VIN OEN VI
ekologické vinohradnictví a biodiverzita
1
OBSAH
OZELENĚNÍ VINIC/ÚVOD ................................................................... 4
NÄHRSTOFFDYNAMIK & NÄHRSTOFFSPEICHERUNG IM BODEN
ÖKOLOGISCHER WEINBAU – VOM NISCHENPRODUKT
ZUR WIRTSCHAFTSWEISE DER ZUKUNFT
Dr. Wilfried Hartl, Bio Forschung Austria................................................... 8
Dr. Uwe Hofmann, ECO-CONSULT, Geisenheim........................................ 130
MÖGLICHKEITEN DER VERBESSERUNG DER ERNÄHRUNG
DER REBE
VÝSLEDKY EKOLOGICKÉ OCHRANY VINIC V ČR 2011
Dr. Wilfried Hartl, Bio Forschung Austria ................................................. 17
Ing. Štěpán Hluchý, Ing. Markéta Broklová.............................................. 136
HUBOVÉ CHOROBY
TYPY OZELENĚNÍ VINIC, FUNKCE A VHODNOST
JEDNOTLIVÝCH KOMPONENTŮ BYLINNÝCH SMĚSÍ
Bc. Roland Tamašek, IProvin, Rúbaň........................................................ 146
ÖKOLOGISCHER WEINBAU EIN WICHTIGER BEITRAG ZUR
STEIGERUNG DER BIODIVERSITÄT UND ZUM NATURSCHUTZ
Ing. Gašpar Vanek CSc. ........................................................................... 154
Ing. Milan Hluchý, PhD., Svaz Ekovín, Brno............................................... 29
Dipl. Önologe Dr. Uwe Hofmann, ECO-CONSULT......................................... 51
VLIV KOMPOSTU NA KVALITU PŮDY
Ing. Květuše Hejátková, Zera, Náměšť nad Oslavou................................... 69
HYNÚCE, CHRADNÚCE A ODUMRETÉ KRY, VINOHRADY
- DIAGNÓZA PRÍČIN -
FUSARIUM OXYSPÓRUM A PETRIHO CHOROBA VINIČA
- VÝSKYTY, ŠKODLIVOSŤ A MOŽNOSTI ZNÍŽENIA ŠKÔD
Ing Ľubomíra Kakalíková, PhD; Chateau Modra a.s; Ing Ervín Jankura SCPV,
Výskumný ústav vinohradnícky a vinársky Bratislava.............................. 167
ZVYŠOVÁNÍ RETENČNÍ SCHOPNOSTI
PŮD APLIKACÍ KOMPOSTŮ
PETRIHO CHOROBA VINIČA, RIEŠENÁ V RÁMCI VTP, VÚVV,
BRATISLAVA, VÝSKUM NOVŠÍCH A AGRESÍVNYCH HUBOVÝCH
OCHORENÍ VINIČA
STROJE PRO ÚDRŽBU OZELENĚNÝCH VINIC
Ing. Ľubomíra Kakalíková, PhD., Ing. Ervín Jankura................................ 174
Doc. Ing. Pavel Zemánek, PhD., MZLU, Zahradnická fakulta Lednice ....... 85
doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D., MZLU, Zahradnická fakulta Lednice............. 90
ZIKADENERFASSUNG IM RAHMEN DES ECOWIN
AT-CS – PROJEKTES (FALKENBERG)
ZKUŠENOSTI S EKOLOGICKÝM VINAŘSTVÍM V ČR ....................... 181
W. Tiefenbrunner, H.Gangl & G. Leitner.................................................... 99
VYHODNOCENÍ PRŮBĚHU VLHKOSTI PŮDY POD
ZATRAVNĚNÝMI A KULTIVOVANÝMI PŘÍKMENNÝMI PÁSY
RÉVY VINNÉ 2010 - 2011
Ing. M. Hluchý, PhD., Ing. P. Marcinčák, Ing. P. Otřísal............................. 109
TECHNISCHE VORAUSSETZUNG FÜR DIE BEGRÜNUNG IM
ÖKOLOGISCHEN WEINBAU
Dr. Uwe Hofmann, ECO-CONSULT, Geisenheim....................................... 123
NOVELA ZÁKONA Č. 242/2000 SB. O EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ
Odbor environmentální a ekologického zemědělství, Ing. Jan Gallas,
Ministerstvo zemědělství......................................................................... 128
2
3
Faktory degradující půdu
Oz
ní vinic
Ozelenění
· eroze
· acidifikace, dekarbonizace
Víno Envi 2011, Mikulov, 3. – 4. 11. 2011
Faktory degradující půdu:
· eroze
· acidifikace, dekarbonizace
· zhutnění
4
5
Faktory degradující půdu:
· eroze
· acidifikace, dekarbonizace
· zhutnění
· znečištění
Faktory degradující půdu:
·
·
·
·
·
eroze
acidifikace, dekarbonizace
zhutnění
znečištění
ztráta org. hmoty a humusu
Faktory degradující půdu:
· eroze
· acidifikace, dekarbonizace
· zhutnění
· znečištění
· ztráta org. hmoty a humusu
· biologická degradace
půda
rok
počet jedinců/m2
počet druhů
před aplikací DDT
po aplikací DDT
po aplikací DDT
1965
1967
1990
40 600 – 62 200
800 – 4 200
800 – 4 100
34
4–5
4–5
6
7
Nährstoffdynamik & Nährstoffspeicherung
im Boden
Dr. Wilfried Hartl, Bio Forschung Austria
Princip dynamiky, kumulace živin
· 1 - 5 % organické hmoty půdy je ročně mineralizováno.
·
V zájmu zachování úrovně humusu a úrodnosti půdy musí být vysoké množství
nahrazeno (Kuntze et al., 1994).
možné řešení:
- organické hnojení
- meziplodiny & víceleté pícniny
- optimální zpracování půdy
Humus - Mengen
Humusgehalt 2 – 4 %
Gewicht des Oberbodens pro Hektar (Tiefe 20 cm): 2800 t
Gewicht des Bodenhumus pro Hektar: 56 – 112 t
Gewicht des im Humus enthaltenen Kohlenstoffs: 32 – 65 t
Humusgehalt 2 – 4 %
Gewicht des Bodenhumus pro Hektar: 56 – 112 t
Gewicht des im Humus enthaltenen Kohlenstoffs: 32 – 65 t
Wilfried Hartl, 2001, verändert nach Wilfried Wenzl, 1982
Die einzelnen Fraktionen stehen zueinander in einem dynamischen Gleichgewicht. Ändert sich die Zusammensetzung von einer
Fraktion (zB Pflanzenentzug), muß sich ein neues Gleichgewicht einstellen. Die Fraktion, welche sich am schnellsten ändert ist Fraktion I
(Wasserlösliche Fraktion) die Bodenlösung. Sie ist das Medium für die meisten chemischen Reaktionen im Boden. Ihre Zusammensetzung
ist für die verschiedenen Böden je nach Stoffbestand, pH Wert, Redoxbedingungen charakteristisch, enge Wechselwirkungen zu der
Feststoffphase bestehen.
Ein Stoffaustausch zwischen den Phasen wird bewirkt durch:
· Ad- und Desortpionsreaktionen
· Auflösung oder Ausfällung anorganischer Verbindungen
· Komplexierungsreaktionen durch organische Stoffe (fest oder gelöst)
· Komplexierungsreaktionen anorganischer Liganden (fest oder flüssig)
Die Zusammensetzung der Bodenlösung verändert sich mit der Zufuhr
und Abfuhr von Stoffen:
Zufuhr: Dünger, fester und flüssiger Niederschlag, Aerosole, N-Fixierung
durch Mikroorganismen
Abfuhr: Pflanzenentzug, Auswaschung, Erosion, Denitrifikation
Durch entsprechende Bewirtschaftung kann der Humus um
bis zu 500 kg Kohlenstoff/ha/Jahr (oder 860 kg Humus) vermehrt werden.
Es dauert mindestens 32 Jahre, um den Humusgehalt
um 1 % anzuheben.
Hnojení v ekologickém zemědělství živí půdu.
Půda živí rostliny. Proto je kvalita a stav půdy
důležitější než v konvenčním zemědělství.
Versuch STIKO (Stickstoff - Kompost), Lobau
8
9
Kompostárna Lobau
Princip dynamiky, kumulace živin
· plocha 5,2 ha · v provozu od roku 1991
· 120 000 t/a materiálových vstupů · 30 000 t/a zralého kompostu
obsah humusu (%) v půdě po 11 letech v pokusu STIKO
Wilfried Hartl, 2001, verändert nach Wilfried Wenzl, 1982
Die einzelnen Fraktionen stehen zueinander in einem dynamischen Gleichgewicht. Ändert sich
die Zusammensetzung von einer Fraktion (zB Pflanzenentzug), muß sich ein neues Gleichgewicht
einstellen. Die Fraktion, welche sich am schnellsten ändert ist Fraktion I (Wasserlösliche
Fraktion) die Bodenlösung. Sie ist das Medium für die meisten chemischen Reaktionen im
Boden. Ihre Zusammensetzung ist für die verschiedenen Böden je nach Stoffbestand, pH Wert,
Redoxbedingungen charakteristisch, enge Wechselwirkungen zu der Feststoffphase bestehen.
obsah N v půdě po 11 letech, STIKO
Ein Stoffaustausch zwischen den Phasen wird bewirkt durch:
· Ad- und Desortpionsreaktionen
· Auflösung oder Ausfällung anorganischer Verbindungen
· Komplexierungsreaktionen durch organische Stoffe (fest oder gelöst)
· Komplexierungsreaktionen anorganischer Liganden (fest oder flüssig)
Die Zusammensetzung der Bodenlösung verändert sich mit der Zufuhr und Abfuhr von Stoffen:
Zufuhr: Dünger, fester und flüssiger Niederschlag, Aerosole, N-Fixierung durch Mikroorganismen
Abfuhr: Pflanzenentzug, Auswaschung, Erosion, Denitrifikation
10
11
Komplexsystem Mikroben- Boden-Pflanze
Vodní bilance a toky živin v Lobau
Lysimeteranlage Lobau
Společně s:
F. Feichtinger
Petzenkirchen
Pohyb dusíku v hloubce 150 cm
3 Norg - Zuordnungen, nach Wenzl & Hartl 1999
Na parcelách Lysimeter: maximálně10 kg N/ha/rok
> žádné zvýšení pohybu dusíku díky hnojení kompostem
Organické hnojení dodává organismům v půdě
živiny s vysokou energií.
Stabilní přísun organické hmoty (zejména hnůj,
kompost) zlepšuje fyzikální vlastnosti půdy.
· stabilita agregátů
· pórovitost
· infiltrace - & vodní kapacita
Zlepšuje kvalitu půdy stejně jako stanoviště
rostliny.
Zvyšuje odolnost proti erozi
(Stockdale et al., 2001).
12
13
Oves - lipnicovité - Avena sativa
Vliv ovsa na koncentraci fosforu v půdním roztoku
v rozdílně hnojených půdách
Výskyt:
jako plevel, původem ze střední Evropy; nejstarší důkazy
o pěstování ovsa jsou již z doby bronzové ve Švýcarsku
nádoba neosázená
nádoba osázená
Popis:
jednoletá lipnicovitá; ca. 1m vysoká rostlina, vzpřímený,
hladký stonek, kopinaté listy, květenství 15 - 30cm dlouhé,
lata
Kořen:
hluboký, rozvětvený kořenový systém
Půda:
nenáročný, roste i na neúrodných půdách
Klima:
vyhovuje vlhké, chladné klima a pravidelné dodávky vody
nach B. Bartl, 2000
nach B. Bartl, 2000
nach B. Bartl, 2000
Parabraunerde aus Parzellen Neu-Eichberg: modrá/ O = nehnojený
červená/ N = minerální hnojení
zelená / BK = kompost
Hnojení kompostem podporuje mykorrhizu
Vliv ovsa na koncentraci draslíku v půdním roztoku
v rozdílně hnojených půdách
nádoba neosázená
nádoba osázená
nach B. Bartl, 2000
nach B. Bartl, 2000
Parabraunerde aus Parzellen Neu-Eichberg: modrá/ O = nehnojený
červená/ N = minerální hnojení
zelená / BK = kompost
14
-> velmi dobrý zdroj fosforu pro rostliny
15
Foto: P. Schweiger, M. Hofer, BFA
Hnojení kompostem podporuje mykorrhizu
Hnojení kompostem:
· zvyšuje obsah humusu a kationtovou výměnnou
kapacitu (KVK)
· zlepšuje strukturu půdy a obsah vody v půdě
· podporuje žížaly
· zvyšuje enzymatickou aktivitu půdy
· materiální cykly jsou uzavřeny
· lepší výživa rostlin díky pomalému uvolňování
živin z kompostu
· zvyšuje jistotu výnosu
· snižuje náchylnost plodin k chorobám
· podporuje dobrou kvalitu vypěstovaných
produktů a zlepšuje jejich chuť
Mögli chke ten der Verbesserung
Möglichkeiten
Ern
der Ernährung
der Rebe
Dr. Wilfried Hartl, Bio Forschung Austria
Recyklace bioodpadu ve Vídni
Dobře udržovaná půda = vitální vinice
Regenwürmer in mineralgedüngter
Parzelle des Versuches STIKO
16
Regenwürmer in kompostgedüngter
Parzelle des Versuches STIKO
17
?
Chodbičky žížal zajišťují přísun
vzduchu do podloží
Chodbičky žížal umožňují
růst kořenů do hloubky
· konec března
(6 měsíců
po výsevu)
Princip dynamiky, kumulace živin
Triticum aestivum
· výška 7 cm, konec března, ozimá pšenice
Půdní profil: Hor.: A 0 - 120 cm humózní
G půda hlinitá, rzivě skvrnitá.
Atlas kořenů, Kutschera, L. 1960
Půdní profil: Hor.: A 0 - 120 cm humózní
hlinitá, půda hlinitá, rzivě skvrnitá.
Wurzelatlas, Kutschera, L. 1960
Wilfried Hartl, 2001, verändert nach Wilfried Wenzl, 1982
Die einzelnen Fraktionen stehen zueinander in einem dynamischen Gleichgewicht. Ändert sich die Zusammensetzung von einer
Fraktion (zB Pflanzenentzug), muß sich ein neues Gleichgewicht einstellen. Die Fraktion, welche sich am schnellsten ändert ist Fraktion I
(Wasserlösliche Fraktion) die Bodenlösung. Sie ist das Medium für die meisten chemischen Reaktionen im Boden. Ihre Zusammensetzung
ist für die verschiedenen Böden je nach Stoffbestand, pH Wert, Redoxbedingungen charakteristisch, enge Wechselwirkungen zu der
Feststoffphase bestehen.
Ein Stoffaustausch zwischen den Phasen wird bewirkt durch:
· Ad- und Desortpionsreaktionen
· Auflösung oder Ausfällung anorganischer Verbindungen
· Komplexierungsreaktionen durch organische Stoffe (fest oder gelöst)
· Komplexierungsreaktionen anorganischer Liganden (fest oder flüssig)
Die Zusammensetzung der Bodenlösung verändert sich mit der Zufuhr und Abfuhr von Stoffen:
Zufuhr: Dünger, fester und flüssiger Niederschlag, Aerosole, N-Fixierung durch Mikroorganismen
Abfuhr: Pflanzenentzug, Auswaschung, Erosion, Denitrifikation
18
Triticum aestivum
· mléčná zralost, výška 130 cm,
konec června.
Půdní profil: Hor.: A 0 - 120 cm
humózní hlinitá, půda hlinitá
G1 - 150 cm, silně rzivě skvrnitá
G2 – jemně písčito hlinitá, slabě rzivě
skvrnitá.
Wurzelatlas, Kutschera, L. 1960
19
Wein vor Wurzelgrabung
Dr. Monika Sobotik & Dieter Haas
ca. 30% des Wurzelsystems, 3,8 m tief, 5 m breit
junge Wurzel in 270 cm Tiefe
Foto: D. Haas, BFA
Seitenwurzel in 180 cm Tiefe
Foto: D. Haas, BFA Oberflächennahe Seitenwurzel Foto: D. Haas, BFA
20
21
Hnojení v ekologickém zemědělství živí půdu.
Půda živí rostliny. Proto je kvalita a stav půdy
důležitější než v konvenčním zemědělství.
Weingarten Schmidatal
22
23
Stickstofffixierleistung von Futterleguminosen
in kg N / ha und Jahr, (nach J. Friedel et al. 2006)
Luzerne
80 – 350
Esparsette
50 – 200
Rotklee
80 – 350
Inkarnatklee
50 – 150
Alexandrinerk.
50 – 150
Perserklee
50 – 150
Schwedenklee
30 – 150
Weissklee
50 – 250
Trifolium alexandrinum – jetel alexandrijský
Rozšíření:
původ z východního Středomoří, podobně jako jetel
perský, často se používají spolu
Popis:
jednoletý, mírně chlupatý, vzpřímený růst až 1,5 m;
listy trojčetné; květy žlutě bílé na špičkách výhonků
Kořen:
stabilní růst do hloubky 30 cm; tvorba hl. kořene
s postr. kořeny, středně tvorba kořen. vlásků; hlízky
do 15cm
Půda:
relativně nenáročný, ale nedaří se na písčitých nebo
vlhkých půdách
Klima:
klíčení vyžaduje vysoké teploty; relativně vysoké
požadavky na vodu; citlivý na mráz
Výsevek:
25 - 35kg/ha
24
Onobrychis viciifolia – Vičenec ligrus
Rozšíření:
původně z oblasti Středomoří; je považován
za naturalizovaný archeofyt.
Popis:
30 - 90 cm vysoký; vytrvalý; lichozpeřené listy;
okvětní lístky10 -14 mm dlouhé, růžové s bílými
odstíny
Kořen:
hluboký, rozsáhlý kořenový systém
Půda/ Klima:
relativně vysoká tolerance k suchu; roste na sušších
a vápenatých, jílovitých půdách
Výsevek:
15 kg/ha
Melilotus officinalis – Komonice lékařská
Rozšíření:
na slunných loukách, podél cest, u železničních tratí,
v lomech, na skádkách, rumiště, náspy..
Popis:
dvouletá; vysoká 30 - 100 cm; lodyha vzpřímená nebo
vystoupavá, bohatě větvená, mělce rýhovaná, lysá
nebo nahoře přitiskle chlupatá, někdy načervenalá.
Listy trojčetné, řapíkaté, lístky zubaté až celokrajné.
Žluté květy uspořádány do 5 až 10 cm dlouhých jednostranných, úžlabních hroznů. Kvete v V až IX.
Kořeny:
do hloubky 90 cm, šikmý, vystoupavý kůlový kořen
s kořenovými hlízkami
Půda / Klima:
půdy středně těžké až lehké, skeletové, neutrální
až alkalické, dusíkaté
25
Winterwicke – Fabaceae – Vicia villosa
Verbreitung:
in Südosteuropa und Vorderasien einheimisch; als
Kulturpflanze im 19. Jahrhundert in D eingeführt
Beschreibung:
meistens zweijährig; dicht zottig behaart; Blätter
paarig gefiedert mit mehreren Endranken; Stengel
1,5m hoch, niederliegend; Blütenfarbe blauviolett,
selten purpurrot oder weiß
Wurzel:
Büschel feiner Wurzeln; Boden bis 30cm mit feinem Wurzelgespinst durchwachsen
Boden:
bevorzugt im Gegensatz zu anderen Wicken
Sandboden, gedeiht auch auf schweren Böden
gut, sofern durchlässiger Untergrund vorhanden
Klima:
größere Winterfestigkeit als übrige Wicken;
gedeiht am besten in Gegenden mit feuchtwarmem Herbst und trockenem Frühling
Saatmenge bei Reinsaat:
60 - 110kg/ha
26
Anlage und Bewirtschaftung der Begrünung können
auf die gewünschten Wirkungen abgestimmt werden:
· Aktivierung des Bodenlebens
· Nährstoffspeicherung und gezielte
Nährstofffreisetzung
· Wurzelsysteme festigen die Bodenstruktur
· dadurch Vermeidung der Bodenerosion
· Unkrautunterdrückung
· Reduktion von bodenbürtigen Krankheiten
· Förderung der Artenvielfalt in und auf dem
Boden
27
Princip dynamiky, kumulace živin
Typy ozelenění vinic, funkce
a vhodnost jednotlivých
komponentů bylinných směsí
Ing. Milan Hluchý, PhD.
Wilfried Hartl, 2001, verändert nach Wilfried Wenzl, 1982
Die einzelnen Fraktionen stehen zueinander in einem dynamischen Gleichgewicht. Ändert sich die Zusammensetzung von einer
Fraktion (zB Pflanzenentzug), muß sich ein neues Gleichgewicht einstellen. Die Fraktion, welche sich am schnellsten ändert ist Fraktion I
(Wasserlösliche Fraktion) die Bodenlösung. Sie ist das Medium für die meisten chemischen Reaktionen im Boden. Ihre Zusammensetzung
ist für die verschiedenen Böden je nach Stoffbestand, pH Wert, Redoxbedingungen charakteristisch, enge Wechselwirkungen zu der
Feststoffphase bestehen.
Ein Stoffaustausch zwischen den Phasen wird bewirkt durch:
· Ad- und Desortpionsreaktionen
· Auflösung oder Ausfällung anorganischer Verbindungen
· Komplexierungsreaktionen durch organische Stoffe (fest oder gelöst)
· Komplexierungsreaktionen anorganischer Liganden (fest oder flüssig)
Die Zusammensetzung der Bodenlösung verändert sich mit der Zufuhr und Abfuhr von Stoffen:
Zufuhr: Dünger, fester und flüssiger Niederschlag, Aerosole, N-Fixierung durch Mikroorganismen
Abfuhr: Pflanzenentzug, Auswaschung, Erosion, Denitrifikation
TYPY OZELENĚNÍ
Dobře udržovaná půda = vitální vinice
28
29
Rezidua triazinových herbicidů
– jeden z faktorů vyvolávajících
choroby dřeva révy vinné
TYPY OZELENĚNÍ
I. trvalé, druhově bohaté směsi
Od monokultury vinohradu k druhově bohatému ekosystému
30
31
I. a. trvalé, druhově bohaté směsi s vysokým podílem
lokálně typických druhů
Faktory degradující půdu
II. ozimé směsky
Faktory degradující půdu
· eroze
· eroze
· acidifikace, dekarbonizace
III. směs do příkmenného pásu
32
33
Faktory degradující půdu:
Faktory degradující půdu:
· eroze
· acidifikace, dekarbonizace
· zhutnění
· znečištění
· ztráta org. hmoty a humusu
· biologická degradace
· eroze
· acidifikace, dekarbonizace
· zhutnění
půda
rok
počet jedinců/m2
počet druhů
před aplikací DDT
po aplikací DDT
po aplikací DDT
1965
1967
1990
40 600 – 62 200
800 – 4 200
800 – 4 100
34
4–5
4–5
Rezidua triazinových herbicidů
– jeden z faktorů vyvolávajících
choroby dřeva révy vinné
Faktory degradující půdu:
· eroze
· acidifikace, dekarbonizace
· zhutnění
· znečištění
34
35
Obsahy Cu v půdě
Funkce bylinné vegetace:
jižní Morava 70 – 150 mg/kg
Jižní Tyroly až 2000 mg/kg
·
zastavit degradaci a ozdravit
půdy
· zlepšit nabídku živin
· minimalizovat fytopatologické
problémy
Svlačec
· nejdůležitější rezervoár stolburu
ve vinicích
Stolbur
Faktory degradující půdu:
·
·
·
·
·
eroze
acidifikace, dekarbonizace
zhutnění
znečištění
ztráta org. hmoty a humusu
Funkce bylinné vegetace:
· zastavit degradaci a ozdravit půdy
· zlepšit nabídku živin
Hyalestes obsoletus
Funkce bylinné vegetace:
· zastavit degradaci a ozdravit půdy
· zlepšit nabídku živin
· zlepšit zdravotní stav
· chrání vinice před plevely
36
37
Nejagresivnější plevele
Pálava: 1900 – 1910
· Pýr plazivý
· Pcháč oset
· Svlačec rolní
· všechny tyto plevele koření
až do cca 2,5 m a výrazně
konkurují révě, pýr navíc
vylučuje toxické exudáty
Konvenční vinice 2008 - 2010
Funkce bylinné vegetace
·
·
·
·
·
zastavit degradaci a ozdravit půdy
zlepšit nabídku živin
zlepšit zdravotní stav
chrání vinice před plevely
podpořit biodiverzitu
38
39
Ekologické vinice 2008 - 2010
Wurzelsystem Wein, Gedersdorf, Versuchsanlage der WBS Krems
40
41
Typy ozelenění – III. směs do příkmenného pásu
Žito po odnožení
Žito na jaře po vymetání
Zatravněný příkmenný pás
Složení směsi
·
kostřava červená
·
kostřava ovčí
·
lipnice luční
·
jetel plazivý
Typy ozelenění – II. ozimé směsky
Typy ozelenění – I. trvalé, druhově bohaté směsi
42
43
Směs „Green mix multi“
Vičenec ligrus
Onobrychis viciaefolia
Tolice dětelová
Svazenka vratičolistá
Hořčice bílá
Medicago lupulina
Phacelia tanacetifolia
Sinapis alba
3
1
0,5
Jetel plazivý (stř. vzrůst)
Kostřava ovčí
Kostřava červená výběžkatá
Trifolium repens
Festuca ovina
Festuca rubra
2,5
1
0,5
Kostřava červená trsnatá
lipnice luční
sléz krmný
Festuca rubra
Poa pratensis
Malva
0,5
0,5
1
čičorka pestrá
jitrocel kopinatý
Štírovník růžkatý
Coronilla varia
Plantago lanceolata
Lotus corniculatus
1,5
0,2
0,5
mrkev setá
Daucus carota
0,3
Celkem (kg /ha)
7
Od monokultury vinohradu k druhově
bohatému ekosystému
20
Vičenec ligrus
Gemenge 31kg/ha, Bio Forschung Austria 2010
• Esparsette (5kg/ha)
• Inkarnatklee (3kg/ha)
• Schwedenklee (1kg/ha)
• Gelbklee (3kg/ha)
• Weißklee nur wenn Sorte „Haifa“ verfügbar! (3kg/ha)
• Hornklee (1kg/ha)
• Steinklee (1kg/ha)
• Leindotter (2kg/ha)
• Buchweizen (5kg/ha)
• Phazelie (1kg/ha)
• Gelbsenf (0,5kg/ha)
• Winterraps (0,5kg/ha)
• Ölrettich (0,5kg/ha)
• Futtermalve (0,5kg/ha)
• Wiesenknopf (1kg/ha)
• Rotschwingel ausläufertreibende Sorte (1kg/ha)
• Rotschwingel horstbildende Sorte (1kg/ha)
• Schafschwingel (1kg/ha)
44
45
Ozelenění vinic
46
47
Tolice dětelová
Medicago sativa
Jetel inkarnát
Trifolium incarnatum
48
49
Ökologischer Weinbau ein
wichtiger Beitrag zur Steigerung
der Biodiversität und zum Naturschutz
Dipl. Önologe Dr. Uwe Hofmann
ECO-CONSULT, 65366 Geisenheim – Germany
www.eco-consult.net
„Ökologischer Weinbau – ein wichtiger Beitrag zur Steigerung
der Biodiversität und zum Naturschutz“
· Der Boden lebt
· Blühender Weinberg
· Ökologischer Weinbau als Lebensraum
50
51
Regenwurmbesatz
DER BODEN LEBT
Ökologisch
Konventionell
Entwicklung der Regenwurmpopulation
bei unterschiedlichen Begrünungssystemen
52
53
Symbiose zwischen Bakterien und Wurzeln
BLÜHENDER WEINBERG
54
55
Lebensraum Weinberg
Blühender Weinberg
Lebensraum Weinberg
Quelle: Freund et al. 2011
Einfluss der Begrünung auf die Biodiversität DDW 3
56
57
Lebensraum Weinberg
Natürliche Gegenspieler
58
59
60
61
62
63
Lebensraum Weinberg
Quelle: Freund et al. 2011
Einfluss der Begrünung auf die Biodiversität DDW 3
64
65
Lebensraum Weinberg
66
Ansiedlung natürliche Gegenspieler
67
Vliv kompostu na kvalitu půdy
Ing. Květuše Hejátková, Zera, Náměšť nad Oslavou
Proč se zabývat BIODEGRADABILNÍM materiálem
· Ochrana životního prostředí
Lebensraum Weinberg
(produkce skleníkových plynů, výluhy do spodních a povrchových vod, ….)
· Zdroj živin – dusík, fosfor, draslík, vápník
· Zdroj organické hmoty
· Zdroj energie
· Specifické vlastnosti - pod 40 % sušiny nelze skladovat
Ochrana půdní organické hmoty
je kritickým bodem hospodaření
Půdní organická hmota se skládá z organické frakce půdy, která je tvořena zbytky rostlin
a živočichů. Porušení rovnováhy mezi stavbou půdní organické hmoty a rychlostí rozkladu vede ke snižování obsahu humusu v půdě a tím i snížení obsahu uhlíku v půdě.
Snížení C o 1 %
· sníží vododržnou kapacitu půdy o 0,5 až 0,6 %
· obj., pórovitost o 1 %
· objemovou hmotnost (utužení) zvýší o 0,01 – 0,02 g/cm3
Vlivem nevhodného způsobu hospodaření v zemědělství obsah humusu v současné
době neustále klesá a sním i úrodnost půd. Šest základních principů půdního managementu (Greenland 1975).
· náhrada živin odebraných z půdy,
· udržení fyzikálních poměrů v půdě
· konstantní obsah humusu
· půda nesmí být zdrojem nemocí,
plevelů a škůdců
· pH a hladina toxických prvků nesmí stoupat
· snížení vodní i větrné eroze
68
69
Nařízení vlády č. 197/2003 Sb. o Plánu
odpadového hospodářství (transponovaný
cíl ES 1999/31/ES o skládkách odpadů).
Ochrana životního prostředí
Kdy se stane biodegradabilní materiál odpadem?
Odpad je movitá věc, které se osoba zbavuje nebo se hodlá zbavit.
·
·
Snížení maximálního množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů („BRKO“) ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil
v roce.
Předcházení vzniku odpadu
v obci – domovní a komunitní kompostování
v zemědělství správná zemědělská praxe – vlastní suroviny
· 2010 nejvíce 75 % hmotnostních
· 2013 nejvíce 50 % hmotnostních
· 2020 nejvíce 35 % hmotnostních
· z celk. množství BRKO vzniklého v roce 1995
Zařízení na zpracování odpadu, kterému je odpad předán:
dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a změně některých dalších zákonů, ve znění
pozdějších předpisů
Legislativa
Směrnice o odpadech č. 98/2008 ES – implementace ČR do zákona o odpadech
do roku 2010 – hierarchie nakládání s odpady :
Ukládání BRKO na skládky a limity
pro ukládání v letech 2010 - 2020 (tis. t)
1. předcházení vzniku odpadů
2. opětovné použití
3. materiálové využití
4. jiné využití (například energetické)
5. odstranění
Rok
1995
2010
2013
2020
BRKO
1530
1147
765
535
Platná legislativa ČR ve vztahu k BRO
·
zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a změně některých dalších zákonů, ve znění
pozdějších předpisů
· nařízení vlády č. 197/2003 Sb. o Plánu odpadového hospodářství
· vyhláška č. 382/2001 Sb. o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě
· vyhláška 341/2008 Sb. o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady
Platná legislativa ČR v zemědělství
· Dobrý zemědělský a environmentální stav (GAEC)
· Zákoné požadavky na hospodaření (SMR)
· Minimální požadavky v rámci agroenvironmentálních opatření
· Správná zemědělská praxe
· Nitrátová směrnice
Kritéria pro jednotlivé toky odpadu je řešen na úrovni EU, není hranice mezi rostlinným
materiálem, hnojivem a zemědělským odpadem.
70
Struktura bioodpadu v regionu
01 – 19
20
20 01
20 02
20 03
bioodpad z průmyslu a zemědělství
(produkce se mění díky změnám ve struktuře především zemědělství)
Komunální odpad
Složky odděleného sběru
Odpad ze zahrad a parků
Ostatní komunální odpad
71
Seznam BRKO - biodegradabilita
Diagram rozhodování v regionu – obec
Katalogové číslo
20 01 01
20 01 08
20 01 10
20 01 11
20 01 38
20 02 01
20 03 01
20 03 02
20 03 07
Papír a lepenka
Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven1
Oděvy
Textilní materiály
Dřevo neuvedené pod.č. 20 01 37
Biologicky rozložitelný odpad
Směsný komunální odpad
Odpad z tržišť
Objemný odpad
Bioodpad v obci
Bioodpad z údržby veřejné zeleně a zahrad občanů
· záleží na typu zástavby, ploše a způsobu ošetřování zeleně, půdních a klimatických
podmínkách
· největší objem (cca 70% bioodpadu z obce)
·
Bioodpad z domácností
tvoří velký podíl směsného komunálního odpadu
(až 40 %) – největší rizikovost díky obsahu živočišných zbytků
Domovní bioodpad (směsný komunální odpad)
· rozhodne o snížení požadavků na snížení skládkování a další ukazatelé řešení KO
· podléhá NR 1774 z roku 2002 o nakládání s vedlejšími živočišnými produkty – chybí
národní legislativa (1069/2009)
· třídit – 1 nádoba spolu se zeleným bioodpadem – v regionu je technologie zajišťující
hygienizaci
zisk – kompost - kvalita, energie, teplo
nebo
· netřídit – 1 nádoba spolu se směsným komunálním odpadem
zisk - energie, teplo
„Zelený bioodpad“
Třídit – zisk kvalitního kompostu
· zajistit nejkratší cestu k recyklaci – snížení nákladů
· zapojit zemědělce do zpracování bioodpadu – zajištění provozu, využití kompostu
· certifikovat kompost – kvalita a odbyt
· doplnit nedostatek organické hmoty v půdě – omezit erozi půdy a záplavy, zabránit
vyplavování živin do spodních vod
· podpořit odbyt kompostu - kompostování je v nevýhodě
– jistota finanční podpory za výrobu energie
72
Je biologicky rozložitelná materiál odpadem?
NE – domovní nebo komunitní kompostování
ANO – kolik t/rok se vytřídí?
do 150 t/rok malé zařízení
nad 150 t/rok centrální zařízení
Jaká je kvalita BRKO – jde pouze o odpad rostlinného původu?
ANO – zařízení se souhlasem krajského úřadu dle zákona o odpadech (kompostárna)
NE – uzavřené zařízení se souhlasem krajské veterinární stanice dle nařízení o vedlejších
živočišných produktech (kompostárna, bioplynová stanice)
Princip decentralizovaného kompostování
Model zemědělského kompostování - jako velmi účinný systém snížení bioodpadu
v komunálním odpadu.
Základním principem je:
· zpracovat bioodpad v místě vzniku
· zajistit kvalitu BRKO – systémy sběru a třídění
· minimalizovat provozní i investiční náklady
· zapojit do spolupráce obce a zemědělce
· využít výsledný produkt – kompost na zemědělsky obdělávané
pozemky zemědělců
· Idea – živiny zůstanou v region
Výroba kompostu
Kompostování:
· je řízená exotermní biologická přeměna rozložitelných organických materiálů na látky
bohaté na obsah humózních materiálů o obsahu aspoň 20 % organické hmoty
· aerobní proces, při němž se činností mikro a makro organismů za přístupu vzduchu
přeměňuje využitelný bioodpad na stabilizovaný výstup – kompost
· Optimalizace kompostovacího procesu – surovinová skladba
(obsah živin, struktura materiálu), vlhkost, přísun vzduchu
· Řízení kompostovacího procesu – průběh teplot, vlhkost, vzduch
· Změna hmotnosti kompostovaného materiálu
zelená hmota na 55 – 65 % , dřevní hmota na 20 – 30 %
73
Nejlepší dostupná technika a technologie kompostování
Kvalita kompostu
Řeší základní podmínky, které se přímo vztahují k ekologickému šetrnému a na kvalitu
zaměřenému řízení biologické přeměny odpadu.
Klíčové parametry pro právně účinnou kategorizací kompostu:
Emise zařízení kompostárny lze rozdělit podle tras emisí:
· voda (výluhy, splachy způs obené deštěm)
· půda (znečišťující látky v kompostu)
· vzduch (pachy, prach, mikrobi, organické a anorganické látky, hluk)
Princip provozu s nízkými emisemi:
· Dočasné skladování surovin podle kvality
· Vytvoření homogenních podmínek pro řízený rozklad odpadu
· Surovinová skladba
C:N 30 : 1 (užší vede ke ztrátám dusíku)
Vlhkost 45 - 50 - 60% (podle přítomnosti strukturního materiálu)
pH 6,5 - 7 (nižší i vyšší je nevhodná pro mikrobiální činnost)
· Teplota – teplota nad 55 - 60 °C po delší dobu než je nutné
pro hygienizaci proces zpomalují
· Provzdušňování (dostatek strukturního materiálu)
Obsahy těžkých kovů
pro rekultivační kompost, stabilizovaný BRO:
As, Cd, Cr, Hg, Ni, Pb, Zn, ( vyhláška č. 341/2008 Sb. – BRO)
pro kompos:
As, Cd, Cr, Hg, Ni, Pb, Zn, Cu, Mo (zák.č.156/1998Sb. o hnojivech)
pro rekultivační kompost, stabilizovaný BRO:
PCB (polychlorované bifenyly)
PAU (polycyklické aromatické uhlovodíky)
AT4 test respirační aktivity (hodnocení stability bioodpadu na základě měření
spotřeby O2 za 4 dny dle rak. Normy ONORM S 2027– hodnota nižší než 10 mg O2/g sušiny
– materiál již není biologicky rozložitelný)
Kritéria účinnosti hygienizace na základě sledovaných indikátorových mikroorganismů
Znaky jakosti kompostu
pro kompost a rekultivační kompost :
Využití výstupů kompostování
1.
2.
3.
4.
Skupina
· výstup kompostování, který je určen pro využití na zemědělskou a lesnickou
půdu - organické hnojivo – KOMPOST
Skupina
· výstup kompostování, který není určen na zemědělskou a lesnickou půdu
REKULTIVAČNÍ KOMPOST
Třída I. – pro zeleň sportovišť a bytové zástavby
Třída II. – pro městskou zeleň, parků a lesoparků, průmyslových zón
(rekultivace, smíchání se zeminou)
Třída III. – pro rekultivaci vrstev zabezpečení skládek odpadů
Skupina – stabilizovaný odpad určený ke skládkování
Skupina – výstup ze zařízení na zpracování bioodpadu
– biologicky nerozložitelné a jsou určeny k odstranění
Využití výstupů kompostování
Uvedení výstupů na trh
1.
Skupina – organické hnojivo – KOMPOST
typové nebo netypové hnojivo – vždy podle Zák.č. 156/1998Sb. o hnojivec
– REGISTRACE HNOJIVA
2.
Skupina - REKULTIVAČNÍ KOMPOST
podle vyhlášky č. 341/2008Sb. O podrobnostech nakládání
s BRO PRŮVODNÍ DOKUMENTACE
74
Vlhkost
Spalitelné látky
v sušině vzorku
Celkový dusík
Poměr C : N
pH
Nerozložitelné příměsi
40 – 65 % hm
min. 25 % hm
min. 0,6 % hm
min. 20 max. 30
6,0 – 8,5
max. 2,0 % hm
Znaky jakosti kompostu
pro kompost – typové organické hnojivo
(dle zák.č. 156/1998Sb. o hnojivech)
Spalitelné látky
min. 25 – 65 % hm
Celkový dusík
min. 0,6 - 3 % hm
Celkový fosfor (P2O5)
min. 1 % hm
Celkový draslík (K2O) min. 1 – 8 % hm
hodnoty jsou v sušině vzorku
průmyslový kompost,
ze statkových hnojiv, termofilní a aerobní fermentací,
žížaly Eisenia foetika
z melasy po vydestilování lihu
ze statkových hnojiv aerobní fermentací
·
·
·
·
·
75
Úloha kompostu
Využití kompostu je rozpoznatelný až po několika letech
1. Udržení a obnova kvality půdy
2. Ochrana ŽP – zabudování uhlíku do půdy
3. Energetické využití – náhrada průmyslových hnojiv
· Nejvýznamnější výhoda je zvýšení obsahu organické hmoty v půdě pravidelné hnojení
6 – 7 t/ha/rok v sušině postačí k udržení stabilního množství humusu v půdě.
· Zvyšuje množství mikro a makroorganismů které stimulují enzymy a dochází
k mineralizaci org. hmoty.
· Dochází ke zvýšené odolnosti pěstovaných rostlin proti škůdcům a chorobám.
· Množství oxidu vápenatého zcela nahrazuje vápnění půdy .
· kompost je organické hnojivo pomalu působící – více jak 90 % je vázáno v organických
vazbách , 30 – 62 % celkového N je přítomno v huminových kyselinách, až mineralizací
dochází k jeho postupnému uvolnění
· využijí ho především plodiny s delší vegetační dobou
· obiloviny – srovnatelný vliv jak efekt průmyslových hnojiv
(kompost z komunálního odpadu)
· brambory – srovnatelný výnos jako s dávkou 200 kg N x 80 t/ ha kompostu
· kukuřice – pravidelné hnojení (27t/ha) – efekt až 3 rok
· zelenina – lilkovité a košťálové plodiny
1. Nehnojená kontrola
4. Digestát BS Lípa
5. Digestát BS Telč
6. CMC Kompost
Změna struktury půdy
· fyzikální vlastnosti
· stabilita půdních agregátů
· objemová hmotnost
· pórovitost
· využitelná vodní kapacita
(chrání rostliny před suchem)
· infiltrace
Půda se špatnou infiltrační schopností
Zdroj: VÚMOP – Radim Vácha
Aplikace kompostu
má pozitivní vliv na
· zpracovatelnost půdy
(spotřeba nafty)
· odolnost proti erozi
výnosová stabilita
Půda se správnou infiltrační schopností
Zdroj: BFA Hartl W.
76
77
Frakce půdního dusíku po sklizni
Stav půdy po sklizni brambor
N-NO3
· snadno dostupný kořenům · mobilní · hromadí se v rostl. aniž by je poškodily
N-NH4 +
· fixovaný v jílových minerálech · pouze 10 - 30% využitelných rostlinami
Úloha kompostu
· Výsledky pokusu variant hnojení kompostem
(1993 - 2006 am Versuch STIKO on BioForschung Austria in Wien).
· Účinnosti průmyslových hnojiv se kombinaci s kompostem zvyšuje.
78
79
Provoz kompostárny uvedené kapacity a technologie zakládek na volné ploše
s technikou, jejíž energetickým zdrojem je traktor:
Ekonomika
Příklad: funkční model kompostárny včetně finančního odhadu, ekonomika
provozu a vybavení kompostárny splňující předpoklad.
Správné kompostářské praxe – pilotně ověřené podklady
· kapacita kompostárny je od 1300 – 2000 t BRO za rok
· z toho zemědělská kompostárna dle podmínek OP ŽP zpracovává 40 – 50 % BRKO obce
– to je cca 600 – 1 000 t/rok BRKO
· potřeba kapacity vodohospodářsky zabezpečené plochy je 2 000 – 2 800 m2
(koresponduje s použitou technikou – traktorový překopávač se záběrem 3 m)
· produkce kompostu z uvedené produkce BRKO je cca 600 – 1000 t/rok
· při průměrné dávce kompostu 20 t/ha je potřeba k aplikaci 30 – 50 ha orné půdy sběr
a svoz BRKO na kompostárnu zajišťuje obec
· je zajištěn 1 pracovníkem
· doba provozu podle povětrnostních podmínek (březen–listopad)
· v nákladech chybí režie a případný nájem za plochu kompostárny (jsou to náklady,
které jsou závislé na velikosti podniku, vlastnictví pozemků)
Náklady na zpracování BRKO
(při zpracování 1 300–2000 t BRKO za rok)
Kalkulace ceny kompostu:
· náklady 1 tunu vyrobeného kompostu
· za 1 tunu aplikace kompostu dle velikosti pozemku,
Potřeba technologického vybavení zemědělské kompostárny – rozpočet:
· traktorový překopávač kompostu (záběr 3 m)
600 000 Kč
(předpoklad, že traktor je součástí zemědělské techniky)
· drtič dřevní hmoty údržby zeleně
900 000 Kč
· zabezpečená plocha, včetně záchytné jímky
3 000 000 Kč
· váha včetně SW k vážení a evidenci odpadu
370 000 Kč
· síto k úpravě kompostu
300 000 Kč
· Celkem cena
5 170 000 Kč
466 až 957 Kč
150–1350 Kč/ t
(průměrně je cena 300–400 Kč/t)
· cena za skládkování průměr v ČR je
1070–1450 Kč/t
(cena je bez dopravy na skládku )
Cíl efektivnosti zpracování BRKO:
·
náklady na výrobu kompostu by měly být srovnatelné s cenou živin v průmyslových
hnojivech s tím, že ostatní přínosy kompostu jsou promítnuty do snížení nákladů
obdělávání půdy a zdravé produkce potravin, včetně environmentálního přínosu
– zvýšení zadržení vody v krajině.
·
náklady na systém třídění, sběru a zpracování by měly být nižší než stávající systém
nakládání s domovními odpady (směsný komunální odpad).
· pravidla veřejné podpory „de minimis“ s dotací až 90 % umožňují
vybudování kompostárny uvedené níže jako příklad.
· výše podpory do 200 000 EUR (to je cca 5 000 000 Kč)
· celkový rozpočet včetně 10 % vlastních zdrojů je 5 500 000 Kč
· s podmínkou zpracovat na kompostárně minimálně 40 % BRKO
(předpoklad v roce 2011 je až 50 % BRKO)
80
215 až 350 Kč
vzdálenosti skladu kompostu, kapacitě rozmetadla
· cena za živiny v kompostu
· cena za příjem BRKO na kompostárny
Náklady investic na 1 tunu BRKO jsou 3 677 – 2 585 Kč
Ceny jsou bez DPH.
Využití OP ŽP osa 4.1 – žadatel zemědělec
cca 350–215 Kč/t
81
Komunitní kompostárna
Komunální bioodpad
Sběrná nádoba speciálně upravená pro bioodpad
Decentralizovaná kompostárna
Velkokapacitní kontejnery
82
83
Zvyšování retenční schopnosti
půd aplikací kompostů
Kompostování v ČR
doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D.
Ú
d
Úvod
· Významným faktorem ovlivňujícím veškeré pochody v půdě včetně jejího zpracování
je vodní režim půd.
· Zásadním způsobem je ovlivněn infiltrační schopností tj.propustností vody.
· Infiltrační schopnost závisí na složení a struktuře půdy, na rozložení kořenů v půdním
profilu.
· Velmi důležitou roli hraje množství a kvalita organické hmoty v půdním profilu.
· Rozkladné pochody org. hmoty dávají vzniknout pórům a mikropórům, ve kterých
je voda zadržována - získává retenční schopnost.
· Ústav zahradnické techniky v Lednici se dlouhodobě zabývá problematikou
kompostování a využití kompostů v zahradnictví
· Od roku 2008 jsme spoluřešitelé GP jehož cílem je ověřit zlepšení retenční schopnosti
půdy po aplikaci kompostu.
· V roce 2009 a 2010 se uskutečnil maloparcelní pokus na 2 stanovištích
Kompostárny ČR
·
(Lednice a Topolná - UH), ve kterém se pomocí vlhkostních čidel sledoval pokles nebo
udržení půdní vlhkosti v závislosti na množství kompostu zapraveného do půdy.
Zapravena byla dávka 50 a 100 t.ha-1 .
Cíl
· Cílem experimentů, prováděných na Ústavu zahradnické techniky
MENDELU v Brně
v roce 2009 a 2010, bylo posouzení vlivu různých dávek kompostu na udržení půdní
vlhkosti ve vinicích.
84
85
Pokusná stanoviště a pokusné varianty
Lednice 2009
·
· Lednice (ZF MEDELU)
Maloparcelní pokusy (40 m2)
·
·
– půdní typ: černozem
– půdní druh: hlinitopísčitý
Topolná – půdní typ: fluvizem glejová
– půdní druh: hlinitý
Aplikovaná dávka kompostu 0 – 50 – 100 t/ha
Sledování vlhkosti půdy
Topolná 2009
Měřič půdní vlhkosti VIRRIB
- hloubka 0,3 m
Záznamový přístroj VIRRIBLOGGER
Hodnocení výsledků
· Ze souboru
·
·
hodnot - za celé období - stanoveny průměrné denní vlhkosti - zazna
menány graficky.
Grafy zpracovány podle měsíčních dekád - do nich vyneseny hodnoty a termíny srážek
na daných stanovištích.
Z naměřených hodnot i grafů lze poměrně dobře vyčíst odezvy půdního prostředí
u jednotlivých variant dávek i vzájemné rozdíly hodnot půdní vlhkosti.
86
Zhodnocení za rok 2009
· Křivky
vypovídají o výrazně vyšší vlhkosti půdy dostatečně zásobené středními
(50 t.ha-1) a vysokými (100 t.ha-1) dávkami kompostu.
· Stanoviště Lednice - stejný či podobný průběh úbytku vlhkosti - vliv dobré homogenity
profilu v lehké hlinitopísčité půdě - dobré zasakovací podmínky v celém horizontu.
· Z grafu lze zřetelně odečíst vyšší udržení půdní vlhkosti u varianty 100 t.ha-1 o 15 -18 %,
u varianty 50 t.ha-1 o 2 - 4 % ve srovnání s kontrolou.
· Stanoviště Topolná - menší absolutní rozdíly v udržení vlhkosti u sledovaných variant,
které se pohybují v hodnotách 7 - 10 %. Důvodem odlišný půdní typ stanoviště,
kde těžší hlinitá půda snižuje zasakovací schopnosti, což se projevuje nižší retencí
profilu.
87
Lednice 2010
Závěr
· Retenční schopnost půdy pozitivně koreluje s obsahem organické hmoty.
· Infiltrační schopnost písčitohlinité nebo hlinitopísčité půdy se zvyšuje
·
·
Topolná 2011
dodáním
kompostu oproti půdě neošetřené kompostem, u těžších půd jsou sledované rozdíly
v retenční schopnosti menší.
Ovlivnění retenční schopnosti je výraznější při vyšších dávkách kompostu, které lze
ve vinohradnictví zajistit aplikací kompostu do oblasti kořenové zóny – tj. aplikací
do brázdy nebo lokální aplikací – např. pomocí hnízdové aplikace s využitím traktorového vrtáku.
Získané výsledky budou dále využity při stanovení vlivu kompostu na zvýšení polní
vodní kapacity jednotlivých půdních typů, pro stanovení doporučených dávek
kompostu pro obnovu retenční schopnosti půd i pro návrhy technického zajištění
pracovních operací spojených s aplikací kompostu.
Zhodnocení za rok 2010
· Křivky v grafech s vyznačením množství a termínů srážek ukazují, že sledování bylo
v roce 2010 ovlivněno výraznými a četnými srážkami.
· Hlinitopísčitá půda na stanovišti Lednice vykazovala v období mezi srážkami zřetelný
pokles vlhkosti, daný její vyšší zasakovací schopností.
· U těžší hlinité půdy s menší zasakovací schopností na stanovišti Topolná, se tyto změny
v podstatě neprojevily, větší úbytek vlhkosti nastal odparem.
· Na stanovišti Lednice mají křivky podobný tvar, z jejich posunutí lze odečíst udržení
půdní vlhkosti u varianty 100 t.ha-1 až o 10 - 12 %
· Stanoviště Topolná vykazuje absolutní rozdíly v udržení vlhkosti u sledovaných
variant, které se pohybují v hodnotách 6 - 8 %.
· Na obou stanovištích byl sledován vyšší obsah vlhkosti po aplikaci dávky kompostu
(rozdíl vykazuje i dávka 50 t.ha-1 ve srovnání s kontrolou.
88
89
Stroje pro údržbu
ozeleněných vinic
Řízené zatravnění
doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D.
Zelené hnojení
Úvod
· Pěstitelské
technologie s využitím zatravněného meziřadí představují jednu ze
základních podmínek systému integrovaného a biologického pěstování révy vinné.
· V současné době je v provozní praxi systém uplatňován ve třech variantách:
- spontánní zaplevelení
- výsev zatravnění
- výsev zeleného hnojení
Schéma rozdělení porostů v meziřadí a pp. podle vybraných kritérií
Spontánní zaplevelení
90
91
· Tradiční názor – zazelenění v podobě monokultur působí negativně na růst révy
a biodiverzitu.
· Nový názor – výběr vhodného rostlinného složení přispívá pozitivně k ovlivnění
půdních vlastností a představuje část managementu kvality ve vinohradnictví.
· Údržba a regulace rostlinného pokryvu v meziřadí vinic i v oblasti příkmenných pásů
se neobejde bez vhodných typů mechanizačních prostředků.
· Standardně sem patří mulčovače, vyžínací sekce.
· Nově lamelové válce.
Mulčovače traktorové, vertikální
Mulčovač vedený
Vyžínací sekce
Mulčovače traktorové, horizontální
92
93
Mulčovač s vyžínací sekcí
Porovnání min./ max. hodnot provozních nákladů
Orientační výkonnosti a spotřeby pohonných
hmot při mulčování
100 %
- 18-28 %
94
95
Možnosti snižování nákladů při zásazích
2 řádkové adaptéry - mulčovače na multifunkční nosiče
· Včasné provedení operace – dosažení vyšší výkonnosti a nižší spotřeby PHM.
· Optimální podmínky pro provedení operace.
· Počet zásahů – v zásadě nelze snižovat, běžně 3 (4) údržbové zásahy.
· Dobrý technický stav nářadí (údržba pracovního ostří nožů) – dosažení vyšší výkonnosti
Výkonnost 1,4 ha.h-1
a nižší spotřeby PHM.
· Slučování operací – mulčování meziřadí provádět současně s vyžínáním příkmenného
pásu.
TRENDY V OBLASTI STROJŮ PRO ÚDRŽBU OZELENĚNÝCH VINIC
Mulčovač s bočním vynášením mulče
· Pracovní část tvoří rotor s noži doplněný o příčný šnekový dopravník u některých modelů
dvojice šnekových dopravníků
· Podle konstrukce je potom travní mulč dopravován na jednu příp. obě strany do blízkosti
příkmenného pásu
· Travní mulč přivedený do pásu – omezení herbicidů
· Otáčky dopravníku jsou regulovatelné v závislosti na rychlosti pojezdu, výšce porostu
(množství biomasy)
Lamelové válce
· Při průjezdu nedojde odseknutí rostlin, ale k jejich vícenásobnému polámání a poválení
· Zůstává tak spojení mezi nadzemními částmi rostlin a kořeny.
· Poválený porost nespotřebuje velké množství vody, napomáhá udržení biodiverzity
a chrání povrch pozemku před vysycháním.
· Soupravy dosahují vyšší výkonnost 1,0 – 1,5 ha.h-1 a menší spotřebu pohonných hmot.
96
97
Lamelové válce
Zikadenerfassung im Rahmen
des ECOWIN AT-CS – Projektes
(Falkenberg)
W. Tiefenbrunner, H.Gangl & G. Leitner
Zikaden singen und springen wie Heuschrecken, sind aber keine!
Spitzkopfzikade
Rundkopfzikade
Feldheuschrecke
Laubheuschrecke
Zikaden gehören zu den Schnabelkerfen, besitzen einen Saugrüssel (im Gegensatz zu
den Heuschrecken) und sind daher an Pflanzen saugende Insekten. Die einheimischen
Arten sind meist klein.
98
99
Zikaden: Steckbrief
· Aus Österreich sind gegenwärtig 626 Zikadenarten bekannt (148 Spitzkopf- und 478
·
·
·
Rundkopfzikaden), 184 davon aus der Umgebung von Weingärten.
Zwei Drittel der Arten sind Ernährungsspezialisten, die nur an einer Pflanzenart oder
–gattung leben.
Zwei Drittel findet man in der Krautschicht, ein Viertel an Bäumen und Sträuchern.
Bei 8% der Arten läuft die Larvalentwicklung im Boden ab; 5% sind im alpinen Bereich
zu finden.
Verschiedene
Arten
ernähren
sich
unterschiedlich: viele saugen am eiweißreichen
Mesophyll,
andere
am
zuckerreichen
Phloemsaft (Bastteil der Leitbündel) und
wieder andere (z. B. Schaumzikaden) am
mineralstoffreichen Xylemsaft (Holzteil).
Für jede dieser Ernährungsformtypen sind
Spezialanpassungen erforderlich.
Blattquerschnitt
Zikaden: wirtschaftliche Bedeutung (I)
Zikaden: wirtschaftliche Bedeutung (II)
Viele Zikaden sind Schädlinge:
· durch Übertragung von Krankheiten (Vektoren):
Nur Zikaden, die am Leitgewebe saugen, sind effiziente Vektoren. Zu unterscheiden sind:
Virusüberträger: Viele Zikaden sind v. a. im Getreide- und Maisbau Vektoren
verschiedener Viren.
Laodelphax striatella
Javesella pellucida
Psammotettix alienus
Phytoplasmenüberträger: spielen v. a. im Weinbau eine große Rolle und gewinnen stetig
an Bedeutung, da die Krankheiten sich ausbreiten.
Zikaden: wirtschaftliche Bedeutung (III)
Phytoplasmen (MLO‘s) im Weinbau:
Phytoplasmen sind zellwandfreie Bakterien, die durch phloemsaugende Insekten übertragen
werden. Die Infektion erfolgt durch vorheriges Saugen an einer Wirtspflanze dieser Bakterien:
Viele Zikaden sind Schädlinge:
Büffelzikade & Schadbild
· durch Saugschäden (Direktschädlinge):
Z. B. die Grüne Rebzikade (Empoasca vitis). Unsere
Untersuchungen haben allerdings gezeigt, dass E. vitis nicht
sehr häufig ist und dass es andere Empoasca –Arten sind,
die zur Massenvermehrung neigen.
Erasmoneura vulnerata
Z. B. die Büffelzikade (Stictocephala bisonia), ein Neozoon
aus der Neuen Welt, das bereits Österreich erreicht hat und
die Rebe durch Eiablage und Saugen schädigt.
Empoasca vitis
Z. B. Erasmoneura vulnerata, ein Neozoon aus der Neuen Welt,
das sich von Süden her kommend ausbreitet, derzeit Slovenien
erreicht hat und in einigen Jahren in Österreich ankommen wird.
100
· Stolbur-Gruppe:
verursacht die Schwarzholzkrankheit der Rebe. Als Hauptwirte
sind Ackerwinde (Convolvulus arvensis) und Brenn-Nessel (Urtica dioica) bedeutend.
Die Rebe ist kein bevorzugter Wirt der Vektoren. Die Übertragung erfolgt international
hauptsächlich durch die Glasflügelwindenzikade (Hyalesthes obsoletus), die aber in
Österreich selten ist, genauso, wie alle anderen bekannten Überträger. Trotzdem breitet
sich die Krankheit aus.
Hyalesthes obsoletus Reptalus cuspidatus
101
Anaceratagallia ribauti
Zikaden: wirtschaftliche Bedeutung (IV)
Phytoplasmen (MLO‘s) im Weinbau:
Elm Yellows – Gruppe: verursacht die Goldgelbe Vergilbung der Rebe. Überträger ist
die Zikade Scaphoideus titanus, ein Neozoon, dessen Hauptwirt die Rebe ist. Die Art ist in
den mediterranen Ländern bereits weit verbreitet und hat auch die östliche Steiermark
(seit 2004) und das südliche Burgenland (Eltendorf, Kukmirn) erobert. GV - Zwischenwirte
sind Trifolium repens und Ranunculus repens.
Exhaustor
Aedeagus von
Euscelis incisus
Versuchsstandort Falkenberg
Zeisner
Zeisner
Zeisner: Scaphoideus titanus
Symptome:
Verfärbung der Blätter (Ww: Vergilbung), Blattrollen, schlechte Holz- und Traubenreife,
oft vollständiger Ernteverlust, Absterben. Bei der Schwarzholzkrankheit sind nur einzelne
Triebe betroffen, bei der Goldgelben Vergilbung der gesamte Stock.
Zikadenaufsammlung und Bestimmung
Als Fangmethoden haben sich die Verwendung von Saugsammlern, Keschern und
Gelbfallen bewährt. Im Rahmen des Projekts kam ein Saugsammler zur Anwendung
(umgebauter Laubsauger). Der Fang wird in einen Kübel überführt und die interessierenden
Insekten mittels Exhaustor vom Rest isoliert.
Die Bestimmung erfolgt im Labor unter dem Binokular. Etwa bei der Hälfte aller Arten muss
der Aedeagus präpariert werden, weil die Spezies einander sehr ähneln.
Variante1:
Variante2:
1. Fahrgasse offen mit Winterbegrünung
2. Fahrgasse begrünt
Unterstock frei
1. Fahrgasse begrünt
2. Fahrgasse begrünt
Unterstock frei
Variante 3: wie 2, aber dynamisch ohne vorgegebene Bewirtschaftungstermine,
angepasst an das Rebwachstum.
Variante 4: wie 3, aber Unterstock begrünt.
Bodenbedeckung durch Begrünung zunehmend von Variante 1 (40%) bis Variante 4 (100%).
102
103
Auswertung
Für jede aufgefundene Spezies wurde die Anzahl der gefundenen Individuen getrennt
nach Geschlecht für jeden Zeitpunkt (1x monatlich), jede Variante und Wiederholung
festgehalten. Diese Art ist in Variante 2 besonders selten.
Anaceratagallia laevis
Faunenähnlichkeit der Standorte
Männchen
Weibchen
Ein Vergleich des Standortes Bisamberg (Falkenberg)
mit 42 anderen Weingärten
Die Anzahl der Proben pro Standort
bestimmt zu 80% die Zahl der Arten, die an
diesem Standort nachgewiesen werden.
Im Vergleich zu den meisten (dauerbegrünten)
Weingärten und umgebenden Brachen
finden sich auf der Probefläche Bisamberg
(96 Proben, 36 Arten) sehr wenige Arten
(entsprechend 13 Proben).
Der nur wenige hundert Meter entfernte
Standort Langenzersdorf liegt hingegen in
die Region ist durchaus nicht
der Norm
artenarm und die geringe Artenanzahl ist
eine Folge des Weingartenmanagements.
Bisamberg clustert mit anderen donaunahen Standorten um
und westlich von Wien
104
105
Artenzusammensetzung im Vergleich – Teil 1
Zusammenfassung des Standortevergleichs – Schlussfolgerungen
Nur zwei Arten sind nicht weit verbreitet, Dryodurgades reticulatus und Evacanthus
interruptus. Einige Arten sind Phytoplasmen- und Virusvektoren, aber nicht im
Weinbau (rot, rechts).
· Der untersuchte Standort Bisamberg (Falkenberg) ähnelt in der
·
·
·
·
Artenzusammenstellung anderen donaunahen Standorten bei
und westlich von Wien.
Die Artenanzahl ist aber außergewöhnlich niedrig und
außerdem setzt sich die Zikadenfauna fast ausschließlich aus
weit verbreiteten Arten zusammen.
Die geringere Artenanzahl bedeutet eine Verminderung des
Infektionsrisikos.
Aus der Literatur (Riedle-Bauer et al. 2010) ist bekannt, dass
Bodenbearbeitung, sowie die Begrünung mit Phacelia,
Buchweizen und Ölrettich die Zikadenpopulation vermindert.
ABER: Die Zusammensetzung der Zikadenpopulation in der
Fahrgasse korreliert nur geringfügig mit der in der Rebzeile
(Riedle-Bauer et al. 2010)!
Vergleich der Versuchsvarianten
Artenzusammensetzung im Vergleich – Teil 2
Nur Megophthalmus scanicus ist nicht weit verbreitet. Einige Arten sind Virusvektoren,
jedoch nicht im Weinbau (rot, rechts).
Ähnlichkeit der Artenkomposition
bei den Versuchsvarianten in %
Dryodurgades reticulatus
Evacanthus interruptus
Megophthalmus scanicus
· v1 ähnelt v2 und v3 besonders.
· v3 weist sehr viele Arten auf
·
·
106
(25 gegenüber v1, v4:22
und v2:19), allerdings sind die Wiederholungen sehr
unterschiedlich.
Versuchsspalten und –zeilen unterscheiden sich kaum
in der Artenanzahl (13-15 Spezies pro Zeile bzw. Spalte),
dennoch zeigen einige Arten einen deutlichen Randeffekt
(Evacanthus interruptus, Balclutha calamagrostis, Cicadula
frontalis u.v.a.m.).
Einige Spezies bevorzugen bestimmte Varianten (Gtg.
Anaceratagallia, Dryodurgades reticulatus …). Für die
Gattung Macrosteles ist dies besonders deutlich.
107
Vergleich der Versuchsvarianten – Gattung Macrosteles
Über alle Termine und Wiederholungen summiert, finden sich in den Varianten 3 und
4 deutlich mehr Individuen als bei 1 und 2.
Vyhodnocení průběhu vlhkosti půdy
pod zatravněnými a kultivovanými
příkmennými pásy révy vinné 2010 - 2011
Ing. M. Hluchý, PhD., Ing. P. Marcinčák, Ing. P. Otřísal
Mechanická kultivace příkmenného pásu
Rozmístění živých kořenů v trvale ozeleněné vinici
(Mohr, Bernkastel Kues)
108
109
Pozitiva a negativa mechanické kultivace
Zatravněný příkmenný pás – jedna z variant řešení problému
Pozitiva:
· omezuje konkurenci „plevelů“ o vodu a živiny
· podporuje mineralizaci živin
Negativa:
· Mechanizovaně: poškození keřů, nedostatečná kapacita
· Ručně: příliš nákladné, totálně nedostatečná kapacita
Složení směsi: kostřava červená, kostřava ovčí, lipnice luční, jetel plazivý
Výsledek:
· mechanicky poškozené keře
· vinice zaplevelené v nejcitlivější části plochy
Nejagresivnější plevele:
· Pýr plazivý
· Pcháč oset
· Svlačec rolní
Všechny tyto plevele koření
až do cca 2,5 m a výrazně
konkurují révě, pýr navíc
vylučuje toxické exudáty
110
111
Průběh srážek a teplot v roce 2011
112
113
Vlhkost půdy v příkmenném pásu 2010 – Novosedly
zatravněno/černý úhor
114
115
Vlhkost půdy v příkmenném pásu 2011 – Novosedly, Marcinčák
zatravněno/černý úhor
116
117
Vlhkost půdy v příkmenném pásu 2010 – Popice
zatravněno/černý úhor
118
119
Vlhkost půdy v příkmenném pásu 2011 – Popice, Gottberg
zatravněno/černý úhor
120
121
Technische Voraussetzung für die
Begrünung im ökologischen Weinbau
Dr. Uwe Hofmann, ECO-CONSULT, Geisenheim
www.eco-consult.net
SYSTEM: Boden - Pflanze - Winzer – Umwelt im Ökologischen Weinbau
KLIMA
Boden Gesundheit
Pflanzen Gesundheit
· Natürliche Bodenfruchtbarkeit
· Nährstoffversorgung
· Bodenstruktur
· Bodenmanagement
· Bodenwasserhaushalt
· Begrünungsmanagement
· Biologische Unkrautkontrolle
· Ökologische Pflanzenpflege
· Pflanzenschutz
· Kulturmaßnahmen
· Biologische
Schädlingsbekämpfung
· Landschaftspflege
REBE
Ertrag/Qualität
WINZER
122
123
Spatendiagnose
Lockerungsgeräte
124
125
Saattechnik
Einsaat - Unterstock
Begrünungsmanagement
126
127
Novela zákona č. 242/2000 Sb.
o ekologickém zemědělství
Odbor environmentální a ekologického zemědělství
Ing. Jan Gallas, Ministerstvo zemědělství
Proč novela?
· 1.1.2009 došlo k nabytí účinnosti dvou nových Nařízení Rady a Komise k ekologickému
zemědělství, které mění některé předchozí principy Nařízení ES 2092.
· Bylo nutné z komitologického hlediska zákon těmto novým nařízením přizpůsobit.
· Při té příležitosti rozhodlo vedení MZe o aktualizaci některých zastaralých paragrafů
a upravit k současné praxi adekvátně správní delikty a systém kontrol.
Změny obecného charakteru
· Došlo ke zjednodušení procesu registrace. Zemědělec je rovnou registrován v den
doručení žádosti, neposílá se zvlášť oznámení o zahájení PO a zvlášť registrace.
· Je zrušen registrační poplatek.
· Doba trvání přechodného období napříště není dotčena změnou vlastnictví ekofarmy
· Registrace je zrušena, pokud do 12 měsíců po ukončení PO nezíská ekologický podnikatel
certifikát. MZe může na žádost ve výjimečném případě tuto dobu prodloužit.
· Registrace je zrušena, pokud je ekologický subjekt déle než 30 dnů v situaci, kdy nemá
uzavřenou platnou smlouvu o kontrole s jednou z KO.
Systém udělování výjimek
· Jak je již zavedeno v praxi, výjimky uděluje na základě žádosti podle metodických pokynů
MZe, kromě výjimek na osivo a sadbu, které uděluje ÚKZÚZ.
· Z důvodu administrativní náročnosti, a jako motiv omezit počty žádostí o výjimku, které
by již z podstaty toho slova a meritu věci měly být opravdu řešením nenadálé situace, je
žádost o výjimku k MZe zpoplatněna 1.000 Kč poplatkem formou kolkování žádostí.
· Nový
Přestupky
· § 33 nově zavádí pojem přestupky, což jsou taková porušení zákona, kterých se může
dopustit nepodnikající fyzická osoba, tedy v případě systém EZ pouze včelař.
· Tyto přestupky jsou rámcově shodné se správními delikty, jen některé jsou
Správní delikty
· Byly upraveny správní delikty, tak aby odpovídaly více současným Nařízením a aktuálnímu
vývoji v sektoru, případně byly „zalepeny díry“ v předchozích definicích.
· Byla zavedena pokuta za tzv. zbytkovou skutkovou podstatu, což byl nyní odst. 1 písm.
aa) „poruší jinou povinnost vyplývající z přímo aplikovaných předpisů“, a která byla bez
sankce. Nyní je stanovena pokuta až do výše 20.000 Kč.
Zvláštní opatření
· Nový § 34 zavádí institut zvláštních opatření, která může MZe uložit na základě přímo
použitelných předpisů EU, a to v případě porušení a nesrovnalostí s předpisy, nebo
v případě podezření na porušení a nesrovnalosti s předpisy.
· Zvláštní opatření může být např. nařízené stažení výrobku z prodejen, apod., tedy
opatření nepeněžitého rázu, zejména zaměřené na ochranu spotřebitele.
ÚKZÚZ
· ÚKZÚZ bude nadále vykonávat úřední kontroly ekologického zemědělství v souladu
s požadavkem Nařízení 882/2006 o úředních kontrolách.
· ÚKZÚZ není v zákoně jmenovaný jako kontrolní organizace EZ, a nemá pravomoc
v certifikaci. Podněty zjištěné kontrolou předává nadále MZe a neúčastní se
správních řízení
Jak dál?
· Novelu schválil bez připomínek Parlament ČR, a nyní je předána že k podpisu
prezidentem republiky, takže by mohla vyjít ve sbírce zákonů ještě před Vánocemi
a být platní od 1.2.2012. MZe po schválení prováděcí vyhlášky zajistí tisk
novelizovaného znění zákona a aktuálních znění všech tří Nařízení (834, 889 a 1235)
a jejich distribuci v dostatečném počtu výtisků.
Chov zvířat
§14 uvádí, že výrazem „po omezenou dobu“ u pastvy konvenčních zvířat
na ekologických pozemcích se rozumí doba nepřekračující 90 dní v průběhu
kalendářního roku.
· Zavádí se chov králíků v EZ, podmínky stanoví zvláštní předpis, který bude vytvořen.
128
důvodu
redundantnosti vypuštěny.
129
Ökologischer Weinbau
– vom Nischenprodukt
zur Wirtschaftsweise der Zukunft
Entwicklung der ökologisch bewirtschaftete Fläche in ha weltweit
World: Development of organic agricultural land 1999-2009
Dr. Uwe Hofmann, ECO-CONSULT, Geisenheim
www.eco-consult.net
Der Bio-Weinmarkt
D
Bi W i
kt – Fakten,
F kt T
Trends
d und
dA
Ausblicke
bli k
Source: FiBL, IFOAM and SOEL 2000 - 2011
Die 10 Staaten mit der größten ökologisch bewirtschafteten Fläche
World: The ten countries with the most organic agricultural land 2009
Verteilung der ökologisch bewirtschafteten Flächen
nach Kontinenten
Distribution of organic agricultural land by region 2009
Source: FiBL/IFOAM Survey 2011, based on data from governments,
the private organic sector and certifiers
Source: FiBL&IFOAM Survey 2010
130
131
Verteilung der Rebflächen nach Kontinenten im Rebbau allgemein
(7,4 Millionen Hektar 2007)
Ökologisch bewirtschaftete Weinbergsflächen
in den Ländern der EU
Austria
4000
Cyprus
75
Czech Rep.
800 / +900 %
France
50.268 +50 %
Germany
5200
Greece
5000
Hungary
579
Italy
52.273 +25 %
Luxembourg
6
Netherland
10
Portugal
2020
Slowenia
49
Spain
57.231 / +100 %
UK
114
Quelle: FAOSTAT
Verteilung der Rebflächen nach Kontinenten
im Biorebbau 2010
Slow. Rep
79
Quelle: FIBL,IFOAM, eigene Zusammenstellung
Quelle: FiBL und IFOAM 2010
132
133
Entwicklung der Biorebfläche in Spanien 2003-2008
Bio-Weinbau in Österreich
Daten: BIO Austria, Bio-Verband 07
Entwicklung der Biorebfläche in Italien 2003-2008
Entwicklung der Biorebfläche in Frankreich 2003-2008
Quelle: SOEL/ZMP/AMI
134
135
Výsledky ekologické ochrany vinic
v ČR 2011
Měsíční úhrny srážek v průběhu vegetačního období v roce 2011
Ing. Štěpán Hluchý, Ing. Markéta Broklová
Průběh srážek a teplot – Velké Bílovice, 2011
Prognostický model VitiMeteo
Prognostický model VitiMeteo se byl testován v několika vinicích (Kobylí, V. Bílovice, Novosedly)
136
V průběhu 1. týdne V. došlo k splnění teplotní sumy 170°C pro zralost oospor
15. 5. – dle VitiMeteo první primární infekce – ale při nízkých teplotách
9. 6. – První masivní sporulace
137
Průběh srážek a teplot – Velké Bílovice, 2011
V průběhu 1. týdne V. došlo k splnění teplotní sumy 170°C pro zralost oospor
15. 5. – dle VitiMeteo první primární infekce – ale při nízkých teplotách
9. 6. – První masivní sporulace
1 0,8 kg Kocide
2 0,8 kg Kocide
Lokální poškození úletem herbicidu (vpravo), které bývá zaměňováno za infekci plísně révy
1
2
3 Alginure 3,5 - 4 l
+ 300 g Kocide
4 Alginure 5 l
5 Kocide/Alginure
podle intervalu od
posledního ošetření
6
7
8
Průměrné denní teploty a srážky Velké Bílovice,
(květen–říjen) 2010
138
139
Průměrné denní teploty a srážky Velké Bílovice,
(květen–říjen) 2010
Hodnocení napadení hroznů plísní révy, 2011
(četnost napadení a intenzita napadení)
Teploty a srážky – Kobylí, 2011
140
141
Ochrana proti padlí révy – Velké Bílovice, 2011
1. Pouze problematické polohy a vinice s loňskými infekcemi
2
3
4 nález sknundárních infekcí na hroznech
5 různé ošetření dle citlivosti, odolné a vzdušné vodní sklo síra, citlivé Natrisan PREV
6
7
8
9 ranější odrůdy není třeba ošetřovat, jinak vitisan, napadené plochy Cocana Vitisan prev
Hodnocení napadení hroznů padlím, 2011
(četnost napadení a intenzita napadení)
Hodnocení napadení hroznů padlím, Pavlov 2011
142
143
Dynamika infekcí padlí révy na neošetřených kontrolách, Pavlov 2011
Úroveň napadení hroznů obaleči 2. generace 2011
Isonet L plus/LE, celkem 571 ha
Cena ošetření 1 ha – réva vinná, obaleči
CZK/ha a rok
Hodnocení napadení hroznů padlím, Pavlov 2011
Vývoj ploch ekologického vinohradnictví na jižní Moravě
144
145
Hlohovec – Kobora
Hubové choroby
Roland Tamašek
Metodika kontrolovania
· Kontrolovalo sa 4x100 strapcov/varianta
· Podľa percentuálneho napadnutia boli strapce rozdelené do 5 kategórii,
stupnice od 0 do 4:
0
1
2
3
4
0,0 %
napadnutie
do 10 %
do 25 %
do 50 %
nad 50 %
Percento napadnutia múčnatkou na variante Bio a IP
Hlohovec – Kobora
Hlohovec – Sojak
Šenkvice – Suchý vrch
Percento napadnutia múčnatkou na variante Bio a IP
Hlohovec –Sojak
Percento napadnutia múčnatkou na variante IP – Šenkvice
146
147
Strekov – Malopestovatelia
Percento napadnutia múčnatkou na variante Bio a IP – Strekov
Postrekovanie Strekov – Bio 1
AQU+Thiovit+Biamit
Prev-B2+Biamit+Alginure 1%+Thiovit+ Kocide0,1%
Biamit+Alginure 1%+Thiovit+ Kocide0,1%
Alginure1%, Kocide3g, Thiovit 4kg, PrevB2 1l Biamit 3l
Prev 2l, Vitisan 10 dg, Biamit 0,5dc, 0,3kg Kocide
Prev 2l, Vitisan 10 dg, Biamit 0,5dc
Prev 2l, Vitisan 10 dg, 0,2kg Kocide
Prev 2l, Vitisan 10 dg, 0,2kg Kocide
Prev 2l, Vitisan 10 dg, 0,2kg Kocide
Prev 2l, Vitisan 10 dg, 0,2kg Kocide
10. 5. 2011
19. 5. 2011
30. 5. 2011
13. 6. 2011
27. 6. 2011
7. 7. 2011
11. 7. 2011
14. 7. 2011
15. 7. 2011
27. 7. 2011
Thiovit Jet 5kg, AQU 5l
Kocide 0,6kg, Thiovit 1,2kg, Mycosin 1,5l, Prev B2 1,2l, Biobit XL 1,8l
Kocide 0,6kg, Thiovit 3kg, Alginure 5l, Biamit 5l
Kocide 0,1kg, Thiovit 3kg, Prev B2 2l, Alginure 5l, Biamit 3l
Vitisan 8kg, Prev B2 2,5l
Kocide 0,8kg, Vitisan 8kg, Prev B2 2,6l, Biamit 2,6l
Biobit XL 2,6l
Coccana 26,6l
Vitisan 10,5kg, Prev B2 3l
Kocide 1,3kg, Thiovit 2kg, Vitisan 8kg, Prev B2 2,6l, Coccana 4l
Varianta Chémia (IP)
7. 5. 2011
13. 5. 2011
31. 5. 2011
11. 6. 2011
25. 6. 2011
7. 7. 2011
18. 7. 2011
26. 7. 2011
4. 8. 2011
15. 8. 2011
Postrekovanie Strekov – Bio 2
ta
Pučanie
3-5 rozkvitnutých listov
9 a viac rozkvitnutých listov
Jasne viditeľné zárodky súkvetí
Pred kvitnutím
Po kvitnutí
Bobule veľkosti brokov
Bobule veľkosti hrášku
Pred uzavretím strapcov
Strapce uzatvorené
Pred mäknutím bobúľ
Mäknutie bobúľ
Dozrievanie
Moča
Percento napadnutia múčnatkou na variante Bio a IP – Moča
Thiovit Jet 2%
Thiovit Jet 0,6%
Quadris max 1l, Thiovit jet 3kg
Ridomil gold plus 3,5kg, Topas 0,25l, Thiovit jet 4kg
Ridomil gold plus 3,5kg, Topas 0,25l, Thiovit jet 4kg
Quadris max 2l, Thiovit jet 4kg
Pergado F 2,5kg, Thopas 0,25l
Quadris max 2l, Thiovit jet 4kg
Rhidomil gold plus 3,5kg, Thiovit 4kg
Switch 0,5kg
Switch 0,5kg
148
149
Zemianske Sady
OBAĽOVAČE
Dvory nad Žitavou 2011
Percento napadnutia múčnatkou na variante Bio a IP – Zemianske Sady
1. Generácia
106 ha
0,8 %
0–0,5 %
0,5–1 %
1–
Postrekovanie
Zemianske Sady
– Varianta Bio
0,8 %
20. 5. 2011
3. 6. 2011
16. 6. 2011
24. 6. 2011
2. 7. 2011
13. 7. 2011
23. 7. 2011
6. 8. 2011
0,8 %
Alginure 5 l, Biamit 4 l, Thiovit 4 kg, Kocide 0,4 kg
Alginure 5 l, Biamit 5 l, Thiovit 4 kg, Kocide 0,3 kg
Alginure 5 l, Thiovit 4 kg, Kocide 0,3 kg, Prev B2 1,5 l
Prev B2 1,5 l, Vitisan 10 kg
Prev B2 1,5 l, Vitisan 10 kg
Prev B2 1,5 l, Vitisan 10 kg, Kocide 3 kg, Thiovit 4 kg
Prev B2 1,5 l, Vitisan 10 kg, Kocide 3 kg
Prev B2 1,5 l, Vitisan 10 kg, Kocide 1,5 kg
500 strapcov/bod
0%
0%
0%
Súhrn napadnutia múčnatkou v percentách
2. Generácia
106 ha
0%
0–1 %
1–2 %
2–
0%
0%
0%
0%
150
151
500 strapcov/bod
Hlohovec – Sojak
Hlohovec – Kobora
Hrušov – Kobora
1. Generácia
36 ha
3,5 %
0%
0–4 %
4–8 %
8–
8%
33,4 %
14,6 %
1. Generácia
23 ha
0–15 %
15–30 %
30–
19,2 %
500 strapcov/bod
500 strapcov/bod
4,5 %
20,8 %
2. Generácia
36 ha
0%
1%
0–1 %
1–2 %
2–
3,5 %
500 strapcov/bod
0%
152
3%
1,8 %
1,8 %
3%
6,8 %
153
2. Generácia
23 ha
0–2 %
2–5 %
5–
500 strapcov/bod
Hynúce, chradnúce a odumreté
kry, vinohrady
- Diagnóza príčin -
Výkop koreňového dreva
Prepílenie dreva
Odstránenie kôry
Ing. Gašpar Vanek CSc.
Diagnóza zadravotného stavu
Priložená tabuľa ukazuje v prvom rade na časť kra, kde treba príznak hľadať
a spôsob, ako sa k tej časti dostať (výkop koreňového dreva; odstránenie starej kôry;
či prestrihnutie, či prepílenie kmeňa, hlavy kra či koreňového dreva a pod.)
Pokúsime sa o prehľad diagnózy chradnúcich, degenerovaných, hynúcich a uhynutých krov, súboru krov,
resp. vinohradov. Rozlišujeme výskyt týchto chorobných stavov v mladých, resp. rodiacich vinohradoch.
Môžeme deliť z rôznych hľadísk:
1) podľa klasifikácií patogénov na
· virózy
· bakteriózy
· fytoplazmózy
· mykózy
2) podľa prejavu príznakov a charakteru škodlivosti
SPÔSOBUJÚCE TRVALÚ ÚJMU NA ÚRODE - výrazné zníženie kvality a množstva úrody,
nespôsobujú masové hynutie krov
· Virózy (okrem vráskavitosti dreva - VDV)
SPÔSOBUJÚCE TRVALÉ CHRADNUTIE - degeneráciu, nespôsobujú masové hynutie krov
· Petriho choroba
· bakteriálna nádorovitosť
· fytoplazmózy – Stolbur
SPÔSOBUJÚCE HYNUTIE KROV
· vráskavitosť dreva
· bakteriálna spála
· ESCA syndróm
· eutypióza
· fuzarióza
· čierna škvrnitosť
· rozelínia ničivá
· fyloxéra viniča a i.
154
155
Degenerované, chradnúce kry
Virózy (okrem vráskavitosti dreva viniča)
· kry sú výrazne oslabené v raste, vývoji, často bez charakteristických
príznakov na listoch či iných nadzemných častiach
· stav oslabenia, chradnutia môže zotrvať viac rokov, i desaťročí
Priložená tabuľa ďalej ukazuje a delí postihnuté príznaky podľa toho, či
pôvodca spôsobuje náhly, či postupný, ale spravidla pomerne rýchly priebeh
hynutia krov - resp. chradnutie, oslabenie, výrazné zníženie či zhoršenie úrod.
Napríklad pri Agrobacterium tumefaciens patogén nemá vo svojej stratégii
spôsobiť úhyn hostiteľského kra, na ktorom spravidla dlhodobo parazituje
a v dôsledku toho pôsobí oslabenie postihnutého kra
V našich podmienkach sa vo vinohradoch často vyskytujú vírusové choroby - virózy. Ich
škodlivosť sa spravidla nedoceňuje patrične. Možno preto, lebo nespôsobujú predčasné
hynutie krov (okrem VDV), ani výrazné chradnutie, či degeneráciu. Ich škodlivosť sa
sústreďuje najmä na generatívne orgány. Spôsobujú výrazné zníženie úrod a súčasne ich
kvalitu! Ako vidieť z grafu roncet popri znížení úrody a cukornatosti výrazne znižuje najmä
kvalitu hrozna a vína(!) Najmä charakter, aromatické látky a celkový dojem vína.
Bakteriálna nádorovitosť
· môže byť výskyt aj v mladých, čerstvo vysadených výsadbách
· v starých výsadbách
Bakteriálna nádorovitosť sa prejavuje v mladých výsadbách výraznými
príznakmi onko-nádoru väčšinou na hlave, či kmeni krov, v starších výsadbách
sa prejavuje výraznými príznakmi aj na listoch
Petriho choroba
· len na mladých výsadbách, výrazný prejav degenerácií v 3. roku výsadby
Hynúce a predčasne uhynuté kry
Hynutie krov môžu spôsobiť rôzne činitele, ako vírus, baktérie,
najviac hubová parazitácia a škodca fyloxéra, ktorá sa postupne
prispôsobuje aj na parazitáciu podpníkov, najmä franko-amerikánov,
ale výskyty sú aj na amerikánoch. Zatiaľ bez badateľných škôd.
· náhle hynutie krov
· postupný, ale spravidla razantný priebeh hynutia až úhyn krov
Vírus
vráskavitosť dreva
Huba
ESCA syndróm
eutypióza
Huba
fuzarióza
Škodca
fyloxéra viničová
Huba
čierna škvrnitosť
156
Zvinutka viniča (GLRaVs) – je v našich vinohradoch najviac rozšírená a prejavuje sa aj
výraznými príznakmi na listoch, spôsobuje výrazné škody uvedieme v ďalšom.
Roncet viniča (GFLV)
Lemovanie žíl (GFLV-VB)
Mozaika žíl viniča (GVM) – je veľmi rozšírená, výrazne sa prejavuje príznakmi už v
škôlkach. O jej škodlivosti však vieme málo.
Žltá mozaika viniča (GFLV-YM) – je súčasťou skupiny roncetov, v minulosti bola známa len
z Mělnícka. Teraz sa vyskytuje takmer v každej oblasti, fotografia je z
Malokarpatska. Prejav býva veľmi razantný, v krajných prípadoch môže
spôsobovať aj silné oslabenie až úhyn krov.
Lucernová mozaika na viniči (GAlMV) – vyskytuje sa ojedinele, s výraznými príznakmi
na listoch od začiatku vegetácie až do opadu listov. O jej
škodlivosti na úrodách nemám informácie.
Huba
rozelínia ničivá
roesléria podzemná
157
Dve virózy označené ako latentné virózy (príznakmi sa prejavujú len na niektorých
indikátorových odrodách či krížencoch), sú v našich vinohradoch značne rozšírené. Ich
výskyty v niektorých prípadoch dosahovali až okolo 50 % (!)
Nekróza žíl viniča (GVN)
Škvrnitosť viniča (GFlV) – o škodlivosti škvrnitosti viniča sa predpokladá, že výrazne znižuje
cukornatosť (až o 25%), a v Japonsku ju označujú za tzv. „Ajinashika
disease“, čo značí: choroba bezchuťovosti.
V 70-tych a 80-tych rokoch sme hodne pozorností venovali pokusom, ktorými sme
dokazovali skutočnú škodlivosť viróz. Na grafoch uvádzame pre ilustráciu dva druhy
pokusov - sledovanie úrodnosti zvinutkou napadnutého klonu, z ktorého výhonkov sme
termoterápiou ozdravili ten istý klon a po výsadbe a období rodivosti sme porovnávali
úrody. Zistili sme, že na napadnutých kroch bola znížená úroda zhruba o polovicu.
- Robili sme pokusy aj opačne, že bezvírusový vinič sme umele infikovali rôznymi vírusmi,
a sledovali rodivosť. Ukazuje sa podobne, vírusy znižujú úrodu rozdielne, no v priemere
je to tiež zníženie úrody o ca 50%.
Zvinutkou viniča napadnuté odrody
termoterápiou ozdravené dtto
úroda
g/ha
Umelá infekcia implantáciou na štepy:
V.Riparia portalis x Tramín červený
úroda
g/ha
Petriho choroba
Hromadné chradnutie mladej výsadby, výrazne v treťom roku je chorobou, ktorú poznáme
len v posledných desaťročiach. Prejavilo sa odrazu na všetkých svetadieloch výraznými
škodami na mladých výsadbách. Chorobu spôsobuje hubový patogén Phaeomonielle
chlamydospora, ktorá sa združuje s rôznymi nielen biotickými a abiotickými činiteľmi, ale aj
ľudskou činnosťou. Keď sa stretáva prítomnosť patogéna s chybami (niekedy lajdáctvom)
v technológií vprodukcie štepov a výsadby nového vinohradu, môže dochádzať k úplnemu
znehodnoteniu výsadby, ktoré je zjavné najmä v treťom roku výsadby.
3-ročná výsadba – 12ha
3-ročná výsadba – 50 ha
1. rok – bez príznakov
2. rok – ku koncu veg. slabší rast
3. rok – výrazné chradnutie
ďalšie roky – trvalé chradnutie
Ker na fotografii ukazuje typický prejav choroby. V prvom roku bez jasných
príznakov. Na listoch žiadne príznaky, rast takmer nezaostáva za zdravými
krami. V druhom roku - vidieť z odstrihnutých výhonkov - rast a vývoj je takmer
normálny, koncom vegetácie mierne zaostáva za zdravými krami. Na listoch
tiež bez príznakov. Tretí rok býva už od jari výrazný, kry sú hneď od začiatku
výrazne zaostalé v raste i vývoji. Napriek tomu, že na listoch nie sú príznaky,
výhonky sú veľmi slabé, tenké, s dĺžkou najviac 1-1,5 m.
Diagnózu robíme tak, že chradnúcy ker vykopeme a prerezaním koreňového dreva,
hlavovej časti kra či koreňovej päty vidíme tmavnúci veniec cievnych zväzkov (možno
sektoriálny charakter napadnutia spôsobuje to, že kry nehynú, ale silne degenerujú,
chradnú. Keď necháme 2-5 dní prerezané drevo vo vlhkom prostredí, vytvorí sa tmavý
až čierny exudát (foto dolu vľavo). Napriek postihnutému xylému na listoch ani v škôlke,
ani v mladých výsadbách nevidíme typické príznaky. Vizuálnu pozitívnu diagnózu treba
potvrdiť laboratórnym dôkazom prítomnosti patogéna, či patogénov.
· na listoch v škôlke, ani vo výsadbe nie sú hodnotiteľné príznaky na listoch (!)
· pri reze tmavé cievne zväzky, tmavý exudát
· testy sú pozitívne
158
159
7 ročný vinohrad
Mali sme šťastie prehodnotiť Petriho chorobou postihnutý vinohrad v 7. roku. Dokazuje sa
to, že výsadba sa neregeneruje. Napriek výpadom veľká časť krov žije, živorí. Na listoch krov
nie sú pre chorobu príznačné príznaky, negeneruje žiadne príznaky(!)
· niektoré kry takmer nerastú,
ale neumierajú
· život si zachovávajú
7 ročný vinohrad
degenerovanými výhončekmi
· Phaeomoniella chlamydospora
· nie sú príznaky na listoch
· nenastáva hromadné hynutie krov
· kry chradnú, sú degenerované
sa udržuje v cievnych zväzkoch
(vzorky sa teraz testujú na
prítomnosť patogéna)
Na 7-ročnom kre vidíme, že ker neuhynul, príznaky v xyléme sú podobné, ako v treťom
roku (veniec cievnych zväzkov), silná degenerácia kra, život si udržuje iba nepatrným
výhončekom. Testovaním v štvrtom roku výsadby sa dokázala prítomnosť patogéna PCH
Phaeomoniella chlamydospora, v 7. roku Agrobacterium biovar Vitis.
7 ročné kry
· trvale degenerované
· život sa prejavuje tenkými
Bakteriálna nádorovitosť
Agrobacterium tumefaciens sa výrazne prejaví príznakmi na listoch (príznaky opísané na
obr.) Kry sú oslabené, chradnú, sú degenerované, nehynú(!) Nie na všetkých sa vyskytujú
zjavne viditeľné príznaky tvorby onko-nádorov, no na väčšine krov sa vyskytujú.
výhonkami
· chradnuté výhončeky
· proliferácia výhončekov
· často sa na chradnúcich
kroch vyskytuje
Agrobacterium tumefaciens
V 7-ročnom vinohrade, postihnutom Petriho chorobou vidíme chradnúce kry, kde sa
často život kry prejavuje tenkými výhončekmi, ktorými sa udržuje pri živote. Často sa na
chradnúcich kroch prejavujú príznaky bakteriálnej nádorovitosti – onko-nádorčeky (foto
vpravo hore). Aj testami sa dokázalo, že výskyt Agrobactéria presahuje 50% krov. Dá sa
predpokladať určitá interakcia dvoch patogénov. Aj výrazná proliferácia výhončekov, ktorá
je charakteristická pre pôsobenie baktéria, v tomto prípade nevieme s určitosťou povedať,
ktorý z patogénov je zodpovedný za tento jav.
160
· príznaky na listoch
sú charakteristické
· bledé listy s červeným
rapíkom, vytočené
· spravidla kry nehynú
161
Onko-nádory sú veľmi charakteristické, v štádiu tvorby sú mäkké, bledé, typická
je ich bohato delená štruktúra (ako kvety karfiolu). Staré nádory usychajú. Kry sú
oslabené, nehynú.
Na bielych odrodách sa stolbur menej vyskytuje, príznaky sú podobné, ako na modrých
odrodách, najmä rapídne stáčanie listov, čiastočné žltnutie (rozdiel: nezreteľné oddelenie zelenej
a odfarbenej časti, ako je tomu pri modrých odrodách). Strapce podobne vädnú až usychajú.
· príznaky na bielych odrodách
· spravidla kry nehynú
· trvalé chradnutie krov
· amputáciou sa dajú zčasti liečiť
· tvorba nádorov
s typickou štruktúrou
· staré nádory usychajú,
rozpadávajú sa
U nás podľa Ing. Jankuru (testovacie pracovisko) sa vyskytujú na viniči 3 biovary
Agrobacterium tumefaciens:
· Agrobacterium tumefaciens
· Agrobacterium rhizogenes
· Agrobacterium vitis
Vráskavitosť dreva viniča (Rugose wood complex)
Vírus patrí do skupiny Rugose wood complex. Vráskavitosťi dreva sme u nás pozorovali už
začiatkom 70-tych rokov. Našli sme výskyty v každej vinohradníckej oblasti. Zúčastňuje sa
značnou mierou na predčasnom odumieraní viniča. Vírus je lokalizovaný najmä v xyléme,
kde pretvára cievne zväzky na parenchým, čím znemožňuje zásobenie kra vodou a živinami.
Škodlivosť je násobená tým, že napadnutý ker sa nedá liečiť, riešením je jeho likvidácia.
Vráskavitosť dreva viniča spôsobuje úhyn krov, charakteristické príznaky sú pozdĺžne
vráskavenie dreva.
Spravidla kry nehynú, škodlivosť je však veľká,
nízke nekvalitné úrody.
Stolbur na viniči
Z fytoplazmóz sa u nás vyskytuje Stolbur na viniči. Ich prvé výskyty sme v našich
vinohradoch uvideli ca pred 10-15 rokmi. Choroba by vyžadovala väčšiu pozornosť
pretože sa šíri, zroka na rok je postihnutých viac krov. Na niektorých odrodách
a lokalitách dosahuje 10-20 % postihnutých krov. Žiaľ opatrenia sa u nás takmer
nerobia, teda škody sú čoraz väčšie. Infikované kry či ich časť chradne, spravidla
kry nehynú. Amputáciou kra na 20-30 cm od zeme vyrastajúce omladené kry sú
bezpríznakové ca na 90 %.
Bakteriálna spála viniča (Erwinia vitivora)
Bakteriálna spála sa vyskytuje ojedinele, ohniskovite, výnimočne i epidemickým rozsahom.
Spôsobuje popri charakteristických príznakoch náhle hynutie letorastov a celých krov.
· príznaky na modrých odrodách
· napadnuté iba časť kra
· spravidla kry nehynú
162
· charakteristické príznaky
· postupné až úplné hynutie krov
163
ESCA syndróm (Stereum hirsutum a i.)
ESCA syndróm sa vyskytuje v našich vinohradoch už veľmi dávno, na rozdiel od
Petriho choroby, ktorú poznáme iba necelé dve desaťročia. ESCA syndróm sa vyskytuje
v 10-12 ročných a starších vinohradoch. Tu je tiež rozdiel od Petriho choroby, ktorá škodí
na mladých výsadbách. ESCA je príznačná typickými príznakmi na listoch – u bielych
odrôd difúznym žltnutím medzižilových pletív, ktoré nasleduje nekróza. U modrých
odrôd je to zafarbenie na červeno, následne nekróza. Vädnutie a úhyn bobúľ, strapcov,
náhle či postupné odumieranie častí, či celých krov je ďalším prejavom choroby.
Fuzarióza viniča (Fusarium oxysporum)
V posledných rokoch sa aj v našich vinohradoch vyskytuje
ochorenie, ktoré sa často prejavuje oslabením, až
hromadným hynutím krov viniča - fuzarióza. Spôsobuje tzv.
cievne vädnutie. Môže sa vyskytnúť v starších vinohradoch
infekciou ojedinelých krov, ale tiež v mladej výsadbe môže
zapríčiniť hromadné hynutie krov.
Typický je výtok spór jasnej oranžovej farby na reznej ploche, neskôr tmavne, až do
čiena a praská. Postihnuté drevné pletivá, cievne zväzky odumierajú, tmavnú. Rôzne
novotvary, vytváranie kalusových - obranných pletív je časté, no najmä mladé kry
náhle vädnú a odumierajú.
· charakteristické príznaky
· na ploche zimného rezu vychádza
na listoch
· vädnutie a úhyn strapcov
výtok spór, oranžovej farby,
ktorý neskôr usychá a tmavne
· xylém zčasti nekrotizuje
· vytvára obranné kalusové pletivo,
ktoré sa postupne diferencuje,
neskôr odumiera
Patogény, spôsobujúce ESCA syndróm prenikajú do dreva, a ako fakultatívne parazity
spôsobujú nekrózu dreva, neskôr typické práchnivenie. Narezaním dreva môžeme zistiť
miesto škodlivosti. Keďže choroba nie je systémová, väčšinu krov môžeme zachrániť
hlbokou amputáciou.
· spôsobuje čiastočné,
Na napadnutých kroch sme často nachádzali rôzne novotvary, ako napr. adventívne
korienky. No nie sme presvedčení, či to indukuje huba Fusarium oxysporum, alebo
Agrobacterium tumefaciens, s ktorým sa často vyskytuje spolu.
či úplné hynutie krov
· napadnuté drevo usychá
· ochrana je možná
· ako obranný mechanizmus ker
- včasná amputácia
pozdĺž kmeňa môže vytvárať
adventívné korienky
Eutypióza (Eutypa lata)
Podobne ako ESCA syndróm, aj eutypióza spôsobuje čiastočné, či úplné hynutie krov.
Príznaky sú však ceľkom odlišné - drobnolistosť až hynutie.
Fuzariózou postihnutý ker náhle vädne a vzápätí hynie. Na listoch pred vädnutím
a úhynom sme nepozorovali žiadne pre fuzariózu špecifické príznaky.
· charakteristické príznaky na
listoch – drobnolistosť
· nevytvára strapce, alebo hynú
· spôsobuje čiastočné, či úplné
hynutie krov
· napadnuté drevo usychá
· ochrana je možná - včasná
amputácia
164
165
Čierna škvrnitosť (Phomopsis viticola)
Čierna škvrnitosť - Phomopsis viticola sa v našich podmienkach
prejavuje ináč, ako v mnohých južnejších štátoch. U nás
sú zriedkavé a nenápadné príznaky na zelených častiach
viničového kra, napríklad na listoch, či výhonkoch. Mohutne
sme sa však s účinkom patogéna stretli pri štúdiu príčin
predčasného hynutia krov viniča. Pomerne značný výskyt
uhynutých krov javilo známky napadnutia čiernou škvrnitosťou.
u.
Prejav choroby zisťujeme tak, že nájdeme hraničnú oblasť medzi živou časťou a odumretou.
Na tomto mieste odstránime starú kôru, kde vidíme čierne guľovité plodnice – pyknídiá.
· u nás nie sú výrazné príznaky
na listoch a letorastoch
· na hynúcich kroch pod borkou
na mladej kôre sa objavujú
čierne guľovité pyknídiá
Fusarium oxyspórum a Petriho
choroba viniča - výskyty, škodlivosť
a možnosti zníženia škôd
Ing Ľubomíra Kakalíková, PhD; Chateau Modra a.s; Ing Ervín Jankura
SCPV, Výskumný ústav vinohradnícky a vinársky Bratislava
Čo je Fusarium oxysporum (Schlecht) ?
Je to asexuálna huba, ktorá produkuje tri typy spór :
mikrokonídia
makrokonídia
chlamydospóry
jedno-dvobunkové
dvoj až päťbunkové
jedno-dvobunkové
produkované z infik. rastlín
šírenie dážď, nástroje
produkované z odumretých pletív
pretrvávajú v pôde,
šíria sa tečúcou H2O
výtok sporangií
Spôsobuje fuzáriové vädnutie viniča.
Rozelínia ničivá (Rosellinia necatrix) – koreňokazná huba
Koreňokazná huba Rosellinia necatrix
spôsobuje oslabenie až úhyn krov.
Biele mycéliá a často sa objavujúce
rizomorfy vidíme po vykopaní kra na
koreňovom dreve, niekedy aj vyššie
v oblasti hlavy kra.
· spolupôsobí v procese hynutia krov
· väčšinou napáda oslabené kry
Fusarium oxysporum (Schlecht) vylučuje mykotoxíny
Huba spôsobujú infekcie cievneho systému – tracheomykózy – upchávanie ciev, čo má
za následok vysychanie rastlín a ich odumieranie v dôsledku nedostatku vody, živín
a prítomnosti mykotoxínov.
Fyloxéra viničová (Viteus vitifolii)
Fyloxéra viničová je neustále strašiakom pre vinohradníkov. Naštepením na podpniky –
amerikány sa situácia vyriešila. Nebezpečím je schopnosť fyloxéry prispôsobiť sa na podpníky
- euroamerikány, aj na amerikány. Aj na fotografií predvedené novozity sú z koreňa amerikánu.
Treba však dúfať, že výskyty zostanú ojedinelé a neohrozia výsadby, naštepené na amerikány.
· listová forma na amerikánoch
· koreňová forma spôsobuje hynutie krov
· výskyty koreňovej formy - tendencia
· už aj na amerikánoch
166
monoliformín
beauvericín (BEA)
eniatín
T-2 toxín, HT 2 toxín
167
Diagnostika choroby
a) Sledovanie a popis príznakov priamo vo vinohrade
b) Kultivácia vzoriek viniča na živných médiách
c) Identifikácia patogénov (PCR, ELISA, kultivačná, a pod.).
Pri určovaní choroby je potrebné dodržiavať
tri Kochové pravidlá:
· izolácia pôvodcu ochorenia,
· infikovanie hostiteĺa izolovaným druhom,
· spätná identifikácia pôvodcu.
Vädnutie listov viniča
Spomalené pučanie očiek viniča, spomalený
rast letorastov, vytváranie krátkych internódií
so zakrpatenými a deformovanými listami,
malými strapcami a postupné vädnutie
a usýchanie letorastov.
Kultivácia huby
Niektoré kry, ktorých napadnutie
nebolo na prvý pohľad takmer viditeľné
vykazovali normálny rast i úrodu, ale
koncom júla začali vädnúť a náhle zoschli.
Príznaky choroby
· na kroch veľmi silne napadnutých
Mierne blednutie žíl na vrchnej časti mladších
listov, zatiaľ čo staršie listy boli zelené, neskôr
deformované, ohýbali sa smerom nadol.
hubou, očká vôbec nevypučali a zoschli,
· na kroch, na ktorých časť očiek
vypučala, bol rast veľmi pomalý,
letorasty s krátkymi internódiami
začali neskôr vädnúť, zoschli
a odumreli.
Neskôr pri bielych odrodách nastala zmena
sfarbenia listov na hnedo-oranžovú.
Listy nekrotizovali a odumierali.
Pri modrých odrodách bola
zmena sfarbenia listov na
hnedo-červenkastú, resp.
červenkasto-oranžovú
a nakoniec odumieranie kra.
Na povrchu reznej plochy kmienkov bol stekajúci exsudát s nakopenými sporodochiami
F. oxysporum (povlak sporulácie) resp. pionotálny zhluk sporodochií.
168
169
Odumieranie kmienkov viniča
Malé strapce po odkvitnutí bledli a začali im opadávať bobule, na mnohých odumretých
kroch neskôr vyrastali nové letorasty zo spodnej časti podpníka. V ďalšom roku aj tieto
začali vädnúť a odumreli. Staršie kry prežívali, ale počas dozrievania bobúľ v strapci
tieto začali vädnúť.
Pletivá mali oranžovo-hnedú, resp. tmavohnedú až čiernu farbu
sporulácia
Príznaky choroby
Vnútornými symptómami v pletivách
kmienkoch a letorastov v pozdĺžnom reze
bolo odumieranie cievnych a priľahlých
drevných pletív
stáčanie listov viniča
napadnutie viniča
Odborná literatúra – Fusarium oxysporum
Príznaky choroby v pletivách
Vnútornými symptómami v pletivách kmienkoch a letorastov v priečnom reze bolo
odumieranie cievnych a priľahlých drevných pletív, pletivá pod exsudátom mali
oranžovo-hnedú, resp. tmavohnedú až čiernu farbu.
Sfarbenie pletív
viniča po vysušení
huby na kmienku
170
Už v roku 2002 sme pri identifikáciách chorôb kmienkov viniča ojedinele zisťovali huby rodu Fussarium spp.
Elwin et al. (2003) zistil prítomnosť huby F. oxysporum pri analýze vzoriek z vinohradov na prítomnosť
Petriho choroby.
Fossen a Allen (2005), zistili, že F. Oxysporum, napadá koreňový systém priamo cez poškodenia,
spôsobené hálkami -fyloxéry. Tieto huby neskôr spôsobujú nekrózu pletív a koreňov vedúcu
k postupnému odumieraniu rastlín viniča.
Edwards et al. (2006) pri štúdiu fyloxéry viničovej zistil, že práve F. oxysporum bolo najfrekventovanejším
patogénom asociovaným s nekrózou koreňového systému viničových sadeníc.
Coller et al. (2007) z viničových sadeníc izoloval množstvo fytopatogénnych druhov, vrátane druhov
z rodu Fusarium, čo poukazuje a poukázal, že sadenice v škôlkach môžu byť primárnym zdroj inokula.
Highet a Nair (2008) izolovali Fusarium oxysporum z koreňov odumretého viniča cv. Semillon (Vitis vinifera L.)
v oblasti Hunter Valley, New South Wales. Patogenitu huby potvrdili infikovaným viniča rastúceho v skleníku.
Infekčný materiál bol získaný z koreňov odumretých rastlín z jednotlivých pestovateľských oblastí.
Kakalíková, Jankura (2010), izolácia a identifikácia huby, popis príznakov. Tie isté vzorky viniča sme zaslali
na identifikáciu na UKSÚP, STU Nitra – Hudec (2010) potvrdil našu identifikácia huby.
Vzorky zaslané do Talianska opäť potvrdená správnosť našej identifikácie – huba F. oxysporum.
171
Záver
Viacerí autori zistili, že podpníky rezistentné voči fyloxére neposkytujú dostatočnú
rezistenciu, resp. ochranu aj proti F. oxysporum. Z uvedených dôvodov sa pristupuje
v zahraničí na špeciálne testovanie podpníkov na rezistenciu viniča proti F. oxysporum,
ako vo svojej práci zdôraznili aj Omer et al. (1999). Autori zistili, že medzi podpníkmi
bola výrazná odlišnosť na citlivosť, resp. rezistenciu proti F. oxysporum.
A. S. Highet, N. G. Nair, 2008
Na ošetrenie napadnutých rastlín viniča v skleníkových pokusov použili rastlinné
výťažky a mikrobialne prípravky. Po ich aplikáciach sa znížila populácia patogénov
a zvýšil sa počet zdravých rastlín. Ukazuje sa, že tieto extrakty môžu mať dôležitú úlohu
v biologickej ochrane proti Fusarium oxysporum.
John H. Bowers a James C. Locke, USDA, ARS, US National Arboretum, Kvety a
škôlkárskych výpestkov Research Unit, Rm. 238, B-010A, Barca-W, Beltsville, MD 20705
Vplyv rastlinných výťažkov na F. oxysporum v pôde a ochrana proti F. oxysporum
v skleníku
Aplikáciou niekoľkými komerčnými formuláciami zmesí rastlinných výťažkov sa veľmi
znížila hustotu F. oxysporum v zamorenej pôde. Je to smer využívania biopreparátov
proti patogénom.
Kakaliková, Jankura rok 2010 a 2011
V roku 2010 a 2011 založil laboratorné skúšanie prípravkov proti F. oxysporum.
Dva prípravky vykazujú dobré výsledky. V roku 2011 založené poľné pokusy proti hube
vo vinohradoch v Pezinku v dvoch 40 a vinohradoch.
Možnosti ochrany pred rozširovaním choroby
· označenie napadnutých krov viniča,
· strihanie napadnutých krov viniča oddelene od iných, zdravo vyzerajúcich krov,
· dezinfekcia nástrojov na strihanie ich ponorením do dezinfekčného roztoku,
· nesekať a nezakopávať zvyšky po strihaní, odstrániť ich z vinohradu a spáliť,
· vykopať a odstrániť všetky odumreté kry z vinohradu.
Opatrenia pred výsadbou vinohradov
Pri výrobe štepov sledovať použitý rozmnožovací materiál, ktorý treba prerezať priečne
i pozdĺžne. Zdravé pletivá sú bez tmavých miest ( pásikov), v pozdĺžnom reze a bodiek
(škvŕn) v priečnom reze. Platí to aj pred výsadbou mladých sadeníc – je nevyhnutné
prekontrolovať drevné pletivá sadeníc v priečnom a pozdĺžnom reze, ak sa v drevných
pletivách viniča objavia príznaky tmavnutia je nevyhnutná ich diagnostika. Dôležitá
je harmonická výživa mladých výsadieb vinohradov, pri nákupe sadeníc požadovať
v zmluvných podmienkach zdravé sadenice bez chorôb ako sú: Petriho choroba viniča,
Agrobactérium, Fusarium, Biela hniloba viniča a pod.
172
173
Petriho choroba viniča, riešená
v rámci VTP, VÚVV, Bratislava
Výskum novších a agresívnych hubových ochorení viniča
Ing. Ľubomíra Kakalíková, PhD., Ing. Ervín Jankura
Izolácia a identifikácia huby
Zo vzoriek drevných pletív viniča sme izolovali hubu, ktorá
spočiatku tvorila na živnom médiu biele riedke mycélium, ktoré
postupne menilo farbu na zelenú.
Kolónie zo spodnej strany Petriho
misky boli olivovohnedé až sivočierne
a po 8-mich dňoch inkubácie pri 27 °C
dosahovali 5–6 mm.
Identifikáciu vegetatívnych a reprodukčných orgánov sme realizovali priamo
v napadnutých pletivách s využitím rastrovacej elektrónovej mikroskopie (REM).
Phaeomoniella chlamydospora je prevládajúcim druhom spôsobujúcim odumieranie
mladých viničových sadeníc vo vinohradoch SR.
Mikroskopická identifikácia
Mycélium pozostáva z vetvených septovaných hýf, vyskytujúcih sa samostatne, alebo vo
zväzkoch, zelenkasto sfarbené s tmavšími septami. Konídiofóry vystupujú zo vzdušného
mycélia alebo z podpovrchových hýf, vzpriamené, jednoduché, valcovité, zelenohnedé k
vrcholu stále svetlejšie, bradavičnaté až hladké septované (1-3).
Konídiogénne bunky samostatné, terminálne, monofialidické, predĺžené, mechúrikovito až
lageniformné alebo valcovité na vrchole tvaru úzkeho lievika 8–20 μm dlhé, 1,5–4 μm široké.
Čo je Petriho choroba ?
Petriho choroba je hubové ochorenie viniča, ktoré postihuje cievne zväzky mladého
viniča. Choroba spôsobuje predčasné odumieranie kmienkov viniča, spojené so
znižovaním množstva a kvality úrody.
Vyskytuje sa vo vinohradníckych regiónoch po celom svete. V zahraničí sa stala
ekonomicky významnou chorobou kmienkov viniča a v poslednom období aj u nás.
Pôvodca choroby
Phaeomoniella chlamydospora
Pred r. 2001 sa za pôvodcu choroby považovali huby rodu Phaeoacremonium
(P. chlamydosporum, P. aleofilum, P. inflatipes a P. angustius).
Od r. 1999 na základe patologických, morfologických (Crous, 2000) a molekulárnych
(Du Pont, 1998, 2000) štúdií bol P. chlamydosporum vyňatý z tohto rodu a ustanovený
ako nový druh Phaeomoniella chlamydospora.
Petriho chorobu viniča spôsobuje hyfomycéta Phaeomoniella chlamydospora (W. Gams,
Crous, M. J. Wingf & L. Mugnai) Crous&Gams, 2000 a huby rodu Phaeoacremonium
(P. aleofilum, P. inflatipes a P. angustius).
Druh hyfomycéty je morfologicky podobný rodu Phaeoacremonium.
(W. Gams, Crous, M. J. Wingf. & L. Mugnai) Crous & Gams
Konídie boli elipsovité až vajcovité, zelenkasté, vyskytujúce sa samostatne alebo v zhlukoch.
Velkosť: (1,5) 3,0–4,0 (-4,5) × 1,0–1,5 (-2,0)
Chlamydospórové útvary sa vyskytovali zriedkavo, boli guľovité alebo pologuľovité
samostatné, zriedkavo v retiazkach do 5, olivové až zelenohnedé, hľuzkovité 7–15 μm.
Teleomorfa neznáma.
Synanamorfa podobná rodu Phoma (Crous 2000).
Lionello Petri (1875-1946) taliansky fytopatológ, ktorý prvýkrát referoval
o odumieraní amerických podpníkoch, a prvý popísal príznaky podobné “black goo”.
174
175
Pri určovaní choroby je potrebné dodržiavať tri Kochové pravidlá:
· izolácia pôvodcu z viniča
· infikovanie hostiteľa izolovaným druhom
· spätná identifikácia pôvodcu.
Huby spôsobujúce Petriho chorobu viniča produkujú niekoľko metabolitov, o ktorých
je známe, že môžu spôsobovať príznaky na listoch. Sú to: izosklerón, tyrozol, pullulán,
kyselina 3-(3metyl-but-2-enylooxy-4-hydroxy)-benzoová ako aj 4-hydroxybenzaldehyd.
Patogenita huby Phaeomoniella chlamydospora
Patogenitu sme skúmali v laboratórnych podmienkach na rastlinách viniča umelo
inokulovaných konídiami huby Phaeomoniella chlamydospora.
Na obrázku je chromatogram, na ktorom najväčšia vlna prislúcha 4-hydroxybenzaldehydu,
ktorý produkuje huba Phaeomoniella chlamydospora (Jankura, Hrivňak, Repka – 2008).
Inokulované rastliny
Príznaky Petriho choroby viniča na umelo
inokulovaných rastlinách viniča
kontrola
4-hydroxybenzaldehyd vykazuje značnú toxicitu pre protoplazmy a kalusové pletivá.
Tieto metabolity môžu byť v budúcnosti potenciálnymi chemickými markérmi
na diagnostiku choroby.
Šírenie choroby
Pa. chlamydospóra a P. aleophilum vytvárajú orgány, ktoré im umožňujú prežiť zimu.
Tiež je nezvratne preukázané, že huby môžu rásť vo všetkých častiach viničového kra.
Spóry priamo klíčia a penetrujú cez epidermu koreňov, kmienkov, listov, letorastov
a plodov. Treba vyriešiť ešte veľa poznatkov o biológii a epidemiológii huby.
Choroba sa môže šíriť:
· miazgou (napr. pri strihaní vinohradu)
· spórami (prenikajú do viniča cez poranenia)
Tmavnutie cievnych
zväzkov a drevných pletív
v mieste spojenia
Inokulované rastliny
kontrola
176
Tmavá tekutina vytekajúca z poškodených
cievnych zväzkov mladého štepu
177
Opatrenia pred výsadbou vinohradov
Príznaky choroby vo vinohradoch
· Pri výrobe štepov sledovať použitý rozmnožovací materiál, ktorý treba prerezať priečne
· pomerne silný rast sadeníc do polovice augusta a potom náhly kolaps až výpadok
· vysoké percento výpadku v prvom roku po vysadení sadeníc
· zdanlivo normálny rast v prvom a druhom roku a v treťom roku zbrzdenie rastu
· veľmi nízka odolnosť voči vodnému stresu
· z roka na rok vzrast menší, časť letorastov s príznakmi, časť zdanlivo zdravá
i pozdĺžne. Zdravé pletivá sú bez akýchkoľvek tmavých miest (pásikov v pozdĺžnom reze
a bodiek v priečnom reze).
· Pred výsadbou mladých sadeníc je nevyhnutné prekontrolovať drevné pletivá sadeníc
v priečnom a pozdĺžnom reze, ak sa v drevných pletivách viniča objavia príznaky tmavnutia
je nevyhnutná ich diagnostika.
· Harmonická výživa mladých výsadieb vinohradov, preventívne použitie postreku
s fungicídom Falcon 460 EC + Atonik. Pri nákupe sadeníc požadovať v zmluvných
podmienkach zdravé sadenice bez chorôb ako sú: Petriho choroba viniča, Agrobactérium,
Fusarium, Biela hniloba viniča a pod.
· nekrotické príznaky na listoch, apoplexia časti rastliny, prípadne odumretie celého kra
Možnosti ochrany pred rozširovaním choroby
Ošetrovanie vinohradov po objavením sa listových symptómov zahŕňa:
· označenie napadnutých krov viniča
· strihanie napadnutých krov viniča oddelene od iných, zdravo vyzerajúcich krov
· dezinfekcia nástrojov na strihanie ich ponorením do dezinfekčného roztoku
(formol, barycidal a pod.)
· nesekať a nezakopávať zvyšky po strihaní, odstrániť ich z vinohradu a spáliť
· vykopať a odstrániť všetky odumreté kry z vinohradu
Príznaky Petriho choroby viniča na listoch
„Hniloba koreňov viniča“ – platný a ustálený slovenský názov nie je
k dispozícii preklad z anglického jazyka
· Patogén: Armillaria mellea. Armillaria patrí k patogénom dreva viniča.
· Okruh hostiteľských rastlín: Huba sa vyskytuje na širokom okruhu hostiteľských rastlín,
zahrňujúcich ovocné stromy (citrusy, broskyne, mandle, avokádo, kakaovník, kávovník
a pod..), na viniči, a odumretom dreve v lesoch.
· Rozšírenie a význam: Armillaria je rozšírená na celom svete. Choroba sa vyskytuje najmä
vo vinohradoch, ktoré boli založené na mieste starých sadov alebo vo vinohradoch
susediacich s lesom. Armillaria napáda korene viniča a niekedy spôsobuje odumieranie
krov. Choroba sa skôr vyskytuje lokálne, nie v celom vinohrade.
178
179
Symptómy a možnosti zámeny s inými chorobami:
Rastliny strácajú postupne životaschopnosť a vykazujú nasledovné symptómy
· zaostávanie v raste
· slabé nasadenie výhonkov
· žltnutie listov v lete
· defoliácia pred dozretím krov
· progresívne usychanie letorastov
· nekrózy v oblasti rozhrania podzemných a nadzemných častí
· na odumretých rastlinách cítiť hubový zápach
Zkušenosti s ekologickým
vinařstvím v ČR
Gotberg: nové jméno na vinařské mapě Moravy
Prípadne môžu celé rastliny odumrieť.
Na odumretom koreňovom systéme možno nájsť povlaky žlto-bieleho mycélia. Po prvých
jesenných dažďoch a začiatkom zimy sa objavujú medovo sfarbené plodnice na bazálnej
časti napadnutých a najmä odumretých rastlín. Prípadná absencia týchto plodníc však
neznamená absenciu infek.
Infekčný cyklus: Armillaria mellea prežíva v pôde, kde vyžaduje drevnaté rastlinné
zvyšky. Infekcia vzniká kontaktom koreňov zdravých rastlín s koreňmi už napadnutých
rastlín, alebo s napadnutým drevom v pôde. Patogén preniká do rastliny cez korene,
deštruuje kambium a xylém. Infekcia môže vznikať aj bazí diospórami, ktoré sa tvoria
v plodniciach na starom dreve a môžu klíčiť a napádať vinič najmä v miestach
mechanického poranenia. Mycélium sa vždy vyvíja skryto, pod pokožkou, rizomorfy
mycélia sa môžu objaviť ojedinele na koreňoch.
Zloženie Falconu 460 EC
Falcon 460 EC je trojzložkový fungicíd:
spiroxamine 250 g.l-1, tebuconazole 167 g.l-1, triadimenol 43 g.l-1
Účinkuje aj proti múčnatke viniča.
V roce 2003 se na vinařské mapě jižní Moravy objevilo nové jméno – vinařství Gotberg.
Bylo založeno v obci Popice nedaleko Hustopečí. Jeho moderní sídlo je nádherným
příkladem současné vinařské architektury a pyšní se titulem Nejlepší průmyslová stavba
Jihomoravského kraje roku 2009. Bylo postaveno na zdejším kopci, odkud je nádherný
výhled nejen na 43 hektarů vinic, na kterých vinařství hospodaří, ale především na nedaleká
Novomlýnská jezera a dominantu zdejšího kraje Pálavu.
Návrh ošetrovania mladých sadeníc viniča
proti múčnatke, peronospóre, Petriho chorobe viniča
Fenofáza
Škodlivý
činiteľ
Prípravok
Konc.[
%]
Mechanizmus
úč.
Jarný čiže nultý
4-5 lístkov
Roztoče
Múčnatka
Thiovit JET
0,60
kontaktný so
štand. účinkom
Dĺžka letorastov do Múčnatka,
30 cm ,22 týždeň
Roztoče
prvý postrek
Peronospóra
Thiovit JET
Novozir MN 80
0,60
kontaktné so
štandardným
účinkom
Pred kvitnutím
24 týždeň
druhý postrek
Peronospóra
Múčnatka
Petriho chor.
Aliette Bordeaux
Falcon 460 EC
0,40
0,03
systémovo
kontaktné
s intenz..účinkom
Po odkvitnutí
27 týždeň
tretí postrek
Peronospóra,
Múčnatka
Petriho chor.
Aliette Bordeaux
Falcon 460 EC
0,40
0,03
systémovo
kontaktné
s intenz. účinkom
Pred uzatváraním
strapcov, 28 týždeň
štvrtý pos.
Peronospóra
Múčnatka
Novozir MN 80
Colis
180
0,30
0,02
kontaktný so
štandardným úč.
Vinařství vsadilo na přívlastková vína
špičkové kvality a zaměřilo se na odrůdy,
které do dané oblasti patří a kterým se
ve zdejší lokalitě dobře daří. Jedná se
o odrůdy Pálava, Tramín červený, Ryzlink
rýnský, Muškát moravský, Rulandské šedé,
Chardonnay, Sauvignon, Sylvánské zelené,
Rulandské modré, Merlot a Frankovka.
181
Vinná réva je vysazena na oblých terasách
s břehy porostlými broskvomandloněmi,
šípky, planými višněmi a především keři
lékořice. Specifický charakter dodávají vínu
především hluboké jílovito-sprašové půdy
bohaté na obsah vápníku a dalších minerálů.
V roce 2007 společnost vstoupila do
programu ekologického zemědělství,
což znamená, že při ošetřování vína
nepoužívá žádné chemické, ale pouze
biologické prostředky.
Vinařství Gotberg vsadilo ve své filozofii na spojení tří klíčových faktorů. Tím
prvním je zdejší vinařská tradice, neboť vinná réva se v Popicích pěstovala již ve
13. století. Druhým faktorem je unikátnost a genius loci viničních tratí Panenský
kopec, Svidrunk a Sonberk.
Zapojili jsme se do společného českorakouského projektu ECOWIN – ochrana
přírody ekologizací vinohradnictví.
Třetím klíčem k úspěchu je moderní Velký důraz klade vinařství Gotberg
způsob zpracování vína, který odpovídá na vypěstování a šetrné zpracování
evropským standardům a využívá moderní kvalitní suroviny.
technologie a postupy.
182
ECOWIN - zatravnění pásu pod hlavičkami.
183
V rámci projektu ECOWIN se podílíme
na pokusech s výsevem travních
a bylinných směsí do meziřádků.
ECOWIN sonda zjištění
půdního složení
ECOWIN – pracování biologického odpadu
kalifornskými žížalami – vznik bio kompostu
ECOWIN
návštěva vinohradnického kurzu
ECOWIN - bádání
ECOWIN - zjišťování počtu živočišných druhů na přilehlých lokalitách.
184
185
KONTAKTY
Přednášející:
Dr. Wilfried Hartl, Bioforschung Austria, Vídeň
[email protected]
Ing. Milan Hluchý, PhD., Svaz Ekovín, Brno
[email protected]
Dr. Uwe Hofmann, Eco-Consult, BRD
[email protected]
Ing. Květuše Hejátková, Zera, Náměšť nad Oslavou
[email protected]
Doc. Ing. Pavel Zemánek, PhD., Mendelova univerzita, Zahradnická fakulta Lednice
[email protected]
Doc. Ing. Patrik Burg, PhD., Mendelova univerzita, Zahradnická fakulta Lednice
[email protected]
Dr. Bernhard Kromp, Bioforschung Austria, Vídeň
[email protected]
Ing. Jan Gallas, MZe Praha
[email protected]
Ing. Markéta Broklová, Biocont Laboratory, Brno
[email protected]
Ing. Štěpán Hluchý Biocont Laboratory, Brno
[email protected]
Ing. Ľubomíra Kakalíková, CSc., IProvin, Rúbaň
[email protected]
Bc. Roland Tamašek, IProvin, Rúbaň
[email protected]
186
187
Download

Zdroj živin