Geologie, ekologie, těžební servis
Sídlo: Perucká 11a, 120 00 Praha 2
Tel.: 233 370 741, E-mail: [email protected]
Příloha č. 2
ROZPTYLOVÁ STUDIE
NÁZEV ZÁMĚRU
„STANOVENÍ DOBÝVACÍHO
DOBÝVACÍHO PROSTORU
CÍNOVEC I
a následn
sledná hornická činnost na ložžisku
Cínovec - odkaliště“
OZNAMOVATEL
Cínovecká deponie a.s.
Vodičkova 707/37
110 00 Praha 1
Zpracovatel: Ing. Jana Kočová
Ko
Datum: říjen 2013
Ing. Jana Kočová
Autorizovaná osoba v ochraně ovzduší
Šantrochova 425, 500 11 Hradec Králové
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Rozptylová studie č. 61/2013
vypracovaná podle zákona č. 201/2012 Sb.
Počet stran: 41
Zadavatel:
G E T s.r.o.
Perucká 11a
120 00 Praha 2
Předmět posouzení:
Stanovení DP Cínovec I
Datum vystavení:
16.10.2013
Vypracovala:
Ing. Jana Kočová, autorizovaná osoba ke zpracování
rozptylových studií
Rozhodnutí Ministerstva životního prostředí č.j. 3815RS/820/09/KS ze dne 23.11.2009
…………………………..
Podpis
IČ: 88781330
DIČ: CZ7654035862
e-mail: [email protected]
Telefon: 491 610 099
http: www.janakocova.cz
Mobil: 724 001 465
Rozptylová studie:
Stanovení DP Cínovec I
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Obsah
1.
ZADÁNÍ ROZPTYLOVÉ STUDIE ................................................................. 4
2.
POUŽITÁ METODIKA VÝPOČTU ............................................................... 5
3.
VSTUPNÍ ÚDAJE ............................................................................................ 6
3.1. UMÍSTĚNÍ ZÁMĚRU ......................................................................................... 6
3.2
ÚDAJE O ZDROJÍCH ......................................................................................... 8
3.2.1. Popis technologického vybavení zdroje a souvisejících technologií ....... 8
3.2.2. Emisní parametry plošných zdrojů ........................................................ 15
3.2.3. Emisní parametry liniových zdrojů ........................................................ 16
3.2.4. Umístění zdrojů ...................................................................................... 18
3.3. METEOROLOGICKÉ PODKLADY ..................................................................... 21
3.4. POPIS REFERENČNÍCH BODŮ ......................................................................... 23
3.5. IMISNÍ LIMITY ............................................................................................... 25
3.6. HODNOCENÍ ÚROVNĚ ZNEČIŠTĚNÍ V PŘEDMĚTNÉ LOKALITĚ ........................ 25
4.
VÝSLEDKY ROZPTYLOVÉ STUDIE ......................................................... 28
5.
KOMPENZAČNÍ OPATŘENÍ ....................................................................... 39
6.
ZÁVĚREČNÉ HODNOCENÍ ........................................................................ 40
7.
SEZNAM POUŽITÝCH PODKLADŮ .......................................................... 40
SEZNAM OBRÁZKŮ V TEXTU
Obrázek č. 1: Lokalizace zájmového území dle obecné mapy .............................................. 6
Obrázek č. 2: Vymezení plochy DP v topografické mapě .................................................... 7
Obrázek č. 3: Letecký snímek plochy záměru a nejbližšího okolí ........................................ 7
Obrázek č. 4: Dopravní napojení záměru ............................................................................ 17
Obrázek č. 5: Grafické znázornění modelové situace M1 ................................................... 19
Obrázek č. 6: Grafické znázornění modelové situace M2 ................................................... 20
Obrázek č. 7: Grafické znázornění modelové situace M3 ................................................... 20
Obrázek č. 8: Grafické znázornění větrné růžice ................................................................ 21
Obrázek č. 9: Zakreslení výpočtových bodů do mapy ........................................................ 23
Obrázek č. 10: Příspěvky k průměrným ročním imisním koncentracím BaP [ng/m3] ........ 33
Obrázek č. 11: Příspěvky k průměrným ročním imisním koncentracím NO2 [µg/m3] ....... 34
Obrázek č. 12: Příspěvky k maximálním hodinovým imisním koncentracím NO2 [µg/m3] 35
Obrázek č. 13: Příspěvky k prům. ročním imisním koncentracím částic PM10 [µg/m3] ..... 36
Obrázek č. 14: Příspěvky k max. denním imisním koncentracím částic PM10 [µg/m3] ...... 37
Obrázek č. 15: Příspěvky k prům. ročním imisním koncentracím částic PM2.5 [µg/m3] .... 38
Strana 2 (celkem 41)
Rozptylová studie:
Stanovení DP Cínovec I
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
SEZNAM TABULEK V TEXTU
Tabulka č. 1: Třídy stability atmosféry ................................................................................. 5
Tabulka č. 2: Potřeba těžebních strojů a přepravních vozidel ............................................. 11
Tabulka č. 3: Předpokládaná intenzita nákladní dopravy z provozu záměru ...................... 12
Tabulka č. 4: Předpokládaná spotřeba PHM při těžbě a přepravě suroviny........................ 13
Tabulka č. 5: Předpokládaná spotřeba PHM při sanaci a rekultivaci .................................. 14
Tabulka č. 6: Emise z volnoběhu nákladních automobilů ................................................... 16
Tabulka č. 7: Emise z obslužných mechanismů .................................................................. 16
Tabulka č. 8: Emisní faktory a roční emise z liniových zdrojů ........................................... 18
Tabulka č. 9: Denní a hodinové emise z liniových zdrojů .................................................. 18
Tabulka č. 10: Hodnoty větrné růžice ................................................................................. 22
Tabulka č. 11: Souřadnice výpočtových bodů mimo síť ..................................................... 24
Tabulka č. 12: Parametry sítě referenčních bodů ................................................................ 24
Tabulka č. 13: Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí a maximální povolený počet
jejich překročení .................................................................................................................. 25
Tabulka č. 14: Imisní koncentrace za roky 2007 – 2011 (www. chmi.cz) .......................... 25
Tabulka č. 15: Naměřené imisní koncentrace NO2 na stanici Komáří Vížka ..................... 27
Tabulka č. 16: Naměřené imisní koncentrace BaP, NO2, částic PM10 a PM2.5 na stanici
Teplice ................................................................................................................................. 27
Tabulka č. 17: Naměřené imisní koncentrace NO2 a částic PM10 na stanici Krupka ........... 28
Tabulka č. 18: Vypočtené hodnoty příspěvků imisních koncentrací v bodech mimo síť ... 29
Tabulka č. 19: Počet překročení zvolených denních imisních koncentrací částic PM10
v bodech mimo síť ............................................................................................................... 30
Tabulka č. 20: Příspěvky k maximálním hodinovým imisním koncentracím NO2 [µg/m3] 31
Tabulka č. 21: Příspěvky k maximálním denním imisním koncentracím částic PM10
[µg/m3]................................................................................................................................. 32
Strana 3 (celkem 41)
Rozptylová studie:
Stanovení DP Cínovec I
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1.
Zadání rozptylové studie
Rozptylová studie byla zpracována jako podklad pro oznámení o hodnocení vlivu záměru
na životní prostředí pro záměr „Stanovení dobývacího prostoru Cínovec I a následná
hornická činnost na odkališti Cínovec“.
Ložisko Cínovec-odkaliště je představováno deponií materiálu z úpravny rudy vytěžené
v rudním revíru Cínovec od 60. let minulého století až do ukončení provozu v roce 1990.
Těžený materiál byl tvořen především greiseny, greisenizovaným granitem a křemennými
žilami. V průběhu technologické úpravy vytěžené rudy nebylo lithium získáváno.
Hlavní a zatím jedinou užitkovou složkou na ložisku je lithium. Lithium je vázáno na
slídové minerály skupiny cinvalditu, složité hlinitokřemičitany draslíku, lithia a železa,
přechodné členy mezi železnatým siderofylitem a lithným polylithionitem. Koncentrace Li
na ložisku činí v průměru 0,27 %.
Cinvalditový koncentrát je získatelný mokrou magnetickou separací, jako vedlejší složku
lze uvažovat křemenné písky, které by vznikaly po separaci cinvalditu. Očekávaný obsah
cinvalditu s obsahem 1,4 % Li je na ložisku 20 %.
Záměrem je stanovení dobývacího prostoru Cínovec I, a následné provádění hornické
činnosti v tomto DP.
Předpokládaná maximální roční kapacita těžby bude cca 130 - 150 tis. tun – pro účely
rozptylové studie byla uvažována maximální kapacita ve výši 150 000 t/rok. Maximální
denní kapacita těžby bude 700 t/rok.
Celkové množství geologických zásob na ložisku Cínovec-odkaliště činí 860 307 tun,
z toho vytěžitelných zásob 679 643 tun. Při výše uvedené kapacitě těžby to představuje
provoz v trvání cca 5 - 6 let.
Po ukončení těžby bude vytěžený prostor rekultivován.
Na základě požadavků zadavatele byly v rozptylové studii posuzovány následující
varianty:
1) Varianta nulová (bez realizace záměru): tato varianta není v rozptylové studii
posuzována výpočtem. Pro stanovení imisních koncentrací v rámci nulové varianty
byla použita stávající úroveň znečištění v předmětné lokalitě (viz níže v textu).
2) Varianta projektová (realizace záměru): tato varianta je variantou navrhovanou
oznamovatelem k realizaci. Varianta je představována těžbou na odkališti Cínovec
v maximální kapacitě 150 0000 t/rok.
V rozptylové studii byly hodnoceny emise tuhých znečišťujících látek (částice PM10 a
PM2.5) benzo(a)pyrenu a oxidů dusíku (imisní příspěvky NO2) ze spalování motorové nafty
v obslužných mechanismech používaných k těžbě a expedici suroviny a nákladních
automobilech používaných pro transport suroviny do Újezdečka u Teplic (zpracování
suroviny v Újezdečku u Teplic není předmětem této rozptylové studie). Do výpočtů byla
zahrnuta také resuspenze prachu z pojezdů nákladních automobilů.
Podkladem pro výpočet rozptylové studie bylo oznámení o vlivech záměru na životní
prostředí a akustická studie pro záměr „Stanovení dobývacího prostoru Cínovec I a
následná hornická činnost na odkališti Cínovec“ doplněné o další údaje (viz kapitola 7.
Seznam použitých podkladů).
Zadavatelem rozptylové studie je společnost G E T s.r.o., Perucká 11a, 120 00 Praha 2.
Strana 4 (celkem 41)
Rozptylová studie:
Stanovení DP Cínovec I
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Oznamovatelem je Cínovecká deponie, a.s., Vodičkova 707/37, 110 00 Praha 1.
Zpracovatel rozptylové studie je autorizovanou osobou dle zákona o ochraně ovzduší (viz
osvědčení o autorizaci ke zpracování rozptylových studií). Rozptylová studie je
matematickým modelováním rozptylu znečišťujících látek v okolí záměru a v rámci
rozptylové studie byly vypočteny příspěvky posuzovaného záměru k imisnímu pozadí
(ČHMÚ – pětileté průměry, viz níže v textu).
2.
Použitá metodika výpočtu
Výpočet byl proveden podle metodiky SYMOS´97- Systém modelování stacionárních
zdrojů, kterou vydal ČHMÚ Praha v roce 1998. K vlastnímu výpočtu byla použita verze
výpočetního programu 2006. Tato metodika je založena na předpokladu Gaussovského
profilu koncentrací kouřové vlečky. Program umožňuje výpočet maximálních
krátkodobých (hodinových, denních) a průměrných ročních imisních koncentrací
znečišťujících látek, které se ve zvolených bodech mohou vyskytnout v daných třídách
stability a při různých rychlostech a směrech větru, dále doby překročení zvolených
hraničních koncentrací (např. imisních limitů a jejich násobků) za rok, podíly jednotlivých
zdrojů nebo skupin zdrojů na roční průměrné koncentraci v daném místě. Metodika
zahrnuje korekce na vertikální členitost terénu, počítá se stáčením a zvyšováním rychlosti
větru s výškou a při výpočtu průměrných koncentrací a doby překročení bere v úvahu
rozložení četností směru a rychlosti větru. Výpočty se provádějí pro pět tříd stability
atmosféry (tj. 5 tříd schopnosti atmosféry rozptylovat příměsi) a 3 třídy rychlosti větru.
Charakteristika tříd stability a výskyt tříd rychlosti větru vyplývají z následující tabulky:
Tabulka č. 1: Třídy stability atmosféry
Třída
stability
Rozptylové podmínky
Výskyt tříd rychlosti
větru (m/s)
I
Silná inverze, velmi špatný rozptyl
1,7
II
Inverze, špatný rozptyl
1,7
5
III
Slabá inverze nebo malý vertikální gradient teploty,
mírně zhoršené rozptylové podmínky
1,7
5
11
IV
Normální stav atmosféry, dobrý rozptyl
1,7
5
11
V
Labilní teplotní zvrstvení, rychlý rozptyl
1,7
5
Termická stabilita ovzduší souvisí se změnami teploty vzduchu s měnící se výškou nad
zemí. Vzrůstá-li teplota s výškou, těžší studený vzduch zůstává v nižších vrstvách
atmosféry a tento fakt vede k útlumu vertikálních pohybů v ovzduší a tím
k nedostatečnému rozptylu znečišťujících látek, nastává inverze (I. a II. třída stability).
Inverze se vyskytují převážně v zimní polovině roku, kdy se zemský povrch intenzivně
ochlazuje. V důsledku nedostatečného slunečního záření mohou inverze trvat i několik dní.
V letní polovině roku se inverze vyskytují pouze v ranních hodinách. Výskyt inverzí je
dále omezen na dobu s menší rychlostí větru. Silný vítr vede k velké mechanické
turbulenci v ovzduší, která má za následek normální pokles teploty s výškou a rozrušení
inverzí. Běžně se vyskytující rozptylové podmínky představují třídy stability III. a IV., kdy
Strana 5 (celkem 41)
Rozptylová studie:
Stanovení DP Cínovec I
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
dochází buď k nulovému (III. třída) nebo mírnému (IV. třída) poklesu teploty s výškou.
Mohou se vyskytovat za jakékoli rychlosti větru, při silném větru obvykle nastávají
podmínky ve IV. třídě stability. V. třída stability popisuje rozptylové podmínky při silném
poklesu teploty s výškou. Za těchto situací dochází k silnému vertikálnímu promíchávání
v atmosféře, protože lehčí vzduch směřuje od země vzhůru a těžší studený klesá k zemi,
což vede k rychlému rozptylu znečišťujících látek. Výskyt těchto podmínek je omezen na
letní půlrok a slunečná odpoledne, kdy v důsledku přehřátého zemského povrchu se silně
zahřívá i přízemní vrstva ovzduší.
Vzhledem k pootočení systému JTSK oproti severu bylo v rozptylové studii uvažováno
s příslušným úhlem natočením větrné růžice.
3.
Vstupní údaje
3.1.
Umístění záměru
Obec Cínovec se nachází na hřebenové pláni Krušných Hor ve výšce 835 m. V současné
době je Cínovec částí města Dubí a žije v něm okolo 70 stálých obyvatel. Lokalita je
situovaná na jižní části osady Cínovec. Ze severozápadní strany je v těsném sousedství
čerpací stanice PHM a obchodní středisko situované u silnice č. III/00824. Podél východní
hranice lokality se nacházejí penzion, objekty trvalého bydlení a rekreační objekty.
Komunikačně je lokalita přístupná ze silnice I/8 (součást mezinárodní silnice I/8)
odbočkou u hotelu Pomezí na místní komunikaci (MK) východním směrem.
Kraj: Ústecký (Kód kraje: 06, Kód NUTS: CZ042)
Okres: Teplice (Kód okresu: CZ0462)
Obec: Dubí (IČZÚJ: 567507)
Katastrální území: Cínovec (Číslo k. ú.: 617741)
Pozemky p.č.: 384/2, 384/3, 384/4, 384/5, 384/18
Umístění záměru je patrné z obrázků č. 1 až 3.
Obrázek č. 1: Lokalizace zájmového území dle obecné mapy
Strana 6 (celkem 41)
Rozptylová studie:
Stanovení DP Cínovec I
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Obrázek č. 2: Vymezení plochy DP v topografické mapě
Obrázek č. 3: Letecký snímek plochy záměru a nejbližšího okolí
Strana 7 (celkem 41)
Rozptylová studie:
Stanovení DP Cínovec I
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
3.2
Údaje o zdrojích
3.2.1. Popis technologického vybavení zdroje a souvisejících technologií
Záměrem je stanovení dobývacího prostoru (dále jen DP) s názvem Cínovec I na ložisku
Cínovec - odkaliště a následné provádění hornické činnosti na ložisku.
Celkové množství geologických zásob na ložisku Cínovec-odkaliště činí 860 307 tun,
z toho vytěžitelných zásob 679 643 tun. Z objemu ložiska 506 063 m3 a úhrnu plochy
bloků zásob 56 115 m2 vychází průměrná mocnost suroviny 9,0 m. Skrývka nebyla ve
schváleném výpočtu zásob vyčíslena.
Ložisko je představováno odkalištním rmutem (vytříděným pískovým materiálem se
zbytky rud) po gravitační úpravě rudniny. Maximálních mocnosti dosahuje odkaliště
v severní čelní části, na bocích ubíhá proti svahu. Koruna hráze na severní a severozápadní
straně byla postupně zvyšována návozem hlušinového materiálu. Podloží odkaliště tvoří
svahoviny, případně místy původní rašelinové hlíny. V rámci likvidace dolu Cínovec bylo
celé odkaliště rekultivováno a částečně osázeno vegetací, přičemž došlo v některých
částech i k návozu zeminy.
Odkaliště je v současné době odvodněné, částečně osázené stromky (převažuje borovice
kleč a modřín opadavý), částečně zatravněné. V jižní části odkaliště se vytvořily mokřady.
Součástí odkaliště je i malé množství výkopového materiálu z výstavby čerpací stanice,
který je deponován v prostoru odkaliště severně od mokřadu. Rozložení užitkové složky
(lithia, resp. jeho nositele cinvalditu) je v odkališti víceméně rovnoměrné.
Průměrný obsah lithia na ložisku je 0,274 %. Udávaný průměrný obsah užitkové složky
(cinvaldit) činí 20 %. Obsah lithia v užitkové složce je 1,4 %.
Vedlejší složkou jsou zbytkové písky po elektromagnetické separaci cinvalditového
koncentrátu. Produkovány budou v úpravně instalované mimo navrhovaný DP. Další
vedlejší složkou je materiál zemních hrází odkaliště, který bude rozhrnut v rámci
rekultivace území. Tento materiál není součástí ložiska a jeho využití nebylo do záměru
zakalkulováno.
Úprava suroviny není součástí předkládaného záměru a v souladu se zadáním nebyla
v rozptylové studii uvažována. Vybudování úpravny se předpokládá v rámci stávajících
nevyužívaných ploch v průmyslovém areálu Dukla v Újezdečku u Teplic. Lokalita leží ve
vzdálenosti cca 17 km od záměru a na základě obchodně-technického screeningu investora
byla vybrána jako nebližší vhodná. Přímé vlivy těžby v rámci záměru se na tuto vzdálenost
neprojeví a rovněž vlivy spojené s imisní zátěží a dalšími jsou primárně hodnoceny k
nejbližším chráněným prostorům v bezprostřední blízkosti záměru, kde budou
nejvýznamnější. Hodnotit vlivy obou záměrů společně by bylo velmi náročné (každý
z těchto záměrů je samostatně uveden mezi záměry s potenciálními významnými vlivy na
životní prostředí, tj. záměry vždy vyžadujícími posouzení dle přílohy č. 1 k zákonu
č. 100/2001 Sb., v platném znění) a pouze by oba záměry limitovalo ve variabilitě
případných změn, resp. komplikovalo přezkoumávání a hodnocení jejich změn kdykoliv v
budoucnu. S ohledem na dopravní dostupnost Cínovce je přitom zřejmé, že v rozsahu
nejvýznamnějších vlivů záměru budou podmínky pro případné jiné umístění úpravny velmi
podobné. Realizace i provoz úpravny budou samostatným záměrem dle citovaného zákona
a bude podléhat samostatnému posouzení, v rámci kterého bude jeho doprava řešena s
důrazem na specifické podmínky cílové lokality a s ohledem na maximální výrobní
kapacitu a skutečné technologické vybavení závodu. Tedy nikoliv pouze z pohledu využití
ze strany předkládaného záměru.
Strana 8 (celkem 41)
Rozptylová studie:
Stanovení DP Cínovec I
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Popis technologie
Způsob otvírky, přípravy a dobývání bude podrobně popsán v Plánu otvírky, přípravy
a dobývání (dále též POPD). Ten bude součástí dokumentace pro povolení hornické
činnosti, následující po stanovení DP. V následujících odstavcích je uveden stručný a
předběžný popis provádění hornické činnosti v navrhovaném DP.
Návrh otvírky a postupu těžby
Otvírkou ložiska rozumíme souhrn veškerých prací a činností spojených s přístupem k
vlastnímu ložisku. K otvírce patří následující práce a stavby:
vytvoření prostoru pro provozní zařízení (objekty provozního zázemí, odstavné
plochy, apod.) a pro příjezdové komunikace, příp. inženýrské sítě;
vybudování odvodňovacích zařízení v předpolí lomu;
odstranění skrývky (v daném případě minimální), odstranění porostů a geotextilií;
vybudování výjezdů (lomových komunikací) pro dopravu suroviny;
vybudování odvodňovacího systému na dně lomu (těžebním řezu).
Volba způsobu otvírky ložiska nerostu je ovlivněna především:
plošným rozsahem a tvarem ložiska;
uložením ložiska (hloubka uložení, úklon, tvar, …);
mocností ložiska a jeho zásobami (kvalita, škodliviny, aj.);
konfigurací terénu nad ložiskem a jeho blízkému okolí;
hydrologickými a hydrogeologickými poměry v dobývacím prostoru a jeho okolí;
zastavěností území (příp. vyvolané investice – zabezpečení mokřadu);
volbou mechanizmů pro dobývání užitkového nerostu;
volbou dobývací metody;
veřejnými zájmy a ostatními ekologickými faktory, aj.
V ploše plánované těžby výhradního ložiska se nachází porosty, které zde byly vysazeny
v minulých letech v rámci rekultivace odkaliště. V rámci přípravných prací budou
postupně vykáceny a odstraněny veškeré porosty v ploše dobývacího prostoru. V rámci
následné rekultivace území bude část porostů obnovena výsadbou místně původních druhů.
Postup skrývání
Z dosud provedených průzkumných prací na lokalitě vyplývá, že v rámci těžby výhradního
ložiska nebude prováděna selektivní těžba nadložních zúrodnitelných zemin/skrývky. Tyto
zeminy se v ploše ložiska v mocnosti schopné technologické separace téměř nevyskytují.
Bude provedeno pouze odstranění pařezů s kořeny a to v minimální mocnosti – do
cca 0,3 m. Pokud bude v průběhu těžebních prací zjištěn výskyt větší mocnosti
zúrodnitelných hmot, který geologickými pracemi nebyl zaznamenán, budou tyto hmoty
samostatně odtěženy a deponovány. Následně budou využity k rekultivačním účelům.
Technologie dobývání
Obecně bude uplatněna metoda průmyslového povrchového dobývání v lomu o více
etážích. Navrhovaný postup a dobývací metoda pro těžbu na výhradním ložisku Cínovec odkaliště vycházejí z místních úložních/geologických a báňských podmínek, které
Strana 9 (celkem 41)
Rozptylová studie:
Stanovení DP Cínovec I
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
zahrnují faktory jako: geologickou stavbu, výšku jednotlivých těžebních řezů,
geomechanické vlastnosti zemin, výšku zvodnělého horizontu, průběh plánovaných
účelových komunikací apod. Surovina nebude rozpojována trhacími pracemi. Těžba bude
probíhat etážovým způsobem pomocí kolového nakladače nebo lžícového bagru na
pásovém podvozku. Navrženy jsou tři těžební řezy. Po provedení odklizu humusu (v
podstatě se bude jednat pouze o odstranění pařezů a kořenů po mýcení porostů) bude
svrchní část tělesa ložiska odtěžena postupně ve dvou těžebních řezech o výšce do 6
metrů, sklon těžebních řezů bude 45° a odstup mezi jednotlivými řezy je 3 m. Následně
bude třetím těžebním řezem vydobyta zbylá mocnost suroviny až na bázi ložiska. K tomu
se předpokládá použití lžícového bagru s podkopem. Tento postup dotěžení na bázi byl
zvolen s ohledem na charakter podloží – dno odkaliště nebylo před jeho vybudováním
žádným způsobem zajištěno a byl využit původní terén, který mohl být nerovný. Surovina
bude těžebními stroji nakládána přímo na nákladní automobily a odvážena k dalšímu
zpracování mimo dobývací prostor. Při dobývání suroviny lze předpokládat částečné
zvodnění ložiska. Z tohoto důvodu budou vždy v nejnižším místě těžby postupně
budovány odvodňovací jímky, ze kterých bude voda čerpána nebo gravitačně odváděna
mimo těžební prostor do hlavní usazovací jímky a odtud do vodoteče.
Postup těžebních prací
Vybudování podzemní ochranné (těsnící) stěny mokřadu – vzhledem k
předpokládanému umístění hráze v tělese ložiska bude i v rámci těchto prací
probíhat těžba suroviny – v uvedeném prostoru se předpokládá mocnost cca 3 m.
Surovina bude odtěžena za použití lžícového rýpadla a odvezena ke zpracování,
nebo dočasně deponována.
Postup v I. těžebním řezu – těžební řez s bází na úrovni cca 853 m n.m., výška řezu
do 6 m, směr postupu těžby je severozápadní až jihozápadní, přístupová
komunikace je vedena podél mokřadu severovýchodním směrem. V jihovýchodní
části tohoto těžebního řezu bude vybudována odvodňovací jímka, do které budou
gravitačním způsobem svedeny vody z postupné těžby v této úrovni. Těžební práce
musí být vedeny v mírném sklonu, aby byl zabezpečen odtok vody směrem k
jímce. Z jímky bude voda přečerpávána mimo těžební prostor do hlavní usazovací
jímky. Alternativně může být důlní voda do hlavní usazovací jímky odváděna
gravitačně. Pro tento účel bude ve východní části napříč hrází (na úroveň báze I.
těžebního řezu), vybudován odvodňovací příkop. Ve dně tohoto zářezu bude
vyhlouben příkop pro odvod důlních vod gravitačním způsobem směrem do hlavní
usazovací jímky.
Postup ve II. těžebním řezu – těžební řez s bází na úrovni cca 847 m n.m., výška
řezu do 6-ti m, směr postupu těžby je severozápadní až jihozápadní, přístupová
komunikace bude vedena z I. těžebního řezu při východním okraji ložiska.
Obdobně jako u prvního těžebního řezu bude vybudována odvodňovací jímka, do
které budou gravitačním způsobem svedeny vody z postupné těžby v této úrovni. Z
jímky bude voda přečerpávána mimo těžební prostor do hlavní usazovací jímky.
Postup ve III. těžebním řezu – dotěžení na bázi ložiska – proměnlivá úroveň ve
výšce od cca 847 m n.m. do cca 845 m n.m., výška řezu do 2 m, směr postupu
těžby není možné přesně určit – bude se jednat o postupné plošné dotěžení na bázi
ložiska (předpokládá se proměnlivý průběh dna odkaliště).
Odtěžení pilířů přístupových komunikací na I. a II. těžební řez.
Strana 10 (celkem 41)
Rozptylová studie:
Stanovení DP Cínovec I
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
V průběhu těžby je možné na úrovni I. a II. těžebního řezu budovat i další jímky tak, aby
bylo zabezpečeno dostatečné gravitační odvodňování těžebních řezů a byl zajištěn
bezpečný pohyb techniky. V rámci následných sanačních prací bude postupně rozhrnuta
stávající hráz, která je tvořena materiálem/hlušinou z odvalů bývalého rudného provozu.
Tento materiál bude v rámci sanace území po provedené těžbě zpracován a využit
k rekultivačním účelům (sanační práce – úprava a modelace terénu).
Tabulka č. 2: Potřeba těžebních strojů a přepravních vozidel
Max. roční těžba surovin
150 000 t
Denní těžba (215 dní/rok)
700 t
Hodinová těžba (8 h/den)
88 t
Teoretická hodinová výkonnost běžného typu hydraulického rypadla
cca 180 t
(objem lžíce 1,5 m3, pracovní cyklus cca 30 s, tzn. 120 cyklů/h)
Potřebný počet rypadel
1
Min. užitečné zatížení nákladního vozidla (NA)
17 t
Denní kapacita jednoho NA (8 h/den)
Pozn.: 10 min nakládka + 20 min trasa 17 km + 10 min vykládka + cca 140 t
20 min trasa 16 km = cca 60 min jedna obrátka NA
Potřebný počet vozidel
5
Expedice a úprava suroviny
Těžba a nakládka suroviny bude prováděna pomocí kolového nakladače nebo lžícového
bagru. Expedice bude zajišťována nákladní automobilovou dopravou. Veškerá surovina
bude odvážena do úpravny, která je samostatným záměrem a jejíž umístění se předpokládá
v 17 km vzdáleném průmyslovém areálu Dukla v obci Újezdeček (okres Teplice).
Směry a intenzita dopravy jsou odhadovány na základě předpokládané maximální kapacity
těžby a situování předpokládané odběratelské základny, resp. její dopravní dostupnosti.
Po navedení dopravy záměru na silnici I/8, připadají v úvahu dva teoreticky možné směry.
Jedná se o směr Cínovec - Dubí – Teplice (jih), který až do Teplic vede po silnici I. třídy
č. 8. Druhý potenciální dopravní směr je Cínovec – Fojtovice – Horní Krupka – Krupka –
Teplice (sever).
Tato trasa je však o 8 km delší než trasa jih a po opuštění I/8 nad Cínovcem vede převážně
po komunikacích III. třídy, procházející několika obcemi. Z porovnání těchto tras je
zřejmé, že silnice I. třídy (trasa jih) má nesrovnatelně lepší podmínky pro pojmutí provozu
zamýšleného záměru. Jediným omezením je její horší sjízdnost a náročnost (daná horským
převýšením) pro nákladní vozidla, zejména v případě zhoršených klimatických podmínek
jako sníh, námraza, apod.
V tomto smyslu je na tom druhý směr (trasa sever) podobně a navíc nemá potřebné
parametry a zázemí pro případné kolize či selhání brzd jako I/8, která má vybudované
únikové a záchytné jízdní a odstavné pruhy.
Strana 11 (celkem 41)
Rozptylová studie:
Stanovení DP Cínovec I
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Rovněž z hlediska dopravní zátěže na obyvatelstvo je I/8 vhodnější, protože je navržena na
mnohem vyšší intenzitu a podíl obdobných typů vozidel (kamionová doprava, apod.).
Tomu odpovídají parametry a podmínky v její bezprostřední blízkosti. Z tohoto důvodu je
pro další hodnocení dále předpokládán pouze jeden dopravní směr, a to směr jih, tzn.
silnice I/8 Cínovec – Dubí – Teplice.
V tomto směru je předpokládáno všech 100 % dopravy záměru.
Tabulka č. 3: Předpokládaná intenzita nákladní dopravy z provozu záměru
Zdroj nákladní
dopravy
Smluvní, příp.
individuální zákazníci
Max. množství Min. užitečné Počet NA za prac. Max. počet
suroviny
zatížení NA
rok (215 dní)
NA za den
150 000 t/rok
17 t
8 824
41
Poznámka: Z použitelných nákladních automobilů představuje průměrná tonáž 17 t jednu
z nejnižších tonáží, používaných spíše ve stavebnictví (např. třístranný sklápěč s pohonem
6x6 TATRA T815-231S25/340 o výkonu 325 kW, s objemem korby 9 m3 a užitečným
zatížením 16 300 kg). Vzhledem k náročnému horskému převýšení a k objemové
hmotnosti suroviny okolo 1,7 t/m3, lze však doporučit použití spíše vícenápravových
nákladních automobilů s pohonem všech kol. U běžných nákladních automobilů v
těžebním průmyslu se tonáže pohybují cca od 20 do 33 tun (např. jednostranný sklápěč
s pohonem 6x6 TATRA T815-231S24/340 o výkonu 325 kW, s objemem korby 12 m3 a
užitečným zatížením 19 400 kg; jednostranný sklápěč s pohonem 6x6 TATRA T1588P5R36.341 o výkonu 300 kW, s objemem korby 14 m3 a užitečným zatížením 25 000 kg;
příp. jednostranný sklápěč s pohonem 8x8 TATRA T158-8P5R46.261 o výkonu 340 kW,
s objemem korby 14 m3 a užitečným zatížením 33 100 kg; ad.). Vzhledem k výše
uvedenému, generuje původně uvažovaná průměrná tonáž 17 t pravděpodobnou nejvyšší
dopravní zátěž (nižší tonáž = potřeba většího počtu). Lze ji tedy uvažovat za tzv. nejhorší
předpokládaný stav z hlediska výpočtů a modelů. Skutečně použitá průměrná tonáž bude
pravděpodobně vyšší a bude spojena s potřebou menšího počtu potřebných vozidel či jízd.
S osobní dopravou vyvolanou záměrem a infrastrukturou pro ni (parkovací stání) není
v rámci hodnocení uvažováno. Zaměstnanci budou převážně řidiči NA, případně mohou
nahodile využívat veřejná parkoviště a parkovací stání v blízkém okolí záměru. Ze strany
dalších osob bude osobní doprava pouze nahodilá a nelze ji zohlednit v příslušných
výpočtech a modelech.
Sanace a rekultivace
Sanace a rekultivace DP Cínovec I je podrobněji řešena v Souhrnném plánu sanace a
rekultivace (SPSR) (Dušková, 2013), viz samostatná příloha Oznámení. Před vlastní
realizací budou zpracovány příslušné prováděcí projekty.
Předpokládá se navržení takového způsobu rekultivace, který území dotčené hornickou
činností citlivě začlení do okolní krajiny. Sanace dotčeného území proběhne v závěrečné
fázi exploatace ložiska a po ukončení vlastní těžby.
Dle návrhu SPSR bude po ukončení těžby provedena sanace spočívající v rozhrnutí
obvodové zemní hráze a vytvoření obdoby původního terénu. Odstraněny budou i lomové
komunikace, lomové výsypky a technologické zázemí (odvodňovací jímky). Biologická
rekultivace předpokládá založení horské louky s vysokobylinným lemem.
Strana 12 (celkem 41)
Rozptylová studie:
Stanovení DP Cínovec I
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pohonné hmoty, mazadla
Při úpravě ploch a těžbě a manipulaci se surovinou bude využívána mechanizace vybavená
spalovacími motory:
1x rypadlo s podkopovou lžící (např. VOLVO BL, JCB 3CX), pohon vznětový
motor – využití při vlastní těžbě suroviny a její nakládku na automobily, i při
realizaci těsnící stěny, retenční nádrže a dalších činnostech.
1x čelní kolový nakladač (např. JCB 406, CAT 930K), pohon vznětový motor –
využití při nakládce suroviny a při dílčích terénních pracích.
1x dozer (např. CAT D5H, Komatsu D65EX), pohon vznětový motor – využití
při rozhrnování zemní hráze v rámci technické rekultivace (sanace).
5x nákladní automobil - sklápěč (např. TATRA T815, T158), pohon vznětový
motor) – využití při přepravě suroviny v rámci těžby. V rámci sanace bude
použit pouze 1 NA pro převoz zeminy ze zemní hráze k modelaci terénu ve
vzdálenějších částech lomu.
1x kropicí vůz (např. LIAZ), pohon vznětový motor – využití při zkrápění ploch
a komunikací v obdobích zvýšené prašnosti.
U těžební mechanizace budou pohonné hmoty (PHM) doplňovány průběžně kanystry,
kolová mechanizace může zajíždět k blízkým čerpacím stanicím na Cínovci (jsou zde 4
čerpací stanice, z nichž nejbližší leží cca 30 m od záměru).
Nákladní automobily expedice budou přijíždět na provozní komunikaci (lomová cesta),
kde budou naloženy a se surovinou odjedou do místa konečného využití. Tankovat budou
podél přepravních tras.
Níže uvedený odhad spotřeby PHM (tabulky č. 4 a 5) je spočten na provoz strojů
pracujících v těžebně včetně všech nákladních automobilů provádějících expedici suroviny
v rámci jejich tras. Pro odhad spotřeby PHM pouze v těžebně, je nutno spotřebu
expedičních vozidel odečíst.
Tabulka č. 4: Předpokládaná spotřeba PHM při těžbě a přepravě suroviny
Mechanizace
Počet
kusů
Max.
Max.
Spotřeba Spotřeba
počet dnů spotřeba
[MTH] za MTH [l] za den [l] provozu za rok [l]
Směna
čelní kolový nakladač
1
8
15
120
160
19 200
rýpadlo s podkopovou
lžící
1
8
15
120
75
9 000
nákladní automobil
(sklápěč) - expedice
suroviny v celé trase
5
8
10
400
215
86 000
kropicí vůz
1
2
10
20
100
2 000
Strana 13 (celkem 41)
Rozptylová studie:
Stanovení DP Cínovec I
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 5: Předpokládaná spotřeba PHM při sanaci a rekultivaci
Mechanizace
Počet
kusů
Max.
Max.
Spotřeba Spotřeba
počet dnů spotřeba
[MTH] za MTH [l] za den [l] provozu za rok [l]
Směna
rýpadlo/nakladač
1
8
15
120
215
25 800
pásový dozer
1
8
18
144
215
30 960
nákladní automobil
(sklápěč)
1
8
10
80
215
17 200
kropicí vůz
1
2
10
20
100
2 000
Poznámka:
V rozptylové studii byla v souladu se zadáním uvažována etapa těžby. V rámci etapy
sanace a rekultivace bude nasazení nákladních vozidel mnohem nižší, než v rámci těžby.
Návrh zařazení stacionárního zdroje
Těžba povrchovým způsobem bude pravděpodobně zařazena mezi zdroje vyjmenované v
příloze č. 2 k zákonu, kód 5.13. (Povrchové doly paliv, rud, nerudných surovin a jejich
zpracování, především těžba, vrtání, odstřel, bagrování, třídění, drcení a doprava, o
projektované kapacitě vyšší než 25 m3/den).
Na zdroj posuzovaný rozptylovou studií je vyžadována rozptylová studie podle
§ 11 odst. 9 zákona a provozní řád jako součást povolení provozu podle § 11 odst. 2.
Ve vyhlášce č. 415/2012 Sb., v příloze č. 8, jsou v bodě 4.5.3 (Povrchové doly paliv, rud,
nerudných surovin a jejich zpracování, především těžba, vrtání, odstřel, bagrování, třídění,
drcení a doprava, o projektované kapacitě vyšší než 25 m3/den) stanoveny technické
podmínky provozu:
Snížit emise tuhých znečišťujících látek na všech místech a při všech operacích, kdy
dochází k emisím tuhých znečišťujících látek do ovzduší, a to v závislosti na povaze
procesu, například:
a) zakrytováním třídících a drtících zařízení a všech dopravních cest
b) instalací zařízení k omezování emisí – odprašovací, mlžící, pěnové, skrápěcí
zařízení
c) opatřením pro skladování prašných materiálů – uzavřené skladovací prostory,
umisťování venkovních skládek na závětrnou stranu, jejich skrápění a budování
zástěn
d) opatřeními pro přepravu materiálů – pravidelná očista a skrápění komunikací
a manipulačních ploch, omezení rychlosti pohybu vozidel v areálu zdroje,
zakrývání nákladních prostorů expedujících dopravních prostředků
Pro omezení prašnosti bude v případě sucha prováděno kropení materiálů, ploch a
komunikací v těžebně a případně i příjezdové místní komunikace kropicím vozem. Pokud
by byly znečištěny příjezdové komunikace pískem či zeminami, dojde k jejich mytí.
Technologická voda ke kropení komunikací bude čerpána z jímek nebo z retenční nádrže.
Strana 14 (celkem 41)
Rozptylová studie:
Stanovení DP Cínovec I
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Výběr znečišťujících látek
Zdrojem znečištění z provozu záměru jsou emise vznikající spalováním pohonných hmot v
používaných obslužných mechanismech a nákladních vozidlech.
Ve Sdělení odboru ochrany ovzduší, jímž se stanovují emisní faktory podle § 12 odst. 1
písm. b) vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o
provedení
některých
dalších
ustanovení
zákona
o
ochraně
ovzduší
(www.mzp.cz/cz/emisni_faktory) nejsou uvedeny emisní faktory pro těžbu a nakládku
lithiové rudy. V bodě 7 tohoto sdělení jsou uvedeny emisní faktory pro kamenolomy a
zpracování kamene – jednak pro suchý materiál a jednak pro vlhký materiál (1,5 – 4 %).
V rámci laboratorní analýzy (Laboratoř KMK GRANIT, Živcový lom Krásno, 357 47
Krásno) byla stanovena také vlhkost suroviny. Ta byla velmi nerovnoměrná: v jemnějších
písko-slídových podílech se pohybovala v rozmezí 5 – 10 %, hrubé-kusovité, jílové partie
měly vlhkost výrazně přes 10 %. Jak je uvedeno v předchozím textu, při dobývání
suroviny lze předpokládat částečné zvodnění ložiska.
Vzhledem k vlhkosti těžené suroviny nebyla v rozptylové studii uvažována prašnost
z vlastní těžby a nakládky suroviny na nákladní automobily.
V rámci těžby výhradního ložiska nebude prováděna selektivní těžba nadložních
zúrodnitelných zemin/skrývky. V rozptylové studii nebyly tedy uvažovány emise
znečišťujících látek ze skrývky.
Veškerá surovina bude ihned po vytěžení naložena na nákladní automobily a odvážena do
úpravny, v rámci plochy záměru nebudou žádné deponie suroviny. Prašnost z deponií
suroviny nebyla tedy v rozptylové studii uvažována.
Dalším zdrojem je resuspendovaný prach (sekundární prašnost). Do výpočtů rozptylové
studie byl zahrnut vznos prachu vyvolaný pohybem nákladních automobilů na ploše
záměru a na komunikacích používaných k expedici suroviny.
Sledovanými škodlivinami ze spalování motorové nafty v mechanismech a nákladních
vozidlech jsou oxidy dusíku, oxid uhelnatý, oxid siřičitý, uhlovodíky a pevné částice. Do
výpočtů byla zahrnuta také resuspenze prachu z pojezdů nákladních automobilů.
V rozptylové studii byly dle požadavků zadavatele hodnoceny následující znečišťující
látky: benzo(a)pyren, oxidy dusíku (imisní příspěvky NO2) a prach (imisní příspěvky částic
PM10 a PM2.5).
3.2.2. Emisní parametry plošných zdrojů
V rámci plošného zdroje byly v rozptylové studii uvažovány emise posuzovaných
znečišťujících látek ze spalování motorové nafty v obslužných mechanismech a nákladních
automobilech a také resuspenze prachu (zvířený prach) z pojezdů nákladních automobilů.
Volnoběh nákladních automobilů během nakládky
Pro výpočet sumy emisí ze stání nákladních automobilů při nakládce byl použit
předpoklad: 1 minuta volnoběhu = ujetí 1 km při rychlosti 10 km/h. Maximální počet
nákladních automobil za den je 41 NA/den (za 8 hodin).
Pro výpočet emisí byly použity emisní faktory převzaté z programu MEFA 13. Byla
uvažována emisní úroveň nasazených nákladních automobilů EURO 3.
Strana 15 (celkem 41)
Rozptylová studie:
Stanovení DP Cínovec I
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Na základě hodnot emisních faktorů z programu MEFA 13, při uvažovaném maximálním
počtu nákladních automobilů (max. 41 NA/den) a pro maximální dobu volnoběhu 10 minut
pro jedno vozidlo lze sumarizovat emise znečišťujících látek uvedené v tabulce č. 6.
Tabulka č. 6: Emise z volnoběhu nákladních automobilů
Škodlivina
Emise – volnoběh NA při nakládce
Emisní faktor MEFA 13
[g/s]
[g/den]
[kg/rok]
[g/h]
BaP
1,420962*10-8
0,0064
0,0014
0,00080
NOx
0,00333252
1 439,6
309,52
179,96
částice PM10
0,00062614
270,5
58,16
33,81
částice PM2.5
0,00049774
215,0
46,23
26,88
Použitá mechanizace
Plošným zdrojem emisí je také spalování nafty v použitých mechanismech. Maximální
roční spotřeba nafty je 30 200 l/rok. Maximální denní spotřeba nafty je 260 l/den.
Maximální hodinová spotřeba nafty je 40 l/h. Pro výpočet emisí ze spalování nafty
v dieselových motorech byly použity emisní faktory převzaté z publikace EMEP/EEA air
pollutant emission inventory guidebook — 2009, vydané EEA (Europan Enviroment
Agency) dne 19.6.2009 (tabulka č. 7).
Emise znečišťujících látek ze spalování motorové nafty v obslužných mechanismech jsou
uvedeny v tabulce č. 7.
Tabulka č. 7: Emise z obslužných mechanismů
Škodlivina
Emise – obslužná mechanizace
Emisní faktor
[g/t spálené nafty]
[kg/rok]
[kg/den]
[g/h]
BaP
0,03
0,00076
6,55*10-6
0,0010
NOx
32 792
832
7,162
1 102
částice PM10
2 086
53
0,456
70
částice PM2.5
2 086
53
0,456
70
3.2.3. Emisní parametry liniových zdrojů
Liniové zdroje vyvolané záměrem představuje nákladní automobilová doprava zajišťující
transport vytěžené suroviny do úpravny. Jedná se o 41 nákladních vozidel za den (82
průjezdů/den) a 8 824 za rok (17 648 průjezdů/rok). Veškerá doprava (100 %) bude
směrována po I/8 směrem na Dubí.
Strana 16 (celkem 41)
Rozptylová studie:
Stanovení DP Cínovec I
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Obrázek č. 4: Dopravní napojení záměru
ZÁMĚR
Provozní
komunikace
Místo napojení na I/8
100 %
I/8 směr Dubí
(Teplice)
Nová
příjezdová
komunikace
Místní komunikace
Místo napojení
na místní
komunikaci
Pro účely rozptylové studie byly uvažované komunikace rozděleny do čtyř úseků:
Úsek č. 1: provozní komunikace (30 km/h)
Úsek č. 2: nová příjezdová komunikace (30 km/h)
Úsek č. 3: místní komunikace (30 km/h)
Úsek č. 4: I/8 směr Dubí (90 km/h)
Vnitro areálová doprava bude probíhat jenom v rámci těžebního prostoru. Těžební
mechanizmy neopustí těžební prostor a budou se pohybovat po účelové lomové cestě
(provozní komunikaci). S ohledem na nestabilní povrch ložiska (pohyblivý až tekutý písek)
byla vnitroareálová dopravní infrastruktura navržena pouze v podobě jedné páteřní
provozní komunikace o délce cca 260 m při JV straně záměru. V této části je mocnost
ložiska nejnižší a těžební mechanismy mohou postupovat směrem od provozní komunikace
až k zemní hrázi. Komunikace bude jednopruhová se šířkou vozovky 4,0 m s
nezpevněnými krajnicemi. Bude upravena a odvodněna, případně zhutněna a zpevněna
kamenivem tak, aby vyhovovala tonáži a rozměrům používaných důlních mechanizmů.
Výškové řešení cesty bude kopírovat terén, směrové vedení vychází z požadavku na
zajištění obslužnosti těžebny. Komunikace bude provedena jako polní cesta. Bude
napojena na příjezdovou komunikaci a ukončena v rámci těžebny.
V tabulkách č. 8 a 9 jsou uvedeny emisní faktory a emise znečišťujících látek z liniových
zdrojů. Pro výpočet emisí byly použity výše uvedené intenzity dopravy a emisní faktory
z programu MEFA 13. Byla uvažována emisní úroveň nasazených nákladních automobilů
EURO 3. Do výpočtu byly zahrnuty nejen emise z běžného provozu, ale i emise z otěru
brzd a pneumatik a z resuspenze prachu ležícího na vozovce. Množství prachu zvířeného
nákladními automobily na provozní komunikaci (úsek č. 1) bylo stanoveno dle US EPA
„AP 42, Compilation of Air Pollutant Emission Factors, Section 13.2.2. Unpaved Roads“.
Strana 17 (celkem 41)
Rozptylová studie:
Stanovení DP Cínovec I
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 8: Emisní faktory a roční emise z liniových zdrojů
Emisní faktor [g/s/km]
Emise [kg/rok/km]
úsek
BaP
NOx
PM10
PM2.5
BaP
NOx
PM10
PM2.5
1
2,014*10-7
0,002432
0,333571
0,069344
0,0037
45,18
6 196
625,5
2
2,014*10-7 0,002432
0,033675
0,004145
0,0037
45,18
298,91
76,99
3
2,014*10-7 0,002432
0,016091
0,004145
0,0037
45,18
298,91
76,99
4
2,016*10-7
0,015851
0,003957
0,0037
27,83
294,45
75,31
0,001498
Tabulka č. 9: Denní a hodinové emise z liniových zdrojů
Emise [g/den/km]
Emise [g/h/km]
úsek
BaP
NOx
PM10
PM2.5
BaP
NOx
PM10
PM2.5
1
0,0174
210,1
28 821
2 909,5
0,0022
26,27
3 602,6
363,7
2
0,0174
210,1
1 390,3
358,1
0,0022
26,27
173,79
44,76
3
0,0174
210,1
1 390,3
358,1
0,0022
26,27
173,79
44,76
4
0,0174
129,4
1 369,5
341,9
0,0022
16,18
171,19
42,74
Poznámka: Při výpočtu emisí částic PM10 a PM2.5 z úseku č. 1 bylo uvažováno s kropením
této komunikace. Účinnost kropicího vozu činí 20 %, dle „Metodika výpočtu
environmentálních přínosů projektů zaměřených na snížení resuspenze tuhých
znečišťujících látek do ovzduší vlivem dopravy“ (http://www.opzp.cz/soubor-kestazeni/41/12339-metodika_vypoctu_emisi_projekty_2_1_3.pdf).
3.2.4. Umístění zdrojů
V předložené akustické studii pro záměr „Stanovení dobývacího prostoru Cínovec I a
následná hornická činnost na odkališti Cínovec ve verzi ze dne 26.9.2013 (zpracovatel:
G E T s.r.o., Perucká 11a, 120 00 Praha 2) byl výpočet hluku z bodových zdrojů
(mechanizace) proveden ve třech výpočtových modelech, které se liší polohou
mechanizace v rámci lomu.
V následujícím textu je uveden přehled jednotlivých výpočtových modelů uvažovaných
v akustické studii pro etapu těžby. Etapa sanace a rekultivace nebyla pro účely rozptylové
studie uvažována, z tabulek č. 4 a 5 (výše v textu) vyplývá, že nasazení nákladních
automobilů bude v rámci sanace a rekultivace mnohem nižší než během samotné těžby,
proto byla v rozptylové studii posuzována pouze etapa těžby. Příspěvky imisních
koncentrací znečišťujících látek pro etapu sanace a rekultivace budou mnohem nižší, než
příspěvky imisních koncentrací znečišťujících látek prezentované v rozptylové studii
(etapa těžby).
Strana 18 (celkem 41)
Rozptylová studie:
Stanovení DP Cínovec I
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Přehled výpočtových modelů v akustické studii pro etapu těžby
MODEL – č. 1.: Těžba - poloha strojů – VÝCHOD – otvírka
Zdroje hluku:
čelní kolový nakladač
nákladní automobily expedující surovinu k úpravě
Postup v I. těžebním řezu – těžební řez s bází na úrovni cca 853 m n.m., výška řezu do 6-ti
m, směr postupu těžby je severozápadní až jihozápadní, přístupová komunikace je vedena
podél mokřadu severovýchodním směrem.
Postavení těžebního stroje je nejméně příznivé vzhledem k objektům č.p. 189 a 149.
Transport suroviny k úpravě je simulován liniovým zdrojem hluku v místech účelové
komunikace.
Obrázek č. 5: Grafické znázornění modelové situace M1
MODEL - č. 2.: Těžba - poloha strojů – JIH
Zdroje hluku:
čelní kolový nakladač
nákladní automobily expedující surovinu k úpravě
Postup v I. těžebním řezu – těžební řez s bází na úrovni cca 853 m n.m., výška řezu do 6-ti
m, směr postupu těžby je severozápadní až jihozápadní, přístupová komunikace je vedena
podél mokřadu severovýchodním směrem.
Postavení těžebního stroje je nejméně příznivé vzhledem k objektu č.p. 255. Transport
suroviny k úpravě je simulován liniovým zdrojem hluku v místech účelové komunikace.
Strana 19 (celkem 41)
Rozptylová studie:
Stanovení DP Cínovec I
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Obrázek č. 6: Grafické znázornění modelové situace M2
MODEL – č. 3: Těžba - poloha strojů – SEVER
Obrázek č. 7: Grafické znázornění modelové situace M3
Strana 20 (celkem 41)
Rozptylová studie:
Stanovení DP Cínovec I
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Zdroje hluku:
čelní kolový nakladač
nákladní automobily expedující surovinu k úpravě
Postup v I. těžebním řezu – těžební řez s bází na úrovni cca 853 m n.m., výška řezu do 6-ti
m, směr postupu těžby je severozápadní až jihozápadní, přístupová komunikace je vedena
podél mokřadu severovýchodním směrem.
Postavení těžebního stroje je nejméně příznivé vzhledem k objektům č.p. 72 a 69.
Transport suroviny k úpravě ji simulován liniovým zdrojem hluku v místech účelové
komunikace.
Umístění zdrojů ve výpočtech rozptylové studie
V rozptylové studii byla pro umístění plošných zdrojů a úseku č. 1 vybrána nejméně
příznivá varianta. Na základě porovnání jednotlivých výpočtových modelů uvažovaných
v akustické studii byl pro účely rozptylové studie vybrán MODEL - č. 2.: Těžba - poloha
strojů – JIH, který z hlediska vlivů předkládaného záměru na imisní situaci představuje
nejméně příznivou situaci.
3.3.
Meteorologické podklady
Meteorologickou situaci pro potřebu rozptylové studie popisuje větrná růžice, která udává
četnost směrů větrů ve výšce 10 m nad terénem pro pět tříd stability přízemní vrstvy
atmosféry (charakterizované vertikálním teplotním gradientem) a tři třídy rychlosti větru
(1,7 m/s, 5 m/s a 11 m/s).
Označení směrů větru je po směru hodinových ručiček, tj. 0 stupňů představuje severní
vítr, 90 stupňů východní vítr, 180 stupňů jižní vítr, 270 stupňů západní vítr. Bezvětří
(Calm) je rozpočteno do první třídy rychlosti směru větru. Označení směrů větru vyjadřuje,
odkud vítr vane (severní vítr fouká od severu, jižní od jihu atd.) Odborný odhad větrné
růžice zpracoval ČHMÚ Praha. Hodnoty větrné růžice pro lokalitu Cínovec jsou uvedeny
v tabulce č. 10 a grafické znázornění větrné růžice je na obrázku č. 8.
Obrázek č. 8: Grafické znázornění větrné růžice
STABILITNÍ RŮŽICE
RYCHLOSTNÍ RŮŽICE
0.00
315.00
270.00
20
15
0.00
45.00
10
5
90.00
0
225.00
315.00
270.00
20
15
45.00
10
5
90.00
0
135.00
225.00
135.00
180.00
180.00
Stabilitní růžice
Rychlostní růžice
I. třída stability - velmi stabilní
IV. třída stability - normální
II. třída stability - stabilní
V. třída stability - konvektivní
III. třída stability - izotermní
1.7 m/s
5 m/s
11 m/s
Strana 21 (celkem 41)
Rozptylová studie:
Stanovení DP Cínovec I
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 10: Hodnoty větrné růžice
Směr:
0°
45°
90°
135° 180°
225°
270°
315°
CALM
Součet
I. třída stability - velmi stabilní
1,70 m/s
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
5,00 m/s
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
11,00 m/s
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
II. třída stability - stabilní
1,70 m/s
0,07
0,02
0,03
0,07
0,16
0,12
0,09
0,07
0,07
0,70
5,00 m/s
0,06
0,02
0,02
0,40
1,22
0,24
0,22
0,12
0,00
2,30
11,00 m/s
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
III. třída stability - izotermní
1,70 m/s
1,42
1,20
0,66
1,46
2,16
1,77
2,43
1,93
0,45
13,48
5,00 m/s
6,08
3,67
1,50
4,02 11,98
6,94
12,18 11,66
0,00
58,03
11,00 m/s
0,64
0,10
0,02
1,44
0,92
1,66
1,79
0,00
9,28
2,71
IV. třída stability - normální
1,70 m/s
0,12
0,13
0,09
0,13
0,19
0,11
0,23
0,19
0,04
1,23
5,00 m/s
0,92
0,68
0,18
0,63
0,85
0,51
0,99
0,98
0,00
5,74
11,00 m/s
0,23
0,04
0,14
0,12
0,04
0,06
0,17
0,00
0,00
0,80
V. třída stability - konvektivní
1,70 m/s
0,19
0,23
0,10
0,27
0,27
0,18
0,29
0,26
0,02
1,81
5,00 m/s
0,89
0,92
0,43
1,30
1,12
0,50
0,71
0,76
0,00
6,63
11,00 m/s
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
Celková růžice
1,70 m/s
1,80
1,58
0,88
1,93
2,78
2,18
3,04
2,45
0,58
17,22
5,00 m/s
7,95
5,29
2,13
6,35 15,17
8,19
14,10 13,52
0,00
72,70
11,00 m/s
0,87
0,14
0,16
1,56
0,98
1,83
1,79
0,00
10,08
součet
10,62
7,01
3,17
9,84 20,70 11,35 18,97 17,76
0,58
100,00
2,75
Strana 22 (celkem 41)
Rozptylová studie:
Stanovení DP Cínovec I
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Z této větrné růžice vyplývá, že největší četnost výskytu má jižní vítr s 20,7 %,
severozápadní vítr s 18,97 % a severní vítr s 17,76 %. Četnost výskytu bezvětří je 0,58 %.
Vítr o rychlosti do 2,5 m/s se vyskytuje v 17,22 % případů, vítr o rychlosti od 2,5 do 7,5
m/s lze očekávat v 72,7 % a rychlost větru nad 7,5 m/s se vyskytuje v 10,08 %.
III. a IV. třída stability počasí v přízemní vrstvě atmosféry, tj. dobré rozptylové podmínky
se vyskytují v 88,56 % případů. I. a II. třída stability počasí v přízemní vrstvě atmosféry, tj.
špatné rozptylové podmínky se vyskytují ve 3 % případů.
3.4.
Popis referenčních bodů
Dle KN je z objektů s číslem popisným/evidenčním hranici DP Cínovec I (v její kolmé
vzdálenosti) nejblíže objekt občanské vybavenosti (obchodní centrum) č.p. 290 (cca 8 m
SZ od hranice DP) a stavba technického vybavení (čerpací stanice) č.p. 292 (cca 10 m Z od
hranice DP). Z objektů k bydlení jsou hranici DP nejblíže objekty č.p. 72 (cca 16 m S od
hranice DP), č.p. 69 (cca 18 m SV od hranice DP), č.p. 68 (cca 31 m Z od hranice DP), č.p.
255 (cca 35 m JZ od hranice DP) a č.p. 189 (cca 40 m od hranice DP).
Výpočet příspěvků imisních koncentrací posuzovaných znečišťujících látek byl proveden
v husté geometrické síti referenčních bodů a ve zvolených 11 výpočtových bodech mimo
síť reprezentujících nejbližší obytné objekty. Zakreslení uvažovaných výpočtových bodů
do mapy je na obrázku č. 9.
Obrázek č. 9: Zakreslení výpočtových bodů do mapy
5
3
4
2
1
6
8
7
9
10
11
0001:13
000
Strana 23 (celkem 41)
Rozptylová studie:
Stanovení DP Cínovec I
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Souřadnice výpočtových bodů mimo síť jsou uvedeny v tabulce č. 11. Výpočtové body na
obytných objektech byly umístěny na tu stranu fasády, která je orientovaná nejblíže ke
zdrojům emisí. Souřadnice „z“ uvedená v tabulce č. 11 představuje nadmořskou výšku
výpočtového bodu a parametr „h“ označuje uvažovanou výšku nad terénem.
Tabulka č. 11: Souřadnice výpočtových bodů mimo síť
bod č.p., způsob využití, část obce
x [m]
y [m]
z [m]
h [m]
1
č.p. 255, objekt k bydlení, Cínovec
-778744
-966232
853
5
2
č.p. 216, objekt k bydlení, Cínovec
-778884
-966163
849
5
3
č.p. 146, objekt k bydlení (Restaurace
Open), Cínovec
-778969
-966154
852
5
4
č.p. 221, objekt občanské vybavenosti
(Hotel Pomezí), Cínovec
-779049
-966267
854
4, 7, 10
5
č.p. 72, objekt k bydlení, Cínovec
-778541
-965923
839
5
6
č.p. 69, objekt k bydlení, Cínovec
-778411
-965969
847
5
7
č.p. 68, objekt k bydlení, Cínovec
-778393
-966143
853
5
8
č.p. 189, objekt k bydlení, Cínovec
-778442
-966183
855
5
9
č.p. 149, objekt k bydlení, Cínovec
-778391
-966283
859
5
10
č.p. 150, objekt k bydlení, Cínovec
-778364
-966313
862
5
11
č.p. 152, objekt k bydlení, Cínovec
-778368
-966380
864
5
Parametry sítě referenčních bodů jsou uvedeny v tabulce č. 12. Výpočet v síti byl proveden
pro výšku 1,5 metru nad terénem (přibližná výška dýchací zóny člověka). Rozsah
ovlivněného území je patrný z grafického znázornění vypočtených příspěvků imisních
koncentrací (viz obrázky níže v textu).
Tabulka č. 12: Parametry sítě referenčních bodů
Souřadnice počátečního bodu
Krok sítě na osách
Počet bodů ve směru osy x/y
Zájmové území
Plocha pokrytá výpočtem
Celkový počet bodů
x = -779700, y = -967100
x = 50 m, y = 50 m
41/37
2 000 m x 1 800 m
3,6 km2
1 517
Strana 24 (celkem 41)
Rozptylová studie:
Stanovení DP Cínovec I
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
3.5.
Imisní limity
Imisní limity jsou stanoveny v příloze č. 1 k zákonu č. 201/2012 Sb. V tabulce č. 13 jsou
uvedeny imisní limity pro NO2, částice PM10 a PM2.5.
Tabulka č. 13: Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí a maximální povolený
počet jejich překročení
Znečišťující látka
Doba průměrování
Imisní limit
Maximální počet překročení
Oxid dusičitý
1 hodina
200 µg.m-3
18
Oxid dusičitý
1 rok
40 µg.m-3
0
Částice PM10
24 hodin
50 µg.m-3
35
Částice PM10
1 rok
40 µg.m-3
0
Částice PM2.5
1 rok
25 µg.m-3
0
V příloze č. 1 k zákonu č. 201/2012 Sb. je uveden také imisní limit pro celkový obsah
benzo(a)pyrenu v částicích PM10 vyhlášený pro ochranu zdraví lidí, který činí 1 ng/m3.
3.6.
Hodnocení úrovně znečištění v předmětné lokalitě
V metodickém pokynu MŽP odbor ochrany ovzduší pro vypracování rozptylových studií
je uvedeno: Při hodnocení úrovně znečištění v předmětné lokalitě se vychází z aktuálních
map úrovní znečištění konstruovaných v síti 1 x 1 km, ve formátu shapefile (.shp ESRI).
Tyto mapy obsahují v každém čtverci hodnotu klouzavého pětiletého průměru koncentrací
pro jednotlivé znečišťující látky. Každoročně je zveřejňuje MŽP prostřednictvím Českého
hydrometeorologického ústavu na internetových stránkách. Jako doplňující údaje nejen
v městských lokalitách uvede a přihlédne zpracovatel rozptylové studie k dostupným
reprezentativním měřením ze stanic státní sítě imisního monitoringu v zájmovém území.
Na webových stránkách ČHMÚ jsou zveřejněny průměrné hodnoty imisních koncentrací
pro čtverce o velikost 1 km2 za předchozích 5 kalendářních let (2007 – 2011). V oblasti
posuzované rozptylovou studií (výpočtové body 1 až 13) byly stanoveny hodnoty uvedené
v tabulce č. 14.
Tabulka č. 14: Imisní koncentrace za roky 2007 – 2011 (www. chmi.cz)
Referenční
body č.
BaP
NO2
rok [ng/m3] rok [µg/m3]
Částice PM10
Částice PM2.5
rok [µg/m3]
36 MV[µg/m3]
rok [µg/m3]
1, 2, 5 až 11
0,45
12,3
19,4
35,9
13,2
3, 4
0,4
13,0
18,4
35,3
11,9
V oblasti posuzované rozptylovou studií nebyl překročen imisní limit dle § 11 odst. 5
zákona č. 201/2012 Sb.
Strana 25 (celkem 41)
Rozptylová studie:
Stanovení DP Cínovec I
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Imisní pozadí není nikde v území posuzovaném v rozptylové studii pravidelně
monitorováno. Nejbližší měřící stanice jsou dle ISKO (informační systém kvality ovzduší):
Komáří Vížka (ČEZ a.s.), Krupka (ČHMÚ), a Teplice (ZÚ).
Charakteristika stanice Komáří Vížka
Umístění: Na vrcholu Krušných hor - nad stanicí ČHMÚ-KRUPKA - směr od ELE.
Vzdálenost od posuzované lokality: cca 5,5 km.
Reprezentativnost: oblastní měřítko (desítky až stovky km).
Cíl stanice: určení vlivu význačných zdrojů na hladinu imisí.
Terén: vrcholová poloha ve značně svažitém terénu (nad 10 %).
Nadmořská výška: 774 m.n.m.
Zeměpisné souřadnice: 50°42´21,399" sš; 13°50´39,999" vd.
Krajina: trvalý travní porost, téměř bez zástavby.
Typ stanice: pozaďová.
EOI - typ zóny: venkovská.
EOI - charakteristika zóny: přírodní.
EOI B/R - podkategorie: regionální.
Charakteristika stanice Krupka
Umístění: Na JV úbočí Krušných hor, mimo obec. Martinka - starý důl.
Vzdálenost od posuzované lokality: cca 6 km.
Reprezentativnost: oblastní měřítko - městské nebo venkov (4 - 50 km).
Cíl stanice: využití při operativním řízení a regulaci (SVRS).
Terén: horní nebo střední část strmějšího svahu (nad 8 %).
Nadmořská výška: 533 m.n.m.
Zeměpisné souřadnice: 50°41´48,014" sš; 13°50´51,690" vd.
Krajina: zemědělská půda, trvalý travní porost.
Typ stanice: pozaďová.
EOI - typ zóny: venkovská.
EOI - charakteristika zóny: přírodní.
EOI B/R - podkategorie: příměstská.
Charakteristika stanice Teplice
Umístění: U Základní školy Koperníkova, na travnaté ploše, okraj obytné části města.
Vzdálenost od posuzované lokality: cca 10,5 km.
Reprezentativnost: oblastní měřítko - městské nebo venkov (4 - 50 km).
Cíl stanice: stanovení repr. koncentrací pro osídlené části území, využití při operativním
řízení a regulaci (SVRS).
Terén: horní nebo střední část povlov. svahu (do 8%).
Nadmořská výška: 257 m.n.m.
Zeměpisné souřadnice: 50°38´43,004" sš ;13°51´4,499" vd.
Strana 26 (celkem 41)
Rozptylová studie:
Stanovení DP Cínovec I
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Krajina: část zastavěná, část nezastavěná plocha, okraj obcí.
Typ stanice: pozaďová.
EOI - typ zóny: městská
EOI - charakteristika zóny: obytná.
V tabulkách č. 15 až 17 jsou uvedeny imisní koncentrace benzo(a)pyrenu, NO2 a částic
PM10 a PM2.5 naměřené na výše uvedených měřících stanicích v posledních 5 letech (2008
– 2012). Měření imisních koncentrací benzo(a)pyrenu se na stanici Teplice provádí od
1.1.2009 (hodnota za rok 2008 není tedy k dispozici). Měření imisních koncentrací částic
PM2.5 se na stanici Komáří Vížka provádí od 1.6.2012 (hodnoty ročních imisních
koncentrací za roky 2008 až 2012 nejsou tedy k dispozici). Měření imisních koncentrací
částic PM10 se na stanici Komáří Vížka neprovádí. Měření imisních koncentrací
benzo(a)pyrenu se provádí pouze na stanici Teplice.
Tabulka č. 15: Naměřené imisní koncentrace NO2 na stanici Komáří Vížka
NO2
Hodinové [µg/m3]
Rok
Roční [µg/m3]
Max.
19 MV
Vol
2008
109,3
79,5
0
14,2
2009
78,8
64,1
0
14,2
2010
92,1
66,5
0
13,0
2011
95,8
57,2
0
12,0
2012
63,1
49,2
0
5,96
Tabulka č. 16: Naměřené imisní koncentrace BaP, NO2, částic PM10 a PM2.5 na stanici
Teplice
Částice PM10
NO2
Rok
Hodinové [µg/m3]
Max. 19 MV
Vol
Roční
[µg/m3]
Denní [µg/m3]
Max. 36 MV Vol
PM2.5
BaP
Roční Roční Roční
[µg/m3] [µg/m3] [ng/m3]
2008
---
---
---
---
---
---
---
---
18,8
2009
92,6
73,3
0
20,7
182,8
44,3
25
27,4
18,9
1,0
2010
98,7
84,6
0
21,5
269,0
53,5
40
32,2
22,7
1,2
2011
98,9
76,1
0
21,6
151,0
65,9
59
32,9
16,4
1,1
2012
90,9
73,8
0
21,0
139,7
53,9
48
28,4
19,5
1,2
Strana 27 (celkem 41)
Rozptylová studie:
Stanovení DP Cínovec I
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 17: Naměřené imisní koncentrace NO2 a částic PM10 na stanici Krupka
Částice PM10
NO2
Hodinové [µg/m3]
Rok
Max.
19 MV
Vol
2008
92,0
68,3
0
2009
72,5
59,9
2010
87,2
2011
2012
Roční
[µg/m3]
Denní [µg/m3]
Roční
[µg/m3]
Max.
36 MV
Vol
15,6
55,8
31,3
3
20,0
0
14,4
121,8
36,9
10
20,7
71,7
0
14,8
221,7
57,9
49
29,9
88,6
72,7
0
14,7
171,5
53,8
40
26,9
63,7
55,1
0
13,5
129,0
47,2
29
19,6
Shrnutí
Pro zájmovou oblast byly použity hodnoty stávajících imisních koncentrací znečišťujících
látek uvedené v tabulce č. 14.
Poznámka: Hodnoty max. krátkodobých pozaďových imisních koncentrací vyjadřují
imisní situaci za nejméně příznivých klimatických podmínek a nelze je jednoduše přičíst
k hodnotám maximálních příspěvků imisních koncentrací vypočtených v rozptylové studii.
4.
Výsledky rozptylové studie
Podle metodiky SYMOS´97, verze 2006 byly provedeny výpočty příspěvků imisních
koncentrací (maximálních hodinových, denních a průměrných ročních) posuzovaných
znečišťujících látek v husté síti referenčních bodů a ve zvolených 11 výpočtových bodech
mimo síť. Hodnoty příspěvků imisních koncentrací posuzovaných škodlivin byly
vypočteny pro všech pět tříd stability přízemní vrstvy atmosféry a tři třídy rychlosti větru,
s příspěvky po úhlových krocích 1°.
V tabulce č. 18 jsou uvedeny vypočtené hodnoty příspěvků maximálních hodinových (ch),
denních (cd) a průměrných ročních (cr) imisních koncentrací benzo(a)pyrenu, NO2, částic
PM10 a PM2.5 ve vybraných výpočtových bodech.
Jsou zde uvedeny rovněž výsledné hodnoty (součet vypočteného příspěvku a imisního
pozadí – viz tabulka č. 18).
Krátkodobá maxima (hodinová a denní) znamenají nejvyšší hodnoty koncentrací ze všech
tříd stability a při takové rychlosti větru, která je v dané třídě stability nejčetnější. Ve všech
výpočtových bodech jsou tato maxima dosahována při špatných rozptylových podmínkách
za silných inverzí (třída stability II) a slabého větru (třídní rychlost větru 1,7 m/s). Za
běžných rozptylových podmínek jsou koncentrace několikanásobně nižší než při inverzích.
Proto jsou pro posouzení vhodnější příspěvky k průměrným ročním imisním koncentracím,
při jejichž výpočtu je použita i větrná růžice.
Strana 28 (celkem 41)
Rozptylová studie:
Stanovení DP Cínovec I
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Podrobný výpis výpočtů je v tabulkách č. 20 a 21, kde jsou uvedeny příspěvky imisních
koncentrací NO2 a částic PM10 ve všech výpočtových bodech mimo síť při různých
povětrnostních podmínkách (při různé třídě stability počasí a rychlosti větru).
Tabulka č. 18: Vypočtené hodnoty příspěvků imisních koncentrací v bodech mimo síť
BaP
Bod
NO2
PM10
PM2.5
cr
cr-v
ch
cr
cr -v
cd
cr
cr-v
cr
cr -v
3
3
3
3
3
3
3
3
3
[ng/m ] [ng/m ] [µg/m ] [µg/m ] [µg/m ] [µg/m ] [µg/m ] [µg/m ] [µg/m ] [µg/m3]
1
0,0027 0,453
39,1
0,065
12,36
48,3
0,63
20,03
0,082
13,28
2
0,0012 0,451
17,1
0,012
12,31
20,0
0,21
19,61
0,027
13,23
3
0,0011 0,401
12,9
0,008
13,01
17,4
0,17
18,57
0,025
11,93
4/4
0,0019 0,402
10,2
0,007
13,01
19,2
0,22
18,62
0,040
11,94
4/7
0,0019 0,402
10,2
0,007
13,01
19,2
0,22
18,62
0,040
11,94
4/10 0,0019 0,402
10,2
0,007
13,01
19,2
0,22
18,62
0,040
11,94
5
0,0008 0,451
9,7
0,021
12,32
14,0
0,53
19,93
0,025
13,22
6
0,0007 0,451
10,8
0,016
12,32
33,6
0,50
19,90
0,020
13,22
7
0,0013 0,451
13,8
0,027
12,33
28,4
1,06
20,46
0,036
13,24
8
0,0019 0,452
16,7
0,040
12,34
26,7
1,64
21,04
0,052
13,25
9
0,0012 0,451
12,8
0,028
12,33
16,2
0,76
20,16
0,035
13,23
10
0,0010 0,451
10,7
0,023
12,32
13,6
0,57
19,97
0,028
13,23
11
0,0008 0,451
9,6
0,019
12,32
11,8
0,45
19,85
0,024
13,22
200
40
40
50
40
40
25
25
Limit
1
1
Vysvětlivky k tabulce č. 18:
ch
příspěvek k max. hodinové imisní koncentraci NO2 ve výpočtovém bodě mimo síť
cd
příspěvek k max. denní imisní koncentraci částic PM10 ve výpočtovém bodě mimo síť
cr
příspěvek k průměrné roční imisní koncentraci znečišťující látky ve výpočtovém bodě
mimo síť
cr-v výsledná hodnota průměrné roční imisní koncentrace znečišťující látky ve výpočtovém
bodě mimo síť (vypočtený příspěvek + pozadí)
V případě příspěvků k maximálním denním imisním koncentracím částic PM10 byla
v rámci výpočtu stanovena také doba překročení zvolených imisních koncentrací částic
PM10.
Strana 29 (celkem 41)
Rozptylová studie:
Stanovení DP Cínovec I
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pro výpočet doby překročení byly zvoleny následující denní imisní koncentrace: 50 µg/m3,
40 µg/m3, 30 µg/m3, 20 µg/m3 a 10 µg/m3. Doba překročení jednotlivých zvolených
denních imisních koncentrací částic PM10 v jednotlivých výpočtových bodech je uvedena
v tabulce č. 19. Doby překročení (P1 až P5) jsou uváděny v počtu dní překročení zvolené
hodnoty za kalendářní rok.
Tabulka č. 19: Počet překročení zvolených denních imisních koncentrací částic PM10
v bodech mimo síť
PM10
Bod
P1: 50 µg/m3 P2: 40 µg/m3 P3: 30 µg/m3 P4: 20 µg/m3 P5: 10 µg/m3
[den/rok]
[den/rok]
[den/rok]
[den/rok]
[den/rok]
1
0
0
1
2
3
2
0
0
0
0
1
3
0
0
0
0
0
4/4
0
0
0
0
0
4/7
0
0
0
0
0
4/10
0
0
0
0
0
5
0
0
0
0
1
6
0
0
0
1
2
7
0
0
0
1
5
8
0
0
0
2
7
9
0
0
0
0
2
10
0
0
0
0
2
11
0
0
0
0
1
Limit
35
-----
-----
-----
-----
Vypočtené příspěvky imisních koncentrací posuzovaných znečišťujících látek v síti
referenčních bodů byly zpracovány v grafické podobě pomocí izolinií, což jsou čáry
spojující místa o stejné hodnotě vypočtených příspěvků imisních koncentrací (viz obrázky
č. 10 až 15 v měřítku 1: 15 000). Výpočet v síti referenčních bodů byl proveden pro výšku
1,5 metru nad terénem (přibližná výška dýchací zóny člověka).
Podrobné výpisy výpočtů příspěvků imisních koncentrací všech uvažovaných škodlivin ve
všech výpočtových a referenčních bodech v síti při různých povětrnostních podmínkách
(při různé třídě stability počasí a rychlosti větru) jsou k dispozici na vyžádání u
zpracovatele rozptylové studie.
Strana 30 (celkem 41)
Rozptylová studie:
Stanovení DP Cínovec I
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 20: Příspěvky k maximálním hodinovým imisním koncentracím NO2 [µg/m3]
Bod Ch [I:1,7] Ch [II:1,7] Ch [II:5,0] Ch [III:1,7] Ch [III:5,0] Ch [III:11] Ch [IV:1,7] Ch [IV:5,0] Ch [IV:11] Ch [V:1,7] Ch [V:5,0]
1
0
39,13838
12,91873
31,62662
10,34631
4,650742
26,41759
8,463056
3,780217
16,54935
4,93699
2
0
17,07433
5,413593
12,7303
3,957041
1,750844
9,744511
2,897626
1,263344
5,223278
1,361822
3
0
12,87891
3,985308
9,194559
2,77301
1,214836
6,797013
1,938468
0,832683
3,459467
0,845938
4/4
0
10,18317
3,083372
7,145787
2,099252
0,911397
5,212597
1,436233
0,608922
2,603942
0,608923
4/7
0
10,18317
3,083372
7,145787
2,099252
0,911397
5,212597
1,436233
0,608922
2,603942
0,608923
4/10
0
10,18317
3,083372
7,145787
2,099252
0,911397
5,212597
1,436233
0,608922
2,603942
0,608923
5
0
9,730227
3,019591
7,826771
2,36882
1,03899
6,252176
1,791658
0,770974
3,491144
0,859748
6
0
10,79944
3,313759
7,911378
2,361461
1,030913
5,936036
1,669528
0,713446
3,064948
0,734919
7
0
13,83753
4,317266
10,11132
3,080599
1,354166
7,601868
2,198405
0,949134
3,961659
0,989233
8
0
16,69945
5,290252
12,4938
3,879367
1,715883
9,585519
2,84608
1,240226
5,156605
1,34142
9
0
12,76195
3,969649
9,394743
2,85161
1,251955
7,093944
2,040953
0,879518
3,712734
0,91964
10
0
10,70764
3,29766
7,958875
2,38635
1,043379
6,044109
1,710207
0,732487
3,175068
0,767697
11
0
9,592382
2,939276
7,135115
2,12462
0,926752
5,416406
1,517618
0,647604
2,835299
0,675697
Strana 31 (celkem 41)
Stanovení DP Cínovec I
Rozptylová studie:
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 21: Příspěvky k maximálním denním imisním koncentracím částic PM10 [µg/m3]
Bod Cd [I:1,7] Cd [II:1,7] Cd [II:5,0] Cd [III:1,7] Cd [III:5,0] Cd [III:11] Cd [IV:1,7] Cd [IV:5,0] Cd [IV:11] Cd [V:1,7] Cd [V:5,0]
1
0
48,33801
16,48314
37,91002
12,91692
5,874602
29,79391
10,14546
4,613419
16,35339
5,564359
2
0
20,01863
6,854208
15,77949
5,389682
2,45283
12,03485
4,103919
1,866873
5,772261
1,964434
3
0
17,43046
5,956777
12,95538
4,418398
2,009902
9,327693
3,177196
1,444835
3,95981
1,347008
4/4
0
19,19546
6,549313
13,69468
4,665891
2,121875
9,506368
3,236163
1,471407
3,943866
1,341489
4/7
0
19,19546
6,549313
13,69468
4,665891
2,121875
9,506368
3,236163
1,471407
3,943864
1,341489
4/10
0
19,19546
6,549313
13,69468
4,665891
2,121875
9,506368
3,236163
1,471407
3,943864
1,341489
5
0
14,04314
4,777614
12,7247
4,334548
1,971233
10,99302
3,744573
1,702922
6,63775
2,259018
6
0
33,58197
11,48283
26,23611
8,956509
4,075548
19,69646
6,715725
3,054906
8,9277
3,038636
7
0
28,35665
9,687952
23,27077
7,938152
3,611395
19,06838
6,498141
2,955497
10,95243
3,727221
8
0
26,67697
9,102835
22,21043
7,570801
3,443578
18,6604
6,356105
2,890526
12,04000
4,096966
9
0
16,15667
5,519284
13,14242
4,483214
2,039583
10,61836
3,61854
1,645781
5,998691
2,041333
10
0
13,61569
4,662274
11,17403
3,818446
1,738004
9,007293
3,073072
1,398142
4,909442
1,67123
11
0
11,81516
4,047294
9,687685
3,311709
1,5075
7,738127
2,640586
1,201439
4,050331
1,378761
Strana 32 (celkem 41)
Rozptylová studie:
Stanovení DP Cínovec I
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Obrázek č. 10: Příspěvky k průměrným ročním imisním koncentracím BaP [ng/m3]
Imisní limit: 1 ng/m3
1:15 000
Nejvyšší příspěvky průměrných ročních imisních koncentrací benzo(a)pyrenu v síti
referenčních bodů byly vypočteny v rámci uvažovaných plošných zdrojů, kde dosahují
hodnoty 0,01 ng/m3.
V obytné zástavbě, ve výšce 1,5 m nad terénem byly vypočteny příspěvky průměrných
ročních imisních koncentrací benzo(a)pyrenu do 0,002 ng/m3.
Ve vybraných výpočtových bodech se příspěvky průměrných ročních imisních koncentrací
benzo(a)pyrenu pohybují mezi hodnotami 0,0007 až 0,0027 ng/m3, tj. od 0,007 do 0,03 %
ze stanoveného imisního limitu (1 ng/m3).
V zájmové oblasti lze očekávat pozaďovou průměrnou roční imisní koncentraci
benzo(a)pyrenu 0,4 a 0,45 ng/m3. Po přičtení pozadí se výsledná hodnota roční imisní
koncentrace benzo(a)pyrenu pohybuje od 0,401 do 0,453 ng/m3.
Vypočtené příspěvky lze vzhledem ke stanovenému imisnímu limitu, který činí 1 ng/m3
a hodnotě pozaďové roční imisní koncentrace benzo(a)pyrenu označit za zcela
zanedbatelné.
Roční imisní limit pro benzo(a)pyren není v posuzované lokalitě v současné době překročen
a nebude překračován ani v důsledku provozu posuzovaného záměru (Stanovení dobývacího
prostoru Cínovec I a následná hornická činnost na odkališti Cínovec).
Strana 33 (celkem 41)
Rozptylová studie:
Stanovení DP Cínovec I
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Obrázek č. 11: Příspěvky k průměrným ročním imisním koncentracím NO2 [µg/m3]
Imisní limit: 40 µg/m3
1:15 000
Nejvyšší příspěvky průměrných ročních imisních koncentrací NO2 v síti referenčních bodů
byly vypočteny v rámci uvažovaných plošných zdrojů, kde dosahují hodnoty 0,4 µg/m3.
V obytné zástavbě, ve výšce 1,5 m nad terénem byly vypočteny příspěvky průměrných
ročních imisních koncentrací NO2 do 0,04 µg/m3.
Ve vybraných výpočtových bodech se příspěvky průměrných ročních imisních koncentrací
NO2 pohybují mezi hodnotami 0,007 až 0,065 µg/m3, tj. 0,02 až 0,16 % ze stanoveného
imisního limitu (40 µg/m3).
V zájmové oblasti lze očekávat pozaďovou průměrnou roční imisní koncentraci NO2
12,3 a 13 µg/m3. Po přičtení pozadí se výsledná hodnota roční imisní koncentrace NO2
pohybuje od 12,31 do 13,01 µg/m3.
Vypočtené příspěvky lze vzhledem ke stanovenému imisnímu limitu, který činí 40 µg/m3
a hodnotě pozaďové roční imisní koncentrace NO2 označit za zanedbatelné.
Roční imisní limit pro NO2 není v posuzované lokalitě v současné době překročen
a nebude překračován ani v důsledku provozu posuzovaného záměru (Stanovení dobývacího
prostoru Cínovec I a následná hornická činnost na odkališti Cínovec).
Strana 34 (celkem 41)
Rozptylová studie:
Stanovení DP Cínovec I
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Obrázek č. 12: Příspěvky k maximálním hodinovým imisním koncentracím NO2
[µg/m3]
Imisní limit: 200 µg/m3 (maximální povolený počet překročení: 18krát za rok)
1:15
Nejvyšší příspěvky k maximálním hodinovým imisním koncentracím NO2 v síti
referenčních bodů byly vypočteny v rámci uvažovaných plošných zdrojů, kde dosahují
hodnoty 60 µg/m3.
V obytné zástavbě, ve výšce 1,5 m nad terénem byly vypočteny příspěvky maximálních
hodinových imisních koncentrací NO2 od 0 do 30 µg/m3.
Ve vybraných výpočtových bodech se příspěvky maximálních hodinových imisních NO2
koncentrací pohybují mezi hodnotami 9,6 až 39,1 µg/m3.
Hodinový imisní limit pro NO2 není v posuzované lokalitě v současné době překročen
a nebude překračován ani v důsledku provozu posuzovaného záměru (Stanovení dobývacího
prostoru Cínovec I a následná hornická činnost na odkališti Cínovec).
Hodnoty pozaďových maximálních krátkodobých imisních koncentrací vyjadřují imisní
situaci za nejméně příznivých klimatických podmínek a nelze je jednoduše sčítat
s hodnotami maximálních příspěvků imisních koncentrací NO2 vypočtených v rozptylové
studii.
Strana 35 (celkem 41)
Rozptylová studie:
Stanovení DP Cínovec I
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Obrázek č. 13: Příspěvky k prům. ročním imisním koncentracím částic PM10 [µg/m3]
Imisní limit: 40 µg/m3
1:15 000
Nejvyšší příspěvky průměrných ročních imisních koncentrací PM10 v síti referenčních bodů
byly vypočteny v rámci uvažovaných plošných zdrojů, kde dosahují hodnoty
10 µg/m3.
V obytné zástavbě, ve výšce 1,5 m nad terénem byly vypočteny příspěvky průměrných
ročních imisních koncentrací částic PM10 do 1 µg/m3.
Ve vybraných výpočtových bodech se příspěvky průměrných ročních imisních koncentrací
částic PM10 pohybují mezi hodnotami 0,17 až 1,64 µg/m3, tj. 0,4 – 4,1 % ze stanoveného
imisního limitu (40 µg/m3).
K vypočteným hodnotám příspěvků imisních koncentrací částic PM10 je nutno poznamenat,
že do výpočtů byla zahrnuta také resuspenze (opětovné zvíření) prachu, která se z podstatné
části podílí na vypočtených hodnotách.
V oblasti hodnocené rozptylovou studií lze očekávat pozaďovou průměrnou roční imisní
koncentraci částic PM10 18,4 a 19,4 µg/m3. Po přičtení pozadí se výsledná hodnota roční
imisní koncentrace částic PM10 pohybuje v rozmezí hodnot 18,57 – 21,04 µg/m3. Vypočtené
příspěvky lze vzhledem ke stanovenému imisnímu limitu a hodnotě pozaďové roční imisní
koncentrace částic PM10 označit za nevýznamné.
Roční imisní limit pro částice PM10 není v posuzované lokalitě v současné době překročen a
nebude překračován ani v důsledku provozu posuzovaného záměru (Stanovení dobývacího
prostoru Cínovec I a následná hornická činnost na odkališti Cínovec).
Strana 36 (celkem 41)
Rozptylová studie:
Stanovení DP Cínovec I
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Obrázek č. 14: Příspěvky k max. denním imisním koncentracím částic PM10 [µg/m3]
Imisní limit: 50 µg/m3 (maximální povolený počet překročení: 35krát za rok)
1:15 000
Nejvyšší hodnoty příspěvků k maximálním denním imisním koncentracím částic PM10 byly
vypočteny v rámci uvažovaných plošných zdrojů, kde dosahují hodnoty 80 µg/m3. V obytné
zástavbě, ve výšce 1,5 m nad terénem se příspěvky k max. denním imisním koncentracím
částic PM10 pohybují od 0 do 40 µg/m3. Ve vybraných výpočtových bodech se příspěvky
k max. denním imisním koncentracím pohybují od 11,8 do 48,3 µg/m3. Dále byl proveden
výpočet doby překročení zvolených hodnot denních imisních koncentrací:
50 µg/m3 (není překročena v žádném bodě), 40 µg/m3 (je překročena pouze v bodě č. 1,
počet překročení je menší než 1 den v roce) 30 µg/m3 (je překročena pouze v bodě č. 1,
počet překročení je 1 den v roce), 20 µg/m3 (je překročena v bodech č. 1 a 8: 2 dny v roce a
č. 6 a 7: 1 den v roce) a 10 µg/m3 (je překročena ve všech uvažovaných výpočtových
bodech, s výjimkou bodů č. 3 a 4, počet překročení se pohybuje od 1 do 7 dnů za rok).
K vypočteným hodnotám příspěvků imisních koncentrací částic PM10 je nutno poznamenat,
že do výpočtů byla zahrnuta také resuspenze (opětovné zvíření) prachu, která se z podstatné
části podílí na vypočtených hodnotách. V řešeném území lze očekávat pozaďovou
36.nejvyšší
hodnotu
24-hodinové
imisní
koncentrace
částic
PM10
35,3 a 35,9 µg/m3. Hodnoty pozaďových 36.nejvyšších hodnot 24-hodinových imisních
koncentrací nelze přičíst k hodnotám příspěvků maximálních 24-hodinových imisních
koncentrací částic PM10 vypočtených v rozptylové studii. Na základě vypočtených hodnot
příspěvků maximálních denních imisních koncentrací částic PM10 a doby překročení lze
předpokládat, že hodnota denního imisního limitu pro částice PM10 (50 µg/m3 s možností
překročení maximálně 35krát za rok) není a nebude v zájmové lokalitě překračována.
Strana 37 (celkem 41)
Rozptylová studie:
Stanovení DP Cínovec I
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Obrázek č. 15: Příspěvky k prům. ročním imisním koncentracím částic PM2.5 [µg/m3]
Imisní limit: 25 µg/m3
1:15 000
Nejvyšší příspěvky průměrných ročních imisních koncentrací částic PM2.5 v síti
referenčních bodů byly vypočteny v rámci uvažovaných plošných zdrojů, kde dosahují
hodnoty 0,4 µg/m3.
V obytné zástavbě, ve výšce 1,5 m nad terénem byly vypočteny příspěvky průměrných
ročních imisních koncentrací částic PM2.5 do 0,06 µg/m3.
Ve vybraných výpočtových bodech se příspěvky průměrných ročních imisních koncentrací
částic PM2.5 pohybují mezi hodnotami 0,02 až 0,082 µg/m3, tj. 0,08 až 0,33 % ze
stanoveného imisního limitu (25 µg/m3).
K vypočteným hodnotám příspěvků imisních koncentrací částic PM2.5 je nutno poznamenat,
že do výpočtů byla zahrnuta také resuspenze (opětovné zvíření) prachu, která se z podstatné
části podílí na vypočtených hodnotách.
V oblasti hodnocené rozptylovou studií lze očekávat pozaďovou průměrnou roční imisní
koncentraci částic PM2.5 11,9 a 13,2 µg/m3. Po přičtení pozadí se výsledná hodnota roční
imisní koncentrace částic PM2.5 pohybuje v rozmezí hodnot 11,93 – 13,28 µg/m3.
Vypočtené příspěvky lze vzhledem ke stanovenému imisnímu limitu, který činí 25 µg/m3
a hodnotě pozaďové roční imisní koncentrace částic PM2.5 označit za zanedbatelné.
Roční imisní limit pro částice PM2.5 není v posuzované lokalitě v současné době překročen
a nebude překračován ani v důsledku provozu posuzovaného záměru (Stanovení dobývacího
prostoru Cínovec I a následná hornická činnost na odkališti Cínovec).
Strana 38 (celkem 41)
Rozptylová studie:
Stanovení DP Cínovec I
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Nejistoty
Každá rozptylová studie je do určité míry zatížena nejistotami, které vyplývají z použitých
dat a postupů. Tyto nejistoty je potřeba mít na vědomí při dalším používání výsledků
rozptylové studie.
Veškeré vypočtené příspěvky se týkají pouze zdrojů zahrnutých do výpočtu.
Příspěvky maximálních hodinových a denních imisních koncentrací škodlivin byly ve všech
referenčních a výpočtových bodech vypočteny pro všechny možné kombinace tříd stability
a rychlosti větru. Z těchto hodnot pak bylo vybráno hodinové a denní maximum, které je
prezentováno v tabulkové a grafické podobě. Je důležité uvědomit si, že modelové hodnoty
představují stav, které by mohl v atmosféře nastat za souběhu nejméně příznivých podmínek
(nejméně příznivá třída stability trvající beze změn alespoň jednu hodinu (nebo celý den),
vítr o nejméně příznivé rychlosti a vanoucí přímo na výpočtový bod). Ve všech
výpočtových bodech jsou tato maxima dosahována při špatných rozptylových podmínkách
za inverzí (třída stability II) a slabého větru (třídní rychlost větru 1,7 m/s). Příspěvky
k průměrným ročním imisním koncentracím již respektují četnost výskytu tříd stability,
směrů a rychlostí větru (viz větrná růžice) a také roční využití zdrojů.
Ke stanovení nadmořské výšky výpočtových a referenčních bodů a také uvažovaných
bodových, plošných a liniových zdrojů byl použit výškopis České republiky, který
vzhledem ke svému kroku (po 50 m) nemusí přesně vystihnout všechny terénní nerovnosti,
což se může projevit při grafickém zpracování vypočtených příspěvků imisních koncentrací.
5.
Kompenzační opatření
Dle zákona č. 2012/2012 Sb., § 11, odst. 5 platí:
(5) Pokud by provozem stacionárního zdroje označeného ve sloupci B v příloze č. 2
k tomuto zákonu nebo vlivem umístění pozemní komunikace podle odstavce 1 písm. b)
došlo v oblasti jejich vlivu na úroveň znečištění k překročení některého z imisních limitů
s dobou průměrování 1 kalendářní rok uvedeného v bodech 1 a 3 přílohy č. 1 k tomuto
zákonu nebo je jeho hodnota v této oblasti již překročena, lze vydat souhlasné závazné
stanovisko podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2 písm. b) pouze při současném uložení
opatření zajišťujících alespoň zachování dosavadní úrovně znečištění pro danou znečišťující
látku (dále jen „kompenzační opatření“).
Kompenzační opatření se u stacionárního zdroje označeného ve sloupci B v příloze č. 2 pro
danou znečišťující látku neuloží, pokud pro ni zdroj nemá stanoven specifický emisní limit
v prováděcím právním předpisu. Kompenzační opatření se dále neukládají u stacionárního
zdroje, jehož příspěvek vybrané znečišťující látky k úrovni znečištění nedosahuje hodnoty
stanovené prováděcím právním předpisem.
Posuzovaný zdroj bude zřejmě zařazen mezi zdroje vyjmenované v příloze č. 2 k zákonu,
kód 5.13. (Povrchové doly paliv, rud, nerudných surovin a jejich zpracování, především
těžba, vrtání, odstřel, bagrování, třídění, drcení a doprava, o projektované kapacitě vyšší než
25 m3/den).
Kompenzační opatření podle §11 odst. 5 nejsou pro posuzovaný stacionární zdroj (kód
5.13.) vyžadována (není označen sloupec B). V oblasti posuzované rozptylovou studií nebyl
překročen imisní limit dle § 11 odst. 5 zákona č. 201/2012 Sb. (viz kapitola 3.6. Hodnocení
úrovně znečištění v předmětné lokalitě).
Strana 39 (celkem 41)
Rozptylová studie:
Stanovení DP Cínovec I
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
6.
Závěrečné hodnocení
Rozptylová studie byla zpracována jako podklad pro dokumentaci o hodnocení vlivu stavby
na životní prostředí pro záměr „Stanovení dobývacího prostoru Cínovec I a následná
hornická činnost na odkališti Cínovec“.
Na základě požadavků zadavatele byly v rozptylové studii posuzovány následující varianty:
1) Varianta nulová (bez realizace záměru): tato varianta není v rozptylové studii
posuzována výpočtem. Pro stanovení imisních koncentrací v rámci nulové varianty
byla použita stávající úroveň znečištění v předmětné lokalitě (viz výše v textu).
2) Varianta projektová (realizace záměru): tato varianta je variantou navrhovanou
oznamovatelem k realizaci. Varianta je představována těžbou na odkališti Cínovec
v maximální kapacitě 150 0000 t/rok.
V rozptylové studii byly hodnoceny emise tuhých znečišťujících látek (částice PM10 a
PM2.5) benzo(a)pyrenu a oxidů dusíku (imisní příspěvky NO2) ze spalování motorové nafty
v obslužných mechanismech používaných k těžbě a expedici suroviny a nákladních
vozidlech používaných pro transport suroviny do Újezdečka u Teplic (zpracování suroviny
v Újezdečku u Teplic není předmětem této rozptylové studie). Do výpočtů byla zahrnuta
také resuspenze prachu z pojezdů nákladních automobilů.
Imisní limity pro znečišťující látky posuzované rozptylovou studií (benzo(a)pyren, NO2,
částice PM10 a PM2.5) nejsou v předmětné lokalitě v současné době překračovány
a nebudou překročeny ani v důsledku realizace záměru.
Pro účely rozptylové studie byla zvolena nejhorší možná varianta umístění zdrojů emisí
vzhledem k nejbližší obytné zástavbě a příspěvky imisních koncentrací posuzovaných
znečišťujících látek vypočtené v rozptylové studii představují tedy nejhorší možný stav.
Zdroje emisí byly uvažovány v I. těžebním řezu – těžební řez s bází na úrovni cca 853
m n.m. – jedná se opět o nejhorší možnou variantu. Těžba bude probíhat etážovým
způsobem, navrženy jsou tři těžební řezy (I. těžební řez: na úrovni 853 m n.m., II. těžební
řez: na úrovni 847 m n.m a III. těžební řez - dotěžení: proměnlivá úroveň ve výšce od cca
847 m n.m. do cca 845 m n.m.). V rámci II. a II. těžebního řezu budou plošné zdroje
umístěny pod úrovní okolního terénu a příspěvky k imisním koncentracím posuzovaných
znečišťujících látek budou nižší než hodnoty vypočtené v rozptylové studii, které
představují nejhorší možný stav.
7.
Seznam použitých podkladů
Podklady předané zadavatelem rozptylové studie:
Oznámení záměru „Stanovení dobývacího prostoru Cínovec I a následná hornická
činnost na odkališti Cínovec“ ve verzi ze dne 2.9.2013. Zpracovatel:
G E T s.r.o., Perucká 11a, 120 00 Praha 2.
Akustická studie pro záměr „Stanovení dobývacího prostoru Cínovec I a následná
hornická činnost na odkališti Cínovec ve verzi ze dne 26.9.2013. Zpracovatel:
G E T s.r.o., Perucká 11a, 120 00 Praha 2.
Větrná růžice pro posuzovanou lokalitu (Cínovec).
Strana 40 (celkem 41)
Rozptylová studie:
Stanovení DP Cínovec I
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Podklady zpracovatele rozptylové studie:
Mapové podklady.
Legislativa a literatura (viz níže).
www.chmi.cz: Údaje z informačního systému kvality ovzduší (ISKO) a průměrné
hodnoty imisních koncentrací pro čtverce o velikost 1 km2 za předchozích
5 kalendářních let (2007 – 2011).
Legislativa a literatura
Zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší.
Vyhláška č. 415/2012 Sb. o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování
a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší.
Metodický pokyn MŽP odbor ochrany ovzduší pro vypracování rozptylových studií
podle § 32 odst. 1 písm. e) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.
Sdělení odboru ochrany ovzduší, jímž se stanovují emisní faktory podle § 12 odst. 1
písm. b) vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím
zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší
(www.mzp.cz/cz/emisni_faktory).
US EPA, Compilation of Air Pollutant Emission Factors, AP 42 Sections 13.2.2.
Unpaved Roads, Fifth Edition, (http://www.epa.gov/ttn/chief/ap42/index.html).
Metodika výpočtu environmentálních přínosů projektů zaměřených na snížení
resuspenze tuhých znečišťujících látek do ovzduší vlivem dopravy publikovaná
SFŽP
ČR
v roce
2011
(http://www.opzp.cz/soubor-ke-stazeni/41/12339metodika_vypoctu_emisi_projekty_2_1_3.pdf).
Strana 41 (celkem 41)
Download

Rozptylová studie-Stanovení DP Cínovec I.2013.pdf