FIRE GROUP s.r.o.
Malostranská 23
742 42 Šenov u Nového Jičína
protipožární systémy a zařízení
IČ 26880822 DIČ CZ26880822 odborná činnost, školení PO, BOZP
tel.: +420 556 700 556
fax: +420 556 700 556
[email protected]
www.firegroup.cz
SKRIPTA
Vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
„Vzdělávání v oblasti požární ochrany staveb,
bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví“
Zpracovali:
Ing. Halina Martásková
Ing. Vojtěch Kalužík
Projektový manažer:
Rostislav Pokluda
2013
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
2013
Obsah
1
Úvod .................................................................................................................................... 4
2
Zkratky a výklad některých pojmů ................................................................................... 5
3
Legislativa a ostatní dokumentace ................................................................................... 6
3.1
Národní příručka – návod k zavedení systému řízení BOZP......................................... 6
3.2
Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) ......................................................................... 6
3.3
Zákon o zajištění dalších podmínek BOZP (zákon č. 309/2006 Sb.) ............................ 7
3.4
Související legislativa BOZP ke stavební činnosti ......................................................... 8
3.5
Dokumentace staveb ................................................................................................... 10
3.6
Plán BOZP ................................................................................................................... 10
3.7
Stavební deník ............................................................................................................. 11
3.8
Koordinátor BOZP ....................................................................................................... 11
3.8.1
Koordinátor při přípravě stavby ............................................................................ 11
3.8.2
Koordinátor při realizaci stavby ............................................................................ 12
3.8.3
Koordinace dodavatelů ......................................................................................... 12
3.9
BOZP u stavebních činností ........................................................................................ 13
3.9.1
Zajištění staveniště ............................................................................................... 13
3.9.2
Doprava na staveništi ........................................................................................... 14
3.9.3
Stavební činnosti .................................................................................................. 15
3.9.4
Práce ve výšce ..................................................................................................... 19
3.9.5
Elektrická zařízení staveniště ............................................................................... 23
3.9.6
Manipulace s materiálem a skladování ................................................................ 23
3.9.7
Vyhrazená technická zařízení .............................................................................. 24
3.10 Hodnocení rizik třikrát jinak.......................................................................................... 27
3.10.1
Hodnocení rizik bezpečnosti práce....................................................................... 27
3.10.2
Hodnocení rizika pracovního prostředí – kategorizace ........................................ 27
3.10.3
Hodnocení rizik pro výběr OOPP ......................................................................... 28
3.11 Význam systémového přístupu k řízení BOZP ............................................................ 29
3.12 OHSAS 18001 ............................................................................................................. 30
3.13 Prvky systému řízení BOZP......................................................................................... 32
2
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
2013
3.13.1
Všeobecné požadavky ......................................................................................... 32
3.13.2
Politika BOZP ....................................................................................................... 32
3.13.3
Plánování ............................................................................................................. 32
3.13.4
Implementace a provoz ........................................................................................ 33
3.13.5
Kontrola ................................................................................................................ 34
3.13.6
Přezkoumání systému managementu .................................................................. 35
3.14 Nastavení systému řízení BOZP ve společnosti.......................................................... 36
3.15 Státní odborný dozor – SÚIP / OIP .............................................................................. 37
3.16 Odborná způsobilost v prevenci rizik BOZP ................................................................ 38
4
5
Zpracování řídicí dokumentace – návod ........................................................................ 39
4.1
Analýza prováděných činností ve společnosti ............................................................. 39
4.2
Příklad hodnocení rizik ................................................................................................ 40
4.3
Řídicí dokumentace ve společnosti ............................................................................. 41
4.3.1
Struktura řídicí dokumentace................................................................................ 41
4.3.2
Řízená dokumentace............................................................................................ 43
4.3.3
Aktualizace řídicí dokumentace ............................................................................ 44
Statistiky úrazovosti ve stavebnictví ............................................................................. 45
5.1
Statistika úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny ................................................... 45
5.2
Statistika smrtelných pracovních úrazů ....................................................................... 46
6
Závěr.................................................................................................................................. 47
7
Vzorové přílohy ................................................................................................................ 48
3
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
2013
1 ÚVOD
Tato skripta jsou vydávána jako vzdělávací pomůcka zaměřená na problematiku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro organizace působící ve stavebnictví a jejich cílem je zvýšit povědomí o této problematice napříč všemi úrovněmi řízení.
Jsou zde stručně popsány a vysvětleny základní legislativní požadavky na organizaci, jejich
management, vedoucí zaměstnance i zaměstnance řadové, přičemž je kladen důraz na specifické problémy aplikace těchto požadavků při provádění stavební činnosti včetně ukázek praktických příkladů.
Dále je zde popsán možný způsob zavádění funkčního cyklického systému řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci dle mezinárodních standardů, který zaručuje neustále zlepšování
úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v dané organizaci.
Svým pojetím umožňují skripta jejich aktualizaci s ohledem na nejnovější vědecké
a praktické poznatky, včetně možných budoucích trendů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci.
4
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
2013
2 ZKRATKY A VÝKLAD NĚKTERÝCH POJMŮ
BOZP
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
ČR
Česká republika
EMS
Environmentální systém řízení
EU
Evropská unie
ILO
Mezinárodní organizace práce
OIP
Oblastní inspektorát práce
OOPP
Osobní ochranné pracovní prostředky
OZO BOZP
Odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik v oblasti BOZP
podle zákona č. 309/2006 Sb. v platném znění
PÚ
Pracovní úraz
QMS
Systém řízení jakosti
SOD
Státní odborný dozor
SÚIP
Státní úřad inspekce práce
MPSV
Ministerstvo práce a sociálních věcí
NV
Nařízení vlády
NzP
Nemoc z povolání
VTZ
Vyhrazená technická zařízení
INCIDENT
Událost související s prací, při které došlo nebo mohlo dojít k úrazu nebo poškození zdraví
NEBEZPEČÍ
Zdroj, situace nebo činnost s potenciálem způsobit vznik poranění člověka nebo
poškození zdraví, případně jejich kombinaci
RIZIKO
Kombinace pravděpodobnosti výskytu nebezpečné události nebo expozice
a závažnosti úrazu nebo poškození zdraví, které může být způsobeno událostí
nebo expozicí jejímu vlivu
5
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
2013
3 LEGISLATIVA A OSTATNÍ DOKUMENTACE
3.1 Národní příručka – návod k zavedení systému řízení BOZP
Zavedení systému řízení BOZP v organizacích není doposud v České republice ze zákona povinné, nicméně se Česká republika v roce 2001 přihlásila k respektování, naplňování a dodržování zásad přijatých na jednáních mezinárodní úrovně, zabývajících se ochranou zdraví
a ochranou životního prostředí. Tím pádem se zavázala k naplňování požadavku na vytváření
podmínek pro větší zapojení managementu a všech ostatních zaměstnanců při zvyšování úrovně BOZP v organizacích.
Na základě toho vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí Národní příručku jako systém
řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, která je základním rámcovým dokumentem poskytujícím návod na implementaci systémových prvků řízení BOZP do stávajících systémů
uplatňovaných v jednotlivých organizacích. Příručka aplikuje zejména požadavky norem ČSN
OHSAS 18001, ČSN EN ISO 14001, ČSN EN ISO 9001 a mezinárodního dokumentu ILO-OSH 2001
(Guidelines on occupational safety and health management systems), přičemž model systému
řízení BOZP uváděný v Národní příručce vychází z principů Demingova zlepšovacího cyklu.
Bližší informace o aplikaci systému řízení BOZP do stávajících systémů organizací působících
ve stavebnictví jsou podrobněji popsány v dalších částech těchto skript a rozsah jejich implementace do vlastní řídicí dokumentace je plně v kompetenci vedení firmy, resp. společnosti
s vazbou na provozované činnosti.
3.2 Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.)
Pro fungování systému řízení BOZP v organizacích je nezbytné, aby mimo systémové prvky
byly dodržovány a plněny veškeré požadavky na zajištění BOZP při práci, které jsou stanoveny
českou legislativou. Základním legislativním předpisem ČR, který řeší zajištění BOZP je zákoník
práce a zejména pak jeho část pátá (§ 101 - §108), v níž jsou uvedeny práva a povinnosti organizací, zaměstnavatelů a zaměstnanců právě z hlediska BOZP.
Řešena je zde povinnost zaměstnavatelů identifikovat veškerá nebezpečí, vyhodnotit rizika
a stanovit opatření k jejich eliminaci nebo minimalizaci, zajišťovat bezpečnost všech fyzických
osob, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích a všech zaměstnanců jiných zaměstnavatelů pokud se vyskytují na stejném pracovišti. U těchto vztahů vzniká povinnost vzájemně
6
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
2013
se písemně informovat o možných rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením a písemně stanovit osobu která bude koordinovat provádění opatření k ochraně BOZP.
Zákoník práce dále dává zaměstnavateli za povinnost zajistit zaměstnancům školení z právních
a ostatních předpisů k zajištění BOZP přičemž rozsah i četnost školení si stanovuje zaměstnavatel sám s ohledem na rizika vykonávaných činností. Mimo to je povinností zaměstnavatele poskytovat zaměstnancům dostatečné pokyny a informace k bezpečnému provádění práce
zejména při změně technologie a změně pracovního zařazení. Stanovená opatření je poté povinen vyžadovat a kontrolovat.
Mezi další povinnosti, které ukládá zákoník práce zaměstnavateli, se řadí povinnost nepřipustit, aby zaměstnanci vykonávali práci, ke které nejsou způsobilí a to jak zdravotně (nutnost
lékařských preventivních prohlídek), tak odborně (nedostatečné školení, nedostatečná kvalifikace), povinnost zajistit zaměstnancům bezplatné poskytování OOPP, ochranných nápojů
a mycích čisticích a dezinfekčních prostředků. Dále stanovuje povinnosti zaměstnavatele při
vzniku pracovních úrazů a nemocí z povolání a povinnosti při spolupráci se zástupci zaměstnanců pro oblast BOZP resp. odbory.
Zaměstnancům pak zákoník práce vymezuje základní práva a povinnosti jako je například
právo na zajištění BOZP, právo odmítnout výkon práce, která bezprostředně ohrožuje zdraví
a život zaměstnance, právo a zároveň povinnost podílet se na vytváření bezpečného a zdraví
neohrožujícího pracovního prostředí, povinnost účastnit se zdravotních prohlídek a školení
zajišťovaných zaměstnavatelem, povinnost hlásit pracovní úrazy a zároveň spolupracovat při
objasňování jejich vzniku, povinnost dodržovat právní a ostatní předpisy k zajištění BOZP, povinnost nepožívat alkoholické nápoje a neužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době, povinnost oznamovat vedoucímu zaměstnanci zjištěné závady a nedostatky na pracovišti a povinnost dodržovat a svévolně neměnit pracovní a technologické postupy, používat stanovené OOPP a pracovní prostředky.
3.3 Zákon o zajištění dalších podmínek BOZP (zákon č. 309/2006 Sb.)
Jedná se o zákon, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
zejména požadavky na prostorové a konstrukční uspořádání pracoviště, pracovní podmínky
a rizikové faktory, požadavky na výrobní a pracovní prostředky a zařízení (ochranná zařízení,
ergonomie), organizaci práce a bezpečnostní značení.
7
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
2013
Dále se zákon zabývá odbornou způsobilostí osob včetně zvláštní odborné způsobilosti,
úkoly zadavatelů a zhotovitelů stavby, úkoly kladenými na koordinátora BOZP při práci na staveništi a samotnými požadavky na pracoviště a pracovní prostředí na staveništi.
Těmito požadavky jsou zejména udržování čistoty a pořádku na staveništi, uspořádání staveniště podle příslušné dokumentace, stanovení komunikací, zajištění požadavků na manipulaci s materiálem a břemeny, provádění pravidelných kontrol strojů, nářadí a technického zařízení, zajištění požadavků na způsobilost fyzických osob působících na stavbě, úprava ploch pro
skladování, řádné nakládání s odpady, vedení evidence všech fyzických osob na předaném staveništi a dodržování požadavků na zajištění BOZP, včetně hodnocení rizik a následné vzájemné
písemné předání informací o nich a opatřeních k jejich eliminaci včetně koordinace zhotovitelů
při realizaci navržených opatření.
3.4 Související legislativa BOZP ke stavební činnosti
Problematikou BOZP ve stavebnictví včetně problematiky s tím související se zabývá celá
řada legislativních předpisů. Mezi základní patří tyto:

Zákon č. 262/2006 Sb. ve znění platných předpisů:
-

Zákon č. 309/2006 Sb. ve znění platných předpisů:
-

Podmínky kategorizace prací.
Zákon č. 133/1985 Sb. ve znění platných předpisů
-

Zákon o OIP.
Zákon č. 258/2000 Sb. ve znění platných předpisů:
-

Stavební zákon.
Zákon č. 251/2005 Sb. ve znění platných předpisů:
-

Zákon o zajištění dalších podmínek BOZP (kapitola 3.3).
Zákon č. 183/2006 Sb. ve znění platných předpisů:
-

Zákoník práce (kapitola 3.2).
Zákon o požární ochraně.
Zákon č. 174/1968 Sb. ve znění platných předpisů:
-
Působnost organizací státního odborného dozoru u VTZ.
8
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062

Zákon č. 373/2011 Sb. ve znění platných předpisů:
-
Povinnosti zaměstnavatele zajistit závodní preventivní péči.
 Nařízení vlády č. 591/2006 Sb. ve znění platných předpisů:

Nařízení vlády č. 101/2005 Sb. v platném znění:
-

Odborná kvalifikace v elektrotechnice.
Vyhláška č. 48/1982 Sb. v platném znění:
-

Výcvik a kvalifikace obsluhy stavebních strojů.
Vyhláška č. 50/1978 Sb. v platném znění:
-

Dokumentace staveb (kapitola 3.5).
Vyhláška č. 77/1965 Sb. v platném znění:
-

BOZP při práci ve výšce.
Vyhláška č. 499/2006 Sb. v platném znění:
-

Druhy vzhled a umístění bezpečnostních značek.
Nařízení vlády č.362/2005 Sb. v platném znění:
-

Evidence a hlášení pracovních úrazů.
Nařízení vlády č.11/2002 Sb. v platném znění:
-

Podmínky ochrany zdraví při práci.
Nařízení vlády č.201/2010 Sb. v platném znění:
-

Podmínky pro poskytování OOPP.
Nařízení vlády č.361/2007 Sb. v platném znění:
-

Požadavky na bezpečný provoz a používání strojů a zařízení.
Nařízení vlády č.495/2001 Sb. v platném znění:
-

Podrobnější požadavky na zajištění BOZP na pracovišti.
Nařízení vlády č.378/2001 Sb. v platném znění:
-

Bližší požadavky na BOZP na staveništích.
Požadavky na stroje, nástroje a zařízení.
Vyhláška č. 432/2003 Sb. v platném znění:
-
Podmínky pro zařazování prací do kategorií.
9
2013
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
2013
3.5 Dokumentace staveb
Každé stavební činnosti předchází zpracování dokumentace staveb. Vyhláška č. 499/2006
Sb. stanovuje rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení, dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území, dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území, společné dokumentace pro vydání společného
územního rozhodnutí a stavebního povolení, projektové dokumentace pro ohlášení stavby
uvedené ve stavebním zákoně nebo projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení,
dokumentace pro provádění stavby a dokumentace skutečného provedení stavby.
Tato vyhláška dále stanoví náležitosti dokumentace bouracích prací, obsahové náležitosti
stavebního deníku, jednoduchého záznamu o stavbě a způsob jejich vedení.
Je zde především řešena struktura dokumentace, požadavky na průvodní a technické zprávy, požární bezpečnost, hygienu, OŽP, ochranná pásma, požadavky na výkresovou část dokumentace, výpočty apod. Struktura, rozsah a obsah dokumentace staveb a náležitosti a způsob
vedení stavebního deníku jsou závazné.
3.6 Plán BOZP
V případech, kdy je zadavatel stavby povinen doručit oznámení o zahájení prací OIP, nebo
budou-li na staveništi vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví (NV č. 591/2006 Sb., příloha 5), zajistí zadavatel stavby, aby
na staveništi byl zpracován plán BOZP na staveništi podle druhu a velikosti stavby, a to ještě
před zahájením prací.
Plán musí odpovídat skutečnému stavu a změnám během realizace stavby a musí plně vyhovovat potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce. V plánu je nutné uvést potřebná opatření z hlediska časové potřeby i způsobu provedení.
Schválený plán je závazným dokumentem pro všechny zúčastněné strany na stavbě, zpracovává, aktualizuje a mění ho koordinátor BOZP na základě informací poskytovaných zhotoviteli a stavebníky, kteří jsou povinni koordinátorovi tyto informace podávat včas a spolupracovat
při tvorbě a následných změnách a aktualizacích plánu BOZP na staveništi.
Vzorový plán BOZP je uveden v závěru těchto skript (viz čl. 9).
10
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
2013
3.7 Stavební deník
Při provádění stavby vyžadující stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu musí být
veden stavební deník, do něhož se pravidelně zaznamenávají údaje týkající se provádění stavby, a který po dokončení stavby předá zhotovitel stavebníkovi.
Stavební deník je povinen vést zhotovitel stavby, u stavby prováděné svépomocí stavebník.
Záznamy do nich jsou oprávněni provádět stavebník, stavbyvedoucí, osoba vykonávající stavební dozor, osoba provádějící kontrolní prohlídku stavby, osoba odpovídající za provádění
vybraných zeměměřických prací, osoba vykonávající technický dozor stavebníka a autorský
dozor, koordinátor BOZP případně autorizovaný inspektor.
Vyhláškou č. 499/2006 Sb. jsou stanoveny požadavky na identifikační údaje v něm uvedené,
jako je název a místo stavby a seznam účastníků výstavby. Požadavky na záznamy ve stavebním
deníku například na denní záznamy o jménech osob pracujících na staveništi, o klimatických
podmínkách, na postup provedených prací, dodávky materiálu a technických prostředků, nasazení mechanizačních prostředků a další důležité záznamy.
Stavební deník se vede od převzetí po předání staveniště, musí být vždy dostupný na staveništi a záznamy do něj se zhotovují nejpozději následující den.
3.8 Koordinátor BOZP
Koordinátorem BOZP je výhradně osoba odborně způsobilá (kapitola 3.3). Činnost koordinátora BOZP se dělí na dvě fáze, na fázi přípravy stavby a na fázi realizace stavby.
3.8.1 Koordinátor při přípravě stavby
Při přípravě stavby dává koordinátor podněty a doporučuje technická řešení nebo organizační opatření vhodná k zajištění BOZP, poskytuje odborné konzultace a doporučení, zajišťuje
zpracování požadavků na BOZP při udržovacích pracích a zabezpečuje, aby plán obsahoval veškeré nezbytné informace k zajištění BOZP a aby s ním byli seznámeni všichni známí zhotovitelé.
Dále pak je koordinátor povinen v dostatečném předstihu před zadáním díla zhotoviteli předat
zadavateli stavby přehled právních předpisů vztahujících se ke stavbě a informace o předpokládaných rizicích a opatřeních před jejich působením, se zřetelem na práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví. Informace o předpoklá-
11
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
2013
daných rizicích a opatřeních před jejich působením je rovněž povinen poskytnout bez zbytečného prodlení projektantovi a zhotovitelům stavby.
Podle aktuálních skutečností upravuje koordinátor BOZP plán tak, aby byl aktuální a reflektoval veškeré dostupné informace k zajištění BOZP na staveništi.
3.8.2 Koordinátor při realizaci stavby
Při realizaci stavby koordinátor koordinuje spolupráci zhotovitelů při přijímání opatření
k zajištění BOZP, dává podněty a na vyžádání zhotovitele doporučuje technická řešení nebo
opatření k zajištění BOZP pro stanovení pracovních nebo technologických postupů a plánování
bezpečného provádění prací, které se uskuteční současně nebo na sebe budou bezprostředně
navazovat, spolupracuje při stanovení času potřebného k bezpečnému provádění jednotlivých
prací nebo činností, kontroluje stav BOZP na staveništi a požaduje bez zbytečného odkladu
zjednání nápravy, kontroluje zabezpečení obvodu staveniště s cílem zamezit vstup nepovolaným fyzickým osobám, spolupracuje se zástupci zaměstnanců pro oblast BOZP a zúčastňuje se
kontrolní prohlídky stavby, k níž byl přizván stavebním úřadem
Dále pak koordinátor BOZP během realizace stavby navrhuje termíny kontrolních dnů a organizuje jejich konání, kontroluje dodržování plánu zhotoviteli, informuje je o aktuálních rizicích a projednává s nimi přijetí opatření a termíny k nápravě zjištěných nedostatků o zjištěných
nedostatcích provádí zápisy a dále zapisuje údaje o tom, zda a jakým způsobem byly tyto nedostatky odstraněny.
3.8.3 Koordinace dodavatelů
Koordinace dodavatelů z hlediska BOZP je stěžejním prvkem při provádění stavby. Vzhledem k tomu, že stavba se neustále vyvíjí a rizika s ní spojená se neustále mění je zásadní povinností koordinátora BOZP a jednotlivých zhotovitelů důsledně se věnovat koordinaci jednotlivých vzájemně se ovlivňujících činností.
Koordinaci dodavatelů zajišťuje jak koordinátor BOZP v termínech dle rozsahu a složitosti
díla, tak odpovědné osoby zhotovitelů, které by si měly v ideálním případě denně vzájemně
předávat informace o průběhu stavby a s tím spojených rizicích a opatřeních před jejich působením. Koordinátor BOZP při této koordinaci stanovuje zejména opatření k eliminaci nebo minimalizaci předpokládaných rizik a navrhuje technická řešení nebo opatření pro bezpečné pro-
12
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
2013
vádění technologických a pracovních postupů z hlediska BOZP. A společně se zhotoviteli stanovuje potřebný čas k bezpečnému provádění prací.
Výstupem koordinace dodavatelů je to, že všichni zúčastnění zhotovitelé mají v každou
chvíli během realizace stavby přehled o činnosti ostatních zhotovitelů a tím i o souvisejících
rizicích, která se na ně mohou vztahovat, přičemž znají opatření před jejich působením.
3.9 BOZP u stavebních činností
Nařízení vlády č. 591/2006 Sb. stanovuje požadavky na zhotovitele stavby z hlediska zajištění BOZP, kde se zejména jedná o uspořádání a zajištění staveniště, používání strojů a technických zařízení a požadavky na organizaci prací a pracovní postupy.
3.9.1 Zajištění staveniště
Staveniště musí být zabezpečeno proti vstupu nepovolaných fyzických osob, a přitom
musí být dodrženy tyto hlavní zásady:

Staveniště v zastavěném území musí být na jeho hranici souvisle oploceno do výšky
nejméně 1,8 m a u liniových staveb nebo u stavenišť, na kterých se provádějí pouze
krátkodobé práce, lze ohrazení provést zábradlím skládajícím se alespoň z horní tyče
upevněné ve výši 1,1 m na stabilních sloupcích a jedné mezilehlé střední tyče. Nelze-li
toto provést, musí být staveniště zabezpečeno například řízením provozu nebo střežením. Hranice staveniště musí být označeny a to způsobem, který bude zřetelný i při snížené viditelnosti. Zabezpečení staveniště musí být pravidelně kontrolováno.

Nepoužívané otvory, prohlubně, jámy a jiná místa, kde hrozí nebezpečí pádu fyzických
osob, musí být zakryty a ohrazeny.

Vstupy a vjezdy na staveniště pro musí být označeny dopravními značkami zákaz vstupu/zákaz vjezdu nepovolaným osobám.

Před zahájením prací v ochranných pásmech vedení, staveb nebo zařízení technického
vybavení provede zhotovitel odpovídající opatření ke splnění podmínek stanovených
provozovateli těchto vedení, staveb nebo zařízení, a během provádění prací je dodržuje.
13
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062

2013
Po celou dobu provádění prací na staveništi musí být zajištěn bezpečný stav pracovišť
a dopravních komunikací.

Přístup na jakoukoli plochu, která není dostatečně únosná, je povolen pouze při zajištění bezpečné provedení práce.

Materiály, stroje, dopravní prostředky a břemena při dopravě a manipulaci na staveništi
nesmí ohrozit bezpečnost a zdraví fyzických osob zdržujících se na staveništi, popřípadě
v jeho bezprostřední blízkosti.
3.9.2 Doprava na staveništi
Pro dopravu na staveništi je nezbytné stanovit komunikace pro pěší a pro stroje, určit vzájemné přednosti a vyznačit nebezpečná místa, dále pak stanovit odstavné plochy a ty vhodným
způsobem odvodnit a zpevnit. Dalšími povinnostmi při zajišťování dopravy na staveništi jsou:

Zhotovitel je povinen zajistit způsob organizace práce a pracovních postupů při provozování dopravy a pracovních činností, při nichž se používají dopravní prostředky, tak,
aby byly určeny prostory pro bezpečné nakládání a vykládání přepravovaného nákladu
a určen zaměstnanec, který řídí a koordinuje tuto činnost, pro vykládku a nakládku
zvláště těžkých nebo rozměrných nákladů byly vydány organizační pokyny a pro připojování a odpojování dopravních prostředků byl zajištěn dostatečný počet zaměstnanců.
Před zahájením prací musí určen způsob jejich dorozumívání,

Obsluha dopravního prostředku musí používat při výstupu a sestupu na ložnou plochu
žebřík nebo jiné vhodné zařízení.

Obsluha musí zabezpečit bezpečné otáčení nebo couvání za pomoci dalšího zaměstnance, vyžadují-li to okolnosti.

Obsluha musí provádět kontrolu spojení závěsného zařízení dopravního prostředku
a vždy musí zajistit rozpojené dopravní prostředky proti samovolnému pohybu.
14
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
2013
3.9.3 Stavební činnosti
3.9.3.1
Zemní práce
Před zahájením zemních prací musí být zabezpečeny okolní stavby ohrožené výkopem tak
aby nebyla ohrožena jejich stabilita. Při provádění výkopů v ochranných pásmech musí být tyto
práce schváleny majiteli dotčených vedení. Podzemní vedení musí být okamžitě zajišťováno
proti možnému pohybu a rozpojení.
Výkopy musí být zajištěny proti pádu osob a musí být přes ně zřízeny bezpečné přechody.
Ve vzdálenosti větší než 1,5 m od hrany výkopu l ze zajištění provést vhodnou zábranou zamezující přístupu osob do prostoru ohroženého pádem do hloubky
Okraje výkopu nesmí být zatěžovány do vzdálenosti 0,5 m od hrany výkopu. Povrch terénu
v pásu od okraje výkopu nebo jámy až po hranici smykového klínu stanovenou v projektové
dokumentaci, ohrožený usmýknutím, nesmí být zatěžován.
Pro fyzické osoby pracující ve výkopech musí být zřízen bezpečný sestup a výstup pomocí
žebříků, schodů nebo šikmých ramp. Povrch šikmých ramp o sklonu větším než 1:5 musí být
upraven proti uklouznutí. Před vstupem fyzických osob do výkopu zajistí zhotovitel kontrolu
bezpečných podmínek pro provádění prací ve výkopu.
Při provádění výkopových prací se nikdo nesmí zdržovat v ohroženém prostoru, zejména při
souběžném strojním a ručním provádění výkopových prací. Pokud o ohroženém prostoru nemá
obsluha stroje dostatečný přehled, nepokračuje v práci. Na odlehlých pracovištích, kde není
zajištěn dohled, nesmí být výkopové práce od hloubky 1,3 m prováděny osamoceně.
Stěny výkopu musí být zajištěny proti sesutí. Svislé boční stěny ručně kopaných výkopů musí být zajištěny spolehlivě navrženým pažením při hloubce výkopu větší než 1,3 m v zastavěném
území a 1,5 m v nezastavěném území. Při špatných podmínkách i v hloubkách menších.
Do strojem vyhloubených nezapažených výkopů se nesmí vstupovat, pokud jejich stěny
nejsou zajištěny proti sesutí ochranným rámem, bezpečnostní klecí, rozpěrnou konstrukcí nebo
jinou technickou konstrukcí.
Nejmenší světlá šířka výkopů se svislými stěnami, do kterých vstupují fyzické osoby, činí
0,8 m, počítá se přitom s navazujícími pracemi.
15
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
2013
Při ručním odstraňování pažení stěn výkopu se musí postupovat zespodu za současného zasypávání odpaženého výkopu tak, aby provádění prací bylo bezpečné.
Sklony svahů výkopů určuje zhotovitel se zřetelem zejména na geologické a provozní podmínky tak, aby během provádění prací nebyly fyzické osoby ve výkopu a jeho blízkosti ohroženy
sesuvem.
3.9.3.2
Lepení krytin na podlahy, stěny, stropy a jiné konstrukce
Při lepení krytin je povinnost postupovat podle stanovených technologických postupů, s důrazem na zajištění důkladného větrání pracoviště vzhledem k možným nebezpečným koncentracím par. Jsou-li páry hořlavé, je třeba přijmout protivýbuchové opatření. Hořlavé zbytky je
poté třeba odstraňovat a likvidovat dle platných právních požadavků.
Všechny osoby pohybujících ve stavbách a na pracovištích, kde jsou tyto práce prováděny,
musí být řádně informovány o z toho plynoucích rizicích a opatřeních před jejich působením.
Pracoviště musí být řádně zajištěno a označeno.
3.9.3.3
Svařování a nahřívání živic v tavných nádobách
Při svařování, včetně natavování izolačních materiálů, a při nahřívání živic v tavných nádobách zhotovitel zajistí dodržení podmínek požární bezpečnosti a zajistí, aby svařování prováděly pouze odborně způsobilé osoby, přičemž se postupuje podle technologických postupů, které
zohlední bezpečnostní rizika.
Svářečské pracoviště, včetně ochranného pásma pod pracovištěm ve výšce je nutno zabezpečit proti vstupu nepovolaných fyzických osob a označit bezpečnostními značkami; při svařování elektrickým obloukem na přechodném pracovišti je nutno přijmout opatření k ochraně
fyzických osob v jeho okolí před účinky záření oblouku.
3.9.3.4
Betonářské práce a práce související
Při betonářských pracích se vždy postupuje podle stanoveného technologického postupu.
Bednění musí být těsné, únosné a prostorově tuhé. Před používáním a během používání musí
být bednění kontrolováno, zda je bezpečné. Bednění musí být v každém stadiu montáže i demontáže zajištěno proti pádu jeho prvků a částí. Při jeho montáži, demontáži a používání se
postupuje v souladu s průvodní dokumentací výrobce a s ohledem na bezpečný přístup a zajiš-
16
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
2013
tění proti pádu fyzických osob. Podpěrné konstrukce bednění musí mít dostatečnou únosnost
a být úhlopříčně ztuženy ve všech směrech a musí být bezpečně demontovatelné.
Při přečerpávání betonové směsi do přepravníků nebo zásobníků a při jejím ukládání do
konstrukce je nutno pracovat z bezpečných pracovních podlah, přičemž osoby budou chráněny
proti pádu z výšky a proti zavalení a zalití betonovou směsí. Pro přístup pak musí být zbudovány bezpečné přístupové cesty.
Dopravuje-li se betonová směs do místa ukládání čerpadlem, zhotovitel stanoví a zajistí
způsob dorozumívání mezi fyzickou osobou provádějící ukládání a obsluhou čerpadla. Po celou
dobu je kontrolován stav bednění.
Ohrožený prostor odbedňovacích prací je nutno zajistit proti vstupu nepovolaných fyzických osob. Součásti bednění se bezprostředně po odbednění ukládají na určená místa tak, aby
nebyly zdrojem nebezpečí úrazu a nepřetěžovaly konstrukci.
3.9.3.5
Zednické práce
Stroje pro výrobu, zpracování a přepravu malty se na staveništi umísťují tak, aby při provozu nemohlo dojít k ohrožení fyzických osob.
Při strojním čerpání malty musí být zabezpečen účinný způsob dorozumívání mezi fyzickou
osobou provádějící nanášení malty a obsluhou čerpadla.
Materiál připravený pro zdění musí být uložen tak, aby pro práci zůstal volný pracovní
prostor široký nejméně 0,6 m, přičemž k dopravě materiálu lze používat pomocné skluzové
žlaby, pokud jsou umístěny a zabezpečeny tak, aby přepravou materiálu nemohlo dojít k ohrožení fyzických osob.
Na právě vyzdívanou stěnu se nesmí vstupovat nebo ji jinak zatěžovat.
Vápno se nesmí hasit v úzkých a hlubokých nádobách.
3.9.3.6
Montážní práce
Montážní práce se vždy provádí podle stanoveného technologického postupu.
Způsob a místo upevnění stejně jako seřízení vázacích prostředků musí být voleno tak, aby
upevnění i uvolnění vázacích prostředků mohlo být provedeno bezpečně.
17
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
2013
Montážní a bezpečnostní přípravky, sloužící k zajištění bezpečnosti fyzických osob při montáži, je nutno upevnit k dílcům ještě před jejich vyzdvižením k osazení, nevylučuje-li to technologický postup. Pro přístup na montážní pracoviště a pro zřízení bezpečné pracovní podlahy se
využívají trvalé konstrukce, které jsou současně s postupem montáže do stavby zabudovávány.
Svislá doprava osob na pracoviště ležící výše než 30 m se zajišťuje výtahem nebo závěsným
košem, pokud to charakter konstrukce nebo postup práce nevylučuje.
Během zdvihání a přemisťování dílce se fyzické osoby zdržují v bezpečné vzdálenosti. Teprve po ustálení dílce nad místem montáže mohou z bezpečné plošiny nebo podlahy provádět
jeho osazení a zajištění proti vychýlení nebo překlopení.
Dílec se odvěšuje od závěsu zdvihacího prostředku teprve po tomto zajištění. Montážní přípravky pro dočasné zajištění dílců smí být odstraňovány až po upevnění dílců a prostorovém
ztužení konstrukce stanoveném v projektové dokumentaci.
Ocelové konstrukce musí být po dobu jejich montáže trvale uzemněny.
3.9.3.7
Bourací práce
Bourací práce, při nichž jsou dotčeny nosné prvky stavební konstrukce, se smí provádět
pouze podle technologického postupu stanoveného v dokumentaci bouracích prací a na základě provedeného průzkumu. Při zjištění nových skutečností se technologický postup aktualizuje.
Okolní budovy musí být zajištěny proti poškození bouracími pracemi.
Průzkumem zjištěné podzemní prostory, například dutiny, studně nebo jiné podzemní objekty, musí být před zahájením bouracích prací zasypány nebo jiným způsobem zajištěny.
Bourání staveb vyšších než přízemních, strhávání nebo bourání svislých konstrukcí od výšky
3 m, bourání schodišť a vysunutých částí, rekonstrukce a bourání, při kterých dochází ke změně
konstrukční bezpečnosti stavby, strojní bourání, bourání specifickými metodami, jako je řezání
kyslíkem smějí být prováděny pouze fyzickými osobami k tomu určenými zhotovitelem, pokud
je zajištěn stálý dozor vykonávaný fyzickou osobou k tomu zhotovitelem pověřenou; fyzická
osoba pověřená stálým dozorem po celou dobu výkonu stálého dozoru sleduje určené pracoviště, provádění prací a pohyb fyzických osob na něm, z tohoto pracoviště se nevzdaluje a nevykonává jinou činnost než dozor. Tento stálý dozor nutno zajistit, jestliže bourací práce probíhají na dvou nebo více místech v rámci jedné bourané stavby současně.
18
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
2013
Před zahájením bouracích prací je nutno vymezit ohrožený prostor a zajistit jej proti vstupu
nepovolaných fyzických osob, včetně bezpečného zajištění vstupů do bourané stavby.
Vnitřní rozvody a instalace zabudované v bourané stavbě musí být před zahájením prací
odpojeny a zajištěny proti použití.
Před zahájením bouracích prací je nutno stanovit signál, kterým v naléhavém případě bezprostředního ohrožení dá osoba určená zhotovitelem k řízení bouracích prací pokyn k neprodlenému opuštění pracoviště. Zhotovitel zajistí, aby všechny fyzické osoby zdržující se na tomto
pracovišti byly s tímto signálem prokazatelně seznámeny.
Dočasné stavební konstrukce zřízené uvnitř bourané stavby nebo na jejích vnějších stranách
nesmějí být zatěžovány vybouraným materiálem ani nesmí být přes ně strháván materiál
z bourané stavby, pokud nejsou k tomu účelu navrženy. Materiál z bourané části stavby je nutno průběžně odstraňovat, aby nedošlo k přetížení podlah nebo stropních konstrukcí následkem
jeho nahromadění.
Bourací práce nesmí být přerušeny, pokud není zajištěna stabilita těch částí bourané konstrukce, které nebyly dosud strženy. Tento požadavek platí i v případě neplánovaného přerušení bouracích prací, například z důvodu náhlého zhoršení povětrnostní situace.
3.9.4 Práce ve výšce
Požadavky na zajištění bezpečnosti při práci s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky
jsou stanoveny v nařízení vlády č. 362/2005 Sb.
3.9.4.1
Obecné požadavky
Zaměstnavatel přijímá technická a organizační opatření k zabránění pádu zaměstnanců
z výšky nebo do hloubky, propadnutí nebo sklouznutí nebo k jejich bezpečnému zachycení na
pracovištích a přístupových komunikacích nacházejících se v libovolné výšce nad vodou nebo
nad látkami ohrožujícími v případě pádu život nebo zdraví osob například popálením, poleptáním, akutní otravou, zadušením a na všech ostatních pracovištích a přístupových komunikacích,
pokud leží ve výšce nad 1,5 m nad okolní úrovní, případně pokud pod nimi volná hloubka přesahuje 1,5 m.
19
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
2013
Ochranu proti pádu zajišťuje zaměstnavatel přednostně pomocí odpovídajících prostředků
kolektivní ochrany, v případě, kdy povaha práce vylučuje použití prostředků kolektivní ochrany,
se použijí osobní ochranné pracovní prostředky proti pádu, které musí být pravidelně prohlíženy a zkoušeny.
Zaměstnavatel zajistí, aby na všech plochách, které nezaručují, že jsou při zatížení osobami
včetně nářadí, pracovních pomůcek a materiálu bezpečné proti prolomení a v případech při
nichž toto zatížení není vhodně rozloženo technickou konstrukcí, bylo provedeno zajištění proti
propadnutí.
Ke zvyšování místa práce nebo k výstupu není dovoleno používat nestabilní předměty
a předměty určené k jinému použití.
Práce ve výškách nesmí být prováděna, jestliže nepříznivá povětrnostní situace, s ohledem
na použitou ochranu proti pádu, může ohrozit bezpečnost a zdraví zaměstnanců.
Při práci ve výškách a nad volnou hloubkou vykonávané osamoceně nebo samostatně musí
být zaměstnanec seznámen s pravidly pro dorozumívání mezi zaměstnanci na pracovišti nebo
pro dorozumívání s vedoucím zaměstnancem. Zaměstnanec musí být zároveň poučen o povinnosti přerušit práci, pokud v ní nemůže pokračovat bezpečným způsobem, a o přerušení práce
musí neprodleně informovat vedoucího zaměstnance, popřípadě zaměstnavatele.
Požadavky na uspořádání, montáž, demontáž, zajištění stability a únosnosti, na používání
a kontrolu ochranných konstrukcí jsou obsaženy v průvodní, popřípadě provozní dokumentací.
Volné okraje musí být zajištěny osazením konstrukce ochrany proti pádu, například zábradlím,
které se skládá alespoň z horní tyče ve výšce alespoň 1,1 m nad podlahou a zarážky u podlahy
o výšce minimálně 0,15 m. Je-li výška podlahy nad okolní úrovní větší než 2 m, musí být prostor
mezi horní tyčí a zarážkou u podlahy zajištěn proti propadnutí osob osazením jedné nebo více
středních tyčí, případně jiné vhodné výplně, s ohledem na místní a provozní podmínky.
3.9.4.2
Žebříky
Žebřík může být použit pro práci ve výšce pouze v případech, kdy použití jiných bezpečnějších prostředků není s ohledem na vyhodnocení rizika opodstatněné a účelné.
20
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
2013
Na žebříku mohou být prováděny jen krátkodobé, fyzicky nenáročné práce při použití ručního nářadí. Práce, při nichž se používá nebezpečných nástrojů nebo nářadí jako například přenosných řetězových pil, ručních pneumatických nářadí, se na žebříku nesmějí vykonávat.
Při výstupu, sestupu a práci na žebříku musí být zaměstnanec obrácen obličejem k žebříku
a v každém okamžiku musí mít možnost bezpečného uchopení a spolehlivou oporu. Po žebříku
nesmí vystupovat ani na něm pracovat současně více než jedna osoba. Na žebříku smí zaměstnanec pracovat jen v bezpečné vzdálenosti od jeho horního konce, za kterou se u žebříku opěrného považuje vzdálenost chodidel nejméně 0,8 m, u dvojitého žebříku nejméně 0,5 m od jeho
horního konce. Při práci na žebříku musí být zaměstnanec v případech, kdy stojí chodidly ve
výšce větší než 5 m, zajištěn proti pádu osobními ochrannými pracovními prostředky.
Žebřík musí být vždy správně a bezpečně umístěn tak, aby byla zajištěna jeho stabilita po
celou dobu použití.
Zaměstnavatel zajistí provádění prohlídek žebříků v souladu s návodem na používání.
3.9.4.3
Zajištění prostoru pod pracemi ve výšce
Prostory, nad kterými se pracuje, a v nichž vzhledem k povaze práce hrozí riziko pádu osob
nebo předmětů je nutné vždy bezpečně zajistit. Pro bezpečné zajištění ohrožených prostorů se
použije zejména vyloučení provozu, konstrukce ochrany proti pádu osob a předmětů v úrovni
místa práce ve výšce nebo pod místem práce ve výšce, ohrazení ohrožených prostorů dvoutyčovým zábradlím o výšce nejméně 1,1 m s tyčemi upevněnými na nosných sloupcích s dostatečnou stabilitou.
Ohrožený prostor musí mít šířku od volného okraje pracoviště nejméně 1,5 m při práci ve
výšce od 3 m do 10 m, 2 m při práci ve výšce nad 10 m do 20 m, 2,5 m při práci ve výšce nad 20
m do 30 m, 1/10 výšky objektu při práci ve výšce nad 30 m. Při práci na plochách se sklonem
větším než 25 stupňů od vodorovné roviny se šířka ohroženého prostoru podle bodu 3 zvětšuje
o 0,5 m. Obdobně se zvětšuje tato šířka o 1 m na všechny strany od půdorysného profilu vertikálně dopravovaného břemene v místech dopravy materiálu.
Práce nad sebou lze provádět pouze výjimečně, nelze-li zajistit provedení prací jinak, přičemž technologický postup musí obsahovat způsob zajištění bezpečnosti zaměstnanců na níže
položeném pracovišti.
21
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
2013
Materiál, nářadí a pracovní pomůcky musí být uloženy, popřípadě skladovány ve výškách
tak, že jsou po celou dobu uložení zajištěny proti pádu, sklouznutí nebo shození jak během práce, tak po jejím ukončení.
3.9.4.4
Dočasné stavební konstrukce
Dočasné stavební konstrukce lze použít jen v provedení, které odpovídá průvodní dokumentaci a návodům na montáž a používání těchto konstrukcí
Dočasné stavební konstrukce lze užívat pouze po jejich náležitém předání odborně způsobilou osobou odpovědnou za jejich montáž a převzetí do užívání osobou odpovědnou za jejich
užívání.
Dočasné stavební konstrukce musí být podrobovány pravidelným odborným prohlídkám
způsobem a v intervalech stanovených v průvodní dokumentaci. Pokud nastaly mimořádné
okolnosti, které mohly mít nepříznivý vliv na bezpečnost lešení (například nepříznivá povětrnostní situace), musí být odborná prohlídka provedena bezodkladně.
Lešení lze montovat, demontovat nebo podstatným způsobem přestavovat jen v souladu
s návodem na montáž a demontáž obsaženým v průvodní dokumentaci a pod vedením osoby,
která je k tomu odborně způsobilá. Provádět uvedené činnosti mohou pouze zaměstnanci, kteří
byli vyškoleni a jejich znalosti a dovednosti byly ověřeny. Školení zahrnuje osvojení si znalostí
a dovedností, zejména pokud jde o:

pochopení návodu na montáž, demontáž nebo přestavbu použitého lešení,

bezpečnost práce během montáže, demontáže nebo přestavby příslušného lešení,

opatření k ochraně před rizikem pádu osob nebo předmětů,

opatření v případě změn povětrnostní situace, které by mohly nepříznivě ovlivnit bezpečnost použitého lešení,

přípustná zatížení,

další rizika, která mohou být spojena s montáží, demontáží nebo přestavbou.
22
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
2013
Žebříky nelze používat jako podpěrný nebo nosný prvek podlah lešení s výjimkou žebříků, které jsou k tomuto účelu výrobcem určeny.
Pro výstup a sestup mezi podlahami lešení lze použít i dřevěné sbíjené žebříky o největší
délce 3,5 m s příčlemi vsazenými do zdvojených postranic dostatečné pevnosti doložené výpočtem.
3.9.5 Elektrická zařízení staveniště
Při používání elektrických zařízení na stavbách je nutno přihlížet k prováděným činnostem
a zvolit tomu odpovídající elektrická zařízení.
Dočasná zařízení pro rozvod energie na staveništi musí být navržena, provedena a používána takovým způsobem, aby nebyla zdrojem nebezpečí vzniku požáru nebo výbuchu; fyzické
osoby musí být dostatečně chráněny před nebezpečím úrazu elektrickým proudem.
Dočasná elektrická zařízení na staveništi musí být podrobována pravidelným kontrolám
a revizím ve stanovených intervalech.
Hlavní vypínač elektrického zařízení musí být umístěn tak, aby byl snadno přístupný, musí
být označen a zabezpečen proti neoprávněné manipulaci a s jeho umístěním musí být seznámeny všechny fyzické osoby zdržující se na staveništi.
Pokud se na staveništi nepracuje, musí být elektrická zařízení, která nemusí zůstat z provozních důvodů zapnuta, odpojena a zabezpečena proti neoprávněné manipulaci.
Pokud nelze nadzemní elektrické vedení přesunout mimo staveniště nebo je odpojit od
zdroje elektrického proudu, je nutno zabránit vjezdu dopravních prostředků a pojízdných strojů
do ochranného pásma. Nelze-li to možné je nutno umístit zábrany a upozornění.
3.9.6 Manipulace s materiálem a skladování
Při manipulaci s materiálem nebo při jeho skladování často vznikají rizikové situace způsobené nedodržením pracovních postupů nebo legislativních požadavků, je proto potřeba aby
u složitých manipulací byly pro tyto činnosti zpracovány na stavbě podrobné technologické
postupy, zvláště pak pro manipulaci materiálu pomocí zdvihací techniky. Pravidla pro skladování materiálu by měla být jasně stanovena v plánu BOZP případně jiném závazném dokumentu
stavby. S technologickými postupy pro manipulaci a postupy pro skladování musí být seznáme-
23
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
2013
ny všechny osoby, kterých se tyto činnosti dotýkají. Způsob složitých manipulací je potřeba
řádně projednat při koordinaci dodavatelů (kapitola 3.9).
Bezpečný přísun a odběr materiálu musí být zajištěn v souladu s postupem prací. Materiál
musí být skladován podle podmínek stanovených výrobcem a podmínek stanovených v nařízení
vlády č. 591/2006 Sb. přednostně v takové poloze, ve které bude zabudován do stavby. Kde
jsou stanoveny rozličné způsoby skladování v závislosti na typu skladovaného materiálu (tabulové sklo, sypký materiál, sudy a materiál kruhového průměru, apod.)
Skladovací plochy musí být rovné, odvodněné, zpevněné a jejich rozměry musí odpovídat
rozměrům skladovaného materiálu a používaných strojů.
Materiál musí být uložen tak, aby po celou dobu skladování byla zajištěna jeho stabilita
a nedocházelo k jeho poškození.
Manipulovaný materiál je třeba vybavit vhodnými úchopovými prvky, případně stanovit
a poskytnout zaměstnancům vhodné prostředky a přípravky pro provádění bezpečné manipulace.
Při ruční manipulaci s materiálem musí být zajištěno, aby fyzické osoby provádějící tyto
manipulace nebyly vystaveny nadměrnému přetěžování organismu. Pro jednorázovou manipulaci s břemeny je stanoven váhový limit pro muže 50 kg pro ženy pak 20 kg a na žebříku nesmí
být přenášeno břemeno těžší než 15 kg.
Při manipulaci s materiálem musí být vždy zajištěna jeho stabilita, musí být vyloučena možnost sesunutí a pádu materiálu na osoby provádějících manipulaci stejně jako na ostatní osoby
pohybující se po staveništi.
Při složitých manipulacích je třeba zajistit manipulační prostor proti vstupu nepovolaných
osob, zároveň je třeba určit osobu odpovědnou za koordinaci prováděných činností a stanovit
způsob dorozumívání mezi jednotlivými osobami, které se dané manipulace účastní.
3.9.7 Vyhrazená technická zařízení
Vyhrazená technická zařízení (VTZ), která podléhají státnímu odbornému dozoru nad bezpečností práce, jsou zařízení, jejichž obsluhu, montáž, údržbu kontroly a opravy smí samostat-
24
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
2013
ně vykonávat výhradně zvlášť odborně způsobilí zaměstnanci. VTZ se dělí na tlaková, plynová,
zdvihací a elektrická.
Tlaková zařízení

parní a kapalinové kotle s konstrukčním přetlakem 0,07 MPa a teplota pracovní látky
převyšuje bod varu při tomto přetlaku,

tlakové nádoby, jejichž pracovní přetlak převyšuje 0,07 MPa a které obsahují plyny, páry nebo žíravé, jedovaté a výbušné kapaliny o jakékoliv teplotě nebo jakékoliv kapaliny
o teplotě převyšující bod varu při přetlaku 0,07 MPa,

kovové tlakové nádoby k dopravě plynů, jejichž kritická teplota je nižší než 50°C, nebo
plynů, u nichž při teplotě 50°C je absolutní tlak vyšší než 0,3 MPa.
Plynová zařízení

zařízení pro výrobu a úpravu plynů,

zařízení pro skladování a přepravu plynů,

zařízení pro plnění nádob plyny, včetně tlakových stanic,

zařízení pro zkapalňování a odpařování plynů,

zařízení pro zvyšování a snižování tlaku plynů,

zařízení pro rozvod plynů,

zařízení pro spotřebu plynů spalováním.
Zdvihací zařízení

zdvihadla a pojízdná zdvihadla o nosnosti nad 5000 kg,

jeřáby o nosnosti nad 5000 kg,

pohyblivé pracovní plošiny s výškou zdvihu nad 3 m,
25
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
2013

stavební výtahy s výškou zdvihu nad 3 m, jimiž se dopravují také osoby,

výtahy, které jsou trvalou součástí staveb o nosnosti nad 100 kg a s výškou zdvihu nad
2 m,

regálové zakladače se svisle pohyblivými stanovišti obsluhy.
Elektrická zařízení

pro výrobu, přeměnu, přenos, rozvod a odběr elektrické energie a elektrické instalace,

určená k ochraně před účinky atmosférické nebo statické elektřiny.
26
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
3.10
2013
Hodnocení rizik třikrát jinak
V zákoníku práce je stanovena povinnost zaměstnavatelů identifikovat nebezpečí a vyhodnotit z toho plynoucí rizika včetně stanovení opatření k jejich předcházení. Způsob a postup
vyhodnocování těchto rizik však v české legislativě není stanoven. Při hodnocení rizik můžeme
rozlišit tři základní typy, které se ovšem ve svém důsledku mohou vzájemně prolínat:

hodnocení rizik bezpečnosti práce,

hodnocení rizik pracovního prostředí (kategorizace prací),

hodnocení rizik pro výběr OOPP.
3.10.1 Hodnocení rizik bezpečnosti práce
Nejčastěji používaným způsobem hodnocení rizik bezpečnosti práce je bodová polokvantitativní metoda, kdy priorizace rizik vychází ze základní definice, že riziko je funkcí pravděpodobnosti a následku, přičemž se někdy do výpočtu zahrnuje i expozice riziku. Každý prvek zde
má několik kategorií, ke kterým je přiřazena bodová hodnota odpovídající skutečnému stavu na
posuzovaném pracovišti. Vynásobením hodnot je získána míra rizika. Na základě míry rizika
jsou poté přijímána tomu odpovídající opatření k jejich odstranění nebo eliminaci.
Způsob hodnocení rizik se může v jednotlivých společnostech lišit, cíle je ovšem společný
a to, rozlišit míru (hodnotu) jednotlivých rizik a stanovit tak jejich priorizaci a opatření k jejich
odstranění případně eliminaci. Hodnocení rizik se mj. věnuje také čl. 5.2.
3.10.2 Hodnocení rizika pracovního prostředí – kategorizace
Při kategorizaci se hodnotí rizikové faktory pracovního prostředí, a to prach, chemické látky, hluk, vibrace, neionizující záření, fyzická zátěž, pracovní poloha, zátěž teplem, zátěž chladem, psychická zátěž, zraková zátěž, práce s biologickými činiteli, práce ve zvýšeném tlaku
vzduchu. Podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich rizikovosti pro zdraví, které se stanovují na základě měření prováděných akreditovanou laboratoří
a na základě podmínek stanovených ve vyhlášce č. 432/2003 Sb. se práce zařazují do čtyř kategorií:
27
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
2013
kategorie první - se považují práce, při nichž podle současného poznání není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví,
kategorie druhá – se považují práce, při nichž podle současné úrovně poznání lze očekávat jejich nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně
kategorie třetí – se považují práce, při nichž jsou překračovány hygienické limity, přičemž expozice není spolehlivě snížena technickými opatřeními pod úroveň těchto limitů,
a pro zajištění ochrany zdraví osob je proto nezbytné využívat OOPP, organizační a jiná
ochranná opatření, a dále práce, při nichž se vykytují opakovaně nemoci z povolání
kategorie čtvrtá – se považují práce, při nichž je vysoké riziko ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření.
3.10.3 Hodnocení rizik pro výběr OOPP
Při hodnocení rizik pro výběr OOPP se postupuje podle nařízení vlády č. 495/2001 Sb. Je
třeba zejména určit možná rizika, která mohou na zaměstnance působit a určit část těla, která
je tomuto riziku vytavena. Na základě tohoto vyhodnocení je povinností zaměstnavatele vypracovat seznam nároku na OOPP pro zaměstnance. Dále je třeba přihlédnout ke specifikům pracovního prostředí, ve kterém jsou OOPP používány, může totiž nastat situace, že používání jednoho typu osobního ochranného pracovního prostředku zapříčiní vznik jiné rizikové situace.
I z toho důvodu existují normativní požadavky na testování OOPP v prostředí uvažovaného používání, aby tak bylo zabráněno vzniku rizikových situací ještě před finálním přidělením OOPP
zaměstnancům.
Při nutnosti používat více OOPP najednou je nutné zohlednit, aby se vzájemně negativně
neovlivňovaly a aby byly kompatibilní. Při používání jednoho OOPP více osobami je potřeba
přijmout opatření zamezující možnému přenosu infekčních onemocnění. Pokud je možnost, je
vhodné obstarávat OOPP plnící několik ochranných funkcí zároveň a tím eliminovat počet
OOPP a finanční náročnost při jejich zajišťování.
V přílohách (čl. 9 – příloha 2) je uveden vzorový příklad hodnocení rizik pro výběr OOPP
s uvedenými ochrannými pracovními pomůckami, které budou zaměstnanci přiděleny
s ohledem jeho konkrétní výkon pracovních činností. Stejným způsobem je nutné zhodnotit
každou pracovní pozici. Toto hodnocení prování bezpečnostní technik, resp. odborně způsobilá
osoba v prevenci rizik BOZP vždy ve spolupráci s vedoucím zaměstnancem.
28
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
3.11
2013
Význam systémového přístupu k řízení BOZP
Hlavním významem systémového přístupu k řízení BOZP podle normy ČSN OHSAS 18001 je
výhoda jeho cyklického uspořádání, které zaručuje neustálý progres a zlepšování úrovně BOZP
v organizaci.
Přezkoumání
systému
řízení
Politika
BOZP
Kontrola
a
Nápravná
opatření
Plánování
Zavedení
a
Provoz
29
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
3.12
2013
OHSAS 18001
Norma ČSN OHSAS 18001 zavádí mezinárodní standardy do systému řízení BOZP
v organizacích, je kompatibilní s normou ČSN EN ISO 14001 zabývající se oblastí environmentálních systémů managementu (ESM) a s normou ČSN EN ISO 9001 zabývající se systémy managementu kvality (QMS), tím pádem při implementaci požadavků všech těchto norem může
organizace přistoupit k integrovanému systému řízení. Tato norma specifikuje požadavky na
systém managementu BOZP, přičemž její implementace do stávajících systému řízení organizací zajistí neustálé zlepšování úrovně BOZP.
Norma ČSN OHSAS 18001 je ideálním prostředkem pro systémové řízení bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci v jakékoli organizaci nebo společnosti.
Naplňováním jednotlivých prvků systému řízení této normy v odpovídajícím rozsahu umožní nastavení funkčního systému řízení BOZP.
Ideálním stavem je pro organizaci nebo společnost certifikace. Ta však není podmínkou
a norma může sloužit pouze jako podpůrný prostředek pro zavedené funkčního systému řízení
BOZP.
30
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
2013
Požadavky na systém managementu BOZP podle OHSAS 18001:
1. Všeobecné požadavky
2. Politika BOZP
3. Plánování
3.1 Identifikace nebezpečí, posuzování rizika a určení způsobu řízení
3.2 Požadavky právních předpisů a jiné požadavky
3.3 Cíle a programy
4. Implementace a provoz
4.1 Zdroje, úlohy, odpovědnost, povinnost a pravomoc
4.2 Odborná způsobilost, výcvik a povědomí
4.3 Komunikace, spoluúčast a konzultace
4.4 Dokumentace
4.5 Řízení dokumentů
4.6 Řízení provozu
4.7 Havarijní připravenost a reakce
5. Kontrola
5.1 Měření a monitorování výkonnosti
5.2 Hodnocení souladu
5.3 Vyšetřování incidentu, neshody, nápravná opatření a preventivní opatření
5.4 Řízení záznamů
5.5 Interní audit
6. Přezkoumání systému managementu
31
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
3.13
2013
Prvky systému řízení BOZP
3.13.1 Všeobecné požadavky
Základním požadavkem na systémové řízení BOZP v organizaci je vytvořit systém managementu, který musí být neustále dokumentován, implementován, udržován, kontrolován
a aktualizován tak aby bylo zajištěno neustálé zlepšování úrovně BOZP v organizaci a to na
všech úrovních řízení.
3.13.2 Politika BOZP
Při systémovém řízení BOZP je nezbytné, aby vrcholové vedení organizace stanovilo politiku
BOZP, která odpovídá rizikům, požadavkům a podmínkám v organizaci pro oblast BOZP.
Základními závazky, které by měla stanovit politika BOZP ve společnosti by měly být zejména:

závazek k prevenci vzniku úrazů a poškození zdraví,

závazek k plnění právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP,

závazek k neustálému zlepšování řízení a výkonnosti vzhledem k úrovni BOZP.
Zásadním požadavkem na politiku BOZP je to, že poskytne rámec pro stanovování a přezkoumávání cílů BOZP, že bude projednána, a že s ní budou seznámeny odpovědné osoby na
všech stupních řízení.
3.13.3 Plánování
Pro naplnění politiky a dosažení cílů v ní stanovených je nezbytné, aby organizace toto provádění politiky začala plánovat. Při plánování vychází organizace z přezkoumání aktuálního stavu úrovně BOZP, kdy je posuzována přiměřenost a účinnost politiky a proveditelnost stanovených cílů. Na základě výsledků přezkoumaní stanoví organizace cíle nové, přičemž zlepšování
úrovně BOZP při plnění cílů musí být měřitelné (pokud je to možné).
Při plánování provádění politiky BOZP k dosažení stanovených cílů je organizace povinna
identifikovat nebezpečí a vyhodnotit rizika pomocí stanovené metodiky.
32
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
2013
Dále je nezbytné do plánování zahrnout aktuální požadavky právních a ostatních předpisů
k zajištění BOZP a při změně těchto požadavků pružně reagovat – provézt implementaci těchto
změn do své řídicí dokumentace.
Pro dosažení cílů vytváří organizace programy, ve kterých je povinna určit s tím spojené odpovědnosti a pravomoci jednotlivých osob a stanovit zdroje (finanční i personální) a časový
rámec, ve kterém má být stanovených cílů BOZP dosaženo.
3.13.4 Implementace a provoz
Při zavádění systému řízení BOZP ve společnosti je nezbytné, aby hlavní odpovědnost za
BOZP přijalo nejvyšší vedení organizace a to především tím, že zajistí nezbytné zdroje pro implementování, udržování a zlepšování systému managementu BOZP a tím, že zdokumentovaným způsobem stanoví úlohy, odpovědnosti a povinnosti pro jednotlivé úrovně systému řízení
BOZP.
Co se týče zajišťování personálních zdrojů, je povinností vrcholného vedení, aby zajistilo dostatečné vzdělání a výcvik všem osobám, které vykonávají činnosti ovlivňující BOZP ve společnosti. Úroveň výcviku musí být hodnocena a kontrolována, stejně jako musí být hodnocena
a kontrolována celková účinnost systému řízení BOZP.
V Organizaci musí být nastaven způsob komunikace mezi jednotlivými úrovněmi řízení
vzhledem k zavedení a udržování systému řízení BOZP.
Organizace musí jmenovat člena vrcholného vedení se zvláštní odpovědností za BOZP. Tato
osoba odpovídá za vytvoření, zavedení a udržování systému řízení BOZP ve společnosti
a o výkonnosti tohoto systému pravidelně předkládá zprávy nejvyššímu vedení organizace
k jejímu přezkoumání.
Celému tomuto procesu však předchází zmapování provozovaných činností jak hlavních
(hlavní předmět podnikání) tak vedlejších (např. skladování a manipulace). Analýza provozovaných činností má vazbu na ostatní prvky systému řízení a to především na identifikace nebezpečí a posuzování rizik, odbornou způsobilost pracovníků, rozsah řídicí dokumentace
a v neposlední řadě na nastavení kontrolního systému.
33
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
2013
3.13.5 Kontrola
Povinností organizace je zabezpečit a zdokumentovat měřící, kontrolní a monitorovací postupy pro ověřování výkonnosti a funkčnosti zavedeného systému řízení BOZP a kontrolu plnění
stanovených cílů. Jedná se o měření jak kvantitativní tak kvalitativní. Stanovené postupy musí
organizace udržovat v souladu s požadavky právních předpisů.
Zároveň je organizace povinna stanovit postupy pro vyšetřování incidentů (pracovní úraz,
požár, ekologická havárie apod.), přijímání nápravných a preventivních opatření. Výsledky vyšetřování incidentů musí být projednány napříč všemi stupni řízení. Tyto postupy musí být popsány tak, aby k vyšetření incidentu došlo včas a bylo řádně zdokumentováno.
Organizace musí také stanovit postupy pro způsob identifikace neshod s právními předpisy
nebo s požadavky systémového řízení BOZP a opatření k jejich odstranění nebo eliminaci jejich
důsledků na BOZP.
Organizace musí zajistit provádění interních auditů systému řízení BOZP v plánovaných intervalech, které určí, zda je systém řízení BOZP odpovídá plánovaným činnostem, je správně
zaveden a udržován a zároveň zda je efektivní v naplňování cílů a stanovené politiky BOZP.
U auditů musí být zajištěna jejich nestrannost.
Příklad druhů kontrolní činnosti ve stavební společnosti:

kontroly prováděné vedoucími zaměstnanci na pracovišti (obsah kontroly může předem
definovat OZO BOZP např. v ročním plánu kontrolní činnosti)

orientační dechová zkouška na přítomnost alkoholu v dechu

kontroly OZO BOZP

kontroly SOD (OIP, Státní požární dozor, KHS, ČIŽP)

roční prověrky BOZP
Z každé kontroly musí být vyhotoven zápis, který bude uložen na určeném místě a odpovědná osoba eviduje stanovená opatření v registru, který definuje odpovědnost a termín plnění
opatření.
34
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
2013
Plnění opatření vyhodnocuje odpovědná osoba ve stanovených periodách a informuje
o tom vedení společnosti, což je součástí přezkoumání systému managementu.
3.13.6 Přezkoumání systému managementu
Vrcholové vedení organizace musí v plánovaných intervalech přezkoumávat systém řízení
BOZP, a tím zajišťovat jeho trvalou funkčnost a efektivitu. Přezkoumání musí posoudit příležitosti k možnému zlepšení, a posoudit vhodné změny politiky BOZP a stanovených cílů.
Vstupy pro přezkoumání systému řízení BOZP musí zahrnovat výsledky interních auditů, vyhodnocení souladu s požadavky právních a ostatních předpisů, výstupy z interní a externí komunikace ohledně BOZP. Informace o rozsahu splněných cílů, informace o výkonnosti organizace v oblasti BOZP, informace o stavu vyšetřování incidentů včetně informace o z toho plynoucích nápravných a preventivních opatření. Součástí vstupů pro přezkoumání systému řízení
BOZP musí být i výstup z minulého přezkoumání včetně doporučení ke zlepšení a informace
o vývoji systému vzhledem zabudovaným opatřením dle případných změn a vývoje právních
a ostatních předpisů k zajištění BOZP.
Výstup z přezkoumání musí odpovídat závazku organizace k neustálému zlepšování a musí
zahrnovat veškerá opatření a rozhodnutí které mají vliv na změnu ve výkonnosti v oblasti BOZP,
v politice, cílech, zdrojích a dalších prvcích systému řízení BOZP.
35
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
3.14
2013
Nastavení systému řízení BOZP ve společnosti
Při nastavování systému řízení ve společnosti je důležité stanovit bezpečnostní politiku
a stanovit cíle BOZP, které jsou měřitelné a reálné.
Stanovit a udržovat v rámci plánovaní postupy identifikace nebezpečí, hodnoceni a řízení rizik vyplývající z prováděných činností, přitom klást důraz především na prevenci.
Zajistit a poskytnout zdroje potřebné k zavedení, udržovaní a neustálému zlepšování systému řízení BOZP.
Zahrnovat hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví do všech oblasti činnosti organizace a zajistit v rámci systému řízení BOZP tok informaci napříč všemi úrovněmi řízení.
Posilovat vědomí odpovědnosti zaměstnanců za ochranu vlastního zdraví a motivovat je ke
spolupráci na zvyšování úrovně BOZP.
Dokumentovat systém řízení BOZP, monitorovat a kontrolovat činnost systému a přijímat
nápravná opatření. Zároveň Provádět změny a přijímat potřebná opatřeni, na základě výsledků
přezkoumání vhodnosti, přiměřenosti, efektivnosti a účinnosti systému řízení BOZP.
Usilovat o neustálé zlepšování systému řízení BOZP.
36
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
3.15
2013
Státní odborný dozor – SÚIP / OIP
Státní úřad inspekce práce (SÚIP) a osm oblastních inspektorátů práce (OIP) jsou orgány
státní správy, jejichž hlavním úkolem je kontrola dodržováni povinností plynoucích z pracovněprávních předpisů včetně předpisů o BOZP. Úřad je řízen MPSV.
Smyslem těchto úřadů je kontrolní a poradenská činnost, u kterých hlavním cílem není represe, nýbrž snaha o předcházení pracovním úrazům, nemocem z povolání, haváriím technických zařízení a jiným negativním jevům ve vztahu k BOZP.
Inspekce se při kontrole prokazuje průkazem inspektora a na tomto základě jí musí být
umožněn přístup do požadovaných prostor organizace, zároveň jí být poskytnuta požadovaná
součinnost a požadované dokumenty.
V odůvodněných případech mohou orgány inspekce práce ukládat pokuty za spáchání přestupku nebo správního deliktu.
37
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
3.16
2013
Odborná způsobilost v prevenci rizik BOZP
Zaměstnavatel je povinen zajišťovat a provádět úkoly v prevenci rizik s ohledem na nebezpečí ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců při práci ve vztahu k předmětu činnosti zaměstnavatele, základní znalosti a dovednosti zaměstnanců, počet zaměstnanců, jejich odbornou připravenost a jimi vykonávanou práci.
Zaměstnává-li zaměstnavatel nejvýše 25 zaměstnanců, může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám, má-li k tomu potřebné znalosti, má-li 26 až 500 zaměstnanců, může zajišťovat úkoly
v prevenci rizik sám, je-li k tomu odborně
způsobilý, pro více než 500 zaměstnanců, zajišťuje úkoly v prevenci rizik vždy jednou nebo
více odborně způsobilými osobami.
Předpokladem odborné způsobilosti fyzické osoby je alespoň střední vzdělání s maturitní
zkouškou, odborná praxe v délce alespoň 3 let nebo v délce alespoň 1 roku, jestliže fyzická
osoba získala vysokoškolské vzdělání v oblasti BOZP a doklad o úspěšně vykonané zkoušce
z odborné způsobilosti.
Zkouška z odborné způsobilosti se skládá opakovaně každých 5 let.
38
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
2013
4 ZPRACOVÁNÍ ŘÍDICÍ DOKUMENTACE – NÁVOD
Při zpracovávání řídicí dokumentace je potřeba postupovat systematicky a mít na paměti,
že základem veškeré činnosti v oblasti BOZP je proces řízení bezpečnostních rizik.
4.1 Analýza prováděných činností ve společnosti
Prvním bodem při tvorbě řídicí dokumentace je vstupní analýza činností ve společnosti
a s tím související identifikace nebezpečí. Například pokud společnost provádí zateplení vnější
stěny dvoupodlažní budovy, můžeme na základě analýzy této činnosti identifikovat tato předpokládaná nebezpečí (zdroje, situace nebo činnosti s potenciálem způsobit vznik poranění):

zajištění staveniště

pohyb po staveništi

manipulace s materiálem

práce ve výškách

používání lešení

práce s elektrickým zařízením

práce s ručním nářadím

atmosférická elektřina
Po provedené identifikaci nebezpečí můžeme přikročit k analýze hodnocení rizik (čl. 5.2).
39
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
2013
4.2 Příklad hodnocení rizik
V této kapitole je uveden příklad vyhodnocení některých bezpečnostních rizik na základě
analýzy činnosti a identifikace nebezpečí uvedeného v předchozí kapitole. Pro vyhodnocení
rizik použijeme následující způsob, kdy hodnotu rizika vypočteme podle vzorce R = P x N x E
a pro jednotlivé zkoumané faktory použijeme hodnoty stanovené metodikou řízení rizik.

Pravděpodobnost jevu P: 1,0 (někdy se vyskytne)

Následek N: 15 (smrtelný úraz), N: 7 (vážný úraz)

Expozice rizika E: 6 (denně)

Hodnota rizika R: 70 – 199 (riziko - nápravné činnosti)

Hodnota rizika R: 20 – 69 (možné riziko - zvýšit pozornost)
Vyhodnocení rizika
Identifikace
nebezpečí
Riziko
R
P
N
Práce ve
*pád pracov90 1,0 15
výškách
níka při výstupu nebo
sestupu na
místo práce
ve výškách
Práce ve
výškách
* pád předmětů a materiálu z výšky
na pracovníka
42
1,0
7
Stanovená opatření
k eliminaci rizika
E
6 * zajištění bezpečných
prostředků pro výstupy
na zvýšená místa práce
pomocí žebříků.
* dodržování zákazu seskakování z lešení a slézání po konstrukcích;
6 * bezpečné ukládání
materiálu do uzavíratelných beden k tomu určených
*zajištění beden proti
nežádoucímu pohybu
*vyloučit pohyb osob
v ohroženém prostoru
atd.
40
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
2013
4.3 Řídicí dokumentace ve společnosti
4.3.1 Struktura řídicí dokumentace
Řídicí dokumentace BOZP musí být strukturovaná a musí být v souladu s požadavky právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP a s požadavky normy ČSN OHSAS 18001.
Dokumentace musí obsahovat kapitoly, které se zpracovávají vždy a kapitoly, které se budou zpracovávat podle definovaných provozovaných činností (stavební činnost, manipulace a
skladování, provozování dopravy apod.). Zpracovatel (obvykle OZO BOZP) také rozhodne, pro
jaké kapitoly budou zpracovány samostatné dokumenty a které kapitoly budou popsány v základním řídicím dokumentu.
Za kapitoly, které se zpracovávají vždy, považujeme:

hodnocení a řízení rizik bezpečnosti práce

hygiena práce, pracovního prostředí a pracoviště (kategorizace pracovních činností
a poskytování ochranných nápojů)

poskytování OOPP a mycích, čisticích a desinfekčních prostředků (hodnocení rizik pro
výběr OOPP)

pracovnělékařské služby (lékařské preventivní prohlídky)

organizování 1. pomoci

výchova zaměstnanců k BOZP (lhůtník školení)

hlášení, evidence a odškodnění pracovních úrazů a nemocí z povolání.
Poté následují kapitoly, které odrážejí všechny činnosti organizace, jako například:

Práce na elektrickém zařízení

Vyhrazená tlaková zařízení

Zajištění provozu plynových zařízení

Systém bezpečné práce u zdvihacích zařízení
41
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
2013
Z jednotlivých kapitol poté plynou požadavky, které musí být řádně dokumentovány a to
formou záznamových listů, osnov školení, karet OOPP, protokolů apod. Je proto žádoucí aby
byly organizací stanoveny odpovědné osoby za plnění dokumentování jednotlivých úkolů plynoucích z kapitol řídicí dokumentace.
Jako příklad uvádíme vzorový rozsah dokumentace středně velké stavební firmy. Základní
dokument (směrnice) popisuje systém řízení BOZP v souladu s OHSAS, ve kterém jsou popsány
jednotlivé prvky systému řízení:
S01 – Systém řízení BOZP ve společnosti
Následují dokumenty (kapitoly), které musí organizace zpracovat vždy:
S01_P01_Hodnocení a řízení rizik bezpečnosti práce
S01_P02_Hygiena práce a pracovní prostředí
S01_P03_Poskytování a evidence OOPP
S01_P04_Pracovnělékařské služby a organizování 1. pomoci
S01_P05_Odborná způsobilost zaměstnanců a výchova k BOZP
S01_P05_Hlášení, evidence a odškodnění PÚ a NzP.
Podle analýzy provozovaných činností jsou následně zpracovány dokumenty (kapitoly), které podrobně popisují jednotlivé problematiky BOZP týkající se provozovaných činností ve společnosti:
S01_P06_Vyhrazená tlaková zařízení
S01_P07_Zajištění provozu plynových zařízení
S01_P08_Systém bezpečné práce u zdvihacích zařízení
S01_P09_Práce na elektrickém zařízení
S01_P10_Práce ve výšce
S01_P11_Stavební činnost
Každý z těchto dokumentů popisuje problematiku BOZP a upravuje v ní místní podmínky ve
firmě tak, jak jsou ve skutečnosti zajišťovány.
42
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
2013
4.3.2 Řízená dokumentace
Nezbytnou součástí dokumentace jsou pravomoci a odpovědnosti všech dotčených úrovní
řízení včetně příloh ve formě záznamů a formulářů.
Každá příloha nebo formulář musí obsahovat identifikační značku, podle které je možné
dokument identifikovat a přiřadit řídicí dokument, který přílohu v rámci systému řídicí dokumentace zavádí.
Příklad popisu jednotlivých stupňů řídicí dokumentace:

směrnice označena pořadovým číslem

provozní směrnice označena pořadovým číslem

formulář
F00

manuál
M00
S00
S00-P00
Formulář je dokument, který slouží k záznamu různých informací a skutečností na úseku BOZP.
Manuál je dokument, který popisuje a specifikuje důležité skutečnosti týkající se BOZP a neslouží k záznamu.
Příklad systémového značení řídicích dokumentů:

S01
směrnice číslo 01

S01-F03
formulář 03 zavedený směrnicí 01

S01-M01
manuál 01 zavedený směrnicí 01

S01-P05
postupem 05 zavedený směrnicí 01

S01-P01-F01
formulář 01 zavedený postupem 01 zavedený směrnicí 01

S01-P02-M03
manuál 03 zavedený postupem 02 zavedený směrnicí 01
Identifikační značka dokumentu se obvykle uvádí do zápatí dokumentu.
43
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
2013
4.3.3 Aktualizace řídicí dokumentace
Dalším stěžejním požadavkem na řídicí dokumentaci je možnost ji kdykoliv aktualizovat
vzhledem ke změnám pracovních podmínek, změnám technologických a pracovních postupů,
změnám používaného vybavení a s tím spojených bezpečnostních rizik. Stejně tak je důležitá
možnost její aktualizace při změně požadavků plynoucích z právních předpisů nebo nutnosti
aplikaci nových prvků na základě zjištění nových vědeckých poznatků majících vliv na BOZP.
Tím, že řídicí dokumentace může být kdykoliv aktualizována a reagovat tak na výše uvedené požadavky je splněn jeden z předpokladů pro trvalé zlepšování úrovně BOZP ve společnosti.
44
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
2013
5 STATISTIKY ÚRAZOVOSTI VE STAVEBNICTVÍ
V této kapitole jsou uvedeny některé stručné statistiky týkající se úrazovosti v České republice, respektive úrazovosti ve stavebnictví. Za poslední čtyři roky.
5.1 Statistika úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny
CELKOVÝ POČET PRACOVNÍCH ÚRAZŮ
S PRACOVNÍ NESCHOPNOSTÍ NAD 3 DNY V ČESKÉ REPUBLICE
54000
52000
50000
48000
46000
44000
42000
40000
51678
50173
47111
44108
2009
2010
2011
2012
CELKOVÝ POČET PRACOVNÍCH ÚRAZŮ
S PRACOVNÍ NESCHOPNOSTÍ NAD 3 DNY VE STAVEBNICTVÍ
5500
5000
4500
4000
3500
3000
2500
2000
4793
4628
3804
2009
2010
3490
2011
45
2012
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
2013
5.2 Statistika smrtelných pracovních úrazů
CELKOVÝ POČET SMRTELNÝCH PRACOVNÍCH ÚRAZŮ
V ČESKÉ REPUBLICE
130
125
121
125
120
113
115
110
105
105
100
95
2009
2010
2011
2012
CELKOVÝ POČET SMRTELNÝCH PRACOVNÍCH ÚRAZŮ
VE STAVEBNICTVÍ
30
28
25
26
24
22
22
22
2011
2012
22
20
18
16
2009
2010
Z výše uvedených statistik (kapitola 6.1 a 6.2) pracovních úrazů lze vyčíst, že poměrné zastoupení pracovních úrazů ve stavebnictví rok od roku klesá, což je zapříčiněno právě snahou
o zavádění systémového způsobu řízení BOZP ve stavebnictví a z toho plynoucí neustálé zlepšování úrovně BOZP.
46
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
2013
6 ZÁVĚR
Tato skripta v jednotlivých kapitolách stručně shrnují základní požadavky na systémové řízení BOZP v organizaci a základní problematiky BOZP, které se týkají stavebnictví. Pro uvedené
stavební činnosti a činnosti spojené s prováděním stavby byly použity vybrané základní požadavky na jejich bezpečné provedení. Některé jsou v těchto skriptech uvedeny pouze stručně
nebo zjednodušeně a pro jejich plné pochopení a správné naplnění je nutno postupovat dle
požadavků s tím souvisejících právních předpisů uvedených v kapitole 3.4.
Stejně tak problematika systémového řízení BOZP dle normy ČSN OHSAS 18001 je v těchto
skriptech uvedena formou základních informací a pro detailnější pochopení požadavků uváděných v jednotlivých kapitolách je třeba prostudovat výše uvedenou normu.
Tato skripta nenahrazují obecné legislativní požadavky v oblasti bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci. Snahou autorů bylo usnadnit právním a podnikatelským subjektům a jejich
zaměstnancům zajišťující BOZP ve společnosti orientaci a poskytnout návod jak se v legislativě
orientovat a jak systém řízení BOZP ve společnosti nastavit.
47
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
2013
7 VZOROVÉ PŘÍLOHY
Příloha č. 1:
Plán BOZP
Plán BOZP
Místo stavby:
Rozvodna Nošovice – 400 /110 / 22 kV
Název stavby:
Stavební úpravy v rozvodně 22 kV - vymalování T1, T2 a T3 a stavba
stání pro T4
společnost
odpovědná osoba
Zadavatel stavby:
ČEZ Distribuce, a.s.
Ing. František Burda
Projektant:
ENPRO, a.s.
Ing. Jiří Kocián
Koordinátor BOZP
v přípravě stavby:
OSVČ
Ing. Petr Prouza
Koordinátor BOZP ve fázi
realizace stavby:
OSVČ
Ing. Petr Prouza
kontakt
Začátek a konec projektu:
10. 5. 2011 – 31. 5. 2011
Začátek a konec přípravných prací:
16. 6. 2011 – 5. 7. 2011
Začátek a konec realizace stavby:
25. 6. 2011 – 10. 7. 2011
OBSAH:
1.
Popis stavby
2.
Půdorys rozvodny a schéma zapojení
3.
Časový harmonogram
4.
Seznam zhotovitelů
5.
Postupy zhotovitelů
6.
Odborná a zdravotní způsobilost
7.
Doprava na staveništi
8.
Požární bezpečnost
9.
Ochrana životního prostředí
10.
Rizika
11.
Kontroly, prohlídky a zabezpečení staveniště
12.
Právní předpisy
13.
Přehled seznámených osob
Plán je závazný pro všechny zhotovitele a zaměstnance na stavbě a všechny osoby pohybující se na staveništi s ním musí být prokazatelně seznámeny.
48
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
2013
1. Popis stavby – fáze přípravy (zadání č. 24)
Rozvodna Nošovice je bezobslužná přenosová rozvodna elektrické energie a je pomyslně rozdělena na
dvě části. První část je „přenosová“ ve vlastnictví ČEPS, a.s. a druhá „distribuční“ ve vlastnictví ČEZ Distribuce, a.s. Stavba se bude realizovat v distribuční části rozvodny 110/22 kV.
Distribuční rozvodna je tvořena 2 venkovními transformátory 110/22 kV. V železobetonové vedle stojící
budově jsou 3 kóje s transformátory 22/0,4 kV. Napojení i vývody jsou provedeny vzdušným vedením.
Předmětem úpravy je provedení zděné 4. kóje navazující na stávající s vybudováním nových vývodů.
Zastřešení přístavby bude pomocí panelů opatřených izolací z bitumenových pásů IPA. Současně bude
provedeno vymalování vnitřních prostor stávajících kójí. Z provozních důvodů nelze rozvodnu odpojit od
přívodů a vždy musí být minimální provoz.
2. Půdorys rozvodny a schéma zapojení
2.1 Půdorys rozvodny R 400/110/22 kV
PŘÍJEZDOVÁ KOMUNIKACE
VSTUP
2
MÍSTO STAVEBNÍCH
ÚPRAV
HLAVNÍ VSTUP DO ROZVODNY
110 kV
ROZVODNA 22
kV
ROZVODNA 400
kV
HLAVNÍ VSTUP DO ROZVODNY 400
kV
VSTUP
1
49
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
2013
2.2 Schéma zapojení
VN
115
110
kV
STOŽROVÝ
TRANSF.
T 101
T 102
MÍSTO PRÁCE
R 110
kV
22 kV
T1
T2
T3
T4
R 22 kV
T 22/0,4 kV
0,4
kV
R 0,4 kV
3. Časový harmonogram
Příprava staveniště a provozní manipulace
Výstavba 4. kóje pro T4 včetně zastřešení
Malba vnitřních prostor T1, T2, T3 a T4
9. 6. 2011 – 15. 6. 2011
16. 6. 2011 – 5. 7. 2011
25. 6. 2011 – 10. 7. 2011
4. Seznam zhotovitelů
Zhotovitel č. 1:
ČEZ Distribuční služby, s.r.o.
Zhotovitel č. 2:
Energostav, s.r.o.
Zhotovitel č. 3:
Malby a nátěry, s.r.o.
5. Postupy zhotovitelů
Smluvní provozovatel rozvodny ČEZ Distribuční služby, s.r.o. jako osoba odpovědná za elektrické zařízení po dohodě s dispečerským řízením umožní pro tuto stavbu vypnutí/odpojení transformátorů
22/0,4 kV a zajištění náhradního napájení rozvodny 0,4 kV z transformátoru 22/0,4 kV umístěného na
koncovém stožáru vedení VN115. To umožní vyřazení transformátorů 22/0,4 kV z dispečerského řízení.
Tím prostor pro stavební úpravy, tj. kóje č. 1 – 4 transformátorů VN/NN, bude považován za „zařízení
bez napětí“. Stavební dispozice ve stanici a použité zábrany neumožňují pracovníkům všech dodavatelů
přiblížit se k zařízení pod napětí.
Příprava staveniště a provozní manipulace:
Provedení manipulací k uvolnění transformátorů 22/0,4 kV z dispečerského řízení a zajištění napájení R
0,4 kV z venkovního vedení VN115.
Dále provedení a zajištění všech zábran tak, aby mohlo být předmětné zařízení považováno za „zařízení
bez napětí“.
Pokud to bude situace na staveništi vyžadovat, provedení ohrazení staveniště.
Výstavba 4. kóje pro T4 včetně zastřešení:
Zhotovitel č. 1 po uvedení zařízení do beznapěťového stavu předá vedoucímu práce zhotovitele č. 2
pracoviště formou “předávacího protokolu“ v souladu s vnitřní dokumentací provozovatele zařízení.
50
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
2013
Zhotovitel č. 2 provede výstavbu kóje č. 4 pro T4. Kóje č. 4 bude zděná. Zastřešení bude provedeno
z panelů opatřených izolací z bitumenových pásů IPA. Pro výstavbu kóje bude použito lešení postavené
vně kóje č. 4. Osazení střešních panelů bude provedeno jeřábem.
Pracovní a technologické postupy včetně určení technického zařízení a dopravní techniky budou zhotovitelem č. 2 dodány koordinátorovi nejméně 10 pracovních dnů před datem zahájení přípravy stavby.
Malba vnitřních prostor T1, T2, T3 a T4:
V průběhu výstavby kóje č. 4 bude zahájeno vymalování kójí 1-3 pro transformátory T1, T2, a T3. Zhotovitel č. 1 předá a vymezí pracoviště vedoucímu práce zhotovitele č. 3. Vymalování bude prováděno
z lešení umístěného zevnitř kójí.
Po dokončení výstavby kóje č. 4, její zastřešení, technologické přestávce a demontáži vnějšího lešení
zhotovitele č. 2, bude provedeno vymalování kóje č. 4.
Pro vymalování kóje č. 4 si zhotovitel č. 3 postaví vnitřní lešení.
Součinnost:
Zhotovitel č. 2 a zhotovitel č. 3 dodány koordinátorovi všechny pracovní a technologické postupy, včetně určení technického zařízení a dopravní techniky, nejméně 10 pracovních dnů před datem zahájení
přípravy stavby.
V průběhu stavby se budou vedoucí práce zhotovitele č. 2 a zhotovitele č. 3 denně vzájemně informovat
o prováděných činnostech na staveništi.
Zhotovitel č. 1 před zahájením pracovních činností prokazatelně seznámí všechny zaměstnance zhotovitele č. 2 a zhotovitele č. 3 s vnitřním dokumentem vlastníka elektrického zařízení.
6. Odborná a zdravotní způsobilost
Elektrotechnická kvalifikace:
Zaměstnanci zhotovitele č. 1 splňují požadovanou elektrotechnickou kvalifikaci z pohledu provozovatele
elektrického zařízení pověřeného jeho provozovatelem.
Elektrické zařízení na staveništi je díky jeho vyjmutí z dispečerského řízení „zařízením bez napětí“. Všem
zaměstnancům zhotovitele č. 2 a zhotovitele č. 3 proto postačuje elektrotechnická kvalifikace §4.
Ostatní odborná a zdravotní způsobilost:
Zaměstnanci všech zhotovitelů budou splňovat požadovanou odbornou a zdravotní způsobilost pro
výkon činností během celé realizace stavby.
7. Doprava na staveništi
Stavba je dispozičně umístěna v okrajové části distribuční rozvody. Příjezdové komunikace jsou zpevněné a neprochází žádnou částí rozvodny, kde by hrozilo porušení bezpečných odstupových vzdáleností od
živých částí pod napětím.
Při použití jeřábu a dodržení pracovního a technologického postupu pro zastřešení kóje č. 4 rovněž nedojde k porušení bezpečných odstupových vzdáleností od živých částí pod napětím.
8. Požární bezpečnost
Rozvodna jako celek tvoří provozovanou činnost se zvýšeným nebezpečím. V případě, že v rámci stavby
bude nutné svařovat nebo provádět činnosti např. s úhlovou bruskou, musí být o této skutečnosti informován odpovědný zaměstnanec dodavatele č. 1, který posoudí požární nebezpečí dané činnosti a
pokud bude nutné ji vykonat, vypíše „Písemný příkaz pro činnost se zvýšeným požárním nebezpečím“.
51
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
2013
9. Ochrana životního prostředí
Při provozu zvedacího zařízení (jeřábu) pro osazení střešních panelů pro kóji č. 4 může dojít k úniku hydraulického oleje nebo různým úkapům ekologicky závadných látek.
V případě takového úniku je daný zhotovitel povinen bez odkladu informovat odpovědného zaměstnance dodavatele č. 1, který poskytne sorpční prostředky.
Za odpad vzniklý během stavby odpovídá ten ze zhotovitelů, který ho vyprodukoval a současně je odpovědný za jeho likvidaci.
10. Rizika
Dodavatel č. 1, 2 a 3 předá bezpečnostní rizika koordinátorovi před zahájením přípravy stavby
a provozních manipulací.
Koordinátor na základě posouzení jednotlivých rizik je předá odpovědným zaměstnancům jednotlivých
dodavatelů.
11. Kontroly, prohlídky a zabezpečení staveniště
Kontroly:
Kontroly bude provádět odpovědný zaměstnanec zhotovitele č. 1 denně se zápisem do stavebního deníku.
Prohlídky:
Prohlídkou stavby se rozumí kontrolní dny. Jejich četnost a formu stanoví projektová dokumentace.
Zabezpečení staveniště:
Staveniště je součástí oploceného a elektronicky hlídaného areálu rozvodny. Pracovní doba je stanovena od 6:00 hod. do 18:00 hod.
Uzavření a spuštění elektronického zabezpečovacího systému po ukončení pracovní doby zajišťuje odpovědný zaměstnanec zhotovitele č. 1.
12. Právní předpisy





Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
Zákon č. 309/2006 Sb. o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb
Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost BOZP na staveništích
 Vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice
 ČSN EN 50 110, ed. 2 Obsluha a práce na elektrických zařízeních
 PNE 33 0000-6, ed. 2 Obsluha a práce na elektrických zařízeních pro výrobu, přenos a distribuci elektrické energie
52
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
2013
ILUSTRAČNÍ FOTO:
13. Přehled seznámených osob
S tímto plánem BOZP byli dle §7 písm. c) NV č. 591/2006 Sb. seznámeni a souhlasím s jejím obsahem:
Zhotovitel
Zástupce
zhotovitele
Kontakt
53
Datum
Podpis
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
Příloha č. 2:
2013
Hodnocení rizik pro výběr OOPP
Hodnocení rizik pro výběr OOPP
Rizika
lebka
A
sluch
B
zrak
C
dýchací orgány
D
obličej
E
celá hlava
F
horní končetiny
ruce
G
paže (části)
H
dolní končetiny
chodidlo
I
nohy (části)
J
pokožka
K
trup / břicho
L
parentální cesty
M
celé tělo
N
ČÁSTI TĚLA
hlava
různé
G3
pracovní rukavice
I2
pracovní obuv (s ocelovou špičkou)
14
15
16
17
18
19
20
21
silné znečištění
13
nebakteriální biologické
antigeny
12
plísně
11
paraziti
10
bakterie, viry
9
plyny, páry
8
postříkání
7
biologická
kapaliny
tuhé látky
elektřina
6
dýmy, mlhy
chlad
5
prach. vlákna
teplo, oheň
4
hluk
vibrace
3
ionizující
uklouznutí, padnutí
2
aerosoly
neionizující
bodné, řezné rány,
škrábance
1
Povinné (základní) OOPP
N 3, N 22
záření
úder, náraz, rozdrcení
funkce
(např. skladník)
tepelná
pád z výšky do hloubky
mechanická
chemická
ponoření
fyzikální
22
x
x
x
x
Doporučené OOPP (o přidělení rozhoduje nadřízený podle rizik vyhodnocených na pracovišti)
pracovní oděv
54
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
Příloha č. 3:
2013
Kontrola regálů
Kontrola regálů
Číslo:
...................................................................................................................................................
Umístění:
Kontrola se provádí podle ČSN 26 9030 před uvedením do provozu, po každém přemístění, přestavění a dále nejméně 1x za 12 měsíců.
Při kontrole regálů se sleduje jejich:
- stabilita,
- vodorovnost a svislost,
- tuhost spojů,
- způsob uložení materiálu, jeho množství,
- značen počtu a nosnosti buněk
Datum
Výsledek kontroly
(vyhověl - nevyhověl)
Jméno a příjmení
Podpis
Poznámka: .................................................................................................................................................
...................................................................................................................................................................
55
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
Příloha č. 4:
2013
Kontrola žebříků
Kontrola žebříku
Číslo:
...................................................................................................................................................
Materiál: ...................................................................................................................................................
Typ:
...................................................................................................................................................
Výrobce: ...................................................................................................................................................
Kontroly se provádí podle pokynů výrobce žebříku. Nejméně 1x za 12 měsíců se provede zápis o provedené kontrole.
Pokud nejsou pokyny výrobce k dispozici, provádí se nejméně 1x za 12 měsíců zkouška podle požadavku technických norem.
Při kontrole žebříku se zejména sleduje jeho:
- pevnost
- stabilita
- nepoškozenost (stav)
- označení
Pokud jsou na žebříku nalezeny závady, nesmí se používat až po jejich odstranění.
Datum
Výsledek
(vyhověl - nevyhověl)
Jméno a příjmení
Podpis
Poznámka: .................................................................................................................................................
...................................................................................................................................................................
56
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
Příloha č. 5:
Kontrola na alkohol
ZÁZNAM
o provedené dechové zkoušce na přítomnost alkoholu v dechu
Datum zkoušky:
Čas:
Zkoušku nařídil:
Zkoušku podstupuje:
jméno
Svědkové:
příjmení
1.
2.
Specifikace přístroje:
Výsledek zkoušky:
(NEHODÍCÍ SE ŠKRTNĚTE)
POZITIVNÍ
NEGATIVNÍ
Vyjádření zaměstnance podstupujícího dechovou zkoušku:
Podpis zaměstnance podstupujícího dechovou zkoušku:
Podpisy svědků:
jméno a příjmení
podpis
jméno a příjmení
podpis
57
2013
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
Příloha č. 6:
2013
Záznam z kontroly BOZP
Zápis o provedené kontrole BOZP
Datum kontroly
Kontrolované pracoviště
Kontrolu provedl
A : Téma kontroly (dle ročního plánu dozorčí činnosti)
1.
2.
3.
4.
5.
B : Zjištění
Poř.
číslo
Popis zjištění z kontroly
Téma kontroly
1.
2.
3.
4.
5.
C : Přijatá opatření
Poř.
číslo
Stanovená opatření z kontroly
1.
2.
3.
4.
5.
58
Termín
odstranění
Zodpovídá
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
Příloha č. 7:
2013
Záznam o školení
Záznam o školení a ověření znalostí
Název školení:
Datum školení:
Místo školení:
podpis školitele:
Jméno a příjmení školitele:
Obsah školení:







Abc
Abc
Abc
Abc
Abc
Abc
Abc
Prohlášení účastníků školení:
Potvrzuji svým podpisem, že jsem byl seznámen s náplní školení v rozsahu jeho obsahu, porozuměl všem instrukcím a budu se
jimi řídit.
p. č.
příjmení a jméno
pracovní zařazení
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
Způsob ověření znalostí: formou ústního přezkoušení - kontrolní otázky.
59
podpis
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
Příloha č. 8:
2013
Karta OOPP
Karta OOPP zaměstnance
Jméno a příjmení
Funkce (pracovní zařazení)
Útvar (číslo útvaru / název útvaru)
Do této karty se uvádí všechny poskytnuté osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) poskytnuté zaměstnanci.
Předání těchto prostředků musí být vždy proti podpisu zaměstnance, který ochranný prostředek přijímá.
Seznam poskytnutých OOPP a POZ:
Název OOPP
*) 1. normální opotřebení
2. neúmyslné mimořádné zničení
3. úmyslné zničení
ks
Poskytnuto
datum
podpis zam.
4. ztráta, krádež
5. nevhodné pokrytí rizika
6. reklamace
60
Vráceno
datum
podpis zam.
důvod
vyřazení
*)
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
Příloha č. 9:
2013
Seznámení s používáním
Seznámení s používáním
Seznámení zaměstnanců s používáním strojních a technických zařízení, pracovních pomůcek a OOPP.
Název: ......................................................................................................................................................
Typ: .........................................................................................................................................................
Výrobce:
.................................................................................................................................................
Zaměstnanci byli seznámeni:
1. s návodem výrobce na obsluhu
2. s obsluhou
3. se způsobem použití
4. s bezpečnostními pokyny
5. se způsobem skladování a ošetřování
6. ...............................................................................................................................................
7. ...............................................................................................................................................
Znalosti seznámených zaměstnanců byly ověřeny praktickou zkouškou.
Školitel:
(jméno – podpis)
Datum:
Svým podpisem potvrzuji, že jsem byl seznámen s používáním daného předmětu, v uvedeném rozsahu a výkladu porozuměl.
Příjmení a jméno
Podpis
Příjmení a jméno
61
Podpis
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
2013
Příloha č. 10: Základní pravidla pro školení
Základní pravidla pro evidenci, zajišťování a udržování platnosti periodických
školení a odborných kvalifikací (BOZP, PO)
Základní pojmy
periodické školení – vstupní a opakované školení BOZP a PO podle zákoníku práce (zákon č. 262/2006
Sb. v platném znění) a zákona o požární ochraně (zákon č. 133/1985 Sb. v platném znění)
odborná kvalifikace – zajištění odborné způsobilosti zaměstnance pro danou odbornost v souladu
s požadavky platné legislativy, návody k obsluze a pracovními a technologickými postupy společnosti.
Odpovědnost
Za platnost odborné způsobilosti zaměstnance odpovídá vedoucí zaměstnanec. Termíny končících kvalifikací kontroluje a vedoucího zaměstnance informuje zaměstnanec útvaru personalistiky.
Evidence
Originály prezenčních listin jsou uloženy na útvaru personalistiky.
Zajištění školení nebo odborné způsobilosti
Vedoucí zaměstnanec určuje jakých školení a odborných způsobilostí se jeho podřízení zaměstnanci
účastní.
Odpovědný zaměstnanec, který hlídá termíny končících kvalifikací v dostatečném předstihu (min 1 měsíc) informuje vedoucího o končících platnostech kvalifikací.
Po vzájemné dohodě odpovědný zaměstnanec zajistí školitele, termíny a informuje dotčené zaměstnance o nutnosti absolvování školení.
Za obsahovou stránku školení odpovídá školitel, který po ukončení školení předá prezenční listinu (případně ostatní doklady) odpovědnému zaměstnanci k založení.
Vstupní / periodické školení BOZP a PO
Vstupní, resp. periodické školení BOZP a PO provádí vedoucí zaměstnanec.
Druhy školení:




BOZP
PO
první pomoc
řidiči referenti (podle potřeby)
Školení vedoucích zaměstnanců provádí osoba odborně způsobilá v prevenci rizik.
Zbylá školení nebo odborné způsobilosti může zaměstnanec získat v průběhu zkušební doby nebo kdykoli později na základě požadavku vedoucího zaměstnance.
62
Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví
OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062
2013
Seznam periodických a odborných školení BOZP a PO
p. č.
školení
název školení
perioda
PERIODICKÉ
01.01
BOZP - zaměstnanci
2
01.02
BOZP - vedoucí zaměstnanci
2
02.01
PO - zaměstnanci
2
02.02
PO - vedoucí zaměstnanci
2
03.
První pomoc
2
04.
Řidiči referenti
2
ODBORNÉ BOZP
05.
Vysokozdvižný vozík (VZV)
1
06.
Obsluha tlakových nádob
3
ODBORNÉ PO
07.
Preventista požární ochrany
1
63
Download

Skripta – bezpečnost práce a rizika ve stavebnictví