Bewertung des Rohstofflagerpotentials im sächsischtschechischen Grenzgebiet – Grenzübergreifendes
Rohstoffkataster
Zhodnocení potenciálu ložisek surovin v českosaském příhraničí – přeshraniční katastr surovin
Kick-off
St. Joachimsthal / Jáchymov
28.6.2010
Geokompetenzzentrum Freiberg e.V.
Burgstr. 19
D-09599 Freiberg
www.gkz-ev.de
Tel. +49 3731 773715
Fax +49 3731 773716
Email: [email protected]
Komplexe Aufgaben erfordern besondere Bearbeitungsstrukturen.
In der Standortentwicklung und Rohstoff- sowie Energiesicherung können Synergieeffekte
nur im Zusammenwirken von Fachkräften verschiedener Disziplinen und Spezialisierungen
sowie durch einen stetigen Austausch von Erfahrungen erzielt werden.
Der Geokompetenzzentrum Freiberg e.V. (GKZ) bündelt diese Kräfte; hier vereinen sich
Kompetenzen aus Industrie, Fachverwaltungen und Wissenschaft. Unsere über 150
Mitglieder aus elf Bundesländern mit Schwerpunkt in Sachsen sind Personen,
Unternehmen, Hochschulinstitute und Fachverwaltungen mit Kompetenzen in allen Fragen
der
Rohstoffwirtschaft
und
Standortentwicklung
–
vom
Geoconsulting
und
Erkundungsbereich, dem Bergbau, dem Umwelt- und Ressourcenmanagement, der
Aufbereitung und dem Recycling bis hin zur Nutzung der Geothermie zur Wärme- und
Kältegewinnung. Hierzu richtet der Verein eigene Leitveranstaltungen aus, wie den
Sächsischen
Rohstofftag,
den
Sächsischen
Geothermietag,
der
Mitteldeutsche
Natursteintag sowie Fachtagungen zur Angewandten Geotechnik und Geobiotechnologie.
Leistungen
•
Organisation und Unterstützung von F&E-Projekten
•
Förderung von Aus- und Weiterbildung
•
Akquisition, Organisation und Durchführung internationaler Kontakte und Projekte
•
Stärkung der Wettbewerbsfähigkeit seiner Mitglieder durch gezielte Informationen,
Kooperationen und Dienstleistungen
Dazu formieren sich spezielle, den Markt- oder Projektanforderungen entsprechende
interdisziplinäre Arbeitsgemeinschaften aus den Mitglieder und Kooperationspartnern.
Im vorliegenden Projekt nimmt der GKZ die Rolle des Leadpartners ein.
Geokompetenzzentrum Freiberg e. V.
Burgstr. 19
D-09599 Freiberg
www.gkz-ev.de
Tel. +49 3731 773715
Fax +49 3731 773716
Email: [email protected]
Komplexní úkoly vyžadují mimořádné zpracovatelské struktury.
V rozvoji lokalit a v zajištění surovin a energie je možné docílit synergických efektů jen v
součinnosti odborníků různých disciplin a specializací a dále stálou výměnou zkušeností.
Geologické kompetenční centrum / Geokompetenzzentrum Freiberg e. V. (GKZ) tyto síly
spojuje; sdružují se zde kompetence z oblasti průmyslu, odborné administrativy a vědy.
Přes 150 našich členů z jedenácti spolkových zemí s těžištěm v Sasku jsou osoby,
podniky, vysokoškolská pracoviště a odborná administrativní pracoviště vybavená
kompetencemi ve všech otázkách hospodaření se surovinami a rozvoje lokalit – od
geologických konzultací a průzkumné činnosti, báňského průmyslu, managementu
životního prostředí a surovinových zdrojů, jejich úpravy a recyklace, až po využití
geotermie k získávání tepla a chladu. K tomuto účelu pořádá spolek vlastní úvodní akce,
jako kupříkladu Saský den surovinové základny, Saský den geotermie, Středoněmecký
den přírodního kamene a dále odborné konference k tématům aplikované geotechniky a
geobiotechnologie.
Služby
•
organizace a podpora výzkumných a rozvojových projektů
•
podpora dalšího vzdělávání a rekvalifikace
•
získávání, organizace a realizace mezinárodních kontaktů a projektů
•
posílení konkurenceschopnosti vlastních členů na základě cílených informací,
kooperací a služeb
K tomu vytvářejí členové a kooperační partneři speciální interdisciplinární pracovní
sdružení odpovídající požadavkům trhu nebo projektu.
V předkládaném projektu zaujímá GKZ roli leadpartnera.
Regionale Entwicklungsagentur
des Bezirks Usti, AG
Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí n. L.
(Zweigstelle: Budovatelů 2830, 434 37 Most)
Tel.: +420 476 206 538
Fax: +420 476 706 331
E-mail: [email protected]
www.rra.cz
Die Regionale Entwicklungsagentur des Bezirks Ústí, AG (RRA ÚK) ist eine fachliche
Beratungsgesellschaft, die sich auf die Förderung und Koordinierung der wirtschaftlichen
und
sozialen
Entwicklung
im
Gebiet
des
Bezirks
Ústí
konzentriert.
Mit
ihrer
sechzehnjährigen Geschichte ist sie die zweitälteste in der Tschechischen Republik
wirkende
Entwicklungsagentur.
Die
wesentlichen
Aktivitäten
und
angebotenen
Dienstleistungen sind:
Vorbereitung, Koordinierung, Durchführung und Administration von Entwicklungsprojekten (kofinanziert aus unterschiedlichen europäischen, nationalen und
regionalen Programmen),
komplexe Förderberatung, Erarbeitung der Projektdokumentation und Sicherung
von Dienstleistungen eines Fördermanagements,
fachlicher Service für Gemeinden, Städte, Miniregios und weitere Einrichtungen in
den unterschiedlichsten Bereichen ihrer Entwicklung,
Förderung der Entwicklung von kleinen und mittleren Unternehmens mittels
Dienstleistungen des Zentrums Enterprise Europe Network,
weitere, die Entwicklung der Region und internationale Zusammenarbeit fördernde
Aktivitäten.
Die RRA ÚK ist auf dem Gebiet des Bezirks Ústí aktiv. Auf einer Fläche von 5.335 km2
wohnen hier 819.000 Einwohner. Die Hauptstadt des Bezirks ist Aussig (Ústí nad Labem).
In dem Gebiet befinden sich 354 Gemeinden, davon 5 Statutarstädte (Aussig, Brüx (Most),
Teplitz (Teplice), Komotau (Chomutov) und Tetschen (Děčín)) und weitere 41 Städte.
In diesen Städten leben 81% der Bevölkerung.
Regionální rozvojová agentura
Ústeckého kraje, a.s.
Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí n. L.
(expozitura: Budovatelů 2830, 434 37 Most)
tel.: +420 476 206 538
fax: +420 476 706 331
e-mail: [email protected]
www.rra.cz
Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. (RRA ÚK) je odbornou poradenskou
společností zaměřenou na podporu a koordinaci hospodářského a sociálního rozvoje
Ústeckého kraje. Se svou šestnáctiletou historií je druhou nejstarší regionální rozvojovou
agenturou působící v České republice. Mezi její hlavní aktivity a nabízené služby patří:
příprava, koordinace, realizace a administrace rozvojových projektů
(spolufinancovaných z evropských, národních a regionálních programů),
komplexní dotační poradenství, zpracování projektové dokumentace a zajištění
služeb dotačního managementu,
odborný servis pro obce, města, mikroregiony a další subjekty v nejrůznějších
oblastech jejich rozvoje,
podpora rozvoje malého a středního podnikání prostřednictvím služeb střediska
Enterprise Europe Network,
další činnosti motivující a podporující rozvoj regionu a mezinárodní spolpráce.
Působnost RRA ÚK je na území Ústeckého kraje, jehož rozloha je 5335 km2 a počet
obyvatel 819 tis. Krajským městem je Ústí nad Labem. V kraji je 354 obcí, z nichž 5 jsou
města statutární (Ústí nad Labem, Most, Teplice, Chomutov a Děčín) a dalších 41 má
statut města. V těchto městech žije 81 % obyvatel.
Tschechischer Geologischer Dienst
(Česká geologická služba)
Klárov 3
118 21 Praha 1
www.geology.cz
Tel.: +420 257 089 411 (Zentrale)
Die Aufgabe des Tschechischen Geologischen Dienstes (Česká geologická služba)
(ursprünglich Tschechisches Geologisches Institut – Český geologický ústav), dessen
Geschichte bis ins Jahr 1919 reicht, ist die Sicherung des staatlichen geologischen
Dienstes in der Tschechischen Republik. Der Tschechische geologische Dienst erfasst und
bearbeitet Daten zur geologischen Zusammensetzung des Gebietes des Staates und
übermittelt diese an weitere Behörden als Grundlage für ihre politischen, wirtschaftlichen
und ökologischen Entscheidungen. Zu den Tätigkeiten des Tschechischen geologischen
Dienstes gehören:
• auf die geologische Untersuchung orientierte Grundlagenforschung
• Erarbeitung von geologischen Basiskarten, abgeleiteten Karten und Zweckkarten
der Tschechischen Republik
• Untersuchung, Nutzung und Schutz der natürlichen Rohstoffe
• Erfassung, Dokumentation und Auswertung von geologischen Informationen
• Betrieb des Aufbewahrungs-, Dokumentations-, Informations- und Studienzentrums
für die Gewährung von geologischen Informationen über das Gebiet der
Tschechischen Republik
• Zusammentragung, dauerhafte Aufbewahrung, fachliche Bearbeitung und
Erschließung der Ergebnisse der geologischen Arbeiten mit dem Ziel, der
Fachöffentlichkeit ihre Nutzung zu ermöglichen.
• Planung, Durchführung und Auswertung von geologischen Arbeiten für den Bedarf
des Staates inkl. Vergabe von öffentlichen Aufträgen
• Untersuchungen und Gutachten im Bereich geologischer Risiken und
Umweltbelastungen
• Betrieb von Prüflabors, Entwicklung von laboratorischen und analytischen Methoden
der organischen sowie anorganischen Geochemie, Durchführung von
Akkreditierungen für chemische Analysen der Gesteins-, Boden- und
Wasserproben.
• Aufstellung und Dauerhafte Fortschreibung von geologischen Datenbanken, Betrieb
eines Archives und einer geologischen Bibliothek, Entwicklung von modernen
Methoden der digitalen Kartografie und der GIS - Technologien.
• Zusammenarbeit mit ausländischen Einrichtungen, Teilnahme an internationalen
Programmen und Projekten und Durchführung von Projekten der ausländischen
Entwicklungshilfe der Tschechischen Republik
Der Tschechische geologische Dienst ist eine staatliche Betriebsorganisation, ein
Forschungsinstitut des Umweltministeriums.
Er ist ein Mitglied internationaler Organisationen geologischer Dienstleistungen
EuroGeoSurveys, FOREGS und ICOGS.
Česká geologická služba
Klárov 3
118 21 Praha 1
www.geology.cz
Tel.: +420 257 089 411
Posláním České geologické služby (pův. Českého geologického ústavu), jejíž historie sahá
do roku 1919, je výkon státní geologické služby v České republice. Česká geologická
služba sbírá a zpracovává údaje o geologickém složení státního území a předává je
správním orgánům pro politická, hospodářská a ekologická rozhodování. Poskytuje všem
zájemcům regionální geologické informace.
Česká geologická služba je pověřena Ministerstvem životního prostředí podle §17 zákona
ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, výkonem státní geologické služby na území
České republiky. Je jedinou institucí, jejímž posláním je soustavný výzkum
geologické stavby v rozsahu celého území ČR – orientovaný základní výzkum,
aplikovaný geologický výzkum a tvorba základních geologických, odvozených a účelových
map území České republiky. Základním nástrojem tohoto výzkumu je geologické
mapování, které je prováděno metodikou zahrnující všechny dostupné moderní metody
širokého spektra geologických věd
K dalším činnostem ČGS patří:
•
výzkum, využití a ochrana přírodních nerostných zdrojů se zřetelem k zachování
ekologické rovnováhy přírodního prostředí a lidské činnosti
•
získávání, dokumentace a vyhodnocování geologických informací
•
poskytování odborné podpory pro rozhodování ve věcech státního a veřejného
zájmu
•
zabezpečování činnosti archivu zvláštního významu
•
vykonávání funkce archivního, dokumentačního, informačního a studijního centra
pro poskytování geologických informací o území České republiky veřejnosti
•
shromažďování, trvalé uchovávání, odborné zpracovávání a zpřístupňování
výsledků geologických prací s cílem umožňovat jejich využití odbornou veřejností
•
projektování, provádění a vyhodnocování geologických prácí pro potřeby státu
včetně zadávání veřejných zakázek
•
výzkum a posudková činnost v oblasti geologických rizik a ekologických zátěží
•
činnost zkušebních laboratoří, rozvoj laboratorních a analytických metod organické
a anorganické geochemie, zajišťování akreditace pro chemickou analytiku vzorků
hornin, půd a vod
•
tvorba a trvalá aktualizace geologických databází, vedení archivu a geologické
knihovny, rozvoj moderních metod digitální kartografie a technologií GIS
•
vydavatelská činnost zaměřená zejména na vydávání geologických map území
České republiky a map od nich odvozených, dále odborných a populárně vědeckých
geologických publikací a metodických příruček z oboru aplikované geologie v rámci
působnosti státní geologické služby
•
spolupráce se zahraničními institucemi, řešení mezinárodních programů a projektů
a realizace projektů zahraniční rozvojové pomoci České republiky
•
spolupráce s vysokými školami, výzkumnými ústavy organizacemi jak resortními, tak
mimoresortními na výchově vědeckých odborníků, při popularizaci přírodních věd a
ochraně životního prostředí
•
pedagogická činnost
Česká geologická služba je státní příspěvkovou organizací, resortním výzkumným ústavem
Ministerstva životního prostředí. Je členem mezinárodních organizací geologických služeb
EuroGeoSurveys, FOREGS (Fórum evropských geologických služeb) a ICOGS
(Mezinárodní konsorcium geologických služeb).
Sächsisches Landesamt für Umwelt,
Landwirtschaft und Geologie (LfULG)
August-Böckstiegel-Straße 1, 01326 Dresden
Referat 104 Rohstoffgeologie, Freiberg
Kontaktperson: Dr. Uwe Lehmann
Kurzprofil des LfULG
Das LfULG ist die obere besondere Staatsbehörde für die Bereiche Umwelt,
Landwirtschaft, Geologie und den ländlichen Raum und in insgesamt 10 Abteilungen
untergliedert. Zu den Aufgaben gehören u.a. die Konzeption von Fachstrategien,
Aussprechen von Politik- und Praxisempfehlungen, Umweltüberwachung, Förderung von
Agrar- und Umweltmaßnahmen, Geowissenschaftliche und bodenkundliche
Landesaufnahme, Angewandte Forschung für praxisgerechte und nachhaltige
Entscheidungen.
Das LfULG ist die zentrale geowissenschaftliche Fachbehörde im Freistaat Sachsen. Das
im Projekt beteiligte Referat 104 „Rohstoffgeologie “ ist zuständig für
Grundsatzfragen der Rohstoffgeologie und Rohstoffsicherung,
Erstellung fachtechnischer Stellungnahmen und Beratung zu rohstoffgeologischen
Sachverhalten als TÖB und als Fachbehörde
rohstoffgeologische und anwendungsorientierte Erfassung/ Bearbeitung/
Aktualisierung analoger und digitaler Daten der Lagerstätten/ Vorkommen
Erarbeitung amtlicher Rohstoff- und Ressourcenkarten
Das LfULG besitzt langjährige Erfahrung bei der Durchführung von EU-Projekten und ist
Partner in verschiedenen Ziel 3 Projekten.
Bild: Aufgabenspektrum des LfULG (LfULG)
Saský zemský úřad pro životní prostředí, zemědělství a
geologii (LfULG)
August-Böckstiegel-Straße 1, 01326 Dresden
Referat 104 Rohstoffgeologie, Freiberg
Kontaktní osoba: Dr. Uwe Lehmann
Krátký profil LfULG
Saský zemský úřad pro životní prostředí, zemědělství a geologii LfULG je mimořádnou
vrchní státní institucí pro oblasti životní prostředí, zemědělství a geologie a území venkova,
a člení se do 10 oddělení. K jejím úlohám patří mj. koncepce odborných strategií,
artikulace politických a praktických doporučení, monitorování životního prostředí, podpora
agrárních a ekologických opatření, snímkování země z pohledu pedologie, aplikovaný
výzkum pro praktická a trvale udržitelná rozhodnutí.
LfULG je ústřední odbornou institucí zabývající se výzkumem země ve Svobodném státě
Sasko. Referát 104 „Geologie surovin“, podílející se na projektu, je kompetentní pro
základní otázky geologie a zajištění surovin,
tvorbu odborně-technických vyjádření a poradenství v otázkách surovinově
technologického stavu jako TÖB a jako odborná instituce
surovinově technologickou a uživatelsky orientovanou evidenci / zpracování /
aktualizaci analogových a digitálních dat ložisek / nalezišť
zpracování úředních map surovin a zdrojů
LfULG má mnohaletou zkušenost nabytou při realizaci projektů EU a je partnerem
v různých projektech Cíl 3 / Ziel 3.
Obr.: Spektrum úkolů LfULG (LfULG)
Vom Sächsischen Rohstoffkataster zum Grenzüberschreifenden
Rohstoffkataster Sachsen-Tschechien
Dr. Wolfgang Reimer
Geokompetenzzentrum Freiberg e.V.
max. 3 Seiten mit Zielrichtung auf Teilnehmer (politische und kommunale Vertreter!)
– V: alle
Vorlage:
*1964
Gummersbach, Bergisches Land
Schriftgröße:
1984-1990:
Studium der12
Angewandten Mineralogie und Geologie-Paläontologie mit Schwerpunkt
Zeilenabstand:
1,5
Geochemie, Petrologie,
Lagerstättenkunde an der Technischen Universität Clausthal
1991-1995:
Promotion
Schrift:
Arial zum Dr. rer. nat. im Rahmen eines Fernerkundungsprojektes zur Kartierung und
petrologischen Untersuchung
Großstrukturen 10
Gondwanas in Südargentinien
Bildunterschriften
in Fußzeilevon
in Schriftgröße
1996-2002
Projektleiter
/
Ltr.
FB
Exploration
und
Ressourcenmanagement
bei G.E.O.S. Freiberg Ing.
Word-Dokument
2003ff
Ges.mbH im In- und Ausland
Koordinator / Geschäftsführer des Geokompetenzzentrum Freiberg e.V.
Bitte die Texte als Word-Datei; Schriftart: Times New Roman, Format: Titel: Schriftgröße 12
pt, fett, Autoren mit Adressen sowie Text und ggf. Literatur Schriftgröße 10 pt normal
Abstract
abgeben. Bitte keine Abbildungen, Tabellen etc. einfügen! Länge: insgesamt 500 Worte = 1
A4-Seite
DerDIN
über
850 Jahre alte Bergbau im Erzgebirge war in seiner gesamten Dauer stets von
Höhen
und Tiefen
bestimmt.
Sie – waren
der marktwirtschaftlichen Situation
1. Begrüßung
und
Einführung
BE: Dr.meistens
Reimer, LP
geschuldet, die in der ersten Hälfte des 20. Jahrhunderts zu einem Einstellen des
• kurze Einführung in das Projekt
Bergbaus
Der historische,
aber vor allem auch der von 1945 bis 1991 betriebene
• kurzeführte.
Vorstellung
der Teilnehmer
Wismut-Bergbau auf Uran haben das Gebirge bis heute nicht völlig ausgeerzt. Im
2. Vorbereitung kick-off-Veranstaltung Joachimsthal / Jachymov 28.06.10
Gegenteil: Mit der technologischen Weiterentwicklung erfahren die sächsischen
• Hinweis:durch
Aktualisierung
der Logos
immer zeitnah,
wenn dies
erforderlich
ist.
Lagerstätten
Ihr Auftreten
von teilweise
bedeutenden
Gehalten
an Spuren
– und
Begleitelementen mit interessanten Konzentrationen der Elemente Niob, Tantal, Yttrium,
• PP001: 60 Einladungen versandt, bisher 2 Rückmeldungen
Rubidium, Lithium, Germanium, Gallium, Cäsium und Scandium eine neue Perspektive.
LP:
55 Einladungen
bisher
1 Rückmeldung
Ob•die
Anreicherung
der versandt,
aufgeführten
Elemente
jemals für eine gemeinsame Gewinnung
mit den Haupterzträgern ausreicht und inwiefern auch eine Neubewertung des
umfangreichen Datenmaterials zu neuen Erkenntnissen führen würde, war eine
Aufgabenstellung, die der Geokompetenzzentrum Freiberg e.V. (GKZ) der Sächsischen
Staatsregierung 2005 darlegte. Mit der weltweit gestiegenen Nachfrage nach Spaten und
Erzen und der damit einhergehenden Marktpreisentwicklungen rückten die noch
vorhandenen Lagerstätten auch auf internationaler Ebene wieder in den Blickpunkt
verschiedener privater Unternehmen.
Vor diesem Hintergrund, der vor der Finanz- und Wirtschaftskrise 2006 seinen Höhepunkt
fand, entschloß sich die Sächsische Staatsregierung, das vorhandene Wissen auf diesem
Gebiet systematisch zu erfassen und unter Berücksichtigung der heutigen wirtschaftlichen
Rahmenbedingungen einer ersten Bewertung zu unterziehen.
Der
Geokompetenzzentrum
Freiberg
e.V.
(GKZ)
wurde
vom
Sächsischen
Staatsministerium für Wirtschaft und Arbeit beauftragt, ein „Sächsisches Rohstoffkataster
für Erz- und Spatminerale“ zu erstellen und dabei die Werthaltigkeit der einheimischen
Vorkommen und Lagerstätten zu beurteilen. Gleichzeitig sollte mit dem Rohstoffkataster
ein Weg beschritten werden, der in kompakter Form Interessenten für Rohstoffe
unkompliziert Zugang zu Informationen an Lagerstättendaten ermöglicht.
Im Ergebnis entstand zwei Jahre später ein mehrbändiges Handbuch mit 139 sächsischen
Lagerstätten und Mineralvorkommen, ein Rohstoffkatalog mit je einem kurzen Steckbrief
pro Lagerstätte/Vorkommen und eine populärwissenschaftliche Broschüre. Erstmals ist es
mit einer komplexen Bearbeitung gelungen, für die wichtigsten Lagerstätten und
Mineralvorkommen
aus
gegenwärtiger
Sicht
Erkundungsergebnisse
verschiedener
Epochen zusammenzuführen und in übersichtlicher Form darzustellen. Wo es sinnvoll
erschien, wurden die bekannten substanziellen Vorräte der Lagerstätten konkret
aufgeführt. Dabei unternahm man den Versuch, die zugänglichen Ergebnisse der
verschiedenen
Erkundungsetappen
von
unterschiedlichen
Trägern
dieser
Explorationsarbeiten zusammenzustellen.
Im selben Jahr veröffentlichte die Europäische Kommission die „EU Rohstoffinitative —
Sicherung der Versorgung Europas mit den für Wachstum und Beschäftigung notwendigen
Gütern" - COM(2008) 699. Darin heißt es: „Die dauerhafte Versorgung mit Rohstoffen aus
europäischen Quellen setzt mehr Wissen über die in der EU vorhandenen Lagerstätten
voraus. Die Möglichkeit des Zugangs zu ihnen sollte bei der Raumplanung offen gehalten
werden. … Außerdem empfiehlt die Kommission eine bessere Vernetzung der staatlichen
geologischen Anstalten, um den Informationsaustausch, die Verbreitung von Daten und
ihre gemeinsame Nutzung zu fördern. Dabei sollte den Belangen kleinerer und mittlerer
Unternehmen besonders Rechnung getragen werden […]" und ferner: [….]
"Die mineralgewinnende Industrie ist in einigen abgelegenen Regionen Europas ein Motor
des Wirtschaftswachstums. Im Rahmen der Kohäsionspolitik stehen Mittel zur Verfügung,
insbesondere aus dem Europäischen Fonds für regionale Entwicklung, mit denen
Forschung und Innovation zur Exploration und Gewinnung von Rohstoffen und
entsprechend
tätige
Unternehmen
gefördert
werden
können.
Wie
in
anderen
Industriezweigen werden in Europas mineralgewinnender Industrie Fachkräfte knapp, was
Auswirkungen auf die Zukunft der Branche hat. Zudem ist die Bedeutung der heimischen
Rohstoffquellen für die europäische Wirtschaft der Öffentlichkeit wenig bewusst. Um das
zu
ändern,
sollten
mehr
und
besser funktionierende
Partnerschaften
zwischen
Hochschulen, geologischen Anstalten und der Industrie angeregt werden“.
Es war daher nur folgerichtig, auf Grundlage der bestehenden engen persönlichen
Beziehungen zu den tschechischen Partnern im Rahmen des ZIEL3-Programms SachsenTschechische Republik des EFRE eine Fortsetzung des sächsischen Rohstoffkatasters für
ausgewählte grenzübergreifende Vorkommen zu beantragen, das den von der Kommission
empfohlenen Leitlinien zur rohstoffwirtschaftlichen Erfassung und Bewußtseinsbildung
Rechnung trägt.
Mit der Bewilligung vom binationalen Begleitausschusses am 4.5.2010 setzen nunmehr
Sachsen und Tschechien mit einem innovativen, grenzübergreifenden Rohstoffkataster als
eine der ersten Grenzregionen in Europa eine wichtige europäische Richtlinie um. Im
Fokus des Projektes "Bewertung des Rohstofflagerpotentials im sächsisch-tschechischen
Grenzgebiet – Grenzübergreifendes Rohstoffkataster" stehen die Neubewertung von acht
grenzübergreifenden Rohstoffvorkommen wie Fluorit, Zinn, Wolfram, Kupfer und Uran. Das
Kataster wird wichtige Grundlageninformationen für eine grenzübergreifende Raumplanung
liefern und zuverlässige Handlungsgrundlagen für
Fachbehörden, wissenschaftliche Einrichtungen und Unternehmen beider Länder bieten.
Ein
internationales
Rohstoffportal,
eine
Broschüre,
Wanderausstellungen
und
Fachveranstaltungen werden die Öffentlichkeit über das Projekt informieren. Schließlich
werden Schüler und Lehrer von vier Schulen in beiden Ländern berufsbegleitend zum
Thema Rohstoffe geschult werden.
Od Saského surovinového katastru k příhraničnímu
surovinovému katastru Sasko - Čechy
Dr. Wolfgang Reimer
Geokompetenzzentrum Freiberg e.V.
max. 3 Seiten mit Zielrichtung auf Teilnehmer (politische und kommunale Vertreter!)
– V: alle
Vorlage:
*1964
Gummersbach, Bergisches Land (Severní Porýní - Vestfálsko - NRW)
Schriftgröße:
12
1984-1990:
Studium aplikované
mineralogie a geologie-paleontologie s důrazem na geochemii, petrologii,
Zeilenabstand:
1,5a nalezištích na Technické univerzitě Clausthal
nauku o ložiscích
1991-1995:
Promoce
Schrift:
Arialna Dr. rer. nat. v rámci projektu výzkumného projektu mapování a petrologického
výzkumu
makrostruktur
Gondwanas
na jihu Argentiny
Bildunterschriften
in Fußzeile
in Schriftgröße
10
1996-2002
Vedoucí
projektu
/
Ltr.
FB
Exploration
und Ressourcenmanagement (Geologický průzkum a
Word-Dokument
2003-dodnes
management přírodních zdrojů) při G.E.O.S. Freiberg Ing. Ges.mbH v tuzemsku i v zahraničí
Koordinátor / jednatel střediska Geokompetenzzentrum Freiberg e. V.
Bitte die Texte als Word-Datei; Schriftart: Times New Roman, Format: Titel: Schriftgröße 12
pt, fett, Autoren mit Adressen sowie Text und ggf. Literatur Schriftgröße 10 pt normal
Shrnutí
abgeben. Bitte keine Abbildungen, Tabellen etc. einfügen! Länge: insgesamt 500 Worte = 1
DIN nerostů
A4-Seitev Krušných horách, trvající přes 850 let, byla po celou dobu své existence
Těžba
poznamenána
stále
střídajícími– BE:
výraznými
úspěchy
1. Begrüßung
undse
Einführung
Dr. Reimer,
LP a osobitými nezdary. Ty byly
podmíněny většinou hospodářskou situací na trhu, která vedla v první polovině 20. století
• kurze Einführung in das Projekt
k zastavení
těžby. Historická
těžba uranu, provozovaná však především v rozmezí let 1945
• kurze Vorstellung
der Teilnehmer
až 1991 v rámci společnosti Wismut-Bergbau, však dodnes plně nevytěžila veškerý
2. Vorbereitung kick-off-Veranstaltung Joachimsthal / Jachymov 28.06.10
potenciál této suroviny v hornině. Naopak: zdokonalováním a dalším rozvojem těžební
• Hinweis:
der Logos
immer
dies erforderlich
seAktualisierung
saským nalezištím
otevírají
díkyzeitnah,
výskytuwenn
významného
obsahu ist.
stopových a
technologie
průvodních prvků se zajímavými koncentracemi, totiž niobu, tantalu, yttria, rubidia, lithia,
• PP001: 60 Einladungen versandt, bisher 2 Rückmeldungen
germania, galia, cesia a skandia, nové perspektivy. Průzkum, zda bude koncentrace
• LP: 55prvků
Einladungen
versandt, bisher
1 Rückmeldung
uvedených
někdy dostačovat
pro společnou
těžbu s hlavními rudnými ložisky, a do
jaké míry by přehodnocení rozsáhlého informačního materiálu vedlo k novým poznatkům,
si vytkl jako úlohu spolek Geokompetenzzentrum Freiberg e. V. (GKZ), kterou též v roce
2005 objasnil Saské státní vládě. V důsledku celosvětově vzrůstající poptávky po živcích a
rudách a vývojem cen na trhu, tuto poptávku provázejícím, se zbývající ložiska opět stala
středem pozornosti různých soukromých podniků i na mezinárodní úrovni.
Z tohoto aspektu vrcholícího před vypuknutím finanční a hospodářské krize v roce 2006, se
Saská státní vláda rozhodla systematicky zhodnotit a zaevidovat veškeré disponibilní
poznatky na tomto poli, a podrobit je při zohlednění dnešních rámcových hospodářských
podmínek prvnímu hodnocení.
Spolek Geokompetenzzentrum Freiberg e. V. (GKZ) byl Saským státním ministerstvem pro
hospodářství a práci pověřen vytvořením „Saského katastru rudných a živcových
nerostných surovin“ a posouzením čisté tržní hodnoty tuzemských nalezišť a ložisek.
Současně se katastr nerostných surovin měl vydat cestou, která by kompaktní formou
zájemcům o nerostné suroviny umožnila snadný přístup k informacím a údajům o
příslušném ložisku.
Výsledkem této činnosti se stal vícesvazkový manuál popisující 139 saských nalezišť a
ložisek nerostů, který vznikl o dva roky později, katalog surovin s krátkým popisem
ložiska/naleziště a populárněvědecká brožura. Poprvé se díky komplexnímu zpracování
podařilo pro nejvýznamnější ložiska a naleziště nerostných surovin soustředit výsledky
průzkumu různých epoch a tyto přehlednou formou ze současného hlediska prezentovat.
Tam, kde se to zdálo být smysluplné, byla konkrétně uvedena známá významná ložiska a
zásoby surovin. Došlo i k pokusnému porovnání přístupných výsledků různých etap
průzkumu různými subjekty těchto průzkumných prací.
V témže roce zveřejnila Evropská komise „Surovinovou iniciativu EU - zajištění zásobení
Evropy statky potřebnými pro růst a zaměstnanost“ - COM(2008) 699. V této iniciativě se
praví: „Trvale udržitelné zásobení surovinami z evropských zdrojů předpokládá větší
znalosti o ložiscích nacházejících se v EU. V rámci územního plánování je třeba ponechat
otevřenou možnost jejich zpřístupnění. … Kromě toho Komise doporučuje lepší propojení
státních geologických ústavů a pracovišť za účelem podpory výměny informací, šíření
údajů a jejich společného využívání. Přitom je třeba sledovat především zájmy malých a
středních podniků […]“ a dále: [….]
„Průmysl
těžby
nerostů
je
v některých
odlehlých
regionech
Evropy
motorem
hospodářského rozvoje. V rámci kohezní politiky jsou k dispozici prostředky, především
z Evropského fondu pro regionální rozvoj, jimiž je možné podporovat výzkum a inovace v
průzkumu a těžbě surovin a rovněž tak podniky v tomto sektoru činné. Jako v ostatních
průmyslových odvětvích se v průmyslu těžby nerostů v Evropě nedostává odborníků, což
má dopad na budoucnost odvětví. Mimoto je význam domácích zdrojů surovin pro
evropské hospodářství veřejnosti málo znám. Aby se to změnilo, je třeba podnítit
rozsáhlejší a lépe fungující partnerství mezi vysokými školami, geologickými ústavy a
průmyslem“.
Bylo proto jen správné, zažádat na základě stávajících úzkých osobních vztahů k českým
partnerům v rámci programu CÍL 3 / ZIEL 3 Sasko - Česká republika fondu EFRE o
pokračování saského surovinového katastru pro vybrané hranice překračující naleziště
surovin, který zohledňuje Komisí doporučenou směrnici o evidenci hospodářských surovin
a rozvoji znalostí o hospodářských surovinách.
Schválením smíšeným monitorovacím výborem dne 4. 5. 2010 od nynějška Sasko a Čechy
realizují jako jeden z prvních pohraničních regionů v Evropě pomocí inovativního hranice
překračujícího katastru nerostných surovin důležitou evropskou směrnici. Projekt
„Zhodnocení potenciálu surovinových ložisek v sasko-českém pohraničí - přeshraniční
katastr nerostných surovin“ se zaměřuje na nové hodnocení osmi příhraničních nalezišť
nerostných surovin v sasko-českém Krušnohoří, surovin jako fluorit, cín, wolfram, měď a
uran. Katastr bude dodávat důležité základní informace pro hranice překračující územní
plánování a spolehlivé podklady k jednání odborných institucí, vědeckých zařízení a
podniků obou zemí. Veřejnost bude o projektu informována prostřednictvím mezinárodního
portálu nerostných surovin, brožury, putovní výstavy a odborných akcí. O tématu
nerostných surovin se budou moci při studiu školit žáci a učitelé čtyř škol v obou zemích.
Die Rohstoffvorkommen des böhmischen Erzgebirges und ihre
Erkundung von 1945 - 2010
Ing. Petr Bohdálek
Tschechischer geologischer Dienst (Česká geologická služba)
max. 3 Seiten mit Zielrichtung auf Teilnehmer (politische und kommunale Vertreter!)
– V: alle
Vorlage:
Mineraloge
Schriftgröße: 12
Zeilenabstand: 1,5
Schrift:
ArialKupferberg (Mědenec) stillgelegt wurde, ging die jahrhundertelange
Als 1997
die Grube
Bildunterschriften in Fußzeile in Schriftgröße 10
Förderung
von Erzen und Rohstoffen in dem Gebiet des tschechischen Erzgebirges zu
Word-Dokument
Ende. Dank seinem geologischen Aufbau ist das Erzgebirge eine bunte metallogene
Provinz
mitTexte
Vertretung
einer ganzen
Reihe
vonNew
Erz-Roman,
und Rohstofflagerstätten
genetischer
als Word-Datei;
Schriftart:
Times
Format: Titel: Schriftgröße
12
Bitte die
pt, fett,
Autoren
mit Adressen
Textsämtliche
und ggf. Literatur
Schriftgröße
10 pt normal
Arten
sowie
Rohstoffarten.
Es sowie
sind hier
Typen der
Lagerstätten
vertreten, die für
abgeben. Bitte keine Abbildungen, Tabellen etc. einfügen! Länge: insgesamt 500 Worte = 1
dasDIN
Erzgebirge
A4-Seite typisch sind, beginnend mit den Skarnlagerstätten Fe, Cu und Se, über
gangförmige Lagerstätte der Fünfelementenformation (Ag - Bi - Co - Ni - U), gangförmige
1. Begrüßung und Einführung – BE: Dr. Reimer, LP
Hämatitlagerstätte, gang- und greisenförmige Sn - Lagerstätte inklusive sekundärer
• kurze
Einführung in das Projekt
aluvialer
Kassiteritlagerstätten,
Lagerstätten kristalliner Kalksteine, Steine- und Erden• kurze Vorstellung der Teilnehmer
Lagerstätten für die Steinproduktion und Fundstellen von Edelsteinen - gangförmige
2. Vorbereitung
kick-off-Veranstaltung
Joachimsthal / Jachymov 28.06.10
Achate,
Amethyste und
Jaspise.
Während der Jahrhunderte veränderte sich die Bedeutung der Produktion der einzelnen
• Hinweis: Aktualisierung der Logos immer zeitnah, wenn dies erforderlich ist.
Arten von Erzen. Bis ins 16. Jhr. waren es insbesondere Silber-, Zinn- und Eisenerze. In
• PP001: 60 Einladungen versandt, bisher 2 Rückmeldungen
der modernen Zeit, insbesondere dann im 20. Jhr., konzentrierte sich das Interesse auf
den• Abbau
die Untersuchung
Lagerstätten
von radioaktiven Rohstoffen sowie der
LP: 55und
Einladungen
versandt,der
bisher
1 Rückmeldung
Zinnerze, an manchen Standorten auch der Kupfer und Eisenerze. Die Nachkriegszeit
kann im Bereich der Förderung und Untersuchung in drei Etappen unterteilt werden.
Abschnitt ab Ende der 50 Jahre des 20. Jhrs.
Unmittelbar nach dem Ende des 2. Weltkrieges wurden in das Aufsuchen und das
Durchforschen von Lagerstätten beträchtliche Finanzmittel im Rahmen des ganzen Landes
sowie des Erzgebirges investiert. Dieses Volumen an Finanzmitteln sowie der Umfang der
durchgeführten Arbeit wurden dann in den späteren Etappen niemals mehr erreicht. Zum
Gegenstand der Forschung wurden praktisch alle bekannten historischen Reviere.
Die wesentlichen Gründe hierfür waren die zugespitze Lage während der Zeit des Kalten
Krieges
sowie
die
wirtschaftliche
Isolierung
der
Länder
in
dem
sowjetischen
Einflussbereich, weil der Mangel an Devisen einen Einkauf von Rohstoffen auf dem
Weltmarkt nicht möglich machte, so dass der Rohstoffbedarf so weit wie möglich durch die
heimischen Lagerstätten gesichert werden musste. Als Ende der ersten Etappe kann der
Beginn der 60er Jahre betrachtet werden, als die Revision der meisten bekannten Reviere
abgeschlossen wurde und im tschechischen Teil des Erzgebirges die Förderung der
Uranerze beendet wurde. Die Untersuchungsarbeiten konzentrierten sich überwiegend auf
die Feststellung und Prüfung der Vorkommen und der Lagerstätten der Uranerze. Das
Zentrum der Arbeiten war das joachimstaler Gebiet, das neben der joachimstaler
Lagerstätte (mit Lagerstätten Joachimstal (Jáchymov) und den anliegenden Revieren
Gottesgab (Boží Dar) und Goldenhöhe (Zlatý Kopec), Seifen (Rýžovna), Abertham
(Abertamy) und Breitenbach (Potůčky)) auch die Gebiete alter Reviere mit der Förderung
von Silbererzen in Weipert (Vejprty), im Bereich des Kupferbergs (Měděnec) und Pressnitz
(Přísečnice) und das Erzrevier am Sankt Katharinaberg (Hora Sv. Kateřiny) umfasste. Für
diese Aufgaben wurde ein besonderer geologischer Dienst des VEB Jáchymovské doly
gegründet, der bis 1961, also bis zur Stilllegung der Uranerzförderung im tschechischen
Teil des Erzgebirges durch Fachleute aus der Sowjetunion geleitet wurde. Das Volumen
der für das Aufsuchen und die Untersuchung bestimmten Finanzmittel war imposant, das
Hauptkriterium war aber nicht die Effizienz des Mitteleinsatzes. Die Zweckmäßigkeit und
das Volumen der eingesetzten Mittel wurden nur nach dem Gesichtspunkt gemessen, so
viel wie möglich Erz so schnell wie möglich zu fördern. Parallel wurden sämtliche Etappen
der Untersuchung durchgeführt, ab der grundlegenden Aufsuchung bis zu Untersuchungen
der geförderten Lagerstätten. Der Anspruch eines so hoch wie möglichen Fördervolumens
und Produktion des Uranerzes führte zur Bildung eines spezifischen Mechanismus einer so
schnell wie möglichen Prüfung und Bewertung jedes Vorkommens von Uranerzen
entweder durch Bergwerke auf der Oberfläche oder untertage. Die grundlegende Methode
war die Gammauntersuchung, als das gesamte Gebiet in einem Maßstab von 1 : 25 000
und 1 : 50 000 kartiert wurde. Die einzelnen festgestellten Anomalien wurden sofort durch
Bergwerke überprüft. Das Vorkommen einer Uranvererzung wurde sofort ausgefördert und
zur Bearbeitung abtransportiert (Förderung durch Untersuchung). Die sonstigen Rohstoffe
des Erzgebirgsraumes wurden in dieser Zeit (sowie in späteren Zeiten) in einigen
historischen Erzrevieren untersucht. Die Untersuchungsarbeiten wurden an der Lagerstätte
Zinnwald (Bohr- und Berguntersuchung der Lagerstätte Zinnwald -Süd) durchgeführt, des
weiteren wurden folgende Arbeiten durchgeführt: eine Bohr- und Berguntersuchung der
Molybdän- und Feldspatlagerstätte Graupen (Krupka) sowie der Fluoritlagerstätte
Rosenthal (Vrchoslav), eine Bohr- und Berguntersuchung der Fluoritlagerstätte Moldau
(Moldava), eine Berguntersuchung der Lagerstätte Sankt Katharinaberg (Hora Sv.
Kateřiny), eine Berguntersuchung des Standortes am Sankt Sebastiansberg (Hora Sv.
Šebestiána), geophysikalische Untersuchungs- und Abbauarbeiten an der Fluoritlagerstätte
im mittleren Erzgebirge in Platz (Blahuňov), Schmiedeberg (Kovářská) und Hermsdorf bei
Kaaden (Hradiště u Kadaně), eine Bohr- und Berguntersuchung der Lagerstätte der
Zinnerze Sauersack (Rolava) und Frühbuß (Přebuz) und eine umfangreiche Bohr- und
Berguntersuchung der Cu - Lagerstätte in Graslitz (Kraslice). Zu den bedeutendsten, in
dieser Zeit entdecken Lagerstätten gehören die Lagerstätte Zinnwald - Süd, die verdeckten
Skarnlagerstätte der Fe- (±Cu) - Erzen Kupferberg, Pressnitz und Schmiedeberg, die
Fluoritlagerstätte Hermsdorf bei Kaaden, Moldau (Moldava) und Rosenthal (Vrchoslav).
II. Abschnitt ab Beginn der 60 Jahre bis zum Anfang der 70 Jahre des 20. Jhr.
In dieser Zeit war die Revision der meisten Standorte in den historischen Revieren
abgeschlossen, die Aufmerksamkeit wurde jetzt im höheren Maß entweder perspektiven
Lagerstätten, für die in dieser Zeit die skarnartige Lagerstätte gehalten wurden und
ausgewählten
Typen
von
Rohstoffen
geschenkt.
Es
wurden
insbesondere
die
Skarnlagerstätte (Fe - Sn - Zn ) im Bereich der Goldenhöhe bei Gottesgab und verdeckte
Skarnlagerstätte in dem Gebiet um Pressnitz – Kupferberg im Zusammenhang mit dem
Beginn des Abbaus der Skarnlagerstätte von Fe (+Cu) -Erzen Kupferberg und Pressnitz
untersucht und geprüft. In dieser Zeit wurden auch regionale Arbeiten durchgeführt, die auf
das Aufsuchen von weiteren Lagerstätten des Fluorit-Baryts – als Ersatz für die
ausgeförderten Lagerstätte im mittleren und östlichen Teil des Erzgebirges ausgerichtet
waren. Im Zusammenhang mit dem Rückgang der Rohstoffpreise auf dem Weltmarkt Ende
der 60 Jahre kam es zur Dämpfung der geologischen Untersuchungsaktivitäten und die
meisten Untersuchungsarbeiten wurden eingestellt.
III. Abschnitt, 70 und 80 Jahre des 20. Jhr.
Während dieser Zeit wurde mit ersten Versuchen einer Synthese der Metallogenese des
Erzgebirgsraumes, beziehungsweise des tschechischen Teiles begonnen. Es wurden
umfangreiche metallogenetische Studien zum Vorkommen von Silber- und Zinnerzen
erarbeitet, als eine perspektivische Lagerstätten wurden verdeckte Greisenzinnlagerstätte
ausgewiesen.
An
den
ausgewählten
Standroten
wurden
Kartierungsarbeiten,
geochemische- und geophysikalische Arbeiten durchgeführt (Schmiedeberg, Goldenhöhe,
Sankt Katharinaberg). Am Standort Hubertka wurde die letzte Bohrung im Erzgebirge
durchgeführt, um die W - Sn - Mo - Lagerstätte zu prüfen. Mit Hilfe einer Bohrung wurden
ebenfalls eingesprengte Sn – Erze in den Phyllitquarzadern im Bereich Breitenbach und
Goldenhöhe geprüft. Die bedeutendste Untersuchungsmaßnahme war die Bohr- und
Berguntersuchung der Fluorit- und Barytlagerstätte Schmiedeberg mit Hilfe von einem 8
km
langen
Untersuchungsschacht
und
mehreren
Rammkernsondierungen.
Im
Zusammenhang mit der Förderung von Fe- Erzen am Kupferberg wurden ebenfalls
manche Körper der Fe – Skarnerze untersucht, die im Rahmen des Abbaus in der Nähe
der Lagerstätte Kupferberg aufgeschlossen wurden.
Als das bedeutendste Ergebnis des dritten Abschnittes kann die Auffindung und Prüfung
der Fluorit- und Barytlagerstätte Schmiedeberg betrachtet werden.
Gegenwertig werden auf dem Gebiet des Erzgebirges keine Aktivitäten im Bereich der
Untersuchungen durchgeführt. In dem tschechischen Teil des Erzgebirges werden nur
folgende Lagerstätten erfasst:
Tisová u Kraslic
Přebuz 1
České Hamry
Krušné hory - střed
Moldava
Cínovec-jih
Krupka
Kupfer
Zinn – Wolfram,
Manganerz
Fluorit – Baryt
Fluorit – Baryt
Fluorit – Baryt
Lithium, Zinn -Wolfram
Zinn – Wolfram
CHLÚ Kraslice - Tisová
CHIÚ Přebuz
CHLÚ České Hamry
CHLÚ Kovářská
CHLÚ Moldava
CHLÚ Cínovec
CHLÚ Krupka
Název přednášky: Naleziště surovin
v českém Krušnohoří a jejich průzkum od 1945-2010
Autor: Ing. Petr Bohdálek
Název společnosti: Česká geologická služba
max. 3 Seiten mit Zielrichtung auf Teilnehmer (politische und kommunale Vertreter!)
– V: alle
Vorlage:
Schriftgröße: 12
Zeilenabstand: 1,5
Schrift: Arial
Bildunterschriften in Fußzeile in Schriftgröße 10
Word-Dokument
Uzavřením
dolu Měděnec v roce 1997 skončila staletá těžba rud a nerudních surovin
v oblasti českého Krušnohoří. V důsledku geologické stavby je Krušnohoří pestrou
Word-Datei;
Timescelé
Newřady
Roman,
Format: Titel:
Schriftgröße 12typů
Bitte die Texte alsprovincí
metalogenetickou
se Schriftart:
zastoupením
genetických
i surovinových
pt, fett, Autoren mit Adressen sowie Text und ggf. Literatur Schriftgröße 10 pt normal
ložisek
rudBitte
i keine
nerudních
surovin.
Jsou
zde zastoupeny
všechny
typy =ložisek
abgeben.
Abbildungen,
Tabellen
etc. einfügen!
Länge: insgesamt
500 Worte
1
DIN A4-Seite pro Krušné hory a to od skarnových ložisek Fe, Cu a Sn rud, přes žilná
charakteristických
ložiska
pětiprvkové
formace
(Ag –– BE:
Bi –Dr.
CoReimer,
– Ni –LP
U), žilná ložiska hematitu, žilná i
1. Begrüßung
und
Einführung
greisenová ložiska Sn rud včetně druhotných aluviálních ložisek kasiteritu, z nerudních
• kurze Einführung in das Projekt
surovin
pakVorstellung
ložiska krystalických
vápenců, ložiska kamene pro kamenickou výrobu a
• kurze
der Teilnehmer
lokality drahých kamenů – žilných achátů, ametystů a jaspisů.
2. Vorbereitung kick-off-Veranstaltung Joachimsthal / Jachymov 28.06.10
V průběhu staletí se postupně měnil význam produkce jednotlivých typů rud, do 16. století
Hinweis: Aktualisierung
der Logos
immer zeitnah,
wenn dies
erforderlich
ist. zejména
zájmu především
rudy stříbra,
cínu a železa,
v moderním
období,
byly• předmětem
pak ve 20. století byl zájem těžby a průzkumu zaměřen na ložiska radioaktivních surovin a
• PP001: 60 Einladungen versandt, bisher 2 Rückmeldungen
ložiska rud cínových, v některých lokalitách také rud měděných a železných. Poválečné
• LP:
55 Einladungen
Rückmeldung
období
těžby
a průzkumu versandt,
lze rozdělitbisher
do tří1generelních
etap.
I. období do konce 50. let 20. století. Bezprostředně po 2. světové válce až do konce 50.
let byly do vyhledávání a průzkumu ložisek investovány obrovské finanční prostředky
v rámci celé ČR a také v Krušnohoří. V pozdějších etapách již nikdy nedosáhl objem
finančních prostředků a rozsah prováděných prací takového rozsahu. Předmětem
průzkumu bse staly prakticky všechny známé historické revíry. Hlavním důvodem tohoto
stavu bylo vyostřené období studené války a ekonomická izolace zemí ve sféře sovětského
vlivu, kdy nedostatek devizových prostředků neumožňoval nákup surovin na světových
trzích a jejich potřebu bylo nutno zajistit v co největší míře z domácích ložisek. Za konec
první etapy lze považovat počátek 60. let, kdy byla dokončena revize většiny známých
a jejich potřebu bylo nutno zajistit v co největší míře z domácích ložisek. Za konec první
etapy lze považovat počátek 60. let, kdy byla dokončena revize většiny známých
historických revírů a kdy byla v české části Krušných hor ukončena těžba uranových rud.
Průzkumné práce zaměřeny v naprosté převaze na zjištění a ověření ložisek uranových
rud. Centrem prací byla jáchymovská oblast, která kromě ložisek jáchymovského rudního
uzlu (s ložisky Jáchymov s přilehlými revíry Boží Dar a Zlatý Kopec, Ryžovna, Abertamy a
Potůčky) zahrnovala také oblasti starých revírů s těžbou stříbrných rud ve Vejprtech, v
oblasti Měděnce a Přísečnice a rudní revír v Hoře Sv. Kateřiny. Pro tyto účely byla zřízena
speciální geologická služba národního podniku Jáchymovské doly, kterou až do roku 1961,
tedy do období ukončení těžby uranových rud v krušnohorské oblasti české části Krušných
hor, řídili odborníci ze Sovětského svazu. Objem prostředků určených na vyhledávání a
průzkum byl impozantní, hlavním kritériem nebyl efektivita vynaložených prostředků, ale
účelnost a objem vynaložených prostředků byly určovány pouze požadavkem vytěžit co
nejvíce rudy co nejrychleji. Paralelně byly prováděny všechny etapy průzkumných a to od
základního vyhledávání až po těžební průzkum těžených ložisek. Požadavek co největšího
objemu těžby a produkce uranové rudy vedl k vytvoření specifického mechanismu
ověřování a oceňování každého výskytu uranových rud co nejrychleji důlními díly ať na
povrchu nebo v podzemí. Základní vyhledávací metodou byl gamaprůzkum, kdy byly celá
oblast postupně zmapována v měřítku 1 : 25 000 a 1 : 50 000, jednotlivé zjištěné anomálie
pak byly ihned ověřovány báňskými díly. Výskyty uranového zrudnění i neložiskového
charakteru tak byly ihned vytěženy a odvezeny ke zpracování (těžba průzkumem). Ostatní
nerostné suroviny krušnohorské oblasti
byly v tomto období (i v obdobích pozdějších)
zkoumány pouze v nesrovnatelně menším objemu průzkumných prací a převážně
v historických rudních revírech. Průzkumné práce probíhaly na ložisku Cínovec (vrtný a
báňský průzkum ložiska Cínovec – jih), vrtný a báňský průzkum ložiska molybdenu a živce
Krupka
a
ložiska
fluoritu
Vrchoslav,
vrtný
a
báňský
průzkum
ložiska
fluoritu
Moldava,báňský průzkum ložiska Hora Sv. Kateřiny, báňský průzkum lokality Hora Sv.
Šebestiána, geofyzikální vrtný a báňský průzkum skrytých skarnových magnetitových
ložisek v přísečnicko – měděnecké oblasti, báňské průzkumné a těžební práce na
ložiskách fluoritu ve střední části Krušných hor Blahuňov, Kovářská a Hradiště u Kadaně,
vrtný a báňský průzkum ložiska cínových rud Rolava a Přebuz a rozsáhlý vrtný a báňský
průzkum ložiska Cu rud Kraslice.
Za nejvýznamnější objevená ložiska z tohoto období lze počítat ložisko Cínovec – jih,
skrytá skarnová ložiska Fe (±Cu) rud Měděnec, Přísečnice a Kovářská, ložiska fluoritu
Hradiště, Moldava a Vrchoslav.
II. období, od počátku 60. let do počátku 70. let 20. století. V tomto období již byla
dokončena revize většiny ložisek historických důlních revírů a pozornost začala být
věnována ve větší míře buď perspektivním ložiskovým typům, za které byla v tomto období
považována ložiska skarnového typu a vybraným typům nerudních surovin. Z rudních
ložisek byla zkoumána a ověřována především skarnová ložiska a to ložiska Fe – Sn – Zn
skarnů v oblasti Zlatého Kopce u Božího Daru a skrytá skarnová ložiska v přísečnicko –
měděnecké oblasti v souvislosti se zahájením těžby skarnových Fe (+Cu) rud ložiska
Měděnec a Přísečnice. V tomto období byly také provedeny regionální vyhledávací práce
zaměřené především na zjištění dalších fluorit – barytových ložisek jako náhradu za
dotěžené zdroje ložisek fluoritu střední a východní části Krušných hor. Na konci 60. let
došlo v souvislosti s poklesem cen surovin na světových trzích k útlumu geologicko –
průzkumných aktivit a většina průzkumných prací byla ukončena.
III. období, 70. a 80. léta 20. století. V tomto období byly zahájeny první pokusy o syntézu
metalogeneze krušnohorské oblasti, resp. její české části. Byly zpracovány rozsáhlé
metalogenetické studie výskytu stříbrných a cínových rud, jako perspektivní ložiskový typ
byla vymezena skrytá greizenová ložiska cínu. Ve vybraných lokalitách byly provedeny
mapovací, geochemické a geofyzikální vyhledávací práce (Kovářská, Zlatý Kopec, Hora
Sv. Kateřiny. Na lokalitě Hubertky byl proveden poslední vyhledávací vrtný průzkum
v Krušných horách za účelem ověření ložiska W – Sn – Mo rud Hubertky, vrtným
průzkumem byly také ověřovány vtroušené Sn rudy v křemenných žilách ve fylitech
v oblasti Potůčků a Hrázděného potoka u Zlatého Kopce. Nejvýznamnější průzkumnou
akcí byl vrtný a báňský průzkum ložiska fluoritu a barytu Kovářská pomocí 8 km dlouhé
průzkumné štoly a několika jádrových vrtů. V souvislosti s těžbou Fe rud na Měděnci byla
také zkoumána některá tělesa skarnových Fe rud otevřená v rámci těžby v blízkosti ložiska
Měděnec.
Za nejvýznamnější výsledek III. období lze považovat nalezení a ověření ložiska fluoritu a
barytu Kovářská.
V současné době nejsou prováděny na území Krušných hor žádné průzkumné aktivity a na
území české části Krušných hor jsou evidována pouze následující ložiska:
Tisová u Kraslic
měděná ruda
CHLÚ Kraslice – Tisová
Přebuz 1
cín-wolframová, manganová
CHlÚ Přebuz
ruda, polymetalické rudy
České Hamry
fluorit – barytová surovina
CHLÚ České Hamry
Krušné hory – střed
fluorit – barytová surovina
CHLÚ Kovářská
Moldava
fluorit – barytová surovina
CHLÚ Moldava
Cínovec - jih
lithium, cín - wolfram
CHLÚ Cínovec
Krupka
cín - wolfram
CHLÚ Krupka
České Hamry
(fluorit, baryt)
Tisová (Cu)
Přebuz 1
(Sn – W, Mn)
Abb 1 Erfasste Lagerstätte im Westerzgebirge
Moldava
(fluorit, baryt)
Cínovec - jih
(Sn – W, Li)
Krupka
(Sn – W)
Abb 2 Erfasste Lagerstätte im Osterzgebirge
Die Rohstoffvorkommen des Erzgebirges und
ihre Erkundung von 1945 -2010
Prof. Dr. Wolfgang Schilka
Geokompetenzzentrum Freiberg e.V.
max. 3 Seiten mit Zielrichtung auf Teilnehmer (politische und kommunale Vertreter!)
– V: alle
Vorlage:
Schriftgröße:
12
*1952 Cottbus
1974 Zeilenabstand:
Dipl.- Geologe1,5
an der Bergakademie Freiberg
1974 – 1977
Erkundungsgeologe
VEB Braunkohlenbohrungen Schachtbau Welzow
Schrift:
Arial
1978 – 1992
Gruppenleiter
Geologie,
Werkdirektor,
Geschäftsführer
Bildunterschriften in Fußzeile
in Schriftgröße
10 Betrieb Zinnerz
Altenberg
im
VEB
Bergbauund
Hüttenkombinat
„Albert
Funk“ Freiberg
Word-Dokument
1992 – 1995
Leiter Außenstelle Altenberg Bereich Spezialbergbau E. Heitkamp GmbH Herne
1996 – 2010 Produktionsleiter GEOMIN Erzgebirgische Kalkwerke GmbH
Bitte die Texte als Word-Datei; Schriftart: Times New Roman, Format: Titel: Schriftgröße 12
pt, fett, Autoren mit Adressen sowie Text und ggf. Literatur Schriftgröße 10 pt normal
Abstract
abgeben. Bitte keine Abbildungen, Tabellen etc. einfügen! Länge: insgesamt 500 Worte = 1
AlsDIN
vor A4-Seite
140 Jahren das Deutsche Reich 1871 gegründet wurde, bauten im Erzgebirge noch
98 1.
Gruben
Erz undund
Spat
ab. Allerdings
arbeiteten
bereits
Begrüßung
Einführung
– BE:
Dr. Reimer,
LPdamals nur noch 9 Bergwerke mit
Gewinn. Als das Deutsche Reich 1945 aufhörte zu existieren, waren noch 18
• kurze Einführung in das Projekt
Grubenbetriebe
übrig geblieben.
Als Folge des 2. Weltkrieges entwickelte sich der Bergbau
• kurze Vorstellung
der Teilnehmer
im Erzgebirge in zwei sehr unterschiedliche Richtungen. Während die Erz- und Spatgruben
2. Vorbereitung kick-off-Veranstaltung Joachimsthal / Jachymov 28.06.10
bis auf wenige Ausnahmen einschließlich der Aufbereitungsbetriebe demontiert wurden,
• Hinweis:
Aktualisierung
der Logos immer
zeitnah, AG
wenn–dies
erforderlich
ist.
begann
in den
beiden ehemaligen
Sachsenerz
Gruben
Schneeberg
und
Johanngeorgenstadt im Herbst 1945 ein gigantischer Aufschwung des Bergbaus mit nur
• PP001: 60 Einladungen versandt, bisher 2 Rückmeldungen
einer Zielstellung durch die Sowjetunion: Um jeden Preis Uranerz fördern !
LP: 55 Einladungen
versandt,
1 Rückmeldung
Mit•wechselndem
Erfolg wurde
ausbisher
18 Lagerstättenbezirken
im Erzgebirge das Uranerz
gewonnen. Dabei zeigte sich, dass die Lebensdauer der Grubenbetriebe selten den
Zeitraum von 10 Jahren überschritt. Eine Ausnahme bildete die Großlagerstätte von
Niederschlema – Alberoda, aus der in 40 – jährigem Betrieb 73.105 t Uran gewonnen
werden konnten (Wismut GmbH - 2002). Die Erkundung der Lagerstätten und Uranerz
führenden
Vorkommen
der
SAG/SDAG
Wismut
erfolgte
in
der
Anfangsphase
ausschließlich durch bergmännischen Aufschluss. In der „Chronik der Wismut“ wird für die
einzelnen Grubenbetriebe die enorme Anzahl von über 3.200 erschlossenen Erztrümern
und –gängen aufgeführt. Dazu wurden in den 18 Lagerstättenbezirken des Erzgebirges
über 4.000 km horizontale und vertikale Grubenbaue aufgefahren.
Der befristete Zeitraum der bergmännischen Tätigkeit in den einzelnen Lagerstätten sowie
die große Anzahl der aufgeschlossenen erzhaltigen Gänge, lassen allerdings berechtigte
Zweifel auf eine systematische Erkundung und Bewertung der Gesamtheit des jeweiligen
Rohstoffvorkommens aufkommen. Eher zufällige Funde von erfolgversprechenden
Begleitrohstoffen, wie in Niederschlag (Spat), Zobes (Wolfram), Marienberg (Spat) und
Pöhla (Zinn, Wolfram, Zink) lassen erahnen, welches Rohstoffpotential bei einer
komplexen Erkundung der vielen geöffneten Lagerstätten unbeachtet blieb. Zusätzlich
liefen
neben
dem
aktiven
Bergbau
über
den
Zeitraum
von
1947
bis
1990
Prospektionsarbeiten in 82 Erkundungsobjekten des Erzgebirges. Eine Auswertung der
Erkundungsergebnisse über die zusätzlich zum Uranerz angetroffenen Rohstoffe
unterblieb bis zum heutigen Tag. Natürlich wurden ab Ende der 50-iger Jahre in
Paragenese mit Uranerz beibrechende Begleitrohstoffe in Niederschlag – Alberoda (Co, Ni,
Bi, Se, Ag, Zn, Cu und Pb), Schneeberg (Co, Ni), Annaberg (Bi, Co, Ni), Zobes (Cu) und
Pöhla
–
Tellerhäuser
(Ag)
mit
aufbereitet.
Aber
eine
kontinuierliche
Begleitrohstoffgewinnung erfolgte nicht. Erst in den 70-iger Jahren wurde mit dem
gezielten Aufschluss der komplexen Skarnlagerstätte Pöhla – Globenstein – Tellerhäuser
von dieser Regel abgewichen. Ein Gewinnungsbetrieb scheiterte letztlich an der fehlenden
Aufbereitungstechnologie für die aufgeschlossenen Zinn - Wolfram – Erze.
Eine aktuelle Bewertung des geologischen Archivgutes der Wismut GmbH bezüglich
Rohstoffpotential für Metallerze , Spat und Industrieminerale dürfte sich damit für den stark
mineralisierten Raum des Erzgebirges als lohnend erweisen. Natürlich liefen neben der
Uranerzerkundung
in
dem
sogenannten
volkseigenen
Bergbausektor
ebenfalls
umfangreiche Erkundungsarbeiten. Dabei wurden in der Regel Betriebserkundungen in
den fördernden Bergbaubetrieben von den Unternehmen selbst durchgeführt. Aber bereits
bei Erkundung von Satellitenlagerstätten im Umfeld produzierender Gruben kamen
Erkundungsbetriebe zum Einsatz. Ebenfalls wurde bereits in den 50-iger Jahren die Suche
nach neuen Lagerstätten aufgenommen. Dabei standen vor allem die höffigen Vorkommen
auf Wolframerz des Vogtlandes und Westerzgebirges im Mittelpunkt der Erkundung. Aber
auch Spatvorkommen und die Suche nach Blei – Zink – Erzlagerstätten bildeten in den
ersten Jahren nach dem 2. Weltkrieg dem Schwerpunkt der Prospektionsarbeiten. So
wurde in dieser frühen Phase der Lagerstättensuche bereits 1949 die nicht unbedeutende
Nickellagerstätte Callenberg am Nordrand des Erzgebirges entdeckt.
Mit dem Erkenntnisfortschritt über die Metallogenie des Erzgebirges konzentrierten sich ab
Mitte der 60-iger Jahre die Erkundungsprogramme im Erzgebirge auf Zinnerz und
Spatmineralisationen. Damit waren die höffigsten Rohstoffpotentiale abgesteckt und
führten auch zu erfolgreichen Abschlüssen speziell bei der Spaterkundung (Bösenbrunn,
Niederschlag, Marienberg, Brunndöbra). Die Verbesserung der Vorratssituation der
Zinnerzgrube Ehrenfriedersdorf in gemeinsamer Arbeit des Erkundungsbetriebes VEB
Geologische Erkundung Süd mit den betrieblichen Prospektionsarbeiten war ein
erfolgreicher Beleg für das vorhandene Rohstoffpotential im Erzgebirge. Negativ verliefen
dagegen die Erkundungsarbeiten in der Zinnerzgrube Tannenberg – Mühlleithen, wo es
nicht gelang Vorräte für eine Weiterführung des Grubenbetriebes nachzuweisen.
In den 70-iger und 80-iger Jahren wurde die Suche und Erkundung nach Zinn- und
Spatlagerstätten stark intensiviert. Für das Zinn galt die Planaufgabe, die Volkswirtschaft
aus
eigenen
Rohstoffvorkommen
abzusichern.
Dies
wurde
nach
umfangreichen
Investitionen in den Bergbau und die Aufbereitungen mit einer Jahresproduktion von 2.300
t
in Altenberg und 300 t Zinn im Konzentrat in Ehrenfriedersdorf erreicht.
produzierenden Spatgruben Schönbrunn und
Von den
Brunndöbra war die Lebensdauer der
Lagerstätten überschaubar. Da Flussspat ein wichtiger Exportrohstoff war, galt es auch
hier langfristig Vorräte nachzuweisen. Dazu wurden im Vogtland und im Osterzgebirge
umfangreiche Erkundungsarbeiten durchgeführt. Inzwischen hatte sich auch der Umfang
und Charakter
der Exploration verändert. Mit geophysikalischen Methoden wurden
flächendeckend die Erkundungsobjekte vermessen. Die Prospektion mit Litho- und
Pedogeochemie wurde Standard. Ebenfalls wurden Untersuchungen der Hydrochemie und
der Bachsedimente verstärkt mit einbezogen. Die Erkundungsarbeiten richteten sich
gezielt
auf
Spuren-
und
Begleitrohstoffe,
ohne
dass
eine
unmittelbare
Aufbereitungstechnologie für die in den Greisenlagerstätten vorkommenden Elemente Li,
Ge, Nb, Ta, Cs, Sc und Rb existierte. Verstärkt wurde dieser Effekt durch die Erkennung
der Bedeutung der Skarnerze im Erzgebirge. Diese im Mittel- und Westerzgebirge weit
verbreiteten metasomatischen Karbonathorizonte erwiesen sich mit fortschreitender
Erkundung als immer höffigere Rohstoffpotentiale vor allem für Zinn, Wolfram. Zink und
Indium.
Leider
gelang
bisher
nicht,
eine
wirtschaftlich
erfolgreiche
Aufbereitungstechnologie für diese komplexen Erze zu entwickeln. Trotz allem bietet das
Erzgebirge immer noch ein ansehnliches Rohstoffpotential für einen künftigen Bergbau.
Dazu zählen auch die Lagerstätten, die durch eine politische Grenze geteilt sind. Mit
Anzahl der Erkundungsobjekte im Erzgebirge /
Počet objektů průzkumu v Krušných horách
Element
Ba
F
Sn
W Pb/Zn Ni
Li
Sb
1950 – 1960
6
3
1961 – 1970
15
1971 – 1980
1981 – 1990
3
10
4
1
-
-
-
-
1
3
15
3
3
-
1
1
4
-
1
2
5
13
-
-
1
-
1
-
-
-
6
6
15
-
-
-
-
-
-
1
-
Hornictví v Krušných horách 1945
Fe Ag
Cu
Hornictví v Krušných horách 1960
Hornictví v Krušných horách 1990
Výskyt nerostů Krušných hor a jejich průzkum v létech
1945 -2010
Prof. Dr. Wolfgang Schilka
Geokompetenzzentrum Freiberg e. V.
max. 3 Seiten mit Zielrichtung auf Teilnehmer (politische und kommunale Vertreter!)
– V: alle
Vorlage:
Schriftgröße:
12
*1952 Cottbus
1,5Horní akademii Freiberg
1974 Zeilenabstand:
Dipl.- Geolog na
1974 – 1977
geolog-průzkumník
VEB Braunkohlenbohrungen Schachtbau Welzow
Schrift:
Arial
1978 – 1992
vedoucí
skupiny
Geologie,
ředitel
jednatel10
provozu Zinnerz
Bildunterschriften in Fußzeile
in závodu,
Schriftgröße
Altenberg
im
VEB
Bergbauund
Hüttenkombinat
„Albert
Funk“ Freiberg
Word-Dokument
1992 – 1995
1996 – 2010
vedoucí pobočky Altenberg, odd. speciální báňské výroby E. Heitkamp GmbH Herne
vedoucí výroby GEOMIN Erzgebirgische Kalkwerke GmbH
Bitte die Texte als Word-Datei; Schriftart: Times New Roman, Format: Titel: Schriftgröße 12
pt, fett, Autoren mit Adressen sowie Text und ggf. Literatur Schriftgröße 10 pt normal
Shrnutí
abgeben. Bitte keine Abbildungen, Tabellen etc. einfügen! Länge: insgesamt 500 Worte = 1
DIN
A4-Seite
Když
byla
před 140 lety v roce 1871 založena Německá říše, těžilo v Krušných horách rudu
a živec
ještě 98 důlních
provozů. Již
tehdy
1. Begrüßung
und Einführung
– BE:
Dr. ovšem
Reimer,pouze
LP 9 z nich fungovalo se ziskem.
Když v roce 1945 Německá říše přestala existovat, zůstalo ještě 18 důlních provozů. Po 2.
• kurze Einführung in das Projekt
světové
válce
se důlní činnost
v Krušných horách vyvíjela dvěma velmi rozdílnými směry.
• kurze
Vorstellung
der Teilnehmer
Zatímco rudné a živcové doly byly až na výjimky včetně úpraven demontovány, začal
2. Vorbereitung kick-off-Veranstaltung Joachimsthal / Jachymov 28.06.10
v obou někdejších dolech Sachsenerz AG Schneeberg a Johanngeorgenstadt na podzim
• 1945
Hinweis:
Aktualisierung
dertěžby
Logos
immer zeitnah,
erforderlich
ist. svazem:
roku
gigantický
rozmach
s jedním
jediným wenn
cílem,dies
daným
Sovětským
za každou cenu vytěžit uranovou rudu!
• PP001: 60 Einladungen versandt, bisher 2 Rückmeldungen
Se střídavým úspěchem byla uranová ruda těžena v 18 ložiskových okrscích v Krušných
• LP:Přitom
55 Einladungen
bisher
1 Rückmeldung
horách.
se ukázalo,versandt,
že životnost
důlních
provozů jen zřídka přesahovala období 10
let. Výjimku tvořilo velkoložisko v Niederschlema – Alberoda, z něhož bylo za 40 let
provozu vytěženo 73.105 tun uranu (Wismut GmbH - 2002). Průzkum ložisek a nalezišť
uranové rudy SAG/SDAG Wismut se v počátečních fázích uskutečňoval výhradně
hornickým průzkumem. V kronice „Chronik der Wismut“ se u jednotlivých důlních závodů
uvádí enormní počet přes 3.200 zpřístupněných rudných úseků a chodeb. K tomu bylo v 18
ložiskových okrscích Krušných hor ražbou zpřístupněno 4.000 km horizontálních a
vertikálních důlních děl. Omezené časové období hornické činnosti v jednotlivých ložiscích
a dále velký počet odkrytých chodeb obsahujících rudu, vzbuzuje ovšem oprávněné
pochybnosti o systematickém průzkumu a hodnocení komplexu příslušného rudného
naleziště. Spíše náhodné nálezy slibných doprovodných surovin, jako v Niederschlag
(živec), Zobes (wolfram), Marienberg (živec) a Pöhla (cín, wolfram, zinek) dávají tušit, jaký
surovinový potenciál při komplexním průzkumu mnoha otevřených ložisek zůstal
nepovšimnut. Navíc probíhaly vedle aktivní těžby v celém období let 1947 až 1990
prospektorské práce v 82 průzkumných objektech Krušných hor. Vyhodnocení výsledků
průzkumu o surovinách objevených dodatečně vedle uranové rudy nejsou dodnes k
dispozici. Přirozeně byly od konce 50. let v rámci společného výskytu rudných materiálů
souběžně s uranovou rudou těženy, zpracovávány a upravovány doprovodné suroviny v
Niederschlag – Alberoda (Co, Ni, Bi, Se, Ag, Zn, Cu a Pb), Schneeberg (Co, Ni), Annaberg
(Bi, Co, Ni), Zobes (Cu) a Pöhla – Tellerhäuser (Ag). Ale spojitá těžba doprovodných
surovin neexistovala. Teprve v 70. letech došlo k odchylce od tohoto pravidla v podobě
cíleného otevření komplexního ložiska metamorfované horniny s obsahem vápníku a
železa (skarn) v Pöhla – Globenstein – Tellerhäuser. Dobývání nakonec selhalo na
chybějící technologii úpravy cínové a wolframové rudy.
Aktuální
hodnocení
geologických
archivních
materiálů
Wismut
GmbH
ohledně
surovinového potenciálu kovových rud, živce a průmyslových nerostů se proto může
ukázat v této oblasti Krušných hor s častým výskytem nerostů jako výnosné. Přirozeně
probíhaly vedle průzkumu ložisek uranové rudy v těžebním sektoru takzvaného národního
majetku také rozsáhlé průzkumné práce. Přitom byly zpravidla provozní průzkumy
v těžených důlních závodech prováděny podniky samotnými. Ale již při průzkumu
satelitních ložisek v okolí výrobních těžebních lokalit byly zapojeny prospektorské podniky.
Stejně tak již v 50. letech začalo pátrání po nových ložiscích. Do středu pozornosti
průzkumníků se dostaly především perspektivní naleziště wolframové rudy ve Vogtlandsku
a v západním Krušnohoří. Ale i naleziště živce a pátrání po olovnatých a zinkových
ložiscích tvořily v prvních letech po skončení 2. světové války těžiště prospektorské
činnosti. V této rané fázi bylo již v roce 1949 objeveno nikoli nevýznamné ložisko niklu
Callenberg na severním okraji Krušných hor.
Díky pokroku v získávání poznatků o metalogenii (nauce o zákonitostech územního
rozšíření a časové tvorby kovových anomálií) Krušnohoří se od poloviny 60. let soustřeďují
průzkumné programy v Krušných horách na cínovou rudu a živcové nerosty. Tím byly
vytyčeny nejperspektivnější surovinové potenciály a vedly také k úspěšným závěrům,
zejména v průzkumu živců (Bösenbrunn, Niederschlag, Marienberg, Brunndöbra).
Zlepšení
situace
nalezišť
dolu
na
cínovou
rudu
Ehrenfriedersdorf
v kooperaci
s prospektorským podnikem VEB Geologische Erkundung Süd v rámci podnikových
prospektorských prací bylo úspěšným dokladem stávajícího surovinového potenciálu
v Krušných horách. Naproti tomu s negativním výsledkem probíhaly průzkumné práce
v dole na cínovou rudu Tannenberg – Mühlleithen, kde se nezdařilo prokázat zásoby pro
další existenci důlního podniku.
V 70. a 80. letech bylo silně zintenzivněno hledání a průzkum nalezišť cínu a živce. U cínu
platil úkol plánovitého hospodářství, tedy zabezpečit národní hospodářství vlastními
surovinovými zdroji. Toho bylo dosaženo po rozsáhlých investicích do těžební činnosti a do
úpraven a zpracování s výslednou roční produkcí 2.300 t v Altenbergu a 300 t cínu
v koncentrátu v Ehrenfriedersdorfu. Ve výrobních živcových dolech Schönbrunn a
Brunndöbra byla životnost ložisek přehledná. Protože kazivec (fluorit) byl významnou
exportní surovinou, i zde bylo nutno prokázat dlouhodobé zásoby nerostu. Za tím účelem
byly ve Vogtlandsku a ve východním Krušnohoří prováděny rozsáhlé prospektorské práce.
Mezitím se změnil i rozsah a charakter výzkumu. Pomocí geofyzikálních metod byly plošně
proměřovány objekty průzkumu. Prospekce s využitím litochemie a pedogeochemie se
stala standardním postupem. Stejně tak byly intenzivněji zahrnuty průzkumy na bázi
hydrochemie a potočních sedimentů. Průzkumné práce se cíleně orientovaly na stopové a
doprovodné suroviny, bez toho, že by existovala přímá technologie úpravy prvků
vyskytujících se v ložiscích zrnité, většinou šedé horniny, sestávající hlavně z křemene,
totiž Li, Ge, Nb, Ta, Cs, Sc a Rb. Tento efekt vystoupil do popředí poznáním významu
heterogenních
metamorfózních
hornin
v Krušných
horách.
Tyto
metasomatické
karbonátové horizonty (vrstvy) silně rozšířené ve středním a západním Krušnohoří, se
ukázaly
s postupujícím
průzkumem
vždy
perspektivním
surovinovým
potenciálem
především pro cín a wolfram, zinek a indium. Žel, doposud se nezdařilo vyvinout
hospodárně úspěšnou technologii úpravy pro tyto komplexní rudy. Přesto Krušnohoří stále
ještě nabízí atraktivní surovinový potenciál, vhodný pro budoucí těžbu. K tomu patří i ta
ložiska, která jsou rozdělena politickou hranicí. Tento projekt má posloužit jako příklad, jak
může probíhat na základě souhrnu rozdílných geologických dat pocházejících ze dvou
států hospodářské znovuzhodnocení příhraničních ložisek jako celku.
Zum neuen sächsischen Berggeschrey – das Sächsische
Rohstoffkataster und seine Folgen
Dr. Uwe Lehmann
max. 3 Seiten mit
Zielrichtung auffür
Teilnehmer
(politische
und kommunaleund
Vertreter!)
Sächsisches
Landesamt
Umwelt,
Landwirtschaft
Geologie
– V: alle
Vorlage:
Schriftgröße:
12
Dr. rer. nat. Uwe Lehmann studierte
Mineralogie an der TU Bergakademie Freiberg und promovierte 1991
Zeilenabstand:
1,5Im Staatlichen Geologischen Dienst arbeitete er zwischen 1995 und 2004
über tertiäre
Vulkanite der Rhön.
zunächst
Leiter der
Stelle für Gebietsgeologie in Plauen. Nach deren Auflösung wurde er als
alsSchrift:
Arial
Referatsleiter
Rohstoffgeologie
Sächsische
Landesamt für10
Umwelt, Landwirtschaft und Geologie in
Bildunterschriftenanindas
Fußzeile
in Schriftgröße
Freiberg
berufen.
Fachliche
Tätigkeitsschwerpunkte
sind
die
Neubewertung
der einheimischen Steine- &
Word-Dokument
Erden-, Braunkohlen- sowie Erz- & Spatlagerstätten einschließlich deren planerischer Sicherung.
Bitte die Texte als Word-Datei; Schriftart: Times New Roman, Format: Titel: Schriftgröße 12
Abstract
pt, fett, Autoren mit Adressen sowie Text und ggf. Literatur Schriftgröße 10 pt normal
Erzund Spatbergbau
fand auf sächsischem
zuletzt
bis etwa
abgeben.
Bitte keine Abbildungen,
Tabellen etc. Territorium
einfügen! Länge:
insgesamt
5001990
Wortestatt.
= 1 Um
DIN A4-Seite
weitgehend
unabhängig von Weltmarktpreisen zu sein, hatte die frühere DDR große
Aufwendungen
Suche,
Erkundung
Gewinnung
1. Begrüßunginund
Einführung
– BE:und
Dr. Reimer,
LP von mineralischen Rohstoffen
gesteckt. Mit dem Fall der Mauer war jedoch schlagartig eine Konkurrenzsituation mit den
• kurze Einführung in das Projekt
herrschenden
Weltmarktpreisen
entstanden, die zu einer mehr oder weniger sofortigen
• kurze Vorstellung
der Teilnehmer
Schließung der aktiven Bergwerke führte.
2. Vorbereitung kick-off-Veranstaltung Joachimsthal / Jachymov 28.06.10
Die aus heutiger Sicht moderaten Weltmarktpreise zum damaligen Zeitpunkt erfuhren ab
• Hinweis:
der Logos
immer zeitnah,
wenn dies fungierte
erforderlichzunehmender
ist.
etwa
2003 Aktualisierung
eine erhebliche
Steigerung.
Als Auslöser
Rohstoffhunger insbesondere Chinas, in Verbindung mit knappen Bergwerks-,
• PP001: 60 Einladungen versandt, bisher 2 Rückmeldungen
Verarbeitungs-/Aufbereitungs- sowie Transportkapazitäten. Diese Entwicklungen weckten
LP: 55 Einladungen
versandt,
bisher 1 Rückmeldung
das• Interesse
an europäischen
Rohstoffvorkommen.
Als Bergbauregion war Sachsen seit Jahrhunderten bekannt. Lagerstättenwirtschaftliche
Daten wurden allerdings zu DDR-Zeiten geheim gehalten, so dass Außenstehenden keine
belastbaren Informationen beispielsweise zu Vorräten und Gehalten zur Verfügung
standen. Ein Abbau dieses Defizits erfolgte nach 1990 nur sehr langsam, beispielsweise
durch Publikation von Bergbaumonographien oder von Lagerstättenkarten.
Ende 2006 kam es schließlich zu einem ersten Antrag beim Sächsischen Oberbergamt
(SOBA) auf Erteilung einer Erlaubnis zur näheren Erkundung des Zinn/WolframVorkommens Pöhla-Globenstein durch eine österreichische Firma. Dieser „Startschuß“
führte in den folgenden etwa zwei Jahren zur Beantragung weiterer aus DDR-
Zeiten bekannter Vorkommen durch zahlreiche weitere Unternehmen.
Der Informationsbedarf war in diesem Zusammenhang enorm: neben den Antragstellern
mussten vor allem den beteiligten Behörden, Ministerien, Presse, Funk & Fernsehen sowie
der Öffentlichkeit kurzfristig Informationen bereitgestellt werden. Insbesondere bestand die
Notwendigkeit, das zwar vorhandene, aber meist unaufbereitete Faktenmaterial zu sichten,
zu werten und allgemeinverständlich in gedrängter Form bereitzuhalten. Daher erteilte das
Sächsische Staatsministerium für Wirtschaft und Arbeit im Sommer 2006 dem
Geokompetenzzentrum Freiberg e.V. (GKZ) den Auftrag, eine Neubewertung der
wichtigsten sächsischen Erz- und Spatvorkommen durchzuführen. Das Sächsische
Landesamt für Umwelt, Landwirtschaft und Geologie (LfULG) als Staatlicher Geologischer
Dienst fungierte dabei als Berater hinsichtlich der Ausformulierung der Aufgabenstellung,
der Durchführung sowie Ergebnisdarstellung. Gleichzeitig stellte es mit seinem
Geologischen Archiv die umfassendste Datenquelle zur Verfügung. Nicht weniger wichtig
war die Einbeziehung weiterer Datenquellen, wie beispielsweise der WISMUT GmbH oder
der UVR FIA GmbH (ehemaliges Forschungsinstitut für Aufbereitung).
Ende 2006 waren die wichtigsten 105 bekannten Erz- und Spatvorkommen erfasst; bis
Mitte 2008 wurde dieser Pool auf 139 erweitert. Im Endergebnis des Projektes entstanden
eine Access-Datenbank, fünf Steckbriefe (ausführlichere Vorkommens-Beschreibungen),
diverse
Studien
(u.a.
zur
Preisentwicklung,
zur
Vorratskategorisierung,
zu
Gewinnungsmethoden etc.), ein im Internet veröffentlichter Steckbriefkatalog sowie eine
gedruckte Kurzdarstellung der einzelnen behandelten Vorkommen. Flankierend wurden
weitere Öffentlichkeitsarbeit-Maßnahmen des LfULG, GKZ sowie SOBA´s in Form
zahlreicher Interviews, Filmbeiträge, Zeitungsartikel, Fachveröffentlichungen, des SOBAJahresberichtes, Internetauftritte, Zuarbeiten für Minister/Landtag etc. durchgeführt.
Seit 2008 erfolgte in Zusammenhang mit der weltweiten Wirtschafts- und Finanzkrise ein
starker
Preisverfall
für
mineralische
Rohstoffe,
was
zu
einer
Stagnation
der
Erkundungsarbeiten auch in Sachsen führte. Die bisher bekanntgewordenen erzielten
Ergebnisse sind übersichtlich: von den zahlreichen beantragten Erkundungsbohrungen
wurde erst eine (Cu Spremberg 133/2010) kürzlich fertig gestellt. Vorhandenes älteres
Probenmaterial aus dem Kern- und Probenarchiv des LfULG sowie anderen Quellen wurde
neu beprobt und analysiert. Teilweise existieren inzwischen digitale 3D-Modelle von
Geologie und Grubengebäude einiger Vorkommen. In zwei Fällen (Sadisdorf und
Niederschlag) erfolgten Aufwältigungsarbeiten verbrochener Stollen.
Nach Bekunden der Genehmigungsinhaber sollen ab 2015 in der Lausitz jährlich etwa 5
Mio. t Cu-Schiefer mit ca. 50 kt Cu gefördert werden. In Niederschlag ist nach beginnender
Auffahrung einer Rampe noch in 2010 die Aufnahme des Produktionsbetriebes von Flussund Schwerspat spätestens 2013 geplant.
Trotz derzeitiger Ruhephase ist das Interesse an lukrativen Rohstoffen ungebrochen.
Derzeit fokussieren die Arbeiten vor allem auf Hochtechnologie-Rohstoffe wie z.B. Ge, In,
Li und SE. Beispielsweise wurde an der TU Bergakademie Freiberg in Zusammenhang mit
der sich abzeichnenden Nachfrage nach hochleistungsfähigen Akkumulatoren eine LiInitiative gestartet. Nach Studien der Bundesanstalt für Geowissenschaften und Rohstoffe
sind in den nächsten Jahren unter anderem bei Ge und SE Engpässe zu erwarten. Die
Preise für Basismetalle haben sich inzwischen wieder erholt.
Somit ist davon auszugehen, dass bald eine erneute Intensivierung der Anstrengungen zur
Erkundung von Vorkommen, Aufbereitbarkeit und Gewinnung einheimischer Erz- und
Spatrohstoffe zu erwarten ist. Wir sind daher gut beraten, rechtzeitig die verfügbaren
relevanten Daten zu sammeln, anwendergerecht aufzubereiten und verfügbar zu machen –
auch im tschechisch - deutschen Grenzgebiet.
Grenzübergreifender Bergbau zwischen Tschechien und Deutschland war früher eine
Normalität. Das betraf insbesondere die Gebiete Rožany – Sohland, Cínovec – Zinnwald,
Boží Dar – Zechengrund, Rudná – Rabenberg, Potůčky – Johanngeorgenstadt sowie
Kraslice – Klingenthal.
Heute vereint uns die Hoffnung, dass ein erneuter tschechisch – deutscher Bergbau bald
wieder Normalität wird – denn: Lagerstätten kennen keine Grenzen.
K novému saskému „povyku na horách - Berggeschrey“ – Saský
katastr surovin a jeho důsledky
Dr. Uwe Lehmann
max. 3zemský
Seiten mit Zielrichtung
Teilnehmer
(politische zemědělství
und kommunale Vertreter!)
Saský
úřad proauf
životní
prostředí,
a geologii
– V: alle
Vorlage:
Schriftgröße:
12
Dr. rer. nat. Uwe Lehmann studoval
mineralogii na Technické univerzitě Horní akademie ve Freibergu / TU
Zeilenabstand:
1,5 v roce 1991 na téma Terciární vulkanity pohoří Rhön. Ve státní
Bergakademie
Freiberg a promoval
geologické
pracoval
službě
Schrift:
Arial v období 1995 až 2004 nejprve jako vedoucí Úřadu pro územní geologii v Plavně.
Po ukončení
činnosti
tohoto úřaduinbyl
povolán jako
vedoucí Referátu
Bildunterschriften
Fußzeile
in Schriftgröße
10 pro geologii surovin na Saském
zemském
úřadu
pro
životní
prostředí,
zemědělství
a
geologii
ve
Freibergu.
Hlavními tématy jeho odborné
Word-Dokument
činnosti jsou nové ocenění domácích ložisek kamene & zemin, hnědého uhlí a dále nalezišť rud & živců
včetně jejich plánovacího zajištění.
Bitte die Texte als Word-Datei; Schriftart: Times New Roman, Format: Titel: Schriftgröße 12
Shrnutí
pt, fett, Autoren mit Adressen sowie Text und ggf. Literatur Schriftgröße 10 pt normal
Těžba
rud aBitte
živců
na Abbildungen,
saském území
naposledy
probíhala
zhruba
do roku
abgeben.
keine
Tabellen
etc. einfügen!
Länge:
insgesamt
5001990.
WorteAby
= 1 byla
DIN Německá
A4-Seite demokratická republika z větší části nezávislá na cenách na světovém
bývalá
trhu,
prostředky
hledání,
průzkumu
a těžby nerostných surovin.
1. investovala
Begrüßungmimořádné
und Einführung
– BE:doDr.
Reimer,
LP
Pádem berlínské zdi však došlo náhle ke konkurenční situaci s cenami panujícími na
• kurze Einführung in das Projekt
světovém
která der
bylaTeilnehmer
příčinou víceméně okamžitého uzavření aktivních důlních
• kurze trhu,
Vorstellung
závodů.
2. Vorbereitung kick-off-Veranstaltung Joachimsthal / Jachymov 28.06.10
Z dnešního pohledu tehdy mírné ceny na světovém trhu doznaly zhruba od roku 2003
• Hinweis:
Logoszvětšující
immer zeitnah,
dies erforderlich
ist. ze strany
nárůst.Aktualisierung
Jako iniciátor der
fungoval
se hladwenn
po surovinách,
zejména
značný
Číny, ve spojitosti s nedostačujícími kapacitami důlními, zpracovatelskými a stejně tak
• PP001: 60 Einladungen versandt, bisher 2 Rückmeldungen
možnostmi úpravy a dopravy. Tento vývoj vzbudil zájem o evropské zásoby surovin.
• LP:
55 Einladungen
versandt,
1 Rückmeldung
Sasko
bylo
po staletí známo
jakobisher
hornická
oblast. Hospodářská data o ložiscích byla
ovšem v dobách existence NDR držena v tajnosti, takže nezasvěcení neměli k dispozici
žádné spolehlivé informace kupříkladu o zásobách a obsahu nalezišť. K nápravě tohoto
nedostatku docházelo po roce 1990 jen velmi pomalu, například vydáváním publikací
věnovaných hornictví nebo map nalezišť.
Koncem roku 2006 konečně podala jedna rakouská firma první žádost k Saskému
vrchnímu báňskému úřadu / Sächsisches Oberbergamt (SOBA) o udělení povolení
k bližšímu průzkumu naleziště cínu/wolframu v lokalitě Pöhla-Globenstein. Tento „startovní
výstřel“ vedl v následujících dvou letech k řadě podaných žádostí o průzkum dalších
známých nalezišť z doby existence NDR, které byly podávány četnými dalšími podniky.
Potřeba informací byla v této souvislosti enormní: Informace bylo nutno urychleně podat
nejen žadatelům samotným, ale také zúčastněným úřadům, ministerstvům, tisku, rozhlasu
& televizi, stejně jako veřejnosti. Zejména bylo nutné sice disponibilní, ale většinou
nezpracovaný faktografický materiál protřídit
a
prověřit,
zhodnotit
a
všeobecně
srozumitelně v komprimované podobě připravit k použití. Proto udělilo Saské státní
ministerstvo pro hospodářství a práci v létě roku 2006 středisku Geokompetenzzentrum
Freiberg e. V. (GKZ) zakázku nového zhodnocení nejdůležitějších saských nalezišť rud a
živců. Saský zemský úřad pro životní prostředí, zemědělství a geologii (LfULG) jako Státní
geologická služba přitom fungoval jako poradenský orgán ohledně definice stanovení
úkolů, realizace a prezentace výsledků. Současně poskytl v podobě svého Geologického
archivu k dispozici nejrozsáhlejší zdroj údajů. Neméně důležité bylo zahrnutí dalších
datových zdrojů, kterými disponovaly např. WISMUT GmbH nebo UVR FIA GmbH
(někdejší výzkumný institut pro úpravu a zpracování rud).
Koncem roku 2006 bylo evidováno a zpracováno nejvýznamnějších 105 známých nalezišť
rud a živců; do poloviny roku 2008 byl tento fond rozšířen na 139 nalezišť. V konečném
výsledku projektu vznikla databáze v aplikaci Access, pět stručných heslovitých výčtů
nejdůležitějších údajů (podrobnější popisy nalezišť), různé studie (mj. studie věnované
vývoji cen, kategorizaci nerostných zásob, metodám těžby atd.), stručný katalog
zveřejněný na Internetu a dále tištěná prezentace jednotlivých pojednávaných nalezišť.
Souběžně byly prováděny další osvětové akce Saským zemským úřadem pro životní
prostředí, zemědělství a geologii LfULG, střediskem Geokompetenzzentrum Freiberg e. V.
GKZ a dále Saským vrchním báňským úřadem SOBA formou četných rozhovorů, filmových
příspěvků, novinových článků, odborných statí, výroční zprávy SOBA, Internetových
prezentací, přípravných informací pro ministry/zemský sněm atd.
Od roku 2008 následoval v souvislosti s nástupem celosvětové hospodářské a finanční
krize silný propad cen nerostných surovin, což vedlo ke stagnaci průzkumných prací také
v Sasku. Výsledky, kterých bylo dosaženo a které dosud vstoupily ve známost, jsou
přehledné: z četných požadovaných průzkumných vrtů byl před nedávnem uskutečněn
teprve jeden (Cu Spremberg 133/2010). Existující starší materiál vzorků z kmenového
archivu a z archivu vzorků LfULG a stejně tak z jiných zdrojů byl znovu podroben analýze.
Zčásti již existují digitální 3D-modely geologie a důlních děl některých nalezišť. Ve dvou
případech (Sadisdorf a Niederschlag) došlo k oživovacím pracím na již uzavřených důlních
chodbách.
Podle vyjádření majitelů povolení má být od roku 2015 v Lužici ročně vytěženo cca 5
milionů tun břidlice s obsahem mědi v objemu cca 50 tisíc tun rudy. V lokalitě Niederschlag
se po počátečním najetí rampy ještě v roce 2010 plánuje zahájení výrobního provozu
kazivce (fluoritu) a těživce (barytu) nejpozději do roku 2013.
Přes současnou fázi klidu je zájem o lukrativní suroviny stálý. Momentálně se práce
soustřeďují především na suroviny pro výrobu špičkových technologií, jako kupříkladu Ge,
In, Li a SE. Na Technické univerzitě Horní akademie ve Freibergu / TU Bergakademie
Freiberg tak byla kupříkladu v souvislosti s rýsující se poptávkou po vysoce výkonných
akumulátorech nastartována „Iniciativa Li“. Podle studií provedených Spolkovým úřadem
pro výzkum země a surovin se v následujících letech mj. dá očekávat nedostatek Ge a SE.
Ceny základních kovů se mezitím opět vrátily k normálu.
Takže je možné vycházet z toho, že lze brzy očekávat obnovenou intenzitu průzkumu
nalezišť, úpravu a těžbu domácích rudných a živcových surovin. Uděláme proto dobře,
když zavčas shromáždíme relevantní údaje, které máme k dispozici, zpracujeme je do
formy vhodné pro uživatele a dáme je k dispozici - i v česko-německém pohraničí.
Přeshraniční těžba surovin mezi Čechami a Německem byla dříve normalitou. Týkala se
zejména oblastí Rožany – Sohland, Cínovec – Zinnwald, Boží Dar – Zechengrund, Rudná
– Rabenberg, Potůčky – Johanngeorgenstadt a Kraslice – Klingenthal.
Dnes nás spojuje naděje a očekávání, že se obnovený česko-německý báňský průmysl
stane brzy opět normalitou – protože: ložiska neznají hranic.
Neue Erkenntnisse zur Lagerstätte Goldenhöhe bei
St. Joachmistal und Beurteilung möglicher Perspektiven
RNDr. Vladimír Šrein
Tschechischer Geologischer Dienst Prag
(Česká geologická služba Praha)
max. 3 Seiten mit Zielrichtung auf Teilnehmer (politische und kommunale Vertreter!)
– V: alle
Vorlage:
Mineraloge
Schriftgröße: 12
Zeilenabstand: 1,5
Abstract
Schrift: Arial
Die bedeutende
Skarnlagerstätte
Goldenhöhe
(Zlatý
Bildunterschriften
in Fußzeile
in Schriftgröße
10 Kopec) befindet sich 12 km
Word-Dokument
nordwestlich
von Joachimstal (Jáchymov). Das bekannteste Objekt sind die historischen
Bergwerke der Lagerstätte Goldenhöhe. Diese Lagerstätte wurde durch den VEB
als Word-Datei;
Schriftart:
Times
New Roman,
Format:
Titel:
Schriftgröße
12
Bitte die Texte
Geologický
průzkum
in den sechziger
Jahren
untersucht,
später
wurde
eine
Neubewertung
pt, fett, Autoren mit Adressen sowie Text und ggf. Literatur Schriftgröße 10 pt normal
dieser
Untersuchungen
durch Strnad
durchgeführt
(1973).Länge: insgesamt 500 Worte = 1
abgeben.
Bitte keine Abbildungen,
Tabellen
etc. einfügen!
DIN A4-Seite
Im 1.
Zusammenhang
mitEinführung
der Entwicklung
in Sachsen bei Tellerhäuser,
Begrüßung und
– BE:der
Dr.Erzuntersuchung
Reimer, LP
Pöhla und Breitenbrunn wurde die Goldenhöhe, Abb. 1 untersucht. Die neu durchgeführten
• kurze Einführung in das Projekt
Untersuchungen
betrafen
breite Umgebung, in der die einzelnen magnetometrischen
• kurze Vorstellung
derdie
Teilnehmer
Anomalien abgebohrt wurden, wodurch auch die W-SN - Erze entdeckt wurden. In der
2. Vorbereitung kick-off-Veranstaltung Joachimsthal / Jachymov 28.06.10
neuen Untersuchungsserie wurde in mehreren Etappen eine Untersuchung mit Hilfe von
• Hinweis: Aktualisierung
der Logos durchgeführt.
immer zeitnah,
dies
erforderlich
Tiefbohrungen
bis auf die Granitebene
Eswenn
wurde
eine
schwach ist.
ausgeprägte
Granitelevation bestätigt, die zur Entstehung von Skarnlagen führte (Absolonová et al.,
• PP001: 60 Einladungen versandt, bisher 2 Rückmeldungen
1984). Das Vorkommen von Skarngestein, Amphibolit und Erlane ist von großer
• LP: 55 Einladungen
versandt,
bisher 1Vorkommen
Rückmeldung
stratigraphischer
Bedeutung.
Ein seltenes
von Karbonaten wurde nur in der
Bohrung Zc-16 in 143 m festgestellt. Der ursprüngliche Gesteinskomplex beinhaltete eine
größere Verbreitung von Karbonatgestein, gegebenenfalls später deformierter Erlane.
Manche geologische Interpretationen der Ergebnisse der Bohrungen sind unterschiedlich.
Die neuen Profile an der Lagerstätte Goldenhöhe unterscheiden besser zwischen der
Phyllitserie und den Serien der Glimmerschieferphyllite. Der gesamte Gesteinskomplex mit
Skarnen wurde bisher zu statisch begriffen (ohne subhorizontaler Tektonik), Sattrana
(1964) akzeptiert neu das Konzept einer tektonometamorphosen Annäherung beider
Serien
Die folgende Beschreibung ist auf die Lagerstätte Goldenhöhe und auf das durch die
Bohrungsarbeiten betroffene Skarnvorkommen, Abb. 2., aufgeteilt. Die grundlegenden
mineralischen Beobachtungen gehen von den Arbeiten von Reh (1932), Chrt und Strnad
(1964), Táborský (1980) und Šrein (1992) aus.
In dem Komplex der chloritisch – serizitischen Phyllite bilden die Skarne der Lagerstätte
Goldenhöhe eine linsenartige Einlage. Die überwiegende Richtung des Skarnkörpers ist
nordwest – südost mit einer flachen Neigung 5 bis 20° Richtung Nordosten. Die Mächtigkeit
des Skarns ist variabel, im Durchschnitt ab 1,5 m bis 3 m, die maximale Mächtigkeit beträgt
9,5 m. Genetisch und stratigraphisch zeichnet der Skarn nahe Beziehungen zu
Amphiboliten ab. Diese Lagerstätte wird zum Teil durch typische Diopsid-ChloritAktinolitskarne repräsentiert. Dieses Gestein bildet eine grau - braun gefärbte Masse.
Manche Teile sind hell bis dunkelgrün. An bestimmten Stellen mit Vorkommen von
Andradid- und Grossulargranaten sind sie braun. Die Skarnlagerstätte wird durch
Amphibol, Diopsid, Antigorit, Anthophyllit, Aktinolit und Chlorit gebildet. Die Arten der
Skarne grezen nicht nur in der Fläche, sondern auch in der Mächtigkeit sehr unregelmäßig
und das mit unscharfen Grenzen. Die Erzbestandteile, die durch Kassiterit, Sphalerit,
Chalkopyrit und Magnetit repräsentiert werden, bilden neben Pyrit, Arsenopyrit und
Pyrhotin monomineralische Akkumulationen. Die Teile der Erze überschneiden sich
räumlich mit dem Übergewicht von zwei Teilen über dem dritten. Aus den analytischen
Ergebnissen und anderen Methoden ist es ersichtlich, dass Magnetit durch linsenförmige,
unregelmäßige Körper gebildet wird, während Sphalerit eine größere Flächenverbreitung
besitzt. Kassiterit ist auch in den stratigraphischen Äquivalenten der Skarne anwesend,
d.h. in skarnierten Phylliten und Amphibolen, die petrografisch nicht zu Skarnen
zugeordnet werden können. In zwei Fällen („Johannes“, „Boží Požehnání“) wurden die
Untergrundphyllite als Zinnerz abgebaut. Kassiterit wurde in allen Proben aus
unterschiedlichen Orten der Lagerstätte festgestellt. Durch die Untersuchung wurden fünf
morphologische Typen von Kassiterit festgestellt (Chrt, Strnad, 1964), ein Teil des
Kassiterits befindet sich im Amphibol (Bížová, 1976), sekundär kommt er in Boraten vor.
Die Diskussionen zur Entwicklung der Lagerstätte laufen, es scheint aber, dass das
Kassiteritvorkommen zweifelsohne epigenetisch ist, genauso wie im Fall der Sulfide,
insbesondere des Sphalerits, Galenits, Chalkopyrits und des Pyrhotins. Eine strittige Frage
ist
die
Remobilisierung
sulfidischer
Erze
und
eines
Teiles
der
grobkernigen
Magnetitvererzung.
Der gesamte Komplex wurde durch eine Untersuchung (GI Prag) überprüft, bisher wurde
aber keine wirtschaftlich geeignete Technologie einer komplexen Nutzbarmachung der
geförderten Rohstoffe gefunden. Die neuen Funde von Mineralen mit Bor, die damals nicht
festgestellt
worden
sind,
bestätigten
grundlegende
Mängel
der
mineralogischen
Untersuchung. Ludwigit mit Fluoborit und Szaibelyit bilden feine Verbindungen mit dem
Träger des Zinns und des Bors – Hulsit, Abb. 3.
Unregelmäßig aufgeteilt sind auch die neu festgestellten Akkumulationen von Schoenfliesit,
Natanit und Wickmanit. Durch die Feststellung des Inhalts des Zinns in den Silikaten wird
die komplizierte Verteilung in der Lagerstätte gekrönt. Der Typ einer zinnhaltigen und
borhaltigen Mineralisierung mit Magnetit ist weltweit einmalig (Alaska und TschuktschenHalbinsel) und wird bisher nirgendwo abgebaut. Technologische Probleme mit dem Zinnerz
bestätigten die Notwendigkeit einer Revision der Akkumulierungen der einzelnen
zinnhaltigen Mineralen in der Lagerstätte.
Abb. 1 Bedeutende Standorte der Sn, B-Magnetitskarne
Abb. 2 Vereinfachter geologischer Schnitt der Lagerstätte Goldenhöhe und Umgebung (6 Skarne)
Nové poznatky o ložisku Zlatý Kopec u Jáchymova
a zhodnocení možných perspektiv
RNDr. Vladimír Šrein
Česká geologická služba Praha
max. 3 Seiten mit Zielrichtung auf Teilnehmer (politische und kommunale Vertreter!)
– V: alle
Vorlage:
mineralog
Schriftgröße: 12
Zeilenabstand: 1,5
Schrift: Arial
Významné
skarnovéin Fußzeile
ložisko in
Zlatý
Kopec 10
leží 12 km sz. od Jáchymova.
Bildunterschriften
Schriftgröße
Word-Dokument
Nejznámějším
objektem jsou historická důlní díla ložiska Zlatého Kopce. Tyto ložiskové
prostory byly zkoumány Geologickým průzkumem, n.p. v 60. letech, později bylo
als Word-Datei;
Schriftart:Strnadem
Times New
Roman, Format: Titel: Schriftgröße 12
Bitte die Texte
provedeno
přehodnocení
jeho výzkumů
(1973).
pt, fett, Autoren mit Adressen sowie Text und ggf. Literatur Schriftgröße 10 pt normal
V souvislosti
s rozvojem Tabellen
průzkumu
rud v Sasku
u insgesamt
Tellerhäuseru,
a
abgeben.
Bitte keine Abbildungen,
etc. einfügen!
Länge:
500 WortePöhly
=1
DIN A4-Seitebyl zkoumán Zlatý Kopec, obr. 1. Nově prováděné výzkumy se týkají
Breitenbrunnu
širokého
okolí, kde
byly
ovrtávány– jednotlivé
magnetometrické
anomálie, což vedlo i k
1. Begrüßung
und
Einführung
BE: Dr. Reimer,
LP
objevu W-Sn rud. V nové sérii výzkumů byl též proveden několikaetapový průzkum
• kurze Einführung in das Projekt
až na hladinu
žuly. Byla potvrzena nevýrazná elevace žuly, která tam
hlubokými
• kurze vrty
Vorstellung
der Teilnehmer
způsobila vznik skarnových poloh (Absolonová et al., 1984).Výskyty skarnových hornin,
2. Vorbereitung kick-off-Veranstaltung Joachimsthal / Jachymov 28.06.10
amfibolitů a erlánů mají velký stratigrafický význam. Vzácný výskyt karbonátů byl zjištěn
Hinweis:
Aktualisierung
immer
zeitnah,komplex
wenn dies
erforderlich
ist. rozšíření
jen• ve
vrtu Zc-16
ve 143 der
m. Logos
Původní
horninový
obsahoval
větší
karbonátových hornin, případně později deformovaných erlánů. Některé geologické
• PP001: 60 Einladungen versandt, bisher 2 Rückmeldungen
interpretace výsledků vrtů jsou rozdílné. Nové profily na ložisku Zlatý Kopec lépe rozlišují
• LP:sérii
55 Einladungen
versandt,
Rückmeldung
fylitovou
a sérii svorových
fylitů.bisher
Celý1horninový
komplex se skarny byl dosud chápán
příliš staticky (bez subhorizontální tektoniky), nově akceptuje koncepci Sattrana (1964) o
tektonometamorfním sblížení obou sérií.
Následující popis je rozdělen na ložisko Zlatý Kopec a na skarnové výskyty
zastižené vrtnými pracemi, obr. 2. Zásadní mineralogická pozorování vycházejí z prací
Reha (1932), Chrta a Strnada (1964), Táborského (1980) a Šreina (1992).
Skarny Zlatého Kopce vytvářejí čočkovitou vložku v komplexu chloritickosericitických fylitů. Převládající směr skarnového tělesa je SZ-JV s plochým úklonem 5 až
20° k severovýchodu. Mocnost skarnu je variabilní, v průměru se pohybuje od 1,5 m do 3
m; maximální mocnost je 9,5 m. Geneticky a stratigraficky jeví skarn blízké vztahy k
amfibolitům.
Jen
z
aktinolitickými skarny.
části
je
ložisko
reprezentováno
typickými
diopsido-chlorito-
Tyto horniny tvoří masivní hmotu šedohnědé barvy. Některé partie jsou světle až
tmavě zelené. Místy jsou hnědé při přítomnosti granátů andraditu a grosuláru. Skarnové
ložisko tvoří obecný amfibol, diopsid, antigorit, anthofylit, aktinolit a chlorit. Typy skarnů
navzájem do sebe přecházejí jak v ploše, tak i mocnosti velmi nepravidelně a s neostrými
hranicemi.Rudní
složky
reprezentované
kasiteritem,
sfaleritem,
chalkopyritem
a
magnetitem vedle pyritu, arzenopyritu a pyrhotínu tvoří monominerální akumulace.
Většinou se rudní složky prostorově překrývají s převahou dvou složek nad třetí. Z
analytických výsledků a jiných metod je jasné, že magnetit tvoří čočkovitá nepravidelná
tělesa, zatímco sfalerit má větší plošné rozšíření. Kasiterit je přítomen i ve stratigrafických
ekvivalentech skarnů, tj. ve skarnizovaných fylitech a amfibolech, které nemůžeme
petrograficky řadit ke skarnům. Ve dvou případech ("Johanes", "Boží Požehnání") se
podložní fylity těžily jako cínová ruda. Kasiterit byl zjištěn ve všech vzorcích z různých míst
ložiska. Výzkumem bylo zjištěno pět morfologických typů kasiteritu (Chrt, Strnad, 1964);
část vrostlic kasiteritu je v amfibolu (Bížová, 1976), druhotný je v borátech.
Diskuse o genezi ložiska probíhají dosud, zdá se však, že výskyt kasiteritu je
bezpochyby epigenetický rovněž jako část sulfidů, zejména sfaleritu, galenitu, chalkopyritu
a pyrhotínu. Spornou otázkou je remobilizace sulfidických rud a části hrubozrnného
magnetitového zrudnění.
Celý komplex byl ověřen rudným průzkumem (GI Praha), dosud však nebyla
nalezena ekonomicky vhodná technologie komplexního zužitkování těžené suroviny. Nové
nálezy minerálů s bórem, které tehdy nebyly zjištěny, potvrdily zásadní nedostatky
mineralogického výzkumu. Ludwigit s fluoboritem a szaibelyitem tvoří jemné srůsty
s nositelem cínu a bóru – hulsitem, obr. 3. Nepravidelné rozmístění mají i nově zjištěné
akumulace schoenfliesitu, natanitu a wickmanitu. Zjištění obsahu cínu v silikátech završuje
komplikované rozmístění v ložisku. Typ cínonosné a boronosné mineralizace s magnetitem
je celosvětově vzácný (Čukotka a Aljaška) a prozatím se nikde netěží. Technologické
problémy s cínovou rudou (chlorační pražení) prokázaly nezbytnost revize akumulací
jednotlivých cínonosných minerálů na ložisku.
Download

Česká geologická služba