Zvětrávání hornin a pedogeneze
Zvětrávání
- fyzikální
- chemické
- odnos zvětralého materiálu = eroze
Fyzikální dezintegrace
- mrazem (změna objemu vody o 9 %)
- uvolňování tlaku (exfoliace)
- termální extense a kontrakce
- růst krystalů solí
- činnost organizmů
Dezintegrace mrazem a činností organizmů
Monroe, Wicander, 1997
Suťové osypy, Dolomity
Foto J. Kadlec
Exfoliační plocha, Yosemitte NP
Foto R. Kadlecová
Chemické zvětrávání (alterace)
- rozpouštění vodou
- oxidace
- hydrolýza
Faktory ovlivňující chemické zvětrávání
- velikost povrchu částic
- teplota, vlhkost
- minerální složení
Změny povrchu klastických částic při zvětrávání
Monroe, Wicander, 1997
Stabilita silikátů při zvětrávání
Monroe, Wicander, 1997
Zvětrávání a vznik sedimentárních hornin
Monroe, Wicander, 2009
Pedologie a paleopedologie
Půda = regolit + voda + vzduch + organická hmota
Horizonty půdního profilu
Monroe, Wicander, 2009
Vliv klimatu a vegetace na pedogenezi
Monroe, Wicander, 1997
Půdní typy a klima
Monroe, Wicander, 2009
Tomášek, 1995
Indexy, označující vlastnosti půdy
Tomášek, 1995
FAO = Food and
Agriculture Organization
(UN)
Tomášek, 1995
Půdy recentní
- tvorba v holocénu probíhající až do současnosti
- nejsušší a nejteplejší oblasti
- vznik pod stepí a lesostepí
- do 300 m n.m., 450-650 mm srážek,
prům. roč. teplota 8°C
- intenzivní humifikace
Tomášek, 2007
Foto L. Valigursky
- nižší stupně pahorkatin a okrajové části
nížin
- vznik pod dubo-habrovými lesy na
spraši,sprašové hlíně nebo svahovinách
- 200-450 m n.m., 500-700 mm srážek,
prům. roč. teplota 7-9°C
- intenzivní illimerizace
Tomášek, 2007
https://www.google.cz/search?q=hn%C4%9Bdozem&biw=1097&bih=562&tbm=isch&tb
o=u&source=univ&sa=X&ei=AfEsVc7hDI7paNTzgZgH&ved=0CCYQsAQ&dpr=1.75#i
mgrc=6G-
Illimerizované půdy (luvizem, parahnědozem)
- pahorkatiny, 250-600 m n.m.
- srážky 550-900 mm, prům. teplota
6-8°C
- pod listnatými lesy
- substrát nejčastěji sprašové hlíny
nebo svahoviny
Tomášek, 2007
Foto L. Valigursky
- vrchoviny až nejvyšší horské polohy
- vznik pod smrkovými lesy
- nad 800 mm srážek, prům. roč.
teplota 0-6°C
- intenzivní vyplavování- podzolizace
(transport oxidů Fe a Al do spodních
horizontů profilu)
Foto L. Valigursky
Kambizem - hnědá půda pahorkatin i hor, nejrozšířenější typ v ČR
- srážky 500-900 mm, teplota 4-9°C, pod listnatými lesy, substrát všechny horniny
Tomášek, 2007
- kolem vodních toků
- vznik pod lužními lesy
- půdotvorný proces přerušován
ukládáním klastického fluviálního
materiálu
Foto J. Kadlec
Tomášek, 2007
- nivy a zamokřená území, pahorkatiny
a vrchoviny
- vznik pod luhy a zamokřenými
kyselými loukami
- glejový pochod – vliv trvale vysoké
hladiny podzemní vody a organické
hmoty, redukční podmínky
1285 AD
Tomášek, 2007
Foto J. Kadlec
Půdy ze skupiny terrae calcis
-
rendzina
-
terra fusca - pleistocenní i holocenní vývoj (limonit)
-
terra rossa - terciér až spodní pleistocén (hematit)
-
terra rossa siallitická (plastosol)
-
tvorba na travertinech - rendziny až terra rossy
-
odhad stáří travertinů a říčních teras
- v pahorkatinách
- vznik na karbonátových horninách
- teplomilné doubravy a stepi
- humifikace
Tomášek, 2007
- vápencové oblasti
- reliktní půda
- B-horizont zbarvený hydroxidy Fe
Tomášek, 2007
Půdní mikromorfologie
Lowe, Walker, 1997
Půdy fosilní (paleosoly)
- překryté mladšími sedimenty
Reliktní půdy - paleosoly, které nebyly překryty
Půdy polycyklické - opakovaný vývoj v podobných klimatických podmínkách
- mají výrazné znaky (např. terra fusca)
Půdy polygenetické - vývoj ovlivněn různými půdotvornými pochody v průběhu jednoho klimatického cyklu
Půdy autochtonní, půdní sedimenty
Půdní faciálnost (tj. zákonité půdní typy v určité oblasti) = katena, závislost
např. na klimatu a vegetaci
Pro stratigrafické účely zatím byl rozpoznán význam půd na sprašových
substrátech – půdní komplexy (PK, PC) sprašových sérií (černozemě,
parahnědozemě, braunlehmy a rotlehmy), dále na vápencích (rendziny,
půdy skupiny terrae calcis - terra fuska a terra rossa) a na silikátových
substrátech – např. fluviálních šterkopíscích (feretto).
Půdní komplexy
MIS 1
PK 0 - hnědozem, parahnědozem, pseudočernozem
MIS 3
PK I - iniciální pseudoglej, „arktická“ hnědozem
PK II - báze - hnědozem, nadloží - černozem
PK III - parahnědozem
MIS 5a,
5c
PK IV - dvojice parahnědozemí
MIS 5e
PK V - báze - braunlehmovitá parahnědozem, nadloží půdy černozemního typu
PK VI - braunlehmovité půdy
PK VII, VIII, IX, X, XI - braunlehmy, v nadloží silně
vyvinuté parahnědozemě
MIS 7
MIS 9
Podle Z. Máčky, 2006
Ferreto
-
vývoj v teplých obdobích neogénu a
spodního pleistocénu (po komplex cromer)
-
na mladším štěrkopískovém pokryvu
(Günz)
Foto L. Valigursky
Variace magnetické susceptibility ve sprašové sérii v Lingtai, Čína
Williams et al., 1998
Sprašová série s fosilními půdami
Ložek, 1973
Sprašová série v Dolních Věstonicích
Bábek et al. (2011)
Ložek, 1973
Sprašová série v Bulharech na j. Moravě
Foto J. Kadlec
Komplex spraší a fosilních půd - Červený kopec v Brně
Kukla, 1975
Pozice hranice Brunhes/Matuyama v 70. letech
Zeman, 1978
Pozice profilu s hranicí Brunhes/Matuyama
Foto J. Kadlec a S. Šlechta
hranice
B/M
Profil s hranicí Brunhes/Matuyama
hranice B/M
Degradace půdy vodní erozí
Monroe, Wicander, 2009
Degradace půdy ve světě
MŽP, 2008
Degradace půdy v ČR (za rok)
MŽP, 2008
Vztah půdních typů a osídlení ČR
Chlupáč et al., 2002
Na shledanou za týden
Download

prednaska_8