Kabelové systémy – rozvody
Obsah
ÚVOD ..................................................................................................................................................... 2
Typy rozvaděčů ...................................................................................................................................... 4
Přípojkové skříně a pilíře, rozpojovací jisticí skříně a pilíře. Pilíře a rozvaděče elektroměrové, sestavy
elektroměrových a přípojkových skříní. ................................................................................................. 7
Elektroměrové rozvaděče .................................................................................................................... 10
Co víme o montáži na elektroměrové a přístrojové desky. .......................................................... 10
Co víme o vybavení elektroměrových rozvaděčů ......................................................................... 10
Měřící transformátory proudu (MTP) ........................................................................................... 11
Sazbový spínač (přijímač HDO) ..................................................................................................... 12
Zapojení elektroměrových rozvaděčů .......................................................................................... 12
Elektroměrové rozvaděče vlastní i jiné konstrukce, provedení dle připojovacích podmínek
jednotlivých rozvodných závodů ČEZ, E. ON, PRE ................................................................................. 15
Porovnání technických podmínek jednotlivých závodů: ................................................................... 15
Průmyslové a ostatní rozvaděče ........................................................................................................... 17
Průmyslové rozvaděče...................................................................................................................... 17
Přípojnicový rozvod (busbar trunking system - BTS) ........................................................................ 18
Další možná provedení přípojnic: ................................................................................................. 18
Ostatní rozvaděče............................................................................................................................. 19
Speciální rozvaděče .......................................................................................................................... 19
Zásady montáže průmyslových rozvaděčů ........................................................................................... 20
Stavební úpravy pro instalaci rozvaděčů .......................................................................................... 20
Staveništní, skříňové datové a telefonní rozvaděče ............................................................................. 21
Staveništní rozvaděče ....................................................................................................................... 21
Několik pojmů k funkcím a označení staveništních rozvaděčů: .................................................... 21
Skříňové datové a telefonní rozvaděče ............................................................................................ 22
Nácvik obecných principů montáže ...................................................................................................... 23
Nejčastější příčiny poruch rozvaděčů a OBP ......................................................................................... 24
Nejčastější příčiny poruch rozvaděčů ............................................................................................... 24
Ochrana a bezpečnost zdraví při práci (OBP) ................................................................................... 24
Použité zdroje....................................................................................................................................... 25
ÚVOD
Energie se přivádí od zdrojů (obvykle elektrárny), ke spotřebičům elektrizační soustavou. Ta je
tvořena přenosovými cestami (větvemi soustavy) a rozvodnými zařízeními (uzly soustav). Rozvodná
zařízení, dělíme podle velikosti:
Rozvodnice jsou malá rozvodná zařízení v rozvodu nn. Nejčastěji obsahují vypínač na přívodu, jistící
prvky, elektroměr, přijímač HDO, stykače, transformátorky pro malé napětí. Přístroje jsou propojeny
navzájem vodiči na vstupních svorkách, drátovými propojkami, nebo izolovanými přípojnicemi.
Známé jsou nástěnné desky, nebo různé skříňky většinou s krycími dvířky
Rozvaděče jsou větší rozvodná zařízení. Obsahují větší počet přístrojů v plechové nebo plastové
skříni, panel pro montáž přístrojů a krycí dvířka. Mají vnitřní přípojnice holé, nebo izolované a
propojení na zemnící soustavu bývá provedeno například ocelovým páskem.
Rozvodny představují velká až rozsáhlá rozvodná zařízení pro všechna napětí (nn, vn, vvn, zvn).
Známe je jako elektrické stanice v budovách nebo ve venkovním provedení.
Jaké jsou požadavky na elektrický silnoproudý rozvod:







Bezpečný – způsoby zabránění náhodnému a neúmyslnému dotyku, požáru, výbuchu.
Spolehlivý - přenos energie v požadovaném množství a kvalitě v daném čase.
Přehledný - doplňuje se také optickou a akustickou signalizací a počítačovým sběrem dat.
Přizpůsobitelný - variabilita, univerzálnost (moduly) a rezervy v rozvodech.
Hospodárný - šetří s energií, kompenzace účiníku, výběr a dimenzování částí zařízení.
Rychlé odstranění poruch, odpojení vedení nebo spotřebičů bez důsledků na okolní odběratele.
Estetické požadavky podle typu prostor a prostředí, osvětlení.
Dále se budeme zabývat rozvodnicemi a rozvaděči. Rozvaděč definuje ČSN EN 60439-1, jako
„kombinaci jednoho nebo více spínacích přístrojů nn spolu s přidruženým řídicím, měřicím,
signalizačním, ochranným, regulačním zařízením atd., za jejíž úplné sestavení je zodpovědný výrobce,
včetně všech vnitřních elektrických spojů, mechanických vazeb a konstrukčních částí“. Tato norma
definuje také pojmy a názvosloví rozvaděčů.
Rozvaděč nebo rozvodnice je výrobek a jejich výroba se řídí celou řadou zákonů a norem. Zákon č.
22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky stanovuje technické požadavky na výrobky, které
mohou ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetek nebo přírodní prostředí a rozlišuje:



technické předpisy (závazné požadavky na výrobky, postupy a metody);
technické normy, pravidla a směrnice (nejsou závazné);
harmonizované normy - jejich splnění se vztahuje k příslušným nařízením vlády.
V oblasti norem je významná řada ČSN-EN 60 439 (typově zkoušené rozvaděče, částečně typově
zkoušené rozvaděče, rozvodnice přístupné laické obsluze, staveništní rozvaděče). Z výčtu norem lze
ještě zmínit společné normy pro rozvodná zařízení, normy o umístění rozvaděčů, nebo normy o
požární bezpečnosti. Každý rozvaděč a staveništní rozvaděč musí mít aspoň jeden štítek, kde musí být
povinně uvedeno:


označení, nebo ochranná známka výrobce,
typové označení nebo identifikační číslo, nebo jiné identifikační údaje umožňující obdržet náležité
informace od výrobce.
Další údaje se uvádějí tam, kde to přichází v úvahu buď na štítku, nebo v dokumentaci například:
IEC 60439-1, druh proudu, jmenovitá pracovní napětí, jmenovitá izolační napětí, zkratová odolnost,
krytí, rozměry, hmotnost, způsob uzemnění…
Rozvodnice mají o několik povinných údajů na štítku více než rozvaděče a staveništní rozvaděče,
navíc jsou: IEC 60439-3, druh proudu, jmenovitá pracovní napětí, krytí a jmenovitý proud.
Z uvedeného se dá odvodit, že výroba rozvaděčů s dodržením všech předpisů a jejich certifikace bude
spíše záležitostí specializovaných firem s patřičným zázemím. V současnosti je obrovský výběr
typizovaných systémů pro nejčastější oblasti použití od různých výrobců. Na trhu jsou řešení pro
jednorázovou instalaci, ale i modulová řešení pro možná další rozšiřování.
Vlastní výroba je ekonomicky ve značné nevýhodě a to i v případě velmi specializovaných zařízení.
K výrobě i jediného kusu rozvaděče je předpokládaná znalost příslušných zákonů a norem,
technologické a často i počítačové vybavení pracoviště se specializovaným softwarem. Většina
výrobců rozvaděčů ale kromě hotových řešení také navrhuje a vyrábí systémy na zakázku podle
požadavků zákazníka. Takové výrobky jsou (podle množství) pochopitelně dražší než nabízené
modely, protože musí projít mimo jiné také procesem zkoušek a schválení.
V dalším textu se budeme zabývat rozvaděči pro nízké napětí (nn), používané především v domovní a
částečně i v průmyslové instalaci.
Typy rozvaděčů
Základní typy rozvaděčů a jejich charakteristiky jsou definovány v normě. Škála druhů, typů,
provedení a velikostí je téměř nepřeberná a rozlišíme tak rozvaděče typizované, běžně prodávané
(pro určité předem dané účely) a rozvaděče vyrobené na zakázku, podle objednávky zákazníka (které,
ale následně musí projít typovými zkouškami). Dále se budeme zabývat především problematikou
provedení, náplně a montáže rozvaděčů typizovaných. Další možná provedení, která se vyrábějí na
zakázku spíše v jednotlivých kusech, kde se i jednotlivé kusy od sebe liší, zmíním jen okrajově.
Celkem slušný výčet druhů rozvaděčů nám poskytuje samotná norma ČSN-EN 60 439-1 v části definic.
Zde rozlišuje dva základní druhy rozvaděčů:
Typově zkoušený rozvaděč nn (TTA Type-Tested low-voltage switchgear and controlgear Assembly).
Je to rozvaděč nn odpovídající stanovenému typu nebo sestavě bez odchylek od typového provedení,
které by mohly mít podstatný vliv na jeho vlastnosti a u kterého je prokázáno, že odpovídá této
normě.
Z různých důvodů, (dopravních, výrobních…) mohou být některé operace provedeny i mimo závod
výrobce TTA. Takový rozvaděč je považován za TTA za předpokladu, že montáž je provedena
v souladu s předpisy výrobce tak, že je zajištěna shoda stanoveného typu, nebo sestavy s touto
normou, včetně vyhovění příslušným výrobním kusovým zkouškám.
Částečně typově zkoušený rozvaděč nn (PTTA Partially Type-Tested low-voltage switchgear and
controlgear Assembly). Je to rozvaděč nn obsahující jak uspořádání typově zkoušená, tak i typově
nezkoušená, za předpokladu, že uspořádání typově nezkoušená jsou odvozena (například výpočtem)
od uspořádání typově zkoušených, která vyhověla příslušným zkouškám.
Dále norma rozlišuje tyto pojmy:









Rozvodnice – krytý rozvaděč určený zpravidla k montáži na svislou rovinu.
Stavebnicová sestava rozvodnic – sestava rozvodnic mechanicky vzájemně spojených, včetně
společného nosného rámu nebo bez něho. Elektrické spoje procházejí otvory v přilehlých stěnách
mezi dvěma sousedními rozvodnicemi.
Stabilní rozvaděč – je určen k upevnění v místě instalace na podlaze, nebo na stěně.
Mobilní rozvaděč – je konstruován tak, že může být snadno přemístěn na jiné místo použití.
Rozvaděč pro vnitřní instalaci – pracovní podmínky pro vnitřní použití jsou určena v dalších
ustanoveních této normy.
Rozvaděč pro venkovní instalaci - pracovní podmínky pro venkovní použití jsou určena v dalších
ustanoveních této normy.
Nekrytý rozvaděč – se skládá z nosné konstrukce, která nese elektrické zařízení, a živé části jsou
přístupné.
Krytý rozvaděč – krytý ze všech stran s možnou výjimkou dosedací plochy, zajišťuje krytí aspoň
IP2X.
Panelový rozvaděč – s krytem přední části, zajišťuje krytí aspoň IP2X z čelní strany, živé části
z jiných směrů mohou být přístupny.



Skříňový rozvaděč – krytý rozvaděč stojící obvykle na podlaze, který se může skládat z několika
polí, oddílů nebo prostorů.
Skříňový stavebnicový rozvaděč – je tvořený sestavou několika mechanicky spojených skříní.
Pultový rozvaděč – krytý rozvaděč s vodorovným nebo šikmým ovládacím panelem nebo jejich
kombinací, který obsahuje ovládací, měřicí, signalizační a podobné přístroje.
V praxi se používají dvě základní provedení silnoproudých rozvaděčů pro domovní a částečně i pro
průmyslové instalace.
Zapuštěné, pod omítku:
Obr. 1 Rozvaděč pod omítku (katalog firmy Hager)
Montáž na omítku:
Obr. 2 Rozvaděč na omítku (katalog firmy Hager)
S jakými typy rozvaděčů se například ještě setkáme:
Rozvodnice:
Montážní a elektroměrové desky:
Obr. 3 Rozvodnice
Obr. 4 Elektroměrové desky
Elektroměrové rozvaděče:
Rozvaděče pro osazení přístroji:
Obr. 5 Elektroměrový rozvaděč
Obr. 6 Rozvaděč osazený přístroji
Přípojnicové systémy:
Modulární systémy skříní:
Obr. 7 Skříň s přípojnicemi (katalog firmy Hensel)
Datové rozvaděče:
Obr. 8 Datový rozvaděč
Obr. 9 Modulární systém skříní (katalog firmy Hensel)
Velmi často se vyskytují rozvaděče, které nelze zařadit jen jako silnoproudé, nebo datové. Jejich
náplň je smíšená a tyto rozvaděče obsahují jak silnoproudé obvody, tak i obvody elektronického
řízení. Je možné je vidět například v průmyslu, v „chytrých“ domovních instalacích, nebo u výtahů.
Rozvaděče se smíšenou náplní
Obr. 10 Výtahový rozvaděč
Přípojkové skříně a pilíře, rozpojovací jisticí skříně a pilíře. Pilíře a
rozvaděče elektroměrové, sestavy elektroměrových a přípojkových
skříní.
V domovním rozvodu definujeme jeho části:
Připojení objektu.




Přípojka je energetickým dílem, které musí být předem schváleno rozvodným podnikem
Začátek přípojky je v místě odbočení s veřejného kabelového nebo venkovního vedení a končí v
hlavní domovní skříni HDS
Hlavní domovní skříň je umístěna na venkovní straně objektu (u kabelového vedení ve výšce 0,6
m nad terénem, u připojení venkovním vedením ve výšce 2 až 2,5 m nad zemí)
Hlavní domovní skříň obsahuje pojistky, někdy provedena jako rozpojovací (vedení pokračuje) a
pak má tři sady pojistek
Obr. 11 HDS se závitovými pojistkami
Obr. 13 koncové připojení v HDS
Obr. 12 HDS s nožovými pojistkami
Obr. 14 propojení do smyčky v HDS (rozpojovací)
Hlavní domovní vedení je vedení mezi hlavní domovní skříní HDS a elektroměry.



Má být co nejkratší, nepřerušené, vedené po venkovní straně objektu nebo společnými prostory.
Má mít stejný průřez po celé délce.
Dimenzováno má být tak, aby při největším zatížení nepřekročil úbytek napětí 2 % U n
Stoupací vedení (hlavní domovní vedení)
Byt 1
Byt 2
Byt 3
Byt 4
HDS
Obr. 15 Hlavní domovní vedení pro napojení několika elektroměrů z jedné HDS
Obr. 16 plombovatelná krabice pro odbočku z hlavního domovního vedení (katalog Hensel)
Pro měření několika bytů se montují kompletní sestavy elektroměrových rozvaděčů. Na obrázku je
jako názorný příklad řešení firmou Hager:
Obr. 17 Sestavy čtyř elektroměrových rozvaděčů (katalog Hager)
Elektroměrové rozvodnice a rozvaděče



Umisťují se do snadno přístupných prostor, kvůli odečtům, připevnění opatřeno plombou, nesmí
být k ní přístup zezadu.
Vybavena je hlavním jističem a elektroměrem, nulovým můstkem, někdy též přijímačem HDO
(hromadné dálkové ovládání), sazbovým stykačem a podle připojovacích podmínek také jističem
2-6A pro jištění HDO.
Osazený jistič je nejméně o dva stupně nižší než v rozvodnici připojení objektu (HDS).
Pilíře a rozvaděče na hranici pozemku:
Obr. 18 Provedení elektroměrového pilíře
Elektroměrové rozvaděče
Podmínky pro měření odběru elektrické energie a jejich provedení určují distribuční závody.
Provedení a zapojení odběrného místa musí odpovídat těmto podmínkám. Možné způsoby montáže
měření jsou na elektroměrových deskách, v elektroměrových rozvaděčích a v elektroměrových
pilířích, nebo ve sloupcích na hranici pozemku.
Co víme o montáži na elektroměrové a přístrojové desky.
Elektroměrové desky mají rozměry 225/300 mm a 450/450 mm a přístrojové desky jsou 225/150,
225/300 a 225/450 mm. Jejich rozměry umožňují stavebnicovou sestavu. Na deskách se uvádí:



označení výrobce
druh a velikost desky
číslo normy (ČSN 35 7020).
Na elektroměrových deskách je v levém dolním rohu štítek určený k označení odběratele. Desky se
upevňují v rozích ocelovými vruty s půlkulatou hlavou 6X100, nebo šrouby s půlkulatou hlavou. U
elektroměrových desek prochází vždy jeden upevňovací šroub otvorem pod svorkovnicí elektroměru
popřípadě u desek 450/450 mm, také otvorem pod svorkovnicí sazbového spínače nebo přijímače
HDO. Na elektroměrovou desku 450/450 mm lze při jednosazbovém odběru montovat přístroje
měřicí soupravy také na místo určené pro sazbový spínač nebo přijímač HDO.
Přístroje nesmí přesahovat okraje desek. Na přístrojové desky se nesmí společně montovat přístroje
neměřeného a měřeného rozvodu. Při montáži neměřeného rozvodu před elektroměrem na
přístrojovou desku použijeme přístroje s předním přívodem, upravené k zaplombování. Přístrojová
deska pak musí mít alespoň dva upevňovací šrouby upraveny ke spolehlivému zaplombování. Otvory
pro spojovací vodiče k přístrojům namontovaným na deskách se upravují tak, aby nedošlo k
poškození izolace vodičů. Spojovací vedení je z plných vodičů a vcelku. Průřezy spojovacích vodičů
volíme podle požadavků norem. Vodiče v prostoru pod deskou volíme tak dlouhé, aby ji bylo možno
bez obtíží odklopit nebo vyjmout ze skříně bez odpojení vodičů.
Co víme o vybavení elektroměrových rozvaděčů
Před elektroměrem je zapojen hlavní jistič s vypínací charakteristikou „B“ se stejným počtem pólů,
jako má elektroměr fází. Hlavní jistič před elektroměrem mimo jištění také omezuje výši
rezervovaného příkonu v daném odběrném místě (stálá platba). Proudová hodnota jističe před
elektroměrem se dimenzuje podle soudobého příkonu odběrného místa. Pokud jsou připojeny
spotřebiče s velkým záběrným proudem, je možno použít hlavní jistič s vypínací charakteristikou C
(po písemném odsouhlasení dodavatelem elektrické energie). V odůvodněných a zcela výjimečných
případech může být povolen i jistič s vypínací charakteristikou D. Použití pojistek, pojistkových
odpínačů a sdružených jističů s proudovými chrániči není povoleno. Jistič má také nezáměnné
označení jmenovité hodnoty proudu (barva ovládací páčky apod.) a jeho vypínací charakteristiky.
Proudové hodnoty jističů:

Pro přímé měření: 10, (13), 16, 20, 25, 32, 40, 50, 63, 80 A

Pro nepřímé měření: 100, 125, 160, 200, 250, 315, 400, 500, 630, 800, 1000 A
Měřící transformátory proudu (MTP)
Používají se v obvodech pro nepřímé měření nad 80 A jmenovitého proudu hlavního jističe. K tomu je
nutno použít nepřímý elektroměr a úředně ověřené MTP, které jsou ve třídě přesnosti 0,5. Jmenovitý
primární proud MTP odpovídá jmenovitému proudu hlavního jističe a vychází z řady: 100, 125, 150,
200, 250, 300, 400, 500, 600, 750, 1000 A. MTP se zatěžuje zhruba na 70-80 % hodnoty jmenovitého
primárního proudu transformátoru, trvalá zatížitelnost je maximálně 120 %. Jmenovitý sekundární
proud je 5 A.
Svorkovnice elektroměru je namontována tak, aby napěťové propojky po povolení šroubů vlastní
vahou rozpojily napěťové obvody. Napěťové obvody nepřímého měření jsou jištěny pouze hlavním
jističem.
Obr. 19 Zapojení nepřímého měření (ČEZ)
Obr. 21 Zapojení nepřímého měření (PRE)
Obr. 20 Zapojení nepřímého měření (E. ON)
Sazbový spínač (přijímač HDO)
Je zapojen v systémech s blokováním ohřevu TUV, akumulačního nebo přímotopného vytápění.
Silové obvody těchto soustav jsou ovládány výkonovými stykači. Sazbový spínač přes své spínací
kontakty řídí příslušnou cívku stykače. Ovládací obvod (spínací kontakty sazbového spínače a ovládací
cívky daného stykače) se jistí jističem obvykle 2 A, pro každý stykač (ovládací obvod) zvlášť.
Jistič musí být možno zaplombovat v zapnuté poloze. Napájení sazbové cívky elektroměru se
připojuje na vstupní pomocnou svorku fáze L1 elektroměru popřípadě ze svorky hlavního jističe.
Zapojení elektroměrových rozvaděčů
Elektroměr musí být připojen na přívodní fáze z levé strany a u třífázových elektroměrů se požaduje
dodržení sledu fází (L1, L2, L3). Vodič PEN se nerozděluje v elektroměrovém rozvaděči ale, rozdělení
na ochranný (PE) a střední (N) vodič se provede v podružném rozvaděči. Pokud se vyskytnou
technické nebo ekonomické důvody, pak lze i v elektroměrovém rozvaděči rozdělit vodič PEN na PE a
N a před hlavní jistič osadit proudový chránič. Toto řešení v síti TN se ale nepovažuje za standardní.
Schémata zapojení elektroměrových rozvaděčů
Dále jsou uvedena pro možnost srovnání vybraná základní zapojení měřicích souprav, tak jak je
uvádějí někteří distributoři. (ČEZ Distribuce, a. s., E. ON Distribuce, a. s. a PREdistribuce, a. s.).
Zapojení jsou převzata z technických podmínek připojení měřicích souprav a doporučených schémat.
Tyto dokumenty jsou v ucelené podobě volně dostupné také na internetu.
Obr. 22 Zapojení jednofázového elektroměru (E. ON)
Obr. 23 Zapojení jednofázového elektroměru (PRE)
Obr. 24 Zapojení jednofázového dvousazbového
elektroměru (E. ON)
Obr. 25 Zapojení jednofázového dvousazbového
elektroměru (PRE)
Obr. 26 Zapojení třífázového elektroměru (ČEZ)
Obr. 27 Zapojení třífázového elektroměru (E. ON)
Obr. 28 Zapojení třífázového elektroměru (PRE)
Obr. 29 Zapojení třífázového dvousazbového
elektroměru (ČEZ)
Obr. 31 Zapojení třífázového dvousazbového elektroměru (PRE)
Obr. 30 Zapojení třífázového dvousazbového
elektroměru (E. ON)
Obr. 32 Zapojení skupinového ovládání tří třífázových elektroměrů.
Ovládání jedním sazbovým spínačem a blokováním TUV (ČEZ)
Obr. 33 Zapojení jednosazbových elektroměrů ve
vícebytovém domě (E. ON)
Elektroměrové rozvaděče vlastní i jiné konstrukce, provedení dle
připojovacích podmínek jednotlivých rozvodných závodů ČEZ, E. ON,
PRE
Základním úkolem měření spotřeby elektrické energie je konkrétním způsobem získávat data o
odebírané a dodávané elektřině. Měření zajišťuje příslušný provozovatel distribuční sítě a ten rovněž
odpovídá za funkčnost a správnost měřicího zařízení. K tomu jsou povinni výrobci elektřiny i koncoví
zákazníci na svůj náklad upravit předávací místo, nebo odběrné místo pro instalaci měřicího zařízení
v souladu se stanovenými podmínkami dle technické specifikace příslušného provozovatele.
Podmínky provedení měřicích míst pro instalaci měřicího zařízení upřesňují provozovatelé
distribučních soustav ve svých vnitřních standardech. Společnosti ČEZ Distribuce, a. s. (ČEZ), E. ON
Distribuce, a. s. (E. ON) a PREdistribuce, a. s. (PRE), jako držitelé licencí na distribuci a provozovatelé
distribuční soustavy vydávají v rámci své působnosti (jako veřejný dokument), standardy stanovující
podmínky pro osazení měřicích zařízení. Známé jsou například pod názvem: „technické podmínky pro
připojení měřicích zařízení u nových nebo celkově rekonstruovaných odběrných míst“. Odkazy na
tyto dokumenty jsou uvedeny v seznamu zdrojů.
Porovnání technických podmínek jednotlivých závodů:
1. Hlavní jistič před elektroměrem.
 Pro jednofázové odběry mají PRE a ČEZ maximální hodnotu 25 A, E. ON ji jednoznačně
nestanovuje.
 Charakteristika jističe: základní je „B“, po individuálním posouzení se připouští i „C“, ČEZ a
E. ON ve výjimečných případech i charakteristiku „D“.
2. Hlavní domovní vedení a odbočky k elektroměrům.
 HDV jsou vždy v soustavě TN-C a minimální průřez odboček k elektroměrům je 6 mm2.
 Rozdělení vodičů TN-C na TN-S: ČEZ připouští rozdělení vodiče PEN v elektroměrovém
rozvaděči, PRE a E. ON až v podružném rozvaděči. E. ON připouští, pokud jsou k tomu
ekonomické a technické důvody rozdělení v elektroměrovém rozvaděči.
3. Jistič sazbového spínače.
ČEZ jistič max. 6A, E. ON jistič max. 2A, PRE v případě spojité montáže jistič neosazuje. Jde o montáž,
kdy se HDO osazuje na kryt svorkovnice elektroměru, nebo je použitý elektroměr s vestavěným
modulem HDO.
4. Umístění měření.
Obecně je platné (dle ČSN), že poloha elektroměrového rozvaděče musí umožnit instalaci
elektroměrů ve svislé poloze a středy číselníků elektroměrů musí být 1500 – 1700 mm od podlahy,
nebo definitivně upraveného terénu. Pokud je jich více nad sebou, pak 700 – 1700 mm. Před číselníky
musí být volný prostor aspoň 800 mm s rovnou podlahou (terénem). Při umístění elektroměru
v oplocení (v pilíři v těsné blízkosti přípojkové skříně), musí být spodní hrana rozvaděče aspoň 600
mm nad úrovní definitivně upraveného terénu.
5. Provedení elektroměrových rozvaděčů
Vedení vodiče PEN z přívodu odbočky k elektroměru je zapojen podle ČEZ a E. ON do svorkovnice
odkud je vývod do bytové rozvodnice. Pracovní vodič mezi elektroměrem a svorkovnicí je světle
modrý s minimálním průřezem 6 mm2. Zapojení podle podmínek PRE je odlišné v tom, že vodič PEN
je zapojen přímo do svorkovnice elektroměru a odtud přímo do bytové rozvodnice.
HDO je řešen u PRE jako modul osazený přímo na svorkovnici elektroměru tzv. spojitá montáž. ČEZ,
ani E. ON spojitou montáž neřeší.
Spojovací vedení k propojení měřicích a ovládacích zařízení je u E. ON a PRE provedeno Cu vodiči
s plným jádrem, ČEZ připouští ve výjimečných případech se svým souhlasem použití laněných vodičů
ukončených lisovací dutinkou.
Zámky rozvaděčů podle E. ON a PRE jsou vyžadovány v kovovém provedení na trnový klíč 6x6 mm,
s hloubkou zapuštění aspoň 10 mm. ČEZ tyto zámky doporučují přednostně, jinak požadují použití
typizovaných rozvaděčových zámků.
6. Označování vodičů
Všichni distributoři požadují, aby vodiče vyvedené v rozvaděči pro elektroměr a spínací prvek byly
zřetelně a nezaměnitelně označeny např. návlečkami s popisy. Přívod do elektroměru je značen L1P
až L3P a PENP, odvod z elektroměru je L1 až L3 a PEN.
Vodiče pro zapojení spínacího prvku jsou značeny u všech distributorů prakticky totožně. Stykač
přímotopného vytápění – PV, stykač akumulačního vytápění – AKU, stykač ohřevu teplé užitkové
vody – TUV, stykač tepelného čerpadla – TC (u ČEZu je TČ), svorka pro ovládání tarifu u ČEZ a E. ON je
označena TAR. Jen u ČEZ se značí přívodní fáze (L) a střední vodič (N).
7. Přímé měření
Elektroměry pro přímé měření se osazují u PRE do 100 A, u ČEZ a E. ON jen do 80 A, včetně
jmenovitého proudu hlavního jističe.
8. Nepřímé měření
PRE, ČEZ a E. ON požadují průřez 2,5 mm2 pro proudové obvody do délky 5 m a 4 mm2 do délky 20 m.
Pro napěťové obvody do délky 5 m je průřez 1,5 mm2 a 2,5 mm2 do délky 20 m. E. ON definuje i délku
do 60 m.
9. Prozatímní místa napojení
Umístění rozvaděče měření např. na staveništi se liší podle distributora. Všichni požadují
elektroměrový rozvaděč co nejblíže k místu připojení. ČEZ povoluje u venkovních vedení vzdálenost
do 10 m a u kabelových sítí do 3 m. Připouští i delší vedení v odůvodněných případech. PRE stanoví
délku max. 3 m a elektroměrový rozvaděč na veřejném místě. E. ON stanovuje délku u venkovních
vedení do 15 m a u kabelových sítí do 5 m.
Průmyslové a ostatní rozvaděče
Průmyslové rozvaděče jsou využívány pro rozvod elektrické energie
nízkého napětí v průmyslových objektech, elektrických rozvodnách,
administrativních komplexech a dalších zařízeních. Náplň těchto
rozvaděčů je velmi různorodá podle druhu rozvodného zařízení, zda
slouží jako silový rozvaděč, rozvaděč pracovního stroje, rozvaděč
pro regulaci s upravenou čelní stěnou k obsluze, popřípadě k jiným
účelům. Samostatnou kapitolou jsou vysokonapěťové rozvaděče.
Provedení je většinou oceloplechové a krytí rozvaděčů zahrnuje
často kromě známé ochrany proti vniknutí prachu a vody, také
ochrany proti otřesům, mechanickému poškození, žíravinám nebo
provedení do prostředí s nebezpečím výbuchu.
Obr. 34 Průmyslový rozvaděč s izolovanými přípojnicemi
Průmyslové rozvaděče
Podle použití lze průmyslové rozvaděče rozdělit na tyto základní druhy:





Elektroměrové.
Rozvodné skříně.
Světelné.
Technologické.
Zásuvkové skříně.
Uvedené typy rozvaděčů známe už z
domovních instalací, ale pro průmyslové
použití se počítá zejména s vlivy prostředí,
počtem vývodů nebo většími proudovými
Obr. 35 Popis sestavy skříně průmyslového rozvaděče (katalog OEZ)
odběry (v řádu stovek A). Tomu odpovídá
také jejich konstrukce, propojení pomocí přípojnic a také výsledné rozměry. V případě vyšších nároků
na estetické začlenění rozvaděčů se často volí provedení zapuštěné do zdi.
Konstrukce rozvaděčů podle [9]:
Nekrytý
Panelový
Skříňový
Stavebnicový skříňový
Pultový
Stavebnicová sestava rozvodnic
Průmyslové rozvaděče, včetně náplně se převážně vyrábějí na zakázku kusově a podle projektové
dokumentace, která se vypracovává podle požadavků zákazníků. Větší výrobci ale často nabízejí
typizované skelety rozvaděčů pro předpokládané účely a doplnění podle potřeby. Průmyslové
rozvaděče se často vyrábějí v ucelených designových řadách, jak lze zaznamenat pohledem do
katalogů většiny výrobců.
Přípojnicový rozvod (busbar trunking system - BTS)
Typově zkoušený rozvaděč provedený jako rozvodná soustava obsahující přípojnice rozmístěné a
podepřené pomocí izolačních částí v kanálu, korytu nebo v podobném krytí
Rozvaděč se může skládat z jednotek:
 Přípojnicové rozvodné jednotky s odbočovacími zařízeními nebo bez nich.
 Jednotky pro změnu sledu fází, rozšiřovací nástavce, jednotky pro připojení pohyblivých
přívodů, napájení a adaptéry.
 Odbočovací jednotky
Obr. 36 Možnosti osazení přípojnicových skříní (katalog Hensel)
Další možná provedení přípojnic:
Obr. 37 Izolované přípojnice v domovním rozvodu (katalog Hager)
Obr. 38 Starší provedení přípojnic
Obr. 39 Přímé připojení na přístroje (katalog Brema)
Ostatní rozvaděče
Rozvaděče pro měření a regulaci
V rámci náročnějších dodávek jsou také vyráběny rozvaděče s použitím průmyslových řídících
počítačů, měřících a regulačních přístrojů, reléové techniky a polovodičových komponentů.
Technická specifikace rozvaděčů pro měření a regulaci:



Jmenovité napětí:
Stupeň krytí v otevřeném stavu:
Stupeň krytí v uzavřeném stavu:
max. 1000 V
IP 00 nebo IP 20
max. IP 65
Datové skříně
Skříně specifických rozměrů (nástěnné, nebo skříňové), určené pro instalaci datových prvků.
Speciální rozvaděče
Ovládací pulty
Ovládací pulty a panely se vyrábějí na zakázku podle přání zákazníků a používají se například pro
řízení různých výrobních linek, velínů nebo monitorovacích pracovišť.
Rohová pole
Takové uspořádání polí rozvaděče nebo sestavy rozvodných skříní, které vzhledem ke své konstrukci
je možné umístit do rohu.
Výměnné rámy
Rozvaděčové skříně s výměnnými rámy umožňují výměnu všech komponentů původní rozvaděčové
skříně (včetně dveří) přímo s celým rámem. Využívá se při rychlých výměnách nebo při rekonstrukcích
rozvaděčů.
Technická specifikace speciálních rozvaděčů:





Jmenovité napětí:
Jmenovitý proud:
Zkratová odolnost:
Stupeň krytí v otevřeném stavu:
Stupeň krytí v uzavřeném stavu:
max. 1000 V
max. 4000 A
max. 75 kA
IP 00 nebo IP 20
max. IP 65
Zásady montáže průmyslových rozvaděčů
Panelové a nekryté rozvaděče se montují například v elektrických rozvodnách nebo tam, kde mají
přístup jen pracovníci s elektrotechnickou kvalifikací. Ostatní rozvaděče a rozvodnice se montují tam,
kde jejich provedení a krytí odpovídá danému prostředí. Rozvaděče by se měly montovat
v místnostech stavebně dokončených, čistých a suchých na připravenou podlahu nebo na stěnu
podle typu rozvaděče.
Stavební úpravy pro instalaci rozvaděčů
K montáži panelových a skříňových rozvaděčů se v podlaze připravují kotvící otvory pro zalití
kotevních šroubů (obr. 40). V katalogu výrobce, nebo v průvodní dokumentaci k rozvaděči nalezneme
rozměry, počty a velikosti kotevních otvorů. Pokud jsou rozvaděče sestavené z několika polí pak je
vhodnější montáž na ocelové rámy (obr. 41), zapuštěné do podlahy nebo na podlaze. Kostra
rozvaděče se pak k rámu přivaří, z důvodu zachování roviny podlahy. Při montáži rozvaděče je
zapotřebí vzít v úvahu dostatečný prostor pro obsluhu a rozvaděč nesmí být například umístěn na
dilatační spáře.
Přívody a vývody kabelů ve vrchní částí rozvaděče jsou provedeny přes průchodky s rozměry podle
průměru kabelů. Pro přívody a vývody kabelů ve spodní části se pod rozvaděčem nachází připravený
kabelový kanál. Pokud není možno připravit kabelový kanál, pak je ocelový rám pod rozvaděčem
vzadu volný pro vývody kabelů. Kabelový kanál se dostatečně dimenzuje pro montáž částí kabelových
souborů a kabelových koncovek. Kabelový kanál přístupný shora je zakrytý odnímatelným krytem z
nehořlavého materiálu, který musí vyhovovat předpokládanému zatížení.
Návrh rozvaděče by měl pamatovat také na jeho dopravu na určené místo. Je vhodné větší rozvaděč
dělit na jednotlivé montážní celky s ohledem na velikosti transportních cest a otvorů na stavbě
(dveře, schodiště, chodby nebo i výtah).
Zapuštěné rozvaděče a rozvodnice se montují do připravených omítnutých výklenků (niky). Jejich
velikost je určena v projektu.
Obr. 40 Kotvení pomocí šroubů
Obr. 41 Kotvení na rám
Staveništní, skříňové datové a telefonní rozvaděče
Staveništní rozvaděče
Problematika staveništních rozvaděčů je řešena v ČSN EN 60439- 4 ed. 2
Rozvaděče nn - Část 4: Zvláštní požadavky pro staveništní rozvaděče (ACS).
Známe je jako hlavní nebo podružné rozvaděče s možností měření při
stavebním odběru elektrické energie. Skříně staveništních rozvaděčů jsou
vyráběny z ocelového plechu a povrchově chráněny vhodným lakem.
Stupeň krytí nejméně IP 43, pokud jsou všechny dveře uzavřeny. Otvory pro
ventilaci, odvodnění a vstupy kabelů nesmí snížit krytí. Krytí ovládacího
panelu za dveřmi nesmí být menší než IP 21, pokud jsou dveře uzavřeny za
všech podmínek. Pokud musí být dveře za provozu otevřeny, pak musí mít
ovládací panel také krytí IP 43. Zásuvky, které nejsou pod krytem, musí mít
krytí nejméně IP 43. Ochranné vodiče uvnitř stavebních rozvaděčů musí mít
průřez aspoň 2,5 mm2.
Každý stavební rozvaděč musí být vybaven nosnou konstrukcí, nebo nožkami Obr. 42 Staveništní rozvaděč
k postavení na vodorovný povrch, nebo zařízením k upevnění na svislou zeď.
Konstrukce stavebních rozvaděčů musí být taková, aby omezovala možnost mechanického poškození
zásuvek a vidlic.
Několik pojmů k funkcím a označení staveništních rozvaděčů:







Napájecí staveništní rozvaděč s měřením – je to rozvaděč určený pro připojení k veřejné síti,
transformovně, nebo staveništnímu generátoru a k pro měření odběru elektrické energie.
Hlavní staveništní rozvaděč – je takový, ke kterému jsou připojena vedení pro napájení
dalších částí staveniště. Je umístěn za rozvaděčem s měřením.
Podružný stavební rozvaděč – je připojen z hlavního rozvaděče nebo z rozvaděče s měřením
a obsahuje světelné nebo motorové obvody dalších rozvaděčů nebo obvody jednotlivých
strojů.
Koncový staveništní rozvaděč – připojují se do něj elektrické přenosné nástroje a jiná
staveništní zařízení.
Transformátorové staveništní rozvaděče – jsou rozvaděče obsahující jeden nebo více
transformátorů s příslušenstvím.
Skupina kompatibilních staveništních rozvaděčů – jsou určeny k vzájemnému propojení, tak
že tvoří rozvod nebo část rozvodu. Platí pro ně stejné předpisy pro ochranu před úrazem
elektrickým proudem.
Staveništní zásuvková skříňka – je to rozvaděč, jehož vývody jsou pouze zásuvky.
Technické specifikace staveništních rozvaděčů:



Jmenovité napětí:
Jmenovitý proud:
Stupeň krytí:
max. 1000 V
max. 120 A
IP 43/21
Skříňové datové a telefonní rozvaděče
Velikost rozvaděčů se udává rozměry skříně a počtem modulů (přístrojů) o šířce 19“, které je možno
do skříně vestavět. Rozvaděče nejčastěji obsahují napájecí moduly, routery, switche, Wi-Fi moduly
apod. Rozvaděče jsou vyrobeny se zřetelem na odvod tepla, případně pro montáž dodatečného
chlazení. Stejně jako rozvaděče pro datový provoz jsou montovány i rozvaděče telefonní. Propojení
komponent je provedeno nejčastěji strukturovanou kabeláží v mědi cat5 a cat6, nebo pomocí
optických spojů.
Obr. 43 Náplň datového rozvaděče
Obr. 44 Skříňový datový rozvaděč s moduly
napájení ve spodní části
Nácvik obecných principů montáže
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
Sestava rozvaděče pod omítku, části rozvaděče, nastavovací prvky, kompenzace zazdění.
Zapojení HDS a elektroměrového rozvaděče v pilíři pro dvě sazby.
Sestava rozvodnice s izolovanou přípojnicí.
Sestava a zapojení podružného rozvaděče pro bytovou a domovní instalaci.
Sestava a zapojení elektroměrového rozvaděče pro nepřímé měření.
Připojení staveništního rozvaděče.
Sestava a zapojení přípojnicového systému 630A.
Osazení a nácvik připojení datového rozvaděče 19“.
Nejčastější příčiny poruch rozvaděčů a OBP
Nejčastější příčiny poruch rozvaděčů
Vychází se z prohlášení o shodě s TTA při osazování a montáži PTTA v běžném prodeji.





Chyby při osazení – nedodržení shody v osazení přístroji, proudové dimenzování okruhů,
umístění rozvaděče, dochází k přehřátí zejména horní části.
Nevhodná volba propojovacích vodičů, kvalita vydrátování, poškození izolace vodičů, špatné
dotažení svorek.
Přetížení rozvaděče a destrukce zkratovým proudem.
Narušení krytí rozvaděče, proniknutí vlhkosti nebo prachu, popřípadě narušení stability
v otřesech a další.
Použití rozvaděče v nevhodných podmínkách, na které není konstruován.
Ochrana a bezpečnost zdraví při práci (OBP)
OBP při montáži rozvaděčů




Podle pokynů výrobce rozvaděče v projektové dokumentaci, nebo v návodu k montáži.
Zajištění pracoviště, potřebné vybavení nářadím.
Obecné předpisy a postupy při ochraně před úrazem elektrickým proudem obsažené v ČSNEN 332000-4-41 ed.2.
Dodržení prostoru aspoň 800 mm před rozvodnicí pro obsluhu.
Umístění rozvaděče v chráněných únikových cestách z hlediska požární bezpečnosti (kabely
procházející rozvaděči).
OBP při obsluze a práci na rozvaděči:



Dodržování pokynů výrobce rozvaděče v dokumentaci, nebo v návodu k obsluze.
Dodržování obecných předpisů a norem pro obsluhu a práci na elektrických zařízeních (ČSNEN 50110).
Předpisy pro rozvaděče a rozvodnice umístěné v prostorách přístupných laikům a v
elektrických provozovnách přístupných jen pracovníkům znalým.
Použité zdroje
[1]
[2]
[3]
[4]
[5]
Katalog firmy Hensel
Katalog firmy Hager
Katalog firmy OEZ
Katalog firmy Brema
Technické podmínky připojení ČEZ Distribuce, a. s.: http://www.cezdistribuce.cz/cs/technickeinformace/pripojovaci-podminky.html
[6] Technické podmínky připojení E. ON Distribuce, a. s.:
http://www.eon-distribuce.cz/file/cs/electricity/regulations/EON-zapojeni_mericich_souprav.pdf
[7] Technické podmínky připojení PREdistribuce, a. s.:
http://www.predistribuce.cz/distribuce/distribucni-sit/technicke-informace/technickepodminky-pripojeni--obchodni-mereni.html
[8] Schémata zapojení elektroměrů pro přímé měření (PRE):
predistribuce.cz/script/ridok?id=89&type=id
[9] Schémata zapojení elektroměrů pro nepřímé měření: pre.cz/script/ridok?type=pid&id=702
[10]Rozvaděče dostupné z: http://fei1.vsb.cz/kat420/vyuka/FAST/rozvadece.pdf
Download

Kabelové systémy – rozvody