SPARTA
DO
TO
HO!
Tiráž: Sparta do toho! speciál
Vydává AC Sparta Praha fotbal, a. s., Milady Horákové
98, 170 82 Praha 7, IČ 46356801
Autor projektu: Jaroslav Zákravský
Další autoři: Jaroslav Pešta, Ondřej Eisner
Fotografie: archiv AC Sparta Praha, archiv Václava
Borečka, Vlastimil Vacek
Grafika a zpracování: Revolta
Tisk: Ottova tiskárna, s. r. o.
Předplatné: Zákaznické centrum AC Sparta Praha
tel.: 296 111 400, e-mail: [email protected]
internet: www.sparta.cz
Uzávěrka čísla: 27. 5. 2013
MK ČR E-10275
SDT! SPECIÁL 9/13
3
Editorial
OBSAH
10
30
42
72
AC Sparta Praha – Watford FC 4:0 (1983)
AC Sparta Praha – FC Barcelona 1:0 (1992)
AC Sparta Praha – Real Madrid 3:2 (1983)
AC Sparta Praha – Olympique Marseille 2:1 (1991)
Slavná derby pražských „S“, bitvy na mezinárodní scéně, vypjaté zápasy o mistrovský titul či záchranu
v nejvyšší soutěži v těžkých dobách minulého století. Každý hráč, trenér i fanoušek vzpomíná na různá
utkání z bohaté minulosti Sparty. V magazínu Sparta do toho! jste mohli po celou sezonu 2012/2013 číst
vzpomínky na patnáct nejpamátnějších zápasů, které jsme pro vás vybrali.
Seriál jsme zahájili v srpnu minulého roku při úvodním domácím utkání Gambrinus ligy proti Příbrami
zápasem z roku 2003 proti Laziu Řím. Postupně jsme se dostali ke slavným vítězstvím nad Barcelonou,
Realem Madrid až po závěrečné první místo, na které jsme vybrali utkání z roku 1935 proti Ferencvárosi,
po němž parta kolem Raymonda Braina slavila zisk Středoevropského poháru.
Nakonec jsme se rozhodli připravit speciální vydání magazínu, ve kterém najdete všech patnáct nejpamátnějších utkání včetně dobových vzpomínek jednotlivých hráčů a trenérů. V tomto speciálu také najdete
rozhovory se slavnými postavami Sparty v čele s Václavem Maškem, Jiřím Novotným nebo současnými
trenéry Vítězslavem Lavičkou a Zdeňkem Svobodou.
My jsme Sparta!
Ondřej Eisner
šéfredaktor magazínu Sparta do toho!
4
SDT! SPECIÁL 9/13
SDT! SPECIÁL 9/13
5
Nejpamátnější zápasy Sparty
Nejpamátnější zápasy Sparty
Výbuch radosti
v poslední vteřině
(Sparta – Lazio Řím,
Liga mistrů 2003/04)
Na patnáctou příčku žabříčku jsme zařadili utkání, které má většina
z nás ještě dnes v živé paměti. Zkraje prosince 2003 bojovali sparťané pod
vedením Jiřího Kotrby o postup do osmifinále Ligy mistrů. V posledním
utkání skupiny museli doma zvítězit nad Laziem Řím a zároveň doufat, že
Chelsea porazí ve druhém zápase Besiktas Istanbul.
6
15.
SDT! SPECIÁL 9/13
Celý příběh odstartoval o čtyři měsíce dříve v makedonském Skopje. Tamní Vardar překvapivě vyřadil
CSKA Moskva a to samé chtěl zopakovat i proti
Spartě, která mu byla poslední překážkou na cestě
do Ligy mistrů. Po nezapomenutelném gólu Igora
Gluščeviče a dvou trefách Karla Poborského si však
sparťané odvezli z horké makedonské půdy náskok
3:2, který doma uhájili a po jednoroční absenci
se opět kvalifikovali do nejpopulárnější fotbalové
soutěže na světě. Los základní skupiny jim navíc
přihrál velmi atraktivní soupeře – Chelsea, Lazio
Řím a Besiktas Istanbul. Nikdo z expertů tehdy
nepochyboval o tom, že do osmifinále postoupí
první dva zmíněné týmy, které byly velkými favority
skupiny.
Trnitá cesta základní skupinou
Po smolné úvodní prohře s Chelsea předvedli naši
fotbalisté výborný výkon na Laziu Řím, odkud si
odvezli bod za remízu 2:2. Následně i díky životnímu gólu Lukáše Zelenky porazili na domácí půdě
Besiktas 2:1, ovšem z turecké metropole se poté
vrátili bez bodu a zdálo se, že naděje na postup
je definitivně pryč. Stalo se ovšem něco, co nikdo
nečekal. Bez několika zraněných opor nastoupila
Sparta na Stamford Bridge proti hvězdné Abramovičově Chelsea a narychlo poskládaná defenzíva
v čele s nezkušenými nováčky Jiřím Homolou
a Pavlem Krmašem nedovolila hvězdnému útoku
Blues jedinkrát skórovat. Před posledním kolem
byly karty rozdány jasně, pro postup mezi nejlepších šestnáct týmů Evropy musí Sparta v souboji
pětibodových celků porazit Lazio Řím a doufat, že
sedmibodový Besiktas nezaboduje proti suverénně
první Chelsea.
Jiří Kotrba nemohl před zápasem počítat se dvojicí
zraněných štítových záložníků, Jiřím Němcem
a Pavlem Krmašem. Na trávník tak vyslal ofenzívní
sestavu s tvůrcem hry Lukášem Zelenkou a dvěma
útočníky, Liborem Sionkem a Igorem Gluščevičem.
Mezi klíčové hráče tehdejšího Lazia patřili brankář
Angelo Peruzzi, obránci Jaap Stam a Fernado
Couto, záložníci Dejan Stankovič a Stefano Fiore,
v útoku pak řádil Simone Inzaghi, střelec dvou
branek z prvního vzájemného utkání. Na trenérské
lavičce týmu z věčného města seděl nynější kouč
Manchesteru City Roberto Mancini.
Smůla v koncovce i výborný Blažek
Zaplněná Letná hnala sparťanské fotbalisty od první minuty za vytouženým vítězstvím. Hned v úvodu
zápasu se dostali ke střeleckým pokusům postupně
Poborský, Johana a Sionko, ve větší nebezpečí pro
branku Peruzziho ale jejich zakončení nevyústilo.
Lépe se nevedlo na druhé straně Gottardimu ani
SDT! SPECIÁL 9/13
7
Nejpamátnější zápasy Sparty
Nejpamátnější zápasy Sparty
Běžela druhá minuta nastavení, když se středem
hřiště probíjel někdejší hráč Lazia Karel Poborský.
Obehrál několik protihráčů, přiťukl míč Lukáši
Zelenkovi, jenž bleskově vyslal Tomáše Juna do
gólové šance. Ještě než stihl mladý útočník tváří
v tvář Peruzzimu zakončit, ozvala se píšťalka
portugalského sudího Batisty, který nesmyslně neponechal Spartě výhodu a odpískal předchozí faul
na Karla Poborského třicet metrů od branky. Ze
stoprocentní gólové šance se tak stala standardka
z uctivé vzdálenosti, ze které nebylo možné přímo
ohrozit branku. Běžely poslední sekundy utkání...
Stamovi, jenž sice potvrdil pověst výborného
hlavičkáře, naštěstí zamířil těsně nad branku. První
opravdu gólová šance se zrodila v osmadvacáté minutě. Po akci Zelenky střílel z nadějné pozice Karel
Poborský, brankář Lazia se ovšem blýskl výborným
zákrokem a přízemní ránu sparťanského kapitána
s vypětím všech sil nohou vyrazil. Závěrečné
minuty první půle patřily Dejanu Stankovičovi.
Nejprve z vyložené pozice nepřekonal Jaromíra
Blažka, který skvělým skokem k tyči jeho dobře
umístěnou a prudkou střelu vyrazil. Chvíli poté se
srbský záložník dostal k nebezpečné hlavičce, která
olízla břevno sparťanské branky. Do kabin se tak
odcházelo za stavu 0:0 a bitva o druhé postupové
místo byla stále otevřená.
Hned zkraje druhé pětačtyřicetiminutovky si
hráči v rudých dresech vytvořili několik dalších
příležitostí. Do nadějné pozice se prokličkoval
Lukáš Zelenka, zakončoval netradičně levou nohou
a jen o kousek minul branku Peruzziho. Přesto
si za pohlednou akci vysloužil potlesk tribun.
Dvakrát nechybělo mnoho ke vstřelení vedoucí
branky Igoru Gluščevičovi. Nejprve pálil z těžké
pozice nad branku, podruhé skákal na nadýchaný
centr Karla Poborského, ovšem brankář Lazia mu
povedeným zákrokem sebral z hlavy téměř jistý
gól. Lazio se herně dostalo zpět do zápasu mezi
65. a 70. minutou, kdy dostalo Spartu pod velký
tlak. Albertiniho povedená rána skončila naštěstí
8
SDT! SPECIÁL 9/13
AC Sparta Praha – Lazio Řím 1:0 (0:0)
Hráno 9. prosince 2003 na Letné
Branka: 93. Kincl
Sparta: Blažek – Pergl, Hübschman, Johana,
Labant – Poborský, Kováč, Zelenka, Michalík
(73. Kincl) – Sionko (90. Jun), Gluščevič (85. Ježek)
Trenér: Jiří Kotrba
Lazio: Peruzzi – Stam, Negro, Couto, Favalli
(89. Conceicao) – Gottardi (54. Liverani),
Albertini, Fiore, Stankovič – Corradi, Muzzi
(74. Inzaghi)
Trenér: Roberto Mancini
Zahrání trestného kopu se ujal tradičně Karel
Poborský a poslal do pokutového území povedený,
avšak lehce přetažený centr. Brankář Peruzzi vyběhl
a chtěl míč vyboxovat, zatímco z druhé strany se po
hlavě vrhl do souboje s ním Marek Kincl. Odvaha
se mu vyplatila, na rozdíl od italského gólmana
míč trefil a zátylkem usměrnil přesně pod břevno!
Letná doslova explodovala, hráči, trenéři i fanoušci
propadli totální euforii. Jen těžko bychom hledali
v historii hráče, který se s rudým dresem rozloučil
takto stylově. O Marku Kinclovi se totiž již tehdy
vědělo, že v zimě přestoupí do Zenitu Petrohrad
a tento zápas je jeho posledním v rudém dresu.
Podruhé sparťanský stadion vybuchl nadšením
ve chvíli, kdy hlasatel oznámil výsledek utkání
Besiktase s Chelsea. Londýňané jej díky brankám
Hasselbainka a Bridge vyhráli 2:0 a pomohli tím
Spartě k postupu do osmifinále. Tam sice cesta
Letenských skončila, ovšem i slavný AC Milán měl
v jednu chvíli namále. Ještě 25 minut před koncem
odvetného zápasu na San Siru Sparta postupovala,
než ji zlomily dva góly ukrajinského kouzelníka
Ševčenka. Utkání proti Laziu Řím však je jedním
z těch, které ve sparťanské kronice navždy zůstanou
zapsány zlatým písmem.
Blažek
Johana
Hübschman
Pergl
Labant
Kováč
Zelenka
Poborský
Michalík
Sionko
Gluščevič
Muzzi
Corradi
Fiore
Albertini
Couto
Negro
Stankovič
Favalli
Gottardi
Stam
Peruzzi
jen na tyči, Corradiho střelu parádně zneškodnil
Blažek a Fioreho pokus srazil na poslední chvíli na
rohový kop Vlado Labant.
Sázka na vše a infarktový závěr
Trenéři v čele s Jiřím Kotrbou se rozhodli posílit
útok, když ze hřiště stáhli Rastislava Michalíka,
na jehož místo levého záložníka se přesunul Libor
Sionko a v útoku doplnil Igora Gluščeviče čerstvý
Marek Kincl. Krátce po těchto změnách se probojovali do střeleckých pozic Zelenka a Kováč. Zejména
pokus druhého jmenovaného, který tečovala
Gluščevičova záda, volal po gólu. Míč však skončil
jen na břevnu. Ofenzívu Sparty přišli na poslední
minuty vyztužit i Patrik Ježek a Tomáš Jun.
SDT! SPECIÁL 9/13
9
Nejpamátnější zápasy Sparty
Nejpamátnější zápasy Sparty
Výprask pro tým
Eltona Johna
(Sparta – Watford,
Pohár UEFA 1983/84)
Proti anglickým klubům se nejen Spartě, ale ani ostatním českým
mužstvům dlouhodobě nedaří. O to hlouběji se však každé pohárové
vítězství nad týmem z kolébky fotbalu zapíše do klubové kroniky. Na
čtrnáctém místě našeho žebříčku nejpamátnějších zápasů v historii
Sparty právě na jedno z nich zavzpomínáme. V boji o čtvrtfinále
Poháru UEFA sezony 1983/84 přiřkl curyšský los partě vedené Václavem
Ježkem ambiciózní anglický Watford FC.
10
SDT! SPECIÁL 9/13
14.
Na patnáctém místě našeho žebříčku jsme
zavzpomínali na prosincové vítězství nad Laziem
Řím v Lize mistrů roku 2003. Nyní se přeneseme
přesně o dvacet let a jeden den do minulosti.
Zaplněná Letná se těšila nejen na tvrdý ostrovní
fotbal, který v osmdesátých letech praktikovaly
bez výjimky všechny anglické celky, ale hlavně na
postup domácího týmu. Na něj zadělali sparťané
již v prvním utkání, které na Vicarage Road vyhráli
senzačně 3:2.
Trnitá cesta zpět na vrchol
A nejednalo se o první milé překvapení, o které se
náš klub v tomto ročníku Poháru UEFA postaral. Po
temném normalizačním období, které vygradovalo
sestupem do druhé ligy v roce 1975, byla Sparta
až nyní, po patnácti letech od konce slavné Kvašňákovy éry, opět v popředí naší ligy a navíc i konkurenceschopná v evropském měřítku. Legendární
Václav Ježek sestavil skvělé mužstvo. Obraně velela
nerozlučná dvojice Chovanec – Straka, záloha
patřila oblíbenci letenských tribun Janu Bergrovi
a v útoku doplnil osvědčeného kanonýra Stanislava
Grigu tehdy neznámý mladík Tomáš Skuhravý.
Již postup do evropských pohárů se vzhledem
k nedávné minulosti považoval za velký úspěch,
a když los poslal Spartu hned v prvním kole proti
slavnému Realu Madrid, v postup nevěřili ani největší optimisté. Jakým způsobem se sparťané s bílým
baletem vypořádali, to si však necháme pro některý
z následujících stupínků našeho žebříčku. Následně
ve druhém kole zdolali Letenští i semifinalistu Poháru mistrů z předchozího roku, polský Widzew Lodž
v čele s legendárním Włodzimierzem Smolarkem. Je
zajímavé, že proti oběma soupeřům se trefili všichni
tři útočníci – Griga, Skuhravý i Procházka.
Tři góly na anglické půdě
V boji o postup do čtvrtfinále čekal Spartu Watford
FC, jeden ze tří ostrovních týmů, které se probily
až do této fáze soutěže. „Jako každý anglický
mužstvo nám i Watford naháněl strach. Moc jsme
toho o něm nevěděli. Jenom to, že jeho majitelem
je Elton John. Ty jeho nostalgický písničky jsem
z magneťáku poslouchal moc rád,“ vzpomíná na
okamžiky bezprostředně po losu Honza Berger. Majitelem Watfordu byl opravdu populární anglický
zpěvák Elton John, který se od svého vstupu do
SDT! SPECIÁL 9/13
11
Nejpamátnější zápasy Sparty
Nejpamátnější zápasy Sparty
Josef Jarolím a jeho tvrdá střela z levé strany.
Angličané byli na ručník, a to ještě trefil Jozef Chovanec břevno jejich branky, které ochránilo „vosy“
od většího debaklu. Utkání dohráli hráči v rudém
v pohodovém tempu a Letná slavila vítězství 4:0.
Olejár
Bielik
Pochvala od Taylora
Pouze slova chvály měl na adresu vítězného týmu
trenér Watfordu Graham Taylor: „Sparta dnes potřebovala lepšího soupeře, zápas by pak byl o to kvalitnější. Bude mě zajímat, jak daleko se Sparta dostane
po tak suverénním postupu, jaký zaznamenala letos
na podzim. První půle byla nevídaná!“ Nakonec
skončila cesta Sparty hned v kole následujícím, a to
velmi nešťastně. Hrubka brankáře Jaroslava Olejára
v prodloužení odvetného utkání znamenala postup
jugoslávského Hajduku Split, který nebyl ve dvouzápase lepším, ale šťastnějším týmem.
Po skončení sezony však panovaly úsměvy i na Spartě. Na Letnou se po dlouhé době vrátil pohár za
vítězství v lize. A ani čtvrtfinále Poháru UEFA nelze
považovat za neúspěch, i když tehdejší mužstvo
mělo síly na víc.
klubu v roce 1976 zasloužil o jedny z nejslavnějších
let v jeho historii.
První utkání se hrálo na stadionu Vicarage Road
ve Watfordu, severním předměstí Londýna. Spartu
poslal do vedení ve 27. minutě Jan Berger, jenž
ranou z dobrých třiceti metrů trefil přesně šibenici
branky domácích. Chvíli poté zmrazil anglické
fanoušky gólem na 2:0 Stanislav Griga. Nebyli by
to však Angličané, aby se vzdali jednoduše. Během
druhého poločasu Watford, hrající v tradičních žlutých dresech, skóre srovnal. Václav Ježek měl však
šťastnou ruku při střídání. Na závěrečných několik
minut poslal do hry Zdeňka Ščasného, který minutu
před závěrečným hvizdem vrátil Spartě vedení
i výbornou pozici pro odvetu.
Odveta v exhibičním tempu
Na sparťanském stadionu nepanovalo 7. prosince
1983 příjemné fotbalové počasí. K už tak nízké
teplotě se před utkáním přidalo dokonce sněžení
a zápas tak byl i zkouškou odolnosti jeho aktérů.
Sparta do něho vstoupila mnohem lépe. Hned ve
třetí minutě přebral míč zhruba čtyřicet metrů od
branky soupeře Jozef Chovanec, udělal rychlou
kličku jednomu z anglických záložníků a následně
12
SDT! SPECIÁL 9/13
Chovanec
Ščasný
Straka
Berger
Beznoska
Calta
Jarolím
Griga
Skuhravý
Barnes
Callaghan
Richardson
Jobson
Rostron
Jackett
Price
Franklin
Sims
Gibbs
Sherwood
AC Sparta Praha – Watford FC 4:0
(4:0)
Hráno 7. prosince 1983 na Letné
Branky: 3. Chovanec, 9. Beznoska, 30. Skuhravý, 42. Jarolím
Sparta: Olejár – Ščasný (63. Bílek), Bielik,
Chovanec, Straka – Calta, Berger, Beznoska,
Jarolím – Griga(75. Procházka), Skuhravý
Trenér: Václav Ježek
Watford: Sherwood – Gibbs, Sims, Franklin,
Price (78. Caside) – Jackett, Rostron, Jobson
(65. Sterling) – Richardson, Callaghan, Barnes
Trenér: Graham Taylor
svojí obávanou levačkou přesně trefil pravý horní
roh branky. O šest minut později odcentroval Jan
Berger od rohového praporku přesně na hlavu
Miloše Beznosky, jenž zvýšil na 2:0.
První půlhodinu uzavřel krásný gól Tomáše Skuhravého, který se v pokutovém území obtočil kolem
hostujícího obránce a tvrdou ranou nedal Sherwoodovi nejmenší šanci. Fantastický poločas dokonal
SDT! SPECIÁL 9/13
13
ohlasy
ohlasy
Ohlasy na zápasy
s Watfordem
Po vítězství 3:2 v Londýně
Václav Ježek, trenér: „Z výledku mám pochopitelně radost, ale ve čtvrtfinále Poháru UEFA jsme
teprve jednou nohou. Ani po cenné výhře nesmíme
soupeře v nejmenším podceňovat. Je schopen
velkých překvapení, což už mnohokrát dokázal.
Hráče budeme burcovat, aby do zápasu šli s plným
zaujetím.“
Vladimír Táborský: „V Praze potřebujeme
vstřelit první gól, abychom mohli hrát klidně
a předvádět pěkný fotbal, který by splnil naše
přání: postoupit!“
Andrej Kvašňák: „Čekal jsem remízu, ale mám
velkou radost, že můj tip nevyšel. Celé mužstvo
podalo velmi dobrý výkon.“
Lidová demokracie: Do přestávky sehráli Letenští
dlouho nevídanou partii a z mužstva špičkové
profesionální ligy udělali amatérský soubor. Sparta
potvrdila, že je to především kolektiv, jemuž každý
z hráčů slouží bez výhrady.
Zemědělské noviny: Na Letné „vosy“ nestačily
štípnout a dokonce ani pořádně zabzučet. Majitel
klubu a hvězda pop music Elton John takový koncert ještě nezažil a jen nechápavě kroutil hlavou.
Zdeněk Ščasný: „Nastoupit až v 80. minutě
a vstřelit vítězný gól, to samozřejmě těší. Zvláště
když je to první vítězství českého mužstva v soutěžním utkání na anglické půdě.“
Jozef Chovanec: „Čekám ještě velký boj, plné
hlediště a náš kvalitní výkon, kterým chceme poděkovat fanouškům za přízeň.“
Daily Miror: V Praze se Watford bude muset
snažit o zázrak, chce-li ještě postoupit.
Čs. sport: Sparta zaslouží uznání za vítězství
i způsob, jakým si pro něj došla. Za to, že se nelekla
anglické kopané a snažila se odvést maximum
v osobních soubojích, které na ostrovech dvojnásob
bolí. Za klid a chytrou kombinaci i za snahu po
rychlých protiútocích. A v neposlední řadě i za
to, že i za celkem příznivého stavu 2:2 myslela na
vítězství, za což byla také odměněna.
Po pražském vítězství 4:0
Václav Ježek: „Vydařil se nám celý první poločas.
V herním úsilí se však nikdy nemá polevit, diváci si
po přestávce aspoň ještě jeden gól zasloužili.“
Vladimír Táborský: „Chovanec splnil mé přání,
už ve třetí minutě nás poslal do vedení. Pak už bylo
všechno jasné.“
14
SDT! SPECIÁL 9/13
SDT! SPECIÁL 9/13
15
Nejpamátnější zápasy Sparty
Nejpamátnější zápasy Sparty
Úchvatné derby
a oslava titulu
(Sparta – Slavia,
Gambrinus liga 1999/2000)
V každé ligové sezoně očekávají fanoušci od sparťanských fotbalistů
splnění dvou cílů – zisk titulu a vítězství v derby nad Slavií. Kombinace
obojího se povedla v naší historii tolikrát, že sama o sobě již nebývá
ničím zajímavá. Existuje tedy vůbec něco, co by mohlo obyčejné, jedno
z 276 odehraných derby „S“, udělat opravdu nezapomenutelným?
Existuje, a dokonce nemusíme chodit daleko do historie. Na jaře 2000
rozstřílela Sparta v přímém souboji o titul Slavii 5:1 a na letenském
stadionu propukly nekonečné oslavy dalšího z řady ligových vítězství.
16
SDT! SPECIÁL 9/13
13.
Před začátkem sezony 1999/2000 se na Spartě událo
mnoho zásadních změn. Novým majitelem klubu se
stalo vydavatelství VLP, prezidentem Vlastimil Košťál, na trenérskou židli usedl tehdy ještě nezkušený
Ivan Hašek, na soupisce se začalo čím dál častěji
objevovat zatím neznámé jméno Tomáše Rosického
a do kádru přibyly i další nové posily, které se záhy
navždy zapsaly do srdcí fanoušků – Libor Sionko, Jiří
Jarošík, Milan Fukal a Jaromír Blažek. Po předchozí
sezoně, poznamenané nepovedenou kvalifikací o Ligu
mistrů proti Dynamu Kyjev, bylo co napravovat.
Jarní jízda za titulem
Zatímco v Evropě Sparta válela a suverénně postoupila ze základní skupiny Ligy mistrů, kde vyřadila
Bordeaux, Spartak Moskva a Tilburg, na domácí
soutěž nezbýval našemu mužstvu dostatek sil. Během podzimu 1999 si Slavia vytvořila v jejím čele
velký, chvílemi až sedmibodový náskok. A přestože
sparťané před Vánoci zabrali, k zimnímu spánku
uléhali se čtyřbodovým mankem na největšího
rivala. V jarní části sezony se misky vah otočily –
v osmifinále LM sparťané nestačili na Barcelonu,
Porto a Herthu Berlín, ovšem doma se nadechli
k velké stíhací jízdě. Ve 24. kole se na vedoucí
Slavii dotáhli a za další dva zápasy se na první
příčce tabulky již osamostatnili. To nejlepší však
mělo teprve přijít.
Začátkem května, v osmadvacátém ligovém kole
přijela na Letnou Slavia s nožem na krku, ale i touhou vrátit se zpět do hry o první místo. K tomu by
však musela zvítězit. Sparťané šli naopak do utkání
s vědomím, že výhrou si již definitivně zajistí titul.
A co může být krásnějšího než oslavit jej porážkou
odvěkého rivala? Lístky zmizely z pokladen během
jediného dne a zaplněný sparťanský stadion sledoval zápas roku, jak jej nazvali novináři.
Rychlý obrat a po něm exhibice
Ivan Hašek poslal na trávník osvědčenou jedenáctku, která odehrála většinu probíhající sezony.
Parťákem Jiřímu Novotnému ve středu obrany byl
René Bolf, Tomáš Rosický nastoupil z dnešního
pohledu netradičně na pravém křídle, hru dirigoval
špílmachr Zdeněk Svoboda. Sešívaní v prvních
minutách zlobili a výsledkem byl gól v síti Jaromíra
Blažka. Postaral se o něj v devatenácté minutě hlavičkou Richard Dostálek. Bylo to však to poslední,
co sparťané soupeři v zápase povolili.
SDT! SPECIÁL 9/13
17
Nejpamátnější zápasy Sparty
Nejpamátnější zápasy Sparty
Skóre mohlo být mnohem vyšší stejně jako v prvním poločase, ale i nadále zářil Radek Černý, který
uchránil červeno-bílé od mnohem výraznějšího
debaklu. Gól sebral z kopaček postupně Fukalovi,
Sieglovi, Svobodovi a nakonec i Rosickému. Na
druhé straně se objevil v jediné slávistické šanci
druhého poločasu střídající Vágner, ale další čestný
gól se mu vstřelit nepodařilo a rozhodčí Beneš tak
ukončil zápas za stavu 5:1.
Dlouhé oslavy
AC Sparta Praha – SK Slavia Praha
5:1 (3:1)
Hráno 6. května 2000 na Letné
Branky: 19. Dostálek – 20., 32. Lokvenc,
34. Gabriel, 53. Baranek, 67. Novotný
Sparta: Blažek – Fukal, Novotný, Bolf
(46. Horňák), Gabriel – Baranek (86. Sionko),
Jarošík, Z. Svoboda, Rosický – Siegl, Lokvenc
Trenér: Ivan Hašek
Slavia: Černý – Koller, Rada, Vlček (60. Kozel),
L. Došek – Kuchař, Dostálek, Horváth
(50. Šoltis), Ulich – T. Došek (58. Vágner),
Zelenka
Trenér: František Cipro
Hned z protiútoku hráči v rudém skóre srovnali.
Po milimetrovém centru Milana Fukala se přes dva
bránící slávisty prosadil Vratislav Lokvenc a přesnou
hlavičkou k pravé tyči Radka Černého poprvé rozjásal sparťanské fanoušky. Za dalších dvanáct minut
si oba hráči úspěšnou spolupráci zopakovali. Fukal
tentokrát našel Lokvence nadýchaným obloučkem na
hranici pokutového území, „Šoula“ otočkou posadil
na zem obránce Vlčka a povedenou akci zakončil
ukázkovou ranou k levé tyči, na kterou nemohl
brankář Slavie dosáhnout. Sparťanský kanonýr tím
definitivně nakročil k titulu krále střelců, který
v této sezoně díky dvaadvaceti vstřeleným brankám
18
SDT! SPECIÁL 9/13
získal a ukončil několikaletou nadvládu Horsta Siegla. Mimochodem, těchto dvaadvacet gólů bylo až do
loňského úřadování Davida Lafaty českým rekordem.
Neuběhly ani dvě minuty od druhého balonu ve slávistické síti a sparťanský stadion explodoval nadšením
potřetí. Na rohový kop Zdeňka Svobody si naskočil
na bližší tyči Petr Gabriel a krásnou hlavičkou vymetl
šibenici – 3:1! Hostující tým byl na ručník a zápas se
změnil v pravou exhibici. Jen díky výbornému Radku
Černému v brance Slavie se do konce první půle skóre
nenavýšilo. I přesto při odchodu sparťanských hráčů
do kabin celý stadion vestoje tleskal.
Ačkoliv do konce ligového ročníku zbývalo odehrát
ještě dvě kola, mistrovský pohár již znal svého
majitele a nebyl tak důvod to celé pořádně neoslavit. Nad sparťanským stadionem to hrálo všemi
barvami, připravený ohňostroj doplnily samozřejmě
spontánní oslavy dole na hřišti. Všichni si dobře
uvědomovali, že není stylovější způsob oslavy
titulu než potupnou porážkou největšího rivala. To
náladu v sešívaném táboře nám po utkání přiblížil
trenér František Cipro: „Přál bych hráčům, aby
všichni museli projít uličkou sparťanských fanoušků tak jako já cestou na tiskovou konferenci.“
Sezona 1999/2000 byla úspěšná na všech frontách.
Osmifinále Ligy mistrů a domácí titul zvýraznil
pohledný fotbal, který tehdejší tým předváděl.
I proto se o služby sparťanských fotbalistů v létě
přetahovaly silné týmy ze Západu. Letnou opustili
střelci z derby – Lokvenc s Gabrielem zamířili do
Kaiserslauternu, Baranek do Kölnu. Na jejich místa
přišli Kincl, Mynář a Koloušek. Nová, neméně
úspěšná éra, mohla začít.
Blažek
Novotný
Bolf
Fukal
Gabriel
Jarošík
Z. Svoboda
Baranek
Rosický
Siegl
Lokvenc
Zelenka
T. Došek
Horváth
Dostálek
Vlček
Rada
Ulich
L. Došek
Kuchař
Koller
Černý
Barankova paráda
Poločasová přestávka ráz zápasu ani v nejmenším
nezměnila. V 53. minutě prošel Tomáš Rosický
s balonem po pravé straně přes půl hřiště, před
pokutovým územím přihrál do středu Miroslavu
Barankovi, který svým pohybem oklamal obránce
a bombou pod břevno přidal čtvrtý zásah. Do konce
zápasu sice zbývalo ještě mnoho času, všem ale
bylo jasné, že Sparta již vítězství nepustí a oslavy
titulu se tak pomalu rozbíhaly. Když se třiadvacet
minut před koncem po centru Svobody trefil i kapitán Jiří Novotný, a to svým tradičním způsobem
hlavičkou s odrazem míče o zem, převlékla se sparťanská lavička do triček s nápisem „Mistři“ a spolu
s bouřícími dvaceti tisíci fanoušky si vychutnávala
každou vteřinu nezapomenutelného utkání.
SDT! SPECIÁL 9/13
19
Nejpamátnější zápasy Sparty
Nejpamátnější zápasy Sparty
Modrá Sparta
drtí Argentince
Josef Jurkanin
(Independiente – Sparta,
Copa Montevideo, 1969)
Po třech utkáních z novodobé éry se při našem putování historií Sparty
poprvé vydáme hlouběji do minulosti. A skočíme rovnou do slavné éry
Kvašňákovy Sparty let šedesátých. Pravda, v roce 1969 již zlatá léta
této generace končila, nicméně i presto dokázalo mužstvo Václava
Ježka držet krok se světovou špičkou a čas od času ji porážet. Jako
například na turnaji Copa Montevideo, kterého se v lednu tohoto roku
Sparta na pozvání uruguayského fotbalového svazu zúčastnila.
Výlet na nový kontinent nebyl pro náš klub ničím
neznámým. Již v roce 1926 tleskaly Káďovi, Pilátovi
a Jandovi fotbalové stadiony napříč celými Spojenými státy. Zejména utkání v Chicagu, kde žilo
mnoho Čechů, kteří ze stesku po domově a svém
oblíbeném klubu založili Spartu Chicago, se stalo
nezapomenutelným.
Americká sláva Sparty
20
SDT! SPECIÁL 9/13
12.
Ve stejném městě se zastavil i první ze dvou slavných sparťanských zájezdů za oceán v šedesátých
letech. Z USA tehdy vedla cesta Ježkova týmu do
Mexika na turnaj Hexagonal a nakonec do Chile
a Argentiny, kde Sparta sehrála zápasy, které si
v této rubrice připomeneme později. Dnes se přeneseme do ledna 1969, kdy bylo uruguayské hlavní
město svědkem labutí písně někdejší Železné
Sparty.
Ačkoliv byla v Československu tehdy lepší mužstva
(náš klub se v předchozí sezoně umístil až na sedmém místě), slávě Sparty žádné z nich konkurovat
nemohlo a pořadatelé prestižního turnaje Copa
Montevideo nepochybovali, kam pozvánku na účast
v turnaji poslat. Sparta tak doplnila místní účastníky – jihoamerickou špičku v čele se dvěma místními
týmy, Nacionalem a Peňarolem, a nejlepšími
argentinskými kluby Velezem Sarsfield a Independiente. Posledním účastníkem byl úřadující vítěz
sovětského poháru Torpedo Moskva.
Na palubě Boeingu 707, který sparťanský tým do
Montevidea po mezipřistáních ve Frankfurtu a Dakaru donesl, chyběl jeden z klíčových hráčů, Václav
Mašek. Důvodem nebylo zranění, ale zkoušky na
strojní fakultě, kde právě dodělával inženýrské studium. K týmu se tak připojil až po několika dnech.
To další opory nedávných let Josef Vojta a Tomáš
Pospíšil již z Letné odešly nadobro a Václav Ježek
za ně stále nemohl najít adekvátní náhradu.
První výhra ve stínu Jana Palacha
Uběhl týden a spolu s čerstvým inženýrem Václavem Maškem dorazila do sídla sparťanské výpravy
v Montevideu i zpráva o hrdinském činu Jana Palacha, který před několika dny úplně změnil atmosféru v naší zemi. Tehdy ještě sparťanští fotbalisté
nevěděli, že Jan Palach byl jejich velkým fanouškem. Domů mu však symbolicky poslali ten nejlepší
pozdrav – v úvodním utkání turnaje porazili domácí
Nacional Montevideo 2:1. Zasloužili se o to tradiční
střelci Andrej Kvašňák a Václav Mašek. První z nich
SDT! SPECIÁL 9/13
21
Nejpamátnější zápasy Sparty
Nejpamátnější zápasy Sparty
na všech frontách a skóre mohlo být ještě vyšší.
Několik dobrých šancí se však neujalo, Andrej Kvašňák dokonce neproměnil pokutový kop. To ovšem
nikoho z naší výpravy nemrzelo, vítězství 5:2 nad
slavným soupeřem nikdo nečekal.
Hned druhý den byly místní noviny plné oslavných
ód na sparťanské mužstvo. Například deník El País
napsal toto: „Čechoslováci předvedli senzační ukázku technického fotbalu a převálcovali Independiente fantastickou cifrou 5:2. Byla to pěkná výstava
československé kopané – hra absolutního ovládání
míče, taktiky, vtipu i umění realizovat šance. Pětkrát byl míč v síti, nejméně pětkrát Sparta své další
příležitosti promeškala.“
Po utkání přispěchali sparťané za zástupci Nacionalu s prosbou, zda si mohou bledě modré dresy
nechat jako památku velkého vítězství. Domácím
na oplátku věnovali jednu sadu svých rudých
a zakončili tak úsměvný příběh, který doprovázel
nezapomenutelný zápas.
se však zranil a nemohl následně nastoupit proti
Torpedu Moskva, se kterým Sparta remizovala 1:1.
Gólem se o bod zasloužil Josef Jurkanin. Den poté
dorazila z Prahy konečně i radostná zpráva – brankáři Pavlu Koubovi se narodil syn Petr.
V Uruguayi panovalo šílené horko, teplota se
šplhala až ke 38 stupňům. A do toho najednou přišla
studená sprcha. Argentinský mistr Velez Sarsfield
uštědřil Spartě debakl 4:0. Andrej Kvašňák nebyl
stále zdravotně fit, Vladimír Táborský viděl červenou
kartu, a i když výkon mužstva nebyl špatný, žádná
z mnoha šancí nevedla ani k čestnému úspěchu.
Čtvrtým soupeřem našeho mužstva byl druhý
z argentinských klubů, Indepentiente Buenos Aires.
Ten je kromě své bohaté historie známý i tím, že
vyznává stejně jako Sparta rudé dresy. A protože
sparťané přicestovali do Montevidea bez své
venkovní sady, museli řešit nečekaný problém – do
čeho se pro tento zápas obléknout?
V modrých dresech a jako doma
S pomocí rychle přispěchal domácí Nacional, jenž
Spartě pro tento zápas půjčil své světle modré
dresy, blízké těm, které obléká i uruguayská reprezentace. Na národní stadion přišlo 65 000 diváků
a našemu mužstvu vytvořili doslova domácí prostředí. Nejen díky jejich milovaným dresům, v nichž
sparťané nečekaně nastoupili, ale i kvůli soupeři
22
SDT! SPECIÁL 9/13
Independiente – Sparta Praha 2:5 (2:3)
Hráno 3. února 1969 v Montevideu
Branky: 4., 46. Mašek, 43., 63. Jurkanin,
13. Chovanec – 9. Pastoriza, 42. Tarabini
Sparta: Kouba – Tenner, Chovanec, Migas,
Táborský – S. Bouška, Kvašňák – Dyba, Jurkanin,
Mašek, Vrána
Trenér: Václav Ježek
Independiente: Truchia – Martin, Morales,
Figueroa (55. Musilla), Pavoni – Ibaňez
(52. Mircoli), Bernao, Mora – De la Mata,
Tarabini, Pastoriza
Trenér: Luis Carniglia
z nenáviděné Argentiny. Sparta jim za podporu
poděkovala nejlepším možným způsobem – fantastickým výkonem a pěti vstřelenými brankami!
Utkání se hrálo od první minuty ve velkém tempu
a záhy přišly i góly. Na trefy Václava Maška ze
třetí a Františka Chovance ze třinácté minuty
dokázali Independiente ještě odpovědět, když se
však ve 43. minutě prosadil přes dva obránce Josef
Jurkanin a svoji krásnou akci zakončil přesnou
střelou z otočky, Argentinci byli na kolenou. Hned
v první minutě druhé půle přidal čtvrtý gól opět
Václav Mašek a po hodině hry se podruhé v utkání
trefil i Josef Jurkanin. Sparťané soupeře přehrávali
za půjčené dresy, pomohla k celkovému vítězství
v turnaji. Jako jediná jej předtím obrala o body
a zaslouženě tak obsadila celkové druhé místo.
Následně odjela výprava na krátký výlet do přilehlé
Argentiny, kde přátelsky změřila síly s River Plate.
Zápas skončil remízou 2:2.
Uruguayské fanoušky si Sparta zcela podmanila
a ještě před návratem do Prahy sehrála v Montevideu další dva neplánované zápasy – National
i Peňarol chtěli po porážkách v turnaji odvetu. Zatímco National dokázal s hráči v rudém remizovat,
Peňarol odešel i podruhé poražen.
Sparťané se vrátili i z dalšího z řady slavných amerických zájezdů jako hrdinové se skalpy několika
slavných klubů. Zlatá éra této generace však již
končila. Změny ve společnosti spojené s nedávným
příchodem sovětských vojsk se podepsaly i na rozvržení sil v československé kopané. Z mužstva, které
v šedesátých letech strašilo celou Evropu, bude
brzy tým bojující o udržení v nejvyšší soutěži.
Přátelák s River Plate
V posledním utkání turnaje Sparta porazila po
Nacionalu i druhý z domácích celků, Peňarol
Montevideo. Právě Nacionalu tím, možná jako díky
Kouba
Chovanec
Migas
Tenner
Táborský
S. Bouška
Kvašňák
Jurkanin
Mašek
Dyba
Vrána
Pastoriza
Tarabini
De la Mata
Mora
Bernao
Ibaňez
Pavoni
Figueroa
Morales
Martin
Truchia
SDT! SPECIÁL 9/13
23
11.
Nejpamátnější zápasy Sparty
Nejpamátnější zápasy Sparty
Ztichlý De Kuip
a stylový postup
ze skupiny
(Feyenoord – Sparta,
Liga mistrů, 2001)
Když na podzim „minulého roku“ vstřelil na Letné Jiří Jarošík druhý
sparťanský gól do sítě Feyenoordu Rotterdam a stvrdil jím postup do
Evropské ligy, mnoha fanouškům tím připomněl svůj jedenáct let starý
kousek proti stejnému soupeři. Na stadionu De Kuip se tehdy ještě jako
záložník blýskl nádhernou ranou z trestného kopu, jíž nasměroval
Spartu k postupu ze základní skupiny Ligy mistrů. A právě tento zápas,
který byl jedním z vrcholů úspěšného tažení Sparty nejpopulárnější
klubovou soutěží světa v roce 2001, si nyní připomeneme.
V létě 2001 se na Letné udála řada změn. Od
mužstva odešel úspěšný trenér Ivan Hašek, na
jehož místo přišel z Jablonce Jaroslav Hřebík. Do
mužstva si přivedl několik nových tváří v čele
s Lukášem Hartigem, který měl před sebou nejlepší
půlrok v kariéře. Šanci dostali i mladí hráči – po
boku Jiřího Novotného nastupoval ve stoperské
dvojici Tomáš Hübschman, do branky si po několika
ligových kolech nově stoupnul Petr Čech. V lize se
Spartě od začátku nedařilo podle představ, ovšem
evropské poháry, to byla jiná kapitola. Díky titulu
z předchozí sezony a dobrému koeficientu byl náš
tým automaticky zařazen do základní skupiny Ligy
mistrů. Los mu nakonec přidělil trojici Bayern Mnichov, Feyenoord Rotterdam a Spartak Moskva.
Po příjemné zahřívací remíze na Olympijském
stadionu v Mnichově zavítal na Spartu ve druhém
kole Feyenoord Rotterdam, pasovaný na černého koně
celé soutěže. Ovšem ambiciózní Holanďané, vedeni
současným trenérem tamní reprezentace Bertem van
24
SDT! SPECIÁL 9/13
Marwijkem, nepůsobili svěřencům Jaroslava Hřebíka
výrazné problémy a sparťané po gólech Hartiga,
Labanta, Kincla a Michalíka rozstříleli Feyenoord 4:0!
V dalším kole si hráči v rudém poradili s nevyzpytatelným Spartakem Moskva a ke čtvrtému utkání skupiny
odletěli do Rotterdamu. Místní tým se chtěl pomstít
za potupu z prvního utkání a navázat na překvapivou
remízu 2:2 s Bayernem, zatímco Sparta si mohla případným vítězstvím již nyní, po dvou třetinách zápasů
základní skupiny, zajistit postup do další fáze soutěže.
Jaroslav Hřebík poslal na hřiště svoji osvědčenou
sestavu, na kterou sázel po většinu podzimní části
sezony. I přes zdravotní problémy v ní byl Marek
Kincl, zatímco jedna z hvězd domácího týmu, dánský
kanonýr Jon Dahl Tomasson, do utkání tentokrát nezasáhl. Bylo jasné, že hlavním klíčem k úspěchu bude
přečkat očekávaný nápor domácího týmu v prvních
minutách utkání. To se zodpovědně hrajícímu sparťanskému mužstvu bez větších komplikací podařilo
a byli to naopak oni, kdo záhy převzal aktivitu.
SDT! SPECIÁL 9/13
25
Nejpamátnější zápasy Sparty
Feyenoord Rotterdam – Sparta
Praha 0:2 (0:1)
napodobil de Haan, bylo jasné, že na vyrovnání se
již Feyenoord nezmůže.
Hráno 17. října 2001 v Rotterdamu
Branky: 43. Jarošík, 78. Novotný
Sparta: Čech – Grygera, Hübschman, Novotný,
Labant – Sionko, Hašek, Jarošík, Michalík
(88. Zelenka) – Kincl, Hartig
Trenér: Jaroslav Hřebík
Feyenoord: Timmer – Collen (62. Dos Santos),
Van Wonderen, De Haan, Rzasa – Emerton,
Bosvelt, Paauwe, Leonardo (46. Kalou) –
Hooijdonk, Ono
Trenér: Bert van Marwijk
Naopak, sparťané si postup nejen pohlídali, ale
dokonce přidali i druhý gól. Centrující Jiří Jarošík
posadil míč přesně na hlavu kapitána Jiřího Novotného, který svým tradičním způsobem, s pomocí
odrazu míče o zem, zvýšil na 0:2 a uzavřel skóre
utkání. Závěrečné minuty si hráči v rudých dresech
vychutnali a spolu s početnou skupinou fanoušků,
která je přijela do Rotterdamu povzbudit, oslavili
na jinak ztichlém stadionu zasloužené vítězství
a postup do další fáze Ligy mistrů.
K zajímavému momentu došlo v desáté minutě –
Libor Sionko sestřelil útočníka Feyenoordu Ona
a viděl žlutou kartu, která byla vůbec prvním
napomínáním sparťanského fotbalisty v soutěži,
jež měla odehrané již tři zápasy. Hráči v rudém
si poté vytvořili mírný tlak, vybojovali několik
rohových kopů, kromě střely Vladimíra Labanta
nad branku se ovšem do zakončení nedostali. Zato
domácí málem udeřili – Bosveltovu gólovou ránu
však Petr Čech fantasticky vyrazil na rohový kop.
Okolo dvacáté minuty se dostal do dvou nadějných
střeleckých pozic Jiří Jarošík, zatím se však jen
zastřeloval. Sparťané měli více ze hry.
Po půlhodině se po rychlém brejku málem radovali sešívaní, Pierre van Hooijdonk naštěstí pálil
těsně nad břevno. Krátce před koncem poločasu
byl 25 metrů od branky soupeře faulovaný Jiří
Jarošík a našemu mužstvu se naskytla šance
zajímavého trestného kopu. Exekuce se ujal sám
faulovaný hráč a parádní střelou vymetl levý horní
růžek branky Feyenoordu – 0:1! Ještě do poločasové přestávky mohl srovnat hlavou Paauwe, ale
přestřelil a do kabin tak odcházeli v mnohem lepší
náladě sparťané.
Zasloužené vedení Sparta držela i přes nápor domácích v úvodních minutách druhé půle. Nejblíže
srovnávacímu gólu byl v 61. minutě obávaný van
Hooijdonk, Petra Čecha naštěstí zachránilo břevno,
které holandský kanonýr z bezprostřední blízkosti
trefil. Domácí byli postupem minut více a více
frustrovaní, což vyvrcholilo brutálním faulem
van Hooijdonka na Jiřího Jarošíka, za který viděl
domácí útočník bez předchozího napomínání
červenou kartu. Když jej čtvrt hodiny před koncem
26
Nejpamátnější zápasy Sparty
SDT! SPECIÁL 9/13
Skalp Feyenoordu byl cenný sám o sobě, úplně jiné
rozměry však dostal o půl roku později, kdy nizozemský tým, vyřazený Spartou z Ligy mistrů, zvítězil ve
finále Poháru UEFA nad Borussií Dortmund a získal
druhou největší klubovou trofej našeho kontinentu.
Zvlášť když si vzpomeneme na slova trenéra Berta
van Marwijka bezprostředně po druhé porážce od
Letenských: „Sparta je moc silná na to, abychom
proti ní mohli uspět.“ Sparťané sice velkou trofej
nezískali, zato ve zbytku sezony sehráli nezapomenutelný domácí zápas s Realem Madrid a dvakrát
porazili Mourinhovo FC Porto. Ohromili v evropském
fotbale nejen výsledky, ale i předváděnou hrou.
Čech
Hübschman
Novotný
Grygera
Labant
Hašek
Jarošík
Sionko
Michalík
Kincl
Hartig
Ono
Hooijdonk
Paauwe
Bosvelt
Leonardo
Rzasa
Emerton
De Haan
Collen
Van Wonderen
Timmer
SDT! SPECIÁL 9/13
27
rozhovor
rozhovor
Jiří Novotný:
Štěkali, ale
nekousali
Jedním z klíčových hráčů byl v obou utkáních s Feyenoordem
Rotterdam Jiří Novotný, který po více než deseti letech stále rád na
slavné zápasy vzpomíná.
Ročník 2001/02 byl pro Spartu postupem do
osmifinálové skupiny velice úspěšný. Vstup
do základní skupiny byl však hodně výjimečný. Můžete ho připomenout?
Samozřejmě, vždyť hned první utkání se Spartakem Moskva muselo být odloženo. Den před
ním totiž došlo k teroristickému útoku na USA.
V televizi jsme sledovali hořící a padající newyorská mrakodrapová dvojčata i další hrůzy. Nikdo
neměl myšlenky na fotbal. Žádný člověk nevěděl,
co bude dál, co ještě může přijít. Od vedení UEFA
to bylo rozumné rozhodnutí. My jsme se ve Spartě
nadechovali k podzimní cestě do fotbalového
nebe, takže i z tohoto pohledu nebylo odložení
zápasu nepříjemné.
Po velice cenné remíze 0:0 v Mnichově
s Bayernem přivítala Sparta na Letné slavný
Feyenoord Rotterdam. Jaký to byl pro vás
soupeř?
Když jsme si uvědomili, že k nám přijedou s vynikajícími útočníky Hooijdonkem a Tomassonem
i režisérem hry Bosveltem, tak z nich šel strach.
Brzy jsme však přišli na to, že pes, který štěká,
obvykle nekouše. Nizozemci štěkali, nehráli
zrovna nejčistěji, ale už v první půlhodině jsme
se díky gólům Holuba a pak Labanta z penalty
28
SDT! SPECIÁL 9/13
ujali vedení 2:0. Navíc faulující obránce uviděl
červenou kartu. Ve druhé půli pak rotterdamskou
zkázu dovršili Kincl s Michalíkem a senzační výhra
byla na světě.
Po výhře 2:0 nad Spartakem Moskva vás
čekala odveta v Rotterdamu. Věřili jste si na
Feyenoord i na jeho půdě?
Dobře jsme věděli, že nám budou chtít ve svém
kotli oplatit potupný debakl z Letné. Zaplněné
„umyvadlo“, jak se říká pro charakteristický tvar
střechy tribun stadionu De Kuip, hnalo své hochy
do útoku. Jenže my jsme byli zrovna v té nejlepší
formě. Naší obranou se dostávali jen sporadicky,
a když Jirka Jarošík nádhernou ranou z trestňáku
otevřel skóre, šel hvězdný Feyenoord do kolen.
A jaký byl závěr zápasu?
Skoro až neskutečný. Nejprve největší osobnosti
domácích Hooijdong a De Haan krátce po sobě
uviděly červenou kartu. A 13 minut před koncem
míč z Michalíkova trestného kopu prošel až
k zadní tyči, kam jsem si naběhl a hlavou přesně
zamířil do sítě. Byla to pro soupeře velká rána.
Kdo by v té chvíli tušil, že Feyenoord po pozdějším
vyřazení z Ligy mistrů získá na jaře Pohár UEFA
a my neobhájíme mistrovský titul?
SDT! SPECIÁL 9/13
29
Nejpamátnější zápasy Sparty
Nejpamátnější zápasy Sparty
Cruyffův dream
team na kolenou
(Sparta – Barcelona,
Pohár mistrů evropských
zemí 1991/1992)
Desáté místo patří jednomu z vrcholů našich novodobých dějin.
V roce 1992 na Letnou zavítala jedna z nejúspěšnějších generací
slavné Barcelony, pozdější vítěz Poháru mistrů evropských zemí
a mužstvo, které čtyřikrát v řadě vyhrálo španělskou ligu. A tým
Dušana Uhrina zde připravil hvězdnému výběru Johanna Cryuffa jeho
jedinou porážku v sezoně. Zápasem tehdy žilo celé Československo – na
stadionu jej sledovalo téměř 28 000 diváků, další statisíce fandily doma
u televizních obrazovek.
30
SDT! SPECIÁL 9/13
10.
Před každou sezonou se od Sparty očekává zdolání
těch nejvyšších met, jen málokdy jde do něčeho
z pozice outsidera. Sezona 1991/92 byla výjimkou,
potvrzující toto pravidlo. Po italském světovém
šampionátu v roce 1990 odešlo mnoho důležitých
hráčů do ciziny, od brankáře Jana Stejskala až po
kanonýra Tomáše Skuhravého. Na jejich místa
přišli nezkušení mladíci, kteří často neměli mnoho
zkušeností ani s ligovým fotbalem. Avšak těšili se
bezmezné důvěře kouče Dušana Uhrina, který na
rozdíl od veřejnosti nepochyboval o tom, že se jim
odcházející hvězdy podaří nahradit.
a Dynamo Kyjev. Hned v úvodním utkání zanechali
sparťané výborný dojem na Nou Campu, kde podlehli až po velkém boji 2:3 a naznačili, že i v této
pokročilé fázi soutěže se s nimi musí počítat.
Mladíci proti hvězdám
Johan Cruyff do utkání nasadil nejsilnější možnou
sestavu. V brance dlouholetá reprezentační opora,
spolehlivý Andoni Zubizaretta, na pozici libera
obávaný exekutor trestných kopů Ronald Koeman,
před ním čerstvý produkt barcelonské mládežnické
akademie Pepe Guardiola a zejména drtivá ofenzíva, postavená na spolupráci dvojice Michael Laudrup, Txixi Beguiristain. Sházel pouze vykartovaný
bulharský kanonýr Christo Stoičkov. Domácí se ze
stejného důvodu museli obejít bez tradiční opory
Petr Kouba, Jiří Novotný, Michal Horňák, Lumír
Mistr, Martin Frýdek... ti všichni byli pro domácí
fotbalové fanoušky velkou neznámou a najednou
měli táhnout nejslavnější český tým vstříc bojům
s evropskými velkokluby. V prvním kole PMEZ
sestřelili skotský Glasgow Rangers, ve druhém
dokonce obhájce titulu Olympique Marseille
a kvalifikovali se tak do semifinálové skupiny, kde
na ně čekala trojice FC Barcelona, Benfica Lisabon
Po výhře nad sovětským mistrem Dynamem Kyjev
a dvou remízách s Benfikou Lisabon se Praha
dočkala fotbalového svátku. Na apríla roku 1992
přijela slavná Barcelona vedená neméně slavným
Holanďanem Johannem Cruyffem. Sparta by se
případnou výhrou vrátila do hry o finále soutěže,
které ten rok hostilo londýnské Wembley.
SDT! SPECIÁL 9/13
31
Nejpamátnější zápasy Sparty
Nejpamátnější zápasy Sparty
oblouček vyrazit. Přesně nezamířil ani dorážející
Bakero. Nejlepším hráčem Sparty v utkání byl bezpochyby Lumír Mistr. S obranou Barcelony si dělal,
co chtěl. Zejména Sernu a Witschgeho několikrát
posadil na trávník. Po jedné z jeho hezkých akcí
postupoval do pokutového území Pavel Černý, jehož
na poslední chvíli museli španělští obránci faulovat a alespoň tímto způsobem zamezit pohromě.
Jedno varování ovšem Barceloně nestačilo – po
hodině hry po centru Černého trefil Roman Vonášek
tyčku. Gól byl na spadnutí a do třetice se jej již
Letná dočkala. Přímý kop Petra Vrabce skončil na
břevnu, odražený míč vrátil do pokutového území
opět Pavel Černý a Horst Siegl jej usměrnil za záda
bezmocného gólmana. Ten samý hráč se vzápětí
mohl radovat podruhé, ovšem Barcelonu znovu
zachránila branková konstrukce. Tentokrát postupoval Siegl sám, udělal Zubizarettovi kličku, ale
dostal se tím do ostrého úhlu, ze kterého dokázal
trefit pouze břevno. Barcelonští se nedostali ani
k závěrečnému náporu, ve druhé půli bylo na hřišti
pouze jedno mužstvo.
záložní řady, Jiřího Němce. Předpokládalo se, že jej
nahradí Rudolf Matta, Dušan Uhrin se však rozhodl
pro tu nejméně očekávanou, před utkáním některými nazvanou jako sebevražednou variantu. Na levou
stranu zálohy poslal Romana Vonáška, jenž měl v té
době odehrané pouze dvě minuty v nejvyšší domácí
soutěži!
Vyrovnaný první poločas bez branek
Od úvodního hvizdu švédského rozhodčího Karls­
sona se hrál rychlý útočný fotbal, míč se rychle
přenášel z jedné strany hřiště na druhou a nebyla
nouze ani o šance. Tu první sparťanskou, po centru
Romana Vonáška z levé strany, uhasil včasným zákrokem stoper Nando. Na druhé straně hřiště šel na
Petra Koubu z jeho levé strany úplně osamocený Julio Salinas, baskitský kanonýr katalánského týmu.
Sparťanský gólman však rychlým skokem pod nohy
jeho pokus o blafák zneškodnil. Petr Vrabec, jenž
v předchozí situaci Salinase nestíhal, se rozhodl
napravit svoji chybu hezkou střelou z pětadvaceti
metrů, která jen těsně přeletěla břevno.
Vyprodaný sparťanský stadion tleskal vestoje
i rychlé a pohledné akci po ose Mistr – Černý – Siegl – Mistr, na jejímž konci zhatil radost poslednímu
jmenovanému Zubizaretta. Brankář s více než třemi
32
SDT! SPECIÁL 9/13
AC Sparta Praha – FC Barcelona 1:0
(0:0)
Sparťané po heroickém výkonu porazili Barcelonu
1:0 a vrátili se do hry o postup do finále Poháru
mistrů. Ten jím nakonec unikl, i přesto se na sezonu
1991/1992 a nezapomenutelná vítězství nad nejlepšími kluby Evropy vzpomíná jen v nejlepším.
Kouba
Novotný
Chovanec
Horňák
Vrabec
Němeček
Frýdek
Vonášek
Witschge
Serna
Mistr
Černý
Siegl
Beguirista
Salinas
Laudrup
Bakero
Guardiola
Eusebio
Nando
Koeman
Zubizarreta
Hráno 1. dubna 1992 na Letné
Branka: 65. Siegl
Sparta: Kouba – Horňák, Novotný, Chovanec,
Vrabec (78. Matta) – Vonášek, Němeček, Frýdek,
Mistr – Černý, Siegl (90. Joksimovič)
Trenér: Dušan Uhrin
Barcelona: Zubizarreta – Koeman – Nando,
Guardiola (75. Nadal), Serna – Eusebio, Bakero,
Laudrup, Witschge – Salinas (75. Goicoechea),
Beguiristan
Trenér: Johan Cruyff
stovkami zápasů v barcelonském dresu se vytáhl
i chvíli poté při dalekonosné bombě Pavla Černého,
kterou vyškrábl na rohový kop. Pohledný první
poločas nakonec skončil bez branek.
Tři tyčky a jeden gól
Druhou půli otevřela nádherná individuální akce
Michaela Laudrupa, jehož sólo přes půl hřiště zastavil až Petr Kouba, který přečetl Laudrupův záměr
o přehození a zůstal stát, čímž mohl téměř gólový
SDT! SPECIÁL 9/13
33
ohlasy
ohlasy
Vítězství nad
velkým mužstvem
Dušan Uhrin, trenér: „Po velké šanci Barcelony
v 11. minutě se moji svěřenci tak trochu lekli, hráli
zakřiknutě, s velkým respektem. Po přestávce
jsme však už podali velice kvalitní výkon, za který
zasluhuje pochvalu celé mužstvo. Velký zápas
sehrál Mistr, několika perfektními zákroky na sebe
upozornil Kouba a vyšel i tah s Vonáškem. A Barca?
Je to po všech stránkách velké mužstvo, ale i ona je
zranitelná. Po našem vedoucím gólu se dostala pod
psychický tlak a nakonec mohla prohrát i výrazněji.
Vždyť třikrát skončil míč na tyčích její branky.“
Václav Němeček: „Neumím říci, jak jsem s pohárovým loučením na Letné spokojený. Vždyť jsme
porazili zřejmě nejlepší evropský klub. A navíc
po výkonu, o kterém se bude ještě hodně dlouho
mluvit. Udělali jsme jméno jak Spartě, tak celému
československému fotbalu.“
34
SDT! SPECIÁL 9/13
Horst Siegl: „Při tom obrovském tlaku
a šancích jsme vstřelit gól potřebovali jako
sůl. Důležité bylo, že po odraženém míči od
břevna zatáhl Pavel Černý akci až k postranní
čáře, perfektně odcentroval a já vlastně jen
nastavil nohu. Při druhé šanci, kdy jsem obešel
i brankáře, mě skvěle uvolnil Vrabec. Škoda, že
jsem z těžkého úhlu střílel slabší nohou, jinak
bych se asi trefil.“
Václav Mašek: „Před utkáním prošly naše tribuny zatěžkávací zkouškou a k naší spokojenosti
jsme v této kontrole uspěli. Jinak utkání vysoké
úrovně se hrálo v báječné atmosféře. Sparta měla
výborné mužstvo, což se potvrdilo v celém tehdy
nultém ročníku Ligy mistrů, v němž skončila na
stříbrné příčce v jedné ze dvou semifinálových
skupin.“
SDT! SPECIÁL 9/13
35
Nejpamátnější zápasy Sparty
Nejpamátnější zápasy Sparty
Sparta dobyla
Ameriku
Tomáš Pospíchal
(River Plate – Sparta, 1966)
Ráno před Štědrým dnem roku 1965 vyrazili fotbalisté Sparty podruhé
v historii na turné za oceán. Zatímco v prvním případě, o devětatřicet
let dříve, mířila Káďova generace pouze na sever do Spojených států,
cílem Kvašňákovy party byla zejména Amerika střední a jižní. Pozvánku
na slavný turnaj Hexagonal, který tentokrát pořádalo Mexiko, nešlo
odmítnout. Odtamtud se výprava následně přesunula do Argentiny, kde
svedla bitvy s nejsilnějšími domácími a brazilskými týmy.
Prvních několik dní na novém kontinentu strávili
naši fotbalisté ve společnosti početné skupinky
krajanů v Chicagu. Ti sparťany přijali na vánoční
svátky do svých rodin a přichystali jim zajímavou
zkušenost s jiným stylem života. Mužstvo během
těch dní sehrálo přátelský zápas s výběrem Chicago All Starts, jemuž po brankách Vrány, Dyby,
Kvašňáka, Mráze a dvěma trefách Maška nadělili
debakl 6:1, ale také se seznámilo se zakladatelem
Sparty Chicago, velkým fanouškem letenského
klubu, panem Paďourem. Aklimatizace na americké
půdě tedy proběhla úspěšně a po několika dnech
vystřídalo mrazivé prosincové Chicago teplé Ciudad
de México.
36
SDT! SPECIÁL 9/13
9.
Tradiční Hexagonal byl nabitý velkými týmy. Bohatý mexický mistr America, v jehož dresu řádilo hned
několik brazilských reprezentantů, Guadalajara,
Atlas, Vasco da Gama a v neposlední řadě kompletní reprezentační tým NDR. Ani v této konkurenci se
Sparta neztratila a turnaj v nadmořské výšce téměř
dvou a půl kilometru vyhrála, ač se o prvenství musela podělit s domácím Atlasem, který zaznamenal
stejný bodový zisk a totožné skóre.
To už se o výborných výkonech dosud neporažené
Sparty na turnaji dozvěděli i v Brazílii, kde vyvolal
poprask neúspěch Vaska da Gama, a zejména Argentině, která měla být další důležitou zastávkou mužstva Václava Ježka na cestě napříč kontinentem. Po
krátkých návštěvách mexického Lionu a Santiaga
de Chile, kde Sparta vyhrála přátelské duely
s místními mužstvy, přistálo letadlo s výpravou
v argentinském Buenos Aires. Přivítali je desítky
novinářů a titulky místních deníků, které vyhlásily
pátrání s názvem „Kdo porazí slavnou Spartu?“. Po
vystoupení v jedné show argentinské televize se již
fotbalisté přesunuli na hotel a začali se věnovat
svému příštímu soupeři, slavnému River Plate.
Rok předtím se právě River Plate zúčastnilo
Hexagonalu, kde porazilo mimo jiné slavný Santos
i československé národní mužstvo, které bylo
tehdy pozvané. Argentinský velkoklub měl být
tedy tím, kdo připraví Spartě první porážku za
oceánem. A v přípravě rozhodně nic nepodcenil –
před utkáním se posílil šesti hráči konkurenčních
Independiente a uruguayského Montevidea, včetně
slavného reprezentačního brankáře Carriza.
První poločas patřil právě oběma brankářům,
Carrizo i Pavel Kouba chytali bezchybně. Zpočátku
utkání byli aktivnější domácí, možná i díky velkému horku a vlhkosti vzduchu, na které si sparťané
dlouho nemohli zvyknout. Největší šance prvního
poločasu patřila argentinskému útočníkovi Cubillovi, Kouba si s ní ovšem skvěle poradil. Když
na druhé straně vychytal Carrizo Mráze, šlo se
do kabin za bezbrankového stavu. Sparta se stále
nemohla dostat do zápasu, matný výkon v první
SDT! SPECIÁL 9/13
37
Nejpamátnější zápasy Sparty
Nejpamátnější zápasy Sparty
Den po utkání napsal argentinský list Crónica
následující hodnocení: „Sparťané byli milosrdnými
vítězi. Jejich hra byla triumfem praktické kopané,
kontrastující s neplodnou hrou domácích. Češi
stříleli z pozic, které se zdají být našim hráčům nemožné, a přitom s udivující silou a přesností.“ Jiné
noviny napsaly: „Sparta je na svém velkém zájezdu
stále neporažena. Je závazkem argentinských kluků,
aby odsud žádné evropské mužstvo bez porážky
neodjelo.“
Následně se sparťané zúčastnili turnaje
Quadronal. Spolu s Botafogem, Independiente
a Racingem Buenos Aires. A právě poslední
jmenovaný, tedy tým, od kterého by se to čekalo
asi nejméně, Spartu hned v dalším utkání
pokořil. I tak ale zájezd Kvašňákovy Sparty za
oceán z přelomu let 1965 a 1966 udělal velké
pětačtyřicetiminutovce rozhodně nepřipomínal
tým, který si v minulých dnech připsal skalp
několika slavných klubů a na který se nyní přišlo
podívat více než 50 000 diváků.
To vše ale změnil druhý poločas. Do něho jako by
vběhli v rudém dresu úplně jiní hráči, než kteří
nastoupili od začátku. Krátce po zahájení půle se
hra přesunula na polovinu River Plate a s malými
přestávkami tam zůstala až do konce zápasu. První
gólovou šanci neproměnil v 55. minutě Tomáš Pospíchal, ovšem všichni tušili, že bude jen otázkou času,
kdy Sparta otevře skóre. Branku River Plate ostřelovali ze všech možných i nemožných pozic. Dybovi,
Kvašňákovi ani Maškovi však nebylo přáno rozvlnit
síť. To se podařilo až v 81. minutě Mrázovi, jehož gól
paradoxně nevzešel ze žádné velké šance, kterých
měli jeho spoluhráči nespočet. Levačkou napřáhl
z hranice pokutového území, a ač se mu nepodařilo
dát střele takovou razanci, kterou bezpochyby chtěl,
Carrizo na balon mířící přesně k tyči nedosáhl
a sparťané se tak dostali do zaslouženého vedení.
Tři minuty poté se schylovalo ke druhému
gólu, Pavel Dyba postupoval sám na brankáře
domácích, ale byl zezadu sražen k zemi. Rozhodčí
však nařídil k překvapení všech pouze nepřímý
kop, ze kterého se Kvašňákovi druhý zásah přidat
nepodařilo. Nikomu to ovšem nakonec nevadilo.
Svěřenci Václava Ježka svého hostitele k ničemu
nepustili a v posledních minutách měli míč
38
SDT! SPECIÁL 9/13
River Plate –AC Sparta Praha 0:1
(0:0)
Hráno 7. února 1966 v Buenos Aires
Branka: 81. Mráz
River Plate: Carrizo – Sainz, Guzman, Matosas,
Grispo – Sarnari (46. Cap) – Cubilla, Delen
(58. Onega), Prospiti, Solari
Trenér: Renato Cesarini
Sparta: Kouba – Kollár, Tichý, Táborský – Kos
(78. Dyba), Migas (90. Kos) – Pospíchal, Mráz,
Kvašňák, Mašek, Vrána
Trenér: Václav Ježek
jméno nejen československé kopané, ale zejména
samotné Spartě, na niž místní fanoušci ještě
dlouhá léta vzpomínali.
pevně ve svém držení. To někteří temperamentní
Argentinci neunesli a předvedli několik ostrých
faulů, které vyvrcholily ve chvíli, kdy obránce
Sainz udeřil pěstí do obličeje Vránu a byl vyloučen. Radost z výhry to ovšem sparťanům pokazit
nemohlo.
Carrizo
Guzman
Matosas
Sainz
Grispo
Sarnari
Delen
Prospiti
Cubilla
Solari
Bayo
Vrána
Mašek
Kvašňák
Migas
Táborský
Mráz
Pospíchal
Kos
Tichý
Kollár
Kouba
SDT! SPECIÁL 9/13
39
rozhovor
rozhovor
Maška chválili
i v zámoří
Václav Mašek byl ve druhé polovině šedesátých let klíčovým hráčem
Sparty nejen na domácí scéně a v evropských pohárových střetnutích,
ale i na památných zaoceánských zájezdech. Na výborně obsazených
turnajích mělo naše mužstvo možnost změřit své síly s řadou
vynikajících jihoamerických celků a v některých utkáních dosáhlo
i pozoruhodných vítězství. Na cesty do zámoří vzpomíná sparťanská
legenda ještě dnes.
Co pro vás tyto zájezdy znamenaly?
Pro hráče se staly velice užitečnou zkouškou fotbalového kumštu, a protože se nám na nich i dařilo,
tak šlo o výbornou propagaci Sparty i celé československé kopané. O úžasnou atmosféru se pokaždé
staralo 60–70 tisíc diváků. A náš tým se téměř
pokaždé představil v lepším světle než doma. Také
mně se hrálo dobře. V naší lize mě obránci už znali,
třeba se někteří i speciálně na mě připravovali,
zatímco v zámoří jsme se všichni setkávali poprvé.
přeletělo přes záliv a odskočilo si tak od domácí
ligy. Zápas se nám skutečně vydařil, měl jednoznačný průběh a ve druhé půli se dokonce stal jen
otázkou skóre. Měli jsme i další velké šance a Kvaš­
ňák za stavu 4:2 neproměnil penaltu. Dařilo se
i mně, vstřelil jsem dva góly a slyšel na sebe samou
chválu. Trenér Ježek s úsměvem dodal, že když mám
čistou hlavu a jsem bez psychického tlaku, tak hraji
dobře. Měl jsem totiž po zkouškách na vysoké škole
a za výpravou jsem přijel až v průběhu turnaje.
V roce 1966 jste na zájezdu do Ameriky dosáhli v Buenor Aires pozoruhodného vítězství
1:0 nad River Plate. Co si z tohoto utkání
ještě pamatujete?
Podle tisku jsme podali excelentní výkon a pouze
vynikající brankář Carriza zachránil domácí od
daleko vyšší porážky. V závěru zápasu nám diváci
fandili a v závěrečných minutách to byly na naši
adresu doslova ovace. Vzpomínám si, jak minutu
před koncem Vránu srazil jeden z obránců pěstí a já
ho pomáhal odnášet do kabiny.
Vzpomínáte si ještě, co psal druhý den tisk?
Mezi fotbalovými fanoušky z Uruguaye a Argentiny
panuje velká řevnivost, takže nám při zápase fandili
diváci a druhý den i tamější tisk, který doslova
hýřil superlativy. Psal o nádherné výstavě českého
fotbalu a zároveň chválil argentinského brankáře,
který je zachránil od katastrofálního debaklu.
Sparta prý předvedla senzační ukázku technického
fotbalu.
O tři roky později se Sparta vydala na tradiční Hexagonal do Uruguaye. Vítězství 5:2
nad výborným Indipendiente se v Praze ani
nechtělo věřit. Jak se zrodilo?
Tři dny před tímto utkáním jsme podlehli 0:4 dalšímu argentinskému celku Velezu. Měli jsme černý
den, nic se nám nedařilo a jim všechno. Štvalo
nás to a chtěli jsme tuto porážku rychle odčinit.
A podařilo se nám to proti Indipendiente, které jen
40
SDT! SPECIÁL 9/13
Když se vrátíme do současnosti, tak na podzim Sparta oslaví své 120. narozeniny. Čím je
pro vás toto jubileum?
Něčím úžasným. Její anály jsou vyšperkovány
nádhernými výsledky z domácí i zahraniční scény.
Patří mezi ně především 35 mistrovských titulů,
trojnásobné prvenství ve Středoevropském poháru
a řada vynikajících úspěchů v evropských pohárových soutěžích. Kdyby se jí letos podařilo v domácí
lize vystoupit až na nejvyšší příčku, byl by to jistě
ten nejkrásnější dárek ke slavnému jubileu.
SDT! SPECIÁL 9/13
41
Nejpamátnější zápasy Sparty
Nejpamátnější zápasy Sparty
Radost Realu:
prohrál na Spartě
pouze o gól
(Sparta – Real Madrid,
Pohár UEFA 1983/84)
Velká vítězství nad dvěma španělskými giganty, Realem Madrid
a Barcelonou, nalezneme v mnoha etapách sparťanské historie. Není
tak divu, že nejeden z těchto zápasů se dostal i do žebříčku. Dnes se
vrátíme v čase do podzimu 1983, kdy našemu klubu přidělil los prvního
kola Poháru UEFA slavný Bílý balet.
42
SDT! SPECIÁL 9/13
8.
Real Madrid do sezony vstupoval z pozice
vicemistra své země. V předchozím roce byl nad
jeho síly pouze Atlhetic Club Bilbao, který po
těsném finiši získal španělský titul s náskokem
jediného bodu. Již druhým rokem vedl královský
klub slavný Argentinec Alfredo di Stefano, jenž
v jeho dresu nastřílel v šedesátých letech více než
200 soutěžních branek. K dispozici měl silný kádr
v čele s výborným středopolařem Lozanem, který
byl mozkem většiny útočných akcí. Opomenout
nesmíme ani spolehlivého obránce José Antonia
Camacha, později úspěšného trenéra, či útočníka
Juana Goméze, zvaného Juanito.
s Realem krásné a vyrovnané souboje, tentokrát
však se šťastným koncem pro rudé dresy.
Ježkovo déja vu
Už od první minuty zápasu bylo zřetelné, jaký ráz
bude utkání mít. Sparťané byli mnohem aktivnější
a agresivnější, Španěly vysoko napadali a brzy
dostali hostující tým pod velký tlak. Nadějné střely
Procházky a Grigy zkraje utkání však gólem neskončily a podobně dopadly i další pokusy útočníků
Sparty v příštích minutách. Rozvlnit síť tak musel
obránce. V sedmadvacáté minutě si postavil míč
k trestnému kopu Jozef Chovanec a přesnou přízemní střelou k levé tyči překonal gólmana Remona.
Dorazit soupeře mohl o chvíli později Procházka,
Dvojzápas odstartoval soubojem na Letné. Někteří
činovníci Realu si cestou do Prahy možná vzpomněli na poslední návštěvu tohoto města. V roce 1963
si odsud odvezli porážku 1:2, kterou jim v Poháru
mistrů evropských zemí uštědřila Kvašňákova
a Maškova Sparta, vedená Václavem Ježkem. A tento legendární kouč byl na její lavičce i nyní. Pouze
fotbalisté se za uplynulých dvacet let obměnili.
Kvašňáka vystřídal Hašek, Vojtu Chovanec, Maška
Griga. A stejně jako oni i jejich následovníci svedli
Klíčem k úspěchu bylo pro Spartu uhlídat již
zmiňovaného Lozana, tvůrce hry Realu. Václav
Ježek tomu přizpůsobil sestavu i styl hry,
španělskému záložníkovi dokonce určil osobního
strážce, mladého Ivana Haška. Za ním už hráli
pouze tři obránci. Na druhé straně hřiště se srdnatě a úspěšně bil nezapomenutelný útok Denk,
Griga, Procházka. Pouze na lavičce začal zápas
Jan Berger.
Real pod tlakem
SDT! SPECIÁL 9/13
43
Nejpamátnější zápasy Sparty
jenž ukázkově naskočil na centr Vlastimila Calty,
ovšem míč z jeho hlavy přistál jen na spojnici!
Netrvalo dlouho a ze své vůbec první šance v utkání
se pět minut před koncem první půle prosadil
i Real. Santillana hlavičkou po rohovém kopu
přehodil Jaroslava Olejára, který při centru zazmatkoval a nestihl se včas vrátit na brankovou čáru.
Aby té smůly nebylo málo, rychlý protiútok Sparty
vyústil v krásnou hlavičku Calty a hráče v bílém
po ní už podruhé zachránila branková konstrukce.
I přes velký nápor Sparty se tedy odcházelo do
kabin za remízového stavu.
napadáním obránců vybojoval balon a Vítězslav Lavička našel krásnou uličkou naběhnutého Procházku,
jenž udělal brankáři Realu kličku a pohodlně zavěsil
do odkryté branky. Když už to vypadalo, že Sparta
soupeře dorazí dalšími góly, stal se pravý opak.
Během jejího největšího tlaku utekla trojice Bernardo, Santillana, Juanito, rozebrala celou obranu
a poslední jmenovaný nedal Olejárovi šanci.
Poslední slovo měli však opět sparťané. Akci po
trase Chovanec – Lavička – Calta zakončil deset
minut před koncem křížnou střelou podél Remona
Stanislav Griga a Letná vybuchla nadšením!
Griga vystřelil výhru
Odvetu rozhodl Skuhravý
Vedení vrátil domácím v 53. minutě Zdeněk Procházka. Jeho kolega v útoku Miloslav Denk agresivním
Radost ale po utkání neskrýval ani trenér Realu
Alfredo Di Stefano: „Sparta je velmi kvalitní mužstvo
a nám tento výsledek dává velké naděje na postup.“
Všichni ten večer viděli, že v silách Sparty bylo zajistit
si před odvetou mnohem větší náskok než jednogólový, který se bude na San Bernabeu těžko hájit.
AC Sparta Praha – Real Madrid 3:2 (1:1)
Hráno 14. září 1983 na Letné
Branky: 27. Chovanec, 52. Procházka,
78. Griga – 40. Santillana, 60. Juanito
Sparta: Olejár – Bielik, Chovanec, Straka –
Jarolím (46. Berger), Hašek, Calta, Lavička –
Denk (73. Drahokoupil), Griga, Procházka
Trenér: Václav Ježek
Real Madrid: Remon – Juan José, Metgod, Salguero, Camacho – Jan José, Lozano (73. Isidro),
Angel, Bernardo – Juanito, Santillana
Trenér: Alfredo Di Stefano
44
Nejpamátnější zápasy Sparty
SDT! SPECIÁL 9/13
Odveta probíhala dlouho podle předpokladů – Real
vedl 1:0 a kráčel k postupu. Krátce před koncem ovšem poslal Václav Ježek na hřiště sedmnáctiletého
mladíka Tomáše Skuhravého, jenž hlavičkou po centru Jana Bergra senzačně vyrovnal na 1:1 a vystřelil
Spartě postup do druhého kola. Následně náš silný
tým vyřadil Widzew Lodž i Watford, nad jeho síly
byl až jugoslávský Hajduk Split ve čtvrtfinále soutěže, které rozhodla nešťastná branka v prodloužení
rozhodujícího zápasu.
Olejár
Bielik
Chovanec
Hašek
Straka
Calta
Jarolím
Lavička
Griga
Denk
Bernardo
Camacho
Procházka
Santillana
Juanito
Angel
Lozano
Salguero
Metgod
Jan José
Juan José
Remon
SDT! SPECIÁL 9/13
45
ohlasy
ohlasy
Úspěch se změnil
v triumf
„Lepší by byl soupeř se slabší výkonností, ale na druhé straně –
Sparta slaví devadesátiny a normálně bychom Real Madrid do Prahy
nedostali. A přání? Zvítězit doma – a pak se uvidí.“ To byla slova
trenéra Václava Ježka po curyšském losu, který Spartě určil jedno
z nejslavnější poválečných mužstev Evropy.
Po pražském vítězství 3:2
Po pražském utkání Ježek dodal: „Jsem spokojen pouze na 90 procent. Jeden zbytečný gól jsme
dostali a z těch mnoha šancí měl ještě jeden míč
skončit ve španělské síti.“
Trenér Realu Alfredo di Stefano: „Sparta je
velice dobrý tým. V Madridu bude vyprodáno, tedy
100 tisíc diváků.
Čs. sport: Sparta nechala na hřišti všechny síly,
jen štěstí se k ní otočilo zády. Přesto výhra nad
slavným Realem je úspěchem.
Po remíze 1:1 v Madridu
Miloš Beznoska: „Žlutou kartu jsem za faul
dostal oprávněně. Ve 49. minutě jsem šel do skluzu,
Lozano mi přepadl přes nohu, roztrhl mi koleno –
a já byl vyloučen. Divil jsem se nejen já, ale i diváci
a druhý den i tisk. Těch zbývajících 41 minut bych
nikomu nepřál prožívat tak, jak jsem je vytrpěl já.“
Tomáš Skuhravý: „Honza Berger rozehrál přímý
kop a mně se podařilo míč hlavou přesně trefit. Ani
nedovedu říci, jak jsem šťastný.“
Václav Ježek: „Tým bojoval jako jeden muž a měli
jsme i šance ke skórování. Téměř přesvědčen
o našem postupu jsem byl po vyrovnávacím gólu
Skuhravého.“
Stanislav Griga: „Teprve v Madridu jsem poznal,
co je to velký fotbal a jaké štěstí lze po takovém
zápase prožít.“
Vlastimil Calta: „Utkání mělo vynikající diváckou
kulisu. Nádherný byl závěr, kdy nám hlediště
s uznáním aplaudovalo.“
Jozef Chovanec: „V závěru jsme soupeře přehráli
i fyzicky, a i když to zní neuvěřitelně, měli jsme i na
vítězství.“
Zdeněk Procházka: „Škoda, že se mi nepodařilo
vstřelit gól, který jsem měl na kopačce. Míč se po
mé střele odrazil od ramene brankáře a poskakoval
do sítě. Asi půl metru před čarou ho však jeden
z obránců stačil vykopnout.“
Večerní Praha: Ne, není to sen! Sparta, v jejíchž
bojovných řadách jako by tlouklo srdce železného
týmu z dvacátých let, postoupila přes legendární
Real do druhého kola Poháru UEFA.
Všechny španělské deníky psaly o velkém zklamání.
Především pak zdůrazňovaly, že Sparta po vyloučení
Beznosky byla lepší, ukázala nadšení a fyzické
nasazení.
46
SDT! SPECIÁL 9/13
SDT! SPECIÁL 9/13
47
Nejpamátnější zápasy Sparty
Jaroslav Burgr
7.
Nejpamátnější zápasy Sparty
Sladká pomsta
za římské finále
(Juventus – Sparta,
Středoevropský pohár 1935)
Mistrovství světa v roce 1934 přineslo československé fotbalové
reprezentaci historický úspěch. Ač národní tým, složený výhradně
z hráčů Sparty a Slavie, v římském finále prohrál s domácími Italy
1:2, po návratu do vlasti byla parta kolem Pláničky a Nejedlého
oslavována jako národní hrdinové. Navzdory tomu se mnoho hráčů
tehdejšího týmu nemohlo zbavit trpkého pocitu, že řízení finále
švédským sudím Eklindem, vídaným během šampionátu v přátelských
rozhovorech s nacistickým vůdcem Mussolinim, nebylo zdaleka férové.
Tehdy ještě nikdo netušil, že odplata za římskou křivdu může přijít
dříve, než kdokoliv čekal.
Když na přelomu 20. a 30. let pověsily kopačky
na hřebík všechny opory Železné Sparty v čele
s Hojerem, Kolenatým a Káďou, zdálo se, že doba,
kdy náš klub vládl fotbalové Evropě, je nenávratně
pryč. Na lavičku Sparty se však po pěti letech vrátil
strůjce předchozí slavné generace, anglický trenér
Johny Dick, a začal s budováním zcela nového
kádru, v němž z minulosti zůstal pouze nezničitelný
obránce Jaroslav Burgr. Postupně do mužstva
zapracoval například mladíky Josefa Košťálka
a Oldřicha Nejedlého, z belgického Beerschotu
pak v roce 1930 přišel nejlepší tamní fotbalista,
Raymond Braine.
Italská prokletí
První odměna za tvrdou práci trenérů i hráčů
přišla v létě 1932, kdy se na Spartu po pěti letech
vrátil československý ligový titul. Na evropské
scéně však dvakrát po sobě ukončila cestu letenského týmu italská mužstva – ve čtvrtfinále Středoevropského poháru (SEP) 1932 to byla Bologna,
o rok později byl nad síly Sparty pro změnu Inter
Milán, hrající tehdy pod názvem Ambrosiana. Když
48
SDT! SPECIÁL 9/13
italský fotbal porazil československý i ve finále
světového šampionátu 1934, vypadalo to, že kopaná na Apeninském poloostrově té naší definitivně
utekla. Avšak již rok poté dostala Sparta možnost
tuto úvahu vyvrátit. Znovu se totiž probila do
semifinále nejslavnější klubové soutěže Evropy
a jejím vyzyvatelem byl nejlepší italský klub té
doby, Juventus Turín.
O síle tehdejšího Juventusu nejlépe vypovídá fakt,
že již pět let v řadě suverénně vládl italské lize a po
stejnou dobu neokusil jedinkrát hořkost porážky
na domácím stadionu. Nebyl to však Delle Alpi,
jak jej známe dnes, ale Stadio Municipale Benito
Mussolini. Osu mužstva Juve tvořili zlatí medailisté z mistrovství světa a byli přesvědčeni, že letos
se bude jejich tým prvně v historii radovat z velké
klubové trofeje.
Rozhodne až třetí zápas
Systém SEP byl na dnešní dobu netradiční – pokud
je výsledné skóre po dvou vzájemných utkáních
stejné (nehledě na počet gólů vstřelených na
SDT! SPECIÁL 9/13
49
Nejpamátnější zápasy Sparty
Nejpamátnější zápasy Sparty
akci Boučka několik minut poté předložil krásnou
přihrávku Ferdinandu Faczinkovi, jenž křížnou
střelou potřetí překonal Valinassa a uzavřel skóre
prvního poločasu!
Zdálo se, že je rozhodnuto. Italové se přesto
nevzdávají, ve druhé půli vrhají všechny své síly do
útoku a čtvrt hodiny před koncem je za faul Čtyřokého nařízena penalta, kterou Foni proměňuje.
Na to však reagují svěřenci Ferdinanda Sedlacseka,
který znamenitě navázal na práci Johnyho Dicka,
čtvrtým gólem. A nebyl to ledajaký gól. Géza
Kaloczay poslal do pokutového území centr, který
belgický ostrostřelec Braine, stojící zády k bráně,
poslal parádními nůžkami přesně pod břevno.
V samém závěru dorazil zdrcené Italy pátým gólem
po spolupráci s Faczinkem opět Zajíček a stvrdil
senzační postup Sparty do finále.
hřišti soupeře), neprodlužuje se, ale je uspořádán
třetí zápas na neutrální půdě. Přesně to se stalo
i v případě semifinálového duelu Sparty s Juventusem v našem roce 1935. V prvním utkání na Letné
zvítězila Sparta před 36 000 diváky díky gólům
Faczinka a Zajíčka 2:0, zatímco odvetu pro sebe
získal italský tým výsledkem 3:1, když poslední gól
vstřelil v nastavení do sítě gólmana Klenovce, jenž
několik minut předtím inkasoval od útočníka Borela tři brutální kopance do nosu a zápas dohrával
s obličejem celým od krve.
Po nepříjemné turínské zkušenosti s maďarským
rozhodčím si sparťané pro rozhodující zápas vynutili účast profesionálního sudího z Anglie. Juventusu
naopak vyšli vstříc akceptováním švýcarské Basileje
jako místa konání střetnutí, zatímco oni sami
navrhovali Vídeň. Převahu v hledišti tedy měli
Italové. Z Prahy dorazila do dějiště zápasu tři auta
plná fanoušků.
Basilejská kanonáda
V úvodu utkání vytáhl několik výborných zákroků
Bonzo Klenovec, ještě před dvěma lety náhradní
brankář sparťanského rezervního týmu, dnes velký
konkurent Františka Pláničky v reprezentaci. Po
pomalejším rozjezdu se hráči v rudém postupně dostali do tempa a ve druhé desetiminutovce zasypali
50
SDT! SPECIÁL 9/13
Juventus Turín – AC Sparta Praha
1:5 (0:3)
Hráno 28. července 1935 v Basileji
Branky: 75. Foni – 19. a 88. Zajíček,
39. a 84. Braine, 43. Faczinek
Sparta: Klenovec – Čtyřoký, Burgr – Košťálek,
Bouček, Srbek – Faczinek, Zajíček, Braine,
Nejedlý, Kaloczay
Trenér: Ferdinand Sedlacsek
Juventus: Valinasso – Rosetta, Foni, Varglien –
Borel, Monti, Bertollini – Prendatto, Gabetto,
Ferrari, Cesarini
Trenér: Virginio Rosetta
Hned druhý den se evropské noviny předháněly
v superlativech na adresu našeho týmu. „Nezbývá
nám, než se před Spartou za její obdivuhodnou hru
poklonit,“ psali v Itálii, zatímco švýcarští redaktoři
vítali návrat slavné Železné Sparty. Pozadu nezůstal ani anglický rozhodčí Fogg: „Sparta je famózní
mužstvo. Takového středního útočníka, jako je
Braine, nemá v Anglii nikdo.“
Posledním soupeřem Sparty ve slavném roce 1935
bude Ferencváros Budapešť. Ale o tom později...
Klenovec
Čtyřoký
Košťálek
Burgr
Bouček
Zajíček
Srbek
Braine
Nejedlý
Faczinek
Cesarini
Kaloczay
Ferrari
Gabetto
Prendatto
Bertollini
Monti
Borel
Varglien
Foni
Rosetta
Valinasso
branku Juventusu spoustou střel. Nejedlého však
vychytal Valinasso a Braineho povedená střela jen
těsně minula branku. V 19. minutě však již udeřilo,
když po akci Srbka a Braineho napálil míč přesně
k tyči Oldřich Zajíček.
Ačkoliv byl italský tým během první půle aktivní,
branky stříleli pouze hráči v rudém. Po ošklivém
faulu Vargliena na Kaloczaye nařízený trestný kop
vyústil ve druhý gól. Srbek našel přesně hlavu
Raymonda Braineho a basilejský stadion tleskal
vestoje. Aby toho nebylo málo, Braine po hezké
SDT! SPECIÁL 9/13
51
Nejpamátnější zápasy Sparty
Nejpamátnější zápasy Sparty
Konec černého
období
Bohumil Veselý
(Sparta – Banská
Bystrica, 2. liga 1976)
Historie Sparty je protkána mnoha slavnými vítězstvími nad světovými
velkokluby i nespočtem nezapomenutelných zápasů v bojích o český
či československý mistrovský titul. Zlatým písmem v naší kronice jsou
však zapsána i utkání, o kterých se dnes příliš nemluví, ale s odstupem
času je můžeme považovat za zlomová pro celé sparťanské dějiny.
K jednomu takovému přijela na jaře 1976 na Letnou Banská Bystrica,
aby s námi svedla přímý souboj o postup do první ligy.
52
SDT! SPECIÁL 9/13
6.
Slavná šedesátá léta, kdy Sparta pod taktovkou
Václava Ježka navázala na dobu železnou a zaznamenala mnoho úspěchů, byla již na začátku
následující dekády nenávratně pryč. Změna politické situace po osmašedesátém roce a postupné
odchody nejlepších hráčů poslaly náš klub hluboko
do spodní poloviny ligové tabulky. Diváci jen
s nostalgií vzpomínali na legendární tým okolo
Andreje Kvašňáka, Josefa Vojty a Václava Maška,
kteří v roce 1967 zařídili na dlouhou dobu poslední
sparťanský titul.
V průběhu sedmdesátých let se krize Sparty krok za
krokem prohlubovala. Šesté místo na konci sezony
1971/72 bylo varováním, jedenáctá příčka o rok
později vykřičníkem, na jaře 1975 se ovšem záchranářská práce poprvé a naposledy v dějinách Sparty
nezdařila a stalo se nepředstavitelné. Nejslavnější
československý klub sestoupil do druhé ligy.
Těžký život ve stínu
Místo atraktivních soubojů se Slavií, Duklou, Slovanem či Trnavou tak hráče v rudém čekaly výjezdy
do Kysuckého Nového Mesta, Bardějova, Prievidzy,
Vlašimi či Považské Bystrice. Velkých změn se po
sestupu dočkal jak hráčský kádr, tak realizační tým.
Kormidla se nově ujal Štefan Čambal, legendární
hráč Slavie třicátých let a někdejší nástupce Kádi
v národním týmu. Tým opustili Vladimír Táborský
i Josef Jurkanin, který byl vyměněn do Teplic za
talentovaného Pavla Stratila. Jedinými pamětníky
slavných šedesátých let tak zůstali vůdce obranné
řady František Chovanec a nestárnoucí křídelník
Bohumil Veselý.
Že favorizovanou Spartu ve druhé lize nečeká nic
lehkého, dokázalo hned první kolo, ve kterém se
Letenští vrátili pouze s bodem ze hřiště Frýdku-Místku, ještě před několika týdny třetiligového
klubu. Podzimní část soutěže zakončili sparťané
na třetím, tedy nepostupovém místě. To donutilo
sedmašedesátiletého Štefana Čambala k podání
demise na ostře sledovaný trenérský post. Jeho
nástupcem byl jmenován Jaromír Lev. Jarní část
soutěže již probíhala o něco lépe, nicméně ještě dvě
kola před koncem nebyla situace zdaleka ideální.
Tabulku vedl Frýdek-Místek o bod před Banskou
Bystricí, třetí Sparta ztrácela na lídra na body dva.
Při tehdejším dvoubodovém systému tak musela
nutně porazit na domácí půdě v předposledním
SDT! SPECIÁL 9/13
53
Nejpamátnější zápasy Sparty
Nejpamátnější zápasy Sparty
kole Banskou Bystrici, přímého konkurenta v boji
o postup.
Fanoušci v hlavní roli
Na tomto černém období sparťanské historie by nebyl problém najít mnoho negativních věcí. Byla tu
však i pozitiva. A tím největším bezesporu fanoušci,
kteří svůj klub nenechali ve štychu a v těžkých chvílích mu byli velkou oporou. Letenský stadion byl
z velké části zaplněn při každém utkání, dokonce
i proti Michalovcům tehdy přišlo 16 000 diváků.
Na vrchol sezony, zápas o všechno s Banskou
Bystricí, si pak začátkem června 1976 našlo cestu
35 000 fanoušků. Moc dobře věděli, že je toho dne
nečeká krásný fotbal, strhující tempo ani nezapomenutelné hráčské výkony. Situace našeho klubu
byla kritická a celý sparťanský národ se semknul,
aby mužstvu co nejvíce pomohl k rychlému návratu
mezi elitu.
Za fantastické divácké podpory vstoupili sparťané do utkání opatrně, prvních dvacet minut se
jen těžko dostávali skrze dobře takticky připravenou obranu vojáků. K zakončení se prosadili
nejprve Oldřich Urban a Jiří Nevrlý, ovšem neuspěli. O poznání šťastnější byl na začátku třetí
Poštulka
Kotek
Chovanec
Melichar
Rosický
Veselý
Urban
Stratil
Nevrlý
Molka
Šimček
Mejzlík
Kolkus
Farkaš
Pšurný
Kotián
Hudcovský
Szabó
54
SDT! SPECIÁL 9/13
Hráno 6. června 1976 v Praze
Branky: 21. a 27. Veselý, 69. Melichar –
71. Pšurný, 75. Farkaš
Sparta: Poštulka – Melichar, Kotek, Chovanec,
Rosický (79. Caudr) – Veselý, Urban, Kotál –
Čermák, Stratil, Nevrlý (81. Pálka)
Trenér: Jaromír Lev
Banská Bystrica: Szabó – Kopej, Hudcovský,
Kotián, Szilágyi – Pšurný, Farkaš, Kolkus –
Mejzlík (63. Filo), Šimček, Molka
Trenér: Škripko
desetiminutovky Bohumil Veselý, který předvedl
krásný slalom hostující obranou a poslal Spartu
do vedení. Stejný hráč se za dalších sedm minut
trefil po chytrém překonání ofsajdové pasti
Slováků podruhé a o další krůček přiblížil postup
do první ligy.
Odraz ode dna
Když během druhého poločasu zvýšil z pokutového
kopu na 3:0 Pavel Melichar, zdálo se být rozhodnuto. Avšak Banskobystřičtí se dvěma slepenými góly
dostali zpět do zápasu. Závěr utkání byl nervózní
s řadou nepřesností na obou stranách, vytoužené
dva body i přesto zůstaly doma. Sparta se posunula
na postupové druhé místo a k jistotě návratu mezi
elitu jí stačilo přivézt v posledním kole bod ze hřiště Kladna. To se také povedlo a další z řady sezon,
na které chce člověk co nejrychleji zapomenout,
dospěla ke zdárnému konci.
Kotál
Čermák
Szilágyi
AC Sparta Praha – Dukla Banská
Bystrica 3:2 (2:0)
Kopej
Druholigový ročník 1975/76 byl pro Spartu očistou.
Po celou dobu bojovala s přemotivovanými soupeři,
vlastní sportovní krizí i velkým tlakem veřejnosti.
Za přispění věrných fanoušků a díky vlastní zarputilosti ovšem těžkou zkoušku zvládla a do první
ligy se vrátila, silnější než předtím. Rok od roku
poté zlepšovala své umístění a už v první polovině
80. let byla znovu tou starou dobrou Spartou, jak ji
všichni znali z časů Kádi, Nejedlého či Maška.
Přes všechny své stinné stránky, temná normalizační léta Spartu vnitřně posílila. Prohloubil se vztah
klubu s fanoušky, změnil se způsob jeho vedení
i výběru hráčů. Kdo ví, zda bychom se bez této těžké
zkoušky dočkali v následujících dvou desetiletích
takových úspěchů...
SDT! SPECIÁL 9/13
55
Nejpamátnější zápasy Sparty
Nejpamátnější zápasy Sparty
Krok od zázraku
(Sparta – Real Madrid, 1968)
Většina pamětníků se shodne, že Ježkova slavná generace Sparty
šedesátých let byla na vrcholu v sezoně 1965/66. Stačil však jeden
temný březnový večer v Bělehradě, kde sparťané za dodnes tajemných
okolností inkasovali od Partizanu pět branek, a sen o vítězství
v Poháru mistrů se rozplynul. O dva roky později to slavnému týmu již
zdaleka tolik neklapalo, přesto se parta okolo Kvašnáka a Maška opět
probojovala do čtvrtfinále nejslavnější klubové soutěže kontinentu,
aby v něm svedla krásnou bitvu s královským madridským klubem.
56
SDT! SPECIÁL 9/13
5.
Mezi osm nejlepších týmů Evropy nevede nikdy
lehká cesta a nejinak tomu bylo v roce 1968.
Sparťané měli namále již v prvním a druhém kole
soutěže. Nejprve těsně vyřadili norského mistra
Skeid FK (1:0, 1:1), poté ještě těsněji belgický
Anderlecht. Ačkoliv ve druhém případě by bylo
možná přesnější napsat, že Anderlecht vyřadil
sám Václav Mašek. Ve vzájemném dvojutkání,
které bylo napínavé až do posledních vteřin (3:2,
3:3), totiž vstřelil hned pět branek! Přestože mu
prezident Anderlechtu hned po utkání sliboval miliony franků, pokud v belgické metropoli zůstane,
legendární útočník se vrátil zpět do Prahy a v rudém dresu střílel góly ještě mnoho následujících
let. I on měl jistě radost, když se dozvěděl jméno
soupeře pro další kolo. Real Madrid tehdy zažíval
nejúspěšnější období v historii klubu. Během
posledních deseti let vyhrál šestkrát Pohár mistrů
a sedmkrát domácí Primera Division. V jeho dresu
zářili Alfredo di Stefáno či Ferenc Puskás, od kterých v posledních letech přebral štafetový kolík
nejlepší španělský fotbalista té doby, Amancio.
Sparťanský tým i jeho fanoušci se tedy měli na co
těšit.
Studená sprcha ve Španělsku
První utkání v Madridu se pro náš klub dlouho
vyvíjelo nadějně. Stav byl bezbrankový a Amancio
se přes důslednou osobní obranu Tichého a Kvašňáka nemohl prosadit. Nakonec však prokletí zlomil a třemi góly během deseti minut ve druhém
poločase zajistil Realu před odvetou dostatečný
náskok. Několik nešťastných momentů, chyba
brankáře Krameria, navíc trocha smůly a z dobře
rozehraného zápasu nezůstalo sparťanům nic.
Odveta tedy měla být pouhou formalitou a Spartě
před ní nikdo nedával nejmenší naději i proto,
že nemohla hrát na svém stadionu. Na Letné ten
rok probíhala velká rekonstrukce, během které
se stařičké a vratké tribuny, pamětníci Kádi,
Nejedlého a Říhy, proměnily v moderní stánek
evropských parametrů. Nejlepší stadion v Praze
měla v šedesátých letech Slavia, a tak bylo rozhodnuto – sparťané budou během rekonstrukce
Letné hrát důležité domácí zápasy v Edenu, na
trávníku svého věčného rivala, tehdy Stadionu
Dr. Vacka. Tam také v březnu 1967 přivítali
v odvetném utkání čtvrtfinále PMEZ Real Madrid,
jemuž chtěli zdánlivě jednoduchý postup do semifinále soutěže co nejvíce znepříjemnit. S výpravou
bílého baletu přicestoval i sám jeho prezident
a zakladatel, slavný Santiago Bernabeu, v hledišti
byl kromě něho například i předseda UEFA Gustav
Wiederkehr, což ukazuje sledovanost a velkou
prestiž tohoto utkání. Václav Ježek se po madridské prohře odhodlal ke dvěma změnám v sestavě.
Mezi třemi tyčemi nahradil Antonína Krameria
Pavlem Koubou, do obrany pak překvapivě nasadil
mladíka Františka Chovance, jemuž uvolnil místo
Tomáš Pospíchal. Taktika byla podle očekávání
velmi útočná, zatímco Real vsadil vše na propracovanou defenzívu.
Zpět ve hře o semifinále
Sparta byla prvních dvacet minut lepším mužstvem, bylo ovšem znát, že obrana Realu funguje
SDT! SPECIÁL 9/13
57
Nejpamátnější zápasy Sparty
téměř dokonale a téměř soupeře nepouští k zakončení. Po půlhodině se konečně vzpamatovali
i útoční hráči španělského mistra a vypadalo to,
že hosté budou mít utkání plně pod kontrolou. To
se změnilo v osmatřicáté minutě, kdy na rohový
kop Václava Maška vyskočil Andrej Kvašňák a za
přispění stínujícího Ivana Mráze, přes kterého
gólman Betancourt mnoho neviděl, poslal Spartu
do nečekaného vedení! Taktika a organizace hry
Realu se rázem rozsypala. V poslední minutě
poločasu byl Václav Mašek před pokutovým územím faulován, a zatímco hráči v bílém začínali se
stavbou zdi, bystrý Mašek rychle rozehrál a poslal
do sóla Pavla Dybu, který přesnou střelou k tyči
zvýšil na 2:0. Španělská hvězda Amancio navíc
neunesl, že před druhým gólem neuhlídal Dybu,
a za následné napadení německého rozhodčího byl
okamžitě vyloučen.
Do kabin se sparťanským fotbalistům odcházelo
vesele, vedli o dvě branky a Real pokračoval jen
s deseti hráči. Kdo by jen před zápasem řekl,
že naděje na postup bude takhle vzkříšena? Do
druhé půle vlétli sparťané s odhodláním senzační
Nejpamátnější zápasy Sparty
obrat dokonat. Zdálo se, že třetí gól bude jen
otázkou času. V 55. minutě k němu měl nejblíže
Ivan Mráz, jeho krásnou střelu však zastavila tyč.
Několik kritických chvil královský klub zvládl
a následně ukázal, proč patří mezi nejlepší na
světě. Pouze dvě minuty po Mrázově tyči se kolem Kollára prohnal Francisco Gento a nevídanou
AC Sparta Praha – Real Madrid 2:1
(2:0)
Hráno 20. března 1968 v Praze
Branky: 37. Kvašňák, 45. Dyba – 58. Gento
Sparta: Kouba – Kollár, Tichý, Chovanec,
Semenďák – Dyba, Kvašňák – Jurkanin, Mráz,
Mašek, Vrána
Trenér: Václav Ježek
Real Madrid: Betancourt – Gonzales,
Zunzunegui, Zoco, Sanchiz – Pirri, Grosso,
Velasquez – De Diego, Amancio, Gento
Trenér: Miguel Muňoz
ranou do šibenice nedal Koubovi nejmenší
šanci – 2:1.
Kouba
Sparta je velké mužstvo
Sparťané na trávníku i nadále dřeli, dvou postupových gólů se ale nedočkali. I tak je 41 000
diváků vyprovodilo ze slávistického stadionu
bouřlivým potleskem. Vždyť jako první československý tým v historii porazili slavný Real Madrid.
Po zápase se dočkali komplimentů i od těch
nejpovolanějších. „Za stavu 0:2 a po Amanciově
vyloučení jsem viděl utkání dost beznadějně.
Sparta se mi líbila jako kolektiv už v Madridu,
dnes měla postup na dosah. Vzdávám hold divákům, vytvořili zápasu překrásný rámec a neztratili nervy ani v těžkých chvílích,“ prohlásil trenér
Realu Muňoz. Jednou větou se k našemu týmu
vrátil i samotný Santiago Bernabeu: „Sparta je
velké mužstvo.“
Éra tohoto velkého mužstva ovšem pomalu končí.
Dvojzápas s Realem byl jeho labutí písní, pohár za
vítězství v lize Letná neuvidí po dlouhých sedmnáct
následujících let.
58
SDT! SPECIÁL 9/13
Tichý
Chovanec
Kollár
Semenďák
Dyba
Kvašňák
Mráz
Mašek
Jurkanin
Vrána
Gento
Amancio
De Diego
Velasquez
Grosso
Pirri
Sanchiz
Zoco
Gonzales
Zunzunegui
Betancourt
SDT! SPECIÁL 9/13
59
Nejpamátnější zápasy Sparty
Nejpamátnější zápasy Sparty
Poprvé nejlepší
v Evropě, úspěch
zaplacený krví
Josef Silný
(Sparta – Rapid Vídeň,
Středoevropský pohár 1927)
V období kolem první světové války i v následných dvacátých letech
patřila Sparta mezi nejúspěšnější kluby kontinentu. Nebylo by zřejmě
chybou napsat, že byla tím úplně nejlepším evropským mužstvem, avšak
toto konstatování nelze objektivně dokázat – až do roku 1927 se totiž
nekonala žádná oficiální mezinárodní soutěž, která by vládu našeho
klubu formálně potvrdila. A tak i když Káďova parta porazila na
venkovních hřištích Barcelonu či Norimberk poté, co jí oba tyto týmy
k neoficiálnímu souboji o titul nejlepšího týmu kontinentu vyzvali,
první regulérní soutěže o nejlepší evropský klub se fanoušci dočkali až
v roce 1927, kdy vznikl Středoevropský pohár.
60
SDT! SPECIÁL 9/13
4.
Středoevropského poháru se účastnila mimo jiné
mužstva všech tří fotbalových velmocí té doby –
Československa, Rakouska a Maďarska. Zejména
vídeňské týmy Admira a Rapid byly považovány za
hlavní favority na zisk poháru. Své domácí zápasy
hrála obě tato mužstva na stadionu Hohe Warte
před fanatickým publikem, z něhož soupeřům
naskakovala husí kůže již mnoho kilometrů před
příjezdem na místo činu.
rozhodčím udělali ze zápasu velké drama. Již na
začátku druhého poločasu domácí srovnali pátým
gólem v Hochmanově síti skóre z prvního zápasu,
sparťané krom toho dohrávali bez tří zraněných
hráčů a s jejich nadějemi na postup to vypadalo
zle. V těžkých chvílích ale naše mužstvo podržel
zkušený záložník Kolenatý, který dvakrát přesně
nacentroval na hlavu mladíka Veselého a ten tak
snížil na 3:5 a zajistil postup.
A právě Admira byla prvním soupeřem československého mistra v cestě za prestižní trofejí. Sparta
se krátce před prvním zápasem posílila o dva nové
hráče z menších klubů DFC a Moravské Slavie
Patka a Veselého. I díky dvěma gólům druhého
jmenovaného nakonec zvítězila překvapivě snadno
5:1, když další zásahy přidali Horejs (2x) a Maloun.
Odveta měla být už jen formalitou, nicméně
obávané vídeňské publikum spolu s nepřesným
Závěrečný hvizd rozhodčího ovšem nebyl tím
posledním, co se na stadionu událo. Nepříčetní
vídeňští diváci vtrhli na hrací plochu a sparťanské
fotbalisty napadli – dva kopali do ležícího brankáře
Hochmana, jiný mlátil Veselého holí, další s nožem
v ruce útočil na Káďu, a ti co se nedostali dolů na
trávník, alespoň házeli po hráčích kamení. Skandál,
jaký fotbalový svět nepamatoval, skončil oficiální
omluvou a slibem rakouské strany, že se už nic
SDT! SPECIÁL 9/13
61
Nejpamátnější zápasy Sparty
Nejpamátnější zápasy Sparty
Patka a ten křížnou střelou rozvlnil síť počtvrté.
Pátý gól přidal v 76. minutě Silný, když dorazil
za záda brankáře Feigla střelu Šímy. Na tenisový
výsledek, kterým utkání také skončilo, posunul
ukazatele skóre z pokutového kopu svým druhým
gólem v utkání Patek – 6:2! V nastavení se
dokonce krátce radoval z hattricku, jeho další gól
však nebyl pro ofsajd uznán. I tak si sparťané před
vídeňskou odvetou vytvořili dostatečný náskok
a trofej pro nejlepší evropský tým měli na dosah
ruky. Po zápase se dočkali komplimentů ze všech
stran. Například deník Sportovní Věstník napsal:
„Sparta oslnila. Nikoliv snad tím, že by ve všech
řadách to klapalo již takovým způsobem, jak by si
bylo přáti – ale hlavně proto, že náhle se tu znovu
ukázal onen obávaný sparťanský elán, ta drtící
sebedůvěra a neúmorná vytrvalost všech jednotlivců, z nichž přesvědčení o konečném rozhodném
vítězství přímo pryštilo.“
podobného nebude opakovat. Následně Sparta
vyřadila po dvou remízách Hungarii Budapešť
a postoupila do finále, které ji zavedlo zpět do
neoblíbené Vídně. Soupeřem byl rakouský Rapid,
jenž předtím vyřadil jugoslávský Hajduk Split
a pražskou Slavii. První utkání bylo nalosováno na
Letnou a sparťané v něm chtěli navázat na výkon
a výsledek z prvního kola soutěže, kdy rozhodli
o svém postupu pěti vstřelenými brankami před
domácím publikem. Hrálo se za chladného počasí
předposlední říjnový den roku 1927.
Trenér Václav Špindler všechny přítomné překvapil
nasazením neznámého mladíka Jaroslava Burgra
do středu obrany. Pro kročehlavského rodáka
a budoucí legendu Sparty byl úvodní finálový zápas
Středoevropského poháru vůbec prvním startem
v rudém dresu. Vedl si však na jedničku a po mnoho
následujících let na svůj post nikoho dalšího
nepustil. Před plným stadionem se sparťané pustili
do Rapidu zostra. Již v první minutě vybojovali
rohový kop, po kterém napálil odražený míč přesně
k tyči kapitán Káďa a poslal domácí tým do vedení.
Vídeňský tým je zaskočen a i nadále čelí velkému
náporu Sparty. Ten graduje ve čtrnácté minutě,
když z levé strany krásně střílí Šíma a brankář Feigl
loví míč ze své sítě podruhé. Hned minutu poté ale
snižuje z přímého kopu Wesellik a kazí do té doby
skvělou náladu na burácejících ochozech. I nadále
se hrál atraktivní fotbal, v němž měli sparťané
62
SDT! SPECIÁL 9/13
AC Sparta Praha – Rapid Vídeň 6:2
(2:0)
Hráno 30. října 1927 v Praze
Branky: 33. a 76. Silný, 59. a 78. Patek,
1. Káďa, 14. Šíma –15. Wesselik, 35. Wessely
Sparta: Hochman – Burgr, Perner – Kolenatý,
Káďa, Hajný – Patek, Šíma, Myclík, Silný, Horejs
Odvetné utkání ve Vídni si už tým v čele se
zkušenými matadory Káďou a Kolenatým pohlídal,
porážka 1:2 (gól vstřelil Silný) stačila na celkové
vítězství a Sparta hned na první pokus získala svoji
první oficiální trofej na mezinárodní scéně. Když
však kapitán Káďa přebíral na ploše stadionu Hohe
Warte pohár pro vítěze, rakouští diváci na tribunách
byli vzteky bez sebe a navzdory slibům o férovém
průběhu rozpoutali peklo ještě horší tomu, které
zažili sparťané ve čtvrtfinále po vyřazení Admiry.
Do šaten se dostali živí, avšak pokopaní a mnozí od
krve. Podobně dopadli i čeští fanoušci na tribunách,
všichni účastníci se však zpětně shodli, že to stálo
za to. Vždyť Sparta se ten den stala nejlepším
klubem Evropy.
Hochman
Burgr
Perner
Kolenatý
Káďa
Hajný
Myclík
Šíma
Silný
Patek
Wessely
Madlmayer
Horejs
Luef
Horvath
Wesselik
Smistik
Nietsch
Bauer
Richter
Czejka
Feigl
Trenér: Václav Špindler
Rapid Vídeň: Feigl – Czejka, Nietsch – Richter,
Smistik, Madlmayer – Bauer, Horvath, Wesselik,
Luef, Wessely
Trenér: Edi Bauer
navrch. Zasloužené třetí branky se dočkali ve
33. minutě, kdy poslal Myclík přihrávkou za obranu
do sóla Silného, jenž vyhrál souboj s rakouským
brankářem a vrátil hráčům v rudém dvoubrankový
náskok. Ten byl ale stejně jako v minulém případě
záhy korigován a opět to bylo z trestného kopu.
Poločas skončil 3:2 pro Spartu a všichni věděli, že
taková pozice by pro odvetu nebyla ideální. Hned
zkraje druhé půle zahodil střelec první branky Rapidu Wesselik velkou šanci a to bylo také poslední, na
co se hosté v utkání zmohli.
Od té chvíle byla na hřišti už jen Sparta. Po
hodině hry poslal Myclík dlouhou kolmici na
SDT! SPECIÁL 9/13
63
rozhovor
rozhovor
Vzpomínky a přání
Vítězslava Lavičky
V letech 1983–1992 sehrál v rudém dresu 324 zápasů, oslavil v něm sedm
mistrovských titulů, v záložní řadě se stal klíčovým hráčem mužstva
v ligových i mezinárodních střetnutích a nemalou měrou se v ročníku
1991/92 podílel na historickém úspěchu Sparty v nultém ročníku
Ligy mistrů, v němž Sparta skončila na druhé příčce v jedné ze dvou
semifinálových skupin. Současný trenér Vítězslav Lavička se podělil
nejen o vzpomínky na některé své nejpamátnější zápasy, ale i o přání,
které by si rád se svými svěřenci splnil.
Krátce po vašem příchodu na Letnou vás
čekalo nevšední utkání s Realem Madrid. Co
si z těch dvou střetnutí v roce 1983 ještě
pamatujete?
Vím, že Real si samozřejmě nepřipouštěl vyřazení,
a přitom po naší pražské výhře 3:2 se trenér Ježek
tak trochu zlobil, že jeden gól jsme inkasovali
zbytečně a z několika slibných šancí jsme měli
ještě aspoň jednou skórovat. V Madridu mě pak při
vedení Realu 1:0 střídal sedmnáctiletý Skuhravý,
kterému se podařilo vyrovnat a nám i více než nečekaně postoupit. Na oba zápasy jsme však byli velice
dobře připraveni, soupeře jsme mohli sledovat na
videu, což byla tehdy novinka, se kterou trenér
předběhl dobu. V kabině pak Ježek dokázal vytvořit
báječnou atmosféru.
Které další zápasy byly pro vás výjimečné?
Bylo jich dost a zvláště to bylo vítězné tažení Ligou
mistrů v ročníku 1991/92, kdy jsme přešli hned přes
několik renomovaných evropských týmů a radovali
se i z vítězství nad Barcelonou. V lize pak to byly
všechny zápasy se Slavií. Ten nejkrásnější svátek
64
SDT! SPECIÁL 9/13
jsem prožil v roce 1988, kdy jsme odvěkého rivala
porazili 5:0, a druhý den jsem se ženil. Byl to ten
nejhezčí dárek, který jsem si ke svatbě mohl přát.
Titulů jsem oslavil ve Spartě sedm, jeden hezčí než
druhý. Moc jsem si jich vážil i proto, že jsem celá
ta léta patřil do základní sestavy tehdy výborného
mužstva.
Jezdili jste za přípravou i do zahraničí?
Jistě, výborné byly především herní kempy v Nizozemsku, Belgii i v dalších evropských zemích.
Nasbírali jsme na nich hodně zkušeností a měli
i čas na pobavení. Mezi exotické cesty patřil pak
zájezd do Ameriky.
Spartu máte v srdci, a co vám proto říkají její
letošní 120. narozeniny?
Když slyším toto číslo, vzbuzuje to ve mně obrovský
respekt k nejslavnějšímu českému klubu. Kéž by
jeho slavná historie pokračovala. Proto jsem si
u příležitosti tohoto vzácného jubilea celou letošní
sezonu moc přál, abych své svěřence dovedl k mistrovskému titulu.
SDT! SPECIÁL 9/13
65
Nejpamátnější zápasy Sparty
Nejpamátnější zápasy Sparty
Barcelona
vyloupena, Sparta
kraluje Evropě
Karel „Káďa“ Pešek
(FC Barcelona – Sparta, 1921)
Zkraje dvacátých let minulého století vládly fotbalové Evropě tři
týmy: AC Sparta, FC Barcelona a 1. FC Norimberk. Nebyla však ještě
oficiální soutěž, jež by rozsoudila, který z nich má právo nárokovat
si titul nejlepšího klubu kontinentu. A tak Sparta postupně oba
soupeře vyzvala ke vzájemným soubojům, které měly o neoficiálním
titulu evropského šampiona rozhodnout. Sama dokonce navrhla, že
s Norimberkem i Barcelonou změří síly na jejich domácích stadionech
a až v případě remízy se duel přesune do Prahy. Tým kolem Kádi a Piláta
se zkrátka nebál nikoho.
66
SDT! SPECIÁL 9/13
3.
Nejdříve vyrazili sparťané na západ od československých hranic, kde sice naložili Bayernu Mnichov
na jeho hřišti 5:0, avšak v nejdůležitějším utkání
uhráli na stadionu Norimberku i díky brzkému
zranění Jandy-Očka pouze bezbrankovou remízu.
Rozhodnout se tedy muselo v Praze. Před domácím
publikem a v nejsilnější sestavě již hráči v rudém
nezaváhali a díky dvěma brankám Meduny, jedné
Sedláčka, Červeného a Hojera zvítězili 5:2. Norimberk je tedy pokořen a letenští fotbalisté se těší na
cestu do Barcelony.
Vrchol éry Johnyho Dicka
Poválečný sparťanský tým neměl slabiny. Anglický
trenér Johny Dick sestavil mužstvo silné na všech
postech a obohatil taktiku o ostrovní prvky, které
na kontinentu neměly obdoby. Vysoký brankář
Peyr, nesmlouvavý stoper Hojer, mozek týmu Káďa
a legendární kanonýři Janda-Očko s Pilátem, to
byla osa týmu, jenž mezi lety 1919 a 1923 neprohrál
na domácích hřištích jediný soutěžní zápas.
Dva dny před Štědrým dnem roku 1921 odjelo
mužstvo Sparty na španělské turné, kde jej kromě
vrcholu, souboje o evropský primát s Barcelonou,
čekalo několik dalších utkání s nejlepšími kluby Pyrenejského poloostrova. Pro některé hráče nebyl zájezd do těchto končin ničím novým. Poprvé se tam
sparťané vydali již v roce 1912 a už tehdy u toho
byli Miroslav Pospíšil s Václavem Pilátem. Mnoho
ostatních si španělská hřiště osahalo v lednu
1920, kdy se Sparta zapsala do povědomí místních
výhrami nad Athletikem Bilbao či reprezentačním
výběrem Basků. Fanoušci si tehdy zamilovali zejména holohlavého útočníka Jandu-Očka, který tak byl
hlavním lákadlem pro diváky i rok poté.
Krátce před odjezdem přišly dvě nepříjemné
zprávy – zranění nepustí na hřiště Václava Piláta,
další útočník Josef Šroubek pro změnu nemůže
odjet kvůli pracovním povinnostem. I tak hýřila
sparťanská výprava při odjezdu z Wilsonova nádraží
optimismem. Katalánská metropole nadcházejícím
zápasem žila, fotky sparťanských fotbalistů se
objevovaly na plakátech napříč celým městem,
v novinách lákaly na zápas velké titulky „Dnes hraje
Janda!“ Utkání mělo slavnostní nádech i díky otevření nového barcelonského stadionu, které místní
SDT! SPECIÁL 9/13
67
Nejpamátnější zápasy Sparty
Nejpamátnější zápasy Sparty
centrem našel Medunu, jenž v těžké pozici napálil
míč přesně k Zamorově tyči. Napříč zbrusu novým
stadionem se opět, a tentokrát už nadobro, rozhostilo hrobové ticho. Barcelona prohrála bitvu o titul
nejlepšího týmu Evropy, kterým se oficiálně stává
její přemožitel, AC Sparta.
války, kdy fotbalisté trpěli na frontě a klubová
pokladna se téměř vyprázdnila...
Zamora
Planas
Odměna za těžká válečná léta
Pro československý sport to byla velká událost,
noviny byly na druhý den plné oslavných fejetonů,
vzdávajících hold sparťanským fotbalistům. Citujme například Sport: „Sensační a radostná zvěst došla na Boží hod večer ze Španělska. Naše mistrovské
mužstvo Sparta, které toho dne dopoledne sehrálo
footballový zápas s mistrem Španělska S. K. Barcelonou, odešlo ze hřiště jako vítěz. To, co nepodařilo
se dosud žádnému amatérskému mužstvu světa,
poraziti mistra Španělska na jeho vlastním hřišti,
před zfanatisovaným a fanatickým publikem španělským, to podařilo se našim hodným hochům. Jak
je za to máme rádi!“
klub naplánoval právě na velký zápas proti Spartě.
Bylo také dohodnuto, že vlajka vítězné země bude
po utkání vlát nad barcelonskou radnicí. Nikdo
z místních si nepřipouštěl neúspěch. Nakonec na
utkání dorazilo okolo padesáti tisíc fanatických
diváků.
Dva góly Prokopa umlčely diváky
Navzdory velkému horku měl zápas hned od první
minuty strhující tempo. Míč putoval ze strany na
stranu a nikdo na stadionu se nenudil. Slavného
Zamoru až do nástupu Pláničky, nejlepšího brankáře světa, vyzkoušeli Janda a Sedláček, na druhé
straně Peyr vychytal Graciu. V desáté minutě
nařizuje rozhodčí za nastřelenou ruku jednoho ze
sparťanů penaltu, ale i druhý souboj Peyra s Graciou vyhrává náš gólman! Diváci jsou v šoku, který
ještě umocňuje následná akce Sparty. Míč se po
ose Kolenatý – Janda – Mazal dostal k Prokopovi,
jenž tvrdou střelou bez přípravy prostřelil Zamoru
a poslal Spartu do vedení.
Výborný první poločas uzavřela další krásná akce
a druhý gól v síti Barcelony. Celé to začalo u kapitána Kádi, pokračovalo přes Medunu, Jandu, Sedláčka a Kolenatého, jenž nabil veteránu Prokopovi
a ten další tvrdou ranou málem přerazil břevno, od
68
SDT! SPECIÁL 9/13
FC Barcelona – AC Sparta Praha 2:3
(0:2)
Ve slavném roce 1921 tedy Sparta zaznamenala
historicky první úspěch na mezinárodní scéně. Ne
oficiální, ale všemi velkými týmy uznaný. Byla to
odměna za oddanost a vůli mnoha sparťanů, díky
které náš klub přečkal těžká léta první světové
Torralba
J. Martinez
Sancho
Samitier
Gracia
V. Martinez
Alcantara
Vinals
Mazal
Sagi
Prokop
Janda
Meduna
Perner
Káďa
Pospíšil
Sedláček
Kolenatý
Hojer
Peyr
Hráno 25. prosince 1921 v Barceloně
Branky: Planas, Alcantara – 2x Prokop, Meduna
Barcelona: Zamora – Planas, J. Martinez –
Torralba, Sancho, Samitier – Vinals, V. Martinez, Gracia, Alcantara, Sagi
Trenér: Jack Greenwell
Sparta: Peyr – Hojer, Pospíšil – Kolenatý,
Káďa, Perner – Sedláček, Janda, Meduna,
Prokop, Mazal
Trenér: Johny Dick
něhož se míč odrazil do branky – 2:0 pro Spartu!
První poločas předčil všechna očekávání. Do toho
druhého vstoupili aktivně domácí a vzešla z toho
druhá, velmi přísná penalta. Tentokrát byl Peyr
na střelu Planase krátký a Barcelona snížila. Když
za další chvíli Alcantara z bezprostřední blízkosti
vyrovnal, vypadalo to se Spartou bledě.
Ale ani dvě rychle za sebou inkasované branky
hráče v rudých dresech nepoložili. Pět minut před
koncem, kdy už to vypadalo, že utkání skončí
remízou, utekl po pravé straně Mazal a přesným
SDT! SPECIÁL 9/13
69
rozhovor
rozhovor
Sparta je věčná
a železná,
zdůrazňuje
Svoboda
Zdeněk Svoboda hájil barvy Sparty v letech 1993–2001 a oslavil osm
mistrovských titulů, když pouze v roce 1996 se z ligového prvenství
radovala Slavia. Našemu klubu zůstal věrný. Stal se trenérem „béčka“
a v současnosti je asistentem Vítězslava Lavičky.
Mezi nejpamátnější zápasy Sparty patří její
vítězství 5:1 na jaře 2000, které rozhodlo
v souboji pražských „S“ o titulu. Co si z tohoto derby ještě pamatujete?
Na jaře jsme měli na Slavii až čtyřbodovou ztrátu
a před derby nám bylo jasné, že pro zisk titulu
bude rozhodující. Začátek byl pro nás nepříjemný,
prohrávali jsme 0:1, ale Lokvenc naštěstí brzy
vyrovnal a po přestávce bylo utkání už jen otázkou
skóre.
Které zápasy v Lize mistrů byly pro vás výjimečné?
Střetnutí s Parmou, AC Milán, Dortmundem,
Dynamem Kyjev, Anderlechtem, FC Porto a dalšími
výbornými evropskými celky byly pro nás vždy
svátkem. Navíc s námi po celé Evropě jezdili
i fanoušci. A pokud jde o dresy soupeřů, tak jich
mám ve své sbírce opravdu hodně. Mezi zcela výjimečné zápasy bych zařadil z roku 2000 střetnutí
s Barcelonou na Letné. Velice si dodnes vážím
toho, že se mi podařilo vstřelit vedoucí gól. Naděje
na vítězství stoupla po nařízené penaltě. Mě na
ni sice trenér určil, ale v tu dobu už jsem nebyl na
hřišti a Hapal ji neproměnil. Hosté pak z brejku
70
SDT! SPECIÁL 9/13
vyrovnali a v závěru vstřelili i druhý gól. Hezké
i smutné pocity se mísily dohromady.
Kterou sparťanskou sezonu považujete za
nejvydařenější?
Velkou váhu měl pro mě hned první titul v roce
1993 po půlročním pobytu na Letné. Nejvydařenější
sezonou byl ročník 1996/97. Stal jsem se kapitánem
Sparty, sehrál 29 utkání a našel jsem cestu i do
reprezentace. Byl jsem tedy součástí mistrovského
týmu a zřejmě i platným hráčem. Stejně spokojený
jsem však byl i se zájezdy, hlavně do Španělska
a Portugalska. Zápasy s výbornými soupeři byly velice dobrou přípravou na nadcházející soutěžní zápasy.
A co byste přál Spartě k jejím 120. narozeninám?
Spoustu dalších krásných let. Velice si vážím svého
pobytu v tomto slavném klubu a mohu jen potvrdit
slova mých předchůdců, že Sparta je věčná a železná. Plně respektuji historii, a proto jsem moc rád,
že se mohu setkávat s takovými osobnostmi, jakými
byli například Kraus, Vojta, Mašek, Bartoň a další
legendy sparťanského, ale i českého fotbalu. Těší
mě, že jsem je poznal a mohu si s nimi popovídat.
SDT! SPECIÁL 9/13
71
Nejpamátnější zápasy Sparty
Nejpamátnější zápasy Sparty
Sbohem, pane Tapie
(Sparta – Olympique
Marseille, Pohár mistrů
evropských zemí 1991/1992)
Po vyřazení favorizovaného Glasgow Rangers v prvním kole
Poháru mistrů ročníku 1991/92 přisoudil Spartě los kola dalšího
nejatraktivnějšího soupeře, jaký byl ve světě k mání. Olympique
Marseille byl považován za nejlepší mužstvo v Evropě. Ambiciózní
majitel Bernard Tapie koupil každého, na koho si trenéři Tomić
s Goethalsem ukázali. Ať už to byl nejlepší africký fotbalista
Abedi Pelé, anglický reprezentant Chris Waddle, obrovský stoper
Basile Boli či brazilský technik Carlos Mozer. Hlavní hvězdou však
byl fenomenální Jean-Pierre Papin, držitel Zlatého míče a již brzy
nejdražší fotbalista planety.
72
SDT! SPECIÁL 9/13
2.
Francouzský tým zažil několik měsíců před soubojem se Spartou šok, když ve finále Poháru mistrů
sezony 1990/91 podlehl na penalty jugoslávské
CZ Bělehrad a slavná trofej mu proklouzla mezi
prsty. Nyní si nikdo z klubu podobný scénář nepřipouštěl, Olympique musí soutěž vyhrát. Neznámý
tým Sparty neměl být žádnou překážkou na cestě do
semifinálové skupiny, Tapie si rovnou nechal koupit
letenky na losování dalšího kola a trenér Goethals
dodal, že neočekává v souboji s mužstvem na úrovni
druhé francouzské ligy žádnou komplikaci.
Penalty daly naději
Pohledem zvenčí se opravdu mohlo zdát, že Sparta
pro Marseille nebude soupeřem. Dušan Uhrin
sestavil před sezonou na Letné úplně nový tým.
Po odchodu mnoha hráčů do ciziny dostali životní
šanci mladíci Petr Kouba, Jan Sopko, Michal Horňák, Jiří Novotný, Lumír Mistr, Jiří Němec, Martin
Frýdek či Horst Siegl. Ze zkušených hráčů zůstali
v týmu pouze Vítězslav Lavička, Roman Kukleta
a kapitán Václav Němeček. Kdo by tehdy čekal, že
mužstvo s věkovým průměrem pouhých 23 a půl
roku vybojuje jeden z největších úspěchů v historii
klubu.
Hráče v rudém ovšem ani tři inkasované góly
nepoložily. Rychlý Martin Frýdek utekl domácí
obraně a až v pokutovém území ho zastavil tvrdým
skluzem Boli. Pokutový kop Petr Vrabec na rozdíl
od Papina proměnil a vykřesal naději. V 80. minutě
pak předvedl své životní sólo Václav Němeček. Od
půlky hřiště prokličkoval celou obranou domácích,
a když obešel i Pascala Olmetu, nezbylo brankáři
Marseille nic jiného, než kapitána Sparty faulovat.
Zodpovědnost na sebe vzal tentokrát nejzkušenější
ze sparťanů, Roman Kukleta, a stejně jako Vrabec
nedal Olmetovi šanci. Z beznadějného třígólového
První utkání hostil Stáde Velodrome a dlouho
probíhalo tak, jak šéfové Marseille předpokládali. Domácí měli převahu a ve 35. minutě
z ní vytěžili první gól, když se hlavou prosadil
Waddle. Od dalšího zachránil Spartu ještě před
odchodem do kabin Petr Kouba, když zneškodnil
Papinovi penaltu. Ve druhém poločase se ale
nejlepší francouzský fotbalista přece jen dvakrát
prosadil a za stavu 3:0 to se Spartou vypadalo
velmi bledě.
SDT! SPECIÁL 9/13
73
Nejpamátnější zápasy Sparty
Nejpamátnější zápasy Sparty
a přes to všechno stále stíhají být nebezpeční
v útoku. V 69. minutě utíká s míčem na noze od
půlky hřiště směrem k brance Horst Siegl. Už je
před pokutovým územím, po své levici má volného
Frýdka, po pravici Mistra. Nakonec k překvapení
všech nepřihrává, ale tvrdou ranou přesně pod
břevno překvapuje Olmetu a posílá Spartu do dvougólového vedení!
Čestný úspěch Pelého
Hráči v bílo-modrých dresech jsou jako opaření.
Ani po druhém inkasovaném gólu se jim nedaří
vytvořit si tlak, naopak sami mohli inkasovat
potřetí. Uchránila je od toho pouze tyč, na které
se zastavil trestný kop Romana Kuklety. Nakonec
se hosté vstřelené branky dočkali, pět minut
před koncem ji zařídil Abedi Pelé, ale na víc se
už nezmohli a Sparta tak po senzačním vítězství
2:1 postoupila přes největšího favorita soutěže,
Olympique Marseille, do semifinálové skupiny
Poháru mistrů.
Zatímco Letná se těší na nezapomenutelná střetnutí s Barcelonou, Benfikou Lisabon a Dynamem
Novotný
Vrabec
Němeček
Lavička
Frýdek
Němec
Mistr
Kukleta
Siegl
Abedi Pelé
Papin
Deschamps
Amoros
Steven
Baills
Olmeta
74
SDT! SPECIÁL 9/13
Waddle
Casoni
Boli
AC Sparta Praha – Olympique
Marseille 2:1 (1:0)
Hráno 6. listopadu 1991 na Letné
Branka: 37. Frýdek, 69. Siegl – 85. Abedi Pelé
Sparta: Kouba – Horňák, Novotný, Vrabec –
Němec, Lavička, Němeček, Frýdek (88. Matta),
Mistr – Kukleta, Siegl (81. Černý)
Trenér: Dušan Uhrin
Marseille: Olmeta – Amoros, Baills
(73. Angloma), Boli, Casoni, Mozer –
Deschamps, Steven, Waddle – Abedi Pelé,
Papin
Trenér: Raymond Goethals
manka byl výsledek 3:2 pro domácí, tedy nadějná
výchozí pozice pro odvetu.
Kouba
Horňák
Kyjev, pro Marseille končí pohárová sezona hned
v zárodku. Ligu mistrů sice vyhraje hned příští rok,
záhy však bude kvůli úplatkům přesunut do druhé
francouzské ligy. Tedy mezi týmy, na jejichž úroveň
jeho představitelé Spartu stavěli. A to jen pár dní
předtím, než mohli v Praze sledovat velkolepé
oslavy postupu našeho klubu mezi osm nejlepších
týmů Evropy.
Mozer
Historický večer na Letné
Pouze se třemi obránci vyběhla Sparta na trávník v domácí odvetě. Hned od první minuty se
hrál z obou stran atraktivní útočný fotbal, přes
dvaatřicet tisíc diváků na Letné bylo ve varu.
Za fantastickou atmosféru, kterou toho dne
vytvořili, je odměnil sedm minut před koncem
prvního poločasu Martin Frýdek. První střelou
sice trefil nohy svého fotbalového dvojčete
Horsta Siegla, míč se k němu naštěstí odrazil
zpátky a na druhý pokus jej sváteční střelec
poslal přesně k pravé tyči branky bezmocného
Olmety. Půle končí za stavu 1:0, který by Spartě
zaručoval postup!
Do šatny Marseille běží o přestávce i nervózní
Bernard Tapie, kterému hlavou prolétají desítky
milionů franků, jež by vyřazením ztratil. Nic platné,
ani druhý poločas Olympique svého soupeře
nepřehrává. Papin je neviditelný, zálohu sparťanští
dělníci v čele s Němcem a Frýdkem úplně vymazali,
SDT! SPECIÁL 9/13
75
ohlasy
ohlasy
Papinův hrnec
vybouchl
Postup Sparty přes Glasgow Rangers byl velice příjemným
překvapením, zdolání překážky jménem Olympique Marseille se pak
stalo fotbalovou senzací. Superlativy po pražském vítězství 2:1 tenkrát
nešetřil ani denní tisk, v němž nechyběly titulky Heroický čin Sparty,
Smekáme před vámi, sparťané, Velká letenská noc, Papinův hrnec
vybouchl či Utopený veleklub.
Velké zklamání...
Zato ve Francii zavládl smutek. „Marseille se potopila s francouzskou flotilou“, hlásal titulek deníku
Liberation. Jeho referát konstatoval, že sparťané
se představili jako lepší, cílevědomější a dravější
mužstvo. Velmi pochvalně psal o výkonu Sparty Le
Quotidien de Paris: „Marseillské hvězdy byly rychle
odsouzeny hrát roli figurantů. Češi předváděli krásnou hru, rozvíjeli nádherné útočné akce. Olympique
klopýtal a ztrácel svůj lesk. Naopak Sparta prokazovala odhodlání a houževnatost, které vyvolávaly
obdiv. Pražané dělali hru a zneklidňovali obranu
soupeře.“ List L´Equipe uvedl, že vyřazením přišel
Olympique o 14 milionů dolarů.
... a obrovská radost
Hlasy z Letné naopak přetékaly radostí. Trenér
Dušan Uhrin: „Váhal jsem, zda mám Papina svěřit
Sopkovi či Vrabcovi. Zvolil jsem dobře, Vrabec sehrál svůj životní zápas. V první půli jsme předvedli
nejlepší hru, jakou za svého působení na Letné
nepamatuji.“
Václav Němeček: „Moc děkuji fanouškům. Nejenže nás neustále povzbuzovali, ale dělali to citlivě,
nechtěli, abychom bezhlavě útočili.“
Petr Vrabec: „Soustředil jsem se pouze na hlídání
Papina a nebylo to tak těžké. Moc přihrávek totiž
od svých spoluhráčů nedostal.“
Jiří Němec: „Náš postup lze nazvat malým
zázrakem. Za skvělou atmosféru si ho však diváci
zasloužili.“
Allan Guun, anglický rozhodčí: „Sparta měla
víc šancí, vyhrála zaslouženě.“
76
SDT! SPECIÁL 9/13
SDT! SPECIÁL 9/13
77
Nejpamátnější zápasy Sparty
1.
Nejpamátnější zápasy Sparty
Evropský trůn dobyt
(Sparta – Ferencváros,
Středoevropský pohár 1935)
„AC Sparta dobyla pohár a srdce statisíců,“ hlásal v pondělí
16. září 1935 obrovský titulek Národní politiky. Den předtím se život
v první republice na dvě hodiny zastavil, to když Sparta bojovala na
Strahově před 56 000 diváky ve finále Středoevropského poháru proti
maďarskému Ferencvárosi o titul nejlepšího mužstva kontinentu.
A nešlo jen o sport, v těžkých meziválečných letech byly mezinárodní
úspěchy našeho klubu otázkou národní hrdosti a cti.
Ve své cestě Středoevropským pohárem tohoto
slavného ročníku sparťané postupně vyřadili
rakouskou First Viennu, italskou Fiorentinu
a v semifinále až díky výhře v dodatečném třetím
utkání na neutrální půdě Juventus Turín. V cestě
za ziskem nejprestižnější evropské trofeje jim stál
už jen maďarský Ferencváros Budapešť. Dvojutkání
o titul nemělo favorita, obě mužstva zažívala jedno
z nejúspěšnějších období ve své historii a brousila
si zuby na zisk poháru.
Z Pešti s nadějným výsledkem
Ve sparťanském týmu, který z velké části vybudoval
anglický trenér Johny Dick a k dokonalosti dovedl
jeho nástupce Ferdinand Sedlacsek, byla ten rok
většina fotbalistů na vrcholu svých sil. Bonzo Klenovec by nebýt fenomenálního Pláničky byl oporou
reprezentace, přes středního obránce Jaroslava
Burgra, jediného pamětníka prvního evropského
triumfu Sparty v roce 1927, nepřešel nikdo živý,
pilný Jaroslav Bouček v záloze naběhal každé
utkání spousty kilometrů a tahoun útoku, Raymond
Braine? Bez jeho gólů a přihrávek by finále zůstalo
jen snem.
Los finálového dvojzápasu sparťanské fanoušky
potěšil. První utkání se odehraje v Pešti a až odveta
v Praze. Pokud si náš klub přiveze domů hratelný
výsledek, domácí atmosféra jej bezpochyby dožene
k vysněnému triumfu. V Maďarsku mají domácí podle očekávání převahu, kterou navíc umí zužitkovat
gólově. O půli je stav 2:0 pro Fradi a ve sparťanské
78
SDT! SPECIÁL 9/13
kabině je hlučno. Všichni ví, že takhle by to dál
nešlo. Ve druhé části hry tak hosté svůj výkon
výrazně zlepší, místnímu týmu dokonce vstřelí gól
a výsledek 2:1 patří mezi ty, které by naši hráči před
zápasem brali. Porazit Ferencváros před domácím
publikem o dva góly není nereálné.
Dobrovolně na Strahov
Zájem o pražskou odvetu je obrovský a od začátku
bylo jasné, že šestatřicetitisícový letenský stadion
nebude zdaleka stačit poptávce po vstupenkách.
Vedení Sparty se tak rozhodlo odehrát jeden
z největších zápasů ve své historii na zbrusu novém,
padesátitisícovém strahovském stadionu, který se
právě v těch dnech dokončoval a slavné utkání bylo
vhodnou příležitostí k jeho pokřtění. Dostal název
Masarykův státní stadion. Ani tato kapacita ovšem
nebyla dostatečná. Na tribuny se oficiálně dostalo
56 000 diváků, dalších 30 000 méně šťastných pak
Spartě fandilo v ulicích okolo, kde poslouchali rozhlasovou reportáž Josefa Laufra. V tehdejší Evropě,
kde se atmosféra po nástupu nacistických vůdců
měsíc od měsíce zhoršovala, bylo i vítězství na
sportovním poli otázkou národní prestiže. Podpory
se tak Sparta dočkala ve všech koutech republiky,
před stadionem byly vidět i autokary z její nejvzdálenější oblasti, Podkarpatské Rusi.
Kapitán Jaroslav Burgr přivedl svůj tým na hřiště
za obrovského aplausu celého stadionu, který
následně jedním dechem odzpíval československou
hymnu. Rozhodcováním zápasu byl pověřen nejlepší
SDT! SPECIÁL 9/13
79
Nejpamátnější zápasy Sparty
anglický sudí Fogg, na kterého měli naši fotbalisté
ty nejlepší vzpomínky. Řídil již rozhodující duel
semifinále proti Juventusu, který sparťané tehdy
rozstříleli 5:1. Tentokrát to však v prvních minutách
nebyla ta suverénní Sparta, kterou fanoušci znali.
Kvalitní mužstvo Ferencvárose mělo více ze hry,
většinu času drželo balon a navíc se dostávalo do
gólových šancí. Už v 5. minutě Kemenyi ve velké
příležitosti jen těsně přestřelil, stejně si vedl
i v minutě dvanácté. Chvíli poté sebral takřka jistý
gól z nohy Sarossiho výborný Klenovec.
Rozhodla už první půle
Hráči v rudém se dostávali do zápasu pomaleji,
ale po uplynutí první dvacetiminutovky už diváci
začali poznávat svoji Spartu. Jako první zahrozil
Braine, gólman Hada jeho střelu vyrazil k Zajíčkovi,
který z dorážky zamířil do tyče. Tento moment
naše mužstvo probudil a nastartoval k heroickému
výkonu. Ve 25. minutě poslal tvůrce hry Braine míč
na pravé křídlo Fascinka, který bleskově pronikl
do pokutového území a zamířil přesně pod břevno.
Náskok Fradi z prvního zápasu je smazán– 1:0!
Bezprostředně poté se tribuny radovali podruhé,
Zajíčkova trefa ale nebyla pro ofsajd uznána.
Sparta však i nadále útočí a u toho nemůže chybět
postavou malý, fotbalově o to větší Braine. Po
půlhodině hry pronikl po chytré přihrávce Nejedlého s míčem na noze přes několik hráčů v zeleno-
Nejpamátnější zápasy Sparty
-bílých dresech a z těžké pozice, přes důraznou
obranu Polgára a Mikése, dokázal technickou
střelou překonat brankáře Hadu. Na ukazateli
skóre svítí 2:0 pro domácí, tedy stav, zajišťující
Spartě slavný pohár. Ještě před koncem poločasu
měli Maďaři šanci na korigování stavu, jejich
zřejmě nejlepší hráč Tanczos si však na Klenovce
nepřišel.
Nástup do druhé půle probíhal ve sparťanské režii.
Nejprve nabil Zajíček Brainovi, který po krátkém
sprintu jen těsně minul. Poté našel belgický kanonýr krásnou přihrávkou Kalocsaye, ani on ale v nadějné pozici branku netrefil. Poté, co brankář Hada
vychytal Zajíčka, probudili se konečně i útočníci
AC Sparta Praha – Ferencváros 3:0
(2:0)
Hráno 15. září 1935 v Praze
Branky: 31., 74. Braine, 25. Fascinek
Sparta: Klenovec – Čtyřoký, Burgr – Košťálek,
Bouček, Srbek – Faczinek, Zajíček, Braine,
Nejedlý, Kaloczay
Trenér: Ferdinand Sedlacsek
Ferensváros: Hada – Polgár, Korányi – Mikés,
More, Bán, Tanczos – Kiss, Sarosi, Toldi,
Kemenyi
Trenér: Zoltán Blum
Ferencvárose. Po čtvrthodině druhého poločasu se
dostali do tlaku a nějakou dobu obléhali branku
Sparty. Větší šance z toho naštěstí nevzešla.
Čtvrt hodiny před koncem přišlo rozhodnutí.
Braine vystihl malou domů Mikése, udělal kličku
vyběhnuvšímu brankáři Hadovi a s trochou štěstí
po zmatku v pokutovém území vstřelil třetí, rozhodující gól. Tím definitivně zlomil odpor soupeře
a sparťané zápas dohrávali s míčem na kopačkách
za výborné atmosféry, kterou jim 56 000 fandících
diváků vytvořilo. Skóre mohli ještě zvýšit Nejedlý,
Kalocsay i Fascinek. Sice své šance nevyužili, výsledek 3:0 ale bohatě stačil. Sparta se stává nejlepším
týmem kontinentu!
Zlaté medaile jsou naše
Při slavnostním ceremoniálu přímo na ploše předal
předseda soutěže, Ital Coppolo, kapitánu Burgrovi
pohár a všem hráčům zlaté medaile. Jak nakonec
uznali i hráči soupeře, maďarský tisk a rozhodčí
Fogg, Sparta zvítězila zaslouženě. Byla fotbalovější, fyzicky zdatné hráče Ferencvárose překonala
hlavně chytrostí. „Na takový zápas, jsem se těšil
osm let, ale byl to tuhý boj,“ říká hned po utkání
šťastný Jaroslav Burgr, pamětník finále ze sedmadvacátého. Jeho slova potvrzuje i hrdina zápasu,
Ramond Braine. „Byla to tedy šichta, ale hlavně, že
se z poháru bude pít u nás v Praze! Snad to byl můj
nejlepší zápas za Spartu.“
Pouze slova chvály měl rozhodčí Fogg. „Byl to nejlepší zápas, který jsem na kontinentu viděl. Sparta
80
SDT! SPECIÁL 9/13
Klenovec
Čtyřoký
Košťálek
Burgr
Bouček
Zajíček
Srbek
Braine
Nejedlý
Faczinek
Kaloczay
Kemenyi
Tanczos
Kiss
Toldi
Sarosi
Bán
More
Korányi
Polgár
Mikés
Hada
hrála ještě lépe než v Basileji. Obecenstvo vzorné.
Tak zajímavé matche nejsou ani v Anglii k vidění.“
Pravda, hrdá anglická mužstva se Středoevropského
poháru neúčastnila, kromě nich však Sparta přehrála všechny týmy, které v Evropě něco znamenaly,
a fotbalový rok 1935 končí zaslouženě s titulem
nejlepšího mužstva kontinentu.
SDT! SPECIÁL 9/13
81
82
SDT! SPECIÁL 9/13
Download

stáhnout - AC Sparta Praha