaných horĐavých
látok obsiahnutých v podlahe a v prieþke, þo spôsobilo silné zadymenie a nakumulovanie
sálavého tepla pod stropnými konštrukciami, ktoré spôsobilo ohorenie týchto konštrukcií.
Dôkazom nehomogénneho horenia v mieste ložiska požiaru bolo aj zuhoĐnatenie drevených
hranolov pod ekopanelmi tvoriacimi prieþku.
Rezultát 2: V predmetnom objekte spôsobila požiar tlejúca þastica (iskra) z elektrickej
ruþnej vrtaþky, ktorá spadla do štrbiny spojenia podlahy s prieþkou miestnosti, kde sa nachádzala rohová lišta. Následne došlo k roztaveniu tepelnoizolaþnej peny a jej steþeniu k tepelnoizolaþným drevovláknitým doskám
Hofatex, þím došlo k nehomogénnemu odhorievaniu horĐavých látok obsiahnutých v podlahe a v prieþke, þo spôsobilo silné zadymenie a naakumulovanie sálavého tepla v predmetnej miestnosti s následným ohorením
týchto drevenných konštrukcií.
Obr.4.6 PohĐad na zhorené káble
v mieste požiaru dokazujú, že
neprišlo v žiadnom mieste ku skratu
a že ochranné prvky odpojili
elektrickú inštaláciu dávno pred
požiarom
Z uvedeného vyplýva, že nie vždy musí byĢ príþinou požiaru elektrina a že nové predpisy
pokiaĐ sú správne aplikované, dokážu vylúþiĢ vplyv požiaru, þo v poslednom prípade bolo
preukázané.
51
Elektrický prúd - veľmi častý zdroj požiarov
Mgr. Martin Herman
soudní znalec, Unie soudních znalců, o.s.
Zameranie prednášky na elektrické inštalácie, pod názvom:
NEŽIADÚCE ZVYŠOVANIE TEPLOTY V ELEKTRICKEJ INŠTALÁCII SPÔSOBENÉ ELEKTRICKÝM
PRÚDOM (nadprúd, preĢaženie, skratový prúd a pod.)
Úvod:
Elektrické inštalácie (pevné a doþasné rozvody k elektrickým zariadeniam), ktoré sa realizujú
na/do rôznych podkladov (horĐavých, nehorĐavých materiálov a pod.), vyžadujú zvýšenú pozornosĢ
z hĐadiska predvídania možného nežiadúceho zvyšovania teploty povrchu káblov, z dôvodu preĢaženia
nadprúdu, skratu a pod. Požiadavka na povrchovú teplotu, ktorá sa môže nedovolene zvýšiĢ na
povrchu káblov, vodiþov, resp. elektrických zariadení má veĐký význam v elektrotechnickej
i požiarnej bezpeþnosti a je súþasĢou prevencie všeobecnej bezpeþnosti. Pred vykonávaním
montážnych prác je potrebné zodpovedne zvážiĢ všetky aspekty týchto elektrotechnických prác, t.j. od
prípravy, výberu vhodných elektrotechnických materiálov, najmä u káblov, resp. vodiþov (dĎžku,
prierez, uloženie, predpokladané zaĢaženie a správne istenie) s následným vykonaním montážnych
prác. Úvodnou požiadavkou je vypracovanie projektovej dokumentácie, ktorá je predpokladom pre
realizáciu elektroinštaláciu stavebného objektu s minimalizovaním možného rizika vzniku požiaru, kde
iniciátor by boli nežiadúce prehriatia povrchu káblov, alebo vodiþov. Ak nie je kvalitný projekt
elektrickej inštalácie z hĐadiska bezpeþnostných opatrení a následne realizovaná vlastná montáž môže
to v praxi znamenaĢ veĐké riziko vzniku požiaru.
1. Nežiadúce oteplenie povrchu káblov elektrickým prúdom, zvyšuje riziko vzniku požiaru
Z hĐadiska všeobecného je možné požiarnu bezpeþnosĢ chápaĢ ako neoddeliteĐnú súþasĢ
bezpeþnosti stavby, ktorá v sebe zahĚĖa veĐmi silnú vzájomnú väzbu elektrotechnickej a požiarnej
bezpeþnosti. BezpeþnosĢ v elektrotechnike sa nezaobíde bez stopercentného stavu elektrickej inštalácie
pri súþasnom rešpektovaní protipožiarnych opatrení stavby, þo v praxi vyžaduje bohaté vedomosti
a skúsenosti u všetkých elektrotechnikov. Na konci reĢazca je vždy revízny technik, ktorý sa dnes už
nezaobíde bez základných vedomostí z problematiky požiarnej prevencie, t.j. mal by poznaĢ princípy
horenia, fyzikálno-chemické vlastnosti horĐavých látok, prachov, plynných atmosfér, ako aj horĐavých
kvapalín, jednotlivé charakteristiky prostredí, resp. požiarne i elektrotechnické riziká a pod.
Problematika vzniku požiarov je úzko prepojená s uložením elektrotechnickej inštalácie na
stavebných konštrukciách a zloženia od stavebných materiálov, v závislosti reakcie na oheĖ, ich
požiarnej odolnosti a šírenia ohĖa. V tejto špecifickej problematike je najväþšia neznalosĢ revíznych
technikov, ktorí elektrotechnické dielo posudzujú a vystavujú závereþné hodnotenie þi elektrická
inštalácia je schopná (alebo nie je schopná) bezpeþnej prevádzky. V súþasnosti ak revízny technik nie
je aj požiarnym technikom, tak nie je schopný odborne posúdiĢ a vyhodnotiĢ všetky odborné
stanoviská z hĐadiska požiarnej bezpeþnosti a preto je potrebné, aby spolupracoval aj s požiarnym
technikom. Potom výsledok revízie (odbornej prehliadky a odbornej skúšky- ćalej: OPaOS)
elektrickej inštalácie, alebo elektrotechnického zariadenia zodpovedá kvalite a požadovanej úrovni.
*Mgr.MartinHERMAN,revíznytechnik+projektantelektro,technikPO,BOZP,akreditovanýēlenILPCNeumarkt(DEHN),
ēlenTK84SUTNaznalec(spoloēnosƛTRIPOSSLOVAKIAs.r.o.,ZlatéMoravceͲkompletnéslužbyvelektrotechnike)
52
PodĐa platných európskych noriem, ktoré sú plne aplikované i v našom normalizaþnom systéme
v príslušných technických normách STN EN…, resp. STN…, v oblasti protipožiarnej prevencie, ako aj
vzájomnej väzby - požiarna a elektrotechnická bezpeþnosĢ. Technicky je nepredstaviteĐné použitie
stavebných a konštrukþných materiálov, ktoré by neboli presne zatriedené z hĐadiska požiarnej
odolnosti, ako aj reakcie na oheĖ, samozrejme so znalosĢou ich indexu šírenia plameĖa – „is“, na ktoré
alebo do ktorých sa spravidla ukladá elektrická inštalácia (káble, spojovacie škatule, škatule pod/nad
omietku a iné). Dnes už nepostaþuje maĢ zvládnutú problematiku stavebných i konštrukþných
materiálov z hĐadiska požiarnej odolnosti, ale dôležitá je protipožiarna bezpeþnosĢ elektrotechnických
materiálov, z hĐadiska indexu šírenia plameĖa „is“. Izolácia káblov musí byĢ odolná proti šíreniu ohĖa
po svojom povrchu v súlade s požiadavkou is = 0 mm/min.
Najmenej problémov, je tam, kde je uplatnená vzájomná väzba požiarnej a elektrotechnickej
bezpeþnosti pri prevádzkovaní elektrických inštalácií v normálnych podmienkach prostredia na
základe vedomostí pracovníkov s požadovanou odbornou spôsobilosĢou. ZároveĖ by mala byĢ splnená
aj požiadavka používania certifikovaných výrobkov. ZložitosĢ vonkajších vplyvov (podmienky
prostredia, využitie, druh stavby a pod.) kladie na elektrickú inštaláciu množstvo požiadaviek
z hĐadiska legislatívy a technických noriem. Z tohto vyplýva, že každý elektrotechnický projekt musí
obsahovaĢ komisionálne urþenie vonkajších vplyvov, ktorým bude elektrotechnická
inštalácia/zariadenie vystavená pri rešpektovaní vzájomnej zluþiteĐnosti použitých prvkov v rôznych
zariadení (nemusí vždy ísĢ len o elektrotechnické prvky). „Protokol o urþení vonkajších vplyvov“
tvorí neoddeliteĐnú súþasĢ sprievodnej technickej dokumentácie projektu. Uvedené protokoly
v projektoch veĐakrát chýbajú, alebo sú nekvalitne/neodborne vypracované pracovníkom, ktorý nemá
na takúto þinnosĢ odbornú spôsobilosĢ, alebo, že „niekto“ supluje komisiu, ktorá mala takýto
posudok/protokol vypracovaĢ. Je nesprávne ak si revízny technik urþí sám náhradným spôsobom
vonkajšie vplyvy, aby mohol vôbec vykonaĢ revíziu. Takýto postup je neštandardný, ktorý
legislatíva a technická norma, nepozná. Z hĐadiska právneho je nepravdepodobné, že by sa takýto
postup dal obhájiĢ. Podcenenie vonkajších vplyvov možno oznaþiĢ za kritické najmä v priestoroch
s nebezpeþím požiaru, alebo výbuchu. Štatistické údaje by mali byĢ dôrazným varovaním o riziku,
ktoré takto vzniká. K problematike požiarov iniciovaných elektrotechnickým podnetom (iniciácia
elektrickou iskrou, oblúkom, prehriatím a pod.) z minulých rokov nevyzerá priaznivo. Vychádzajúc zo
štatistík a hodnotení z rokov 1999-2000, kde príþinou vzniku požiaru boli poruchy elektrických
inštalácií/zariadení. V roku 1999 vzniklo 65-70% požiarov a v roku 2000 až 72% požiarov na území
Slovenskej republiky (tab. 1).
Tab.1Prehűadpríēinvznikupožiarurok1999
Príēinavznikupožiaru
Elektrický skrat
Prechodový odpor
Elektrické preĢaženie
Atmosférická elektrina na chránených objektoch
Atmosférická elektrina na nechránených objektoch
Poēetpožiarov
VýškaškodyvSk.Ͳ
625
165
37
13
29
43,5 mil.
29,3 mil.
3,9 mil.
30,4 mil.
3,2 mil.
Spolu
869
Tab.2Prehűadpožiarovresp.úrazovvdomácnostiachSRrok2007
Príēina(zdrojpožiarualeboúrazu)
TepelnýspotrebiēͲvarenie
Žehliēka(manipulácia)
Konštrukcie(chybamateriálu)
Opotrebeniemateriálu
Porušenietesnostispoja
Cudzípredmetvstroji
Prerušenieuzemnenia
Zvýšenétrenie
Poēetpožiarov
255
9
7
27
93
14
1
75
53
Škodav Sk
3847700.Ͳ
192500.Ͳ
97400.Ͳ
3093000.Ͳ
7713200.Ͳ
16160000.Ͳ
nevyēíslená
5308700.Ͳ
110,3mil.
Poēetzranených
13
1
0
0
0
0
0
1
Prehriatie(zvýšenáteplota)
Elektrickýskrat
Zvýšenýelektrickýodpor(Rp)
Preƛaženie(zvýšenýel.prúd)
Spolu(lenelektrina)
Dokonþenie tab.þ.2 z predošlej strany
58
540
132
19
1013
3837700.Ͳ
86941500.Ͳ
18932800.Ͳ
495500.Ͳ
114,25mil.
3
15
10
1
43
Tab.3Informatívnyprehűadpožiarov,resp.úrazovodEZvrokoch2002Ͳ2011(10rokov)vSR
Rok
Poruchana
zvodea
uzemnení
Elektrickýskrat
Zvýšený
prechodovýodpor
Preƛaženieelektrickým
prúdom
Poznámka
(smrteűnýúraz)
2002
2
657
193
22
3
2003
3
688
193
24
1
2004
3
603
173
18
0
2005
2
605
167
17
1
2006
5
692
188
25
6
2007
2
716
182
26
4
2008
713
173
28
7
2009
733
154
31
2
2010
577
162
24
0
2011
2
559
159
18
2
19
6583
1744
233
26
Spolu
Celkom (všetky požiare spôsobené elektrickými zariadeniami za 10 rokov): 8 579
Priemerný poþet požiarov za 1 rok: 858
Zhodnotenie situácie: Vznik požiarov od elektrických zariadení bolo v rozpätí 42-47 % z celkového
poþtu požiarov, tieto þísla sú nižšie oproti rokom 1999-2000, cca o 25% (je to stále veĐa).
Porovnanie so vznikom požiarov v ýR za roky 2010-2011:
Tab.4Vznikpožiarovvrokoch2010Ͳ2011vR
Rok
Poēetpožiarov
Škoda(vmil.Kē)
Usmrtenéosoby
Zranenéosoby
2010
2011
9263
12259
923,0
1249,6
58
64
510
598
Tab.5Poēetpožiarovpodűanajēastejšíchpríēin(všetkých):
Príēina
Úmyselnézapálenie
HradetísohŸom
Nedbalosƛdospelých
Závady/chybykomínov
Závady/chybyvyhrievacíchtelies
Technickéchyby(okremkomínovavyhrievacíchtelies)
Samovznietenie
Výbuchy
Blesky(atmosférickývýboj)
Dopravnénehody
54
2010
743
121
1363
172
100
1351
34
8
15
54
2011
927
131
1462
186
71
1379
46
10
34
62
Poznámka
nárast
miernynárast
miernynárast
miernynárast
pokles
miernynárast
nárast
nárast
nárast
nárast
Nedošetrenépožiare
Ostatnépríēiny(nešpecifikované)
Neobjasnené,alebovšetrení
Celkom
4871
19
412
9263
7328
15
608
12259
veűkýnárast
pokles
nárast
nárast
Dokonþenie tab.þ.5 z predošlej strany
Poznámka: Materiály boli publikované v odb. þasopise ELEKTRO þ. 4/2012. autor þlánku JUDr. Z. URBAN.: „Elektrická
zaĜízení z hlediska požární bezpeþnosti“.
Pre porovnanie je možné uviesƛ požiarovosƛ od elektrických zariadení napr. vNemecku, za
roky 2010– 2011. podűa štatistických údajov bol zaznamenaný pokles požiarovosti ato pod hranicu
10% (z celkového poētu požiarov), t.j. požiare spôsobené elektrickými podnetmi (napr. el. iskra, el.
oblúk,prehriatieprúdomapod.),resp.atmosférickéhovýboja(blesku).
Príklad z praxe znalca: Požiar od prehriatych elektrických vodiþov v kompenzaþnom rozvádzaþi:
V jednom z novopostavených zahraniþných supermarketov na západnom Slovensku krátko
pred polnocou signalizovala súkromnej bezpeþnostnej službe jednotka EPS požiar v rozvodni NN,
ktorá bola v prevádzke len niekoĐko dní. Nastali zmätky a bola privolaná požiarna jednotka, miestnosĢ
rozvodne bola silno zadymená a viditeĐnosĢ takmer žiadna. Bol vykonaný neodkladný hasiaci zásah
a priestor, ktorý bol zadymený bolo potrebné odsaĢ dym a horĐavé splodiny. Poškodenie rozvodne NN
bolo znaþné, škoda prevyšovala hodnotu 33 000.- €.
ýo sa vlastne stalo?
Elektrotechnická montážna firma zrealizovala výrobu a montáž rozvodného elektrického
zariadenia NN na základe vypracovanej projektovej dokumentácie. Vo svojej prevádzke si zhotovila
hlavný oceloplechový skriĖový rozvádzaþ s jedenástimi poliami. Dva kompenzaþné rozvádzaþe si
objednala ako subdodávku od inej dodávateĐskej firmy. Táto si kompenzaþné rozvádzaþe objednala
u ćalšej firmy, ktorá ich aj vyrobila. DodávateĐská firma vykonala na obidvoch kompenzaþných
rozvádzaþoch kusovú skúšku (þiastoþne typovo skúšaného rozvádzaþa PTTA) podĐa normy STN EN
60439-1 a vypracovala písomný doklad – „Protokol o kusovej skúške rozvádzaþa“, v ktorom
uviedla, že skúška oteplenia nebola aplikovaná. Kompenzaþné skriĖové rozvádzaþe prebrala montážna
firma (ktoré si objednala u subdodávateĐa), vykonala ich pripojenie k hlavnému rozvádzaþu (bez
ćalších meraní, ako napr. meranie teplôt v kompenzaþných rozvádzaþoch, men. prúdov, batérií a pod.)
Poþas skúšobnej prevádzky revízny technik vykonal „Východiskovú odbornú prehliadku
a skúšku“ na celom bloku rozvádzaþov NN a na vývodoch ku kompenzaþným rozvádzaþom vykonal
len merania izolaþného stavu prívodných káblov. Ostatné merania a skúšky na obidvoch
kompenzaþných rozvádzaþoch neboli vykonané, nakoĐko tieto boli predmetom subdodávky
a dodávateĐ vydal protokol o kusovej skúške. Zo strany revízneho technika došlo k podceneniu
nebezpeþenstva, ktoré mohlo vzniknúĢ z kompenzaþných rozvádzaþov, v ktorých nebola
výrobcom/resp. dodávateĐom aplikovaná skúška horením/oteplením. Poþas skúšobnej prevádzky na
týchto kompenzaþných rozvádzaþoch, neboli vykonané žiadne ćalšie merania. Takéto podcenenie
rizika, t.j. nemerania oteplenia kompenzaþných rozvádzaþov, bolo jednou z príþin vzniknutia požiaru
zväzkovaných vodiþov (vo veĐkom poþte – 38 ks), ktoré boli navyše uložené v plastovom žĐabe.
Z dôvodu nevyhovujúcich prierezov vodiþov došlo k ich vysokému prehriatu vo zväzku a následne
k vytvoreniu oblúku (skratu) medzi jednotlivými krajnými vodiþmi (L1, L2, L3) s následným
požiarom. Došlo k priamemu „zvareniu“ do uzla (17 krajných vodiþov) o priereze CYA 2,5 mm2. Pre
vodiþ CYA 2,5 mm2 podĐa STN EN 33 2000-5-523 platí, že pri jeho najvyššej dovolenej teplote jadra
70°C pre uloženie „B“ je dovolená max. hodnota pretekajúceho prúdu 24 A.
Menovitá hodnota pretekajúceho prúdu vodiþmi (38 ks) bola v skutoþnosti o 1,4 násobok vyššia,
z dôvodu prítomnosti vyšších harmonických (tretia, piata, siedma a pod.), þo sa negatívne ovplyvnilo
vznik vysokej teploty zväzkových vodiþov (38 ks).
55
V skutoþnosti pretekajúce prúdy týmito zväzkovými vodiþmi presiahli dovolenú maximálnu hodnotu
24 A a na takéto prúdy nebola elektrická inštalácia rozvádzaþa dimenzovaná vzhĐadom na uloženie
vodiþov. Pretože poþet vodiþov vo zväzku bol až 38 ks, ktoré boli navyše stiahnuté zdrhovadlami
a uložené v plastovom žĐabe, vzhĐadom na predpokladané vysoké oteplenie takto uložených vodiþov
o priereze 2,5 mm2, nemalo zaĢaženie vodiþov prekroþiĢ prúdovú hodnotu 6 A. Poþas znaleckého
šetrenia boli vykonané merania oteplenia v druhom kompenzaþnom rozvádzaþi (tento našĢastie
nezhorel, pretože nebol ešte v prevádzke) a vo zväzku uložené vodiþe dosahovali hodnotu oteplenie na
izolácii jednotlivých žíl 140 – 200 °C (za þas merania 3 – 5 min.).
Záverom k tomuto prípadu sa ponúka otázka: Kto asi nesie zodpovednosĢ za tento požiar
v kompenzaþnom rozvádzaþi? Odpoveć znie: Výrobca kompenzaþného rozvádzaþa podĐa § 1 Zákona
þ. 294/1999 Z. z., z ktorého vyplýva: „Výrobca rozvádzaþa je zodpovedný za škodu spôsobenú jeho
vadným výrobkom v plnom rozsahu.“ (Cudzie zavinenie nebolo preukázané a požiar bol monitorovaný
zariadením EPS). Tu dochádza k porušeniu platnej legislatívy SR „§ 194 odst. 1, 3, 4, a § 199 písm. c,
Vyhlášky SÚBP þ. 59/82 Zb. v znení Vyhlášky 454/90 Zb.“ (elektrické zariadenie kompenzaþného
rozvádzaþa nebolo pred uvedením do prevádzky riadne vyskúšané a odborne preverené) napr.
oteplenie vodiþov, rozvádzaþa, dovolené zaĢaženie vodiþov vzhĐadom na uloženie vo zväzku, nebolo
vyhotovené automatické vetranie rozvádzaþa pri nedovolenom oteplení a pod. Elektrické zariadenie
kompenzaþného rozvádzaþa nebolo vyhotovené tak, aby nedošlo za normálnych pracovných
podmienok k nebezpeþnému zohriati vodiþov a pod.
2. BezpeþnosĢ elektrických inštalácií a zariadení (v závislosti na vzájomnej väzbe
elektrotechnickej a požiarnej bezpeþnosti)
STN 33 2000-1: 2009
Elektrické inštalácie nízkeho napätia ýasĢ 1: Základné princípy,
stanovenie všeobecných charakteristík, definície, rieši základné princípy elektrotechnickej
a požiarnej bezpeþnosti: (výber základných princípov);
Výber z STN 33 2000-1 :
Ochrana pred tepelnými úþinkami, znamená, že elektrická inštalácia v budove musí byĢ usporiadaná
tak, aby vplyvom vysokej teploty, alebo elektrického oblúka nevzniklo nebezpeþenstvo vznietenia
horĐavých materiálov. Okrem toho poþas normálnej prevádzky elektrického zariadenia, nesmú byĢ
osoby ani hospodárske zvieratá vystavené nebezpeþenstvu popálenín.
Ochrana pred nadprúdom, znamená pre osoby a hospodárske zvieratá také zabezpeþenie, aby boli
chránení pred poranením a majetok sa musí chrániĢ pred poškodením zvýšenou teplotou (aby
nevznikol požiar), alebo elektromechanickými silami spôsobenými akýmikoĐvek nadprúdmi, ktoré
môžu vzniknúĢ v pracovných vodiþoch.
Táto ochrana sa môže dosiahnuĢ jednou z týchto metód:
- samoþinným odpojením pri výskyte nadprúdu, kde vypnutie musí nastaĢ skôr,
ako tento nadprúd dosiahne nebezpeþnú hodnotu (zohĐadĖuje sa þas
samoþinného odpojenia v závislosti na ampérsekundovej charakteristike
príslušného istiaceho prvku);
- obmedzením najvyššieho nadprúdu na bezpeþnú hodnou a bezpeþný þas trvania;
Ochrana pred poruchovými prúdmi znamená, že vodiþe a káble musia byĢ nadimenzované tak, aby
nimi prechádzali povrchové prúdy bez nadmerného zohrievania, alebo iného poškodenia (napr.
požiar). Osobitnú pozornosĢ treba venovaĢ zemným povrchovým prúdom a unikajúcim prúdom.
Ochrana pred prepätím, znamená zabezpeþiĢ osoby, alebo hospodárske zvieratá pred poranením,
majetok sa musí chrániĢ pred škodlivými úþinkami vzniknutými poruchou medzi živými þasĢami
obvodov napájaných rozdielnymi napätiami. Prepätia môžu byĢ dôsledkom atmosférických javov,
spínacie prepätia a pod., nebezpeþné je najmä atmosferické prepätie, ktoré spravidla vždy spôsobí
požiar a usmrtenie þloveka, zvieraĢa a pod.
56
Ochrana pred škodlivým pôsobením znamená, že elektrické zariadenie sa musí vyhotoviĢ tak, aby
nepôsobilo škodlivo na iné zariadenia, alebo nezhoršovalo napájanie poþas normálnej prevádzky
vrátane spínacích operácii. V tejto súvislosti sa za þinitele, ktoré môžu maĢ vplyv, považujú napr.
- úþinník ( fázový posuv medzi napätím a prúdom každej fázy)
- nárazový prúd
- nesymetrické zaĢaženie
- harmonické (rozumie sa vyššie harmonické, napr. tretia, piata, siedma , atd., ktoré
majú veĐmi negatívny dopad na kvalitu el. energie, ale aj zvyšuje riziko požiaru ako
nepriamy následok skratových prúdov, oscilaþných javov a pod.);
Z ostatných hĐadísk bude dôležité akceptovaĢ podmienky prostredia, t.j. komisionálne urþenie
vonkajších vplyvov prostredí podĐa európskych noriem, kde sa zohĐadnia všetky súvisiace skutoþnosti
s ohĐadom na elektrotechnickú a požiarnu bezpeþnosĢ (pôsobenie prostredia na el. zariadenie
a opaþne, resp. dosah použitých konštrukþných a stavebných materiálov na požiarnu bezpeþnosĢ
objektu). Sem patrí:
STN 33 2000-4-482: 2001 Elektrické inštalácie budov þasĢ 4: Zaistenie bezpeþnosti, kapitola 48,
výber ochranných opatrení vzhĐadom na vonkajšie vplyvy, oddiel 482: Ochrana proti požiaru pri
osobitných rizikách alebo nebezpeþenstve.
Výber z STN 33 2000-4-482:
V norme z hĐadiska požiarnej bezpeþnosti budov je navrhnuté použitie prúdového chrániþa
s menovitým rozdielovým vypínacím prúdom I¨r ” 300 mA, ktorý zabezpeþí ochranu elektrickej
inštalácie pred požiarom, ak by nastali v inštalaþných obvodoch poruchy na izolácií, (napr. skrat voþi
ochrannému vodiþu PE alebo chránenej neživej þasti) a dôjde k samoþinnému vypnutiu þasti
elektrickej inštalácie v þase do 0,2 sekundy. Teplota povrchu napr. svietidiel je obmedzená za
normálnej prevádzky na 90 °C (max.) a pri poruche na 115 °C (max.), v priestoroch, v ktorých
môže byĢ nebezpeþenstvo požiaru v dôsledku prachu alebo vlákien, ktoré sú usadené na povrchu
elektrického prvku (svietidla a pod.) VzdialenosĢ bodových svietidiel resp. svetlometov od horĐavých
materiálov musí byĢ:
do 100 W
min. vzdialenosĢ 0,5 metra
od 100-300W min. vzdialenosĢ 0,8 metra
od 300-500W min. vzdialenosĢ 1,0 metra
> 500 W
môžu byĢ potrebné väþšie vzdialenosti.
Žiarovkové svietidlá musia byĢ už konštrukþne vybavené krytom, aby sa zabránilo „vypadnutiu“
poškodenej žiarovky zo svietidla (žiarovka po roztrhnutí sklenenej banky môže spôsobiĢ požiar
horĐavých hmôt, prachov alebo kvapalín resp. spôsobí aj iniciovanie výbušnej zmesi, pretože teplota
rozžeraveného wolframového vlákna je cca. do 2500 °C). V tejto norme sa kladie veĐký dôraz na
výber a stavbu inštalácií z hĐadiska nebezpeþenstva požiaru, kde sa vyrábajú, spracovávajú alebo
skladujú horĐavé materiály vrátane priestorov, kde sa usadzuje prach (sušiþky sena, píly, prevádzky
v papierenskom priemysle resp. textilných továrĖach). Elektrické zariadenia sa musia navrhovaĢ
a zostavovaĢ tak, že je nepravdepodobné, aby ich teplota v normálnej prevádzke a predpokladateĐné
oteplenie pri poruche spôsobilo požiar pri zohĐadnení vonkajších vplyvov. Ak sa predpokladá, že by sa
na krytoch elektrických zariadení mohol usadzovaĢ prach v množstvách dostatoþných na spôsobenie
požiaru (napr. výška usadeného prachu 1 mm je už schopná šíriĢ požiar), musia byĢ prijaté vhodné
opatrenia aby nedošlo k nadmernému zohriatiu krytov. Minimálne požadované krytie elektrických
zariadení, kde sa môže usadzovaĢ prach je IP 5x (þiastoþne prachotesné). Elektrické rozvody, ktoré
prechádzajú alebo napájajú takéto priestory, kde hrozí nebezpeþenstvo požiaru od elektrických
zariadení, musia byĢ chránené nielen proti skratu, ale aj proti preĢaženiu, resp. je naprojektovaná už
v hlavnom rozvádzaþi ochrana prúdovým chrániþom s rozd. prúdom I¨r = 300mA resp. I¨r =500 mA.
57
Ak prevádzkované elektrické zariadenie je ohrozené poruchou zníženia izolaþného odporu a môže
takáto porucha spôsobiĢ požiar (napr. povrchové ohrievanie z vyhrievacími prvkami), je potrebné
chrániĢ takýto obvod prúdovým chrániþom s rozdielovým vypínacím prúdom 30 mA. Pohyblivé
káblové vedenia a „šnúry“ sa odporúþajú pre takéto prevádzky napr. typ HO7RN-F a iné.
Elektromotory, ktoré sú ovládané diaĐkovo alebo nie sú pod trvalým dozorom musia byĢ chránené
proti nadmernej teplote, prístrojom proti preĢaženiu alebo vnútorným termostatom, ktorý zabezpeþí
minimalizovanie rizika. Elektrické ohrievaþe sa musia namontovaĢ na nehorĐavé podložky alebo
vzdušná vzdialenosĢ musí byĢ dostatoþná, aby sa zabránilo vzniku požiaru od sálavého tepla (min.
50mm). Elektrický ohrievaþ v smere šírenia tepla má predpísanú minimálnu bezpeþnostnú vzdialenosĢ
1m. Norma bola nahradená v septembri 2013 novou normou STN 33 2312:2013 Elektrotechnické
predpisy. Elektrické zariadenia malého a nízkeho napätia v pevných horĐavých materiáloch a na nich.
STN 33 2000-4-42: 2012 Elektrické inštalácie nízkeho napätia ýasĢ 4-42: Zaistenie bezpeþnosti
Ochrana pred úþinkami tepla
Výber z STN 33 2000-4-42:
Táto þasĢ z IEC 60364 platí pre elektrické inštalácie vzhĐadom na opatrenia na ochranu osôb,
hospodárskych zvierat a majetku pred:
-
úþinkami tepla, vznietením alebo znehodnotením materiálov a pred nebezpeþenstvom popálenia
spôsobeného elektrickým zariadením
plameĖmi v prípade požiarneho nebezpeþenstva šíreného z elektrických inštalácií do susedných
požiarnych úsekov oddelených požiarnymi stenami, ktoré sú v blízkosti
zhoršením bezpeþnej funkcie elektrických zariadení vrátane napájaní na bezpeþnostné úþely.
Poznámka 1: Na ochranu pred tepelnými úþinkami môžu byĢ aplikovateĐné národné požiadavky
Poznámka 2: Ochranou pred nadprúdom sa zaoberá IEC 60364-4-43
Osoby, hospodárske zvieratá a majetok sa musia chrániĢ pred poranením alebo poškodením
spôsobeným teplom alebo požiarom, ktorý sa môže vytváraĢ v elektrických inštaláciách alebo šíriĢ
z elektrických inštalácií, berúc do úvahy požiadavky tejto normy a inštrukcie výrobcov zariadení.
Teplo vytvárané elektrickými zariadeniami nesmie spôsobiĢ nebezpeþenstvo alebo škodlivé úþinky na
susediace pevné materiály alebo na materiály, ktorých prítomnosĢ sa môže predpokladaĢ v blízkosti
takýchto zariadení. Elektrické zariadenie nesmie vyvolávaĢ požiarne nebezpeþenstvo pre susediace
materiály.
Poznámka: Poškodenie, poranenie alebo vznietenie môže byĢ spôsobené napríklad týmito úþinkami:
-
akumulovanie tepla, vyžarovanie tepla, horúce þastice,
zhoršenie bezpeþnostnej funkcie elektrických zariadení, napríklad ochranných zariadení, ako sú napríklad istiace
prístroje, termostaty obmedzovaþe teploty, tesnenia prestupov káblov a elektrické rozvody,
nadprúd,
poruchy izolácie a/alebo oblúky spôsobujúce rušenie,
harmonické prúdy,
údery blesku, pozri súbor IEC 62305,
prepätia, pozri kapitolu 443 z IEC 60364-4-44: 2007,
nesprávny výber alebo stavba zariadení.
Ako doplnok k požiadavkám súboru IEC 60364 sa musia braĢ do úvahy všetky relevantné montážne
inštrukcie výrobcu.
STN 33 2312: 2013 Elektrotechnické predpisy. Elektrické zariadenia malého a nízkeho napätia
v pevných horĐavých materiáloch a na nich
Pri požiaroch, ktoré vznikli od elektrických zariadení (inštalácií, rozvodov a pod.) sa vždy skúma
práve spojitosĢ elektrotechnickej a požiarnej bezpeþnosti a rešpektovanie ustanovení technickej
normy STN 33 2312, resp. do akej miery došlo k porušeniu zásad požiarnej bezpeþnosti, þi už pri
montážnej þinnosti, alebo pri výkone odbornej prehliadky a skúšky.
58
Tu treba pripomenúĢ zodpovednosĢ projektanta, ktorý už pri tvorbe diela (projektovaní stavby) musí
túto spojitosĢ elektrotechnickej a požiarnej bezpeþnosti rešpektovaĢ a zodpovedne posúdiĢ. AkékoĐvek
zmeny poþas realizácie stavby v oblasti použitia stavebných látok musia byĢ konzultované
s projektantom a všetky zmeny zachytené zmenami v súbore projektov. Požiare, ktoré sa stali práve
z dôvodu svojvoĐných úprav a zmien poþas realizácie stavby oproti projektu, hovoria dosĢ
zrozumiteĐne o podceĖovaní nebezpeþia z hĐadiska požiaru (priama súvislosĢ elektrotechnická
a požiarna bezpeþnosĢ).
Ustanovenia v STN 33 2312 odporúþajú, že najvyššia dovolená teplota elektrického zariadenia
urþeného na priamu montáž do horĐavých materiálov, alebo na ne, v miestach styku s horĐavým
materiálom táto teplota (hraniþná hodnota) môže byĢ najviac 115 °C (klasifikácia horĐavosti podĐa
údajov zo skúšok reakcie na oheĖ, v zmysle tab.NA.1, STN EN 13501-1 je nasledovná:
A- nehorĐavé
B- neĐahko horĐavé
C1- Ģažko horĐavé
C2- stredne horĐavé
C3- Đahko horĐavé
(pôvodné znaþenie)
(pôvodné znaþenie)
(pôvodné znaþenie)
(pôvodné znaþenie)
(pôvodné znaþenie)
A1/A2 s1, d0
ostatné A2, B
C
D,E
F
nehorĐavé
horĐavé
horĐavé
horĐavé
horĐavé (ultra)
(nové znaþenie)
(nové znaþenie)
(nové znaþenie)
(nové znaþenie)
(nové znaþenie)
Hraniþná hodnota teploty bola stanovená príslušnej skúšobni (AO), na základe vyhodnotenia skúšky
reakcie na oheĖ, alebo zo skúšok požiarnej odolnosti a nesmie byĢ prekroþená ani pri poruchových
stavoch (napr. preĢaženie, skrat a iné), alebo zlyhaní funkcie elektrického predmetu.
Ako tepelnoizolaþnú podložku alebo lôžku pre el. zariadenie uložené v horĐavých materiáloch
a na ich povrchu, možno použiĢ každý materiál, ktorý má triedu reakcie na oheĖ A1, alebo A2-s1, d0,
alebo ak neprispieva k požiaru (trieda A1, alebo tr.A1fl). Musí byĢ vždy splnená podmienka, že
koeficient tepelnej vodivosti („lamda“).
Ȝ < 0,5
[W . m-1 . K-1 ]
Koeficienty tepelnej vodivosti sa uvádzajú v norme STN 73 0540-3:2012.
Poznámka: materiály a výrobky neprispievajúce k požiaru sa uvádzajú v Prílohe A, STN 33 2312:2013 (str.10-11)
Ak posudzovaný konštrukþný materiál do ktorého, alebo na ktorý sa má uložiĢ el. zariadenie
(inštalácia), nie je schváleným stavebným výrobkom, nemá stanovenú horĐavosĢ vyplývajúcu zo
skúšky reakcie na oheĖ a nepatrí do skupiny uvedenej v Prílohe A (STN 33 2312), možno:
a) stanoviĢ triedu reakcie na oheĖ vhodným využitím skúšok, ktoré sa používajú pre stavebné
výrobky
b) stanoviĢ triedu reakcie na oheĖ „F“, bez overenia vlastnosti skúškou a posúdiĢ materiál ako
horĐavý (ultra horĐavý)
Poznámka: stanovenie triedy reakcie na oheĖ bez overenia vlastností skúškou sa týka aj tried s doplĖujúcim
indexom napr. Ffl, FL a Fca.
HorĐavé materiály s triedou reakcie na oheĖ C až F s hrúbkou < 1,0 mm, na povrchovú úpravu
stavebných konštrukcií pripevnené na podklade z nehorĐavého materiálu, tvoria tzv. „nevýznamnú
zložku“ a pri posudzovaní horĐavosti sa na ne neprihliada.
HorĐavé materiály s triedou reakcie na oheĖ A2 (okrem A2-s1, d0 ), alebo B s hrúbkou
< 5,0 mm, na povrchovú úpravu stavebnej konštrukcie pripevnené na podklade z nehorĐavého
materiálu, tvoria tzv. „nevýznamnú zložku“ a pri posudzovaní horĐavosti sa na ne neprihliada.
Požiadavky a skúšanie elektrických svietidiel urþených na montáž na horĐavé materiály
upravuje STN EN 60598-1.
Poznámka: oznaþenie svietidiel je uvedené v tab.N1, STN EN 60598-1:2009
59
Požiadavky na odolnosĢ inštalaþných materiálov, škatúl (krabíc) a úplných krytov alebo
káblových vývodiek proti nadmernému teplu a horeniu sú uvedené v normách (napr. STN EN 60670-1,
STN EN 50262, resp. STN 37 0181 a iné).
Prístroje (spínaþe) zodpovedajúce STN EN 60669-1 spĎĖajú požiadavky na odolnosĢ
inštalaþných materiálov proti nadmernému teplu a horeniu.
Prístroje (zásuvky) zodpovedajúce STN EN 60309-1, alebo STN IEC 60884-1 spĎĖajú
požiadavky na odolnosĢ inštalaþných materiálov proti nadmernému teplu a horeniu.
OdolnosĢ proti šíreniu plameĖa sa skúša podĐa príslušných výrobných noriem (napr. STN 34
7661, STN EN 50085-1, STN EN 50086-1, STN EN 61386-1, STN EN 61534-1, STN EN 61439-1,
STN EN 61537 a iné). V prípade ak príslušná výrobná norma neobsahuje skúšku proti šíreniu
plameĖa, skúša sa podĐa STN EN 60695-9-1.
PrístupnosĢ elektrických rozvodov:
Elektroinštalaþné škatule (krabice, alebo iné spojovacie miesta) v stenách, prieþkach, stropoch,
resp. v podlahách musia byĢ prístupné na montáž, údržbu, odbornú prehliadku a odbornú skúšku, aby
ich bolo možné kedykoĐvek Đahko otvoriĢ a opäĢ zatvoriĢ. Vieþka škatúl (krabíc) musia byĢ viditeĐné,
alebo ich poloha oznaþená tak, aby ich bolo možné nájsĢ. Ku škatuliam (krabiciam) umiestneným za
obkladmi stien a prieþok, nad podhĐadom alebo pod nášĐapnou vrstvou podlahy sa musí prístup
umožniĢ Đahko otvárateĐnými krytmi (napr. odklopením þasti steny, podkladu, resp. podlahového
alebo stropného dielca), priþom tieto kryty musia byĢ viditeĐne oznaþené, aby škatule (krabice) bolo
možné Đahko nájsĢ.
Istenie elektrických rozvodov:
Istenie elektrických silnoprúdových rozvodov ukladaných do horĐavých materiálov a na ne
musí spĎĖaĢ požiadavky technických noriem (napr. STN 33 2000-4-42, STN 33 2000-4-43, STN 33
2000-4-482 a STN 33 2000-5-523), prednostne sa majú používaĢ istiþe s charakteristikou B (tzv.
„rýchla vypínacia charakteristika“).
Elektrické rozvody v požiarnych deliacich konštrukciach:
Pre elektrické rozvody vedené v požiarnych deliacich konštrukciach platia podmienky uvedené
v STN 33 2000-5-52 a na prestupy rozvodov cez požiarne deliace konštrukcie platia požiadavky
právneho predpisu (Vyhl. MVSR þ.94/2004 Z.z.- rieši technické požiadavky na protipožiarnu
bezpeþnosĢ pri výstavbe a pri užívaní stavieb).
Prestupy elektrických rozvodov:
Prestupy elektrických rozvodov cez ostatné stavebné konštrukcie z horĐavých materiálov sa
musia vo zvislom aj vodorovnom smere zhotoviĢ tak, ako elektrické rozvody vedené v stavebných
konštrukciách z horĐavých materiálov.
Vlastnosti elektrických rozvodov:
Súþasti elektrických rozvodov (káble a vodiþe, inštalaþné rúrky, káblové kanály, káblové lišty
a žĐaby, príchytky, škatule a úplné kryty, resp. káblové vývodky a iné) sa môžu uložiĢ priamo do
horĐavých materiálov, alebo na ne za predpokladu, že tieto súþasti sú aspoĖ odolné proti šíreniu
plameĖa, podĐa þl. 4.1.7 cit. normy (vić str. 9 tejto prednášky, štvrtý odstavec zhora), alebo spĎĖajú
požiadavky na odolnosĢ inštalaþných materiálov uvedených v þl.4.1.4 (vić str.9 tejto prednášky, prvý
odstavec zhora).
Pozn. káble s tr. reakcie na oheĖ Eca spĎĖajú požiadavku na odolnosĢ proti šíreniu plameĖa podĐa STN EN 60332-1-2
UkladaĢ káble a vodiþe priamo do horĐavých materiálov, alebo na ne vo zväzkoch možno za
predpokladu, že tieto káble a vodiþe spĎĖajú požiadavku na odolnosĢ proti šíreniu plameĖa ak sú
uložené vo zväzkoch, podĐa STN EN 60332-3-22.
Pozn.: káble s tr. reakcie na oheĖ Cca spĎĖajú požiadavku na odolnosĢ proti šíreniu plameĖa vo zväzkoch podĐa
STN EN 60332-3-22.
60
Podmienky montáže:
Elektrické zariadenia na priamu montáž do horĐavých materiálov a na ne sa môžu montovaĢ
bez osobitných opatrení, ak vyhoveli predpísaným podmienkam a skúškam, podĐa príslušných
výrobných noriem a sú na takúto montáž riadne oznaþené.
Poznámka: výrobca má uviesĢ v sprievodnej technickej dokumentácii k výrobku (elektrickému zariadeniu) jeho
charakteristické parametre a vlastnosti pre možné použitie a z hĐadiska požiarneho nebezpeþenstva.
Pri montáži elektrických zariadení na priamu montáž do horĐavých materiálov a na ne nesmie
dôjsĢ k ich konštrukþnej úprave, ktorá by znižovala schopnosĢ brániĢ šíreniu, alebo prenosu možných
tepelných úþinkov (alebo plameĖa) na dotýkajúce sa horĐavé materiály (veĐkosĢ styþnej plochy nie je
predmetom posudzovania v tejto norme). Takto konštrukþne upravené elektrické zariadenie nie je
možné použiĢ na priamu montáž do horĐavých podkladov a na ne.
Poznámka: typickým príkladom zníženia schopnosti brániĢ šíreniu, alebo prenosu možných tepelných úþinkov,
alebo plameĖa sú otvory v prístrojových alebo rozvodných škatuliach (krabiciach) a ich krytov, ktoré sa vytvorili
pri montáži (úmyselne alebo náhodne) odstránením niektorých konštrukþných þastí, z dôvodu umožnenia vstupu
alebo výstupu káblov, vodiþov alebo iných elektrických prvkov. Na zabezpeþenie vstupu alebo výstupu káblov,
resp. vodiþov sú urþené vhodné škatule (krabice) a úplné kryty, triedené podĐa tab.1, þl..7.3.1 – 7.3.6, v STN EN
60670-1:2005.
Ak je akákoĐvek pochybnosĢ o vhodnosti priamej montáže elektrického zariadenia do
horĐavých materiálov alebo na ne, musí sa postupovaĢ ako v prípade ostatných elektrických zariadení,
ktoré nespĎĖajú podmienky na priamu montáž do horĐavých materiálov alebo na ne.
Ostatné elektrické zariadenia sa môžu ukladaĢ do horĐavých materiálov a na ne len za
podmienok uvedených v tejto norme. Elektrické zariadenia (elektroinštalaþné prvky) sa musia oddeliĢ
od horĐavých materiálov vzduchovou medzerou, tepelnoizolaþnou podložkou, alebo lôžkom, podĐa
þl.3.1 cit. normy (vić str.8, piaty odstavec zhora, tejto prednášky), na celej styþnej ploche, podĐa tab.6.
Tab.6Použitietepelnoizolaēnejpodložky,lôžkaalebovzduchovejmedzery,podűaSTN332312
Por.
ēíslo
1)
2)
3)
Druhelektrického
zariadenia
Tepelnoizolaēnápodložka
alebolôžkohrúbkynajmenej
(mm)1)
Vzduchovámedzerahrúbky
najmenej
(mm)1);2)
Rozvádzaēe
Stroje
1
10
50
atransformátory............
Spotrebiēe
Meracieaochrannéprístroje
2
Rozvodyaprístroje...3)
5
30
Svietidlá
UpevŸovacie skrutky prechádzajúce tepelnoizolaēnou podložkou alebo vzduchovou medzerou sa nepokladajú za
významnézhűadiskavedeniatepla.
Vzduchovúmedzerumožnopoužiƛlenprimontážielektrickýchzariadenínahorűavémateriály,niedonich.
Dohorűavýchmateriálovananesadovoűujeukladaƛelektricképrístroje16A/400V/ACprepoužitievdomácnostiach
apodobnépevnéelektrickéinštalácie,aksúzmateriálovodolnýchprotišíreniuplameŸa.
Poznámka: PrednosĢ istenia istiþmi pred použitím poistiek nemožno si vysvetĐovaĢ tak, že istiþe sú bezpeþnejšie ako
poistky. V praxi sa poistky veĐakrát opravujú – þasto nevedome predimenzovávajú, þo je veĐmi nebezpeþná prax a použitie
istiþov je vhodnejšie z dôvodu operatívnosti a rýchlosti opätovného zapnutia. Minimalizuje sa neodborný zásah (opravy
poistiek) obsluhou, ktorá nemá odborné vzdelanie, alebo spôsobilosĢ. Navrhovanie veĐkosti istiþa musí sledovaĢ
zabezpeþenie príslušného obvodu pred skratom a preĢažením. Pri správnom naprojektovaní prierezu káblov a istiacich
prvkov, svetelné obvody sú istené hodnotami do 10 A, jednofázové zásuvkové vývody do 16 A, veĐkosĢ istiaceho prvku
musí byĢ pevne stanovená už v projekte a charakteristika istiþa „B“. Poistky chránia príslušný obvod len pred skratom,
istiþe pred skratom i nadprúdom, pretože majú nadprúdovú spúšĢ i skratovú spúšĢ a vypínacie þasy sú kratšie ako
u závitových poistiek.
61
3. Komentár autora prednášky:
Na súþasnú elektrickú inštaláciu z hĐadiska požiarnej bezpeþnosti sú kladené viaceré
požiadavky. Jednou z nich je používanie takých elektroinštalaþných prvkov, káblov a pod., aby boli
„samozhášacie“ (aby nešírili po svojom povrchu plameĖ), resp. aby nevytvárali pri tlení alebo horení
v epicentre požiaru jedovaté splodiny a dym. (napr. pri horení alebo tlení kábla CYKY ..., plášĢ kábla
PVC (polyvinylchlorid) uvoĐĖuje jedovaté a karcinogénne splodiny. Preto v objektoch kde sa
zhromažćujú Đudia (napr. v nemocniciach, hypermarketoch, štadiónoch a pod.) sa musia používaĢ
bezhalógénové káble, ktoré neprodukujú pri horení alebo tlení žiadne toxické látky a po svojom
povrchu nešíria plameĖ (sú samozhášacie). PodĐa IEC 60332-3 môžu byĢ použité káble napr.:
1-CXKE-R, resp. 1-CHKE-R a iné. PodĐa IEC 60331... napr. kábel 1-CHKE-V má odolnosĢ poþas
požiaru až 180 minút t.j. nie sú narušené jeho funkþné schopnosti (napr. kábel pre EPS, resp. riadiaci
systém, bezpeþnostné systémy a pod.) NN vodiþe a káble, elektroinštalaþné lišty s príslušenstvom ,
inštalaþné trubky s príslušenstvom, elektroinštalaþné kanály a krabice (ktoré nemajú osadené svorky)
je možné uložiĢ do horĐavých podkladov a na ne všetkých stupĖov horĐavosti, pokiaĐ sú nehorĐavé,
alebo boli skúšané na odolnosĢ proti šíreniu plameĖa. Silnoprúdové káble typu CYKY, AYKY sú
skúšané na odolnosĢ proti šíreniu plameĖa podĐa STN 34 7007 a STN 34 7010. Uvedené typy káblov
je možné priamo ukladaĢ na/do horĐavých podkladov všetkých stupĖov horĐavosti bez ćalších
opatrení. V sporných prípadoch je potrebné deklarovaĢ písomným dokladom (atest, certifikát a pod.),
odolnosĢ proti šíreniu plameĖa, povinnosĢ zostáva na výrobcovi káblov, dodávateĐovi káblov, alebo
montážnej organizácii. Ak uvedená podmienka nie je splnená a nastane stav neistoty t.j. pochybnosĢ
o požiarnej odolnosti proti šíreniu plameĖa, rozhodnutie revízneho technika bude: „takýto kábel nie
je použiteĐný pre priame kladenie na a do horĐavých podkladov“.
Ak elektroinštalaþný materiál nespĎĖa kritéria požiarnej odolnosti, v norme STN 37 0000 þl. 6
sa odporúþa oznaþiĢ horĐavé trubky a príslušenstvo oranžovou farbou a každý zväzok horĐavých
trubiek musí maĢ pripojenú visaþku s nápisom „materiál nie je samozhášací„. Skúšku odolnosti proti
šíreniu plameĖa na elektroinštalaþných materiálov je možné vykonaĢ i náhradným spôsobom, kedy sa
nad plameĖ skúšobného kahanca (postaþí aj zapaĐovaþ ) priloží kontrolný vzorka na þas do 5 sekúnd
a po oddialení musí materiál prestaĢ horieĢ. Ak po oddialení horiaci proces pokraþuje to znamená , že
materiál nie je samozhášací a nie je ho možné použiĢ na priame kladenie na a do horĐavých podkladov.
Poznámka: Takáto rýchla „samoskúška“ však nenahrádza atest, alebo certifikát zo autorizovanej skúšobni je urþená na
rýchlu orientáciu šéfmontéra a pod., aby sa rozhodol rýchlo a správne. Elektrické predmety, ktoré majú byĢ montované na
a do horĐavých podkladov všetkých stupĖov horĐavosti (okrem C3/F) priamo bez ćalších opatrení, musia byĢ pre túto
montáž odskúšané podĐa ustanovení STN 34 5618 – skúšanie elektrických prístrojov pre montáž na a do horĐavých
podkladov (látok). PokiaĐ elektrický predmet skúške vyhovie oznaþuje sa znaþkou, priamo na výrobku (napr. na elektrické
svietidlo, na elektrický spínaþ -vypínaþ, na el. zásuvku 16A/230V a pod).
PodĐa STN EN 60598-1 svietidlá pre montáž na horĐavé látky sú oznaþené písmenom F v trojuholníku. Ostatné elektrické
zariadenia (neschválené) je možné montovaĢ na a do horĐavých podkladov všetkých stupĖov horĐavosti, len za podmienky,
že budú od horĐavej látky oddelené nehorĐavou tepelneizolaþnou podložkou, lôžkom, alebo vzduchovou medzerou. (tab. 1
v STN 33 2312: 2013).
Ostatné súvisiace normy:
STN EN 13501-1 +A1: 2010 Klasifikácia požiarnych charakteristík stavebných výrobkov a prvkov stavieb. ýasĢ 1:
Klasifikácia využívajúca údaje zo skúšok reakcie na oheĖ.
V tejto norme urþuje harmonizovaný postup klasifikácie reakcie stavebných výrobkov na oheĖ u stavebných výrobkov,
ktorá je založená na skúšobných postupoch (podĐa kapitoly 5).
STN EN 13501-2 +A1: 2010 Klasifikácia požiarnych charakteristík stavebných výrobkov a prvkov stavieb. ýasĢ 2:
Klasifikácia využívajúca údaje zo skúšok požiarnej odolnosti (okrem ventilaþných zariadení.
V tejto európskej norme sa urþuje postup klasifikácie stavebných výrobkov a prvkov stavieb na základe údajov zo skúšok
požiarnej odolnosti a zo skúšok tesnosti proti prieniku dymu. Zoznam príslušných skúšobných metód vić. kapitoly 2 a 7.
STN EN 13501Ͳ3 +A1: 2010 Klasifikácia požiarnych charakteristík stavebných výrobkov aprvkov stavieb. asƛ 3:
Klasifikácia využívajúca údaje zo skúšok požiarnej odolnosti výrobkov aprvkov používaných vprevádzkových
zariadeniachstavieb(potrubiaspožiarnouodolnosƛouapožiarnejklapky).
62
STN EN 13501-4 +A1: 2010 Klasifikácia požiarnych charakteristík stavebných výrobkov a prvkov stavieb. ýasĢ 4:
Klasifikácia využívajúca údaje zo skúšok požiarnej odolnosti prvkov zariadení na odvod splodín horenia.
STN EN 13501-5 +A1: 2010 Klasifikácia požiarnych charakteristík stavebných výrobkov a prvkov stavieb. ýasĢ 5:
Klasifikácia využívajúca údaje zo skúšok striech namáhaných vonkajším ohĖom.
Tab.7PorovnanietriedeniapodűahorűavostiareakcienaoheŸ,podűapôvodnejanovejnormy
StupeŸ StupeŸhorűavostipodűaSTN730862
Rozdeleniepodűa
a
KlasifikáciapodűaSTN
horűavosti
STN730861
EN13501Ͳ1+A1
A
nehorűavé
A1,A2s1,d0
nehorűavé
B
neűahkohorűavé(veűmiƛažkohorűavé)
ostatnéA2,B
horűavé
C1 ƛažkohorűavé
C
horűavé
C2 strednehorűavé
D,E
horűavé
C3 űahkohorűavé
F
veűmihorűavé(ultra)
V Slovenskej republike po vydaní týchto noriem sú v platnosti aj všetky pôvodné normy (napr. STN
73 0802 a iné), ktoré súvisia s požiarnou bezpeþnosĢou stavieb, v súlade s prevzatými normami EU
(STN EN 13501-1+A1 až STN EN 13501–5+A1). Z pôvodných noriem je potrebné spomenúĢ aspoĖ
niektoré, ktoré sú i naćalej v platnosti napr. STN 73 0802, STN 73 0804, STN 73 0818, STN 73 0821,
STN 73 0822, STN 73 0823, STN 73 0824, STN 73 0825 a iné.
4. Záver:
Tepelná energia, má svoje kladné, ale aj negatívne stránky. Z negatívnych stránok prevažuje,
hlavne požiar, ktorý už v minulosti, ale aj v súþasnosti predstavoval pre þloveka veĐké
nebezpeþenstvo. ZnížiĢ možnosĢ vzniku požiarov sa dá len technickými a organizaþnými
prostriedkami, t.j. využívaním a odporúþaním dodržiavaĢ príslušné technické normy (STN..., STN
EN... a pod.). Problematika ochrany pred požiarmi v súþasnosti je realizovaná už na úrovni organizácií
(právnická resp. podnikajúca fyzická osoba), alebo i priamo u obþanov, zamestnancov (napr. požiarna
bezpeþnosĢ v domácností, pri spoloþenských udalostiach a pod.), formou požiarnych štatútov,
poriadkov, smerníc a iných predpisov vyplývajúcich z platnej legislatívy. PovinnosĢ dodržiavania
protipožiarnych opatrení platí nie len v elektrotechnike, ale aj u všetkých obþanov. Táto skutoþnosĢ
vyplýva priamo zo zákona o požiarnej ochrane, ktorý je zameraný nielen na prevenciu, ale i na postih
(t.j. pokuty, riešenie priestupkov resp. trestné stíhanie). Elektrické inštalácie/zariadenia vyhotovené
v súlade s STN spĎĖajú kritériá požiarnej a elektrotechnickej bezpeþnosti. Vedomosti a skúsenosti
v tejto oblasti sú nenahraditeĐné, dostupnosĢ získania týchto poznatkov je v STN a závisia len od
samotného odborníka do akej hĎbky si tieto znalosti osvojí. V súþasnosti dochádza k zmene aj v tejto
oblasti. Vydanie novej normy STN 33 2312: 2013, ktorá spolu s normami, napr. s STN 33 2000-4-42,
STN EN 60598-1, STN EN 60598-1 predstavujú základné informácie, ktoré by mal vo svojej
elektrotechnickej praxi využívaĢ hlavne projektant elektrických zariadení (elektroinštalácii)
v stavebných objektoch a následne ich potvrdiĢ revízny technik kladnou revíznou správou.
Literatúra a technické normy:
STN 33 2000-1:2009, STN 33 2312: 2013, STN 33 2000-4-42:2012, STN 33 2000-4-43:2010,
STN 33 2000-4-482:2001, STN 33 2000-5-52:2012, STN EN 13501-1+A1:2010, STN EN 135012+A1:2010, STN EN 13501-3+A1:2010, STN EN 13501-4+A1:2010, STN EN 13501-5+A1:2010,
STN EN 60598-1: 2008 a iné.
Procesy hoĜení a výbuchu (Ing. Peter Štroch, PhD.), vydavateĐstvo EDIS 2010 a iné
. . .
63
Internetový velkoobchod
s elektromateriálem
EuroVolt
www.eurovolt.cz
www.eurovolt.sk
Istota bezpečia...
Internetový velkoobchod
s elektromateriálem
EuroVolt
www.eurovolt.cz
www.eurovolt.sk
Istota bezpečia...
Když televize,
tak elektrická
www.elektrika.TV
ǢVhde^h egd h^acdegdjYdj
ZaZ`igdiZX]c^`j
eZXehdþ ǘWief_i fhe [b[ajhej[Y^d_ak
Fhe^bƽZdƻj[ i_ l_Z[eab_fo
l [b[ajhed_Yaƽ l[hp_
je^eje loZȏdDž0
i[c_dȏĿ e FF (i. Ȃ)
_dj[bb_][dj KFI (i. ǻǻ)
;B;AJHEJ;9>D?A heǘdDža ȁȄ
;B;AJHEJ;9>D?9Aû E8PEH il. ǼǻȀ
B?IJEF7:
ǽǻǼǿ
;b[ajhed_Yaȏ l[hp[
ǘȍief_ik
mmm.[[b.Yp/ȍhY^_l
JƾcW0 <eh ;d[h]e ǹǷǸǻ1 HeplǵZƼǙ[ W heplǵZƼǙelǵ j[Y^d_aW
Lþpakc iodY^hed_pelWdƾ^e ŀdžp[ddž fe^edĘ
9[dW Ȁǽ Aǘ
ǔ[iaǵ [aedec_aW W akhp aehkdo
LeZ_Ǚ[ l heplǵZƼǙ_
ǘȍief_i loY^ȏpDž cƻiDžǘdƻ
/ fhelep, ĠZhôXW
W h[l_p[ [b[ajh_YaþY^ pWĿDžp[dDž
/ [b[ajh_Yaƽ ijhe`[ W fĿDžijhe`[
/ [b[ajh_Yaƽ hepleZo W _dijWbWY[
/ dehco W fĿ[Zf_io
/ cƻĿ[dDž W paekĶao `Waeij_
/ _d\ehcWY[ fhe fhe`[ajWdjo,
fhelepdDž j[Y^d_ao W cedjǴôdDžao
/ X[pf[ǘdeij [b[ajh_YaþY^ pWĿDžp[dDž
/ jh^, eXY^eZ W feZd_aǴdDž
/ ǘ_ddeij [b[ajhej[Y^d_YaþY^
iZhkô[dDž W ifeb[ǘ[dij[l
Y[dW Ȁǽ Aǘ
heǘdDž fĿ[ZfbWjdƽ ȁǽǿ Aǘ
heǘdDž fĿ[ZfbWjdƽ fhe ijkZ[djo Ȁǻǿ Aǘ
mmm.[[b.Yp
<99 FK8B?9 i. h. e. , FeZ LeZǴh[diaek lƻôDž ǿ, Ǽȃǽ ǻȃ FhW^W ȃ,
j[b.0 ǽȃȁ ȀȃǾ ǻǼǼ-Ǽǽ, \Wn0 ǽȃǿ ȁȃǾ ǻǽǽ, [-cW_b0 [b[ajhe6\YY]hekf.Yp
Download

Sbornik prednasek_VIII.indd