konference
sinologů
9. a 10. 11. 2012 — FF UK
Palachovo nám. 2, místnosti č. 104 a 217
konference je přístupná veřejnosti
http://cck-isc.ff.cuni.cz
s příspěvky hostů ze Sučouské univerzity:
汤哲声:《历史与记忆:中国吴语小说论》
马亚中:《论太湖文化》
季进:《普实克 ( Jaroslav Průšek) 在中国》
pořádají: Ústav Dálného východu FF UK v Praze
a Mezinárodní sinologické centrum Chiang Ching-Kuovy nadace
šestá výroční
českých a slovenských
ŠESTÁ VÝROČNÍ KONFERENCE
ČESKÝCH A SLOVENSKÝCH SINOLOGŮ
9. –10. listopadu 2012
Hlavní budova FF UK, nám. Jana Palacha 2, 116 38 Praha 1,
místnosti 104 a 217
Program
Na jeden příspěvek připadá 20 minut, na následující diskuzi 10 minut.
Pátek 9.11.2012
9.00 Zahájení — místnost 104
Panel: Pozdrav ze Suzhouské univerzityČas: 9.15–10.45
Předsedající: Zlata Černá
Místnost: 104
Tang Zhesheng 汤哲声: 历史与记忆:中国吴语小说论
Ma Yazhong 马亚中: 论太湖文化
Ji Jin 季进: 普实克 (Jaroslav Průšek) 在中国
10.45–11.00 Přestávka
Panel: Starověké dějiny
Čas: 11.00–12. 00
Předsedající: Lukáš Zádrapa
Místnost: 104
Jakub Maršálek: „Čepicování“ vévody Xianga z Lu v roce 564 př. n. l. aneb
jsme všichni jedna rodina: k charakteru politických vztahů v rané Číně
Ondřej Škrabal: Vývoj postavení „malých služebníků“ (xiǎochén 小臣) na
královském dvoře v průběhu dynastie Západní Zhōu ve světle nápisů
na bronzových nádobách a zvonech
12.00–13.30 Oběd
Panel: Buddhismus. Středověké dějiny Čas: 13.30–15.00
Předsedající: Zornica Kirkova
Místnost: 104
Jan Vihan: Soucit jako jed
Jakub Hrubý: Šlechtické tituly jako prostředek politického boje v průběhu
Nepokojů osmi knížat (291–306)
Florence Hodous: Confucianism and the influence of Mongol law in China
15.00–15.15 Přestávka
Panel: Mezi východem a západem
Čas: 15.15–16.45
Předsedající: Táňa Dluhošová
Místnost: 217
Dušan Andrš: Lu Xunova prozaická tvorba a Bible
Jiří Hudeček: Matematika, zachránkyně národa: Čínská matematika pod
vlivem Májového hnutí
Olga Lomová: Lu Xun o geologii: Věda ve službách národa
Panel: Moderní čínština
Čas: 15.15–16.45
Předsedající: Štěpán Pavlík
Místnost: 104
Tereza Slaměníková: Synchronní analýza grafického prvku
Jarmila Fiurášková: Statistická frekvenční analýza IT terminologie
v evropských a asijských jazycích
Hana Třísková: Klitika a klitikoidy — nenápadní budovatelé rytmu mluvené čínštiny
16.45–17.00 Přestávka
Panel: Moderní literatura a film
Čas: 17.00–18.30
Předsedající: Dušan Andrš
Místnost: 104
Zuzana Li: Čang Aj-ling a čchuan-čchi
Viera Langerová: Specifika čínské filmové narace a její souvislosti
Panel: Čechy a Čína. Ideologie
Čas: 17.00–18.30
Předsedající: Ondřej Klimeš
Místnost: 217
Martin Slobodník: Na spoločnej stráži mieru a socializmu: obraz Číny
v Československu v 50. rokoch 20. storočia
Václav Laifr: Využití Zhang Hengova skepticismu v „boji proti pověrám“
v ČLR
20.30 Společná večeře. Baráčnická rychta, Tržiště 23, Malá Strana
Sobota 10.11.2012
Panel: Taiwanská literatura
Čas: 9.00–10.00
Předsedající: Olga Lomová
Místnost: 217
Táňa Dluhošová: „Čítanie z diaľky“: Ako možno rekonštruovať literárne
pole?
Pavlína Krámská: Současná literatura o přírodě a životním prostředí na
Taiwanu
10.00–10.15 Přestávka
Panel: Moderní literatura a hudba
Čas: 10.15–11.15
Předsedající: Dušan Vávra
Místnost: 104
František Reismüller: Metafikční charakter Ma Yuanovy tvorby a jeho
potenciálně podvratné působení v rámci literárně politického diskurzu
Kamila Hladíková: Věčný disident Ma Jian: Od svobodné literatury k literatuře ve službách svobody
Jan Chmelarčík: Význam a specifika studia čínské hudby
Panel: Předmoderní jazyk
Čas: 9.00–11.00
Předsedající: Jakub Maršálek
Místnost: 104
David Uher: Pořadí determinativů ve Výkladu znaků
Stanislav Vavrovský: Transliterácia strednej čínštiny
David Sehnal: Slovník Guangyun a současná výslovnost čínských znaků
Lukáš Zádrapa: Konfucius strunil a pěl v síni — výběr z nejlepších
slovnědruhových přechodů v Letopisech pana Lü
11.15–11.30 Přestávka
Panel: Dialekty a jazyky
Čas: 11.30–12.30
Předsedající: David Uher
Místnost: 104
Ivo Spira: The Language of Jasyr Shivaza‘s Poetry — Some Reflections on
Dungan Language and Literature
Štěpán Pavlík: Fonologie jazyka Namuyi
12.15–13.45 Oběd
Panel: Výtvarné umění
Čas: 13.45–15.15
Předsedající: Michaela Pejčochová
Místnost: 104
Daniela Zhang Cziráková: Vývoj abstrakcie v čínskej olejomaľbe a jej
hlavní predstavitelia
Petra Polláková: Jeden deň v živote anjela: problematika ženského tela
v tvrobe Cui Xiuwen
Lenka Gyaltso: Arhati a mahásiddhové v tibetském malířství
Panel: Současná ČLR
Čas: 13.45–15.15
Předsedající: Martin Slobodník
Místnost: 217
Ondřej Klimeš: Vládní politika v Xinjiangu, 2009–2012
Richard Turcsányi: Viacfarebný drak: Zahranično-politické myslenie
v Číne
15.15–15.30 Přestávka
Kulatý stůl
Čas: 15.30–16.30 Místnost: 104
Publikace sinologických prací v Čechách a na Slovensku — současný stav
a výhled do budoucna
16.30–17.00 Závěr
Abstrakty
Dušan Andrš: Lu Xunova prozaická tvorba a Bible
Mnozí z čínských vzdělanců, usilujících na přelomu 19. a 20. století o proměnu
Číny, vnímali Bibli jako klíčovou součást západní kultury a křesťanství jako jeden
ze zdrojů moci a prosperity západních mocností. Lu Xun a Zhou Zuoren, klíčové
postavy hnutí za novou kulturu a literaturu, vyzdvihovali především humanistické poselství Nového Zákona a literární hodnotu některých knih Starého Zákona.
Se vznikem moderní literatury se v Číně začala psát nová kapitola literární recepce Bible.
Referát představí vybrané Lu Xunovy prózy, jež se současně řadí mezi první
díla moderní čínské literatury, jako případ specifické recepce a interpretace Bible v Číně. Cílem referátu je poukázat na přítomnost biblické tématiky a motivů
ve vybraných textech, pojmenovat jejich významotvorné role a vyslovit obecnější tezi o povaze spisovatelovy dobové prozaické tvorby.
Daniela Zhang Cziráková: Vývoj abstrakcie v čínskej olejomaľbe a jej
hlavní predstavitelia
Olejomaľba sa v Číne od svojich začiatkov vyvíjala v intenciách realistickej tradície. Spočiatku sa abstraktná maľba musela vyrovnávať s veľkou mierou nepochopenia, a to nielen medzi laickou verejnosťou, ale dokonca aj v rámci umeleckej obce, keď bola často napádaná konzervatívnejšími umelcami a kritikmi.
Napriek tomu došlo za posledných desať rokov k výraznému posunu v čínskom
myslení, pokiaľ ide o abstrakciu. Hranice medzi maľbou tušom a olejomaľbou,
ktoré boli ešte na prelome tisícročia chápané čínskymi výtvarníkmi veľmi ostro, sa postupne stierajú, viacerí výtvarníci používajú obe techniky. Abstrakcia,
dlho zavrhovaná nielen výtvarnými kritikmi, ale niekedy aj samotnými maliarmi, začína byť akceptovaná. Abstraktná olejomaľba sa pomaly dostáva spoza
tieňa abstraktnej maľby tušom, čínski výtvarní teoretici si uvedomujú, aký vplyv
mala čínska maliarska tradícia na vývin abstraktného umenia na Západe, čoho
spätná väzba je opätovné uvedomenie si vlastnej hodnoty, histórie, umeleckej
tradície. Umelecká klíma v Číne sa postupne mení v prospech abstraktnej maľby.
Vzhľadom na to, že niektorí abstraktní maliari vyučujú na vplyvných výtvarných
školách, postavenie abstrakcie sa aj vďaka týmto, napohľad nepodstatným okolnostiam stáva silnejším. Vo svojom príspevku spomeniem niektorých starších
maliarov, ktorí tvorili, či ešte stále tvoria abstraktné diela, aj umelcov, ktorí začali
s abstrakciou až neskôr, niektorí až v poslednom desaťročí, prípadne prešli z čisto tušovej maľby na západné techniky, ako je olej či akryl.
Táňa Dluhošová: „Čítanie z diaľky“: Ako možno rekonštruovať literárne pole?
Príspevok predstaví dve komplementárne možnosti ako študovať dianie na literárnej scéne. Navrhne metódu, ako určiť a interpretovať vzťahy medzi jednotlivými činiteľmi v kontexte taiwanskej povojnovej literárnej scény. Prvým prístupom je tzv. „čítanie z diaľky“ (distant reading). To, podľa Morettiho (2005),
pomáha zmapovať väčšie štruktúry literárnych diel a tendencie na literárnej
scéne. Objem vstupných dát prekračuje možnosti jednotlivca skutočne čítať
každý text zvlášť a preto dochádza k príklonu k štatistickým metódam. Druhým
možným prístupom skúmania literárnej scény je koncepcia literárneho poľa,
ktorú Bourdieu (1993, 1996) charakterizuje, ako dynamickú štruktúru, ktorá je
tvorená štruktúrou vzťahov medzi činiteľmi, pomáha uchopiť a popísať procesy
na kultúrnej a literárnej scéne.
Jarmila Fiurášková: Statistická frekvenční analýza IT terminologie
v evropských a asijských jazycích
V tomto příspěvku se seznámíme s výsledky statistické frekvenční analýzy slovní
zásoby v oblasti informačních technologií v rozsahu cca 1.400 termínů v čínštině, japonštině, češtině, angličtině a francouzštině. Frekvence výskytu jednotlivých termínů byla stanovena jednak pomocí národních (či jiných vhodných)
korpusů a rovněž s využitím internetového vyhledávače Google. Autorka představí a porovná výsledky statistických vlastností frekvencí výskytu jednotlivých
termínů a korelace mezi získanými frekvencemi výskytu pro vybrané asijské
a evropské jazyky a korpusy.
Lenka Gyaltso: Arhati a mahásiddhové v tibetském malířství
Zobrazení šestnácti arhatů, Buddhových žáků, se dostalo do tibetského malířství pod vlivem čínského umění. Přizpůsobilo si kompozici, doplnilo ochranná
božstva, ale zachovalo i řadu čínských prvků. Oproti arhatům je v zobrazení
osmdesáti čtyř mahásiddhů, velkých buddhistických mistrů se zvláštními, až
magickými schopnostmi, více patrný indický vliv. Škola Karma Gardi je však zobrazovala s určitými čínskými charakteristikami a na pozadí zelenomodré krajiny.
Příspěvek představí tibetské malby arhatů a mahásiddhů, které se nacházejí ve
Sbírce orientálního umění Národní galerie v Praze a srovná je s díly se stejným
tematem v zahraničních sbírkách. Zaměříme se také na to, proč byly v tibetském
umění oblíbené právě tyto postavy.
Kamila Hladíková: Věčný disident Ma Jian: Od svobodné literatury
k literatuře ve službách svobody
Čínský spisovatel Ma Jian (nar. 1953) vždy svým nekonformním postojem a způsobem života bojoval proti totalitní moci omezující svobodu jedince i celé společnosti. Už jeho první výraznější literární dílo, kontroverzní soubor povídek
z tibetského prostředí „Ukaž svůj jazyk aneb nic než prázdnota“ (1987), vyvolal
pobouření a ostrou kritiku ze všech stran. Krátce nato se Ma Jian uchýlil do exilu, který mu na jedné straně poskytl osobní i tvůrčí svobodu, po níž toužil, na
druhé straně jej však uvrhl do izolace vyhnance v cizí zemi. I v exilu píše čínsky
a stal se jedním z nejotevřenějších kritiků čínského režimu. Příspěvek představí
dvě Ma Jianova díla napsaná v exilu, temnou „Kunderovskou“ satiru „Mistr nudlí“ a román Pekingské koma, který je fiktivním převyprávěním událostí kolem
masakru na náměstí Nebeského klidu v roce 1989 a zdrcující kritikou vývoje Číny
od 90. let do současnosti. Referát se zamýšlí nad tím, zda lze spojit svobodu
tvorby a svobodu projevu a zda může být politicky angažovaná literatura literaturou svobodnou.
Florence Hodous: Confucianism and the influence of Mongol law in China
This paper will focus on the encounter of Mongol and Chinese laws under the
Yuan dynasty. Since Mongol and Chinese laws often contradicted, their encounter due to the Mongol conquest of China has often been seen as a clash of
diverse principles. However, Mongol and Chinese practices in fact interacted
to a considerable extent, and as a result, Mongol practices changed the Chinese legal system in permanent ways. The Chinese five-punishments system
was modified due to Mongol influence and there were other changes due to
the fusion of Mongol and Chinese influences. The influence of Mongol legal
practices in China was also deeper than in any other land conquered by the
Mongols.
This paper will argue that the reason for the depth of this influence is not
primarily the determination on the part of the Yuan emperors or their officials to impose their own laws. The attitude of Mongols towards non-Mongol
legal practices was ambivalent and often tolerant. Rather, the main reason why
Mongol law had such deep influence in China was the attitude of the Confucians themselves. While they upheld legal principles which were in some ways
opposed to those of the Mongols, many Confucians nevertheless came to see
the Yuan emperors as legitimate rulers of China. And since they also believed
that each dynasty needed a law code (lü 律) and up-to-date laws for legitimacy
and for the empire to flourish, many were willing to work together with the
Yuan emperors towards creating new laws for the Yuan empire.
Through their insistent calls to produce a legal code and legislation generally, Confucian officials of the Mongols such as Wang Yun and Hu Zhiyu actually may have influenced Qubilai and his successors to produce more laws than
would otherwise have been the case, and to make more attempts to have these
laws implemented locally. Moreover, local legal officials also looked to the Yuan
emperors to produce laws which they could apply themselves, as demonstrated
by the Advice for Magistrates written by Zhang Yanghao. Cases that were difficult to decide were forwarded up to the central government for a final decision, and the demand for even private compilations of government edicts such
as the Yuan Dian Zhang demonstrates a keen interest in law locally. Although
local judges occasionally refused to implement edicts which were completely
contrary to their own Confucian education, on the whole they depended on the
central government and implemented edicts of the Yuan emperors.
Therefore, the influence of Confucianism on the law in the Yuan dynasty
was counter-productive in the sense that greater involvement by Confucians led
to greater and more effective influence of Mongol practices, even on the local
level. While many Chinese may have hoped for a ‘purely Chinese’ and Confucianized legal system, their belief that law comes from the emperor led them to
work together with the Yuan emperors, and the result was that Mongol practices, such as that of sending offenders to join the military (which became the
punishment of chujun 出军) affected the lives of even ordinary Chinese, unlike
in the other countries conquered by the Mongols.
Jakub Hrubý: Šlechtické tituly jako prostředek politického boje v průběhu Nepokojů osmi knížat (291–306)
Po smrti císaře Wudiho z dynastie Jin nastává dlouholeté období politických
zmatků a prudkých frakčních bojů, které vyvrcholilo bratrovražednou občanskou válkou znesvářených císařských příbuzných usilujících o nadvládu nad dvorem a císařem či přímo o trůn samotný. Ostré spory se však neodehrávaly pouze
na bitevním poli. Paralelně probíhala i ideologická válka, jež měla zdiskreditovat soupeře a současně legitimizovat vlastní nároky na svrchovanou autoritu.
V rámci těchto kampaní se stále častěji setkáváme s nárůstem počtu titulárních
šlechticů. Cílem těchto jmenování bylo vedle budování vlastních pozic skrze
odměnu věrným stoupencům stále častěji i získání morálního kreditu a potřeb
né legitimizace opravňující k výkonu nejvyšší moci. Udělení titulu správné osobě
ve správný čas se mimo jiné stávalo příležitostí jednat jako obnovitel pořádku
v násilím zmítané zemi, a prokazovalo tak morální nárok na poslušnost celého
Podnebesí.
Jiří Hudeček: Matematika, zachránkyně národa: Čínská matematika
pod vlivem Májového hnutí
Dle zažitého klišé bylo cílem hnutí za novou kulturu („Májového hnutí“) přinést
do Číny demokracii a vědu. Ve skutečnosti ale vědecká práce a její významné postavy zůstaly a zůstávají ve stínu významných humanitních intelektuálů.
Jakým způsobem se jimi propagované ideály odrazily v práci skutečných praktikujících vědců? Na příkladu několika čínských matematiků generace Májového
hnutí a generace následující se pokusím zdokumentovat vlivy působící z humanitní oblasti na nově se tvořící čínskou vědu. Zaměřím se na ideály vštěpované
mladým matematikům — službu národu a zároveň otevřenost světu; na kanály
působení na ně — organizaci vysokoškolské výuky, diskuse v nově vznikajících
časopisech apod.; a na skutečné výsledky tohoto působení v jejich publikacích
a jejich interakcích se světovou matematickou komunitou.
Jan Chmelarčík: Význam a specifika studia čínské hudby
Cílem referátu je stručně a obecně představit historii a současný stav bádání
o čínské hudbě, a nastínit odpovědi na takové otázky jako: Jak může studium
čínské hudby přispět k našemu poznání o Číně a o hudbě obecně? Jaký je typický
profil badatele čínské hudby a jaké kompetence by měl mít? Jak probíhá dialog
mezi čínskými a nečínskými muzikology? Jaké otázky si kladou současní badatelé na poli čínské hudby a jaké metodologie využívají?
Ji Jin 季进: 普实克 (Jaroslav Průšek) 在中国
雅罗斯拉夫•普实克 (JaroslavPrůšek) 是20世纪欧洲汉学界最杰出的汉学
家之一,也是欧美现代中国文学研究的开创者之一。1932年,普实克来
到中国,广泛了解中国社会政治、文学艺术和生活习俗,与郑振铎、茅
盾、冰心等中国著名作家结下了深厚友谊,激发了中国文学的研究兴
趣。中国文学研究成为普实克一生的志业。他不仅翻译了大量中国文学
作品,也发表了一批深入扎实的中国文学、哲学与历史研究的论著,开
创了捷克汉学研究的新阶段,产生了广泛的影响。
中国读者听说普实克的名字,最早来自于鲁迅的《〈呐喊〉捷克译本序
言》。1987
年,湖南文艺出版社出版了《普实克中国现代文学论文
集》,让中国读者第一次有机会系统了解和认识普实克关于中国现代文
10
学方面的论述,也打开了认识海外中国文学研究的一个窗口。但是,长
期以来中国学界对普实克的了解,更多局限于他的现代文学研究,比如
戈宝权的《鲁迅和普实克》和《回忆捷克的鲁迅翻译者普实克》,尹慧
珉的《普实克和他对我国现代文学的论述》等。普实克关于中国古典文
学与历史的研究(如《中国历史与文学》)却较少为国内学界所注意,
除了吴晓铃的《“中国平话小说新研”读后记》外几乎没有什么翻译介
绍。
近年来,不少海外学者不断重提普实克,给予了高度的评价,如李欧
梵的《李欧梵论中国现代文学》、《我的哈佛岁月》、《现代性的追
求》,周蕾的《妇女与中国现代性》等,王德威的《抒情传统与中国现
代性》更是从普实克出发,在现代性语境中重审现代抒情传统。这些海
外学者的论述,进一步推动了国内对普实克的认知,普实克重新成为关
注和讨论的对象。2005年,他的自传《中国,我的姐妹》,由外语教学
与研究出版社出版,《抒情与史诗》也于2010年重新翻译出版。1990年
代以来,发表了不少关于普实克的介绍与研究成果,如陈漱渝的《布拉
格派的领军人物普实克》,陈国球的《如何了解“汉学家”》、《“抒
情精神”与中国文学传统》,李昌云的《论夏志清与普实克的笔战》,
顾钧的《普实克与鲁迅》,彭松的《抒情的细腻和史诗的雄浑》,徐宗
才的《捷克汉学家(三)》等等,从不同的角度诠释着普实克的中国文
学研究思想。
目前中国大陆对海外中国文学研究越来越关注,“海外汉学研究”成为
一个热点话 题,海外学界与中国学界的交流与互动也越来越频繁。
在此背景下,反思普实克中国文学研究所呈现的“抒情性”和“史诗
性”研究理路,探讨其研究中的预见与不足,有助于我们重新审视作为
学术共同体的“中国文学研究”,寻找中西对话的更大可能性。
Ondřej Klimeš: Vládní politika v Xinjiangu, 2009–2012
Příspěvek sleduje vývoj vládní politiky v Ujgurské autonomní oblasti Xinjiang
v období reakce na násilné nepokoje v létě 2009 v Urumči. Navzdory tomu, že
tyto tragické události byly zčásti důsledkem dlouhodobého nesouhlasu části
ujgurské populace s postupy státní správy, i po roce 2009 vládní politika v Xinjiangu vykazuje nezměněnou kontinuitu s minulostí, zejména ve sféře náboženství, vzdělávání a demografie. Posun nepřinesla ani obměna na postu tajemníka
oblastního výboru komunistické strany v dubnu 2010, kdy byl do funkce jmenován Zhang Chunxian. Vláda naopak realizuje záměr pokračování dosavadního
kurzu určený tzv. Fórem o práci v Xinjiangu v květnu 2010 v Pekingu. Prameny
výzkumu jsou především oficiální vládní publikace.
11
Pavlína Krámská: Současná literatura o přírodě a životním prostředí na
Tchajwanu
V osmdesátých letech dvacátého století se na Tchajwanu zvedla silná vlna kritiky namířená proti degradaci životního prostředí, kterou urychlila rychlá industrializace předcházejících let. Hnutí za ochranu přírody se podle mého názoru
výrazně podílelo na transformaci tchajwanské společnosti, a proto se ochrana
přírody stala nedílnou součástí oficiálních hodnot vyznávaných současnou tchajwanskou společností.
Současná literatura o přírodě a životním prostředí, která bývá označována
např. termínem „自然寫作“, zahrnuje rozmanitou tvorbu ve formě reportáží,
taoisticky laděných úvah ze života v ústraní, přírodních esejů, cestopisů, deníkových zápisků, pozorování a v pozdější době i beletrie a literatury pro děti. Mezi
autory této literatury bývají řazeni spisovatelé jako Avian Liu 劉克襄, KoarnHack
Tarn 陳冠學, Sü Žen-siou 徐仁修, Su-li Hung 洪素麗, Liao Chung-ťi 廖鴻基,
Syaman Rapongan 夏曼. 籃波安 či Ming-Yi Wu 吳明益. Vývoj této literatury
je možné dobře sledovat právě na tvorbě Aviana Liu 劉克襄, který je jedním
z nejznámějších autorů.
Václav Laifr: Využití Zhang Hengova skepticismu v „boji proti pověrám“
v ČLR
Zhang Heng (78–139 n. l.) byl významný astronom, matematik, konstruktér,
vynálezce (a rovněž básník a malíř) období Východních Hanů. Proslul zejména
svými vynálezy vodou poháněné armilární sféry, seismoskopu a dalšími, zpřesnil
číslo π a své představy o vesmíru popsal v díle Ling xian („Duchovní ústava“).
Čtrnáct let vykonával úřad taishi ling („vrchní písař“, dvorní astronom — astrolog). Právě z tohoto období pocházejí jeho konflikty s geomantickou praxí na
dvoře. Proto byl od 50. let 20. stol. v Číně vyzdvihován jako materialista a skeptik. Příspěvek se zaměří na využití jeho skepticismu v moderním propagandistickém boji proti pověrám a soustředí se na tři hlavní otázky: přesně na základě
jakých konkrétních historických záznamů byl označován jako skeptik, jak byl jeho
skepticismus popisován a zobrazován v dostupných odborných či novinových
článcích, i ve filmovém scénáři a zamyslím se také nad tím, proč byl (a je) v Číně
a dalších autoritářských zemích tak intenzivní boj proti pověrám vůbec veden.
Viera Langerová: Specifika čínské filmové narace a její souvislosti.
K formování čínského filmového narativu přispívali v dějinách čínské kinematografie různé vlivy, podmíněné jak historickým vývojem čínské společnosti, tak
12
samotného filmového umění. Když odhlédneme od těchto všeobecných podmínek vývoje, můžeme se zabývat fenomény osobitých a jedinečných uměleckých
forem, vycházejících především z poetické literární tradice. Ve svém příspěvku
bych se chtěla věnovat zachycení těchto vazeb zejména na příkladu filmu Jaro
v malém městě (1949) režiséra Fei Mua a sledovat jejich vývin v dalších dílech
čínského filmu jako Žlutá země (1984) režiséra Chena Kaige, nebo Jeden a osum
(1984) režiséra Zhanga Junzhao. Součástí tohoto rozboru bude i nástin procesu
adaptace poetických modelů vyprávění v okolitých azijských kinematografiích .
Zuzana Li: Čang Aj-ling a čchuan-čchi
V roce 1944 vychází knižně první sbírka povídek a novel z pera Čang Aj-ling nazvaná Báje (Čchuan-čchi 传奇), výraz vypůjčený z tradiční čínské literatury, doslova
znamená „šířit podivuhodné“. Původně tento termín označoval krátký literátský
narativní útvar z doby Tchang, příběhy s fantastickými prvky, Jaroslav Průšek jej
překládá jako „fantastická povídka“. I když zdánlivě mají moderní příběhy Čang
Aj-ling málo společného se starodávnými bájemi, ve kterých se to hemží liškami,
dračími císaři a nejrůznějšími duchy, název má své zřejmé opodstatnění. Příspěvek si klade za cíl prozkoumat možné souvislosti tradičních čchuan-čchi a narativního díla Čang Aj-ling ve formální i sémantické rovině.
Olga Lomová: Lu Xun o geologii: věda ve službách národa
Lu Sün — tehdy ještě Zhou Shuren — před odjezdem do Japonska studoval důlní
inženýrství a ještě r. 1927, v době, kdy již byl slavným spisovatelem, v úvodu ke
své přednášce na vojenské akademii Whampoa na téma „Literatura v době revoluce“, sám o sobě v žertu říká, že raději než o literatuře by měl hovořit o tom, jak
těžit uhlí, neboť to je obor, který řádně vystudoval. Na téma přírodních věd Lu
Xun publikoval několik článků během svých studí v Japonsku a o přírodní vědy
se zajímal i po návratu do Číny, nakonec se ale proslavil jako spisovatel. Teprve
nedávno se objevily první čínské publikace o vztahu Lu Xuna k přírodním vědám,
zejména geologii, v nichž je představován jako průkopník moderního vědeckého poznání. Zaměříme se na stať s názvem „Zhongguo dizhi lüelun 中国地质
略论“, uveřejněnou v časopise Zhejiang chao v r. 1903, s cílem představit Lu
Xunův zájem o geologii v širších dobových souvislostech, zejména v kontextu
idejí modernizace Číny. Zároveň si klademe otázku, nakolik lze hovořit o přínosu
tohoto Lu Xunova díla k rozvoji moderní čínské vědy.
13
Ma Yazhong 马亚中:论太湖文化
长期以来,我们习惯于采用“吴文化”、“越文化”的概念来概括吴越
之地的文化,其实这个概念在时间和空间的维度上都具有很大的局限
性。
就时间的维度而言,考古学上的“吴文化”、“越文化”所指的只是
春秋战国时期吴国越国的文化,它不足以说明吴越之地自新石器时代以
来基本上连续的不断发展演化的文化存在,“吴文化”、“越文化”在
这一时间的长河中只是短暂的一瞬,它只是吴越之地文化序列中的一个
点;就空间的维度而言,“吴文化”、“越文化”只能囊括长江下游太
湖流域这一文化板块的各一部分,因而无法揭示这一文化板块的内在联
系,也不足以说明这一文化板块的共性;而且就名称而言,也并不能
清楚标示这一文化区域的地理特征。鉴于此,我们认为采用“太湖文
化”这一概念来指称这一区域文化也许更为恰当。
“太湖文化”这一概念,在时间的维度上,不仅可以包容本区域文化发
蒙以来的全部文化进程,而且还可以追溯至更为遥远的太湖成型之初,
因为太湖的历史比本区域的文化史要更为久远;在空间的维度上,它完
全可以囊括整个长江下游太湖流域,而且还可以说明本区域文化的地理
特征。
如果我们能够跳出“吴文化”、“越文化”概念的局限,把视野投向
整个华夏大地,站在最新考古学成就的高度,我们就能对本区域文化作
出更准确的定位。著名考古学家苏秉琦先生,正是在总结当代最新考古
学成就的基础上,打破了中华文化为“黄河文化同心圆”的成说,提出
了中华文化“六大条块说”:①以燕山南北地带为重心的北方(以红山
文化为核心);②以山东为中心的东方(以大汶口文化为核心);③以
关中晋南豫西为中心的中原(以仰韶文化为核心);④以环太湖为中心
的东南部(以河姆渡、马家浜、良渚文化为核心);⑤以环洞庭湖与四
川盆地为中心的西南部(以大溪文化为核心);⑥以鄱阳湖——珠江三
角洲一线为中轴的南方(以石峡文化为核心)。中华文化的发祥不是只
有一个“点”,而是有六个“点”,中华文化不是在一个点上发展起来
的“同心圆”,而是在六个不同的 “点”上自发生成、发育成长起来,
而后有所交流,不断融合,犹如百川归海,最终形成气势磅礴,丰富多
彩的文化大观。
以苏先生的观点来看,我们所说的“太湖文化”正是中华文化六大
原发性、原创性文化之一,我们正是要从这样的高度,以如此宽广的视
野来认识和对待“太湖文化”。具体而言,我们所说的“太湖文化”是
指由河姆渡、马家浜、崧泽、良渚和吴越文化发展而来的,长江下游环
太湖流域所创造的发展至今的文化。具体区域包括:苏、锡、常、沪、
杭、嘉、湖、宁、绍等市为核心的吴越地区。这是一个共同的文化整
14
体,应该综合起来考察研究,才能更加清楚、全面地认识和把握其特
征。
太湖文化是在共同的地理生态中孕育生成,并发育成长起来,太湖
流域的不同地区虽然也各有其文化个性,但在总体上血脉交融,是一个
不可分割的有机整体。太湖流域的地理生态对于“太湖文化”具有重大
影响。历史上,许多学者也大多能意识到地理生态对于文化的影响,例
如:《荀子•儒效》称:“居楚而楚,居越而越,居夏而夏,是非天性
也,积靡使然也。”《汉书•地理志》也发现:“凡民函五常之性,而其
刚柔缓急,音声不同,系水土之风气,故谓之风。”庄绰《鸡肋篇》则
明确指出:“大抵人性类其土风。西北多山,故其人重厚朴鲁;荆扬多
水,其人亦明慧文巧,而患在轻浅。”
而现代学者刘师培在《南北文
学不同论》中仍秉承前说,认为:“大抵北方之地,土厚水深,民生其
间,多尚实际;南方之地,水势浩洋,民生其际,多尚虚无。”这些观
点虽然看到了地理生态与其地人文的联系,但却并不能说明地理生态究
竟是如何影响了人文的面貌及其特征,基本上属于似是而非的比附。我
们今天来考察地理生态对于文化的影响,就必须深一层地揭示出地理生
态究竟是如何发生作用,是通过什么途径来影响和造就一种文化的。
概而言之,一种特殊的地理生态会培育造就一种特殊的生产方式和
生活方式,这种生产方式和生活方式又会孕育出一种特殊的文化精神以
及特殊的文化品格,反过来,这种文化精神和文化品格又会巩固、影响
和促进这种生产方式和生活方式的成长和拓展,而这种发展的生产方式
和生活方式又会进一步强化和弘扬这种文化文化精神和文化品格,这是
一种良性反馈的辩证运动。一种生产方式和生活方式不断发展的历史,
也就是一种文化精神和文化品格不断弘扬的历史,两者之间相辅相成不
断建构出文明发展史的华丽篇章。太湖流域的文明发展史就是这样一种
辩证运动的灿烂硕果。只要这种良性反馈的辩证运动的环节不被中断,
太湖文明无论其如何发展,如何消化吸收外来文化,都将继续保持她的
基本特征。由此可见,在地理生态影响和造就一种文化的主要环节中,
生产方式和生活方式起了重大的作用。因此,要认识和理解“太湖文
化”,首先就要把握太湖流域特殊的生产方式和生活方式的特点,这是
解读“太湖文化”的秘钥。
由此,我们发现太湖文化有以下基本特征:1.“尚智”和“精细”的
文化追求;2.有效的组织协调能力;3.包容性;4.忍耐坚韧的毅力;
5.开放性;6.崇文;7.创新精神;8.神秘性;9.宗教观念。这些特征正
是由太湖流域特殊的地理生态,特殊的生产方式和生活方式孕育而成。
15
Jakub Maršálek: „Čepicování“ vévody Xianga z Lu v roce 564 př. n. l.
aneb jsme všichni jedna rodina: k charakteru politických vztahů v rané Číně
Je známo, že klíčový význam v politickém uspořádání starověkých státních útvarů na území Číny měly příbuzenské vztahy. Říše Zhou, nejrozsáhlejší a nejpevnější celek existující v Číně v předcísařském období, byla v zásadě konglomerátem
lenních států ovládaných vedlejšími větvemi zhouského královského klanu Ji,
případně klanů, jež k němu pojily sňatkové vazby. Kult předků jednotlivých aristokratických rodů byl v tomto prostředí neoddělitelně spjat s politickým a společenským uspořádáním říše. Situace se poněkud změnila po faktickém zhroucení
moci zhouského královského domu, kdy se v zhouském světě začaly vytvářet
mocenské bloky v čele se silnými regionálními státy. Ústřední roli ve vytváření
vazeb mezi členy těchto aliancí hrály přísežné smlouvy meng, ale jak se pokusíme ukázat na základě úryvku z kroniky Zuozhuan, vztahujícímu se k roku 564 př.
n. l., na významu neztratily ani pokrevní vazby odkazující k počátkům říše Zhou
a s nimi spojené obřady konané v rámci kultu předků.
Petra Polláková: Jeden deň v živote anjela: Problematika ženského tela
v tvorbe Cui Xiuwen
Cieľom príspevku je predstaviť tvorbu súčasnej čínskej umelkyne Ciu Xiuwen
a poukázať na zásadné tematické okruhy jej diela, a na inšpiračné zdroje čerpajúce nielen z klasického čínskeho umenia, ale taktiež zo západnej výtvarnej
tradície.
Od roku 2000 sa Cui venuje predovšetkým videu a fotografii. Ikonou jej fotografickej tvorby sa stalo dievča či veľmi mladá žena v uniforme školáčky, na prechode medzi pubertou a dospelosťou, ktorú umelkyňa štylizuje do nadpozemsky
krehkého stvorenia, často zasadeného do priestoru monumentálnej pekingskej
palácovej architektúry. Avšak žena, ktorej telo nesie stopy zranení či známky
tehotenstva, v tomto priestore bezradne tápe. Cui postavou osamelej ženy do
určitej miery konfrontuje klasickú tému tradičnej čínskej krásavice, obývajúcej
idealizovaný palácový svet. Ikona blúdiaceho dievčaťa má však bezpochyby i ďalší inšpiračný zdroj, ktorý umelkyni pomáha zdôrazňovať atmosféru traumatického zážitku prebúdzajúcej sa sexuality. Predobrazy zraniteľného dievčenského
tela, nesúceho stopy sexuality a plodnosti, možno hľadať v európskom umení
okolo roku 1900, predovšetkým v tvorbe Edvarda Muncha. Tradičné umelecké
vzory tak Cui v symbolickej rovine využíva ku reflektovaniu sociálnych problémov súčasnej čínskej spoločnosti.
16
František Reismüller: Metafikční charakter Ma Yuanovy tvorby a jeho
potenciálně podvratné působení v rámci literárně politického diskursu
Ma Yuan 马原 (nar. 1953) je jeden z nejvýznamnějších spisovatelů čínské avantgardní literatury (xianfeng wenxue 先锋文学) 2. poloviny 80. let 20. století. Jedním z „poznávacích znamení“ jeho prozaické tvorby je vysoká míra metafikčních a metanarativních prvků, které zpochybňují autenticitu jinak až reportážně
vyprávěných textů a vytvářejí tenzi mezi obsahem a formou, mezi vyprávěním
předkládaným jakožto záznam osobní zkušenosti autora a neustále zdůrazňovanou smyšleností vyprávěných událostí. Formálně sebereflexivní prvky v Ma
Yuanových povídkách narušují jejich potenciálně realistické vyznění a odvádějí
pozornost od vyprávěných událostí k formálnímu experimentu. Tento příspěvek
na vzorku Ma Yuanovy krátké a středně dlouhé prozaické tvorby zkoumá metafikčnost v kontextu literárně politického diskursu jakožto potenciálně podvratný
prvek působící proti literárně politickými elitami proklamované funkci literatury
a zároveň analyzuje, jak zdůrazňování smyšlenosti textu ovlivňuje možnosti jeho
interpretace.
David Sehnal: Slovník Guangyun a současná výslovnost čínských znaků
Slovník Guangyun (1008 n. l.) je nejdůležitějším zdrojem informací o středočínské výslovnosti čínských znaků (slov), jakož i pro stanovení současné výslovnosti těch čínských lexémů, které ztratily kontinuitu užívání v pozdějších stádiích
vývoje čínského jazyka.
Výslovnost čínských znaků je ve slovníku Guangyun zapsána pomocí metody
fanqie. Jednomu fanqie je přiřazeno zpravidla několik znaků, které tvoří homofonní skupinu xiaoyun. Tyto znaky se vyslovovaly v době sestavení slovníku
Guangyun nebo jeho předchůdců totožně.
Pravidlo, že znaky patřící v Guangyunu do téže homofonní skupiny se vyslovují stejně, by teoreticky mělo platit i z hlediska současné výslovnosti, neboť
neexistuje fonologická podmínka pro fonetickou divergenci.
Nicméně, při konfrontaci s každým jednotlivým znakem obsaženým ve slovníku
Guangyun zjistíme, že z tohoto pravidla existují stovky výjimek. Některé z nich
vykazují systematičnost, jiné mají nahodilý charakter.
Referát bude pojednávat o těchto výjimkách, o pojmech jiudu, jindu, wendu,
baidu. Rovněž se bude zabývat obecnými problémy vznikajícími při generování současné výslovnosti znaků z fanqie, kdy se dle pravidel musejí generovat
slabiky, které v současné čínštině neexistují (tedy nereprezentují žádný morfém
ve slovníku Xiandai Hanyu Cidian).
17
Tereza Slaměníková: Synchronní analýza grafického prvku
Základním teoretickým východiskem lingvistického výzkumu jednotlivých písem
světa je jejich vztah k jazyku, tzn. zpravidla konvenční vztah mezi grafickým znakem a lingvistickou jednotkou. V případě čínského znakového písma se základní
grafická jednotka vyznačuje propracovanou tříúrovňovou strukturou, na jejímž
nejnižším stupni stojí tahy, které se sdružují do prvků a ty se následně spojují
do znaků. Z hlediska grammatologické analýzy čínského znakového písma hrají
klíčovou roli prvky, jejichž užití ve znacích je etymologicky podmíněno sémantickou nebo fonetickou motivovaností. Současná podoba čínského znakového
písma je však výsledkem více než tří a půl tisíce let trvajícího vývoje doprovázeného grafickými, fonologickými i sémantickými změnami. Nabízí se tak otázka, jaký je synchronní stav této grafické jednotky, a to zejména v následujících
aspektech: a) jaké je kvantitativní a kvalitativní zastoupení prvků ve znacích;
b) jaký je poměr mezi samostatnými a nesamostatnými prvky; c) jaký je vztah
mezi prvky na jedné straně a jimi tvořenými znaky na straně druhé. Ve svém
příspěvku prezentuji výsledky získané v rámci grammatologické analýzy 2500
nejfrekventovanějších čínských znaků.
Martin Slobodník: Na spoločnej stráži mieru a socializmu: obraz Číny
v Československu v 50. rokoch 20. storočia
Obdobie 50. rokov predstavuje najintenzívnejšiu kapitolu československo-čínskych politických, ekonomických, ale aj kultúrnych kontaktov. Takmer dve desiatky knižne publikovaných cestopisov slovenských a českých autorov (L. Mňačko, V. Ferko, V. Mináč, M. Pujmanová, A. Hoffmeister) predstavujú významný
prameň pre analýzu konštrukcie obrazu Číny v socialistickom Československu
v kontexte dobovej propagandy. Zaujímavý vizuálny prameň predstavujú aj príspevky venované Číne v dobových filmových žurnáloch (napr. Týždeň vo filme).
Cieľom príspevku je načrtnúť problematiku a definovať relevantné otázky i pramene.
Ivo Spira: The Language of Jasyr Shivaza‘s Poetry — Some Reflections
on Dungan Language and Literature
This paper looks into how elements from different languages and literary traditions come into play in the poetry of the most important Dungan poet, Jasyr
Dzhumazovich Shivaza (1906–1988), a native of Soviet Kirghizia. Questions
addressed include the following: What are his linguistic and stylistic devices? In
which way does his poetry reflect the complex linguistic and cultural environ18
ment of Central Asia? How does Dungan differ from Chinese, especially given
that it is not written in Chinese Characters?
The Dungan people of Central Asia is a minority living in Kyrgyzstan,
Kazakhstan, and Uzbekistan. They are descendants of Muslim Chinese (Hui)
refugees fleeing from imperial Chinese punitive expeditions against local Muslim uprisings in Northwest China in the 19th century. They speak what is basically a variety of Northern Chinese that was standardized as an independent minority language in Soviet Central Asia. Standard Dungan is a fully fledged literary
language written in the Cyrillic alphabet without tone marks.
Ondřej Škrabal: Vývoj postavení „malých služebníků“ (xiǎochén 小臣)
na královském dvoře v průběhu dynastie Západní Zhōu ve světle nápisů na bronzových nádobách a zvonech
Postava „malého služebníka“ xiǎochén 小臣 a její údajná úloha na zhōuském
královském dvoře je nám poměrně dobře známa z kanonického spisu Zhōulǐ 周
禮, je ovšem otázkou, do jaké míry tyto idealizované záznamy odráží historickou
realitu. Pojem xiǎochén 小臣 se objevuje již v nápisech na různých médiích
v pozdní fázi dynastie Shāng, a pro toto období byl předmětem četných studií.
Pro dobu Západní Zhōu existuje studie jediná (Zhāng Yàchū 張亞初, Liú Yǔ 劉雨,
Xī Zhōu jīnwén guānzhì yánjiū 西周金文官制研究, Zhōnghuá shūjú 1986, s. 44–
45), avšak její závěry jsou neuspokojivé. Příspěvek proto předkládá zevrubnou
analýzu nápisů na bronzových zvonech a nádobách odlitých od rané do pozdní doby Západní Zhōu, ze které je patrná dynamika vývoje postavení a úlohy
„malých služebníků“ na zhōuském královském dvoře, a dokresluje tak celkový
trend ve vývoji správního systému za dynastie Západní Zhōu. Výsledek analýzy
je posléze předmětem srovnání se záznamy v Zhōulǐ, které může posloužit jako
příspěvek do diskuze o věrohodnosti tohoto spisu.
Tang Zhesheng 汤哲声 :历史与记忆:中国吴语小说论
本文所考察的吴语小说,总体特征是使用吴语(以苏州话为代表)和描
写吴地世情(以上海为中心的江南地区)的小说。这类小说大多产生于
清末民初时期,主要作品有《何典》、《海上花列传》、《海天鸿雪
记》、《海上繁华梦》、《九尾龟》、《人间地狱》等小说。犹如一颗
划破天空闪耀一时的流星,这些吴语小说曾经辉煌过,但很快就泯灭
了。
论文由4个方面组成:
吴语小说产生与消失的背景分析。我认为这样的因素有三个。首先是
上海城市文化的崛起,并逐步成为了中国文化的中心。自1873年上海开
19
埠以后,上海迅速走向都市化,形成了商业气氛浓郁并具有很强的时尚
风格的上海文化。从全国的角度上说,当时的上海文化代表的就是先进
和文明,虽然很多人陶醉其中的只是新奇和愉悦。作为文化的重要的组
成部分吴方言自然就成为了中国最显要的方言。会说吴方言就是一种身
份,用吴方言来写上海的社会生活和社会时尚,不仅显得特别地般配,
更是一种骄傲。事实上,吴语小说无一例外地写的是上海的时尚生活,
表现地是给予内地人很新奇的上海人的行为方式和消费方式。其次是市
场的需求。上海的崛起最重要的标志之一就是人口的膨胀,50年不到上
海就由一个20万人不到的海边城市变成了百万人口的东方都市。这些来
自全国各地的移民们迅速地成为了上海市民。这些上海市民对身边发生
的事情特别地关心,对精神上的愉悦特别地需要,于是一种满足于市民
需求的杂志和小报就诞生了。吴语小说都是连载于这些杂志和小报上的
作品,它们就是写给上海市民看的文学作品。用吴语写这些文学作品不
仅不存在语言的障碍,而且能够引发读者的亲近感。再次,究竟用什么
语言作为全国的统一语言在当时的中国并没有形成的一致的意见。“方
言统四”“国语统一”,这样的意见在当时的中国具有很大的影响。京
话可以作为全国的统一语言,吴方言就不能作为全国的统一语言么?所
以韩邦庆说曹雪芹可以用京话写《红楼梦》,我就不能用吴方言写《海
上花列传》?其心态,韩邦庆与那些语言学家们源于一辙。这三个原因
是支撑着吴语小说创作的动力。当然,随着这个动力的拆除,吴语小说
自然也就走向式微,并且消亡。20、30年代,上海的经济和文化开始从
形成阶段走向了辐射阶段,在辐射的过程中,吴方言也就成为了障碍。
如果不是一些文化人和作家的那么念念不忘,并努力地整理、评说、重
印,吴语小说真的就烟飞泯灭了。不管这些文化人和作家的动机是什
么,经过他们的宣传和努力,吴语小说流传了下来,虽然它们只是历史
与记忆而已。
2、吴语小说的文化分析。江南情调、名士与妓女、现代都市的文明
的记载和卖弄:吴语小说的文学分析。吴语小说用文学的形式极其生动
了记载了此时上海移民文化的特色。首先是“淘金”和“着道”。到上
海就能赚在清末民初的中国已经成为了社会的“共识”,于是各式人等
都涌进了上海“淘金”。但是到上海“淘金”要遇到各种问题,还有很
多陷阱,弄得不好就要“着道”,这也是一个社会“共识”吴语小说几
乎都是写的这样的故事。吴语小说突出的表现出了当时吴地的“色情
观”。 “捞一把就走”的移民心态使得这里赚钱的方式相当的商业化,
也培养了趋利的社会心态。在这样的社会氛围之中,中国传统的性爱观
念受到了极大的冲击。上海人所推崇和所适应的性爱观念与内地人形成
了极大的反差。内地的风流士卿也寻花问柳、狎妓纳妾,但毕竟不是大
张旗鼓的事,传统的道德观足以形成强大的制约力量,使人不敢妄自非
为。而步入当时的十里洋场,男女在大街上打趣调笑的场面随处可见,
调情者不避,旁观者不怪,一切形成新的“自然”。社会心态演变到这
20
种地步,以至于开妓院、做妓女就像开店铺、做生意一样,非常平常。
吴语小说的作者本来都是一些江南才子,他们的文化修养使得他们追求
一种脱俗的生活境界,坐谈风月、看花载酒、知人论世、互为唱和,生
活方式自许清高和浪漫,可是他们偏偏生活在所谓的时尚文明泛起的时
代,他们无法摆脱那些时尚文明的影响。于是,名士文化和都市文化就
交融在这些吴语小说之中,形成了怪异却颇具魅力文化气氛。
3、文学传统和叙事分析。吴语小说产生于清末民初中国社会现代化的
转型时期,它以形象的语言记录下了中国社会现代化的进程。其中最具
史料价值的是记载了此时中国的色情业的状态。上海的色情业是伴随着
上海的都市化的进程而发展起来的,要表现上海的色情业就不能不表现
上海的都市化进程,这就给吴语小说带来了另一种史料价值。
4、吴语小说的语言分析。张南庄的《何典》运用了很多吴地方言写
作,其他吴语小说是双语言系统,即妓女的语言用吴语,叙述语言和其
他人物语言用官话。同是吴语小说在使用吴语程度上不同,与作者们的
创作意图很有关系。时文技巧讲究用典,其典均来自于文史书籍或者故
事传说。张南庄也用典,不过,他的典故均来自方言口语。韩邦庆等人
用吴语写妓女的语言是为了显示“身份”。清末民初时天下妓女以吴地
为最,吴地妓女以一口纯正的吴侬软语为最。为什么妓女要说吴语呢?
这与吴语的传情达意有很大的关系。据吴方言学家们研究,吴方言有七
个音,分舒声和入声。有意思的是词汇在成句时都不再是单字调,而是
变化成新的组合调。既是音多、音清、音亮、音润、音简洁、音有节
奏,组合起来又是有新腔、有缘声、有飞度,所以吴语说起来抑扬顿
挫,婉转流畅,像在唱歌。吴语不用肯定否定句,例如“好不好”“行
不行”“可以不可以”等,而是用“阿好”“阿行”“阿可以”等疑问
句。另外,吴语还有一些特殊的语气词,例如“嗄”字,就常常运用于
句尾。用这样的语言传情达意别有一番风味,柔弱之中却又含情脉脉,
甜糯之间又有几份嗲味,如果再从女性的口中说出,似乎又多一些哀怨
和娇媚的意味。
Hana Třísková: Klitika a klitikoidy — nenápadní budovatelé rytmu mluvené čínštiny
Pro účely vystižení řečového rytmu v různých jazycích je užitečné rozlišit dvě
„rytmické“ kategorie jazyků: 1. jazyky počítající slabiky, angl. syllable-timed
languages (“machine-gun rhythm”; např. čeština, francouzština), 2. jazyky
počítající přízvuky, angl. stress-timed languages (“Morse-code rhythm”; angličtina, spontánní hovorová čínština). V jazycích druhého typu pozorujeme, že
přízvučné slabiky jsou realizovány plně a s patřičným trváním (angl. you [],
am []), kdežto v nepřízvučných slabikách dochází k výraznému krácení trvání
a k hláskové redukci (you [], am [], []). Jak v angličtině, tak v čínštině lze
21
přitom vymezit uzavřený soubor (closed set) jednoslabičných synsémantických
slov s gramatickým nebo značně oslabeným významem, která se za normálních
okolností vyslovují nepřízvučně, tj. jako klitika těsně rytmicky připojená ke slovu
sousednímu; přízvučná jsou pouze izolovaně nebo pod logickým / kontrastivním
přízvukem. V angličtině např. me, I, you, could, do, to, would, some, of (mají
weak forms a strong forms). Pro čínštinu je na místě jemnější rozlišení na klitika
(gramatické a větné partikule: de 的, 得, 地, le 了, zhe 着, guo 过, men 们, ba
吧 ma 吗 atd.) — nemají lexikální tón, vždy se chovají enkliticky, a klitikoidy
(os. zájmena wǒ 我, nǐ 你, tā 他, deiktická slova zhè 这, nà 那, slovesa yǒu 有,
zài 在, shì 是, yào 要, huì 会, záložky shàng 上, xià 下, adverbia jiù 就, hěn
很 atd.) — běžně se chovají se jako enklitika nebo proklitika, tj. mají oslabený
či častěji zcela neutralizovaný tón, jsou krátká a segmentálně redukovaná; za
jistých okolností však mohou nést kontrastivní či logický přízvuk a mít plný tón
a plnou realizaci (srov. s anglickými slovy s weak/strong forms). Tato slova jsou
nesmírně frekventovaná. Jejich suverénní identifikace a nacvičení jejich patřičně oslabené realizace může zásadně přispět k přirozenosti zvukového projevu
u studujících čínštiny. (pozn.: termín „klitikoidy“ jakož i kategorizaci na klitika
a klitikoidy zavádíme nově)
Richard Turcsányi: Viacfarebný drak: Zahranično-politické myslenie
v Číne.
Príspevok sa zaberá súčasným čínskym zahranično-politickým myslením v zmysle vnímania Číny a jej vzťahu k zahraničiu. Hlavným argumentom príspevku je
tvrdenie, že jednotlivé skupiny čínskej spoločnosti zastávajú v niektorých otázkach značne odlišné názory na žiadanú zahraničnú politiku a pre pochopenie
celkového strategického myslenia Číny je nutné vziať do úvahy jednak túto názorovú pluralitu, a jednak kontext politického systému, v ktorom tieto spoločenské
skupiny prichádzajú do interakcie. V príspevku je analyzované postupne myslenie a konanie politických predstaviteľov, akademickej sféry, médií a verejnosti.
Jednotlivé názorové skupiny sú vložené do kontextu tvorby zahraničnej politiky
a v závere sú diskutované možné praktické dôsledky.
David Uher: „Pořadí determinativů ve Výkladu znaků“
V roce 121 byla zveřejněna Xu Shenova 許慎 (?54–?125) kolosální monografie
Shuō Wén Jiě Zì 《說文解字》 Výklad významu základních a rozbor struktury
odvozených znaků (dále jen Výklad znaků). Jí byl v Číně odstartován grammatologický výzkum, který se od té doby prakticky až do současnosti zaobírá třemi
základními tématy: dukty, šest kategoriemi znaků a determinativy. Práce západ22
ních sinologů téma determinativů a jejich pořadí ve Výkladu znaků opomíjejí,
relevantní čínské studie se jím zabývají pouze velmi okrajově, když za rozhodující
princip řazení determinativů považují tu jejich grafiku, tu sémantiku. Téma je ale
rozhodně pozoruhodným komplexem, jak ostatně dokládá již Xu Kaiovo 徐鍇
(920–974) pojednání obsažené ve Shuō Wén Jiě Zì Xì Zhuàn 《說文解字繫傳》
Výkladu znaků s komentářem (sv. 31 a 32). Xu Kaiovy myšlenky dále rozvinuli
qingští filologové Duan Yucai 段玉裁 (1735-1815) v Shuō Wén Jiě Zì Zhù 《說文
解字注》 Komentáři Výkladu znaků a Wang Yun 王筠 (1784–1854) v Shuō Wén
Shìlì 《說文釋例》 Výkladu znaků v příkladech. Tento příspěvek si proto klade za cíl obsah tří zmiňovaných teoretických statí analyzovat, srovnat, zobecnit
a především typologicky zhodnotit základní principy řazení determinativů v Xu
Shenově práci.
Stanislav Vavrovský: Transliterácia strednej čínštiny
Fonologický podsystém strednej čínštiny je zachytený v rýmových slovníkoch
a najmä v songských rýmových tabuľkách. Pri súčasnom stave poznania je neefektívne pokúšať sa o jeho presnú fonetickú interpretáciu ako Karlgren (1926,
1957) či Pulleyblank (1984). Užitočnejšie je transliterovať kategórie čínskej
fonologickej tradície do latinky. Takéto transliterácie vytvorili Baxter (1992,
2011) i Branner (1999), no ich systémy majú viaceré nedostatky. Nezachytávajú
všetky dištinkcie čínskej fonologickej tradície, sú graficky komplikované a vytvárajú typologicky nepravdepodobné fonologické systémy. V transliterácii, ktorú
navrhujem, ponúkam riešenie uvedených problémov. Môj systém vychádza
z Wylieho transliterácie tibetčiny a dôsledne reprezentuje tradičné fonologické
kategórie za použitia bežných písmen latinskej abecedy, jedného interpunkčného a troch obvyklých diakritických znamienok. Je určený pre účely historickoporovnávacieho bádania ako aj pre výučbu predmodernej čínštiny, predovšetkým z obdobia dynastií Táng až Sòng (618–1279).
Jan Vihan: Soucit jako jed
Pohroužení bódhisattvy (菩薩禪 či 坐禪三昧經, Taishō #614) je výsledkem první
spolupráce mezi předním čchinským mnichem Seng-žuejem a čerstvě přibyvším
tocharským učencem Kumáradžívou. Úvodní část tohoto meditačního manuálu
popisuje klasickou praxi „tří jedů“, druhá část tento materiál reflektuje formou
otázek a odpovědí. Příspěvek se zaměřuje na jednu z těchto výměn, ve které
je soucit představen ne jako protilátka k hněvu, jak ho chápala dřívější tradice,
nýbrž jako jeho neškodný projev. Do každodenní praxe je tak promítnut základ
ne-dualistické filosofie nově se rozvíjejícího mahájánového směru.
23
Lukáš Zádrapa: Konfucius strunil a pěl v síni — výběr z nejlepších
slovnědruhových přechodů v Letopisech pana Lü
Příspěvěk se zaměřuje na zajímavější a obzvláštnější případy slovnědruhové konverze mezi podstatnými jmény a slovesy v Letopisech pana Lü (pravděpodobně
239 př. n. l.), mezi něž lze počítat především metaforické a méně pravidelné
a tudíž předpověditelné derivace. Zkoumaný text reprezentuje typický prozaický, resp. prozimetrický výkladový text doby pozdních Válčících států, který svým
rozsahem a encyklopedickým záběrem slibuje nabídnout pestrou paletu jevů
tohoto druhu. Studie je tak opačným pólem kompletního rozboru slovnědruhové pružnosti v Knize písní (Zádrapa 2010), představující text předklasický a básnický. Výklad konkrétních jevů je zasazen do komplexního teoretického rámce.
Příspěvěk si vedle klasického důrazu na sémantické procesy probíhající při konverzi všímá i otázky valence sloves tímto způsobem vziknuvších, která nikdy v této souvislosti nebyla řešena a která přitom pravděpodobně úzce souvisí s mírou
lexikalizace jednotlivých slovesných užití daných slov.
Seznam účastníků
Dušan Andrš, Ph.D.: FF UK v Praze, [email protected]
Daniela Zhang Cziráková, Ph.D.: Slovenská akademie věd, danielazhang@
hotmail.com
PhDr. Zlata Černá: FF UK v Praze, [email protected]
Mgr. Táňa Dluhošová: FF MU v Brně, [email protected]
Mgr. Jarmila Fiurášková: FF UP v Olomouci, [email protected]
Mgr. Lenka Gyaltso: NG Praha, [email protected]
Kamila Hladíková, Ph.D.: FF UP v Olomouci, [email protected]
Florence Hodous, Ph.D.: University of London, SOAS, [email protected]
Jakub Hrubý, Ph.D.: AV ČR, [email protected]
Jiří Hudeček, Ph.D.: FF UK v Praze, [email protected]
Mgr. Jan Chmelarčík: FF UK v Praze, [email protected]
Prof. Ji Jin 季进: Suzhou University, [email protected]
24
Zornica Kirková, Ph.D.: Staadsbibliothek Berlin a FF UK v Praze, [email protected]
Ondřej Klimeš, Ph.D.: FF UK v Praze, [email protected]
Mgr. Pavlína Krámská: FF UK v Praze, [email protected]
Mgr. Václav Laifr: FF UK v Praze, [email protected]
Viera Langerová, Ph.D.: [email protected]
Mgr. Zuzana Li: [email protected]
Doc. Olga Lomová, CSc.: FF UK v Praze, [email protected]
Prof. Ma Yazhong 马亚中: Suzhou University, [email protected]
Jakub Maršálek, Ph.D.: FF UK v Praze, [email protected]
Mgr. Štěpán Pavlík: FF UK v Praze, [email protected]
Michaela Pejčochová, Ph.D.: NG Praha, [email protected]
PhDr. Petra Polláková: NG Praha a FF UK v Praze, [email protected]
Mgr. František Reismüller: FF UK v Praze, [email protected]
PhDr. David Sehnal: Friedrich-Alexander Universität Erlangen-Nürnberg,
[email protected]
Mgr. Ondřej Škrabal: FF UK v Praze, [email protected]
Mgr. Tereza Slaměníková: FF UP v Olomouci, [email protected]
Doc. Martin Slobodník, Ph.D.: FF UK v Bratislavě, [email protected]
uniba.sk
Ivo Spira, Ph.D.: University of Oslo, [email protected]
Prof. Tang Zhesheng 汤哲声: Suzhou University, [email protected]
Hana Třísková, Ph.D.: AV ČR, [email protected]
Mgr. Richard Turcsanyi: FF MU v Brně, [email protected]
David Uher, Ph.D.: FF UP v Olomouci, [email protected]
Dušan Vávra, Ph.D.: FF MU, [email protected]
Mgr. Stanislav Vavrovský: FF UK v Bratislavě, [email protected]
Jan Vihan, Ph.D.: [email protected]
Lukáš Zádrapa, Ph.D.: FF UK v Praze, [email protected]
25
26
Praktické informace
Restaurace:
U parlamentu, Valentinská 8
Yes Burger, Valentinská 9
U Rudolfa, Týnská 19
U Kapra, Žatecká 17/7
U dvou koček, Uhelný trh 10
U Medvídků, Na Perštýně 7
U Rudolfina, Křižovnická 10
Ubytování:
Kolej Petrská, Petrská 3, Nové Město
← sídlo konference (nám. Jana Palacha 2)
a okolí
27
Ústav Dálného východu FF UK v Praze
Mezinárodní sinologické centrum Chiang Ching-Kuovy nadace
Download

šestá výroční konference českých a slovenských sinologů