Zborník abstraktov z konferencie
POČÍTAČOVÁ PODPORA V ARCHEOLÓGII 12
Kočovce
22. - 24. máj 2013
ISBN 978-80-223-3396-2
Konferenciu podporili:
http://archeologia.fphil.uniba.sk/ppa2013/freebies/
konferencia
POČÍTAČOVÁ PODPORA V ARCHEOLÓGII 12
Kočovce
22. - 24. máj 2013
Zborník abstraktov z konferencie
POČÍTAČOVÁ PODPORA V ARCHEOLÓGII 12
Memo_txt:
Poznámky:
Notes:
Kočovce
22. –24. máj 2013
Organizátori
Zostavili
Filozofická fakulta Univerzity Komenského Bratislava
Stavebná fakulta Slovenskej technickej Univerzity Bratislava
Pamiatkový úrad Slovenskej republiky Bratislava
Archeofórum
Peter Demján
Katarína Hladíková
Tibor Lieskovský
Peter Pavúk
Grafická úprava a obálka
Renata Glaser-Opitzová
Peter Demján
Neprešlo jazykovou úpravou.
Náklad: 150 ks
ISBN 978-80-223-3396-2
strana (51)
Memo_txt:
Poznámky:
Notes:
Zborník abstraktov z konferencie
POČÍTAČOVÁ PODPORA V ARCHEOLÓGII 12
Kočovce
22. - 24 .máj 2013
strana (50)
Memo_txt:
Poznámky:
Notes:
strana (49)
Kontakt:
Jiří Zubalík
nezávislý bádateľ
[email protected]
Jan Petřík
Ústav geologických věd
Přírodovědecká fakulta
Masarykova univerzita v Brně
[email protected]
Richard Bíško
Ústav archeologie a muzeologie
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita v Brně
[email protected]
Jakub Těsnohlídek
Ústav archeologie a muzeologie
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita v Brně
[email protected]
Miroslav Popelka
Ústav archeologie a muzeologie
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita v Brně
[email protected]
Libor Petr
Katedra archeologie
Filozofická fakulta
Západočeská univerzita v Plzni
[email protected]
Archeologické a environmentální doklady bojů o kótu
Kobyla za Velké války na severovýchodním Slovensku
J. Zubalík – J. Petřík – R. Bíško – J. Těsnohlídek – M. Popelka –
L. Petr – M. Vojtas – J. Gánovský – M. Drobňák
Na přelomu března a dubna 1915 se severovýchodní Slovensko stalo
dějištěm jedné z nejvýznamnějších operací I. světové války. Do
evropské vojenské historie vstoupily tyto boje jako „Velikonoční bitva v
Karpatech“. Výšina Kobyla nad obcí Výrava (10 km jihovýchodně od
Medzilaborců) představovala klíčovou pozici v obraně rakouskouhorské 2. pěší divize generálporučíka Antona Lipošćaka. Od začátku
ruské ofenzívy 20. března 1915 byla kóta vystavená těžkým bojům,
které skončily ústupem rakousko-uherské armády. Ztráty na obou
stranách byly asi 8000 mužů. Relikty pěchotních objektů jsou v terénu
dobře patrné, to je dané jednak přírodními podmínkami, ale i
hospodářskými a demografickými poměry v regionu. V důsledku
vylidňování obcí došlo k útlumu zemědělské činnosti a k sukcesi
pastevního lesa a pastvin v regulérní les. Tyto podmínky umožňují
detailní studium zániku terénních reliktů a změn vegetace. Cílem
pilotního výzkumu provedeného na podzim 2012 v prostoru kóty Kobyla
na katastrálním území obce Výrava bylo otestování archeologických,
geoarcheologických a botanických postupů a jejích možností pro
rekonstrukci bojiště v lesnatém horském terénu.
ZOZNAM ABSTRAKTOV PREDNÁŠOK
P. Babčan – R. Hrdlovič
Technológie umožňujúce zameranie presnej polohy záujmových objektov v archeológii
strana (5)
J. Bátora – P. Tóth
Vzťah sídlisk a pohrebísk v staršej dobe bronzovej na juhozápadnom Slovensku
strana (10)
R. Bíško – V. Beran – J. Gánovský – J. Nedbalová – J. Petřík – P. Rebrošová
Multidisciplinární přístup k exkavaci hrobu KZP. Výhody digitálního zpracování výzkumu
při řešení postdepozičních procesů
strana (7)
M. Baumanová – L. Šmejda
Sociální aspekty urbanismu východní Afriky - prostorové analýzy městských center
strana (12)
S. Dermeková
Možnosti využitia ontológie v archeologickej databáze
strana (22)
R. Ďuračiová – T. Lieskovský
Vplyv voľby agregačného operátora na výsledný archeologický predikčný model vytvorený v GIS
strana (32)
M. Fraštia – P. Brunčák – M. Chlepková
Digitalizácia archeologických artefaktov metódou optického skenovania štrukturovaným svetlom
strana (25)
K. Hanus
Moderní metody leteckého dálkového průzkumu a jeho vliv na porozumnění urbanizace
v májských nížinách
strana (33)
M. Hladík
Metodická báza výskumu vývoja osídlenia v hospodárskom zázemí Mikulčíc
(GIS, štatistika, environmentálne analýzy)
strana (11)
D. Hlásek – P. Netolický
Prostorové vlastnosti nálezů keramiky a mazanice. Hradiště z přelomu starší a střední
doby bronzové u Vrcovic (okr. Písek)
strana (8)
L. Holata – J. Plzák
strana (30)
Zpracování surových dat z leteckého laserového skenování a jeho vliv na zaznamenání reliéfních tvarů
Martin Vojtas
Ústav archeologie a muzeologie
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita v Brně
[email protected]
Jan Gánovský
Ústav archeologie a muzeologie
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita v Brně
[email protected]
Martin Drobňák
Klub vojenskej histórie Beskydy
[email protected]
strana (48)
M. Jindáček
Stav po prvním poločase 1:0
strana (21)
L. Karell
Validácia archeologických predikčných modelov vytvorených v prostredí GIS
strana (31)
P. Koscelník
Využití prostorových analýz v archeologii středověkého konfliktu
strana (13)
Z. Kosarová
Správa archeologického informačního bohatství na Moravě a ve Slezsku. Digitální archiv
a evidence archeologických akcí
strana (23)
P. Krištuf – L. Brunclíková – L. Čulíková – O. Švejcar – T. Zíková
Využití GIS při studiu vnímání krajiny
strana (15)
strana (1)
K. Kročková – P. Demján
Využiteľnosť archeologických dát na Slovensku
– návrh štruktúry a harmonizácie dátovej domény
strana (19)
Kubeš – M. Mydliar
Univerzálna mapová platforma pre archeológiu
strana (24)
O. Malina
Hornická krajina - co může chtít památková péče po krajinné archeologii?
strana (18)
M. Marčiš – M. Fraštia – P. Brunčák
Optické skenovanie s využitím prirodzených textúr
strana (26)
P. Mudra
Datové modelování v archeologii
strana (9)
L. Müller – A. Ruttkay – B. Kovár
Využitie technológie Gatewing v archeológii na príklade hradiska Ducové
strana (16)
J. Olivík
Warrior Image ve druhé polovině třetího tisíciletí před n. l.
Artefaktová a prostorová analýza lukostřelecké výbavy v pohřebním ritu
kultury zvoncovitých pohárů v Čechách a na Moravě
strana (14)
J. Pánisová – M. Fraštia – R. Pašteka – J. Papčo – T. Wunderlich
Použitie blízkej fotogrametrie pri mikrogravimetrických aplikáciách v archeológii
strana (4)
R. Pašteka – T. Wunderlich – D. Wilken – H. Stümpel – W. Rabbel – J. Papčo –
J. Pánisová – D. Kušnirák – R. Putiška – M. Krajňák – E. Erkul – I. Kvetánová
– P. Herceg
Výsledky komplexného archeo-geofyzikálneho prieskumu
na lokalite Katarínka
strana (6)
M. Ruš – M. Doneus – G. Verhoeven
Súčasné možnosti využitia leteckej spektroskopie na detekciu archeologických
vegetačných príznakov
strana (29)
D. Sosna – L. Brunclíková
Využití tabletu a relační databáze při garbologickém výzkumu.
strana (3)
S. Štolc
Výpočtová fotografia a svetelné polia
strana (27)
J. Vidman – P. Hlavenka
PORTA NIGRA DIGITÁLNĚ aneb dokumentace významné římské památky
moderními geodetickými a fotogrammetrickými metodami
strana (17)
J. Wilczek – F. Monna – N. Navarro – P. Barral – L. Burlet – C. Chateau
Morfometrie keramiky mladší doby železné - výhody, nevýhody a porovnání
s tradiční typologií
strana (28)
M. Zeman
Historické mapové diela na geoportal.sazp.sk
strana (20)
strana (2)
Využití mikroprostorové analýzy a GIS při zkoumání procesů
vzniku výplní neolitických sídlištních objektů
I. Vostrovská – J. Stříšková – M. Hlavica
Cílem příspěvku je prezentovat možné procesy vzniku výplní
archeologických objektů na neolitických sídlištích a optimální metodu,
pomocí které lze tyto procesy v terénu efektivně zkoumat. Za účelem
objasnění těchto výzkumných otázek probíhal v letech 2008-2010
metodický experiment na lokalitě Těšetice-Kyjovice „Sutny“ se stopami
osídlení po celý neolit, která se tak jevila jako vhodná pro zkoumání
vztahů materiálu jednotlivých komponent a sídlištní archeologie obecně.
Při exkavaci výplně obj. 738 jsme nejprve testovali metodiku
mikroprostorové evidence archeologického materiálu a vyhodnotili
nejoptimálnější postup exkavace a dokumentace. Na základě takto
získaných dat provedeme kvalitativní, kvantitativní a mikroprostorovou
analýzu nálezů z výplně objektu. Při deskripci keramiky se zaměříme na
fragmentarizační znaky a takto budeme sledovat vznik a původ intruzí
v sídlištních objektech. Pro vizualizaci výsledků mikroprostorové analýzy
využijeme GIS, zejména 3D zobrazení koncentrací nálezů ve výplni
objektu. Na závěr se pokusíme identifikovat jednotlivé formační procesy,
tzn. určit jejich následnost a rekonstruovat aktivity, které vznik výplně
způsobily.
Kontakt:
Ivana Vostrovská
Ústav archeologie a muzeologie
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita v Brně
[email protected]
Jitka Stříšková
Ústav archeologie a muzeologie
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita v Brně
[email protected]
Michal Hlavica
Ústav archeologie a muzeologie
Ústav archeologie a muzeologie
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita v Brně
[email protected]
strana (47)
The archaeological site of Miran in the light of the satellite
data
Využití tabletu a relační databáze při garbologickém
výzkumu
D. Sosna – L. Brunclíková
E. Smagur — K. Hanus
Kontakt:
The archaeological site of Miran is located in the place, where Lop
Desert meets Altun Shan Mountains. It was one of the cites belonging to
the Kingdom of Shan Shan, a small oasis kingdom, which stretched
about 800 km along the southern route of the Chinese part of the Silk
Road, all the way from the site of Niya, to the salt lake Lop Nor. It
flourished from about 200 AD to 400 AD.
The ruins of Miran consist of big, rectangular fort, monastery (The
Vihara), several stupas and many sun-dried brick constructions. Also the
irrigation system is still visible in the landscape. The earliest Buddhist
temples in Miran could be dated around 2nd and 3rd century, and they
are one of the earliest examples of the Buddhist architecture in China.
The first archaeologist, who systematically explored the ruins of Miran,
was sir Aurel Stein. During his three expeditions he conducted
excavations in the Tibetan fort, date to VIII century AD, and also in the
other sites in this area from the earlier period. There have been no major
excavations of the site since Aurel Stein's third expedition. This area is
vast and hardly accessible for the archaeologists. This poster will
explore the use of the satellite data as a key tool in understanding the
development of urban planning in Miran.
Mobilní zařízení pro digitalizaci dat v terénu jsou v archeologii užívána již
od 90. let minulého století. Přesto není zcela běžné digitalizovat pomocí
tabletu většinu získaných dat přímo v terénu. Náš příspěvek referuje
o zkušenosti s využitím tabletu iPad a databázového systému FileMaker
Go při garbologickém výzkumu na skládce v Západních Čechách.
Výzkum byl zaměřen na analýzu domovního odpadu s cílem porozumět
vzorcům konzumace současné společnosti. Vzorky odpadu ze dvou
kontrastních lokalit Plzeňského regionu byly svezeny na skládku, kde
byly po dobu čtyř týdnů detailně zkoumány. Tablet jsme využili ke sběru
dat textové i vizuální povahy a pokusili jsme se je integrovat v prostředí
relační databáze. V příspěvku zhodnotíme přednosti a slabé stránky
použité metodiky a budeme diskutovat potenciál tabletů pro další typy
archeologických výzkumů.
Emilia Smagur Institute of Archaeology
Jagiellonian University
Cracow
[email protected]
Kontakt:
Daniel Sosna
Katedra archeologie
et Katedra antropologie
Filozofická fakulta
Západočeská univerzita v Plzni
[email protected]
Kasper Hanus
Institute
of Archaeology
Jagiellonian University
Kraków
et
Department of Archaeology
University of Sydney
[email protected]
Lenka Brunclíková
Katedra antropologie
Filozofická fakulta
Západočeská univerzita v Plzni
[email protected]
strana (46)
strana (3)
Použitie blízkej fotogrametrie
pri mikrogravimetrických aplikáciách v archeológii
J.Pánisová - M. Fraštia – R. Pašteka – J. Papčo – T. Wunderlich
Využití GIS a statistických metod v rámci prostorových
analýz z pohledu mohylových pohřebišť a potenciálních
mohylových pohřebišť z oblasti Chřibů, Kyjovské
pahorkatiny a Ždánického lesa
B. Machová
Kontakt:
Jaroslava Pánisová
Geofyzikálny ústav SAV
Bratislava
[email protected]
Marek Fraštia
Katedra geodézie
Stavebná fakulta
Slovenská technická univerzita
v Bratislave
[email protected]
Roman Pašteka
Katedra
aplikovanej a environmentálnej
geofyziky
Prírodovedecká fakulta
Univerzita Komenského v Bratislave
[email protected]
Mikrogravimetria je doplnkovou metódou archeo-geofyzikálneho
prieskumu a jej použitie je viazané najmä s detekciu podpovrchových
dutín a prázdnych priestorov (krypty, hrobky, pivnice, jaskyne), kde tvorí
spolu s georadarom vysoko účinnú dvojicu metód. Prítomnosť dutín sa
pri veľmi presnom meraní tiažového poľa zeme prejavuje jeho zníženými
anomálnymi hodnotami. Tieto sú však spôsobované aj prítomnosťou
hmotných objektov nad zemským povrchom (múry, stĺpy, topografické
črty), takže v procese spracovania mikrogravimetrických údajov je
potrebné tieto numericky modelovať a z konečných údajov pre
interpretáciu odstrániť. Štandardne sú tieto hmotné objekty
aproximované vertikálnymi hranolmi s polygonálnym prierezom, ktorých
tvar a poloha sú manuálne upravované pri spracovaní údajov. Ako veľmi
efektívny a presný spôsob aproximácie týchto tvarov sa ukazuje použitie
metód blízkej fotogrametrie (softvér PhotoModeler Scanner), ktorý
umožňuje vytvoriť 3D model opisovaných architektonických objektov
cieleným fotografovaním v kombinácii s presnými terestriálnymi
geodetickými metódami. Gravitačné účinky 3D mnohostenov sú potom
numericky vypočítané pomocou vlastného softvéri POLYGRAV. Táto
úplne nová metodika bola po prvý krát aplikovaná na 2 lokalitách na
západnom Slovensku (Kostol Narodenia Panny Márie v Horných
Krškanoch pri Nitre a Kostol a kláštor sv. Kataríny Alexandrijskej pri
Dechticiach), kde boli detekované stredoveké krypty (potvrdené aj
georadarom).
Juraj Papčo
Katedra geodetických základov
Stavebná fakulta
Slovenská technická univerzita
v Bratislave
[email protected]
Tina Wunderlich
Institut für Geowissenschaften
Abt. Geophysik
Christian Albrechts Universität zu Kiel
[email protected]
strana (4)
Oblast Chřibů, Kyjovské pahorkatiny a Ždánického lesa je bohatá na
mohylová pohřebiště od střední doby bronzové do raného středověku.
Celkem se podařilo ve sledované oblasti detekovat 25 mohylníků.
Cílem práce bylo především komplexně zdokumentovat mohylová
pohřebiště a pomocí prostorových analýz v prostředí GIS a
statistických metod je komparovat s plochými pohřebišti, u kterých se
předpokládá původní mohylový charakter, jež se z různých důvodů
nedochoval, a s plochými pohřebišti bez mohylového charakteru.
Veškeré mohyly byly zaměřeny pomocí GPS, díky čemuž bylo možné
přesně určit polohu každého mohylníku. Prostorové analýzy vykazovaly
určitý společný charakter odpovídající lokalizaci památek tohoto druhu
v určitém přírodním prostředí. Ukázalo se, že se mohylová pohřebiště
v krajině nenacházejí náhodně. Zjištěné výsledky byly dále podrobeny
statistickému, které potvrdily jistou závislost geomorfologických faktorů
pro výskyt mohylových pohřebišť. Podobně plochá pohřebiště
vykazovala některé zcela odlišné geomorfologické prvky oproti
mohylníkům (zejména pak klasifikace terénních útvarů, orientace
svahu, apod.)
Konečným krokem byla komparace mohylových pohřebišť, plochých
pohřebišť bez mohylového charakteru a plochých pohřebišť, u kterých
se nevylučuje původní mohylový charakter. Díky této komparaci bylo
možné určité nejasné archeologické komponenty zařadit do kategorie
spíše mohylníky (nesou více podobných prvků jako mohylníky) či
naopak do kategorie spíše plochá pohřebiště (nesou více podobných
prvků jako plochá pohřebiště). Veškeré výsledky jsou na bázi
nedestruktivní archeologie, proto by bylo vhodné je v budoucnu testovat
destruktivními metodami pro jejich zpřesnění.
strana (45)
Kontakt:
Barbora Machová
Ústav archeologie a muzeologie
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita v Brně
[email protected]
Počítačová podpora při průzkumu kostelního návrší v
Březníku, okr. Třebíč
Technológie umožňujúce zameranie
presnej polohy záujmových objektov v archeológii
P. Babčan – R. Hrdlovič
J. J. Kovář – M. Hlavica – J. Petřík – J. Müller – M. Kuča –
R. Bíško – J. Nedbalová
Kontakt:
Josef Jan Kovář
Ústav antropologie
Přírodovědecká fakulta
Masarykova univerzita v Brně
[email protected]
Michal Hlavica
Ústav archeologie a muzeologie
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita Brno
[email protected]
Jan Petřík
Ústav geologických věd
Přírodovědecká fakulta
Masarykova univerzita Brno
[email protected]
Jakub Müller
Přírodovědecká fakulta
Univerzity Karlovy v Praze
[email protected]
Martin Kuča
Ústav archeologie a muzeologie
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita v Brně
[email protected]
Richard Bíško
Ústav archeologie a muzeologie
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita v Brně
[email protected]
Jarmila Nedbalová
Ústav archeologie a muzeologie
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita v Brně
[email protected]
V rámci mezioborového terénního výzkumu kostelního návrší
v Březníku, okr. Třebíč, který od konce roku 2011 provádí studentský
vědecký tým z Ústavu archeologie a muzeologie a Ústavu
geologických věd Masarykovy univerzity v Brně, proběhly již dvě etapy
prací. V rámci první fáze bádání bylo mj. použito geoinformačních
systémů pro vyhodnocení datového souboru získaného měřením totální
stanice a GPS. Stěžejním přínosem bylo vytvoření digitálních plánů
zkoumaného farského pozemku georeferencovaných v souřadnicové
síti S-JTSK. Na základě analýzy této datové kolekce pak byla
zpřesněna i hodnota orientace březnického kostela, jehož podélná osa
se od osy západovýchodní odvrací o 26,85° severozápadním směrem
(azimut 296,85°). Prostřednictvím software ArcGIS a Surfer byl také
vytvořen digitální elevační model a na jeho základě pak identifikována
terénní anomálie, jež se zčásti ztrácela pod recentním náspem a raně
novověkou hřbitovní zdí. Zjištěná nepravidelnost v západní části
farského pozemku mohla naznačovat přítomnost reziduí zaniklé stavby,
přesněji bezezbytku zaniklé středověké tvrze, která je na kostelním
návrší předpokládána.
Náplní druhé etapy výzkumu se stala aplikace geoarcheologických
a geofyzikálních prospekčních metod, jimiž měly být prověřeny
poznatky získané v úvodní etapě výzkumu. Pomocí série půdních vrtů
vedených přes terénní anomálii zjištěnou v první fázi výzkumu a
vyhodnocených v softwaru RockWorks byla rekonstruována základní
stratigrafická situace této části lokality. U některých zachycených vrstev
přitom nelze vyloučit i jejich možnou příslušnost k pravěkému osídlení
návrší. Geofyzikální prospekcí pak byly identifikovány další anomálie
naznačující přítomnost kamenných struktur skrytých pod současným
povrchem terénu.
strana (44)
Príspevok sa zaoberá významom využitia moderných technológií,
prostredníctvom ktorých je možné spoľahlivo a presne zaznamenať
polohu, alebo rozmery napríklad archeologického náleziska. Takéto
údaje môžu slúžiť pre opätovné nájdenie daného územia, vytvorenie
mapy, 3D modelu, prípadne ako vstup pre rôzne priestorové analýzy.
Čoraz viac archeológov už bežne takéto zariadenia využíva. Oblasti ako
geodézia a GIS sú pre archeológov smerom, ktorému sa v dnešnej dobe
prakticky nevyhnú. Preto je namieste poznať trendy v týchto oblastiach
a napredovať tak s dobou. Príspevok bude obsahovať informácie
o zariadeniach značky Trimble, akými sú totálne stanice, GNSS
zariadenia a 3D skenery. Moderné GNSS zariadenia dokážu určiť
polohu s presnosťou 1cm bez použitia externej antény a teda priamo
z ruky. 3D skener, ktorý zosníma bodov za sekundu, umožní
archeológom doslova preniesť reálny obraz objektu priamo do
kancelárie. Nie je teda pochýb o tom, že takéto technológie jednoznačne
zvýšia efektivitu práce a možnosti prezentácie ich nálezov.
Kontakt:
Rastislav Hrdlovič
Geotronics Slovakia, s. r. o.
www.geotronics.sk
[email protected]
Peter Babčan
Geotronics Slovakia, s. r. o.
www.geotronics.sk
[email protected]
strana (5)
Výsledky komplexného archeo-geofyzikálneho prieskumu
na lokalite Katarínka
Preliminary report on use of mobile GIS during survey
in Upper Egypt
J. M. Chyla — W. Ejsmond
Kontakt
Roman Pašteka
Katedra aplikovanej a environmentálnej geofyziky
Prírodovedecká fakulta
Univerzita Komenského v Bratislave
[email protected]
Tina Wunderlich
Institut für Geowissenschaften
Abt. Geophysik
Christian Albrechts Universität zu Kiel
[email protected]
Dennis Wilken
Institut für Geowissenschaften
Abt. Geophysik
Christian Albrechts Universität zu Kiel
[email protected]
Harald Stümpel
Institut für Geowissenschaften
Abt. Geophysik
Christian Albrechts Universität zu Kiel
[email protected]
Wolfgang Rabbel
Institut für Geowissenschaften
Abt. Geophysik
Christian Albrechts Universität zu Kiel
[email protected]
Juraj Papčo
Katedra geodetických základov
Stavebná fakulta
Slovenská technická univerzita v Bratislave
[email protected]
Jaroslava Pánisová
Geofyzikálny ústav SAV Bratislava
[email protected]
David Kušnirák
Katedra aplikovanej a environmentálnej geofyziky
Prírodovedecká fakult
Univerzita Komenského v Bratislave
[email protected]
René Putiška
Katedra aplikovanej a environmentálnej geofyziky
Prírodovedecká fakulta
Univerzita Komenského v Bratislave
[email protected]
Martin Krajňák
Katedra aplikovanej a environmentálnej geofyziky
Prírodovedecká fakulta
Univerzita Komenského v Bratislave
[email protected]
Ercan Erkul
Institut für Geowissenschaften
Abt. Geophysik
Christian Albrechts Universität zu Kiel
[email protected]
R. Pašteka R. – T. Wunderlich – D. Wilken –
H. Stümpel – W. Rabbel – J. Papčo – J. Pánisová – D. Kušnirák
– R. Putiška – M. Krajňák – E. Erkul – I. Kvetánová – P. Herceg
V rámci niekoľkoročnej spolupráci medzi univerzitami a neziskovými
organizáciami, ktorých predmetom záujmu je prieskum a záchrana ruín
kláštorného komplexu Katarínka (Kostol a kláštor sv. Kataríny
Alexandrijskej) pri Dechticiach bol realizovaný aj archeo-geofyzikálny
prieskum. Tento bol zameraný najmä na detekciu krýpt v priestore lode
kostola a zakrytých zvyškov múrov v priestore kláštora, ako aj v jeho
najbližšom okolí. Vďaka špičkovému vybaveniu nemeckej univerzity
v Kieli bolo možné realizovať najširší komplex geofyzikálnych meraní,
aký bol vôbec doposiaľ na našom území uskutočnený - zahrňoval
v sebe merania pomocou georadaru (GSSI SIR-20 s 200 a 400 MHz
anténami), mikrogravimetrické merania (Scintrex CG-5), elektrickú
tomografiu (RESECS systém s 48 elektródami), magnetometrické
merania (Bartington Grad 601 so 4 senzormi Sensys CON650),
elektromagnetické merania (EM38) a ako doplnkové boli tiež použité
seizmické a rádiometrické merania. Výsledky priniesli niekoľko veľmi
zaujímavých poznatkov. Boli detekované dve ďalšie krypty v lodi
kostola (pomocou georadaru a mikrogravimetrie). Ďalej boli nájdené
bočné kaplnky pri lodi kostola, obvodové, ako aj vnútorné múry
v severnom, západnom aj východnom krídle kláštora, veľká - dnes už
zaniknutá hospodárska budova pred kostolom a boli objavené
a vytýčené pôdorysy viacerých kaplniek v severnom priestore od
kláštorného
komplexu
(georadar,
elektrická
tomografia
a magnetometria). Výsledky prieskumu plne potvrdili potrebu
komplexného prístupu pri aplikácii metód aplikovanej geofyziky
v archeológii a priniesli mnohé nové poznatky z oblasti
architektonického rozloženia prvkov tohto výnimočného barokového
kláštorného komplexu.
In Upper Egypt one can find numerous archaeological sites, which were
poorly researched and published, in insufficient way, at the end of the
19th century and first half of 20th century. Most of them are located at
the border of agricultural areas and desert. In recent years, the crop
lands started to expand very fast in to the desert, what created threat to
the archaeological sites. Most of the sites are dated to the Predynastic
and Early Dynastic Periods and might give priceless information on
genesis of Egyptian civilization. During Spring 2013 we conducted a
survey, which aim was to localize some of those sites and gain information to plan further research related on topography of selected areas in
Pre- and Early Dynastic Periods as well as to identify possible threats for
the sites. We would like to present short report of the use of mobile GIS
during conducted survey.
Nowadays use of mobile devices supported by GIS application significantly improves the research process, advance preparation and updating of information about verified localization of archaeological sites.
Digital data collected in this way may be the basis for the Archaeological
Information System that can serve future archaeological research, planning, protection of cultural heritage and help in planning of future archeological excavations.
The goal of the poster is to present standardized way of preparing GIS
mobile system before field research on the base of archive data and
publications. Additional poster show effectiveness of the use of the devices and GIS application during the research, postprocessing of the
collected data and preliminary results of field survey in Upper Egypt, on
the examples of selected Pre- and Early Dynastic sites.
Kontakt:
Julia M. Chyla
CAA Poland
UniGIS Cracow
[email protected]
Ivana Kvetánová
nezávislý bádateľ
[email protected]
Peter Herceg
o. z. Katarínka
[email protected]
Wojciech Ejsmond
Warsaw University
[email protected]
strana (6)
strana (43)
Veligrad: Fos-Zoe-Nika. Počítačová hra z období Velké Moravy
Multidisciplinární přístup k exkavaci hrobu KZP.
Výhody digitálního zpracování výzkumu při
postdepozičních procesů
řešení
T. Chrástek – M. Hlavica – M. Vaškových
R. Bíško – V. Beran – J. Gánovský – J. Nedbalová – J. Petřík – P.
Rebrošová
V souvislosti s oslavami 1150. výročí příchodu Konstantina a Metoděje na
Velkou Moravu připravilo Slovácké Muzeum v Uherském Hradišti třídílnou
publikaci s názvem Pravdivý příběh byzantských věrozvěstů Konstantina
a Metoděje. Součástí třetího dílu publikace je i počítačová hra odehrávající
v dobách Velké Moravy na lokalitě Uherské Hradiště - Sady "Špitálky". Hra
je žánrově koncipována jako populárně naučná adventura, v níž se prolíná
příběh mladé studentky archeologie, která ze střípků archeologických
i historických skládá polozapomenutou historii lokality, s dobrodružstvími
mnicha z velkomoravských časů, jenž dějinné období cyrilometodějské
misie bezprostředně prožívá. Hráč tak může z různých perspektiv
zajímavým a hlavně zábavným způsobem nahlédnout do této veledůležité
historické etapy a dozvědět se tak víc o časech, které se významně
podílely na dalším formování středoevropských dějin. Hru ve spolupráci
s autorským týmem vytvořilo zlínské studio e:motion a finanční záštitu nad
celým projektem převzal Zlínský kraj.
Kontakt:
Tomáš Chrástek
Slovácké muzeum v Uherském Hradišti
[email protected]
Michal Hlavica
Ústav archeologie a muzeologie
Filozofická fakuta
Masarykovy Univerzity vBrně
[email protected]
Během systematického výzkumu na lokalitě Kyjovice (poloha „Sutny“) byl
objeven v pořadí již druhý hrob KZP (H28). Jednalo se o pohřeb ženy
v příslušné rituální poloze obsahující standardní spektrum milodarů
(keramické artefakty, kostěné nástroje atd.). Exkavovaný hrob
stratigraficky a konstrukčně souvisí s již dříve zkoumanou hrobovou
komorou (H27; pohřeb muže KZP) obklopenou kruhovým žlabem. Po té,
co byl objekt určen jako hrob KZP, byl stanoven jeden z cílů výzkumu
následovně: Jak nám může při řešení postdepozičních procesů pomoci
detailní dokumentace a digitální zpracování včetně vizualizace/
rekonstrukce? Na co to stačí a na co ne? K tomuto účelu byla aplikována
široká škála prostředků, které jak ve fázi samotné exkavace, tak
i následného zpracování mají své těžiště v počítačovém zpracování.
Především je třeba jmenovat plošnou dokumentaci proměn rozsahu
hrobové komory a jejího zásypu fotogrammetrickými postupy
(mechanické vrstvy o mocnosti 10 cm). Využití širokého spektra
multidisciplinárních přístupů (fosfátová analýza půdních vzorků v síti 15 x
15 cm, mikro GIS a zaměření každého keramického fragmentu totální
stanicí, aplikace kyseliny chlorovodíkové a rhodanidu draselného ke
zjištění případných dřevitých pozůstatků konstrukce hrobové komory).
K vlastní analýze dat slouží především software na bázi GIS (ArcGIS,
Surfer, RockWorks), další statistické programy (R, Statistica). Výstupem
je i 3D modelace digitálních snímků hrobu (program 123d Catch) a
rekonstrukce keramických milodarů (program 3DSom). Na základě
získaných dat je v plánu digitální rekonstrukce předpokládané původní
podoby obou nálezových celků (H27, H28; program Google SketchUp).
Kontakt:
Richard Bíško
Ústav archeologie a muzeologie
Filozofická fakulta,
Masarykova univerzita v Brně
[email protected]
Vít Beran
nezávislý bádateľ
[email protected]
Jan Gánovský
Ústav archeologie a muzeologie
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita v Brně
[email protected]
Jarmila Nedbalová
Ústav archeologie a muzeologie
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita v Brně
[email protected]
Jan Petřík
Ústav geologických věd
Přírodovědecká fakulta
Masarykova univerzita v Brně
[email protected]
Petra Rebrošová
Ústav archeologie a muzeologie
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita v Brně
[email protected]
Miroslav Vaškových
Slovácké muzeum v Uherském Hradišti
[email protected]
strana (42)
strana (7)
Prostorové vlastnosti nálezů keramiky a mazanice.
Hradiště z přelomu starší a střední doby bronzové
u Vrcovic (okr. Písek)"
ImageSizeNormalizer: Vytvorenie jednotnej mierky
pre fotografie na príklade katalógu rímskych lamp z
pohrebísk Gerulaty
D. Hlásek – P. Netolický
R. Frecer
Příspěvek vychází z formalizovaného zpracování nálezového souboru
získaného systematickým archeologickým výzkumem vrcovického
hradiště. Výzkum proběhl v letech 1963—1966 pod vedením dr.
Antonína Beneše. Úroveň dokumentace a evidence materiálu umožňuje
moderní prostorové analýzy. Hradiště u Vrcovic je díky svému
ojedinělému jednofázovému osídlení a rozsahem výzkumu důležitou
lokalitou pro poznání období přechodu starší a střední doby bronzové.
Většinu zachovalého početně bohatého nálezového fondu představují
fragmenty keramiky a mazanice. Keramická složka byla zpracována
deskriptivním systémem postihujícím typologické i netypologické
vlastnosti keramických zlomků (např. otřelost, přepálení, velikostní
kategorie). U mazanice byly sledovány typy otisků konstrukčních prvků,
ale i jejich metrické parametry, stupeň výpalu, charakter materiálu,
otřelost apod. Veškeré nálezy lze uspokojivě lokalizovat. Vzniklý
dataset v kombinaci se statistickými metodami umožňuje netriviální
a stále málo uplatňované analýzy. V tomto konkrétním případě přinášejí
přínosné informace o vnitřním prostorovém strukturování hradiště,
o podobě vnitřní zástavby a o podobě a zániku fortifikačního systému.
ImageSizeNormalizer je freeware program na grafickú úpravu vytvorený
Šimonom Sotákom z MFF UK. Podľa referenčnej dĺžky stanovenej
dvomi bodmi na vybranom obrázku aplikácia proporčne mení veľkosť
ďalších obrázkov zo zvolenej série tak, aby sa označené veľkosti v sérii
obrázkov zhodovali s referenčnou dĺžkou. Účelom programu je
vytvorenie presnej a jednotnej mierky pre sériu obrázkov, napríklad pre
katalóg archeologického materiálu. Ukážkou je diplomová práca, Rímske
lampy z pohrebísk Gerulaty, obhájená v roku 2012, v ktorej je zhrnutý
súbor 106 firemných a obrazových lámp z pohrebísk auxiliárneho tábora
Gerulata – dnešných Rusoviec, mestskej časti Bratislavy. Lampy boli
uložené vo viacerých múzeách a depozitároch, a preto sa nedali
s absolútnou presnosťou reprodukovať podmienky fotenia na rôznych
miestach. Pomocou referenčného obrázku – jednoduchej štvorčekovanej
stupnice – sa z rôznych vzdialeností fotených obrázkov dala vytvoriť
jednotná mierka vhodná do katalógu, v tomto prípade bola zvolená
mierka 2:3.
V rámci prednášky bude opísaný postup autora pri dokumentácií a práca
so samotným programom, ktorý sa môže stať pomôckou pre podobné
práce v budúcnosti.
Kontakt:
Daniel Hlásek
Katedra archeologie
Filozofická fakulta
Západočeská univerzita v Plzni
[email protected]
Kontakt:
Robert Frecer
Ústav pro klasickou archeologii
Filozofická fakulta
Univerzita Karlova v Praze
[email protected]
Petr Netolický
Katedra archeologie
Filozofická fakulta
Západočeská univerzita v Plzni
[email protected]
strana (8)
strana (41)
conventus.sk - meet the science
Datové modelování v archeologii
P. Mudra
L. Demková — J. Kupková — M. Pecho
Kontakt:
Hlavnou myšlienkou vznikajúceho projektu CONVENTUS je
informovať a šíriť informácie o vedeckých stretnutiach – konferenciách.
Podnetom pri vytváraní tohto projektu bol nedostatok voľne
a kompaktne dostupných informácii, ktoré by uľahčili bádateľom a tiež
i širšej verejnosti orientáciu v odborných konferenciách na Slovensku
a v Českej republike. Keďže sú to práve vedecké konferencie, ktoré sú
jedným z prvotných prameňov k najnovším vedeckým poznatkom.
Projekt webstránky conventus by mal vykrývať vyššie spomenuté
nedostatky. Naším cieľom je vytvoriť prostriedok, ktorý urýchli a uľahčí
prístup k informáciám. Šetrí tak čas užívateľa, pre ktorého je
surfovanie po internete a sledovanie rôznych odkazov len stratou času.
Conventus je potrebné chápať ako databázu, v ktorej je možné sa
orientovať na základe záujmov a preferencií a selektovať tak
informácie.
Zdieľanie a šírenie informácií je prvým cieľom, ale nie posledným,
ktorý by mohol conventus zabezpečiť. Jeho využitie je v mnohých
ďalších oblastiach (zahrnutie viacerých vedeckých disciplín, rozšírenie
databázy aj na iné krajiny, organizovanie workshopov, prednášok
a iné), ktoré ponúkajú možnosti rozšírenia v budúcnosti.
Lenka Demková
Katedra archeológie
Univerzita Komenského v Bratislave
Jana Kupová
Ústav pro klasickou archeologii Univerzita Karlova v Prahe
Michal Pecho
Fakulta elektrotechniky
a komunikačních technologií
VUT v Brně
Conventus, o.z.
[email protected]
strana (40)
V posledních desetiletích je v české archeologii patrný výrazný nárůst
objemu dat, který je výsledkem širokého spektra činností sahající od
sběru a zpracování primárních dat z archeologických výzkumů až po
excerpci odborné literatury za účelem řešení specifických teoretických
otázek. S tím souvisí potřeba navrhování a realizace databází, které
slouží jako moderní a efektivní nástroj pro správu velkého objemu dat.
Vzhledem k absenci jakékoli propracované metodiky návrhu optimální
struktury databází pro archeologii, jsou jejich tvůrci často nucení
postupovat metodou pokus omyl, což vytváří prostor pro vznik datových
anomálií a chyb. Výsledkem tohoto přístupu může být v krajním případě i
situace, kdy nelze z databáze získat požadované výstupy, což vede ke
skepsi až frustraci jejich uživatelů. Možným řešením této situace může
být aplikace potřebám archeologie přizpůsobeného datového
modelování, které se standardně používá při navrhování moderních
informačních systémů. Autor se zaměří na vysvětlení pojmu datového
modelování a zdůvodní jeho potřebnost v archeologii. V dalším kroku
zařadí problematiku datového modelování do kontextu současné české
archeologické teorie a metody a vysvětlí základní principy a postupy
modelování. Jako hlavní modelovací technika bude použita metoda E-R
diagramů podle P. Chena. která patří mezi nejpoužívanější metody
v konceptuálním modelování informačních systémů. Velikou výhodou ER diagramu je jeho schopnost zobrazit i komplikované modely
přehlednou formou. Základními prvky E-R diagramu jsou entita, která
reprezentuje typ objektu reálného světa, vztahy mezi entitami a atributy
modelující základní vlastnosti entit. Při identifikaci entit se používá
metoda abstrakce, konkrétně její tři typy: klasifikace, agregace
a generalizace. U vztahů zase sledujeme jejich stupeň, kardinalitu
a volitelnost, u atributů, které můžou být jednoduché nebo složené se
určuje jejich doména. Datové modelování v archeologii má svoje
specifika. V průběhu životního cyklu základních elementů lidského světa
dochází v procesu zánikové transformace k jejich přechodu z živé
skutečnosti do archeologických pramenů, během kterého se mění jejich
formální a prostorové vlastnosti. Z tohoto důvodu je potřeba modelovat
rovinu minulé živé skutečnosti a rovinu archeologických pramenů
každou zvlášť. Rozdíly zjištěné při srovnání těchto modelů indikují
vlastnosti transformačních procesů, které je potřeba v procesu inverzní
transformace odstranit a zpětně zrekonstruovat. Toto je základní rozdíl
oproti přístupům používaných při navrhování systémů, které modelují
současnost a to i v případech, kdy se jedná o tzv. historická data,
protože zde nefiguruje problematika depozičních a hlavně
postdepozičních transformací. Příspěvek završí ukázka datového
modelování na příkladu problematiky pohřbívání v raném středověku
v Čechách a na Moravě. Bude demonstrován postup identifikace
a specifikace entit, vztahů a atributů s vazbou k pohřebním aktivitám
a důsledky procesu inverzní transformace na výslednou podobu modelu.
strana (9)
Kontakt:
Petr Mudra
Katedra archeologie
Filozofická fakulta
Západočeská univerzita v Plzni
[email protected]
Vzťah sídlisk a pohrebísk v staršej dobe bronzovej
na juhozápadnom Slovensku
Sociální simulace v archeologii: Hospodářství doby laténské
J. Bátora - P. Tóth
A. Danielisová
Na juhozápadnom Slovensku sa v staršej dobe bronzovej stretávame
so zaujímavým fenoménom. Boli tu rozšírené kultúry, ktoré sú známe
predovšetkým z pohrebísk a kultúry, ktoré poznáme najmä zo sídlisk.
Typickým reprezentatnom prvej skupiny je nitrianska kultúra. Dokonca
ani systematické povrchové prieskumy zamerané na zistenie
prislúchajúcich sídlisk neboli celkom úspešné. Pomer medzi sídliskami
a pohrebiskami je vyrovnanejší v nasledujúcej únětickej kultúre.
Pohrebiská sa nachádzajú v tesnej blízkosti sídlisk. Odlišná situácia
bola pozorovaná v závere staršej doby bronzovej, počas maďarovskej
kultúry. Táto je známa hlavne zo sídlisk. Pohrebiská sú situované
400—1000 m južne, juhozápadne a juhovýchodne od sídliska.
V príspevku sme sa pokúsili nájsť odpoveď na tieto otázky a hľadali
metódy, ktoré môžu pomôcť pri odhalení skrytých súvislostí. Získané
poznatky sme využili pri tvorení kultúrne špecifických modelov
týkajúcich sa vzťahu sídlisk a pohrebísk, ktoré boli verifikované
pomocou geografických informačných systémov (napr. priestorová
autokorelácia) a štatistických metód. Kombinácia týchto nástrojov bola
využitá pri hľadaní chýbajúcich komponentov (sídlisk alebo pohrebísk).
Vychádzali sme pritom z hypotézy, že lokálne komunity pochovávali
svojich pozostalých na pohrebiskách, ktoré sa nachádzali v blízkosti
sídlisk. Týmto spôsobom zároveň prejavovali svoj nárok na teritórium
okolo seba, čo mohlo viesť k dlhodobej priestorovej stabilite v regióne.
Poster představuje aktualní výsledky projektu: Social modelling as a tool
for understanding Celtic society and cultural changes at the end of the
Iron Age (GA ČR: P405/12/0926). Cílem tohoto projektu je aplikovat
agentové modelování a sociální simulace na studium komplexity
společnosti ve střední Evropě na konci doby laténské. Sledované
aspekty se týkají především sídelní struktury, demografické struktury
společnosti a jejího vývoje, hospodářských strategií a sociálních
interakcí. V tomto příspěvku je představeno zkoumání dynamiky
zemědělské produkce kolem sídlišť a její udržitelnost v závislosti na
environmentálních a klimatických podmínkách. Zaznamenávány jsou
rozsah a četnost fluktuací v produkci "krizové situace", které mají vliv na
dostupnost potravin. Model ukazuje také od jakého pracovního nasazení
v komunitě se produkce stává stabilní a jaký je limit prostředí při
praktikování různých zemědělských strategií.
Kontakt:
Jozef Bátora
Katedra archeológie
Filozofická fakulta
Univerzity Komenského v Bratislave
et
Archeologický ústav SAV Nitra
[email protected]
[email protected]
Kontakt:
Alžběta Danielisová
Archeologický ústav AV ČR
Praha v.v.i.
[email protected]
Peter Tóth
Archeologický ústav SAV Nitra
[email protected]
strana (10)
strana (39)
Studium zaniklé kulturní krajiny pomocí dálkového
archeologického průzkumu
Metodická báza výskumu vývoja osídlenia v hospodárskom
zázemí Mikulčíc (GIS, štatistika, environmentálne analýzy)
L. Čulíková – L. Starková
M. Hladík
Studium rozsáhlých krajinných celků, ať už zaniklých či částečně do
dnešní doby dochovaných, nutně vyžaduje komplexní přístup a
kombinaci více metod (např. analýzu písemných pramenů, povrchový
průzkum, letecký průzkum, využití kolmých snímků či aplikaci dat z
dálkového laserového snímkování, tzv. lidarové snímkování).
Předložená studie pojednává o zaniklé zemědělské krajině v České
republice, konkrétně na území CHKO Labské pískovce. Hlavní zájem je
věnován pozůstatkům zemědělských aktivit a jejich vztahu ke krajinným
prvkům. Cílem této práce je vyhledávání archeologických stop za
pomoci dálkového archeologického průzkumu (především letecké
laserové skenování) v kombinaci s historickými a kartografickými
doklady. Dále je prováděna transformace identifikovaných objektů do
digitální podoby a rovněž jsou sledovány prostorové vztahy
zachycených archeologických struktur.
Cieľom príspevku je predstaviť výskum sídelnej štruktúry
v hospodárskom zázemí veľkomoravského centra v Mikulčiciach (južná
Morava, 9. – 12. storočie). Z metodologického hľadiska práca vychádza
z holizmu, teórie systémov a teórie sídelných areálov. Metodika
výskumu je postavená na priestorových analýzach v prostredí GIS, na
štatistických analýzach a na paleoekologickom výskume (botanika,
palynológia, mikromorfológia). Cieľom výskumu je testovať viacero
vstupných hypotéz. Primárne však ide o hypotézu o vplyve prírodného
prostredia na štruktúru sídelnej siete, ďalej o hypotézu o kumulácii
osídlenia v širšom zázemí centrálnych miest, ako aj o hypotézu o rozvoji
a diferenciácii sídelnej siete vo veľkomoravskom období a o jej kolapse
po rozpade Veľkej Moravy. V kultúrno-historickej rovine sa vo výskume
zameriavame predovšetkým na otázky súvisiace so sociálnoekonomickou štruktúrou hospodárskeho zázemia centrálnych lokalít
Veľkej Moravy ako dokladu jej hospodárskeho a správneho systému
(spôsob využívanie ekonomicky výhodného priestoru, subsistenčná
stratégia, obchod, komunikácie a pod.). V centre pozornosti je tiež
otázka priestorového vzťahu kultových areálov a kostolov ako
jedného z najmarkantnejších dokladov vývoja mentálnych schém
v štruktúre osídlenia na pozadí procesu kristianizácie strednej Európy vo
včasnom stredoveku. V príspevku však prezentujem predovšetkým
metodiku výskumu. Cieľom je predstaviť metodické nástroje využité vo
všetkých krokoch výskumu, od tvorby obecného modelu, cez
archeologické predikčné modelovania a testovanie modelov (vnútorné aj
vonkajšie, zber a analýza nových dát) až po záverečnú syntézu dát
a interpretáciu výsledkov.
Kontakt:
Lucie Čulíková
Katedra archeologie
Filozofická fakulta
Západočeská univerzita v Plzni
[email protected]
Kontakt:
Marek Hladík
Archeologický ústav AV ČR
Brno v. v. i.
[email protected]
Lenka Starková
Katedra archeologie
Filozofická fakulta
Západočeská univerzita v Plzni
[email protected]
strana (38)
strana (11)
Sociální aspekty urbanismu východní Afriky
- prostorové analýzy městských center
Podoba zapomenutého aneb hledání zlatého dna.
Digitální rekonstrukce zatopeného údolí řeky Jihlavy
M. Baumanová – L. Šmejda
R. Bíško
Využití prostoru lidskými společnostmi generuje struktury, jejichž část
označujeme jako architekturu a urbanistické celky. Ty naplňují navzájem
propojené praktické, společenské a symbolické požadavky jejich
objednavatelů a tvůrců, přičemž se do jejich konkrétního provedení
promítá i potenciál místa ovlivněný historickým vývojem a v neposlední
řadě dobový sloh (kulturní exprese). V diachronním pohledu lze sledovat
odraz společenských změn a vývoj kulturních hodnot skrze jejich projevy
v zastavěném prostředí. Tyto teze v našem příspěvku rozvedeme na
příkladě historických měst východní Afriky, datovaných do 13.-16. století.
Metodologicky se opíráme zejména o přístupové analýzy doplněné
analýzou dohlednosti uvnitř urbanistických systémů (analýza vizuální
integrace prostoru). Jedná se o postupy založené na studiu vztahů
prostorových jednotek, jak jsou zachyceny na plánech lokalit a případné
další dokumentaci zastavěného prostředí. Zmíněné analýzy je možné
realizovat v grafické podobě v řadě počítačových programů, včetně
specializovaného softwaru UCL Depthmap. Výzkum tohoto typu má
v současných humanitních vědách rozsáhlé teoretické pozadí, čerpající
například ze strukturalismu, teorie architektury a sociální psychologie.
V průběhu 70. let 20. století došlodíky výstavbě rozsáhlých vodních děl
Dalešice a Mohelno k značné přeměně krajinného rázu hlubokého údolí
středního toku Jihlavy. Závažný kolaps postihl téměř 30 kilometrů
původní řeky. Kromě bohatých rostlinných a živočišných společenstev
musely stavbě ustoupit také veškeré stopy lidské činnosti od paleolitu až
po současnost.
Díky zpřístupnění kolmých leteckých snímků a mapových podkladů z 1.
poloviny 50. let 20. století je možné podrobně rekonstruovat podobu
údolí 20 let před zatopením.
Pozornost byla věnována nejen původnímu reliéfu, říční síti, rozsahu
lesních porostů, ale také viditelným dokladům pravěkého (Kramolín
„Hradisko“), středověkého osídlení a hospodářskému využití řeky
v polovině 20. století (12 mlýnů, jezy atd.)
K digitalizaci mapových podkladů, zpracování leteckých snímků a vlastní
vizualizaci byl použit program ArcGIS.
Kontakt:
Monika Baumanová
Katedra archeologie
Filozofická fakulta
Západočeská univerzita v Plzni
[email protected]
Kontakt:
Ladislav Šmejda
Katedra archeologie
Filozofická fakulta
Západočeská univerzita v Plzni
[email protected]
Richard Bíško
Ústav archeologie a muzeologie
Filozofická fakulta
Masarykova
univerzita
v Brně
[email protected]
strana (12)
strana (37)
Kontakt:
Martin Bartík
Archeologický ústav SAV Nitra
Mário Bielich
Archeologický ústav SAV Nitra
[email protected]
Geofyzikálny prieskum „spečeného valu“ na polohe Mlynský
hon v katastri obce Kamenný most, okr. Nové Zámky
Využití prostorových analýz v archeologii středověkého
konfliktu
M. Bartík – M. Bielich – E. Blažová
P. Koscelník
Archeologický ústav SAV od roku 2010 participuje na medzinárodnom
projekte ArcheoLandscapes Europe, ktorého cieľom je najmodernejšími
metódami archeologickej prospekcie zmapovať vybrané regióny.
Leteckou prospekciou bol v katastri obce Kamenný most zachytený
priebeh „spečeného valu“. V decembri 2011 sme uskutočnili
geofyzikálne meranie flux - gate magnetometrom od firmy Sensys
z Nemecka a to spojitým meraním vertikálneho gradientu magnetického
pola. Magnetický gradient bol snímaný piatimi fluxgate sondami
umiestnenými 0.2 m nad povrchom terénu. Celkovo bola premeraná
plocha o rozlohe 50 x 150 m, s hustotou bodov 0,5 x 0,05 m. Na
spracovanie nameraných údajov bol použitý softvér Magneto (Sensys,
Nemecko) a na vypracovanie mapových podkladov softvér MagPick
(Hamburg, Nemecko) a Surfer 9.
Na výslednej magnetickej mape vidíme tri typy lokálnych magnetických
anomálií: 1.lineárne magnetické anomálie indikujúce priebeh lineárnych
archeologických štruktúr (priekopy, žľaby) s hodnotami od –2 do 2 nT/m,
2. magnetické anomálie, ktoré indikujú recentné železné predmety
dosahujúce hodnôt od -550 do 550 nT/m a 3. magnetické anomálie,
indikujúce na 50 metri merania kovové súčasti plastového pásma
dosahujúce hodnôt od -950 do 550 nT/m. Na 110 až 120 metri merania
môžeme vidieť priebeh spečeného valu. Medzi 20 až 30 metrom je val
prerušený. Buď ide o vstup alebo recentné porušenie
poľnohospodárskymi strojmi. Druhá zaujímavá anomália sa nachádza
medzi 50 -100 metrami ide pravdepodobne o systém žľabov, ktorých
datovanie a interpretácia je zatiaľ nejasná. Na 50 metri prechádza
kovové pásmo.
Středověkému válečnictví byla doposud věnována velká pozornost z řad
historiků. Ze strany archeologie narůstá v posledních letech intenzivní
zájem zejména v souvislosti s výzkumem pomocí detektoru kovů. Tento
příspěvek se zabývá možností využití prostorových analýz projektilů
získaných detektorovým výzkumem v prostředí GIS na příkladu obléhání
hradu Sión.
Nalézané projektily splnily po výstřelu svůj účel a dokončily tak svou
časovou i prostorovou trajektorii. Projektily vyjadřují na rozdíl od
ostatních artefaktů vektorovou trajektorii. Svou polohou vyjadřují její
konec. Každý projektil má kolem sebe okruh potencionálního místa
střelby, který lze často determinovat více faktory např.: dostřel, směr, cíl,
rozptyl a viditelnost. Tyto faktory pak lze následně analyzovat v GIS.
Obdobně jako v kriminalistické balistice, lze projektily modelově navrátit
v prostoru i čase do místa výstřelu.
Příkladová studie obléhání hradu Sión sleduje prostorové vlastnosti
nalezených projektilů v okolí hradu. Prostorové analýzy střelby
v prostředí GIS ukazují na některé skutečnosti, které nám dovolují lépe
pochopit a interpretovat boje v rámci obléhání hradu. Výsledky analýz
hustoty rozptylu projektilů ukazují na cíle, přesnost a způsob střelby.
Dále lze pomocí prostorových analýz sledovat rozdílný charakter střelby
mezi obránci a oblehateli a zejména rekonstrukce střelby v podobě
prostorového predikčního modelu místa výstřelu dovoluje částečně
interpretovat průběh obléhání.
Kontakt:
Petr Koscelník
Katedra archeologie
Filozofická fakulta
Západočeská univerzita v Plzni
[email protected]
Elena Blažová
Archeologický ústav SAV Nitra
[email protected]
strana (36)
strana (13)
Warrior Image ve druhé polovině třetího tisíciletí před. n. l.
Artefaktová a prostorová analýza lukostřelecké výbavy
v pohřebním ritu kultury zvoncovitých pohárů v Čechách
a na Moravě
Internetová databáza 14C meraní archeologických vzoriek z
územia Slovenska, Česka a susedných krajín
P. Barta - P. Demján - K. Hladíková - P. Kmeťová K. Piatničková
J. Olivík
Kamenné hroty šípů a nátepní destičky, které lze bezesporu považovat
za součást lukostřelecké výbavy, jsou v kultuře zvoncovitých pohárů
značně osobitým druhem movitých artefaktů a přitahují pozornost
badatelů více jak 100 let.
V souboru hrobů s lukostřeleckou výbavou byl sledován vzájemný vztah
mezi kamennými hroty šípů a nátepními destičkami prostřednictvím
analýzy hlavních komponent. Analýza hlavních komponent odhalila, že
ve většině hrobů s lukostřeleckou výbavou se kamenné hroty šípů
a nátepní destičky nevyskytují společně, což lze vysvětlit existencí
dvou/tří odlišných skupin „bojovníků“ s rozdílným projevem „warrior
image“. Uvedené poznatky vedou k závěru, že kamenné hroty šípů
a nátepní destičky mohly mít jiný společenský význam, případně
symbolický smysl v komunikaci nebo expresi pohřebního ritu.
Na základě chí-kvadrát testu byla testována hypotéza, zda-li je
existence dvou/tří odlišných skupin „bojovníků“ s rozdílným projevem
„warrior image“ determinována geografickým prostorem. Jinými slovy,
existuje-li rozdíl v zastoupení těchto skupin „bojovníků“ mezi Čechami
a Moravou. Výsledek chí-kvadrát testu prokázal, že existence
diskutovaných skupin „bojovníků“ s rozdílným projevem „warrior image“
není způsobena prostorovým aspektem kultury zvoncovitých pohárů
v rámci regionů Čech a Moravy.
Internetová databáza 14C meraní archeologických vzoriek z územia
Slovenska, Česka a susedných krajín sa buduje od roku 2011 v rámci
projektu Archeologická chronometria na Slovensku (APVV-0598-10) na
Katedre archeológie FiF UK v Bratislave. Databáza sa napĺňa
chronologicky od paleolitu po stredovek a je každý mesiac
aktualizovaná. Chýbajúce staršie merania a najnovšie merania sa do
databázy priebežne dopĺňajú. Väčšina dát predstavuje publikované 14C
dáta, ktoré budú postupne doplnené novými meraniami. Databáza
obsahuje konvenčný rádiouhlíkový vek, ktorý umožňuje používateľovi
kalibrovať ho podľa konkrétneho výskumného zámeru. Obsahuje tiež
informácie o frakcionácii (δ13C) a podrobné informácie o kontexte
a materiáli archeologickej vzorky. V prípade publikovaných meraní sú
k dispozícii bibliografické odkazy. V súčasnosti obsahuje databáza
merania archeologických vzoriek predovšetkým z obdobia paleolitu
(zatiaľ nepublikované) až doby železnej z územia SR, ČR, ktoré sú
priebežne dopĺňané údajmi z územia Maďarska, Poľska a Rakúska. Na
internete je dostupná k prehľadávaniu a stiahnutiu na adrese http://
www.c14.sk.
Kontakt:
Peter Barta
Katedra archeológie
Filozofická fakulta
Univerzity Komenského v Bratislave
[email protected]
Peter Demján
Katedra archeológie
Filozofická fakulta
Univerzity Komenského v Bratislave
[email protected]
Katarína Hladíková
Katedra archeológie
Filozofická fakulta
Univerzity Komenského v Bratislave
[email protected]
Petra Kmeťová
Katedra archeológie
Filozofická fakulta
Univerzity Komenského v Bratislave
[email protected]
Kontakt:
Jan Olivík
Katedra archeologie
Filozofická fakulta
Západočeská univerzita v Plzni
[email protected]
Kristína Piatničková
Katedra archeológie
Filozofická fakulta
Univerzity Komenského v Bratislave
[email protected]
strana (14)
strana (35)
Využití GIS při studiu vnímání krajiny
ZOZNAM POSTEROV
Internetová databáza 14C meraní archeologických vzoriek z územia Slovenska, Česka a susedných
krajín
P. Barta - P. Demján - K. Hladíková - P. Kmeťová - K. Piatničková
Geofyzikálny prieskum „spečeného valu“ na polohe Mlynský hon v katastri obce Kamenný most,
okr. Nové Zámky
M. Bartík – M. Bielich – E. Blažová
Podoba zapomenutého aneb hledání zlatého dna. Digitální rekonstrukce zatopeného údolí řeky
Jihlavy
R. Bíško
Studium zaniklé kulturní krajiny pomocí dálkového archeologického průzkumu
L. Čulíková – L. Starková
Sociální simulace v archeologii: Hospodářství doby laténské
A. Danielisová
conventus.sk - meet the science
L. Demková – J. Kupová – M. Pecho
ImageSizeNormalizer: Vytvorenie jednotnej mierky pre fotografie na príklade katalógu rímskych
lamp z pohrebísk Gerulaty
R. Frecer
Veligrad: Fos-Zoe-Nika. Počítačová hra z období Velké Moravy
T. Chrástek – M. Hlavica – M. Vaškových
Preliminary report on use of mobile GIS during survey in Upper Egypt
J. M. Chyla – W. Ejsmond
Počítačová podpora při průzkumu kostelního návrší v Březníku, okr. Třebíč
J. J. Kovář – M. Hlavica – J. Petřík – J. Müller – M. Kuča – R. Bíško – J. Nedbalová
Využití GIS a statistických metod v rámci prostorových analýz z pohledu mohylových pohřebišť
a potenciálních mohylových pohřebišť z oblasti Chřibů, Kyjovské pahorkatiny a Ždánického lesa
B. Machová
The archaeological site of Miran in the light of satellite data
E. Smagur – K. Hanus
Využití mikroprostorové analýzy a GIS při zkoumání procesů vzniku výplní neolitických sídlištních
objektů
I. Vostrovská – J. Stříšková – M. Hlavica
Archeologické a environmentální doklady bojů o kótu Kobyla za Velké války, severovýchodní
Slovensko
J. Zubalík – J. Petřík – R. Bíško – J. Těsnohlídek – M. Popelka – L. Petr – M. Vojtas – J. Gánovský –
M. Drobňák
strana (34)
P. Krištuf – L. Brunclíková – L. Čulíková – O. Švejcar – T. Zíková
Příspěvek je prezentací projektu, který od roku 2012 řeší katedra archeologie
a katedra antropologie fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Cílem
projektu je na základě archeologických pramenů a na základě výpovědí
současných obyvatel sledovat změny ve využívání a vnímání krajiny. Současná
krajina je složitým systémem, který utvářel člověk tisíce let. Její součástí jsou jak
artefakty vytvořené současnými lidmi, tak artefakty vytvořené jejich předky. Projekt
se mimo jiné zaměřuje právě na to, jak současné komunity vnímají artefakty
vytvořené v krajině svými předky a jak tyto artefakty formují jejich životní prostor.
Otázkou také je, jak se liší přístup k prostoru krajiny v pravěku a v současnosti
a jakým způsobem lidé krajinu osvojují. Zájmovou oblastí jsou dva mikroregiony
v v okolí vsí Lesná a Bušovice v západních Čechách. Bušovicko je bohaté na
nemovité archeologické památky pravěku, středověku i novověku. Nachází se zde
početná mohylová pohřebiště z doby bronzové a doby halštatské, pravěká či raně
středověká hradiště a rozsáhlý těžební areál černého uhlí z 18. a 19. století,
doprovázený průmyslovou výrobou různého druhu. Pozůstatky všech těchto areálů
aktivit jsou doposud v terénu pozorovatelné a mají tak vliv na utváření a vnímání
současné krajiny. Lesná leží v česko-německém pohraničí a celý region byl
v polovině 20. století poznamenán odsunem původního obyvatelstva, který vedl
k zániku sídel a změně struktury osídlení. Pro řešení projektu jsou využívány
metody prostorové archeologie, která zkoumá vnitřní prostorové uspořádání areálů
aktivit a zároveň metody sociální a kulturní antropologie. Jedná se především o
orální výzkum mezi současnými obyvateli krajiny. Během tohoto výzkumu se
pokoušíme získat od respondentů informace, které prvky utvářejí a ohraničují jejich
osobní prostor v krajině a jakým způsobem je tento prostor formován minulými
artefakty. K analýze archeologických i antropologických dat jsou využívány nástroje
geografických informačních systémů. Terénní relikty jsou dokumentovány pomocí
GPS a totální stanice. K mapování zaniklé pravěké krajiny a novověké těžby
černého uhlí je též využíván LIDAR. Vnitřní prostor některých areálů aktivit je
analyzován pomocí prostorové statistiky. Do prostoru jsou pomocí geografických
informačních systémů vynášeny i výsledky orálního antropologického výzkumu.
Vznikají tak mapy svědčící o vnímání a vývoji krajiny.
strana (15)
Kontakt:
Petr Krištuf
Katedra archeologie
Filozofická fakulta
Západočeská univerzita v Plzni
[email protected]
Lenka Brunclíková
Katedra antropologie
Filozofická fakulta
Západočeská univerzita v Plzni
[email protected]
Lucie Čulíková
Katedra antropologie
Filozofická fakulta
Západočeská univerzita v Plzni
[email protected]
Ondřej Švejcar
Katedra antropologie
Filozofická fakulta
Západočeská univerzita v Plzni
[email protected]
Tereza Zíková
Katedra antropologie
Filozofická fakulta
Západočeská univerzita v Plzni
[email protected]
Využitie technológie Gatewing v archeológii na príklade
hradiska Ducové
Moderní metody leteckého dálkového průzkumu a jeho vliv
na porozumnění urbanizace v májských nížinách
K. Hanus
L. Müller – A. Ruttkay – B. Kovár
Kontakt:
Lukáš Müller
SGS TECHNOLOGY s.r.o.
Banská Bystrica
[email protected]
Alexander Ruttkay
Archeologický ústav SAV Nitra
[email protected]
Branislav Kovár
HistoryWeb.sk
[email protected]
Obrovský rozvoj vo vývoji nízko nákladových automatizovaných
softvérových riešení spracovania obrazu do ortofotomáp a digitálnych
modelov terénu zapríčinil aj veľký rozvoj nepilotovaných leteckých
prostriedkov (UAV – unmanned aerial vehicle).
Ako nosiče (okrem balónov a vzducholodí) sa využívajú dve základné
platformy – modely lietadiel a vrtuľníkov. Súčasným trendom je
vybavenie týchto UAV navigačnými technológiami − globálnym
navigačným systémom a inerciálnym meracím systémom, čím sa tieto
lietajúce prostriedky stávajú takmer plne nezávislé od pozemného
riadenia a vyhotovujú snímky vo vopred zadefinovaných polohách
a orientáciách.
Lietadlové a vrtuľníkové platformy majú svoje špecifiká a výhody, ktoré
ich predurčujú byť efektívne aplikované v archeológii. Môžeme ich
použiť napríklad na mapovanie rozsiahlejších lokalít, vytvorenie ich 3d
plánov či na priestorovú analýzu krajiny. Podobné technológie sa už
využili pri prieskume mayských miest v stredoamerickom pralese, či pri
archeologických výskumoch v Austrálii.
Predmetný príspevok sa bude zaoberať použitím lietadlového systému
Gatewing X100 a jeho možnej aplikácii v archeológii na príklade
hradiska Ducové – poloha Kostolec. Osídlenie polohy môžeme sledovať
už od doby bronzovej, ale dominantné je slovanské osídlenie z 9. a 10.
storočia, keď bol na nej vybudovaný veľmožský dvorec a románska
rotunda.
Lokalitu sme vybrali ako príklad, pretože sa nachádza v náročnom
(vyvýšenom, skalnatom) teréne, čím by sme chceli poukázať na
využiteľnosť technológie aj v komplikovaných podmienkach. Hradisko je
zároveň vďaka neskorším rekonštrukciám ľahko identifikovateľné aj
dnes, preto je ideálnym miestom na experimentovanie.
V príspevku by sme okrem predstavenia technológie chceli poukázať aj
na jej využitie v archeológii.
strana (16)
Středoevropská koncepce urbaznizace nám definuje město jako komplex
o velké zalidněnosti jehož ekonomickým základem je obchod. Do této
chvíle většina zkoumaných archeologických nalezišť spojených s kulturou
Májů byly vnímány právě přes tuto definici a výzkumníci se zaměřili
především na monumentální architekturu, která se nachází v centru
archeologického naleziště. V posledních letech čím dál více
archeologických nálezů poukazuje na to,že toto vnímání je zcela mylné a
města Májů by měly být chápány jako městské komplexy s nízkou
hustotou zalidnění. Města o podobné struktuře se vyskytovaly nejen v
májských nížinách, ale i v jihovýchodní Asii a na Srí Lance. Hlavním
metodickým problémem kterému musí vědci (kteří se zabývají střední a
jihovýchodní Asií ) čelit je obrovská rozlehlost plochy, kterou je třeba
prozkoumat z důvodu, že tato oblast je často pokryta hustými tropickými
lesy. Odpověď na tento problém nám dává technologie leteckého
laserového scanningu. Po dobu prezentace by autor chtěl přiblížit zásady
práce jeho systému a zároveň představit dopad získaných údajů k
pochopení principů městských komplexů s malou zalidněností.
Kontakt:
Kasper Hanus
Institute
of Archaeology
Jagiellonian University
Kraków
[email protected]
strana (33)
Vplyv voľby agregačného operátora na
archeologický predikčný model vytvorený v GIS
výsledný
R. Ďuračiová – T. Lieskovský
Archeologické predikčné modely (APM) vytvorené v prostredí GIS
vznikli agregáciou rastrových vrstiev modelujúcich významné vlastnosti
(rozhodovacie kritéria), ako napr. vzdialenosť od fluviálnych usadenín,
sklon reliéfu alebo pôdne typy. Príspevok popisuje multikriteriálne
rozhodovanie pri tvorbe APM s ohľadom na výber agregačného
operátora. Výsledkom agregácie v multikriteriálnom rozhodovaní je
získanie jednej hodnoty (hodnoty bunky rastra APM), ktorá v prípade
APM hovorí o vhodnosti, resp. nevhodnosti lokality ako potenciálneho
archeologického náleziska. Pri tvorbe APM bol využitý ako agregačný
operátor vážený aritmetický priemers podmienkou nenulovej hodnoty
pre každé vstupné rozhodovacie kritérium. Pre fuzzy APM, pri tvorbe
ktorých boli jednotlivé kritériá modelované pomocou fuzzy množín, sa
na ich agregáciu využili operátory fuzzy logiky, reprezentované
v prípade fuzzy prieniku prostredníctvom triangulárnych noriem (tnoriem). Aplikovaná bola minimová, súčinová, Łukasiewiczova
a drastická t‑norma. Príspevok analyzuje vlastnosti uvedených
agregačných operátorov, vplyv ich voľby na výsledný APM, a tiež
predkladá návrh nových možností agregovania vstupných rastrových
vrstiev v prostredí geografických informačných systémov (GIS).
Kontakt:
Renáta Ďuračiová
Katedra geodetických základov
Slovenská
technická univerzita v Bratislave
[email protected]
Tibor Lieskovský
Katedra geodetických základov
Slovenská
technická univerzita v Bratislave
[email protected]
PORTA NIGRA DIGITÁLNĚ aneb dokumentace významné
římské
památky
moderními
geodetickými
a
fotogrammetrickými metodami
J. Vidman – P. Hlavenka
Porta Nigra je jednou z nejvýznamnějších a nejlépe dochovaných
římských památek na území dnešního Německa. Původně součást
opevnění římského města Augusta Treverorum, dnes leží v centru
města Trier na západě Německa. Porta Nigra byla postavena mezi
r. 186 až 200 AD. V 11.století byla přestavěna na románský kostel sv.
Simeona, což ji uchránilo od zničení a rozebrání na stavební materiál.
V napoleonských dobách byla většina románských přístaveb
odstraněna, kostel odsvěcen a Porta Nigra opět sloužila jako městská
brána až do roku 1875. Od roku 1986 je na seznamu světového
kulturního dědictví UNESCO.
V rámci chystané údržby a obnovy byly začátkem roku 2012 zahájeny
práce na detailní měřické dokumentaci, která má sloužit pro účely
podrobného stavebně historického průzkumu, následně pak pro
konzervaci a restaurování vybraných částí objektu. Vzhledem k velikému
rozsahy památky a požadavkům na velmi detailní dokumentaci všech
částí (v měřítku 1:20 až 1:1) byly použity nejrůznější měřické metody –
od standardního geodetického zaměření, přes klasické stereoskopické
vyhodnocení měřických snímků až po moderní technologie laserového
skenování a především pak tzv. fotoskenování pro zpracování 3D
modelů a fotoplánů.
Příspěvek podrobně rozebírá možnosti použití nejnovější technologie
fotoskenu a dokumentuje je na příkladu jednotlivých částí objektu Porty
Nigry. Cílem tohoto příspěvku je zejména detailní zhodnocení použitých
zaměřovacích metod, porovnání jejich přesnosti, kvality výstupů,
pracnosti a vhodnosti použití pro jednotlivé oblasti (fasády,
architektonické detaily, sochy, reliéfy, stísněné prostory, okna, průchody
aj.). Domníváme se, že tyto zkušenosti a závěry jsou užitečným
podkladem pro volbu optimální technologie zaměřování a dokumentace
dalších památkových objektů.
Kontakt:
Jiří Vidman
[email protected]
Pavel Hlavenka
PH-Agentur
[email protected]
strana (32)
strana (17)
Hornická krajina - co může chtít památková péče po
krajinné archeologii?
Validácia
archeologických
vytvorených v prostredí GIS
predikčných
modelov
O. Malina
L. Karell
Hornická krajina jako komplexní struktura zahrnuje mnoho projevů
minulých lidských aktivit, které se působením věků a vývojem
společnosti mění v památky. Jejich hodnota se odvíjí také od toho, co o
nich víme, nebo co jsme z nich ještě dnes schopni vyčíst. Využití dat
LLS a jejich komplexní zpracování v GIS se v současnosti poměrně
šťastně potkává s nárůstem zájmu památkové péče o hornické relikty.
Přípěvek se na prvním místě věnuje pojmu hornická krajina a tomu, jak
se jeho obsah může proměnit v závislosti na použitých dokumentačních
a analytických technologiích. Památková péče se při evidenci a ochraně
reliktů montánní činnosti těžko obejde bez detailní znalosti terénního
reliéfu. Nárůst počtu objektů evidovaných na datech LLS umožňuje
získání jak dosud bezprecedentní znalosti jejich plošného rozsahu, tak i
nový vhled do jejich typologické pestrosti. Znovu je tak třeba promýšlet
pojmy jako ilustrativní hodnota památky nebo ojedinělost. Další šancí a
v budoucnu patrně i nutností, jak se neztratit v mimořádném fondu
památek zachovaných v terénním reliéfu, je vytváření typářů. Přestože
jejich základem budou logicky konkrétní terénní situace, jejich struktura
či forma si zaslouží širší diskuzi.
Báňská činnost se v minulosti odehrávala vždy s ohledem na konkrétní
prostor. Jde o stejný povrch, na jakém se před ní, po jejím útlumu či
současně s ní odehrávaly i jiné, například hospodářské aktivity.
Vzájemný vztah obou druhů land-use je často obtížně uchopitelný,
jejich případný kontakt však může být významným zdrojem poznání.
Takové superpoziční situace je možné sledovat i díky datům LLS,
ideálně v kombinaci s mapou stabilního katastru.
Príspevok je zameraný na validáciu archeologických predikčných
modelov (APM). V archeológii predikčné modelovanie môžeme chápať
ako stanovanie predpokladov alebo odhadov v súvislosti s určením
potenciálu záujmovej oblasti byť archeologickým náleziskom. Hlavným
cieľom je ale najmä poukázať na významnosť validácie APM, teda
stanovenie ich kvality pomocou určitých parametrov. Otázka validácie je
často opomínaná, keďže neexistujú jednoznačné metódy/parametre
validácie a následné použitie APM je neadekvátne. Objasníme prístupy
k validácii, konkrétne význam internej a externej validácie, odvíjajúcej sa
hlavne od vstupných dát a samotné parametre validácie zvažujúce tieto
faktory. Význam validácie a teda aj jej výsledky napomáhajú k zlepšeniu
aj samotnej tvorby APM, či už z hľadiska výberu vhodného prístupu,
vstupných vrstiev a analytických operácii prekrývania priestorových
údajov. Tieto tvrdenia budú podložené výsledkami validácie 36 APM,
vytvorených pre záujmové územie na juhu stredného Slovenska v oblasti
Poiplia a Pohronia. Príspevok prináša prvotnú štúdiu metód validácie
APM, pričom obsiahnutá teória a praktická realizácia má potenciál
napomôcť dosiahnuť lepšie výsledky celkovej problematiky
archeologického predikčného modelovania.
Kontakt:
Lukáš Karell
Katedra geodetických základov
Stavebná fakulta
Slovenská
technická univerzita v Bratislave
[email protected]
Kontakt:
Ondřej Malina
ZČU Plzeň - NPÚ Loket
[email protected]
strana (18)
strana (31)
Zpracování surových dat z leteckého laserového skenování
a jeho vliv na zaznamenání reliéfních tvarů
Využiteľnosť archeologických dát na Slovensku
– návrh štruktúry a harmonizácie dátovej domény
K. Kročková – P. Demján
L. Holata – J. Plzák
V příspěvku bude stručně představena charakteristika produktů
leteckého laserového skenování pro nový výškopis ČR poskytovaných
ČÚZK (jedná se o 4G DMR, 5G DMR, i data upravená robustní filtrací).
Na konkrétních archeologických lokalitách bude srovnán počet
a uspořádání odrazů v surových datech a výsledných produktech.
Kriticky budou zhodnoceny limity těchto produktů v zaznamenání
antropogenních tvarů reliéfu, které je významně determinováno
zpracováním surových dat, zejména filtračními či klasifikačními
algoritmy, ale i dalšími procesy a korekcemi. Vzhledem
k nedostatečnému počtu bodů a jejich pravidelnému uspořádání jsou
omezení 4G DMR zřejmá, upozorníme však i na méně patrné
skutečnosti, které devalvují vypovídací schopnosti 5G DMR.
Z toho důvodu bylo na konkrétní lokalitě, která byla podrobena
podrobnému povrchovému průzkumu, testováno vlastní zpracování
surových dat s uplatněním různých filtračních algoritmů v open-source
programech.Některé vhodné algoritmy extrahují odrazy od úrovně
terénu tak, že zároveň kvalitně zaznamenávají i ty antropogenní tvary
reliéfu, které byly povrchovým průzkumem opomenuty. Největším
úskalím pro archeologické využití zůstává nedostatečná hustota odrazů
reliéfu.
Kontakt:
Lukáš Holata
Katedra archeologie
Filozofická fakulta
Západočeská univerzita v Plzni
[email protected]
Jindřich Plzák
Katedra archeologie
Filozofická fakulta
Západočeská univerzita v Plzni
[email protected]
strana (30)
Archeologické dáta vo všeobecnosti môžeme považovať za priestorové,
pričom práve priestorová informácia je dôležitým atribútom pri ich
analýze, na základe ktorej vyvodzujeme závery o existencii objektov v
krajine, o živote ľudí a priebehu udalostí na určitom mieste v minulosti.
Spracovanie veľkých objemov archeologických informácií je sťažené
tzv. heterogenitou dát. V posledných rokoch vznikali v oblasti ochrany
archeologického dedičstva a pamiatkového fondu v SR viaceré
separátne projekty zaoberajúce sa digitalizáciou dát. Od roku 1992
vzniká na pôde Archeologického ústavu SAV projekt Centrálnej
evidencie archeologických nálezísk na Slovensku (CEANS). V roku
2004 bol predstavený Geoinformačný systém ochrany pamiatkového
fondu SR (GIS OPF SR) Pamiatkového úradu SR. Popri uvedených
hlavných zdrojoch sú vytvárané v súvislosti so špecifickými úlohami a
projektmi aj rôzne individuálne databázy. Následkom heterogenity
dátových zdrojov, čo do kvality, kvantity, technických riešení a
užívateľského prístupu sú výrazne obmedzené možnosti práce s nimi.
Ich hlavnými nedostatkami je nejednotnosť evidencie archeodát, ktorá
je často riešená pomocou kancelárskeho softwaru či formou papierovej
dokumentácie, nejednotnosť terminológie, lokalizácia na základe
administratívnych a nie priestorových jednotiek a absencia jedinečných
identifikátorov záznamov o lokalitách a z nej vyplývajúce riziko vzniku
duplicít. Riešenie tohto stavu sa naskytá v aplikácii procesu
harmonizácie dát, ktorá umožní efektívny prístup k archeologickým
dátam na lokálnej, ale aj na nadnárodnej úrovni so zohľadnením
smernice INSPIRE, záväznej pre všetky členské krajiny EÚ. Jednotný
systém zhromažďovania a sprístupňovania archeodát by mal
umožňovať jednoznačnú priestorovú definíciu lokality ako plochy,
zaviesť jedinečné identifikátory lokalít, unifikované hesláre názvoslovia,
lokalizáciu pomocou súradnicového systému S-JTSK03 a mal by
definovať pravidlá užívateľského prístupu na rôznych úrovniach s
ohľadom na využitie pri ochrane, vedeckom výskume a popularizácii v
doméne kultúrneho dedičstva. Musí byť zabezpečená dlhodobá
udržateľnosť systému v súvislosti s meniacimi sa technologickými
možnosťami a nárokmi na jeho využitie. Na tieto účely sú najvhodnejšie
neproprietárne softwarové riešenia s otvoreným zdrojovým kódom a
otvorené dátové formáty vychádzajúce z platných medzinárodných
noriem a štandardných špecifikácií.
strana (19)
Kontakt:
Kristína Kročková
Katedra geodetických základov
Stavebná fakulta
Slovenská
technická univerzita v Bratislave
[email protected]
Peter Demján
Katedra archeológie
Filozofická fakulta
Univerzita Komenského v Bratislave
[email protected]
Historické mapové diela na geoportal.sazp.sk
Súčasné možnosti využitia leteckej spektroskopie na detekciu
archeologických vegetačných príznakov
M. Zeman
Kontakt:
Martin Zeman
Slovenská agentúra
životného prostredia,
Banská Bystrica
[email protected]
Štátne mapové diela predstavujú základný topografický podklad
vytvorený hlavne na účely obrany štátu, hospodársky rozvoj a ďalšie
aktivity na jeho území. Keďže ide o mapovania financované štátom, z
peňazí jeho občanov a v súčasnosti už nepodliehajú štátnemu
tajomstvu, je povinnosťou štátu ich sprístupniť širokej verejnosti, čo sa
dá pomerne lacno a aj ľahko realizovať pomocou moderných
technológií v prostredí internetu. Tejto aktivite má napomáhať aj
iniciatíva európskej únie – INSPIRE, v rámci ktorej bola schválená na
Slovensku Národná infraštruktúra priestorových informácií – NIPI a bol
sprevádzkovaný geoportál, prezentujúci všetky dostupné štátne
mapové diela z územia Slovenska. Na Slovensku, ktoré bolo v minulosti
súčasťou viacerých štátnych útvarov sa realizovalo niekoľko štátnych
mapovaní. Najstarším systematickým mapovaním na území nášho
štátu bolo I. vojenské mapovanie, tzv. tereziánsko-jozefínske z rokov
1782 – 1783. Nedostatky I. vojenského mapovania (geometrická
nepresnosť, nejednotnosť diela a problém aktualizácie) malo odstrániť
II. vojenské mapovanie nazývané aj Františkovo realizované v rokoch
1819-1858. Vrcholným dielom rakúsko-uhorskej štátnej kartografie bolo
III. vojenské mapovanie z rokov 1875 – 1884, ktorého výsledky
využívali aj nástupnícke štáty monarchie vrátane prvej československej
republiky. V medzivojnovom období sa začalo realizovať viacero
mapovaní, ale pre vojnové udalosti II. svetovej vojny sa žiadne
mapovanie nedokončilo. Nový rozmach mapovania nastal v 50. rokoch
20. storočia, kedy sa začalo topografické mapovanie v mierke 1:25000
v rokoch 1952 – 1957, ktoré reagovalo na potreby hospodárskeho
rozvoja v povojnovom štáte. Za týmto účelom sa tvorili aj podrobnejšie
mapy v mierke 1 :10000 v rokoch 1957 – 1971) a v hospodársky
významných oblastiach aj v mierke 1:5000 v rokoch 1955 – 1961.
V „normalizačnom období“ v rokoch 1968 – 1989 došlo k rozdeleniu
kartografickej tvorby na civilnú – základné mapy 1:10 000, 1:25000,
1:50000,1:100000
a 1:200000 a vojenskú – topografické mapy
1:25000, 1:50000, 1:100000 a 1:200000. Nástup výpočtovej techniky,
rozvoj technológií GIS a samozrejme prostredie internetu umožňujú
publikovať aj tieto rozsiahle mapové diela na úrovni celého územia
štátu. Tieto technológie umožňujú efektívne publikovať aj historické
mapové diela, tak ako to možno vidieť aj na mapovom portáli SAŽP
(geoportal.sazp.sk) a to konkrétne wms: http://tiles.geop.sazp.sk/base/
service?
strana (20)
M. Ruš – M. Doneus – G. Verhoeven
Letecká spektroskopia resp. hyperspektrálne skenovanie je relatívne
mladá odnož diaľkového prieskumu Zeme zaoberajúca sa rozkladom
viditeľnej i neviditeľnej časti elektromagnetického spektra na úzke
pásma. Jej aplikácia v archeologickej prospekcii prináša nové možnosti
ako je možné objaviť a interpretovať vegetačné príznaky
archeologických objektov na poliach s obilím. Tieto možnosti však
nebolo možné doteraz dostatočne využiť vzhľadom na nedostatočné
priestorové rozlíšenie hyperspektrálnych senzorov a ich nedostupnosť
na trhu. Cieľom tohto príspevku je oboznámiť akademickú verejnosť na
Slovensku s hyperspektrálnymi dátami s vysokým rozlíšením (40 cm
GSD), ich spracovaním, interpretáciou a kvantifikáciou výsledkov
v porovnaní s leteckými ortofotografiami. Spracovanie hyperspektrálnych
dát prebehlo pomocou niekoľkých algoritmov v programe CropMark,
špeciálne vyvinutom toolboxe Matlabu. Na porovnanie interpretácie
týchto dát slúžia výsledky interpretácie z ortofotografií z rovnakého letu
ako aj šikmé a vertikálne fotografie z predošlých letov na lokalite
Carnuntum v Rakúsku. Kvantifikovaním týchto výsledkov bolo jasne
preukázané zvýšenie množstva nájdených vegetačných príznakov oproti
leteckej fotografii v oboch prípadoch. Navrhnuté metódy a postupy pre
prácu s hyperspektrálnymi dátami odporúčame využívať. Letecká
spektroskopia týmto ukazuje svoj potenciál pre ďalšie využitie
v archeologickej praxi.
Kontakt:
Michal Ruš
IC ArchPro – Initiative College
for Archaeological Prospection
University of Vienna
et
VIAS – Vienna Institute
for Archaeological Science
University of Vienna
[email protected]
Michael Doneus
VIAS – Vienna Institute
for Archaeological Science
University of Vienna
et
LBI ArchPro
- Ludwig Boltzmann Institute
for Archaeological Prospection
and Virtual Archaeology Vienna
michael.doneus@univie.ac.at
Geert Verhoeven
VIAS – Vienna Institute
for Archaeological Science
University of Vienna
et
LBI ArchPro
- Ludwig Boltzmann Institute
for Archaeological Prospection
and Virtual Archaeology Vienna
Geert.Verhoeven@archpro.lbg.ac.at
strana (29)
Morfometrie keramiky mladší doby železné
výhody, nevýhody a porovnání s tradiční typologií
Stav po prvním poločase 1:0
M. Jindáček
J. Wilczek – F. Monna – N. Navarro – P. Barral – L. Burlet – C. Chateau
Kontakt:
Josef Wilczek
ARTéHIS, UMR 6298
CNRS-Université de Bourgogne
Centre des Sciences de la Terre
ARTéHIS, Dijon
et
Ústav archeologie a muzeologi
Masarykova univerzita v Brne
josef.wilczek@hotmail.com
Fabrice Monna
ARTéHIS, UMR 6298
CNRS-Université de Bourgogne
Centre des Sciences de la Terre
ARTéHIS, Dijon
Fabrice.Monna@u-bourgogne.fr
Nicolas Navarro
Laboratoire EPHE
Paléobiodiversité et évolution
Ecole Pratique des Hautes Etudes
UMR uB/CNRS 6282-Biogéosciences
Université de Bourgogne, Dijon
nicolas.navarro@u-bourgogne.fr
Philippe Barral
Laboratoire Chrono-Environnement
UMR 6249 CNRS
Université de Franche-Comt
UFR Sciences et Techniques
Besançon Cedex
Philippe.Barral@univ-fcomte.fr
Přestože byl již v řadě prací deklarován potenciál metod geometrické
morfometrie nejen pro studium keramiky, chybí stále kvantitativní
studie, která by definovala konkordanci mezi výsledky získanými
pomocí těchto přístupů a pomocí přístupů založených na tradiční
typologii. Hlavním cílem tohoto příspěvku je proto určit úroveň shody
mezi morfoprostorem definovaným tradičními (typologickými) tvarovými
deskriptory a tvarovými proměnnými získanými aplikací dvou
Fourierových metod – Eliptické Fourierovy analýzy (EFA) a Diskrétní
kosinové transformace (DCT).
Mimo ukázky využití analýzy hlavních koordinát (PCoA) pro tvorbu
tradičního (diskrétního) prostoru tvarových deskriptorů bude
u morfometrických přístupů navržen nejefektivnější způsob
standardizace keramických jedinců nutný k zachování jejich homologie.
V další části bude poukázáno na některé z výhod morfometrických
přístupů, které mohou napomoci jak při tradiční typologické práci
s keramickým materiálem, tak při studiu socio-ekonomických aspektů
souvisejících s úrovní standardizace produkce jednotlivých keramických
okruhů, dílen či jednotlivých hrnčířů. Výsledky získané pomocí těchto
metod (EFA a DCT) mohou být poté zobecněny a adaptovány pro
studium jakéhokoliv druhu archeologických artefaktů.
Jako případová studie zde byl zvolen soubor 154 celkově dochovaných
keramických nádob pocházejících z oppida Bibracte, Francie,
umožňující jak aplikaci stávající (uměle diskretizující) typologie, tak
klasifikaci dovolující numerickou analýzu a konsekventně srovnání
s morfometrickými přístupy.
Laure Burlet
ARTéHIS, UMR 6298
CNRS-Université de Bourgogne
Centre des Sciences de la Terre
ARTéHIS, Dijon
laure.burlet@hotmail.fr
Carmela Chateau
Université de Bourgogne
UFR SVTE Dijon
Carmela.Chateau@u-bourgogne.fr
strana (28)
V rámci počítačového zpracovávání informací v archeologii vznikly
a vznikají různé projekty zaměřené na ukládání dat a jejich prezentaci
formou webových stránek a interaktivních map. Často to bývají naplněné
databáze, jejichž hlavním přínosem pro současnou archeologickou obec
a veřejnost je fakt, že existují a data jsou zobrazitelná. Jejich základní
analýza spočívá ve vyhledávání, složitější úlohy jsou otázkou spíše
vizuální interpretace odborníka archeologa. Vedle takových projektů už
dnes vznikají jiné, které nejsou pouze internetovými databázemi, ale
informačními systémy v pravém slova smyslu. Je jich oproti klasickým
databázím méně, proto v příslovečném „utkání“ prohrávají 0:1. Jelikož
se jedná o evoluční krok, není jisté, že výše zmíněné databáze nebudou
jednoho dne povýšeny na součást informačního systému. Víme ale, jak
na to? Víme, co můžeme od informačního systému požadovat?
Příspěvek si tedy klade za cíl popsat dva různé přístupy k budování
digitální informační základny archeologů v běžném pracovním režimu
nebo v rámci dlouhodobého uchovávání archeologického informačního
bohatství. Prvním je snaha budovat databáze, rozsáhlé a centralizované
datové sklady. Důraz se v tomto případě klade na objem dat, způsob
pořízení, uložení a použitelnost v různých programech. Druhý přístup
spočívá v budování informačních systémů, který navíc od předchozího
upřednostňuje zavedení tzv. aplikačních procesů do práce s digitálními
daty. Aplikační procesy mají usnadnit zpracování, ověření a získávání
archeologických dat, která mohou mít různé zdroje a bývají svoji
strukturou dosti komplikovaná. Pojmy jako „cloud computing“ nebo
„crowd sourcing“ nemusí být pouze zvučnými názvy trendových směrů,
ale nabízí změnu v přístupu k budování digitálního světa.
Umíme se tedy rozhodnout, zda-li budovat databázi nebo informační
systém? Pokud se rozhodneme pro jednu z možností, liší se způsob
realizace projektu? Na co je dobré se soustředit v případě budování
informačního systému s archeologickými daty? Příspěvek tato specifika
popisuje na příkladech z praxe, které byly realizovány nejen ve
spolupráci s Archeologickými ústavy ČR v Praze i Brně a jinými
oprávněnými organizacemi.
strana (21)
Kontakt:
Milan Jindáček,
SmartGIS s.r.o.
jindacek@smartgis.cz
Možnosti využitia ontológie v archeologickej databáze
Výpočtová fotografia a svetelné polia
S. Štolc
S. Dermeková
Objem dát, ktoré popisujú priestorové znaky archeologického výskumu,
sa neustále zväčšuje, s čím súvisí problém ich efektívneho
vyhľadávania a triedenia. V súčasnej dobe je k dispozícii mnoho
technológií a metód, ktoré umožňujú sprostredkovať podstatu
informácie uložených dát smerom k užívateľovi. Ontológia predstavuje
nástroj pre sprehľadnenie, triedenie a priradenie štruktúry ukladaných
dát v databáze. Príspevok popisuje možnosti využitia ontológie
v archeológii pre účely organizácie a harmonizácie priestorových
informácii dátového modelu. Štruktúra dátového modelu
archeologického výskumu je zložená z viacerých častí, ktoré
predstavujú rôzne typy zdrojových dát. Cieľom príspevku je vytvorenie
doménovej sémantickej štruktúry jednej oblasti zdrojových dát,
konkrétne archeologického archívu, ktorý poskytuje prehľad o stave
terénneho výskumu a o archeologických nálezoch. Sémantická
hierarchia bude tvorená pomocou OWL ontológie a jej hlavných
komponentov: tried, jedincov a vlastností. Aplikačná časť sa bude
bližšie venovať problematike zložitejších vzťahov medzi dátami
pomocou editoru Protége-OWL, ktorý slúži ako nástroj pre zápis
a spracovanie ontológií. V prostredí Protégé je možné vytvárať,
vizualizovať a prehľadávať bázu znalostí archeologického výskumu.
Príspevok hodnotí využitie ontológií v oblasti archeológie a ich možností
pre popis priestorových dát a prácu so znalosťami.
Kontakt:
Stanislava Dermeková
Ústav geodézie
Fakulta stavební
Vysoké učení technické v Brně
dermekova.s@fce.vutbr.cz
strana (22)
„Výpočtová fotografia“ (Computational Photography) a „svetelné
polia“ (LightFields) sa v posledných rokoch stali často citovanými
pojmami, pri ktorých sa nezvykne šetriť superlatívmi. Mnohí odborníci sa
domnievajú, že ide o najrevolučnejšiu zmenu vo fotografickom
zobrazovaní od roku 1826, kedy francúzsky vynálezca Joseph Nicéphore
Niépce prvý krát vytvoril permanentnú fotografiu prírodnej scény.
Výpočtová fotografia je vedný odbor kombinujúci moderné optické
prístupy digitálnej fotografie s metódami počítačového videnia
a strojového učenia. Využitím výpočtovej sily súčasných počítačov
a inteligentnej optiky a osvetlenia, umožňuje výpočtová fotografia
získavať principiálne nové informácie o snímanej scéne, ktoré sú
klasickými metódami nedostupné. Jednou z dôležitých techník výpočtovej
fotografie je zachytávanie a spracovanie tzv. svetelného poľa. Svetelné
pole je okamžitý záznam 4D plenoptickej funkcie opisujúcej šírenie
a intenzitu jednotlivých svetelných lúčov generovaných scénou. Hlavnou
výhodou záznamu svetelného poľa je, že jeho digitálne post-spracovanie
umožňuje virtuálnu zmenu optických parametrov systému, akými sú napr.
rovina ostrosti, hĺbka ostrosti, ale tiež zmena uhlu pohľadu. Spracovanie
svetelného poľa ďalej umožňuje 3D analýzu scény pomocou stanovenia
hĺbok v jednotlivých bodoch obrazu, ako aj materiálovú analýzu na
základe lokálnych odrazových vlastností povrchu objektov.
Od roku 2009 viaceré firmy začali na trh uvádzať prvé komerčné riešenia,
tzv. „plenoptické kamery”, schopné snímať svetelné polia za pomoci
jedného objektívu a jednej kamery. Tieto zariadenia sú konštrukčne veľmi
podobné tradičným digitálnym fotoaparátom, využívajú však dodatočný
optický element – vrstvu mikrošošoviek, umiestnenú medzi objektívom
a optickým snímačom. Tento nový element umožňuje merať smerovú
distribúciu svetla prechádzajúceho otvorom clony v každom bode obrazu
nezávisle, čiže svetelné pole definované apertúrou a zorným polom
použitého objektívu. V prezentácii budú predstavené základné princípy
fungovania dostupných plenoptických kamier, ako aj štruktúra a spôsob
spracovania získaných svetelných polí. Uvedené budú tiež príklady
aplikácie tejto metodiky v praktických úlohách dokumentácie
archeologického materiálu, či materiálovej analýzy.
strana (27)
Kontakt:
Svorad Štolc
AIT
Austrian Institute of Technology Wien
et
Ústav merania SAV Bratislava
svorad.stolc@gmail.com
Optické skenovanie s využitím prirodzených textúr
M. Marčiš – M. Fraštia – P. Brunčák
Správa archeologického informačního bohatství na Moravě
a ve Slezsku. Digitální archiv a evidence archeologických
akcí
Z. Kosarová
Oblasť počítačového videnia zaznamenala v posledných rokoch veľký
rozmach a dostáva sa vďaka širokej využiteľnosti do takmer každého
odvetvia súvisiaceho s 3D modelmi alebo obrazovými dátami. 3D
modely s presnosťou na desatiny až stotiny milimetrov je možné získať
napr. optickým skenovaním na báze štruktúrovaného svetla, čo
nachádza uplatnenie jednak v strojárenskom priemysle, ale aj pri
dokumentácii miniatúrnych artefaktov. Jedná sa však zvyčajne
o finančne veľmi nákladné prístrojové vybavenie. No keď vezmeme do
úvahy, že pri súčasnom stave výpočtovej techniky je veľmi jednoduché
za použitia ľubovoľnej digitálnej kamery a špeciálneho softvéru získať
plne automatizovane vygenerovaný 3D model objektu (za predpokladu,
že povrch objektu oplýva tzv. neplochou textúrou), ukázalo sa ako
vhodné tieto dve metódy založené na spracovaní obrazu vzájomne
porovnať z rôznych hľadísk - čas, financie a presnosť nevynímajúc.
Príspevok pojednáva o tvorbe textúrovaných 3D modelov rôznych typov
miniatúrnych objektov (hlinená nádoba, úlomky keramiky, pečatidlo)
finančne pomerne nenáročnou a zároveň veľmi aktuálnou technológiou,
ktorá vytvára kvalitný základ pre ďalšie spracovanie do podoby
ortogonálnych pohľadov alebo rezov.
Kontakt:
Marián Marčiš
Katedra geodézie
Stavebná fakulta
Slovenská
technická univerzita v Bratislave
marian.marcis@stuba.sk
Marek Fraštia
Katedra geodézie
Stavebná fakulta
Slovenská
technická univerzita v Bratislave
marek.frastia@stuba.sk
Peter Brunčák
Pamiatkový úrad SR
Bratislava
peter.bruncak@pamiatky.gov.sk
strana (26)
Na Moravě a ve Slezsku funguje informační systém složený ze dvou
uživatelských prostředí - internetového, v podobě Internetové databáze
archeologických výzkumů (IDAV), a desktop klienta Megalit. Cílem obou
je sledovat „život“ archeologické akce od jeho zrodu, jako nepřihlášené
akce oznámené investorem, až po finální zpracování nálezové zprávy
o výzkumu a její odevzdání do archivu ARÚ. Webový HTML klient je
primárně určen pro nahlížení do veřejné části a vyhledávání
v metadatech vložených akcí, zatímco Megalit je využíván k editaci dat
a tvorbě výstupů. Zástupci ze strany oprávněných organizací mohou
odesílat informace o výzkumech (OZAA, ZAA i NZ) digitální cestou,
jakož i připojovat k akcím další doprovodnou dokumentaci. Systém
funguje rovněž jako digitální archiv, do něhož je vkládána dokumentace i
retrospektivně. Pro snadnější komunikaci mezi archeologickým ústavem
a organizacemi je součástí programu vnitřní vzkazový systém, pro
rychlejší orientaci v archeologických akcích zase fulltextové či
multikriteriální vyhledávání a kalendář akcí. Hlídání termínů odevzdávání
tiskových výstupů je také součástí systému.
Posledním rozšířením platformy Megalit je mapový klient sloužící
k vizualizaci dat uložených v databázi PostGIS. Díky tomuto modulu je
možné zobrazit body definující tzv. PIAN (prostorová identifikace
archeologického naleziště/nálezu), které tvoří při zapisování
archeologické akce povinný údaj, ať jsou zapsány v některém ze
souřadnicových systémů (S-JTSK, WGS84) či ve formě milimetrových
souřadnic. Základ pro zobrazení tvoří mapové služby WMS a práce
s daty registru Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního RÚIAN. Právě data RÚIAN jsou používána k automatické geolokalizaci
každého zapsaného výzkumu na úrovni katastrálních území. Ve velkém
měřítku se zobrazují také data parcel s jejich číselným označením, která
jsou každý den aktualizována. Modul v tuto chvíli neobsahuje ediční
nástroje, pouze nástroje vyhledávací a identifikační. Díky němu se
nicméně podařilo přes vazby v databázi zobrazovat u prvků v mapě
(PIAN, katastrální území) také informace související s ukončenými či
probíhajícími výzkumy.
strana (23)
Kontakt:
Zdenka Kosarová
Archeologický ústav AV ČR
Brno v. v. i.
kosarova@arub.cz
Univerzálna mapová platforma pre archeológiu
J. Kubeš - M. Mydliar
V posledných rokoch s nástupom nových technológii dochádza
v informačných technológiách k postupnému prechodu od parciálnych,
izolovaných riešení k budovaniu integrovaných a univerzálnych riešení,
ktoré využívajú prostredie cloudu. Aj v oblasti archeológie vzniká
potreba univerzálneho GIS riešenia, ktoré bude kompletne pokrývať
špecifické potreby odboru cez nástroje pre priestorové a štatistické
analýzy, či vizualizáciu, alebo terénny zber, až po správu a manažment
dát či zdieľanie dát cez web. Esri technológie takéto riešenie poskytujú.
ArcGIS for Desktop a jeho rozšírenia poskytuje profesionálne prostredie
pre priestorové analýzy ako napríklad analýzy viditeľnosti, svahovitosti,
vyhľadávanie optimálnej trasy v teréne, modelovanie erózie svahu, či
modelovanie predikčných máp. Zároveň však umožňuje aj
profesionálnu vizualizáciu vrátane tvorby animácií a profesionálnych
máp i centralizovanú správu dát v geodatabáze. Prostredie ArcGIS
Online zase predstavuje online platformu pre publikáciu, prezentáciu
a zdieľanie dát vytvorených v desktopovom i online prostredí na
Internete.
Riešenie ProOffice spoločnosti SynerGIS zase predstavuje univerzálnu
asset management platformu využívajúcu funkcionalitu geografických
informačných systémov, ktorá nájde široké uplatnenie pri správe
procesov súvisiacich s katalogizáciou a správou lokalít, nálezísk, či
objektov ale aj hnuteľných predmetov.
Digitalizácia archeologických artefaktov metódou optického
skenovania štruktúrovaným svetlom
M. Fraštia - P. Brunčák – M. Chlepková
Nové meracie a spracovateľské technológie s možnosťami digitálneho
záznamu obrazových dát našli svoje uplatnenie a prínos aj v oblasti
digitalizácie kultúrneho dedičstva. Príkladom takýchto nových technológií
je aj metóda optického skenovania. Využitie optických skenerov na báze
štruktúrovaného svetla je rôznorodé, od strojárstva, automobilového,
leteckého a lodného priemyslu až po vizualizáciu vo filmovom priemysle
a samozrejme v oblasti digitalizácie rôznorodých historických artefaktov
rôznych veľkostí. Priestorové optické skenovanie je transformácia
fyzického povrchového tvaru objektu do digitálnej formy vo vysokom
priestorovom rozlíšení a presnosti. Optické skenery pracujú na princípe
bezdotykového snímania a digitalizujú povrch predmetu, na ktorý sa
premieta pomocou projektora presný vzor a ten je následne
zaznamenaný digitálnou kamerou. Následne spracovateľský softvér
vyhodnotí zaznamenaný obraz do 3D mračna bodov, ktoré sa ďalej
trianguluje na polygonálny 3D model. Presný digitálny model snímaného
objektu môže veľmi účelne poslúžiť reštaurátorom pri obnove
historických artefaktov. Nakoľko sú skenery tohto typu mobilné, nie sme
pri meraní obmedzovaní hmotnosťou a veľkosťou meraného objektu.
Prvé výsledky ukazujú, že táto digitalizačná technológia je predurčená
na tvorbu podkladov pre výskum, archiváciu a rekonštrukciu mnohých
druhov archeologických a pamiatkových predmetov.
Kontakt:
Marek Fraštia
Katedra geodézie
Slovenská
technická univerzita v Bratislave
marek.frastia@stuba.sk
Kontakt:
Juraj Kubeš
Arcgeo Information Systems s. r. o.
www.arcgeo.sk
kubes@arcgeo.sk
Peter Brunčák
Pamiatkový úrad SR
Bratislava
peter.bruncak@pamiatky.gov.sk
Martin Mydliar
Arcgeo Information Systems s. r. o.
www.arcgeo.sk
mydliar@arcgeo.sk
Miroslava Chlepková
Pamiatkový úrad SR
Bratislava
miroslava.chlepkova@pamiatky.gov.sk
strana (24)
strana (25)
Univerzálna mapová platforma pre archeológiu
J. Kubeš - M. Mydliar
V posledných rokoch s nástupom nových technológii dochádza
v informačných technológiách k postupnému prechodu od parciálnych,
izolovaných riešení k budovaniu integrovaných a univerzálnych riešení,
ktoré využívajú prostredie cloudu. Aj v oblasti archeológie vzniká
potreba univerzálneho GIS riešenia, ktoré bude kompletne pokrývať
špecifické potreby odboru cez nástroje pre priestorové a štatistické
analýzy, či vizualizáciu, alebo terénny zber, až po správu a manažment
dát či zdieľanie dát cez web. Esri technológie takéto riešenie poskytujú.
ArcGIS for Desktop a jeho rozšírenia poskytuje profesionálne prostredie
pre priestorové analýzy ako napríklad analýzy viditeľnosti, svahovitosti,
vyhľadávanie optimálnej trasy v teréne, modelovanie erózie svahu, či
modelovanie predikčných máp. Zároveň však umožňuje aj
profesionálnu vizualizáciu vrátane tvorby animácií a profesionálnych
máp i centralizovanú správu dát v geodatabáze. Prostredie ArcGIS
Online zase predstavuje online platformu pre publikáciu, prezentáciu
a zdieľanie dát vytvorených v desktopovom i online prostredí na
Internete.
Riešenie ProOffice spoločnosti SynerGIS zase predstavuje univerzálnu
asset management platformu využívajúcu funkcionalitu geografických
informačných systémov, ktorá nájde široké uplatnenie pri správe
procesov súvisiacich s katalogizáciou a správou lokalít, nálezísk, či
objektov ale aj hnuteľných predmetov.
Digitalizácia archeologických artefaktov metódou optického
skenovania štruktúrovaným svetlom
M. Fraštia - P. Brunčák – M. Chlepková
Nové meracie a spracovateľské technológie s možnosťami digitálneho
záznamu obrazových dát našli svoje uplatnenie a prínos aj v oblasti
digitalizácie kultúrneho dedičstva. Príkladom takýchto nových technológií
je aj metóda optického skenovania. Využitie optických skenerov na báze
štruktúrovaného svetla je rôznorodé, od strojárstva, automobilového,
leteckého a lodného priemyslu až po vizualizáciu vo filmovom priemysle
a samozrejme v oblasti digitalizácie rôznorodých historických artefaktov
rôznych veľkostí. Priestorové optické skenovanie je transformácia
fyzického povrchového tvaru objektu do digitálnej formy vo vysokom
priestorovom rozlíšení a presnosti. Optické skenery pracujú na princípe
bezdotykového snímania a digitalizujú povrch predmetu, na ktorý sa
premieta pomocou projektora presný vzor a ten je následne
zaznamenaný digitálnou kamerou. Následne spracovateľský softvér
vyhodnotí zaznamenaný obraz do 3D mračna bodov, ktoré sa ďalej
trianguluje na polygonálny 3D model. Presný digitálny model snímaného
objektu môže veľmi účelne poslúžiť reštaurátorom pri obnove
historických artefaktov. Nakoľko sú skenery tohto typu mobilné, nie sme
pri meraní obmedzovaní hmotnosťou a veľkosťou meraného objektu.
Prvé výsledky ukazujú, že táto digitalizačná technológia je predurčená
na tvorbu podkladov pre výskum, archiváciu a rekonštrukciu mnohých
druhov archeologických a pamiatkových predmetov.
Kontakt:
Marek Fraštia
Katedra geodézie
Slovenská
technická univerzita v Bratislave
marek.frastia@stuba.sk
Kontakt:
Juraj Kubeš
Arcgeo Information Systems s. r. o.
www.arcgeo.sk
kubes@arcgeo.sk
Peter Brunčák
Pamiatkový úrad SR
Bratislava
peter.bruncak@pamiatky.gov.sk
Martin Mydliar
Arcgeo Information Systems s. r. o.
www.arcgeo.sk
mydliar@arcgeo.sk
Miroslava Chlepková
Pamiatkový úrad SR
Bratislava
miroslava.chlepkova@pamiatky.gov.sk
strana (24)
strana (25)
Optické skenovanie s využitím prirodzených textúr
M. Marčiš – M. Fraštia – P. Brunčák
Správa archeologického informačního bohatství na Moravě
a ve Slezsku. Digitální archiv a evidence archeologických
akcí
Z. Kosarová
Oblasť počítačového videnia zaznamenala v posledných rokoch veľký
rozmach a dostáva sa vďaka širokej využiteľnosti do takmer každého
odvetvia súvisiaceho s 3D modelmi alebo obrazovými dátami. 3D
modely s presnosťou na desatiny až stotiny milimetrov je možné získať
napr. optickým skenovaním na báze štruktúrovaného svetla, čo
nachádza uplatnenie jednak v strojárenskom priemysle, ale aj pri
dokumentácii miniatúrnych artefaktov. Jedná sa však zvyčajne
o finančne veľmi nákladné prístrojové vybavenie. No keď vezmeme do
úvahy, že pri súčasnom stave výpočtovej techniky je veľmi jednoduché
za použitia ľubovoľnej digitálnej kamery a špeciálneho softvéru získať
plne automatizovane vygenerovaný 3D model objektu (za predpokladu,
že povrch objektu oplýva tzv. neplochou textúrou), ukázalo sa ako
vhodné tieto dve metódy založené na spracovaní obrazu vzájomne
porovnať z rôznych hľadísk - čas, financie a presnosť nevynímajúc.
Príspevok pojednáva o tvorbe textúrovaných 3D modelov rôznych typov
miniatúrnych objektov (hlinená nádoba, úlomky keramiky, pečatidlo)
finančne pomerne nenáročnou a zároveň veľmi aktuálnou technológiou,
ktorá vytvára kvalitný základ pre ďalšie spracovanie do podoby
ortogonálnych pohľadov alebo rezov.
Kontakt:
Marián Marčiš
Katedra geodézie
Stavebná fakulta
Slovenská
technická univerzita v Bratislave
marian.marcis@stuba.sk
Marek Fraštia
Katedra geodézie
Stavebná fakulta
Slovenská
technická univerzita v Bratislave
marek.frastia@stuba.sk
Peter Brunčák
Pamiatkový úrad SR
Bratislava
peter.bruncak@pamiatky.gov.sk
strana (26)
Na Moravě a ve Slezsku funguje informační systém složený ze dvou
uživatelských prostředí - internetového, v podobě Internetové databáze
archeologických výzkumů (IDAV), a desktop klienta Megalit. Cílem obou
je sledovat „život“ archeologické akce od jeho zrodu, jako nepřihlášené
akce oznámené investorem, až po finální zpracování nálezové zprávy
o výzkumu a její odevzdání do archivu ARÚ. Webový HTML klient je
primárně určen pro nahlížení do veřejné části a vyhledávání
v metadatech vložených akcí, zatímco Megalit je využíván k editaci dat
a tvorbě výstupů. Zástupci ze strany oprávněných organizací mohou
odesílat informace o výzkumech (OZAA, ZAA i NZ) digitální cestou,
jakož i připojovat k akcím další doprovodnou dokumentaci. Systém
funguje rovněž jako digitální archiv, do něhož je vkládána dokumentace i
retrospektivně. Pro snadnější komunikaci mezi archeologickým ústavem
a organizacemi je součástí programu vnitřní vzkazový systém, pro
rychlejší orientaci v archeologických akcích zase fulltextové či
multikriteriální vyhledávání a kalendář akcí. Hlídání termínů odevzdávání
tiskových výstupů je také součástí systému.
Posledním rozšířením platformy Megalit je mapový klient sloužící
k vizualizaci dat uložených v databázi PostGIS. Díky tomuto modulu je
možné zobrazit body definující tzv. PIAN (prostorová identifikace
archeologického naleziště/nálezu), které tvoří při zapisování
archeologické akce povinný údaj, ať jsou zapsány v některém ze
souřadnicových systémů (S-JTSK, WGS84) či ve formě milimetrových
souřadnic. Základ pro zobrazení tvoří mapové služby WMS a práce
s daty registru Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního RÚIAN. Právě data RÚIAN jsou používána k automatické geolokalizaci
každého zapsaného výzkumu na úrovni katastrálních území. Ve velkém
měřítku se zobrazují také data parcel s jejich číselným označením, která
jsou každý den aktualizována. Modul v tuto chvíli neobsahuje ediční
nástroje, pouze nástroje vyhledávací a identifikační. Díky němu se
nicméně podařilo přes vazby v databázi zobrazovat u prvků v mapě
(PIAN, katastrální území) také informace související s ukončenými či
probíhajícími výzkumy.
strana (23)
Kontakt:
Zdenka Kosarová
Archeologický ústav AV ČR
Brno v. v. i.
kosarova@arub.cz
Možnosti využitia ontológie v archeologickej databáze
Výpočtová fotografia a svetelné polia
S. Štolc
S. Dermeková
Objem dát, ktoré popisujú priestorové znaky archeologického výskumu,
sa neustále zväčšuje, s čím súvisí problém ich efektívneho
vyhľadávania a triedenia. V súčasnej dobe je k dispozícii mnoho
technológií a metód, ktoré umožňujú sprostredkovať podstatu
informácie uložených dát smerom k užívateľovi. Ontológia predstavuje
nástroj pre sprehľadnenie, triedenie a priradenie štruktúry ukladaných
dát v databáze. Príspevok popisuje možnosti využitia ontológie
v archeológii pre účely organizácie a harmonizácie priestorových
informácii dátového modelu. Štruktúra dátového modelu
archeologického výskumu je zložená z viacerých častí, ktoré
predstavujú rôzne typy zdrojových dát. Cieľom príspevku je vytvorenie
doménovej sémantickej štruktúry jednej oblasti zdrojových dát,
konkrétne archeologického archívu, ktorý poskytuje prehľad o stave
terénneho výskumu a o archeologických nálezoch. Sémantická
hierarchia bude tvorená pomocou OWL ontológie a jej hlavných
komponentov: tried, jedincov a vlastností. Aplikačná časť sa bude
bližšie venovať problematike zložitejších vzťahov medzi dátami
pomocou editoru Protége-OWL, ktorý slúži ako nástroj pre zápis
a spracovanie ontológií. V prostredí Protégé je možné vytvárať,
vizualizovať a prehľadávať bázu znalostí archeologického výskumu.
Príspevok hodnotí využitie ontológií v oblasti archeológie a ich možností
pre popis priestorových dát a prácu so znalosťami.
Kontakt:
Stanislava Dermeková
Ústav geodézie
Fakulta stavební
Vysoké učení technické v Brně
dermekova.s@fce.vutbr.cz
strana (22)
„Výpočtová fotografia“ (Computational Photography) a „svetelné
polia“ (LightFields) sa v posledných rokoch stali často citovanými
pojmami, pri ktorých sa nezvykne šetriť superlatívmi. Mnohí odborníci sa
domnievajú, že ide o najrevolučnejšiu zmenu vo fotografickom
zobrazovaní od roku 1826, kedy francúzsky vynálezca Joseph Nicéphore
Niépce prvý krát vytvoril permanentnú fotografiu prírodnej scény.
Výpočtová fotografia je vedný odbor kombinujúci moderné optické
prístupy digitálnej fotografie s metódami počítačového videnia
a strojového učenia. Využitím výpočtovej sily súčasných počítačov
a inteligentnej optiky a osvetlenia, umožňuje výpočtová fotografia
získavať principiálne nové informácie o snímanej scéne, ktoré sú
klasickými metódami nedostupné. Jednou z dôležitých techník výpočtovej
fotografie je zachytávanie a spracovanie tzv. svetelného poľa. Svetelné
pole je okamžitý záznam 4D plenoptickej funkcie opisujúcej šírenie
a intenzitu jednotlivých svetelných lúčov generovaných scénou. Hlavnou
výhodou záznamu svetelného poľa je, že jeho digitálne post-spracovanie
umožňuje virtuálnu zmenu optických parametrov systému, akými sú napr.
rovina ostrosti, hĺbka ostrosti, ale tiež zmena uhlu pohľadu. Spracovanie
svetelného poľa ďalej umožňuje 3D analýzu scény pomocou stanovenia
hĺbok v jednotlivých bodoch obrazu, ako aj materiálovú analýzu na
základe lokálnych odrazových vlastností povrchu objektov.
Od roku 2009 viaceré firmy začali na trh uvádzať prvé komerčné riešenia,
tzv. „plenoptické kamery”, schopné snímať svetelné polia za pomoci
jedného objektívu a jednej kamery. Tieto zariadenia sú konštrukčne veľmi
podobné tradičným digitálnym fotoaparátom, využívajú však dodatočný
optický element – vrstvu mikrošošoviek, umiestnenú medzi objektívom
a optickým snímačom. Tento nový element umožňuje merať smerovú
distribúciu svetla prechádzajúceho otvorom clony v každom bode obrazu
nezávisle, čiže svetelné pole definované apertúrou a zorným polom
použitého objektívu. V prezentácii budú predstavené základné princípy
fungovania dostupných plenoptických kamier, ako aj štruktúra a spôsob
spracovania získaných svetelných polí. Uvedené budú tiež príklady
aplikácie tejto metodiky v praktických úlohách dokumentácie
archeologického materiálu, či materiálovej analýzy.
strana (27)
Kontakt:
Svorad Štolc
AIT
Austrian Institute of Technology Wien
et
Ústav merania SAV Bratislava
svorad.stolc@gmail.com
Morfometrie keramiky mladší doby železné
výhody, nevýhody a porovnání s tradiční typologií
Stav po prvním poločase 1:0
M. Jindáček
J. Wilczek – F. Monna – N. Navarro – P. Barral – L. Burlet – C. Chateau
Kontakt:
Josef Wilczek
ARTéHIS, UMR 6298
CNRS-Université de Bourgogne
Centre des Sciences de la Terre
ARTéHIS, Dijon
et
Ústav archeologie a muzeologi
Masarykova univerzita v Brne
josef.wilczek@hotmail.com
Fabrice Monna
ARTéHIS, UMR 6298
CNRS-Université de Bourgogne
Centre des Sciences de la Terre
ARTéHIS, Dijon
Fabrice.Monna@u-bourgogne.fr
Nicolas Navarro
Laboratoire EPHE
Paléobiodiversité et évolution
Ecole Pratique des Hautes Etudes
UMR uB/CNRS 6282-Biogéosciences
Université de Bourgogne, Dijon
nicolas.navarro@u-bourgogne.fr
Philippe Barral
Laboratoire Chrono-Environnement
UMR 6249 CNRS
Université de Franche-Comt
UFR Sciences et Techniques
Besançon Cedex
Philippe.Barral@univ-fcomte.fr
Přestože byl již v řadě prací deklarován potenciál metod geometrické
morfometrie nejen pro studium keramiky, chybí stále kvantitativní
studie, která by definovala konkordanci mezi výsledky získanými
pomocí těchto přístupů a pomocí přístupů založených na tradiční
typologii. Hlavním cílem tohoto příspěvku je proto určit úroveň shody
mezi morfoprostorem definovaným tradičními (typologickými) tvarovými
deskriptory a tvarovými proměnnými získanými aplikací dvou
Fourierových metod – Eliptické Fourierovy analýzy (EFA) a Diskrétní
kosinové transformace (DCT).
Mimo ukázky využití analýzy hlavních koordinát (PCoA) pro tvorbu
tradičního (diskrétního) prostoru tvarových deskriptorů bude
u morfometrických přístupů navržen nejefektivnější způsob
standardizace keramických jedinců nutný k zachování jejich homologie.
V další části bude poukázáno na některé z výhod morfometrických
přístupů, které mohou napomoci jak při tradiční typologické práci
s keramickým materiálem, tak při studiu socio-ekonomických aspektů
souvisejících s úrovní standardizace produkce jednotlivých keramických
okruhů, dílen či jednotlivých hrnčířů. Výsledky získané pomocí těchto
metod (EFA a DCT) mohou být poté zobecněny a adaptovány pro
studium jakéhokoliv druhu archeologických artefaktů.
Jako případová studie zde byl zvolen soubor 154 celkově dochovaných
keramických nádob pocházejících z oppida Bibracte, Francie,
umožňující jak aplikaci stávající (uměle diskretizující) typologie, tak
klasifikaci dovolující numerickou analýzu a konsekventně srovnání
s morfometrickými přístupy.
Laure Burlet
ARTéHIS, UMR 6298
CNRS-Université de Bourgogne
Centre des Sciences de la Terre
ARTéHIS, Dijon
laure.burlet@hotmail.fr
Carmela Chateau
Université de Bourgogne
UFR SVTE Dijon
Carmela.Chateau@u-bourgogne.fr
strana (28)
V rámci počítačového zpracovávání informací v archeologii vznikly
a vznikají různé projekty zaměřené na ukládání dat a jejich prezentaci
formou webových stránek a interaktivních map. Často to bývají naplněné
databáze, jejichž hlavním přínosem pro současnou archeologickou obec
a veřejnost je fakt, že existují a data jsou zobrazitelná. Jejich základní
analýza spočívá ve vyhledávání, složitější úlohy jsou otázkou spíše
vizuální interpretace odborníka archeologa. Vedle takových projektů už
dnes vznikají jiné, které nejsou pouze internetovými databázemi, ale
informačními systémy v pravém slova smyslu. Je jich oproti klasickým
databázím méně, proto v příslovečném „utkání“ prohrávají 0:1. Jelikož
se jedná o evoluční krok, není jisté, že výše zmíněné databáze nebudou
jednoho dne povýšeny na součást informačního systému. Víme ale, jak
na to? Víme, co můžeme od informačního systému požadovat?
Příspěvek si tedy klade za cíl popsat dva různé přístupy k budování
digitální informační základny archeologů v běžném pracovním režimu
nebo v rámci dlouhodobého uchovávání archeologického informačního
bohatství. Prvním je snaha budovat databáze, rozsáhlé a centralizované
datové sklady. Důraz se v tomto případě klade na objem dat, způsob
pořízení, uložení a použitelnost v různých programech. Druhý přístup
spočívá v budování informačních systémů, který navíc od předchozího
upřednostňuje zavedení tzv. aplikačních procesů do práce s digitálními
daty. Aplikační procesy mají usnadnit zpracování, ověření a získávání
archeologických dat, která mohou mít různé zdroje a bývají svoji
strukturou dosti komplikovaná. Pojmy jako „cloud computing“ nebo
„crowd sourcing“ nemusí být pouze zvučnými názvy trendových směrů,
ale nabízí změnu v přístupu k budování digitálního světa.
Umíme se tedy rozhodnout, zda-li budovat databázi nebo informační
systém? Pokud se rozhodneme pro jednu z možností, liší se způsob
realizace projektu? Na co je dobré se soustředit v případě budování
informačního systému s archeologickými daty? Příspěvek tato specifika
popisuje na příkladech z praxe, které byly realizovány nejen ve
spolupráci s Archeologickými ústavy ČR v Praze i Brně a jinými
oprávněnými organizacemi.
strana (21)
Kontakt:
Milan Jindáček,
SmartGIS s.r.o.
jindacek@smartgis.cz
Historické mapové diela na geoportal.sazp.sk
Súčasné možnosti využitia leteckej spektroskopie na detekciu
archeologických vegetačných príznakov
M. Zeman
Kontakt:
Martin Zeman
Slovenská agentúra
životného prostredia,
Banská Bystrica
martin.zeman@sazp.sk
Štátne mapové diela predstavujú základný topografický podklad
vytvorený hlavne na účely obrany štátu, hospodársky rozvoj a ďalšie
aktivity na jeho území. Keďže ide o mapovania financované štátom, z
peňazí jeho občanov a v súčasnosti už nepodliehajú štátnemu
tajomstvu, je povinnosťou štátu ich sprístupniť širokej verejnosti, čo sa
dá pomerne lacno a aj ľahko realizovať pomocou moderných
technológií v prostredí internetu. Tejto aktivite má napomáhať aj
iniciatíva európskej únie – INSPIRE, v rámci ktorej bola schválená na
Slovensku Národná infraštruktúra priestorových informácií – NIPI a bol
sprevádzkovaný geoportál, prezentujúci všetky dostupné štátne
mapové diela z územia Slovenska. Na Slovensku, ktoré bolo v minulosti
súčasťou viacerých štátnych útvarov sa realizovalo niekoľko štátnych
mapovaní. Najstarším systematickým mapovaním na území nášho
štátu bolo I. vojenské mapovanie, tzv. tereziánsko-jozefínske z rokov
1782 – 1783. Nedostatky I. vojenského mapovania (geometrická
nepresnosť, nejednotnosť diela a problém aktualizácie) malo odstrániť
II. vojenské mapovanie nazývané aj Františkovo realizované v rokoch
1819-1858. Vrcholným dielom rakúsko-uhorskej štátnej kartografie bolo
III. vojenské mapovanie z rokov 1875 – 1884, ktorého výsledky
využívali aj nástupnícke štáty monarchie vrátane prvej československej
republiky. V medzivojnovom období sa začalo realizovať viacero
mapovaní, ale pre vojnové udalosti II. svetovej vojny sa žiadne
mapovanie nedokončilo. Nový rozmach mapovania nastal v 50. rokoch
20. storočia, kedy sa začalo topografické mapovanie v mierke 1:25000
v rokoch 1952 – 1957, ktoré reagovalo na potreby hospodárskeho
rozvoja v povojnovom štáte. Za týmto účelom sa tvorili aj podrobnejšie
mapy v mierke 1 :10000 v rokoch 1957 – 1971) a v hospodársky
významných oblastiach aj v mierke 1:5000 v rokoch 1955 – 1961.
V „normalizačnom období“ v rokoch 1968 – 1989 došlo k rozdeleniu
kartografickej tvorby na civilnú – základné mapy 1:10 000, 1:25000,
1:50000,1:100000
a 1:200000 a vojenskú – topografické mapy
1:25000, 1:50000, 1:100000 a 1:200000. Nástup výpočtovej techniky,
rozvoj technológií GIS a samozrejme prostredie internetu umožňujú
publikovať aj tieto rozsiahle mapové diela na úrovni celého územia
štátu. Tieto technológie umožňujú efektívne publikovať aj historické
mapové diela, tak ako to možno vidieť aj na mapovom portáli SAŽP
(geoportal.sazp.sk) a to konkrétne wms: http://tiles.geop.sazp.sk/base/
service?
strana (20)
M. Ruš – M. Doneus – G. Verhoeven
Letecká spektroskopia resp. hyperspektrálne skenovanie je relatívne
mladá odnož diaľkového prieskumu Zeme zaoberajúca sa rozkladom
viditeľnej i neviditeľnej časti elektromagnetického spektra na úzke
pásma. Jej aplikácia v archeologickej prospekcii prináša nové možnosti
ako je možné objaviť a interpretovať vegetačné príznaky
archeologických objektov na poliach s obilím. Tieto možnosti však
nebolo možné doteraz dostatočne využiť vzhľadom na nedostatočné
priestorové rozlíšenie hyperspektrálnych senzorov a ich nedostupnosť
na trhu. Cieľom tohto príspevku je oboznámiť akademickú verejnosť na
Slovensku s hyperspektrálnymi dátami s vysokým rozlíšením (40 cm
GSD), ich spracovaním, interpretáciou a kvantifikáciou výsledkov
v porovnaní s leteckými ortofotografiami. Spracovanie hyperspektrálnych
dát prebehlo pomocou niekoľkých algoritmov v programe CropMark,
špeciálne vyvinutom toolboxe Matlabu. Na porovnanie interpretácie
týchto dát slúžia výsledky interpretácie z ortofotografií z rovnakého letu
ako aj šikmé a vertikálne fotografie z predošlých letov na lokalite
Carnuntum v Rakúsku. Kvantifikovaním týchto výsledkov bolo jasne
preukázané zvýšenie množstva nájdených vegetačných príznakov oproti
leteckej fotografii v oboch prípadoch. Navrhnuté metódy a postupy pre
prácu s hyperspektrálnymi dátami odporúčame využívať. Letecká
spektroskopia týmto ukazuje svoj potenciál pre ďalšie využitie
v archeologickej praxi.
Kontakt:
Michal Ruš
IC ArchPro – Initiative College
for Archaeological Prospection
University of Vienna
et
VIAS – Vienna Institute
for Archaeological Science
University of Vienna
michal.rus@univie.ac.at
Michael Doneus
VIAS – Vienna Institute
for Archaeological Science
University of Vienna
et
LBI ArchPro
- Ludwig Boltzmann Institute
for Archaeological Prospection
and Virtual Archaeology Vienna
michael.doneus@univie.ac.at
Geert Verhoeven
VIAS – Vienna Institute
for Archaeological Science
University of Vienna
et
LBI ArchPro
- Ludwig Boltzmann Institute
for Archaeological Prospection
and Virtual Archaeology Vienna
Geert.Verhoeven@archpro.lbg.ac.at
strana (29)
Zpracování surových dat z leteckého laserového skenování
a jeho vliv na zaznamenání reliéfních tvarů
Využiteľnosť archeologických dát na Slovensku
– návrh štruktúry a harmonizácie dátovej domény
K. Kročková – P. Demján
L. Holata – J. Plzák
V příspěvku bude stručně představena charakteristika produktů
leteckého laserového skenování pro nový výškopis ČR poskytovaných
ČÚZK (jedná se o 4G DMR, 5G DMR, i data upravená robustní filtrací).
Na konkrétních archeologických lokalitách bude srovnán počet
a uspořádání odrazů v surových datech a výsledných produktech.
Kriticky budou zhodnoceny limity těchto produktů v zaznamenání
antropogenních tvarů reliéfu, které je významně determinováno
zpracováním surových dat, zejména filtračními či klasifikačními
algoritmy, ale i dalšími procesy a korekcemi. Vzhledem
k nedostatečnému počtu bodů a jejich pravidelnému uspořádání jsou
omezení 4G DMR zřejmá, upozorníme však i na méně patrné
skutečnosti, které devalvují vypovídací schopnosti 5G DMR.
Z toho důvodu bylo na konkrétní lokalitě, která byla podrobena
podrobnému povrchovému průzkumu, testováno vlastní zpracování
surových dat s uplatněním různých filtračních algoritmů v open-source
programech.Některé vhodné algoritmy extrahují odrazy od úrovně
terénu tak, že zároveň kvalitně zaznamenávají i ty antropogenní tvary
reliéfu, které byly povrchovým průzkumem opomenuty. Největším
úskalím pro archeologické využití zůstává nedostatečná hustota odrazů
reliéfu.
Kontakt:
Lukáš Holata
Katedra archeologie
Filozofická fakulta
Západočeská univerzita v Plzni
lholata@kar.zcu.cz
Jindřich Plzák
Katedra archeologie
Filozofická fakulta
Západočeská univerzita v Plzni
plzakj@kar.zcu.cz
strana (30)
Archeologické dáta vo všeobecnosti môžeme považovať za priestorové,
pričom práve priestorová informácia je dôležitým atribútom pri ich
analýze, na základe ktorej vyvodzujeme závery o existencii objektov v
krajine, o živote ľudí a priebehu udalostí na určitom mieste v minulosti.
Spracovanie veľkých objemov archeologických informácií je sťažené
tzv. heterogenitou dát. V posledných rokoch vznikali v oblasti ochrany
archeologického dedičstva a pamiatkového fondu v SR viaceré
separátne projekty zaoberajúce sa digitalizáciou dát. Od roku 1992
vzniká na pôde Archeologického ústavu SAV projekt Centrálnej
evidencie archeologických nálezísk na Slovensku (CEANS). V roku
2004 bol predstavený Geoinformačný systém ochrany pamiatkového
fondu SR (GIS OPF SR) Pamiatkového úradu SR. Popri uvedených
hlavných zdrojoch sú vytvárané v súvislosti so špecifickými úlohami a
projektmi aj rôzne individuálne databázy. Následkom heterogenity
dátových zdrojov, čo do kvality, kvantity, technických riešení a
užívateľského prístupu sú výrazne obmedzené možnosti práce s nimi.
Ich hlavnými nedostatkami je nejednotnosť evidencie archeodát, ktorá
je často riešená pomocou kancelárskeho softwaru či formou papierovej
dokumentácie, nejednotnosť terminológie, lokalizácia na základe
administratívnych a nie priestorových jednotiek a absencia jedinečných
identifikátorov záznamov o lokalitách a z nej vyplývajúce riziko vzniku
duplicít. Riešenie tohto stavu sa naskytá v aplikácii procesu
harmonizácie dát, ktorá umožní efektívny prístup k archeologickým
dátam na lokálnej, ale aj na nadnárodnej úrovni so zohľadnením
smernice INSPIRE, záväznej pre všetky členské krajiny EÚ. Jednotný
systém zhromažďovania a sprístupňovania archeodát by mal
umožňovať jednoznačnú priestorovú definíciu lokality ako plochy,
zaviesť jedinečné identifikátory lokalít, unifikované hesláre názvoslovia,
lokalizáciu pomocou súradnicového systému S-JTSK03 a mal by
definovať pravidlá užívateľského prístupu na rôznych úrovniach s
ohľadom na využitie pri ochrane, vedeckom výskume a popularizácii v
doméne kultúrneho dedičstva. Musí byť zabezpečená dlhodobá
udržateľnosť systému v súvislosti s meniacimi sa technologickými
možnosťami a nárokmi na jeho využitie. Na tieto účely sú najvhodnejšie
neproprietárne softwarové riešenia s otvoreným zdrojovým kódom a
otvorené dátové formáty vychádzajúce z platných medzinárodných
noriem a štandardných špecifikácií.
strana (19)
Kontakt:
Kristína Kročková
Katedra geodetických základov
Stavebná fakulta
Slovenská
technická univerzita v Bratislave
kristina.krockova@gmail.com
Peter Demján
Katedra archeológie
Filozofická fakulta
Univerzita Komenského v Bratislave
peter.demjan@gmail.com
Hornická krajina - co může chtít památková péče po
krajinné archeologii?
Validácia
archeologických
vytvorených v prostredí GIS
predikčných
modelov
O. Malina
L. Karell
Hornická krajina jako komplexní struktura zahrnuje mnoho projevů
minulých lidských aktivit, které se působením věků a vývojem
společnosti mění v památky. Jejich hodnota se odvíjí také od toho, co o
nich víme, nebo co jsme z nich ještě dnes schopni vyčíst. Využití dat
LLS a jejich komplexní zpracování v GIS se v současnosti poměrně
šťastně potkává s nárůstem zájmu památkové péče o hornické relikty.
Přípěvek se na prvním místě věnuje pojmu hornická krajina a tomu, jak
se jeho obsah může proměnit v závislosti na použitých dokumentačních
a analytických technologiích. Památková péče se při evidenci a ochraně
reliktů montánní činnosti těžko obejde bez detailní znalosti terénního
reliéfu. Nárůst počtu objektů evidovaných na datech LLS umožňuje
získání jak dosud bezprecedentní znalosti jejich plošného rozsahu, tak i
nový vhled do jejich typologické pestrosti. Znovu je tak třeba promýšlet
pojmy jako ilustrativní hodnota památky nebo ojedinělost. Další šancí a
v budoucnu patrně i nutností, jak se neztratit v mimořádném fondu
památek zachovaných v terénním reliéfu, je vytváření typářů. Přestože
jejich základem budou logicky konkrétní terénní situace, jejich struktura
či forma si zaslouží širší diskuzi.
Báňská činnost se v minulosti odehrávala vždy s ohledem na konkrétní
prostor. Jde o stejný povrch, na jakém se před ní, po jejím útlumu či
současně s ní odehrávaly i jiné, například hospodářské aktivity.
Vzájemný vztah obou druhů land-use je často obtížně uchopitelný,
jejich případný kontakt však může být významným zdrojem poznání.
Takové superpoziční situace je možné sledovat i díky datům LLS,
ideálně v kombinaci s mapou stabilního katastru.
Príspevok je zameraný na validáciu archeologických predikčných
modelov (APM). V archeológii predikčné modelovanie môžeme chápať
ako stanovanie predpokladov alebo odhadov v súvislosti s určením
potenciálu záujmovej oblasti byť archeologickým náleziskom. Hlavným
cieľom je ale najmä poukázať na významnosť validácie APM, teda
stanovenie ich kvality pomocou určitých parametrov. Otázka validácie je
často opomínaná, keďže neexistujú jednoznačné metódy/parametre
validácie a následné použitie APM je neadekvátne. Objasníme prístupy
k validácii, konkrétne význam internej a externej validácie, odvíjajúcej sa
hlavne od vstupných dát a samotné parametre validácie zvažujúce tieto
faktory. Význam validácie a teda aj jej výsledky napomáhajú k zlepšeniu
aj samotnej tvorby APM, či už z hľadiska výberu vhodného prístupu,
vstupných vrstiev a analytických operácii prekrývania priestorových
údajov. Tieto tvrdenia budú podložené výsledkami validácie 36 APM,
vytvorených pre záujmové územie na juhu stredného Slovenska v oblasti
Poiplia a Pohronia. Príspevok prináša prvotnú štúdiu metód validácie
APM, pričom obsiahnutá teória a praktická realizácia má potenciál
napomôcť dosiahnuť lepšie výsledky celkovej problematiky
archeologického predikčného modelovania.
Kontakt:
Lukáš Karell
Katedra geodetických základov
Stavebná fakulta
Slovenská
technická univerzita v Bratislave
lukas.karell55@gmail.com
Kontakt:
Ondřej Malina
ZČU Plzeň - NPÚ Loket
omalin@seznam.cz
strana (18)
strana (31)
Vplyv voľby agregačného operátora na
archeologický predikčný model vytvorený v GIS
výsledný
R. Ďuračiová – T. Lieskovský
Archeologické predikčné modely (APM) vytvorené v prostredí GIS
vznikli agregáciou rastrových vrstiev modelujúcich významné vlastnosti
(rozhodovacie kritéria), ako napr. vzdialenosť od fluviálnych usadenín,
sklon reliéfu alebo pôdne typy. Príspevok popisuje multikriteriálne
rozhodovanie pri tvorbe APM s ohľadom na výber agregačného
operátora. Výsledkom agregácie v multikriteriálnom rozhodovaní je
získanie jednej hodnoty (hodnoty bunky rastra APM), ktorá v prípade
APM hovorí o vhodnosti, resp. nevhodnosti lokality ako potenciálneho
archeologického náleziska. Pri tvorbe APM bol využitý ako agregačný
operátor vážený aritmetický priemers podmienkou nenulovej hodnoty
pre každé vstupné rozhodovacie kritérium. Pre fuzzy APM, pri tvorbe
ktorých boli jednotlivé kritériá modelované pomocou fuzzy množín, sa
na ich agregáciu využili operátory fuzzy logiky, reprezentované
v prípade fuzzy prieniku prostredníctvom triangulárnych noriem (tnoriem). Aplikovaná bola minimová, súčinová, Łukasiewiczova
a drastická t‑norma. Príspevok analyzuje vlastnosti uvedených
agregačných operátorov, vplyv ich voľby na výsledný APM, a tiež
predkladá návrh nových možností agregovania vstupných rastrových
vrstiev v prostredí geografických informačných systémov (GIS).
Kontakt:
Renáta Ďuračiová
Katedra geodetických základov
Slovenská
technická univerzita v Bratislave
renata.duraciova@stuba.sk
Tibor Lieskovský
Katedra geodetických základov
Slovenská
technická univerzita v Bratislave
tibor.lieskovsky@stuba.sk
PORTA NIGRA DIGITÁLNĚ aneb dokumentace významné
římské
památky
moderními
geodetickými
a
fotogrammetrickými metodami
J. Vidman – P. Hlavenka
Porta Nigra je jednou z nejvýznamnějších a nejlépe dochovaných
římských památek na území dnešního Německa. Původně součást
opevnění římského města Augusta Treverorum, dnes leží v centru
města Trier na západě Německa. Porta Nigra byla postavena mezi
r. 186 až 200 AD. V 11.století byla přestavěna na románský kostel sv.
Simeona, což ji uchránilo od zničení a rozebrání na stavební materiál.
V napoleonských dobách byla většina románských přístaveb
odstraněna, kostel odsvěcen a Porta Nigra opět sloužila jako městská
brána až do roku 1875. Od roku 1986 je na seznamu světového
kulturního dědictví UNESCO.
V rámci chystané údržby a obnovy byly začátkem roku 2012 zahájeny
práce na detailní měřické dokumentaci, která má sloužit pro účely
podrobného stavebně historického průzkumu, následně pak pro
konzervaci a restaurování vybraných částí objektu. Vzhledem k velikému
rozsahy památky a požadavkům na velmi detailní dokumentaci všech
částí (v měřítku 1:20 až 1:1) byly použity nejrůznější měřické metody –
od standardního geodetického zaměření, přes klasické stereoskopické
vyhodnocení měřických snímků až po moderní technologie laserového
skenování a především pak tzv. fotoskenování pro zpracování 3D
modelů a fotoplánů.
Příspěvek podrobně rozebírá možnosti použití nejnovější technologie
fotoskenu a dokumentuje je na příkladu jednotlivých částí objektu Porty
Nigry. Cílem tohoto příspěvku je zejména detailní zhodnocení použitých
zaměřovacích metod, porovnání jejich přesnosti, kvality výstupů,
pracnosti a vhodnosti použití pro jednotlivé oblasti (fasády,
architektonické detaily, sochy, reliéfy, stísněné prostory, okna, průchody
aj.). Domníváme se, že tyto zkušenosti a závěry jsou užitečným
podkladem pro volbu optimální technologie zaměřování a dokumentace
dalších památkových objektů.
Kontakt:
Jiří Vidman
j.vidman@volny.cz
Pavel Hlavenka
PH-Agentur
phagentur@volny.cz
strana (32)
strana (17)
Využitie technológie Gatewing v archeológii na príklade
hradiska Ducové
Moderní metody leteckého dálkového průzkumu a jeho vliv
na porozumnění urbanizace v májských nížinách
K. Hanus
L. Müller – A. Ruttkay – B. Kovár
Kontakt:
Lukáš Müller
SGS TECHNOLOGY s.r.o.
Banská Bystrica
LMuller@sgs-holding.com
Alexander Ruttkay
Archeologický ústav SAV Nitra
nraurut@savba.sk
Branislav Kovár
HistoryWeb.sk
brano.kovar@gmail.com
Obrovský rozvoj vo vývoji nízko nákladových automatizovaných
softvérových riešení spracovania obrazu do ortofotomáp a digitálnych
modelov terénu zapríčinil aj veľký rozvoj nepilotovaných leteckých
prostriedkov (UAV – unmanned aerial vehicle).
Ako nosiče (okrem balónov a vzducholodí) sa využívajú dve základné
platformy – modely lietadiel a vrtuľníkov. Súčasným trendom je
vybavenie týchto UAV navigačnými technológiami − globálnym
navigačným systémom a inerciálnym meracím systémom, čím sa tieto
lietajúce prostriedky stávajú takmer plne nezávislé od pozemného
riadenia a vyhotovujú snímky vo vopred zadefinovaných polohách
a orientáciách.
Lietadlové a vrtuľníkové platformy majú svoje špecifiká a výhody, ktoré
ich predurčujú byť efektívne aplikované v archeológii. Môžeme ich
použiť napríklad na mapovanie rozsiahlejších lokalít, vytvorenie ich 3d
plánov či na priestorovú analýzu krajiny. Podobné technológie sa už
využili pri prieskume mayských miest v stredoamerickom pralese, či pri
archeologických výskumoch v Austrálii.
Predmetný príspevok sa bude zaoberať použitím lietadlového systému
Gatewing X100 a jeho možnej aplikácii v archeológii na príklade
hradiska Ducové – poloha Kostolec. Osídlenie polohy môžeme sledovať
už od doby bronzovej, ale dominantné je slovanské osídlenie z 9. a 10.
storočia, keď bol na nej vybudovaný veľmožský dvorec a románska
rotunda.
Lokalitu sme vybrali ako príklad, pretože sa nachádza v náročnom
(vyvýšenom, skalnatom) teréne, čím by sme chceli poukázať na
využiteľnosť technológie aj v komplikovaných podmienkach. Hradisko je
zároveň vďaka neskorším rekonštrukciám ľahko identifikovateľné aj
dnes, preto je ideálnym miestom na experimentovanie.
V príspevku by sme okrem predstavenia technológie chceli poukázať aj
na jej využitie v archeológii.
strana (16)
Středoevropská koncepce urbaznizace nám definuje město jako komplex
o velké zalidněnosti jehož ekonomickým základem je obchod. Do této
chvíle většina zkoumaných archeologických nalezišť spojených s kulturou
Májů byly vnímány právě přes tuto definici a výzkumníci se zaměřili
především na monumentální architekturu, která se nachází v centru
archeologického naleziště. V posledních letech čím dál více
archeologických nálezů poukazuje na to,že toto vnímání je zcela mylné a
města Májů by měly být chápány jako městské komplexy s nízkou
hustotou zalidnění. Města o podobné struktuře se vyskytovaly nejen v
májských nížinách, ale i v jihovýchodní Asii a na Srí Lance. Hlavním
metodickým problémem kterému musí vědci (kteří se zabývají střední a
jihovýchodní Asií ) čelit je obrovská rozlehlost plochy, kterou je třeba
prozkoumat z důvodu, že tato oblast je často pokryta hustými tropickými
lesy. Odpověď na tento problém nám dává technologie leteckého
laserového scanningu. Po dobu prezentace by autor chtěl přiblížit zásady
práce jeho systému a zároveň představit dopad získaných údajů k
pochopení principů městských komplexů s malou zalidněností.
Kontakt:
Kasper Hanus
Institute
of Archaeology
Jagiellonian University
Kraków
kasper.hanus@gmail.com
strana (33)
Využití GIS při studiu vnímání krajiny
ZOZNAM POSTEROV
Internetová databáza 14C meraní archeologických vzoriek z územia Slovenska, Česka a susedných
krajín
P. Barta - P. Demján - K. Hladíková - P. Kmeťová - K. Piatničková
Geofyzikálny prieskum „spečeného valu“ na polohe Mlynský hon v katastri obce Kamenný most,
okr. Nové Zámky
M. Bartík – M. Bielich – E. Blažová
Podoba zapomenutého aneb hledání zlatého dna. Digitální rekonstrukce zatopeného údolí řeky
Jihlavy
R. Bíško
Studium zaniklé kulturní krajiny pomocí dálkového archeologického průzkumu
L. Čulíková – L. Starková
Sociální simulace v archeologii: Hospodářství doby laténské
A. Danielisová
conventus.sk - meet the science
L. Demková – J. Kupová – M. Pecho
ImageSizeNormalizer: Vytvorenie jednotnej mierky pre fotografie na príklade katalógu rímskych
lamp z pohrebísk Gerulaty
R. Frecer
Veligrad: Fos-Zoe-Nika. Počítačová hra z období Velké Moravy
T. Chrástek – M. Hlavica – M. Vaškových
Preliminary report on use of mobile GIS during survey in Upper Egypt
J. M. Chyla – W. Ejsmond
Počítačová podpora při průzkumu kostelního návrší v Březníku, okr. Třebíč
J. J. Kovář – M. Hlavica – J. Petřík – J. Müller – M. Kuča – R. Bíško – J. Nedbalová
Využití GIS a statistických metod v rámci prostorových analýz z pohledu mohylových pohřebišť
a potenciálních mohylových pohřebišť z oblasti Chřibů, Kyjovské pahorkatiny a Ždánického lesa
B. Machová
The archaeological site of Miran in the light of satellite data
E. Smagur – K. Hanus
Využití mikroprostorové analýzy a GIS při zkoumání procesů vzniku výplní neolitických sídlištních
objektů
I. Vostrovská – J. Stříšková – M. Hlavica
Archeologické a environmentální doklady bojů o kótu Kobyla za Velké války, severovýchodní
Slovensko
J. Zubalík – J. Petřík – R. Bíško – J. Těsnohlídek – M. Popelka – L. Petr – M. Vojtas – J. Gánovský –
M. Drobňák
strana (34)
P. Krištuf – L. Brunclíková – L. Čulíková – O. Švejcar – T. Zíková
Příspěvek je prezentací projektu, který od roku 2012 řeší katedra archeologie
a katedra antropologie fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Cílem
projektu je na základě archeologických pramenů a na základě výpovědí
současných obyvatel sledovat změny ve využívání a vnímání krajiny. Současná
krajina je složitým systémem, který utvářel člověk tisíce let. Její součástí jsou jak
artefakty vytvořené současnými lidmi, tak artefakty vytvořené jejich předky. Projekt
se mimo jiné zaměřuje právě na to, jak současné komunity vnímají artefakty
vytvořené v krajině svými předky a jak tyto artefakty formují jejich životní prostor.
Otázkou také je, jak se liší přístup k prostoru krajiny v pravěku a v současnosti
a jakým způsobem lidé krajinu osvojují. Zájmovou oblastí jsou dva mikroregiony
v v okolí vsí Lesná a Bušovice v západních Čechách. Bušovicko je bohaté na
nemovité archeologické památky pravěku, středověku i novověku. Nachází se zde
početná mohylová pohřebiště z doby bronzové a doby halštatské, pravěká či raně
středověká hradiště a rozsáhlý těžební areál černého uhlí z 18. a 19. století,
doprovázený průmyslovou výrobou různého druhu. Pozůstatky všech těchto areálů
aktivit jsou doposud v terénu pozorovatelné a mají tak vliv na utváření a vnímání
současné krajiny. Lesná leží v česko-německém pohraničí a celý region byl
v polovině 20. století poznamenán odsunem původního obyvatelstva, který vedl
k zániku sídel a změně struktury osídlení. Pro řešení projektu jsou využívány
metody prostorové archeologie, která zkoumá vnitřní prostorové uspořádání areálů
aktivit a zároveň metody sociální a kulturní antropologie. Jedná se především o
orální výzkum mezi současnými obyvateli krajiny. Během tohoto výzkumu se
pokoušíme získat od respondentů informace, které prvky utvářejí a ohraničují jejich
osobní prostor v krajině a jakým způsobem je tento prostor formován minulými
artefakty. K analýze archeologických i antropologických dat jsou využívány nástroje
geografických informačních systémů. Terénní relikty jsou dokumentovány pomocí
GPS a totální stanice. K mapování zaniklé pravěké krajiny a novověké těžby
černého uhlí je též využíván LIDAR. Vnitřní prostor některých areálů aktivit je
analyzován pomocí prostorové statistiky. Do prostoru jsou pomocí geografických
informačních systémů vynášeny i výsledky orálního antropologického výzkumu.
Vznikají tak mapy svědčící o vnímání a vývoji krajiny.
strana (15)
Kontakt:
Petr Krištuf
Katedra archeologie
Filozofická fakulta
Západočeská univerzita v Plzni
pkristuf@kar.zcu.cz
Lenka Brunclíková
Katedra antropologie
Filozofická fakulta
Západočeská univerzita v Plzni
brunclik@ksa.zcu.cz
Lucie Čulíková
Katedra antropologie
Filozofická fakulta
Západočeská univerzita v Plzni
lculikov@kar.zcu.cz
Ondřej Švejcar
Katedra antropologie
Filozofická fakulta
Západočeská univerzita v Plzni
svejci@kar.zcu.cz
Tereza Zíková
Katedra antropologie
Filozofická fakulta
Západočeská univerzita v Plzni
tzikova@ksa.zcu.cz
Warrior Image ve druhé polovině třetího tisíciletí před. n. l.
Artefaktová a prostorová analýza lukostřelecké výbavy
v pohřebním ritu kultury zvoncovitých pohárů v Čechách
a na Moravě
Internetová databáza 14C meraní archeologických vzoriek z
územia Slovenska, Česka a susedných krajín
P. Barta - P. Demján - K. Hladíková - P. Kmeťová K. Piatničková
J. Olivík
Kamenné hroty šípů a nátepní destičky, které lze bezesporu považovat
za součást lukostřelecké výbavy, jsou v kultuře zvoncovitých pohárů
značně osobitým druhem movitých artefaktů a přitahují pozornost
badatelů více jak 100 let.
V souboru hrobů s lukostřeleckou výbavou byl sledován vzájemný vztah
mezi kamennými hroty šípů a nátepními destičkami prostřednictvím
analýzy hlavních komponent. Analýza hlavních komponent odhalila, že
ve většině hrobů s lukostřeleckou výbavou se kamenné hroty šípů
a nátepní destičky nevyskytují společně, což lze vysvětlit existencí
dvou/tří odlišných skupin „bojovníků“ s rozdílným projevem „warrior
image“. Uvedené poznatky vedou k závěru, že kamenné hroty šípů
a nátepní destičky mohly mít jiný společenský význam, případně
symbolický smysl v komunikaci nebo expresi pohřebního ritu.
Na základě chí-kvadrát testu byla testována hypotéza, zda-li je
existence dvou/tří odlišných skupin „bojovníků“ s rozdílným projevem
„warrior image“ determinována geografickým prostorem. Jinými slovy,
existuje-li rozdíl v zastoupení těchto skupin „bojovníků“ mezi Čechami
a Moravou. Výsledek chí-kvadrát testu prokázal, že existence
diskutovaných skupin „bojovníků“ s rozdílným projevem „warrior image“
není způsobena prostorovým aspektem kultury zvoncovitých pohárů
v rámci regionů Čech a Moravy.
Internetová databáza 14C meraní archeologických vzoriek z územia
Slovenska, Česka a susedných krajín sa buduje od roku 2011 v rámci
projektu Archeologická chronometria na Slovensku (APVV-0598-10) na
Katedre archeológie FiF UK v Bratislave. Databáza sa napĺňa
chronologicky od paleolitu po stredovek a je každý mesiac
aktualizovaná. Chýbajúce staršie merania a najnovšie merania sa do
databázy priebežne dopĺňajú. Väčšina dát predstavuje publikované 14C
dáta, ktoré budú postupne doplnené novými meraniami. Databáza
obsahuje konvenčný rádiouhlíkový vek, ktorý umožňuje používateľovi
kalibrovať ho podľa konkrétneho výskumného zámeru. Obsahuje tiež
informácie o frakcionácii (δ13C) a podrobné informácie o kontexte
a materiáli archeologickej vzorky. V prípade publikovaných meraní sú
k dispozícii bibliografické odkazy. V súčasnosti obsahuje databáza
merania archeologických vzoriek predovšetkým z obdobia paleolitu
(zatiaľ nepublikované) až doby železnej z územia SR, ČR, ktoré sú
priebežne dopĺňané údajmi z územia Maďarska, Poľska a Rakúska. Na
internete je dostupná k prehľadávaniu a stiahnutiu na adrese http://
www.c14.sk.
Kontakt:
Peter Barta
Katedra archeológie
Filozofická fakulta
Univerzity Komenského v Bratislave
peterbarta@chello.sk
Peter Demján
Katedra archeológie
Filozofická fakulta
Univerzity Komenského v Bratislave
peter.demjan@gmail.com
Katarína Hladíková
Katedra archeológie
Filozofická fakulta
Univerzity Komenského v Bratislave
katarina.hladikova@gmail.com
Petra Kmeťová
Katedra archeológie
Filozofická fakulta
Univerzity Komenského v Bratislave
kmetova.p@gmail.com
Kontakt:
Jan Olivík
Katedra archeologie
Filozofická fakulta
Západočeská univerzita v Plzni
74990@mail.muni.cz
Kristína Piatničková
Katedra archeológie
Filozofická fakulta
Univerzity Komenského v Bratislave
kristina.piatnickova@gmail.com
strana (14)
strana (35)
Kontakt:
Martin Bartík
Archeologický ústav SAV Nitra
Mário Bielich
Archeologický ústav SAV Nitra
nraumbie@savba.sk
Geofyzikálny prieskum „spečeného valu“ na polohe Mlynský
hon v katastri obce Kamenný most, okr. Nové Zámky
Využití prostorových analýz v archeologii středověkého
konfliktu
M. Bartík – M. Bielich – E. Blažová
P. Koscelník
Archeologický ústav SAV od roku 2010 participuje na medzinárodnom
projekte ArcheoLandscapes Europe, ktorého cieľom je najmodernejšími
metódami archeologickej prospekcie zmapovať vybrané regióny.
Leteckou prospekciou bol v katastri obce Kamenný most zachytený
priebeh „spečeného valu“. V decembri 2011 sme uskutočnili
geofyzikálne meranie flux - gate magnetometrom od firmy Sensys
z Nemecka a to spojitým meraním vertikálneho gradientu magnetického
pola. Magnetický gradient bol snímaný piatimi fluxgate sondami
umiestnenými 0.2 m nad povrchom terénu. Celkovo bola premeraná
plocha o rozlohe 50 x 150 m, s hustotou bodov 0,5 x 0,05 m. Na
spracovanie nameraných údajov bol použitý softvér Magneto (Sensys,
Nemecko) a na vypracovanie mapových podkladov softvér MagPick
(Hamburg, Nemecko) a Surfer 9.
Na výslednej magnetickej mape vidíme tri typy lokálnych magnetických
anomálií: 1.lineárne magnetické anomálie indikujúce priebeh lineárnych
archeologických štruktúr (priekopy, žľaby) s hodnotami od –2 do 2 nT/m,
2. magnetické anomálie, ktoré indikujú recentné železné predmety
dosahujúce hodnôt od -550 do 550 nT/m a 3. magnetické anomálie,
indikujúce na 50 metri merania kovové súčasti plastového pásma
dosahujúce hodnôt od -950 do 550 nT/m. Na 110 až 120 metri merania
môžeme vidieť priebeh spečeného valu. Medzi 20 až 30 metrom je val
prerušený. Buď ide o vstup alebo recentné porušenie
poľnohospodárskymi strojmi. Druhá zaujímavá anomália sa nachádza
medzi 50 -100 metrami ide pravdepodobne o systém žľabov, ktorých
datovanie a interpretácia je zatiaľ nejasná. Na 50 metri prechádza
kovové pásmo.
Středověkému válečnictví byla doposud věnována velká pozornost z řad
historiků. Ze strany archeologie narůstá v posledních letech intenzivní
zájem zejména v souvislosti s výzkumem pomocí detektoru kovů. Tento
příspěvek se zabývá možností využití prostorových analýz projektilů
získaných detektorovým výzkumem v prostředí GIS na příkladu obléhání
hradu Sión.
Nalézané projektily splnily po výstřelu svůj účel a dokončily tak svou
časovou i prostorovou trajektorii. Projektily vyjadřují na rozdíl od
ostatních artefaktů vektorovou trajektorii. Svou polohou vyjadřují její
konec. Každý projektil má kolem sebe okruh potencionálního místa
střelby, který lze často determinovat více faktory např.: dostřel, směr, cíl,
rozptyl a viditelnost. Tyto faktory pak lze následně analyzovat v GIS.
Obdobně jako v kriminalistické balistice, lze projektily modelově navrátit
v prostoru i čase do místa výstřelu.
Příkladová studie obléhání hradu Sión sleduje prostorové vlastnosti
nalezených projektilů v okolí hradu. Prostorové analýzy střelby
v prostředí GIS ukazují na některé skutečnosti, které nám dovolují lépe
pochopit a interpretovat boje v rámci obléhání hradu. Výsledky analýz
hustoty rozptylu projektilů ukazují na cíle, přesnost a způsob střelby.
Dále lze pomocí prostorových analýz sledovat rozdílný charakter střelby
mezi obránci a oblehateli a zejména rekonstrukce střelby v podobě
prostorového predikčního modelu místa výstřelu dovoluje částečně
interpretovat průběh obléhání.
Kontakt:
Petr Koscelník
Katedra archeologie
Filozofická fakulta
Západočeská univerzita v Plzni
koscelnik.p@gmail.com
Elena Blažová
Archeologický ústav SAV Nitra
nrauhanz@savba.sk
strana (36)
strana (13)
Sociální aspekty urbanismu východní Afriky
- prostorové analýzy městských center
Podoba zapomenutého aneb hledání zlatého dna.
Digitální rekonstrukce zatopeného údolí řeky Jihlavy
M. Baumanová – L. Šmejda
R. Bíško
Využití prostoru lidskými společnostmi generuje struktury, jejichž část
označujeme jako architekturu a urbanistické celky. Ty naplňují navzájem
propojené praktické, společenské a symbolické požadavky jejich
objednavatelů a tvůrců, přičemž se do jejich konkrétního provedení
promítá i potenciál místa ovlivněný historickým vývojem a v neposlední
řadě dobový sloh (kulturní exprese). V diachronním pohledu lze sledovat
odraz společenských změn a vývoj kulturních hodnot skrze jejich projevy
v zastavěném prostředí. Tyto teze v našem příspěvku rozvedeme na
příkladě historických měst východní Afriky, datovaných do 13.-16. století.
Metodologicky se opíráme zejména o přístupové analýzy doplněné
analýzou dohlednosti uvnitř urbanistických systémů (analýza vizuální
integrace prostoru). Jedná se o postupy založené na studiu vztahů
prostorových jednotek, jak jsou zachyceny na plánech lokalit a případné
další dokumentaci zastavěného prostředí. Zmíněné analýzy je možné
realizovat v grafické podobě v řadě počítačových programů, včetně
specializovaného softwaru UCL Depthmap. Výzkum tohoto typu má
v současných humanitních vědách rozsáhlé teoretické pozadí, čerpající
například ze strukturalismu, teorie architektury a sociální psychologie.
V průběhu 70. let 20. století došlodíky výstavbě rozsáhlých vodních děl
Dalešice a Mohelno k značné přeměně krajinného rázu hlubokého údolí
středního toku Jihlavy. Závažný kolaps postihl téměř 30 kilometrů
původní řeky. Kromě bohatých rostlinných a živočišných společenstev
musely stavbě ustoupit také veškeré stopy lidské činnosti od paleolitu až
po současnost.
Díky zpřístupnění kolmých leteckých snímků a mapových podkladů z 1.
poloviny 50. let 20. století je možné podrobně rekonstruovat podobu
údolí 20 let před zatopením.
Pozornost byla věnována nejen původnímu reliéfu, říční síti, rozsahu
lesních porostů, ale také viditelným dokladům pravěkého (Kramolín
„Hradisko“), středověkého osídlení a hospodářskému využití řeky
v polovině 20. století (12 mlýnů, jezy atd.)
K digitalizaci mapových podkladů, zpracování leteckých snímků a vlastní
vizualizaci byl použit program ArcGIS.
Kontakt:
Monika Baumanová
Katedra archeologie
Filozofická fakulta
Západočeská univerzita v Plzni
monikabaumanova@hotmail.com
Kontakt:
Ladislav Šmejda
Katedra archeologie
Filozofická fakulta
Západočeská univerzita v Plzni
smejda@kar.zcu.cz
Richard Bíško
Ústav archeologie a muzeologie
Filozofická fakulta
Masarykova
univerzita
v Brně
rich.bisko@gmail.com
strana (12)
strana (37)
Studium zaniklé kulturní krajiny pomocí dálkového
archeologického průzkumu
Metodická báza výskumu vývoja osídlenia v hospodárskom
zázemí Mikulčíc (GIS, štatistika, environmentálne analýzy)
L. Čulíková – L. Starková
M. Hladík
Studium rozsáhlých krajinných celků, ať už zaniklých či částečně do
dnešní doby dochovaných, nutně vyžaduje komplexní přístup a
kombinaci více metod (např. analýzu písemných pramenů, povrchový
průzkum, letecký průzkum, využití kolmých snímků či aplikaci dat z
dálkového laserového snímkování, tzv. lidarové snímkování).
Předložená studie pojednává o zaniklé zemědělské krajině v České
republice, konkrétně na území CHKO Labské pískovce. Hlavní zájem je
věnován pozůstatkům zemědělských aktivit a jejich vztahu ke krajinným
prvkům. Cílem této práce je vyhledávání archeologických stop za
pomoci dálkového archeologického průzkumu (především letecké
laserové skenování) v kombinaci s historickými a kartografickými
doklady. Dále je prováděna transformace identifikovaných objektů do
digitální podoby a rovněž jsou sledovány prostorové vztahy
zachycených archeologických struktur.
Cieľom príspevku je predstaviť výskum sídelnej štruktúry
v hospodárskom zázemí veľkomoravského centra v Mikulčiciach (južná
Morava, 9. – 12. storočie). Z metodologického hľadiska práca vychádza
z holizmu, teórie systémov a teórie sídelných areálov. Metodika
výskumu je postavená na priestorových analýzach v prostredí GIS, na
štatistických analýzach a na paleoekologickom výskume (botanika,
palynológia, mikromorfológia). Cieľom výskumu je testovať viacero
vstupných hypotéz. Primárne však ide o hypotézu o vplyve prírodného
prostredia na štruktúru sídelnej siete, ďalej o hypotézu o kumulácii
osídlenia v širšom zázemí centrálnych miest, ako aj o hypotézu o rozvoji
a diferenciácii sídelnej siete vo veľkomoravskom období a o jej kolapse
po rozpade Veľkej Moravy. V kultúrno-historickej rovine sa vo výskume
zameriavame predovšetkým na otázky súvisiace so sociálnoekonomickou štruktúrou hospodárskeho zázemia centrálnych lokalít
Veľkej Moravy ako dokladu jej hospodárskeho a správneho systému
(spôsob využívanie ekonomicky výhodného priestoru, subsistenčná
stratégia, obchod, komunikácie a pod.). V centre pozornosti je tiež
otázka priestorového vzťahu kultových areálov a kostolov ako
jedného z najmarkantnejších dokladov vývoja mentálnych schém
v štruktúre osídlenia na pozadí procesu kristianizácie strednej Európy vo
včasnom stredoveku. V príspevku však prezentujem predovšetkým
metodiku výskumu. Cieľom je predstaviť metodické nástroje využité vo
všetkých krokoch výskumu, od tvorby obecného modelu, cez
archeologické predikčné modelovania a testovanie modelov (vnútorné aj
vonkajšie, zber a analýza nových dát) až po záverečnú syntézu dát
a interpretáciu výsledkov.
Kontakt:
Lucie Čulíková
Katedra archeologie
Filozofická fakulta
Západočeská univerzita v Plzni
lculikov@kar.zcu.cz
Kontakt:
Marek Hladík
Archeologický ústav AV ČR
Brno v. v. i.
hladik@arub.cz
Lenka Starková
Katedra archeologie
Filozofická fakulta
Západočeská univerzita v Plzni
lstarkov@kar.zcu.cz
strana (38)
strana (11)
Vzťah sídlisk a pohrebísk v staršej dobe bronzovej
na juhozápadnom Slovensku
Sociální simulace v archeologii: Hospodářství doby laténské
J. Bátora - P. Tóth
A. Danielisová
Na juhozápadnom Slovensku sa v staršej dobe bronzovej stretávame
so zaujímavým fenoménom. Boli tu rozšírené kultúry, ktoré sú známe
predovšetkým z pohrebísk a kultúry, ktoré poznáme najmä zo sídlisk.
Typickým reprezentatnom prvej skupiny je nitrianska kultúra. Dokonca
ani systematické povrchové prieskumy zamerané na zistenie
prislúchajúcich sídlisk neboli celkom úspešné. Pomer medzi sídliskami
a pohrebiskami je vyrovnanejší v nasledujúcej únětickej kultúre.
Pohrebiská sa nachádzajú v tesnej blízkosti sídlisk. Odlišná situácia
bola pozorovaná v závere staršej doby bronzovej, počas maďarovskej
kultúry. Táto je známa hlavne zo sídlisk. Pohrebiská sú situované
400—1000 m južne, juhozápadne a juhovýchodne od sídliska.
V príspevku sme sa pokúsili nájsť odpoveď na tieto otázky a hľadali
metódy, ktoré môžu pomôcť pri odhalení skrytých súvislostí. Získané
poznatky sme využili pri tvorení kultúrne špecifických modelov
týkajúcich sa vzťahu sídlisk a pohrebísk, ktoré boli verifikované
pomocou geografických informačných systémov (napr. priestorová
autokorelácia) a štatistických metód. Kombinácia týchto nástrojov bola
využitá pri hľadaní chýbajúcich komponentov (sídlisk alebo pohrebísk).
Vychádzali sme pritom z hypotézy, že lokálne komunity pochovávali
svojich pozostalých na pohrebiskách, ktoré sa nachádzali v blízkosti
sídlisk. Týmto spôsobom zároveň prejavovali svoj nárok na teritórium
okolo seba, čo mohlo viesť k dlhodobej priestorovej stabilite v regióne.
Poster představuje aktualní výsledky projektu: Social modelling as a tool
for understanding Celtic society and cultural changes at the end of the
Iron Age (GA ČR: P405/12/0926). Cílem tohoto projektu je aplikovat
agentové modelování a sociální simulace na studium komplexity
společnosti ve střední Evropě na konci doby laténské. Sledované
aspekty se týkají především sídelní struktury, demografické struktury
společnosti a jejího vývoje, hospodářských strategií a sociálních
interakcí. V tomto příspěvku je představeno zkoumání dynamiky
zemědělské produkce kolem sídlišť a její udržitelnost v závislosti na
environmentálních a klimatických podmínkách. Zaznamenávány jsou
rozsah a četnost fluktuací v produkci "krizové situace", které mají vliv na
dostupnost potravin. Model ukazuje také od jakého pracovního nasazení
v komunitě se produkce stává stabilní a jaký je limit prostředí při
praktikování různých zemědělských strategií.
Kontakt:
Jozef Bátora
Katedra archeológie
Filozofická fakulta
Univerzity Komenského v Bratislave
et
Archeologický ústav SAV Nitra
batora@fphil.uniba.sk
Jozef.Batora@savba.sk
Kontakt:
Alžběta Danielisová
Archeologický ústav AV ČR
Praha v.v.i.
danielisova@arup.cas.cz
Peter Tóth
Archeologický ústav SAV Nitra
toth.psk@gmail.com
strana (10)
strana (39)
conventus.sk - meet the science
Datové modelování v archeologii
P. Mudra
L. Demková — J. Kupková — M. Pecho
Kontakt:
Hlavnou myšlienkou vznikajúceho projektu CONVENTUS je
informovať a šíriť informácie o vedeckých stretnutiach – konferenciách.
Podnetom pri vytváraní tohto projektu bol nedostatok voľne
a kompaktne dostupných informácii, ktoré by uľahčili bádateľom a tiež
i širšej verejnosti orientáciu v odborných konferenciách na Slovensku
a v Českej republike. Keďže sú to práve vedecké konferencie, ktoré sú
jedným z prvotných prameňov k najnovším vedeckým poznatkom.
Projekt webstránky conventus by mal vykrývať vyššie spomenuté
nedostatky. Naším cieľom je vytvoriť prostriedok, ktorý urýchli a uľahčí
prístup k informáciám. Šetrí tak čas užívateľa, pre ktorého je
surfovanie po internete a sledovanie rôznych odkazov len stratou času.
Conventus je potrebné chápať ako databázu, v ktorej je možné sa
orientovať na základe záujmov a preferencií a selektovať tak
informácie.
Zdieľanie a šírenie informácií je prvým cieľom, ale nie posledným,
ktorý by mohol conventus zabezpečiť. Jeho využitie je v mnohých
ďalších oblastiach (zahrnutie viacerých vedeckých disciplín, rozšírenie
databázy aj na iné krajiny, organizovanie workshopov, prednášok
a iné), ktoré ponúkajú možnosti rozšírenia v budúcnosti.
Lenka Demková
Katedra archeológie
Univerzita Komenského v Bratislave
Jana Kupová
Ústav pro klasickou archeologii Univerzita Karlova v Prahe
Michal Pecho
Fakulta elektrotechniky
a komunikačních technologií
VUT v Brně
Conventus, o.z.
info@conventus.sk
strana (40)
V posledních desetiletích je v české archeologii patrný výrazný nárůst
objemu dat, který je výsledkem širokého spektra činností sahající od
sběru a zpracování primárních dat z archeologických výzkumů až po
excerpci odborné literatury za účelem řešení specifických teoretických
otázek. S tím souvisí potřeba navrhování a realizace databází, které
slouží jako moderní a efektivní nástroj pro správu velkého objemu dat.
Vzhledem k absenci jakékoli propracované metodiky návrhu optimální
struktury databází pro archeologii, jsou jejich tvůrci často nucení
postupovat metodou pokus omyl, což vytváří prostor pro vznik datových
anomálií a chyb. Výsledkem tohoto přístupu může být v krajním případě i
situace, kdy nelze z databáze získat požadované výstupy, což vede ke
skepsi až frustraci jejich uživatelů. Možným řešením této situace může
být aplikace potřebám archeologie přizpůsobeného datového
modelování, které se standardně používá při navrhování moderních
informačních systémů. Autor se zaměří na vysvětlení pojmu datového
modelování a zdůvodní jeho potřebnost v archeologii. V dalším kroku
zařadí problematiku datového modelování do kontextu současné české
archeologické teorie a metody a vysvětlí základní principy a postupy
modelování. Jako hlavní modelovací technika bude použita metoda E-R
diagramů podle P. Chena. která patří mezi nejpoužívanější metody
v konceptuálním modelování informačních systémů. Velikou výhodou ER diagramu je jeho schopnost zobrazit i komplikované modely
přehlednou formou. Základními prvky E-R diagramu jsou entita, která
reprezentuje typ objektu reálného světa, vztahy mezi entitami a atributy
modelující základní vlastnosti entit. Při identifikaci entit se používá
metoda abstrakce, konkrétně její tři typy: klasifikace, agregace
a generalizace. U vztahů zase sledujeme jejich stupeň, kardinalitu
a volitelnost, u atributů, které můžou být jednoduché nebo složené se
určuje jejich doména. Datové modelování v archeologii má svoje
specifika. V průběhu životního cyklu základních elementů lidského světa
dochází v procesu zánikové transformace k jejich přechodu z živé
skutečnosti do archeologických pramenů, během kterého se mění jejich
formální a prostorové vlastnosti. Z tohoto důvodu je potřeba modelovat
rovinu minulé živé skutečnosti a rovinu archeologických pramenů
každou zvlášť. Rozdíly zjištěné při srovnání těchto modelů indikují
vlastnosti transformačních procesů, které je potřeba v procesu inverzní
transformace odstranit a zpětně zrekonstruovat. Toto je základní rozdíl
oproti přístupům používaných při navrhování systémů, které modelují
současnost a to i v případech, kdy se jedná o tzv. historická data,
protože zde nefiguruje problematika depozičních a hlavně
postdepozičních transformací. Příspěvek završí ukázka datového
modelování na příkladu problematiky pohřbívání v raném středověku
v Čechách a na Moravě. Bude demonstrován postup identifikace
a specifikace entit, vztahů a atributů s vazbou k pohřebním aktivitám
a důsledky procesu inverzní transformace na výslednou podobu modelu.
strana (9)
Kontakt:
Petr Mudra
Katedra archeologie
Filozofická fakulta
Západočeská univerzita v Plzni
eneolit@centrum.cz
Prostorové vlastnosti nálezů keramiky a mazanice.
Hradiště z přelomu starší a střední doby bronzové
u Vrcovic (okr. Písek)"
ImageSizeNormalizer: Vytvorenie jednotnej mierky
pre fotografie na príklade katalógu rímskych lamp z
pohrebísk Gerulaty
D. Hlásek – P. Netolický
R. Frecer
Příspěvek vychází z formalizovaného zpracování nálezového souboru
získaného systematickým archeologickým výzkumem vrcovického
hradiště. Výzkum proběhl v letech 1963—1966 pod vedením dr.
Antonína Beneše. Úroveň dokumentace a evidence materiálu umožňuje
moderní prostorové analýzy. Hradiště u Vrcovic je díky svému
ojedinělému jednofázovému osídlení a rozsahem výzkumu důležitou
lokalitou pro poznání období přechodu starší a střední doby bronzové.
Většinu zachovalého početně bohatého nálezového fondu představují
fragmenty keramiky a mazanice. Keramická složka byla zpracována
deskriptivním systémem postihujícím typologické i netypologické
vlastnosti keramických zlomků (např. otřelost, přepálení, velikostní
kategorie). U mazanice byly sledovány typy otisků konstrukčních prvků,
ale i jejich metrické parametry, stupeň výpalu, charakter materiálu,
otřelost apod. Veškeré nálezy lze uspokojivě lokalizovat. Vzniklý
dataset v kombinaci se statistickými metodami umožňuje netriviální
a stále málo uplatňované analýzy. V tomto konkrétním případě přinášejí
přínosné informace o vnitřním prostorovém strukturování hradiště,
o podobě vnitřní zástavby a o podobě a zániku fortifikačního systému.
ImageSizeNormalizer je freeware program na grafickú úpravu vytvorený
Šimonom Sotákom z MFF UK. Podľa referenčnej dĺžky stanovenej
dvomi bodmi na vybranom obrázku aplikácia proporčne mení veľkosť
ďalších obrázkov zo zvolenej série tak, aby sa označené veľkosti v sérii
obrázkov zhodovali s referenčnou dĺžkou. Účelom programu je
vytvorenie presnej a jednotnej mierky pre sériu obrázkov, napríklad pre
katalóg archeologického materiálu. Ukážkou je diplomová práca, Rímske
lampy z pohrebísk Gerulaty, obhájená v roku 2012, v ktorej je zhrnutý
súbor 106 firemných a obrazových lámp z pohrebísk auxiliárneho tábora
Gerulata – dnešných Rusoviec, mestskej časti Bratislavy. Lampy boli
uložené vo viacerých múzeách a depozitároch, a preto sa nedali
s absolútnou presnosťou reprodukovať podmienky fotenia na rôznych
miestach. Pomocou referenčného obrázku – jednoduchej štvorčekovanej
stupnice – sa z rôznych vzdialeností fotených obrázkov dala vytvoriť
jednotná mierka vhodná do katalógu, v tomto prípade bola zvolená
mierka 2:3.
V rámci prednášky bude opísaný postup autora pri dokumentácií a práca
so samotným programom, ktorý sa môže stať pomôckou pre podobné
práce v budúcnosti.
Kontakt:
Daniel Hlásek
Katedra archeologie
Filozofická fakulta
Západočeská univerzita v Plzni
hlasda@centrum.cz
Kontakt:
Robert Frecer
Ústav pro klasickou archeologii
Filozofická fakulta
Univerzita Karlova v Praze
r.frecer@gmail.com
Petr Netolický
Katedra archeologie
Filozofická fakulta
Západočeská univerzita v Plzni
netolicky.petr@seznam.cz
strana (8)
strana (41)
Veligrad: Fos-Zoe-Nika. Počítačová hra z období Velké Moravy
Multidisciplinární přístup k exkavaci hrobu KZP.
Výhody digitálního zpracování výzkumu při
postdepozičních procesů
řešení
T. Chrástek – M. Hlavica – M. Vaškových
R. Bíško – V. Beran – J. Gánovský – J. Nedbalová – J. Petřík – P.
Rebrošová
V souvislosti s oslavami 1150. výročí příchodu Konstantina a Metoděje na
Velkou Moravu připravilo Slovácké Muzeum v Uherském Hradišti třídílnou
publikaci s názvem Pravdivý příběh byzantských věrozvěstů Konstantina
a Metoděje. Součástí třetího dílu publikace je i počítačová hra odehrávající
v dobách Velké Moravy na lokalitě Uherské Hradiště - Sady "Špitálky". Hra
je žánrově koncipována jako populárně naučná adventura, v níž se prolíná
příběh mladé studentky archeologie, která ze střípků archeologických
i historických skládá polozapomenutou historii lokality, s dobrodružstvími
mnicha z velkomoravských časů, jenž dějinné období cyrilometodějské
misie bezprostředně prožívá. Hráč tak může z různých perspektiv
zajímavým a hlavně zábavným způsobem nahlédnout do této veledůležité
historické etapy a dozvědět se tak víc o časech, které se významně
podílely na dalším formování středoevropských dějin. Hru ve spolupráci
s autorským týmem vytvořilo zlínské studio e:motion a finanční záštitu nad
celým projektem převzal Zlínský kraj.
Kontakt:
Tomáš Chrástek
Slovácké muzeum v Uherském Hradišti
tomas.chrastek@slovackemuzeum.cz
Michal Hlavica
Ústav archeologie a muzeologie
Filozofická fakuta
Masarykovy Univerzity vBrně
hlavica@mail.muni.cz
Během systematického výzkumu na lokalitě Kyjovice (poloha „Sutny“) byl
objeven v pořadí již druhý hrob KZP (H28). Jednalo se o pohřeb ženy
v příslušné rituální poloze obsahující standardní spektrum milodarů
(keramické artefakty, kostěné nástroje atd.). Exkavovaný hrob
stratigraficky a konstrukčně souvisí s již dříve zkoumanou hrobovou
komorou (H27; pohřeb muže KZP) obklopenou kruhovým žlabem. Po té,
co byl objekt určen jako hrob KZP, byl stanoven jeden z cílů výzkumu
následovně: Jak nám může při řešení postdepozičních procesů pomoci
detailní dokumentace a digitální zpracování včetně vizualizace/
rekonstrukce? Na co to stačí a na co ne? K tomuto účelu byla aplikována
široká škála prostředků, které jak ve fázi samotné exkavace, tak
i následného zpracování mají své těžiště v počítačovém zpracování.
Především je třeba jmenovat plošnou dokumentaci proměn rozsahu
hrobové komory a jejího zásypu fotogrammetrickými postupy
(mechanické vrstvy o mocnosti 10 cm). Využití širokého spektra
multidisciplinárních přístupů (fosfátová analýza půdních vzorků v síti 15 x
15 cm, mikro GIS a zaměření každého keramického fragmentu totální
stanicí, aplikace kyseliny chlorovodíkové a rhodanidu draselného ke
zjištění případných dřevitých pozůstatků konstrukce hrobové komory).
K vlastní analýze dat slouží především software na bázi GIS (ArcGIS,
Surfer, RockWorks), další statistické programy (R, Statistica). Výstupem
je i 3D modelace digitálních snímků hrobu (program 123d Catch) a
rekonstrukce keramických milodarů (program 3DSom). Na základě
získaných dat je v plánu digitální rekonstrukce předpokládané původní
podoby obou nálezových celků (H27, H28; program Google SketchUp).
Kontakt:
Richard Bíško
Ústav archeologie a muzeologie
Filozofická fakulta,
Masarykova univerzita v Brně
rich.bisko@gmail.com
Vít Beran
nezávislý bádateľ
Gyzma@seznam.cz
Jan Gánovský
Ústav archeologie a muzeologie
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita v Brně
ganovce@gmail.com
Jarmila Nedbalová
Ústav archeologie a muzeologie
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita v Brně
jarmila.nedbalova@gmail.com
Jan Petřík
Ústav geologických věd
Přírodovědecká fakulta
Masarykova univerzita v Brně
petrik.j@email.cz
Petra Rebrošová
Ústav archeologie a muzeologie
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita v Brně
261144@mail.muni.cz
Miroslav Vaškových
Slovácké muzeum v Uherském Hradišti
mirek.vaskovych@slovackemuzeum.cz
strana (42)
strana (7)
Výsledky komplexného archeo-geofyzikálneho prieskumu
na lokalite Katarínka
Preliminary report on use of mobile GIS during survey
in Upper Egypt
J. M. Chyla — W. Ejsmond
Kontakt
Roman Pašteka
Katedra aplikovanej a environmentálnej geofyziky
Prírodovedecká fakulta
Univerzita Komenského v Bratislave
pasteka@fns.uniba.sk
Tina Wunderlich
Institut für Geowissenschaften
Abt. Geophysik
Christian Albrechts Universität zu Kiel
tinaw@geophysik.uni-kiel.de
Dennis Wilken
Institut für Geowissenschaften
Abt. Geophysik
Christian Albrechts Universität zu Kiel
dwilken@geophysik.uni-kiel.de
Harald Stümpel
Institut für Geowissenschaften
Abt. Geophysik
Christian Albrechts Universität zu Kiel
hstuempel@geophysik.uni-kiel.de
Wolfgang Rabbel
Institut für Geowissenschaften
Abt. Geophysik
Christian Albrechts Universität zu Kiel
wrabbel@geophysik.uni-kiel.de
Juraj Papčo
Katedra geodetických základov
Stavebná fakulta
Slovenská technická univerzita v Bratislave
juraj.papco@stuba.sk
Jaroslava Pánisová
Geofyzikálny ústav SAV Bratislava
geofjapa@savba.sk
David Kušnirák
Katedra aplikovanej a environmentálnej geofyziky
Prírodovedecká fakult
Univerzita Komenského v Bratislave
kusnirak@fns.uniba.sk
René Putiška
Katedra aplikovanej a environmentálnej geofyziky
Prírodovedecká fakulta
Univerzita Komenského v Bratislave
putiska@fns.uniba.sk
Martin Krajňák
Katedra aplikovanej a environmentálnej geofyziky
Prírodovedecká fakulta
Univerzita Komenského v Bratislave
krajnak@fns.uniba.sk
Ercan Erkul
Institut für Geowissenschaften
Abt. Geophysik
Christian Albrechts Universität zu Kiel
erkul@geophysik.uni-kiel.de
R. Pašteka R. – T. Wunderlich – D. Wilken –
H. Stümpel – W. Rabbel – J. Papčo – J. Pánisová – D. Kušnirák
– R. Putiška – M. Krajňák – E. Erkul – I. Kvetánová – P. Herceg
V rámci niekoľkoročnej spolupráci medzi univerzitami a neziskovými
organizáciami, ktorých predmetom záujmu je prieskum a záchrana ruín
kláštorného komplexu Katarínka (Kostol a kláštor sv. Kataríny
Alexandrijskej) pri Dechticiach bol realizovaný aj archeo-geofyzikálny
prieskum. Tento bol zameraný najmä na detekciu krýpt v priestore lode
kostola a zakrytých zvyškov múrov v priestore kláštora, ako aj v jeho
najbližšom okolí. Vďaka špičkovému vybaveniu nemeckej univerzity
v Kieli bolo možné realizovať najširší komplex geofyzikálnych meraní,
aký bol vôbec doposiaľ na našom území uskutočnený - zahrňoval
v sebe merania pomocou georadaru (GSSI SIR-20 s 200 a 400 MHz
anténami), mikrogravimetrické merania (Scintrex CG-5), elektrickú
tomografiu (RESECS systém s 48 elektródami), magnetometrické
merania (Bartington Grad 601 so 4 senzormi Sensys CON650),
elektromagnetické merania (EM38) a ako doplnkové boli tiež použité
seizmické a rádiometrické merania. Výsledky priniesli niekoľko veľmi
zaujímavých poznatkov. Boli detekované dve ďalšie krypty v lodi
kostola (pomocou georadaru a mikrogravimetrie). Ďalej boli nájdené
bočné kaplnky pri lodi kostola, obvodové, ako aj vnútorné múry
v severnom, západnom aj východnom krídle kláštora, veľká - dnes už
zaniknutá hospodárska budova pred kostolom a boli objavené
a vytýčené pôdorysy viacerých kaplniek v severnom priestore od
kláštorného
komplexu
(georadar,
elektrická
tomografia
a magnetometria). Výsledky prieskumu plne potvrdili potrebu
komplexného prístupu pri aplikácii metód aplikovanej geofyziky
v archeológii a priniesli mnohé nové poznatky z oblasti
architektonického rozloženia prvkov tohto výnimočného barokového
kláštorného komplexu.
In Upper Egypt one can find numerous archaeological sites, which were
poorly researched and published, in insufficient way, at the end of the
19th century and first half of 20th century. Most of them are located at
the border of agricultural areas and desert. In recent years, the crop
lands started to expand very fast in to the desert, what created threat to
the archaeological sites. Most of the sites are dated to the Predynastic
and Early Dynastic Periods and might give priceless information on
genesis of Egyptian civilization. During Spring 2013 we conducted a
survey, which aim was to localize some of those sites and gain information to plan further research related on topography of selected areas in
Pre- and Early Dynastic Periods as well as to identify possible threats for
the sites. We would like to present short report of the use of mobile GIS
during conducted survey.
Nowadays use of mobile devices supported by GIS application significantly improves the research process, advance preparation and updating of information about verified localization of archaeological sites.
Digital data collected in this way may be the basis for the Archaeological
Information System that can serve future archaeological research, planning, protection of cultural heritage and help in planning of future archeological excavations.
The goal of the poster is to present standardized way of preparing GIS
mobile system before field research on the base of archive data and
publications. Additional poster show effectiveness of the use of the devices and GIS application during the research, postprocessing of the
collected data and preliminary results of field survey in Upper Egypt, on
the examples of selected Pre- and Early Dynastic sites.
Kontakt:
Julia M. Chyla
CAA Poland
UniGIS Cracow
julia.chyla@gmail.com
Ivana Kvetánová
nezávislý bádateľ
i.kvetanova@gmail.com
Peter Herceg
o. z. Katarínka
peter.herceg@katarinka.sk
Wojciech Ejsmond
Warsaw University
wojtek.ejsmond@wp.pl
strana (6)
strana (43)
Počítačová podpora při průzkumu kostelního návrší v
Březníku, okr. Třebíč
Technológie umožňujúce zameranie
presnej polohy záujmových objektov v archeológii
P. Babčan – R. Hrdlovič
J. J. Kovář – M. Hlavica – J. Petřík – J. Müller – M. Kuča –
R. Bíško – J. Nedbalová
Kontakt:
Josef Jan Kovář
Ústav antropologie
Přírodovědecká fakulta
Masarykova univerzita v Brně
josef.kovar@seznam.cz
Michal Hlavica
Ústav archeologie a muzeologie
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita Brno
mikeho@post.cz
Jan Petřík
Ústav geologických věd
Přírodovědecká fakulta
Masarykova univerzita Brno
jpazourek@email.cz
Jakub Müller
Přírodovědecká fakulta
Univerzity Karlovy v Praze
jakub.muller@natur.cuni.cz
Martin Kuča
Ústav archeologie a muzeologie
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita v Brně
makku@email.cz
Richard Bíško
Ústav archeologie a muzeologie
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita v Brně
rich.bisko@gmail.com
Jarmila Nedbalová
Ústav archeologie a muzeologie
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita v Brně
jarmila.nedbalova@gmail.com
V rámci mezioborového terénního výzkumu kostelního návrší
v Březníku, okr. Třebíč, který od konce roku 2011 provádí studentský
vědecký tým z Ústavu archeologie a muzeologie a Ústavu
geologických věd Masarykovy univerzity v Brně, proběhly již dvě etapy
prací. V rámci první fáze bádání bylo mj. použito geoinformačních
systémů pro vyhodnocení datového souboru získaného měřením totální
stanice a GPS. Stěžejním přínosem bylo vytvoření digitálních plánů
zkoumaného farského pozemku georeferencovaných v souřadnicové
síti S-JTSK. Na základě analýzy této datové kolekce pak byla
zpřesněna i hodnota orientace březnického kostela, jehož podélná osa
se od osy západovýchodní odvrací o 26,85° severozápadním směrem
(azimut 296,85°). Prostřednictvím software ArcGIS a Surfer byl také
vytvořen digitální elevační model a na jeho základě pak identifikována
terénní anomálie, jež se zčásti ztrácela pod recentním náspem a raně
novověkou hřbitovní zdí. Zjištěná nepravidelnost v západní části
farského pozemku mohla naznačovat přítomnost reziduí zaniklé stavby,
přesněji bezezbytku zaniklé středověké tvrze, která je na kostelním
návrší předpokládána.
Náplní druhé etapy výzkumu se stala aplikace geoarcheologických
a geofyzikálních prospekčních metod, jimiž měly být prověřeny
poznatky získané v úvodní etapě výzkumu. Pomocí série půdních vrtů
vedených přes terénní anomálii zjištěnou v první fázi výzkumu a
vyhodnocených v softwaru RockWorks byla rekonstruována základní
stratigrafická situace této části lokality. U některých zachycených vrstev
přitom nelze vyloučit i jejich možnou příslušnost k pravěkému osídlení
návrší. Geofyzikální prospekcí pak byly identifikovány další anomálie
naznačující přítomnost kamenných struktur skrytých pod současným
povrchem terénu.
strana (44)
Príspevok sa zaoberá významom využitia moderných technológií,
prostredníctvom ktorých je možné spoľahlivo a presne zaznamenať
polohu, alebo rozmery napríklad archeologického náleziska. Takéto
údaje môžu slúžiť pre opätovné nájdenie daného územia, vytvorenie
mapy, 3D modelu, prípadne ako vstup pre rôzne priestorové analýzy.
Čoraz viac archeológov už bežne takéto zariadenia využíva. Oblasti ako
geodézia a GIS sú pre archeológov smerom, ktorému sa v dnešnej dobe
prakticky nevyhnú. Preto je namieste poznať trendy v týchto oblastiach
a napredovať tak s dobou. Príspevok bude obsahovať informácie
o zariadeniach značky Trimble, akými sú totálne stanice, GNSS
zariadenia a 3D skenery. Moderné GNSS zariadenia dokážu určiť
polohu s presnosťou 1cm bez použitia externej antény a teda priamo
z ruky. 3D skener, ktorý zosníma bodov za sekundu, umožní
archeológom doslova preniesť reálny obraz objektu priamo do
kancelárie. Nie je teda pochýb o tom, že takéto technológie jednoznačne
zvýšia efektivitu práce a možnosti prezentácie ich nálezov.
Kontakt:
Rastislav Hrdlovič
Geotronics Slovakia, s. r. o.
www.geotronics.sk
hrdlovic@geotronics.sk
Peter Babčan
Geotronics Slovakia, s. r. o.
www.geotronics.sk
babcan@geotronics.sk
strana (5)
Použitie blízkej fotogrametrie
pri mikrogravimetrických aplikáciách v archeológii
J.Pánisová - M. Fraštia – R. Pašteka – J. Papčo – T. Wunderlich
Využití GIS a statistických metod v rámci prostorových
analýz z pohledu mohylových pohřebišť a potenciálních
mohylových pohřebišť z oblasti Chřibů, Kyjovské
pahorkatiny a Ždánického lesa
B. Machová
Kontakt:
Jaroslava Pánisová
Geofyzikálny ústav SAV
Bratislava
geofjapa@savba.sk
Marek Fraštia
Katedra geodézie
Stavebná fakulta
Slovenská technická univerzita
v Bratislave
marek.frastia@stuba.sk
Roman Pašteka
Katedra
aplikovanej a environmentálnej
geofyziky
Prírodovedecká fakulta
Univerzita Komenského v Bratislave
pasteka@fns.uniba.sk
Mikrogravimetria je doplnkovou metódou archeo-geofyzikálneho
prieskumu a jej použitie je viazané najmä s detekciu podpovrchových
dutín a prázdnych priestorov (krypty, hrobky, pivnice, jaskyne), kde tvorí
spolu s georadarom vysoko účinnú dvojicu metód. Prítomnosť dutín sa
pri veľmi presnom meraní tiažového poľa zeme prejavuje jeho zníženými
anomálnymi hodnotami. Tieto sú však spôsobované aj prítomnosťou
hmotných objektov nad zemským povrchom (múry, stĺpy, topografické
črty), takže v procese spracovania mikrogravimetrických údajov je
potrebné tieto numericky modelovať a z konečných údajov pre
interpretáciu odstrániť. Štandardne sú tieto hmotné objekty
aproximované vertikálnymi hranolmi s polygonálnym prierezom, ktorých
tvar a poloha sú manuálne upravované pri spracovaní údajov. Ako veľmi
efektívny a presný spôsob aproximácie týchto tvarov sa ukazuje použitie
metód blízkej fotogrametrie (softvér PhotoModeler Scanner), ktorý
umožňuje vytvoriť 3D model opisovaných architektonických objektov
cieleným fotografovaním v kombinácii s presnými terestriálnymi
geodetickými metódami. Gravitačné účinky 3D mnohostenov sú potom
numericky vypočítané pomocou vlastného softvéri POLYGRAV. Táto
úplne nová metodika bola po prvý krát aplikovaná na 2 lokalitách na
západnom Slovensku (Kostol Narodenia Panny Márie v Horných
Krškanoch pri Nitre a Kostol a kláštor sv. Kataríny Alexandrijskej pri
Dechticiach), kde boli detekované stredoveké krypty (potvrdené aj
georadarom).
Juraj Papčo
Katedra geodetických základov
Stavebná fakulta
Slovenská technická univerzita
v Bratislave
juraj.papco@stuba.sk
Tina Wunderlich
Institut für Geowissenschaften
Abt. Geophysik
Christian Albrechts Universität zu Kiel
tinaw@geophysik.uni-kiel.de
strana (4)
Oblast Chřibů, Kyjovské pahorkatiny a Ždánického lesa je bohatá na
mohylová pohřebiště od střední doby bronzové do raného středověku.
Celkem se podařilo ve sledované oblasti detekovat 25 mohylníků.
Cílem práce bylo především komplexně zdokumentovat mohylová
pohřebiště a pomocí prostorových analýz v prostředí GIS a
statistických metod je komparovat s plochými pohřebišti, u kterých se
předpokládá původní mohylový charakter, jež se z různých důvodů
nedochoval, a s plochými pohřebišti bez mohylového charakteru.
Veškeré mohyly byly zaměřeny pomocí GPS, díky čemuž bylo možné
přesně určit polohu každého mohylníku. Prostorové analýzy vykazovaly
určitý společný charakter odpovídající lokalizaci památek tohoto druhu
v určitém přírodním prostředí. Ukázalo se, že se mohylová pohřebiště
v krajině nenacházejí náhodně. Zjištěné výsledky byly dále podrobeny
statistickému, které potvrdily jistou závislost geomorfologických faktorů
pro výskyt mohylových pohřebišť. Podobně plochá pohřebiště
vykazovala některé zcela odlišné geomorfologické prvky oproti
mohylníkům (zejména pak klasifikace terénních útvarů, orientace
svahu, apod.)
Konečným krokem byla komparace mohylových pohřebišť, plochých
pohřebišť bez mohylového charakteru a plochých pohřebišť, u kterých
se nevylučuje původní mohylový charakter. Díky této komparaci bylo
možné určité nejasné archeologické komponenty zařadit do kategorie
spíše mohylníky (nesou více podobných prvků jako mohylníky) či
naopak do kategorie spíše plochá pohřebiště (nesou více podobných
prvků jako plochá pohřebiště). Veškeré výsledky jsou na bázi
nedestruktivní archeologie, proto by bylo vhodné je v budoucnu testovat
destruktivními metodami pro jejich zpřesnění.
strana (45)
Kontakt:
Barbora Machová
Ústav archeologie a muzeologie
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita v Brně
barbora.mach@email.cz
The archaeological site of Miran in the light of the satellite
data
Využití tabletu a relační databáze při garbologickém
výzkumu
D. Sosna – L. Brunclíková
E. Smagur — K. Hanus
Kontakt:
The archaeological site of Miran is located in the place, where Lop
Desert meets Altun Shan Mountains. It was one of the cites belonging to
the Kingdom of Shan Shan, a small oasis kingdom, which stretched
about 800 km along the southern route of the Chinese part of the Silk
Road, all the way from the site of Niya, to the salt lake Lop Nor. It
flourished from about 200 AD to 400 AD.
The ruins of Miran consist of big, rectangular fort, monastery (The
Vihara), several stupas and many sun-dried brick constructions. Also the
irrigation system is still visible in the landscape. The earliest Buddhist
temples in Miran could be dated around 2nd and 3rd century, and they
are one of the earliest examples of the Buddhist architecture in China.
The first archaeologist, who systematically explored the ruins of Miran,
was sir Aurel Stein. During his three expeditions he conducted
excavations in the Tibetan fort, date to VIII century AD, and also in the
other sites in this area from the earlier period. There have been no major
excavations of the site since Aurel Stein's third expedition. This area is
vast and hardly accessible for the archaeologists. This poster will
explore the use of the satellite data as a key tool in understanding the
development of urban planning in Miran.
Mobilní zařízení pro digitalizaci dat v terénu jsou v archeologii užívána již
od 90. let minulého století. Přesto není zcela běžné digitalizovat pomocí
tabletu většinu získaných dat přímo v terénu. Náš příspěvek referuje
o zkušenosti s využitím tabletu iPad a databázového systému FileMaker
Go při garbologickém výzkumu na skládce v Západních Čechách.
Výzkum byl zaměřen na analýzu domovního odpadu s cílem porozumět
vzorcům konzumace současné společnosti. Vzorky odpadu ze dvou
kontrastních lokalit Plzeňského regionu byly svezeny na skládku, kde
byly po dobu čtyř týdnů detailně zkoumány. Tablet jsme využili ke sběru
dat textové i vizuální povahy a pokusili jsme se je integrovat v prostředí
relační databáze. V příspěvku zhodnotíme přednosti a slabé stránky
použité metodiky a budeme diskutovat potenciál tabletů pro další typy
archeologických výzkumů.
Emilia Smagur Institute of Archaeology
Jagiellonian University
Cracow
emilia.smagur@gmail.com
Kontakt:
Daniel Sosna
Katedra archeologie
et Katedra antropologie
Filozofická fakulta
Západočeská univerzita v Plzni
dsosna@ksa.zcu.cz
Kasper Hanus
Institute
of Archaeology
Jagiellonian University
Kraków
et
Department of Archaeology
University of Sydney
kasper.hanus@gmail.com
Lenka Brunclíková
Katedra antropologie
Filozofická fakulta
Západočeská univerzita v Plzni
brunclik@ksa.zcu.cz
strana (46)
strana (3)
K. Kročková – P. Demján
Využiteľnosť archeologických dát na Slovensku
– návrh štruktúry a harmonizácie dátovej domény
strana (19)
Kubeš – M. Mydliar
Univerzálna mapová platforma pre archeológiu
strana (24)
O. Malina
Hornická krajina - co může chtít památková péče po krajinné archeologii?
strana (18)
M. Marčiš – M. Fraštia – P. Brunčák
Optické skenovanie s využitím prirodzených textúr
strana (26)
P. Mudra
Datové modelování v archeologii
strana (9)
L. Müller – A. Ruttkay – B. Kovár
Využitie technológie Gatewing v archeológii na príklade hradiska Ducové
strana (16)
J. Olivík
Warrior Image ve druhé polovině třetího tisíciletí před n. l.
Artefaktová a prostorová analýza lukostřelecké výbavy v pohřebním ritu
kultury zvoncovitých pohárů v Čechách a na Moravě
strana (14)
J. Pánisová – M. Fraštia – R. Pašteka – J. Papčo – T. Wunderlich
Použitie blízkej fotogrametrie pri mikrogravimetrických aplikáciách v archeológii
strana (4)
R. Pašteka – T. Wunderlich – D. Wilken – H. Stümpel – W. Rabbel – J. Papčo –
J. Pánisová – D. Kušnirák – R. Putiška – M. Krajňák – E. Erkul – I. Kvetánová
– P. Herceg
Výsledky komplexného archeo-geofyzikálneho prieskumu
na lokalite Katarínka
strana (6)
M. Ruš – M. Doneus – G. Verhoeven
Súčasné možnosti využitia leteckej spektroskopie na detekciu archeologických
vegetačných príznakov
strana (29)
D. Sosna – L. Brunclíková
Využití tabletu a relační databáze při garbologickém výzkumu.
strana (3)
S. Štolc
Výpočtová fotografia a svetelné polia
strana (27)
J. Vidman – P. Hlavenka
PORTA NIGRA DIGITÁLNĚ aneb dokumentace významné římské památky
moderními geodetickými a fotogrammetrickými metodami
strana (17)
J. Wilczek – F. Monna – N. Navarro – P. Barral – L. Burlet – C. Chateau
Morfometrie keramiky mladší doby železné - výhody, nevýhody a porovnání
s tradiční typologií
strana (28)
M. Zeman
Historické mapové diela na geoportal.sazp.sk
strana (20)
strana (2)
Využití mikroprostorové analýzy a GIS při zkoumání procesů
vzniku výplní neolitických sídlištních objektů
I. Vostrovská – J. Stříšková – M. Hlavica
Cílem příspěvku je prezentovat možné procesy vzniku výplní
archeologických objektů na neolitických sídlištích a optimální metodu,
pomocí které lze tyto procesy v terénu efektivně zkoumat. Za účelem
objasnění těchto výzkumných otázek probíhal v letech 2008-2010
metodický experiment na lokalitě Těšetice-Kyjovice „Sutny“ se stopami
osídlení po celý neolit, která se tak jevila jako vhodná pro zkoumání
vztahů materiálu jednotlivých komponent a sídlištní archeologie obecně.
Při exkavaci výplně obj. 738 jsme nejprve testovali metodiku
mikroprostorové evidence archeologického materiálu a vyhodnotili
nejoptimálnější postup exkavace a dokumentace. Na základě takto
získaných dat provedeme kvalitativní, kvantitativní a mikroprostorovou
analýzu nálezů z výplně objektu. Při deskripci keramiky se zaměříme na
fragmentarizační znaky a takto budeme sledovat vznik a původ intruzí
v sídlištních objektech. Pro vizualizaci výsledků mikroprostorové analýzy
využijeme GIS, zejména 3D zobrazení koncentrací nálezů ve výplni
objektu. Na závěr se pokusíme identifikovat jednotlivé formační procesy,
tzn. určit jejich následnost a rekonstruovat aktivity, které vznik výplně
způsobily.
Kontakt:
Ivana Vostrovská
Ústav archeologie a muzeologie
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita v Brně
ivana.vostrovska@seznam.cz
Jitka Stříšková
Ústav archeologie a muzeologie
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita v Brně
jitik@volny.cz
Michal Hlavica
Ústav archeologie a muzeologie
Ústav archeologie a muzeologie
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita v Brně
hlavica@mail.muni.cz
strana (47)
Kontakt:
Jiří Zubalík
nezávislý bádateľ
zubalik.jiri@gmail.com
Jan Petřík
Ústav geologických věd
Přírodovědecká fakulta
Masarykova univerzita v Brně
petrik.j@email.cz
Richard Bíško
Ústav archeologie a muzeologie
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita v Brně
rich.bisko@gmail.com
Jakub Těsnohlídek
Ústav archeologie a muzeologie
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita v Brně
217269@mail.muni.cz
Miroslav Popelka
Ústav archeologie a muzeologie
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita v Brně
smirtak@seznam.cz
Libor Petr
Katedra archeologie
Filozofická fakulta
Západočeská univerzita v Plzni
petr.libor@gmail.com
Archeologické a environmentální doklady bojů o kótu
Kobyla za Velké války na severovýchodním Slovensku
J. Zubalík – J. Petřík – R. Bíško – J. Těsnohlídek – M. Popelka –
L. Petr – M. Vojtas – J. Gánovský – M. Drobňák
Na přelomu března a dubna 1915 se severovýchodní Slovensko stalo
dějištěm jedné z nejvýznamnějších operací I. světové války. Do
evropské vojenské historie vstoupily tyto boje jako „Velikonoční bitva v
Karpatech“. Výšina Kobyla nad obcí Výrava (10 km jihovýchodně od
Medzilaborců) představovala klíčovou pozici v obraně rakouskouhorské 2. pěší divize generálporučíka Antona Lipošćaka. Od začátku
ruské ofenzívy 20. března 1915 byla kóta vystavená těžkým bojům,
které skončily ústupem rakousko-uherské armády. Ztráty na obou
stranách byly asi 8000 mužů. Relikty pěchotních objektů jsou v terénu
dobře patrné, to je dané jednak přírodními podmínkami, ale i
hospodářskými a demografickými poměry v regionu. V důsledku
vylidňování obcí došlo k útlumu zemědělské činnosti a k sukcesi
pastevního lesa a pastvin v regulérní les. Tyto podmínky umožňují
detailní studium zániku terénních reliktů a změn vegetace. Cílem
pilotního výzkumu provedeného na podzim 2012 v prostoru kóty Kobyla
na katastrálním území obce Výrava bylo otestování archeologických,
geoarcheologických a botanických postupů a jejích možností pro
rekonstrukci bojiště v lesnatém horském terénu.
ZOZNAM ABSTRAKTOV PREDNÁŠOK
P. Babčan – R. Hrdlovič
Technológie umožňujúce zameranie presnej polohy záujmových objektov v archeológii
strana (5)
J. Bátora – P. Tóth
Vzťah sídlisk a pohrebísk v staršej dobe bronzovej na juhozápadnom Slovensku
strana (10)
R. Bíško – V. Beran – J. Gánovský – J. Nedbalová – J. Petřík – P. Rebrošová
Multidisciplinární přístup k exkavaci hrobu KZP. Výhody digitálního zpracování výzkumu
při řešení postdepozičních procesů
strana (7)
M. Baumanová – L. Šmejda
Sociální aspekty urbanismu východní Afriky - prostorové analýzy městských center
strana (12)
S. Dermeková
Možnosti využitia ontológie v archeologickej databáze
strana (22)
R. Ďuračiová – T. Lieskovský
Vplyv voľby agregačného operátora na výsledný archeologický predikčný model vytvorený v GIS
strana (32)
M. Fraštia – P. Brunčák – M. Chlepková
Digitalizácia archeologických artefaktov metódou optického skenovania štrukturovaným svetlom
strana (25)
K. Hanus
Moderní metody leteckého dálkového průzkumu a jeho vliv na porozumnění urbanizace
v májských nížinách
strana (33)
M. Hladík
Metodická báza výskumu vývoja osídlenia v hospodárskom zázemí Mikulčíc
(GIS, štatistika, environmentálne analýzy)
strana (11)
D. Hlásek – P. Netolický
Prostorové vlastnosti nálezů keramiky a mazanice. Hradiště z přelomu starší a střední
doby bronzové u Vrcovic (okr. Písek)
strana (8)
L. Holata – J. Plzák
strana (30)
Zpracování surových dat z leteckého laserového skenování a jeho vliv na zaznamenání reliéfních tvarů
Martin Vojtas
Ústav archeologie a muzeologie
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita v Brně
215438@mail.muni.cz
Jan Gánovský
Ústav archeologie a muzeologie
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita v Brně
216134@mail.muni.cz
Martin Drobňák
Klub vojenskej histórie Beskydy
drobnak.mato@gmail.com
strana (48)
M. Jindáček
Stav po prvním poločase 1:0
strana (21)
L. Karell
Validácia archeologických predikčných modelov vytvorených v prostredí GIS
strana (31)
P. Koscelník
Využití prostorových analýz v archeologii středověkého konfliktu
strana (13)
Z. Kosarová
Správa archeologického informačního bohatství na Moravě a ve Slezsku. Digitální archiv
a evidence archeologických akcí
strana (23)
P. Krištuf – L. Brunclíková – L. Čulíková – O. Švejcar – T. Zíková
Využití GIS při studiu vnímání krajiny
strana (15)
strana (1)
Memo_txt:
Poznámky:
Notes:
strana (49)
Memo_txt:
Poznámky:
Notes:
Zborník abstraktov z konferencie
POČÍTAČOVÁ PODPORA V ARCHEOLÓGII 12
Kočovce
22. - 24 .máj 2013
strana (50)
Zborník abstraktov z konferencie
POČÍTAČOVÁ PODPORA V ARCHEOLÓGII 12
Memo_txt:
Poznámky:
Notes:
Kočovce
22. –24. máj 2013
Organizátori
Zostavili
Filozofická fakulta Univerzity Komenského Bratislava
Stavebná fakulta Slovenskej technickej Univerzity Bratislava
Pamiatkový úrad Slovenskej republiky Bratislava
Archeofórum
Peter Demján
Katarína Hladíková
Tibor Lieskovský
Peter Pavúk
Grafická úprava a obálka
Renata Glaser-Opitzová
Peter Demján
Neprešlo jazykovou úpravou.
Náklad: 150 ks
ISBN 978-80-223-3396-2
strana (51)
Konferenciu podporili:
http://archeologia.fphil.uniba.sk/ppa2013/freebies/
Zborník abstraktov z konferencie
POČÍTAČOVÁ PODPORA V ARCHEOLÓGII 12
Kočovce
22. - 24. máj 2013
ISBN 978-80-223-3396-2
Download

Zborník abstraktov z konferencie - Katedra archeológie