TK
3.2 MONTÁŽNÍ
POSTUPY
STROPNÍ SYSTÉM LIVETHERM
Část:
Strana:
Datum vydání:
Změna:
Vypracoval – autor, autoři: Bc. Zdeněk Vlček
Připomínky, korektura:
Ing. Jiří Zacharda
Za aktuálnost zodpovídá:
Bc. Zdeněk Vlček
3.2.2 MONTÁŽNÍ POSTUPY - STROPNÍ SYSTÉM LIVETHERM
1. PŘÍPRAVA PODKLADU POD STROPNÍ TRÁMCE, SKLADOVÁNÍ, MANIPULACE
2. POKLÁDÁNÍ STROPNÍCH TRÁMCŮ
3. MONTÁŽNÍ PODEPŘENÍ STROPNÍ KONSTRUKCE
3.1 MONTÁŽNÍ PODPĚRY
3.2 UMÍSTĚNÍ MONTÁŽNÍCH STOJEK PŘI VÍCE PODLAŽÍCH
3.3 NADVÝŠENÍ STROPNÍCH TRÁMCŮ / STROPNÍ KONSTRUKCE
3.4 ODSTRAŇOVÁNÍ MONTÁŽNÍCH STOJEK
3.5 VODOROVNÉ PODPĚRY
3.6 POMOCNÉ VÝROBKY
4. KLADENÍ STROPNÍ KONSTRUKCE
5. VYZTUŽOVÁNÍ, BEDNĚNÍ
5.1 PROVÁDĚNÍ ZTUŽUJÍCÍCH VĚNCŮ
5.2 ZPŮSOB PROVÁDĚNÍ BALKONŮ
5.3 BEDNĚNÍ PROSTUPŮ
6. PŘEVZETÍ KONSTRUKCE PŘED BETONÁŽÍ, BETONÁŽ STROPNÍ KONSTRUKCE
6.1 PŘEVZETÍ KONSTRUKCE PŘED BETONÁŽÍ
6.2 BETONÁŽ STROPNÍ KONSTRUKCE
7. OMÍTÁNÍ STROPNÍ KONSTRUKCE
8. OBRAZOVÝ PRŮVODCE STAVBOU STROPU A DETAILY PROVEDENÍ
8.1 UKLÁDÁNÍ STROPU
8.1.1 UKLÁDÁNÍ STROPU NA NOVÉ ZDIVO
8.1.2 UKLÁDÁNÍ STROPU NA ZDIVO PŘI REKONSTRUKCÍCH
8.1.3 UKLÁDÁNÍ STROPU DO OCELOVÝCH NOSNÍKŮ
8.1.4 UKLÁDÁNÍ STROPU NA OCELOVÉ NOSNÍKY
8.1.5 UKLÁDÁNÍ STROPU DO ŽB PŘÍČNÝCH ŽEBER
8.1.6 UKLÁDÁNÍ STROPU NA ŽB NOSNÍKY
8.2 VYZTUŽOVÁNÍ A ZESILOVÁNÍ STROPU
8.2.1 VYZTUŽOVÁNÍ A ZESILOVÁNÍ STROPU POMOCÍ ZTUŽUJÍCÍCH VĚNCŮ
8.2.2 VYZTUŽOVÁNÍ A ZESILOVÁNÍ STROPU POMOCÍ PŘÍČNÝCH ŽEBER
8.2.3 ROZNESENÍ ZATÍŽENÍ V PODÉLNÉM SMĚRU STROPNÍCH TRÁMCŮ
8.2.4 VYZTUŽOVÁNÍ A ZESILOVÁNÍ STROPU POMOCÍ OCELOVÝCH NOSNÍKŮ
8.3 ŘEŠENÍ BALKONŮ
8.4 NAPOJENÍ SCHODIŠŤOVÝCH RAMEN
8.5 PROSTUPY STROPEM
3.2.2
1/29
15.05.2014
TK
3.2 MONTÁŽNÍ
POSTUPY
Část:
3.2.2
Strana:
2/29
Datum vydání:
15.05.2014
Změna:
STROPNÍ SYSTÉM LIVETHERM
1. PŘÍPRAVA PODKLADU POD STROPNÍ TRÁMCE,
SKLADOVÁNÍ, MANIPULACE
Stropní trámce (ST) klademe přímo na vyzrálé zdivo. Pro zajištění dostatečné rovinnosti stropní
konstrukce je nutné dodržet tyto maximální tolerance v rámci rovinnosti zdiva:
± 3 mm
± 10 mm
na osovou vzdálenost sousedních stropních trámců
na celém patře budovy
Dodržení těchto parametrů přímo ovlivňuje finální rovinnost stropní konstrukce.
Stropní trámce skladujeme a manipulujeme s nimi v souladu s normou ČSN EN 15037-1. Výrobce musí určit
polohu závěsů, viz Obr. 1.
l/4
l/2
l/4
l ≤ 6,50
l/6
l/3
l/3
l/6
l ˃ 6,50
Obr. 1 - Příklady poloh závěsů
Skladování a manipulace se stropními trámci, viz Obr. 2 a 3.
Obr. 2 - Skladování stropních trámců
Obr. 3 - Manipulace se stropními trámci na stavbě
TK
3.2 MONTÁŽNÍ
POSTUPY
STROPNÍ SYSTÉM LIVETHERM
Část:
3.2.2
Strana:
3/29
Datum vydání:
15.05.2014
Změna:
2. POKLÁDÁNÍ STROPNÍCH TRÁMCŮ
Před zahájením montáže je nutné prostor pod stropní konstrukcí náležitě vyklidit. Nejprve rozmístíme
stropní trámce na zdi dle projektové dokumentace.
Uložení stropních trámců na zdivo:
min. 100 mm / do světlosti stropní konstrukce 5000 mm
min. 150 mm / od světlosti stropní konstrukce 5100 mm
Uložení stropních trámců rovnoběžně se zdivem:
doporučujeme 10 mm
max. 60 mm (jinak použít SD)
Pozn. Pokud krajní trámec nelze uložit na zdivo, je třeba zajistit jeho stabilitu podepřením a každá krajní
řada stropních tvarovek musí být uložena v min. šířce 25 mm za ozub.
Po osazení stropních trámců dle PD uložíme po krajích max. 2 ÷ 3 řady stropních vložek,
kterými zajistíme osovou vzdálenost a zatížíme konce stropních trámců. Následně stropní konstrukci
podepřeme a nadvýšíme! Teprve potom je možno pokračovat v pokládce SV a SD a montáži stropu.
TK
3.2 MONTÁŽNÍ
POSTUPY
STROPNÍ SYSTÉM LIVETHERM
Část:
3.2.2
Strana:
4/29
Datum vydání:
15.05.2014
Změna:
3. MONTÁŽNÍ PODEPŘENÍ STROPNÍ KONSTRUKCE
3.1 MONTÁŽNÍ PODPĚRY
Doporučením výrobce je používat ocelové výsuvné stojky (podpěry) - nejlépe od výrobců systémových
bednění (např. PERI, NOE, DOKA,…). U těchto stojek by měly být k dispozici následující údaje:
únosnost (kN, kg) v závislosti na délce výsuvu
maximální délka vysunutí (m)
Konstrukce LIVETHERM STROP musí být během montáže podepřena po úsecích dlouhých
max. 1,8 m ve směru rozpětí stropních trámců.
Vzdálenost stojek na hranolu 1,5 m od sebe, viz Obr. 4 a 5.
1 ,5
.
ma x
m
1 ,5
m
1,8
m
,8
x. 1
ma
m
Obr. 4 - Podepření LIVETHERM STROPů během montáže
3.2 UMÍSTĚNÍ MONTÁŽNÍCH STOJEK PŘI VÍCE PODLAŽÍCH
Provádíme-li montáž zastropení následné stropní konstrukce, kdy je potřeba stropy podepřít o stále ještě
podepřené stropy v nižším podlaží, je nutné stropní podpěry umístit do stejných míst jako u spodní stropní
konstrukce, viz Obr. 6.
Obr. 5 - Podepření stropu-pohled zdola
Obr. 6 - Podepření stropů nad sebou při více podlažích
TK
3.2 MONTÁŽNÍ
POSTUPY
STROPNÍ SYSTÉM LIVETHERM
Část:
3.2.2
Strana:
5/29
Datum vydání:
15.05.2014
Změna:
3.3 NADVÝŠENÍ STROPNÍCH TRÁMCŮ / STROPNÍ KONSTRUKCE
Po osazení stropních trámců (dle projektové dokumentace) a jejich podepření, je nutné z důvodu snížení
dlouhodobého průhybu provést její nadvýšení. Nadvýšení stropní konstrukce (Obr. 7) provádíme
na 1/300 rozpětí (světlosti podpěr) podle statických tabulek viz Kapitola 4. STATIKA, 4.5.4 TABULKY
ÚNOSNOSTI KONSTRUKCÍ LIVETHERM STROP, alt. dle požadavku statického výpočtu. První stropní
trámce podél zdi vzdálené cca 150 ÷ 570 mm nadvyšujeme na polovinu nadvýšení ostatních stropních
trámců. Stropní trámce blíže zdi již nenadvyšujeme.
N
Montážní nadvýšení stropní konstrukce
NN=
= nadvýšení
stropní
konstrukce
cca max. 1/300
světlosti
podpor
Příklad
světlosti
podpor:
4,50cmm ….. N = 1,5 cm
Příklad světlosti
podpor:
4,50 m..... N=1,5
6,00 m..... N=2,0
6,00cmm ….. N = 2,0 cm
7,50 m..... N=2,5 cm
7,50 m ….. N = 2,5 cm
Obr. 7 - Nadvýšení stropní konstrukce
3.4 ODSTRAŇOVÁNÍ MONTÁŽNÍCH STOJEK
Montážní podepření je možné odstranit až po dosažení požadované pevnosti betonu (monolitického
dobetonování), tj. po 28 dnech. V nutných případech a zejména u jednopodlažních staveb je možné
po dohodě se statikem tento interval zkrátit na cca 14 dní. V tomto případě je možné odstranit vždy
max. každou druhou montážní podpěru.
Podobně lze postupovat též u vícepodlažních staveb. Vždy je možné odstranit pouze ty podpěry,
které jsou umístěny nad sebou.
3.5 VODOROVNÉ PODPĚRY
Pro vodorovné podepření stropních trámců používáme dřevěné hranoly o šířce 80÷100 mm
a výšce 120÷140 mm. Ty musí být suché, rovné a dostatečně únosné. Nejlépe je však využít dřevěné
nosníky od výrobců systémového bednění (DOKA, NOE, PERI,….). Výrobcem dodávané dřevěné hranoly
jsou vybírány s minimem vad dřeva a s opracovanými hranami.
3.6 POMOCNÉ VÝROBKY
Pro optimální podepření stropní konstrukce je vhodné při stavění montážních stojek používat trojnožky,
které stabilizují stojky ve svislé poloze. K pevnému uchycení vodorovných podpěr na montážní stojce
používáme hlavice a v místě napojení dřevěných nosníků používáme křížové hlavice.
TK
3.2 MONTÁŽNÍ
POSTUPY
STROPNÍ SYSTÉM LIVETHERM
Část:
3.2.2
Strana:
6/29
Datum vydání:
15.05.2014
Změna:
4. KLADENÍ STROPNÍ KONSTRUKCE
Po řádném osazení stropních trámců, jejich podepření a nadvýšení na 1/300 rozpětí pokračujeme
v pokládce stropních vložek a destiček. Stropní vložky jsou kladeny na sraz. Způsob kladení vložek (Obr. 8)
musí vylučovat možnost vybočení stropních trámců. Vložky se kladou v rovnoměrných řadách (polích) kolmo
ke směru trámců, stejným směrem a vybráním v horní ploše vložky (Obr. 9). Do osazených stropních vložek
v prvním poli (u ztužujícího, alt. u pozedního věnce) vkládáme do stropních vložek směrem k věnci
polystyrenové ucpávky (vždy v sadě 3 nebo 2 ks - tj. počet otvorů v použitých stropních vložkách). Stropní
vložky doporučujeme klást shora, z důvodu zjednodušení montáže (stropní vložky jsou tvarově uzpůsobeny
úchyty k dobrému držení). Díky vysoké únosnosti stropních vložek (až 450 kg staticky) jsou při montáži
plně pochozí osobami pro montáž i betonáž. Toto neplatí pro stropní destičky, které slouží pouze
jako ztracené bednění pro betonovou zálivku a před jejím provedením se nesmí nijak zatěžovat,
nejsou pochozí!!
Do konstrukce nesmí být zabudován trámec ani stropní tvarovky (vložky a destičky), které jsou jakkoliv
poškozeny (změna tvaru příhradoviny, rozpraskaná dolní betonová část, alt. vypadaný beton na výztuž).
Drobné příčné smršťovací vlasové trhlinky nejsou závadou.
Po osazení všech stropních vložek a destiček je nutné překontrolovat nadvýšení stropní konstrukce
a případné povolené podpěry dotáhnout na požadované nadvýšení.
K sestavení stropní konstrukce není třeba zvláštních mechanismů. Stropní trámce i betonové vložky
a destičky lze ukládat ručně.
Obr. 8 - Způsob kladení vložek
Obr. 9 - Správné a chybné kladení vložek
TK
3.2 MONTÁŽNÍ
POSTUPY
STROPNÍ SYSTÉM LIVETHERM
Část:
3.2.2
Strana:
7/29
Datum vydání:
15.05.2014
Změna:
5. VYZTUŽOVÁNÍ, BEDNĚNÍ
5.1 PROVÁDĚNÍ ZTUŽUJÍCÍCH VĚNCŮ
Montáž ztužujících věnců provádíme po uložení trámců, vložek a destiček. Výztuž předem svážeme
(min. 2 horní pruty + třmínky). Ty potom přiložíme ke stropním trámcům, doplníme zbývající spodní výztuž,
kterou prostrčíme pod šikmou částí filigránové výztuže stropních trámců a přivážeme vázacím drátem
ke třmínkům. Spodní pruty plní funkci závlačového železa, což zajistí maximální spojení stropu se ztužujícím
věncem. Stykování výztuže provádíme přesahem o min. délce 400 mm. Rohy provazujeme ohýbanou
výztuží ve tvaru písmene L (Obr. 10). Po vyvázání věnců strop obezdíme věncovými tvárnicemi a položíme
KARI sítě.
Dle ustanovení ČSN EN 15037-1 je požadováno vyztužovat nadbetonování KARI sítěmi
(min. KA 18, tj. Ø4-200/200).
Obr. 10 - Provazba rohu ztužujícího věnce
5.2 ZPŮSOB PROVÁDĚNÍ BALKONŮ
Pro konzoly (balkony) doporučujeme, s rozlišením dle typu stropní konstrukce LIVETHERM STROP,
délku vyložení do max. 1500 mm.
Při provádění je nutné provést zesílení stropního trámce (ST) a to pomocí přiložení horních tahových
příložek - min. 2 Ø12÷14 (dle typu konstrukce LIVETHERM STROP) v úrovni horní nosné výztuže stropního
trámce. Tahové příložky pokládáme pod krátké kusy výztužných prutů, které jsou položeny na stropních
vložkách a vedou přes stropní trámec. Stropní nosníky konzoly na kraji podepíráme a kolem celého okraje
vytvoříme dřevěné bednění, alt. „boky“ z přibetonovaných ST.
5.3 BEDNĚNÍ PROSTUPŮ
Prostupy ve stropní konstrukci zdola podbedníme, velikost výsledného prostupu zajistíme dřevěným
bedněním v úrovni stropu, které pro lepší demontáž obalíme polystyrenem a následně fólií. Poté zajistíme
jeho polohu, aby se při betonáži nepohnulo (Obr. 11).
Obr. 11 - Dřevěné bednění prostupu
TK
3.2 MONTÁŽNÍ
POSTUPY
STROPNÍ SYSTÉM LIVETHERM
Část:
3.2.2
Strana:
8/29
Datum vydání:
15.05.2014
Změna:
6. PŘEVZETÍ KONSTRUKCE PŘED BETONÁŽÍ,
BETONÁŽ STROPNÍ KONSTRUKCE
6.1 PŘEVZETÍ KONSTRUKCE PŘED BETONÁŽÍ
Před vlastní betonáží doporučujeme provést kontrolu připravené stropní konstrukce odpovědnou
osobou, tzn. projektantem nebo technickým dozorem investora.
Tato prohlídka by se měla zaměřit na kontrolu:
: pokládky stropní konstrukce dle prováděcí dokumentace
: provedení podepření a nadvýšení
: provedení ztužujících věnců a případně ztužujících rámů (příčných žeber)
: provedení prostupů, osazení případně ocelových nosníků, balkonů
: izolace stropní konstrukce (obezdívka), osazení stropních polystyrenových ucpávek
O takto provedené kontrole musí být učiněn zápis do stavebního deníku, který provádí výše uvedená
odpovědná osoba.
6.2 BETONÁŽ STROPNÍ KONSTRUKCE
Montáž i betonáž stropu musí být prováděna pod odborným dozorem. K betonáži lze použít betonovou
pumpu nebo bádii, viz Obr. 12. Betonové stropní vložky musí být před dobetonováním trámců
a nadbetonováním vyrovnávací vrstvy řádně smáčeny vodou tak, aby nedocházelo k nadměrnému
odsávání vody z betonové směsi. Betonáž provádíme za přijatelného počasí od 5°C
do 25°C
(ne za přímého slunečního svitu). Betonovou směs je nutné při zpracování řádně zhutnit okolo stropních
trámců a v ploše stropních vložek (ideální je použití vibračních plovoucích latí). Ukládání betonu v ploše
stropní konstrukce, kontrolu výšky nadbetonování a zpracování uložené betonové směsi (Obr. 13, 14 a 15).
Po betonáži je vhodné strop řádně ošetřovat (např. přikrytím fólií nebo kropením). Míchání betonových
směsí na stavbách v maltových míchačkách nedoporučujeme, neboť nedojde k řádnému promíchání
betonové směsi a ta následně není dostatečně kvalitní.
Obr. 12 - Betonáž pomocí bádie
Obr. 14 - Kontrola výšky nadbetonování
Obr. 13 - Ukládání betonu v ploše stropní konstrukce
Obr. 15 - Zpracování uložené betonové směsi
TK
3.2 MONTÁŽNÍ
POSTUPY
STROPNÍ SYSTÉM LIVETHERM
Část:
3.2.2
Strana:
9/29
Datum vydání:
15.05.2014
Změna:
Min. třída betonu pro betonáž stropu: C 20/25 XC1 (CZ; F.1) dle ČSN EN 206-1/Z3:2008.
TABULKA OBJEMŮ BETONOVÉ ZÁLIVKY
TK
3.2 MONTÁŽNÍ
POSTUPY
STROPNÍ SYSTÉM LIVETHERM
Část:
3.2.2
Strana:
10/29
Datum vydání:
15.05.2014
Změna:
7. OMÍTÁNÍ STROPNÍ KONSTRUKCE
Na stropní konstrukci LIVETHERM STROP můžeme použít shodné omítky jako pro vnitřní zdivo
LIVETHERM. Vhodné jsou jak jednovrstvé, tak i dvouvrstvé omítkové systémy.
PŘÍPRAVA PODKLADU
Veškeré spáry, širší nebo hlubší než 5 mm, je nutné cca 1 týden před omítáním stropní konstrukce
vyplnit omítkou či adhezním můstkem maxit multi 280. Na hladkém povrchu stropních trámců doporučujeme
s ohledem na rovnoměrné vysychání a přichycení omítkovin použít adhezní penetrační nátěr nebo pojící
můstek a to:
: PENETRAČNÍ NÁTĚR (pro jednovrstvé omítkové systémy - např. maxit prim 2010)
Penetrační nátěr maxit prim 2010 nanášíme štětkou nebo válečkem cca 12 hodin před předpokládaným
omítáním stropní konstrukce. Pro sjednocení nasákavosti celé stropní konstrukce (především při užití rychle
tuhnoucích omítkovin - sádrových či sádrovápenných) je možná aplikace maxit prim 2010 na celé ploše
stropní konstrukce.
: POJÍCÍ MŮSTEK (pro dvouvrstvé omítkové systémy - např. maxit multi 280)
Pojící můstek ze stěrky maxit multi 280 nanášíme ozubeným hladítkem s jemným zubem (4 ÷ 6 mm)
minimálně 2 dny před omítáním stropní konstrukce pouze na stropní trámce.
Pozn. Časový odstup na vysychání jednotlivých omítkových vrstev je na každý 1 mm tloušťky omítky 1 den
vysychání. Toto platí při 20 °C a 65% relativní vlhkosti. Nižší teploty nebo vyšší vlhkost tyto časy prodlužují.
Podrobnější informace o zpracování jednotlivých materiálů, spotřeby a ceny naleznete v technických listech
jednotlivých výrobků a v ceníku výrobků na webu www.maxit.cz.
OMÍTKOVÉ SYSTÉMY PRO INTERIÉR, ZDIVO A STROPNÍ KONSTRUKCE LIVETHERM
TK
3.2 MONTÁŽNÍ
POSTUPY
STROPNÍ SYSTÉM LIVETHERM
Část:
3.2.2
Strana:
11/29
Datum vydání:
15.05.2014
Změna:
8. OBRAZOVÝ PRŮVODCE STAVBOU STROPU A DETAILY ŘEŠENÍ
8.1 UKLÁDÁNÍ STROPU
8.1.1 UKLÁDÁNÍ STROPU NA NOVÉ ZDIVO
Stropní trámce se ukládají přímo na rovinný a dostatečně únosný podklad (Obr. 16 a 17). Je nutné
dodržovat zásady minimálního uložení podle délky nosníků:
min. 100 mm / do světlosti stropní konstrukce 5000 mm
min. 150 mm / od světlosti stropní konstrukce 5100 mm
Obr. 16

Obr. 17
UKLÁDÁNÍ STROPU NA STĚNU ROVNOBĚŽNOU SE STROPNÍMI TRÁMCI
Stropní trámec může být uložen až na zeď nebo v takové vzdálenosti, že mezi trámcem a zdí nevznikne
mezera (Obr. 18). Pokud je trámec vzdálen více, je možné mezeru před betonáží podbednit prknem,
případně přidat ještě jeden stropní trámec (Obr. 19). Při větší vzdálenosti používáme stropní destičky,
které se na požadovanou délku krátí vidiovými kotouči (Obr. 20). Stropní destičky je možné použít
až do vzdálenosti osy trámce od zdi 560÷570 mm (Obr. 21). Při této vzdálenosti osy trámce
(pro SVB 160/480 při vzdálenosti 380÷390 mm, viz Obr. 22) je vhodné místo destičky použít stropní vložku
(Obr. 23).
Obr. 18
Obr. 19
TK
3.2 MONTÁŽNÍ
POSTUPY
STROPNÍ SYSTÉM LIVETHERM
Obr. 20
Část:
3.2.2
Strana:
12/29
Datum vydání:
15.05.2014
Změna:
Obr. 21
Obr. 22
Obr. 23
8.1.2 UKLÁDÁNÍ STROPU NA ZDIVO PŘI REKONSTRUKCÍCH
Konstrukce LIVETHERM STROP se dají s výhodou použít díky své nízké hmotnosti i snadné manipulaci
při rekonstrukcích starších objektů. Pro uložení stropních trámců se do stávajícího zdiva vysekají kapsy
v min. hloubce 200 mm a dna kapes se dobetonují do roviny. Uložení stropních trámců v kapse, by mělo být
min. 150 mm, s ohledem na statickou únosnost původního zdiva (Obr. 24). Ztužení stropu je v příčném
směru provedeno pomocí ztužujícího věnce nad první řadou stropních destiček a v podélném směru
zdvojením krajních trámců. Zde se pro lepší spolupůsobení stěny se stropem doporučuje provést
(v celé délce zdiva) drážku v hloubce min. 50 mm. Z důvodu snazší montáže (zasunování trámců do kapes)
může být provedeno po jedné straně podélná drážka hloubky 150 mm v úrovni kapes.
a) v příčném směru
b) v podélném směru
Obr. 24
TK
3.2 MONTÁŽNÍ
POSTUPY
STROPNÍ SYSTÉM LIVETHERM
Část:
3.2.2
Strana:
13/29
Datum vydání:
15.05.2014
Změna:
8.1.3 UKLÁDÁNÍ STROPU DO OCELOVÝCH NOSNÍKŮ
Stropní trámce je možné ukládat do ocelových nosníků, které plní většinou funkci skrytého průvlaku.
Stropní trámce se osazují do spodní příruby těchto válcovaných nosníků s tím, že je nutné dodržet
požadovanou hodnotu minimálního uložení 100 mm. Pokud válcovaný nosník (např. IPE 200)
nemá dostatečně širokou přírubu pro zabezpečení minimálního uložení, je nutné ke spodní přírubě přivařit
ocelovou pasovinu min. profilu 60/6. Konce pasoviny doporučujeme ve vzdálenostech cca 660 mm
(osová vzdálenost trámců) přichytit např. ocelovým drátem min. Ø10 mm (Obr. 28). Pro zabezpečení
dokonalé rovinnosti přechodu podhledu, mezi válcovaným nosníkem a stropním trámcem, je možné
při výrobě stropních trámců snížit jeho krytí spodní výztuže v místě uložení na 10 mm. Takto upravený
trámec slouží k jednostrannému ukládání do ocelového nosníku a značí se 1xOK. Trámce sloužící
k oboustrannému ukládání do ocelových nosníků se značí 2xOK. Při použití dvou i více ocelových nosníků
vedle sebe, doporučujeme příruby těchto nosníků vzájemně svařit po určitých úsecích tupým svarem, nebo
pomocí pasoviny. Při ukládání stropních trámců do ocelových nosníků je nutné použít v krajním poli stropní
destičky. To se provádí z důvodu lepšího zatečení betonu při betonáži stropu a lepšího přenosu smykových
sil z trámců do ocelového nosníku. Pokud je pole stropních destiček delší než 4,5 m, doporučujeme provést
nad stropními destičkami ztužující věnec (Obr. 25 a 26). Do ocelových nosníků můžeme osazovat i zkrácené
stropní destičky. Případně se může provést úprava příruby ocelového nosníku (přivařením ocelového
úhelníku) a tím vytvoření ozubu pro usazení stropní vložky, nebo destičky (Obr. 27).
Obr. 25
Obr. 27
Obr. 26
Obr. 28
TK
3.2 MONTÁŽNÍ
POSTUPY
Část:
3.2.2
Strana:
14/29
Datum vydání:
15.05.2014
Změna:
STROPNÍ SYSTÉM LIVETHERM
8.1.4 UKLÁDÁNÍ STROPU NA OCELOVÉ NOSNÍKY
Stropní konstrukce v příčném směru osazujeme přímo na ocelový průvlak, jehož tvar a velikost je daná
statickým výpočtem. Uložení stropní konstrukce je min. 100 mm. Jednotlivé stropní trámce jsou spojeny
příčným ztužujícím věncem (dvě spodní závlačová železa), viz Obr. 29.
Chyba, zde musí být stropní destička!!!
Obr. 29
Obr. 30 - Osazení ST do ocelového nosníku
8.1.5 UKLÁDÁNÍ STROPU DO ŽB PŘÍČNÝCH ŽEBER
V případě prostupu přes více stropních polí se stropní trámce, které by tímto prostupem procházely,
ukládají do příčných výměn (viz Obr. 31 a Obr. 71, 72 a 73 - tyto obrázky jsou umístěny v poslední části
montážního postupu). Jedná se o skryté ŽB průvlaky šířky jedné, max. dvou stropních destiček, které
zatížení ze stropního trámce přenáší na okolní stropní trámce, nebo zdi. Pokud je zatížení přenášeno
do krajních stropních trámců, musí být tyto trámce patřičně zesíleny, např. jejich zdvojením. Doporučené
vyztužení těchto příčných výměn je znázorněno na Obr. 32 a 33. Vzhledem k jejich malé výšce je jejich
běžná délka jen přes dvě stropní pole (obvykle mají šířku jedné stropní destičky). Při délkách tří až čtyř
stropních polí by měla být jejich únosnost ověřena statickým výpočtem (obvykle šířka dvou stropních
destiček).
Obr. 31
Obr. 32
Obr. 33
Obr. 34 - Výztuž stropní výměny
TK
3.2 MONTÁŽNÍ
POSTUPY
STROPNÍ SYSTÉM LIVETHERM
Část:
3.2.2
Strana:
15/29
Datum vydání:
15.05.2014
Změna:
8.1.6 UKLÁDÁNÍ STROPU NA ŽB NOSNÍKY
Při ukládání stropních trámců na ŽB nosníky je spodní hrana nosníku vždy pod stropem viditelná,
min. vzdálenost spodní hrany nosníku od spodní hrany stropu je 50 mm. Tyto nosníky mohou být
betonované současně se stropem, tzn. monolitické, ale také předem vyrobené a dovezené na stavbu,
tzn. prefabrikované, resp. poloprefabrikované.
 MONOLITICKÉ NOSNÍKY
Tyto nosníky se bední a armují přímo na stavbě. Konce stropních trámců je nutné podepřít a pro lepší
spolupůsobení trámců a nosníku upravit obnažením výztuže (značíme 1xOV či 2xOV podle počtu
upravených konců), viz Obr. 35.
Obr. 35
 PREFABRIKOVANÉ (POLOPREFABRIKOVANÉ PRO ZMONOLITNĚNÍ)
Tyto nosníky se vyrábí ve výrobně, stropní trámce se na ně ukládají bez podepírání a bez speciální úpravy
konců. Mohou mít vytažené třmínky, které po zabetonování stropu zajišťují jejich částečné spolupůsobení.
Dobré spojení trámců s nosníkem je zajištěno závlačovými pruty, příp. ztužujícím věncem (Obr. 36).
Obr. 36
TK
3.2 MONTÁŽNÍ
POSTUPY
STROPNÍ SYSTÉM LIVETHERM
Část:
3.2.2
Strana:
16/29
Datum vydání:
15.05.2014
Změna:
8.2 VYZTUŽOVÁNÍ A ZESILOVÁNÍ STROPU
8.2.1 VYZTUŽOVÁNÍ A ZESILOVÁNÍ STROPU POMOCÍ ZTUŽUJÍCÍCH VĚNCŮ
K vyztužení běžných ztužujících věnců v obvodovém a vnitřním nosném zdivu používáme pro podélnou
výztuž ocel B 500 (10 505 R) min. Ø10 mm a pro smykovou výztuž (třmínky) ocel B 500 (10 505 R) min.
Ø6 mm. Vzdálenost třmínků ve ztužujícím věnci je max. 200 mm.
Dle požadavku odběratele dodáváme výztuž ztužujících věnců svázanou v jednotlivých segmentech
požadované délky nebo dodáváme samostatné komponenty zvlášť (třmínky, podélná výztuž) a provázání
s ostatními konstrukcemi si provádí na stavbě odběratel.
TABULKA TYPOVĚ VYRÁBĚNÝCH TŘMÍNKŮ
TK
3.2 MONTÁŽNÍ
POSTUPY
STROPNÍ SYSTÉM LIVETHERM
Část:
3.2.2
Strana:
17/29
Datum vydání:
Změna:
Obr. 37 - Přehledová tabulka použití třmínků
15.05.2014
TK
3.2 MONTÁŽNÍ
POSTUPY
STROPNÍ SYSTÉM LIVETHERM
Část:
3.2.2
Strana:
18/29
Datum vydání:
15.05.2014
Změna:
8.2.2 VYZTUŽOVÁNÍ A ZESILOVÁNÍ STROPU POMOCÍ PŘÍČNÝCH ŽEBER
Příčná žebra slouží k přenášení zatížení v příčném směru stropu (tj. kolmo na stropní trámce).
Mají dvě základní funkce:
1) PŘENÁŠEJÍ ZATÍŽENÍ
 liniové - např. od příček ve směru kolmém na stropní trámce
 bodové - zatížení mezi stropními trámci, např. sloupky od krovu, volně stojící komínová tělesa,
síly od stropních trámců uložených do těchto žeber
Obr. 38
2) VYROVNÁVAJÍ DEFORMACE MEZI JEDNOTLIVÝMI STROPNÍMI TRÁMCI
 v případě rozdílných průhybů dvou sousedních stropních trámců
 u stropních trámců delších než 6 m provádíme příčné žebro pro lepší roznášení užitného
zatížení. Při delších stropních trámcích může být příčných žeber více.
Obr. 39
Obr. 40 - Příčné žebro u stropních trámců
delších 6-ti metrů
TK
3.2 MONTÁŽNÍ
POSTUPY
STROPNÍ SYSTÉM LIVETHERM
Část:
3.2.2
Strana:
19/29
Datum vydání:
15.05.2014
Změna:
Příčná žebra se vyvazují v prostoru nad stropními destičkami a jejich šířka je jedno nebo dvě pole
stropních destiček (Obr. 41 a 42). Pokud chceme zvýšit jejich únosnost, můžeme místo stropních destiček
přiložit bednění na spodní stranu stropu, což umožňuje spodní výztuž příčného žebra položit níže,
viz Obr. 43.
Obr. 41
Obr. 42
Obr. 43
TK
3.2 MONTÁŽNÍ
POSTUPY
STROPNÍ SYSTÉM LIVETHERM
Část:
3.2.2
Strana:
20/29
Datum vydání:
15.05.2014
Změna:
8.2.3 ROZNESENÍ ZATÍŽENÍ V PODÉLNÉM SMĚRU STROPNÍCH TRÁMCŮ
V místech většího stropního zatížení (např. liniového zatížení od příčky tl. 150, 200 mm, pilířku, sloupku
od krovu,..) vedeného rovnoběžně s osou trámců, doporučujeme provést zvýšení únosnosti stropní
konstrukce uložením několika stropních trámců vedle sebe v dané šířce zatížení (Obr. 44, 45 a 46).
Díky vysoké únosnosti všech stropních vložek (SVB 160/660, SVB 210/660, SVB 260/660, SVB 160/480,
SVB 210/480) je možné lehké příčky (příčky do 100 mm včetně omítky) osadit libovolně na přebetonované
stropní vložky s tím, že je nutné krajní stropní trámce zesílit na potřebné zatížení (Obr. 47). U těžších příček
(do 150 mm) trámce zdvojujeme (Obr. 48).
Obr. 44
Obr. 45
Obr. 47
Obr. 46
Obr. 48
8.2.4 VYZTUŽOVÁNÍ A ZESILOVÁNÍ STROPU POMOCÍ OCELOVÝCH NOSNÍKŮ
Stropní trámce je možné kombinovat s ocelovými nosníky, které se díky své velké únosnosti používají
pro přenesení nadměrných zatížení. Většinou se navrhují tak, aby byly skryté ve stropní konstrukci.
Pro lepší spolupůsobení se stropem je možné ke stojině přivařit ohýbanou ocelovou výztuž, případně
na horní pásnici navařit KARI síť, která zvyšuje únosnost ocelového nosníku (Obr. 49 a 50).
Obr. 49
Obr. 50
TK
3.2 MONTÁŽNÍ
POSTUPY
STROPNÍ SYSTÉM LIVETHERM
Část:
3.2.2
Strana:
21/29
Datum vydání:
15.05.2014
Změna:
8.3 ŘEŠENÍ BALKONŮ
Pro konzoly (balkony) doporučujeme délku vyložení do max. 1500 mm, s rozlišením dle typu stropní
konstrukce LIVETHERM STROP. Délka vyložení je závislá i na zvolené konstrukci zábradlí a na případném
zatížení konce konzoly (např. zídkou). Při provádění je nutné provést zesílení stropního trámce (ST)
a to pomocí horních tahových příložek min. 2 Ø12÷14 (dle typu stropní konstrukce viz Tabulka v Kapitole
4.STATIKA, 4.5.4.15 KONZOLY, str. 31/31) v úrovni horní nosné výztuže stropního trámce (Obr. 51).
a) podélný řez
b) příčný řez
Obr. 51
Délku horní tahové příložky vypočteme dle následujícího vzorce:
L = lk + x + y + z ……….minimální délka tahové příložky 3 m
kde
L
lk
x
y
z
délka horní tahové příložky (mm)
délka vyložení (mm)
ohyb = 100 (mm)
tloušťka zdiva (mm)
1/3 délky vnitřního rozpětí (mm)
Pro zesílení tuhosti konce konzoly a pro možnost uchycení zábradlí doporučujeme v poslední řadě
použít stropní destičky SDB 70/660 a SDB 70/480 doplněné při horním okraji ocelovým úhelníkem
nebo ocelovými platlemi. Hranu balkonu je nutné před betonáží stropu bednit pomocí dřevěného bednění
(stejným způsobem postupujeme u atypických tvarů balkonů) a podepřít montážními podpěrami.
TK
3.2 MONTÁŽNÍ
POSTUPY
STROPNÍ SYSTÉM LIVETHERM
Část:
3.2.2
Strana:
22/29
Datum vydání:
15.05.2014
Změna:
U balkonů, kde je uvnitř stavby větší tloušťka stropní konstrukce (250 mm nebo 300 mm) a stavebník
požaduje z estetického hlediska malou tloušťku vlastní konzoly, je možné provádět tyto stropní trámce
s kombinovanou výškou prostorové výztuže. Vlastní trámec je při výrobě nastaven s potřebným
přesahem nižším typem prostorové výztuže a doplněn nižším typem stropních vložek, např. LIVETHERM
STROP 250 a LIVETHERM STROP 200. Dovyztužení stropních trámců horními tahovými příložkami
je shodné jako u standardně prováděné stropní konstrukce (Obr. 52).
Obr. 52

ŘEŠENÍ BALKONU (TZV. „NA HOUPAČKU“) - VYNESENÍ KONZOLY NA STROPNÍ TRÁMCE
Toto řešení používáme v případě, kdy vyložení balkonu (konzoly) potřebujeme přesně v opačném směru,
než je kladení stropních trámců v místnosti. Obecně pro toto řešení platí, že délka vyložení lk musí být
obdobná s vnitřní délkou trámce (viz Obr. 53). Spojení v kolmém směru (spolupůsobení) zajistíme vložením
ocelové spony Ø10 mm, délky 2100 mm, kterou umístíme ke každému stropnímu trámci konzoly.
Tak jako při běžném vyložení stropního trámce používáme horní tahové příložky min. 2x Ø12÷14 mm
v horní úrovni nosné výztuže stropního trámce. Při montáži je nutné podepřít oba konce konzol!!!
Obr. 53
TK
3.2 MONTÁŽNÍ
POSTUPY
STROPNÍ SYSTÉM LIVETHERM

Část:
3.2.2
Strana:
23/29
Datum vydání:
15.05.2014
Změna:
ŘEŠENÍ TEPELNÝCH MOSTŮ V MÍSTĚ BALKONŮ
Řešení tepelných mostů vždy závisí na třídě energetické náročnosti budovy dle ČSN EN ISO 13790.
Pro budovy třídy:
 A - mimořádně úsporná třída (pasivní domy) je třeba použít konstrukční řešení balkonů
jako podepřené nebo samostatně zavěšené konstrukce, kdy tepelné mosty vůbec nevznikají
(Obr. 56).
 B - úsporná a C - vyhovující třída (pro ostatní objekty) je u stropních konstrukcí typu LIVETHERM
STROP tepelný most ve většině případů minimalizován vložením tepelné izolace (např. deskového
polystyrenu) ve tvaru stropní vložky (Obr. 54 a 57). Při tomto řešení dochází ke vzniku částečného
tepelného mostu v prostupu stropního trámce přes obvodové zdivo. Dokonalejší řešení se dosáhne
obložením balkonu polystyrenem (Obr. 55). Alternativně je možné tento detail řešit bez tepelných
mostů pomocí ISO nosníků, viz Obr. 59 (např. výrobce SCHÖCK). Na objednávku je též možné
zhotovit prefabrikovanou ŽB balkonovou desku, která je již z výroby opatřena ISO nosníky
pro následné napojení nosných výztuží do vnitřní části stropní konstrukce LIVETHERM STOP.
Obr. 54
Obr. 55
TK
3.2 MONTÁŽNÍ
POSTUPY
STROPNÍ SYSTÉM LIVETHERM
Část:
3.2.2
Strana:
24/29
Datum vydání:
15.05.2014
Změna:
PŘERUŠENÍ TEPELNÝCH MOSTŮ - ukázky ze staveb
Obr. 56 - Minimalizace tepelných mostů
Obr. 58 - Bednění balkonů s plechy
pro kotvení zábradlí
Obr. 57 - Přerušení tepelných mostů
polystyrenem ve tvaru vložek
Obr. 59 - Přerušení tepelných mostů
pomocí ISO nosníků
TK
3.2 MONTÁŽNÍ
POSTUPY
STROPNÍ SYSTÉM LIVETHERM
Část:
3.2.2
Strana:
25/29
Datum vydání:
15.05.2014
Změna:
8.4 NAPOJENÍ SCHODIŠŤOVÝCH RAMEN
Návaznost stropu a schodiště by měla být řešena v rámci projektové dokumentace,
neboť při zanedbání tohoto návrhu bývá na schodiště ponecháno málo místa, což následně vede k navržení
méně pohodlného strmějšího schodiště.
Příklady některých možných návazností stropu a schodiště. Vyztužení nebo počet stropních trámců
se vždy liší v závislosti na okrajových podmínkách.

SCHODIŠŤOVÁ DESKA BETONOVANÁ SE STROPEM
Obr. 60
Obr. 61
Obr. 62 - Schodiště betonované se stropem
TK
3.2 MONTÁŽNÍ
POSTUPY
STROPNÍ SYSTÉM LIVETHERM

Část:
3.2.2
Strana:
26/29
Datum vydání:
15.05.2014
Změna:
ŽB PREFABRIKOVANÉ RAMENO OSAZENO NA OZUB VYTVOŘENÝ PŘI BETONÁŽI STROPU
Obr. 63
Obr. 64
TK
3.2 MONTÁŽNÍ
POSTUPY
STROPNÍ SYSTÉM LIVETHERM

Část:
3.2.2
Strana:
27/29
Datum vydání:
15.05.2014
Změna:
ŽB PREFABRIKOVANÉ RAMENO OSAZENO NA PREFABRIKÁT SPOJENÝ SE STROPEM
Obr. 65
Obr. 66 - Osazení schodiště na prefabrikovaný ozub
TK
3.2 MONTÁŽNÍ
POSTUPY
STROPNÍ SYSTÉM LIVETHERM

Část:
3.2.2
Strana:
28/29
Datum vydání:
Změna:
OCELOVÉ (DŘEVĚNÉ) SCHODIŠTĚ PŘICHYCENÉ K OCELOVÉMU PRVKU KOTVENÉMU
VE STROPU
Obr. 67

15.05.2014
OCELOVÉ SCHODIŠTĚ PŘICHYCENÉ K OCELOVÉMU NOSNÍKU
Obr. 68
Obr. 69
TK
3.2 MONTÁŽNÍ
POSTUPY
STROPNÍ SYSTÉM LIVETHERM
Část:
3.2.2
Strana:
29/29
Datum vydání:
15.05.2014
Změna:
8.5 PROSTUPY STROPEM
Prostupy stropní konstrukcí v šířce jednoho stropního pole (cca 540 mm) provádíme různými
kombinacemi stropních vložek a destiček. Takto lze vytvořit prostupy o libovolné délce (popř. i v celé délce
pole) vynecháním všech vložek, alt. destiček (zde je nutné zajistit stabilitu krajních trámců proti vybočení!),
viz Obr. 70. Velikost potřebného prostupu bedníme před betonáží dřevěným bedněním.
Obr. 70
Prostupy stropními konstrukcemi LIVETHERM STROP ve dvou a více polích, bez vytváření vystupujících
průvlaků pod stropní konstrukci, řešíme pomocí příčných žeber. Prostup může být uprostřed stropu
nebo i v rohu u zdi (Obr. 71, 72 a 73).
Obr. 72 - Výztuž stropní výměny
Obr. 71
Obr. 73
Download

Závěr k prováděným zkouškám zakládání a zdění (28